MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta. Vyhodnocení produkce vánočních stromků z plantáže u společnosti RYKR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav lesnické a dřevařské techniky

Vyhodnocení produkce vánočních stromků z plantáže u společnosti RYKR

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2013

Rykr Eduard

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Vyhodnocení produkce vánočních stromků u společnosti Rykr“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 10.5. 2013

Rykr Eduard:…………………….

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. et Ing. Jiřímu Kadlecovi Ph.D., za trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi poskytl v průběhu zpracování práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, že mi umožnila studium na VŠ. Také bych chtěl poděkovat společnosti RYKR za poskytnutí interních informací o provozu a umožnění zpracování bakalářské práce na plantážích provozovaných touto společností.

ABSTRAKT Jméno: Eduard Rykr Název bakalářské práce: Vyhodnocení produkce vánočních stromků z plantáže u společnosti RYKR Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou pěstování vánočních stromků a vyhodnocením produkce vánočních stromků z plantáží jako jednoho z výrobních odvětví společnosti RYKR. V bakalářské práci jsou popsány přírodní poměry dané oblasti a druhy dřevin vhodné pro pěstování vánočních stromků. Dále jsou stručně popsány jednotlivé úkony při produkci vánočních stromků, jako je založení plantáže, ochrana, tvarování a těžba stromků. Bakalářská práce také obsahuje hodnocení jednotlivých plantáží, kvality a zdravotního stavu stromků na jednotlivých plochách. V práci jsou uvedeny nedostatky a návrhy postupů pro jejich odstranění. Práce se také zabývá orientačním průzkumem trhu, který byl proveden u vybraných prodejců v letech 2011 a 2012. Byl zaměřen na rozdíly v ceně a nabízeném sortimentu. Ve výsledcích jsou na vybraných plochách zhodnoceny kvalitativní znaky vánočních stromků. Klíčová slova:vánoční stromek, plantáž,výroba

ABSTRACT Name: Eduard Rykr Title ofthe thesis: Evaluation of Christmas tree production from plantation of RYKR Company

Abstract: The work is focused on the problems with the cultivation of Christmas trees and the evaluation of Christmas tree production from the plantation as one of the production sectors of RYKR Company. The work contains the description of natural conditions of the area and tree species which are suitable for growing Christmas trees. Furthermore, it describes typical operations during cultivation of Christmas trees like establishing a plantation, its protection and shaping and gathering of trees. The work also includes the evaluation of individual plantations, quality and health of trees at different areas. There is a resume of deficiencies and suggested procedures of their removal. The work concerns with a market research which was realized at selected retailers in 2011 and 2012 and was focused on differences in price and the offered assortment. The results show the evaluation of qualitative characteristics of Christmas trees.

Key words: Christmas tree, plantation, production

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Cíl práce .................................................................................................................... 9

3

Seznámení s problematikou .................................................................................... 10 3.1

Historie pěstování a výroby vánočních stromků............................................. 10

3.2

Právní podklady pěstování vánočních stromků .............................................. 11

3.2.1

Právní náležitosti pro zakládání plantáží na zemědělských půdách ....... 11

3.2.2

Právní náležitosti při založení plantáží na lesní půdě ............................. 11

3.3

4

Způsoby pěstování (výroby) vánočních stromků............................................ 12

3.3.1

Výroba vánočních stromků z plantáží .................................................... 12

3.3.2

Výroba vánočních stromků jako činnost přidružené lesní výroby ......... 13

3.4

Druhy dřevin vhodné pro pěstování vánočních stromků ................................ 14

3.5

Výběr ploch pro založení plantáže vánočních stromků .................................. 17

3.6

Prostorové rozčlenění plochy plantáže vánočních stromků ............................ 18

3.7

Sadební materiál vhodný pro plantáže vánočních stromků ............................ 19

3.8

Způsoby přípravy plochy před založením plantáže ........................................ 19

3.9

Způsoby výsadby ............................................................................................ 21

3.10

Speciální práce v průběhu pěstování vánočních stromků ............................... 22

3.10.1

Ochrana kultur proti buřeni..................................................................... 22

3.10.2

Vyvětvování spodních přeslenů vánočních stromků .............................. 24

3.10.3

Střih vánočních stromků ......................................................................... 24

3.10.4

Vyvazování výhonů ................................................................................ 28

3.11

Přihnojování .................................................................................................... 28

3.12

Technika a technologie těžby vánočních stromků .......................................... 30

Materiál a metodika ................................................................................................ 31 4.1

Materiál ........................................................................................................... 31

4.1.1

Popis zkoumaného území ....................................................................... 31

4.1.2

Použité pomůcky a literatura .................................................................. 32

4.2

Metodika ......................................................................................................... 32

4.2.1

Historie produkce vánočních stromků u společnosti RYKR .................. 32

4.2.2

Zjištění aktuálního stavu plantáží společnosti RYKR ............................ 32

4.2.3

Měření a zjištění kvalitativního stavu vánočních stromků na vybraných

plochách určených k těžbě ...................................................................................... 32 4.2.4

Zhodnocení ztrát po výsadbě a zdravotního stavu vánočních stromků na

nově založené ploše ................................................................................................ 34 4.2.5 5

Orientační průzkum trhu ......................................................................... 35

Výsledky ................................................................................................................. 36 5.1 Historie produkce vánočních stromků u společnosti RYKR ................................ 36 5.2

Charakteristika plantáží .................................................................................. 36

5.3

Výsledky provedených měření a zjišťování kvality vánočních stromků na

plantáži určené k těžbě ................................................................................................ 39 5.4

Výsledky zjišťování ztrát po výsadbě a hodnocení zdravotního stavu

vánočních stromků na nově založené plantáži ............................................................ 51 5.5 Výsledky orientačního průzkumu trhu ................................................................. 53 6 Diskuze ........................................................................................................................ 58 7 Závěr ............................................................................................................................ 59 8 Summary ...................................................................................................................... 60 9 Seznam použité literatury ............................................................................................ 61

1

Úvod Vánoční stromky nebyly velmi dlouhou dobu na našem území jako symbol

vánoc uznávány. Až v průběhu 40. let 19. století se začaly objevovat v divadlech a°společenských centrech. Poté začaly stromky pozvolna pronikat do soukromých obydlí, kde si je lidé věšeli za kmen ke stropu a špice stromku směřovala dolů. Postupně se zvyšovala jejich obliba a vánoční stromky se stávaly v každé domácnosti typickým symbolem Vánoc. Tím se zvyšovala i poptávka po vánočních stromcích, která se již nedala pokrývat jen těžbou z porostu. Těžba vánočních stromků byla prováděna jako součást prováděných výchovných zásahů. Stromky byly dále prodávány v adventním období před Vánocemi. Vzhledem k druhovému zastoupení jehličnatých dřevin na území České republiky byla nabídka prodávaných druhů omezena především na tři základní druhy smrk ztepilý, jedle bělokorá a borovice lesní (Martínek, 2006, Hejl, 2007). Jelikož produkce vánočních stromků z výchovných zásahů již nebyla schopna pokrývat stoupající poptávku po kvalitních vánočních stromcích, začaly vznikat plantáže vánočních stromků zakládané na lesních i nelesních půdách. Tento způsob pěstování vánočních stromků přinesl velké zvýšení kvality pěstovaných stromků, která se začala ukazovat jako velice důležitá v boji s konkurencí. V současné době se na našem trhu pohybuje dostatek firem, které se zabývají pěstováním a prodejem vánočních stromků. Jejich konkurenční boj je založen na vyprodukované kvalitě a stanovené ceně. Postupně se zvyšuje podíl stromků pěstovaných na plantážích, které vykazují vysokou kvalitu a odpovídají požadavkům zákazníků. Současně se snižuje podíl produkovaných stromků z výchovných zásahů v lesních porostech (Maršík, 2008). Součástí práce bylo vyhodnotit produkci vánočních stromků u společnosti RYKR. Byl hodnocen stav pěti plantáží, které byly založeny na lesní i zemědělské půdě.V této práci jsou uvedeny výsledky provedených měření a návrhy následných výchovných opatření, které by měly zkvalitnit produkci vánočních stromků na jednotlivých plochách. Průzkum trhu provedený v letech 2011 a 2012 sledoval u vybraných prodejců rozdíly v ceně a v nabízeném sortimentu.

8

Cíl práce

2

Cílem této práce je vyhodnotit produkci vánočních stromků na plantážích společnosti RYKR Dílčí cíle:  Zpracovat historii produkce vánočních stromků z plantáží na daném majetku  Vyhodnotit stav plantáží vánočních stromků společnosti RYKR  Provést orientační průzkum trhu vánočních stromků  Popsat technologii produkce vánočních stromků na plantáži  Popsat specifika péče o jednotlivé druhy dřevin

9

3

Seznámení s problematikou

3.1

Historie pěstování a výroby vánočních stromků Do České republiky se dostal zvyk používání vánočních stromků s největší

pravděpodobností z oblasti Rýna, kde byl v 17. a 18. století značně rozšířen. V Drážďanech se ujal zvyk věnčit jedličky, pozlátky s papírovými kroužky. V České republice se uvádí, že jako první ozdobil svátečně jedličku ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. Sezval k němu i všechny herce divadla s jejich manželkami. Touto novinkou z Německa své hosty zcela překvapil. Vánoční stromek se z počátku používal pouze ve městech, později se začal používat i na vesnicích. K jeho propagaci na vesnicích přispívali i studenti vracející se ze studií ve městech domů. Vánočnímu stromku se také začalo říkat Kristův strůmek. Zpočátku se upevňovali ke stropu až později se začal stavět do stojanů. Ozdoby se v té době ještě neprodávaly, ale podomácku se vyráběly z nejrůznějších materiálů. Dle ústního podání se na vánoční stromky věšely i výrobky z domácích zabíjaček například jitrnice (Hejl, 2007). V 19. století se nejčastěji zdobila a v lesích vybírala původní jehličnatá dřevina jedle bělokorá. V důsledku radikálního snížení zastoupení jedle bělokoré v našich lesích (z 18 % až na 1 %) se začal masivně využívat smrk ztepilý. S výstavbou panelových sídlišť, vytápěným ústředním topením se začala využívat borovice lesní. Důvodem bylo to, že Smrku ztepilému v bytech vytápěných ústředním topením brzo opadávalo jehličí. První práce, které popisují pěstování vánočních stromků intenzivním způsobem, se začínaly objevovat v padesátých letech 20. století. V té době nebyly s intenzivní produkcí vánočních stromků prakticky žádné zkušenosti, proto dělali lesníci při pěstování stromků zásadní chyby. Až v šedesátých letech byly tyto chyby odstraněny a byla ucelena základní koncepce pěstování vánočních stromků i s nejrůznějšími nároky na půdu, klima, spon, používanou technologii. Od sedmdesátých let se neustále tyto postupy zdokonalují ( Maršík, 2008, Milion, 1994). Dnes je na trhu dostatek vánočních stromků jak dovážených tak pěstovaných v České republice. Největší poptávka je po nejrůznějších druzích jedlí (Martínek, 2006).

10

3.2

Právní podklady pěstování vánočních stromků V současné době neexistuje žádná speciální právní úprava, která by se zabývala

provozem a zakládáním plantáží vánočních stromků. Proto je zapotřebí vycházet z obecně platných právních norem a ostatních právních předpisů souvisejících s problematikou plantáží vánočních stromků. 3.2.1 Právní náležitosti pro zakládání plantáží na zemědělských půdách Nejprve je nutno vypracovat a zaslat žádost na příslušný pověřený obecní úřad s rozšířenou působností, referát životního prostředí. Dále dle zákona č. 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu a prováděcí vyhlášky č. 13/1994 Sb. je součástí žádosti vyjádření souhlasu s vyjmutím daného pozemku ze zemědělského půdního fundu, vyjmutí může být buď dočasné (nejdéle na 20 let), nebo trvalé. V příloze o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu musí být tyto údaje:  Účel vyjmutí  Výměra daného pozemku  Zakreslená situaci v katastrální mapě  Výpis z katastru nemovitostí  Vyjádření vlastníka pozemku  Plán zpětné rekultivace pozemku na zemědělskou půdu  Účel zamýšleného vyjmutí K žádosti se musí vyjádřit orgán státní správy. A to do 1 ha příslušná obec dle katastrálního území, do 10 ha příslušný krajský úřad a nad 10 ha ministerstvo zemědělství (Černý, 1997). 3.2.2 Právní náležitosti při založení plantáží na lesní půdě Základním předpisem pro zakládání plantáží na lesních půdách je zákon 289/ 1995 Sb. Lesní zákon a další prováděcí vyhlášky ministerstva zemědělství. Zakládat plantáže na pozemcích určených k plnění funkce lesa lze jen velice výjimečně. Náležitosti žádostí o vyjmutí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků k plnění funkce lesa upravuje vyhláška Mze č.77/ 1996 Sb. (Černý, 1997). Plantáže vánočních stromků založené a provozované na pozemcích určených k plnění funkce lesa mají dle § 1, odst. 1, písm. b) vyhlášky Mze č. 84/ 1996 Sb., o lesním hospodářském plánování má charakter bezlesí. Tato skutečnost se musí brát na 11

vědomí při zpracování lesních hospodářských plánů nebo lesních hospodářských osnov. Zakládat plantáže vánočních stromků lze snadněji na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkce lesů. Dle § 3, odst. 2 lesního zákona pozemky určenými k plnění funkce lesů nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určené k plnění funkce lesa. Při pochybnostech o tom, jestli se jedná o pozemek určený k plnění funkce lesa, rozhodne orgán státní správy (Černý, 1997).

3.3

Způsoby pěstování (výroby) vánočních stromků

3.3.1 Výroba vánočních stromků z plantáží Jedná se o dnes nejefektivnější a nejpoužívanější způsob pěstování stromků. Vznikl v 50. letech v Severní Americe. V Evropě je nejvíce rozšířeno pěstování stromků na plantážích v Dánsku a severním Německu. V České republice se tento způsob začal používat v posledních dvaceti letech. Především se začaly plantáže zakládat na nevyužívaných plochách, jako jsou staré školky, energovody. Nejvíce plantáží vzniklo a stále vzniká na zemědělské půdě (Maršík, 2008). 3.3.1.1 Plantáže zakládané na zemědělských půdách V současné době se nejvíce plantáží vánočních stromků zakládá na zemědělských půdách. Zakládají se především na méně úrodných, obtížně obdělavatelných půdách. Na rozdíl od zalesňování zemědělských půd, po něm již není možný nebo je obtížně proveditelný převod zpět na zemědělskou půdu, je zpětná rekultivace půdy k zemědělským účelům snadno proveditelná (Černý, 1997). Největší klady plantáží zakládaných na zemědělských půdách: 1) Jsou efektivně využity zemědělské pozemky, které by nebyly intenzivně zemědělsky využívány. Dále by na těchto pozemcích docházelo k zaplevelení těchto ploch a zvýšila by se nákladná chemická ochrana okolních zemědělských kultur a také by bylo nutné vyřezávat náletové dřeviny (Maršík, 2008). 2) Plantáže zakládané na zemědělských půdách jsou většinou snadno přístupné, náklady na dopravu a těžbu jsou nižší. Jelikož se jedná donedávna o intenzivně využívané plochy, na kterých se většinou nevyskytují terénní překážky a jsou uzpůsobeny k pojezdu mechanizace.

12

Díky zvýšené péči a speciálním opatřením lze dosáhnout vysoké kvality pěstovaných vánočních stromků, což nám umožňuje se lépe prosazovat na trhu (Maršík 2008). 3) Při založení plantáží vánočních stromků na zemědělských půdách se řídíme platným zákonem 199/2012 Sb., který upravuje použití přípravků na ochranu rostlin. Nemusíme se proto řídit nejrůznějšími omezeními jako při použití těchto přípravků na lesní půdě.

3.3.1.2 Plantáže vánočních stromků zakládané na lesních půdách Na lesní půdě se plantáže především zakládají na místech, kde se dříve nacházely školky lesních dřevin nebo pod energovody. Největší klady plantáží zakládaných na lesních půdách 1) Jsou využity ochranná pásma energovodů, kde není možné zakládat lesní porosty a bylo by nákladné tyto plochy každých 5- 10 let vyřezávat. 2) Díky plantážím, na kterých je možné pěstovat introdukované dřeviny si zvětšíme sortiment prodávaných vánočních stromků, jelikož vánoční stromky získávané z výchovných zásahů jsou většinou druhy domácími (Černý, 2005).

Tabulka 1: Rozdělení plantáží dle jejich výměry (Černý, 2005)

3.3.2

Drobné

do 0,25 ha

Malé

0,25- 1 ha

Střední

1- 5 ha

Velké

5 ha a více

Výroba vánočních stromků jako činnost přidružené lesní výroby

Jedná se vpodstatě o využití „odpadu” z výchovných zásahů, při

kterých se

stromky za účelem zvýšení kvality a stability lesních porostů uříznout musí. Tímto způsobem můžeme částečně snížit náklady na prováděné výchovné zásahy. Jednou ze součástí výchovných zásahů je rozčlenění porostů přibližovacími linkami. Při něm nám vzniká mnoho stromků, které lze využít k prodeji jako vánoční stromek (Maršík, 2008).

13

Sortiment je v tomto případě zúžen na dřeviny hospodářsky významné, především na smrk ztepilý, borovici lesní, jedli bělokorou, můžeme se setkat s douglaskou tisolistou, ale i s jedlí obrovskou. (Maršík 20008) Nevýhody tohoto způsobu výroby: 1) Výběr jedinců značně omezen, abychom nenarušili kvalitu a stabilitu porostu, produkce vánočních stromků není hlavním cílem zásahu. 2) Stromky z výchovných zásahů často nesplňují kvalitativní požadavky na vánoční stromky, proto je obtížné konkurovat vánočním stromkům pěstovaným na plantážích. 3) Dnes oproti dřívějšku značně poklesl při zakládání porostů počet vysazovaných jedinců na 1 ha, tudíž je obtížnější vyprodukovat dostatečný počet kvalitních jedinců (Maršík 2008).

3.4

Druhy dřevin vhodné pro pěstování vánočních stromků

Druhy jedlí: Jedle kavkazská (Abies nordmanniana (Steven) Spach) V Evropě je nejpopulárnějším vánočním stromem jedle kavkazská původem z hlavního hřebenu Kavkazu a Malého Kavkazu rostoucí v nadmořské výšce 800- 2 000 m. Je velmi dekorativní svým hustým, lesklým a tmavozeleným jehličím, díky kterému je vhodná jak pro vánoční stromky, tak i pro ozdobný klest. Tato jedle má husté, velmi pravidelné větvení, proto se stala pravým symbolem vánočního stromku. Roste výrazně pomaleji než smrky a borovice a jiné druhy jedlí. Její pěstování je v našich podmínkách limitováno jejími nároky na vlhkost a citlivost vůči pozdním mrazům. Má ráda vlhkou, hlubší, hlinitější půdu s pH kolem 6 a dobře snáší zastínění. Není příliš vhodná do suchých oblastí. Zároveň ale nesnáší trvale zamokřené oglejené půdy (Kravka, 2012). Na půdách nižší kvality hlinitopísčitých- písčitých je nutná pravidelná aplikace vícesložkového hnojiva s obsahem Mg, S a dalších mikroelementů. Roční dávka by se měla pohybovat 120-240 kg/ha/rok. Hnojení se provádí především pro zlepšení barvy a hustoty jehličí, podporu tvorby pupenů a zvýšení odolnosti stromků vůči chorobám, škůdcům a mrazu. Na exponovaných stanovištích, zamokřených půdách, terénních depresích (mrazových kotlinách) často trpí jedle kavkazská pozdními mrazy. Proto je výhodou její pěstování v nadmořských výškách nad 600 m, jelikož tam raší později a méně trpí pozdními mrazy. Mají schopnost dobře snášet tvarování střihem. Velice 14

důležitá je volba správné provenience, abychom se vyvarovali škodám způsobovaným mrazy a škůdci (Kravka, 2012). Provenience jedle kavkazské vhodné pro pěstování v ČR: Apsheronsk její původ je v regionu severního Kavkazu v nadmořské výšce 800-950 m (1 100 m) v subkontinentálním až kontinentálním klimatu, kde přirozeně raší pozdě. Habitus má středně široký až úzký, méně hustý, má dlouhé jehlice, tvoří méně internodiálních (mezi-přeslenových) pupenů, tvoří zřetelně viditelná patra. Je velice odolná proti mrazům a proto vhodná do klimaticky problémových oblastí. Arkhyz pochází z regionu severního Kavkazu a Ruska z nadmořské výšky 1 100-1 400 m. Je zde subkontinentální a kontinentální klima, raší velmi pozdě. Habitus je štíhlý a hustý, má kratší jehlice. Tvoří mnoho internodiálních pupenů, a díky tomu je velice hustá. V mládí se vyznačuje rychlým růstem, pozdě raší, zároveň je velice odolná proti mrazům. Je hustá pro rychlou produkci hustých užších stromků menší výšky. Krasnaja je ze severního Kavkazu a Ruska z nadmořské výšky 1 500- 1 800 m. Vyhovuje jí klima subkontinentální, raší později. Má užší habitus, středně hustý a krátké jehlice. V mládí roste rychle je středně odolná proti silným zimním mrazům. Borschomi je domácí v regionu Malý Kavkaz, centrální Gruzie z nadmořské výšky 800-1 400 m. Vyhovuje jí klima jak oceanické tak subkontinentální. Habitus má středně až velmi široký, hustý, jehličí je tmavě zelené, dlouhé a husté. Středně rychle raší. V mládí se vyznačuje rychlým růstem později si zachovává velice dobrý růstový tvar. Je středně náchylná k nevyrašení terminálních pupenů vlivem pozdních mrazů. Je středně odolná proti silným pozdním mrazům. Na dobrých chraněných stanovištích je její pěstování velice efektivní. Artvin- Savsat- Yayla má původ v regionu Malý Kavkaz v nadmořské výšce 1 6001 800 m. Vyhovuje ji klima subkontinentální až kontinentální. Má úzký, méně hustý habitus, patra jsou viditelná, má tmavě zelené jehlice, raší pozdě až středně pozdě. Je poměrně odolná proti silným zimním mrazům, proto je vhodná pro pěstování v klimaticky problémových polohách. Roste rychle má veliké přírusty od 4. roku. Je vhodná pro rychlé pěstování malých stromků(Kravka, 2012). Jedle Bornmüllerova „turecká“ (Abies nordmanniana subsp. bornmülleriana) Její původ je v Turecku. Podobá se jedli kavkazské. Je to přirozený kříženec jedle kavkazské Abies Normanďana a jedle řecké Abies cephalonica. Má obdobné nároky na půdu, vlhkost. Je typickým subkontinentálním až kontinentálním druhem. Má teplotní amplitudu od -34°C až +39°C. Raší velmi brzo má pravidelný růst (Kravka, 2012). 15

Druhy smrků Smrk pichlavý (Picea pungens Engelm. varieta glauca) Jeho původ je z montánní zóny západní části Severní Ameriky ze střední části a jižní části Skalistých hor. Jedná se o pomalu rostoucí druh, zvláště pak ve stádiu semenáčků. Nejlepší přírůsty má za dobré vlhkosti, ale bez problémů zvládá sucho nejlépe ze všech smrků. V původním prostředí snáší bez problémů zástin, ale na plantáži zástin způsobuje zasychání větví. Je velice tolerantní na nároky na půdu. Preferuje humidní, chladné klima. Nesnáší trvale zamokřené oglejené půdy. Vyhovuje mu pH 6,8- 7,2, tedy neutrální až slabě alkalické. Má mělký kořenový systém přizpůsobený vlhkému prostředí. Je odolný proti silným zimním mrazů. V ČR se pěstuje především na méně kvalitních hlinitopísčitých- písčitých půdách je dobré ho přihnojovat pro dosažení syté barvy a zvýšení tvorby pupenů. Snáší dobře tvarování střihem jak v jarním období před vyzráním letorostů tak v době vyzrání letorostů (Kravka, 2012). Provenience Smrku pichlavého vhodné pro pěstování v ČR: Apache National Forest je původní v Arizoně. Má úzký habitus a rychlý růst. Nutně vyžaduje důkladné zahuštění střihem. Zastoupení stříbrných jedinců je 70%. Později raší, proto je méně náchylný k poškození silnými mrazy. Kaibab National Forest má původ v Arizoně, má pomalejší růst, široký, hustý habitus. V porostu je cca 85% jedinců stříbrných. Raší dříve než Apache (Kravka, 2012). Smrk ztepilý (Picea abietis), (L.)Karst.) Je to domácí zástupce smrků. Preferuje vlhké, hlinité půdy, není náročný na živiny ani na teplotu, ale je náchylný na sucho. Může být náchylný na poškození pozdními mrazy především na exponovaných stanovištích, zamokřených půdách a terénních depresích (mrazových kotlinách). Je proto vhodné volit sadební materiál s původem z nižších poloh, které raší déle, a tím je možné částečně omezit škody pozdními mrazy. V poslední době je jako vánoční stromek vytlačován jinými druhy, a to zejména proto, že mu brzy opadává jehličí. Jedná se o nenáročnou dřevinu na pěstování, dobře snáší tvarování střihem (Kravka, 2012). Na nově založených plantážích roste pomalu. Při použití čtyř sazenic 2/ 2 a vhodné chemické ochraně dorůstá požadovaných výšek za 6- 8 let, při výsadbě semenáčků 2/ 0 do zaplevelené plochy mohou růst i 12 let (Neumann, 1977). Mezi hlavní nevýhody pěstování smrku ztepilého dle autora Sahuly (1991) jsou:  Rychlé opadání jehličí  Časté žloutnutí jehlic 16

 Napadání stromků mšicemi

3.5

Výběr ploch pro založení plantáže vánočních stromků Cílem zakládání plantáží vánočních stromků je dosáhnout maximální možné

produkce vysoce kvalitních vánočních stromků. Z tohoto důvodu jsou kladeny nemalé nároky na půdu, vláhové poměry a mikroklima i makroklima vybrané plochy. Na pěstování vánočních stromků v ČR se nejlépe hodí půdy nižších bonit s nadmořskou výškou od 300 do 1 000 m., položené na rovině nebo mírných svazích orientovaných na severozápad až západ. Celkový úhrn srážek by se měl pohybovat okolo 600 mm za rok. Z hlediska jílových částic se jedná o půdy hlinitopísčité až písčitohlinité s obsahem jílových částic 10-25%, hloubka půdního profilu by měla být 1,0-1,5 m bez výrazných změn zrnitostního složení jednotlivých vrstev. Nevhodné jsou půdy jílovité, extrémně suché, mělké, kamenité a také příliš bohaté půdy. Na příliš bohatých půdách je nezbytná nákladná ochrana kultur proti buřeni a stromky díky dobrým podmínkám pro růst vytváří dlouhé nežádoucí prýty. Vhodnější jsou půdy středních až horších bonit s kratší vegetační dobou, která omezuje nežádoucí nadměrný přírůst. Plantáže nelze zakládat na stanovištích s vysokou hladinou spodní vody, také na půdách oglejených, zamokřených, zrašeliněných nebo zaplavovaných. Na lokalitách silně ovlivněných vodou s vysokou hladinou spodní vody se po několika letech od založení plantáže, kdy kořeny stromků začnou dosahovat hladiny spodní vody, se mohou projevovat symptomy nedostatku živin omezením růstu a karenčními jevy na jehlicích. Na těchto stanovištích se často mohou objevit škody způsobené pozdními mrazy. Také mrazové kotliny nejsou vhodné pro zakládání plantáží vánočních stromků i přes to, že některé dřeviny mají vyšší odolnost proti mrazu a také jsou méně citlivé na pozdní mrazy. Lokality zatížené imisemi pak vyvolávají odumírání a ztrátu starších ročníků jehlic u některých méně odolných druhů dřevin. Nejvhodnější

tvar pozemku je protáhlý obdélník, který

umožňuje využití mechanizace (Kravka, 2012). Je vhodné před založením plantáže získat důležité informace o půdním druhu a chemických vlastnostech půd. Získáme je z chemických rozborů půd před založením plantáže. Rozbory by se měly zaměřit

na zjištění obsahu Ca, P, K, Mg, a pH.

Především kyselost je důležitá pro pěstování vánočních stromků, měla by odpovídat nárokům pěstovaných druhů dřevin. Většině jehličnanů vyhovuje pH 3,5- 4,5. Hodnota pH se dá upravovat vápněním půd (Černý, 1997). Ideální obsah živin v půdách vhodných pro pěstování vánočních stromků: 17

P2O5 10- 15 mg ve 100 g K2O 8- 15 mg ve 100 g MgO 6- 10 ve 100 g Cu 4- 6 mg ve 100 g (Černý, 1997) Dle Maršíka (2008) hlavní zásady výběru lokalit pro založení plantáží vánočních stromků jsou:  Vyloučit půdy ovlivněné vodou, těžké a také extrémně suché  Vyloučit půdy nadměrně zásobené živinami  Vyvarovat se lokalitám s příliš dlouhou vegetační dobou  Vyvarovat se lokalitám s častým výskytem pozdních mrazů  Vyhnout se lokalitám zatížených imisemi Z hlediska obhospodařování pozemku je vhodné při výběru plochy pro založení plantáže dbát na tyto faktory:  Vhodný tvar pozemku, aby umožňoval účelné využití mechanizace, nejlépe protáhlý obdélník  Návaznost na pozemní dopravní komunikace  Upřednostnit plochy na rovině, popřípadě v mírném svahu maximálně 10% (Maršík 2008)

3.6 Prostorové rozčlenění plochy plantáže vánočních stromků Prostorové rozčlenění plantáží vánočních stromků je závislé jednak na tvaru plochy plantáže, tak i na zvolené technologii. Pokud předpokládáme využití mechanizačních prostředků, musí být plantáž rozdělena podle jejich technických parametrů. Vhodné je proto volit tvar plochy v podobě protáhlého obdélníku se souvratěmi širokými cca 5 m. Při zakládání plantáží je vhodná výsadba větrolamů z rychle rostoucích dřevin, a to kolmo na směr větrů. Větrolamy také plní funkci stínění a ochrany před škodami mrazem. Na plochách, kde není plantáž obklopena dospělým porostem, doporučuje se výsadba ochranných pásů po celém obvodu plantáže (Černý, 2005). Na plantážích velkých výměr by měla být plantáž dále rozčleněna do pracovních polí. Šířka pracovních polí by měla být odvozená od záběru zemědělských postřikovačů. Šířka polí se může být 16- 36 m. Šířka jízdního pruhu by měla být 2,5-

18

3,5 m. Od používaných postřikovačů se také odvíjí vzdálenost souvratí od plotu plantáže, abychom se vyhnuli poškození ramene postřikovače při kontaktu s plotem.

3.7 Sadební materiál vhodný pro plantáže vánočních stromků Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zdárný růst stromků v plantážích je používání kvalitního, silného, zdravého sadebního materiálu. Hlavním požadavkem je, aby byla omezena stagnace růstu po výsadbě a nedošlo ke ztrátám stromků po výsadbě. Tím se omezuje nutnost nákladného vylepšení plantáží a dosahuje se jednotné kvality stromků (Černý, 1997). Dalším důležitým předpokladem je volba správné provenience pro danou lokalitu. U douglasky tisolisté je nezbytné používat provenience, které netrpí mrazem a fyziologickým suchem. Také u jedle kavkazské je důležitá volba provenience, abychom omezili škody pozdními mrazy. U domácích druhů je účelné použití místní populace, která je přizpůsobena místním podmínkám (Černý, 1997). Je vhodné po výsadbu všech druhů dřevin především silné, školkované sazenice o výšce kolem 30 až 40 cm. U borovic ve stáří 1/1-2, douglasky 1/2, jedlí 2/2-3 a u smrků 2/2-3. U prostokořenných sazenic je nezbytně nutná péče k ochraně kořenového systému před vysycháním. Vhodné je ihned po vyzvednutí použití antidesikantů, což jsou látky omezující výpar vody z kořenů. Výhodné je použití krytokořenných sazenic, které mají řadu biologických a ekonomických výhod. Především se vyhneme šoku z přesazení, zvýší se ujímavost sazenic a zrychlíme počáteční růst. Při použití prostokořenných poloodrostků (sazenic o výšce 60 až 120cm) k zakládání plantáží se může dosáhnout požadovaných výnosů rychleji a zároveň je možné snížit náklady na ošetřování proti buřeni. Po přesazení jsou prostokořenné poloodrostky vystaveny velice silnému stresu, který se projevuje snížením přírůstu terminálního výhonu a také tvorbou výhonů bez starších jehlic. Tím může být narušena celková pravidelná stavba stromku, proto je nutná zvýšená péče pro omezení šoku z přesazení. Výhodnější je použití krytokořenných poloodrostků. Využití poloodrostků je výhodnější pouze pro pěstování ve vyšších výškových stupních (Černý, 1997).

3.8

Způsoby přípravy plochy před založením plantáže Jedná se o soubor opatření, které je zapotřebí provést před samotnou výsadnou

sazenic na plantáži. Jednotlivá opatření se odvíjejí od toho, jak byl daný pozemek doposud využíván. 19

Jednotlivé způsoby přípravy plochy plantáže: 1) Odvodnění ploch je nejsnáze proveditelné využitím povrchového odvodnění, a to vyhloubením soustavy odvodňovacích příkopů. Použití podpovrchového odvodnění pomocí drenáží je možné, ale značně náročné. S odvodněním se na plantážích vánočních setkáme jen velice výjimečně, jelikož se jen zřídka kdy na pozemcích ovlivněných vodou plantáže zakládají (Černý, 1997). 2) Chemické potlačení buřeně lze před založením plantáže provést jak postřikovači nesenými nebo taženými traktory, tak i rosiči nebo postřikovači přenosnými zádovými. Používají se nejrůznější neselektivní herbicidy především jejich koncentrátynapř. Roundup, Kaput nebo Clinic (Černý, 1997). 3) Mechanizovaná příprava půdy provádí se orbou, frézováním, hloubkovým kypřením atd. Je nutná zejména na těžkých půdách na jednotlivých variantách ploch postupujeme takto: a) Pasečná plocha po lesním porostu Nejprve je nutné především odstranění pařezů, to provádíme pomocí podrýváků nebo pomocí půdních fréz. Dále lze provést orbu a urovnání a utužení plochy, do které lze vysazovat sazenice. b) Pole a zrušené lesní školky Na těchto lokalitách lze předpokládat, že dřívějším zpracováním půdy jsou struktura i obsah živin vyhovující

pro

okamžitou

výsadbu

sazenic.

Hloubkové

zpracování orbou není nutné, může být použita půdní fréza nebo jiná minimalizační technologie v podobě nejrůznějších kombinací na přípravu půdy. Tím lze provést efektivní mělké zpracování. Na strništích lze provést výsadbu bez přípravy půdy, strniště nám tvoří částečnou ochranu před erozí. c) Obnova plantáže vánočních stromků Je typická pro intenzivní způsob plantážního pěstování. Nejdříve je nutno odstranit zbytky vytěžené kultury, to buď jejich shromážděním a pálením popřípadě prodejem na energetickou štěpku nebo rozmělněním půdními frézami přímo na místě plantáže. Dále se doporučuje v následujícím roce osít plochu meziplodinou, která bude při následné klasické přípravě zapravena do půdy (Černý, 1997). d) Louky a pastviny Dají se připravovat pro výsadbu dvěma způsoby. Celoplošnou klasickou přípravou půdy, a to nejprve 20

likvidace porostu neselektivním herbicidem, poté narušení drnu buď půdní frézou nebo diskovým podmítačem. Následuje hluboká orba pluhy do 40 cm, urovnání povrchu, utužení půdy válci nebo pěchy. Druhým způsobem je použití selektivního herbicidu (Lontrel, Starane), abychom zničili dvouděložné rostliny a zachovali jednoděložné. Dále je nutné před výsadbou zmulčovat stávající porost. Do takto připravené půdy provádíme výsadbu nejčastěji rýhovými zalesňovacími stroji. Tento způsob má za výhodu při následném použití výkonných meziřádkových sekaček vysokou efektivitu ochrany stromků proti buřeni a jednoduchý způsob provádění

ochrany proti buřeni (Černý,

1997).

3.9 Způsoby výsadby Na plantážích vánočních stromků, které mají menší rozlohu zcela postačuje použití ručních způsobů výsadby (motykami, sekeromotykami apod), používají se obdobné postupy jako při normálním zalesňování v lese. Na rozsáhlejších plantážích je výhodnější zvolit mechanizovanou výsadbu sázecími stroji. Jelikož se při zakládání plantáží používají sazenice obdobných dimenzí jako při normálním zalesňování, lze bez jakýchkoli problémů použít lesní sázecí stroje. V ČR se nejčastěji používá rýhový sázecí stroj RL2- 019, který je nesen na zádi traktoru. Pracovní skupinu tvoří traktorista, jednočlenná obsluha stroje, která vkládá ručně sazenice do souvislé rýhy vytvořené v půdě sázecí radlicí sázecího stroje a pomocník, který urovnává sazenice a doplňuje sazenice obsluze stroje. Také je možná výsadba , převážně krytokořenných sazenic přenosným jamkovačem. Tento způsob je vhodný pro vylepšení již zasázených ploch (Černý, 1997). Než začneme zakládat plantáž vánočních stromků je účelné si zvolit spon a rozmístění jednotlivých dřevin na vysazované ploše. Rozložení dřevin na plantáži hraje velkou roli. Horní a střední části svahů s menším rizikem působení silných mrazů osazujeme dřevinami náchylnými ke škodám pozdními mrazy, především jedle. Naopak do spodních částí svahů umisťujeme borovice popřípadě smrky. Také je dobré dbát na to, aby nebyly vysazovány borovice podél dospělých porostů, jelikož hůře snášejí zástin a na zastíněné straně téměř netvoří větve. Spon volíme dle nároků jednotlivých dřevin na prostor, druhu používané mechanizace a předpokládané velikosti vánočních stromků 21

v době těžby. Vzdálenost mezi jednotlivými řadami musí vyhovovat druhu používané techniky k ošetření stromků především proti buřeni. Nejčastěji používaný rozestup řad je 1,2- 1,3 m. Tato vzdálenost vyhovuje nárokům všech používaných dřevin a zároveň je dostatečná pro pohyb techniky (Kravka, 2012) . U smrků a jedlí, u kterých se počítá s těžbou malých sortimentů, případně vyzvednutí do kontejnerů, je možné zvolit rozestup jednotlivých řad již od 80 cm, ale je nutné počítat s využitím malé mechanizace např. travní motorové sekačky, nebo celoplošná chemická ochrana. U borovic je nutné dodržet vzdálenost řad minimálně 1 m lépe 1,2 m. Vzdálenost sazenic v jednotlivých řadách závisí především na požadované velikosti těžených vánočních stromků. Vzdálenost se může pohybovat od 60- 80 cm u jedlí a smrků po 1- 1,2 u borovic, při zamýšlené produkci velkých vánočních stromků může být vzdálenost 1,5- 2 m. Při počáteční výsadbě se vysazuje 7 000-10 000 jedinců na hektar plantáže. Neméně důležité je, aby byla výsadba co možná nejefektivnější, zvolit vhodný čas výsadby. Většina plantáží se zakládá na jaře. Smrky a mělce kořenící jedle lze sázet již na podzim. U prostokořenných sazenic je výhodné před výsadbou zkrátit kořenový systém a podpořit tak tvorbu advektivních kořenů. Při volbě podzimní výsadby se doporučuje, pokud to počasí dovolí, provést výsadbu již v průběhu září, aby sazenice stihly vytvořit do začátku zimy nový dostatečně velký kořenový systém a omezily náchylnost podzimní výsadby k fyziologickému suchu a vytahováním mrazem, ke kterému dochází především na jižních svazích při velkých rozdílech mezi denními a nočními teplotami. Lepší je na podzim sázet obalované sazenice, aby se předešlo šoku z přesazení a nežádoucímu zbarvení jehličí (Kravka, 2012).

3.10 Speciální práce v průběhu pěstování vánočních stromků 3.10.1 Ochrana kultur proti buřeni Pokud chceme, aby byly na vánočních stromcích jehlice v dostatečném počtu i na nejspodnějších větvích, musí být buřeň regulována tak, aby do nejspodnějších přeslenů nedosahovala. Proto je nutné buřeň radikálně potlačovat několikrát za rok, nejméně jeden až dva roky po založení kultury (Černý 2005). Je vhodné eliminovat buřeň po celou dobu pěstování vánočních stromků a to i na plantážích, kde se nedosazují sazenice na místo vytěžených jedinců, a je počítáno

22

s celoplošným obnovením plantáže. Usnadníme tím především pohyb pracovníků při tvarování vánočních stromků a zlepšíme tím jejich pracovní prostředí. Způsoby ochrany kultur vánočních stromků proti buřeni: Chemická ochrana je prováděna aplikací herbicidů v ploškách nebo v pruzích okolo sazenic. Aplikace se provádí pomocí zádových postřikovačů s krytou tryskou zamezující nežádoucímu zasažení sazenic roztokem užívaných herbicidů. Celoplošná aplikace je možná po důkladném seznámením s podmínkami bezškodné aplikace zvoleného herbicidu, jinak vážně hrozí nebezpečí poškození nebo usmrcení stromků. Podmínkou celoplošné aplikace je u většiny dřevin jejich úplná vyzrálost. Nejpoužívanějšími neselektivními herbicidy jsou dnes zejména látky na bázi glyfosátů, a to zejména pro jednoduchost jejich aplikace a vysokou účinnost. Jsou aplikované ve formě vodného roztoku při dávce 2- 6 litrů zvoleného přípravku rozpuštěného ve 150400 litrech vody na hektar dle zvolené aplikační technologie. Vyzrálost letorostů lze zjistit jednoduchým chemickým testem pomocí přípravku Kontest- R přímo na plantáži. Kromě glyfosátů lze použít mnohé jiné herbicidy a to především různé selektivní herbicidy, které se při správné koncentraci a kombinaci dají používat i v době, kdy letorosty nejsou zcela vyzrálé. Celoplošná aplikace lze na menších plantážích provádět zádovými přenosnými postřikovači nebo rosiči, na větších plantážích je účelné provádět aplikaci taženými nebo nesenými postřikovači na zádi traktoru. Tento způsob aplikace je výhodnější především tím, že docílíme téměř dokonalého pokrytí dané plochy. Výběr přípravků je omezen na pozemcích určených k plnění funkce lesa Seznamem povolených přípravků na ochranu lesa, který každoročně vydává Ministerstvo zemědělství Maršík, 2008). Na plantážích vánočních stromků založených na zemědělské půdě nejsou žádná omezení výběru přípravků na ochranu rostlin, registrovány

pokud jsou zvolené přípravky

v České republice. Dle zákona 199/2012 Sb., musí mít pracovníci

pracující s přípravky na ochranu rostlin osvědčení o odborné způsobilosti prvního stupně a jeden člen společnosti nakupující přípravky na ochranu rostlin musí mít osvědčení odborné způsobilosti druhého nebo třetího stupně. Mechanická ochrana se na menších plantážích provádí ručním nářadím (srpy a kosy). Na větších plantážích se nejčastěji využívají malotraktory se žacími adaptéry nebo malé samojízdné travní sekačky. Tyto stroje musí být upravené zakrytováním tak, aby nedocházelo k poškození větví a kmínků stromků. Účelné je použití křovinořezů, kterými lze vyžínat buřeň jednak celoplošně , tak i v ploškách nebo pruzích okolo 23

stromků. Dalšími způsoby mechanické ochrany proti buřeni jsou mulčování, pokládání speciálních plachetek, kartonových desek, nastýlání posečnou trávou. Tyto způsoby jsou méně využívány především pro svou pracnost a finanční náročnost, také může hrozit riziko zvýšeného výskytu drobných hlodavců. Hlodavcům vytvoříme pokládkami příhodné prostředí a ti pak mohou silně poškozovat stromky ohryzem (Maršík, 2008). Biologická

ochrana

principem

této

metody

je

osetí

půdy

plantáže

nízkorostoucími rostlinami, které potlačují růst vysokých rostlin (Maršík, 2008). Další možností je založení plantáže na louce nebo pastvině, jedná se o kombinaci biologického a mechanického potlačení buřeně. Výhodou je snížení počtu zásahů proti buřeni, a také nám travní drn zvyšuje únosnost terénu především během těžby stromků. 3.10.2 Vyvětvování spodních přeslenů vánočních stromků Provádí se především za účelem, abychom zlepšili vzdušnost porostu a tím se zlepšila odolnost proti chorobám škůdcům. Dalším důvodem je usnadnit přístup pří ochraně kultur proti buřeni, usnadnění těžby a manipulace při balení vánočních stromků. Také podporuje růst zbývající nadzemní části stromků. Provádí se ručně ve 2. -3. roce ručně nůžkami, případně na velkých plantážích speciální frézou ve 4. -5. roce a na menších plochách motorovou pilou (Kravka, 2012). Výchova a tvarování vánočních stromků Během růstu kultur vánočních stromků se provádějí některé výchovné nutné zásahy. Likvidují se silně poškození, krnící

jedinci, stromky netvárnými,

deformovanými kmínky, ale i nálet a výmladky (Černý, 1997). Vhodnými odbornými zásahy do korun stromků lze dosáhnou zvýšení kvality, která nám představuje potenciální vyšší zisk při jejich prodeji. To se provádí tvarováním, kam řadíme především střih, zaštipování výhonů a také vyštipování pupenů (Kravka, 2012). 3.10.3 Střih vánočních stromků Doba vhodná ke střihu (zaštipování) je pro každý druh jiná. Se střihem se začíná nejdříve ve 2.- 3. roce po výsadbě, kdy nám vánoční stromky dorostli výšky 50- 80 cm nebo délka terminálního výhonu přesáhla 30 cm. Hlavním pravidlem je provádět zásah včas a tak, aby rána byla co nejmenší, čistá, aby se stihla do vegetačního klidu zahojit. Cílem je pěstovat stromky s pravidelnou a hustou korunou, aby byly co nejlépe prodejné (Kravka, 2012). Druhy kvalitativních střihů: 24

Vystřihování dvojáků začínáme s ním již od druhého roku po výsadbě. Upřednostníme terminální výhon , který má nejlepší polohu a bohatší a lépe nasazenou terminální růžici. Zásah je vhodné provádět až po vydřevnatění výhonů, protože již nehrozí nebezpečí poškození ponechaného terminálního výhonu ptáky. Tento druh zásahu je nutné provádět u všech druhů dřevin (Kravka, 2012). Úprava šířky provádí se především ze dvou hlavních důvodů: nepravidelnost koruny či úprava nevhodného poměru mezi výškou a šířkou stromku. Stromek se tímto zásahem zahustí. Je však nutné začít již několik let plánovanou těžbou a je potřeba pokračovat až do ní, jinak je nebezpečí, že stromek nasadí silnější korunu a bude nepravidelný. Lze buď zakracovat nebo úplně odstraňovat jednoleté výhony (Kravka, 2012). a) Borovice - u borovic se provádí úprava šířky zaštipováním bočních výhonů v době před vyzráním letošních letorostů. Výhony zakracujeme na délku 25- 35 cm. b) Smrk ztepilý - výhodné je provádět zakrácení bočních výhonů v době před zdřevnatěním (většinou konec května – začátek června podle polohy a průběhu počasí). V tuto dobu lze provést zásah ručně zaštipováním, výhodou je dokonalé zacelení rány a naopak nedochází k přestřižení okolních jehlic v místě řezu a zásah není na stromku téměř poznat. Regulaci šířky lze provádět i v době vyzrání letorostů. Zastříháme jednoleté výhony, které odstřihujeme až po některý z pupenů na letorostu. Hustých stromků můžeme docílit i tvarováním stromků plotostřihy do kuželovitého tvaru, nebo osekáním mačetou nebo srpem. Tyto zásahy bychom neměli provádět v roce těžby, protože čerstvé rány jsou moc vidět a stromky jsou hůře prodejné (Kravka, 2012). c) Smrk pichlavý – ideální je provést zakrácení bočních výhonů na požadovanou délku podobně jako u smrku ztepilého ještě před vydřevnatěním letorostů. Pokud se zásah provede dostatečně včas, smrk pichlavý často dokáže do konce vegetačního období nasadit dostatek koncových pupenů. Pokud budeme zasahovat v době po vyzrání letorostů, je užitečné provést zakrácení na některý z pupenů na letorostu. Tento zásah by se neměl provádět v době těžby. d) Jedle kavkazská (i ostatní jedle)- většina druhů jedlí má pod hlavními bočními výhony ještě menší, slabší boční výhonek. Proto lze v případě potřeby celý hlavní boční výhonek odstřihnout bez toho, aby se stromek zdeformoval. Toto je nejlepší a nejšetrnější způsob pro regulaci šířky, kterou můžeme provádět před 25

vyzráním výhonů i po něm. Pokud jsou spodní výhony deformované nebo zcela chybí, je zapotřebí pouze zkrátit boční hlavní výhon nejlépe na některý z pupenů. Pokud se zásah provede včas před vyzráním letorostů, mohou se ještě vytvořit nové koncové pupeny. Při zakracování po vyzrání letorostů je třeba zakracovat na některý z pupenů (Kravka, 2012). Regulace délky vrcholového terminálu- některé stromy mají několik let po výsadbě velký výškový přírůst, což je nežádoucí. Proto je nutná regulace vrcholového terminálu. Způsoby zásahů se liší podle dřevin. a) Borovice- u borovic se provádí regulace délky terminálního výhonu zaštípnutím nevyzrálého výhonu po dosažení požadované délky mezi přesleny cca 35-40 cm. Pokud bude vzdálenost mezi přesleny výrazně menší, způsobíme nežádoucí zahuštění, a to může zvýšit riziko napadení sypavkou borovou a vylomení větví těžkým sněhem. Doba zásahu je většinou konec května- začátek června. Není výjimkou, že v dalším roce z nových pupenů vyrostou dva a více terminálů je proto nutné některé odstranit. b) Smrk ztepilý- Zkracování terminálu u smrku ztepilého není žádným problémem. Lze ho provádět celoročně mimo doby rašení. Provádí se zastřižení terminálního výhonu šikmo na některý z pupenů v požadované délce terminálu. Vybíráme silný pupen, pod kterým je náznak pupenové růžice nebo alespoň shluk pupenů, které by mohly nahradit původní pupenovou růžici na terminálu. Stává se, že z ponechaných pupenů vyrostou dva a více terminálů, proto je nutné některé odstranit. Nový terminál většinou nenese známky zakřivení a roste přímo nahoru. Při správně provedeném střihu již v další sezoně není zásah téměř poznat (Kravka, 2012). c) Smrk

pichlavý-

U

smrku

pichlavého

je

zásah

již

o

něco

komplikovanější. Ideální je provést zakrácení délky terminálního výhonu ještě před jeho zdřevnatěním, to je konec května- začátek června podle polohy a průběhu počasí. Pokud se zásah provede dostatečně včas, je smrk pichlavý schopen v místě střihu do konce vegetačního období nasadit nové pupeny. Pokud provedeme střih v době po vyzrání letorostů, provádí se stejně jako u smrku ztepilého, je u nově nasazeného terminálu viditelné zakřivení „fajfky” (Kravka, 2012). 26

d) Jedle kavkazská (i ostatní jedle)- i pro jedle je vhodný čas pro regulaci terminálního výhonu období před vyzráním letorostů. Řez by měl být proveden těsně nad pupenem šikmo dolů na druhou stranu pod úroveň pupenu. Takto provedený řez dává pupenu možnost do zdřevnatění výhonu se postavit na vrchol výhonu. Tomu napomáhá i stahování jizvy po řezu při hojení rány. To zabezpečuje optimální přímý růst. Pokud provedeme střih až po vyzrání letorostů, bude velmi obtížné dosáhnout kvalitní koruny. U nově nasazeného terminálu bude viditelné zakřivení „fajfky” (Kravka, 2012).

3.10.4 Regulace délky přírůstu a) Použití TOP- STOP kleští- Principem je mechanickým zásahem přerušit tok živin na terminálu proštípnutím kůry až do kambiální části. Přerušením na více místech lze zvýšit účinnost. Nebezpečím při příliš četných provedení nebo hlubokých ranách je, že v místech po aplikaci může dojít k ulomení terminálu nebo celé špičky stromku při manipulaci sním. Účinnost dosahuje až o 20 % nižších přírůstů. b) Postřik nebo nátěr růstovým retardantem- Tato metoda se nejvíce používá v Dánsku, protože zkracování terminálů u jedlí není příliš efektivní. Retardant aplikujeme v době, kdy nový výhon dosáhl délky cca 10- 15 cm. Aplikace se většinou provádí postřikovačem se speciálním adaptérem nebo aplikačními válečky. Při nedodržení vhodného termínu aplikace nebo použití nižší dávky většinou přípravek dostatečně nezabere, naopak při překročení doporučené dávky často dochází ke spálení letorostů. Aplikaci

neprovádíme

za

vysokých

teplot.

Při

správně

provedeném zásahu dojde k regulaci přírůstu o cca. 30 % (Kravka,2012).

27

3.10.5 Vyvazování výhonů Provádí se při výpadku terminálního výhonu, je nutné podporovat vývoj nové korunky. Postupy při vyvazování výhonů: a) U smrků- vyváže se jeden z bočních výhonů k drátu tak, aby rostl rovně bez ohnutí, takto musí i zdřevnatět. Drát je nutné včas odstranit, aby později nezarostl do dřeva a nezdeformoval stromek. Vyvázání provádíme k 30- 40 cm dlouhým bambusovým tyčkám nebo drátům. Také je možné svázat dva boční výhony, kde je ovšem nezbytné následně jeden z nich odstranit. Nejčastěji používáme pro vyvázání dvou výhonů „sadařskou vyvazovačku” (Kravka, 2012). b) U jedlí- je vyvazování poněkud složitější. Pokud chceme použít stejný postup jako u smrků, získáme nový terminál, ale ten se často ještě několik dalších let chová jako větev a netvoří na jedné straně boční pupeny. Vhodnější variantou je odstranit všechny nové výhony, které se na vrcholu stromku vytvoří. Většinou se ještě během toho roku vytvoří náhradní terminál. Doporučuje se tento způsob spojit s redukcí šířky stromku střihem, aby nebyla spodní patra nepřiměřeně široká proti vrcholové části. c) U borovic- nelze použít žádný z těchto postupů. Výhodou je, že ztráta terminálního výhonu je výjimečnou záležitostí (Kravka, 2012). Prosvětlení stromku: Provádí se tehdy, když stromek v mladém věku zůstane „sedět” a potom má značné výškové přírůsty. Ve spodní části je stromek tedy velmi hustý a v horní části je naopak řídký. V tomto případě postupujeme tak ,že prosvětlíme spodní část odstraněním krátkých větviček z kmínku (Kravka, 2012).

3.11 Přihnojování Velice důležitou součástí péče kultury vánočních stromků je ovlivňování výživy. Potřeba přihnojování závisí na obsahu přístupných živin v půdě. Účelem přihnojování je zajištění kvalitního pravidelného růstu, barva jehličí, délky jeho trvanlivosti a částečně

28

může omezit opad jehličí po vytěžení. Udržování optimálního obsahu živin v půdě lze zvýšit odolnost stromků k napadení některými škůdci a chorobami (Černý, 1997). Základní úprava obsahu živin v půdě se provádí na základě půdních rozborů, uskutečňuje se před výsadbou sazenic nebo při ní. Během růstu kultury se mohou projevit určité vizuálně patrné symptomy poruch výživy. Je nutné odhalit jejich příčiny a zjistit zda nejsou způsobeny jinými faktory, např. imisemi, napadením hmyzem, houbovými patogeny, nedostatkem vláhy. Pokud se potvrdí, že příčinou karenčních jevů je skutečně nedostatek výživy, volí se přihnojování průmyslovými hnojivy obsahujícími zjištěné nedostatkové živiny (Kravka, 2012). Termíny přihnojování plantáží vánočních stromků určujeme podle stavu růstu kořenů, půdním druhu, počasí a složení použitého hnojiva. V jarním období jsou aplikována hnojiva obsahující snadno vyplavitelné živiny (K, Mg, N). Hnojiva zapravují se do půdy. Pokud je používáno plné hnojivo, aplikuje se ve dvou dávkách závisle na průběhu počasí, především srážek. Od poloviny do konce dubna se aplikuje první dávka (60 %) a druhá dávka se aplikuje od července až do srpna. Při aplikaci druhé dávky je vhodné hnojivo doplnit o draslík, čímž docílíme dozrání a zdřevnatění výhonů a zvýšíme tím jejich odolnost k poškození mrazy a zlepší se zbarvení jehlic. Pro zlepšení barvy a rychlé odstranění karenčních jevů je užitečné použít hnojení na list. Stromky se stříkají vodným roztokem kapalných průmyslových hnojiv v koncentraci jíchy nesmí být vyšší než 0,5 %. Dávka by se měla pohybovat 3- 10 kg čistých živin na jeden hektar. Provedení aplikace není možné v období letních veder nebo za deštivého počasí. Nejvhodnější je provádět postřik v ranních nebo ve večerních hodinách, kdy vyšší vlhkost a nižší teplota příznivě ovlivňuje příjem živin. Přihnojení na list má poměrně rychlý účinek, který se projeví již během 14 dnů. Přihnojení na list lze kombinovat s aplikací některých přípravků na ochranu rostlin. Postřik se provádí běžnými postřikovači ať už ručními nebo taženými za traktory (Černý, 1997). Další způsob přihnojení je aplikace rychle rozpustných dusíkatých hnojiv např. Ledek amonný nebo Dasa 26/13 . Aplikace se provádí v roce sklizně za účelem, aby jehlice dosáhly tmavě, sytě zeleného zbarvení. Tím se zlepší celkový vzhled a prodejnost stromku. Přihnojení se provádí jednotlivě k patě vyznačených stromků, dávka hnojiva může být poměrně vysoká 50- 100 g na jednu sazenici. Ani vysoké dávky hnojiva již nevyvolávají růst výhonů spojený s nebezpečím nevyzrání letorostů. Také z tohoto důvodu se provádí aplikace hnojiva až po ukončení délkového růstu terminálního výhonu září- říjen podle průběhu počasí (Černý, 1997). 29

3.12 Technika a technologie těžby vánočních stromků S těžbou se začíná ve druhé polovině listopadu v závislosti na počasí. Způsob těžby se odvíjí od velikosti plantáží a technického vybavení daného podniku. Malé plantáže Stromky jsou řezány vodorovným řezem těsně nad zemí motorovými pilami nebo křovinořezy a stahovány k přibližovacím liniím. Na linkách jsou dále zakráceny kmínky, ořezány a ostříhány suché větve. Pokud je požadavek odběratele tak se adjustuje kmínek tak, aby se vešel do stojanu. Přímo na linkách jsou stromky dále tříděny do jednotlivých sortimentů dle jednotlivých odběratelů, vyřazovány jsou esteticky nevhodní jedinci jako vánoční stromek. Ty pak mohou být použity na ozdobný klest nebo jsou použity jako koberec z klestu, aby se omezili škody způsobené těžkou technikou při odvozu stromků z plantáží . Po třídění následuje balení do sítí. Používají se specielní baličky na vánoční stromky, jednotlivé baličky mají různý průměr protahovacího tunelu. Ten je závislý na rozložení stromku, cílem je stromek pevně zabalit nikoli polámat. Dnes se používají buď manuelní baličky, mechanické baličky za traktor nebo mechanické baličky s vlastním dieselovým motorem. Balení hned na přibližovací lince má mnoho výhod. Stromky nejsou rozlámány při přepravě, sníží se náklady na přepravu, jelikož jsou stromky skladnější. Další výhodou je, že není nutné stromky několikrát překládat. Naloží se stromky na traktorové vleky nebo na nesené plošiny za traktory a odvezou se až na expediční místo. Expediční místo by mělo být zpevněné, dobře přístupné pro nákladní automobily a dostatečně velké pro dobré roztřídění již vytříděných sortimentů stromků a bezproblémovou manipulaci s nimi (ústní sdělení, Erich Leshumer, 2011). Velké plantáže Na velkých plantážích musí být nutně stromky vyznačeny páskou. Vlastní řezání je prováděno automatickými káceči stromků. Pokud není provedeno vyznačení, není operátor káceče schopen dostatečně rychle a kvalitně těžbu provést. Káceč těží dvě řady současně. Po vyřezání navazuje manuelní stahování k přibližovacím linkám. Dále je postup práce obdobný jako u malých plantáží, je ale nezbytné použití mechanické baličky (ústní sdělení, Erich Leshumer, 2011).

30

4

Materiál a metodika

4.1

Materiál

4.1.1 Popis zkoumaného území Zkoumané území spadá do přírodní lesní oblasti 17- Polabí Přírodní lesní oblast Polabí je rozsáhlá nížinná oblast, jejíž hranice jsou více či méně výrazné. Postupné přechody se vytvářejí při jižním okraji oblasti, nevýrazná je hranice proti Mostecké pánvi. Naopak výrazně je oddělena od členitého Českého středohoří. Od sedimentů severočeské pískovcové oblasti se liší jemnozrnnějšími sedimenty i charakterem terénu. Nevýrazná je také východní hranice oblasti přecházející pozvolně do oblasti pahorkatin a podhůří. Oblast Polabí je nejnižší částí České tabule. Tektonickými pohyby byla původně jednotná tabule rozlámána a vznikly různě vyvýšené polohy. Dnešní povrch se vytvořil v mladších třetihorách a kvartéru erozními a akumulačními procesy (LHP pro LHC Městké lesy Nový Bydžov,2005). Klimatické poměry Průměrná roční teplota se pohybuje od 7,5 do 9,1 °C, ve vegetačním období od 13,5 do15,5 °C. Průměrné roční srážky kolísají mezi 400 mm až 700 mm. Langův dešťový faktor je semiaridní. Vegetační doba je dlouhá 155 až 175 dnů, Lesní vegetační stupeň je dubový (LHP pro LHC Městké lesy Nový Bydžov,2005). Geologické a pedologické poměry Geologicky náleží oblast do České křídové pánve. Stratigraficky jsou v Polabí zastoupena všechna pásma sedimentační éry křídy (Cerman, spodní, střední a svrchní Turon). Sedimenty jsou podle charakteru ukládaného materiálu různé povahy, od pískovců, místy glaukonitických a vápnitých až po jíly a břidlice, jílové nebo glaukonitické slíny, písčité a vápenité slínovce a také písčité vápence (LHP pro LHC Městké lesy Nový Bydžov,2005). Značný vliv na úrodnost půd mají kvarterní překryvy z nichž nejpříznivější jsou spraše a sprašové hlíny. Vápnitý eolitický materiál představují vápnité spraše. Lesy se udržely na svahových polohách s menšími vrstvami spraše. Méně se vyskytují váté písky, které jsou již stabilizované borovými porosty. Nejvíce se uplatňují říční terasy, jejichž nejmladší spodní stupně náležejí dnešním tokům řek, starší stupně tokům pleistocenním. Proto jsou na křídovém podloží štěrkopískové nánosy různé mocnosti.

31

Holocení nánosy tvoří nivy větších řek i údolní nánosy potoků. Velmi silně se uplatňuje nanášecí funkce toků i nadále (LHP pro LHC Městké lesy Nový Bydžov,2005). 4.1.2 Použité pomůcky a literatura K terénnímu měření byly použity pomůcky: dřevorubecké pásmo 25m, měřická lať 3 m, zápisník, digitální fotoaparát, sadařská páskovačka, účetní záznamy a doklady prvotní evidence společnosti RYKR, literatura použitá k zpracování textu je uvedena v seznamu použité literatury

4.2

Metodika

4.2.1 Historie produkce vánočních stromků u společnosti RYKR Historie produkce vánočních stromků z plantáží společnosti RYKR byla sepsána na základě účetních záznamů společnosti, dokladů prvotní evidence. 4.2.2 Zjištění aktuálního stavu plantáží společnosti RYKR V září roku 2012 bylo provedeno vizuální šetření stavu plantáží společnosti RYKR v rámci pravidelné kontroly stavu plantáží a vyznačení jedinců vhodných pro těžbu vánočních stromků v témže roce. Byly hodnoceny všechny plantáže a na základě údajů zjištěných při pochůzce byl vypracován stručný popis aktuálního stavu ploch doplněný o základní informace a) Lokalizaci plochy (katastrální území), výměru, expozici, druhu pozemku b) Druhové složení a počty vysázených sazenic, informace o rozčlenění plantáže, stáří plantáže c) Soupis doposud provedených výchovných zásahů d) Druh mechanizace použité při pěstebních opatřeních Dalším bodem byl návrh následných opatření pro zlepšení kvality pěstovaných vánočních stromků a zkvalitnění celkové produkce na jednotlivých plochách. 4.2.3 Měření a zjištění kvalitativního stavu vánočních stromků na vybraných plochách určených k těžbě Na plantáži 1

byla provedena měření, dle kterých byl zjištěn kvalitativní,

zdravotní stav vánočních stromků a podle těchto měření byly stromky zařazeny do sortimentů podle jednotlivých nasmlouvaných odběratelů.

32

Na plantáži č. 1, na které byla na základě zhodnocení kvalitativního stavu stromků provedena těžba vyznačených jedinců. Tato měření byla podkladem pro stanovení výsledné částky získané z prodeje, postup při hodnocení byl obdobný tomu, který použil Maršík (2008). Na plantáži bylo vyznačeno 10 zkusných ploch velkých 10 x 10 metrů, což odpovídalo osmi řadám a v řadě bylo vždy odměřeno 10 metrů. Zkusné plochy byly označeny kolíky a rozmístěny po plantáži, aby co nejlépe vystihovaly kvalitativní, zdravotní stav a výšku vánočních stromků. Na zkusných plochách se postupovalo po řadách a postupně byl hodnocen každý stromek. Zjištěné hodnoty byly zaznamenány do připravených formulářů. Hodnocené znaky a měřené hodnoty byly rozděleny do dvou skupin dle Maršíka (2008) a) Objektivní- získané měřením (výška stromku) b) Subjektivní- posouzeny vlastním úsudkem (rovnost, zbarvení jehličí) Výšky byly měřeny měřickou latí o délce 3 metry, na které byly vyznačeny intervaly jak po 10 centimetrech, tak po 50 centimetrech. Naměřené výšky byli vždy zaokrouhlovány dolů a snižovány o 10 centimetrů, důvodem je zkrácení stromku při těžbě. Při hodnocení rovnosti kmene byly stromky rozděleny do třech tříd: 1- Rovný 2- Vyhovující 3- Nerovný Při hodnocení tvaru stromku a hustoty koruny byly použity tyto třídy: 1- Pravidelný 2- Vyhovující 3- Nepravidelný Stav jehličí a jeho zbarvení bylo hodnoceno podle této stupnice: 1- Dobré 2- Vyhovující 3- Nevyhovující Stromky byly na zkusných plochách rozděleny do těchto výškových tříd: 1- 0- 1m 2- 1-1,5 m 33

3- 1,5- 2 m 4- 2-2,5 m 5- 2,5- 3 m Zařazení stromků do sortimentů: 1- Dle předešlého hodnocení musí mít stromek rovný kmen, pravidelný tvar koruny husté větvení, barva jehličí musí být sytě zelená (zdravá barva). 2- U tohoto sortimentu se připouští vyhovující rovnost kmene, také se připouští vyhovující tvar koruny. Nesmí být obě vady zároveň. Zhoršení barvy jehličí se nepřipouští. 3- Jak vyhovující rovnost kmene tak vyhovující tvar koruny se připouští, možné jsou obě vady současně. Nedovoluje se změna barvy jehličí 4- Povoluje se vyhovující rovnost kmene, tvar koruny a také vyhovující zbarvení jehličí, tyto vady se mohou vyskytovat současně. Výjimečně se mohou vyskytnout i stromky s nerovnou rovností kmene pokud je nerovnost na rozmezí mezi vyhovující a nerovným, v jedné dodávce maximálně 10% jedinců s touto vadou. 5- Posledním sortimentem je výmět, to jsou stromky nerovného růstu, nevyhovujícího tvaru a nevyhovující barvy jehličí. Tyto stromky jsou určeny k likvidaci, popřípadě jsou využity na ozdobný klest. 4.2.4

Zhodnocení ztrát po výsadbě a zdravotního stavu vánočních stromků na nově založené ploše

Na plantáži č. 5 byly zvoleny 3 zkusné plochy 10 x 10 metrů. Rohy zkusných ploch byly označeny kolíky. Zkusné plochy byly rozmístěny tak, aby vystihovaly kvalitu celé plantáže. Na podzim roku 2011 byly hodnoceny ztráty po výsadbě z jara téhož roku a poškození sazenic. Další hodnocení proběhlo na podzim 2012. Hodnoceno bylo vytloukání a okus srnčí zvěří, poškození vyžínáním, poškození pojezdem techniky při ošetřování vánočních stromků a přímé ztráty po výsadbě. Nebylo již řešeno co je způsobilo (klimatickými vlivy, špatná manipulace se sadbou, kvalita sadby) a ztráty jinými vlivy např. krádeže zasazených sazenic. Zjištěné hodnoty byly zaznamenány do připravených tabulek.

34

4.2.5 Orientační průzkum trhu V letech 2011 a 2012 byl proveden orientační průzkum trhu. V okolí sídla společnosti RYKR, kde je také jedno z prodejních míst, byli zvoleni nejbližší prodejci a přímí konkurenti společnosti RYKR. Prvním sledovaným subjektem byla firma Lesní školka Rejl Jaromír se sídlem ve Starých Ždánicích, druhým subjektem jsou Městské lesy Hradec Králové a.s.. Oba subjekty provozovaly prodej na stejných místech. Bylo proto jednoduché zjistit jak se měnily ceny a sortiment v jednotlivých letech. Dále jsou také zpracovány výsledky prodeje vánočních stromků u společnosti RYKR z let 2011, 2012. Tabulky obsahují údaje o počtech prodaných stromků v jednotlivých výškových třídách. Po vynásobení počtu cenou bez DPH byly zjištěny příjmy z prodeje za sledovaná období.

35

5

Výsledky

5.1 Historie produkce vánočních stromků u společnosti RYKR Společnost RYKR začala produkovat vánoční stromky již od svého založení v roce 1992. Nabízené stromky byly získány z výchovných zásahů v lesních porostech, které společnost RYKR spravuje. V roce 1993 byla založena první plantáž, jejíž plocha činila 0,93 ha, druhové složení plantáže bylo cca 4 000 kusů smrku pichlavého a 4 000 borovice černé. Plantáž byla vytěžena v roce 1998. Další plantáž byla založena v roce 1995, její výměra byla 4,3 ha, vysázeno bylo 30 000 kusů smrku pichlavého, 5 000 douglasky tisolisté a 7 000 borovice černé. Tato plantáž byla dotěžena a zpět rekultivována na zemědělskou půdu v roce 2011 (ústní sdělení, Eduard Rykr starší, 2013). Informace o plantážích zakládaných v dalších letech, které jsou aktuálně provozovány jsou uvedeny v následující kapitole Charakteristika plantáží.

5.2

Charakteristika plantáží

Základní údaje o jednotlivých plantážích byly zjištěny na základě terénní pochůzky. Plantáž č. 1 Katastrální území:

Roudnice

Výměra:

3,52 ha

Druhové složení:

smrk pichlavý, borovice černá

Expozice:

Jižní

Druh pozemku:

Orná půda

Stáří plantáže:

8 let

Jedná se o oplocený pozemek trojúhelníkového tvaru nacházející se u silnice druhé třídy z obce Roudnice do obce Dobřenice. Na jaře 2006 bylo ve sponu 1,2 x 0,8m vysázeno 28 000 jedinců smrku pichlavého a 5 000 jedinců borovice černé. Byly zvoleny krytokořenné sazenice smrku pichlavého a dvouleté prostokořenné sazenice borovice. Výsadba byla prováděna rýhovým zalesňovacím strojem do předem připravené urovnané plochy. Na jaře v roce 2007 bylo provedeno vylepšení 5 000 kusů smrku pichlavého a 300 kusů borovice černé. Plantáž je rozčleněna do pracovních polí po šestnácti řadách smrku. Přibližovací linky tvoří vždy tři řady borovice lesní. Dále 36

byla borovice černá vysazena ve třech řadách po okrajích plantáží jako ochranný plášť. Plantáž je každoročně 2 krát až 4 krát ročně pruhově vysekávána samochodnými mulčovači a každoročně tvarována. Na plantáži byla v roce 2012 provedena první těžba převážně za účelem uvolnění sponu plantáže. Výška stromků dosahuje 0,5-2,5m. Do budoucna navrhuji dosázet stromky do vzniklých mezer po těžbě a vyřezat netvárné jedince. U borovice černé bych navrhoval provést vyvětvení spodních pater. Plantáž č. 2 Katastrální území:

Roudnice

Výměra:

1,7 ha

Druhové složení:

jedle bělokorá, jedle kavkazská, smrk pichlavý, borovice

černá, douglaska tisolistá Expozice:

Jižní

Druh pozemku:

Orná půda

Stáří plantáže:

10 let

Plantáž nacházející se pod mysliveckou chatou je oplocena, přístupná po účelové asfaltové komunikaci. Založena byla v roce 2003. Bylo vysazeno 10 000 kusů jedle bělokoré, 4 000 kusů smrku pichlavého a 1 500 kusů borovice černé. Spon byl zvolen 1,2 x 0,8m. Výsadba byla prováděna rýhovým zalesňovacím strojem. Na jaře 2004 bylo provedeno vylepšení jedlí kavkazskou 1 500 kusů a douglaskou tisolistou 500 kusů. Plantáž je rozčleněna po šestnácti řadách jedle bělokoré a přibližovací linie jsou tvořeny třemi řadami smrku pichlavého. Okraje jsou tvořeny borovicí černou. Plantáž je 4 krát až 6 krát ročně vysekávaná v pruzích samochodnými mulčovači. Je také jednou ročně pravidelně tvarována dále jsou jedle postupně vyvětvovány na ozdobný klest. Stromky mají výšku od 1,2 do 3,5m. V roce 2012 proběhla první těžba. Jako další opatření navrhuji vyřezání nežádoucího náletu jasanu ztepilého a břízy bělokoré. Dále bych doporučoval vyřezání netvárných jedinců a provést dosázení do vzniklých mezer po těžbě. Na místo jedle bělokoré bych volil atraktivnější jedli kavkazskou. Nadále bych pokračoval v postupném vyvětvování. Plantáž č.3 Katastrální území:

Roudnice

Výměra:

1,46 ha

Druhové složení:

douglaska tisolistá, jedle kavkazská, borovice černá, smrk

pichlavý, jedle korejská, jedle španělská, jedle vznešená Expozice:

Jižní 37

Druh pozemku:

Orná půda

Stáří plantáže:

6 let

Pozemek na němž je plantáž má horší přístupnost. Nevede k němu žádná příjezdová cesta ani účelová komunikace. Přístupný je pouze přes vzrostlý modřínový porost z jedné strany, přes louku nebo pole z druhé strany. Plocha plantáže je oplocena proti zvěři. Na plantáži byla provedena první výsadba v roce 2007, bylo vysázeno 4 000 kusů douglasky tisolisté a 500 kusů borovice černé. V roce 2008 se provedla výsadba na zbývající části plantáže a vylepšení části, která byla zalesněna o rok dříve, bylo vysázeno 5 000 kusů jedle kavkazské, 2 000 kusů jedle korejské, 500 kusů jedle španělské, 500 kusů jedle vznešené a 500 jedinců borovice černé. Následující rok na jaře byla plantáž vylepšena 1 000 jedle kavkazské a 1 000 kusů smrku pichlavého. Spon byl zvolen 1,2 x 0,8m. Výsadba byla prováděna rýhovým zalesňovacím strojem a vylepšení přenosnými jamkovači. Na plantáži jsou po šestnácti řadách ponechány linky široké 3 m a také souvratě široké 4 m. Stromky na plantáži jsou každoročně tvarovány a plocha je 3 až 5 krát ročně vysekávána samochodnými mulčovači. Výška stromků je od 1 m do 2,5 m. Na této ploše bych doporučoval zahájit postupné vyvětvování a již v následujícím roce by byla možná těžba některých jedinců douglasky tisolisté, kteří již dorostli požadované výšky. Do vzniklých mezer po těžbě provést podsadby jedle kavkazské. Dále je vhodné vyřezat nálet jasanu zteplého a dubu letního. Plantáž č. 4 Katastrální území:

Roudnice

Výměra:

1,13 ha

Druhové složení:

jedle kavkazská, borovice černá, smrk ztepilý

Expozice:

Jihovýchodní

Druh pozemku:

Trvalý travní porost

Stáří plantáže:

2 rok

Plantáž se nachází v přímé blízkosti silnice druhé třídy vedoucí z obce Roudnice do obce Homyle. Na plantáž je dobrý přístup z účelové asfaltové komunikace. Plantáž byla založena na jaře roku 2011, bylo vysázeno zhruba na polovině plochy 5 000 kusů jedle kavkazské, 500 borovice černé a 200 kusů smrku ztepilého. Na podzim roku 2010 byla plocha před výsadbou uvláčena branami, postříkána selektivními herbicidy a posekána. Výsadba byla prováděna rýhovým zalesňovacím strojem přímo do travního 38

pokryvu. Spon byl zvolen 1,2 x 0,8 m. Plantáž byla třikrát pruhově vysekána samochodným mulčovačem. Plocha je rozčleněna po šestnácti řadách jedle kavkazské, na okrajích plantáže podél cesty je vysázena borovice černá a na navazující ploše pod energovodem je prováděna postupná výsadba smrku ztepilého. Jako následný postup prací bych doporučil dosázet zbývající nezasázenou plochu a vylepšit již zasázenou část. V části plantáže podél komunikace je nutné ošetřit výmladky jasanu ztepilého neselektivním herbicidem. Plantáž č.5 Katastrální území:

Podulšany

Výměra:

1,12 ha

Druhové složení:

borovice černá, borovice lesní

Expozice:

Jižní

Druh pozemku:

Lesní pozemek- plocha pod trasou vysokého elektrického

vedení Stáří plantáže:

10 let

Plantáž se nachází na pozemku pod trasou vysokého elektrického vedení. Plantáž byla založena v roce 2003. Bylo vysazeno 9 000 kusů borovice černé a 2 000 kusů borovice lesní. Spon byl zvolen 1 x 1 m. Vysazovány byly krytokořenné sazenice. Výsadba byla provedena štěrbinovou sadbou. Plocha byla celoplošně naorána naorávacím pluhem „Kronbergrem“. Kultura byla 1 krát až 3 krát ročně vyžínána křovinořezem a jednou ročně bylo provedeno tvarování stromků. V roce 2006 bylo provedeno vyvětvení. Od roku 2007 probíhá na plantáži postupná těžba a vyřezávání netvárných jedinců. Další postup bych navrhoval vzhledem k tomu, že se již neuvažuje o znovu obnovení plantáže vánočních stromků na této ploše. V dalších letech bych pokračoval v intenzivní těžbě a vyřezávání netvárných jedinců. Také by bylo vhodné pokračovat ve tvarování stromků. Po dotěžení plantáže bych doporučil celoplošnou přípravu plochy půdní frézou.

5.3 Provedená měření a zjišťování kvality vánočních stromků na plantáži určené k těžbě Na zkusné ploše č. 1 bylo hodnoceno 79 stromků. Pravidelný tvar mělo 47 jedinců, rovnost kmene mělo 55 stromků a dobrou barvu jehličí vykazovalo 63 stromků. 39

Nejvíce stromků se nachází ve 3 výškové třídě. Průměrná výška stromku je 181 cm. Nejvíce stromků se vyskytuje v sortimentu 1. (viz. Tab. 2) Na ploše č. 2 byly kvalitativní znaky hodnoceny u 81 stromků. Pravidelný tvar byl zjištěn u 48 stromků, rovnost kmene byla zaznamenána u 58 stromků a dobré zbarvení jehličí bylo zjištěno u 61 stromků. Nejvíce stromků je ve výškové třídě 1,5- 2m. Průměrná výška je 173,7 cm. Nejčastějším sortimentem vyskytujícím se na ploše je sortiment č. 1. Veškeré údaje o této ploše obsahuje tabulka 2. Kvalitativní znaky na ploše č. 3 byly hodnoceny u 83 stromků. Rovnost kmene byla zjištěna u 59 stromků, pravidelný tvar mělo 50 jedinců, dobré zbarvení jedinců vykazovalo 67 jedinců. Nejvíce stromků se nachází ve výškové třídě 1,5- 2 m. Průměrná výška je 177 cm. Nejvíce stromků se nachází v sortimentu 3. (viz. Tab. 2) Na zkusné ploše č. 4 bylo hodnoceno 81 jedinců. U 56 byl zjištěn rovný růst kmene, nevyhovující tvar a hustota koruny byla zjištěna u šesti jedinců a dobré zbarvení jehličí vykazovalo 66 stromků. Průměrná výška byla zjištěna 178,9 cm. Zjištěné hodnoty obsahuje tabulka 2. Na ploše č. 5 bylo hodnoceno 74 stromků. Dobré zbarvení jehličí vykazovalo 59 jedinců, rovný kmen byl zjištěn u 54 stromků a pravidelný tvar byl zaznamenán u 47 stromků. Průměrná výška je 182,8 cm. Nejvíce stromků je v sortimentu 1. (viz. Tab. 2) Tabulka 2: Zjištěné údaje na zkusných plochách 1- 5 Zkusné plochy Rovnost kmene

Tvar a hustota koruny Zbarvení jehličí

Výška

Rovný Vyhovující Nevyhovující Pravidelný Vyhovující Nevyhovující Dobré Vyhovující Nevyhovující 40 50 60 70 80 90

1 55 16 8 48 23 8 63 12 4 0 0 1 2 1 2 40

2 58 16 7 49 24 8 63 14 4 1 2 1 0 2 1

3 60 15 8 50 24 9 67 13 3 0 1 3 1 1 0

4 56 18 7 61 13 7 66 11 4 0 0 1 0 3 3

5 54 14 6 48 20 6 59 12 3 0 0 0 2 2 1

100 110 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260 270 280 290 Průměrná výška

Sortiment

Výšková třída

1. 2. 3. 4. 5. 1 2 3 4 5

0 0 0 1 10 1 5 5 10 9 6 6 8 5 4 0 0 1 0 0 181 39 15 4 10 11 6 12 36 24 1

0 2 4 3 3 1 6 8 7 12 4 11 4 6 1 0 0 1 0 0 174 40 7 6 14 14 7 12 64 27 1

0 1 2 4 4 1 6 9 11 13 2 7 5 8 3 0 1 0 0 0 177 42 9 4 13 15 6 11 40 25 1

1 0 2 3 6 0 3 10 8 14 0 9 4 8 5 0 1 0 0 0 179 44 8 3 9 17 7 12 34 27 1

0 0 1 4 3 0 1 6 12 14 2 10 10 6 0 0 0 0 0 0 183 43 4 6 9 12 5 8 33 28 0

Kvalitativní znaky byly na ploše č. 6 hodnoceny u 79 stromků. Hustota koruny a pravidelný tvar byl zjištěn u 53 jedinců, dobré zbarvení jehličí mělo 62 stromků, rovnost kmene vykazovalo 54 stromků. Nejvíce stromků bylo ve výškové třídě 1,5-2 m a 2- 2,5 m v obou třídách bylo 32 kusů. Nejvíce zastoupený byl sortiment 3. Veškeré zjištěné údaje o této zkusné ploše jsou obsaženy v tabulce 3.

41

Na ploše č. 7 byl zjištěn rovný růst kmene u 58 jedinců. Pravidelný tvar koruny byl zjištěn u 55 stromků. Průměrná výška je 184,9 cm. Dobré zbarvení jehličí vykazovalo 67 jedinců. Nejvíce jedinců se nacházelo ve výškové třídě č. 3. (viz. Tab. 3) Na ploše č. 8 byly kvalitativní znaky hodnoceny u 77 jedinců. Dobré zbarvení jehlic bylo zaznamenáno u 62 stromků. Pravidelný tvar a dobrá hustota koruny byly zjištěny u 50 jedinců. Průměrná výška na této zkusné ploše byla 183,9 cm. Nejčastěji byl zjištěný sortiment 1. (viz. Tab. 3) Na zkusné ploše č. 9 bylo hodnoceno 81 stromků. Rovný růst kmene byl zaznamenán u 58 stromků. Pravidelný tvar koruny byl zjištěn u 50 jedinců. U 65 jedinců bylo zaznamenáno dobré zbarvení jehlic. Průměrná výška je 181,4 cm. Nejčastěji zastoupen byl sortiment 1. Údaje o této ploše jsou obsaženy v tabulce 3. Kvalitativní znaky na zkusné ploše č. 10 byly zjištěny u 76 jedinců. Rovný růst kmene vykazovalo 54 stromků, pravidelný tvar mělo 49 a dobré zbarvení jehličí mělo 59 stromků. Nejvíce stromků bylo ve výškové třídě 1,5- 2 m. (viz. Tab. 3) Tabulka 3: Zjištěné údaje na zkusných plochách 6-10 Zkusné plochy 6 7 8 9 Rovný 55 59 54 57 Rovnost kmene Vyhovující 16 15 16 17 Nevyhovující 8 8 7 7 Pravidelný 53 55 50 50 Tvar a hustota Vyhovující 20 21 22 23 koruny Nevyhovující 6 6 5 8 Dobré 62 67 62 65 Vyhovující 13 12 11 12 Zbarvení jehličí Nevyhovující 4 3 4 4 40 0 0 0 0 50 0 0 0 1 60 1 0 0 1 70 1 1 2 1 80 2 3 1 3 90 2 2 1 1 Výška 100 0 0 0 0 110 0 0 0 0 120 0 1 3 4 130 3 1 0 0 140 5 5 4 2 150 0 0 1 1 42

10 54 15 7 49 20 7 59 10 7 0 1 2 0 2 0 0 0 1 1 3 1

160 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260 270 280 290

Sortiment

1. 2. 3. 4. 5.

2 4 8 18 3 9 9 9 2 0 0 0 1 0 186 47 4 5 9 14

3 5 15 12 6 10 9 7 1 0 0 0 1 0 185 48 3 6 11 14

3 5 14 15 5 10 6 6 0 0 0 0 1 0 184 44 5 5 10 13

4 5 12 15 5 13 2 9 1 0 0 0 0 1 181 45 6 4 10 16

7 6 13 12 6 11 4 6 0 0 0 0 0 0 180 41 2 6 9 18

Výšková třída

1 2 3 4 5

5 9 32 32 1

6 7 35 33 1

4 7 38 27 1

7 6 37 30 1

5 5 39 27 0

Průměrná výška

Na plantáži vykazují hodnocené stromky poměrně vyrovnanou rovnost největší zastoupení rovných jedinců bylo na zkusné ploše 3 a to 72 % naopak nejméně 70 % bylo na zkusné ploše 8. Nejméně jedinců, kteří mají vyhovující rovnost bylo zjištěno na zkusné ploše 4 cca. 22 %, nejméně jedinců vyhovující rovnosti cca. 19 % bylo na zkusné ploše 5. Nejvíce nerovných jedinců bylo na zkusné ploše 1 cca. 10 %, nejméně 8 % bylo na ploše 5.

43

Obrázek 1: Rovnost kmene Také při hodnocení tvaru stromku a hustoty koruny byly na plantáži zjištěny nepatrné rozdíly mezi jednotlivými zkusnými plochami. Nejvíce jedinců vykazujících pravidelný tvar bylo na zkusné ploše 4 cca. 74 %, nejméně pravidelných jedinců cca. 60 % bylo zjištěno na zkusné ploše 1. Nejvíce jedinců, kteří mají vyhovující tvar bylo cca. 30 % na zkusné ploše 2, naopak nejméně cca. 16 % bylo na zkusné ploše 4. Nejméně jedinců nepravidelného tvaru bylo zjištěno na zkusné ploše 8 cca. 7 %, nejvíce jedinců nepravidelného tvaru bylo na zkusné ploše 3 cca. 11 %.

Obrázek 2: Tvar stromku a hustota koruny

44

Rozdíly mezi jednotlivými zkusnými plochami při hodnocení zbarvení jehličí nebyly příliš výrazné. Zkusná plocha 7 měla nejvíce jedinců s dobrým zbarvením a to cca. 82 %, nejméně jich bylo na zkusné ploše 5 cca. 80 %. Nejvíce stromků s vyhovujícím zbarvením cca. 17 % bylo na zkusné ploše 2 a nejméně jich bylo zjištěno na zkusné ploše 4 cca. 13 %. Nejvíce jedinců, kteří mají nevyhovující zbarvení jehličí bylo zjištěno na zkusné ploše 10 cca. 9 % naopak nejméně jich bylo cca. 4 % na zkusné ploše 5.

Obrázek 3: Zbarvení jehličí Zastoupení jedinců v jednotlivých výškových třídách bylo na celé plantáži poměrně podobné. Nejméně jedinců v první výškové třídě bylo na zkusné ploše 8 cca 5 % nejvíce jich bylo na zkusné ploše 4 cca. 9 %. Ve druhé výškové třídě bylo nejvíce jedinců na zkusné ploše 1 cca. 15 %, nejméně jich bylo cca. 7 % na zkusné ploše 10. Nejvíce jedinců náležících do třetí výškové třídy bylo na zkusné ploše 3 cca. 48 %, nejméně jich bylo cca. 40 % na zkusné ploše 6. Ve čtvrté výškové třídě bylo nejvíce jedinců zjištěno na zkusné ploše 7 cca. 40 % nejméně jich bylo cca. 30 % na zkusné ploše 1. V páté výškové třídě byl na každé zkusné ploše jeden jedinec pouze na zkusných plochách 5 a 10 nebyl zjištěn žádný stromek náležící do páté výškové třídy.

45

Obrázek 4: Výškové třídy Nejvíce stromků zařazených do sortimentu 1 bylo na zkusné ploše 7 cca. 60 %, nejméně cca. 49 na zkusné ploše 1. Na zkusné ploše 1 cca. 19% bylo nejvíce stromků zařazených do sortimentu 2 nejméně jich bylo na zkusné ploše 7 cca. 4 %. Nejméně zastoupený sortiment 3 byl nejvíce zastoupen na zkusné ploše 5 cca. 8 %, nejméně je zastoupen na zkusné ploše 4 cca. 4 %. Stromky spadající do sortimentu 4 byly nejméně zastoupeny na zkusné ploše 4 cca. 11 %, nejvíce byl zastoupen na zkusné ploše 2 a to cca. 17 %. Sortiment 5 byl nejvíce zastoupen na zkusné ploše 10 cca. 24 %, nejméně byl zastoupen na zkusné ploše 1 cca. 14 %.

Obrázek 5: Sortiment 46

Největší počet naměřených stromků byl u výšky 190 cm a to 134 kusů. Další výšky, které byli nejčastěji naměřeny byli výšky 180, 210 cm. Nejméně byli zastoupeny výšky nad 250 cm.

Obrázek 6:Výška stromků Celkové hodnocení všech ploch na této plantáži Celkem bylo hodnoceno 793 ks vánočních stromků Kvalitativní znaky: Na celé plantáži bylo zjištěno 71 % jedinců s rovným kmenem což bylo 562 hodnocených kusů,158 stromků mělo vyhovující rovnost kmene to je cca. 20 % a 9 % mělo nerovný kmen to je 73 vánočních stromků.

Tabulka 4:Rovnost kmene Rovnost kmene Zjištěný znak Počet kusů R (Rovný) 562 158 V (Vyhovující) 73 N (Nerovný)

47

Obrázek 7:Rovnost kmene Pravidelný tvar vykazovalo 511 kusů to je cca. 65 %, cca. 26 % mělo vyhovují tvar a hustotu koruny to je 210 jedinců a 9 % mělo nepravidelný tvar koruny což je 70 stromků. Tabulka 5: Pravidelný tvar a hustota koruny Pravidelný tvar a hustota koruny Počet Zjištěný znak kusů 511 P (Pravidelný) 210 V (Vyhovující) N 70 (Nepravidelný)

48

Obrázek 8: Pravidelný tvar a hustota koruny Nevyhovující zbarvení jehličí mělo 40 jedinců to je cca. 5 %, vyhovující zbarvení jehličí vykazovalo 120 kusů cca. 15 % a dobré zbarvení jehličí mělo 80 % stromků což bylo 633 hodnocených vánočních stromků. Tabulka 6: Zbarvení jehličí Zbarvení jehličí Počet Zjištěný znak kusů 633 D (Dobré) 120 V (Vyhovující) 40 N (Nevyhovující)

Obrázek 9: Zbarvení jehličí 49

Hodnocení výšek: Nejvíce stromků spadá do třetí výškové třídy cca. 45% což je 358 kusů, do čtvrté výškové třídy náleží 35 % to je 280 jedinců, do druhé patří cca. 11 % to je 89 stromků, do první náleží 58 kusů cca. 8 % a do páté spadá nejméně měřených stromků 8 kusů což je cca. 1 %. Tabulka 7: Výšková třída Výškové třídy Výšková třída Počet kusů 58 1. do 1 m 89 2. 1 až 1,5 m 358 3. 1,5- 2 m 280 4. 2- 2,5 m 8 5. nad 2,5 m

Obrázek 10: Výškové třídy

50

Nejčastěji byly stromky zařazeny do prvního sortimentu bylo jich 433 což je 55 %, do druhého bylo zařazeno 63 kusů to je cca. 8 %, do třetího sortimentu bylo zařazeno 49 stromků to je cca.6, do čtvrtého spadá 104 kusů což je cca.13 % a do pátého spadá 144 jedinců což činí cca. 18 % z hodnocených stromků. Tabulka 8: Sortiment Sortiment Sortiment Počet kusů 1 386 2 63 3 49 4 104 5 144

Obrázek 11: Sortiment

5.4 Zjišťování ztrát po výsadbě a hodnocení zdravotního stavu vánočních stromků na nově založené plantáži Zkusná plocha č. 1 byla vytyčena v části u vstupu do plantáže. Jedná se o část s největším dopadem světla. Na jaře roku 2011 bylo vysazeno na dané zkusné ploše 78 jedinců, při podzimní kontrole bylo nalezeno 76 stromků. Při další kontrole v následujícím roce bylo nalezeno již pouze 72 stromků. Stromky na této ploše vykazují dobrou kvalitu. Další poškození, která byla sledována jsou zaznamenána v Tab. 9.

51

Tabulka 9: Zkusná plocha 1 Rok počet stromků Okus Vytloukání poškození způsobené při ochraně proti buřeni poškození pojezdem techniky přímé ztráty ztráty jinými vlivy

2011 78 1 0

2012 76 0 0

2

1

1 2 0

0 0 4

Na zkusné ploše č. 2, která byla vytyčena v části kde je největší buřeň a zároveň je silně zastíněna, se při pochůzce v roce 2011 nacházelo 58 ze 71 vysázených jedinců. V následujícím roce se počet snížil na 53 stromků. Silná buřeň se na této ploše projevila částečným snížením kvality, stromky na této ploše nemají tak rovný kmen jako na ploše předešlé. Tabulka 10 zaznamenává veškeré sledované údaje na této ploše. Tabulka 10: Zkusná plocha 2 Rok počet stromků Okus Vytloukání poškození způsobené při ochraně proti buřeni poškození pojezdem techniky přímé ztráty ztráty jinými vlivy

2011 76 3 0

2012 58 0 0

8 0 18 0

5 1 1 4

Zkusná plocha č. 3 se nachází v části plantáže v přímé blízkosti nově vysazené dubové kultury. Na této ploše je dostatek světla pro růst stromků a vliv buřeně je zanedbatelný. V této části plantáže vykazují stromky nejvyšší kvalitu nejsou stresovány vlivem buřeně ani nedostatkem světla. Při kontrole v roce 2011 bylo nalezeno 68 z 82 vysazených jedinců. Při kontrole v následujícím roce uhynul pouze jeden jedinec, ale výrazné byly ztráty způsobené krádeží vysazených sazenic, bylo zjištěno 12 odcizených jedinců na této ploše. Další zkoumané poškození se nacházejí v Tab. 11.

52

Tabulka 11: Zkusná plocha 3 Rok počet stromků Okus Vytloukání poškození způsobené při ochraně proti buřeni poškození pojezdem techniky přímé ztráty ztráty jinými vlivy

2011 82 0 0

2012 68 0 0

2 4 14 0

3 0 1 12

Z výsledků zjištěných v letech 2011 a 2012 na této plantáži je stav kultury uspokojivý kvalita jedinců je poměrně vysoká. Negativní vliv buřeně v části plantáže, kde se vyskytovala druhá zkusná plocha lze eliminovat častější ochranou proti buřeni. Většina zkoumaných jedinců vykazuje parametry vhodné pro vánoční stromky, v budoucnu je vhodné výchovu stromků doplnit tvarováním. Celkem bylo na zkusných plochách hodnoceno 236 vysazených jedinců, ztráty činily 56 kusů. Poškození některým z dalších hodnocených vlivů bylo zjištěno u 28 jedinců. Na této ploše je předpoklad, že v době těžby bude velký počet stromků upotřebitelný jako kvalitní vánoční stromek.

5.5

Orientační průzkum trhu Prvním sledovaným prodejcem byla firma Lesní školka Rejl Jaromír, která měla

prodejní místo v obci Staré Ždánice. Sortiment nabízených stromků se během sledovaného období nezměnil. Cena se změnila pouze u jedle bělokoré. Ceník je sestaven pro základní výšku 140 cm za každý centimetr nad touto výškou se přičítá 1 Kč k základní ceně a za každý centimetr pod touto výškou se odečítá 1 Kč od základní ceny. Výšky byly měřeny měřickou latí. Součástí nabídky bylo balení stromků do síťoviny. Ceník společnosti Lesní školka Rejl Jaromír je přiložen v Tab. 12.

53

Tabulka 12: Ceník společnosti Lesní školka Rejl Jaromír Lesní školka Rejl Jaromír, Staré ždánice Základní míra 140 cm + 1 cm = + 1 Kč - 1 cm = - 1Kč 2011 2012 Cena Cena Druh dřeviny Druh dřeviny v Kč v Kč Borovice lesní 280 Borovice lesní 280 Borovice černá 380 Borovice černá 380 Smrk pichlavý 380 Smrk pichlavý 380 Smrk ztepilý 190 Smrk ztepilý 190 Jedle bělokorá 480 Jedle bělokorá 520 Balení do Balení do 10 10 síťoviny síťoviny V Hradci Králové byla sledována cena v letech 2011 a 2012 u společnosti Městské lesy Hradec Králové a.s.. Cena je stanovena bez rozdílu výšek u jednotlivých druhů dřevin. Meziročně se cena zvýšila u borovice lesní ze 190 na 200 Kč za kus, u smrku ztepilého se cena zvýšila ze 140 na 150 Kč za kus, u jedle bělokoré se cena zvýšila z 350 na 400 Kč za kus. V roce 2012 byl sortiment rozšířen o borovici černou. Součástí prodeje byl prodej ozdobného klestu 5 Kč za kus a balení stromků do síťoviny 20 Kč za kus. Ceník je přiložen v Tab. 13. Tabulka 13: Ceník Městských lesů Hradec Králové a.s. Městské lesy Hradec Králové a.s., Hradec Králové 2011 Druh dřeviny Borovice lesní Smrk ztepilý Jedle bělokorá Borovice černá Ozdobný klest Balení do síťoviny

2012 Cena v Kč 190 200 140 150 350 400 300 5 5 20

20

Třetím sledovaným subjektem byla společnost RYKR, která měla své prodejní místo po oba roky v Dobřenicích v sídle firmy nedaleko sjezdu z dálnice D11. Ceník se v letech 2011 i 2012 nezměnil, sortiment zůstal také stejný, pouze byl doplněn o další výškové třídy u jedle bělokoré. Cena byla předem stanovena za kus, každý stromek byl 54

předem oceněn. Součástí prodeje bylo balení do síťoviny 20 Kč za kus. Kompletní ceník je v Tab. 14. Tabulka 14: Ceník společnosti RYKR RYKR, Dobřenice 2011 Sortiment Druhy dřevin (délka v cm) Borovice lesní do 150 cm nad 150 cm Borovice černá do 150 cm do 200 cm do 250 cm nad 250 cm Smrk ztepilý do 150 cm nad 150 cm Smrk pichlavý do 100 cm do 150 cm do 200 cm do 250 cm nad 250 cm Jedle bělokorá Jedle kavkazská Douglaska tisolistá

do 200 cm nad 200 cm

2012 Sortiment Druhy dřevin (délka v cm) Borovice lesní do 150 cm nad 150 cm Borovice černá do 150 cm do 200 cm do 250 cm nad 250 cm Smrk ztepilý do 150 cm nad 150 cm Smrk pichlavý do 100 cm do 150 cm do 200 cm do 250 cm nad 250 cm Jedle bělokorá do 200 cm nad 200 cm Jedle kavkazská do 200 cm nad 200 cm Douglaska tisolistá

Cena v Kč 240 280 240 330 380 420 150 180 240 280 330 380 420 480 680 780 480

Cena v Kč 240 280 240 330 380 420 150 180 240 280 330 380 420 430 480 680 780 480

V letech 2011- 2012 byla vedena podrobná evidence prodeje. U každého prodávaného sortimentu byl zaznamenán počet prodaných kusů a vypočítána tržba za každý sortiment. U borovice lesní se v roce 2011 v sortimentu do 150 cm prodalo 14 kusů, v následujícím roce se prodalo o dva kusy méně. V sortimentu nad 150 cm se prodalo v roce 2011 21 kusů a v roce 2012 se prodalo 24 kusů. Borovice černé se v sortimentu do 150 cm prodalo 17 v roce 2011 a 19 v roce 2012, ve výškové třídě od 150 do 200 cm se prodalo 33 kusů v roce 2011 a 41 kusů v roce 2012. Nejprodávanějším sortimentem u borovice černé byla výšková třída od 200 do 250 cm prodalo se 48 stromků v roce 2011 a v roce 2012 prodej vzrostl o 5 kusů, nejvyšší prodávaná výšková třída nad 250 cm vykazovala mírný meziroční pokles z 15 stromků v roce 2011 na 13 kusů v roce 2012. Smrku ztepilého byly nabízeny dva sortimenty do 55

150 cm toho se prodalo v prvním sledovaném roce 5 a ve druhém roce 12, sortimentu nad 150 cm se prodalo 13 v roce 2011 v roce 2012 prodej vzrostl na 21 kusů. Hlavním prodávaným druhem u společnosti RYKR je smrk pichlavý toho se prodalo ve výškové třídě do 100 cm 36 kusů v roce 2011 v roce 2012 se prodalo o jeden stromek méně. V výškové třídě 150 až 200 cm se prodalo smrku pichlavého v prvním roce 82 a v následujícím roce se prodej zvýšil na 89 stromků. Nejprodávanějším sortimentem vůbec byl sortiment smrku pichlavého od 200 do 250 cm bylo to v roce 2011 101 stromků a 122 stromků v roce 2012. Nejvyšší výšková třída nad 250 cm vykazovala meziročně mírný pokles prodeje z 26 kusů v prvním roce na 21 kusů v roce 2012. V roce 2011 se prodalo jedle bělokoré který nebyla rozdělena do sortimentů 35 kusů, v roce 2012 byla jedle bělokorá rozdělena do sortimentu do 200 cm prodalo se 41 kusů a v sortimentu 54 stromků ve výškové třídě nad 200 cm. Jedle kavkazské se v roce 2011 prodalo 9 kusů ve výškové třídě do 200 cm a 38 stromků ve výškové třídě nad 200 cm, v roce 2012 vykazoval sortiment do 200 cm mírný pokles na 6 prodaných kusů a naopak sortiment nad 200 cm vykazoval mírný růst v prodeji na 41 stromků. Douglasky tisolisté se prodalo v roce 26 stromků a v roce 2012 se prodalo 37 kusů. Nejvyšší tržby vykazoval jak v roce 2011 tak v roce 2012 smrk pichlavý ve výškové třídě 200 až 250 cm. Meziročně se zvýšil prodej z 560 prodaných stromků v roce 2011 na 693 prodaných kusů v roce 2012 což byl nárůst o 133 prodaných stromků. Také tržby se zvýšily z 213360 Kč na 263750 Kč. Veškeré údaje o prodeji jsou v Tab. 15.

56

Tabulka 15: Výsledky prodeje společnosti RYKR RYKR, Dobřenice 2011

2012

Druhy dřevin

Sortiment (délka v cm)

Počet prodaných kusů

Tržba (Kč)

Druhy dřevin

Sortiment (délka v cm)

Počet prodaných kusů

Tržba (Kč)

Borovice lesní

do 150 cm

14

3360

Borovice lesní

do 150 cm

12

2880

nad 150 cm

21

5880

nad 150 cm

24

6720

do 150 cm

17

4080

do 150 cm

19

4560

do 200 cm do 250 cm nad 250 cm

33 48 15

10890 18240 6300

do 200 cm do 250 cm nad 250 cm

41 53 13

13530 20140 5460

do 150 cm

5

750

do 150 cm

12

1800

nad 150 cm

13

2340

nad 150 cm

21

3780

do 100 cm

36

8640

do 100 cm

35

8400

do 150 cm do 200 cm do 250 cm nad 250 cm

41 82 101 26

11480 27060 38380 10920

do 150 cm do 200 cm do 250 cm nad 250 cm

52 89 122 21

14560 29370 46360 8820

35

16800

do 200 cm

41

17630

nad 200 cm

54

25920

Borovice černá

Smrk ztepilý Smrk pichlavý

Jedle bělokorá

Borovice černá

Smrk ztepilý Smrk pichlavý

Jedle bělokorá

0 Jedle do 200 cm kavkazská

9

6120

Jedle do 200 cm kavkazská

6

4080

nad 200 cm

38

29640

nad 200 cm

41

31980

37

17760

693

263750

Douglaska tisolistá Celkem

26 560

Douglaska tisolistá 213360 Celkem 12480

Nejvíce nabízených druhů vánočních stromků měla v letech 2011 a 2012 společnost RYKR. Také ceny proti ostatním sledovaným prodejcům měla nejnižší. Výsledky prodeje u společnosti RYKR ukazují, že největší zájem je o smrky pichlavé ale postupně se zvyšuje zájem o jedle především o jedli kavkazskou, která byla vyprodána do posledního nabízeného kusu již během prvních dní prodeje.

57

6

Diskuze Na plantáži 1 kde byly hodnoceny kvalitativní znaky vánočních stromků. Bylo

zjištěno, že 71 % hodnocených stromků vykazuje rovný tvar kmene, pravidelný tvar vykazovalo 64 % stromků a dobré zbarvení jehličí mělo 80 % hodnocených stromků. Nejvíce zastoupenou výškovou třídou byla třetí výšková třída zastoupena byla 45 %. Maršík ve své práci z roku 2008 zjistil, na ním hodnocených plochách mělo pravidelný růst 65 % hodnocených jedinců, dobrý tvar kmene 86 % hodnocených stromků a dobré zbarvení jehličí mělo 80 % stromků. Důvodem rozdílných výsledků může být, že u hodnocení kvalitativních znaků vánočních stromků byly použity subjektivní metody hodnocení jednotlivých kvalitativních znaků tudíž nemuseli být použita totožná kritéria pro hodnocení, také může mít vliv že v případě Maršíka 2008 byla hodnocena plantáž borovice lesní a v případě této práce byla hodnocena plantáž smrku pichlavého. Dalším důvodem nižších hodnot při zjišťování rovnosti kmene je to, že po založení plantáže byla plantáž poškozena chemickými přípravky na ochranu rostlin aplikovanými sousedními uživateli pozemků, navzdory intenzivního tvarování se doposud zcela nepodařilo způsobené poškození vánočních stromků odstranit. Na plantáži 4 bylo hodnoceno poškození stromků a ztráty po výsadbě ztráty byly 24 % Poškození stromků na celé ploše bylo 11 %. Maršík 2008 udává ztráty po výsadbě 27 %. Poškození lze jen obtížně porovnat, jelikož v každé práci byly hodnoceny různé pozemky. V případě Maršíka 2008 byl hodnocen lesní pozemek a v této práci byla hodnocena plantáž založená na trvalém travním porostu. V každé práci byly sledovány jiné druhy poškození. V případě této práce byly významné ztráty krádežemi zasazených sazenic, u Maršíka 2008 byly významné ztráty vyžínáním. Oproti tomu byly ztráty vyžínáním na plantážích společnosti RYKR zanedbatelné jelikož je ochrana proti buřeni prováděna mezidruhovým mulčovačem nebo celoplošně chemicky.

58

7

Závěr Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit produkci vánočních stromků na

plantážích společnosti RYKR. Součástí této práce je zhodnocení stavu jednotlivých plantáží. Na nichž byl hodnocen kvalitativní a zdravotní stav pěstovaných vánočních stromků. Dále byl proveden orientační průzkum trhu prodeje vánočních stromků v dané oblasti. Také byla zpracována stručná historie produkce vánočních stromků u společnosti RYKR. Materiál potřebný k vypracování této práce byl získán z provozních záznamů a účetních záznamů společnosti RYKR. Dále byl získáván přímo na ploše plantáží terénními pochůzkami, subjektivním hodnocením a vlastním měření stromků. Na plantáži 1 byly hodnoceny kvalitativní znaky vánočních stromků, bylo vytyčeno 10 zkusných ploch 10 x 10 m a na nichž byly subjektivními metodami a měřením hodnoceny vánoční stromky. Na těchto zkusných plochách byly měřeny výšky a hodnoceny kvalitativní znaky u všech stromků. Na plantáži 5 byly zjišťovány ztráty po založení plantáže a poškození stromků. Byly vytyčeny 3 zkusné plochy 10 x 10 m. Na plantáži 1 vykazovalo rovný tvar kmene 652 jedinců z celkového počtu 793 hodnocených stromků, dobré zbarvení jehličí mělo 633 nejčastěji naměřená byla výška 190 cm, nejvíce jedinců náleží do třetí výškové třídy. Orientační průzkum trhu byl zpracován na základě vlastního šetření. Šetření probíhalo u třech zvolených prodejců u nichž byly sledovány změny v cenách vánočních stromků a změny v nabízeném sortimentu po dobu 2 let. Sortiment nabízených stromků se rozšířil u dvou sledovaných prodejců. Ceny se mírně zvýšily také u dvou prodejců. Zisk se ve sledovaném období mezi ročně zvýšil u společnosti RYKR z 213 360 Kč na 263 750 Kč lze to odůvodnit tím, že se mírně rozšířil nabízený sortiment a nenavýšila se cena za prodávané stromky. K úspěch na trhu s vánočními stromky je nutné neustále zvyšovat kvalitu pěstovaných stromků, aby byli tuzemští pěstitelé schopni konkurovat dovozu vánočních stromků.Pěstování vánočních stromků je do budoucna jednou z možností jak využít nevyužívané pozemky. Je také jednou z možností přidružené výroby, jak lesnické činnosti tak zemědělské činnosti. Při pěstování vánočních stromků je možné využít mechanizaci používanou jak v lesnictví tak v zemědělství.

59

8

Summary The aim of bachelor ´s thesis was to evaluate production of Christmas trees in

plantations of the RYKR Company. Part of the thesis is to evaluate status of each plantation. There were assessed quality and health of cultivated Christmas trees. Further there was created brief market survey of the sales from Christmas trees in given territory. The bachelor ´s thesis also includes short history about production of Christmas trees in the RYKR Company. Needed materials and information for thesis was taken from operating and account records of the company RYKR. Further information was gathered directly on the plantations by relief errands, subjective evaluations and trees measurement. On plantation No 1 there were evaluated qualitative characters of Christmas trees. There had been set 10 trial plots 10x10 m where Christmas trees were evaluated by subjective methods and tree measurement. At these trial plots all Christmas trees were height measured and checked qualitative characters. On plantation No 5 there had been set 3 trial plots 10x10 m where looses after plantation establishment were evaluated. On these plots damage of the trees was also examined. On plantation No 1 652 trees out of 793 evaluated trees showed flat shape of trunk and good needle colour had 633 trees. The most frequent measured height of the tree was 190 cm. The most individuals belong to the third height class. Brief market research was made upon self research. Research was done with three chosen salesmen where price changes and assortment of Christmas trees were focused for 2 years. At two researched salesmen the assortment was enlarged. Also prices of Christmas trees were increased at 2 sellers. Profit of the Company RYKR increased year-to-year in focused period from 213 360 CZK to 263 750 CZK. Possible reason may be slight assortment enlargement and prices of Christmas trees were not increased. It is essential to increase permanently the quality of cultivated trees to be able to compete with foreign tree importers to have success at Christmas tree market. Christmas tree production is one of the possibilities of minor forest products activities how to use underutilized lands in the future. It is also option for affiliate production, either forestry or agriculture activity. Mechanization used in forestry or agriculture is also possible to use in Christmas tree growing.

60

9

Seznam použité literatury

ČERNÝ, Z.,NERUDA, J., 1997. Pěstování vánočních stromků. Praha, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 54 s. ISBN 80- 7105- 137- 3 ČERNÝ, Z.,NERUDA, J., LORENC, T., 2005. Pěstování vánočních stromků. Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 64 s. HEJL, L., 2007. Diplomová práce: Vyhodnocení produkce vánočních stromků z porostu a plantáže, Brno. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 100s. KARAVKA, M., a kol. 2012. Plantáže dřevin pro biomasu, vánoční stromky a zalesňování zemědělských půd: metody vhodné pro malé a střední provozy. 1. vyd. Praha, Grada, 102 s. ISBN 978- 80- 247- 3925- 0 MARTÍNEK, J., 2006. Přednáška na téma: Historie pěstování vánočních stromků, ( v rámci předmětu pěstování intenzivních kultur) MARŠÍK, S., 2008. Diplomová práce: Vyhodnocení výroby vánočních stromků společnosti Lesy města Náchoda spol. s.r.o., Brno. Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 66 s. MILION, J., 1991. Diplomová práce: Technologie pěstování vánočních stromků na ŠLP VŠZ Brno. Brno, Vysoká škola zemědělská v Brně, 83 s. NEUMANN, J., 1977. Rámcová metodika zakládání a obhospodařování plantáží vánočních stromků. Český Krumlov SAHULA, M., 1991. Diplomová práce: Problematika výroby vánočních stromků na LZ Kácov. Brno, Vysoká škola zemědělská v Brně, 86 s. LESPROJEKT VÝCHODNÍ ČECHY, s.r.o., 2005. Lesní hospodářský plán LHC Městské lesy Nový Bydžov. Platnost plánu 1. 1. 2006- 31. 12. 2015 LESHUMER, E., 2011. Ústní sdělení RYKR E., 2013. Ústní sdělení

61

Seznam obrázků: Obrázek 1: Rovnost kmene ............................................................................................. 44 Obrázek 2: Tvar stromku a hustota koruny .................................................................... 44 Obrázek 3: Zbarvení jehličí ............................................................................................ 45 Obrázek 4: Výškové třídy ............................................................................................... 46 Obrázek 5: Sortiment ...................................................................................................... 46 Obrázek 6:Výška stromků .............................................................................................. 47 Obrázek 7:Rovnost kmene .............................................................................................. 48 Obrázek 8: Pravidelný tvar a hustota koruny.................................................................. 49 Obrázek 9: Zbarvení jehličí ............................................................................................ 49 Obrázek 10: Výškové třídy ............................................................................................. 50 Obrázek 11: Sortiment .................................................................................................... 51

62

Seznam tabulek: Tabulka 1: Rozdělení plantáží dle jejich výměry (Černý, 2005) .................................... 13 Tabulka 2: Zjištěné údaje na zkusných plochách 1- 5 .................................................... 40 Tabulka 3: Zjištěné údaje na zkusných plochách 6-10 ................................................... 42 Tabulka 4:Rovnost kmene .............................................................................................. 47 Tabulka 5: Pravidelný tvar a hustota koruny .................................................................. 48 Tabulka 6: Zbarvení jehličí ............................................................................................. 49 Tabulka 7: Výšková třída ................................................................................................ 50 Tabulka 8: Sortiment ...................................................................................................... 51 Tabulka 9: Zkusná plocha 1 ............................................................................................ 52 Tabulka 10: Zkusná plocha 2 .......................................................................................... 52 Tabulka 11: Zkusná plocha 3 .......................................................................................... 53 Tabulka 12: Ceník společnosti Lesní školka Rejl Jaromír ............................................. 54 Tabulka 13: Ceník Městských lesů Hradec Králové a.s. ................................................ 54 Tabulka 14: Ceník společnosti RYKR............................................................................ 55 Tabulka 15: Výsledky prodeje společnosti RYKR ......................................................... 57

63

Seznam příloh: Příloha 1: Vyznačené stromky k těžbě na plantáži 1 Příloha 2: Přibližovací linie na plantáži 1 Příloha 3: Plantáž 2 Příloha 4: Vyvětvení borovice černé na plantáži 3 Příloha 5: Plantáž 3 Příloha 6: Traktor Valtra s taženým postřikovačem Rau

64

Příloha 1: Vyznačené stromky k těžbě na plantáži 1 (orig., 2013)

Příloha 2: Přibližovací linie na plantáži 1 (orig., 2013)

65

Příloha 3: Plantáž 2 (orig., 2013)

Příloha 4: Vyvětvení borovice černé na plantáži 3 (orig., 2013)

66

Příloha 5: Plantáž 3 (orig., 2013)

Příloha 6: Traktor Valtra s taženým postřikovačem Rau (orig., 2013)

67