MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ. Úložné prostory v bytovém interiéru Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ

Úložné prostory v bytovém interiéru Bakalářská práce

BRNO 2012

DAGMAR JAROŠOVÁ

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Úložné prostory v bytovém interiéru zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

podpis studenta:

-2-

Poděkování Tímto bych chtěla velmi poděkovat především vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. arch. Martinovi Kovaříkovi, Ph.D. za velkou trpělivost, trefné poznámky a snahu dostat ze mě to nejlepší. Dále patří velký dík všem ženám, které se zúčastnily mého průzkumu a v neposlední řadě také mému příteli za to, že při mně stál i ve chvílích nejtěžších.

-3-

ABSTRAKT Práce se zabývá problematikou úložných prostorů v bytovém interiéru. Zmiňuje historii ukládání, druhy a rozměry úložných prostorů, ergonomii a antropometrii s nimi spjatou a materiály, které se v současnosti používají k jejich výrobě. Také popisuje skladbu předmětů spjatých se zájmovými aktivitami. Dále se zabývá mezigenerační odlišností ve skladbě a ukládání předmětů zájmových aktivit a zohledňuje rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem v této problematice.

Klíčová slova: Úložný prostor, skladba předmětů, ukládání

ABSTRACT The work deals with storage spaces in residential interior. It mentions the history of storing, types and sizes of storage spaces, ergonomics and anthropometry connected with them and materials, which are currently used to their production. It also describes the composition of objects connected with interest activities. Next it deals with intergenerational distinctions in composition and storing of interest activities objects and takes account of differences between urban and rural population in this issue.

Key words: Storage space, composition of objects, storing

-4-

OBSAH 1. 2. 3. 4.

ÚVOD...................................................................................................................- 7 CÍL PRÁCE ..........................................................................................................- 8 METODIKA .........................................................................................................- 8 NORMY A POJMY..............................................................................................- 9 4.1. Normy spjaté s úložným nábytkem ..............................................................- 9 4.2. Pojmy spjaté s úložným nábytkem ...............................................................- 9 4.3. Zákony spjaté s úložným nábytkem............................................................- 10 5. HISTORIE ..........................................................................................................- 10 5.1. Starověk ......................................................................................................- 10 5.2. Antika..........................................................................................................- 10 5.3. Románské a gotické období........................................................................- 11 5.4. Renesance ...................................................................................................- 11 5.5. Baroko.........................................................................................................- 11 5.6. Rokoko........................................................................................................- 11 5.7. 19. století.....................................................................................................- 12 5.8. 20. století.....................................................................................................- 12 6. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA ÚLOŽNÝ PROSTOR...................................- 13 7. DRUHY ÚLOŽNÉHO PROSTORU..................................................................- 14 8. OTEVÍRÁNÍ DVEŘÍ SKŘÍNÍ ...........................................................................- 14 9. OSVĚTLENÍ ......................................................................................................- 15 10. ROZDĚLENÍ ÚLOŽNÉHO PROSTORU .....................................................- 16 10.1. Velký úložný prostor ..............................................................................- 16 10.2. Malý úložný prostor................................................................................- 17 11. ROZMĚRY ÚLOŽNÉHO PROSTORU ........................................................- 18 11.1. Hloubka...................................................................................................- 19 11.2. Výška ......................................................................................................- 19 11.3. Šířka ........................................................................................................- 20 12. ERGONOMIE ................................................................................................- 21 13. ANTROPOMETRIE.......................................................................................- 22 14. MANIPULAČNÍ PLOCHA ...........................................................................- 26 14.1. Manipulační plocha pro obsluhu zásuvek...............................................- 26 14.2. Manipulační plocha pro obsluhu velkých úložných prostorů .................- 27 15. MATERIÁLY.................................................................................................- 27 15.1. Sklo .........................................................................................................- 27 15.2. Plast.........................................................................................................- 28 15.3. Kovy........................................................................................................- 30 15.4. Papír ........................................................................................................- 31 15.5. Kompozitní materiály .............................................................................- 31 16. SKLADBA A UKLÁDÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZÁJMOVÝCH AKTIVIT ..........- 32 16.1. Multimédia..............................................................................................- 32 16.2. Knihy ......................................................................................................- 33 16.3. Sportovní potřeby ...................................................................................- 34 16.4. Sezónní potřeby ......................................................................................- 35 16.5. Ruční práce .............................................................................................- 35 16.6. Školní potřeby.........................................................................................- 35 16.7. Hračky.....................................................................................................- 36 16.8. Domácí mazlíčci .....................................................................................- 36 17. BYDLENÍ VE MĚSTĚ A NA VESNICI .......................................................- 37 -

-5-

18. VLIV GENERACE NA SKADBU A UKLÁDÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZÁJMOVÝCH AKTIVIT - PRŮZKUM....................................................................- 38 18.1. Domácí mazlíčci .....................................................................................- 40 18.2. Knihy ......................................................................................................- 41 18.3. Školní potřeby.........................................................................................- 42 18.4. CD, DVD ................................................................................................- 42 18.5. Předměty sezónních zájmových aktivit ..................................................- 43 18.6. Ostatní předměty zájmových aktivit .......................................................- 45 18.7. Hračky.....................................................................................................- 47 18.8. Hodnocení spokojenosti s úložnými prostory.........................................- 48 19. DISKUZE .......................................................................................................- 48 19.1. Vliv generace na skladbu a ukládání předmětů zájmových aktivit ........- 49 19.2. Vliv obývaného prostředí na skladbu a ukládání předmětů zájmových aktivit ................................................................................................................- 53 19.3. Hodnocení spokojenosti s úložnými prostory.........................................- 55 20. ZÁVĚR ...........................................................................................................- 56 21. SUMMARY....................................................................................................- 57 22. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................- 58 23. SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................................- 60 -

-6-

1. ÚVOD Člověk se v průběhu života mění a s ním i jeho potřeby, aktivita a předměty, které vlastní. To má přirozeně dopad na skladbu těchto předmětů a objem, který v prostoru zabírají. Zatímco babička vlastní vitrínku se sbírkou úhledně vyrovnaných gramofonových desek, její patnáctiletá vnučka má na podlaze pohozených pár CD a v nabíječce mp3 přehrávač. Pro obě znamenají zmíněné věci pouze prostředky k poslechu hudby, ale rozdíl mezi prostorovými nároky k uložení jednotlivých kusů je značný. Tyto rozdíly je třeba brát v úvahu a při pořizování předmětů dbát na to, aby se pro ně následně našel dostatek úložného prostoru. Podstatným faktorem ovlivňujícím skladebnost je také místo, kde lidé žijí. Člověk z vesnice ve svém rodinném domě snadno najde prostor k uskladnění nového kola, kdežto pro obyvatele garsoniéry v panelovém domě se ta samá záležitost může stát tvrdým oříškem. Opět se vše stáčí k úložnému prostoru a k otázce, zda-li je ho dostatek a kolik je ho vlastně potřeba.

-7-

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je nashromáždit teoretické údaje o úložných prostorech, které se využívají k ukládání předmětů zájmových aktivit a popsat skladbu těchto předmětů. Hlavní částí pak budou výsledky průzkumu, které odhalí mezigenerační rozdíly v jejich skladbě a ukládání. Dále bude uvedeno, zda a jakým způsobem ovlivňuje místo bydliště – tedy město či vesnice – zájmové aktivity jedince, předměty k nim potřebné a způsob jejich ukládání.

3. METODIKA V první části se práce věnuje teoretické stránce problematiky ukládání předmětů. Zabývá se historií, bere v potaz rozdělení úložných prostorů, skladbu do nich ukládaných věcí a také ergonomii, antropometrii, normy a předpisy, které se vztahují k úložnému prostoru. Zmiňuje i nové materiály a technologie vhodné k řešení současných požadavků na ukládání. Druhá část je pak zaměřena na samotný průzkum mezigeneračních odlišností v ukládání věcí a jejich skladbě. Jak bylo řečeno, zohledňuje také vliv polohy bydlení (ve městě či na vesnici) na skladbu a ukládání předmětů spojených se zájmovou činností. Průzkum byl proveden u šesti žen, z nichž vždy dvě reprezentují jednotlivou generaci. Každá generace má zároveň zástupkyni z městského a z vesnického prostředí. Vyhodnoceny jsou jejich zájmové aktivity, předměty, které se k nim vztahují a objem úložného prostoru, do kterého jsou ukládány. Zohledněna je také míra spokojenosti se stávajícími úložnými prostory. Následně jsou popsány rozdíly mezi jednotlivými generacemi a rozdíly mezí městským a venkovským obyvatelstvem.

-8-

4. NORMY A POJMY 4.1. Normy spjaté s úložným nábytkem Tab. č. 1: Normy spjaté s úložným nábytkem1 ČSN 91 0001 ČSN 91 0100 ČSN 91 0102 ČSN 91 0401 ČSN 91 0412

Dřevěný nábytek - Technické požadavky, 2007 Nábytek - Bezpečnostní požadavky, 2006 Nábytek. Povrchová úprava nábytku. Technické požadavky, 2006 Nábytek. Skříňový nábytek. Technické požadavky, 2011 Úložný nábytek - Technické požadavky, 2011

4.2. Pojmy spjaté s úložným nábytkem Dle normy ČSN 91 0000 Nábytek – Názvosloví je úložný nábytek definován jako nábytek určený k uložení věcí a potravin nebo pro jiný účel ukládání. Do této skupiny se zahrnuje: - skříň - úložný nábytek zhotovený z plošných součástí, opatřený zády, popř. dveřmi - skříňka - skříň menší než 1,2m - skříňová stěna - sestava ze skříní a skříněk, popř. polic, tvořící funkční celek - skříňová příčka - sestava úložného nábytku, která rozděluje prostor na dvě části a je ohraničena konstrukcí stavby nahoře, dole a alespoň z jednoho boku; může být přístupná z obou stran nebo může být průchozí - vestavná skříň - skříň konstruovaná pro umístění do prostoru vymezeném stěnami stavby tak, že se stává součástí stavby a vizuálně se uplatňuje jen její přední plocha nebo její přední a boční plocha - lístkovnice - nábytková jednotka sloužící k vertikálnímu ukládání spisů, kdy výškový rozměr odpovídá normalizovaným formátům papíru - regál - nábytek úložný, tvořený policemi, boky nebo rošty - zásuvka - výsuvná část výrobku, určená k ukládání předmětů2

1

91 - VNITŘNÍ ZAŘÍZENÍ. TECHNOR [online]. 2008 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.technicke-normy-csn.cz/technicke-normy/vnitrni-zarizeni-91 2 Nábytek úložný a předsíňový. ABF Stavební katalog [online]. 1998 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.estav.cz/katalog/listy/K07498.pdf

-9-

4.3. Zákony spjaté s úložným nábytkem - Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, NV č. 181, č. 168, č. 169; - Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků; (především §3 Obecné požadavky na bezpečnost výrobku a § 4 Průvodní dokumentace a označování výrobků); - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; - Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku3

5. HISTORIE V době pravěku, kdy lidstvo žilo v tlupách a začalo shromažďovat předměty „denní potřeby“, se asi poprvé objevil pojem vlastnictví. Z vlastnictví přirozeně plyne nutnost tyto objekty ukládat. Jak se lidstvo postupně vyvíjelo, stoupal počet shromažďovaných věcí a rozvíjel se i způsob ukládání. Lze se pouze dohadovat, jak a kde pravěcí lidé schraňovali své cenné předměty, neboť nábytek, který by se mohl uchovat, tehdy neexistoval.

5.1. Starověk Starověká civilizace již znala sedací nábytek, postele a různé odkládací police či stolky. Používali také konstrukční spoje jako jsou pero a drážka, tvořili rám s dřevěnou výplní a zdobily své výrobky např. intarziemi či dýhami. Žádný nábytek z této doby se nedochoval, avšak jeho podobu zachycují různé malby a rytiny, které lze zkoumat díky archeologickým vykopávkám.

5.2. Antika Z antického období se také žádný nábytek nedochoval, nicméně je možné jej identifikovat z nalezených keramických nádob, které obsahují jejich nákresy. V té době byly již známé truhlice, které jsou považovány za první nábytek určený k ukládání

3

BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK a kol. Nábytkářský informační systém "NIS" část III.: Požadavky na úložný nábytek. Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2012. ISBN 978-80-87502-03-7.

- 10 -

předmětů vůbec. Ze stavební koncepce antických domů pak plyne, že úložné prostory se nacházely i ve výklencích a vestavěných nikách.

5.3. Románské a gotické období Nábytek z této doby byl velice jednoduchý a těžký, k ukládání sloužily police na stěnách či háky v trámech. Oděvy se ukládaly do truhlic, které byly tehdy pravděpodobně nejrozšířenějším kusem nábytkového vybavení. Byly vyráběny z masivních prken a pobity plošným kováním, později zdobeny malbou či řezbou. V období pozdní gotiky se obnovilo užívání rámové konstrukce, čímž se podařilo nábytek výrazně odlehčit.

5.4. Renesance Renesanční nábytek se stal předmětem reprezentace postavení majitele a byl zhotovován v umělečtější podobě než kdy dříve. Byl zdoben intarziemi, inkrustacemi, malbou, dýhami a zlaceným či stříbrným kováním. Vznikaly nové úložné prostory, jako byly skříně (ze dvou truhel vedle sebe), kredence (truhla postavená na vysokém podstavci) nebo sekretáře, knihovny či komory k uložení potravin.

5.5. Baroko V barokním

nábytku

se

odrážel

vkus

měšťanstva,

byly

zhotovovány

monumentální skříně, které však stále svým počtem převyšovaly truhly. Ty zastávaly úlohu hlavního úložného nábytku v obytné místnosti, zatímco skříně byly situovány v chodbách či komorách. Vývoj módy zapříčinil, že koncem 17. století se oděvy místo tradičního skládání do polic a truhlic začaly věšet. Ze čtyřdveřových skříní vznikaly dvoudveřové s volným vnitřním prostorem.

5.6. Rokoko Nábytek rokoka kladl důraz na jemnost – skříně, komody i stoly byly opatřeny štíhlými zvlněnými nohami. V měšťanských domech se začal objevovat tzv. „parádní

- 11 -

pokoj“ – salón s komodami a skříňkami na porcelán a cennosti. V této době vznikly v Anglii první manufaktury se sériovou výrobou nábytku.

5.7. 19. století V tomto období se nábytek vracel k jednoduchosti – vlivem antiky byly linie nábytku rovné a k hranám se vkládaly pilastry. Skříně se již umisťovaly do samostatné místnosti vedle ložnic a výrobci začali produkovat první nábytkové série.4

5.8. 20. století Počátek dvacátého století se nesl ve znamení secese, která dala vzniknout lehkému nábytku s ladnými křivkami konstrukčních prvků. Velké oblibě se těšil ohýbaný nábytek Michaela Thoneta, jehož tvorbu v rámci úložného prostoru reprezentují hlavně různé odkládací stolky, hrací stolky pro děti, toaletní stolky se zásuvkami a skříňky. Objevila se také myšlenka uvádějící nábytek jako jednotný styl umění, tzn. byt je zařízen v jednom stylu a jedním tvůrcem.5 Během dvacátého století se nábytek stal variabilním, lehkým a skladebným.6 V důsledku plynofikace a elektrifikace se začal výrazně rozvíjet kuchyňský nábytek. Solitéry, jako byly např. stoly s mycí nádobou či kredencové skříňky, nahradily kuchyňské linky s dřezy, chladničky a jiné elektrospotřebiče. Započala také výroba kovového nábytku z ohýbaných trubek ve Spojených UP závodech. Zde také postupným doplňováním jednotlivých skříněk spatřil poprvé světlo světa sektorový nábytek. Jednalo se o typ nábytku, který bylo možno vzájemně přeskupit záměnou vedle sebe řazených sekcí. Ve Spojených UP závodech dále vznikla řada sektorového nábytku s názvem „H“, kterou následovala později řada „S“ a konečně řada “U“, která se stala předchůdkyní klasických nábytkových stěn (např. obývacích). Zatímco v první polovině dvacátého století byl nábytek stále chápán jako životní investice a dědil se z generace na generaci, v druhé polovině se již díky překotnému vývoji technologií a celkovému hospodářskému vzestupu společnosti stal téměř spotřebním zbožím, které bylo dostupné všem vrstvám obyvatelstva. „Univerzální“ kusy nábytku ustupovaly 4

FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA, 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-736-6061-X. BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. ISBN 80-715-7677-8. 6 FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA, 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-736-6061-X. 5

- 12 -

a nahrazoval je nábytek s přesněji specifikovanou funkcí (např. skříňka pod umyvadlo, botník atp.). V důsledku nových znalostí z oblasti ergonomie a antropometrie se nábytek stále více přizpůsoboval potřebám a požadavkům člověka – objevily se první nábytkové výrobky pro handicapované.7 Člověk také začal zohledňovat ekologii výrobního procesu a jeho ekonomickou stránku. Tyto skutečnosti daly vzniknout nábytku, jak je známý dnes – lehký, jednoduchý, demontovatelný, s důrazem na funkci, vzhled, hygienu a bezpečnost.

6. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA ÚLOŽNÝ PROSTOR Není možné, aby byl prostor pro ukládání předmětů plánován bez rozmyslu – naopak by měl ctít určitá pravidla, aby pak svému uživateli posloužil jak ve funkčních, tak i v estetických ohledech. Mezi základní požadavky tedy patří: - přehlednost – každý předmět by měl mít své místo, čemuž „nahrává“ moderní vnitřní vybavení skříňového nábytku se zásuvkami, různými boxy a šatními tyčemi, které umožňují přehledně ukládat potřebné věci a zároveň efektivně využívají každý centimetr volného místa. - dimenzování – úložný prostor by měl být navržen v příznivém poměru k velikosti bytu, minimálně však na počet členů domácnosti a s ohledem na jejich možné koníčky - umístění – úložné prostory mají být umístěny účelně s důrazem na využití takových ploch, které by za jiných okolností zůstaly nevyužity – např. vestavné skříně mohou vyplnit různé výklenky či prostor pod schody, naopak šatní skříň by měla být situována v blízkosti koupelny či ložnice v návaznosti na komunikace v bytě atp.8

7

BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. ISBN 80-715-7677-8. 8 TOMÍČKOVÁ, Věra a Petr TOMÍČEK. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. Praha: Grada, 2008, 107 s. Profi. ISBN 978-80-247-2556-7.

- 13 -

7. DRUHY ÚLOŽNÉHO PROSTORU - skříň – jedná se o nejdůležitější a nejběžnější úložný prostor v bytě; ukládají se sem rozličné předměty, od oděvů přes lůžkoviny až po hračky či předměty zájmových aktivit - vestavná skříň – bezezbytku využívá vyčleněný prostor, je vhodná především do míst, která by se jinak těžko využívala (např. prostor pod schodištěm, výklenek v chodbě atd.); v závislosti na vnitřním členění ji lze využívat i jako menší komory - policový systém – regály a police nabízejí úložný prostor pro širokou škálu věcí, např. pro knihy, dekorační předměty či květiny - komoda – je vhodná k ukládání dobrých předmětů, jako je prádlo, popř. ručníky či kancelářské potřeby - drobné úložné systémy – patří sem zvláště plastové či papírové boxy, textilní „kapsy“ a krabice, koše, ale také věšáky, botníky atp.9

Protože tato práce se zaměřuje na ukládání předmětů spjatých se zájmovou činností, nelze opomenout úložné prostory jako jsou garáže, různé komory, zahradní domky, kůlny a u rodinných domů (není-li využito jako obytná plocha) také podkroví.

8. OTEVÍRÁNÍ DVEŘÍ SKŘÍNÍ - Klasické dveře jsou nejpoužívanější, ale také nejnáročnější na manipulační prostor před sebou. Pokud se uzavírají klíčem, je třeba zohlednit určité bezpečnostní riziko, protože klíč vystupuje z profilu skříně (pozor zejména na děti). - Posuvné dveře jsou velmi oblíbené, avšak při otevření není možné používat současně sousední modul. Tento typ skříní vylučuje použití běžných úchytek. Používají se tedy zapuštěné úchytky. - Tzv. americké půlené dveře jsou vertikálně rozdělené na dvě části a při otevírání se skládají jako harmonika. Díky tomu mají menší požadavky na prostor před sebou. - Speciální kování umožňuje zasunutí dveří po otevření dovnitř skříně, čímž se z uzavřeného prostoru stane nika. Takto se vybavují funkční prvky, např. domácí kancelář, kuchyňka, domácí posilovna atp.10

9

TOMÍČKOVÁ, Věra a Petr TOMÍČEK. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. Praha: Grada, 2008, 107 s. Profi. ISBN 978-80-247-2556-7.

- 14 -

9. OSVĚTLENÍ Používá se k několika účelům: - nepřímé osvětlení místnosti či její části – svítidla jsou ukryta na skříních nebo v horních částech polic; výška stropu nad svítidlem by měla být alespoň 500mm. - osvětlení plochy pod skříňkou nebo policí – nejznámější je z kuchyní (osvětlení pracovní plochy), ale doplňuje i nábytkové stěny, výklenky s dekorací, popř. osvětluje pracovní stůl - osvětlení vnitřku nábytku – původně se užívalo k osvětlení hlubších úložných prostorů, dnes má také významný dekorativní charakter – např. v knihovnách, policových stěnách, v nábytkových vitrínách apod.11

K osvětlení nábytku se používají zářivky a halogenová svítidla. V poslední době však budí pozornost zejména LED a OLED. Tyto dva druhy svítidel jsou energeticky velmi nenáročné, mají dlouhou životnost a jejich použitím nevzniká téměř žádné teplo. Z hlediska bezpečnosti jsou tedy nejvhodnější k montáži do nábytku.

10

4.1. Velký úložný prostor (skříně). Vše o nábytku [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://typologie-nabytku.blogspot.com/2011/02/41-velky-ulozny-prostor-skrine.html 11 MONZER, Ladislav. Osvětlení a svítidla v bytech. Praha: Grada, 1998, 127 s. ISBN 80-716-9620-X.

- 15 -

10. ROZDĚLENÍ ÚLOŽNÉHO PROSTORU Prostor pro ukládání předmětů lze z rozměrového hlediska rozdělit do dvou kategorií – velký a malý.

10.1. Velký úložný prostor Takový prostor by měl zajistit prostor pro ukládání až pro 75% osobních věcí člověka. Převážně se jedná o šatní či vestavné skříně.12 Je však třeba mít na paměti, že se do těchto prostorů neukládají pouze oděvy nebo doplňky jako jsou deštníky či klobouky. Mohou se zde vyskytnout také různé předměty zájmových aktivit, např. sportovní náčiní, výtvarné potřeby atp. Důležité je, aby úložný prostor splňoval tyto požadavky: - snadná dostupnost v rámci komunikací v bytě - dostatečná kapacita - ochrana před nečistotami - jednoduchá obsluha (zajišťuje kování) - nehlučný provoz - dimenzování dle stupně zatížení - design13

Aby byly předměty snadno k nalezení a nepanoval v nich chaos, bývá součástí velkého úložného prostoru tzv. vnitřní vybavení. Slouží také k tomu, aby zvýšilo využitelnou plochu – do velké skříně lze uložit ve větší variabilitě více předmětů, je-li opatřena např.: - policovým systémem - tyčí - roštem na obuv - zásuvkou či výsuvným zařízením (kontejnerem, košem, mobilním boxem atp.) - pantografem (tj. sklopnou věšákovou tyčí) - rohovým turniketem14 12

BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS" část III.: Požadavky na úložný nábytek. Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2012. ISBN 978-80-87502-03-7. 13 4.1. Velký úložný prostor (skříně). Vše o nábytku [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://typologie-nabytku.blogspot.com/2011/02/41-velky-ulozny-prostor-skrine.html

- 16 -

K velkým úložným prostorům se vztahuje norma ČSN 910108 Šatní skříně, která ukládá: - vnitřní hloubku úložného prostoru min. 560mm - výšku úložného prostoru (výšku šatní tyče) min. 1 400mm - vzdálenost osy tyče od vodorovného dílce min. 35mm - výšku ukládacího prostoru police nad tyčí min. 170mm15

10.2. Malý úložný prostor V zásadě umožňuje ukládání drobnějších věcí, jako jsou předměty denní potřeby či předměty zájmových aktivit (knihy, dekorativní předměty, hudební nosiče atp.). Na malý úložný prostor jsou kladeny následující požadavky: - funkčnost – přehledné ukládání často rozměrově odlišných věcí, jejich snadná dostupnost - kvalita – důležité je kvalitní kování, materiál a povrchová úprava - bezpečnost – např. bezpečné uchycení ke zdi, minimalizace ostrých hran či rohů - hygiena – snadná údržba, místo soklu nožky nebo zavěšení na zeď - design – důležitý estetický činitel16

Z hlediska typologie pak malým úložným prostorem může být: - nika - police - skříňka s pevnými či prosklenými dveřmi - skříňka se zásuvkami - rohová skříňka - barová skříňka atd.

14

4.1. Velký úložný prostor (skříně). Vše o nábytku [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://typologie-nabytku.blogspot.com/2011/02/41-velky-ulozny-prostor-skrine.html 15 KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1. 16 4.2. Malý úložný prostor. Vše o nábytku [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://typologienabytku.blogspot.com/2011/02/42-maly-ulozny-prostor.html

- 17 -

Malý úložný prostor lze rozdělit i do několika typů. Jsou to: - solitéry - tj. samostatně stojící prvky - stavebnicový skříňkový systém - skříňky jsou seskupeny ve větších či menších úložných útvarech - stavebnicový dílcový systém - jednotlivé elementy se vkládají mezi jiné součásti – např. stojiny nebo ocelová lanka - kombinace předchozích17

11. ROZMĚRY ÚLOŽNÉHO PROSTORU Velikost úložného prostoru se odvíjí od rozměru, tvaru a určitých charakteristik předmětů, které se do nich ukládají. Existují jisté základní faktory, které následně určí parametry nábytku: - stanovení toho, co se bude ukládat - určení místnosti, kde se budou dané předměty v nábytku ukládat - zjištění počtu a velikosti věcí, které se budou ukládat - volba způsobu ukládání (např. v polici, na tyči atd.) - stanovení míry přístupnosti, potřeb kontroly a četnosti manipulace s danými předměty (důležitá je zde hlavně výška úložného prostoru) - řešení postupně, místnost po místnosti dle zjištěných faktorů18

17

BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém "NIS" část III.: Požadavky na úložný nábytek. Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2012. ISBN ISBN 978-80-87502-03-7. 18 HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-32169.

- 18 -

11.1. Hloubka Rozměry předmětů hrají rozhodující roli v určení potřebné hloubky úložného nábytku. O většině ukládaných věcí lze říci, že stejné druhy mají podobné rozměry. Je proto důležité zvolit ke skladované věci optimální úložný prostor – viz tab. č. 2. Tab. č. 2: Hloubka úložného prostoru podle charakteristického předmětu19 Typ ukládaných předmětů Oděvy Nádobí jídelní

Určující předmět

Hloubka prostoru (mm)

Důvod, poznámka

kabáty a saka

550

šířka ramen člověka

talíře

300

Nádobí varné

hrnec nízký 5l

500 - 550 (nejčastější rozměr)

Knihy a publikace

obrazové publikace, skripta, encyklopedie

300

Knížky

běžné formáty beletrie

200

není vždy vhodné vytvářet v hlubokých policích dvě řady knih za sebou

Výrobky audio a videotechniky

ploché výrobky typu DVD přehrávač, satelitní reciever, domácí kino apod.

450 (včetně kabelových připojení)

pozor na klasické televizory úhlopříčky 72cm, které potřebují hloubku 550mm!

Kancelářské písemnosti

formáty papíru A4 umístěné v šanonu

350

pozor na odlišnost formátů klasické beletrie a kancelářských pořadačů

obvyklé umístění je pod pracovní deskou linky s výsuvem a s přístupem shora

11.2. Výška Obecně je výška úložného nábytku ovlivněna třemi nejpodstatnějšími faktory – je to dosah člověka a výška jeho očí, světlost obytného prostoru a opět charakteristika ukládaných předmětů. Co se týče třetího ze zmíněných faktorů, je třeba zohlednit i to, zda bude předmět ukládán v horizontální či vertikální poloze (např. dimenzování úložných skříněk na CD a DVD). Orientační rozměry předepsaných výšek k jednotlivým druhům předmětů jsou uvedeny v tab. č. 3.

19

HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-

9.

- 19 -

Tab. č. 3: Výška úložného prostoru podle charakteristického předmětu20 Typ

Výška Určující předmět

ukládaných

prostoru

předmětů

(mm)

Oděvy

Boty

Smetáky a mopy

kabáty a saka

1 350

určující jsou kozačky a pánské

350 -

holínky, pro ostatní lze snížit

400

klasické koště

1 300

Knihy a

obrazové publikace, skripta,

publikace

encyklopedie

Knížky

běžné formáty beletrie

Výrobky audio a videotechniky Kancelářské písemnosti

Důvod, poznámka

ploché výrobky typu DVD přehrávač, satelitní reciever, domácí kino apod.

formáty papíru A4 umístěné v šanonu

350

250

určující je délka kabátu, móda maxiplášťů se cyklicky vrací

obvykle stačí úzký vertikální prostor

nutno počítat s minimálním prostorem pro vyjímání z polic dtto, obrazové publikace pozor na klasické televizory

250

úhlopříčky 72cm, které potřebují 550mm!

350

pozor na odlišnost formátů klasické beletrie a kancelářských pořadačů

11.3. Šířka Šířka úložného nábytku je většinou odvozena spíše od potřebného množství ukládaných předmětů než od jejich vlastní šířky. Délka police však musí mít vždy dostatečnou nosnost při běžné konstrukci z 18mm dřevotřískové desky. Z účelového, výrobního i statického hlediska tomu vyhovuje délka max. 800mm a její podíly 750, 600, 500, 450, 400, 300, 250 a 200mm. Nazývá se též základní šířkový modul úložného nábytku.21

20

HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-

9. 21

tamtéž

- 20 -

12. ERGONOMIE Ergonomie je nauka o vzájemném působení mezi člověkem a prostředím, ve kterém žije. Vychází z možností člověka, zohledňuje jeho výšku, hmotnost, pohybové možnosti a smyslové cítění. Její význam spočívá v tom, že zajišťuje takové prostředí, které vyhovuje specifickým vlastnostem člověka a tím mu umožňuje dosažení maximálního výkonu a uspokojení při zachování minimálních zdravotních rizik či zatížení. Jedná se tedy v podstatě o optimální spojení funkčnosti, ekonomičnosti, estetiky a zdravotní pohody.22 Z hlediska ukládaných předmětů by ve vztahu ke svým majitelům a „obývaným“ prostorům měla být dodržována jistá ergonomická pravidla (viz obr. č. 1): - nejčastěji používané věci by měly být uloženy v optimální zóně, tedy ve výšce mezi pasem a rameny (A) - méně často používané předměty patří do zóny mezi pasem a koleny (B) - zřídka používané věci mají své místo ve spodních či horních patrech úložného prostoru (C) - do zóny, která je dosažitelná pouze za pomoci schůdků, se ukládají předměty sezónní a takové, pro které není mnoho využití (D)23

Obr. č. 1: Ergonomické zásady úložného nábytku

22

HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Praha: Sobotáles, 2004, 125 s. ISBN 80-8681700-8. 23 Rozměrové požadavky. NIS [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://nis.intcz.com/cz/rozmerove-pozadavky/page/36/

- 21 -

13. ANTROPOMETRIE Je třeba mít na paměti, že úložné prostory neslouží primárně člověku, ale ukládaným předmětům. Jak je uvedeno v předchozích kapitolách, jejich rozměry jsou určujícím faktorem ve vztahu k velikosti úložných ploch, přičemž je zohledněn i prostor, který je potřebný pro manipulaci s danými předměty. Je tedy na místě brát při navrhování v potaz nejdůležitější antropometrické údaje, k nimž patří: - dosah vzhůru vsedě - výška očí vsedě - výška očí při stání - dosah vzhůru vestoje - dosah vzhůru vestoje na špičkách - dosah kupředu24

Podle námahy při ukládání předmětů byla následně stanovena tři pásma dosahů: - snadno dosažitelné bez ohnutí či pokleknutí - dosažitelné bez ohnutí, pokleknutí či vystoupení na plochu situovanou výše než podlaha - dosažitelné pouze při vystoupení na plochu situovanou výše než podlaha25

24

Rozměrové požadavky. NIS [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://nis.intcz.com/cz/rozmerove-pozadavky/page/36/ 25 KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1.

- 22 -

Obr. č. 2: Výška očí vestoje - výška viditelné plochy vestoje

Obr. č. 3: Výška očí vsedě

Obr. č. 4: Maximální dosah vstoje

Obr. č. 5: Maximální dosah vsedě

- 23 -

Obr. č. 6: Maximální výška na špičkách vstoje

Obr. č. 8: Optimální dosah vsedě

Obr. č. 7: Snadný dosah vstoje

Obr. č. 9: Optimální výška pro ukládání vstoje

- 24 -

Obr. č. 10: Optimální výška pro ukládání vsedě

Obr. č. 12: Optimální umístění zásuvek

- 25 -

Obr. č. 11: Maximální dosah ze židle

14. MANIPULAČNÍ PLOCHA Při úvahách o úložném nábytku je třeba věnovat pozornost i optimálním manipulačním plochám. Rozumí se tím plocha, která je potřebná k manipulaci s ukládaným předmětem nebo s nábytkovým elementem (dvířka, zásuvka).

14.1. Manipulační plocha pro obsluhu zásuvek Uzavíratelné prvky, tj. skříňky nebo zásuvky, by měly být v rámci úložného prostoru umístěny v optimální poloze vzhledem k postavení člověka vstoje a vsedě.26

Obr. č. 13: Zásuvky obsluhovatelné vestoje

Obr. č. 14: Zásuvky obsluhovatelné v pokleku

Obr. č. 15: Manipulační plocha mezi Obr. č. 16: Proti sobě umístěné zásuvky zásuvkou a nízkým úložným nábytkem

26

KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1.

- 26 -

14.2. Manipulační plocha pro obsluhu velkých úložných prostorů

Obr. č. 17: Mezi dvěma úložnými prostory Obr. č. 18: Mezi úložným prostorem a nízkým předmětem

15. MATERIÁLY Po staletí bylo hlavním materiálem pro výrobu úložného nábytku masivní dřevo. Stále se zvyšující požadavky na ekonomičnost výroby vedly ke zlepšení technologií a výrobních procesů. Do popředí se dostaly aglomerované materiály jako jsou DTD, MDF, HDF, voštinové desky apod. Nejběžnější a cenově nejdostupnější jsou laminované DTD. Rozšířené jsou i DTD povrchově upravené pigmentovými či transparentními laky nebo DTD opatřené dýhou a transparentním nátěrem. V současné době se využívají nové materiály – sklo, plast, kovy a kompozitní materiály.

15.1. Sklo V oblasti úložného nábytku se sklo používá hlavně u různých vitrín a nástěnných skříněk jako materiál pro dvířka nebo police. Umísťují se do nich zejména dekorační předměty. Díky skleněným dvířkům je totiž obsah úložného prostoru dobře viditelný a zároveň chráněný před prachem. V minulosti se sklo zdobilo fazetami, leptáním

- 27 -

nebo pískováním, dnes se také potiskuje.27 V současnosti je možné se při výběru úložného nábytku setkat s těmito druhy skel: - řezaná skla – ornamentní skla čirá i barevná, zrcadla28 - kalená skla – sklo se zahřívá na teplotu před 600 °C a poté se rychle ochladí vzduchovou sprchou. Taková skla jsou bezpečnostní, protože se při rozbití rozpadnou na malé neostré kousky (sníží se riziko poranění). Má mnohem vyšší pevnost a odolnost proti úderu než běžné sklo.29 - vrstvená skla s PVB – jsou složena ze dvou či více jednoduchých skel, mezi která se vkládají PVB (polyvinyl butaryl) folie. S jejich pomocí jsou skla spojena k sobě. Při rozbití se střepy zachytí na folii – jsou to tedy i bezpečnostní skla. Používají se folie čiré, mléčné i barevné.30

Skleněná dvířka bývají osazena v dřevěném či kovovém (většinou hliníkovém) rámu nebo se ponechají bez rámu. V takovém případě se používá speciální kování pro sklo (příklad viz obr. č. 19, 20)

Obr. č. 19: Vložený pant na sklo, bez vrtání

Obr. č. 20: Úhlový minipant vložený na sklo, s vrtáním

15.2. Plast Plastový nábytek už v dnešní době neznamená pouze všeobecně známou bílou polypropylenovou zahradní židli. Naopak, jeho použití v nábytkovém průmyslu se dávno rozšířilo ze zahradního na úložný či sedací nábytek do interiéru, objevuje se v podobě ABS hran a různých nábytkových komponentů.

27

Krásné i účelné. OBydleni.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.obydleni.cz/clanek/kategorie-pracovna/krasne-i-ucelne/ 28 Řezaná plochá skla. Primaglass [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.primaglass.cz/index.php/rezana-skla 29 Kalená plochá skla. Primaglass [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.primaglass.cz/index.php/kalena-plocha-skla 30 Vrstvená plochá skla s PVB. Primaglass [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.primaglass.cz/index.php/plocha-pvb

- 28 -

Plasty jsou syntetické či polosyntetické polymery, které se vyznačují poměrně variabilními vlastnostmi. Jsou to např. tepelná odolnost, pevnost, pružnost, nízká hustota, chemická odolnost nebo jednotna složení a struktury.31 Co se týče barevnosti, jsou dostupné nejen barevné plasty, ale také transparentní či mléčné. Transparentními bývá často nahrazeno sklo. V úložném nábytku dominují zejména různé plastové boxy a menší solitéry, je však možné se setkat i s pracovním stolem (obr. č. 21).

Obr. č. 21: Plastový pracovní stůl, Serge Calka

Pro hodnocení jakosti povrchové úpravy plastového nábytku nebo konstrukčních dílů z plastu se užívají následující termíny: - lesk (v %) - stálobarevnost (stupeň standardní modré nebo šedé stupnice) - oděr (v g) - stupeň tvrdosti - odolnost proti vysoké teplotě, vodní páře, žáru cigarety (stupeň intenzity změny)32

31

Plast. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plast 32 Nábytek úložný a předsíňový. ABF Stavební katalog [online]. 1998 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.estav.cz/katalog/listy/K07498.pdf

- 29 -

15.3. Kovy Jsou to pevné, tvrdé, tvárné a pružné materiály, které se vyskytují v přírodě v podobě rudy. Tato ruda se získává těžbou a dále se zpracovává. V historii byl kovový nábytek spíše těžký, dnes se vyrábí lehký nábytek z hliníku či ocelových plechů s povrchovou úpravou. Ve vztahu k celokovovému úložnému nábytku se jedná o nejrůznější skříně na kartotéky, zásuvkové kontejnery do kanceláří (často osazeny kolečky - mobilita), regály, skříně na sportovní potřeby či zbraně a nábytkové trezory. Většinou jsou však kovové prvky nábytku kombinované s jiným materiálem. Převážně je to sklo, dřevo nebo materiály na bázi dřeva. Tento nábytek reprezentují především vitríny, regály či policové systémy. Díky odolnosti proti povětrnostním vlivům a estetickému působení je oblíbený také kovový zahradní nábytek. Ve veřejném interiéru se kovový nábytek používá zejména ve zdravotnictví a ve sportovních zařízeních (šatny) z důvodů vysoké odolnosti a stability, hygienické nezávadnosti a snadné údržby. Kovový nábytek je povrchově upravován různými nátěrovými hmotami nebo pokovováním.

Obr. č. 22: Celokovová skříňka se zásuvkami Obr. č. 23: Kombinace kov/DTD-L

- 30 -

15.4. Papír Na počátku 90. let minulého století došlo k prvním pokusům s výrobou papírového nábytku. Získal v roce 1992 ocenění Vynikající design, postupně však ztratil na atraktivitě a upadl v zapomnění.33 V dnešní době snaha o ekologičnost a ekonomičnost výroby spolu s lepšími technologickými postupy opět otevírají tomuto nábytku cestu ke spotřebiteli. Papírový nábytek se vyrábí z recyklovaného kartonu, který je ošetřený různými nátěrovými hmotami (např. voděodolný). Výhodou takového nábytku je snadná manipulace, ekologičnost, variabilita a velmi nízké pořizovací náklady.34

Obr. č. 24: Papírové komody se zásuvkami

15.5. Kompozitní materiály Všeobecně lze říci, že se jedná materiály, které jsou složeny ze dvou nebo více substancí. V rámci výroby nábytku přichází v úvahu kompozity na bázi dřeva a kompozity na bázi minerálu. Kompozity na bázi dřeva se vyrábí sloučením dřevní hmoty (piliny, dřevní moučka, celulózová kaše) s polymerními pojivy (PE, PP, PVC) – mezi ně řadíme např. WOODPLASTIC.35 Kamenné kompozity jsou směsi kamenné

33

Levný a krásný nábytek? Z papíru!. Proženy.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/bydleni-a-zahrada/interier-a-nabytek/27909-levny-a-krasny-nabytek-zpapiru 34 Nábytek z papíru – kdysi sen, dnes realita. Panel Plus [online]. 2011 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.panelplus.cz/cz/620.nabytek-z-papiru-kdysi-sen-dnes-realita 35 Kompozitní materiály: kříženci dřeva a plastu?. EARCH.CZ [online]. 2009 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.earch.cz/clanek/4014-kompozitni-materialy-krizenci-dreva-a-plastu.aspx

- 31 -

drti, minerálů a barviv s pojivem – nejčastěji je to akrylátová nebo polyesterová pryskyřice. Do těchto materiálů spadá Corian®, Technistone® atd.36 Kompozitní materiály se však ve výrobě úložného nábytku zabydlují pouze pozvolna. Využívají se spíše pro pracovní desky kuchyní, terasy, zahradní nábytek atp. Výjimečné designové kousky, např. knihovny či niky z Corianu®, jsou z cenových důvodů dostupné pouze movitým spotřebitelům.

Obr. č. 25: Knihovna z kompozitního materiálu

16.SKLADBA A UKLÁDÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZÁJMOVÝCH AKTIVIT Skladba předmětů je určena individualitou člověka. Odráží se v ní charakteristika daného jedince – jeho věk, povaha, zájmy, sociální úroveň, životní styl či tělesné proporce. Je však také spjata s klimatickými podmínkami, zvláště co se týče šatstva. Protože se tato práce zabývá problematikou ukládání předmětů zájmových aktivit, bude následující výčet orientován právě na tyto předměty.

16.1. Multimédia Jedná se o předměty spjaté s poslechem hudby nebo se sledováním obrazu. V této oblasti je jasně vidět vliv rychlého technického vývoje. Obal klasické gramofonové

36

Kompozit, materiál budoucnosti. Hyperbydlení [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.earch.cz/clanek/4014-kompozitni-materialy-krizenci-dreva-a-plastu.aspx

- 32 -

desky má rozměry 323 x 323mm.37 Má tak mnohem větší nároky na ukládání než např. CD (formát obalu 142 x 142 x 10mm). Videokazety o rozměrech 185 x 100 x 25mm postupně vytlačilo menší DVD (formát obalu 272 x 188 x 10mm). I tyto předměty jsou však dnes nahrazovány malými USB flash disky či externími harddisky. Jsou víceméně bez prostorových nároků, protože jsou nošeny např. na klíčích či v příručních zavazadlech. Pro ukládání CD, DVD nebo Blu-ray disků se nejčastěji využívá speciálních nábytkových modulů – stojanů, mohou však být uloženy i v policích nebo skříňkách obývacích stěn. Do nich ukládáme také zařízení pro poslech hudby – CD přehrávače a hi-fi věže. Dříve byl televizor objemným zařízením, které vyžadovalo úložný prostor v podobě TV stolku nebo speciálního místa v obývací stěně. Dnešní televizor v podstatě nepotřebuje úložný nábytek, protože je ve většině případech upevněn k liště na stěně. Pokud nelze TV připevnit ke stěně, užívá se tzv. TV element. Jde o spodní skříňku nebo jejich sestavu, na kterou se umístí televizor. Do TV elementů se ukládají také satelitní přijímače, DVB-T tunery, popř. DVD či video přehrávače.

16.2. Knihy Narozdíl od multimédií si kniha za dobu své existence své rozměry víceméně uchovala. Ve vztahu k úložnému nábytku proto není důležité, jak velkou knihu jedinec vlastní, ale kolik jich má. Tento faktor se ovšem za poslední dobu změnil. Lidé mají možnost půjčit si knihu z veřejné knihovny, odpadá tedy povinnost ji dlouhodobě skladovat doma a tím pádem i potřeba úložného prostoru. Na trhu se objevily elektronické čtečky knih, které umožňují uživateli číst knihy ve formě textových nebo pdf souborů. Mladší ročníky si potrpí spíše na chatování či hraní PC her než na četbu. Z uvedených faktů plyne, že knih v domácnosti postupně ubývá. Pro ukládání knih slouží knihovny. Ty se vyskytují v rozličných tvarech, velikostech a materiálových skladbách. Většinou jde o otevřený systém polic s dělícími elementy, lze se však setkat i s knihovnami, které jsou opatřeny dvířky. Důležité je správné dimenzování polic tak, aby unesly váhu knih.

37

Venkovní obal na gramofonové desky. Audiofriend [online]. 2008 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.audiofriend.cz/analog/prislusenstvi-analog/venkovni-obal-na-gramofonove-desky.html

- 33 -

16.3. Sportovní potřeby Sport a potřeby s ním spojené se odvíjí od fyzické aktivity člověka. V posledních desetiletích výrazně stoupla variabilita sportovního vyžití. To s sebou přináší stále nové a nové druhy sportovních potřeb, které je potřeba po pořízení někam ukládat. Výčet rozměrů všeho sportovního náčiní by vydal na několik takovýchto prací, proto je zde omezen pouze na pár nejběžnějších předmětů. - fotbalový míč má průměr cca 220mm - sjezdové lyže a běžky mají délku 1400 – 2100mm a šířku 60 – 80mm - lyžařské hole mají délku 1100 – 1400mm - snowboard s vázáním má rozměry cca 1200 – 1700mm na výšku, na šířku 280mm a hloubku do 300mm - lyžařské/snowboardové boty mají prostorové nároky cca 400 x 350 x 450mm - brusle mají prostorové nároky cca 300 x 400 x 300mm - kolečkové brusle mají prostorové nároky cca 300 x 400 x 350mm - jízdní kolo zabírá prostor cca 700 x 1200 x 1800mm - rotoped zabírá plochu cca 600 x 1000 x 1300mm

Velikosti některých sportovních potřeb (např. jízdní kolo, lyže, snowboard atd.) samozřejmě závisí na velikosti jejich uživatele. Ukládání těchto předmětů se také značně liší. Je to dané tím, že mnoho sportů je sezónních a potřeba jejich dostupnosti se různí v sezóně a mimo ni. Během sezóny by mělo být sportovní náčiní uloženo tak, aby bylo snadno dostupné, např. kolečkové brusle v předsíni, v botníku atp. Mimo sezónu se ukládá nepotřebné sportovní vybavení do různých komor, vestavných skříní, do sklepa či do garáže, vše v závislosti na bytovém prostoru majitele. Je-li v tomto ohledu prostor nedostatečný, lze ukládat do horních polic úložného nábytku, objemnější předměty (jízdní kola, snowboardy) je možné zavěšovat na speciální háky. Je třeba dbát na správné podmínky ukládání – v době používání na dobře větraných místech s optimální vlhkostí. Materiál tak má možnost vyschnout a nedochází k poškozování vybavení např. plísněmi. To platí i po skončení sezóny, neméně důležité je však uložit předmět na takové místo, kde je stálá teplota a kde není vystaven extrémnímu teplu nebo mrazu. Před uložením je vhodné sportovní potřeby řádně očistit.

- 34 -

16.4. Sezónní potřeby Těmito potřebami se rozumí různé kempingové náčiní, jako jsou karimatky, spacáky, ešusy, stany, kufry nebo cestovní tašky. V případě volného místa se ukládají do horních pater vestavných skříní, komor nebo šaten. Hloubka úložného prostoru pro kufry, cestovní tašky a kempinkové potřeby by měla být alespoň 600mm.38 Pokud není takové místo k dispozici, je nutné se spokojit s úložnými prostory v garáži, sklepě nebo na půdě. Opět platí pravidlo dobře větrané místnosti bez teplotních výkyvů.

16.5. Ruční práce Současná mladá generace se ručním pracím příliš nevěnuje, ale mezi příslušníky starších generací se stále těší poměrně velké oblibě. Pojem ruční práce zahrnuje nejčastěji šití, vyšívání, pletení a háčkování, je ale možné setkat se s pracemi jako je např. pletení košíků a dekorací z pedigu nebo patchwork. Klasické klubko vlny (nové) má průměr cca 100mm a výšku zhruba 120mm. Háčky měří 150mm, pletací jehlice se pohybují v rozměrech 200 – 360mm. Průměr jehlic je v rozmezí 2 – 12mm. K ukládání předmětů pro ruční práce se často používá úložný prostor v taburetu nebo v sedací soupravě. Při absenci taburetu nebo pokud taburet svým úložným prostorem nevyhovuje, je možné ukládat tyto předměty např. do papírových či textilních boxů. Ty se pak dají umístit na police do komory, skříně či šatny.

16.6. Školní potřeby V životě studentů hrají významnou roli učební pomůcky. Během let jejich studia se počet učebnic, sešitů a různých psacích, rýsovacích či výtvarných potřeb zvyšuje. Je proto důležité dbát na dostatek prostoru pro uložení všech těchto věcí. Učebnice jsou knihy, jejich velikost se tedy různí. Školní sešity však mají několik formátů – A4 (210 x 297mm), A5 (148 x 210mm; užíván spíše na základní škole) a malé deníčky ve formátu A6 (105 x 148mm). Ukládají se také pravítka, úhloměry, kružítka, křivítka, štětce, barvy, papíry atp. Pro uložení psacích potřeb slouží stojany na tužky.

38

FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. 1. vyd. Brno: ERA, 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-736-6061-X.

- 35 -

V současné době se vyrábí nábytkové sestavy přímo do studentských pokojů. Jejich předností je velká variabilita, která je vhodná z hlediska vzrůstajících nároků na úložný prostor během studia. Uplatňují se zejména policové systémy, niky a nízké skříňky. Významnou roli v ukládání školních potřeb hraje psací stůl. Ten je buď vybaven zásuvkami nebo je ve formě pracovní desky, pod kterou je vsunutý jeden nebo více zásuvkových kontejnerů (většinou na kolečkách). Nechybí ani různé papírové či textilní boxy.

16.7. Hračky V dětství je člověk hračkami takřka obklopen, s přibývajícím věkem však ustupují do pozadí až nakonec zcela mizí. Dříve měli rodiče tendence uchovávat staré hračky pro vnoučata v pytlích či krabicích na půdách nebo ve sklepech. V dnešní době je lidé často raději darují na charitu či přátelům s malými dětmi, prodají nebo prostě vyhodí. Velmi malé děti se učí pořádku tím, že ukládají hračky do různých krabic, košů nebo textilních vaků. S ubývajícím počtem se hračky přesouvají do uzavíratelných skříněk, později pak zůstávají ty nejoblíbenější. Takovéto hračky jsou většinou ukládány na police nebo do nik a plní spíše dekorativní funkci.

16.8. Domácí mazlíčci Chov domácích mazlíčků představuje jeden z nejoblíbenějších koníčků vůbec. Každé zvíře je jinak velké a stejně tak se liší jeho prostorové nároky. U zvířat nelze mluvit o úložném prostoru, protože se jedná o živé bytosti. Nicméně k jejich zaopatření jsou nutné určité pomůcky, které se odvíjejí od druhu zvířete a jeho potřeb. Tyto pomůcky se musí někam ukládat. U akvárií, terárií, klecí atp. je třeba určit prostor, kde budou umístěna. Co nejblíže k nim by pak měly být uloženy potřeby jako jsou krmiva, zásoby podestýlky apod., nejlépe v uzavíratelných skříňkách. V případě chovu koček nebo psů v bytě by jejich pelíšek měl být umístěn na klidném místě. Misky na vodu a potravu by měly stát na podlaze, která se snadno udržuje (dlažba, PVC). Kočičí toaletu je vhodné umístit na klidné a snadno udržovatelé místo – koupelna, méně frekventovaná chodba, za předpokladu vhodné podlahy i prostor pod schodištěm. V každém případě platí zásadní pravidlo – každé zvíře potřebuje dostatek prostoru a optimální péči. Povinností majitele je tyto podmínky zajistit.

- 36 -

17. BYDLENÍ VE MĚSTĚ A NA VESNICI Mezi bydlením na vesnici a ve městě panují určité rozdíly. I přesto, že nejsou tak markantní jak tomu bylo dříve, je nelze zcela vyloučit. Každá z variant má oproti té druhé výhody či nevýhody. Výhody bydlení na vesnici: - omezená komunita lidí, kteří se znají a dovedou si případně navzájem pomoci - lepší životní prostředí, zdravější ovzduší - blízkost přírody a zeleně - děti mají více volnosti, mohou pobývat v přírodě - lze si pěstovat vlastní potraviny (zelenina, bylinky, brambory atd.) - v případě rodinného domu větší prostor k životu, více úložného prostoru

Nevýhody bydlení na vesnici: - doprava do zaměstnání nebo dětí do škol a zpět autem nebo hromadnou dopravou - vzdálenost lékařské péče, obchodů, úřadů - menší kulturní vyžití – opět nutnost cestování do města

Výhody bydlení ve městě: - větší komunita, bydlení v blízkosti ostatních, ale s určitou anonymitou - snadno dostupné školy, úřady, obchody, MHD - blízkost kulturních aktivit - noční doprava - blízkost významných dopravních uzlů – nádraží, letiště - větší pracovní možnosti - snadno dostupná lékařská péče, úřady

- 37 -

Nevýhody bydlení ve městě: - částečná nebo úplná absence zeleně, vzdálenost přírody - nezdravé ovzduší - nebezpečné prostředí pro děti – dopravní ruch, sociální rizika - hluk (i v noci) - zvýšená finanční zátěž v důsledku vyšší ceny bydlení a dostupnosti lákadel – obchody, kina atp. - nevýhodná anonymita v případě potřeby pomoci39

Rozhodně neplatí, že obyvatel města automaticky bydlí v bytě a obyvatel vesnice v rodinném domě. Mnozí měšťané vlastní rodinný dům a obyvatelé vesnic často bydlí v bytových domech. Obecně je však možné říci, že obyvatelé vesnic se spíše těší většímu obytnému (a tím pádem i úložnému) prostoru než lidé bydlící ve městech. Co se týče pobytu v přírodě, existuje možnost si pořídit např. zahrádku za městem, ale to je záležitostí spíše menších měst nebo okrajových částí měst velkých.

18. VLIV GENERACE NA SKADBU A UKLÁDÁNÍ PŘEDMĚTŮ ZÁJMOVÝCH AKTIVIT - PRŮZKUM Zájmová činnost je ovlivňována různými faktory. Nejpodstatnějším z nich je asi věk, ale velkou roli hraje také dostupnost těchto aktivit a potřebného vybavení nebo sociální úroveň jedince. Všeobecně lze říci, že s přibývajícím věkem člověka se mění alespoň některé, ne-li všechny jeho zájmy a koníčky. Je to způsobeno jednak tím, že se v průběhu života lidská psychika neustále vyvíjí, ale také tím, že lidské tělo v podstatě „chátrá“. Jak člověk stárne, postupně klesá jeho výkonnost a fyzické možnosti. Tělo už není dost silné, slábne zrak, zhoršuje se motorika. To postupně vede k opuštění aktivit, které jedinec nezvládá. Samozřejmě to neplatí ve všech případech – některé koníčky provázejí člověka po celý život (např. háčkování, četba), jiných se zbaví proto, že ho jednoduše přestaly bavit. V každém případě je zajímavé sledovat mezigenerační odlišnosti ve skladbě a ukládání předmětů zájmové činnosti

39

HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-

9.

- 38 -

Průzkum vlivu generace na skladbu a ukládání předmětů zájmových aktivit v této práci je pouze orientační. Byl totiž prováděn na malém počtu dotazovaných. Konkrétně se jednalo o šest žen ze stejné sociální sféry, z nichž vždy dvě reprezentují jednotlivou generaci. Jejich výběr byl proveden tak, aby každá generace měla zástupkyni jak z městského, tak z vesnického prostředí. Tak mohly být mezi nimi zaznamenány rozdíly. Sledovanou skupinu tvořily pouze předměty zájmových aktivit, knihy, sportovní potřeby, hračky, školní potřeby a domácí mazlíčci. Cílem průzkumu bylo vyhodnotit skladbu těchto předmětů, jejich počet či množství, dále pak objem a rozměry míst, kam se ukládají. Všem ženám byly pokládány následující otázky: Jaký je Váš věk? Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Jak velké je Vaše bydliště (dle počtu obyvatel)? Bydlíte v bytě nebo v rodinném domě? Jaká je velikost Vašeho obytného prostoru a jaké má dispozice? Kolik a jací členové Vaší rodiny s Vámi bydlí? Máte domácí mazlíčky? Jestli ano, jaké a kolik? Jaké množství knih (v bm) vlastníte a kam je ukládáte (včetně místnosti a rozměrů úložného prostoru)? Vlastníte školní potřeby? Jestliže ano, kam je ukládáte (vč. místnosti a rozměrů úložného prostoru)? Kolik vlastníte CD a DVD a kam je ukládáte (včetně místnosti a rozměrů úložného prostoru)? Jaké jsou vaše zájmy a koníčky (př. sport – jaký?; různé hry, aktivity, PC atp.)? Jsou některé z nich sezónní? Pokud ano, vypište je a uveďte místo, kam ukládáte vybavení k těmto koníčkům v době jejich využití a mimo sezonu. Kam ukládáte vybavení k ostatním koníčkům a jaké jsou rozměry těchto úložných ploch? Vlastníte nějaké hračky? Jestliže ano, kolik jich máte a kam je ukládáte?

Zhodnocena byla také míra spokojenosti se stávajícím úložným prostorem pro jednotlivé věci (tj. knihy, školní potřeby, CD a DVD, předměty sezónních aktivit, předměty ostatních zájmů). Systém hodnocení je uveden v příslušné kapitole. Následně jsou popsány rozdíly mezi generacemi a rozdíly mezi zástupkyněmi městského a vesnického obyvatelstva. - 39 -

Tab. č. 4: Rozdělení žen do generací dle věku a místa bydliště Místo bydliště Město Vesnice

1. generace - věk 74 let 82 let

2. generace - věk 46 let 46 let

3. generace - věk 22 let 22 let

1. generace - žena 74 let, v penzi, žije v bytovém domě, v bytě 2+kk s dcerou, ve městě - žena 82 let, v penzi, žije v dvougeneračním rodinném domě se synem, vnukem a vnučkou, v bytě 3+1 sama, na vesnici

2. generace - žena 46 let, pracující, žije v bytovém domě, v bytě 2+kk s matkou, ve městě - žena 46 let, pracující, žije v rodinném domě 6+1 s manželem, synem a dcerou, na vesnici

3. generace - žena 22 let, studentka, žije v panelovém domě, v bytě 3+1 s matkou, jejím partnerem, bratrem a sestrou, ve městě - žena 22 let, nezaměstnaná, žije v rodinném domě 6+1 s matkou, otcem a bratrem, na vesnici

18.1. Domácí mazlíčci Jsou do tohoto průzkumu zařazeni pouze okrajově, protože se ukázalo, že jen jediná žena chová domácího mazlíčka, který navíc nemá přístup do obytného prostoru. Konkrétně se jedná o ženu z 1. generace, bydlící na vesnici. Má psa, který je z důvodu své velikosti (plemeno německá doga) chován na dvoře, kde má svou boudu. V zimě má přístup k pelíšku v kotelně, která je umístěna v hospodářské části domu.

- 40 -

18.2. Knihy Tab. č. 5: Skladba a ukládání knih 1. generace 2. generace 3.generace Množství Objem prostoru Množství Objem prostoru Množství Objem prostoru knih (m) knih (m) knih (m) (m3) (m3) (m3) Město 21,6 0,89 8,55 0,41 2,57 0,27 Vesnice 1,5 0,22 3,2 0,22 1,6 0,19 23,1 1,11 11,75 0,63 4,17 0,46 Celkem 3

Množství knih město celkem: 32,72 m

Objem úlož. prostoru město celkem: 1,57 m

Množství knih vesnice celkem: 6,3 m

Objem úlož. prostoru vesnice celkem: 0,63 m

Z tabulky g je zřejmé, že nejvíce knih vlastní nejstarší generace, naopak nejméně knih má generace nejmladší. Největší objem úložných prostorů pro knihy má pochopitelně první generace, nejméně má třetí generace. Tabulka také ukazuje, že obyvatelky měst vlastní více jak pětinásobné množství knih než ženy z vesnic.

- 1. generace Žena z města má jednoznačně největší sbírku knih ze všech dotazovaných. Vlastní 21,6bm knih, pro jejichž ukládání je vyčleněn prostor o objemu 0,89m3. Knihy má uložené v obývacím pokoji ve čtyřech uzavíratelných skříňkách a ve čtyřech nikách. Protože má knih opravdu mnoho, ukládá je vždy ve dvou řadách. Žena z vesnice vlastní naopak nejméně knih ze všech dotázaných, pouze 1,5bm. Její knihy zabírají tři police ve skříňce o objemu 0,22m3, která je uložena v obývacím pokoji a je součástí (pravděpodobně prvorepublikového) sektorového úložného nábytku.

- 2. generace Příslušnice městského obyvatelstva z této generace má 8,55bm knih, což je druhé největší množství ze všech. Její knihy pak zabírají objem 0,41m3. Ukládá je v obývacím pokoji ve dvou skříňkách a jedné nice, vždy ve dvou řadách. Obyvatelka vesnice vlastní 3,2bm knih, tedy méně než žena z města. Své knihy ukládá v obývacím pokoji ve dvou nikách. Tyto niky jsou součástí starší obývací stěny a jejich objem je 0,22m3.

- 41 -

3

- 3. generace Slečna z města má 2,57bm knih. Část z nich zabírá malou knihovnu a polici v dětském pokoji, část pak poličku v obývacím pokoji. Celkově činí objem úložných prostorů pro její knihy 0,27m3. Slečna z vesnice má oproti své městské „kolegyni“ méně knih, pouze 1,6bm. Tyto knihy ukládá ve svém pokoji do regálu, ve kterém zabírají čtyři police. Objem zabraného prostoru je 0,19m3.

18.3. Školní potřeby Zde nebylo potřeba tvořit tabulku, protože při průzkumu bylo zjištěno, že kromě jediné se všechny respondentky svých školních potřeb zbavily. Tou jedinou je zástupkyně třetí generace z města. U ní bylo vlastnictví školních potřeb samozřejmé, vzhledem k jejímu statusu studentky. Tato slečna ukládá své školní potřeby do zásuvkového kontejneru na kolečkách a do skříňky, která je součástí sektorového nábytku. Oba úložné prostory jsou umístěny v dětském pokoji, kde zabírají celkový objem 0,21m3. U dvou starších generací je absence školních potřeb pochopitelná, avšak u příslušnice třetí generace bydlící na vesnici je tato skutečnost poněkud překvapivá (studium údajně dokončila před třemi lety). Na dotaz, jak se to stalo, odpověděla, že učebnice prodala a zbytek rozdala či vyhodila.

18.4. CD, DVD Tab. č. 6: Skladba CD a DVD 1. generace CD DVD Město Vesnice Celkem

2. generace CD DVD

0 0 20 0 0 20 0 0 40 CD město celkem: 32ks CD vesnice celkem: 32ks

3.generace CD DVD 35 12 8 34 12 30 69 24 38 DVD město celkem: 43ks DVD vesnice celkem: 64ks

- 42 -

Tab. č. 7: Objem úložných prostorů pro CD a DVD 1. generace

Město Vesnice Celkem

2. generace

3.generace

Objem prostoru pro Objem prostoru pro Objem prostoru pro CD a DVD CD a DVD CD a DVD 0 0,02 0,07 0 0,1 0,08 0 0,12 0,15 3 3 Objem vesnice celkem: 0,18m Objem město celkem: 0,09m

Z uvedených tabulek vyplývá, že nejstarší generace vůbec nevlastní CD ani DVD. Zástupkyně této generace za městskou část však uvedla, že má několik starých gramofonových desek, které ukládá do zásuvkové komody v obývacím pokoji. Zabírají jednu zásuvku o objemu 0,03m3. Žádná z dalších respondentek gramofonové desky ani jiné nosiče kromě CD a DVD nevlastní. Dále je možné sledovat, že střední generace vlastní zhruba dvakrát více CD a DVD než generace nejmladší. Paradoxně však třetí generace vlastní větší úložné prostory pro ukládání těchto nosičů. Co se toho týče, všechny dotazované ukládají CD a DVD společně, aniž by je rozlišovaly. Příslušnice městského i vesnického obyvatelstva se shodly co do počtu CD, zato se výrazně liší v počtu DVD – ženy z vesnic vlastní dohromady 64 kusů, zatímco ženy z města pouze 43 kusů. Zabírají tak dvakrát méně úložného prostoru, což dokazuje výsledek v tabulce.

18.5. Předměty sezónních zájmových aktivit Tab. č. 8: Skladba předmětů sezónních zájmových aktivit Aktivita

Předmět

1. generace (ks) Město Vesnice

Zahradní práce

Zahrad. potřeby 1*) 1*) Kolo 0 0 Cyklistika Helma 0 0 Kolečkové brusle Brusle 0 0 Snowboard 0 0 Snowboarding Boty 0 0 Helma 0 0 *) od každé zahradnické potřeby, viz text pod tabulkou

- 43 -

2. generace (ks) Město Vesnice 0 1 0 0 0 0 0

0 1 1 1 0 0 0

3.generace (ks) Město Vesnice 0 0 1 1 1 0 1 1 1 0 1 0 1 0

- 1. generace Příslušnice nejstarší generace z města uvedla jako jedinou sezónní aktivitu zahradnickou činnost, kterou vykonává ve své zahrádce za městem. Pro tuto činnost potřebuje předměty jako jsou různé hrábě, rýč, motyka, vidle, koště, sekačka na trávu, kolečka, košíky na sběr plodin atp. Z drobnějších předmětů pro péči o zahrádku pak užívá malé příruční hrabičky, lopatku, hloubič jamek na sadbu, nůžky na keře a stromky, různé květináče, misky pod květináče a samozřejmě osivo. Všechny tyto předměty pak ukládá celoročně v zahradním domku, který má plochu zhruba 3,6m2. Žena z vesnice provozuje také pouze jedinou sezónní aktivitu, kterou jsou drobné zahradnické práce. Vzhledem k jejímu pokročilému věku a nevelké fyzické zdatnosti se věnuje opravdu těm nejjednodušším úkonům, zbytek údajně obstarává její syn. Ke svému koníčku potřebuje pouze příruční nářadí, které sestává taktéž z hrabiček, nůžek na keře, lopatky, motyčky, hloubiče jamek a osiva. Tyto předměty jsou uloženy v chodbě jejího domu v kredenci se zásuvkami, který je součástí staré kuchyňské linky (slouží jako úložné prostory pro různé věci). Zabírají tři zásuvky o celkovém objemu 0,027m3 a jsou zde uloženy celoročně.

- 2. generace Žena střední generace z města se věnuje také pouze jediné sezónní aktivitě, a tou je cyklistika. Nepoužívá helmu, takže jediným předmětem, který ve spojitosti s tímto koníčkem ukládá, je kolo. Celoročně stojí ve společné kolárně jejich bytového domu, která má plochu cca 10m2. Obyvatelka vesnice ráda provozuje dvě sezónní aktivity, jde o cyklistiku a jízdu na kolečkových bruslích. Během sezóny chce mít kolečkové brusle po ruce, proto je ukládá v předsíni, kde jsou v rohu opřené o stěnu. Mimo sezónu jsou uloženy v krabici, ve které je koupila. Tato krabice je pak uskladněna ve víceúčelové místnosti v patře domu. Své kolo ukládá celoročně v garáži, kde je opřeno o stěnu. Ukládá tam také helmu, která je většinou pověšena na řídítkách na kole. Na rozdíl od předchozí respondenty vlastní také cyklistický oděv, který ukládá spolu s ostatními oděvy v šatní skříni.

- 44 -

- 3. generace Příslušnice městského obyvatelstva má ze všech dotazovaných jednoznačně nejvíce sezónních aktivit. Provozuje snowboarding, běh, cyklistiku a jízdu na kolečkových bruslích. Pro snowboarding potřebuje kromě vhodného oděvu hlavně snowboard a snowboardové boty. Snowboard ukládá v rohu komory na chodbě jejich bytu (údajně funguje i jako spíž). Snowboardové boty, helma a brýle jsou zde také uloženy, ale v polici regálu. Z důvodů malého prostoru v jejich bytě jsou takto uloženy celoročně, oděv má však v sezóně pověšen na ramínku v šatní skříni a mimo sezonu uložen v krabici na horní polici vestavěné skříně v ložnici. Kolečkové brusle ukládá celoročně do botníku v předsíni. Kolo má po celý rok ve společné kolárně jejich panelového domu a helmu v komoře na chodbě. Cyklistický oděv a oblečení na běhání ukládá spolu s ostatními oděvy do šatní skříně v dětském pokoji. Slečna z vesnice se věnuje také cyklistice a jízdě na kolečkových bruslích. V sezóně ukládá brusle v předsíni (v rohu opřené o zeď), kde jsou snadno dostupné. Mimo sezónu je má uloženy ve svém pokoji, kde se dle jejích slov „povalují na zemi tak, aby co nejméně zavazely“. Kolo má celoročně postaveno v garáži, kde se opírá o zeď.

Nejvíce se sezónním aktivitám věnuje třetí, tedy nejmladší generace. Naopak nejméně sezónních aktivit provozují seniorky z první generace. Nejběžnější sezónní aktivitou je sport, přičemž převažuje cyklistika, kterou provozují čtyři z šesti dotazovaných žen. Z tabulky je zřejmé, že oblíbená je také jízda na kolečkových bruslích, které se věnuje polovina respondentek. Co se týče rozdílu mezi obyvatelkami měst a vesnic, není zde žádný – obě skupiny provozují shodně po pěti sezónních aktivitách.

18.6. Ostatní předměty zájmových aktivit U těchto předmětů nebylo vhodné sestavovat tabulku, protože by vznikla změť nepřehledných údajů, která by čtenáři pouze znesnadnila orientaci v uvedených informacích. Údaje o ostatních předmětech zájmových aktivit budou tedy podány v rámci jednotlivých generací.

- 45 -

- 1. generace Seniorka z města má pouze jediný další koníček, a tím jsou ruční práce. Věnuje se šití, vyšívání a pletení. Potřebuje k nim různé druhy textilií, nůžky, jehly, nitě, bavlnky, špendlíky, vlnu a pletací jehlice. Nevlastní šicí stroj, proto šije pouze ručně. Všechny výše zmíněné předměty ukládá v obývacím pokoji do skříňky, která má objem cca 0,27m3. Příslušnice této generace z vesnice pak uvedla jako své další zájmy esoteriku a sledování televize. Její potřeby pro esoteriku sestávají všehovšudy z asi 0,2bm knih, které jsou spolu s ostatními knihami uloženy v obývacím pokoji ve skříňce o objemu 0,22m3. Ke sledování televizního vysílání potřebuje samozřejmě televizor, který je starší výroby (tzn. má větší objem než současné televizory) a je umístěn v kuchyni na stolku o plošných rozměrech 0,6 x 0,47m a má výšku 0,76m. Nejde o klasický TV stolek, pouze o velmi starou stoličku. Set-top-box pro příjem digitálního signálu je umístěn na televizoru.

- 2. generace Žena z města se ráda věnuje ruční práci, konkrétně vyšívání. Potřeby, jako jsou bavlnky, vyšívací příze, textilie, nůžky, jehly a špendlíky má v úložném prostoru čalouněného taburetu. Tento taburet stojí v obývacím pokoji a jeho úložný prostor má objem 0,25m3. Žena z vesnice má také ve velké oblibě ruční práce, zejména vyšívání a práci s pedigem. Jak uvedla, pedig je vlastně jádro ratanu, které se prodává v proutcích různé tloušťky a délky. Používá ho k pletení košíků a různých forem dekorací. Protože ho kupuje v poměrně objemných svazcích, má pro jeho ukládání vyhrazenou skříň o objemu cca 2,2m3, která stojí ve víceúčelové místnosti v patře domu. Pro ukládání potřeb k vyšívání pak využívá úložný prostor v sedací soupravě o objemu 0,25m3 a úložný prostor v čalouněném taburetu, který má objem 0,048m3. Taburet je součástí sedací soupravy, která je umístěna v obývacím pokoji.

- 3. generace Slečna z města nemá kromě sportu žádné další koníčky, pouze četbu, která je však zohledněna v jedné z předchozích kapitol a proto se zde dále nerozebírá.

- 46 -

Příslušnice vesnické části obyvatelstva uvedla, že jejím koníčkem je kromě sezónního sportu také domácí fitness. Proto má ve svém pokoji u stěny postaven rotoped, který využívá plochu zhruba 0,6m2. Dále vlastní činky – ty jsou uloženy ve spodní polici regálu a zabírají objem cca 0,04m3. Cvičební podložku má opřenou o bok zmíněného regálu, kde srolovaná stojí na ploše 0,04m2.

Všechny respondentky kromě příslušnic první a druhé generace z vesnice dále uvedly jako svou oblíbenou aktivitu četbu, které se však věnuje jedna z předchozích kapitol. Za předpokladu, že je započítána i četba, mají všechny věkové skupiny alespoň jeden koníček, kterému se mohou věnovat celoročně. V celkovém součtu však ženy z vesnice mají více celoročních aktivit než ženy z města, rozdíl však není nijak výrazný (odchylka činí pouze dvě aktivity).

18.7. Hračky Ze všech dotazovaných žen pouze zástupkyně třetí generace z města vlastní nějaké hračky. Dle jejích slov se jedná o čtyři plyšová zvířata, která jsou uložena v dětském pokoji v síťovém textilním boxu spolu s ostatními hračkami jejích mladších sourozenců. Ostatní respondentky hračky darovaly známým nebo vyhodily, slečna z třetí generace bydlící na vesnici je darovala dětem z dětského domova.

- 47 -

18.8. Hodnocení spokojenosti s úložnými prostory Vysvětlivky: 1 – zcela spokojena; 2 – spíše spokojena; 3 – napůl; 4 – spíše nespokojena; 5 – zcela nespokojena

Tab. č. 9: Hodnocení spokojenosti s úložnými prostory 1. generace Město Vesnice Knihy 2 1 Školní potřeby CD a DVD 1*) Předměty sezónních aktivit 2 1 Ostatní zájmové aktivity 1 1 *) vztaženo ke gramofonovým deskám Ukládané předměty

2. generace Město Vesnice 4 2 1 1 4 1 1 1

3.generace Město Vesnice 5 2 5 4 1 3 1 3 1

Z tabulky je patrné, že nejvíce spokojena je se svými úložnými prostory zástupkyně první generace žijící na vesnici, naopak jednoznačně nejméně spokojena je příslušnice nejmladší generace pocházející z města. Je také zřejmé, že ženy z města jsou s úložnými prostory všeobecně spokojenější než ženy z vesnice, což je logické vzhledem k tomu, že všechny respondentky z vesnice bydlí v rodinných domech a tím pádem mají větší možnosti ukládání.

19. DISKUZE Vzhledem k řešené problematice bylo vhodné provést průzkum, který by obsáhl mezigenerační odlišnosti ve skladbě a ukládání předmětů zájmových aktivit. Jak již bylo řečeno, jde pouze o orientační průzkum, neboť se ho zúčastnilo jen šest žen. Není to mnoho, ale pro potřeby této práce to postačuje. Dotazované byly rozděleny do tří generací. Do první generace byly zařazeny ženy ve věku 82 let a 74 let, respondentky z druhé generace měly obě 46 let a třetí generace byla zastoupena slečnami, které měly obě 22 let. Práce zároveň poukazuje i na rozdíly, které se vztahují k obývanému prostředí, tedy rozdíly mezi obyvatelkami měst a obyvatelkami vesnic. V každé generaci je proto vždy jedna žena z vesnice a druhá z města. Jednalo se o menší města, kde byl počet obyvatel do pěti tisíc, v zastoupených vesnicích pak byl počet obyvatel vždy do pětiset. Všechny ženy pocházely ze střední sociální sféry – ani chudé,

- 48 -

ani bohaté. Dále se při výběru dotazovaných dbalo na to, aby ženy z vesnic bydlely v rodinných domech a ženy z měst v bytech, protože to lépe odpovídá tradiční představě o bydlení na vesnici nebo ve městě. Otázky se týkaly ukládání knih, školních potřeb, CD a DVD, sezónních koníčků, ostatních zájmů a zohledněni byli i domácí mazlíčci a hračky. Na závěr respondentky hodnotily spokojenost s úložnými prostory pro jednotlivé předměty.

19.1. Vliv generace na skladbu a ukládání předmětů zájmových aktivit Tento vliv se jeví jako zásadní, co se týče skladby předmětů. V samotném ukládání už není tak podstatný, protože úložný prostor se odvíjí od velkosti a objemu ukládaných předmětů, ne od věku majitelek. Rozdíly mezi generacemi jsou popsány výše, je však třeba se zamyslet nad tím, co tyto rozdíly způsobuje.

Domácí mazlíčci: Zde z průzkumu žádná mezigenerační odlišnost neplyne, protože v podstatě žádná z žen domácího mazlíčka nemá. Jistě, jedna z příslušnic první generace uvedla, že vlastní psa, avšak jde o psa rodinného, který je chován na dvoře. Uvedla ho pouze proto, že ona jediná o něj pečuje. Dalo by se čekat, že mazlíčky budou chovat spíše mladší ročníky, ale zřejmě jde o výjimky potvrzující pravidlo. Důvodů může být několik – nedostatek prostoru nebo času na péči, finanční náročnost, alergie nebo prostě jen nezájem o chov zvířete. Příslušníci starší generace si však často pořizují psa nebo kočku, protože se pak necítí tak osamocení. Malé děti se péčí o zvíře postupně učí zodpovědnosti, mladé páry si pořizují např. psy, aby se přesvědčili, zda by byli schopní se postarat o svého budoucího potomka. Co se týče domácích mazlíčků, věk očividně není podstatný – důležitá je radost, kterou může vhodné zvířátko vnést do života jedince, stejně jako péče a spokojený život, které může majitel svému mazlíčkovi zajistit.

Knihy: V tomto ohledu panují mezi generacemi značné rozdíly. I když většina dotazovaných uvádí jako svůj koníček četbu, počet knih, které jednotlivé generace vlastní, se diametrálně liší. Zatímco první generace vlastní průměrně 11,55bm knih na jednu ženu, třetí generace jich má oproti ní téměř šestkrát méně (v průměru pouze 2,1bm). Takový rozdíl je daný nejen tím, že třetí generace opravdu čte méně knih - 49 -

než předchozí dvě, ale také tím, že mladší lidé častěji navštěvují knihovny a také si stahují některé knihy do počítače ve formátu pdf. Druhá generace, ve které vychází na jednu ženu zhruba 5,9bm knih, má tedy o polovinu méně knih než první generace, ale stále více než jednou tolik co generace třetí. Z toho plyne, že se zvyšujícím se věkem se zvyšuje počet knih, které vlastníme. Co se týče způsobu ukládání, nijak se neliší od generace ke generaci – stále se knihy ukládají do knihoven, skříněk, nik a polic. Mezigeneračně se liší pouze objem úložných prostorů pro knihy, a to v závislosti na tom, kolik knih která generace vlastní. Logicky tedy čím více knih, tím více úložného prostoru.

Školní potřeby: Dalo by se čekat, že nejmladší generace bude mít v tomto ohledu navrch. Do jisté míry je to pravda, během průzkumu však vyšlo najevo, že pouze jedna ze zástupkyň této generace stále vlastní školní potřeby. Zbytek dotazovaných dam (nejen ze třetí generace) se jich zbavil. U první a druhé generace je tato situace vcelku pochopitelná – proč by je skladovaly? Pro svoje děti či vnoučata těžko, vzhledem k tomu, že se téměř každoročně mění školní osnovy a zároveň se ve všech oborech vzdělávání rozšiřuje lidské poznání. Autorka byla nicméně překvapena odpovědí druhé zástupkyně třetí generace, která uvedla, že školní potřeby už také nevlastní. Není to přece tak dlouho, co dokončila střední školu. Slečna se však vyjádřila jasně – žádné školní potřeby už nemá; učebnice prodala, sešity vyhodila a vzhledem ke svému oboru (provozní administrativa) žádné výtvarné či rýsovací potřeby ani nevlastnila. Druhá příslušnice této generace však školní potřeby má. Během školního roku je ale ukládá mimo domov (bydlí na koleji) a tak se skříňka a zásuvkový kontejner, které uvedla, plní paradoxně jen o prázdninách, kdy předměty nejsou využívány. Všeobecně lze tedy říci, že s věkem školní potřeby mizí a uvolňují svůj úložný prostor jiným věcem.

CD a DVD: Možná by se sem více hodil název „multimédia“, protože jedna z respondentek se zmínila o tom, že vlastní místo CD či DVD gramofonové desky. Autorka se tedy rozhodla je zde zohlednit – jsou totiž výmluvným ukazatelem toho, jak se mění skladba hudebních nosičů v průběhu let. Zatímco první generace nevlastní žádná CD ani DVD (jedna z příslušnic má pouze výše zmíněné gramodesky), druhá generace jich má nejvíce. Třetí generace co do počtu těchto nosičů za druhou zaostává – je to způsobeno tím, že obě zástupkyně mají své vlastní počítače a hudbu i video mají uložené v příslušných formátech právě na harddiscích těchto počítačů. Jejich CD - 50 -

a DVD tak tvoří spíše starší kousky, které využívaly v době, kdy měly společné počítače v rámci rodiny a ony měly potřebu si určité skladby a videa vypalovat a ukládat je. U druhé generace je nejvyšší počet CD a DVD dílem právě toho, že mají společné počítače s dalšími členy rodiny a také tím, že si určité filmy promítnou raději v televizi než na počítači. U obou generací pak jistou část tvoří originální CD a DVD, která např. obdržely darem nebo si koupily pro radost – takové kousky pak mají spíše citovou hodnotu. Co se týče jiných audio či video nosičů, neměla žádná z dotazovaných kazety, videokazety, ani Blu-ray disky. Kromě těch z první generace však všechny respondentky vlastní USB disk a jedna slečna ze třetí generace i externí harddisk, tyto předměty však používají k přenosu a zálohování dat a jako audio a video nosiče nejsou využívány. Jak je vidět, CD a DVD jako nosiče hudby a videa jsou podstatné pro střední generaci. Starší generace jich nevyužívá a pro mladší jsou spíše přežitkem.

Předměty sezónních zájmových aktivit: V této části se ukázalo, že nejvíce sezónních aktivit provozuje třetí generace. Tato generace totiž nejvíc sportuje – je to zcela logické, mladí lidé jsou na vrcholu svých sil, mají více možností a většinou méně povinností než starší generace a tudíž i více času, který mohou sportu věnovat. Mnoho druhů sportu je přitom sezónních. Kromě sportů, jako jsou cyklistika, jízda na kolečkových bruslích, snowboarding a běh uvedly respondentky jedinou „nesportovní“ sezónní činnost, a tou jsou zahradnické práce. Těm se věnuje pouze nejstarší generace, která naopak vůbec nesportuje. To je samozřejmě dáno pokročilejším věkem – těžko budete jezdit na snowboardu, když stěží vyjdete schody do prvního patra. Starší lidé neholdují těmto novějším sportovním odvětvím i z jiného důvodu. Za jejich mládí tyto možnosti prostě nebyly a jak je známo, příslušníci starší generace patří k těm konzervativnějším. Někdy proto není příčinou ani tak nižší vitalita jako spíše nechuť se učit novým, náročným věcem. Co se týče ukládání předmětů pro sezónní aktivity, do značné míry je ovlivněno nejen využitelností předmětu v daném období, ale i jeho velikostí. Dotazované ženy často uváděly, že určité sezónní předměty ukládají na stejném místě po celý rok, bez ohledu na to, zda je sezóna či ne. Např. není důvod skladovat kolo v předsíni jen proto, že v létě jej využijí třeba každý den, tak jako není potřeba zakopávat na dvorku o motyku, když je jí stejně dobře v zahradním domku. Někdy se tak však děje čistě kvůli lenosti člověka něco ukládat na své místo. Kupříkladu slečna ze třetí generace skladuje mimo sezónu kolečkové brusle tím stylem, že je přesouvá po podlaze svého pokoje tak, aby co nejméně zavazely. Že by nedostatek - 51 -

úložného prostoru? Kdepak, bydlí přece v rodinném domě. Je to prostě o tom, že je líná je uklidit. I v tomto případě je patrná generační odlišnost – starší lidé většinou mají rádi věci na svém místě, mladší se často spokojí s chaosem.

Ostatní předměty zájmových aktivit: Příslušnice první a druhé generace uváděly jako svoji oblíbenou činnost ruční práce, ať už šlo o šití, vyšívání, pletení nebo výrobu dekorací z pedigu. I zde si našel své místo sport, konkrétně domácí fitness, které provozuje zástupkyně třetí generace. Jedna z žen první generace dokonce uvedla jako svůj koníček sledování TV. Je otázkou, zda se dá sledování televize nazvat zájmovou činností, ale starším lidem mnohdy nic jiného nezbývá. Televizní vysílání jim zajišťuje přísun nových informací, ať už se jedná o večerní zprávy či dokumentární filmy. Při sledování telenovel a romantických filmů si zavzpomínají na své mládí, jejich obsah pak mohou rozebrat s přáteli při odpolední kávě. Zajímavým koníčkem je bezpochyby esoterika, kterou také uvedla zástupkyně první generace. Na dotaz, jak tento koníček realizuje, odpověděla, že vlastní několik knih o této problematice a že ráda sleduje věštecké pořady v TV (dle autorky mají však tyto pořady k esoterice velmi daleko). Z průzkumu je patrné, že kreativním zájmům, jako jsou ruční práce či pletení dekorací z pedigu, se nejvíce věnuje druhá generace. Dvě třetiny respondentek pak uvedly, že mezi jejich zájmy patří i četba, konkrétně obě slečny ze třetí generace a po jedné zástupkyni ze zbývajících dvou generací. I když množství knih tomu neodpovídá, je nejvíce čtenářek právě ve třetí generaci. Z informací od dotazovaných dále plyne, že většinu předmětů „nesezónních“ zájmových aktivit mají ženy uloženy v obývacím pokoji. První generace využívá spíše skříňky, druhá generace pak zejména úložné prostory, které poskytují jejich sedací soupravy či taburety. Slečna ze třetí generace ukládá potřeby pro domácí fitness ve svém pokoji. Ve vztahu jak k sezónním, tak k ostatním koníčkům lze říci, že se zvyšujícím se věkem postupně klesá dynamika zájmové činnosti, protože ji jedinec přizpůsobuje svým fyzickým možnostem.

Hračky: Z výsledků průzkumu je patrné, že oproti ještě nedávné minulosti, kdy ženy uchovávaly své hračky pro budoucí děti a vnoučata, se dnes tyto staré hračky neukládají. Pouze jediná žena ze všech generací (konkrétně slečna ze třetí generace) vlastní ještě nějaké hračky, které ukládá v dětském pokoji. I ona však přiznala, že to je spíše z důvodu sdílení tohoto pokoje s mladšími sourozenci, kteří dané hračky – čtyři plyšová zvířata – občas využijí ke hrám. Starší ženy své staré hračky vyhodily - 52 -

nebo se časem někde ztratily, ženy z druhé generace se shodly v tom, že hračky darovaly svým známým s malými dětmi. Pouze druhá z příslušnic třetí generace uvedla, že hračky darovala na benefiční akci dětem z dětského domova. Důvod, proč se v poslední době upouští od ukládání starých hraček, je poměrně snadné zjistit. Dnešní děti jsou totiž daleko zhýčkanější než byly dříve a starší modely hraček prostě neocení. Jinými slovy – pokud to nebylo minimálně jednou v TV reklamě, není to dost dobré. I v tomto lze spatřit rozdíl mezi generacemi – naši prarodiče byli co do počtu a materiálu hraček mnohem méně vybíraví než jsme byli my a než jsou či budou naše děti.

19.2. Vliv obývaného prostředí na skladbu a ukládání předmětů zájmových aktivit I když se dnes všeobecné rozdíly mezi bydlením ve městě a na vesnici stírají, stále se dá hovořit o jednom významném rozdílu, a tím je velikost obytného prostoru. Představa, že bydlení na vesnici znamená automaticky bydlení v rodinném domku a život ve městě znamená bydlení v bytě, je poněkud scestná. Do této práce však byly vybrány respondentky tak, aby jejich obytný prostor této představě vyhovoval. Podstatně to zjednodušuje popsání rozdílů, které mezi jednotlivými skupinami panují. Bude-li se práce držet zmíněné představy, lze prohlásit, že obyvatelé vesnic mají mnohem více možností ukládání než lidé z měst. Otázkou zůstává, zda lidé větší prostor k ukládání využijí účelně nebo jej zaplní zbytečnostmi a promrhají tak jeho potenciál.

Domácí mazlíčci: Zde rozdíl mezi vesnicí a městem není nijak markantní. Z průzkumu sice vyplývá, že ženy z města nevlastní domácí mazlíčky, zatímco jedna příslušnice vesnického obyvatelstva zvíře má, ale jak již bylo řečeno, není to až tak z její vlastní vůle. Psa si pořídila rodina jejího syna, aby jim byl přítelem a hlídačem majetku. S ohledem na výsledky průzkumu je tedy možné říci, že lidé z vesnice k pořízení domácích mazlíčků tíhnou více než lidé města, avšak při vyšším počtu respondentů by byl výsledek možná jiný.

Knihy: Co se týče knih, průzkum hovoří zcela jasně – ženy z vesnic vlastní pětkrát méně knih než jejich „kolegyně“ z měst. Je logické, že pro ně mají také mnohem méně úložného prostoru. Odráží se v tom také skutečnost, že zatímco všechny respondentky - 53 -

z měst uvedly jako svoji oblíbenou zájmovou činnost četbu, ze zástupkyň vesnické populace to byla pouze jedna. Důvody, proč tomu tak je, jsou zcela individuální. Jedna z žen tráví čas raději aktivním způsobem místo sezení nad knihou, druhá vzhledem ke svému stáří a zhoršeným zrakovým schopnostem dává přednost mluvenému slovu z TV. Nelze tedy tvrdit, že je to způsobeno nedostatečnou osvětou a vzdělaností vesnického obyvatelstva, jak tomu mohlo být v minulosti. Je to opravdu čistě o tom, čemu daný člověk dává přednost.

CD a DVD: U této skupiny předmětů nebyly nalezeny výrazné rozdíly mezi příslušnicemi vesnického a městského obyvatelstva. Výsledky průzkumu ukazují, že obě skupiny dotazovaných se shodly co do počtu ukládaných CD, zatímco v počtu DVD ženy z vesnic převyšují ženy z měst, čemuž také odpovídají velikosti úložných prostorů. Ani v tomto však nelze spatřovat vliv obývaného prostředí, opět je to spíše odrazem lidské individuality. Je to možná dáno i tím, že zástupkyně městské populace mají vlastní, ne společné počítače a nemají proto potřebu vkládat audio či video na nosiče, ale tato informace není podložena ničím z průzkumu – jedná se pouze o domněnku autorky.

Předměty sezónních zájmových aktivit: Zde se žádný rozdíl víceméně nalézt nedá. Obě skupiny provozují stejný počet sezónních zájmových aktivit a ani v jejich výběru se nijak výrazně neliší. I když by se dalo očekávat, že zahradnické práci se budou věnovat spíše příslušnice vesnického obyvatelstva, není tomu tak – uvedla ji jak žena z vesnice, tak žena z města. Co se týče sporu, městská část dotazovaných uvedla průměrně více druhů sezónních sportů (a tím pádem i více sportovních pomůcek) než ta vesnická. V cyklistice, která je nejoblíbenější sezónní aktivitou, se však v četnosti provozování obě skupiny shodly. Není proto možné potvrdit zaběhnuté klišé, že městská populace má všeobecně méně pohybu než ta vesnická, protože výsledky průzkumu toto jednoznačně popírají.

Ostatní předměty zájmových aktivit: Celkově mají zástupkyně vesnických obyvatel více celoročních aktivit než ženy z měst, je to však dílem jejich individuality, ne toho, kde bydlí. Jistý rozdíl se však nalézt dá – četbě a ručním pracím se více věnují obyvatelky měst než ženy z vesnic. Ostatní koníčky se pak liší od jedné respondentky k druhé a s tím jsou spojené i předměty, které ukládají. Průměrně mají objemnější - 54 -

úložné prostory pro tyto předměty ženy z vesnic, je to však dáno tím, že dvě z žen této skupiny potřebují pro dané předměty velký úložný prostor (pedig a domácí fitness). Výsledky v této části průzkumu tedy opravdu nezávisí na druhu obývaného prostoru, ale na individuálních potřebách jednotlivých žen a jejich zájmech.

Hračky: Pokud by se autorka měla striktně držet výsledku průzkumu, musela by prohlásit, že ženy z města vlastní a ukládají hračky, ženy z vesnice ne. Jak je však zmíněno v předchozích kapitolách, slečna z města, která těch pár kousků hraček stále má, je uchovává hlavně proto, že sdílí pokoj s mladšími sourozenci, kteří si s nimi hrají a proto nemá důvod se jich zbavovat. Ani zde tedy není možné poukazovat na nějaké rozdíly mezi obyvatelkami měst a vesnic, protože to není otázkou bydliště, ale spíše okolností. Veskrze se však všechny dotazované v tomto ohledu zachovaly rozumně – co nepotřebují a nevyužijí, to nemají a neskladují.

19.3. Hodnocení spokojenosti s úložnými prostory Všechny respondentky byly na závěr průzkumu požádány, aby zhodnotily pocit spokojenosti s úložnými prostory pro svoje knihy, CD a DVD, předměty sezónních aktivit, předměty ostatních zájmových činností, školní potřeby a hračky. Samozřejmě pokud některá z dotazovaných dané věci nevlastnila (např. školní potřeby či hračky), nehodnotila ani spokojenost. V této části průzkumu vyšlo najevo, že všeobecně nejspokojenější se stávajícími úložnými prostory je první, tedy nejstarší generace. Jedním z důvodů může být fakt, že tyto ženy jsou na světě už poměrně dlouho a za tu dobu si uspořádaly své úložné prostory tak, aby jim co nejlépe vyhovovaly. Druhým důvodem může být to, že kromě knih nevlastní mnoho potřeb pro své zájmové aktivity a proto se nemusí potýkat s nedostatkem místa k jejich ukládání. Naopak největší nespokojenost s velikostí úložných prostorů projevila třetí generace, u které může být příčinou příliš mnoho předmětů, pro které nemají dostatek místa. Řešením by pro ně mohlo být vhodnější dimenzování těchto úložných prostorů, přeorganizování systému ukládání nebo určitá redukce jiných, nepoužívaných věcí. Tím by se uvolnilo místo pro předměty, které jsou jinak ukládány nepřehledně či na nevhodných místech. Nespokojenost s úložnými prostory může však být dílem i jiných pohnutek. Například žena z druhé generace bydlící ve městě uvedla, že není příliš spokojena

- 55 -

s kolárnou jejich domu, kde má uloženo své kolo. Na dotaz, co konkrétně jí vadí, odpověděla, že by chtěla mít samostatnou kolárnu. Autorka práce tedy kolárnu navštívila, ale neshledala na ní nic nevyhovujícího. Když toto namítla dotazované, řekla pouze, že by prostě chtěla samostatnou. To svědčí o jisté pohodlnosti, ale také nechuti sdílet úložné prostory s cizími lidmi (což je ovšem pochopitelné – někdo by jí mohl kolo poškodit a viník se pak těžko hledá). V takových situacích jsou lidé z měst, pokud bydlí v panelových či bytových domech, opravdu v nevýhodě. Jsou si toho dobře vědomi – nasvědčují tomu i výsledky průzkumu, které ukazují, že ženy bydlící ve městech jsou mnohem méně spokojené s velkostí úložných prostorů než ženy z vesnic. Je to samozřejmě způsobeno tím, že žijí na menším prostoru a pro ukládání předmětů tak mají méně možností oproti ženám z vesnic. Tento problém je možné řešit pouze dvěma způsoby. Tím radikálnějším je změna bydlení, daleko efektivnější je však položit si před pořízením konkrétního předmětu několik otázek: Kam a jakým způsobem ho budu ukládat? Jaká je velikost předmětu? Mám na něj dostatek místa? Mohu si jej dovolit ukládat, aniž by mi znesnadňoval pohyb v obytném prostoru nebo manipulaci s jinými předměty? Potřebuji vlastně tento předmět? Pokud je na všechny otázky odpověď ano, pak není problém. Je-li však alespoň na jednu z nich odpovědí ne, je třeba se zamyslet nad vhodnou alternativou.

20. ZÁVĚR Problematika skladby a ukládání předmětů zájmových aktivit je značně obšírná. Nejde pouze o to obrovské množství předmětů, které člověk potřebuje k realizaci svých koníčků, ale také o mnoho způsobů, jakými lze tyto předměty ukládat. Ve finále nezáleží na druhu zájmové aktivity, dokonce ani na věku nebo místě bydliště – ať už je to četba nebo sbírání známek, ať jde o mladého či starého člověka bydlícího kdekoliv, vždy budou potřeby k těmto koníčkům zabírat určitý prostor. V zájmu zachování vlastního zdraví by proto lidé neměli skladovat nepotřebné nebo dokonce znehodnocené předměty, neměli by se zdráhat je vyhodit. Důvod je jednoduchý – obklopování se hromadami věcí z vás šťastného člověka neudělá. Naopak, čím více nepotřebných předmětů se lidé zbaví, tím více místa jim zbude pro ty, které opravdu potřebují a které jim přinášejí radost.

- 56 -

21. SUMMARY The issue of composition and storing object is very voluminous. It’s not just a huge amount of object that a human needs to realize its hobbies, but also about the many ways in which these object can be stored. In the finals, it doesn’t matter the type of an interest activity, even the age or place of residence – wether it is reading or collecting stamps, wether it’s young or old preson residing anywhere, equipment to these hobbies will always occupy some place. In order to maintain their own health, people shouldn’t store any unnecessary or even destroyed objects, they souldn’t hesitate to throw them away. The reason is simple – surrounding yourself by loads of things doesn‘t make you happy. On the contrary, the more unnecessary objects get people rid of, the more they will have left over to those which they really need and which bring them joy.

- 57 -

22.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] FIŠEROVÁ, Hana. Úložné prostory. Brno: ERA, 2006, 106 s. Bydlíme. ISBN 80-736-6061-X. [2] TOMÍČKOVÁ, Věra a Petr TOMÍČEK. Úložné prostory v bytě a rodinném domě. Praha: Grada, 2008, 107 s. Profi. ISBN 978-80-247-2556-7. [3] KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. Praha: Grada, 2011, 159 s. ISBN 978-80-247-3746-1. [4] HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. [5] BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK a kol. Nábytkářský informační systém "NIS" část III.: Požadavky na úložný nábytek. Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2012. ISBN 978-80-87502-03-7. [6] BRUNECKÝ, Petr. Dějiny a bydlení. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. ISBN 80-715-7677-8. [7] HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Praha: Sobotáles, 2004, 125 s. ISBN 80-868-1700-8. [8] MONZER, Ladislav. Osvětlení a svítidla v bytech. Praha: Grada, 1998, 127 s. ISBN 80-716-9620-X. [9] ABF Stavební katalog [online]. 1998. Dostupné z: http://www.estav.cz/katalog/listy/K07498.pdf [10] TECHNOR [online]. 2008. Dostupné z: http://www.technicke-normycsn.cz/technicke-normy/vnitrni-zarizeni-91 [11] Vše o nábytku [online]. Dostupné z: http://typologienabytku.blogspot.com/2011/02/41-velky-ulozny-prostor-skrine.html [13] Vše o nábytku [online]. Dostupné z: http://typologienabytku.blogspot.com/2011/02/42-maly-ulozny-prostor.html [14] NIS [online]. 2011. Dostupné z: http://nis.int-cz.com/cz/rozmerovepozadavky/page/36/ [15] OBydleni.cz [online]. 2007. Dostupné z: http://www.obydleni.cz/clanek/kategoriepracovna/krasne-i-ucelne/

- 58 -

[16] Primaglass [online]. 2012. Dostupné z: http://www.primaglass.cz/index.php/rezana-skla [17] Primaglass [online]. 2012. Dostupné z: http://www.primaglass.cz/index.php/kalena-plocha-skla [18] Primaglass [online]. 2012. Dostupné z: http://www.primaglass.cz/index.php/plocha-pvb [19] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plast [20] Proženy.cz [online]. 2011. Dostupné z: http://www.prozeny.cz/magazin/bydleni-azahrada/interier-a-nabytek/27909-levny-a-krasny-nabytek-z-papiru [21] Panel Plus [online]. 2011. Dostupné z: http://www.panelplus.cz/cz/620.nabytek-zpapiru-kdysi-sen-dnes-realita [22] EARCH.CZ [online]. 2009. Dostupné z: http://www.earch.cz/clanek/4014kompozitni-materialy-krizenci-dreva-a-plastu.aspx [23] Hyperbydlení [online]. 2012. Dostupné z: http://www.earch.cz/clanek/4014kompozitni-materialy-krizenci-dreva-a-plastu.aspx [24] Audiofriend [online]. 2008. Dostupné z: http://www.audiofriend.cz/analog/prislusenstvi-analog/venkovni-obal-nagramofonove-desky.html

- 59 -

23.SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázky Obr. č. 1 – 3: NIS [online]. 2011. Dostupné z: http://nis.int-cz.com/cz/rozmerovepozadavky/page/36/ Obr č. 4 – 12: BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK a kol. Nábytkářský informační systém "NIS" část III.: Požadavky na úložný nábytek. 2012. ISBN 978-80-87502-03-7. Obr. č. 13 – 18: STANISLAV DLABAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL. Nábytek, člověk a bydlení. 1977. Obr. č. 19, 20: EIPA [online]. 2010. Dostupné z: http://www.kovaninabytkove.eu/nabidka-kategorie/nabytkove-zavesy/zavesy-na-sklo/?kategorieId=127 Obr. č. 21: DecoDir [online]. 2010. Dostupné z: http://www.decodir.com/2010/03/plastic-office-furniture-boomerang-desk-from-officeplanner/ Obr. č. 22: Pěkný zdravotní nábytek [online]. 2008. Dostupné z: http://www.peknyzdravotninabytek.cz/skrine/?filter_goods_kind=&filter_material=kov&filter_mark=&filter_term_ of_delivery=&filter_guarantee=&x=32&y=13 Obr. č. 23: ABSTORE [online]. 2009. Dostupné z: http://www.abstore.cz/satni-skrinkov-lamino-tresen-3-dverova-t1750-bda.html Obr. č. 24: ALAX [online]. 2012. Dostupné z: http://www.alax.cz/cz/produkty/13135zasuvky-dedala.html Obr. č. 25: Hyperbydlení [online]. 2012. Dostupné z: http://stavba.hyperbydleni.cz/stavebni-technologie/2000-kompozit-materialbudoucnosti/

Tabulky Tab. č. 1: TECHNOR [online]. 2008. Dostupné z: http://www.technicke-normycsn.cz/technicke-normy/vnitrni-zarizeni-91 Tab. č. 2, 3: HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. 2009. ISBN 978-80-247-3216-9.

- 60 -