Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Diplomová práce

2010/2011

Bc. Stanislav Polášek

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio

Tímto děkuji svému vedoucímu prof. Ing. Štefanu Schneiderovi, Ph.D. za pomoc při řešení této práce. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mě ve studiu podporovali.

2


Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: ...................................

......................................................... Podpis autora

3


Obsah OBSAH ..................................................................................................................................... 4 CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. 6 ABSTRAKT ................................................................................................................................ 7 ABSTRACT ................................................................................................................................ 7 METODIKA ............................................................................................................................... 8 ÚVOD ....................................................................................................................................... 9 HISTORICKÝ VÝVOJ NAHRÁVÁNÍ A HUDEBNÍCH STUDIÍ.......................................................... 10 1890-1930 ............................................................................................................................... 10 1940- 1970 .............................................................................................................................. 10 ROZDĚLENÍ NAHRÁVACÍCH STUDIÍ ......................................................................................... 16 NAHRÁVACÍ STUDIO...................................................................................................................... 16 Design a vybavení ............................................................................................................... 16 DOMÁCÍ STUDIA .......................................................................................................................... 17 RÁDIOVÁ STUDIA ......................................................................................................................... 18 ANALÝZA TVORBY NÁVRHU A UŽÍVÁNÍ STUDIA ..................................................................... 18 CHARAKTERISTIKA HUDEBNÍHO HOBBY STUDIA ................................................................................... 18 ZÁKLADNÍ PRVKY HOBBY STUDIA ...................................................................................................... 19 Počítač ................................................................................................................................ 19 Zvuková karta ..................................................................................................................... 20 Studiové monitory .............................................................................................................. 21 MIDI klávesy/MIDI kontroler .............................................................................................. 22 Hardware............................................................................................................................ 22 Mikrofon ............................................................................................................................. 23 ERGONOMIE PRÁCE A PRACOVIŠTĚ ....................................................................................... 24 MONITOR A JEHO UMÍSTĚNÍ ........................................................................................................... 25 REPRODUKTORY URČENÉ PRO BLÍZKÝ POSLECH ................................................................................... 27 POŽADAVKY NA AKUSTICKÉ ŘEŠENÍ MÍSTNOSTI DOMÁCÍHO STUDIA ......................................................... 28 OSVĚTLENÍ.................................................................................................................................. 29 BARVA V INTERIÉRU ...................................................................................................................... 30 POŽADAVKY NA SEDACÍ NÁBYTEK ..................................................................................................... 34

4

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio PROBLEMATIKA PRACOVNÍCH STOLŮ V HUDEBNÍM STUDIU ................................................ 36 OBRAZOVÉ PŘÍKLADY VYBRANÝCH STOLŮ DO STUDIA ........................................................................... 36 VLASTNÍ NÁVRH FUNKČNÍHO A TVAROVÉHO ŘEŠENÍ VÝROBKU OD IDEOVÉHO KONCEPTU AŽ PO KONEČNÉ ŘEŠENÍ ........................................................................................................................... 41 IDEOVÝ KONCEPT STOLU DO HOBBY HUDEBNÍHO STUDIA ...................................................................... 41 NÁVRHY FUNKČNÍHO A TVAROVÉHO ŘEŠENÍ ....................................................................................... 41 KONEČNÝ NÁVRH ......................................................................................................................... 46 DISKUSE ................................................................................................................................. 51 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 53 SUMMARY ............................................................................................................................. 54 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ............................................................................................ 55 SEZNAM OBRÁZKŮ........................................................................................................................ 58

5


Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce bylo navrhnout pracovní stůl do domácího hobby hudebního studia, který by odpovídal požadavkům průměrně náročného uživatele – hudebníka, který se v domácím interiéru věnuje svému zájmu. Pro takového hudebníka je třeba, aby pracovní místo sloužilo k zaznamenávání a k druhotné úpravě zvuku, tedy k samotnému nahrávání. K této činnosti je dnes nevyhnutelně třeba počítač, ať už přenosný nebo stolní. Počítač také slouží k velmi důležitému seznamování se s novým materiálem, respektive k poslechu hudby a přehrávání hudebních videí, ke kterým je třeba kvalitní zvuk. Dále je vhodné, aby hudební stůl nebo místnost sloužila účelu cvičení na nástroj, protože je to jedna z častých hudebních činností většiny aktivně hrajících osob. Toto pracovní místo lze v neposlední řadě také využít k ostatní práci jako je prohlížení internetu a jiné. Svým návrhem jsem sledoval to, aby stůl do hobby hudebního studia splňoval následující požadavky: veškerá činnost odehrávající se na tomto pracovním místě (od nahrávací přes poslechovou, až po ostatní) by měla být ergonomická, efektivní a příjemná. Kromě ergonomie a praktického užití by řešení mělo být zajímavé, originální a mělo by respektovat směr moderních trendů.

6


Abstrakt Stanislav Polášek Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Návrh stolu do domácího hobby hudebního studia určeného k nahrávání, poslechu a editaci hudby a k práci s notebookem byl vypracován na základě získaných informací o dané problematice. Stůl byl navržen tak, aby zohledňoval funkční, estetické, ergonomické a technické parametry. Po úvaze a analýze byl vytvořen stůl do hobby hudebního studia umožňující efektivní a plnohodnotnou práci jeho uživatelů. Klíčová slova: domácí studio, pracovní stůl, hobby hudební studio, design, nahrávání

Abstract Stanislav Polášek Interior furniture item for home studio This thesis was aimed at designing an interior furniture item for home studio, which would serve the purpose of home recording and editing music and the purpose of listening to music, respectively. The table was designed in order to make provision for functional and technical characteristics and ergonomics. After deliberation and analysis, the table was designed to enable effective and adequate work for the ultimate user. Keywords: home recording studio, working desk, bedroom studio, design, recording

7


Metodika Tato diplomová práce má dvě hlavní části. V první části je shrnut historický vývoj hudebních studií všeobecně, následuje rozdělení nahrávacích studií, analýza tvorby návrhu a užívání studia s vyjmenováním základních prvků domácího hobby hudebního studia. Dále je popisována ergonomie práce a pracoviště včetně osvětlení a barev v interiéru a vlivu na člověka. Všechny tyto dílčí části mají v diplomové práci svůj význam. Bez povědomí historického vývoje není možné zachytit technologický pokrok a díky tomu správně vybrat jednotlivé elementy, které budou následně umisťovány do hudebního studia. Rozdělení nahrávacích studií je důležité, protože definováním pojmu nahrávací studio obecně můžeme lépe specifikovat hudební studio jako takové. Poté, co se díky těmto teoretickým prvkům definuje vlastní hudební studio, lze přejít k analýze tvorby návrhu a užívání domácího studia, s vyjmenováním jednotlivých základních prvků. Při analýze návrhu je také důležité brát zřetel na prvky ergonomie. Nejdůležitější je správně určit rozměry pracoviště, následně jeho osvětlení a výběr barev nejen do interiéru, ale hlavně jednotlivého zařizovacího prvku. Ve druhé části je obsažen vlastní návrh stolu, při kterém byly uplatněny nabyté teoretické poznatky. Návrh ale nebyl záležitostí jednorázovou, ale celý proces navrhování procházel vývojem. Od prvního, záměrně nejjednoduššího návrhu je postupováno přes různé varianty ať již prostorové nebo barevné, či ergonomické až k návrhu konečnému. Každý jednotlivý návrh je vizuálně zpracován, většina je realizována ve 3D vizualizacích. Závěrem následuje shrnutí a diskuse, kde je práce celkově zhodnocena.

8


Úvod Hudba vždy patřila ke společenskému i soukromému životu lidí. V dnešní době se najde mnoho profesionálních hráčů působících v symfonických orchestrech po celém světě nebo profesionálů, kteří se angažují v nahrávacím průmyslu. Zprvu bylo nahrávání vyhrazeno pro profesionály, kteří se tak živili. Technické vybavení bylo navrhováno a vyráběno pro tyto profesionály a nebylo lehké jej získat pro osobní účely. Technický pokrok ale umožnil to, že se vybavení stalo finančně dostupné i pro běžnější uživatele (hudebníky), pro které není hudba zaměstnáním, ale koníčkem. Jsou to amatérští hráči, kteří své hobby provozují neprofesionálně, nicméně s nemenším nasazením a úrovní. Takovými hudebníky pro naše potřeby rozumíme osoby, které se hudbě věnují ve svém volném čase, a předpokládáme, že mají pro svou volnočasovou aktivitu vyhrazené určité místo v interiéru. Ať už celou místnost nebo jen svůj koutek ve společenské či intimní zóně domácího interiéru. V první fázi návrhu stolu pro domácí hudební studio je třeba se soustředit na praktičnost a ergonomii výrobku, protože vlastní zkušenost mě naučila, že nekvalitně provedené pracovní místo může neblaze ovlivnit nejen pohodlí, soustředění a motivaci, ale nepřímo také konečný výsledek. Proto se zaměřuji na to, aby nejen design, ale také praktičnost měla své místo. V dnešní době je pro hudebníka důležité mít pracovní místo takřka multifunkční. Moderní technika hraje velkou roli v dnešním způsobu chápání hudby. Hudebník používá počítač, nástroje (ať už kytaru, klávesy nebo dechový nástroj, atd.) a zařízení pro správu zvuku (zvuková karta, reproduktory). Proto je důležité, aby všechny tyto prvky byly správně umístěny, aby se hudebníkovi pohodlně pracovalo. V druhé fázi návrhu je vhodné se orientovat na design a estetičnost konečného výrobku, protože mnoho z výrobků dostupných na zahraničních trzích je spíše přizpůsobena účelu (mnohdy jsou určeny zejména profesionálům) a jejich estetické řešení je považováno za druhotné. Ve své práci jsem sledoval obě kritéria, i funkčnost, i estetickou stránku.

9


Historický vývoj nahrávání a hudebních studií 1890-1930 V oblasti akustického nahrávání (před mikrofony,

elektronickým

nahráváním

a

zesilovači) byla nejmladší nahrávací studia jen zvukotěsnými místnostmi, které oddělovaly hráče od vnějšího hluku. V této době nebylo pro nahrávky neobvyklé, že byly realizovány na všech

možných

kulturním

klubu

místech, za

např.

použití

v místním přenosného

akustického vybavení. V této době byly konečné nahrávky vytvořeny přímým zápisem na kotouč. Hráči byli Obrázek 1 Fonograf Thomase Alva Edisona (Edison)

obvykle seskupeni kolem velké rozšířené trubice (obdoba známé trubice od fonografů). Akustická

energie hlasu a/nebo hudebních nástrojů byla směřována skrz membránu trubice na mechanicky zapisující jednotku umístěnou ve vedlejší místnosti. Tato jednotka zapsala signál do modulované rýhy přímo na povrch válce nebo kotouče. Po vynálezu a komerčním uvedením mikrofonu, elektronického zesilovače, mixážního

pultu

a

reproduktoru,

se

nahrávací průmysl transformoval do

elektronického nahrávání a v roce 1925 tato technologie plně nahradila metody mechanického nahrávání, a kolem roku 1933 bylo mechanické nahrávání zcela zapomenuto.

1940- 1970 Elektronické nahrávání bylo ve třicátých letech dvacátého století běžné. Zapisující jednotky byly elektricky napájené, ale konečné nahrávky byly stále vyrývány přímo do kotouče. Studia této doby byla primárně vybavena za účelem přímého živého nahrávání symfonických orchestrů a jiných velkých hudebních těles, podle tehdejších hudebních trendů. Inženýři brzo odhalili, že velké prostory odrážející zvuk jako

10

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio koncertní haly vytváří znělý charakter a zlepšuje tak kvalitu nahrávky. Výsledkem bylo, že v této době jsou pro nahrávání oblíbenější místa pro živou hudbu než zvukově utlumené a nevýrazné studiové budky nebo utlumené místnosti, které známe z pozdějších 60. let. Kvůli omezením nahrávací technologie, byla studia v polovině 20. století vytvořena podle konceptu sdružování hudebníků a zpěváků. Tím, že nebyli hudebníci a zpěváci během hraní rozděleni a tím, že se mikrofony rozmisťovaly strategicky se dosáhlo toho, že se zachytily komplexní akustické a harmonické okolnosti, které při hraní nastaly. Moderní studia stále užívají tento přístup k nahrávání orchestrální hudby k filmům. Díky vynikající akustice se mnoho nahrávacích studií zřizovalo v budovách bývalých kostelů – například AIR Studios Georgie Martina v Londýně nebo Columbia Records 30th Street Studio v New Yorku, což byl přestavěný arménský kostel se stropem vysokým přes 30 metrů. Taková studia měly a stále mají svůj charakteristický zvuk téměř jako obchodní značku, která je rozeznatelná pro všechny, kdo se v tomto oboru pohybují. Nahrávací studia poloviny 20. století často postrádají izolované budky, zvukové izolace na zdech, a často i reproduktory. Až do 60. let a do vynálezu a zpřístupnění sluchátek také nebylo obvyklé je používat k monitoringu momentálního hraní hráči nebo ke zpětnému přehrání nahraného. Bylo obtížné izolovat všechny hráče, kteří se nahrávání účastnili. Hlavním důvodem bylo to, že nahrávky se zachycovaly z autentického projevu a každý hráč musel být v kontaktu s ostatními a s vedoucím souboru. Zvukoví inženýři této doby byli schopni využít komplexních akustických efektů, které byly vytvářeny přezvuky jednoho nástroje nebo skupiny nástrojů do jednoho mikrofonu a technikové se stali experty na zachycování akustických charakteristik místností a hrajících hudebníků. Užití různých druhů mikrofonů a jejich rozmístění ve studiu bylo důležitou součástí nahrávacího procesu a pro dosažení specifických zvukových charakteristik byly zvukovými inženýry používány různé značky. Nejznámější z těch, které byly vyvinuty v 50. letech, byl Neumann U47. Tento model je odborníky stále považován za jeden z nejlepších mikrofonů pro své účely, který byl kdy vyroben.

11

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Naučit se, jak správně umístit mikrofony bylo jedním z důležitých elementů, kterým se začínající zvukoví inženýři museli naučit, a mnoho bylo takových, kteří se stali mistry ve svém oboru. Až do 60. let nebylo neobvyklé, že zvukoví inženýři nahrávali vysoce kvalitní zvukové stopy orchestru často pouze za použití jednoho nebo dvou mikrofonů umístěných nad orchestrem. V 60. letech se začalo experimentovat s umisťováním mikrofonů blíže nástrojům, než určovala předchozí norma. Charakteristicky drsného tónu dechové sekce Beatles v nahrávce „Good Morning, Good Morning“ a „Lady Madonna“ bylo dosaženo tím, že saxofony měly mikrofony přímo v ozvučníku. Unikátní zvukové vlastnosti velkých nahrávacích studií propůjčily speciální charakter mnoha známým nahrávkám padesátých a šedesátých let a každá nahrávací společnost si tyto studia žárlivě chránila. Podle zvukového historika Davida Simonse docházelo k tomu, že si společnosti studia navzájem prodávaly, ale málokdy měnily akustické vlastnosti těchto studií – došlo to až tak daleko, že se nesmělo sahat na závěsy a dokonce se podlahy nesměly vytírat na vlhko, protože by se mohly změnit akustické parametry materiálu. V této době se také objevují další části studií, které přispívají k unikátním zvukovým vlastnostem. Kromě velkých nahrávacích prostor mnoho studií zavedlo takzvané „ozvěnové komory“ – postavené obvykle pod budovou studia. Obrázek 2 Ozvěnová komora (Wikimedia)

12

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Typicky to byly úzké dlouhé místnosti postavené z tvrdých zvukuodolných materiálů, např. z betonu. Na jedné straně byl reproduktor a na druhé straně jeden nebo více mikrofonů. Při nahrávání se signál z mikrofonů ve studiu posílal do reproduktoru a zvuk z něho se odrážel v ozvěnové komoře a byl snímán mikrofony na opačné straně místnosti. Tento signál obohacený o echo (ozvěnu) se pak smíchal dohromady s původním vstupním signálem ze studia a vznikal tak měkčí zvuk, který se většinou používal k obohacení vokálů. Speciální vybavení bylo také důležitým prvkem klasického nahrávacího studia. Největší studia vlastněná a provozovaná velkými mediálními firmami jako RCA, Columbia a EMI často sama vyvíjela aktivitu ve výzkumu elektroniky a vytváření nahrávacích zařízení a mixážní pulty do vlastních studií na zakázku. Podobně i menší nezávislá studia, jejichž vlastníky bývali zkušení inženýři elektroniky, vyvíjela a stavěla své vlastní pracovní stoly a další vybavení. Dobrým příkladem jsou studia v Los Angeles, kde byla

nahrána většina

amerických

populárních

nahrávek šedesátých let. Spolumajitel David S. Gold vytvořil hlavní mixážní pult studia a mnoho

Obrázek 3 Raný mixážní pult (YIMG)

doplňujících prvků a také navrhl lichoběžníkové „ozvěnové komory“.

V padesátých a šedesátých letech byl zvuk popových nahrávek dále určován zavedením procesních zařízení, jako jsou ekvalizéry nebo kompresory, které byly speciálně vyrobeny firmami zabývajícími se elektronikou. Uvedením vícestopého nahrávání bylo možné začít nahrávat zvlášť nástroje a zpěváky v různém čase a do různých stop záznamu. Ale do všeobecné praxe se tato technika dostala až v sedmdesátých letech, takže i v šedesátých letech se ještě mnoho klasických popových písní nahrávalo na jeden pokus a vše do jedné stopy. Na konci šedesátých let byl důraz přenesen na separátní nahrávání, na zpracování zvuku s echem a reverbem, které byly přidávány až v konečné úpravě zvuku místo toho, aby byly přidávány v nahrávacím procesu. Jedním z nežádoucích účinků

13

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio těchto novot byla demolice několika nahrávacích studií nebo jejich přestavba pro jiné účely. Do poloviny 20. století byly nahrávky zaznamenávány na analogové ¼ nebo ½ palcové pásky, které umožňovaly vícestopé nahrávání na 8 stop v roce 1950, 16 v roce 1968 a 32 v sedmdesátých letech. Nejběžnější páska byla dvoupalcový analog, který mohl obsahovat 24 stop. Poté, co se zvuk zaznamenal na 24stopý přístroj se signál přehrál na jiný, který spojil jednotlivé stopy (printing) a nahrál signál na dvoustopou stereo pásku (master). Před digitálním nahráváním se měřil počet stop, na které bylo možné nahrávat násobkem 24, protože se vše odvíjelo od toho, kolik zařízení na 24stopé pásky se použilo. Většina studií dnes používá digitální nahrávání, kde je počet možných stop limitován pouze kapacitou hardwarového rozhraní a schopností hardwaru zvládat procesní požadavky.

Obrázek 5 Analogový nahrávací

Obrázek 4 Analogové čtyřiadvacetistopé nahrávání (Wikipedia)

přístroj (Wikipedia)

Zařízení na pásky je stale vyhledáváno těmi puristy, kteří digitální nahrávání považují za příliš hrubě znějící, a stáří analogových páskových zařízení zvyšuje cenu. Někteří zvukoví inženýři tvrdí, že digitální nahrávání udělá několik vzorků zvukové vlny za sekundu a tak vytvoří iluzi syté zvukové vlny. Oproti tomu analogová páska zachytí zvukovou vlnu v celistvé a původní podobě. Někdo také tvrdí, že díky chybějícímu šumu ve vysokých frekvencích a vyšší kvalitě digitálních médií se vyšší frekvence stanou více nápadnými, což vyústí v drsný zvuk ve srovnání s analogovým nahráváním. Někteří také zdůrazňují, že problémy s

14

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio digitálním nahráváním mohly také plynout z toho, že tato technologie byla nová a zvukoví inženýři s ní neuměli pracovat, což se později stalo argumentem pro kritiky digitálního nahrávání. (Wikipedia)

15


Rozdělení nahrávacích studií Nahrávací studio Nahrávací studio je prostor pro nahrávání a konečnou úpravu hudby. V ideálním případě je místnost navržena odborníkem na akustiku, aby bylo dosaženo patřičných akustických vlastností (rozptyl zvuku, nízká úroveň odrazů, adekvátní reverb, atd.). Různá studia nahrávají jak rokové kapely a umělce, tak také zvukové stopy dabingu a hudbu k televizním show, filmům, animacím a reklamám nebo také symfonické orchestry. Typické studio se skládá ze tří místností: z vlastního „studia“, kde instrumentalisté a vokalisté provozují vlastní hudbu, z „kontrolní místnosti“, kde se nachází vybavení pro nahrávání a manipulování zvuku. Často ve studiích najdeme také „izolované budky“, do kterých se umisťují nástroje jako bicí nebo elektrická kytara, aby nebyly zachycovány mikrofony jiných nástrojů nebo vokalistů. Design a vybavení Nahrávací studia se obvykle skládají z tří místností: ze samotného studia, kde vzniká zvuk pro vlastní nahrávání, „kontrolní místnosti“, kde je zvuk ze studia nahráván a zpracováván a z místnosti izolované, kde se umisťují hlučnější nástroje, které by mohly rušit nahrávací proces. Místnosti nahrávacích studií jsou pečlivě vytvořeny podle pravidel a zákonitostí akustiky za účelem vytvoření místa s optimálními podmínkami pro přesné a precizní nahrávání zvuku. To se projeví nejen ve tvorbě prostředí konkrétní místnosti (použitím materiálů absorbujících a rozptylujících zvuk na povrchu místnosti a fyzikálními vlastnostmi místnosti, aby se chovala vzhledem ke zvuku tak, jak požadujeme), ale také v izolování více místností od sebe. Nahrávací studia mají často i více místností, jako například speciální místnost pro vokalisty – malá místnost navržená speciálně pro nahrávání vokálů – nebo více kontrolních místností. Vybavení nahrávacích studií nejčastěji sestává z: Mixážního pultu Vícestopého rekordéru Mikrofonů Monitorovací odposlechy, což jsou reproduktory s nízkou frekvenční odezvou Klávesy 16

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Dále vybavení může obsahovat Pracovní stanice pro nahrávání digitálního audia (digital audio workstation – DAW) Hudební pracovní stanici Rackové efekty jako kompresory, reverb, ekvalizér,… Počítače rychle získaly důležitou roli v nahrávacím procesu, protože jsou schopné nahradit mixážní pulty, rekordéry, syntezátory, samplerem a zařízení pro zvukové efekty. Takto vybavený počítač nazýváme Digital Audio Workstation, pracovní stanice pro nahrávání digitálního audia. Populární software pro nahrávání zvuku zahrnuje FL Studio, Pro Tools od společnosti Digidesign, který se stal téměř standardem pro většinu profesionálních studií, Cubase a Nuendo od společnosti Steinberg, MOTU Digital Performer – oblíbený pro svou stabilní kompatibilitu s MIDI. Mezi další softwary patří Ableton Live, Cakewalk Sonar, ACID Pro, Apple Logic Studio, Adobe Audition, Audacity a Ardour. Současné programy jsou více závislé na hardwaru nahrávajícím audio, než na počítači na kterém běží, proto není tak důležité mít nejvyšší třídu hardwaru. Přestože se ve studiích nejčastěji používá Apple Macintosh, existuje i software pro operační systém Microsoft Windows nebo Linux. Většina komerčních i domácích studií tak pracuje na principu vícestopého nahrávání v audio softwaru.

Domácí studia Malému osobnímu nahrávacímu studiu se někdy říká projektové studio nebo domácí studio. Taková studia většinou odpovídají specifickým požadavkům jednotlivých umělců nebo jsou užívány pro nekomerční zájmové účely. První moderní domácí studia se rozvíjela v polovině 80. let 20. století, spolu s nástupem dostupných vícestopých rekordérů, syntezátorů a mikrofonů. Tento fenomén vzkvétal s klesajícími cenami MIDI vybavení a příslušenství a levnými produkty digitálního nahrávání na pevný disk. Nahrávání bicích a elektrické kytary v domácím studiu je výzvou, protože to obvykle bývají nejhlučnější nástroje. Obyčejné akustické bicí vyžadují zvukovou izolaci, na rozdíl od elektronických nebo nasamplovaných. Abychom dostali autentický zvuk kytarového zesilovače s distortion efektem, potřebujeme nějaký tlumič zvuku nebo

17

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio izolovaný box nebo budku. Příhodný kompromis simulace kytarového zesilovače je softwarový simulátor kytarových zesilovačů. Někdy také muzikanti nahrazují hlasité nástroje, jako jsou bicí, klávesovými zvuky za pomoci sekvencerů.

Rádiová studia Rádia jsou nahrávacím studiím podobná, zvláště pak produkčním studiím, i když ta se nepoužívají pro živé vysílání. Tento typ studia má stejné vybavení jako každé jiné nahrávací studio, obzvlášť pokud se jedná o větší stanici. Vysílací studia také používají zvukovou izolaci s přihlédnutím k jejich funkci. Také počítače se v moderní době staly nepostradatelným pomocníkem k přehrávání reklam, zvukových efektů, tvorbě playlistů a nově také k automatizaci celého vysílání. (Wikipedia)

Analýza tvorby návrhu a užívání studia Charakteristika hudebního hobby studia Doba, kdy možnost nahrávání ve studiu nebyla rozšířená, je dávno pryč. Možnost vytvořit profesionálně znějící nahrávku má dnes takřka každý, kdo disponuje talentem a trpělivostí. Možnost zařízení si vlastního hudebního hobby studia přišla až s masivním nástupem počítačů a zejména s jejich neustále se zvyšujícím výkonem.

Obrázek 6 Základní výbava hudebního studia A-Počítač B-poslechové reproduktory C- MIDI klávesy D-zvuková karta E-Hardware (USB mixážní pult) F- mikrofon

18


Základní prvky hobby studia Počítač Počítač je mozkem celého systému hudební produkce. Jeho výkon by měl být dostatečný ke spuštění multimediálních aplikací, spolehlivý a stabilní. Užitečný je i výstup na externí monitor v případě notebooku. Již dlouhou dobu jsou pro práci se zvukem (potažmo multimedii vůbec) velice oblíbené počítače značky Apple, zejména model iMac, který je charakteristický tím, že interní hardware je přímo integrován do monitoru, odpadá tedy klasická počítačová skříň. Oblíbené jsou tyto počítače zejména díky své stabilitě, výkonu a modernímu designu. Nicméně pro potřebu domácího hobby hudebního studia se častěji používá klasický, leč výkonný notebook.

Obrázek 7 Apple iMac (Apple)

19

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Zvuková karta Zvuková karta je nezbytnou součástí hudebního studia. Stará se o digitálněanalogový převod nahraného nebo vygenerovaného digitálního záznamu a naopak. Použití zvukové karty Do domácího studia, kde se bude nahrávat maximálně ze dvou zdrojů současně, postačí dva vstupy, nejlépe mikrofonní, a dva výstupy. Při nahrávání více zdrojů do více stop současně, je třeba tomu odpovídající počet vstupů/výstupů. Většina poloprofesionálních vícevstupých karet má jen dva mikrofonní předzesilovače a ostatní vstupy jsou linkové. Zvuk je analogový signál a do počítače se zaznamenává v digitální podobě. Konverzi mezi těmito doménami zajišťují převodníky. Bývají umístěny buď na kartě v počítači, nebo v externí krabici. Kvůli odstupu od rušivých signálů je lepší, jsou-li umístěny převodníky mimo počítač, navíc jsou lépe přístupné. K PC bývají připojeny nejčastěji pomocí USB nebo FireWire (IEEE 1394). Současné notebooky mají USB a FireWire v běžné výbavě.

Obrázek 8 Zvuková karta M-Audio (Kaosaudio)

20

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Studiové monitory Pod pojmem studiový monitor rozumíme pár kvalitních reproduktorových soustav umístěný v režii nahrávacího studia umožňující kvalitní kontrolní poslech jakýchkoli signálů. Je to rozhodující element ovlivňující podstatnou měrou naše rozhodování při nahrávání i mixáži. Jedním z nejdůležitějších požadavků na studiový monitor je jeho věrný přenos.

Nejkvalitnějšími a nejdražšími monitory jsou ty, které nijak nezabarvují zvuk (ať už k lepšímu nebo k Obrázek 9 Studiové monitory značky KRK (KRK systems)

horšímu) a přenášejí celé akustické pásmo s minimálními

frekvenčními

zdvihy

a

poklesy,

minimálními fázovými posuvy a s minimálním zkreslením. (Základy zvukové techniky) Základem každé reproduktorové soustavy jsou reproduktory. Reproduktory jsou elektro-akustické měniče, tj. zařízení, které přeměňují elektrický proud na zvuk. Obvykle se skládají z membrány, vyrobené z plastu nebo papíru, a z elektromagnetu, do něhož je přiváděn vstupní signál. Zvláštním případem reproduktoru jsou sluchátka. Reproduktorová soustava je složena z více reproduktorů, kde každý z nich pokrývá jinou část frekvenčního spektra: nízké (do 600Hz), střední (600-4000Hz) a vysoké (nad 4kHz). Není však pravidlem, že vždy se musí jednat pouze o tři reproduktory. O rozdělení frekvencí mezi reproduktory tak, aby každý reproduktor obdržel pouze frekvence jež má reprodukovat, se stará frekvenční dělič. Studiové monitory se rozdělují podle napájení a podle druhu poslechu, k němuž jsou určeny.

• Farfield – veliké studiové zvukové systémy. Vyváženého zvuku dosahují až při vyšších výkonech. Tím se přibližují aparátům klubovým. Vhodné pro test jak se nahrávka bude chovat při přehrání na výkonných zvukových systémech. Nutná akustická vyváženost místnosti.

21

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio • Nearfield – reproduktorové soustavy malé či střední velikosti určeny pro poslech zblízka. Jsou navržena tak, aby posluchač slyšel především výstup z reproduktoru a nebyl ovlivněn akustikou místnosti. • Sluchátka – mohou být skvělými studiovými monitory. Především pro svoji detailnost poslechu ve stereo prostoru. V realitě se však chovají odlišně od chování reproduktorových soustav. Nejlepší je tedy kombinace sluchátek i reproduktorových soustav. MIDI klávesy/MIDI kontroler Jejich funkce je prostá, jedná se o hudební klávesnici. Znamená to tedy, že při stisku noty C1 na klaviatuře, se vygeneruje MIDI zpráva a nota C1 se přehraje (či zapíše i v počítači). Činí tak prostřednictvím standardního MIDI kabelu či USB sběrnice. Kromě klaviatury disponují MIDI klávesy či kontrolery i nejrůznějšími otočnými (knoby) či tahovými (fadery) kontrolery pro ovládání virtuálních kontrolérů uvnitř počítače.

Obrázek 10 MIDI klaviatura (Players)

Hardware Hardwarem se rozumí další vybavení studia profesionálního či domácího (mixážní pult, sampler, syntetizér, rackové efekty, zvukové procesory, atd.). Přestože jsou tato zařízení obvykle drahá, mají své zastánce. Podle nich nelze hardware nahradit softwarem. Další ale zdůrazňují neustále se zlepšující kvalitu softwarových ovladačů a

22

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio dokonce virtuálních nástrojů, a pohodlnost jejich ovládání oproti hardwarovému vybavení. Konečné rozhodnutí však vždy záleží na konkrétním uživateli.

Obrázek 11 Mixážní pult do USB (Behringer)

Mikrofon Mikrofon je zařízení, které převádí akustický (zvukový) signál na elektrický, který dále umožňuje zpracování v digitálním prostředí. Existuje mnoho principů, kterým se zvuk snímá (kondenzátorový, dynamický, uhlíkový). Každý z nich se hodí k něčemu jinému (zvuky bicích mají jiné požadavky na zachycení mikrofony oproti vokálům apod.). Stejně jako u monitorů, i zde existují určitě nuance a subjektivní faktory z jednotlivých modelů. V případě mikrofonů

je

důležité

správně

odhadnout

optimální

parametry pro nahrávání podle potřeb: hladinu šumu, míru zkreslení, frekvenční rozsah a směrovou charakteristika. (Technologie)

Obrázek 12 Studiový mikrofon (Music Gear)

23


Ergonomie práce a pracoviště Ergonomie je interdisciplinární vědní obor, který integruje a využívá poznatky věd humanitních (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetika, normování, ...).

Pojem ergonomie je převzat z anglického "ergonomics" jež vznikl spojením řeckých slov "ergon" - práce, pracovní síla a "nomos" - řád, pořádek, zákon. Předmětem ergonomie je studium vztahů mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředím - "Systém člověk-stroj-prostředí", též "Pracovní systém" a aplikace poznatků tohoto studia uplatněním limitů výkonnosti člověka (mentální, senzorické, antropometrické, biomechanické) při projektování, konstruování strojů a technických zařízení, při inovačních a racionalizačních záměrech, při plánování technického rozvoje apod.

Cílem ergonomicky řešeného pracovního místa je vytvořit takové pracovní podmínky, aby nedocházelo k nepřiměřené pracovní zátěži, např. svalově kosterního aparátu. Veškeré vzdálenosti, výšky a úhly musí být nastaveny tak, aby odpovídaly antropometrickým, biomechanickým požadavkům a fyziognomii příslušného uživatele. Pracovní místo je nutno přizpůsobit člověku, nikoliv naopak. (Ergonomie) Rozměry pracovních stolů

Obrázek 14 Optimální rozměry stolu (Brunecký, Švancara 1995)

Obrázek 13 Minimální rozměry stolu (Brunecký, Švancara 1995)

24


Ergonomie pracoviště obrázek 13 A —výška pracovní plochy:(cca 30 mm nad výškou lokte sedícího člověka). Měla by umožňovat mírné naklonění nad stolní deskou při opření loktů o její plochu. Naklonění asi 10 až 15°. Únavu navozuje hlubší předklon, ale i vysoká pracovní plocha. B — dosahy při práci vsedě -u pracovního stolu C —rozpětí vzdálenosti mezi stolní deskou a výškou sedací plochy D —šířka pro nohy s = šířka pro nohy w = žádoucí minimální šířka volného místa pro nohy Při určování minimální šířky desky se bere do úvahy rozpětí loktů, aby jimi bylo možné se o desku pevně opřít. Pro pohodlné sezení se doporučuje minimální šířka 650mm pro nohy. Hloubka stolové desky se určuje podle potřeb základních pracovních pomůcek, kterým může být rozměr normalizovaného formátu A4, ale také potřebným místem pro nohy. Je doporučená hloubka stolu minimálně 600mm, která sedícímu umožní vysunout nohy, a nebo je překřížit. Pro výsuvné pracovní plochy se doporučuje hloubka 400mm. (Brunecký, Švancara 1995)

Monitor a jeho umístění Monitor je nezbytnou součástí pracovního počítačového místa. V tomto konkrétním návrhu je použit buď k tomu, aby sloužil jako externí přídavný monitor k notebooku nebo přímo jako stolní počítač ve formě Apple iMac. Je důležité, aby byl monitor správně umístěn, protože jinak hrozí únava očí a bolest krční páteře, atd. Monitor by měl svou konstrukcí umožňovat regulaci výšky obrazovky nad pracovním stolem, regulaci sklonu a otáčení kolem svislé osy. Měl by být umístěn tak, aby vzdálenost očí uživatele a obrazovky v závislosti na velikosti znaků byla 400 až 750 mm. Orientačně se někdy uvádí, že vzdálenost očí od obrazovky by měla být 2-3krát větší, než je velikost úhlopříčky obrazovky. Horní řádka textu má být přibližně v úrovni očí, popřípadě mírně pod úrovní očí. Pohled na obrazovku by měl být kolmý. Nelze opominout ani vhodné nastavení jasu a kontrastu obrazovky. Jas obrazovky by měl být po celé ploše pokud možno stejný a rozdíl mezi jasem okraje obrazovky a jejím 2

středem by měl být větší než 1 : 1,7. Minimální jas obrazovky je 35 cd/m , preferuje se

25

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio 2

100 cd/m . Umístění obrazovky je ovlivněno charakterem práce na počítači. Při převládající práci s obrazovkou je vhodněji umístit do středu proti pracovníkovi a písemnosti a držák dokumentace na straně; pokud převládá práce s dokumentací, je tato ve středu; konečně při různorodé práci je možno umístit šikmo vpravo obrazovku a šikmo vlevo dokumentaci. Podle výukových materiálů firmy SEDUS (17) je počítačové pracoviště znázorněno na obrázku 15. (Gilbertová, Matoušek 2002)

Obrázek 15 Uspořádání počítačového pracoviště podle charakteru práce (Gilbertová, Matoušek 2002)

Obrázek 16 Umístění monitoru (ErgonomieSite)

26


Reproduktory určené pro blízký poslech Reproduktory určenými pro blízký poslech je rozuměno pro poslech v rozmezí vzdálenosti jednoho až dvou metrů. Reproduktory se dělí na tzv. aktivní, které mají vestavěný zesilovač. V domacím studiu se obyčejně pasivní reproduktorový systém příliš nepoužívá, z různých důvodů to není příliš vhodné. Jedná se o dvoupásmové reproduktory v domácích podmínkách nejpoužívanější. Monitory mají správně být umístěny tak, aby vaše hlava (resp. uši) byla v trojúhelníku mezi oběma reproduktory. Zároveň by vaše uši měly být uprostřed mezi basovým a výškovým reproduktorem. Tak se dosáhne optimálního poslechu. Podstatné je i umístění monitorů do prostoru. Nedoporučuje se je umisťovat do rohu místnosti či blízko ke stěně z důvodu interference frekvencí. Zvuk z reproduktorů je k nám přenášen jak přímou cestou (tzv. přímá zvuková vlna), tak vlnami odraženými od stěn místnosti a předmětů v místnosti. A právě tyto odražené vlny způsobují interference. Vznikají tak místa v prostoru, kde ta či ona frekvence hraje v plné intenzitě, ale v různých místech v místnosti se zvuková charakteristika mění. (PC Tuning)

27


Obrázek 17 Správné umístění reproduktorů vzhledem k sedícímu (PC Tuning)

Požadavky na akustické řešení místnosti domácího studia Dalším prvkem, který souvisí s akustikou v místnosti kromě umístění reproduktorů jsou samotné akustické vlastnosti místnosti. Jak bylo řečeno výše, nesprávným umístěním reproduktorů jsou způsobovány interference, které negativně ovlivňují to, co slyšíme. Interference mohou ale také vznikat například zvuk 28

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio neodrážející materiály. Je proto žádoucí místnost upravit také zvuk absorpčními materiály jako jsou závěsy, koberce, závěsy, gauče pro pohlcení vysokých frekvencí či molitanové pyramidy a těžké závěsy pro frekvence stření. Nízké frekvence se likvidují pomocí tzv. basových pastí. Ty vypadají jako krabice s otvory, kdy její vnitřek je vyplněn zvuk pohlcujícím materiálem. Nízké frekvence se vždy soustřeďují v rozích místnosti a obecně způsobují nejvíc problémů.

Osvětlení K pracovnímu místu obecně by mělo přicházet přirozené světlo z boku, pro praváky zleva a leváky naopak. Světlo by se nemělo odrážet v monitoru. V případě, že se přirozené světlo odráží v monitoru, a nebo je-li monitor umístěn před oknem, je třeba okno zastínit žaluziemi. Pro kvalitní noční osvětlení se v dnešní době používá takzvaný dvoukomponentní systém. Tento systém se skládá ze dvou světelných zdrojů. Úkolem jednoho svítidla je příjemně osvětlit celou místnost, přičemž paprsky z něj vycházející nedopadají přímo do očí. Druhé svítidlo je nejčastěji umístěno na pracovní desce tak, aby osvětlilo co největší část pracovní plochy. Pro osvětlení se používají klasické žárovky, halogenové žárovky, a nebo zářivky. Světelná účinnost zářivky je oproti klasické žárovce o 60% vyšší. 40W žárovka poskytuje 325 lm (lm = lumen = světelný tok), 40W zářivka až 2000 lm. U zářivky můžeme také zvolit barvu světla - od studené až po teplý odstín. Pro dlouhodobé aktivity je nezbytná intenzita světla 500 lx/m (lx = lux = 2

intenzita světla). Intenzita světla je světelný tok dopadající na povrch a je závislá na vzdálenosti světelného zdroje od osvětlovaného povrchu. (KONEČNÝ 2006)

29


Barva v interiéru Pomocí barev můžeme ovlivnit psychiku a celkový dojem. Psychické působení barev na člověka je známo už z minulosti, jako jeden z prvních ho zkoumal německý básník J.W. Goethe. Jak jednotlivé barvy působí je uvedeno v následující tabulce, která je doplněna i možností konkrétního užití jednotlivých skupin barev.

Skupina barev

Psychicko-fyziologické působení

Optické působení

Vhodné prostory

Teplé barvy

Zvyšují činnost tělesných funkcí, zvyšují chuť k jídlu, zvyšují vnímání zvuků. Jsou veselé, lehké a povzbudivé.

Rozšiřují a osvěžují místnost.

Pracovny, jídelny a dětské pokoje.

Studené barvy

Snižují tělesné funkce. Jsou pasivní, čisté, jasné a svěží.

Prostor rozšiřují a prodlužují.

Kuchyně, koupelny a pracovny.

Tmavé odstíny barev

Uklidňují, působí noblesně a věcně.

Ohraničují a zužují.

Velké, prostorné a reprezentativní prostory.

Vliv skupin barev na vnímání člověka, jejich optické působení v prostoru a vhodnost do jednotlivých míst v interiéru (HUBÁČKOVÁ, B., ŠKRABALOVÁ, E., HUBÁČEK, P.)

Barevnost jakéhokoli prostředí se vyjadřuje pomocí barevného tónu, světlostí a sytostí barev. Pokud se podíváme detailněji na problematiku barevného sladění jednotlivých prvků v interiéru, zjistíme, že to není zcela jednoduché. Také barevné kombinace mají emotivní vliv na člověka. • Červená barva způsobuje vzrušení, je dynamická a vyjadřuje energii. • Růžová barva (směs červené a bílé) ztrácí svou dynamickou aktivitu, stává se měkčí a jemnou. • Červenohnědá barva vyjadřuje stálost a pevnost. Pokud se zaměříme na možnost kombinace těchto barev se dřevem, zjistíme, že některá dřeva vedle červené barvy nevypadají dobře. Jsou to například: mahagon, palisandr, jilm. Jiná naopak vedle červené barvy vyniknou. Jedná se o smrk, lípu, borovici a jiná světlá dřeva. Kombinace červené a zelené působí svěže a zářivě, červená s fialovou nebo modrou působí vznešeně až duchovně.

30

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Modrá barva: vyvolává pocit bezpečí, uklidnění a pohodlí. Její odstíny působí na člověka takto. Světle modrá působí přívětivě, vyvolává pocit oblohy a vzduchu. Tmavě modrá je klidná, tvrdá a uzavřená. Kombinace tmavě modré barvy s fialovou pocit uzavřenosti a tvrdosti ještě umocňují. Modrá se žlutou nebo kombinacemi přírodního dřeva působí povzbuzujícím a oživujícím dojmem. Žlutá barva: je spojována s radostnými a veselými pocity. Příliš žluté barvy však může vyvolávat neklid a nervozitu. Žlutá na hladkých plochách, překrývajících strukturu nejvíce vynikne vedle modrofialové nebo modré barvy. Tmavě žlutá, která je kombinována s bílou barvou vyvolává slavnostní pocity. Zajímavé jsou kombinace také dalších barev. Například zelená s modrou vyvolávají napětí a strach. (HUBÁČKOVÁ, ŠKRABALOVÁ, HUBÁČEK 2006) V konečném návrhu jsem uvažoval dvě barevné varianty stolu. Jednu ze světlé jasanové textury a druhou z tmavé ořechové. Jak uvádí Hubáčková a kol., tmavé odstíny barev uklidňují a působí noblesně a věcně. Přestože takové barvy doporučuje do „velkých, prostorných a reprezentativních prostor“, pokud uživateli jde právě o reprezentativní a teplý a noblesní dojem z interiéru, jistě tuto barevnou variantu uvítá. Co se týká jasanové dýhy, je vybrána jako světlá a teplá barva. Jak tvrdí Hubáčková a kol., teplé barvy zvyšují činnost tělesných funkcí, působí lehce a povzbudivě a navíc zvyšují vnímání zvuků, což je pro prvek v domácím hobby studiu nejdůležitější kritérium. Hubáčková navíc teplé barvy výslovně doporučuje do pracoven, a proto byla teplá barva pro zařizovací prvek vybrána.

31


Obrázek 18 Barevný kruh (WATERMANNOVÁ 1994) Vrcholy trojúhelníku ukazují na tři základní barvy - žlutou, modrou a purpurovou, v protějším poli pak stojí příslušné doplňkové barvy. Uprostřed se objevují „čisté" barvy, které jsou ve vnitřních polích zesvětlené bílou a ve vnějších ztemnělé černou.

32


Barva

Psychickofyziologické

Optické působení

působení

Ve světlých odstínech

Povzbuzuje, osvobozuje, Žlutá

přináší pocit uvolnění a souladu.

Oranžová

Vhodné prostory

rozšiřuje prostor. V

Pracovny, jídelny, dětské

tmavých vystupuje do

pokoje.

popředí. V tmavých odstínech

Slavnostní, vyvolává pocit

prostor zužuje, ve světlých

radosti.

Pro místnosti na oslavy.

rozšiřuje. Všechny prostory

Světle zelená

Je spojena s představou

Rozšiřuje prostor.

přírody, vlhka a tepla

vyžadující přátelskou atmosféru, vhodná na podlahové krytiny.

Tmavě zelená Modrozelená

Modrá

Modrofialová

Uklidňuje a chrání, snižuje

Zužuje prostor.

Ložnice a pracovny.

Uklidňující a chladná.

Zužuje prostor.

Reprezentativní prostory.

V tmavých tónech klidná,

Ve světlých odstínech

ve světlých přívětivá, pocit

rozšiřuje prostor, v

ticha a touhy.

tmavých ho zužuje.

Vážná a slavnostní.

Zužuje prostor.

napětí.

Ve světlých odstínech Červenofialová

Extravagantní a jemná.

rozšiřuje prostor, v tmavých ho zužuje.

Purpurová

Sytá červeň Bílá

Černá

Působí důstojně, hrdě a

Neutrální

vznešeně. Vzrušující, energická, agresivní. Světlá, jasná, lehká a čistá.

Kuchyně, koupelny a pracovny. Slavnostní a reprezentační místnosti. Slavnostní místnosti, dívčí a dámské pokoje. Slavnostní místnosti, dívčí a dámské pokoje.

Zužuje prostor.

Pro párty místnosti.

Rozšiřuje prostor.

Pro všechny místnosti Pro všechny místnosti, kde

Strohá, těžká, spojena s

Velmi zmenšuje prostor.

představou smrti.

nemá působit barevné zařízení.

Pro každý druh Šedá

Pasivní smutná, pocit

Neutrální.

hladovění a chudoby

nábytku, který má působit neutrálně.

Vliv skupin barev na vnímání člověka, jejich optické působení v prostoru a vhodnost do jednotlivých míst v interiéru (HUBÁČKOVÁ, ŠKRABALOVÁ, HUBÁČEK 2006)

33


Požadavky na sedací nábytek Sedací nábytek by měl být navržen tak, aby sezení bylo pohodlné a umožňovalo zachovat fyziologické pochody lidského těla - dýchání, zažívání a funkci krevního oběhu. Pro hudebníky, kteří v sedě tráví mnoho času je pohodlný sedací nábytek důležitý. Požadavky na sedací nábytek jsou také důležité v tom smyslu, že není možné uvažovat optimální rozměry stolu s ohledem na ergonomii a z těchto úvah sezení vyloučit. Pak by se mohlo stát, že ergonomický stůl ztratí svou plnou funkci jen díky tomu, že se k němu použije ne zcela ergonomické sezení. Základním rozměrem pro návrh sedacího nábytku je výška sedací plochy. Při správné výšce spočívá většina váhy lidského těla na sedacích hrbolech neboli pánevních výčnělcích. Tělo je podpíráno v bederní oblasti a také chodidly. Naopak nevhodné je sezením stlačovat spodní část stehen, což má za následek zmenšení krevního oběhu a ochabení svalů. Výška sedací plochy se v závislosti na výšce osoby pohybuje od 400 - 600 mm. Velmi vhodné je použití sedacího nábytku s regulovatelnou výškou sedací plochy. Pohodlné usednutí a sezení ovlivňuje také hloubka sedadla. Důležité je, aby po dosednutí a po plném opření zůstávala mezera mezi plochou lýtkové části pod kolenem a hranou sedadla. Při správném sezení by neměl vznikat tlak na spodní plochu stehenní části nohy. Doporučuje se hloubka sedadla 350 - 490 mm. Šířka sedadla vychází ze vzdálenosti hřebenů pánevních kostí s připočtením 100 - 150 mm a pohybuje se: sedadlo bez područek 360 - 400 mm a s područkami min. 450 mm. Sedadlo by mělo mít mírný negativní sklon zabraňující klouzání těla dopředu. Sklon sedadla pracovní židle se pohybuje od 0 - 3°. Sklon opěradla, tedy úhel mezi opěradlem a sedadlem, by měl být 95°. Konstrukce opěradla by měla umožnit mírné vychýlení opěradla dozadu, a to o 0 - 6°. Toto vychýlení je důležité z hlediska relaxace a dynamiky sezení. Bederní opěra slouží k podpírání těla a stabilizaci pánve. Bederní opěra má obzvlášť velký význam při dlouhodobém sezení. Výška bederní opěry je cca 180 mm.

34

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Područky zvyšují funkci sedacího nábytku. Umožňují komfortnější sezení, usnadňují usedání i vstávání a také zabezpečují trup před vychýlením do stran. Výška područek se stanoví podle výšky lokte nad sedákem s přidáním cca 30 mm. Nevhodná konstrukce sedadel způsobuje potíže pohybového aparátu, bolestivé syndromy bederní a krční páteře, bolest hlavy, výhřez meziobratlových plotének. (Konečný 2006)

Obrázek 19 Souhrnné parametry pro pracovní místo (Střední průmyslová škola sdělovací techniky)

A - příliš vysoké sedadlo způsobuje stlačování stehna

B - stejná výška jako noha ke kolenu snižuje komfort při delším sezení

C - nižší výška židle poskytuje nejlepší komfort

D - příliš nízká židle namáhá celé tělo

Obrázek 20 Výška sezení (Brunecký, Švancara 1995)

35


Problematika pracovních stolů v hudebním studiu V dnešní době se na trhu vyskytují stoly, které spíše slouží k profesionálnímu nahrávání a úpravě zvuku. Převážná většina stolů je tedy přizpůsobena těmto účelům, což se projevuje v jejich vzhledu a funkčnosti.

Obrazové příklady vybraných stolů do studia Studio RTA Creation pracovní stůl pro hudební studio Tento stůl slouží jako pracovní místo pro hudební studio vybavené klávesami, počítačem a racky. Má kolečka pro vyšší mobilitu (z toho dvě zamykací), poličku na monitor a dvakrát místo pro umístění 19palcových racků.

Obrázek 21 RTA Creation pracovní stůl pro hudební studio (Musician's frond)

36

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio ISOLA Pracovní stanice pro nahrávání a následnou úpravu zvuku v elegantním stylu. Vyrobeno v kombinaci MDF a masivního dřeva.

Obrázek 22 Pracovní stanice ISOLA (Studio Furniture)

MULTIMEDIA Produkční pracovní místo pro domácí nahrávací studio, projektové studio nebo zázemí pro pracovní místo s praktickým užitím pro multimediální účely. Praktické vedení kabelů, materiál MDF. Rozměry: 710 x 710x 1429

Obrázek 23 Produkční pracovní místo MULTIMEDIA (Studio Furniture)

37

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Hoerboard DJský stůl Scomber Mix Stůl jménem Scomber Mix je určen až pro dva gramofony, přičemž nahradit je mohou i elektronické mixážní CD pulty. Luxusní přes metr vysoký stůl navržený ve stylu počítačů Apple iMac je možné pořídit až v pěti barvách.

Obrázek 24 Stůl pro DJe (DesignMagazin)

AKA Design ProMedia Editing Desk ProMedia je kompaktní pracovní stůl pro následnou úpravu nahraného materiálu. Má ergonomickou pracovní desku dlouhou 1.8 m a dvě místa pro umístění racků a nad nimi most pro monitor. Pracovní stůl samozřejmě řeší vedení kabeláže a dodává se v šedé barvě v kombinaci s dubem nebo modrá s javorem.

Obrázek 25 AKA Design ProMedia pracovní stůl (AKA Design)

38

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio . Argosy Raven H10 Toto nestandardní rohové řešení představuje variantu ke klasickému provedení

Obrázek 26 Rohové řešení stolu Argosy Raven (Music Instruments Pro Audio)

39

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Steampunk Organ Computer Design: Bruce Rosenbaum Tento unikátní pracovní stůl je vytvořen z autentických součástek z přelomu 19. a 20. století, z Viktoriánské doby ve stylu steampunk. Vše je plně funkční včetně dvou reproduktorů, klávesnice, tiskárny a webové kamery.

Obrázek 27 Steampunkový stůl vyrobený z viktoriánských varhan (The Steampunk Workshop)

Obrázek 28 Steampunkový stůl je plně funkční (The Steampunk Workshop)

Hudební stůl Tento stůl je tvořen podobně jako xylofon z dílků, které vydávají různé tóny. Stačí vzít lžičku a začít si notovat. Obrázek 29 Stůl jako xylofon? Proč ne (Gadgets)

40


Vlastní návrh funkčního a tvarového řešení výrobku od ideového konceptu až po konečné řešení Ideový koncept stolu do hobby hudebního studia Záměrem mého návrhu bylo vytvořit stůl do hobby hudebního studia, který by splňoval požadavky pro pohodlné a efektivní užívání. Při navrhování stolu jsem vycházel z následujících prvků, které by na stole měly být umístěny: zvuková karta, MIDI klávesnice, notebook, reproduktory (pro blízký poslech), sluchátka, přídavný LCD monitor. Toto vybavení bylo předmětem dlouhodobého průzkumu ve skupině uživatelů domácích hobby studií a potvrdilo se, že výše uvedený výběr je základem a zárukou pro efektivní a plnohodnotnou práci s počítačovým softwarem, a pro poslech a nahrávání. Tyto prvky by měly být umístěny tak, aby jimi uživatel nebyl rušen v případech, kdy by se nevěnoval přímo nahrávání, tedy práci s nimi. Tím, že jsou prvky umístěny úsporně, vznikne volná pracovní plocha. Dále by měl návrh korespondovat se současnými trendy v designu nábytku a respektovat současné tendence v navrhování za účelem vyšší atraktivity pro cílovou skupinu spotřebitelů.

Návrhy funkčního a tvarového řešení

Obrázek 30 Počáteční návrh

41


Jedním z prvních návrhů bylo řešení na obrázku 30. Nad obdélníkovou pracovní deskou stolu, na které jsou umístěny MIDI klávesy, se nachází druhá pracovní deska. Pro práci s MIDI klaviaturou se horní deska pouze odsune dozadu. Monitor je umístěn na polici a reproduktory zavěšeny na stěně. Dále jsem uvažoval, že stolová deska může být nejen rovná, ale také do tvaru L, tvarovaná, atd. Rohové řešení do tvaru L je náročné na prostor v místnosti a také představuje nevýhodu při umisťování klaviatury. V rohovém i tvarovaném řešení se totiž předpokládá, že hráč bude muset měnit svou pozici vzhledem k pracovnímu stolu od klaviatury zpět k počítači, zatímco v rovném řešení má obojí před sebou. Z toho plyne alternativa, která spočívá v kombinaci obou řešení a která je naznačena v dalším návrhu obrázek 31. V tomto návrhu je pracovní deska otočná kolem bodu umístěného u pravé strany stolu. Deska je z druhé strany pojízdná a vybavená dvěma nohami s kolečky. Hráči je tedy umožněna větší variabilita, co se týče umístění MIDI klaviatury a také vlastního posazení vůči pracovní desce a počítači. Nevýhodou tohoto řešení je již zmíněná větší prostorová náročnost, a také rohové řešení není zcela vhodné z hlediska akustických doporučení, protože neumožňuje symetrické umístění reproduktorů ani vzhledem k sedícímu, ani vzhledem k místnosti celkově.

Řešení je doplněno o

policovou skříňku na potřebnosti a o podnožky pod reproduktory.

42


Obrázek 31 Rohové řešení

43


Po dalším zhodnocení jsem se v návrhu vrátil k obdélníkovému stolu s výsuvnou policí na MIDI klávesy. Přední noha stolu je řešena šikmo, opticky přechází nad stolovou desku, kde je připojen druhý díl, který slouží jako podstavec pro reproduktory. Tento podstavec je zakončen ohybem, který je určen k odkládání časopisů, notových partů, atd. Zadní nohy jsou z čtvercového hliníkového profilu. Stolová deska je řešena z DTD, pod kterou je upevněna výsuvná police na MIDI klaviaturu. Hloubku stolu jsem zvolil na základě shromážděných poznatků 850mm a šířka 1600mm. Tato velikost vyhovuje také pro umístění reproduktorů, které s ušima posluchače sedícího za stolem vytvoří rovnostranný trojúhelník. Ani výškové umístění reproduktorů není náhodné a mělo by korespondovat s všeobecně uznávanými praktickými doporučeními.

Obrázek 32 Návrh se šikmou nohou a policemi na reproduktory; textura makasar

44


Obrázek 33 Návrh se šikmou nohou a policemi na reproduktory

45


Konečný návrh Konečným návrhem byl ukončen proces tvorby ve smyslu návrhu produktu pro specifickou funkci, zde zařizovacího prvku pro hobby hudební studio.

Obrázek 34 Konečný návrh

46

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Výsledný návrh byl sestavován tak, aby odpovídal všem teoretickým, filozofickým i estetickým kritériím uvedeným v první části práce. V průběhu procesu navrhování bylo postupováno od základní varianty klasického výsuvného obdélníkového stolu, přes rohovou variantu s policí otočnou kolem jednoho bodu až k variantě s ohýbanými policemi. Konečné řešení v mnohém respektuje parametry předchozího návrhu. Co se týká umístění, díky designu stolu je pro uživatele výhodné, že jej lze umístit v místnosti nejen ke zdi, ale také do prostoru jako solitér. Uživatel tak má volnost ve vytvoření místnosti podle svých potřeb a estetického cítění, aniž by porušil koncept návrhu produktu. První prvkem stolu jsou police na reproduktory. Jsou provedeny v opticky zajímavém harmonickém tvaru vyhotoveného z ohýbaného lamelového vrstveného dřeva. Tvar vyhovuje půdorysu studiových monitorů a výška respektuje akustická doporučení jak místnosti, tak akustické vlastnosti vzhledem k sedícímu. Řešení je symetrické, což opět vyhovuje nejen akustickým vlastnostem, ale také esteticky. Navíc je police ukončena takovým způsobem, že umožňuje ukládání notového materiálu nebo časopisů a poznámek. Takové dokumenty se odkládají na pracovní desku horizontálně a je žádoucí se s nimi vypořádat jinak. Proto bylo navrženo ukončení police tak, aby se materiály mohly umístit vertikálně a zabíraly tak minimum místa. Pracovní deska se oproti prvnímu návrhu liší v tloušťce, které je docíleno nikoliv silou materiálu, ale poskládáním dílců. Samotná stolová deska je koncipována komplexně ze dvou horizontálních desek, které jsou vertikálně spojeny lubem. Oblé rohy respektují design polic na reproduktory a podporují tak celkový harmonický a esteticky zajímavý dojem. I parametry stolu hloubka 850mm, šířka 1600mm a výška pracovní desky 780mm jsou z předchozího návrhu zachovány. Tato velikost odpovídá jak fyzikálním požadavkům pro výškové a vzdálenostní umístění reproduktorů, tak doporučením pro dostačující prostor pro nohy, který je určen 650 milimetry výšky. Pracovní deska je vyhotovena z DTD, která je zadýhovaná dýhou ořechové nebo jasanové textury. V zadní části pracovní desky je vyfrézován otvor pro kabely, na jehož zakrytování bylo použito hliníkového plechu o tloušťce 4mm. Otvor pro kabely je ve skutečnosti otvorem do horní pracovní desky, kde je vytvořen ohraničený prostor pro možnost úschovy kabeláže nebo prodlužovacího elektrického kabelu. Do spodní desky

47

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio je vyhotoven otvor k prostrčení kabelů ven ze stolu. Ke stolové desce je připojena výsuvná police o rozměrech 1164x350mm s aretací zpětného chodu a pojistkou proti vypadnutí police. Pro účely návrhu jsem vybral konkrétní výrobek firmy Hettich KA 3434. Přední nohy jsou spojeny s pracovní deskou na konfirmáty, noha je ze spodní strany opatřena kluzáky a na levé noze stolu zvnějšku je umístěn kovový věšák na sluchátka, který je přichycen vruty. Přední noha přechází v polici na reproduktory 270mm nad pracovní deskou a je s ní spojena kolíky. Zadní nohy jsou z čtvercového profilu z hliníku (40x40x650mm). Nohy jsou výškově plynule seřiditelné za účelem vyrovnávání nerovností v podlaze místnosti. Neoblý vzhled noh doplňuje kontrast k oblým rohům desky a polic na reproduktory a vytváří tak zajímavou estetickou kombinaci. Stejně tak materiál (zde kov a dřevo) navozuje svým kontrastem určitou dynamiku, ale přesto zachovává lehký a elegantní dojem. Ve svém návrhu uvažuji dvě barevné varianty – jednu s ořechovou texturou a druhou s jasanovou. Povrh těchto dýh je upraven transparentním matným lakem. Ve studiích se nedoporučuje příliš lesklá úprava povrchů (např. vysoký lesk nebo sklo) z důvodu nežádoucí větší odrazovosti zvuku.

48


Obrázek 36 Základní rozměry stolu

Obrázek 35 Skladba jednotlivých dílců stolu

49


Obrázek 37 Konečné řešení s výbavou Obrázek 38 Konečné řešení v interiéru

50


Diskuse Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil navrhnout stůl do hobby hudebního studia. Oblast domácího hobby studia se rychle rozvíjí a je velmi dynamickým odvětvím, které se za posledních několik let dočkalo mnoha změn a především velkého pokroku. Při navrhování jsem vycházel ze získaných zkušeností a zvolil jsem optimální sestavu komponentů, které jsou při užívání hobby hudebního studia potřebné. Tyto komponenty jsou vyhovující pro většinu běžných hudebníků, samozřejmě s předpokladem variability a osobních preferencí. Při realizaci návrhu a funkčního řešení jsem bral v úvahu, které prvky a jak je třeba umístit, aby bylo dosaženo oné optimální sestavy komponentů. Při navrhování stolu bylo počítáno s následujícími prvky, které by na stole měly být umístěny: notebook, zvuková karta, MIDI klávesnice, reproduktory (pro blízký poslech), sluchátka, přídavný LCD monitor. Toto vybavení bylo předmětem dlouhodobého průzkumu ve skupině uživatelů domácích hobby studií a potvrdilo se, že výše uvedený výběr je základem a zárukou pro efektivní a plnohodnotnou práci s počítačovým softwarem, a pro poslech a nahrávání. Pokud si položím otázku, jakým přínosem je stůl do hobby hudebního studia, musím si odpovědět, že je několik důvodů, proč stůl navrhnout. Jedním z důvodů je absence konkurenčního výrobku na českém trhu. Všechny stoly uvedené v předcházející kapitole pocházejí ze Spojených států amerických nebo z Velké Británie a účelově jsou zařazeny do cílové skupiny spíše pro profesionální práci. Pro českého hudebníka je tedy těžké sehnat stůl do hudebního studia jako takového, který by byl dostupný na českém trhu a navíc, aby nebyl jen pro profesionální, ale také pro hobby využití. Druhým důvodem je, že sestava prvků pro pohodlnou práci v hobby studiích je díky rozvoji moderní techniky stále dostupnější. S ní je spojen koncept tohoto vybavení jako obyčejného spotřebního zboží, ne jako výrobků pro privilegovanou skupinu profesionálů. Toto pojetí způsobuje větší dostupnost cenovou a lokální, a následné rozšíření komponentů. Jak se jejich dostupnost rozrůstá a čím dál více hudebníků je kupuje jako spotřební zboží, přirozeně vzniká otázka, kam je efektivně umístit v rámci interiéru a pracoven. Proto jsem se v této práci rozhodl této problematice věnovat.

51

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Konečné řešení však nemusí být používáno striktně pro práci v hobby hudebním studiu, ale poslouží také běžným uživatelům pro práci s PC, jelikož může sloužit i jako multimediální pracovní stanice.

52


Závěr Výsledkem mé diplomové práce je produkt, který má sloužit jako stůl do hudebního hobby studia. Stůl se skládá z hlavní pracovní plochy a výsuvné police pro umístění MIDI klaviatury. Přední nohy, které plynule přechází v podpěru pro reproduktory, jsou zešikmené. Obě symetrické police na reproduktory navíc slouží i k odkládání notového materiálu nebo časopisů. Tyto vlastnosti jsou založeny na souhrnu poznatků nabytých z literatury týkající se teoretických konceptů, ale také na poznatcích nabytých prakticky. Základním požadavkem bylo splnit funkční požadavky, tedy zejména aby všechny nutné prvky byly obsaženy v konečném řešení a zároveň, aby byl návrh osobitý a zajímavý. Zešikmené nohy v kombinaci s vizuálně větší tloušťkou pracovní desky dávají stolu harmonický a esteticky zajímavý vzhled, který koresponduje s moderními trendy. Výhodou návrhu je že, konečný produkt tvoří funkční celek, který se slučuje s užitnými funkcemi hobby studia a vytváří podnětnou atmosféru pro tvůrčí či lehce oddechovou činnost.

53


Summary The result of my diploma thesis is a product, which serves the purpose of a table in a home recording studio. The table consists of a desk with a withdrawable MIDI keyboard shelf under it. Front legs which merge into a shelf for the loudspeakers above the desk are inclined. Both symmetrical shelves also function as a stand for stacks of note material or magazines. These characteristics have been established based on information gained from literature dealing with theoretical concepts, but also on practical observations. The main aim of the final product was to fulfill the functional parameters, i.e. to accommodate all crucial features. Moreover, the table was also designed to be individual and visually interesting. The inclined legs in combination with the thicker desk provide the table with harmonic and esthetically attractive appearance, which corresponds with current trends. The main advantage of the table design is that the final product forms a functional entity, which supports the applied functions of the hobby studio and creates inspirational atmosphere for creative and slightly leisure activity.

54


Použitá literatura a zdroje AKA Design [online]. 2010 [cit. 2011-02-16]. ProMedia. Dostupné z WWW: . Apple [online].

2011

[cit.

2011-04-11].

IMac.

Dostupné

z

WWW:

. Behringer [online]. 2009 [cit. 2011-04-11]. Mixing consoles. Dostupné z WWW: . BRUNECKÝ, Petr; ŠVANCARA, František. Interiér: člověk a nábytek. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. 278 s. DesignMagazin [online]. 2011 [cit. 2011-03-18]. Scomber Mix. Dostupné z WWW: . Edison [online].

2002

[cit.

2011-04-11].

Fonogram.

Dostupné

z

WWW:. Ergonomie [online]. 2009 [cit. 2011-03-25]. Ergonomie pracovního místa. Dostupné z WWW: . ErgonomieSite [online]. 2009 [cit. 2011-04-11]. Ergonomie. Dostupné z WWW: . Gadgets [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Hudební stůl. Dostupné z WWW: . GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie - Optimalizace lidské činnosti. Praha: Grada Publishing, 2002. 239 s. ISBN 80-86022-45-5. HUBÁČKOVÁ, Blažena; ŠKRABALOVÁ, Eva; HUBÁČEK, Petr. Domácí pracovny a kanceláře. Brno : ERA group spol. s r.o., 2006. 97 s. Kaosaudio [online].

2010

[cit.

2011-04-11].

Hardware.

Dostupné

z

WWW:

. KONEČNÝ, Aleš. Návrh domácího pracoviště. Brno, 2006. 50 s. Diplomová práce. Mendelova univerzita. KRK systems [online]. 2010 [cit. 2011-04-11]. Products. Dostupné z WWW: .

55

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Music

Gear [online].

2008

[cit.

2011-04-11].

AKG.

Dostupné

z

WWW:

. Musician's friend [online]. 2010 [cit. 2011-03-23]. Studio RTA Creation Station Studio Desk.

Dostupné

z

WWW:

. Music Instruments Pro Audio [online]. 2011 [cit. 2011-02-06]. Argosy Raven. Dostupné z

WWW:

. PC Tuning [online]. 2008 [cit. 2011-01-13]. Stavba domácí Digital Audio Workstation. Dostupné z WWW: . PC Tuning [online]. 2008 [cit. 2011-01-13]. Stavba domácí Digital Audio Workstation. Dostupné

z

WWW:

. Players [online].

2009

[cit.

2011-04-11].

Images.

Dostupné

z

WWW:

. Střední průmyslová škola sdělovací techniky [online]. 2010 [cit. 2011-02-12]. Institut výzkumných

technologií.

Dostupné

z

WWW:

. Studio Furniture [online]. 2011 [cit. 2011-02-24]. Isola. Dostupné z WWW: . Technologie [online]. 2010 [cit. 2011-02-07]. Počítačová hudba: Zvuk; Fenomén domácího

studia.

Dostupné

z

WWW:

http://www.techno.cz/clanek/19097/pocitacova-hudba-zvuk-fenomendomaciho-studia. The Steampunk Workshop [online]. 2010 [cit. 2011-03-03]. Victorian Organ Command Desk

&

Steampunk.

Dostupné

z

WWW:

. WATERMANNOVÁ, Gisela . Barvy pro váš byt - Barvy, tvary, světlo, struktury. Praha : Ikar, 1994. 128 s.

56

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Wikimedia [online]. 2003 [cit. 2011-04-11]. Hallraum Dresden. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2007 [cit. 2011-04-11]. Analog recording machines. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2011, 4.dubna 2011 [cit. 2011-03-10]. Recording Studio. Dostupné z WWW: . YIMG [online]. 2009 [cit. 2011-04-11]. Mixing console. Dostupné z WWW: < http://thm-a02.yimg.com/nimage/89f932262c314d94>. Základy zvukové techniky [online]. 2008 [cit. 2011-02-15]. Kapitola 5: monitory. Dostupné

z

WWW:.

57


Seznam obrázků Obrázek 1 Fonograf Thomase Alva Edisona (Edison) ................................................. 10 Obrázek 2 Ozvěnová komora (Wikimedia) ............................................................... 12 Obrázek 3 Raný mixážní pult (YIMG) ........................................................................ 13 Obrázek 4 Analogové čtyřiadvacetistopé nahrávání (Wikipedia) ............................... 14 Obrázek 5 Analogový nahrávací přístroj (Wikipedia)................................................. 14 Obrázek 6 Základní výbava hudebního studia .......................................................... 18 Obrázek 7 Apple iMac (Apple) ................................................................................. 19 Obrázek 8 Zvuková karta M-Audio (Kaosaudio) ........................................................ 20 Obrázek 9 Studiové monitory značky KRK (KRK systems) .......................................... 21 Obrázek 10 MIDI klaviatura (Players) ....................................................................... 22 Obrázek 11 Mixážní pult do USB (Behringer) ............................................................ 23 Obrázek 12 Studiový mikrofon (Music Gear) ............................................................ 23 Obrázek 14 Optimální rozměry stolu (Brunecký, Švancara 1995)............................... 24 Obrázek 13 Minimální rozměry stolu (Brunecký, Švancara 1995) .............................. 24 Obrázek 15 Uspořádání počítačového pracoviště podle charakteru práce (Gilbertová, Matoušek 2002) .............................................................................................. 26 Obrázek 16 Umístění monitoru (ErgonomieSite) ...................................................... 26 Obrázek 17 Správné umístění reproduktorů vzhledem k sedícímu (PC Tuning) .......... 28 Obrázek 18 Barevný kruh (WATERMANNOVÁ 1994)................................................. 32 Obrázek 19 Souhrnné parametry pro pracovní místo (Střední průmyslová škola sdělovací techniky) .......................................................................................... 35 Obrázek 20 Výška sezení (Střední průmyslová škola sdělovací techniky) .................... 35 Obrázek 21 RTA Creation pracovní stůl pro hudební studio (Musician's frond) .......... 36 Obrázek 22 Pracovní stanice ISOLA (Studio Furniture) .............................................. 37 Obrázek 23 Produkční pracovní místo MULTIMEDIA (Studio Furniture) ..................... 37 Obrázek 24 Stůl pro DJe (DesignMagazin) ............................................................... 38 Obrázek 25 AKA Design ProMedia pracovní stůl (AKA Design)................................... 38 Obrázek 26 Rohové řešení stolu Argosy Raven (Music Instruments Pro Audio)........... 39 Obrázek 27 Steampunkový stůl vyrobený z viktoriánských varhan (The Steampunk Workshop) ...................................................................................................... 40

58

Zařizovací nábytkový prvek pro hobby hudební studio Obrázek 28 Steampunkový stůl je plně funkční (The Steampunk Workshop) .............. 40 Obrázek 29 Stůl jako xylofon? Proč ne (Gadgets) ..................................................... 40 Obrázek 30 Přednávrh ............................................................................................ 41 Obrázek 31 Rohové řešení ...................................................................................... 43 Obrázek 32 Návrh se šikmou nohou a policemi na reproduktory; textura makasar .... 44 Obrázek 33 Návrh se šikmou nohou a policemi na reproduktory............................... 45 Obrázek 34 Konečný návrh ..................................................................................... 46 Obrázek 35 Skladba jednotlivých dílců stolu............................................................. 49 Obrázek 36 Základní rozměry stolu.......................................................................... 49 Obrázek 37 Konečné řešení s výbavou ..................................................................... 50 Obrázek 38 Konečné řešení v prostoru .................................................................... 50

59

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Recommend Documents