MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geoinformačních technologií. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geoinformačních technologií

Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě Tišnov v okresu Brno - venkov Bakalářská práce

Vedoucí práce

Autor práce

Ing. Miroslav Matějík, Ph.D.

Libor Šacl 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „ Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě Tišnov v okresu Brno venkov “ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Tišnově, dne:...............

Libor Šacl .........................

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval své rodině za pomoc a podporu při studiu a panu Ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D. za odborné vedení a rady při tvorbě této práce.

Jméno: Libor Šacl Název práce: Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě Tišnov v okresu Brno - venkov Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou 3D modelu dřevostavby a jejím umístěním do modelu vybraného a zaměřeného terénu. Hlavním cílem této práce je vytvoření vizualizace a posouzení vhodnosti programu ArchiCad pro tvorbu prostorového umístění objektu do terénu. V první části práce jsou shrnuty informace o mapování a zaměření vybraného pozemku včetně zpracování získaných dat. Dále je popsán navržený objekt a tvorba jeho modelu v programu ArchiCAD. V závěru práce je představena vizualizace a zhodnocena práce se softwarem ArchiCAD 15.

Klíčová slova: Vizualizace, zaměření terénu, ArchiCAD, dřevostavba

Name: Libor Šacl The title of work: Visualization of the spatial location of wooden building in the terrain, by using ArchiCAD software, on the locality Tišnov in the district Brno - venkov Abstract This thesis deals with the creation of 3D model of a wood building and its placing into the model of a selected and focused terrain. The main objective of this thesis is the creation of visualization and suitability assessment of ArchiCad for creating spatial location of the object in the terrain. The first part summarizes the information on mapping and targeting selected land including processing of data. It is also described the proposed building and the creation of model in ArchiCAD. In the conclusion, there is presented visualization and evaluated work with software ArchiCad 15th Key words Visualization, terrain measurement, ArchiCAD, wood building

1. Obsah

1. Obsah ......................................................................................................................... 7 2. Úvod ........................................................................................................................ 10 3. Cíle práce ................................................................................................................. 11 4. Metodika práce ........................................................................................................ 12 4.1 Mapování oblasti ............................................................................................... 12 4.1.1 Popis a údaje o parcele ............................................................................... 12 4.1.2 Územní plán ............................................................................................... 18 4.2 Získání a zpracování dat .................................................................................... 20 4.2.1 Použité přístroje a pomůcky ....................................................................... 20 4.2.2 Metodika měření......................................................................................... 21 4.3 Návrh dřevostavby ............................................................................................ 23 4.3.1 Konstrukce obvodového pláště .................................................................. 23 4.3.2 Konstrukce střechy ..................................................................................... 25 4.4 Software ArchiCAD a postup práce v něm ....................................................... 27 4.4.1 ArchiCAD .................................................................................................. 27 4.4.2 Popis prostředí ............................................................................................ 27 4.4.3 Tvorba terénu ............................................................................................. 29 4.4.4 Tvorba objektu ........................................................................................... 30 4.4.5 Tvorba výkresů ........................................................................................... 32 5. Výsledná vizualizace ............................................................................................... 34 5.1 Varianta A ......................................................................................................... 35 5.2 Varianta B.......................................................................................................... 36 7

6. Diskuze .................................................................................................................... 38 7. Závěr ........................................................................................................................ 42 8.Summary .................................................................................................................. 43 9. Seznam použité literatury ........................................................................................ 44 10. Seznam příloh ........................................................................................................ 46

8

Použité symboly a zkratky

DWG

nativní formát souborů (výkresů) programu AutoCAD

IT

informační technologie

kV

kilovolt

LCD

displej z tekutých krystalů (liquid crystal display)

NP

nadzemní podlaží

PDF

přenosný formát dokumentů (Portable Document Format)

PMK

formát souborů kreseb plotmakeru

Sb.

sbírka

VN

vysoké napětí

9

2. Úvod Tato práce se zabývá tvorbou vizualizace prostorového umístění dřevostavby na zvolenou parcelu ve městě Tišnově. Pozemek, který jsem si pro tuto práci vybral, jsem zvolil hned z několika důvodů. Především se daný pozemek nachází v blízkosti mého bydliště v lokalitě, kterou velmi dobře znám. V horní části parcela sousedí s méně frekventovanou komunikací, v dolní části pak sousedí s lesem. Navíc se nachází na konci městské zástavby. Při vhodně zvoleném umístění objektu tak může ve spodní části pozemku vzniknout příjemná klidná zahrada vhodná k odpočinku a relaxaci. Kromě umístění se mi líbí také velikost tohoto pozemku. Pro zpracování projektové dokumentace a vizualizace jsem si vybral program ArchiCAD verze 15. Tuto verzi jsem si vybral, protože jsem s ní pracoval již dříve během studia a vždy jsem s ní měl dobré zkušenosti. Navíc jsem se již nemusel seznamovat s jejími funkcemi, což mi výrazně urychlilo práci.

10

3. Cíle práce Cílem této práce je:  vytvoření

vizualizace

prostorového

umístění

návrhu

dřevostavby

do zvoleného terénu pomocí softwaru ArchiCAD.  zhodnocení práce s tímto softwarem a vhodnost jeho použití pro účely vytváření vizualizace prostorového umístění 3D modelu domu v terénu.

11

4. Metodika práce 4.1 Mapování oblasti 4.1.1 Popis a údaje o parcele Zvolená parcela se nachází na ulici Černohorská na okraji města Tišnova v okrese Brno-venkov. V katastru nemovitostí je vedena pod číslem 1914/1 katastrálního území Tišnov, druh pozemku zahrada s výměrou 1412 m2. Půda na pozemku je pod ochranou zemědělského půdního fondu (Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014).

Obr.1 Katastrální mapa dané lokality (Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014) Zákon č. 334/1992Sb. § 1 uvádí: Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, 12

pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Pro stavbu rodinného domu musí být půda na tomto pozemku odňata ze zemědělského půdního fondu. § 9 Zákona č. 334/1992Sb. říká že: (1) K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. (2) Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda a) na pozemcích, které jsou 1. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků, 2. v zahrádkových osadách zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob, 3. účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních, 4. v zastavěném území, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní), stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa, 5. určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území. Zvolená parcela se nachází v zastavěném území obce, a proto k vynětí půdu ze zemědělského půdního fondu není nutný souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu.

Při umisťování stavby musí být splněny obecné požadavky na umisťování staveb, které udává § 23 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Tento paragraf o obecných požadavcích na umisťování staveb udává, že: 13

(1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury2) a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích15). Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. (2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku.

Při návrhu umístění stavby na pozemek musí být také zohledněny vzájemné odstupy staveb, které určuje § 25 vyhlášky č. 501/2006. Tyto odstupy musí splňovat mnoho různých požadavků. Mezi ně řadíme požadavky urbanistické, architektonické, požární ochrany, státní památkové péče, osvětlení a oslunění, veterinární, bezpečnosti, hygienické a další. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území uvádí tyto odstupy takto: (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. (3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. (4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy

14

mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. (6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. (7) Vzdálenost průčelí budov2), v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. (8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

Z jedné strany sousedí pozemek se zastavěnou parcelou s rodinným domem. Na této straně jsou i okna s obytných místností. Proto musí být z této strany dodržena vzdálenost objektu od hranice pozemku minimálně 2 m a mezi domy musí být minimální vzdálenost 7 m. Ve stěně objektu směrem k silnici je umístěno okna obytné místnosti. Vzdálenost domu od vozovky silnice nebo místní komunikace tak musí být proto minimálně 3 m a od hranice pozemku minimálně 2 m. Ostatní strany objektu musí být od hranice pozemku vzdáleny minimálně 2 m.

Přes část pozemku vede elektrické vedení VN a v blízkosti se nachází sloupová trafostanice. Pro umístění objektu je nutné dodržet ochranná pásma elektrického vedení. V zákoně č. 458/2000 Sb. v § 46 jsou ochranná pásma popsána takto: 15

(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. (6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, 16

b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. V našem případě se jedná o napětí nad 35 kV do 110 kV a vodiče bez izolace Pro tento druh vedení musí být dodrženo 12m ochranné pásmo. U stožárových elektrických stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí musí být dodrženo ochranné pásmo 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech. To značně omezí zastavitelnou plochu pozemku jak je znázorněno v příloze 6 výkresu situace.

17

4.1.2 Územní plán Pojmem územní plán dle zákon č. 183/2006 Sb. § 43 je označován plán, který stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku

Obr.2 Část územního plánu města Tišnov 18

podle § 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. Z územního plánu Města Tišnova jsem zjistil informace o možnostech výstavby v dané lokalitě, umístění inženýrských sítí apod. Zájmová parcela sousedí se zastavěným územím a na územním plánu je označena jako zastavitelná plocha k všeobecnému bydlení. Všechny inženýrské sítě jsou vedeny v těsné blízkosti pozemku podél hlavní komunikace viz příloha 6.

19

4.2 Získání a zpracování dat Geodézie patří k nejstarším technickým oborům. Jejím úkolem je stanovení vzájemné polohy bodů zemského povrchu ve směru svislém i vodorovném a promítnutí těchto bodů do zobrazovací roviny. Výstupem práce je polohopisný a výškopisný plán nebo mapa zpracovávaného území (Doušek, 2005).

4.2.1 Použité přístroje a pomůcky Zaměření pozemku a blízkého okolí bylo provedeno pomocí totální stanice TOPCON GTS-105N. Tato stanice i s příslušenstvím byla zapůjčena z Ústavu geoinformačních technologií Lesnické a dřevařské fakulty. Totální stanice TOPCON GTS-105N je elektronická totální stanice s alfanumerickou klávesnicí. Rozměry přístroje jsou 336 x 184 x 172 mm a váha 4,9 kg.

Obr.3 Totální stanice TOPCON GTS-105N (Geodis Brno, 2007) 20

Přístroj je tvořen tělem, umístěným na otočném podstavci se stavitelnými šrouby pro vyrovnání přístroje, dále pak baterií, umístěnou na straně, horizontální a vertikální ustanovkou, dalekohledem a displejem s klávesnicí. Displej tvoří maticové LCD se čtyřmi řádky o 20 znacích. Spodní řádek ukazuje programové klávesy měnící se se změnou měřického módu. Zbylé řádky zobrazují měřená data. Díky svým parametrům dokáže přístroj provádět měření ve velkém rozsahu při zachování vysoké přesnosti měření ±2 mm + 2ppm (Geodis Brno, 2007).

4.2.2 Metodika měření Terén byl zaměřen pomocí metody polárních souřadnic. Tato metoda je jednou z nejpoužívanějších metod při měření polohopisu. Jedná se o rychlou a jednoduchou metodu měření (Doušek, 2005). Pro vlastní zaměření byla zvolena nejprve stanoviska, ze kterých bylo prováděno zaměřování jednotlivých bodů. Po umístění a vyrovnání přístroje na stanovisku byla nejprve změřena a zapsána výška přístroje. Bylo zaměřeno druhé stanovisko a na něm

Obr.4 Zápisník polárního měření nastaven nulový úhel. Potom bylo prováděno zaměřování jednotlivých bodů. U těchto bodů byl do předem připraveného zápisníku měření zapsán jejich úhel, vodorovná vzdálenost a převýšení. Také byla zaznamenána výška výtyčky s hranolem. Nadmořská výška byla 21

stanovena po zaměření bodu nivelačního pořadu Kh4-6 Tišnov-Bukovice, který se nachází na základu kamenné stavby z roku 1871 a její výška je 296.939 m n.m. Všechny body byly zaměřeny v polohovém systému místní souřadnicové soustavy a výškovém systému baltském po vyrovnání. Pro zpracování bylo nutné získaná data přepsat do elektronické podoby. Vyhodnocení dat bylo provedeno za pomoci programu Kokeš. Program Kokeš je produktem firmy GEPRO s.r.o. působící v této oblasti od roku 1991. Jedná se o specializovaný geodetický systém určený na tvorbu, údržbu a využití map. Dále jej lze využít ke zpracování přímých měření v terénu a umožňuje i řešení výpočetních a konstrukčních úloh z geodézie (GEPRO s.r.o., 2014). Vyhodnocená data byla dále v textovém souboru upravena a převedena do formátu vhodného pro nahrání do programu ArchiCad.

22

4.3 Návrh dřevostavby Pro tuto práci byl zvolen objekt obdélníkového tvaru se zastřešenou terasou v jednom jeho rohu. Pro účely této práce byla zpracována studie dispozičního řešení objektu. Tato studie ovšem neřeší všechny požadavky pro reálný projekt, protože zpracování kompletní projektové dokumentace není nutné pro splnění cílů práce a bylo by tak nad rámec této práce. Navržený rodinný dům je přízemní nepodsklepený objekt bez obytného podkroví. Dispozice domu by měla splňovat požadavky pro bydlení čtyř až pětičlenné rodiny. Jeho vnější rozměry jsou 16 x 12 m a jeho zastavěná plocha je 192 m2.

4.3.1 Konstrukce obvodového pláště Vybraná dřevostavba je rámové konstrukce s difúzně otevřeným konstrukčním systém stěn Rigips – diffuwall, který byl přejat z brožury Dřevostavby - Podklady pro výrobce dřevostaveb a projektanty od firmy Rigips. Konstrukce tohoto certifikovaného systému se skládá s desky Rigidur 15, parobrzdy, dřevěného rámu 160 x 60mm, minerální izolace v rámu tloušťky 160mm, dřevovláknité desky Pavatex Isolair 60mm a difúzní tenkostěnné omítky (Rigips, 2013). Rámová stavba má konstrukci stěn tvořenou nosnou kostrou z opracovaného řeziva a opláštění z deskových velkoplošných materiálů, které plní ztužující funkci a společně s kostrou přenáší zatížení celé konstrukce. Název rámová konstrukce charakterizuje konstrukci stěn, která je sestavována s jednotlivých prvků do nosného obdélníkového rámu. Tento systém má velkou tradici a je velmi oblíbený v Severní Americe zejména proto, že se jedná o rychlou a suchou výstavbu s velice dobrými tepelně izolačními vlastnostmi. Rámová dřevostavba je tvořena řezivem malého průřezu a celý rám je tvořen profily jednotných rozměrů. Nejčastější rozměr používaný v evropských zemích je 120 x 60 milimetrů.

23

Konstrukce nosných stěn rámové stavby je tvořena spodním prahem, svislými stojkami rozmístěnými ve stejných vzdálenostech od své osy a horními pásky. Dalšími prvky jsou překlady a poprsníky okenních otvorů a překlady nad otvory pro dveře. Tyto prvky jsou navzájem pospojovány pomocí hřebíků. Do takto vytvořeného rámu je vložena tepelněizolační vrstva. Celý rám je pak opláštěný velkoplošnými deskovými materiály na bázi dřeva jako například OSB desky, sádrovláknité desky, cementotřískové desky apod (Vaverka, Havířová, Jindrák, 2008). Obvodová stěna musí kromě zvukověizolační funkce zajistit, aby uvnitř konstrukce nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. To by mělo degradační účinky na dřevěné prvky a byla by znehodnocena i tepelná izolace. Ochranu před vlhkostí zajišťuje správně navržená skladba stěny. Rozlišujeme dva Obr.5 Konstrukce stěny

druhy skladeb obvodového pláště a to difúzně

(Vaverka, Havířová, Jindrák, 2008).

otevřenou nebo uzavřenou stěnu. U difúzně otevřené stěny musí být skladba navržena tak,

aby difuzní odpor klesal směrem z interiéru do exteriéru a docházelo k výměně vlhkého vzduchu za suchý. To je docíleno správnou skladbou materiálu popřípadě použitím parozábrany umístěné co nejblíže k vnitřnímu povrchu stěny. U difúzně uzavřené skladby je obvodová stěna uzavřena z vnitřní strany paronepropustnou vrstvou a na vnější straně neprodyšným materiálem jako je například polystyrenová izolace. Vlhkost se přes stěnu nedostane, a proto je u tohoto systému nutné zajištění nucené výměny vzduchu (Havířová, 2006).

24

4.3.2 Konstrukce střechy Protože byl zvolen jednopodlažní objekt bez obytného podkroví s nízkým sklonem střechy, byla pro konstrukci střechy vybrána střecha z příhradových vazníků. Střešní konstrukce z dřevěných příhradových vazníků jsou vhodné pro střechy s nízkým sklonem kolem 30°. Na vazníkových krovech je typická jejich příčná nosná konstrukce, která minimalizuje namáhání jejich prvků ohybem a převádí toto ohybové namáhání na tlakové či tahové. Vazníková konstrukce je tak schopna nést střešní plášť i izolační materiály a podhledy, takže není nutné budovat těžké stropy. Toho lze s výhodou využít především u přízemních rodinných domků (bungalovů) (Vinař, 2010).

Obr.6 Stavba vazníkové střechy (Miller, 2009) V USA jsou příhradové vazníky běžně používány při stavbě střech rámových konstrukcí. Tyto vazníky jsou navrhovány, vyráběny a montovány tak, aby splňovaly kritéria pro každou navrhovanou konstrukci. Účinně využívají vynikající konstrukční vlastnosti dřeva. Vazníky jsou vyráběny předem a jako prefabrikát dopravovány na staveniště, kde jsou zvedány na střechu budovy pomocí jeřábu a smontovány. Výhodou vazníků je možnost překlenout mnohem větší rozpětí než u běžných konstrukcí krovů bez nutnosti nosných prvků uvnitř domu. S vazníkovými střechami se nemusíme omezovat při návrhu dispozice nutností nosných stěn a sloupů. 25

Existuje

celá

řada

typů

vazníkových konstrukcí. Nejvíce oblíbený je W-typ vazníku zobrazený na Obr. 7 A. Může být použit pro dlouhé rozpětí. Svůj název dostal podle typického W ve středu vazníku. Obr. 7 B znázorňuje trojúhelníkový věša-dlový vazník. Ten se používá pro střechy malého sklonu.

Nůžkový

znázorněný

na

typ

Obr.

vazníku 7

C

je

používán v domech s šikmými stropy pokojů (Miller, 2009). Obr.7 Základní typy vazníkových konstrukcí (Miller, 2009)

26

4.4 Software ArchiCAD a postup práce v něm 4.4.1 ArchiCAD ArchiCAD je jeden z nejvíce rozšířených moderních programů využívaných v architektuře a projektování staveb. Je hojně používán na profesně zaměřených středních i vysokých školách. Pracuje s technologií stavby virtuální budovy, kde jsou ke tvorbě domu využívány konstrukční prvky jako deska, zeď, okna a dveře. Spojením těchto prvků vzniká model budovy, ze které lze potom generovat jednotlivé části dokumentace jako například půdorys, řez, pohled a podobně. V ArchiCadu je možné, kromě návrhu budovy a jejího interiéru a exteriéru, navrhovat design různých předmětů. ArchiCAD je grafický software společnosti Graphisoft. Jeho dodavatelem pro český trh je společnost Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR (CEGRA), s.r.o.. Tato společnost podporuje vzdělávání v oblasti IT pro stavební průmysl, organizuje školení a umožňuje stažení bezplatné verze programu pro studenty (Ptáček, Pour, 2012).

4.4.2 Popis prostředí Při spuštění programu se otevře tabulka, ve které si uživatel vybere, jak chce začít pracovat. Zda chce začít nový projekt nebo otevřít projekt rozpracovaný. Dále si zvolí šablony a pracovní prostředí. Obojí může být nastaveno podle individuálních potřeb uživatele. Takto nastavené šablony a pracovní prostředí pak může uživatel dále využívat pro práci s novými i rozpracovanými projekty. Po spuštění nového projektu s předvoleným pracovním prostředím a standardními šablonami ArchiCADu 15 se objeví pracovní prostředí, které Obr.8 Spuštění ArchiCADu 27

obsahuje lišty a panely s pracovními nástroji. Horní lišta má obdobný vzhled a funkci jako v ostatních programech MS office. Pod ní se nachází lišta se standardními funkcemi a lišta nastavení vybraného nástroje, která se mění v závislosti na vybraném nástroji. Prostřednictvím této lišty lze nastavovat jednotlivé vlastnosti všech nástrojů z nástrojové paletky. Na pravé straně se nachází paletka Navigátor, která má stromovou strukturu a vytváří celistvou logickou strukturu projektu

Obr.9 Pracovní prostředí ArchiCADu a usnadňuje orientaci v něm. Na levé straně je umístěna paleta nástrojů. Zobrazuje různé nástroje pro označování, 3D modelování, 2D kreslení a vizualizaci. Pro usnadnění vyhledávání jednotlivých nástrojů je rozdělena do skupin pro výběr, 3D model, 2D dokument a další. Na ploše se nachází projektový počátek, který je fixní po celou dobu práce a má souřadnice (0,0) (Řepík, Ptáček, Pour, 2008). 28

4.4.3 Tvorba terénu Tvorbu terénu v programu ArchiCAD 15 lze provádět pomocí nástroje Síť. Tímto nástrojem lze modelovat terén na základě umístění jednotlivých bodů a zadávání jejich výšek k základní úrovni. Pokud má uživatel k dispozici souřadnicová data v textovém souboru, lze vytvořit terén pomocí nástroje Terén z geodetických souřadnic. Tento nástroj vykreslí celý terén pomocí nástroje Síť podle souřadnic vztažených k projektovému počátku (Řepík, Ptáček, Pour, 2008).

Tento postup byl zvolen pro tvorbu terénu v této práci, kdy byl ze zaměřených dat vytvořen soubor, který byl pomocí tohoto nástroje převeden na síť zaměřeného pozemku. V základním pracovním prostředí byla v nabídce 3D model otevřena funkce Terén

Obr.10 Model zaměřeného pozemku

29

z geodetických souřadnic. Pomocí ní byl nahrán textový soubor s daty. Objevila se tabulka s možností nastavení měrných jednotek a nadmořské výšky projektového počátku. Projektový počátek byl nastaven na stejnou hodnotu jako je nadmořská výška 1NP stavby, protože je to vhodnější pro pozdější práci s objektem. Po nastavení a potvrzení se vykreslil zaměřený pozemek pomocí nástroje Síť, do kterého bylo možné začít umisťovat objekt.

4.4.4 Tvorba objektu Program ArchiCAD 15 využívá celou řadu konstrukčních prvků pro vytváření objektů. Každý slouží k vytváření jiné konstrukce a má svá specifická nastavování a možnosti tvorby. Například u nástroje Deska se v liště nastavení vybraného prvku může zvolit geometrická metoda tvoření polygonální, pravoúhlá nebo nakloněná pravoúhlá. U nástroje Zeď lze může být vybrána geometrická metoda tvoření rovná, zakřivená, lichoběžníková nebo polygonální. Toto nastavení se volí dle tvaru a složitosti vytvářeného obrazce. Mezi nejpoužívanější nástroje patří Deska, která se používá pro tvorbu vodorovných konstrukcí, Zeď, Dveře, Okno, Sloup, Střecha, Schodiště a Objekt. Některé prvky, například Okna a Dveře, lze použít pouze s kombinací s nástrojem Zeď. Samostatně do vytvářené konstrukce vložit nejdou. Nástroj Objekt slouží k umisťování objektů z knihoven. Ty se kromě standardních knihoven nábytku a interiérového vybavení mohou doplnit o knihovny speciálních prvků a konstrukcí vytvářených dodavateli stavebního materiálu a vybavení interiéru. Při tvorbě prvků pomocí nástrojové paletky se postupuje následovně. Nejprve uživatel vybere nástroj, který chce používat (Deska, Zeď, Střecha aj.) a v jeho dialogovém okně upraví položky nastavení dle potřeb. Zvolené nastavení potvrdí tlačítkem OK a poté může začít tvořit prvek (viz Obr 11).

30

Obr.11 Nastavení desky před její tvorbou

Tvorba objektu v rámci této práce byla započata spuštěním programu a vytvořením nového projektu. Poté bylo možné začít vytvářet základy a desku pomocí nástroje Deska. V nastavení nástroje byla navolena hloubka základů a vzdálenost od projektové nuly. Po potvrzení byl podle zvolených rozměrů vytvořen daný prvek. Na takto vzniklé desce byl pomocí nástroje Zeď vytvářen obvodový plášť budovy a dále po změně tloušťky stěny dle navržené skladby i vnitřní stěny objektu. Nosný sloup v rohu terasy byl vytvořen nástrojem Sloup, u kterého lze nastavovat různé tvary profilů, jeho rozměry a barvu pro 3D zobrazení. Dále byl objekt osazen stavebně truhlářskými výrobky pomocí nástrojů Okno a Dveře. Pomocí nástroje Střecha byla vytvořena konstrukce střechy zvolené barvy a tvaru. Na závěr 31

byly umístěny nástrojem Objekt zařizovací předměty, okapy a komínový systém. Knihovní prvky pro tvorbu komínového systému byly staženy a nainstalovány do stávající knihovny prvků ze stránek výrobce komínových systémů Schiedel.

4.4.5 Tvorba výkresů Po vytvoření objektu a jeho okótování v prostředí půdorysu se uživatel pomocí Navigátoru přepne do Výkresové složky, kde si založí sadu výkresů a nastaví jejich velikost a měřítko. Do jednotlivých výkresů exportuje pomocí Navigátoru z mapy projektu jednotlivé kresby. Poté do výkresů doplní rohová razítka, tabulky a ostatní náležitosti.

Obr.12 Pracovní prostředí tvorby výkresu Po dokončení výkresu se opět pomocí Navigátoru přepne do Publikace projektu, kde nastaví výstup pro jednotlivé výkresy. Zde může uživatel nastavit výstup v podobě souboru PDF, popřípadě exportovat výkres do formátu DWG či PMK (Řepík, Ptáček, Pour, 2008).

32

Stejným způsobem byla tvořena i výkresová dokumentace objektu užitého pro účely této práce. Po dokončení objektu, který byl v půdorysném zobrazení okótován a doplněn o všechny náležitosti výkresu, bylo pomocí panelu Navigátor zobrazeno prostředí Výkresové složky, ve které byla vytvořena nová sada výkresů. Byl nastaven potřebný formát výkresů a vytvořeno vlastní rohové razítko. Do takto připraveného pracovního prostředí bylo možné generovat jednotlivé kresby výkresů. Poté byly jednotlivé výkresy doplněny o zbylé náležitosti, jako například tabulky, orientace k severu, vyplnění rohového razítka apod. Hotové výkresy byly pomocí záložky Publikace projektu v panelu Navigátor vygenerovány ve formátu PDF, který je vhodným výstupem pro pozdější tisk. Pro tuto práci byl vytvořen výkres skutečného stavu pozemku, situace, půdorys 1NP, dva řezy (podélný a příčný) a pohledy. Tyto výkresy jsou součástí tištěné přílohy a také přiloženého CD.

33

5. Výsledná vizualizace Tvorba vizualizace se v programu ArchiCAD vytváří v režimu 3D zobrazení. ArchiCAD nabízí několik variant prezentace vytvářeného projektu ve dvou různých zobrazeních a to perspektiva a axonometrie. Pro tuto práci byla zvolena tvorba Fotozobrazení. Fotozobrazení nabízí více možností než pohledy vytvářené ve 3D okně. Lze zde nastavit pokročilé efekty, kterými je možné vytvářet fotorealistické snímky. K nastavení Fotozobrazení se dostaneme pomocí karty Dokument, kde zvolíme Vizualizace

Obr.13 Okno nastavení fotozobrazení a Nastavení fotozobrazení. V tomto okně lze nastavovat jednotlivé parametry pro vytváření snímků. Je zde na výběr z několika rendrovacích enginů. Každý z nich má jiné použití a kvalitativní výstupy. Při vytváření vizualizací pro tuto práce byl zvolen rendrovací engin 34

LightWorks, který je určen pro tvorbu pokročilých rendrovaných pohledů a umožňuje vytvářet velmi kvalitní obrázky. Tímto rendrem byly vytvořeny dvě varianty lišící se skladbou střešního pláště a fasádním systémem.

5.1 Varianta A Pro variantu A jsem použil fasádní systém z difuzní tenkostěnné omítky bílé barvy. Jako střešní krytinu jsem zvolil pálenou tašku. Tato vizualizace je vyobrazena na obrázku 14 a 15.

Obr.14 Varianta A - severozápadní pohled

35

Obr.15 Varianta A - jihovýchodní pohled

5.2 Varianta B U varianty B jsem jako fasádní systém zvolil odvětrávanou fasádu s dřevěným obložením. Střechu tvoří bednění z OSB desky, podkladní vrstva a asfaltový šindel šedé barvy. Tato vizualizace je vyobrazena na obrázku 16 a 17.

36

Obr.16 Varianta B - severozápadní pohled

Obr.17 Varianta B - jihovýchodní pohled

37

6. Diskuze Prvním úkolem této práce bylo vytvoření vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí programu ArchiCAD.

Parcela, která byla pro vytvoření projektu vybrána, se nachází v klidné lokalitě na okraji města Tišnova. Momentálně je tato parcela v katastru nemovitostí vedena jako zahrada. V územním plánu města se s ní však počítá jako se zastavitelným územím pro všeobecné bydlení. Vzhledem k poloze na okraji zastavěné části města by neměl být problém ani s vynětím půdy ze zemědělského půdního fondu, kterým je v současné době chráněna. Při plánování umístění stavby na parcelu je nutné zohlednit všechny legislativní předpisy a normy určující možnosti a omezení výstavby. V bezprostřední blízkosti parcely se nachází sloupová trafostanice VN, kolem které dle legislativních předpisů vzniká nezastavitelná plocha zasahující až do části pozemku. Stejné legislativní předpisy určují i ochranné pásmo kolem elektrického vedení vysokého napětí procházejícího od této stanice přes pozemek. Vzniklá ochranná pásma limitují zastavitelnost tohoto pozemku. Po zohlednění vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a ochranných pásem elektrického vedení, se zastavitelná plocha zvolené parcely zmenšila na oblast jejího horního okraje. To znemožňuje umístění objektu jiným způsobem, než jak bylo navrženo v rámci tohoto projektu. Ochrannými pásmy je omezena také možnost umístění garáže. Proto byla v rámci tohoto projektu vytvořena pouze dlážděná parkovací plocha, která umožnila maximální využití zastavitelné plochy pozemku pro umístění dřevostavby. Pro výstavbu garáže by bylo nutné změnit dispozice a rozměry budovy, aby mohla být garáž umístěna mimo ochranné pásmo.

38

Pro účely této práce byl zvolen přízemní nepodsklepený rodinný dům bez obytného podkroví. Jde o dřevostavbu rámové konstrukce s difúzně otevřeným konstrukčním systém stěn Rigips – diffuwall a střechou s příhradových vazníků. Jednopatrovou dřevostavbu rodinného domu bez obytného podkroví jsem si vybral, protože se mi líbí a chtěl jsem se o jejich výhodách i nevýhodách dozvědět více informací. Jednou z velkých výhod jednopatrové budovy je absence schodiště, která nejen zvětší užitnou plochu ale i zmenší náklady na výstavbu. Takováto budova je navíc vhodná pro život osob se sníženou pohyblivostí i rodiny s malými dětmi. Další výhodou je, že není nutné budování těžkých stropů. To usnadní výstavbu nejen po stránce technologické, ale i ekonomické. Nevýhodou může být složitější dispoziční řešení z důvodu umístění všech potřebných místností v jednom patře. To může mít za následek zvětšení obvodových rozměrů oproti vícepodlažním rodinným domům. Skladbu obvodového pláště od firmy Rigips jsem zvolil, protože se mi jejich systém líbí a měl jsem možnost se s ním již setkat při tvorbě projektů v průběhu studia. Střešní konstrukci z příhradových vazníků jsem zvolil, protože u vybrané stavby není uvažováno s obytným podkrovím a střecha tudíž může mít nízký sklon. Pro tuto variantu je konstrukce z příhradových vazníků ideálním řešením. Výhoda spočívá především v tom, že vazníkový krov překlene mnohem větší vzdálenosti bez nutnosti podpěrných prvků než jiné konstrukce. V dispozičním řešení se proto není třeba omezovat nutností umístění podpěrných prvků. To u jednopodlažní stavby, kde není volného místa nazbyt, přináší větší variabilitu řešení.

Výsledná vizualizace byla v programu ArchiCAD vytvořena pomocí nástroje pro Fotozobrazení v rendrovacím enginu LightWorks. Tento engin jsem upřednostnil proto, že umožňuje vytvářet velmi kvalitní obrázky a jeho rendrovací čas je přiměřeně dlouhý kvalitě obrázků. Pro tento projekt byly vytvořeny dvě varianty, které se liší skladbou střešního pláště a fasádním systémem. Já osobně bych upřednostnil variantu B . Dřevěné obložení fasády je podle mého názoru pro tuto dřevostavbu na daném místě vhodnější. Varianta střešního pláště tvořeného bedněním z OSB desky, podkladní vrstva a asfaltový šindel je navíc pro 39

vazníkovou konstrukci vhodnější než krytina z pálených tašek z důvodu její váhy a dodržení potřebného sklonu střechy.

Druhým úkolem této práce bylo zhodnocení práce s programem ArchiCAD.

Společnost Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR (CEGRA), která je dodavatelem ArchiCADu pro český trh, má vytvořenou silnou síť uživatelské podpory. Pořádá školení a workshopy, poskytuje zdarma program pro studenty a umožňuje těmto studentům získat po dokončení studia software ArchiCAD za výhodné ceny. To je dle mého názoru velice dobrá marketingová strategie, která značně zviditelňuje tento produkt na trhu. Navíc pomáhá uživatelům získat informace potřebné pro práci s programem. V rámci této práce byl v programu ArchiCAD vytvořen model terénu, model dřevostavby a konečná vizualizace. Tvorba modelu terénu byla velice usnadněna možností vytvoření modelu terénu z načtených souřadnicových dat z textového souboru. Tato funkce ArchiCADu velmi ulehčí práci zvláště u terénu s velkým počtem zaměřených bodů, u kterého by bylo vynášení jednotlivých bodů a přiřazování jejich výšek značně zdlouhavé a pracné. U takového terénu pak díky této funkci stačí zpracovaná data z měření převést do textového souboru a ArchiCAD daný terén sám zpracuje a vytvoří jeho model. Model objektu byl v programu ArchiCAD vytvořen standardně ve 2D zobrazení a program sám dle nastavení jednotlivých prvků vytvořil 3D model objektu. Tento model byl dále ve 3D zobrazení upravován a posunován po modelu terénu dle potřeb uživatele. Po umístění modelu objektu do modelu terénu byl terén v okolí objektu přemodelován tak, aby splňoval požadavky obytné normy. Tyto změny modelu terénu se v programu ArchiCAD provádí jednoduše přetvořením jednotlivých bodů sítě. Tvorba vizualizace je v programu dobře zpracovaná a přehledná. Uživatel si může vybrat ze dvou zobrazení a to perspektivního nebo axonometrického. Nastavení intenzity a pozice slunce a vrhání stínu skvěle dokreslí výsledný pohled na stavbu. Kromě

40

fotorealistických obrázků lze vytvořit průletové videa exteriérem i interiérem a dotvořit tak efektivní dojem z prezentace výsledné vizualizace.

Největší klady programu ArchiCAD vidím v tom, že je vytvářen model stavby a z tohoto modelu lze poté generovat vše co je pro projekt potřebné. Vytvořený model můžeme zobrazit ve 3D a vytvořit vizualizaci, nebo ho zobrazíme ve 2D a zde si jej můžeme prohlédnout v půdoryse, řezu či pohledu a vytvořit tak jednotlivé výkresy. To značně ulehčí práci zejména v tom, že nemusíme tvořit jednotlivé výkresy zvlášť, ale stačí vytvořit pouze jeden model a zněj vše jednoduše vygenerovat. Dále bych u softwaru ArchiCAD vyzdvihl funkci knihoven. Knihovna prvků je důležitá součást pro tvorbu modelu. Z knihovny se načítají prvky vybavení a specifických konstrukcí. ArchiCAD obsahuje základní obecnou knihovnu prvků, jako jsou okna, dveře, zařizovací předměty a nábytek. CEGRA má v rámci své uživatelské podpory na svých stránkách seznam výrobců stavebních dílců a vybavení pro stavby, kteří mají vytvořené knihovny svých produktů. Ty lze stáhnout a rozšířit tak základní knihovnu o specifické prvky. V této práci byla využita knihovna komínů společnosti Schiedel. To umožnilo umístit do objektu přesný model vybraného typu komínu. Tato funkce značně ulehčí práci projektantovi, který nemusí zdlouhavě modelovat specifický prvek pro stavbu. Za nevýhodu programu považuji to, že standardní nastavení programu neodpovídá legislativním normám pro tvorbu výkresové dokumentace v České Republice. Pro tvorbu výkresů je proto nutné upravit nastavení některých prvků na požadované hodnoty.

Dle svých osobních zkušeností hodnotím práci se softwarem ArchiCAD velice kladně a vřele bych ho doporučil nejen pro tvorbu vizualizace prostorového umístění objektu do terénu.

41

7. Závěr V této práci bylo dosaženo požadovaného cíle a to vytvoření vizualizace prostorového umístění dřevostavby na vybraném pozemku. Zvolený pozemek, nacházející se na okraji obce Tišnov, byl zaměřen a následně vymodelován do 3D podoby v programu ArchiCAD. Do plánu pozemku byla znázorněna ochranná pásma vedení elektrického napětí a odstupy od hranic okolních pozemků, čímž byl vymezen prostor pro umístění stavby. Dále byl vytvořen model dřevostavby a to přízemního nepodsklepeného rodinného domu bez obytného podkroví. K tomuto domu byly vytvořeny výkresy a sama dřevostavba byla převedena na 3D model, který byl vhodně umístěn do terénu. Byla vytvořena vizualizace prostorového umístění této dřevostavby na daném pozemku a to hned ve dvou variantách. Ty se vzájemně lišily především skladbou střešního pláště a fasádním systémem. V diskuzi byla zhodnocena práce s programem ArchiCAD a jeho vhodnost pro tvorbu vizualizace a osazování objektu do terénu. Tento program se ukázal vhodným k řešení daného problému.

42

8.Summary The main objective of this thesis, creation a visualization of the spatial location of wooden houses model in the selected terrain, was achieved. Selected plot, located on the outskirts of Tišnov, was tergeted and subsequently modeled in 3D form in ArchiCAD. The protective zones of electrical power lines and distances from the border surrounding land, which define the space for construction, were entered into the plot plan. Further, the model of wooden constructions including drawings and 3D models was created. This model of the wooden house was placed in the selected terrain. The author created two variants of the visualization of the spatial location of wooden houses model in the selected terrain. They differ mainly in the composition of the roof cladding and facade systems. In the discussion, a work with ArchiCAD and its suitability for the creation of the visualization and placement of building into the terrain was evaluated. This program has proved suitable to solve the problem.

43

9. Seznam použité literatury Použitá literatura DOUŠEK, František. Geodézie. II. přepracované vydání, 2005. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005, 296 s. ISBN 80-7157-913-0. Dřevostavby - Podklady pro výrobce dřevostaveb a projektanty [online]. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize Rigips, říjen 2013[cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.rigips.cz/drevostavby-2/drevostavby-podklady-pro-vyrobcedrevostaveb-a GEODIS BRNO. S.R.O. ELEKTRONICKÁ TOTÁLNÍ STANICE GTS-105N: Návod na použití. Brno, leden 2007. GEPRO spol. s r. o. [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.gepro.cz/

HAVÍŘOVÁ, Zdeňka. Dům ze dřeva. Era - vydavatelství, 2006. ISBN 80-7366-060-1. MILLER, Mark R. a Rex MILLER. Carpentry & Construction. 5th Edition. United States of America: McGraw-Hill, 2009. ISBN 978-0-07-162471-8. Nahlížení do katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřický a katastrální [online]. [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ PTÁČEK, Roman a Pavel POUR. BIM projektování v ArchiCADu. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. ISBN 978-80-247-7547-0 ŘEPÍK, Stanislav, Roman PTÁČEK a Pavel POUR. ARCHICAD - KROK ZA KROKEM, I. DÍL STUDIE. Praha: Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, s.r.o., září 2008. ŘEPÍK, Stanislav, Roman PTÁČEK a Pavel POUR. ARCHICAD - KROK ZA KROKEM, II. DÍL DOKUMENTACE. Praha: Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR, s.r.o., duben 2009. VAVERKA, Jiří, Zdeňka HAVÍŘOVÁ a Miroslav JINDRÁK. Dřevostavby pro bydlení. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2205-4. VINAŘ, Jan. Historické krovy. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3038-7.

44

Zákony a normy Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb - Kreslení výkresů stavebních částí

45

10. Seznam příloh Příloha č. 1 - Fotodokumentace pozemku Příloha č. 2 - Kopie měřičského náčrtu Příloha č. 3 - Kopie zápisníku měření Příloha č. 4 - Seznam souřadnic měřených bodů Příloha č. 5 - Výkres skutečného stavu pozemku Příloha č. 6 - Výkres situace Příloha č. 7 - Výkres půdorysu 1NP Příloha č. 8 - Výkres řezu A Příloha č. 9 - Výkres řezu B Příloha č. 10 - Výkres pohledů

Přílohy na CD:

Obrázky vizualizace Výkres situace Výkres půdorysu 1NP Výkres řezu A Výkres řezu B Výkres pohledů

46

Přílohy Příloha č. 1 - Fotodokumentace pozemku

Fotografie pozemku západní pohled od silnice

Fotografie pozemku východní pohled od lesa

Příloha č. 2 - Kopie měřičského náčrtu

Příloha č. 3 - Kopie zápisníku měření

Příloha č. 4 - Seznam souřadnic měřených bodů Seznam souřadnic BOD 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Y 5051.09 5037.18 5046.02 5041.25 5035.45 5031.67 5037.91 5054.93 5077.48 5075.61 5052.65 5055.36 5070.58 5068.91 5069.94 5074.42 5086.50 5082.59 5074.10 5067.43 5037.89 5051.05 5045.97 5037.25 5041.02 5035.37 5031.54 5022.06 5016.87 5027.09 5036.94 5045.13 5051.55 5057.98 5064.41

X 1029.26 1030.54 1031.75 1040.79 1047.76 1052.28 1009.77 1019.06 1024.85 1032.37 1025.83 1018.02 1021.93 1028.51 1022.93 1020.77 1027.18 1022.70 1036.72 1034.35 1009.77 1029.24 1031.75 1030.47 1040.71 1047.75 1052.22 1063.54 1069.66 1077.91 1085.32 1075.56 1067.90 1060.22 1052.56

Z 295.02 294.72 295.11 293.99 292.59 291.45 295.94 295.18 294.44 294.27 295.01 295.36 294.84 294.57 294.69 295.02 294.26 294.88 294.44 294.65 295.99 295.07 295.15 294.30 293.57 292.64 291.50 288.96 288.18 287.96 287.38 289.12 290.85 292.96 294.01

BOD 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 218 5001 5002 5003 KH45 KH46

Y 5033.97 5040.11 5046.27 5052.41 5073.69 5050.57 5037.90 5069.94 5075.60 5086.49 4910.40 5000.00 5009.49 5111.80 5122.22 4967.04

X 1066.85 1058.97 1051.08 1043.21 1036.55 1028.99 1009.80 1022.93 1032.40 1027.20 985.29 1000.00 1019.80 1044.65 1022.16 1000.00

Z 289.29 291.18 293.24 294.33 294.44 295.07 295.94 294.69 294.27 294.26 296.43 296.70 294.56 292.13 293.17 296.94