MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Návrh řešení společenské části rodinného domu Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Petr Brunecký Brno 2011

Vypracovala: Bc. Lenka Jašová

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Návrh řešení společenské části rodinného domu zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 18. 4. 2011

Děkuji panu doc. Dr. Ing. Petrovi Bruneckému za vedení mé diplomové práce a za poskytnutí cenných rad při jejím řešení. Velký dík také patří mojí rodině a blízkým za velkou podporu a trpělivost, kterou mně věnovali.

Jméno studenta: Bc. Lenka Jašová Name of student: Bc. Lenka Jašová Název práce: Návrh řešení společenské části rodinného domu Name of thesis: Living room and kitchen design in the single family house Abstrakt: Práce je zaměřena na návrh společenské části rodinného domu, kterou představuje kuchyně s jídelní částí a obývací pokoj. Jde o ucelenou obytnou místnost, jejíţ návrh vychází z poţadavků majitelů a dimenze úloţného prostoru je podloţena analýzou ukládaných předmětů v konkrétním prostoru. Rozbor je graficky vyhodnocen a popsán. Volba materiálů, které jsou pouţity v konečném návrhu, vychází z poznatků popsaných v teoretické části. Výstupem jsou 3D vizualizace prostoru a výkresová dokumentace, která by měla slouţit jako podklad pro realizaci interiéru. Klíčová slova: návrh, kuchyně, obývací pokoj, obytná místnost, úloţný nábytek

Abstract: In my thesis I especially focus on the design of kitchen with dining area and living room in one. I meet all requirements set by owners and the dimension of storage space is based on analysis of storing items for which the furniture is designed. The results are diagrammatized and described. The choice of the materials used in final design is

well fouded

in theoretical part. The output is presented by 3D visualizations of the room and the drawing documentation, which will be the base for realization.

Key words: design, kitchen, living room, the connection of kitchen and living room, furniture for storage

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 7 MATERIÁL A METODIKA .............................................................................................. 8 1. FUKNČNÍ ZÓNY ......................................................................................................... 9 2. KUCHYNĚ ................................................................................................................ 10 2.1 Rozdělení kuchyní ......................................................................................... 10 2.2 Zóny v kuchyni ............................................................................................... 11 2.3 Uspořádání kuchyní ....................................................................................... 14 3. KUCHYNĚ SOUČASNOSTI ..................................................................................... 16 4. ERGONOMIE A BEZPEČNOST V KUCHYNI .......................................................... 22 5. MATERIÁLY V KUCHYNI ........................................................................................ 23 5.1 Kuchyňské skříňky ......................................................................................... 23 5.2 Pracovní desky .............................................................................................. 25 5.3 Obklady .......................................................................................................... 28 5.4 Podlahy .......................................................................................................... 29 6. OSVĚTLENÍ KUCHYNĚ ........................................................................................... 30 7. OBÝVACÍ POKOJ .................................................................................................... 32 7.1 Zóny obývacího pokoje .................................................................................. 32 7.2 Nábytek pro stolování .................................................................................... 33 7.3 Úloţný mobiliář a odpočivný nábytek ............................................................ 36 8. SOUČASNÝ STAV OBÝVACÍCH POKOJŮ ............................................................ 38 9. POPIS ŘEŠENÉHO PROSTORU............................................................................. 41 10. ANALÝZA ÚLOŢNÝCH PROSTOR ....................................................................... 42 10.1 Objem ukládaných předmětů v řešeném prostoru ....................................... 42 11. APLIKACE ANALÝZY NA PLÁNOVÁNÍ ÚLOŢNÉHO PROSTORU ..................... 46 12. NÁVRH OBYTNÉHO PROSTORU......................................................................... 53 12.1 Pouţité materiály ......................................................................................... 58 12.2 Předběţná kalkulace ................................................................................... 62 DISKUZE ...................................................................................................................... 64 RESUME ....................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY............................................................................... 68 SOUPIS TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ................................................................. 71 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 74

ÚVOD

„Domov - vždycky to budu opakovat - není prostor, ale proces. Tady se schovávám před deštěm a zimou, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerancí a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost.“ Miroslav Horníček

Komunikace

přispívá

k rozvoji

mezilidských

vztahů

a

obecně

je bytostným projevem člověka ať uţ verbální nebo neverbální formou. K setkávání a sdělování dochází mimo bytový prostor, ale současně se tak děje i uvnitř něj, a to přímo v jeho centru. Tím je především prostředí kuchyně a místnost obývacího pokoje, jejichţ úloha je v prvé řadě společenská. Nejenţe se zde upevňuje citové pouto členů domácnosti při jejich vzájemném souţití, ale zvyšuje se tak i soudrţnost společnosti jako celku. Člověk se obklopuje předměty, které si buď sám pořídí, nebo je jimi obdarován. Mohou být libovolného charakteru i rozličného objemu. Nutné však je, aby pro ně byl vyhrazen dostatek prostoru. Při zařizování interiéru by vţdy mělo platit pravidlo, ţe prvky, které jej vytváří, jsou dokonale přizpůsobeny poţadavkům majitele (majitelů) a současně by měly být podřízeny i jeho návykům a moţnostem. Nikdy by nemělo docházet k opačné interakci, kdy je potlačena zejména funkčnost. Je však otázkou, do jaké míry tato zásada proniká do reálného ţivota.

6

CÍL PRÁCE

Jako cíl mé diplomové práce jsem si určila navrhnout společenskou část rodinného domu, kterou představuje prostor kuchyně s jídelní částí a obývací pokoj v jedné místnosti. Proto by mělo být zařízení interiéru jednotného estetického ztvárnění, mělo by působit harmonicky a vytvářet tak kompaktní celek. Současně je záměrem porovnat vztah objemu ukládaných předmětů k dimenzím úloţného nábytku, aby byly zajištěny dostatečné provozní poţadavky. V práci se budu zabývat popisem zařízení kuchyní a obývacích pokojů z hlediska funkčních zón prostoru a popisem materiálů, jeţ budou teoretickým podkladem pro výsledný návrh. Dílčím výstupem bude i výkresová dokumentace v měřítku 1:10, podle které by měl být kvalifikovaný pracovník schopen nábytkovou sestavu vyrobit.

7

MATERIÁL A METODIKA

Diplomová práce je napsána formou kompilace. Podklady pro zpracování jsem čerpala z literatury v podobě kniţních titulů, skript, odborných časopisů a z internetových zdrojů (viz. Seznam pouţité literatury), které se zabývají tematikou vybavení kuchyní, obývacích pokojů a funkčních zón prostoru. Součástí práce je analýza ukládaných předmětů, jeţ je podkladem pro výsledné dimenzování úloţného prostoru v obou částech místnosti. Vyhodnocená

data

jsem

získala

pomyslným

převedením

předmětů

na pravoúhlá tělesa (krychle a kvádry) a následným vyměřením jejich rozměrů běţným metrem. Výsledek je dále aplikován na vnitřní objem úloţných prostorů a graficky prezentován. Návrhová část sestává z vizualizací prostoru, které byly vytvořeny v programu Autodesk 3ds Max 2009 a jsou současně porovnány s původním zařízením prostoru. Kromě toho práce obsahuje i popis materiálů, jeţ jsou v návrhu pouţity a je stanovena i předběţná kalkulace ceny vybavení. Přílohy tvoří výkresová dokumentace, která byla zhotovena v programu Turbocad Professional v15. Mezi přílohami označenými P1 - P8 je půdorys místnosti v měřítku 1:50 a pohledy na vybavení v měřítku 1:20. Na výkresech č. 01 - 25 jsou vyobrazeny korpusy skříněk v měřítku 1:10.

8

1. FUKNČNÍ ZÓNY

Bydlení se řadí mezi základní lidské potřeby. Pocit bezpečí, ochranu před nepříznivými vlivy a zároveň místo, kde by mohl zaloţit vlastní rodinu, nejprve

člověk

hledal

a

později

začal

vytvářet.

V bytovém

interiéru

se uskutečňují nerůznější činnosti, které jsou neodmyslitelně spjaté s existencí jedince. Jeden celistvý prostor byl postupně členěn do navzájem oddělených místností, které začaly uţivatelům slouţit k rozličným činnostem - funkcím. Hála (2009) popisuje tři funkční zóny v obytném prostoru: 1. ZÓNA

KOMUNIKAČNÍ,

která

zajišťuje

komunikační

návaznost

mezi jednotlivými místnostmi i uvnitř nich. 2. ZÓNA ÚLOŢNÁ, jeţ je prostorem pro ukládání věcí. 3. ZÓNA

PRO

ČINNOSTI

V BYTĚ,

ať

uţ

jsou

charakteru

ryze

individuálního, nebo se na ní podílí více jedinců. Na základě povahy těchto činností od sebe odděluje společenskou zónu, určenou pro společný ţivot obyvatel bytu (popř. rodinného domu), ale i jejich návštěvy, a zónu privátní, jejíţ místnosti většinou uţívají pouze jednotliví členové domácnosti. Dále upozorňuje na to, ţe v dispozičně správně řešeném bytě se návštěva pohybuje pouze ve společenské zóně, aniţ by musela projít privátní částí. A osobní zóna má být v ideálním případě řešena tak, aby umoţnila nerušený pohyb domácích osob při vykonávání běţných činností, aniţ by musely procházet společenskou částí bytu.

Obr. 1 Vazby jednotlivých místností v bytě A – špatně, křižující se provoz, B – správně

9

2. KUCHYNĚ

Kuchyně je jednou z nejfrekventovanějších místností v bytě a právem si při zařizování bytového prostoru zaslouţí největší pozornost. Vţdyť kuchyně není jen přípravnou pokrmů, ale i prostorem pro skladování potravin a ukládání nádobí i čisticích prostředků. Někde plní funkci prádelny a také jídelny. V současné době se těší stále větší oblibě její propojení s obývacím pokojem, kdy vytváří jednotný celek a ruku v ruce se stávají srdcem rodinného ţivota i společenského ţivota rodiny.

2.1 Rozdělení kuchyní

Kuchyně lze podle Lhotákové a kol. (2006) rozdělit na několik druhů, a to hned z několika hledisek. Jedno z nich se odvíjí podle funkcí resp. činností, které jsou v ní vykonávány:  KUCHYNĚ PRACOVNÍ – slouţí především pro přípravu pokrmů  KUCHYNĚ S PROSTOREM PRO PŘÍLEŢITOSTNÉ STOLOVÁNÍ  KUCHYNĚ S ÚPLNÝM STOLOVÁNÍM  OBYTNÉ KUCHYNĚ – kdy pracovní i jídelní část vytváří ve spojení s obývacím pokojem souvislý celek S výše

uvedeným

dělením

souvisí

i

sama

velikost

kuchyně.

Proto se podle rozsahu, jaký zabírá v celkovém prostoru bytu (domu či jiného prostoru), rozlišují:  KUCHYŇSKÉ KOUTY, s nimiţ se lze setkat v garsoniérách v podobě např. multifunkčních center či skříní.  MALÉ KUCHYNĚ, které v malometráţních bytech nepřesahují výměru přibliţně 12 m2.  VELKÉ KUCHYNĚ, o kterých hovoříme jako o kuchyních běţného typu. Stolování můţe probíhat jak v rámci jednoho prostoru, tak i dvou oddělených místností. 10

 VELKÉ

OBYTNÉ

které jsou

KUCHYNĚ

alespoň

vizuálně

propojené odděleny

na

s obývacími část

prostorami,

pracovní,

jídelní

a pobytovou. Kuchyně nemusí být součástí výhradně bytových prostor, a proto by zde nemělo chybět rozdělení podle místa a účelu jejího zřízení. Jsou to kuchyňky pro kanceláře, zdravotnická zařízení a nejrůznější provozy, dále kuchyně pro mobilní

ubytování

a

v neposlední

řadě

sem

patří

i

kuchyně

pro handicapované osoby.

2.2 Zóny v kuchyni

Stejně jako můţeme funkčně „zónovat“ dispozici bytu, tak lze i v kuchyni od sebe odlišit pět základních zón1. Při navrhování kuchyní by měl být brán zřetel nejen na jejich vzájemné vztahy a následně jejich účelné řazení, ale v největší míře bychom se měli zabývat otázkou správného dimenzování úloţných prostor. A i tady platí pravidlo, ţe design není pouze záleţitostí estetického ztvárnění (výběr materiálů atp.), ale vedle bezpečnosti a ergonomie stojí v prvé řadě funkčnost. Jen stěţí bude zajištěn správný provoz kuchyně, kdyţ bude její uţivatel nucen pro nedostatek místa neustále přesunovat a všelijak stohovat ostatní kusy kuchyňského vybavení. Je účinné mít předměty přehledně uloţené, optimálně přístupné a v kombinaci s vhodným plánováním zón lze zaručit plynulejší pracovní procesy. I.

ZÓNA ZÁSOB

Je určena ke skladování předmětů určených ke spotřebě. Jedná se o chlazené i nechlazené potraviny a další zboţí, které se při vaření a pečení spotřebují a následně je nutné znovu nahradit novými. Patří sem např. pečivo, mouka, cukr, krupice, hotové produkty či polotovary, těstoviny a jiné přílohy, cereálie, různé laskominy, káva, čaj apod., chlazené potraviny. Obecně ji tvoří vestavná popř. volně stojící chladnička. Na trhu bílé techniky je skutečně nepřeberné mnoţství typů: od amerických chladniček, 1

Blum [online]. 2009. Dynamic space. [cit. 2011-02-10]. .

Dostupné

z

WWW:

11

přes samostatné, aţ po kombinace s mrazničkou. Zákazník můţe vyhledávat podle nejrůznějších parametrů a najít tak ideální řešení. Jestliţe není prostorově moţné vybudovat v kuchyni spíţ, její místo obvykle nahrazuje potravinová skříň. Výrobci kování nabízí výsuvné drátěné programy, kde lze potraviny přehledně uchovávat. Stejnou úlohu však můţe zastat i systém výsuvů. II.

ZÓNA UKLÁDÁNÍ

V této zóně jsou uloţeny především jídelní soupravy. Zahrnujeme sem jídelní příbory, talíře, misky, kávový servis, sklenky všech druhů, hrnky, dţbány, termosky, tácy a podnosy, prázdné plastové nádoby a zavařovací sklenice, drobné předměty a dekorace, prostírání, zřídka pouţívané kuchyňské elektrospotřebiče, lze sem umístit i léky. Vzhledem k tomu, ţe odkladné zóně můţe být vyhrazena i část pracovní desky, můţe na ní volně stát např. varná konvice,

kávovar

(presovač),

toustovač

nebo univerzální

kráječ,

jeţ se pro kaţdodenní vyuţití ani nevyplatí ukládat. Z ergonomického hlediska je účelné uschovat frekventovaně pouţívané nádobí do zásuvek spodních skříněk, kde je k němu zajištěn pohodlný přístup. I tuto problematiku mají producenti vnitřního vybavení nábytku takříkajíc v malíčku. Navrhují vnitřní členění, které lze vytvořit snadnou instalací pomocí příček, nebo např. pro jídelní příbory lze zakoupit příborník ve formě plastového výlisku. Ten je pro náročnější uţivatele vyroben z kovu nebo dřeva. K dostání jsou i různé drţáky kupříkladu talířů aj. III.

ZÓNA MYTÍ

V jejím centru je dřez a pro stále více domácností k ní neodmyslitelně patří myčka nádobí. Neméně důleţitou součást tvoří rovněţ odpadkový koš, eventuálně celá souprava nádob na tříděný odpad tzv. „sorter“. Do této zóny se řadí i čisticí prostředky s pomůckami na čištění a mytí, jeţ jsou nejčastěji umístěny ve skříňce pod dřezem. Součást by mělo tvořit místo pro pouţívané utěrky. Prostor pod dřezem se stále ještě nevyuţívá v dostatečné míře a s pomocí nejrůznějšího vybavení, např. v podobě výsuvů, lze získat cenný úloţný prostor pro odpadkové pytle, nákupní tašky a sáčky aj.

12

Zóna mytí by měla být umístěna nedaleko zóny ukládání, aby se tím minimalizoval počet kroků při přendávání umytého nádobí z myčky zpět do skříněk popř. zásuvek. IV.

ZÓNA PŘÍPRAVY Obsahuje kuchyňské náčiní, potřebné pro přípravu pokrmů. Jsou to

pracovní příbory a pomůcky, prkénka na krájení, mísy, kuchyňské spotřebiče a váha. Můţeme sem zahrnout i otevřená balení potravin (uchovávané v dózách nebo v původních obalech), s nimiţ se při přípravě jídla pracuje nejčastěji. Zpravidla se jedná o olej, ocet, koření, omáčky atd. Své místo tu nachází také kuchyňské role (alobal, fólie, papírové utěrky). V oblasti přípravy, tedy mezi dřezem a varnou plochou, se nachází nejdůleţitější pracovní prostor, který by měl být bezpodmínečně dostatečně dimenzován a dobře osvětlen. Minimální doporučená šířka činí 80 cm (dle ČSN 91 0412 Úloţný nábytek – Technické poţadavky). V.

ZÓNA VAŘENÍ Tato zóna je srdcem kaţdé kuchyně. Je v ní umístěna trouba, varná

deska s odsavačem par a mikrovlnná trouba. Jsou zde uloţeny předměty, jeţ jsou zapotřebí při vaření a pečení, jako hrnce, pánve, plechy, pečicí formy a další speciální varné nádobí. Dále se jedná o pracovní příbory a pomůcky, četně poţívané kuchyňské elektrospotřebiče, pečicí fólie, chňapky a kuchařské knihy. Za posledních pár desítek let neprodělala větší vývoj snad ţádná jiná místnost neţ je právě kuchyně. Mimo jiné k tomu přispívá i posun na poli vaření. Co do vybavení, máme moţnost vybírat mezi volně stojícím sporákem a moderní vestavěnou troubou s oddělenou varnou deskou. Teplé úpravy pokrmů je moţné docílit na plynové nebo elektrické varné desce, kde mezi ustupující litinovou deskou, dále sklokeramickou a indukční deskou je právě ta třetí bezkonkurenčním vítězem.

13

2.3 Uspořádání kuchyní

Jednotlivé zóny by neměly být řazeny náhodně, ale pro bezproblémový chod kuchyňského provozu by měl být zachován princip „pracovního trojúhelníku“. Jedná se o vzájemné uspořádání zóny zásob, vaření a mytí. Dá se říct, ţe čím je obvod tohoto trojúhelníku menší, tím hovoříme o lepším uspořádání. Uţivatel(ka) se nachodí méně a činnost se tím zefektivňuje. Vzdálenost

mezi

jednotlivými

centry

však

nemůţe

být

natolik

malá,

aby nedovolila téměř ţádný pohyb. Conran (2002) uvádí, ţe minimální vzdálenost

jednotlivých

pracovních

zón

by

měla

být

90

cm.

Mimo to je nevhodné pracovní trojúhelník jakkoli přerušovat např. vysokými skříňkami. Vliv na dimenzi trojúhelníku má nejen velikost, ale svou roli zde hraje i tvar kuchyně. V úzkých místnostech nachází uplatnění „lineární kuchyně“, někdy označované jako kuchyně typu „I“ (obr. 2). Dále to je „paralelní (průchozí) kuchyně“ na obr. 3, známá jako kuchyně typu „H“, která poskytuje nejlepší vyuţití prostoru. Na obrázku obr. 4 je znázorněno schéma kuchyňské sestavy typu „L“. Kuchyně tvaru „U“ na obr. 5 vyuţívá plné stěny prostoru místnosti, avšak problém můţe nastat v případě, ţe jednotlivá pracovní místa mohou být od sebe hodně vzdálená. Řešením můţe být moderní „ostrůvek“ s integrovanou varnou deskou. Posledním typem je kuchyně „poloostrůvková“ jinými slovy kuchyně

typu

„G“

(obr. 6),

jejíţ

vyčnívající

plochu

lze

vyuţívat

např. jako snídaňový pult.

Obr. 2 Kuchyně typu „I“

Obr. 3 Kuchyně typu „H“

14

Obr. 4 Kuchyně typu „L“

obr. č. X

Obr. 5 Kuchyně typu „U“

Obr. 6 Kuchyně typu „ G“

15

3. KUCHYNĚ SOUČASNOSTI

V portfoliu zahraničních i tuzemských interiérových studií je nabídka kuchyňských sestav dělena dle stylů. Zpravidla to je styl rustikální (selský), který se vyznačuje reliéfními dvířky s členěnými skleněnými výplněmi nebo ozdobnými vitráţemi, římsami, kovanými úchytkami, vše v harmonické kombinaci, které kuchyňské prostředí zútulňuje. Základem je tradiční materiál – masivní dřevo (dub, buk, olše, smrk, javor nebo ořech) v různých barevných odstínech, mnohdy dokončen patinováním. Příjemnou

atmosféru

interiéru

dotváří

doplňky

v podobě

kamenných

či hliněných nádob s bylinkami, proutěné košíky i podnosy, malované talíře, misky a nepostradatelné jsou zde textilie (záclony, ubrusy, ubrousky) kostkového vzoru. „Rustikální styl v dnešní podobě skvěle propojuje nádech starých dobrých časů a výdobytků dnešní doby, jako jsou např. moderní vestavěné kuchyňské spotřebiče.“ 2

Obr. 7 Sykora – rustikální styl (kaštan)

2

Rustikální kuchyně [online]. 2008. Rustikální kuchyně. [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: .

16

Obr. 8 Hanák – „HARMONIA“ (drásaný jasan s ruční patinou)

Obr. 9 GeD – „STELLA“ (mořený kaštan)

Obr. 10 Copat – „LOGGIA“ (mořený dub)

17

Vedle něj současně existuje styl moderní, který oslovuje širší okruh potenciálních zákazníků a reaguje na nejnovější trendy v nábytkové tvorbě. Na druhou stranu si ponechává prostor pro individuální přístup, jak někde bývá nazýván klasickým stylem. Kuchyně se ale mohou nést i v duchu historizujících stylů, nebo mohou obsahovat retro prvky. „V současnosti se kuchyně stále více prosazuje jako hlavní obytný prostor a její minimalistický vzhled je dotahován k dokonalosti.“3 Spojení s obývacím pokojem je stále těsnější, a proto jsou vestavné spotřebiče postupně ukrývány za nábytkové dveře. Samozřejmostí je „bezúchytkové“ otevírání zásuvek i dveří, které zvyšuje hygienu kuchyňského provozu. Běţné je uţití kování s moţností tlumeného dojezdu. Vysoký lesk a výrazné jednotné barvy, které byly trendem posledních několika let, pomalu ustupují. Do popředí se dostávají jemné barvy v kombinaci s přírodními motivy, lesklé plochy doplňují matné.

Obr. 11 Steininger - „BETONKÜCHE“

3

Eurocucina 2010 – veletrh kuchyní. Moderní byt [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: .

18

Obr. 12 Schüller – „GALA“

Obr. 13 Gatto – „ VANILLA“

Obr. 14 GeD – „FIAMMA“ (sépie-šedý ořech)

19

Obr. 15 Leicht – „TOCCO“

Obr. 16 Sykora – propojení kuchyně a obývacích prostor „LUXURY“

20

Obr. 17 Nadop – „Prestige“

Obr. 18 Koryna – propojení kuchyně a obývacích prostor „TOP 1D“

21

4. ERGONOMIE A BEZPEČNOST V KUCHYNI

Pomineme-li provoz daný zejména velikostí a tvarem pracovního trojúhelníku, jsou tu další

ergonomické zásady upravovány normami,

které by kaţdá kuchyně měla splňovat. První z nich je výška pracovní plochy udávaná hodnotami4 mm,

mm,

mm. Ideální pracovní výška se liší u jednotlivých osob,

ale také u různých činností. Zatímco jemné práce a usazení dřezu vyţadují výšku větší, pro fyzicky náročnější práce a varnou plochu je pohodlnější niţší umístnění. Pokud je ale kuchyňská sestava řazena „do linky“, pracovní plochy nesmí mít z bezpečnostních důvodů rozdílnou výšku. Tuto moţnost lze připustit pouze v případě, ţe vzájemný odstup nábytkových jednotek sestavy je nejméně 800 mm. Hloubka pracovní plochy by neměla být niţší neţ 600 mm, přičemţ přesah plátu pracovní desky by neměl přesahovat podstavné skříňky více neţ 30 mm. Šířka modulů kuchyňské sestavy nejčastěji nabývá hodnot 300, 400, 450, 600 a 800 mm. Pro pohodlný přístup nohou by měl být snímatelný sokl vsazen alespoň 50 mm od hrany plátu pracovní desky a jeho výška by měla být min. 100 mm. Jestliţe jsou na kuchyňská dvířka připevněny úchytky, nesmí být řešeny tak, aby zachytávaly oděv. To stejné platí pro veškeré kování a doplňky kuchyňského nábytku. Hloubka závěsných horních skříněk bývá max. 350 mm a vzdálenost dna horních skříněk od pracovní desky je doporučena hodnotou 500 mm, minimálně však 450 mm. Jiné je to u digestoře, kde tento rozměr můţe dosáhnout údaje aţ 700 mm. Záleţí na typu varné desky, zda je plynová nebo elektrická, ale zároveň je nutné dodrţet údaj výrobce. Větší výška je třeba také u skříňky umístěné nad dřezem, aby při mytí nádobí nedošlo k poranění hlavy. V normě ČSN 91 0412 (Úloţný nábytek – Technické poţadavky) se dále uvádí, ţe elektrické spotřebiče musí být snadno odpojitelné pomocí vypínače,

4

ČSN EN 116 Kuchyňský a vybavení, 2004, s. 7

nábytek -

Koordinované rozměry

kuchyňského

nábytku

22

spínací krabice nebo vytaţením vidlice přípojky tak, aby přístroj mohl být při nebezpečí neprodleně vypnut. Rozvody elektrické energie, plynu, vody a instalace spotřebičů musí být řešeny tak, aby nemohlo dojít k ohroţení zdraví nebo poţáru při pouţívání výrobku (odvod tepla aj.). Zvýšené bezpečnosti je třeba dbát v domácnostech s dětmi. Brunecký upozorňuje

na

nebezpečí

opaření

dítěte

a

jeho

důsledky,

zvláště

kdyţ si uvědomíme, ţe poměr tohoto typu zranění k tělu dospělého člověka je jiný, neţ je tomu u těla malého dítěte. V prodeji jsou nejrůznější bezpečnostní pomůcky, které úrazům dětí předcházejí. Ať uţ to jsou pryţové chrániče rohů, záslepky elektrických zásuvek, pojistky proti otevření dveří a zásuvek nebo ochrana varné desky. Koupě takovýchto zařízení není finančně nedostupná, a proto by ji rodiče rozhodně neměli oddalovat.

5. MATERIÁLY V KUCHYNI

Kaţdá kuchyně, a tedy i materiály v ní pouţité, by měly nejenţe vyhovovat všem normám, které se k této tematice vztahují, ale zcela jistě by měly

splňovat

podmínku

bezproblémové

a

snadné

udrţovatelnosti

(čistitelnosti), a co moţná nejdelší ţivotnosti. Vzbuzují v člověku subjektivní dojmy a vytváří tak psychologické klima prostoru. „Materiál je důleţitý činitel ekonomický, technický a estetický.“5 Z těchto tří faktorů má při výběru materiálu největší vliv právě cena. Ostatní hlediska však nemohou být zcela potlačena vţdy se jedná o souhru kompromisů.

5.1 Kuchyňské skříňky

Základními Přední plochu

stavebními

závěsných

prvky

horních

kuchyně skříněk

jsou

tvoří

skříňky

z velké

a

skříně.

části

dveře,

pokud se nejedná o otevřený policový systém. U spodních skříněk to jsou 5

LHOTÁKOVÁ, Z., TRNKOVÁ, K. Kuchyně. 2006, s. 50

23

kromě dveří i čela zásuvek. Z hygienických důvodů je vhodné opatřit spodní část

kuchyňské

sestavy

nábytkovými

nohami

buď samostatně,

nebo v kombinaci s demontovatelným soklem. Laminovaná dřevotřísková deska tloušťky 18 mm nebo 16 mm je nejčastějším materiálem pro výrobu korpusů skříněk, ale vyuţívá se i na čela zásuvek a kuchyňská dvířka. Na povrch dřevotřískové desky je nalisována melaminová fólie, která zároveň tvoří povrchovou úpravu. Boční plochy jsou opatřeny ABS hranou nebo melaminovou páskou. Z široké nabídky výrobců velkoplošných materiálů si lze vybrat ze značného počtu dekorů i povrchových struktur. Výhodou je nízká cena, ze záporů je to niţší odolnost vůči vodě. MDF deska je stěţejním materiálem pro výrobu čelních kuchyňských ploch. Její předností je vysoká odolnost a rozmanitost úpravy povrchu: 

LAKOVANÁ MDF DESKA, kdy na upravený povrch velkoplošného materiálu se nanáší v několika vrstvách pigmentový lak s konečným matným efektem, nebo s úpravou na vysoký lesk.



DÝHOVANÁ MDF DESKA uţívaná u draţších kuchyní, která oproti dřevu zaručuje tvarovou stálost. Lepí se krájené případně loupané dýhy tuzemských dřevin, exotických dřevin či kořenice. Na boční plochy je nalepena dýhová páska nebo nákliţek. Přirozenou texturu dřeva lze zvýraznit lazurovacím lakem.



MDF DESKA DOKONČENÁ FÓLIÍ je nejprve dle poţadavků frézována a následně v membránovém lisu za pomoci podtlaku a zvýšené teploty opatřena termoplastickou fólií. Původně to bylo masivní dřevo, s nímţ byla výroba kuchyní úzce spjata.

Pro svoji heterogenitu ale není nejvhodnějším materiálem do tak vlhkostně a údrţbově

náročného

prostředí.

Jedná

se

o

nejdraţší

surovinu,

a proto se uţívá na výrobu dvířek eventuálně jen jejich částí. Spárovku stále více nahrazuje tzv. BIO deska, jeţ je třívrstvým překliţovaným materiálem s nesrovnatelně lepší tvarovou stálostí. Střed desky tvoří lepené lamely, jejichţ směr vláken je kolmý na směr vláken povrchových vrstev.

24

Sklo můţe zastat úlohu polic, nebo jej lze pouţít jako výplňový materiál dvířek – v dnes velmi moderní pískované formě např. do hliníkového rámu. Je elegantní, prostředí nijak vizuálně nenarušuje a snadno se čistí. Ani kov by ve výčtu materiálů neměl chybět. Dá se pouţít např. jako stahovací roleta namísto dvířek ať uţ dřevěných, nebo na bázi dřeva. Někdy se i v kombinaci

s

plasty

představují

v podobě

nábytkového

kování

spojovacího, uzavíracího, doplňkového (např. nábytkové podpěry), vnějšího (např. nábytkové úchytky) či formou závěsů. Početnou skupinu tvoří kování speciální tj. kuchyňský drátěný program a v neposlední řadě různé tvarové a konstrukční prvky (např. vodící profily zásuvek, pojezdy aj.). Vedle hliníku se tu objevuje broušený nebo leštěný nerez. Nicméně zvýšená citlivost na poškrábání, vodní a mastné mapy i špatná čistitelnost z něj vytváří nevhodného reprezentanta materiálu do kuchyně.

5.2 Pracovní desky

Na materiály, ze kterých se vyrábí pracovní deska, jsou kladeny nejpřísnější

poţadavky.

Musí

splňovat

poţadavky

vysoké

odolnosti,

protoţe se jedná o jedno z nejvíce namáhaných míst. Vedle toho je důleţitá i otázka hygieny, neboť právě zde dochází ke styku s potravinami, nádobím atd. Povrchová úprava materiálu nesmí být dle ČSN 91 0412 Úloţný nábytek – Technické poţadavky strukturovaná, aby mohla poskytovat ţádoucí provozní vlastnosti, čistitelnost povrchu a omezila vznik kolonií plísní a bakterií. Nejčastěji imituje dezén kamene, dřeva, nabízená je i v barevných provedeních. Dřevotřísková deska se zalisovaným vysokotlakým laminátem (HPL) je nejběţněji pouţívaným materiálem pro výrobu kuchyňských pracovních desek. Nejčastěji se vyrábí v tloušťkách 28 mm a 38 mm. Je nabízena i v tloušťce 50 mm, u které střed tvoří vylehčená dřevotřísková deska a její hmotnost je proto srovnatelná s deskou o síle 38 mm. „Základ odlehčených pracovních desek tloušťky 50 mm tvoří předem vypěněné polystyrenové kuličky, které jsou ve směsi s hrubými dřevěnými třískami a speciálním lepidlem přidány do středové vrstvy desky. V průběhu výrobního procesu, 25

který stejně jako u klasických desek probíhá lisováním za tepla, se povrch těchto kuliček roztaví. Přitom se kuličky s dřevní hmotou jak propojí, tak po zchladnutí (při zachování vnitřní pěnové struktury) vytvoří tenkou tvrdou „krustu“, která desku zpevní.“6 Hrana desky můţe být různě profilovaná a následně

dokončená

postformingem,

osazená

nákliţkem

v masivu

nebo nerezu. Masivní dřevo (DB, BK) se sice uvádí jako další moţný materiál pracovní desky, pro tento účel však není příliš vhodný. Vnáší sice do interiéru útulnost

a

v podobě

spárovek

bývá

napuštěn

speciálním

voskem

popř. dokončen lakem, přesto není odolný vůči mechanickému poškození, teplotě ani vlhkosti. Na pláty pracovních ploch bez povrchové úpravy doporučuje ČSN 91 0412 Úloţný nábytek – Technické poţadavky dřeviny s přirozenými dezinfekčními (fenolickými) látkami - např. ořech. Přírodní kámen představuje podobně jako masivní dřevo návrat k přírodním materiálům. Uplatnění zde nachází především ţula, která je tvrdá, ale zároveň křehká. Ve srovnání s mramorem je méně pórovitá a tedy nenasákavá. Pracovní desky z přírodního kamene snesou vysoké teploty, ale na druhou stranu se uţivatel při kontaktu s ní nevyhne pocitu chladu. Umělý kámen má vynikající estetické a uţitné vlastnosti jako je pevnost, nenasákavost a snadná opravitelnost. Obecně jej lze rozdělit do dvou skupin materiálů: 

„Solid Surface“ je sloţen z plniv, pigmentů a jako pojivo je pouţita pryskyřice akrylátová (např. Corian) nebo polyesterová (např. Avonite). Je to kompaktní neporézní materiál napodobující vzhled kamene, dřeva aj. a lze jej spojovat bez viditelných spojů či spár a obrábět snadno jako dřevo. Díky své tvarovatelnosti z něj lze současně vyrobit i dřez. Zástupců je celá řada – Avonite, Corian, Hanex, HiMacs, Montelli, Swanstone, Staron atd.



„Quartz Surface“ (konglomerovaný kámen) je kompozitním materiálem, který tvoří kámen a pryskyřice. Má podobné vlastnosti jako přírodní kámen

co do obrobitelnosti,

vyznačuje

se

však

větší

odolností.

Patří sem např. Compac, Technistone, Zodiaq a další. 6

Kronospan [online]. [cit. 2011-03-25]. Odlehčené 50 mm silné pracovní desky. Dostupné z WWW: .

26

Beton přesněji „ortobeton“, je vyráběn odléváním směsi šedého bílého portlandského cementu, sklářských písků a skelného vlákna do formy zastudena. Povrch desky se vyznačuje vysokou odolností proti poškození např. krájením a je hygienicky nezávadný. Na českém trhu se vyrábí např. pod obchodním názvem DecorLit. Nerez je další moţností z řady materiálů na výrobu pracovních desek, při jehoţ pouţití dostává kuchyně profesionální vzhled. Odolává vodě i vysokým teplotám, velkou nevýhodou je však - jak uţ bylo řečeno výše - jeho údrţba. Proto se nelze bez speciálních čisticích přípravků obejít. Sklo se této role ujalo poměrně nedávno a to formou kaleného skla tloušťky 10 - 12 mm, s lesklou nebo matnou povrchovou úpravou. Na tabuli lze bez problémů umístit rozpálenou nádobu, coţ ostatní materiály vylučují. Kaţdý materiál určený pro výrobu kuchyňské pracovní desky, má své výhody a pochopitelně i nevýhody. Na prvním místě musí odběratel zváţit, kolik peněţních

prostředků

je

schopen

do

této

záleţitosti

investovat

a zdali je ochotný si za kvalitu připlatit. Od cenově dostupné laminátové dřevotřísky (cca 1500 Kč/bm), která umoţňuje pouze vrchní montáţ dřezu, se hladina můţe vyšplhat i přes 10 000 Kč/bm (přírodní, umělý kámen…). Tyto materiály

dovolí

díky

své

nenasákavosti

spodní

montáţ

dřezu

např. s vyfrézovaným dráţkami místo odkapávače. Dřez lze do plochy i zapustit a zarovnat tak s povrchem desky, nebo se dá vyrobit z totoţného materiálu, který vytváří s pracovní deskou kompaktní celek. Důleţitou informací, se kterou by měl být zákazník předem seznámen, je i způsob dodávky pracovní desky. Zatímco DTD deska s laminátem je prakticky ihned k odběru, pro desky z Corianu, Technistone a přírodního kamene musí být po usazení kuchyňské sestavy vytvořeny šablony, podle kterých se následně pracovní desky vyrábějí.

27

5.3 Obklady

Ochranu zdi před vodou a nečistotami mezi pracovní deskou a horními skříňkami kuchyňské sestavy zajišťují obklady. Povrch obkladového materiálu by měl být především snadno čistitelný. Speciální poţadavky odolnosti na něj kladené nejsou vzhledem k tomu, ţe není mechanicky příliš zatěţován. Keramické obklady a mozaika patří mezi tradičně pouţívaný obkladový materiál.

Na

má

trhu

od jednobarevného

snad

hladkého

nevyčerpatelné

provedení,

aţ

mnoţství

po

zastoupení,

strukturované

vzory,

navíc v podobě nejrůznějších formátů. Společným jmenovatelem jsou ovšem spáry mezi jednotlivými dlaţdicemi, které takřka nelze dokonale vyčistit a údrţba obkladu se tím znesnadňuje. Velkoformátové obklady, které ve většině případů jeden kus, tuto nevýhodu vylučují a dostávají se tak postupně do popředí. Představiteli jsou obklady z nerezu, které mohou doplnit pracovní desku ze stejného materiálu.

Podobně

je

tomu

u laminované

dřevotřískové

desky,

která je nejčastěji pouţita ve shodném dezénu. Stále větší popularitu si získává skleněný obklad z jediného kusu. Vyrábí se z bezpečnostního kaleného skla, které je speciálně vytvrzené aţ po výrobě výřezů. Je odolné proti úderům, má zvýšenou ohybovou pevnost a tepelnou odolnost. Nevýhodou je, jak uţ bylo předem nastíněno, ţe po technologické fázi vytvrzování do něj nelze řezat. Prodává se v mnoha barevných provedeních, kdy keramická barva je nanesena na spodní plochu a následně zapečena, nebo je dokončena vzory. Je tu moţnost

i

matné

povrchové

úpravy,

ale

i

dalších

úprav

např. proti poškrábání či zamezení tvorby otisků prstů. Trh neustále dává prostor novým myšlenkám a naskýtá tak další moţnosti. Jednou z nich je obklad z ohebných pískovcových plátů tloušťky 1 – 3 mm získávaný loupáním. Z ušlechtilých kamenných materiálů mohou funkci obkladu dále zastat ţula nebo mramor.

28

5.4 Podlahy

Náročnost a extrémní zátěţ kuchyňského pracovního prostředí završuje podlaha. Nejenţe by měla splňovat poţadavky bezpečnosti zejména ve smyslu zamezení podklouznutí, má být i snadno čistitelná a udrţovatelná, odolná a trvanlivá, dokonale přizpůsobená uţivateli. Pokud uţivatel například trpí některým typem kloubního onemocnění, jak píše Lhotáková (2006), je pro něj prioritní měkkost a pruţnost podlahy. Keramická dlažba by měla mít v případě pouţití v kuchyni dokonale hladký povrch, aby se na ní neusazovala špína. Uţ tak totiţ bývá náročnější na údrţbu neţ jiné typy podlah kvůli spárám. Z praktického i bezpečnostního hlediska je zároveň důleţité vyvarovat se lesklých povrchů a před pokládkou je vhodné instalovat podlahové vytápění, které eliminuje pocit chladu. Linoleum,

Marmoleum

jsou

čistě

přírodní

materiály

vyrobené

z obnovitelných zdrojů, které díky antistatickým vlastnostem vítají v interiéru zejména alergici. Základ tvoří lněný olej, dřevitá nebo korkovitá moučka, která je schopná vázat pigmenty, dále mletý vápenec a borovicová pryskyřice. Podkladovou vrstvu tvoří juta. Prodávají se v rolích šíře 2, 3 a 4 m nebo v dílcích pro plovoucí podlahy. PVC podlahy jsou buď heterogenní, které v průřezu tvoří několik vrstev (základní vrstva, potisk a ochranná vrstva), nebo cenově náročnější homogenní, s jednou vrstvou probarvenou v celé své tloušťce. Na rozdíl od linolea se jedná o syntetický materiál. Jsou odolné, hygienické, nenáročné na údrţbu, příjemné na chůzi, mají dobré tepelně-izolační a zvukově-izolační vlastnosti. Plovoucí

podlahy

jsou

souhrnným

názvem

pro

podlahy,

jejichţ specifikum spočívá v tom, ţe nejsou pevně spojeny se spodním podkladem. Lepí se buď v dráţkách, nebo je pro montáţ pouţit zámkový princip (pero a dráţka). Dělí se na tři základní druhy: 

Laminátové nejčastěji imitující dezén dřeva. Jsou tvořeny nášlapnou vrstvou s melaminovou pryskyřicí na podkladovém dekoračním papíru, dřevovláknitou HDF deskou a spodní stranu dílce tvoří pryskyřicová

29

protitahová balanční vrstva, která chrání před vlhkostí a zajišťuje tvarovou stálost dílce plovoucí podlahy. 

Korkové plovoucí podlahy jsou pruţným materiálem, který je zároveň teplý a nenasákavý. Lze je dokončit vinylovou vrstvou, která mechanické vlastnosti takové podlahy zvyšuje.



Dřevěné, které jsou vyrobeny aţ ze tří vrstev dřeva, z nichţ pouze vrchní (z tvrdého dřeva: dub, buk, jilm…) tvoří konečný dekor podlahy. Zbylé vrstvy vytvářející konstrukci desek jsou lepeny kříţem a zajišťují tak jejich stálost. Přestoţe je lze povrchově dokončit vrstvou na bázi oleje a tím zamezit průniku vlhkosti, rozhodně by neměly být vystaveny delším účinkům vody. Další nevýhodou těchto podlah, coţ je současně přirozená vlastnost dřeva, je barevná nestálost. Mezi klady se řadí moţnost renovace.

6. OSVĚTLENÍ KUCHYNĚ

Poštulková (2007) uvádí, ţe kuchyně má být orientovaná na sever případně na severovýchod. Měla být dostatečně osvětlená přirozeným světlem, ale i světlem umělým umístěným nad pracovními plochami a jídelním stolem. Osvětlení pracovní, určené k přípravě pokrmů a vaření, odděluje Conran (2002) od okolního osvětlení pro kaţdodenní potřebu, k jídlu a odpočinku. A podobných rozdělení můţe být celá řada. Kupříkladu Lhotáková a kol. (2006) vypisuje osvětlení: 

centrální – osvětlení celého prostoru (nástropní svítidla)



lokální → pracovních ploch → jídelního stolu nebo pultu → vnitřní osvětlení skříněk → vnitřní osvětlení spotřebičů (pečicí trouby, chladničky apod.) → osvětlení obytné části u velkých kuchyní Počet světelných zdrojů zpravidla diktuje uspořádání a velikost kuchyně.

Kromě toho, ţe dotváří celkovou atmosféru prostoru, dostatečné osvětlení umoţňuje nebo alespoň usnadňuje samotnou práci v kuchyni. Zdroje světla 30

pro pracovní část by měly být umístěny před uţivatelem, aby stín v případě zadního osvětlení nedopadal na předmět jeho činnosti. Takového osvětlení lze docílit instalací svítidla na dno horních skříněk. Jde o zářivkové svítící lišty, které se dají snadno zabudovat, trojúhelníkové nebo ploché halogenové osvětlení a vyuţít lze i LED technologii. Skříňky lze vybavit i vnitřním osvětlením, které se automaticky zapíná otevřením dvířek. U varných ostrůvků, nad nimiţ nejsou umístěny ţádné horní skříňky, lze zvolit nástropní osvětlení ve formě bodových světel s potřebnou šíří světelného kuţele. Totéţ je moţné vyuţít i v případě barových pultů v případě, kdy nejsou nasvětleny rampou se zavedenými halogenovými reflektorky. Pro celkové osvětlení se podle Lhotákové a kol. (2006) pouţívají např. liniové dvou- aţ třítrubicové zářivky teplé bílé barvy, nebo úsporné výkonné ţárovky. Stejnou úlohu můţe částečně splňovat i osvětlení jídelního stolu. Takové závěsné svítidlo umoţňuje změnu polohy, zároveň lze tlumit i jeho intenzitu, a tím vytvářet určitou atmosféru.

31

7. OBÝVACÍ POKOJ

Obytná místnost, jinými slovy obývací pokoj, je centrální místností kaţdého bytu nebo domu, jeţ slouţí k obývání. Bárta a kol. (1988) definoval, co se touto funkcí rozumí. Vyplývá ze společenské úlohy bydlení a v uţším slova smyslu jde zpravidla o pasivní i aktivní činnosti, které nevyţadují ryzí soukromí a na nichţ se podílí jednotlivě nebo společně více příslušníků rodiny nebo i jejich přátelé. Tyto činnosti přispívají k pospolitosti rodiny, k rozvoji jejich vztahů i k rozvoji členů jednotlivě. Obývací pokoj můţe být samostatnou místností bytu, nebo zároveň můţe plnit funkci jídelny, pracovny, prostoru pro hry dětí. V současnosti je čím dál více populární sloučit obývací pokoj s jídelnou i kuchyní do jednoho celku a vytvořit tak velkou obytnou kuchyni. Tato koncepce dle Lhotákové a kol. (2006) vychází z velkých kuchyňských prostorů, zejména venkovských kuchyní, které bývaly centrem shromaţďování celé rodiny. „Je – li kuchyně součástí obytného prostoru, má být vizuálně shodná s nábytkem v obývací části.“ 7

7.1 Zóny obývacího pokoje

Na základě velikosti obývacího pokoje, která - jak píše Poštulková (2007) – je podmíněná počtem rodinných příslušníků a oblastními zvyky, a podle povahy funkcí v něm vykonávaných, je moţné setkat v tomto prostoru se zónou:  JÍDELNÍ – se stolem a jídelními ţidlemi, pokud není jídelna samostatnou místností v bytě/domě, nebo není součástí kuchyně.  ODDYCHOVOU – vytvářející prvotní úlohu této místnosti, zpravidla zařízenou pohodlnou pohovkou a křesly, nízkým stolkem, úloţným nábytkem s integrovanou audiovizuální technikou. Můţe zde stát ale i např. pianino/klavír a v podstatě vše, co majitelé uznají za vhodné a vyhradí pro to část místnosti. 7

ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení, 2010, s. 50

32

 PRACOVNÍ – je součástí obývacího pokoje v případě, ţe jí není v bytě vyhrazena samostatná místnost. Můţe být vybavena psacím stolem a knihovnou. V tomto pojetí lze pracovní zónu chápat i jako místo pro malé domácí práce jako je šití nebo ţehlení.

7.2 Nábytek pro stolování

„Z historického vývoje je patrné, ţe se stolování vyčlenilo ze společného prostoru do reprezentativní místnosti domova a dnes se postupně opět navrací do místa přípravy stravy.“8 Během posledních několika let se navíc ztenčila hranice mezi touto společnou místností (kuchyně + jídelna) a obývacím pokojem a výsledné propojení dalo vzniknout ucelenému obytnému prostoru. Jídelní stůl – různých tvarů a moţností rozkládání – má rozměry vţdy dány počtem osob, kterým má při jejich stolování slouţit. Poštulková (2007) zmiňuje i velikost místa, ve kterém je stůl umístěn, a rozměry sedacího nábytku. Podle ČSN 91 0820 (Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry) musí rozměr stolové desky odpovídat násobku funkčních ploch pro jednu osobu, coţ je plocha potřebná k prostírání kompletního jídla. Minimální délka funkční plochy je 600 mm a nejméně by měla být rozloţena na ploše 0,2 m2. Pro jídelní je z hlediska

stoly

ergonomie

doporučena

výška

720

-

780

mm,

přičemţ vzdálenost dolní hrany lubu od podlahy by měla být minimálně 650 mm. Ve vztahu k sedacímu nábytku je důleţitá vzdálenost sedáku od hrany lubu, která by pro pohodlné usedání, sezení i vstávání by měla být minimálně 170 mm. Rozměry stolové desky různých tvarů podle počtu osob jsou uvedeny v následující tab. 1.

8

BRUNECKÝ, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí, 1998, s. 128

33

Tab. 1. Rozměry stolové desky (ČSN 91 0820) čtverec

obdélník

kruh

strana [mm]

délka [mm]

šířka [mm]

průměr [mm]

1 – 2 osoby

-

-

-

750

2 osoby

800

-

-

850

3 osoby

-

1000

800

950

4 osoby

-

1200

800

1050

5 osob

-

1700

850

1200

6 osob

-

2000

800

1300

7 osob

-

-

-

1500

8 osob

-

-

-

1650

Obr. 19 Šířka místa pro jednu osobu (a), optimální plocha pro stolování (b)

Nejčastějším materiálem pro výrobu jídelních stolů je masivní dřevo, které

jim

dodává

dostatečnou

tuhost

konstrukce.

Stolová

deska

můţe být vyrobena z povrchově dokončené dřevotřískové desky (laminát, dýha), jeţ cenu výrobku sniţuje, ale i z bezpečnostního skla. Přestoţe dřevu konkurují materiály jako je kov nebo plast, nadále si zachovává dominantní postavení nejen pro moţnost renovace, ale na rozdíl od nich nepůsobí chladně. Jídelní židle je univerzální záleţitostí co do pouţití osobami rozličného věku

a především tělesných

proporcí,

jak

uvádí

Poštulková

(2007).

Měla by svému uţivateli pobyt za jídelním stolem spíše zpříjemňovat, být tak zejména pohodlná. Můţe být dřevěná, čalouněná či vyplétaná. Kombinuje se i s kovovými materiály, nabízí se však i plastové varianty. Při stanovení rozměrů tohoto typu nábytku se vychází z určitého kompromisu a ČSN 91 0620 uvádí, ţe výška sedáku by měla dosahovat 34

hodnoty 420 – 480 mm, hloubka sedáku 360 – 450 mm (pro ţidle s područkami min. 390 mm), šířka sedáku v nejširším místě minimálně 360 mm (pro ţidle s područkami min. 390 mm), sklon sedáku vůči horizontální rovině 0-5° a sklon opěráku vůči sedáku maximálně 110°.

Obr. 20 Jídelní židle bez područek

Obr. 21 Jídelní židle s područkami

Je však třeba zmínit fakt, ţe vypsané rozměry nábytku jsou sice doporučeny stále platnými normami, ale ty jsou vzhledem k roku jejich vydání zastaralé. V průběhu této doby – např. u ČSN 91 0620 (Nábytek. Ţidle. Funkční rozměry a způsoby měření) je to jiţ 30 let – populace vzrostla o několik centimetrů. V současnosti probíhají v rámci Ústavu nábytku, designu a bydlení Mendelovy univerzity v Brně antropometrická měření, která by měla tyto údaje aktualizovat. 35

7.3 Úloţný mobiliář a odpočivný nábytek

Jedná

se

o

základní

zařizovací

prvky

obývacího

pokoje,

jimiţ je vybavena oddychová zóna. Je ústřední zónou podporující nejen odpočinek, ale zároveň i rodinné aktivity. Brunecký (1998) píše, ţe podmínky pro rozvoj jednotlivých aktivit nespočívají v celkové plošné výměře bydlení, ale určující je jeho dispoziční členění. Příklad vhodného (B) a nevhodného (A) dispoziční uspořádání znázorňuje obr. 22.

Obr. 22 Dispoziční řešení obývacího pokoje

Sedací souprava je dominantou obývacího pokoje. Dle Prokopové a kol. (2006) sedací soupravu obvykle tvořila třímístná pevná nebo rozkládací pohovka a dvě stejně tvarovaná křesla potaţená shodným potahovým materiálem, později doplněná jednou aţ dvěma podnoţkami. V současnosti trh nabízí obrovské mnoţství typů sedacího nábytku určeného do obytných místností, přičemţ společným atributem by měl být komfort při uţívání. Pohovky mohou být pevné nebo rozkládací či roztahovací s moţností příleţitostného nebo stálého spaní, s odhalenou kostrou z masivu, lamel nebo kovu ale i celočalouněné, s polohovatelnými částmi, volnými polštáři, pevným nebo snímatelným potahem. Potahový materiál lze vybrat z textilií rozličných barev a vzorů, přes přírodní aţ po syntetické usně. Můţe se jednat o skladebné čalouněné systémy, jeţ mohou být doplněny nepravidelnými částmi. 36

Stejnou ba dokonce bohatší nabídku v sobě nese typologie křesel, jejíţ vývoj je úzce spjat se změnami ţivotního stylu. „V domácnostech šedesátých let jedno vysoké pohodlné křeslo ušák nahradila dvě niţší hovorová křesla, která byla součástí sedací soupravy. Konec dvacátého století byl ve znamení sledování televize a vysokých televizních křesel s podepřením hlavy. Současná doba, zejména pro sledování domácích kin, preferuje pohodlné odpočivné sezení, křesla s vysokým opěradlem, s područkami a s odkladní plochou pro jídlo a pití.“ 9 Norma ČSN 91 0611 (Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry.) rozděluje křesla a pohovky na dvoumístné a vícemístné, jejichţ délka je násobkem místa potřebného pro jednoho sedícího člověka. A dále od sebe odlišuje tři základní skupiny s rozdílnými základními rozměry (viz. tab. 2): 1) společenské 2) odpočivné s nízkým opěradlem 3) odpočivné s vysokým opěradlem (pro dlouhodobý odpočinek pevné nebo polohovatelné) Tab. 2 Základní rozměry křesel a pohovek v mm (ČSN 91 0611) 1) výška sedadla při zatíţení

šířka sedadla při zatíţení pro jednu osobu

křesla

3)

min. 300

min. 250

min. 470

min. 500

pohovky

min. 500 min. 420

hloubka sedadla výška zádového opěradla

2)

při zatíţení

min. 450

min. 510

min. 780

úhel sklonu sedadla vůči horizontální rovině

7-11°

10-15°

15-25°

úhel sklonu opěradla vůči sedadlu

max. 100°

102-110°

104-130°

Obvykle je sedací souprava doplněna odkládací plochou v podobě nízkého „konferenčního“ stolku, který by ale neměl být niţší neţ je výška sedacích ploch. Tvarosloví je různorodé, stejně jako materiálová skladba. Desky stolu je moţné vyklápět, zvyšovat i otáčet, součástí můţe být také úloţný 9

PROKOPOVÁ, H., ŠTORK, V. Čalouněný nábytek, 2006, s. 70

37

prostor. Vyrábí se z masivního dřeva, skla, kovu, plastu a jejich kombinací. Lze jej zakoupit současně s pohovkou v čalouněné variantě s pevnou odkládací deskou. Ani v této místnosti je nemoţné vyhnout se potřebě ukládání předmětů. Tuto funkci vykonává úložný nábytek, jehoţ dimenze se odvíjí od mnoţství věcí určených k úschově a od jejich rozměrů. „Dříve pouţívané nábytkové stěny jsou v současnosti nahrazeny praktickými skladebnými sestavami skříněk a samostatnými nábytkovými solitéry.“ 10 Běţnou součástí úloţného prostoru bývá televize, pro jejíţ umístění a tedy sledování platí určitá pravidla. Přestoţe se mnozí obecně odkazují na optimální vzdálenost diváka od TV obrazovky, co by několikanásobek úhlopříčky

televize

(3 – 4, někde

i

5),

realita

je

nepatrně

odlišná.

Vedle jiţ zmiňované úhlopříčky, na ni má vliv zejména technologie televizoru (LCD, plazma, LED), jeho rozlišení, kvalita signálu a v neposlední řadě i kvalita zraku. Platí, ţe čím je rozlišení niţší, tím je obraz „rastrovitější“ a pro jeho sjednocení je potřebná větší vzdálenost. Konkrétní údaj udává výrobce.

8. SOUČASNÝ STAV OBÝVACÍCH POKOJŮ

Pryč je doba, kdy jedna ze stěn obývacího pokoje byla od rohu do rohu zastavěna robustní sestavou úloţného nábytku. Souvislost je třeba hledat v postupných změnách ţivotního stylu (ţivotního tempa). Místo, které bylo dříve vyčleněno např. pro sbírky knih, si postupně přivlastnila audiovizuální technika a sestava byla zredukována na minimum.

Prostor je odlehčen navzájem

oddělenými prvky, jejichţ objem je zdola nahoru odstupňován. „Obývací pokoj má slouţit především jako centrum odpočinku, proto by obývací stěna měla tvarově i barevně zapadnout do celkového konceptu místnosti a být ve vzájemné harmonii s ostatním zařízením.“11 Televizní obrazovky buď stojí na skříňkách, nebo bývají zavěšeny na panelu. Ten můţe být navíc podsvětlen a zároveň skrývá neesteticky působící kabely. 10

POŠTULKOVÁ, L. Typológia zariaďovacích prvkov bytu, 2007, s. 111 JESENSKÁ, Vanda. Obývací pokoj - nástěnné sestavy. Domov. Únor 2010, s. 20-23. ISSN 0012-5369 11

38

Obr. 23 Team 7 – „CUBUS“

Obr. 24 Hülsta – „LILAC“

Obr. 25 Sangiacomo – „ALFA 45“

39

Obr. 26 Presotto – „OASI - 211“

Obr. 27 Hanák – policový systém „04“

Obr. 28 Hanák – obývací sestava „05“

40

9. POPIS ŘEŠENÉHO PROSTORU

Jedná se o společenskou část rodinného domu, tedy prostor kuchyně s jídelní částí a obývací pokoj v jednom. Místnost se rozprostírá do tvaru „L“ s tím, ţe kuchyňská část je orientována na sever, obytná část směrem na jih a hranice nejdelší strany je tvořena západní stěnou domu. Díky tomu je dosaţeno optimální míry přirozeného osvětlení po celý den. Domácnost v současné době uţívá pět členů rodiny, tj. rodiče se třemi plnoletými potomky. Původním

vybavením

(UP Bučovice - 1988/1989),

kuchyně paralelně

je

kuchyňská

doplněná

o

linka

AROMA

úloţný

prostor,

který byl později v roce 2000 vyroben na zakázku namísto spíţe. Jídelní část tvoří rozkládací kulatý stůl K34 a ţidle Regina/mahagon (Dřevo výrobní druţstvo Měřín - 1988/1989). Obývací

pokoj

byl

dříve

oddělen

masivní

shrnovací

stěnou,

kterou se majitelé rozhodli v roce 2004 při částečné rekonstrukci odstranit. Zároveň „odlehčili“ obývací nábytkové sestavě (OPŠ-87/dýha ovangol, SVD Štenberk – 1988/1989), kterou byla dříve zastavěna jedna celá stěna. V roce

2006

zakoupili

současnou

rohovou

pohovku

a

dvě

křesla

(Böhm spol. s r. o.) a konferenční stolek (ASKO Nábytek, spol. s r. o.). Z původního vybavení se majitelé rozhodli zachovat právě čalouněnou sedací soupravu s konferenčním stolkem a doplňky.

Obr. 29 Původní uspořádání obytného prostoru

41

10. ANALÝZA ÚLOŢNÝCH PROSTOR

Dimenze prostoru pro ukládání se obvykle odvíjí od objemu ukládaných předmětů. Zahrnuje však také místo potřebné pro manipulaci s nimi a jistou část zabírá samotná konstrukce úloţného nábytku. V souvislosti

s touto

typologickou

skupinou

nábytku

nebývají

problematické ani tak rozměry jednotlivých skříněk, skříní či zásuvek, protoţe jsou zpravidla určovány normami a jsou neměnné, ale spíše jde o jejich počet a tedy uzpůsobení celkových kapacit úloţného nábytku k mnoţství ukládaných předmětů. Reálný ţivot se potýká častěji s jeho nedostatkem, neţ s jeho přebytkem, coţ můţe být spjato s hluboko zakódovanou potřebou schraňování často nepotřebných věcí. Jedná se zejména o předměty, které se jistě v budoucnu „budou ještě hodit“ a ty, které je „škoda vyhodit“. Kaţdá domácnost má jiné poţadavky ať uţ je na ni pohlíţeno z geografického hlediska, jinými slovy „jiný kraj, jiný mrav“, z hlediska počtu rodinných příslušníků nebo z pohledu finančního zajištění. V publikacích si čtenář můţe vyhledat přesné rozměry nádobí, kuchyňského náčiní a dokonce i potravin. Nakolik je ale moţné zobecnit „potřebné“ mnoţství pro tolikačlennou rodinu je z výše uvedených důvodů otázka a domnívám se, ţe je to téměř nemoţné.

10.1 Objem ukládaných předmětů v řešeném prostoru

Při navrhování kuchyně jsem chtěla ověřit, zda bude nábytkové vybavení poţadavkům klienta postačovat. Jediný způsob, jakým toho bylo moţné docílit, byl průzkum

veškerého

zařízení

kuchyně,

který

sestával

z vyměření

jeho rozměrů, roztřídění do jednotlivých kuchyňských zón (viz kap. 2.2 Zóny v kuchyni) a následným procentuálním vyhodnocením. Totéţ bylo provedeno v obytné části, kde byla situace méně náročná. Jednak byl objem uloţených předmětů podstatně menší a zároveň v daném obytném prostoru nebylo nutné úloţný nábytek z důvodu méně náročného provozu „zónově“ oddělovat.

42

Metodika měření spočívala v převedení všech tvarů kuchyňského vybavení na pravoúhlá tělesa (krychle, kvádry). A to proto, ţe předměty ve skutečnosti zaberou více prostoru, neţ je jejich skutečný objem. Příkladem je sklenka na víno na obrázku č. 30. Při konečném minimálním uspořádání vzniknou „hluchá“ místa (červeně zbarvená plocha), která jiţ nelze nijak vyuţít. Měření bylo prováděno běţným metrem a obdobný postup byl pouţit i pro ostatní předměty. Do rozboru nebyla zahrnuta lednice (mraznička), která vţdy zaujímá stálý objem. Rozměrově odstupňované nádobí (např. hrnce, mísy, misky, plastové nádoby) bylo zaměřeno ve stohovaném stavu, aby zaujalo co nejmenší moţné rozpětí a tedy bylo moţné maximálně vyuţít kaţdý centimetr. V praxi se však od toho kvůli hlučnosti, která provází zacházení s navzájem zasunutými nádobami, často upouští.

→

Obr. 30 Metodika měření ukládaných předmětů

Ve výsečovém grafu č. 1 je zpracována kuchyňská část, kde předměty celkově zabraly objem 1,262 m3. Pro bliţší představu - při běţné hloubce pracovní desky 60 cm, a její výšce 90 cm bychom potřebovali pro seskládání všech poloţek přibliţně 2,34 m. Podotýkám, ţe se čistě jedná o objem společně uloţených předmětů v jednom prostoru. Není zde obsaţen potřebný volný prostor pro manipulaci s nimi, nejsou odděleny do většího počtu korpusů nábytku, jehoţ konstrukci také neuvaţuji. V neposlední řadě tu není vyčleněn rezervní prostor pro případ jiného systému ukládání např. bez stohování, či nárazový nákup většího objemu potravin.

43

Ačkoliv jsou výsledky z těchto důvodů pouze orientační, poměrně jasně ukazují míru zastoupení ukládaných předmětů v jednotlivých kuchyňských zónách. mytí 3,6%

zásoby 12%

ukládání 49,9%

vaření 16%

příprava 18,5% Graf 1 Procentuální zastoupení ukládaných předmětů v kuchyňských zónách

Největší podíl – téměř polovinu (49,9%) tj. 0,630 m3 – připadá pro zónu ukládání, coţ potvrzuje její významnost, a proto se ji vyplatí nepodceňovat resp. dostatečně nadimenzovat. Patří sem jídelní příbory, talíře, misky, kávový servis, sklenky, hrnky, dţbány, termosky, tácy a podnosy, prázdné plastové nádoby, drobné předměty a dekorace, prostírání, kuchyňské elektrospotřebiče ukládané

nebo

volně

stojící

na

pracovní

ploše

(tj.

varná

konvice,

kávovar/presovač, kráječ), ale i léky. Zóna přípravy je na druhém místě, co se objemu týče. Zaujímá 18,5% (0,233 m3) a obsahuje kuchyňské náčiní, potřebné pro přípravu pokrmů. Dále to jsou mísy, kuchyňská váha, otevřená balení potravin (sůl, cukr, olej, ocet aj.), koření a kuchyňské role (alobal, fólie, papírové utěrky). O několik procent méně tj. 16% (0,201 m3), pojala zóna vaření a tedy předměty, jeţ jsou zapotřebí při vaření a pečení - hrnce, pánve, plechy, pečicí formy, pracovní příbory a pomůcky, pečicí fólie, chňapky a kuchařské knihy. Zóna zásob tvoří 12% (0,151 m3) celkového rozsahu. Zahrnuje nechlazené potraviny např. pečivo, mouka, cukr, krupice, hotové produkty 44

či polotovary, těstoviny a jiné přílohy, cereálie, různé laskominy, káva, čaj apod. Patří sem i chlazené potraviny čili lednice popř. mraznička s konstantními rozměry, které však nejsou součástí vyhodnocení, stejně jako není v zóně vaření zahrnuta digestoř s varnou plochou a v mycí zóně dřez, myčka i odpadkový koš či sorter na tříděný odpad. Zbylých 3,6% (0,046 m3) přísluší poslední zóně – mytí. Náleţí sem čisticí prostředky s pomůckami na čištění a mytí, odpadkové pytle, nákupní tašky a různé sáčky. Vybavení obývacího pokoje a věci v něm uloţené mohou být různého charakteru. Metodický postup měření byl obdobný jako u kuchyňského vybavení. V konkrétním prostoru zaujímal objem ukládaných předmětů 0,450 m3 a jednalo se o sklenky a poháry umístěné ve vitríně, ubrusy a utěrky, vánoční ozdoby a dekorace. Součástí byl i malý bar, sbírka videokazet a kompaktních disků (CD), přehrávače a drobné oblečení. Jinak řečeno při hloubce skříňky 45 cm a její výšce 50 cm je třeba její délky 2 m, aby byla schopna ukládané předměty pojmout. Mezi ně nebyl zahrnut objem televizní obrazovky, která obvykle není součástí úloţného prostoru. Buď je připevněna na zdi popř. televizním panelu, nebo volně stojí na horní desce úloţného prostoru.

45

11. APLIKACE ANALÝZY NA PLÁNOVÁNÍ ÚLOŢNÉHO PROSTORU

Východiskem pro návrh kuchyně (kuchyňské sestavy a kuchyňského úloţného prostoru) i nábytku do obytné části, byla analýza úloţného prostoru popsaná výše.

Obr. 31 Návrh prostoru kuchyně a obývacího pokoje (ptačí perspektiva)

46

Obr. 32 Návrh prostoru kuchyně a obývacího pokoje (západní pohled)

47

Obr. 33 Vestavný úložný prostor v kuchyni (východní pohled)

Úloţný prostor v návrhu kuchyňské části je tvořen kuchyňskou sestavou ve tvaru „L“ a souběţným vestavěným úloţným prostorem. Provozní náročnost kuchyně vyţaduje plynulou návaznost jednotlivých kuchyňských zón. Nelze je od sebe naprosto izolovat, ale naopak se mohou různě prolínat. To by však mělo být opodstatněné, aby se činnost v kuchyni spíše zefektivňovala a nebylo tomu obráceně. Kuchyňskou sestavu tvoří na obr. 34 (zprava): → úzká skříň (šířky 175 mm) – např. koště a jiné pracovní pomůcky → skříň pro vestavné spotřebiče – mikrovlnná trouba, elektrická trouba (šířka 600 mm) se dvěma spodními zásuvkami → podstavné skříně: 

2x skříň (šířka 300 mm) s relingovým výsuvem



skříň (šířka 600 mm) pod varnou deskou se čtyřmi zásuvkami



rohová skříň (900 x 900 mm) pod dřez s výsuvným sorterem na odpadky (rohovým)



nika (šířka 200 mm) s výsuvným drţákem na ručníky



skříň (šířka 800 mm) se čtyřmi zásuvkami

→ závěsné skříně: 

2x skříň (šířka 300 mm) s policí



skříň (šířka 600 mm) pro vestavný odsavač par



2x skříň (šířka 700 mm) s policí a výklopnými skládanými dveřmi 48

Obr. 34 Rozdělení úložného prostoru dle kuchyňských zón (kuchyňská sestava)

Vestavěný úloţný prostor se skládá na obr. 35 (zprava): → skříň (šířka 600 mm/výška 1800 mm) pro vestavnou lednici → skříň (šířka 400 mm/ výška 1800 mm) s výsuvným otočným rámem → skříň (šířka 400 mm) se třemi zásuvkami → skříň (šířka 150 mm) s policí → skříň (šířka 550 mm) s roletovými dveřmi, vybavená policí → 3 nástavné skříně s policemi a výklopnými dveřmi (zprava): 

skříň (šířka 600 mm)



skříň (šířka 400 mm)



skříň (šířka 550 mm)

Obr. 35 Rozdělení úložného prostoru dle kuchyňských zón (vestavný úložný prostor)

49

Čela zásuvek a dveře skříní jsou barevně odlišeny podle toho, do které z kuchyňských zón se řadí předměty v nich uloţené:  ţlutá/ţlutooranţová barva = zóna ukládání  zelená barva = zóna zásob  červená barva = zóna vaření  hnědá barva = zásoby  modrá barva = zóna mytí Šedě zbarvená plocha je neutrální, to znamená, ţe nebyla do analýzy zahrnuta. V kuchyňské sestavě na obr č. 34 se jedná o prostor pro vestavnou mikrovlnou troubu a vestavnou elektrickou troubu, dále to je plocha pracovní desky a odkládacího pultu a prostor (šířka 600 mm) pro vestavnou myčku nádobí. U vestavěného úloţného prostoru na obr. 35 to je skříň s vestavnou chladničkou. Graf č. 2 znázorňuje skutečný podíl objemu úloţného prostoru jednotlivých zón vyjádřený v procentech. Výpočet sestával z vynásobení vnitřní šířky a délky s výškou úloţného prostoru. Vnitřní objem skříní byl následně rozdělen dle barevného uspořádání (obr. 34 a 35) a nakonec vyhodnocen.

12%

mytí 10,2%

16%

3,6%

49,9%

18,5%

příprava 14,7% ukládání 43,2% vaření 15%

zásoby 16,9% Graf 2 Procentuální zastoupení objemu úložných prostor v kuchyňských zónách

50

Při porovnání výsledků grafu č. 2 s grafem č. 1, který znázorňoval objem ukládaných předmětů dle kuchyňských zón, je patrné, ţe pořadí zón není shodné. Největší díl výsečového grafu náleţí zóně ukládání (43,2%) a následuje zóna zásoby (16,9%). Zóna vaření se svými 15% však stojí před zónou přípravy, která zaujímá 14,7% a pětici završuje zóna mytí (10,2%). Ačkoliv se liší mezi oběma grafy i procentuální hodnoty, není to znakem toho, ţe by úloţný prostor nebyl dostatečně velký. Celkový vnitřní objem všech skříní byl totiţ vyčíslen na hodnotu 2,792 m3, coţ je 2krát více neţ objem ukládaných předmětů. A tudíţ není problematické i převrácené pořadí zóny zásoby se zónou přípravy, jejichţ rozdíl je pouhých 2,2%. Tabulka č. 3 finálně porovnává obě měření. Celkový objem úloţného prostoru dosahuje tak vysoké hodnoty v porovnání s celkovým objemem ukládaných předmětů z toho důvodu, ţe zahrnuje volný manipulační prostor a zanedbává objem vnitřního vybavení. Příkladem je relingový výsuv (pro skříň šířky 300 mm) v zóně vaření, nebo výsuvný a otočný rám (pro skříň šířky 400 mm) v zóně zásob. Zóna mytí dosáhla šestinásobného rozdílu díky odpadkovému sorteru, který bude součástí rohové skříně (pod dřez). I přesto naskýtá prostor pod dřezem volné místo, který stále ještě lze vyuţít např. pomocí nejrůznějších výsuvů. Tab. 3 Porovnání objemu ukládaných předmětů a objemu navrhovaných úložných prostor

OBJEM

OBJEM

PODÍL

UKLÁDANÝCH PŘEDMĚTŮ

ÚLOŢNÝCH PROSTOR

OBJEMŮ

3

3

[m ]

[m ]

[m3]

ZÓNA UKLÁDÁNÍ

0,630

1,206

1,914

ZÓNA PŘÍPRAVY

0,233

0,410

1,760

ZÓNA VAŘENÍ

0,201

0,419

2,085

ZÓNA ZÁSOB

0,151

0,471

3,119

ZÓNA MYTÍ

0,046

0,285

6,196

CELKEM

1,261

2,792

2,214

51

Úloţný prostor v návrhu obytné části tvoří na obr. 35 následující skříňový nábytek (zleva): → skříň (šířka 900 mm) s dvěma spodními zásuvkami, sklápěcími dveřmi pro bar a horními paralelně vyklápěcími dveřmi → dvě skříně (šířka 500 mm) se dvěma zásuvkami → nika (šířka 900 mm) s policí → skříň (šířka 900 mm) se zásuvkou → závěsná skříň (šířka 900 mm) se skládanými výklopnými dveřmi Jak uţ bylo naznačeno v předchozí kapitole, situace v obytné části je (co do provozu) mnohem méně náročná a není nutné úloţný prostor nijak dělit. Proto jsou na obr. 36 čela zásuvek a dveře barevně sjednocena. Šedě zbarvená místa jsou opět plochou neutrální, která do výpočtu objemu úloţného prostoru nebyla zahrnuta. Kromě soklu a panelu pro zavěšení televizní obrazovky, to je odkladná plocha nad nízkými skříněmi a police nad TV panelem, které lze sice povaţovat za úloţný prostor, ale není moţné přesně specifikovat objem na nich umístěných předmětů.

Obr. 36 Úložný prostor v obytné části

Celkový objem úloţného prostoru činí 1,005 m3, coţ je v porovnání se skutečným

objemem

ukládaných

předmětů

(0,450

m 3)

více

neţ dvojnásobné. Je nutné vzít ale v potaz, jak tomu bylo u kuchyňského úloţného prostoru, ţe výsledek zahrnuje i místo pro manipulaci s předměty a nebere

ohled

na

vnitřní

vybavení

skříní

(zásuvky,

police).

Přesto

lze povaţovat úloţný prostor za dostatečně objemný. 52

12. NÁVRH OBYTNÉHO PROSTORU

Při návrhu jsem se řídila pravidlem: jednotný prostor = jednotné estetické ztvárnění, coţ bylo i jedním z poţadavků majitelů. Protoţe dávají přednost harmonickému působení interiéru a útulnosti před extravagancí, záměrně jsem volila zemité tóny – převáţně odstíny béţové a hnědé doplňující dezén dřeva.

Obr. 37 Pohled na západní stěnu (původní stav)

Obr. 38 Průhled řešeným prostorem

53

Obr. 39 Obytná část - jihozápadní pohled (původní stav)

Obr. 40 Obytná část - jihozápadní pohled

54

Obr. 41 Obytná část – severovýchodní pohled (původní stav)

Obr. 42 Obytná část – severovýchodní pohled

55

Obr. 43 Kuchyňská část – severní pohled (původní stav)

Obr. 44 Kuchyňská část – severní pohled

56

Obr. 45 Kuchyňská část – jižní pohled (původní)

Obr. 46 Kuchyňská část – jižní pohled

57

12.1 Pouţité materiály

Kuchyňská pracovní deska, která je umístěna ve výšce 860 mm nad podlahou, je vyrobena z umělého kamene (Corian®). Důvodem volby takového materiálu je jeho schopnost napojování jednotlivých částí pracovní desky beze spár, kterému se nelze i v případě rohového usazení dřezu vyhnout. V případě pouţití materiálu na bázi dřeva, by mohla vlhkost do pracovní desky po čase vniknout nutnou spárou a podklad tak znehodnotit. Další výhodou umělého kamene je moţnost různé montáţe dřezu – v tomto případě se jedná o montáţ do roviny. Dále však existuje spodní montáţ (pod pracovní desku) a horní montáţ (na pracovní desku), která se nejčastěji uţívá pro desky na bázi dřeva. V návrhu je pro pracovní desku z Corianu® pouţit vzor „SANDSTONE“ (obr. 47), rohový granitový dřez (firma Shock) na obr. 49 se strukturou „PERA“ (obr. 48), a vodovodní baterie se sprchou - FC 3791 ATLAS (firma Franke) obr. 50.

Obr. 47 SANDSTONE

Obr. 48 PERA

Obr. 49 Kuchyňský dřez (typ ART C-150)

Obr. 50 Vodovodní baterie (typ FC 3791 ATLAS)

58

Kuchyňský obklad mezi pracovní deskou a závěsnými skříněmi tvoří 6 mm silné kalené sklo v provedení HNĚDOBÉŢOVÁ (RAL 1011) – obr. 51. Největší výhoda spočívá v tom, ţe obklad tvoří jeden celistvý kus beze spár, čímţ se sniţuje pracnost při jeho údrţbě a zároveň se zvyšuje hygiena kuchyňského prostředí.

Obr. 51 Barevné provedení obkladu v kuchyni – RAL 1011

Korpus všech skříní je vyroben z laminované dřevotřískové desky v dezénu dubu o tloušťce 18 mm (obr. 52) s olepenými bočními plochami pomocí ABS hrany ve shodném dezénu (obr. 55) a tloušťce 1 mm. Dvířka tvoří laminovaná MDF deska tloušťky 18 mm v dezénu dub natural a cappuccino lesk (obr. 56) a jsou vyfrézována do tvaru, který znázorňuje obrázek č. 53. Sestava obsahuje i skříň s roletovými dveřmi.

Obr. 54 Úchytka AVENIO (Hettich)

Obr. 52 DTD-L (H834 ST9, Egger)

Obr. 53 Tvar dvířek (č. 40, Trachea)

Obr. 55 ABS hrana (HD344378, Hranipex)

Obr. 56 Barva dvířek (cappucinno lesk, dub natural)

59

Záda skříní jsou vyrobena z HDF desky tloušťky 3 mm dokončené bílým pigmentovým nátěrem. U stojících segmentů kuchyňské sestavy i úloţné nábytkové stěny v obývacím pokoji je provedena montáţ seřiditelných soklových noh (HETTICH, obr. 58), které jsou pomocí příchytek soklové clony (HETTICH, obr. 57) kryty soklem. V místě skříní pro vestavnou troubu a vestavnou lednici tvoří součást soklu větrací mříţky, které zabezpečují nutné odvětrávání spotřebičů.

Obr. 57 Příchytka soklové clony

Obr. 58 Seřiditelná soklová noha

(HETTICH)

KORREKT (HETTICH)

Kromě polic a zásuvek obsahuje výbava skříní v kuchyňské sestavě dva výsuvy s relingem pro šířku korpusu 300 mm (Cargo IQ plus 300, HETTICH) na obr.

59

a

výsuvný

a

otočný

rám

pro

šířku

korpusu

400

mm

(Dispensa Swing, HETTICH) – obr. 60, který zastává funkci potravinové skříně ve vestavném úloţném prostoru.

Obr. 59 Cargo IQ plus 300

Obr. 60 Výsuvný a otočný rám pro vysoké skříně

Závěsné skříně jsou ke zdi přichyceny závěsným kováním (HETTICH) a z bezpečnostních důvodů je ke zdi uchycena i skříň úloţné nábytkové stěny v obytném prostoru, jejíţ půda je od podlahy vzdálena 1500 mm. 60

Vinylová podlahová krytina s nášlapnou vrstvou v dezénu ořechu amerického (obr. 61) pokrývá celou místnost. Obecně se řadí se mezi teplé a bezhlučné podlahy, které vynikají svou odolností vůči vodě i poškození. Díky polyuretanové povrchové úpravě umoţňuje snadnou údrţbu a zaručuje dlouhou ţivotnost.

Obr. 61 Vinylová podlaha – OŘECH AMERICKÝ (Scala 30, SPOLTEX)

Místnost je osvětlena dvěma nástropními svítidly (v kuchyňské a obývací části) a jedním závěsným svítidlem nad jídelním stolem. Příkladem jsou lustry na obr. 63, 64 a 65. V obývací části je umístěna volně stojící lampa (obr. 62), která tvoří součást současného vybavení domácnosti. V kuchyňské části je dno závěsné skříně opatřeno LED páskem pro nasvětlení pracovní desky (obr. 66).

Obr. 62 Volně stojící lampa

Obr. 63 Stropní svítidlo (COMPONOLUX)

61

Obr. 64 Závěsné svítidlo (Camaro EGLO) Obr. 65 Závěsné svítidlo (Camaro EGLO)

Obr. 66 LED pásek pro osvětlení pracovní desky

Poměrně významnou sloţkou, která v prostoru plní funkční i estetickou úlohu, jsou interiérové doplňky.

Individualizují interiér a zároveň dotváří

jeho jedinečný charakter. Ani v návrhu proto nejsou opomíjeny záclony, koberec, rostliny, dekorační předměty aj.

12.2 Předběţná kalkulace

Na předběţnou kalkulaci ceny zařízení interiéru má vliv několik faktorů. Kromě ceny deskového materiálu je to také typ pouţitého kování a vnitřní vybavení nábytku, do kterého se v kuchyňské části zahrnuje i výběr spotřebičů. Výrobce kuchyňské sestavy a úloţné nábytkové sestavy do obytné části, kterým bude jedno z tamních truhlářství, stanovil předběţnou kalkulaci

62

nábytkového vybavení na cca 120 000 Kč (bez spotřebičů). Tato částka byla stanovena metodou tvorby ceny porovnáním. Protoţe byl návrh vnitřního zařízení vytvořen jako celek, je nutné k nabídkové ceně připočíst i následující poloţky: → vinylová podlaha: od 400 Kč/m2 → pracovní deska (Corian®): od 10 000 Kč/m2 → obklad nad pracovní desku: 2903 Kč/m2 → spotřebiče: cca 80 000 Kč → jídelní sestava: 20 000 – 30 000 Kč → osvětlení a doplňky: cca 20 000 Kč Výsledná hodnota by tedy neměla přesáhnout hranici 300 000 Kč.

63

DISKUZE

Úloţný prostor bývá zpravidla dimenzován podle toho, pro jaký druh předmětů bude k ukládání slouţit a zároveň jak velký objem zaujímají. Toto pravidlo platí nejen pro prostředí kuchyně a obývacího pokoje, které řeší diplomová

práce,

ale

týká

se

obecně

celého

obytného

interiéru.

Ačkoliv současný ţivotní styl a rychlé tempo vývoje nutí člověka zbavovat se nepotřebných věcí, je otázkou, jaké minimum úloţného prostoru je ještě únosné. Člověk má neustálou potřebu zútulňovat prostředí, ve kterém ţije a ať chce nebo nechce, vţdy bude obklopen předměty, které nebude schopen „mávnutím ruky“ vyhodit. Naopak bude nucen pro ně někde vyčlenit místo. Z toho důvodu byl podkladem pro návrh kuchyňské sestavy a úloţné nábytkové stěny v obytné části rozbor ukládaných předmětů, které budou v nově zařízeném prostředí tak jako tak uloţeny. Z provozního hlediska bylo sloţitější právě kuchyňské prostředí, jehoţ úloţný prostor bylo nezbytné rozdělit pro zajištění efektivní činnosti do pěti zón (zásoby, ukládání, mytí, příprava a vaření). Méně náročná byla situace v obývací části, kde sice bylo potřebné zohlednit současný objem ukládaných předmětů, ale byla vyloučena nutnost zónování. Dle očekávání zaujala největší podíl objemu předmětů zóna ukládání, následovala zóna přípravy, vaření, zásoby a nejméně obsahovala zóna mytí. V porovnání s vnitřním objemem úloţného prostoru, který byl pro konkrétní prostředí navrţen, nebylo procentuální pořadí zón sice shodné, avšak tento fakt nevypovídá

o jeho

nedostatečné

velikosti.

Zóna

ukládání

byla

přesto

1,9 násobkem objemu ukládaných předmětů, zóna přípravy 1,7 násobkem, zóna vaření poskytovala dvojnásobně velký prostor k ukládání, neţ byl objem předmětů v ní uloţených, zóna zásob trojnásobný a zóna mytí aţ šestinásobný. Rozdíl je způsoben tím, ţe objem úloţného prostoru v sobě nesl i místo pro manipulaci a je třeba zdůraznit i to, ţe do analýzy nebyla zahrnuta moţnost vnitřního vybavení nábytku (např. drátěné programy). V obytné části byl postup měření obdobný a návrh úloţné nábytkové stěny je ve výsledku 2,2 násobně větší, neţ je objem ukládaných předmětů.

64

Přestoţe metoda měření a následného propočtu nebyla zcela přesná, věřím, ţe poměrně jasně nastiňuje významnost jednotlivých zón a úloţného nábytku vůbec. V kaţdém případě poukazuje i na nutnost racionálního přístupu při navrhování nábytku do interiéru. Teoretická část diplomové práce byla základnou pro návrh konkrétního vnitřního vybavení a na první pohled má přístup řešení působit systematicky. Konečný návrh se nese v duchu jednotnosti prostoru co do barevného, ale i tvarového pojetí. Přestoţe spojení kuchyně s jídelní částí a obývacím pokojem v jedné místnosti nese svá úskalí (např. v šíření odérů při přípravě jídla i do obývací části), majitele přesvědčily pro takové řešení spíše výhody takto sjednoceného prostoru. Zejména se jedná o moţnost komunikace s návštěvou i ostatními členy domácnosti, kteří pobývají v obytné části, např. zatímco hostitelka

připravuje

pohoštění.

A

dále

to

je

vzdušnost

a prostornost, čímţ je vyloučen pocit stísněnosti při setkávání početné rodiny. Existuje celá řada předělů a řešení zásuvných stěn, kterými lze místnost dle potřeby oddělit. Avšak s nimi zkušenost majitelé mají a nechtějí se k nim vracet. Protoţe nebyl stanoven finanční strop, který by návrh přespříliš limitoval, nelze jej z tohoto hlediska hodnotit. Navíc byla součástí práce pouze předběţná kalkulace ceny, od které se sice výsledná cena odvíjí, ale neustále je tu moţnost substituce toho či onoho vybavení popř. materiálu jiným. Pro dané řešení však byly popsány výhody, pro které jsem konkrétní materiály zvolila. Takovým příkladem můţe být pracovní deska z Corianu®, která je poměrně nákladnou záleţitostí. Pro rohové umístění dřezu, kde je však napojení plátu nezbytné, je vhodnější tím, ţe umoţňuje bezespárové spojení a eliminuje tak případné vnikání vody do podkladu. V neposlední řadě tvoří významný podíl také cena spotřebičů, jejichţ výběr spočívá v rukou majitelů. Jsem přesvědčena o přínosu práce nejen pro majitele, kteří si tak snadno udělají představu o tom, jakým směrem by se měla realizace interiéru ubírat, ale zejména jsem si uvědomila, jak důleţité je přizpůsobit návrh konkrétnímu uţivateli, aby splňoval kritéria „komfortu prostoru“12.

12

HONZÍK, K. Tvorba životního slohu: stati o architektuře a užitkové tvorbě vůbec, 1947

65

ZÁVĚR

Cílem mé diplomové práce bylo navrhnout společenskou část rodinného domu v podobě celistvé obytné místnosti, která spojuje kuchyni s jídelní částí a obývací pokoj. Návrhu předcházelo obeznámení se s teoretickými poznatky, jeţ byly jeho základem. Neméně důleţitou součástí bylo pro finální ztvárnění prostoru stanovení a přizpůsobení se poţadavkům majitelů, kteří chtěli celou místnost koncepčně sjednotit a zároveň se chtěli vyhnout výstřednosti. Naopak poţadovali do interiéru

vnést

barevnou

vyváţenost

a

klid,

s čímţ

se

v návrhu

zcela ztotoţňuji. Obytný

prostor

bude

provozně

bezproblémový

jen

tehdy,

pokud bude umoţňovat plynulý pohyb z hlediska návaznosti jednotlivých funkčních zón a současně bude poskytovat dostatek úloţného prostoru. Čím větší počet předmětů má uţivatel tzv. „na očích“, tím chaotičtěji na něj interiér působí. Z důvodu

správného

dimenzování

úloţného

prostoru

byla

tedy

provedena analýza ukládaných předmětů jak v kuchyni, tak v obývacím pokoji a následně aplikována při procesu vytváření návrhu. Vyplývá z ní, ţe úloţný prostor musí být několikanásobně větší, aby nejenţe pojal objem ukládaných předmětů, ale také zahrnoval volný prostor potřebný pro manipulaci s nimi a umoţňoval je systematicky řadit. V kuchyňské části, která je provozně nesnadnou záleţitostí, byly ukládané předměty vytříděny do pěti zón, z nichţ nejvýznamnější podíl zaujímala zóna ukládání, následovala zóna přípravy, vaření, zásoby a pětici uzavírala zóna mytí. Na základě tohoto rozboru byl ověřen

předpoklad,

ţe úloţný

prostor

bude

naprosto

dostatečný.

Totéţ platilo i pro úloţnou nábytkovou sestavu v obytné části, která sestávala pouze z jediné zóny – ukládání. Podkladem

pro

výrobu

celé

sestavy

je

přiloţená

výkresová

dokumentace. V návrhu jsou doporučeny materiály, které by měly pouţity pro výrobu vybavení, aby byla zajištěna poţadovaná kvalita. Na druhou stranu však není vyloučena moţnost náhrady jinými substituty, které mohou předběţnou kalkulaci a tedy i konečnou kalkulaci ceny sníţit. 66

RESUME

The aim of my diploma thesis was to summarize various theoretical information, which were a base for the design of room that connects the kitchen with dining area and a living room in one. Another important part was the adaptation of the demands set by owners, who wanted to unite the concept of the whole room. In addition, they also wanted to avoid extravagancy and to tone the interior into calm colours. And I believe that my design completely meets their requirements. The operation in a living area can be easygoing only if it enables: 1. the continuity of movement in context of the functional zones 2. to provide enough space for storage, which means that the more things we have „in sight“ the more messy effect an interior has. And that is the reason why I carried out the analysis of storing items which take place both in the kitchen and in the living room. Then I was able to apply it into the process of creating the design. It shows that the storage space must be larger to be able to contain not only the things we want to store, but also free space for handling and equipment which helps us to sort them systematically. In the kitchen area, the situation is much more difficult in confrontation with the living room area. It was neccessary to separate five kitchen zones and the significant proportion was connected with the storage zone, followed by the zones of preparation, cooking, food provision and the washing zone. These results have influenced the dimensioning of storage space. The same method was applied to the storage space in the living room area that was consisted only of the one storage zone. The enclosed drawing documentation should serve as a backround for the manufacturing of the furniture segments. I also suggest materials, that could be used in the final design, and the reason is well founded. On the other hand I do not except against substituiting other alternatives, which can reduce the final price calculation.

67

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

BÁRTA, J. a kol. Obývací pokoj. 2. vyd. Praha: SNTL-Nakladatelství technické literatury, n. p., 1988. 238 s. ISBN 04-820-88 BRUNECKÝ, P. Domiciologie – nauka o obývaném prostředí. 1 vyd. Brno: MZLU, 1998. 326 s. ISBN 80-7157-307-8. BRUNECKÝ, P., HÁLA, B., KOVAŘÍK, M. a kol. Nábytkářský informační systém "NIS", část III Požadavky na úložný nábytek. 1. vyd. GNT s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno: Ircaes s.r.o., Purkyňova 93, 612 00, Brno, 2010. 75 s. ISBN 978-80-87502-01-3. BRUNECKÝ, P. -- HORÁČEK, P. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- HRÁZSKÝ, J. -- ROUSEK, M. Zpracování dřeva - materiály, vyrobky, konstrukce, technologie. 1. vyd. Praha: PRAHA: DASHOFER HOLDING, lTD, 2009, 250 s. 1., 2009. 250 s. 1. ISSN 1803-8905. BRUNECKÝ, P. ŠVANCARA, F. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: MZLU, 1995. 280 s. ISBN 80-7157-157-1.

CONRAN, T. Kitchens: The Hub of the Home. New York: Clarkson Potter, 2002. 224 s. ISBN 060961052X DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. ČERNÍKOVÁ, H. Atraktivní bydlení 1. vyd. Brno: CP Books, 2010, 152 s. ISBN 978-80-2512953-1 ČERVENKOVÁ, Z. -- KITTRICHOVÁ, E. Kuchyně pro novou generaci: Antropometrická studie. Praha: ÚBOK, 1971. 134 s. HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 124 s. ISBN 80-86817-00-8. HÁLA, B. Interiér. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9 HONZÍK, K. Tvorba životního slohu: stati o architektuře a užitkové tvorbě vůbec. Praha: Petr, 1947. 498 s.

68

KITRICHOVÁ, E. a kol. Kuchyň 1. vyd. Praha: SNTL-Nakladatelství technické literatury, n. p., 1990. 269 s. ISBN 04-804-90 LHOTÁKOVÁ, Z., TRNKOVÁ, K. Kuchyně. 1. vyd. Brno: ERA vydavatelství, 2006, 146 s. ISBN 80-7366-045-8 NEUFERT, E. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2. POŠTULKOVÁ, L. Typológia zariaďovacích prvkov bytu. Zvolen, SR: Technická univerzita Zvolene, 2007. 174 s. ISBN 978-80-228-1797-4. PROKOPOVÁ, H., ŠTORK, V. Čalouněný nábytek. 1. vyd. Brno: ERA vydavatelství, 2006, 148 s. ISBN: 80-7366-053-9

ČSN EN 1116 Kuchyňský nábytek. Koordinované rozměry kuchyňského nábytku a vybavení, ČNI Praha 2004 ČSN 91 0412 Úloţný nábytek. Technické poţadavky, ČNI Praha 2010 ČSN 91 0611 Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry, ČNI Praha 1988 ČSN 91 0620 Nábytek. Ţidle. Funkční rozměry a způsoby měření, ČNI Praha 1981 ČSN 91 0402 Nábytek. Kuchyňský nábytek úloţný. Technické poţadavky, ČNI Praha 1986 ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry, ČNI Praha 1991 ČSN 16 6004 Nábytkové kování. Názvy a definice, ČNI Praha 1987

Domov. Praha: Časopisy pro volný čas s.r.o., únor 2010. ISSN 0012-5369



DŮM&ZAHRADA.CZ [online]. pro kuchyňskou

2007-11-14

linku.

[cit.

2011-03-15].

Dostupné

Vybíráme z

materiály WWW:

. 

KUCHYNĚ.CZ [online]. 2008-07-29 [cit. 2011-03-15]. Vše »bio« je v módě! I biodeska… Dostupné z WWW: .

69



RITZY - interiéry, kuchyně, s.r.o. [online]. [cit. 2011-03-15]. Materiály na pracovní desky. Dostupné

z

WWW:


materialynapracovnidesky>. 

LEPEBYDLET.CZ [online]. 2006-03-16 [cit. 2011-03-15]. Výběr kuchyňské desky. Dostupné z WWW: .



SVECDECOR.CZ [online]. [cit. 2011-03-15]. Pracovní desky. Dostupné z WWW: .



UMĚLÝ

KÁMEN.CZ [online].

2010-12-19

[cit.

2011-03-18].

Dostupné

z

WWW:

. 

SKLENENYOBKLAD.CZ [online]. [cit. 2011-03-18]. Skleněné pracovní desky. Dostupné z WWW: .



KLENENEOBKLADY.CZ [online].

[cit.

2011-03-19].

Dostupné

z

WWW:

. 

NOVINKY.CZ [online]. 2010-01-08 [cit. 2011-03-23]. Jak vybrat krásnou a přitom odolnou podlahu

do

kuchyně.

Dostupné

z

WWW:


trendy/188464-jak-vybrat-krasnou-a-pritom-odolnou-podlahu-do-kuchyne.html>.



FJPODLAHY.CZ [online].

2008

[cit.

2011-03-23].

Dostupné

z

WWW:

.



CESKENOVINY.CZ [online]. 2008-07-28 [cit. 2011-03-25]. Moderní jídelna: prostor mezi kuchyní

a

obývacím

pokojem.

Dostupné

z

WWW:

.

70

SOUPIS TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ

Tab. 1 Rozměry stolové desky (podle ČSN 91 0820) Tab. 2 Základní rozměry křesel a pohovek v mm (podle ČSN 91 0611) Tab. 3 Porovnání objemu ukládaných předmětů a objemu navrhovaných úl. prostor Graf 1 Procentuální zastoupení ukládaných předmětů v kuchyňských zónách Graf 2 Procentuální zastoupení objemu úložných prostor v kuchyňských zónách Obr. 1 Vazby jednotlivých místností v bytě (Hájek, 2004) Obr. 2 Kuchyně typu „I“ (Conran, 2002; Lhotáková, Trnková, 2006) Obr. 3 Kuchyně typu „H“ (Conran, 2002; Lhotáková, Trnková, 2006) Obr. 4 Kuchyně typu „L“ (Conran, 2002; Lhotáková, Trnková, 2006) Obr. 5 Kuchyně typu „U“ (Conran, 2002; Lhotáková, Trnková, 2006) Obr. 6 Kuchyně typu „ G“ (Lhotáková, Trnková, 2006) Obr. 7 Sykora – rustikální styl (kaštan) (http://www.sykora.eu/kastan.html)

Obr. 8 Hanák – „HARMONIA“ (drásaný jasan s ruční patinou) (http://www.hanak-nabytek.cz/#/cz/kuchyne-harmonia)

Obr. 9 GeD – „STELLA“ (mořený kaštan) (http://www.gedcucine.it)

Obr. 10 Copat – „LOGGIA“ (mořený dub) (http://www.copat.it/en/cucina-classica-loggia-01.aspx)

Obr. 11 Steininger - „BETONKÜCHE“ (http://www.steininger-designers.at/en/designed_objects/concrete_kitchen.html)

Obr. 12 Schüller – „GALA“ (http://www.schueller.de/en/kuechenwelten/image/gala-neu-2-11-.htm)

Obr. 13 Gatto – „ VANILLA“ (http://www.gattocucine.com/cucina.asp?p=36)

Obr. 14 GeD – „FIAMMA“ (sépie-šedý ořech) (http://www.gedcucine.it/en/products/modern-kitchen/fiamma/fiamma/)

Obr. 15 Leicht – „TOCCO“ (http://www.leicht.de/web2008/e/e_kollektion11_3.html)

Obr. 16 Sykora – propojení kuchyně a obývacích prostor „LUXURY“ (http://www.sykora.eu/luxury.html)

Obr. 17 Nadop – „Prestige“ (http://www.nadop.cz/rs/kuchyne-kuchynske-linky/dyhovane-kuchyne/kuchyne-prestige-R350.html)

Obr. 18 Koryna – propojení kuchyně a obývacích prostor „TOP 1D“ (http://www.koryna.cz/podle-jmena/produkty/top1d-8.html)

Obr. 19 Šířka místa pro jednu osobu (a), optimální pl. pro stolování (b) - (Dlabal, 1976) Obr. 20 Jídelní židle bez područek (Dlabal, 1976)

71

Obr. 21 Jídelní židle s područkami (Dlabal, 1976) Obr. 22 Dispoziční řešení obývacího pokoje (Honzík, 1947) Obr. 23 Team 7 – „CUBUS“ (http://www.team7.at/en/maintemplate/products/livingroom/living/cubus.html)

Obr. 24 Hülsta – „LILAC“ (http://www.huelsta.de/de_de/program_de_de/wohnzimmer/lilac/index.html)

Obr. 25 Sangiacomo – „ALFA 45“ (http://www.correctinterior.cz/znacka-sangiacomo.html)

Obr. 26 Presotto – „OASI - 211“ (http://www.presottoitalia.it/it/prodotti_dettaglio/Giorno/1/Sistemi+e+librerie/1/Oasi/16/Composizione+211/64.aspx)

Obr. 27 Hanák – policový systém „04“ (http://www.hanak-nabytek.cz/#/cz/policovy-system-04)

Obr. 28 Hanák – obývací sestava „05“ (http://www.hanak-nabytek.cz/#/cz/obyvaci-sestava-05)

Obr. 29 Původní uspořádání obytného prostoru Obr. 30 Metodika měření ukládaných předmětů Obr. 31 Návrh prostoru kuchyně a obývacího pokoje (ptačí perspektiva) Obr. 32 Návrh prostoru kuchyně a obývacího pokoje (západní pohled) Obr. 33 Vestavný úložný prostor v kuchyni (východní pohled) Obr. 34 Rozdělení úložného prostoru dle kuchyňských zón (kuchyňská sestava) Obr. 35 Rozdělení úložného prostoru dle kuchyňských zón (vestavný úložný prostor) Obr. 36 Úložný prostor v obytné části Obr. 37 Pohled na západní stěnu (původní stav) Obr. 38 Průhled řešeným prostorem Obr. 39 Obytná část - jihozápadní pohled (původní stav) Obr. 40 Obytná část - jihozápadní pohled Obr. 41 Obytná část – severovýchodní pohled (původní stav) Obr. 42 Obytná část – severovýchodní pohled Obr. 43 Kuchyňská část – severní pohled (původní stav) Obr. 44 Kuchyňská část – severní pohled Obr. 45 Kuchyňská část – (původní) Obr. 46 Kuchyňská část – jižní pohled Obr. 47 SANDSTONE (http://www.a3s.cz/vzornik.php)

Obr. 48 PERA (http://www.eod.cz/moderni-kuchyne/drezy-granitove/vzorkovniky-granitu/schock-barvy-granitovych-drezu)

Obr. 49 Kuchyňský dřez (typ ART C-150) (http://www.eod.cz/moderni-kuchyne/drezy-granitove/vzorkovniky-granitu/schock-barvy-granitovych-drezu)

Obr. 50 Vodovodní baterie (typ FC 3791 ATLAS) (http://franke.cz/fc_3791_atlas-z904)

72

Obr. 51 Barevné provedení obkladu v kuchyni – RAL 1011 (http://www.skleneneobklady.cz/barvy/)

Obr. 52 DTD-L (H834 ST9, Egger) (http://zoom.egger.com/cz-csy/zoom-dekoreuni_CSY_HTML.php?did=265&lv=0&kid=3&da=Dub&hm=&fp=&la=&vt=%C4%8C%C3%ADslo%20dekoru,%20jm%C3 %A9no%20.....&s=)

Obr. 53 Tvar dvířek (č. 40, Trachea) (http://www.trachea.cz/foto_s.php?n=40&s=581+-+trnka+sv%C4%9Btl%C3%A1)

Obr. 54 Úchytka AVENIO (Hettich) (http://web2.hettich.com/hbh/Start.do?UserID=gast&groupId=1278&localeId=cs_CZ&CatalogId=procat)

Obr. 55 ABS hrana (HD344378, Hranipex) (http://www.hranipex.cz/cs/katalog/lamino-hrany/drevodekory/hd-44757-8/)

Obr. 56 Barva dvířek (cappucinno lesk, dub natural) (http://www.trachea.cz/foto.php?fotosort/folie/165.jpg) (http://www.trachea.cz/foto.php?fotosort/folie/212.jpg)

Obr. 57 Příchytka soklové clony (HETTICH) (http://web2.hettich.com/hbh/Start.do?UserID=gast&groupId=84&localeId=cs_CZ&CatalogId=procat)

Obr. 58 Seřiditelná soklová noha KORREKT (HETTICH) (http://web2.hettich.com/hbh/Start.do?UserID=gast&groupId=84&localeId=cs_CZ&CatalogId=procat)

Obr. 59 Cargo IQ plus 300 (HETTICH) (http://web2.hettich.com/hbh/Start.do?UserID=gast&groupId=91&localeId=cs_CZ&CatalogId=procat)

Obr. 60 Výsuvný a otočný rám pro vysoké skříně (http://www.prostor-eshop.cz/products/drateny-program-vysuvny-a-otocny-system-dispensa-swing/)

Obr. 61 Vinylová podlaha –OŘECH AMERICKÝ (Scala 30, SPOLTEX) (http://www.spoltex.cz/vinylove-lamely/)

Obr. 62 Volně stojící lampa Obr. 63 Stropní svítidlo (COMPONOLUX) (http://www.posvitime.cz/compolux-915254-72-w-com915254-72?cat=47)

Obr. 64 Závěsné svítidlo (Camaro EGLO) (http://www.nejlevnejsiosvetleni.cz/zavesne-svitidlo-moderni-camaro-1-88735-eglo-p-4626.html)

Obr. 65 Stropní svítidlo (Camaro EGLO) (http://www.nejlevnejsiosvetleni.cz/stropni-svitidlo-moderni-camaro-1-88732-eglo-p-4623.html)

Obr. 66 LED pásek pro osvětlení pracovní desky

73

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – P1 (půdorys místnosti v měřítku 1:50) Příloha č. 2 – P2 (půdorys kuchyňské sestavy v měřítku 1:20) Příloha č. 3 – P3 (pohled A v měřítku 1:20) Příloha č. 4 – P4 (pohled B, C v měřítku 1:20) Příloha č. 5 – P5 (pohled D, E v měřítku 1:20) Příloha č. 6 – P6 (půdorys úložné sestavy v obytné části, pohled G, F v měřítku 1:20) Příloha č. 7 – P7 (instalační schéma – pohled A, v měřítku 1:20) Příloha č. 8 – P8 (instalační schéma – pohled D, v měřítku 1:20) Příloha č. 9 – Výkres 01 Příloha č. 10 – Výkres 02/A Příloha č. 11 – Výkres 02/B Příloha č. 12 – Výkres 03 Příloha č. 13 – Výkres 04 Příloha č. 14 – Výkres 05 Příloha č. 15 – Výkres 06 Příloha č. 16 – Výkres 07 Příloha č. 17 – Výkres 08 Příloha č. 18 – Výkres 09 Příloha č. 19 – Výkres 10 Příloha č. 20 – Výkres 11 Příloha č. 21 – Výkres 12 Příloha č. 22 – Výkres 13 Příloha č. 23 – Výkres 14 Příloha č. 24 – Výkres 15 Příloha č. 25 – Výkres 16 Příloha č. 26 – Výkres 17 Příloha č. 27 – Výkres 18 Příloha č. 28 – Výkres 19 Příloha č. 29 – Výkres 20 Příloha č. 30 – Výkres 21 Příloha č. 31 – Výkres 22 Příloha č. 32 – Výkres 23 Příloha č. 33 – Výkres 24 Příloha č. 34 – Výkres 25

74