MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení

DIPLOMOVÁ PRÁCE Povrchová úprava nábytkových dílců z MDF pigmentovanými vodou ředitelnými nátěrovými hmotami

2011

Bc. Petr Laga

2

Prohlášení :

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Povrchová úprava dílců z MDF pigmentovanými vodou ředitelnými nátěrovými hmotami zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom,ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne

................................. Podpis studenta

3

Poděkování: Chtěl bych poděkovat Ing. Zdeňku Muzikářovi Ph.D. za trpělivost, rady a vedení diplomové práce. Děkuji také paní Květoslavě Tobiášové za pomoc při laboratorním hodnocení. Mé díky paří také firmě BMB Ţdánice za poskytnutí materiálu pro tuto práci a taktéţ celé rodině za morální podporu a pochopení během celého mého studia.

4

Jméno autora:

Petr Laga

Název diplomové práce: Povrchová úprava dílců z MDF pigmentovanými vodou ředitelnými nátěrovými hmotami

Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá předvýrobním zkoumáním vhodnosti pouţití pigmentovaných vodou ředitelných nátěrových hmot na deskách z MDF. Cílem je hodnocení dvou výrobců dodaných nátěrových hmot a rovněţ dvou typů podkladového materiálu z MDF. V práci jsou také porovnávány počty vrstev základního nátěru. Hodnocení je provedeno pomocí normovaných zkoušek. Práce je zaměřena na vizuální hodnocení, stanovení stupně lesku, přilnavost nátěru, tvrdost, odolnost vůči suchému a vlhkému teplu, odolnost vůči studeným kapalinám a stupně oděru.

Klíčová slova: Vodou ředitelné nátěrové hmoty, MDF desky, hodnocení odolnosti

5

Author name :

Petr Laga

The title of work:

Coatings of MDF boards by pigmented water-based paints

Abstrakt: This diploma thesis is concerned by the examining the appropriateness using preproduction of pigmented water-based paints on sheets of MDF. The aim is to evaluate the two manufacturers supplied the paint and also two types of using base material. The paper also compared the number of layers of primer. The evaluation is done by using standard tests. Work focuses on visual assessment, determining the degree of gloss, paint adhesion, hardness, resistance to dry and moist heat, resistance to cold liquids and the degree of abrasion.

Keywords: Water-thinning ability rating composition, MDF boards, resistence evaluate,

6

OBSAH: 1. ÚVOD ........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 11 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 12 3.1 Charakteristika vodou ředitelných nátěrových hmot ............................................ 12 3.2 Pigmentovaná povrchová úprava .......................................................................... 13 3.2.1 Rovné plochy ................................................................................................. 13 3.2.2 Boční a vnější plochy profilované ................................................................. 14 3.3 Charakteristika středně hustých vláknitých desek ................................................ 14 3.3.1 Obecná charakteristika ....................................................................................... 14 3.3.2 Profilování a kvalita povrchu ............................................................................. 16 3.3.3 Broušení MDF ................................................................................................... 17 4. METODIKA ZNAČENÍ VZORKŮ ........................................................................... 18 4.1 Varianty nátěrových hmot .................................................................................... 19 5. TECHNOLOGICKÝ POSTUP VÝROBY DÍLCŮ Z MDF ...................................... 20 5.1 Analýza současného stavu .................................................................................... 20 6. ZHOTOVENÍ ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ ................................................................. 22 6.1. Charakteristika podkladových materiálů ............................................................. 22 6.2. Výroba vzorků ..................................................................................................... 23 6.3 Technologický postup tvorby povrchové úpravy: ................................................ 24 6.4 Nanášení nátěrové hmoty...................................................................................... 25 6.5 Charakteristika pouţitých nátěrových hmot ......................................................... 26 6.5.1. Bekcer Acroma Lacqva Prime ED701-9001 ................................................ 26 6.5.2 Becker Laqva Top 30 EG1351-91513 ........................................................... 27 6.5.3 Renner YL---M641/-M641/---C02 ................................................................ 27 6.5.4 Renner YO-15M760-SBN ............................................................................. 28 6.5.5 Renner FI---M199/--NTR .............................................................................. 28 7. METODIKA HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ÚPRAV ........................................ 30 7.1 Hodnocení vzhledových vlastností podle ČSN 91 0272 ...................................... 30 7.2 Zjišťování stupně lesku podle ČSN 91 0273 ........................................................ 31 7.3 Stanovení povrchové tvrdosti tuţkami podle ČSN 67 3075 ................................. 32 7.4 Zkouška přilnavosti nátěru – Mříţková zkouška podle ČSN ISO 2409 ( 67 3085 ) .................................................................................................................................... 34 7.5 Hodnocení odolnosti proti působení vlhkého podle ČSN EN 12721 ( 91 0278 ) a suchého tepla podle ČSN EN 12722 ( 91 0287 ) ........................................................ 36 7.6 Odolnost nátěrového filmu vůči studeným kapalinám dle ČSN EN 12720 ( 91 0280 ) .......................................................................................................................... 37 7.7 Stanovení odolnosti nátěru proti oděru podle ČSN 91 0276 ................................ 39 7

8. VYHODNOCENÍ KVALITY JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ POVRCHOVÉ ÚPRAVY ........................................................................................................................ 41 8.1 Hodnocení vzhledových vlastností ....................................................................... 41 8.2 Zjišťování stupně lesku podle ............................................................................... 42 8.3 Stanovení povrchové tvrdosti tuţkami ................................................................. 43 8.4 Zkouška přilnavosti nátěru – Mříţková zkouška .................................................. 44 8.5 Hodnocení odolnosti proti působení suchého a vlhkého tepla ............................. 45 8.6 Odolnost nátěrového filmu vůči studeným kapalinám ......................................... 46 8.7 Stanovení odolnosti nátěru proti oděru ................................................................. 49 9. DISKUZE VÝSLEDKŮ ............................................................................................. 51 9.1 Vliv pouţitého typu MDF desky .......................................................................... 51 9.2 Pouţité varianty nátěrových systémů ................................................................... 51 9.2.1 ZB-VB ........................................................................................................... 51 9.2.2 2ZB-VB ......................................................................................................... 52 9.2.3 ZR-VR ........................................................................................................... 52 9.2.4 2ZR-VR ......................................................................................................... 53 9.2.5 IM-ZR-VR ..................................................................................................... 54 10. PŘÍNOS PRO PRAXI .............................................................................................. 55 11. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 56 12. SUMMARY .............................................................................................................. 57 13. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 58 14. SEZNAM POŢITÝCH ZKRATEK.......................................................................... 60 15. SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 61 16. SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 63 17. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 65

8

1. ÚVOD Jedním z nejváţnějších a nejvíce diskutovaných témat současnosti je globální oteplování a drastické znečišťování ţivotního prostředí. Z téměř kaţdého rohu nás informují zprávy o znečištění planety. Mezi hlavní problémy patří znečišťování ovzduší fotochemickým smogem. Jedná se o globální problematiku. Fotochemický smog je směsí ozónu, oxidů dusíku a dalších reaktivních sloţek. Velkou měrou se na vzniku tohoto jevu podílí organické těkavé látky (VOC). Ke sniţování těchto látek v ovzduší napomáhají legislativní kroky na úrovni státu či mezinárodních organizací jako je OSN. Jako příklad těchto kroků je to např. Rámcová smlouva OSN o změně klimatu, Vídeňská úmluva a Montrealský protokol. V EU jsou navíc vydávány směrnice, určující kolik VOC látek můţe daný stát maximálně vypouštět. V nábytkářském průmyslu se znečišťování ovzduší VOC látkami týká především dokončování nábytku nátěrovými hmotami. Těkavé organické látky jsou zde pouţívány jako rozpouštědla a ředidla. V mnoha případech tvoří aţ 60% jejich obejmu. Vzhledem k legislativním krokům, které nábytkářským firmám omezují mnoţství vypouštěných VOC látek do ovzduší, jsou stále ve větší míře pouţívány nátěrové hmoty ředitelné vodou. Jak jiţ název napovídá, k ředění těchto nátěrových hmot se nepouţívají těkavá ředidla nýbrţ voda. Tato práce slouţí jako předvýrobní průzkum pro společnost BMB Ţdánice s.r.o, která jiţ vyuţívá těchto ekologických nátěrových systémů. Tato společnost má v dřevařské výrobě dlouhou historii. Vznik firmy se datuje k roku 1897, kdy ve Ţdánicích vznikla Parní pila Cyril Blatný. Původní sortiment tvořily především koňské chomouty, později firma přechází na výrobu saní, lyţí, zahradního nábytku a řeznických špalků. Po znárodnění se firma orientuje na výrobu dýhovaného nábytku, a to především solitérů a studentských pokojů. Do roku 2000 pak tvořil největší část produkce kancelářský nábytek. V současnosti je hlavní produkce směrována do oblasti sériové výroby bytového a loţnicového nábytku. Další část produkce tvoří zakázková výroba a nábytek pro hotelový program. Nábytek je dodáván prodejcům po celé ČR a poté exportován do vybraných zemí EU. Firma je členem Asociace českých nábytkářů a Klastru českých nábytkářů. Taktéţ je drţitelem certifikátu Česká kvalita. Předvýrobní průzkumy jsou důleţitou součástí před uvedením nového výrobního programu. Těmito výzkumy se zabraňuje pozdějším reklamacím od koncových zákazníků. Reklamace pak znamenají zbytečné výdaje firmy a rovněţ nepodporují dobrou 9

pověst firmy. Tohoto jsou si ve Ţdánicích vědomi. Důsledkem toho před uvedením nové řady nábytku hledali vhodného výrobce nátěrových hmot. Cílem byla úprava dílců z MDF pigmentovými vodou ředitelnými nátěrovými hmotami. V této práci budou srovnány dva druhy nátěrových hmot a dva druhy pouţitých MDF desek.

Obr. 1 Sídlo firmy BMB Ţdánice s.r.o.

Obr. 2 Noční stolky z dílců z MDF

10

2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je předvýrobní průzkum a hodnocení pigmentovaných vodou ředitelných nátěrových hmot na dílcích z MDF v podmínkách firmy BMB Ţdánice s.r.o. Hlavním cílem práce je porovnání nátěrových hmot od firem Becker Acroma a Renner. Dále zjištění vlivu pouţitého druhu MDF na výslednou kvalitu povrchu. Hodnocení bude provedeno podle normovaných zkoušek. Práce bude zaměřena na vizuální hodnocení, stanovení stupně lesku, přilnavost nátěru, tvrdost, odolnost vůči suchému a vlhkému teplu, odolnost vůči studeným kapalinám a stupně oděru. Dosaţené hodnoty se budou porovnávat s normou ČSN 91 0102, která určuje stanovené parametry a technické funkční plochy nábytku. Dalším bodem této práce bude analýza současného výrobního postupu a její zhodnocení.

11

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika vodou ředitelných nátěrových hmot K moderním nátěrovým hmotám patří především vodou ředitelné nátěrové hmoty, které se vyznačují nízkým organickým obsahem rozpouštědel a snadnou aplikací při nanášení první generace vodou ředitelných nátěrových hmot na bázi akrylátových disperzí. Jejich pouţívání při dokončování materiálů na bázi dřeva se velmi rozvinulo na konci 80-tých let a v 90-tých letech minulého století. Při dokončování dřevěného nábytku i nábytku vyrobeného z jiných materiálů se pouţívají v současnosti většinou vodou ředitelné nátěrové hmoty na bázi akrylátových, polyuretanových a alkydových pryskyřic s navázanými hydrofilními skupinami, které umoţní rozpuštění polymerů pryskyřic ve vodě pro exponované plochy, a vodou ředitelné nátěrové hmoty na bázi akrylátových disperzí pro méně namáhané plochy. Voda má tu nevýhodu, ţe jako rozpouštědlo má mimořádně dlouhou odpařovací dobu a tím se zvyšuje energetická náročnost na sušení. Obsah vody ve vodou ředitelných nátěrových hmotách je 10-65% hmotnostních a rovněţ 3-18% organických rozpouštědel, více sytných alkoholů, které se označují koalescenty. K dispozici jsou rovněţ vodou ředitelné nátěrové hmoty, které neobsahují ţádná rozpouštědla. V současné době se při dokončování výrobků ze dřeva pouţívají tyto skupiny vodou ředitelných nátěrových hmot: 1. Vodou ředitelné nátěrové hmoty na bázi akrylátových disperzí. 2. Vodou ředitelné nátěrové hmoty obsahující ve vodě rozpustné polymery polyuretanových pojiv s adovanými bočními řetězci hydrofilních skupin. 3. Dvousloţkové vodou ředitelné nátěrové hmoty, které se vyznačují zlepšenou odolností, zejména mechanickou, a rovněţ dobrou izolační funkcí vůči tříslovinám. Lze je pouţívat i při dokončování dubu. U jiných druhů dřev s vysokým obsahem tříslovin, zejména tropických se musí při jejich dokončování vodou ředitelnými nátěrovými hmotami pouţívat izolační rozpouštědlové laky. 4. Vodou ředitelné nátěrové hmoty vytvrzované UV zářením.

12

Hlavní výhodou pouţívání vodou ředitelných nátěrových hmot je sníţení emisí VOC a moţnost recyklace pouţívaných nátěrových hmot pro některé aplikace např. ultrafiltraci. Čistění stříkacího zařízení a ostatního nářadí se provádí ve směsi voda/rozpouštědlo s obsahem rozpouštědla přibliţně 5-20%. V současné době se rozšiřuje dokončování povrchových úprav předních a exponovaných nábytkových ploch, u nichţ se vyţaduje vysoká odolnost povrchu, 2-sloţkovými vodou ředitelnými nátěrovými hmotami. Je nutné si neustále uvědomovat, ţe vodou ředitelné nátěrové hmoty mohou vlivem přítomnosti vody a kyslíku iniciovat značné korozní problémy stříkacího zařízení. Nanášecí zařízení musí být náleţitě upravené. Při pouţívání vodou ředitelných nátěrových hmot je zapotřebí respektovat následující poţadavky: -

okolní teplota musí být mezi 18-22°C

-

teplota povrchu upravovaných součástí nesmí být niţší neţ 15°C

-

proces probíhá optimálně při vlhkosti vzduchu mezi 55-65%

-

je nutné, aby aplikační zařízení, jednotky a potrubí byly zhotoveny z korozně odolného materiálu

-

vodou ředitelné nátěrové hmoty nesmějí být skladovány při teplotě pod 0°C (poškození mrazem) 1

3.2 Pigmentovaná povrchová úprava 3.2.1 Rovné plochy Technologický postup pigmentované povrchové úpravy rovných ploch nábytkových dílců pomocí vodou ředitelných nátěrových hmot je charakterizován vytvořením první vrstvy základními nátěrovými hmotami nanášenými stříkáním nebo poléváním. Základní vrstva je tedy tvořena základními pigmentovanými hmotami formulovaných na vodní bázi. Vrchní vrstva nátěru je opět tvořena nátěrovými hmotami vodou ředitelnými, které dodávají povrchově upravovanému předmětu konečné uţitné vlastnosti. Tento technologický postup je vhodný pro přímou povrchovou úpravu nábytkových dílců na bázi MDF. Pro kvalitní provedení bočních a vnějších ploch u konstrukčních materiálů z MDF se doporučuje provádět navíc operaci impregnace, kdy na tyto boční a vnější plochy se 1

TESAŘOVÁ, D. Nové trendy při dokončování vodou ředitelných nátěrových hmot nové generace. In Informační bulletin a sborník statí . [s.l.] : [s.n.], 2007. s. 83. ISBN 978-80-7375-0

13

nanese impregnační lak, jehoţ úkolem je omezit vsakování základní vrstvy nátěrové hmoty, a vytvořit tak rovný podklad pod vrchní vrstvu a tím zabezpečit rovný, hladký a homogenní povrch. Nanesené nátěrové hmoty se vytvrzují potom za teploty prostředí nebo při zvýšené teplotě. 3.2.2 Boční a vnější plochy profilované Technologický postup se uplatňuje u přímé povrchové úpravy dílců na bázi MDF vyznačujících se tvarovými plochami. Postup uvedených dílců lze rozdělit do dvou etap. V první etapě jsou povrchově upravovány vnitřní plochy, ve druhé etapě se provádí současně povrchová úprava bočních a vnějších ploch. Povrchová úprava vnitřních ploch je shodná s povrchovou úpravou pro vnitřní plochy uvedenou v bodě 3.2.1. Profilované boční a profilované přední plochy jsou povrchově upravovány současně. Pouţívané nátěrové hmoty jsou nanášeny stříkáním. Vzhledem k tomu, ţe celistvost MDF desky je tvorbou profilů porušena, je třeba bezpodmínečně provést nános impregnačního laku na polyuretanovém základu, který fixuje obrobený povrch dílce. Po vytvrzení a vybroušení impregnačního laku se provádí nanášení pigmentovaného základu na dané bázi základního nátěru. Na připravený základ je nanášena vrchní vrstva pigmentované nátěrové hmoty s poţadovaným stupněm lesku.2

3.3 Charakteristika středně hustých vláknitých desek 3.3.1 Obecná charakteristika MDF jsou začáteční písmena jednotlivých slov anglického názvu Medium Density Fibreboard a téţ německého názvu Mitteldichtefaserplatte – středně husté vláknité desky (téţ nazývané polotvrdé vláknité desky). MDF jsou vyráběny z dřevních vláken nebo vláken jiných lignocelulosových materiálů. Desky se vyznačují stejnorodou strukturou slisovaných vláken v celém svém průřezu. Jsou vyráběny převáţně jako jednovrstvé, ale mohou být i vícevrstvé. Podle mezinárodního standardu ISO 818 patří do skupiny polotvrdých vláknitých desek s hustotou desky od 400 do 800 kg/m3. 2

ZEMIAR, Ján. Technológia výroby nábytku. Vyd. 1. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 2009. 286 s. ISBN 978-802-2820-646.

14

Hladký, stabilní povrch a homogenost v průřezu vytváří předpoklady pro třírozměrné, tj. reliéfní opracování. Jemná struktura vláken dává deskám vysokou rozměrovou stabilitu a vysokou mechanickou pevnost. Pozoruhodná je zejména vysoká pevnost drţení vrutu v úzké boční ploše, coţ je velkým problémem u třískových desek. Pro výrobu MDF lze zpracovat jak jehličnaté, tak listnaté dřeviny, ale i dřeviny exotické, například Eukalyptus Globulus. Pokud se zpracovává více dřevních druhů, je nutné nastavit jejich časově konstantní poměr při nastavení technologických parametrů a tak zjištění kvality finálního výrobku. Z netradičních surovin jsou k výrobě MDF pouţitelné bagasa a jiné jednoleté rostliny, sláma, viničné pruty apod. MDF desky pro výrobu nábytku vyţadují v souladu s poţadavky na uţitkové vlastnosti a rovnoměrnou hustotu a průměrný nános pevné pryskyřice 8-10% (UF pryskyřice) anebo 6-8% (PF pryskyřice). Pro výrobu MDF se pouţívají taková UF lepidla, která umoţňují kratší lisovací časy (reaktivnější). Jejich odolnost vůči vlhkosti je moţno vylepšit přidáním melamínu. Potřeba při nanášení systémem Blow-line je cca o 10% vyšší, neţ při nanášení v klasických nanášečkách neboť část lepidla se odpařuje při sušení vlákna. Lisování MDF desek probíhá nejčastěji v kontinuálních a jednoetáţových lisech, ale je moţné téţ lisování ve víceetáţových lisech. Průběh lisování, zejména rychlost zhušťování vláknitého koberce, je rozhodující pro vytvoření hustotního profilu MDF a tak má vliv i na úroveň fyzikálních vlastností MDF desek. Vytváření hustotního profilu v povrchové vrstvě se děje v podstatě v čase mezi uzavíráním lisu a dosaţením poţadované tloušťky, zatímco ve středové vrstvě se vytváří hustotní profil teprve poté. Odpor vláken vůči zhušťování závisí na dřevině, teplotě a vlhkosti. Vlákna v povrchové vrstvě koberce ohřátá konvenčně nebo pomocí UF záření se nechají zhustit rychleji neţ studená vlákna uvnitř koberce. Pomalejší uzavírání lisu má ten účinek, ţe vlákna v důsledku prohřátí a přívodu vlhkosti i ve středové vrstvě se stávají plastickými a tak se dají lépe zhustit. Dlouhé časy zhušťování vedou k plochým hustotním profilům, ovšem s nutností vysokých tloušťkových přídavků na obroušení. Tento vliv se zesiluje s rostoucí teplotou. U kontinuálních lisů, které se ve světě k výrobě MDF pouţívají nejčastěji, se realizuje přívod vlhkosti do koberce buď parním nárazem nebo injektáţí v lisu (např. firma SIEMPELKAMP). Linky pracující s touto injektáţí do koberce vyrábějí MDF s téměř konstantním hustotním profilem v průřezu. Hustota MDF (rozumíme tím střední hustota v příčném průřezu) je důleţitým porovnávacím znakem. Je v úzké korelaci s většinou vlastností MDF. Mezi modulem 15

pruţnosti „E“ a příslušnou hustotou existují korelační závislosti, které mohou být pokládány při stejných výrobních podmínkách za konstantní. Toho je vyuţíváno např. při výrobě MDF s vysokou pevností v ohybu. Zhušťovací proces při jejich výrobě musí být veden tak, aby vzniklo co největší hustotní maximum a tento vrchol je co moţná nejblíţe u povrchu MDF desky, tzn. na okraji profilu. Hustotní profil ovlivňuje opotřebení nástrojů při frézování MDF desek. Profil MDF se věrně zobrazuje i na řezu po obráběcích nástrojích. Hustota a homogenní středová vrstva usnadňují opracování bočních ploch MDF a jejich povrchovou úpravu. Obojí je nebytné při provádění přímého lakování nebo při vyuţití tenkých fólií bez předchozí úpravy této plochy. Ulehčují soft- a postforming.

3.3.2 Profilování a kvalita povrchu Rovnoměrným rozloţením dřevních vláken v celém průřezu MDF je umoţněno vytváření hran bez „prázdných“ prostorů ve středové vrstvě desky, tak jak je tomu u běţných třískových desek. MDF lze pouţít v podstatě pro výrobu jakýchkoliv profilů, jejichţ tvary jsou ohraničeny pouze fantazií jednotlivých designérů. Je však výhodnější vyhýbat se ostrým hranám, neboť tyto jsou velmi citlivé na poškození. U hlubokých a komplikovaných profilů, u kterých musí být odebráno značné mnoţství materiálu, se doporučuje nejdříve profil vytvořit „nahrubo“ a v následné pracovní operaci teprve vytvořit konečný profil s vysokou kvalitou povrchu. Při frézování vznikají na povrchu vlnovité nerovnosti (Obr. 3), a to v závislosti na počtu břitů, otáčkách nástrojem na rychlosti posuvu. Počet vlnek na jednotku délky (cm) je rozhodujícím faktorem kvality obráběného dílce. Při obrábění masivního dřeva je akceptováno 6 vlnek 1cm, při obrábění MDF vzhledem k jemné struktuře materiálu je nutno pro dobrý, jakostní povrch docílit minimálně 8 vln na 1 cm.

Obr. 3 Vlnkování strojně obráběných ploch

16

Obr. 4 Doporučené hodnoty úhlů při strojním obrábění MDF

3.3.3 Broušení MDF MDF jsou z výrobních závodů dodávány broušené. Poslední broušení se děje brusnými pásy o zrnitosti 150, takţe ve většině případů můţe být povrchová plocha skladována. Jen při nejvyšších kvalitativních poţadavcích na povrchovou plochu, např. při dokončování na vysoký lesk, se doporučuje jemné broušení MDF brusnými pásy zrnitosti 160/200/240. Toto se provádí buď oscilační ruční bruskou anebo podélnou či širokopásovou bruskou. Pro dosaţení optimální jakosti povrchu MDF se pouţívá širokopásová bruska s oscilační patkou. Podle strojního vybavení jsou doporučovány rychlosti posuvu od 18 do 60 m/min. Jako brusivo se pouţívá karbid křemičitý a oxid hlinitý. Broušení profilovaných úzkých ploch je přisuzován zvláštní význam, neboť při něm dochází k odstranění přeřezaných vláken vznikajících při profilování a rovněţ jsou vyhlazovány stopy po opracování frézovacím nástrojem. Takto se předchází eventuálním těţkostem při následném lakování. Vedle ručního broušení jsou pouţívány i různé mechanizované postupy broušení profilů, které jsou aplikovány, někdy ve vzájemné kombinaci, také k mezibroušení lakové vrstvy. Podle pouţitého způsobu a směru broušení (stejnosměrný, protisměrný běh) se můţe pracovat s rychlostmi posuvu v rozmezí 6 - 30 m/min. Před volbou určitého tvaru profilu se doporučuje ověřit si moţnosti jeho broušení. Podle poţadované kvality se volí brusný materiál o zrnitosti 180 – 360. Jako brusný materiál je nejčastěji pouţíván korund. Při všech postupech broušení musí být zabezpečeno účinné odsávání prachu.3 3

HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva : Aglomerované materiály. Část I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375034-3

17

4. METODIKA ZNAČENÍ VZORKŮ Vzhledem k širšímu spektru variant nátěrových hmot popsaných v této práci je vhodné si před započetím vlastních měření definovat všechny pouţité varianty a jejich označení. Toto označení se bude nadále objevovat v celé práci. Na diagramu na následující straně jsou přehledně zobrazeny všechny varianty nátěrových hmot. Je počítáno s dvěma druhy podkladových desek z MDF (MDF LUHOPOL L a MDF LUHOPOL L pro hluboké frézování). Dále se dvěmi výrobci nátěrových hmot (Becker Acroma a Renner). Další variabilitu zajišťuje mnoţství vrstev základního nátěru. Příklad značení varianty nátěrových systémů: Typ podkladové MDF desky

L – ZB – VB – 1

Druh základního nátěru

Číslo vzorku

Druh vrchního nátěru

Typ podkladové MDF desky: Typ L – MDF LUHOPOL L Typ F – MDF LUHOPOL L pro hluboké frézování Druh základního nátěru: ZB - 1. nános Becker Laqva Prime ED701-9001 2ZB - 2. nánosy Becker Laqva Prime ED701-9001 ZR - 1. nános Renner YL-M641/C02 2ZR - 2.nánosy Renner YL-M641/C02 IM - 1.nános impregnace Renner FI---M199/--NTR Druh vrchního nátěru: VB- 1.nános Becker Laqva Top 30 EG1351-91513 VR- 1.nános Renner YO-15M760/--SBN

18

4.1 Varianty nátěrových hmot 1 x základ Becker Laqva Prime ED701-9001 + 1x vrchní nátěr Becker Laqva Top 30 EG 1351 – 91513 (dále jen L-ZB-VB) 2 x základ Becker Laqva Prime ED701-9001 + 1x vrchní nátěr Becker Laqva Top 30 EG 1351 – 91513 (dále jen L-2ZB-VB) MDF LUHOHPOL L

1 x základ Renner YL-M641/C02 + 1x vrchní nátěr Renner YO15M760/-SBN (dále jen L-ZR-VR) (dále jen L-ZR-VR) 2 x základ Renner YL-M641/C02 + 1x vrchní nátěr Renner YO15M760/-SBN (dále jen L-2ZR-VR) Impregnace Renner + 2 x základ Renner YL-M641/C02 + 1x vrchní nátěr Renner YO-15M760/-SBN (dále jen L-IM-ZR-VR)

1 x základ Becker Laqva Prime ED701-9001 + 1x vrchní nátěr Becker Laqva Top 30 EG 1351 – 91513 (dále jen F-ZB-VB) 2 x základ Becker Laqva Prime ED701-9001 + 1x vrchní nátěr Becker Laqva Top 30 EG 1351 – 91513 (dále jen F-2ZB-VB) MDF LUHOPOL L pro hloubkové frézování

1 x základ Renner YL-M641/C02 + 1x vrchní nátěr Renner YO15M760/-SBN (dále jen F-ZR-VR) (dále jen L-ZR-VR) 2 x základ Renner YL-M641/C02 + 1x vrchní nátěr Renner YO15M760/-SBN (dále jen F-2ZR-VR) Impregnace Renner + 2 x základ Renner YL-M641/C02 + 1x vrchní nátěr Renner YO-15M760/-SBN (dále jen F-IM-ZR-VR)

19

5. TECHNOLOGICKÝ POSTUP VÝROBY DÍLCŮ Z MDF V rámci této práce byla provedena analýza technologických postupů výroby. Předpokládá se vyuţití stávající technologie pro připravovaný výrobní program, pro jeho zavedení je však třeba provést posouzení současného stavu a před vlastním zavedením nového výrobního programu realizovat případné změny technologie výroby dílců, respektive způsob úpravy povrchu tak, aby bylo dosaţeno co největší kvality povrchu před nanášením povrchové úpravy. Jakost povrchu má zásadní vliv na konečnou kvalitu nátěrového filmu.

5.1 Analýza současného stavu Prvním stupněm v technologickém postupu je rozřezání dodaných formátů MDF desek na nářezovém centru. Nejprve je deska pomocí podávacího zařízení dopravena na nářezové centrum. Rozřezávání probíhá podle předem stanovených nářezových plánů. U dílců, které budou řezány pod úhlem, je provedeno formátování na hrubé rozměry dílce. Přesné formátování včetně úhlového řezání je provedeno dodatečně na formátovací pile. Dalším stupněm je frézování hran na spodní svislé frézce. Tato operace se provádí nejčastěji na profilovaných lištách a profilovaných hranách dílců. Podle druhu dílce následuje operace frézování do ploch pomocí CNC centra. Na tomto centru se frézují pomocí stopkových fréz profily dané druhem dílce a výrobní dokumentací. Dále se zde rovněţ vrtají otvory pro konstrukční spoje. Následuje vrtání do hran dílců pro konstrukční spojování dílců. Tento technologický krok je prováděn na vícevřetenové horizontální vrtačce. Všechny takto opracované dílce jsou poté přepraveny pomocí vysokozdviţného vozíku do sousední budovy, kde se provádí konečné úpravy dílců, kompletování sestav a balení. Další prováděnou operací je broušení hran na vertikální úzkopásové brusce. Broušení je prováděno brusným pásem o zrnitosti P150. Kvalitní broušení hran je důleţitým bodem technologie. Velký význam má při broušení MDF desek. Tyto desky mají rozdílnou hustotu napříč průřezem, tzn. dochází k rozdílné absorpci nátěrové hmoty, především se tento jev projevuje ve střední části desky.

20

Následuje broušení ploch na vertikální úzkopásové brusce brusným pásem rovněţ o zrnitosti P150. Na této brusce se brousí pouze rovné plochy dílců. Frézované plochy dílců se brousí pomocí ručních pneumatických oscilačních brusek. Následuje nanášení nátěrových hmot dle zadaného technologického postupu tvorby povrchové úpravy.

Obr. 5 Doprava DTD desky podavačem

Obr. 6 Nářezové centrum

Obr. 7 Spodní svislá frézka

Obr. 8 Vrtání do bočních ploch

Obr. 9 Broušení na úzkopásové brusce

Obr. 10 Broušení hran

Obr. 11 Broušení frézovaných ploch

¨

21

6. ZHOTOVENÍ ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ 6.1. Charakteristika podkladových materiálů Veškerá příprava vzorků probíhala ve firmě BMB Ţdánice s.r.o. Tato firma poskytla materiál na zkušební vzorky. Všechny technologické postupy byly převzaty z výrobního programu společnosti. Vzorky byly vyrobeny z MDF desek od firmy DDL Lukavec. Společnost BMB Ţdánice ve své výrobě pouţívá jiţ dnes MDF od této firmy. Byly zvoleny dva druhy MDF desek z důvodu zjištění, zda druh pouţitého druhu desky ovlivní kvalitu výsledné povrchové úpravy. Pouţity byly tyto druhy MDF : 1. MDF LUHOPOL L 2. MDF LUHOPOL L pro hluboké frézování

Charakteristika MDF LUHOPOL L Orientační hustota:

770 kg/m3

Tloušťka:

18 mm

Formát desky:

2750 x 1840 mm

Orientační vlhkost:

8 ± 2%

Kvalita:

vhodný pro lakování, laminaci, frézování hran a ploch (povrch desky bez skvrn, ţádné stopy po broušení, ţádné poškození povrchu, ţádné poškození hran a boků)

Tento typ desky pouţívá společnost BMB dnes při své výrobě nábytku. Charakteristika MDF LUHOPOL L pro hluboké frézování Orientační hustota:

800 ‹ kg/m3

Tloušťka:

18 mm

Formát desky:

2750 x 1840 mm

Orientační vlhkost:

8 ± 2%

Kvalita:

vhodný pro lakování, laminaci, frézování hran a ploch (povrch desky bez skvrn, ţádné stopy po broušení, ţádné poškození povrchu, ţádné poškození hran a boků)

22

6.2. Výroba vzorků Vzhledem k vyšší hustotě této desky, a tím většímu hustotnímu profilu, je tato deska doporučována, jak jiţ název napovídá, pro hluboké frézování. Toho se hojně vyuţívá při výrobě nábytku, např. při tvarovém frézování hran. Vzorky byly vyrobeny ve tvaru a rozměrech zobrazených na obr. 12.

Plocha A

Plocha B

Obr. 12 Nákres vzorku

Vzorek do poloviny tloušťky vyfrézován (vyšrafovaná část). Důvodem je zjistit, zda jiná struktura desky ovlivní vlastnosti povrchové úpravy. Jednotlivé plochy jsou označeny jako Plocha A a Plocha B. Toto označení je pouţito v celé této práci. Vzorky byly postupně opracovány jednotlivými technologickými operacemi. Nejdříve se celý formát desky rozřezal na nářezovém centru na dlouhé podélné pásy dle nářezového plánu zobrazeného na obr. 15 na straně 24. Poté byly tyto pásy vyfrézovány pomoci CNC centra.

Obr. 13 Krácení pásů MDF na formátovací pile

Obr. 14 Frézovaní profilu na CNC stroji

23

Dále byly tyto pásy MDF obroušeny. Plochy A se brousily pomocí horizontální úzkopásové brusky brusným papírem o zrnitosti 150. Plochy B byly broušeny pomocí ruční pneumatické oscilační brusky rovněţ brusným papírem o zrnitosti 150. Z jedné desky bylo vyrobeno 32 kusů vzorků. Na kaţdou variantu nátěru je počítáno s 6 vzorky. Zbylé dva vzorky byly ponechány jako moţná náhrada. Poté byl tento sdruţený přířez rozřezán na formátovací pile na jednotlivé vzorky a označen nápisem, který určuje, jaká varianta nátěru na něj bude nanesena.

Obr. 14 Nářezový plán pro výrobu vzorků

6.3 Technologický postup tvorby povrchové úpravy: 1. Příprava izolátoru dle technického listu pomocí hmotnostního poměru 2. Změření viskozity izolátoru pomocí Fordova pohárku – DIN 4 3. Nanesení izolátoru na zkušební vzorek 24

4. Zváţení vzorku - stanovení velikosti nánosu a porovnání s nánosem doporučeným výrobcem 5. Zváţení po zaschnutí nátěru 6. Broušení izolátoru brusným papírem o zrnitosti 320 7. Rozmíchání základní nátěrové hmoty – důvodem je, ţe dochází k sedání pigmentů a je nutno je před nanášením rozmíchat 8. Měření viskozity dodané výrobcem (po konzultaci s technologem firmy ponechána viskozita dodaná výrobcem) 9. Zváţení vzorku před nanesením nátěrové hmoty 10. Nanesení základního nátěru 11. Zváţení vzorku – stanovení velikosti nánosu a porovnání s nánosem doporučeným výrobcem 12. Zváţení vzorku po zaschnutí nátěru 13. Broušení základního nátěru brusným papírem o zrnitosti 280 14. Zváţení obroušeného vzorku 15. Nános druhé vrstvy základního nátěru 16. Zváţení vzorku – stanovení velikosti nánosu a porovnání s nánosem doporučeným výrobcem 17. Zváţení vzorku po zaschnutí nátěru 18. Broušení základního nátěru brusným papírem o zrnitosti 280 19. Zváţení obroušeného vzorku 20. Nanesení vrchní nátěrové hmoty 21. Zváţení vzorku – stanovení velikosti nánosu a porovnání s nánosem doporučeným výrobcem Postup u jednotlivých variant povrchové úpravy: L-ZB-VB , F-ZB-VB, L-ZR-VR, F-ZR-VR: vynechány kroky číslo 1 -6, 15- 19 L-2ZB-VB, F-2ZB-VB, L-2ZR-VR, F-2ZR-VR: vynechány kroky číslo 1-6 L-IM-ZR-VR, F-IM-ZR-VR: vynechány kroky 15-19

6.4 Nanášení nátěrové hmoty Nanášení nátěru bylo prováděno pomocí střednětlakého stříkání s podporou vzduchu. U této aplikační metody je nastaven různý tlak pro nátěrovou hmotu a pro vzduch. Výhoda této metody je v menší spotřebě nátěrové hmoty neţ při klasickém pneumatic25

kém stříkání. Rovněţ se jedná o snazší metodu s ohledem na snadnost obsluhy (obsluha nemusí tak často doplňovat nátěrovou hmotu). Nános byl aplikován stříkací pistolí.

Obr. 15 Stříkací pistole

Obr. 16 Pneumatická pumpa pro střednětlaké stříkání

6.5 Charakteristika pouţitých nátěrových hmot V tabulkách 1 aţ 5 naleznete charakteristiky pouţitých nátěrových hmot daných technickými listy výrobce. Pod tabulkami jsou uvedeny vlastnosti nátěrové hmoty před nanášením. 6.5.1. Bekcer Acroma Lacqva Prime ED701-9001 Tab. 1 Specifikace Laqva Prime ED7001-9001

Typ nátěrové hmoty Odstín Obsah sušiny Hustota Viskozita (doporučená výrobcem) Pojivo VOC TOC Doporučený nános Čas schnutí Čas schnutí - mezibrus

Základní jednosloţková VŘNH Bílý 51% 1,27 g/ml 20 - 30s při 23°C DIN 4 Akrylová disperze 0,015 kg/kg 0,01 kg/kg 100 - 150 g/m2 60 min při 20°C 1,5 hod

Aplikované vlastnosti: 1. Viskozita (DIN 4) 2. Nános (g/m2): 3. Teplota nátěru: 4. Zrnitost brusného papíru:

42s medián 140; průměr 140,77 ;směrodatná odchylka 15,08 17°C P280

26

6.5.2 Becker Laqva Top 30 EG1351-91513 Tab. 2 Specifikace Laqva Top 30 EG1351-91513

Typ nátěrové hmoty Odstín Obsah sušiny Hustota Viskozita Pojivo VOC TOC

Vrchní jednosloţková VŘNH Bílý 48% 1,22 g/ml dodavatelská Akrylátová disperze 0,042 kg/kg 0,028 kg/kg

Doporučený nános Čas schnutí

80 - 120 g/m2 3 hod při 20°C

Aplikované vlastnosti: 1. Viskozita (DIN 4) 2. Nános (g/m2):

178s medián 140 ; průměr 140,77 ; směrodatná odchylka 8,38 16,5°C

3. Teplota nátěru:

6.5.3 Renner YL---M641/-M641/---C02 Tab. 3 Specifikace YL---M641/-M641/---C02

Typ nátěrové hmoty Odstín Obsah sušiny Hustota Viskozita Pojivo VOC Doporučený nános Čas schnutí - proti prachu Čas schnutí - další nános Čas schnutí - mezibrus

Základní jednosloţková VŘNH Bílý 60% 1,320 g/ml ± 0,030 12 ± 2s při 23°C DIN 8 Akrylová disperze 37,23 g/l preparátu 150 - 250 g/m2 30 minut při 20°C 4 hod 8 hod ,zkušební vzorky broušeny po cca 24 hod


78s medián 133,89; průměr 133,84; směrodatná odchylka 37,69 20,5°C P280

27

6.5.4 Renner YO-15M760-SBN Tab. 4 Specifikace YO-15M760-SBN

Typ nátěrové hmoty Odstín Obsah sušiny Hustota Viskozita Pojivo VOC Doporučený nános Čas schnutí - proti prachu Čas schnutí - manipulace Čas schnutí - stohování

Vrchní VŘNH Bílý 31% 1,024 g/ml ± 0,030 135 ± 3s při 23°C DIN 6 Akrylová disperze 24,97 g/l preparátu 80 - 150 g/m2 45 minut při 20°C 1,5 hod 12 hod

Aplikované vlastnosti: 1. Viskozita (DIN 4) 2. Nános (g/m2):

394s medián 140; průměr 140,77; směrodatná odchylka 15,08 19,5°C

3. Teplota nátěru: 6.5.5 Renner FI---M199/--NTR

Tab. 5 Specifikace FI---M199/--NTR

Typ nátěrové hmoty Odstín Obsah sušiny Hustota Viskozita VOC TOC Příprava výrobku Doporučený nános Čas schnutí - proti prachu Čas schnutí - na dotek Čas schnutí - mezibrus

Izolátor pro MDF Transparentní 57% 1,180 g/ml ± 0,030 58 ± 5s při 23°C DIN 4 0,409 kg/kg 0,334 kg/kg hmotnostně: FI---M199/NTR 100 dílů + tuţidlo FC-M199 30 dílů + ředidlo DF--M002 50 dílů objemově: FI---M199/NTR 100 dílů + tuţidlo FC-M199 35 dílů + ředidlo DF--M002 70 dílů max 100 g/m2 5 minut při 20°C 10 minut 15 minut

28


15s medián 140; průměr 140,77; směrodatná odchylka 15,08 21,5°C P320

Obr. 18 Nanášení izolátoru MDF

Obr. 21 Měření viskozity NH

Obr. 22 Broušení základní NH

Obr. 17 Míchání záklaního nátěru

Obr. 19 Aplikace NH stříkáním

Obr. 20 Váţení vzorku po nanesení NH

29

7. METODIKA HODNOCENÍ POVRCHOVÝCH ÚPRAV 7.1 Hodnocení vzhledových vlastností podle ČSN 91 0272 Podstata zkoušky spočívá v hodnocení vzhledových vlastností povrchové úpravy nábytku. Jedná se o nedestruktivní metodu hodnocení nátěru. Je proto vhodné provádět tuto zkoušku jako první, dokud nedošlo k poškození vzorku jinými testy. Hodnotí se defekty uvedené v tabulce č. 6. Tab. 6 Hodnocené defekty nátěru

Druh defektu

Pozorovací vzdálenost mm

Úhel pozorování ve stupních (°)

neklidný povrch pomerančová kůra mechanické nečistoty a poškození matná nebo lesklá místa zbytky parafínu stopy po broušení kopírování podkladu barevné skvrny nedokončená místa zatečený lak bublinky a kráterky trhlinky stříbrné a bílé póry

250 aţ 750

0 aţ 90

Zařízení a pomůcky: -

lupa se 6 aţ 10 násobným zvětšením

Postup zkoušky: Vzorky nebo zkušební tělesa se vizuálně posoudí, pokud se týká výskytu defektů, podle tabulky číslo 6. Posouzení se provede při denním světle nebo při umělém osvětlení (nejméně 500 luxů). Hodnotí se kaţdý defekt zvlášť. U kaţdého defektu se podle příslušných stupnic (viz tabulka číslo 7 a 8) hodnotí mnoţství m a velikost g defektu.

30

Tab. 7 Vyhodnocování stupnice pro mnoţství m projevů defektů

Stupeň hodnocení m

Hustota zaplněné plochy

1 2 3 4 5

ojedinělý nevýrazný výskyt defektu nenarušující celkový vzhled ojedinělý výrazný výskyt defektu nenarušující celkový vzhled výskyt defektu s nízkou zaplnitelností plochy husté zaplnění plochy extrémně husté zaplnění plochy

Získaný stupeň pro mnoţství výskytu defektů se označí písmenem m umístěným před příslušné číslo 1 aţ 5.

Tab. 8 Vyhodnocování stupnice pro velikost g výskytu defektů

Stupeň hodnocení g

Charekter projevů

Velikost projevů

pouhým okem viditelné

viditelné pouze při zvětšení 6 aţ 10 krát

2

velmi jemné

právě postřehnutelné pouhým okem (velikost do 0,5 mm největšího rozměru projevu)

3

zřetelně viditelné

největší rozměr výskytu 0,5 aţ 1,0 mm

4

dobře aţ velmi dobře viditelné


5

veliké,velikost projevu v řádu cm


1

Získaný stupeň pro velikost defektů se označí písmenem g umístěným před příslušné číslo 1 aţ 5.4

7.2 Zjišťování stupně lesku podle ČSN 91 0273 Podstata měření spočívá v přiloţení letoměru na povrch dílce, který zachycuje odraz světla zrcadlově odráţený od povrchu materiálu pod nastavitelným úhlem . Zařízení a pomůcky: -

leskoměr

4

POLÁŠEK , J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav – část II. Nábytek, Brno: MZLU, 2003 . 61s

31

-

měkká tkanina

-

etalon – leštěná deska z černého skla

Postup zkoušky: Před začátkem měření je nutno nejdříve letoměr kalibrovat. Kalibrace je prováděna pomocí referenčního vzorku z černého leštěného skla. Toto sklo odpovídá lesku 100 stupňů. Zkoušený materiál je poté nutno očistit měkkou textilií. V dalším kroku jiţ leskoměr poloţíme na zkušební plochu a zapneme měření. Na display nám leskoměr zobrazí stupeň lesku. Následně provedeme další měření s leskoměrem otočeným o 90° (tento krok nebyl proveden vzhledem k tomu, ţe se jedná o homogenní materiál). Měření bylo prováděno na 6 vzorcích ze série. Z tohoto důvodu bylo zvoleno pouze jedno měření na vzorek.5

Tab. 9 Stupně lesku dle ČSN 91 0102

Stanovení lesku povrchu dle ČSN 91 0102 Vysoký lesk nad 90% Lesk od 61 do 90% Pololesk od 31 do 60% Polomat od 11 do 30% Mat od 0 do 10%

Obr. 23 Leskoměr

Obr. 24 Zobrazení naměřených hodnot

7.3 Stanovení povrchové tvrdosti tuţkami podle ČSN 67 3075 Při stanovení povrchové tvrdosti tuţkami se určuje schopnost nátěru odolávat vtlačení hrotu tuţky do povrchu nátěrového filmu.

5


32

Zařízení a pomůcky: -

sada tuţek Hardthmunth KOH-I-NOOR podle ČSN 90 1111

-

technické váhy do 1 kg

-

zkušební vzorky

-

ořezávátko

-

přípravek pro upnutí tuţky

Postup zkoušky: Do přípravku se upne zkušební tuţka č. 1 tak, aby její hrot byl zatíţen (300 +/15) g. Poté se přípravek poloţí na nátěr a nakreslí se vlnovka délky asi 50mm. Dále se zkouší tvrdšími tuţkami, aţ se získá nepřetrţitý vryp – rýha na povrchu nátěru, kterou nelze setřít prstem. Měkčí tuţky po nátěru pouze píší, stopy po tahu se jeví jako vlnovky, aniţ by byl porušen povrch nátěrového filmu. Stopy je moţno setřít prstem bez porušení nátěru. Výsledkem zkoušky je číslo tuţky, kterou bylo jako první dosaţeno poškození na povrchu nátěru. 6 Tab. 10 Označení tuţek ve zkušební sadě

Číslo tuţky 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Tvrdost tuţky 3B 2B B HB F H 3H 4H 5H 6H 7H 8H 9H

6

POLÁŠEK , J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav – část I. Stavebně truhlářské výrobky, Brno: MZLU, 2003 . 149s.

33

Obr. 26 Sada tuţek KOH-I-NOOR podle ČSN 90 1111

Obr. 25 Průběh testu

7.4 Zkouška přilnavosti nátěru – Mříţková zkouška podle ČSN ISO 2409 ( 67 3085 ) Mříţková zkouška stanovuje odolnost nátěru k oddělení od podkladu, kdyţ je nátěr proříznut mříţkou k podkladu. Zařízení a pomůcky: -

řezný nástroj ( skalpel, prořezávací zařízení )

-

vodící šablony

-

měkký válec

-

lupa s 2-3 násobným zvětšením

-

lepicí páska

Postup zkoušky: Řezný nástroj se poloţí kolmo na zkoušený nátěr. Stálým tlakem za pouţití vodící šablony se zhotoví předepsaný počet řezů do nátěru. Všechny řezy musí mít stejné rozestupy a musí proniknout do podkladu. Postup se opakuje pootočením o 90° tak, aby se vytvořila mříţka. Při zkouškách na podkladech tvrdých dřevin se dodatečně pouţije samolepící páska. Páska se umístí do středu mříţky rovnoběţně s jedním svazkem řezů a uhladí se prstem tak, aby mříţku překrývala nejméně o 20mm. Samolepící páska se uchopí za volný konec a stáhne se za 0,5 – 1 sekundy pod úhlem přibliţně 60°. Páska se uchovává.7

7

POLÁŠEK , J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav – část I. Stavebně truhlářské výrobky, Brno: MZLU, 2003 . 149s

34

Tab. 11 Rozestupy řezů mříţky pro dané tloušťky zaschlých nebo vytvrzených nátěrových filmů

Tloušťka nátěrového filmu 0 μm - 60 μm 0 μm - 60 μm 61μm - 120 μm 120 μm - 250 μm

Rozestup řezů

Druh pokladu

1 mm rozestup 2 mm rozestup 2 mm rozestup 3 mm rozestup

pro tvrdé podklady pro měkké podklady ( dřevo ) pro tvrdé i měkké podklady pro tvrdé podklady

Tab. 12 Popis stupňů pro vyhodnocení Mříţkové zkoušky

Stupeň

Popis poškození

0 1

Řezy jsou hladké, ţádný čtverec není poškozen. Nepatrné poškození v místech, kde se kříţí. Poškozená plocha nesmí přesahovat 5 %.

2

Nátěr je nepatrně poškozen podél řezů a při jejich kříţení. Povrch je poškozen o více neţ 5 % a méně neţ 15 % celkové plochy.

3

Nátěr je částečně poškozen v rozích řezů, podél řezných hran částečně nebo celý, na různých místech mříţky. Povrch je poškozen o více neţ 15 % a méně neţ 35 %.

4

Na nátěru jsou velké změny v rozích řezů a některé čtverečky jsou částečně nebo zcela poškozeny. Plocha mříţky je poškozena z více jak 35 % ale méně neţ 65 %.

5

Změny, které jsou větší neţ u stupně 4.

Obr. 27 Řezný nástroj

Zobrazení stupně poškození -

-

Obr. 28 Detail ostří

35

7.5 Hodnocení odolnosti proti působení vlhkého podle ČSN EN 12721 ( 91 0278 ) a suchého tepla podle ČSN EN 12722 ( 91 0287 ) Při stanovení odolnosti proti působení tepla se stanovuje schopnost nátěrového filmu odolávat působení vlhkého nebo studeného tepla. Zařízení a pomůcky: -

teploměr s rozsahem do 200 °C

-

bílá savá tkanina

-

nádoba s rovným dnem o průměru 80 mm a s náplní oleje 350 cm3 ( hliníkové závaţí )

-

zdroj vařící vody ( sušárna schopná nahřát závaţí na 100 °C )

-

tkanina plátnové vazby

-

lupa se 6-ti násobným zvětšením

Postup zkoušky: Před zkouškou se zkušební závaţí poloţí na zkušební desku. Hliníkové závaţí se předehřeje na teplotu 100 °C. Takto připravené hliníkové závaţí se postaví doprostřed zkušebního vzorku na suchou nebo vlhkou tkaninu a ponechá se na něm 20 minut stát. Po této době se hliníkové závaţí sejme a odstraní se tkanina. Po 16- 24 hodinách se provede vyhodnocení podle Tab. 13 8

Tab. 13 Intenzita změn povrchu po působení suchého a vlhkého tepla

Stupeň 5 4 3 2 1

Změna povrchu Ţádné viditelné změny (bez poškození) Nepatrné změny lesku a barvy, viditelné jen pokud se zdroj zrcadlí na zkušebním povrchu a je odráţeno proti oku pozorovatele Nepatrné stopy poškození, viditelné z různých směrů pozorování např. téměř úplný kruh Silné stopy poškození jasně viditelné nebo oblasti s nepatrným odbarvením, nebo oblasti nepatrného narušení zkušebního povrchu Silné stopy poškození nebo oblasti s výrazným odbarvením, nebo výrazné narušení povrchu

8


36

Obr. 32 Měření teploty zkušebního tělesa

Obr. 30 Laboratorní sušárna Venticell

Obr. 31 Aplikace zkušebních těles na vzorek

Obr. 29 Vzorek po odejmutí zkušebních těles

7.6 Odolnost nátěrového filmu vůči studeným kapalinám dle ČSN EN 12720 ( 91 0280 ) Stanovení odolnosti nátěrového filmu vůči působení studených kapalin s různou dobou expozice. Zařízení a pomůcky: -

disky filtračního papíru o průměru 1cm s plošnou hmotností od 400g/m2 do 500 g/m2

-

skleněná Petriho miska se zaoblenými hranami

-

pinzeta

-

bílá měkká savá tkanina

-

teploměr

-

stopky

-

vlhkoměr

37

Postup zkoušky: Zkušební plocha musí být uloţena vodorovně a pečlivě otřena suchou tkaninou. Zkouška se provádí vybranými kapalinami v místech vzdálených od sebe nejméně 60mm, měřeno mezi jednotlivými středy. Filtrační papíry se ponoří do zkušební kapaliny po dobu 30 sekund, vyjmou se pomocí pinzety a otřou se o hranu nádobky. Potom se rychle umístí na zkušební plochu a ihned se překryjí obrácenou Petriho miskou. Filtrační papír se nesmí dotýkat okraje Petriho misky. Umístění kaţdého zkušebního vzorku kapaliny je třeba zaznamenat a označit. Po uplynutí doby trvání zkoušky (6 hodin pro funkční plochy nábytku A a B, popřípadě 1 hod. pro funkční plochy C) se odstraní Petriho miska a pinzetou se odstraní filtrační papír. Neodstraňují se vlákna, která ulpěla na zkoušeném povrchu. Zbývající zkušební tekutina se odsaje pomocí papíru nebo savé tkaniny bez otírání. Zkušební povrch se nechá v klidu ve zkušebním prostředí bez zakrytí. Po 16-24 hodinách se zkušební plocha se omyje lehkým přetíráním savou tkaninou namočenou nejprve v čistícím roztoku a potom ve vodě. Nakonec se povrch pečlivě vysuší suchou tkaninou. Ve stejnou dobu se omyje a osuší stejným způsobem jeden bod (referenční plocha na povrchu, který nebyl vystaven působení zkušební kapaliny). Následně se zkušební povrch vyhodnotí podle kritérií zobrazených v tabulce č.14.9

Tab. 14 Hodnocení odolnosti nátěrového filmu vůči studeným kapalinám

Stupeň 5 4

3

2 1

Popis Ţádné viditelné poškození (bez poškození) Nepatrné změny lesku a barvy, viditelné jen pokud se světlo ze zdroje zrcadlí ve zkušebním povrchu na stopě poškození nebo blízko nich ( nebo několika samostatných stopách poškození na mezi viditelnosti ) a je odraţeno proti oku pozorovatele Nepatrné stopy poškození, viditelné jen pokud se světlo ze zdroje zrcadlí ve zkušebním povrchu na stopě poškození nebo blízko nich (nebo několika samostatných stopách poškození na mezi viditelnosti ) a je odraţeno proti oku pozorovatele Silné stopy poškození, struktura povrchu je většinou změněna Silné stopy poškození, struktura povrchu změněna nebo materiál povrchu je úplně částečně odstraněn, nebo filtrační papír ulpěl na povrchu

9

POLÁŠEK , J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav – část II.Nábytek, Brno: MZLU, 2003 . 61s

38

Obr. 33 Aplikace studených kapalin

Obr. 34 Ponoření filtračních papírků do kapaliny

Obr. 35 Vzorek s nanesenými kapalinami

Obr. 36 Vzorek před sejmutím kapalin

7.7 Stanovení odolnosti nátěru proti oděru podle ČSN 91 0276 Cílem práce je zjistit oděru schopnost nátěrových hmot (součinitel odolnosti proti oděru). Zařízení a pomůcky: -

přístroj na měření oděru ( typ ABRASER 503 )

-

zkušební vzorky ( rozměr vzorku je 100 x 100 mm s otvorem o průměru 6,3 mm uprostřed )

-

laboratorní váhy ( přesnost 0,001 g )

-

brusný papír

-

kalibrační deska ze zinku

39

Postup zkoušky: Otočné páky se zatíţí o hmotnosti 500g a na třecí válečky se nalepí brusný papír (bylo pouţito papíru s označením S-33), který se předběţně obrousí na kalibrační desce 300 otáčkami. Brusný papír lze pouţít maximálně na 1000 otáček. Při výměně brusného papíru je nutná nová kalibrace papíru. Vzorky se před zkoušením pečlivě očistí a přesně zváţí. Testované vzorky se obrousí 100 otáčkami. Následně se znova pečlivě očistí od prachu a zváţí.10 Vzorec pro výpočet součinitele odolnosti proti oděru KT KT = ( m1 – m2 ) / f Kde : m1 = hmotnost před broušením m2 = hmotnost po broušení f

= opravný součinitel brusného papíru ( 1,0097 )

Obr. 38 Příprava zkušebních vzorků

Obr. 37 Zkušební stroj Taber Abraser

10

POLÁŠEK , J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav – část I. Stavebně truhlářské výrobky, Brno: MZLU, 2003 . 149s

40

8. VYHODNOCENÍ KVALITY JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ POVRCHOVÉ ÚPRAVY Všechny testy byly provedeny v laboratořích povrchové úpravy na budově T Mendelovy univerzity. Výsledky získané z provedených zkoušek byly porovnány s poţadavky normy ČSN 91 0102 – Nábytek - Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické poţadavky.

8.1 Hodnocení vzhledových vlastností Podmínky měření: teplota t = 24,2°C vlhkost w = 39,7% Hodnocení vzhledových vlastností je jeden z nejdůleţitějších parametrů pro koncového zákazníka. V tabulce 15 jsou uvedeny nejvíce se vyskytující defekty u jednotlivých variant nátěrových hmot. Souhrnná tabulka se všemi měřeními je uvedena v přílohách této práce. Hodnoty m a g jsou uvedeny ty, které se v souboru vyskytují nejvíce. Tab. 15 Vyhodnocení vzhledových vlastností

Varianta nátěru L-ZB-VB L-2ZB-VB L-ZR-VR L-2ZR-VR L-IM-ZR-VR F-ZB-VB F-2ZB-VB F-ZR-VR F-2ZR-VR F-IM-ZR-VR

Typ plochy

Druh defektu

m

g

Druh defektu

m

g

plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A

bublinky a kráterky bublinky a kráterky bublinky a kráterky bublinky a kráterky kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu bublinky a kráterky bublinky a kráterky bublinky a kráterky bublinky a kráterky kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu -

5 5 5 5 3 5 4 5 5 5 5 5 3 5 2 5 -

2 2 2 2 3 3 3 3 2 2 2 2 3 3 3 3 -

kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu kopírování podkladu -

4 5 3 5 4 5 4 -

3 4 2 3 3 3 3 -

plocha B

kopírování podkladu

4

4

-

-

-

41

U variant L-ZB-VB a F-ZB-VB se projevila rovněţ nedostatečná kryvost nátěru. Lze zde vidět strukturu podkladového materiálu. Při zkoušce nátěru pomocí hmatu mají lepší výsledky nátěrové hmoty od firmy RENNER. Jsou hladší a na omak příjemnější. Norma ČSN 91 0102 udává pro defekty zjištěné v tab. hodnoty m , g uvedené v tab 16. Tab. 16 Povolené stupně defektů nátěrových hmot

Funkční skupina nábytkových dílců Druh defektu kopírování povrchu bublinky a kráterky

A, B m 3 1

C g 2 1

m 1 1

D, E g 1 1

m 3 2

F g 2 1

m 3 2

g 3 2

Z tabulky 15 a 16 je jasně patrné, ţe bohuţel ţádná varianta nátěrové hmoty nevyhovuje této normě. Pokud bychom se ale zaměřili pouze na plochy A, tak varianta L2ZR-VR, L-IM-ZR-VR a F-IM-ZR-VR vyhovuje pro funkční plochy nábytku A. Dále by pak vyhověla varianta L-ZR-VR, F-ZR-VR a F-2ZR-VR pro funkční plochy F.

8.2 Zjišťování stupně lesku podle Podmínky měření: teplota t = 23,7°C vlhkost w = 36% Měření bylo provedeno na 6 vzorcích z kaţdé zkušební série. Výsledkem je aritmetický průměr ze získaných hodnot. Typ lesku byl určen podle normy ČSN 91 0102. Tab. 17 Vyhodnocení stupně lesku

Zkoušená varianta L-ZB-VB L-2ZB-VB L-ZR-VR L-2ZR-VR L-IM-ZR-VR F-ZB-VB F-2ZB-VB F-ZR-VR F-2ZR-VR F-IM-ZR-VR

Zkoušená plocha plocha A 28,10% 32,60% 15,55% 15,57% 16,38% 30,23% 31,00% 15,35% 16,03% 15,58%

plocha B 24,38% 30,70% 15,50% 16,13% 15,50% 26,52% 30,08% 14,68% 16,08% 15,63%

Typ lesku plocha A polomat pololesk polomat polomat polomat pololesk pololesk polomat polomat polomat

plocha B polomat pololesk polomat polomat polomat polomat pololesk polomat polomat polomat

42

8.3 Stanovení povrchové tvrdosti tuţkami Podmínky měření: teplota t = 24,2°C vlhkost w = 36% Tab. 18 Vyhodnocení povrchové tvrdosti tuţkami

Varianta NH L-ZB-VB-1 L-ZB-VB-2 L-ZB-VB-3 L-ZB-VB-4 L-ZB-VB-5 L-ZB-VB-6 MODUS L-ZR-VR-1 L-ZR-VR-2 L-ZR-VR-3 L-ZR-VR-4 L-ZR-VR-5 L-ZR-VR-6 MODUS L-IM-ZR-VR-1 L-IM-ZR-VR-2 L-IM-ZR-VR-3 L-IM-ZR-VR-4 L-IM-ZR-VR-5 L-IM-ZR-VR-6 MODUS F-2ZB-VB-1 F-2ZB-VB-2 F-2ZB-VB-3 F-2ZR-VB-4 F-2ZB-VB-5 F-2ZB-VB-6 MODUS F-2ZR-VR-1 F-2ZR-VR-2 F-2ZR-VR-3 F-2ZR-VR-4 F-2ZR-VR-5 F-2ZR-VR-6 MODUS

Číslo tuţky (stupeň) Plocha A 8 9 8 10 8 8 8 8 8 10 9 9 10 8 12 12 8 11 10 11 12 9 8 8 8 8 10 8 10 9 10 9 8 9 9

Plocha B 8 9 8 9 8 8 8 9 8 10 9 9 10 9 12 12 8 11 10 10 12 9 8 8 8 8 10 8 10 10 9 9 7 8 10

Varianta NH L-2ZB-VB-1 L-2ZB-VB-2 L-2ZB-VB-3 L-2ZB-VB-4 L-2ZB-VB-5 L-2ZB-VB-6 MODUS L-2ZR-VR-1 L-2ZR-VR-2 L-2ZR-VR-3 L-2ZR-VR-4 L-2ZR-VR-5 L-2ZR-VR-6 MODUS F-ZB-VB-1 F-ZB-VB-2 F-ZB-VB-3 F-ZB-VB-4 F-ZB-VB-5 F-ZB-VB-6 MODUS F-ZR-VR-1 F-ZR-VR-2 F-ZR-VR-3 F-ZR-VR-4 F-ZR-VR-5 F-ZR-VR-6 MODUS F-IM-ZR-VR-1 F-IM-ZR-VR-2 F-IM-ZR-VR-3 F-IM-ZR-VR-4 F-IM-ZR-VR-5 F-IM-ZR-VR-6 MODUS

Číslo tuţky (stupeň) Plocha A 8 8 8 8 8 7 8 10 10 8 8 11 11 10 8 8 8 9 9 8 8 10 8 10 10 9 10 10 11 11 11 11 11 10 11

Plocha B 8 7 8 8 8 8 8 9 10 8 8 11 10 10 8 8 8 8 9 8 8 9 8 9 10 8 9 9 11 11 11 11 11 9 11

43

Norma ČSN 91 0102 stanovuje pro funkční plochy nábytku A minimální hodnotu pro povrchovou tvrdost tuţkami stupně 8. U varianty L - 2ZB - VB a F-2ZR-VR byl naměřen stupeň 7. Jelikoţ se jednalo pouze o lokální problém, nebyl tento výsledek brán v úvahu při celkovém hodnocení variant. Všechny varianty nátěru byly shledány vyhovujícími pro plochy A.

8.4 Zkouška přilnavosti nátěru – Mříţková zkouška Podmínky měření: teplota t = 23,5°C vlhkost w = nezjištěna Tab. 19 Vyhodnocení přilnavosti nátěru

Varianta NH L-ZB-VB-1 L-ZB-VB-2 L-ZB-VB-3 L-ZB-VB-4 L-ZB-VB-5 L-ZB-VB-6

Stupeň přilnavosti plocha A plocha B 2 3 2 2 2 2 2 2 1 2 1 3

Varianta NH L-2ZB-VB-1 L-2ZB-VB-2 L-2ZB-VB-3 L-2ZB-VB-4 L-2ZB-VB-5 L-2ZB-VB-6

Stupeň přilnavosti plocha A plocha B 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 0 1

MODUS L-ZR-VR-1 L-ZR-VR-2 L-ZR-VR-3 L-ZR-VR-4 L-ZR-VR-5 L-ZR-VR-6

2 1 1 1 1 1 1

2 2 2 1 2 2 1

MODUS L-2ZR-VR-1 L-2ZR-VR-2 L-2ZR-VR-3 L-2ZR-VR-4 L-2ZR-VR-5 L-2ZR-VR-6

1 1 0 1 0 0 0

1 1 0 1 1 0 1

MODUS L-IM-ZR-VR-1 L-IM-ZR-VR-2 L-IM-ZR-VR-3 L-IM-ZR-VR-4 L-IM-ZR-VR-5 L-IM-ZR-VR-6

1 1 1 1 0 0 1

2 1 1 1 1 1 1

MODUS F-ZB-VB-1 F-ZB-VB-2 F-ZB-VB-3 F-ZB-VB-4 F-ZB-VB-5 F-ZB-VB-6

0 2 1 2 1 2 2

1 2 2 2 2 3 3

MODUS F-2ZB-VB-1 F-2ZB-VB-2 F-2ZB-VB-3 F-2ZB-VB-4 F-2ZB-VB-5 F-2ZB-VB-6

1 1 1 2 1 1 1

1 3 2 2 1 1 2

MODUS F-ZR-VR-1 F-ZR-VR-2 F-ZR-VR-3 F-ZR-VR-4 F-ZR-VR-5 F-ZR-VR-6

2 1 1 1 1 1 1

2 2 2 1 2 1 3

MODUS

1

2

MODUS

1

2

44

F-2ZR-VR-1 F-2ZR-VR-2 F-2ZR-VR-3 F-2ZR-VR-4 F-2ZR-VR-5 F-2ZR-VR-6

1 0 0 1 0 1

1 0 1 1 1 1

F-IM-ZR-VR-1 F-IM-ZR-VR-2 F-IM-ZR-VR-3 F-IM-ZR-VR-4 F-IM-ZR-VR-5 F-IM-ZR-VR-6

1 0 1 1 1 0

1 1 1 2 1 1

MODUS

1

1

MODUS

1

1

Poţadavek normy ČSN 91 0102 na stupeň přilnavosti je nejvýše stupeň 1 pro všechny funkční skupiny nábytku. Z výsledků zobrazených v tabulce č.19 jsou patrné pro jednotlivé varianty nátěrů tyto závěry: L-ZB-VB :

plocha A i B NEVYHOVUJE

L-2ZB-VB

plocha A i B VYHOVUJE

L-ZR-VR

plocha A VYHOVUJE, plocha B NEVYHOVUJE

L-2ZR-VR


L-IM-ZR-VR


F-ZB-VB

plocha A i B NEVYHOVUJE

F-2ZB-VB


F-ZR-VR


F-2ZR-VR


F-IM-ZR-VR


8.5 Hodnocení odolnosti proti působení suchého a vlhkého tepla Podmínky měření: teplota t = 24,5°C vlhkost w = 27% Tab. 20 Vyhodnocení odolnosti proti působení suchého a vlhkého tepla

Kód vzorku L-ZB-VB-4 L-ZB-VB-5 L-2ZB-VB-4 L-2ZB-VB-5 L-ZR-VR-4 L-ZR-VR-5 L-2ZR-VR-4 L-2ZR-VR-5 L-IM-ZR-VR-4

Suché teplo (stupeň)

Vlhké teplo (stupeň)

plocha A 3 3 3 2 5 4 4 4 5

plocha A 1 1 1 1 1 1 1 1 1

plocha B 3 3 3 3 5 4 4 4 4

plocha B 1 1 1 1 1 1 1 1 1

45

L-IM-ZR-VR-5 F-ZB-VB-4 F-ZB-VB-5 F-2ZB-VB-4 F-2ZB-VB-5 F-ZR-VR-4 F-ZR-VR-5 F-2ZR-VR-4 F-2ZR-VR-5 F-IM-ZR-VR-4 F-IM-ZR-VR-5

5 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5

5 3 3 3 3 4 4 4 4 4 5

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Tato zkouška se provádí pouze pro funkční skupiny nábytkových ploch A a B. Při porovnání získaných hodnot s normou ČSN 91 0102, která stanovuje dovolený stupeň změny povrchu nejméně 4, bylo zjištěno, ţe ţádná z variant nevyhovuje normě z frézovaných ploch B. Pokud bychom se zaměřili jenom na nefrézované plochy A vyhověli by normě varianty L-ZR-VR, L-2ZR-VR, L-IM-ZR-VR, F-ZR-VR, F-2ZR-VR, F-IM-ZR-VR

8.6 Odolnost nátěrového filmu vůči studeným kapalinám Podmínky měření: teplota t = 24,5°C vlhkost w = 27% Hodnoty uvedené v tabulkách jsou hodnoty nejčastěji objevované při měření. Souhrnná tabulka se všemi provedenými měřeními je vloţena v přílohách. Kapaliny uvedené v tabulce č.21 se zkouší u nábytku bytového, restauračního a hotelového pro funkční plochy nábytku A, B. Byly zde pouţity následující kapaliny: voda, etylalkohol 48%, kyselina octová 8%, červené víno, olivový olej, čistící prostředek a fyziologický roztok.V tabulce č.22 jsou doplňující kapaliny pro nábytek kancelářský,dílenský a zahradní (kyselina citrónová, ovocná šťáva, káva, čaj). Taktéţ pro plochy A, B. V tabulce č.23 jsou uvedeny kapaliny pro funkční plochy C - F (voda a čistící prostředek). Doba působení kapaliny u těchto ploch je 1 hod.

46

Tab. 21 Vyhodnocení odolnosti nátěru vůči studeným kapalinám – nábytek bytový, restaurační a hotelový

voda etylalkohol 48% kyselina octová 8% červené víno olivový olej čistící prostředek fyziologický roztok

Stupeň odolnosti L-ZB-VB plocha A plocha B 5 5 2 2 4 5 2 2 5 5 2 2 5 5

Stupeň odolnosti L-2ZB-VB plocha A plocha B 5 5 2 2 4 5 2 2 5 5 2 2 5 5

Stupeň odolnosti L-ZR-VR plocha A plocha B 2 2 2 2 3 3 2 2 5 5 2 2 5 5


L-2ZR-VR plocha A plocha B 2 2 2 2 3 3 2 2 5 5 2 2 3 3

L-IM-ZR-VR plocha A plocha B 3 3 2 2 3 3 2 2 5 5 2 2 4 4

F-ZB-VB plocha A plocha B 5 5 2 2 4 4 2 2 5 5 2 2 4 5


F-2ZB-VB plocha A plocha B 5 5 2 2 4 4 2 2 5 5 2 2 5 4

F-ZR-VR plocha A plocha B 2 2 2 2 3 3 2 2 5 5 2 2 4 5

F-2ZR-VR plocha A plocha B 2 2 2 2 3 3 2 2 5 5 2 2 5 5


F-IM-ZR-VR plocha A plocha B 3 3 3 3 3 3 2 2 5 5 2 2 5 5

Dle normy ČSN 91 0102 je stanoveno, ţe dovolená intenzita změny ve stupních pro funkční skupiny nábytkových ploch A a B je nejméně 4. Jak je moţné vidět v tab.

47

ţádná z variant nátěru nedosáhla hodnot, které by mohly být ohodnoceny jako plochy A nebo B.

Tab. 22 Vyhodnocení odolnosti nátěru vůči studeným kapalinám – nábytek kancelářský, dílenský a zahradní

kyselina citrónová 10% ovocná šťáva čaj (10g/200 ml vody) káva (40g/100 ml vody)

Stupeň odolnosti L-ZB-VB plocha A plocha B 5 5 5 5 3 4 2 3

Stupeň odolnosti L-2ZB-VB plocha A plocha B 5 5 5 5 3 3 2 2

Stupeň odolnosti L-ZR-VR plocha A plocha B 5 5 4 4 2 2 2 2


L-2ZR-VR plocha A plocha B 4 4 4 4 3 3 2 2

L-IM-ZR-VR plocha A plocha B 4 4 4 4 3 3 2 2

F-ZB-VB plocha A plocha B 5 5 5 5 4 4 3 3


F-2ZB-VB plocha A plocha B 5 5 5 5 2 2 2 2

F-ZR-VR plocha A plocha B 4 4 5 5 2 2 2 2

F-2ZR-VR plocha A plocha B 5 5 4 4 3 3 2 2


F-IM-ZR-VR plocha A plocha B 4 4 4 4 2 2 2 2

Tab. 23 Vyhodnocení odolnosti nátěru vůči studeným kapalinám – pro funkční plochy C – F

voda čistící prostředek

Stupeň odolnosti L-ZB-VB plocha A plocha B 5 5 3 3

Stupeň odolnosti L-2ZB-VB plocha A plocha B 5 5 3 3

Stupeň odolnosti L-ZR-VR plocha A plocha B 4 5 3 3


L-2ZR-VR plocha A plocha B 5 4 4 4

L-IM-ZR-VR plocha A plocha B 5 5 3 3

F-ZB-VB plocha A plocha B 5 5 3 4

48


F-2ZB-VB plocha A plocha B 5 5 3 3


F-IM-ZR-VR plocha A plocha B 5 5 3 3

F-ZR-VR plocha A plocha B 5 5 3 3

F-2ZR-VR plocha A plocha B 5 5 3 3

8.7 Stanovení odolnosti nátěru proti oděru Podmínky měření: teplota t = 24,5°C vlhkost w = 27% Tato zkouška je vyţadována pouze pro funkční skupiny nábytku A a B. Norma má pro tento test několik rozdělení. Pro plochy A je moţné dosáhnout, pokud se jedná o nábytek veřejného interiéru, nejvýše hodnoty 0,12g. Pokud se však jedná o nábytek bytový, můţe být hodnota KT rovna 0,15g. U ploch B jsou dovolené hodnoty ještě vyšší. Pro nábytek veřejného interiéru je to 0,15g a pro nábytek bytový 0,20g Tab. 24 Vyhodnocení odolnosti nátěru proti oděru

Varianta nátěru L-ZB-VB-4 L-ZB-VB-5 L-2ZB-VB-4 L-2ZB-VB-5 L-ZR-VR-4 L-ZR-VR-5 L-2ZR-VR-4 L-2ZR-VR-5 L-IM-ZR-VR-4 L-IM-ZR-VR-5

Zkoušená plocha plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B

m1 (g)

m2 (g)

f

KT (g)

145,997 72,56 146,806 72,775 140,378 70,122 141,187 70,827 135,14 66,814 138,322 67,004 144,71 71,003 142,008 71,189 143,499 72,764 142,837 71,996

145,794 72,315 146,539 72,528 140,11 69,873 140,902 70,581 134,81 66,52 137,99 66,766 144,369 70,74 141,721 70,951 143,14 72,499 142,524 71,732

1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097

0,2010 0,2426 0,2644 0,2446 0,2654 0,2466 0,2823 0,2436 0,3268 0,2912 0,3288 0,2357 0,3377 0,2605 0,2842 0,2357 0,3556 0,2625 0,3100 0,2615

49

F-ZB-VB-4 F-ZB-VB-5 F-2ZB-VB-4 F-2ZB-VB-5 F-ZR-VR-4 F-ZR-VR-5 F-2ZR-VR-4 F-2ZR-VR-5 F-IM-ZR-VR-4 F-IM-ZR-VR-5

plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B

144,028 71,821 142,188 70,177 140,634 70,93 144,044 71,235 135,898 68,757 140,67 71,257 142,195 72,088 140,542 71,154 143,464 71,547 141,016 70,053

143,856 71,577 141,942 69,947 140,383 70,664 143,79 70,968 135,57 68,43 140,331 70,921 141,886 71,74 140,221 70,815 143,129 71,261 140,665 69,758

1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097 1,0097

0,1703 0,2417 0,2436 0,2278 0,2486 0,2634 0,2516 0,2644 0,3248 0,3239 0,3357 0,3328 0,3060 0,3447 0,3179 0,3357 0,3318 0,2833 0,3476 0,2922

Všechny varianty nátěrových systémů nevyhovují normě ČSN 91 0102.

50

9. DISKUZE VÝSLEDKŮ V této kapitole je shrnuto, zda a popřípadě jaký vliv měly na výslednou povrchovou úpravu jednotlivé variační sloţky (druh podkladového materiálu, druh nátěrové hmoty, počet vrstev základního nátěru).

9.1 Vliv pouţitého typu MDF desky Vzhledem k vyšší hustotě MDF LUHPOL L pro hluboké frézování bylo předpokládáno, ţe hlavně co se týká vzhledových vlastností bude výsledný povrch především u frézovaných ploch lepší neţ u druhého typu desky. Tato domněnka však nebyla potvrzena. U testů fyzikálně mechanických vlastností povrchové úpravy, uvedených v kapitole 6. a 8., je rozdíl v získaných hodnotách zanedbatelný. Na výslednou kvalitu povrchové úpravy nemá druh MDF desek, zkoumaných v této práci, téměř ţádný vliv.

9.2 Pouţité varianty nátěrových systémů Základním hodnoceným parametrem byly vzhledové vlastnosti zkoumaných povrchových úprav. Nejdůleţitější vlastností u MDF desek bylo kopírování povrchu. U frézovaných ploch tomuto parametru nevyhověl ţádný ze zkoumaných nátěrových systémů. V následujících tabulkách jsou zobrazeny výsledné hodnoty pro kaţdou variantu povrchové úpravy a její srovnání s normou ČSN 91 0102. 9.2.1 ZB-VB Tab. 25 Vyhodnocení nátěrového systému ZB-VB

Stanovení stupně lesku Zkouška povrchové tvrdosti tužkami Zkouška přilnavosti nátěru Odolnost nátěru působení suchého tepla Odolnost nátěru působení vlhkého tepla Odolnost vůči studeným kapalinám

Zkoušená plocha

Funkční plocha nábytku

plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B

polomat polomat A A nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje C E

51

Odolnost nátěru vůči oděru

plocha A

nevyhovuje

plocha B

nevyhovuje

U této varianty povrchové úpravy byly jako největší vzhledové vady určeny nedostatečná kryvos nátěru a tvorba bublinek, která však mohla být způsobena velkou viskozitou nátěru. Tato varianta byla vyhodnocena jako nevyhovující. 9.2.2 2ZB-VB Tab. 26 Vyhodnocení nátěrového systému 2ZB-VB

Zkoušená plocha

Funkční plocha nábytku polomat polomat A A A nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje C E

plocha A plocha B plocha A Zkouška povrchové tvrdosti tužkami plocha B Zkouška přilnavosti nátěru -Mřížková zkouš- plocha A ka plocha B plocha A Odolnost nátěru působení suchého tepla plocha B plocha A Odolnost nátěru působení vlhkého tepla plocha B plocha A Odolnost vůči studeným kapalinám plocha B plocha A Odolnost nátěru vůči oděru plocha B nevyhovuje Stanovení stupně lesku

Zde se rovněţ projevila tvorba bublinek jako u předcházející varianty. Z hlediska fyzikálně chemických zkoušek je tato varianta vhodná pro funkční plochy nábytku E. Tato varianta byla, ale celkově vyhodnocena jako nevyhovující.

9.2.3 ZR-VR Tab. 27 Vyhodnocení nátěrového systému ZR-VR

Stanovení stupně lesku Zkouška povrchové tvrdosti tužkami Zkouška přilnavosti nátěru

Zkoušená plocha


plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B

polomat polomat A A A nevyhovuje

52

Odolnost nátěru působení suchého tepla Odolnost nátěru působení vlhkého tepla Odolnost vůči studeným kapalinám Odolnost nátěru vůči oděru

plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A

A A nevyhovuje nevyhovuje C E nevyhovuje

plocha B

nevyhovuje

Při hodnocení vzhledových vlastností byla tato varianta vyhodnocena jako vhodná pro funkční plochy nábytku F nefrézovaných ploch, tedy ploch A. Ve fyzikálně chemických zkouškách by povrchová úprava byla určena pro funkční plochy nábytku E. Tato varianta byla celkově vyhodnocena jako nevyhovující. 9.2.4 2ZR-VR Tab. 28 Vyhodnocení nátěrového systému 2ZR-VR

Stanovení stupně lesku Zkouška povrchové tvrdosti tužkami Zkouška přilnavosti nátěru Odolnost nátěru působení suchého tepla Odolnost nátěru působení vlhkého tepla Odolnost vůči studeným kapalinám Odolnost nátěru vůči oděru

Zkoušená plocha


plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A

polomat polomat A A A A A A nevyhovuje nevyhovuje C E nevyhovuje

plocha B

nevyhovuje

Tato varianta byla rovněţ při hodnocení vzhledových vlastností vyhodnocena jako vhodná pro funkční plochy nábytku F u nefrézovaných ploch, tedy ploch A. Při hodnocení fyzikálně chemických zkoušek je varianta vhodná pro funkční plochy nábytku E. Celkově je tato nátěrová hmota vyhodnocena jako nevyhovující.

53

9.2.5 IM-ZR-VR

Tab. 29 Vyhodnocení nátěrového systému IM-ZR-VR

Stanovení stupně lesku Zkouška povrchové tvrdosti tužkami Zkouška přilnavosti nátěru Odolnost nátěru působení suchého tepla Odolnost nátěru působení vlhkého tepla Odolnost vůči studeným kapalinám Odolnost nátěru vůči oděru

Zkoušená plocha


plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A plocha B plocha A

polomat polomat A A A A A A nevyhovuje nevyhovuje C E nevyhovuje

plocha B

nevyhovuje

Pokud bychom hodnotili vzhledové vlastnosti této varianty na plochách A, byly by dle normy ČSN 91 0102 vyhodnoceny jako vhodné pro plochy A. V hodnocení odolnosti vůči studeným kapalinám je u ploch A tato varianta vhodná pro plochy C. U frézovaných ploch B je vyhodnocena pro funkční plochy E. V hodnocení fyzikálně chemických vlastností je tato nátěrová hmota vyhodnocena jako vhodná pro funkční plochy E. Celkově je tato nátěrová hmota hodnocena jako nevyhovující. Pouţití izolátoru MDF i přesto, ţe byl připraven přesně podle hmotnostních poměrů uvedených v technickém listě, u této varianty neznamenalo zlepšení kopírování povrchu.

54

10. PŘÍNOS PRO PRAXI Jak jiţ bylo zmíněno, zkoumané nátěrové hmoty nejsou vhodné pro uvedení do připravovaného výrobního programu. Pokud by tyto povrchové úpravy byly zkoumány pouze z fyzikálně chemických parametrů jsou nátěrové systémy vhodné pro funkční plochy E. Výjimkou je nátěrový systém ZB-VB. Tento není určen pro ţádné plochy. Je nutno se u těchto nátěrových systémů zaměřit na odolnost vůči studeným kapalinám, odolnost vůči vlhkému teplu a odolnost proti oděru. Z hlediska vzhledových vlastností je nutné se zaměřit na schopnost nátěru kopírovat povrch frézovaných ploch MDF desek. Toto lze omezit pouţíváním impregnace na MDF desky. Tyto impregnace bývají zaloţeny na polyuretanovém základu. Hlavní funkcí těchto impregnací je izolování povrchu a omezení kopírování povrchu. Rovněţ zacelují povrch a zamezí tím nadměrnému vsakování nátěru do ploch a hran dílce. U hran MDF dílců je tato skutečnost nejvíce patrná. Při pouţívání vodou ředitelných nátěrových hmot je tímto také zabezpečeno nevsakování vody do dílce a tím zamezení nevhodného bobtnání MDF desek. Vzhledem k současné dispozici, je velice obtíţné měnit technologický tok materiálu ve výrobě. Jako moţné zlepšení výsledného povrchu dílce je proto navrhována změna broušení MDF dílců. V současné době se dílce brousí zrnitostí P150. Pokud by toto broušení bylo doplněno dalším stupněm broušení o zrnitosti P180 došlo by ke zlepšení kvality povrchu dílce.

55

11. ZÁVĚR Předmětem této práce bylo zhodnocení a návrh na zlepšení pigmentovaných vodou ředitelných nátěrových hmot na dílcích z MDF pro předvýrobní průzkum v podmínkách firmy BMB Ţdánice s.r.o. Hlavním cílem práce bylo porovnání nátěrových hmot od firem Becker Acroma a Renner a vliv pouţitého druhu MDF na výslednou kvalitu povrchu. Z výsledků je patrné, ţe zkoumaná varianta ZB-VB úpravy není vhodná pro zavedení do připravovaného výrobního programu. Zbylé varianty jsou, z hlediska fyzikálně chemických odolností, vhodné pro pouţití na funkční plochy nábytku E. U nátěrových hmot od firmy Renner lze zvýšit chemickou odolnost přidáním tuţidla uvedeného v technickém listu. Rovněţ bylo zjištěno, ţe ze zkoumaných druhů MDF nemá pouţitý druh na výslednou kvalitu velký vliv. Vzhledem k tomu, ţe MDF LUHOPOL L PRO HLUBOKÉ FRÉZOVÁNÍ je cenově draţší neţ MDF LUHOPOL L, je pro společnost nerentabilní pouţívat tento druh desky. Z hlediska výrobního postupu bylo doporučeno vyuţívání impregnací pro MDF desky. Tyto nátěrové hmoty významným způsobem ovlivní kvalitu obráběných ploch MDF desek a tím zkvalitnění výsledného povrchu dílců. Tato práce usnadní společnosti BMB s.r.o. následující postup prací při zavádění nového výrobního programu.

56

12. SUMMARY The objective of this diploma work was to evaluate a proposal of improve pigmented water-based paints on MDF for pre-exploration reaserch at company BMB Ţdánice Ltd. in terms. The main objective was to compare the paint from companies Becker Acroma and Renner and the influence of the species used MDF on the final surface quality. The results show that the investigated variant ZB VB regulation is not suitable for implementation in the forthcoming production program. The remaining options are, in terms of physical and chemical resistance, suitable for use in functional space E, for furniture coatings made by Renner can increase resistance by adding a chemical hardener in the sheet. The studied also found that species of wood-type is not used on the final quality of a large impact. Because the MDF LUHOPOL L FOR DEEP milling is more expensive than MDF LUHOPOL L, for the company is unprofitable using this type of board. In terms of the production process was recommended for the useing impregnated remedy for MDF boards. These coatings significantly affects the quality of machined surfaces of MDF boards and the resulting surface quality of parts. This diploma work will facilitate for BMB Ltd. following steps in the creation of a new production program.

57

13. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. TESAŘOVÁ, D. Nové trendy při dokončování vodou ředitelných nátěrových hmot nové generace. In Informační bulletin a sborník statí . Brno : [s.n.], 2007. s. 83. ISBN 978-80-7375-0. 2. ZEMIAR, Ján. Technológia výroby nábytku. vyd. 1. Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 2009. 286 s. ISBN 978-802-2820-646. 3. HRÁZSKÝ, J. -- KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva : Aglomerované materiály. Část I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3 4. POLÁŠEK, J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav-část I. Stavebně truhlářské výrobky. Brno: MZLU, 2003. 149 s. ISBN 80-7157-659-X 5. POLÁŠEK, J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav-část II. Nábytek. Brno: MZLU, 2003. 61 s. ISBN 80-7157-660-3. 6. LAGA, P. Kvalitativní parametry nově vyvíjených vodou ředitelných nátěrových hmot. Brno, 2009. 46 s. MZLU v Brně. Bakalářská práce 7. ČSN 91 0102 Nábytek - Povrchová úprava dřevěného nábytku – Technické poţadavky 8. ČSN 91 0272 Hodnocení vzhledových vlastností 9. ČSN 91 0273 Metody zjišťování stupně lesku 10. ČSN 67 3075 Stanovení povrchové tvrdosti nátěru tuţkami 11. ČSN 67 3085 Stanovení přilnavosti nátěru-mříţková zkouška 12. ČSN 91 0278 Stanovení odolnosti proti působení vlhkého tepla 13. ČSN 91 0287 Stanovení odolnosti proti působení suchého tepla 14. ČSN 91 0280 Stanovení odolnosti NH vůči studeným kapalinám 15. ČSN 91 0276 Stanovení odolnosti povrchu proti oděru 16. Technický list Becker Acroma Laqva Prime ED701-9001 17. Technický list Becker Acroma Laqva Top 30 EG1351-91513 18. Technický list Renner YL---M641/---C02 19. Technický list Renner YO-xxM760/-xxx 20. Technický list Renner YO-15M760-100908-vz.č. 11 21. Technický list Renner FI---M199/---NTR

58

Internetové zdroje Pouţité informace dostupné na webových zdrojích dne 16.4.2011

1. http://bmb.cz/index.html 2. http://www.becker-acroma.com/cs/Czech-Republic/StartCH/ 3. http://www.renneritalia.com/ 4. http://www.technickenormy.cz/

59

14. SEZNAM POŢITÝCH ZKRATEK VŘNH

vodou ředitelná nátěrová hmota

VOC

těkavé organické látky

TOC

uvádí v procentech obsah uhlíku v těkavých látkách

NH

nátěrová hmota

EU

Evropská unie

MDF

středně hustá vláknitá deska

60

15. SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Specifikace Laqva Prime ED7001-9001 ............................................................. 26 Tab. 2 Specifikace Laqva Top 30 EG1351-91513 ......................................................... 27 Tab. 3 Specifikace YL---M641/-M641/---C02 ............................................................... 27 Tab. 4 Specifikace YO-15M760-SBN ............................................................................ 28 Tab. 5 Specifikace FI---M199/--NTR ............................................................................. 28 Tab. 6 Hodnocené defekty nátěru ................................................................................... 30 Tab. 7 Vyhodnocování stupnice pro mnoţství m projevů defektů ................................. 31 Tab. 8 Vyhodnocování stupnice pro velikost g výskytu defektů .................................... 31 Tab. 9 Stupně lesku dle ČSN 91 0102 ............................................................................ 32 Tab. 10 Označení tuţek ve zkušební sadě ...................................................................... 33 Tab. 11 Rozestupy řezů mříţky pro dané tloušťky zaschlých nebo vytvrzených nátěrových filmů ............................................................................................................. 35 Tab. 12 Popis stupňů pro vyhodnocení Mříţkové zkoušky ............................................ 35 Tab. 13 Intenzita změn povrchu po působení suchého a vlhkého tepla ......................... 36 Tab. 14 Hodnocení odolnosti nátěrového filmu vůči studeným kapalinám ................... 38 Tab. 15 Vyhodnocení vzhledových vlastností ................................................................ 41 Tab. 16 Povolené stupně defektů nátěrových hmot ........................................................ 42 Tab. 17 Vyhodnocení stupně lesku ................................................................................. 42 Tab. 18 Vyhodnocení povrchové tvrdosti tuţkami ......................................................... 43 Tab. 19 Vyhodnocení přilnavosti nátěru......................................................................... 44 Tab. 20 Vyhodnocení odolnosti proti působení suchého a vlhkého tepla ...................... 45 Tab. 21 Vyhodnocení odolnosti nátěru vůči studeným kapalinám – nábytek bytový, restaurační a hotelový ..................................................................................................... 47 Tab. 22 Vyhodnocení odolnosti nátěru vůči studeným kapalinám – nábytek kancelářský, dílenský a zahradní ......................................................................................................... 48 Tab. 23 Vyhodnocení odolnosti nátěru vůči studeným kapalinám – pro funkční plochy C – F................................................................................................................................ 48 Tab. 24 Vyhodnocení odolnosti nátěru proti oděru ........................................................ 49 Tab. 25 Vyhodnocení nátěrového systému ZB-VB ........................................................ 51 Tab. 26 Vyhodnocení nátěrového systému 2ZB-VB ...................................................... 52 Tab. 27 Vyhodnocení nátěrového systému ZR-VR ........................................................ 52 61

Tab. 28 Vyhodnocení nátěrového systému 2ZR-VR ...................................................... 53 Tab. 29 Vyhodnocení nátěrového systému IM-ZR-VR.................................................. 54

62

16. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Noční stolky z dílců z MDF ................................................................................ 10 Obr. 2 Sídlo firmy BMB Ţdánice s.r.o. .......................................................................... 10 Obr. 3 Vlnkování strojně obráběných ploch ................................................................... 16 Obr. 4 Doporučené hodnoty úhlů při strojním obrábění MDF ....................................... 17 Obr. 5 Doprava DTD desky podavačem Obr. 7 Spodní svislá frézka

Obr. 6 Nářezové centrum ........ 21

Obr. 8 Vrtání do bočních ploch ............................ 21

Obr. 9 Broušení na úzkopásové brusce

Obr. 10 Broušení hran ............................ 21

Obr. 11 Broušení frézovaných ploch .............................................................................. 21 Obr. 12 Nákres vzorku .................................................................................................... 23 Obr. 13 Krácení pásů MDF na formátovací pile ............................................................ 23 Obr. 14 Frézovaní profilu na CNC stroji ........................................................................ 23 Obr. 15 Nářezový plán pro výrobu vzorků ..................................................................... 24 Obr. 16 Stříkací pistole ................................................................................................... 26 Obr. 17 Pneumatická pumpa pro střednětlaké stříkání ................................................... 26 Obr. 19 Nanášení izolátoru MDF ................................................................................... 29 Obr. 18 Míchání záklaního nátěru .................................................................................. 29 Obr. 20 Aplikace NH stříkáním ...................................................................................... 29 Obr. 21 Váţení vzorku po nanesení NH ......................................................................... 29 Obr. 22 Měření viskozity NH ......................................................................................... 29 Obr. 23 Broušení základní NH ....................................................................................... 29 Obr. 24 Leskoměr

Obr. 25 Zobrazení naměřených hodnot ................................ 32

Obr. 26 Průběh testu ....................................................................................................... 34 Obr. 27 Sada tuţek KOH-I-NOOR podle ČSN 90 1111 ................................................ 34 Obr. 28 Řezný nástroj ..................................................................................................... 35 Obr. 29 Detail ostří ......................................................................................................... 35 Obr. 30 Vzorek po odejmutí zkušebních těles ................................................................ 37 Obr. 31 Laboratorní sušárna Venticell ............................................................................ 37 Obr. 32 Aplikace zkušebních těles na vzorek ................................................................. 37 Obr. 33 Měření teploty zkušebního tělesa ...................................................................... 37 Obr. 34 Aplikace studených kapalin kapaliny

Obr. 35 Ponoření filtračních papírků do 39

Obr. 36 Vzorek s nanesenými kapalinami ...................................................................... 39 63

Obr. 37 Vzorek před sejmutím kapalin ........................................................................... 39 Obr. 39 Zkušební stroj Taber Abraser ............................................................................ 40 Obr. 38 Příprava zkušebních vzorků............................................................................... 40

64

17. SEZNAM PŘÍLOH 1. Technický list Becker Acroma Laqva Prime ED701-9001 2. Technický list Becker Acroma Laqva Top 30 EG1351-91513 3. Technický list Renner YL---M641/---C02 4. Technický list Renner YO-xxM760/-xxx 5. Technický list Renner YO-15M760-100908-vz.č. 11 6. Technický list Renner FI---M199/---NTR 7. Bezpečnostní list Becker Acroma BLANC 01 8. Bezpečnostní list Renner YL---M641/---C02 9. Bezpečnostní list Renner YO-15M760/--NTR 10. Tabulky výsledků vizuálního hodnocení 11. Tabulky výsledků odolnosti vůči studeným kapalinám

65

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents