Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Interiér čajovny z pohledu historie a současnosti se zaměřením na sezení a osvětlení prostoru Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Jaroslav Svoboda, Ph.D.

Soňa Jourová

Brno 2014

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto práci „Interiér čajovny z pohledu historie a současnosti se zaměřením na sezení a osvětlení prostoru“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne

1. 4. 2014

Soňa Jourová

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce Ing. Jaroslavu Svobodovi, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, za rady, trpělivost a čas, který mi věnoval. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli při psaní této práce oporou. Můj upřímný dík patří zejména mé rodině za podporu a důvěru, kterou do mě vkládala v průběhu celého studia.

JMÉNO STUDENTA: Soňa Jourová NÁZEV PRÁCE: Interiér čajovny z pohledu historie a současnosti se zaměřením na sezení a osvětlení prostoru.

ABSTRAKT: Práce se zabývá interiérem čajoven a jeho specifickými znaky. Teoretická část práce se zaměřuje na historii čajoven a analýzu jejich současného stavu s přihlédnutím na sezení, osvětlení a barvu daného interiéru. Součástí teoretické části jsou také vybrané ukázky interiérů čajoven ve Znojmě. Ze shromážděných informací vychází následný návrh sedacího prvku do čajovny. KLÍČOVÁ SLOVA: interiér, čajovna, sezení, osvětlení, návrh

NAME OF STUDENT: Soňa Jourová NAME OF BACHELOR WORK: Interior of tearoom from the view of history and present with a focusing on seating and lighting.

ABSTRACT: The work deals with the interior of tearooms and its specific features. The theoretical part of work focuses on the history of tea rooms and an analysis of the current state with regard to seating, lighting, and color of the interior. Part of theoretical parts is also to bring examples interior of tearooms from Znojmo. Based on the collected information is processed design of seating element in the tearoom.

KEY WORDS: interior, tearoom, seating, lighting, design

OBSAH 1

Úvod

8

2

Cíl práce

9

3

Materiál a metodika zpracování

10

4

Historie čajoven

11

5

6

7

4.1

Čínská čajovna

11

4.2

Japonská čajovna

14

4.3

Čajovny v exotickém světě

15

4.4

Historie čajoven v Evropě

16

4.5

Současné podoby čajoven

18

4.6

Historie čajoven u nás

20

Současné podoby českých čajoven

24

5.1

Sezení

24

5.2

Stolový nábytek

26

5.3

Úložné prostory

27

5.4

Komunikační prostory

27

5.5

Klimatické podmínky

28

5.6

Materiály

29

Specifické znaky čajoven

30

6.1

Vstup do čajovny

30

6.2

Přivolání obsluhy

31

6.3

Vůně

31

6.4

Vodní dýmka

31

6.5

Hudba

32

6.6

Příprava čaje, pokrmy podávané v čajovně

33

6.7

Placení

33

Osvětlení v interiéru

34

7.1

Působení světla

34

7.2

Druhy osvětlení

34

7.3

Zdroje umělého osvětlení

35

7.4

Osvětlení v čajovně

36

7.5

Osvětlení a barva

38

8

Barva a interiér

39

8.1

Působení barev

39

8.2

Barvy v čajovnách

40

9

Ukázky interiérů čajoven ze Znojma

42

9.1

Procitni a chechtej se

42

9.2

Voňavý krám

44

9.3

U Starého ohně

46

9.4

Oxalis

47

10

Návrh sedacího prvku do čajovny

48

10.1

Požadavky na návrh

48

10.2

Prvotní myšlenky a následné řešení

48

10.3

Popis konstrukce a čalounění

50

10.4

Konečné vizuální řešení a možné varianty

52

11

Diskuze

54

12

Závěr

55

Summary

55

Seznam použité literatury

56

Seznam obrázků

58

1 ÚVOD Prostory čajoven představují příjemné prostředí pro trávení volného času, setkávání se s přáteli, relaxaci a odpočinek, ať už fyzický nebo duševní. Důraz prostoru by měl být proto kladen na klidnou atmosféru. Tu navodíme především vizuální reprezentací interiéru pomocí použití barev, osvětlení místnosti, členění prostoru a materiálů v něm použitých. Rozčlenění prostoru na menší separované celky vytváří dojem určité intimity a soukromí, které návštěvníci čajoven vyhledávají. Správný výběr osvětlení a nábytkových prvků dotváří celkový dojem z prostoru a přispívá tak k pohodlí člověka, kterého by se měl zmocnit pocit klidu a rovnováhy. Bakalářská práce pojednává o tom, jakým způsobem může být atmosféra v interiérech čajoven navozena. Poukazuje na specifika tohoto interiéru a na to, jakým způsobem se na našem území tento prostor vyvíjel. V práci jsou shromážděny informace získané studiem a vlastním terénním výzkumem čajoven ve Znojmě. Okruhem mého zájmu bylo vybavení čajoven, osvětlení a barvy tohoto prostoru, čajové a jiné provozované rituály, hudba a celková atmosféra tohoto prostoru. Získané informace jsou následně aplikovány při návrhu sedacího prvku do čajovny.

8

2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je vypracování rešerše, která se zabývá interiérem čajovny, její historií a některými specifiky tohoto prostoru, které jsou odlišná například od kaváren nebo restaurací. Součástí práce jsou také vlastní poznatky a ukázky vybraných interiérů čajoven ve Znojmě se zaměřením na sezení a osvětlení prostoru. Pomocí pozorování a nestrukturovaného rozhovoru byly také zjištěny informace o jednotlivých projevech exotiky, které na nás působí, a se kterými se v čajovně setkáváme. Na základě získaných informací je další částí bakalářské práce vypracování návrhu sedacího prvku do tohoto interiéru.

9

3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Bakalářská práce je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena formou literární rešerše a je členěna do celkem devíti kapitol, které shrnují nejdůležitější témata, týkající se této práce. Teoretickou část uzavírá kapitola s ukázkami jednotlivých interiérů ze Znojma. Byly použity zdroje ve formě knižní literatury, internetu a informace, získané během studia a vlastním pozorováním jednotlivých interiérů čajoven. Praktická část práce je tvořena vlastním návrhem sedacího prvku do interiéru čajovny. Celková koncepce návrhu je vytvořena na základě získaných informací o způsobech sezení v čajovnách a je inspirována nižším způsobem sezení v podobě taburetu, které se stává v čajovnách stále oblíbenějším. Vizualizace sedacího prvku byla provedena pomocí programu 3ds Max Design, ortogonální pohledy se základními rozměry prvku byly překresleny v programu Turbo CAD.

10

4 HISTORIE ČAJOVEN S počátkem pití čaje souvisí také místa, kde tento rituál probíhá. Takovým místem je čajovna, veřejné místo, kde se pití čaje spojuje se snahou navodit klidnou intimní atmosféru. V Japonsku si pod pojmem čajovna lze představit čajový zahradní domek. U nás se zpravidla jedná o klidný prostor s tlumeným osvětlením, meditativní hudbou, kde je kromě samotného čaje hostům nabízeno také lehké, většinou vegetariánské jídlo, vodní dýmka nebo možnost zapůjčení si knih nebo stolních deskových her. Často takové čajovny vznikají v podzemních prostorách nebo v pavlačových domech. V celém světě existuje více typů čajoven, jako jsou Japonská, Arabská nebo Indická. Ovšem za pravlast čaje je pokládána Čína, země s jedinečnou téměř pět tisíc let dlouhou kulturní tradicí.1 Počátky poznání čaje zachycují legendy a podle jedné z nich znali čaj v Číně už v roce 2737 před naším letopočtem. Čínský císař Šan-nung se odebral do lesní krajiny, aby tam sám v klidu rozjímal. Pohroužen do svých myšlenek seděl u ohníčku a v kotlíku nad plameny mu vřela voda. Pojednou zavanul vítr a z nedalekého keře strhl pár suchých lístků, které spadly do kotlíku s vodou. Napil se odvaru a nápoj mu velice zachutnal. Po návratu do císařského paláce pak vyprávěl o své příhodě.2

4.1 Čínská čajovna Čínské čajovny bývaly po dlouhá staletí svébytnými centry společenského života a staly se nedílnou součástí originální čínské kultury.3 Jsou místem, kde se můžete dozvědět nejčerstvější novinky a popovídat si s přáteli. Uzavírají se v nich obchody všeho druhu. Fráze „šang-čcha-kuan“, doslova „jít do čajovny“, znamená v některých oblastech také promluvit si o nějaké sporné otázce. Čajovny také odjakživa bývaly oblíbeným místem starších lidí na odpočinku, kteří v nich mohli zavěsit na zeď své

1

THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2. 2 DUFEK, Oldřich. Čaj mnoha chutí: historie, příprava, recepty, občerstvení podávaná k čaji. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 2001, 71 s. ISBN 80-7021-421-X. 3 THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

11

klece s ptáky a od rána do večera popíjet čaj. Tuto úlohu ostatně plní i dnes v místech, kde není žádná společenská místnost.4 Současné čínské čajovny jsou, jak uvádí Kit Chow (2002), místy družného veselí a čilého shonu. Na venkově je dnes mnohem více čajoven než dříve, neboť patří k povoleným malým soukromým podnikům, jejichž vznik umožnila nová vládní hospodářská politika. Na různých místech se s návštěvou čajovny rovněž pojí různé zvyklosti. Například chcete-li v Kantonu poděkovat za přinesený čaj, zaklepete klouby nebo konečky prstů na stůl. Dělá to hodně lidí, ale jen málokdo z nich zná příběh, který se k tomu zvyku váže. Císař Čchien Lung (vládl 1735-1796) z dynastie Čching se jednou vypravil inkognito na cestu po jižní Číně. Doprovázel jej pouze jediný služebník jménem Čou Ž‘-čching. Když se zastavili na jídlo v nějaké čajovně či zájezdním hostinci, sluha pochopitelně obsluhoval svého pána. Když však Čchien Lung doléval čaj, někdy naplnil i Čouův šálek. Čoua taková pocta uváděla do rozpaků, ale nechtěl prozradit totožnost císaře tím, že by na veřejnosti poklekl a dotkl se čelem země. Nakonec přece jen objevil způsob, jak vyjádřit pánovi svoji vděčnost. Místo aby se dotkl čelem země, prostě jen poklepal klouby na stůl. Od těch dob se toto gesto stalo po celé jižní Číně výrazem díků.5 Chcete-li dolít horkou vodu, necháte pokličku čajové konvice poodsunutou, aby si jí číšník všiml. Když host účet zaplatil a odchází, nechá pokličku poodsunutou číšník. Znamená to, že stůl může být uklizen. Rovněž k tomuto zvyku se váže příběh. Jeden chuďas pojedl v restauraci a neměl na zaplacení. Když se objevil číšník, muž řekl, že si do konvice odložil svého domácího ptáčka, číšník však pokličku sundal a ptáček uletěl. Chuďas ztropil takovou scénu, že jej majitel nechal odejít bez zaplacení, a od té doby nechávají číšníci pokličku napůl odklopenou, aby si tam nikdo žádného ptáčka už nemohl schovat.6

4

CHOW, Kit a Ione KRAMMER. Všechny čaje Číny. 2. opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 2002, 284 s. ISBN 80-85905-54-X. 5 CHOW, Kit a Ione KRAMMER. Všechny čaje Číny. 2. opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 2002, 284 s. ISBN 80-85905-54-X. 6 CHOW, Kit a Ione KRAMMER. Všechny čaje Číny. 2. opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 2002, 284 s. ISBN 80-85905-54-X.

12

Čajovny stále zůstávají místem, kde se uzavírají obchody a kde se setkávají přátelé, aby dali dohromady nové drobné podniky. Jejich obliba sice oproti dřívějším časům klesla, ale přece si dodnes ponechaly své typické kouzlo a vytříbené způsoby přípravy čajů. 7

Obr. 1 Čínská čajovna „Huxin Ting Teahouse“ v Shanghai 8

Obr. 2 Interiér čínské čajovny v Shanghai 9 7

Čajovna - čaje ze všech koutů světa: Čínské čajovny [online]. 24. 1. 2011 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.rodina-finance.cz/zajimavosti.209/cajovna-caje-ze-vsech-koutu-sveta.22160.html 8 Čínská čajovna v Shanghai. Cajekvetouci.cz [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z:http://cajekvetouci.cz/wpcontent/uploads/2010/12/Shanghai-Huxinting_Tea_House.jpg 9 Interiér čínské čajovny v Shanghai. Cajekvetouci.cz [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://cajekvetouci.cz/wp-content/uploads/2010/12/681x454.jpg

13

4.2 Japonská čajovna Japonská čajová ceremonie se odehrává v malém, k tomuto účelu postaveném domku v zahradě rezidence, ke kterému vede cesta z oblázků. Architektura a vnitřní zařízení domku je poznamenáno zvlášť rafinovanou prostotou ve výběru materiálů a jejich použití. V uspořádání jednotlivých stavebních prvků a vnitřního zařízení je důsledně dodržována asymetrie. Materiály jsou pouze přírodního původu a bývají často zpracovány zdánlivě hrubým způsobem. Žádný motiv se neopakuje, neboť opakování je považováno čajovými mistry za vulgární. Do místnosti, kde se ceremonie odehrává, se prochází velmi malými a úzkými dveřmi. Uvnitř obvykle visí svitek s kaligrafií a na vhodném, přesně určeném místě se nacházejí vybrané květy obvykle prosté a křehké krásy. Jejich volba je také určena pravidly.10 Čaj se dostává do Japonska koncem 6. století spolu s příchodem buddhismu. Buddhističtí mniši si zdobili místnost, určenou k přípravě a pití čaje, čínskými uměleckými předměty, jež se později staly nezbytnou součástí klasické čajové ceremonie. V souladu se svým učením tak činili se střídmostí a naprostou elegancí. Do speciálního výklenku zvaného tokonoma zavěsili tušovou malbu či kaligrafii a do váz vkusně naaranžovali květiny. Je nutno podotknout, že pravzorem interiérů určených k čajování i vybavení čajových domků, které se průběhem dalších let začaly budovat, se staly právě meditační síně zenových klášterů. Tedy prostor, jenž v duchu zavedených tradic není ani modlitebnou, ani poutním místem, ale spíše studovnou, místem určeným k meditacím a čajovým obřadům.11 Podle Thomové uvnitř čajového domku vládne příjemné přítmí, vzduch je prosycen jemnou vůní kadidla a hosté zpravidla sedí na zemi na tatami.

10

VALTER, Karel. Vše o čaji: pro čajomily. 3. akt. vyd. Praha: Granit, 2001, 190 s. ISBN 80-7296-013X. 11 THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

14

Obr. 3 Tradiční čajová místnost v Japonsku v městě Obama 12

4.3 Čajovny v exotickém světě V Afghánistánu se sice čaj nepěstuje, ale znají ho zde od dob, kdy tudy po hedvábné stezce procházely první karavany s čínským zbožím. Čajovna patří k ústředním bodům společenského života každé vesnice.13 Jednalo se většinou o hliněné stavení obílené bílým vápnem, které mělo jedinou tmavou místnost. Zem byla pokryta odranými koberci. V Turecku jsou čajovny velmi rozšířeny a navštěvují je především muži. Jsou orientovány tak, aby mohli muži sledovat ruch na ulici. Pití čaje také v každém případě patří k životnímu a kulturnímu stylu v Iráku, Sýrii, Saudské Arábii, Jordánsku, Ománu, Jemenu, Spojených arabských emirátech při Perském zálivu i v Egyptě. V čajovnách se běžně sedělo na zemi na kobercích a čaj se popíjel u nízkého stolku. Po vstupu do místnosti se zákazník zpravidla zouval, což

12

Tradiční čajová místnost v Japonsku. Tour-nagasaki.com [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://tour-nagasaki.com/wp-content/uploads/2013/07/iPhone2013March-1661.jpg 13 THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

15

vychází z islámských tradic. Často je kromě čaje nabízena také káva nebo vodní dýmka, která je rozšířená hlavně v Egyptě pod pojmem „šíša“

Obr. 4 Typická turecká čajovna 14

4.4 Historie čajoven v Evropě Podle Oldřicha Dufka jsou Evropané největšími konzumenty čaje a mají rozhodující podíl na světovém obchodu s čajem. První zmínky o čaji v Evropě pocházejí od Portugalců, kteří podnikali námořní cesty na Dálný východ. Také v knize Gianbattisty Rasmussa byla zmínka o čínském nápoji čcha, kterému byly připisovány osvěžující a léčivé účinky. Trvalo však další půlstoletí, než byl čaj do Evropy dovezen. Prvenství patřilo Holanďanům, kteří na lodi Východoindické společnosti v roce 1610 přivezli první čaj do Amsterodamu. Holandsko pak bylo po dlouhou dobu hlavním střediskem obchodu s čajem. Odtud se obchodování s čajem brzy rozšířilo přes sousední Frísko do Německa. Do Anglie byl čaj poprvé dovezen o čtyřicet let později, v roce 1650. Nejprve to byl jen vzácný nápoj nejvyšších aristokratických rodin.15 V roce 1657 začal ve své londýnské kavárně nabízet čaj jistý Thomas Garway. Zde se mohli obyvatelé Londýna poprvé setkat s čajem. Nápoj se rychle ujal i mezi 14

Typická turecká čajovna. Lezec.turec.borec.cz [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z:http://www.lezec.turec.borec.cz/Turecko/album/slides/PA287041.html 15 DUFEK, Oldřich. Čaj mnoha chutí: historie, příprava, recepty, občerstvení podávaná k čaji. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 2001, 71 s. ISBN 80-7021-421-X.

16

ostatními londýnskými kavárníky. Ovšem roku 1706 si Thomas Twining otevřel kavárnu Tom’s Cofee House a byl velice úspěšný. Podnik rozšiřuje a jako první umožňuje ženám, aby v jeho kavárně ochutnaly čaj. Později zřizuje i prodejnu čaje a firemní logo je dnes nejdéle, bez přerušení, používaným komerčním logem na světě. V polovině 18. století vznikají v Londýně také zahradní restaurace nazývané tea gardens – čajové zahrady. Nejpopulárnější čajovou zahradou byla Vauxhall. 16

Obr. 5 Vauxhall Gardens 17

Evropané se snažili napodobit čínské čajové pavilony a zahrady, japonské čajové domky s uměleckými předměty a aranžovanými květinami, a tak začali evropští architekti koncem 17. století budovat v zámeckých zahradách čajové pavilony a v zámeckých interiérech se objevily čajové salonky. Snažili se o to, aby tyto prostory působily exoticky, a proto je zdobili nejrůznějšími ozdůbkami a sochami. Na stěny byly použity drahé, ručně malované papírové tapety s exotickými motivy ptáků a květin, dovezeny z Číny. Až později je začali řemeslníci napodobovat. Kromě tapet byl dovážen také čínský nábytek, látky a porcelán. Velkou módou v Evropě se stal čínský a japonský design. Ke stavbám, které se dochovaly do dnešních dob, patří půvabný kruhový pavilon, nazývaný Čínská čajovna, jenž se nachází v parku u zámku Sanssouci v Postupimi a byl postaven roku 1754 pruským králem Bedřichem II. Také Brightonský pavilon ve Velké

16

THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2. 17 Vauxhall Gardens.Wikipedia.org [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vauxhall_Gardens_by_Samuel_Wale_c1751.jpg

17

Británii, postavený v letech 1815-1821, má interiér vybavený v čínském a indickém stylu.18

Obr. 6 Čínský čajový pavilon v Postupimi 19

4.5 Současné podoby čajoven Kromě tradičních čajoven vzniklo ve světě i několik moderních, které se snaží být ještě atraktivnější. Jednou takovou je čajovna, nacházející se v Schovenhorstu na holandském venkově. Čajovna je postavena hned vedle silnice, v blízkosti lesní školky. Stavba se jeví jako uzavřené, tmavé těleso, tvořené vlákno-cementovými deskami. V protikladu k tmavému vnějšku je interiér budovy oděn do amerického bílého dubu.

Obr. 7 Interiér čajovny v Holandsku 20

Obr. 8 Čajovna v Holandsku 21

Ve Velké Británii, kde se čaj o páté stal velkou tradicí, najdeme nespočet čajoven. Tradiční čajovnou je tzv. Tchai-Ovna v Glasgow, která se nachází v přírodě a poskytuje 18

THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2. 19 Čínský čajový pavilon. Webmagazine.cz [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=11204 20 Čajovna na holandském venkově: Interiér čajovny. Earch.cz [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.earch.cz/UserFiles/image/2010/clanky/5072/cembrit_cajovy_dum_schovernhorst_clanek1.jpg 21 Čajovna na holandském venkově: Čajový dům Schovernhorst. Earch.cz [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.earch.cz/UserFiles/image/2010/clanky/5072/cembrit_cajovy_dum_schovernhorst_clanek2.jpg

18

svým hostům kromě čaje i zábavu ve formě stolních her a knih. Existují ale i takové, které se svým vzhledem a provozem podobají spíše kavárnám a jejich prvotním úkolem není navodit klidnou, meditativní atmosféru. Takovým příkladem může být čajovna „The London Tea Room“.

Obr. 9 Tchai – Ovna, Glasgow 22

Obr. 10 Současná podoba čajovny v Londýně, „London Tee room“ 23

22

Tchai Ovna: The best little teahouse in Glasgow. Spottedbylocals.com [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z:http://www.spottedbylocals.com/glasgow/tchai-ovna// 23 The London Tea Room. Yelp.com [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.yelp.com/biz_photos/the-london-tea-room-saint-louis?select=v77ZWsMe_n1K33CrRCZ1w#v77ZWsMe_-n1K33CrRCZ1w

19

4.6 Historie čajoven u nás Přesné údaje o tom, kdy se čaj poprvé objevil v Čechách, jsou zahaleny tajemstvím. O kávě víme, že ji v roce 1702 ve své kavárně v Brně, servíroval pokřtěný Turek Ahmed. O dvanáct let později ji Armén jménem Deodatus Damajan představil Pražanům. O čaji však existují jen nepřímé náznaky: slovo čaj, jež se vyskytuje v literárních dílech a slavných slovnících, či krásné porcelánové konvičky a šálky na čaj, vyrobené v Kunštátu v třicátých letech 18. století, a které rozhodně nebyly vyrobeny jen pro obdivování. Jak se tedy čaj do Čech dovážel, jak se prodával a kde všude se s ním mohli Češi setkat? Neověřené prameny se zmiňují o kupci Janu Aloisovi Svatojanském, který na konci 18. století prodával čínský čaj v Praze v domě U Zlatého okouna. Nabízel jej prý v krabicích potažených atlasem. Patřil tedy k luxusnímu zboží. Dá se však usuzovat, že byl do Čech dovezen mnohem dřív.24 Významným čajomilcem byl cestovatel, spisovatel a sběratel japonského umění Joe Hloucha (1881-1957). Poprvé navštívil Japonsko v roce 1906, a když se o dva roky později konala v Praze na Výstavišti Jubilejní výstava obchodní komory, postavil tu se svým bratrem japonskou čajovnu. V čajovně se podával nejen čaj servírovaný po japonském způsobu, ale i saké a káva. A protože Hlouchův otec byl nájemce pivovaru U Tomáše, nescházelo ani černé pivo. Rohože tatami zde chyběly, sedělo se u stolů a židlí. Ostatně zout si boty a usadit se na zemi by Pražáky asi příliš nenadchlo. Čajovna byla mimořádně úspěšná a obyvatelé Prahy se do ní jen hrnuli. V říjnu výstava skončila a bratři Hlouchové dostali od známého podnikatele ing.Václava Havla příležitost zařídit si čajovnu v suterénu nově postaveného paláce Lucerna. Podnik otevřeli v srpnu 1908 a nazvali ho Jokohama. Téměř ihned získal velkou oblibu. Mezi personálem byla i jedna Japonka a jedna Číňanka. Začátkem první světové války se bratři Hlouchové vedení čajovny vzdali. Uvolněné prostory si pronajal jiný zájemce, který zde zřídil kavárnu s hudbou a restauračním provozem. Jméno Jokohama a výzdobu v japonském duchu si podnik zachoval až do roku 1924.25 Po roce 1989 nastal velký český čajový boom. Především se začalo houfně cestovat, a to i do vzdálených orientálních zemí, kde se lze s čajem setkat na každém kroku. V červnu roku 1991 přijel do Prahy „guru“ japonských čajových obřadů, Sóšicu Sen 24

THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2. 25 THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

20

XV., velmistr školy Urasenke. Na Pražském hradě pro prezidenta Havla uspořádal čajový obřad, v chrámu sv. Mikuláše zasvětil čaj modlitbě za světový mír. Největší odezvu však mělo jeho vystoupení v Rytířském sále Valdštejnského paláce, kde se mnozí návštěvníci obřadu s překvapením dozvěděli, že čaj není jen povzbuzující nápoj, ale může mít i hluboký duchovní náboj. Pro milovníky čaje byla návštěva Sóšicu Sena XV. významným impulzem. Od tohoto roku se datuje rozvoj českého čajovnictví. V Praze a dalších městech začaly vznikat útulné čajovny, kde mohli návštěvníci ochutnat a koupit leckdy i vynikající druhy čaje.26 Jeden z prvních kroků učinil po sametové revoluci Luboš Rychvalský, významný znalec čaje a nynější majitel pražské čajovny U Čajovníka na Boršově. Ke konci osmdesátých let podnikl měsíční cestu po Maroku. Tam se poprvé setkal s čajem jako se společenským nápojem. Na Silvestra 1989 spoluorganizoval ve smíchovském Domě kultury oslavu na počest zvolení Václava Havla prezidentem. Jak vzpomíná: Přemýšlel jsem, co udělat, a najednou mě napadla čajovna. V duši se mi najednou cosi uvolnilo a napovědělo mi, jak má vypadat prostor, ve kterém se lidi budou cítit příjemně. Silvestrovská čajovna měla úspěch a Luboš Rychvalský začal plánovat co dál. U příležitosti divadelních poutí na Střeleckém ostrově podával čaj ve stanu, kam se vešlo sotva deset lidí. V září 1991 otevřel první pražskou čajovnu pod pevnou střechou v Roxy v Dlouhé ulici. Krátce potom s Alešem Juřinou a Jiřím Šimsou založili firmu Spolek milců čaje. V roce 1993 otevřeli na Václavském náměstí známou Dobrou čajovnu - Obchod čajem velejemným. To byl začátek největší sítě čajoven a obchodů s čajem v republice.27

26

THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2. 27 THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

21

Obr. 11 Koloniální salónek v Dobré čajovně U čajovníka 28

Po první pražské čajovně v Roxy si v roce devadesát dva otevřela čajovnu Hana Fišárková, filmová střihačka a dcera režiséra Vladimíra Síse, proslulého ctitele čaje. Nazvala ji U Zeleného čaje.

Obr. 12 Čajovna U Zeleného čaje 29

Půvab čajovny umocňuje romantická poloha v Nerudově ulici na Malé Straně. V roce 1993, ani ne za čtrnáct dní po otevření Dobré čajovny na Václavském náměstí, hostila své první zákazníky Růžová čajovna v Růžové ulici. Další v pořadí byla čajovna Long Life v Hrzánské pasáži, kterou otevřela bývalá kurátorka Uměleckoprůmyslového muzea a spisovatelka Kateřina Klaricová. O rok později vznikl podnik U Zlatého kohouta založený společností Ambient. V roce 1996 tato firma otevírá další velice pěknou čajovnu s širokou nabídkou čajů v Záhořanského ulici na Novém Městě, kterou 28

Koloniální salónek v Dobré čajovně U čajovníka. Caj.thoma.cz [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://caj.thoma.cz/img/vynatky/svet_ucajovnika.jpg 29 U Zeleného čaje. Expats.cz [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z:http://www.expats.cz/prague/article/tea-rooms/u-zeleneho-caje/

22

provozuje sesterská firma Amana, specializovaná na velkoobchod čajem. Jeden z majitelů Jaroslav Debřička říká: Čaj je pro mne boží dar a jsem velice šťastný, že ho mohu lidem rozlévat i prodávat domů. 30 V České republice je množství nově vznikajících čajoven stále na vzestupu. V současnosti jich je na našem území přes čtyři sta a stále vznikají nové. Čajovny jsou místem, kde se lidé rádi sdružují, chodí sem relaxovat nebo pracovat. Jiným důvodem obliby čajoven by mohl být ateismus Čechů. Jelikož mladá generace už do kostelů tolik nechodí, stává se pro ně čajovna místem, kde mohou vnímat jistý dotek duchovna. Mnohé čajovny se snaží napodobovat exotické prostředí, míchají prvky čínské, japonské, arabské i pseudoorientální. Punc originality jim dodává vybavení nábytkem, který často pochází z půd a skládek. Tento rys, typický pro irské hospody, čajovnám propůjčuje ležérnost, útulnost a nostalgickou, lehce meditativní atmosféru. Jiné čajovny vsadily na obvyklý kavárenský interiér, na nic si nehrají, nesnaží se vytvořit či navodit určitou iluzi. I ony si našly své zákazníky. V posledních letech však nepřibývají. Možné vysvětlení podává Luboš Rychvalský: Čajovna musí být předěl mezi vnitřním a vnějším světem - něco jako kostel. Čajovna však nesmí mít vykřičenou myšlenku. Má to být prostor, který člověka vůní, teplem a tajemnem vtáhne dovnitř, prostor, který umožňuje imaginaci - intimně osvětlený, ale zase tak, aby si lidé mohli i číst. Musí být s maximální mírou vkusu přiměřeně vybavena věcmi, které mají estetickou a výtvarnou hodnotu. Pak už jen záleží na vkusu toho, kdo čajovnu staví, jaké použije materiály, nábytek a výzdobu. 31

30

THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2. 31 THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

23

5 SOUČASNÉ PODOBY ČESKÝCH ČAJOVEN Interiér čajoven bývá často zařízen tak, aby se co nejvíce podobal čínské, japonské, indické nebo arabské kultuře. Tedy zemím, odkud se k nám čajová kultura rozšířila. Některé čajovny jsou po vzoru japonských také propojeny s přírodou.

5.1 Sezení V čajovnách rozlišujeme několik typů sezení. Nejběžnějším způsobem je sezení na vybudovaných vyvýšených pódiích, vysokých asi 200 až 400 mm, která jsou zpravidla pokryta orientálními nebo jinými koberci s volně umístěnými polštáři. Zákazník má tak možnost dopřát si maximální pohodlí, uvolnit se a odpočívat vsedě i vleže.

Obr. 13 Sezení na vyvýšeném pódiu 32

Jednotlivá pódia od sebe mohou být oddělena různými dělícími prvky. Nejčastěji se jedná o nízké dřevěné plůtky, bambusové zástěny, rolety nebo textilie. To dá vzniknout příjemným zákoutím, díky kterým je návštěvníkům dopřáno soukromí a intimita. Tento způsob sezení naráží na východní zvyk nízkého sezení a nabízí tak návštěvníkům určitou formu exotiky.

32

Čajovna u Bílého draka: Jak to u nás vypadá. Bilydrak.cz [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://www.bilydrak.cz/jak_to_u_nas_vypada

24

Obr. 14 Sezení na zemi 33

Dalším typem jsou čajovny s běžným evropským sezením na židlích, stoličkách pro nižší sezení nebo v ratanových křesílkách, která jsou většinou opatřena čalouněním. Tento typ se ovšem více podobá kavárenskému způsobu sezení a není vhodný na dlouhé chvíle strávené u konvičky čaje, který se popíjí i několik hodin.

Obr. 15 Sezení na stoličkách a křeslech 34

33

Čajovna Chajovna. Brnolive.cz [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.brnolive.com/place/cajovna-chajovna/ 34 Dobrá čajovna-Frýdek Místek. Atlasceska.cz [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.restaurace.atlasceska.cz/dobra-cajovna-frydek-mistek/

25

Posledním způsobem sezení jsou pohovky a křesla, která vybízejí k „lenivému“ odpočinku a na rozdíl od tvrdšího sezení na židlích umožňují uvolnit svalová napětí. Ve většině případů se jedná o nábytek, jehož styl není jednotný. Jde zpravidla o kombinaci nábytku bazarového nebo zakoupeného ve starožitnictví. Výhodou je tedy nižší pořizovací cena. Tento typ sezení uvítá spíše starší generace, pro kterou sezení na zemi není vhodné. Proto se ve většině čajoven setkáváme s různými typy sezení, které vyhovují většímu počtu věkových kategorií.

Obr. 16 Sezení na pohovkách a křeslech 35

5.2 Stolový nábytek Dalším nábytkovým prvkem čajoven, který je nedílnou součástí sedacího nábytku, jsou stoly. Protože by měla být výška stolové desky v poměru k sedacímu nábytku, i zde rozlišujeme několik typů. Pro sezení na zemi nebo na vyvýšených pódiích mají stolové desky výšku pouhých několik desítek milimetrů. K sezení na židlích náleží stoly s optimální výškou stolové desky 750 mm a k pohovkám a křeslům pak stoly stejné výšky jako konferenční stolky. Kromě výšky stolu musíme vzít v čajovnách v potaz také jiné nároky na rozměry stolové desky, než je tomu u klasických jídelních stolů. Běžný rozměr stolové desky určený pro stolování jedné osoby, tedy 600 x 400 mm, je možné zmenšit a ponechat 35

Čajovna Tek Mate Roudnice nad Labem. Hodnotimecaj.cz [online]. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.hodnotimecaj.cz/cajovny/cajovna-tek-mate-roudnice-nad-labem-idh-357/

26

prostor na odkládání podnosu s čajem, občerstvením, popřípadě prostor pro vodní dýmku. Stoly určené pro vodní dýmky by měly vykazovat dostatečnou stabilitu, aby nedošlo k převrhnutí a případnému vznícení okolního materiálu kvůli zapálenému uhlíku, který je součástí vodní dýmky. Současně by měl být kladen důraz na použití vhodného materiálu stolové desky. Jedná se o jeden z bezpečnostních prvků v rámci požární ochrany.

5.3 Úložné prostory Dalším zařizovacím prvkem čajovny jsou úložné prostory. Nejčastěji se jedná o knihovny nebo police, které slouží k ukládání knih, časopisů, novin nebo společenských her. Dále by měl být kladen důraz na odkládání svršků, popřípadě obuvi. Knihovny fungují na základě vzájemné důvěry, kdy si host knihu zapůjčí během své návštěvy k posezení při čaji. Kromě odborné literatury související s východními filosofiemi a přípravami čaje, najdeme v knihovně také naučnou literaturu, cestopisy nebo beletrii. Některé čajovny navazují na východní kultury tradicí při vstupu se zouvat, tudíž by měly být prostory opatřeny botníkem. Spousta čajoven tento důležitý zařizovací prvek podceňuje, neposkytuje místo pro odložení párů obuvi, a hosté se zouvají až před samým vstupem na pódium. Nahromadění několika párů obuvi působí chaotickým dojmem, narušuje estetický vzhled prostoru a může vést ke zranění, pokud obsluha nebo hosté o boty zakopnou. Pro odkládání svršků jsou čajovny vybaveny věšáky. Ty jsou umístěny zpravidla při vstupu do čajovny nebo u každého stolu zvlášť. Řešením jsou volně stojící věšáky v prostoru nebo háčky připevněné ke zdi. Bohužel i tato zásada je v čajovnách ještě dnes často zanedbávána.

5.4 Komunikační prostory Dobře řešený prostor musí splňovat především účel, kterému má sloužit, zároveň však musí vyhovovat provozu a zásadám hygieny stanovenými pro daný provoz. 36 Řešení prostoru by mělo respektovat ergonomické zásady, vycházející z antropologie 36

BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1955, 280 s. ISBN 80-7157-157-1.

27

člověka. Jelikož pro dispoziční řešení prostoru čajovny neexistují žádné normou stanovené požadavky, směrodatnými jsou restaurační a kavárenské provozy. Dispoziční řešení čajovny musí být uzpůsobeno nejen hostům, ale také obsluze, která se zde pohybuje a manipuluje s horkým čajem, jídlem nebo vodní dýmkou s rozžhaveným uhlíkem. Čajovnu lze rozdělit na několik zón, kterým je třeba zvlášť věnovat pozornost. Hlavní komunikační prostor, kterým se pohybuje obsluha s podnosem, musí mít minimální šířku 900 mm. Pokud by ovšem kolem obsluhy procházel v ten samý čas host opačným směrem, zvyšuje se tato hodnota na optimálních 1200 mm. Další důležitou zónou je manipulační prostor pro obsluhu mezi dvěma stoly, který činí minimálně 600 mm. Prostor mezi stolem a stěnou pro obsluhu je minimálně 1050 mm. Maximální dosažitelná výška úložných prostor činí 2100 mm. Kromě manipulačního a komunikačního prostoru je třeba brát v úvahu i prostor pracovní. V čajovně se jedná o barový pult. Zde vycházíme z požadavků na správné řešení kuchyně. Tedy rozměr přípravné plochy (600 - 650 mm), plochy pro sporák a dřez (600 mm), odkládací plochy (350 mm), přičemž musí být dodržena pracovní plocha mezi sporákem a dřezem. Výška pracovní plochy by měla být asi 900 mm. Je-li bar uspořádán do tvaru U, pak musí být prostor mezi protějšími pracovními plochami široký alespoň 1000 – 1200 mm. Barový pult v čajovně by neměl být umístěn příliš daleko od samotného prostoru čajovny, ale v místě komunikace mezi zákazníkem a obsluhou. Zároveň by měl obsluze ulehčovat pracovní činnost a poskytovat určité zázemí.

5.5 Klimatické podmínky Pro navození pocitu pohody v prostředí každého interiéru je třeba zajistit jeho správné klima. K tomu je zapotřebí dostatečný vzdušný prostor, správná teplota a vlhkost vzduchu, světlo a ne příliš vysoká hlučnost. Čajovny umístěné v podzemí se často potýkají s problémem příliš vysoké vlhkosti, což má za následek rozvoj hniloby, bakterií a nepříjemných plísní, které silně zapáchají. Takové prostředí je pak pro člověka rizikem vzniku zárodků nemocí.

28

5.6 Materiály Materiál je důležitý činitel ekonomický, technický a estetický. Každý předmět v interiéru, má-li plnit poslání, pro které byl určen, musí mít určitou fyzickou odolnost a být schopen plnit svou funkci. Svou přirozenou strukturou a barvou, umožňuje realizovat konkrétní estetický záměr – vytvořit požadovanou atmosféru interiéru.37 Protože je čajovna interiérem veřejným, je nutné věnovat patřičnou pozornost volbě materiálů z hlediska jejich mechanické odolnosti, jelikož jsou vystaveny většímu namáhání. Materiály, aplikované v čajovně, by měly být odolné proti vlhkosti, oděru nebo popálení. Většina materiálů v čajovnách je přírodních, aby zůstala zachována snaha docílit příjemného prostředí, které svou jednoduchostí a lehkostí nijak neruší své hosty. Převládá použití dřeva, ratanu, bambusu a nechybějí ani přírodní textilie. Masivní dřevo a ratan je hojně uplatňován na sedacím či stolovém nábytku. Bambus se v čajovnách objevuje většinou v podobě předělových stěn nebo rolet. Mezi další, v dnešní době často používané materiály, patří třískové desky, spárovky nebo překližky. Ty slouží k výrobě větších plošných prvků, tedy obslužných pultů, úložných prostor či pódií. Použití přírodních textilií je nedílnou součástí útulného interiéru čajovny. Objevují se v podobě koberců, závěsů či záclon. Zpravidla se jedná o orientální látky a perské koberce s výraznými vzory, které mají za úkol navodit pocit exotiky. Většinou se nejedná o pravé, drahé textilie, ale spíše o levnější variantu replik. Záclony a závěsy jsou používány jednak pro zamezení přístupu přirozenému osvětlení, ale také mohou sloužit jako dělící prvky mezi jednotlivými pódii. Koberce mají své místo nejen na podlaze a pódiích, ale také na stěnách, což je zvykem především v arabských zemích. Co se týče použití moderních materiálů ve veřejném interiéru, jakými jsou plasty, skla, kovy či kámen, své uplatnění v čajovnách prozatím nenalezlo. I přesto, že tyto materiály mohou samostatně působit nepřírodním vzhledem, v případě kamene a kovu příliš masivně nebo těžce, v kombinaci se dřevem jsou dokonalým prvkem pro oživení interiéru a vytvoření harmonického prostředí.

37

BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1955, 280 s. ISBN 80-7157-157-1.

29

6 SPECIFICKÉ ZNAKY ČAJOVEN Čajovny jsou na rozdíl od restauračních a kavárenských zařízení jediným místem, kde existuje možnost kromě pouhé konzumace nápoje i spojení s filosofickými myšlenkami. Často jsou umístěny v podzemí nebo v místě s omezeným výhledem ven, odkud si přišli lidé odpočinout. Proto se majitelé čajoven snaží vytvořit příjemnou atmosféru různými způsoby, jako je například klidná hudba, přítmí, vůně a zařízení interiéru, který je naprosto odlišný, než na jaký jsme zvyklí v jiném restauračním zařízení. Svou odlišnou atmosférou nabízí návštěvníkům prostor pro meditace a možnost přiblížení se východním kulturám a filosofiím. Většinou se jedná o Orient nebo arabské země.

Obr. 17 Umístění čajovny v podzemí 38

6.1 Vstup do čajovny Dnešní podoba vstupů do čajovny je dvojí. První možností je klasický vchod, kterým host vejde a ocitne se rovnou v centru dění. Sám si zvolí místo, kam usedne a čeká, až ho obsluha obslouží. Druhou možností je vstup, který vede k barovému pultu, kde je host srdečně přivítán, má možnost odložit si svršky a provést objednávku. Až poté je obsluhou usazen.

38

Interiéry. Cajovnauhrusky.cz [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.cajovnauhrusky.cz/?page_id=187

30

6.2 Přivolání obsluhy Ve většině čajoven vyvstává problém s přivoláním obsluhy hned z několika důvodů. Prvním z nich může být nedostatečně přehledný prostor čajovny kvůli přítmí, závěsům, paravánům nebo jiným předělovým systémům. Pokyny pro obsluhu mávnutím nebo pokývnutím hlavy, jak tomu bývá v restauracích nebo kavárnách, zde není zcela na místě. Stejně tak mohou být rušivé časté kontroly hostů obcházejícím personálem. Dalším důvodem je špatná kontrola dopitých nápojů v keramických konvičkách a čajových miskách. Z těchto důvodů se v čajovnách pro přivolání obsluhy čím dál častěji využívá malých zvonků. Tento neobvyklý způsob objednávky nemá žádnou historii ani tradici a jinde než v čajovně se s ním nejspíš nesetkáme.

6.3 Vůně Patřičná atmosféra v interiéru čajovny je dotvářena mimo jiné také příjemnou, jedinečnou vůní. Kromě toho, že je prostor provoněn čajem a nejrůznějšími druhy koření, jsou také záměrně použity vonné tyčinky, aromatické svíčky nebo éterické oleje v aromalampách. S těmito prostředky je ale nutné zacházet opatrně. Nadměrné používání vonných tyčinek nebo svíček v uzavřeném, málo větraném prostoru, zhoršuje podmínky pro dýchání a může způsobit otupělost nebo bolesti hlavy. Příjemné aroma v čajovně vytváří také různé tabáky, používané ve vodních dýmkách.

6.4 Vodní dýmka Právě čajovny jsou místem, které je často spojováno s kouřením vodních dýmek. Kouření vodní dýmky má ovšem zcela jiné opodstatnění, než kouření cigaret. Není to z důvodu potřeby nikotinu, ale jde o určitý rituál, ke kterému je zapotřebí čas, klid a ten správný prostor. Historie vodní dýmky sahá až do období před více než čtyřmi sty lety a nejspíš se poprvé objevila v Indii. Z Indie se dýmka postupem času rozšířila i do dalších částí tehdejšího světa. Nejdříve do Egypta (zde „šíša“), odkud pak putovala do ostatního arabských zemí a do Persie. Právě v Persii doznala dýmka výrazných změn. Rostlinný materiál, ze kterého se váza dříve dělala, byl nahrazen keramikou a místo brčka se

31

začala používat hadice. Po objevu tabáku byla navíc k nádobě přidána bronzová miska (korunka).

Obr. 18 Vodní dýmka 39

Ovšem svou současnou podobu získala dýmka až v Turecku (zde nargíl). Většina zásadních úprav byla provedena v období vlády sultána Murada IV. (1623-1640), kdy byla dýmka na vrcholu své popularity a kdy se stala neodmyslitelnou součástí tehdejších kaváren. Od té doby se už příliš nezměnila. V západní a střední Evropě a v Americe se dostaly vodní dýmky do širšího podvědomí veřejnosti koncem 19. a počátkem 20. století. Tou dobou byly dokonce natolik módní, že se s nimi dámy z vyšší společnosti nechávaly fotografovat a dýmka se stala na nějakou dobu pravidelnou součástí různých čajových dýchánků. Později, s boomem cigaret a nástupem rychlého životního stylu, se na dýmku opět poněkud zapomnělo. V dnešní době u nás ovšem prožívá svou druhou renesanci, také díky vzniku velkého počtu čajoven a podobných zařízení.40

6.5 Hudba Důležitým prvkem, který uklidňuje a dotváří prostor čajovny je hudba. Pro navození klidné atmosféry je volena relaxační či orientální hudba. Ne vždy je ale meditační nebo etnická hudba pravidlem. Můžeme se v čajovnách setkat i s žánry, jakými je například

39

Vodní dýmka. Taocajovna.cz [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://taocajovna.humany.cz/vodni-dymka-zelena-velka-p-97.html 40 Vodní dýmky v historii [online]. 2007 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.vodnidymky.estranky.cz/clanky/vodni-dymky-v-historii/kde-se-vzala_-tu-se-vzala-a-tedvsichni-hulej_.html

32

blues, jazz nebo soul. Ať už je volba hudby jakákoliv, neměla by narušovat klidné prostředí čajovny, ale naopak dotvářet atmosféru, kvůli které sem většina lidí chodí.

6.6 Příprava čaje, pokrmy podávané v čajovně Čaj se ve světě připravuje různými způsoby. Jelikož má každá země, kde se pěstuje čaj, také své čajové rituály, rozdílná je nejen příprava čaje, ale také jeho konzumace. U nás nemá příprava čaje tak silnou tradici jako v Japonsku nebo Číně, ale i přesto je vaření čaje zajímavým rituálem, který vyžaduje přesné postupy a pravidla podle toho, o jaký druh čaje se jedná. V některých čajovnách je také podle druhu čaje a způsobu přípravy vybírána čajová keramika nebo porcelán. Speciální čajovou nádobou je tzv. kalabasa, pocházející z Jižní Ameriky, kde byla používána při indiánských rituálech. Jedná se o nádobu vyrobenou z tykve, dřeva, dnes již i z keramiky, která se používá na přípravu a pití čaje Maté. K pití z kalabasy slouží speciální kovová nebo dřevěná dutá tyčinka, která funguje jako slámka. Kromě čajů je v čajovém lístku uvedena také celá řada specialit, většinou exotického původu, které sice s čajovou kulturou nikterak nesouvisí, ale nabízejí návštěvníkům možnost ochutnat pokrmy z různých zemí světa. V čajovnách se tyto, často arabské pokrmy, těší velké oblibě a jsou jakýmsi doplňkovým sortimentem pro uspokojení potřeb návštěvníků a zvýšení atraktivity místa.

6.7 Placení Placení v čajovně probíhá také odlišným způsobem, než je tomu v restauračních zařízeních. Obsluha si většinou nepíše objednávky na papír u stolu hosta, ale značí si je u baru, kde pak také samotné placení probíhá. Na manipulaci s penězi je zapotřebí zvýšené intenzity osvětlení a kromě toho má zde zákazník možnost zakoupit si vystavené zboží, ať už se jedná o čaj, čajovou keramiku nebo nejrůznější exotické zboží.

33

7 OSVĚTLENÍ V INTERIÉRU Světlo je elektromagnetické vlnění o vlnových délkách 380-770 nm a uplatňuje se jako silný biologický podnět pro vytvoření 24 hodinového rytmu biologických funkcí ovlivňující sekreci hormonů v těle. Světlo však neovlivňuje fyziologické pochody pouze svými fyzikálními účinky, ale zejména účinky psychickými.41

7.1 Působení světla Psychickou pohodu v interiéru zajišťuje kromě prostorového řešení, materiálů zařizovacích předmětů, doplňků a barev také jeho správné osvětlení. Osvětlení má velký vliv na psychiku člověka a je zásadní podmínkou pro vytvoření celkové požadované atmosféry. Světlo je nehmotný stylotvorný prostředek, který pracuje pouze s odrazem od předmětů a hraničních prvků prostoru. Dokáže zvýraznit nebo potlačit prvky reality, nebo vytvořit zcela snovou atmosféru, která je navíc proměnná v čase, podle nastavení osvětlovacího programu. Proto je správné zacházení s umělým osvětlením velmi důležité i v interiéru obytných prostor.42

7.2 Druhy osvětlení Umělé osvětlení lze rozdělit do tří kategorií, a to na celkové, funkční (místní) a dekorativní (intimní). Ta jsou volena podle toho, jakou mají v prostoru úlohu. Celkové osvětlení slouží především k bezpečné orientaci v místnosti. Nejčastěji jsou použita závěsná, stropní svítidla nebo bodové osvětlení. V současnosti se používá více druhů osvětlení, ale v minulosti bylo právě takové světlo, umístěné uprostřed místnosti, zpravidla jediným zdrojem světla. Vedle celkového osvětlení je nutno jednotlivé místnosti vybavit i místním osvětlením, potřebným pro určité činnosti – osvětlení pracovní linky, osvětlení u nočního stolku, osvětlení u zrcadla v koupelně, u pracovního stolu apod.43

41

BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1955, 280 s. ISBN 80-7157-157-1. 42 HÁLA, Boris. Interiér: Tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80247-3216-9. 43 HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004, 125 s. ISBN 80-86817-00-8.

34

Dekorativní (intimní) osvětlení má za úkol navodit v prostoru příjemnou a útulnou atmosféru. Rovněž zvýrazňuje zajímavé prvky a předměty, nebo prozáří barvy v interiéru. Jak uvádí Hájek (2004), vzájemnou kombinací těchto druhů osvětlení je možno dosáhnout nejen působivého, ale i účelového a zdravotně vyhovujícího osvětlení bytového interiéru.

7.3 Zdroje umělého osvětlení Umělé zdroje světla se dělí do tří skupin podle podstaty vzniku světla na teplotní světelné zdroje, výbojové světelné zdroje a luminiscenční světelné zdroje. Největší a nejstarší skupinu tvoří zdroje teplotní. V těchto zdrojích vzniká světlo jako jedna ze složek elektromagnetického záření vyvolaného vysokou teplotou povrchu nějakého tělesa. Patří sem oheň (svíčka, lampa), v němž září rozžhavené částice (nejčastěji uhlíku) nebo slabě i žhavé plyny. Svíčky jsou v čajovnách stále nejoblíbenějším typem dekorativního osvětlení, které vytváří jedinečnou atmosféru. Vyzařování výbojových zdrojů je založeno na světle vydávaném v parách plynů, kterými prochází elektrický proud. Tyto světelné zdroje dosahují vysoké účinnosti a jsou spolehlivé po dlouhou dobu provozu. 44 Mezi tyto zdroje se řadí například zářivky, kompaktní zářivky, indukční či halogenidové výbojky. I přesto, že jsou klasické žárovky postupně nahrazovány žárovkami halogenovými, které jsou energeticky úspornější a dosahují delší životnosti, v čajovnách jsou stále oblíbené z důvodu přirozenějšího světla. Svítivé diody LED (light emitting diode) se vyznačují vysokou životností cca 50 000 – 100 000 provozních hodin. Životnost LED závisí zejména na použité barvě svítivých diod, dále na výkonu a zejména pak na kvalitě chlazení LED světelných zdrojů. Úspora elektrické energie činí cca 50% oproti běžné žárovce. Mezi hlavní výhody tohoto osvětlení patří vysoká životnost, chladné světlo, otřesuvzdornost, nulové infračervené a ultrafialové záření a možnost různých barev.45 Použití tohoto typu osvětlení v čajovně je

44

JO-KA. Světelné zdroje: Výbojky [online]. 2011 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.joka.cz/svetelne-zdroje 45 KANICKÁ, Ludvika. Bydlení. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 104 s. ISBN 978-80-7375-162-3.

35

možné například pro zvýraznění určitého prvku v prostoru, který má dominantní postavení a vyžaduje pozornost.

7.4 Osvětlení v čajovně Volba umělého osvětlení v čajovnách vychází z potřeby navodit zde intimní, příjemné prostředí. Podle Monzera (1998) pokládáme za intimní prostředí takové, v němž se můžeme cítit natolik bezpeční, že se lze soustředit na sebe nebo důvěrnou či blízkou společnost. Všeobecně lze uvést, že čím je svítidlo odpovídajícího druhu blíže lidem, tím je pocit intimity větší. Přirozeně až do hraniční vzdálenosti, což je 30 cm. Je to vzdálenost svíčky mezi dvěma blízko sedícími lidmi a současně vzdálenost, na níž je zaostření oka pro dospělé asi optimální. Za nejintimnější prostředí se pokládá místnost, v níž jsou světla do výše asi 60 cm nad podlahou, což odpovídá poloze dávného ohniště. Jako důvěrné či osobní prostředí lze označit místnost se svítidly do výše asi 120 cm, což je výška hlavy sedící osoby. Pocit přiměřeného soukromí ještě vyvolávají svítidla zhruba do výšky stojící postavy nebo mírně výše. Jsou-li svítidla výše, než je dosah ruky (asi od 240 cm), vzniká již pocit prostředí veřejného, prostředí, jež není určeno pro věci důvěrné.46 Pro navození takového prostředí se v čajovnách používá tlumené, jemné osvětlení tak, aby v prostoru vzniklo příjemné přítmí. Nejčastěji se jedná o dekorativní osvětlení v podobě různých lamp, které jsou umístěny buď přímo na stole, nebo na zdi jako boční světlo. Další možností jsou závěsná stropní svítidla, která ovšem neplní funkci centrálního osvětlení místnosti, jak tomu bývalo v minulosti, ale jsou umístěna nad každý stůl a spuštěna do výšky, která navozuje pocit intimity a soukromí. Je možné setkat se ale i s čajovnami, kde je celý prostor osvětlen pouze pomocí svíček. Takový prostor je ale natolik temný, že zde může snadno vznikat nebezpečí úrazu. Ovšem v místě, kde probíhá příprava čaje a placení, tedy kolem baru, by mělo být osvětlení intenzivnější. To stejné platí také pro prostor, který je v některých čajovnách určen pro četbu nebo hraní stolových her.

46

MONZER, Ladislav. Osvětlení a svítidla v bytech. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, 127 s. ISBN 80-7169620-X.

36

Obr. 19 Intimní osvětlení v čajovně 47

Kromě umělého osvětlení v čajovnách působí také osvětlení přirozené, které je ovšem do prostoru vpouštěno velice opatrně. Okna bývají často zatemňována pomocí závěsů, žaluzií nebo rolet. Pozornost je třeba věnovat také přechodům ze světla do tmy a naopak. Vstup z přirozeného osvětlení do neproniknutelné tmy vyžaduje vysokou akomodační schopnost oka. Až po nějaké chvíli je oko schopno rozeznat základní tvary předmětů. To může být nebezpečné především u lidí, kteří mají problémy s poruchami zraku. Střídání světla umělého a přirozeného nepůsobí příznivě a současné působení obou druhů osvětlení je zmatečné a z fyziologického hlediska nevhodné. Lze říci, že vyšší intenzita světla působí na lidský organismus příznivě, zvyšuje jeho výkonnost, ale příliš silné světlo dráždí, unavuje a znervózňuje, podobně jako světlo příliš slabé.48

47

Čajovna U Bílého draka. Portalnachod.cz [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.portalnachod.cz/cajovna-u-bileho-draka-1/ 48 BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1955, 280 s. ISBN 80-7157-157-1.

37

7.5 Osvětlení a barva Důležitým faktorem světla je barva. Světlo dopadá na povrchy předmětů, je jimi pohlcováno a odráženo. Odražené světlo zprostředkuje vjem barvy, která má tři hlavní složky – odstín (tón), světlost a sytost. Podle Lüshera (1997) právě svým odstínem, stupněm světlosti a sytosti zprostředkovávají každému člověku určité pocity. Zda je mu tento pocit příjemný nebo nepříjemný, závisí na okamžitém osobním rozpoložení dotyčného. S intenzitou osvětlení souvisí sytost barvy. Barvy vnímáme jinak při denním osvětlení a jinak při pozorování za šera, s čímž se setkáváme právě v čajovnách. Podle Kulky (2008) vidíme při nižší intenzitě osvětlení lépe barvy modré a modře tyrkysové, v jasném osvětlení působí nejplněji barvy žluté, oranžové a červené. Při slabém osvětlení se sytost barev snižuje a za šera jejich sytost téměř mizí, což ovlivňuje následné vnímání barev. Kulka dále uvádí, že i při vystupňované intenzitě světla barvy blednou a ubývá jim na sytosti. Barevné počitky do jisté míry ovlivňuje také spektrální složení světla. Denní světlo je bílé a vyvolává barevné počitky všech kvalit. U umělého osvětlení je to jiné. V jeho spektru obvykle chybí některá složka, takže jí odpovídající barva se nemůže rozzářit. Například žlutému a oranžovému osvětlení chybí doplňková složka modrá a fialová. Barevné osvětlení působí jen velmi slabě na barvy, které jsou ve vztahu k jeho barevnému tónu komplementární. Proto se v červeném osvětlení neprojeví plně barvy zelené, částečně i modré, v modrém osvětlení pohasínají barvy žluté, oranžové a červené, v zeleném osvětlení mizí červená a fialová atd.49

49

KULKA, Jiří. Psychologie umění. 2. dopl. vyd. Praha: Grada, 2008, 435 s. Psyché (Grada). ISBN 97880-247-2329-7.

38

8 BARVA A INTERIÉR 8.1 Působení barev Barvy jsou všude kolem nás a jejich působení významně utváří psychické klima, neboť člověk vnímá barvu dříve než koncepci tvaru předmětu. I přesto bychom ale neměli barvy vnímat bez ohledu na prostředí, kontext či tvar. Dále je třeba mít na paměti, že barevné vnímání je zcela subjektivním vjemem každého člověka a závisí na mnoha faktorech. Podle Lüshera (1997) jsou osobní sympatie, lhostejnost či antipatie, které člověk má vůči určité barvě, individuálně odlišné. Vnímání barev je objektivní pouze v tom smyslu, že je lidé zprostředkovávají stejným způsobem, a to prostřednictvím receptorů (čípků) v oku. Ovšem interpretace určitých barev je již záležitostí zcela subjektivní. Barvy dotváří prostor, který obýváme, a významně ovlivňují na náš psychický i fyziologický stav. Fyziologické působení barev souvisí s vlnovou délkou světla. Lidské oko je nejcitlivější na žluté světlo. Na opačné straně pak stojí tmavě modrá. Na základě psychologických výzkumů se odborníci přiklánějí k názoru, že barvy o kratší vlnové délce uklidňují psychickou činnost a barvy o delší vlnové délce ji povzbuzují.50 Je řada teorií o vlivu barev na člověka, na to, jak barvy ovlivňují jeho psychiku. S ohledem na toto psychické působení barev, rozeznáváme barvy podle Hájka (2004) na tyto druhy: dráždivé – (výrazně ostré barvy – hlavně červená), uklidňující – (barvy šedé), smutné – (barvy tmavé), veselé –(barvy světlé). Dále lze barvy dělit na teplé, studené a neutrální.

50

KLAŠKA, Michal. Vliv barvy uživatelského rozhraní na výkon uživatele. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula.

39

Obr. 20 Teplé a studené barvy v barevném kruhu 51

8.2 Barvy v čajovnách Čajovny jsou klidným místem pro odpočinek a uvolnění napětí, ať už fyzického nebo duševního. Při tvorbě takového interiéru jde o navození intimního prostředí, čemuž kromě zařízení prostoru, hudby nebo osvětlení, napomáhají také barvy. Právě barva může mít určující charakter a jedinečnost prostoru. V čajovnách

převládá

použití

teplých

barev,

především

žluté,

oranžové,

červenooranžové až hnědé. Jedním z hlavních důvodů je přiblížit atmosféru exotického východu. Často používanou barvou je oranžová. V Indii označuje tato barva hinduismus. Tibetští mnichové nosí oranžová roucha, jelikož zde oranžová barva představuje vyšší duchovní stav bytí. To může mít jistou souvislost s aplikací této barvy v čajovnách. Protože čajovny často postrádají dostatek přirozeného osvětlení, vhodným použitím je žlutá, která dojmově nahrazuje světlo. V menších plochách nebo na doplňcích lze aplikovat i barvu červenou. Sama o sobě by ovšem působila příliš agresivně. I pro čajovny platí, že všechny výrazné barvy by se neměly objevovat ve velkých plochách, ale pouze jako oživující prvky. Příliš syté odstíny mohou při dlouhodobém působení zneklidňovat a působit dráždivě. Podle Pirdeka (1967) naopak pastelové odstíny teplých barev – růžové, šedožluté a režné, právě tak jako teplé šedé

51

Teplé a studené barvy. Vybiramebarvy.cz [online]. [cit. 2014-05-06]. Dostupné z: http://www.vybiramebarvy.cz/news/teple-a-studene-barvy/

40

odstíny vyvolávají přívětivé a intimní ovzduší, tudíž jsou do interiéru čajoven také vhodné. Častým použitím jsou i neutrální barvy vycházející z přírody. Právě neutrální barvy v interiéru, jakými jsou odstíny bílé, béžové, šedohnědé, šedé, kávové či čokoládové působí zemitě a poskytují nám pocit rovnováhy a stability. Interiéry, kde jsou použity přírodní neutrální barvy, umožňují člověku zklidnit svoji mysl, přemýšlet nebo meditovat. Méně časté je použití studených barev. Jedná se o barvy pasivní, které tlumí aktivitu a vyvolávají pocit chladu. I přesto se mezi nimi najdou takové, které lze do interiéru čajovny použít. Jak uvádí ve své knize Pirdek, světlé odstíny modré, modrozelené a zelené a všechny studené odstíny šedé vzbuzují dojem klidu a většího prostoru a uplatní se tedy dobře všude tam, kde je žádoucí vyvolat klidnou atmosféru. Jak již bylo zmíněno, čajovna je místem, kde převládá snaha navodit pocit klidu a odpočinku. Vzhledem k těmto aspektům by mohla být vhodnou barevnou alternativou také zelená. Barevnost interiéru čajovny většinou nepodléhá módním trendům z důvodu zachování charakteristické osobitosti prostoru, jež návštěvníkům poskytuje určitou stálost a zázemí, které v čajovnách vyhledávají.

41

9 UKÁZKY INTERIÉRŮ ČAJOVEN ZE ZNOJMA Předmětem mého zájmu byly interiéry čajoven ve Znojmě. Nejstarší, nově zrekonstruovaná čajovna Procitni a chechtej se, se nachází v centru města. Její mladší sestrou je čajovna U Starého ohně, poskytující jako jedna z mála čajový dvorek. Dalším zajímavým místem je Voňavý krám, který hostům poskytuje široký výběr několika druhů čajů, kávy a nejrůznějších pochutin, které si může v přízemí krámku zakoupit nebo se může nechat obsloužit v podkrovní čajovně. Posledním místem, které stojí za zmínku je čajovna a kavárna Oxalis.

9.1 Procitni a chechtej se Čajovna „Procitni a chechtej se“ prošla několika změnami a v podzemí na náměstí ve Znojmě má své místo přes 20 let. Tehdejší majitelé se inspirovali Dobrou čajovnou v Praze a Na Boršově u Karlova mostu. Čajovna tehdy nesla název Stará čajovna a byla pátou čajovnou v republice. Kopírovala časy čajíren a kafíren z dob první republiky. Dnešní podoba čajovny je poněkud jiná. Sám majitel uvádí, že záměrně změnil barvy typické pro arabské dýmkárny a snažil se přinést pohodlí á la Buddha bar z Paříže. Symboly, které se v čajovně objevují, vychází z jeho meditačních zkušeností a intuice. Dále uvádí, že se čajovnu snaží stále zdokonalovat, a tím se z čajovny stává nikdy nekončící proces. Harmonizace, vysoké vibrace a pozitivní energie je tu na prvním místě. K tomu jsou využity mantry a orgonity. Co se týče interiéru čajovny, působí spíš minimalistickým dojmem, což láká především mladší generaci. Zcela vymizel ratanový nábytek a byl nahrazen jednoduchými sedačkami, křesly a taburety. Mezi nejoblíbenější způsob sezení ale stále patří sezení na vybudovaných pódiích, kde jsou hosté obklopeni polštáři a mají možnost uvolnit se a relaxovat nejen vsedě, ale i vleže. Podlaha i pódia jsou pokryta světlým kobercem, který místnost opticky zvětšuje a jeho přirozená zemitá barva poskytuje pocit stability. Jako dělící příčky jsou použity závěsy a nízké zábradlí mezi jednotlivými pódii. Kromě jediného okna, které do podzemní čajovny vnáší přirozené osvětlení, je zde využito osvětlení umělé. To se v čajovně vyskytuje v podobě centrálního osvětlení, zavěšeného uprostřed místnosti, lampiček nad každým stolem či pódiem, a svíček.

42

Obr. 21 Interiér čajovny Procitni a chechtej se

Nedílnou součástí je také barový pult, který se nachází hned u vstupu do čajovny. Probíhá zde samotná příprava čaje nebo vodní dýmky, objednávání a placení a host má možnost zakoupit si čaj, santalové vonné tyčinky, šperky, tašky, doplňky, čajové dózy, mandaly, konopné masti, uhlíky, lampiony štěstí, keramiku nebo meditační pomůcky.

Obr. 22 Obslužný pult, Procitni a chechtej se

43

9.2 Voňavý krám Další čajovnou, která si tentokrát snaží zachovat arabský styl, je Voňavý krám v Kramářské uličce. Čajovna se nachází v podkroví, kde je díky střešním oknům dostatek přirozeného osvětlení, které je místy tlumené závěsy. Na podlaze i na stěnách jsou perské koberce a stěny zdobí obrazy s východní tématikou. I zde má host možnost volby ve způsobu sezení. Jedním z nich je sezení na zemi na polštářích nebo oblíbených pódiích, dalším je klasické sezení na židlích nebo proutěných křeslech a posledním způsobem je nižší sezení na dřevěných lavicích či bambusových stoličkách. I zde jsou pro zvýšení soukromí použity dělící příčky, tentokrát v podobě dřevěných zástěn. V přízemí se nachází obslužný pult a obchod s čajem a pochutinami.

Obr. 23 Interiér čajovny, Voňavý krám

Obr. 24 Interiér čajovny, Voňavý krám

44

Obr. 25 Přízemí čajovny s obslužným

Obr. 26 Voňavý krám

pultem a obchůdkem, Voňavý krám

45

9.3 U Starého ohně Čajovna U Starého ohně, otevřená v roce 2004, poskytuje možnost posezení na čajovém dvorku, který nabízí krásný výhled na Kostel sv. Mikuláše. Interiér je rozdělen do tří částí, a to část přípravnou, kde se nachází barový pult s kuchyňskou linkou a probíhá zde samotná důkladná příprava čaje, část určenou pro hosty a jejich konzumaci čaje, a prodejní, kde se nachází obchod v čistě koloniálním stylu, který nabízí širokou škálu kvalitních čajů, keramiky a knih o čaji. Čajovna samotná stylizována není, spíše respektuje prostor a čaj, jak tvrdí sám majitel.

Obr. 27 Obchod s čajem, keramikou

Obr. 28 Interiér čajovny u Starého ohně

a knihami, čajovna U Starého ohně

Obr. 29 Přípravná místnost čajovny

Obr. 30 vstup na čajový dvorek

U Starého ohně

U Starého ohně

46

9.4 Oxalis Posledním místem je obchod s čajem „Oxalis“, který není typickou čajovnou, ale zároveň je také kavárnou. Již ve svém firemním sloganu nese tato společnost heslo „to nejlepší z čaje a kávy“. Znojemská prodejna, otevřená v roce 2008, nabízí více než 120 druhů sypaných čajů, plantážní zrnkovou kávu, čajovou a kávovou keramiku, sušené plody a dárkové předměty. Interiér svým vzhledem nepůsobí jako tradiční čajovna. Sezení na zemi, pódiích nebo pro čajovny typické přítmí zde není výsadou. Prostor s koženkovými křesly plynule přechází v zahrádku na dvorku, která nabízí klidné posezení pod širým nebem. Lze tvrdit, že svůj status čajovny toto místo postupně ztrácí a stává se pouze kavárnou a prodejnou.

Obr. 32 Interiér čajovny a kavárny Oxalis

Obr. 31 Prodejna Oxalis

47

10 NÁVRH SEDACÍHO PRVKU DO ČAJOVNY 10.1 Požadavky na návrh Součástí bakalářské práce je vytvořit návrh sedacího prvku do čajovny, který se bude vyznačovat jistou lehkostí a elegancí. To závisí jednak na konstrukci, na použitých materiálech a v neposlední řadě na dobrém nápadu.

10.2 Prvotní myšlenky a následné řešení Protože se v čajovně setkáváme s několika způsoby sezení, bylo nutné zjistit, který z nich je pro takové prostředí nejtypičtější a mezi návštěvníky nejoblíbenější. Jelikož se čajovny od jiných restauračních nebo kavárenských zařízení liší především způsobem sezení na zemi, na vyvýšených pódiích nebo nízkých stoličkách, stávají se tak atraktivním místem, které své hosty láká něčím novým, netradičním a exotickým. Z tohoto poznatku bude také vycházet následný návrh sedacího prvku. Taburet, jako sedací prvek do čajovny, se jeví jako nejvhodnější volba nižšího způsobu sezení do tohoto netypického interiéru. Ten sice primárně slouží jako opěra nohou, ale v tomto pojetí bude splňovat funkci samostatně stojícího kusu nábytku, určeného k pohodlnému posezení u šálku čaje. V prvotních nápadech a skicách je snaha vytvořit prvek, který se bude vyznačovat určitou lehkostí.

Obr. 33 První skica, hledání tvaru

48

Obr. 34 Další řešení návrhu taburetu

Při těchto návrzích konstrukce se však ukázalo, že působí příliš subtilním dojmem, a proto bylo potřeba vytvořit stabilnější konstrukci.

Obr. 35 Snaha o stabilnější konstrukci taburetu

49

Obr. 36 Finální skica, od které se bude odvíjet návrh

Další fází bylo převedení návrhu do počítače, aby byly zřetelné základní rozměry taburetu (Obr. 37). Po stanovení rozměrů byla následně vytvořena vizualizace pro jasnou představu o tom, jak bude taburet vypadat (Obr. 38).

10.3 Popis konstrukce a čalounění Kostra není demontovatelná, veškeré spoje jsou pevné.

Materiálem je masivní

dubové dřevo, ze kterého sestává nosná konstrukce taburetu. Masivní luby o tloušťce 20 mm a nohy jsou navzájem spojeny pomocí klasického čepování za použití PVAC lepidla. Horní plocha taburetu z perforované překližky (PDP) o tloušťce 12 mm je k lubům připevněna zespodu přes bukové špalíky (15x15 mm) dvěma vruty na každé straně. Na kostře jsou dále přilepeny stuhové uzávěry (háčky), pomocí kterých je připevněn volný polštář. Na taburetu je umístěn čalouněný prvek ve tvaru čtverce, který tvoří sedák. Rozměr této sedací části je 500 x 500 mm. Sedák je tvořen z několika vrstev. První tvarovací vrstvu tvoří kombinace dvou PUR pěn o různé hustotě a tvrdosti, přičemž je lehčí pěna umístěna na povrchu, aby bylo zajištěno dostatečné pohodlí při užívání. Další vrstvou, která je charakteristická tím, že výrobek změkčuje, je vrstva kypřící. V tomto případě by se jedná o PES rouno. Poslední součástí je izolační vrstva, která od sebe odděluje potahovou vrstvu a tvarovací materiál (PUR pěny), zde by se jednalo o netkanou textilii. Takto zhotovený polštář bude opatřen na jedné straně zdrhovadlem, aby byla zajištěna možnost pravidelného praní. Kromě toho budou na spodní část čalounění našity stuhové uzávěry (mechy), díky nimž bude volný polštář přichycen ke kostře taburetu. 50

Obr. 37 Základní rozměry taburetu

51

10.4 Konečné vizuální řešení a možné varianty Výhodou taburetu v čajovně je především jeho libovolné přemísťování v prostoru podle toho, jak si daná situace žádá. Umístěn může být volně v prostoru kolem stolků nebo společně s dalšími podél stěny.

Obr. 38 Vizualizace taburetu

Obr. 39 Varianta umístění taburetů volně v prostoru kolem stolku

52

Obr. 40 Varianta umístění taburetů podél zdi

Pro případ umístění taburetů podél stěny poslouží pro větší pohodlí volně umístěné polštáře.

53

11 DISKUZE Čajovny jsou u nás určitou alternativou ke kavárenským a restauračním zařízením, kde neexistují přesně stanovené principy, co se týče interiéru a jeho vybavení. Nejčastěji se jedná o čajovny, které jsou zařízeny ve stylu východních kultur, ať už se jedná o Čínu, Japonsko nebo Arabské země. Často se v čajovnách setkáváme s marockým stylem, který je pro návštěvníky atraktivnější zřejmě proto, že působí exotičtějším dojmem na rozdíl od jednoduše vybavené čínské nebo japonské čajové místnosti, která je typická svou střídmostí, elegancí a lehkostí. Co se týče nábytku a doplňků, jde spíše o kombinaci více stylů a materiálů. S postupem času se i v čajovnách projevuje snaha o modernější pojetí interiéru. To lze pozorovat na příkladu čajovny Procitni a chechtej se ve Znojmě, která prošla nedávnou modernizací právě z toho důvodu, že chtěla přilákat do řad svých návštěvníků mladší generaci, která má vyšší nároky. Příjemné prostředí čajovny spoluvytváří několik aspektů, mezi něž se řadí také osvětlení. Kvůli snaze docílit co nejpříjemnějšího intimního prostředí se často volí jemné a tlumené umělé osvětlení. Svítivé diody, které jsou typické svým chladným světlem, jsou pro osvětlení prostoru čajovny méně vhodné. Eliminováno je také přirozené osvětlení, které je do čajoven vpouštěno jen minimálně. Tyto snahy mají ovšem za následek menší bezpečnost interiéru a zvyšují tím pádem riziko úrazu. V případě potřeby by mělo být zajištěno krátkodobé osvětlení silnějšími zdroji. V čajovnách se na rozdíl od jiných veřejných interiérů objevuje několik způsobů sezení tak, aby měl zákazník možnost relaxace a odpočinku. Tím se čajovny stávají pro hosty přitažlivým místem, jelikož tento projev exotiky jiný provoz nezajišťuje. Nižší způsob sezení je mezi návštěvníky stále oblíbenější. Návrh sedacího prvku do čajovny byl proto vytvořen na základě tohoto poznání.

54

12 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce na téma Interiér čajovny z pohledu historie a současnosti se zaměřením na sezení a osvětlení prostoru bylo vypracování rešerše, která se zabývá interiérem čajoven, jejich historií a specifiky tohoto prostoru, především co se týče osvětlení a sezení, a na základě těchto nabytých poznatků navrhnout sedací prvek do takového interiéru. Teoretická část práce podává ucelený souhrn informací, které se týkají interiérů čajoven, a tím poskytuje důležité poznatky pro tvůrčí práci designéra při řešení těchto prostorů. Praktickou částí práce bylo vytvořit návrh sedacího prvku do čajovny. Navržený objekt měl za úkol vymanit se ze stále se opakujícího orientálního stylu čajoven a naopak podnítit svým vzhledem k myšlence vytvořit nový a originální interiér, který se za každou cenu nemusí řídit zažitými představami o tom, jak by se u nás měly čajovny zřizovat.

SUMMARY Aim of this bachelor work was to process research that deals with interior tearooms, their history and specifics of this space, focusing on seating and lighting. Part of the work was also to propose a seating element in the tea room. As a seating element was chosen taburet, which is the best alternative to low sitting in the tearoom. His look is minimalistic and does not copy oriental style of tea houses. This work provides important knowledge for the creative work of designer and can serve as a methodological manual. In this we can see the benefits of working for practical use. 55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1955, 280 s. ISBN 80-7157157-1. 2. Čajovna – čaje ze všech koutů světa: Čínské čajovny [online]. 24. 1. 2011 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.rodinafinance.cz/zajimavosti.209/cajovna-caje-ze-vsech-koutu-sveta.22160.html 3. DUFEK, Oldřich. Čaj mnoha chutí: historie, příprava, recepty, občerstvení podávaná k čaji. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 2001, 71 s. ISBN 80-7021-421-X. 4. HÁJEK, Václav. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004, 125 s. ISBN 80-86817-00-8. 5. HÁLA, Boris. Interiér: Tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. 6. CHOW, Kit a Ione KRAMMER. Všechny čaje Číny. 2. opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 2002, 284 s. ISBN 80-85905-54-X. 7. KANICKÁ, Ludvika. Bydlení. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 104 s. ISBN 978-80-7375-162-3. 8. KLAŠKA, Michal. Vliv barvy uživatelského rozhraní na výkon uživatele. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Šipula. 9. KULKA, Jiří. Psychologie umění. 2. dopl. vyd. Praha: Grada, 2008, 435 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2329-7. 10. LÜSCHER, Max. Čtyřbarevný člověk. Praha: I. Železný, 1997, 137 s. Knížky dostupné každému Poznání (Ivo Železný). ISBN 80-237-3491-1. 11. MONZER, Ladislav. Osvětlení a svítidla v bytech. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, 127 s. ISBN 80-7169-620-X. 12. PIRDEK, Miloš a Ladislav BAUER. Barva a interiér. 1. vyd. Praha: Svépomoc,

1967, 1 sv. (na volných l.). 13. Světelné zdroje [online]. 2011 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.esvit.cz/svetelne-zdroje 14. THOMOVÁ, Soňa, Zdeněk THOMA a Michal THOMA. Příběh čaje. 1.vyd. Praha: Argo, 2002, 398 s. ISBN 80-7203-447-2.

56

15. VALTER, Karel. Vše o čaji: pro čajomily. 3. akt. vyd. Praha: Granit, 2001, 190 s. ISBN 80-7296-013-X. 16. Vodní dýmky v historii [online]. 25. 4. 2007 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.vodnidymky.estranky.cz/clanky/vodni-dymky-v-historii/kde-sevzala_-tu-se-vzala-a-ted-vsichni-hulej_.html

57

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Čínská čajovna „Huxin Ting Teahouse“ v Shanghai

13

Obr. 2 Interiér čínské čajovny v Shanghai

13

Obr. 3 Tradiční čajová místnost v Japonsku v městě Obama

15

Obr. 4 Typická turecká čajovna

16

Obr. 5 Vauxhall Gardens

17

Obr. 6 Čínský čajový pavilon v Postupimi

18

Obr. 7 Interiér čajovny v Holandsku

18

Obr. 8 Čajovna v Holandsku

18

Obr. 9 Tchai – Ovna, Glasgow

19

Obr. 10 Současná podoba čajovny v Londýně, „London Tee room“

19

Obr. 11 Koloniální salónek v Dobré čajovně U čajovníka

22

Obr. 12 Čajovna U Zeleného čaje

22

Obr. 13 Sezení na vyvýšeném pódiu

24

Obr. 14 Sezení na zemi

25

Obr. 15 Sezení na stoličkách a křeslech

25

Obr. 16 Sezení na pohovkách a křeslech

26

Obr. 17 Umístění čajovny v podzemí

30

Obr. 18 Vodní dýmka

32

Obr. 19 Intimní osvětlení v čajovně

37

Obr. 20 Teplé a studené barvy v barevném kruhu

40

Obr. 21 Interiér čajovny Procitni a chechtej se

43

Obr. 22 Obslužný pult, Procitni a chechtej se

43

Obr. 23 Interiér čajovny, Voňavý krám

44

Obr. 24 Interiér čajovny, Voňavý krám

44

Obr. 25 Přízemí čajovny s obslužným pultem a obchůdkem, Voňavý krám

45

Obr. 26 Voňavý krám

45

Obr. 27 Obchod s čajem, keramikou a knihami, čajovna U Starého ohně

46

Obr. 28 Interiér čajovny u Starého ohně

46

Obr. 29 Přípravná místnost čajovny U Starého ohně

46

Obr. 30 Vstup na čajový dvorek U Starého ohně

46

Obr. 31 Prodejna Oxalis

47

Obr. 32 Interiér čajovny a kavárny Oxalis

47 58

Obr. 33 První skica, hledání tvaru

48

Obr. 34 Další řešení návrhu taburetu

49

Obr. 35 Snaha o stabilnější konstrukci taburetu

49

Obr. 36 Finální skica, od které se bude odvíjet návrh

50

Obr. 37 Základní rozměry taburetu

51

Obr. 38 Vizualizace taburetu

52

Obr. 39 Varianta umístění taburetů volně v prostoru kolem stolku

52

Obr. 40 Varianta umístění taburetů podél zdi

53

59