Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

NÁVRH KONSTRUKČNÍHO ŘEŠENÍ „MOBILNÍHO“ PRACOVNÍHO CENTRA S MOŢNOSTÍ VARIABILITY VYUŢITÍ DO BYTOVÝCH I VEŘEJNÝCH INTERIÉRŮ Diplomová práce obsahuje samostatné přílohy

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

Ing. Eliška Máchová

Bc. Michaela Škurková

Brno 2011

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: „Návrh konstrukčního řešení „mobilního“ pracovního centra s moţností variability vyuţití do bytových i veřejných interiérů“ zpracovala sama a uvedla všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne …………….

Bc. Michaela Škurková………………..

2

Poděkování Zvláštní poděkování bych chtěla věnovat Ing. Elišce Máchové, za příkladné vedení mé diplomové práce a její praktické zkušenosti a poznatky z oblasti této problematiky.

3

Abstrakt Jméno studenta: Bc. Michaela Škurková Název práce: Návrh konstrukčního řešení mobilního pracovního centra s moţností variability vyuţití do bytových i veřejných interiérů Cílem této práce je návrh konstrukčního řešení mobilního pracovního centra. V práci nalezneme poznatky o historickém vývoji, typologii, ergonomii, poţadavcích na pracovní prostředí a mobiliář. Nedílnou součástí je také průzkum trhu a moţností konstrukčních řešení. Vlastní konstrukční řešení bylo navrţeno na základě rešerše a upraveno, dle poţadovaných kritérií. Práce je doplněna konstrukčními výkresy, THN a kusovníkem. Klíčová slova: mobilita, funkčnost, jednoduchost, pracovní centrum, kancelář

Abstract Name of student: Bc. Michaela Škurková Title: Design construction solution of mobile work center with variety of applications in residential and public interiors. The aim of this work is to design construction solution of mobile work center, which provides more effective use of space for small offices and workrooms. In this work we find evidence of historical development, typology, ergonomics, work environment requirements and furniture. Inseparable part is a survey of the market and construction solutions. Own design solutions were proposed on the basis of research and modified according to required criteria. The work is supplemented by visuals, constructional drawings,THN and parts lists.

Keywords: mobility, functionality, simplicity, work center, office

4

Obsah

1

Úvod do problematiky .............................................................................................. 8

2

Cíl a metodika práce ............................................................................................... 10

3

Teoretická východiska pro řešení problematiky kancelářského nábytku ............... 11 3.1

Vývoj a historie ................................................................................................ 11

3.1.1

Historické kořeny pracovního centra ........................................................ 11

3.1.2

Vývoj kancelářských prostor .................................................................... 15

3.2

Typologie kancelářského nábytku .................................................................... 17

3.2.1

Stoly .......................................................................................................... 17

3.2.2

Pracovní ţidle ........................................................................................... 20

3.2.3

Skříňový nábytek ...................................................................................... 22

3.3

Ergonomické a antropometrické poţadavky na kancelářský nábytek a pracovní

místo 25 3.3.1

Ergonomie ................................................................................................. 25

3.3.2

Antropometrie ........................................................................................... 27

3.4

Pouţívané materiály ......................................................................................... 33

3.4.1

Sklo ........................................................................................................... 34

3.4.2

Dřevo a materiály na bázi dřeva ............................................................... 36

3.4.3

Plasty......................................................................................................... 40

3.4.4

Kov............................................................................................................ 42

5

3.5

Poţadavky kladené na pracovní prostředí ........................................................ 44

3.5.1

Veřejný a obytný interiér .......................................................................... 44

3.5.2

Prostorové řešení pracovního místa .......................................................... 45

3.5.3

Osvětlení ................................................................................................... 50

3.5.4

Barevnost .................................................................................................. 51

3.5.5

Mikroklima ............................................................................................... 52

4

Obdobná řešení na trhu ........................................................................................... 53

5

Vlastní návrh konstrukčního řešení ........................................................................ 61 5.1

Pouţité prvky nábytková kování ..................................................................... 61

5.2

Technický popis vlastního konstrukčního řešení ............................................. 66

5.2.1

Kontejner .................................................................................................. 66

5.2.2

Skříň s pracovní plochou pro počítač ....................................................... 67

5.2.3

Skříň kuchyňská ........................................................................................ 68

5.2.4

Skříň pro ukládání dokumentů .................................................................. 69

5.Ekonomická úvaha ................................................................................................... 70 5.3

Moţné varianty řešení ...................................................................................... 71

6

Diskuze ................................................................................................................... 75

7

Závěr ....................................................................................................................... 77

Conclusion ...................................................................................................................... 78 8

seznam pouţité literatury a zdrojů .......................................................................... 79

9

seznam obrázků....................................................................................................... 82

6

10 Přílohy..................................................................................................................... 86

7

1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY

V současné době se do našich domovů stále častěji vrací i pracovní část našeho ţivota. Do značné míry je tento přesun určité skupiny pracujících občanů ovlivněn vývojem počítačové techniky a internetových sítí, díky kterým dnes mohou lidé snadno komunikovat, bez potřeby osobního kontaktu. Moţnost pracovat doma je dnes příjemnější variantou zajištění vlastních příjmů, jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Jiţ od pradávna lidé své činnosti směřovali do svých domovů, dnes se tato varianta začíná v hojné míře objevovat znovu. Ať uţ ze strany zaměstnanců či drobných ţivnostníků, se práce doma stává pohodlnější variantou. Pracují v prostředí, které je jim příjemné, a na které jsou zvyklí. Zaměstnanci jsou ve větší pohodě, protoţe nad sebou nemají „dravé“ oko svých nadřízených a mohou si nastavit svůj denní reţim dle svých potřeb. Jistou úlevu současně přináší i úspora času, který si ţádá přesun do působiště zaměstnání. Tento způsob práce má i své nevýhody, a to především nutnou disciplinovanost pracujícího, současně ho nelze vyuţívat u všech druhů profesí. Z hlediska zaměstnavatelů, je výhodou, ţe ušetří finanční prostředky za energie a pronájem prostor, ale musí svým pracovníkům nastavit jistá pravidla. V současnosti, tak pracují, i někteří pracovníci takových „gigantů“ jako je Microsoft. Problémem dnešní doby je i nedostatek finančních prostředků, lidé se, se svou pracovní činností uchylují do stále menších a menších bytových či veřejných prostorů, ve kterých je potřeba ušetřit kaţdý malý kousek místa, a tak v našich obydlích a na pracovištích nezbývá dostatek prostoru pro tuto činnost. Z tohoto důvodu je třeba se zabývat i konstruováním nábytku do malých kancelářských či pracovních prostor. Takový nábytkový kus by měl splňovat zejména poţadavky na funkčnost, lehkou přemístitelnost a přívětivý rozměr. Na dnešním trhu se nachází poměrně malé mnoţství variant, jak se těmto prostorovým řešením přizpůsobit, jak si vytvořit koutek pro práci přiměřených dimenzí a jednoduché mobility. V diplomové práci se zabývám moţností řešení konstrukce mobilního pracovního centra, jehoţ podstatou je zajistit útulný pracovní kout, sloţený z typově podobných nábytkových kusů. Mé řešení se skládá ze skříní, které se liší zejména svým vnitřním vybavením a to, jedné malé úloţné skříňky (kontejneru), jedné velké úloţné skříně, kuchyňského centra a pracovního psacího centra. Toto sloţení by mělo zabezpečit dostatečné pracovní zázemí, a protoţe se jedná o solitéry, je moţnost si 8

pořídit jak jednotlivé skříňky, tak komplet a zařídit si celou kancelář. Dnes lidé kupují nábytek na pár let, který má především poslouţit svému účelu a vypadat dobře (být módní), mobiliář interiéru není brán jako hodnota nebo míra movitosti člověka, stává se tedy spotřebním zboţím, jen málo lidí touţí po kvalitě za vyšší cenu. Další důleţitou součástí nábytkových konstrukcí je kování, na jehoţ kvalitě a vhodnosti pouţití závisí funkčnost a trvanlivost celého nábytkového kusu. S ohledem na řešenou problematiku pracovního centra je třeba se věnovat i neméně důleţité součásti navrhování konstrukcí a to je vztah k člověku a lidskému tělu jako takovému. Ergonomické hledisko navrhování pracovního centra musí být stěţejní, nesmí se stát, ţe by pohodlí pracujícího člověka bylo potlačeno prostorovými moţnostmi řešeného nábytkového kusu.

9

2

CÍL A METODIKA PRÁCE

Cílem mé práce je vyřešit návrh konstrukčního řešení mobilního pracovního centra, vybraného na základě rešerše. Dále se seznámit, se současnou nabídkou na trhu v oblasti kancelářského a bytového nábytku, který slouţí k účelu vykonávání sedavé pracovní činnosti, tj. především k práci duševní. Vzhledem ke skutečnosti, ţe v současné době není na trhu s nábytkem velké mnoţství firem zabývajících se problematikou kancelářského nábytku do malých prostor, bude mým cílem vybrat vhodné řešení, které trh nabízí, a dle zkušeností a citu jej upravit tak, aby vyhovovalo poţadavkům na pracovní místo v závislosti na moţnostech daného prostoru. Tuto diplomovou práci, tak můţeme rozdělit do několika dílčích částí. V první části mé diplomové práce budeme sledovat historické kořeny pracovního centra. A to proto, ţe i z historie můţeme čerpat inspiraci a smysl, tohoto zařízení, je důleţité vědět, odkud pramení. Dále budeme rozebírat člověka samotného a to z hlediska ergonomického a antropometrického. Z rozměrů člověka vychází tvar a rozměry věcí, které nás obklopují, člověk je jejich uţivatelem, proto se mu musí přizpůsobit. S tvarem předmětů, které se nachází kolem nás, úzce souvisí jejich konstrukční řešení a materiálová skladba. Konstrukce dává předmětu tvar a materiál tvář. Mnoţství variant konstrukčních řešení, které nám současný nábytkový trh nabízí, v sobě skýtá jak kvalitní, tak méně kvalitní moţnosti, stejně tak je tomu i s materiálem, proto je vţdy důleţité zváţit k čemu a v jakém prostředí nám bude daný typ nábytku slouţit. A podle toho zvolíme materiál a konstrukční řešení daného kusu nábytku. V druhé části se seznámíme, i se současnou nabídkou trhu. Po zhodnocení toho co nám nabízí, jsem si vybrala kus, který nejlépe odpovídá mým představám o mobilním pracovním centru a přizpůsobila ho dle svého úsudku, tak aby co nejlépe vyhovoval potřebám uţivatele, z něj pak vychází samotné konstrukční řešení vybraného kusu s moţností variant a různého vnitřního vybavení. Tato část práce je doplněna konstrukčními výkresy, vizualizacemi a návrhem rozpočtu v úrovni přímých materiálových nákladů.

10

3

TEORETICKÁ

VÝCHODISKA

PRO

ŘEŠENÍ

PROBLEMATIKY KANCELÁŘSKÉHO NÁBYTKU

3.1

Vývoj a historie

3.1.1 Historické kořeny pracovního centra Zamyslíme-li se nad člověkem samotným a jeho původem, zjistíme, ţe nároky na pracovní místo vznikaly jiţ na počátku lidské existence. Potřeba člověka vytvářet a vyvíjet nové předměty zpočátku souvisela s touhou ulehčit si práci, člověk si však postupně začal všímat i svého okolí a začal se obklopovat hezkými předměty a všeobecně zlepšovat své ţivotní podmínky. K těmto činnostem uţ od dob, kdy tesal na kameni pazourky, či dnes v době vyspělých informačních technologií, člověk potřeboval vhodné pracovní místo, kde mohl vykonávat svou činnost. K výkonu pracovní činnosti jsou důleţité i další předměty. Na významné mezníky v této oblasti se, podíváme v souvislosti s vývojem pracovního místa v rámci historických kořenů kancelářského nábytku. Jiţ staří Egypťané v dobách přibliţně 4000 př.n.l. měli potřebu vést si záznamy o svých obchodech, a tak si zaznamenávali účty na papyrus předchůdce dnešního papíru. Jiţ v těchto dobách měl Egypt daňový systém, daně se vybírali zejména ve formě naturálií nebo práce, aby však byl určen správný díl, který měl rolník odvést, chodili dvakrát za vegetační období písaři a zaznamenávali majetkové poměry poddaných. Tyto hodnoty pak vyhodnocovali podle sloţitých tabulek a velmi přesných norem specializovaní

státní

úředníci.

Správnost

těchto

výpočtu

kontroloval

vezír,

nejuznávanější osoba hned po faraonovi a zároveň nejvyšší státní správce. I ve starém Egyptě byla nejdůleţitějším kusem nábytku ţidle, která je dodnes velice důleţitým předmětem pro zařizování interiéru a rovněţ nedílnou součástí pracovního místa. Protoţe Egypťané dbali na své pohodlí, byla tato ţidle opatřena vydutým sedátkem na čtyřech noţkách s trnoţemi, tuhost konstrukce podpořili ještě úhlopříčnými výztuhami. Na odkládání předmětů pouţívali stoly, stejně jako v současnosti měly čtyři kolmé nohy. 11

Prvními předchůdcem skříni byly hojně zdobené truhly s příklopným víkem. Konstrukční řešení staroegyptského nábytku bylo značně ovlivněno místním klimatem, které nedovolovalo růst mohutných stromů, coţ vedlo tehdejší truhláře k vynalézání různých druhů desek a spojení, která se pouţívají dodnes. Hojně se vyuţívalo spojů na čep, rybinu a dlab, pero a dráţku, společně s vyuţitím jednoduchých technik kolíkování a vázání. Povrchově nábytek upravovali intarziemi z velmi cenných dřev v podobě malých šupinek. Na nábytek z méně kvalitního dřeva nanášeli sádru nebo nátěr, někdy povrch opatřovali dýhou. Zařizovací předměty vyzdobovali často také řezbami v podobě zvířecích hlav či tlap.

Obrázek č.1

Dřevěné křeslo z období vlády Ramesse,

zdroj: http://www.starovekyegypt.net V antickém Řecku, nekladli obyvatelé na nábytek velký důraz, protoţe se věnovali především náboţenským shromáţděním a tělesným cvičením v gymnáziu. Nejdůleţitější součástí jejich obydlí se tak stal krb, kde uctívali bohyni Hestii a Diův oltář. Sedadla a stoly byly zhotovovány nejčastěji ze dřeva, dochovalo se jich proto velmi málo. Jedním z dochovaných kusů bylo sedátko s plochou, čtvercovou deskou a čtyřmi kolmými nohami. Dlouho vyuţívali ţidlí egyptského typu. Nakonec však vyvinuli takzvaný „klismos“, tedy ţidli. Měl čtyři vyřezávané nohy prohnuté pod sedadlem směrem dovnitř a u podlahy směrem ven. Prohnuté opěradlo můţeme povaţovat za první náznak ergonomického smýšlení. Stoly byly pouze třínohé.

12

Po bitvě v Actiu v roce 280 př.n.l. došlo k integraci Řecka a Říma. Toto propojení se odrazilo i v nábytkové tvorbě. Nábytek byl tvarově rozmanitější a ozdobné techniky a prvky promyšlenější. Římané si cenili při výrobě nábytku především dřeva z kořenů javoru a afrického citrusu. Dali vzniknout velkému mnoţství ţidlí různých tvarů a typů. Doba vzniku starověké Číny je dodnes nejistá. Výroba dřevěného nábytku v Číně má však velkou tradici. O té svědčí nálezy v Ču z roku 250 př.n.l., skříně s přihrádkami a zásuvkami, takzvané sekretáře nebyly téměř zdobeny.

Zlatá éra

nábytku byla za vlády dynastie Ming (1368 - 1644 n.l.), ideálem byl nábytek jednoduchých linií, zdobený pouze řezbami. Jak Čína bohatla, byl nábytek transformován do mohutnějších konstrukcí, přesto však zachovával jednoduché linie, elegantní křivky a tvary. Čínská společnost pouţívala sedací nábytek zřídka, obyčejně vlastnila kaţdá rodina jen jednu pohovku a ta byla vyhrazena hlavě domácnosti, protoţe byla symbolem moci. Čínští učenci však byli velmi uznávaní, a také schovávali různé podklady pro výkon jejich povolání, proto měly právo mít svůj stůl a ţidli, často z růţového dřeva. Dochované kusy nábytku učenců dnes můţeme nalézt v muzeích. Spotřební nábytek byl vyráběn z bambusu, který je lehký a dostupný. Skříně však vyráběli z tvrdých dřev, např. dřeva růţového. Pouţívalo se i dřevo trnovníku, protoţe ho bylo málo a bylo drahé, tak se jím šetřilo. Konstrukční spoje byly tvořeny pomocí čepů a dlabů, spojovacích kolíku, hřebů případně i klihu, ale toho jen zřídka. Jak jen to bylo moţné, vyuţívali nábytkových dílců z jednoho kusu a spoje maskovali do méně viditelných částí, aby nepoutali pozornost. Tento způsob konstruování měl však i praktické vyuţití, protoţe vlhké klima v Číně působí neblaze na roztaţnost nábytkových dílců. Nábytek byl opatřován i silnou vrstvou laku, která měla také zabránit neţádoucím útokům hmyzu. Po pádu posledního římského císaře roku 476 n.l. došlo k novému dělení Evropy. Byzantské říši se objevovali předchůdci dnešní „home office“, v podobě stolů opatřených nastavitelnými pultíky na čtení, které značily smysl pro různou funkci. Nejčastějším kusem nábytku byly truhly, které vykládaly i drahými kovy a kameny. Dalším z řady multifunkčních předmětů byly kufry s výklopnými víky, které slouţily i jako lůţko, či pracovní stůl. Protoţe byl ţivot tehdejších šlechticů potulný, byl nábytek často přenosný.

13

Gotický sloh byl vertikální a proto se z truhel a kufrů postupně vyvíjeli skříně. Další zajímavou novinkou se stal kredenc, který měl původně slouţit k uchovávání stříbrných talířů. Nábytek v období gotiky byl odlehčený a barevný, z přírodního dřeva dubu, smrku a borovice. V renesanci se dále vyvíjel kredenc, vznikl příborník, který měl velké mnoţství zásuvek, polic a byl uzavíratelný dveřmi. Jihoněmecké kredence vznikly kombinací horizontálních truhel a změnily se v dokonalejší úloţné prostory. V období italské renesance se ţidle staly běţnou součástí kaţdého obydlí. I nadále se vyuţívalo zdobení nábytku řezbou. Období baroka (17. století) pak dalo vzniknout kabinetům, nástupcům kredenců. Kabinety byly bohatě vykládány vzácnými dřevy, slonovinou, ţelvovinou a drahými kovy. V této době vznikaly i psací kancelářské stoly, které byli často taktéţ velmi bohatě zdobeny. Za doby Ludvíka XIV., byl francouzský design nábytku v Evropě velmi dominantní. V 17. století vznikly první formy sekretářů, byl to v podstatě kabinet s klopnami. V neformálních místnostech, byly stoly drobné, s různě tvarovanými deskami. V tomto období se začaly čalounit ţidle, avšak jen velmi vzácně, čalounění bylo velmi drahé. Ţidle často opatřovaly soustruţenými trnoţemi a nohami. Od této doby se sekretáře postupně vyvíjeli a vzniklo velké mnoţství sekretářů různých linií, tvarů a zdobení. V 18. století byl vyroben první sekretář s ţaluziovou roletou, tento způsob uzavírání prostor můţeme inovovaný vidět i u dnešního skříňového nábytku. V 19. století patentoval Američan William Wooton tzv. Wootonův patentní sekretář, s výklopnou psací deskou, dveře sekretáře byly osázeny přihrádkami a poličkami, pro úschovu dokumentů a osobních potřeb. Od svého vzniku neprošly sekretáře výraznými proměnami, dnes je můţeme označit jako „home office“nebo pracovní centrum, v závislosti na období jejich vzniku, se mění jejich tvarosloví a rozměry dle potřeb uţivatelů a rozměrů předmětů.

14

3.1.2 Vývoj kancelářských prostor V 60. letech 20. století začalo procházet prostředí kanceláří výraznými změnami. Místnosti, které byly dříve koncipovány jako velké učebny nebo naopak miniaturní na sobě namačkané prostory, se staly otevřenými a členitými, lidé si začali uvědomovat vliv prostředí na efektivitu jejich práce, a začali koncepci pracovních prostor přikládat větší význam. Tyto změny se první udály v Německu, kde se takto zařízeným prostorám vybaveným modulovým nábytkem začalo říkat „kancelářská krajina“. V 70. letech 20. století byl velký rozmach průmyslově vyráběného kancelářského nábytku. Společnosti jako Herman Miller Inc. v USA a společnost Vitra v Německu začaly investovat obrovské sumy finančních prostředků do vývoje a výzkumu kancelářského nábytku. Výrobci se začaly zabývat dalšími hodnotami v oblasti designování nábytku, a to flexibilitou a ergonomií. Ţidle vybavily otáčivými sedáky a kolečky, a stále více pouţívaly policové sektorové systémy. Protoţe stále více lidí pracovalo u stolu a procento těch, co stály u výrobních pásů, se zmenšovalo, ergonomie měla větší, a větší slovo v oblasti designu nábytku. Rozšíření počítačů koncem 70. let, kdy se počítačová technika stala běţnou součástí vybavení kanceláří, dalo podnět návrhářům kancelářského nábytku, aby přehodnotili způsob zařizování kanceláří. Velmi důleţitým okamţikem byl v tomto ohledu vznik společnosti Apple Mac v roce 1984, který dal nový význam slovům „pracovní plocha“. 80. léty počínaje, umoţnil lidem rozmach počítačové techniky přesouvat svou práci domů, dnes je tento jev běţným a mnohdy příjemnějším způsobem výkonu povolání. Následkem toho byl dočasný odklon od technické estetiky kancelářského nábytku. V 90. letech 20. století způsobil rozvoj takzvaného „hot-desking“, ţe se kancelářský prostor stal ještě více neformálním, stoly byly zbaveny zbytečných skladovacích prostor a šuplíků. S rozvojem počítačové techniky a větším objemem počítačových pamětí, se zmenšila potřeba archivačních systémů. Velkou roli v rozvoji kancelářského prostředí sehrál ve 20. století výrobce Olivetti. Jeho výrobky, se od vzniku prvního psacího stroje v roce 1908 aţ po přenosné počítače v 80. letech, pohybovaly vţdy na rozhraní výrobního designu. Samozřejmostí u firmy Olivetti bylo, ţe Olivettiho vlastní kanceláře byly vţdy v čele rozvoje a nápadů v oblasti designu kancelářského nábytku.

15

V roce 1939 návrháři Gino Pollini a Luigi Figini dali vzniknout kancelářím a výrobnímu závodu v přísně racionální formě, prostory vybavili ţidlemi z ohýbaných ocelových trubek. Ředitelem v oblasti designu byl tehdy Marcello Nizzoli, který navrhoval důmyslné psací stroje. Na jeho místo v roce 1958 nastoupil Ettore Sottsass, který vtiskl Olivettiho výrobkům novou tvář. Kanceláře společnosti vybavil lehkými a ergonomickými ţidlemi moderního vzhledu. Jeho přenosný psací stroj, který navrhl společně s Perrym A. Kingem roku 1969, se postupně stal symbolem moderního stylu. Výrobní závod Olivetti dokázal udrţet krok s rozvojem moderní techniky, a stal se jedním z prvních výrobců osobních počítačů a faxů. MILLER,J,. 2005. Nábytek-světové slohy od antiky až po současnost, 1. vyd., 560 s.

Obrázek č.2

Psací stroj Olivetti, zdroj: http://myrthco.com

16

3.2

Typologie kancelářského nábytku Mezi základní vybavení kanceláří, ať uţ doma nebo na pracovišti patří stoly,

skříňový nábytek a ţidle, někdy jsou kanceláře vybavovány i dalšími např. kuchyňským centrem. V této části práce se zaměříme na jednotlivé typy nábytku pro vybavování kanceláří, protoţe se staly základním východiskem pro konstrukční řešení mobilního pracovního centra, které vzniklo vzájemným propojením jednotlivých nábytkových kusů. A protoţe nedílnou součástí kaţdého pracovního místa je ţidle, krátce se zastavíme i u tohoto druhu nábytku a jeho základních parametrů. 3.2.1 Stoly Stůl je nedílnou součástí vybavení kaţdé kanceláře nebo pracovního koutu, je stěţejní záleţitostí, bez které by kancelář nikdy nefungovala. Kaţdý má své specifické poţadavky, jak by měl jeho pracovní stůl vypadat. V rámci vybavení kancelářských prostor se můţeme setkat s těmito typy stolů: 

Stoly na rýsování a kreslení

Tento typ stolu musí splňovat speciální poţadavky a funkce, které jsou dány několika různými aspekty: Velikost pracovní plochy je ovlivněna normalizovanými rozměry papíru – A2, A1, A0 Stůl musí mít přesně opracované a kolmé hrany, které umoţňují jednoduché posouvání rýsovacího zařízení. Je-li stolová deska ve vodorovné poloze, zařízení, na kterém je umístěna, musí být níţe, neţ je samotná pracovní plocha, tedy ve výšce 68-70cm. V dalších případech je nutné, aby se dala stolová deska zvedat (uloţení pracovní desky na skříňkách nebo stojkách). U desky, která lze zvedat, je vhodné ji opatřit sklápěcí lištou, která vytvoří prostor pro odkládání pracovních pomůcek.

17

Pracovní deska musí být vyrobena z hladkých materiálů, aby umoţnila přesné kreslení i rýsování. Materiál musí zároveň umoţnit připevnění kreslícího media k desce pomocí připínáčků a musí umoţnit napnutí vlhčeného papíru na malování. Při volbě pracovního stolu musíme uváţit, jakou činnost na něm chceme vykonávat. Na kreslení, skicování a práci návrhářskou (architekti, výtvarníci) je nejlepší stůl s deskou vodorovnou nebo jen mírně nakloněnou. Pro rýsování technických výkresů pouţijeme desku s větším sklonem nebo kolmou. V dnešní době počítačových technologií se však pro rýsování vyuţívá nejrůznějších počítačových programů například AutoCAD, které nám umoţňují rychlejší a efektivnější způsoby kreslení. Vodorovná deska stolu nám dovoluje při dobré viditelnosti kresleného prvku dosah pouze 50-60cm. Je-li potřeba většího dosahu, musíme přesto pouţít desku nakloněnou, i při kreslení a skicování. Ať uţ výběr kreslícího stolu bude jakýkoli, je dobré v blízkosti umístit odkládací plochu, ve formě přídavného stolku nebo skříňového nábytku. Tato plocha se umisťuje po pravici pracovníka popřípadě za ním. 

Stoly odkládací

Tyto stoly slouţí pro odkládání a skládání výkresů a další potřebné přípravné práce. Jediným nutným parametrem pro tento typ stolu je, aby jeho stolová deska měla rozměry pracovního stolu. 

Stoly manipulační

Stoly manipulační mají individuální charakter, jejich rozměry závisí na způsobu uţití, a také na tom jestli je obsluhuje, sedící či stojící osoba. 

Stoly příruční

Jejich hlavním kriteriem je univerzálnost. Mohou být napojeny na stůl pracovní a slouţit jako dodatečná odkládací plocha. Slouţí jako stolek pod telefon, tiskárnu, či konferenční stolek. Hloubka stolové desky by u těchto stolů měla dosahovat alespoň 65cm, šířka můţe být různá.

18

Obrázek č.3

Rozměry pracovní plochy, zdroj: POŠTULKOVÁ,L., 2007,

Typológia zariaďovacích prvkov interierov, 2.vydání, 174 s.

Obrázek č.4

Pracovní

stůl

s polohovací

deskou,

zdroj:

http://bydleni.centrum.cz/

19

3.2.2 Pracovní ţidle Pracovní či kancelářská ţidle slouţí k sezení při práci u pracovního stolu. Její sedací plocha musí být umístěna v dostatečné vzdálenosti nad podlahou, tak aby stehenní kosti sedícího pracovníka byly ve vodorovné poloze s podlahou. Těmto poţadavkům vyhovuje výška sedací plochy 43-45 cm nad podlahou. Vzhledem k rozličné výšce obyvatelstva nelze přesně definovat optimální výšku sedací plochy, proto je vhodné zvolit si k pracovnímu stolu vhodnou pracovní ţidli. Na trhu najdeme velkou škálu pracovních ţidlí, při jejím výběru bychom měli dát přednost především ţidlím stavitelným, s měnitelnou výškou sedadla a opěradla, které by mělo mít moţnost nastavení různého sklonu. Dnešní pracovní ţidle bývají opatřeny taktéţ otočnými kolečky a sedákem, které nám umoţňují efektivnější pohyb na pracovišti a lepší manipulaci. Často se pouţívají pracovní ţidle s područkami, které nám při vzpřímeném sezení umoţňují, opření předloktí a uvolnění rukou. Tyto ţidle jsou vyuţívány především v kancelářích vědeckých pracovníku či vedoucích pracovníků, kteří většinu času v kanceláři tráví poradami a sedí vzpřímeně. U pracovníků, kteří se věnují především kreslení výkresů, se ţidle s područkami nedoporučují, protoţe by jim područky mohly zavazet při pracovní činnosti.

Obrázek č.5

Pracovní židle, zdroj: http://www.kancelarska-zidle.cz

20

Obrázek č.6

Rozměry

pracovní

židle,

zdroj:

POŠTULKOVÁ,L.,

2007,

Typológia zariaďovacích prvkov interierov, 2.vydání, 174 s.

21

3.2.3 Skříňový nábytek Korpus pracovního centra, vychází ve většině případů z tvarosloví skříňového nábytku. Proto je mu tento kus nábytku tvarově nejblíţe. Samotná pracovní centra se v současnosti stále vyskytují v poměrně malém měřítku vzhledem k ostatním typům nábytku. S přihlédnutím k velikosti současných interiérů, by však bylo vhodné věnovat se více i tomuto typu nábytku. Potřeba ukládat předměty je spojena se všemi činnostmi, které člověk v prostoru kanceláře a bytu vykonává. Tyto předměty přitom bývají rozloţeny po celém prostoru. Skříňový nábytek na odkládání těchto předmětů, neslouţí pouze k tomu, aby se předměty nepovalovali všude, kde je člověk odloţí, nýbrţ také jako ochrana před prachem a ochrana soukromých předmětů či dokumentů před zraky cizích osob. V současné době diferencovaného způsobu ţivota, musí být konstrukční řešení úloţných systému maximálně variabilní, aby si kaţdý úloţný prostor mohl člověk přizpůsobit dle svých potřeb. Vhodné ukládání předmětů je podmíněno několika dalšími faktory, především prostorovými moţnostmi, komunikačními vztahy a formálními faktory, tj. kde se bude ten který nábytek vyuţívat, na čemţ závisí volba vzhledu úloţného systému. V současnosti dělíme úloţný nábytek zejména podle velikosti objemu, a to na: 

Velké úloţné prostory



Malé úloţné prostory



Úloţný nábytek kuchyňský

Další dělení úloţných prostor je například dle charakteru ukládaných předmětů: 

Oděv



Prádlo



Nádobí, příbory



Knihy



CD, DVD



Osobní předměty

22

Existuje velká škála moţných variant úloţných prostor. Můţeme je řešit jako formálně uzavřený celek, který umoţňuje svou mobilitou libovolné umístění v interiéru. Variantou řešení můţe být způsob uţívání určený pro konkrétní předměty, takovýmto typem úloţného prostoru jsou například příborníky, knihovny a prádelníky. Slučování nábytkových celků do řad nám umoţňuje mnoţství řešení kaţdého interiéru. Skladebný úloţný systém umoţňuje kaţdému uţivateli přizpůsobit úloţný prostor vlastním potřebám. Tato variabilita je dána zejména moţností přestavby uspořádání vnitřního vybavení skříní. Nábytek by měl uţivateli dobře slouţit, aby tato jeho podstata existence byla naplněna, je důleţité, aby byl přizpůsobitelný i v průběhu času. Skříňový nábytek pro přípravu pokrmů Protoţe součástí zdravého ţivotního stylu je nejen vhodně zvolený nábytek pro konkrétní pracovní činnost, který ctí zákony ergonomie, ale i dodrţování pitného reţimu a pravidelného stravování, je důleţité vytvořit v prostoru pracovního koutu i moţnost pro přípravu drobného občerstvení, ohřev oběda, či uvaření čaje. Kaţdé malé či velké kuchyňské centrum se skládá z několika dílčích částí. Pracovní plocha, úloţný prostor, varné, chladící a mycí centrum. Rozměry těchto ploch či prostor jsou dány rozměry předmětů, které zde budou slouţit a především prostorem místnosti a účelem vyuţití. Součástí mobilního pracovního centra je tedy i skříň s vnitřním vybavením, které umoţňuje pracovníkovi se v průběhu výkonu své činnosti občerstvovat. S ohledem na rozměry skříně s vybavením pro přípravu občerstvení, však nemůţeme dodrţet běţné rozměry kuchyňských skříní, a je nutné je přizpůsobit rozměrů potřebného vybavení a maximálně tak vyuţít prostoru. (POŠTULKOVÁ,L., 2007, Typológia zariaďovacích prvkov interierov, 174 s.)

23

Obrázek č.7

Skříň do kanceláře, zdroj: http://www.zidle-nabytek.cz

Obrázek č.8

Rozměry úložných prostor,

zdroj:

POŠTULKOVÁ,L.,

2007,

Typológia zariaďovacích prvkov interierov, 2.vydání, 174 s.

24

3.3

Ergonomické a antropometrické poţadavky na kancelářský

nábytek a pracovní místo 3.3.1 Ergonomie Vhodný nábytek musí vycházet s určitých zásad. Jednou z nich je ergonomie. Pojem ergonomie pochází z řeckého slova ergo neboli práce, můţeme ji označit za obor, který se soustřeďuje zejména na pracujícího člověka a jeho výkon, náplní tohoto oboru je přizpůsobování pracovních podmínek a prostředků potřebám člověka. Zaměřuje se zejména na kvalitu a zdravotní nezávadnost pracovní polohy a pohybů člověka, které vykonáváme při práci či jiných činnostech. Zkoumá tvar, velikost a uţitné vlastnosti nástrojů, přístrojů a vybavení. Dalšími vlivy a jejich účinky na lidský organismus, jako jsou teplotní podmínky, kvalita vzduchu, hluk, působení chemických látek a světlo se zabývá obor hygiena práce. Význam ergonomie je v nábytkářském průmyslu obrovský. Pomocí ergonomie jsme schopni pro jedince vytvořit takové pracovní prostředí, které minimalizuje nezdravé zatěţování pohybového aparátu nevhodnými pohyby nebo špatným prostředím. Pro člověka tak vytvoříme větší komfort při pracovních činnostech. Význam poloh a pozic, ve kterých setrváváme při pracovních činnostech, či v běţném ţivotě je klíčový. V pracovním ţivotě se nejčastěji setkáváme s pozicemi sed a stoj, a jejich patvary, vycházejícími z nevhodného drţení těla a následného pokusu o uvolnění zatíţených svalových partií. Záleţí na tom, v jakém postavení se jednotlivé partie našeho těla vůči sobě nachází tedy trup, dolní končetiny, horní končetiny a hlava, a jaké úhly mezi sebou vzájemně svírají, důleţitá je i aktivita zapojených svalů. Velmi nebezpečné je, setrváváme-li v určité pozici po delší čas bez moţnosti změny, nebo musíme-li vykonávat nevhodný pohyb (tahání těţkých břemen, ruce ve vyšší poloze neţ ramena atd.).

25

V současné době se bolest zad stala civilizační chorobou, která je způsobena změnou pracovního stylu obyvatel, dřívější fyzická práce se ve velké míře změnila v sedavé zaměstnání, které nepodporuje vhodným způsobem činnost svalstva a svalstvo tak ochabuje. Abychom předcházeli projevům nadměrného sezení, je nutné tuto činnost kompenzovat vhodným cvičením posilujícím zádové svalstvo a pohybový aparát celkově, toto cvičení podpoříme vhodně zvolenými pracovními pomůckami a výběrem vhodného pracovního nábytku, který je navrţen podle zásad ergonomie. (http://www.zijemenaplno.cz)

Obrázek č.9

Správná poloha při sezení, zdroj: http://www.kancelarsky-

nabytek-praha.cz

26

Obrázek č.10

Nesprávná poloha při sezení, zdroj: http://www.kancelarsky-

nabytek-praha.cz

3.3.2 Antropometrie Dalším důleţitým faktorem navrhování nábytku je člověk a jeho tělesné proporce. Z hlediska nábytkářského je antropometrie neméně důleţitým oborem v oblasti navrhování nábytku jako ergonomie. Zabývá se rozměry lidského těla a vzdálenostmi důleţitých kloubových spojů. Je to věda, která zkoumá odlišnosti lidského těla měřením, za účelem zjištění odlišností. Ve spojení s problematikou designu se začala vyuţívat ve 20. letech 20. století, kdy skandinávský designer Kaare Klint začal věnovat pozornost rozměrům předmětů kaţdodenního pouţití v závislosti na rozměrech uţivatelů. Údaje o rozměrech člověka, není těţké nashromaţďovat. Velký vliv na rozmanitost těchto předmětů má rasa, věk, proporce, pohlaví a dokonce i zaměstnání člověka. U výšky postavy se mohou rozměry člověka lišit aţ o 20cm. Velký význam, má i věk, který výšku postavy zásadně ovlivňuje. Rozměrově jiný nábytek navrhujeme pro děti, dospělé a seniory. Nábytek se liší nejen rozměry, ale i bezpečnostními poţadavky souvisejícími se zvýšenou aktivitou dětí, či pohybovým omezením seniorů.

27

První známky toho, ţe člověk začal přemýšlet o velikosti předmětů v závislosti na rozměrech a proporcích člověka, najdeme jiţ kolem roku 30 př.n.l. kdy římský architekt Vitruvius napsal Deset knih o architektuře, kde se zabývá vzájemnými poměry částí lidského těla. V knize Deset knih o architektuře napsal: „Příroda totiž vytvořila lidské tělo tak, že obličej od brady k hornímu konci čela k začátku vlasových kořínků měří 1/10 těla a stejně tolik i natažená dlaň od kloubu v zápěstí ke konečku prostředního prstu. Z výšky obličeje samého připadá 1/3 od špičky brady ke spodku nozder, totéž měří nos od spodku nozder až po svůj kořen uprostřed obočí a do toho konečného bodu k začátku kořínků vlasů je utvářeno čelo rovněž o rozměru 1/3 této výšky. Chodidlo má 1/6 výšky těla, ruka až po loket 1/4, stejně má ¼ i hruď.“

Vitruvius, Deset knih o architektuře

Vědcem a umělcem, který se věnoval stavbě lidského těla, byl osvícený člověk Leonardo da Vinci, napsal: „Přirozeným střediskem lidského těla je pupek, položí-li se člověk totiž na znak s roztaženýma rukama i nohama a umístí- li se střed kružítka na jeho pupek, bude se čára opsané kružnice dotýkat prstů rukou a nohou. Stejně tak jako se podává na lidském těle obraz kružnice, právě tak lze na něm zjistit i obraz čtverce. Odměří-li se totiž vzdálenost od spodku nohou k vrcholu hlavy a nanese-li se tato výška na rozpjaté ruce, zjistí se tatáž výška i šířka, jako je tomu u ploch, které jsou sestrojeny podle úhelníku do čtverce.“

Obrázek č.11

Leonardo da Vinci

Lidská figura, LEONARDO DA VINCI, zdroj: http://artmight.com 28

Další důleţitou osobou v oblasti antropometrie byl francouzský architekt Le Corbusier, který zjistil, ţe budovy v historii, měly příznivou nepříliš velkou světlost místnosti. A tak rokem 1942 počínaje začal studovat obecnou měrnou soustavu, jeho snahou bylo sloučit konvenční měřítko a měřítko lidské, tedy propojit přírodu a řád. Na počátku svých úvah vycházel z výšky člověka 175cm, tato mu však nestačila a zároveň nevyhovovala metrickému a anglosaskému systému, a tak ji vyměnil za výšku 183cm. Z matematického hlediska se jedná o takzvanou Fibonacciovu řadu, kde se dané číslo rovná součtu dvou čísel předchozích (0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, atd.) a poměr jednoho čísla k následujícímu se rovná poměru tohoto k součtu obou (5:8=8:13=13:21=21:34). V geometrii tento vztah odpovídá takzvanému „ zlatému řezu“ Ten byl dlouhou dobu povaţován za harmonický a ideálně krásný vztah. Le Corbusier se řídil starou hypotézou zaloţenou na tom, ţe člověk a jeho proporce se taktéţ řídí zlatým řezem. A tedy člověk se vztyčenou paţí má udávat světlou výšku místnosti, to tak ţe se stropu mají dotýkat špičky jeho prstů, coţ znamenalo, ţe světlá výška místnosti měla být 226cm. Z lidského těla je odvozená takzvaná červená série čísel o základu 113cm (1, 5, 2, 4, 6, 10, 113, 296) a kvůli pruţnějšímu pouţití této soustavy později dodal takzvanou sérii modrou o základu 226cm (2, 3, 5, 8, 140, 226, 366, 592, atd.). Modulor (název sloţen ze slov „module“ a „section d´or“ znamenající zlatý řez) měl být sloučením konvenční míry, zlatého řezu a velikosti člověka, tedy měrnou soustavou spojující zákonitosti modulu s krásou vyváţené proporce.

Obrázek č.12

Modulor, LE CORBUSIER, zdroj: http://thearchitectstake.com

29

Americký průmyslový designer Henri Dreyfuss začal poznatky antropometrie vyuţívat v oblasti ergonomie. Pro definování správné optimální konfigurace předmětů, které vytvářel, napsal práci Designing for Poeple, kde pro znázornění pouţil kresbu muţe a ţeny. Na figurách ilustruje nejdůleţitější rozměry lidského těla, které jsou důleţité v oblasti průmyslového designu. Výzkum, který provedl, publikoval v knize The measure of Man: Human Factor in Design (1960). První antropometrický výzkum v naší zemi proběhl v roce 1895. Tyto poznatky se staly cennými informacemi pro další srovnání. Antropometrické výzkumy na našem území proběhly dále v letech 1951, 1961, 1971 a 1981, měřením naší mládeţe. Tato měření poskytla důleţité informace o vývoji základních tělesných parametrů, tělesné výšky a váhy a obvodu hrudníku. Měření dospělé populace probíhalo také v rámci spartakiádních programů v letech 1955, 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985. V roce 1980 bylo proměřeno 5 151 cvičenců, obou pohlaví ve věku od 6 do 35 let. Při dalším měření v roce 1985, bylo jiţ proměřeno 10 450 cvičících obojího pohlaví ve věku od 6 do 55 let. Tyto poslední dva výzkumy měly ukázat fyzický rozvoj československé populace. Člověk se v rámci svého vývoje antropologicky mění. Je známo, ţe se zvětšila v posledních desetiletích tělesná výška u muţů a ţen. Došlo i k urychlení celkového tělesného vývoje mladé populace. Změna výšky s sebou přinesla i změnu tělesné hmotnosti aţ 1/3 obyvatel je otylých. V současné době v České republice neexistuje jednotný podklad pro aplikaci antropometrických rozměrů v navrhování. Proto je vyuţíváno několik typů vhodně zpracovaných materiálů, z nichţ nejvhodnější norma je DIN 33402. Tato norma obsahuje 5 základních skupin rozměrů: 

Rozměry stojícího člověka



Rozměry sedícího člověka



Rozměry dlaně a prstů



Rozměry nohy



Rozměry hlavy

30

Další důleţité rozměry jsou: 

Výška těla



Výška očí při stoji



Výška ramen



Výška lokte



Šířka ramen



Šířka boků



Výška těla nad sedadlem



Výška ramen nad sedadlem



Výška lokte nad sedadlem



Vzdálenost hýţdě – kolena



Délka dolní části stehna



Výška podkolenní jamky

(KANICKÁ,L., 2006, Studijní text)

Obrázek č.13

Rozměry postavy stojícího člověka, zdroj:

DLABAL,

S.,

KITTRICHOVÁ, E., a kol., 1978. Nábytek-člověk bydlení 178s.

31

Obrázek č.14

Rozměry

postavy

sedícího

člověka,

zdroj

DLABAL,

S.,

KITTRICHOVÁ, E., a kol., 1978. Nábytek-člověk bydlení 178s.

32

Pouţívané materiály

3.4

Dnešní doba přináší velké mnoţství materiálů i nové moţnosti jejich zpracování a vyuţití. Pro hledání vhodných materiálů a tvarosloví navrhovaného kusu nábytku se můţeme vydat dvěma cestami. Jednou moţností je navrhování nábytku zejména v duchu maximálního pohodlí a přirozenosti, podporující psychické zdraví a fyzickou odolnost člověka, které jsou v dnešní uspěchané a stresující době velmi důleţitými faktory. Druhou moţností je pak jakási touha po dokonalosti, jednoduchých tvarech a precizním zpracování konstrukčních detailů. V oblasti kancelářského nábytku se setkáváme nejčastěji

s druhou variantou,

která podporuje pocit

technické

propracovanosti a účelnosti jednotlivých kusů nábytku. Vzhledem k danému tématu se tedy budeme zabývat tímto pojetím. Je však nutné podotknout, ţe způsoby vybavení pracovního koutu, či kanceláře závisí především na vkusu a prostorových moţnostech uţivatele. V oblasti pouţití materiálů se v současné době objevují dvě protilehlé tendence, pouţití ekologických a přírodních materiálů a na straně druhé materiálů na bázi plastů. Ekologické a přírodní materiály mají ve výrobě nábytku tisíciletou tradici, jsou symbolem návratu k přírodě a vytváří pocit útulného pracovního koutu. Plasty byly vyvinuty aţ v polovině 19. století, a k jejich masivnímu uţívání došlo aţ v 50 letech 20. století, kdy se staly součástí běţných domácností. Od jejich vzniku technologie velmi pokročily a plasty se staly součástí kaţdodenního ţivota kaţdého z nás. Plasty umoţňují vytvářet nové tvary a konstrukční řešení. V současných interiérech kanceláří můţeme vidět hodně dřeva, plastu, skla i kovu.

Nejčastěji pouţívané materiály: 

Sklo



Plasty



Dřevo a materiály na bázi dřeva



Kov

33

3.4.1 Sklo Sklo jako materiál vyuţívaný v nábytkářství vykazuje vysoké estetické a technické kvality, které jsou dány zejména bezchybnou kvalitou vstupního materiálu a jeho zpracováním. Moderní doba dává vyniknout transparentnosti a vzdušnosti prostoru. Sklo je materiál křehký, tvárný a velmi hygienický. Jeho hlavním znakem a současně předností je vysoká světelná propustnost, nenasákavost, velmi dobrá odolnost proti ohni a taktéţ velmi dobře izoluje proti zvuku. Sklo je dodáváno v různých formách zpracování, matné, nebo barevné, hladké nebo reliéfní. V nábytkové konstrukci se sklo dostává ke slovu stále více. Můţeme ho vidět v různých podobách jako, police, prosklené dveře či vitríny, skleněné pracovní či konferenční stoly, sklo se dále kombinuje s dalšími materiály, především dřevem a kovem. Různorodé moţnosti jeho tvarování dávají moţnost vzniknout nábytku všemoţných tvarů a forem. Tvrzené sklo dovoluje vyuţití skla i v místech kde předtím vyuţití nebylo moţné, například na výrobu kuchyňských koutů a umyvadel. Skla pro vyuţití v nábytkářství bývají často opatřeny otvory na panty, úchyty a zámky. K sehnání jsou skla v různých stupních opracování. Úprava do oblých tvarů, je moţná díky kopírovací brusce. Sloţité tvary je moţné řezat pomocí vodního paprsku. Fusing a ohýbání skla vyuţívá tvárnosti skla za vysokých teplot. Sklo se v elektricky vyhřívané peci přivede do tvárné podoby a v tomto stavu se s ním dále pracuje. Můţe se dále tvarovat nebo spékat. Poté se pomalým a řízeným chladnutím vrací do původního stavu. Spékaná skla se pouţívají jako výplně do nábytkových dvířek. Velice efektní jsou jako desky na stoly a různé police. Dalšími variantami jsou skla lakovaná, zrcadlová a tlačená.

Obrázek č.15

Sklo tlačené, zdroj: http://www.sklobendl.cz

34

Obrázek č.16

Vzorník barevného skla, zdroj: http://www.skrinove-dvere.cz

Obrázek č.17

Skleněný stůl pod PC sestavu, zdroj: http://www.zastreseno.cz

35

3.4.2 Dřevo a materiály na bázi dřeva Dřevo, masiv, je dalším důleţitým materiálem ve výrobě nábytku. Jako materiál je

ekologické,

dobře

zpracovatelné,

dobře

dostupné,

a

především

pochází

z obnovitelných zdrojů. Jeho fyzikálně-mechanické vlastnosti jsou poměrně dobré, je pevné a pruţné, dle druhu dřeviny, má i přijatelnou hmotnost. Dřevo má značné estetické kvality spojené s příjemným vzhledem a přírodní kresbou. Má nízkou vodivost a dobré tepelně-izolační vlastnosti. Dřevo, a materiály na jeho bázi, jsou charakteristické hygroskopicitou, která je dána anatomickou stavbou dřevní hmoty, tato vlastnost způsobuje objemové změny dřevěných materiálů způsobené změnou vlhkosti v okolí. Proto je důleţité vyuţívat na výrobu nábytku dřevo vyschlé na optimální vlhkost 8°C. Měkké dřevo je vhodné vyuţívat na zařízení do sušších místností, do vlhkých provozů a kuchyní je vhodné pouţívat dřevo z dubu a javoru, tyto dřeviny více odolávají vlivům vlhkosti. Vzhledem k jeho hygroskopickým vlastnostem je vhodné opatřit povrch vhodným nátěrem, nebo vyuţít spárovky či laťovky, která svou skladbou, částečně tyto neţádoucí vlastnosti eliminuj. Pro tvarové desky například na výrobu ohýbaných ţidlí, je vhodné vyuţití překliţky, konstrukční desky vyrobené sklíţením dýh. Základními dřevěnými konstrukčními prvky určenými k výrobě nábytku jsou plošné dílce, tyčové prvky, hranoly. Díly ze dřeva bývají ponechány přírodního charakteru nebo opatřovány barevnými a transparentními nátěrovými hmotami, popřípadě barevnými mořidly. Klasický způsob politurování bývá nahrazen nástřiky či poléváním nátěrovými hmotami s matným efektem nebo efektem vysokého lesku. Dnešní ochranné nátěry, lazury a laky zdůrazňují přirozenou kresbu dřeva a dávají vyniknout jeho přirozeným estetickým kvalitám. Současně ochraňují dřevo před neţádoucími vnějšími vlivy, pomáhají tak prodluţovat jeho ţivotnost, a chrání ho před mechanickým poškozením. Pouţitím barevných krycích laků a emailů, naopak naprosto potlačíme přirozenost tohoto materiálu. Dřevo takovými nátěrovými hmotami upravujeme jen v případě jeho špatných vzhledových vlastností.

36

Obrázek č.18

Spárovka, zdroj: http://shop.staviva.cz

Obrázek č.19

Bukové spojovací prostředky, zdroj: http://cz-jyderup.cz

Obrázek č.20

Nábytek z masivu, zdroj: http://www.sobnabytek.cz

37

V dnešním nábytkářském průmyslu se jiţ neobejdeme bez aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. Jedná se o velkoplošné materiály, které jsou vyrobeny z dřevní hmoty pojené lepidly a lisované pod velkým tlakem, popřípadě alternativní sendvičové materiály kombinované s plasty. Jsou to dřevotřískové a dřevovláknité desky s laminátovým nebo dýhovaným povrchem. Desky, které jsou povrchově opatřeny přírodní dýhou, jsou téměř identické s povrchem nábytku z masivu. Rozdíl poznáme jen na hmotnosti těchto konstrukčních materiálů. Dřevotřískové desky laminované, nám dávají moţnost výběru z široké palety odstínů a dezénů v matném nebo lesklém provedení. Jejich povrch je vysoce odolný nečistotám, zároveň je dobře čistitelný. Při pouţití takto povrchově upravených desek v provozech se zvýšeným působením vody a vysokých teplot, je třeba dbát na povrchovou úpravu laminátových desek odolávající těmto vlivům. Vhodnější je za těchto podmínek pouţít laminovanou překliţku nebo spárovku, či laťovku, tento typ konstrukčních desek lépe odolává účinkům vody. Boční plochy těchto desek bývají nejčastěji ukončeny páskou ABS, postformingem, dřevěným nákliţkem, v některých případech speciálním kovovým či plastovým profilem. Volba vhodné hrany souvisí s estetickými a mechanickými poţadavky na daný kus nábytku.

Obrázek č.21

Dřevotřísková deska, zdroj: http://www.kron.cz

38

Obrázek č.22

Dřevovláknité desky, zdroj: http://www.nabytek-drenap.cz

Obrázek č.23

Vzorník dezénů laminovaných desek,

zdroj: http://www.shs-design.cz

Obrázek č.24

Kancelářský stůl DTD-L, zdroj: http://www.mojenovakancelar.cz

39

3.4.3 Plasty Výborné vlastnosti plastů, nové moţnosti tvarování a vyuţití těchto materiálů, předurčili tyto hmoty k širokému působení napříč našimi ţivoty. Moderní plasty jsou ekologicky méně náročné a ve většině případů se dají znovu recyklovat, čímţ zabezpečí jejich další vyuţití i při morálním vyhoření původního výrobku. Největší přednosti plastů je jejich nepřeberné mnoţství tvarových, barevných a povrchových úprav. Podoba plastů, se kterou se můţeme setkat, je velice různá. Samotné vlastnosti plastů nám dávají prakticky neomezené moţnosti při tvorbě. Setkáváme se sytými, zářivými, pastelovými odstíny, některé plastové tabule jsou opatřeny vzory, plasty mohou být průsvitné, poloprůsvitné (polykarbonáty a plexiskla), dnes mohou být ve velkém měřítku vhodnou náhradou skla. Povrch plastu je zpracován různým způsobem, hladký, lesklý i zdrsněný. Jednou z dalších předností výrobků z plastu je jejich nízká hmotnost, hygienická nezávadnost, dobrá omyvatelnost a udrţovatelnost. Plasty, které vyuţíváme na

výrobu

nábytku,

jsou

zejména,

polyesterové

lamináty,

polypropylen,

polyvinylchlorid, a další. Nové technologie dávají vzniknout pohodlnému stolovému a sedacímu nábytku. V kombinaci s dřevěnými a kovovými materiály, a důmyslným kováním, vznikají zajímavé výtvarné efekty. Plastové prvky bývají v nábytkářství často skryté, v podobě polyuretanových pěn pouţívaných jako výplň čalouněného nábytku. Velkou roli sehrávají plastové hmoty i při výrobě nátěrových hmot a povrchových úprav nábytkových dílců například foliemi. Melaminové, polymerové a další folie se uplatňují, jako povrchová vrstva aglomerovaných desek. Další variantou pouţití plastu je v podobě konstrukčního kování při výrobě nábytku. I přes nesporné klady plastů, jsou přírodní materiály svým estetickým působením nenahraditelné.

Obrázek č.25

Zahradní

křeslo

z lisovaného

polypropylenu,

zdroj:

http://www.alax.cz

40

Obrázek č.26

Vzorník barev plexiskla, zdroj: http://www.plexisklo.eu

Obrázek č.27

Umělý kámen, zdroj: http://www.plexisklo.eu

41

3.4.4 Kov Touha po subtilnosti konstrukce a čisté linii je neodmyslitelně spjatá právě s kovem. Kov je materiál výborných kvalit a nesčetných technologických moţností. Kov je vlastně protipólem dřeva, v ohledu na jeho teplotní a kvalitativní vlastnosti. Kovový materiál je pruţný, tvárný a poskytuje tak řadu skvělých moţností tvorby subtilních konstrukcí. Nábytku propůjčuje moderní vzhled a eleganci. Výraz kovových povrchů závisí na úpravě jeho povrchu a technologickém zpracování. Občas v nás můţe vyvolávat pocit strachu. Nejvíce se v interiérech pouţívají kovy jako hliník, chrom, titan a antikorozní ocel neboli nerez. Tyto kovy propůjčují nábytku výraz čistoty a solidnosti. Dle potřeby jsou tyto materiály dodávány v následujícím sortimentu, jako plechy, trubky, tyče, nejrůznější profily, pásy, výlisky a podobně. Povrchová úprava musí kov zabezpečit proti korozi. Tj. nástřiky a nátěry transparentními a pigmentovanými laky, smalty a antikorozními barvami, lesklého nebo matného charakteru. Kov lze zpracovávat rozsáhlou škálou technologických postupů, stříháním, řezáním, odléváním, lisování. Povrchově lze kov upravovat broušením, leštěním, pískování a pokovování. Zásadní místo kov zaujal ve výrobě nábytkového kování, spojovacích systému vodících lišt i rolet. Dále kuchyňských dřezů a baterií. Kov je vyuţíván ve větší míře především ve futuristických interiérech. Recyklace je budoucností pro opětovné vyuţití kovů.

Obrázek č.28

Plech z nerezové oceli, zdroj: http://www.gstechnik.cz

42

Obrázek č.29

Nábytková úchytka, zdroj: http://www.eko-interier.cz

Obrázek č.30

Nábytkové kování, zdroj: http://www.ceskykutil.cz

43

3.5

Poţadavky kladené na pracovní prostředí

3.5.1 Veřejný a obytný interiér V bytě se pracovní kout či pracovna, stávají místem doplňování vědomostí, získávání nových informací, někdy i hlavním prostorem naší výdělečné činnosti. Jak jsem se jiţ zmiňovala v úvodu, pracovní činnost se vrací do našich domovů, záleţí na kaţdém, jakou poměrnou část pracovní doby tráví na pracovišti a doma, ovšem má-li tuto moţnost k dispozici. Pracovna je samostatným prostorem s moţností větrání a přirozeného osvětlení. V takové pracovně nachází člověk klid, odpočinek a uvolnění, je to tedy zvukově izolovaný prostor určený pro práci, pro výkon duševní činnosti. Podmínky k uskutečňování potřebné činnosti si vytváříme pomocí nábytku, pracovních pomůcek a dalšího vybavení. Je málo bytů, které mají takové prostorové moţnosti, které umoţňují samostatnou pracovnu více členů rodiny. Často tak vznikají pracovní kouty, které lze situovat do kterékoliv z místností bytu nebo domu. Můţe to být kuchyň, loţnice nebo třeba obývací pokoj. Pokud je pracoviště situováno v celodenně frekventované místnosti, bylo by dobré jej přemístit do míst, kde by pracovník nebyl alespoň v určité fázi dne rušen. Pracovní kout, je takovou prostorově méně náročnou alternativou kanceláře, často jsou nábytkové zařizovací předměty slouţící k těmto účelům nazývány „home office“. Při návrhu řešení ve veřejném interiéru klademe důraz na prostorové moţnosti a počet pracovníku, které se v daném prostředí nachází. Vzhledem k cíli mé práce zde však nebudu řešit rozsáhle prostory kanceláří administrativních budov, protoţe tyto prostory jsou vybavovány jinými nábytkovými předměty, zejména skladebnými systémy. Řešené pracovní centrum je vhodné zejména pro pouţití do malých prostor, například kadeřnických a kosmetických studií, prodejen, ateliérů a podobných zařízení. Kde nezbývá dostatek prostoru na samostatnou kancelář, a tak musíme vyuţít části místnosti, která přednostně slouţí pro setkávání s klienty.

44

3.5.2 Prostorové řešení pracovního místa Nejlepšího vyuţití prostoru, dosáhneme pouţitím strohého kancelářského nábytku jednoduchých linií a tvarů. Samozřejmě můţeme vyuţít i nábytek, s dynamickými křivkami, ale tento typ se hodí spíše do velkých kanceláří, kde můţe správně vyniknout a nezabírá zbytečné místo. Pro naše řešení je dobré pouţití drobných kancelářských doplňků oblých tvarů, které nám strohé vybavení kanceláře oţivují. U pracovních koutů v bytovém i veřejném interiéru, kde se stávají součástí běţně přístupných prostor, je důleţité dbát na vzájemné sladění nábytkových kusů. Dnešní nedostatek prostoru v bytech je vhodné řešit alternativou pracovního koutu, takzvaným „home office“. Tato varianta nám umoţňuje v případě nevyuţívání pracovního místa, či ukončení pracovní činnosti, pracoviště jednoduše uzavřít. Zároveň nám přináší nesporné výhody na rozdíl od pracovního koutu, sloţeného z pracovního stolu a skříňového nábytku, potřebujeme-li nechat práci rozdělanou, jednoduše „home office“ zavřeme dveřmi či roletou a není nic vidět. Další výhodou proti pracovnímu koutu, je ochrana uloţených předmětů před vnějším prostředím, tyto kanceláře bývají často jednoduše mobilní, takţe se v případě potřeby mohou odsunout do postraní.

3.5.2.1 Vybavení pracovního centra Jak jiţ bylo několikrát zmíněno, je důleţité, se při takto omezených rozměrech nábytku a prostoru pro pracovní činnost, řídit se striktně rozměry předmětů potřebných pro danou činnost. Pro tento cíl byly vybrány vybavovací předměty průměrné velikosti, běţně dostupné na českém trhu.

Vybavení kuchyňského centrum 

Mikrovlnná trouba



Varná konvice



Dřez



Nádobí a jiné předměty

45

Obrázek č.31

Mikrovlná trouba, zdroj: http://www.datart.cz

Rozměry: šířka 461mm x výška 280mm x hloubka 367mm Provedení: Nerezová ocel

Obrázek č.32

Varná konvice, zdroj: http://www.datart.cz

Rozměry: šířka 160mm x výška 140mm x 180mm Provedení: Nerezová ocel

Obrázek č.33

Dřez s odkapávací plochou, zdroj: http://drezy.heureka.cz

Rozměry: šířka 650mm x hloubka 500mm x výška 196mm Provedení: nerezová ocel

46

Vybavení pracovního centra pro počítačovou sestavu 

PC sestava/notebook



Tiskárna



Kancelářské potřeby

Obrázek č.34

LCD monitor, zdroj: http://www.datart.cz

Rozměry: šířka 536mm x hloubka 66mm x výška 403mm Provedení: plast-barva černá

Obrázek č.35

Počítačová skříň, zdroj: http://www.datart.cz

Rozměry: šířka 290mm x hloubka 500mm x výška 490mm Provedení: plast-barva černá

47

Obrázek č.36

Klávesnice, zdroj: http://www.onlineshop.cz

Rozměry: šířka 500x hloubka 200mm x výška 150mm Provedení: plast-barva černá

Obrázek č.37

Notebook, zdroj: http://www.datart.cz

Rozměry: šířka 371x hloubka 249mm x výška 27mm Provedení: plast-barva černá, šedá

Obrázek č.38

Multifunkční tiskárna, http://www.datart.cz

Rozměry: šířka 385x hloubka 279mm x výška 261mm Provedení: plast-barva černá

48

Vybavení úloţného nábytku

Obrázek č.39

Pořadače na časopisy, http://www.ikea.com/cz

Rozměry: šířka 320x hloubka 250mm x výška 100mm Provedení: barva černá

Obrázek č.40

Pákový pořadač, zdroj: http://www.kancelarskepotreby.cz

Rozměry: šířka 75x hloubka 290mm x výška 318mm Provedení: polypropylen, různé barvy

49

3.5.3 Osvětlení Kvalitního osvětlení kanceláře či pracovního koutu se dosahuje celkovým osvětlením prostoru, společně s účelnými osvětleními konkrétních míst, kde je potřeba prostor přisvětlit. Na celkové osvětlení kanceláře pouţíváme stropní svítidla, nástěnná svítidla, v případě vyuţití počítačové techniky i svítidel s rozptylem světla směrem ke stropu. Tato osvětlovací tělesa mají zabezpečit rovnoměrné osvětlení celého prostoru místnosti a slouţit proti oslňování uţivatele. V prostoru místa, kde uţivatel vykonává jakoukoli duševní činnost, je důleţité toto místo opatřit lokálním svítidlem, které umoţňuje dostatečné osvětlení pracovní plochy. Hlavním parametrem pro výběr takovéhoto typu svítidla je účelovost, univerzálnost pouţití a dosaţení potřebné míry svícení, která podporuje koncentraci lidské mysli. Vhodným řešením jsou nástěnná svítidla a lampy s nastavitelnými rameny. Lokální svítidla vydávají v největším měřítku usměrněný kuţel světla. Při práci u počítače a notebooku je naopak vhodné vyuţít nepřímé čili odraţené světlo, které zbytečně nezpůsobuje odrazy od obrazovky a neoslňuje. Světlo by mělo být nasměrováno směrem na pracovní desku nikoli na obrazovku. Při osvětlení počítačového pracoviště je vhodné nasvětlit i pozadí, světlo musí mít podobnou intenzitu jako jas obrazovky, tím se zamazuje zbytečnému oslňování počítačem. Správným osvětlením pracovního místa, s vhodnou intenzitou světla je zamezeno nadměrnému unavování očí. Pracovní kout či kancelář mají být klidným, harmonickým prostorem, podporujícím duševní činnost člověka.

50

3.5.4 Barevnost Výzkumy ukazují, ţe pro podporu duševní činnosti nejlépe vyhovují klidné barvy zelená, modrá a ţlutá. Odstíny, které jsou vhodně zvoleny, dokáţou vzbudit pocit klidu a podporují soustředění. Správná kombinace barev s jinými, vytváří vhodné psychosomatické podmínky pro přemýšlení. Tmavší odstíny modré barvy mají odrazivou schopnost, nedoporučuje se jejich pouţití v tmavých nebo na sever orientovaných prostorách. V prostorách kanceláří se nejlépe uplatňují světlé tóny, které mají vlastnost opticky rozšiřovat. Naopak šedomodré odstíny je třeba pouţívat v malém rozsahu a podpořené jinými barvami. Jejich nadměrné působení můţe vyvolat stavy úzkosti a deprese. Ze škály zelených barev se do prostor kanceláří hodí nejvíce trávově zelené odstíny, které uklidňují a vyvolávají pocit soustředění. Optimálně působí i ţlutozelené, olivové a hnědozelené odstíny. Aplikace zelených tónu ve velkém mnoţství se do prostor pracoven příliš nedoporučuje. Prostory, ve kterých jsou pouţity pouze studené tóny, působí chladně. Harmonické pracovní prostředí vytvoříme tehdy, podpoříme-li studené barvy v malém měřítku teplými, pozitivně působícími tóny. Mezi teplé barvy patří ţlutá, červená, oranţová, hnědá a fialová s větším podílem červené. Do místností určených pro duševní pracovní činnost jsou vhodné zejména sytě ţluté, medové a pískové odstíny, jinými slovy zemité tóny vycházející z přírody. Naopak červené a oranţové tóny vyvolávají pocit aktivity a napětí. Červená barva se doporučuje pouze na menší plochy a doplňky, při vyuţití této barvy na velké plochy můţe působit agresivně a unavovat. Velmi vhodnými odstíny do prostoru pracovního prostředí jsou barvy neutrální bílá, šedá a všechny odstíny hnědé. (VINÁRČIKOVÁ, J., 2001, Moderní bydlení-současný obytný interiér, 239 s.)

51

3.5.5 Mikroklima Stejně jako prostředí exteriéru má i prostředí interiéru měřitelné hodnoty jako teplotu, tlak, vlhkost, proudění vzduchu a vnitřní sluneční svit. Optimalizace těchto faktorů vytváří příjemné klima v místnosti a přispívá ke zdraví a výkonnosti člověka. Tepelná pohoda člověka nastane, vyuţívá-li tělo minimálně tělesné termoregulace. Teplota místnosti by se v létě měla pohybovat mezi 20-24°C, v zimě pak kolem 21°C (+/- 1°C). Teploty okolních ploch by se od teploty vzduchu neměly lišit o více neţ 2-3°C, jsou-li rozdíly vyšší, vzniká velký pohyb vzduchu. Pohyb vzduchu je pociťován jako průvan, který můţe být pro člověka ve větší míře nepříjemný. Příjemná relativní vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 40-50%. Při niţší vlhkosti cca 30% se začínají pohybovat částice vzduchu. Čerstvý vzduch a jeho výměna, je pro dobrou koncentraci člověka v pracovním prostředí nezbytný. Optimální je kontrolované větrání, které je méně náhodné či trvalé. Obsah CO2 je třeba vyměnit za kyslík, jinak pracovník začne pociťovat únavu. Potřeba čerstvého vzduchu na člověka je asi 32m3/hod. (NEUFERT, E., 2000, Navrhování staveb, 630 s.)

52

4

OBDOBNÁ ŘEŠENÍ NA TRHU

Na trhu je velmi omezený výběr nábytku v podobě pracovních center.

Obrázek č.41

Dětské pracovní centrum ASKO nábytek,

zdroj: http://www.asko-nabytek.cz/

Prodejce: ASKO nábytek Materiál: MDF laminovaná Barevné provedení: bílá-růţová Cena: 5 599 Kč

53

Obrázek č.42

Sekretář Hemmes, IKEA,

zdroj: http://www.ikea.com

Prodejce: IKEA Materiál: masiv BO, dřevotřísková deska Rozměry: šířka 910mm x 780mm x výška 1080 mm Barevné provedení: bílá, přírodní Cena: 5 490 Kč

54

Obrázek č.43

Pracovní místo pro notebook IKEA PS,

zdroj: http://www.ikea.com Prodejce: IKEA Materiál: ocelový plech Rozměry: šířka 700mm x hloubka 200mm x výška 600 mm Barevné provedení: bílá Cena: 1 290 Kč

55

Obrázek č.44

Rohové pracovní centrum ALVE, IKEA,

zdroj: http://www.ikea.com Prodejce: IKEA Materiál: masiv BO Rozměry: šířka 880mm x hloubka 880mm x výška 2060 mm Barevné provedení: přírodní Cena: 1 290 Kč

56

Obrázek č.45

Pracovní stůl s nástavcem, Jamall nábytek,

zdroj: http://www.jamall.cz Prodejce: Jamall nábytek Materiál: DTD-L Rozměry: šířka 1200mm x hloubka 600mm x výška 1865 mm Barevné provedení: dezén BK Cena: 5 319 Kč

57

Obrázek č.46

Sekretář s nástavcem, zdroj: http://www.nabytek-prodej.cz

Prodejce: Nábytek-prodej s.r.o. Materiál: DTD-L Rozměry: šířka 900mm x hloubka 540mm x výška 1360 mm Barevné provedení: dezén ořech Cena: 4 700 Kč

58

Obrázek č.47

Sekretář, Ebenist, zdroj: http://www.ebenist.cz

Prodejce: Ebenist Materiál: masivní dřevo Barevné provedení: přírodní Cena: zakázková výroba

59

Obrázek č.48

Kuchyňská skříň, Hobis, zdroj: http://www.helap.cz

Prodejce: Nábytek-prodej s.r.o. Materiál: DTD-L Rozměry: šířka 900mm x hloubka 600mm x výška 1750 mm Barevné provedení: dezén ořech, olše, buk, třešeň, calvados Cena: 14 270 Kč

60

5

VLASTNÍ NÁVRH KONSTRUKČNÍHO ŘEŠENÍ

5.1

Pouţité prvky nábytková kování

Nábytkové ţaluzie

Obrázek č.49

Flexibilní vodící lišta, Kooplast, zdroj:http://www.kooplast.cz

Obrázek č.50

Koncová lišta, Kooplast,

zdroj: http://www.kooplast.cz

Roletový pancíř a kluzný kolík, Kooplast, zdroj: http://www.kooplast.cz

61

Spojovací kování

Obrázek č.51

Podpěra polic Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.52

Spojka zad, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

62

Obrázek č.53

Miskový závěs, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Excentrické spojovací kování

Obrázek č.54

Dvojitý kolík, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.55

Koncový kolík pro Rastex, Hettich, zdroj:

http://www.hettich.com/cz

63

Obrázek č.56

Pouzdro pro kolík, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.57

Rastex

a

vrtací

obraz,

Hettich,

zdroj:http://www.hettich.com/cz

64

Ostatní kování

Obrázek č.58

Nábytkové kolečko Montako, zdroj: http://www.montako.cz

Obrázek č.59

Úchytka Sabina, Domestav, zdroj: http://kovaninabytkove.cz

Obrázek č.60

Průchodky Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz 65

5.2

Technický popis vlastního konstrukčního řešení Při návrhu konstrukčního řešení mobilního pracovního centra, jsem vycházela

z rešerše viz. Obrázek č. 48, kterou jsem si vybrala při průzkumu trhu. Pracovní centrum se skládá ze čtyř skříní. Jedná se o solitéry, kterou mohou v interiéru slouţit, jak kaţdý zvlášť, tak i dohromady, jako celek. Protoţe se jedná o centrum mobilní, je kaţdá skříň opatřena kolečky. Mobilita je pro takovýto nábytkový kus velice důleţitá, protoţe není dáno, ţe bude stát v interiéru na jednom místě. Konstrukční řešení bylo navrţeno co nejjednodušší, tak aby odpovídalo samotnému duchu a smyslu skříní. 5.2.1 Kontejner Základní rozměry kontejneru jsou výška 750mm, šířka 500mm a hloubka 700mm. Kontejner je vyroben z DTD-L 18, firmy Egger, odstín světle šedá. Boční plochy dílců jsou opatřeny lamino páskou Hranipex, odstín šedá hladká HU 370 14, která je z vnitřní strany opatřena lepidlem. Korpus kontejneru, je sloţen ze zad, dna, půdy a dvou boků. Vzájemné postavení dílců vůči sobě je následující: boky jsou naloţeny na dno, mezi nimi jsou vloţena záda a půda. Půda je vloţena i vůči zádům. Jednotlivé dílce jsou k sobě připevněny pomocí konfirmatů ø 5 x 50 mm a dřevěných středících kolíků ø 8 x 35, které napomáhají správnému usazení dílce. Všechny konfirmaty jsou opatřeny krytkami. Mezi boky je uloţena výškově stavitelná police umístěná na čtyřech podpěrách Univerzal 0 019 557 od firmy Hettich. V levém i pravém boku kontejneru jsou po obvodu vyfrézované dráţky, do kterých jsou vsazeny vodicí profily RB19/03 pro umístění hliníkových roletových pancířů R 25C/Al, tyto pancíře jsou spojeny pomocí kloubového mechanizmu, to nám umoţňuje vyrobit roletu libovolné délky, kaţdý druhý pancíř je osazen dvěma kluznými kolíky RC20/01, které umoţňují lepší pohyb pancířů ve vodicí liště. Na konci rolety je umístěna koncová lišta RC02/Al, rovněţ opatřena kluzným kolíkem RC23/03 a na spodní části dorazovým profilem, tato lišta zároveň slouţí i jako úchytka pro manipulaci s roletou při otvírání a zavírání korpusu kontejneru. Jedná se o roletový systém firmy Kooplast. Kontejner je opatřen nábytkovými kolečky EMI 80 Gemilux G-BR a EMI 80 Gemilux G firmy Montako, kolečka jsou připevněna ke dnu vruty ø 4 x 15 mm.

66

5.2.2 Skříň s pracovní plochou pro počítač Rozměry skříně jsou výška 1895mm, šířka 1225mm a hloubka 700mm, je vyrobena z DTD-L 18 od firmy Egger, odstín světle šedá, která má boční plochy dílců olepeny lamino olepovací páskou Hranipex, odstín šedá hladká HU 370 14odstín, která je z vnitřní strany opatřena lepidlem. Dno, boky, záda a půda jsou vůči sobě postaveny a spojeny stejným způsobem jako u kontejneru, ale vnitřní vybavení je jiné. Mezi boky jsou vloţeny dvě horizontální mezistěny připevněné konfirmaty ø 5 x 50 mm a středícími kolíky ø 8 x 35. Jedna mezistěna tvoří pracovní desku ( 600mm x 1189mm) a druhá odkládací plochu ( 420mm x 1189mm). Spojení horní horizontální a horní vertikální mezistěny je vytvořeno pomocí excentrického kování firmy Hettich, které se skládá z excentrického spojovacího kování Rastex ø 15 mm, k.č. 0 013 957, spojovacího kolíku DU 425, závit M4 x 7,8mm, k.č. 0 079 522 a plastového pouzdra č. 30, ø 10 x 10mm, k.č. 0 079 530, krytky pro Rastex, k.č. 0 071 054, barva bílá. Mezi spojeními pomocí excentrického kování jsou osazeny středící kolíky BK ø 8 x 35. Ve spodní části horní horizontální mezistěny je spojení taktéţ pomocí excentrického kování, které probíhá spodní horizontální mezistěnou a spojuje horní a spodní vertikální mezistěnu. Pro toto spojení je pouţit Rastex ø 15 mm, k.č. 0 013 957 a dvojitého kolíku DU 868, k.č. 0 079 568, Rastexy osazeny krytkami k.č. 0 071 054, barva bílá, spoj je podpořen středícími kolíky BK ø 8 x 60. Spojení dna a spodní vertikální mezistěny je provedeno stejným způsobem jako spojení horní vertikální a horizontální mezistěny za pomocí excentrického kování a středících kolíků. Za mezistěnami jsou umístěna falešná záda z lakované HDF desky tl. 4mm, odstín světle šedá, slouţící pro bezproblémové posunování ţaluzie. Falešná záda jsou vloţena do dráţky, která je vyfrézovaná v bocích skříně a uchyceny k vertikálním mezistěnám pomocí spojek zad Hettich, k.č. 0 079 661, které jsou do mezistěny připevněny eurošrouby Hettich ø 6,3 x 13mm, k.č. 0 040 007. Vedení ţaluzie je umístěno za zády, provedení stejným způsobem jako u kontejneru výše. Skříň je opatřena kolěčky EMI 80 Gemilux G-BR a EMI 80 Gemilux G firmy Montako, kolečka jsou připevněna ke dnu vruty ø 4 x 15 mm. Všechny konfirmaty jsou opatřeny krytkami ,k.č. 011 KS Pozořice, odstín šedá. Skříň je vybavena průchodkami pro kabely Hettich, odstín aluminium finiš.

67

5.2.3 Skříň kuchyňská Rozměry skříně jsou výška 1895mm, šířka 1225mm a hloubka 700mm, je vyrobena z DTD-L 18 od firmy Egger, odstín světle šedá, která má boční plochy dílců olepeny lamino olepovací páskou Hranipex, odstín šedá hladká HU 370 14, která je z vnitřní strany opatřena lepidlem. Dno, boky, záda a půda jsou vůči sobě postaveny a spojeny stejným způsobem jako u kontejneru a skříně s pracovní plochou pro PC. Stejné je i vloţení a spojení vertikálních a horizontálních mezistěn mezi sebou a korpusem. Spodní horizontální mezistěna je však z DTD-L tl. 28mm, Kronospan, 280 P, odstín šedá. Za mezistěnami jsou umístěna falešná záda z lakované HDF desky tl. 4mm, odstín světle šedá, slouţící pro bezproblémové posunování ţaluzie. Falešná záda jsou vloţena do dráţky, která je vyfrézovaná v bocích skříně a uchyceny k vertikálním mezistěnám pomocí spojek zad Hettich, k.č. 0 079 661, upevněných do mezistěny eurošroubem Hettich ø 6,3 x 13mm, k.č. 0 040 007. Vedení ţaluzie je umístěno za zády, provedení stejným způsobem jako u kontejneru a skříně výše. Vedení ţaluzie i falešná záda končí v místě styku ze spodní horizontální mezistěnou a dále nepokračují. Spodní část skříně je opatřena vloţenými dveřmi, které jsou uchyceny k bokům pomocí miskových závěsů Hettich Intermat 9943 TB43, miska ø 35mm . Pro otvírání dveří jsou pouţity úchytky Prostor ve spodní části skříně je opatřen dvěma stavitelnými policemi na podpěrách Univerzal 0 019 557 od firmy Hettich. Skříň je opatřena stejnými kolečky jako předchozí. Všechny konfirmaty jsou opatřeny krytkami, k.č. 011 KS Pozořice, odstín šedá. Skříň je vybavena průchodkami pro kabely Hettich, odstín aluminium finiš.

68

5.2.4 Skříň pro ukládání dokumentů Rozměry skříně jsou výška 1895mm, šířka 1225mm a hloubka 500 mm, je vyrobena z DTD-L 18 od firmy Egger, odstín světle šedá, která má boční plochy dílců olepeny lamino olepovací páskou Hranipex, odstín šedá hladká HU 370 14, která je z vnitřní strany opatřena lepidlem. Dno, boky, záda a půda jsou vůči sobě postaveny a spojeny stejným způsobem jako u kontejneru a skříně s pracovní plochou pro PC. Stejným způsobem jako u stolu pro PC je řešeno i vedení ţaluzie, a vloţení falešných zad, jiné je vnitřní vybavení, které se skládá z jedné vertikální a horizontální mezistěny a čtyř stavitelných polic. Mezi boky je vloţena horizontální mezistěna, která je s nimi spojena pomocí konfirmatů ø 5 x 50 mm a dřevěných středících kolíků ø 8 x 35, nachází se v horní části úloţného prostoru, mezi dno a půdu je vloţena vertikální mezistěna která je spojena z horizontální mezistěnou pomocí excentrického kování (Rastex ø 15 mm, k.č. 0 013 957, spojovacího kolíku DU 425, závit M4 x 7,8mm, k.č. 0 079 522 a plastového pouzdra č. 30, ø 10 x 10mm, k.č. 0 079 530, krytky pro Rastex, k.č. 0 071 054, barva bílá) a středících kolíků. Vertikální mezistěna a dno je spojeno pomocí konfirmatů ø 5 x 50 mm a dřevěných středících kolíků ø 8 x 35. Po levé a pravé straně mezistěny jsou umístěny dvě výškově stavitelné police, které jsou k bokům a mezistěně upevněny podpěrami Univerzal 0 019 557 firmy Hettich.

69

5.Ekonomická úvaha Vlastní ekonomická úvaha je spočítána pouze na úrovni přímých materiálových nákladů, nejsou zde připočítány reţijní náklady, pracovní síla ani jiné náklady. Podrobné vyčíslení viz. THN.

Náklady na jednotlivé skříně: Kontejner

2 425 Kč

Skříň kuchyňská

7 777 Kč

Skříň na dokumenty

10 648 Kč

Skříň s pracovní plochou pro počítač

13 491 Kč

Souhrná cena za celé pracovní centrum v úrovni přímých materiálových nákladů je 34 341 Kč. Cenu kompletu výrazně ovlivňuje ţaluziový systém, který je poměrně drahý.

70

5.3

Moţné varianty řešení

Navrţené centrum je moţno dále dovybavit. Současné řešení je bez osazení dřezem a baterií, osvětlením a vestavěnou lednicí. Protoţe by toto vybavení značně zvýšilo cenu skříní, je moţné jej dodat na poţadavek zákazníka. Dále si můţe zákazník zvolit, vzhled laminované dřevotřískové desky a druh úchytek.

Obrázek č.61

Pracovní centrum DTD-L 18, barva šedá

71

Obrázek č.62

Vizualizace Pracovního centra, DTD-L 18, barevná varianta

zelená

Obrázek č.63

Ukázka dalších možností barevných řešení DTD-L firmy Egger

72

Obrázek č.64

Skříň k ukládání dokument

Obrázek č.65

Skříň s pracovní plochou pro počítač

73

Obrázek č.66

Skříň s možností využití a dovybavení jako kuchyň

Obrázek č.67

Kontejner 74

6

DISKUZE Při zkoumání teoretických poznatků a pramenů v souvislosti s tímto typem

nábytkového vybavení jsem zjistila, ţe není v současné době příliš řešen. Nejsou ţádné konkrétní parametry a specifikace pro toto nábytkové zařízení. Proto jsem musela vycházet z různých typů nábytkového vybavení, které svým účelem plní poţadavky na pracovní centrum. Jednalo se zejména o úloţné systémy, tedy skříňový nábytek, stolový nábytek, a kuchyňské skříně. Při volbě rozměrů skříní pracovního centra jsem se drţela rozměrů předmětů, pro které mají slouţit a účelu jejich pouţití. Je dobré se zamyslet nad tím, je-li vhodné v dnešní době tento typ nábytku řešit. Přesto, ţe je trendem, vybavovat kancelářské prostory a prostory pracoven nábytkem, který je přesně určen pro danou činnost, prostory kanceláří jsou spíše vzdušné a nábytkové kusy prostorné pro pohodlné uţívání, ne všichni pracovníci mají moţnost dovolit si pěkné velké kanceláře, které bývají značně finančně náročné. Při průzkumu trhu jsem se zaměřovala na sekretáře a pracovní stoly pro PC, které jsou svým zaměřením skříním pro pracovní centrum nejbliţší. Nábytkové centrum tedy vychází z tvarosloví kuchyně do kanceláře od firmy Hobis, která svým konstrukčním řešením a tvaroslovím byla nejblíţe poţadavkům na pracovní centrum. Největší nabídku sekretářů a multifunkčních kompaktních skříní, či pracovních koutů měla společnost IKEA, které z tohoto hlediska poskytuje největší nabídku řešení nábytku do malých prostor. Jinak byl při průzkumu trhu výběr takovéhoto typu nábytku velmi malý u většiny společností ţádný. Při

volbě

materiálu

a

konstrukčních

prvků,

se

nejčastěji

pouţívají

demontovatelné spoje, pomocí kolíků, konfirmatů a excentrického kování. Nejčastěji pouţívaným materiálem je DTD-L, v jednobarevných provedeních, či dezénech imitujících dřevo. Méně častěji, se u běţně dostupného kancelářského nábytku setkáváme s kusy z masivního dřeva - spárovky, laťovky atd. Setkáme se však i s kombinacemi skla a kovu. Cenová kategorie nábytku slouţící podobnému účelu jako pracovní centrum se pohybuje mezi 5 000-10 000Kč.

75

Protoţe se jedná o nábytek slouţící pro více funkcí, nemůţeme od něj očekávat, takový komfort, jako od nábytku slouţícímu výhradně svému účelu, toto znevýhodnění je dáno především omezenými rozměrovými moţnostmi, které nám pracovní centra poskytují.

76

7

ZÁVĚR Cílem této práce bylo navrhnout funkční konstrukční řešení mobilního

pracovního centra, které má svým uţivatelům poskytnout dostatečný komfort při uţívání. Samotnému konstrukčnímu řešení předcházelo podrobné prozkoumání dané problematiky a poţadavků na nábytek samotný. V první části práce jsem se zabývala historickými kořeny a vývojem nábytkového centra. Samotné pracovní centrum se v historii nevyuţívalo. Zpočátku pouţívali lidé pro duševní práci zejména stoly, které byly v průběhu časů obohacovány o nejrůznější vybavení, jako zásuvky, přihrádky, nástavce s policemi. Později se začaly objevovat kredence, propojením kredenců a stolů začali vznikat sekretáře, které jsou nejpodobnější pracovnímu centru. Sekretáře se začali objevovat aţ v 18. století, takţe jejich historie není příliš dlouhá. Další nedílnou součástí zkoumání teoretických informací je i pohled na člověka samotného, protoţe nábytek slouţí zejména člověku, je nezbytné vycházet z poznatků o lidském těle, které nám dávají vědní obory ergonomie a antropometrie. Další část práce byla zaměřena na pracovní prostředí ve smyslu prostorových nároků, barevnosti, osvětlení a materiálů. Při průzkumu trhu bylo zjištěno. Ţe sortiment nábytku je zaměřen spíše na pracovní centra ve formě psacího stolu s moţností uloţení PC sestavy a dalších předmětů potřebných k pracovní činnosti, tato řešení jsou však otevřená, nelze je uzavřít, nemůţeme tak skrýt rozloţenou práci před návštěvou a ochránit uloţené předměty před prachem a nečistotami. Vlastní konstrukční řešení je vytvořeno z laminovaných dřevotřískových desek tl.18mm, spojených pomocí demontovatelného kování. Skříně jsou vybaveny dle účelu pouţití, opatřeny nábytkovými ţaluziemi pro snadné uzavření a kolečky pro dobrou mobilitu.

77

CONCLUSION The aim of this work was to design a functional design of mobile work center, which is to provide our users with sufficient comfort in use. The actual design solution was preceded by a detailed examination of the issues and requirements for the furniture itself. In the first part I have dealt with historical roots and development center furniture. The actual work center is not used in history. Initially, people used to intellectual work, especially tables, which change over time and were enriched by a variety of equipment such as drawers, shelves, shelves with attachments. Later he began to discover a cupboard, a cupboard and linking tables were set up cabinets, which are most similar to the work center. The secretary began to appear in 18th century, so their history is too long. Another integral part of the theoretical examination of information and look at the man himself, because the furniture is especially humans, it is necessary to build on the knowledge of the human body, which gives us the sciences of ergonomics and anthropometry. Another part focuses on the working environment according to space requirements, color, lighting and materials. The market was established. That range of furniture is focused more on the work center in the form of a desk with space for computer reports, and other items needed for work, these solutions are open, they are not close, so we can not hide the distribution of work before and protect stored items from dust and impurities. Custom design is made of laminated chipboard tl.18mm associated with demontovatelného fittings. Cabinets are equipped according to purpose, furnishing fitted blinds for easy closure and wheels for good mobility.

78

8

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ 1. DLABAL, S. Variabilní bydlení a skříňové příčky. Praha: ÚBOK, 1960. 79 s. 2. DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. 3. POŠTULKOVÁ, Ľ. - TEPLANOVÁ, E. Typológia : zariaďovacích prvkov verejného a pracovného interiéru. II. Zvolen: Technická univerzita, 2008. 138 s. ISBN 978-80-228-1950-3. 4. OŠTULKOVÁ, L. Typológia zariaďovacích prvkov bytu, člověk-priestornábytok. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2007. 174 s. ISBN 97880-228-1797-4. 5. BRUNECKÝ, P. - HOLOUŠ, Z. - PACOVSKÝ, J. - MÁCHOVÁ, E. ČSN 01 3610 - Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu.2008 6. HOLOUŠ, Z. - MÁCHOVÁ, E. - KOTÁSKOVÁ, P. Odborné kreslení : pro učební obor Truhlář. Praha: Informatorium, 2008. 103 s. ISBN 978-807333-069-9. 7. LEINVEBER, J. - VÁVRA, P. Strojnické tabulky : pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 3. vyd. Úvaly: ALBRA, 2006. 914 s. ISBN 807361-033-7. 8. KANICKÁ, L., 2006, Studijní text 9. NEUFERT, P. Navrhování staveb. Praha: Consulinvest, 2000. 10. GILBERTOVÁ, S. -- MATOUŠEK, O. Ergonomie : optimalizace lidské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 239 s. ISBN 80-247-0226-6. 11. MILLER,J,. 2005. Nábytek-světové slohy od anitky až po současnost, 1. vyd., 560 s. 12. VINÁRČIKOVÁ, J., 2001, Moderní bydlení-současný obytný interiér, 239 s. 13. ČSN 90 0100: Nábytek - Bezpečnostní poţadavky 14. ČSN 01 3610 - Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu

Internetové zdroje http://www.starovekyegypt.net http://bydleni.centrum.cz/ http://www.kancelarska-zidle.cz http://www.zidle-nabytek.cz http://www.kancelarsky-nabytek-praha.cz http://artmight.com http://thearchitectstake.com 79

http://www.sklobendl.cz http://www.skrinove-dvere.cz http://www.zastreseno.cz http://shop.staviva.cz http://cz-jyderup.cz http://www.sobnabytek.cz http://www.kron.cz http://www.nabytek-drenap.cz http://www.shs-design.cz http://www.mojenovakancelar.cz http://www.alax.cz http://www.plexisklo.eu http://www.gstechnik.cz http://www.eko-interier.cz http://www.ceskykutil.cz http://www.datart.cz http://drezy.heureka.cz http://www.onlineshop.cz www.ikea.com/cz http://www.asko-nabytek.cz/ http://www.jamall.cz http://www.nabytek-prodej.cz http://www.ebenist.cz http://www.helap.cz http://www.kooplast.cz http://www.hettich.com/cz http://www.montako.cz 80

http://kovaninabytkove.czhttp://www.starovekyegypt.net http://bydleni.centrum.cz/

81

9

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek č.1

Dřevěné

křeslo

z období

vlády

Ramesse,

zdroj:

http://www.starovekyegypt.net Obrázek č.2

Psací stroj Olivetti, zdroj: http://myrthco.com

Obrázek č.3

Rozměry pracovní plochy, zdroj: POŠTULKOVÁ,L., 2007, Typológia

zariaďovacích prvkov interierov, 2.vydání, 174 s. Obrázek č.4

Pracovní stůl s polohovací deskou, zdroj: http://bydleni.centrum.cz/

Obrázek č.5

Pracovní ţidle, zdroj: http://www.kancelarska-zidle.cz

Obrázek č.6

Rozměry pracovní ţidle, zdroj: POŠTULKOVÁ,L., 2007, Typológia

zariaďovacích prvkov interierov, 2.vydání, 174 s. Obrázek č.7

Skříň do kanceláře, zdroj: http://www.zidle-nabytek.cz

Obrázek č.8

Rozměry úloţných prostor, zdroj: POŠTULKOVÁ,L., 2007, Typológia

zariaďovacích prvkov interierov, 2.vydání, 174 s. Obrázek č.9

Správná poloha při sezení, zdroj: http://www.kancelarsky-nabytek-

praha.cz Obrázek č.10

Nesprávná poloha při sezení, zdroj: http://www.kancelarsky-nabytek-

praha.cz Obrázek č.11

Lidská figura, LEONARDO DA VINCI, zdroj: http://artmight.com

Obrázek č.12

Modulor, LE CORBUSIER, zdroj: http://thearchitectstake.com

Obrázek č.13

Rozměry

postavy

stojícího

člověka,

zdroj:

DLABAL,

S.,

DLABAL,

S.,

KITTRICHOVÁ, E., a kol., 1978. Nábytek-člověk bydlení 178s. Obrázek č.14

Rozměry

postavy

sedícího

člověka,

zdroj

KITTRICHOVÁ, E., a kol., 1978. Nábytek-člověk bydlení 178s. Obrázek č.15

Sklo tlačené, zdroj: http://www.sklobendl.cz

82

Obrázek č.16

Vzorník barevného skla, zdroj: http://www.skrinove-dvere.cz

Obrázek č.17

Skleněný stůl pod PC sestavu, zdroj: http://www.zastreseno.cz

Obrázek č.18

Spárovka, zdroj: http://shop.staviva.cz

Obrázek č.19

Bukové spojovací prostředky, zdroj: http://cz-jyderup.cz

Obrázek č.20

Nábytek z masivu, zdroj: http://www.sobnabytek.cz

Obrázek č.21

Dřevotřísková deska, zdroj: http://www.kron.cz

Obrázek č.22

Dřevovláknité desky, zdroj: http://www.nabytek-drenap.cz

Obrázek č.23

Vzorník dezénů laminovaných desek,

zdroj: http://www.shs-

design.cz Obrázek č.24

Kancelářský stůl DTD-L, zdroj: http://www.mojenovakancelar.cz

Obrázek č.25

Zahradní křeslo z lisovaného polypropylenu, zdroj: http://www.alax.cz

Obrázek č.26

Vzorník barev plexiskla, zdroj: http://www.plexisklo.eu

Obrázek č.27

Umělý kámen, zdroj: http://www.plexisklo.eu

Obrázek č.28

Plech z nerezové oceli, zdroj: http://www.gstechnik.cz

Obrázek č.29

Nábytková úchytka, zdroj: http://www.eko-interier.cz

Obrázek č.30

Nábytkové kování, zdroj: http://www.ceskykutil.cz

Obrázek č.31

Mikrovlná trouba, zdroj: http://www.datart.cz

Obrázek č.32

Varná konvice, zdroj: http://www.datart.cz

Obrázek č.33

Dřez s odkapávací plochou, zdroj: http://drezy.heureka.cz

Obrázek č.34

LCD monitor, zdroj: http://www.datart.cz

Obrázek č.35

Počítačová skříň, zdroj: http://www.datart.cz

Obrázek č.36

Klávesnice, zdroj: http://www.onlineshop.cz 83

Obrázek č.37

Notebook, zdroj: http://www.datart.cz

Obrázek č.38

Multifunkční tiskárna, http://www.datart.cz

Obrázek č.39

Pořadače na časopisy, http://www.ikea.com/cz

Obrázek č.40

Pákový pořadač, zdroj: http://www.kancelarskepotreby.cz

Obrázek č.41

Dětské pracovní centrum ASKO nábytek,

zdroj: http://www.asko-

nabytek.cz/ Obrázek č.42

Sekretář Hemmes, IKEA, zdroj: http://www.ikea.com

Obrázek č.43

Pracovní místo pro notebook IKEA PS,

Obrázek č.44

Rohové pracovní centrum ALVE, IKEA,

zdroj: http://www.ikea.com

Obrázek č.45

Pracovní

nábytek,

stůl

s nástavcem,

Jamall

zdroj: http://www.ikea.com

zdroj:

http://www.jamall.cz Obrázek č.46

Sekretář s nástavcem, zdroj: http://www.nabytek-prodej.cz

Obrázek č.47

Sekretář, Ebenist, zdroj: http://www.ebenist.cz

Obrázek č.48

Kuchyňská skříň, Hobis, zdroj: http://www.helap.cz

Obrázek č.49

Flexibilní vodící lišta, Kooplast, zdroj:http://www.kooplast.cz

Obrázek č.50

Koncová lišta, Kooplast,

zdroj: http://www.kooplast.cz

Roletový pancíř a kluzný kolík, Kooplast, zdroj: http://www.kooplast.cz Obrázek č.51

Podpěra polic Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.52

Spojka zad, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.53

Miskový závěs, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.54

Dvojitý kolík, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.55

Koncový kolík pro Rastex, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

84

Obrázek č.56

Pouzdro pro kolík, Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.57

Rastex a vrtací obraz, Hettich, zdroj:http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.58

Nábytkové kolečko Montako, zdroj: http://www.montako.cz

Obrázek č.59

Úchytka Sabina, Domestav, zdroj: http://kovaninabytkove.cz

Obrázek č.60

Průchodky Hettich, zdroj: http://www.hettich.com/cz

Obrázek č.61

Pracovní centrum DTD-L 18, barva šedá

Obrázek č.62

Vizualizace Pracovního centra, DTD-L 18, barevná varianta zelená

Obrázek č.63

Ukázka dalších moţností barevných řešení DTD-L firmy Egger

Obrázek č.64

Skříň k ukládání dokument

Obrázek č.65

Skříň s pracovní plochou pro počítač

Obrázek č.66

Skříň s moţností vyuţití a dovybavení jako kuchyň

Obrázek č.67

Kontejner

85

PŘÍLOHY

10 

Výkresová dokumentace



Kusovník



THN

86