MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku design a bydlení. Psychologie designu Diplomová práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku design a bydlení

Psychologie designu Diplomová práce

2013/2014

Bc. Monika Veselá

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Psychologie designu vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. O vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne

…………………………………………………….. podpis

Poděkování Moje poděkování patří všem, kteří mi byli oporou při napsání diplomové práce. V první řadě Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. za motivaci a odborné vedení práce. Dále doc. PhDr. Daně Linhartové, CSs. za pomoc při pochopení a ujasnění dané problematiky. Moje díky patří MDDr. Aleně Šedové, za poskytnutí přístupu do prostorů důležitých k vypracování praktické části práce. V neposlední řadě děkuji své milované rodině a blízkým za podporu nejen při zpracování diplomové práci, ale i po celý průběh mého studia.

Jméno studenta: Bc. Monika Veselá Název práce: Psychologie designu

Abstrakt: Práce se zabývá psychologií designu, tj. vysvětlení základních pojmů kognitivní psychologie, jako například myšlení, způsoby vnímání a vytváření mentálních map, z které vycházejí různé principy tvůrčího myšlení. Práce se dále zaměřuje na působení jednotlivých aspektů designu předmětů a interiérů na psychiku člověka, a jakým způsobem jejich změny ovlivňují celkový komfort. Poslední část práce je věnována aplikaci těchto poznatků na část veřejného interiéru, konkrétně čekárny zubních lékařů. Ukázkové studie jsou doplněny názornými vizualizacemi.

Klíčová slova: Čekárna, použitelnost, psychologie designu, psychologie interiéru, působení designu, uživatelsky přívětivý design

Name of student: Bc. Monika Veselá Name of thesis: Psychology of design

Abstract: This Master’s thesis deals with Psychology of design, explains basics of cognitive psychology, e.g. thinking, types of perception and creating mental maps, of which the design principles consist. The thesis describes effects of design and interior aspects and their impact on human mind, behavior and well-being. These interactions are used in various studies of public interior, specifically dentist’s waiting rooms. Designs of these interiors are processed in 3D visualizations.

Key words: Friendly-use design, impact of design, psychology of design, psychology of interior, usability, waiting room

OBSAH 1.

Úvod ......................................................................................................................6

2. Cíl a metodika práce .................................................................................................7 2.1 Cíl práce ............................................................................................................7 2.2 Metodika práce ..................................................................................................7 3.

Kognitivní psychologie...........................................................................................8 3.1 Vnímání (percepce) ............................................................................................9 3.1.1 Smyslové vnímání jako proces poznávání ................................................. 10 3.2 Myšlení ............................................................................................................ 11 3.2.1 Paměť ....................................................................................................... 12 3.2.2 Pozornost .................................................................................................. 13

4.

Gestaltismus (tvarová psychologie) ...................................................................... 14 4.1 Vnímání objektů .............................................................................................. 15 4.1.1 Teorie vnímání objektů ............................................................................. 16 4.1.2 Teorie vnímání prostoru ............................................................................ 18

5.

Mentální mapy ..................................................................................................... 19 5.1 Mapování ......................................................................................................... 19 5.2 Jednání za účelem akce .................................................................................... 20

6.

Principy designu ................................................................................................... 22 6.1 Přirozená evoluce designu ................................................................................ 22 6.2 Zásady dobrého designu (Dieter Rams) ............................................................ 23 6.3 Uživatelsky přívětivý design (Donald A. Norman) ........................................... 24 6.3.1 Viditelnost ................................................................................................ 25 6.3.2 Účelovost .................................................................................................. 25 6.3.3 Mapování .................................................................................................. 28 6.3.4 Chybování................................................................................................. 31 6.4 Design pro osoby se speciálními požadavky..................................................... 32 6.5 Priming ............................................................................................................ 33

7.

Vlastnosti vnitřního prostoru Veřejný interiér..................................................................................................... 35 7.1 Psychologické vlastnosti prostředí.................................................................... 38 7.2 Fyzikální vlastnosti prostředí/produktů ............................................................ 40 7.3 Světlo .............................................................................................................. 41 7.3.1 Typy osvětlení........................................................................................... 41 7.3.2 Intenzita a kontrast .................................................................................... 43 7.3.3 Směr osvětlení........................................................................................... 46

7.4 Barvy ............................................................................................................... 48 7.4.1 Působení barev .......................................................................................... 49 7.5 Zvuk ................................................................................................................ 54 7.5.1 Působení zvuku ......................................................................................... 55 7.6 Vzduch ............................................................................................................ 57 7.7 Materiál ........................................................................................................... 58 7.8 Rostliny v interiéru .......................................................................................... 62 7.9 Značení ............................................................................................................ 63 7.9.1 Psaný text .................................................................................................. 63 7.9.2 Piktogramy................................................................................................ 64 7.9.3 Hmatové prvky.......................................................................................... 64 8.

Návrh veřejného interiéru Čekárna zubního lékaře ........................................................................................ 65 8.1 Popis stávajícího stavu prostoru ....................................................................... 66 8.1.1 Zaměření prostoru čekáren ........................................................................ 67 8.1.2 Stávající půdorysné řešení ......................................................................... 67 8.2 Návrh nové dispozice ....................................................................................... 71 8.3 Orientace v prostoru......................................................................................... 74 8.4 Osvětlení.......................................................................................................... 76 8.5 Barevnost ......................................................................................................... 78 8.6 Tvary (textura) a materiál ................................................................................. 82 8.7 Živý prvek ....................................................................................................... 85 8.8 Ostatní prvky ................................................................................................... 86 8.9 Konečný návrh ................................................................................................. 87

9.

Diskuze ................................................................................................................ 89

10. Závěr .................................................................................................................... 91 11. Summary .............................................................................................................. 92 12. Zdroje ................................................................................................................... 93 12.2 Literární zdroje ................................................................................................ 93 12.3 Internetové zdroje ............................................................................................ 97 12.4 Přednášky a konzultace .................................................................................... 99 12.5 Zdroje obrázků ................................................................................................. 99 13. Seznam obrázků ................................................................................................. 104 14. Seznam tabulek .................................................................................................. 107

1. ÚVOD Na každého člověka působí prostředí, ve kterém se pohybuje více, než by si byl ochoten připustit. Některé poznatky vnímá automaticky nevědomě, jiné vědomě. Každý vjem je příčinou formování člověka po celý život. Je důležité si uvědomit, že právě lidská psychika je jedním z nejrozsáhlejších fungujících systémů, který zároveň ovlivňuje každodenní rozhodování a prožívání světa právě podle toho, jak je stimulován. Na člověka působí veškeré podněty, které je schopen poznávat smysly a rozumem. I když lidská mysl funguje stejnými způsoby a je založena na stejných principech, každý vnímá jednotlivé signály rozdílně. Široké spektrum vnímání a myšlení je dáno mnoha kombinacemi působících podnětů a jejich přijímání všemi smysly dohromady. Environmentální psycholožka Sally Augustin (2009) celé odvětví psychologie designu označuje jako „Place science“. Tedy vědu, která zkoumá, jak předměty a prostředí psychologicky ovlivňují člověka a jaké dopady na vnímání jednotlivé změny prostředí způsobí. Tato věda je složena z částí psychologie, biologie, architektury, interiérového designu, sociologie, ale i fyziky, chemie a antropologie. Odvětví by mělo slučovat informace o působení barev, tvarů, vůní, textur, rozmístění nábytku, výšky místností, zvuků, tvarů a všeho ostatního, co se kolem člověka nachází. Práce popisuje ty vlastnosti designu, které člověka nejvíce ovlivňují při interakci s předměty nebo prostory. Jedná se například o působení tvarů, materiálů, barev ale i o míře použitelnosti předmětů, se kterými se člověk každodenně setkává. Tím je totiž ovlivněna i celková psychická pohoda jedince. Předměty by neměly uživatele omezovat v používání, spíše mu mají práci ulehčovat anebo činit příjemnou. Proto by se již při navrhování měly jednotlivé aspekty zvážit a vyhodnotit jejich důležitost a působení.

6

2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1

Cíl práce

Cílem práce je podat ucelený pohled na problematiku psychologie designu, jejíž vliv by si měl uvědomit každý designér již při procesu navrhování. Práce shrnuje vybrané poznatky o kognitivní psychologii, která tvoří základ potřebný k porozumění psychologie designu. Jsou zmíněny důležité principy tvůrčího myšlení, vlivy působení různých vlastností předmětů a prostředí a jejich modifikace ovlivňující psychiku člověka. Závěr práce je věnován ukázkové aplikaci zjištěných poznatků na část veřejného interiéru.

2.2

Metodika práce

V první části diplomové práce jsou ujasněny základní pojmy poznávacích procesů (vnímání, myšlení) a psychických stavů člověka (pozornost, paměť), které jsou potřebné k pochopení navazujících kapitol o principech designu a designové tvorbě. Poznatky byly zjišťovány z odborné literatury a konzultacemi s doc. PhDr. Danou Linhartovou, CSs. Dále jsou řešeny základní vlastnosti interiérů i předmětů, a jejich vliv na lidské vnímání a působení. Poznatky jsou přiblíženy i na již provedených, převážně zahraničních studiích. Poslední část je věnována návrhu veřejného interiéru, který vychází z aplikace získaných poznatků. Pro lepší přehled jsou vypracovány vizualizace možných řešení s popisem vlivu na člověka. Vizualizace byly zpracovávány v programu Autodesk 3Ds Max Design 2013.

7

3. KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE Kognitivní psychologie je věda, která studuje vědomí a duševní procesy, na kterých závisí chování jedince.

Vymezení základních pojmů k orientaci o psychice člověka: a) Psychické procesy (poznávací, citové a volní), které probíhají v řádech sekund b) Psychické stavy (rozpoložení), probíhající v minutách až hodinách. Patří sem např. pozornost, paměť, únava, i stres c) Psychické vlastnosti (dny až léta), kam patří schopnosti, vědomosti, návyky, motivace

Kognitivní psychologie se zaměřuje na poznávací procesy člověka. Studuje vědomí, vnímání, duševní procesy podmiňující chování, myšlení, zapamatování, posuzování a následné rozhodování. Smyslové i rozumové poznávání je součástí intelektuálního vývoje každého člověka. Poznáváním smysly je dosaženo vnímáním pomocí vjemů (psychické poznávání smyslové). Rozumovým poznáváním získává člověk myšlenky procesem myšlení (psychické poznávání rozumové). Právě mezi těmito dvěma principy poznávání funguje lidská představivost, díky které vznikají představy. Ty mohou být paměťové, které již člověk zná, nebo fantazijní. (Linhartová, 2014) Dle Karla R. Poppera, jak uvádí Švancara (1994), vnímá člověk svět ve třech rovinách. První z nich je svět reálný, který existuje i bez lidí. Je objektivní a má svůj řád. Druhým světem je ten, který získává člověk ze smyslových vjemů a emocí. Jde o subjektivní prožívání první roviny světa. Poslední třetí rovinou je oblast řeči a pojmů, symbolů, asociací, myšlenek a zkušeností.

Dívejte se na život dětskýma očima. Henri Matisse

8

3.1

Vnímání (percepce)

Vnímání je bez výjimky základním procesem orientace každého jedince. Vytváří komplexní obrazy vnějšího světa, díky kterým je následně člověk schopný reagovat. Je to nekonečná množina podnětů z prostředí, které člověk poznává, organizuje a dává jim smysl a řád. Člověk získává znalosti o světě zcela automaticky, jiné porovnává s již poznanými zkušenostmi anebo rozeznává nové poznatky. Nikdo však není schopen zpracovat veškeré podněty, které slyší, vidí, čichá, hmatá. Mnohdy má jedinec problém porozumět například i dvěma akustickým zvukům působícím dohromady. (Švancara, 1994)

Vnímání je ovlivněno objektivně nebo subjektivně: a) Objektivní vjemy: vše, co je tvořeno elementárními částicemi a vlněním a vším co je z nich složeno b) Subjektivní vjemy: jsou dány samotným člověkem, rizikem je, že může docházet i k tzv. falešným alarmům, kdy jedinec zpracuje signál, aniž by byl vysílán

Vjem je složen z jednotlivých podnětů. Je ovlivněn kvalitou smyslových orgánů, ale i na základě dosavadních zkušeností jedince, jeho znalostech, postojích, vztazích či aktuálním emočním stavu. Jinak budou vnímat děti a senioři, doktoři a konstruktéři, člověk hladový, nervózní atd. To, jak člověk zaznamenává jednotlivé podněty, je také dáno jejich intenzitou a subjektivitou. Každá osobnost dává přednost (automaticky nebo vědomě) jiným jevům a je tedy důležité chápat styl vnímání s dalšími psychickými procesy právě s vazbou na osobnost. (Pokorný, 2004) Pokud je člověk ve stavu dobré nálady, vnímá okolnosti pozitivně, pokud má však rozmrzelou náladu, mívá tendence k negativnímu vnímání. (Kohoutek, 2002)

9

3.1.1 Smyslové vnímání jako proces poznávání Obrazy vydají za tisíc slov.

Základem poznávání je působení odrazů předmětů a jevů na smyslové orgány, které se stávají receptory daných podnětů. Jednotlivé smysly jsou citlivé na různé vlnové délky světla, zvuku, na čich, dotyk, tepelnou pohodu, bolest, vibrace, apod. Tato citlivost je pak vedena nervy až do mozku. Většina vjemů vzniká spojením jednotlivých smyslových percepcí. Jedná se tedy o komplexní obrazy, které představují souhrn vlastností daného předmětu nebo jevu jako celku. (Kohoutek, 2002) Smyslové vnímání vytváří pouze vnější poznání světa. Je však důležitým předpokladem pro porozumění vnímání a myšlení. Kostroň (2011) například udává, že veškeré vizuální představy se vyvíjejí v pozdějším věku a že jim dávají význam právě až haptické zkušenosti s danými předměty. Vjemy odpovídají na tři základní otázky o rozpoznání objektů, vnímání prostoru a vnímání pohybu, k čemuž dopomáhají: a) Distanční analyzátory: informují o dálce a hloubce, např. zrak, sluch b) Kontaktní analyzátory: ty vjemy, které přicházejí do styku s lidským tělem, např. hmat, chuť, čich

obr 1 Schéma vazeb kognitivního systému (převzato Švancara, 1994)

10

Jednotlivé vjemy (akustické, optické a hmatové) vznikají v časovém rozpětí kolem 0,2 sekundy. Nejvíce vjemů získává člověk právě díky zrakové percepci (až 80 % informací, proto je i nejvíce prozkoumaná). Vizuální vjem dává člověku velké množství informací a zapojuje se během něj velká část šedé kůry mozkové. Zrakové vjemy vytvářejí mnohé asociace a podporují kreativní myšlení (Buzan, 2012). Buzan (2012) uvádí jako příklad experiment uznávaného psychologa Ralpha Habera. Účastníkům testu promítal sérii 2560 fotografií (1 obrázek za 10 sekund). Promítání bylo rozděleno do několika dní. Poté bylo zkoumáno, kolik si účastníci pamatují – byl jim vždy ukázán pár fotografií, jedna z nich, kterou již viděli a druhá nová, ale tematicky podobná. Lidé určili správně 85 – 95 % fotografií, což svědčí o obrovské kapacitě, kterou je člověk schopen pomocí vizuální paměti získat a pamatovat si. Haber s experimentem pokračoval, promítal fotografie i za menší časový úsek, některé například při rozeznávání i zrcadlově otočil, výsledek byl opět na podobně vysoké úrovni.

3.2

Myšlení

Pokud je smyslové vnímání nedostatečné je nutno dle Pokorného (2004) zapojit do procesu poznávání myšlení, které umožňuje vysvětlovat vlastnosti a spojitosti mezi jednotlivými jevy; řeší problémy i praktickou činnost člověka. Každá hemisféra mozkové kůry řídí jednu polovinu těla a rozděluje rozumové funkce. Obě poloviny mozku mezi sebou komunikují a podílejí se na chování. Převážná část lidí má typickou dominantnost jedné poloviny, avšak dle výzkumů je dokázáno, že každou část mozku lze cvičit a zlepšovat tím výkonnost obou hemisfér. V různých fázích řešeného problému je zapojována levá nebo pravá část hemisféry. K řešení problému nalézá člověk alternativy – divergentní myšlení, poté je zváží a vybere správné řešení – konvergentní myšlení. (Chadt, 2009)

a) Konvergentní myšlení (vertikální, logické) Levá hemisféra je spojená s logikou, řečí, analytickým myšlením a racionalitou. Je pomalejší, protože probíhá v logické posloupnosti jednotlivých uvědomělých kroků. Preferuje předem dané řešení a postupy.

11

b) Divergentní myšlení (laterální, intuitivní) Pravá hemisféra reprezentuje intuici, emoce, umění a kreativitu, představivost, ale i vnímání prostoru, perspektivy a barev. Je rychlejší než levá, pracuje různými směry nespojitě, alternativně a skokově díky asociacím; pracuje především s obrazy a symbolikou. Tvoří nové myšlenky díky vjemům.

Dle knihy Pojednání o lidském myšlení (2005) se jednotlivé kroky myšlení člení: -

Symetrie: stane se to díky rovnováze

-

Extrapolace: bude to pokračovat díky dané posloupnosti

-

Eliminace: nepatří to do skupiny, protože se nevyznačuje určitým znakem

-

Kombinatorika: možná kombinace a doplnění k získání něčeho

-

Trojčlenka: má se k tomu, jako ono se bude mít k onomu

-

Sylogismus: pokud něco má vztah k onomu, stejně jako ono se má k tamtomu, pak se něco má stejně k tamtomu

a další

3.2.1 Paměť Pamětí se rozumí schopnost člověka uchovat si předešlé informace. Každý člověk je jiný a také má jinou paměť. Někomu se lépe pamatují slova (paměť slovně logická), jinému obrazy a schémata (názorně obrazná paměť). Paměť může být ultrakrátká, krátkodobá a dlouhodobá, dle časových úseků, jak dlouho si člověk informace uchová. Kolem 70 % osob upřednostňuje zrakové vnímání, tedy obraznou paměť. Paměť pro obrazy a slova je nadřazená a pomáhá ke snadnějšímu a přesnějšímu vybavování informací. (Lidwell, 2011) Paměť souvisí také s motivací člověka. Nejsnáze dojde k zapamatováním, pokud se podnět opakuje, nebo zanechá silný emoční efekt anebo je daný problém vysvětlen posloupností příběhu. (Kohoutek, 2002)

12

3.2.2 Pozornost Samotné vnímání je ovlivněno pozorností. Neustále probíhají automatické procesy, které člověk neovlivňuje (např. dýchání, mrkání očí). Pozornost je koncentrací vědomí na určitý předmět nebo děj. Touto selektivní pozorností pak dochází k ignoraci dění v okolí. Kvalitou pozornosti je pak ovlivněna i efektivnost vnímání. Jako příklad může posloužit i proces fotografování. Nejprve fotograf zvolí předmět, který chce zachytit a umístí jej do hledáčku. Tedy vyčlení vybraný předmět z okolí. Poté zaostří objektiv. Analogie s koncentrací lidského vědomí a pozornosti. (Švancara, 1994) Norman (2010) upozorňuje, že právě soustředění se na určitý problém musí brát v úvahu i designéři při tvorbě svých návrhů. Může totiž nastat to, že se zaměří při své tvorbě na určitý faktor (estetika, použitelnost) a při tom opomenou věnovat dostatečnou péči jinému (bezpečnost, vyrobitelnost).

13

4. GESTALTISMUS (TVAROVÁ PSYCHOLOGIE) Gestaltismus je předchůdcem kognitivní psychologie, z hlediska poznávání je důležitou součástí lidské psychiky a je nutné jej zde zmínit. Tvarová psychologie vychází z toho, že člověk automaticky hledá tvary nejjednodušší, nejstabilnější, nejlepší a celistvé. Má tendence dokončovat neúplné tvary. Celky totiž tvoří přirozeně fungující prvky a formy.

Gestaltismus zkoumá interakce tvarů v různých prostředích (Sternberg, 2009): -

Figura a pozadí

-

Symetrie: zrcadlová, rotační, posunutí, v historii měřítkem krásy vyjadřující rovnováhu, harmonii a stabilitu; obr 2 ukazuje kombinaci symetrií použitých v architektuře

obr 2 Kombinace symetrií, katedrála Notre Dame

-

Zákon pokračování: tendence plynulého spojování prvků; obr 3 ukazuje ucelenou krychli, i když její hrany neexistují

obr 3 Ucelení tvaru bez ostrých hranic

obr 4 Spojování podobných tvarů

14

-

Podobnost: spojování podobných předmětů; obr 4: člověk vidí linii díky spojení tvarů hvězd do jedné linie

-

Blízkost: předměty, které jsou blíže, vnímá člověk jako celek

-

Uzavření: sklon ucelování předmětů, i když nemají ostré hranice, obr 5 ukazuje využití tohoto principu v návrhu jednoduchého loga. I když nemá tužka jasný obrys, člověk ji vnímá uceleně.

a další obr 5 Princip uzavření, ukázka loga

4.1

Vnímání objektů

Dle Pokorného (2004) je každý předmět, který je zkoumán, podroben otázkami, co to je, kam to patří a jaké to má vlastnosti. Tím se pak zjišťují souvislosti a zákonitosti. Švancara (1994) udává, že při vnímání předmětu jej člověk hodnotí z různých úhlů pohledu pro získání více hodnotných informací (např. otáčení předmětu v rukou). Vnímání je tedy spjato s výkony akcí, nestačí pouze jen statický obraz. Kosslyn (1975, Švancara, 1994) říká, že velké předměty se vnímají a pamatují lépe, protože na ty menší se musí člověk více soustředit, zvětšit jejich obraz a až poté s nimi dále pracovat. Esteticky navržený design lidé hodnotí jako snadněji použitelný, i když to ve skutečnosti nemusí platit. Estetika však v těchto případech vytváří pozitivní emoce a příjemný dojem, díky kterému pak člověk snadno toleruje (i nevědomě) určité nedostatky předmětu. (Lidwell 2011) Jako

příkladem

mohou

být

obaly

čisticích

prostředků firmy Method. První obal (obr 6, navržen Karimem Rashidem) působí lépe, zajímavěji, tvar upoutá více pozornosti, než klasický obal na obr 7. A to i přesto, že jeho plná funkčnost není zajištěna (netěsnost uzávěru).

obr 6, 7 Ukázky obalů

15

4.1.1 Teorie vnímání objektů Existuje mnoho teorií o tom, jak člověk vnímá a rozpoznává jednotlivé tvary a objekty. Mezi nejznámější patří: a) Teorie rozpoznávání znaků -

Teorie šablon: každý objekt, který člověk poznal, má uložený v dlouhodobé paměti, nové objekty pak porovnává právě s těmito šablonami, poté dochází k vyhodnocování

-

Teorie rysů: objekt je složen z více atributů, na jejichž základě dochází k vnímání

b) Teorie rozpoznávání podle komponent (Biedermanova teorie) -

Každý objekt je složen z geonů: geometrického iontu, např. krychle, koule. Člověk nejdříve vnímá hrany, z nich určuje geony (36 druhů) a na základě toho určí, co vytváří

obr 8

Geony a objekty z nich složené

c) Teorie závislosti a nezávislosti na perspektivě Dle obtížnosti objektu je člověk ovlivněn perspektivou ze dvou hledisek: -

Teorie nezávislosti: místo, kde stojí pozorovatel, nemá vliv na rozpoznání předmětu

-

Stálost velikosti (percepční stálost): velikost je vnímána stejně, aniž by záleželo na vzdálenosti pozorovatele od objektu, díky tomu zpětně vnímá i vzdálenost od předmětu (Sternberg, 2009; Lidwell, 2011)

16

-

Teorie závislosti: jiný úhel pohledu ovlivní rychlost a přesnost rozeznání objektu

Chalupa (2010) provedl experiment zkoumání tvarů a za jakou dobu jsou schopni lidé je rozeznat. Nejkratší čas byl potřeba na rozpoznání rovnostranného trojúhelníku, naopak nejdelší čas byl potřeba na tvary složené z různých prvků. Mezi nejvíce harmonické a jemné tvary patřily dle dotazovaných kruhy a tvary zaoblené. Pokud se hodnotí psychologický význam tvarů pro dané objekty, z různých experimentů je dokázáno, že materiály zaoblené jsou hodnoceny jako útulnější, více elegantní a ženské, oproti tomu ostré hrany jsou klasifikovány jako ryze mužské a dynamické, které efektivněji upoutají pozornost. Příkladem mohou být ikonické konvice vyráběné firmou Alessi. Výběr od hranaté (il Conico, viz obr 9) až po zaoblenou (Mami, viz obr 11). Il Conico poutá svým tvarem nejvíce pozornosti a obecně je konvice Mami brána za nejvíc sympatickou. Konvice 9093 (viz obr 10), která tvoří rovnováhu mezi oběma typy je jednou z nejprodávanějších konvic formy Alessi. (Lidwell, 2011)

obr 9 Il Conico, Alessi

obr 10 9093, Alessi

obr 11 Mami, Alessi

Dokonce v jednom průzkumu (Velasco akol, 2014) bylo potvrzeno, že tvar obalu má vliv na to, jak kupující předpokládá, že bude výrobek chutnat. U zaoblených tvarů je předpoklad sladké chuti, u hranatých kyselé chuti.

17

4.1.2 Teorie vnímání prostoru Při pohybu prostředím člověk vnímá hloubku a orientuje se tak v trojrozměrném světě. K jeho popisu tedy sleduje monokulární vodítka (podněty). Díky nim je schopen vnímat hloubku prostoru. K určení vzdálenosti objektů slouží binokulární vodítka a to díky binokulární disparitě a konvergenci (poloha očí, popř. jejich větší stáčení vzhledem k bližší vzdálenosti pozorovaného objektu). (Sternberg, 2009) Pokud se hovoří o vizuálním vnímání prostoru, člověk postupně vyhodnocuje a identifikuje významové jednotky. Nejprve hledá zpravidla ty, které mu dopomohou k vytčenému cíli. (Chalupa, 2010) Sternberg (2009) udává, že pokud člověk vstoupí do již známé místnosti, některé její předměty vystupují z pozadí (obrazy), jiné se v pozadí ztrácejí (podlaha).

Typy vodítek (Sternberg, 2009): a) Monokulární vodítka: lineární perspektiva (sbíhání linií v dáli), atmosférická perspektiva (rozmazanost vzdálenějších předmětů), gradient textury (bližší vzdálenost, více detailů), interpozice (překrývání jednoho předmětu druhým), stínování (trojrozměrnost předmětu), obvyklá velikost (z předpokladu velikosti předmětu uvažujeme vzdálenost předmětu) b) Okulomotorická vodítka: kontrakce očních svalů (konvergence a akomodace) c) Binokulární vodítka: základ vnímání prostoru, stereopse (každé oko vnímá prostor jinak, až spojením dvou obrazů promítaných na sítnici vzniká reálný obraz)

18

5. MENTÁLNÍ MAPY Schopnost člověka udělat si názor a úsudek se nazývá kognitivní kontinuum. Jedná se o schopnost vnímat, usuzovat a získávat informace díky podnětům, které působí na lidské receptory. Těm je pak přiřazen význam, který je dán kontextem. Jedinec si právě poznáním vytváří charakteristické tzv. kognitivní mapy (nápovědy, klíče, obrazce). Tyto poznané zkušenosti poté využívá, přemýšlí o nich, ale také mu slouží k adekvátnímu rozhodování a chování, k rychlejší orientaci a pohybu v prostředí. Člověk si postupně vytváří mapu prostředí a vnímá na základě vlastních zkušeností. (Lidwell, 2011) Dalo by se říci, že mentální mapy jsou neostře ohraničené informace o určitém fyzickém či virtuálním předmětu nebo jevu, které jsou získány záměrně nebo automaticky (Sedláková, 2004). Stoupající odborností jsou tyto vzorce přesnější a jemnější (např. lékař vidí to, co pacient ne, je schopný provést léčbu a předvídat, jaké stavy mohou dále u pacienta nastat). Vytváření těchto map je silně individuální, každý jedinec si stejné klíče interpretuje jinak nebo má o nich malou představu. Dochází tak k tzv. kognitivnímu konfliktu, kdy mentální model člověka o fungování neodpovídá realitě a to pak může vést až k frustraci.

5.1

Mapování

De Bono (2009) potvrzuje, že mentální modely slouží ke zjednodušení života. Při identifikaci modelu je člověk schopen rychle vnímat a jednat. Pokud je nucen vytvořit si model nový, musí projít celou fází vnímání (viz kap 3, 4) s rizikem, že dojde k nepřesnému mapování. Mapování je ovlivněno z velké části duševním a fyzickým stavem člověka. Například v experimentu Zelenky (2008) bylo zkoumáno vnímání prostoru osobami se zrakovými vadami. Bylo ukázáno, že lidé zrakově postižení například zakreslili prostor kavárny i s vyznačením klik dveří a směrem jejich otevírání. Což lidé bez zrakového deficitu téměř nevnímají.

19

a) Přirozené mapování (folková, laická psychologie) Jedná se v podstatě o „zdravý selský rozum“. Je to neustálé rozšiřování znalostí všedního dne. Patří sem i obecné znalosti světa a života, toto mapování je kulturně rozdílné. (Sedláková, 2004) b) Naučené mapování Stejně jako se vyvíjí kognitivní systém každého člověka, vyvíjejí se v průběhu života i mentální mapy.

5.2

Jednání za účelem akce

Pokud chce jedinec cokoliv vykonat, musí mít představu o cíli a porovnat, co mu k jeho dosažení pomůže. Na konci daného úkonu, zhodnotí, zda k cíli dospěl. Dle Normana (2010) je cíl pouze obecným pojmem toho, čeho chce člověk dosáhnout, aniž by však měl jasné obrysy (něco sníst). Ten má až úmysl, který říká, co přesně udělat, aby se člověk k cíli dostal (otevřít lednici).

Jednání má dvě hlavní fáze: a) Fáze provedení: úkony, které vedou k cíli b) Fáze zhodnocení: porovnání předešlého stavu se stavem novým

Pokud už člověk danou situaci zná (dovede ji správně namapovat), je schopen jednat. Pokud však ne, následuje 7 kroků cyklu (Norman, 2010, Sternberg. 2009): 1) Definování problému, stanovení cíle 2) Bližší definice problému a stanovení úmyslů 3) Specifikování akce: rozdělení na menší úkoly 4) Provedení akce 5) Vnímání stavu světa 6) Průběžná kontrola, interpretace 7) Zhodnocení výsledku

Jednotlivé fáze se navzájem ovlivňují a přinášejí zpětnou vazbu. Ta vede k nejdůležitějšímu, tedy vyhodnocení výsledku. Zpětná vazba musí být jasná a zřetelná.

20

Analogicky lze tyto kroky aplikovat na poznávání předmětu, se kterým se uživatel doposud nesetkal. Dalším příkladem je zpětná vazba, která se velice často používá ve formě grafického znázornění (např. indikátor nabitých baterií). Existuje i tzv. propast provedení, což znamená, že má člověk nějaký úmysl, ale není schopen ho provést. Dále tzv. propast zhodnocení, kdy člověk vynaloží určité úsilí na vykonání cíle, ale jeho hodnocení může být zkresleno.

21

6. PRINCIPY DESIGNU Existuje mnoho pohledů a filozofií o designu, které se odvíjejí od kultur, politických systémů, tržního hospodářství, atd. Ve spotřební společnosti je kladen především důraz na prodej a přitažlivost pro kupující. Samotná použitelnost a užitečnost se mnohdy staví až jako vedlejší požadavek. Design, který je založen na psychologických aspektech může zlepšit kvalitu života uživatele pomocí využití přirozených i umělých limitů. Díky tomu by uživatel neměl mít problém s jejich použitím. (Kostroň, 2012)

6.1

Přirozená evoluce designu

Aby byl vytvořen dobrý design, je nutnost vývoje. Jeho testováním se odhalují a redukují problémové části. Každý nový model by měl být vylepšen nebo funkčně, technologicky či esteticky posunut. Celý proces je tedy časově náročný. Ale na jeho konci by měl vzniknout výrobek jednoduchého použití, který má tendence nadčasového designu, jehož další změny by byly spíše kontraproduktivní. Jednotlivé vlastnosti produktu by měly být v rovnováze, neměla by převládat forma nad funkcí a naopak. Dnešním častým problémem je právě upřednostňování estetiky nad jednoduchostí a funkčností výrobku. (Norman, 2010)

obr 12 Digitální hodinky jsou plně funkční (rychlost, přesnost), minimalistický ciferník je spíše estetický

Designéři se velice často dostávají do konfliktu svého přesvědčení s přáním investora. Klientem z velké části nebývá konečný uživatel. Investora spíše zajímá cena, vzhled a čas, méně pak použitelnost. I přesto by měl designér navrhovat tak, aby

22

výsledek byl uživatelsky přívětivý. Kostroň (2012) uvádí, že veškeré produkty by měly být konzultovány a testovány právě uživateli a to dříve, než se dostanou na trh. Dnes však díky krátkému časovému limitu doby uvedení produktu na trh a riziku rychlejší konkurence, není tato možnost téměř uskutečnitelná. Většina nynějších výsledných produktů je příliš variabilních a složitých a to často právě jen z důvodu nutnosti odlišení se od konkurence.

6.2

Zásady dobrého designu (Dieter Rams)

Celosvětově uznávaný německý designer Dieter Rams (nar. 1932, Wiesbaden) si při svých návrzích uvědomil, že fakt, jestli je design dobrý nebo naopak, není nijak měřitelný, proto na konci 70. let 20. století popsal zásady tzv. dobrého designu: 1) Dobrý design je inovativní: jde vždy ruku v ruce s novými technologiemi, jedno bez druhého nemůže existovat 2) Dobrý design je produktem užitečným: zákazník si daný produkt kupuje, aby byl užitečným, zároveň musí splňovat hledisko funkčnosti, estetiky a psychologie 3) Dobrý design je estetický: estetická kvalita je součástí dobře navrženého produktu 4) Dobrý design objasňuje pochopení produktu: produkt by měl mít sám o sobě vysvětlující formu používání, mělo by tedy docházet ke správnému mapování 5) Dobrý design je nenápadný: produkty nejsou uměleckými díly, měly by být proto neutrální 6) Dobrý design je poctivý: produkt by měl být upřímný a ukazovat, co doopravdy umí, neměl by spotřebitele klamat 7) Dobrý design je nadčasový: neměl by podléhat vlivu módy a sloužit tak uživateli dlouhou dobu 8) Dobrý design je důsledný v každém detailu: produkt má být precizní a funkční, bez vzniku problémů 9) Dobrý design je ekologický: produkt přispívá k ochraně životního prostředí, šetří zdroje, ze kterých je vyroben a není přítěží pro přírodu po celý svůj životní cyklus 23

10) Dobrý design je maximálně jednoduchý: produkt se soustředí na svoje podstatné aspekty, nemá zbytečné části

obr13, obr 14 Braun SK4 record player, jedna z ikon od Dietera Ramse

6.3

Uživatelsky přívětivý design (Donald A. Norman)

Svět je plný malých příkladů dobrého designu, promyšlených detailů, které znamenají rozdíl mezi pohodlným a nepříjemným výrobkem. Každý detail přitom vymyslel některý designér po pečlivém uvážení, jak bude zařízení fungovat, co lidem obvykle vadí, jaké chyby dělají a jaké funkce si obvykle přejí. Donald A. Norman (2010) říká: „Až příště vezmete do ruky neznámý předmět a použijete jej bez zaváhání na první pokus, zastavte se a pořádně si jej prohlédněte – to, že je tak snadno použitelný, není náhoda. Někdo zkrátka navrhuje své výrobky pečlivě a kvalitně.“ Pokud člověk vidí předmět poprvé, vytvoří si v duchu mentální model, jak by mohl fungovat. Vychází buď z toho, že se již s obdobným předmětem setkal, nebo si sežene návod. Další možností je vytvoření si vlastního konceptuálního modelu na základě signálů (limitů) nového předmětu. Uživateli by mělo být tedy jasné, o jaký produkt se jedná a jak má být používán. Vodítky k tomu modelu je viditelnost (omezení), účelovost a správné mapování. Pokud probíhá mapování objektu bez problému, člověk v něm získá větší pocit důvěry a bezpečnosti. Příkladem mohou být dva druhy rotopedu: Rotoped Napoli (viz obr 15) připomíná tvar klasického jízdního kola. Uživatel by neměl mít problém s jeho použitím, když se s předmětem setká poprvé. Druhý typu rotopedu Ciclotte (viz obr 16) má netypický tvar a vzbuzuje mnoho otázek (např. Jak na něj nasednout? Půjde výškově nastavit? Je 24

dostatečně stabilní? atd.). Uživatel se s takovýmto typem rotopedu ještě nesetkal a musí si vytvořit vlastní model užívání.

obr 15 Rotoped Napoli

obr 16 Rotoped Ciclotte

Dalším příkladem, který uvádí Norman (2010) je, že pokud by člověk viděl poprvé v životě nůžky, měl by omezený počet úkonů, které s nimi může provést. Tedy dva otvory, které velikostí logicky odpovídají rozměrům prstů. Otvory jsou prvkem účelovosti, jejich rozměr značí omezení. Uvedení do činnosti stříhání již lze jakýmikoliv prsty, ale pouze jeden způsob je nejpohodlnější. Designér nůžek tedy při návrhu použil princip viditelnosti a omezení, čímž usnadnil tvorbu mentálního modelu.

6.3.1 Viditelnost Veškeré části, které uživatel potřebuje k používání výrobku, mají být viditelné, nebo jednoduše použitelné; výrobek má tedy předávat uživateli relativní informace. Dle Normana (2010) se mají na výrobku aplikovat přirozené signály, tím vznikne přirozený design. Důležitá je i viditelnost zpětné vazby, neboli potvrzení zda výrobek funguje (např. světelné diody).

6.3.2 Účelovost Účelovost vypovídá o tom, kde se dá daný výrobek uchopit, na jaké části zatlačit (ty ploché, tlačítka), s jakými otočit (knoflíky) apod. Člověk vnímá z velké části tvarové vlastnosti předmětu. Při použití přirozených tvarů pak může člověk vytvořit správné 25

mapy. Uživatel si udělá jasnou představu o fungování či způsobu použití výrobku. Není potřeba žádné vysvětlování o fungování produktu a výrobek se tak stává více přístupným. Složité věci samozřejmě vysvětlení pomocí nápisů a diagramů potřebují, jednoduché by však neměly. Lidwell 2011 poukazuje (i Norman, 2010), že dveře, které mají madlo, potřebují nápis „TLAČIT“, aby je člověk správně použil. Madlo si totiž podvědomě člověk namapuje, jako něco, za co se tahá. Pokud však dveře mají pouze vyznačenou plochu, uživatel přirozeně dveře otevře zatlačením právě na toto místo.

obr 17 Ukázka dveří

Viditelnost i účelovost jsou podmíněny limity, které vedou k minimalizování chybování, které mohou při používání vzniknout. a) Fyzické limity Funkce výrobku závisí na jeho fyzických vlastnostech. Designér by měl vymezit jasnou, nepřehlédnutelnou akci, zda jsou části pevné nebo pohyblivé, účelné nebo pouze ozdobné. Možnosti činností jsou tak omezeny (např. klíč by měl dát uživateli jasný signál, jak ho vsunout do zámku, pokud není oboustranně použitelný). b) Sémantické limity Vymezují výrobek na základě smyslu akce. c) Kulturní limity Závislé na kulturních a sociálních zvyklostech (červená barva = STOP), jakmile se člověk tyto limity naučí, je schopen je aplikovat v různých oblastech.

26

d) Logické limity Staví na nich přirozené mapování, logické souvislosti. Jedná se například o symboly (levé světlo by mělo být ovládáno levým tlačítkem vypínače, pravé pravým tlačítkem).

Obr 18 ukazuje příklady limitů, se kterými se člověk každodenně setkává. V levé části jsou uvedeny fyzické limity (ovládací knoflíky, různé typy koncovek kabelů, atd.). V pravé části jsou uvedeny kulturní a logické limity (barvy na semaforu, piktogramy, apod.).

obr 18 Ukázky limitů

27

6.3.3 Mapování Výrobek, který uživatel není schopen správně použít a má s ním problémy, byl nevhodně navržen. Předmět tedy totiž nebyl uživatelem správně namapován, což může vést až k frustraci člověka. a) Přirozené mapování Má základ v kultuře a biologii. Při vnímání dochází k vytvoření analogií a dochází k okamžitému pochopení. Příkladem je třeba známý univerzální standard, že točí-li pravá ruka po směru hodinových ručiček, musí levá točit proti směru (viz kap 3.2). b) Naučené mapování (využití znalostí v hlavě a ve světě) Veškeré znalosti, které používá člověk při každodenním životě, jsou rozptýleny mezi pamětí a okolním světem. Naučené mapování využívá znalostí z paměti nebo znalostí lidského okolí, které jsou lehce dostupné. Je tedy důležité, aby designér poskytnul uživateli vodítka (např. označení klávesnice; je dokázáno, že ani profesionální písařky si jej přesně nepamatují).

Na obr 19 je ukázán princip mapování. Ovládací prvky varné desky jsou na horním obrázku umístěny ve vodorovné linii, kdežto samotné plotny tak umístěny nejsou. Ke správnému ovládání proto bude nutný popis ovládacích knoflíků (naučené mapování). U spodního typu varné desky umístění ovládání kopíruje umístění ploten. Vztah je tedy jasný a jednoduchý (přirozené mapování).

obr 19 Varné desky

Při tvorbě je tedy nutno popsat rozdílné typy modelů: a) Designový model Koncept v hlavě designéra, specifika, řešení. b) Uživatelský model Vytvoří si ho uživatel, aby si vysvětlil funkčnost.

28

c) Systémový obraz Je to komunikace designového modelu s uživatelským prostřednictvím vnějšku výrobku, reakcemi apod. Při návrhu nového produktu musí designér navrhnout funkční předmět, který splňuje požadavky na něj kladené (designový model). Zároveň musí brát v potaz jeho srozumitelnost pro uživatele (systémový obraz), díky čemuž je pak schopen interpretovat uživatelský model. Protzen (2010) udává, že ideálně je designový model totožný s modelem uživatelským. Rozdílnost v modelech může být dána různou profilací znalostí designéra a uživatele. Designér zná svůj výrobek tak dokonale, že nedokáže plně předvídat, s čím by mohli mít uživatelé potíže při používání. Je pak na škodu, pokud nový design tvoří nekvalifikovaní lidé, kteří si tento problém neuvědomují.

Sedm principů pro vytvoření uživatelsky přívětivého designu (Normana, 2010): Vychází z potřeb uživatelů s přikloněním na srozumitelnost a použitelnost výrobků. Měl by vycházet z přirozeného mapování 1) Přirozené mapování, usnadnění orientace 2) Zjednodušení struktur úkolů: čím více předmět poskytuje alternativ, tím je obtížnější na pochopení; automatizace, vždy by měl mít uživatel na výběr mezi automatizací a plnou kontrolou, pokud by systém nefungoval podle uživatelových představ, měl by mít možnost ho ovládat 3) Viditelnost: přemostění propasti provedení a vyhodnocení, relevantní části a zpětné vazby by měly být jednoduše vnímány (zrakem, sluchem, apod.) 4) Správné mapování 5) Využívání přirozených a umělých limitů 6) Zohlednění omylnosti uživatelů 7) Standardizování: pokud nelze využít konceptuálních modelů a je nutné vytvořit nový systém, měly by jeho související operace fungovat podobně. Tento stav nastane například při použití nových technologií a postupů

Lidwell (2011) se také přiklání k názoru, že design by měl být přístupný pro co největší počet osob, aniž by byl nějak přizpůsobován nebo měněn pro určité skupiny uživatelů. Uvádí, že nejdůležitějšími charakteristikami jsou tedy vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a shovívavost (zamezení výskytu chyb). 29

Norman (2005) také udává, že vnímání designu probíhá na třech úrovních: a) Instinktivní úroveň Člověk vnímá podněty automaticky, jako například vzhled, dokonalost symetrie. Tento typ designu je využíván zejména v reklamě, umění a u dětských

produktů.

Vyznačuje

se

často

jasnými

a zářivými barvami. Jeho účelem je vyvolat „chtění“ daného produktu, bez ohledu na jeho funkci a cenu. Příkladem je Juicy Salif od designéra Philippa Starcka, který o něm říká, že nemá sloužit jako odšťavňovač, ale jako zajímavý předmět začínající konverzaci. obr 20 Juicy Salif, Philippe Starck

b) Behaviorální úroveň Jsou

zkoumány

interakce

každého

dne,

například

jednoduchost použití a jejich efektivita funkčnosti. Na obr 21 je ukázán příklad mobilního telefonu určeného pro seniory; díky snadnému a přehlednému ovládání je zajištěna jeho jednoduchá použitelnost. obr 21 Mobilní telefon pro seniory

c) Reflektivní úroveň Zkoumá blíže jednotlivé podněty, např. zda je člověk uspokojen tím, jak bude s daným výrobkem vnímán okolím. Do této úrovně lze zahrnout i tzv. Veblenův efekt, kdy uživatel preferuje prestižní značku a pokládá ji za určitou image svojí osoby i podle toho jí přikládá vysokou hodnotu. (Čermáková, 2007) Příkladem může být firma Apple a Rolex, jako nezaměnitelné prestižní značky, čemuž odpovídá i jejich vyšší cena.

obr 22 MacBook od firmy Apple

obr 23 Náramkové hodinky značky Rolex

30

6.3.4 Chybování Dělání chyb je přirozená vlastnost člověk. O to víc by s ní měli počítat designéři a zohlednit tento faktor a eliminovat jeho škody, například umožněním nápravy chyb. Donald Norman (2010) říká: „Je-li možné udělat chybu, někdo ji udělá. Designér musí dopředu počítat se všemi představitelnými omyly a navrhnout výrobek tak, aby poskytoval jen minimální příležitost k chybám nebo alespoň minimalizoval důsledky chybného zacházení.“ Je nutné si uvědomit, že chybě většinou předchází špatně vnímána skutečnost, tedy nesprávné mapování, což má na starosti designér. I když uživatelé často viní sami sebe za provedení chyby, většinou za to nemohou. Výzkum Davida Perkinse (De Bono, 2009) na Harvardu prokázal, že až 90 % chyb tvoří chyby ve vnímání a tím vytvoření špatných mentálních modelů.

Chybování lze rozdělit do dvou kategorií a) Zkraty Vznikají automatickým jednáním, především při realizaci cíle, často při nedostatku pozornosti nebo podobnosti úkonů. b) Omyly Vznikají vědomým chováním, často jako nesprávné stanovení cíle, nebo také společenským tlakem.

Některé situace je ale důležité omezit tak, aby se při případné chybě zabránilo dalšímu postupu. Je potřeba navrhnout obtížně použitelné věci pomocí tzv. donucovacích funkcí (fyzickými limity) Může se jednat o různé zarážky, zábrany, bezpečnostní uzávěry apod. Norman (2010) dále upozorňuje, že pokud má být navrženo něco obtížně použitelného, je nutné precizně umět navrhnout použitelné.

obr 24 Potvrzovací funkce. Ty mají za úkol zabránit chybám vzniklých nezáměrně

31

6.4

Design pro osoby se speciálními požadavky

Lidé jsou rozdílní ve velikosti, síle a nelze nalézt průměrného člověka. Mezi tyto nestandardní osoby patří také děti, starší osoby, leváci, osoby s hendikepem. Od toho se odvíjí použitelnost výrobků a nelze tedy říct, že by vyhovovaly všem. V potaz by se měly brát především veřejná místa, kde dochází k největší kumulaci rozdílných osob. Zvláštní skupinou jsou prostory vnímané multikulturně (pro cestovatele, mezinárodní obchod, apod.). Zde se nejlépe uplatňují identifikace nezávislé na jazyku, například ikony a piktogramy. (Ashby, 2002) Výrobky jsou navrhovány pro průměrného uživatele jednotně dle antropometrických průzkumů. Univerzální návrh, který by mohli používat všichni, neexistuje, ale k použitelnosti může pomoci právě možnost variability (změna výšky pracovní židle, velikosti fontu apod.). (Norman, 2012) Komfort prostoru může být také chápán jako místo, kde jsou odstraněny jednotlivé neuspokojivé stimuly. Některá prostředí jsou lhostejná k lidské psychice, jsou nezajímavá. Jiná však mohou zahrnovat i vybavení, které potřebují různé typy osob, ať už hendikepovaných, ale i různých věkových kategorií, kultur apod. Pokud takoví lidé vkročí do místnosti, která jim není přizpůsobena, ocitají se v psychické nepohodě, která může vést až k frustraci. Funkce, dostupnost a variabilita by měly být základní součástí interiéru. Mezi ně patří tedy možnost komunikovat, vidět, najít cestu, ergonomie nábytku, atd. (Keeling, 2012). Dle Samové (2008) je základním parametrem pro vytvoření návrhu, který by vyhovoval co nejvíce lidem právě vozíčkář, který potřebuje největší prostor k pohybu a má nejvíce omezený dosah. Dle odbornice a designérky Päivi Tahkokallio (2013) se zvyšující věk populace odráží i ve věkové hranici hlavní kupní síly. Uvádí, že evropská populace v roce 2010 činila 17,5 % osob starších 65 let (z toho 4 % osob starších 80 let). V roce 2060 by osob starších 65 let mělo být okolo 35 % (12,1 % osob starších 80 let). Díky tomu by designéři měli věnovat pozornost i této skupině osob. Vedle ústupu tělesné zdatnosti, se seniorům zpomalují reakce a schopnost věnovat několika situacím současně (Norman, 2010). Tomu vychází například vstříc firma Blum, která navrhla speciální oblek stáří, který si mohou designéři vyzkoušet při různých činnostech a uvědomit si jednotlivá omezení, která se stářím přibývají.

32

obr 25 Oblek stáří, Blum

Dále například společnost Helago vyvinula vestu, která stimuluje těhotenství. Lze využívat slepecké stimulační brýle, vyzkoušení mobility použitím kolečkového křesla apod. Těmito způsoby lze designérům přiblížit nároky různých skupin konečných uživatelů, díky čemuž mohou vznikat kvalitnější produkty.

obr 26 Vesta stimulující těhotenství, Helago

6.5

Priming

Při automatickém přijímání podnětů se aktivují různá senzorická centra. Priming značí podprahového vnímání, které dokáže ovlivnit úsudek a chování člověka. Právě skutečnost, že si člověk tento jev neuvědomí, je nejvíce účinná. Dnes mezi nejznámější směr využívající priming patří Product placement, neboli umístění reklam v průběhu televizních seriálů, či filmů, kdy si lidé neuvědomují, že herci například popíjejí alkoholické nápoje určité značky. Divák to považuje za přirozený jev, aniž by si uvědomil, že se jedná o placenou reklamu. 33

obr 27 Snímek z filmu Velký Gatsby, nepřehlédnutelná láhev šampaňského Moët & Chandon

Právě v designu se dá tohoto jevu také využít, například ovlivněním prvního úsudku o produktu dojmem z obalu, ale i využití reklamy před uvedením výrobku na trh. V interiérech se například často podprahově využívá pro navození atmosféry hudba, vůně i osvětlení. (Lidwell, 2011)

34

7. VLASTNOSTI VNITŘNÍHO PROSTORU VEŘEJNÝ INTERIÉR Pro člověka a jeho společenskou existenci je nutná struktura prostoru. Pokud osoba přijde poprvé do místnosti, vytvoří si z ní první dojem. I když by její pozornost byla zaměstnána jinak, dojde k automatickému vnímání. Člověk vnímá místo jako souhrn atmosféry, od chování lidí, vůní, fyzických forem, materiálů, barevnosti, atd. Kostroň (2011) uvádí, že právě ve veřejných prostorách se formuje lidská identita, schopnost vycházet s ostatními a vývoj sociálních kontaktů. Tyto prostory by proto měly lidskou mysl maximálně podporovat. Vnímání

prostoru

je

dáno

aktuálními

sociálními

potřebami

jedince,

psychologickými postoji a individuálními vlastnostmi. Prostředí ovlivňuje reakce člověka, působí na jeho psychiku z hlediska vlastního vývoje, ale i z hlediska kultury. Zvyklosti a nároky na komfort budou mít obyvatelé Asie odlišné od evropských obyvatel. (Kostroň, 2011)

a) Soukromí, pocit bezpečí a ochrany Ovlivňuje, jak se člověk v prostoru cítí a jaké budou jeho další kroky. Právě pocit bezpečí je z velké části dán i výhledem v místnosti, kdy je člověk schopen kontrolovat okolní dění. Proto mu například není příjemné, pokud má pracovní stůl zády ke dveřím. Příkladem mohou být kancelářské prostory, které jsou členěny příčkami. Ty chrání jedince od okolního prostředí fyzicky, vizuálně ale i akusticky.

obr 28 The workbay office, založena na pocitu bezpečí a soukromí, R. a E. Bourollec pro Vitru

Pokud má člověk možnost výběru, např. k posezení na veřejných místech, zvolí místa krajová a u stěn (záda chráněná zdí), nebo jinak opticky oddělená od zbytku

35

prostoru, která mu nabízejí dostatek kontroly. Tento princip výhledu a útočiště je dán evolucí člověka. (Lidwell, 2011)

b) Úroveň interakce Člověk potřebuje určitý prostor kolem sebe na vykonávání různých úkolů, ale zároveň expanduje do prostoru ostatních pro splnění individuálních okolností. Lidé určují vzdálenosti, které jsou přijatelné pro určité typy komunikace s ostatními (Human behaviour, 2012). Při narušení těchto zón se člověk cítí nepříjemně a má tendence svoji polohu změnit. Velkou měrou se na této interakci podílí správná ergonomie objektů. Zóny interakce jsou odlišné kulturou a zvyky. Na obr 29 jsou úrovně typické pro evropskou kulturu. -

Intimní: okolo lidského těla (0 – 40 cm)

-

Osobní: prostor, kam člověk pustí přátele a blízké osoby (40 – 120 cm)

-

Sociální: základní sociální kontakt (120 – 240 cm)

-

Veřejné: pro osoby bez předpokladu nějakého sociálního kontaktu (od 240 cm) obr 29 Zóny interakce

c) Teritorialita Dosažení určitého stupně soukromí, prostor pro jedince, nebo skupinu. Znamená prostor bezpečí a je závislá na velikosti prostoru, a na tom, zda není narušována ostatními.

d) Shlukování Osobní prostor a teritorialita nefungují, jednotlivé zóny jsou narušeny, což může vést až k nežádoucímu kontaktu. Někdy ho je člověk schopen akceptovat, a to tehdy pokud jde o dočasný shluk, nebo v rámci zábavy a očekávání. Mohou se však vyskytnout i psychické obtíže.

Dle Kostroně (2011) a Fořtové (2005) lze rozlišit prostor: a) Fixní, imobilní prvky Jsou to hmotné i nehmotné vlastnosti, které se v prostoru nemění a ovlivňují tak chování uživatele. Jsou to například stavební dispozice, podlahové krytiny, hygienická zařízení, plány města, tvorba krajiny, světové strany. 36

b) Polofixní, mobilní znaky V interiéru je to z hlediska hmotného například nábytek, z nehmotného hlediska, co v daném prostoru člověk očekává. c) Drobné mobilní znaky Předměty, které jsou v prostoru dočasně, umělecké předměty, dekorace.

Právě díky těmto prvkům lze v prostoru vymezit jednotlivé funkční zóny, ale vytvořit i kvalitu daného prostoru, ve veřejném interiéru především možnost sociální interakce. Například, jak uvádí Kotradyová (2014), lze ovlivnit průběh komunikace dle uspořádání sezení. Sociopetální (obr 30, 31) vybízí ke komunikaci, díky umístění sezení umožňující osobám pohled do obličeje, oproti tomu sociofugální (obr 32, 33) zajišťuje izolaci.

obr 30 Sezení sociopetální

obr 31 Snadná komunikace, Porto

obr 32 Sezení do jiného úhlu než ostatní, zajistí izolaci, Porto

obr 33 Typ veřejného sezení, Lisabon

37

7.1

Psychologické vlastnosti prostředí

Člověk je velmi přizpůsobivý, což také podporují smyslové adaptace na jevy přesahující normální přípustné hladiny (hluk, chromatické adaptace, apod.). Někdy ho to však stojí fyzické a mentální zdraví. Vnímání jednotlivých aspektů působí na psychiku jedinců různě a individuálně, některé aspekty jsou ale podmíněny kulturou a historií (např. černá barva se v evropské kultuře spojuje se smrtí). Závislost je dána i velikostí prostoru, ve kterém se člověk nachází, pokud je nadměrně velký, má vysoké stropy, člověk v něm má pocit ztracenosti, v optimálně velkém prostoru má pocit bezpečí a útulnosti, v prostoru malém plném lidí má nepříjemný a stísněný pocit (Jokl, 2002). Lidwell (2011) udává, že vysoké stropy ovlivňují pozitivně divergentní myšlení díky pocitu z velkého a neomezeného prostoru. Naopak nízké stropy ovlivňují konvergentní myšlení se zaměřením na detail (viz obr 34). Proto by místnosti s vysokým stropem měly sloužit například pro výzkum a vývoj; v prodejnách vedou ke zvýšení délky pobytu (více prostoru pro představivost a výběr). Nízké stropy by měly být v prostorách vyžadující soustředění se na detailnější práci, například operační sál, nebo zkrácení doby pobytu např. fast-food.

obr 34 Kreativita podpořena vysokými stropy, soustředění se na detail nízkými

obr 35 MZK Brno

Dle Daye (2004) jednoduché prostory podporují vnitřní život, prostory plně zařízené působí zabydleně. Stejně tak pokládá otázku, zda lidé mohou žít v pravoúhlých 38

prostorech, když přímky téměř nesouvisejí se životem. A právě použití různých struktur povrchu a nepravidelných dezénů dané předměty nebo prostory „oživují“. Kostroň (2012) zmiňuje, že člověk je nejvíce ovlivněn prostředím, ve kterém vyrůstal a prostředím, které ho obklopuje. Proto nelze najít ideální bydlení pro každého, navíc se potřeby pro každého mění jinak s přibývajícím věkem a jeho životním stylem. Některé vlastnosti jsou přesně měřitelné a normované, jiné jsou zcela subjektivní, nebo dány povahou stavby a výrobků.

Mezi kritéria posuzování patří (Kostroň, 2012, Dlabal, 1988): a) Měřítko, sled, rytmus Střídání a opakování jednotlivých prvků dodává prostoru určitý rytmus, který utváří výsledný dojem (uvolněnost, utlačenost). Opakovatelnost může být nepravidelná (efektnější při použití v malé míře) nebo pravidelná a stejnorodá – metrum. U měřítka je důležité, k čemu se vztahuje, jestli k velikosti lidského těla, nebo velikosti budovy apod. b) Perspektiva Jedná se o vnímání hloubky, velikosti. c) Harmonie Vyváženost proporcí, barev, symetrií, vzájemný vztahem prvků; patří sem i zlatý řez. Na obr 36 jsou ukázány příklady zlatého řezu vytvářejícího ideální proporce díky poměru větší části k menší, který je stejný jako poměr celé části k větší. d) Dynamika Je dána zvoleným intervalem, například střídáním světel a stínů, dlažby, sytostí barev, atd. Může vzniknout i neplánovaně. (Fořtlová, 2005)

obr 36 Ukázky poměru zlatého řezu

39

Kotradyová (2014) udává, že člověk vnímá prostor dle komfortu, který v něm nalézá a to díky interakcím vizuálním, haptickým, tělesným, akustickým, olfaktorickým (čichovým), gustatorickým (chuťovým) a sociálně-kulturním. Interiérový designer by měl zvážit očekávání jedince v daném prostředí a na základě zkušeností a interakcí předvídat a definovat lidské vnímání prostoru. A zvážit souhrn jednotlivých faktorů, které jej ovlivňují: funkce, technické parametry, estetika, výrazovost. Goodwin (2010) udává jako příklad výzkum Ulricha (1984), který po dobu 10 let měřil, zda má vliv na uzdravení pacientů výběr pokoje, kde se zotavují. První typ pokojů byl takový, kdy měli pacienti výhled z okna, jen do zdi sousední budovy. Z pokojů druhého typu byl výhled do parku na skupinu stromů. Všechny pokoje byly stejně velké, stejně zařízené i pacienti byli vybírání s podobnými vlastnostmi a léčbou. Ti, kteří byli v pokoji s výhledem do parku, se v průměru zotavovali o 1 den dříve, než druzí pacienti. Také nepotřebovali tolik dávek léků proti

bolesti.

pacientů

Zdravotní

pozorovaly

sestry

pozitivnější

u těchto náladu.

Studie tedy ukázala, že fyzické zdraví člověka je do velké míry ovlivněno i ostatními faktory, které ho obklopují. obr 37

7.2

Půdorys nemocnice s vyznačenými pokoji a výhledy z oken

Fyzikální vlastnosti prostředí/produktů

Smysly každého člověka jsou ovlivňovány fyzikálními vlastnostmi prostředí. Mezi základní ukazatele, které mají největší dopad na vnímání člověka, bezesporu patří osvětlení, barva, vzduch, zvuk, materiály a další. Jednotlivé složky jsou dané, lze je správně technicky popsat a určit. V rámci této práce jsou vybrány ty vlastnosti, které na lidskou psychiku působí nejvíce a lze je vhodným použitím měnit a ovlivnit tak celkový komfort místnosti.

40

7.3

Světlo

Přirozené světlo je základem lidského bytí, člověk se v něm cítí nejlépe. Umělé světlo umožňuje prodloužení využívání místností při nedostatku přirozeného světla. Zajišťuje možnost zdravého a bezpečného pohybu v prostoru. Další funkcí umělého osvětlení je možnost navození určité atmosféry formou nepřímého osvětlení. Kvalita osvětlení a celková pohoda místnosti jsou dány světelným výkonem (udávaný v luxech), kvalitou a barvou osvětlení. Právě barevnost osvětlení dokáže navodit určitou atmosféru místnosti, zároveň může ale dojít ke zkreslení barev. Závisí tedy na povaze prostoru, k čemu má sloužit a jaké funkce v něm bude člověk vykonávat. (Kostroň, 2011)

7.3.1 Typy osvětlení a) Denní přímé osvětlení Je nejpřirozenějším osvětlením. Množství světla přicházejícího do interiéru dává prostoru výraz a atmosféru. Mění se během dne, závisí na světových stranách.

obr38, obr 39 Ukázky prostorů s různým typem přicházejícího denního světla

b) Denní nepřímé osvětlení Používá se v místnostech, které nedisponují okny nebo mají nedostatek přímého denního osvětlení a jsou tmavé. Přirozené světlo je možné vést tzv. světlovody.

obr 40 Ukázka možnosti vedení světlovodů

obr 41 Praktické použití světlovodu

41

Umělé osvětlení může být použito různými způsoby (RS Lightning design, 2012): c) Jednotné, celkové, přímé osvětlení Intenzita světla je v celé místnosti téměř stejná, slouží k orientaci.

obr 42 Jednotné osvětlení

d) Nesouvislé, nepřímé, dekorativní osvětlení Vytváří gradienty a zajímavost prostředí, může však působit zmatek, špatné vnímání prostoru i orientace.

obr 43 Nepřímé osvětlení

e) Bodové, funkční osvětlení Upoutá pozornost, dokáže i prostor zdramatizovat, často má výhradně dekorativní účel, bývá používáno s jednotným osvětlením nižší intenzity. Často osvětluje funkční zóny prostoru.

obr 44 Bodové a funkční osvětlení

42

7.3.2 Intenzita a kontrast Různé intenzity osvětlení v prostoru stanovují jeho hierarchii a funkci a zároveň přitahují pozornost člověka. Z experimentu Wardona (2012) vyplynulo, že lidé reagují více na změnu intenzity osvětlení než na změnu barvy. Emocionální dopad osvětlení na člověka se odehrává prostřednictvím manipulace jasu a kontrastu osvětlených a méně osvětlených ploch. Augustinová (2009) uvádí, že lidé mají napříč všemi kulturami oblíbené tzv. „dappled light“ (kropenaté světlo). Je to příjemná souhra světla a stínů. Jedná se například o stíny, které jsou vrhány pod korunami stromů ve slunečný den. Je toho názoru, že důvodem je dávná minulost, kdy prostor pod stromem nabízel vhodné místo k odpočinku, ale zároveň v případě nebezpečí, byla možnost rychlého úniku do koruny stromů.

obr45, obr 46 Letiště Marrakesh, využití „dappled light“ v architektuře

Při použití jednotného osvětlení bez vzniku kontrastů je vytvořeno prostředí jednoduché, prázdné, symetrické, povědomé, konvenční, organizované.

obr 47 Nízký stupeň kontrastu, jednotný prostor

43

Pokud dochází ke kombinaci jasů, kdy jsou zdůrazněny různé plochy například bodovým osvětlením s kombinací jednotného, místnost působí více zabydleně.

obr 48 Střední důraz – kombinace důrazu

Při zvolení vysokého kontrastu intenzity osvětlení se využívá efektu plně osvětlených ploch v kontrastu s tmavými plochami. Na lidské vnímání to má dopad takový, že je prostředí složité, přeplněné, asymetrické, neznámé, ale i překvapující.

obr 49, obr 50 Vysoký kontrast – světlá a tmavá místa prostoru

Extrémně vysoký kontrast světla se využívá výhradně pro vytvoření atmosféry prostředí.

obr 51, obr 52 Extrémně vysoký kontrast

44

Osvětlení také z velké míry dokáže určit tvář prostoru: soukromý/veřejný, relaxační/povzbudivý, prostorný/stísněný, apod. Jasnost prostoru přímo ukazuje, jaká je v něm možnost výkonu činnosti (dobře osvětlené pracovní plochy).

obr 53, obr 54, obr 55 Osvětlenost pracovních ploch značí možnost výkonu práce

Pro relaxační místa bývá používáno například nesouvislého osvětlení, především formou nástěnných svítidel, menší úrovně jasu a také tepleji zabarveného světla.

obr 56, obr 57, obr 58 Menší úroveň jasu zajistí příjemnost prostoru

Pro soukromý prostor jsou vhodné kombinace méně jasného světla umístěného v blízkosti uživatele s jasnějšími, které jsou dále od uživatele. Člověk si často vybírá k sezení místo o menším jasu s výhledem na místo s větším jasem.

obr 59, obr 60 Osvětlení soukromého prostoru

45

Velmi dobře osvětlená, až přesvětlená místa jsou v supermarketech, rychlých občerstveních a celkově v místech velkého pohybu lidí, kteří očekávají nižší ceny.

obr 61 Supermarket

Oproti tomu v místech specializovaných například s výběrovým zbožím, nebo luxusní restaurace, je intenzita osvětlení spíše nižší, čímž je vyvoláván právě pocit soukromí. (Ginthner, 2012)

obr 62, obr 63 Luxusně vyhlížející prostory

7.3.3 Směr osvětlení Světlo a jeho jas snáze upoutá pozornost člověka, čehož se například využívá při nutnosti přilákat pozornost zákazníka (jasnější osvětlení daného objektu, než je v jeho okolí). Člověka světlo přitahuje, což také potvrzuje průzkum Taylora a Sucova (1974) jak uvádí Ginthner (2012), kdy si měli lidé vybrat cestu ze dvou chodeb, které vypadaly stejně s výjimkou intenzity osvětlení. Tu, která byla osvětlena silněji, si vybralo 75 % dotázaných. V jiném průzkumu (John Flynn a Davod Loe, Ginthner 2012) bylo prokázáno, že lidé upřednostňují posezení s výhledem do venkovních prostor nebo 46

alespoň na stěnu osvětlenou s nástěnnými svítidly, aniž by však sami chtěli sedět na jasně osvětlených místech. Proto se ve veřejných prostorech používá různých typů osvětlení, přímých a nepřímých, v podobě nástěnných svítidel, svíček apod.

Směr osvětlení se také využívá pro orientaci v prostoru, kdy se používají prosvětlené vertikální nebo horizontální linie, které se stávají navigací, kterou pozitivně hodnotí v prostoru i starší osoby. (RS Lightning Design, 2012)

a) Horizontálně směrované osvětlení Osvětlené podlahy zvýrazňují pěší plochy, osvětlení stropu opticky zvyšuje výšku místnosti, popřípadě světelné linie vymezují prostor.

obr 64, obr 65, obr 66 Ukázky horizontálního osvětlení

b) Vertikálně směrované osvětlení Je omezeno stěnami, rovnoměrně rozložené zdůrazňuje nebo vymezuje celek. Naproti tomu například bodové osvětlení zdůrazňuje povrchy materiálů nebo určitý předmět.

obr 67, obr 68, obr 69 Ukázky vertikálního osvětlení

47

7.4

Barvy

Vnímání barev je dáno fyziologickým, fyzikálním a psychologickým působením. Vliv barvy na jedince je převážně subjektivní. Účinek je často dán sociálně, psychologicky, je ovlivněn věkem, povahou, prostředím, sociálními zvyklostmi (Dannhoferrová, 2012). Dle Fořtlové (2005) osoby vnímají barvy podle toho, jak jsou citově založené, tedy jinak vnímají extroverti a introverti (ti objekty vnímají spíše dle tvaru, než barvy). Příčinou, že barvy člověk vědomě vnímá více než zvuky a vůně, je možná i ze schopnosti lidí barvy pojmenovat a kategorizovat. (Keeling, 2012)

Vnímání barev je důležité pro člověka z hlediska: a) Detekce: třídění vjemů, například objektů na pozadí b) Diskriminace: pro přesnější rozlišování mezi objekty, popř. skupinami objektů

Barvy člověk vnímá konstantně i při různých typech osvětlení (zelená je stále zelenou i za šera), vnímá jinak jen jejich sytost. Barva je tedy nositelem informací, odlišuje předměty, některé zvýrazní nebo naopak zamaskuje. Různá barevnost podlah, stěn či stropů může usnadňovat orientaci v prostoru, zvláště pro osoby se zrakovými vadami. Často se pro lepší orientaci využívají i různé barevnosti pater (např. Moravská zemská knihovna v Brně).

obr 70 Užití barvy, jako určení cesty

obr 71 Orientace v budově MZK pomocí barev

48

Zároveň existují všeobecná ustanovení, tzv. bezpečnostní barvy, které jsou v kombinaci s tvary nositeli informací (také viz 5.1 Naučené mapování; Fořtlová, 2005): a) Žlutá/oranžová

(trojúhelník):

výstraha, nebezpečí b) Červená

(mezikruží,

obdélník,

čtverec) zákaz, stop c) Modrá (kruh): povinnost, nařízení d) Zelená (obdélník, čtverec): bezpečí, informace obr 72

Ustálené symboly

7.4.1 Působení barev Sladění barev v interiéru podléhá často módnímu vlivu nebo kulturnímu pojetí. Různé barvy dokáží prostor oddělit nebo přitáhnout pozornost k danému místu. Často mají symbolický význam (význam barev v heraldice, na krojích, apod.). Barva má tedy vliv na lidské vnímání, asociování (červené, zelené, bílé – Vánoce, černá a žlutá výstraha, červená, modrá a bílá – národní barvy), například malíři i fotografové uznávají spojitost vlivu barvy a správné kompozice. Velice rozšířenou je poslední dobou color therapy (tělo je vystavováno působení prolínajícími se barevnými světly). Kdy vědci prokázali, že světelné paprsky o různé vlnové délce mají vliv na člověka psychologicky i fyziologicky. Na světlo je citlivé celé lidské tělo, ne jenom oko. (Dannhoferrová, 2012) Samozřejmě barva neexistuje v prostoru sama o sobě, je důležité na jakém předmětu je použita a jak působí jako celek, popřípadě v jakém se nachází kontextu, kombinací barvy s tvarem a plochou, souladu s jinými barvami atd. V prostoru je vhodné barevné plochy velikostně vyvážit. Například teplé barvy mají tendenci vystupovat do popředí, chladné ustupovat. (Dannhoferrová, 2012) Člověk vnímá stálost tvaru a velikosti a stejně tak vnímá i stálost barvy v různě měnícím se typu osvětlení. I za šera člověk vnímá jablka jako červená, listy rostliny jako zelené, apod. (Sternberg, 2009). Barevnost je ale osvětlením ovlivněna, protože jsou jinak vnímány její odstíny. Žlutá a červená vyniknou na plném světle, naopak

49

v polostínu více vynikne zelená a modrá. Člověk také dokáže rozlišit více druhů žluté a zelené barvy, nejméně však odstínů modré, oko je totiž na modrou barvu méně citlivé. (Fořtlová, 2005) Barvy v interiéru použité na ploše ovlivňují především hloubku prostoru. Jejich funkcí je podpořit tvar nebo plochu, opticky vyzdvihnout nebo utlumit nějaké části prostoru. Na psychiku působí vždy také v kombinaci s materiálem.

a) Barevný akcent Je estetický oživující prvek interiéru, je zastoupen pouze v omezeném množství, upoutá pozornost, může sloužit i jako orientační bod, často tento akcent nedokáže člověk zapomenout, barva je výraznější, vzniká tedy účinnější prožitek.

obr 73, obr 74 Ukázky barevných akcentů

b) Kontrast Kombinace rozdílných sousedních barev vyvolávající nesoulad, napětí, často se používá na upozornění daného místa. -

světlostní kontrast (světle modrá a tmavě žlutá)

-

sytostní kontrast (sytě modrá a pastelově modrá)

-

barevný kontrast, pokud jsou použity barvy z opačného konce spektra, oko musí přeostřovat a tím se hodně unavuje (Fořtlová, 2005)

50

obr 75 , obr 76 Ukázky kontrastů barev

Je důležité používat barvy v různých stupních sytosti. Dle výzkumu (Building for everyone, 2010) byl uveden graf závislosti (viz obr 77) použití dvou sousedních matriálů o různých LRV (hodnotách odrazivosti světla). Hodnota 0 bodů značí materiál, který absorbuje veškeré světlo (černá barva), 100 bodů značí plnou odrazivost (bílá barva). Obecně lze říci, že na menších plochách by měl být kontrast dvou materiálů větší. Například vypínač a stěna by barevně měly tvořit kontrast pro lepší orientaci. To ale neodpovídá současnému modernímu trendu, zachování vizuální jednoty ploch.

obr 77 Graf závislosti sytosti dvou sousedních barev

51

Velice často se uplatňuje světlostní kontrast barev. Jokl (2002) udává, že oku se nejpřirozeněji jeví nejtmavší barva na podlaze a nejsvětlejší na stropě (paralela se zemí). Světlý strop způsobuje vzdušnost interiéru. Světlejšími barvami se interiér stává lehčím; tmavšími těžším a vážnějším. Na obr 78 je ukázáno ideální rozložení barev v interiéru. Na živost interiéru má tedy vliv sytost použitých barev. Ta lépe vyzní na velkých plochách, je však nutné, aby byly syté barvy vyváženy. Platí pravidlo nepřímé úměry, čím je použita sytější barva, tím by měla být menší zabarvená plocha.

obr 78 Rozmístění barev v interiéru, Jokl (2002)

c) Chromatická adaptace Adaptace na určitou barvu je typická, pokud je jedinec vystaven delší dobu určité barvě. Postupně si na ni zvyká a senzitivita k ní časem klesá. (Eyseck, 2008) Dle výzkumu (Chalupa, 2010) bylo prokázáno, že největší příjemnost vzbuzuje barva modrá, nejmenší oranžová. Fyziologicky barvy modrá a zelená uklidňují. Mezi barvy řazené k napětí patří červená a černá. Největší módnost mají barvy černá a bílá. Potvrdilo se klasické rozdělení barev na studené (utlumující) a teplé (povzbuzující), a také že tmavé barvy použité na stejných materiálech působí mnohem těžším dojmem, než barvy světlé. Podobné výsledky byly dosaženy i v jiných výzkumech např. Kaya, Epps (2004).

52

Barvy tmavší mají vliv na okolní barvy takový, že je činí světlejšími a naopak, zároveň však odrážejí méně světla a mají tak tendence prostory zmenšovat. Nižší sytost barev má uklidňující dojem, pro klid by měly být použité barvy v podobných odstínech s nižším stupněm sytosti. Větší sytost naopak působí spíše vážněji. Světlejší odstíny působí lehčeji. Více barev na malém prostoru může působit chaoticky, doporučuje se použít maximálně tři barvy v kombinaci s neutrálními barvami, ale vždy záleží na velikosti ploch, na kterých jsou použity.

obr 79, obr 80 Světlé a tmavé barvy v interiéru

Děti

vnímají

barvy

od

druhého

měsíce

života.

K uvědomění ale dochází asi až kolem 3. – 5. roku. Lépe rozlišují teplé barvy, ty jsou také u nich oblíbenější a vyjadřují téměř citovou hodnotu.

Velice běžnou formou poruchy vnímání je daltonismus, tedy neschopnost detekovat nějakou barvu díky poškození určitého čípku na sítnici lidského oka. Mezi nejčastější poruchu patří neschopnost odlišit červenou a zelenou barvu. Postihuje až 8 % mužů a 1 % žen. Tyto barvy by tak neměly být nositeli významných informací. (Lidwell, 2011) obr 81 Vnímání barev s poruchami barvocitu, 1. řádek- zdravé oko, další značí různé stupně barvosleposti

53

7.5

Zvuk

Zvuk je informací o nějakém probíhajícím jevu, zpravidla doprovází pohyb v prostředí. Často slouží k signalizaci a orientaci. Celý vědní obor zkoumá působení akustiky v prostoru, například výukových místností, koncertních sálů, divadel apod. Pomocí výpočtů je možné zjistit, jaký bude dozvuk, ale i například jaké skupiny hudebních nástrojů budou kde a jak slyšet. Využívá materiálů o rozdílných absorpčních vlastnostech zvuku pro vytvoření potřebné akustiky.

obr 82 Dokonale akusticky řešený prostor, Opera house, Santiago Calatrava

Kostroň (2002) uvádí, že zvuk lze srovnat s barvou, i když u zvuku se jedná o mechanické kmity v pružném prostředí a u barvy o viditelnou část spektra elektromagnetického vlnění: Tab. 1: Srovnání Zvuk

Barva

výška

odstín

hlasitost

světlost, jas

zabarvení

sytost

U některých jedinců nastává stav synestézie, jedná se o to, že je spojeno vnímání mezi zrakem a chutí, nebo zrakem a čichem apod., barevné slyšení se nazývá fotismus. (Švancara, 1994)

54

7.5.1 Působení zvuku Zvuky ovlivňují kvalitu životního prostředí, duševní i tělesnou pohodu. Zvuk působí na lidské emoce mnohem více než vizuální podněty. Některé studie uvádějí, že harmonické a příjemné zvuky dokáží zlepšit metabolismus těla, psychickou pohodu a snížit tak náchylnost organismu k nemocem. Například zvuky přírody (ptačí zpěv, horský potok, šumění moře) působí na lidskou mysl téměř blahodárně, jiné naopak mohou odstraňovat pocity úzkosti, stresu a napětí. Umělé zvuky (hudba) mohou také působit k lepšímu estetickému působení. Záleží na jejich dynamice, rytmu, harmonii, disharmonii, atd. Řiháček jako příklad uvádí hladiny zvuku vyvolané lidskou činností v porovnání s přírodou (viz Tab. 2).

Tab. 2:Porovnání hladin zvuků

pásmo ticha

pásmo relativního hluku pásmo absolutního hluku

pásmo specifického vlivu hluku

akutní nebezpečí

civilizace šum počítače tikot hodinek šepot obytná čtvrť (noc) obytná čtvrť (den) běžný rozhovor kancelář, restaurace hlasitá hudba, rušná ulice metro sekačka trávy koncert, motor auta ve vyšších obrátkách pneumatické kladivo (vzdálené 1 m) letadlo (vzdálené 30 m) siréna námořní lodi, petardy

dB 10 20 30 30-35 40-45 60 70 80 90 90 - 100

příroda let mouchy šustění listí větřík tichá zahrada štěbetání ptáků žabí kvákání silný déšť mořské vlnobití bouřka vichřice

100 - 110

uragán

120

vodopád

120 -130

výbuch sopky

nad 130

Člověk se necítí dobře v místech s nízkou hladinou zvuku. Naopak působení hluku (silný hřmot, dopravní provoz, křik dítěte) nebo ticha může mít na lidskou mysl účinky stresové a nepříjemné. Hluk je neharmonický zvuk, který při delším vystavení může způsobit až poškození sluchu.

55

Norman (2004) zmiňuje, že zvuk slouží jako zpětná vazba při používání předmětů. Ať už jde o pípnutí elektroniky, ale také zaklapnutí dveří při jejich zavírání apod. Je to přirozený faktor, který je často u návrhů opomíjen. Jejich absence může znamenat, že něco nefunguje správně. Zvuk je vnímán nevědomě, což je jedna z jeho výhod – může například zabránit nehodě. Dle studií je dokázáno, že hlasitost a rytmus hudby ovlivňuje čas, který stráví zákazník v obchodě (Keeling, 2012). Augustinová (2009) uvádí, že míra akustiky určuje i stupeň soukromí. Nejvyšším stupněm je, pokud člověk neslyší ostatní osoby v okolí a ty neslyší jeho. Kostroň (2011) říká: „Nepamatuji se, že bych na výstavě viděl někoho před obrazy plakat, na koncertech se však slzí (nebo nadšeně křičí) zcela běžně. Je to prostě velmi účinný prostředek k navozování nálad a citových stavů.“

56

7.6

Vzduch

Vedle základních vlastností, jako přísun kyslíku, přenáší vzduch také zvuk a teplo a vlhkost. Právě teplená pohoda je jedním z hlavních vlastností určujících kvalitu vzduchu. Záleží však na dalších faktorech, jako například rychlosti proudění, jeho vlhkosti, množství iontů apod. Čerstvost vzduchu, jeho rychlost proudění a teploty z velké míry ovlivňují i kvalitu prostoru. V uzavřených prostorech dochází k většímu znečištění vzduchu (výpary z materiálů, prach, tělesné pachy). V prostorách s větším podílem CO2 klesá aktivita a koncentrace člověka. Záleží samozřejmě na objemu vzduchu v místnosti, na její otevřenosti, výšce stropů apod. (Day, 2004) Další problémovou skupinu tvoří klimatizace, v jejich filtrech jsou usazovány nečistoty a mikroorganismy. Filtry musejí být pravidelně udržovány, jinak jsou množící se organismy odváděny zpět do interiéru. (Jokl, 2002) Iontové mikroklima je důležitou součástí prostoru. Záporné ionty působí pozitivně na lidské zdraví. Člověk přirozeně reaguje na různé úrovně koncentrace iontů. Prostory bohaté na vzdušné záporné ionty (horský vzduch, les, vodopád) hodnotí příjemně, opačně hodnotí místa s nízkou hladinou těchto iontů (města, kanceláře). Pokud je v prostoru nedostatek záporných iontů, mohou být používány tzv. ionizátory, které vzduch uměle ionizují. (Svoboda, 2009) Vliv vzduchu je ovlivněn i čichem, tedy zápachy a vůněmi (odéry). Člověk má tzv. čichovou paměť a je schopen rozeznat více vůní (okolo 10 000), než zvuků. Pokud je však vystaven delší dobu určitému zápachu, přestane ho postupně vnímat. Udává se, že vůně tvoří první dojem celé místnosti. Dokonce dle výzkumu Hirsche (2003, Kotradyová, 2014) bylo dokázáno, že vůně citronu, růží, cypřiše a majoránky zmenšuje pocit úzkosti. Rozvíjejícím se odvětvím je tzv. „scent marketing“, kdy jsou pro konkrétní firmy vyráběny vůně, které mají vyvolat určité emoce. Například síť hotelů Sheraton využívá ve všech svých hotelích vůni Welcoming Warmth (vůně fíků, jasmínu a frézie), stejně tak i firmy Sony, Samsung apod. (Weinschenk, 2012). Vůně ale i zápach se totiž velice dobře zapisují do lidské paměti a zanechávají silné emoční reakce. Jsou i spouštěčem vzpomínek a asociací.

57

7.7

Materiál

Materiály v designu ovlivňují formu, funkčnost, zpracování i smyslové vnímání. Správná volba materiálu ve velké míře ovlivňuje mapování objektu. Materiál je tedy nejčastěji vybírán podle toho, kdo bude produkt využívat (děti, cestující, atd.), v jakých podmínkách bude používán a jaké jsou na něj celkově kladené nároky (Ashby, 2002). Na obr 83 jsou uvedeno hodnocení materiálu ze dvou hlavních úhlů pohledu. Pohled uživatele je založen na jeho věku, zkušenostech, kultuře apod. Oproti tomu z produktového pohledu je materiál hodnocen funkčností, požadovaným tvarem, možností výroby, apod. Dle jednoho experimentu (Karana, 2010) bylo dokázáno, že výběr materiálu má vliv na to, jak je výsledný produkt vnímán. Například kovové předměty jsou více vnímány jako elegantní, futuristické a stabilní.

obr 83 Hodnocení materiálů z různých hledisek, Karana 2010

Dle Ashbyho (2002) lze materiály popsat podle 4 kategorií: a) Technické vlastnosti (Engineering): pevnost, houževnatost, tepelná a elektrická vodivost, atd b) Použití (Use): např. uživatelsky přívětivý design c) Životní prostředí (The environment): dobrý design, eco-design d) Vnímání (Perception)

58

Každý materiál má svoje atributy, díky kterým je vnímán. Jeho vliv na každého je dán z části individuálními zkušenosti, pamětí, kulturou. Zároveň materiál sám o sobě a svými vlastnostmi může být inspirací pro vytvoření nového výrobku. Dle Ashbyho (2002) mohou materiály hrát spoustu rolí, ale vždy záleží na tom, jak jsou použity. Uznává, že například dřevo je vnímáno velice kladně pro svoji texturu, vůni, teplost pevnost a lehkost. Ale také pro asociování tradice. Dalším hodnocením se stává množství daného materiálu, pokud je ho použito příliš málo, může vzbuzovat nedůvěru, ač je výrobek plně stabilní. Příkladem může být židle Light light (viz obr 84) od designera Alberta Medy. Židle byla vyrobena roku 1987 s myšlenkou použití co nejméně materiálu (karbonová vlákna a polyamid), aniž by byla ohrožena pevnost. Židle ale působí velice křehkým dojmem.

obr 84 Light light od Alberta Medy, 1987 vážící pouhý 1kg

Vnímání materiálu je tedy dáno jeho použitím a jeho vlastnostmi. Materiál může také vyvolávat různé emoce. Je zdrojem informací o struktuře, poréznosti, teplu, chladu. V dnešní době se často imituje vzhled jiného materiálů, (např. keramické dlaždice s dezénem dřevěných parket, broušená váza vyrobená z polykarbonátu). O druhu materiálu se pak musí uživatel přesvědčit jinak než vizuálně, například dotykem, což je do značné míry matoucí. Dalším aspektem je sluchové vnímání materiálu, jejich vibrace a frekvence zvuku.

59

obr 85 Keramické dlaždice v dezénu dřeva

Stejně tak se od designérů očekává, že navrhnou produkt určitého významu. Jako podporu jim může posloužit právě materiál, jeden může být symbolem luxusu, jiný známkou ekologie. Ve společnosti je tradičně zakotveno, že dřevo je stabilní a příjemné, plast je levný, kov trvanlivý atd. Svůj vliv na výběr má také módnost. Pro představu jinak bude na člověka působit socha vyrobená z mramoru, jinak z plastu. Dnes jsou však tak pokročilé technologie, že materiály mohou hrát rozličné role a být použity do různých odvětví (high-tech keramika je používána v elektronice apod.). (Ashby, 2002)

a) Kovy Jsou chladné, precizní, zvoní, když se do nich narazí, mohou odrážet světlo, vypadají pevně a silně, mohou být zpracovány do různých tvarů, a přesto si uchovávají svoji pevnost a stabilitu. b) Keramiky a sklo Mají velkou tradici, různé barevnosti, nepodléhají korozi. V současnosti jsou to navíc materiály vhodné i do extrémních podmínek (vesmírné lodě). Jsou ale křehké a mohou být jednoduše rozbity. c) Plasty Jsou levné a mohou imitovat ostatní materiály. Tvárnost a různobarevnost jsou jejich předností. Mohou vypadat jako všechny ostatní materiály, ale jejich vlastnosti jsou jiné. Pocitově působí tepleji než kovy a sklo. (Ashby, 2002)

60

d) Dřevo Tradiční materiál využívaný od pradávna. Je lehce dostupný, pevný, lehký. Jeho předností je příjemnost a teplost na dotek. Jeho textura je harmonická, i přes její nestejnorodost. a další

Dalším aspektem při hodnocení materiálů je jejich struktura, textura a dokončení povrchu. Například lesk evokuje zrcadlení a třpyt. Kotradyová (2014) uvádí, že textura, která je dynamická vytvoří požadovaný dojem právě v prostorech, kde se uživatel příliš dlouho nezdrží (čekárny, recepce). Zároveň však zhoršuje orientaci a neměla by se proto používat do místností, které ji vyžadují. Platí, že čím výraznější textura je použita, tím rychleji unavuje lidské oko. Velice efektně je využívání rozdílných struktur podlah, pro orientaci pro nevidomé, ale i jako upozornění na změnu stupně podlahy. Lidské chodidlo je schopné okamžitě poslat nervový signál do mozku a upozornit tak na změnu povrchu. Dle Fořtlové (2005) je navíc vnímání lesku na povrchu světlých materiálů vnímáno jemně a přirozeně s asociací tepla, světla, ale i ledu. Tím může působit chladněji, zároveň však jeho odlesky mohou způsobovat nepříjemné momentální oslepení. Neexistuje jednoznačné určení, že daný materiál bude při použití na výrobku evokovat určitý pocit. Je však na designérovi, aby použil materiál, který odpovídá očekávaným vlastnostem produktu pro cílovou skupinu. Je důležité, jakým vlivům bude předmět vystavován (extrémní teploty, prašnost, apod.) a podle této funkčnosti by měl být zvolen správný materiál. (Kostroň, 2012)

61

7.8

Rostliny v interiéru

Rostliny hrají významnou roli v prostoru, zvlhčují vzduch, produkují kyslík, mohou být příjemným zpestřením místa, mohou ho i členit. (Kostroň, 2012) Lidwell (2011) uvádí, že dle průzkumů může dojít ke zlepšení pocitu z prostředí i obrazy nebo plakáty na zdi, které obsahují přírodní prvky. Jedná se tedy nejspíše o zakódovaný počitek vnímání zeleně, jako oblíbeného prostředí vhodného pro relaxaci a uvolnění, které zároveň vytváří nové vjemy

obr 86 Původní nemocniční chodba, návrh chodby nemocnice s obrazy lesa doprovázen zvuky ptactva

Haš (2011) poukázal na různé typy osvětlení interiérových rostlin při použití odlišné teploty chromatičnosti (udávané v kelvinech) světelných diod (LED). Na obr 87 je ukázáno podání barev rostlin osvětlených zdroji LED o teplotách od teple bílé (2 700 K) až po téměř denní osvětlení (denní osvětlení 7 000 K).

obr 87 Ukázky podání barev rostlin osvětlených různými zdroji LED

62

7.9

Značení

Značení je to nejjednodušší forma informování o rozmístění prostoru, která se využívá ve všech veřejných místech. Jejich přítomnost je nutná i z hlediska bezpečnosti. Proto je tedy nezbytné, aby značení a příslušné informace byly jednoznačné pro všechny skupiny osob včetně zrakově postižených. Informace by měly být celistvé. Je nutné dodržet jeden vizuální styl.

Značení většinou obsahuje: a) Informační značení: mapa prostoru, celkové rozmístění b) Směrové značení: šipky c) Identifikaci: názvy budov, značení místností d) Bezpečnostní informace: např. únikové východy e) Ostatní: např. informační tabule, audio navigace

obr 88 Ukázky značení, Braillovo písmo

7.9.1 Psaný text Má nevýhodu, že může sloužit pouze lidem, kteří vidí a jsou schopni číst. Problém vzniká u osob krátkozrakých, ale i u cizinců, kteří dané řeči nerozumí. Důležitý je vyšší kontrast mezi písmem a jeho pozadím. Měl by být také rozvážně použit font, doporučuje se bezpatkové písmo, například Arial, Helvetica, Futura apod. Text by také neměl být dlouhý, spíše by měla být použita jednotlivá slova. (Building for everyone, 2010) 63

7.9.2 Piktogramy Piktogramy jsou výhodnější z hlediska jasného znění. Je nutné, aby byl piktogram zřetelný a výstižný a nepotřeboval textové doplnění. Piktogram využívá analogie k určité činnosti, nebo objektu. Je pochopitelný i pro osoby s mentálními poruchami, děti, ale i cizince. Čím je složitější, tím klesá míra jeho pochopení.

obr 89 Ukázka použití piktogramu

obr 90 Piktogramy

7.9.3 Hmatové prvky Informace, které mohou být přečteny hmatem. Jsou používány především pro zrakově postižené osoby, ale i děti a mentálně postižené osoby. Patří sem reliéfní nápisy, Braillovo písmo, trojrozměrné modely apod. I když by se zdálo, že Braillovo písmo je východiskem, mnoho zrakově postižených osob jej neovládá, hlavně z důvodu, že existují různé druhy tohoto písma (Samová, 2008). Při použití 3d modelů je nutné používat materiály hladké až saténové.

obr 91, obr 92 Ukázky hmatových prvků

64

8. NÁVRH VEŘEJNÉHO INTERIÉRU ČEKÁRNA ZUBNÍHO LÉKAŘE Veřejný interiér je místem setkávání různých osob, které mají odlišné požadavky a cíle. Prostor by měl být pokud možno takový, aby pamatoval na většinu typů lidí, ať už jde o děti, seniory ale také o osoby s hendikepem. Veřejný interiér by neměl v používání nikoho omezovat. Právě jednoduchost a uživatelská přívětivost interiéru je základem k navození psychické pohody. Návštěva zubního lékaře není pro mnohé příjemnou záležitostí. Většina pacientů pociťuje v čekárnách strach z následujícího vyšetření, někteří přímo až panickou hrůzu (Příhodová, 2011). Právě návrh interiéru, který by pozitivně stimuloval psychiku člověka, vyvolával by příjemné emoce a navíc by v něm člověk nalezl pocit bezpečí a jistoty, by měl pomoci překonat tento stresující okamžik. Stačí i jen, že díky příjemnému prostředí pacient na chvíli zapomene, kde se vlastně nachází, jelikož jsou mu nabízena vodítka k zaměstnání mysli. Čekárna jako taková by měla splňovat hygienické požadavky kladené na veřejný prostor (kvalitní čalounění, snadný úklid, atd.) a zároveň dodržovat legislativní požadavky na zdravotnická zařízení (Vyhláška č. 49/1993 Sb.). Čekárna je navíc i vizitkou zubního lékaře a zdravotní sestry. Příhodová (2011) uvádí, že čekárnu považuje za součást terapeutického výkonu a léčby pacienta, jelikož působí i na psychickou stránku nemoci. Stejně tak jako příjemné vystupování zdravotní sestry a bezproblémovou komunikaci s lékařem. Příhodová (2011) provedla výzkum ohledně čekáren a jejich vnímání pacienty i samotnými doktory. Bylo zjištěno, že i když je většina pacientů k zubnímu lékaři předem objednaná, i tak čekají na vyšetření v průměru 15 – 20 minut. Čím déle čekají, tím se zvyšuje jejich psychická nepohoda. Strach v čekárně pociťovalo až 44 % dotázaných pacientů. Mezi nejdůležitější vybavení čekáren pacienti označili v pořadí: sedací nábytek, sociální zařízení, tisk, hodiny a výmalbu; dále pak televizi, rádio a automat na nápoje až na posledním místě. Důležitá část dotazníku se zmiňuje o tom, že samotní lékaři přikládají čekárnám středně důležitou hodnotu k výkonu práce, avšak samotní pacienti čekárny považují za důležitou součást vyšetření.

65

8.1

Popis stávajícího stavu prostoru

Pro aplikaci a názorné ukázání jednotlivých poznatků byly vybrány čekárny zubních lékařů na ulici Vranovská 40 v Brně – Zábrdovicích. Čekárny s ordinacemi jsou umístěny v přízemí třípodlažního domu. Navrhovaný prostor tvoří dvě čekárny určené pro dva zubní lékaře. Vstup do čekáren je ze společné domovní chodby. Výška stropu obou místností je 3,3 m. Čekárna 01 má 22 m2 (viz obr 93) je průchozí do druhé čekárny. Zároveň z ní vedou dveře na RTG a WC a do ordinace 1. Místnost nemá žádné okno. Čekárna 02 má plochu necelých 24,5 m2 s jedním oknem s výhledem do dvora. Z této čekárny vedou dveře na RTG, na WC určené pro zaměstnance a dvoje dveře do ordinace. V práci je řešen prostor čekáren 01, 02.

Rozvržení prostoru: chodba

01

02

ordinace 1

ordinace 2

RTG

WC

WC RTG

obr 93 Rozvržení prostoru

66

8.1.1 Zaměření prostoru čekáren 10650 250

4900

200

5000

800 500

900 2000

1000

1865

01

02

340

900 2000 900 2000

900 2000

1800 100

900 2000

900 2000

840

900 2000

5400 1400

4500

2850

340

900 2000

1960

250

150

2200 3200 obr 94 Zaměření prostoru

8.1.2 Stávající půdorysné řešení

ob r

ob r

96

01

ob r

97

99

r ob

98

02 ob

r

10 0

obr 95 Stávající půdorysné řešení

67

Čekárny jsou vybaveny jednoduše. Na podlaze je krytina z PVC, stěny a stropy omítnuty na bílo. Zařízení obou čekáren bylo pořízeno před několika desítkami let. Kladně je hodnoceno rozmístění židlí v místnostech a to vždy s výhledem na dveře zubních ordinací. V čekárně 01 je osm židlí, dva stoly, šatní skříň, věšáky a vyřazené zubařské křeslo. Vlivem tmavého nábytku, ale i sporého osvětlení působí čekárna nepříliš příjemně, což také potvrdily nezávazné rozhovory autorky práce s pacienty.

obr 96 Pohled od vstupu do čekárny 01

obr 97 Pohled od průchozích dveří mezi čekárnami

68

Krizová místa prostoru: čekárna 01 je velice tmavá (nedostatek osvětlení), bez nějakého příjemného či útulného detailu. Použitím tmavého nábytku dojde ke zmenšení prostoru. Stísněnost nastává i díky komunikačním zónám do místnosti s RTG, WC a hlavně druhé čekárny. Přemíra informačních letáků působí až rušivě a nepřehledně. Vysloužilé zubařské křeslo na psychiku člověka příliš dobře také nezapůsobí. Světlým bodem prostoru je zrcadlo, které alespoň nabízí určitou dynamiku prostoru.

Čekárna 02 působí v porovnání s předchozí místností lépe. V interiéru je šest židlí, dva stoly, věšáky a navíc dětský koutek. Určitou zásluhu na tom má přirozené osvětlení. Zároveň jsou použity i teplejší barvy na nábytku a věšákové stěně a i když zařízení značí známky opotřebení, působí příjemněji. Květiny, fotografie přírody i dětský koutek interiéru dodávají pocit útulnosti.

obr 98 Pohled od vstupu do čekárny 02

69

obr 99 Pohled ke dveřím ordinace 2 z míst sezení

obr 100 Pohled od dveří ordinace 2

70

8.2

Návrh nové dispozice

Při návrhu byla brána v potaz velikost a jednotnost prostoru. Dělicí stěna čekáren byla vybourána s ponecháním nosných sloupů. Byly zazděny dveře do ordinace 2, které nejsou v běžném provozu používány. Navíc je přistaven hygienický koutek na čištění zubů.

vybourané zdivo nové zdivo

obr 101 Stavební úpravy

Po vybourání dělicí stěny vznikne jednotný prostor, který budou moci využívat pacienti obou lékařů. Hlavním důvodem je vytvoření jednotného, vstřícného a otevřeného prostoru, čímž také dojde k lepšímu prosvětlení interiéru.

V nové dispozici by měla být funkčně využita celá plocha prostoru. Jako nejdůležitější součástí čekárny je dle průzkumu Příhodové (2011) sedací nábytek. V návrhu je použito několik druhů a typů sezení, aby si každý pacient mohl vybrat to, které mu bude nejvíce vyhovovat z hlediska zdravotního, ale i mentálního. Možnost samotné volby značí i potřebu mít okolnosti pod kontrolou a rozhodovat o nich, což samo o sobě na člověka bude působit pozitivně. Pro lepší přehled o dění je rozmístění sedacího nábytku vždy směrováno ke dveřím ordinací, v blízkosti kterých jsou i televizní obrazovky. 71

Nově přistavený je hygienický koutek. Měl by sloužit pacientům k dentální hygieně, aniž by museli používat sociální zařízení, které pro obě čekárny není velikostně příliš vyhovující. Rozmístěním sedacího nábytku také dojde k optickému rozdělení místnosti na dva menší podprostory, při zachování celkového vzdušného prostoru.

obr 102 Varianta 1

Varianta 2 umožňuje větší výběr z druhů sezení. Sezení v křesle navíc zvyšuje pocit soukromí a vytvoření vlastního teritoria.

obr 103 Varianta 2

72

Nábytek byl zvolen díky své vyváženosti oblých a ostrých tvarů (viz kap. 4.1.1) a také své pohodlnosti. Sedací soupravy Loop od firmy Adler.

obr 104, obr 105 Sedací soupravy Loop

Od firmy Blåstation bylo použito křeslo Wilmer a Innovation C, které umožňuje střídání různých poloh sezení.

obr 106, obr 107 Wilmer a Innovation C, Blåstation

Pro děti je zvolen nábytkový stůl pro kreslení i podlézání Deskhouse firmy Ninetonine.

obr 108 Deskhouse, Alberto Marcos, Ninetonine

73

8.3

Orientace v prostoru

Při řešení veřejného interiéru je důležité postupovat od nejzákladnějších kroků, jako je vstupní bod a následná orientace v prostoru – tedy schopnost vykonat svůj cíl posouzením možností prostorového uspořádání místnosti. Pro porovnání byla vytvořena vizualizace neutrálně barevného prostředí (viz obr 109). Dochází v něm ke špatné orientaci a nutnosti zvýšeného soustředění k nalezení požadovaného cíle (dveří ordinace, WC apod.). Prostor může působit esteticky a čistě, ale zorientování se v něm je horší.

obr 109 Neutrální prostředí

Pro orientaci v prostoru je důležité divergentní myšlení, které je nejvíce citlivé na barevnost. V interiéru jsou proto voleny jednoduché navigační linie, v barevném akcentu zelené barvy (viz obr 110). Horizontální vodicí linie vedou po obvodu místnosti směrem ke dveřím druhé ordinace.

74

obr 110 Přidání navigačních prvků

Okolí vstupů do ordinací je vymalováno na kontrastní zelenou barvu, která pokračuje a vymezuje prostor i na zemi kolem dveří (použití např. Marmolea). Díky tomu dojde k vizuálnímu oddělení a jasnému upoutání pozornosti na důležité části interiéru, i když pacient vstoupí do prostoru poprvé. Dveře ordinací jsou odlišné od ostatních dveří v interiéru z důvodu propustnosti světla do čekárny skrze mléčné sklo, ale zároveň odlišnost materiálu pomáhá ke zvýraznění se od ostatních dveří v interiéru.

obr 111 Pohled na dveře a okolí ordinace 1

75

Pro snadnou orientaci jsou všechny dveře v čekárně popsány nápisy. Vedle dveří ordinací jsou popisné štítky s potřebnými informacemi. Pro označení hygienického koutku byl vytvořen piktogram znázorňující čištění zubů. Stejně tak i na nášlapnou bedýnku, určenou pro malé děti, aby byly schopny dosáhnout k umyvadlu. Byla využita znalost gestaltismu a uzavřenosti tvarů (viz kap 4).

obr 112

Hygienický koutek

8.4

Osvětlení

obr 113 Piktogramy

Celý prostor je přirozeně osvětlen pouze jedním oknem. Jako materiál dveří do ordinací bylo zvoleno mléčné sklo, aby se prostor více prosvětlil i z těchto místností. Jednou z variant volby umělého osvětlení je vytvoření jednotného kontrastní prostředí. Například osvětlení složené z 2 × 4 Milano series (viz obr 109, 110).

obr 114 Milano series, Eco-design

76

Pokud by se přidalo do místnosti i nepřímé osvětlení, například ve formě bodových světel, vytvoří se příjemnější pocit z místnosti. Kombinace různých jasů značí větší zabydlenost a příjemnou hru se světlem (viz obr 115).

obr 115 Nepřímé osvětlení pomocí bodových světel

Jako další variantou se nabízí vytvoření sádrokartonového podhledu s mléčným polykarbonátem. Ten bude světlo rozptylovat, díky čemuž dojde ke stimulaci přirozeného osvětlení, které vzbuzuje příjemnější komfort. Sníženým stropem se navíc vymezí zóna čekání od komunikační zóny. Tvar podhledu je zaoblený pro vytvoření harmonického a elegantně příjemného tvaru. Nižší výška stropu bude navíc působit na člověka útulněji.

obr 116 Nepřímé osvětlení vytvořené sádrokartonovým podhledem

77

8.5

Barevnost

Barevnost čekáren je i dle průzkumu Příhodové (2011) v českých čekárnách především v bílé barvě. Značí to určitou čistotu a sterilitu prostředí, při hodnocení však většina pacientů naznala, že interiér působí chladným dojmem. V předešlých vizualizacích bylo vždy použito neutrální barevnosti s akcentem zelené (viz obr 110 – 116). Vyšší strop místnost nabízí variantu použití barevnosti k jeho optickému snížení pomocí barvy tmavší (viz obr 117). Právě nižší strop by měl působit útulněji a člověk by se v něm měl cítit lépe a pohodlněji.

obr 117 Použití tmavé barvy na strop k efektu nižšího stropu

Tmavé barvy interiér obecně zmenšují, pokud by však byl prostor dostatečně prosvětlen, tmavé barvy vytvoří prostor zajímavý a působící honosnějším a serióznějším dojmem, ne však příliš hodícím se do čekáren (viz obr 118).

78

obr 118 Použití tmavých barev v čekárně

Další ukázkou je použití jemných pastelových barev a světlé podlahy, které dohromady interiér prosvětlí, celý prostor působí o něco veselejším a uklidňujícím dojmem (viz obr 119).

obr 119 Použití světlých, pastelových barev

79

Porovnáním s interiérem, kde jsou použity teplé barvy s tmavší dřevěnou podlahou, dojde k vytvoření útulnějšího a více energetického prostředí (viz obr 120). K dynamičnosti prostředí může přispět i sytý odstín potahové látky.

obr 120 Použití teplých sytých barev

Použitím různé barevnost prostředí vyvstává problém pro osoby, které trpí daltonismem. Nejčastější poruchou je protanopie (viz kap. 7.4), kdy lidé nejsou schopni rozeznat červenou a zelenou barvu. Obrázek 121 ukazuje, jak by prostor z obr 120 viděli právě lidé trpící touto poruchou. Na příkladu je vidět, že pro tyto osoby by barevné označení pro orientaci nemělo smysl, barvy téměř splývají.

obr 121 Stejný interiér očima daltonika (trpící protanopií)

80

Pokud by se změnil kontrast barev u dveří ordinace na vyšší (viz obr 122), vedlo by to i k možné orientaci daltonikům (viz obr 123). Názorně je zde vidět, že sice daltonik nemůže vnímat určité barvy, ale je schopen vnímat jejich kontrasty. Vyšší kontrast sousedních barev pak může využít k orientaci v prostoru.

obr 122 Použity více kontrastní barvy u dveří ordinace 1

obr 123 Daltonik vnímá kontrasty barev

81

Posledním příkladem barevnosti je ukázka ideálního barevného rozložení interiéru dle Jokla (2002). Ten vychází z poměru barev, kdy uvádí, že člověk se bude cítit nejlépe, pokud je nejtmavší barva na podlaze, nejsvětlejší na stropě (viz kap. 7.4.1).

obr 124 Barevné rozložení dle Jokla

8.6

Tvary (textura) a materiál

Z předchozích návrhů si lze všimnout použití různých druhů podlah. Jednolitá podlaha prostor uceluje (viz obr 110), světlé dlaždice položené pod úhlem 45° působí dynamicky a čistě (viz obr 117), dřevěné parkety (viz obr 119) působí útulněji. Tvary a textury lze najít ve všech částech místnosti. Pro další názornost je ukázáno působení textury s materiálu v různém dekoru stěny.

Pokud by byly na stěny použity akustické panely (viz obr 125), které mají příjemný a vyvážený tvar listu ginkgo biloba, vytvoří se jejich seskládáním zajímavá struktura, které bude působit příjemně a měkce a asociovat přírodu. Panely vyrábí firma Blåstation.

82

obr 125 Použití akustických tvarů

Při vytvoření svislých mírně otočených obkladů stěny (navíc například s prosvětlením), se čekárna výrazně změní (viz obr 126). Prostor začne působit striktně, rytmicky a s řádem (opakování tvarů, viz kap 4). Díky prosvětlení však vznikne iluze většího prostoru. Ne každému však bude takovýto interiér evokovat klidný dojem.

obr 126 Vytvoření svislých linií

83

Kámen působí v interiéru zajímavě a jedinečně, zároveň svojí barevností prostor protepluje. Stěna s obkladem (viz obr 127) sice nemá pravidelnou texturu, ale její harmonické ladění barev a právě materiálu kamene může na člověka působit kladně jako připomínka venkovního prostředí.

obr 127 Stěna s obkladovým kamenem

Poslední ukázkou použití různých textur a materiálů je 3D tapeta ve formě vlnek připomínající svým klidným harmonickým opakujícím se tvarem plynoucí vodu (viz obr 128). Tapeta navodí příjemnou atmosféru.

obr 128 3D tapeta

84

Pokud bude 3D tapeta ještě kombinována s bodovými světly, její efekt se znásobí a účinek bude silnější.

obr 129 3D tapeta s nasvícením

8.7

Živý prvek

Důležitou součástí interiéru hrají živé rostliny, které v návrhu vizuálně oddělují obě části čekáren. Květiny hrají důležitou roli pro komfort a útulnost prostředí. Augustinová (2002) udává, že pohled do zeleně uklidňuje a posilňuje mysl. Rostliny jsou osvětleny bodovými světly o teplotě 5 700 K (viz kap 7.8)

obr 130 Květiny v čekárně

85

8.8

Ostatní prvky

Důležitou součástí interiéru čekárny je zachování dětského koutku poskytující zabavení dítěte. Děti mají velice oblíbené formy úkrytů, proto byl vybrán tento typ dětského nábytku. Ten může posloužit jako stůl na kreslení, ale zároveň i jako úkryt.

obr 131 Dětský koutek

Dle průzkumu Příhodové (2011) by v čekárně neměly chybět tiskové materiály a například televize pro zaměstnání pacienta. I obrazy na stěnách podvědomě na člověka působí a motivují ho.

obr 132 Pohled na dveře ordinace 2

86

8.9

Konečný návrh

V předchozích kapitolách bylo ukázáno několik variant možností řešení prostoru čekáren, které by působilo příjemně. Důležitým předpokladem je zároveň vytvoření uklidňujícího prostoru. Ve vybraném návrhu byly aplikovány jednotlivé aspekty, které těmto podmínkám odpovídají. Zároveň bylo přihlédnuto k tomu, že se jedná o zdravotnické zařízení, které by mělo působit čistě, proto byla jako hlavní barva zvolena bílá a další neutrální tóny šedé barvy. Nábytek byl rozmístěn dle varianty 2 (viz obr 103) z důvodu zajištění lepšího pocitu soukromí, ale zároveň i větší možnosti variability. V místnosti jsou dodrženy průchody i dostatečné rozměry pro pohyb vozíčkáře (min. 850 mm). Stěny u ordinací jsou tmavší s použitím akcentu tyrkysové barvy, která slouží jako orientační barva. To z důvodů, že porucha citlivosti vnímání barevného spektra mezi modrou a žlutou barvou – tritanopie se v populaci vyskytuje velice málo.

obr 133 Pohled do čekárny od ordinace 1

Dlažba položená pod úhlem 45° je více dynamická, což zajistí živost prostoru. Kombinace osvětlení denního, stropního a bodového zajistí hloubku místnosti. Bodová světla jsou namířena na 3D tapetu a na rostliny, aniž by oslňovaly místa sezení. Navíc je uklidňující efekt tapety osvětlením podpořen a umocněn kontrastem hry světla a stínů.

87

obr 134 Pohled do čekárny od ordinace 2

Na obr 135 – 138 jsou ukázky, jak vidí prostor daltonici s různými stupni poruchy.

obr 135 Zdravé vidění

obr 137 Deuteranopie – porucha zelené barvy

obr 136 Protanopie – porucha citlivosti červené barvy

obr 138 Tritanomie – porucha citlivosti modré barvy

88

9. DISKUZE Problematika psychologie designu je velice rozsáhlá kapitola, která spojuje mnoho vědních oborů. Je důležité pochopit komplexnost a variabilitu tématu. Žádná ze zmíněných vlastností totiž neexistuje sama o sobě, ale je ovlivňována svým okolím. Je tedy obtížné určit, jak bude daný podnět působit na lidskou psychiku, protože interakce s dalšími okolnostmi jsou nevyhnutelné a přirozené.

Psychika všech lidí je založena na podobném fungování, z toho lze předpokládat, jakými způsoby budou vlastnosti produktů i prostředí uživatele ovlivňovat. Paralelně s tím existují i názory odborníků od Dietere Ramse, Donald A. Normana až po Lubomíra Kostroně či Williama Lidwella, které se opírají o stejný základ, tedy porozumění psychice člověka. Každý z nich se na danou problematiku dívá z jiného úhlu pohledu, ale výsledné myšlenky jsou totožné. Tedy že design je by měl sledovat požadavky člověka.

Je nutné si uvědomit, že právě design ovlivňuje každodenní bytí všech lidí bez výjimky. V dnešní době neexistuje žádný vyhraněný styl nebo motto, kterého by se designéři drželi (z minulosti Art deko, Ornament je zločin a mnohé další) a v jehož stylu by navrhovali. Důsledkem neustále se vyvíjejících technologií jsou možnosti tvorby téměř neomezené. Designeři by však měli věnovat podstatnou část právě tomu, že navrhují pro uživatele, kteří budou daný produkt používat a budou jím dennodenně ovlivňováni. Zároveň by se měl brát v potaz i fakt, že lidé jsou ve svých zkušenostech a počínání různí a že právě rozdílní lidé budou předměty využívat. Ze složitostí pramení stres a nervozita, se kterými se každý setkává dnes a denně. Uživatel si nepotřebuje přidělávat starosti obtížným použitím přístroje nebo bezradností ve vstupní hale banky.

Díky široké komplexnosti bylo nutné vybrat důležitější poznatky, které budou mít na uživatele největší vliv. V práci byly popsány základní fyzikální vlastnosti předmětů a prostředí a jejich dopad na lidskou psychiku. Porozumění psychologii designu a jejímu působení by nemělo tvořit přidanou hodnotu návrhu, ale mělo by být jeho základem.

89

Při aplikaci získaných poznatků na část veřejného interiéru bylo různými vizualizacemi ukázáno, jak mohou vlastnosti a změny zařízení ovlivnit výraz celého prostoru. Předpokládá se, že většina pacientů přichází k zubnímu lékaři s mírným strachem a obavami z následujícího vyšetření. V prostoru čekárny bylo tedy nutné vytvořit prostředí, které by dopomohlo k příjemnějšímu čekání a uvolnění se před samotným vyšetřením.

Pro srovnání byla vytvořena vizualizace prostoru, která byla pro názornost ponechána barevně i materiálně neutrální. Toto prostředí vykazovalo známky čistoty a jednotnosti, ale celková orientace v něm by byla nesnadná. Právě pomocí vytvoření plošných barvených orientačních bodů, bylo dosaženo lepšího výsledku. Následná aplikace rozdílných typů barevností, textur a v neposlední řadě osvětlení ukázala, že existuje mnoho variant, jakými lze dané prostředí zkvalitnit. Dokonalejších výsledků bylo docíleno vždy kombinací jednotlivých prvků. Nelze však jednoznačně určit, která cesta by byla nejlepší volbou. Zde by tedy na řadu mělo přijít přání investora, vkus designéra, atd.

Navrhování z pohledu působení jednotlivých aspektů na lidskou mysl bylo odlišné. Každá navrhovaná část interiéru byla založena na získaných poznatcích. Byly vybírány ty vlastnosti, které nějakým způsobem dokáží pozitivně ovlivnit komfort a příjemnost prostředí. Zajímavou kapitolou bylo poznání vidění prostoru daltoniky, kteří tvoří až 8 % populace. Některé faktory byly záměrně vynechány, jako například zvuková a tepelná pohoda, příjemnost personálu ad. V rámci této práce nelze tyto faktory řešit příliš vhodným způsobem.

Hlubší porozumění požadavkům uživatelů a jejich způsobu užívání vede ke kvalitnějšímu přístupu navrhování nových produktů nebo interiérů. Každý designer by měl nejspíše býti i z části psychologem, znát tak jednotlivé aspekty výsledného působení produktů a vědět, že správně navržený výrobek může zlepšit kvalitu života.

„Čím více se na tváři místa podílejí lidé, kteří v něm žijí a pracují, tím více místo odráží potřeby reálných uživatelů a mění se v návaznosti na vývoj okolností.“ Christopher Day 90

10. ZÁVĚR Práce měla za cíl shrnout poznatky o psychologii designu a jeho působení na člověka. Téma je velice rozsáhlé, bylo zpracováno ucelené shrnutí problematiky důležitých odvětví, které se psychologie designu týkají. Byly zmíněny základy kognitivní psychologie a tvarové psychologie. Dále pak teorie principů designu od uznávaných psychologů a designérů, které z tohoto tématu vycházejí. S vyzdvižením názorů Donalda A. Normana, který se zabývá uživatelsky přívětivým designem založeným na viditelnosti, účelovosti, mapování a chybování. Byl popsán vliv jednotlivých vlastností prostředí, které mají vliv na vnímání a psychiku člověka: osvětlení, barvy, zvuk, vzduch, materiály, rostliny a značení. Aspekty zmíněné v této práci byly aplikovány na návrh veřejného interiéru – čekárny zubních lékařů. Cílem bylo navrhnout prostor, ve kterém by se čekající pacient cítil dobře, a které by ho i uklidňovalo a zpříjemnilo čekací dobu před samotným vyšetřením. Byly vypracovány a popsány různé varianty ovlivňující celkový komfort prostoru. Práce specifikuje různé faktory předmětů a vnitřního prostředí ovlivňující psychiku člověka. V praktické části ukazuje, jak mohou jednotlivé aspekty měnit atmosféru a vnímání prostoru.

91

11.

SUMMARY

The objective of this work is to describe the psychology effect of products and interiors.

First part of this Master’s thesis explains basics of cognitive and gestalt psychology. There are mentioned terms: perception, sensory cognition, thinking mind, memory, attention, shapes cognition and creating mental maps. These maps are basics of design principles, e.g. friendly-use design, good design, inclusive design, usability. Part of this chapter is about Donald A. Norman’s theory of friendly-use design based on visibility, objectivity, mapping and possibility of making mistakes.

Second part describes specific effect of design and interior aspects and their impact on human mind, behaviour and well-being. Such as different types of lighting, colors, acoustics, the air, materials, interior plants, signage and information.

Practical part is using these interactions in various studies of public interior, specifically dentist’s waiting rooms in Brno, Czech Republic. In general most of patients are afraid during waiting for dentist’s examination. Pleasant waiting room interior based on psychological aspects can stimulate better patient’s condition. Almost each of topics mentioned above were used and explained through 3D visualizations. Some studies also contribute and complement types of color blindness involving 8 % of population.

This thesis does give direction to determine aspects of human factors and experience outgoing from cognitive psychology and also advice the importance of understanding psychology design. Psychological impact of design should be an integral part of designing process.

92

12.

ZDROJE

12.2

Literární zdroje

ASHBY, M a Kara JOHNSON. Materials and design: the art and science of material selection in product design. first. Woburn: Butterworth-Heinemann, 2002, vii, 336 s. ISBN 07-506-5554-2.

AUGUSTIN, Sally. Place advantage: applied psychology for interior architecture. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2009, xiii, 297 p., [8] p. of plates. ISBN 978047-0422-120.

BUZAN, Tony. Mentální mapování. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 165 s. ISBN 978-80-7367-200-3.

BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 210 s. ISBN 97880-265-0030-8.

ČERMÁKOVÁ, Karolína. Působení značky na kognitivní a emocionální složky osobnosti spotřebitele: Effects that a brand has on emotional and cognitive elements of a consumer’s personality. Brno, 2007. 55 l., [7] l. příl. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Vedoucí práce PhDr. Jitka Vysekalová, PhD.

DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80-2513785-7.

DAY, Christopher. Duch: uzdravování našeho prostředí ; uzdravující prostředí. 1. vyd. Překlad Lucie Koutková, Libuše Mohelská. Brno: ERA, 2004, 273 s. ISBN 80865-1795-0.

93

DE BONO, Edward. Simplicity: síla jednoduchosti. Vyd. 1. Praha: Triton, c2009, 283 s. ISBN 978-80-7387-309-7.

DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.

DRÁPAL, Jaroslav. Architektonická kompozice II: výtvarná geometrie. 1. vyd. Brno: VUT, 1988, 148 s. ISBN 80-214-0377-2.

EYSENCK, Michael W a Mark T KEANE. Kognitivní psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, 748 s. ISBN 978-80-200-1559-4.

FOŘTLOVÁ, Karolína. Barvy v bytě: [nápady, úpravy, řešení]. 1. vyd. Brno: ERA, 2005, 132 s. ISBN 80-736-6035-0.

GOODWIN, C. Research in psychology: methods and design. 6th ed. Hoboken, NJ: Wiley, c2010, xxiii, 600 p. 6th ed. ISBN 04-705-2278-X.

CHADT, Karel, Lubomír KOUŘIL a Jana PECHOVÁ. Art of creativity, aneb, Kreativita jako klíčová kompetence v době změn. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, 136 s. ISBN 9788086723822.

CHALUPA, Bohumír. Pokroky kognitivní psychologie. Vyd. 1. Brno: Littera, 2010, 175 s. ISBN 978-808-5763-584.

JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 261 s.,xvi s. barev. obr. příl. ISBN 80-200-0928-0.

KANICKÁ, Ludvika. Bydlení. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 104 s. ISBN 978-80-7375-162-3.

KOHOUTEK, Rudolf. Základy užité psychologie. 1. vyd. Brno: CERM, 2002, 544 s. ISBN 80-214-2203-3.

94

KOSTROŇ, Lubomír. Psychologie architektury. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 207 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-2926-8.

KOTRADYOVÁ, V. a kol. Dizajn nábytku : vývoj, navrhovanie, terminologia, typologia, ergonimia, materialy, konštrukcie, technologia. 1. vyd. V Bratislave: Slovenská technická univerzita, 2009. 281 s. ISBN 978-80-227-3006-8.

KOTRADYOVÁ, Veronika. Komfort v mikroporstredí. Bratislava: STU v Bratislave [v tisku], 2014.

LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2.

NORMAN, Donald A. Design pro každý den. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2010, 271 s. ISBN 978-80-7363-314-1.

NORMAN, Donald A. Emotional design: why we love (or hate) everyday things. New York: BasicBooks, 2004, 257 p. ISBN 04-650-5136-7.

NOVOTNÁ, Jarmila a Jana JURČÍKOVÁ. Kritické a tvořivé myšlení v edukaci a výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2012, 211 s. ISBN 9788073152390.

Pojednání o lidském myšlení. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2005, 235 s. ISBN 80-8611989-0.

POKORNÝ, Jiří. Myslet kreativně. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004, 124 s. ISBN 80-720-4324-2.

PROTZEN, Jean-Pierre a David J HARRIS. The universe od design: Horst Rittel's theories of design and planning. 1st pub. London: Routledge, 2010, x, 251 s. ISBN 9780415779883.

95

PŘÍHODOVÁ, Kamila. Čekárna jako terapeutický prostor. Jihlava, 2011. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotních studií. Vedoucí práce Mgr- Magdaléna Zachová.

SAMOVÁ, Mária. Tvorba bezbariérového prostredia: základné princípy a súvislosti. Eurostav. Bratislava: Eurostav, 2008, 139 s. ISBN 978-80-89228-10-2.

SEDLÁKOVÁ, Miluše. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 252 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-247-0375-0.

STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Vyd. 2. Překlad František Koukolík. Praha: Portál, 2009, 636 s. ISBN 978-80-7367-638-4.

Studie z kognitivní psychologie. Vyd. 1. Editor Bohumír Chalupa. Brno: Littera, 2011, 199 s. ISBN 978-808-5763-652.

SVOBODA, Jaroslav. "Postel s nebesy": Vytvoření zdravého mikroklimatu v prostoru vymezeném nebesy. Brno, 2008. Disertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská, Ústav nábytku, designu a bydlení. Vedoucí práce prof. Ing. arch. Jindra Halabala, CSc.

ŠVANCARA, Josef. Úvod do kognitivní psychologie. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 140 s. ISBN 80-210-0994-2.

WEINSCHENK, Susan. 100 věcí, které by měl každý designér vědět o lidech. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 240 s. ISBN 978-80-251-3649-2.

ZELENKA, Josef. Výzkum kognitivních a mentálních map. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 191 s. ISBN 978-807-0413-234.

96

12.3

Internetové zdroje

Building for Everyone:A Universal Design Approach: Internal environment and service

[online].

Dublin,

[2010]

[cit.

2014-04-02].

Dostupné

z: http://www.universaldesign.ie/files/bfe/BfE-4-internal-environment-and-services.pdf

GINTHNER, Delores. Lighting: Its Effect on People and Spaces. Implications [online].

2012,

volume

2,

issue

2

[cit.

2014-02-27].

Dostupné

z: http://www.informedesign.org/_news/feb_v02-p.pdf

HALL,

Susan

Jane.

Enhancing

Well-being:

A

Multisensory

Interior

Environmental Experience: An Application of Juhani Pallasmaa’s theory of Architecture to Interior Spaces [online]. Washington State University, 2008 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://spokane.wsu.edu/academics/design/documents/susanjanehall. pdf. Interior Design Masters Program. Washington State University.

HAŠ, Stanislav a Lucie FIKAROVÁ. Navrhování osvětlení pro interiérové květiny. Odborné časopisy [online]. 2011, č. 3 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=43808

Human Behavior and the Interior Environment. Alaska Indigenous [online]. 2012, č. 07 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://alaskaindigenous.files.wordpress.com/ 2012/07/human-behavior-and-the-interior-environment2.pdf

CHOU, Chun-Juei a Kuohsiang CHEN. Multiple Kansei Images in Product Form Design [online]. Lisbon, 2006 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.iade.pt/ drs2006/wonderground/proceedings/fullpapers/DRS2006_0019.pdf

KARANA, Elvin. How do materials obtain their meanings?. 2010. DOI: 10.4305. Dostupné

z:

http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2010/cilt27/sayi_2/271-

285.pdf

97

KAYA, Naz a Helen EPPS. Relationship between Color and Emotion: A Study of College Students. College Student Journal [online]. 2004, Vol. 38, No. 3 [cit. 2014-0401]. Dostupné z: http://irtel.uni-mannheim.de/lehre/expra/artikel/Kaya_Epps_2004b.pdf

KEELING, Trevor, Derek CLEMENTS-CROOME, Rachael LUCK a Philip POINTER. A review of how sensory design can influence wellbeing and productivity. In: CIBSE ASHRAE Technical Symposium [online]. 2012 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.cibse.org/content/cibsesymposium2012/Paper067.pdf

Přispěvatelé Wikipedie, Kognitivní psychologie [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2014, Datum poslední revize 18. 01. 2014, 17:00 UTC, [citováno 4. 02. 2014]

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kognitivn%C3%AD_psycho-

logie&oldid=11117953

Psychologický ústav AVČR, v.v.i. Jaké to je "být barvoslepý"? [online]. 2009 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.psu.cas.cz/index.php?option=com_content& view=article&id=133:jake-to-je-qbyt-barvoslepyq&catid=36&Itemid=61

RS LIGHTING DESIGN. Light In Architecture and Psychology of Light. 2012 [cit.

2014-02-27].

Dostupné

z:

http://www.rsltg.com/images/ArchID_-_Light_

in_Architecture_and_Psychology_of_Light.pdf

ŘIHÁČEK. Vliv hluku na člověka [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních

studií,

Fakulta

psychologie

[cit.

2014-03-02].

Dostupné

z:

http://www.veronica.cz/ucastverejnosti/vliv_hluku_na_cloveka.pdf

Smart and Sustainable Homes: Design Objectives [online]. 2008 [cit. 2014-0219].

ISBN

978-0-9804690-2-8.

Dostupné

z:

http://www.hpw.qld.gov.au/

sitecollectiondocuments/smarthousingdesignobjectives08.pdf

VELASCO,

Carlos,

Alejandro

SALGADO-MONTEJO,

Fernando

MARMOLEJO-RAMOS a Charles SPENCE. Predictive packaging design: Tasting shapes, typefaces, names, and sounds. Food Quality and Preference [online]. 2014, č. 34 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://ac.els-cdn.com/S0950329313002310/1-s2.098

S0950329313002310-main.pdf?_tid=745210f6-bd99-11e3-bab7-00000aab0f26& acdnat=1396795433_35f0f40e1e0483502ec399e1099f61c8

Vitsoe | Good design. Vitsoe [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: https://www.vitsoe.com/gb/about/good-design

WARDONO, Prabu, Haruo HIBINO a Shinichi KOYAMA. Effects of Interior Colors, Lighting and Decors on Perceived Sociability, Emotion and Behavior Related to Social Dining. Procedia - Social and Behavioral Sciences [online]. 2012, vol. 38, s. 362-372

[cit.

2014-04-01].

DOI:

10.1016/j.sbspro.2012.03.358.

Dostupné

z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1877042812008373

12.4

Přednášky a konzultace

LINHARTOVÁ, Dana – ústní sdělení. OSV ICV, Zemědělská 5, 61300 Brno, duben, 2014.

TAHKOKALLIO, Päivi . Seminář přístupného designu, Design for all. [přednáška]. Praha: CZECHDESIGN, 19. září 2013.

12.5

Zdroje obrázků

obr 1 Převzato: ŠVANCARA, Josef. Úvod do kognitivní psychologie. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 140 s. ISBN 80-210-0994-2. obr 2 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 3, obr 4 http://taylors2ddjean.wordpress.com/2013/05/05/w4-gestalt-psychology obr 5 http://bluefaqs.com/wp-content/uploads/2010/04/Pencil.png obr 6 http://www.doctordisruption.com/design/principles-of-design-35-nthropomorphicform/ obr 7 http://www.doctordisruption.com/design/principles-of-design-35-anthropomorphicform 99

obr 8 http://www.creativepro.com/article/understand-psychology-design obr 9 http://www.alessi.com/en/2/1081/kettles/90017-il-conico-kettle obr 10 http://www.alessi.com/en/2/5268/kettles/9093-90-kettle obr 11 http://www.alessi.com/en/2/2579/kettles/sg65-mami-kettle obr 12 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 13 http://www.aa13.fr/design-objet/le-bon-design-dieter-rams-13334 obr 14 http://www.aa13.fr/design-objet/le-bon-design-dieter-rams-13334 obr 15 http://www.net-market.cz/pictures/products/spokey-magneticky-rotoped-napoli1545994.jpg obr 16 http://larryfire.files.wordpress.com/2010/05/ciclotte-ph_ezio_manciucca-011.jpg obr 17 – obr 19 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-2513540-2. obr 20 http://www.alessi.com/en/images/display/filename/%7Cimages%7Ccontent%7 Cproducts%7C4163-19082_1.jpg/x/310/y/316.png obr 21 http://dotovanetelefony.com/wp-content/uploads/2012/02/alig1.jpg obr 22 http://www.notebookcheck.net/uploads/tx_nbc2/design_unibody2_20101020_0 2.png obr 23 https://www.shoppingvillagemall.com.br/sites/default/files/styles/233x145/public/caneta_continental_-_oyster_perpetual_cosmograph_daytona_.jpg obr 24 autorka práce obr 25 http://www.dynamicspace.com/dynamicspace/en/02/05/index.html obr 26 http://www.helago-cz.cz/public/content-images/cz/set/24610.jpg obr 27 http://www.businessinsider.com/15-worst-movie-product-placements-2013-5?op =1 obr 28 http://www.vitra.com/en-cz/magazine/details/the-workbay-office obr 29 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 30 http://farm1.static.flickr.com/152/329297325_cd82ab98b8.jpg obr 31, obr 32 autorka práce 100

obr 33 ©Pavla Kučerová obr 34 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 35 autorka práce obr 36 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 37 GOODWIN, C. Research in psychology: methods and design. 6th ed. Hoboken, NJ: Wiley, c2010, xxiii, 600 p. 6th ed. ISBN 04-705-2278-X. obr 38 http://4.bp.blogspot.com/-ErNbPMApd1g/UgpQUg9UuwI/AAAAAAAAWWc/ Be4WlfP1yvc/s1600/floor-to-ceiling-windows.jpg obr 39 http://trend-magazine.net/hotels/2010/12/memmo-baleeira-hotel-in-portugal/ obr 40 http://www.lightway.cz/produkty/ obr 41 http://media.novinky.cz/309/223091-original1-fx0dj.jpg obr 42 – obr 44 http://www.rsltg.com/images/ArchID_-_Light_ in_Architecture_ and_Psychology_of_Light.pdf obr 45, obr 46 autorka práce obr 47 http://archleague.org/site/wp-content/uploads/2009/08/lb-1.jpg obr 48 – obr 56 http://www.rsltg.com/images/ArchID_-_Light_ in_Architecture_and_ Psychology_of_Light.pdf obr 57 http://cooleymonato.com/wp-content/uploads/2013/09/Project-Le-Meridien-11024x683.jpg obr 58 http://www.earthmountainview.com/health/PE-interior-spa-waiting-5x7.jpg obr 59 http://www.rsltg.com/images/ArchID_-_Light_

in_Architecture_and_Psycho-

logy_of_Light.pdf obr

60

http://www.homeadore.com/wp-content/uploads/2013/04/008-contemporary-

apartment-lo-chen-design.jpg obr 61 http://retaildesignblog.net/2014/01/10/la-grande-epicerie-at-bon-marche-byinterstore-design-paris/ obr 62 http://retaildesignblog.net/2014/03/18/hoeido-chawan-store-by-shotaro-sanadatokyo/ obr 63 http://www.solotech.us/img/pics/B_Hotels_01.jpg

101

obr 64, obr 65 http://www.rsltg.com/images/ArchID_-_Light_in_Architecture_and_ Psychology_of_Light.pdf obr 66 https://karmatrendz.files.wordpress.com/2010/12/house_in_somosaguas_ii_21 _r.jpg obr 67 – obr 69 http://www.rsltg.com/images/ArchID_-_Light_in_Architecture_and_ Psychology_of_Light.pdf obr 70 http://www.universaldesign.ie/files/bfe/BfE-4-internal-environment-andservices.pdf obr 71 autorka práce obr 72 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 73 http://www.planete-deco.fr/wp-content/uploads/2012/06/BAN1.jpg obr 74 http://37.media.tumblr.com/5ee98b5d1aa0ad49a79c3aafa4ed1aa1/tumblr_moj3x 7HNdB1rn9q76o1_500.jpg obr 75 http://thedesignerpad.com/storage/posts/2012/february/29-color-paint/color3.jpg ?__SQUARESPACE_CACHEVERSION=1330483945100 obr 76 http://media-cache-ec0.pinimg.com/736x/a2/50/1c/a2501c7301dbd149d5aa256e 733ce4a0.jpg obr 77 www.universaldesign.ie/files/bfe/BfE-4-internal-environment-and-services.pdf obr 78 JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 261 s.,xvi s. barev. obr. příl. ISBN 80-200-0928-0. obr 79 http://www.vtwonen.nl/wp-content/uploads/imagecache/article-blog/2013/01/ roze-tafel.jpg obr 80 http://designdc.files.wordpress.com/2013/09/bartestonisydney9.jpg?w=812 obr 81 DANNHOFEROVÁ, Jana. Velká kniha barev: kompletní průvodce pro grafiky, fotografy a designéry. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 352 s. ISBN 978-80251-3785-7. obr 82 http://www.auditoriodetenerife.com/en/node/1804# obr 83 http://jfa.arch.metu.edu.tr/archive/0258-5316/2010/cilt27/sayi_2/271-285.pdf obr 84 http://www.designophy.com/designpedia/design-product-1000000300-lightlight-chair.htm obr 85 http://i.idnes.cz/09/111/gal/REZ2ee700_1261_A_995.JPG

102

obr 86 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 978-80-251-3540-2. obr 87 http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/43808.pdf obr 88 www.universaldesign.ie/files/bfe/BfE-4-internal-environment-and-services.pdf obr 89 http://www.opera-amsterdam.nl/uploads/images/R68_358489%20Dudok.jpg obr 90 http://files.ratatatata.webnode.cz/200000032-3368334624/plastove.jpg obr 91 http://1.bp.blogspot.com/_Zx0NWasw_1k/TGq1cHaEbQI/AAAAAAAAAB8/X 0uiIg8dTYw/s320/P1130511.JPG obr 92 – obr 103 autorka práce obr 104, obr 105 https://www.abchome.com/shop/media/catalog/product/cache/1/base/ 9df78eab33525d08d6e5fb8d27136e95/1/3/1317760-arper-burgundy-loop-sofa-a.jpg obr 106 http://www.blastation.com/products/product-families/wilmer obr 107 http://www.blastation.com/products/product-families/innovation-c obr 108 http://www.ninetoninekids.com/index.php/cunas/deskhouse.html obr 109 – obr 113 autorka práce obr 114 http://www.eco-design.cz/ProductView.aspx?Id=126 obr 115 – obr 120 autorka práce obr 120 autorka práce, použití: http://aspnetresources.com/tools/colorBlindness obr 122 autorka práce obr 123 autorka práce, použití http://aspnetresources.com/tools/colorBlindness obr 124 – obr 135 autorka práce obr 136 autorka práce, použití http://aspnetresources.com/tools/colorBlindness obr 137 autorka práce obr 138 autorka práce, použití http://aspnetresources.com/tools/colorBlindness

103

13. obr 1 obr 2 obr 3 obr 4 obr 5 obr 6 obr 7 obr 8 obr 9 obr 10 obr 11 obr 12 obr13 obr 14 obr 15 obr 16 obr 17 obr 18 obr 19 obr 20 obr 21 obr 22 obr 23 obr 24 obr 25 obr 26 obr 27 obr 28 obr 29 obr 30 obr 31 obr 32 obr 33 obr 34 obr 35 obr 36 obr 37 obr 38

SEZNAM OBRÁZKŮ Schéma vazeb kognitivního systému (převzato Švancara, 1994) .................... 10 Kombinace symetrií, katedrála Notre Dame ................................................... 14 Ucelení tvaru bez ostrých hranic .................................................................... 14 Spojování podobných tvarů............................................................................ 14 Princip uzavření, ukázka loga ........................................................................ 15 Ukázky obalů ................................................................................................. 15 Ukázky obalů ................................................................................................. 15 Geony a objekty z nich složené ...................................................................... 16 Il Conico, Alessi ............................................................................................ 17 9093, Alessi ................................................................................................... 17 Mami, Alessi ................................................................................................. 17 Digitální hodinky jsou plně funkční (rychlost, přesnost), minimalistický ciferník je spíše estetický ............................................................................... 22 Braun SK4 record player, jedna z ikon od Dietera Ramse .............................. 24 Braun SK4 record player, jedna z ikon od Dietera Ramse .............................. 24 Rotoped Napoli.............................................................................................. 25 Rotoped Ciclotte ............................................................................................ 25 Ukázka dveří ................................................................................................. 26 Ukázky limitů ................................................................................................ 27 Varné desky ................................................................................................... 28 Juicy Salif, Philippe Starck ............................................................................ 30 Mobilní telefon pro seniory............................................................................ 30 MacBook od firmy Apple .............................................................................. 30 Náramkové hodinky značky Rolex................................................................. 30 Potvrzovací funkce. Ty mají za úkol zabránit chybám vzniklých nezáměrně .. 31 Oblek stáří, Blum........................................................................................... 33 Vesta stimulující těhotenství, Helago ............................................................. 33 Snímek z filmu Velký Gatsby, nepřehlédnutelná láhev šampaňského Moët & Chandon ........................................................................................................ 34 The workbay office, založena na pocitu bezpečí a soukromí, R. a E. Bourollec pro Vitru ........................................................................................................ 35 Zóny interakce ............................................................................................... 36 Sezení sociopetální ........................................................................................ 37 Snadná komunikace, Porto ............................................................................. 37 Sezení do jiného úhlu než ostatní, zajistí izolaci, Porto .................................. 37 Typ veřejného sezení, Lisabon ....................................................................... 37 Kreativita podpořena vysokými stropy, soustředění se na detail nízkými........ 38 MZK Brno ..................................................................................................... 38 Ukázky poměru zlatého řezu .......................................................................... 39 Půdorys nemocnice s vyznačenými pokoji a výhledy z oken .......................... 40 Ukázky prostorů s různým typem přicházejícího denního světla..................... 41 104

obr 39 obr 40 obr 41 obr 42 obr 43 obr 44 obr 45 obr 46 obr 47 obr 48 obr 49 obr 50 obr 51 obr 52 obr 53 obr 54 obr 55 obr 56 obr 57 obr 58 obr 59 obr 60 obr 61 obr 62 obr 63 obr 64 obr 65 obr 66 obr 67 obr 68 obr 69 obr 70 obr 71 obr 72 obr 73 obr 74 obr 75 obr 76 obr 77 obr 78 obr 79 obr 80 obr 81

Ukázky prostorů s různým typem přicházejícího denního světla..................... 41 Ukázka možnosti vedení světlovodů .............................................................. 41 Praktické použití světlovodu .......................................................................... 41 Jednotné osvětlení.......................................................................................... 42 Nepřímé osvětlení .......................................................................................... 42 Bodové a funkční osvětlení ............................................................................ 42 Letiště Marrakesh, využití „dappled light“ v architektuře ............................... 43 Letiště Marrakesh, využití „dappled light“ v architektuře ............................... 43 Nízký stupeň kontrastu, jednotný prostor ....................................................... 43 Střední důraz: kombinace důrazu ................................................................... 44 Vysoký kontrast – světlá a tmavá místa prostoru ............................................ 44 Vysoký kontrast – světlá a tmavá místa prostoru ............................................ 44 Extrémně vysoký kontrast .............................................................................. 44 Extrémně vysoký kontrast .............................................................................. 44 Osvětlenost pracovních ploch značí možnost výkonu práce ........................... 45 Osvětlenost pracovních ploch značí možnost výkonu práce ........................... 45 Osvětlenost pracovních ploch značí možnost výkonu práce ........................... 45 Menší úroveň jasu zajistí příjemnost prostoru ................................................ 45 Menší úroveň jasu zajistí příjemnost prostoru ................................................ 45 Menší úroveň jasu zajistí příjemnost prostoru ................................................ 45 Osvětlení soukromého prostoru...................................................................... 45 Osvětlení soukromého prostoru...................................................................... 45 Supermarket .................................................................................................. 46 Luxusně vyhlížející prostory .......................................................................... 46 Luxusně vyhlížející prostory .......................................................................... 46 Ukázky horizontálního osvětlení .................................................................... 47 Ukázky horizontálního osvětlení .................................................................... 47 Ukázky horizontálního osvětlení .................................................................... 47 Ukázky vertikálního osvětlení ........................................................................ 47 Ukázky vertikálního osvětlení ........................................................................ 47 Ukázky vertikálního osvětlení ........................................................................ 47 Užití barvy, jako určení cesty......................................................................... 48 Orientace v budově MZK pomocí barev ........................................................ 48 Ustálené symboly .......................................................................................... 49 Ukázky barevných akcentů ............................................................................ 50 Ukázky barevných akcentů ............................................................................ 50 Ukázky kontrastů barev ................................................................................. 51 Ukázky kontrastů barev ................................................................................. 51 Graf závislosti sytosti dvou sousedních barev ................................................ 51 Rozmístění barev v interiéru, Jokl (2002)....................................................... 52 Světlé a tmavé barvy v interiéru ..................................................................... 53 Světlé a tmavé barvy v interiéru ..................................................................... 53 Vnímání barev s poruchami barvocitu, 1. řádek- zdravé oko, další značí různé stupně barvosleposti....................................................................................... 53 105

obr 82 obr 83 obr 84 obr 85 obr 86 obr 87 obr 88 obr 89 obr 90 obr 91 obr 92 obr 93 obr 94 obr 95 obr 96 obr 97 obr 98 obr 99 obr 100 obr 101 obr 102 obr 103 obr 104 obr 105 obr 106 obr 107 obr 108 obr 109 obr 110 obr 111 obr 112 obr 113 obr 114 obr 115 obr 116 obr 117 obr 118 obr 119 obr 120 obr 121 obr 122 obr 123 obr 124

Dokonale akusticky řešený prostor, Opera house, Santiago Calatrava ............ 54 Hodnocení materiálů z různých hledisek, Karana 2010 .................................. 58 Light light od Alberta Medy, 1987 vážící pouhý 1kg ..................................... 59 Keramické dlaždice v dezénu dřeva ............................................................... 60 Původní nemocniční chodba, návrh chodby nemocnice s obrazy lesa doprovázen zvuky ptactva .............................................................................. 62 Ukázky podání barev rostlin osvětlených různými zdroji LED ....................... 62 Ukázky značení, Braillovo písmo ................................................................... 63 Ukázka použití piktogramu ............................................................................ 64 Piktogramy .................................................................................................... 64 Ukázky hmatových prvků .............................................................................. 64 Ukázky hmatových prvků .............................................................................. 64 Rozvržení prostoru ........................................................................................ 66 Zaměření prostoru.......................................................................................... 67 Stávající půdorysné řešení ............................................................................. 67 Pohled od vstupu do čekárny 01 ..................................................................... 68 Pohled od průchozích dveří mezi čekárnami .................................................. 68 Pohled od vstupu do čekárny 02 ..................................................................... 69 Pohled ke dveřím ordinace 2 z míst sezení ..................................................... 70 Pohled od dveří ordinace 2 ............................................................................. 70 Stavební úpravy ............................................................................................. 71 Varianta 1 ...................................................................................................... 72 Varianta 2 ...................................................................................................... 72 Sedací soupravy Loop.................................................................................... 73 Sedací soupravy Loop.................................................................................... 73 Wilmer a Innovation C, Blåstation ................................................................. 73 Wilmer a Innovation C, Blåstation ................................................................. 73 Deskhouse, Alberto Marcos, Ninetonine ........................................................ 73 Neutrální prostředí ......................................................................................... 74 Přidání navigačních prvků ............................................................................. 75 Pohled na dveře a okolí ordinace 1................................................................. 75 Hygienický koutek ........................................................................................ 76 Piktogramy .................................................................................................... 76 Milano series, Eco-design .............................................................................. 76 Nepřímé osvětlení pomocí bodových světel ................................................... 77 Nepřímé osvětlení vytvořené sádrokartonovým podhledem............................ 77 Použití tmavé barvy na strop k efektu nižšího stropu ...................................... 78 Použití tmavých barev v čekárně .................................................................... 79 Použití světlých, pastelových barev................................................................ 79 Použití teplých sytých barev .......................................................................... 80 Stejný interiér očima daltonika (trpící protanopií) .......................................... 80 Použity více kontrastní barvy u dveří ordinace 1 ............................................ 81 Daltonik vnímá kontrasty barev ..................................................................... 81 Barevné rozložení dle Jokla ........................................................................... 82 106

obr 125 obr 126 obr 127 obr 128 obr 129 obr 130 obr 131 obr 132 obr 133 obr 134 obr 135 obr 136 obr 137 obr 138

14.

Použití akustických tvarů ............................................................................... 83 Vytvoření svislých linií .................................................................................. 83 Stěna s obkladovým kamenem ....................................................................... 84 3D tapeta ....................................................................................................... 84 3D tapeta s nasvícením .................................................................................. 85 Květiny v čekárně .......................................................................................... 85 Dětský koutek ................................................................................................ 86 Pohled na dveře ordinace 2 ............................................................................ 86 Pohled do čekárny od ordinace 1.................................................................... 87 Pohled do čekárny od ordinace 2.................................................................... 88 Zdravé vidění................................................................................................. 88 Protanopie – porucha citlivosti červené barvy ................................................ 88 Deuteranopie – porucha zelené barvy............................................................. 88 Tritanomie – porucha citlivosti modré barvy .................................................. 88

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Srovnání…………………………………………………………………....54 Tab. 2: Porovnání hladin zvuků…………………………………………………….55

107