MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta STUDIE NÁVRHU REKONSTRUKCE VYBRANÝCH NÁDRŽÍ V K.Ú. RUDA A K.Ú. BŘEZEJC

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

STUDIE NÁVRHU REKONSTRUKCE VYBRANÝCH NÁDRŽÍ V K.Ú. RUDA A K.Ú. BŘEZEJC

Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jana Marková Ph.D.

Bc. Martina Krátká BRNO 2012

Abstrakt Název: Studie návrhu rekonstrukce vybraných nádrží v k.ú. Ruda a k.ú. Březejc předmětem diplomové práce je vypracování návrhu rekonstrukce tří rybníků Chlostov Malý, Chlostov Velký a Chlostůvek, které se nachází v kraji Vysočina v katastrálním území Ruda u Velkého Meziříčí, Březejc. Práce se zabývá historickým vývojem hospodaření na vybraných nádržích a podrobným popisem stavu nádrží. Cílem práce je vytvořit ideové řešení rekonstrukce, kterou dojde k samotnému zlepšení retenční a vodohospodářské funkce nádrže. Pak bude nádrž lépe plnit funkce malé vodní nádrže v kulturní krajině.

klíčová slova: malá vodní nádrž, rybník, rekonstrukce

Abstract Title: Study design of reconstruction of selected reservoirs in the cadastral Ore and cadastral Březejc subject of this thesis is drafting the reconstruction of three lakes Chlostov Malý, Chlostov Velký and Chlostůvek, located in Highlands County in the registration area at Velkého Meziříčí, Březejc. The work deals with the historical development of farming in selected reservoirs and detailed description of the tanks. The aim is to create an ideological solution to the reconstruction, which will improve the retention itself a function of water reservoirs. Then the tank will better fulfill the functions

of

small

water

reservoirs

in

Keywords: small water reservoir, pond, reconstruction

the

cultural

landscape.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Studie návrhu rekonstrukce vybraných nádrží v k.ú. Ruda a k.ú. Březejc zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. dne podpis studenta

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv a díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace

V Brně, dne:

podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat mé vedoucí práce Ing. Janě Markové, Ph.D, za odborné vedení práce a mnoho cenných rad a podnětů, dále Ing. Davidu Veselému DiS. za konzultace a vstřícnost při dotazech. A také Jiřímu Kněžíčkovi za pomoc při venkovních měřeních a dále všem ostatním, kteří mi pomohli s realizací mé diplomové práce.

1

Úvod .....................................................................................................................7

2

Cíl práce...............................................................................................................8

3

Literární rešerše..................................................................................................9 3.1 Podle ČSN 75 6510..........................................................................................................9 3.2 Podle ČSN 75 2410..........................................................................................................9 3.3 Význam nádrží pro ochranu a tvorbu zemědělské krajiny.............................................10 3.3.1 Funkce malých vodních nádrží..............................................................................10 3.4 Vlastnosti a rozdělení malých vodních nádrží ...............................................................11 3.4.1 Znaky a třídění ......................................................................................................12

4

Základní údaje o lokalitě..................................................................................15 4.1 Stručná geologická, statigrafická,petrografická a hydrogeologická charakteristika a půdní pokryv. ...........................................................................................................................18 4.2 Klimatické poměry.........................................................................................................20 4.3 Hydrologické a hydrobiologické poměry.......................................................................22 4.4 Biota...............................................................................................................................22

5

Charakteristiky malých vodních nádrží řešených v práci ............................24 5.1 RYBNÍK VELKÝ CHLOSTOV (Halaš,L., 2004) ........................................................24 5.1.1 Účel a popis vodního díla Chlostov Velký.............................................................24 5.2 RYBNÍK CHLOSTOV MALÝ (Halaš,L., 2007) ..........................................................30 5.2.1 Účel a popis vodního díla Chlostov Malý .............................................................30 5.3 RYBNÍK CHLOSTŮVEK (CHLISTŮVEK) (Halaš,L., 2007).....................................36 5.3.1 Účel a popis vodního díla Chlostůvek...................................................................36 5.4

6

HISTORIE RYBÍ OBSÁDKY A SOUČASNOST OBSÁDKY ...................................41

Metodika řešení problematiky.........................................................................42 6.1 KONCEPCE ŘEŠENÍ....................................................................................................42 6.2 POMŮCKY POUŽITÉ PŘI ŘEŠENÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE......................................42 6.2.1 Navrhnutí bezpečnostních přelivů .........................................................................42 6.2.2

Výpočet pro navrhnutí bezpečnostních přelivů .....................................................43

6.2.3

Zaměření rekreačních objektů...............................................................................48

7

Výsledky rekonstrukce nádrží.........................................................................49

8

Závěr ..................................................................................................................51

9

Diskuze...............................................................................................................52

10

Summary............................................................................................................53

11

Použitá literatura ..............................................................................................54

12

Přílohy................................................................................................................56

6

1

Úvod Na českém území má rybníkářství dlouholetou tradici. Tradice sahá až k 12. století.

V těch letech byl založen nejstarší doložený rybník roku 1115. Byl založený na základě zakládací listiny z kladrubského kláštera. V Třeboňské pánvi za vlády Jana Lucemburského a později i Karla IV. vznikl nejstarší rybník jižních Čech Dvořiště. V samotných Čechách naše rybníkářství podporoval rod Vítkovů následně Rožmberků a Schwarzenbergů. Za dob husitství dochází ekonomickému úpadku vlivem válečné situace. Rybníkářství mělo největší rozmach v 15. a 16. století. Tady má nadvládu šlechtický rod Rožmberků. Budují soustavu, která podporuje ostatní rybníky a plní ji z nedalekých řek. Na scéně se objevují jedni z nejslavnějších českých rybníkářů a to Josef Štěpánek Netolický, Jakub Krčín z Jelčan a Mikuláš Ruthard z Malešova. Tato práce zpracovává rekonstrukci rybníků, které se nachází v Kraji Vysočina v katastrálním území Ruda u Velkého Meziříčí a Březejc. Voda je jedním ze základních zdrojů a je nezbytná pro veškerý život na planetě Zemi. Voda plní funkci biologickou, klimatickou, zdravotní, hospodářskou, kulturní a také estetickou. Její koloběh v přírodě je jedinečný. Různými melioračními a také revitalizačními zásahy se voda v krajině zadržuje. Mezi meliorační opatření spadá zejména zvětšení plochy trvalých travních porostů, zakládání vodních nádrží a mokřadů, jako ochrana slouží protierozní ochrana a k ní pozemkové úpravy s řešenými cestními sítěmi. Revitalizační prvky jsou obnova přírodě blízkého stavu koryt vodních toků, obnova vodních ploch, šetření biologicky cenných úseků vodních toků aj.

7

2

Cíl práce Cílem práce je navrhnout rekonstrukci malých vodních nádrží, respektive navržení

bezpečnostních přelivů. Těžištěm práce je souhrnné hodnocení nádrží, odhalení problematických míst a návrh řešení vedoucích ke zlepšení funkčnosti a ovladatelnosti předmětných rybníků. Navrhnutí výkresové dokumentace pro případnou úpravu malých vodních nádrží. V práci je dále shrnuta historie hospodaření na nádržích v minulosti a v současnosti. Textová část práce bude vedle fotodokumentace doplněna částí grafickou, výkresovou a mapami.

8

3

Literární rešerše Malé vodní nádrže, zejména nádrže rybničního typu, jsou neoddělitelnou

součástí naší zemědělské krajiny a významně napomáhají k ochraně a tvorbě životního prostředí. Tyto vodní nádrže plní funkce zásobní, ochrannou,vyrovnávací, akumulační, asanační, záchytnou, vsakovací a čistící. Značný je i jejich význam estetický, rekreační a hygienický. Každá nádrž plní určitou dominantní funkci a řadu vedlejších funkcí. Malé nádrže významně přispívají ke zlepšení kvality vody v povodí a mají mimořádný a nezastupitelný význam jako základní zdroj vody pro zemědělství, ale i pro obyvatelstvo a průmysl, zejména potravinářský. Malé vodní nádrže a jejich soustavy plní tyto významné funkce: -

Zásobní funkci, spočívající ve vytváření pohotové zásoby vody v době

nadbytku. -

Ochranou funkci, která spočívá zachycení , příp. transformaci (snížení

kulminace) povodňových průtoků. 1

3.1

Podle ČSN 75 6510 Názvosloví vodní hospodářství se pod pojmem vodní nádrže rozumí vodní útvar

vzniklý přirozenou nebo umělou akumulací vody nebo vymezený prostor vytvořený údolní přehradou, ohrazováním části území a využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu, sloužící k hospodaření s vodou, akumulací, zachycení vody za povodí, transformací povodňových vln, vytvoření vodního prostředí a k úpravě vlastností vody.

3.2

Podle ČSN 75 2410 ( Malé vodní nádrže) musí splňovat současně tyto podmínky: a)

Objem nádrže po hladinu ovladatelného (zásobního) prostoru (normální hladina) 2 mil m3.

b)

Největší hloubka nádrže nepřesahuje 9 m. 2

1

ŠÁLEK, Jan. Malé vodní nádrže v životním prostředí. 1. vyd. Praha: MŽP, 1996, 141 s. ISBN 80-7078370-2. 2 ŠÁLEK, Jan. Malé vodní nádrže v životním prostředí. 1. vyd. Praha: MŽP, 1996, 141 s. ISBN 80-7078370-2.

9

3.3

Význam nádrží pro ochranu a tvorbu zemědělské krajiny Důležitou součástí krajiny jsou vodní nádrže, především rybníky, účelové

nádrže, ale i údolní nádrže přehradního typu. Nádrže vhodně začleněné do krajiny výrazně přispívají nejen k jejímu estetickému vzhledu, ale plní i další nezastupitelné funkce a ovlivňují další činitele, kteří mají významný podíl na tvorbě krajiny. Vodní nádrž tvoří omezený prostor vytvořený přehradou, zahrazováním části územního nebo využití přírodního nebo umělé prohlubně zemského povrchu, který je určen k hospodaření s vodou, k její akumulaci pro pozdější využití, k

zachycení

povodňových odtoků a transformaci povodňových vln a k vytvoření vhodného vodního prostředí a k úpravě vlastností vody. Vodní nádrže plní v zemědělské krajině především tyto funkce: a) Zásobní – vytváří zásobu vody v době jejího nadbytku pro období nedostatku, umožňují odběr vody a nadlepšení průtoků pod nádrží. b) Ochranné – zachycují povodňové odtoky vody , transformují povodňové vlny a chrání území nebo objekty před nepříznivými účinky velkých vod, ale i před havarijními účinky tekutin c) Nádrže měnící nebo upravující fyzikální a chemické, biologické vlastnosti vody – sedimentační a předehřívací nádrže d) Nádrže vytvářející vhodné vodní prostředí – využití v průmyslu k různým hospodářským, rekreačním a jiným účelům e) Nádrže provozní – zajišťují více provozních funkcí f) Nádrže asanační – plní přesně vymezené funkce při asanaci a rekultivaci narušených ploch. Nádrže estetické – zvyšují a zlepšují estetický účinek životního prostředí a zemědělské krajiny 3

3.3.1 Funkce malých vodních nádrží Hospodářskou funkci spojenou s využíváním vody v různých zemědělských odvětvích, ale i v jiných odvětvích hospodářství, ve vytváření vodního prostředí k chovu ryb a vodní drůbeže, pěstování vodních rostlin apod.

3

TLAPÁK, V., J. ŠÁLEK a V. LEGÁT. Voda v zemědělské krajině. 1. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992, 318 s. ISBN 80-209-0232-5.

10

Ekologickou a krajinotvornou funkci zaměřenou na ovlivňování mikroklimatu, řízení hladiny podzemních vody, vytváření příznivých stanovištích podmínek, příznivé ovlivnění biologické funkce krajiny, jejího vzhledu a celkové ekologické rovnováhy. Hygienickou funkci, spočívající v zachycení a postupném zneškodnění znečištění přicházejícího z povodí vyrovnáním složení vody a jejím dočištění s využitím přírodních biologických způsobů čištění ve vodním prostředí nádrže. Asanační funkci, zaměřenou na přeměnu ploch narušených těžbou surovin výstavbou i jinak, ve víceúčelové nádrže s rybochovným a jiným využitím. Rekreační funkci využíváním nádrží pro koupání, vodní sporty, k léčebným účelům aj. Esteticko funkci soustředěnou na využívání estetických vlastností nádrží a rybníků v obytné zástavbě i volné zemědělské krajině. Zachycení a využití dešťových vod ve vesnické zástavbě. 4

3.4

Vlastnosti a rozdělení malých vodních nádrží Rybníky spolu s jezery a bažinami řadíme do skupiny stojatých vod, neboť jejich

výměna vodního obsahu je za normálních okolností velmi pomalá. První rybníky byly pravděpodobně jen malé zdrže vody, tzv. stavy, jednoduše ohrázované, v nichž se uchovávaly živé říční ryby k postupné spotřebě. Stavy se ze svého prvopočátečního určení brzy změnily v rybníky se záměrným chovem ryb k uhrazení potřeb výživy. Také vyvíjející se těžba a zpracování rud i řemeslná výroba v XV. a XVI. století přispěla k rozvoji a důležitosti rybníků, kterých se využívalo jako zdrojů vodní energie. Tehdy vznikla celá řada umělých nádrží jako zásobáren k pohonu mlýnů stoup a pil a v hornictví k pohonu důlních čerpadel a k praní rud. Později se zřizovaly v sídlištích nádrže na hašení požárů, zalévání zahrad a pro vodní drůbež. I když hlavní účel naposled jmenovaných nádrží byl řemeslně – výrobní, pozdržely si v češtině i v některých jiných jazycích původní název, odvozený od slova „ ryba“. Lze si to vysvětlit též tím, že tyto nádrže byly současně využívány k chovu ryb. Od rybníků i hospodářských nádrží požadujeme, aby zlepšovaly nebo aspoň nerušily přírodní oběh vody a současně aby všechny nádrže tohoto druhu byly zarybněny a provozovalo se na nich intenzivní rybniční hospodářství; výjimečně může 4

ŠÁLEK, Jan. Malé vodní nádrže v životním prostředí. 1. vyd. Praha: MŽP, 1996, 141 s. ISBN 80-7078370-2.

11

být upouštěno od zarybnění jen u nádrží zvláště malých, např. požárních, nebo některých nádrží průmyslových , jejich jakost vody vylučuje přítomnost ryb. Dosud jistá část rybníků nezlepšuje přírodní oběh vody, není to jejich neměnná vlastnost, ale vada zaviněná jednostrannou obsluhou, při které může docházet např. k doplňování letních průsakových a výparových ztrát i na úkor nejmenších říčních průtoků, nebo náhlým vypouštěním na podzim, kdy řeky jsou již dostatečně zvodněné. 3.4.1

Znaky a třídění Přesnost technického vyjadřování žádá výrazně rozlišovat tři druhy umělých

nádrží; nádrže údolní, rybniční a hospodářské. Společnými znaky jsou např. hlavní znaky údolních nádrží tyto; stavějí se vždy ve vyvinutých říčních údolích na vhodném místě. Vystaví se poměrně vysoká zděná, betonová nebo jiná přehrada.

Hydrologické vlastnosti Rybníky a hospodářské nádrže mohou být napájeny z řek a bystřin, ale i ze slabších vodních zdrojů, jako je občasný povrchový odtok ( nebeské rybníky ), pramenitá voda potoční i ředěná voda odpadní (biologické rybníky). S výjimkou některých nádrží bočních jsou údolní nádrže vždy průtočné. Rybníky jsou od přehradních nádrži umístěny kdekoliv na povodí včetně pramenné oblasti. Nejsou vázány na říčních údolí, jsou často neprůtočné přítok napájecí vody je obvykle regulovatelný.

Biologické vlastnosti Každá vodní nádrž ve volném terénu je samovolně dříve nebo později osídlena vodní flórou a faunou. Mikrofaunu rybničních nádrží může příznivě ovlivnit různými zásahy, z nichž nejúčinnější je časté osušení a provzdušnění dna při letnění nebo zimnění. Úplné vypouštění nádrže je prostředkem k vyhubení nežádoucích druhů ryb, hlavně plevelných a dravých. Pobřežní rostlinstvo u rybníků tvoří typická společenstva tzv. tvrdých porostů. Způsobilost k intenzivnímu rybářství je tedy další kriterium, které dělí nádrže na údolní a rybniční.

12

Technické vlastnosti Údolní i rybniční nádrže jsou umělé stavby. Údolní využívají jako nádržný prostor říční údolí, ale rybníky výjimečně mohou být i celé ohrázovány nebo vykopány – mělkost. Rybníky jsou vždy obhospodařovány musí být k tomu i technicky uzpůsobeny. Každý rybník má mít regulaci přítoku i odtoku vody, musí být vypustitelný a má mít dno prosté bez překážek a tak pro snadné položení sítí. Účelové vlastnosti Hospodářské nádrže: účelně rozloženy v krajině, ovlivňují celé přírodní prostředí a jsou spolu s dobře prováděným polním a lesním hospodářstvím jedním z hlavních a snadno dostupných činitelů hospodaření vodou ve státě, jsou rovnocenným účastníkem úpravy vodního režimu spolu s údolními nádržemi, regulacemi toků a melioračním odvodněním nebo závlahou pozemků. Jsou také zarybněny, ale pěstování ryb je zde druhořadým významem. Hlavním účelem je rekreace. Rybochovné rybníky: slouží především výhradně k chovu ryb k užitku, vodní režim těchto nádrží se řídí požadavky chovu. K chovu ryb slouží několik druhů účelově odlišných nádrží, tak to žádá pěstění. V teplovodním (kaprovém rybníkářství) má u nás velký národohospodářský význam – rozlišujeme podle účelu rybníky třecí, rybníky odchovné (výtažníky), rybníky hlavní (kaprové), rybníky komorové, sádky, rybníky zvláštní (letní matečné, karanténní, pokusné).

Právní vlastnosti Příslušné platné zákony a nařízení: Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské

-

stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) -

Vyhláška č. 122/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k

provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů

Technicko-ekonomické posuzování K přednostem rybníků patří, že ve srovnání s ostatními obory rostlinné a živočišné výroby jsou rybochovné rybníky nejméně vystaveny škodám plynoucích

13

z nepřízně počasí, mají v jednotlivých letech pravidelnější produkci než jiné odvětví výroby potravin. Jsou také nenáročné na pracovní síly.5

5

CABLÍK, Jan. Základy stavby rybníků a hospodářských nádrží. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 311 s. ISBN základy stavby rybníků a hospodářských nádrží.

14

4

Základní údaje o lokalitě Lokalita se nachází ve Velkomeziříčském bioregionu. Obec Ořechov se rozkládá

podél silnice první třídy číslo 37, která vede ze Žďáru nad Sázavou a přes Ořechov pokračuje do Velké Bíteše. Ořechov, ke kterému patří místní část Ronov, náleží do působnosti Velkého Meziříčí, jež je vzdálené 10 km. Na katastru vesnice se nachází celá řada rybníků. Mezi největší rybníky patří Tvrzský , Nový Ořechovský a Hamerský, které společně s dalšími tvoří soustavu rybníku na potoku Bítýška. Název Hamerského rybníka je jednou z mála připomínek těžby železné rudy a jejího zpracování v Ořechově v 18. století. Vesnice byla v písemných dokumentech poprvé zmiňována v roce 1364, kdy patřila k panství Jindřicha z Ronova, řečeného z Osového.Lokalita leží přibližně v nadmořské výšce 560 m.n.m. Lesní porosty se nacházejí především v 5. lesním vegetačním stupni.

Druhová skladba V přirozené skladbě jsou buk a jedle dosti vyvážené, poměrně složité diferencované výstavby (buk 6, jedle 4, klen, smrk a lípa). Ve fytocenóze převládají druhy ESR 10 - čerstvě, středně bohaté, méně ESR 5 - čerstvě, bohaté - s velkou pokryvností i stálostí. Dominantní bývá šťavel kyselý (Oxalis acetosella), význačný je svízel drsný (Galium scabrum), dále mléčka zední (Mycelis muralis), maliník (Rubus idaeus), starček hajní (Senecio nemorensis), violka lesní (Viola sylvatica), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), papratka samice (Athyrium filix femina). Šťavelové a zejména vysokobylinné typy tohoto souboru jsou fytocenologicky těžko odlišitelné od smrkových porostních stadií živných jedlových bučin. Lesnické hospodaření Porosty jsou středně ohroženy větrem a sněhem, smrk zřídka červenou hnilobou. Půdy středně zabuřeňují, vůči degradaci jsou odolné. Funkce lesa je intenzivně hospodářská, produkce převážně nadprůměrná. Obmýtní doba u smrku je mezi 110 a 130 lety, u buku mezi 120 a 150 lety. Cílová skladba je smrk 7, jedle 1, buk 2 a modřín. Výstavba porostů může být diferencovaná, vhodné jsou porosty s bukovou výplní. Způsob obnovy je podrostní, jsou tu podmínky i pro výběrný způsob, v nesmíšených a zabuřeněných porostech i násečný. Obnovní doba je zpravidla dlouhá - 40 let, ve

15

smrkových porostech postačí 30 let. Přirozená obnova pod clonou se vyvíjí dobře. Ve více prosvětlených porostech se dostavuje bylinná buřeň, která znesnadňuje přirozenou obnovou. Porosty se zalesňují jamkovou sadbou, silnými sazenicemi; bývá nutné časté ošetřování. Prořezávky musí být časté, zvláště v jednotlivých směsích. Úrovňovými probírkami diferencujeme stromové patro, zásahy mají střední až silnou intenzitu. Lesnatost je různě rozvrstvena 35 – 65 % a pak méně 5 – 35 %. Lokalita se vyskytuje v 5. lesním vegetačním stupni. Největší zastoupení lesních porostů je v těchto lesních vegetačních stupních 5K - kyselá jedlová bučina, 5S - svěží jedlová bučina , 5P - kyselá jedlina. Největší zastoupení dřevin je smrk, buk, modřín, borovice. Na pozemcích hospodaří Maria Podstatzská-Lichtenstein Velkostatek Zámecké schody 1200/4; 594 01 Velké Meziříčí..

Vodní plocha Všechny rybníky na lokalitě jsou rybochovné. Uplatňuje se zde polo–intenzivní hospodaření (II.1 rybářská – rybníky průtočné, IV.

ve smyslu vodního zákona č.

254/2001 Sb. Hl. VIII, §61, odst. 2. U rybníku Chlostov Malý se nachází rekreační plocha. Obsádky ryb jsou stanoveny s ohledem na přirozenou produkci a produkci přikrmováním.

Chlostov Malý Rybník Chlostov Malý leží v katastru obce Březejc. Nachází se východně od obce. Rybník je využíván k chovu ryb. Chov ryb je prováděn polointenzifikačním způsobem s výlovem každoročním nebo dvouročním, převážně na podzim. Dále slouží k zachycení vody v dílčím povodí řeky Svratky a částečně i k transformaci povodňové vlny na začátku dílčího povodí. Mimo chov ryb dotváří rybník okolní krajinu a umožňuje život drobným vodním živočichům, obojživelníkům a ptactvu. Celková plocha povodí k hrázi rybníka je 1,92 km2 Vodní plocha hladině zásobního prostoru je 70 000 m2

Chlostov Velký Rybník Chlostov Velký leží v katastru obce Březejc. Nachází se východně od obce. Rybník je využíván k chovu ryb. Chov ryb je prováděn polointenzifikačním způsobem s výlovem každoročním nebo dvouročním, převážně na podzim. Dále slouží k zachycení vody v dílčím povodí řeky Svratky a částečně i k transformaci povodňové

16

vlny na začátku dílčího povodí. Rybník Chlostov Velký je rybníkem průtočným, protéká jím pravostranný přítok Bítýšky od rybníka Pávek a pokračující dále do rybníka Nový Ořechovský. Tímto přítokem je rybník také napájen. Mimo chov ryb dotváří rybník okolní krajinu a umožňuje život drobným vodním živočichům, obojživelníkům a ptactvu. Celková plocha povodí k hrázi rybníka je 1,44 km2. Vodní plocha hladiny zásobního prostoru 12,20 ha

Chlostůvek Rybník Chlostůvek leží v katastru obce Ruda u Velkého Meziříčí. Nachází se severně od obce Ruda. Rybník je využíván k chovu ryb. Chov ryb je prováděn polointenzifikačním způsobem s výlovem každoročním nebo dvouročním, převážně na podzim. Za účelem chovu ryb je povoleno krmení rybí obsádky a hnojeni. Rybník je určen k zachycení vody v dílčím povodí řeky Svratky, k celoroční akumulaci vody v krajině a v případě zvýšených průtoků slouží k retenci vody (zploštění povodňové vlny). Rybník Chlostůvek je rybníkem průtočným, protéká jím přítok potoka Bítýška, který pokračuje dále do rybníka Zmotánek. Chov ryb je řízen výrobním plánem, rybník je obsazován rybou převážně mladších stádií. Objem hladiny zásobní je 60 000 m3.

V okolí rybníků se nacházejí břehové prosty. Např. rybník Chlostov Velký jeho hrázní těleso je kryto porostem z bříz, vrb a osik. Nejvýznamnějším porostem je pás na dělícím hrázovém tělese rybníku Chlostov Malý, tvořený liníí bříz s olší, borovicí a smrkem. Hráz samotného Velkého Chlostova je porostlá po obou stranách – vzdušná strana silné topoly (Populus canadensis, P.Nigra x P.canadensis), příměs trnovník akát (Robinia pseudoacacia), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), bříza bradavičnatá (Betula verrucosa), smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) návodní strana převážně topoly, s příměsí olší a bříz. Další hráze rybníků jsou pokryty obdobně nebo se ještě nachází líska obecná (Coryllus avelana), dub letní (Quercus robur), trnka obecná (Prunus spinosa), jeřáb břek (Sorbus torminalis), třešeň ptačí (Cerasus avium).

17

4.1

Stručná geologická, statigrafická,petrografická a hydrogeologická charakteristika a půdní pokryv. V obci Ořechov - Ronov se nachází lom. Ložisko je 500 m od obce. Leží

v blízkosti železniční tratě Brno- Havlíčkův Brod. Těženou horninou je žula, která se zpracovává na štěrky a drtě. Ložisko a jeho okolí spadá do oblasti moldanubické, která je silně metamorfovaná a prostoupena intrusivními masivy. Moldanubické horniny byly později denudací odneseny a odkryly se v podloží v podobě dvou geologických oken Dyjského a Svrateckého. Moldanubické horniny jsou tvořeny jak orto tak i para břidlicemi, Vyskytují se zde také horniny hybridní, nazývané migmatity. Oblast je tvořena moldanubickými rulami, které náleží šedým rulám. Tyto jsou pararulami. Šedými rulami proráží intrese, která tvoří pravou žílu, jak podle kontaktů s okolní horninou, tak podle celkového tvaru tělesa. Nadloží těchto hornin jsou sutě, tvořené rulami nebo žulami. Nejmladšími útvary jsou aluviální náplavy, které vyplňují povrchové části tektonických pásem. Mineralogické složení je živec, křemen, biotit a muskovit. Součástky jsou těsně spojeny, pórovitost nebo trhlinky se v hornině běžně vyskytují. Ruly tvořící nadložní a podloží žulového tělesa mají převládající směr vrstev h 1/V/80°. Žula těmito horninami proráží v podobě pravé žíly ve směru h5 se slonem k jihovýchodu. Na ložisku se vyskytují poruchová tektonická pásma, kde je žula intenzivně rozpukaná.

V poruchových pásmech se vyskytují škodliviny v podobě

jílovitých poloh. Z hydrogeologického hlediska byly na lokalitě zajištěny vodní přítoky místech tektonicky porušených pásem, kterými prosakuje a svádí se voda z atmosférických srážek. Ostatní vodní přítoky lze charakterizovat jako puklinové s nízkou vydatností. Půdní pokryv, ve kterém se obec nachází stejně jako lom je lehčího rázu, písčitohlinité až hlinitopísčité, s příměsí skeletu, ve svažitějších územích mělké, v aluviích hluboké až středně hluboké. Půda je většinou těžší, v dolinách těžká a vlhká, protože vznikla zvětráním ruly. Pedogeneticky jsou to vesměs hnědé půdy, většinou kysele místy oglejené. Dále s potokem pokračují hnědozemě, podzolové půdy. Moldanubikum s dělí na dílčí jednotky se samostatnými názvy, z nichž na Moravu zasahují moravské a strážecké moldanubikum, oddělené od sebe trojúhelníkovým třebíčským masívem, tvořeným plutonickými bezkřemennými horninami – syenity

18

Obr. č.1 Moldanubická oblast 6

Moldanubická oblast. 1 - platformní pokryv, 2 - oblasti: středočeská, kutnohorskosvratecká, moravsko-slezská, 3 - masívy magmatitů, 4 až 6 - jednotvárná skupina, 7 až 9 - pestrá skupina, 10 - granulity, 11 - nejvýznamnější zlomy, M1 až M6 - dílčí jednotky moldanubika.

6

Svoboda, J. /redaktor listu/: Geologická mapa ČSSR , Mapa předčtvrtohorních útvarů, List ČESKÁ

TŘEBOVÁ.

19

Obr. č. 2 Syntetická půdní mapa České republiky. 7

4.2

Klimatické poměry Dle Quitta je klima velmi homogenní a nejnižší okraje bioregionu leží

klimatické oblasti mírně teplé MT 9, většina území MT 5, nejvyšší části v chladnější mírně teplé a méně teplé oblasti MT 3. Podnebí je tedy mírně teplé, bioregion leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, a proto je mírně suché, zvláště na jihovýchodě (Velká Bíteš 7,2 °C a ještě 645 mm ; Křižanov 6,7 °C; 666 mm). 8

7

Novák, P. a kol. (1991): Syntetická půdní mapa české republiky, Ministerstvo zemědělství a

ministerstvo životního prostředí, Praha : Český úřad geodetický a kartografický úřad, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. 8

ÚLBDG Buček,A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II. MZLU Brno. 249 s.

20

Tab. č. 1 Klimatická charakteristika míně teplých oblastí. Počet letních dnů

30-40

40-50

40-50

Počet dnů s prům.. teplotou 10° a víc

140-160

140-160

140-160

Počet mraz. dnů

130-140

110-130

110-130

Průměrná teplota

40-50

30-40

30-40

Průměrná teplota v červenci

-9

-7

-5

Průměrná teplota v dubnu

16-17

17-18

17-18

Průměrná teplota v říjnu

6.VII

6.VII

7.VIII

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

100-120

100-120

90-100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350-450

400-450

350-400

Srážkový úhrn v zimním období

250-300

250-300

200-250

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60-100

60-80

50-60

Počet zamračených dnů

120-150

120-150

120-150

Počet jasných dnů

50-60

40-50

40-50

Obr. č. 3 Klimadiagram

21

4.3

Hydrologické a hydrobiologické poměry. Všechny zahrnované rybníky v práci se nachází mimo zástavbu . Nachází se

v horní části povodí s rybniční soustavou u Ořechova na bezejmenném levobřežním přítoku potoku Bítýšky. Hydrologicky jsou součástí povodí Bítýšky a Bílého potoka, číslo hydrologického pořadí horního toku Bítýšky 4-15-01-133, s plochou povodí 13,450 km2. Jde o nepříliš členité území poblíž místní rozvodnice s ochuzenou mozaikou stanovišť s tím, že jsou v krajině patrny výrazné známky strukturního a funkčního zjednodušení (odvodnění luk, vysoký podíl zornění pozemků). Pozemky kolem rybníků jsou intenzivně zemědělsky využívány, nivní polohy se kolem rybníka prakticky nenacházejí. Nivní polohy v upravených poměrech se nacházejí v podhrází (technicky upravený tok do rybníka Nový Ořechovský, intenzifikace luk, jinak pole). Intenzivně využívané, scelené pozemky jsou odvodněny systematickou drenáží , s vyústěním do rybníka.

4.4

Biota Bioregion se rozkládá v mezofytiku a zaujímá střední, převážně moravskou část

fytogeografického okresu

č. 67 Českomoravské vrchoviny., včetně k severu

směřujících výběžků fytogeografického okresu č. 68 podhůří Vysočiny. Kromě toho sem zasahuje jihozápadní okraj fytogeografického okresu č. 91 Žďárské vrchy, který již náleží oreofytiku. Vegetační stupeň je submontánní (skalický). V potenciální vegetaci převažují acidofilní bučiny a jedliny (Luzulo-Fagion). Přirozenou náhradí vegetací reprezentují na mezofilních stanovištích ovsíkové louky (Arrhenatherion), případně Vilion caninae. Na vlhkých místech

jsou louky

podvazů Calthenion a Filipendulenion a svazů Caricion fuscae a Caricion rostratae, vzácně i rašeliništní vegetace svazu Sphagno recurvi – Caricetum canescentis. Kolem rybníků se pomístně vyskytuje vegetace svazu Magnocaricion elatae a na obnažených rybničních dnech vegetace svazu Elatini- Eleocharition ovatae. Flóra je velmi chudá, s mezními prvky méně náročných (panonských) termofitů, alpínských mezofytů a z části subatlantsky laděných mezofytů. Je tvořena výhradně

22

zástupci hercynské květeny, vliv Alp se projevuje vzácným výskytem submontánních druhů, např. ostřice chlupaté (Carex pilosa), řeřišnice trojlisté (Cardamine triforia). Fauna hercynského původu s počínajícími východními vlivy (ježek východní) ve vysoce zkulturnělé krajině. Byl zde zaznamenán výskyt podhorských prvků, zejména v nejvyšších polohách v nepatrných torzech bučin. Početné rybníky jsou významné pro výskyt ptactva. Tekoucí vody patří převážně pstruhovému pásmu, pod údolní nádrží Moštiště je sekundární pstruhové a lipanové pásmo. Významné druhy – Savci: ježek západní (Erinaceus europeus) ježek východní (E. concolor), vydra říční (Lutra lutra), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: husa velká (Anser anser), vodouš rudonohý (Tringa totanus), slavík modráček (Luscinia svecica), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Kruhoústí: mihule potoční (Lampetra planeri). Měkkýši: zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma), z.sametová (Causa holosericea), srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), zemoun skalní (Aegopis verticillus). Hmyz: otakárek ovocný (Popilio podalirius), modrásek (Polyommnatus cadidon).

Pro krajinu je typická mozaika drobných lesíků, luk a polí kolem rozptýlených vesnic. Převažují zemědělské areály s výrazným podílem přirozené vegetace, nezavlažovaná orná půda a smíšené a jehličnaté lesy s přechodnými lesokřovinami. Podél potoka – Alnus glutinosa, Betula pendula, Fraxinus excelsior,… Caltha palustris, Stellaria holostea… Potenciální eroze půdy

9

0,00 – 0,10 mm/rok,

0,11 – 1,00 mm/rok. 9

Culek, M. /ed./ a kol. (2003): Biografické členění České republiky II díl. Praha : AOPK, 2003,

589 s ÚLBDG Buček,A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II. MZLU Brno. 249 s.

23

5

Charakteristiky malých vodních nádrží řešených v práci

5.1

RYBNÍK VELKÝ CHLOSTOV (Halaš,L., 2004)

Hydrologické povodí : Vodní tok :

4-15-01-133

pravostranný přítok Bítýšky, ř. km 2.00

Kraj: Vysočina k. ú. : Březejc Vlastník a provozovatel rybníka:

Maria Podstatzská-Lichtenstein Velkostatek, 59401

Velké Meziříčí, Zámecké schody 1200/4 Výškopisné údaje:

V manipulačním řádu jsou uvedeny ve výškovém systému Balt po

vyrovnání ( BPV ) . Pevný bod – břehová značka na parapetu požeráku o kótě 561,185 m n.m. Správce povodí toku: Přítok potoka Bítýška : Oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou, (státní podnik Lesy České republiky, Povodí Moravy, s.p.).

5.1.1

Účel a popis vodního díla Chlostov Velký

5.1.1.1

Účel a využití

Rybník Chlostov Velký leží v katastru obce Březejc. Nachází se východně od obce. Rybník je využíván k chovu ryb. Chov ryb je prováděn polointenzifikačním způsobem s výlovem každoročním nebo dvouročním, převážně na podzim. Dále slouží k zachycení vody v dílčím povodí řeky Svratky a částečně i k transformaci povodňové vlny na začátku dílčího povodí. Mimo chov ryb dotváří rybník okolní krajinu a umožňuje život drobným vodním živočichům, obojživelníkům a ptactvu.

5.1.1.2

Charakteristika vodního díla

Rybník Chlostov Velký je rybníkem průtočným, protéká jím pravostranný přítok Bítýšky od rybníka Pávek a pokračující dále do rybníka Ořechovský. Tímto přítokem je rybník také napájen. Bezpečnostní přeliv rybník nemá a průtoky jsou regulovány pouze spodní výpusti.

24

Vypouštění rybníka je prováděno odebíráním dluží ve spodní výpusti (betonový uzavřený kbel) až po úplné vypuštění zdrže. Odpad od výpusti je za hrází sveden do zatrubněné části toku, která odvádí vody do zdrže rybníka Nový Ořechovský. Na boční dělící hrázi s rybníkem Chlostov Malý je objekt, který umožňuje přepouštět vody mezi rybníky až do vyrovnání hladin. Chov ryb je řízen výrobním plánem, rybník je osazován rybou (převážně K1 – K2). ∗

5.1.1.3

Hydrologické poměry

•

celé vodní dílo se nachází v prameništi Bítýšky, povodní řeky Svratky

•

celková plocha povodí k hrázi rybníka je 1,44 km2

•

průměrná dlouhodobá roční srážka 598 mm, ve vegetačním období cca 300 mm, maximum srážek v červenci

•

vlhkostně se jedná o oblast značně vlhkou

popis vodního díla K provozu vodního díla rybník Chlostov Velký slouží tyto objekty: - rybniční kotlina - rybniční hráz - spodní výpust - přepouštěcí objekt

Rybniční kotlina : Má nepravidelný protáhlý tvar ve směru jihovýchod. Dno má přirozený sklon k základové výpusti. Sklony svahů rybniční zdrže jsou cca 1 : 2, na mnoha místech přecházejí pozvolna do okolního terénu. Okraje jsou proto mělké, částečně porostlé tvrdými travními porosty. Dno je převážně pevné, písčito-hlinité, na okrajích zdrže zabahněné •

katastrální výměra č.p. 2180/1:

15,5199 ha

∗

K0 = váčkový plůdek – je kapr, který má za sebou jedno vegetační (růstové) období a 100 ks váží 2 – 9 kg K1 = plůdek jednoletý ( po jednom vegetačním období) , 25 – 100 g , 50 – 120 mm K2 = kapří násada ( kapr po dvou vegetačních obdobích), 250 – 700 g , 200 – 350 mm K3 = kapr tříletý ( kapr po třech vegetačních obdobích), 1000 – 1800 g , 400 – 500 mm ( ČÍTEK,J., 1998)

25

•

vodní plocha hladině zásobního prostoru:

12,20 ha

•

objem vody při Hz:

163 112 m3

•

maximální hladina (Q100) nejnižší místo koruny hráze: 561,00 m n.m.

•

vodní objem při Hmax :

293,612 m3

•

vodní plocha při Hmax:

15,00 ha

•

objem retenčního prostoru:

130 500 m3

•

průměrná hloubka:

1,337 m

Rybniční hráz: Rybniční hráz je zemní, homogenní, vybudovaná z místních materiálů. Délka hráze je 450 m. Šířka koruny hráze je 4 m, v patě 22 m. Návodní strana hráze je ve sklonu 1 : 2 – 2,5 a je opevněna kamennou rovnaninou. Vzdušná strana hráze je ve sklonu 1 : 1,9 – 2,0 a je kryta travním porostem. Na hrázi se nachází porost keřů a stromů. Převýšení nejnižšího místa hráze nad Hz činí 0,87 m. Hloubka vody u výpusti je 3,75m při Hz.

Spodní výpust: Je tvořena betonovým kbelem se zanořeným předsunutým vtokem na návodní patě hráze. Nátok do potrubí z loviště je rozměrů 2 x 1 m a je kryt mříží. Kafiště rozměrů cca 10 x 15 m je zpevněné štěrkovou vrstvou. Sjezd do kafiště je podél paty hráze z levé strany. Řešení výpusti umožňuje odebírat pouze spodní vodu ze dna loviště. Vnější rozměr kbelu je 1,20 x 1,60 m (nitřní 0,8 x 1,20 m), síla stěny 0,20 m. Hloubka kbelu činí 6,40 m, kbel je jednodrážkový – „ U “ profil č. 65, krytý betonovým poklopem. Odpadní potrubí je ocelové o průměru 300 mm. Celková délka potrubí (od loviště po výstupu) je 25 m. Potrubí z loviště je po kbel KT o průměru 500 mm, délky 8 m. Odpadní potrubí od kbelu do dřevěného bortu na vzdušné straně patě hráze je dřevěné , profilu 500/300 mm, délky 16 m. Dále je odpad řešen až po rybník Nový Ořechovský zatrubněným úsekem. Potrubí betonové DN 500 mm, vtokové čelo betonové délky 3,2m, šířky 0,4 m.

26

Přepouštěcí objekt: Objekt je tvořen betonovou šachtou vnějších rozměrů 1,35 x 1,25 m o síle stěny 0,3 m. Šachta je kryta ocelovým uzamykatelným poklopem. V šachtě jsou dvě řady drážek z „U“ želez č.65, pro zasunutí mříže a dluží pro manipulaci s vodou při přepouštění. Přepouštěcí potrubí je ocelové o průměru 300 mm. Hloubka šachty po dno na kótě 559,29 m n.m. je 2,43 m.

Historie: Rybník Chlostov Velký je staré vodní dílo, které bylo součástí rybničního hospodářství panství paní hraběnky Josefy Podstatzké – Lichtensteinové ve Velkém Meziříčí. Vodní dílo bylo od 50. let 20 století využívané k chovu ryb Státním rybářstvím. V současné době byl v rámci restitucí navrácen původním vlastníkům. Původní dokumentace k vodnímu dílu zachována nebyla, pouze formační elaborát z roku 1975 a projekt na odbahnění rybníka z roku 1982. Rybník Chlostov Velký je z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu zařazen do IV kategorie. Technicko-bezpečnostní dohled provádí na vodním díle jeho vlastník – uživatel s četností 1 x za měsíc spolu s vodoprávním úřadem minimálně 1 x za 10 let. Rybník Chlostov Velký zajišťuje pro dané povodí snížení -

transformaci

povodňových průtoků (objem retenčního prostoru činí 130 500 m3.

Manipulace s vodou: Vodní dílo Chlostov Velký slouží k rybářským účelům – chovu ryb. Základním požadavkem

na manipulaci s vodou je splnění účelu vodního díla a zajištění

bezpečnosti jeho provozu. Rybník je staré vodní dílo spoluutvářející charakter krajiny. Napouštění a doplňování ztrát řeší vodním dílem protékající vodní tok Bítýška.

Napouštění: Potřeba vody k napouštění rybníka na hladinu zásobního prostoru je 163 112 m3. Rybník je provozován jako jedno až dvouhorkový. Je – li dostatek vody, může být vypouštěn 1 x za rok.

27

Potřeba vody pro doplňování ztrát: Výpar – roční výška výparu pro danou oblast činí 710 mm, vodní plocha rybníka je 12,20 ha – z vodní hladiny se odpaří 86 620 m3. Průměrný přítok na uhrazení výparu je 0,00275 m3/ s – 2,75 l/s, v měsíci červenci až 5,82 l/s. Průsak – je cca 2 mm/den, na ploše rybníka 12,20 ha za rok 89 060 m3. Průměrný přítok na uhrazení průsaku je 0,00282 m3/s – 2,82 l/s. Ztráta netěsnosti objektu – 0,5 l/s, celkem za rok 15,787 m3. Minimální zůstatkový průtok do toku Bítýška – jedná se o průtok Q330d, který je 0,0007 m3/s – 0,7 l/s, za rok 22 075 m3.

Potřeba vody pro doplnění ztrát v průběhu roku bude 6,77 l/s celkem 213 499 3

m . V letním období až 9,84 l/s. Průměrný roční průtok – odtok, dle ČHMU je 0,0045 m3/s – 4,5 l/s – 149 912 m3 Průchod velkých vod Rybník Chlostov Velký nemá bezpečnostní přeliv. V případě průchodu velkých vod Q100 nastane naplnění retenčního prostoru a přelití hráze směrem do louky směrem k rybníku Nový Ořechovský při maximální hladině. Při průchodu velkých vod lze úplným otevřením odpouštět 1,11 m3/s při max hladině. Toto množství pokryje cca Q5 leté povodně. Vzhledem k tomu, že kapacita zatrubněného odpadu je max 400 l/s, nastane vždy při odpouštění většího množství (průchod velkých vod) vylití vody do terénu (na pole) v prostoru vtoku do potrubí za bortem na vzdušné patě hráze. Vzhledem k malému povodí 1,44 km2 by se povodňová vlna značně transformovala v retenčním prostoru rybníka (130 500 m3) a při správné manipulaci (odpouštění) by došlo k přelití hráze jen ve výjimečných případech. Nedošlo by, ale k ohrožení lidí.

28

Fotografie č. 1 Pohled na jeden z břehů rybníku Chlostov Velký s příjezdovou cestou ke kádišti.

29

5.2

RYBNÍK CHLOSTOV MALÝ (Halaš,L., 2007)


4-15-01-133






vyrovnání ( BPV ) . Pevný bod – břehová značka na parapetu požeráku o kótě 561,185 m n.m. Správce povodí toku: Přítok potoka Bítýška : Oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou, (státní podnik Lesy České republiky, Povodí Moravy, s.p.). 5.2.1

Účel a popis vodního díla Chlostov Malý

5.2.1.1

Účel a využití

Rybník Chlostov Malý leží v katastru obce Březejc. Nachází se východně od obce. Rybník je využíván k chovu ryb. Chov ryb je prováděn polointenzifikačním způsobem s výlovem každoročním nebo dvouročním, převážně na podzim. Dále slouží k zachycení vody v dílčím povodí řeky Svratky a částečně i k transformaci povodňové vlny na začátku dílčího povodí. Mimo chov ryb dotváří rybník okolní krajinu a umožňuje život drobným vodním živočichům, obojživelníkům a ptactvu.

5.2.1.2


Rybník Chlostov Malý je rybníkem průtočným, protéká jím přítok potoka „Bítýška“, který pokračuje dále do rybníka Chlistůvek. Tímto přítokem je rybník také napájen. Bezpečnostní přeliv rybník nemá a průtoky jsou regulovány pouze základovou výpusti nebo je možno odlehčit pomocí přepouštěcího objektu do rybníka Chlostov Velký. Vypouštění rybníka je prováděno odebíráním dluží v základové výpusti (betonový uzavřený kbel) až do úplného vypuštění zdrže. Odpad od výpusti je proveden

30

zemním korytem, kterým je voda odváděna do zdrže rybníka Chlistůvek. Chov ryb je řízen výrobním plánem, rybník je osazován kaprem K0 – K2. ∗ Základní údaje o vodním díle Rybník Chlostov Malý nemá zachovanou původní dokumentaci, pouze formační elaborát z roku 1975, jehož technická část odpovídá technické části pasportu. Rybník Chlostov Malý je z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu zařazen do IV. kategorie. Dílo zajišťuje prodané povodí snížení – transformaci povodňových průtoků (objem retenčního ochranného prostoru je 90,400 m3). Minimální zůstatkový průtok v toku pod vodním dílem Q330 je dle ČHMU 0,9 l/s.

5.2.1.3


•

celé vodní dílo se nachází v prameništi Bítýšky, povodní řeky Svratky

•


•


•

5.2.1.4


Popis vodního díla

K provozu vodního díla rybník Chlostov Malý slouží tyto objekty: - rybniční kotlina - rybniční hráz - funkční objekty (základová výpust, přepouštěcí objekty)

Rybniční kotlina : Má nepravidelný protáhlý tvar ve směru – jih. Dno má přirozený sklon k základové výpusti. Sklony svahů rybniční zdrže jsou cca 1 : 1,5 - 2 , na mnoha místech přecházejí pozvolna do okolního terénu. Okraje jsou proto mělké, částečně ∗


31

porostlé tvrdými travními porosty. Dno je převážně pevné, písčito-hlinité, v některých částech zabahněné. •


8,1167 ha

•

vodní plocha hladině zásobního prostoru:

70 000 m2

•

objem vody při Hz:

75 000 m3

•

maximální hladina (Q100) nejnižší místo koruny hráze: 561,35 m n.m.

•

kóta hladiny Hz

560,22 m n.m.

•

vodní objem při Hmax :

165 400 m3

•

vodní plocha při Hmax:

15,00 ha

•

průměrná hloubka:

1,07 m

Rybniční hráz: Rybniční hráz je zemní, homogenní, vybudovaná z místních materiálů. Délka hlavní hráze je 264 m. Šířka koruny hráze je 5 -6 m, v patě 20 m. Návodní strana hráze je ve sklonu cca 1: 2 a je opevněna kamennou rovnaninou. Vzdušná strana hráze je ve sklonu 1 : 1,5 – 2 a je kryta travním porostem. Na hrázi se nachází porost keřů a stromů, po koruně je vedena zpevněná (štěrková) vozovka. •

kóta nejnižšího místa hráze

561,35 m n.m.

•

výška hráze nad dnem údolí

3,8 m

•

převýšení nejnižšího místa hráze nad Hz

1,13 m

•

hloubka vody u výpusti

2,74 m

Dělící hráz mezi rybníkem Chlostov Velký a Chlostov Malý je zemní, homogenní vybudovaná navrhnutím místních materiálů. Je v koruně šířky cca 10 – 12 m, v patě hráze cca 20 m. Sklony svahů 1 : 2. Hráz je porostlá keři a stromy. Délka koruny hráze je 170 m, kóta koruny hráze je 561, 49 m n.m.

Funkční objekty: Základová výpust – je tvořena kbelem se zanořeným předsunutým vtokem na návodní patě hráze. Nátok do potrubí z loviště je kryt mříží. Řešení výpusti umožňuje odebírat pouze spodní vodu ze dna loviště. Loviště je zemní, nezpevněné.

32

Vnější rozměr kbelu je 1,20 x 1,50 m (vnitřní 0,8 x 0,8 m), síla stěny – boční 0,2 m – přední 0,25 m – zadní 0,45 m. Hloubka kbelu činí 4,32 m, kbel je jednodrážkový – „U“ profil č. 65, krytý betonovým pokopem. Odpaní potrubí je betonové DN 600 mm. Celková délka potrubí (od loviště po výpust) je 20,4 m. Potrubí je vyústěno do bortu 4,0 x 3,0 m, odkud pokračuje dále zemní nezpevněné koryto do rybníka Chlistůvek. Přepouštěcí objekt - je totožný jako u rybníku Chlostov Velký. Historie:

Rybník Chlostov Malý (dříve spojen s Chlostovem Velkým) je stálé vodní dílo, které bylo součástí rybničního hospodářství panství paní hraběnky Josefy Podstatzky – Lichtensteinové ve Velkém Meziříčí. Vodní dílo bylo od 50. let 20 století využívané k chovu ryb Státním rybářstvím. V současné době byl v rámci restitucí navrácen původním vlastníkům.

Manipulace s vodou: Vodní dílo Chlostov Malý slouží k rybářským účelům – chovu ryb. Základním požadavkem


bezpečnosti jeho provozu. Rybník je staré vodní dílo spoluutvářející charakter krajiny. Napouštění a doplňování ztrát řeší vodním dílem protékající bezejmenný přítok vodního toku Bítýška.

Napouštění: Potřeba vody k napouštění rybníka na hladinu zásobního prostoru je 75 000m3. Rybník je provozován jako jedno až dvouhorkový. Je – li dostatek vody, může být vypouštěn 1 x za rok.

Potřeba vody pro doplňování ztrát: Výpar – roční výška výparu pro danou oblast činí 710 mm, vodní plocha rybníka je 7 ha – z vodní hladiny se odpaří 49 700 m3. Průměrný přítok na uhrazení výparu je 0,00158m3/ s – 1,58 l/s, v měsíci červenci až 3,34 l/s. Průsak – je cca 2 mm/den, na ploše rybníka 7 ha za rok 51 100 m3. Průměrný přítok na uhrazení průsaku je 0,00162 m3/s – 1,62 l/s. Ztráta netěsnosti objektu – 0,5 l/s, celkem za rok 15,768 m3.

33

Minimální zůstatkový průtok do toku Bítýška – jedná se o průtok Q330d, který je 0,0009 m3/s – 0,9 l/s, za rok 28 382 m3. Potřeba vody pro doplnění ztrát v průběhu roku bude 4,6 l/s celkem 145 066 m3. V letním období až 6,36 l/s. Průměrný roční průtok – odtok, dle ČHMU je 0,006 m3/s – 6 l/s –189 216 m3, Průchod velkých vod Rybník Chlostov Malý nemá bezpečnostní přeliv. V případě průchodu velkých vod Q100 nastane naplnění retenčního prostoru a přelití hráze směrem na pozemky k rybníku Chlostůvek. Při průchodu velkých vod lze úplným otevřením odpouštět 1,75 m3/s při max hladině. Toto množství pokryje cca Q4 leté povodně. Vzhledem k malému povodí 1,92 km2 by se povodňová vlna značně transformovala v retenčním prostoru rybníka (90 400 m3) a při správné manipulaci (odpouštění) by došlo k přelití hráze jen ve výjimečných případech. Nedošlo by, ale k ohrožení lidí. Ale vylití rozlití hladiny vody by zasáhlo chatovou oblast v okolí rybníka.

34

Fotografie č. 2 Pohled na část hráze rybníka Chlostov Malý.

35

5.3

RYBNÍK CHLOSTŮVEK (CHLISTŮVEK) (Halaš,L., 2007)


4-15-01-133






vyrovnání ( BPV ) . Pevný bod – břehová značka na parapetu požeráku o kótě 555, 34 m n.m. Správce povodí toku: Přítok potoka Bítýška : Oblast povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou, (státní podnik Lesy České republiky, Povodí Moravy, s.p.).

5.3.1 5.3.1.1

Účel a popis vodního díla Chlostůvek Účel a využití

Rybník Chlostůvek leží v katastru obce Ruda u Velkého Meziříčí. Nachází se severně od obce. Rybník je využíván k chovu ryb. Chov ryb je prováděn polointenzifikačním způsobem s výlovem každoročním nebo dvouročním, převážně na podzim. Za účelem chovu ryb je povoleno krmení rybí obsádky a hnojení. Rybník je určen k zachycení vody v dílčím povodí řeky Svratky, k celoroční akumulaci vody v krajině a v případě zvýšených průtoků slouží k retenci vody (zploštění povodňové vlny). Mimo chov ryb za účelem podnikání dotváří rybník okolní krajinu a umožňuje život drobným vodním živočichům , obojživelníkům a ptactvu.

5.3.1.2


Rybník Chlostůvek je rybníkem průtočným, protéká jím přítok potoka Bítýška, který pokračuje dále do rybníka Zmotánek. Tímto přítokem je rybník také napájen. Rybník má bezpečnostní přeliv provedený pouze jako trubní propustek DN 300 mm, který nepřevede případnou povodeň Q100. Regulace běžných odtoků (průtoků) je prováděna na spodní výpusti (betonový uzavřený kbel v hrázi s předsunutým nátokem) až po úplné vypouštění nádrže.

36

Chov ryb je řízen výrobním plánem, rybník je obsazován rybou převážně mladších stádií. 5.3.1.3


•

celé vodní dílo se nachází v povodí roku „Bítýška“

•


•


•


popis vodního díla K provozu vodního díla rybník Chlostůvek slouží tyto objekty: - rybniční nádrž - rybniční hráz - funkční objekty

Rybniční nádrž: Rybniční nádrž je situována v prostoru severně od obce Březejc. Má nepravidelný oválný tvar. Dno má přirozený sklon ke spodní výpusti. Na výtopě a částečně po okrajích je litorální zóna porostlá tvrdými porosty a mírně zabahněná. Dno je převážně pevné, písčito-hlinité. Sklony svahů nádrže jsou cca 1 : 2, na výtopě i pozvolnější. •


5,0690 ha

•

objem Hz

60 000 m3

•

objem ovladatelného retenčního prostoru

7 500 m3

•

objem neovladatelného ret. prostoru

22 635 m3

•

objem celkového prostoru (max bezp. hl.) 82 635 m3

•

kóta hladiny

554,30 m n.m.

•

kóta hladiny Hz

554,45 m n.m.

•

kóta max. bez. hladiny

554,90 m n.m.

•

kóta nejnižšího místa hráze

555,30 m n.m.

•

vodní plocha Hz

5,00 ha

37

•

vodní plocha max bez. hl

5,03 ha

•

průměrná hloubka Hz

1,20 m

Rybniční hráz: Hráz je zemní, homogenní, sypaná z místních materiálů. Délka hráze je 223 m, šířka v patě 12 m. Sklon návodního i vzdušného svahu 1 : 2. Návodní svah je opevněn narušenou kamennou rovnaninou. Šířka koruny hráze 3,5 m koruna hráze je zpevněná. Návodní i vzdušná strana hráze je částečně porostlá stromy a keři.

Spodní výpust: Je provedena jako betonový uzavřený požerák v návodním líci hráze s předsunutým nátokem krytý mříží. Šachta kbelu je vnitřních rozměrů 1,0 x 0,65 m, stěny 0,20 m. Šachta je hloubky 4,54 m, kryta betonovými deskami. Manipulace s vodou je řešena dvojitou dlužovou stěnou, přístup do šachty – ocelové stupačky. Odpadní potrubí je o průměru 600 mm, délky 12 m. Potrubí je vyústěno do potrubní jámy 3 x 2 m (bortu). Odpadní koryto je zemní lichoběžníkového profilu, ve dně šířky cca 0,5 m, hloubky 1,2 m, sklon svahů1 : 1. Přístup na loviště jsou schody šířky 1,8 m.

Bezpečnostní přeliv: Bezpečnostní přeliv se nachází v km 0,142 . Přeliv je řešen trubním propustkem o průměru 300 mm a spádu 1 %. Nátok do propustku se nachází na kótě 554,45 m n.m. Propust je vyústěn do otevřeného zemního příkopu odvádějícího vodu při vzdušné patě hráze do odpadu od výpusti. Příkop je ve dně široký 0,6 m, hloubka 0,6 m, sklony svahů 1 : 1.

Historie: Rybník Chlostůvek nemá zachovanou původní dokumentaci, pouze formační elaborát z roku 1976, jehož technická část odpovídá technické části pasportu. Rybník byl dosud provozován dle manipulačního řádu firmou EKO-KONZULT, nebyl však vodoprávně schválen. Z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu zařazen do VI. kategorie. Rybník zajišťuje pro dané povodí částečné snížení – transformaci povodňových průtoků svým retenčním prostorem. Minimální zůstatkový průtok v toku pod vodním dílem činí dle Věstníku MŽP č.5/1998 Q330d, což dle ČHMU činí 1,3 l/s. 38

Manipulace s vodou: Vodní dílo Chlostůvek slouží k rybářským účelům – chovu ryb. Základním požadavkem


bezpečnosti jeho provozu. Rybník je staré vodní dílo spoluutvářející charakter krajiny. Napouštění a doplňování ztrát se děje z přilehlého povodí přítokem z rybníka Chlostov Malý.

Napouštění: Potřeba vody k napouštění rybníka na hladinu zásobního prostoru je 60 000 m3. Rybník je provozován dle hospodářského plánu a množství přítoku vody z povodí.

Potřeba vody pro doplňování ztrát: Výpar – roční výška výparu pro danou oblast činí 710 mm, vodní plocha rybníka je 5 ha – z vodní hladiny se odpaří 35 500 m3. Průměrný přítok na uhrazení výparu je 0,00113 m3/ s –1,13 l/s, v měsíci červenci až 2,39 l/s. Průsak – je cca 2 mm/den, na ploše rybníka 5 ha za rok 36 500 m3. Průměrný přítok na uhrazení průsaku je 0,00116 m3/s – 1,16 l/s. Ztráta netěsnosti objektu – 0,5 l/s, celkem za rok 15,768 m3. Minimální zůstatkový průtok do toku Bítýška – jedná se o průtok Q330d, který je 1,13 l/s, za rok 40 997 m3. Potřeba vody pro doplnění ztrát v průběhu roku bude činit 4,09 l/s, tedy celkem 128 982 m3. V letním období (červenec) až 5,35 l/s. Je třeba zachytit vody z tání a přepouštění vody z rybníka Chlostov Malý a Velký.

Průchod velkých vod Rybník Chlostůvek má bezpečnostní přeliv, který však není kapacitní pro převedení Q100 8,8 m3/s. Maximální kapacita propustku o průměru 300 mm je 0,045 m3/s. Při plném vyhrazení spodní výpusti (1,5 m3/s) nebude Q100 převedena. Průchod stoleté povodně dojde v nejnižším místě koruny hráze 555,30 m n.m. ( mezi výpustí a přelivem ) k jejímu přelití do prostoru rybníku Zmotánek. Pod rybníkem se nachází jen louky nedošlo by tedy k ohrožení majetku.

39

Fotografie č. 3 Rybník Chlostůvek s krmným zařízením.

Fotografie č. 4 Bezpečnostní přepad rybníku Chlostůvek.

40

5.4

HISTORIE RYBÍ OBSÁDKY A SOUČASNOST OBSÁDKY Druhové spektrum našich hospodářských ryb významných pro produkční

rybářství je široké. Po srovnání s evropskou situací nabízejí české a moravské rybníky prostředí pro podstatně větší uplatnění našich ryb tak i těch introdukovaných. Nejvýznamnější je kapr obecný. Chová se ve více variantách a v liniích. S nástupem křesťanství se pak kapr stává jedním z produktů v hospodářství kolonizačních klášterů. V ČR zabírá kapr plných 87 % rybí obsádky. Jako doplňková ryba našich vod je lín obecný. České rybníkářství v chovu lína dosahuje evropské špičky a stává se uznávanou zemí. Významné postavení mezi dravými rybami má candát obecný. V současné době je na rybních preferován právě již zmiňovaný kapr obecný. Ale i ostatním druhů se zde daří.

Historie V roce 1970 bylo do rybníka Chlostov Velký nasazeno 2570 ks kapra K2 a 1930 ks kapra K3 přidala se i bílá ryba o počtu 2000 ks. Na výlovu téhož roku bylo 4500 ks o hmotnosti 8000 kg. Rybí obsádka v rybníku Chlostov Malý se pohybovala kolem 2200 ks kapra K1. Na výlovu bylo 2000 ks kapra K2 , 200 ks z násady uhynulo. Chlostůvek sloužil jako plůdkový výtažník. Z kapra K0, kterého nasadili 120 000 bylo na výlovu 40 000 K1 ∗. V této době se ryba přikrmovala jen zřídka a nebo málo.

Současnost V roce 2010 byl rybník Chlostov Velký nasazen 8000 ks K3 / 13 000 kg a 2450 ks Kt / 5000 kg a dalšími druhy ryb lín, štika, candát, sumec a síh (maréna). Chlostov Malý byl zarybněn 15000 ks o hmotnosti 300 kg K1. A Chlostůvek 1600 ks K3/4 / 2400 kg a také dalšími druhy ryb jako např. lín (L2) 1000 ks / 30 kg.

∗


41

6

Metodika řešení problematiky

6.1

KONCEPCE ŘEŠENÍ •

Navrhnutí bezpečnostních přelivů

•

Výpočet pro navrhnutí bezpečnostních přelivů a nadimenzování odpadních koryt

•

Zaměření rekreačních objektů

6.2

POMŮCKY POUŽITÉ PŘI ŘEŠENÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Textová část byla zpracována v programu MS Word, tabulky a grafy byly

vytvořeny v programu MS Exel, přílohy byly narýsovány v programu AutoCAD 2007. Všechny fotografie ve fotodokumentaci byly pořízeny digitálním fotoaparátem Olympus FE – 180. Práce a pozorování v terénu provedeny pomocí totální stanice TOPCON, odrazný hranol TOPCON, stativu, dvoumetru. Výpočetní práce byly provedeny v programu Groma v.8. 6.2.1

Navrhnutí bezpečnostních přelivů Bezpečnostní přelivy budou sloužit k ochraně nádrží před účinky povodňových

průtoků. Samotné přelivy se navrhují na všech průtočných

nádržích, na těch

neprůtočných je možné navrhovat kapacitu přelivu sníženou maximální hodnotou, která do nádrže bude napuštěna. Přeliv bude chránit vlastní nádrž, především hráz před přelitím, údolí pod nádrží a také okolí ve kterém se nacházejí rekreační objekty. Přelivy budou nehrazené a nebudou vyžadovat obsluhu při povodňové vlně. Hodnoty návrhových průtoků zpracoval Česky hydrometeorologický ústav na vyžádání. Jednalo se o tzv. základní hydrologické údaje. Součinitel přepadu m se stanoví z hydraulické literatury dle předpokládaného tvaru bezpečnostního přelivu. V rovnici se vyskytují dvě neznáme, délka přelivné hrany b a výška přepadového paprsku. Výšku přepadového paprsku u malých vodních nádrží zvolíme v rozmezí 0,3 až 0,6 m ( ve výjimečných případech hodnotou až 0,8m). Po výpočtech lze přistoupit k technickému návrhu.

42

6.2.2

Výpočet pro navrhnutí bezpečnostních přelivů Výpočetní hodnoty pro určení délky bezpečnostního přelivu.

Vzorce pro výpočet: 11 Průtok přes korunu přelivu: Q = m . b0.(2g). h0 3/2 (m3.s-1) m … součinitel přepadu b … účinná šířka přelivu (se započtením vlivu kontrakce) (m) h … výška přepadového paprsku, zvětšená o vliv přítokové rychlosti (m) g … gravitační zrychlení Q … průtočné množství m3/s

Délka přelivné hrany: b=

Q 4,43.m.h1,5

(m)

Q = průtok přes korunu přelivu = data z ČHMU h = 0,5 m m = 0,33

Chlostov Malý Chlostov Malý Q1 = 7,4 (m3.s-1) b1 = 7,4 / 4,43 . 0,33 . 0,71,5 = 8,644m Doba prázdnění při normálním provozu (Halaš, 2004) Doba optimální vzhledem k velikosti rybníka je jeho vypouštění za cca 5 dní. Při vypouštěném množství 180 l/s ( přepad přes dluže 0,30 m) a přítoku Qa 6,0 l/s by vypouštění trvalo 5 dní. plocha = 75 000 m2 odtok vody = 180 l / s = 0,180 m3/s 11

SYNKOVÁ, Jana a Karel ZLATUŠKA. Malé vodní nádrže: cvičení. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 51 s. ISBN 80-7157-672-7.

43

přítok vody = 6,0 l / s = 0,006 m3/s t = 75 000 / 0,180 – 0,006 = 431 034 s = 4, 988 dne

Doba vypouštění v kritických situacích (Halaš, 2004) Uvažováno s odstraněním dluží – tlakový režim (havárie, povodeň). Při Hz 560,22 m n. m. bude odtékat 1,50 m3/s. Na konci vypuštění 0,845 m3/s. Průměr 1,173 m3/s plocha = 75 000 m2 odtok vody = (1,50 + 0,845) / 2 = 1,173 t = 75 000 / 1,173 = 63 939 s = 17, 76 hod = 18 hod

Výpočet kapacity základové výpusti (Halaš, 2004) Přepad přes dluže ( h = max 0, 5 m) součinitel přepadu m …

0,315

součinitel zatopení …

1

šířka přepadu …

0,8

výpočet kapacity přelivu Q = m .b . (2g) 0,5 . h 1,5

Tab. č. 3 Kapacita základové výpusti (Halaš, 2004) 3

Q (m /s) 0,01 0,04 0,06 0,1 0,14 0,18 0,23 0,28 0,34 0,39

Graf č. 1 Měrná křivka základové výpusti (Halaš, 2004) Měrná křivka 0,6 0,5

Hloubka h (m)

h (m) 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 0,30 0,35 0,40 0,45 0,50

0,4 0,3

Q = f (h) 0,2 0,1 0 0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

0,3

0,35

0,4

0,45

3

Průtok Q (m /s)

44

Chlostůvek Chlostůvek Q2 = 8,1 (m3.s-1) b2 = 8,1 / 4,43 . 0,33 . 0,51,5 = 15,674 m

Doba prázdnění při normálním provozu (Halaš, 2007) Doba prázdnění je řízena hlavně požadavky provozovatele. Optimální doba vzhledem k rybníku je jeho vypouštění 5 – 6 dní. Při vypuštěném množství 169 l/s (přepad přes dluže 40 cm) a přítoku vody Qa 8,5 l/s by vypouštění trvalo 4,33 dne. plocha = 60 000 m2 odtok vody = 169 l / s = 0,169 m3/s přítok vody = 8,5 l /s = 0,0085 m3/s t = plocha / l / s = 60 000 / 0,169 – 0,0085 = 373,832 s = 4,33 dne

Doba vypouštění v kritických situacích (Halaš, 2007) Uvažováno s odstraněním dluží – tlakový režim (havárie, povodeň). Při Hz 554,45 m n. m. bude odtékat 1,50 m3/s. Na konci vypuštění 0,450 m3/s. Průměr 0,975 m3/s plocha = 60 000 m2 odtok vody = (1,50 + 0,450) / 2 = 0,975 m3/s t = 60 000 / 0,975 = 61 538 s = 17,09 hodin

Výpočet kapacity spodní výpusti (Halaš, 2007) Přepad přes dluže ( h = max 0, 5 m) součinitel přepadu m …

0,232

součinitel zatopení …

1

šířka přepadu …

0,65

výpočet kapacity přelivu Q = m .b . (2g) 0,5 . h 1,5

45

Tab. č. 4 Kapacita spodní výpusti (Halaš, 2007) 3

Q (m /s) 0,007 0,021 0,039 0,06 0,083 0,11 0,138 0,169 0,202 0,236

Graf č. 2 Měrná křivka spodní výpusti (Halaš, 2007) Měrná křivka 0,6 0,5

Hloubka h (m)

h (m) 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 0,30 0,35 0,40 0,45 0,50

0,4 0,3

Q = f (h)

0,2 0,1 0 0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

3

Průtok Q (m /s)

Nadimenzování odpadních koryt: ∗ h … výška koryta b … šířka koryta ve dně B … délka bermy

B = b + m . h .2 (m)

O … omočený obvod

O = b . ( 2 . h . √1 + m2) (m)

R … hydraulický poloměr

R = S / O (m)

n … drstnostní součinitel

y= 1,5 √ n R < 1; y= 1,3 √ n R > 1

C … rychlostní součinitel dle Manninga

C = (1/n) . R 1/6

v … Chézyho rovnice

ν = C = √R . i( m/s)

Q … průtok

Q = v . S ( m3 / s)

i … sklon čáry energie = při rovnoměrném proudění sklon dna koryta

∗

JANDORA, Jan. Hydraulika a hydrologie. Vysoké učení technické, Fakulta stavební, 2005, 188 s. ISBN

Hydraulika a hydrologie.

46

A) Chlostov Malý

m n I Q

B) Chlostůvek

m n I Q

1:1 0,025 1,6 7,4

1:1 0,025 1,6 8,1

A) Tab. č. 5 Dimenzování odpadního koryta Chlostov Malý h (m) 0,4 0,43 0,44 0,45

b (m) 0,5 0,5 0,5 0,5

R (n) 0,221 0,233 0,237 0,241

B 1,3 1,36 1,38 1,4

y 0,237 0,237 0,237 0,237

Ry 0,699 0,708 0,711 0,714

O (m) 1,631 1,716 1,745 1,773

C (m1/2/s) 27,952 28,315 28,432 28,547

2

S (m ) 0,360 0,400 0,414 0,428 3

v (m/s) 16,609 17,289 17,511 17,732

Q (m /s) 5,98 6,91 7,24 7,58

B) Tab. č. 6 Dimenzování odpadního koryta Chlostůvek h (m) 0,3 0,3

R (n) 0,211 0,225

b (m) 1 1,35

y 0,237 0,237

Ry 0,691 0,702

B 1,6 1,95

O (m) 1,849 2,199

C (m1/2/s) 27,656 28,086

2

S (m ) 0,390 0,495

v (m/s) 16,068 16,857

3

Q (m /s) 6,27 8,34

Obě odpadní koryta jsou nadimenzována na větší průtok. Chlostov Malý výška koryta 0,45 m a šířka 0,5 m, Chlostůvek h = 0,30 m a šířka 1,35 m.

47

6.2.3

Zaměření rekreačních objektů Polohově a výškově připojeno na trigonometrický bod číslo 31 s orientací na

bod 31.1. Z výchozích bodů byla určena stanoviska 4001 a 4002. Orientace z bodů 4001 a 4002 byla provedena na trigonometrický bod č. 31 a zhušťovací bod číslo 229. Zpracování výpočtů venkovní práce byly provedeny v programu Groma v.8. Jako poklad pro terén bylo použito polohové bodové pole (Trigonometrický bod 31, zajišťovací bod 31.1 a zhušťovací bod 229). Celým výsledkem bylo vynesení bodového pole. Tab. č. 7 Nadmořské výšky 12 Nadmořské výšky v rekreační oblasti

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

631992.75 631989.27 631991.60 631984.18 631946.69 631892.60 631870.33 631839.57 631786.14 631868.62

1139883.94 1139893.42 1139905.56 1139926.04 1140009.37 1140053.48 1140071.99 1140089.50 1140114.81 1140048.11

m n.m. 561.09 561.29 561.45 561.39 560.67 560.84 560.84 560.89 561.26 560.43

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

631931.58 631780.82 631762.05 631771.24 631779.51 631792.49 631803.67 631867.60 631908.58 631949.84

1139997.21 1139951.25 1139897.43 1139874.59 1139852.79 1139820.77 1139787.55 1139705.18 1139709.06 1139717.91

m n.m. 560.43 560.19 561.49 561.36 561.32 561.38 561.43 560.36 560.33 560.13

Legenda :

1 – 9 rekreační objekty, 10 – 12 břeh rybníka v chatové oblasti, 13 – 17 zaměření hráze, 18 – 20 zaměření břehu u hráze mezi rybníky Chlostov Malý a Chlostov Velký

Obr. č. 4 Rozmístění zaměřených bodů (rybník Chlostov Malý) 13 12 13

Zpracoval: Jiří kněžíček Zpracoval: Jiří Kněžíček

48

7

Výsledky rekonstrukce nádrží

Chlostov Malý

V okolí rybníku Chlostov Malý se na jaře voda dostává blízko k chatové oblasti. Pro umístění bezpečnostního přelivu bylo provedeno terénní zaměření okolních chat a zjištění nadmořských výšek. Bezpečnostní přeliv bude tvořit pevná přelivná konstrukce. Úroveň přelivné hrany bude umístěna na kótu normální hladiny. Voda bude sváděna do nově vybudovaného koryta pak bude ústit do přírodního kanálu. Shodné bude řešení i svodu vody z rybníka Chlostůvek, zde se bude jen muset zpevnit dosavadní zemní příkop, který je při vzdušné straně patě hráze a odvádí vodu do odpadu od výpusti. Oba přelivy se budou lišit pouze délkou a výškou přepadového paprsku. Pro samotnou rekonstrukci nádrží je nejvhodnější přímý bezpečnostní přeliv, bude umístěn do čelní hráze. V obou případech bude přepad z lomového kamene a bude zapraven

do

prostého

betonu.

Bude

držen

dvěmi

zavazovacími

patkami

z vodostavebního betonu. Sklon spádu dna přelivu budou 2 %. Hráz i po zásahu stavbou musí nadále zůstat průjezdná, proto budou sklony přelivu 1 : 10, délka bezpečnostního přelivu je 8,64 m, šířka bude podle umístění v hrázi 5 – 6 m, výšky přelivu je 0,70 m, tloušťka dlažby z lomového kamene je 0,40 m, vrstva betonu C12 / 15XC2 bude 0,30 m v krajích bude zesílena na 0,40 m. Bezpečnostní přeliv do odpadního koryta bude pod sklonem 1 : 6, budou se muset dorovnat dosavadní svahy, které jsou ve sklonu 1 : 2. Zához se vyrobí z lomového kamene s vyklínováním. Zához bude dlouhý cca 45 m, bude ústit do přírodního koryta odtoku za bortem pod hrází. Prostor za bortem je nutné zpevnit rovnaninou, lépe tak bude odolávat vymílací energii vody. Odpadní koryto je nadimenzováno na vyšší průtok. Svahy budou 1 : 1, šířka 0,5 m, výška 0,45 m.

Chlostůvek

Nádrž bude mít také bezpečnostní přeliv umístěný přímo. Jeho délka je 15,67 m, výška 0,50 m, skony svahů a dna jsou shodné s přelivem rybníka Chlostov Malý, šířka hráze je v tom to místě 3,5 m. Tímto přelivem bude nahrazena trubní propust. Přeliv, ale zůstane ve stejné nadmořské výšce 554,45 m n. m. Tím zůstane i dosavadní zásobní hladina na této výšce. Odpadní koryto ze v celé délce vzdušné paty hráze musí zpevnit kamennou rovnaninou. Šířka odpadního koryta bude 1,35 m,výška 0,30 m, sklony 1:1,

49

koryto bude z kamenné rovnaniny. Délka odpadního koryta bude cca 100 m. Po celé délce bezpečnostního přelivu by bylo vhodné vystavění kamenné zdi k tlumení vodní energie.

Chlostov Velký

Pro Chlostov Velký bezpečnostní přepad není akutní. Tady pro bezpečnost bude stačit odkrytí odtokové šachty od výpusti. A případně oprava přepadové šachty.

Do výpočtů jsou zahrnuty i výpočty pro výpustné zařízení a doba vypouštění pro normální, kritický provoz nádrží a nadimenzování odpadních koryt. Tyto výpočty ukazují, že dosavadní stav nádrží bez bezpečnostního přelivu povodňovou vlnu nepřevedou.

50

8

Závěr Tato diplomová práce se zabývá studiem návrhu rekonstrukce vybraných vodních

nádrží v k.ú. Ruda a k.ú. Březejc. Povodí rybníků bylo zkoumáno z hlediska klimatických, geologických, pedologických a hydrologických poměrů. Dále došlo k zhodnocení stavu nádrže a popisu hladin. Také byly provedeny nutné hydrotechnické výpočty pro navržení bezpečnostních přelivů. Z manipulačních řádů vyplynul současný stav nádrží a i samotného okolí proto nastává nutnost řešit nedostatky, které byly zjištěny. Vybudování bezpečnostních přelivů, úprava odtokových koryt. Zaměřením rekreačních objektů bylo zjištěno, že stavba nejvíce ohrožující vodou nemá základy jako ostatní rekreační objekty. Pro terénní zaměření byla použita totální stanice Topcon, následné zpracování dat bylo provedeno v programu Groma v.8. Veškeré návrhy oprav a opatření jsou popsány v kapitole 7. Výsledky rekonstrukce nádrží podrobné věci jsou ve výkresové dokumentaci. Délka přelivu u Chlostova Malého je 8,64 m a výška je 0,70 m, objem vody je 75 000 m3/s. Pro zachování přejezdu hráze budou nájezdové svahy v poměru 1 : 10. Vodní nádrž Chlostůvek má objem vody 60 000 m3/s, délka bezpečnostního přelivu byla vypočítána na délku 15,67 m o výšce 0,50 m. Zde se hráz rybníka používá jako komunikace a sklony nájezdu budou 1 : 10. U obou rybníků budou odpadní koryta. Rybník Chlostov Velký bezpečnostní přepad zatím nepotřebuje. Akutní ohrožení majetku se nevyskytuje, je zde jen jeden rekreační objekt. Voda lze přepustit pomocí přepouštěcí šachty do Chlostova Malého. Výkresová dokumentace je narýsována v programu AutoCAD 2007. K diplomové práci je opatřena fotodokumentace současného stavu nádrží a hrázních těles.

51

9

Diskuze Při navrhování rekonstrukce malých vodních nádrží byly prostudovány historické

materiály. Vodní nádrže Chlostov Malý a Velký byly podle materiálů v minulosti spojené v jednu velkou vodní plochu. Nyní historii připomíná pouze hráz s přepouštěcí šachtou, která vyrovnává hladiny obou rybníků. Bezpečnostní přelivy zde minulosti vybudovány nebyl. Rybníky nebyly brány jako průtočné. S přibývající civilizací a útěkem lidí z měst, do přírody se začala měnit i struktura samotného okolí rybníků. Přibývání rekreačních chat nastává zásadní problém a to hlavně v jarních měsících po odtávání sněhu, ale i v létě pokud dojde k přívalovým dešťům. Rybníky jsou napojeny na meliorační drenáže ze zemědělských kultur. K vybudování chat v minulých letech asi nebylo těžké sehnat povolení ke stavbě v místech kolem vody. Tato skutečnost, nejspíš nebyla brána jako podmínka pro stavbu. V minulosti se s velkou vodou nejspíše nikdo moc nezaobíral. Osevní postupy byly v té době jiné a širokořádkové rostliny byly situovány na méně svažitých kulturách. V dnešní době se kukuřice vysévá skoro všude a za jakýchkoliv podmínek. Proto je akutní nutnost na dvou nádržích vybudovat bezpečnostní přelivy. V jednom případě budou zachráněny rekreační objekty a v druhém nedojde k přelití hráze nebo k protržení. K záchraně jednoho z nejníže položeného objektu by se dalo přispět i vybudováním protipovodňové hrázky před objektem. A nebo celou chatu zvednout na základech o 50 cm. Většina rekreačních staveb kolem nádrží je takto vybudovaná a stížnosti nejsou tak velké. Rybník Chlostůvek je rybník s nejmenší vodní plochou, ale při velkém průchodu vod je nejvíce zasažen. Dostane se do něj právě voda z výše zmíněného Chlostova Malého i případně Velkého za pomoci přepouštěcí šachty umístěné v hrázi mezi těmito dvěma vodními díly. Vybudování bezpečnostního přepadu na rybníku Chlostůvek je ovlivněno dosavadní trubní propustí. Přeliv bude umístěn ve stejné výšce jako již zmiňovaná trubní propust.Všechny nádrže jsou rybochovné. Největší zastoupení rybí obsádky má především kapr obecný a ten pokud není nemocný, v nádrži při velké vodě zůstane, nejde s vodou oproti amuru bílému, který by právě nádrž opustil. Došlo by tím ke snížení rybí obsádky a následně k finančním ztrátám. Po vybudování bezpečnostního přelivu na Malém Chlostově, bude při povodni voda z Chlostova Velkého převedena za pomoci přepouštěcí šachty. Hráz na rybníku Chlostov Velká je dostatečně vysoká a voda by se neměla přelít.

52

10

Summary

This thesis focuses on the study of reconstruction designs of the selected water reservoirs of k.ú.Ruda and k.ú. Březejc. The catchment area of the ponds was examined from the perspectives of climatic, geological, pedological and hydrological conditions. Furthermore, what was also carried out was an assessment of the conditions of the tanks and a description of the water levels. The necessary hydrotechnical calculations for the spillway designs were accomplished. The current state of the tanks and their surroundings eventuated from the handling of the orders. Thus came about the need to address the identified deficiencies: build protective spillways and modify drainage beds. Through the measuring of recreational objects, it was found out that the construction most threatened by water does not have a foundation as other residences. The total station Topcon was used for focus on terrain and the subsequent processing of data was carried

out

in

the

programme

Groma

surveying

in

8.

All suggestions and precautions are described in Chapter 7. The results of the detailed reconstructions of the tanks are in the mechanical drawing documentation. The length of the spillway for Chlostova Malého is 8.64 m and the height is 0.70 m while the volume of the water is 75 000 m3/s. To maintain the dam crossing, the ratio of the slopes of the ramps will be 1 : 10. The water volume of the reservoir Chlostůvek is 60 000 m3/s. The length of its protective spillway was calculated at 15.67 m with a height of 0.50 m. The dam of the pond here is used as a communication and the ratio of the slopes of the ramps will be 1 : 10. Drainage beds have been drafted for both ponds. The pond of Chlostov Velký does not need protective spillways as of yet. There is no acute endangerment of property, and there is only one resort. Water can be discharged with the aid of a transfer shaft into the Chlostova Malý pond. The mechanical drawing documentation has been carried out in AutoCAD 2007. The thesis is equipped with photo documentation of the current states of the tanks and dam bodies.

53

11

Použitá literatura (1) CABLÍK, Jan. Základy stavby rybníků a hospodářských nádrží. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 311 s. ISBN základy stavby rybníků a hospodářských nádrží. (2) CULEK, M. /ed./ a kol. (2003): Biografické členění České republiky II díl. Praha : AOPK, 2003, 589 s (3) ČÍTEK, Jindřich, KRUPAUER Vladimír a KUBŮ František. Rybnikářství. 2. aktual. vyd. Praha: Informatorium, 1998, 306 s. ISBN 80-860-7326-2. (4) HALAŠ,L.,SOBOTKA,M., Manipulační řád. 2004. vyd. Brno, 2004,2007. (5) Intenzita chovu ryb a ekologické aspekty v rybářství: sborník příspěvků z odborné konference pořádané Střední rybářskou školou a VOŠ VHE Vodňany ve dnech 21.-22.5.2010 v rámci projektu "Zkvalitňování marketingu, výuky cizích jazyků a spolupráce se zaměstnavateli pro zvýšení kvality vzdělávání na Střední rybářské škole Vodňany" reg. č. CZ.1.07/1.1.10/1.0023. Vyd. 1. Vodňany: Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie Vodňany, 2010, 88 s. ISBN 978-80-87096-10-9. (6) JANDORA, Jan. Hydraulika a hydrologie. Vysoké učení technické, Fakulta stavební, 2005, 188 s. ISBN Hydraulika a hydrologie. (7) Krátká, Martina. GEOBIOCENOLGICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A NÁVRH EKOLOGICKÉ SÍTĚ. Brno, 2009. 22 s. Seminární práce. MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. (8) KRAVKA, Miroslav. Úpravy malých vodních toků v krajině a lesnické meliorace. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 132 s. ISBN 978-80-7375-337-5. (9) MAREŠ, Jan. Rybnikářství. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakl., 1970, 387 s (10)

NOVÁK, P. a kol. (1991): Syntetická půdní mapa české republiky,

Ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí, Praha : Český úřad geodetický a kartografický úřad, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.

(11)

RYBÁŘSKÉ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Produkční rybářství

České republiky. 2006. (12) SVOBODA, J. /redaktor listu/: Geologická mapa ČSSR , Mapa předčtvrtohorních útvarů, List ČESKÁ TŘEBOVÁ (13) SYNKOVÁ, Jana a Karel ZLATUŠKA. Malé vodní nádrže: cvičení. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 51 s. ISBN 80-7157-672-7.

54

(14) ŠÁLEK, Jan. Malé vodní nádrže v životním prostředí. 1. vyd. Praha: MŽP, 1996, 141 s. ISBN 80-707-8370-2. (15) TLAPÁK, Václav a Jaroslav HERYNEK. Malé vodní nádrže. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002, 198 s. ISBN 80-7157635-2. (16) TLAPÁK, Václav a Jaroslav HERYNEK. Úpravy vodních toků a hrazení bystřin. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, 146 s. ISBN 80-715-7551-8. (17) TLAPÁK, V., J. ŠÁLEK a V. LEGÁT. Voda v zemědělské krajině. 1. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992, 318 s. ISBN 80-209-02325.

(18)

ÚLBDG BUČEK,A., LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. MZLU

Brno. 249 s.

Internetové odkazy

(19)

http://www.chmi.cz – 12.9.2011

(20)

http://www.mze.cz – 16.1.2012

(21)

http://www.uhul.cz – 16.1.2012

(22)

http://www.cuzk.cz – 16.1.2012

Normy

(23)

ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže

(24)

TNV 75 2401 Vodní nádrže a zdrže

Zákony a vyhlášky

(25)

Zákon č. 254/2001 SB., o vodách a o změně některých zákonů (vodní

zákon) ze dne 28. června 2001

Fotodokumentace (26)

Fotografie v práci autor Bc. Martina Krátká

55

12

Přílohy

Příloha č. 1:

Mapové podklady 1.

Přehledová situace M 1 : 50 000

2.

Přehledová situace M 1 : 10 000

3.

Katastrální situace M 1 : 2 880

4.


5.


Příloha č. 2:

Fotodokumentace

Příloha č. 3:

Výkresová dokumentace

Příloha č. 4:

Výpočet tlakového vypouštění Chlostůvek (Manipulační řád 2007)

Příloha č. 5:

Výpočet měrné křivky koryta Chlostůvek (Manipulační řád 2007)

Příloha č. 6:

Výpočet měrné křivky potrubí Chlostůvek (Manipulační řád 2007)

Příloha č. 7:

Výpočet kapacit spodních výpustí Chlostov Velký (Manipulační řád 2004)

Příloha č. 8:

Výpočet měrné křivky potrubí Chlostov Velký (Manipulační řád 2004)

Příloha č. 9:

Výpočet tlakového vypouštění Chlostov Malý (Manipulační řád 2004)

Příloha č. 10: Výpočet měrné křivky koryta Chlostov Malý (Manipulační řád 2004) Příloha č. 11: Data z ČHMÚ

56

Přehledová situace 1 : 50 000

s Souřadný systém JTSK,výškový systém Bpv.

Projektant: Mendelova univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny KI - BUK K.ú.: Březejc K.ú.: Ruda u Velkého Meziříčí

REVIZE:

Martina Krátká Odp. projektant: Martina Krátká ČHP 4-15-01-133

Studie návrhu rekonstrukce vybraných nádrží v k.ú. Ruda a k.ú. Březejc Přehledová situace M 1 : 50 000

Formát: A4 Datum: 19.12 2011 Měřítko: Příloha č.:

PARÉ Č.:

P1

57

Přehledová situace 1 : 10 000

s Souřadný systém JTSK,výškový systém Bpv

Projektant: Mendelova univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny KI - BUK K.ú.: Březejc K.ú.: Ruda u Velkého Meziříčí

REVIZE:


Studie návrhu rekonstrukce vybraných nádrží v k.ú. Ruda a k.ú. Březejc Přehledová situace M 1 : 10 000


PARÉ Č.:

P2

58

Katastrální situace 1 : 2 880

Rybník Chlostov Velký Hz Plocha při Hz Objem vody při Hz

560,13 m n.m. 12,20 ha 163 112 m3

s Souřadný systém JTSK,výškový systém Bpv

Projektant: Mendelova univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny KI - BUK K.ú.: Březejc

REVIZE:


Studie návrhu rekonstrukce vybraných nádrží v k.ú. Ruda a k.ú. Březejc Katastrální situace M 1 : 2 880


PARÉ Č.:

P3

59


Rybník Chlostov Malý Hz Plocha při Hz Objem vody při Hz

560,22 m n.m. 7,00 ha 75 000 m3

s

Souřadný systém JTSK,výškový systém Bpv.

Projektant: Mendelova univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny KI - BUK K.ú.: Březejc

REVIZE:




PARÉ Č.:

P4

60


Rybník Chlostůvek Hz Plocha při Hz Objem vody při Hz

554,45 m n.m. 5,00 ha 60 000 m3

s

Souřadný systém JTSK,výškový systém Bpv.

Projektant: Mendelova univerzita v Brně Ústav tvorby a ochrany krajiny KI - BUK K.ú.: Ruda u Velkého Meziříčí

REVIZE:




PARÉ Č.:

P5

61

Fotografie č. 5 Návodní strana rybníku Chlostov Malý ve směru k požeráku.

Fotografie č. 6 Návodní strana rybníku Chlostov Malý s požerákem.

62

Fotografie č. 7 Retenční část rybníku Chlostov Malý s hrází oddělující rybník od Chlostov Velkého (Březový porost).

63

Fotografie č. 8 Vzdušná hráz rybníku Chlostov Malý směrem k vývařišti.

Fotografie č. 9 Chatová zástavba rybníku Chlostov Malý.

64

Fotografie č. 10 Vodní plocha rybníku Chlostov Malý pohled od požeráku k chatové zástavbě.

65

Fotografie č. 11 Vývar rybníku Chlostov Malý pohled k rybníku Chlostůvek.

66

Fotografie č. 12 Hráz rybníku Chlostov Malý s příjezdovou cestou ke kádišti.

Fotografie č. 13 Hráz rybníku Chlostov Malý s příjezdovou cestou.

67

Fotografie č. 14 Vodní plocha rybníku Chlostov Velký.

Fotografie č. 15 Rekreační chata u rybníku Chlostov Velký.

68

Fotografie č. 16 Vodní plocha rybníku Chlostov Velký s příjezdovou cestu k požeráku.

69

Fotografie č. 17 Vodní plocha rybníku Chlostov Velký s požerákem.

Fotografie č. 18 Vývar rybníku Chlostov Velký s uzavřenou odpadovým kanálem.

70

Fotografie č. 19 Vodní plocha s hrází rybníku Chlostůvek .

Fotografie č. 20 Vodní plocha s břehovým porostem rybníku Chlostůvek .

71

Fotografie č. 21 Schody ke kádišti rybníku Chlostůvek .

Fotografie č. 22 Koruna hráze rybníku Chlostůvek .

72

Fotografie č. 23 Propustek z hráze rybníku Chlostůvek vyústění.

73

VÝPOČET TLAKOVÉHO VYPOUŠTĚNÍ RYBNÍK CHLOSTŮVEK Název: SPODNÍ VÝPUST Vstupní údaje: Průměr potrubí (d) : Délka potrubí (l) : Souč. drsnosti při vtoku (e) : Souč. tření (k) : Průtočná plocha (F) : Výpočet kapacity přelivu :

0,6 12 0,505 0,021 0,2826 Q = v . F = ( 2 . g . h / (1 +e+k . l /d))1/2 . F

Tab. č. 8 Hodnoty výpočtu tlakového vypouštění h (m) 0,25 0,50 0,75 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,50 2,75

3

Q (m /s) 0,45 0,64 0,78 0,90 1,01 1,11 1,20 1,28 1,43 1,50

v (m/s) 1,598 2,261 2,769 3,197 3,574 3,915 4,229 4,521 5,055 5,301

Graf č. 3 Měrná křivka tlakového vypouštění Měrná křivka 3

Hloubka h (m)

2,5 2

Q = f (h)

1,5 1 0,5 0 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

3

Průtok Q (m /s)

VÝPOČET MĚRNÉ KŘIVKY KORYTA 74

RYBNÍK CHLOSTŮVEK Název: ODPADNÍ KORYTO POD VÝPUSTÍ Vstupní údaje: Šířka koryta ve dně B (m) : Sklon svahů koryta m : Podélný sklon koryta : Drsnost koryta n :

0,5 1 0,15 0,025

Tab. č. 9 Hodnoty výpočtu měrné křivky koryta h (m) 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80 1,00 1,20

S (m2) 0,060 0,140 0,240 0,380 0,500 0,660 0,840 1,040 1,500 2,040

O (m) 0,783 1,066 1,349 1,631 1,914 2,197 2,480 2,763 3,328 3,894

R (m) 0,077 0,131 0,178 0,221 0,261 0,300 0,339 0,376 0,451 0,524

c 26,070 28,520 30,000 31,095 31,981 32,735 33,396 33,989 35,024 35,914

v (m/s) 0,280 0,400 0,490 0,566 0,633 0,695 0,753 0,808 0,911 1,007

3

Q (m /s) 0,0168 0,0560 0,1176 0,2037 0,3165 0,4586 0,6323 0,8400 1,3659 2,0538

Graf č. 4 Měrná křivka koryta

Měrná křivka 1,4

Hloubka h (m)

1,2 1 0,8

Q = f (h)

0,6 0,4 0,2 0 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

Průtok Q (m /s)

75

VÝPOČET MĚRNÉ KŘIVKY POTRUBÍ RYBNÍK CHLOSTŮVEK – KAPACITA BEZPEČNOSTNÍHO PROPUSTKU

Tab. č. 10 Hodnoty výpočtu měrné křivky potrubí D (m) 0,3

h (m) 0,010 0,038 0,075 0,120 0,150 0,200 0,250 0,273 0,286 0,300

n 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030 0,030

i 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010 0,010

v (m/s) 0,117 0,274 0,415 0,535 0,593 0,656 0,675 0,593 0,648 0,593

m3

Q ( /s) 0,000 0,001 0,006 0,014 0,021 0,033 0,043 0,045 0,045 0,042

Graf č. 5 Měrná křivka - beztlakové proudění

Měrná křivka 0,325 0,300

Hloubka h (m)

0,275 0,250 0,225 0,200 0,175 0,150

Q = f (h)

0,125 0,100 0,075 0,050 0,025 0,000 0,000

0,010

0,020

0,030

0,040

0,050

3

Průtok Q (m /s)

76

VÝPOČET KAPACITY SPODNÍ VÝPUSTI RYBNÍK CHLOSTOV VELKÝ Název: PŘEPAD PŘES DLUŽE ( h = max. 0,50 m ) Vstupní údaje: Součinitel přepadu m : Součinitel zatopení : Šířka přepadu : Výpočet kapacity přelivu :

0,315 1 0,8 Q = m . b. (2g) 0.5 . h 1.5

Tab.č. 11 Hodnoty výpočtu kapacity spodní výpusti 3

h (m) 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 0,30 0,35 0,40 0,45 0,50

Q (m /s) 0,012 0,035 0,065 0,100 0,140 0,183 0,231 0,282 0,337 0,395

Graf č. 6 Měrná křivka kapacity spodní výpusti

Měrná křivka 0,6

Hloubka h (m)

0,5 0,4 0,3

Q = f (h) 0,2 0,1 0 0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

0,3

0,35

0,4

0,45

3

Průtok Q (m /s)

77

VÝPOČET MĚRNÉ KŘIVKY POTRUBÍ RYBNÍK CHLOSTOV VELKÝ – ZATRUBNĚNÝ ODPAD Tab. č. 12 Hodnoty výpočtu měrné křivky potrubí D (m) 0,5

h (m) 0,010 0,630 0,125 0,200 0,250 0,333 0,417 0,455 0,476 0,500

n 0,015 0,015 0,015 0,015 0,015 0,015 0,015 0,015 0,015 0,015

i 0,013 0,013 0,013 0,013 0,013 0,013 0,013 0,013 0,013 0,013

v (m/s) 0,268 0,877 1,331 1,714 1,900 2,103 2,165 1,900 2,077 1,900

3

Q (m /s) 0,000 0,012 0,051 0,126 0,187 0,292 0,379 0,399 0,401 0,373

Graf č. 7 Měrná křivka beztlakového proudění Měrná křivka potrubí - beztlakové proudění 0,550 0,500 0,450

Hloubka h (m)

0,400 0,350

Q = f (h)

0,300 0,250 0,200 0,150 0,100 0,050 0,000 0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

0,3

0,35

0,4

0,45

3

Průtok (m /s)

78

VÝPOČET TLAKOVÉHO VYPOUŠTĚNÍ RYBNÍK CHLOSTOV MALÝ Název: ZÁKLADOVÁ VÝPUST Vstupní údaje: Průměr potrubí (d) : Délka potrubí : Souč. drsnosti při vtoku (e): Souč. tření (k): Průtočná plocha (F): Výpočet kapacity přelivu :

0,6 20,4 0,505 0,021 0,2826 Q = v . F = ( 2 . g . h / (1 +e+k . l /d))1/2 . F

Tab. č. 13 Hodnoty tlakového vypouštění h (m) 0,25 0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 4,00 4,75

3

Q (m /s) 0,42 0,60 0,73 0,84 1,03 1,19 1,33 1,46 1,68 1,84

v (m/s) 1,490 2,107 2,580 2,980 3,649 4,214 4,711 5,161 5,959 6,494

Graf č. 8 Měrná křivka tlakového vypouštění

Měrná křivka 5 4,5

Hloubka h (m)

4 3,5 3

Q = f (h)

2,5 2 1,5 1 0,5 0 0

0,2

0,4

0,6

0,8

1

1,2

1,4

1,6

1,8

2

3

Průtok Q (m /s)

79

VÝPOČET MĚRNÉ KŘIVKY KORYTA RYBNÍK CHLOSTOV MALÝ Název: ODPADNÍ KORYTO POD ZÁKLADOVOU VÝPUSTÍ Vstupní údaje: Šířka koryta ve dně B (m) : Sklon svahů koryta m : Podélný sklon koryta I (%): Drsnost koryta n :

0,6 1,5 0,7 0,025

Tab. č. 14 Hodnoty výpočtu měrné křivky koryta h (m) 0,10 0,15 0,20 0,25 0,30 0,40 0,50 0,60 0,70 0,80

S (m2) 0,075 0,124 0,180 0,244 0,315 0,480 0,675 0,900 1,155 1,400

O (m) 0,961 1,141 1,321 1,501 1,682 2,042 2,403 2,763 3,124 3,484

R (m) 0,078 0,108 0,136 0,162 0,187 0,235 0,281 0,326 0,370 0,413

c 26,151 27,624 28,693 29,544 30,257 31,423 32,371 33,179 33,888 34,522

v (m/s) 0,611 0,761 0,886 0,996 1,096 1,275 1,435 1,584 1,724 1,857

3

Q (m /s) 0,0459 0,0942 0,1595 0,2428 0,3451 0,6118 0,9690 1,4258 1,9912 2,6738

Graf č. 9 Měrná křivka koryta

Měrná křivka koryta 0,9 0,8

Hloubka h (m)

0,7

Q = f (h)

0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3

Průtok Q (m /s)

80

81

82

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta STUDIE NÁVRHU REKONSTRUKCE VYBRANÝCH NÁDRŽÍ V K.Ú. RUDA A K.Ú. BŘEZEJC

Recommend Documents