Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany a tvorby krajiny

Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Alice Kozumplíková

Bc. Dana Habánová

Brno 2011

Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav tvorby a ochrany krajiny

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:.......................

....................................................... podpis studentky

Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová



PODĚKOVÁNÍ

Úvodem této práce bych ráda poděkovala všem, kteří mi poskytli potřebné informace k dané problematice, zvláště pak děkuji své vedoucí diplomové práce Ing. Alici Kozumplíkové a konzultantům Ing. Tomáši Mikitovi, PhD. a Ing. Aleši Kučerovi a za cenné rady, připomínky a náměty, čímž mi významně pomohli ke zpracování zadaného tématu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině, kamarádům a příteli.




STUDIE NÁVRHU TRVALE UDRŽITELNÉ LESNÍ STEZKY PRO TERÉNNÍ CYKLISTIKU

STUDY OF THE PROPOSAL OF SUSTAINABLE FOREST TRAIL FOR MOUNTAIN BIKING

ABSTRAKT Lesní prostředí je cílovým místem velkého počtu turistů. Pokud je území turisty využíváno nad únosnou míru, jsou rekreační aktivity vnímány negativně. Tento jev je pozorovatelný zejména v příměstských lesích, kde je menší možnost rozptýlení návštěvníků. Cílem předkládané diplomové práce bylo vytvořit návrh trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku, označovanou také pojmem singltrek, která svým trasováním a technickým řešením k sobě přitáhne bikery, kteří se neorganizovaně pohybují po lesním porostu a zachová tak možnost rekreace v lesním prostředí. To bude zajištěno zajímavostí stezky z hlediska technických prvků použitých při realizaci singltreku. Zároveň bude koridor stezky trasován tak, aby bylo zamezeno erozním účinkům proudící vody a co nejméně snižovala produkční funkci lesa. Tyto přístupy zaručí udržitelnost stezky i nízkonákladovost její údržby. Výsledkem diplomové práce je návrh metodiky návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklisty s využitím nástrojů geoinformačního systému ESRI ArcGIS 10. Metodika je verifikována na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. KLÍČOVÁ SLOVA: Trvale udržitelná stezka, lesní stezka, stezka pro cyklisty, terénní cyklistika, terénní cyklista, sinlgtrek, rekreace, rozplavnost půdy, parametry stezek, eroze




ABSTRACT The forest environment is a destination of a big number of tourists. If some territory is used above the accepted level, the recreational activities are viewed negatively. This can be seen mainly in forests close to towns and cities where it is impossible for the visitors to spread enough. In my diploma thesis I created a proposal of a sustainable forest path for terrain cycling, also called a single-track, which by its technical solution could attract bikers who move in the forest in an unorganized way so that it opportunity to relax in the forest is kept. This will be ensured by making the path interesting in terms of technical elements used during the construction of the single-track. At the same time, the corridor of the path will lead in such a way to avoid erosive effects of flowing water and to reduce the production function of the forest as little as possible. These approaches ensure the sustainability of the path and its low-cost maintenance. In my diploma thesis I present a methodology of a proposal of a sustainable forest path for terrain cycling with the help of the tools of ESRI ArcGIS 10 geoinformation system. The methodology has been verified at the territory of the Training Forest Enterprise Masaryk Forest Křtiny. KEYWORDS: Sustanaible Trail, Forest Trail, Cyclist Trail, Mountain Biking, Mountain Biker, Single track, Recreation, Soil Slaking, Trail Parameters, Erosion




OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................. - 7 -

2

CÍL A MOTIV PRÁCE ..................................................................................... - 9 -

3

VÝVOJ PROBLEMATIKY ........................................................................... - 10 -

4

CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .......................................... - 25 4.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ÚZEMÍ ........................................................................... - 25 -

4.2

ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY, BIOGEOGRAFICKÁ POLOHA, PŘÍRODNÍ POMĚRY ....... - 26 -

4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4

Klimatické poměry ................................................................................. - 26 Hydrologické poměry ............................................................................. - 27 Geologické a půdní poměry ................................................................... - 27 Biota ....................................................................................................... - 30 -

5 METODIKA ZPRACOVÁNÍ DAT A POSTUP PŘI TRASOVÁNÍ KORIDORŮ STEZEK POŽADOVANÝCH PARAMETRŮ ............................. - 32 5.1

KLASIFIKACE STEZEK .................................................................................. - 32 -

5.2

TRASOVÁNÍ TRVALE UDRŽITELNÝCH STEZEK............................................... - 34 -

5.2.1 Parametry stezek a jejich váhy při trasování......................................... - 34 5.3 VLIV PODLOŽÍ A ERODIBILA PŮDY V NÁVAZNOSTI NA KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ÚHUL - 35 5.4

ZPRACOVÁNÍ V GIS ..................................................................................... - 36 -

5.4.1 Digitální model terénu ........................................................................... - 36 5.4.2 Vytvoření frikčního nákladového rastru ................................................ - 37 5.4.3 Výpočet anizotropního akumulačního povrchu a optimální trasy ......... - 38 5.5

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM, STANOVENÍ ÚNOSNOSTI ZEMIN .................. - 42 -

5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 6

Stanovení průměrné přirozené vlhkosti ................................................. - 42 Stanovení zrnitosti zemin sítovým rozborem .......................................... - 42 Stanovení zrnitosti zemin areometrickou (hustoměrnou) zkouškou ....... - 43 Stanovení konzistenčních (Atterbergerových) mezí ............................... - 43 -

VÝSLEDKY ..................................................................................................... - 44 6.1

STANOVENÍ NÁSTUPNÍCH A VÝSTUPNÍCH MÍST, PRŮZKUM TERÉNU .............. - 44 -

6.2

MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA V PROSTŘEDÍ GIS ......................................... - 45 -

6.2.1 Digitální model terénu ........................................................................... - 45 6.2.2 Frikční nákladový povrch ...................................................................... - 45 6.2.3 Anizotropní akumulační povrch a výsledné koridory pro lesní stezky... - 47 6.3

VÝSLEDNÁ TRASA........................................................................................ - 48 -

6.3.1 Okruh č. 1 (zelená)................................................................................. - 49 6.3.2 Okruh č. 2 (žlutá) ................................................................................... - 49 Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová


6.4

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ STEZKY ......................................................................... - 51 -

6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.5


Napojení okruhu na nástupní a výstupní místa ...................................... - 51 Přetrasování koridoru............................................................................ - 52 Skladebné části tělesa stezky.................................................................. - 52 Doplňkové objekty na lesních stezkách .................................................. - 53 -

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ..................................... - 56 -

6.5.1 Zatřídění zemin dle ČSN 73 1001 .......................................................... - 56 6.5.2 Klasifikace zemin dle ČSN 72 1002 ....................................................... - 58 7

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ........................................................................ - 59 7.1

DOTAČNÍ TITULY ......................................................................................... - 59 -

7.2

SEZNAM POLOŽEK VSTUPUJÍCÍCH DO ROZPOČTU VÝSTAVBY STEZKY ........... - 59 -

8

DISKUZE ......................................................................................................... - 63 -

9

ZÁVĚR ............................................................................................................. - 66 -

10

SUMMARY ...................................................................................................... - 68 -

11

POUŽITÁ LITERATURA.............................................................................. - 70 -

12

PŘÍLOHY ......................................................................................................... - 74 -



1


ÚVOD

Rekreace je forma odpočinku nebo činnosti ve volném čase, která je nezbytná pro existenci a rozvoj fyzické a psychické energie člověka. Poskytuje změnu prostředí, monotónní práce i způsobu života k rozvoji tělesné kultury a často i přímému styku s přírodou. Není však pouze nezbytnou složkou obnovy sil, neboť doplněna vhodnými zájmy a zálibami poskytuje člověku vnitřní uspokojení, obohacuje jeho intelekt a přispívá k růstu jeho osobnosti. Největší význam má zdravotně preventivní funkce rekreace, neboť kompenzuje negativní důsledky pracovního procesu, nevhodného životního prostředí a četných tlaků, vyvolaných nevhodným způsobem života. [20] Rekreace má hned několik významů. Jedním z nich, a zároveň i hnacím motorem, zaštiťující rozvoj a podporu, je ekonomický význam, který spočívá ve sféře realizace kupní síly obyvatelstva a přispívá ve formě cestovního ruchu (CR) k rozvoji řady hospodářských odvětví, jež vystupují jako služby a dodavatelská sféra. V nevýrobních oblastech může tato sféra vystupovat jako důležitý ekonomický faktor. V územích se sklonem k vylidňování pomáhá cestovní ruch ke stabilizaci obyvatelstva, k posílení zaměstnanosti ve službách a k využívání uvolněného stavebního fondu. Jedním z dalších je sociální význam. Rekreace se stala nezbytnou součástí životního režimu obyvatelstva a jeho kvality života. Rozvoj rekreační funkce je vázán na hospodářský rozvoj společnosti a růst volného času. Potřeba rekreace se projevuje bez rozdílu u všech sociálních a věkových skupin obyvatelstva a představuje celospolečenský fenomén se stoupající důležitostí, mj. i v územním plánování. [20] Aby ale mohlo být území rekreačně využíváno, je třeba, aby správní celek měl vyvinutou infrastrukturu turistických stezek, která zajistí nenásilný pohyb turistů po území. V tomto případě se myšlenka dostává do konfliktu s lesnickým sektorem. Možným důvodem odmítání je neinformovanost vlastníků, správců či jiných uživatelů lesních pozemků, pro něž je důvodem záporného stanoviska k existenci stezky poškození půdního krytu a možný výskyt vodní eroze. Východiskem je správné trasování, které zahrne do vstupních parametrů jak podélný sklon, tak i erodibilitu podloží, čímž umožní odstranění míst s větší náchylností půd k rozplavnosti (soil slaking, battance) z trasy koridoru, a tím co nejvíce zamezí deformacím tělesa Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

-7-



stezky. V případě podélného sklonu jde především o to, aby se ze stezky nestala dráha povrchového odtoku. Jsou to právě trvale udržitelné lesní stezky, které přináší možnost kompromisu mezi lesnickým a veřejným sektorem. Odměnou bude zvýšení cestovního ruchu, což přispěje k rozvoji obce. Další možnou příčinou a limitujícím faktorem pro vznik nových stezek na území ČR jsou náklady na stavbu. Metodika tvorby trvale udržitelných lesních stezek přináší řešení ve formě návodů a rad k trasování a technickému řešení tak, aby byly minimalizovány náklady na následnou údržbu.


-8-


2


CÍL A MOTIV PRÁCE

Cílem předkládané diplomové práce je vytvoření metodiky návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku, označovanou též pojmem singltrek. Důraz je kladen na metodické postupy, které souvisejí se samotným trasováním a zaručují životnost a trvalou udržitelnost lesních stezek. V rámci navrhované metodiky bude proveden rozbor parametrů využitelných pro trasování a na tomto základě bude v prostředí ESRI ArcGIS 10 provedena analýza, jejímž výstupem budou koridory využitelné pro trasy stezek. Jako modelové území pro ověření funkčnosti metodiky a návrh konkrétního koridoru stezky bylo zvoleno území Školního lesního podniku Masarykův Les Křtiny. Hlavním cílem práce je automatizace návrhu koridoru trvale udržitelné lesní stezky za pomocí softwaru ESRI ArcGIS 10. Ve stejném softwaru budou vytvořeny mapové výstupy.


-9-


3


Vývoj problematiky

Jedním z trendů posledních let je všeobecný rozvoj cyklistického sportu, zejména pokud se jedná o terénní cyklistiku. Populární je především díky širokému rozpětí možností, které do této kategorie můžeme zahrnout, a proto se může jednoduše nazvat oblíbenou rekreační aktivitou. „Spojuje v sobě možnost pohybovat se v přírodě, někam se podívat a udělat přitom něco pro své zdraví. Této popularity si všímá i státní správa a samospráva a začínají cyklistiku podporovat. O cyklistické dopravě se všeobecně předpokládá, že je bezpečná a šetrná k životnímu prostředí. Od cykloturistiky se pak očekává, že pomůže generovat příjmy z cestovního ruchu, a tím přispěje k rozvoji regionů. Po mnoha letech kdy podpora cykloturistiky spočívala v instalování žlutých tabulek podél různě frekventovaných silnic, najednou rostou v krajině cyklostezky jako houby po dešti. A ač se to nezdá, investují se do nich (a do jejich plánování) obrovské částky peněz. Ve jménu cyklistů i životního prostředí se asfaltují a rozšiřují cesty s původně přírodním povrchem, budují se i zcela nové, dokonale hladké, přímé koridory, spíše „cyklodálnice“. U mnoha cyklistů ale několik metrů široký asfaltový koberec občas i s obrubníky a zábradlím vzbuzuje rozpaky. Vyjeli si do přírody a chtějí vidět přírodu, ne silnici. Dopad cyklostezek na krajinu se v České republice zatím nebere moc vážně. A přitom jsou to právě krajinné zážitky, které jsou pro rekreační cyklistiku motivem.“ [8] Právě toto tvrdé technické řešení stavby cyklostezek je v mnoha případech kontraproduktivní. Ve velké části je zbytečnou zátěží pro životní prostředí a vede k uživatelským konfliktům. V případě lesních stezek se střetávají dvě cílové skupiny – hospodařící subjekty, kteří mají za cíl zvýšit produktivitu lesa, a turisté, jenž se chtějí vydat za krásami okolí. Pokud je stezka využívána ve větší míře, dochází rozrušování svrchní vrstvy stezky a k deformacím na trase, které vedou k rozšiřování či vytváření jiných stezek. Právě proto řešení problematiky trvale udržitelných lesních stezek je možným východiskem, jak tento problém vyřešit. Při projektování trvale udržitelné lesní stezky je možné vyjít z historických tras – např. lovecké a myslivecké chodníky, lázeňské stezky atd. Podstatou starých stezek, které Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 10 -



jsou kulturním dědictvím, ale naplňují i požadavky na moderní rekreační infrastrukturu, je to, že jsou vedeny přibližně po vrstevnici v malém podélném sklonu a přizpůsobují se tvaru terénu. Na stezkách se nevyskytují prudká stoupání ani klesání. Díky tomu pohyb po stezce není obtížný a zároveň se snižuje i vliv vodní eroze. Stezky byly stavěné z přírodních materiálů dostupných přímo na místě, tedy nasucho z kamenů a zeminy. Proto poskytují bezprostřední intenzivní kontakt s přírodou. Tyto lesní pěšiny ale většinou nejsou udržovány, takže jsou zarostlé a chátrají vlivem prorůstajících kořenů či těžby a stahování dřeva. [8] V čem tedy tkví trvalá udržitelnost lesních stezek? Jedná se o stezku, která svou podstatou chrání životní prostředí, ale i přesto vyhovuje potřebám svých uživatelů, vyžaduje minimální údržbu a minimalizuje konflikty mezi rozdílnými skupinami uživatelů. Tyto požadavky přinášle do problematiky Česká moutainbiková asociace (dále jen ČeMBA), založená v roce 2007 v důsledku potřeby subjektu, který by mohl jednat se státem, samosprávou, ochranou přírody, lesníky a dalšími institucemi při řešení problematiky terénní cyklistiky a vytváření podmínek pro ni. [38] Asociace zároveň rozpracovala požadavky na zásady na technické řešení stezek v souladu s požadavkem na minimální údržbu a šetrnosti k životnímu prostředí. Zabývá se celkovým podélným sklonem cesty, příčným sklonem a uložením ve svahu, vhodným odvodněním a trasováním zatáček. „Celkový podélný sklon by měl být nejvýše 10%. Místy toho není možné dosáhnout, a krátkodobě tak sklon může být až 15%, celkový podélný skon by ale 10% hranici neměl překročit. Doporučuje se ale cestu navrhovat s průměrným 8% sklonem, to umožní snáze se přizpůsobit, pokud se při vytyčování vyskytnou neočekávané nevhodné podmínky. Cesta má obsahovat krátké a časté terénní vlny. Jak se cesta vine svahem, každé mírné vytočení do stran způsobí terénní vlnu – tedy krátké převrácení podélného sklonu, které pomáhá vodě odtékat z tělesa cesty. V příkrém svahu může vrstevnicová cesta vyžadovat převrácení sklonu každých 5 – 15 metrů v závislosti na typu půdy a úhrnných vodních srážkách. Dále je důležité dodržovat příčný sklon cesty. To umožní rozptýlit odtok vody přes těleso cesty. Stopa cesty by měla být od svahu odkloněna o 3 až 5 procent. V průběhu používání se příčný sklon zmenšuje a je potřeba jej obnovovat. Pokud je to možné, doporučuje se cesty zakládat jako plně zaříznuté – tedy v rostlé zemině. Vyžadují více času a více nákladů Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 11 -



při stavbě než cesty částečně vedené po násypu, ale o mnoho déle vydrží a vyžadují menší následnou údržbu. Naproti tomu částečně zařízlá cesta má část pláně nasypanou z výkopového materiálu. Jenom výjimečně se provozem zhutní do souvislé podoby, většinou se propadá dolů svahem. Problém je někdy možné řešit výstavbou opěrné zdi, která zadržuje zeminu a zabraňuje tomu, aby se stopa propadala dolů svahem, ale zvýší se tak výrazně náklady na vybudování cesty. Technicky nejnáročnějším prvkem na trase jsou zatáčky. Je poměrně těžké je vhodně zasadit do terénu a náročné a drahé je postavit. Rovněž vyžadují větší údržbu. Proto je vhodné navrhovat trasy s co nejmenším počtem zatáček.“ [8] Na trasách stezek se pro zvýšení stability samotného tělesa stezky, či jako estetický prvek nachází následující stavební prvky: Opěrné zídky: Zídky se u stezek v zásadě používají ve dvou případech: vyrovnání terénu (včetně rozšíření pláně stezky) a ochrana (obestavění) kořenových systémů okolních stromů. U starých stezek se obvykle vyskytuje první případ, u nových stezek převládá druhý. Zídky vyskládané z balvanů na sucho, jsou velmi nenápadné, naprosto přirozeně zapadnou do svahu, zarostou a většinou si jich ani nevšimneme. [33] Hrany: Patří mezi kompoziční prvky. Většinou se jedná o terénní prvky (skalní hrany, pobřeží a břehy, rozhraní mezi lesem a otevřenou krajinou apod.), které stavitel využívá pro vedení stezky. Správné využití hran stezku přirozeně ukotví v krajině, dodá jí na atraktivitě. Hrany v krajině člověka psychologicky velice přitahují. Podle zahraničních výzkumů se (kromě oceňovaného výhledu) jedná o kombinaci překonávání určité míry rizika a spirituálně očistného pocitu na rozhraní dvou "světů". Čím výraznější hrana, tím silnější zážitek. Vzpomeňte si na svůj pocit, když stojíte na útesech nad mořem nebo na okraji skály. [33]


- 12 -



Brány: Jsou prvkem často užívaným v architektuře a urbanismu. Umožňují průchod mezi dvěma (fyzicky i třeba jen symbolicky) oddělenými prostory. Přechod do prostoru, který vyžaduje jiné psychické naladění, právě může člověku usnadnit průchod bránou. Ilustračním příkladem takové brány cíleně měnící psychické naladění, či dokonce poskytující spirituální očištění, je vstup do kostela. Podobně, s různou intenzitou, fungují i symbolické brány. Stojíte na návsi u kostela se starým hřbitovem. Projdete dovnitř do hřbitova bránou, a přestože jste jen o pár metrů dál, pořád venku, na stejné návsi, dýcháte stejný vzduch, počasí je pořád stejné, ten pocit je trochu jiný. Brány na stezkách fungují podobně, přestože jsou obvykle velice nenápadné. Umožňují nám rozdělit si stezku na úseky. Často se jedná o místa, která si zpětně dovedeme vybavit a orientovat se podle nich. Podle zahraničních výzkumů rovněž brány na stezkách poskytují psychologický pocit očištění, což je velmi důležitý faktor v rekreačním zážitku člověka. Brány na stezkách vznikly záměrně i nezáměrně. V mnoha případech stavitel využil k vedení stezky prvků přítomných v terénu (skalní brána, skála, strom apod.). Mnoho bran samozřejmě tvoří stromy, které u stezky vyrostly dodatečně. [33] Co je singltrek? Tento pojem přináší do České republiky ČeMBA jako název pro metodiku plánování, stavbu a údržbu přírodě blízkých rekreačních stezek pro sdílené užívání. Terénní cyklisté však tento termín používají i pro jednostopé lesní stezky, pěšiny a chodníky, které jim poskytují kýžené zážitky. [8] V současnosti u nás existují již dva singltreky, které eviduje web www.singltreky.cz . Jedná se o Singltrek pod Smrkem (Nové Město pod Smrkem) a stezky v Rychlebských horách (www.rychlebskestezky.cz). Souhrnný přehled cyklistických tras přináší web iVelo.cz (http://www.ivelo.cz/).

Singltrek v zahraničí Pro ukázku úspěšnosti je v následujícím textu nastíněno, jak projekty trvale udržitelných stezek pro terénní cyklistiku fungují v zahraničí. Jsou vyzvednuty státy, které jsou pomyslnými „singltrekovými velmocemi“.


- 13 -



Velká Británie – Wales: Velká Británie je evropskou zemí s největším počtem tras pro terénní cyklistiku. Společnost Forestry Comission má velice dobře propracovanou databázi a díky tomu terénní cyklistika přináší podstatné prostředky pro státní rozpočet. „Nejvýznamnější věcí však je, že rozvoj terénní cyklistiky ve Walesu měl opravdu významný ekonomický dopad. Do Walesu nyní přijíždí ročně bajkovat přibližně 600 000 návštěvníků, což znamená přínos odhadem 14 milionů liber ročně do zdejší ekonomiky. A to je pro naši malou zemi opravdu významný ekonomický impuls. Obzvláště obce blízko bajkových center zaznamenávají obrovské přínosy z růstu turismu a zvýšení zaměstnanosti, což velmi pozitivně ovlivňuje život místních lidí.“ [35] Prvním větším projektem pro zvýšení návštěvnosti území ve Walesu byl v roce 1994 Projekt rozvoje cest pro terénní cyklistiku v Coed-y-Brenin. Iniciován byl tamním návštěvnickým centrem. „Coed-y-Brenin tehdy nebylo destinací, kam by mířili terénní cyklisté. Kromě návštěvnického centra zde bylo pouze několik krátkých naučných stezek. Místo se nedokázalo stát primárním důvodem pro návštěvy rekreantů. Dostal jsem tehdy za úkol tuto situaci změnit. Tamní lesníci v té době příliš dobře nerozuměli lesní rekreaci, jejímu kontextu, výhodám, které lesníkům přináší, ani problémům, které může vyvolat. Začal jsem je tedy přesvědčovat o tom, že terénní cyklistika představuje obrovský, zatím nerealizovatelný potenciál, ke kterému je však potřeba přistoupit poctivě a citlivě. Do roku 1995 se mi podařilo prosadit realizaci prvních třech rekreačních cest pro bajkery. Rozpočet na ně byl malý a tak jsem postupoval bez uplatnění mechanizace a využíval práce dobrovolníků. Tyto tři stezky se setkaly s nebývalým úspěchem a získaly národní věhlas. Přilákaly zájem cyklistického tisku i ostatních médií a díky tomu také zájem sponzorů. V Coed-y-Brenin se zvýšila návštěvnost. V roce 2001 zavítalo do lokality 150 000 turistů, což oproti roku 1994 bylo téměř desetkrát tolik.V návaznosti na stabilní téměř celoroční návštěvnost terénních cyklistů se v Coed-y-Brenin rozvinul sektor služeb a lokalita se stala primárním důvodem k návštěvě.“ [35] Jako reakce na úspěch v Coed-y-Brenin vznikl projekt The Welsh Mountain Bike Initiative. Tento projekt řeší 5 destinací pro cestovní ruch terénní cyklistiky. Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 14 -



„Abychom uspěli, vytvořili jsme klíčová strategická partnerství mezi velšskými státními a veřejnými lesy, velšskou agenturou cestovního ruchu , velšskou rozvojovou agenturou a místními samosprávami. Rozhodli jsme se vybrat pět polesí v různých oblastech Walesu, které by svojí povahou odrážely pestrost tamní krajiny a vytvořit z nich destinace pro krátkodobý víkendový pobyt. Přestože segment rekreačních turistů zůstal v centru naší pozornosti, pokusili jsme se každou z destinací zaměřit na jinou jeho část a vytvořit tak distinktivní a odlišitelné MTB zážitky. Takto vzniklo více než 300 km vyznačeného singltreku.“ [35] Přehled všech britských singltreků přináší Forestry Comission. [37] Spojené státy americké Pokud má terénní cyklistika nějaký domov, tak jsou to určitě Spojené státy americké. Na území USA se nachází okolo dvou tisíc mountainbikových tras. Nejžádanější jsou ve státech Colorado a Utah. Jsou to právě Spojené státy americké, ve kterých vznikla největší mountainbiková asociace na světě. Nazývá se IMBA ((International Mountain Bicycling

Association).

Jedná

se

celosvětovou

síť,

která

zahrnuje

cca 35.000 individuálních členů, více než 750 cyklistických klubů, více než 160 firemních partnerů a asi 600 prodejních obchodů. Členové IMBA žijí ve všech 50 státech USA, ve většině kanadských provincií a v dalších 30 zemích. Ústředí se nachází ve Spojených státech v Boulderu v Coloradu. [39] IMBA jako první přináší do problematiky pravidla stezky - Rules of the Trail. Dle ČeMBA jsou známá jako „Kodex terénního cyklisty“. Zahrnují pravidla, kterými si musí uživatel řídit pokud využívá trvale udržitelnou stezku. Jsou následující: 1. Jezdi pouze po povolených cestách (Jestliže je cesta legálně označena jako zakázaná, nepoužívej ji.) 2. Nezanechávej stopy (Přizpůsob styl jízdy povrchu cesty tak, abys jej nepoškozoval. Jezdi jen po existujících cestách, nevytvářej nové. Nejezdi smykem. Nezanechávej po sobě odpadky - co si jsi do lesa přivezl, také odvez.)


- 15 -



3. Ovládej své kolo (Jezdi tak, abys dokázal zastavit na viditelnou vzdálenost. Všude můžeš někoho nebo něco potkat. Nepřeceňuj svou technickou a fyzickou zdatnost.) 4. Dávej přednost ostatním (Upozorni ostatní, že kolem nich projíždíš. Při míjení dostatečně zpomal a je-li to z hlediska bezpečnosti nezbytné, zastav. Buď vstřícný a přátelský. Při míjení koní respektuj pokyny jezdce.) 5. Buď ohleduplný ke zvířatům, rostlinám a majetku (Neplaš zvířata a dávej jim dostatek prostoru k úniku. Nenič rostliny. Nepoškozuj přírodní útvary a soukromý majetek. Zavírej brány ohrad. Nepoškozuj zemědělské kultury, zvláště před sklizní.) 6. Jednej s rozmyslem (Jezdi s takovým vybavením, abys byl soběstačný. Předvídej nebezpečné situace a změny počasí. Používej přilbu.) 7. Poslední, ale zlaté a nejdůležitější pravidlo - Zpomal, usměj se, pozdrav, jsi vyslancem našeho sportu! [39] Přehled tras je možné sledovat na webu www.singletracks.com. Zde je přehled všech tras v USA, včetně jejích důkladného popisu a hodnocení. Tento web dále obsahuje informace o stezkách pro terénní cyklistiku po celém světě návrh několikadenních výletů na kolech atd. Kanada Kanada, stejně jako Spojené státy, má velice rozvinutou síť mountainbikových stezek a i zde se specializují na turismus s ním spojený. Díky jedinečným scenériím je Kanada výjimečná. Turisty přitahuje především strhujícími výhledy z tras situovaných v „divokých“ horských údolích. Podle některých ohlasů se jedná o vůbec nejlepší stezky na světě. Kanadská IMBA – International Mountain Bicycling Association si dala za cíl vytvářet, zlepšovat a chránit stezky použitelné pro horské cyklisty. Je založena v roce 2004. a její krédo týkající se terénní cyklistiky zní: pohodlný přístup k atraktivním tratím, odbornost při projektování tras, pozitivní image, a politický vliv. Velká část tras se nachází ve Skalistých horách, v okolí Velkých jezer a na východním pobřeží. [41]


- 16 -



„A v mnoha zemích již pochopili, že jakmile pro terénní cyklisty vytvoří vhodné podmínky, bohatnou na nich celé oblasti. Například oblast Sea to Sky v Kanadě profituje díky rekreačním stezkám určeným pro bikery cca 760 milionů Kč ročně. Některá vyhlášená lyžařská střediska v USA již vydělávají více v létě na terénních cyklistech než v zimní sezóně na lyžařích. Nejedná se však pouze o severoamerickou specialitu.“ [35]

Legislativní rámec pro terénní cyklistiku Pro terénní cyklisty je zcela zásadní zákon č. 289/95 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, a to konkrétně § 20 lesního zákona, bod j: „V lesích je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních.“ Vysvětlení je následující: V rámci mimoprodukčních funkcí lesa plní les mimo jiné i funkci rekreační. Jednou z forem rekreace občanů je i ježdění na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Současně však jde o formy, které mohou vést k poškození lesa, ať už k poškození nebo narušení povrchu půdy, poškození lesních porostů (zejména nárostu nebo kultur nebo kořenových náběhů dospělých stromů) apod. Účelem zákazu uvedeného pod písmenem j, není omezit rekreační funkci lesa a její naplňování, ale chránit les. Proto se tento zákon nevztahuje na lesní cesty nebo vyznačené trasy. Lesními cestami se v této souvislosti rozumí všechny lesní cesty, tedy lesní cesty katastrované i nekatastrované, zpevněné i nezpevněné, ale i svážnice, zřetelné přibližovací linky apod., na kterých při jízdě na kole, na koni na lyžích nebo na saních nemůže dojít k poškození lesního porostu ani půdního povrchu alespoň ne způsobem, který by způsobil horší následek než např. přibližování dřeva. Vyznačenými trasami se v této souvislosti rozumí např. stezky značené turistickými značkami nebo jiným způsobem (např. tyčemi značené lyžarské trasy) nebo trasy vyznačené pro daný účel (např. pro jízdu na horských kolech) vlastníkem lesa nebo jiným subjektem se souhlasem vlastníka lesa." [22] Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je další normou, která je směrodatná pro uživatele stezek. Upravuje chování uživatelů a ochranné podmínky ve zvláště chráněných územích, tj. na územích Národních parků, Chráněných krajinných Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 17 -



oblastí, Přírodních památek a Přírodních rezervacích. Také upravuje problematiku přístupu do krajiny, konkrétně se jedná o § 63 zákona č.114/1992 Sb.: (1) Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. (2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. (3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně. (4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. [4] § 64 téhož zákona dále řeší Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody: „Hrozí-li poškozování území v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí nebo poškozování jeskyně, zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí. Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.“ [4] Možná doporučení spíše pro projektování lesních stezek přináší norma ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Norma ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť se vztahuje Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 18 -



k bikerskému užívání lesa a norma ČSN 73 6100 Názvosloví silnic a dálnic definuje důležité pojmy účelová komunikace, cesta, stezka a pěšina. [38]

Dopady terénní cyklistiky na životní prostředí Poznatky ohledně vlivu na životní prostředí a degradaci stezek jsou poměrně omezené. Je zřejmé, že podobně jako další činnosti, také terénní cyklistika do určité míry ovlivňuje životní prostředí. Jelikož správci krajiny a stezek nemají k dispozici patřičné výzkumy, jednají často obezřetně a případně zavádějí restriktivní opatření. Mezi vlivy na přírodní prostředí spjaté s rekreačním užíváním stezek patří úbytek vegetace a změny v druhovém složení, zhutnění půdy, eroze, vznik rozbahněných úseků, snížení kvality vody a rušení divoké zvěře. Většina vegetace bývá z oficiálních cest obvykle odstraněna během jejich výstavby, údržby i při provozu. Jedná se o nutný a „nevyhnutelný“ důsledek, neboť bez něj by nevznikla průchozí cesta pro uživatele. Jedním z cílů sledovaných při budování a údržbě stezek je vznik stezek širokých pouze tak, aby se na ně budoucí uživatelé vměstnali. Rozšíření cest uživatelským provozem nebo působením eroze patří k následkům, jimž lze předcházet. Například dvojnásobná šířka stezky představuje zdvojnásobení plochy, na níž dochází k intenzivnímu narušování půdního povrchu chůzí. Širší stezky rovněž vystavují podstatně větší rozlohu půdy vlivům vodní a větrné eroze. Při budování a údržbě koridorů cest bývají rovněž odstraněny keře a stromy, což umožní přísun většího množství slunečního světla. To vede ke změně skladby rostlinných druhů v koridoru. Příležitostná chůze mimo koridor cesty také přispívá k nahrazení křehkých rostlin druhy odolnějšími vůči pošlapání. Například křehké a širokolisté stínomilné rostliny často nahrazují traviny a ostřice, které jsou odolné vůči pošlapání a k životu potřebují více slunečního světla. Vznik cest, jejich užívání a údržba mohou mít rovněž negativní důsledky, pokud cesta prochází stanovišti citlivých či vzácných společenstev rostlin. Sešlap a zválení – působení nohou, kopyt či pneumatik na vegetaci vedoucí k jejímu narušení – má na vegetaci velký vliv, dochází např. k poškození listů rostlin, stonků a kořenů, omezení vzrůstu, změně v druhovém složení a úbytku rostlin a vegetačního. Sešlap spojený s „nikoli nevyhnutelným“ provozem mimo Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 19 -



cesty dokáže rostlinný povrch narušit za krátkou dobu. Dochází ke vzniku viditelných pěšin, které lákají k dalšímu užívání. Ve stinných zalesněných oblastech dochází k úplnému zániku rostlinného povrchu rychle, na otevřených plochách s odolným travnatým porostem o něco pomaleji. Přesto výzkumy neustále dokazují, že dopady jsou nejcitelnější, pokud se cesta začíná používat, nebo když je využívána jen příležitostně. Čím je větší nárůst intenzity provozu, tím relativně nižší jsou i jeho dopady. Jakmile k sešlapu dojde, následný proces obnovy porostu bývá velmi zdlouhavý. Změny ve složení vegetace podél koridorů cest mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady. Rostliny odolné vůči sešlapu vytvářejí trvanlivý kryt země a pomáhají omezovat odnos půdy větrem a vodou. Jejich kořenové systémy zároveň stabilizují půdu a brání jejímu odnosu v důsledku intenzivního provozu. Ekologické dopady změn ve složení vegetace nejsou zcela známé, s tou výjimkou, kdy podél koridorů cest dochází k výskytu a následnému šíření nepůvodních druhů. Mnoho z těchto druhů je odolných vůči sešlapu, a přirozeně se omezuje na oblasti, kde je hustý provoz nebo které se pravidelně kosí. Nicméně jen málo nepůvodních druhů je schopno po zasazení do koridorů cest získat převahu nad původními rostlinami a rozšířit se mimo koridory do nenarušeného prostředí. Některé nové druhy ovšem vytvářejí husté porosty, které početně předčí nebo i vytlačí původní rostliny. Tyto invazní druhy jsou obzvlášť nežádoucí a správci krajiny se snaží aktivně bránit jejich výskytu a šíření. Bohužel, jejich odstranění bývá obtížné a nákladné. [10] Čtyři běžné formy poškození půdního povrchu cest nebo stezek: Ke zhutnění půdy dochází důsledkem působení tíhy uživatelů a jejich vybavení předávané na povrch stezky nohama, kopyty či pneumatikami. Zhutněná půda je kompaktnější a voda jí hůře prostupuje, což vede k rychlejšímu odtoku vody po povrchu. Nicméně zpevněná půda je zároveň odolnější vůči erozi a odnosu a poskytuje uživatelům odolný a trvanlivý povrch. Z tohoto pohledu lze zhutnění půdy považovat za přínosný, a zároveň nutný důsledek působení na stezky. Uživatelé stezek také mohou vytlačovat půdu do stran, což vede k odnosu půdy a vzniku děr, vymletých ploch a koryt. K obzvláště zjevnému úbytku půdy dochází, když je půda vlhká nebo rozvolněná a když se po ní uživatelé pohybují ve větších Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 20 -



rychlostech, zatáčejí, brzdí či při dalších pohybech, které provází laterální síly. Půda se může zachytávat na kopytech, podrážkách či pneumatikách. Může být odhazována směrem do stran, nebo na krátké vzdálenosti odnášena. Bez ohledu na příčinu, půda bývá obvykle přesouvána ze středu stezky směrem k okrajům, které se tím zdvihají a vzniká koryto znesnadňující správné odvodňování. Rozbahnění povrchu představuje trvalý problém na špatně odvodněných částech stezek a v úsecích, kde se nachází půda s vysokým podílem organické složky, která zadržuje vlhkost. K zabahňování obvykle dochází v místech, přes která voda odtéká, a na plochých či nízko položených úsecích, kde se voda drží. Zhutňování půdy, její odnos a eroze mohou vytvářet a zhoršovat problémy s bahnem, neboť dochází ke vzniku prohlubní, v nichž se při dešti nebo během tání voda zdržuje. Rozbahněné úseky tak mohou vznikat i na stezkách, které umožňují dostatečný přirozený odtok. Následný provoz se těmto problematickým místům vyhýbá a tím okolo nich opět dochází ke zhutňování půdy, prohlubně s bahnem se rozšiřují stejně jako šířka stezky a někdy dochází ke vzniku bočních stezek obcházejících bahnité úseky. Erozi půdy lze coby nepřímému důsledku budování tras a jejich užívání velmi úspěšně předcházet. Půda může erodovat také v důsledku působení větru, ale nejčastěji erozi způsobuje tekoucí voda. Aby byly odolné vůči erozi, je třeba v rovinatých úsecích budovat stezky s mírně vypouklou korunou a ve svažitých terénech s korunou odkloněnou od svahu. Během užívání však dochází ke zhutňování a odnosu půdy a časem v povrchu pěšiny vznikají prohlubně, jejichž příčný sklon se přiklání ke svahu, kde se hromadí odtékající voda. Voda odplavuje částice půdy dolů po svahu a tím eroduje povrch stezky. Uvolněné a nezpevněné částice půdy jsou k erozi nejnáchylnější. Způsob užívání stezek, při kterém dochází k uvolňování nebo oddělování půdy, přispívá k vyšší míře eroze. Erozní potenciál úzce souvisí s podélným sklonem stezky. Čím je sklon vyšší, tím erozivněji voda působí. Vliv má rovněž objem vody odváděné po částech stezky – čím větší je objem vody, tím větší je erozní potenciál. Voda a unášený materiál jsou odplavovány po stezce, dokud se nezastaví o umělou či přirozenou překážku a nejsou odvedeny ze stezky. Mezi tyto překážky patří např. přirozené nebo uměle vybudované terénní svodnicové vlny, příčný sklon pěšiny od svahu, kameny, kořeny stromů, či vyhloubené zemní nebo kovové svodnice. Když odtékající voda Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 21 -



zpomalí, částice půdy se začnou usazovat a zanášejí odvodňovací prvky, které pak neplní svoji funkci, a proto vyžadují pravidelnou údržbu. Splaveniny mohou být také transportovány až do vodních toků a sekundárně tak působit na říční síť. Řádně navržené odvodňovací prvky odvádějí vodu pryč ze stezky dostatečně rychle i se splaveninami pod její koridor, kde ji přefiltruje vegetace a organické zbytky. Dobře navržená stezka by měla vykazovat jen malý či žádný kumulativní odnos půdy, méně než např. v průměru 6,3 mm za rok. [10] Z hlediska problematiky hodnocení vodní eroze lze mezi recentně užívanými metodami vyčlenit např. sledování intenzity eroze měřením množství odnášeného materiálu či dynamiky půdních vlastností, zaměření na náchylnost půdy k erozi, sledování účinnosti protierozních opatření, modelování erozních procesů apod. V současnosti zaujímá stále významnějšího a užívanějšího postavení využití geoinformačních technologií. V rámci řešené problematiky byla vybrána následující kritéria, výrazně se podílející na erozivnosti půd a odnosu půdních částic. (1) charakteristika geologického podloží, které obecně tvoří ve většině případů základní matrix v průběhu pedogeneze. Z hlediska geomorfologického je jedním z rozhodujících erozních činitelů (2) sklon svahu. Určení kritického sklonu, při kterém se již projevují výrazné stopy eroze je poměrně problematické a je závislé na řadě dalších faktorů, především na charakteru podloží, vlhkostních poměrech, stavu pokryvné vegetace apod. Na málo odolných půdách se vliv povrchové proudící vody projevuje již při sklonech 1 – 2°, zejména není-li půda chráněna vegetací a za negativního přispění antropické činnosti. Primárním vstupním místem vody do procesu vodní eroze jsou vodní srážky. Impakt vodní kapky na půdním povrchu se projeví v různé míře, kterou lze posuzovat podle odolnosti půdních agregátů vůči rozpadu, způsobeného dopadem vodní částice. Tato stabilita nejsvrchnější půdní vrstvy bývá rozhodující pro míru erodibility půd vlivem srážkové, resp. povrchové proudící vody. Tato vlastnost, vyjadřující míru porušení půdní struktury vlivem dešťových srážek, následnou dispergaci půdních částic a novotvorbu souvislé vrstvy povrchového škraloupu o mocnosti od několika mm po max. cm jemné lístkové struktury, ve které dochází k separaci písčitých a prachových částic, se nazývá (3) soil slaking (battance – fr.). Soil slaking tedy znamená náchylnost Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 22 -



půdy, resp. její povrchové vrstvy k rozplavnosti vlivem dešťové vody (raindrop) a na její míře se podílejí výrazně prachové částice, které odolnost půdy snižují; na druhé straně k vyšší stabilitě výrazně přispívá přítomnost organické hmoty, která hraje klíčovou roli in the aggregate and topsoil stability, especially when the clay content is relatively low. Obsah půdní organické hmoty se také výrazně podílí na (4) retenční vodní kapacitě půdy (water-holding capacity WHC). Půdní retence vyjadřuje míru, s jakou je půda schopná zadržet určité množství vody. K jejímu stanovení byla použita hydrofyzikální veličina maximální kapilární kapacita (Maximal capilar kapacity MCC), se kterou se WHC nachází v těsné logaritmické korelaci. WHC se projevuje jako významná vlastnost zejména v době dlouhotrvajících srážek, kdy vododržná schopnost půdy je klíčovou z hlediska erodibility jak povrchové, tak vnitropůdní. MCC je stanovena jako míra spontánního nasycení půdy vodou za stanovenou dobu (zpravidla za dobu nasycení veškerých půdních pórů, umožňujících transport vody nezávisle na směru působení zemské tíže) a jejího následného umělého odsávání. V pojetí WHC tak lze vyjádřit množství vody, které je půda schopna zadržet za jednotku času. [32]

Možnost rozvoje Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň se zvyšovala schopnost Evropské unie jako celku čelit výzvám 21. století. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. [31] Operační programy (dále jen OP) jako oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007—2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrž podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky. OP se dělí na prioritní osy, které Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 23 -



konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí. Řídicími orgány operačních programů jsou u tématicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů. [31] Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program se vztahuje na území České republiky a určuje politiku rozvoje venkova ČR v období 2007–2013. [30]


- 24 -


4


CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

4.1 Základní údaje o území

Pro vytrasování trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku byl vybrán lesní celek na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Jedná se o části katastrálních území Soběšice, Útěchov u Brna, Ořešín, Řečkovice, Sadová a Mokrá Hora. Západní hranice z větší části tvoří hranice porostu. Východní hranice tvoří silnice místní komunikace Brno Královo Pole – Soběšice a silnice III/37815 Brno – Vranov – Šebrov. Severní hranici tvoří lesní cesta Babídolská I (kategorie dle OPRL L1L). Plocha zájmového území je 1047 ha, spadá do přírodní lesní oblasti PLO 30 Drahanská vrchovina.

Zájmové území

Obr. 1: Přehledová situace zájmového území


- 25 -



4.2 Širší územní vztahy, biogeografická poloha, přírodní poměry 4.2.1 Klimatické poměry Zájmové území se nachází ve dvou klimatických oblastech – T2 a MT11. T2: Teplá oblast: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. MT11: Mírně teplá oblast: dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. [13]

Tab.č. 1: Charakteristika klimatických oblastí T2

MT11

50 - 60

40 - 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10ºC a více

160 - 170

140 - 160

Počet mrazových dnů

100 - 110

110 - 130

Počet ledových dnů

30 - 40

30 - 40

Průměrná teplota v lednu

-2 - -3

1

Průměrná teplota v červenci

18 - 19

17 - 18

Průměrná teplota v dubnu

8-9

7-8

Průměrná teplota v říjnu

7-9

7-8

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

90 - 100

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

200 - 250

40 - 50

50 - 60

120 - 140

120 - 150

40 - 50

40 - 50

Počet letních dnů

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných


- 26 -



4.2.2 Hydrologické poměry Vodní toky, jimiž je odvodňováno zájmové území jsou Rakovec, Kubelín, Babídolský potok a jeden bezejmenný vodní tok. Vyskytují se zde následující hydrologická pořadí: ČHP 4-15-01-155, ČHP 4-15-01-154 a ČHP 4-15-01-156. Správce toků v zájmovém území jsou Lesy ČR s.p. .

Obr. 2: Správa toků v zájmovém území [42]

4.2.3

Geologické a půdní poměry

4.2.3.1 Geomorfologie zájmového území Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

Česko – moravská soustava

Oblast:

Brněnská vrchovina

Celek:

Drahanská vrchovina

Podcelek:

Adamovská vrchovina

Okrsek:

Soběšická vrchovina [43] Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 27 -



4.2.3.2 Geologické poměry

Geologické podloží 80,00

Zastoupení (%)

.

70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00

štěrk, hlína

spraš, sprašová hlína ultramafit, serpentinit

sediment smíšený

písek, hlína, štěrk

písek

porfyr žulový

pararula migmatitizovaná,

jíl

hlína, písek, štěrk

aplit, pegmatit

0,00

granodiorit

10,00

Hornina

Graf 1: Geologické poměry území

Jak je znatelné z grafu geologického podloží, nejvíce je zastoupena hornina granodiorit (74 %). Dále jsou zde zastoupeny horniny: písek, hlína, štěrk – deluviální (7%), hlína, písek štěrk – fluviální nečleněné (6%), deluviofluviální sediment (5%), spraš – eolická (3,27%), štěrk, hlína – deluviální (1 %); dále aplit, pegmatit, jíl, pararula migmatizovaná, migmatit, porfyr žulový, písek, ultramafit, serpentinit (s výskytem vždy do 1%). Viz Příloha č. 2 Charakteristika geologického podloží. Granodiorit je světle šedá, hlubinná magmatická hornina složením na přechodu mezi granitem a křemenným dioritem. Spolu s granitem nejrozšířenější hlubinná hornina. U nás se vyskytuje hojně např. ve středočeském plutonu, brněnském plutonu a na Slovensku tvoří většinu vyvřelin jaderných pohoří, tj. Vysokých Tater, Nízkých Tater, Malých Karpat aj. [17]


- 28 -



4.2.3.3 Pedologické poměry

Pedologická charakteristika

Zastoupení (%)

.

80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00

ranker

luvizem

kambizem

hnědozem

netypizované

0,00

glej

10,00

Půdní typ

Graf 2: Pedologická charakteristika území

Z uvedeného grafu je znatelná převaha kambizemí, jako půdního druhu. Tyto půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře (sypké substráty) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti, při uplatnění více či méně výrazného profilového zvrstvení zrnitosti, skeletovitosti, jakož i chemických (biogenní prvky, stopové potenciálně rizikové prvky) a fyzikálních vlastností (ulehlost bazálního souvrství). V hlavním souvrství dochází obecně k posunu zrnitostního složení do střední kategorie v relaci k bazálnímu souvrství, k čemuž přispívá i jejich obohacení prachem. Původními společenstvy jsou listnaté a smíšené lesy (dub, buk, jedle), u oligobazických i jedle a smrk. Vyznačují se mesickým a udickým až perudickým hydrickým režimem. Výskyt půd v takto širokém rozmezí klimatických a vegetačních podmínek určuje diference v akumulaci humusu a jeho kvalitě, ve vyluhování půdního profilu, zvětrávání, braunifikaci, v interakci s vlastnostmi substrátů. Podle specifických


- 29 -



substrátových, klimatických a vegetačních podmínek nalézáme u kambizemí veškeré formy nadložního humusu. [16] 4.2.4

Biota

4.2.4.1 Biogeografická diferenciace

Brněnský bioregion

Obr. 3: Bioregiony ČR [44]

Podprovincie:

1 Hercynská

Bioregion:

1.24 Brněnský

Biochora:

2BP Erodované plošiny na neutrálních plutonitech 2 v.s.

Vegetační stupeň:

2. Bukodubový LVS s fragmenty 1. a 3 LVS

Potencionální přir. vegetace:

Černýšová

dubohabřina

(Melampyro

nemorosi

Carpinetum), vegetační jednotka Carpinion Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 30 -



Vegetační jednotka:

Qa Acidofilní doubravy, C Dubohabrové háje

Soubory lesních typů (SLT):

1B, 1C, 1H, 1J, 1K, 1Z, 2A, 2B, 2C, 2D, 2H, 2K, 2S, 3A, 3B, 3D, 3H, 3K, 3L, 3S, 3U

Biota:

Převaha bioty 2. lesního vegetačního stupně [14]

Zastoupení SLT 35,00

Zastoupení (%) .

30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 1B

1H

1K

2A

2C

2H

2S

3B

3H

3L

3U

SLT SLT

Graf 3: Zastoupení SLT v území

4.2.4.2 Fytogeografická diferenciace Oblast:

Mezofytikum

Obvod:

Českomoravské mezofytikum

Okres:

68 Moravské podhůří Vysočiny (Vzrůstová oblast) [43]


- 31 -


5


METODIKA ZPRACOVÁNÍ DAT A POSTUP PŘI TRASOVÁNÍ KORIDORŮ STEZEK POŽADOVANÝCH PARAMETRŮ

Metodika vychází z parametrů, které zaručují trvalou udržitelnost lesních stezek. Základními parametry, které ji zaručují, jsou: šířka cesty, podélný sklon cesty, povrch cesty a překážky na stezce.

5.1 Klasifikace stezek Klasifikace stezek byla provedena dle Směrnice a standardu pro stavbu stezek. [7] Tab. č. 2: Klasifikace stezek a systém odstupňování [7] Kategorie

1

2

3

Minimální šířka (m)

2,5

1,8

1

Povrch

zpevněné, rovné, sourodé

stejnorodé zpevněné

různý, avšak stabilní, může obsahovat i volný materiál, např. zhutněný kamenivo, štěrk , zeminu, trávu, písek a bláto

Podélný sklon (%)

průměrný max. 3%, maximální 5% na úseku kratším než 30m

průměrný max. 5%, maximální 10% na více než 50m

průměrný 8%, maximální 15% na více než 300m

min 30

min 20

ANO: překážky (např. výmoly, terénní svodnicové vlny, atd.) NE: schody

ANO: schody, kořeny, kameny, výmoly, odvodňovací kanály a rýhy (rozdíl pro pěší do 150 mm), povalové sekce (min šířka 1200mm, max 300mm na terénem), terénní svodnicové vlny (min 4m, max hloubka1m), SP* - mosty (min šířka 1200mm, po celé délce zábradlí)

nevhodné pro vozíčkáře a slabozraké

uživatelé: chodci, cyklisté, jezdci na koních nevhodné pro: vozíčkáře, dětské kočárky, chodci s omezenou pohyblivostí a slabozrací, jízdní kolo s plášti užšími než 50mm, tažné tyče či vozíky

Rozhledové vzdálenosti (m)

Překážky na cestě

Poznámka

min 40

ANO: stavební prvky (min šířka 2m, zábradlí po obou stranách) NE: terénní překážky

stezky pro sdílené užívání, z provozních důvodů vyloučeni cyklisté a jezdci na koních


- 32 -



Kategorie

4

5

6


0,6

0,4

ne více než 0,4

Povrch

Podélný sklon (%)

extrémně proměnlivý, různorodý, nerovný, vč. nerovný včetně velkého volného materiálu - kamenů, množství volného materiálu bláta, štěrku, zeminy, až i velikosti 100mm, bláto, kořenů, trávy; povrchy se kameny, písek, tráva a další mohou lišit na krátkých vegetace, štěrk, kořeny, povrch se může neočekávaně vzdálenostech měnit a může být kluzký

extrémně proměnlivý,nestabilní, nerovný včetně velkého množství rozvolněného materiálu (až do frakce 300mm), bláta, kamenů, písku, trávy a další vegetace, štěrk, kořeny, povrch se může neočekávaně měnit, může být kluzký a nestabilní

průměrný 10%, maximální 20% na vzdálenostech do 300m

jakýkoli podélný sklon až do 70%

průměrný 25%, maximální až 50% na úsecích do 10m

Rozhledové vzdálenosti (m)

min 15

min 15

Překážky na cestě

ANO: schody, kořeny, kameny, výmoly, příkopy, odvodňovacími kanály a rýhy (max 300mm pro pěší, max 150mm ostatní typy stezek), zatáčky až do úhlu 180° a terénní svodnicové vlny (min délka 2,5m,max hloubka 1,5m), povalové sekce (min šířka 600mm,maxvýška nad terénem 150mm), přerůstající vegetace a jejich koridor může mít omezenou světlost.

ANO: schody, kořeny, kameny, výmoly, příkopy, odvodňovací kanály a rýhy(min šířka 300mm, max hloubka 1000mm), zatáčky až do úhlu 180°, terénní svodnicové vlny (min délka 2,5m, max hloubka 1,5m), povalové sekce širší jak 600mm více než 1500mm nad úrovní země, přerůstající vegetace a jejich koridor může mít omezenou světlost.

ANO: schody, kořeny, kameny, výmoly, příkopy, odvodňovací kanály a rýhy, zatáčky až do úhlu 180° a náhlé, hluboké a krátké terénní svodnicové vlny kratší než 2,5m a hlubší než 1,5m; přerůstající vegetace a jejich koridor může mít omezenou světlost.

Poznámka

uživatelé: chodci, běžci, cyklisté, jezdci na koních nevhodné pro: pěší s omezenou mobilitou či zrakem, cyklisté na jiných kolech než horských, vozíčkáři, dětské kočárky, jezdci na koních (začátečníci)

uživatelé: pěší (chodci, zdatní pěší turisté), výkonnostní pěší turisté), cross country běžci, terénní cyklisté nevhodné pro: pěší s omezenou mobilitou či zrakem, cyklisté na jiných kolech než korských, vozíčkáři, dětské kočárky, jezdci na koních

uživatelé: zdatní chodci vysokohorští turisté a běžci, extrémně technicky zdatné terénní cyklisty (např. sjezdaře) nevhodné pro: pěší s omezenou mobilitou či zrakem, cyklisté začátečníci, vozíčkáři, dětské kočárky, jezdci na koních


- 33 -



5.2 Trasování trvale udržitelných stezek 5.2.1 Parametry stezek a jejich váhy při trasování Pro účely diplomové práce, tzn. pro účely trvale udržitelné stezky pro terénní cyklistiku, byla vybrána stezka kategorie 4. Svými parametry nejvíce vyhovuje požadavkům na navrhovaný singltrek. V následující tabulce je uvedena rekapitulace vstupních hodnot pro trasování stezky, na jejichž základě proběhne trasování. Tab. č. 3: Stezka kategorie 4[7] Kategorie

4


0,6

Povrch Podélný sklon (%)

různorodý, nerovný, vč. volného materiálu - kamenů, bláta, štěrku, zeminy, kořenů, trávy; povrchy se mohou lišit na krátkých vzdálenostech průměrný 10%, maximální 20% na vzdálenostech do 300m

Rozhledové vzdálenosti (m) Překážky na cestě

Poznámka

min 15 ANO: schody, kořeny, kameny, výmoly, příkopy, odvodňovacími kanály a rýhy (max 300mm pro pěší, max 150mm ostatní typy stezek), zatáčky až do úhlu 180° a terénní svodnicové vlny (min délka 2,5m,max hloubka 1,5m), povalové sekce (min šířka 600mm,maxvýška nad terénem 150mm), přerůstající vegetace a jejich koridor může mít omezenou světlost. uživatelé: chodci, běžci, cyklisté, jezdci na koních nevhodné pro: pěší s omezenou mobilitou či zrakem, cyklisté na jiných kolech než horských, vozíčkáři, dětské kočárky, jezdci na koních (začátečníci)

Trasování stezky má dvě fáze. První se provádí za pomocí výpočetní techniky takzvaně „od stolu“. Jsou v ní zkoumány širší územní vztahy, a vhodnost lokality pro umístění stezky v rámci vstupních parametrů. Tyto vstupní parametry tvoří podélný sklon, vzdálenost od stávajících cest (cesty lesní odvozní sítě), věk porostu (dle věkových tříd) a přítomnost edafické kategorie v návaznosti na erodibilitu půdy. Pro zpracování vstupních údajů je použit program ESRI ArcMAP 10. Jednotlivé parametry byly rozpracovány tak, aby vyhověly požadavkům multikriteriální analýzy. Jednotlivým intervalům byly přiřazeny hodnoty vah, podle kterých program vytrasuje koridor pro trvale udržitelnou stezku. Přidělené hodnoty budou ve stupnici 1 – 5, 1 pro hodnotu zcela vyhovující a preferovanou a 5 pro hodnotu nevyhovující.


- 34 -



5.3 Vliv podloží a erodibilita půdy v návaznosti na klasifikační systém ÚHUL Erodibilita bude principiálně posuzována podle metodiky Kučery a Palíkové (2009) s modifikací optimální z hlediska vymezených cílů předkládaného návrhu projektu. Pro posouzení erozní odolnosti půd bude vycházeno z faktu, že v rámci zemních prací spojených s budováním cyklotras bude svrchní část půdního profilu odstraněna zpravidla až na minerální horizont. V této situaci lze erodibilitu posuzovat sledováním faktorů, jako je (1) sklon svahu (ten bude použit v další fázi trasování cyklostezek); (2) míra rezistence půdního povrchu vůči rozplavnosti půdních agregátů vlivem impaktu dešťové kapky (v literatuře označováno jako soil slaking – angl. nebo battance – fr.), která se stanovuje na základě znalosti zastoupení zrnitostních frakcí jílu, jemného a hrubého prachu, jemného a hrubého písku a organické hmoty v půdě a (3) půdní retence, posuzovaná na základě analýzy fyzikálních válečků, které poskytnou informace o půdních hydrolimitách, jako je maximální kapilární kapacita nebo retenční vodní kapacita. Tyto sledované faktory poskytnou optimální vstupní údaje pro optimální posouzení erodibility půd. Zjištěné půdní vlastnosti budou zobecněny pro jednotky typologického systému ÚHÚL tak, aby vznikla dílčí mapová vrstva, která poskytne kompletní informace o erodibilitě půd (resp. konkrétních typologických jednotek) na zájmovém území (ŠLP ML Křtiny) a která zároveň bude aplikovatelná i na celou ČR (z hlediska dílčího cíle tvorby obecně platné metodiky je nutné použít celorepublikově užívaný systém, v rámci kterého je veškerá plocha lesních porostů specifikovatelná z hlediska příslušnosti ke zvolenému hierarchickému stupni daného typologického systému). Konkrétní práce spojené s pořizováním půdních dat budou probíhat na území ŠLP ML Křtiny to tak, že v dostatečně husté síti odběrných míst, v rámci které budou zastoupeny všechny zvolené typologické jednotky, budou provedeny odběry (1) směsných půdních vzorků z prvních minerálních horizontů a (2) odběry neporušených půdních vzorků ve formě fyzikálních válečků. U těchto vzorků budou provedeny zrnitostní rozbory, stanovení oxidovatelného uhlíku (Cox) a zjištění hodnot půdních hydrolimit. Pro každý bod odběrné sítě budou zjištěny koordináty GPS. [32]


- 35 -



5.4 Zpracování v GIS Návrh optimální trasy v prostředí geografických informačních systémů se provádí na podkladu digitálního modelu terénu a je realizován prostřednictvím teorie tzv. frikčních a nákladových povrchů a výpočtu nejlevnější trasy. Frikční (třecí) povrchy vyjadřují náročnost přesunu v rámci prostoru, konkrétně náročnost přesunu přes danou buňku rastru. Tato náročnost může být vyjádřena kombinací řady parametrů dle zkoumaného jevu např. sklonu, vegetačního pokryvu, půdy apod. Pro automatické trasování trvale udržitelných stezek bude využito tzv. anizotropních povrchů, kdy budou zohledněny tzv. funkční vzdálenosti závislé na směru vedení trasy. Výpočty anizotropního akumulačního povrchu a optimální trasy budou provedeny v softwaru ESRI ArcGIS 10 s využitím nástrojů PATH DISTANCE a COST PATH. [24] Vstupními daty jsou: •

vrstevnice Základní báze geografických dat (ZABAGED)

•

Lesní hospodářský plán (LHP) ŠLP ML Křtiny

•

Ortofoto ŠLP ML Křtiny

•

Typologická mapa ŠLP a vrstva lesních cest převzatá z Oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL)

5.4.1 Digitální model terénu Digitální model terénu (DMT) je digitálním obrazem zemského reliéfu a může být zpracováván z

různých datových zdrojů a v různých datových prezentacích. V

současnosti nejrozšířenějším zdrojem dat pro tvorbu DMT na území ČR jsou vrstevnice Základní báze geografických dat (ZABAGED). Pro analýzy reliéfu se převážně využívá rastrové prezentace DMT. Pro účely návrhu optimální trasy byl vytvořen DMT s rozlišením 1 m pomocí nástroje TOPO TO RASTER nadstavby Spatial Analyst softwaru ESRI ArcGIS 10. Jako vstupní hodnoty zde figurují vrstevnice ZABAGED, u nichž je interpolována výšková hodnota linie a hranice zájmového území, jež slouží jako ohraničení interpolované oblasti (boundary).


- 36 -



Obr. 4: Použití nástroje TOPO TO RASTER

5.4.2 Vytvoření frikčního nákladového rastru Při vytváření frikčních povrchů vyjadřujících náklady pro pohyb přes danou buňku rastru je nejdůležitějším krokem správné definování vstupních parametrů. Zdrojovými daty pro vytvoření nákladového rastru byly zvoleny: vektorová mapa lesního hospodářského plánu (LHP), vektorová mapa lesních cest a vektorová vrstva typologické mapy převzaté z OPRL. Prostorové rozmístění věkových stupňů je vytvořeno z lesního hospodářského plánu Nástrojem FEATURE TO RASTER je na základě hodnoty věkového stupně převedena vektorová mapa na rastrovou, která je následně reklasifikována (RECLASSIFY), dle vhodnosti pro trasování, na 5 kategorií. Vzdálenost od stávajících cest je vytvořena na základě podkladů z OPRL. Vstupní data jsou linie cest. Nástrojem EUCLIDEAN DISTANCE jsou vytvořeny obalové zóny komunikací, kde každá výstupní buňka si nese hodnotu vzdálenosti od vstupní linie. Hodnoty jsou reklasifikovány (RECLASSIFY) dle vhodnosti a tím je vytvořena rastrová mapa vzdáleností s hodnotami buněk dle vah parametrů pro trasování. Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 37 -



Jako poslední vstupní rastr je vytvořena mapa erodibility půdy v návaznosti na klasifikační systém ÚHUL. Vstupními daty je typologická mapa ŠLP, která je reklasifikována na základě hodnot rozplavnosti půdních částí jednotlivých edafických kategorií. Nástrojem FEATURE TO RASTER je na základě hodnoty edafické kategorie převedena vektorová mapa LHP na rastrovou. V následujícím kroku je rastrová mapa reklasifikována a vytvořena rastrová mapa s hodnotami buňky dle vah parametrů vhodných pro trasování. Poslední krokem při vytváření mapy nákladových a frikčních povrchů je sloučení těchto rastrů pomocí nástroje RASTER CALCULATOR. Výsledná rastrová mapa vyjadřuje sloučení všech vstupních parametrů a v zájmovém území dosahuje hodnot od 4 do 16. Hodnoty sumárního rastru vyjadřují relativní náročnost pohybu přes danou buňku rastru v závislosti na kombinaci všech výše zmíněných faktorů (4 – nejmenší náročnost – nejvhodnější místa pro trasování, 16 – nejméně vhodné).

Obr. 5: Použití nástroje RASTER CALCULATOR

5.4.3 Výpočet anizotropního akumulačního povrchu a optimální trasy Hlavní vliv na trvalou udržitelnost při trasování stezek má podélný sklon stezky, jenž definuje jednak obtížnost pro uživatele, zároveň je však také hlavním faktorem ovlivňujícím vymílání povrchu vlivem eroze. Dodržení optimálního podélného sklonu Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 38 -



při návrhu trasy umožňují tzv. anizotropní akumulační povrchy (závislé na směru). V softwaru ESRI ArcGIS jsou implementovány v nástroji PATH DISTANCE. Tento nástroj slouží k analýze vzdáleností v souvislosti s náklady na přemisťování a dokáže určit minimální akumulaci cestovních nákladů z počátečního místa. V analýze zohledňuje horizontální a vertikální faktory, které bezprostředně ovlivňují náklady na pohyb z jednoho místa na druhé. Vstupními hodnotami jsou: digitální model terénu (přesnost modelu je 1m, tzn. že rozměry každé buňky výsledného rastru jsou 1x1m), frikční nákladový povrch a body nástupních míst. Jako vertikální faktor je stanoven maximální podélný sklon stezky, což je v případě stezky pro terénní cyklistiku hodnota 20% (9°). Pro účely trasování je vybrán binární vertikální faktor v rozmezí (+20%; -20%), který určí, že pokud relativní vertikální pohybové hledisko bude v tomto rozmezí, hodnoty vertikálního rastru budou totožné s nulovým faktorem, což je hodnota 1. V opačném případě to bude nekonečno. Při této analýze vznikne souběžně soubor „backlink“, který je důležitý pro následující operaci. Obsahuje hodnoty od 0 do 8, které definují směr a určují další sousední buňku s nejmenšími akumulační náklady.


- 39 -



Nástupní místo Výstupní soubor Frikční nákladový povrch Model terénu

Výstupní směrový soubor Vertikální rastr – model terénu Výběr typu vertikálního faktoru Nulový faktor Dolní hranice podélného sklonu Horní hranice podélného sklonu

Obr. 6: Použití nástroje PATH DISTANCE

Pro samotné vyhledání nejvhodnější trasy je určen nástroj COST PATH. Výsledný koridor vznikne na základě spojení buněk s nejnižší okolní hodnotou. Vstupní hodnoty jsou body, které slouží jako výstupní místa (cílové pole, podle kterého se program řídí při stanovení cíle je ID, proto je důležité, aby hodnoty v tomto poli byly rozdílné), anizotropní povrchy získané analýzou PATH DISTANCE, tzn. nákladový rastr (pd) a


- 40 -



směrový rastr (backlink). Typ cesty je zadáno EACH CELL. Tento postup je zopakován pro každý nástupní bod.

Shapefile s nástupními a výstupními místy

Cílové pole

Akumulační povrch

Směrový rastr

Výstupní rastr Typ cesty

Obr. 7: Použití nástroje COST PATH

Výsledkem je rastrová mapa složená z buněk nejvhodnějších pro vedení trasy. Pro převedení na vektorový formát je použit nástroj RASTER TO POLYLINE. Pro ověření podélných sklonů stezek je použit nástroj RUNNING SLOPE, který poměřuje délku úseku k výškovému rozdílu. Vytvoří segmenty v definované délce a vypočítá podélný sklon této trasy. Používá se pro vyznačení úseků s větší náchylností k erozi. Pro případ stezky pro terénní cyklistiku je uvažováno s úseky dlouhými 100 m.


- 41 -



Vstupní linie

Rastr údaji

s výškovými

Délka segmentu, pro který bude počítán podélný sklon

Výstupní soubor

Obr. 8: Použití nástroje RUNNING SLOPE

5.5 Hydrogeologický průzkum, stanovení únosnosti zemin V následující fázi je třeba zjistit únosnost zemin. Po rozboru bude provedeno zatřídění zemin dle normy ČSN 73 1001 a dle výsledku bude navrženo zpevnění povrchu stezky. 5.5.1 Stanovení průměrné přirozené vlhkosti Stanovuje se podle ČSN ISO/TS 17892-1. Voda, která zcela nebo zčásti vyplňuje mezery mezi pevnými částicemi zeminy, má vliv na vlastnosti zeminy a její chování při zatížení. Víme, že čím méně vody jílovitá zemina obsahuje, tím vyšší je její pevnost a menší stlačitelnost. Vlhkostí zeminy se rozumí množství vody obsažené v zemině, která se dá ze zeminy odstranit vysušením při teplotě 105 °C do stálé hmotnosti. [47] 5.5.2 Stanovení zrnitosti zemin sítovým rozborem Stanovuje se podle ČSN CEN ISO/TS 17892-4. Zrnitostní skladba nesoudržných zemin je definována proséváním přes sadu sít se čtvercovými oky, z nichž největší má rozměr 63 mm, nejmenší pak 0,063 mm přirozeně vlhkého vzorku. [48] Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 42 -



5.5.3 Stanovení zrnitosti zemin areometrickou (hustoměrnou) zkouškou U soudržných zemin je určena zrnitost na základě rychlosti sedimentace jemných částic dle Stokesova usazovacího zákona. Metoda se řadí do skupiny sedimentačních metod s nepřerušovanou sedimentací, to znamená, že všechna měření se provádějí během jednoho sedimentačního procesu. Částice s různou velikostí sedimentují různou rychlostí podle Stokesova vzorce. Podle toho se snižuje hustota suspenze, kterou měříme speciálním hustoměrem. [21] 5.5.4 Stanovení konzistenčních (Atterbergerových) mezí Konzistence zemin znamená jednak kohezi půdy (vzájemná soudržnost zeminných částic), jednak adhezi (tj. ulpívání zeminy k cizím tělesům). Má význam především pro zpracování půdy. Její hodnoty jsou značně ovlivňovány vlhkostí. Pro potřebu zatřídění zeminy budou provedeny dvě zkoušky – stanovení meze tekutosti a stanovení meze plasticity. [21] 5.5.4.1 Mez tekutosti wl Zkouška se stanovuje podle ČSN 72 1014 Laboratorní stanovení meze tekutosti zemin. Bude provedena v Casagrandeho přístroji. Jde o vlhkost zeminy, kdy se spojí dvě poloviny koláčku zeminy rozdělené řezem na dvě poloviny na délku 12,5 mm u paty rýhy po 25 úderech, při rychlosti Casagrandeho přístroje 2 údery za minutu. Zkouška je opakována 4x pro různé vlhkosti: (1) pro vlhkost v rozmezí 30 – 35 poklepů; (2) pro vlhkost v rozmezí 25 – 30 poklepů; (3) pro vlhkost v rozmezí 20 – 25 poklepů; (4) pro vlhkost v rozmezí 15 – 20 poklepů. [45] 5.5.4.2 Mez plasticity w p Zkouška se stanovuje dle normy ČSN 72 1013 Laboratorní stanovení meze plasticity zemin. Jde o vlhkost, kdy zemina přechází ze stavu plastického do stavu pevného. Je určena stavem, kdy se začne váleček o průměru d=3mm rozpadat na kousky 8 – 10 mm dlouhé. [46]


- 43 -


6


VÝSLEDKY

6.1 Stanovení nástupních a výstupních míst, průzkum terénu Výběr míst, která budou v analýzách figurovat jako nástupní a výstupní body, je důležité zejména z prostorového hlediska. Bylo postupováno tak, že při terénním průzkumu byla vylišena místa, kde se nachází buď stávající parkoviště nebo plocha, která by umožňovala výstavbu parkovacích ploch a měla bezproblémový přístup na území ŠLP ML Křtiny. Jako druhotné kritérium byla zohledněna dostupnost městskou hromadnou dopravou města Brna. Výčet nástupních a výstupních míst: •

Soběšice, Střelnice

Bod nacházející se v katastrálním území Sadová. Výhodou tohoto bodu je jak existence parkoviště, které slouží pro potřeby střelnice, tak i dostupnost MHD. Autobusová zastávka Myslivecký stadion se nachází přímo u parkoviště. •

Soběšice, Útěchovská

Bod nacházející se v katastrálním území Soběšice u výcvikového střediska pro psy. V místě se nenachází žádná stávající zpevněná plocha pro parkování, v současnosti turisté a návštěvníci výcvikového střediska parkují podél cesty vedoucí do lesa nebo na travním porostu u komunikace, což má nežádoucí deformační účinky. Na místě je i přímá dostupnost MHD, jedná se o autobusovou zastávku Útěchovská. •

Soběšice, Lesní školka

Bod nacházející se v katastrálním území Soběšice. Výhodou tohoto místa je, že se zde nachází zpevněná parkovací plocha (kapacita cca 5 osobních automobilů). V dosahu je i autobusová zastávka Lesní školka. •

Útěchov, Rozcestí

Bod nacházející se v katastrálním území Útěchov. Nevýhodou je zde nepřítomnost zpevněné parkovací plochy, tzn. další investice do realizace stezky. Dostupnost MHD je zajištěno přítomností autobusové zastávky Rozcestí.


- 44 -


•


Útěchov, tenisové kurty

Bod nacházející se v katastrálním území Útěchov. Výhodou je zde přítomnost zpevněné parkovací plochy, která je v současnosti využívána návštěvníky tenisových kurtů. Dostupnost MHD je zajištěno přítomností autobusové zastávky Útěchov, která se nachází ve vzdálenosti 500 m od parkoviště. •

Ořešín, Ranch CH

Bod nacházející se v katastrálním území Ořešín. Výhodou je zde přítomnost zpevněné parkovací plochy, která je v současnosti využívána návštěvníky ranče. Dostupnost MHD je zajištěna přítomností autobusové zastávky Ořešín, která se nachází ve vzdálenosti 1000 m od parkoviště. Místo je zajímavé tím, že se jedná o agroturistikou lokalitu. •

Ořešín, Prameniště Ořešínského potoka

Bod nacházející se v katastrálním území Ořešín. Výhodou je zde přítomnost zpevněné parkovací plochy, která je v současnosti využívána turisty. Dostupnost MHD je zajištěno přítomností autobusové zastávky Ořešín, která se nachází ve vzdálenosti 600 m od parkoviště. Vybraná možná nástupní místa jsou uvedena v příloze č. 10 Nástupní a výstupní body stezky.

6.2 Multikriteriální analýza v prostředí GIS 6.2.1 Digitální model terénu Jedním ze vstupních rastrů je právě digitální model terénu (dále jen DMT). Bude vytvořen pomocí nástroje TOPO TO RASTER. Přesnost tohoto modelu bude 1m (tzn. velikost 1px je 1 x 1m). Viz příloha č. 8 Digitální model terénu. 6.2.2 Frikční nákladový povrch Vstupními daty pro vytvoření rastru frikčního nákladového rastru jsou parametry, které ovlivňují trasování trvale udržitelných lesních stezek. Jedná se o podélný sklon stezky, vzdálenost od stávajících cest, věkové stupně porostu a rozplavnost půdy po impaktu dešťové kapky (battance). Požadavky na vstupní parametry vyplývají z požadavků pro projektování stezek. Pro zadávání do programu je vytvořena stupnice od 1 do 5, kde Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 45 -



hodnota 1 je řazena k hodnotám, které jsou pro podmínky trasování zcela vyhovující, hodnota 5 je přiřazena k hodnotám, které jsou pro podmínky trasování zcela nevhodné. Hodnoty v tomto intervalu jsou interpolovány. 6.2.2.1 Vzdálenost od stávajících cest Pro polohové umístění stezky je žádoucí, aby nevedla poblíž žádné lesní komunikace. Proto je pro tyto účely zavedena kategorie „vzdálenost od cest“. Jedná se o vzdálenost kolmou na osu komunikace, jež je ve svém hodnocení odstupňována pro dvaceti metrech. Nejvhodnější je vzdálenost nad 81 m od osy komunikace. Tab.č. 4: Váha parametru - Vzdálenost od cest Vzdálenost od cest (m) 0 - 20 21 - 40 41 - 60 61 - 80 nad 81

Váha parametru 5 4 3 2 1

6.2.2.2 Věkové stupně Dalším limitujícím faktorem pro trasování stezky jsou věkové třídy porostu. Z ekologických důvodů jsou upřednostněny skupiny starších porostů. Tab. č. 5: Váha parametru - Věk porostu Váha parametru 5 4 3 2 1

Věk porostu 0 -20 21 - 40 41 - 60 61 - 80 nad 81

6.2.2.3 Přítomnost edafické kategorie Na základě výzkumu Ing. Aleše Kučery byly jednotlivým edafickým kategoriím přiřazeny hodnoty, dle vhodnosti pro trasování na základě odolnosti půdy vůči vodní erozi.


- 46 -



Tab. č. 6: Váha parametru – Edafická kategorie Edafická kategorie Váha parametru 3 A 5 B 3 C 4 D 4 H 2 K 1 L 3 S 1 U 1 Z 2 N 3 J

6.2.3 Anizotropní akumulační povrch a výsledné koridory pro lesní stezky Dle metodiky (viz kapitola 5.4.3 Výpočet anizotropního akumulačního povrchu a optimální trasy) je pro každý nástupní bod vypočten akumulační povrch a následně optimální koridor, nejlépe vyhovující zadaným podmínkám. Vertikální faktor - podélný sklon byl zadán hodnotami + 20 % a – 20 %. Tzn., že trasa může stoupat či klesat až do těchto podélných sklonů. Výsledky jsou prezentovány v příloze č. 14 Koridory vyhovující podmínkám trasování. V případě podélného sklonu se vychází z kategorizace lesních stezek a ze směrnic pro stavbu lesních stezek. Dle kategorizace stezky by průměrný sklon neměl překročit hodnotu 10 % a maximální přípustný sklon 20% na vzdálenosti menší jak 300 m. Na základě těchto kritérií jsou jednotlivým podélným sklonům přiřazeny následující hodnoty. Tab. č. 7: Podélný sklon stezky Podélný sklon (%) 0 - 0.9 1 - 4.9 5 - 9.9 10 - 14.9 15 - 19.9 nad 20

Váha parametru 3 1 1 1 2 3

Souhrn všech možných koridorů je znázorněn v příloze č. 14 Koridory vyhovující podmínkám trasování. Z těchto možností byly vybrány výsledné trasy stezek. Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 47 -



6.3 Výsledná trasa Výsledný koridor pro lesní stezku byl vybrán ze všech možností tak, aby byl co nejvíce zajímavý pro návštěvníky a tím se zamezilo vzniku dalších tras v terénu. Z toho důvodu byly vybrány trasy, které vytvoří okruh. Organizací směru se zajistí větší bezpečnost a pohodlnost jízdy. Směr okruhu je znázorněn v příloze č. 16 Výsledné okruhy se staničením uzlových bodů. Na výslednou trasu se bude možné napojit hned ve 4 nástupních / výstupních místech, tj. body Soběšice, Útěchovská; Útěchov tenisové kurty; Ořešín, Ranch CH; Ořešín, Prameniště Ořešínského potoka. Protože okruh neprochází přesně všemi body, je nutné z těchto míst zajistit přístup k trase. To bude provedeno realizací obousměrné stezky. Na trase jsou vylišeny uzlové body, kde dochází k rozdělení či spojení trasy. Dle těchto bodů je trasa rozdělena do úseků. Po vylišení výsledné trasy pro lesní stezku proběhla kontrola v terénu. Linie byly zaneseny do GPS navigace a následně v terénu šetřena. Byla ověřena správnost modelu a nutnost přetrasování úseků s velkými podélnými sklony. Na základě toho byl konstatován fakt, že je nutné upravit vstupní parametry při samotném trasování a to tak, že je nutné dát programu prioritu č. 1 dodržení podélného sklonu na úkor ostatních vstupních parametrů. V některých případech byl dále konstatován fakt, že trasa celkem nesmyslně vede v prudkém svahu, když je vcelku blízko hrana terénu, po které by se dala stezka nenásilně vést. Z těchto důvodů je velice důležitá právě tato kontrolní fáze. Zajímavá lokalita nacházející se poblíž trasy stezky je chráněné území Soběšické rybníčky. Jedná se o přírodní park o rozloze 1,288 ha, který byl zřízen vyhláškou Národního výboru města Brna 8. 10. 1987. Jedná se o unikátní lokality některých vzácných a chráněných druhů obratlovců a významného místa reprodukce obojživelníků. [25] Trasa je rozdělena na tři okruhy z hlediska náročnosti zdolání okruhu. Náročnost je hodnocena dle délky okruhu. Na trasách se nachází uzlové body, ve kterých se sbíhají / rozdělují / napojují jiné okruhy či obousměrné připojovací úseky. U těchto bodů je uvedena kilometráž konkrétního úseku. Všechny tři trasy mají počátek a konec v uzlovém bodě I.


- 48 -



6.3.1 Okruh č. 1 (zelená) Jedná se o nejméně náročnou trasu. Délka okruhu je 5 915 m, celkové převýšení v délce trasy je 120 m. Směr pohybu je zde určen po směru hodinových ručiček (Viz. příloha č. 16 Výsledné okruhy). Uzlové body nacházející se na trase: •

Uzlový bod I. (staničení 0,000 km – 5,915 km) – jedná se o počátek a konec trasy, zde se napojuje na okruh obousměrná trasa z nástupního místa Soběšice, Útěchovská.

•

Uzlový bod II. (staničení 2,995 km) – zde dochází k rozdělení tras všech obtížností, do tohoto bodu byly trasy všech obtížností totožné.

•

Uzlový bod VII. (staničení 4,591 km) – v tomto bodě dochází ke sbíhání všech tří okruhů.

6.3.2 Okruh č. 2 (žlutá) Jedná se o středně náročnou trasu. Délka okruhu je 8 548 m, celkové převýšení v délce trasy je 148 m. Směr pohybu je zde určen po směru hodinových ručiček (Viz. příloha č. 16 Výsledné okruhy ). Uzlové body nacházející se na trase: •


•

Uzlový bod II. (staničení 2,995 km) - rozdělení tras všech obtížností

•

Uzlový bod III. (staničení 3,119 km) – zde dochází k rozdělení žluté a červené trasy, tzn. že si cyklista může v tomto místě zvolit variantu trasy, která mu bude co nejvíce vyhovovat.

•

Uzlový bod VI. (staničení 4,368 km) – zde dochází ke spojení žluté a červené trasy, které dále pokračují jako jedna trasa.

•

Uzlový bod VII. (staničení 7,191 km) – v tomto bodě dochází ke spojení všech tří okruhů, následuje finální úsek stezky.


- 49 -



6.3.3 Okruh č. 3 (červená) Jedná se o náročnou trasu. Délka okruhu je 10 372 m, celkové převýšení v délce trasy je 219 m. Směr pohybu je zde určen po směru hodinových ručiček (Viz. příloha č. 16 Výsledné okruhy ). Uzlové body nacházející se na trase: •


•

Uzlový bod II. (staničení 2,995 km) - rozdělení tras všech obtížností

•

Uzlový bod III. (staničení 3,119 km) – zde dochází k rozdělení žluté a červené trasy, tzn. že si cyklista může v tomto místě zvolit variantu trasy, která mu bude co nejvíce vyhovovat.

•

Uzlový bod IV. (staničení 4,102 km) – zde dochází k napojení obousměrné trasy z nástupního místa Ořešín Ranch CH.

•

Uzlový bod V. (staničení 5,565 km) - zde dochází k napojení obousměrné trasy z nástupního místa Útěchov, tenisové kurty.

•

Uzlový bod VI. (staničení 6,195 km) – zde dochází ke spojení žluté a červené trasy, které dále pokračují jako jedna trasa.

•

Uzlový bod VII. (staničení 9,044 km) – v tomto bodě dochází ke spojení všech tří okruhů, následuje finální úsek stezky.

U těchto koridorů byly vypočteny podélné sklony po úsecích 100 m.


- 50 -



6.4 Technické řešení stezky Dobré technické řešení je jedním z pilířů návrhu trvale udržitelných lesních stezek. Důraz je kladen na dodržení průměrného podélného sklonu 10% a zásady poloviny, tzn., že podélný sklon stezky nesmí být větší jak polovina sklonu spádnice. 6.4.1 Napojení okruhu na nástupní a výstupní místa Aby byl zajištěn bezpečný pohyb a pohodlnost jízdy cyklistů po stezce, je určen směr pohybu, který zcela vyloučí možnou srážku dvou protijedoucích cyklistů v případě nepřehlednosti trasy. Jednosměrné okruhy byly trasovány v lesním komplexu. Části stezek, které napojují tyto okruhy s nástupními a výstupními místy, byly projektovány obousměrně, aby zajistily větší bezpečnost při pohybu cyklistů. Tyto úseky by měly mít minimální šířku 1200 mm, tzn. dva pruhy o šířce 600 mm. Důležité je i správné značení.

Obr.9: Ukázka značení směru pohybu cyklistů a použití tzv. dusítek, Singltrek Pod Smrkem (Foto: Ing. Alice Kozumplíková, 2010)

V zájmovém území byly vytrasovány 3 obousměrné stezky napojující okruhy na nástupní / výstupní místa Soběšice, Útěchovská, Útěchov, tenisové kurty a Ořešín, Ranch CH.


- 51 -



Tab. č. 8: Popis obousměrných tras Úsek A B C

Popis

Min šířka (mm)

Délka (m)

1200 1200 1200

1123 107 89

Soběšice, Útěchovská - Uzlový bod I. Útěchov - Uzlový bod V. Ořešín, Ranch CH - Uzlový bod IV.

6.4.2 Přetrasování koridoru Na základě výpočtu podélného sklonu byla vylišena místa s velkým podélným sklonem. Tato místa jsou pro trasování kritická z důvodu velké náchylnosti k vodní erozi (tato místa se stávají drahou akumulovaného povrchového odtoku), z hlediska bezpečnosti při pohybu cyklistů a na závěr z důvodu velké náročnosti při absolvování trasy. Proto na základě výstupů z programu ESRI ArcMAP 10 bylo provedeno terénní šetření, kde bylo konstatováno, že místa označená v mapě jako červená (tzn. místa s podélným sklonem vyšším než 20 %) je nutné ve výsledném návrhu přetrasovat, tak aby výsledný podélný sklon byl do 10 %. 6.4.3 Skladebné části tělesa stezky Povrch stezek byl navrhován na základě hydrogeologického rozboru. V případě obou vzorků není potřeba zlepšovat kvalitu zeminy, oba jsou vhodné pro použití jak v násypech, tak i v podložní vrstvě. Pro jednotlivé typové úseky stezek byly zpracovány vzorové příčné profily, které vykreslují výsledné těleso stezky a použití materiálů v jednotlivých vrstvách vozovky. Byly zpracovány pro: •

rovný úsek (viz příloha č. 19 Vzorový příčný profil v rovném úseku). Jedná se o úsek na trase, kde je průměrný sklon území (18%). Stezka je zde vedena v zářezu. Nejprve bude odstraněna organická vrstva, dále pak budou následovat výkopové práce. Sklon povrchu stezky je zvolen 3% z důvodu zajištění odvedení vody. Na okrajích jsou umístěna kamenná dusítka, která zabrání rozšiřování stezky dále do porostu.

•

podmáčený úsek (viz příloha č. 20 Vzorový příčný profil v podmáčeném úseku) Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 52 -


•


úsek na němž by při provozu došlo k poškození kořenového systému stromu (viz příloha č. 21 Vzorový příčný profil – ochrana kořenů)

•

pro úsek při nulovém příčném sklonu území (viz příloh č. 22 Vzorový příčný řez v úseku při nulovém příčném sklonu)

•

pro úsek, kde se trasa stezky kříží vodotečí (viz. příloha č. 23 Vzorový příčný profil – křížení s drobným vodním tokem)

•

pro úsek, kde se trasa stezky kříží s občasným povrchovým odtokem po deštích s větším srážkovým úhrnem (viz. příloha č. 24 Vzorový příčný profil – křížení s dráhou povrchového odtoku).

6.4.4 Doplňkové objekty na lesních stezkách Součástí stezek jsou bezpochyby i objekty, které svou podstatou zajišťují provoz stezek. Jedná se o různé informační tabule, ukazatele směru pohybu po stezkách či různé odpočinkové objekty v podobě dřevěných stolů a laviček. •

Informační tabule

Informační tabule by měla obsahovat: Základní údaje o stezce (např. název stezky, rok výstavby, historie stezky), organizaci pohybu na stezce (např. mapa okruhů se znázorněním směru jízdy, s označením nástupních a výstupních míst na vrstevnicovém pokladu), kodex terénního cyklisty (stanovující pravidla chování cyklisty na lesních stezkách), označení činností, jejichž provozování je na stezce výslovně zakázáno (např. zapalování ohně, odhazování odpadků, atd.)


- 53 -



Obr. 10: Ukázka informační tabule - Singltrek pod Smrkem (Foto: Ing. Alice Kozumplíková, 2010)

•

Ukazatele směru

Jedná se o objekty zajišťující organizaci směru po stezce a zajistí jak větší bezpečnost, tak i pohodlnost jízdy terénem. Okruhy jsou projektovány jako jednosměrné, proto je důležité umístit do uzlových bodů právě tyto komponenty. Z hlediska využití materiálů je navrženo využití materiálů přírodních, zejména dřeva. Mohou být pořízeny dřevěné odkorněné kuláče, které by na jednom konci byly přizpůsobeny lepší instalaci do terénu a z druhé strany obsahovaly informační znak s naznačením směru jízdy.


- 54 -



Obr. 11: Příklad ukazatelů směru na stezkách – Singltrek pod Smrkem (Foto: Ing. Alice Kozumplíková, 2010)

•

Objekty pro odpočinek

Jako doplňkové objekty mohou být na lesních stezkách umístěny různá odpočívadla – lavičky, stolky atd. Doporučeny jsou přírodní materiály, zejména dřevo.

Obr. 12: Ukázka odpočívadla [49]


- 55 -



6.5 Hydrogeologický průzkum zájmového území Laboratorní zkoušky byly provedeny u dvou vzorků získaných při terénním průzkumu z různých míst. Vzorek č. 1 byl pořízen v lokalitě, kde je evidováno podloží granodiorit. Vzorek č. 2 je pořízen v lokalitě, kde je evidováno podloží spraš. Sondy byly vykopány na jaře roku 2010. Vzorky byly odebrány v hloubce 700 mm a převezeny do laboratoře Ústavu tvorby a ochrany krajiny, kde byly provedeny zkoušky pro klasifikaci zemin. Dle metodických postupů a výsledků laboratorních zkoušek byla zemina zatřízena dle normy ČSN 73 1001. 6.5.1 Zatřídění zemin dle ČSN 73 1001 Na základě zrnitostního rozboru jsou zeminy zatřízeny do jednotlivých tříd dle revize ČSN 73 1001. Za základ klasifikace se bere zastoupení tří složek g (štěrková složka) – s (písčitá složka) – f (jemné částice).

Hodnoty jsou vyneseny do trojúhelníkového

diagramu a z něj poté odečtena třída zeminy. [13]

Obr. 13: Trojúhelníkový diagram pro částice < 60 mm podle revize ČSN 73 1001


- 56 -



Obr. 14: Trojúhelníkový diagram s označením 18 tříd zemin podle revize ČSN 73 1001

•

Vzorek č. 1 Tab. č. 9: Zatřídění zeminy - granodiorit Podíly frakcí

Označení frakcí

jemnozrná

F

%z Odečet z křivky trojúhelníkového Zatřídění zrnitosti diagramu 9,6

střednězrná S

47,1

hrubozrná

43,3

•

G

Písek s příměsí jemnozrnné zeminy S-F

S3 Písčitá zemina

Index Kategorie Stupeň plasticity zeminy dle konzistence Ip Ip Ic

10,9 střední

písčité a prachové jíly

2,3 pevná

Vzorek č. 2 Tab. č. 10: Zatřídění zeminy - spraš Podíly frakcí

Označení frakcí

jemnozrná

%z Odečet z křivky trojúhelníkového Zatřídění zrnitosti diagramu

F

35,2

střednězrná S

41,1

hrubozrná

23,8

G

Jemnozrnná zemina písčitá FS

F3 MS1 Hlína písčitá

Index Kategorie Stupeň plasticity zeminy dle konzistence Ip Ip Ic

8,2 nízká

písčité hlíny


- 57 -

2,2 pevná



6.5.2 Klasifikace zemin dle ČSN 72 1002 Na základě křivky zrnitosti a plasticity se zemina zatřídí podle ČSN 73 1001. Následná klasifikace je provedena dle normy ČSN 72 1001. Tab. č. 11: Klasifikace zemin dle ČSN 72 1001 Název zeminy jemnozrnné zeminy Hlína písčitá

•

Zařazení do násypů Symbol málo velmi I nevh. vhodné vhodné vhodné S3 x S-F F3 MS1 x x

Pro podloží* II III IV V VI VII VIII IX X

x

x

x

x

x

x

III. skupina (*)

Patří sem jemnozrnné písčité a štěrkovité zeminy, jejichž jílovitá a prachová složka je méně odolná vůči povětrnostním vlivům. Tato složka (zvláště prachová) má větší číslo plasticity a při jejím větším množství (u hlinitého štěrku) je třeba uvažovat o zařazení do číselné vyšší skupiny. Tyto zeminy jsou vhodné pro stabilizace cementem. Zeminy písčité a štěrkovité bez jílové a prachové složky, které nemají kostru hrubších zrn, se velmi nesnadno zhutňují s vynaložením značného množství energie. [26] •

IV. Skupina (*)

Zeminy mají jílovou a prachovou složku s ještě dobrými tmelícími vlastnostmi. Únosnost kostry štěrkových zrn je podstatně snížena jílovou a prachovou složkou málo odolnou proti povětrnostním vlivům. Tyto zeminy tvoří přechodnou skupinu mezi dobrými a průměrně vyhovujícími zeminami pro podloží. [26] •

V. skupina (*)

Zeminy této skupiny lze dobře zhutňovat až na maximální objemovou hmotnost. Vyšší únosnosti brání celkem jemnozrnný charakter. Jsou zpravidla mírně namrzavé. Při vyšším obsahu jemných částic a při vysoké hladině podzemní vody je třeba zajistit vhodná opatření proti mrazu. Zeminy jsou vyhovující pro podloží. Vhodně se dají stabilizovat cementem, případně vápnem a pomalu tuhnoucími pojivy. [26] Dle normy ČSN 72 1002 se tedy jedná o zeminy velmi vhodné do násypů. Z hlediska využití pro podloží se jedná o zeminy, jejichž jílovitá a prachovitá složka je méně stabilní vůči povětrnostním vlivům. Jejich zhutnitelnost je obtížnější, ale i přesto jsou vyhovující. Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 58 -


7 7.1


MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ Dotační tituly

V rámci této kapitoly byl proveden průzkum, z jakých dotačních titulů by bylo možné stezku financovat. Výstavba turistických stezek a cyklostezek je podporována Evropskou Unií v rámci regionálních operačních programů ROP NUTS II (Evropské strukturální fondy) a také v rámci Programu rozvoje venkova (Státní zemědělský intervenční fond). •

ROP NUTS II Jihovýchod (Regionální operační program NUTS II Jihovýchod) Prioritní osa 2:

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Oblast podpory 2.1: Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch [29] •

Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 Osa II:

Zlepšování životního prostředí a krajiny

II.2.

Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy

II.2.4.

Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů

II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích [30]

7.2 Seznam položek vstupujících do rozpočtu výstavby stezky V následující kapitole jsou popsány úkony spojené s výstavbou stezky pro terénní cyklistiku. K nim jsou přiřazeny jednotkové ceny za jednotlivý úkon. Uvedený rozpočet má pouze vzorový charakter. Návrh vstupujících položek byl vypracován v programu KROS Plus, cenová soustava I/2010, databáze ÚRP Praha 2010/01.


- 59 -



Tab. č. 12: Vzorový rozpočet výstavby trvale udržitelné lesní stezky SEZNAM POLOŽEK VSTUPUJÍCÍCH DO ROZPOČTU Stavba: Singltrek ŠLP ML Masarykův les Křtiny Objekt:

Objednatel: Zhotovitel: Datum: 9.4.2010

JKSO:

P.Č.

KCN

Kód položky

Popis

MJ

Množství celkem

Cena jednotková

Dodávka

Montáž

Cena celkem

Hmotnost celkem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

HSV

Práce a dodávky HSV

0,00

0,00

0,00

0,000

1

Zemní práce

0,00

0,00

0,00

0,000

6

001

111201101

Odstranění křovin a stromů průměru kmene do 100 mm i s kořeny z celkové plochy do 1000 m2_dozerem

m2

0,000

40,00

0,00

0,00

0,00

0,000

7

001

111201104

Odstranění křovin a stromů průměru kmene do 100 mm i s kořeny při LTM jednotlivé plochy do 30 m2_ručně

m2

0,000

18,10

0,00

0,00

0,00

0,000

49

001

112101121

Kácení stromů jehličnatých D kmene do 300 mm

kus

0,000

89,50

0,00

0,00

0,00

0,000

50

001

112101122

Kácení stromů jehličnatých D kmene do 500 mm

kus

0,000

176,00

0,00

0,00

0,00

0,000

53

001

112201101

Odstranění pařezů D do 300 mm

kus

0,000

262,00

0,00

0,00

0,00

0,000

54

001

112201102

Odstranění pařezů D do 500 mm

kus

0,000

518,00

0,00

0,00

0,00

0,000

1

001

121101101

Sejmutí ornice s přemístěním na vzdálenost do 50 m

m3

0,000

32,50

0,00

0,00

0,00

0,000

2

001

122201101

Odkopávky a prokopávky nezapažené v hornině tř. 3 objem do 100 m3 ručně

m3

0,000

456,00

0,00

0,00

0,00

0,000

4

001

122201101

Odkopávky a prokopávky nezapažené v hornině tř. 3 objem do 100 m3

m3

0,000

98,30

0,00

0,00

0,00

0,000

3

001

122201109

Příplatek za lepivost u odkopávek v hornině tř. 1 až 3

m3

0,000

29,30

0,00

0,00

0,00

0,000


- 60 -


59

001


132201101

Hloubení rýh š do 600 mm v hornině tř. 3 objemu do 100 m3

m3

0,000

596,00

0,00

0,00

0,00

0,000

11

001

162201201

Vodorovné přemístění do 10 m nošením výkopku z horniny tř. 1 až 4_ručně_dusítka ze zeminy

m3

0,000

196,00

0,00

0,00

0,00

0,000

19

231

171203112

Uložení a hrubé rozhrnutí výkopku bez zhutnění ve svahu do 1:2

m3

0,000

473,00

0,00

0,00

0,00

0,000

55

001

174201201

Zásyp jam po pařezech D pařezů do 300 mm

kus

0,000

78,80

0,00

0,00

0,00

0,000

56

001

174201202

Zásyp jam po pařezech D pařezů do 500 mm

kus

0,000

167,00

0,00

0,00

0,00

0,000

13

001

181101102

Úprava pláně v zářezech v hornině tř. 1 až 4 se zhutněním_dorovnání pláně - strojně_hutnění vibračním pěchem

m2

0,000

27,00

0,00

0,00

0,00

0,000

5

001

181301102

Rozprostření ornice pl do 500 m2 v rovině nebo ve svahu do 1:5 tl vrstvy do 150 mm

m2

0,000

39,90

0,00

0,00

0,00

0,000

9

001

182101101

Svahování v zářezech v hornině tř. 1 až 4

m2

0,000

45,10

0,00

0,00

0,00

0,000

18

R

R01

Položení drnu se zalitím vodou

m2

0,000

5,88

0,00

0,00

0,00

0,000

42

R

R02

Značení stezky dřevěnými kolíky

ks

0,000

850,00

0,00

0,00

0,00

0,000

51

R

R03

Začištění koridoru stezky v šíři cca 5 m, potřebně odvětvení okolních stromů, úklid větví a kmenů s rozřezáním na hromady

m2

0,000

1,00

0,00

0,00

0,00

0,000

2

Zakládání

0,00

0,00

0,00

0,000

60

002

289971211

Vrstvy z geotextilií ve sklonu do 1:5 š do 3 m

m2

0,000

10,30

0,00

0,00

0,00

0,000

61

693

693660200

textilie netkaná š 75 cm 300 g/m2

m

0,000

8,30

0,00

0,00

0,00

0,000

4

Vodorovné konstrukce

0,00

0,00

0,00

0,000

451535111

Podkladní vrstva tl do 250 mm ze štěrku 63-125 s dodáním hmot, jejich rozprostřením a zhutněním a s urovnáním horní plochy

m3

0,000

1 090,00

0,00

0,00

0,00

0,000

451575111

Podkladní vrstva tl do 250 mm ze štěrkopísku 0-63, s dodáním hmot, s jejich rozprostřením a zhutněním a s urovnáním horní plochy

m3

0,000

824,00

0,00

0,00

0,00

0,000

451575111

Podkladní vrstva tl do 250 mm ze štěrkopísku 0-22, s dodáním hmot, s jejich rozprostřením a zhutněním a s urovnáním horní plochy

m3

0,000

824,00

0,00

0,00

0,00

0,000

463211100

Rovnanina objemu do 3 m3 z lomového kamene tříděného hmotnosti do 80 kg s urovnáním líce a vyklínováním spár úlomky kamene "TP" m3

0,000

1 960,00

0,00

0,00

0,00

0,000

46 20 47 36

254 254 254 312


- 61 -



Rovnanina objemu nad 3 m3 z lomového kamene tříděného hmotnosti do 80 kg s urovnáním líce a vyklínováním spár úlomky z kamene zídky

m3

0,000

1 740,00

0,00

0,00

0,00

0,000

14

312

463212100

16

321

464511122

Pohoz z kamene záhozového hmotnosti do 200 kg z terénu - "dusítka"

m3

0,000

951,00

0,00

0,00

0,00

0,000

465511113

Dlažba z lomového kamene na sucho bez výplně spár plocha do 20 m2 tl 300 mm - "brody"

m2

0,000

841,00

0,00

0,00

0,00

0,000

9

Ostatní konstrukce a práce-bourání

0,00

0,00

0,00

0,000

15

312

63

R

R05

Informační tabule - doplňková

ks

0,000

8 000,00

0,00

0,00

0,00

0,000

62

R

R04

Informační tabule - nástupní místa

ks

0,000

15 000,00

0,00

0,00

0,00

0,000

25

311

919511011

Zřízení potrubí trubních propustků z betonových trub do DN 400

m

0,000

1 540,00

0,00

0,00

0,00

0,000

57

592

592215960

trouba betonová přímá TBP 14-30 D30x125x4 cm

kus

0,000

495,00

0,00

0,00

0,00

0,000

99

Přesun hmot

0,00

0,00

0,00

0,000

58 44

221 221

998222011

Přesun hmot pro pozemní komunikace s krytem z kameniva

t

0,000

69,10

0,00

0,00

0,00

0,000

998229111

Ruční přesun hmot pro pozem komunikace s krytem z kameniva, betonu nebo živice na vzdálenost do 50 m

t

0,000

227,00

0,00

0,00

0,00

0,000

0,00

0,00

0,00

0,000

Celkem


- 62 -


8


DISKUZE

Lesní prostředí je cílovým místem velkého počtu turistů. Rozvoj cyklistiky a s tím spojené zlepšování vybavení otevírá nepřeberné množství možností. Předložená diplomová práce se zabývá terénní cyklistikou a to konkrétně návrhem koridoru stezky určené pro tento druh sportu a formu rekreace. Jedním z motivů práce je navrhnout stezku, která bude vhodně technicky řešená, maximálně zapadne do krajiny a zároveň bude natolik zajímavá, že k sobě přitáhne terénní cyklisty a zmírní tím negativní dopady na životní prostředí neorganizované terénní cyklistiky. Důraz byl kladen především na soulad s krajinou a trvalou udržitelnost stezky. Byly vylišeny parametry,

které nejvíce ovlivňují životnost

stezek.

Jedním

z nejdůležitějších faktorů je proudící voda a erodibilita půdy. V případě proudící vody bylo postupováno tak, aby bylo co nejvíce zabráněno proudění srážkové vody po tělese stezky a tím i odnášení půdních částic a vzniku erozních rýh. V tomto případě bylo nutné trasovat stezku tak, aby byl zajištěn průměrný podélný sklon trasy do 10% a byla dodržena tzv. zásada poloviny. Tzn., že podélný sklon stezky v daném úseku nesmí být vyšší než polovina sklonu spádnice. V opačném případě se ze stezky stane dráha povrchového odtoku se všemi negativními vlivy proudící vody. Všechny analýzy byly prováděny v softwaru ESRI ArcMAP 10 (GIS). Podélný sklon byl do analýzy zakomponován při použití nástroje Path Distance, kde byl zadán jako vertikální faktor. Dodržení zásady poloviny je znatelné na příloze č. 15 Výsledný koridor rozdělený na úseky dle podélného sklonu na podkladu sklonitostní mapy zájmového území. Dalšími vstupními parametry pro trasování byla vzdálenost od lesních cest, přítomnost věkového stupně porostu a rozplavnost půdy na základě klasifikačního systému ÚHUL. Z těchto vstupních bodů byl vytvořen vstupní rastr pro nákladové analýzy a výpočet výsledných tras, jehož hodnoty jednotlivých buněk udávají náročnost přesunu přes toto pole. Nástrojem Path Distance byl spočítán akumulační povrch a nástrojem Cost Path byly vygenerovány výsledné trasy pro všechny možné varianty nástupních / výstupních míst. Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 63 -



Výsledné trasy byly převedeny na vektorový formát a za pomocí nástroje Running slope byl spočítán podélný sklon pro úseky délky 100m. Při této analýze bylo zjištěno, že výsledné podélné sklony mají větší hodnoty, než byly požadované. Jedná se o úseky s podélným sklonem 20 – 39 %. Tyto sklony jsou pro potřebu trvale udržitelné stezky nepřípustné, proto je důležité vést trasu s menším podélným sklonem. Možností je vrstevnicová stezka s otáčkami při překonávání výškových rozdílů. Otázkou ale zůstává, proč byla trasa vedena v těchto sklonech? Vysvětlením může být samotný princip multikriteriální analýzy, který spočívá ve výběru nejsnazší a nejlevnější trasy. V tomto případě je možné, že hodnota podélného sklonu je brána jako druhotná a primárně je operováno s frikčním nákladovým povrchem. V souvislosti s tímto výsledkem se nabízí otázka, jaký vstupní parametr je pro trasování nejdůležitější? Je to podélný sklon, věk porostu, vzdálenost lesních cest nebo erodibilita půdy? Z hlediska požadavků na trvalou udržitelnost je to jednoznačně podélný sklon, proto je důležité tomu přizpůsobit ostatní parametry vstupující do analýzy. Tzn. upravit hodnoty vah vstupních veličin. V případě návrhu singltreku na ŠLP ML Křtiny tato oprava nebyla provedena. Konkrétní úprava bude řešena až při vytyčování stezky v terénu. Po analýze v geoinfomarčním systému byla provedena kontrola v terénu. Pomocí přístroje GPS (Global Positioning Systém, globální družicový polohový systém) proběhlo terénní šetření správnosti výpočtu tras. Bylo konstatováno, že výsledné koridory jsou umístěné správně, tzn., že model zpracovaný v prostředí GIS funguje správně a je možné se jím řídit. Velkou výhodou tohoto trasování je právě možnost zohlednit i jiné parametry než je pouze dodržení podélného sklonu (v současné praxi je tak postupováno). Při použití této metodiky je možné „ušít na míru“ stezku konkrétnímu území. Do analýzy totiž může vstoupit prakticky každý parametr, který si bude cílová skupina přát. Nedílnou součástí projektování trvale udržitelných stezek je jejich technické řešení. Z toho důvodu byl proveden hydrogeologický průzkum zájmového území a stanoveny vlastnosti zemin, které byly zohledněny při řešení konstrukčních vrstev stezek. Zeminy vyskytující se na území ŠLP ML Křtiny spadají na základě laboratorních zkoušek do Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 64 -



kategorie zemin S3 a F3. Dle normy ČSN 72 1002 se jedná o zeminy vhodné do násypů i do podloží vozovek, proto byly použity pro povrch stezek. Dále byly rozpracovány jednotlivé konkrétní možnosti vedení trasy. Jedná se o rovné úseky v zářezu, o úseky v podmáčených lokalitách, o místa na trase, kde se vyskytují kořeny stromů a které je třeba chránit před poškozením vyplývajícím z provozu stezky, dále jsou rozpracovaná místa, kde se trasa stezky křižuje s vodotečí a s dráhou povrchového odtoku. Ve všech případech bylo rozpracováno konstrukční řešení tělesa stezky s přihlédnutím k minimalizaci nákladů při realizaci. Jako poslední byl vypracován v programu KROS Plus seznam vstupujících položek do rozpočtu pro stavbu stezek, ve kterém jsou uvedeny i jednotkové ceny jednotlivých úkonů. Veškeré mapové výstupy byly vyhotoveny v softwarovém prostředí ESRI ArcGIS 10. Vzorové příčné profily byly zpracovány v programu AutoCAD 2007.


- 65 -


9


ZÁVĚR

V předkládané diplomové práci byl řešen návrh koridorů trvale udržitelné stezky pro terénní cyklistiku na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Důraz byl kladen na stanovení metodických postupů, které zjednoduší proces trasování a zároveň zahrnou do výsledné trasy i jiné parametry než je podélný sklon. V první fázi projektu byla provedena rekognoskace terénu, ve které byly zjištěny přírodní podmínky zájmového území. Byly vypracovány typologické, geologické a pedologické mapy, které poté byly využity jako podkladní materiál multikriteriální analýzy, která byla prováděna v softwarovém prostředí ESRI ArcGIS 10. Vstupní parametry pro trasování byla vzdálenost od lesních cest, věk porostu a rozplavnost půdy na základě typologického systému ÚHUL. Z těchto vstupních hodnot byl vytvořen vstupní rastr, tzv. frikční (třecí) povrch, jehož hodnoty udávají obtížnost přesunu přes jednotlivé pixely. V následující fázi, za použití nástrojů Path Distance a Cost Path, byly vygenerovány výsledné koridory lesních stezek. Postupováno bylo tak, že pro každé nástupní místo byla provedena analýza, ze které vystoupily všechny možné trasy k výstupním bodům, které splňují zadané podmínky. Výsledkem těchto operací byla síť koridorů, ze které byly vybrány 3 okruhy pro výsledný návrh. Kritériem byla zajímavost úseku a jednoduchost v souvislosti s technickým návrhem stezky. Poté byla provedena revize výstupních parametrů stezek. V prvním případě byl kontrolován podélný sklon stezky. Pro tyto účely byla použita nadstavba Running Slope, která propočítala podélné sklony po 100 m úsecích na stezce. Výsledkem bylo vylišení kritických míst, tzn. místa s podélným sklonem větším jak 20%. Po této fázi byla provedena kontrola v terénu, čímž byla konstatována správnost modelu vygenerovaného programem ArcGIS 10. U jednotlivých okruhů byly poznamenány základní parametry, jako je délka, šířka stezky přítomnost uzlových bodů, možnost napojení na ostatní okruhy, zajištění připojení z nástupních mís. Z důvodu větší bezpečnosti a pohodlnosti jízdy byl také upřesněn směr pohybu cyklistů po trase. Základem pro technické řešení stezky byl hydrogeologický průzkum, který byl zpracován pro dvě zeminy. V prvním případě se jednalo o granodiorit a ve druhém o Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 66 -



spraš. Byly provedeny základní laboratorní zkoušky, aby mohla být zemina zatřízena a klasifikována z hlediska využitelnosti pro dopravní stavby (ČSN 72 1002). Bylo zjištěno, že se jedná o zeminy vhodné do násypů i do podloží. Na základě laboratorních zkoušek bylo formou vzorových příčných profilů propracováno technické řešení stavby trvale udržitelné stezky. Byly vykresleny úseky, které se nacházejí v zářezu, v podmáčených lokalitách, kde se vyskytují kořeny stromů, které je třeba chránit před poškozením vyplývajícím z provozu stezky, dále jsou rozpracovaná místa, kde se trasa stezky křižuje s vodotečí a s dráhou povrchového odtoku. Ve všech případech bylo postupováno tak, aby konstrukční řešení tělesa stezky vyžadovalo jen minimální náklady při realizaci. Byly také uvažovány doplňkové objekty na stezkách. Jedná se především o umístění informačních panelů, ukazatelů směru jízdy či různá odpočívadla, která zpříjemní chvíle odpočinku. Zemní práce a materiály, které jsou spojené s výstavbou stezky jsou shrnuty ve vzorovém rozpočtu. Obsahuje jednotkové ceny prací / materiálů. Dále jsou v práci nastíněny možnosti financování z dotačních titulů Evropské Unie, a to z Programu rozvoje venkova a z Regionálního operačního programu. Veškeré mapové výstupy byly zpracovány softwaru ESRI ArcGIS 10. Výkresy vzorových příčných profilů byly zpracovány v programu AutoCAD 2007.


- 67 -



10 SUMMARY In my diploma thesis I deal with a proposal of a sustainable path for terrain cycling at the territory of the Training Forest Enterprise Masaryk Forest Křtiny. I focused on defining methods that simplify the process of creating paths and, at the same time, include in the resulting path inter alia other parameters than only its longitudinal inclination. In the first phase of the project, I reconnoitered the terrain and found out natural conditions of the territory of my interest. I created typological, geological, and pedological maps that were later used as references for a multi-criteria analysis made in the ESRI ArcMAP 10 software. Among the input parameters for creating the paths there were a distance from forest roads, age of the vegetation and soil slaking based on the ÚHUL typological system. Based on these input values an input grid – friction surface – was created whose values define the level of difficulty of moving across individual pixels. In the next phase, resulting corridors of forest paths were generated using the Path Distance and Cost Path tools. For each starting position an analysis was carried out which showed all potential paths to the output points meeting the defined conditions. These operations resulted in a network of corridors from which three circuits were selected for the resulting proposal. The selection was based on how interesting and simple the given passages were in relation to the technical proposal of the path. Then a revision of the output parameters of the paths was carried out. In the first case, the longitudinal inclination of the path was checked. The Running Slope plug-in was used here to calculate the longitudinal inclinations at 100-meter stretches of the path. As a result, critical points, i.e. points with a longitudinal inclination exceeding 20%, were separated. After this phase, I check the terrain to find out that the model generated by ArcMAP 10 was correct. I recorded basic parameters for individual circuits, such as length and width of the path, presence of nodal points, possible connections to other circuits, and ensuring connections with the starting points. Due to better safety and comfort of cycling the direction of movement along the path was specified.


- 68 -



The technical solution was based on a hydrogeological research carried out for two types of soil – granodiorite and loess. Basic laboratory tests were carried out in order to sort out and classify the soil according to its possible use for construction works (ČSN 72 1002). It was found out that both types of soil were suitable to be used for earthwork and subsurface. Based on this the technical solution of the construction of the sustainable path was modeled using cross-sections. Passages in grooves and water-soaked locations with tree roots that need to be protected from damages following from the use of the path were drawn up. Also, the places where the path crosses a water course and a path of surface outflow were processed. All the cases respect the requirement of minimal costs of construction of the path. Also, additional objects at the paths were considered, mainly information signs, traffic signs, and some rest areas for better comfort. The ground work and materials related to the construction of the path have been summed up in the model budget which also includes unit prices of work and materials. In my thesis I also outline possiblities of drawing finances from European Union funds focusing on a development of the country and from the Regional Operation Program. All the map outputs were processed in ESRI ArcMAP 10. The drawings of model crosssections were processed in AutoCAD 2007.


- 69 -



11 POUŽITÁ LITERATURA [1] KUPČÁK, V. Ochrana lesa a lesní zákon. In LENOCH, J. Ekonomické aspekty ochrany lesa. Brno: Ediční středisko MZLU v Brně, 2005, s. 45--52. ISBN 80-7157892-4. [2] Právní mantinely rekreačního využití lesa z hlediska zákona o lesích a zákona o myslivosti. In Hipoturistika jako forma rekreace, lesní hospodářství, ochrana přírody, fakta a střety. 1. vyd. Kostelec nad Černými Lesy: Česká lesnická společnost, 2009, s. 19--23. ISBN 978-80-02-02122-3. [3] Zákon o lesích a příslušné vyhlášky. Praha: Agrospoj, 2003. 136 s. Praktická příručka. [4]

Zákon č. 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny.1992.

[5] FLORA, M. Zkušenosti praktikujícího právníka s aplikací § 58 zákona č. 114/1992 Sb. In SEBERA, J. Vlastníci lesa a ochrana přírody. MZLU v Brně: 2006, s. 15--24. ISBN 80-7375-013-9. [6]

ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť. Praha: Český normalizační institut, 1995. 28 s.

[7] Davis Daffyd - Kvasnička Tomáš - Hermová Hana, 2009: Směrnice a standardy pro stavbu stezek pro síť stezek pro terénní cyklistiku v Novém Městě pod Smrkem a Lázních Libverda. Česká mountainbiková asociace, Trails for your environment. [8] Hermová, H. Rekreační cesty pro cyklisty: Východiska, důsledky a řešení. Česká mountainbiková asociace, 2008, s. 32. Dostupné online z http://www.cemba.cz/publikace/hermova-h-rekreacni-cesty-pro-cyklisty.pdf [9] Kvasnička, T. Singltrek - Rekreační stezky pro terénní cyklistiku. Česká mountainbiková asociace, 2008, s. 48. Dostupné on-line z http://www.cemba.cz/publikace/Kvasnicka-T-Singltrek-Rekreacni-stezky-pro-terennicyklistiku.pdf [10] Marion, Jeff, & Wimpey, Jeremy. (2008). Dopady terénní cyklistiky na životní prostředí: přehled vědeckých výzkumů a vhodných postupů údržby. ČeMBA, Jablonec nad Nisou. [http://www.cemba.cz/publikace] [11] Mimoprodukční funkce lesa - Cyklistika v lesních majetcích. Sborník referátů, červen 2008, Česká lesnická společnost ISBN 978-80-02-02034-9 [12] USDA Forest Service Technology and Development Program: Trail Construction and Maintenance Notebook, 2007. Dostupné online z http://www.fhwa.dot.gov/environment/fspubs/07232806/index.htm [13]

QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. [s.l.] : [s.n.], 1971. 73 s.

[14] CULEK, M., et al. Biogeografické členění České republiky. [s.l.]:[s.n.], 2005. 589 s. [15]

MACKŮ, J., VOKOUN, J. Klasifikační systém půd. [s.l.] : [s.n.], 1996. Diplomová práce: Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku Vypracovala: Bc. Dana Habánová

- 70 -



[16] NĚMEČEK, J., et al. Taxonomický klasifikační systém půd ČR. [s.l.] : [s.n.], 2001. ISBN 80-238-8061-6. [17] PETRÁNEK, Jan. Granodiorit. Online geologická encyklopedie [online]. 1993, [cit. 2011-03-30]. Dostupný z WWW: . [18] OPRL. PLO 3O Drahanská vrchovina, platný od 1.1.2000 do 31.12.2019 [19] ÚHUL Brandýs nad Labem [online]. 2003-2009 [cit. 2009-03-16]. Dostupný z WWW: <www.uhul.cz>. [20] MEJSNAROVÁ, Jitka. Vybrané rekreační aktivity z pohledu územního plánování. In PROMĚNY REKREAČNÍ FUNKCE V ÚZEMÍ [online]. [s.l.] : [s.n.], (200?) [cit. 2011-2-11]. Dostupné z WWW: . [21] WEIGLOVÁ, Kamila. Mechanika zemin : Návody a příklady do cvičení. 3. Brno : Nakladatelství Vysokého učení technického v Brně, 1993. 128 s. ISBN 80-214-04884. [22] Staněk Jiří JUDr. Ing.: Lesní zákon v teorii a praxi (Úplné znění zákona s komentářem), Matice lesnická spol. s r.o., Písek, 1996, 1. vydání, str. 63. [23] Lesnická práce (Mgr. dr. ing. Martin Flora), Bikemagazin.sk (Ing. Ivan Olšina, JUDr. Gabriel Havrilla), Rakouská národní turistická centrála (Ing. Petra Macháčková), BikeBoard.pl, www.dimb.de [24] Kozumplíková A.: Návrh projektu „Komplexní metodika návrhu a tvorby tras přírodních trvale udržitelných stezek v ČR“ pro IGA, MENDELU v Brně, 2009 [25] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 200? [cit. 2011-03-30]. PP Soběšické rybníčky. Dostupné z WWW: . [26] ČSN 72 1002 Klasifikace zemin pro dopravní stavby, Český normalizační institut, 1993, 13s. [27] ESRI : Support [online]. 200? [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [28] ARCDATA Praha : Geoinformační systémy [online]. 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [29] Fondy Evropské Unie [online]. 200? [cit. 2011-03-30]. ROP NUTS II Jihovýchod. Dostupné z WWW: .


- 71 -



[30] Ministerstvo zeměděství [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-03-30]. Dotace. Dostupné z WWW: . [31] Fondy Evropské Unie [online]. 200? [cit. 2011-03-30]. Informace o fondech. Dostupné z WWW: . [32] KUČERA, A., PALÍKOVÁ, M., 2009: Analýza erozních poměrů povodí vodárenské nádrže Šance: srovnání výsledků metod hodnotících erozní činnost, Sborník MZLU, s. 1-6 [33] Lesní stezky [online]. .

2011

[cit.

2011-03-30].

Dostupné

z

WWW:

[34] Singltrek pod Smrkem [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [35] DAVIS, Daffyd. The Wels Mountain Bike Initiative : Projekt 5 destinací pro cestovní ruch terénní cyklistiky. In Terénní cyklistika na Konferenci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. 2007. Jablonec nad Nisou : ČeMBA, 2007. s. 24. [36] DAVIS, Daffyd. Navrhování a projektování rekreačních stezek. In Terénní cyklistika na Konferenci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. 2007. Jablonec nad Nisou : ČeMBA, 2007. s. 24. [37] Forestry Commission : Great Britain [online]. 2011 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [38] ČeMBA : Česká mountainbiková asociace [online]. 2007 - 2011 [cit. 2011-0330]. Dostupné z WWW: . [39] IMBA : Internacional Mountain Bicycling Association [online]. 200? [cit. 201104-10]. Dostupné z WWW: . [40] IMBA : Internacional Mountain Bicycling Association Canada [online]. 200? [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . [41] SLAVÍK, Petr. Cyklistika v přírodě : světový trend rekreace. In BIKE Konference - Sportlife 2007 : ČeMBA, 2007. s. 4. [42] Hydroekologický informační systém : VÚV TGM v.v.i. [online]. 2002 - 2011 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: . [43] Portál věřejné správy : Mapové služby [online]. 200? [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: . [44] Herber - kvalitně [online]. 2002 - 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . [45] ČSN 72 1014 Laboratorní stanovení meze tekutosti zemin, Český normalizační institut, 1968, 12 s.


- 72 -



[46] ČSN 72 1013 Laboratorní stanovení meze plasticity, Český normalizační institut, 1968, 2s. [47] ČSN CEN ISO/TS 17892-1 (721007) - Geotechnický průzkum a zkoušení Laboratorní zkoušky zemin - Část 1: Stanovení vlhkosti zemin, Český normalizační institut, 2005, 12s. [48] ČSN CEN ISO/TS 17892-4 (721007) - Geotechnický průzkum a zkoušení Laboratorní zkoušky zemin - Část 4: Stanovení zrnitosti zemin, Český normalizační institut, 2005, 32s. [49] Oficiální stránky města Šternberk [online]. 200? [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW:


- 73 -



12 PŘÍLOHY 1. Přehledná situace zájmového území 2. Přehled geologického podloží 3. Geologické podloží zájmového území 4. Přehled půdních typů a SLT 5. Půdy v zájmovém území 6. Věkové stupně porostu 7. Zastoupení edafických kategorií 8. Digitální model terénu 9. Sklonitost území 10. Nástupní a výstupní body stezky 11. Frikční nákladový povrch 12. Směrový rastr „Backlink“ 13. Výsledná trasa na podkladu anizotropního akumulačního povrchu 14. Koridory vyhovující podmínkám trasování 15. Výsledný koridor rozdělený na úseky dle podélného sklonu na podkladu sklonitostní mapy zájmového území 16. Výsledné okruhy 17. Fotodokumentace z terénního šetření 18. Krycí list rozpočtu


- 74 -



19. Vzorový příčný profil v rovném úseku 20. Vzorový příčný profil v podmáčeném úseku 21. Vzorový příčný profil – ochrana kořenů 22. Vzorový příčný profil v rovném úseku při nulovém příčném sklonu 23. Vzorový příčný profil – křížení s drobným vodním tokem 24. Vzorový příčný profil – křížení s dráhou povrchového odtoku 25. Zrnitostní křivka – vzorek č. 1 26. Zrnitostní křivka – vzorek č. 2


- 75 -

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Studie návrhu trvale udržitelné lesní stezky pro terénní cyklistiku

Recommend Documents