MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav tvorby a ochrany krajiny
NÁVRH REKREAČNÍ STEZKY PRO TERÉNNÍ CYKLISTIKU V K.Ú. MALÁ MORÁVKA
DIPLOMOVÁ PRÁCE a samostatně vložené mapové přílohy
2009/ 2010
Bc. Kateřina Víchová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh rekreační stezky pro terénní cyklistiku v k.ú. Malá Morávka zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 19. 4. 2010 podpis studentky
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Ing. Petru Hrůzovi, Ph.D za podnětné rady a zájem o toto téma. Panu starostovi obce Malá Morávka, Ondřeji Holubovi, za čas a úsilí věnované při prosazování singletracku. Další díky bych chtěla věnovat svým nejbližším v čele s mými rodiči. Za optimismus, víru a podporu po celou dobu mého studia. Bc. Janu Trochtovi, mému vedoucímu přes otázky GISu, za věrnost a pevné nervy. Děkuji.
ABSTRAKT/ ABSTRACT Bc. Kateřina Víchová
Název: Návrh rekreační stezky pro terénní cyklistiku v k. ú. Malá Morávka The Title: The Project of Singletrack for mountain biking in the land registered area Malá Morávka
Cílem práce je navrhnout úzkou rekreační přírodě blízkou stezku, která by měla sloužit hlavně terénním cyklistům a stahovat je z porostů, kde teď nelegálně jezdí na stezku, která splňuje všechna protierozní pravidla. Zároveň by mohla pomoci zatraktivnit oblast a vyrovnat tak rozdíl v turistické návštěvnosti mezi zimou a létem. Práce se zabývá problematikou terénní cyklistiky u nás a ve světě, její legislativní stránkou v České republice a představuje návrh terénní stezky v lesním porostu. Výstupem jsou výkresy a mapy.
Klíčová slova: singletrack, terénní cyklistika, návrh stezky, Malá Morávka
The goal of this theses is design singletrack, primarily for mountain biking. Building this track can improve situation about “black” cycling in the forest stands around and minimalize erosion effect. This area is very important winter center and singletrack can help with balancing of number of tourists during summer season. The issue of the work is mountain biking in Czech Republic and around the World, the legislative side of the singletrack and mountain biking generally. The work presents the project of singletrack in the forest stand. Outputs are maps and drawings.
Key words: singletrack, mountain biking, project of the track, Malá Morávka
OBSAH 1. ÚVOD...............................................................................................................................................1 2. PROBLEMATIKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY................................................................................2 2. 1 Terminologie a členění..............................................................................................................2 2.2 Situace v ČR..............................................................................................................................6 2.3 Situace ve světě........................................................................................................................11 2.3.1 Amerika............................................................................................................................12 2.3.2 Evropa..............................................................................................................................14 2.3.3 Afrika...............................................................................................................................16 2.3.4 Asie...................................................................................................................................17 2.3.5 Tichomoří.........................................................................................................................18 3. LEGISLATIVNÍ STRÁNKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY..............................................................19 4. ZDŮVODNĚNÍ A CÍL PRÁCE.....................................................................................................23 5. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ........................................................................................................................24 5.1 Poloha.......................................................................................................................................24 5.2 Klimatické poměry..................................................................................................................26 5.3 Geologie...................................................................................................................................28 5.4 Půdní poměry...........................................................................................................................31 5.5 Terénní podmínky....................................................................................................................32 5.6 Ochrana území.........................................................................................................................33 5. 7 Turistika a rekreace (44).........................................................................................................35 6. NEEDS a SWOT analýza...............................................................................................................37 6.1 NEEDS Analýza potřeb cílových skupin................................................................................37 6.2 SWOT analýza místa a projektu..............................................................................................39 7. SPRÁVNÍ NÁLEŽITOSTI REALIZACE ZÁMĚRU....................................................................40 7.1 Stavební úřad ...........................................................................................................................40 Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ.........................41 7.2 Vlastníci pozemků....................................................................................................................47 7.3 Ochrana přírody........................................................................................................................47 8. NÁVRH ŘEŠENÍ...........................................................................................................................48 8.1 Průvodní zpráva........................................................................................................................48 8.2 Souhrnná technická zpráva......................................................................................................50 8.3 Zásady výstavby.......................................................................................................................54 8.4 Výkresová část.........................................................................................................................56 9. DISKUZE A ZÁVĚR.....................................................................................................................57 10. SUMMARY ................................................................................................................................59 11. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..............................................................................................60 12. SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................................66 13. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ..........................................................................................67
1. ÚVOD Spojení lidí s přírodou a zejména s lesem bylo vždy úzké. Lidé chodí do lesa pracovat i odpočívat. Při stále větším pracovním tempu a práci v kanceláři, vede lidi do lesa klidné prostředí a radost z pohybu. Důkazem nám jsou přeplněné lokality v okolí velkých měst. Tak jako se v průběhu zimy jezdí do horských oblastí lyžovat, tak tyto oblasti táhnou rekreanty v letním období za přírodou, pohodou a turistikou. A to turistiku nejen pěší, ale i cykloturistiku. Stále větší obliba poznávat krajinu na kole vede k budování chodníků a cyklotras a hledání nových a nových prostorů k ježdění. Každým rokem se značí více lesních i veřejných cest značkami pro cyklisty, které nás zavedou na zajímavá místa. Máme Moravské vinné cyklostezky, Hornickou cyklostezku, Templářskou cyklostezku a mnohé další, které se ani nepyšní svým názvem. Tyto trasy ovšem stojí nemalé peníze. Ano, jsou výborné pro turistický ruch a jistě přitáhnou mnohé zájemce, ale neuspokojí všechny cyklisty. Se vznikem terénních kol vznikla i skupina terénních cyklistů, která preferuje složitější terén pro jízdu a začínají jezdit po lesních cestách a posléze i lesních linkách a lesních stezkách. Tato situace není vyhovující jak pro cyklisty, tak především pro lesní hospodáře, kteří se právem strachují o stav lesa. Ve světě tuto problematiku řeší budováním speciálních stezek a dokonce i celých systémů a areálů.
1
2. PROBLEMATIKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY
2. 1 Terminologie a členění K problematice cyklistického ježdění patří spousta pojmenování pro jednotlivé druhy stezek. Je dobré se s nimi seznámit, aby nedocházelo k různým omylům. Každý z nich má své specifické požadavky na zbudování a přitahuje určitý typ svých zákazníků. CYKLOTRASY Vedou po silnicích II. a III. třídy, drobných místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umísťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Při jízdě na cyklotrase je cyklista povinen dbát veškerých ustanovení a v žádném případě nepožívá žádných výhod. Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. Projekt cyklotras I. až III. třídy sestavilo v r. 1996 Centrum dopravního výzkumu v Brně na zakázku Ministerstva Dopravy ČR. Systém je stejný jako u silnic; na CT I. tř. navazují CT II. tř. atd. Jednomístným číslem se označují hlavní páteřní trasy první třídy, které na hranicích navazují na systémy cyklotras našich sousedů. Takových tras je pět, celkem měří 645 kilometrů a krom toho, že spojují Prahu s Brnem, obstarávají návaznost na dálkové trasy v Německu, Rakousku a Polsku. Cyklotrasy druhé třídy se značí dvoucifernou číslicí, měří zhruba tři tisíce kilometrů a spojují české, moravské a slezské regiony. Definice uvedena na webových stránkách Cyklistika Krnov (5). CYKLOSTEZKY Podle stejného zdroje Cyklistiky Krnov (5) jsou na cyklostezkách pro cyklisty přesně vymezené prostory pohybu vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením a pro uživatele to znamená, že pro ně tyto speciálně umístěné dopravní značky 2
jsou povinni respektovat a dodržovat přesně stanovená pravidla. Cyklostezka je vždy ohraničena na svém a začátku a konci. Pokud je souběžně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku využívat. Povrch je zpravidla zpevněný (asfalt, dlažba) o minimální šířce 2 metry. Je nutné připomenout, že ji mohou využívat nejen uživatelé kolečkových bruslí a lyží ale i chodci, především pokud se jedná o společnou trasu pro chodce i cyklisty. CYKLOTURISTICKÉ TRASY Podle internetových stránek Klubu českých turistů (7) jsou cykloturistické trasy ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Proto jsou vhodné spíše pro majitele horských kol. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dvě řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ...". GREENWAY Greenways neboli Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci, jak uvádí Nadace Partnerství (10). Podle zdroje amerických stránek Greenways Inc. (34) jsou tyto lineární koridory buď přirozené, jako řeky a potoky, nebo způsobené člověkem, jako opuštěné náspy železnice, povodňové hráze a podobné. Zelené cesty, jako vegetační nárazníky pro ochranu přírodních stanovišť, zlepšují kvalitu vody a snižují dopady povodní v záplavových oblastech. Většina Zelených cest obsahuje tratě, které nabízejí stávající rekreační příležitosti, zajišťují cesty pro alternativní dopravu a zlepšují celkovou kvalitu života v oblasti. O legislativní stránce zelených stezek se zmiňuje Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (15) a konstatuje, že i přes to, že u nás existuje 3
několik významných Zelených stezek, je výstavba hodně svázána zákony. V případě „vodního zákona“ (zák. 254/2001 Sb.; 52) se upozorňuje na problémy s budováním cyklistických komunikací ve vztahu k tomuto zákonu není umožněno vedení cyklistické infrastruktury podél vodních toků (po hrázích nesmí jezdit žádné vozidlo, kromě příslušného povodí, přičemž jízdní kolo je považováno za vozidlo), a tím není možné využít manipulačních komunikací podél toků ani protipovodňových hrází pro cyklistiku. SINGLETRACK Single Track nebo singletrack je úzká stezka pro horská kola s šířkou zhruba „na jedno kolo“. Taková trať kontrastuje s šířkou normálních cest pro dvoukolová vozidla nebo požární silnicí. Její průběh je nejčastěji hladký a plynulý, ale může také obsahovat technické úseky ve skalnatém terénu a křížení s kořeny stromů. Ježdění po singletracku je výzvou pro techniku jezdce. Uvedeno v online encyklopedii Wikipedia pod heslem Single track mountain biking (25). Ačkoliv je takovéto terénní ježdění technicky náročnější, je vhodné pro celou rodinu. Nezřídka je trasa rozdělena do různě obtížných úseků, které jsou značeny jako svahy pro sjezdové lyžování (modrá, červená, černá). Takové rozdělení umožňuje cyklistovi dopředu zvážit jeho schopnosti a naplánovat si trasu, která je pro něj nejvhodnější. Při navrhování tak mohou být překonány komplikovanější úseky trasy. Vysoké lávky a skoky mohou být řešením pro skaliska a podmáčená místa, zároveň však zvětšují obtížnost daného úseku. Ten je pak nutné označit podle obtížnosti červenou nebo černou barvou. Různá technická náročnost zaručuje uspokojení různých zákazníků. Ti potom nehledají „výzvy“ mimo stezku. DOUBLETRACK Webová stránka BicycleSource.com definuje ve svém slovníku cyklistických termínů a slangů (9) doubletrack nebo dualtrack jako zarostlou prašnou cestu pro čtyřkolá vozidla, která je zřídka kdy používaná. Pneumatiky vozidel vytvořily dvě paralelní stezky podobné singletracku.
4
Všechny typy cyklistických cest jsou přínosem. Jistě přínosem pro jezdce, jeho fyzickou aktivitu a zdravotní stav, přínosem pro krajinu z hlediska turistického, ale musíme počítat, že ne všichni turisté a cyklisté jsou pořádkumilovní a budou dodržovat stanovená pravidla, to může nést i negativa jako hluk, znečišťování okolí odpadky a rychlé přemístění lidí do vzdálenějších míst v lese. Je to téma, které vzbuzuje mnoho otázek a vyzývá ke kompromisům, jak ekologickým, tak ekonomickým.
Vláda se ve své Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR (15) zavazuje slovy tehdejšího ministra dopravy Milana Šimonovského k podpoře cyklistické dopravy a budování cyklostezek, které by oddělily cyklistický provoz od motorového. K 1.1. 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 601 km cyklostezek, z čehož 221 km jsou stezky vybudované v roce 2009. Oproti roku 2008 činí tedy navýšení více jak 16 % (6).
Všechny odvětví cyklistiky se rychle rozvíjejí a jsou velice oblíbené a žádané. V České republice je mnoho možností pro vyznavače silniční cyklistiky, ale už méně možností pro zájemce o terénní cyklistiku. Jezdcům už nestačí lesní cesty, avšak při snaze budovat tratě pro terénní cyklistiku narážíme zatím na mnohé legislativní a konstrukční překážky. Pojem singletrack nebo vůbec nutnost výstavby stezek pro terénní cyklisty začíná u nás přicházet do povědomí velice pozvolna. Existují velké skupinky nadšenců, které se dožadují pozornosti legislativy, která by naznačila jednotnou cestu vedoucí ke schvalování projektů nových stezek, popřípadě usnadnila přístup terénního cyklisty do terénu. Nelze opominout, že se v nich skrývá velký ekonomický potenciál s minimálními náklady. Jak již bylo dříve řečeno, problematika terénní cyklistiky je u nás relativně nová, a proto se zdrojové prameny hledají velice těžko. Ano, existují, ale jsou tvořeny převážně nadšenci, což s sebou nese jistou dávku ideologického podbarvení. Proto je nutné brát v úvahu, že většina informací a zdrojových textů pochází z internetu a často vzniká překladem anglického textu. V zahraničí mají již delší zkušenosti s výstavbou, 5
fungováním a údržbou terénních stezek, a proto lze najít i více rozdílných názorů na danou problematiku.
2.2 Situace v ČR I když cyklistice jako takové je věnováno velké úsilí a pomoc z různých stran, ať už vládních, tak sponzorských, na terénní cyklistiku je při budování prostorů pro ježdění zapomínáno. Ministerstvo Místního rozvoje podporuje rozvoj cykloturistiky formou přímé dotace občanskému sdružení Klubu českých turistů (cca 5 – 7 mil. Kč ročně), neboť KČT na území České republiky koordinuje celou síť turistických a cyklistických tras a dbá o výrobu a instalování značek a směrovek podél mimosilničních úseků cyklotras, uvedeno v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR (15). Tuto záslužnou práci je třeba ocenit. Dobře značená cesta je pro cyklistu jistě mnohem atraktivnější než cesta neznačená. A proto můžeme říci, že díky rozvoji značení dochází i k rozvoji cykloturistiky, která je spojená s lepším zdravotním stavem obyvatelstva, odlehčením motorizované dopravy na krátké vzdálenosti, zlepšením stavu životního prostředí a mnoha dalšími pozitivními jevy. Z výsledků průzkumu Centra dopravního výzkumu je patrné, že 60% cyklotras vede bez prostorového oddělení po silnicích, a to není ideální stav.
Tab. 1 Terén cyklotras podle výzkumu CDV (2001) Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Místní komunikace Polní zpevněná cesta Polní nezpevněná cesta Lesní zpevněná cesta Lesní nezpevněná cesta Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR (15)
6
1% 13% 46% 8% 8% 5% 16% 3%
Z výzkumu (15) také vyplývá, že 19% cyklotras vede po lesních cestách. Tyto cesty jsou velkým lákadlem pro terénní cyklisty, ale pro většinu z nich nejsou uspokojující, proto dochází k vjíždění do lesního porostu, kde může docházet k nezvratným poškozením. Z citace zákona o lesích (Zákon č. 289/1995 Sb.; 53) je však patrné, že pohyb kol mimo lesní cesty a vyznačené trasy je výslovně zakázán. Nelze říci, že by cyklisté v lesních prostorách byli zápornými postavami. Řičář (23) ve sborníku referátů z mezinárodní konference Současnost a budoucnost lesní krajiny Jizerských hor uvádí, že v roce 1999 byl Lesy ČR vypracován a schválen samostatný programový dokument nazvaný Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR (dále jen Program 2000), který rozpracovává trvalý rozvoj plnění funkcí lesa. Byl vypracován odbornými pracovníky LČR ve spolupráci s odborníky ochrany přírody, výzkumu a odborného školství. Program je základním vodítkem a inspirací pro práci pracovníků LČR, zároveň však chce představit práci a záměry LČR široké veřejnosti. Vzhledem k tomu, že les je v naší zemi tradičně využíván k různým formám rekreace, jsou neodmyslitelnou součástí Programu 2000 opatření vedoucí k rozvoji rekreačních funkcí lesů. Do tohoto programu lze zařadit i obnovu a údržbu lesních cest pro cykloturistiku. Podle čísel uveřejněných v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR (15) víme, že v rámci projektu Program 2000 investují LČR ročně 30 milionů Kč, z toho 20 milionů Kč na posílení rekreace v lese. Většinou se budují naučné stezky s informačními tabulemi o vyskytujících se druzích fauny a flóry, o délce, náročnosti a způsobu značení stezky, včetně budování doprovodné stavební architektury (odpočinková místa, odpočinková stanoviště). Z výzkumů L. Šišáka (30) uvedeném v Lesnické práci vyplývá, že les navštěvuje v České republice ročně v průměru kolem 85 % obyvatel, což je informace poměrně překvapivá; je to však výsledek sociologických dotazníkových šetření v reprezentativních vzorcích obyvatelstva ČR v posledních 5 letech. Návštěvnost lesa na jednoho obyvatele je v průměru 21,6 a na jeden hektar lesa přístupného veřejnosti činí 89,8. Uvedená návštěvnost lesa na 1 obyvatele není v evropském srovnání zřejmě 7
nikterak vysoká, je zcela srovnatelná se Spolkovou republikou Německo, ale přibližně 10x vyšší než ve Velké Británii. Na 1 ha lesa je ale návštěvnost u nás menší než poloviční ve srovnání s Německem, avšak dvojnásobná než ve Velké Británii. V návštěvnosti lesa jsou ovšem velké mezikrajové rozdíly a ještě větší místní rozdíly. Mezi hlavní účely návštěv lesa patří krátkodobý odpočinek (42 %), sběr lesních plodů včetně léčivých rostlin a hub (29 %), zájmová činnost v níž významnou roli hraje myslivost, sport, poznávání přírody a společenské aktivity spojené s ochranou přírody (12 %), delší vícedenní rekreace (8 %), sběr paliva (4 %), jiné důvody včetně pracovních a vlastnických (5 %). Tedy přes 90 % návštěv je spojeno v té či oné formě s rekreační funkcí lesa.
Tyto čísla nelze podceňovat a je nutné s nimi pracovat a hlavně využívat
ve prospěch lesa a lesního hospodáře. Potenciálu v návštěvnosti a hlavně ve zvýšení bezpečnosti pro lokalitu v podobě singletracku a lesních stezek všeobecně, si všimli i v Krkonošském národním parku. Podle tiskové zprávy uveřejněné na Econnet (8) uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka, „Oslovili jsme odborníky, aby nám pomohli najít a vytipovat staré lesní stezky, které by mohly nově, a především legálně, začít sloužit terénním cyklistům. Naší snahou je nabídnout jim zajímavé trasy v ochranném pásmu či III. zóně KRNAP, kde nedochází k zásadním problémům z hlediska ochrany přírody, a eliminovat tak střety, ke kterým docházelo v minulosti v nejvzácnějších partiích Krkonošského národního parku.“ „Zároveň tak chceme obyvatelům i návštěvníkům Krkonoš nabídnout další možnost zažít naše hory v sedle horského kola v opravdovém terénu. Tím nemyslím žádné bike parky, ale opravdové lesní stezky v krkonošské přírodě,“ dodává náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. Tomáš Kvasnička (13), předseda České mountainbikové asociace, ve své publikaci věnované singletracku usměrňuje názory na terénní cyklistiku: „Je předsudkem, že terénní cyklisté nutně vyžadují nebezpečné, kamenité a kořenité cesty. Trvale udržitelnou cestu je možné postavit tak, aby byla sjízdná i pro začátečníky, ale zároveň byla inspirující pro zkušené jezdce. Začínající terénní cyklisté preferují kratší okruhy. Točité a technické sekce cest pomáhají snížit rychlost, kterou se pohybují 8
a poskytují jim radost z ovládání kola. Stejně jako pěší turisté, mnozí terénní cyklisté milují přírodu a námahu. Řada z nich se považuje za legitimní pokračovatele tradice českého turistického hnutí. Horské kolo je pro ně nástrojem k výletům do širokého okolí. Také proto preferují relativně úzké, vinoucí se a točité vrstevnicové cesty různé náročnosti, které mají blízko k přírodním hodnotám. Úseky takových cest, které by doplňovaly stávající síť, je možné stavět levně, s minimálními nároky na budoucí údržbu a s malými zásahy do krajiny. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že cesty pro terénní cyklisty v sobě skrývají nebývalý ekonomický potenciál. Lze jich proto také využít jako nástroje regionálního rozvoje oblastí, které chtějí podpořit k přírodě citlivé formy turistického ruchu. V českém kontextu je důležité cesty navrhovat, stavět a udržovat tak, aby se líbily i ostatním uživatelům, především pěším turistům.“ Velké nadšení a podporu u cyklistických nadšenců si získal program „rekonstrukce historických chodníků a jejich adaptace pro terénní cyklistiku“ (12). Jedny z prvních takovýchto stezek byly na podzim 2009 otevřeny v Černé Vodě v Rychlebských horách. Jedná se o stezky a pěšiny, které se svým charakterem blíží singletracku a vznikly rekonstrukcí starých loveckých chodníků. Za využití starých německých map z roku 1938 se podařilo najít původní fragmenty, které byly již ztraceny ve vegetaci. Trasa byla konzultována s Lesní správou Javorník a na pomoc byli přizváni odborníci z Čemby a specialisté na volnočasové aktivity – Katedra rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Oproti cykloturistickým trasám, které většinou vedou z výchozího bodu do jiného konečného, má tato stezka okružní charakter. S tohoto úspěšného projektu můžeme usuzovat, že budování stezek i v kamenitém horském terénu není v České republice žádnou novinkou. Při budování nových tras se můžeme inspirovat těmito historickými, které v našem lesním prostředí a při obhospodařování lesa vydržely už přes sto let. Jejich stavební prvky překonávají suťová pole a prameniště ověřeným způsobem a mohou proto sloužit jako výborné vodítko pro výstavbu terénních stezek v dané oblasti. Je ovšem otázkou do jaké míry můžeme tento počin považovat za rekonstrukci, když je tvar adaptovaný pro jiný účel.
9
První singletrack v ČR ČeMBA (22) byla vyzvána Českou lesnickou společností, aby pomohla zorganizovat seminář o terénní cyklistice v lesích pro lesníky, ochranáře a pracovníky veřejné správy. Je pro nás dobrým vysvědčením, že odborná lesnická veřejnost projevila zájem prohlédnout si modelový singletrack. Proto dobrovolníci ČeMBy u Jablonce nad Nisou postavili přírodní stezku, poprvé v Česku vytvořenou podle světové metodiky. Stavbu vedl legendární stavitel trailů a celosvětově uznávaný expert Daffyd Davis. Stezka je určená zejména pro lesníky a ochranáře, kteří si zde mohou singletrack prohlédnout, projít a zhodnotit jeho vlastnosti. Singltrek pod Smrkem Zatím posledním, ale zato rozsáhlým projektem přírodní terénní stezky je Singltrek pod Smrkem. Na svých webových stránkách (26) se pyšní sloganem: „Je to první síť lesních stezek v České republice navržená pro maximální prožitek z jízdy na kole a s respektem k přírodě.“ V pondělí 2.11.09 se uskutečnilo slavnostní otevření a nyní stezka čeká na svou první sezónu.
Organizace ČeMBA Propagátorem singletracků a iniciátorem jejich výstavby je u nás Česká mountainbiková asociace ČeMBA. Je to česká verze mezinárodní mountainbikové asociace internetových stránkách (21): „Je to nezisková organizace s celorepublikovou působností, která sdružuje české terénní cyklisty, jejichž zájmy zastupuje. Aktivně se podílí na vytváření lepších podmínek pro terénní cyklistiku v Česku, přičemž přináší prospěch široké veřejnosti. Její činnost je založena na kvalifikovaném a odborném přístupu. Důraz klade na odpovědné a ohleduplné chování k přírodě, lidem i majetku.“ Stručně a přehledně se dá činnost ČeMBy a její aktivity rozdělit následovně (21): • odborná (jednání a konzultace – lobbying – knowhow – publikace – metodiky a standardy)
10
• praktická (projekty: Lesní stezky – Singltrek Bajková školka Údržba stezek – ČeMBA Víkendy Ohleduplně do přírody) • osvěta a informace (podpora pozitivního vnímání terénní cyklistiky na veřejnosti – budování aktivní komunity terénních cyklistů – hájení zájmů terénních cyklistů – výchova cyklistů k ohleduplnosti k přírodě a k ostatním rekreantům)
2.3 Situace ve světě Singletrack je budován a oblíben na celém světě. Tento druh cyklistiky nabízí návštěvníkům poznání rozmanitých klimatických, přírodních i kulturních podmínek a zároveň neokoukaný a blízký kontakt s terénem a okolím. Jde nejen o to poznávat rozdílné krajiny, ale také hledat nové výzvy a zkušenosti při zlepšování svého sportovního umu. V mnohých, zejména anglosaských, zemích najdeme velké množství cestovních kanceláří, které se specializují na cykloturistiku a nabízejí svým zákazníkům zájezdy do nejrůznějších koutů světa. Cesty jsou členěny podle náročnosti na cestovatele a přizpůsobeny jeho zájmům a požadavkům. Zájezdy jsou často organizované vskutku do nejmenších podrobností, jako je doprava kol, ubytování na jednotlivých úsecích i jídelníček s vyváženou stravou. Velkou oblibu mají zejména u Britů a Američanů, ale i u nás najdeme agentury zajišťující podobné služby. Za singletrackem se můžeme podívat do řady zemí světa. Pro zajímavost jsou uvedeny adresy internetových stránek, které nastíní atmosféru na terénních tratích. Doma jsou ve Walesu (http://mbwales.com/), v Irsku (http://www.mountainbiking.ie/), v Kanadě
(http://www.imba.com/canada/index.html)
i
New
Yorku
(http://www.singletracks.com/newyorkbiketrails_33.html). Možná zajímavější zážitek však mohou poskytnout pro nás mnohem exotičtější a vzdálenější země jako je Izrael (http://www.israelbiketrails.com/)
nebo
Nový
Zéland
(http://www.singletracknewzealand.co.nz/). Tratě pro terénní cyklistiku se budují všude na světě, kde je k tomu jenom trochu příznivý reliéf, terén a zájem obyvatel. Chuť lidí poznávat krajinu je obrovská. Terénní cyklistiku můžeme nazvat též turistikou na kolech. Stezky horské chodníčky opravdu 11
připomínají. Musejí však splňovat některá kritéria, která činí ze stezky bezpečné místo pro ježdění a zároveň, aby bylo ježdění bezpečné pro dané místo. Tato kapitola je věnována návštěvě různých míst po světě, které se liší kulturou a prostředím, ale spojuje je zájem o terénní cyklistiku. 2.3.1 Amerika Prvním kontinentem, na který se podíváme je Amerika. Je to obrovský kus země a proto se nezdržíme pouze ve Spojených státech, jak by se dalo očekávat. Asi každá země na tomto kontinentě má co nabídnout pro terénního cyklistu, ale jen namátkou některé: V oblastech Jižní Ameriky se jedná opravdu převážně o poznávací cyklistiku, která je často organizována prostřednictvím cestovních kanceláří zprostředkovávajících vše od příletu na letiště přes ubytování a plánování tras a servisu během cesty. V Brazílii je mnoho míst kam mohou terénní stezky vést. Nabídka vyhlídkové cesty podél pobřeží, výšlap na nejvyšší bod Mantiqueira Sierra a nebo stezka vinoucí se podél řeky v národním parku Chapada Diamantina. Nejznámější a nejpopulárnější mezi zahraničními turisty je Sacred singletrack, která vede skrz Posvátné údolí Inků. Na území Peru jsou trasy budovány hlavně v Andách (název stezky Inca trail) a je možné na kolech navštívit i Machu Picchu. Některé prameny uvádějí, že Peru je domovem singletracku, (17). Kanada, stejně jako Spojené státy, má velice rozvinutou síť mountainbikových stezek a i zde se specializují na turismus ním spojený. Kanada má přízvisko divoká, především díky úchvatnému prostředí, které může nabídnout. Láká především na strhující výhledy z tras situovaných v „divokých“ horských údolích, kde najdeme převážně lesní stezky, ale i chodníky. Díky své lokalizaci je hojně využívaná svými jižními sousedy, stejně jako nedočkavými evropany. Podle některých ohlasů se jedná o vůbec nejlepší stezky na světě, (3). Kanadská IMBA – International Mountain Bicycling Association (4) si dala za cíl vytvářet, zlepšovat a chránit stezky použitelné pro horské cyklisty napříč celou zemí. Velká část tras je ve Skalistých horách (Rocky Mountains), v okolí Velkých jezer 12
(The Great Lakes) a na východním pobřeží v oblasti Nova Scotia a New Brunwick. Nové projekty pro rok 2009 organizované Trail Care Crew pod záštitou IMBA Canada jsou situované k městům Winnipeg a Edmonton a do provincie Saskatchewan. Spojené státy jsou domovem terénní cyklistiky, je zde o ni velký zájem a těší se velké oblibě. Podle Outdoor Industry Foundation (32) terénní cyklistika v USA vede při volbě rekreace v přírodě. Kolem 40 milionů lidí upřednostňuje kolo například před vodáctvím a golfem (24 milionů), před rybařením (33 milionů), lyžováním a nebo lovem. Od roku 1997 bylo na území USA vystavěno 2000 stezek.
Nejvíce terénních stezek se staví na obou pobřežích a v horách. Mezi státy v počtu stezek vede Colorado, Kalifornie, Gorgie a Nová Karolína. Podle serveru singletrack.com (24) existuje v současné době na území Spojených států kolem 1900 singletrackových stezek. Mimo singletracků jsou zde využívané další kategorie terénních tras jako je doubletrack, požární cesta, greenway. Na rozdíl od pobřežních oblastí je Colorado odkázáno převážně na turistické dění a proto dotahují projekty terénního ježdění k dokonalosti. Zakládají se zde „turistické kanceláře“, které zaručují plný servis pro vyjížďky, ubytování a přístup k informacím o místech, které by návštěvník neměl minout. Tento stát se specializuje prakticky na všechny typy ježdění na horských kolech. Najdete zde trasy pro pokoření vyhlídkových vrcholů, často kombinované se sjezdovými stezkami. Světově největší a nejvýznamnější asociace pro sdružení terénních cyklistů vznikla právě ve Spojených státech. IMBA – International Mountain Bicycling Association (11) vznikla v Kalifornii na jaře roku 1988 z Golden State mountain bike club. Dnes má IMBA členy v 50 státech USA a 40 dalších zemích po celém světě. Členové přispívají ročně více než jedním milionem hodin terénních prací na veřejných pozemcích. K dnešnímu dni, tito dobrovolníci vytvořili více než 8,000 km nových cest po celém světě. Asociace stanovila pravidla pro terénní jezdce a dbá na dodržování „kodexu dobrého cyklisty“. V roce 2000 IMBA podepsala novou dohodu o spolupráci s předsednictvem půdního hospodářství (the Bureau of Land Management) a pětileté memorandum porozumění s úřadem amerického lesnictví (the U.S. Forest Service). 13
2.3.2 Evropa Evropa je plná lačných zákazníků. Trh s tímto produktem není ještě zdaleka zaplněn a proto vznikají stále nové a nové stezky, které rozšiřují a podporují ty již zbudované a začínají tvořit opravdu zajímavé areály. Bylo by zbytečné a zdlouhavé vzpomínat zde všechny státy Evropy, ve kterých jsou zbudovány stezky pro terénní cyklistiku, a proto jsou v této kapitole zmíněny jen některé. To ovšem neznamená, že se jinde nejezdí. Portugalsko (18) nabízí prostory na cyklistiku od severu, na Španělských hranicích, až na jih, po kopce Algarve. Pro terénní cyklistiku se buduje jen málo stezek, je možné využít historických chodníků, románských cest, kamenitých tras a nepoužívaných vlakových násypů nebo jako základ pro výstavbu využít pašeráckých stezek do Španělska. Právě v horách na severu, blízko k hranicím, se rozkládají mohutné plantáže eukalyptu, které jsou podle zákona rozděleny protipožárními pásy. Ty naskýtají další možnost pro pohyb cyklistů. Rakousko je známé a vyhledávané pro cyklistiku, avšak ne všechny lokality a nabídky jsou vhodné pro terénní cyklistiku. V Rakousku funguje hustá síť cyklistických chodníků a cyklotras, které jsou vhodné zejména pro rodinné výlety a technicky nenáročný typ jízdy. Avšak i singletrack má své zastoupení u našich jižních sousedů. Tirolské Alpy (29), které jsou obecně nižší než západní Alpy, ale stále si zachovávají typický alpský ráz, jsou vyhledávaným místem stejně tak horolezci a pěšími turisty, jako terénními cyklisty. I v dalších Alpských oblastech je cykloturistika v letních měsících vítanou náhradou za nápor lyžujících v zimní sezóně. Slovinsko má návštěvníkům co nabídnout a jako země s malou rozlohou je pro turismus ideální. Je to ráj cyklistů. Už jen pohled do hlavního města napovídá vše. Na žádné ulici nechybí jízdní pruh pro cyklisty. Nejen kolem měst je spousta chodníků a tras vhodných pro ježdění. Bohužel se povětšinou jedná o zpevněné cyklotrasy, které terénního cyklistu nemůžou uspokojit. Existují zde horské stezky a trati po krasu, které bychom za singletrack považovat mohli a také k takovému účelu slouží. V odborných kruzích se setkáváme s názorem, že výstavba nových terénních stezek není nutná. Lesy pokrývají kolem 60% území Slovinska a jsou velice dobře zpřístupněny lesními cestami. 14
Ty jsou pro terénní cyklistiku hojně využívané a vhodné. Pro plánování turisticky vhodných okruhů se využívají pěší trasy, lesní stezky a lesní cesty. Vše je výborně značeno. Velice oblíbené a stezkami protkané jsou Julské Alpy s nádherným údolím řeky Soči a okolím města Tolminu. Vzhledem k oblíbenosti lokality pro vodní sporty je zde i dostatek kempů a turistických zařízení. Podle mountainbikového magazínu Singletrack (1) jsou neméně příjemné trasy vedoucí po vinných svazích a lesních stezkách v okolí Mariboru (blízko Rakouských a Maďarských hranic). Za povšimnutí rozhodně stojí lokalita v sousedství města Ajdovščina ležícího na dně Vipavské doliny proslulé pěstováním vína a bohatou románskou historií. Leží na okraji krasového území. Stezky se vinou po úbočí, často se jedná o staré stezky budované za První světové války, které se vracejí se zpátky do města a tvoří tak příjemné okruhy. Kolébkou terénního ježdění na speciálně upravených stezkách (singletracku) je bezpochyby Velká Británie. Jsou zde vybudovány sítě stezek u kterých je možnost si vybrat podle náročnosti na jezdce, prostředí ve kterém je možno jezdit a rozsáhlosti areálu. Ve Velké Británii je tento způsob rekreace velice oblíbený a proto můžeme najít singletracky na celém jejím území. Na mapě Anglie najdeme nejlepší místa k ježdění, které shromáždil časopis Singletrack mountain bike magazine (33). Zahrnuje cyklistická centra i přírodní stezky. Největší koncentraci singletracků najdeme na hranicích mezi Skotskem a Anglií, ale zastoupení je na celém území ostrova. Situace na ostrově je jiná jako ve zbytku Evropy. Svým charakterem se blíží spíše situaci ve Spojených státech. Stejně tak jako ve Spojených státech, můžeme pozorovat ve Velké Británii koncentraci lidí do velkých měst. Existují tu rozsáhlé prostory, které jsou velice vhodné pro budování cyklistických center. Tyto prostory nejsou nijak ovlivňovány blízkou zástavbou. Na rozdíl od nás je ve Velké Británii všeobecně zakázaný veřejný přístup na soukromé lesní pozemky.
15
Podle Lenocha (14) připadá podíl státních lesů ve Velké Británii na 35% a zbytek tvoří soukromí vlastníci fyzické osoby, soukromé lesní společnosti a nevládní veřejné organizace. Slavík (27) zmiňuje: „Přístup lesních hospodářů na Britských ostrovech může být dobrým modelovým příkladem při řešení rekreační funkce lesa. Lesníci zde záměrně poskytují podmínky pro rekreaci takovým způsobem, aby procházely trhem. Samotná rekreace je nabízena zdarma, ale systém je nastaven tak, aby příjmy plynuly z doprovodných služeb.“ Cyklistické stezky a areály jsou zde zbudovány s veškerým servisem a na velice profesionální úrovni. Stezky s délkou přes 30 km nebývají vzácností. Na nástupním místě nechybějí mapy se značením náročnosti jednotlivých úseků a nebo okruhů. Jedná se o technické ježdění a proto je dobré vědět, na který úsek je vhodné vyrazit s dětmi a nebo který bychom jako začátečníci měli minout. Trasy jsou vedeny kolem turisticky zajímavých míst a jsou doplněny o nejrůznější odpočívadla s plným servisem služeb. Na nástupním místě je vždy zbudováno parkoviště a zřídka kdy chybí restaurace a nabídka na místo k přespání. Těmto parametrům Česká republika nemůže konkurovat zejména kvůli prostoru a hlavně otázce vlastnictví jednotlivých pozemků. 2.3.3 Afrika Tento kontinent nabízí návštěvu úchvatných přírodních destinací a poměrně hodně možností pro horskou cyklistiku. Bohužel ne ve všech státech je situace natolik politicky stabilní, aby docházelo k rozvoji a budování nových tratí a hlavně, aby byl jejich průjezd bezpečný. „Mnoho tras pro horská kola nabízí Jižní Afrika. Mnohdy je obtížné je najít, ale rozhodně tato země netrpí jejich nedostatkem. Jednou z nejoblíbenějších lokalit v okolí Kapského Města jsou svahy Stolové hory, ale je zde mnoho dalších tras po horských oblastech jako je Knysna na zahradní cestě nebo Drakensberg v KwaZulu Natal, který nabízí ježdění po polních cestách, singletracku i prudké sjezdy a to vše s nádherným výhledem na pobřeží, soutěsky a pastviny. Trasy jsou většinou vedou po prašných cestách, trasách vyjetých džípy a turistických stezkách pro chodce. Není mnoho účelné 16
budovat a vyhrazovat čistě jen cyklotrasy, a proto má většina z nich dvojí účel. Nejvíce terénních cyklistů žije v Guatengu, což naznačuje největší koncentraci singletracků v zemi. V Jižní Africe, stejně jako ve zbytku světa, také řeší přístup na jednotlivé pozemky. Spousta cest vede po soukromých pozemcích a je nutno žádat vlastníka o svolení. V městských oblastech může limitovat jízdu rozvoj a osobní bezpečnost. Fenoménem poslední doby se stalo budování specializovaných parků pro terénní cyklistiku. Jedná se o mezinárodní trend, který zpřístupňuje jednoúčelové horské cyklotrasy a činí je snadno přístupnými a bezpečnými pro jízdu na kole.“ (19) Další pozoruhodnou zemí na africkém kontinentu je Maroko. „To nabízí několikadenní výlety hluboko do pohoří Atlas s průvodcem a doprovodným vozidlem, které zajišťuje technický servis pro kola. Při jízdě na kole zde můžete vnímat rychlé přechody krajinných typů. Od polopouště po pralesní svahy Atlasu.“ (16) Afrika nabízí cyklistické možnosti v mnoha dalších zemích. Cyklistické trasy po rozlehlých vrších Etiopie nebo náhorních plošinách Malawi nabízejí mnoho možností jak poznat „černý kontinent“. 2.3.4 Asie Tento nejrozlehlejší a nejlidnatější světadíl nabízí mnoho rozdílných kultur, přírodních typů a nespočet států, které je možné procestovat na kole i pěšky. Pro evropana exotické krajiny, dávají cykloturistice jiný rozměr. Zajímavou, na terénní cyklistiku skvěle adaptovanou zemí je Izrael. Ten nabízí cyklistům trasy rozdělené podle fyzické i technické náročnosti a to téměř během celého roku. „Projížďka po kopcích Adulam je vhodná pro středně technicky zdatné a trénované jedince. Zato stezka k Mrtvému moři v blízkosti města Arad vyžaduje od jezdce dokonalé technické ovládání kola a skvělou fyzickou připravenost. Tato trasa je přístupná pouze v zimním období z důvodu vysokých letních teplot mezi skalinami. Další středně náročnou stezkou je Be'eri singletrack na jihozápadě Izraele. Všechny trasy jsou dlouhé přibližně 30 km.“ (31) Exotické země už dávno nelákají jen na slunné pláže, pohostinné domorodce a čajové plantáže. Čím dál častěji se stávají oblíbenou lokalitou pro další rekreační 17
aktivity. Navíc doprava na kole je pro tyto země více než typická. „Borneo nabízí mnoho impozantních stezek, žádná však není více skalnatá než v malajském státě Sabah. Nepřehlédnutelná dominanta žulové věže Mount Kinabalu, která se tyčí do výšky přes 4000 m, nabízí své podhůří a oblast Crocker, pokrytou divokou džunglí, k cyklistickým vyjížďkám. Vesnice a farmy jsou spojeny prašnými cestami a stezkami v džungli. Vedou většinou kopcovitým terénem, ideálním pro horskou cyklistiku.“ (20) Skvělé zážitky nabízí například Japonsko, Rusko, Tadžikistán, Pákistán, Laos a nebo Thajsko. Každá země má své. Jen se rozhodnout, co od svých cest čekat. U vzdálenějších zemí, kde se předpokládá návštěva turistů z letecky dostupných vzdáleností, jsou samozřejmostí dokonale vybavené půjčovny kol a servisy.
2.3.5 Tichomoří Tichomoří dominuje Austrálie a Nový Zéland. Nádherné ostrovy Nového Zélandu jsou domovem pro spoustu adrenalinových sportů. Stále větší obliba této části Tichomoří z nich dělá turistický ráj. Můžeme zde najít příhodné podmínky pro zimní i letní sporty. Jízda po singletracku je zde velice oblíbeným způsobem poznávání pestré přírody. „Na Severním ostrově jsou čtyři velké oblasti specializované pro terénní cyklistiku – Wellington, Tongariro, Rotorua, Whangamata. Najdeme zde stezky pro sjezdové ježdění i nejrůznější okruhy singletrackového charakteru. Na Jižním ostrově je situace podobná. Najdeme zde osm středisek, jmenovitě Queenstown, Wanaka, Christchurch, Craigieburn, Hokitika, Blackball, Nelson a Picton. Tyto ostrovy mají zkrátlka všechno, po čem může člověk a speciálně cyklista toužit, hory, pobřeží, husté lesy i holé kopce.“ (28) Singletracky jsou rozesety po celé Australii. Je to dáno velkými prostorovými možnostmi i rozmanitostí prostředí. Některé jsou soustředěny kolem velkých měst jako Brisbane, Camberra, Melbourne a Sydney. Cesty vedou po singletracku i po lesních cestách. Převážná většina singletracků leží v Novém Jižním Walesu, na pobřeží i v Modrých horách ve vnitrozemí. Některé na jihovýchodě Jižní Austrálie a na východním pobřeží Queenslandu. (2)
18
3. LEGISLATIVNÍ STRÁNKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY Hlavním tématem legislativního problému je výstavba singletracku, jakožto úzké nezpevněné lesní stezky, která vyžaduje terénní úpravu v lesním porostu. Jedná se o značenou trasu s pevně danými pravidly pro pohyb (jeden směr nebo dva směry). Nejedná se jen o vyznačení stezky v lese. K jeho vybudování musí být vypracován podrobný projekt, který zaručí bezpečnost uživatelů a hlavně minimalizuje erozní škody, které by výstavbou mohly vzniknout. Projekt je vázán na nejrůznější povolení a vyjímky projednávané s dotčenými stranami. „Náš lesní zákon je jedním z nejpřísnějších, bohužel především pro vlastníka nebo správce, i pro toho, kdo v něm hospodaří. Myšlenka volného průchodu krajinou obecně a lesy konkrétně je ošetřena lesním zákonem i např. zákazem oplocování lesních pozemků z důvodů vlastnických (§ 32 odst. 7 zákona). Obecné užívání lesů je ošetřeno v § 19 lesního zákona. Na benevolentní, bez ohledu na vlastnictví lesních pozemků volný přístup do lesů navazují v lesním právu jasně deklarované činnosti, které jsou zakázány v § 20, a to především z důvodů ochrany lesních pozemků a na nich rostoucích lesních porostů“, (35). Podle § 20 zákona o lesích (Zákon 289/ 1995 Sb.; 53) je v lesích zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Vlastník lesa může povolit výjimku z tohoto zákazu uvedeného v odstavci 1 písmene j). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů. Zákon dále určuje pravidla pro organizované nebo hromadné sportovní akce. Ty lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm. g) a j) a odstavce 4 nejsou dotčena. 19
Podle Čacké (35) je zásadním nedostatkem nestanovená forma udělování výjimek. V lesích se značnou vlastnickou roztříštěností takřka nemůže nastat situace, kdy pouze jeden z vlastníků udělí výjimku například ze zákazu rušit ticho a klid. Vždy budou narušena práva jiných vlastníků lesů. Lesní zákon celkem logicky deklaruje u nedodržení většiny zakázaných činností v lese možnost uložení sankce, a to jak u přestupků, tak u pokut v § 53, § 54 a § 55. Pro cyklisty v lesích lze tedy analogicky odvodit, že se mohou pohybovat pouze po lesních cestách a vyznačených trasách. Volný vstup do lesa dle ustanovení § 19 je vstupem pouze pro pěší. Základním předpokladem při vyznačování cyklotras nebo budování nových stezek je souhlas vlastníka lesa. Vhodnější než písemně vyjádřený souhlas je uzavření občanskoprávní dohody mezi vlastníkem lesa a subjektem, přičemž nesouhlas vlastníka lesa je třeba plně respektovat. Při návrzích nových tras musí být dodržena ustanovení § 13 a § 14 lesního zákona a je třeba postupovat v režimu územního rozhodnutí s předchozím souhlasem orgánu státní správy lesů dle ustanovení § 14 odst. 2 lesního zákona a souladu se schváleným územním plánem konkrétní obce. Lokalita leží v chráněné krajinné oblasti a proto je vázána dalšími předpisy, které je třeba dodržovat. Ve zřizovacím výnosu CHKO Jeseníky (55) je uvedeno několik činností souvisejících s výstavbou singletracku, které jsou možné jen se souhlasem orgánu státní ochrany přírody, a to měnit hranice lesního zemědělského fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky (uvedeno v čl. 2, odstavec 1, písmeno e)) a užívat lesních a zemědělských pozemků k jiným účelům (písmeno f) stejného odstavce). Singletrack by, na základě rozhodnutí stavebního úřadu v Rýmařově, měl být vystavěn právě na žádosti O vydání rozhodnutí o změně využití území, která je přílohou k vyhlášce č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy (54). Součástí této žádosti je závazné stanovisko dotčených orgánů, jedním z nich je Správa CHKO. Jejím případným souhlasem bude dodržen zřizovací výnos. Dalším bodem výnosu, který se odkazuje na souhlas orgánu státní ochrany přírody, je bod j) kde je uveden zákaz umisťování informačních, reklamních a jiných podobných zařízení vně intravilánu obcí. Tato skutečnost se vztahuje k nutnosti přehledně označit stezku a umístit informační tabule i do míst, která by mohla sloužit jako nástupní místa i mimo oficiální začátky jednotlivých úseků. Odstavec 2, 2. článku 20
stejného zřizovacího výnosu naopak poukazuje na skutečnost, že lesní hospodářství lze provádět jen se zvýšeným ohledem na vodohospodářskou funkci lesa, zejména vzhledem k vodárenskému využití podzemních i povrchových vod, se zvýšeným ohledem na klimatickou a rekreačně turistickou funkci lesa a se zvláštním zřetelem na jeho ohrožení průmyslovými exhalacemi. Tato skutečnost hovoří pro rozšiřování turistických možností v oblasti a nahrává tak možnosti výstavby singletracku. Dalším legislativním problémem je odpovědnost. Činnost při výstavbě je možno pojistit. Tento krok se jeví velice výhodným, pokud dojde ke zranění pracovníků nebo poškození strojů používaných při práci. Daleko komplikovanější problém je odpovědnost na stezce. Tu je nutno řešit formou jízdy na vlastní nebezpečí, kterou je možno odkázat na platnou legislativu lesního zákona (53), kde podle § 19 má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. Informační cedule, umístěné při nástupu na stezku, musí však tuto skutečnost jasně zdůraznit. Vlastník pozemku, kterým jsou Lesy ČR, si také vyhrazuje právo, aby singletrack mohl uzavřít z důvodu těžby. Toto opatření je nezbytné pro bezpečnost návštěvníků. Vstup do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví je klasifikován jako přestupek dle § 53 zákona o lesích. Je ovšem nutné na tuto skutečnost přehledně upozornit na vstupních místech. Problém je také v tom, kdo takovéto varování o uzavření stezky z důvodu těžby nebo nepříznivých klimatických podmínek včas vyvěsí. Nejlepší variantou se jeví přenechání této zodpovědnosti zřizovateli stezky, to znamená obci. Ta by měla být včas informována o plánované těžbě a nebo zhodnotit nebezpečí klimatických podmínek. Nutností je také zbudování internetových stránek, které nabídnou aktuální a včasnou informaci o situaci na singletracku. Případné nedodržení lesního zákona ve smyslu ježdění mimo vyznačenou stezku, popřípadě ježdění do porostu v době těžby, může být toto penalizováno orgánem státní správy lesů jako přestupek dle stejného zákona a to do výše 5 000 Kč. Orgánem státní správy lesů, který může ukládat pokuty je lesní stráž, která je při své činnosti oprávněna zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení zákona
21
o lesích, ukládat a vybírat pokuty za přestupky, předvést bezodkladně policejnímu orgánu osobu, kterou přistihne při přestupku, nelzeli jinak zjistit její totožnost, požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky. Obdobné pravomoce mají strážci ochrany přírody. Ty jim jsou dány zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (50), konkrétně § 81, odst. 8. Podle něho jsou oprávněni zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky na úseku ochrany přírody, vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v zákonu č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout, požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky. Zákazy v CHKO se týkají především zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, táboření, Zákaz pořádání soutěží na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody a stavební uzávěry se týkají první a druhé zóny. Nejlépe je však každý krok konzultovat se Správou chráněné oblasti, aby se předešlo sporným momentům, které by šly řešit kompromisem. Konzultace s majitelem pozemku – Lesy ČR, s. p. je samozřejmostí.
22
4. ZDŮVODNĚNÍ A CÍL PRÁCE Cílem práce je navrhnout stezku pro terénní cyklistiku, tzv. singletrack v katastrech obcí Malá Morávka a Karlov pod Pradědem. A navrhnout ji tak, aby se řídila všemi protierozními pravidly a nestala se velkou erozní strouhou, která ve skutečnosti povrchu spíše uškodí, než aby mu pomohla. Hlavním potenciálem existence stezky je odklon neukázněných cyklistů z porostu a z horského hřebene. Těm nestačí lesní cesty a vyznačené trasy a spouštějí se do porostu, aby učinili svou jízdu zajímavější. Toto chování je ovšem bezohledné, nebezpečné a v první řadě nezákonné. Zákazy zde bohužel nic neřeší a tak často dochází k rozrušování půdního povrchu a následné tvorbě erozních struktur. Výstavbou singletracku, který by byl v souladu s nároky cyklistů a vyjádřeními Lesů ČR jako vlastníků pozemku a Správy CHKO Jeseníky, by došlo ke všeobecné shodě všech zúčastněných stran. Investor (obec) spoléhá na přínos v podobě přílivu turistů v letním období. Tento projekt by také mohl sloužit pro ostatní obce jako návod, který by mohly použít pro výstavbu singletracku na svém katastrálním území. Je ovšem nutno podotknout, že dokud nedojde k pevnému zakotvení pojmu singletracku v naší legislativě, záleží z velké části na tom daném stavebním úřadu, zda stavbu povolí a nebo ne, a také do jaké úrovně jej postaví. Práce má potom další užitek, a to osvěta pojmu singletrack a příklad jeho možného řešení na daném území. Tradice turismu v Malé Morávce je historicky velice bohatá. Oblast je plná rekreačních chat a zařízení, které zažívají v letní sezóně menší útlum. Tato práce se nezaměřuje na to, jak turisty v létě do Karlova a Malé Morávky přitáhnout, ale spíše na to, jak chybějící mezeru v nabídce využití prostoru zaplnit. Je logickým krokem k požadavku zákazníků.
23
5. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ
5.1 Poloha Lokalita je situována v severovýchodní části České republiky, na úpatí hřebene Jeseníků, z jeho východní strany. Leží v Severomoravském kraji a spadá pod obec s rozšířenou působností Rýmařov. Zájmové území leží na dvou katastrálních územích – Malá Morávka a Karlov pod Pradědem. Od Olomouce je Malá Morávka vzdálena asi 65 km severním směrem. Z Bruntálu je to 14 km po silnici č. 450 směrem na západ. Karlov je mladším bratrem Malé Morávky. Tvoří jej sevřené údolí kolem řeky Moravice, které se táhne od východu na západ až k Velké kotlině. „Malá Morávka (německy Klein Mohrau) je obec v okrese Bruntál, ležící po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, kterou zde tvoří řeka Moravice, jež obcí protéká. Má 719 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 6 158 ha. Ve slezské části obce se nacházejí Petrovy kameny i rozhledna a televizní vysílač na vrcholu Pradědu. Obec se člení na 2 části (zároveň katastrální území a základní sídelní jednotky): Malá Morávka (leží ve Slezsku) a Karlov pod Pradědem (leží na Moravě).“ (37) Cyklisté v okolí Malé Morávky a Karlova využívají veřejné cesty v kombinaci s lesními cestami. Z Rýmařova vede přes Malou Morávku do Karlovy Studánky značená cyklotrasa č. 553, která vede po silnici 2. třídy č. 445. Do Karlova pod Pradědem zahýbá z této silnice značená trasa č. 6077, která končí ve Staré Vsi u Rýmařova. Tato trasa vede převážně po lesních cestách. Je výborným výchozím bodem pro začátek skutečné terénní stezky. Oblast je protkaná turisticky značenými stezkami a proto lze předpokládat určité odlehčení stezky od pěších návštěvníků, kteří možná raději zvolí značenou trasu pro turisty nežli okruh budovaný primárně k cyklistickým účelů. Což ovšem neznamená, že jim je stezka uzavřena. Počítá se se smíšeným provozem, který s sebou nese jistou dávku obezřetnosti a tolerance.
24
Obr 1: Mapa turistických a cyklotras v okolí Malé Morávky 25
V okolí lokality se najdou velice zajímavá místa, která stojí za to navštívit, a která jistě zpříjemní pobyt návštěvníkům kraje. Z výchozího místa singletracku vede modrá turistická značka přes Velkou kotlinu na Ovčárnu, dále po trase plánované terénní stezky narazíme na žlutou značku, která překračuje hřeben a spouští se kolem Ovčárny údolím Bílé Opavy až do Karlovy Studánky. Ta se nachází necelých 10 km po silnici od Karlova pod Pradědem. Naučná stezka Bílá Opava vede po žluté turistické trase po dřevěných lávkách a schodech až k prameni Bílé Opavy pod chatou Barborkou. „Pro unikátní přírodní hodnoty bylo území Bílé Opavy v roce 1963 vyhlášeno za samostatnou státní přírodní rezervaci, která se v roce 1991 spojením s pěti dalšími státními přírodními rezervacemi (Velká a Malá kotlina, Petrovy kameny, Vrchol Praděda, Divoký důl) součástí národní přírodní rezervace Praděd,“ (43). Neméně zajímavým územím je naučná stezka Velkou kotlinou. „Pěší stezka v NPR Praděd o délce 6km vede nejatraktivnějším botanickým územím CHKO Jeseníky evropského významu. Na sedmi zastaveních je prezentována místní unikátní flóra a fauna, vysvětleno působení anemoorografického systému na biodiverzitu a geomorfologie ledovcového karu.“ (39) Pohyb mimo naučnou stezku je přísně zakázán. Nevšední a zajímavá se jeví hornická naučná stezka přímo na Javorovém vrchu nad Malou Morávkou, která je dnes v návrhu. Měla by se zastavovat u nejvýznamnějších štol, důlních jam a komplexů na těžbu železné rudy. Pro adrenalinové nadšence je přímo v nástupním místě singletracku lanové centrum, které je otevřeno od února do října.
5.2 Klimatické poměry Pohoří Hrubého Jeseníku, leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Západní hranice kontinentálního klimatu se zde setkává s doznívajícími vlivy klimatu atlantického. Vyznačuje se vysokou relativní vlhkostí a převládajícím západním větrným prouděním, které přináší značné množství srážek. Podle "Klimatických oblastí Česko slovenska" (42) je horská část CHKO Jeseníky řazena k chladné oblasti, ostatní území patří k mírně teplé oblasti.
26
Řešené území leží v chladné oblasti CH6. Podle charakteristik Quitta (42) je zde léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky (K. Studánka, Ludvíkov, Vidly, Kouty, oblast Skřítku, Ostružná, Ramzová). Tab. 2 Klimatické charakteristiky CH6 (42) Počet letních dnů Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (oC)
1030 120140 140160 6070 4 až 5
1415 Prům. teplota v červenci (oC) o 24 Prům. teplota v dubnu ( C) o 56 Prům. teplota v říjnu ( C) Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více 140160 Srážkový úhrn ve veget. období v mm 600700 Srážkový úhrn v zimním období v mm 400500 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120140 Počet dnů zamračených 150160 Počet dnů jasných 4050 Pro území CHKO jsou charakteristické velké klimatické rozdíly na poměrně krátké vzdálenosti, což úzce souvisí s velkými rozdíly v nadmořské výšce. Často bývá počasí na obou stranách hlavního hřebene Hrubého Jeseníku zcela odlišné. Každoročně se v Hrubém Jeseníku vyskytují inverze, kdy ve vyšších polohách je teplo a slunečno zatímco v údolích a kotlinách jsou mlhy. Na některých lokalitách se výrazně uplatňuje vliv mikro a mezoklimatu. V CHKO Jeseníky měří dlouhodobě meteorologické stanice na Pradědu, Rejvíze, v Rýmařově a v Jeseníku, (36). Pro názornou ukázku jsou zde uvedeny hodnoty dvou nejbližších meteorologických stanic, mezi kterými řešené území leží. Rozdílnost jejich hodnot ukazuje variabilitu území. Je třeba ovšem brát v úvahu, že Praděd (1492m n. m.) je nejvyšší vrchol pohoří a proto jsou jeho hodnoty extrémní. Od stanice v Rýmařově (602m n. m.) ho dělí 890 výškových metrů. Letecká vzdálenost obou stanic je cca 15 km. S využitím silniční sítě je z jedné stanice do druhé necelých 26 km. Průměrná nadmořská výška zájmové oblasti je 867m n. m.
27
Tab. 3 Teplotní a srážkové hodnoty vybraných meteorologických stanic (36) Stanice Ø oC roční Ø oC leden Ø oC červenec Roční úhrn srážek Rýmařov 5,8 4,7 15,9 842 mm Praděd 0,9 7,4 9,6 1 231 mm Na lokalitě převládá 5. a 6. lesní vegetační stupeň, okrajově ve vyšších partiích zasahuje 7. stupeň. Toto členění může také napovědět všelicos o klimatu a jeho poměrech. Nejvíce nám však říká o původním složení lesních kultur, které by se na území měly vyskytovat a půdách, které můžeme na území očekávat.
5.3 Geologie Regionální členění podle Večeři (45): Soustava: Český masiv krystalinikum a prevariské paleozoikum Oblast: moravskoslezská oblast Region: silezikum Lokalita Javorového vrchu je dobře geologicky zmapována, zejména proto, že se na SV svahu Kopřivné nachází několik desítek šachet a štol, (45). Malá Morávka patří mezi nejrozsáhlejší železnorudné revíry, těžené hlavně v 18. 19. stol. Jsou zde zastoupeny jak povrchové dobývky, tak rozsáhlé důlní komplexy. Nejzachovalejší pozůstatky po dolování jsou právě na svazích Javorového vrchu. Ten je tvořen pestrým souborem hornin. Převládají různé typy na chlorit bohatých fylitů, křemenživcových fylitů a jemnozrnné kvarcitické horniny jaspisového typu (skaliny) a čočkami kvarcitů a nečistých vápenců. Horniny jsou detailně provrásněny a následně postiženy tektonikou a prokřemeněním. Při SZ okraji se vyskytují sporadicky porfyroidy s indiciemi barevných kovů (důlní míra Barbora). Ložiska železných rud v okolí Malé Morávky jsou součástí východosudetské provincie, zahrnující nejvýznamnější ložiska Jeseníků. Patří k exhalačněsedimentárním rudám typu Lahn Dill s vazbou na bazický vulkanismus. Z části se na vzniku podílely i hydrotermální roztoky, (46). 28
Večeřa (45) uvádí geologickou charakteristiku Javorového vrchu: „Ložiskové partie jsou tvořeny páskovanými jemně zrnitými magnetitovými rudami, místy s křemenkarbonátovou hlušinou nebo litými partiemi hematitové rudy s polohami tmavošedých jaspilitů. Rudy jsou uloženy v zelených břidlicích vrbenské skupiny. Důl, ve kterém je zimoviště netopýrů, je tvořen 4 patry, které jsou spojeny komíny. Vstup do štoly je z propadliny 15 x 20 m a 10 m hluboké.“
29
Obr 2: Geologická mapa 30
5.4 Půdní poměry Na většině ploch se půdní podmínky v lesních porostech odvíjejí od půdotvorného substrátu, jen v menší míře se lesní půda nachází na úzkých aluviích podél potoků. V nižších polohách, t.j. do 6 lvs se v závislosti na charakteru substrátu a na reliéfu terénu (množství a charakteru svahovin) vyvinula mozaika nasycených a nenasycených hnědých půd kambizemí, které jsou zastoupeny následujícími subtypy a varietami, (41): „Na živných stanovištích převládají kambizemě mezotrofní. Půda je převážně středně hluboká až hluboká, písčitohlinitá až hlinitopísčitá, tmavěji zbarvená. Příznivější je nasycenost sorpčního komplexu a sorpční kapacita. Formou nadložního humusu je mullový moder. Poměrně příznivá je i biologická aktivita. Obsah skeletu se pohybuje v rozmezí 20 40%, půda je čerstvě vlhká, občas vysychavá, půdní reakce mírně kyselá. Na kyselých stanovištích převažují kambizemě oligotrofní až podzolované dystrické, převážně mělké až středně hluboké, hlinitopísčité až písčité, místy značně skeletovité půdy. Formou nadložního humusu je morový moder až mor. Ostatní části půdního profilu mají větší či menší stupeň podzolizace. Reakce je kyselá až silně kyselá, sorpční kapacita malá. Jedná se o sorpčně nenasycené, ve svršku prosychavé půdy. Ve vyšších polohách, tj. v 6. a částečně 7. lvs převládají horské hnědé půdy kryptopodzoly. Na živných stanovištích kryptopodzoly mezotrofní, které bývají písčitohlinité, středně hluboké, rezivě okrově hnědé barvy, středně kyselé, sorpční komplex nenasycený. Na kyselých stanovištích kryptopodzoly oligotrofní, hlinitopísčité, mělké až středně hluboké, značně skeletovité, světle rezavě okrové barvy, silně kyselé, sorpční komplex výrazně nenasycený. Na kamenitých a skalnatých lokalitách se vyskytují rankery, kambizemě a kryptopodzoly rankerové. Na vlhkých stanovištích a podél toků ve sníženinách se nacházejí kambizemě a kryptopodzoly pseudoglejové, pseudogleje a gleje.“
31
5.5 Terénní podmínky Zájmové území se rozkládá na svazích Kopřivné na sever od intravilánu Karlova pod Pradědem. Vrch je popisován více názvy. V některých mapových dílech nese název Kopřivná, s tímto korespondují i turistické ukazatele, a v některých mapách je nazýván Javorový. V této práci se objevují oba dva názvy, záleží na citovaném prameni nebo mapovém díle. Sklony svahů se pohybují v rozmezí od 0 do 50%. Viz mapa sklonu umístěná v přílohách. Lesní cesta, po níž trasa stoupá, je zařezaná do svahu, jehož hodnoty se na některých místech jihovýchodního úbočí Kopřivné pohybují okolo 40% spádového sklonu. Tyto úseky cesta překonává velmi mírným podélným sklonem. Naopak na severovýchodním úbočí, kde se sklony svahu pohybují okolo 20%, stoupá cesta po spádnici až pod vrchol Kopřivné, ten potom obchází mírnějším podélným sklonem. Východní varianta sestupné trasy se pohybuje po sklonech svahu kolem 20% a mírnější. Jen ve dvou skalnatých místech překonává trasa sklon 30%. Východní trasa byla navržena v průměrném podélném sklonu 6,9%. Některé části jsou navrhovány na 8% podélného sklonu, jiné překonávají složitější úseky svahu s nulovým sklonem. U podélného sklonu je uváděn jen navrhovaný, který je mírně upravován a adaptován na terén. Z důvodu eliminace eroze je třeba zbudovat malé terénní vlny, které zabrání vodě nabrat rychlost a způsobit škody. Západní varianta je vedena v prudším svahu. Sklon spádnice se tu pohybuje v rozmezí od 0 do 40%. Podélný profil trasy je zde mnohem zajímavější. První polovinu trasy klesá průměrným sklonem 7,5% a pohybuje se po svahu se spádnicovým sklonem kolem 20%. Druhou polovinu trasa překonává s průměrným sklonem 3,8% a to zejména díky větším terénním vlnám a kratším stoupáním. Stezka stoupá po svahu s expozicí na západ a prochází malými plochami otočenými k jihu. Poté překonává hranici hřebenu a až pod vrchol Kopřivné vede po svahu exponovaném na jihovýchod. Posledních 720 metrů stoupajícího úseku je otočených na sever. Západní trasa singletracku je na svahu s rozmezí expozic ze západu na jih. Východní úsek singletracku se točí kolem masivu Kopřivné a střídá postupně 32
expozici severní až východní za jihovýchodní až jižní. Hodnoty nadmořských výšek na území se pohybují od 720m n. m., na nástupním místě v úrovni turistického ukazatele s názvem Karlov pod Pradědem, po 1014m n. m., v místě ukončení stoupající části a rozdvojení stezky. Trať tak překonává 294 výškových metrů a má průměrnou nadmořskou výšku 867m n. m.
5.6 Ochrana území Celé území leží v chráněné krajinné oblasti Jeseníky, převážně v její třetí a okrajově čtvrté zóně, která je vymezena v okolí intravilánu obce Karlov pod Pradědem. Území také náleží do Ptačí oblasti Jeseníky. Tyto dvě chráněné území se navzájem téměř překrývají. CHKO Jeseníky (40) Chráněná krajinná oblast byla zřízena výnosem ministerstva kultury ČSR č.j. 9886/1969 z června roku 1969 (55). Na informačním serveru Správy chráněné krajinné oblasti jsou charakterizovány jednotlivé zóny. Třetí zóna CHKO Jeseníky svým největším plošným zastoupením představuje jakousi plošnou výplň CHKO a zahrnuje člověkem výrazně pozměněné ekosystémy, lesy s nepřirozenou druhovou skladbou, věkově a prostorově málo strukturované, monokultury a většinu nezastavěného území mimo les. I zde se fragmentárně vyskytují přírodní a přírodě blízké biotopy, které jsou zpravidla podchycené jako biocentra či interakční prvky v rámci územního systému ekologické stability. Vymezení čtvrté zóny respektuje zastavěnou část jednotlivých sídelních útvarů zpravidla tak, jak jsou v katastrálních mapách vyznačené původní intravilány obcí. Na zemědělském půdním fondu ve IV. zóně je vhodné preferovat ekologické způsoby hospodaření a usilovat o převedení orných půd na trvalé travní porosty. Zajištění „pasportizace“ významné mimolesní vzrostlé zeleně a péče o ni prostřednictvím vlastníků a správců pozemků umožní zachování alespoň minimální druhové 33
rozmanitosti i v těchto partiích CHKO tak, aby bylo toto území odlišitelné od ostatní „zvláště nechráněné“ krajiny. Nejcennější segmenty v CHKO Jeseníky jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (MZCHÚ), ke kterým patří národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Natura 2000 (38) Na rozdíl od ochrany přírody v České republice soustava Natura 2000 chrání druhy a stanoviště významné z evropského hlediska. Některé z druhů u nás jsou sice již chráněny národní legislativou, jiné z evropsky významných druhů však doposud naší zákonné ochraně nepodléhají, protože jsou na našem území poměrně hojné a široce rozšířené. Další rozdíl mezi naším a evropským pojetím ochrany přírody je v tom, že NATURA 2000 chrání kromě rostlinných a živočišných druhů také vybraná přírodní stanoviště. Znamená to, že např. přírodní stanoviště horské papratkové smrčiny je chráněno nejen proto, že se v něm vyskytují vzácné druhy rostlin nebo živočichů, ale také proto, že jako ohrožený typ přírodního prostředí je významnou hodnotou samo o sobě a má být zachováno pro příští generace. Soustava Natura 2000 se skládá z území vyhlášených na základě dvou směrnic. Směrnice o ptácích (79/409/EHS) a směrnice o stanovištích (92/43/EHS). Podle směrnice o ptácích se do soustavy Natura 2000 navrhují ptačí oblasti, podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality. Cílem soustavy NATURA 2000 je zachovat biologickou rozmanitost v rámci celé Evropské unie prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin, živočichů a stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy lidskou činností nebo patří k tomu nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo. Ptačí oblast (38) Ptačí oblast Jeseníky byla na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky navržena podle směrnice o ptácích pro chřástala polního a jeřábka lesního. Tyto druhy splňují v Jeseníkách kritéria výběru dle Evropské unie pro vyhlášení ptačí oblasti.
34
Na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se vyskytují také další druhy ptáků, ohrožené v celoevropském měřítku a uvedené v příloze I. Směrnice o ptácích: čáp černý, sýc rousný, včelojed lesní, sokol stěhovavý, tetřívek obecný, tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, žluna šedá, datel černý, lejsek malý, ťuhýk obecný.
5. 7 Turistika a rekreace (44) Rekreační krajinný celek Malá Morávka – Karlov byl vymezen územním plánem velkého územního celku Jeseníky na základě územního uspořádání. Dosavadní vývoj cestovního ruchu preferuje pobytové formy rekreace s preferencí rekreačních aktivit v zimním období. Dle údajů územního plánu velkého územního celku Jeseníky, se rekreační zatíženost využitelných ploch pohybuje v rozmezí 0,91,9 osob/ha. Z možného rekreačního zatížení je pak odvozena lůžková kapacita v jednotlivém rekreačním krajinném celku daná průměrnou hodnotou ukazatele poměru pasantů k ubytovaným 3:1 a to ve většině rekreačních center v CHKO Jeseníky, na ostatním území tj. předhůří Hrubého Jeseníku v poměru cca 6:1. Pro možnost dalšího rozvoje rekreace a cestovního ruchu je nezbytnost stanovení únosného zatížení území těmito aktivitami, tj. kvantifikace mezních objemů návštěvnosti a její zakotvení v územních plánech dle jednotlivých sídelních útvarů v řešeném rekreačním krajinném celku. Směrná jednodenní návštěvnost pro podoblast Hrubý Jeseník je odhadována na 92.000 osob. Trend stanovený územním plánem velkého územního celku Jeseníky je zaměřen na rovnoměrnější rozložení lůžkového fondu, respektive jeho potencionálního přírůstku, a to s cílem v oblasti CHKO preferovat rozvoj hromadných forem cestovního ruchu (penziony, menší hotely apod.), rozvoj individuální rekreace v CHKO Jeseníky zásadně nepřipouštět a směrovat jej mimo chráněnou oblast. Ubytovací zařízení a vybavenost cestovního ruchu je směřována do sídelních jednotek, které tak vytváří síť středisek cestovního ruchu se základní či vyšší vybaveností. Rekreační centra zimních aktivit jsou soustředěna v hornaté části CHKOJ a jejich rozvoj sportovně technické vybavenosti je limitován přírodními hodnotami vyjádřenými přípustnou kapacitou návštěvnosti. Významnou prioritou je rozvoj lázeňství, který je v současnosti směrován do zvyšování standardu těchto zařízení sloužících i cestovnímu ruchu. V oblasti to jsou lázně Karlova
35
Studánka. Dosavadní vývoj v území CHKO Jeseníky naznačuje, že v oblasti je prostor pro rozvoj všech forem cestovního ruchu a sportovních aktivit, ale nelze připustit často prezentovaný názor, že je prioritou ekonomického rozvoje regionu. Prioritu CHKOJ je třeba spatřovat v přírodním potenciálu území, ve vodohospodářském významu a následně v hospodářském využití území (zejména lesní a zemědělské výrobě), kam spadá i podíl rekreace a cestovního ruchu. Podmínkou řízeného rozvoje cestovního ruchu v regionu je zpracování „Generelu cestovního ruchu oblasti Jeseníku“ a koncepce rekreační dopravy a dopravní obslužnosti v CHKO Jeseníky v návaznosti na sousední regiony a významné aglomerace. Podíl Správy CHKO Jeseníky na cestovním ruchu v oblasti není zanedbatelný a orientuje se zejména na provoz 6ti naučných stezek, provoz sezónních informačních center, provoz informačněregulačního systému CHKOJ a zajišťováním terénní služby v NPR v letní sezóně. Rozsáhlá je činnost v péči o turistické stezky a jejich technickou vybavenost, která je realizována v prostředků PPK MŽP.
36
6. NEEDS a SWOT analýza
6.1 NEEDS Analýza potřeb cílových skupin Analýza cílových skupin je klíčovým procesem při plánování efektivní propagace. Prvním krokem propagace je vlastní prezentace cílového produktu, v tomto případě terénní stezky. Účinná propagace by měla být řízena marketingovými pravidly se zaměřením na cílovou skupinu zákazníků a to v časopisech, na internetu a jiných médiích. Druhý krokem propagace je kontakt se skupinou zákazníků a to spokojených i nespokojených a navázání zpětné vazby, která umožňuje vylepšit projekt k většinové spokojenosti. Kontakt může probíhat prostřednictvím webových stránek nebo dotazníku přímo v místě singletracku. Zejména v prvních letech se jeví toto opatření jako velice užitečné. Tento produkt zaujímá zatím v České republice čerstvé místo na trhu a proto jsou zpětné vazby důležitým ukazatelem spokojenosti zákazníka. A jen spokojený zákazník se vrací a šíří pozitivní reklamu. Analýza potřeb projektu stezky pro terénní cyklistiku: •
Vymezení cílové skupiny Zákazníky jsou aktivní lidé napříč věkovým spektrem, kteří mají zájem o poznávání krajiny Jesenického podhůří. Ať už pomocí horského kola a nebo pěšky. Nepředpokládá se pouze zájem obyvatel nejbližšího okolí, ale především turistů a sezónních návštěvníků, pro které nemusí být stezka primárním cílem návštěvy oblasti. Samozřejmým středobodem cílové skupiny jsou terénní cyklisté, kteří kladou důraz na techniku jízdy.
•
Velikost a popis struktury cílové skupiny Velikost cílové skupiny nelze tak snadno odhadnout. Lze předpokládat, že horské terény přitahují terénní cyklisty a proto jich zde můžeme najít větší koncentraci, ať už jen přechodnou a nebo trvalou. Aktivních členů ČeMBy je k začátku roku 2010 462 (48). Tento počet můžeme považovat za špičku ledovce. Na slavnostní otevření terénního chodníku v sousedních Rychlebských horách přišlo za deštivého
37
počasí kolem 200 cyklistů (47), což je počet složený z lidí, kteří vážili dalekou cestu jen za tímto účelem, a z místních obyvatel, které tato problematika zajímá. Toto číslo nám může dát určitý obraz o návštěvnosti budovaného singletracku. •
Vymezení významných podskupin v rámci cílové skupiny Cílovou skupinou jsou specializovaní terénní cyklisté a turisté na návštěvě Jeseníků. Významnou podskupinou jsou jistě cyklisté, kteří přijeli do Jeseníků s prvotním záměrem návštěvy singletracku. Ti hledají ubytování a stravování v jeho blízkosti, budou šířit reklamu (pozitivní nebo negativní) a od nich se bude odvíjet hlavní návštěvnost singletracku. Další podskupinou jsou náhodní návštěvníci, kteří na singletrack z nějakého důvodu narazí náhodou při návštěvě okolí. To mohou být pomístní a nebo vzdálenější turisté, důležité je, že v případě zájmu mohou být velice přínosnou podskupinou z hlediska propagace. Další podskupinou jsou místní návštěvníci, kteří jsou velice důležití pro akce obnovy stezky po zimě a mnohé podobné, pro život stezky důležité, dobrovolnické práce.
•
Vlastní definice potřeb cílové skupiny Zákazníci singletracku musejí být informováni s co největší pečlivostí o dění na stezce, jako je průjezdnost, kdy se stezka na začátku sezóny otevírá, kdy je naopak plánován poslední provoz, uzávěrky během těžby nebo při nepřízni počasí. Dobré je informovat cyklisty prostřednictvím map o dalších možnostech pro cyklisty, o jízdních řádech cyklobusů i o různých (nejen cyklistických) akcích v nejbližším okolí. Dále by měl zákazník cítit zázemí v podobě servisu a půjčovně kol, různých cyklistických zařízení, které začíná stojany na kola před restauracemi nebo uzamykatelnými „kolárnami“ v ubytovacích prostorách. Samozřejmostí je vhodně umístěné parkoviště pro auta.
•
Prokázání zájmu cílové skupiny o terénní stezku Nejlépe zjistitelný zpětnou vazbou při zahájení marketingové propagace, např. prostřednictvím dotazníku na veletrzích věnovaných tématu nebo tam, kde již stezka funguje. Průzkum zákazníka před investicí je logickým krokem.
38
6.2 SWOT analýza místa a projektu Silné stránky. Stále vzrůstající obliba terénního ježdění přináší velkou výhodu v medializaci. Takový projekt vzbudí větší zájem o lokalitu a vstoupí do povědomí cyklistů i široké veřejnosti. Přitáhne do regionu turisty. Možnost většího využití stávajících atrakcí jako je třeba lanové centrum v Karlově pod Pradědem. Výhodou je už existující provoz cyklobusu, který jezdí do Malé Morávky. Eliminace škod erozí působené dosavadním pojezdem cyklistů v porostu. Slabé stránky. Budování poměrně malého areálu. Nezkušenost s výstavbou. Možné komplikace v legislativní oblasti i v realizaci. Nedořešená situace kolem organizace v případě těžby na daném území a následná náprava singletracku poškozeného těžbou. Otázka správcovství trasy a každosezónní údržby. Příležitosti. Možnost tvorby pracovních míst spojených s cyklistikou (půjčovny kol, servisy, informační centra pro cyklistiku v oblasti). Podpora malého a středního podnikání. Zdroj informací a ukázka pro další zájemce a tím šíření a propagace terénního ježdění v České republice. Rozšíření singletracku na větší areál. Spolupráce s okolními obcemi pro tvorbu zajímavé cyklistické oblasti. Hrozby. V případě nalákání velkého množství lidí bude nutná regulace počtu osob na singletracku, aby se zabránilo zranění nebo přílišnému hluku v lese. Případná ignorace zákazu vjezdu mimo trasu. Při špatné realizaci možnost vzniku erozní strouhy. Možnost i čtrnáctidenního uzavření, kvůli těžbě na obou větvích singletracku. Nutnost informovanosti veřejnosti o těchto dějích.
Jistě najdeme spoustu důvodů proč singletrack na území Malé Morávky nestavět, ale je zde i mnoho dobrých argumentů pro výstavbu. Je třeba zvážit investici jako takovou se všemi náklady i výnosy a to ekonomickými, ekologickými i společenskými.
39
7. SPRÁVNÍ NÁLEŽITOSTI REALIZACE ZÁMĚRU Idea realizace projektu singletracku byla podpořena zájmem ze strany vedení obce Malá Morávka. S panem starostou Ondřejem Holubem, byly projednávány jednotlivé varianty singletracku. Na základě jeho znalostí okolí obce a zkušeností, byla vybrána jedna nejschůdnější cílová varianta, která vznikla syntézou dvou návrhů.
7.1 Stavební úřad Katastr obce Malá Morávka spadá pod působnost stavebního úřadu v Rýmařově, kde byl záměr realizace projednáván s vedoucí odboru, paní Ing. Ivetou Pochylovou. Ta si nechala záměr představit a rozhodla postupovat cestou podání žádosti O vydání rozhodnutí o změně využití území, která je přílohou č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. (54) Stavba nevyžaduje posouzení vlivu změny využití území na životní prostředí, mělo by být dostačující vyjádření dotčených orgánů. A to zejména vyjádření Správy CHKO Jeseníky a potom tzv. Koordinované stanovisko, které zahrnuje vyjádření příslušných orgánů na úseku ochrany vod, ochrany ovzduší, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa, odpadového hospodářství, památkové péče a a dopravy na pozemních komunikacích. Toto koordinované stanovisko vydává stavební úřad.
40
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Městský úřad Rýmařov Odbor stavební úřad Náměstí Míru 230/1 795 01 Rýmařov V ......................................... dne ........................
Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ podle ustanovení §86 ve spojení s §80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a §4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. ČÁST A. I. Žadatel o fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu o fyzická osoba podnikající podání souvisí s její podnikatelskou činností jméno, příjmení, druh podnikání, identifikační číslo, adresa zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci (popř. jiná adresa pro doručování) o právnická osoba název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj, adresa sídla, osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby Obec Malá Morávka, IČ 00296201, Malá Morávka č.p. 55, 793 36 Malá Morávka Žádáli o vydání rozhodnutí více žadatelů, jsou údaje obsažené v bodě I. připojené v samostatné příloze: o ano o ne Žadatel jedná: o samostatně o je zastoupen: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): …......................................................................................................................................
41
II. Základní údaje o dotčeném území Navržené pozemky, jichž se změna využití území týká: obec Katastrální území Parcelní č. Druh pozemku podle katastru nemovitostí Malá Morávka
Karlov pod Pradědem
709/1
komunikace
Malá Morávka
Karlov pod Pradědem
709/2
komunikace
Malá Morávka
Karlov pod Pradědem
463/2
trvalý travní porost
Malá Morávka
Karlov pod Pradědem
685/2
koryto vodního toku
Malá Morávka
Malá Morávka
1396/1
lesní pozemek
Malá Morávka
Malá Morávka
1353/3
ostatní plocha
Malá Morávka
Malá Morávka
1396/31
lesní pozemek
Malá Morávka
Malá Morávka
1396/34
lesní pozemek
Malá Morávka
Malá Morávka
1396/35
lesní pozemek
Malá Morávka
Malá Morávka
1396/33
lesní pozemek
Malá Morávka
Malá Morávka
1310
lesní pozemek
Malá Morávka
Malá Morávka
1453/1
komunikace
Malá Morávka
Malá Morávka
1396/32
lesní pozemek
Malá Morávka
Karlov pod Pradědem
651
silnice
Navrhujeli se změna využití území na více pozemcích, žadatel připojuje údaje obsažené v bodě II. v samostatné příloze: o ano o ne III. Účastníci, kteří mají vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich Pozemek parc. č.: ….............. , katastrální území: ….......................... Stavba identifikace podle katastru nemovitostí: Vlastník: o právnická osoba název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj, adresa sídla, osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby Navrhujeli se změna využítí území na více pozemcích, žadatelé připojují údaje obsažené v bodě III. v samostatné příloze: o ano o ne
42
IV. Účastníci, kteří mají jiná věcná práva k pozemkům a stavbám na nich Pozemek parc. č.: ......................................................, katastrální území: ..................... Stavba identifikace podle katastru nemovitostí: Druh práva: (např. věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo) ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... Oprávněný: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): ........................................................................................................................................... ........................................................................................................ .................................. Navrhujeli se změna využití na více pozemcích, u nichž jsou jiná věcná práva, žadatelé připojují údaje obsažené v bodě IV. v samostatné příloze: o ano o ne V. Údaje o současném stavu využívání dotčených pozemků a stavbách na nich Dnes jsou pozemky v převážné většině určeny k plnění funkcí lesa na rozsáhlém chráněném území. VI. Základní údaje o dotčeném území Druh, důvody a způsob provedení zamýšlených změn využití území: Situace z hlediska hospodářského se na území nebude měnit, pozemky budou dále sloužit svému účelu, dojde jen k terénní úpravě, která nebude doprovázena kácením vzrostlých stromů a která by měla vést ke zlepšení situace z hlediska poškozování terénu cyklisty. VII. Posouzení vlivu změny využití území na životní prostředí o změna využití území nevyžaduje posouzení jejích vlivů na životní prostředí: o na změnu využití území se nevztahuje zák. č. 100/2001 Sb. ani §45h a 45i zák. č.114/1992 Sb. o vyjádření příslušného úřadu, kterým se konstatuje, že změna využití území nepodléhá posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o stanovisko orgánu ochrany přírody, kterým tento orgán vyloučil významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti o závěr zjišťovacího řízení, kterým se stanoví, že změna využití území nemůže mít významný vliv na životní prostředí o změna využití území vyžaduje posouzení jejích vlivů na životní prostředí: o změna využití území byla posouzena před podáním žádosti o vydání rozhodnutí – žadatel doloží stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí o změna využití území bude posouzena souběžně s územním řízením žadatel předloží současně posudek a dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí
43
VIII.Seznam dalších účastníků řízení (neuvedených v bodě I. a III.) Jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): ........................................................................................................................................... .................................................................................................................... ...................... Jeli počet dalších účastníků větší, žadatel připojuje údaje obsažené v bodě VIII. v samostatné příloze: o ano o ne .......................................................... podpis žadatele nebo jeho zástupce (Obec Malá Morávka + razítko)
ČÁST B. Požadované přílohy k žádosti: o 1. Doklad prokazující vlastnické právo žadatele nebo doklad o právu založeném smlouvou provést změnu využití pozemků; tyto doklady se připojují, nelzeli tato práva ověřit v katastru nemovitostí. o 2. Souhlas vlastníka pozemku / stavby (v případě, že je odlišný od žadatele), kterého se změna využití týká, daný na podkladě dokumentace, obsahující identifikaci pozemku / stavby a záměru žadatele, doložený jeho ověřeným podpisem s připojeným situačním výkresem. o 3. Plná moc v případě zastupování, neníli udělena plná moc pro více řízení, popř. plná moc do protokolu. o 4. Kopie katastrální mapy a situační výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením požadované změny využití území, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb o 5. U zvláště rozsáhlých změn využití území se doklad uvedený v bodě 4 doplní zákresem požadované změny na mapovém podkladu v měřítku 1:10 000 až 1:50 000. o 6. Dokumentace stavby podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb. o 7. Stanovisko nebo vyjádření dotčeného orgánu nebo příslušného úřadu nebo závěr zjišťovacího řízení, že stavba /její změna nevyžaduje posouzení jejích vlivů na životní prostředí. o 8. Stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, byloli vydáno. o 9. Posudek a dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, budeli posouzení probíhat v rámci územního řízení. o 10. Závazná stanoviska dotčených orgánů, popř. jejich rozhodnutí opatřená doložkou právní moci, která žadatel připojuje k žádosti v případě, že byla vydána:
44
o samostatně o jsou připojeny v dokladové části dokumentace, s uvedením příslušného orgánu, č.j. a data vydání, a to na úseku: o ochrany přírody a krajiny Správa CHKOJ, Šumperská 93, Jeseník o ochrany vod Koordinované stanovisko o ochrany ovzduší Koordinované stanovisko o ochrany zemědělského půdního fondu Koordinované stanovisko o ochrany lesa Koordinované stanovisko o ochrany ložisek nerostných surovin o odpadového hospodářství Koordinované stanovisko o ochrany veřejného zdraví o veterinární péče o památkové péče Koordinované stanovisko o dopravy na pozemních komunikacích Koordinované stanovisko o dopravy drážní o dopravy letecké o dopravy vodní o energetiky o využívání jaderné energie a ionizujícího záření o elektronických komunikací o obrany státu . o bezpečnosti státu o civilní ochrany o požární ochrany o 11. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená na situačním výkrese, které žadatel připojuje k žádosti: o samostatně sou připojeny v dokladové části dokumentace, s uvedením příslušného vlastníka, č.j. a data vydání, a to na úseku: o elektřiny o plynu o vody o kanalizace o rozvodu tepla o elektronických komunikací o dopravy o ostatní o 12. Vyjádření účastníků řízení vč. obce, pokud byla získána před zahájením řízení, příp. sdělení, že byli vyrozuměni o podání žádosti. o 13. Samostatné přílohy s uvedením údajů: o žadatelů (bod I. žádosti) o navržených pozemků (bod II. žádosti) o vlastnických a jiných práv (bod III. a IV. žádosti) o dalších účastníků řízení (bod VIII. Žádosti)
45
Příloha k žádosti: Údaje obsažené v bodě III. Účastníci, kteří mají vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich
Číslo parcely 709/1 709/2 463/2 685/2 1396/1 1353/3 1396/31 1396/34 1396/35 1396/33 1310 1453/1 1396/32 651
Katastrální území Karlov pod Pradědem Karlov pod Pradědem Karlov pod Pradědem Karlov pod Pradědem Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Karlov pod Pradědem
Druh pozemku komunikace komunikace trvalý travní porost koryto vodního toku lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek komunikace lesní pozemek silnice
Vlastník Obec Malá Morávka Obec Malá Morávka Obec Malá Morávka ČR (LČR) ČR (LČR) Obec Malá Morávka ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) Moravskoslezský kraj
Soupis vlastníků: Obec Malá Morávka, IČ 00296201, Malá Morávka č.p. 55, 793 36 Malá Morávka Lesy ČR, státní podnik, IČ 42196451, Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové Moravskoslezský kraj, IČ 70890692, 28. října 117, 702 18 Ostrava
46
7.2 Vlastníci pozemků Pozemky, které nejsou ve vlastnictví obce vlastní stát v zastoupení státního podniku Lesy ČR. Se zástupci Lesů ČR, s. p. bylo jednáno na začátku září roku 2009. Konkrétním zástupcem byl Ing. Pavel Kozdoň, za revír Mnichov v lesní správě Karlovice. Jednání mělo informační charakter a soustředilo se na eventuální možnost výstavby singletracku. Byly projednávány připomínky z hlediska organizace těžby a následné opravy stezky po těžebním zásahu. Problém spočívá v to, že plocha zasahuje do dvou správních územních celků Lesů ČR, což komplikuje synchronizaci těžby tak, aby byla stezka průjezdná vždy alespoň v jedné větvi. Pan Ing. Kozdoň chtěl počkat se svým předběžným vyjádřením až po vyjádření Správy CHKO a po zanesení situace singletracku do porostní mapy. Žádost porostní mapy byla podána na podzim roku 2009, avšak do dnešního dne jí nebylo vyhověno a proto jednání s vlastníkem pozemků ustrnulo na mrtvém bodě.
7.3 Ochrana přírody Jednání se zástupci Správy CHKO Jeseníky proběhlo také na začátku září 2009 v Jeseníku. U jednání byl přítomen zástupce obce Malá Morávka, pan Ondřej Holub, a projektantka, dále vedoucí správy pan Ing. Jan Halfar a Mgr, Jakub Černoch za stavební činnost a sportovní aktivity na území CHKO. Jednání proběhlo velice úspěšně, s tím, že by předběžnému písemnému vyjádření k možnosti výstavby nemělo nic bránit. Bylo konstatováno, že se lokalita nachází ve 3. a 4. zóně ochrany a v porostu, který není z hlediska ochrany natolik důležitý, aby musel projekt omezovat. Dále byla projednávána otázka zákazu vjezdu cyklistů na poslední úsek trasy, který je využíván pro stoupání singletracku. Zákaz je v těchto místech umístěn proto, že dále na této trase již není možnost odbočení ze žluté značky a jediná cesta pro cyklistu vede na horský hřeben, kde je to nežádoucí. V případě výstavby by byla zákazová značka posunuta až k místu rozdvojení singletracku, ve směru k pokračování žluté turistické trasy na Ovčárnu.
47
8. NÁVRH ŘEŠENÍ
8.1 Průvodní zpráva A. Identifikace stavby Název stavby:
Rekreační stezka pro terénní cyklistiku
Základní charakteristika stavby a její účel: Úpravou terénu vzniklá stezka pro terénní cyklistiku, v katastru obce Malá Morávka. Vznikne tak úzká nezpevněná stezka vedená porostem, která bude bezpečná z hlediska eroze. Jméno a příjmení projektanta:
Bc. Kateřina Víchová
Kontaktní adresa projektanta:
Dr. E. Beneše 27, 79201 Bruntál
Investor:
Obec Malá Morávka
Datum vzniku projektu:
září 2009
B. Údaje o umístění stavby Kraj:
Moravskoslezský
Obec s r. p.:
Rýmařov
Katastrální území:
Malá Morávka, Karlov pod Pradědem
Místní pojmenování:
Svahy Kopřivné/ Javorového vrchu
C. Údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o druhu pozemku a o majetkoprávních vztazích Stezka vede ve své stoupající části po lesních cestách a po značené turistické trase. Ty jsou využity ke správě a lesnímu hospodaření. Klesající úseky trasy vedou různě starým porostem, po pozemcích určených k plnění funkce lesa.
48
Malá část ve spodní části okruhu je vedena po obecní silnici se smíšeným motorovým provozem. Pro civilní automobily končí na konci Karlova pod Pradědem na autobusové točně. V tabulce č. 4 je uveden soupis dotčených parcel s vlastníky, druhem pozemku podle katastru nemovitostí, katastrální území, kde daný pozemek leží a způsob ochrany na jednotlivých parcelách.
Tab. 4 Informace o dotčených parcelách Číslo Vlastník Způsob ochrany parcely rozsáhlé 709/1 Obec Malá Morávka chráněné území 709/2 Obec Malá Morávka rozsáhlé chráněné území 463/2
Obec Malá Morávka
RCHÚ, ZPF
685/2
ČR (LČR)
1396/1 1353/3 1396/31 1396/34 1396/35 1396/33 1310 1453/1
ČR (LČR) Obec Malá Morávka ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR)
rozsáhlé chráněné území RCHÚ, PUPFL RCHÚ RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL rozsáhlé chráněné území RCHÚ, PUPFL RCHÚ
1396/32 ČR (LČR) 651 Moravskoslezský kraj
49
Druh pozemku Katastrální území Karlov pod komunikace Pradědem komunikace Karlov pod Pradědem trvalý travní Karlov pod porost Pradědem koryto Karlov pod vodního toku Pradědem lesní pozemek Malá Morávka ostatní plocha Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka komunikace Malá Morávka lesní pozemek silnice
Malá Morávka Karlov pod Pradědem
8.2 Souhrnná technická zpráva A. Obecné údaje Charakter stezky: okružní stezka se dvěma variantami sestupu Výchozí bod: parkoviště u lanového centra, naproti restauračnímu zařízení U Bohouše Celková délka navržené trasy:
10 700 11 980m (podle zvoleného klesání)
Využití stávajících cest a stezek:
5 430m
Klesání VÝCHODní variantou:
5 270m
celková délka východní varianty: Klesání ZÁPADní variantou: celková délka západní varianty:
10 700m 6 550m 11 980m
Šířka v koruně:
1, 5m
Průměrný příčný sklon:
5%
Minimální příčný sklon:
3%
Singletrack je navrhován jako okruh, který kombinuje stávající lesní síť s nově projektovanými přírodě blízkými cestami. Celý okruh má společný stoupavý úsek a potom dva klesající, které budou rozlišeny barevně podle obtížnosti. Výchozí místo je parkoviště u lanového centra, naproti restaurace U Bohouše. Toto místo dává cyklistům prostor na přípravu, kde nebudou překážet v provozu. Nejnižší bod trasy se nachází v nadmořské výšce 720m a nejvyšší je ve výšce 1014m n. m. Těchto 294 výškových metrů zdolává trasa po již fungujících trasách v délce 5430m s průměrným sklonem 5,5%. Stoupající úsek vede z parkoviště po modré a zelené turistické trase až k rozcestí Karlov, Moravice. Odtud potom pokračuje dále po zelené běžkařské trase, po lesní úvozové cestě k turistické křižovatce Pod Vápenou, kde opouští zelenou a odbočuje na žlutou turistickou trasu. Ta je prozatím na odbočce do lesa označena Správou CHKO Jeseníky jako zakázaná pro cyklisty. Tento problém byl úspěšně projednán se Správou. Po žluté značce cesta pokračuje až k rozcestníku Skály pod Kopřivnou, kde je navržena
50
křižovatka singletracku. Z bodu pod Kopřivnou se lze rozhodnout pro jednu či druhou sjezdovou variantu. Jedna se stáčí na východní stranu kopce a druhá na západní. Rozdíl je plánován především v technické náročnosti. Varianty budou označeny barvami jako na sjezdovkách (červená a modrá). Při navrhování tras byla dodržena zásada 8% podélného sklonu. Trasa se vyhýbá základním negativním bodům, jako jsou skalní útvary. I při eliminaci největších překážek, se při terénním průzkumu objevila některá náročnější místa, která budou řešena místní úpravou povrchu trasy a nebo zbudováním lávek.
B. Mechanická odolnost a stabilita Stavba by měla být dostatečně mechanicky odolná. Udusáním posypu na rostlém terénu by nemělo docházet k velkému sedání a tvarování stezky v podélném sklonu zajistí odolnost proti mechanickým vlivům vody. Je ovšem nutné trasu před každou sezónou projít a zjistit poškození mrazem, sněhem, popřípadě padlými větvemi či stromy. Stabilita mostků a lávek je odvislá od použitého materiálu a na provedení návrhu. Nepřekonávají však dlouhé pasáže a proto by měla být jejich stabilita podstatně předimenzována.
C. Ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání Vstup na stezku je na vlastní nebezpečí. Doporučenou neli povinnou výbavou každého cyklisty je přilba a chrániče. Dobrý stav a technické vybavení kola by mělo být samozřejmostí. Za předpokladu dodržení všech pravidel stanovených na singletracku, by životní prostředí nemělo být nikterak zasaženo. Hluk je při dopravě na kole zanedbatelný. Z hlediska bezpečnosti i přehlednosti byla zvolena jednosměrná varianta. Cyklisté se nebudou potkávat v zatáčkách a úzkých místech, kde by mohlo dojít ke kolizi. Pro všechny skupiny uživatelů, zvláště pak pro terénní cyklisty, jsou lesní cesty umožňující hospodářský provoz vhodnější pro pohyb směrem do kopce. V tomto 51
směru umožňují nabírat v terénu výšku pro uživatele příjemným způsobem. V opačném směru naopak umožňují nabrat příliš velkou rychlost a mohou vyvolat nežádoucí uživatelský konflikt.
D. Inženýrské stavby (objekty) Odvodnění území a koruny tělesa je dáno hlavně sklonovými poměry stezky a doplňujícími objekty jako jsou lávky přes nejvíce potenciálně zavodněná místa a kamenné zpevnění v některých úsecích. MOSTEK Potřeba výstavby mostu vzniká, když navrhovaná trasa překračuje Moravici. Stávající lávka je v neuspokojivém stavu a nemohla by sloužit pro jízdu na kole. Variantou překonání Moravice byl i brod, který v těchto místech kdysi fungoval. Voda zde za běžného stavu dosahuje hloubky kolem 15 20cm. Ale v případě většího pohybu cyklistů, by mohlo dojít k narušení dna, proto byla zvolena varianta mostku. Stávající lávka má kolmou světlou výšku 1,5m a je vyhovující, proto je mostek také navržen na tuto výšku. Volná šířka je 1,5m. LÁVKA KOLEM SKALISEK Skaliska ve východní variantě singletracku jsou strmá a kameny by se musely vyplňovat spoustou materiálu, proto byla zvolena varianta lávky, která je šetrnější k prostředí. Lávka má stejnou šířku jako singletrack 1,5m a z větší části je položena na rostlé skále a podepřena podpěrami. Jde jen o bezpečnostní prvek, který zaručí snadnější průjezd na stezce. DŘEVĚNÝ CHODNÍK PŘES MÍSTA SE ZVÝŠENÝM ODTOKEM Chodník je podobné konstrukce jako je lávka kolem skalisek. Je opřen o terén a má za úkol ochránit tato místa před půdním poškozením, ke kterým by mohlo dojít po větším dešti, kdy jsou více nasáklá vodou než ostatní místa a spádování by nemuselo stačit. Všechny objekty jsou ze dřeva, materiál odkorněná kulatina jehličnanu doplněna 52
o nehoblované řezivo. Rozměry a detaily ve výkresové části.
53
8.3 Zásady výstavby Pro definování zásad pro výstavbu a navrhování singletracku, bylo postupováno podle metodiky IMBA, převzatou a přeloženou do českého jazyka Tomášem Kvasničkou, ČeMBA (13). „Stezka musí být navržena tak, aby splývala s terénem a zapadala do okolní krajiny. Zároveň se musí při návrhu respektovat důležité protierozní zásady, které zaručují, že voda z povrchu cesty odteče v krátkém čase, aniž by povrch poškodila a nebude se na cestě zdržovat. Dvěma hlavními hledisky udržitelnosti jsou vhodné umístění cesty v terénu a povaha příčného a podélného sklonu, jenž zabraňuje erozi. Všichni uživatelé rozrušují povrch cesty, a to hlavně pokud se pohybují v prudších sklonech. Cílem tvorby ekologicky udržitelné rekreační cesty je znemožnit soustředěný odtok vody, jemuž by cesta sloužila jako koryto. Místo toho se snaží o rozptýlený odtok vody. Platí, že voda, která nabere cestou na síle a rychlosti, nadělá více škod než jakákoli skupina uživatelů. Cesty je proto třeba navrhovat tak, aby rozptýlený odtok umožňovaly, a tím se minimalizovala jejich eroze. Udržitelný podélný sklon minimalizuje negativní vlivy vody a uživatelů cesty. Má se řídit zásadou poloviny a zásadou 10%.“ (13) A. Zásada poloviny (13) Stopa cesty by neměla mít větší podélný sklon, než je polovina sklonu svahu/spádnice, kterou cesta traverzuje. Při zobrazení na mapě svírá taková cesta s vrstevnicemi uhel větší než 45˚. Voda po této spádnicové cestě stéká dolů podélně tělesem cesty místo toho, aby tekla napříč přes něj. Toto pravidlo má důležité omezení. Říkáme mu zásada 10%. I pokud sklon cesty splňuje zásadu poloviny, cesta může být pro rekreační provoz příliš prudká. Lze navrhovat krátké prudší úseky, ale maximální sklon by neměl přesáhnout 15%. Konečný sklon je odvislý od řady faktorů, mezi jinými na únosnosti půdy, srážkách, způsobu, kterým je cesta vedena, a na počtu uživatelů. Na holé skále lze zásadu poloviny porušit, sklon cesty může být větší. Úseky se zeminou mezi skalami je však často nutné zpevnit, aby se zabránilo erozi.
54
B. Zásada 10% (13) Aby byla cesta udržitelná, celkový podélný sklon cesty by měl být max. 10%. Je možné na menších úsecích navrhnout i sklon do 15%, ale úseky by měly být krátké a přizpůsobené. Navrhujeme stezku s průměrným 8% sklonem, což nám umožní variabilitu při náhlé překážce. „Dobře postavená cesta vede mírnými podélnými sklony, je mírně příčně odkloněná. Obsahuje krátké a relativně časté protisvahy a terénní vlny. Když se cesta vine svahem, každé mírné vytočení do stran způsobí terénní vlnu – krátké převrácení podélného sklonu, které napomáhá vodě unikat z tělesa cesty. Vrstevnicová cesta v příkrém svahu může vyžadovat převrácení sklonu každých 5 až 15 m v závislosti na typu půdy a na úhrnných srážkách. Čím příkřejší je podélný sklon cesty, tím častější by změny sklonu měly být. Bez pravidelné údržby ztratí postupem času každá cesta příčný odklon. Protisvahy vytvořené převrácením podélného sklonu se pak stávají důležitým prvkem ochrany proti erozi.“ (13) Tyto terénní vlny se v návrhu neobjevují. Je postaven tak, aby řídící čára měnila často směr v prudších terénech. Řídící čára splňuje výše položená kritéria pro výstavbu, terénní vlny je ovšem třeba dělat až při vytyčování v porostu. Nemožnost zakreslení je dána rozestupem vrstevnic 1m a hlavně postavením vzrostlých stromů v ose řídící čáry. Podle nich se trasa bude uhýbat jednou do prava, podruhé doleva a dá za vznik potřebným terénní vlnám. C. Práce na stezce Práce začínají vyčištěním povrchu vytyčené stezky a jejího okolí od starých větví, listí, náletu (dřeviny do 3m výšky). Všechen materiál tento materiál je nutno odstranit a uspořádat na hromady dál od stezky. Z důvodu viditelnosti a bezpečnosti se musí vyvětvit všechny stromy do vzdálenosti 4 metrů od stezky a výšky 2,5 metrů. Stezka z větší části prochází vzrostlým porostem převážně jehličnatých dřevin, což eliminuje vyvětvování. Následuje odkopání organického materiálu, tzv. hrabanky. Stezka se odkopává až na kamenný podklad nebo na minerální půdu. Menší kořeny se odstraní, zůstávají pouze kotevní kořeny, které se obloží kameny, aby nedošlo k jejich 55
poškození. Dalším krokem je úprava podkladu. Prohlubně vzniklé např. vývraty se zasypávají materiálem získaným z výkopů. Poslední fáze je povrchová úprava, kdy se nerovnosti přesypávají minerální půdou, či drobným štěrkem a stezka se mírně příčně vyspáduje, aby na ní nezůstávala stát voda. Vše se nakonec udusá vibrační deskou.
8.4 Výkresová část Výkresová část se skládá ze dvou větších celků. Map vytvořených v programu GIS GRASS aplikováním modulů na digitální model terénu vytvořený z vrstevnicových dat ZABAGED. Data byla získána na základě žádosti o poskytnutí dat k diplomové práci. Mapové výstupy obsahují mapu kontextu s okolím, ze které je patrné napojení nově vzniklého singletracku na turisticky značené trasy a na cyklotrasy v okolí. Další mapou je mapa odtoku na území, ze které jsou patrné místa soustředěného odtoku, které je nutno překlenout lávkou a nebo kamenitou úpravou. Posledním mapovým výstupem je mapa sklonu území. Dalším celkem grafických výstupů jsou rysy dělány v programu AutoCad. Rysy obsahují přehlednou situaci s vyznačením jednotlivých úseků na trase, katastrální mapu zájmového území, podélné řezy jednotlivých úseků a vzorové příčné řezy a detaily jednotlivých objektů na trase. Digitální katastrální mapa byla získána prostřednictvím kanceláře starosty, který poslal žádost o uvolnění materiálu do společnosti DIGIS, spol. s. r. o., která dostala zakázku od obce na mapové podklady dvou dotčených katastrů.
56
9. DISKUZE A ZÁVĚR
Prvotním důvodem ke zbudování stezky je stále se zvětšující poptávka terénních cyklistů po místech vhodných k ježdění a stávající situace, kdy cyklisté vjíždějí do porostu a hledají si nové stezky nevhodným způsobem. Výstavba singletracku by tak měla být vhodným řešením, kdy budou cyklisté usměrněni na erozně bezpečnou trasu, která jim nabídne dostatek prostoru pro jejich požadavky k ježdění. Výstavba je jistě přínosná i pro obec a pro její ekonomiku, proto o ni také obec Malá Morávka projevila zájem jako investor. Existence stezky s sebou však nese i otázky vhodné k diskuzi. Obava revírníků, že na území přivede nové cyklistické nadšence a těm nebude vystavěná stezka stačit, ba naopak jim ukáže nová místa, ze kterých se mohou pustit do porostu, je bohužel na místě. V tomto bodě nezbývá než apelovat na jejich slušnost a na tzv. kodex terénního cyklisty, který by jako správní sportovci měli dodržovat. Poptávka po jízdě v terénu je natolik významná, že ji nelze přejít úvahou, zda by nestačilo vyznačit v lese více tras po stávajících cestách. Právě toto „řešení“ by, dle mého názoru, přivedlo do porostu více cyklistů. Je pravda, že výstavba jednoúčelových stezek a tras je na první pohled neekonomická, a proto je vhodné nabídnout trasu k užívání i pěším uživatelům. Druhý pohled na ekonomiku stezky naznačuje její výhodu oproti „devastaci“ porostu, kterému se na tomto území snažíme zabránit. Další otázkou je sezónnost stezky. Ta s sebou nese plus i minus. Pozitivním bodem je možnost přílivu určitého množství turistů, kteří by, s jistou nadsázkou, mohli zaplnit prázdné místo po lyžařích ze zimní sezóny. Mínusem je dlouhá zima a relativně krátké léto na této lokalitě. I když je nástup léta v posledních letech velice brzký a zimy mírnější, nelze tento úkaz brát jako standart. Může také dojít k situaci, kdy bude stezka v důsledku sněhových podmínek nepřístupná do konce května a bude se uzavírat v září. Nutností jsou také revize a menší opravy po každé zimě. Je zde riziko, že se trasa bude muset místně opravovat i po plánované nebo nahodilé těžbě. Tyto opravy jsou v kompetenci zřizovatele a budou se na ně muset vyčlenit každoroční náklady. 57
Je tedy možno říci výstavbě ano, ale za přísných podmínek, které je nutné dodržovat pro správnou funkčnost stezky, minimalizaci možných negativních vlivů a bezpečí návštěvníků. Pravidla lze shrnout do několika hesel: směr jízdy, tolerance, respekt a dodržování zákazů a příkazů, ochranné pomůcky cyklisty. Výsledkem této práce jsou grafické výstupy, které dokumentují projekt návrhu rekreační stezky pro terénní cyklistiku na katastru obcí Malá Morávka a Karlov pod Pradědem. Stezka je navržena podle metodiky mezinárodní mountainbikové asociace a respektuje místní terénní podmínky.
58
10. SUMMARY The primary reason for building the singletrack is constantly growing demand for place for mountain bikes. This nature protect area is unfortunately goal location of some „black“ cyclist. Situation when cyclists entering the stands and looking for a new trails is inappropriate. Construction of the singletrack could be a good solution of this problem. The singletrack give them place for riding, which will be under erosion control. Construction could bring a benefit for the village economy. The major of the village is having interest to invest to the singletrack project. But there are still some topics concerning appropriation of singletrack to discus. Forest man are afraid, that the project will bring more new cyclists. And in case, that they wouldn't respect the rules, it will have more devastating effect for the area. We have to appeal to their decency and the mountain biker codex. It is necessary to follow the given rules. Another issue is the seasonality of trails. There are some different points of view. A positive point is the possibility of a growing numbers of tourists during the summer season. Negative aspect of this seasonality is a long winter and relatively short summer in this area. Although the summer start quit soon and first snow come late in recent years, this phenomen can not be taken as standard. It may also be a situation where the trail will be open only from end of May to September. Also the need of revision and minor repairs after every winter. These repairs are the responsible for an annual cost.
There are many good reasons for building the trail, but visitors must remember
and respect strict conditions for their own good. The rules can be summarized in a few slogans: the direction of ride, tolerance, respect and observance of prohibitions and orders, protective equipment of riders.
The graphical outputs are a result of this work. The singletrack is designed
according to International Mountain bike Associations methodism and with respects of the local terrain conditions.
59
11. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Citace v kapitole 2. Problematika terénní cyklistiky 1/ ANDERSON, D. We Heart Slovenia. Singletrack: mountain bike magazine [online]. November 2008, 45, [cit. 20100331]. Dostupné z:
. 2/ Australian Mountain Bike Trails. Singletracks : bike the net [online]. 2010 [cit. 2010 0410]. Dostupné z WWW: . 3/ Canada Creek Mountain Bike Trail. Singltrek : bike the net [online]. 2010 [cit. 2010 0331]. Dostupné z: . 4/ Canada. IMBA : Internation Mountain Bicycling Association [online]. 20091216 [cit. 20100331]. Dostupné z: . 5/ Cyklopojmy, druhy cykloturistické dopravy a tras. Cyklistika Krnov [online]. 19. dubna 2008 [cit. 20100326]. Dostupné z : . 6/ Cyklostezky na území ČR. Cyklotoulky.cz [online]. 07. 03. 2010, [cit. 20100325]. Dostupné z: . 7/ Cykloznačení. Klub českých turistů [online]. 2005 2009 [cit. 20100326]. Dostupné z: . 8/ DRAHNÝ, R. Hřebačka: Chceme najít prostor pro terénní cyklisty. Econnect: zpravodajství, tiskové zprávy [online]. 12. 2. 2010 [cit. 20100325]. Dostupné z: . 9/ Glossary of Biking Terms and Slang. BicycleSource.com [online]. 2010 [cit. 201003 28]. Dostupné z: . 60
10/ Greenways. Nadace Partnerství [online]. nedatováno [cit. 20100328]. Dostupné z: . 11/ IMBA History A Chronology. IMBA : Internation Mountain Bicycling Association [online]. 20091216 [cit. 20100331]. Dostupné z: . 12/ Kde se vzaly. Rychlebské stezky [online]. 2009 [cit. 20100330]. Dostupné z: . 13/ KVASNIČKA, T. Singltrek: Rekreační stezky pro terénní cyklistiku. [online]. 3. 1. 2008 [cit. 20100312]. Dostupné z: . 14/ LENOCH, J. Lesní hospodářství Spojeného království Velké Británie a Severního Irska [online]. Brno: Mendlova univerzita v Brně, LDF, Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, 2008. Dostupné z: . Seminární práce. 15/ Ministerstvo dopravy ČR. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR [online]. Leden 2005 [cit. 20100326]. Dostupné z: . ISBN 8086502112. 16/ Morocco – High Atlas Singletrack. Cycle Active [online]. 2009, 26. 3. 2010 [cit. 20100331]. Dostupné z: . 17/ Mountain Bike Holidays Peru, Ecuador, Brazil. Saddle Skedaddle [online]. 2008, 20100330 [cit. 20100330]. Dostupné z: . 18/ Mountain Bike Holidays – Portugal. Saddle Skedaddle [online]. 2008 [cit. 201003 13]. Dostupné z: . 61
19/ Mountain bike trails. mtbonline: Mountain Biking and Mountain Bikes for Africa [online]. 2006 2009 [cit. 20100331]. Dostupné z: . South Africa. 20/ Mountain Biking. Field Skills [online]. 2009 [cit. 20100401]. Dostupné z: . 21/ O ČeMBě. Česká mountainbiková asociace [online]. 2008, 27. 01. 2010 [cit. 2010 0311]. Dostupné z: . 22/ Otázky na ČeMBu. Česká mountainbiková asociace [online]. 20082009 [cit. 2010 0311]. Dostupné z: . 23/ ŘIČÁŘ, L. Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR. [online]. 2001 [cit. 20100328]. Dostupné z: . 24/ Singletrack Mountain Bike Trails. Singletracks : bike the net [online]. 2010 [cit. 20100324]. Dostupné z: . 25/ Single track (mountain biking). Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 11 June 2009, 14 January 2010 [cit. 20100323]. Dostupné z: . St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation. 26/ Singltrek pod Smrkem [online]. 23. listopad 2009 [cit. 20100310]. Dostupné z: . 27/ SLAVÍK, P. Terénní cyklisté v lese Škodná, nebo příležitost? . Lesnická práce : Časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2008, 87, 8, [cit. 20100329]. Dostupný z: . 28/ South Island, North Island. SingleTrack New Zealand [online]. 2007 [cit. 201004 05]. Dostupné z: .
62
29/ SPARKS, J. Tirolean Trails : Mountain Biking in Austria [online]. Sep 17, 2007, [cit. 20100311]. Dostupné z: . Suite101.com 30/ ŠIŠÁK, L. Význam lesa pro veřejnost a úloha lesníka. Lesnická práce: Časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 1999, roč. 78, č. 9 [cit. 20100312]. Dostupné z: . 31/ Trails. Israel Bike Trails [online]. 2010 [cit. 20100401]. Dostupné z: . 32/ VAN ABEL, M. IMBA: Sjednocujeme hnutí terénních cyklistů [online]. 2009, [cit. 20100325]. Dostupné z: . Prezentace ke stažení z 27.5. 33/ Welcome to the Singletrack Trail Guide. Singletrack: mountain bike magazine [online]. 2010, [cit. 20100310]. Dostupné z: . 34/ What is a greenway? Greenways Inc. [online]. 2007 [cit. 20100328]. Dostupné z: . Durham, North Carolina.
Citace v kapitole 3. Legislativní stránka terénní cyklistiky 35/ ČACKÁ, J. Rekreační využití lesa : Právní mantinely z hlediska zákona o lesích. Lesnická práce: Časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2008, 87, 8, [cit. 201003 30]. Dostupný z: .
Citace v kapitole 5. Zájmové území 36/ Klimatické poměry. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 20100401]. Dostupné z: . 37/ Malá Morávka. Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 26. 3. 2010 [cit. 201004 10]. Dostupné z z: . St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation. 38/ Natura 2000. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 20100402]. Dostupné z: .
63
39/ NS Velká kotlina. CHKO Jeseníky: Naučné stezky [online]. 2008 [cit. 20100404]. Dostupné z: . 40/ Ochrana přírody. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 20100402]. Dostupné z: . 41/ Půdní poměry. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 20100401]. Dostupné z: .
42/ QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. 1:500 000. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971. Mapové dílo. 43/ Romantickým údolím Bílé Opavy. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 20100404]. Dostupné z: . 44/ Sport, turistika, rekreace. CHKO Jeseníky [online]. [cit. 20100405]. Dostupné z: . 45/ VEČEŘA, J. Malá Morávka Javorový vrch. [online]. 15.10.1993 [cit. 20100401]. Dostupné z: . Informační portál České geologické služby. 46/ VEČEŘA, J.; VEČEŘOVÁ, V. Malá Morávka Javorový vrch : hornická naučná stezka. Vyd. 1. Praha 1 : Česká geologická služba, 2007. Brožura. ISBN 978807075 6966.
Citace v kapitole 6. NEEDS a SWOT analýza 47/ HORNÍK, P. Zpráva z otevření Rychlebských stezek 12.září 2009. [online]. 2009 [cit. 20100410]. Dostupné z: . 48/ SLAVÍK, P. Počet členů ČeMBy na začátku roku 2010. [online]. 8. 2. 2010 [cit. 20100402]. Dostupné z: .
Legislativa: 50/ Česká republika. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. 1992, 28, 114, s. 666 692. Dostupné z: . 51/ Česká republika. 183/ 2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 2006, 63, 183, s. 22262290. Dostupné z: 64
. 52/ Česká republika. 254/ 2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 2001, 98, 254, s. 5617 5667. Dostupné z: . 53/ Česká republika. 289/ 1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 1995, 76, s. 3946 3967. Dostupné z: . 54/ Česká republika. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. 2006, 163, 503, s. 69627011. Dostupný také z: . ISSN 12111244. 55/ ČSSR. Výnos č. 9886/69II/2 ze dne 19. června 1969 o zřízení chráněné krajinné oblasti „Jeseníky“, okres Bruntál a Šumperk, kraj Severomoravský. 1969. Dostupné z: .
65
12. SEZNAM PŘÍLOH Mapy Mapa kontextu s okolím Mapa odtokových poměrů Mapa sklonových poměrů
Výkresy Situace Katastrální mapa zájmového území Podélné profily Vzorové příčné řezy Objekty na singletracku
Fotodokumentace
66
13. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1 Terén cyklotras podle výzkumu CDV (2001) Tab. 2 Klimatické charakteristiky CH6 (42) Tab. 3 Teplotní a srážkové hodnoty vybraných meteorologických stanic (36) Tab. 4 Informace o dotčených parcelách Obr. 1 Mapa turistických a cyklotras v okolí Malé Morávky Obr. 2 Geologická mapa
67