NÁVRH REKREAČNÍ STEZKY PRO TERÉNNÍ CYKLISTIKU V K.Ú. MALÁ MORÁVKA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav tvorby a ochrany krajiny

NÁVRH REKREAČNÍ STEZKY PRO TERÉNNÍ CYKLISTIKU V K.Ú.  MALÁ MORÁVKA

DIPLOMOVÁ PRÁCE a samostatně vložené mapové přílohy

2009/ 2010

     Bc. Kateřina Víchová

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh rekreační stezky pro terénní cyklistiku  v k.ú. Malá Morávka  zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby   moje   diplomová   práce   byla   zveřejněna   v   souladu   s § 47b   Zákona  č.   111/1998   Sb.,   o   vysokých  školách a uložena v knihovně  Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve  shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor   kvalifikační   práce   se   dále   zavazuje,   že   před   sepsáním   licenční   smlouvy   o využití  autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že   předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit   případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 19. 4. 2010                                                                                                                                  podpis studentky 

Na   tomto   místě   bych   chtěla   poděkovat   vedoucímu   práce   Ing.   Petru   Hrůzovi,   Ph.D   za  podnětné rady a zájem o toto téma. Panu starostovi obce Malá Morávka, Ondřeji Holubovi, za čas a  úsilí věnované při prosazování singletracku.  Další díky bych chtěla věnovat svým nejbližším v čele s mými rodiči. Za optimismus, víru a  podporu po celou dobu mého studia. Bc. Janu Trochtovi, mému vedoucímu přes otázky GISu, za  věrnost a pevné nervy. Děkuji.

ABSTRAKT/ ABSTRACT Bc. Kateřina Víchová

Název: Návrh rekreační stezky pro terénní cyklistiku v k. ú. Malá Morávka The Title: The Project of Singletrack for mountain biking in the land­ registered area Malá  Morávka

Cílem   práce   je  navrhnout   úzkou  rekreační  přírodě  blízkou  stezku,  která  by  měla   sloužit  hlavně terénním cyklistům a stahovat je z porostů, kde teď nelegálně jezdí na stezku, která splňuje  všechna protierozní pravidla. Zároveň by mohla pomoci zatraktivnit oblast a vyrovnat tak rozdíl v  turistické návštěvnosti mezi zimou a létem.  Práce se zabývá problematikou terénní cyklistiky u nás a ve světě, její legislativní stránkou v  České republice a představuje návrh terénní stezky v lesním porostu. Výstupem jsou výkresy a  mapy.

Klíčová slova: singletrack, terénní cyklistika, návrh stezky, Malá Morávka

The goal of this theses is design singletrack, primarily for mountain biking. Building this  track can improve situation about “black” cycling in the forest stands around and minimalize erosion  effect. This area is very important winter center and singletrack can help with balancing of number  of tourists during summer season. The issue of the work is mountain biking in Czech Republic and around the World, the  legislative side of the singletrack and mountain biking generally. The work presents the project of  singletrack in the forest stand. Outputs are maps and drawings.

Key words: singletrack, mountain biking, project of the track, Malá Morávka

OBSAH  1. ÚVOD...............................................................................................................................................1 2. PROBLEMATIKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY................................................................................2 2. 1 Terminologie a členění..............................................................................................................2 2.2 Situace v ČR..............................................................................................................................6 2.3 Situace ve světě........................................................................................................................11 2.3.1 Amerika............................................................................................................................12 2.3.2 Evropa..............................................................................................................................14 2.3.3 Afrika...............................................................................................................................16 2.3.4 Asie...................................................................................................................................17 2.3.5 Tichomoří.........................................................................................................................18 3. LEGISLATIVNÍ STRÁNKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY..............................................................19 4. ZDŮVODNĚNÍ A CÍL PRÁCE.....................................................................................................23 5. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ........................................................................................................................24 5.1 Poloha.......................................................................................................................................24 5.2 Klimatické poměry..................................................................................................................26 5.3 Geologie...................................................................................................................................28 5.4 Půdní poměry...........................................................................................................................31 5.5 Terénní podmínky....................................................................................................................32 5.6 Ochrana území.........................................................................................................................33 5. 7 Turistika a rekreace (44).........................................................................................................35 6. NEEDS a SWOT analýza...............................................................................................................37 6.1 NEEDS­ Analýza potřeb cílových skupin................................................................................37 6.2 SWOT analýza místa a projektu..............................................................................................39 7. SPRÁVNÍ NÁLEŽITOSTI REALIZACE ZÁMĚRU....................................................................40 7.1 Stavební úřad ...........................................................................................................................40 Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ.........................41 7.2 Vlastníci pozemků....................................................................................................................47 7.3 Ochrana přírody........................................................................................................................47 8. NÁVRH ŘEŠENÍ...........................................................................................................................48 8.1 Průvodní zpráva........................................................................................................................48 8.2 Souhrnná technická zpráva......................................................................................................50 8.3 Zásady výstavby.......................................................................................................................54 8.4 Výkresová část.........................................................................................................................56 9. DISKUZE A ZÁVĚR.....................................................................................................................57 10. SUMMARY  ................................................................................................................................59 11. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ..............................................................................................60 12. SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................................66 13. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ..........................................................................................67

1. ÚVOD Spojení lidí s přírodou a zejména s lesem bylo vždy úzké. Lidé chodí do lesa  pracovat i odpočívat. Při stále větším pracovním tempu a práci v kanceláři, vede lidi  do lesa klidné prostředí a radost z pohybu. Důkazem nám jsou přeplněné lokality v okolí  velkých měst. Tak jako se v průběhu zimy jezdí do horských oblastí lyžovat, tak tyto  oblasti   táhnou   rekreanty   v   letním   období   za   přírodou,   pohodou   a   turistikou.   A   to  turistiku nejen pěší, ale i cykloturistiku. Stále větší obliba poznávat krajinu na kole vede  k budování chodníků a cyklotras a hledání nových a nových prostorů k ježdění. Každým  rokem se značí více lesních i veřejných cest značkami pro cyklisty, které nás zavedou  na zajímavá   místa.   Máme   Moravské   vinné   cyklostezky,   Hornickou   cyklostezku,  Templářskou cyklostezku a mnohé další, které se ani nepyšní svým názvem. Tyto trasy  ovšem   stojí   nemalé   peníze.   Ano,   jsou   výborné   pro   turistický   ruch   a   jistě   přitáhnou  mnohé   zájemce,   ale   neuspokojí   všechny   cyklisty.   Se   vznikem   terénních   kol   vznikla  i skupina terénních cyklistů, která preferuje složitější terén pro jízdu a začínají jezdit  po lesních   cestách   a   posléze   i   lesních   linkách   a   lesních   stezkách.   Tato   situace   není  vyhovující jak pro cyklisty, tak především pro lesní hospodáře, kteří se právem strachují  o stav lesa. Ve světě tuto problematiku řeší budováním speciálních stezek a dokonce  i celých systémů a areálů.

1

2. PROBLEMATIKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY

2. 1 Terminologie a členění K problematice cyklistického ježdění patří spousta pojmenování pro jednotlivé  druhy stezek. Je dobré se s nimi seznámit, aby nedocházelo k různým omylům. Každý  z nich   má   své   specifické   požadavky   na   zbudování   a   přitahuje   určitý   typ   svých  zákazníků.  CYKLOTRASY Vedou po silnicích II. a III. třídy, drobných místních a účelových komunikacích.  Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se  tři základní cykloznačky ­ návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka.  Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové  vzdálenosti   k   dalším   cílům   na   trase.   Umísťují   se   stejně   jako   dopravní   značky   před  každou   křižovatkou   nebo   odbočkou   cyklotrasy.   Při   jízdě   na   cyklotrase   je   cyklista  povinen   dbát   veškerých   ustanovení   a   v   žádném   případě   nepožívá   žádných   výhod.  Systém cyklotras v České republice má svoji logickou hierarchii. Projekt cyklotras I. až  III.   třídy   sestavilo   v   r.   1996   Centrum   dopravního   výzkumu   v   Brně   na   zakázku  Ministerstva Dopravy ČR. Systém je stejný jako u silnic; na CT I. tř. navazují CT II. tř.  atd. Jednomístným číslem se označují hlavní páteřní trasy první třídy, které na hranicích  navazují na systémy cyklotras našich sousedů. Takových tras je pět, celkem měří 645  kilometrů a krom toho, že spojují Prahu s Brnem, obstarávají návaznost na dálkové trasy  v Německu, Rakousku a Polsku. Cyklotrasy druhé třídy se značí dvoucifernou číslicí,  měří zhruba tři tisíce kilometrů a spojují české, moravské a slezské regiony. Definice  uvedena na webových stránkách Cyklistika Krnov (5).                                    CYKLOSTEZKY Podle stejného zdroje Cyklistiky Krnov (5) jsou na cyklostezkách pro cyklisty  přesně   vymezené   prostory   pohybu   vyznačeny   vodorovným   a   svislým   dopravním  značením a pro uživatele to znamená, že pro ně tyto speciálně umístěné dopravní značky  2

jsou povinni respektovat a dodržovat přesně stanovená pravidla. Cyklostezka je vždy  ohraničena na svém a začátku a konci. Pokud je souběžně vedena se silnicí, má cyklista  povinnost   tuto   stezku   využívat.   Povrch   je   zpravidla   zpevněný   (asfalt,   dlažba)  o minimální šířce 2 metry. Je nutné připomenout, že ji mohou využívat nejen uživatelé  kolečkových bruslí  a  lyží  ale  i  chodci,  především  pokud  se jedná  o společnou  trasu  pro chodce i cyklisty. CYKLOTURISTICKÉ TRASY Podle internetových stránek Klubu českých turistů (7) jsou cykloturistické trasy  ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Proto jsou  vhodné spíše pro majitele horských kol. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru  14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý.  Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších  nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké,  aby   byly  pro cyklisty  lépe  viditelné.  Pásové  značení  je  doplněno  směrovkami,  které  oproti těm pěším mají opět  žlutý podklad, jen dvě řádky textu a v záhlaví napsáno  "Cyklotrasa KČT č. ...". GREENWAY Greenways neboli Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory  využívané   v   souladu   s   jejich   ekologickou   funkcí   a   potenciálem   pro   sport,   turistiku  a rekreaci, jak uvádí Nadace Partnerství (10). Podle zdroje amerických stránek Greenways Inc. (34) jsou tyto lineární koridory  buď   přirozené,   jako   řeky   a   potoky,   nebo   způsobené   člověkem,   jako   opuštěné   náspy  železnice,   povodňové   hráze   a   podobné.   Zelené   cesty,   jako   vegetační   nárazníky  pro ochranu   přírodních   stanovišť,   zlepšují   kvalitu   vody   a   snižují   dopady   povodní  v záplavových oblastech. Většina Zelených cest obsahuje tratě, které nabízejí stávající  rekreační příležitosti, zajišťují cesty pro alternativní dopravu a zlepšují celkovou kvalitu  života v oblasti. O   legislativní   stránce   zelených   stezek   se   zmiňuje   Národní   strategie   rozvoje  cyklistické dopravy České republiky (15) a konstatuje, že i přes to, že u nás existuje  3

několik významných Zelených stezek, je výstavba hodně svázána zákony. V případě  „vodního zákona“  (zák. 254/2001 Sb.;  52)  se upozorňuje na problémy  s budováním  cyklistických   komunikací   ve   vztahu   k   tomuto   zákonu   ­   není   umožněno   vedení  cyklistické infrastruktury podél vodních toků (po hrázích nesmí jezdit žádné vozidlo,  kromě příslušného povodí, přičemž jízdní kolo je považováno za vozidlo), a tím není  možné   využít   manipulačních   komunikací   podél   toků   ani   protipovodňových   hrází  pro cyklistiku. SINGLETRACK  Single Track nebo singletrack  je  úzká stezka pro horská kola s šířkou zhruba  „na jedno   kolo“.   Taková   trať   kontrastuje   s šířkou   normálních   cest   pro   dvoukolová  vozidla nebo požární silnicí.  Její průběh je nejčastěji hladký a plynulý, ale může také  obsahovat   technické   úseky   ve   skalnatém   terénu   a   křížení   s   kořeny   stromů.  Ježdění  po singletracku   je   výzvou   pro   techniku   jezdce.   Uvedeno   v   online   encyklopedii  Wikipedia pod heslem Single track­ mountain biking (25). Ačkoliv je takovéto terénní ježdění technicky náročnější, je vhodné pro celou  rodinu. Nezřídka je trasa rozdělena do různě obtížných úseků, které jsou značeny jako  svahy   pro   sjezdové   lyžování   (modrá,   červená,   černá).   Takové   rozdělení   umožňuje  cyklistovi   dopředu   zvážit   jeho   schopnosti   a   naplánovat   si   trasu,   která   je   pro   něj  nejvhodnější. Při navrhování tak mohou být překonány komplikovanější úseky trasy.  Vysoké lávky a skoky mohou být řešením pro skaliska a podmáčená místa, zároveň však  zvětšují obtížnost daného úseku. Ten je pak nutné označit podle obtížnosti červenou  nebo   černou   barvou.   Různá   technická   náročnost   zaručuje   uspokojení   různých  zákazníků. Ti potom nehledají „výzvy“ mimo stezku. DOUBLETRACK Webová   stránka   BicycleSource.com   definuje   ve   svém   slovníku   cyklistických  termínů   a   slangů   (9)   doubletrack   nebo   dual­track   jako   zarostlou   prašnou   cestu  pro čtyřkolá vozidla, která je zřídka kdy používaná. Pneumatiky vozidel vytvořily dvě  paralelní stezky podobné singletracku.

4

Všechny typy cyklistických cest jsou přínosem. Jistě přínosem pro jezdce, jeho  fyzickou   aktivitu   a   zdravotní   stav,   přínosem   pro   krajinu   z hlediska   turistického,   ale  musíme počítat, že ne všichni turisté a cyklisté jsou pořádkumilovní a budou dodržovat  stanovená   pravidla,   to   může   nést   i   negativa   jako   hluk,   znečišťování   okolí   odpadky  a rychlé přemístění lidí do vzdálenějších míst v lese. Je to téma, které vzbuzuje mnoho  otázek a vyzývá ke kompromisům, jak ekologickým, tak ekonomickým.

Vláda se ve své Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR (15) zavazuje  slovy tehdejšího ministra dopravy Milana Šimonovského k podpoře cyklistické dopravy  a budování cyklostezek, které by oddělily cyklistický provoz od motorového.  K 1.1. 2010 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 601 km cyklostezek, z čehož  221 km jsou stezky vybudované v roce 2009. Oproti roku 2008 činí tedy navýšení více  jak 16 % (6).

Všechny odvětví cyklistiky se rychle rozvíjejí a jsou velice oblíbené a žádané.  V České republice je mnoho možností pro vyznavače silniční cyklistiky, ale už méně  možností   pro   zájemce   o   terénní   cyklistiku.   Jezdcům   už   nestačí   lesní   cesty,   avšak  při snaze   budovat   tratě   pro   terénní   cyklistiku   narážíme   zatím   na   mnohé   legislativní  a konstrukční   překážky.   Pojem   singletrack   nebo   vůbec   nutnost   výstavby   stezek  pro terénní cyklisty začíná u nás přicházet do povědomí velice pozvolna. Existují velké  skupinky   nadšenců,   které   se   dožadují   pozornosti   legislativy,   která   by   naznačila  jednotnou cestu vedoucí ke schvalování projektů nových stezek, popřípadě usnadnila  přístup   terénního   cyklisty   do   terénu.   Nelze   opominout,   že   se   v nich   skrývá   velký  ekonomický potenciál s minimálními náklady. Jak již bylo dříve řečeno, problematika terénní cyklistiky je u nás relativně nová,  a   proto   se   zdrojové   prameny   hledají   velice   těžko.   Ano,   existují,   ale   jsou   tvořeny  převážně nadšenci, což s sebou nese jistou dávku ideologického podbarvení. Proto je  nutné brát v úvahu, že většina informací a zdrojových textů pochází z internetu a často  vzniká překladem anglického textu. V zahraničí mají již delší zkušenosti s výstavbou,  5

fungováním   a   údržbou   terénních   stezek,   a   proto   lze   najít   i   více   rozdílných   názorů  na danou problematiku.

2.2 Situace v ČR I když cyklistice jako takové je věnováno velké úsilí a pomoc z různých stran, ať  už vládních, tak sponzorských, na terénní cyklistiku je při budování prostorů pro ježdění  zapomínáno.  Ministerstvo   Místního   rozvoje   podporuje   rozvoj   cykloturistiky   formou   přímé  dotace občanskému sdružení Klubu českých turistů (cca 5 – 7 mil. Kč ročně), neboť  KČT na území České republiky koordinuje celou síť turistických a cyklistických tras  a dbá o výrobu a instalování značek a směrovek podél mimosilničních úseků cyklotras,  uvedeno v Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR (15). Tuto záslužnou práci je třeba ocenit. Dobře značená cesta je pro cyklistu jistě  mnohem   atraktivnější   než   cesta   neznačená.   A   proto   můžeme   říci,   že   díky   rozvoji  značení dochází i k rozvoji cykloturistiky, která je spojená s lepším zdravotním stavem  obyvatelstva, odlehčením motorizované dopravy na krátké vzdálenosti, zlepšením stavu  životního prostředí a mnoha dalšími pozitivními jevy.  Z výsledků průzkumu Centra dopravního výzkumu je patrné, že 60% cyklotras  vede bez prostorového oddělení po silnicích, a to není ideální stav.

Tab. 1 Terén cyklotras podle výzkumu CDV (2001) Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Místní komunikace Polní zpevněná cesta Polní nezpevněná cesta Lesní zpevněná cesta Lesní nezpevněná cesta Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR (15)

6

1% 13% 46% 8% 8% 5% 16% 3%

Z výzkumu  (15)  také vyplývá, že 19% cyklotras vede po lesních cestách. Tyto  cesty   jsou   velkým   lákadlem   pro   terénní   cyklisty,   ale   pro   většinu   z nich   nejsou  uspokojující,   proto   dochází   k vjíždění   do   lesního   porostu,   kde   může   docházet  k nezvratným poškozením.  Z citace zákona o lesích (Zákon č. 289/1995 Sb.; 53) je však patrné, že pohyb kol  mimo lesní cesty a vyznačené trasy je výslovně zakázán.    Nelze   říci,   že   by   cyklisté   v   lesních   prostorách   byli   zápornými   postavami.  Řičář (23) ve sborníku referátů z mezinárodní konference Současnost a budoucnost lesní  krajiny   Jizerských   hor   uvádí,   že   v roce   1999   byl   Lesy   ČR   vypracován   a   schválen  samostatný  programový dokument  nazvaný  Program  2000  – zajištění  cílů  veřejného  zájmu u LČR (dále jen Program 2000), který rozpracovává trvalý rozvoj plnění funkcí  lesa. Byl vypracován odbornými pracovníky LČR ve spolupráci s odborníky ochrany  přírody, výzkumu  a  odborného  školství.  Program  je  základním  vodítkem  a  inspirací  pro práci pracovníků LČR, zároveň však chce představit práci a záměry LČR široké  veřejnosti. Vzhledem k tomu, že les je v naší zemi tradičně využíván k různým formám  rekreace,  jsou   neodmyslitelnou   součástí   Programu   2000   opatření   vedoucí   k   rozvoji  rekreačních funkcí lesů. Do tohoto programu lze zařadit i obnovu a údržbu lesních cest  pro   cykloturistiku.   Podle   čísel   uveřejněných   v   Národní   strategii   rozvoje   cyklistické  dopravy   ČR  (15)  víme,   že   v   rámci   projektu   Program   2000   investují   LČR   ročně  30 milionů Kč, z toho 20 milionů Kč na posílení rekreace v lese. Většinou se budují  naučné stezky s informačními tabulemi o vyskytujících se druzích fauny a flóry, o délce,  náročnosti a způsobu značení stezky, včetně budování doprovodné stavební architektury  (odpočinková místa, odpočinková stanoviště). Z výzkumů L. Šišáka (30) uvedeném v Lesnické práci vyplývá, že les navštěvuje  v České republice ročně v průměru kolem 85 % obyvatel, což je informace poměrně  překvapivá;   je   to   však   výsledek   sociologických   dotazníkových   šetření  v reprezentativních vzorcích obyvatelstva ČR v posledních 5 letech. Návštěvnost lesa  na jednoho obyvatele je v průměru 21,6 a na jeden hektar lesa přístupného veřejnosti  činí 89,8. Uvedená návštěvnost lesa na 1 obyvatele není v evropském srovnání zřejmě  7

nikterak vysoká, je zcela srovnatelná se Spolkovou republikou Německo, ale přibližně  10x   vyšší   než   ve   Velké   Británii.   Na   1   ha   lesa   je   ale   návštěvnost   u   nás   menší   než  poloviční   ve   srovnání   s   Německem,   avšak   dvojnásobná   než   ve   Velké   Británii.  V návštěvnosti lesa jsou ovšem velké mezikrajové rozdíly a ještě větší místní rozdíly.  Mezi hlavní účely návštěv lesa patří krátkodobý odpočinek (42 %), sběr lesních plodů  včetně léčivých rostlin a hub (29 %), zájmová činnost ­ v níž významnou roli hraje  myslivost, sport, poznávání přírody a společenské aktivity spojené s ochranou přírody  (12   %),   delší   vícedenní   rekreace   (8   %),   sběr   paliva   (4   %),   jiné   důvody   ­   včetně  pracovních a vlastnických (5 %). Tedy přes 90 % návštěv je spojeno v té či oné formě  s rekreační funkcí lesa.   

Tyto   čísla   nelze   podceňovat   a   je   nutné   s   nimi   pracovat   a   hlavně   využívat 

ve prospěch lesa a lesního hospodáře. Potenciálu v návštěvnosti a hlavně ve zvýšení bezpečnosti pro lokalitu v podobě  singletracku a lesních stezek všeobecně, si všimli i v Krkonošském národním parku.  Podle   tiskové   zprávy   uveřejněné   na   Econnet   (8)   uvedl   ředitel   Správy   KRNAP   Jan  Hřebačka,   „Oslovili   jsme   odborníky,   aby   nám   pomohli   najít   a   vytipovat   staré   lesní  stezky, které by mohly nově, a především legálně, začít sloužit terénním cyklistům. Naší  snahou je nabídnout jim zajímavé trasy v ochranném pásmu či III. zóně KRNAP, kde  nedochází k zásadním problémům z hlediska ochrany přírody, a eliminovat tak střety,  ke kterým   docházelo   v   minulosti   v   nejvzácnějších   partiích   Krkonošského   národního  parku.“   „Zároveň   tak   chceme   obyvatelům   i   návštěvníkům   Krkonoš   nabídnout   další  možnost zažít naše hory v sedle horského kola v opravdovém terénu. Tím nemyslím  žádné bike parky, ale opravdové lesní stezky v krkonošské přírodě,“ dodává náměstek  ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. Tomáš  Kvasnička   (13),   předseda   České   mountainbikové   asociace,   ve   své  publikaci   věnované   singletracku   usměrňuje   názory   na   terénní   cyklistiku:   „Je  předsudkem, že terénní cyklisté nutně vyžadují nebezpečné, kamenité a kořenité cesty.  Trvale   udržitelnou   cestu   je   možné   postavit   tak,   aby   byla   sjízdná   i   pro   začátečníky,  ale zároveň   byla   inspirující   pro   zkušené   jezdce.   Začínající   terénní   cyklisté   preferují  kratší okruhy. Točité a technické sekce cest pomáhají snížit rychlost, kterou se pohybují  8

a poskytují jim radost z ovládání kola. Stejně jako pěší turisté, mnozí terénní cyklisté  milují přírodu a námahu. Řada z nich se považuje za legitimní pokračovatele tradice  českého  turistického  hnutí.  Horské  kolo  je  pro  ně nástrojem  k  výletům  do  širokého  okolí. Také proto preferují relativně úzké, vinoucí se a točité vrstevnicové cesty různé  náročnosti,   které   mají   blízko   k   přírodním   hodnotám.   Úseky   takových   cest,   které   by  doplňovaly stávající síť, je možné stavět levně, s minimálními nároky na budoucí údržbu  a  s malými zásahy do krajiny. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že cesty pro terénní  cyklisty v sobě skrývají nebývalý ekonomický potenciál. Lze jich proto také využít jako  nástroje   regionálního   rozvoje   oblastí,   které   chtějí   podpořit   k   přírodě   citlivé   formy  turistického ruchu. V českém kontextu je důležité cesty navrhovat, stavět a udržovat tak,  aby se líbily i ostatním uživatelům, především pěším turistům.“ Velké   nadšení   a   podporu   u   cyklistických   nadšenců   si   získal   program  „rekonstrukce   historických   chodníků   a   jejich   adaptace   pro   terénní   cyklistiku“   (12).  Jedny   z   prvních   takovýchto   stezek   byly   na   podzim   2009   otevřeny   v   Černé   Vodě  v Rychlebských horách. Jedná se o stezky a pěšiny, které se svým charakterem blíží  singletracku   a   vznikly   rekonstrukcí   starých   loveckých   chodníků.   Za   využití   starých  německých map z roku 1938 se podařilo najít původní fragmenty, které byly již ztraceny  ve vegetaci.   Trasa byla konzultována s Lesní správou Javorník a na pomoc byli přizváni  odborníci z Čemby a specialisté na volnočasové aktivity – Katedra rekreologie Fakulty  tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Oproti cykloturistickým trasám, které  většinou   vedou   z   výchozího   bodu   do   jiného   konečného,   má   tato   stezka   okružní  charakter.  S  tohoto   úspěšného   projektu   můžeme   usuzovat,   že   budování   stezek   i  v kamenitém horském terénu není v České republice žádnou novinkou. Při budování  nových tras se můžeme inspirovat těmito historickými, které v našem lesním prostředí a  při  obhospodařování lesa vydržely už přes  sto let. Jejich stavební prvky překonávají  suťová   pole   a   prameniště   ověřeným   způsobem   a   mohou   proto   sloužit   jako   výborné  vodítko pro výstavbu terénních stezek v dané oblasti. Je ovšem otázkou do jaké míry  můžeme tento počin považovat za rekonstrukci, když je tvar adaptovaný pro jiný účel.

9

První singletrack v ČR ČeMBA   (22)   byla   vyzvána   Českou   lesnickou   společností,   aby   pomohla  zorganizovat seminář o terénní cyklistice v lesích pro lesníky, ochranáře a pracovníky  veřejné správy. Je pro nás dobrým vysvědčením, že odborná lesnická veřejnost projevila  zájem   prohlédnout   si   modelový   singletrack.   Proto   dobrovolníci   ČeMBy   u   Jablonce  nad Nisou   postavili   přírodní   stezku,   poprvé   v   Česku   vytvořenou   podle   světové  metodiky. Stavbu vedl legendární stavitel trailů a celosvětově uznávaný expert Daffyd  Davis. Stezka je určená zejména pro lesníky a ochranáře, kteří si zde mohou singletrack  prohlédnout, projít a zhodnotit jeho vlastnosti. Singltrek pod Smrkem Zatím   posledním,   ale   zato   rozsáhlým   projektem   přírodní   terénní   stezky   je  Singltrek pod Smrkem. Na svých webových stránkách (26) se pyšní sloganem: „Je to  první  síť  lesních  stezek  v   České   republice  navržená   pro  maximální  prožitek  z   jízdy  na kole a s respektem k přírodě.“ V pondělí 2.11.09 se uskutečnilo slavnostní otevření  a nyní stezka čeká na svou první sezónu. 

Organizace ČeMBA Propagátorem   singletracků   a   iniciátorem   jejich   výstavby   je   u   nás   Česká  mountainbiková   asociace   ­   ČeMBA.   Je   to   česká   verze   mezinárodní   mountainbikové  asociace internetových stránkách (21): „Je to nezisková organizace s celorepublikovou  působností, která sdružuje české terénní cyklisty, jejichž zájmy zastupuje. Aktivně se  podílí na vytváření lepších podmínek pro terénní cyklistiku v Česku, přičemž přináší  prospěch   široké   veřejnosti.   Její   činnost   je   založena   na   kvalifikovaném   a   odborném  přístupu. Důraz klade na odpovědné a ohleduplné chování k přírodě, lidem i majetku.“ Stručně a přehledně se dá činnost ČeMBy a její aktivity rozdělit následovně (21):  • odborná (jednání a konzultace – lobbying – know­how – publikace – metodiky  a standardy) 

10

• praktická (projekty: Lesní stezky – Singltrek ­ Bajková školka ­ Údržba stezek –  ČeMBA Víkendy ­ Ohleduplně do přírody)  • osvěta a informace (podpora pozitivního vnímání terénní cyklistiky na veřejnosti  – budování aktivní komunity terénních cyklistů – hájení zájmů terénních cyklistů  – výchova cyklistů k ohleduplnosti k přírodě a k ostatním rekreantům)

2.3 Situace ve světě Singletrack je budován a oblíben na celém světě. Tento druh cyklistiky nabízí  návštěvníkům poznání rozmanitých klimatických, přírodních i kulturních podmínek a  zároveň   neokoukaný   a   blízký   kontakt   s   terénem   a   okolím.   Jde   nejen   o   to   poznávat  rozdílné   krajiny,   ale   také   hledat   nové   výzvy   a   zkušenosti   při   zlepšování   svého  sportovního umu. V mnohých, zejména anglosaských, zemích najdeme velké množství  cestovních kanceláří, které se specializují na cykloturistiku a nabízejí svým zákazníkům  zájezdy do nejrůznějších koutů světa. Cesty jsou členěny podle náročnosti na cestovatele  a přizpůsobeny jeho zájmům a požadavkům. Zájezdy jsou často organizované vskutku  do   nejmenších   podrobností,   jako   je   doprava   kol,   ubytování   na   jednotlivých   úsecích  i jídelníček s vyváženou stravou. Velkou oblibu mají zejména u Britů a Američanů, ale  i u nás najdeme agentury zajišťující podobné služby. Za singletrackem se můžeme podívat do řady zemí světa. Pro zajímavost jsou  uvedeny   adresy   internetových   stránek,   které   nastíní   atmosféru   na   terénních   tratích.  Doma jsou ve Walesu (http://mbwales.com/), v Irsku (http://www.mountainbiking.ie/),  v Kanadě

 

(http://www.imba.com/canada/index.html)

 

i

 

New

 

Yorku 

(http://www.singletracks.com/new­york­bike­trails_33.html). Možná zajímavější zážitek  však mohou poskytnout pro nás mnohem exotičtější a vzdálenější země jako je Izrael  (http://www.israelbiketrails.com/)

 

nebo

 

Nový

 

Zéland 

(http://www.singletracknewzealand.co.nz/). Tratě pro terénní cyklistiku se budují všude na světě, kde je k tomu jenom trochu  příznivý reliéf, terén a zájem obyvatel. Chuť lidí poznávat krajinu je obrovská. Terénní  cyklistiku můžeme nazvat též turistikou na kolech. Stezky horské chodníčky opravdu  11

připomínají. Musejí však splňovat některá kritéria, která činí ze stezky bezpečné místo  pro   ježdění   a   zároveň,   aby   bylo   ježdění   bezpečné   pro   dané   místo.   Tato   kapitola   je  věnována návštěvě různých míst po světě, které se liší kulturou a prostředím, ale spojuje  je zájem o terénní cyklistiku. 2.3.1 Amerika Prvním kontinentem, na který se podíváme je Amerika. Je to obrovský kus země  a proto se nezdržíme pouze ve Spojených státech, jak by se dalo očekávat. Asi každá  země na tomto kontinentě má co nabídnout pro terénního cyklistu, ale jen namátkou  některé: V oblastech Jižní Ameriky se jedná opravdu převážně o poznávací cyklistiku,  která je často organizována prostřednictvím cestovních kanceláří zprostředkovávajících  vše od příletu na letiště přes ubytování a plánování tras a servisu během cesty.  V Brazílii je mnoho míst kam mohou terénní stezky vést. Nabídka vyhlídkové  cesty podél pobřeží, výšlap na nejvyšší bod Mantiqueira Sierra a nebo stezka vinoucí se  podél řeky v národním parku Chapada Diamantina. Nejznámější a nejpopulárnější mezi  zahraničními   turisty   je   Sacred   singletrack,   která   vede   skrz   Posvátné   údolí   Inků.  Na území   Peru   jsou   trasy  budovány  hlavně   v  Andách  (název  stezky   Inca   trail)   a   je  možné   na   kolech   navštívit   i   Machu   Picchu.   Některé   prameny   uvádějí,   že   Peru   je  domovem singletracku, (17). Kanada, stejně jako Spojené státy, má velice rozvinutou síť mountainbikových  stezek a i zde se specializují na turismus ním spojený. Kanada má přízvisko divoká,  především   díky   úchvatnému   prostředí,   které   může   nabídnout.   Láká   především  na strhující výhledy z tras situovaných v „divokých“ horských údolích, kde najdeme  převážně lesní stezky, ale i chodníky. Díky své lokalizaci je hojně využívaná svými  jižními sousedy, stejně jako nedočkavými evropany. Podle některých ohlasů se jedná  o vůbec nejlepší stezky na světě, (3). Kanadská   IMBA   –   International   Mountain   Bicycling   Association   (4)   si   dala  za cíl vytvářet, zlepšovat a chránit stezky použitelné pro horské cyklisty napříč celou  zemí. Velká část tras je ve Skalistých horách (Rocky Mountains), v okolí Velkých jezer  12

(The Great Lakes) a na východním pobřeží v oblasti Nova Scotia a New Brunwick.  Nové projekty pro rok 2009 organizované Trail Care Crew pod záštitou IMBA Canada  jsou situované k městům Winnipeg a Edmonton a do provincie Saskatchewan.  Spojené státy jsou domovem terénní cyklistiky, je zde o ni velký zájem a těší se  velké oblibě. Podle Outdoor Industry Foundation (32) terénní cyklistika v USA vede  při volbě   rekreace   v přírodě.   Kolem   40   milionů   lidí   upřednostňuje   kolo   například  před vodáctvím a golfem (24 milionů), před rybařením (33 milionů), lyžováním a nebo  lovem. Od roku 1997 bylo na území USA vystavěno 2000 stezek.

Nejvíce terénních stezek se staví   na obou pobřežích a v horách. Mezi státy  v počtu   stezek   vede   Colorado,   Kalifornie,   Gorgie   a   Nová   Karolína.   Podle   serveru  singletrack.com  (24)  existuje v současné době na území Spojených států kolem 1900  singletrackových   stezek.   Mimo   singletracků   jsou   zde   využívané   další   kategorie  terénních tras jako je doubletrack, požární cesta, greenway. Na rozdíl od pobřežních  oblastí   je   Colorado   odkázáno   převážně   na   turistické   dění   a   proto   dotahují   projekty  terénního ježdění k dokonalosti. Zakládají se zde „turistické kanceláře“, které zaručují  plný   servis   pro   vyjížďky,   ubytování   a   přístup   k   informacím   o   místech,   které   by  návštěvník neměl minout. Tento stát se specializuje prakticky na všechny typy ježdění  na   horských   kolech.   Najdete   zde   trasy   pro   pokoření   vyhlídkových   vrcholů,   často  kombinované se sjezdovými stezkami. Světově   největší   a   nejvýznamnější   asociace   pro   sdružení   terénních   cyklistů  vznikla   právě   ve   Spojených   státech.   IMBA   –   International   Mountain   Bicycling  Association (11) vznikla v Kalifornii na jaře roku 1988 z  Golden State mountain bike  club. Dnes má  IMBA členy v 50 státech USA a 40 dalších zemích po celém světě.  Členové přispívají ročně více než jedním milionem hodin terénních prací na veřejných  pozemcích. K dnešnímu dni, tito dobrovolníci vytvořili více než 8,000 km nových cest  po  celém světě. Asociace stanovila pravidla pro terénní jezdce a dbá na dodržování  „kodexu dobrého cyklisty“. V roce 2000 IMBA podepsala novou dohodu o spolupráci  s předsednictvem půdního hospodářství (the Bureau of Land Management) a pětileté  memorandum porozumění s úřadem amerického lesnictví (the U.S. Forest Service).  13

2.3.2 Evropa Evropa je plná lačných zákazníků. Trh s tímto produktem není ještě zdaleka  zaplněn a  proto vznikají  stále  nové a nové stezky, které  rozšiřují  a podporují  ty již  zbudované   a   začínají   tvořit   opravdu   zajímavé   areály.  Bylo   by   zbytečné   a   zdlouhavé  vzpomínat   zde   všechny   státy   Evropy,   ve  kterých   jsou  zbudovány  stezky   pro  terénní  cyklistiku, a proto jsou v této kapitole zmíněny jen některé. To ovšem neznamená, že se  jinde nejezdí. Portugalsko   (18)   nabízí   prostory   na   cyklistiku   od   severu,   na   Španělských  hranicích, až na jih, po kopce Algarve. Pro terénní cyklistiku se buduje jen málo stezek,  je   možné   využít   historických   chodníků,   románských   cest,   kamenitých   tras   a  nepoužívaných vlakových násypů nebo jako základ pro výstavbu využít pašeráckých  stezek do Španělska. Právě v horách na severu, blízko k hranicím, se rozkládají mohutné  plantáže eukalyptu, které jsou podle zákona rozděleny protipožárními pásy. Ty naskýtají  další možnost pro pohyb cyklistů. Rakousko je známé a vyhledávané pro cyklistiku, avšak ne všechny lokality a  nabídky jsou vhodné pro terénní cyklistiku. V Rakousku funguje hustá síť cyklistických  chodníků   a   cyklotras,   které   jsou   vhodné   zejména   pro   rodinné   výlety   a   technicky  nenáročný typ jízdy. Avšak i singletrack má své zastoupení u našich jižních sousedů.  Tirolské Alpy (29), které jsou obecně nižší než západní Alpy, ale stále si zachovávají  typický alpský ráz, jsou vyhledávaným místem stejně tak horolezci a pěšími turisty, jako  terénními cyklisty. I v dalších Alpských oblastech je cykloturistika v letních měsících  vítanou náhradou za nápor lyžujících v zimní sezóně. Slovinsko   má   návštěvníkům   co   nabídnout   a   jako   země   s   malou   rozlohou   je  pro turismus ideální. Je to ráj cyklistů. Už jen pohled do hlavního města napovídá vše.  Na žádné ulici nechybí jízdní pruh pro cyklisty. Nejen kolem měst je spousta chodníků  a tras vhodných pro ježdění. Bohužel se povětšinou jedná o zpevněné cyklotrasy, které  terénního cyklistu nemůžou uspokojit. Existují zde horské stezky a trati po krasu, které  bychom za singletrack považovat mohli a také k takovému účelu slouží. V odborných  kruzích se setkáváme s názorem, že výstavba nových terénních stezek není nutná.  Lesy  pokrývají kolem 60% území Slovinska a jsou velice dobře zpřístupněny lesními cestami.  14

Ty   jsou   pro   terénní   cyklistiku   hojně   využívané   a   vhodné.   Pro   plánování   turisticky  vhodných okruhů  se využívají  pěší trasy, lesní  stezky  a lesní cesty. Vše je  výborně  značeno. Velice oblíbené a stezkami protkané jsou Julské Alpy s nádherným údolím řeky  Soči a okolím města Tolminu. Vzhledem k oblíbenosti lokality pro vodní sporty je zde  i dostatek kempů a turistických zařízení. Podle mountainbikového magazínu Singletrack (1) jsou neméně příjemné trasy  vedoucí po vinných svazích a lesních stezkách v okolí Mariboru (blízko Rakouských a  Maďarských   hranic).   Za   povšimnutí   rozhodně   stojí   lokalita   v   sousedství   města  Ajdovščina   ležícího   na   dně   Vipavské   doliny   proslulé   pěstováním   vína   a   bohatou  románskou historií. Leží na okraji krasového území. Stezky se vinou po úbočí, často se  jedná   o   staré   stezky   budované   za   První   světové   války,   které   se   vracejí   se   zpátky  do města a tvoří tak příjemné okruhy. Kolébkou terénního ježdění na speciálně upravených stezkách (singletracku) je  bezpochyby Velká Británie. Jsou zde vybudovány sítě stezek u kterých je možnost si  vybrat podle náročnosti na jezdce, prostředí ve kterém je možno jezdit a rozsáhlosti  areálu. Ve Velké Británii je tento způsob rekreace velice oblíbený a proto můžeme najít  singletracky na celém jejím území. Na   mapě   Anglie   najdeme   nejlepší   místa   k   ježdění,   které   shromáždil   časopis  Singletrack­ mountain bike magazine (33). Zahrnuje cyklistická centra i přírodní stezky.  Největší koncentraci singletracků najdeme na hranicích mezi Skotskem a Anglií, ale  zastoupení je na celém území ostrova.  Situace na ostrově je jiná jako ve zbytku Evropy. Svým charakterem se blíží  spíše   situaci   ve   Spojených   státech.   Stejně   tak   jako   ve   Spojených   státech,   můžeme  pozorovat   ve   Velké   Británii   koncentraci   lidí   do   velkých   měst.   Existují   tu   rozsáhlé  prostory,   které   jsou   velice   vhodné   pro   budování   cyklistických   center.   Tyto   prostory  nejsou   nijak   ovlivňovány   blízkou   zástavbou.   Na   rozdíl   od   nás   je   ve   Velké   Británii  všeobecně zakázaný veřejný přístup na soukromé lesní pozemky. 

15

Podle Lenocha (14) připadá podíl státních lesů ve Velké Británii na 35% a zbytek  tvoří soukromí vlastníci ­ fyzické osoby, soukromé lesní společnosti a nevládní veřejné  organizace. Slavík (27) zmiňuje: „Přístup lesních hospodářů na Britských ostrovech může  být dobrým modelovým příkladem při řešení rekreační funkce lesa. Lesníci zde záměrně  poskytují podmínky pro rekreaci takovým způsobem, aby procházely trhem. Samotná  rekreace   je   nabízena   zdarma,   ale   systém   je   nastaven   tak,   aby   příjmy   plynuly  z doprovodných služeb.“ Cyklistické stezky a areály jsou zde zbudovány s veškerým servisem a na velice  profesionální  úrovni.  Stezky s  délkou přes  30 km  nebývají vzácností. Na nástupním  místě nechybějí mapy se značením náročnosti jednotlivých úseků a nebo okruhů. Jedná  se o technické ježdění a proto je dobré vědět, na který úsek je vhodné vyrazit s dětmi a  nebo který bychom jako začátečníci měli minout. Trasy jsou vedeny kolem turisticky  zajímavých míst a jsou doplněny o nejrůznější odpočívadla s plným servisem služeb.  Na nástupním   místě   je   vždy   zbudováno   parkoviště   a   zřídka   kdy   chybí   restaurace   a  nabídka na místo k přespání. Těmto parametrům Česká republika nemůže konkurovat  zejména kvůli prostoru a hlavně otázce vlastnictví jednotlivých pozemků. 2.3.3 Afrika Tento   kontinent   nabízí   návštěvu   úchvatných   přírodních   destinací   a   poměrně  hodně možností pro horskou cyklistiku. Bohužel ne ve všech státech je situace natolik  politicky stabilní, aby docházelo k rozvoji a budování nových tratí a hlavně, aby byl  jejich průjezd bezpečný.  „Mnoho tras pro horská kola nabízí Jižní Afrika. Mnohdy je obtížné je najít, ale  rozhodně tato země netrpí jejich nedostatkem. Jednou z nejoblíbenějších lokalit v okolí  Kapského Města jsou svahy Stolové hory, ale je zde mnoho dalších tras po horských  oblastech jako je Knysna na zahradní cestě nebo Drakensberg v Kwa­Zulu Natal, který  nabízí ježdění po polních cestách, singletracku i prudké sjezdy a to vše s nádherným  výhledem   na   pobřeží,   soutěsky   a   pastviny.   Trasy   jsou   většinou   vedou   po   prašných  cestách, trasách vyjetých džípy a turistických stezkách pro chodce. Není  mnoho účelné  16

budovat a vyhrazovat čistě jen cyklotrasy, a proto má většina z nich dvojí účel. Nejvíce  terénních   cyklistů   žije   v   Guatengu,   což   naznačuje   největší   koncentraci   singletracků  v zemi.   V   Jižní   Africe,   stejně   jako   ve   zbytku   světa,   také   řeší   přístup   na   jednotlivé  pozemky.   Spousta   cest   vede   po   soukromých   pozemcích   a   je   nutno   žádat   vlastníka  o svolení.   V   městských   oblastech   může   limitovat   jízdu   rozvoj   a   osobní   bezpečnost.  Fenoménem   poslední   doby   se   stalo   budování   specializovaných   parků   pro   terénní  cyklistiku.   Jedná   se   o   mezinárodní   trend,   který   zpřístupňuje   jednoúčelové   horské  cyklotrasy a činí je snadno přístupnými a bezpečnými pro jízdu na kole.“ (19) Další   pozoruhodnou   zemí   na   africkém   kontinentu   je   Maroko.   „To   nabízí  několikadenní výlety hluboko do pohoří Atlas s průvodcem a doprovodným vozidlem,  které zajišťuje technický servis pro kola. Při jízdě na kole zde můžete vnímat rychlé  přechody krajinných typů. Od polopouště po pralesní svahy Atlasu.“ (16) Afrika nabízí cyklistické možnosti v mnoha dalších zemích. Cyklistické trasy  po rozlehlých vrších Etiopie nebo náhorních plošinách Malawi nabízejí mnoho možností  jak poznat „černý kontinent“. 2.3.4 Asie Tento   nejrozlehlejší   a   nejlidnatější   světadíl   nabízí   mnoho   rozdílných   kultur,  přírodních   typů   a   nespočet   států,   které   je   možné   procestovat   na   kole   i   pěšky.  Pro evropana exotické krajiny, dávají cykloturistice jiný rozměr.  Zajímavou, na terénní cyklistiku skvěle adaptovanou zemí je Izrael. Ten nabízí  cyklistům trasy rozdělené podle fyzické i technické náročnosti a to téměř během celého  roku. „Projížďka po kopcích Adulam je vhodná pro středně technicky zdatné a trénované  jedince.   Zato   stezka   k   Mrtvému   moři   v   blízkosti   města   Arad   vyžaduje   od   jezdce  dokonalé   technické   ovládání   kola   a   skvělou   fyzickou   připravenost.   Tato   trasa   je  přístupná pouze v zimním období z důvodu vysokých letních teplot mezi skalinami.  Další   středně   náročnou   stezkou   je   Be'eri singletrack   na   jihozápadě   Izraele.   Všechny  trasy jsou dlouhé přibližně 30 km.“ (31) Exotické země už dávno nelákají jen na slunné pláže, pohostinné domorodce a  čajové   plantáže.   Čím   dál   častěji   se   stávají   oblíbenou   lokalitou   pro   další   rekreační  17

aktivity. Navíc doprava na kole je pro tyto země více než typická. „Borneo nabízí mnoho  impozantních   stezek,   žádná   však   není   více   skalnatá   než   v   malajském   státě   Sabah.  Nepřehlédnutelná dominanta žulové věže Mount Kinabalu, která se tyčí do výšky přes  4000 m, nabízí své podhůří a oblast Crocker, pokrytou divokou džunglí, k cyklistickým  vyjížďkám. Vesnice a farmy jsou spojeny prašnými cestami a stezkami v džungli. Vedou  většinou kopcovitým terénem, ideálním pro horskou cyklistiku.“ (20) Skvělé zážitky nabízí například Japonsko, Rusko, Tadžikistán, Pákistán, Laos a  nebo   Thajsko.   Každá   země   má   své.   Jen   se   rozhodnout,   co   od   svých   cest   čekat.  U vzdálenějších   zemí,   kde   se   předpokládá   návštěva   turistů   z   letecky   dostupných  vzdáleností, jsou samozřejmostí dokonale vybavené půjčovny kol a servisy.

2.3.5 Tichomoří Tichomoří   dominuje   Austrálie   a   Nový   Zéland.   Nádherné   ostrovy   Nového  Zélandu jsou domovem pro spoustu adrenalinových sportů. Stále větší obliba této části  Tichomoří z nich dělá turistický ráj. Můžeme zde najít příhodné podmínky pro zimní  i letní sporty. Jízda po singletracku je zde velice oblíbeným způsobem poznávání pestré  přírody.   „Na   Severním   ostrově   jsou   čtyři   velké   oblasti   specializované   pro   terénní  cyklistiku   –   Wellington,   Tongariro,   Rotorua,   Whangamata.   Najdeme   zde   stezky   pro  sjezdové ježdění i nejrůznější okruhy singletrackového charakteru. Na Jižním ostrově je  situace   podobná.   Najdeme   zde   osm   středisek,   jmenovitě   Queenstown,   Wanaka,  Christchurch,   Craigieburn,   Hokitika,   Blackball,   Nelson   a   Picton.   Tyto   ostrovy   mají  zkrátlka všechno, po čem může člověk a speciálně cyklista toužit, hory, pobřeží, husté  lesy i holé kopce.“ (28) Singletracky jsou rozesety po celé Australii. Je to dáno velkými prostorovými  možnostmi i rozmanitostí prostředí. Některé jsou soustředěny kolem velkých měst jako  Brisbane, Camberra, Melbourne a Sydney. Cesty vedou po singletracku i po lesních  cestách.   Převážná   většina   singletracků   leží   v   Novém   Jižním   Walesu,   na   pobřeží  i v Modrých   horách   ve   vnitrozemí.   Některé   na   jihovýchodě   Jižní   Austrálie   a  na východním pobřeží Queenslandu. (2)

18

3. LEGISLATIVNÍ STRÁNKA TERÉNNÍ CYKLISTIKY Hlavním tématem legislativního problému je výstavba singletracku, jakožto úzké  nezpevněné lesní stezky, která vyžaduje terénní úpravu v lesním porostu.  Jedná se o značenou trasu s pevně danými pravidly pro pohyb (jeden směr nebo  dva  směry). Nejedná se jen o vyznačení stezky v lese. K jeho vybudování musí být  vypracován podrobný projekt, který zaručí bezpečnost uživatelů a hlavně minimalizuje  erozní   škody,   které   by   výstavbou   mohly   vzniknout.   Projekt   je   vázán   na   nejrůznější  povolení a vyjímky projednávané s dotčenými stranami. „Náš lesní zákon je jedním z nejpřísnějších, bohužel především pro vlastníka  nebo správce, i pro toho, kdo v něm hospodaří. Myšlenka volného průchodu krajinou  obecně a lesy konkrétně je ošetřena lesním zákonem i např. zákazem oplocování lesních  pozemků z důvodů vlastnických (§ 32 odst. 7 zákona). Obecné užívání lesů je ošetřeno  v §   19  lesního   zákona.   Na  benevolentní,   bez   ohledu   na   vlastnictví   lesních   pozemků  volný přístup do lesů navazují v lesním právu jasně deklarované činnosti, které jsou  zakázány v § 20, a to především z důvodů ochrany lesních pozemků a na nich rostoucích  lesních porostů“, (35).  Podle § 20 zákona o lesích (Zákon 289/ 1995 Sb.; 53) je v lesích zakázáno mimo  lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Vlastník  lesa může povolit výjimku z tohoto zákazu uvedeného v odstavci 1 písmene j). Pokud by  touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka  lesa   orgán   státní   správy   lesů.   Zákon   dále   určuje   pravidla   pro   organizované   nebo  hromadné sportovní akce. Ty lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy  lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této  akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků,  způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode  dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm. g)  a j) a odstavce 4 nejsou dotčena.   19

Podle   Čacké   (35)   je   zásadním   nedostatkem   nestanovená   forma   udělování  výjimek. V lesích se značnou vlastnickou roztříštěností takřka nemůže nastat situace,  kdy pouze jeden z vlastníků udělí výjimku například ze zákazu rušit ticho a klid. Vždy  budou   narušena   práva   jiných   vlastníků   lesů.   Lesní   zákon   celkem   logicky   deklaruje  u nedodržení   většiny   zakázaných   činností   v   lese   možnost   uložení   sankce,   a   to   jak  u přestupků, tak u pokut v § 53, § 54 a § 55. Pro cyklisty v lesích lze tedy analogicky  odvodit, že se mohou pohybovat pouze po lesních cestách a vyznačených trasách. Volný  vstup do lesa dle ustanovení § 19 je vstupem pouze pro pěší. Základním předpokladem  při   vyznačování   cyklotras   nebo   budování   nových   stezek   je   souhlas   vlastníka   lesa.  Vhodnější   než   písemně   vyjádřený   souhlas   je   uzavření   občanskoprávní   dohody   mezi  vlastníkem lesa a subjektem, přičemž nesouhlas vlastníka lesa je třeba plně respektovat.  Při návrzích nových tras musí být dodržena ustanovení § 13 a § 14 lesního zákona a je  třeba postupovat v režimu územního rozhodnutí s předchozím souhlasem orgánu státní  správy   lesů   dle   ustanovení   §   14   odst.   2   lesního   zákona   a   souladu   se   schváleným  územním plánem konkrétní obce.  Lokalita leží v chráněné krajinné oblasti a proto je vázána dalšími předpisy, které  je   třeba   dodržovat.   Ve   zřizovacím   výnosu   CHKO   Jeseníky  (55)  je   uvedeno   několik  činností   souvisejících   s   výstavbou   singletracku,   které   jsou   možné   jen   se   souhlasem  orgánu státní ochrany přírody, a to měnit hranice lesního zemědělského fondu, odnímat  pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky (uvedeno v čl. 2, odstavec  1, písmeno e)) a užívat lesních a zemědělských pozemků k jiným účelům (písmeno f)  stejného odstavce). Singletrack by, na základě rozhodnutí stavebního úřadu v Rýmařově,  měl být vystavěn právě na žádosti O vydání rozhodnutí o změně využití území, která je  přílohou   k   vyhlášce   č.   503/2006   Sb. o   podrobnější   úpravě   územního   řízení  a veřejnoprávní smlouvy (54). Součástí této žádosti je závazné stanovisko dotčených  orgánů,  jedním   z   nich  je   Správa   CHKO.  Jejím   případným   souhlasem   bude   dodržen  zřizovací   výnos.   Dalším   bodem   výnosu,   který   se  odkazuje   na   souhlas   orgánu   státní  ochrany přírody, je bod j) kde je uveden zákaz umisťování informačních, reklamních  a jiných podobných zařízení vně intravilánu obcí. Tato skutečnost se vztahuje k nutnosti  přehledně označit stezku a umístit informační tabule i do míst, která by mohla sloužit  jako nástupní místa i mimo oficiální začátky jednotlivých úseků. Odstavec 2, 2. článku  20

stejného zřizovacího výnosu naopak poukazuje na skutečnost, že lesní hospodářství  lze  provádět   jen   se   zvýšeným   ohledem   na   vodohospodářskou   funkci   lesa,   zejména  vzhledem   k   vodárenskému   využití   podzemních   i   povrchových   vod,   se   zvýšeným  ohledem   na   klimatickou  a   rekreačně   turistickou  funkci   lesa   a   se  zvláštním   zřetelem  na jeho   ohrožení   průmyslovými   exhalacemi.   Tato   skutečnost   hovoří   pro   rozšiřování  turistických možností v oblasti a nahrává tak možnosti výstavby singletracku. Dalším legislativním problémem je odpovědnost. Činnost při výstavbě je možno  pojistit. Tento krok se jeví velice výhodným, pokud dojde ke zranění pracovníků nebo  poškození   strojů   používaných   při   práci.   Daleko   komplikovanější   problém   je  odpovědnost na stezce. Tu je nutno řešit formou jízdy na vlastní nebezpečí, kterou je  možno odkázat na platnou legislativu lesního zákona (53),  kde podle § 19 má každý  právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a  suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní  prostředí   a   dbát   pokynů   vlastníka,   popřípadě   nájemce   lesa   a   jeho   zaměstnanců.  Informační  cedule,  umístěné  při  nástupu na  stezku,  musí  však  tuto skutečnost jasně  zdůraznit.   Vlastník   pozemku,   kterým   jsou   Lesy   ČR,   si   také   vyhrazuje   právo,   aby  singletrack   mohl   uzavřít   z   důvodu   těžby.   Toto   opatření   je   nezbytné   pro   bezpečnost  návštěvníků. Vstup do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví je  klasifikován jako přestupek dle § 53 zákona o lesích. Je ovšem nutné na tuto skutečnost  přehledně upozornit na vstupních místech. Problém je také v tom, kdo takovéto varování  o   uzavření   stezky   z   důvodu   těžby   nebo   nepříznivých   klimatických   podmínek   včas  vyvěsí. Nejlepší variantou se jeví přenechání této zodpovědnosti zřizovateli stezky, to  znamená obci. Ta by měla být včas informována o plánované těžbě a nebo zhodnotit  nebezpečí klimatických podmínek. Nutností je také zbudování internetových stránek,  které nabídnou aktuální a včasnou informaci o situaci na singletracku.  Případné nedodržení lesního zákona ve smyslu ježdění mimo vyznačenou stezku,  popřípadě ježdění do porostu v době těžby, může být toto penalizováno orgánem státní  správy lesů jako přestupek dle stejného zákona a to do výše 5 000 Kč. Orgánem státní  správy lesů, který může ukládat pokuty je lesní stráž, která je při své činnosti oprávněna  zjistit   totožnost   osoby,   která   při   obecném   užívání   lesa   porušuje   ustanovení   zákona 

21

o lesích,   ukládat   a   vybírat   pokuty   za   přestupky,   předvést   bezodkladně   policejnímu  orgánu   osobu,   kterou   přistihne   při   přestupku,   nelze­li   jinak   zjistit   její   totožnost,  požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní  policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.  Obdobné   pravomoce   mají   strážci   ochrany   přírody.   Ty   jim   jsou   dány   zákonem  č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny  (50), konkrétně § 81, odst. 8. Podle něho  jsou   oprávněni   zjišťovat   totožnost   osob,   které   porušují   předpisy   na   ochranu   přírody,  ukládat   a   vybírat   blokové   pokuty   za   přestupky   na úseku   ochrany   přírody,   vstupovat  na cizí pozemky za podmínek stanovených v zákonu  č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a  krajiny, zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních  předpisů   o   ochraně   přírody   a   krajiny  a   odevzdat   ji   orgánu   Policie   České  republiky;  přistižené osoby jsou povinny uposlechnout, požadovat pomoc nebo součinnost orgánů  Policie   České   republiky,   popřípadě   obecní   policie,   pokud   nemohou   splnění   svých  povinností zajistit vlastními silami a prostředky. Zákazy   v   CHKO   se   týkají   především   zneškodňování   odpadů   mimo   místa  vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, táboření,  Zákaz pořádání soutěží na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa  vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody a stavební uzávěry se týkají první a  druhé zóny. Nejlépe je však každý krok konzultovat se Správou chráněné oblasti, aby se  předešlo sporným momentům, které by šly řešit kompromisem. Konzultace s majitelem  pozemku – Lesy ČR, s. p.   je samozřejmostí.

22

4. ZDŮVODNĚNÍ A CÍL PRÁCE Cílem  práce   je   navrhnout   stezku   pro   terénní   cyklistiku,   tzv.   singletrack  v katastrech obcí Malá Morávka a Karlov pod Pradědem. A navrhnout ji tak, aby se  řídila   všemi   protierozními   pravidly   a   nestala   se   velkou   erozní   strouhou,   která  ve skutečnosti   povrchu   spíše   uškodí,   než   aby   mu   pomohla.   Hlavním   potenciálem  existence stezky je odklon neukázněných cyklistů z porostu a z horského hřebene. Těm  nestačí lesní cesty a vyznačené trasy a spouštějí se do porostu, aby učinili svou jízdu  zajímavější. Toto chování je ovšem bezohledné, nebezpečné a v první řadě nezákonné.  Zákazy   zde   bohužel   nic   neřeší   a   tak   často   dochází   k   rozrušování   půdního   povrchu  a následné tvorbě erozních struktur.  Výstavbou singletracku, který by byl v souladu s nároky cyklistů a vyjádřeními  Lesů  ČR jako vlastníků pozemku a Správy CHKO Jeseníky, by došlo ke všeobecné  shodě všech zúčastněných stran. Investor (obec) spoléhá  na přínos  v podobě přílivu  turistů v letním období. Tento projekt by také mohl sloužit pro ostatní obce jako návod,  který by mohly použít pro výstavbu singletracku na svém katastrálním území. Je ovšem  nutno podotknout, že dokud nedojde k pevnému zakotvení pojmu singletracku v naší  legislativě, záleží z velké části na tom daném stavebním úřadu, zda stavbu povolí a nebo  ne, a také do jaké úrovně jej postaví. Práce má potom další užitek, a to osvěta pojmu  singletrack a příklad jeho možného řešení na daném území. Tradice turismu v Malé  Morávce je historicky velice bohatá. Oblast je plná rekreačních chat a zařízení, které  zažívají v letní sezóně menší útlum. Tato práce se nezaměřuje na to, jak turisty v létě  do Karlova  a Malé Morávky přitáhnout, ale spíše na to, jak chybějící mezeru v nabídce  využití prostoru zaplnit. Je logickým krokem k požadavku zákazníků. 

23

5. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ

5.1 Poloha Lokalita je situována v severovýchodní části České republiky, na úpatí hřebene  Jeseníků,   z   jeho   východní   strany.   Leží   v   Severomoravském   kraji   a   spadá   pod   obec  s rozšířenou působností Rýmařov. Zájmové území leží na dvou katastrálních územích –  Malá Morávka a Karlov pod Pradědem.  Od Olomouce je Malá Morávka vzdálena asi  65 km severním směrem. Z Bruntálu je to 14 km po silnici č. 450 směrem na západ.  Karlov je mladším bratrem Malé Morávky. Tvoří jej sevřené údolí kolem řeky Moravice,  které se táhne od východu na západ až k Velké kotlině. „Malá   Morávka   (německy   Klein   Mohrau)   je   obec   v   okrese   Bruntál,   ležící  po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, kterou zde tvoří řeka  Moravice,   jež   obcí   protéká.   Má   719   obyvatel   a   její   katastrální   území   má   rozlohu  6 158 ha. Ve slezské části obce se nacházejí Petrovy kameny i rozhledna a televizní  vysílač   na   vrcholu   Pradědu.   Obec   se   člení   na   2   části   (zároveň   katastrální   území   a  základní sídelní jednotky): Malá Morávka (leží ve Slezsku) a Karlov pod Pradědem (leží  na Moravě).“ (37)  Cyklisté v okolí Malé Morávky a Karlova využívají veřejné cesty v kombinaci  s lesními cestami. Z Rýmařova vede přes Malou Morávku do Karlovy Studánky značená  cyklotrasa č. 553, která vede po silnici 2. třídy č. 445. Do Karlova pod Pradědem zahýbá  z této silnice značená trasa č. 6077, která končí ve Staré Vsi u Rýmařova. Tato trasa vede  převážně   po   lesních   cestách.   Je   výborným   výchozím   bodem   pro   začátek   skutečné  terénní stezky. Oblast je protkaná turisticky značenými stezkami a proto lze předpokládat určité  odlehčení   stezky   od   pěších   návštěvníků,   kteří   možná   raději   zvolí   značenou   trasu  pro turisty   nežli   okruh   budovaný   primárně   k   cyklistickým   účelů.   Což   ovšem  neznamená, že jim je stezka uzavřena. Počítá se se smíšeným provozem, který s sebou  nese jistou dávku obezřetnosti a tolerance.

24

Obr 1: Mapa turistických a cyklotras v okolí Malé Morávky 25

V okolí lokality se najdou velice zajímavá místa, která stojí za to navštívit, a  která jistě zpříjemní pobyt návštěvníkům kraje. Z výchozího místa singletracku vede  modrá turistická značka přes Velkou kotlinu na Ovčárnu, dále po trase plánované terénní  stezky narazíme na žlutou značku, která překračuje hřeben a spouští se kolem Ovčárny  údolím Bílé Opavy až do Karlovy Studánky. Ta se nachází necelých 10 km po silnici  od Karlova   pod   Pradědem.   Naučná   stezka   Bílá   Opava   vede   po   žluté   turistické   trase  po dřevěných   lávkách   a   schodech   až   k   prameni   Bílé   Opavy   pod   chatou   Barborkou.  „Pro unikátní   přírodní   hodnoty   bylo   území   Bílé   Opavy   v   roce   1963   vyhlášeno  za samostatnou státní přírodní rezervaci, která se v roce 1991 spojením s pěti dalšími  státními   přírodními   rezervacemi   (Velká   a   Malá   kotlina,   Petrovy   kameny,   Vrchol  Praděda,   Divoký   důl)   součástí   národní   přírodní   rezervace   Praděd,“   (43).   Neméně  zajímavým   územím   je   naučná   stezka   Velkou   kotlinou.   „Pěší   stezka   v   NPR   Praděd  o délce 6km vede nejatraktivnějším botanickým územím CHKO Jeseníky evropského  významu.   Na   sedmi   zastaveních   je   prezentována   místní   unikátní   flóra   a   fauna,  vysvětleno   působení   anemoorografického   systému   na   biodiverzitu   a   geomorfologie  ledovcového karu.“ (39) Pohyb mimo naučnou stezku je přísně zakázán. Nevšední a  zajímavá   se   jeví   hornická   naučná   stezka   přímo   na   Javorovém   vrchu   nad   Malou  Morávkou,   která   je   dnes   v   návrhu.   Měla   by   se   zastavovat   u   nejvýznamnějších   štol,  důlních jam a komplexů na těžbu železné rudy. Pro adrenalinové nadšence je přímo  v nástupním místě singletracku lanové centrum, které je otevřeno od února do října.

5.2 Klimatické poměry Pohoří Hrubého Jeseníku,  leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Západní  hranice   kontinentálního   klimatu   se   zde   setkává   s   doznívajícími   vlivy   klimatu  atlantického. Vyznačuje se vysokou relativní vlhkostí a převládajícím západním větrným  prouděním, které přináší značné množství srážek. Podle "Klimatických oblastí Česko­ slovenska" (42) je horská část CHKO Jeseníky řazena k chladné oblasti, ostatní území  patří k mírně teplé oblasti.

26

Řešené území leží v chladné oblasti CH6. Podle charakteristik Quitta (42) je zde  léto velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období  dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně  chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky (K. Studánka, Ludvíkov, Vidly,  Kouty, oblast Skřítku, Ostružná, Ramzová). Tab. 2 Klimatické charakteristiky CH6 (42) Počet letních dnů Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (oC)

10­30 120­140 140­160 60­70 ­4 až ­5

14­15 Prům. teplota v červenci (oC) o 2­4 Prům. teplota v dubnu ( C) o 5­6 Prům. teplota v říjnu ( C) Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více 140­160 Srážkový úhrn ve veget. období v mm 600­700 Srážkový úhrn v zimním období v mm 400­500 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120­140 Počet dnů zamračených 150­160 Počet dnů jasných 40­50 Pro   území   CHKO  jsou   charakteristické   velké   klimatické   rozdíly   na   poměrně  krátké vzdálenosti, což úzce souvisí s velkými rozdíly v nadmořské výšce. Často bývá  počasí na obou stranách hlavního hřebene Hrubého Jeseníku zcela odlišné. Každoročně  se v Hrubém Jeseníku vyskytují inverze, kdy ve vyšších polohách je teplo a slunečno  zatímco v údolích a kotlinách jsou mlhy. Na některých lokalitách se výrazně uplatňuje  vliv mikro a mezoklimatu. V CHKO Jeseníky měří dlouhodobě meteorologické stanice  na Pradědu, Rejvíze, v Rýmařově a v Jeseníku, (36). Pro   názornou   ukázku   jsou   zde   uvedeny   hodnoty   dvou   nejbližších  meteorologických   stanic,   mezi   kterými   řešené   území   leží.   Rozdílnost   jejich   hodnot  ukazuje variabilitu území. Je třeba ovšem brát v úvahu, že Praděd  (1492m n. m.)  je  nejvyšší  vrchol pohoří  a proto jsou jeho hodnoty extrémní.  Od stanice v Rýmařově  (602m   n.   m.)   ho   dělí   890   výškových   metrů.   Letecká   vzdálenost   obou   stanic   je   cca  15 km. S využitím silniční sítě je z jedné stanice do druhé necelých 26 km. Průměrná  nadmořská výška zájmové oblasti je 867m n. m.

27

Tab. 3 Teplotní a srážkové hodnoty vybraných meteorologických stanic (36) Stanice Ø oC roční Ø oC leden  Ø oC červenec Roční úhrn srážek Rýmařov 5,8 ­4,7 15,9 842 mm Praděd 0,9 ­7,4 9,6 1 231 mm Na lokalitě převládá 5. a 6. lesní vegetační stupeň, okrajově ve vyšších partiích  zasahuje   7.   stupeň.   Toto   členění   může   také   napovědět   všelicos   o   klimatu   a   jeho  poměrech. Nejvíce nám však říká o původním složení lesních kultur, které by se na  území měly vyskytovat a půdách, které můžeme na území očekávat.

5.3 Geologie Regionální členění podle Večeři (45):  Soustava: Český masiv ­ krystalinikum a prevariské paleozoikum  Oblast: moravskoslezská oblast  Region: silezikum Lokalita Javorového vrchu je dobře geologicky zmapována, zejména proto, že se  na SV svahu Kopřivné nachází několik desítek šachet a štol, (45). Malá   Morávka   patří   mezi   nejrozsáhlejší   železnorudné   revíry,   těžené   hlavně  v 18.­   19.   stol.   Jsou   zde   zastoupeny   jak   povrchové   dobývky,   tak   rozsáhlé   důlní  komplexy. Nejzachovalejší pozůstatky po dolování jsou právě na svazích Javorového  vrchu. Ten je tvořen pestrým souborem hornin. Převládají různé typy na chlorit bohatých  fylitů,   křemen­živcových   fylitů   a   jemnozrnné   kvarcitické   horniny   jaspisového   typu  (skaliny) a čočkami kvarcitů a nečistých vápenců. Horniny jsou detailně provrásněny a  následně postiženy tektonikou a prokřemeněním. Při SZ okraji se vyskytují sporadicky  porfyroidy s indiciemi barevných kovů (důlní míra Barbora). Ložiska železných rud  v okolí   Malé   Morávky   jsou   součástí   východosudetské   provincie,   zahrnující  nejvýznamnější ložiska Jeseníků. Patří k exhalačně­sedimentárním rudám typu Lahn­  Dill s vazbou na bazický vulkanismus. Z části se na vzniku podílely i hydrotermální  roztoky, (46). 28

Večeřa   (45)   uvádí   geologickou   charakteristiku   Javorového   vrchu:   „Ložiskové  partie   jsou   tvořeny   páskovanými   jemně   zrnitými   magnetitovými   rudami,   místy   s  křemen­karbonátovou   hlušinou   nebo   litými   partiemi   hematitové   rudy   s   polohami  tmavošedých jaspilitů. Rudy jsou uloženy v zelených břidlicích vrbenské skupiny. Důl,  ve kterém je zimoviště netopýrů, je tvořen 4 patry, které jsou spojeny komíny. Vstup do  štoly je z propadliny 15 x 20 m a 10 m hluboké.“

29

Obr 2: Geologická mapa 30

5.4 Půdní poměry Na   většině  ploch   se  půdní   podmínky   v   lesních   porostech   odvíjejí  od půdotvorného substrátu, jen v menší míře se lesní půda nachází na úzkých aluviích  podél potoků. V nižších polohách, t.j. do 6 lvs se v závislosti na charakteru substrátu  a na   reliéfu   terénu   (množství   a   charakteru   svahovin)   vyvinula   mozaika   nasycených  a nenasycených hnědých půd ­ kambizemí, které jsou zastoupeny následujícími subtypy  a varietami, (41): „Na  živných  stanovištích převládají kambizemě mezotrofní.  Půda je převážně  středně   hluboká   až   hluboká,   písčitohlinitá   až   hlinito­písčitá,   tmavěji   zbarvená.  Příznivější je nasycenost sorpčního komplexu a sorpční kapacita. Formou nadložního  humusu je mullový moder. Poměrně příznivá je i biologická aktivita. Obsah skeletu  se pohybuje v rozmezí 20 ­ 40%, půda je čerstvě vlhká, občas vysychavá, půdní reakce  mírně kyselá. Na kyselých stanovištích převažují kambizemě oligotrofní až podzolované  ­ dystrické, převážně mělké až středně hluboké, hlinitopísčité až písčité, místy značně  skeletovité půdy. Formou nadložního humusu je morový moder až mor. Ostatní části  půdního profilu mají větší či menší stupeň podzolizace. Reakce je kyselá až silně kyselá,  sorpční kapacita malá. Jedná se o sorpčně nenasycené, ve svršku prosychavé půdy. Ve vyšších  polohách, tj. v 6. a částečně 7. lvs převládají horské hnědé půdy ­  kryptopodzoly.   Na   živných   stanovištích   kryptopodzoly   mezotrofní,   které   bývají  písčitohlinité,   středně   hluboké,   rezivě   okrově   hnědé   barvy,   středně   kyselé,   sorpční  komplex nenasycený. Na kyselých stanovištích kryptopodzoly oligotrofní, hlinitopísčité,  mělké až středně hluboké, značně skeletovité, světle rezavě okrové barvy, silně kyselé,  sorpční komplex výrazně nenasycený. Na   kamenitých  a   skalnatých   lokalitách   se   vyskytují   rankery,   kambizemě   a  kryptopodzoly   rankerové.   Na   vlhkých   stanovištích   a   po­dél   toků   ve   sníženinách  se nacházejí kambizemě a kryptopodzoly pseudoglejové, pseudogleje a gleje.“

31

5.5 Terénní podmínky Zájmové území se rozkládá na svazích Kopřivné na sever od intravilánu Karlova  pod Pradědem. Vrch je popisován více názvy. V některých mapových dílech nese název  Kopřivná, s tímto korespondují i turistické ukazatele, a v některých mapách je nazýván  Javorový. V této práci se objevují oba dva názvy, záleží na citovaném prameni nebo  mapovém díle. Sklony svahů se pohybují v rozmezí od 0 do 50%. Viz mapa sklonu umístěná  v přílohách. Lesní cesta, po níž trasa stoupá, je zařezaná do svahu, jehož hodnoty se na  některých   místech   jihovýchodního   úbočí   Kopřivné   pohybují   okolo   40%   spádového  sklonu.   Tyto   úseky   cesta   překonává   velmi   mírným   podélným   sklonem.   Naopak  na severovýchodním   úbočí,   kde   se   sklony   svahu   pohybují   okolo   20%,   stoupá   cesta  po spádnici až pod  vrchol Kopřivné, ten potom obchází mírnějším podélným sklonem. Východní varianta sestupné trasy se pohybuje po sklonech svahu kolem 20% a  mírnější. Jen ve dvou skalnatých místech překonává trasa sklon 30%. Východní trasa  byla   navržena   v   průměrném   podélném   sklonu   6,9%.   Některé   části   jsou   navrhovány  na 8% podélného sklonu, jiné překonávají složitější úseky svahu s nulovým sklonem.  U podélného sklonu je uváděn jen navrhovaný, který je mírně upravován a adaptován  na terén. Z důvodu eliminace eroze je třeba zbudovat malé terénní vlny, které zabrání  vodě nabrat rychlost a způsobit škody. Západní  varianta je  vedena v prudším  svahu. Sklon spádnice  se tu pohybuje  v rozmezí od 0 do 40%. Podélný profil trasy je zde mnohem zajímavější. První polovinu  trasy klesá průměrným sklonem 7,5% a pohybuje se po svahu se spádnicovým sklonem  kolem 20%. Druhou polovinu trasa překonává s průměrným sklonem 3,8% a to zejména  díky větším terénním vlnám a kratším stoupáním.  Stezka   stoupá   po   svahu   s   expozicí   na   západ   a   prochází   malými   plochami  otočenými   k   jihu.   Poté   překonává   hranici   hřebenu   a   až   pod   vrchol   Kopřivné   vede  po svahu   exponovaném   na   jihovýchod.   Posledních   720   metrů   stoupajícího   úseku   je  otočených na sever. Západní trasa singletracku je na svahu s rozmezí expozic ze západu  na jih. Východní úsek singletracku se točí kolem masivu Kopřivné a střídá postupně  32

expozici severní až východní za jihovýchodní až jižní. Hodnoty nadmořských výšek na území se pohybují od 720m n. m., na nástupním  místě v úrovni turistického ukazatele s názvem Karlov pod Pradědem, po 1014m n. m.,  v místě ukončení stoupající části a rozdvojení stezky. Trať tak překonává 294 výškových  metrů a má průměrnou nadmořskou výšku 867m n. m.

5.6 Ochrana území Celé   území   leží   v   chráněné   krajinné   oblasti   Jeseníky,   převážně   v   její   třetí   a  okrajově čtvrté zóně, která je vymezena v okolí intravilánu obce Karlov pod Pradědem.  Území také náleží do Ptačí oblasti Jeseníky. Tyto dvě chráněné území se navzájem téměř  překrývají. CHKO Jeseníky (40) Chráněná   krajinná   oblast   byla   zřízena   výnosem   ministerstva   kultury   ČSR  č.j. 9886/1969  z června roku 1969 (55). Na informačním serveru Správy chráněné krajinné oblasti  jsou charakterizovány  jednotlivé   zóny.   Třetí   zóna   CHKO   Jeseníky   svým   největším   plošným   zastoupením  představuje   jakousi   plošnou   výplň   CHKO   a   zahrnuje   člověkem   výrazně   pozměněné  ekosystémy,   lesy   s   nepřirozenou   druhovou   skladbou,   věkově   a   prostorově   málo  strukturované,   monokultury   a   většinu   nezastavěného   území   mimo   les.   I   zde   se  fragmentárně   vyskytují   přírodní   a   přírodě   blízké   biotopy,   které   jsou   zpravidla  podchycené jako biocentra či interakční prvky v rámci územního systému ekologické  stability.  Vymezení čtvrté zóny respektuje zastavěnou část jednotlivých sídelních útvarů  zpravidla   tak,   jak   jsou   v   katastrálních   mapách   vyznačené   původní   intravilány   obcí.  Na zemědělském půdním fondu ve IV. zóně je vhodné preferovat ekologické způsoby  hospodaření   a   usilovat   o   převedení   orných   půd   na   trvalé   travní   porosty.   Zajištění  „pasportizace“   významné   mimolesní   vzrostlé   zeleně   a   péče   o   ni   prostřednictvím  vlastníků   a   správců   pozemků   umožní   zachování   alespoň   minimální   druhové  33

rozmanitosti i v těchto partiích CHKO tak, aby bylo toto území odlišitelné od ostatní  „zvláště nechráněné“ krajiny.  Nejcennější segmenty v CHKO Jeseníky jsou chráněny v maloplošných zvláště  chráněných územích (MZCHÚ), ke kterým patří národní přírodní rezervace, národní  přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.  Natura 2000 (38) Na rozdíl od ochrany přírody v České republice soustava Natura 2000 chrání  druhy a stanoviště významné z evropského hlediska. Některé z druhů u nás jsou sice již  chráněny národní legislativou, jiné z evropsky významných druhů však doposud naší  zákonné ochraně nepodléhají, protože jsou na našem  území  poměrně hojné a široce  rozšířené. Další rozdíl mezi naším a evropským pojetím ochrany přírody je v tom, že  NATURA 2000 chrání kromě rostlinných a živočišných druhů také vybraná přírodní  stanoviště.   Znamená   to,   že   např.   přírodní   stanoviště   horské   papratkové   smrčiny   je  chráněno   nejen   proto,   že   se   v   něm   vyskytují   vzácné   druhy   rostlin   nebo   živočichů,  ale také proto, že jako ohrožený typ přírodního prostředí je významnou hodnotou samo  o sobě a má být zachováno pro příští generace.  Soustava Natura 2000 se skládá z území vyhlášených na základě dvou směrnic.  Směrnice   o   ptácích   (79/409/EHS)   a   směrnice   o   stanovištích   (92/43/EHS).   Podle  směrnice o ptácích se do soustavy Natura 2000 navrhují  ptačí oblasti, podle směrnice  o stanovištích evropsky významné lokality.  Cílem  soustavy  NATURA   2000 je  zachovat  biologickou rozmanitost  v rámci  celé   Evropské   unie   prostřednictvím   ochrany   vybraných   druhů   rostlin,   živočichů  a stanovišť,   které   jsou   nejvíce   ohroženy   lidskou   činností   nebo   patří   k   tomu  nejvzácnějšímu, co se na evropském kontinentě zachovalo.  Ptačí oblast (38) Ptačí oblast Jeseníky byla na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky navržena  podle směrnice o ptácích  pro  chřástala polního a jeřábka lesního. Tyto druhy splňují  v Jeseníkách kritéria výběru dle Evropské unie pro vyhlášení ptačí oblasti.

34

Na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se vyskytují také další druhy ptáků,  ohrožené v celoevropském měřítku a uvedené v příloze I. Směrnice o ptácích:  čáp černý, sýc rousný, včelojed lesní, sokol stěhovavý, tetřívek obecný, tetřev hlušec,  kulíšek nejmenší, žluna šedá, datel černý, lejsek malý, ťuhýk obecný.

5. 7 Turistika a rekreace (44) Rekreační krajinný celek Malá Morávka – Karlov byl vymezen územním plánem  velkého územního celku Jeseníky na základě územního uspořádání. Dosavadní vývoj  cestovního   ruchu   preferuje   pobytové   formy   rekreace   s   preferencí   rekreačních   aktivit  v zimním   období.   Dle   údajů   územního   plánu   velkého   územního   celku   Jeseníky,   se  rekreační zatíženost využitelných ploch pohybuje v rozmezí 0,9­1,9 osob/ha. Z možného  rekreačního   zatížení   je   pak   odvozena   lůžková   kapacita   v   jednotlivém   rekreačním  krajinném celku daná průměrnou hodnotou ukazatele poměru pasantů k ubytovaným 3:1  a to ve většině rekreačních center v CHKO Jeseníky, na ostatním území tj. předhůří  Hrubého Jeseníku v poměru cca 6:1. Pro možnost dalšího rozvoje rekreace a cestovního  ruchu   je   nezbytnost   stanovení   únosného   zatížení   území   těmito   aktivitami,  tj. kvantifikace   mezních   objemů   návštěvnosti   a   její   zakotvení   v územních   plánech  dle jednotlivých   sídelních   útvarů   v řešeném   rekreačním   krajinném   celku.   Směrná  jednodenní návštěvnost pro podoblast Hrubý Jeseník je odhadována na 92.000 osob. Trend stanovený územním plánem velkého územního celku Jeseníky je zaměřen  na rovnoměrnější rozložení lůžkového fondu, respektive jeho potencionálního přírůstku,  a to  s cílem v oblasti CHKO preferovat rozvoj hromadných forem cestovního ruchu  (penziony, menší hotely apod.), rozvoj individuální rekreace v CHKO Jeseníky zásadně  nepřipouštět a směrovat jej mimo chráněnou oblast. Ubytovací zařízení a vybavenost  cestovního  ruchu  je  směřována  do  sídelních jednotek,  které  tak  vytváří  síť středisek  cestovního ruchu se základní či vyšší vybaveností. Rekreační centra zimních aktivit jsou  soustředěna   v  hornaté  části   CHKOJ  a  jejich  rozvoj  sportovně  technické  vybavenosti  je limitován   přírodními   hodnotami   vyjádřenými   přípustnou   kapacitou   návštěvnosti.  Významnou prioritou je rozvoj lázeňství, který je v současnosti směrován do zvyšování  standardu těchto zařízení sloužících i cestovnímu ruchu. V oblasti to jsou lázně Karlova 

35

Studánka. Dosavadní   vývoj   v území   CHKO   Jeseníky   naznačuje,   že   v   oblasti   je   prostor  pro rozvoj všech forem cestovního ruchu a sportovních aktivit, ale nelze připustit často  prezentovaný názor, že je prioritou ekonomického rozvoje regionu. Prioritu CHKOJ je  třeba   spatřovat   v   přírodním   potenciálu   území,   ve   vodohospodářském   významu  a následně   v   hospodářském   využití   území   (zejména   lesní   a   zemědělské   výrobě),  kam spadá i podíl rekreace a cestovního ruchu. Podmínkou řízeného rozvoje cestovního  ruchu v regionu je zpracování „Generelu cestovního ruchu oblasti Jeseníku“ a koncepce  rekreační dopravy a dopravní obslužnosti v CHKO Jeseníky v návaznosti na sousední  regiony a významné aglomerace. Podíl Správy CHKO Jeseníky na cestovním ruchu v oblasti není zanedbatelný  a orientuje se zejména na provoz 6ti naučných stezek, provoz sezónních informačních  center, provoz informačně­regulačního systému CHKOJ a zajišťováním terénní služby  v NPR v letní sezóně. Rozsáhlá je činnost v péči o turistické stezky a jejich technickou  vybavenost, která je realizována v prostředků PPK MŽP. 

36

6. NEEDS a SWOT analýza

6.1 NEEDS­ Analýza potřeb cílových skupin Analýza   cílových   skupin   je   klíčovým   procesem   při   plánování   efektivní  propagace. Prvním krokem propagace je vlastní prezentace cílového produktu, v tomto  případě terénní stezky. Účinná propagace by měla být řízena marketingovými pravidly  se zaměřením na cílovou skupinu zákazníků a to v časopisech, na internetu a jiných  médiích. Druhý krokem propagace je kontakt se skupinou zákazníků a to spokojených  i nespokojených a navázání zpětné vazby, která umožňuje vylepšit projekt k většinové  spokojenosti. Kontakt může probíhat prostřednictvím webových stránek nebo dotazníku  přímo v místě singletracku. Zejména v prvních letech se jeví toto opatření jako velice  užitečné. Tento produkt zaujímá zatím v České republice čerstvé místo na trhu a proto  jsou   zpětné   vazby   důležitým   ukazatelem   spokojenosti   zákazníka.   A   jen   spokojený  zákazník se vrací a šíří pozitivní reklamu.  Analýza potřeb projektu stezky pro terénní cyklistiku: •

Vymezení   cílové   skupiny­  Zákazníky   jsou   aktivní   lidé   napříč   věkovým  spektrem, kteří mají zájem o poznávání krajiny Jesenického podhůří. Ať už  pomocí horského kola a nebo pěšky. Nepředpokládá se pouze zájem obyvatel  nejbližšího okolí, ale především  turistů a sezónních návštěvníků, pro které  nemusí   být   stezka   primárním   cílem   návštěvy   oblasti.   Samozřejmým  středobodem   cílové   skupiny   jsou   terénní   cyklisté,   kteří   kladou   důraz   na  techniku jízdy.

•

Velikost a popis struktury cílové skupiny­ Velikost cílové skupiny nelze tak  snadno   odhadnout.   Lze   předpokládat,   že   horské   terény   přitahují   terénní  cyklisty a proto jich zde můžeme najít větší koncentraci, ať už jen přechodnou  a nebo trvalou. Aktivních členů  ČeMBy je k začátku roku 2010 462 (48).  Tento   počet   můžeme   považovat   za   špičku   ledovce.   Na   slavnostní   otevření  terénního   chodníku   v   sousedních   Rychlebských   horách   přišlo   za   deštivého 

37

počasí kolem 200 cyklistů (47), což je počet složený z lidí, kteří vážili dalekou  cestu   jen   za   tímto   účelem,   a   z   místních   obyvatel,   které   tato   problematika  zajímá.   Toto   číslo   nám   může   dát   určitý   obraz   o   návštěvnosti   budovaného  singletracku. •

Vymezení   významných   podskupin   v   rámci   cílové   skupiny­  Cílovou  skupinou jsou specializovaní terénní cyklisté a turisté na návštěvě Jeseníků.  Významnou   podskupinou   jsou   jistě   cyklisté,   kteří   přijeli   do   Jeseníků  s prvotním záměrem návštěvy singletracku. Ti hledají ubytování a stravování  v jeho   blízkosti,   budou   šířit   reklamu   (pozitivní   nebo   negativní)   a   od   nich  se bude   odvíjet   hlavní   návštěvnost   singletracku.   Další   podskupinou   jsou  náhodní návštěvníci, kteří na singletrack z nějakého důvodu narazí náhodou  při návštěvě okolí. To mohou být pomístní a nebo vzdálenější turisté, důležité  je, že v případě zájmu mohou být velice přínosnou podskupinou z hlediska  propagace.   Další   podskupinou   jsou   místní   návštěvníci,   kteří   jsou   velice  důležití pro akce obnovy stezky po zimě a mnohé podobné, pro život stezky  důležité, dobrovolnické práce.

•

Vlastní definice potřeb cílové skupiny­  Zákazníci singletracku musejí být  informováni s co největší pečlivostí o dění na stezce, jako je průjezdnost, kdy  se stezka na začátku sezóny otevírá, kdy je naopak plánován poslední provoz,  uzávěrky během těžby nebo při nepřízni počasí. Dobré je informovat cyklisty  prostřednictvím   map   o   dalších   možnostech   pro   cyklisty,   o   jízdních   řádech  cyklobusů i o různých (nejen cyklistických) akcích v nejbližším okolí. Dále by  měl   zákazník   cítit   zázemí   v   podobě   servisu   a   půjčovně   kol,   různých  cyklistických zařízení, které začíná stojany na kola před restauracemi nebo  uzamykatelnými   „kolárnami“   v ubytovacích   prostorách.   Samozřejmostí   je  vhodně umístěné parkoviště pro auta.

•

Prokázání   zájmu   cílové   skupiny   o   terénní   stezku­  Nejlépe   zjistitelný  zpětnou vazbou při zahájení marketingové propagace, např. prostřednictvím  dotazníku na veletrzích věnovaných tématu nebo tam, kde již stezka funguje.  Průzkum zákazníka před investicí je logickým krokem. 

38

6.2 SWOT analýza místa a projektu Silné   stránky.   Stále   vzrůstající   obliba   terénního   ježdění   přináší   velkou   výhodu  v medializaci.   Takový   projekt   vzbudí   větší   zájem   o   lokalitu   a   vstoupí   do   povědomí  cyklistů   i   široké   veřejnosti.   Přitáhne   do   regionu   turisty.   Možnost   většího   využití  stávajících atrakcí jako je třeba lanové centrum v Karlově pod Pradědem. Výhodou je už  existující   provoz   cyklobusu,   který   jezdí   do   Malé   Morávky.   Eliminace   škod   erozí  působené dosavadním pojezdem cyklistů v porostu. Slabé   stránky.  Budování   poměrně   malého   areálu.   Nezkušenost   s výstavbou.   Možné  komplikace   v legislativní   oblasti   i   v realizaci.   Nedořešená   situace   kolem   organizace  v případě těžby na daném území a následná náprava singletracku poškozeného těžbou.  Otázka správcovství trasy a každosezónní údržby. Příležitosti.  Možnost   tvorby   pracovních   míst   spojených   s cyklistikou   (půjčovny   kol,  servisy,   informační   centra   pro   cyklistiku   v oblasti).   Podpora   malého   a   středního  podnikání.   Zdroj   informací   a   ukázka   pro   další   zájemce   a   tím   šíření   a   propagace  terénního ježdění v České republice. Rozšíření singletracku na větší areál. Spolupráce  s okolními obcemi pro tvorbu zajímavé cyklistické oblasti.  Hrozby.  V případě   nalákání   velkého   množství   lidí   bude   nutná   regulace   počtu   osob  na singletracku,   aby   se   zabránilo   zranění   nebo   přílišnému   hluku   v lese.   Případná  ignorace zákazu vjezdu mimo trasu. Při špatné realizaci možnost vzniku erozní strouhy.  Možnost i čtrnáctidenního uzavření, kvůli těžbě na obou větvích singletracku. Nutnost  informovanosti veřejnosti o těchto dějích.

Jistě najdeme spoustu důvodů proč singletrack na území Malé Morávky nestavět,  ale   je   zde   i   mnoho   dobrých   argumentů   pro   výstavbu.   Je   třeba   zvážit   investici   jako  takovou se všemi náklady i výnosy a to ekonomickými, ekologickými i společenskými. 

39

7. SPRÁVNÍ NÁLEŽITOSTI REALIZACE ZÁMĚRU Idea realizace  projektu  singletracku byla podpořena zájmem ze  strany vedení  obce   Malá   Morávka.   S   panem   starostou   Ondřejem   Holubem,   byly   projednávány  jednotlivé varianty singletracku. Na základě jeho znalostí okolí obce a zkušeností, byla  vybrána jedna nejschůdnější cílová varianta, která vznikla syntézou dvou návrhů. 

7.1 Stavební úřad Katastr obce Malá Morávka spadá pod působnost stavebního úřadu v Rýmařově,  kde byl záměr realizace projednáván s vedoucí odboru, paní Ing. Ivetou Pochylovou.  Ta si nechala záměr představit a rozhodla postupovat cestou podání žádosti   O vydání  rozhodnutí o změně využití území, která je přílohou č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. (54) Stavba nevyžaduje posouzení vlivu změny využití území na životní prostředí,  mělo by být dostačující vyjádření dotčených orgánů. A to zejména vyjádření Správy  CHKO   Jeseníky   a   potom   tzv.   Koordinované   stanovisko,   které   zahrnuje   vyjádření  příslušných   orgánů   na   úseku   ochrany   vod,   ochrany   ovzduší,   ochrany   zemědělského  půdního fondu, ochrany lesa, odpadového hospodářství, památkové péče a a dopravy  na pozemních komunikacích. Toto koordinované stanovisko vydává stavební úřad.

40

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Městský úřad Rýmařov Odbor stavební úřad Náměstí Míru 230/1 795 01 Rýmařov V ......................................... dne ........................

Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ VYUŽITÍ ÚZEMÍ podle ustanovení §86 ve spojení s §80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování  a   stavebním  řádu   (stavební   zákon)   a   §4   vyhlášky  č.   503/2006   Sb.,   o   podrobnější  úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. ČÁST A. I. Žadatel o fyzická osoba jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu  o fyzická osoba podnikající ­ podání souvisí s její podnikatelskou činností jméno,   příjmení,   druh   podnikání,   identifikační  číslo,   adresa   zapsaná   v   obchodním  rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci (popř. jiná adresa pro doručování) o právnická osoba název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj, adresa sídla, osoba  oprávněná jednat jménem právnické osoby Obec Malá Morávka, IČ 00296201, Malá Morávka č.p. 55, 793 36  Malá Morávka Žádá­li o vydání rozhodnutí více žadatelů, jsou údaje obsažené v bodě  I. připojené  v samostatné příloze: o ano  o ne Žadatel jedná: o samostatně o je zastoupen: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého  pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): …......................................................................................................................................

41

II. Základní údaje o dotčeném území Navržené pozemky, jichž se změna využití území týká: obec Katastrální území Parcelní č. Druh pozemku podle  katastru nemovitostí Malá Morávka

Karlov pod Pradědem

709/1

komunikace

Malá Morávka

Karlov pod Pradědem

709/2

komunikace

Malá Morávka

Karlov pod Pradědem

463/2

trvalý travní porost

Malá Morávka

Karlov pod Pradědem

685/2

koryto vodního toku

Malá Morávka

Malá Morávka

1396/1

lesní pozemek

Malá Morávka

Malá Morávka

1353/3

ostatní plocha

Malá Morávka

Malá Morávka

1396/31

lesní pozemek

Malá Morávka

Malá Morávka

1396/34

lesní pozemek

Malá Morávka

Malá Morávka

1396/35

lesní pozemek

Malá Morávka

Malá Morávka

1396/33

lesní pozemek

Malá Morávka

Malá Morávka

1310

lesní pozemek

Malá Morávka

Malá Morávka

1453/1

komunikace

Malá Morávka

Malá Morávka

1396/32

lesní pozemek

Malá Morávka

Karlov pod Pradědem

651

silnice

Navrhuje­li   se   změna   využití   území   na   více   pozemcích,   žadatel   připojuje   údaje  obsažené v bodě II. v samostatné příloze:  o ano  o ne III. Účastníci, kteří mají vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich Pozemek parc. č.: ….............. , katastrální území: ….......................... Stavba ­ identifikace podle katastru nemovitostí:   Vlastník: o právnická osoba název nebo obchodní firma, identifikační číslo nebo obdobný údaj, adresa sídla, osoba  oprávněná jednat jménem právnické osoby Navrhuje­li se změna využítí území na více pozemcích, žadatelé připojují údaje  obsažené v bodě III. v samostatné příloze:  o ano  o ne

42

IV. Účastníci, kteří mají jiná věcná práva k pozemkům a stavbám na nich Pozemek parc. č.: ......................................................, katastrální území: ..................... Stavba ­ identifikace podle katastru nemovitostí:  Druh práva: (např. věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo) ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... Oprávněný: jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého  pobytu / adresa sídla (popř. jiná adresa pro doručování): ........................................................................................................................................... ........................................................................................................ .................................. Navrhuje­li se změna využití na více pozemcích, u nichž jsou jiná věcná práva,  žadatelé připojují údaje obsažené v bodě IV. v samostatné příloze:  o ano  o ne V. Údaje o současném stavu využívání dotčených pozemků a stavbách na nich Dnes jsou pozemky v převážné většině určeny k plnění funkcí lesa na  rozsáhlém chráněném území. VI. Základní údaje o dotčeném území Druh, důvody a způsob provedení zamýšlených změn využití území: Situace z hlediska hospodářského se na území nebude měnit, pozemky budou  dále sloužit svému účelu, dojde jen k terénní úpravě, která nebude doprovázena  kácením vzrostlých stromů a která by měla vést ke zlepšení situace z hlediska  poškozování terénu cyklisty. VII. Posouzení vlivu změny využití území na životní prostředí o změna využití území nevyžaduje posouzení jejích vlivů na životní prostředí: o na změnu využití území se nevztahuje zák. č. 100/2001 Sb. ani §45h a 45i  zák. č.114/1992 Sb. o vyjádření příslušného úřadu, kterým se konstatuje, že změna využití území  nepodléhá posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. o stanovisko orgánu ochrany přírody, kterým tento orgán vyloučil významný vliv  na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti o závěr zjišťovacího řízení, kterým se stanoví, že změna využití území nemůže  mít významný vliv na životní prostředí o změna využití území vyžaduje posouzení jejích vlivů na životní prostředí: o změna využití území byla posouzena před podáním žádosti o vydání  rozhodnutí – žadatel doloží stanovisko příslušného úřadu k posouzení vlivů provedení  záměru na životní prostředí o změna využití území bude posouzena souběžně s územním řízením ­ žadatel  předloží současně posudek a dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí

43

VIII.Seznam dalších účastníků řízení (neuvedených v bodě I. a III.) Jméno, příjmení / název nebo obchodní firma, zástupce; místo trvalého pobytu / adresa  sídla (popř. jiná adresa pro doručování): ........................................................................................................................................... .................................................................................................................... ...................... Je­li počet dalších účastníků větší, žadatel připojuje údaje obsažené v bodě VIII. v  samostatné příloze: o ano  o ne .......................................................... podpis žadatele nebo jeho zástupce (Obec Malá Morávka + razítko)

ČÁST B. Požadované přílohy k žádosti: o   1.   Doklad   prokazující   vlastnické   právo   žadatele   nebo   doklad   o   právu  založeném smlouvou provést změnu využití pozemků; tyto doklady se připojují,  nelze­li tato práva ověřit v katastru nemovitostí. o   2.   Souhlas   vlastníka   pozemku   /   stavby   (v   případě,   že   je   odlišný  od žadatele),   kterého   se   změna   využití   týká,   daný   na   podkladě  dokumentace,  obsahující   identifikaci   pozemku   /   stavby   a   záměru   žadatele,   doložený   jeho  ověřeným podpisem s připojeným situačním výkresem. o 3. Plná moc v případě zastupování, není­li udělena plná moc pro více řízení,  popř. plná moc do protokolu. o  4.   Kopie  katastrální   mapy  a   situační   výkres   současného  stavu  území  v měřítku katastrální mapy včetně  parcelních  čísel, se zakreslením požadované  změny využití území, s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností  od hranic pozemku a sousedních staveb o  5.   U   zvláště  rozsáhlých   změn  využití   území   se   doklad   uvedený   v   bodě  4  doplní   zákresem   požadované  změny  na  mapovém   podkladu  v  měřítku  1:10  000  až  1:50 000. o 6. Dokumentace stavby podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb. o 7. Stanovisko nebo vyjádření dotčeného orgánu nebo příslušného úřadu nebo  závěr   zjišťovacího  řízení,   že   stavba   /její   změna   nevyžaduje   posouzení   jejích   vlivů  na životní prostředí. o 8. Stanovisko příslušného úřadu k posouzení  vlivů  provedení záměru  na životní prostředí, bylo­li vydáno. o   9.   Posudek   a   dokumentace   vlivů  záměru   na   životní   prostředí,   bude­li  posouzení probíhat v rámci územního řízení. o   10.   Závazná   stanoviska   dotčených   orgánů,   popř.   jejich   rozhodnutí  opatřená doložkou právní moci, která žadatel připojuje k žádosti v případě, že  byla vydána:

44

o   samostatně  o   jsou   připojeny   v   dokladové  části   dokumentace,   s   uvedením  příslušného orgánu, č.j. a data vydání, a to na úseku: o ochrany přírody a krajiny Správa CHKOJ, Šumperská 93, Jeseník o ochrany vod Koordinované stanovisko o ochrany ovzduší Koordinované stanovisko o ochrany zemědělského půdního fondu Koordinované stanovisko o ochrany lesa  Koordinované stanovisko o ochrany ložisek nerostných surovin  o odpadového hospodářství Koordinované stanovisko o ochrany veřejného zdraví  o veterinární péče  o památkové péče Koordinované stanovisko o dopravy na pozemních komunikacích Koordinované stanovisko o dopravy drážní  o dopravy letecké o dopravy vodní  o energetiky  o využívání jaderné energie a ionizujícího záření  o elektronických komunikací  o obrany státu . o bezpečnosti státu o civilní ochrany o požární ochrany  o   11.   Stanoviska   vlastníků  veřejné   dopravní   a   technické   infrastruktury  k možnosti   a   způsobu   napojení,   vyznačená   na   situačním   výkrese,   které   žadatel  připojuje k žádosti: o   samostatně  sou   připojeny   v   dokladové  části   dokumentace,   s   uvedením  příslušného vlastníka, č.j. a data vydání, a to na úseku: o elektřiny  o plynu  o vody  o kanalizace  o rozvodu tepla o elektronických komunikací o dopravy o ostatní  o 12. Vyjádření účastníků řízení vč. obce, pokud byla získána před zahájením  řízení, příp. sdělení, že byli vyrozuměni o podání žádosti. o 13. Samostatné přílohy s uvedením údajů: o žadatelů (bod I. žádosti) o navržených pozemků (bod II. žádosti) o vlastnických a jiných práv (bod III. a IV. žádosti) o dalších účastníků řízení (bod VIII. Žádosti)

45

Příloha k žádosti:  Údaje obsažené v bodě III. Účastníci, kteří mají vlastnická práva k pozemkům a  stavbám na nich

Číslo  parcely 709/1 709/2 463/2 685/2 1396/1 1353/3 1396/31 1396/34 1396/35 1396/33 1310 1453/1 1396/32 651

Katastrální území Karlov pod Pradědem Karlov pod Pradědem Karlov pod Pradědem Karlov pod Pradědem Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Malá Morávka Karlov pod Pradědem

Druh pozemku komunikace komunikace trvalý travní porost koryto vodního toku lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek komunikace lesní pozemek silnice

Vlastník Obec Malá Morávka Obec Malá Morávka Obec Malá Morávka ČR (LČR) ČR (LČR) Obec Malá Morávka ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) Moravskoslezský kraj

Soupis vlastníků:  Obec Malá Morávka, IČ 00296201, Malá Morávka č.p. 55, 793 36  Malá Morávka Lesy ČR, státní podnik, IČ 42196451, Přemyslova 1106, 501 68  Hradec Králové Moravskoslezský kraj, IČ 70890692, 28. října 117, 702 18 Ostrava

46

7.2 Vlastníci pozemků Pozemky,   které   nejsou   ve   vlastnictví   obce   vlastní   stát   v   zastoupení   státního  podniku Lesy ČR. Se zástupci Lesů ČR, s. p. bylo jednáno na začátku září roku 2009.  Konkrétním   zástupcem   byl   Ing.   Pavel   Kozdoň,   za   revír   Mnichov   v   lesní   správě  Karlovice.  Jednání   mělo   informační   charakter   a   soustředilo   se   na   eventuální   možnost  výstavby  singletracku.   Byly   projednávány   připomínky   z   hlediska   organizace   těžby   a  následné opravy stezky po těžebním zásahu. Problém spočívá v to, že plocha zasahuje  do dvou správních územních celků Lesů ČR, což komplikuje synchronizaci těžby tak,  aby byla stezka průjezdná vždy alespoň v jedné větvi.  Pan Ing. Kozdoň chtěl počkat se svým předběžným vyjádřením až  po vyjádření  Správy CHKO a po zanesení situace singletracku do porostní mapy. Žádost porostní  mapy byla podána na podzim roku 2009, avšak do dnešního dne jí nebylo vyhověno  a proto jednání s vlastníkem pozemků ustrnulo na mrtvém bodě.

7.3 Ochrana přírody Jednání se zástupci Správy CHKO Jeseníky proběhlo také na začátku září 2009  v Jeseníku. U jednání byl přítomen zástupce obce Malá Morávka, pan Ondřej Holub,  a projektantka,   dále   vedoucí   správy   pan   Ing.   Jan   Halfar   a   Mgr,   Jakub   Černoch   za  stavební činnost a sportovní aktivity na území CHKO.  Jednání proběhlo velice úspěšně, s tím, že by předběžnému písemnému vyjádření  k možnosti výstavby nemělo nic bránit. Bylo konstatováno, že se lokalita nachází ve 3.  a 4. zóně ochrany a v porostu, který není z hlediska ochrany natolik důležitý, aby musel  projekt omezovat. Dále byla projednávána otázka zákazu vjezdu cyklistů na poslední  úsek   trasy,   který   je   využíván   pro   stoupání   singletracku.   Zákaz   je   v   těchto   místech  umístěn proto, že dále na této trase již není možnost odbočení ze žluté značky a jediná  cesta pro cyklistu vede na horský hřeben, kde je to nežádoucí. V případě výstavby by  byla   zákazová   značka   posunuta   až   k   místu   rozdvojení   singletracku,   ve   směru  k pokračování žluté turistické trasy na Ovčárnu.

47

8. NÁVRH ŘEŠENÍ

8.1 Průvodní zpráva A. Identifikace stavby Název stavby:

Rekreační stezka pro terénní cyklistiku

Základní charakteristika stavby a její účel: Úpravou terénu vzniklá stezka pro terénní cyklistiku, v katastru obce Malá  Morávka. Vznikne tak úzká nezpevněná stezka vedená porostem, která bude bezpečná  z hlediska eroze. Jméno a příjmení projektanta:

Bc. Kateřina Víchová

Kontaktní adresa projektanta:

Dr. E. Beneše 27, 79201 Bruntál

Investor:

Obec Malá Morávka

Datum vzniku projektu: 

září 2009

B. Údaje o umístění stavby Kraj:

Moravskoslezský

Obec s r. p.:

Rýmařov

Katastrální území:

Malá Morávka, Karlov pod Pradědem

Místní pojmenování:

Svahy Kopřivné/ Javorového vrchu 

C. Údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o druhu pozemku a  o majetkoprávních vztazích Stezka vede ve své stoupající části po lesních cestách a po značené turistické  trase. Ty jsou využity ke správě a lesnímu hospodaření. Klesající úseky trasy vedou  různě starým porostem, po pozemcích určených k plnění funkce lesa. 

48

Malá   část   ve   spodní   části   okruhu   je   vedena   po   obecní   silnici   se   smíšeným  motorovým provozem. Pro civilní automobily končí na konci Karlova pod Pradědem  na autobusové točně.  V tabulce č. 4 je uveden soupis dotčených parcel s vlastníky, druhem pozemku  podle katastru nemovitostí, katastrální území, kde daný pozemek leží a způsob ochrany  na jednotlivých parcelách.

Tab. 4 Informace o dotčených parcelách Číslo  Vlastník Způsob ochrany parcely rozsáhlé  709/1 Obec Malá Morávka chráněné území 709/2 Obec Malá Morávka rozsáhlé  chráněné území 463/2

Obec Malá Morávka

RCHÚ, ZPF

685/2

ČR (LČR)

1396/1 1353/3 1396/31 1396/34 1396/35 1396/33 1310 1453/1

ČR (LČR) Obec Malá Morávka ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR) ČR (LČR)

rozsáhlé  chráněné území RCHÚ, PUPFL RCHÚ RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL RCHÚ, PUPFL rozsáhlé  chráněné území RCHÚ, PUPFL RCHÚ

1396/32 ČR (LČR) 651 Moravskoslezský  kraj

49

Druh pozemku Katastrální  území Karlov pod  komunikace Pradědem komunikace Karlov pod  Pradědem trvalý travní  Karlov pod  porost Pradědem koryto  Karlov pod  vodního toku Pradědem lesní pozemek Malá Morávka ostatní plocha Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka lesní pozemek Malá Morávka komunikace Malá Morávka lesní pozemek silnice

Malá Morávka Karlov pod  Pradědem

8.2 Souhrnná technická zpráva A. Obecné údaje Charakter stezky: okružní stezka se dvěma variantami sestupu  Výchozí bod: parkoviště u lanového centra, naproti restauračnímu zařízení U Bohouše Celková délka navržené trasy: 

10 700­ 11 980m (podle zvoleného klesání)

Využití stávajících cest a stezek: 

5 430m

Klesání VÝCHODní variantou: 

5 270m

celková délka východní varianty:  Klesání ZÁPADní variantou:  celková délka západní varianty: 

10 700m 6 550m 11 980m

Šířka v koruně:

1, 5m

Průměrný příčný sklon:

5%

Minimální příčný sklon:

3%

Singletrack je navrhován jako okruh, který kombinuje stávající lesní síť s nově  projektovanými   přírodě   blízkými   cestami.   Celý   okruh   má   společný   stoupavý   úsek  a potom dva klesající, které budou rozlišeny barevně podle obtížnosti. Výchozí místo je  parkoviště u lanového centra, naproti restaurace U Bohouše. Toto místo dává cyklistům  prostor na přípravu, kde nebudou překážet v provozu. Nejnižší bod trasy se nachází v nadmořské výšce 720m a nejvyšší je ve výšce  1014m   n.   m.   Těchto   294   výškových   metrů   zdolává   trasa   po   již   fungujících   trasách  v délce 5430m s průměrným sklonem 5,5%. Stoupající úsek vede z parkoviště po modré a zelené turistické trase až k rozcestí  Karlov,   Moravice.   Odtud   potom   pokračuje   dále   po   zelené   běžkařské   trase,   po   lesní  úvozové  cestě  k turistické křižovatce  Pod  Vápenou, kde  opouští  zelenou  a odbočuje  na žlutou turistickou trasu. Ta je prozatím na odbočce do lesa označena Správou CHKO  Jeseníky jako zakázaná pro cyklisty. Tento problém byl úspěšně projednán se Správou.  Po žluté značce cesta pokračuje až k rozcestníku Skály pod Kopřivnou, kde je navržena 

50

křižovatka singletracku. Z bodu   pod   Kopřivnou   se   lze   rozhodnout   pro   jednu   či   druhou   sjezdovou  variantu. Jedna se stáčí na východní stranu kopce a druhá na západní. Rozdíl je plánován  především   v technické   náročnosti.   Varianty   budou   označeny   barvami   jako  na sjezdovkách (červená a modrá).  Při navrhování tras byla dodržena zásada 8% podélného sklonu. Trasa se vyhýbá  základním   negativním   bodům,   jako   jsou   skalní   útvary.   I   při   eliminaci   největších  překážek, se   při terénním průzkumu objevila některá náročnější místa, která budou  řešena místní úpravou povrchu trasy a nebo zbudováním lávek.

B. Mechanická odolnost a stabilita Stavba by měla být dostatečně mechanicky odolná. Udusáním posypu na rostlém  terénu by nemělo docházet k velkému sedání a tvarování stezky v podélném sklonu  zajistí  odolnost  proti  mechanickým vlivům  vody.  Je ovšem  nutné  trasu před  každou  sezónou   projít   a   zjistit   poškození   mrazem,   sněhem,   popřípadě   padlými   větvemi   či  stromy.   Stabilita   mostků   a   lávek   je   odvislá   od   použitého   materiálu   a   na   provedení  návrhu. Nepřekonávají však dlouhé pasáže a proto by měla být jejich stabilita podstatně  předimenzována.

 

C. Ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání Vstup na stezku je na vlastní nebezpečí. Doporučenou ne­li povinnou výbavou  každého cyklisty je přilba a chrániče.  Dobrý stav a technické vybavení kola by mělo být  samozřejmostí.  Za předpokladu dodržení všech pravidel stanovených na singletracku, by životní  prostředí nemělo být nikterak zasaženo. Hluk je při dopravě na kole zanedbatelný.  Z hlediska   bezpečnosti   i   přehlednosti   byla   zvolena   jednosměrná   varianta.  Cyklisté   se   nebudou   potkávat   v zatáčkách   a   úzkých   místech,   kde   by   mohlo   dojít  ke kolizi. Pro všechny skupiny uživatelů, zvláště pak pro terénní cyklisty, jsou lesní  cesty umožňující hospodářský provoz vhodnější pro pohyb směrem do kopce. V tomto  51

směru umožňují nabírat v terénu výšku pro uživatele příjemným způsobem. V opačném  směru   naopak   umožňují   nabrat   příliš   velkou   rychlost   a   mohou   vyvolat   nežádoucí  uživatelský konflikt. 

D. Inženýrské stavby (objekty) Odvodnění  území  a koruny tělesa  je dáno  hlavně sklonovými poměry stezky  a doplňujícími   objekty   jako   jsou   lávky   přes   nejvíce   potenciálně   zavodněná   místa  a kamenné zpevnění v některých úsecích. MOSTEK Potřeba   výstavby   mostu   vzniká,   když   navrhovaná   trasa   překračuje   Moravici.  Stávající   lávka   je   v   neuspokojivém   stavu   a   nemohla   by   sloužit   pro   jízdu   na   kole.  Variantou překonání Moravice byl i brod, který v těchto místech kdysi fungoval. Voda  zde za běžného stavu dosahuje hloubky kolem 15­ 20cm. Ale v případě většího pohybu  cyklistů, by mohlo dojít k narušení dna, proto byla zvolena varianta mostku. Stávající lávka má kolmou světlou výšku 1,5m a je vyhovující, proto je mostek  také navržen na tuto výšku. Volná šířka je 1,5m.  LÁVKA KOLEM SKALISEK Skaliska ve východní variantě singletracku jsou strmá a kameny by se musely  vyplňovat   spoustou   materiálu,   proto   byla   zvolena   varianta   lávky,   která   je   šetrnější  k prostředí. Lávka má stejnou šířku jako singletrack­ 1,5m a z větší části je položena  na rostlé   skále   a   podepřena   podpěrami.   Jde   jen   o   bezpečnostní   prvek,   který   zaručí  snadnější průjezd na stezce.  DŘEVĚNÝ CHODNÍK PŘES MÍSTA SE ZVÝŠENÝM ODTOKEM Chodník je podobné konstrukce jako je lávka kolem skalisek. Je opřen o terén  a má za úkol ochránit tato místa před půdním poškozením, ke kterým by mohlo dojít  po větším dešti, kdy jsou více nasáklá vodou než ostatní místa a spádování by nemuselo  stačit. Všechny objekty jsou ze dřeva, materiál odkorněná kulatina jehličnanu doplněna  52

o nehoblované řezivo. Rozměry a detaily ve výkresové části.

53

8.3 Zásady výstavby Pro definování zásad pro výstavbu a navrhování singletracku, bylo postupováno  podle   metodiky   IMBA,   převzatou   a   přeloženou   do   českého   jazyka   Tomášem  Kvasničkou, ČeMBA (13). „Stezka   musí  být  navržena   tak,  aby  splývala   s terénem  a  zapadala  do  okolní  krajiny.   Zároveň   se   musí   při   návrhu   respektovat   důležité   protierozní   zásady,   které  zaručují,   že   voda   z povrchu   cesty   odteče   v krátkém   čase,   aniž   by   povrch   poškodila  a nebude   se   na   cestě   zdržovat.   Dvěma   hlavními   hledisky   udržitelnosti   jsou   vhodné  umístění cesty v terénu a povaha příčného a podélného sklonu, jenž zabraňuje erozi.  Všichni   uživatelé   rozrušují   povrch   cesty,   a   to   hlavně   pokud   se   pohybují   v prudších  sklonech. Cílem tvorby ekologicky udržitelné rekreační cesty je znemožnit soustředěný  odtok vody, jemuž by cesta sloužila jako koryto. Místo toho se snaží o rozptýlený odtok  vody. Platí, že voda, která nabere cestou na síle a rychlosti, nadělá více škod než jakákoli  skupina uživatelů. Cesty je proto třeba navrhovat tak, aby rozptýlený odtok umožňovaly,  a tím se minimalizovala jejich eroze. Udržitelný podélný sklon minimalizuje negativní  vlivy vody a uživatelů cesty. Má se řídit zásadou poloviny a zásadou 10%.“ (13) A. Zásada poloviny (13) Stopa   cesty   by   neměla   mít   větší   podélný   sklon,   než   je   polovina   sklonu  svahu/spádnice,   kterou   cesta   traverzuje.   Při   zobrazení   na   mapě   svírá   taková   cesta  s vrstevnicemi uhel větší než 45˚. Voda po této spádnicové cestě stéká dolů podélně  tělesem cesty místo toho, aby tekla napříč přes něj. Toto pravidlo má důležité omezení.  Říkáme mu zásada 10%. I pokud sklon cesty splňuje zásadu poloviny, cesta může být  pro rekreační provoz příliš prudká. Lze navrhovat krátké prudší úseky, ale maximální  sklon by neměl přesáhnout 15%. Konečný sklon je odvislý od řady faktorů, mezi jinými  na únosnosti půdy, srážkách, způsobu, kterým je cesta vedena, a na počtu uživatelů.  Na holé   skále   lze   zásadu   poloviny   porušit,   sklon   cesty   může   být   větší.   Úseky   se  zeminou mezi skalami je však často nutné zpevnit, aby se zabránilo erozi.

54

B. Zásada 10% (13) Aby byla cesta udržitelná, celkový podélný sklon cesty by měl být max. 10%.  Je možné na menších úsecích navrhnout i sklon do 15%, ale úseky by měly být krátké  a přizpůsobené.   Navrhujeme   stezku   s   průměrným   8%   sklonem,   což   nám   umožní  variabilitu při náhlé překážce.  „Dobře   postavená   cesta   vede   mírnými   podélnými   sklony,   je   mírně   příčně  odkloněná. Obsahuje krátké a relativně časté protisvahy a terénní vlny. Když se cesta  vine svahem, každé mírné vytočení do stran způsobí terénní vlnu – krátké převrácení  podélného   sklonu,   které   napomáhá   vodě   unikat   z   tělesa   cesty.   Vrstevnicová   cesta  v příkrém svahu může vyžadovat převrácení sklonu každých 5 až  15 m v závislosti  na typu půdy a na úhrnných srážkách. Čím příkřejší je podélný sklon cesty, tím častější  by změny sklonu měly být. Bez pravidelné údržby ztratí postupem času každá cesta  příčný   odklon.   Protisvahy   vytvořené   převrácením   podélného   sklonu   se   pak   stávají  důležitým prvkem ochrany proti erozi.“ (13) Tyto terénní vlny se v návrhu neobjevují. Je postaven tak, aby řídící čára měnila  často směr v prudších terénech. Řídící čára splňuje výše položená kritéria pro výstavbu,  terénní vlny je ovšem třeba dělat až při vytyčování v porostu. Nemožnost zakreslení je  dána rozestupem vrstevnic 1m a hlavně postavením vzrostlých stromů v ose řídící čáry.  Podle   nich   se   trasa   bude   uhýbat   jednou   do   prava,   podruhé   doleva   a   dá   za   vznik  potřebným terénní vlnám. C. Práce na stezce Práce   začínají   vyčištěním   povrchu   vytyčené   stezky   a   jejího   okolí   od   starých  větví,  listí, náletu  (dřeviny do 3m  výšky). Všechen  materiál tento materiál  je nutno  odstranit a uspořádat na hromady dál od stezky. Z důvodu viditelnosti a bezpečnosti se  musí vyvětvit všechny stromy do vzdálenosti 4 metrů od stezky a výšky 2,5 metrů.  Stezka   z   větší   části   prochází   vzrostlým   porostem   převážně   jehličnatých   dřevin,   což  eliminuje   vyvětvování.   Následuje   odkopání   organického   materiálu,   tzv.   hrabanky.  Stezka se odkopává až na kamenný podklad nebo na minerální půdu. Menší kořeny se  odstraní, zůstávají pouze kotevní kořeny, které se obloží kameny, aby nedošlo k jejich  55

poškození.   Dalším   krokem   je   úprava   podkladu.   Prohlubně   vzniklé   např.   vývraty   se  zasypávají materiálem získaným z výkopů. Poslední fáze je povrchová úprava, kdy se  nerovnosti přesypávají minerální půdou, či drobným štěrkem a stezka se mírně příčně  vyspáduje, aby na ní nezůstávala stát voda. Vše se nakonec udusá vibrační deskou.

8.4 Výkresová část Výkresová část se skládá ze dvou větších celků. Map vytvořených v programu  GIS GRASS aplikováním modulů na digitální model terénu vytvořený z vrstevnicových  dat ZABAGED. Data byla získána na základě žádosti o poskytnutí dat k diplomové  práci. Mapové výstupy obsahují mapu kontextu s okolím, ze které je patrné napojení  nově vzniklého singletracku na turisticky značené trasy a na cyklotrasy v okolí. Další  mapou je mapa odtoku na území, ze které jsou patrné místa soustředěného odtoku, které  je nutno překlenout lávkou a nebo kamenitou úpravou. Posledním mapovým výstupem  je mapa sklonu území. Dalším celkem grafických výstupů jsou rysy dělány v programu AutoCad. Rysy  obsahují přehlednou situaci s vyznačením jednotlivých úseků na trase, katastrální mapu  zájmového   území,   podélné   řezy   jednotlivých   úseků   a   vzorové   příčné   řezy   a   detaily  jednotlivých objektů na trase. Digitální katastrální mapa byla získána prostřednictvím  kanceláře starosty, který poslal žádost o uvolnění materiálu do společnosti DIGIS, spol.  s. r. o., která dostala zakázku od obce na mapové podklady dvou dotčených katastrů. 

56

9. DISKUZE A ZÁVĚR

Prvotním důvodem ke zbudování stezky je stále se zvětšující poptávka terénních  cyklistů   po   místech   vhodných   k   ježdění   a   stávající   situace,   kdy   cyklisté   vjíždějí  do porostu a hledají si nové stezky nevhodným způsobem. Výstavba singletracku by tak  měla být vhodným řešením, kdy budou cyklisté usměrněni na erozně bezpečnou trasu,  která jim nabídne dostatek prostoru pro jejich požadavky k ježdění. Výstavba je jistě  přínosná i pro obec a pro její ekonomiku, proto o ni také obec Malá Morávka projevila  zájem jako investor.  Existence stezky s sebou však nese i otázky vhodné k diskuzi. Obava revírníků,  že na území přivede nové cyklistické nadšence a těm nebude vystavěná stezka stačit,  ba naopak jim ukáže nová místa, ze kterých se mohou pustit do porostu, je bohužel  na místě. V tomto bodě nezbývá než apelovat na jejich slušnost a na tzv. kodex terénního  cyklisty, který by jako správní sportovci měli dodržovat. Poptávka po jízdě v terénu je  natolik významná, že ji nelze přejít úvahou, zda by nestačilo vyznačit v lese více tras  po stávajících cestách. Právě toto „řešení“ by, dle mého názoru, přivedlo do porostu více  cyklistů.   Je   pravda,   že   výstavba   jednoúčelových   stezek   a   tras   je   na   první   pohled  neekonomická, a proto je vhodné nabídnout trasu k užívání i pěším uživatelům. Druhý  pohled na ekonomiku stezky naznačuje její výhodu oproti „devastaci“ porostu, kterému  se na tomto území snažíme zabránit. Další otázkou je sezónnost stezky. Ta s sebou nese  plus i minus. Pozitivním bodem je možnost přílivu určitého množství turistů, kteří by,  s jistou nadsázkou, mohli zaplnit prázdné místo po lyžařích ze zimní sezóny. Mínusem  je dlouhá zima a relativně krátké léto na této lokalitě. I když je nástup léta v posledních  letech velice brzký a zimy mírnější, nelze tento úkaz brát jako standart. Může také dojít  k situaci, kdy bude stezka v důsledku sněhových podmínek nepřístupná do konce května  a bude se uzavírat v září. Nutností jsou také revize a menší opravy po každé zimě. Je zde  riziko, že se trasa bude muset místně opravovat i po plánované nebo nahodilé těžbě. Tyto  opravy   jsou   v   kompetenci   zřizovatele   a   budou   se   na   ně   muset   vyčlenit   každoroční  náklady. 57

Je   tedy   možno   říci   výstavbě   ano,   ale   za   přísných   podmínek,   které   je   nutné  dodržovat   pro   správnou   funkčnost   stezky,   minimalizaci   možných   negativních   vlivů  a bezpečí návštěvníků. Pravidla lze shrnout do několika hesel: směr jízdy, tolerance,  respekt a dodržování zákazů a příkazů, ochranné pomůcky cyklisty.  Výsledkem této práce jsou grafické výstupy, které dokumentují projekt návrhu  rekreační   stezky   pro   terénní   cyklistiku   na   katastru   obcí   Malá   Morávka   a   Karlov  pod Pradědem.   Stezka   je   navržena   podle   metodiky   mezinárodní   mountainbikové  asociace a respektuje místní terénní podmínky.

58

10. SUMMARY   The primary reason for building the singletrack is constantly growing demand  for place for mountain bikes. This nature protect area is unfortunately goal location of  some „black“ cyclist. Situation when cyclists entering the stands and looking for a new  trails is inappropriate. Construction of the singletrack could be a good solution of this  problem.   The   singletrack   give   them   place   for   riding,   which   will   be   under   erosion  control. Construction could bring a benefit for the village economy. The major of the  village is having interest to invest to the singletrack project. But there are still some topics concerning appropriation of singletrack to discus.  Forest man are afraid, that the project will bring more new cyclists. And in case, that  they wouldn't respect the rules, it will have more devastating effect for the area. We have  to   appeal   to   their   decency   and   the   mountain   biker   codex.   It   is   necessary   to   follow  the given rules.  Another issue is the seasonality of trails. There are some different points of view.  A positive point is the possibility of a growing numbers of tourists during the summer  season. Negative aspect of this seasonality is a long winter and relatively short summer  in this area. Although the summer start quit soon and first snow come late in recent  years, this phenomen can not be taken as standard. It may also be a situation where the  trail will be open only from end of May to September. Also the need of revision and  minor repairs after every winter. These repairs are the responsible for an annual cost.  

There are many good reasons for building the trail, but visitors must remember 

and respect strict conditions for their own good. The rules can be summarized in a few  slogans:  the direction of ride, tolerance,  respect and observance  of prohibitions  and  orders, protective equipment of riders.  

The   graphical   outputs   are   a   result   of   this   work.   The   singletrack  is   designed 

according to International Mountain bike Associations methodism and with respects  of the local terrain conditions. 

59

11. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Citace v kapitole 2. Problematika terénní cyklistiky 1/ ANDERSON, D. We Heart Slovenia. Singletrack: mountain bike magazine [online].  November   2008,   45,   [cit.   2010­03­31].   Dostupné   z:  . 2/ Australian Mountain Bike Trails. Singletracks : bike the net [online]. 2010 [cit. 2010­ 04­10].     Dostupné   z   WWW:   . 3/ Canada Creek Mountain Bike Trail. Singltrek : bike the net [online]. 2010 [cit. 2010­ 03­31].  Dostupné z: . 4/  Canada.  IMBA : Internation Mountain Bicycling Association  [online]. 2009­12­16  [cit. 2010­03­31].  Dostupné z: . 5/  Cyklopojmy,   druhy   cykloturistické   dopravy   a   tras.  Cyklistika   Krnov  [online].   19.  dubna   2008   [cit.   2010­03­26].     Dostupné   z   :  . 6/  Cyklostezky na území ČR.  Cyklotoulky.cz  [online]. 07. 03. 2010, [cit. 2010­03­25].  Dostupné   z:   . 7/ Cykloznačení. Klub českých turistů [online]. 2005­ 2009 [cit. 2010­03­26]. Dostupné  z: . 8/  DRAHNÝ,   R.   Hřebačka:   Chceme   najít   prostor   pro   terénní   cyklisty.  Econnect:   zpravodajství,   tiskové   zprávy  [online].   12.   2.   2010   [cit.   2010­03­25].   Dostupné   z:  . 9/ Glossary of Biking Terms and Slang. BicycleSource.com [online]. 2010 [cit. 2010­03­ 28].  Dostupné z: . 60

10/ Greenways. Nadace Partnerství [online]. nedatováno [cit. 2010­03­28].  Dostupné z:  . 11/  IMBA History ­ A Chronology. IMBA : Internation Mountain Bicycling Association  [online].   2009­12­16   [cit.   2010­03­31].     Dostupné   z:  . 12/  Kde   se   vzaly.  Rychlebské   stezky  [online].   2009   [cit.   2010­03­30].   Dostupné   z:  . 13/  KVASNIČKA, T.  Singltrek: Rekreační stezky pro terénní cyklistiku.  [online]. 3. 1.  2008   [cit.   2010­03­12].   Dostupné   z:   . 14/  LENOCH, J.  Lesní hospodářství Spojeného království Velké Británie a Severního   Irska  [online]. Brno: Mendlova univerzita v Brně, LDF, Ústav   lesnické a dřevařské  ekonomiky   a   politiky,   2008.       Dostupné   z:  . Seminární práce. 15/ Ministerstvo dopravy ČR. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR [online].  Leden   2005   [cit.   2010­03­26].   Dostupné   z:  . ISBN 80­86502­11­2. 16/  Morocco – High Atlas Singletrack.  Cycle Active  [online]. 2009, 26. 3. 2010 [cit.  2010­03­31].     Dostupné   z:   . 17/ Mountain Bike Holidays ­ Peru, Ecuador, Brazil. Saddle Skedaddle [online]. 2008,  2010­03­30   [cit.   2010­03­30].     Dostupné   z:  .  18/ Mountain Bike Holidays – Portugal. Saddle Skedaddle [online]. 2008 [cit. 2010­03­ 13].   Dostupné   z:  . 61

19/   Mountain bike trails.  mtbonline: Mountain Biking and Mountain Bikes for Africa  [online].   2006­   2009   [cit.   2010­03­31].     Dostupné   z:  . South Africa. 20/  Mountain   Biking.  Field   Skills  [online].   2009   [cit.   2010­04­01].   Dostupné   z:  . 21/  O ČeMBě. Česká mountainbiková asociace [online]. 2008, 27. 01. 2010 [cit. 2010­ 03­11].  Dostupné z: . 22/ Otázky na ČeMBu. Česká mountainbiková asociace [online]. 2008­2009 [cit. 2010­ 03­11].  Dostupné z: . 23/  ŘIČÁŘ, L.  Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR.  [online]. 2001  [cit. 2010­03­28].  Dostupné z: . 24/  Singletrack Mountain Bike Trails.  Singletracks : bike the net  [online]. 2010 [cit.  2010­03­24].   Dostupné z: . 25/ Single track (mountain biking). Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 11 June  2009,   14   January   2010   [cit.   2010­03­23].   Dostupné   z:  .   St. Petersburg  (Florida) : Wikipedia Foundation. 26/  Singltrek pod Smrkem  [online]. 23. listopad 2009 [cit. 2010­03­10]. Dostupné  z:  . 27/  SLAVÍK, P. Terénní cyklisté v lese ­ Škodná, nebo příležitost? .  Lesnická práce :  Časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2008, 87, 8, [cit. 2010­03­29]. Dostupný z:  . 28/ South Island, North Island. SingleTrack New Zealand [online]. 2007 [cit. 2010­04­ 05].     Dostupné   z:   .

62

29/ SPARKS, J. Tirolean Trails : Mountain Biking in Austria [online]. Sep 17, 2007, [cit.  2010­03­11].   Dostupné   z:   .  Suite101.com 30/ ŠIŠÁK, L. Význam lesa pro veřejnost a úloha lesníka. Lesnická práce: Časopis pro  lesnickou   vědu   a   praxi  [online].   1999,   roč.   78,   č.   9   [cit.   2010­03­12].   Dostupné   z:  . 31/  Trails.  Israel   Bike   Trails  [online].   2010   [cit.   2010­04­01].   Dostupné   z:  . 32/ VAN ABEL, M. IMBA: Sjednocujeme hnutí terénních cyklistů [online]. 2009, [cit.  2010­03­25].   Dostupné   z:   .   Prezentace  ke stažení z 27.5. 33/  Welcome   to   the   Singletrack   Trail   Guide.  Singletrack:   mountain   bike   magazine  [online].   2010,   [cit.   2010­03­10].   Dostupné   z:  . 34/ What is a greenway? Greenways Inc. [online]. 2007 [cit. 2010­03­28]. Dostupné z:  . Durham, North Carolina.

Citace v kapitole 3. Legislativní stránka terénní cyklistiky 35/  ČACKÁ, J. Rekreační využití lesa : Právní mantinely z hlediska zákona o lesích.  Lesnická práce: Časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2008, 87, 8, [cit. 2010­03­ 30]. Dostupný z: .

Citace v kapitole 5. Zájmové území 36/ Klimatické poměry. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 2010­04­01].  Dostupné z:  . 37/ Malá Morávka. Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 26. 3. 2010 [cit. 2010­04­ 10]. Dostupné z z: . St.  Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation. 38/  Natura   2000.  CHKO   Jeseníky  [online].   2010   [cit.   2010­04­02].     Dostupné   z:  .

63

39/ NS Velká kotlina. CHKO Jeseníky: Naučné stezky [online]. 2008 [cit. 2010­04­04].  Dostupné   z:   . 40/  Ochrana přírody.  CHKO  Jeseníky  [online].  2010 [cit.  2010­04­02].   Dostupné  z:  . 41/  Půdní   poměry.  CHKO   Jeseníky  [online].   2010   [cit.   2010­04­01].     Dostupné   z:  .

42/ QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. 1:500 000. Brno: Geografický ústav  ČSAV, 1971. Mapové dílo. 43/ Romantickým údolím Bílé Opavy. CHKO Jeseníky [online]. 2010 [cit. 2010­04­04].  Dostupné z: . 44/ Sport, turistika, rekreace. CHKO Jeseníky [online]. [cit. 2010­04­05].  Dostupné z:  . 45/ VEČEŘA, J. Malá Morávka ­ Javorový vrch. [online]. 15.10.1993 [cit. 2010­04­01].  Dostupné z: .  Informační  portál České geologické služby. 46/ VEČEŘA, J.; VEČEŘOVÁ, V. Malá Morávka ­­ Javorový vrch : hornická naučná   stezka. Vyd. 1. Praha 1 : Česká geologická služba, 2007. Brožura. ISBN 978­80­7075­ 696­6.

Citace v kapitole 6. NEEDS a SWOT analýza 47/ HORNÍK, P. Zpráva z otevření Rychlebských stezek 12.září 2009. [online]. 2009 [cit.  2010­04­10].   Dostupné   z:   . 48/  SLAVÍK, P.  Počet členů ČeMBy na začátku roku 2010.  [online]. 8. 2. 2010 [cit.  2010­04­02]. Dostupné z: .

Legislativa: 50/ Česká republika. 114/ 1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.  1992, 28, 114, s. 666­ 692. Dostupné z: . 51/  Česká republika. 183/ 2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební   zákon).    2006,   63,   183,   s.   2226­2290.   Dostupné   z:  64

. 52/ Česká republika. 254/ 2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).   2001,   98,   254,   s.   5617­   5667.   Dostupné   z:  . 53/  Česká republika.  289/ 1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů   (lesní   zákon).  1995,   76,   s.   3946­   3967.   Dostupné   z:  . 54/ Česká republika. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní  smlouvy   a   územního   opatření.  2006,   163,   503,   s.   6962­7011.   Dostupný   také   z:  . ISSN 1211­1244. 55/  ČSSR.  Výnos č. 9886/69­II/2 ze dne 19. června 1969 o zřízení chráněné krajinné  oblasti „Jeseníky“, okres Bruntál a Šumperk, kraj Severomoravský.  1969. Dostupné z:  .

65

12. SEZNAM PŘÍLOH Mapy Mapa kontextu s okolím Mapa odtokových poměrů Mapa sklonových poměrů

Výkresy Situace Katastrální mapa zájmového území Podélné profily Vzorové příčné řezy Objekty na singletracku

Fotodokumentace

66

13. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tab. 1 Terén cyklotras podle výzkumu CDV (2001) Tab. 2 Klimatické charakteristiky CH6 (42) Tab. 3 Teplotní a srážkové hodnoty vybraných meteorologických stanic (36) Tab. 4 Informace o dotčených parcelách Obr. 1 Mapa turistických a cyklotras v okolí Malé Morávky Obr. 2 Geologická mapa

67