MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2011
Bc. TOMÁŠ PLHÁK
Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Návrh a vyhodnocení malého pilařského provozu v Závisti u Velkého Meziříčí Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Karel Janák, CSc.
Vypracoval: Bc. Tomáš Plhák Brno 2011
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh a vyhodnocení malého pilařského provozu v Závisti u Velkého Meziříčí zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne: ................................
podpis studenta: ……………………
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Ing. Karlu Janákovi, CSc. za cenné rady a pomoc při tvorbě této práce. Dále bych chtěl poděkovat Pavlu Jurkovi za poskytnutou pomoc a informace pro zpracování této práce. Díky patří také všem profesorům za předané znalosti v průběhu studia, rodině a přátelům, kteří mi byli oporou během studia.
ABSTRAKT
Název diplomové práce:
Návrh a vyhodnocení malého pilařského provozu v Závisti u Velkého Meziříčí
Autor:
Bc. Tomáš Plhák
Diplomová práce je zaměřena na návrh malého pilařského provozu. Hlavním cílem práce je vytvořit návrhy variantních řešení technologie výroby, které budou vycházet ze současného stavu objektu a z požadavků investora. Zastoupení jednotlivých druhů dřevin ve zpracovávané surovině vychází z provedené analýzy současného objemu prodeje řeziva. Součástí diplomové práce je ekonomické vyhodnocení jednotlivých variantních řešení zamýšleného projektu z hlediska nákladů, výnosů a návratnosti investice. Na základě tohoto hodnocení bude doporučena vhodná investiční varianta.
Klíčová slova:
pilařský provoz, technologické operace, zpracování dřeva, návratnost investice, pilařské výrobky
This dissertation concentrates on proposal for opening of small sawmill production plan. The main objective is to prepare proposal of different options for production technology, which will take in consideration current state of the plant and investors requirements. The representation of different types of raw material is derived from the analysis of current sales volumes. Moreover, this dissertation also includes economical evaluation of each individual options for this project concentrating on cost, revenue and return of investment. Based on this evaluation will be recommended appropriate investment option.
Key words:
sawmill operations, technological operations, wood processing, return on investment, sawmill products
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 11 3 METODIKA PRÁCE .................................................................................................. 12 4 VLASTNÍ ŘEŠENÍ ..................................................................................................... 13 4.1 Požadavky investora.............................................................................................. 13 4.2 Charakteristika provozu ........................................................................................ 14 4.2.1 Charakteristika současného provozu .............................................................. 14 4.3 Analýza současného objemu prodeje .................................................................... 17 4.4 Návrh variantních řešení ....................................................................................... 22 4.4.1 Sklad výřezů a sklad denní zásoby................................................................. 22 4.4.1.1 Vykládka.................................................................................................. 23 4.4.1.2 Přejímka ................................................................................................... 23 4.4.1.3 Třídění výřezů.......................................................................................... 23 4.4.1.4 Ochrana výřezů ........................................................................................ 23 4.4.1.5 Skladování suroviny ................................................................................ 23 4.4.2 Pilnice ............................................................................................................. 24 4.4.2.1 První varianta........................................................................................... 25 4.4.2.2 Druhá varianta.......................................................................................... 26 4.4.2.3 Třetí varianta............................................................................................ 28 4.4.3 Sušárna ........................................................................................................... 29 4.4.3.1 Technické parametry sušárny .................................................................. 31 4.4.3.2 Rozměry sušárny...................................................................................... 32 4.4.3.3 Objem a rozměry hráně............................................................................ 32 4.4.3.4 Stanovení doby sušení ............................................................................. 32 4.5 Kapacitní výpočty ................................................................................................. 34 4.5.1 Výpočet kapacity skladu výřezů a skladu denní zásoby ................................ 34 4.5.2 Výpočet doby pořezu a využití sušárny.......................................................... 35 4.6 Návrh stavebních úprav......................................................................................... 37 4.7 Ekonomické hodnocení......................................................................................... 39 4.7.1 Kalkulace finančních nákladů stavebních úprav ............................................ 39 4.7.2 Kalkulace pořizovacích nákladů jednotlivých variant ................................... 42 4.7.3 Kalkulace provozních nákladů jednotlivých variant ...................................... 44
4.7.4 Stanovení předpokládaných výnosů ............................................................... 47 4.7.5 Hodnocení ekonomické efektivnosti investice............................................... 49 5 DISKUSE..................................................................................................................... 54 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 55 7 SUMMARY................................................................................................................. 56 8 LITERATURA ............................................................................................................ 57 9 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 58
SEZNAM TABULEK Tab.1 Přehled roku 2009 Tab.2 Zastoupení nejprodávanějších druhů dřevin Tab.3 Přehled roku 2010 Tab.4 Zastoupení nejprodávanějších druhů dřevin Tab.5 Průměrné ceny sušeného truhlářského řeziva Tab.6 Čas sušení (dřevina SM, BO, JD), výsledný opravný součinitel 1,02 Tab.7 Čas sušení (dřevina BK), výsledný opravný součinitel 1,21 Tab.8 Čas sušení (dřevina DB), výsledný opravný součinitel 1,33 Tab.9 Finanční náklady stavebních prací skladu výřezů a skladu denní zásoby Tab.10 Finanční náklady stavebních prací budovy Tab.11 Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy Tab.12 Náklady na pořízení varianty 1 Tab.13 Náklady na pořízení varianty 2 Tab.14 Náklady na pořízení varianty 3 Tab.15 Průměrné ceny kulatiny (v Kč/m3 bez DPH) ve II.pololetí 2010 Tab.16 Náklady na nákup suroviny, dopravu a sušení Tab.17 Roční náklady na provoz varianty 1 Tab.18 Roční náklady na provoz varianty 2 Tab.19 Roční náklady na provoz varianty 3 Tab.20 Celkové roční náklady na provoz Tab.21 Celkové roční výnosy z prodeje řeziva varianta 1 Tab.22 Celkové roční výnosy z prodeje řeziva varianta 2 Tab.23 Celkové roční výnosy z prodeje řeziva a přířezů varianta 3 Tab.24 Investiční náklady Tab.25 Provozní náklady projektu Tab.26 Doba úhrady Tab.27 Diskontovaná doba úhrady
Tab.28 Index ziskovosti
1 ÚVOD Areál zmíněného provozu se nachází v obci Závist, která leží asi 7 km západně od Velkého Meziříčí. V minulosti objekt sloužil jako zemědělská stavba pro chov drůbeže a později prasat, který zde trval od roku 1959 do roku 2002 a v následujících letech nebyl areál využíván. To vedlo k tomu, aby zde v roce 2005 společnost JEWA export-import s.r.o. začala realizovat prvotní záměr vybudovat v nevyužitém objektu obchodní sklad, který bude sloužit jako prodejní místo nakoupeného vysušeného truhlářského řeziva. Za tímto účelem byla v části objektu provedena řada potřebných stavebních a terénních úprav vedoucích ke změně původního určení objektu a částečné modernizaci prostor určených pro provoz skladu řeziva. V roce 2006 projekt dospěl k úspěšnému zahájení zkušebního provozu. V dané situaci však nebyly dostatečné zkušenosti a nebyl znám požadovaný sortiment ani objem řeziva, které bude poptáváno. Do získání významného a širšího okruhu klientely byla provozní doba odvislá na předchozí telefonické domluvě, zpravidla jeden den v týdnu. Tato situace se změnila již následující rok, kdy došlo k přijmutí prvního zaměstnance a provozní doba již byla pět dní v týdnu. Od tohoto okamžiku došlo k dalšímu rozšíření klientely a výraznějšímu seznámení se s požadavky odběratelů. V současnosti je hlavním obchodovaným sortimentem především vysušené truhlářské řezivo. Mezi nabízené druhy dřevin patří z jehličnatých smrk, borovice, modřín a z listnatých buk, dub, jilm, javor, jasan, akát, olše, topol, lípa, bříza, ořech a třešeň. Jako doplňující sortimenty, které tvoří zhruba 10% objemu prodeje, jsou zvoleny obkladové a podlahové palubky a střešní latě. Na podzim roku 2010 došlo k osamostatnění se a provozovatelem obchodního skladu se stalo sdružení podnikatelů J+B Lignum. Investičním záměrem sdružení, je vybudovat zde malý pilařský provoz, sušárnu řeziva a novou vstupní halu, v níž by bylo umístěno schodiště zajišťující zpřístupnění prvního nadzemního podlaží administrativní budovy, které je v současnosti kvůli této skutečnosti bez využití. V tomto podlaží se uvažuje s vybudováním nového administrativního zázemí.
9
Prostor pro vybudování pilařského provozu bude získán demolicí části stávajícího objektu, který je ve špatném technickém stavu. Zmíněnou problematikou se zabývá tato diplomová práce.
Obr.1 Satelitní snímek areálu skladu řeziva v Závisti
10
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je vypracování projektu, podle kterého by se v blízké době realizoval záměr vybudovat v části objektu současného skladu řeziva malý pilařský provoz. Je třeba, aby tato práce obsahovala variantní řešení, která poslouží jako podklad pro rozhodování se o druhu a rozsahu investice a současně by měla mít charakter uceleného přehledu potřebných částí investice, podle kterého by se případně vyhotovovala prováděcí projektová dokumentace pro realizaci investičního záměru. Prvotním cílem je vypracovat jednotlivé variantní návrhy technologického řešení, posoudit jejich přínosy a stanovit výrobní možnosti z pohledu přidané hodnoty na konečném produktu a ekonomiku provozu. Hlavní kritérium pro výběr vhodné varianty pro realizaci pilařského provozu bude analýza nákladů vynaložených na výstavbu a vybavení pilnice a výnosů, které budou plynout z uskutečňované výrobní činnosti. V návaznosti na zjištěné výsledky hodnocení bude doporučena vhodná varianta.
11
3 METODIKA PRÁCE Pro zpracování diplomové práce byl zvolen následující metodický postup skládající se z těchto bodů: -
zjištění požadavků investora
-
charakteristika současného stavu provozu a jeho analýza s ohledem na realizaci investice
-
analýza současného objemu prodeje řeziva
-
návrh variantních řešení technologie výroby
-
kapacitní výpočty
-
přehled navrhovaných stavebních úprav
-
ekonomické hodnocení variantních řešení z hlediska technologického vybavení a stavebních úprav provozu
-
hodnocení a doporučení variantních řešení
-
závěr
12
4 VLASTNÍ ŘEŠENÍ V této kapitole budou podrobně rozebrány jednotlivé faktory ovlivňující výsledný návrh řešení zamýšleného malého pilařského provozu. Samotný proces projektování pilařského provozu je souborem několika požadavků, mezi které patří například organizace provozu, manipulace s materiálem, technologické vybavení a v neposlední řadě také splnění legislativních předpisů, na základě kterých se zpracovává projektová dokumentace. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se pro návrh nabízí několik možných řešení v závislosti na technologickém vybavení provozu a proto je nutné vypracovat více variant, na základě kterých bude probíhat konečné rozhodování o plánované investici. Požadavky investora a současný technický stav objektu se staly východiskem pro návrh vlastního řešení malého pilařského provozu.
4.1 Požadavky investora Investorem zadané požadavky lze charakterizovat jako stručné a výstižné, a proto v nich po hlubší analýze můžeme objevit mnoho potřebných informací. Můžeme je rozdělit do dvou skupin, z nichž první skupina vychází ze stávajícího stavu objektu a je zaměřená na provedení stavebních prací nutných pro vybudování nového typu provozu. Protože problematika řešení stavebního provedení není hlavním předmětem diplomové práce, nebude dále detailněji řešena. Přesto však jsou stavební práce započteny v hodnocení finanční náročnosti jednotlivých variant. Požadavky na provedení stavebních prací: •
demolice skladu (3) v přední části stavby a na jejím místě umístit sušárnu řeziva, vybudovat pilnici, kotelnu, vstupní halu a schodiště do podkroví
•
rekonstrukce prvního nadzemního podlaží administrativní budovy (2), (vybudování kancelářských prostor, WC a kuchyňky)
13
Druhá skupina požadavků již blíže specifikuje charakter zamýšleného pilařského provozu a udává i požadavek na strojní vybavení a kapacitu a typ sušárny. Požadavky na pilařský provoz: •
pořez kulatiny na ostro
•
smíšený sortiment (výřezy délky 3-5 m)
•
jakostní třídy pilařské kulatiny II, III A a III B
•
min. průměr výřezů 20 cm (v k.)
•
max. průměr výřezů 52 cm (v k.)
•
denní objem zpracované kulatiny do 5 m3
•
jednosměnný provoz
•
zásobování pilnice automobily (odvozní soupravy)
Strojní vybavení: •
pásová pila CTR 520 + (fy PILOUS)
Další vybavení: •
Dvou komorová konvekční sušárna o celkové kapacitě 30 m3 (10 m3 + 20 m3)
4.2 Charakteristika provozu 4.2.1 Charakteristika současného provozu Za stěžejní úkol v dané situaci je považováno seznámení se se současnou organizační strukturou v daném areálu. Pro navrhované varianty je důležité dobře znát stav objektu a současnou organizaci provozu z hlediska toku materiálu, jeho množství a tedy potřeb pro manipulační a skladovací plochy, aby nedošlo k vytvoření nevyhovujícího projektu. Je však nutné mít na paměti to, že i když v současných podmínkách něco funguje tak jak má, bude tomu tak i po určitém zásahu do organizační struktury. V současné době je provoz skladu řeziva následující. Příjezd k areálu umožňuje veřejná komunikace se živičným povrchem, která vede k bráně umístěné v oplocení celého objektu. Tato brána je jediným přístupovým místem do celého areálu. Po 14
průjezdu bránou se již nacházíme na vnitřní komunikaci areálu, která je rovněž tvořena živičným povrchem (1). U plotu naproti administrativní budově (2) jsou vybudována společná parkovací místa pro zaměstnance a zákazníky. Volná plocha před administrativní budovou slouží jako manipulační prostor využívaný během manipulace s materiálem při vykládání a nakládání dodávek. Manipulace s materiálem je dle jeho množství a možností ruční nebo pomocí vysokozdvižného vozíku a malotraktoru s vozíkem přizpůsobeným pro převoz hrání vysušeného truhlářského řeziva. K umístění dodaného materiálu slouží příjmové sklady (6 a 7), které tvoří dřevěná hala přistavěná ke zděnému objektu 2, 3 a 4. Stejnou konstrukci jako sklady 6 a 7 mají i expediční sklad (5) a garáž vysokozdvižného vozíku a malotraktoru (8). Jediný přístup do těchto skladů a garáže je vraty, ke kterým vede vnitřní komunikace areálu. Ta vede rovněž ke skladu řeziva (4) a umožňuje tak vstup materiálu do prodejních prostor. Výstup prodaného materiálu ze skladu vede přes expediční místo v administrativní budově, kde probíhá případné krácení řeziva ruční motorovou pilou dle požadavků odběratelů. Uskutečňuje se zde i měření jednotlivých kusů prodávaného řeziva, které slouží ke zjištění objemu a následně ceny jednotlivých dodávek. Administrativní budova (2) má dvě podlaží. V přízemí se mimo expedičního místa dále nachází sklad palubek, dílna, kotelna, chodba, záchod, sprcha, kancelář a šatna. První nadzemní podlaží je v současné době bez využití, protože k těmto prostorům nevede obslužné schodiště. Jediný přístupový otvor se nachází ve výšce tří metrů a má rozměr 145x105cm. Další část areálu tvoří sklad (3), jehož úroveň podlahy je o 35cm níže než sousední administrativní budova, ze které sem vede jediné přístupové místo o rozměrech 90x197cm. To je společně se špatným technickým stavem budovy důvodem proč zůstal tak velký prostor bez významnějšího využití a slouží převážně jako pomocný sklad doplňkových sortimentů prodeje.
15
Obr.2 Organizační schéma skladu Legenda k obr.2: 1 – živičný povrch, 2 – administrativní budova a expedice, 3 – sklad, 4 – sklad řeziva (prodejní místo), 5 – expediční sklad, 6 a 7 – příjmový sklad řeziva, 8 – garáž. 16
4.3 Analýza současného objemu prodeje Před
samotným
zahájením
navrhování
jednotlivých
variantních
řešení
požadovaného pilařského provozu byla na základě poskytnutých daňových dokladů a dodacích listů patřičných období provedena analýza objemu prodeje vysušeného truhlářského řeziva. Cílem bylo zjištění skutečných objemů prodeje řeziva, zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin, druhové zastoupení dřevin a získání představy o vývoji v jednotlivých letech a měsících roku. Výsledky této analýzy jsou zpracovány do následujících grafů a tabulek. Tab.1 Přehled roku 2009 Rok 2009 CELKEM JEHLIČNATÉ LISTNATÉ
Objem (m3) 130,512 58,731 71,782
% Měsíční ø (m3) 100 10,876 45 4,894 55 5,982
Tabulka číslo 1 udává přehled o celkovém a průměrném měsíčním objemu prodaného vysušeného stavebně truhlářského řeziva a o procentuálním zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin. Tab.2 Zastoupení nejprodávanějších druhů dřevin Rok 2009 CELKEM SM BK DB
Objem (m3) 84,831 53,780 31,052 21,787
% 65 92 43 30
Tabulka číslo 2 udává, že 65% z celkového objemu prodaného řeziva představovaly nejprodávanější jehličnaté a listnaté dřeviny. Nejprodávanější jehličnatou dřevinou byl v roce 2009 smrk, který představoval svým prodaným objemem 53,78 m3, což je 92% z objemu všech jehličnatých dřevin. Mezi nejprodávanější listnaté dřeviny pak patřil buk 43% a dub 30% z objemu všech listnatých dřevin.
17
Graf 1 Prodané řezivo v jednotlivých měsících roku 2009
Graf 2 Prodané jehličnaté a listnaté řezivo v jednotlivých měsících roku 2009 Grafy 1 a 2 zaznamenávají velký nárůst prodeje řeziva v měsíci dubnu, kdy byla největším odběratelem firma Eurodeck s.r.o., která sídlí ve stejné obci jako tento sklad řeziva. Tato společnost se zabývá stavebně truhlářskou výrobou a výrobou eurohranolů a pro tyto účely odebírá smrkové a bukové řezivo.
18
Graf 3 Poměr mezi jehličnatým a listnatým řezivem v roce 2009
Tab.3 Přehled roku 2010 Rok 2010 CELKEM JEHLIČNATÉ LISTNATÉ
Objem (m3) % Měsíční ø (m3) 95,277 100 7,940 56,623 59 4,719 38,654 41 3,221
Tab.4 Zastoupení nejprodávanějších druhů dřevin Rok 2010 CELKEM SM BK DB
Objem (m3) 56,994 40,599 16,395 10,375
% 60 72 42 27
19
Graf 4 Prodané řezivo v jednotlivých měsících roku 2010 Z grafu 4 lze vyčíst, že mezi nejúspěšnější měsíce z hlediska prodeje řeziva patřily měsíce leden, červen a říjen. Tyto skutečnosti jsou pravděpodobně způsobeny většími zakázkami, které zaznamenali odběratelé řeziva.
Graf 5 Prodané jehličnaté a listnaté řezivo v jednotlivých měsících roku 2010
20
Graf 6 Poměr mezi jehličnatým a listnatým řezivem v roce 2010 Z grafu 6 lze vyčíst, že v roce 2010 se oproti roku 2009 výrazně změnil poměr mezi prodaným jehličnatým a listnatým řezivem. Jak však dále znázorňuje graf 7, objem prodaného jehličnatého řeziva se téměř nezměnil, zatímco objem prodaného listnatého řeziva představoval v roce 2010 asi polovinu z objemu roku 2009. Vysvětlení této skutečnosti můžeme spíše než v cenách řeziva (jak vyplývá z tabulky 5) hledat v charakteru zakázek odběratelů popřípadě u cen konkurenčních prodejců řeziva.
Tab.5 Průměrné ceny sušeného truhlářského řeziva Průměrné ceny sušeného středového truhl. řeziva v I. pololetí 2009 v Kč/m3 bez DPH SM BO MD DB BK Prkna 7170 7130 8300 14960 9870 Fošny 7750 7690 9060 19100 11640 Průměrné ceny sušeného středového truhl. řeziva ve II. pololetí 2010 v Kč/m3 bez DPH SM BO MD DB BK Prkna 7140 7090 7940 14230 9250 Fošny 7920 7780 9070 18160 10910
21
Ceny v tabulce 5 pro rok 2009 byly uvedeny v Truhlářských listech 8/2009 a ceny pro rok 2010 v Dřevařském magazínu 1-2/2011. Z tabulky vyplývá, že došlo ke snížení průměrných cen dubového a bukového řeziva.
Graf 7 Poměr mezi roky 2009 a 2010
4.4 Návrh variantních řešení Vlastní řešení lze rozdělit do následujících okruhů: • sklad výřezů a sklad denní zásoby • pilnice (tři varianty) • sušárna
4.4.1 Sklad výřezů a sklad denní zásoby Pro zajištění plynulosti výroby v pilnici navrhovaného provozu je nutné vybudovat v areálu sklad výřezů, který bude ve stanovených termínech zásobován surovinou v požadované jakosti, rozměrů a objemu. Sklad výřezů je v areálu navržen po pravé straně příjezdové komunikace. Na skladě probíhají následující operace nutné před vlastním pořezem výřezů.
22
4.4.1.1 Vykládka Zásobování pilařského provozu je zajištěno výhradně automobily (odvozními soupravami) jejichž nutnou součástí výbavy je hydraulická ruka s dosahem nejméně 6m, pomocí které jsou výřezy ukládány na skládku. 4.4.1.2 Přejímka Z důvodu ověření správnosti dodávek suroviny do pilařského provozu je uskutečňována přejímka kulatiny náhodným výběrem. Kontrolováno je 10% dodaných výřezů, z nichž 95% musí odpovídat uvedeným a požadovaným údajům o jakosti a rozměrech suroviny. Přijímány jsou především výřezy neodkorněnné (v kůře). 4.4.1.3 Třídění výřezů Vzhledem k tomu, že je současně zpracováván smíšený sortiment je nutné sklad výřezů rozdělit na jednotlivé části. Výřezy se třídí na jehličnaté a listnaté a podle délky na 3, 4 a 5 m. Třídění podle jakosti a čepového průměru se neuvažuje. 4.4.1.4 Ochrana výřezů Cílem této operace je snížení rizika poškození skladovaných výřezů v důsledku působení škůdců, kterými mohou být hmyz, houby a plísně. Základní rozdělení ochrany dřeva dle způsobu provedení je na suchou a mokrou ochranu. Suchá ochrana znamená umožnit snížení vlhkosti ve skladované surovině pod 30%. Toho lze dosáhnout pracným a málo užívaným způsobem prokládání skladovaných výřezů tak, aby byla zajištěna snadná výměna vzduchu, a tím dochází k poklesu vlhkosti. Mokrá ochrana má naopak za úkol udržet vlhkost ve skladované surovině nad 80% a tím dochází k vytěsnění vzduchu ze dřeva. Udržení vlastní vlhkosti nebo dodání vody jsou hlavními způsoby provedení mokré ochrany. Pro tento malý pilařský provoz je vhodné navrhnout mokrý způsob ochrany suroviny spočívající v udržení vlastní vlhkosti, který bude v případě nutnosti doplněn postřikem vodou. Tento způsob ochrany je jednoduchý a nenáročný na vybavení. 4.4.1.5 Skladování suroviny Vlastní sklad kulatiny (3) tvoří železobetonové základové pásy, na které navazuje nadezdívka ze ztraceného bednění. Rozestupy základových pasů jsou v závislosti na délce skladovaných výřezů stanoveny na 1,9 m. Nadezdívka ze ztraceného bednění není kontinuální, ale je přerušována mezerami délky 0,5 m. K této nadezdívce jsou ukotveny železné podklady délky 6 m, na které jsou ukládány výřezy. 23
K těmto podkladům jsou na straně u oplocení připevněny železné sloupky zabraňující samovolné odvalení skladovaných výřezů mimo plochu skladu. Plnění a vyprazdňování skládky je tedy z jedné strany. Horní okraj ložné plochy podkladů je ve výšce 40 cm nad plochou skladu. Plochu skladu tvoří dvě vrstvy. První vrstvou je geotextílie, která má za úkol zabránit prorůstání vegetace. Na tuto vrstvu navazuje 25 cm vysoká vrstva štěrku. Plocha skladu je tím uzpůsobena pojezdu čelního vysokozdvižného vozíku, pomocí kterého jsou výřezy odebírány ze skladu a převáženy na sklad denní zásoby (5). Pro navrhované varianty platí, že v případě potřeby jsou výřezy délky 5 m při odebírání ze skládky kráceny na délky od dvou do čtyř metrů a vzniklé odpady jsou umístěny do boxu odpadu (4). Box odpadu je určen k ukládání nevyhovující poškozené suroviny a současně slouží jako zásobník palivového dříví určeného k vytápění celého objektu. Tento box je tvořen obdobným povrchem plochy jako sklad výřezů. Sklad denní zásoby je tvořen stejnou konstrukcí jako sklad výřezů. Rozdílné jsou však rozestupy základových pasů. Železné podklady ukotvené k nadezdívce mají délku 2,5 m. Na sklad denní zásoby navazuje zpevněná plocha zámkovou dlažbou. Tento povrch je zvolen z důvodu pojezdu ručního vozíku po této ploše, pomocí kterého jsou výřezy zaváženy do pilnice. Výřezy jsou na vozík navalovány pomocí ruční páky, sloužící jako pomůcka pro manipulaci s výřezy. Operace odkorňování a hledání kovů se na skladě výřezů neprovádí, redukce kořenových náběhů lze v případě nutnosti provést pomocí ruční motorové pily.
4.4.2 Pilnice Návrhy provozu a vybavení pilnice jsou vytvořeny ve třech variantních řešeních. Tyto se od sebe odlišují dispozičním řešením, finanční náročností na pořízení strojně technologického vybavení a tím i charakterem konečných produktů, které je možné v pilnici vyrábět. Technologické projektování pilnice je pro daný provoz omezeno rozměry haly určené pro zpracování výřezů. Hlavními limitujícími faktory jsou šířka haly a možnost jejího zpřístupnění, v jejichž důsledku se v některých případech vyžaduje nutné, nepříliš ideální řešení způsobu organizace provozu.
24
4.4.2.1 První varianta Navržené řešení plně odpovídá požadavkům investora, zpracovávat nakoupenou surovinu pořezem na ostro. Požadovaný výrobní program má v tomto případě tvořit neomítané řezivo délky odpovídající délce zpracovávaných výřezů a požadované tloušťky v rozmezí 25-60mm a výroba vazbových prvků. Hlavním strojním vybavením pilnice je kmenová pásová pila určená na pořez pilařských výřezů. Vedlejší vybavení tvoří dva ručně vedené kolové vozíky určené pro manipulaci s materiálem. Technologie výroby řeziva a vazbových prvků je následující: Pilařské výřezy určené ke zpracování vstupují do pilnice (6) na ručně vedeném kolovém vozíku výřezů (1a). Z tohoto jsou pomocí ruční páky navaleny na konstrukci kmenové pásové pily (1b). Výřez přesunutý na pásovou pilu je vzhledem k jeho kvalitě a tvaru optimálně umístěn a pomocí upínacího zařízení pily upnut. Po nastavení požadované polohy řezu a spuštění pily je zahájen pořez výřezu. Během pořezu vznikají odřezky v podobě krajin a neomítané řezivo, které je považováno za konečný výrobek. Tyto jsou ukládány na ručně vedený kolový vozík řeziva (2a), který slouží k převezení na třídící místo v pilnici. Zde dochází k odloučení odřezků vzniklých během pořezu a jejich následné uložení do prostoru kotelny (7), dále ke třídění vyrobeného řeziva a ukládání do hrání určených pro zavezení do sušárny (8). Tyto jsou následně čelním vysokozdvižným vozíkem převezeny do skladu nevysušeného řeziva (14). Pro uvedenou technologii výroby byla navržena horizontální kmenová pásová pila CTR 520 s prodlužovací sekcí. Stroj umožňuje zpracovat výřezy do průměru 52cm, má manuální posuv do řezu a zpět. Výškové nastavení se provádí ruční klikou. Řezným nástrojem pily je bimetalový pilový pás. Technicko-technologické parametry pily: -
délka řezu
0,9–5,85 m
-
max. zdvih pilového pásu
465 mm
-
průměr pásnice
400 mm
-
řezná rychlost
15 m/s
-
šířka řezné spáry
1,5–2,2 mm
-
příkon
3 kW
-
hmotnost
280 kg
25
Vzhledem k zajištění chodu navržené výrobní technologie se vyžadují dva pracovníci provozu.
4.4.2.2 Druhá varianta Druhé variantní řešení vychází z první varianty a rovněž tedy respektuje požadavky investora. Toto řešení umožňuje zpracovávat výřezy za vzniku stejného výrobního programu jako v případě první varianty, je však oproti prvnímu způsobu řešení pilnice doplněno o zpracování výřezů nesouměrným pořezem na ostro a tak vzniká boční řezivo s potřebou krátit na příslušné délky tak, aby odpovídaly kladeným požadavkům na boční řezivo. Požadované hlavní strojní vybavení pilnice pro tuto variantu tvoří společně s kmenovou pásovou pilou zkracovací pila. Vedlejší vybavení sloužící k manipulaci s materiálem tvoří ručně vedené kolové vozíky a válečkové dopravníky. Technologie výroby vazbových prvků středového a bočního řeziva je následující: Pilařské výřezy určené ke zpracování vstupují do pilnice (6) na ručně vedeném kolovém vozíku výřezů (1a). Z tohoto jsou pomocí ruční páky navaleny na konstrukci kmenové pásové pily (1b). Výřez přesunutý na pásovou pilu je vzhledem k jeho kvalitě a tvaru optimálně umístěn a pomocí upínacího zařízení pily upnut. Po upnutí výřezu, který bude zpracován nesouměrným pořezem za vzniku bočního řeziva, je nutné, aby byl vozík výřezů přepraven mimo pilnici a na jeho místo vedle pásové pily byl umístěn vozík řeziva (3a). Následně je možné po nastavení požadované polohy řezu a spuštění pily zahájit pořez výřezu. Vzniklý odpad během pořezu a boční řezivo jsou ukládány na vozík řeziva (3a) a napadané středové řezivo považované za konečný výrobek je ukládáno na vozík řeziva (2a), který slouží k jeho převezení na expediční místo z pilnice. Odtud je středové řezivo odváženo čelním vysokozdvižným vozíkem do skladu nevysušeného řeziva (14). Po naplnění vozíku řeziva (3a) je tento převezen k válečkovému dopravníku (1c), který umožňuje snadnou manipulaci s materiálem. Odpad a boční středové řezivo jsou na zkracovací pile (2b) kráceny na požadované délky. Vzniklé odřezky se ukládají do vozíku odpadu (4a), který slouží k jejich přesunu do prostor kotelny (8). Boční řezivo vyrobené na zkracovací pile je dále pomocí válečkového dopravníku (2c) přesunuto na místo pro jeho ukládání. Kompletní hráň
26
bočního řeziva je vyvezena do prostoru před pilnici, který slouží jako sklad a prodejní místo nevysušeného bočního řeziva. Pro uvedenou technologii výroby byla navržena horizontální kmenová pásová pila CTR 520 (viz. předchozí varianta) s prodlužovací sekcí, doplněná o zkracovací pilu UKS 400 s odsáváním PROMA. Pro manipulaci s materiálem jsou navrženy ručně vedené kolové vozíky (vozík výřezů, dva vozíky řeziva a vozík odpadu) a válečkové dopravníky s manuálním posuvem řeziva. Technicko-technologické parametry pily UKS 400: -
výška x šířka x délka
1440x800x780 mm
-
příkon
7,5 kW
-
hmotnost
300 kg
Obr.3 Řezný diagram UKS 400 (uvedené hodnoty jsou v mm) Parametry odsávání: -
výška x šířka x délka
1950x560x800 mm
-
příkon
1,5 kW
-
hmotnost
47 kg
-
kapacita prachového vaku
150 l
Parametry válečkových dopravníků: -
délka 3700 mm 27
-
šířka
-
výška 850 ± 50 mm
650 mm
Vzhledem k zajištění chodu navržené výrobní technologie se vyžadují dva pracovníci provozu.
4.4.2.3 Třetí varianta Variantní řešení číslo tři rovněž vychází z požadavků investora, je však doplněno o další stroje, které rozšiřují druhový sortiment výrobků. V pilnici je možno vyrábět vazbové prvky, fošny, prkna, hranoly, hranolky latě a lišty. Pilnici tvoří tři hlavní pilařské stroje určené na zpracování dřeva, které jsou doplněny o pomocná manipulační zařízení. Technologie výroby výše uvedeného výrobního programu je následující a dle požadavků může být kontinuální nebo přerušená, k čemuž je hala pilnice vybavena třemi vraty: Pilařské výřezy určené ke zpracování vstupují do pilnice (6) na ručně vedeném kolovém vozíku výřezů (1a). Z tohoto jsou pomocí ruční páky navaleny na konstrukci kmenové pásové pily (1b). Výřez přesunutý na pásovou pilu je vzhledem k jeho kvalitě a tvaru optimálně umístěn a pomocí upínacího zařízení pily upnut. Po upnutí výřezu, který bude rozřezáván, je nutné, aby byl vozík výřezů přepraven mimo pilnici a na jeho místo vedle pásové pily byl umístěn vozík řeziva (3a). Následně je možné po nastavení požadované polohy řezu a spuštění pily zahájit pořez výřezu. Vzniklý odpad během pořezu a boční řezivo jsou ukládány na vozík řeziva (3a) a napadané středové řezivo je ukládáno na vozík řeziva (2a). Středové řezivo je z tohoto místa vyváženo vraty číslo jedna pomocí čelního vysokozdvižného vozíku do skladu nevysušeného řeziva (14). Středové řezivo s potřebou krátit či omítat je z tohoto místa převezeno k válečkovému dopravníku (1c) zkracovací pily (2b). Po naplnění vozíku řeziva (3a) je tento převezen k válečkovému dopravníku (1c). Odpad, boční a středové řezivo jsou na zkracovací pile (2b) kráceny na požadované délky. Vzniklé odřezky se ukládají do vozíku odpadu (4a), který slouží k jejich přesunu do prostor kotelny (8). Boční řezivo považované za konečný výrobek, je dále přesunuto na místo pro jeho ukládání do hrání. Kompletní hráň bočního řeziva je vyvezena do prostoru před pilnici, který slouží jako sklad a prodejní místo nevysušeného bočního řeziva. Zkrácené a omítané středové řezivo je 28
rovněž ukládáno do hrání. Kompletní hráň středového řeziva je pomocí čelního vysokozdvižného vozíku převezeny do skladu vysušeného řeziva (16). Tuto technologii výroby lze dle jejího charakteru považovat za kontinuální, jelikož řezivo mezi jednotlivými operacemi neopouští prostor pilnice. Naopak hlavním rysem přerušované technologie výroby je znovu zavezení materiálu do pilnice. K tomuto účelu slouží vrata číslo dvě, kterými je pilnice zásobována vysušeným středovým řezivem. Toto je následně zpracováno na zkracovací (2b) a omítací pile (3b) za vzniku požadovaných přířezů, lišt, latí, hranolků či pouze omítaného řeziva. Tyto výrobky jsou následně ukládány na palety či do hrání a vraty číslo tři pomocí čelního vysokozdvižného vozíku převezeny do skladu vysušeného řeziva (16). Pro uvedenou technologii výroby byla navržena horizontální kmenová pásová pila CTR 520 (viz. první varianta) s prodlužovací sekcí, doplněná o zkracovací pilu UKS 400 (viz. předchozí varianta) a omítací pilu FLS ECO s odsáváním PROMA. Pro manipulaci s materiálem jsou navrženy ručně vedené kolové vozíky (vozík výřezů, dva vozíky řeziva a vozík odpadu) a válečkový dopravník s manuálním posuvem řeziva. Technicko-technologické parametry pily FLS ECO: -
délka řezu
4 200 mm
-
šířka řezu
420 mm
-
výška řezu
120 mm
-
rychlost řezu 0 - 60 m/min
-
příkon
-
laserový zaměřovač řezu
11 kW
Vzhledem k zajištění chodu navržené výrobní technologie se vyžadují tři pracovníci provozu.
4.4.3 Sušárna S ohledem na požadavek investora umístit v areálu pilařského provozu sušárnu řeziva, je k tomuto účelu navržena dvou komorová konvekční sušárna řeziva Katres – typ KAD 2x4KK, které je určená k umístění na otevřeném prostranství a zavážení je uskutečňováno čelním vysokozdvižným vozíkem. 29
Sušárna se skládá z nosné konstrukce, jejíž prvky jsou vyrobeny z hliníku nebo nerezové oceli, pláště komory, který je tvořen tepelně - izolačními kazetami o tloušťce 100 mm a šířce 800 mm oboustranně krytými hliníkovým plechem. Pro navržený typ komory jsou navržena desková, bočně výsuvná vrata, která jsou vybavena ručním zvedacím zařízením. Při instalaci dvou komor se vrata otevírané komory vysouvají přes uzavřenou vedlejší komoru. Tepelně izolační vlastnosti vrat jsou stejné jako u celého pláště komory. Součástí pláště sušárny jsou také inspekční dvířka o rozměrech 600 x 1800 mm, s izolací o tloušťce 100 mm. Dvířka jsou vybaveny bezpečnostním systémem otevírání jak směrem dovnitř tak ven. Inspekční dvířka budou umístěna buď do vrat komory nebo do některé boční zdi. Komora sušárny je rozdělena hliníkovým mezistropem na část technologickou a část sušicí. V prostoru technologickém jsou umístěny ventilátory, tepelný výměníkradiátor, větrací komínky, vlhčící systém a usměrňovače proudění vzduchu. V prostoru sušícím je umístěno sušené řezivo, svorkovnice pro kabely sond a čidla pro měření teploty a vlhkosti. Dosahovaná rychlost proudění měřená na výstupu z hrání řeziva je v rozmezí 1,5 – 4 m*s-1 v závislosti na tloušťce sušeného řeziva. Každý ventilátor dodává 8,3 m3 vzduchu za vteřinu. Otáčky motoru jsou časově reverzovány (změna směru proudění vzduchu z důvodu rovnoměrného vysoušení z obou stran zavezených hrání řeziva). Tepelný výkon registrů je dimenzován pro maximální topný příkon tj. pro fázi ohřevu. Vlhčicí systém je vodní a využívá běžný vodovodní rozvod s min. tlakem 0,2 MPa. Součástí systému jsou speciální trysky Danfoss, elektroventil a filtrace vody hrubý a jemný filtr. Vlhčit lze také vlhkou parou o maximálním tlaku 0,25 MPa a teplotě 110°C. Systém výměny vzduchu je tvořen dvěma řadami komínků. Jedna řada slouží vždy pro nasávání čerstvého vzduchu do sušárny, druhá řada je potom určena pro odvětrávání vlhkosti ze sušárny ven. Funkce obou řad komínků se mění v souvislosti se změnou směru proudění vzduchu v komoře. Komínky jsou opět vyrobeny z hliníku, jsou opatřeny škrtící klapkou, která je ovládána automaticky pomocí servopohonu. Jedna vertikální a jedna horizontální gumotextilní vzduchová clona v každé komoře zabraňující jalovému proudění mimo sušený materiál, optimalizují rychlost a rovnoměrnost proudění vzduchu a zkracují tak sušící cyklus. Teplota sušícího vzduchu je měřena teplotními sondami PT 100 relativní vlhkost vzduchu se měří systémem UGL, jehož princip spočívá v měření elektrického odporu limbové destičky, která je umístěna mezi dvěma elektrodami. V závislosti na změně vlhkosti sušícího vzduch a 30
následně destičky se mění elektrický odpor a přes převodník dostáváme údaje o relativní vlhkosti sušícího vzduchu. V každé komoře jsou umístěny 2 teploměry a 2 systémy UGL z důvodu změny směru proudění sušícího vzduchu. Snímače nevyžadují složitou údržbu, pouze namátkovou kontrolu a výměnu limbové destičky po každém sušícím cyklu. Automatická regulace MK 420 G řídí proces sušení na základě zadaných parametrů sušeného řeziva. Ty představuje druh dřeviny (výběr z 19 druhů), tloušťka řeziva, počáteční vlhkost (potvrzení naměřené hodnoty), konečná vlhkost a typ sušení. Systém umožňuje vlhkostní, vlastní a časový typ regulace.
Obr.4 Vnitřní prostor sušárny
4.4.3.1 Technické parametry sušárny Základní konstrukce
Hliníková slitina AlMg3
Instalovaný topný výkon
100 kW (pro měkké řezivo)
Topné médium
voda 95 °C (do 0,3 MPa)
Vlhčící médium
voda, 0,2 ÷ 0,4 MPa
Typ automatické regulace
MK 420G
Počet ventilátorů
2 x 3 ks
Průměr ventilátorů
800 mm
Množství dodávaného proudícího vzduchu jedním ventilátorem Motory
3 kW , Siemens Class IP 55 31
30 000 m³/hod.
Elektrické požadavky
9 kW na jednu komoru
Sněhové zatížení sušárny
220 kg*m-2
Odolnost sušárny proti větru
120 km*h-1
4.4.3.2 Rozměry sušárny Vnější rozměry sušárny :
Š x H x V - 10 960 x 5 390 x 5 580 mm
Vnitřní rozměry 1 komory : Š x H x V - 4 960 x 4 960 x 4 100 (po mezistrop) mm Světlé rozměry vrat :
Š x V - 4 900 x 4 100 mm
4.4.3.3 Objem a rozměry hráně Objem 1 komory
15 m3 netto pro neomítané řezivo tl. 40 mm, proklady tl. 24 mm
Rozměry hrání :
Š x H x V – 4000 x 1200 x 1200 mm
4.4.3.4 Stanovení doby sušení Ke stanovení celkové doby sušení byla využita ON 49 0651 Umělé sušení řeziva a následující zvolené parametry řeziva. -
řezivo tl. 40mm, délka 4m, vlhkost počáteční Wp = nad 60%, vlhkost konečná Wk = 8%, rychlost proudění vzduchu v sušárně 2,5m/s
-
2.stupeň jakosti usušeného řeziva, měkké sušení
-
výsledný opravný součinitel zohledňující druh dřeviny, typ sušení, teplotu sušícího prostředí, rychlost proudění vzduchu v sušárně, rozměry sušeného řeziva a počet směn provozu dle ON 49 0651
-
celkový čas sušení tvoří ohřev, vlastní sušení, konečné ošetření a ochlazení
32
Tab.6 Čas sušení (dřevina SM, BO, JD), výsledný opravný součinitel 1,02
Úsek sušení
Sušící prostředí (°C)
Vlhkost (%) ts
O SU
60 nad 60 60-40 40-30 30-25 25-20 20-15 15-10 10-8
tm 70 70 70 70 80 80 90 90 90 90
KO 8 OCH 8 Celkový sušící čas
Sušící čas (hod) pr
66 67 66 65 71 68 73 67 65 85
T´ 4 3 4 5 9 12 17 23 25 5
T 4 5 13,3 9,2 5,1 5,1 8,2 11,3 6,1 5 4 76,4
13 9 5 5 8 11 6
Tab.7 Čas sušení (dřevina BK), výsledný opravný součinitel 1,21
Úsek sušení
Sušící prostředí (°C)
Vlhkost (%)
tm
ts O SU
60 nad 60 60-40 40-30 30-25 25-20 20-15 15-10 10-8
KO 8 OCH 8 Celkový sušící čas
60 60 60 60 70 70 80 80 80 80
Sušící čas (hod) pr
58 58 58 57 67 65 73 67 61 75
T´ 2 2 2 3 3 5 7 13 19 5
33
54 26 15 15 21 30 17
T 4 15 65,4 31,5 18,2 18,2 25,4 36,3 20,6 7,5 4 246,0
Tab.8 Čas sušení (dřevina DB), výsledný opravný součinitel 1,33
Úsek sušení
Sušící prostředí (°C)
Vlhkost (%) ts
O SU
60 nad 60 60-40 40-30 30-25 25-20 20-15 15-10 10-8
KO 8 OCH 8 Celkový sušící čas
tm 50 50 50 50 50 60 60 70 70 70
Sušící čas (hod) pr
48 48 48 48 47 56 53 59 52 65
T´ 2 2 2 2 3 4 7 11 18 5
T
54 26 15 15 21 30 17
4 15 71,9 34,6 20,0 20,0 28,0 40,0 22,6 7,5 4 267,6
4.5 Kapacitní výpočty Kapacitní výpočty vychází z požadavku investora zpracovávat 5 m3 kulatiny denně. Předpokládaný počet pracovních dní v roce je 250, což představuje roční objem zpracované suroviny 1000 m3. 4.5.1 Výpočet kapacity skladu výřezů a skladu denní zásoby Při výpočtu kapacity skladu výřezů je vycházeno z respektování požadavků investora a potřeby pokrytí výroby na patnáct pracovních dnů.
K – kapacita skladu kulatiny [prm], Vden – denní objem zpracované kulatiny [5m3], k – koeficient zaplnění skladu 0,63.
Dle výpočtu byla navržena velikost skladu 120 prm, čemuž odpovídá plocha 120 m2 a výška skladované kulatiny cca 1 m. 34
Jelikož velikost skladu denní zásoby je omezena samotnou šířkou pilnice a šířkou příjezdové komunikace, je navržena délka ložné plochy pro uložení výřezů 2,5m. Z ukládání výřezů v jedné vrstvě, vyplývá, že bude nutné tento sklad dle výpočtu několikrát denně doplňovat. Pro výpočet je zvolen zástupce výřezů o délce 4 m a středovém průměru 35 cm. Jedna dávka obsahuje asi 7 kusů výřezů.
Vv - objem výřezu [m3], D - středový průměr [m], L – délka výřezu.
Pzvden – počet výřezů nutných zpracovat za 1 den, Vden - denní objem zpracované kulatiny [5m3], Vzv - objem výřezu [m3].
Z výpočtu tedy plyne nutnost dvakrát denně doplňovat sklad denní zásoby.
4.5.2 Výpočet doby pořezu a využití sušárny Při požadovaném pořezu na ostro lze očekávat výtěž 75%. Celkový roční objem vyrobeného řeziva tedy je 750 m3. Pokud pro následující výpočet budeme vycházet z procentního zastoupení zpracovávaných jehličnatých a listnatých dřevin, objemu jedné sušící komory sušárny 15 m3 (netto pro neomítané řezivo tl. 40 mm, proklady tl. 24 mm) a délky sušících cyklů lze stanovit počet cyklů za rok a provozní využití sušící komory. • 51% jehličnaté řezivo Vjř
382,5 m3
• 49% listnaté řezivo
376,5 m3
Vlř
• objem sušící komory Vsk
15 m3
• objem zpracované suroviny Vzs
20 m3
35
• dle tabulek času sušení uvedených v kapitole 4.4.3.4 Stanovení doby sušení je stanovena délka sušících cyklů (Dscj) 4 dny pro jehličnaté řezivo a (Dscl) 11 dnů pro listnaté řezivo
Pv1c – počet výřezů nutných zpracovat pro 1 sušící cyklus, Vzs - objem zpracované suroviny [20 m3], Vzv - objem výřezu [m3].
Doba zpracování výřezů pro jeden cyklus sušení Dzv1c:
Pv1c – počet výřezů nutných zpracovat pro 1 sušící cyklus [52 ks], Pzvden – počet výřezů zpracovaných za 1 den [13 ks]
Celkový čas pořezu denně Čpd:
Čzzv – čas na zpracování zvoleného výřezu [0,2 hod], Pzvden – počet výřezů zpracovaných za 1 den [13 ks]
Počet cyklů sušení jehličnatého řeziva Csjř:
Vjř – roční objem jehličnatého řeziva [382,5 m3], Vsk – objem sušící komory [15 m3]
Počet cyklů sušení listnatého řeziva Cslř: 36
Vlř – roční objem listnatého řeziva [376,5 m3], Vsk – objem sušící komory [15 m3]
Provoz sušící komory Psk:
Csjř - počet cyklů sušení jehličnatého řeziva [26 cyklů], Dscj – délka sušícího cyklu jehličnatého řeziva [4 dny], Cslř - počet cyklů sušení listnatého řeziva [25 cyklů], Dscl – délka sušícího cyklu listnatého řeziva [11 dnů]
Sušárna však má dvě komory a na jednu komoru tak vychází 186 pracovních dnů. Provoz sušárny je uvažován nepřetržitý a pro výpočet využití tak můžeme vycházet z 315 pracovních dnů. Využití sušárny tedy je na 60%.
4.6 Návrh stavebních úprav Závěrem analýzy současného stavu provozu byl konstatován špatný technický stav budovy pomocného skladu (3) a byla tedy doporučena jeho demolice. Dle požadavků investora má být na vzniklém prostoru vybudována vstupní hala, kotelna a pilnice. V situaci, kdy investor uvažoval o zmíněných stavebních úpravách, se dále rozhodl zpřístupnit první nadzemní podlaží administrativní budovy (2). K tomuto účelu je nutné umístit do nové vstupní haly schodiště a současně rekonstruovat první nadzemní podlaží dle požadavků investora. Požadované stavební úpravy a nové dispoziční řešení administrativní budovy jsou navrženy tak, aby byly splněny požadavky investora a předepsané normy ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové stavby, ČSN 26 9010 Šířky a výšky cest a uliček, ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy a ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody. Změny týkající se administrativní budovy jsou následující. V prostoru současných kancelářských místností vznikne zázemí pro zaměstnance tvořící šatna (11) a denní místnost (12), na které navazuje současná sprcha a záchod. Tyto zůstanou 37
nezměněny. Na volném prostoru po demolici skladu (3) bude k administrativní budově přistavena vstupní hala. Úroveň podlahy v této hale a ostatních navazujících prostor je o 17 cm pod úrovní podlahy v administrativní budově. Této výšky je dosaženo vyrovnáním stávající šikmé podlahy vrstvou železobetonové desky. Ve vstupní hale je umístěno ocelové schodiště, jehož výstupní stupeň tvoří galerie vstupní haly s úrovní podlahy ve výšce 3,22 m. Šířka schodiště je 1 m, šířka schodišťového stupně 30 cm a výška 17 cm. Výška zábradlí je 90 cm. Z prostoru galerie je dále možný vchod do nově navržených kancelářských prostor v podkroví administrativní budovy. Současně je zde navržena i kuchyňka a WC. Denní osvětlení těchto prostor zajištěno změnou krovové konstrukce v části podkroví.
Obr.5 Model navrženého podkroví administrativní budovy Zastřešení vstupní haly plynule navazuje na zastřešení podkroví administrativní budovy. Na vstupní halu navazuje v případě prvního variantního řešení kotelna a dvoukomorová sušárna. V případě druhé a třetí varianty sousedí se vstupní halou pouze s kotelnou, ve které je umístěn kotel pro vytápění celého objektu. Kotelna je navržena jako průchozí a zajišťuje tak spojení vstupní haly a pilnice. Hala pilnice je tvořena rámovou konstrukcí (KVH 60/160 mm) začínající ve výšce 0,5 m na podezdívce ze ztraceného bednění, zastřešení tvoří pultová střecha. Vstupní otvor pro materiál tvoří dveře o šířce 1,5 m a výšce 2 m, výstup materiálu je
38
vraty šíře 5 m a výšky 3,4 m Celková výška haly je 5 m. Vnitřní stěny a podhledy jsou opláštěné OSB deskami. Denní osvětlení zajišťují okna. Světlá výška pilnice je 3,5 m. Velikost pilnice a uspořádání technologického vybavení je navrženo s ohledem na respektování požadavků vyplývajících z výše uvedených norem.
Obr.6 Návrh haly pilnice
4.7 Ekonomické hodnocení Ekonomické hodnocení variantních řešení z hlediska technologického vybavení a stavebních úprav provozu je členěné do jednotlivých okruhů, jejichž součástí je kalkulace finančních nákladů, stanovení očekávaných výnosů a určení očekávané doby návratnosti investice. Investice představují jednorázově nebo v relativně krátké době vynaložené zdroje za účelem získávání užitků, které jsou očekávány v budoucím období. Rozhodování o investicích patří k nejdůležitějším rozhodováním podniku. Jedná se o rozhodnutí o jeho budoucím vývoji a o jeho efektivnosti a konkurenceschopnosti. Nedílnou součástí investičního rozhodování je určení poměru mezi vlastními a cizími zdroji financování. Nesprávně zvolená neefektivní investice může přivést podnik až k zániku.
4.7.1 Kalkulace finančních nákladů stavebních úprav Pro hrubé orientační nacenění stavebních prací skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy bylo využito počítačového programu CONTEC, jehož autorem je prof. Ing. Čeněk Jarský DrSc., který působí na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Jedná se o 39
program, který umožňuje stavebně-technologické projektování. Obsahuje rozsáhlou databázi různých typů staveb, pro které jsou předem zpracovány typové síťové grafy, které obsahují běžné činnosti při výstavbě a tyto lze snadno upravovat a doplňovat dle konkrétního objektu. Ke každé činnosti jsou přiřazené podrobné informace, jako jsou objemy prací, jednotkové ceny, zdroje (počet pracovníků, druh materiálů, stroje), časová náročnost, apod. Tyto informace jsou průběžně aktualizovány. Pro hrubý rozpočet stavby bylo využito těchto jednotkových cen pro hlavní druhy konstrukcí a prací, které konečnou cenu stavby nejvýrazněji ovlivňují.
Obr.7 Typové síťové grafy
40
Obr.8 Běžné činnosti při výstavbě Tab.9 Finanční náklady stavebních prací skladu výřezů a skladu denní zásoby Položka
Množství
Měrné Jednotková Celková cena jednotky cena
skrývka, hloubené vykopávky základy - betonové pasy nadezdívka ze ztraceného bednění š. 40cm železné podklady kotvení podkladů, materiál + práce geotextílie úprava podloží, štěrková vrstva tl. 25cm zámková dlažba
30,4 30,4 30,4 99 33 135 135 10
m3 m3 m3 m hod m2 m2 m2
Cena celkem
167 5000 1518 345 1000 42 1000 1023
5 076,80 Kč 152 000,00 Kč 46 147,20 Kč 34 155,00 Kč 33 000,00 Kč 5 670,00 Kč 135 000,00 Kč 10 230,00 Kč
421 279,00 Kč
41
Tab.10 Finanční náklady stavebních prací budovy Položka
Množství
Měrné Jednotková Celková cena jednotky cena
skrývka, hloubené vykopávky přemístění výkopku polštář základů úprava podloží a základové spáry základy - betonové pasy + deska izolace proti zemní vlhkosti nosné stěny - POROTHERM lešení strop - ŽB deska střešní konstrukce úpravy povrchů vnější úpravy povrchů vnitřní podlahové konstrukce Cena stavebních prací celkem inženýrské sítě vnitřní vybavení stavby
78,65 78,65 18,95 126,34 46,48 126,34 135,46 10 7,57 225,5 135,46 135,46 87
m3 m3 m3 m2 m3 m2 m2 m2 m3 m2 m2 m2 m2
167 91 1000 1000 5000 125 4500 260 3000 3000 700 400 1200
13 135 Kč 7 157 Kč 18 950 Kč 126 340 Kč 232 400 Kč 15 793 Kč 609 570 Kč 2 600 Kč 22 710 Kč 676 500 Kč 94 822 Kč 54 184 Kč 104 400 Kč 1 978 560 Kč
337 050 Kč 271 106 Kč 2 586 716 Kč
Cena stavby celkem
Tab.11 Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy Náklady stavebních prací budovy Náklady stavebních prací skladu výřezů a skladu denní zásoby Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy
2 586 716 Kč 421 279 Kč 3 007 995 Kč
4.7.2 Kalkulace pořizovacích nákladů jednotlivých variant Při stanovení pořizovacích nákladů jednotlivých variant bylo vycházeno z hrubého orientačního nacenění výše uvedených stavebních prací a z obdržených cenových nabídek oslovených firem pro dodání zařízení.
42
Tab.12 Náklady na pořízení varianty 1 Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy Hala pilnice Vybavení pilnice: vozík 1a vozík 2a pila CTR 520 s prodlužovací sekcí Vybavení kotelny Sušárna KAD 2x4KK Náklady na pořízení varianty 1
3 007 995 Kč 600 000 Kč 39 000 Kč 30 000 Kč 70 000 Kč 230 000 Kč 1 680 794 Kč 5 657 789 Kč
Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy a náklady haly pilnice jsou ve variantách 2 a 3 z důvodu odlišného dispozičního uspořádání úměrně dle zastavěné plochy navýšeny. Tab.13 Náklady na pořízení varianty 2 Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy Hala pilnice Vybavení pilnice: vozík 1a vozík 2a vozík 3a vozík 4a pila CTR 520 s prodlužovací sekcí válečkový dopravník válečkový dopravník pila USK 400 odsávání Vybavení kotelny Sušárna KAD 2x4KK Náklady na pořízení varianty 2
3 129 435 Kč 660 000 Kč 39 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 70 000 Kč 54 000 Kč 54 000 Kč 200 000 Kč 10 000 Kč 230 000 Kč 1 680 794 Kč 6 197 229 Kč
43
Tab.14 Náklady na pořízení varianty 3 Náklady skladu výřezů, skladu denní zásoby a budovy Hala pilnice Vybavení pilnice: vozík 1a vozík 2a vozík 3a vozík 4a pila CTR 520 s prodlužovací sekcí válečkový dopravník pila USK 400 odsávání 2x pila FLS ECO Vybavení kotelny Sušárna KAD 2x4KK Náklady na pořízení varianty 3
3 129 435 Kč 660 000 Kč 39 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 70 000 Kč 54 000 Kč 200 000 Kč 20 000 Kč 660 000 Kč 230 000 Kč 1 680 794 Kč 6 813 229 Kč
4.7.3 Kalkulace provozních nákladů jednotlivých variant Na výši provozních nákladů jednotlivých variant se podílí náklady na nákup a dopravu suroviny, náklady na sušení řeziva a náklady na provoz. Při stanovení výše nákladů na nákup suroviny bylo vycházeno z ročního objemu zpracované suroviny, který je 1000 m3. Určení vlastností nakupované suroviny vychází z provedené statistiky prodaného řeziva v minulých letech, kde bylo zjištěno průměrné procentní zastoupení jednotlivých druhů dřevin. Stanovení výše nákupní ceny je na základě průměrných cen kulatiny ve druhém pololetí roku 2010 uvedených v Dřevařském magazínu 1-2/2011. Náklady na dopravu a sušení řeziva byly stanoveny dle skutečných nákladů v roce 2010. Tab.15 Průměrné ceny kulatiny (v Kč/m3 bez DPH) ve II.pololetí 2010 SM BK DB
II. III. A B II. III. A B II. III. A B
2860 2160 1750 1520 5310 3150
kč/m3 kč/m3 kč/m3 kč/m3 kč/m3 kč/m3
44
Tab.16 Náklady na nákup suroviny, dopravu a sušení Náklady na nákup ročního objemu suroviny: z toho: jehl. 51 % list. 49 % Celkové roční náklady na nákup suroviny:
1000 m3 510 m3 490 m3
2510 kč/m3 2950 kč/m3
1 280 100 Kč 1 445 500 Kč 2 725 600 Kč
250 kč/m3
Náklady na dopravu: Celkové roční náklady na dopravu suroviny:
250 000 Kč
Náklady na sušení: Pořez na ostro, výtěž Celkový roční objem řeziva: z toho: jehl. 51 % list. 49 % Celkové roční náklady na sušení řeziva:
75 % 750 m3 382,5 m3 367,5 m3
550 kč/m3 2000 kč/m3
210 375 Kč 735 000 Kč 945 375 Kč
Pro stanovení nákladů na provoz bylo počítáno s cenou elektřiny 6 Kč/kWhod, s ročními osobními náklady na pracovníka ve výši 340 tisíc korun a s nepřímými režijními náklady zahrnujících výrobní, zásobovací, odbytové a správní režie. Tab.17 Roční náklady na provoz varianty 1 varianta 1.:
8 250 2 6 náklady na provoz objektu náklady na pracovníky režijní náklady
hod/den dnů kW kč/kWhod
2 340000 kč/prac 2,6 250 3 6
hod/den dnů kW kč/kWhod
náklady na provoz pily CTR 520
11 700 Kč 24 186 18 6
náklady na provoz sušárny KAD 2x4KK Celkové roční náklady na provoz:
45
24 000 Kč 680 000 Kč 482 112 Kč
hod/den dnů kW kč/kWhod 482 112 Kč 1 679 924 Kč
Tab.18 Roční náklady na provoz varianty 2 varianta 2.:
2 250 7,5 6
hod/den dnů kW kč/kWhod
náklady na provoz pily USK 400
22 500 Kč 2 250 1,5 6
hod/den dnů kW kč/kWhod
náklady na provoz odsávání PROMA Celkové roční náklady na provoz varianty 1: Celkové roční náklady na provoz:
4 500 Kč 1 679 924 Kč 1 706 924 Kč
Tab.19 Roční náklady na provoz varianty 3 varianta 3.:
2 250 11 6
hod/den dnů kW kč/kWhod
náklady na provoz pily FLS ECO
33 000 Kč 2 250 1,5 6
hod/den dnů kW kč/kWhod
náklady na provoz odsávání PROMA náklady na pracovníky 1 340000 kč/prac Celkové roční náklady na provoz varianty 2: Celkové roční náklady na provoz:
4 500 Kč 340 000 Kč 1 706 924 Kč 2 084 424 Kč
Tab.20 Celkové roční náklady na provoz
Celkové roční provozní náklady varianty 1.:
5 600 899 Kč
Celkové roční provozní náklady varianty 2.:
5 627 899 Kč
Celkové roční provozní náklady varianty 3.:
6 005 399 Kč
46
4.7.4 Stanovení předpokládaných výnosů Pro účel stanovení výše předpokládaných ročních výnosů bylo vycházeno z ročního objemu zpracované kulatiny 1000 m3 a předpokládané výtěže při pořezu na ostro 75 %. Ke stanovení výše prodejní ceny vyrobeného vysušeného truhlářského řeziva z nakoupené suroviny bylo vycházeno z průměrných cen sušeného truhlářského řeziva ve II. pololetí roku 2010 uvedených v Dřevařském magazínu 1-2/2011 (Tab. 5). Tab.21 Celkové roční výnosy z prodeje řeziva varianta 1 SM BO+MD
90 % 10 %
344,25 m3 38,25 m3
7500 kč/m3 8000 kč/m3
2 581 875 Kč 306 000 Kč 2 887 875 Kč
BK DB ostatní
43 % 30 % 27 %
158,025 m3 110,25 m3 99,225 m3
10000 kč/m3 16300 kč/m3 12000 kč/m3
1 580 250 Kč 1 797 075 Kč 1 190 700 Kč 4 568 025 Kč
jehl.
list.
Celkem výnosy z prodeje řeziva varianta 1:
7 455 900 Kč
Při stanovení předpokládaných výnosů z prodeje řeziva u druhé varianty bylo vycházeno z předpokládaných výnosů varianty jedna. Tyto však jsou doplněny o předpokládané výnosy z prodeje nesušeného bočního řeziva, jehož celkový roční objem představuje 50 m3 při výtěži 5 % z celkového objemu zpracovávané suroviny. Ceny nesušeného bočního řeziva vychází z průměrných cen uvedených v Dřevařském magazínu 1-2/2011. Tab.22 Celkové roční výnosy z prodeje řeziva varianta 2 SM BO+MD
90 % 10 %
22,95 m3 2,55 m3
3170 kč/m3 2860 kč/m3
72 752 Kč 7 293 Kč 80 045 Kč
BK DB ostatní
43 % 30 % 27 %
10,535 m3 7,35 m3 6,615 m3
3630 kč/m3 4560 kč/m3 3850 kč/m3
38 242 Kč 33 516 Kč 25 468 Kč 97 226 Kč
jehl.
list. Celkem výnosy z prodeje bočního řeziva: Celkem výnosy z prodeje středního řeziva:
177 270 Kč 7 455 900 Kč
Celkem výnosy z prodeje řeziva:
7 633 170 Kč 47
Tab.23 Celkové roční výnosy z prodeje řeziva a přířezů varianta 3 Celkový roční objem středového řeziva: 525 z toho: jehl. 51 % 267,75 list. 49 % 257,25 Výnosy z prodeje řeziva: SM 90 % 240,975 BO+MD 10 % 26,775 jehl. BK 43 % 110,6175 DB 30 % 77,175 ostatní 27 % 69,4575 list. Celkem výnosy z prodeje středového řeziva: Celkový roční objem bočního řeziva: 26,25 z toho: jehl. 51 % 13,3875 list. 49 % 12,8625 Výnosy z prodeje bočního řeziva: SM 90 % 12,04875 BO+MD 10 % 1,33875 jehl. BK 43 % 5,530875 DB 30 % 3,85875 ostatní 27 % 3,472875 list. Celkem výnosy z prodeje bočního řeziva: Celkový roční objem přířezů: 120 z toho: jehl. 51 % 61,2 list. 49 % 58,8 Výnosy z prodeje přířezů: SM 90 % 55,08 BO+MD 10 % 6,12 jehl. BK 43 % 25,284 DB 30 % 17,64 ostatní 27 % 15,876 list. Celkem výnosy z prodeje přířezů:
Celkem roční výnosy z prodeje řeziva a přířezů:
m3 m3 m3 m3 m3
7500 kč/m3 8000 kč/m3
m3 m3 m3
10000 kč/m3 16300 kč/m3 12000 kč/m3
1 807 313 Kč 214 200 Kč 2 021 513 Kč 1 106 175 Kč 1 257 953 Kč 833 490 Kč 3 197 618 Kč 5 219 130 Kč
m3 m3 m3 m3 m3
3170 kč/m3 2860 kč/m3
m3 m3 m3
3630 kč/m3 4560 kč/m3 3850 kč/m3
38 195 Kč 3 829 Kč 42 023 Kč 20 077 Kč 17 596 Kč 13 371 Kč 51 044 Kč 93 067 Kč
m3 m3 m3 m3 10500 m3 11200
kč/m3 kč/m3
m3 14000 m3 22820 m3 16800
kč/m3 kč/m3 kč/m3
578 340 Kč 68 544 Kč 646 884 Kč 353 976 Kč 402 545 Kč 266 717 Kč 1 023 238 Kč 1 670 122 Kč
6 982 319 Kč
Výše předpokládaných výnosů z prodeje řeziva a přířezů u třetího variantního řešení provozu vychází ze stejného ročního zpracovávaného objemu suroviny jako předešlé varianty. Tento je však rozdělen na 70 % určených pro zpracování na řezivo (700 m3) a 30 % na zpracování na přířezy (300 m3). Výtěž středového řeziva při pořezu 48
na ostro je předpokládána 75 %, výtěž bočního řeziva 5 % a výtěž výroby přířezů 40 %. Cena přířezů je stanovena o 40 % vyšší než cena vysušeného truhlářského řeziva.
4.7.5 Hodnocení ekonomické efektivnosti investice Hodnocení investic je porovnání investičních nákladů s předpokládanými výnosy, které investice během určitého období přinese. Při hodnocení efektivnosti investic považujeme za ideální takovou investici, která má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí. Ve skutečnosti jsou však tato kritéria protikladná, protože při vysoké výnosnosti je obvykle investice vysoce riskantní, naopak málo riskantní investice bývá málo výnosná. Časový postup hodnocení ekonomické efektivnosti investice představuje určení výše: a) investičních nákladů Tab.24 Investiční náklady Položka Náklady var.1 Náklady var.2 Náklady var.3 Budovy a stavby (odpis.sk.5, 30let) 3 186 716 Kč 3 368 156 Kč 3 368 156 Kč Zařízení (odpis.sk.3, 10let) 2 332 073 Kč 2 332 073 Kč 2 332 073 Kč Stroje (odpis.sk.2, 5let) 70 000 Kč 378 000 Kč 984 000 Kč Pracovní kapitál 296 115 Kč 347 843 Kč 425 523 Kč Celkem 5 884 904 Kč 6 426 072 Kč 7 109 752 Kč
U varianty jedna je uvažován investiční úvěr ve výši 5 mil. Kč s úrokem 8 % a dobou 10 let. U variant 2 a 3 uvažujeme s investičním úvěrem ve výši 6 mil. Kč s úrokem 8 % a dobou splatnosti 10 let. Odpisy dlouhodobého hmotného majetku jsou uvažovány účetní rovnoměrné. Pracovní kapitál představuje výši provozních nákladů odpovídajících šestnácti dnům provozu a výši pořizovacích nákladů drobného hmotného majetku. b) stanovení budoucích výnosů c) nákladů na kapitál skládajících se z odpisů, provozních nákladů a úroků z úvěru, v prvním roce ještě z pořizovacích nákladů drobného hmotného majetku
49
Tab.25 Provozní náklady projektu Varianta 1 Položka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Výnosy 5219 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 Náklady 4927 6294 6254 6214 6174 6120 6080 6040 6000 5960 z toho odpisy 353 353 353 353 353 339 339 339 339 339 Zisk před zdaněním 292 1162 (základ daně z příjmu) Sazba daně z příjmu 15 15 Daň z příjmu 44 174 Zisk po zdanění 248 987 Varianta 2 Položka 1 2 Výnosy 5343 7633 Náklady 5140 6457 z toho odpisy 421 421
1202 1242 1282 1336 1376 1416 1456 1496
Zisk před zdaněním 204 1176 (základ daně z příjmu) Sazba daně z příjmu 15 15 Daň z příjmu 31 176 Zisk po zdanění 173 1000 Varianta 3 Položka 1 2 Výnosy 4888 6982 Náklady 5646 6956 z toho odpisy 542 542
1224 1272 1320 1444 1492 1540 1588 1636
Zisk před zdaněním -758 (základ daně z příjmu) Sazba daně z příjmu 15 Daň z příjmu 0 Zisk po zdanění -758
15 15 15 15 15 15 15 15 180 186 192 200 206 212 218 224 1021 1055 1089 1135 1169 1203 1237 1271 3 4 5 6 7 8 9 10 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633 6409 6361 6313 6190 6141 6093 6045 5997 421 421 421 345 345 345 345 345
15 15 15 15 15 15 15 15 184 191 198 217 224 231 238 245 1041 1081 1122 1227 1268 1309 1350 1390 3 4 5 6 7 8 9 10 6982 6982 6982 6982 6982 6982 6982 6982 6908 6860 6812 6567 6519 6471 6423 6375 542 542 542 345 345 345 345 345
27
75
123
171
415
463
511
559
607
15 4 23
15 11 63
15 18 104
15 26 145
15 62 353
15 70 394
15 77 435
15 84 476
15 91 516
Životnost projektu byla stanovena na 10 let. V průběhu prvního roku projektu je uvažováno využití kapacity na 70 %, počínaje druhým rokem již 100 %. Hodnoty jsou uvedeny v tisících korun.
50
d) doby úhrady Tab.26 Doba úhrady Varianta 1 Položka Investiční náklady Čisté výnosy Odpisy Zisk po zdanění Bilance Varianta 2 Položka Investiční náklady Čisté výnosy Odpisy Zisk po zdanění Bilance Varianta 3 Položka Investiční náklady Čisté výnosy Odpisy Zisk po zdanění Bilance
Výstavba
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
5885
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 602 1341 1375 1409 1443 1475 1509 1543 1577 1611 353 353 353 353 353 339 339 339 339 339 248 987 1021 1055 1089 1135 1169 1203 1237 1271 -5885 5283 3942 2567 1158 285 1760 3269 4812 6389 8000 Výstavba
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
6426
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 594 1421 1462 1502 1543 1572 1613 1654 1695 1735 421 421 421 421 421 345 345 345 345 345 173 1000 1041 1081 1122 1227 1268 1309 1350 1390 -6426 5832 4411 2949 1447 96 1668 3281 4935 6630 8365 Výstavba
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
7110
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -216 565 605 646 687 698 739 780 821 861 542 542 542 542 542 345 345 345 345 345 -758 23 63 104 145 353 394 435 476 516 -7110 7326 6761 6156 5510 4823 4125 3386 2606 1785 -924
Dobu návratnosti (řádek bilance) můžeme definovat jako počet let, za který se kapitálový výdaj zaplatí peněžními příjmy z investice. Výhodnější je ta varianta, u které je kratší doba návratnosti. Nevýhodou výše uvedených metod hodnocení investice je nezohlednění odlišné časové hodnoty peněz v dané době životnosti investovaného projektu. Časová hodnota peněz je ovlivněna především mírou inflace, která reálně snižuje velikost očekávaných výnosů. K zohlednění faktoru času se využívá procesu složitého úrokování pomocí diskontu. Diskont určuje v procentech, jak je třeba zmenšit budoucí očekávaný výnos a to tím více, čím delší je časový horizont předpokládaných výnosů. Diskontní faktor je 51
dán výší reálné diskontní sazby (r), tj. požadovaná míra výnosnosti (nominální diskontní sazba i) očištěná o vliv inflace (π).
Pro uvedené hodnocení byla uvažována průměrná míra inflace za dobu životnosti projektu 3 % a nominální diskontní sazba 20 %. Reálná diskontní sazba tedy je 16,5 %. Výše diskontního faktoru (df) pak v jednotlivých letech odpovídá vypočtené hodnotě pomocí vzorce:
Tab.27 Diskontovaná doba úhrady Varianta 1 Položka
Výstavba
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Výnosy
5219 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456
Příjmy celkem
5219 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456 7456
Investiční náklady Náklady bez odpisů
5885
Čistý CF
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4574 5941 5901 5861 5821 5781 5741 5701 5661 5621
Daň z příjmu Výdaje celkem
0
44
174
180
186
192
200
206
212
218
224
5885 4618 6115 6081 6047 6013 5981 5947 5913 5879 5845
Kumul. čistý CF
601 1341 1375 1409 1443 1475 1509 1543 1577 1611 -5885 5284 3943 2568 1159 284 1759 3268 4811 6388 7999
Diskontní faktor
0,858 0,737 0,632 0,543 0,466 0,400 0,343 0,295 0,253 0,217 0,186
Disk. čistý CF
-5049
Kumul.disk.čistý CF
-5885
443 848 747 657 577 506 -5049 4606 3759 3012 2356 1778 1272
445
390
342
300
-827
-437
-95
205
7
8
9
10
Varianta 2 Položka
Výstavba
1
2
3
4
5
6
Výnosy
5343 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633
Příjmy celkem
5343 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633 7633
Investiční náklady Náklady bez odpisů
6426
Čistý CF
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4719 6036 5988 5940 5892 5844 5796 5748 5700 5652
Daň z příjmu Výdaje celkem
0
31
176
184
191
198
217
224
231
238
245
6426 4750 6212 6172 6131 6090 6061 6020 5979 5938 5897 -6426
Kumul. čistý CF
593 1421 1461 1502 1543 1572 1613 1654 1695 1736 -6426 5833 4412 2951 1449 94 1666 3279 4933 6628 8364
Diskontní faktor
0,858 0,737 0,632 0,543 0,466 0,400 0,343 0,295 0,253 0,217 0,186
52
Disk. čistý CF Kumul.disk.čistý CF
-5514
437 898 793 700 617 539 476 -5514 5076 4178 3385 2685 2068 1529 1053
418
368
323
-634
-267
56
8
9
Varianta 3 Položka
Výstavba
1
2
3
4
5
6
7
10
Výnosy
4 887 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982
Příjmy celkem
4 887 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982 6 982
Investiční náklady Náklady bez odpisů
7110
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5 104 6 414 6 365 6 317 6 269 6 221 6 173 6 125 6 077 6 029
Daň z příjmu Výdaje celkem
0
0
4
11
18
26
62
70
77
84
91
7110 5 104 6 418 6 376 6 335 6 295 6 283 6 243 6 202 6 161 6 120
Čistý CF
-7110
-217 -7 327
Kumul. čistý CF
-7110
Diskontní faktor
0,858 0,737 0,632 0,543 0,466 0,400 0,343 0,295 0,253 0,217 0,186
Disk. čistý CF
-6100
Kumul.disk.čistý CF
-6100
-160 -6 260
564 -6 763 356 -5 904
606 -6 157 329 -5 575
647 -5 510 302 -5 273
687 -4 823 275 -4 998
699 -4 124 240 -4 758
739 -3 385 218 -4 540
780 -2 605 197 -4 343
821 -1 784 178 -4 165
862 -922 160 -4 005
Mezi základní a prvotní metody hodnocení ekonomické efektivnosti investice zohledňující faktor času patří metoda čisté současné hodnoty. Ta představuje součet diskontovaných čistých toků za dobu životnosti projektu (tab.27 řádek kumulovaný diskontovaný čistý cash-flow, poslední sloupec). Daný projekt je akceptovatelný, pokud je čistá současná hodnota kladná. Za výhodnější je považována ta varianta, která má vyšší aktualizovanou hodnotu. Další metodou hodnocení ekonomické efektivnosti investice je stanovení indexu ziskovosti. Tato metoda dává do vzájemného poměru kumulovaný diskontovaný čistý cash-flow a vložené investiční náklady. Investice je výhodná, jestliže platí Iz>1. Nejvýhodnější je varianta s nejvyšší hodnotou.
Tab.28 Index ziskovosti Iz[%] Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3
3,44 0,87 -56,35
53
5 DISKUSE Realizace jakéhokoliv podnikatelského záměru představuje velkou náročnost jak po stránce vyčíslitelné, tak i nevyčíslitelné z pohledu časové náročnosti potřebné pro rozběh požadované činnosti. Proto je nutné s těmito okolnostmi předem počítat. Předmětem řešení této diplomové práce je návrh a ekonomické hodnocení nového pilařského provozu. Při tomto návrhu se můžeme zaměřit na jeho vyčíslitelnou finanční náročnost. Tuto je však zapotřebí brát s ohledem na to, že je pracováno s praxí neověřenými podklady. Návrh a hodnocení je zpracován na základě požadovaných objemů výroby, který však není stoprocentně zaručený. Charakter zpracovávané suroviny je získán na základě provedené analýzy charakteru prodávaných výrobků v minulosti. Ceny nakupované suroviny a prodávaných výrobků, s kterými je dále pracováno, jsou rovněž získány na základě historických údajů a zůstává otázkou, jakým směrem se budou v budoucnu vyvíjet. Na celkových investičních nákladech se značnou mírou podílí náklady spojené se stavebními prácemi, které je všeobecně nutné brát před samotným zahájením realizace jako orientační. Za poměrně přesné lze považovat pořizovací náklady strojně-technologického vybavení, ale i tyto mají dánu svoji časovou platnost. Pro hodnocení ekonomické efektivnosti investice byly zvoleny míra inflace a požadovaná míra výnosnosti, které mají vliv na dosažené výsledky hodnocení. Zvolená míra inflace 3 % je nejvyšší možná meziroční hodnota stanovená evropskou unií. Co se týče samotného stanovení předpokládaných výnosů variantních řešení, je vycházeno z výtěže 75 %, i když při pořezu na ostro je udávána až o 10 % vyšší. Pro zpracování diplomové práce tak byla využita předpokládaná data a jejich skutečné hodnoty budou zjištěny až v průběhu samotného provozu. Na základě výsledků dosažených hodnocením jednotlivých variant, lze jako vhodné investiční záměry doporučit první a druhý návrh. Avšak vzhledem k celkovému dispozičnímu řešení bych se spíše přikláněl pro druhou variantu. Ta umožňuje v budoucnosti případné rozšíření provozu na třetí variantu doplněnou o výrobu přířezů, tedy produktů s vyšší přidanou hodnotou. Důvod špatných výsledků ekonomického hodnocení třetí varianty lze najít v malém zvoleném poměru objemu přířezů. Jeho výše byla stanovena na základě toho, že v současné době neexistuje okruh odběratelů tohoto typu výrobků. Tato skutečnost dává impuls k tomu provést průzkum potencionálních odběratelů a na základě výsledků provést novou kalkulaci očekávaných výnosů.
54
6 ZÁVĚR Tématem diplomové práce byl návrh malého pilařského provozu v obci Závist u Velkého Meziříčí. V současné době se majitelé provozu zabývají nákupem a prodejem vysušeného truhlářského řeziva. Vzhledem k rozšiřujícímu se okruhu odběratelů a snadné dostupnosti kulatiny z místních zdrojů, vznikl investiční záměr vybudovat v areálu vlastní pilařský provoz. Dalším důvodem pro vybudování vlastního provozu je nevyužitý prostor části areálu. Pro zajištění plynulosti nového pilařského provozu je navržen sklad kulatiny o odpovídající kapacitě. Dále byly navrženy tři variantní řešení provozu, vycházející z požadavků investora. První varianta je navržena tak, že pilařský provoz bude vybaven pouze kmenovou pásovou pilou, na které budou výřezy zpracovány pořezem na ostro. Druhá varianta uvažuje s rozšířeným sortimentem výroby díky doplnění strojního vybavení o zkracovací pilu. Strojní vybavení varianty číslo tři je navrženo s ohledem na požadavek možnosti výroby produktů s vyšší přidanou hodnotou a je dále doplněno o jednokotoučovou omítací, rozmítací pilu. Dalším vybavením obsaženým ve všech návrzích je dvoukomorová sušárna. Uskutečnění realizace je podmíněno nutnými stavebními úpravami a vybudováním nové haly pilnice, vstupní haly a kancelářských prostor. K rozhodnutí se o realizaci některé z variant je zpracováno ekonomické hodnocení. Toto se skládá z pořizovacích nákladů zahrnující také náklady na stavební úpravy objektu, provozních nákladů a očekávaných výnosů z prodeje výrobků. Stanovení výše nákladů stavebních prací bylo provedeno pomocí počítačového programu CONTEC. Výše pořizovacích nákladů strojně technologického vybavení vychází z cenových nabídek potencionálních dodavatelů. Provozní náklady byly vyčísleny jako součet nákupní ceny kulatiny, dopravy, energetických nákladů, mzdových a ostatních režijních nákladů. Očekávané výnosy vyplývají z celkového ročního objemu prodeje výrobků a výše jejich ceny. Na základě těchto údajů byl vypočítán předpokládaný výsledek hospodaření ve stanovené době životnosti projektu deset let. Tyto údaje posloužily k ekonomickému hodnocení efektivnosti investice pomocí metody stanovení doby návratnosti a dalších metod zohledňujících časovou hodnotu peněz. Z dosažených výsledků lze jako vhodné investiční projekty doporučit variantu jedna a dvě. Varianta tři se v současné situaci jeví jako nepřijatelná.
55
7 SUMMARY The theme of this dissertation was proposal for opening small sawmill production plant in village Závist near Velké Meziříčí. Currently, the owners of this production plant are specializing in trading dried timber. Due to the increase of demand for processed wood and easy access to local logs has arisen an investment plant to build a sawmill on own premises. Additionally, the company has free capacity on its premises. To ensure smooth operation is proposed appropriate storage capacity for the new sawmill. Additionally, three alternative plans for production were proposed, according the investors requirements. First option is that the saw mill will be accommodated only with log band saw, where the cuts will be processed by edge sawing. Second option considers widening its production with cross cut saw. Third option considers possibility of production with higher added value to the customer and also includes investment into one-blade ripsaw. Additional machinery considered for all three options is dual drying. Implementation of this proposal is subject to necessary building modifications and building of new hall for sawmill operation, entrance hall and offices. For each option is prepared economical evaluation to help with decision making process. These evaluations consist of initial cost including cost of building modifications, operating costs and expected income from product sales. The cost of building works was calculating using computer program CONTEC. The initial cost of machinery is based on quotations from potential suppliers. Operating costs were calculated as a sum o purchase price of logs, transport, energy cost, salaries and other overhead costs. Expected income is calculated based on total annual sales for current prices. Based on these data were calculated expected profit within the life time of this ten year project. These data were used to evaluate expected economic investment efficiency using methodology like return on investment and other methods determining the time value of money. Based on all outcomes can be recommended appropriate investment projects options one and two. The thirds option appears as unacceptable at this time.
56
8 LITERATURA FRONIUS, K. Der Rundholzplatz : Arbeiten und Anlagen im Sägewerk. Band 1. Stuttgart: DRW-Verlag Stuttgart, 1989. 284 s. ISBN 3-87181-331-1. JANÁK, K. Sklady dřevní suroviny. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 133 s. ISBN 978-80-7375-214-9. FRONIUS, K. Spaner, Kreissägen, Bandsägen : Arbeiten und Anlagen im Sägewerk. Band 2. Stuttgart: DRW-Verlag Stuttgart, 1989. 300 s. ISBN 3-87181-332-X. JANÁK, K. Sawmills. Brno: MZLU, 2004. 156 s. KLEMENT, I. -- DETVAJ, J. Technológia prvostupňového spracovania dreva : [vysokoškolská učebnica]. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2007. 325 s. ISBN 978-80-228-1811-7. DETVAJ, J. Technológia piliarskej výroby. 2. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2003. 232 s. ISBN 80-228-1248-X. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 258 s. ISBN 80-7157-734-0.. Truhlářské listy, 8/2009, str. 37 Dřevařský magazín, 1-2/2011, str. 26 ON 49 0651 Umělé sušení řeziva ÚNM Praha 1989 ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové stavby ČSN 26 9010 Šířky a výšky cest a uliček ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy ČSN 73 4108 Šatny, umývárny a záchody Podklady výrobců strojně technologického vybavení: Pilous, Stori Mantel, Katres Webové stránky: www.kaspercz.cz www.upswing.cz www.agrokrom.cz/texty…NOVAK_EKONOMICKE_HODNOCENI_INVESTI C.pdf www.comsys-sw.cz/optimalniporez/home.aspx www.manutan.cz/odsavac-prachu_MOD021291.html
57
9 PŘÍLOHY
58
