MENDELOVA UNIVERZITA V BRN LESNICKÁ A D EVA SKÁ FAKULTA
POLYFUNK NÍ BYTOVÝ D M S NOSNOU KONSTRUKCÍ ZE D EVA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2013
Bc. OTO UCHYTIL
Mendelova univerzita v Brn Lesnická a d eva ská fakulta Ústav základního zpracování d eva
Polyfunk ní bytový d m s nosnou konstrukcí ze d eva Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Doc. Dr. Ing. Zde ka Haví ová
Bc. Oto Uchytil
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Polyfunk ní bytový d m s nosnou konstrukcí ze d eva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zve ejn na v souladu s §47b Zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovn Mendelovy univerzity v Brn , zp ístupn na ke studijním ú el m ve shod s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby záv re ných prací. Autor kvalifika ní práce se dále zavazuje, že p ed sepsáním licen ní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že p edm tná licen ní smlouva není v rozporu s oprávn nými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit p ípadný p ísp vek na úhradu náklad spojených se vznikem díla dle ádné kalkulace.
V Brn , dne:.......................................................... podpis studenta
Abstrakt Práce se zabývá vypracováním návrhu a jeho následným rozpracováním na úrove
výrobní dokumentace stavby polyfunk ního bytového domu na bázi d eva.
Nejprve byla vybrána parcela, na kterou byl navrhován objekt. Parcela se nachází ve st Chot bo i. Dle vybrané parcely a v souladu s okolní výstavbou bylo navrženo tvarové a dispozi ní ešení objektu. Dále byly navrženy skladby konstrukcí s jejich tepeln a vlhkostn konstruk ním ešením. Navrhovaná skladba obvodového plášt budovy byla posuzována dle normy
SN 73 0540. V programech Teplo a Area byly
nadále simulovány vybrané detaily na prostup vzdušné vlhkosti a tepla konstrukcí. Navrhovaná dokumentace studie objektu byla následn
rozpracována na výkresy
v úrovni stavebního povolení, dopln né o pr vodní a souhrnnou technickou zprávu. Dokumentace stavby v úrovni pro stavební povolení byla podkladem pro vypracování provád cí dokumentace stavby. Z detailních výkres
jednotlivých st n a výpis
použitých materiál bylo následn provedeno orienta ní vy íslení náklad na materiál hrubé stavby.
Klí ová slova: NOVATOP, CLT panely, Polyfunk ní d evostavba, bytový d m,
Abstract The thesis deals with a building project proposal of a polyfunctional block of flats made from wood. At first, I chose a building site on which the project was suggested. The building site was located in a town of Chot bo . Owing to the selected building site and the surrounding buildings, I proposed a formed and a dispositional construction concept. Next, I suggested construction compositions with thermal and damp solutions. The proposed composition of a peripheral building mantle was in compliance with a standard of SN 73 0540. Then I simulated selected details in terms of air humidity and warm permeability in programmes of Teplo and Area. The suggested study documentation of the project was further elaborated as drawings, with a technical introductory and a summary report, at the level of building permit. The documentation of the building at the level of building permit was used as a base for the elaboration of the implementing building documentation. On the basis of the detailed drawings of individual walls and the statement of used materials I estimated rough building material costs.
Key words: NOVATOP, CLT panels, polyfunctional wooden house, block of flats.
Pod kování Cht l bych pod kovat své vedoucí této práce doc. Dr. Ing. Zde ce Haví ové za její as, který mi v novala v podob konzultací, za v cné p ipomínky a rady, které mi posloužily k napsání této práce. Dále bych cht l pod kovat svým rodi m a babi ce za podporu p i studiích. Také bych cht l pod kovat panu Liboru Kopeckému za pomoc a technické konzultace p i sestavování rozpo tu a panu Mgr. Vladimíru Crhonkovi za konzultace konstruk ního ešení ze systému Novatop.
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................... 10
2
Cíl práce .............................................................................................................. 12
3
Metodika ............................................................................................................. 13
4
Literární p ehled ..................................................................................................14
5
4.1
Systém masivních panel NOVATOP .......................................................... 14
4.2
Prost edí bytu ............................................................................................... 17
4.3
Prost edí pracovišt ......................................................................................18
Vlastní ešení ....................................................................................................... 19 5.1
Základní údaje o lokalit .............................................................................. 19
5.2
Základní údaje o stavb ................................................................................19
5.3
Architektonické ešení .................................................................................21
5.3.1 Popis umíst ní ..........................................................................................21 5.3.2 Hmota objektu .........................................................................................21 5.3.3 Orientace stavby ke sv tovým stranám ..................................................... 22 5.3.4 Návrh 1.NP ..............................................................................................22 5.3.4.1
Popis jednotlivých sekcí .................................................................. 23
5.3.4.1.1 Sekce komer ní........................................................................... 24 5.3.4.1.1.1 Obchod Fair Trade ............................................................... 24 5.3.4.1.1.2 Obchod Mobil City ..............................................................24 5.3.4.1.1.3 Kancelá ské prostory ............................................................ 25 5.3.4.1.2 Sekce technického zázemí objektu ..............................................25 5.3.4.1.2.1 Kotelna ................................................................................25 5.3.4.1.2.2 Technická místnost...............................................................26 5.3.4.1.3 Sekce technického zázemí byt ...................................................26 5.3.4.1.3.1 Sklepní kotce........................................................................ 26 5.3.4.1.3.2 Sušárna ................................................................................ 26 5.3.4.1.3.3 Kolárna ................................................................................ 26 5.3.5 Popis 2.NP ............................................................................................... 26
5.3.6 Popis bytových jednotek ..........................................................................28 5.3.6.1
Bytové jednotky typu A ..................................................................28
5.3.6.2
Bytová jednotka typu B ...................................................................30
5.3.7 Popis 3.NP ............................................................................................... 32 5.4
Požárn technické ešení .............................................................................. 32
5.5
Technické ešení .......................................................................................... 34
5.5.1 Použité konstruk ní systémy nosných st n ............................................... 34 5.5.1.1
Popis konstruk ního systému z celod ev ných panel NOVATOP .. 34
5.5.1.1.1 Skladba obvodové st ny.............................................................. 34 5.5.1.1.1.1 Sádrokartonová deska KNAUF RED GKF ............................ 34 5.5.1.1.1.2 Novatop SOLID ...................................................................35 5.5.1.1.1.3 ORSIL FASSIL ....................................................................35 5.5.1.1.1.4 Baumit open struktur ............................................................ 35 5.5.1.1.2 Prostup tepla konstrukcí obvodové st ny .....................................36 5.5.1.1.3 Prostup vodní páry konstrukcí obvodové st ny............................ 37 5.5.1.1.4 Požární odolnost obvodové st ny ................................................ 39 5.5.1.2
Popis zd ného konstruk ního systému ............................................. 40
5.5.2 Použité konstruk ní systémy nenosných st n ............................................41 5.5.3 Popis stropní konstrukce .......................................................................... 42 5.5.3.1
Konstrukce podhledu ve 3.NP .........................................................43
5.5.3.1.1 Simulace prostupu tepla konstrukcí ............................................. 44 5.5.3.1.2 Simulace prostupu vzdušné vlhkosti konstrukcí ..........................44 5.5.4 Popis st ešní konstrukce ........................................................................... 45 5.5.5 Technické detaily ..................................................................................... 46 5.5.5.1
Teorie simulace technických detail ................................................46
5.5.5.1.1 Fyzikální vlastnosti d eva a konstrukce objektu........................... 46 5.5.5.1.1.1 Vlhkost d eva .......................................................................46 5.5.5.2
Detail napojení obvodové st ny Novatop na zd nou obvodovou st nu
Porotherm 49
5.5.5.2.1 Konstruk ní ešení ...................................................................... 50 5.5.5.2.2 Simulace teplotního pole ............................................................. 50 5.5.5.2.3 Simulace prostupu vodní páry konstrukcí ....................................51 5.5.5.3
Detail napojení obvodové a vnit ní nosné st ny ...............................52
5.5.5.3.1 Konstruk ní ešení ...................................................................... 52 5.5.5.3.2 Simulace teplotního pole ............................................................. 52 5.5.5.3.3 Simulace prostupu vodní páry .....................................................53 6
Nacen ní použitého materiálu .............................................................................. 54
7
Pr vodní zpráva ...................................................................................................56
8
Technická zpráva ................................................................................................. 59
9
Diskuse ................................................................................................................ 67
10
Záv r ................................................................................................................... 69
11
Summary .............................................................................................................70
12
Použitá literatura.................................................................................................. 71
13
Seznam obrázk .................................................................................................. 73
14
Seznam tabulek....................................................................................................74
15
Výkresová ást: ................................................................................................... 75
15.1 16 16.1
Seznam výkres : .......................................................................................... 75 ílohy .................................................................................................................78 Seznam p íloh: .............................................................................................78
1 Úvod Stavby na bázi d eva v sou asné dob už nereprezentují pouze rodinné domy, mosty, lávky, zimní stadiony a halové objekty, ale za ínají se prosazovat i na úrovni bytových a administrativních dom . Za tento vývoj bezpochyby m že legislativa podmín ná normou
SN 73 0540 o tepeln technických požadavcích na budovy.
Zp ís ující se požadavky na tepelnou ochranu budov nutí investory p emýšlet o alternativách zd ných a prefabrikovaných staveb, které na našem území byly po dlouhá léta reprezentovány keramikou, škvárobetonem a v p ípad
panelových objekt
prefabrikovanými železobetonovými panely. V devadesátých letech do prost edí za aly pronikat alternativní druhy materiál
eského
pro bytovou výstavbu ze
zahrani í. S nimi p išly i d evostavby, které se v tu dobu již rozvíjely v plném proudu v N mecku a Rakousku. Práv
systémy d evostaveb vyvíjející se v t chto zemích
nejvíce ovlivnily, ovliv ují a podle mého budou i dlouho do budoucna ovliv ovat trend evostaveb v eských zemích. U našich západních soused je v sou asné dob b žné použití systém na bázi d eva jak u bytových tak administrativních objekt . V našich podmínkách první bytové objekty v podob d evostaveb stojí také. Nap íklad firma RD Rýma ov jich vystav la ve m st Rýma ov hned n kolik. Pro v tší rozvoj t chto staveb u nás chybí odpovídající legislativa, p edevším z požárního hlediska, která by umožnila architekt m a projektant m v tší volnost v návrhu n kolika podlažních dom na bázi eva. Výškové budovy se u nás mohou stav t pouze ze systém , jejichž nosné st ny odpovídají neho lavému konstruk nímu systému pouze z druhu DP1. Smíšené systémy obsahující kombinace druh DP1, DP2 a DP3, do kterých v tšinou d evostavby spadají, mají výškové omezení. Na po tu podlaží záleží také na skupin , do které budova spadá. Navrhovaný polyfunk ní bytový d m spadá do skupiny OB2. V norm je výškové omezení pro tyto budovy z konstruk ního systému druhu DP2 obvodových st n a strop , h
12,0m. Oproti zahrani í je to zna né výškové omezení. P edevším
v možnostech skladeb obvodových st n a tím k mnoha omezením vlastností evostaveb. Jak jsem zmi oval výše, zp ís ující se legislativa nahrává rozvoji evostaveb na našem území. A v konstrukci obvodové st ny, typu rámové konstrukce, ípadn
masivního CLT panelu dosahujeme p i použití tepelných izolací daleko
lepších tepelných odpor konstrukce v pom ru k její ší ce, než u tradi ních materiál , reprezentovaných na našem území keramikou a betonem. Proto by i v tším a rozlehlejším stavbám m la být dána p íležitost se rozvinout v podob d evostaveb a 10
dokázat, že cesta za d evem je cesta správným sm rem nejen z pohledu energetiky, ale i z pohledu použití materiálu z obnovitelného zdroje, kterého je u nás v lesích dostatek.
11
2 Cíl práce Cílem této práce je navrhnout dispozi ní a konstruk ní ešení d evostavby bytového polyfunk ního domu. Nejprve bude provedena dokumentace na úrovni studie polyfunk ního domu, v jejíž fázi bude p ihlíženo na požární požadavky na objekt tohoto typu. Dále v této fázi projektu dojde k návrhu skladeb jednotlivých konstrukcí s vybranými detaily a jejich simulace v tepeln
vlhkostním poli. Na základ
navrhovaného dispozi ního ešení objektu ve form studie a navrhovaných skladeb, bude provedeno rozkreslení objektu na výkresy v úrovni stavebního povolení. Z t chto výkres dále bude vycházet sada výkres detailního rozkreslení jednotlivých svislých a vodorovných konstrukcí. Na základ
detailn
rozkreslených jednotlivých element
stavby bude proveden výpis použitých materiál . Vypsané materiály dále budou nacen ny svými po izovacími cenami. Získáme tak orienta ní hodnotu hrubé stavby objektu.
12
3 Metodika Projektové ešení objektu bude za ínat ve fázi studie polyfunk ního domu. V této úrovni na základ požárních, tepeln technických, hygienických a bytových norem bude proveden návrh dispozi ního ešení objektu bytového polyfunk ního domu. Na základ studie objektu bude vypracována projektová dokumentace na úrovni stavebního povolení. V této dokumentaci bude vybrán systém d evostavby, na jehož základ se definují jednotlivé skladby a vybrané detaily stavby. V návaznosti na dokumentaci pro stavební povolení dojde k rozkreslení svislých a vodorovných konstrukcí objektu. U svislých konstrukcí se bude jednat o obvodové, vnit ní nosné a p
kové st ny. U
vodorovných konstrukcí dojde k rozkreslení stropních konstrukcí, konstrukcí podhledu, schéma pokládky podlahových desek a vazníkové konstrukce zast ešující celý objekt. Všechny t i fáze rozkreslení jednotlivých ástí objektu budou rozkresleny v programu Archicad. V programu od firmy Miitek spol. s r.o. dojde k návrhu vazníkových konstrukcí zast ešující objekt polyfunk ního domu. Výstupem z tohoto programu bude také cena materiálu, použitého pro výrobu vazník . Na základ detailn rozkreslených jednotlivých ástí objektu bude vypracován výpis použitých materiál . Které budou nacen ny v programu RTS. Konstrukce z CLT panel budou nacen ny pomocí metody plošných ukazatel ceny od firmy NOVATOP s.r.o. P i se tení t chto cen dostaneme orienta ní cenu materiálu hrubé stavby objektu.
13
4 Literární p ehled 4.1 Systém masivních panel NOVATOP Systém panel
z masivního vrstveného d eva od firmy NOVATOP vychází
z technologie vynalezené v devadesátých letech minulého století ve Švýcarsku. Jedná se o technologii nazývanou CLT – cross laminated timber (viz obr. 2), v eských zemích známou pod názvem panely k ížem vrstveného d eva. V zahrani í se také používá název xlam (k ížené vrstvy) nebo jumbo polywood. Minimální po et k ížem vrstvených vrstev jsou t i, dv vn jší a jedna st edová. U panelu ze systému NOVATOP jsou jednotlivé lamely v panelu lepeny v podélných spárách. Tím a i díky vyspraveným suk m je dosaženo vzduchot snosti CLT panel . To je v dnešní dob velmi d ležitá vlastnost, protože v p ípad použití panelu u nízkoenergetických p ípadn pasivních objekt
jsou kladeny požadavky na vzduchot snost a to z d vodu minimalizace
tepelných ztrát vzniklých proud ním, které je zap
in no net sností obálky konstrukce.
Celkovou nepr zvu nost obvodové obálky budovy upravuje
SN 73 0540 – 2 a
SN
ISO 13829. V t chto normách jsou uvedeny podmínky celkové intenzity vým ny vzduchu n50 p i tlakovém rozdílu 50 Pa, v h-1. Panely mají velkou výhodu v rozm rové stálosti v reakci d eva na zm ny vlhkosti prost edí. Díky k ížení jednotlivých vrstev panelu jsou rozm rové zm ny sníženy na minimum. Další vysokou výhodou je i statický p enos sil panelu, a se již jedná o tlak, pr hyb nebo vzp r. Panel je obecn díky svým vrstvám, které navzájem spolup sobí, schopn jší p enést v tší zatížení než d ev né komponenty tvo ené jednou vrstvou d eva. CLT panely se v zahrani í uplat ují p edevším p i použití
Obr. 1 Osmipatrová budov Stadthaus, v Londýn
14
kolikapatrových d evostaveb. Nap íklad osmi patrová budova m stského bytového domu v Londýn postavena roku 2009. (viz obr.1) Firma NOVATOP nabízí ve svých projek ních podkladech i možnost edb žného dimenzování panel . To s výhodou mohou projektanti použít p i jednoduchých rodinných domech, p ípadn u prvotního návrhu v tších staveb, než se ke kritickým míst m konstrukce vyjád í statik. ížem vrstvené celod ev né panely jsou vhodné p edevším pro použití u difúzn
otev ených systém . Poloha d ev ného panelu v obvodové st
vychází
z teorie difúzn otev ené konstrukce, kdy je vrstva s nejv tším difúzním odporem umíst na co nejblíže k interiéru. D evo použité v konstrukci panelu si zachovává svoji vlastnost pr chodu páry sm rem do exteriéru, avšak ást páry, která d ev ným panelem prochází, absorbuje a uvol uje p i snížení interiérové vlhkosti zp t do prostoru. Celod ev né CLT
panely se
zateplovacím systémem, bu
používají
v tšinou v kombinaci s exteriérovým
na bázi minerální p ípadn
skelné vaty, nebo
evovláknitých desek. NOVATOP – systém má své skladby ozkoušené i na požární odolnost. Hodnoty, které firma udává pro své komponenty, byly nam eny v požární zkušebn Fires s.r.o. (SK) v roce 2010. Výhoda celoplošných komponent oproti rámovým nebo skeletovým, spo ívá v homogennosti jednotlivých vrstev, díky které je CLT panel oslabován plošn z jedné strany. Tedy jeho statické vlastnosti p enášet zatížení ubývají pomaleji, nežli u rámové nebo skeletové konstrukce, kdy v p ípad požáru jsou jednotlivé stojky a další pr ezov obdélníkové komponenty vystavovány ú ink m požáru ze dvou, p ípadn t í stran. P i dimenzi obvodových a vnit ních nosných st n musíme uvažovat p i jejich dimenzi, že d evo pr
rn odho ívá jeden milimetr za minutu. Požární odolnost st ny
dále m žeme zvyšovat nap íklad instala ními p edst rami ze stran interiéru, na které jsou použity nap íklad deskové materiály t ídy reakce na ohe
A1. Díky uvážené
dimenzi firma dosáhla u obvodové st ny p i použití sádrokartonové desky ze strany interiéru tl. 10 mm, panelu NOVATOP SOLID v tl. 84 mm, fasádní edi ové vlny tl. 100 mm a 8 mm omítky, požární odolnosti REI 120. Kdy daný panel byl zatížen ú inky požáru z exteriérové strany. R – je schopnost konstrukce odolávat zatížení po ur itou dobu, E - vyjad ující celistvost, I – charakterizující izola ní schopnost. Tato st na tedy spadá do konstrukcí druhu DP2 e > i. NOVATOP – systém má dva základní panely SOLID[CLT] a STATIK [SWPSolid wood panel]. Pro obvodové st ny se používá panel s ozna ením SOLID. 15
Panel SOLID se vyrábí v pohledové a standardní kvalit . Velkou výhodou panelu je možnost použití velkoplošných rozm
. Maximální délka panelu je 12 m a maximální
výška 2,95 m. Výrobce však z d vod manipulace doporu uje délku kolem 8,5 metru. St nový dílec m žeme také vyrobit z menších st nových element , které se eplátováním spojí na stavb . Standardní tlouš ky vyráb ných panel jsou 62, 84 a 124 mm. P i použití tlouš ky panelu 62 mm výrobce udává požadovanou vzduchot snost požadovanou normou SN ISO 13829.
Obr. 2 CLT panel - ilustra ní obr. Dalšími vyráb nými deskami je panel STATIK. Panel statik je ozna ován jako panel SWP – Solid wood panel. SWP znamená, že st edová vrstva je kolmá na dv vn jší vrstvy, které jsou navzájem rovnob žné. Panely byly navrženy na p enosy sil p i velkých rozponech, p i p esahách st ech atd. viz podklady výrobce. Velkoplošné panely STATIC d líme ješt na typ L a Q. U typu L vedou podélná vlákna vn jší vrstvy podél delšího rozm ru desky.
Obr. 3 Skladba lamel CLT panelu NOVATOP Vyrábí se v rozm rech standardní délky 2500, 5000 a 6000 mm - max. 12000mm pro cinkovaný spoj, standardní ší ky 1040, 1250, 2100, 2500 mm a tlouš ky 40, 60 mm. U typu Q pak podélná vlákna vrchní desky jsou orientována kolmo k delší hran desky. Typ Q se vyrábí v rozm rech standardní délky 4950mm - max. 12000mm, standardní ší ky 2500 mm a tlouš ky 45, 60 mm. Desky se spojují cinkovaným spojem, ípadn p esazením. 16
4.2 Prost edí bytu Bytové prostory by m ly spl ovat základní podmínky bezpe nosti a pohodlí po dobu pobytu osob v nich.
Lidský organismus ovliv uje za as setrvaný v daném
prostoru spousta faktor jak z vn jšího, tak vnit ního prost edí. svých p íbytcích cítit bezpe
lov k by se m l ve
a nem l by být vystavován zdraví škodlivým faktor m,
které na n j íhají tak ka všude. Požadavky jak budovy stav t upravují vyhlášky, na ízení vlády a doporu ené státní normy
SN, asto harmonizované i s evropskými
normami EN. Základní vyhláškou o technických požadavcích na stavby je vyhláška . 268. Sb., z roku 2009, dále vyhláška o obecných požadavcích na využívání území . 269. Sb., z roku 2009 a sd lení Ministerstva pro místní rozvoj o schválení politiky územního rozvoje eské republiky. Základní stavební normou pro obytné budovy je norma SN 73 4301 z roku 2004. Ta definuje budovu jako nadzemní stavbu prostorov soust ed nou a navenek evážn uzav enou obvodovými st nami a st ešní konstrukcí. Obytnou budovu jako stavbu ur enou pro trvalé bydlení, ve které alespo dv etiny podlahové plochy p ipadají na byty, v etn ur eného pro obyvatele jednotlivých byt
plochy domovního vybavení
(nezapo ítávají se plochy spole ného
domovního vybavení a domovních komunikací). lení se na bytové nebo rodinné domy. Obytnou ástí budovy je ást budovy jiného ú elu, obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k t mto byt m Bytový d m je stavba pro bydlení, ve které p evažuje funkce bydlení. Jedná se o obytnou budovu pro bydlení o více než ty ech a více bytech, p ístupných z domovní komunikace se spole ným hlavním vstupem, p ípadn
hlavními vstupy z ve ejné
komunikace. Byt je soubor místností, pop ípad
jednotlivá obytná místnost, který svým
stavebn technickým uspo ádáním a vybavením spl uje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto ú elu užívání ur en. Stavebn technické uspo ádání a vybavení bytu zahrnuje íslušenství, odpovídající požadavku trvalého bydlení a spole né uzav ení celého bytu. Tepelnou ochranu budov upravuje norma SN 73 0540. Denní osv tlení
SN 73 0580-1 Základní požadavky a
SN 73 0580-2 Denní
požadavky obytných budov. Byt musí spl ovat podmínku oslun ní, která zní: i zanedbání obla nosti musí být dne 1. b ezna doba proslun ní nejmén 90 minut. Doporu uje se dodržet dobu proslun ní nejmén 90 minut také dne 21. ervna. 17
Požadovanou dobu proslun ní pro den 1. b ezna lze nahradit bilancí, p i které mimo estupné roky je celková doba proslun ní ve dnech od 10. února do 21. b ezna v etn , 3600 minut ( jedná se o 40 dní s pr
rnou dobou proslun ní 90 minut).
Dále norma SN 73 4301 definuje tyto podmínky a definice: „Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly proslun ny. Byt je proslun n, je-li sou et podlahových ploch jeho proslun ných obytných místností roven nejmén jedné t etin sou tu podlahových ploch obytných místností. Do sou tu podlahových ploch z jedné strany proslun ných obytných místností ani do sou tu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento ú el nezapo ítávají ásti podlahových ploch všech obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její sv tlé výšky.“ Požární bezpe nost staveb upravují normy
SN 73 0802 Požární bezpe nost
staveb – nevýrobní objekty, SN 73 0804 Požární bezpe nost staveb – výrobní objekty, SN 73 0833 Požární bezpe nost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování. Dále polyfunk ní bytový objekt by m l spl ovat požadavky norem zabývajících se akustikou staveb, schodišti, a technickým vybavením objektu kanalizací, vodou, elekt inou a dopravním napojením na místní komunikaci.
4.3 Prost edí pracovišt Požadavky na projektované obchody, pop ípad
kancelá ské prostory, budou
podobné jako v ešení obytných místností. Zásadní rozdíl mezi nimi je však v rozdílných hygienických požadavcích. Hygienické prost edí pracovišt
upravuje
norma SN 73 4108 šatny, umývárny, záchody a p edevším na ízení vlády . 178/2001 Sb., kterým se stanový podmínky ochrany zdraví p i práci.
18
5 Vlastní ešení 5.1 Základní údaje o lokalit Polyfunk ní d m je projektován na parcelu . 354 ve m st Chot bo i. Parcela se nachází v centru m sta. Vzdálenost parcely od nám stí je 300 m, p ší ch zí 5 min. V t sném sousedství je na parcele . 352/1 stanice policie R. Základní škola Buttulova se nachází p ibližn
200 m východn
od projektovaného domu. Dostupnost
potravinových, textilních a emeslných obchod je do 1 km. Ve m st se dále nachází kino, zimní a letní stadion, ZŠ Smetanova a ZŠ Buttulova, obchodní st ední škola, gymnázium, zdravotní st edisko, stanice rychlé záchranné služby, vlakové a autobusové nádraží. Pozemek je dostupný z ulic Buttulova a Slaví kova. Parcela . 354 sousedí s následujícími parcelami p. . 348/1, 352/1, 441/1, 4406/1 a 4405. Jedná se o dosud nezastav nou pozemkovou parcelu. Na pozemku se v sou asnosti nenachází drobné ani vzrostlé d eviny. Pozemek je pouze zatravn n a obyvateli Chot bo e pravideln kosen. Na pozemku . 4405 ulice Buttulova vedou ady splaškové a deš ové kanalizace, vody, plynu a el. energie, na které bude objekt napojen nov zbudovanými p ípojkami.
5.2 Základní údaje o stavb Objekt Polyfunk ního domu je projektován jako t ípodlažní d evostavba z masivních d ev ných panel
CLT. Nachází se zde p t byt , dva obchody a
kancelá ské prostory pro firmu do p ti zam stnanc . Objekt m žeme rozd lit do ty zón, na zónu komunika ní, bytovou, komer ní a technickou. Komer ní a technická zóna se nachází v prvním nadzemním podlaží, bytová zóna ve druhém a t etím nadzemním podlaží. Komunika ní zóna je navržena ve všech t ech podlažích. Komer ní zónu tvo í dva obch dky a kancelá ské prostory v prvním nadzemním podlaží. Byty v objektu jsou charakterizovány do dvou typ A a B. Bytová zóna je reprezentována ty mi byty typu A, a jedním mezonetovým bytem typu B. Kotelna s technickou místností reprezentují zónu technickou. Chodby a schodišt
adíme do zóny komunika ní. První nadzemní
podlaží je rozd leno tedy do t í sekcí podle zón a to sekci komer ní, sekci zázemí byt , spadající do bytové zóny a sekci technického zázemí objektu. Do komer ní sekce pat í vyprojektované dva obchody na západní stran
budovy a kancelá ské prostory na
východní stran objektu se zázemím. Do druhé sekce spadají sklepní kotce a sušárna s kolárnou, které tvo í zázemí místním bytovým jednotkám. T etí sekcí je technické zázemí objektu, které p edstavuje kotelna s technickou místností. Komunika ní prostory 19
tvo í chodba, procházející ší kou objektu od severní st ny k východní a železobetonové prefabrikované schodišt , které tvo í p ístavek na severní stran . Ve druhém nadzemním podlaží jsou navrženy t i byty. Nachází se zde dva byty typu A a jeden typu B, který prochází i do t etího nadzemního podlaží. Pro typ A je navržena vnit ní dispozice tak, že spole enské prostory reprezentuje denní místnost, která v sob zahrnuje kuchy , jídelnu a obývací pokoj. Orientace denní místnosti je na jižní sv tovou stranu. Klidové prostory, které p edstavují ložnice rodi a d tský pokoj, jsou orientovány vždy na chladn jší sv tovou stranu, bu to na východ, nebo na západ. Bytová jednotka typu A je tvo ena dv ma ložnicemi (ložnice rodi , tský pokoj), koupelnou, samostatnou toaletou, komorou, chodbou a denní místností, která obsahuje kuchy , jídelnu a obývací pokoj. Celková užitná plocha bytu je 84,62m2. Bytová jednotka typu B se v objektu nachází pouze jedna. Jedná se o mezonetový byt, do kterého je možný p ístup jak z druhého, tak t etího nadzemního podlaží. Hlavní vstup se nachází z domovní chodby ve 2.NP. Spole enské prostory jsou zde reprezentované denní místností, která je tvo ena kuchy ským koutem, prostorem pro stolování, ástí sloužící jako obývací pokoj a schodišt m vedoucím do 3.NP. Denní místnost je orientována na jih. Sanitární zázemí obsahuje koupelna a toaleta umíst ná ve 2.NP. Klidová ást je tvo ena ložnicí ve 3.NP. Byt typu B tedy obsahuje dv komory, chodbu, koupelnu, WC, denní místnost, ložnici a pracovnu. Celková užitná plocha bytu je 99,16 m2. Každý byt má k dispozici sklepní kotec, sušárnu, kolárnu a technickou místnost v 1.NP. Dále ke každému bytu jsou p azeny dv parkovací stání na p ilehlém parkovišti. Vstupy do obou vyprojektovaných objekt jsou ze západní sv tové strany. Obchody jsou tvo eny komer ní místností a sanitárním zázemím, které obsahuje chodbu s možností oh evu p ípadn uskladn ním jídla pro zam stnance, p edsí a WC. Obchod ur ený pro prodej fair trade výrobk je rozší en dále o sklad. Komer ní prostory jsou orientované vstupem k východní stran objektu. Jsou navrženy pro firmu do p ti zam stnanc , nap íklad pro projek ní kancelá , grafické studio nebo ú etní firmu. Zázemí kancelá e obsahuje kuchy ský kout a technickou místnost. Sanitární prostory jsou tvo eny p edsí kou a toaletou. K ob ma obchod m a ke kancelá ským prostor m jsou p azeny parkovací místa na p iléhajících parkovištích.
20
5.3 Architektonické ešení 5.3.1 Popis umíst ní Objekt polyfunk ního bytového domu je projektován v ulici Buttulova ve m st Chot bo i, na parcele . 354. Objekt se bude nacházet v centru m sta, v docházkové vzdálenosti od 300 m od nám stí. Vstup do bytové ásti domu bude ze severní strany objektu. Obchody poté budou dostupné z východní a západní strany. Jižní strana objektu bude dostupná pouze obyvatel m domu a to vyúst ním chodby vedoucí technickým zázemím na venkovní rampu v prvním nadzemním podlaží. Objekt bude napojen na inženýrské sít v ulici Buttulova a to na vodovodní ad, ad deš ové a splaškové kanalizace, plynovodní ad a vedení elektrické energie. Objekt budou obklopovat dv parkovišt , která budou umíst na na východní a západní stran objektu. Napojení parkoviš na místní komunikaci bude provedeno dv ma nov zbudovanými sjezdy. 5.3.2 Hmota objektu dorysný pr
t objektu byl navržen ve tvaru „T“. Hlavní ást budovy se
nachází v pomyslné vodorovné linii písmene „T“ a je tvo ena kvádrem o rozm rech 22,712 x 18,834 m zast ešeným valbovou st echou s nízkým sklonem 15° o p esahu
Obr. 4 Pohledy ze sv tových stran 21
jednoho metru. Svislá ást písmene „T“ je tvo ena p ístavbou schodišt o rozm rech 6,45 x 3,6m. Zast ešenou pultovou st echou obehnanou ze dvou stran atikou. Hlavní ást objektu je opticky rozd lena do t í rovin. První rovinu tvo í p ízemí, ve kterém se nachází p evážn komer ní prostory. Tato rovina je odd lena od zbytku objektu za pomocí omítky tmavé barvy (viz vzorkování ve výkresech pohled ). Druhá rovina je tvo ena obytnou ástí objektu. Ta je barvy bílé (viz výkres pohled ). T etí optickou rovinu tvo í st echa se svým metrovým p esahem pobitým d ev nými palubkami. St ešní plechy jsou tmavé barvy s profilací taškové krytiny s obchodním názvem LINDAB Ideal. P ístavba železobetonového schodišt je navržena v kombinaci pohledového betonu s prosklenými plochami. Kolem pultové st echy je navržena atika z d vodu snahy zachování kvádrovitého vzhledu p ístavby.
5.3.3 Orientace stavby ke sv tovým stranám
Obr. 5 Situace umíst ní objektu na parcele . 354 5.3.4 Návrh 1.NP První nadzemní podlaží je projektováno 300 mm nad úrovní p ilehlého upraveného terénu. P ístupné je ze všech ty ech sv tových stran podle jednotlivých zón. Do obytné ásti objektu je projektovaný vstup ze schodiš ové p ístavby pomocí ramp. Rampa je umíst ná i na jižní stran budovy se vstupem do technického zázemí. Obchody a kancelá ské prostory jsou p ístupny pomocí vyrovnávajících stup . Kolem obvodu objektu, mimo schodiš ovou p ístavbu je provedena drenážovaná vsaková vrstva tvo ená ka írkem v ší i 410 mm a hloubkou 500 mm. Zakryta nerezovým ochranným roštem umíst ným ve výšce -0,3 m od nuly objektu, v rovin p ilehlého 22
terénu. Objekt po jeho obvodu ohrani uje chodník z betonové dlažby. Na severní východní a západní stran
jsou projektovaná parkovací stání pro nájemníky a
Obr. 6 P dorys 1.NP zákazníky. P dorys prvního nadzemního podlaží m žeme rozd lit do t í sekcí, které obsahují ty i zóny. P dorys dle sekcí m žeme tedy roz lenit na sekci komer ní, obsahující fair trade obchod, obchod Mobil City a kancelá ské prostory. Dále na sekci zázemí byt , do které spadají sklepní kotce pro jednotlivé byty, sušárna pro nájemníky a kolárna. Do poslední sekce spadá technické zázemí objektu. Podle zón podlaží d líme na zónu komunika ní, bytovou, komer ní a technickou. Do zóny komunika ní spadají chodby a schodišt . Zóna bytová obsahuje sklepní kotce se sušárnou a kolárnou. Do komer ní zóny adíme oba obchody a kancelá ské prostory. Technická zóna je tvo ená kotelnou a technickou místností. 5.3.4.1 Popis jednotlivých sekcí První nadzemní podlaží je rozd leno do t í sekcí. Na sekci komer ní, obsahující obchod Fair trade, obchod Mobil City a kancelá ské prostory. Dále na sekci zázemí 23
byt , do které spadají sklepní kotce pro jednotlivé byty a sušárna s kolárnou. T etí sekce technického zázemí obsahuje kotelnu a technickou místnost. Chodby a schodišt
adíme
do komunika ních zón. Za azení do jednotlivých sekcí je z d vodu rozlišení funk nosti jednotlivých prostor. 5.3.4.1.1 Sekce komer ní Do komer ní sekce byly navrženy prostory k innostem nebytového charakteru, edevším k obchodním innostem. Prostory budou pronajaty a s bytovou ástí objektu budou mít pouze spole nou kotelnu, ve které bude umíst no vytáp ní, zásobníky TUV, ípadn rekupera ní jednotka. Jednotlivé komer ní prostory budou vybaveny vlastní elektrickou sk íní, sanitárním za ízením a vlastním vchodem. 5.3.4.1.1.1 Obchod Fair trade Prostory projektované pro obchod Fair trade se nachází na severozápadní ásti objektu se vstupem ze západní strany. Z navrhovaných obchod je tento nejv tší co se užitné plochy i po tu místností tý e. Obchod se skládá z hlavní komer ní místnosti o užitné ploše 26,16 m2, skladu o užitné ploše 5,88 m2, chodby, ve které je umíst na i kuchy ská linka s ledni kou, d ezem a mikrovlnou troubou sloužící k oh evu jídla zam stnanc . Dále sanitární zázemí pro obsluhu obchodu, tvo ící p edsí s toaletou. Obchod je uvažován jako prostor do p ti pracovník , proto podle normy SN 73 4108 hygienické prost edí pracovišt a na ízení vlády . 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, m že být spole ná jedna toaleta s p edsí kou pro všechny zam stnance obchodu. 5.3.4.1.1.2 Obchod Mobil City Obchod Mobil city sousedí s obchodem Fair trade se vchodem ze západní strany objektu. Obchod je umíst n na jihozápadní stran budovy. Komer ní plocha ochodu se rozprostírá na ploše 22,62 m2. Obchod je dále tvo en chodbou, ve které je umíst na kuchy ská linka s ledni kou, d ezem mikrovlnou troubou sloužící pro oh ev jídla zam stnanc m obchodu. Sanitární zázemí obchodu se skládá z p edsí ky, ve které je umíst no umyvadlo a toalety. Obchod je uvažován jako prostor do p ti pracovník , proto podle normy
SN 73 4108 hygienické prost edí pracovišt a na ízení vlády .
178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, m že být spole ná jedna toaleta s p edsí kou pro všechny zam stnance obchodu. 24
5.3.4.1.1.3 Kancelá ské prostory Kancelá ské prostory jsou umíst ny na východní stran polyfunk ního domu. ístupny jsou z východní strany. Kancelá ský prostor je pojmut jako jedna místnost, která se dá rozd lit montovanými p
kami do jednotlivých sekcí. Na jižní stran
místnosti je umíst na kuchy ská linka, sloužící zam stnanc , p ípadn
k podání
ob erstvení klient m firmy. Prostor samotné kancelá e disponuje užitnou plochou 55,67m2. Tento prostor je dopln n technickou místností sloužící k uskladn ní úklidového a kancelá ského vybavení, p ípadn použitelná jako do asný ú etní archiv. Sanitární zázemí p edstavuje p edsí ka s umyvadlem a toaleta. Prostory byly navrhovány pro pot eby projek ní kancelá e, p ípadn grafického studia, do celkového po tu p ti zam stnanc . Kancelá ské prostory by m ly spl ovat tedy podmínky kladené hygienickou normou upravující prost edí pracovišt
SN 73 4108 a na ízením vlády .
178/2001 Sb., které stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci 5.3.4.1.2 Sekce technického zázemí objektu Technické zázemí objektu je pro celý d m spole né. Tvo í jej kotelna s technickou místností. Rozvody vytáp ní, teplé užitkové vody a p ípadné rekuperace jsou vedeny z kotelny do celého objektu. Prostory kotelny, navazující ásti chodby a technické místnosti jsou obezd ny ze zdícího systému Porotherm, který spl uje neho lavý konstruk ní systém DP1.
ást chodby, ze které se vchází do kotelny a
technické místnosti je opat ena od zbývající ásti chodby protipožárními dve mi. Strop nad technickou sekcí je miakový ze systému Porotherm a spl uje neho lavý konstruk ní systém DP1. 5.3.4.1.2.1 Kotelna Kotelna je spole ná pro celý polyfunk ní d m. Nachází se v ní hlavní domovní uzáv r vody, domovní uzáv r plynu, rozvody vytáp ní, rozvody teplé užitkové vody a rozvody rekuperace. Z kotelny jsou na severní fasádu vyvedeny dva exteriérové komíny Schiedel Kerastar. Objekt je vytáp ný t emi plynovými kotli. Jejich dimenzi ur í technik po zjišt ní tepelné náro nosti objektu. Byty i jednotlivé komer ní prostory by ly být samostatn teplotn regulovatelné. Z chodby, u vstupu do kotelny je umíst n hlavní domovní rozvad
elektrické energie. St ny kotelny spl ují neho lavý
konstruk ní systém druhu konstrukce DP1 a jsou vyzd ny ze systémového zdícího
25
systému Porotherm. Kotelna je obezd na broušenými cihlami Porotherm 40 EKO + Profi na systémové lepidlo nanášené v ložných spárách. 5.3.4.1.2.2 Technická místnost Technická místnost je umíst na naproti koteln . Slouží p edevším jako skladovací místnost pro pot eby úklidu spole ných ástí domu a jeho okolí. Technická místnost je vybavena výlevkou, ur enou pro splaškové vody vzniklé úklidem, p ípadn pro tekutý biologický odpad. St ny technické místnosti jsou vyzd ny z Porotoherm 40 EKO + Profi na lepidlo. 5.3.4.1.3 Sekce technického zázemí byt Sekce technického zázemí byt
slouží pouze nájemník m jednotlivých byt
polyfunk ního domu. Je tvo ena sklepními kotci k jednotlivým byt m, sušárnou a kolárnou. Jednotlivé prostory jsou p ístupné z centrální chodby, která vede nap
celým
objektem a propojuje jižní st nu objektu se severní. 5.3.4.1.3.1 Sklepní kotce Každý byt v objektu má p azen jeden sklepní kotec. Tyto prostory slouží pro usklad ování sezónních v cí, zava enin atd. Ve sklepních kotcích je zakázáno skladovat ho lavé a výbušné látky. 5.3.4.1.3.2 Sušárna Sušárna je ur ená pro sušení prádla nájemník
a pravidelným sch zkám
samosprávy domu. Sušení prádla je možné v letních m sících i na sušácích v parku na jižní stran objektu. 5.3.4.1.3.3 Kolárna Kolárna byla navržena za ú elem uskladn ní kol a ko árk nájemník domu.
5.3.5 Popis 2.NP Druhé nadzemní podlaží se nachází ve výškové úrovni od nuly objektu 3,11m. Zp ístupn né je po p ístavb železobetonového montovaného schodišt , které spojuje jednotlivá patra objektu. Ze schodišt se dostaneme do domovní chodby, ze které jsou vstupy k jednotlivým byt m. Domovní chodba je obezd na zdícím systémem Porotherm 26
a p ímo navazuje na železobetonovou konstrukci p ístavku, který tvo í výškovou komunikaci mezi jednotlivými patry. Konstrukce chodby a schodiš ového prostoru je z neho lavého konstruk ního systému druhu DP1 a m la by spl ovat bezpe nou evakuaci osob po danou dobu úniku. Detaily požárního zabezpe ení objektu by m ly být ešeny v samostatné dokumentaci pro vydání stavebního ízení autorizovanou osobou. Konstrukce podlahy a stropu je provedena z Miako stropu Porotherm. Ve druhém nadzemním podlaží se nachází dva typy byt , typ A a typ B. Typ A je reprezentován ve 2.NP dv ma bytovými jednotkami umíst ným na východní a západní stran objektu. Mezi t mito byty se nachází mezonetový byt typu B. Vstupní dve e do jednotlivých byt jsou z d vodu požární bezpe nosti osazeny do zd né st ny Porotherm 40 EKO + Profi.
Obr. 7 P dorys 2.NP
27
5.3.6 Popis bytových jednotek 5.3.6.1 Bytové jednotky typu A Bytová jednotka typu A je v objektu navržena v celkovém po tu ty byt . Byt typu A dle SN 73 4301 spadá
se
svými
t emi
obytnými
místnostmi do t etí kategorie byt . Je projektován pro
ty lennou rodinu.
Klidová ást byt je vždy orientována na chladn jší sv tovou stranu, a to bu na východ, nebo západ. Denní prostory jsou orientovány na jižní stranu. Na severní
ást jsou umíst ny místnosti
skladového
a
komunika ního
charakteru. Typ A disponuje celkovou užitnou plochou 84,62 m2. Tu tvo í místnosti rozd lené do t í zón. Zónu klidovou, denní a zónu zázemí bytu. Klidová zóna je tvo ena ložnicí rodi
Obr. 8 Byt typu A
a
tským pokojem navrženým pro dv ti. Denní místnost je tvo ena prostorem obsahujícím kuchy , jídelnu a obývací pokoj. Zázemí bytu disponuje komunika ní chodbou, komorou, koupelnou a toaletou. Do bytu vstupujeme z domovní chodby. Po projití vstupními dve mi ší e 900 mm se ocitneme v zádve í, které plynule navazuje v chodbu. Chodba je hlavní bytová komunikace, ze které jsou p ístupné veškeré bytové prostory. Postupujeme-li chodbou hloub ji do bytu, tak první místnost, do které m žeme vstoupit je koupelna. V koupeln
je
vyprojektována sedací vana, dopln na sprchovou baterií, umyvadlo a prostor pro pra ku. Na prot jší stran chodby je umíst na komora. Tato místnost slouží pro ukládání sezónních v cí, v cí pot ebných pro úklid bytu, p ípadn jako spíž. Komora sousedí s d tským pokojem. D tský pokoj má užitnou plochu 15,10 m2.Prostory tského pokoje jsou navrženy pro pot eby dvou d tí. Okno v d tském pokoji je orientované bu
na východní, nebo západní sv tovou stranu. Záleží na celkové 28
orientaci typu bytu v objektu. Vedle d tského pokoje je umíst na ložnice rodi
o
užitné ploše 15,33 m2. Ložnice je též jako d tský pokoj proslun na oknem orientovaným na chladn jší sv tovou stranu, dle orientace bytu v objektu. Prot jší dve e ložnici pat í toalet . Poslední místností dostupné z chodby je prostor obsahující kuchy , jídelnu a obývací pokoj. Tento prostor je proslun n jižní a východní, p ípadn západní sv tovou stranou. Obytná plocha tohoto denního prostoru je 32,51 m2. Po vstupu do místnosti se ocitneme v prostoru kuchyn , kde kuchy ský kout je navržen do tvaru L a je projektován co nejblíže k technické šacht . V kuchyni je navržen elektrický sporák s cirkula ní digesto í, my ka, ledni ka s vestav ným mrazákem a kuchy ský d ez s odkapáva em. Na kuchy
plynule navazuje jídelní prostor. Do n j je navržen
šesti lenný jídelní st l. Z jídelny je zp ístupn ná lodžie orientován k jihu, nebo obývací pokoj, který je proslun n jak jižním, tak východním, p ípadn západním sluncem.
Tab. 1 Místnosti bytu typu A .m. Název místnosti Plocha m2 1 Komora 3,08 2 D tský pokoj 15,1 3 Ložnice 15,33 4 Kuch. + jídelna + obv. Pokoj 32,51 5 Lodžie 2,93 6 WC 2,06 7 Koupelna 3,95 8 Chodba 9,47 Celkem 84,43
29
5.3.6.2 Bytová jednotka typu B Bytová jednotka typu B je projektována jako mezonetový byt, tedy byt, který je vícepodlažního charakteru. V objektu bytového domu se nachází pouze jeden. Typ bytu B je dle SN 73 4301 za azen se svými dv ma obytnými místnostmi do druhé kategorie byt . Byt byl projektován pro svobodný lennou
pár,
p ípadn
rodinu.
pro
Obytné
místnosti jsou orientovány k jihu. Byt m žeme také roz lenit do ty
zón. Na zónu klidovou,
denní, pracovní a na zázemí bytu. Do klidové zóny m žeme za adit ložnici ve 3.NP. Denní zóna je tvo ena
spojeným
prostorem
kuchyn , jídelny a obývacího pokoje.
Zázemí
bytu
tvo í
chodby, dv komory rozmíst né v 2. a 3.NP, koupelna a WC. Pracovní
zóna
je
tvo ena
pracovnou navrženou ve 3.NP. Obr. 9 Byt typu B
Hlavní bytový vstup je ve 2.NP z domovní chodby. Po projití vstupních dve í se ocitneme v bytové chodb . Z té je
zp ístupn na komora sloužící pro uskladn ní sezónních v cí. Naproti komo e je též z chodby p ístupná koupelna. V prostoru koupelny byla navržena sedací vana dopln na sprchovou baterií, umyvadlo a pra ka. Vedle koupelny je projektovaná toaleta, též dostupná z domovní chodby. Poslední místností p ístupné z bytové chodby, je prostor tvo ený t emi místnostmi, v etn d ev ného to itého schodišt do dalšího patra bytu. Prostory denní místnosti jsou prosv tlovány dv ma francouzskými okny vedoucími na lodžii. Denní prostor tvo í kuchy s liniovou kuchy skou linkou. Do kuchy ské linky byl navržen elektrický sporák s cirkula ní digesto í, my ka, ledni ka s vestav ným mrazákem a d ez s odkapáva em. Na prostor kuchyn navazuje jídelna tvo ená šesti místným jídelním stolem. Na jídelnu navazuje vstup na lodžii a obývací pokoj. Dominantou obývacího pokoje je interiérové d ev né to ité schodišt vedoucí do druhé 30
výškové úrovn bytu. V pat e bytu, tedy ve 3.NP objektu po vystoupání interiérového schodišt
se ocitáme v ložnici rodi . Ložnice rodi
je osv tlována dv ma
francouzskými okny vedoucími na p ilehlou lodžii. Zajímavým interiérovým prvkem místnosti je galerie propojující obývací pokoj s ložnicí rodi . Zám rem tohoto prostorového ešení a netradi ního vertikálního propojení t chto dvou místností byl kladen d raz na vzdušnost, volnost a nespoutanost daného prostoru. Velké prosklení jižní st ny místnosti má také za ú el o co nejv tší sepjetí s okolní p írodou, které je dopln no p ístupem na exteriérovou lodžii. Ložnice je p ímo p ístupna z prostoru pracovny. Tato místnost je prosv tlována podélnými sv tlíky umíst nými v podstropní ásti st n. Z pracovny je dále p ístupná skladovací komora sloužící k uskladn ní sezónních v cí. Prostory pracovny jsou propojeny vstupními dve mi na domovní chodbu ve 3.NP. Tab. 2 Místnosti bytu typu B .m. Název místnosti Plocha m2 1 Chodba 4,84 2 Koupelna 5,91 3 WC 3,16 4 Lodžie 5,19 5 Kuch. + jídelna + obv. Pokoj 30,73 6 Komora 3,78 7 Pracovna 14,72 8 Ložnice 21,86 9 Lodžie 5,19 Celkem 99,16
31
5.3.7 Popis 3.NP etí nadzemní podlaží je umíst no ve výškové úrovní 6,4m od nuly objektu. Dispozice 3.NP je velmi podobná dispozici 2.NP. Liší se pouze v dispozi ním uspo ádání mezonetového bytu typu B.
Obr. 10P dorys 3.NP
5.4 Požárn technické ešení Objekt je projektován jako stavba na bázi d eva. Z tohoto d vodu už nem že dle sou asné legislativy splnit svým konstruk ním systémem podmínky pro neho lavé konstrukce druhu DP1. V projektování rodinných dom nás tento fakt až u atypických staveb zásadn neomezuje. Ale u staveb v tších rozm
(nap . bytové domy) nebo
zných provoz (školky, školy) tato skute nost pom rn ano. Vše je dáno za len ním konstrukcí obvodových st n do jednotlivých druh .
32
Rozd lení: -
DP1 – nezvyšují v požadované dob požární odolnosti intenzitu požáru a pokud se podstatné složky konstrukcí sestávají: a) Pouze z výrobk t ídy reakce na ohe A1 b) Nebo také z výrobk
t ídy reakce na ohe
A2, jde-li o objekty
s požární výškou do 22,5m -
DP2 – nezvyšují v požadované dob požární odolnosti intenzitu požáru a) Skládají se p evážn z výrobk t ídy reakce na ohe A1 nebo A2, dále jejich stabilita je ov ena požární zkouškou E15 b) Z výrobk t ídy reakce na ohe B až D umíst ných uvnit konstruk ní ásti mezi výrobky reakce na ohe A1 a A2; na t chto výrobcích je závislá stabilita konstruk ní ásti (nap . d ev né sloupky, d ev né nosníky; nevylu ují se ásti t chto výrobk t ídy reakce na ohe A1 i A2) c)
ípadn také z výrobk
t ídy reakce na ohe
B až E umíst ných
uvnit konstruk ní ásti, aniž by na t chto výrobcích byla závislá stabilita konstruk ní
ásti (nap . tepelné
i zvukové izolace mezi
ev nými sloupky, oplášt né podle bodu a. -
DP3 – konstruk ní ásti tohoto druhu zvyšují v požadované dob požární odolnosti intenzitu požáru; zahrnují podstatné složky konstrukcí, které nespl ují požadavky na konstrukce druhu DP1 a DP2.
Objekt polyfunk ního domu je navržen z konstruk ního druhu DP2. Skladba obvodové st ny vychází ze zkoušené systémové obvodové st ny NOVATOP tl. 202 mm. Tato st na byla zkoušena na ú inky požáru. A splnila požadavky pro konstrukci druhu DP2 REI 120 (DP2)C e > i. Budovu, díky bytové ásti m žeme za lenit do skupiny budov OB2, která má výškové omezení h
12,0m. Navrhovaná
budova spl uje tuto podmínku výškou posledního podlaží, v úrovni podkroví výškou 9,530 m.V p ípad chrán ných únikových cest, které charakter užívání objektu vyžaduje, je podmínka konstruk ního systému z druhu DP1. Tato podmínka normy
SN EN 73 0833 byla zásadní pro konstruk ní, tvarové a dispozi ní
uspo ádání objektu polyfunk ního domu. Kdy domovní chodba byla navržena ze zdícího systému POROTHERM a železobetonové prefabrikované schodišt , sloužící jako domovní komunikace, p istaveno z exteriérové strany objektu. 33
5.5 Technické ešení 5.5.1 Použité konstruk ní systémy nosných st n Nosné st ny se v objektu nachází obvodové a vnit ní nosné. V hlavní ásti objektu jsou zhotoveny ze systému NOVATOP za pomocí CLT panel a v komunika ní ásti objektu ze zd ného systému POROTHERM, nebo železobetonových prefabrikát . 5.5.1.1 Popis konstruk ního systému z celod ev ných panel NOVATOP Systém Novatop vychází z technologie vyvíjené od devadesátých let minulého století ve Švýcarsku. Jedná se o panely nazývané CLT – cross laminated timber. U nás známé pod pojem k ížem vrstvené d ev né desky. 5.5.1.1.1 Skladba obvodové st ny
Obr. 11 Skladba obvodové st ny 5.5.1.1.1.1 Sádrokartonová deska KNAUF RED GKF Sádrokartonová deska KNAUF RED GKF je projektována z interiérové strany obvodové st ny. Rozm ry desky KNAUF RED GKF jsou 3000 x 1250 x 15 mm. Plošná hmotnost dané sádrokartonové desky je 12,3 kg/m2. Cena jednoho metru tvere ného sádrokartonové desky KNAUF RED GKF je 81,4 K /m2 bez DPH. KNAUF RED GKF je vhodná pro interiérové prostory s relativní vlhkostí do 65%, p i návrhové teplot 20°C. U konstrukcí zvyšuje požární odolnost.Nosný rošt v instala ní edst
m že být bu z kovového profilu KNAUF CW 50 nebo z d ev ných hranol
pr ezu 45 x 45 mm. Prostor mezi jednotlivými žebry instala ní p edst ny nebude vypln n izola ní vatou. Bude tu nechána uzav ená vzduchová mezera z ekonomických 34
vod . Vzduch v uzav ené meze e se chová jako tepelný izolant a p i porovnání sou initel
teplotní vodivosti s náklady na provedení vychází vzduchová mezera
ekonomi
ji. Výpl skelnou vatou ISOVER PIANO 50 mm vychází na 63 K /m2 bez
DPH. Tepelná vodivost
=0,037 W.m-1.K-1, tepelná vodivost uzav ené vzduchové
mezery p i tlouš ce 50mm je = 0,294 W.m-1.K-1. Cena uzav ené vzduchové mezery, nebudeme-li uvažovat jako v p edchozím p ípad náklady na zhotvení p
ky, je 0 K .
Návratnost investice by m la být posouzena na základ výpo tu tepelných ztrát celého objektu, p i vy íslení náklad na vytáp ní u obou variant a jejich porovnání návratnosti investice v ase. 5.5.1.1.1.2 Novatop SOLID Jako hlavní nosný prvek obvodové st ny byl vybrán CLT panel Novatop SOLID tl. 124 mm. 5.5.1.1.1.3 ORSIL FASSIL ORSIL FASSIL byl navržen jako exteriérová tepelná izolace v tlouš ce 200 mm. Jedná se o exteriérovou tepelnou izolaci ze skelných vláken. Do obvodové st ny byla navržena tepelná izolace o rozm rech 1200x600x200mm, p i tepelné vodivosti = 0,035 W.m-1.K-1. Cena jednoho metru tvere ného tepelné izolace ORSIL FASSIL stojí 390 K /m2 bez DPH. 5.5.1.1.1.4 Baumit open struktur Pr myslov vyráb ná jednosložková prstovitá tenkovrstvá omítka, ur ená do exteriéru. Škrábané a rýhované struktury. Systémová sou ást zateplovacího systému Baumit open. Skládá se ze silikonové emulze, minerálního plniva, vlákna, pigmenty, voda, p ísady. Technické údaje: Zrnitost:
1,5/2,0/3,0 mm
Objemová hmotnost:
cca 1,8 Kg/m3
Sou initel tepelné vodivosti
cca 0,7 W.m-1.K-1
Spot eba
3,2 Kg/m2
Cena 1m2
52,98 K
35
5.5.1.1.2 Prostup tepla konstrukcí obvodové st ny NEJNIŽŠÍ POVRCHOVÉ TEPLOTY A HUSTOTY TEPELNÉHO TOKU:
Prost edí T [C] Rs [m2K/W] R.H. [%] 1 2
21.0 -15.0
0.13 0.04
50 84
Ts,min [C] Tep.tok Q [W/m] Propust. L [W/mK] 20.24 -14.77
3.61314 -3.61274
0.10037 0.10035
Vysv tlivky: T zadaná teplota v daném prost edí [C] Rs zadaný odpor p i p estupu tepla v daném prost edí [m2K/W] R.H. zadaná relativní vlhkost v daném prost edí [%] Ts,min minimální povrchová teplota v daném prost edí [C] Tep.tok Q hustota tepelného toku z daného prost edí [W/m] (hodnota je vztažena na 1m délky tepelného mostu, p emž ztráta je kladná a zisk je záporný) Propust. L tepelná propustnost mezi daným prost edím a okolím [W/mK] (lze ur it jen pro maximáln 2 prost edí; pro ur ité charakteristické výseky lze získat pr rný sou initel prostupu tepla vyd lením hodnoty L ší kou hodnoceného výseku konstrukce) epo tená hodnota U= 0,1600592W.m-2.K-1 => U= 0,16W.m-2.K-1 Touto hodnotou je spln na doporu ená hodnota normy SN 73 0540 (2) pro svislé konstrukce budov s p evažující návrhovou vnit ní teplotou 20°C, která má hodnotu UN,20= 0,20W.m-2.K-1. Požadovaná hodnota této normy je UN,20=0,30 W.m-2.K-1.
Obr. 12 Teplotní pole
36
5.5.1.1.3 Prostup vodní páry konstrukcí obvodové st ny TOKY DIFUNDUJÍCÍ VODNÍ PÁRY P I ZADANÝCH PODMÍNKÁCH: Množství vstupující do konstrukce: 7.2E-0009 kg/m,s. Množství vystupující z konstrukce: 7.2E-0009 kg/m,s. Chyba výpo tu: 2.0E-0011 kg/m,s. Poznámka: Uvedená množství jsou vztažena k 1 m výšky detailu a platí pro zadané okrajové podmínky.Množství vodní páry vstupující do konstrukce bylo stanoveno pro povrchy se sou . p estupu vodní páry 10.e-9 s/m. Množství vystupující z konstrukce pak pro povrchy se sou . p estupu vodní páry 20.e-9 s/m. Ostatní povrchy se ve výpo tu neuplatnily.
RO NÍ BILANCE ZKONDENZOVANÉ A VYPA ENÉ VODNÍ PÁRY: B hem modelového roku nedochází v detailu ke kondenzaci vodní páry.
Obr. 13 Vlhkostní pole Pomocí nomogramu stanovení rovnovážné vlhkosti d eva, byla stanovena maximální rovnovážná vlhkost d eva panelu. Veli iny byly stanoveny ze simulace ve stacionárním 2D poli ší ení tepla a vzdušné vlhkosti konstrukcí obvodové st ny tl. 392 mm. Maximální rovnovážná vlhkost d eva panelu byla zjišt na z interiérové strany p i styku se vzduchovou uzav enou dutinou. CLT panel se v konstrukci obecn chová jako parobrzda díky difuznímu odporu d eva p i dané tlouš ce a výrobní skladb edstavuje pro pronikající vzdušnou páru nejv tší p ekážku obvodové skladby. Nejvyšší vlhkost byla simulací zjišt na na 65% p i teplot
v daném míst
19°C.
Z Nomogramu rovnovážné vlhkosti d eva, tedy vychází p i t chto podmínkách 37
rovnovážná vlhkost d eva necelých 12%.viz obr. 14. Tuto vlhkost bude mít d evo pouze krátkodob , protože teplotní stav na Havlí kobrodsku p i -15°C je pouze n kolik dní v roce, p i, kterých by se nemuselo dosažené vlhkosti d eva dosáhnout z d vodu jejich krátkého trvání. Norma SN EN 14220 uvádí, že d evo m že být p i hodnot na 16% pouze n kolik dní v roce. Konkrétn jší specifikace této definice norma neuvádí. Proto je na projektantovi jestli ešený detail uzná za zp sobilý. P i pr
rných hodnotách
exteriérových teplot Havlí kobrodska se tyto teploty drží pod nulou pouze ve t ech sících v roce a to v lednu, únoru a prosinci. V lednu pr
rná exteriérová teplota má
hodnotu -3,1°C, únoru -1,4°C a v prosinci -1,3 °C. Ze simulace v programu Teplo a Area nedochází uvnit konstrukce ke kondenzaci vodní páry. Dále ze získaných dat simulací rovnovážná vlhkost d eva ve stacionárním poli za použití nomogramu bude 12%. Proto bych konstrukci obvodové st ny uznal za vhodnou. Rovnovážná vlhkost eva p i 12% spadá dle
SN EN 335-1 do první t ídy ohrožení d eva. Z d vodu
možných poruch, nep esností a net sností p i provád ní stavby, by d ev ná konstrukce panelu m la být ochrán na a uvažována ve druhé t íd ohrožení. To z d vodu chemické ochrany p ed hmyzem a plísn mi.
Obr. 14 Nomogram rovnovážné vlhkosti d eva
38
5.5.1.1.4 Požární odolnost obvodové st ny Obvodová st na polyfunk ního domu ší e 392 mm vychází ze systémové st ny NOVATOP tl. 202 mm, která byla zkoušena v požární zkušebn
Fires s.r.o. na
Slovensku 31. 5. 2010. Zkouška byla provedena dle normových postup . hem zkoušky byla ov ována t i kritéria. R – zna ka informující o schopnosti konstrukce odolávat danému zatížení po ur itou dobu, E – vyjad ující celistvost a I – charakterizující tepelnou izolaci. Kritérium celistvosti íká, že se konstrukce po danou dobu neporuší tak, aby vznikla „díra“ skrz. Izolace pak ozna uje schopnost konstrukce zamezit vzniku vysoké teploty na odvrácené stran , jež by tam mohla zp sobit další požár. Technické informace o zkušebním vzorku zkoušené st ny: Rozm r
300 x 300mm
Zatížení
20kN/m
Požárem zatížená strana:
exteriér
Celková tlouš ka panelu
202mm
Skladba panelu požárem zatížené strany: 1. Omítka
tl.=8mm
2. Fasádní edi ová izolace
tl.=10mm q=1000-1250 Kg/m3 =0,043W.m-1.K-1
3. Novatop SOLID
tl.=84mm
4. Sádrokartonová deska
tl.=10mm q=1000-1250 Kg/m3; =0,32W.m-1.K-1
Výsledky zkoušky: REI 120 (DP2)C e>i (Firemní podklady NOVATOP-SYSTÉM) Na základ této konstrukce obvodového panelu byla navržena a upravena obvodová st na polyfunk ního domu. Po konzultaci s Inženýrem firmy NOVATOM –SYSTÉM byla konstrukce st ny schválena se slovy „v tší tlouš ka konstrukce panelu a izolace panelu p i použití materiál stejných i podobných vlastností znamená vyšší požární odolnost“. Na základ
zkoušené st ny se nadále sestavují podobné konstrukce, u
kterých je p edpoklad stejné i lepší požární odolnosti. Z ekonomických d vod se zkoušejí jen základní panely, ze kterých se p i návrzích vychází.
39
Skladba obvodové st ny polyfunk ního domu tl. 392mm: 1. Omítka Baumit Open
tl.= 3 mm
2. OrsilFassil
tl.= 200 mm
3. Novatop SOLID
tl.= 124 mm
4.
tl.= 50 mm
evný / kovový rošt
5. Sádrokartonová deska
tl.= 15 mm
5.5.1.2 Popis zd ného konstruk ního systému Pro zd né konstrukce byl vybrán zdící systém keramických blok POROTHERM. Pro zd né
ásti polyfunk ního domu byly navrženy prvky POROTHERM z d vodu
kompletnosti celého systému, který obsahuje jak ešení nosných st n a p
ek, ale i
strop . Rozm ry prvk v systému POROTHERM jsou v modulu po 250mm. Pro obvodové i vnit ní nosné zdivo byly navrženy bloky POROTHERM 40 EKO+ Profi. Tyto bloky jsou ur ené pro obvodové i vnit ní nosné zdivo s vysokými nároky na teplený odpor a tepelnou akumulaci tepla. Bloky se zdí na maltu pro tenké spáry POROTHERM Profi DBM. Rozm ry bloku tedy jsou 248x400x249 mm. Pevnost Obr. 15 Ilustra ní foto tlaku odpovídá t ídám P6, P8. Požární odolnost REI 120 – Porotherm bloku DP1. Sou initel tepla bez omítek Uext=0,23 W.m-2.K-1. Pro stropní konstrukci byl navržen systémový strop MIAKO s POT nosníky POROTHERM. Tlouš ka stropní konstrukce byla navržena na 250mm. Konstrukce stropu je tvo ena POT nosníky výšky 175mm.Stropní nosníky jsou rozmis ovány v osových vzdálenostech po 625mm a 500mm. Mezi nosníky jsou dále umíst ny stropní vložky MIAKO 190/62,5 PTH, MIAKO 19/50 PTH a snížené vložky MIAKO 8/50 PTH a MIAKO 8/62,5 PTH. Nad vyskládanými vložkami se provede armování dle technických podklad
výrobce a schválené statikem. Poté se
vybetonuje svrchní vrstva stropu. V našem p ípad bude dosahovat tlouš ky 60mm.Pro strop v 1.NP je použito pod usko enou st nu ve 2.NP snížených Obr. 16 Ilustra ní foto skladby vložek, z d vodu vybetonování v tší tlouš ky stropu Porotherm betonové desky. 40
5.5.2 Použité konstruk ní systémy nenosných st n Konstruk ní systém pro nenosné st ny byl vybrán ze sádrokartonových desek a kovových profil KNAUF. Kovové profily byly zvoleny z d vodu možnosti snazších rozvod instalací. V objektu se nachází p
kové st ny v tlouš kách 100 a 130mm.
Kovové CW profily jsou oplášt ny deskami KNAUF RED ur enýma pro zvýšení požární odolnosti. U p
ky tl. 130mm byl prostor mezi jednotlivýmy CW profily
vyskládán minerální vatou, pro zvýšení zvukové izolace p
Obr. 17 P
ka tl.100 mm
Obr. 18 P
ka tl. 130mm
41
ky.
5.5.3 Popis stropní konstrukce Stropní konstrukce polyfunk ního domu byla navržena z prefabrikovaných stropních panel ELEMNTS ze systému NOVATOP. Panely se skládají z desek SOLID ípadn STATIK a roštu tvo eným stojkami, umíst ným ve st ední ásti panelu. Jak desky statik, tak použité stojky jsou z deskového materiálu vrstveného d eva SWP. Vlhkost d eva panelu p i expedici je okolo 10% s 3% tolerancí. Vn jší desky se stojkami jsou spojeny pouze lepením a lisováním za studena. Standardní vyráb ná délka panelu je 6m maximální 12m. Panely se vyráb jí ve standardních výškách 160, 180, 220, 240, 280, 300, 320 a maximáln
400mm. Panely jsou vyráb ny s vysokou
esností. Tolerance jmenovité ší ky i délky výrobce udává ±2 mm, p ímost bok ±1 mm a pravoúhlost ±1 mm. Prostor mezi jednotlivými stojkami je možný vyplnit bu tepelnou izolací pro zvýšení tepelného odporu panelu, nebo vápencovým vsypem, ípadn
prefabrikovanými
betonovými
deskami
pro
zlepšení
kro ejové
nepr zvu nosti. Podélné spojení panelu probíhá p es podélný spoj tzv. „natupo“ nebo s v lí 4
mm. Pro zajišt ní vzduchot snosti se v podélné spá e používá vzduchot snící fólie.
Obr. 19 Strop NOVATOP ELEMENTS
Minimální uložení stropního panelu na nosnou st nu je 40mm. V celém návrhu polyfunk ního domu jsou stropní elementy osazovány na celou ší ku st n 124mm. Styk panelu se zd nou ástí objektu je proveden tak, že panely ELEMNTS jsou uloženy na vodorovný d ev ný práh, který je ukotven do železobetonového v nce zd né st ny. 42
Návrh jednotlivých panel
stropu ve výkresech stropu je pouze orienta ní.
Žebrování a umíst ní stojek je zapot ebí posoudit statickým výpo tem, který bude zkonzultován technikem od firmy NOVATOP. Stropní elemnty jsou ze spodní strany provedeny v pohledové kvalit . Proto v objektu vznikají na sou asné pom ry výstavby velké sv tlé výšky jednotlivých podlaží. Dále bude na budoucích nájemnících, budou-li chtít provést dodate nou konstrukci podhledu.
5.5.3.1 Konstrukce podhledu ve 3.NP Z d vodu zast ešení objektu p íhradovými vazníky se jako nejlepší provedení stropní konstrukce ve t etím nadzemním podlaží nabízela varianta zav šeného sádrokartonového podhledu. Konstrukce sádrokartonového podhledu je zav šena na spodní pásnici p íhradového vazníku za pomocí latí o pr ezu 30x50 mm, na kterých je ipevn na sádrokartonová deska tl. 15 mm s protipožární úpravou. Parozábrana se nachází mezi lat mi a pásnicí vazníku. Tepelná izolace Orsil Domo je ukládaná ve dvou vrstvách na sebe. První vrstva tepelné izolace je vkládaná mezi p íhradové vazníky a má stejnou tlouš ku jako spodní pásnice vazník a to 120mm. Druhá vrstva je kladena na první a p ekrývá pásnici vazníku. To z d vodu eliminace tepelných most . Vkládaná tepelná izolace je z p dního prostoru chrán na difúzní fólií. Sou initel tepelného odporu stropní konstrukce ve t etím nadzemním podlaží je tedy U=0,17W.m-2.K-1.
Obr. 20 Skladba podhledu ve 3.NP
43
5.5.3.1.1 Simulace prostupu tepla konstrukcí NEJNIŽŠÍ POVRCHOVÉ TEPLOTY A HUSTOTY TEPELNÉHO TOKU: Prost edí T [C] Rs [m2K/W] R.H. [%] 1 21.0 0.13 50 2 -15.0 0.04 50
Ts,min [C] Tep.tok Q [W/m] Propust. L [W/mK] 19.86 5.89983 0.16388 -14.76 -5.89949 0.16387
U=0,17W.m-2.K-1
Obr. 21 Teplotní pole
5.5.3.1.2 Simulace prostupu vzdušné vlhkosti konstrukcí Základní parametry úlohy: Parametry pro výpo et teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru: -15.0 C Teplota vzduchu v interiéru: 21.0 C Parametry charakterizující rozsah úlohy: Po et svislých os: 137 Po et vodorovných os: 155 Po et prvk : 41888 Po et uzlových bod : 21235
44
TOKY DIFUNDUJÍCÍ VODNÍ PÁRY P I ZADANÝCH PODMÍNKÁCH: Množství vstupující do konstrukce: 2.8E-0008 kg/m,s. Množství vystupující z konstrukce: 1.1E-0008 kg/m,s. Množství kondenzující vodní páry: 1.7E-0008 kg/m,s. Poznámka: Uvedená množství jsou vztažena k 1 m výšky detailu a platí pro zadané okrajové podmínky. Množství vodní páry vstupující do konstrukce bylo stanoveno pro povrchy se sou . p estupu vodní páry 10.e-9 s/m. Množství vystupující z konstrukce pak pro povrchy se sou . p estupu vodní páry 20.e-9 s/m. Ostatní povrchy se ve výpo tu neuplatnily. RO NÍ BILANCE ZKONDENZOVANÉ A VYPA ENÉ VODNÍ PÁRY: B hem modelového roku nedochází v detailu ke kondenzaci vodní páry.
Obr. 22 Vlhkostní pole Area 2009
5.5.4 Popis st ešní konstrukce St echa byla nad hlavní ástí objektu navržena jako valbová o sklonu 15°. Konstrukce valbové st echy byla vyprojektována z d ev ných p íhradových vazník za pomocí softwaru od firmy Miitek. Vazníky jsou napevno p ipevn ny k nosné konstrukci obvodové st ny pomocí ocelových L profil , jejichž dimenzi ur í statik. P esah st echy byl navržen 1m a je podbit mod ínovými prkny. U podbití p esahu st echy jsou umíst ny provzduš ovací m ížky, které prov trávají podkrovní prostor. Spodní pásnice vazník slouží jako nosná konstrukce roštu zav šeného sádrokartonového podhledu pro 3.NP. 45
Horní pásnice vazník jsou pobity deskami OSB 4, na kterých je umíst na hydroizolace s geotextilií. Krytina je navržena ze systému Lindab a má strukturu skládané taškové krytiny. Nad st echu jsou vyvedeny odv trávací hlavice domovní v tve splaškové kanalizace a odv trání sanitárních místností. Odvodn ní st ešní roviny je za pomocí okapních žlab z TiZn. Ob komínová t lesa jsou navržena svojí profilací nad st echu dle záv trného úhlu st echy. St echa nad schodiš ovou p ístavbou je pultového tvaru a obehnána ze dvou stran atikou. Skladba st ešní krytiny je stejná jako u valbové st echy. 5.5.5 Technické detaily Technické detaily nám slouží pro detailn jší analýzu konstrukce, abychom dokázali pochopit její chování v charakteristických podmínkách. 5.5.5.1 Teorie simulace technických detail Simulace prostupu tepla a vodní páry konstrukcemi byly provedeny v programu Area ze souboru program Tepelná technika. Program eší prostup tepla a vodních par ve dvourozm rném poli. M žeme v n m tedy p i výpo tu zohlednit i nehomogenitu jednotlivých vrstev, nap íklad nosný sloupek ve st
obklopený tepelnou izolací.
Výpo ty jak prostupu tepla, tak vodních par byly provedeny ve stacionárním poli, které platilo pro oblast Havlí kobrodska, kde je definována exteriérová teplota -15°C. Porovnání ro ní bilance p i návrhu obvodové skladby st ny 392 mm vycházelo z pr Pr
rných m sí ních hodnot teplot a vlhkosti pro danou oblast Havlí kobrodska. rná teplota v dané lokalit spadá pod nulu ve t ech m sících. V lednu je pr
rná
teplota -3,1 °C, únoru -1,4°C a prosinci -1,3°C. Interiérová teplota byla navržena 21°C. Interiérová vlhkost byla zadána 50%. 5.5.5.1.1 Fyzikální vlastnosti d eva a konstrukce objektu 5.5.5.1.1.1 Vlhkost d eva evo je hygroskopický materiál k okolnímu prost edí. To znamená, že je schopno ve svém prost edí p ijímat i odevzdávat vodu v kapalném nebo plynném skupenství. Rovnovážná vlhkost d eva se m ní s vlhkostí prost edí, ve kterém se nachází v závislosti na okolní teplot . Nap íklad smrkový sloupek umíst ný v interiéru o vzdušné vlhkosti 60% a teplot 21°C bude mít svojí rovnovážnou vlhkost kolem 12%. Zato stejný smrkový sloupek umíst ný v nechrán né exteriérové expozici bude mít rovnovážnou vlhkost p es 20%. Jeho rovnovážná vlhkost se bude m nit v závislosti na 46
teplot a vzdušné vlhkosti exteriéru. Tím se budou m nit i jeho rozm ry a další fyzikáln mechanické vlastnosti. Voda ovliv uje zásadním zp sobem fyzikální a mechanické vlastnosti d eva. Z fyzikálních vlastností nap íklad hustotu do meze MNBS, tepelnou vodivost, rezonan ní schopnost, ho lavost, rozm rové zm ny zp sobené bobtnáním a sesycháním. Nap íklad p i rychlém sušení za vysokých teplot dochází ve d ev k tak vysokým nap tím v bun ných st nách, že d evo praská, až se bortí (nap íklad ohýbané d evo, thermowood). Vlhkost ve d ev citeln ovliv uje i mechanické vlastnosti a to schopnost enášet zatížení v tlaku, tahu i ohybu. Ve d ev rozeznáváme t i druhy vody. Vodu chemicky vázanou, vodu vázanou hygroskopicitou a vodu kapilárn volnou. Chemicky vázaná voda je ve d ev obsažena 1-2%. Je obsažena v chemických slou eninách, proto je i obsažena u nulové absolutní vlhkosti d eva. Vypa uje se až p i ho ení d eva. Na fyzikální a mechanické vlastnosti nemá žádný vliv. Voda vázaná hygroskopicky je obsažena v bun ných st nách. Ve d ev je zastoupená od 0 po 30%. Tedy do meze nasycení bun ných st n MNBS. Ovliv uje p edevším fyzikální a mechanické vlastnosti d eva. Voda kapilárn
volná se nachází ve d ev v lumenech bun k a
mezibun ných st nách. Fyzikální a mechanické vlastnosti ovliv uje daleko mén než voda hygroskopicky vázaná. Voda volná se využívá s výhodou nap íklad u mokré ochrany d eva, p i splavování kulá
v ece.
Ve d ev rozlišujeme v závislosti sušiny d eva a podílu vody v n m obsažené t i hrani ní hodnoty: -
Vlhkost suchého d eva – ustálený pom r hmotnosti vody ke hmotnosti sušiny. Znamená, že se ve d ev
nenachází žádná voda hygroskopicky
vázaná a ani voda volná. Vyjad uje absolutní, nebo-li nulovou vlhkost suchého d eva. -
Vlhkost p i nasycení bun ných st n –mikrokapilární systém je zcela zapln n vodou. Tato vlhkost se vyjad uje mezí nasycených bun ných st n MNBS nebo mezí hygroskopicity (MNBS MH=22-35%).
-
Vlhkost p i nasycení d eva – mikro- i makrokapilární systém je pln nasycen vodou, d evo obsahuje maximální množství vody. Tato vlhkost se vyjad uje maximální vlhkostí d eva (wmax=80-400%). (Horá ek 2008)
47
Definice MNBS – stav bu ky p i kterém je bun ná st na pln nasycena vodou a lumen p itom neobsahuje žádnou vodu v kapalném skupenství (Horá ek 2008, Tiemann 1906). Sorp ní izoterma – stav vlhkostní rovnováhy v závislosti na relativní vlhkosti a teplot vzduchu – m žeme ur it bu
z nomogam nebo výpo tem z n které rovnice
sorp ní izotermy. (Horá ek 2008) Pro stanovení rovnovážné vlhkosti d eva v posuzovaných detailech byl používán nomogram Keylwerth – Loughborough v nomogram viz. obr. 21.
Obr. 23 Keylwerth- Lougborough v nomogram Vlhkost d eva má vliv na jeho životnost. Pokácené d evo má vysokou až 400% vlhkost. Proto, abychom mohli vyt ženou surovinu dále zpracovávat, musíme jí vysušit. evo vysušujeme vždy na požadovanou vlhkost z d vodu následného použití. Jinou vlhkost bude mít vysušené d evo ur ené pro umíst ní do interiéru a jinou do exteriéru. Vysušení d eva je prvotní krok pro jeho následnou ochranu. Ochrany d eva rozlišujeme na fyzikální a chemickou. Fyzikální ochranou d eva rozumíme vytvo ení prost edí, ve kterém znemožníme nebo omezíme napadení d eva biotickými nebo abiotickými šk dci. Do fyzikální ochrany také pat í konstruk ní ochrana d eva, do které spadá ochrana d ev né konstrukce p ed pov trnostními vlivy a požárem. Chemická ochrana eva má za úkol zvýšit jeho životnost a ochránit p ed biotickými a abiotickými šk dci. Ideální ochranou d ev ných konstrukcí a prvk chemické ochrany d eva. Abychom v
ze d eva je kombinace fyzikální a
li jak d evo ochra ovat, musíme si nejprve
položit otázku, kde v jakém prost edí bude d evo umíst no a jakým 48
initel m
vystaveno. Prost edí definuje ve t ídách ohrožení d eva
SN EN 335-1. Pro danou
expozici dále volíme zp sob ochrany.
Tab. 3 Tabulka z normy SN EN 335-1 definující p t t íd ohrožení d eva ída požití 1
2
Popis
Šk dci
evo je pod st echou, zcela chrán no ed pov trností, není vystavené sobení vlhkosti (vlhkost d eva max. 20%) evo je pod st echou, zcela chrán no ed pov trností, vlhkost okolí m že vést k ob asnému zvýšení vlhkosti eva (vlhkost d eva ob as > 20%)
hmyz
hmyz houby
P íklady použití d eva st ešní ezivo, podlahová prkna, lišty, stola ské a truhlá ské ezivo konstruk ní ezivo, obklady, st ešní ezivo se zvýšeným rizikem kondenzace vodních par exteriérové ezivo, podhledy, obvodové konstrukce, st ešní šindele, zábradlí, plotové desky sloupy el. vedení, zvukové bariéry, ev né základy, d tská išt , pilí e, mostní konstrukce
3
evo je v exteriéru nad zemí, vystaveno opakované zvýšené vlhkosti (vlhkost d eva asto > 20%)
hmyz houby
4
evo je ve styku se zemí nebo sladkou vodou, vystaveno p sobení vlhkosti (vlhkost d eva trvale > 20%)
hmyz houby
5
evo je trvale vystaveno p sobení mo ské vody (vlhkost d eva trvale > 20%)
mo ští pilí e, mola, p ístavní šk dci hráze, lodní trupy houby
5.5.5.2 Detail napojení obvodové st ny Novatop na zd nou obvodovou st nu Porotherm
Obr. 24Detail E.9. - Napojení obvodové st ny Novatop se zd nou obvodovou st nou 49
5.5.5.2.1 Konstruk ní ešení Detail D10 znázor uje p ipojení obvodové st ny Novatop 392mm s obvodovou st nou Porotherm. Obvodová st na z celod ev ných panel
je p ichycena ke zd né st
z interiérové i exteriérové strany pomocí úhlové konzoly WB 100 ve tvaru L od firmy Rothoblass.
Obr. 25 Ilustra ní foto L profilu 5.5.5.2.2 Simulace teplotního pole Simulace byla provád na ve stacionárním 2D poli. Interiér kancelá e m l návrhovou teplotu 21°C, kotelna poté 15°C a exteriérová teplota byla použita pro oblast Havlí kobrodska -15°C.
Obr. 26 Teplotní pole
50
5.5.5.2.3 Simulace prostupu vodní páry konstrukcí
Obr. 27 Vlhkostní pole Nejvyšší rovnovážná vlhkost v detailu byla 78% p i teplot 15°C, z toho vyplývá dle nomogramu rovnovážná vlhkost d eva 16,2%. Simulace byla provedena ve stacionárním poli p i podmínkách exteriérové teploty -15°C a interiérových teplot ze strany interiéru kancelá e 21°C a z kotelny 15°C.
Obr. 28 Nomogram rovnovážné vlhkosti d eva
51
5.5.5.3 Detail napojení obvodové a vnit ní nosné st ny 5.5.5.3.1 Konstruk ní ešení Detail D11 eší napojení vnit ní nosné st ny 264mm na obvodovou nosnou st nu tl.392mm. Spojení CLT panel je provedeno na tupo a zajišt no vruty, jejichž dimenzi provede statik. Detail byl simulován pro teplotní pole a pr chod vodní páry konstrukcí. Výsledkem byla zjišt na maximální rovnovážná vlhkost d eva v panelu, která byla vyhodnocena na základ p edešlých simulací
Obr. 29 Detail E.10. - Napojení vnit ní nosné a obvodové st ny NOVATOP 5.5.5.3.2 Simulace teplotního pole
Obr. 30 Teplotní pole
52
5.5.5.3.3 Simulace prostupu vodní páry
Obr. 31 Vlhkostní pole
B TOKY DIFUNDUJÍCÍ VODNÍ PÁRY P I ZADANÝCH PODMÍNKÁCH: Množství vstupující do konstrukce: 1.1E-0008 kg/m,s. Množství vystupující z konstrukce: 1.1E-0008 kg/m,s. Chyba výpo tu: 4.7E-0011 kg/m,s. RO NÍ BILANCE ZKONDENZOVANÉ A VYPA ENÉ VODNÍ PÁRY: hem modelového roku nedochází v detailu ke kondenzaci vodní páry
Obr. 32 Nomogram rovnovážné vlhkosti d eva
53
6 Nacen ní použitého materiálu Na základ výpis materiál bylo provedeno jejich nacen ní. Výsledná cena nám ukazuje cenu materiálu hrubé stavby. U d evostaveb je rozsah hrubé stavby definován dodavatelskou firmou ve smlouv . Nejv tší rozdíl bývá u panelové a staveništní montáže. P i panelové montáži po sestavení panel na stavb objekt již obsahuje výpln otvor rozvody instalací a asto finální povrchové úpravy. P i staveništní montáži hrubá stavba bývá z pravidla menšího rozsahu.
asto obsahuje pouze sestavení základní
konstrukce. Cena hrubé stavby projektu polyfunk ního domu je sestavena ze ty
ástí.
Z nacen ní Novatop prvk , st ešních vazník , položkového rozpo tu vypsaných materiál a z nacen ní výplní otvor . První ást ceny je tvo ena cenou svislých konstrukcí z panel Novatop SOLID a cenou vodorovných konstrukcí Novatop Elements. Tyto prvky ze systému Novatop byly vy ísleny dle plošné ceny 1m2 panelu ur ené pro dodavatelskou firmu. Tato cena jednoho metru
tvere ného obsahuje kubaturu eziva, náklady pro výrobu panelu
jakými jsou lisování a lepení a následné opracování. Pro stropní konstrukci je obsažena ješt cena 60Kg vápencového vsypu pro plochu jednoho metru tvere ného a pohledová kvalita eziva podhledu. Cena 1m2pro opracovaný CLT panel SOLID 124mm se rovná 2 400 K /m2. Pro stropní konstrukci tl. 340mm s vápencovým vsypem 60Kg/m2 a pohledovou kvalitou eziva podhledu se rovná 3100 K /m2. Celková cena použitých prvk ze systému Novatop se tedy rovná 2 825 302 K bez DPH. Ceny pro nacen ní objektu byly poskytnuty spole ností Novatop s.r.o. Vy íslení cen jednotlivých prvk viz. p íloha této práce. Následující tabulka zobrazuje souhrn cen pro jednotlivé konstruk ní celky. Tab. 4 Nanecen ní prvk NOVATOP Souhrn Konstrukce
Oblast
St na
1.NP
St na
2.NP
St na Strop Strop
3.NP 1.NP 2.NP
Název Novatop Solid 124mm Novatop Solid 124mm Novatop Solid 124mm Novatop Element Novatop Element
kvalita
cena
konstruk ní
484 248
konstruk ní
468 408
konstruk ní pohledová pohledová
468 408 717 650 686 588 2 825 302 K
54
Druhá ást ceny byla vytvo ena na základ návrhu st ešních vazník v programu Miitek. Po vygenerování jednotlivých prvk
vazník
došlo v tomtéž systémovém
programu k nacen ní použitého materiálu p i situaci prázdného skladu. Výpis prvk s cenami viz p íloha práce. Celková cena prvk p i prázdném skladu byla se rovná 106 198 K bez DPH. etí ást ceny byla sestavena na základ výpisu materiál . Pro nacen ní byl proveden položkový rozpo et materiálu v softwaru RTS. Zde jednotlivé vypsané materiály byly roz len ny do uživatelských oddíl dle konstruk ních celk . Nap íklad 1.NP, strop 1.NP, st ešní konstrukce atd. tvrtou ást ceny tvo í výpln otvor . Cena zahrnuje cenu oken, vstupních dve í a interiérových dve í. Kalkulace cen je p iložena v p ílohách této práce. Celková cena vypsaného materiálu se tedy rovná 6 405 865,59 K bez DPH. Položkový rozpo et je p iložen v p íloze této práce. Celková cena je sestavena z t chto zmi ovaných ty cen 2 825 302 + 106 198 + 6 431 799 K +1 653 003K = 11 016 302 K . .
55
7 Pr vodní zpráva
Projekt:
Novostavba polyfunk ního bytového domu
Lokalita:
Chot bo
A. Pr vodní zpráva Vypracoval: Bc. Oto Uchytil Kontroloval: Doc. Dr. Ing. Zde ka Haví ová a) Identifikace stavby, stavebníka projektanta Stavebník: Projektant:
Bc. Oto Uchytil
Zodpov dný projektant:
Doc. Dr. Ing. Zde ka Haví ová
Projektant požární bezpe nosti:
-
Energ. Auditor:
-
Základní charakteristika stavby a její ú el: Jedná se o polyfunk ní bytový d m jehož první nadzemní podlaží bude sloužit výhradn
komer ním ú el m Ve druhém a t etím
nadzemním podlaží jsou navrženy bytové jednotky v celkovém po tu ti byt . b) Údaje o dosavadním využití a zastav nosti území, o stavebním pozemku a o majetkoprávních vztazích. Navrhovaný objekt polyfunk ního bytového domu je projektován na parcelu . 354 v k.ú. Chot bo . Zp soby využití parcely jako ostatní plocha. Majitelem parcely je v sou asné dob m sto Chot bo , Tr z Lípy 69, 583 01 Chot bo . K parcele nejsou evidována žádná v cná emena ani zp soby ochrany. Parcela v sou asné dob je zatravn na a nenachází se na ní žádné stavby. ístup k parcele je projektován ze severní sv tové strany z místní komunikace p. . 4405. Parcela sousedí s t mito parcelami . 348/1, 353, 4005, 4406/1, 4411/1, které má ve vlastnictví m sto Chot bo , Tr
z Lípy 69, 583
01 Chot bo a s parcelou . 352/1 ve vlastnictví Krajského editelství policie kraje Vyso ina, vrchlického 2627/46, 587 24 Jihlava. 56
c) Údaje o provedených pr zkumech a napojení na dopravní infrastrukturu. Dopravní napojení: Objekt bude napojen na dopravní infrastrukturu v ulici Na Hlavaticích p. .4405 dv ma dopravními sjezdy vedoucími z navrhovaných parkoviš objektu. Napojení na technickou infrastrukturu: Objekt bude napojen na vodovodní ad, ad splaškové a deš ové kanalizace, na plynovodní ad a na elektrickou energii v ulici Na Hlavaticích. d) Informace o spln ní požadavk dot ených orgán K projektové
dokumentaci
nebyly
v rámci
jejího
vypracování
vzneseny žádné p ipomínky dot ených orgán . e) Informace o dodržení obecných požadavk na výstavbu edkládaná projektová dokumentace pro stavební
ízení spl uje
požadavky pro výstavbu dle vyhlášky .268/2009 Sb. o technických požadavcích na budovy. -
Vzájemné odstupy staveb jsou spln ny, z d vodu dostate né vzdálenosti okolní zástavby od navrhovaného objektu.
-
Objekt bude napojen na místní infrastrukturu dv ma sjezdy vedoucími z navrhovaných parkoviš v severní ásti parcely.
-
Jsou spln ny základní požadavky na bezpe nost a vlastnosti staveb tohoto typu. Konstrukce stavby je navržena hospodárn a dle sou asných platných edpis .
-
Sv tlá výška v 1.NP se rovná 2,710m, ve 2.NP s.v.=2,890m a ve 3.NP s.v.= 2,845m. V jednotlivých podlažích po ítáno s dodate nou možností konstrukce podhledu. Konstrukce podhledu bude provedena dle požadavk
nájemník
jednotlivých bytových jednotek. Pokud nebude požadavek z jejich strany vznesen, z stane sou asná navrhovaná sv tlá výška. -
U ve ejných chodeb je nejmenší pr chodná ší ka 1600mm
-
U bytové jednotky A 1054mm
-
U bytové jednotky B 1538mm
-
Obytné místnosti a komer ní prostory mají zajišt no dostate né osv tlení a trání erstvým vzduchem a vytáp ní s možností regulace tepla. 57
-
Vertikální komunikaci mezi jednotlivými podlažími zajiš uje prefabrikované betonové schodišt . Schodišt spl uje všechny požadavky na n j kladené.
-
Sanitární místnosti byt
a komer ních prostor
jsou dostate
um le
odv trány a mají dostate ný p ísun erstvého vzduchu. -
Kuchyn byt jsou vybaveny cirkula ními digesto emi.
-
Byty jsou v trány p irozen okny.
-
Výška komínových t les je ur ena dle záv trného úhlu od h ebenu valbové st echy. f)
Údaje o spln ní podmínek regula ního plánu, územního rozhodnutí,
Navrhovaná stavba spadá do staveb pro stavební povolení dle paragrafu §106 stavebního zákona g)
V cné a asové vazby stavby na související a podmi ující stavby a
jiná opat ení v dot eném území. Podmi ující stavební inností, p edcházející stavb polyfunk ního domu, je možnost napojení stavby na inženýrské sít , p edevším na vodovodní ad a elektrickou energii. Elektrická energie bude v pr z nov
hu stavby odebíraná
zbudovaného stavebního rozvad e. Plochy do asného staveništ
nebudou nikterak ovliv ovat místní infrastrukturu. h) P edpokládaná lh ta výstavby v . popisu postupu výstavby edpokládaná doba hrubé stavby je v rozmezí jednoho p lroku. Dokon ení stavby se uvažuje do dvou let. Popis výstavby: 1.
íprava území – skrývka ornice, p íp. stav.
1.týden
2. Výkopy
2-3.týden
3. Základy
3-7.týden
4.
Hrubá stavba
7-17.týden
5. Instalace, rozvody
17-20.týden
6. Dokon ovací práce – kompletace
21.týden
7. Sadové úpravy
21.týden
8. Recyklace staveništního materiálu
22.týden
9. Dokon ovací práce
23.týden
10. Kolaudace
24.týden
58
8 Technická zpráva Projekt:
Novostavba polyfunk ního bytového domu
Lokalita:
Chot bo
F. Technická zpráva Vypracoval: Bc. Oto Uchytil Kontroloval: Doc. Dr. Ing. Zde ka Haví ová 1. Urbanistické, architektonické a stavebn technické ešení 1.a
Zhodnocení staveništ , u zm ny dokon ené stavby též vyhodnocení sou asného stavu konstrukcí; stavebn historický pr zkum u stavby, která je kulturní památkou, je v památkové rezervaci nebo je v památkové zón Parcela . 354 se nenachází v památkové zón m sta Chot bo e a nejsou na ní vztažené žádné jiné omezení nebo v cná b emena. Stavební parcela bude po za ízení staveništ
zasí ována p ípojkou
elektrické energie, vodovodním, plynovým nízkotlakým, splaškovým a deš ovým kanaliza ním adem pomocí nov zbudovaných p ípojek. Budoucí objekt bude napojen na místní dopravní infrastrukturu nov zbudovanými sjezdy z parkoviš objektu. Stavba nevyžaduje rozsáhlejší p ípravu staveništ , jen vykácení drobných plevelných d evin a zasypání stávající betonové nádrže. 2.a
Urbanistické a architektonické
ešení stavby, pop ípad
pozemk
s ní
Budova polyfunk ního bytového domu se bude nacházet na parcele
.354
souvisejících Urbanistické ešení:
v m st Chot bo i. Nov zbudovanými p ípojkami bude napojena na vodovodní, plynovodní st edotlaký a kanaliza ní splaškový a deš ový kanaliza ní ad. Dále bude napojen na podzemní vedení elektrické energie. Napojení na zmín né sít bude provedeno v ulici Buttulova, ve které zmín né sít jsou vedeny. Objekt bude dále napojen na místní dopravní infrastrukturu nov zbudovanými sjezdy z budoucích parkoviš náležících objektu ze severní, východní a západní sv tové strany. 59
Architektonické ešení: dorys je navržen ve tvaru písmene „T“. Vodorovná ást písmene T je tvo ená hlavní ástí objektu, ve které se nachází technické zázemí, obchody, kancelá ské prostory a obytná ást objektu. Svislou ást písmene p edstavují komunika ní prostory reprezentovány hlavním domovním schodišt m a chodbami. P dorysný tvar objektu ve tvaru „T“ je orientován svislou ástí písmene na sever. Objekt je tedy navržen se základními p edpoklady orientace bytových zón ke sv tovým stranám. Objekt je nepodsklepený, o t ech nadzemních podlažích. St echa objektu nad hlavní ástí je valbová. Nad p ístavkem, ve kterém jsou umíst né komunika ní prostory, byla navržena pultová st echa. Fasáda domu bude roz len na na dílce s razem na kontrast bílé a erné barvy viz. pohledy. P ístavek bude ponechán v pohledové kvalit
betonových konstrukcí, dopln ných o sklen né tabule,
chránící prostory schodišt p ed pov trnostními vlivy. St echa bude ze švédských plech tmavé barvy. Podbití st echy bude provedeno prkny tmavé barvy (viz výkres pohled ). V prvním nadzemním podlaží se nachází technické zázemí celého objektu a bytových jednotek. Dále se jsou zde umíst ny komer ní prostory reprezentovány dv ma obchody a kancelá skými prostory. Užitná plocha tohoto podlaží je 247,76 m2. Ve druhém nadzemním podlaží jsou navrženy t i byty. Byt typu A o užitné ploše 84,43 m2, je na tomto podlaží reprezentován dv ma bytovými jednotkami orientovanými vždy do rohových
ástí objektu. Vždy tedy jsou oteplovány
ípadn ochlazovány ze t í sv tových stran. Bu
v kombinaci sever, západ, jih
nebo sever, východ, jih. Na sever jsou vždy orientovány technické a skladovací místnosti. Na východ p ípadn , na západ ložnice rodi
a d tský pokoj. Na jižní
sv tovou stranu je orientována denní místnost propojující prostory kuchyn , jídelny a obývacího pokoje. Z obývacího pokoje je dále navržen vstup na lodžii. Prost ední byt je nazván byt typu B. Jedná se o mezonetový druh bytu. Jeho celková užitná plocha je 99,16 m2, která je po ítána p es dv podlaží. Byt je orientován na jih. Z této sv tové strany je byt v trán a prosv tlován. V p ípad eh ívání bytu v letních m sících m že být ochlazován z neproslun ných místností orientovaných do st edu objektu. 60
Celková užitná plocha druhého nadzemního podlaží se rovná 253,91 m2. Ve t etím nadzemním podlaží se nachází dv bytové jednotky typu A a druhé podlaží bytu B. Dispozi
, až na byt typu B je p dorys t etího nadzemního
podlaží totožný s dispozi ním uspo ádáním druhého nadzemního podlaží. 3.a
Technické ešení s popisem pozemních staveb, inženýrských staveb a ešení vn jších ploch Pozemní stavby: Obvodové st ny a vnit ní nosné st ny jsou navrženy na základ systému Novatop. Jedná se o systém využívající technologii k ížem lepených desek CLT. kové st ny byly navrženy ze sádrokartonového systému Knauf. Podlahové konstrukce vychází z podlahového systému Fermacell. Konstrukce podhledu jsou navrženy ze sádrokartonového systému Knauf. Vazníkové konstrukce byly navrženy ve specializovaném softwaru od firmy Miitek spol. s r.o. St ešní konstrukce byla navržena plechová ze systému Lindab. Inženýrské stavby: Objekt bude napojen na stávající vodovodní, plynovodní a kanaliza ní splaškový a deš ový kanaliza ní ad nov zbudovanými p ípojkami. Dále bude napojen na podzemní vedení elektrické energie. ešení vn jších ploch: P ístupová cesta, par. stání a oplocení Objekt bude p ístupný z ulice Buttulova. Objekt bude obklopen ze severní, východní a západní sv tové strany parkovišti. Z parkoviš bude vybudován sjezd na místní komunikaci. Objekt nebude oplocen.
4.a Napojení stavby na technickou a dopravní infrastrukturu Automobilová a p ší ešení Stavba bude napojena na místní komunikaci v ulici Buttulova. Stavba nebude svým charakterem výstavby vyžadovat omezení
i ohrožení
chodc v ulici Buttulova. Napojení na technickou infrastrukturu Elekt ina Stavba bude napojena na elektrickou energii staveništní p ípojkou do doby, než bude zhotovena p ípojka elektrické energie objektu. 61
Vodovod Stavba bude napojena nov zbudovanou p ípojkou na vodovodní ad v ulici Buttulova. Kanalizace Stavba bude napojena na ad splaškové kanalizace nov zbudovanou p ípojkou v ulici Buttulova. Stavba bude napojena na deš ový kanaliza ní ad nov zbudovanou p ípojkou v ulici Buttulova. Plynovod Objekt bude napojen nízkotlakou plynovodní p ípojkou na st edotlaký plynovodní ád v ulici Buttulova. 5.a
ešení technické a dopravní infrastruktury v etn
ešení dopravy v klidu,
dodržení podmínek stanovených pro navrhování staveb na poddolovaném svážném území Napojení na elektrickou energii, vodovodní, plynovodní a kanaliza ní splaškový a deš ový
ad bude provedeno v blízkosti nebo v asfaltové
komunikaci ulice Buttulova. Objekt bude napojen na místní komunikaci nov zbudovanými sjezdy z p ilehlých parkoviš objektu. Stavba se nenachází ve svažitém území. Stavba se nenachází na poddolovaném území. 6.a Vliv stavby na životní prost edí Stavba bude vytáp na teplovodním topením za pomocí zemního plynu. Zásobníky teplé užitkové vody budou umíst ny v koteln umíst né v 1.NP. Stavba nebude stínit sousedním objekt m. Stavba nebude narušovat architektonický ráz okolí, do kterého je projektována. Stavba spl uje hlukové limity. i výstavb dojde k mírnému zvýšení hluku a prašnosti, ale pro okolní zástavbu nebudou b hem stavby p ekro eny staveništní limity. Návrh likvidace odpadních látek z provozu dokon ené stavby: Splaškové vody Splaškové vody budou svedeny do ve ejného splaškového kanaliza ního adu. 62
Deš ové vody Deš ové vody budou svedeny do ve ejného deš ového kanaliza ního adu. Domovní odpad a odpad z navrhovaných provoz V okolí stavby se uvažuje o umíst ní odpadních kontejner . Nakládání s komunálním odpadem bude ešeno smlouvou mezi majiteli objektu, nájemníky prostor objektu a m stem Chot bo . 7.a
ešení bezbariérového užívání navazujících ve ejn
p ístupných ploch a
komunikací Komer ní
prostory
umíst né
v 1.NP
umož ují
pohyb
invalid m
s
ípadnou pomocí obsluhy obchod . Bytové prostory svým po tem nevyžadují bezbariérový byt. Investor nevznesl požadavky pro bezbariérový p ístup k jednotlivým bytovým jednotkám. V p ípad nutnosti je po ítáno s dodate ným dobudováním výtahu v prostorech komunika ní ásti objektu. 8.a Pr zkumy a m ení, jejich vyhodnocení a za len ní výsledk do projektové dokumentace Nebyly provedeny žádné pr zkumy ani m ení. 9.a Údaje o podkladech pro vyty ení stavby, geodetický referen ní polohový a výškový systém. Stavba bude vyty ena dle výkresu Koordina ní situace. 10.a len ní stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty a technologické provozní soubory Výstavba se bude týkat výstavby objektu polyfunk ního domu a úpravy jeho okolí v podob vybudování parkovacích ploch a komunika ních ploch pro p ší. Inženýrské sít jsou ešeny v jednotlivých projektech. Parkovací a komunika ní plochy jsou ešeny v samostatných projektech.
63
11.aVliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby p ed negativními ú inky provád ní stavby a po jejím dokon ení respektive jejich minimalizace Budova svým charakterem b hem výstavby ani po jejím dokon ení nijak neovliv uje okolní pozemky, ani zástavbu. Staveništní odpad bude likvidován dle zákona . 185/2001 Sb., o odpadech, vyhlášky . 381/2001 Sb., vyhlášky . 383/2001 Sb. a souvisejících p edpis . 12.aZp sob zajišt ní ochrany zdraví a bezpe nost pracovník Zhotovitel stavby zjistí bezpe nost svých pracovník b hem provád ní stavby. -
Zam stnanci pracující na stavb budou proškoleni o bezpe nosti práce.
-
Zam stnanci a lidé pohybující se na stavb budou vybaveny bezpe nostními prvky, jejichž pracovní úkon v daném prost edí vyžaduje. Zhotovitel stavby zamezí nepovolaným osobám a dopravním prost edk m ístup na staveništ .
2. Mechanická odolnost a stabilita Nosné konstrukce jsou navrženy ze systému Novatop. Jsou provedeny tak, aby byly po dobu své životnosti mechanicky stálé a neohrožovaly pohyb osob v objektu a jeho okolí. 3. Požární bezpe nost stavby Stavba je dispozi
a konstruk
navržena dle sou asných platných požárních
norem a p edpis . 4. Hygiena, ochrana zdraví a životní prost edí Stavba byla navrhována na základ požadavk vyhlášky o technických požadavcích na stavby . 268/2009 a tyto požadavky spl uje. 5. Bezpe nost p i užívání Projekt stavby spl uje všechny požadavky na bezpe nost stavby p i užívání. Stavbu lze užívat jen k ú el m, ke kterým byla projektována. 6. Ochrana proti hluku Objekt spl uje veškeré hlukové limity.
64
7. Úspora energie, tepelné hospodá ství 7.a. Spln ní požadavk
na energetickou náro nost budov a spln ní
porovnávacích ukazatel
podle jednotné metody výpo tu energetické
náro nosti budov Obvodový pláš
budovy se skládá sm rem z exteriéru ze systémového
omítkového systému Baumit open, dále tepelné izolace Isover Fasill tl.200mm, panelu Noavatop SOLID 124mm d ev ného roštu z latí 45x45 mm a sádrokartonové desky tl.15mm. Sou initel prostupu tepla konstrukce se rovná 0,16 W.m-2.K-1. Na kontinuální zateplení svislých a vodorovných konstrukcí budovy navazuje zateplení podhledu ve 3.NP. Zateplení podhledu v 3.NP dosahuje tepelného odporu U=0,17 W.m-2.K-1. 7.b. Stanovení celkové energetické spot eby tepla ešený polyfunk ní objekt spadá do nízkoenergetického standardu pro budovy tohoto charakteru. 8.
ešení p ístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Komer ní
prostory
umíst né
v 1.NP
umož ují
pohyb
invalid m
s
ípadnou pomocí obsluhy obchod . Bytové prostory svým po tem nevyžadují bezbariérový byt. Investor nevznesl požadavky pro bezbariérový p ístup k jednotlivým bytovým jednotkám. V p ípad nutnosti je po ítáno s dodate ným dobudováním výtahu v prostorech komunika ní ásti objektu. 9. Ochrana stavby p ed škodlivými vlivy vn jšího prost edí Proti radonovému riziku byla navržena hydroizolace spl ující požadavky vysokého radonového rizika. Povrchová voda bude od objektu odvád na za pomocí deš ové kanalizace a drenáže vedoucí po obvodu objektu, umíst né v ka írkovém obsypu. 10. Ochrana obyvatelstva Stavba bytového domu spl uje podmínky územního plánu obce, tj. spl uje základní požadavky na situování a stavební ešení stavby z hlediska ochrany obyvatelstva podle vyhlášky . 380/2002 Sb.
65
11. Inženýrské objekty Stavba bude napojena na vodovodní, plynovodní, kanaliza ní splaškový a deš ový ad. Dále bude napojena na podzemní vedení elektrické energie. Jednotlivé p ípojky a jejich dimenze jsou sou ástí samostatných projekt 12. Výrobní a nevýrobní technologická za ízení staveb V navrhovaném objektu nejsou navržena žádná za ízení výrobního i nevýrobního charakteru.
66
9 Diskuse Návrh polyfunk ního bytového domu na bázi d eva, byl pod ízen t em základním podmínkám, které p edevším ovlivnily jeho tvar, dispozi ní ešení a použité konstruk ní systémy. První podmínka se týkala požárních norem. Ty omezily výšku objektu do dvanácti metr , a pod ídily konstruk ní ešení jednotlivých dispozi ních prostor . Pro spln ní vícepatrové budovy na bázi d eva bylo zapot ebí vybrat konstruk ní systém spl ující druh konstrukcí DP2. Proto byl vybrán konstruk ní systém Novatop, který má odzkoušenou na ú inky požáru obvodovou skladbu konstrukce. Na základ
této
skladby, po konzultaci s projektantem tohoto systému, byla navržena obvodová st na polyfunk ního domu. V hlavní ásti budovy byla zvolena kombinace systému Novatop a Porotherm, protože norma SN 73 0833 vyžaduje, aby chrán ná úniková cesta byla ze systému spl ujícího konstruk ní druh DP1.Jako chrán ná úniková cesta byly zvoleny prostory domovních chodeb a schodišt . Domovní chodby byly navrhnuty ze systému Porotherm a schodiš ová p ístavba z železobetonových prefabrikát , jejichž detailní ešení nebylo p edm tem této práce. Systém byl navržen z keramických blok i pro prostory kotelny a technické místnosti v 1.NP také z požárních d vod . Konstruk nímu ešení jednotlivých ástí bylo podvoleno dispozi ní a tvarové ešení objektu. Druhou podmínkou byla snaha návrhu difúzn systému, který zárove
otev eného konstruk ního
je schopný splnit požadavek normy
SN 73 0540 pro
obvodovou skladbu s hodnotou sou initele prostupu tepla pro nízkoenergetický objekt. Systém Novatop podmínku difúzn otev ené konstrukce spl uje p i skladb dosahující sou initele prostupu tepla U= 0,16W.m-2.K-1. Proto p i návrhu vybraných detail byly zvoleny jejich konstrukce, které byly simulovány na prostup tepla a vodních par v programech Teplo a Area. etí podmínka se týkala návrhu dispozic jednotlivých byt
a komer ních
prostor . Dispozi ní ešení prostor a jejich funk ních zón si kladlo za úkol nerušené soužití obyvatel domu s komer ním charakterem spodního podlaží budovy. Proto vstupy do komer ních prostor jsou orientovány na opa né ásti budovy, než vstupy do prostor , které slouží výhradn bytovým nájemník m. Jedním z výstup detailn rozkreslených konstrukcí hlavní ásti budovy je jejich materiálové nacen ní. To bylo zpracováno za ú elem poskytnutí p edstavy o nákladech na materiál hrubé stavby. Hrubá stavba v tomto p ípad je uvažována pro dokon ení 67
obvodových a vnit ních nosných st n, p
kových, stropních, st ešních a podlahových
konstrukcí a okenních a dve ních výplní. Cena materiálu pro hrubou stavbu tedy byla vy íslena na 11 016 302 K .
68
10 Záv r Práce byla vypracována se zám rem navrhnout dispozi ní
ešení objektu
polyfunk ního bytového domu. Návrh studie byl podmín n požadavky požárních a tepeln technických norem. Výstupem tohoto stupn projektové dokumentace byly návrhy použitých konstruk ních systém a ešení vybraných detail . V dalším stupni projektové dokumentace, v úrovni stavebního povolení, bylo provedeno p esn jší rozkreslení konstrukce objektu a definovány návaznosti jednotlivých konstruk ních celk
stavby. Na základ
výkres
stavebního povolení byly rozkresleny do
samostatných výkres jednotlivé konstruk ní celky objektu, p edevším konstrukce ze systému Novatop a sádrokartonové p
ky. Na základ získaných materiálových výpis
bylo provedeno nacen ní použitých materiál . Na základ nacen ní materiálu byla získána pot ebná cena materiálu hrubé stavby.
69
11 Summary This thesis was elaborated with an intention to project a solution of disposition of an object of a polyfunctional apartment building. The project of this study was correlated
with fire and heat technical standards requirements. Projects of used
constuction systems and solution of some details were the output of this project documentation stage. Specific drawing of object construction was done and the continuity of particular construction building unit was defined in the next stage of project documentation in the building permit level. Particular construction object units were drawn into individual drawings on the drawings building permit basis. It was the construction by Novatop systems and gypsum board first of all. The pricing of used materials was done in acquire material listing basis. The needed costs per rough building were obtained in material pricing basis. .
70
12 Použitá literatura 1.
AGROP NOVA a.s. NovatopSystem. 2012. Ptenský Dvorek
2.
XELLA. Fermacell. P íru ka projektanta, informace o programu ešení st n, strop a podlah. 2012. Praha
3.
KNAUF PRAHA, spol s r. o. KNAUF. Katalog systémy suché výstavby. 2012. Praha
4.
SAINT-GOBAIN CONSTRUCTION PRODUCTS CZ a.s., DIVIZE ISOVER. Katalog a ceník produkt Isover. 2013. astolovice
5.
HAVÍ OVÁ, Z., VAVERKA, J., JINDRÁK M,. a kol. 2008. bydlení. Havlí
evostavby pro
v Brod: GRADA Publishing a.s., edice stavitel, 355 s., ISBN 978-
80-247-2205-4 6.
HORÁ EK, P. 2008. Fyzikální a mechanické vlastnosti d eva I. Brno: Mendelova univerzita v Brn , Edi ní st edisko. 124 s., ISBN 978-80-7375-169-2
Legislativa: 1.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj
. 268/2009 Sb., o technických
požadavcích na stavby, v platném zn ní 2.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj . 269/2009 Sb., kterou se m ní vyhláška . 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
3.
Na ízení vlády . 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci
4.
SN 73 0540: Tepelná ochrana budov. 2011.
5.
SN ISO 13829: Tepelná ochrana budov – Stanovení pr vzdušnosti budov – Tlaková metoda. 2001.
6.
SN 73 4301: Obytné budovy. Praha. 2004.
7.
SN 73 0580: Vnit ní osv tlení budov. 2007.
8.
SN 73 0802: Požární bezpe nost staveb – Nevýrobní objekty. 2009.
9.
SN 73 0804: Požární bezpe nost staveb – Výrobní objekty. 2010.
10.
SN 73 0833: Požární bezpe nost staveb -Budovy pro bydlení a ubytování. 2010.
11.
SN 73 4108: Hygienická za ízení a šatny. 1994.
71
Internetové zdroje: 1.
ESKÝ Ú AD ZEM
SKÝ A KATASTRÁLNÍ. Katastr nemovitostí. 2012
[cit. 20. 01. 2013]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ 2.
NOVATOP – SYTEM. Agrop Nova a.s. 2013 [cit. 7. 1. 2013] Dostupné z: http://www.novatop-system.cz/
3.
ISOVER. Saint – Globain. 2013 [cit. 2. 1. 2013] Dostupné z: http://www.isover.cz/
4.
KANUF. Knaufspol s r.o. 2013 [cit. 17. 1. 2013] Dostupné z: http://www.knauf.cz/
5.
FERMACELL. Xela. 2013 [cit. 27. 2. 2013] Dostupné z: http://www.fermacell.cz/#_sub1164
6.
STEICO. Akastav s.r.o. 2012 [cit. 17. 10. 2012] Dostupné z: http://www.akastav.cz/
7.
PROTHERM. Wienerbergr a.s.[cit. 15.1. 2013] Dostupné z: http://www.wienerberger.cz/
8.
CROSS LAM TIMBER SOLUTIONS INC. Cross Lam TimberSolutions. 2012. [cit. 2. 12. 2012] Dostupné z: http://www.crosslamsolutions.com/what-is-clt-cross-laminated-timber
9.
UNIT 9. EoinCarroll. 2010 [20. 11. 2012] Dostupné z: http://eoinc.weebly.com/
10. ARCHITEKTEN – RONACHER. Architekten –Ronacher. 2013 [cit. 1. 10. 2012] Dostupné z: http://www.architekten-ronacher.at/de/
72
13 Seznam obrázk Obr. 1 Osmipatrová budov Stadthaus, v Londýn ........................................................ 14 Obr. 2 CLT panel - ilustra ní obr. ................................................................................16 Obr. 3 Skladba lamel CLT panelu NOVATOP ............................................................ 16 Obr. 4 Pohledy ze sv tových stran ...............................................................................21 Obr. 5 Situace umíst ní objektu na parcele . 354 ........................................................ 22 Obr. 6 P dorys 1.NP....................................................................................................23 Obr. 7 P dorys 2.NP....................................................................................................27 Obr. 8 Byt typu A ........................................................................................................28 Obr. 9 Byt typu B ........................................................................................................ 30 Obr. 10P dorys 3.NP...................................................................................................32 Obr. 11 Skladba obvodové st ny ................................................................................. 34 Obr. 12 Teplotní pole ..................................................................................................36 Obr. 13 Vlhkostní pole ................................................................................................37 Obr. 14 Nomogram rovnovážné vlhkosti d eva ............................................................ 38 Obr. 15 Ilustra ní foto Porotherm bloku ...................................................................... 40 Obr. 16 Ilustra ní foto skladby stropu Porotherm.........................................................40 Obr. 17 P
ka tl.100 mm ............................................................................................41
Obr. 18 P
ka tl. 130mm ............................................................................................41
Obr. 19 Strop NOVATOP ELEMENTS ...................................................................... 42 Obr. 20 Skladba podhledu ve 3.NP ..............................................................................43 Obr. 21 Teplotní pole ..................................................................................................44 Obr. 22 Vlhkostní pole ................................................................................................45 Obr. 23 Keylwerth- Lougborough v nomogram ..........................................................48 Obr. 24Detail E.9. - Napojení obvodové st ny Novatop se zd nou obvodovou st nou . 49 Obr. 25 Ilustra ní foto L profilu................................................................................... 50 Obr. 26 Teplotní pole ..................................................................................................50 Obr. 27 Vlhkostní pole ................................................................................................51 Obr. 28 Nomogram rovnovážné vlhkosti d eva ............................................................ 51 Obr. 30 Teplotní pole ..................................................................................................52 Obr. 29 Detail E.10. - Napojení vnit ní nosné a obvodové st ny NOVATOP ...............52 Obr. 31 Vlhkostní pole ................................................................................................53 Obr. 32 Nomogram rovnovážné vlhkosti d eva ............................................................ 53 73
14 Seznam tabulek Tab. 1 Místnosti bytu typu A ....................................................................................... 29 Tab. 2 Místnosti bytu typu B ....................................................................................... 31 Tab. 3 Tabulka z normy SN EN 335-1 definující p t t íd ohrožení d eva ................... 49 Tab. 4 Nanecen ní prvk NOVATOP .........................................................................54
74
15 Výkresová ást: 15.1 Seznam výkres : . B.1 B.2 B.3 B.4 B.5 B.6 B.7 B.8 B.9 B.10 B.11 B.12 B.13 B.14 B.15 B.16 B.17 B.18 B.19 B.20 B.21 B.22 C.1 C.2 C.3.1 C.3.2 C.3.3 C.3.4 C.3.5 C.3.6 C.3.7 C.3.8 C.3.9 C.3.10
Název výkresu Situace širších vztah Katastrální situace Koordina ní situace Základy 1.NP 2.NP 3.NP ez A-A´ Strop 1.NP Strop 2.NP Podlaha 2.NP Podlaha 3.NP Podhled 3.NP KROV St echa St echa - skladba OSB Pohled severní Pohled jižní Pohled východní Pohled západní Výpis oken a dve í Výpisy materiál st n, podlah, podhledu Novatop - schéma nosných st n Novatop 2.NP-3.NP OS1.001 OS1.002 OS1.003 OS1.004 OS1.005 VS1.001 VS1.002 VS1.003 VS1.004 VS1.005 75
C.3.11 C.3.12 C.3.13 C.3.14 C.3.15 C.3.16 C.3.17 C.3.18 C.3.19 C.3.20 C.3.21 C.3.22 C.3.23 C.3.24 C.3.25 C.3.26 C.4.1 C.4.2 C.4.3 C.4.4 C.4.5 C.4.6 C.4.7 C.4.8 C.4.9 C.4.10 C.4.11 C.4.12 C.4.13 C.4.14 C.4.15 C.4.16 C.4.17 C.4.18 C.4.19 C.4.20 C.4.21 C.4.22 C.4.23
VS1.006 VS1.007 PS1.001 PS1.002 PS1.003 PS1.004 PS1.005 PS1.006 PS1.007 PS1.008 PS1.009 PS1.010 PS1.011 PS1.012 PS1.013 VS2.001 OS1.006 OS1.007 OS1.008 OS1.009 OS1.010 OS1.011 OS1.012 OS1.013 OS1.014 VS1.008 VS1.009 PS2.001 PS2.002 PS2.003 PS2.004 PS2.005 PS2.006 PS2.007 PS2.008 PS2.009 PS2.010 PS2.011 PS2.012 76
C.4.24 C.4.25 C.4.26 D.1 D.2 D.3 D.4 D.5 D.6 D.7 D.8 D.9 D.10 D.11 D.12 E1
PS2.013 PS2.014 PS2.015 S1 - Skladba st ny 392 Skladba S2 Skladba S3 Skladba S4 Skladba S5 Skladba podhledu ve 3.NP Skladba podlahy FERMACELL 2E11 Skladba podlahy FERMACELL POWER PANEL Detail rohového spoje obv. st n 392 mm Detail st ny 392mm a Porotherm 40 CB Detail st ny tl. 264mm a na obvodovou tl.392mm Detail uložení stropního panelu u zd né konstrukce Studie - vizualizace
77
16
ílohy
16.1 Seznam p íloh: 1. Nacen ní vazníkových konstrukcí 2. Nacen ní prvk Novatop 3. Nacen ní materiálu 4. Nacen ní oken a dve í
78
