Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zakládání a pěstění lesů
Obnova lesních porostů ve vrcholových partiích Orlických hor
Bakalářská práce
2012
Antonín Přibyl
1
Mendelova univerzita v Brně
Lesnická a dřevařská fakulta
Ústav zakládání a pěstění lesů
2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:
Antonín Přibyl
Studijní program:
Lesnictví
Obor:
Lesnictví
Název tématu:
Obnova lesních porostů ve vrcholových partiích Orlických hor
Rozsah práce:
40
Zásady pro vypracování: 1. Cílem bakalářské práce je zpracovat komplexní projekt obnovy lesních porostů ve vrcholových partiích Orlických hor. V současné době na předmětných lokalitách roste borovice kleč, cílem je rekonstrukcí založit porosty přirozené druhové skladby, které budou reflektovat stanovištní podmínky a funkce porostů. 2. Projekt bude zpracován na území LHC Kolowratské lesy Rychnov n. Kněžnou, na celkové výměře 4,8 ha v 16 porostních skupinách. 3. Projekt bude obsahovat zejména tyto části. Komplexní charakteristika zájmové oblasti, historický průzkum, důvody užití a zhodnocení obnovy klečí, rámcový postup rekonstrukcí, pro každou porostní skupinu návrh postupu rekonstrukcí (charakteristika ekotopu, příprava stanoviště, druh dřeviny, počet vysazovaných dřevin a způsob jejich smíšení, typ a druh sadby, péče o kultury až do doby jejich zajištění. Součástí projektu bude časový plán postupu prací a kalkulace přímých ekonomických nákladů od přípravy stanoviště až da zajištění kultur).
2
Seznam odborné literatury: 1.
Dvořák, J.: Obnova lesa v podmínkách 8. lvs na LS LČR Loučná nad Desnou. Diplomová práce MZLU v Brně, 2006
2. Lokvenc a kol.: Zalesňování Krkonoš. VÚLHM VS Opočno, 1992 3.
4.
5.
6.
7.
Mauer, o. a kol.: Posouzení stavu kořenového systému smrku ztepilého v oblasti Orlických hor. Závěrečná zpráva, MZLU v Brně, 2002 Sborník referátů Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. VÚLHM, 2000 Sborník referátů Obnova lesa ve smrkovém stupni Hrubého Jeseníku. ČLS, Filipovice, 2000 Slodičák, M. a kol.: Lesnické hospodaření v Jizerských horách. Grantová služba LČR, 2005 Slodičák, M. a kol.: Lesnické hospodaření v Krušných horách. Grantová služba LČR, 2008
Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce:
Antonín Přibyl Autor práce
listopad 2010
duben 2012
prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc. Vedoucí práce
doc. Ing. Radek Pokorný,
doc. Dr. Ing. Petr Horáček
Ph.D.
Děkan LDF MENDELU
Vedoucí ústavu
3
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Obnova lesních porostů ve vrcholových partiích Orlických hor zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/ 1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor bakalářské práce se zároveň zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne: …………………………………………………………………………. 4
Poděkování V tomto odstavci bych rád poděkoval několika lidem, za jejichž přispění tento projekt vznikal. Prvořadě je to prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc. vedoucí práce, který mi se všemi problémy ochotně pomohl, zapůjčil literaturu i navštívil dané lokality. Své praktické a velmi cenné provozní zkušenosti mi také poskytli hajný Luděk Skalický z lesnického úseku Říčky v Orlických horách a hajný Roman Vaněk z lesnického úseku Orlické Záhoří.
5
Abstrakt Název: Obnova lesních porostů ve vrcholových partiích Orlických hor Autor: Antonín Přibyl V 80. letech minulého století došlo vlivem imisní zátěže v Orlických horách k odumření velké části smrkových porostů. Od Šerlichu po Anenský vrch vznikly odtěžením těchto odumřelých porostů rozsáhlé holiny, které byly mimo jiné obnovovány i nepůvodní borovicí klečí Pinus mugo (Mill.) Nyní po více jak 20 letech, kdy borovice kleč Pinus mugo (Mill.) splnila svou přípravnou funkci, přišel čas na její nahrazení porosty hospodářských dřevin. Od těchto se očekává, že budou v budoucnu lépe plnit všechny funkce lesa. Smyslem projektu je přiblížit jejich druhovou skladbu k přirozené druhové skladbě a výškově, věkově i druhově je diferenciovat. Při tvorbě projektu jsem vycházel z historických i současných skutečností. Nápomocen mi byl i místní lesnický personál. Projekt s sebou nese klady i zápory, které jsou podrobně uvedeny níže. Klíčová slova: Pinus mugo, původní dřeviny, nepůvodní dřeviny, imisní plochy
Title: Restoring forests in the highest part of Eagle Mountains Author: Antonín Přibyl In 80s as a result of air pollution a necrosis of huge part of spruse forests occured in Eagle Mountains. From Šerlich to Anenský vrch the large bald areas were created with excavation of dead vegetation. These areas were restored among others with dwarf pines Pinus mugo (Mill.). Now after more than 20 years, while dwarf pines Pinus mugo carried out its preparatory function, there is a time for its substitution with other trees. These new trees are supposed to fullfill all functions of forest in better way in the future. The purpose of this project is to approximate their species composition to the natural species composition and in matter of height, age and species to differentiate them. The project during all its creating is based on historical and contemporary facts. I was cooperating with local forest workers. This project brings its pros and cons, which I will specify in detail below. Key words: Pinus mugo, original trees, unoriginal trees, areas of air pollution 6
Obsah PODĚKOVÁNÍ ......................................................................................................................................... 5 1
ÚVOD ............................................................................................................................................ 8
2
HISTORIE ....................................................................................................................................... 8
3
ZDRAVOTNÍ STAV POROSTŮ V ZÁJMOVÝCH LOKALITÁCH ........................................................... 12
4
ZHODNOCENÍ PŮVODU A FUNKCE BOROVICE KLEČE V DANÝCH LOKALITÁCH ............................. 13
5
OBNOVA VYSOKOHORSKÝCH PARTIÍ ORLICKÝCH HOR ................................................................ 13 5.1 5.2 5.3
6
LIKVIDACE KOSODŘEVINY............................................................................................................ 14 OBNOVA ................................................................................................................................ 15 OCHRANA KULTUR .................................................................................................................... 16
POPIS ZÁJMOVÝCH LOKALIT........................................................................................................ 17 6.1 LOKALITA KUNŠTÁTSKÁ KAPLE. .................................................................................................... 17 6.1.1 Realizace přeměny .......................................................................................................... 17 6.1.2 Obnova ........................................................................................................................... 18 6.1.3 Péče o kultury.................................................................................................................. 19 6.2 LOKALITA ZA LOVECKOU CHATOU ................................................................................................. 20 6.2.1 Realizace přeměny .......................................................................................................... 20 6.2.2 Obnova ........................................................................................................................... 22 6.2.3 Péče o kultury.................................................................................................................. 22 6.3 LOKALITA KOMÁŘÍ VRCH ............................................................................................................ 23 6.3.1 Realizace přeměny .......................................................................................................... 24 6.3.2 Obnova ........................................................................................................................... 25 6.3.3 Péče o kultury.................................................................................................................. 26
7
CELKOVÁ CENOVÁ KALKULACE.................................................................................................... 28
8
ČASOVÝ PLÁN ............................................................................................................................. 28
9
ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 29
10
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................... 31
11
PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 32
7
1
Úvod
Projekt Obnova lesních porostů ve vrcholových partiích Orlických hor je jedním z prvních projektů v dané oblasti, řešící nahrazení stávajících klečových skupin, porosty hospodářských dřevin. Porosty borovice kleče- Pinus mugo (Mill.) vznikly v Orlických horách v 80. letech minulého století, jako přípravné porosty po imisní kalamitě, která postihla celý hlavní hřeben orlických hor. Smyslem projektu je šetrné odstranění klečových porostů a jejich nahrazení porosty hospodářských dřevin. Klečové porosty nebudou odstraňovány velkoplošně, ale v menších skupinách, které tak budou pod ochranou okolních ponechaných porostů. Tímto se vytvoří přirozené mikroklima, které pozitivně působí na odrůstání kultur. Tyto skupiny budou obnoveny geneticky vhodným materiálem, který se bude svou druhovou skladbou blížit k přirozené druhové skladbě a bude věkově, výškově, i druhově je diferenciován. Tyto porosty by měly v budoucnu lépe plnit všechny funkce lesa, než stávající nepůvodní klečové porosty.
2
Historie
Orlické hory v dobách minulých a dnes (1)Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápad po Heřmanovice na jihovýchod a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celé pásmo je dlouhé 55 km, jeho šířka kolísá mezi 3 až 8 km. Současný stav (z pohledu dlouhodobosti života lesa se nejedná o stav posledních několika desetiletí, nýbrž přinejmenším dvou uplynulých století) je charakterizován jednoznačnou převahou smrku v druhové skladbě zdejších lesů. Ekologicky nestabilní nesmíšené smrkové porosty utrpěly újmu zejména v 80. letech minulého století, když v průběhu imisně ekologické kalamity byla převážná část (cca 1950 ha) porostů v hřebenových partiích hor vytěžena a zalesněna. Nicméně v nově založených porostech dochází i nadále pod vlivem celé řady nepříznivých faktorů k chřadnutí obnovovaných dřevin. Svoji úlohu zde jistě sehrávají také zvýšené depozice dusíkatých sloučenin a jejich účinek na jednotlivé složky zdejších ekosystémů. Orlickohorské lesy tak i dnes příslušejí k nejvíce poškozovaným přírodním lesním oblastem (PLO) v ČR.
8
Přírodní lesní oblast (PLO) Orlické hory zaujímá výměru 21 149 ha porostní půdy, 22 112 ha lesních pozemků a celková katastrální výměra PLO činí 38 594 ha pozemků s průměrnou lesnatostí 54,7 %. Současná druhová skladba lesů je značně pozměněná ve prospěch smrku ztepilého. U této dřeviny je skladba porostů velmi silně narušená i provenienčně, tj. zalesňováním sadebním materiálem nevhodného zeměpisného původu. Zastoupení jehličnanů je 86 % (smrk 83; jedle 0,7; modřín 1,4; borovice 1,4; kleč 0,1 %), listnáčů 11 % (buk 5; javor klen 0,8; olše 2; bříza 2; jeřáb 1; jasan 0,2 %). Holiny zaujímají 3% rozlohy. Jedle a modřín jsou ojediněle vtroušeny v kulturách a mlazinách. Z listnatých dřevin převládá jednoznačně buk, jeho zastoupení je nejvyšší v dospělých porostech, daleko méně v porostech mladých a v porostech středního stáří. Javor klen je vtroušen pouze v mýtných porostech, olše se vyskytuje zejména ve starších lesních porostech podél vodotečí. Jeřáb a břízy jsou přimíšeny převážně jednotlivě v mladších porostech. Vegetace Orlických hor, tak jak vypadala před zásahem člověka do krajiny v 13. století, byla výsledkem vývoje rostlinstva ve čtvrtohorách. Z vegetačních rekonstrukcí vyplývá, že podstatná část pohoří (cca 90 %) byla původně kryta bukovými porosty s příměsí jedle, klenu a ve vyšších polohách i s příměsí smrku. Nesmíšené horské smrčiny pokrývaly cca 1 – 2 % rozlohy v nejvyšších nesouvislých partiích hor (cca nad 1050 – 1080 metrů n. m.). Zbývající plochu pokrývaly zejména suťové lesy a částečně i horské přípotoční luhy a olšiny. Druhová skladba orlickohorských lesních porostů byla i v následném období ovlivněna řadou dalších faktorů. Patřily k nim rovněž rozsáhlé těžby z let 1859 až 1863 i mnoho pozdějších polomů. Na rozsáhlých, dlouho nezalesněných holinách vznikly (převážně síjí, tj. výsevem semen lesních dřevin) málo kvalitní stejnorodé smrkové porosty, které v místním drsném klimatu často trpěly větrem, sněhem, jinovatkou a námrazou. Postupně z porostů vymizela jedle bělokorá a z velké části i buk lesní. Buk i jedle jsou totiž stínomilné dřeviny, jejichž obnova vyžaduje zástin a ochranu vzrostlého porostu. K prosazení smrku ztepilého v druhové skladbě lesů přispěla např. i pastva dobytka v lese (pochopitelně spásal přednostně listnaté dřeviny, pichlavé jehličí mu tolik "nechutnalo") a další vlivy. Také po polomu v roce 1912 byly plochy zalesňovány provenienčně nevhodnými smrkovými sazenicemi, vypěstovanými z osiva sbíraného ze 9
stromů v nižších polohách Podorlicka (až o 600 metrů níže), event. z jiných zeměpisných oblastí tehdejšího Rakousko-Uherska. Bylo tomu tak především proto, že lesní hospodáři tehdy ještě neměli k dispozici nynější poznatky z oboru genetiky lesních dřevin. Dlouhodobě pozměňovaná druhová a provenienční skladba lesních porostů se projevila např. v letech 1930 až 1933 značnými škodami sněhem a jinovatkou. U velké části stromů stáří kolem 50 let tehdy došlo k vrcholovým zlomům. Na druhé straně je však nutné konstatovat, že z oblasti Orlických hor jsou známy i výsledky vhodnějších způsobů hospodaření, které se v minulém století staly vzorem pro hospodaření v podobných horských a podhorských poměrech. Uvést lze řadu vynikajících místních lesních hospodářů a pěstitelů lesa, zejména pak Huga Koniase (Opočno), Josefa Egerta (Zaječiny) či docenta Vladimíra Peřinu a ing. Vladimíra Zakopala (Výzkumná stanice pěstování lesa v Opočně). Imisní poškození lesních porostů v Orlických horách se začalo projevovat zejména po roce 1980, přibližně tři roky po uvedení tepelné elektrárny ve Chvaleticích do provozu. Vlivem souběžného působení extrémních klimatických podmínek a antropogenních imisí došlo v průběhu 80. let minulého století k velmi rychlému zhoršení zdravotního stavu smrkových porostů na hřebenu Orlických hor a po jejich odtěžení ke vzniku rozsáhlých holin, rozkládajících se od Šerlichu po Anenský vrch. Ty byly v letech 1984 až 1990 obnovovány zejména smrkem ztepilým, geograficky nepůvodním smrkem pichlavým a klečí a dále některými listnáči - břízou bradavičnatou, jeřábem ptačím, bukem lesním, javorem klenem a olší zelenou. Po přechodném zlepšování zdravotního stavu porostů v letech 1987 – 1994 se po roce 1996 opět začínají v nově založených i starších porostech projevovat příznaky chřadnutí některých dřevin. Dochází k odumření stanovištně nevhodné břízy, k poškozování jeřábu a buku zvěří a k pomístnému poškození smrku ztepilého na nejexponovanějších stanovištích. Po zimě 1998/99 dochází k výraznému poškození smrku ztepilého a místy i smrku pichlavého na celém hlavním hřebenu Orlických hor i v některých chráněných místech nižších poloh (zejména v oblasti Luisina údolí, kde byl zaznamenán poněkud odlišný charakter poškození smrků). Pomístné škody na smrku ztepilém byly pozorovány i ve výše položených přírodních rezervacích – zejména v PR Sedloňovský vrch, NPR Bukačka a NPR Trčkov, a to jak v uměle založených kulturách, tak i na jedincích z přirozené obnovy geneticky cenných populací smrku v jádrových částech rezervací. Po zimě 10
1999/2000 došlo k výraznému nárůstu výměry chřadnoucích smrkových kultur. Oblast chřadnoucích smrčin již nereprezentovaly pouze vrcholové partie pohoří, ale hranice poškození se posunula níže k nadmořské výšce 800 m nad mořem. Další výrazné poškození porostů vlivem abiotických faktorů (zejména škody mrazem) nastalo po zimě 2001/2002. Současně bylo na některých lokalitách zaznamenáno žloutnutí jehličí a postupné chřadnutí mýtných smrkových porostů z důvodu deficitu hořčíku ve výživě stromů. Příčin současného neuspokojivého stavu lesních ekosystémů a zejména jejich stromové složky je nepochybně celá řada a jejich analýza přísluší výzkumným organizacím. Zcela jistě je možno uvést trvající civilizační tlak, zejména vysoké depozice sloučenin dusíku, síry, chlóru, fluóru a dalších sloučenin či vysoké koncentrace přízemního ozónu. Negativní působení antropogenních imisí se mimo přímé působení na lesní dřeviny projevuje i acidifikací lesních půd a jejich nutriční degradací (deficiencí živin). Histologické analýzy rovněž prokázaly, že chřadnutí smrku po zimě 2001/2002 způsobil v první řadě mráz, který se vyskytl od podzimu do jara v několika vlnách přerušených oteplením a dále pak kombinace mrazu s vysokou ozářeností za jasných zimních dnů. Za prokázaný negativní abiotický vliv lze označit i anaerobní stres (nedostatek kyslíku), v jehož důsledku odumřely větve a výhony smrků nacházející se během zimy dlouhodobě pod sněhovou pokrývkou. V jarním období pak smrkové porosty na řadě lokalit trpí tzv. fyziologickým vyschnutím (jehličnaté dřeviny zejména za radiačního typu počasí na jaře rychle vytranspirují disponibilní vodu z rostlinných pletiv, avšak tuto ztrátu vody nemohou nahradit příjmem vody prostřednictvím kořenů, neboť ty jsou v promrzlé a chladné půdě dosud neaktivní). Poškozené smrkové výhony a větve jsou následně kolonizovány a napadány celou řadou biotických škodlivých činitelů, z nichž lze uvést např. houbu označovanou jako Ascocalyx abietina (Lagerb.), jejíž výskyt v porostech Orlických hor byl poprvé zjištěn v červnu 2000. Specifický fenoménem celé oblasti je nejen vysoký vstup dusíkatých sloučenin do ekosystému, ale jeho negativní působení na dřeviny (iniciace růstu nadzemní části na úkor kořenů) je navíc umocněno četnými deformacemi kořenových systémů smrků v založených kulturách. Přičteme-li vliv dlouhodobých jarních přísušků, nevyrovnanost průběhu klimatických faktorů v posledních dvou desetiletích a jejich extrémy, technologické poškození půdy při imisních těžbách a při přípravě půdy pro zalesnění 11
(pojezdy mechanizačních prostředků), dále problematický (nevhodný) původ použitého sadebního materiálu lesních dřevin i jeho nevhodnou výchozí morfologickou kvalitu (deformace kořenů u krytokořenných semenáčků a sazenic) a zohledníme-li i řadu dalších potenciálních negativních vlivů, pak nemůžeme s přílišným optimismem vyhlížet budoucí bezproblémový vývoj lesních porostů a ekosystémů v Orlických horách.(World Wide Web.: http://www.orlickehory.net/lesy.htm)
3
Zdravotní stav porostů v zájmových lokalitách
Stávající porosty jsou vystaveny celému komplexu nepříznivých vlivů. V první řadě je nutné zdůraznit, že všechny tři lokality se nacházejí v pásmu ohrožení imisemi A. Imisní zátěž ještě zhoršila nepříznivé stanovištní půdní i klimatické podmínky horských lesů. V minulosti zde byly lesní porosty obnovovány reprodukčním materiálem různé provenience, který nebyl přizpůsoben drsným horským podmínkám. Další negativní působení představovaly v předchozích desetiletí vysoké stavy zvěře, které poškozovaly mladé kultury okusem a odrůstající mlaziny loupáním. Založené mladé porosty musí čelit intenzivnímu tlaku buřeně, která od doby vzniku holin po imisních těžbách vytvořila neproniknutelné souvislé drny, které brání jakékoliv přirozené obnově. I tento faktor sebou přináší zvýšené náklady na hospodaření. Další škody na mladých lesních kulturách způsobují hlodavci. V posledním desetiletí byly v této lokalitě zaznamenány veliké škody celoplošného charakteru, které měly za následek souvislé odumírání kultur a mlazin. Tyto škody byly způsobeny komplexem nepříznivých vlivů, pocházejících z imisní zátěže kombinované s nepříznivým klimatickým vývojem. Zima přicházela prudce a velice brzy a letorosty i dřevo nestačilo ještě dostatečně vyzrát a nástup jara byl opět velice rychlý a intenzivní, stromy začaly brzy transpirovat, ale povrch byl stále ještě zmrzlý a pod sněhovou pokrývkou, takže došlo k předčasnému vytranspirování. Průvodním jevem bylo celoplošné rozmnožení houby Ascocalyx abietina (Lagerb.). Škody byly mapovány od 800 m nad mořem, ale jejich největší rozsah byl právě ve vrcholových partiích kolem 1000 m nad mořem. Škody po sobě několik následujících roků mapoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – pobočka Hradec Králové. Tehdy prakticky celoplošně vyhynul jako přípravná dřevina smrk 12
pichlavý, ale i smrk ztepilý hynul i v souvislých skupinách dosahujících desítky i stovky arů. Z přípravných dřevin poškození vydržela pouze borovice kleč. 4
Zhodnocení původu a funkce borovice kleče v daných lokalitách
Borovice Kleč- Pinus mugo (Mill.) Borka hnědošedá, neodlupčivá. Letorosty světle zelené, později hnědé až černošedé, lysé. Jehlice po dvou, hustě obrůstající větvičky, 3–8 cm dlouhé, srpovitě zahnuté, na obou stranách s průduchy. Šišky jsou symetrické, jednotlivé nebo v přeslenech, vejčitě kuželovité, přisedlé nebo krátce stopkaté. Štítky jsou stejně utvářené, mají vesměs ostrý příčný kýl, pupek se nachází uprostřed štítku a má zpravidla pichlavý hrot. Její přirozené rozšíření je v České republice mapováno v Krkonoších okolo Sněžky a na některých místech na Šumavě. V Orlických horách je kleč nepůvodním druhem a byla zde vysazována v letech 19841995 jako přípravná dřevina na imisní holiny. Důvodem jejího využití v takové míře bylo, že nejlépe odolala nepříznivým vlivům velkých imisních ploch. Kleč je zde sice poškozována Hřebenulí borovou Diprion pini (Linnaeus, 1758) a houbou Ascocalyx abietina (Lagerb.), ale ne v takové míře aby docházelo k jejímu hynutí.
Pokusy s
využitím smrku pichlavého a břízy pýřité se setkaly s neúspěchem, více jak 90% těchto dřevin odumřelo během 5 let po vysazení. Celkově lze říci, že kleč splnila důvody, které vedly k jejímu využití. Vytvořila souvislé porosty, chránící půdu před erozními vlivy, pozitivně ovlivňuje vodní poměry v půdě, odolává škodám sněhem. Je nutné zmínit i proti lavinový vliv. Z hlediska okusu a krytu má pozitivní přínos pro zvěř (rozlehlé, pro člověka téměř neprostupné porosty slouží jako klidové zóny). Produkce dřevní hmoty je u borovice kleče zcela bezvýznamná, její ekonomické zhodnocení je možné pouze prodejem v podobě štěpky, či balíků do elektráren. 5
Obnova vysokohorských partií Orlických hor
Území, kde bude projekt realizován, se nachází v přírodní lesní oblasti 25 Orlické hory (PLO 25 Orlické hory), pro kterou byl zpracován Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) s platností k 1. 1. 2000. Na základě údajů OPRL a platného LHP se jedná o lesy zařazené 13
do kategorie lesů ochranných a do lesů vysokohorských pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy na exponovaných hřebenech v CHKO Orlické hory a na území přirozené akumulace vod CHOPAV Orlické hory. Jedná se tedy o vysokohorské lesy v nejvyšších partiích Orlických hor v pásmu ohrožení imisemi A. První lokalita se nachází poblíž Kunštátské kaple, druhá lokalita se nachází poblíž Lovecké chaty a třetí lokalita pod Komářím vrchem. Všechny lokality jsou součástí Územního systému ekologické stability (ÚSES) nadregionálního významu. Vlastníky těchto lesních pozemků s lesními porosty je pan Jan Kolowrat-Krakowský a lesy obhospodařuje Správa Kolowratských lesů. 5.1
Likvidace kosodřeviny
Likvidace kosodřeviny proběhne ručním vyřezáním. Všechny plochy budou rozmístěny v šachovnicovém schématu. Ponechané plochy kosodřeviny v této šachovnici budou po zajištění kultur tohoto projektu vyřezány a obnoveny stejným způsobem jako stávající vyřezané plochy. Při vytváření časových snímků bylo zjištěno následující. Pro optimální výkon je zapotřebí dvou společně pracujících dělníků, kdy jeden vyřezává a druhý odebírá kosodřevinu a ukládá ji na hromady. Plocha o rozloze 0,1 ha zabrala dvěma pracovníkům 6 hodin práce. Hodinová mzda byla vyčíslena na 230 Kč/h. Na hustotu a velikost kleče nebude brána zřetel, počítá se s průměrnými hodnotami na všech lokalitách. Cena za 1 ha vyřezané kosodřeviny tak činí 27 600 Kč. Vyřezaná kosodřevina bude vyvážecí soupravou odvezena na odvozní místo, kde bude svázána do balíků a prodána do elektrárny v Trutnově Poříčí. Cena za vyvezení se do rozpočtu nekalkuluje, neboť ji hradí odkupující firma. Je nutno kalkulovat ještě vyřezání zpřístupňovacích linek. Lokalita Kunštátská kaple bude mít 5 linek o délce 120 m a šířce 5 m, tj. 0,3 ha. Lokalita Lovecká chata bude mít 2 linky o délce 160 m a šířce 5 m. tj. 0,16 ha. Na lokalitě Komáří vrch budou vytvořeny 4 linky o délce 250 m a šířce 5 m. tj. 0,5 ha. K jednotlivým výstavkům, které jsou na ploše nerovnoměrně rozmístěny, budou vyřezány pouze pěšiny. Proplacení realizace těchto pěšin bude řešeno hodinovou mzdou. Cena za vyřezání všech linek o celkové ploše 0,96 ha činí 26 496 Kč. Celková cena za likvidaci kosodřeviny činí 173 880 Kč. 14
5.2
Obnova
K obnově bude použit geneticky vhodný sadební materiál splňující kritéria ze zákona č. 149/ 2003 Sb. Zdejší plochy trpí velmi silným vlivem buřeně, často se též vyskytují škody přízemním mrazem. Pro obnovu bude proto použit pouze krytokořenný sadební materiál o výšce 36 - 50 cm. Hektarové počty sazenic vycházejí z Vyhlášky č. 139/2004 Sb. Způsob sadby jamkový, velikost jamek 35 x 35 cm. Sazenice budou ošetřeny proti klikorohu borovému. I když pravidla pro přenos umožňují využití sadebního materiálu z 6. LVS, bude vzhledem k extrémnosti stanoviště použit pouze materiál ze 7. LVS. Použito bude skupinovité smíšení.
Tento typ smíšení dává předpoklad zachování
zastoupení všech dřevin po celou dobu existence porostu. V případě uhynutí některých druhů dřevin vlivem biotických nebo abiotických vlivů zde zůstane alespoň kostra porostu některé ze sázených dřevin. Cílem není vznik souvislých lesních porostů s plným zakmeněním, přestože takto budou zakládány. V extrémních vysokohorských podmínkách dostatečně mohou plnit funkce lesů i porosty s nižším zakmeněním (0,7 0,5 plného zakmenění), které mají podobu různověkých skupin, někdy mohou mít podobu solitérních skupin nebo jednotlivých solitérů, které jsou výškově, věkově i druhově diferencované. Sazenice budou objednány v dostatečném časovém předstihu a vypěstovány v lesní školce ve Zdobnici. Důvodů pro tuto školku je několik. Je to nejvýše položená školka v okolí (605 metrů nad mořem), nachází se u potoka v mrazové kotlině, sazenice z ní budou dostatečně připravené na tvrdé podmínky, v neposlední řadě je to i vlastní dobrá zkušenost s materiálem odsud odebraným. Počty sazenic pro jednotlivé plochy jsou uvedeny v tabulkách 1a, 2a, 3a.
Cena jednotlivých dřevin činí: SM- 10,50 Kč, JD- 11 Kč, BK- 8,60 Kč, JV- 8,60 Kč, JR- 8,60 Kč, OL- 8,60 Kč, BR- 8,60 Kč Cena za jamkovou sadbu 35 x 35 cm činí 6 Kč/ks. Cena za nákup sazenic a jamkovou sadbu činí 306 531 Kč. Jednotlivé položky jsou vyčísleny v tabulkách 1b, 2b, 3b. 15
5.3
Ochrana kultur
Vzhledem k vysoké atraktivitě sázených dřevin bude nutno všechny plochy oplotit. Každá plocha bude oplocena zvlášť. Po konzultaci s místním personálem jsem se rozhodl pro použití dřevěných oplocenek. S drátěnými oplocenkami byly v minulosti v těchto oblastech problémy a to zvláště kvůli vysoké sněhové pokrývce, která obzvláště při jarním tání strhává pletivo. Zatímco dřevěné oplocenky plnily všechny funkce lépe. Dřevěná oplocenka bude mít výšku 220 cm s horní žerdí. Oplocovat se budou i plochy s půdou připravenou pro přirozené zmlazení. Cena za 1metr dřevěné oplocenky činí 100 Kč včetně materiálu a práce. Celkem bude postaveno 8 700 m plotu, celková cena tak činí 870 000 Kč. Jednotlivé ceny jsou vyčísleny v tabulkách 1d, 2d, 3d. V následujících 2 letech po zalesnění proběhne dvakrát za sezonu u jehličnatých dřevin postřik proti klikorohu borovému. Jeho výskyt byl v minulých letech na některých plochách téměř kalamitní. Cena za 1 hektar postřiku činí 3 000 Kč. Ošetřují se pouze jehličnaté dřeviny. Cena za ošetření proti klikorohu na jeden rok tak činí 22 776 Kč. Jednotlivé ceny jsou vyčísleny v tabulkách 1c, 2c, 3c Následujících 7 let po založení kultur bude také probíhat ochrana proti buřeni celoplošným ožínáním jednou za sezonu. Cena za 1 hektar celoplošného ožínání činí 5 000 Kč. Cena za celoplošné vyžínání všech ploch tak činí 29 868 Kč na jeden rok. Jednotlivé ceny jsou vyčísleny v tabulkách 1c, 2c, 3c. Ceny sadebního materiálu a prováděných prací jsou uváděny jako ceny témže místě a čase obvyklé.
16
6
Popis zájmových lokalit
6.1
Lokalita Kunštátská kaple.
Vybraná lokalita se nachází v těsné blízkosti Kunštátské kaple, a navazuje na chráněné území "U Kunštátské kaple", kterým jsou vrchovištní rašeliniště se smrčinou, které je zásobeno pouze srážkovou vodou, a proto je velmi chudé na živiny. Lokalita se nachází na mírném severovýchodním svahu, v porostu 23C3, na ploše o rozloze 17,73 ha je zastoupena borovice kleč 50 %, smrk ztepilý 40 %, olše zelená 5 %, bříza 5 %. Smrk je rozmístěn nerovnoměrně po ploše, převážně v menších skupinkách mezi klečí a výškově je hodně diferencovaný, od cca 0,5m do 8 m. Borovice kleč dosahuje výšky až 2metry a tvoří souvislý pokryv. Místy se objevuje bříza a olše zelená, ve špatném zdravotním stavu. Bylinné patro tvoří na rozvolněnějších místech třtina chloupkatáCalamagrostis villosa (L.), brusnice borůvka- Vaccinium myrtillus (L.), bika chlupatáLuzula pilosa (L.).
Údaje z LHP: HS 73, LT 7Z, věk 30 let, zakmenění 9, PLO 25. LT 7Z- zakrslá buková smrčina 6.1.1 Realizace přeměny Realizace přeměny bude na Lokalitě Kunštátská kaple probíhat následujícím způsobem. Rozmístění ploch bude v šachovnicovém schématu. Velikost jednotlivých ploch bude stejná a to 0,08 ha v rozměru 20 m krát 40 m, likvidace kosodřeviny proběhne ručním vyřezáním. Vyřezaná kosodřevina bude vyvozena pomocí vyvážečky na odvozní místo a odtud prodána k dalšímu zpracování. Mezi každým pruhem šachovnice bude zvlášť vytvořena zpřístupňovací linka o šířce 5 metrů. Na lokalitě Kunštátská kaple bude vytvořeno 18 ploch o celkové rozloze 1,44 ha. Pracovní označení ploch této lokality je 1-18. Dřeviny a jejich smíšení: SM 60%, JR 20%, JV 10%, BK 5%, JD 5%. Použito bude skupinové smíšení.
17
Na každé ploše bude 3 celé řady javoru klenu. Smyslem těchto řad je vytvoření zpevňujících žeber. Jeřáb, buk a jedle budou sázeny v menších skupinách, po 12-16 ks. Počty sazenic vycházejí z minimálních hektarových počtů daných vyhláškou. I přesto, že se jedná o imisní oblast a měly by se minimální hektarové počty sazenic zvednout, nebude zde tak učiněno z důvodu potřeby volnějšího zápoje, který napomůže prohloubení korun a zvýší stabilitu stromů. Velikost vyřezaných ploch: 1,44 ha Schéma skupinového smíšení na obrázku č. 1, v přílohách na straně 32. Schéma rozložení ploch na mapě č. 1, v přílohách na straně 41.
Tabulka č. 1a výměra Označení
ha
Zastoupení Sazenice Celková Počet ks/ plocha Dřevina plocha ks/ ploch % ks/ha jednotlivé ha dřevin celkem plochy
plocha 1- 18
0,08
18
1,44
Celkem
0,08
18
1,44
SM JR JV BK JD
60 20 10 5 5
0,048 0,016 0,008 0,004 0,004
100 0,080
3 000 3 000 4 000 4 000 3 000
144 48 32 16 12
2 592 864 576 288 216
252
4 536
6.1.2 Obnova Výsadba bude probíhat od poloviny srpna do září. Termín je vybrán z důvodu častých srážek v tomto období. Sazenice budou mít dobré podmínky pro ujmutí. Způsob sadby jamkový, velikost jamek 35 x 35 cm. Spon u javoru a buku bude 1,6 x 1,6 m, u smrku, jeřábu a jedle 1,8 x 1,8 m
18
Tabulka č. 1b Sadba jamková 35x35 cm
Sazenice Označení
Plocha 1-18
ks/ dřevina jednotlivé plochy SM JR JV BK JD
Celkem
144 48 32 16 12 252
ks/ Kč/ks celkem 2 592 864 576 288 216 4 536
Kč celkem
Kč/ks Kč celkem
10,50 27 216,00 8,60 7 430,40 8,60 4 953,60 8,60 2 476,80 11,00 2 376,00 44 452,80
6 6 6 6 6
15 552 5 184 3 456 1 728 1 296 27 216
Celkem (Kč)
42 768,00 12 614,40 8 409,60 4 204,80 3 672,00 71 669,00
6.1.3 Péče o kultury Následujících 7 let bude jednou ročně probíhat ožnutí sazenic. S dobou 7 let je počítáno v projektu, může se však dle potřeby prodloužit, neboť doba zajištění na této lokalitě je 15let. Po dobu 2 let od výsadby bude 2 krát ročně probíhat ošetření proti klikorohu borovému. Každoročně proběhne kontrola a případná oprava oplocení. Tabulka č. 1c Cena Operace
za 1 ha (Kč)
Výměra (ha)
Frekvence
Počet
Cena
Cena
opakování
roků
za rok
opakování
(Kč)
(Kč)
za 1rok celkem
Postřik proti klikorohu
3 000
0,936
2 krát
2
6 000
11 232
Celoplošné ožínání
5 000
1,440
1 krát
7
7 200
72 576
Celkem
83 808
19
Tabulka č. 1d OPLOCENKA dřevěná Délka plotu Cena za 1m
Název
(m)
Lokalita Kunštátská kaple
2 160
(Kč)
Cena celkem (Kč)
100
216 000
Tabulka č. 1e
Celkové náklady lokality Kunštáská kaple Likvidace kleče
48 024 Kč
Zalesnění
71 676 Kč
Ochrana kultur
299 808 Kč
Celkem
419 508 Kč
6.2
Lokalita za Loveckou chatou
Lokalita na mírném jihozápadním svahu, v prostu 82B3 o rozloze 13,3 ha je zastoupení kleče 80%, dosahuje výšky kolem 2 metrů, přimíšen je smrk se zastoupením 20%. Na této lokalitě jsou značně nepříznivé vodní poměry, častá jsou prameniště a bažiny. Bylinné patro tvoří na rozvolněnějších místech třtina chloupkatá- Calamagrostis villosa Linné, brusnice borůvka- Vaccinium myrtillus (L.), náprstník červený- Digitalis purpurea (L.), bika chlupatá- Luzula pilosa (L.). Údaje z LHP: HS 73, LT 7Z, věk 30let, zakmenění 9, PLO 25. 6.2.1 Realizace přeměny Realizace přeměny bude na Lokalitě Za loveckou probíhat následujícím způsobem. Rozmístění ploch bude v šachovnicovém schématu. Velikost jednotlivých ploch bude stejná a to 0,1 ha v rozměru 20m x 50m, likvidace kosodřeviny proběhne ručním 20
vyřezáním. Vyřezaná kosodřevina bude vyvezena pomocí vyvážecí soupravy na odvozní místo a odtud prodána k dalšímu zpracování. Mezi každým pruhem šachovnice bude zvlášť vytvořena zpřístupňovací linka o šířce 5 metrů. Na lokalitě Za loveckou chatou bude vytvořeno 12 ploch o celkové rozloze 1,2 ha. Pracovní označení ploch této lokality je 19-30. Použito bude skupinové smíšení. Celá lokalita za loveckou chatou je obklopena odrostlým smrkem výšky kolem 6m, je tedy předpoklad, že je poměrně dobře chráněna před větrem a má své určité mikroklima, proto bude hojněji zastoupen buk a jedle. V dolní části lokality jsou značně nepříznivé vodní poměry, proto bude ve výsadbě v hojnějším počtu využita olše šedá a bříza pýřitá. Velikost ploch stejná tj. 0,1ha v rozměru 20 krát 50m, rozmístění v šachovnicovém schématu. Ploch zde bude vytvořeno 12. V horní části porostu tj. na plochách 19,20,21,22,23,24,25 bude zastoupení dřevin následující: SM 60%, BK 20%, JD 10%, JR 10%. Buk, jeřáb a jedle budou sázeny ve skupinách po 15-30ks. Na plochách 27,29,30 bude vysázena OL 100%, plochy 26,28 BR 100%. Velikost vyřezaných ploch: 1,2 ha Schéma skupinového smíšení na obrázku č. 2, v přílohách na straně 33. Schéma rozložení ploch na mapě č. 2, v přílohách na straně 42. Tabulka č. 2a výměra Označení
Plocha 19- 25 Plocha 26,28 Plocha 27,29,30 Celkem
ha
Zastoupení Sazenice Celková Počet ks/ plocha Dřevina plocha ks/ ploch % ks/ha jednotlivé ha dřevin celkem plochy
0,1
7
0,7
SM BK JD JR
60 20 10 10
0,06 0,02 0,01 0,01
3 000 4 000 3 000 3 000
180 80 30 30
1 260 560 210 210
0,1
2
0,2
BR
100
0,10
6 000
600
1 200
0,1
3
0,3
OL
100
0,10
4 000
400
1 200
0,1
12
1,2
4 640 21
6.2.2 Obnova Výsadba bude probíhat od poloviny srpna do září. Termín je vybrán z důvodu častých srážek v tomto období. Sazenice budou mít dobré podmínky pro ujmutí. Způsob sadby jamkový, velikost jamek 35 x 35 cm. Spon u buku a olše bude 1,6 x 1,6 m, u smrku, jeřábu a jedle 1,8 x 1,8 m, u břízy 1,3 x 1,3 m. Tabulka č. 2b Sadba jamková 35x35 cm
Sazenice Označení
Plocha 19- 25
SM BK JD JR
Ks/ jednotlivé plochy 180 80 30 30
Plocha 26,28
BR
Plocha 27,29,30
OL
Dřevina
Celkem
Ks/ Kč/ks celkem
Kč Kč/ks Kč celkem celkem
Celkem (Kč)
1 260 10,50 560 8,60 210 11,00 210 8,60
13 230 4 816 2 310 1 806
6 6 6 6
7 560 3 360 1 260 1 260
20 790 8 176 3 570 3 066
600
1 200
8,60
10 320
6
7 200
17 520
400
1 200
8,60
10 320
6
7 200
17 520
1 320
4 640
27 840
70 642
42 802
6.2.3 Péče o kultury Následujících 7 let bude jednou ročně probíhat ožnutí sazenic. S dobou 7 let je počítáno v projektu, může se však dle potřeby prodloužit, neboť doba zajištění na této lokalitě je 15 let. Po dobu 2 let od výsadby bude 2krát ročně na smrku a jedli probíhat ošetření proti klikorohu borovému. Každoročně proběhne kontrola a případná oprava oplocení.
22
Tabulka č. 2c Cena za 1ha
Operace
(Kč)
Výměra (ha)
Frekvence opakování
Počet
Cena
Cena
roků za 1rok celkem
za rok opakování
(Kč)
(Kč) 5 880
Postřik proti klikorohu
3 000
0,49
2 krát
2
6 000
Celoplošné ožínání
5 000
1,20
1 krát
7
5 000 42 000
Celkem
47 880
Tabulka č. 2d OPLOCENKA dřevěná délka Název
plotu (m)
Lokalita Lovecká chata
1 680
cena za 1m (Kč)
cena celkem (Kč)
100
168 000
Tabulka č. 2e
Celkové náklady lokality za Loveckou chatou Likvidace kleče
37 536 Kč
Zalesnění
70 642 Kč
Ochrana kultur
215 880 Kč
Celkem
324 058 Kč
6.3
Lokalita Komáří vrch
Ze všech řešených ploch nejzajímavější lokalita, v porostech 60A2, 60A1, 60B2a o rozloze 11,03 ha, navazuje na přírodní rezervaci Komáří vrch ve výšce 992 m. Spolu s okolním porostem je od roku 1973 chráněným územím o rozloze 16,38 ha. Jádro rezervace tvoří zakrslá horská bučina se smrkem, jeřábem, jedlí. Na Jiráskově cestě je 23
jedno z mála míst s původním bukovým porostem. V dosti chudém bylinném patře nalezneme především druhy acidofilních horských bučin. Zastoupení kleče je 55%, SM 30%, BK 10%, BR 2%, JR 3%, vtroušeně jedle. Lokalita na zvlněném terénu na vrcholku horského hřebene. Nápadné je vyšší zastoupení listnáčů a to hlavně buku, který se zde přirozeně zmlazuje, hlavně z výstavků, kterých je na lokalitě 24. Buk dobře odrůstá, nejsou na něm znát škody zvěří. Z dalších listnáčů jsou to bříza, olše zelená a jeřáb ptačí. Z Jehličnanů jsem zaznamenal několik jedlí a modřín. Bylinné patro tvoří na rozvolněnějších místech třtina chloupkatá- Calamagrostis villosa (L.), brusnice borůvka- Vaccinium myrtillus (L.), náprstník červený- Digitalis purpurea (L.), bika chlupatá- Luzula pilosa (L.).
Údaje z LHP: HS 02, LT 7K, věk 30let, zakmenění 10, PLO 25.
6.3.1 Realizace přeměny V zájmové ploše se nachází 24 výstavků buku, ty budou využity k podpoře obnovy této lokality. Okolo každého z nich bude vyřezána plocha o ploše 0,05 ha. Plochy budou skarifikovány a tím připraveny k přirozené obnově. Do těchto skarifikovaných ploch, proběhne sadba jedle v množství 12 ks na jednu plochu. Tyto budou sloužit jako náhrada pro případný neúspěch přirozené obnovy. V prostoru mezi těmito výstavkovými plochami bude pomístně vyřezáno dalších 30 ploch o velikosti 0,05 ha, v rozměru 20 x 25 metrů, které budou zalesněny ze 70 % bukem, 25 % smrkem a vtroušena bude jedle. Plochy okolo výstavků mají označení 1- 24V. Plochy ostatní 31- 60. Velikost vyřezaných ploch: 2,7 ha. Vyřezaná kosodřevina bude z ploch dostupných linkou vyvozena pomocí vyvážecí soupravy na odvozní místo odtud prodána k dalšímu zpracování. Budou zde vytvořeny 4 linky, které budou zpřístupňovat plochy 31-60. K výstavkovým plochám budou vyřezány pouze pěšiny. Kosodřevina z těchto ploch bude spálena na místě.
24
Použito bude jednotlivé smíšení, kdy v každé řadě buku budou 2 smrky. Jedle bude v každé 3. řadě jeden kus. Schéma skupinového smíšení na obrázku č. 3, v přílohách na straně 34. Schéma rozložení ploch na mapě č. 2, v přílohách na straně 43.
Tabulka č. 3a Výměra Označení
ha
Zastoupení Počet ploch
%
1,5
BK SM JD
70 25 5
0,0350 8 000 0,0125 3 000 0,0025 3 000
280 38 8
8 400 1 140 240
24
1,2
JD
100 0,0040 3 000
12
288
54
2,7
Plocha 31-60
0,05
30
Plocha 1- 24V
0,05
Celkem
Celková plocha Dřevina ha
Sazenice ks/ plocha jednotli ks/ ks/ha dřevin vé celkem plochy
10 068
6.3.2 Obnova Výsadba bude probíhat od poloviny srpna do září. Termín je vybrán z důvodu častých srážek v tomto období. Sazenice budou mít dobré podmínky. Způsob sadby jamkový, velikost jamek 35 x 35 cm. Spon u buku bude 1,1 x 1,1 m, u smrku a jedle 1,8 x 1,1 m.
25
Tabulka č. 3b Sadba jamková 35x35 cm
Sazenice Označení
Ks/ Dřevina jednotlivé plochy
Ks/ Kč/ks celkem
Kč Kč/ks Kč celkem celkem
Plocha 31-60
BK SM JD
280 38 8
8 400 1 140 240
10,5 8,6 11
88 200 9 804 2 640
6 6 6
Plocha 1- 24V
JD
12
288
11
3 168
6
338
10 068
Celkem
103 812
Celkem (Kč)
50 400 138 600 6 840 16 644 1 440 4 080 1 728
4 896
60 408 164 220
6.3.3 Péče o kultury Následujících 7 let bude jednou ročně probíhat ožnutí sazenic. S dobou 7 let je počítáno v projektu, může se však dle potřeby prodloužit, neboť doba zajištění na této lokalitě je 15 let. Po dobu 2 let od výsadby bude 2krát ročně probíhat ošetření proti klikorohu borovému. Každoročně proběhne kontrola a případná oprava oplocení. Tabulka č. 3c Cena Operace
za 1ha (Kč)
Výměra (ha)
frekvence opakování
Počet
Cena
Cena
roků za 1rok
celkem
za rok opakování
(Kč)
(Kč)
Postřik proti klikorohu
3 000
0,472
2 krát
2
6 000
5 664
Celoplošné ožínání
5 000
2,7
1 krát
7
5 000
94 500
Celkem
100 164
26
Tabulka č. 3d OPLOCENKA dřevěná Název
Lokalita Komáří vrch
Délka plotu (m)
4 860
Cena za 1m (Kč)
Cena celkem (Kč)
100
486 000
Tabulka č. 3e
Celkové náklady lokality Komáří vrch Likvidace kleče
88 320 Kč
Zalesnění
164 220 Kč
Ochrana kultur
586 164 Kč
Celkem
838 704 Kč
27
7
Celková cenová kalkulace
Celkové náklady jsou uvedeny v tabulce č. 4 Tabulka č. 4
Celkové náklady ( Kč ) Cena ochrany kultur Lokalita
Kunštátská kaple Lovecká chata
Cena Výměra Cena likvidace (ha) zalesnění kleče
ožínání
postřik proti oplocenka klikoro hu
Celková cena
1,44
48 024
71 676
72 576
11 232
216 000
403 380
1,20
37 536
70 642
42 000
5 880
168 000
332 578
Komáří vrch
2,70
88 320
108 048
94 500
5 664
486 000
809 268
Celkem
5,34
173 880
250 366
209 076 22 776
870 000
1 545 336
8
Časový plán
Realizace projektu je naplánována na rok 2012. Od května se začne s likvidací kleče, po jejím vyřezání a vyvezení budou plochy nejdříve oploceny. Oplocování proběhne během července - srpna. Samotné založení kultur tak bude realizováno do již zaplocených ploch. Zalesnění bude probíhat od 15. 8. 2012, může se však posunout, podle aktuálních klimatických podmínek. Ožínání bude provedeno v letech 2013 - 2019. Ochrana proti klikorohu v letech 2013 - 2014.
28
9
Závěr
Jelikož se jedná o jeden z prvních projektů v dané oblasti, tak budou jeho výsledky sloužit jako inspirace pro projekty budoucí, jež jistě budou v těchto oblastech realizovány. Mezi hlavní klady tohoto projektu patří: ·
Obnova sadebním materiálem vhodného genetického původu
·
Obnova maloplošnými sečemi
·
Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin
·
Přeměna stanoviště náhradních lesních porostů
·
Naplnění cílů územního plánování
·
Posílení všech funkcí daného území díky prostorové a druhové diferenciaci
Mezi hlavní zápory tohoto projektu patří především celý komplex nepříznivých vlivů, který v této oblasti působí. ·
Působení imisí
·
Extrémní klimatické vlivy (pozdní mrazy, přísušky)
·
Silná buřeň
·
Ohrožení porostů hlodavci a zvěří
·
Nedostatek odpovídajícího reprodukčního materiálu
·
Zvýšená ekonomická zátěž
Výsledky projektu budou sledovány a nadále zaznamenávány.
29
Conclusion This project is one of the first made in this area so its results might be an inspiration for those projects which will be realized in this area in the future. The main advantages of this project include: ·
Restoring with planting material with suitable genetic origins
·
Restoring with small-area mowing
·
Increasing amount of ameliorative and strengthening woods
·
Conversion of station of substitute woods
·
Fullfilling a target of territorial planning
·
Owing to spatial and species differentiation strengthening of all functions of the area
The main drawbacks of this project include, inter alia, an entire complex of adverse impacts which in this area work.
·
Effect of air pollution
·
Extreme weather conditions (late frosts, drought)
·
Heavy weed
·
Threat of the wood by rodents and wild animals
·
Lack of suitable reproductive material
·
Increased economic burden
The project results will continue to be monitored and recorded.
30
10 Seznam použité literatury KONIAS, H.: Lesní hospodářství. Praha 1951 Lokvenc a kol.: Zalesňování Krkonoš. VÚLHM VS Opočno, 1992 Mauer, o. a kol.: Posouzení stavu kořenového systému smrku ztepilého v oblasti Orlických hor. Závěrečná zpráva, MZLU v Brně, 2002 Sborník referátů Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. VÚLHM, 2000
31
11 Přílohy Obrázek č. 1
KUNŠTÁTSKÁ KAPLE
SMRK
JAVOR
BUK
JEŘÁB
JEDLE
32
Obrázek č. 2 LOVECKÁ CHATA
SMRK
JAVOR
BUK
JEŘABINA
JEDLE
33
Obrázek č. 3
KOMÁŘÍ VRCH
B B B B B B B B B B B B B B B B B B
B B B B B O B B B B B O B B B B B B O
B B O B B B B B O B B B B B B O B B
O B B B O B B B B B B X B O B B B B SMRK
B B O B B B B B B B B B B B B B B B
B B B B B B B B O B B B B B B B O B
O B B B X B B B B B O B B B B B B B
B B B O B B B B B B B B B O B B B B
B B B B B B B O B B B B B B B O B B
B X B B B B B B B O B B B B B B B B B
B B B B O B B B B B B B O B B B B B
O B B B B B B O B B B B B B B B O B BUK
B B B B B O B B B B B B B B O B B B
B O B B B B B B B O B B B B B B O B
B B B B B B B O B B B B B B B B B B
B B B B B B B B B B B B X B B B B B
B B O B B B B B B O B B B B B O B B
B B B B O B B B B B B B B B B B B B
B X B B B B B B B B B B B B O B B B X
B B B B B B O B B B B B X B B B B B
B B B B B B B B B B B B B B B B O B
B B O B B B B B X B B B B B O B B B
B B B B B B B B B B B B B B B B B B
JEDLE
34
Fotografie 1
Vlivem jarního tání poškozená drátěná oplocenka.
35
Fotografie 2
Až 4 metry vysoké kleče na Komářím vrchu.
36
Fotografie 3
Bukové výstavky na Komářím vrchu.
37
Fotografie 4
Chráněné území u Kunštátské kaple.
38
Fotografie 5
Kleč okolo Kunštátské kaple dosahuje maximální výšky 2metry.
39
Fotografie 6
Ještě dnes jsou některé horské plochy zalesňovány nevhodným sadebním materiálem.
40
Mapa 1
41
Mapa 2
42
Mapa 3
43
