Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál, který má velké využití ve stavebnictví a při výrobě nábytku.
Dělení dřeva - dřevo jehličnatých dřevin – např. smrk, jedle, borovice, modřín, douglaska, jalovec, tis - dřevo listnatých dřevin - s kruhovitě pórovitou stavbou – např. dub, jasan, akát, jilm, pajasan, morušovník, kaštanovník - s polokruhovitě pórovitou stavbou – např. ořešák, třešeň, švestka - s roztroušeně pórovitou stavbou dřeva – např. buk, platan, habr, olše, lípa, javor, bříza, topol, vrba, hrušeň Hustota dřeva Dřeva s vysokou hustotou bývají označována jako těžká, s nízkou jako lehká. Konkrétní hodnota nezáleží pouze na druhu dřeviny, ale i na vlhkosti, růstových podmínkách a místě odběru vzorku. Typická hodnota je orientační údaj pro suché dřevo. Čerstvým dřevem (neboli syrovým) je míněn stav po poražení živého stromu, bez sušení. Suché dřevo je přirozeně na vzduchu vyschlé, bez umělého dosušování (obvykle bývá udáváno 12 nebo 15% vlhkosti). dřevo (do 650 kg/m³)
ρ (kg/m³)
dřevo (od 650 kg/m³)
ρ (kg/m³)
typické čerstvé suché dosušené rozpětí
typické čerstvé
suché
smrk
455
-
-
-
440-470
švestka
660
-
-
560-760
topol
470
-
-
-
0-500 jabloň
670
-
-
-
-
lípa
480
-
-
-
410-553
hrušeň
670
-
-
-
600-740
borovice lesní
515
700
520
510
490-543
borovice černá
670
900
670
590
-
jedle
515
-
-
-
430-560
buk lesní
670
990
720
570
620-720
olše
525
-
-
-
523-530
dub letní
680
1000
760
660
600-760
douglaska
535
910
570
550
502-970
jilm vaz, horský
680
-
-
-
-
dosušené rozpětí
jalovec obecný
550
-
-
-
-
ořech (vlašák)
685
-
-
-
673-700
jilm habrolistý
560
-
-
-
-
mahagon
700
-
-
-
-
kaštanovník setý 563
-
-
-
-
jeřáb
7 2
-
-
-
-
modřín
570
-
-
550-590
habr
770
1080
820
720
720-820
ořech
590
-
-
-
500-680
akát
780
-
-
bříza
610
940
600
590
550-673
tis červený
800
970-1100 800
-
761-800
-
640-940
třešeň ptačí
610
-
-
-
603-610
dub cer
850
1110
850
730
-
javor klen
630
980
660
530
610-660
dřín
850
-
-
-
-
jasan
640
920
720
620
560-720
jeřáb muk
875
1020-1210 734-1020 -
-
zimolez obecný
900
-
-
-
-
zimostráz vždyzelený 950
-
-
-
ebe cejlonský
-
-
-
-
1000
Struktura dřeva Kvalitní dřevo se získává především z kmene stromu. Na příčném řezu je vidět kůru, lýko, mízní pletivo, dřevo a dřeň. Mízní pletivo na jaře vytváří širší buňky s tenkými stěnami, v létě užší buňky s tlustými stěnami. Tyto roční přírůstky nazýváme letokruhy. Jarní letokruhy jsou světlejší a měkčí, letní jsou hustší, tvrdší a tmavší. Na příčném řezu kmene vytvářejí letokruhy soustředné prstence, jejichž počet udává stáří stromu. Letokruhy na příčném řezu kmenem tohoto dubu letního ukazují na stáří 21 let.
Využití dřeva - výroba nástrojů - výroba nábytku - jako stavební materiál (krovy střech, dřevostavby) - výroba dopravních prostředků (lodí) - jako palivo (za palivové dřevo je obvykle považováno dřevo, které má až do 70% hniloby nebo je různými způsoby znehodnoceno (pokřivení, odřezky apod.) - výroba řeziva - výroba papíru a celulózy. - získávání chemických surovin (pryskyřice, přírodní kaučuk, tříslová kůra apod.) Tvrdost dřeva Dřevo je a bylo pro lidi velmi důležitým materiálem. Každý druh dřeva má svoje zvláštní vlastnosti, což ovlivňuje možnosti jeho využití. Měkké dřevo je takové, které se snáze opracovává, pochází většinou z jehličnatých stromů (z listnatých například lipové, topolové a vrbové), zatímco tvrdé dřevo se získává hlavně z listnatých stromů (z jehličnatých stromů považujeme za tvrdé dřevo borovice, douglasky, tisu). Krom několika výjimek měkká dřeva podléhají hnilobě snáze než tvrdá. Tento jev však lze omezit pomocí vhodného ošetření dřeva. Tvrdá dřev 1. Listnaté stromy
Buk lesní
Ořech
buk lesní - tvrdé dřevo, oproti dubu ale špatně snáší vlhkost a střídání vlhka se suchem, takže nevyniká trvanlivostí. Je pevné, méně pružné a dobře se obrábí. Používá se k výrobě dýh, překližek, dříve na ohýbané židle thonetky, velmi vhodné k topení, výrobě dřevěného uhlí.
Dřevo je chuťově neutrální, proto je používané v potravinářství (dřívka k nanukům, vařečky). Buk je možné použít k uzení, společně s habrem patří k našim nejvýhřevnějším dřevům. ořech (ořešák královský, "vlašák") - tvrdé dřevo s typickou kresbou, dobře se opracovává, je poměrně ceněné. Používá se na obklady a dýhy. ořešák (ořešák černý) - podobné vlastnosti jako ořech, používá se k výrobě dýh. Kvůli esteticky působivé kontrastní kresbě je toto dřevo poměrně ceněné. habr - z našich původních listnatých dřevin je nejtvrdší, v suchu velmi stálý, ale nesnáší vlhkost a ve venkovních podmínkách oproti jiným tvrdým dřevům extrémně rychle degraduje. Používá se k výrobě násad, nástrojů, hudebních nástrojů a palečných a ozubených kol ve mlýnech. Habrové dřevo je vynikající palivo s výhřevností o 40% vyšší než smrk, ale vzhledem k ostatním kvalitám a bezkonkurenčním vlastnostem je jeho pálení neekonomické. babyka - jedno z našich nejtvrdších dřev, velmi vhodné k soustružení, ale málo dostupné (babyky u nás nejsou z důvodu preference vápenitého podloží příliš rozšířené a zároveň patří i k menším stromům, takže dávají méně dřevní hmoty). dub letní – tvrdé dřevo, snáší sucho i vodu, z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti, při dlouhodobém potopení pod vodou zkamení, odolné vůči škůdcům. Používá se k výrobě konstrukcí, sudů (především na víno), pražců, nábytku, kol a z kůry se získávalo tříslo pro koželužství. jilm - tvrdé těžké trvanlivé dřevo, pevné, neštípe se a dobře se ohýbá. Dnes není příliš používané kvůli špatné dostupnosti, dříve bylo používané podobně jako dubové dřevo, hlavně k výrobě nábytku (především ohýbaného) a dýh. trnovník akát - tvrdé houževnaté dřevo často s výraznou kresbou. Používá se k výrobě násad a topůrek. Důležitá je správná příprava před zpracováním - dřevo má tendenci při rychlejším sušení praskat. V současnosti je jako invazivní dřevina velkoplošně kácen. jasan - z našich dřev je nejpružnější, zároveň tvrdé a houževnaté. Používá se v nábytkářství k výrobě obkladů a dýhy (především pro barvu a kresbu). Vhodný je i pro výrobu násad, topůrek, madel, tělocvičného nářadí, hokejek, baseballových pálek, hudebních nástrojů, lyží a saní. javor - jedno z našich nejsvětlejších dřev, relativně tvrdé, vhodné k obrábění, soustružení a řezbářství. Používá se k výrobě hudebních nástrojů (strunných i na části klavírů) a parket. platan - pevné středně tvrdé a těžké dřevo, pro exteriéry ale málo trvanlivé. Používá se v nábytkářství, k výrobě papíru, podlah, hraček a výrobě dýh ze světlé běli, která má uplatnění v intarzii. kaštanovník (jedlý kaštan) - husté kvalitní dřevo používané na výrobu trámů a sudů, je výhřevné a vhodné k uzení.
2. Ovocné listnáče
Třešeň
třešeň - tvrdé, pevné, houževnaté dřevo vhodné i k soustružení, které je ale podobně jako švestka náročnější na sušení. Používá se k výrobě dekorativních předmětů, v uměleckém truhlářství. Oproti višni je méně vhodná k uzení kvůli vyššímu obsahu pryskyřice. hrušeň - tvrdé houževnaté dřevo, je pevné, nebortí se, velmi vhodné k soustružení a dřevořezbám. Vyrábí se z něj hudební nástroje, dříve se používalo k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek. Hrušeň lze použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je to neekonomické. jabloň - vzhledově podobné třešni a hrušni, tvrdé dřevo, ale dobře se zpracovává, vhodné k soustružení. Používá se k výrobě golfových holí, ale i k uzení a pálení v krbech. švestka - velmi tvrdé dřevo, které se však obtížně připravuje ke zpracování, protože má tendenci praskat a kroutit se. Používané k restaurátorským pracem, výrobě dekoračních předmětů. Dřevo je vhodné k uzení. višeň - podobné vlastnosti jako švestka a třešeň, velmi vhodné k uzení. meruňka - není příliš vhodná k opracování, protože se bortí a praská, dřevo je použitelné k uzení, obsahuje však vyšší podíl pryskyřice. Nejčastěji se používá jako palivo. broskvoň - podobný charakter jako meruňka. 3. Listnaté keře
Jeřáb
jeřáb - těžké tvrdé dřevo, využívá se k výrobě fléten. Dříve se z něj vyráběly dřevěné hřeby, tkalcovské člunky, šrouby, válce mandlů a řeznické špalky.
zimolez obecný - velmi tvrdé dřevo, které patří k nejhouževnatějším, nejhustším a nejtěžším (900 kg/m³) domácím dřevinám. Průmyslové využití dnes neexistuje, protože zimolezového dřeva je nedostatek (keř, tenké kmínky, pomalu roste). Dříve se z něj vyráběly dřevěné hřeby, brda ke tkalcovským stavům, troubele k dýmkám, používal se i k drobnému soustružení. zimostráz - velmi těžké, tvrdé a homogenní dřevo. Vyrábí se z něj intarzie, flétny, rukojeti pravítka a sošky. 4. Jehličnany
Borovice lesní
borovice - patří k našim tvrdším jehličnanům, přesto je dřevo relativně měkké, ale odolné. Hodně se používá v nábytkářství pro svůj odstín, vyrábí se z něj také okna, dveře, trámy a pražce. Není vhodné k obrábění pro vysoký obsah pryskyřice. tis červený - nejhustší dřevo ze všech našich stromů, zároveň náš nejtvrdší jehličnan, ale již prakticky nedostupný. Dřevo bylo v minulosti vysoce ceněné jako materiál ideální k výrobě luků, příležitostně se tisové dřevo používalo k výrobě pravítek, nebo luxusního nábytku. modřín - náš nejtvrdší běžně dostupný jehličnan, používá se na výrobu šindelů, schodišť, zábradlí, obkladů a na nábytek, dříve byl používán k výrobě vodovodních potrubí. Celkově je vhodný pro téže použití jako borovice, ale snáze se obrábí. Měkká dřeva 1. Listnaté stromy
Topol
Bříza bělokorá
topol - měkké řídké dřevo (topol velmi rychle roste), porézní a čerstvé obsahuje mnoho vody. Používá se k výrobě dýhy, překližek, zápalek a celulózy.
osika - měkké dřevo, po vyschnutí lehké. Používá se k výrobě zápalek, tenké proužky pak v košíkářství. lípa - měkké, ale poměrně pevné dřevo vhodné pro řezbářství a modelářství. Nevýhodou je náchylnost k napadení červotočem. olše - vlastnostmi a využitím se blíží lípě, je typické výraznější barvou, dříve se používalo k výrobě nádobí (mísy a necky). Dřevo olše je trvanlivé pod vodou, po delší době ve vodě zčerná a zkamení. bříza - dřevo s nízkou odolností proti vlhkosti a změnám počasí, snadno se ale suší i ve větších průměrech, takže je používané pro soustružení uměleckých předmětů. Bříza je velmi vhodná k topení, dřevo hoří i syrové. vrba - měkké dřevo, které nemá valného využití, dříve se používalo tam, kde nebyly vysoké nároky na pevnost a tvrdost (dlabané nádoby, násady a lehčího nářadí). Tradičně se vrbové pruty používají k pletení pomlázek, košíků a košťat. líska obecná - měkké pružné dřevo, bez průmyslového využití. Dříve se používaly tenké proutky k pletení plotů, košíků a ke krytí selských stavení. kaštan - dřevo charakterem podobné dubu, ale měkčí, vhodné k soustružení. Používá se ke konstrukcím schodišť, výrobě sudů na víno a kuchyňských nástrojů. 2. Jehličnany
Smrk ztepilý
smrk - měkké, ale relativně pevné a pružné dřevo, které dnes patří k nejdostupnějším v tesařství i truhlářství. Používá se i na výdřevy v dolech, k výrobě papíru, dřevité vlny, buničiny a některých hudebních nástrojů (hlavně houslí). Smrkové dřevo je náchylné k napadení červotočem. jedle - dříve používané k výrobě nábytku, lodních stožárů a člunů. jinan - pěstuje se převážně pro okrasné účely, širší průmyslové využití nemá. Dřevo je ale měkké, snadno se obrábí a v menší míře se zpracovává na dýhy a obklady.
