D PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP P PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPD D D

DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PDPDPprojektu DPDPDP„Podpora DPDPDPpřírodovědného DPDPDPDPDPDPa D technického PDPDPDPDPDPDPDP vzdělávání na středních školách vD Jihomoravském kraji“ DPD D D D D D D D D D D D D D D D P P P P P P P P P P P P P P P P PDPDPDP PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PD D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D PPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PD D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D PPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PD D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D PPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP PD D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D D PPPPPPPPPPPPPPPPPPPPPP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP P DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP

PŘÍRUČKA DOBRÉ PRAXE

Příručka dobré praxe projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji“

Operační program:

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK)

Registrační číslo projektu:

CZ.1.07/1.1.00/44.0006

Maximální výše dotace:

193 337 176,33 Kč

Období realizace:

od 3. 10. 2013 do 31. 7. 2015

Partneři projektu:

30 středních škol Jihomoravského kraje

Obsah 1. Úvod.................................................................................................................................................................. 4 2. Stručné shrnutí realizace projektu.................................................................................................................... 5 3. Přehled partnerských středních škol................................................................................................................. 7 4. Vyhodnocení realizace klíčových aktivit............................................................................................................ 8 A) Podpora kurikulární reformy škol a školských zařízení...................................................................................... 8 KA 1 – Pořízení investičního vybavení do laboratoří, odborných učeben a dílen na středních školách............................................................................................................................... 8 KA 2 – Vybavení prostor pro výuku na SŠ a ZŠ hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem................................................................................................................................ 12 KA 3 – Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze pořízených strojů a zařízení...................................... 16 KA 4 – Vzdělávání pedagogických pracovníků ke způsobu využití výstupů projektů OP VK ve výuce.................................................................................................................................. 18 KA 5 – Realizace celoročních volnočasových aktivit žáků středních škol......................................................... 19 KA 6 – Vytváření sítí spolupracujících středních škol....................................................................................... 25 KA 7 – Spolupráce středních a vysokých škol................................................................................................... 27 KA 8 – Zapojení odborníků z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů................................. 30 KA 9 – Tvorba elektronických učebnic se získáním doložky MŠMT................................................................. 32 KA 10 – Využívání technických památek a interaktivních expozic k přípravě školních projektů...................... 36 KA 11 – Stavební úpravy na SŠ na podporu přírodovědného a technického vzdělávání.................................. 39 B) Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce.............................................................. 40 KA 12 – Sdílení učeben, dílen a laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ..................................................... 40 KA 13 – Realizace pravidelných volnočasových aktivit žáků ZŠ........................................................................ 44 KA 14 – Příprava a realizace programů vzájemného učení.............................................................................. 49 KA 15 – Spolupráce SŠ a ZŠ se zaměstnavateli................................................................................................. 53 KA 16 – Využití výstupů projektů OP VK na podporu přírodovědného a technického vzdělávání................... 55 KA 17 – Stáže pedagogických pracovníků SŠ na ZŠ a naopak........................................................................... 57 KA 18 – Vytvoření společné odborné platformy na podporu přírodovědného a technického vzdělávání v Jihomoravském kraji............................................................................................. 60

Stránka 2

C) Podpora výuky přírodovědných a technických předmětů na SŠ metodou CLIL, včetně tvorby učebnic a vzdělávacích materiálů pro žáky.................................................................................. 66 KA 19 – Podpora výuky přírodovědných a technických předmětů na SŠ metodou CLIL včetně tvorby podpůrných vzdělávacích materiálů pro žáky........................................................................... 66 KA 20 – Tvorba cizojazyčných slovníků na podporu výuky přírodovědných a technických předmětů na SŠ......................................................................................................................... 68 KA 21 – Zapojení rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ.................................................................................................................. 70 5. Zhodnocení zájmu partnerů o podporované aktivity...................................................................................... 72 6. Zhodnocení naplňování monitorovacích indikátorů........................................................................................ 74 07.41.14 Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem – žáků................................................... 74 07.41.20 Počet podpořených osob – poskytovatelů služeb............................................................................. 74 07.41.65 Počet podpořených osob – pracovníků v dalším vzdělávání............................................................. 75 06.43.10 Počet nově vytvořených / inovovaných produktů............................................................................ 75 7. Dostupnost výstupů na krajské úrovni............................................................................................................ 76 8. Zhodnocení realizace projektových aktivit pro regionální školství.................................................................. 77

Stránka 3

1. Úvod Publikace, která se Vám právě dostává do rukou, vznikla jako jeden z výstupů projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji (reg. číslo CZ.1.07/1.1.00/44.0006), jehož příjemcem je Jihomoravský kraj. Příručka dobré praxe shromažďuje informace z realizace projektu získané z evaluačních zpráv jednotlivých partnerů, kterými byly střední školy Jihomoravského kraje, popřípadě informace z dalších zdrojů (například zpráv partnerů projektu). S využitím těchto informací příručka podává jak obraz o realizaci jednotlivých klíčových aktivit projektu, tak se věnuje vyhodnocení jejich realizace a sleduje tzv. příklady dobré praxe – tedy postupy, nápady či inovace, které jsou hodné následování a mohou se stát inspirací pro realizaci v rámci dalších projektů či aktivit středních škol. Vedle kvalitativního vyhodnocení je součástí hodnocení realizace jednotlivých klíčových aktivit také hodnocení kvantitativní, vycházející z dotazníkových šetření, která v rámci realizace prováděl jak příjemce, tak jednotliví partneři a jejichž respondenty byli účastníci daných aktivit – tedy učitelé SŠ a ZŠ a žáci těchto škol. Hodnocení realizace každé klíčové aktivity je doplněno o tzv. příběhy z realizace či fotodokumentaci pořízenou příjemcem a partnery při realizaci aktivit. Tyto materiály poskytují reálný náhled na realizaci aktivit v prostředí jednotlivých středních škol či odborných pracovišť a také v rámci exkurzí konaných v průběhu realizace projektu. Závěrečná část této příručky pak hodnotí zájem partnerů o aktivity podporované v rámci projektu, stejně jako naplňování monitorovacích indikátorů projektu. Přidává také zhodnocení přínosů realizace tohoto projektu pro školství v Jihomoravském kraji.

Stránka 4 z 79

Stránka 4

2. Stručné shrnutí realizace projektu Jihomoravský kraj získal v roce 2013 v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) dotaci na realizaci individuálního projektu s názvem „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji“. Jedná se o projekt, jehož základním cílem bylo zvýšení kvality počátečního vzdělávání v oblasti přírodovědných a technických předmětů na středních a základních školách. Do projektu bylo zapojeno celkem 30 středních škol z Jihomoravského kraje (v roli partnerů s finančním příspěvkem), na které bylo dále navázáno více než 130 základních škol z Jihomoravského kraje. Cílem projektu byla materiální a metodická podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních a základních školách v Jihomoravském kraji. Z projektu bylo hrazeno např. technické vybavení škol a s ním související stavební úpravy, zapojení odborníků z praxe do výuky, spolupráce se základními školami, tvorba elektronických učebnic, vzdělávání pedagogických pracovníků, podpora volnočasových aktivit, tvorba elektronických slovníků, zavádění metody CLIL do výuky či podpora spolupráce středních a vysokých škol. Projekt byl rozdělen do 21 klíčových aktivit. Jednotliví partneři projektu realizovali vybrané klíčové aktivity dle schváleného projektového záměru. Díky pořízenému modernímu vybavení odborných učeben se mohou žáci středních a základních škol více podílet na experimentálních měřeních a dalších praktických činnostech v rámci povinné výuky i volnočasových aktivit školy. Učitelé středních a základních škol byli postupně proškoleni v obsluze nově pořízených přístrojů a zařízení. Projekt umožnil zařadit do výuky žáků SŠ i ZŠ návštěvy technických památek a interaktivních expozic, v rámci spolupráce s vysokými školami navštěvovali žáci odborné přednášky a využívali pro výuku laboratoře na VŠ. Probíhala systematická spolupráce se základními školami. V rámci projektu vznikly elektronické učebnice na podporu přírodovědných a technických předmětů na středních školách, které doposud v nabídce vzdělávacích materiálů chyběly. Elektronické učebnice umožňují žákům lépe se připravovat na výuku a snadněji pochopit probírané učivo. S ohledem na hospodárnost a účelné využití finančních prostředků nebyla cílem projektu tvorba nových metodických materiálů, ale maximální využívání stávajících, již vytvořených materiálů z dříve realizovaných projektů OP VK zaměřených na přírodovědné a technické vzdělávání. Součástí projektu bylo také vzájemné sdílení a předávání příkladů dobré praxe, které bylo hlavní náplní pravidelných krajských setkání. Tato setkání byla určena metodikům, vedoucím předmětových komisí a pedagogickým pracovníkům středních a základních škol Jihomoravského kraje, kteří jsou aktivní v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání a neváhali se zapojit do připravovaných diskuzí z této oblasti.

Stránka 5 z 79

Stránka 5

V rámci schváleného projektu musí každý příjemce podpory vždy naplnit určité ukazatele – tzv. monitorovací indikátory. Jihomoravský kraj se zavázal naplnit následující: Monitorovací indikátory: Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem – dětí, žáků Počet podpořených osob – pracovníků v dalším vzdělávání Počet podpořených osob – poskytovatelů služeb Počet nově vytvořených/inovovaných produktů

Cílové hodnoty: 15 784 772 462 86

Cílové hodnoty všech monitorovacích indikátorů byly ke konci projektu nejen splněny, ale ve většině případů i naplněny nad rámec cílových hodnot. Ke značnému překročení cílové hodnoty došlo především u podpořených žáků, což bylo způsobeno velkým zájmem o realizované činnosti a také tím, že se v průběhu realizace projektu rozšířily některé aktivity a dodatečně se do projektu zapojily další základní školy. Činnosti realizované v rámci projektu byly ze strany žáků i pedagogických pracovníků základních i středních škol hodnoceny vesměs velmi pozitivně. Za všechny uvádíme úryvek z dopisu studenta gymnázia, který Jihomoravský kraj jako příjemce podpory v průběhu realizace projektu obdržel: „… jsem studentem maturitního ročníku Gymnázia Břeclav a v první řadě bych chtěl ocenit všechny změny na naší škole, které vznikly za finanční podpory Evropské unie. Svým zaměřením se přikláním k matematice, biologii a chemii, proto musím poděkovat za nové vybavení biologické laboratoře, nové měřicí přístroje Vernier a především jako chemik za kapalinový chromatograf. Veškeré toto vybavení bylo pořízeno z finančních prostředků projektu CZ.1.07/1.1.00/44.0006 – Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji. Také se díky tomuto projektu se svými chemicky zaměřenými spolužáky můžeme zdarma účastnit chemického kroužku, kde právě s kapalinovým chromatografem aktivně pracujeme. V červnu 2014 mně a mým spolužákům projektový manažer pro naši školu Mgr. Čestmír Krejčí nabídl stáž na VUT v Brně. Jednalo se o Letní školu – Experimentální týden, který se konal na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně ve dnech 25. – 29. srpna 2014. Celá tato akce byla hrazena z finančních prostředků zmiňovaného projektu. Všichni účastníci byli nadmíru spokojeni s úrovní výuky, s vybavením laboratoří, s připraveným programem i se stravou a ubytováním. ….“

Stránka 6 z 79

Stránka 6

3. partnerskýchstředních středních škol 3. Přehled Přehled partnerských škol Partner Partner11 Partner22 Partner Partner33 Partner Partner 4

Partner 4

Středníškola školaa aZákladní Základní škola Střední škola Tišnov Tišnov Střední obchodu Středníškola školadopravy, dopravy, obchodu aa služeb Krumlov služebMoravský Moravský Krumlov Střední a Střední Středníodborná odbornáškola škola a Střední odborné učiliště Znojmo, odborné učiliště Znojmo, Dvořákova 19 Dvořákova 19 Střední odborná škola a Střední Střední odborná škola a Střední odborné učiliště André Citroëna odborné učiliště André Citroëna Boskovice, nám. 9. května 2a Boskovice, nám. 9. května 2a

Partner 5

Partner 5

Partner 6

Partner 6 Partner 7

Partner 7 Partner 8

Partner 8 Partner 9

Partner 9 Partner 10

Partner 10

Partner 11

Partner Partner11 13 Partner 14

Partner 13

Partner 15

Partner 14

Partner 16

Partner 15 Partner 16

Střední škola stavebních řemesel Střední škola stavebních řemesel Brno-Bosonohy

Brno-Bosonohy

Střední škola grafická Brno

Střední škola grafická Brno

Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká Střední škola technická a 61

ekonomická Brno, Olomoucká 61 Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola,

Střední škola strojírenská Sokolnice 496 a elektrotechnická Brno, Trnkova 113 Střední škola strojírenská

a elektrotechnická Brno, Trnkova

Střední škola technická a113 gastronomická Blansko

Střední škola technická a gastronomická Blansko

Gymnázium Brno, Křenová 36 Střední průmyslová škola chemická Brno, Vranovská 65 36 Gymnázium Brno, Křenová Gymnázium Brno, třída Kapitána Střední14průmyslová škola Jaroše chemická Brno, Vranovská 65 Střední průmyslová škola a Vyšší Gymnázium třídaBrno, Kapitána odborná školaBrno, technická Sokolská 1 Jaroše 14

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední škola průmyslová a umělecká Střední škola průmyslová a umělecká Partner Partner 17 17 Hodonín, Brandlova 32 Hodonín, Brandlova 32 Odborné učiliště a Praktická škola škola Odborné učiliště a Praktická Partner 18 18 Partner Brno,Brno, Lomená 44 Lomená 44 Střední škola polytechnická Brno, Brno, Střední škola polytechnická Partner 19 19 Partner Jílová 36g

Jílová 36g

Gymnázium J. G. Mendela a jeho Gymnázium J. G. Mendela a jeho Partner 20 zařízení a Základní umělecká škola, Partner 20 zařízení a Základní umělecká škola, školská právnická osoba školská právnická Střední průmyslová školaosoba Střední průmyslová škola Partner 21 elektrotechnická a informačních Partner 21technologií elektrotechnická a informačních Brno technologií Brnoa Střední Střední odborná škola Partner 22 odborné učiliště Hustopeče, Střední odborná škola a Střední nám. 1 Hustopeče, Partner 22Masarykovo odborné učiliště Partner 23

Masarykovo nám. 1 Gymnázium Brno-Řečkovice

Partner 23I. Německé Gymnázium zemskéBrno-Řečkovice gymnasium, Partner 24

základní škola a mateřská škola, I. Německé zemské gymnasium, o.p.s. Partner 24 základní škola a mateřská škola, Střední průmyslová škola Edvarda o.p.s. Partner 25 Beneše a Obchodní akademie Střední průmyslová škola Edvarda Břeclav Partner 25Gymnázium BenešeaaJazyková Obchodní akademie škola Břeclav Partner 26 s právem státní jazykové zkoušky Břeclav, sady 28. října 1 Gymnázium a Jazyková škola Střední škola Partner 26Gymnázium, s právem státníodborná jazykové zkoušky Partner 27 a Střední odborné Mikulov, Břeclav, sadyučiliště 28. října 1 Komenského 7 Gymnázium, Střední odborná škola Purkyňovo gymnázium Strážnice, Partner a Střední odborné učiliště Mikulov, Partner 28 27 Masarykova 379 Komenského 7 Střední průmyslová škola Jedovnice, Partner 29 Purkyňovo gymnázium Strážnice, Partner 28Na Větřáku 463 Masarykova 379 Gymnázium Boskovice, Palackého Partner 30 Střední průmyslová škola Jedovnice, Partner 29náměstí 1

Na Větřáku 463 Gymnázium Boskovice, Palackého Partner 31 Gymnázium Blansko Partner 30 náměstí 1 Partner 31

Stránka 7 z 79 Gymnázium Blansko

Stránka 7 z 79

Stránka 7

4. Vyhodnocení realizace klíčových aktivit V následujících podkapitolách bude postupně zhodnocena realizace všech 21 klíčových aktivit projektu, a to jak ve formě kvalitativního hodnocení, tak ve formě hodnocení kvantitativního, zpracovaného na základě vyhodnocení dat získaných z dotazníkových šetření realizovaných příjemcem a jednotlivými partnery. Respondenty těchto šetření byli žáci a učitelé.

A) Podpora kurikulární reformy škol a školských zařízení KA 1 – Pořízení investičního vybavení do laboratoří, odborných učeben a dílen na středních školách Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Pro naplňování cílů vzdělávání stanovených v ŠVP oborů, které se na jednotlivých partnerských školách vyučují, bylo nezbytné zvýšit podíl experimentálních činností a praktických činností žáků ve výuce technických/přírodovědných předmětů. V době přípravy projektu nebyl ŠVP daných oborů v tomto ohledu zcela naplňován vzhledem k tomu, že partnerské školy neměly k dispozici potřebné zařízení a vybavení, aby tuto výuku mohly realizovat. Partneři tak v průběhu realizace projektu vybavovali své odborné učebny, laboratoře a dílny investičním majetkem potřebným pro výuku v rámci technického a přírodovědného vzdělávání. Výběr dodavatele vybavení probíhal formou výběrových řízení, se kterými partnerům pomáhala společnost Strelička & Partners, advokátní kancelář, s.r.o., která byla Jihomoravským krajem jakožto příjemcem dotace vybrána na základě výběrového řízení ke kontrole všech veřejných zakázek malého rozsahu, realizovaných jednotlivými partnery v rámci projektu. V průběhu realizace projektu tato advokátní kancelář před samotným vyhlášením výběrového řízení kontrolovala a připomínkovala všem partnerům projektu připravené výzvy a související dokumenty k vyhlášení výběrového řízení tak, aby byly v souladu s Příručkou pro příjemce. Zákonné zakázky kontrolovala právnička oddělení evropských dotací, která po ukončení smlouvy s advokátní kanceláří kontrolovala i veřejné zakázky malého rozsahu. Pořízeny v rámci této KA byly např. CNC stroje, 3D tiskárny, 3D skenery, diagnostická technika, digestoře do laboratoří, různé měřicí systémy, průmyslový robot, univerzální frézka, univerzální soustruh a další. Vybavení učeben sloužilo pro povinnou výuku a volnočasové aktivity žáků partnerských středních škol a povinnou výuku a volnočasové aktivity zapojených základních škol.

Stránka 8 z 79

Stránka 8

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P3, P4, P5, P8, P9, P10, P11, P13, P14, P15, P16, P17, P18, P19, P20, P21, P22, P24, P25, P26, P27, P30, P31.

Vyhodnocení dotazníkového šetření klíčové aktivity Poznámka: Níže uvedené grafy byly zpracovány na základě dat z dotazníkových šetření, provedených 24 partnery.

Dotazníkové šetření zjišťovalo u učitelů četnost používání nově pořízeného vybavení a to, kdo je ve výuce využíval. Na základě vyjádření dotázaných lze říci, že pořízené vybavení mělo charakter zásadních pomůcek pro výuku, neboť ve výuce bylo v drtivé většině případů používáno téměř vždy. V převážné většině času používali nové vybavení žáci, poměrně často však bylo využíváno i ze strany pedagogů.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Díky realizaci této klíčové aktivity, kterou do svých projektů zahrnuli téměř všichni partneři, získaly jednotlivé střední školy možnost vybavení odborných učeben a laboratoří moderní technikou a zařízením, které umožní i do budoucna kvalitní profesní přípravu a realizaci povinné výuky i volnočasových aktivit žáků. Díky pořízení moderních a velmi vyspělých technologií používaných zaměstnavateli v reálné praxi přispěla takto klíčová aktivita ke zvýšení konkurenceschopnosti a plynulému zapojení absolventů školy na trhu práce, a v neposlední řadě také zvýšila atraktivnost technických či přírodovědných oborů, pro něž bylo nové vybavení pořízeno. Moderně vybavené výukové prostory a možnost práce s moderními technologiemi se totiž stále více ukazuje jako jedno z klíčových kritérií výběru nejen školy, ale i oboru studia po základní škole. Z výstupů této aktivity je na straně partnerů v naprosté většině velká spokojenost a nadšení z pořízeného vybavení, které by si škola mimo tento projekt sama mohla dovolit jen velmi obtížně. Stránka 9 z 79

Stránka 9

Negativní zkušeností jsou potíže s výběrovými řízeními, kdy některá z nich musela být zrušena kvůli nenalezení dodavatelů vybavení, a pořízení aktivit se tak neúměrně protahovalo a ohrožovalo realizaci dalších aktivit, pro které již bylo s tímto vybavením počítáno. Zároveň lze říci, že řada partnerů považovala výběrová řízení za administrativně velmi náročná.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Nové vybavení kovoobráběcí dílny (Střední škola stavebních řemesel Bosonohy)

Stránka 10 z 79

Stránka 10

Virtuální svářecí trenažér FRONIUS (Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov) Virtuální svářecí trenažér FRONIUS (Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov)

Elektrotechnická gastronomickáBlansko) Blansko) Elektrotechnickáučebna učebna(Střední (Střední škola škola technická aa gastronomická

Stránka 11 z 79 Stránka 11 z 79

Stránka 11

Průmyslový robot s pracovní hlavicí (Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1)

KA 2 – Vybavení prostor pro výuku na SŠ a ZŠ hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Vedle investičního majetku partneři v průběhu realizace projektu vybavovali své odborné učebny, laboratoře a dílny i hmotným majetkem neinvestičním a spotřebním materiálem potřebným pro výuku v rámci technického a přírodovědného vzdělávání. Pořízeny tak byly např. laboratorní pomůcky, spotřební materiál pro pokusy, nástroje pro dílny, ochranné pomůcky, soupravy pro měření, sady pomůcek pro terénní výuku, elektrostavebnice pro fyziku, nářadí pro práci se dřevem a kovem apod. Vybavení učeben sloužilo pro povinnou výuku a volnočasové aktivity žáků partnerských střeních škol a povinnou výuku a volnočasové aktivity zapojených základních škol. V rámci této KA byl také pořízen neinvestiční majetek pro potřeby některých zapojených základních škol. Tento majetek byl zakoupen partnerskou střední školou a základní škole předán do užívání na základě smlouvy o zápůjčce. Jednalo se např. o technické stavebnice, měřicí sady apod. pro výuku technických a přírodovědných předmětů.

Stránka 12 z 79

Stránka 12

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P1, P2, P3, P4, P6, P7, P8,P9, P10, P11, P13, P14, P15, P16, P17, P18, P19, P20, P21, P22, P23, P24, P25, P26, P27, P28, P29, P30, P31.


Vybavení neinvestičního charakteru bylo využíváno velmi pravidelně, a jeho pořízení tedy mělo na výuku žáků přímý dopad. Jednalo se v převážné míře o vybavení, se kterým mohli pracovat sami žáci, a měli tedy možnost toto vybavení vyzkoušet přímo ve výuce.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Pořízení neinvestičního hmotného majetku ve velké míře navazovalo na předchozí klíčovou aktivitu, neboť k pořizovanému vybavení byly dokupovány pracovní pomůcky, výrobní materiál, drobné obslužné ruční nářadí apod. Tedy vybavení, bez kterého by často nebylo možné nová zařízení používat každodenně ve výuce a bez nějž by žáci neměli možnost si vyzkoušet praktickou práci s vybavením a materiály, se kterými se budou potkávat v budoucích zaměstnáních. Drobné odborné vybavení a především nástroje a nářadí představují při pořízení v množství pro každého žáka výukové skupiny velké finanční náklady, ovšem pro efektivní výuku jsou nezbytné. Partneři projektu tak realizací této aktivity vhodně doplnili svoji výbavu či ji rozšířili tak, aby pokrývala potřeby všech žáků. Současně byly některými partnery pořízeny technické stavebnice, nejrůznější sety pro pokusy či měření, z nichž některé byly následně zapůjčeny partnerským základním školám. Tímto krokem došlo k užšímu provázání středních a základních škol, které tak vhodně podněcuje zájem žáků ZŠ o studium technických či přírodovědných oborů. Aktivita byla pozitivně hodnocena jak učiteli i žáky SŠ, tak učiteli i žáky škol základních. Stránka 13 z 79

Stránka 13

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Práce s pořízenými pájecími sadami (Gymnázium J. G. Mendela a jeho zařízení a Základní umělecká škola, školská právnická osoba)

Výuka žáků ZŠ v předmětu fyzika – elektrotechnika (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hustopeče, Masarykovo nám. 1)

Stránka 14 z 79

Stránka 14

Pozorování mikroskopy v hodině přírodopisu (Gymnázium Brno-Řečkovice) Pozorování mikroskopy v hodině přírodopisu (Gymnázium Brno-Řečkovice)

Praktická výuka žáků zaza použití materiálu(Odborné (Odborné učiliště a Praktická Praktická výuka žáků použitípořízeného pořízenéhostavebního stavebního materiálu učiliště a Praktická škola Brno, Lomená 44)44) škola Brno, Lomená

Stránka 15 z 79

Stránka15 15z 79 Stránka

KA 3 – Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze pořízených strojů a zařízení Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali školení pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení nakoupeného v rámci projektu (v případě, že to charakter zakoupeného vybavení vyžadoval). Jednalo se tak o školení pracovníků pro práci s CNC strojem, 3D tiskárnou, 3D skenerem, diagnostickou technikou, měřicími systémy apod. Tito pracovníci nově nabyté znalosti využívali při práci s pořízenou technikou v rámci povinné výuky a volnočasových aktivit žáků partnerských středních škol a povinné výuky a volnočasových aktivit zapojených základních škol.

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P4, P5, P6, P8, P9, P10, P11, P13, P14, P17, P18, P20, P21, P24, P25, P26, P27, P29, P30, P31.


Pedagogičtí pracovníci hodnotili školení jako přínosná pro svou další práci s vybavením pořízeným v rámci KA 1 a KA 2.

Stránka 16 z 79

Stránka 16

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Protože nové vybavení pořizované v rámci dvou předchozích klíčových aktivit představovalo ve většině případů inovativní technologie, které pedagogičtí pracovníci dosud ve výuce neměli možnost vyzkoušet, bylo zařazení této aktivity často nezbytné. A to jak z bezpečnostních důvodů, tak především pro co nejefektivnější používání ve výuce, kdy se s vybavením učili pracovat žáci, a bylo tedy nutné, aby byli učitelé na výuku dobře připraveni. Partneři realizovali školení, která z velké části vedli pracovníci dodavatelů zařízení – tedy zkušení odborníci – a proto měla školení vysokou úroveň a pro zúčastněné i velký přínos.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Školení na používání nově zakoupených prostředků vláknové optiky (Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno)

Stránka 17 z 79

Stránka 17

KA 4 – Vzdělávání pedagogických pracovníků ke způsobu využití výstupů projektů OP VK ve výuce Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali školení pedagogických pracovníků v metodách a formách práce vedoucích k využití výstupů projektů OP VK doporučených poskytovatelem dotace k využití v rámci plnění některých klíčových aktivit partnerů nebo výstupů jiných projektů OP VK. Jednalo se o výstupy směřující k podpoře technického a přírodovědného vzdělávání. Tito pracovníci nově nabyté znalosti využívali při práci s výstupy předchozích projektů v rámci povinné výuky a volnočasových aktivit žáků partnerských střeních škol a povinné výuky a volnočasových aktivit zapojených základních škol.

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P4, P13, P14, P20, P21, P24, P26, P27.


V převážné míře byly tyto vzdělávací akce pedagogických pracovníků hodnoceny jako přínosné a materiály získané z jiných projektů byly pro více než 90 % pedagogických pracovníků přínosné v jejich výuce.

Stránka 18 z 79

Stránka 18

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tuto aktivitu realizovala pouze necelá čtvrtina všech partnerů, přičemž do školení byli zapojeni jak pedagogičtí pracovníci SŠ, tak i jejich kolegové ze ZŠ. Školení byla velmi úspěšná a účastníky pozitivně přijímaná, neboť zúčastněným zpřístupňovala jiné projekty realizované v rámci OP VK, jejichž výstupy bylo možné následně využít pro přípravu povinné výuky nebo volnočasových aktivit přírodovědných či technických témat. Jednalo se mimo jiné o zprostředkování přístupů na e-learningové portály s výukovými zdroji, školení na práci s těmito portály a jejich využitím v běžné výuce (např. e-learningové prostředí připravené v rámci projektu Modernizace výuky formou e-learningu). Dále byla klíčová aktivita zaměřena na seznámení se s novými výukovými metodami (např. s využitím metody CLIL ve výuce), na možnosti využití projektu Badatelé.cz, výstupů projektu Chemická legislativa pro učitele chemie, Okna vědy dokořán, Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JMK v přírodních vědách a informatice a dalších.

KA 5 – Realizace celoročních volnočasových aktivit žáků středních škol Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků SŠ, jejichž obsahová náplň navazovala na ŠVP příslušné SŠ. Jednalo se o volnočasové aktivity, jako např. kroužky zaměřené na elektrotechniku, robotiku, programování elektronických zařízení, realizaci pokusů, strojírenský kroužek, kroužek svařování či měření fyzikálních a elektronických veličin, kroužek Opravář (pro obor Opravář zemědělských strojů), kroužek Přírodní vědy SŠ apod.

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P3, P4, P5, P7, P8, P9, P11, P15, P17, P18, P19, P21, P25, P26, P28, P29, P30, P31.

Vyhodnocení dotazníkového šetření klíčové aktivity Poznámka: Níže uvedené grafy byly zpracovány na základě dat z dotazníkových šetření, provedených 19 partnery. Stránka 19 z 79

Stránka 19

Učitelé

Pedagogičtí pracovníci se domnívají, že tyto aktivity zvýšily zájem žáků o přírodovědná nebo technická témata. Dále se domnívají, že žáci projevovali o tyto aktivity zájem. Žáci Před aktivitou

Po aktivitě

Stránka 20 z 79

Stránka 20

Můžeme pozorovat mírné zvýšení zájmu o další studium přírodovědných či technických oborů. Aktivity byly pro žáky přínosné.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Smyslem této aktivity bylo probudit zájem žáků o další přírodovědné obory a zvýšit povědomí o nich. Nedílnou součástí bylo i smysluplné využití volného času. Partnerům se podařilo zvolením atraktivních témat tohoto cíle dosáhnout a žáci měli o nabízené kroužky velký zájem.

Stránka 21 z 79

Stránka 21

Kroužky byly vedeny v převážné většině v praktické rovině, a žáci si tak mohli pod vedením zkušených pedagogů vyzkoušet aktivity přesahující rámec běžné výuky. Kroužky byly v mnoha případech navrženy v návaznosti na nově pořízené vybavení a žákům umožňovaly jeho ještě intenzivnější využívání. Přestože kroužky nebyly povinné, ve většině případů bývala jejich kapacita bez problémů naplňována. Některé kroužky se staly dokonce jakousi přípravou na vědomostní a dovedností soutěže v technických či přírodovědných oborech. Někteří partneři využili volnočasových aktivit k uspořádání přednášek či besed s odborníky na zajímavá oborově specializovaná témata. Jednoznačně tak lze říci, že tato aktivita měla pro žáky SŠ výrazný dopad a přispěla ke zvýšení jejich zájmu o přírodovědné či technické obory.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Strojírenský kroužek žáků SŠ – ukázka práce v programu Solid Works na 3D modelování výrobku (Střední škola technická a gastronomická Blansko)

Stránka 22 z 79

Stránka 22

Účastníci kroužku Robotika a CNC hravě na soutěži Hranické robotování (Střední průmyslová škola Jedovnice)

Volnočasová aktivita Edison – zajímavá fyzika (Purkyňovo gymnázium Strážnice)

Stránka 23 z 79

Stránka 23

Prezentace na téma Lepení v opravárenství (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Znojmo)

Ukázky náplně volnočasových aktivit na Gymnáziu Brno, třída Kapitána Jaroše 14 • Technický kroužek pro žáky kvart gymnázia V kroužku žáci sestavovali jednoduché mechanické stroje, stavěli elektronické obvody, vyráběli technické hračky a navrhovali drátěné šperky. Při daných činnostech využívali své technické a fyzikální znalosti a zkušenosti, které si tak ověřili v praxi. Z rozpočtu projektu pro kroužek nakoupili stavebnice Merkur, nářadí a elektronářadí, které žáci i nadále využívají. Účinnost svých výrobků žáci testovali a vyhodnocovali. • Přírodovědný kroužek pro žáky kvart gymnázia Hlavní náplní kroužku byly laboratorní pokusy. Žáci připravovali a pozorovali mikroskopické preparáty rostlin i živočichů. V projektu Dřeviny v parku Koliště zdokumentovali osazení parku a vytvořili pěknou výukovou prezentaci. V rámci kroužku žáci navštívili zoologickou a botanickou zahradu, kde plnili úkoly zadané pracovním listem.

Stránka 24 z 79

Stránka 24

• Fyzikální kroužek pro žáky vyššího gymnázia Kromě fyzikálních měření a laboratorních cvičení se žáci účastnili přednášek odborníků z vysokých škol, navštívili pracoviště technických oborů na vysokých školách a výzkumných ústavech. Součástí náplně kroužku byly i návštěvy technických památek, například nejstaršího jaderného reaktoru, který je umístěn na ČVUT v Praze. Pro činnost kroužku byly z rozpočtu projektu nakoupeny senzory pro fyzikální měření systému PASCO. Využívání senzorů umožnilo žákům zvládnout přípravu a provedení experimentu v laboratoři na velmi odborné úrovni. Žáci se naučili aplikovat své znalosti v praxi a prezentovat výsledky svých pozorování. Znalosti a praktické zkušenosti z experimentů se u žáků projevily jejich zájmem o studium technických oborů na vysokých školách.

KA 6 – Vytváření sítí spolupracujících středních škol Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali vytváření sítí spolupracujících škol na principu burzy středoškolských služeb s cílem výměny zkušeností. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P6, P21, P24.


Stránka 25 z 79

Stránka 25

Vzájemná provázanost sítí SŠ byla hodnocena velmi pozitivně. Ochota poskytovat informace svým kolegům byla na dobré úrovni a takto získané zkušenosti byly převedeny dále do výuky. Získané kontakty jsou dále využívány a přispívají k rozvoji další spolupráce mezi pedagogickými pracovníky napříč školami.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Do této aktivity se zapojili pouze čtyři partneři, kteří ji pojali podobným způsobem. Sestávala se ze setkání pedagogů, seminářů a přednášek, jejichž přínosem bylo sdílení zkušeností a odborných znalostí zástupců různých sfér – pedagogických pracovníků ZŠ, SŠ i VŠ a zástupců zaměstnavatelů oborů blízkých danému partnerovi. Díky zapojení zástupců různých skupin se podařilo ve všech případech vytvořit propojenou síť zahrnující spolupráci v rámci základního, středního i vysokého školství a budoucích zaměstnavatelů. Díky této síti se tak žákům těchto čtyř partnerů nabízí jedinečná možnost provázání výuky na základní škole již s orientací na následné studium na škole střední (či vysoké) s dobrou znalostí praktického prostředí a kontaktů s potenciálními zaměstnavateli. Jak podotýkali mnozí učitelé jednotlivých partnerů a zapojených ZŠ, neměla by tato aktivita být záležitostí pouze mimořádných projektů, ale naprosto přirozenou součástí vzdělávacího procesu.

Stránka 26 z 79

Stránka 26

KA 7 – Spolupráce středních a vysokých škol Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu realizace projektu navázali dlouhodobou spolupráci středních a vysokých škol vedoucí k udržení/zvýšení zájmu žáků středních škol o studium technických a přírodovědných oborů na VŠ. Jednalo se např. o zapojení pracovníků VŠ do povinné výuky a volnočasových aktivit žáků SŠ, využívání odborných učeben VŠ pro výuku žáků SŠ, přednášky odborníků z VŠ apod. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P1, P3, P7, P9, P13, P14, P16, P17, P21, P25, P26, P27, P31.


Stránka 27 z 79

Stránka 27

Pro další rozvoj žáků v přírodovědných a technických tématech se jevila spolupráce s VŠ jako velmi přínosná. Žáci by se rádi podobných aktivit účastnili i nadále. Z vyhodnocení dotazníků dále vyplývá, že pro žáky, kteří se o tyto obory zajímají a zaměřují se na ně, je velmi představitelné pokračovat dále na VOŠ/VŠ v přírodovědných či technických oborech. Pro další rozvoj žáků v přírodovědných a technických tématech se jevila spolupráce s VŠ jako velmi přínosná. Žáci by se rádi podobných aktivit účastnili i nadále. Z vyhodnocení dotazníků dále vyplývá, Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací že pro žáky, kteří se o tyto obory zajímají a zaměřují se na ně, je velmi představitelné pokračovat dále na VOŠ/VŠ v přírodovědných či technických oborech.

V rámci této klíčové aktivity bylo využito spolupráce převážně s brněnskými vysokými školami, které připravily pro žákyrealizace či učitele SŠ například aktivity, sškolení Zhodnocení klíčové aktivity avolnočasové zkušenosti partnerů realizacíči odborné přednášky vysokoškolských pedagogů.

V rámci této klíčové aktivity bylo využito spolupráce převážně s brněnskými vysokými školami, které připravilybyla proužáky či partnerů učitele SŠ hodnocena například volnočasové aktivity, neboť školení intenzivně či odborné podpořila přednášky zájem Tato aktivita všech velmi pozitivně, žáků ovysokoškolských další studiumpedagogů. přírodovědných nebo technických témat, dala jim možnost poznat často

špičkově pracoviště a umožnila žákům velmi pracovat v podmínkách, kterépodpořila dosud jen málokdo Tatovybavená aktivita byla u všech partnerů hodnocena pozitivně, neboť intenzivně zájem z nich žáků měl omožnost zažít. přírodovědných Žáci partnerů nebo také technických v některých případech pracoviště další studium témat, dala jimnavštívili možnost externí poznat často špičkově a umožnila žákům pracovat v podmínkách, které dosud jen málokdo vysokých škol –vybavená zahrady pracoviště či přírodovědné areály. z nich měl možnost zažít. Žáci partnerů také v některých případech navštívili externí pracoviště

Učitelévysokých si pochvalovali ochotu a zájem areály. vysokoškolských pracovníků, kteří se žákům SŠ aktivně škol – zahrady či přírodovědné věnovali, čímž ještě více podněcovali zájem o dané obory. Učitelé si pochvalovali ochotu a zájem vysokoškolských pracovníků, kteří se žákům SŠ aktivně věnovali, čímž ještě více podněcovali zájem o dané obory.

Do této klíčové aktivity se formou spolupráce s jednotlivými partnery zapojily například Mendelova univerzita (Agronomická Ústav informatiky), VUT partnery Brno (Fakulta Elektrotechniky, Do této klíčové aktivityfakulta, se formou spolupráce s jednotlivými zapojily například MendelovaFakulta univerzita (Agronomická fakulta, Ústav informatiky), VUT Brno (Fakulta Elektrotechniky, Fakulta strojního inženýrství), Masarykova univerzita (Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty) a další. strojního inženýrství), Masarykova univerzita (Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty) a další.

Fotodokumentace (příběhy z realizace)

Fotodokumentace (příběhy z realizace) „Pokročilá praktika v elektrotechnice“ na FEKT VUT Brno (Střední škola technická a ekonomická „Pokročilá praktika v elektrotechnice“ na FEKT VUT Brno (Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká) Brno, Olomoucká)

Stránka 28 z 79

Stránka 28

Stránka 28 z 79

Spolupráce s VŠ – přednáška Brno, Křenová Křenová36) 36) Spolupráce s VŠ – přednáškaz zchemie chemie(Gymnázium (Gymnázium Brno,

Pokročilá praktika v 3D modelování, automatizaci a robotice pro žáky SŠ (Střední průmyslová škola a Vyšší odborná technická Brno, Sokolská 1) a robotice pro žáky SŠ (Střední průmyslová škola Pokročilá praktika škola v 3D modelování, automatizaci

a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1)

Stránka 29 z 79

Stránka 29 Stránka 29 z 79

KA 8 – Zapojení odborníků z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu realizace projektu zapojovali do výuky technických a přírodovědných předmětů odborníky z praxe. Jednalo s např. o zapojení odborníků z praxe do povinné výuky i volnočasových aktivit žáků SŠ, přednášky odborníků z praxe, exkurze žáků SŠ do firem z oborů blízkých partnerovi apod. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P3, P8, P13, P17, P18, P19, P24, P25, P26, P28, P30, P31.


Stránka 30 z 79

Stránka 30

Pro další rozvoj žáků v přírodovědných a technických tématech se jevila spolupráce s odborníky z praxe jako velmi přínosná. Žáci by se rádi podobných aktivit účastnili i nadále. Z vyhodnocení dotazníků dále vyplývá, že pro žáky, kteří se o tyto obory zajímají a zaměřují se na ně, je velmi představitelné pokračovat dále na VOŠ/VŠ v přírodovědných či technických oborech.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tuto velmi atraktivní a přínosnou aktivitu realizovala necelá polovina všech partnerů. Ti, kteří se pro její realizaci rozhodli, ji koncipovali nejčastěji jako zapojení odborníka z praxe přímo do výuky volnočasových aktivit, povinné výuky odborných předmětů či praktických cvičení. Další formou realizace byly exkurze přímo do firem a podniků z oborů blízkých danému partnerovi. Na nich byly nejvíce oceňovány možnosti zapojení žáků do vybraných praktických činností přímo v prostředí firmy. V některých případech pak odborné firmy či jejich pracovníci byli zapojeni do konzultování pořizovaného technického vybavení učeben v rámci KA 1 a KA 2. Jak žáci, tak učitelé tuto aktivitu hodnotili velmi pozitivně a shodovali se v tom, že zapojení odborníků z praxe přímo do výuky by mělo být podporováno v maximální možné míře. Přizvaní odborníci do škol přináší poznatky o nejnovějších technologiích, materiálech a pracovních postupech současné praxe. Jako problematické se u této aktivity ukázalo samotné zvaní osob z praxe do výuky, a to z důvodu jejich velké časové zaneprázdněnosti a náročného skloubení s rozvrhem výuky. Řešením bylo to, že někteří partneři přijížděli za odborníky přímo na jejich pracoviště, kde jim tito odborníci vedle teorie mohli ukázat zároveň i praktickou stránku dané problematiky.

Stránka 31 z 79

Stránka 31

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Návštěva na pracovišti Dopravního podniku města Brno (Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno)

KA 9 – Tvorba elektronických učebnic se získáním doložky MŠMT Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu realizace projektu vytvářeli elektronické učebnice pro výuku technických a přírodovědných předmětů. Jednalo se o učebnice, které v nabídce výukových materiálů příslušných oborů chyběly. Za elektronické učebnice jsou považovány didakticky zpracované texty a grafické materiály v souladu se Sdělením MŠMT č.j. 1052 / 2009-20. Všechny nově vytvořené elektronické učebnice musely získat doložku MŠMT do konce realizace projektu.

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P5, P8, P10, P19, P21. Stránka 32 z 79

Stránka 32

Vyhodnocení dotazníkového šetření klíčové aktivity Poznámka: Níže uvedené grafy byly zpracovány na základě dat z dotazníkových šetření, provedených 5 partnery. Učitelé

Pedagogičtí pracovníci stejně jako žáci považují takto vytvořené materiály za použitelné ve výuce a práce s nimi žáky baví, takže by je v převážné míře doporučili i svým kamarádům.

Žáci

Stránka 33 z 79

Stránka 33

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Partneři, kteří se do této nejednoduché aktivity pustili, byli prakticky ve všech případech motivováni potřebou vyřešení stavu, kdy se jejich obor dlouhodobě potýkal s nedostatkem kvalitních učebnic pro výuku odborných předmětů. Do této KA bylo zapojeno celkem 5 partnerů, kteří v průběhu realizace projektu vytvořili celkem 48 elektronických učebnic. Partneři ve většině případů pro tvorbu svých elektronických učebnic využili učební texty vytvořené již dříve, často v rámci předchozích projektů OP VK. Tyto texty aktualizovali, doplnili o další části, fotografie, animace, videa, testy a další, a vytvořili z nich elektronické učebnice. Do podoby elektronických učebnic připravené materiály jednotlivým partnerům zpracovaly odborné firmy, vysoutěžené na základě výběrových řízení. Všichni partneři, kteří tuto aktivitu realizovali, zvolili takovou formu učebnic, aby je bylo možné i do budoucna snadno aktualizovat, upravovat nebo jakkoliv doplňovat. Díky tomu jsou výstupy této aktivity v budoucnu inovovatelným výukovým materiálem, a autoři tak budou schopni flexibilně reagovat na stále se měnící prostředí dané problematiky. Současně byly učebnice vytvořeny pomocí technologií, která jsou atraktivní i pro výuku žáků. Po obsahové stránce obsahují množství interaktivních prvků – natočených videosekvencí, interaktivních testů, ukázek prací atd. V souvislosti s realizací elektronických učebnic se někteří partneři rozhodli pořídit pro potřeby výuky multimediální tablety. Nově pořízené tablety pak byly využívány nejen ve výuce při práci s prvními verzemi elektronických učebnic, ale i při domácí přípravě na vyučování. Žáci se při práci s tabletem měli možnost naučit používat elektronickou učebnici, vytvářet vlastní poznámky, výpisy a jejich ukládání, popř. vytvářet svou vlastní elektronickou knihovnu. Ačkoliv byla tedy aktivita poměrně náročná, zejména z důvodu potřeby zvládnutí získání doložek MŠMT pro všechny vytvářené učebnice, přinesla školám výukové materiály s velkým potenciálem.

Stránka 34

Stránka 34 z 79

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Ukázky vytvářených učebnic pro odbornou výuku (Střední škola stavebních řemesel Bosonohy)

Elektronické výukové materiály (Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno)

Stránka 35 z 79

Stránka 35

KA 10 – Využívání technických památek a interaktivních expozic k přípravě školních projektů Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu realizace projektu využívali technické památky a interaktivní expozice technického a přírodovědného charakteru k přípravě školních/žákovských projektů zaměřených na popularizaci tohoto typu vzdělávání. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P1, P2, P4, P5, P6, P7, P8, P9, P14, P20, P21, P22, P23, P24, P27, P28, P30, P31.


Stránka 36 z 79

Stránka 36

U žáků byly návštěvy přírodovědných a technických expozic ve velké oblibě. Rádi by se zúčastňovali podobných akcí i nadále. Zájem o přírodovědná a technická témata koresponduje se zájmem tyto obory studovat i na VOŠ nebo VŠ.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tato klíčová aktivita se stala jednou z nejpopulárnějších, neboť díky volbě zajímavých exkurzí a návštěv zajímavých míst s technickým či přírodovědným kontextem zaujala i žáky, kteří se o tato témata běžně vůbec nezajímají. Díky tomu často nastávala problematická situace, když bylo potřeba vybrat žáky, kteří se exkurze zúčastní, neboť počet zájemců překračoval kapacitu dopravních možností. Partneři projektu navštívili širokou paletu míst po celé České republice. Řada partnerů do této aktivity dodatečně zahrnula návštěvu VIDA Moravia Science Centra v Brně, které bylo otevřeno v průběhu realizace projektu. To žákům nabídlo nejrůznější připravené populárně-vzdělávací programy právě pro technické či přírodovědné obory, ve kterých žáci plnili zadané úkoly. Ve většině případů pak z této aktivity žáci zpracovávali nejrůznější žákovské projekty, čímž si měli sami ujasnit, co jim tyto exkurze daly kromě strávení školního času příjemnou formou bez výuky ve školních lavicích. Díky cílenému zaměření exkurzí přinesla tato aktivita žákům výrazné rozšíření obzorů v přírodovědných a technických oblastech.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Návštěvy v Moravia Science Centrum (Gymnázium Brno-Řečkovice)

Stránka 37 z 79

Stránka 37

Exkurze do Zetor Gallery v Brně (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště André Citroëna Boskovice, nám. 9. května 2a).

Návštěvy v Moravia Science Centrum (Střední škola stavebních řemesel Bosonohy)

Stránka 38 z 79

Stránka 38

KA 11 – Stavební úpravy na SŠ na podporu přírodovědného a technického vzdělávání Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu realizace projektu prováděli stavební úpravy laboratoří, dílen, odborných učeben a dalších výukových prostor, které budou nezbytné pro rozvoj přírodovědného a technického vzdělávání. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P1, P2, P8, P9, P13, P14, P15, P17, P18, P20, P22, P24, P29, P30, P31.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Možnost realizace stavebních úprav v rámci projektu využila (navzdory očekávanému komplikovanému průběhu) polovina všech partnerů. U některých partnerů však vzhledem k pořizovanému vybavení nešlo v případě stavebních úprav učeben o možnost, ale přímo o nutnost. V rámci této aktivity nejčastěji docházelo k rekonstrukcím stávajících učeben odborné výuky a laboratoří, případně k úpravám, které z běžných učeben umožnily vytvořit učebnu odborného výcviku. V jednom případě byly vybudovány nové skladovací prostory a cvičná plocha. Specificky pak stavební úpravy pojal Partner č. 13 – Gymnázium Brno, Křenová 36. Ten se rozhodl podpořit zájem o technické obory zajímavým způsobem – v půdním prostoru ve středu centrálního schodiště totiž bylo instalováno Foucaultovo kyvadlo, které se stalo výraznou dominantou školy a splnilo, jak se partner domnívá, svůj původní účel a záměr – studenti se o něj zajímali a chtěli vědět, k čemu slouží. Již jeho umístění ve škole motivovalo mnohé k otázkám, které spojovaly přírodovědné předměty, fyziku a zeměpis. V rámci rekonstrukcí byly ve většině případů měněny elektroinstalace, osvětlení, podlaha a také budována příprava na speciální nábytek laboratoří, jako jsou speciální pracovní stoly, demonstrační pracoviště apod. Stavební práce probíhaly dodavatelsky na základě výběrových řízení. V případě Partnera č. 22 (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hustopeče, Masarykovo nám. 1) pak do stavebních prací byli zapojeni žáci stavebních oborů, které škola vyučuje. Zapojily se tak obory zedník, instalatér, elektrikář a malíř a lakýrník, a to v rámci jejich odborného výcviku. Negativní zkušenosti měli někteří partneři se zajišťováním stavebních prací prostřednictvím výběrového řízení, které je podle nich velmi náročné z pohledu přípravy specifikace požadovaného plnění a obtížně se stanovují přesné požadavky tak, aby se na nic nezapomnělo a dodávka naplnila všechny potřeby. I přes tyto negativní zkušenosti stavební úpravy přispěly ke zkvalitnění podmínek pro vzdělávání žáků. Stránka 39 z 79

Stránka 39

B) Spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce KA 12 – Sdílení učeben, dílen a laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu umožňovali sdílení učeben/dílen/laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ zaměřenou na přírodovědné a technické vzdělávání. V rámci této klíčové aktivity měli žáci ZŠ možnost realizovat některé hodiny povinné výuky v nově vybavených učebnách středních škol, kde si např. mohli vyzkoušet laboratorní měření, pokusy, práci v dílnách či jiné aktivity, ke kterým jejich ZŠ není patřičně vybavena.

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P1, P2, P3, P4, P5, P6, P7, P8, P9, P10, P11, P13, P14, P15, P17, P18, P20, P22, P23, P24, P26, P27, P28, P29, P31.


Stránka 40 z 79

Stránka 40

Vzájemná spolupráce ve sdílení vybavených učeben, dílen a laboratoří pro žáky ZŠ se jevila jako pro tyto žáky přínosná, a navíc zábavná.

Žáci

Stránka 41 z 79

Stránka 41

Žáci hodnotí tyto aktivity jako přínosné a zábavné. Zájem o studium na SŠ zaměřené přírodovědně/technicky odpovídá přibližně zájmu o přírodovědná či technická témata.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tuto klíčovou aktivitu se kromě pěti škol rozhodli realizovat všichni partneři. I to mimo jiné ukazuje na vnímání zájmu středních škol budovat partnerství se základními školami, a prezentovat tak svoji školu a vyučovaný obor před jejich žáky. Pro většinu partnerů byla tato aktivita tou nejstěžejnější částí samotné realizace projektu a současně „nejmasovější“, neboť prakticky u všech partnerů šlo o aktivitu, ve které bylo podpořeno nejvíce osob – žáků ZŠ. Mezi zapojenými základními školami byl o připravené aktivity, které měly různou formu, obrovský zájem a uvítali je zejména pedagogové ze škol, jež nedisponují vlastními odbornými výukovými prostory a vybavením. Žáci měli možnost absolvovat výuku v prostorách, které na svých základních školách nemají. Při výuce byly používány také nově pořízené rozličné polytechnické stavebnice a naučné sety. Realizace této aktivity měla u jednotlivých partnerů různou podobu – od otevřených dílen až po projektové tematické dny probíhající v rámci povinné výuky vybraných předmětů základní školy. V případě některých partnerů na tyto aktivity navazovaly ještě odborné přednášky realizované buď externími odborníky, nebo přímo učiteli středních škol.

Stránka 42

Stránka 42 z 79

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Fotodokumentace (příběhy z realizace) Praktická cvičení na naší škole (Střední Středníodborné odborné učiliště André Citroëna Praktická cvičení na naší škole (Středníodborná odborná škola škola aaStřední učiliště André Citroëna Boskovice, nám.nám. 9. května 2a)2a) Boskovice, 9. května

Spolupráce se ZŠ – povinná výuka žáků (Gymnázium Brno, Křenová 36)

Spolupráce se ZŠ – povinná výuka žáků (Gymnázium Brno, Křenová 36)

Stránka 43 z 79

Stránka 43

Výuka ZŠ v učebně pro elektrická měření (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hustopeče, Masarykovo nám. 1)

KA 13 – Realizace pravidelných volnočasových aktivit žáků ZŠ Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali celoroční, pravidelně se opakující volnočasové aktivity zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání žáků základních škol (jejich obsahová náplň navazovala na ŠVP příslušné ZŠ) s využitím moderních učeben/dílen/laboratoří SŠ, případně podle možností v kombinaci s využitím dílen zaměstnavatelů. V rámci této klíčové aktivity měli žáci ZŠ možnost realizovat kroužky v nově vybavených učebnách SŠ, kde si např. mohli vyzkoušet laboratorní měření, pokusy, práci v dílnách či jiné aktivity, ke kterým jejich ZŠ není patřičně vybavena.

Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P3, P4, P7, P16, P17, P19, P20, P21, P25, P26, P27, P29, P30, P31.

Stránka 44 z 79

Stránka 44


Učitelé:

Realizace volnočasových aktivit dle vyhodnocení dotazníků byla vhodná ke zvýšení zájmu žáků ZŠ o přírodovědná či technická témata. Žáky tato aktivita z pohledu pedagogických pracovníků bavila. Žáci: Před aktivitou

Po aktivitě

Stránka 45 z 79

Stránka 45

Volnočasové aktivity na poli přírodovědných a technických předmětů žáky bavily a rádi by v podobných činnostech pokračovali i nadále. Navíc se zvýšil více než dvojnásobně zájem určitě studovat tyto obory na střední škole.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tato klíčová aktivita byla další z těch, které realizovala celá polovina partnerů. Klíčovým prvkem realizace u prakticky všech partnerů, kteří ji realizovali, byly volnočasové aktivity pro žáky ZŠ – tedy klasické „kroužky“. Ty měly u všech partnerů velký ohlas, neboť byly dobře připraveny, a to

Stránka 46 z 79

Stránka 46

v návaznosti na nově pořízené vybavení v rámci KA 1 a KA 2. V rámci kroužků měli tedy žáci ZŠ možnost pracovat s nejmodernějšími technologiemi a vybavením, které není běžně na ZŠ dostupné. Vedle těchto kroužků probíhaly u některých partnerů přednášky odborníků z praxe, které se konaly na jednotlivých do projektu zapojených základních školách, kde byli žáci seznamováni s potřebami firem, jejich výrobním programem a možnostmi uplatnění absolventů například technických oborů. Toto vše probíhalo nad rámec povinné školní výuky jako volnočasová aktivita žáků, kteří projevili zájem získat nové informace v oblasti přírodovědných či technických oborů. ZŠ měly také možnost využít odborných exkurzí, například návštěvu elektrárny v Dukovanech a Dalešicích. V případě partnera Gymnázium Blansko v rámci této aktivity žáci gymnázia a partnerských základních škol změřili své síly v rámci tří ročníků přírodovědné soutěže, kterou připravili učitelé gymnázia. Každá ze spolupracujících škol včetně gymnázia (odpovídající ročníky víceletého gymnázia) zapojila pětičlenný soutěžní tým, který korespondenční formou po dobu pěti měsíců plnil zadané úlohy z chemie, biologie, zeměpisu a fyziky. Spolupráce ZŠ a SŠ učinila z této klíčové aktivity velmi atraktivní část projektu, která dále prohloubila propojení základního a odborného středoškolského vzdělávání a výrazně motivovala zapojené žáky v zájmu o přírodovědné a technické obory. Žáci si zároveň měli možnost prohlédnout a zažít prostředí středních škol a také jeho pedagogy, což napomůže lepší adaptaci při přechodu ze základní školy.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Volnočasový kroužek Automechanik pro ZŠ (Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov)

Stránka 47 z 79

Stránka 47

Elektropraktika – základy elektrotechniky, robotiky a elektroniky pro ZŠ (Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1)

Volnočasové kroužky pro ZŠ (Střední škola polytechnická Brno)

Stránka 48 z 79

Stránka 48

Přírodovědná soutěž pro žáky ZŠ a gymnázia – 1. ročník (Gymnázium Blansko)

KA 14 – Příprava a realizace programů vzájemného učení Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali programy vzájemného učení. V rámci vzájemného učení žáci SŠ: • asistovali pedagogům při výuce žáků ZŠ – pomáhali jim s realizací pokusů, s laboratorním měřením, při práci v dílnách apod. • pod vedením pedagoga prezentovali žákům ZŠ probíranou látku. Aktivita byla realizována formou povinné výuky, ale i formou volnočasových aktivit. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P3, P4, P9, P10, P13, P15, P20, P22, P24, P26, P29, P31. Stránka 49 z 79

Stránka 49


Vzájemné učení žáků ZŠ a SŠ se setkalo se zájmem obou stran.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Realizace této klíčové aktivity měla u partnerů, kteří se jí zúčastnili, zpravidla dvě podoby: zapojení žáků SŠ do povinné výuky žáků ZŠ a zapojení do výuky v rámci volnočasových aktivit žáků ZŠ. Žáci SŠ se pravidelně zúčastňovali volnočasových aktivit (kroužků) pro žáky základních škol a předávali jim znalosti a dovednosti, které získali studiem na SŠ. Pomáhali také při složitějších pracovních operacích během práce v kroužcích a pomáhali vyučujícím s přípravou materiálu, strojů a zařízení a následně se samotným průběhem praktických činností. V jednom případě žáci SŠ připravili v rámci povinné výuky předmětu fyzika (elektřina) pro žáky ZŠ seznámení s řešením elektroinstalací a využitím špičkových technologií v domovních instalacích. Dobrou zkušenost měli někteří učitelé SŠ se svými žáky, kdy byli v některých případech mile překvapeni jejich komunikačními dovednostmi. U partnera 26 (Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Břeclav, sady 28. října 1) se v rámci povinně volitelného předmětu na Stránka 50 z 79

Stránka 50

gymnáziu „Pedagogika a psychologie“ generovala skupina žáků, která by si ráda vyzkoušela vlastní výuku. Díky této klíčové aktivitě tak tito žáci získali prostor pro získání zajímavých zkušeností, což mělo i následný efekt v tom, že někteří žáci zapojení do této aktivity také uvažují o následném studiu na pedagogické fakultě. Další podobou realizace této aktivity byly společné exkurze a návštěvy výstav žáků ZŠ a SŠ. Šlo například o návštěvy veletrhů MSV, IBF a Ampér v Brně či návštěvy Technického muzea v Brně, které byly uskutečněny formou vzájemného učení, kdy doprovázející žáci SŠ v průběhu návštěv veletrhů a exkurzí objasňovali žákům ZŠ technické pojmy a skutečnosti z učiva povinné výuky a zároveň odpovídali na jejich dotazy. V případě exkurzí navštěvovali žáci společně expozice firem spojené s danými tématy. Speciální podobu měla realizace této aktivity v případě partnera 29 (Střední průmyslová škola Jedovnice). Tou byla společná účast žáků SŠ i ZŠ na kroužcích Robotika a CNC hravě. Činnost na této aktivitě byla postavena na dobrovolné účasti žáků obou typů škol – SPŠ Jedovnice a základních škol – na výuce v rámci kroužků. Zájem žáků předčil očekávání, a tak frekvence činnosti kroužku byla navýšena a žáci se scházeli každý týden, někdy i dvakrát. Za pozitivní lze považovat to, že žáci obou typů škol pracovali společně. Potkat se tak mohli žáci nižších ročníků základních škol se žáky závěrečného ročníku střední školy. Spontánně tak docházelo ke vzájemnému učení, což bylo pro obě strany velmi přínosné.

Stránka 51 z 79

Stránka 51

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Fotodokumentace (příběhy z realizace) Vzájemné učeníučení žákůžáků ZŠ aZŠSŠ: Aktivita – –nýtování odborná škola a Střední odborné učiliště Vzájemné a SŠ: Aktivita nýtování (Střední (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Fotodokumentace (příběhy z realizace) Znojmo) Znojmo) Vzájemné učení žáků ZŠ a SŠ: Aktivita – nýtování (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Znojmo)

Výukový program Magnetismus ve VIDA Brno (Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Břeclav, sady 28. října 1) Výukový program MagnetismusveveVIDA VIDABrno Brno (Gymnázium škola s právem Výukový program Magnetismus (Gymnáziuma aJazyková Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Břeclav, sady 28. října 1) státní jazykové zkoušky Břeclav, sady 28. října 1)

Stránka 52 z 79

Stránka 52

Stránka 52 z 79

KA 15 – Spolupráce SŠ a ZŠ se zaměstnavateli Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali spolupráci ZŠ a SŠ se zaměstnavateli v rámci komunitního rozvoje. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P2, P3, P4, P8, P18, P19.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tato klíčová aktivita byla v největší míře naplňována exkurzemi do výrobních či provozních prostor firem, které svojí činností navazují na odborné zaměření jednotlivých partnerů. Tyto exkurze považovali žáci vždy za příjemné oživení klasické výuky i proto, že si mohli prohlédnout moderní pracoviště u zaměstnavatelů, u kterých se v budoucnu mohou ucházet o práci. Při odborných exkurzích byly znalosti a dovednosti žáků SŠ získané v průběhu studia konfrontovány s možnostmi uplatnění na konkrétních pracovních pozicích v těchto nebo v jiných společnostech, které se zabývají touto nebo podobnou problematikou. Návaznost na další zaměstnání měly i přednášky odborníků z praxe, na nichž byli žáci vedle teoretického výkladu seznamováni s potřebami firem, jejich výrobním programem a možnostmi uplatnění. Pracovníci firem naproti tomu velmi oceňovali možnost představit se již žákům ZŠ a nabídnout jim názorný příklad možnosti uplatnění po absolvování různých oborů středního vzdělávání. V některých případech byly tyto přednášky zajímavější díky skutečnosti, že ve firmě, z níž odborník přijel, pracovali nedávní absolventi školy, kteří přijeli také a mohli žákům zprostředkovat nové zkušenosti a předat nejrůznější rady a zodpovědět dotazy. Vedle teoretického výkladu vedli zapojení odborníci z praxe i samotnou praktickou výuku buď s pomocí vybavení školy, nebo na vlastním přivezeném zařízení. Například v jednom případě takto šlo o výuku svařování, kdy se pracovník specializované firmy zapojil do výuky svařování a předvedl několik nových svářeček používaných v moderních průmyslových výrobnách. Škole byl také v rámci této návštěvy na jeden den zapůjčen svařovací trenažér, kde si žáci mohli nacvičovat různé způsoby svařování. U žáků pak měl svařovací trenažér největší úspěch. V jiném případě se zapojili do povinné výuky praktického vyučování žáků SŠ v oblastech zabezpečení a řízení dopravy čtyři odborníci z Dopravního podniku města Brna, a.s. V rámci klíčové aktivity byli v jednom případě zaměstnavatelé zapojeni formou revize a tvorby elektronických učebnic či poskytnutí zpracovaných videí a metodickým vedením. Stránka 53 z 79

Stránka 53

Výstupy této aktivity i její průběh lze hodnotit velmi kladně, neboť díky provázání se zaměstnavateli získali žáci vhled do praktického prostředí jimi studovaných oborů, a to i z pohledu osob, které se oborem dlouhodobě zabývají v praktické rovině a jejich zkušenosti byly pro žáky zajímavou motivací.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Exkurze v ČOV Modřice (Střední škola polytechnická Brno)

Exkurze v prostorách Dopravního podniku města Brna (Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno)

Stránka 54 z 79

Stránka 54

KA 16 – Využití výstupů projektů OP VK na podporu přírodovědného a technického vzdělávání

Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu využívali výstupy vzniklé v rámci IPo a IPn na podporu badatelsky orientovaného vzdělávání s přírodovědným a technickým zaměřením. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P4, P5, P8, P13, P14, P15, P20, P21, P24, P26, P27, P28, P29, P31.


Stránka 55 z 79

Stránka 55

Využití vstupů projektů OP VK umožňuje použít nové materiály, které dle mínění pedagogických pracovníků dokážou žáky zaujmout a jsou přínosné pro zvýšení zájmu o přírodovědná či technická témata.

Žáci

Pro více než tři čtvrtiny žáků byly tyto aktivity přínosem. Tyto aktivity představovaly nový prvek, proto žáky také bavily.

Stránka 56 z 79

Stránka 56

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tato klíčová aktivita byla zaměřena na využívání výstupů předchozích projektů OP VK (vytvořené jinými organizacemi) ve výuce, výstupů jiných projektů OP VK, které byly upraveny pro potřeby vlastní výuky partnera a výstupů vlastních předchozích projektů OP VK. Výukové materiály předchozích projektů byly využity v povinné výuce i volnočasových aktivitách žáků ZŠ i SŠ. Některé výukové materiály vytvořené v rámci předchozích projektů OP VK také posloužily jako podklady pro elektronické učebnice a byly aktualizovány, dopracovávány o další potřebná témata, rozšířeny či doplněny o interaktivní součásti, jako jsou testy, animace, fotografie či videonahrávky a jiné multimediální prvky, které z elektronické učebnice dělají atraktivní výukové médium. Pro tyto nové výukové materiály byly následně získávány doložky MŠMT. Někteří partneři v rámci této aktivity využívali portálu badatele.cz, který byl také výstupem projektu OP VK a který poskytoval mj. návody na to, jak v rámci aktivit ZŠ a SŠ zpracovat koncepci badatelských aktivit např. z biologie. Tento projekt tak pomohl připravit volnočasové aktivity pro žáky ZŠ a SŠ. Pedagogičtí pracovníci vnímali využívání výstupů jiných projektů jako přínosné. Dle jejich mínění žáky aktivity s těmito výstupy bavily a byly přínosem ke zvýšení jejich zájmu o přírodovědné a technické obory. Podařilo se tak dosáhnout zajímavých synergických efektů.

KA 17 – Stáže pedagogických pracovníků SŠ na ZŠ a naopak Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali stáže pedagogických pracovníků SŠ na ZŠ a naopak. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P21, P26.

Stránka 57 z 79

Stránka 57


Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali pouze dva partneři. Důvodem tak malého zájmu byla zřejmě časová a organizační náročnost při slaďování všech profesních povinností obou zapojených stran. V případě jednoho partnera bylo cílem této aktivity získat učitele pro realizaci volnočasových aktivit pro žáky ZŠ ještě před jejich zahájením, aby sami byli schopni žáky motivovat pro účast na těchto aktivitách. Proběhl tak workshop s jednodenní stáží pro učitele ze všech zapojených ZŠ, kdy učitelé navštívili odborné učebny a mohli tak vidět prostředí, ve kterém se tyto aktivity následně odehrávaly (pokud již byly tyto prostory připraveny a vybaveny). Jinou formu stáží zvolil druhý partner, který pedagogickým pracovníkům ZŠ nabízel přímo se účastnit jako pozorovatelé výuky během laboratorních cvičení žáků s vlastním aktivním zapojením na úkolech, které si měli žáci vyzkoušet. Během stáží docházelo k výměně zkušeností mezi vyučujícími o formách výuky, používání pomůcek, práci se slabými či talentovanými žáky. Vyučující ZŠ si mohli na gymnáziu Stránka 58 z 79

Stránka 58

najít dostatek příležitostí, jak se do stáže zapojit a sledovat své žáky v jiných formách výuky, než mohou provádět na svých školách. Někteří vyučující své stáže opakovaně prováděli a aktivně se zapojovali do obsahové náplně laboratorních cvičení a výměny zkušeností. Zájem byl zejména o používání moderních měřících souprav se senzory a pomůcek, které nejsou běžnými na školách (mikroskopy, detektor radiace, meteostanice). Aktivita tak přispěla k získání nových zkušeností učitelů ZŠ a povědomí o výuce na SŠ partnerů a jejích možnostech v prostředí obou středních škol. Zdánlivým negativem byla realizace stáží opačným směrem – tedy učitelů SŠ na ZŠ – v daleko menší míře. Učitelé SŠ o nabízené stáže neměli příliš zájem – důvodem bylo velké časové vytížení pracovníků zapojených do projektu. I přesto se i tyto stáže podařilo uskutečnit a vyučující si udělali představu o podmínkách výuky na ZŠ.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) Seznámení učitelů ZŠ s prostředky vláknové optiky na SŠ (Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno)

Stránka 59 z 79

Stránka 59

KA 18 – Vytvoření společné odborné platformy na podporu přírodovědného a technického vzdělávání v Jihomoravském kraji Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Tuto KA realizoval příjemce podpory a jejím cílem bylo vytvoření společné odborné platformy na podporu přírodovědného a technického vzdělávání v Jihomoravském kraji. V rámci KA probíhala pravidelná a kontinuální krajská setkání metodiků, vedoucích předmětových komisí a pedagogických pracovníků středních a základních škol Jihomoravského kraje aktivních v oblasti přírodovědného a technického vzdělávání. Celkem bylo uskutečněno 10 celodenních metodických setkání (cca 1x za 3 měsíce), z toho dvě setkání byla realizována jako dvoudenní výjezdní. Prostřednictvím krajských setkání byl nově vytvořen prostor pro předávání zkušeností mezi pedagogy SŠ a ZŠ s využíváním konkrétních metod a forem práce, a v neposlední řadě došlo ke sdílení vytvořených vzdělávacích materiálů. Dále zde byl prostor pro setkání pedagogických pracovníků s odborníky z praxe, díky kterým pedagogové mohli získat povědomí o kvalifikačních požadavcích zaměstnavatelů na absolventy škol. Na krajských setkáních byly také představeny zajímavé výstupy i dalších úspěšných grantových i národních projektů OP VK, které byly vytvořeny na podporu technického a přírodovědného vzdělávání. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu realizoval příjemce podpory Jihomoravský kraj.

Vyhodnocení dotazníkového šetření klíčové aktivity Poznámka: dotazníkové šetření provedl Jihomoravský kraj mezi účastníky krajských setkání.

Stránka 60 z 79

Stránka 60

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Garantem této aktivity byl přímo Jihomoravský kraj. Vzhledem k tomu, že v našem kraji příliš dobře nefungují metodické kabinety pro jednotlivé předměty, bylo hlavní snahou pro vybrané předměty umožnit setkávání pedagogických pracovníků, kteří tyto předměty vyučují. Při těchto setkáních docházelo k prezentacím příkladů dobré praxe při výuce jednotlivých předmětů, ale také k navazování kontaktů a vytváření sítí učitelů škol – a to v řadě případů i průřezově mezi učiteli škol různých stupňů z různých částí kraje. Při prezentacích příkladů dobré praxe byl brán zvláštní zřetel na prezentaci osvědčených pomůcek, výukových metod nebo pracovních postupů, které byly vytvořeny jako výstupy realizovaných projektů spolufinancovaných z ESF. Do rolí odborných garantů metodických setkání byli vybíráni především pedagogové ze středních škol, které zaujímají z hlediska Jihomoravského kraje významné postavení při výuce a propagaci zvoleného předmětu nebo oblasti. Snahou bylo (kromě prezentací příkladů dobré praxe), aby metodická setkání měla svou praktickou část. Zde se účastníci mohli sami s řadou pomůcek nebo pracovních postupů seznámit, případně si mohli prohlédnout a vyzkoušet zařízení odborných učeben ve škole, na které metodické setkání probíhalo. Protože termíny a místa metodických setkání vždy neumožňovaly osobní účast všech zájemců, nejpodstatnější závěry s příklady dobré praxe a hodnocením odborných garantů byly zpracovány do sborníku, který byl distribuován do všech základních a středních škol JMK. V projektu bylo plánováno celkem 8 krajských setkání, s tím, že každé bude zaměřeno na určité téma. Z důvodu kladných ohlasů ze strany pedagogických pracovníků středních škol a požadavku na zařazení dalších témat byl počet setkání ve finále rozšířen na deset. Celkem tedy bylo realizováno deset krajských setkání na následující témata: 1.

Chemie kolem nás – Chemie je v současnosti velice důležitý obor protínající všechny aspekty našeho života. Setkání bylo proto zaměřeno na představení současných trendů v oboru chemie z pohledu zaměstnavatelů, odborníků z firem i zástupců škol. Do programu byly také zařazeny příklady dobré praxe ze středních a základních ško s využitím zajímavých výstupů předchozích projektů OP VK.

Stránka 61 z 79

Stránka 61

2.

Fyzika – Přednášky, které tvořily základ setkání, byly zvoleny tak, aby účastníci byli ve stručnosti seznámeni se situací na vysokých školách, v technické praxi a s výstupy práce aktivních učitelů z brněnského regionu.

3.

Biologie – Krajské setkání metodiků zaměřené na biologii se snažilo přinést účastníkům novou inspiraci v rámci oboru a nabídnout konkrétní nápady a náměty pro další práci.

4.

Metoda CLIL a výuka odborného cizího jazyka v přírodovědných a technických předmětech – Krajské setkání metodiků s názvem „Metoda CLIL a výuka odborného cizího jazyka v přírodovědných a technických předmětech“ si kladlo za cíl seznámit učitele základních a středních škol blíže s metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning), která patří v současné době k trendům evropského školství, přičemž v České republice není tak plně využívaná, jak by si zasloužila.

5.

Tvorba a využití elektronických učebnic ve výuce přírodovědného a technického vzdělávání – Metodické setkání zaměřené na elektronické učebnice patřilo mezi nejúspěšnější krajská setkání. V rámci setkání byly diskutovány různé problémy související se samotnou tvorbou učebnic, s tvorbou videí, animací, se získáním doložky MŠMT a další. Velmi inspirativní bylo nejen pro školy, které se v rámci projektu zabývaly tvorbou učebnic, ale i pro školy, které elektronické učebnice netvořily, ale rády by učebnice vytvořené v rámci projektu ve své výuce využívaly, nebo o zavedení elektronických učebnic do výuky uvažují. V průběhu setkání byly také prezentovány zkušenosti škol, které elektronické učebnice ve výuce již využívají.

6.

Elektrotechnika – Setkání přispělo k intenzivnějšímu sdílení již vytvořených materiálů a k zefektivnění práce vyučujících elektrotechnických předmětů SŠ.

7.

Strojírenství a automatizace – Témata strojírenství a automatizace ve strojírenství byla vybrána z důvodu jejich významného postavení v českém průmyslu. Cílem byla popularizace technických oborů, ale i metodická podpora.

8.

Řemesla – Téma Řemesla bylo zvoleno ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem jsou požadavky ze strany podnikatelské sféry na kvalitní řemeslníky a druhým důvodem je zvýšený nezájem žáků o učební obory.

9.

Robotika – Problematika robotiky ve strojírenském průmyslu byla vybrána mimo jiné vzhledem k zásadní roli průmyslových robotů v automatizaci. Hlavní zaměření bylo na automatizaci a informatiku včetně robotiky ve strojírenství.

10.

Závěrečné metodické setkání – Jednalo se o poslední krajské setkání realizované v rámci projektu a bylo zaměřeno na shrnutí a přínosy dosavadních metodických setkání, představení výstupů projektu a sdílení dobré praxe. V průběhu setkání zástupci partnerských škol představili ostatním účastníkům výstupy vytvořené v rámci projektu, obeznámili je se zkušenostmi se zaváděním nových výstupů do výuky, s jejich přínosy a také dostupností.

Setkání byla zaměřena na představení současných trendů v jednotlivých oborech z pohledu zaměstnavatelů, odborníků z výrobních organizací i zástupců základních, středních a vysokých škol. Stránka 62 z 79

Stránka 62

Dopolední program u většiny setkání probíhal formou přednášek, na které navazovaly diskuse účastníků. Odpoledne pak byly realizovány workshopy, kde byly předvedeny příklady dobré praxe a kde si účastníci mohli vyzkoušet poznatky nabyté v dopolední části. Mezi nejúspěšnější patřilo metodické setkání zaměřené na elektronické učebnice. Jednalo se o velmi diskutované téma – možná proto, že v rámci tohoto projektu vzniklo celkem 48 elektronických učebnic, které budou využívány nejen školami, jež učebnice vytvořily, ale i dalšími školami, které již v průběhu realizace projektu projevily o učebnice zájem. Zavádění elektronických učebnic do výuky patří mezi moderní trendy umožňující žákům atraktivnější a názornější způsob studia. Elektronické učebnice jsou pro žáky snadno dostupné, využívají informační technologie, čímž jsou přizpůsobeny zvyklostem a potřebám mladé generace; provázanost testů s učebnicí při chybné odpovědi vede k rychlejšímu získávání vědomostí, videa a animace v e-učebnici jsou názornější, atraktivnější a snáze pochopitelné než statické obrázky v běžných učebnicích.

Fotodokumentace (příběhy z realizace) 1. krajské setkání s názvem Chemie kolem nás

Stránka 63 z 79

Stránka 63

2. Krajské setkání metodiků Fyzika kolem nás

3. Krajské setkání metodiků – Biologie

Stránka 64 z 79

Stránka 64

4. Krajské setkání metodiků – Metoda CLIL a výuka odborného cizího jazyka

7. Krajské setkání zaměřené na Strojírenství a automatizaci

Stránka 65 z 79

Stránka 65

C) Podpora výuky přírodovědných a technických předmětů na SŠ metodou CLIL, včetně tvorby učebnic a vzdělávacích materiálů pro žáky KA 19 – Podpora výuky přírodovědných a technických předmětů na SŠ metodou CLIL včetně tvorby podpůrných vzdělávacích materiálů pro žáky Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu realizovali výuku technických a přírodovědných předmětů na SŠ metodou CLIL, včetně tvorby učebnic a vzdělávacích materiálů pro žáky. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P3, P6, P8, P24, P26.


Podporu výuky cizích jazyků hodnotí všichni pedagogové jako přínosnou. Dle většiny tyto aktivity také žáky baví.

Stránka 66 z 79

Stránka 66

Žáci

Většina žáků považuje tyto materiály za přínosné a více než dvě třetiny z nich by tento typ výuky doporučili svým kamarádům.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací I do této poměrně náročné aktivity se v rámci svých projektů zapojil jen malý počet partnerů. A to navzdory stále se zvyšujícím požadavkům na jazykovou vybavenost v technických či přírodovědných profesích. Metoda CLIL byla u všech partnerů využívána ve výuce odborných předmětů a byla provázána s následující KA, v rámci níž byly vytvářeny cizojazyčné slovníky. U jednotlivých partnerů byla úroveň obtížnosti a aktivity v rámci metody CLIL přizpůsobovány jazykovému vybavení žáků partnera. Cílem výuky metodou CLIL byla schopnost porozumět např. popisu obrázků, návodům ke strojům a zařízením, orientovat se v cizím jazyce v základním technickém názvosloví. Zapojení výukové metody CLIL pojali partneři různě – například formou blokové výuky v rámci projektových dní či určeného počtu hodin v běžné výuce. Někteří partneři svým žákům v rámci projektu zakoupili tablety, které s úspěchem využívali právě při výuce metodou CLIL, používání vytvořených interaktivních slovníků a domácí přípravě. Stránka 67 z 79

Stránka 67

Hlavní přínos této klíčové aktivity partneři spatřovali ve zdokonalování slovní zásoby žáků zajímavou metodou. Někteří z partnerů byli z metody nadšeni tak, že by rádi usilovali o to, aby se metoda CLIL stala běžnou součástí vyučovacích hodin odborných předmětů na jejich škole. Zajímavou zkušenost má partner, v rámci jehož realizace žáci oceňovali na svých vyučujících jejich odbornou připravenost a jazykovou vybavenost, která je dnes v mnoha zaměstnáních požadována. U jiných partnerů nebylo vnímání metody CLIL tolik pozitivní; zjednodušování témat odborných předmětů pro podmínky v rámci výuky touto metodou vnímali jako náročné. Někteří z nich vidí i jenom krátké zařazení cizího jazyka do výuky odborných předmětů jako obtížné, protože žáci mají problém pochopit toto učivo i v rodném jazyce.

KA 20 – Tvorba cizojazyčných slovníků na podporu výuky přírodovědných a technických předmětů na SŠ Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v průběhu projektu tvořili cizojazyčný slovník, jenž byl následně využit ve výuce technických a přírodovědných předmětů. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizovali následující partneři: P3, P6, P24, P26.

Stránka 68 z 79

Stránka 68


Žáci

Většina žáků považuje tyto materiály za přínosné a více než dvě třetiny z nich by tento typ výuky doporučili svým kamarádům.

Stránka 69 z 79

Stránka 69

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací V rámci této aktivity, která výrazně podporovala aktivitu předchozí (výuku metodou CLIL), tvořili zapojení partneři cizojazyčné slovníky, a to v různých provedeních a různou formou. Cenné však je, že ve většině případů byli do tvorby slovníků zapojeni i žáci. A to buď jako autoři doprovodných ilustrací, namluvením jazykových frází (u partnera, kde měl slovník i zvukovou složku), či jako jeho zpracovatelé po technické stránce. Vedle samotných slovníků často partneři vytvářeli pro cizojazyčnou výuku daného odborného předmětu i doplňkové podpůrné materiály (cizojazyčné prezentace k výuce metodou CLIL, pracovní listy apod.). Všichni partneři, kteří se do této specifické aktivity (jež na první pohled nemá s podporou výuky přírodovědných a/nebo technických předmětů přímou souvislost) zapojili, ji hodnotí jako úspěšnou. Velkým kladem aktivity – vedle vytvořených slovníků, které se používaly a dále používat budou – bylo aktivní zapojení žáků, pro které to byla nová a velmi zajímavá a užitečná zkušenost. Současně žáci dostali možnost vytvořit učební pomůcku, která bude odpovídat jejich potřebám.

KA 21 – Zapojení rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ Podrobný popis realizace klíčové aktivity podle projektového záměru Klíčová aktivita byla naplňována jednotlivými partnery, kteří v rámci projektu zapojili rodilého mluvčího/odborníka z praxe do výuky technických a přírodovědných předmětů na SŠ jako druhého pedagoga ve výuce. Přehled partnerů realizujících danou klíčovou aktivitu Tuto klíčovou aktivitu ve svých projektech realizoval následující partner: P26.

Vyhodnocení dotazníkového šetření klíčové aktivity Poznámka: Níže uvedené grafy byly zpracovány na základě dat z dotazníkových šetření, provedených 1 partnerem.

Stránka 70 z 79

Stránka 70

Zapojení rodilého mluvčího považuje většina za přínosné, rádi by se podobných aktivit dále účastnili.

Zhodnocení realizace klíčové aktivity a zkušenosti partnerů s realizací Tato aktivita patřila v rámci projektu k těm nejobávanějším, a proto se do ní pustil jeden jediný partner. Ten ji však sám hodnotí jako nejslabší z těch, které realizoval. Důvodem bylo zajištění rodilého mluvčího a především jeho udržení na celou dobu projektu, což se ukázalo jako obtížné zejména z organizačních důvodů. V rámci jednoho monitorovacího období měl tento partner možnost využít vedení předmětu fyziky rodilou mluvčí v německém jazyce, a to formou metody CLIL. Bohužel se mu přes veškerou snahu nepodařilo získat za tuto rodilou mluvčí (která již dále na škole nepůsobila) v dalším období náhradu. V tomto období se ale podařilo zařadit tuto metodu aktivně do výuky. Rodilá mluvčí předala stávajícím pedagogům své zkušenosti a v dalším roce již tvůrci materiálů CLIL zařadili tuto vzdělávací metodu do své vlastní výuky. Jedinou nevýhodou bylo, že žádný z tvůrců metodických materiálů CLIL nebyl rodilým mluvčím. Tímto bylo zapojení rodilého mluvčího do výuky technických a přírodovědných předmětů na této SŠ ukončeno.

Stránka 71 z 79

Stránka 71

I přes nezdařenou realizaci viděl partner v této KA velký potenciál, neboť v době, kdy rodilá mluvčí v rámci projektu fungovala, se tato aktivita jevila jako velmi přínosná.

5. Zhodnocení zájmu partnerů o podporované aktivity Projekt „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji“ byl do projektu zapojenými partnerskými středními školami vnímán jako výrazný nástroj podpory. To dokazuje i počet 30 partnerů (středních škol), které se projektu účastnily. Vhodnost zařazených a podporovaných aktivit pak dokazuje to, že žádná z 21 klíčových aktivit nezůstala nerealizována. Pouze do 4 klíčových aktivit se zapojilo méně než 5 partnerů. Naproti tomu 8 partnerů – tedy více než jedna třetina – realizovalo alespoň dvě třetiny všech klíčových aktivit. Největší zájem byl o realizaci KA 2 – Vybavení prostor pro výuku na SŠ a ZŠ hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem (29 partnerů), KA 1 – Pořízení investičního vybavení do laboratoří, odborných učeben a dílen na středních školách (24 partnerů) a KA 12 – Sdílení učeben, dílen a laboratoří SŠ pro povinnou výuku žáků ZŠ. Toto zjištění je poměrně zřejmé a očekávané, neboť největší zájem škol je pochopitelně o získání nového vybavení (rozvoj kvality výuky) a motivaci žáků základních škol na jejich škole studovat. Což je optimální vedle kvalitního vybavení právě realizací společných aktivit, které bylo možné realizovat v rámci KA 12. Přehled zájmu partnerů o všechny aktivity ukazuje následující graf. Z něho je zřejmé, že naopak nejmenší zájem byl u partnerů o aktivity, které v rámci výuky poskytovaly podporu cizojazyčným aktivitám v rámci výuky.

Stránka 72 z 79

Stránka 72

Zhodnocení zájmu partnerů projektu o podporované aktivity

Stránka 73

Stránka 73 z 79

6. Zhodnocení naplňování monitorovacích indikátorů 07.41.14 Počet podpořených osob v počátečním vzdělávání celkem – žáků • •

Plánovaná hodnota – 15 784 Skutečná hodnota – k 30. 4. 2015 bylo dosaženo počtu 29 419 podpořených osob v počátečním vzdělávání.

Důvodem výrazného překročení plánovaného počtu podpořených osob v dalším vzdělávání je velký zájem ze strany základních škol o realizované aktivity partnerů a následné rozšiřování klíčových aktivit partnerů projektu. O realizované aktivity projevily zájem i další základní školy, které pak byly do projektu nově zapojeny. K velkému počtu nově podpořených osob přispěla i nepodstatná změna u několika partnerů projektu, a to rozšíření KA 10 o návštěvy žáků základní škol a středních škol v Moravian Science Centru Brno. Problém s naplňováním MI měl pouze partner č. 13 (Gymnázium Brno, Křenová 36). Důvodem nenaplnění MI ze strany tohoto partnera je změna zvoleného způsobu započítávání žáků, kdy bylo původně mylně naplánováno i započtení studentů gymnázia v rámci KA14 – Příprava a realizace vzájemného učení. Žáky gymnázia v rámci KA 14 nelze do MI započíst. Nicméně partner některé své aktivity rozšířil a k 30. 4. 2015 se mu z plánované hodnoty 1830 podařilo nově podpořit celkem 1621 osob. Jelikož je realizace klíčových aktivit partnera naplánována až do června 2015, předpokládáme, že by měla být hodnota MI ještě navýšena. Případné nenaplnění MI nebude mít vliv na splnění cílové hodnoty za projekt jako celek.

07.41.20 Počet podpořených osob – poskytovatelů služeb • •

Plánovaná hodnota – 462 Skutečná hodnota – 848 podpořených osob ke dni 30. 4. 2015

Podpořenými osobami byli pracovníci, kteří přímo pracovali s cílovými skupinami (v povinné výuce i volnočasových aktivitách žáků SŠ a ZŠ, ve vzdělávání pedagogických pracovníků) a dále pracovníci, kteří se podíleli na tvorbě výukových materiálů (pro práci s cílovou skupinou). Plánovaná hodnota již byla za projekt jako celek naplněna, dokonce byla splněna nad rámec plánované hodnoty. Je předpoklad, že do konce realizace projektu bude ještě mírně navýšena. Vyšší počet podpořených poskytovatelů služeb byl způsoben především rozšířením některých aktivit pro žáky SŠ a ZŠ, s čímž souvisí i počet zapojených pracovníků, kteří s cílovou skupinou pracují. Tento MI zůstal mírně nenaplněn pouze u partnera č. 21. K nenaplnění počtu poskytovatelů služeb došlo z toho důvodu, že při přípravě projektu bylo počítáno s více učiteli ZŠ, kteří budou do aktivit projektu zapojeni mimo svůj pracovní poměr, k čemuž nakonec nedošlo. Toto nenaplnění nemělo vliv na splnění cílové hodnoty za projekt jako celek. Stránka 74 z 79

Stránka 74

07.41.65 Počet podpořených osob – pracovníků v dalším vzdělávání • •

Plánovaná hodnota – 772 Skutečná hodnota – k 30. 4. 2015 podpořeno celkem 1 106 osob – pracovníků v dalším vzdělávání.

Zde se jednalo především o pedagogické pracovníky, kteří se zúčastnili školení k obsluze pořízených strojů a zařízení, ke způsobu využití výstupů projektů OP VK ve výuce, stáží na SŠ a ZŠ a účastníky metodických setkání. V rámci KA 18 – Vytvoření společné odborné platformy na podporu přírodovědného a technického vzdělávání v Jihomoravském kraji bylo podpořeno celkem 317 osob k 30. 4. 2015, kteří se zúčastnili devíti krajských setkání, určených nejen pracovníkům škol zapojených do projektu, ale i účastníkům z ostatních středních a základních škol Jihomoravského kraje. V projektovém záměru bylo v monitorovacích indikátorech naplánováno podpoření 300 osob – pracovníků v dalším vzdělávání. Příjemce ani partneři projektu nezaznamenali problém při naplňování tohoto MI. Plánovaná hodnota již byla za projekt jako celek naplněna, dokonce byla splněna nad rámec plánované hodnoty.

06.43.10 Počet nově vytvořených / inovovaných produktů • •

Plánovaná hodnota – 86 Skutečná hodnota – 1 produkt ke dni 30. 4. 2015

Nově vytvořenými produkty v rámci projektu jsou elektronické učebnice se získanou doložkou MŠMT, materiály pro podporu výuky metodou CLIL, cizojazyčné slovníky, Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi, evaluační zprávy jednotlivých partnerů a příručka dobré praxe příjemce. Ke dni 30. 4. 2015 byl ve finální podobě vyhotoven a předložen pouze jeden produkt, a to Manuál pro práci s elektronickými učebnicemi, vytvořený partnerem č. 5. Tento produkt nebyl jako výstup projektu původně plánován – vznikl v důsledku zkušebního zavádění připravovaných elektronických učebnic do výuky a potřeby vytvoření podpory pro práci pedagogických pracovníků, a to jak v oblasti využívané elektroniky (pořízených tabletů), tak pro práci se samotnými elektronickými učebnicemi. Do konce realizace projektu bude cílová hodnota splněna, dokonce bude o něco vyšší, než bylo v plánu projektového záměru. Navýšení je způsobeno tím, že někteří partneři v projektovém záměru uvedli v MI hodnotu nižší, než je počet produktů, které ve skutečnosti vytvářejí. Např. plánovali jeden materiál pro výuku metodou CLIL, ve skutečnosti plánovaný materiál formálně rozčlenili na čtyři produkty, dle výukových předmětů (F, CH, Bi) a jazyků (AJ, NJ), a to z praktických důvodů pro využívání v jednotlivých předmětech. Dále se jednalo o nezahrnutí plánovaných výstupů – elektronických učebnic do MI. Dalším důvodem rozdílného počtu mezi plánovanou a skutečnou hodnotou je vytvoření neplánovaného Manuálu pro práci s elektronickými učebnicemi, jehož tvorbu si vyžádala až samotná realizace projektu. Stránka 75 z 79

Stránka 75

7. Dostupnost výstupů na krajské úrovni V rámci individuálního projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji“ byly vytvořeny tyto výstupy: •

Elektronické učebnice,

•

Cizojazyčné slovníky,

•

Výukové materiály metody CLIL,

•

Evaluační zprávy partnerů,

•

Příručka dobré praxe.

Všechny tyto výstupy budou dostupné v Databázi výstupů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: https://databaze.op-vk.cz/. Výstupy budou dále dostupné u jednotlivých partnerů projektu. Po ukončení realizace projektu budou na veřejném webu projektu zveřejněny odkazy na jednotlivé výstupy s kontaktními údaji na partnerské střední školy, které je vytvořily. Veřejný web projektu je dostupný zde: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=201999&TypeID=2.

Stránka 76 z 79

Stránka 76

8. Zhodnocení realizace projektových aktivit pro regionální školství Úspěšná realizace naplánovaných aktivit projektu měla v mnoha směrech pro regionální školství na území Jihomoravského kraje významný přínos. Řada pozitivních příkladů dobré praxe dala novou inspiraci nejen zapojeným partnerům projektu z řad středních škol, ale také školám základním, které byly na projektové partnery napojeny. Ze všech aktivit projektu je třeba vyzdvihnout šest oblastí, na jejichž výsledcích bude možné stavět i v navazujících projektech v novém plánovacím období:

1)

materiální vybavení škol

Už zaměření výzvy OP VK pro krajské projekty mělo jako jeden z hlavních cílů pomoci zapojeným školám zlepšit materiální vybavení pro výuku přírodovědných a technických předmětů. Díky zvýšenému podílu finančních prostředků na nákup materiálního vybavení se podařilo ve školách vybavit laboratoře, dílny, zakoupit nové přístroje nebo pomůcky do výuky. Nové zařízení nejen že bude využíváno ve výuce žáků středních škol, ale v řadě případů tato nově vybavená pracoviště byla využívána i pro výuku žáků napojených partnerských základních škol.

2)

spolupráce škol různých stupňů i zřizovatelů

Druhým velice významným přínosem bylo ověření nejen možné spolupráce škol různých zřizovatelů, ale také škol různých stupňů. Tato forma spolupráce byla dosud mezi středními školami Jihomoravského kraje využívána spíše formou spolupráce gymnázií nebo několika středních odborných škol s oborově odpovídajícími fakultami vysokých škol. Navázaná spolupráce se základními školami na odborné bázi byla u středních škol spíše výjimkou. V průběhu realizace projektu se však ukázalo, že o tuto formu spolupráce je ze strany základních škol velký zájem. Bohužel očekávaný efekt většího zájmu žáků těchto škol o studium na spolupracující střední škole je vzhledem ke krátkému časovému horizontu těžko hodnotitelný. Většina zapojených partnerských středních škol však pozitivně hodnotí především zvýšení zájmu žáků základních škol o přírodovědné a technické volnočasové aktivity a také vliv tohoto projektu na seznámení žáků ZŠ s možnostmi jejich budoucího studia.

3)

metodická setkání učitelů

Metodická setkání učitelů znovu ukázala, že nedostatečné fungování krajských metodických kabinetů je ze strany řady učitelů chápáno jako velký nedostatek. Vzájemná setkání učitelů různých stupňů i typů škol, které spojovala jen výuka společného nebo příbuzného předmětu, přinesla účastníkům Stránka 77 z 79

Stránka 77

nové kontakty, inspiraci do další práce, možnost seznámit se s podmínkami výuky na jiných školách a také příklady dobré praxe přímo do výuky.

4)

tvorba elektronických učebnic

Elektronické učebnice jsou pokusem o novou, pro žáky atraktivnější formu a alternativu klasických papírových učebnic. Hlavní výhoda spočívá v dostupnosti učebnic na nejrůznějších mobilních telefonech, tabletech, noteboocích nebo klasických PC. Dalšími výhodami je interaktivnost učebnic, množství fotografií, možnost 3D animací, videí a v neposlední řadě také snadnější aktualizace učebních textů. I když byla samotná tvorba nových elektronických učebnic velmi náročná a proces udělování doložek ze strany MŠMT zdlouhavý, podařilo se v rámci projektu vytvořit několik desítek nových učebnic odborných předmětů středních škol, kde dosud odpovídající aktuální učebnice neexistovaly. Komplikace při tvorbě učebnic spolu s rozdílným přístupem různých zpracovatelů také umožní posoudit do budoucna nejvhodnější platformu a způsob zpracování elektronických učebnic tak, aby následně mohly být všechny snadno dostupné přes odpovídající webové rozhraní v jedné elektronické knihovně.

5)

řízení projektu s velkým množstvím partnerů

V programovém období 2014–2020 se na úrovni krajů předpokládá realizace individuálních projektů regionálních, které by měly být částečně zaměřeny na vytváření sítí vzájemně spolupracujících organizací. Na příkladu tohoto projektu se ověřilo, že realizace obdobně rozsáhlých projektů je možná. Je třeba důkladně analyzovat všechny postupy, způsoby řízení, komunikační kanály mezi realizačním týmem a partnery a navrhnout model řízení obdobných projektů v podmínkách Krajského úřadu JMK s ohledem na nové požadavky programového období.

6)

problémové oblasti zaznamenané při realizace projektu

Realizaci projektu celkově považujeme za úspěšnou a pro střední i základní školy regionu značně přínosnou. Přesto se však v průběhu projektu vyskytly určité problémové oblasti. Za nejčastěji považovaný problém jak ze strany příjemce, tak ze strany partnerů byla označena administrativní náročnost projektu. Partneři často označovali samotný proces realizace za extrémně zatížený administrativou, které znamenala pro všechny zainteresované subjekty řadu činností a úkonů, které odváděly pozornost a soustředění od vlastní realizace. Mezi nejčastěji zmiňované problémy patřila také náročná realizace zadávacích řízení, kterých bylo v rámci projektu cca 190. Častým problémem pro partnery bylo přesně specifikovat předmět zakázky tak, aby škola vysoutěžila pro výuku to, co skutečně potřebuje, a zároveň nenarazila na diskriminační Stránka 78 z 79

Stránka 78

vymezení zakázky. V souvislostí s realizací zakázek se také často řešil problém nutnosti zrušit zadávací řízení a jeho případné nové vyhlášení. Tato situace mnohdy znamenala pozdější zavedení pořízeného vybavení, než bylo plánováno, a vyvolala potřebu úpravy harmonogramu výuky. Za určitou komplikaci lze považovat také to, že ve školství jsou časově náročná období (přijímací zkoušky, maturity, uzavírání známek atd.), kdy je složité skloubit realizaci aktivit projektu s chodem školy. Vesměs se však jednalo o problémy a komplikace, které se ve většině případů dařilo řešit. Závěrem je třeba konstatovat, že i přes určité problémy, se kterými se členové realizačního týmu příjemce i partnerů projektu potýkali, jsou přínosy pro přírodovědné a technické vzdělávání na středních a základních školách Jihomoravského kraje zcela zřejmé. Tuto skutečnost dokazuje i hodnocení aktivit projektu ze strany partnerských škol.

Stránka 79 z 79

Stránka 79

Příručka dobré praxe projektu „Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji“

DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP DPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP Vydavatel: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, oddělení evropských dotací Žerotínovo nám. 3, 601 82 Brno Autoři: Kolektiv autorů Rok vydání 2015 www.kr-jihomoravsky.cz Grafické zpracování a tisk: Jena Šumperk – ing. Dalibor Matějíček

D PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDP P PDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPDPD D D

Recommend Documents