Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Ekonomika a správa národních parků v ČR Bakalářská práce
Brno 2010
Michaela Kupčáková
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Ekonomika a správa národních parků v ČR“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 29. 6. 2010 …………………….. Michaela Kupčáková
4
Poděkování Děkuji vedoucímu práce panu Ing. Janu Seberovi, Ph.D. za odborné vedení, i všem ostatním, kteří mi s bakalářskou prací pomáhali odbornou radou, technickou nebo jinou formou.
5
ABSTRAKT
Ekonomika a správa národních parků ČR Michaela Kupčáková
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu ekonomických a správních aspektů národních parků v České republice (ČR), vč. posouzení rekreační funkce. V ČR jsou v současné době 4 národní parky (NP), patřící mezi velkoplošná zvláště chráněná území, zaujímající plochu 119,5 tis. ha (1,52 % rozlohy ČR). Lesnatostí území zde činí 87 %. Práce je členěna do kapitol: úvod do problematiky, cíl práce, informace získané k řešení problematiky, metodika, výsledky a diskuse, závěr, přehled použité a související literatury. V úvodu je stručně popsán systém péče o zvláště chráněná území v ČR se zaměřením na NP. Na to navazuje formulace cílů práce tj. analýzy správních a ekonomických aspektů Správ NP, vč. posouzení rekreační funkce, a vybrané informace získané k řešení problematiky (literární přehled). V metodice práce je popsáno využití podkladových informací a postup práce. Stěžejní částí práce jsou výsledky ekonomických analýz, samostatně jsou vyhodnoceny rekreační aspekty. V závěru jsou zhodnoceny poznatky z celé bakalářské práce a formulována některá doporučení.
Klíčová slova Národní park, lesní ekosystém, analýza, ekonomika, financování, rekreační funkce lesa.
6
ABSTRACT
Ekonomical and andministrative aspects of national parks in the Czech Republic Michaela Kupčáková
This bachelor thesis focuses on analyse of economical and administrative aspects of national parks in the Czech Republic (CZ), including examination of recreational function. In the CR there are 4 national parks (NP) these days which belong to large specially protected area, occupying the area of 119,5 thousand hectares (1,52% of area of CR). Forest coverage here is 87%. The bachelor thesis is divided into these chapters: Introduction to problems, goal of this dissertation, information gained for solving the problems, procedure, results and discussion, conclusions, list of used and related literature. In the introduction, the system of care of specially protected areas in the CR with a view to national parks is briefly described. The following is formulation of goals of work, it is analyses of administrative and economical aspects of administration, including examination of recreational function and selected information gained for solving problems (literary list). Usage of underlying information and labour process are described in the labour methodology. Pivotal part of the bachelor is results of economical analyses, recreational aspects are analyzed separeately. In the conclusion you find analyzed knowledge from the whole dissertation and some recommendation.
Keywords National park, forest ecosystem analysis, economics, finance, recreation functions of forests.
7
Seznam zkratek ZCHÚ - zvláště chráněné území NP- národní park CHKO - chráněná krajinná oblast NPR – národní přírodní rezervace PR - přírodní rezervace NPP - národní přírodní památka PP - přírodní památka MŽP - Ministerstvo životního prostředí ČR PUPFL – pozemky určené k plnění funkce lesa ZZ – Zelená zpráva (Ministerstvo zemědělství ČR) MA - Millenium Analysis KES - koeficient ekologické stability SFŽP – státní fond životního prostředí KRNAP - Krkonošský národní park NPŠ - Národní park a CHKO Šumava NPP - Národní park Podyjí NPČŠ - Národní park České Švýcarsko MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
8
OBSAH Prohlášení………………………………………………………………………………..4 Poděkování………………………………………………………………………………5 Abstrakt............................................................................................................................. 6 Klíčová slova .................................................................................................................... 6 Abstract ............................................................................................................................. 7 Keywords .......................................................................................................................... 7 Seznam zkratek ................................................................................................................. 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 1.
Úvod ....................................................................................................................... 11
2.
Cíl práce................................................................................................................. 12
3.
Informace získané k řešení problematiky .......................................................... 13 3.1
Ekonomické aspekty péče o životní prostředí ............................................ 13
3.2
Institucionální pojetí národních parků v ČR ............................................. 15
3.3
Stručná charakteristika národních parků v ČR ....................................... 18
3.3.1
Krkonošský národní park .................................................................... 18
3.3.2
Národní park Šumava ........................................................................... 20
3.3.3
Národní park Podyjí ............................................................................. 21
3.3.4
Národní park České Švýcarsko ........................................................... 23
3.4
Správa národních parků v ČR .................................................................... 24
3.5
Rekreační funkce v národních parcích ...................................................... 28
4.
Metodika ................................................................................................................ 30
5.
Výsledky a diskuze ............................................................................................... 33 9
5.1
Zdroje financování správ národních parků ............................................... 33
5.1.1
Vlastní výnosy ........................................................................................ 33
5.1.2
Dotace a příspěvky.................................................................................. 35
5.1.3
Celkové výnosy ....................................................................................... 37
5.2
Náklady na činnost správ .............................................................................. 38
5.2.1
Náklady v ochraně a péči o ekosystémy .............................................. 39
5.2.2
Režijní náklady ...................................................................................... 41
5.2.3
Náklady na údržbu majetku ................................................................. 42
5.2.4
Celkové náklady správ ......................................................................... 44
5.3
Shrnutí ........................................................................................................... 45
5.4
Rekreační funkce v národních parcích ....................................................... 46
5.4.1
KRNAP .................................................................................................. 47
5.4.2
NPŠ ........................................................................................................... 50
5.4.3
NPP........................................................................................................... 52
5.4.4
NPČŠ ........................................................................................................ 55
6.
Závěr ...................................................................................................................... 57
7.
Summary................................................................................................................ 58
Přehled literatury.......................................................................................................... 59 Literatura:.................................................................................................................... 59 Internetové zdroje: ...................................................................................................... 59 Ostatní zdroje:............................................................................................................. 60 Přehled tabulek a grafů................................................................................................ 61 Přílohy............................................................................................................................ 62 10
1 ÚVOD
Systém péče o zvláště chráněná území v České republice (ZCHÚ) vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále také zákon), kde jsou podrobně stanoveny podmínky ochrany těchto území. ZCHÚ se v ČR člení do 6 kategorií: národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) patří mezi velkoplošná ZCHÚ, maloplošná ZCHÚ pak zahrnují národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Většinu území ZCHÚ zaujímají lesní ekosystémy - jejich celková výměra v současné době činí 746,4 tis. ha, což představuje 28,2 % výměry všech lesů ČR. Cíle a zásady péče o lesní i nelesní ekosystémy v příslušných ZCHÚ jsou podrobně rozpracovány v plánech péče o tato území. Zpracování plánů péče o NP, CHKO, NPR a NPP zajišťuje Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP), které tyto plány rovněž schvaluje. V ČR se nacházejí čtyři NP, jejichž území jsou charakteristická svými zcela odlišnými přírodními podmínkami. Metody a způsoby ochrany jsou zde odstupňovány na základě členění území - zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty, přičemž nejpřísnější režim ochrany je stanoven pro první zónu. Rozhodující část území NP v ČR zaujímají lesy (87 %), o výměře 104 tis. ha PUPFL. Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení - jejich poslání, strategické cíle jejich ochrany a management je odlišný od ostatních lesů, nacházejících se na území ČR. Cílem péče o lesní ekosystémy v NP je postupný návrat k různověkým porostům s přirozenou druhovou skladbou, zachování druhové diverzity a uchování a zlepšení samořídících funkcí lesa v přírodním systému. Odborná péče a hospodářská činnost v NP je zajišťována Správami národních parků, které jako neziskové organizace byly zřízeny MŽP a které vykonávají funkci orgánu státní správy ochrany přírody na svém území. [podle 11] Právě na hospodářskou činnost těchto Správ, zejména předmětné ekonomické aspekty, ale i souběžné zajišťování rekreačních funkcí, je zaměřena tato práce.
11
2 CÍL PRÁCE Bakalářská práce je zaměřena na činnost Správ NP. Cílem této práce jsou pak zejména analýzy správních a ekonomických aspektů, vč. posouzení možností a využívání rekreační funkce v NP. Přes relativně obsáhlé a přístupné údaje o NP, i financování ochrany životního prostředí - respektive výdajích na péči o životní prostředí v ČR (viz např. Kender 2000), je relativně málo informací situovaných ke správním a zvláště ekonomickým činnostem NP. Jinými slovy řečeno – údaje o ekonomice a financování Správ NP, coby organizací vyvíjejících také hospodářskou činnost, jsou k dispozici jen sporadicky a relativně nesystémově (viz např. webové stránky NP). K tomu by měla být bakalářská práce skromným příspěvkem.
12
3 INFORMACE ZÍSKANÉ K ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY Informace získané k řešení problematiky vychází zejména z literárního přehledu a informací na příslušných webových stránkách. Ekonomické a správní aspekty NP zahrnují velice širokou problematiku, zasahující i do oblasti ekonomické teorie. Na druhé straně se jedná o systematickou činnost konkrétních organizací, v reálných přírodních, ekonomických a společenských podmínkách, včetně příslušného legislativního prostředí.
3.1 Ekosystémové a ekonomické aspekty péče o životní prostředí Hodnocení ekosystémů k miléniu si vyžádal generální tajemník Spojených národů Kofi Annan v roce 2000 ve zprávě pro Valné shromáždění OSN zvané „My lidé: Role Spojených národů v 21. století“ (We the Peoples: The Role of the United Nations in the 21st Century). Samotný proces MA (Millenium Analysis) začal v roce 2001, hodnocení MA proběhlo pod záštitou Spojených národů a jejich sekretariát koordinoval Program OSN pro životní prostředí (UNEP). K úloze NP je v NA mj. uvedeno: „Dřívější činnosti směřované ke zpomalení nebo zvrácení znehodnocování ekosystémů přinesly značné zlepšení, jež však všeobecně neudrží krok s rostoucími tlaky a požadavky. Přestože většina ekosystémových služeb hodnocených v rámci MA se zhoršuje, rozsah této degradace by byl mnohem větší, kdyby v minulosti nedošlo k realizaci určitých řešení. Například již bylo zřízeno přes 100 tisíc chráněných území (včetně přísně chráněných, jako jsou národní parky), i oblastí spravovaných ve smyslu udržitelného využívání přírodních ekosystémů, včetně těžby dřeva či lovu divoké zvěře), jež pokrývají přibližně 11,7 % pevninského povrchu planety a hrají významnou roli v uchování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb.“ [Synthesis (Ekosytémy a lidský
blahobyt).
Island
Press.
Praha
2005
ISBN:
80-239-6300-7
http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf]
Jak bylo uvedeno v kap. 1 - meritorním znakem NP jsou lesní ekosystémy a jejich ekologická stabilita. Systém je soubor na sebe vzájemně působících složek (prvků nebo subsystémů), které tvoří celek, jehož vlastnosti se liší od vlastností jeho jednotlivých složek. Složky 13
systému jsou mezi sebou spojeny vazbami. Prvek je základní část systému, která není na dané rozlišovací úrovni již dále dělitelná Struktura systému charakterizuje jeho vnitřní uspořádání. Společenské systémy vykazují cílové chování, které je reprezentováno dosažením určitého stavu. (Kořínek 1993, in. Kupčák 2006) Na stacionární stav systému lze usuzovat na základě sledování časové řady podstatných charakteristik systému, jestliže se tyto charakteristiky jako funkce času nemění. Vnějším projevem stability je rovnováha – fakt, že věc trvá ve svých podstatných vlastnostech. (Míchal 1994) Stabilitu územních systémů lze exaktně vyjádřit pomocí koeficientu ekologické stability (KES). Například podle Míchala (1994) je KES úhrnný podíl trvalých ekosystémů vůči celkovému úhrnu orné půdy, trvale zastavěných ploch atp. Jeho hodnota může kolísat od nuly (na územích totálně zastavěných) po nekonečno (na územích zcela zalesněných apod.). Za celou ČR činí průměrná hodnota KES mírně nad 1,1; každoročně se aktualizují údaje jednotné evidence půdy zhruba z 13 000 katastrálních území v ČR, což umožňuje přehled o různé intenzitě lidského působení na krajinu. V něm hodnotě KES odpovídá: • do 0,39 krajina zcela přeměněná lidskou činností (krajinný typ A), • 0,90 - 2,89 krajina označovaná „harmonická“, tj. s vyrovnaným vztahem mezi objekty přírodními a vytvořenými člověkem (krajinný typ B), • nad 6,20 krajina pro poměry ČR relativně přírodní (krajinný typ C). Z hlediska ekonomického je metodika oceňování hodnot přírody stále propracovávána. Prozatím jsou oceňovány peněžně obvykle pouze ekonomické funkce přírody (např. výnosy z půdy, prodeje dřeva, chovu ryb atd.), ekologické funkce nikoliv. Ekosystémy ovšem zajišťují a udržují podmínky pro existenci a potřebnou kvalitu života. V současnosti nerespektovaná hodnota přírodního kapitálu hrubě zkresluje naši představu o prostředí, v němž žijeme a neumožňuje respektovat realitu a udržitelnost našeho způsobu života. (Seják a kol. 2003) Systémem hodnocení ekologické újmy podle biotopů, který umožní srovnávat ekonomické a ekologické aspekty životního prostředí na území ČR, se zabývá Seják (2003). Uspořádává biotopy ČR podle jejich ekologického významu do osmi ekologických charakteristik. Ekonomické hodnocení spočívá v převedení bodové hodnoty biologického hodnocení na peněžní jednotky, vynásobením bodové hodnoty biologického hodnocení peněžní hodnotou bodu a výsledný počet je vztažen k max. počtu bodů, tj. 576. Peněžní hodnotu bodu stanovuje a zveřejňuje MŽP na základě 14
průměrných nákladů na obnovu přírodních stanovišť (v r. 2003 byla stanovena na 12,36 Kč za 1 bod). O ekonomických (finančních) aspektech ochrany životního prostředí v ČR pojednává Kender (2000). Zabývá se také analýzou ekonomického posouzení aktivit, které ovlivňují formování krajiny.
3.2 Institucionální pojetí národních parků v ČR Termín „národní park“ byl poprvé užit v r. 1872, kdy bylo v USA založeno první chráněné území tohoto druhu - Yellowstonský Národní park. Národní park jako kategorie chráněných území je celosvětově hojně využívána - chráněná území takto označovaná existují ve více než 120 zemích světa. Block (2007) se zabývá optimální výměrou NP v Kanadě ve vztahu k rozloze území (4,5 % území). To vše ve vztahu k disponibilním zdrojům společnosti (území se zákazem těžby nerostů či dřeva). Dále analyzuje motivace podnikatele, aby přeměnili půdu, která je dnes využívána jinak (těžba, zemědělství, lesnictví), na národní parky, záměnou za zisky z poskytování rekreace. (Čamrová 2007) Přívlastek „národní“ vyjadřuje význam území v rámci daného státu, popř. i širšího regionu. Je to prakticky nejvyšší forma ochrany relativně rozsáhlých území přírody. Z hlediska právní úpravy v ČR - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - jsou NP definovány jako „rozsáhlá území, jedinečná v národním a mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam“ (§ 15, odst.1.). Dále zákon stanovuje, že „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením“ (§ 15, odst. 2). Tato právní definice nahradila charakteristiku NP v předchozím zákonu (zák. č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody), který definoval NP jako „velké plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, které mají, obzvláštní vědecký význam, jsou důležité z hlediska klimatického, vodohospodářského nebo zdravotního a vedle toho mohou sloužit vzdělání našeho lidu ...“ (viz § 4, odst.1.). [podle 8] Zřizovatelem NP v ČR je ve smyslu uvedené legislativy MŽP ČR.
15
MŽP bylo zřízeno v roce 1989 zákonem č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. MŽP je takto ústředním orgánem státní správy pro: • ochranu přirozené akumulace vod, • ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod, • ochranu ovzduší, • ochranu přírody a krajiny, • ochranu zemědělského půdního fondu, • výkon státní geologické služby, • ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, • geologické práce a ekologický dohled nad těžbou, • odpadové hospodářství, • posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu, • myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích, • státní ekologickou politiku. K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády ČR MŽP koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy ČR. K institucím MŽP ČR patří: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká geologická služba, Česká inspekce životního prostředí, Český ekologický ústav, Český hydrometeorologický ústav, Správa chráněných krajinných oblastí České republiky (SCHKO ČR), Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Všechny tyto instituce sídlí v Praze. MŽP je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v ČR. Vykonává funkci ústředního orgánu státní správy ve věcech lesního hospodářství NP a schvaluje lesní hospodářské plány v lesích na území NP a jejich ochranných pásmech. [Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo]
Z
hlediska
makroekonomického
resp.
sektorového
členění
národního
hospodářství (dle charakteru spotřebovávaných statků a služeb a principů rozdělování) patří NP do neziskového sektoru. Pro neziskový sektor jsou typické statky, u kterých nelze jednotlivce vyloučit ze spotřeby - jedná se tedy o veřejné statky, které získají příslušníci společnosti bez přímé protihodnoty (neplatí za ně, nebo platí cenu netržní). 16
Vymezení rozsahu těchto statků je v každém státě individuální a závisí mimo jiné i na jeho ekonomických možnostech. Je-li v ziskovém sektoru výsledný produkt rozdělován podle množství, kvality a tržní úspěšnosti práce, v neziskovém sektoru je rozdělován podle rozpočtovaných potřeb. Neziskový sektor pokrývá řadu lidských potřeb. Například: • rozvoj duchovních hodnot, • ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, • ochranu přírodního a životního prostředí, kulturních památek a tradic, • rozvoj vědy, vzdělání, • výkon státní správy. V zásadě se organizace a instituce neziskového sektoru člení na státní a nestátní. Státní neziskové organizace se dále člení na: • rozpočtové organizace (získávají finanční zdroje výhradně z veřejných rozpočtů), • příspěvkové organizace (většinu financí získávají z rozpočtu formou příspěvku, ovšem mohou mít i jiné zdroje příjmů a případné přebytky odvádí zpět do rozpočtu). NP v ČR patří k státním příspěvkovým a rozpočtovým organizacím, zřizovaným příslušnými institucemi. Ke státním subjektům s právem hospodaření v lesích, zřizovaným MŽP ČR takto patří: Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko. Národní park České Švýcarsko je zřízen jako tzv. správní úřad, tedy organizační složka bez právní subjektivity, zatímco správy tří zbývajících národních parků jsou státními příspěvkovými organizacemi. (Kupčák 2006) Správa NP České Švýcarsko je jako organizační složka státu účetní jednotka příslušná hospodařit s majetkem státu, přičemž závazky z její činnosti jsou závazky státu, její finanční hospodaření reguluje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Z toho plyne skutečnost, že Správa NP je v rámci své běžné i investiční činnosti financována přímo ze státního rozpočtu ČR a je tedy do značné míry závislá na vývoji státního rozpočtu. Dalšími zdroji Správy NP jsou tzv. mimorozpočtové zdroje, tj. národní dotační tituly, evropské dotační tituly, ostatní evropské finanční mechanismy a obdržené dary. Důležitou skutečností, která plyne z podstaty zřízení Správy NP je fakt, že veškeré příjmy, které
17
jsou tvořeny činností na obhospodařovaném území, jsou příjmy státního rozpočtu ČR, tudíž je Správa NP nemůže použít pro svou další činnost. [podle www NPČŠ] Správa a ekonomické prostředí NP vychází z naplňování povinností v ochraně přírody, vyplývajících z uvedené právní úpravy a dále mezinárodních závazků ČR v NP, včetně jejich ekonomického zabezpečení.
3.3 Stručná charakteristika národních parků v ČR Jak již bylo zmíněno - v ČR existují čtyři NP. Nejstarším parkem, zřízeným roku 1963, je Krkonošský národní park, roku 1991 vznikl Národní park Šumava a Podyjí. Nejmladším NP je České Švýcarsko. V charakteristikách jednotlivých NP jsou zachyceny základní údaje, vč. geologických podmínek, geomorfologie, flory a fauny. Environmentální charakteristiky jsou uvedeny v kap. 5.5 Rekreační funkce v národních parcích.
3.3.1 Krkonošský národní park
Krkonošský národní park (KRNAP), o rozloze cca 36,3 tis. ha, leží v severní části ČR v příhraniční oblasti s Polskem. Jeho charakter spočívá v neobyčejné rozmanitosti krajiny i množství rostlinných a živočišných druhů, které se zde vyskytují. Nachází se zde listnaté a smíšené lesy na úpatí hor, přirozené i druhotné horské smrčiny, klečové porosty a květnaté horské louky, ledovcové kary s lišejníkovou tundrou na nejvyšších hřebenech. Lesní ekosystémy zaujímají území od nejnižších poloh okolo 450 m n. m. až po klečové porosty v nadmořských výškách vyšších než 1300 m n. m. Velká variabilita stanovištních podmínek byla důvodem pestrosti původních lesních ekosystémů a jejich vysoké biodiverzity, v průběhu historického vývoje posledních čtyřech století negativně ovlivněných hospodářskou činností člověka. I problémy současnosti jsou spojeny s antropogenními faktory, především s imisní zátěží a s turistickým ruchem, které často působí v kombinaci s faktory přírodními.
18
Hlavním cílem lesního managementu je záchrana a obnova biodiverzity lesních ekosystémů a obnova stability lesních porostů. [podle 11] Dnešní podobu získal KRNAP nařízením vlády z roku 1991 a od roku 1992 je biosférickou rezervací UNESCO. Jeho velká část zaujímá území bývalých okresů Trutnov, Semil a Jablonce nad Nisou. Nadmořská výška se zde pohybuje od 400 do 1602 m n. m., přičemž nejvyšším vrcholem je Sněžka. Průměrná roční teplota je v rozmezí 6°C – 0°C. Srážkový poměr činí 800 – 1 600 mm. rok-1. Z hlediska geologie naprostá většina území spadá pod krkonošsko-jizerské krystalinikum, pouze okrajově zde zasahuje podkrkonošská pánev. Z hornin zde převažují krystalické břidlice doplněné žulami (počátek geologické historie Krkonoš bývá pokládán do konce starohor asi před 700 mil. lety). Území NP spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podcelky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část ochranného pásma patří již do celku Krkonošské podhůří (s podcelky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina). Celkově náleží KRNAP do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy v rámci České vysočiny. U fauny - z bezobratlých živočichů zde nalezneme vážky, jepici horskou, střevlíky, velké množství motýlů, brouků, dvoukřídlého hmyzu a vodních roztočů. Z obratlovců se zde nachází čečetka zimní, slavíček modráček tundrový, kulík hnědý, dále zde nalezneme hraboše mokřadního a v současné době jsou dominantními druhy hlodavci v imisemi zasažených porostech. U flóry - převahu zde tvoří rostliny bezcévnaté, jakožto řasy, houby, sinice, mechorosty, lišejníky a dále zde roste více jak 1 250 taxonů cévnatých rostlin. Listnaté a smíšené porosty zaujímají plochu cca 83 % rozlohy NP, kdy jsou tvořeny zejména bukem lesním, javorem klenem a jasanem ztepilým. Horské smrčiny byly dlouhodobě poškozované průmyslovými imisemi. Nejcennější ekosystémy se soustřeďují do subalpínského stupně, zejména to jsou tedy klečové porosty, smilkové louky a vřesoviště. Keřové patro tvoří především borovice kleč a v bylinném patře nalézáme třtinu chloupkatou, smilku tuhou, keříky brusnicovitých rostlin a jestřábníky. [podle www KRNAP]
19
3.3.2 Národní park Šumava
Národní park Šumava (vyhlášen v roce 1991) je rozlohou největší - s cca 68,5 tis. ha, rozkládající se v jihozápadní části ČR podél bavorsko-rakouské hranice. Lesnaté pohoří je od pradávna pověstné svoji rozlohou, tajuplností a krásou. V centrální části je až 85 % plochy pokryto lesem, v němž ve vyšších polohách nalezneme i pralesovité zbytky. Celý hřeben je protkán četnými mokřady a rašeliništi, známá je i tichá krása ledovcových jezer. Území je domovem řady chráněných druhů zvířat i rostlin, řada z nich jsou relikty z doby ledové. Výjimečnost území dotváří i prolínající stopy historického osídlení a řada technických památek. Posláním Národního parku Šumava (NPŠ) je ochrana typických ekosystémů středoevropské horské krajiny, zejména lesů, ledovcových jezer, rašelinišť a horských luk, včetně všech fází jejich vývoje jako přírodně-kulturní dědictví pro současné i budoucí generace. Využití území NPŠ k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí je orientováno na prožitek z přírody. Celkový charakter území určují lesní ekosystémy téměř ¾ plochy lesů leží ve vegetačním lesním stupni smrkových bučin a bukových smrčin. Pásmo smrčin zaujímá cca ¼ plochy lesů. Se vznikem NPŠ se zcela zásadně změnilo poslání lesů a cíle lesnického managementu v území. Posláním lesů a cílem péče o lesy je ekosystémová ochrana, jejíž nedílnou součástí je ochrana přírodních procesů. [podle 11] Spolu s chráněnou krajinnou oblastí Šumava a sousedícím Národním parkem Bavorský les tvoří NPŠ v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v r. 1990 za biosférickou rezervaci a takzvanou „Zelenou střechu Evropy“. Z regionálně geologického hlediska je území NPŠ budováno dvěma základními geologickými celky – moldanubikem (pararuly, migmatity, kvarcity) a moldanubickým plutonem (granit, žilná žula). Z pohledu geomorfologického Šumava patří mezi nejrozsáhlejší a nejstarší pohoří střední Evropy s rozsáhlými vrcholovými plošinami v nadmořské výšce vyšší než 1000 m. n. m. (Šumavské pláně). Pohořím Šumavy probíhá evropské rozvodí mezi 20
Černým a Severním mořem. Relikty paleoreliéfu šumavských plání jsou považovány za jedny z nejstarších na evropském kontinentu. Nadmořská výška se pohybuje od 570 do 1 378 m n. m., kdy nejnižším bodem je údolí Otavy u Rejštejna a nejvyšším vrcholem je Plechý. Z fauny - Šumavský les je dodnes domovem pro středoevropskou lesní zvířenu. V 80 letech byl zde reintrodukován rys ostrovid. Objevují se zde zástupci ptáků s tzv. boreomontánním rozšířením (tj. druhů žijících v severské tajze a středoevropských horách), jakožto tetřev hlušec v horských lesích, tetřívek na rašeliništích a otevřených mokřadech a celoplošně zastoupen jeřábek lesní. Flora - většina ochranářsky významných, ohrožených a chráněných druhů (cca 80 %) je soustředěna v nelesních formacích, a z těch opět mají největší význam ekosystémy lučního bezlesí. Hlavní výskyt tvoří endemické taxony, jako je oměj šalamounek, zvonečník černý a v roce 1982 právě ze Šumavy je popsaný zvláštní poddruh prstnatce májového - prstnatec májový rašelinný. [podle www NPŠ]
3.3.3 Národní park Podyjí
Nejmenším národním parkem je Národní park Podyjí – NPP (vyhlášen v roce 1991) o rozloze cca 6,3 tis. ha, ležícím podél řeky Dyje v jižní části Moravy. Jeho území se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních útvarů a srázných stěn, meandry řeky Dyje, rozsáhlými suťovými poli, ale i nivními loukami podél řeky Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je také charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů na relativně malé ploše. NP reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí v pahorkatinném stupni střední Evropy. Údolí Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami řeka Dyje je přirozenou osou území, jež na své 40 km dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až 220 m. Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě 21
blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími a pro Podyjí charakteristickými druhy. Například višní mahalebkou, dřínem obecným, skalníkem celokrajným a jalovcem obecným. V inverzních polohách roste klokoč zpeřený, růže alpská a javor klen. V teplejší jihovýchodní části parku se vyskytuje kalina tušalaj, lýkovec vonný, dub žlutavý, růže bedrníkolistá a galská. Pouze v Podyjí se vyskytuje endemický jeřáb muk hardeggský. [podle 11] Rozloha NPP činí 63 km2, ochranné pásmo tvoří 29 km2, včetně ochranného pásma tedy celková rozloha je 92 km2. Nejvyšším bodem je Byčí hora s nadmořskou výškou 536 m n. m. Lesnatost představuje 84 %, zemědělská půda 9 % a zbylé plochy 7%. Geologické podloží je tvořeno zejména kyselými horninami moravika dyjské klenby a dyjského masivu. Metamorfované horniny jsou na území NP rozděleny na tři jednotky oddělenými tektonickými liniemi. Ve Vranovské jednotce převládají masivní a břidličnaté biotické pararuly, jejíž hlavní součástí je křemen, slídy někdy i živce. Jednotku Bítešskou tvoří dvojslídná leukorantní rula obsahující mnoho amfibolitů a krystalických vápenců. Z minerálů jsou to křemen, slída, plagioklas. Lukovskou jednotku představují dvojslídné svory s kvarcity a granát-staurolitové svory s krystalickými vápenci. Poslední jednotku Dyjský masiv utváří ze západu biotická žula, z východu pak granodiorit. Z minerálů jsou to zejména živce, křemen a slídy. Z hlediska geomorfologie převládající část NPP se nachází v podcelku Znojemská pahorkatina, celku Jevišovská pahorkatina, podsoustavě Brněnská vrchovina, Česko-moravské soustavy. Fauna - k nejvýznamnějším zástupcům bezobratlých patří pestrokřídlec podražcový a otakárek ovocný. Z brouků zde můžeme nalézt krajníka hnědého, krajníka pižmového, v teplých doubravách roháče obecného, tesaříka obecného a kudlanku nábožnou. Rybí zástupci zde musí být vysazováni převážně uměle, z příčiny zbudování vodních nádrží ve Vranově nad Dyjí a Znojmě. Nejvíce je zde zastoupen pstruh duhový, lipan podhorní, ale je zde výskyt i vranky obecné či mřenky mramorové. S výjimkou želvy bahenní a ještěrky živorodé lze v NP najít všechny druhy plazů žijících na našem území. Je prokázáno hnízdění 99 druhů ptáku, především z řádu pěvců, běžné druhy sov a zajímavostí je zdržování orla nejmenšího a v zimním období orla mořského.
22
Vyskytuje se zde 56 druhů savců, z nichž ochranářsky nejvýznamnějším je sysel obecný a tchoř světlý. Problémem je výskyt nepůvodního muflona a daňka. Flóra - v západní části NP se lze setkat s podhorskou vegetací, na východní straně se stepní a lesostepní vegetací. Významným krajinným prvkem jsou plošiny. K nejvýznamnějším rostlinám zde patří divizna nádherná, 18 druhů orchidejí, měsíčnice vytrvalá, kosatec dvoubarvý. Co se týče poměru, byl zjištěn výskyt 14 kriticky ohrožených, 30 silně ohrožených a 34 ohrožených druhů rostlin. [podle www NPP]
3.3.4 Národní park České Švýcarsko
Národní park České Švýcarsko je nejmladším NP (vyhlášen v roce 2000) o rozloze cca 7,9 tis. ha, nacházející se v severozápadní části ČR. Hlavním předmětem ochrany je unikátní geomorfologie pískovcového skalního města a na ní vázaná biodiverzita. Lesní ekosystémy mají dominantní postavení - jejich složení, stáří a struktura velmi výrazně určuje i složení fauny. Na čedičových tělesech lesního společenstva zastupují druhově bohaté květnaté bučiny, svým složením ostře kontrastující s kyselými bučinami, borovými a smrkovými lesy na pískovcích. Největších změn doznaly lesy NP během posledních 250 let, kdy byla skladba lesů hospodařením výrazně pozměněna. Faktorem byla mnišková kalamita v letech 1920 – 1924, kdy došlo k likvidaci většiny smrkových porostů. Rozsáhlé kalamitní holiny byly zalesněny většinou opět smrkem, často však neznámé provenience. Přírodě blízké lesy dnes pokrývají jen cca 20 % výměry NP, a to zejména na skalách a v nepřístupných roklích. Cílem péče o les v NP je postupný návrat k různověkým porostům s přirozenou druhovou skladbou. Těžební zásahy jsou tak uplatňovány při odstraňování nepůvodních dřevin, jako je zejména borovice vejmutovka a při přeměně smrkových monokultur na les s bohatou druhovou skladbou. Přechod od porostů hospodářského charakteru k lesům přírodě blízkým je proces dlouhodobý, který potrvá mnoho desítek let a těžba dřeva přitom nebude ekonomicky zaměřenou cílovou činností, ale nástrojem k přeměně druhové skladby porostů. [podle 11] 23
Národní park České Švýcarsko (NPČŠ) přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Ze severu, jihu a západu NPČŠ obepíná CHKO Labské pískovce. Ochranné pásmo NPČŠ nebylo zřízeno, neboť tuto funkci plní zmíněná CHKO a Lužické hory. České Švýcarsko (Labské pískovce) nejsou tak geologicky pestré jako jiné části Českého masivu. Krajina parku je obohacena o třetihorní vyvřeliny, mezi nimiž je i nejvyšší hora NP Růžový vrch 619 m n. m.. Nejnižším místem se 119 m n. m. je Kaňon Labe ve Hřensku. Z pohledu geomorfologického je NPČŠ řazen k Děčínské vrchovině, oblast tvoří východní okraj Krušnohorské soustavy. Do území vymezeného hranicemi NP a CHKO zasahují zejména na severu Šluknovská pahorkatina, na jihu České středohoří a ze západu Krušné hory. Z fauny k vzácným živočichům zde patří plch zahradní, sokol stěhovavý, čáp černý, rys ostrovid nebo jinde nevídané druhy hmyzu. U flory z cévnatých rostlin se zde vyskytuje charakteristický rojovník bahenní, violka dvoukvětá nebo čípek objímavý. Typický je výskyt kapraďorostů, s hojným obsazením druhu žebrovice různolistá. Z bezcévných rostlin jsou to zejména mechorosty.
3.4 Správa národních parků v ČR Předmětem správní činnosti Správ NP je zpravidla: • státní správa a odborná činnost v oboru ochrany přírody a krajiny na území NP a jeho ochranného pásma, • státní správa v oborech lesního hospodářství, myslivosti, rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu na území NP, • odborná činnost především v oborech lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, územního plánování a stavebního řádu, regionálního rozvoje a hospodaření s odpady, • strážní, kontrolní, informační a průvodcovská služba, • kulturně výchovná činnost, ekologická výchova a vzdělávání, provozování návštěvnických středisek a zařízení specializovaných na ekologickou výchovu, • propagační a publikační činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí, 24
• dokumentační činnost, • monitoring přírodního prostředí a s tím související koordinační a metodická činnost, • poradenská, metodická a znalecká činnost v oboru ochrany přírody a životního prostředí, • sanační, údržbářské práce, biotechnické zásahy, údržba cest a terénních zařízení, • obchodní, zahraničně obchodní, hospodářská a odborná činnost v souvislosti s ochrannou přírody a krajiny NP a jeho ochranného pásma, zejména v oboru cestovního ruchu, turismu a využívání území, • hospodářská činnost v lesích NP a jeho ochranného pásma, včetně hospodaření s lesním půdním fondem a jiným majetkem. Vlastní správa NP je zajišťována příslušnou organizační strukturou – např. u Národního parku Podyjí: Organizační struktura: Ředitel 0.1. Útvar ředitele 0.2. Odbor péče o les 0.2.1. Oddělení péče o les 0.2.2. Oddělení lesní správy a péče o nelesní pozemky 0.3. Odbor ochrany přírody 0.3.1. Oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování 0.3.2. Oddělení obecné ochrany přírody a krajiny a státní správy 0.4. Odbor veřejných vztahů, dokumentace a informatiky 0.4.1. Oddělení veřejných vztahů, dokumentace a informatiky 0.4.2. Oddělení Návštěvnického střediska Správy NP Podyjí v Čížově 0.4.3. Oddělení terénní služby 0.5. Odbor ekonomicko - provozní 0.5.1. Oddělení ekonomické a administrativní 0.5.2. Oddělení provozně technické Odbor péče o les zajišťuje výkon práva hospodaření k lesům v majetku státu na území NP Podyjí a jeho ochranného pásma. Provádí též výkon práva myslivosti v režijní honitbě a podílí se na kontrolní službě v terénu. Dále zajišťuje koncepční plánování, koordinaci lesnického výzkumu, obchodní činnost, výkon odborné správy lesů a vybrané agendy státní správy. 25
Oddělení péče o les působí především jako koordinátor činností odboru péče o les a odboru ochrany přírody, jeho hlavní pracovní náplní je aplikace speciální části Plánu péče o NP Podyjí, specifických požadavků jednotlivých oddělení odboru ochrany přírody a závěrů vyplývajících z činnosti vědeckých a výzkumných institucí do vlastního lesnického provozu. Zabývá se též plánovací, koncepční a kontrolní činností v oblasti péče o les a metodickým vedením lesní správy při realizaci zásahu v porostech. Zajišťuje agendu státní správy v oblasti péče o les a myslivost. Oddělení lesní správy a péče o nelesní pozemky (Lesní správa), odloučené pracoviště organizace se sídlem v obci Čížov, je provozní jednotkou, která prakticky zajišťuje veškerou činnost v oblasti účelového lesního hospodářství a myslivosti, včetně dohledové činnosti v terénu, přidruženou zemědělskou výrobu, údržbu cestní sítě, odbyt produktů, úkoly v oblasti statistického výkaznictví a realizaci péče o nelesní plochy. Odbor ochrany přírody zajišťuje komplex aktivit v oblasti speciální i obecné ochrany přírody, výkon státní správy v ochraně přírody a krajiny a ochrany zemědělského půdního fondu, plánování ochranářského managementu a koordinaci vědecko - výzkumných činností. Oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování se zabývá koordinací výzkumu, realizací a koordinací monitoringu a plánování ochranářského managementu zejména na nelesních plochách. Mimo to jsou důležitými činnostmi oddělení speciálních posudků a další úkony v rámci výkonu státní správy, agenda CITES a spolupráce s dalšími organizačními jednotkami především při ovlivňování lesního provozu a podpory práce s veřejností. Oddělení obecné ochrany přírody se komplexně zabývá problematikou zemědělství, vodního hospodářství, výstavby a územního plánování a ochranou krajiny. Hlavní díl činnosti spočívá v oblasti státní správy. Zajišťuje především agendu vlastního výkonu státní správy a agendu související se státní správou vykonávanou jinými orgány. Odbor veřejných vztahů, dokumentace a informatiky se zabývá agendou v oblasti práce s veřejností, propagace, výchovy, odborné dokumentace, publikační činnosti. Dále zajišťuje agendu pozemkové držby, využívání a správy geografického informačního systému a externího i interního informačního servisu. Je zodpovědný rovněž za výkon terénní a strážní služby. Oddělení dokumentace, propagace a informatiky zajišťovalo propagační, osvětovou, dokumentační a kulturně výchovnou činnost, vede knihovnu a fotoarchiv
26
organizace. Zásadní oblastí činnosti je i vedení agendy pozemkové evidence jako externího i interního servisu. Pracoviště GIS zajišťuje sběr a správu dat, která jsou získávána především z výsledků výzkumu a z dalších zdrojů, technický a metodický servis v oblasti informatiky ostatním pracovištím. Oddělení Návštěvnického střediska Správy NPP v Čížově zajišťuje komplexní provoz, zejména stálou expozici a informační kancelář. Oddělení terénní služby zabezpečuje strážní, informační a průvodcovskou službu, pomoc při ochraně všech složek přírody a krajiny, podílí se na výchově návštěvníků, kontroluje dodržování Návštěvního řádu NPP a dalších obecně platných předpisů na ochranu přírody a krajiny. Realizuje vybrané biotechnické práce, především na nelesních pozemcích, přičemž řídí i činnost brigádnických skupin. Zabývá se problematikou turistiky a návštěvnosti, provádí značení turistické cestní sítě, udržuje terénní informační systém a podílí se na správě terénních stanic a dalších objektů. Odbor ekonomicko - provozní zajišťuje ekonomickou agendu organizace, plán a rozpočet, finanční a mzdové účetnictví, personální agendu a ostatní administrativní servis, správu budov a správu ostatního majetku, včetně MTZ. Oddělení ekonomické a administrativní se zabývá ekonomickou agendou organizace, plánováním a rozpočtem, finančním a mzdovým účetnictvím. Zpracovává statistické a účetní výkaznictví, vede evidenci majetku, personální agendu, zajišťuje funkci podatelny a spisového archivu, pokladní agendu a administrativní servis pro všechna pracoviště správy, včetně částečné funkce sekretariátu ředitele. Oddělení provozně - technické zajišťuje správu budov, autoprovoz organizace, opravy a údržbu majetku, investiční činnost, zejména výstavbu a rekonstrukce objektů, agendy MTZ, BOZP a požární ochrany.
Z hlediska organizačního jsou Správy NP situovány v příslušných regionech, z hlediska rekreační funkce v parcích jsou důležitá příslušná informační střediska (centra) – viz kap. 5.4. Správa KRNAP sídlí ve Vrchlabí (Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí), IČO: 00088455, DIČ: CZ00088455. V rámci organizační struktury je začleněno také 9 lesních správ (viz organizační struktura příloha č 1). Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava sídlí ve Vimperku (1.máje 260, 385 01 Vimperk), IČO: 00583171, DIČ: CZ00583171. Vedle ústředny ve 27
Vimperku do organizační struktury patří pracoviště: Kašperské Hory, Sušice, Horní Planá, Nýrsko. Správa Národního parku Podyjí sídlí ve Znojmě (Na Vyhlídce 5, 669 01 Znojmo). Vedle hlavního pracoviště ve Znojmě do organizační struktury náleží Lesní správa Čížov a Návštěvnické středisko Čížov. Správa Národního parku České Švýcarsko sídlí v Krásné Lípě (Pražská 52,407 46 Krásná Lípa). Vedle ústředí v Krásné Lípě do organizační struktury náleží Lesní správa a oddělení stráže přírody Jetřichovicích (407 16 Jetřichovice 91) a Oddělení geologie - skalní četa v Hřensku (405 73 Hřensko 89).
3.5 Rekreační funkce v národních parcích Rekreační funkce lesa lze řadit mezi širší skupinu tzv. zdravotně-hygienických funkcí (rekreačních a zdravotních, pobytových a stálých). Uvedené funkce lesa jsou spojeny s duševní i fyzickou relaxací, rekreací. Mají samy o sobě nemateriální, netržní povahu, pokud nejsou intenzifikovány a využívány externími subjekty v tržním prostředí. Uvedené funkce lesa působí v rámci vztahu: člověk – životní prostředí. Můžeme je proto řadit mezi skupinu tzv. environmentálních funkcí, tj. funkcí, které jsou součástí životního prostředí člověka. Obecně lze říci, že lesní prostředí může působit na lidský organismus v mnoha směrech, a to jak pozitivně, tak negativně. Pozitivní působení však výrazně převládají. Pokud je stav lesního prostředí přizpůsoben k intenzivnějšímu plnění daných funkcí – např. parkovou úpravou, znamená to obvykle omezení či odnětí lesa produkční funkci, hustší síť udržovaných cest, velkou rozmanitost dřevin atd. To vše s sebou nese jednak vyšší náklady na zřízení daných objektů, jednak ztrátu na vlastní produkci dříví. Vyšší, tj. intenzivnější, návštěvnost daného lesa je pak podmíněna nejen úpravou lesa, ale často a výrazně existencí placených turistických a návštěvnických zařízení, včetně např. sportovních. (Šišák 2007) Podpora rekreačních funkcí lesa je mj. také zakotvena v Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013, kdy Podopatření II. 2. 4. 2 je zaměřeno na podporu činností vedoucích k posílení rekreační funkce lesa, usměrňování návštěvnosti lesa a
28
bezpečnosti jeho návštěvníků; zahrnuje opatření k údržbě lesního prostředí a opatření celkově přispívající ke zvyšování společenské hodnoty lesů. [podle 11] Peněžním hodnocením rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v NP se zabývá Melichar (2008) - metodou cestovních nákladů (travel cost Metod TCM). Spotřebitel zde kombinuje tržní statek (cestovní výdaje) s environmentálním statkem (národní park), aby si zvýšil svůj užitek (potěšení z návštěvy přírodního parku). Základní myšlenkou TCM je skutečnost, že pokud chce spotřebitel využít rekreační služby poskytované daným parkem, musí tuto lokalitu navštívit. Cestovní náklady vynaložené na cestu do národního parku jsou uvažovány jako zástupná cena dané návštěvy. Jak bylo naznačeno vedle lesních ekosystémů u rekreační funkce NP hraje významnou roli i vybavenost - infrastruktura (např. cestní síť, parkoviště apod.) a kulturně historické zajímavosti.
29
4 METODIKA Metodické postupy hodnocení a analýzy ekonomiky NP nejsou zatím příliš publikovány ani propracovány. Většina prací o NP se soustřeďuje na jejich základní poslání, v daleko menším rozsahu se věnují správě a organizaci NP, s ekonomickými studiemi se lze setkat jen sporadicky. Situace také vyplývá z jisté nejednotnosti postupů při financování NP (vč. informačních systémů), v neposlední řadě pak přístupů zřizovatele k těmto otázkám kde se dá říct, že se cesty teprve hledají. Analýza je metoda zkoumání, jehož základem je buď rozložení zkoumaného objektu na jeho části, nebo myšlenkové rozčlenění objektu logickou cestou. Naproti tomu syntéza je poznávací postup, při němž se výsledky analýzy skládají v celek. Mezi analýzou a syntézou existuje vzájemná závislost - bez analýzy není syntézy. Metoda analýzy a syntézy se značně uplatňuje v hospodářské praxi při posuzování výsledků hospodaření podniků a organizací, při analýzách trhu apod. (Kupčák 2006) Za účelem naplnění cílů práce bylo nutno především sestavit relevantní ekonomické ukazatele, jejichž hodnoty by bylo možno opatřit, analyzovat a porovnávat vzájemně mezi jednotlivými správami NP. Zdrojem informací byly především veřejně dostupné informační zdroje, zejména údaje na webových stránkách MŽP a jednotlivých NP (ročenky). Dále to byla data poskytnutá MŽP, dodaná správami z jejich informačních systémů a záznamy o majetku. Dalším zdrojem byly doplňující podpůrné informace získané především při kontaktu s odbornými pracovníky. Z hlediska informačních systémů (IS): u KRNAPu, NPŠ a NPP byl především program HA-SOFT Brno. Vzhledem k rozšíření systému v lesnickém podnikatelském prostředí je předpoklad při vhodném nastavení číselníků dostatečného zpracování všech potřebných informací. Dodavatelem IS u NPČŠ je IN-SY-KO, ing. Beneš. Tento IS vyhovuje účetním standardům, ale pro rozbor činností ve vazbě na vynaložené prostředky má nízkou vypovídací schopnost a potřebná data je nutno zjišťovat z prvotních dokladů. Na lesní správě NPČŠ ještě používají IS HA-SOFT pro sledování lesní hospodářské evidence a částečné sledování nákladů pro svou interní potřebu. Oba systémy však nejsou provázány. Pro vyhodnocení ekonomických ukazatelů byla použita buď časová řada nebo souhrn hodnot
za období let 2002 až 2006, včetně průměrných hodnot a
sestaveného bazického indexu. Toto období je dostatečně dlouhé pro zobecnění 30
zjištěných
hodnot
a
eliminaci
možných
krátkodobých
výkyvů
v hodnocení
ekonomických ukazatelů hospodaření. Časovou řadou je uspořádání určitého ukazatele v čase - podle časového sledu zkoumané veličiny a intervalu. Pro vyjádření vývoje časových řad patří k základním ukazatelům trend a průměrný koeficient růstu. V lesním hospodářství je u časových řad také důležité analyzovat sezónní vlivy. Střední hodnoty vyjadřují úroveň zkoumaného statistického souboru a při charakteristice dvou a více souborů umožňují jejich srovnání. Rozdělují se na ty, jejichž velikost zahrnuje všechny zjišťované údaje (průměry), a na ty, které na všech zjištěných údajích nezávisí (ostatní střední hodnoty). K průměrným statistickým hodnotám patří nejčastěji aritmetický průměr, jež je nejjednodušší charakteristikou polohy statistického souboru. Je zjišťován podílem součtu hodnot proměnné veličiny x (x1, x2, … xn) a jejich počtu – n, podle vztahu n
x=
x1 + x2 + ... + xn n
=
∑ xi i
n
(4.1)
Index je poměrné číslo, pomocí něhož se srovnávají shodně vymezení ukazatelé; vyjadřuje kolikrát (bezrozměrné číslo) nebo o kolik % (v procentním vyjádření) je jedna hodnota ukazatele větší (menší) než hodnota ukazatele druhého. Ekonomické ukazatele se vyskytují v časových řadách - k popisu vývoje jevů v čase se proto používají indexní řady. Jestliže se při sestavování indexní řady zvolí jedno období za základní a k němu se srovná hodnota sledovaného ukazatele ve všech obdobích, jde o bazický index, jehož lze u extenzívního ukazatele q pro období 1, 2, …, s vyjádřit časovou řadou v podobě q q1 q 2 , ,..., s q0 q 0 q0
(4.2)
(Kupčák 2006) Z hlediska věcného, postupu analýz a vlastního ekonomického hodnocení byly v prvém kroku analyzovány zdroje financování správ NP, se zaměřením na výnosy z lesnické činnosti, dále náklady na činnost správ, mzdové a osobní náklady (vč. plochy NP na 1 zaměstnance). Dle dostupných informací byla také popsána a analyzována rekreační funkce v NP. Zejména se jednalo o identifikaci rekreačních podmínek a dispozic NP –
31
turistická centra (viz webové stránky NP), a realizovaná i plánovaná opatření (viz také plány péče NP). Součástí práce je také přílohová část, obsahující schéma Organizačního řádu Správy Krkonošského národního parku, dále mapy NP vč. vybraných typických fotografických záběrů, a vlastní fotodokumentace (pořízená v NPP).
32
5 VÝSLEDKY A DISKUZE Jak vyplývá z kap. 4 – výsledky a diskuze ekonomické části byly formulovány podle jednotlivých oblastí analýz: výnosy, náklady. U výnosů se jednalo o analýzu zdrojů financování správ a jejich struktury, náklady byly analyzovány dle nákladů na aktivní činnost v ochraně přírody a režijní náklady. Vedle toho byly analyzovány náklady na údržbu majetku, zejména na údržbu lesní cestní sítě, coby důležitého faktoru i pro rekreační funkce NP.
5.1 Zdroje financování správ národních parků v ČR Správy KRNAP, NPŠ a NPP jsou financovány ze dvou základních skupin zdrojů – výnosů z vlastní činnosti a dotací a příspěvků. Správa NPČŠ je jako rozpočtová organizace financována pouze z dotací a příspěvků - všechny vlastní výnosy jsou oproti tomu odváděny do státního rozpočtu a nejsou příjmem organizace. Dotace a příspěvky se u NP člení na: • příspěvek zřizovatele na provoz, • program péče o krajinu, • podprogram – péče o nezcizitelný majetek, • granty (VaV apod.), • příspěvek na hospodaření v lesích NP, NATURA 2000, • ostatní dotace (Fond solidarity EU, regionální dotace, SFŽP apod.).
5.1.1 Vlastní výnosy
Výnosy z vlastní činnosti Správ se člení na: • výnosy z lesnické činnosti, • tržby z prodeje služeb, • prodej zboží, • tržby z prodeje majetku, • ostatní výnosy.
33
Přehled vlastních výnosů za období 2002 – 2006 udává tabulka č. 5.1, vývoj graf č. 5.1. Vývoj výnosů z lesnické činnosti pak udává tabulka č. 5.2 a znázorňuje graf č. 5.2.
Tab. 5.1 Vlastní výnosy správ (v tis. Kč) x 2002 2003 2004 2005 2006 q 06/02 KRNAP 151 229 139 724 151 229 136 063 127 775 141 204 84,49 209 625 252 592 135 676 155 763 118 603 174 452 56,58 NPŠ 12 216 10 979 14 506 12 923 12 630 12 651 103,39 NPP NPČŠ
Graf 5.1 Vývoj vlastních výnosů
300000 250000 200000 KRN AP
150000
NPŠ NPP
100000
NPČ Š
50000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Vývoj vlastních výnosů Správ KRNAP, NPŠ a NPP ve sledovaném období je poměrně vyrovnaný s klesající tendencí - výkyv v roce 2003 je způsoben tržbami za prodané dříví z kůrovcové kalamity v klimaticky extrémním roce. Index 06/02, který porovnává údaj z roku 2006 s rokem 2002 (vyjádřeno v %) se pohybuje od 56 % (NPŠ) po 84% (KRNAP). Pokles u KRNAPu a NPP je způsoben nižšími ostatními výnosy, u NPŠ poklesem tržeb za dříví a změnou stavu zásob. Z vlastních výnosů je nejvýznamnější položka výnosy z lesnické činnosti (graf 5.2), které se snižují - v NPŠ v souvislosti s výrazným poklesem těžeb, u ostatních dvou správ jsou poměrně stálé. Do budoucna je však třeba počítat, přes možné mírné
34
zvyšování cen surového dříví na trhu, s poklesem výnosů v souvislosti s omezování těžební činnosti v NP. Tab. 5.2 Výnosy správ z lesnické činnosti v období 2002-2006 v tis. Kč x q 06/02 2002 2003 2004 2005 2006 99,11 KRNAP 88 275 85 265 93 280 88 857 87 488 88 633 165 804 220 620 134 840 133 376 105 045 151 937 63,35 NPŠ 9 144 6 866 12 833 8 584 9 320 9 349 101,93 NPP NPČŠ
Graf 5.2 Vývoj výnosů z lesnické činnosti
250 000 200 000 KRNAP
150 000 tis.Kč
NPŠ NPP
100 000 NPČŠ
50 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
5.1.2 Dotace a příspěvky
Celkové dotace a příspěvky na činnost, které Správy získávají, mají vzestupný trend, problém je v jejich struktuře. Zatímco růst příspěvku zřizovatele na provoz roste velmi pozvolna (graf 5.3), index 06/02 je v hodnotách od 99 do 109 %, významně mezi roky 2002 a 2003 narostly dotace z fondů (programů). Největší nárůst je z Programu nezcizitelného majetku, který však slouží k hrazení činností souvisejících s péčí o ekosystémy. Od roku 2003 k roku 2006 souhrn těchto dotací také klesá (graf 5.4).
35
Graf 5.3 Vývoj příspěvku zřizovatele
160 000 140 000 120 000 100 000 KRNAP
tis.Kč
80 000
NPŠ
60 000
NPP
40 000
NPČŠ
20 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Tab. 5.3 Celkové dotace v období 2002-2006 v tis. Kč x 2002 2003 2004 2005 2006 q 06/02 KRNAP 139 123 205 052 183 991 193 602 186 862 181 726 134,314 172 993 217 308 201 475 197 653 205 784 199 043 188,955 NPŠ 25 989 33 186 31 554 31 299 31 484 30 702 121,142 NPP 36 668 43 708 46 225 45 753 45 753 43 621 124,7764 NPČŠ
Graf 5.4 Ostatní dotace a programy
90 000 80 000 70 000 60 000
tis.Kč
50 000
KRNAP
40 000
NPŠ
30 000
NPP
20 000
NPČŠ
10 000 0 2002
2003
2004
2005
36
2006
5.1.3 Celkové výnosy
Celkové výnosy (příjmy) Správ na jejich činnost mají poměrně vyrovnané hodnoty a od roku 2003 klesají. Výrazný nárůst mezi roky 2002 a 2003 je u NPŠ způsoben již zmiňovaným prodejem dříví z kůrovcových těžeb a vysokou částkou podprogramu nezcizitelného majetku, u ostatních Správ vyšší částkou, kterou Správy získaly z podprogramu nezcizitelného majetku.
Tab. 5.4 Celkové výnosy Správ v tis. Kč x 2002 2003 2004 2005 2006 q 06/02 KRNAP 290 352 344 776 335 220 329 665 314 637 322 930 108,36 382 619 469 899 337 151 353 416 324 386 373 494 84,78 NPŠ 38 205 44 165 46 060 44 222 44 114 43 353 115,47 NPP NPČŠ 36 668 43 708 46 225 45 753 42 858 43 042 116,88
Graf 5.5 Celkové výnosy
500000 450000 400000 350000 300000
KRN AP
250000 tis.Kč
N PŠ
200000
N PP
150000
N PČ Š
100000 50000 0 2002
2003
2004
2005
2006
37
Shrnutí: Celkové výnosy Správ mají klesající tendenci, klesají i ostatní vlastní výnosy. Tržby z lesnické činnosti (převážně prodej dříví) představují téměř třetinu celkových výnosů - je nutno počítat s tím, že tento podíl bude klesat). V budoucnu zřejmě bude nutno více využívat možnosti výnosů ze správy svěřeného majetku - v poskytování ubytovacích služeb, průvodcovských služeb, služeb v turistickém ruchu, služeb v myslivosti (poplatkové lovy).
5.2 Náklady na činnost správ Nákladové položky správ se člení do dvou základních okruhů. Prvním jsou náklady na plnění povinností vyplývajících ze zřizovacích listin, tedy zejména náklady na aktivní činnost v ochraně přírody, druhým - na režijní náklady správ. Povinnosti v ochraně přírody dle zřizovacích listin se člení na: •
péči o ekosystémy (lesní a ostatní),
•
péči o EVL a ptačí oblasti (odděleně sleduje pouze KRNAP),
•
výzkum a monitoring (odděleně sleduje KRNAP, údaje poskytl i NPČŠ z prvotních dokladů),
•
mezinárodní spolupráce (není odděleně sledováno),
•
výkon státní správy (není nákladově odděleně sledováno),
•
výkon strážní služby,
•
ekologická výchova a osvěta,
•
tvorba a provoz GIS (není sledováno odděleně - jsou zahrnuty do režijních nákladů). Režijní náklady (podkapitoly, které nejsou sledovány odděleně) se člení na:
•
náklady na jednotlivé agendy (vedení účetnictví, správu majetku, mzdové a osobní náklady, BOZP a PO),
•
vzdělávání,
•
opravy a udržování majetku,
•
neuplatnitelné DPH,
•
odpisy,
•
ostatní náklady. 38
5.2.1 Náklady v ochraně přírody a péči ekosystémy
Při naplňování vlastního poslání NP jsou náklady na péči o ekosystémy nejvyšší položkou – v tab. 5.5 je uveden jejich přehled. KRNAP je uveden jednou s údajem plochy včetně ochranného pásma, protože hospodaří na lesích v ochranném pásmu a zvlášť je uveden údaj bez ochranného pásma. Nejméně prostředků na 1 ha plochy ročně (1 644 Kč) vydávala ve sledovaném období Správa NPČŠ, u KRNAPu je tento údaj relativizován plochou, ke které je jej možno vztáhnout, NPŠ a NPP se pohybovaly v řádu 2 tis. Kč.
Tab. 5.5 Náklady na péči o ekosystémy v tis. Kč
KRNAP KRNAP bez OP NPŠ NPP NPČŠ
2002
2003
2004
2005
2006
x
NP (ha)
Kč/ha
q 06/02
75 416
79 081
81 747
76 588
75 369
77 640
54 969
1412,4
99,94
156 204 228 315 111 219 116 467 9 419 12 240 13 295 13 684
96 374 13 489
141 716 12 425
36 327 68 064 6 300
2137,3 2082,1 1972,3
61,7 143,22
10 216
14 075
13 022
7 920
1644,1
137,77
13 739
13 431
13 647
Náklady na péči o lesní ekosystémy představují 96 % nákladů na celkovou péči o ekosystémy a 30 % z celkových nákladů. Navíc tato činnost významně ovlivňuje možnosti vlastních výnosů Správ. Vzhledem k tomu, že z celkové plochy národních parků (včetně ochranného pásma KRNAP) se nacházejí lesní pozemky na 87 % plochy a největší objem managementu představuje lesní management, je to pochopitelné.
Tab. 5.6 Náklady na péči o lesní ekosystémy v tis. Kč 2002
2003
2004
2005
2006
x
NP (ha)
Kč/ha
q 06/02
KRNAP NPŠ NPP
73 013 155 703 8 636
76 059 227 313 9 455
77 710 108 349 11 275
70 752 114 330 11 720
67 822 95 139 11 121
73 071 140 167 10 441
45 624 54 100 5 292
1601,59 2590,89 1972,98
92,89 61,10 128,77
NPČŠ
9 376
12 656
12 608
12 588
13 009
12 041
7 607
1582,88
138,75
Nejvyšší průměrné náklady ve sledovaném období na 1 ha má NPŠ - způsobeno těžební činností při likvidaci kůrovcového dříví v letech 2002 a 2003. U ostatních Správ je průběh grafu velmi vyrovnaný, v KRNAPu od roku 2004 náklady v péči o lesní 39
ekosystémy klesají. KRNAP a NPČŠ mají průměrné náklady nejnižší. Nárůst nákladů ve sledovaném období vyjádřený indexem 06/02 měly NPP (o 29%) a NPČŠ (o 39%). Hodnotit tento index u NPŠ kvůli výkyvu v letech 2002 a 2003 nelze. V KRNAPu klesly prostředky vynaložené od roku 2002 po rok 2006 na péči o lesní ekosystémy o 7 %.
Graf 5.6 Péče o lesní ekosystémy
2 50000 20000 0 15000 0 tis.Kč
KRNAP NPŠ NPP
10000 0
NPČŠ 5000 0 0 2002
2003
2004
2005
200 6
Celkové náklady na péči o ekosystémy mezi roky 2002 a 2006 vzrostly u Správ NPP o 52% a u NPČŠ o 37 %. U KRNAPu mírně klesly (o 3 %). NPŠ je obtížné tímto způsobem hodnotit, po vysokých nákladech v letech 2002 a 2003 náklady na ochranu přírody a péči o ekosystémy klesají.
Tab. 5.7 Celkové náklady na ochranu přírody a péči o ekosystémy v tis. Kč 2002
2003
2004
2005
2006
x
ha
Kč/ha
q 06/02
KRNAP KRNAP bez OP
89 107
97 204
98 187
88 738
86 261
91 899
54 969
1 671,84
96,81
36 327
2 529,78
NPŠ NPP
160 045 9 897
233 270 12 680
116 122 13 757
121 558 14 041
103 710 15 032
146 941 13 081
68 064 6 300
2 158,86 2 076,44
64,81 151,88
NPČŠ
12 056
16 581
15 350
15 768
16 486
15 248
7 920
1 925,28
136,75
40
Celkové průměrné náklady vynaložené Správami na plnění povinností v ochraně přírody v přepočtu na jednotku plochy za sledované období se pohybují okolo hodnoty 2 000 Kč/ha. KRNAP je opět obtížné v tomto ukazateli hodnotit.
Graf 5.7 Celkové náklady v ochraně a péči
250000 200000 150000
KRN AP NPŠ
100000
NPP NPČ Š
50000 0 2002
2003
2004
2005
2006
5.2.2 Režijní náklady V režijních nákladech jsou zahrnuty veškeré náklady Správ osobního charakteru - řízení organizace, dále péče o svěřený majetek, odpisy a ostatní režijní výdaje. Jak již bylo uvedeno výše, tím, že osobní náklady nejsou sledovány s činnostmi, při nichž vznikají, mají Správy relativně vysoký podíl režijních nákladů – 66%. Do režií by však měly být zahrnuty jen náklady na vlastní správu organizace, které není možné přiřadit k nákladům na zajištění péče a ochrany přírody.
Tab. 5.8 Režijní náklady Správ v tis. Kč 2002
2003
2004
2005
2006
x
NP (ha)
Kč/ha
q 06/02
KRNAP NPŠ NPP
22 375 208 241 28 300
239 821 236 624 31 262
235 033 220 898 30 699
232 623 226 411 30 363
226 225 216 798 28 962
231 215 221 794 29 917
54 969 68 064 6 300
4 206,3 3 258, 6 4 748,8
101,7 104,1 102,3
NPČŠ
24 612
27 127
30 875
29 985
26 372
27 794
7 920
3 509,4
107,2
Nárůst režijních nákladů za sledované období je malý, od 2 do 7 %, od roku 2003 dochází k mírnému poklesu u všech Správ. 41
Graf 5.8 Vývoj režijních nákladů
250000 200000 150000
KRNAP NPŠ
tis.Kč
100000
NPP NPČŠ
50000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Z porovnání režijních nákladů na jednoho zaměstnance v roce 2006 vyplývá, že nejnižší jsou v NPČŠ - 517 tis. Kč, nejvyšší v KRNAPu – 652 tis. Kč. Tab. 5.9 Režijní náklady na 1 zaměstnance v roce 2006 ha
2006
počet. zam.
Kč/zam.
KRNAP
54 969
226 225 000
347
651 945
NPŠ
68 064
216 797 665
352
615 902
NPP
6 259
28 961 991
50
579 240
NPČŠ
7 926
26 372 000
51
517 098
5.2.3 Náklady na údržbu majetku
Náklady na údržbu svěřeného majetku, zejména budov a staveb jsou předmětem dlouhodobých stížností ze strany Správ - na jejich nedostatečnost. V tabulce 5.10 je uveden vývoj nákladů správ na opravy a údržbu budov a staveb s jejich pořizovací hodnotou. I graf 5.9 dokumentuje výrazný pokles nákladů na údržbu budov. Index 06/02 dokládá, že pouze NPČŠ vynakládá obdobné prostředky na opravy a údržbu budov a staveb v roce 2006 jako v roce 2002. Ostatní Správy vynakládají podstatně méně, NPP pouze 18 % ze základu roku 2002, KRNAP 31 % a NPŠ 75 %. Uvádí se, že průměrná částka na opravy budov by měla představovat cca 5 % jejich pořizovací ceny. 42
Všechny Správy vynakládají výrazně méně – 1 až 2 %. Znamená to, že v budoucnu se dostanou Správy i jejich zřizovatel do potíží se zabezpečením údržby budov a staveb, protože její finanční náročnost poroste. Navíc ještě řada budov byla zavedena do účetnictví v účetních cenách na počátku 90. let, což u starých objektů představuje dnes velmi nízkou částku pod jejich reálnou hodnotou. Proto i náklady na opravy budou vyšší než 5 % odvozených z hodnoty, ze kterou jsou vedeny v účetnictví. Tab. 5.10 Pořizovací hodnoty budov a staveb a náklady na údržbu v tis. Kč hodnoty budov KRNAP 346 106 567 222 NPŠ 78 655 NPP
2002
2003
2004
2005
2006
x
q 06/02
%z hodnoty
5 115 13 705
4 396 15 692
4 548 13 436
2 488 11 890
1 561 10 334
3 622 13 011
30,52 75,40
1,05 2,29
3 618
2 270
1 165
635
664
1 670
18,36
2,12
600
600
600
2 100
655
911
109,17
1,01
90 320
NPČŠ
U Správ je nutné provést vyhodnocení využití a potřebnosti majetku, zejména nemovitostí – budov a staveb, protože zatěžují rozpočet náklady na provoz, údržbu a odpisy. Při snižování prostředků na údržbu a celkovému tlaku na rozpočty je jednou z možností úspor snížit objem majetku. Údaje o velikosti cestní sítě uvedené v tabulce 5.11 a nákladech na její údržbu dokládají, že nejnižší hustotu cestní sítě má NPŠ, ostatní Správy udržují 5,5 – 6 km cest na 1 km2 plochy NP. Náklady na její údržbu, klesají obdobně jako náklady na údržbu budov, byť ne tak strmě. Velmi malé prostředky na údržbu cest vynakládá NPČŠ (index 06/02 je nehodnotitelný, jeho vysoký nárůst je způsoben nízkou hodnotou na začátku sledovaného období) - průměrné náklady na opravy 1 km cest jsou u této Správy ve srovnání s KRNAP a NPŠ třetinové.
Tab. 5.11 Cestní síť a náklady na její údržbu km KRNAP NPŠ NPP
2 011 2 688 373
NPČŠ
476
2006
prům.
q 06/02 tis.Kč/km km cest/ km2 NP
32 130 23 374 23 536 21 622 19 741 27 718 49 935 17 312 25 146 12 278 587 340 1090 1555 2816
24 081 26 478 1 278
61,44 44,3 479,73
11,97 9,85 3,43
5,54 3,95 5,96
207
0
0,43
6,01
2002
0
2003
300
2004
733
2005
0
0
43
Graf 5.9 Údržba budov a staveb
16 000 14 000 12 000 10 000 KRNAP
8 000 tis. Kč
NPŠ
6 000
NPP
4 000
NPČŠ
2 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
5.2.4 Celkové náklady správ
Přehled o celkových nákladech je uveden jednak v přílohách a jednak v tab. 5.12 Grafické vyjádření by mělo obdobný průběh jako graf 5.5: Celkové výnosy, protože hospodaří s víceméně vyrovnaným rozpočtem. Od roku 2003 dochází u všech Správ k poklesu celkových nákladů na činnost.
Tab. 5.12 Celkové náklady Správ v tis. Kč KRNAP NPŠ NPP NPČŠ
2002 311 482 368 287 38 198 36 668
2003 337 025 469 893 43 943 43 708
2004 333 220 337 019 44 456 46 225
2005 321 361 347 969 44 404 45 753
2006 312 486 320 508 43 994 42 858
x
323 115 368 735 42 999 43 042
Tab. 5.13 Celkové výnosy a náklady všech NP 2002
2003
2004
2005
2006
celkem
Výnosy 747 844 902 548 764 656 773 056
725 995
3 914 099
Náklady 754 635 894 569 760 920 759 487
719 846
3 889 457
44
q 06/02 100,32 87,03 115,17 116,88
Graf 5.10 Celkové výnosy a náklady všech NP
5.3 Shrnutí Celkové náklady na činnost Správ mají vyrovnaný průběh nebo mírně klesají. Současný trend tedy necharakterizuje rozvoj, ale s přihlédnutím k obecnému zvyšování nákladů daným inflací, pokles a vlastní úsporná opatření. Značná část potřeb Správ KRNAP, NPŠ a NPP je kryta z výnosů z vlastní činnosti (zejména z tržeb za dříví), které mají a zvláště do budoucna budou mít, klesající tendenci - systémově není možné hradit provoz Správ z těchto prostředků. Z analýzy nákladů správ lze vyvodit následující závěry v členění pozitivních i negativních zjištění.
Pozitivní zjištění: • klesající režijní náklady u všech správ, řešení nedostatku prostředků uvnitř organizací, • opatrné zvyšování osobních nákladů u NPŠ a KRNAP.
Negativní zjištění: • klesající náklady a tím vynaložené prostředky na péči o území NP,
45
• zahrnování do režijních nákladů i náklady na sledovatelné činnosti, což neumožňuje hodnotit vynaložené náklady např. na výkon státní správy, výzkum atd., • nedostatečné prostředky vynakládané na opravy a údržbu nemovitého majetku u všech správ.
Zvyšování zdrojů je nutné provést dvěma základními způsoby: • zvýšením příspěvku zřizovatele na činnost, zjednodušením či odstraněním financování z fondů a jejich převedením do příspěvku na činnost • zvýšením vlastních výnosů v souladu s posláním NP (mimo tržeb za dříví) Snížení nákladů Správ je možné provést těmito opatřeními: • snížením počtu zaměstnanců po provedení personálních auditů • snížením objemu majetku po analýze jeho potřebnosti a využití Doporučení: • navýšit příspěvek zřizovatele tak, aby pokryl potřebné náklady na opravy a údržbu nemovitého majetku • zpracovat jednotnou analytiku sledování všech činností včetně režijních nákladů a do režií zahrnovat jen náklady na celkovou správu organizace, které není možné přiřadit k činnostem • zpracovat analýzu využití a potřebnosti majetku pro činnost Správ, zejména budov a odprodat nadbytečný majetek
5.4 Rekreační funkce v národních parcích Rekreační funkce u NP byly hodnoceny dle jednotlivých podmínek, jež se u NP liší - počínaje přírodními podmínkami (viz kap. 3), přes lokalizaci turistických center, až po činnost a význam informačních center NP. Jak bylo uvedeno v kap. 4 nedílnou součástí hodnocení jsou opatření, jež jednotlivé Správy NP přijaly a postupně je naplňují. Exaktnější hodnocení - např. navržení kritérií a indikátorů, umožňujících srovnávání mezi NP, nebo náklady a výnosy spojené s udržováním a rozvojem rekreačních funkcí, přesahují rámec této práce, a budou propracovány v případné diplomové práci. 46
5.4.1 KRNAP
Proslulými turistickými centry, spadajícími do ochranné zóny Krnapu, patří Harrachov, Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou, nabízející zejména lyžařská střediska, ale i veškerý turistický servis po celý rok. Jsou zde až 800 km dlouhé značené cesty využívané jak v letním, tak zimním období. Při usměrňování rozvoje a vybavenosti území ve věci rekreace je třeba mít na zřeteli celkovou únosnost krajiny, soulad v uspokojování jejích hlavních funkcí a jim odpovídající zónování území. Při plánování a posuzování všech záměrů je třeba vycházet ze stávající urbanistické struktury a respektovat směrnice v zónách ochrany přírody. Zásady rozvoje cestovního ruchu a rekreace: • rozsah ubytovacích kapacit a jejich případný rozvoj stanovit v rámci zpracovávaných územních plánů jednotlivých středisek (pořizují jednotlivé obce s odbornou účastí Správy KRNAP), • v souladu s požadavky ochrany přírody aktivně usměrňovat návštěvnost, rozvoj vybavenosti a služeb a stanovit předpoklady pro dosažení kvalitativně vyššího standardu vybavenosti, služeb a kulturnosti prostředí (v souladu s územními plány sídelních útvarů a se zohledněním ekologických a estetických požadavků), • posílit možnosti intenzivnějšího využívání rekreačního potenciálu podhůří s cílem zmírnění tlaku na přetížená centra rekreace, • zásadně zvýšit standard služeb, rozšířit nabídku a sortiment, kulturu prostředí, nároky ekologické a estetické. Jednotlivá střediska cestovního ruchu bude třeba dovybavit odpovídající sportovní vybaveností tak, aby nedocházelo ke střetům se zájmy ochrany přírody. Je proto nezbytné podrobit jednotlivá centra rekreace územně plánovacím revizím, které je třeba v předstihu zpracování vybavit potřebnou informatikou ze strany Správy KRNAP a pečlivě sledovat průběh prací. Základním krokem tvorby nových územních plánů musí být urychlení prací na průzkumech a rozborech jednotlivých rekreačních center – v rámci průzkumů je třeba vyhodnotit stav ubytovacích kapacit z hlediska kvantitativního i kvalitativního (s přihlédnutím k hlediskům památkové péče, lidové architektury, k estetickým a krajinotvorným prvkům apod.). U stávajících vertikálních dopravních zařízení zasahujících do území I. a II. zóny bude třeba najít a dohodnout taková organizační zabezpečení, která zajistí omezení 47
provozu v případě nepříznivých sněhových podmínek nebo poškozování okolního prostředí. Výstavba nových vertikálních dopravních prostředků a sjezdovek bude povolována pouze na základě: • lokalizace do vhodných míst z hlediska ochrany přírody, krajinářského začlenění a technické vhodnosti, • zabezpečení veřejného provozování (při zajištění sociálního a obslužného vybavení dle místních potřeb), • minimalizace terénních úprav a maximální ochrany porostů a lesního půdního fondu, • respektování klidových porostů, přezimovacích obůrek, migračních koridorů zvěře, významných prvků ochrany přírody aj., • bezkolizního umístění v terénu, • zabezpečení řádné péče o plochy sjezdových drah a terénu přilehlého k lyžařským zařízením podle platných právních předpisů. Pro usměrnění zimního i letního turistického provozu je třeba realizovat (příp. sponzorovat) návrh na využití a rozšíření turistických cest a běžeckých tras s přednostním zaměřením na vybudování standardních běžeckých tratí. Správa KRNAP se bude podílet na údržbě lyžařských běžeckých tratí v oblastech, kde je to žádoucí z hlediska omezení škod na nově založených lesních kulturách. Podle zákona č. 114/1992 Sb. (§ 16) je na území KRNAP jízda na kolech povolena pouze na silnicích, místních komunikacích a po místech (trasách) k tomu vyhrazených se souhlasem orgánů ochrany přírody. Cesty určené pro provozování horské cyklistiky a podmínky provozu na nich určuje Správa KRNAP samostatným rozhodnutím. K informování veřejnosti slouží cykloturistická mapa, kterou k tomuto účelu vydává Správa KRNAP. [ podle 7]
V poslední době se k rekreačnímu využití NP přidružují aktivity mikroregionů a místních akčních skupin (MAS). V rámci KRNAPu se například jedná o činnost MAS „Přiďte pobejt!“: Cestovní ruch patří mezi hlavní zdroje hospodářského rozvoje území MAS „Přiďte pobejt!“ na jehož kvalitě a atraktivitě se podílejí výjimečné přírodovědné a krajinářské hodnoty území (na polovině území MAS se rozkládá Krkonošský národní park), i vhodná poloha v blízkosti hranic s Polskem. Příjmy v cestovním ruchu plynou 48
především ze služeb jako je ubytování, pohostinství, řemeslné podnikání, sezónní údržba cest a lyžařských areálů a nabídka hipoturistiky. [zdroj: Strategický plán Leader MAS „ Přiďte pobejt ! “ o. s., 2007]
Informační centra KRNAP: IC Vrchlabí - informace o celém KRNAPu a okolí (naučné stezky, vycházkové trasy, uzavřené turistické cesty, v zimě upravované běžecké trasy, sněhové podmínky). V rámci řemeslnického léta - malování dřevěných hraček, výrobu skleněných figurek, drátování, točení na hrnčířském kruhu, pletení ošatek, paličkování, dřevořezba. IC Harrachov - expozice o Krkonoších, vegetační stupně v Krkonoších. Poblíž střediska se nachází lesnická a myslivecká expozice Šindelka, seznamující návštěvníky s lesnickou problematikou od vytěžení dřeva z lesních porostů, přes manipulaci s ním až po opětovné zalesnění uvolněné paseky a následnou péči o různě starý les. V druhé části Šindelky je umístěna myslivecká expozice. Připomíná myslivecké tradice, mluvu, lovecké psy i lovecké zbraně. IC Špindlerův Mlýn - informační kompletní servis o letním a zimním turistickém využití území NP, historické proměny Krkonošské přírody a krajiny. IC Pec pod Sněžkou - informační servis o letním i zimním turistickém vyžití na území národního parku v oblasti východní části Krkonoš. IC Obří důl - expozice o krkonošské přírodě „Příroda člověku - člověk přírodě“. Mezi sezónní informační centra Správy KRNAP patří sruby: Krakonošova snídaně, srub na Zlatém návrší, U Dívčích lávek, Čertova. Sruby také slouží jako zázemí pro terénní pracovníky. [zdroj: Správa Krkonošského národního parku: http://www.krnap.cz/]
49
5.4.2 NPŠ
Nejpopulárnějšími turistickými centry Šumavy jsou Hojsova Stráž, Srní, Špičák, Javorná, Kvilda, Churáňov a Lipenská údolní nádrž. Na území je velká koncentrace ubytovacích a stravovacích zařízení. V NPŠ se nachází množství turistických tras (délka tras 467 km), lyžařských stop (délka 313 km) a cyklotras (délka 246 km), mimo tyto trasy mohou turisté navštívit přírodní naučné stezky např. Boubínský prales. Potenciál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji zobrazuje mapa zpracovaná Ústavem územního rozvoje Brno pro Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí. Z ní vyplývá, že nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má právě NPŠ. Pozitivní vliv pro ochranu přírody v NPŠ má v letní sezóně zavedení ekologické autobusové dopravy (tzv. zelené autobusy). Dle údajů Správy NPŠ je pět linek dotováno částkou 700 tisíc korun a ročně přepraví 120 tisíc turistů. [zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, 2002] Územně samosprávné celky, jejichž katastr leží na území Národního parku Šumava: Město Hartmanice, Město Horní Planá, Město Kašperské Hory, Město Volary, Město Železná Ruda Městys Čachrov, Obec Borová Lada, Obec Horská Kvilda, Obec Kvilda, Obec Lenora, Obec Modrava, Obec Nicov, Obec Nová Pec, Obec Nové Hutě, Obec Prášily, Město Rejštejn, Obec Srní, Obec Stachy, Obec Stožec, Obec Strážný, Obec Želnava. Šumava
je
díky
svým
přírodním
atraktivitám
jednou
z
turisticky
nejvyhledávanějších rekreačních oblastí ČR. Potencionální nabídka území zahrnuje veškeré formy turistiky v letní i zimní sezóně i v mimosezónách. Jsou tu možnosti pro aktivní pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, agroturistiku, turistiku zaměřenou na poznávání historických památek, kulturních zajímavostí a tradic a pro lyžování. Šumava má dostatečný potenciál pro provozování letních i zimních sportů. Mezi další možnosti rekreace patří: rybolov, myslivost a houbaření. Významnou součástí celkové turistické nabídky Šumavy je potenciál vodních ploch a toků. Nejvýznamnější vodní plochou je Lipenské jezero, významnou rekreační aktivitou je vodní turistika na úsecích řek Vltava, Otava a Úhlava. Rozmanitost dobře značených pěších a cyklistických turistických tras vyzývá k výletům na Plechý, nejvyšší horu české části Šumavy (1 378 m.n.m.), Ostrý (1 280 50
m.n.m.) a další místa, mezi něž patří Čertova stěna, kameny v údolí řeky Vydry nebo Medvědí stezka. Sedačkové lanovky zpřístupňují některé vrcholy (Pancíř, Špičák, Churáňov). Mimořádně působí prostředí blízko horských jezer (Černé, Čertovo, Plešné a další), které zde byly vytvářeny v době ledové. Nejnavštěvovanější naučnou stezkou ve střední části Šumavy je „Povydří“ (7 km údolím horské říčky Vydry), stezka „Churáňov“ (7 km dlouhá, přes Klostermannovy skály, údolím kdysi zlatonosné Losenic), další známou stezkou je „Medvědí stezka“ – 16 km dlouhá, vede lesnatým masívem Jeleních vrchů (úsek Schwarzenberského plavebního kanálu). Návštěvníkům jsou k dispozici i samoobslužné naučné stezky a to jak klasické pěší značené trasy, tak i novější pěší okruhy, např. přírodní poznávací okruhy „Nelesní krajina“ okolím Kvildy, „Les“ okolím Borových Lad, „Národní park“ mezi Bučinou u Kvildy a Knížecími Pláněmi atd. Pro návštěvníky je vyznačena případně upravena síť kolem 500 km značených turistických tras, okolo 350 km značených cyklotras, 340 km lyžařských běžeckých tras (z nichž velká většina je upravována) a 59 km úseků pro vodní turistiku (na Vltavě a Otavě).
Informační střediska NPŠ:
IS Kvilda - stálá expozice informačního střediska je zaměřena na historii osídlení území (rýžování zlata, obchodní stezky, hamernictví, sklářství, výrobu ze dřeva), vegetaci rašelinišť, problematiku horského lesa apod. IS Svinná Lada - stálá expozice informačního střediska je věnována tématu hlavních typů rašelinišť na Šumavě a jejich významu v přírodě. IS Rokyta - stálá expozice je zaměřena na historii a osídlení horní Šumavy, především však na lesní hospodaření a plavení dřeva. Unikátní venkovní geologickou expozici tvoří altán s přehlednými infopanely a ukázky na Šumavě zastoupených hornin. Informační středisko a středisko ekologické výchovy Kašperské Hory - IS je zaměřeno na osídlení, rašeliniště, mokřady, plavební kanály a ekosystémy Šumavy. IS Hraniční nádraží Železná Ruda - česko-bavorské informační centrum je umístěno v historické budově hraničního nádraží Železná Ruda - Bayerischer
51
Eisenstahl. Reprezentuje čtyři chráněná území Šumavy (dva národní parky, jeden naturpark a chráněnou krajinnou oblast). IS Idina Pila - expozice: Boubínská hornatina, historie Boubínska, Boubínský prales a další chráněná území v okolí, historie zpracování dřeva v okolí Boubína, fauna a flóra Boubínska. Informační středisko a středisko ekologické výchovy Stožec - hlavním tématem expozice jsou lesní společenstva v NP Šumava (jednotlivé ekosystémy, typičtí zástupci z říše živočichů i rostlin, vývoj lesů a možné negativní vlivy s následkem zániku společenstva). Druhá část expozice se zabývá proměnou krajiny s příchodem člověka, historií území, osudem Stožecké kaple a stavbou Schwarzenberského plavebního kanálu. IS Březník - sezónní informační středisko v objektu zrekonstruované historické schwarzenberské hájovny na Březníku. Expozici přírody doplňuje galerie spisovatele Karla Klostermanna. [zdroj:
Správa
Národního
parku
a
chráněné
krajinné
oblasti
Šumava:
http://www.npsumava.cz/]
5.4.3 NPP
V rámci regionu k NPP spadají: město Znojmo, městys Vranov nad Dyjí, obce Havraníky, Hnanice, Horní Břečkov, Čížov, Lesná, Lukov, Makovice, Podmolí. Hlavní místa koncentrace návštěvnosti v NP Podyjí jsou objekty: Zámek Vranov nad Dyjí, zřícenina Nového Hrádku a turistická trasa Čížov – Hardegg (Čížov informační středisko Správy NP Podyjí, Hardegg - románsko - gotický hrad). Návštěvníkům se v NPP nabízí široká škála značených turistických tras a cyklistických výletů. Správa NP každoročně připravuje kalendář vycházek a exkurzí, a to téměř po celý rok, od dubna až do prosince. Mezi nejzajímavější vycházky např. patří „Po stopách Ernesta Hallamasska“ (připomenutí významu vrchního nadlesního vranovského panství), dále mezi nejzajímavější cyklistickou trasu patří „Dálková trasa Vídeň - Praha“ (350 km, z toho 18 km v NPP) nebo „Vyhlídkový okruh ze Znojma a zpět“ (31 km, zaměřena pro seznámení s přírodními zajímavostmi NP s vyhlídkou z Králova stolce a Šábesu).
52
Rekreační aktivity na území NPP a jeho ochranného pásma lze rozčlenit na klasickou turistiku, cykloturistiku a mototuristiku, regionální vliv a význam mají významná turistická místa (kulturní památky).
Turistika V období mezi oběma světovými válkami zde existovala poměrně hustá síť turistických cest, z níž vychází i koncepce v současnosti vyznačených tras. V roce 1951 bylo území NP zřízením hraničního pásma znepřístupněno pro veřejnost, mimo malou část západně od Znojma. Zprovoznění Znojemské přehrady v roce 1967 navíc zamezilo vstup do údolí Dyje ve směru od Znojma. Po zrušení hraničního pásma přistoupila Správa CHKO Podyjí ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT) ke stanovení nových turistických tras. Vzhledem ke tvaru území je volena jedna hlavní trasa spojující Vranov se Znojmem, z níž jsou vedeny kratší odbočné trasy na turisticky atraktivní místa. Přes hraniční přechod Čížov Hardegg je síť turistických cest napojena na trasy v rakouské části Podyjí. Turistické cesty jsou voleny tak, aby umožňovaly poznání všech krajinných typů a přírodních pozoruhodností NP Podyjí. Celkem 16,4 km cest je vedeno přímo údolím Dyje a na dvou místech (Devět mlýnů, Hardegg) je údolí přetnuto. Trasy jsou zároveň voleny tak, aby respektovaly hlavní poslání NPP - uchování přírodního prostředí. Proto jsou určité úseky (většinou totožné s územím první zóny) znepřístupněny veřejnosti (komplex Braitavy, údolí Dyje od Nového Hrádku po oblast Lipiny, území Kozí stezky a Vraní skály, území levého břehu Dyje v prostoru mezi Šobesem a Královým stolcem). Předpokládaná maximální kapacita sítě turistických cest je 2 700 turistů na den těchto hodnot je dosahováno v některých dnech hlavní turistické sezóny na trase Čížov – Hardegg. Celkový trend návštěvnosti není možno jednoznačně stanovit. Existuje však opodstatněný předpoklad, že návštěvnost bude mírně a trvale stoupat. Nebude se však opakovat situace z roku 1990, jež byla v prvé řadě způsobena náhlou atraktivitou desítky let nepřístupného území.
Cykloturistické stezky Pro potřeby cykloturistiky je především využívána asfaltová komunikace podél bývalých drátěných zátarasů. Hlavní trasa vzniká propojením dvou větví od Mitterretzbachu a Znojma a pokračuje na Vranov. Je propojena s rakouským 53
Hardeggem a železniční stanicí Šumná, dále pak pokračuje do Vranova. Trasy v regionu NP Podyjí jsou součástí budoucí sítě cykloturistických stezek na jižní Moravě a jsou propojeny s již zřízenou síti v Dolním Rakousku přes hraniční přechody Hnanice Mitterretzbach a Čížov - Hardegg.
Mototuristika Oblast NP je pro automobilový provoz přístupná po komunikacích, jež procházejí ochranným pásmem. Na východě je to silnice Hnanice - Znojmo. Severní okraj ochranného pásma je ohraničen silnicí Znojmo - Hradiště - Lesná a dále Vranov Podmýče. Návštěvnický režim je zamýšlen tak, že mototuristé budou zachycováni na odstavných parkovištích v jednotlivých obcích a na turistické trasy budou nastupovat krátkými radiálními spojkami do centra parku. Vlastní území NP je mototuristům přístupné pouze po silnici 3. třídy Horní Břečkov - Čížov. Z obce Čížov, kde je zřízeno odstavné parkoviště, je možno nastoupit na turistické trasy směr Lukov, Vranov a Hardegg.
Negativní vlivy rekreace na území NP: Na území NP Podyjí bezprostředně navazuje významná jihomoravská rekreační oblast - údolní nádrž Vranov nad Dyjí. Poměrně velké ubytovací možnosti jsou zejména v hlavní sezóně přímo v obci Vranov nad Dyjí (1 660 lůžek). Další značné množství potenciálních návštěvníků Národního parku Podyjí se rekrutuje z rekreantů ubytovaných na Vranovské pláži a v chatové zástavbě kolem přehrady. Silné zvýšení turistického provozu západní části národního parku (od Hamrů přes Ledové sluje až po Hardegg) je pravidelně zaznamenáváno v hlavní turistické sezóně v případě oblačného počasí, kdy je snížena možnost rekreace přímo u vodní nádrže. V těsné blízkosti Znojma je na hranici NP několik zahrádkářsky využívaných ploch (Hradiště, Kraví hora, Konice, Havraníky), které v minulosti vznikaly většinou živelně na úkor přírodního prostředí. Jsou využívány většinou k denní a víkendové rekreaci. Některé přírodovědecky nejcennější lokality národního parku (Hradišťské terasy, Kraví hora, Havranické vřesoviště), jsou tak ve svých okrajích přímo negativně ovlivňovány. Jde především o: • hlukovou zátěž od kultivačních mechanismů, • vznik divokých skládek odpadu, • světelnou zátěž v nočních hodinách, 54
• kontaminaci území splaškovými vodami, • kontaminaci území hnojivy a pesticidními látkami. Shrneme-li však celkový účinek stacionární rekreace, je zejména ve srovnání s dalšími VCHÚ v ČR nepatrný. Vzhledem ke statutu území je to situace jistě příznivá, a je úkolem Správy NP zabránit zhoršování současného stavu. Sportovní a rekreační aktivity: Na území NP Podyjí je povolena řízená pěší turistika a cykloturistika. Taxativně jsou ve smyslu zákona ČNR č. 114/1992 Sb., Nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb. a Návštěvního řádu zakázány tyto sportovní aktivity: • provozování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí • vodácké sporty • horolezectví • létání na padácích a závěsných kluzácích Bližší podmínky upravující rekreační a sportovní aktivity jsou stanoveny v Návštěvním řádu NP Podyjí. Od roku 2009 lze území NPP navštívit s kvalifikovanými průvodci, kteří jsou držiteli certifikátu uděleného Správou NPP. Podmínkou získání tohoto certifikátu bylo absolvování kurzu pro průvodce pořádaného správou parku za finančního přispění Jihomoravského kraje a složení závěrečných zkoušek. Certifikát opravňuje jeho držitele k provádění průvodcovské služby na veřejnosti přístupných stezkách pro fyzické či právnické osoby, které si tuto službu objednají u konkrétních osob. [zdroj: Správa Národního parku Podyjí: http://nppodyji.env.cz/]
5.4.4 NPČŠ
Rekreační aktivity v rámci NPČŠ jsou vymezeny v Pravidlech pro návštěvu NP (pravidla vychází z ochranných podmínek stanovených zákonem č. 114/1992 Sb., zákonem č. 161/1999 Sb., a návštěvním řádem NP České Švýcarsko), a jsou zpracovány podle toho, jak se hodlá návštěvník do NP vypravit: Pěšky V první zóně národního parku se mohou turisté pohybovat pouze po značených cestách. První zóny nejsou krásnější než jiné zóny národního parku. Jsou především 55
životním prostorem pro zvířata a rostliny, které jsou - obvykle díky působení člověka často na pokraji vyhynutí. Ve druhé či třetí zóně národního parku se mohou pěší turisté pohybovat bez zásadních omezení, pokud svým pohybem nepoškozují přírodu. Na kole Jízdu na kolech v národních parcích v celé ČR výslovně zakazuje zákon. Aby správa národního parku vyšla cyklistům vstříc, proznačila územím národního parku cyklotrasy v délce více než 50 km, s cílem zajistit návaznosti na rozsáhlou síť tras v okolí národního parku. Na koni Pro příznivce jízdy na koních platí obdobná pravidla jako pro cyklisty, mohou se pohybovat výhradně po vyznačených trasách. Na území Národního parku České Švýcarsko je tato možnost dána na hipostezkách o celkové délce 37 km. S lanem Horolezectví je možné na vyhrazených věžích a masívech - podle seznamu s uvedením období, kdy je možné lezení provozovat. Táboření a nocování na území národního parku je možné pouze na místech k tomu vyhrazených. Takovým místem je v NP České Švýcarsko jen Kemp Mezní Louka, který je dobrou základnou pro výlety do zdejší přírody. Mezi nejzajímavější místa k turistice patří zejména Pravčická brána, výlet na lodi Děčín - Hřensko - Děčín, Výletní zámeček Sokolí hnízdo, Mariina Vyhlídka, Rudolfův kámen, Malá Pravčická brána, Soutěsky. [Správa Národního parku České Švýcarsko: http://www.npcs.cz/]
56
6 ZÁVĚR NP v ČR jsou charakteristické svými zcela odlišnými přírodními podmínkami. Rozhodující část území zaujímají lesy (87 %), a podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení - jejich poslání, ochrana a management je odlišný od ostatních lesů, nacházejících se na území ČR. K širokým cílům péče o lesní ekosystémy v NP patří návrat k různověkým porostům s přirozenou druhovou skladbou, zachování druhové diverzity a uchování a zlepšení samořídících funkcí lesa v přírodním systému. V environmentálním slova smyslu k poslání NP patří také zajišťování rekreačních funkcí. Odborná péče a správní činnost v NP je zajišťována příslušnými organizacemi Správami NP, které byly zřízeny MŽP a které také vykonávají funkci orgánu státní správy ochrany přírody. Nedílnou součástí jejich funkce je hospodářská činnost, včetně příslušných ekonomických aspektů. Přestože se jedná o neziskové organizace, k zásadním ekonomickým veličinám a ukazatelům v NP patří náklady a výnosy. Jak vyplývá z kap. 5 - výnosy NP tvoří výnosy z vlastní činnosti a dotace a příspěvky, na straně nákladů se jedná o náklady na ochranu přírody, a režijní náklady Správ. Výnosy z vlastní činnosti NP tvoří v zásadě výnosy z lesnické činnosti (tržby za prodané dříví), jež zaujímají z celkových výnosů: u KRNAPu 27 %, NPŠ 40 %, NPP 22 %. Celkové výnosy Správ mají v hodnoceném období klesající tendenci, a v budoucnu bude nutno více využívat možností výnosů ze správy svěřeného majetku (poskytování služeb v turistickém ruchu a myslivosti). Celkové náklady na činnost Správ mají vyrovnaný průběh resp. mírně klesají, přičemž značná část potřeb Správ - KRNAP, NPŠ a NPP je kryta z výnosů z vlastní činnosti. Rozhodující podíl z celkových nákladů zaujímají režijní náklady, dle Správ relativně vyrovnaný: u KRNAPu 74 %, NPŠ 69 %, NPP 68 % a NPČŠ 65 %. Rekreační funkce lesa v NP zaujímají velmi významnou roli (a dá se říct, že jejich význam bude narůstat). Jednak z hlediska multifunkčního využívání lesních ekosystémů společností, zejména pak v souvislosti s managementem Správ NP, včetně příslušných ekonomických souvislostí. Právě ekonomické průměty zajišťování rekreačních funkcí v NP budou rozpracovány v předpokládané diplomové práci.
57
7 SUMMARY This bachelor talks about analyses of economical and administrative aspects of the National Parks (NP) in the Czech Republic, including examination of their recreational function. NPs in the CR belong to large specially protected areas and cover the area of 119, 5 thousand hectares (1, 52 % of the area of the CR). It is Giant Mountain National Park (KRNAP), the National Park and Protected Area - the Bohemian Forest (NPŠ), the National Park Podyjí (NPP) and the National Park Czech Switzerland (NPČŠ). The pivotal ecosystem here is forests, which cover the area of 87% of this state. Professional care in the NP is provided by Administration of National Parks, which was established by the Ministry of Environment of the CR, and which also have a function of state administration body of nature protection in its area. The integral part of their function is economical activity including appropriate economical aspects. Even though we talk about non-profit-making organizations - outgoings and revenues belong to the pivotal economical worthies and indicators in the NP. It is outgoings for nature protection and indirect costs of Administration, revenues make revenues from own activities and dotation and grants. Total outgoings have a balanced running, let us say they smoothly decline in the analyzed era but a great deal of Administration needs (KRNAP, NPŠ and NPP) is covered from revenues of their own activities. Indirect costs make the pivotal share from total outgoings, according to the administrations, it is relatively balanced (KRNAP 74%, NPŠ 69%, NPP 68% and NPČŠ 65%). Revenues from the own activity of the NP are made from sold wood (from total revenues: KRNAP 27%, NPŠ 40% and NPP 22%). The total revenues of Administrations have a declining tendence in the analyzed era and, in the future, it will be necessary to use more possibilities of revenues from fiduciary possession (providing services in tourism and hunting). Recreational functions of a forest in the NP have very significant whole-social role, on the other hand including pretension for Administration management of the NP and appropriate economical connection.
58
PŘEHLED POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ LITERATURY [1] ČAMROVÁ, L. Ekonomie a životní prostředí: nepřátelé, či spojenci?. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2007. 399 s. Ekonomie studium. ISBN 978-80-86851-69-3. [2] KENDER, J. Teoretické a praktické aspekty ekologie krajiny. ArchArt Praha: MŽP, 2000. 220 s. ISBN 80-7212-148-0. [3] KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 257 s. ISBN 80-7157-998-X. [4] MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. 2. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1994. 275 s. ISBN 80-7212-303-3. [5] SEJÁK, J. - DEJMAL, I. a kol. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: Český ekologický ústav, 2003. 422 s. ISBN 80-85087-54-5. [6] Šišák a kol. Hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti rekreačních funkcí lesa na vybraných územích LČR Výzkumný projekt LČR, s.p., 2007 [7] Kolektiv pracovníků Správy Krnap. Plán péče Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Vrchlabí, 1994 [8] Autorský kolektiv Správy Národního parku Podyjí. Plán péče o Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo. Znojmo, 1993 [9] Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, 2002 [10] Strategický plán Leader MAS „ Přiďte pobejt ! “ o. s., 2007 [11] Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008. Ministerstvo zemědělství. Praha. ISBN 978-80-7084-861-6
Internetové zdroje: Melichar, J. a kol. Peněžní hodnocení rekreačních a estetických funkcí lesních ekosystémů v České republice. Závěrečná zpráva projektu výzkumu a vývoje. Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, Praha 2008, 176 str. (http://www.mze-vyzkum-infobanka.cz/zpravy-2434.aspx) Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.mzp.cz/cz/ministerstvo) Národní parky a chráněné krajinné oblasti v ČR: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapaCHKO&site=default_cz Správa Krkonošského národního parku: http://www.krnap.cz/ Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava: http://www.npsumava.cz/ 59
Správa Národního parku Podyjí: http://nppodyji.env.cz/ Správa Národního parku České Švýcarsko: http://www.npcs.cz/ Synthesis (Ekosytémy a lidský blahobyt). Island Press. Praha 2005. ISBN: 80-2396300-7: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/MA/MA_obsah.pdf
Legislativa: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., provedení zákona ČNR o ochraně přírody Nařízení vlády č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany Nařízení vlády č 164/1991 Sb. o zřízení NP Podyjí Vyhláška č. 22/95 Návštěvní řád NP Podyjí Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko Vyhláška MŽP č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko Vyhláška č. 1/2001 - Návštěvní řád Národního parku České Švýcarsko
60
PŘEHLED TABULEK A GRAFŮ
Tabulky Tab. 5.1. Vlastní výnosy správ Tab. 5.2. Výnosy správ z lesnické činnosti v období 2002-2006 Tab. 5.3. Celkové dotace v období 2002-2006 Tab. 5.4. Celkové výnosy Správ Tab. 5.5. Náklady na péči o ekosystémy Tab. 5.6. Náklady na péči o lesní ekosystémy Tab. 5.7. Celkové náklady na ochranu přírody a péči o ekosystémy v tis. Kč Tab. 5.8. Režijní náklady Správ Tab. 5.9. Režijní náklady na 1 zaměstnance v roce 2006 Tab. 5.10. Pořizovací hodnoty budov a staveb a náklady na údržbu Tab. 5.11. Cestní síť a náklady na její údržbu Tab. 5.12. Celkové náklady Správ Tab. 5.13. Celkové výnosy a náklady všech národních parků roku 2002-2006
Grafy Graf 5.1 Vývoj vlastních výnosů Graf 5.2 Vývoj výnosů z lesnické činnosti Graf 5.3 Vývoj příspěvku zřizovatele Graf 5.4 Ostatní dotace a programy Graf 5.5 Celkové výnosy Graf 5.6 Péče o lesní ekosystémy Graf 5.7 Celkové náklady v ochraně a péči Graf 5.8 Vývoj režijních nákladů Graf 5.9 Údržba budov a staveb Graf 5.10 Celkové výnosy a náklady všech národních parků roku 2002-2006
61
PŘÍLOHY
Seznam příloh: Příloha č. 1 Organizační řád Správy Krkonošského národního parku Příloha č. 2 Mapa KRNAP Příloha č. 3 Mapa NPŠ Příloha č. 4 Mapa NPP Příloha č. 5 Mapa NPČŠ Příloha č. 6 Krkonoše Příloha č. 7 NPŠ – Boubín Příloha č. 8 NPŠČ - Pravčická brána Příloha č. 9 NPP – údolí Dyje (západní expozice) Příloha č. 10 NPP – údolí Dyje (východní expozice) Příloha č. 11 NPP – Pozůstatky zátarasů Příloha č. 12 NPP – Informační tabule zonace NP Příloha č. 13 NPP – Pohled do 3. zóny NP Příloha č. 14 NPP - Hardeggská vyhlídka Příloha č. 15 NPP – Dyje (přechod Hardegg) Příloha č. 16 NPP – zástupce fauny Příloha č. 17 NPP – turistické značení v NPP
62
