MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Dobrovolný svazek obcí LVA z pohledu teritoriálního marketingu: vinařství Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Ondřej Konečný
Kristýna Osičková Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dobrovolný svazek obcí LVA z pohledu teritoriálního marketingu: vinařství vypracovala samostatně s použitím pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. …………………. V Brně dne
…………………………………… Kristýna Osičková
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala panu Mgr. Ondřeji Konečnému za realizaci daného tématu, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále panu Jiřímu Hudci, obchodnímu řediteli Château Lednice, s.r.o. panu Janu Maděryči, obchodnímu řediteli Vinné sklepy Valtice, a. s. a Ing. Josefu Svobodovi, řediteli Habánské sklepy, s.r.o za věcné poznámky a věnovaný čas. Děkuji také Mgr. Art. Michalu Teturovi a Ing. Petru Gondášovi za poskytnutí materiálů k zpracování a vstřícný přístup. Poděkování patří i manažerce Dobrovolného svazku obcí LVA za ochotu zúčastnit se rozhovoru.
ABSTRAKT Osičková, K. Dobrovolný svazek obcí LVA z pohledu teritoriálního marketingu: vinařství. Bakalářská práce. Brno, 2011. Bakalářská práce je zaměřena na popis a analýzu vinařství a současného stavu marketingu dobrovolného svazku obcí Lednicko-valtického areálu. Byly zjišťovány marketingové aktivity významných vinařských subjektů v konceptu teritoriálního území. Práce popisuje teoretické přístupy dané problematiky, charakterizuje a popisuje území jako destinaci v segmentu cestovního ruchu. Výsledné poznatky z analýzy jsou zaměřeny na návrh řešení doporučeného využití marketingových nástrojů vinařských subjektů v dané oblasti. Teritoriální marketing, vinařství, cestovní ruch, Lednickovaltický areál.
KLÍČOVÁ SLOVA Teritoriální marketing, vinařství, cestovní ruch, Lednicko-valtický areál
ABSTRACT Osičková, K. A Voluntary group of the municipalities of the LVA from the view of territorial marketing: Viticulture. Bachelor thesis. Brno, 2011. The Bachelor thesis is focused on description and analysis current marketing condition of the voluntary group of the municipalities Lednice – Valtice area. There were find out Marketing activites of significant Viticulture subjects in concept of territorial area. The thesis describes theoretical attitude to the issue, and it also describes the area as a destination of tourism segment. The results from analysis are focused on suggestion solution recommended use of marketing instruments for Viticulture subject in the area. The thesis describes possible attitudes to the issue, describes the area as a destination of tourism segment.
KEYWORDS Territorial marketing, viticulture, tourism, Lednice-Valtice area
OBSAH ÚVOD .....................................................................................................................................7 CÍL A METODIKA PRÁCE................................................................................................ 87 1 SPECIFIKA MARKETINGU .......................................................................................10 1.1 Teritoriální marketing .......................................................................................... 10 1.1.1 Organizace městského marketingu ...............................................................11 1.2 Marketingový mix ................................................................................................ 13 1.2.1 Produkt..........................................................................................................15 1.2.2 Cena ..............................................................................................................16 1.2.3 Místo .............................................................................................................16 1.2.4 Propagace......................................................................................................17 1.2.5 Lidé ...............................................................................................................18 1.2.6 Balíčky ..........................................................................................................19 1.2.7 Programování, procesy .................................................................................19 1.2.8 Partnerství .....................................................................................................19 1.3 Marketing cestovního ruchu ................................................................................. 21 1.3.1 Management cestovního ruchu .....................................................................21 1.4 Cestovní ruch na venkově ..................................................................................... 22 1.4.1 Rozvoj venkova a vinařství...........................................................................24 1.4.2 Vinařské stezky.............................................................................................24 2 CHARAKTERISTIKA LEDNICKO-VALTICKÉHO AREÁLU.............................27 2.1 Dobrovolný svazek obcí LVA .............................................................................. 27 2.1.1 Poslání a vize dobrovolného svazku obcí LVA ............................................27 2.2 Památková zóna Lednicko-valtického areálu ........................................................ 29 3 VINAŘSTVÍ....................................................................................................................31 3.1 Vinařský fond....................................................................................................... 34 3.2 Národní vinařské centrum o.p.s. ........................................................................... 36 3.3 Významní vinařští producenti ............................................................................... 38 3.3.1 Habánské sklepy, s. r. o ................................................................................38 3.3.1.1 Velkobílovičtí vinaři o. s..................................................................... 40 3.3.2 Vinné sklepy Valtice, a.s. .............................................................................45 3.3.3 Vinařství Château Lednice, s. r. o.................................................................50 4 ZHODNOCENÍ MIKROREGIONU A DOPORUČENÍ VYBRANÝCH NÁSTROJŮ PRO ROZVOJ DSO LVA ..................................................................55 4.1 Místo ................................................................................................................. 55 4.2 Produkt ................................................................................................................ 55 4.3 Propagace ............................................................................................................. 57 4.4 Lidé ................................................................................................................. 59 4.5 Teritoriální marketing .......................................................................................... 59 4.6 Partnerství ............................................................................................................ 62 ZÁVĚR .................................................................................................................................63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...............................................................................65 SEZNAM OBRÁZKŮ.........................................................................................................69 SEZNAM TABULEK .........................................................................................................70 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................71
ÚVOD Svět vinařství je dynamickým rozvíjejícím se odvětvím. Každý rok se k němu připojují nové země, nové oblasti, noví vinaři i nové odrůdy. V globálním světě, kde stoupá kvalita vinařských subjektů, se setkáváme s rostoucí konkurencí, kde správné aktivity vinařů získávají stále více na významu. Víno, každoroční slavnosti a svátky spojené s vínem, vinné sklepy známých vinařů, překrásné hrady a zámky dělají z Jižní Moravy jedno z nejpřitažlivějších míst v České republice. Vzhledem k tomu, že vinařské odvětví tvoří v České republice a především na Jižní Moravě strategický charakter, je potřeba mu věnovat patřičnou pozornost. Víno dnes patří k modernímu stylu života, který velkou měrou podporuje rozvíjející se vinařská turistika. Folklor, tradice a zvyky na venkově představují vhodnou příležitost pro slavnosti s vínem spojené. Vinařství v České republice se dočkalo rozvoje teprve koncem 20. století. Politické změny, které nastaly, vedly vinařství k obnově tradičních rodinných vinařství i vzniku nových firem. Pro vinařství tvoří cestovní ruch velký význam. Ten se v posledních desetiletích stal významným celosvětovým fenoménem, obzvláště na území Evropy, kde se velmi dynamicky rozvíjí a stává se tak prvořadým ekonomickým činitelem ve světovém měřítku, neboť v současné době představuje nejprogresivnější odvětví světové ekonomiky. Součást cestovního ruchu tvoří také města a regiony, jako destinace, kde se může soustředit významný zdroj příjmů s výrazným multiplikačním efektem regionálního rozvoj i celé regionální ekonomiky. Ve výzkumu a popisu marketingové komunikace v dobrovolném svazku obcí LVA byly zvoleny významné vinařské subjekty, které se značně podílí na rozvoji daného mikroregionu. Byla zkoumána spolupráce vinařů s jednotlivými organizacemi, jejich propagace, reklama a všeobecný přínos a dopad na socioekonomický rozvoj daného území.
7
CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je nalézt a popsat hlavní marketingové aktivity vinařských subjektů Dobrovolného svazku obcí LVA z pohledu rozvoje území a posouzení využití těchto nástrojů. Na základě zjištění pak navrhnout vhodná doporučení využití marketingových nástrojů, jež by rozvoj mikroregionu LVA zlepšila. K dosažení cíle bakalářské práce bude vypracována teoretická část obsahující teoretické přístupy a budou popsány a charakterizovány obecné pojmy ke zkoumané problematice. V praktické části bude představeno zájmové území a bude použita situační analýza zaměřená na prostředí vinařství mikroregionu LVA z hlediska teritoriálního marketingu. Budou posuzovány marketingové aktivity vinařských subjektů, významně podílejících se na rozvoji obce a daného území, pomocí vybraných nástrojů rozšířeného marketingového mixu. Vybranými vinařskými subjekty dobrovolného svazku obcí LVA byly zvoleny tři vinařské podniky z významných vinařských obcí, jejichž forma podnikání odpovídá kapitálové obchodní společnosti. V rámci výzkumu bude hodnoceno vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s., společnost, která je synonymem města vína a vinařství – Valtic. Druhým producentem bylo zvoleno vinařství Château Lednice s. r. o., které je také spojeno s vinařským městem Valtice – je provozovatel Valtického podzemí a především pro svou polohu – kulturně-historické obce Lednice. Třetím aktérem rozvoje DSO LVA bylo zvoleno vinařství Habánské sklepy, s. r. o., v jejímž případě bude posouzena také nezisková organizace Velkobílovičtí vinaři, o. s., které je vinařství členem. Toto sdružení vinařů vzniklo v největší vinařské obci České republiky, za účelem pořádání společných akcí ve Velkých Bílovicích. Sdružení vinařů bylo zvoleno významným vinařským subjektem také z důvodu, že jménem Velkobílovičtí vinaři, o. s. vystupuje spolek vinařů jako jednotný subjekt při pořádání všech společných akcí, kterými se
8
právě ve spolupráci dostává na rozvoji teritoriálního marketingu daného území, ale zároveň je tak dosaženo prospěchu všech vinařů obce Velké Bílovice. Pro vyhodnocení marketingových aktivit významných vinařských subjektů byl využit marketingový výzkum pomocí semistrukturovaných rozhovorů (viz Příloha IV) s vybranými vinařskými producenty dobrovolného svazku obcí, neboť nejlépe poslouží ke zjištění určitých tendencí zkoumaných jevů a zároveň poměrně hluboce poukazuje na aktuální stav podnikového marketingu. V rámci analýzy aktuálního využití nástrojů a konceptů teritoriálního marketingu v mikroregionu byl proveden semistrukturovaný rozhovor s manažerkou dobrovolného svazku obcí LVA, Adrianou Škrlovou (viz Příloha II). Dále byly poskytnuty důležité informace a materiály manažerem svazku Velkobílovičtví vinaři, o. s. Mgr. Art. Michalem Teturem a projektovým manažerem Národního vinařského centra, o. p. s. Ing. Petrem Gondášem. Stěžejní poznatky těchto zdrojů jsou interpretovány v závěru překládané bakalářské práce. Jak informace obsažené v přílohách, tak ostatní zdroje jsou řádně uvedeny v seznamu použité literatury. Na základě provedených analýz teritoriálního a podnikového marketingu budou podána doporučení využití marketingových nástrojů pro rozvoj dobrovolného svazku obcí LVA.
9
1 SPECIFIKA MARKETINGU Marketing je jedním ze způsobů komunikace se zákazníkem, jehož jádrem je především znalost spotřebitele. Na základě informací o potřebách i nabídce konkurence se pro zákazníka snaží sestavit co nejlépe odpovídající nabídku. Následně se vyhodnocuje, jak na nabídku klient zareagoval. Marketing představuje činnost organizace a soubor procesů pro komunikaci, vytváření a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, že z něj mají prospěch organizace i její klíčové veřejností, neboli stakeholders1 (SOLOMON, MARSHALL, STUART, 2006).
1.1 Teritoriální marketing Pokud chceme použít marketing na prostředí vymezeného území, musíme vzít v úvahu zvláštnosti regionálního a městského prostředí a zaměřit se na určení produktu města a regionu. „Zatímco marketing lze obecně chápat jako dosahování cílů organizace prostřednictvím uspokojování potřeb zákazníků, marketing území se zaměřuje na dosahování cílů obcí a
regionů
prostřednictvím
uspokojování
potřeb
obyvatelstva,
návštěvníků
a potenciálních investorů“ (SUCHÁČEK, 2004, s. 47). Městský marketing je chápán jako způsob myšlení města k potřebám potenciálních odběratelů produktů a služeb, která město vytváří. V tomto vztahu působí vhodná politika městského úřadu, důsledné plánování, tvorba příležitostí pro firmy apod. Teritoriální marketing2 je zde rozšířený o okolí města.
1
stakeholder = investor, držitel (majitel) investovaných peněz (MALINOVSKÝ, SUCHÁČEK, 2006) Teritoriální marketing představuje zastřešující pojem, který integruje koncepty městského a regionálního marketingu (JEŽEK, RUMPEL, SLACH, 2007)
2
10
Jak uvádí Sucháček, marketing se na municipální3 úrovni týká dvou oblastí: • Rozvoj služeb místnímu obyvatelstvu, kde má občan nárok na kvalitní veřejné služby. • Rozvoj obce či regionu jako celku. Podobně jako konkurence mezi firmami se v mnoha ohledech stala i konkurence mezi obcemi a regiony. Municipality se snaží o vylepšení svého profilu, přilákání investorů, návštěvníků či obyvatel. Vhodné
uplatněné
marketingu
v těchto
oblastech
pomáhá
zvýšit
konkurenceschopnost oblasti. Sucháček zdůrazňuje, že teritoriální marketing není všespasitelný. Slouží především jako nástroj komunikace a klade důraz na vytváření kooperačních sítí mezi aktéry veřejného a privátního sektoru a na možnost zapojení občanů do řízení územního rozvoje (SUCHÁČEK, 2004). Teritoriálním marketingem tedy chápeme, že rozvoj určitého území, lze řídit efektivně pomocí konceptu marketingového managementu, který je úspěšným konceptem pro řízení firem. Území je stejně jako u firem považováno za produkt a orgány městského marketingu musí aplikovat marketingový management, stejně jako podnikatel. 1.1.1 Organizace městského marketingu Cíle měst jsou značnou měrou ovlivňovány aktéry městského marketingu. Realizátorem městských marketingových aktivit bývá ve většině případů v českých zemích zodpovědný městský úřad, resp. jeho jednotlivé odbory, popřípadě si města, zejména ty větší, za účelem efektivní realizace městského marketingu vytváří relativně samostatnou organizační jednotku, stojící mimo vlastní správu města. Pouze malé procento měst uvádí, že marketingové aktivity zajišťují občanská sdružení s představiteli městské samosprávy, podnikateli a neziskovými organizacemi.
3
Municipality představují samosprávní orgán územněsprávní jednotky, obecní samosprávu (MALINOVSKÝ, SUCHÁČEK, 2006)
11
Oproti České republice je situace v Rakousku poněkud odlišná. Přestože marketingové aktivity realizuje nejčastěji městská správa, její význam není tak výrazný jako u nás. Mnohem významnější jsou v realizaci městského marketingu v Rakousku občanská sdružení, společnosti s ručením omezeným či nejrůznější pracovní skupiny (JEŽEK, RUMPEL, SLACH, 2007).
Česká republika
městský úřad a jeho jednotlivé obory
městská samospráva
Rakousko
2% 9%
89%
občanská sdružení sdružující představitele městské správy, podnikatele a neziskové organizace samostatné organizační jednotky, stojící mimo vlastní správu města
občanská sdružení (autonomí organizace)
7% 21%
42%
společnosti s ručením omezeným
30% různé pracovní skupiny
Obr. 1, 2 Organizace městského marketingu v ČR a v Rakousku v roce 2007 (Zdroj: JEŽEK, RUMPEL, SLACH, 2007; vlastní zpracování)
Mezi řízením veřejné správy a soukromým sektorem jsou značné rozdíly. Podniky se zaměřují především na maximalizaci vlastního zisku, zatímco městská správa nerealizuje pouze zisk, stará se o poskytování veřejných služeb a maximalizování užitku. Podniky mají své cílové skupiny zákazníků a stanovené úkoly dopředu. Města se rozhodují průběžně dle potřeb rozvoje území. Města jsou komplexnější, než jednotlivé podniky a jsou tedy hůře řiditelné (KUTSCHERAUER, 2007). V tomto zmíněném typu městského marketingu se předpokládá velký důraz na využívání nástrojů marketingového mixu, tzn. produktové politiky, cenové politiky, distribuční politiky a komunikační politiky. „Produkt - město musí zvyšovat svou konkurenceschopnost a atraktivitu vytvářením nabídky, která bude odpovídat poptávce určitých cílových skupin – jen takto může město
12
uspět v konkurenčním boji o investory, turisty, kvalifikované pracovní síly apod.“ (JEŽEK, RUMPEL, SLACH, 2007, s. 23). Éru klasických lokálních a regionálních turistických organizací představují 70. a 80. léta 20. století, kdy bylo zaznamenáno sdružování do spolků, či sdružení poskytovatelů turistické nabídky a služeb určitého regionu. Hlavní činnost byla orientována na společnou propagaci, organizaci informačních center a jiných služeb pro turistické regiony. Teprve v 90. letech se zakládá a rozvíjí destinační management. Jsou organizačně řízeny struktury nabídkových a poptávkových jednotek, vzniká strategické spojování partnerů do kooperací a podílí se na managementu odbytu s přímým prodejem (METELKOVÁ, 2005).
1.2 Marketingový mix „Marketingový mix sestává z toho, čím veřejná správa může ovlivnit poptávku po nabídce dané obce, či regionu“ (FORET, FORETOVÁ, 2001, s. 24). Pro praktickou konkretizaci marketingového přístupu k obci uvádí MCCARTHY a PERREAULT (1987) tzv. „marketingový mix“, který představuje kombinaci základních prvků marketingu a skládá se ze čtyř taktických marketingových nástrojů: produkt (Product), cena (Price), distribuce (Distribution) a propagace (Promotion). MORRISON (1995) rozšiřuje v marketingu cestovního ruchu klasickou podobu marketingového mixu o další čtyři „P“: Lidé (people), tvoření balíčků (packaging), programování (programming) a spolupráci (partnership). Pomocí propojení výše uvedených složek marketingového mixu může veřejná správa v daném území vytvořit integrovaný produkt a sdílet společnou vizi. Veškerá činnost veřejné správy podporující rozvoj obce či regionu, která není vždy striktně dána pouze platnými zákony, by měla především vycházet z obecných principů marketingu obce a marketingu cestovního ruchu (FORET, FORETOVÁ, 2008).
13
Také Sucháček (2004) uvádí, že aplikace teorie marketingového mixu pro řízení obcí a regionů nese četná úskalí jeho používání. Domnívá se, že používání zmíněného přístupu je vhodnější používat spíše jako „podpůrný instrument pro municipální management“. Existuje totiž značná dynamika prostředí a rychlé změny v obcích a v širším okolí, které obce a regiony ovlivňují. Mnohá důležitá rozhodnutí o obcích a regionech mohou být přejímána na jiných (celostátních) úrovních a tím pádem být těžko měnitelná. Veřejné služby poskytované obcemi či regiony jsou často značně specifické a při jejich poskytování nelze zdaleka u všech uplatňovat pouze tržní nástroje. Municipalita představuje mnohem složitější produkt, nežli firma, neboť je složena jak z hmotných, tak nehmotných prvků a také proto nás nutí rozšířit tradiční čtyři nástroje marketingového mixu.
Obr. 3 Marketingový mix základní, pro služby a na úrovni municipality (Zdroj: DHV Group)
14
Nabídku služeb, nebo produktů města vytváří široká řada přestavitelů cestovního ruchu. Samotné vinařské subjekty se významně podílí na této tvorbě a lze je považovat za důležité aktéry rozvoje mikroregionu, vedle samotné obce, sdružení a organizací.
1.2.1 Produkt Produktem se rozumí vše, co je na trhu nabízeno a slouží k uspokojování klientů. Ve světě vinařství představuje produkt velmi rozsáhlou nabídku. Vinařským produktem, nemusí být pouze láhev vína, ale je jím především služba, která cílovou skupinu motivuje k nákupu. V případě kulturní vinařské akce, klade zákazník důraz na příjemné prostředí, výjimečný zážitek i na dodatečné služby, které ozvláštní celkovou nabídku vinaře. Hlavním východiskem v tvorbě produktu je cílová skupina zákazníků, kdy na základě její znalosti vznikají různé úrovně produktu. Kvalitu neposuzuje zákazník pouze u samotného vína, ale hodnotí i úroveň celkové nabídky služeb vinaře. Díky tomu je vinař nucen stále se zdokonalovat a snažit se o výjimečnost a atraktivnost ve své nabídce. Chce nabídnout vždy něco více a lépe než konkurence, která je veliká. Vinaři se v oblasti vinařské turistiky angažují prostřednictvím prodeje vína přímo ve svých vinných sklepech, pořádáním prohlídek sklepů s řízenou degustací spojené s občerstvením a ochutnávkou. „Zejména v marketingu cestovního ruchu je kvalita výsledkem spolupráce mnoha partnerských subjektů“ (FORET, FORETOVÁ, 2001, s. 67). Logo vyjadřuje symboliku a identitu podniku a tím i jeho sílu. Může to být kombinace slova a obrázku. „Logo a slogan musí být specifické, nezaměnitelné, naučitelné, věrohodné, sympatické a lehce zapamatovatelné“ (GOSCH, 2005). Identifikuje a odlišuje výrobek od jiných, zanechává v paměti zákazníka jméno, či název výrobku, nebo podniku. Z loga se správným postupem stává značka, která je hnací silou produktu, zastřešující věrohodnost výrobku. Nejedná se pouze o logo, nebo značku samotného vinařského subjektu, důležitá je například i značka obce, regionu, či oblasti.
15
Použitím vhodného slova či obrazu tradičního, nebo rodinného názvu, je jednou z možností. Design zákazníkovi napoví úroveň kvality a může zvýšit atraktivitu produktu. Roli zastává barva, vzhled, materiál, nebo tvar.
1.2.2 Cena Výše ceny musí především odpovídat nákladům, ale musí jít také ruku v ruce s kvalitou. Kvalitu posuzuje zákazník u vína nejvíce, než v jakémkoli jiném odvětví. Přitažlivý produkt se zajímavou cenou vzbuzuje u zákazníka nejen samotnou koupi, ale především – a to je často mnohem důležitější, doporučení ostatním a tím i respekt k prodávajícímu, který je základem pro strategické partnerství a zajišťuje kromě jiného i důvěru (GOSCH, 2005). Jakákoliv změna u výrobku, ať už cena, design, značka, nebo logo by měla být prováděna postupně a opatrně, zákonitě však musí vést k pozitivní reakci zákazníka. Úlohou každého výrobce je také sledovat vývoj cen u konkurence.
1.2.3 Místo Cesta výrobku k zákazníkovi je důležitým rozhodnutím výrobce, která svými náklady může ovlivňovat i výši ceny výrobku. Distribuce je důležitým ukazatelem dostupnosti výrobku pro zákazníka. FORET a FORETOVÁ (2001, s. 70) uvádí 3 podoby distribuce: Atraktivita místa, která je spojena s příjemným prostředím, tradičností, kulturně – historickými podmínkami, jedinečným charakterem. Poloha udává blízkost aglomerační dostupnosti, turistická centra, kulturně – historické oblasti, gastronomická prostředí a to vše v blízkosti turistických nebo cyklistických tras. Poslední podoba je zajištění dopravní dostupnosti, nebo dopravních prostředků a tedy dobrá infrastruktura. Při konkrétních pořádaných akcích je organizace dopravy hlavním předpokladem úspěchu. Je velmi poutavé pro turisty zařadit například tradiční
16
koňská spřežení do dopravních prostředků při konání vinařských akcí. Samozřejmě dobrá dostupnost dopravních prostředků, čili vlaků, MHD, nebo automobilů k místu konání je podmínkou. Většina vinařů prodává své produkty přímo ze sklepů, nebo svých firem. Mnoho zákazníků preferuje přímý kontakt s vinařem (sklepmistrem), nebo majitelem firmy a přejí si nahlédnout pod povrch vinařského produktu. Lidé si přejí, aby byl produkt prezentován v místě zdroje, rádi ochutnají víno a poznají filosofii podniku. Víno dnes pro svou atraktivitu podporuje několik cest produktu od výrobce ke spotřebiteli. Jedná se zejména o: • Vinné bary, které podporují veškeré obchodní řetězce (vinotéky, markety, obchodní dodavatelé a specializované obchodní sítě gastronomie, výstavy, veletrhy apod.). • Internet nabízí e-shop, objednání e-mailem. • Vinařská turistika, která je podpořena vysokou profesionalitou prodeje vína.
1.2.4 Propagace Propagace neboli komunikační politika, představuje dle FORETA a FORETOVÉ (2001, s. 71), šest hlavních nástrojů: Reklamu, představující formu placené, nejlépe přehledné, originální a osobité prezentace, odpovídající image a splňující cíle propagace. Reklama může být podávána formou turistických prospektů, inzercí v časopisech, v novinách, na billboardech, v rozhlase, radiu, televizi, nebo na internetu. Podporou prodeje se rozumí krátkodobý stimul prodeje. Mohou to být různé ochutnávky vín, v podobě řízených degustací na veřejných a slavnostních akcích, ve firmě, nebo vinotékách, reklamní akce, reklamní dárky, výherní hry a jiné.
17
Public relations tvoří dobré vztahy s veřejností, zvyšuje její důvěru a povědomí. Především se jedná o dobré jméno ve sdělovacích prostředcích. Tedy jde o šíření aktuálních a věrohodných informací médiím, zákazníkům, organizacím a jiným úřadům. „Důležitá úloha práce s veřejností je získávání důvěry k osobám vytvářejících i negativní mínění a systematická péče o kontakty, např. prostřednictvím prohlídek firmy, přednášek, akcí pro děti, účasti na veletrzích a výstavách, inzerátů atd.“ (GOSCH, 2005, s. 84). Osobní prodej představuje pro vinaře nejen předání informace dále, ale přijetí i zpětné vazby zákazníka. Zákazník zase považuje osobní kontakt za značné zvýhodnění, který přispívá ke tvorbě preferencí. Osobní prodej je velmi žádoucí pro potenciální zákazníky, ale vyžaduje také dobrou připravenost vinaře. Právě zde ve službách zákazníkům, se naskytuje vhodná příležitost pro spolupráci s ostatními vinaři a vytvořit tak efektivní způsob přímé komunikace se zákazníkem vhodné pro rozvíjení oblasti. Direct marketing je způsob marketingové komunikace, kdy se zaměřujeme na přímé oslovení zákazníka. Pomocí internetu firma zveřejňuje veškeré informace a novinky. Zákazník se pomocí internetu a vhodných turistických portálů dozvídá o aktuálních kulturních akcích.
1.2.5 Lidé Vinařští aktéři Vinařských subjektů na konkurenčním trhu přibývá, jak do množství, tak i do kvality. Samotný vinař není schopen sám časově, finančně i rozsahově zastávat veškerý vývoj produktu a zároveň působit na rozvoj oblasti marketingovými nástroji. Je zde proto vytvořena určitá síť vinařských subjektů a konkrétní typy aktérů teritoriálního rozvoje.
18
Hlavní aktéři rozvoje: • Vinařští producenti, kteří směřují především k produkci, výrobě a inovaci. Jsou rozlišováni na velké vinařské podniky a drobné vinaře (fyzické osoby a samostatně hospodařící rolníci). • Komunikátor řeší různé druhy tiskovin, zabývá se vývojem, jako takovým i úspěchem nejen mediálně, ale zaměřen je zejména na komunikaci. Představují je různá sdružení, organizace i centra, ale i podporující fondy.
1.2.6 Balíčky Jak uvádí FORET a FORETOVÁ (2008, s. 72) „Komplex služeb vzájemně doplňuje, rozšiřuje a posiluje jednotlivé body nabídky.“ Taková nabídka vzniká i ze spolupráce a partnerství více organizací, prezentujících se společně. Zákazníkovi se naskytuje volba výběru a může si z celého komplexu sám volit.
1.2.7 Programování, procesy Tvoření veškerých zajímavých projektů, které podporují společnou činnost, se pořádá kvůli podpoře cestovního ruchu. Mohou představovat i Tradiční krojové hody, ve kterých se zapojí domácí obyvatelé a jiné aktivity, které může obec nabídnout ostatním návštěvníkům. Při uplatňování toho nástroje je důležité mít stále co nabídnout a obměňovat svou nabídku.
1.2.8 Partnerství Princip
partnerství
z hlediska
cestovního
ruchu
patří
k důležitým
nástrojům
teritoriálního marketingu. Je velmi důležitá spolupráce a aktivní účast všech zainteresovaných aktérů regionálního rozvoje.
19
„Je nutné definovat vzájemné očekávání uvnitř daného partnerství a být schopni společně navenek reprezentovat vize a poselství“ (FORET, FORETOVÁ, 2001, s. 25). Společná činnost může také věnovat větší pozornost konkrétní oblasti, nebo regionu, jehož společný znak, nebo logo je užitečným vodítkem pro spotřebitele. Konkurenční boj měst a regionů v důležitých ekonomických aktivitách nutí ke spolupráci a iniciaci rozvoje podnikání a investic. FORET a FORETOVÁ (2001, s. 24) se domnívají, že: „Z hlediska rozvoje cestovního ruchu u nás zasluhuje největší pozornost právě partnerství. Marketing obce, či regionu nemůže dělat jen jedna instituce.“ „V kontextu regionálního řízení znamená partnerství nejen zapojování hospodářských a sociálních partnerů (podnikatelů, odborů, dalších klíčových aktérů) a nestátních neziskových organizací (v nejširším slova smyslu zástupců veřejnosti), do rozhodování regionálních a místních samosprávných orgánů, ale také vzájemnou spolupráci orgánů veřejné správy při plnění úkolů regionálního rozvoje“ (KUTSCHERAUER, 2007). Ve světě vinařů existuje úspěšný růst i bez vzájemného vytěsňování se. Naopak spolupráce v téhle oblasti je velmi žádoucí. Vlastní podíl na trhu může být zvyšován kooperací a dostát tak větší tržní síly. Tento růst nevede pouze ke stoupající popularitě a image, ale především k dlouhodobé atraktivitě (GOSCH, 2005). Spolupráce aktérů umožňuje snadněji a účinněji dosáhnout potřebných výsledků, v řadě případů není možné cíle bez spolupráce vůbec dosáhnout. Cílem veřejné správy v obci či regionu je komplexní reprezentace území a komunity, proto se vždy snaží jít vstříc podnikatelům v jejich činnosti. Podnikatelské subjekty tvoří zároveň reklamu pro svou obec v aktivitách mimo město. Ve výsledné fázi je spolupráce těchto subjektů prospěšná pro obě strany.
20
1.3 Marketing cestovního ruchu Marketing v cestovním ruchu tvoří takzvanou „odnož“ všeobecného marketingu, zaměřenou na specifickou lokalitu a znalost destinace. Poskytované služby v cestovním ruchu mají své specifické charakteristiky, které de facto v takovéto míře nenalezneme u žádných jiných druhů služeb. Dle definice Světové organizace cestovního ruchu (World Trade Organization) a Statistické komise OSN (United Nations Statistical Commission) zahrnuje tzv.“tourism industry“ (česky: „turistický průmysl“, neboli “průmysl volného času“) činnost lidí, kteří cestují a pobývají v místech mimo své trvalé bydliště po dobu kratší než jeden rok pro jiné účely, než je vykonávat výdělečnou činnost. Turisté cestují a pobývají dočasně v místech mimo své obvyklé prostředí pro soukromý zájem – trávení volného času, např. za účelem dobrodružství, rekreace, vzdělávání, pouti (Zdroj: WTO). Při tom FORET a FORETOVÁ (2008) uvádějí, že se jedná o cestovní ruch i v rámci obchodní cesty, při příležitosti konference, semináře, vzdělávání apod. avšak zdroj úhrady vyplývá z pracovního vztahu a cestující nejsou zaměstnáni na navštíveném místě. Koncepce teritoriálního marketingu je stále více spojována s uskutečňováním cílů cestovního ruchu a zahrnuje v sobě tedy i konkrétní úkoly pro oblast turistických aktivit. Odvětví cestovního ruchu je vždy vázáno ke konkrétnímu území, městu, obci, či regionu. Představuje komplexní soubor vzájemně propojených společností, firem, vládních institucí a neziskových organizací.
1.3.1 Management cestovního ruchu Rostoucí konkurenční boj na jedné straně a stále se zvyšující nároky návštěvníků na druhé straně, mohou obstát pouze na trhu systémově řízené destinace.
21
Proto turisticky významné destinace přijímají a realizují programy, které by podporovaly podmínky pro rozvoj cestování a přilákání a především udržení návštěvníků (METELKOVÁ, 2005). „Destinace je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti“ (PALÁTKOVÁ, 2006, s. 16).
Obr. 4 Systém destinace (PALÁTKOVÁ, 2006)
Systém podnikání může být znázorněn jako vztah četných skupin a oddělení k různým sférám životního prostředí a elementů, jejichž vztah obstávají.
1.4 Cestovní ruch na venkově Podle účelu je cestovní ruch rozdělen na několik skupin. V případě vinařství a z pohledu teritoriálního marketingu se jedná o venkovský turistický ruch (FORET, FORETOVÁ, 2001), který spojuje rekreaci a nabídku venkovských aktivit, jako je poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vinařství, či výroby vína, pěstování révy vinné, či společenských událostí týkající se oslav vína. Pojem venkovská turistika je charakteristická pro svou venkovskou krajinu, čisté a klidné prostředí a tradiční životní styl „bez stresu“. Nemusí se vždy jednat o ryze „venkovskou“ turistiku. V úvahu může být brána i turistika městská, která je zasazena 22
do venkovské oblasti. Formy venkovské turistiky se mohou v různých oblastech lišit. Zahrnují dovolenou s ubytováním na farmách (agroturistiku), dovolenou v přírodě a i s pěší turistikou, cesty za poznáním, turistiku za uměním a jiné. Na rakouském a německém venkově se můžeme stále častěji setkat s dovolenou na farmách, která zde hraje významnou roli. Na americkém a kanadském venkově je tato forma přece jenom vzácnější (STŘÍBRNÁ, 2005). Významný vliv ve venkovské turistice mají tradiční zvyklosti obyvatel. Tradicionalismus má v této oblasti nemalý podíl. Venkovská turistika je považována za velmi významný znak současného způsobu života vyspělých zemí. Podílí se na posilování ekologických a národnostních stránek života obyvatel. Dnes už rozdíl mezi venkovem a městem není tak znatelný. Rozdíl smazává budování předměstských oblastí a budování druhých domovů. Rozdíly v oblasti volnočasových aktivit jsou patrné od 90. let 20. století. Posun tradičních aktivit k moderním je zaznamenán zejména ve významu krajiny a přírody, který se postupně zmenšuje. Z venkovské turistiky se stává spíše turistika na venkově, kde tamější krajina přestává být důležitá pro spokojenost zákazníka (LANE, 2004). Role cestovního ruchu je zvláště významná pro sociálně a ekonomicky slabší regiony,
neboť je jednou z cest umožňující zachování venkovského stylu života. Ekonomický a kulturní růst potenciálu cestovního ruchu ve venkovské oblasti může přinést kapitál a pracovní příležitosti z rozvinutých městských oblastí. Velké naděje do využití cestovního ruchu vkládají nejen obyvatelé obce, ale také vedení radnic, neboť předpovídá zdroj příjmů, šance vytváření nových pracovních příležitostí, možnost revitalizace a dalších zvelebování svých měst a obcí. Venkovská turistika je často alternativním zdrojem obživy pro podnikatele na venkově a zemědělce. Koncepce teritoriálního marketingu je stále více spojována s uskutečňováním cílů cestovního ruchu a zahrnuje v sobě i konkrétní úkoly pro oblast turistických aktivit. K rozhodujícím službám, které ovlivňují cestovní ruch, patří především: • kvalitní ubytovací a stravovací zařízení (v dostatečné kapacitě),
23
• zajištění dopravních služeb (moderní i tradiční venkovské dopravní prostředky, jak pro individuální, tak pro hromadnou dopravu), • informace a turistický servis (průvodcovská a organizátorská činnost, tlumočnictví aj.).
1.4.1 Rozvoj venkova a vinařství Vstupem České republiky do Evropské unie dne 1. 5. 2004 je podporován rozvoj, modernizace a inovace zemědělství a podnikatelského prostředí na venkově prostřednictvím fondů a národních prostředků a zajištění konkurence schopného postavení českých zemědělců, při zajištění makroekonomické stability, vysokých environmentálních standardů, krajinotvorné funkce zemědělství a celkového rozvoje českého venkova s ohledem na potřeby spotřebitele (CHLÁDKOVÁ, et al., 2005). Postupem času došlo ke zlepšení ekonomické pozice, současně se konkurence značně zostřila. Vinařství je ovlivňováno vnějším světovým prostředím, zároveň ale i národním vnitřním prostředím. Vinařství v České republice, zvláště v určitých regionech, zaujímá strategický význam, a proto je nutné mu věnovat náležitou pozornost a podporovat jej. Samotný trvalý porost vinné révy je totiž vysoce nákladná záležitost. Svou produkcí přesahuje tradiční zemědělské plodiny a navazující technologie jsou dlouhodobými drahými investicemi. Současně výrobek i podnik a celé odvětví prochází stále vlastním vývojem. Zásadní roli v nabídce zastávají vyspělá území s atraktivními oblastmi, dobrou dopravní infrastrukturou, tradicí pohostinství a s bohatým vybavením pro pořádání různých akcí.
1.4.2 Vinařské stezky Jihomoravský venkov je známý jako turisticky přitažlivý a prosperující kraj památek a vína a ve spojení folklorních zvyků s krásnou krajinou představuje velkou příležitost pro rozvoj moderních forem venkovské turistiky.
24
Myšlenka vzniku Moravské vinařské stezky se zrodila roku 1997 z dlouhodobého projektu rozvoje vinařství a udržitelné venkovské turistiky na jižní Moravě, inspirované vinařskou turistikou v Rakousku, Německu a ve Francii. V početných vinařských obcích na jižní Moravě najdeme téměř vždy typickou uličku s desítkami až stovkami vinných sklípků. Pro venkovskou kulturu je práce malých vinařů neodmyslitelná a stává se ohrožena velkými monopoly a dovozem vín ze světa. Lidé na venkově zase potřebují více znalostí a zkušeností z oblasti marketingu a poskytování služeb turistům. Vzniká tak společná partnerská spolupráce občanů, obcí, firem a úřadů. Cílem projektu Moravské vinařské stezky byla ochrana krajiny a přírody, záchrana a obnova kulturního dědictví a rozvoj šetrné turistiky. Cíle projektu se významně dotýkají života obyvatel a jsou zaměřeny především na vytvoření nových pracovních míst místních obyvatel v sektoru turistiky, rozšíření produktu a služeb a trvalé zvyšování jejich kvality. Záměrem byla motivace a odborná příprava místních lidí pro služby v turistice a zachování a rozvoj malých vinařů a jejich sklepů v souladu s udržitelným rozvojem venkova a vytvoření důležité turistické infrastruktury. Projekt je zaměřen na zlepšení životního prostředí, ozdravení a zkrášlení krajiny, lidských sídel, zachování a podpora tradic vinařství a zapojení vinařů do turistických služeb (Zdroj: Moravské vinařské stezky). Na území jižní Moravy je vytvořena ucelená síť značených vinařských cyklistických tras. Hlavní vinnou stezkou je Moravská, která tvoří páteř cyklotras od Znojma až do Uherského Hradiště, dlouhá 245 km, která propojuje deset okruhů, z nichž každý vede jednou vinařskou oblastí. Cyklotrasy také spojují vinařský region s Vídní, Bratislavou, Brnem a dalšími městy. Vinařské stezky se liší dle délky i náročnosti cest, lze si s jejich pomocí naplánovat jednodenní i čtrnáctidenní pobyt plný aktivního pohybu a všechny nalezneme pod společným logem a vlastní barvou. Lednicko-valtický areál protínají tři vinařské stezky: Mikulovská vinařská stezka, Velkopavlovická vinařská stezka a Vinařská stezka Podluží.
25
Obr. 5, 6 Moravské vinařské stezky, informační tabule (Zdroj: Moravské vinařské stezky)
26
2 CHARAKTERISTIKA LEDNICKO-VALTICKÉHO AREÁLU Dobrovolný svazek obcí Lednicko-valtického areálu navazuje na původní sdružení 8 zakladatelských obcí, které vznikly na přelomu let 1999/2000 s názvem Region LVA, který vznikl za účelem realizace požadovaných společných projektů. Toto sdružení se jevilo jako optimální. Hlavní oblast zde byla soustředěna především na propagaci a to formou společné účasti na veletrzích a výrobou propagačních tiskovin. Pozornost byla věnována také na podporu cykloturistiky v regionu. Zejména pro čerpání dotačních prostředků na společné i jednotlivé projekty pořídil svazek obcí strategii rozvoje regionu.
2.1 Dobrovolný svazek obcí LVA Území mikroregionu Lednicko-valtického areálu leží v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav, v jižní části Jihomoravského kraje. Na severovýchodě mikroregionu je mírně narušena integrita území dálnicí D2. Okresní město Břeclav je vzdáleno cca 55 km od Brna, 72 km od Bratislavy a 98 km od Vídně. Mikroregion LVA se v současnosti skládá z katastrů čtyř měst: Břeclav, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a katastrů šesti obcí: Lednice, Bulhary, Hlohovec, Ladná, Přítluky a Rakvice (Zdroj: Zakladatelská listina DSO LVA).
2.1.1 Poslání a vize dobrovolného svazku obcí LVA V rámci analýzy aktuálního využití nástrojů a konceptů teritoriálního marketingu v mikroregionu byl proveden semistrukturovaný rozhovor s manažerkou dobrovolného svazku obcí LVA, Adrianou Škrlovou (viz Příloha II). 1. Z tohoto rozhovoru vyplývá, že výhoda v založení svazku tkví ve společném prosazování zájmů spojených s komplexním rozvojem mikroregionu, dále v propagaci svazku a jeho území a v získávání dotačních titulů.
27
Poslání sdružení obcí je také koordinace dlouhodobě udržitelného rozvoje sektoru cestovního ruchu a tím zásadně napomáhat zvýšení jeho prodejnosti jako destinace na cílových trzích a koordinace investičních akcí. 2. Členové svazku se pravidelně schází na valných hromadách, které se uskutečňují v sídle svazku – na obecním úřadě v Lednici. 3. Mikroregion LVA se pravidelně prezentuje společnou expozicí na veletrhu cestovního ruchu – Regiontour, dále pak v rámci Jihomoravského kraje a Českého dědictví UNESCO a vytváří touto cestou společné propagační materiály. 4. Na nabídku vinařů DSO LVA se prezentuje ve společném katalogu služeb a na Turistických informačních centrech (Lednice, Valtice, Břeclav). Veškeré vinařské akce si tedy řeší města nebo obce sami. Jednotlivé akce jsou pak prezentovány na Turistických informačních centrech. Společně tedy svazek zatím produkty propagující vinařství nevytváří. Propagace vinařství
je
záležitost
každé
obce
a
především
jednotlivých
soukromých
podnikatelských subjektů. V zakládající listině stojí:“Dobrovolný svazek obcí Lednicko-valtického areálu, založen 9. 12. 2004, slouží ke sdružení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem účastnickou obec“ (Zdroj: Zakladatelská listina DSO LVA). Cílem svazku je profesně orientovaná organizace subjektů podílejících se na intenzivním rozvoji cestovního ruchu a to zejména respektujícími principy dlouhodobé udržitelnosti rozvoje. Vytvářet významný podíl na zaměstnanosti a příjmech regionu, obzvlášť v tomto sektoru.
28
Obr. 7 Mikroregion LVA (Zdroj: Mikroregion Lednicko-valtického areálu)
2.2 Památková zóna Lednicko-valtického areálu Hranici LVA na severu a na východě tvoří řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi ČR a spolkovou zemí Rakousko. Na západě sousedí Lednicko-valtický areál s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava, která je biosférickou rezervací. Území Lednicko-valtického areálu vyniká především pro svou kulturně-historickou hodnotu. Zápisem na prestižní Seznam památek UNESCO roku 1996 se Lednicko-valtický areál zároveň zařadil k celosvětové soutěži o nejlukrativnější turistické destinace. Ve městě Valtice, jakožto v sídle šlechtického rodu Lichtenštejnů, nalezneme jimi vybudovaný majestátní zámek, obklopený travnatým parkem a zušlechtěným vstupním nádvořím. Prostory valtického zámku jsou tradičním dějištěm k pořádání každoročních „Valtických vinných trhů“ a dalších soutěží vín. Letní sídlo si Lichtenštejnové zvolili nedaleko v Lednici, kde vystavěli opravdový „ráj na zemi“. (Zdroj: Mikroregion LVA).
29
Obr. 8, 9 Zámek Lednice; Zámek Valtice (Zdroj: Obec Lednice; Vína z Moravy, vína z Čech)
Lednicko-valtický areál nabízí rozsáhlou nabídku aktivit. Na území jsou vybudovány trasy pěti Lichtenštejnských stezek s celkovou délkou 98 km, které provedou návštěvníky po zdejších památkách. Výlet se dá uskutečnit i vyhlídkovou plavbou po Dyji. Oblast nabízí sporty i pro surfaře a jachtaře na Novomlýnských nádržích a pro náročnější výlet jsou zde strmé svahy v sousední Chráněné krajinné oblasti Pálava, odkud se nabízí pohled na veškerou krajinu s jihomoravskými vinohrady z ptačí perspektivy. Přilákat turisty do dané destinace tedy není problém. Důležitým počinem je být připraven na zájem. Dnes je již zřejmé, že bez vybudování kvalitní turistické infrastruktury s logistickým zázemím na úrovni světových standardů se žádná turistická oblast neobejde. Rozhodující je také vybudování kvalitních nabízených programů a komplexní zázemí od ubytování, stravování, až po několikadenní programy.
30
3 VINAŘSTVÍ Vstup České repliky do Evropské unie roku 1. 4. 2004 přinesl vinařskému odvětví výrazné změny. Vstupem na společný evropský trh museli vinaři akceptovat nové technologické, organizační a obchodní změny, chtěli- li obstát v konkurenčním prostředí. Kvalita vína a zejména marketing musel být na úrovni EU. Vinařům vzhledem k rozšířené nabídce vlivem vstupu do EU přibyla starost, práce a věnovaný čas prodeji. Museli se naučit své víno prosadit na evropském trhu, zajistit propagační materiál, umět mluvit o vínu, mít jej správně pojmenované a zaměřit se na etiketu, lahev a kvalitní korek. Někteří vinaři začali dle zahraničního vzoru prodávat víno i se „službou“. Tedy nabídnout zákazníkovi co nejvíce – degustační ochutnávky, občerstvení, příjemné ubytování a přirozeně i osobní prodej. V roce 2008 proběhla žádost o poskytnutí dotace Evropské unie na restrukturalizaci vinic a novou výsadbu v souvislosti s reformou společné organizace trhu s vínem. Dotace dále směřovaly do technologií a propagace českého vína. V následující tabulce je uveden přehled vyplacených podpor pro oblast DSO LVA pro rok 2008.4 Přehled všech jednotlivých žadatelů obcí DSO LVA je uveden v Příloze III. Velikost přidělené dotace vypovídá o značné úspěšnosti realizace aktivit žadatelů města Valtice podporující zlepšení struktury vinařského podniku. „V podmínkách, kdy po vstupu ČR do EU nebude možno celkovou plochu vinic ve státě zvyšovat, se zintenzivní konkurence mezi stávajícími podniky, které budou moci růst buď vytvářením „družstev producentů“, nebo (jak je zřejmé z vývoje v sousedních zemích) růstem větších podniků na úkor malých, které zanikají“ (CHLÁDKOVÁ, et. al., 2005).
4
EZZF - SOT bez IACS: Evropský zemědělský zúčtovací fond - Společná organizace trhu bez Integrovaného administrativního a kontrolního systému (Opatření: Vinice D06 Žádost o podporu, doplatek k žádosti o podporu)
31
Tab. 1 Dotace do vinic pro oblast DSO LVA roku 2008 Obec
Počet žadatelů
Dotace EU [Kč]
Valtice
9
10 152 850
Velké Bílovice
15
5 271 128
Rakvice
5
3 978 150
Břeclav
2
2 927 192
Podivín
1
2 394 700
Hlohovec
3
2 379 677
Přítluky
1
2 260 400
Bulhary
2
1 788 300
Lednice
1
29 000
Zdroj: SZIF; vlastní zpracování
Česká republika představovala ke dni 31. 12. 2009 produkční potenciál vinic 19 639,38 ha dle výsledků registrace ÚKZÚZ5. Plochu obhospodařovalo celkem 18 983 pěstitelů. Dle velikostních skupin převažují v počtu pěstitelů subjekty obhospodařující plochu od 0,1 ha do 0,2 ha, jejichž podíl na celkovém počtu registrovaných pěstitelů je 41,8 % (Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR). Vinařství a vinohradnictví v ČR lze obdobně jako v jiných státech (Rakousko, Německo, Slovensko, Maďarsko, aj.) charakterizovat z hlediska počtu pěstitelů (podnikatelských subjektů), jako odvětví roztříštěné. Vstupem České republiky do EU byl vzestup konkurence samozřejmě zaznamenán, ale ke snížení produkci vína tímto krokem nedošlo. Naopak lze zaznamenat rozšířenější a pestřejší nabídky zákazníkům, podstatnější kvalitu vín i jejich propagace (Zdroj: ÚKZÚZ). Sektor marketingu je propracovanější a lze konstatovat, že v rámci producentů vín patří několik českých vinařů ke světové špičce na trhu.
5
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
32
Obce dobrovolného svazku LVA patří dle registru vinic ÚKZÚZ ke stu největších vinařských obcí České republiky (kromě obcí Ladná a Podivín), při tom Velké Bílovice a Valtice obhospodařují největší plochu vinic celé České republiky. Město Velké Bílovice tvoří se svými 710 ha vinic a s více než tisícem hospodařících vinařů největší vinařskou obec v České republice. S počtem 3 861 obyvatel (ke dni 31. 12. 2009; zdroj: ČSÚ) vlastní na 650 vinných sklepů tvořících samostatné městečko se sklepními tratěmi a také největší sklepní areál v České republice. Tab. 2 Největší vinařské obce DSO LVA k 31. 12. 20096 Celková plocha vinic v ha
Počet pěstitelů
Vinař. Podoblast
1. Velké Bílovice
704,23
1 039
Velkopavlovická
2. Valtice
587,74
199
Mikulovská
3. Rakvice
203,71
493
Velkopalvovická
4. Přítluky
167,52
178
Velkopavlovická
5. Břeclav
117,47
139
Slovácká
6. Hlohovec
117,01
135
Mikulovská
7. Bulhary
97,34
28
Mikulovská
8. Lednice
84,46
41
Mikulovská
Vinařská obec
Zdroj: ÚKZÚZ, vlastní zpracování
Ke dni 28. 4. 2004 došlo k rozdělení vinařských regionů v celé České republice. V souladu s vyhláškou č. 324/2004 Sb. došlo k novému členění produkčních ploch na dvě oblasti Čechy a Morava. Tyto oblasti se dále člení na šest podoblastí. Vinařskou oblast Čechy tvoří podoblast mělnická a litoměřická. Oblast Morava se skládá z podoblastí: mikulovské, slovácké, velkopavlovické a znojemské, přičemž vinařská oblast Morava zaujímá 96, 4 % celkové výměry vinic České republiky a je zde zaregistrováno 10 783 pěstitelů vinné révy (Zdroj: ČSÚ).
6
Výměra vinic ČR dosahovala k 31. 12. 2009 16 290 ha, na které hospodařilo 10 919 subjektů (Zdroj: ÚKZUZ)
33
Obr. 10 Vinařská oblast Morava (Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech)
Lednicko-valtický areál protíná právě tři největší vinařské podoblasti České republiky, podoblast mikulovskou (obce: Valtice, Hlohovec, Lednice, Bulhary), velkopavlovickou (obce: Podivín, Rakvice, Velké Bílovice, Přítluky) a slováckou (obce: Břeclav, Ladná). Tab. 3 Velikost vinařských podoblastí Moravy Podoblast Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Počet podniků 1 658 3 937 4 402 Plocha vinic (v ha) 4 147,99 3 687,47 4 652,88 Zdroj ČSÚ, šetření vinic 20097; vlastní zpracování Ukazatel
Znojemská 650 3 133,64
3.1 Vinařský fond Před vstupem České republiky do Evropské unie byl v roce 2002 založen Vinařský fond České republiky na podporu výsadby a obnovy vinic a propagaci prodeje vína. Finanční prostředky byly získávány jako dlouhodobě návratná finanční podpora od státu, za pomocí prostředků získaných z plateb odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína
34
a dovozců vína. Od roku 2004 bylo fungování Vinařského fondu zákonem pozměněno výhradně na podporu marketingu vína, finanční podporu, rozvoj vinařské turistiky, mediální propagaci, a také na informování veřejnosti o vinohradnictví a vinařství. Vinařský fond funguje na obdobné bázi jako organizace v ostatních evropských zemích (Zdroj: Vinařský fond). Několik akcí a aktivit realizovaných s podporou Vinařského fondu: • Propagační kampaň na podporu prodeje mladých, svatomartinských vín. Všechna registrovaná vinařství v ČR mohou po splnění podmínek daných Vinařským fondem využívat společnou značku „Svatomartinské“ na etiketách. Propagace spočívá i ve výrobě společných reklamních materiálů – (letáky, postery, nabídkové listy do restaurací a vinoték), v médiích, na billboardech, plakátech a webových stránkách. • Informace o moravských a českých vínech zveřejňovaných v tištěných i elektronických médiích (Elektronický zpravodaj VF; Vína z Moravy, vína z Čech – národní webová stránka moravských a českých vín za podpory Vinařského fondu nabízí veškeré informace pro veřejnost i pro odborníky). • Výstavy vín různých obcí a vinařských podoblastí, ale i zahraničních (mj. Vinař roku, Go/Regiontour, International Wine&Spirit Hongkong). • Semináře a konference (sommelierské kurzy, školení degustátorů). • Vinařská turistika (otevřené sklepy, slavnosti vinobraní a burčáku).
7
Oficiální údaje ČSÚ a údaje ÚKZÚZ jsou mírně rozdílné. Je to způsobeno nesouladem údajů na katastrálních úřadech, neustálou aktualizací údajů vzhledem k novým výsadbám, žádostem o změny při vyklučení vinic, změně pěstitele nebo názvu podniku apod.
35
3.2 Národní vinařské centrum o.p.s. V úzké spolupráci s Vinařským fondem České republiky a dalšími organizacemi se realizuje Národní vinařské centrum (dále jen NVC), obecně prospěšná společnost se sídlem na zámku ve Valticích, která byla založena v roce 2001. 8 Tato organizace podporuje a propaguje tuzemská vína a vinařství na velmi vysoké úrovni, díky zajišťování nejvyšší a nejprestižnější soutěže vín u nás – Salon vín České republiky, kde se nachází sto nejlepších vín České republiky ve stejnojmenné degustační expozici, pyšnící se tímto titulem a jsou celoročně prezentovány. Ve sklepních reprezentativních prostorách na Státním zámku ve Valticích mají návštěvníci možnost ochutnat, poznat a zakoupit nejlepší moravská a česká vína degustační expozice a zároveň se dozvědět všechny podstatné informace o jednotlivých zastoupených vínech a vinařství (Zdroj: Národní vinařské centrum o.p.s.). Do letošního seznamu Salonu vín ČR 2011 se dostaly zkoumané vinařské firmy: Habánské sklepy, s. r. o. a Vinné sklepy Valtice, a. s. (Zdroj: Národní vinařské centrum o.p.s.). Cílem NVC je propagace a podpora vín a vinařství nejen prostřednictvím soutěže a veřejné degustační expozice Salonu vín ČR, ale také vydáváním odborné literatury, propagace vinařské turistiky, správa oficiální webové stránky registrovaných vín „Vína z Moravy, vína z Čech“, pořádáním školení a seminářů a také obecná propagace moravských a českých vín, prodej vín a sommelierských potřeb. Na webových stránkách této společnosti najdeme např. všechny blížící se akce všech zaregistrovaných vinařství. Národní vinařské centrum zaznamenává rok od roku výrazný nárůst vinařské turistiky. Na zvýšení návštěvnosti se NVC významně podílí společně s Nadací Partnerství
8
Prostory zámku Valtice byly zrekonstruovány díky projektu „Rozvoj vinařství na Jižní Moravě“ v přelomu 20. a 21. století, financovaného z prostředků Evropské unie a Ministerstva zemědělství ČR
36
za podpory Vinařského fondu realizací projektu „Podpora, rozvoj a propagace vinařské turistiky“, který začal v roce 2005 (Zdroj: Národní vinařské centrum o.p.s.). Projekt spočívá v certifikaci vybraných zařízení dle stanovených kritérií. Tato zařízení jsou rozdělena do 5 kategorií: vinařství, vinný sklep, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tematikou. V turistice, a nejen v ní, znamená obecně certifikace dosažení určité úrovně kvality a je vodítkem pro všechny, kteří očekávají a hledají dobrou kvalitu služeb, ale i historickou, nebo architektonickou hodnotu. Tuto certifikaci s logem „Vína z Moravy a z Čech – Certifikace vinařské turistiky“ získá jen sto až dvě stě zařízení vinařské turistiky a vytvoří tak špičkovou třídu služeb. Vinařům se tak dostane výhod prezentace na národní úrovni před ostatními zařízeními (Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech). Tab. 4 Seznam certifikovaných vinařství v DSO LVA pro rok 2008 a 2009 Vinařství
Vinařská podoblast
Město/obec
Mráz Josef, vinař ze Staré Břeclavi
Slovácká
Břeclav
VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s.
Velkopavlovická
Rakvice
Mikulovská
Valtice
Tetur Vladimír
Velkopavlovická
Velké Bílovice
Vinařství Petr Skoupil a.s.
Velkopavlovická
Velké Bílovice
Vinné sklepy Valtice, a.s.
Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech; vlastní zpracování
Průzkumy NVC zaznamenaly jednoznačný nárůst návštěvnosti u provozovatelů certifikovaných zařízení vinařské turistiky, díky nadstandardní propagaci vinařských zařízení v průvodcích vinařské turistiky, na webových stránkách organizace a dalšími způsoby. Zájem vinařů zapojit se do projektu je poměrně vysoký (Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech). Výzkumy NVC poskytnuté při rozhovoru s Ing. Gondášem, uskutečněny v regionu Moravských vinařských stezek ukazují, že z možných forem podpory ze strany NVC dotázaní vinaři nejvíce vítají podporu organizování místních degustací a prezentací vín, propagaci vinařských stezek formou vydávání propagačních tiskovin na internetu.
37
Pozitivní přínos moravských vinařských stezek v rozvoji turistice regionu vinaři hodnotí převážně velmi kladně, neboť se jim ze strany turistů dostává téměř výhradně pozitivní zpětné vazby. Ve vinařské turistice, i přes zvětšující se zahraniční konkurenci, preferují domácí zákazníci tuzemská vína, která znají a postupem času zvyšují poptávku a vracejí se k oblíbenému vinaři. Pokud jsou spokojeni, často doporučí prodávajícího jiným potenciálním zákazníkům a šíří dobré jméno vinaře. Z výzkumů NVC dále vyplývá, že turisté oceňují především pohostinnost a osobní přístup vinařů, prostředí vinných sklepů a přírodní a historické památky. Nejčastější nedostatky shledávají turisté v malé nabídce služeb vinařů (např. málo otevřených sklepů), nebo malé atraktivitě měst a obcí. Pro širší územní oblast výzkumu je nutno brát výsledky za spíše informativní.
3.3 Významní vinařští producenti Pro účely zhodnocení marketingových aktivit významných vinařských subjektů DSO LVA
byl
proveden
kvalitativní
marketingový
výzkum,
přesněji
technika
semistrukturovaných rozhovorů (Příloha IV) se třemi vybranými vinařskými producenty.
3.3.1 Habánské sklepy, s. r. o Společnost Habánské sklepy, s. r. o. je největší vinařskou společností ve vinařské obci Velké Bílovice a významným producentem vína. 1. V případě otázky spolupráce společnosti s DSO LVA uvedl ředitel, že společnost nespolupracuje s tímto svazkem a dokonce si ani nemyslí, že by obec s tímto svazkem spolupracovala. Vznik DSO LVA se, dle jeho slov, uskutečnil z určitých finančních důvodů, v současné době však spolupráce obce Velké Bílovice s tímto svazkem nefunguje. Jedním z důvodů nezájmu na spolupráci této vinařské obce je určitě existence svazku Velkobílovičtí vinaři, o. s., který je hlavními prostředkem veškerých
38
vinařských aktivit ve Velkých Bílovicích. Společnost Habánské sklepy je také členem tohoto sdružení i dalšího sdružení, které vzniklo na území Velkých Bílovic – Svaz vinařů České republiky, který se podílí na legislativním procesu „vinařského zákona“ a předpisů EU. 2. Společnost Habánské sklepy je od roku 2007 součástí uskupení Bohemia Sekt, největšího výrobce vína a sektů v České republice. Marketing zastřešující propagaci společnosti řeší centrální manažer skupiny Bohemia sekt, uvádí ředitel. 3. Vinařství se účastní všech akcí a aktivit, pořádaných sdružením Velkobílovičtí vinaři, o. s., konkrétně akce: „Ze sklepa do sklepa“ a „Za vinařem do velkých Bílovic“, kdy vinařství zaznamenává každoročně velký příliv turistů. Další přínosnou akcí pro společnost je např. „Vinař roku“. Při konání vinařských akcí ve Velkých Bílovicích se vinařství prezentuje především samostatně. 4. Ředitel vinařství spatřuje záštitu Lednicko-valtického areálu pouze pro možnost návštěv památek, cykloturistiky, možnosti ubytování v okolí při konání rozsáhlejších akcí. V obci Velké Bílovice vidí budoucnost hlavně ve vinařské turistice. 5. Společnost dělí své zákazníky do několika kategorií. V případě prodeje v marketech, kde se společnost snaží nejvíce oslovit zákazníky, jsou orientována vína jakostní. Svou prémiovou řadu, vyznačující se vysokou kvalitou a určenou tedy pro znalce, dodá vinařství vína do gastronomií a vinoték. 6. Firma pro své zákazníky pořádá každoročně tzv. spotřebitelskou soutěž, kde je pro výherce připravena večeře a ubytování. Dalším způsobem propagace společnosti je zaměření na ochutnávkové akce ve vinotékách a marketech. Společnost se na propagaci orientuje prostřednictvím inzerce v časopisech, letácích a internetu. Marketingová podpora, která je díky součástí společnosti Bohemia Sekt řízena z Čech, spočívá především v podpoře prodeje v místě obchodu, v tiskových materiálech, výrobě gastronomických předmětů a dalších.
39
7. V případě vinařské turistiky zaznamenal ředitel v posledních letech příliv zákazníků především díky pořádaným vinařským akcím spolku Velkobílovičtí vinaři, o. s. Ředitel uvedl růst prodeje vín v posledních letech až o 65 %, k čemuž dle ředitele přispěla také nová prodejna se zdařilým designem. Připravovaným projektem je i výstavba Habánského dvora. Vinařství každoročně provozuje v letních měsících posezení v sídle firmy s ochutnávkou vín, dále pořádají prohlídky provozů, nebo odborné exkurze pro různé školy a především pro své zákazníky z gastro kategorie. 8. Největší krok vpřed zahraničních vinařských producentů v cestovním ruchu vidí ředitel v kvalitě stravování a v servisu, který považuje na našem území na nízké úrovni. Vinaři v ČR se podle ředitele začínají teprve orientovat v cestovním ruchu a postupně se učí tvořit kvalitní služby, které nacházíme v zahraničí. Vybudování kvalitních služeb vidí pan Svoboda v propracované organizací do detailu, která dle něj na našem území chybí. V zahraničí se mnohem častěji setkáme s více organizovaným marketingem, než u nás. Při vytváření různých projektů je zapotřebí manažera, který se postará o zveřejňování akcí, tvorbu pozvánek, vymýšlení dalších nabídek a novinek a všech marketingových aktivit. Takovou roli v případě vinařství na území Velkých Bílovic postupně zastává spolek Velkobílovičtví vinaři, o. s.
3.3.1.1 Velkobílovičtí vinaři o. s. Na počátku tvořilo sdružení dohromady 23 vinařů, dnes má sdružení 47 členů. Jedná se většinou o vinaře, kteří mají vinařství jako svou hlavní náplň podnikání. Podle stanov sdružení mohou být členem fyzické a právnické osoby se sídlem nebo místem podnikání ve Velkých Bílovicích, to znamená i ti, kteří mají vinařství jako vedlejší činnost nebo i jako hobby. Hlavním impulsem vzniku spolku Velkobílovičtí vinaři o. s. bylo zájem sdružit vinaře z Velkých Bílovic za účelem pořádání dnes již vyhlášené akce otevřených sklepů „Ze sklepa do sklepa“. Tento název má navíc dnes sdružení registrováno jako ochrannou známku a akce „Ze sklepa do sklepa“ se tak může konat pouze a jen ve Velkých Bílovicích.
40
Cílem sdružení je: • organizace a zajišťování akce „Ze sklepa do sklepa“, • pořádání výstavy vín a akcí zaměřených na vinařství a vinohradnictví, • propagace vín a vinařů z Velkých Bílovic, • ochrana a podpora zájmů svých členů v oblasti vinařství a vinohradnictví. Společné záměry se daří s aktivním přispěním a obětavostí členů úspěšně uskutečňovat, i když není vždy lehké sjednotit názory všech 47 vinařských subjektů, neboť každé jednotlivé vinařství má své podmínky. Ve snaze budovat a šířit dobré jméno velkobílovických vín pomáhají spolku jako partneři mimo jiné především Město Velké Bílovice nebo finanční podporou Vinařský fond České republiky. Aktivity spolku Spolek pořádá již šestým rokem úspěšnou vinařskou akci „Ze sklepa do sklepa“ konanou vždy v sobotu na přelomu března a dubna, kde se rok od roku sjíždí více turistů a milovníků vína. Tato akce se tak stává největší a nejprestižnější ochutnávkovou slavností vín otevřených sklepů na Moravě. V letošním roce 2011 bylo zaznamenáno 5 052 placených návštěvníků. V rámci vstupného 1000 Kč měli návštěvníci po celý den možnost ochutnat vína ve 47 vinařství a v rámci vstupného v hodnotě 400 Kč vybrat lahev vína, nebo zakoupit větší množství následující den při nedělním prodeji. V ceně je zahrnuta přehledná mapa sklepní oblasti s jízdním řádem autobusů, katalog vín a degustační sklenka. Počet otevřených sklepů nabízí pestrou nabídku vín a rozmělnění počtu návštěvníků po jednotlivých sklepech. Každý vinař je také ochoten podat výklad o svém vínu a často malé občerstvení v podobě sádla a škvarky s chlebem. Akce nabízí široké rozpětí vinařských producentů od malých vinařů, středně velkých (vinařství Sedlák, vinařství Tetur) až po giganty (Habánské sklepy). Mezi jednotlivými vinařstvími turisty přepraví autobusy, koňské povozy a nechybí ani hudební produkce. Návštěvníci si mohou poslechnout hudbu místních cimbálových muzik, nebo se zúčastnit dalších aktivit. Úspěšnost akce je také odkázaná na stav počasí, 41
které se jeví každým rokem příznivé. Také změny vstupného v jednotlivých letech nezaznamenaly významný odraz v počtu návštěvníků. V roce 2006, kdy cena vstupného činila 500 Kč, měli návštěvníci v ceně kupony za 200 Kč na nákup vína. O dva roky později tato cena stoupla na 700 Kč za vstup, z toho 400 Kč činily kupony na víno. Pro přehled jsou údaje o výši vstupného a počtu návštěvníků zaznamenány v tabulce: Tab. 5 Návštěvnost akce „Ze sklepa do sklepa“ Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Cena vstupenky (V Kč) 500 500 700 700 1 000 Kupony na víno v ceně (v Kč) 200 200 400 400 600 Počet návštěvníků 1 250 2 217 3 135 4 516 3 895 Zdroj: Předseda svazku Velkobílovičtí vinaři, o. s.; vlastní zpracování
2011 1 000 600 5 052
Ubytování si turisté mohou zajistit díky dostatečné ubytovací kapacitě v městě i v jeho okolí. Akce je každý rok propagována vždy stejným způsobem. Od reklamy na internetu v podobě newsletterů, nebo na webových stránkách vybíraných dle klíčových slov ve vyhledávačích, nebo oficiálních největších českých turistických webových stránek, kde návštěvnost dosahuje až devadesát tisíc návštěvníků (např: www.kudyznudy.cz, www.wineofczechrepublic.cz). Dále je akce zviditelňována pomocí reklamních ploch (billboardů) především v Praze a v Lednici, prezentace v tisku v podobě inzerce v novinách a časopisech (MF Dnes, Víno a styl, Wine & Degustation atd.), v rádiích (Dyje, Jih) a v neposlední řadě rozvozem letáků do vinoték (informace získané z rozhovoru s Mgr. Art. Michalem Teturem). Město Velké Bílovice se na činnosti podílí například vyřízením silničních závor, úklidem před akcí i po akci, svozem odpadu, rozvozem odpadkových košů a pronajímá spolku pro tyto účely prostory Kulturního domu. Úctyhodný počet spokojených návštěvníků také svědčí o dobře vykonávané činnosti spolku. Každým rokem má událost „Ze sklepa do sklepa“, ze všech podobných akcí v okolí, bezesporu několikanásobně vyšší počet účastníků.
42
Podobnou vinařskou akcí pořádanou spolkem Velkobílovičtí vinaři o. s. je putování „Za vinařem do Velkých Bílovic“. Probíhá od konce dubna do začátku září, tedy délka konané akce je delší než 4 měsíce. Během akce je otevřeno 53 vinařství. Turisté mají možnost navštívit každý týden 3 vinařství vždy od čtvrtka do středy a za cenu 100,- Kč na osobu degustovat přes 8 vzorků z každého vinařství.
Obr. 11 Pozvánka „Za vinařem do Velkých Bílovic“ (Zdroj:Předseda svazku Velkobílovičtí vinaři o. s.)
Z dotazníku (Příloha V) je zřejmé, že turisté akci „Za vinařem do Velkých Bílovic“ vyhledávají převážně cíleně. Naprostá většina turistů přijíždí na Moravu za vínem nejčastěji jednou a dvakrát ročně. Jejich pobyt zde nejčastěji trvá jeden až dva dny. Lze vysledovat, že turisté mají zájem využít všech otevřených vinařství v obci a jsou ochotni zaplatit i vyšší částku za degustaci, jak vyplývá také z návštěvnosti akce „Ze sklepa do sklepa“ v předešlých letech (viz Tab. 5). Turisté nejčastěji oceňují propagaci akce z webu a uvítali by také menší občerstvení, které je však iniciativou každého vinaře. Při pořádání tak obšírných vinařských akcí je nutné dobrého zmapovaného území. V roce 2008 se spolek Velkobílovičtí vinaři o. s. právě ve spolupráci s městem Velké Bílovice podíleli na pojmenování názvů všech sklepních uliček. Následně bylo 34 sklepních uliček označeno svými názvy na smaltovaných tabulích. Místní vinaři tak z aktivity spolku dostali možnost označit sklepy smaltovanou tabulkou s popisným číslem. Tato činnost vedla tak spolek 12. 6. 2009 k slavnostnímu křtu historicky první „apelační mapy“ v České republice, na niž přispěl právě Vinařský fond České
43
republiky. Velké Bílovice, jakožto největší vinařská oblast, již vlastní zpřehledněné zdejší viniční tratě naučně poznávacími stezkami. Snahou zviditelnit vinaře z Velkých Bílovic bylo také vytvoření kilometr dlouhé souvislé řady traktorů pocházející z obce Velké Bílovice, čímž se povedl zápis do Guinessovy knihy rekordů (Zdroj: Velkobílovičtí vinaři, o. s.). Úmyslem vinařů je i odborná úroveň nominací vín z této oblasti, proto se spolek zapříčinil o pořádání garantované soutěže Svazem vinařů České republiky „Národní soutěž vín Velkopavlovické podoblasti Velké Bílovice“ organizovanou Národním vinařským centrem, o. p. s. Při této příležitosti byl odhalen také nový znak sdružení vinařů z Velkých Bílovice a to tzv. „Slípka“, která znázorňuje nářečí místních obyvatel, typické pro hanácké Slovácko. „Národní soutěž vín je nejvyšší oficiální soutěž vín v ČR a slouží jako jasná nezpochybnitelná garance mimořádně kvality oceněných vín“ (Zdroj: Svaz vinařů České republiky). Jedná se o vína certifikované Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), nebo zatříděné privátními subjekty, kterým ministerstvo zemědělství povolilo přiznávat označení VOC (Vína originální certifikace). Soutěž tak přináší porovnání a odborné zhodnocení vín s původem ve velkopavlovické vinařské podoblasti, podporu produkce a prodeje nejkvalitnějších vín a zprostředkování komunikace mezi producentem a spotřebitelem vína. Vinaři se prostřednictvím spolku Velkobílovičtí vinaři o. s. účastnili výstavy „Svátek růžových vín“ v atraktivním prostředí Prahy v blízkosti Pražského hradu, konané 1. května 2010. Na místě proběhla prezentace růžových vín nebo-li Rosé, která dosahují čím dál větší popularity. Vinaři tak měli možnost představit své produkty růžových vín návštěvníkům, reprezentovat vinařskou obec a zároveň účastníky pozvat na některé ze svých pořádaných akcí.
44
3.3.2 Vinné sklepy Valtice, a.s. Město Valtice, známé jako město vína a vinařství, právě díky vinařství dostálo mohutného
rozvoje,
který
pod
vlastnictvím
významného
šlechtického
rodu
Lichtenštejnů dospěl k vytvoření unikátního vinařského celku evropského formátu, který svým charakterem, záměrem i velikostí vytváří po vzoru francouzského vinařského dominia typu „Château“, na jehož sjednocení navázala společnost Vinné sklepy Valtice, Vinné sklepy Valtice, a. s. tvoří synonymum města vína Valtic a představují nejvýznamnější vinařství tohoto města. Společnost je největším pěstitelem révy vinné na území České republiky9 (Zdroj: Vinné sklepy Valtice). 1. Na první otázku ředitel reagoval slovy: „Velmi úzce.“ Dále komentoval slovy, že společnost cítí dominantní postavení Mikulovské podoblasti, jako největšího pěstitele révy vinné v České republice. Dále na otázku reagoval slovy, že společnost je hlavním členem „Českomoravského svazu vinařských podniků“, který sdružuje 15 velkých společností. Činnost sdružení souvisí s vlastnictvím, řízením a provozováním vinařských podniků v České republice. Sdružení vytváří legislativu dle norem EU, spolupracuje se sdělovacími prostředky, s jinými sdruženími a vede jednání se státní správou, se zemědělskými a obchodními sdruženími a hájí zájmy pěstitelů a výrobců vína. Vinařství spolupracuje i se sousedním mikroregionem Mikulovsko, které má také velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a nabízí především značnou ubytovací kapacitu. 2. V případě propagace společnosti uvedl ředitel, že jistě závisí na typu pořádané akce. Vinařství se prezentuje především svým vlastním jménem. V případě propagace obce Valtice, nebo regionu zastává hlavní roli Turistické informační centrum Valtice, které je hlavním článkem v rozvoji cestovního ruchu dané obce.
9
Vinné sklepy Valtice, a. s. obhospodařují plochu 550 ha vinic a produkují 4 miliony lahví vína ročně (Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a. s.)
45
3. Hlavní aktivitou vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. je účast na různých typech výstav vín a především nabídka řízených degustací. Pan Maděryč zdůraznil důležitost umožnění degustace pro vlastní odběratele. Každé vinařství by dle jeho názoru mělo mít svůj spolek přátel, tzv. V. I. P. zákazníky. Společnost proto nabízí bezplatné členství Spolku přátel Valtických vín, kde každý člen má především právo být pozván na každou vinařskou akci spolku. Spolek nabízí tradiční setkání milovníků valtických vín a to v letním období (výlety na kolech, soutěže, odpolední degustace) i podzimní akce (sběr hroznů, soutěže, Mistrovství republiky ve sběru hroznů, odpolední degustace), dále Kulinářské tour pro max. 40 osob (Snoubení vín a pokrmů, Kulinářské akce s renomovaným kuchařem, Hodnocení vín dle mezinárodních standardů, zvěřinové hody a další). Program akcí a pozvánky na jednotlivé akce jsou rozesílány členům Spolku přátel valtických vín e-mailem nebo poštou a jsou uveřejněny i na internetových stránkách vinařství. Jako nejvýznamnější a nejvíce přínosnou akci pro společnost, uvedl ředitel celostátní soutěž s nadnárodní účastí – Valtické vinné trhy, což je nejprestižnější výstava vín pro každého vinaře v České republice. 4. Propagaci mikroregionu LVA považuje společnost za velmi slušnou i na mezinárodní úrovni. 5. Vymezení zákazníků je u společnosti děleno do dvou skupin: 1) 77 % obchodní řetězce, 2) 23 % restaurace, vinotéky, drobní odběratelé a jednotliví zákazníci 6. Společnost Vinné sklepy Valtice, a. s. využívá veškerou formu propagace a sami aktivně vyhledávají různé formy reklam ve všech sdělovacích prostředcích. 7. V případě vinařské turistiky pan ředitel Maděryč připomenul politické změny v České republice, kdy lidé po revoluci postupně zjišťovali, co je to víno. V dnešní době mají zákazníci čím dál větší znalosti, lépe se orientují v přívlastcích a sami projevují velký zájem o poznání vína ve vinařských oblastech. Aby vinaři ve své činnosti uspěli, musí
46
vytvářet pro své zákazníky adekvátní nabídky spojené se službami. V této otázce zdůrazňuje ředitel snahu přiblížit se západnímu stylu vinařství, zejména v Rakousku a Francii, kde jsou vinařství připraveny na přílivy poznávacích zájezdů. Společnost Vinné sklepy Valtice, a. s. využívají pro své zákazníky možnosti prohlídek a degustací historických prostor zámku ve Valticích. První Zámecký sklep, postavený v roce 1430, spolu s Velkým křížovým sklepem vystavěným roku 1640, dává kapacitu dohromady přes milion a půl litrů vína. Oba sklepy jsou již z minulosti využívány k ležení a zrání valtických vín (Valtické zámecké, Château Valtice a Valvin Dominium). Nabídka služeb Vinné sklepy Valtice, a.s. – vinařské programy: Prohlídka a ochutnávka valtických vín s výkladem v historickém Zámeckém sklepu – Château Valtice a.d. 1430, jedním z nejstarších a největších vinných sklepů v Evropě, který se nachází pod valtickým zámkem. Tab. 6 Termíny prohlídek Zámeckého sklepa Období v roce Otvírací doba Dny prohlídek 1. 5. - 30. 6. 2011 od 10 do 18 Sobota a neděle 1. 7. - 31. 8. 2011 od 10 do 18 denně mimo pondělí 1. 9. - 30. 9- 2011 od 10 do 18 sobota a neděle Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a.s.; vlastní zpracování
Termín prohlídky lze zajistit i v jiných termínech na objednávku. Délka trvání prohlídky s degustací je 30 – 45 minut. Vinařství nabízí dva typy prohlídek Zámeckého sklepa s výkladem na základě různých degustací. Tab. 7 Typ prohlídek Zámeckého sklepa Název prohlídky
Počet degustačních vzorků vína
Cena na osobu (v Kč)
klasik
3
60
exkluziv
7
190
Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a.s.; vlastní zpracování
47
První nabídka „klasik“ zahrnuje degustaci tří vzorků vína v degustační koštovačce za cenu 60 Kč za osobu. Druhá prohlídka „exkluziv“ obsahuje degustaci sedmi vzorků přívlastkových vín s degustační skleničkou za cenu 190 Kč za osobu. Pro organizované skupiny 10 – 30 osob tvoří základní cena prohlídky 300 Kč, pro osoby 30 a více osob je výše ceny 500 Kč, kterým vinařství nabízí k degustaci vín také zajištění občerstvení. Prohlídku sklepu s výkladem o degustovaných vínech i o historii významného sklepa lze zajistit i v němčině a angličtině. Dalším unikátem vinařského dominia je Velký křížový sklep a.d. 1640, nazýván podle půdorysu ve tvaru kříže. Sklep je jedním z největších sklepů toho druhu na světě a slouží ke zrání tichých a archivních vín. Prohlídky tohoto sklepu jsou určeny pouze pro organizované skupiny nad 10 osob. Také zde je umožněna degustace vín. V areálu firmy se nachází VIP sklípek se stylovým posezením u krbu, kde si zákazník může k vínu Valvin Dominia, včetně exkluzivní řady, dopřát studenou i teplou kuchyni na objednávku. Sklípek je určen pro max. 16-ti člennou skupinu. V hlavní budově sídla firmy se nachází Společenská místnost s kapacitou max. 40 osob, která umožňuje kromě teplé a studené kuchyně, možnost živé cimbálové hudby pro zpestření a zpříjemnění večera v libovolnou dobu za cenu 1 100 Kč za hodinu. Archivní sklep vznikl na přání a požadavky nejlepších klientů společnosti i s ohledem na požadavky odborné veřejnosti. Společnost Vinné sklepy Valtice, a.s. zde realizuje ochutnávky, semináře a řízené degustace s odborným výkladem předních vinařských kapacit. Prohlídky Zámeckého sklepa a Křížového sklepa lze spojit s prohlídkou provozů, či degustací vín ve VIP sklípku a Společenské místnosti a sestavit individuální program. V období prázdnin (červenec a srpen) se v areálu společnosti pořádají Pravidelné páteční degustace od 20 hodin večer pro 10 – 20 osob. Degustace lze domluvit i na víkend a jiný termín. Program v ceně 300 Kč na osobu zahrnuje degustaci 9 vzorků vín, degustační sousto (sýry, klobásy, chléb) a prohlídku Křížového sklepa. Degustaci není nutné předem objednávat. 48
V jarních, letních i podzimních měsících nabízí společnost přímo v sídle firmy Ochutnávku vín „pod pergolami“. Cyklisté i další návštěvníci si mohou na vrátnici zakoupit víno v lahvích, nebo víno rozlévané z aktuální nabídky, burčák i čerstvé sýry (Na vrátnici společnosti je zajištěn prodej lahvových i sudových vín po celý den včetně víkendů a svátků i mimo pracovní dobu). Vinařství tak svým zákazníkům umožňuje osvěžení vychlazenými víny v horkých dnech s možností zahrát si zdarma například petangue na připraveném hřišti. Kapacita u stolu je 50 míst. Tab. 8 Termíny prázdninového programu „Posezení pod pergolou“ Období v roce 1. 4. – 30. 6
Otvírací doba od 10 do 22 h
Dny degustace pátek, sobota, neděle
1. 7. – 31. 8
od 10 do 22 h
denně
1. 9. – 31. 10.
od 10 do 22 h
pátek, sobota, neděle
Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a. s., vlastní zpracování
Letos poprvé pořádá společnost Slavnosti růžového vína dne 21. května 2011 ve 13 hodin v areálu Vinných sklepů Valtice. Hlavní náplní této slavnosti je ochutnávka růžových vín značky Château Valtice, koktejly z vín rosé, připravené občerstvení i sýry vhodné k růžovým vínům. Program nabízí prohlídku Křížového sklepa, cimbálovou muziku, různá taneční vystoupení i barmanskou show. V ceně vstupného 70 Kč je zahrnuta degustační sklenička a prohlídka Křížového sklepa (Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a. s.). 8. Na poslední otázku týkající se místní a zahraniční turistiky připomenul pan ředitel roli historie ve vinařství na území České republiky. Právě díky politickým změnám u nás, docházelo k rozvoji vinařství podstatně později, než v západních rozvinutých státech. Díky historii vinařství se naskýtá zahraničním vinařským zemím dlouhá historie a tradice v pěstování vína ve vinařských oblastech a možnost mít své místo původu, tzv. Genius Loci. Západní státy, navíc disponují značnou obhospodařovanou plochou (Francie hospodaří na 200 tisících ha plochy, ČR pouze něco přes 16 tisíc ha), podle které jsou čeští vinaři malými producenty, jak tvrdí pan ředitel.
49
Pan ředitel také upozornil na značném pokulhávání vinařského marketingu u nás. Společnost se proto stále snaží o dostatečnou nabídku pro své zákazníky a vytváření podpůrných nabídek svého prodeje.
3.3.3 Vinařství Château Lednice, s. r. o. Vinařství Château Lednice, s. r. o. s vlastními vinohrady se hrdě hlásí k odkazu staletých vinařských tradic rodu Lichtenštejnů a významných urbanistických památek zapsaných do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Důkazem toho je kolekce vín s názvem jednotlivých saletů LVA (Kolonáda Valtice, Minaret Lednice). 1. Pan ředitel potvrdil spolupráci vinařství Château Lednice s dobrovolným svazkem obcí LVA. Ředitel poukázal na historii Lichtenštejnů, která pojí dané obce ve spolupráci. 2. Vinařství se při prezentaci představuje přibližně z 80 – 90 % samostatně, v ostatních případech využívá velmi značky Lednicko-valtického areálu (viz kolekce vín). Typickým znakem vinařství je i používání tradičních lahví typu Schlegel, do kterých se v této oblasti od nepaměti víno stáčelo. Ředitel uvedl také zajímavou informaci, že snahou vinařské společnosti Château Lednice s.r.o. je spojení mikroregionu Lednicko-valtický areál s mikroregionem Mikulovsko – atraktivní turistickou oblastí, která představuje kromě rozvoje cestovního ruchu také potřebnou kapacitu ubytování, která v Lednici a ve Valticích chybí. 3. Společnost se pravidelně účastní Lednického vinobraní, různých výstav a koštů pořádaných obcí Lednice, ale také zahraničních akcí v Rakousku a na Slovensku. Vinařství získává řadu uznání a prestižních ocenění na domácích i zahraničních soutěžích, kterých se pravidelně účastní. Tak jako ředitel společnosti Vinné sklepy Valtice, tak i ředitel Château Lednice zdůraznil menší produkci vína v ČR v porovnání se zahraničními producenty. 4. Propagace LVA se především v blízkosti památkové zóny LVA, tedy na území obcí Lednice a Valtice objevuje četně prostřednictvím billboardů. Ředitel uvádí do budoucna možnost vytvoření „vín originální certifikace (VOC) LVA“ dle vín VOC Znojmo, která
50
představuje vína s určitou kvalitou a kontrolovaný původ10. Tato značka by jistě zákazníkům přinesla více informací při rozhodování o nákupu vína a zároveň by výrazně ovlivnila potenciál území LVA, jak tvrdí ředitel. 5. Výroba a služby společnosti jsou orientovány na veškeré zákazníky, které mají víno. Samostatné rozdělení nabídky je určeno pro všechny skupiny zákazníků. Tedy gastronomie, vinotéky i V. I. P zákazníky, jak uvádí ředitel. 6. Propagaci využívá společnost zejména na výstavách a soutěžích po celé ČR a to formou www stránek, e-shopů, rozhlasu a jiných forem medií, tvrdí ředitel. 7. Pan Jiří Hudec zaznamenal v posledních letech ve vinařské turistice obrovský boom. Vinařství často využívá svou lokalitu – památné město Lednice, kde se pohybuje značný počet turistů a otevírá stánek s vínem na náměstí, nebo také při příležitosti vinařských akcí pořádaných sdružením Velkobílovičtí vinaři, o. s. Vinařství je provozovatelem unikátního proslulého sklepního labyrintu Valtické Podzemí ve Valticích - obnovené části historických vinných sklepů vzájemně propojených v celkové délce 710 m (Zdroj: Valtické Podzemí). Vinařství využívá historického charakteru prostředí sklepních prostor k upoutání zákazníka. Vinný sklep a zároveň i vinotéku provozuje společnost po celý rok a nabízí prohlídky historického Podzemí s odborným výkladem „sklepiéra“ se znalostí vinařského prostředí a jedinečného terroir při podávání vína. Jak tvrdí pan ředitel Hudec, Valtické Podzemí navštíví ročně až 25. 000 spokojených návštěvníků. Vstupné do Valtického podzemí činí 40 Kč (děti, mládež a důchodci 20 Kč). V případě, že si zákazník smění alespoň 100 Kč za Tolary, které jsou jediným platidlem v Podzemí, vstupné již platit nemusí.
10
Pro vína znamená způsob značení VOC nový románský systém značení (dle původu, oblasti), kromě stávajícího germánského (obsah cukru ve víně) (Zdroj: Poznámky p. Jana Maděryče).
51
Obr. 12 Mapa Valtické podzemí (Zdroj: Valtické Podzemí)
Tolary, jakožto jediným platidlem v podzemí, lze platit při nákupu: lahvového vína, degustačního sousta k vínu (pečivo, škvarkové sádlo, sklepiérská paštika), ochutnávky vína jednotlivých vzorků (0,5 dcl) a další služby Valtického Podzemí. Vinařství Château Lednice s.r.o. nabízí několik programů pro návštěvníky.
Pro
turistické skupiny nad 30 osob vytvořilo vinařství denní prohlídku a ochutnávku vín Tourist, vhodnou pro návštěvníky Valtic a pro autobusové zájezdy. Prohlídka probíhá po celý den během celého roku po předchozí objednávce. Prohlídka tvoří ochutnávku pěti vzorků lahvového vína s degustačním soustem a výkladem. Skupinová cena pro 30 – 40 osob je ve výši 160 Kč, pro 40 – 100 osob představuje vstup 150 Kč. Řízenou ochutnávku vín 8 – 12 vzorků a studený raut moravských specialit tvoří další program: Milovník vín určen pro skupinové návštěvníky Valtického Podzemí ve večerních hodinách.
52
Tab. 9 Ceny programu „Milovník vína“ Počet osob
Cena za osobu v Kč
10 - 20
500
21 - 40
450
41 - 100
400
Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech; vlastní zpracování
Dalšími nabízenými programy jsou např.: Degustační prohlídka Znalec vín pro pokročilé degustátory pod vedením zkušeného znalce vín. Večerní degustace je určena skupinám a pohybuje se 500 – 600 Kč za osobu. Pro nejnáročnější zákazníky, kteří se profesně zabývají eno-gastronomickou problematikou je přizpůsobena nabídka Snoubení vína s pokrmy, pod vedením odborného šéfkuchaře a znalce vín, spojena s pobytem v Podzemí. Společnost se věnuje pořádání sezónních gastronomických a společenských akcí, př.: Burčákové slavnosti a Dýňobraní určené dětem. Za zajímavost určitě stojí poznámka ředitele, že společnost se založila o první rozmístění „burčákomatů“, nerezových speciálních nádob s chladícím systémem, po celé ČR. Tato snaha vede vinařství k dodání co nejkvalitnějšího burčáku k zákazníkovi po všech velkých městech v ČR (Zdroj: Valtické Podzemí). 8. Největší rozdíl mezi zahraničními a domácími vinaři vidí ředitel společnosti Château Lednice ve množství sdružení za našimi hranicemi a jako příklad uvedl sousední Rakousko. Jak ředitel tvrdí, ke scelování podniků a organizací v ČR teprve přijde. Sám nevidí v působení samotné firmy takovou sílu, jako může mít spolek. Také samotná obec nikdy nebude disponovat takovou peněžní rezervou pro rozvoj svého území, jako sdružení obcí. Navíc sdružení regionů přináší velkou škálu tradic a památek, kterými svazky mohou přitáhnout turisty do svých lokalit a zároveň se podílejí na tvorbě široké nabídky. Jako vhodnou organizaci uvedl ředitel rozvojové agentury, které se o takové nabídky postarají. Často v obcích totiž takové agentury chybí.
53
Jako vhodné doporučení vidí pan Hudec ve spojení památek s vinařstvím. Tedy umožnit zákazníkovi zážitek při poznání místních památek a tradic například na tradičních koňských povozech a zároveň tuto nabídku provázat s poznáním vinařství.
54
4 ZHODNOCENÍ MIKROREGIONU A DOPORUČENÍ VYBRANÝCH NÁSTROJŮ PRO ROZVOJ DSO LVA Analýza současné situace Dobrovolného svazku obcí LVA vypovídá o značném podílu vinařů na rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti. Rozvoj vinařské turistiky přináší místním vinařům užitek a ze strany turistů se jí dostává pozitivní zpětné vazby. Lze vysledovat
vysoký
zájem
zapojení
se
do
vinařské
turistiky
především
u „velkých“ vinařů, kteří mají v participaci na vinařské turistice více vhodných prostor, než vinaři menší.
4.1 Místo Marketingový výzkum významných vinařských subjektů DSO LVA dokazuje, že každé vinařství využívá, ať už jen částečně, ve své nabídce produktů a služeb potenciálu svého území a tedy památek a sídel rodu Lichtenštejnů. Vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. a Château Lednice, s. r. o. zúročují svou lokalitu památných měst Lednice a Valtice i prostor historických staveb Zámeckého a Křížového sklepu i sklepního labyrintu Valtického podzemí. Vinařství Habánské sklepy, s. r. o. se snaží také o uplatnění historie tzv. Habánů plánovanou výstavbou Habánského dvora, avšak největším potenciálem ve Velkých Bílovicích je bezesporu 650 vinných sklepů se sklepními tratěmi, tvořící největší sklepní areál v ČR. Areál je tak využíván při pořádání vinařských akcí sdružením Velkobílovičtí vinaři, o. s. Výhodou je také rozsáhlá síť Moravských vinařských stezek v místě mikroregionu, spojující tyto významné turistické destinace a umožňující tak turistům příjemné a snadné propojení mezi lokalitami.
4.2 Produkt Výzkum ukázal, že všechna zkoumaná vinařství jsou zapojena do oblasti vinařské turistiky nejčastěji službami, jako je: prodej široké nabídky vín, programy zaměřené
55
na poznání vinařské oblasti, vinařů a vína, provoz reprezentačního vinného sklepa, spolupořádání, nebo podílení se na konání vinařských akcí pro turisty, které vinaři považují za velmi zdařilé. Kromě samotného prodeje vína zákazníkům, pořádá každé vinařství prohlídky provozů a sklepů s řízenou degustací i s odborným výkladem sommeliéra pro skupiny návštěvníků či pro jednotlivce. K nabídce dále patří posezení ve sklepě s občerstvením spojená s hudbou. Patrná je i snaha posilovat distribuci prostřednictvím vinoték. Největší vyhlášenou akci, která se stává současně nejprestižnější a nejnavštěvovanější na celém území Moravy, představuje putování za vínem „Ze sklepa do sklepa“. Akce je pořádaná sdružením Velkobílovičtí vinaři o. s. a tedy i vinařstvím Habánské sklepy, s. r. o. Z výzkumu podobné akce (Příloha V) však vyplývá, že turisté by uvítali menší občerstvení, které je však iniciativou každého vinaře. Právě takovými aktivitami, jako jsou „Ze sklepa do sklepa“, „Za vinařem do Velkých Bílovic“ se místní vinaři snaží přiblížit západnímu stylu vinařství, kde je vinařská turistika již značně rozšířená. Vinné sklepy Valtice, a. s. a Château Lednice, s. r. o. však v porovnání s Habánskými sklepy, s. r. o., či se sdružením Velkobílovičtí vinaři, o. s., nabízí ochutnávkové programy také kromě letního období i v zimním čase (Lednické vinobraní, Dýňobraní, Burčákové slavnosti). Snahou je zde také spojení gastronomie s vínem. Ačkoliv akce pořádané sdružením Velkobílovičtí vinaři, o. s. patří k nejvyhlášenějším, spojení vína s gastronomií zde zcela chybí. Pořádáním podobných slavností a festivalů, jako je „Martinská husa“, nebo tradiční „Zabíjačka“ by se jistě přispělo k obohacení gastronomické stránky. V nabídce vinařství Habánské sklepy, s. r. o. či sdružení Velkobílovičtí vinaři, o. s. zcela chybí vinařské akce v zimních a podzimních obdobích. Inspirací by jistě mohlo být spojení degustace a gastronomie s místními uznávanými listopadovými svátky a tradicemi, jako je den sv. Martina (Svatomartinská husa), nebo svátek sv. Kateřiny - den kácení máje spojené s Kateřinskou zábavou.
56
Výzkumy NVC poskytnuté při rozhovoru s Ing. Gondášem, dokazují, že přes zvětšující se zahraniční konkurenci preferují domácí zákazníci tuzemská vína, která znají a vracejí se k oblíbenému vinaři. Pokud jsou spokojeni, často doporučí prodávajícího jiným potenciálním zákazníkům a šíří dobré jméno vinaře. Jak je z výzkumů dále zřejmé, turisté oceňují především pohostinnost vinařů a prostředí vinných sklepů a přírodní a historické památky. Nejčastější nedostatky pak turisté shledávají v malé nabídce služeb vinařů (např. málo otevřených sklepů), nebo malé atraktivitě měst a obcí. Tyto nedostatky však zkoumaná vinařství DSO LVA zcela eliminují kulturní a památkovou zónou LVA a rozsáhlým počtem otevřených sklepů ve Velkých Bílovicích. Využití takového potenciálu by jistě podpořilo spojení místní tradice s památkami, vinařstvím a gastronomií a prostřednictvím tradičního koňského spřežení vytvořit turistovi tzv. balíček služeb tohoto území, jak myšlenku podpořil ředitel společnosti Château Lednice, s. r. o. Rozšíření nabídky by jistě podpořil také vznik vinařských zájezdů na Moravu cestovními kancelářemi, kterým by se usnadnilo organizování příjezdu turistů do mikroregionu LVA. Rozšířit nabídku by se také jistě dalo např. v podobě kurzů „Jak podávat a degustovat víno“, umožnit prohlídku vinic s doprovodem vinaře a výkladem, nebo možnost účastnit se sběru a zpracování hroznů. Zámek Valtice, přesněji Vinařské Dominio typu Château nalezneme na etiketách vín zkoumaného vinařství Vinné sklepy Valtice a na logu společnosti pak antickou sochu z toho Dominia. Vinařství Château Lednice zvolilo jako svou symboliku zámek Lednice. Sdružení Velkobílovičtí vinaři, o. s. využili zase tradičního teritoriálního nářečí a vytvořili tak logo zcela specifické a věrohodné – tzv. „Slípku“.
4.3 Propagace Průzkum ukázal, že všechny zkoumané významné vinařské subjekty DSO LVA využívají reklamu veškerých forem propagace a podporují svůj prodej různými
57
ochutnávkovými i výherními akcemi, avšak hlavní soustředění propagace vinařů je nejvíce stále jen v místě DSO LVA. Snahou vinařů by mělo být dostat se do podvědomí zákazníkům, svým jménem a svou činností i prostřednictvím reklamy rozmístěné i v ostatních částech ČR. Taková snaha je patrná u sdružení Velkobílovičtí vinaři, o. s. při pořádání akce „Ze sklepa do sklepa“. Vinařští producenti nezapomínají na své stálé zákazníky, čili spolek přátel a věnují jim pozornost například prostřednictvím zasílání pozvánek na různé vinařské události. Za značnou službu zákazníkovi lze považovat osobní prodej při konání akcí sdružení Velkobílovičtí vinaři, o. s., např. „Ze sklepa do sklepa“. Tato vinařská akce umožňuje zákazníkovi osobní kontakt s vinařem, tvorbu preferencí a často také nahlédnutí do provozu a poznat tak důležitou část vinařského podniku. Vinaři mohou zase díky osobnímu kontaktu získat zpětné vazby zákazníka a dále se zdokonalovat ve své činnosti. V případě vinařství Château Lednice a Vinné sklepy Valtice je jistě přínosná možnost využití odborného sommeliéra a zároveň znalce využívaného teritoria. Při pořádání podobných vinařských akcí je jistě důležitá řádná organizace do detailu, která probíhá převážně v zahraničních vinařstvích, jak myšlenku podpořil také ředitel Habánské sklepy, s. r. o. Snaha co největší profesionality je jistě patrná v činnosti sdružení Velkobílovičtí vinaři, o. s. Spolek dbá na organizaci všech potřebných záležitostí. Manažer sdružení se snaží o stálé zlepšování podobných aktivit díky provádění výzkumů akcí. Snahou sdružení je přilákání stále většího počtu návštěvníků a zároveň další rozvoj obce Velké Bílovice. Vhodnou formou propagace by v budoucnu mohlo představovat vytvoření „vín originální certifikace (VOC) LVA“, jak tvrzení podpořil ředitel společnosti Château Lednice, a. s. Certifikace by představovala vína s určitou kvalitou, historií a původem z oblasti DSO LVA. Pro zákazníka by takový krok znamenal větší informaci při rozhodování o nákupu a zároveň by pozitivně ovlivnil potenciál území DSO LVA.
58
4.4 Lidé Participace velkého počtu malých i velkých vinařských podniků v obci Velké Bílovice představuje značný ekonomický vliv a konkurenci, které by za hranicemi svého území, především menší vinařské podniky, samostatně nedosáhly. Sdružení představuje pro zákazníka pestrou nabídku služeb, kde si každý turista „přijde na své“. Svou organizovanou činností a pořádáním velkých organizovaných vinařských akcí se podílí na rozvoji obce nejen pro turisty, ale i pro své obyvatele. Z dotazníku (Příloha V) je zřejmé, že turisté na akci „Za vinařem do Velkých Bílovic“ mají zájem využít možnosti navštívení všech otevřených vinařství v obci. Ačkoliv vinařství Château Lednice a Vinné sklepy Valtice se ve své blízkosti hlásí k odkazu památek LVA, společně nespolupracují. Přitom právě společné uplatnění památkových míst s vinařstvím, by mohlo oběma vinařstvím přinést širší nabídku, relativně značnější propagaci a jistě větší přínos. Každý ze zkoumaných vinařů se ve své nabídce orientuje na všechny skupiny zákazníků. Jejich produkce je zaměřena do obchodních řetězců, vinoték i do vyšších řad do gastronomií.
4.5 Teritoriální marketing V rámci analýzy společného využití nástrojů teritoriálního marketingu mikroregonu LVA, bylo zjištěno, že společně dobrovolný svazek obcí zatím produkty propagující vinařství nevytváří. Propagace a tvorba nabídky vinařství DSO LVA je, dle tvrzení manažerky Škrlové, záležitostí každé obce a především jednotlivých soukromých podnikatelských subjektů. Nabídka vinařů DSO LVA je však prezentována ve společném katalogu služeb a na Turistických informačních centrech (Lednice, Valtice, Břeclav). Hlavní rolí DSO LVA je tedy celková prezentace cestovního ruchu na veletrzích, vytváření společných propagačních materiálů svazku, činnost v rámci dotační politiky
59
a tímto tak zásadně napomáhat zvýšení prodejnosti území jako destinace na cílových trzích a koordinace investičních akcí. Z výzkumu bylo zjištěno, že členové svazku se pravidelně schází na valných hromadách, které se uskutečňují v sídle svazku – na obecním úřadě v Lednici. Jak je uvedeno v teoretické části, marketingové aktivity realizované městskou správou nemusí mít takový význam pro městský marketing, jak by tomu mohlo být v případě samostatně organizované jednotky, stojící mimo správu města (JEŽEK, RUMPEL, SLACH, 2007). Mnohem významnější v realizaci městského marketingu může tedy být např. občanské sdružení, které vzniklo na území Velkých Bílovic – Velkobílovičtí vinaři, o. s. Sdružení představuje tvorbu kooperačních sítí aktérů rozvoje daného území. Skládá se převážně ze soukromého sektoru jednotlivců, kteří se podílí na tvorbě produktů a služeb města a zastávají významného rozvoje města Velké Bílovice svou činností prostřednictvím pojmenování všech sklepních uliček ve sklepním areálu, vytvořením apelační mapy a povýšením města prostřednictvím uskutečnění konání Národní soutěže vín Velkopavlovické podoblasti Velké Bílovice. Marketingové aktivity vinařů vychází ze zájmu podílet se na rozvoji daného území a umožňují zároveň zapojení obyvatel do činnosti během vinařských akcí. Vzhledem k úspěšné realizaci rozvojových opatření a aktivit uskutečňovaných na území lze konstatovat, že není možné řídit územní rozvoj pouze prostřednictvím politiky veřejné správy, ale participovat musí investoři, sdružení, podnikatelé i jednotliví občané, kteří jsou hlavními nositeli zájmů své obce. Klíčovým aktérem v oblasti spolupráce je Národní vinařské centrum, o.p.s. ve Valticích. Tato organizace spolupracuje s vinaři z celé České republiky. Podporuje a propaguje tuzemská vína a vinařství na velmi vysoké úrovni, díky zajišťování nevyšší soutěže vín u nás – Salon vín České republiky, nebo prostřednictvím udělování certifikace vinařské turistiky. Vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. získalo tuto certifikaci vinařské turistiky
60
a zároveň se řadí k prestižní soutěži vín ČR, kam patří i vinařství Habánské sklepy, s. r. o. Průzkumy NVC zaznamenaly jednoznačný nárůst návštěvnosti u provozovatelů certifikovaných zařízení vinařské turistiky, díky nadstandardní propagaci vinařských zařízení v průvodcích vinařské turistiky, na webových stránkách organizace a dalšími způsoby. Průzkumy NVC poskytnuté manažerem Ing. Gondášem ukazují, že vinaři že všech možných forem podpory ze strany NVC nejvíce vítají podporu organizování místních degustací a prezentací vín, propagaci vinařských stezek formou vydávání propagačních tiskovin na internetu, prostřednictvím zřízené samostatné www stránky propagující vinařskou turistiku na Moravě. Díky činnosti této organizace, která také koordinuje a zpracovává projektové žádosti, jsou bariéry vinařských subjektů ve spolupráci na území LVA minimální. Významnou funkci v socioekonomickém rozvoji území plní Vinařský fond České republiky, který řeší prostředky na financování různých projektů. Úspěšné projekty jsou závislé na kvalitě aktérů a finanční podpoře. Při konání vinařských akcí, zvláště na území DSO LVA, se každý z vinařů prezentuje především vlastním jménem. Za hranicemi mikroregionu LVA využívá vinařství z Lednice a Valtic značně ohlasu Lednicko-valtického areálu. Vinařství Habánské sklepy, s. r. o. se v takových případech prezentuje spolkem Velkobílovičtí vinaři, o. s. a městem Velké Bílovice, jako největší vinařské obce. Ohlasu LVA využívá společnost Habánské sklepy k možnosti návštěv památek a příležitosti k ubytování pro turisty při konání rozsáhlejších akcí. Sdružené obce často spolupracují i s obcemi okolních mikroregionů a mikroregiony ve své podstatě přestávají plnit svou funkci. Vyplývá z toho plánovaná, nebo již realizovaná spolupráce vinařství Château Lednice, s. r. o. a Vinné sklepy Valtice, a. s. se sousedním mikroregionem Mikulovsko, ve snaze spojit vhodné podmínky pro rozvoj
61
cestovního ruchu těchto atraktivních turistických oblastí a rozšířit také kapacitu ubytování.
4.6 Partnerství Z rozhovorů zjištěná spolupráce vinařství Château Lednice, s. r. o. a Vinné sklepy Valtice, a. s. s dobrovolným svazkem obcí LVA se jistě odvíjí také z blízkosti a vzájemnosti kulturních a památkových obcí Lednice a Valtice. Vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. dále spolupracují s „Českomoravským svazem vinařských podniků“ a podílí se tak na společném vytváření legislativy, provozu vinařských podniků a hájí tak zájmy pěstitelů vína. Z podobných důvodů spolupracuje také vinařství Habánské sklepy, s. r. o. se „Svazem vinařů ČR“.
62
ZÁVĚR I když se Česká republika svou produkcí vína řadí k menším producentům v porovnání se zahraničními pěstiteli, DSO LVA leží na hranici tří největších vinařských podoblastí ČR, přitom Vinné sklepy Valtice, a. s. jsou největším pěstitelem révy vinné v ČR a město Velké Bílovice obhospodařuje největší plochu vinic České republiky. Omezená produkce ve státě bude mít pravděpodobně postupně vliv na zvyšující se konkurenci mezi stávajícími podniky, růst větších podniků a zánik malých, jak uvedla Chládková (et. al., 2005). Území mikroregionu Lednicko-valtický areál je vzhledem k rozvinutému vinařství, kulturním památkám a vzájemnému využití cestovního ruchu vyhledávaným územím České republiky a představuje potenciální území, které má pro další rozvoj cestovního ruchu a vinařské turistiky velmi dobrý předpoklad tvořit významnou prestižní turistickou destinaci, nejen pro české turisty, ale také pro zahraniční. Tuto skutečnost je nutné brát na zřetel a stávající rozsah nabízených služeb nejen udržovat, ale také rozšiřovat a zkvalitňovat. Oblast má dnes co nabídnout a ukázat a jejím záměrem je, aby v budoucnu přijížděl dostatek turistů a návštěvníků. Z výzkumu současného využití nástrojů podnikového a teritoriálního marketingu území mikroregionu LVA vyplývá, že společná marketingová strategie významných vinařských subjektů DSO LVA neexistuje, ale zároveň činnost těchto producentů přispívá k uplatnění teritoriálního marketingu. V teoretické části bakalářské práce navíc vyplývá, že činnost veřejné správy není jistě jedinou vhodnou formou v rozvoji teritoriálního marketingu, ale potřeba je zapojit veškeré municipality daného území. Aktéry rozvoje DSO LVA byly shledány jisté organizace, především Národní vinařské centrum, o. p. s, sdružení Velkobílovičtí vinaři, o. s., nebo Vinařský fond ČR, které plní svou funkci. Území DSO LVA nabízí zákazníkovi uplatnění kulturně-památkové stránky území a zároveň širokou nabídku služeb z pestrého výběru vinařů.
63
Zkoumaná vinařství podporují svoji nabídku i odborným výkladem, nebo osobním prodejem vinaře, čím podporují kvalitu služeb. Rozsáhlými vinařskými akcemi se Velkobilovičtí vinaři, o. s. postupně přibližují podobě rozvinutých zahraničních vinařství. Pokud se však budou chtít vinařství přiblížit více zahraničnímu profilu, měli by věnovat značný zájem o zkvalitnění gastronomie, jak myšlenku podpořil ředitel společnosti Habánské sklepy, s. r. o. Potenciální stránky oblasti LVA by bylo vhodné spojit a vytvořit turistovi balíček památek LVA s vinařstvím, spojené s tradicí místní kultury, zároveň obohatit o místní speciality gastronomie a tím umožnit většího seznámení turisty s místní kulturou a krajinou, jak vyplynulo z rozhovoru s ředitelem společnosti Château Lednice, s. r. o. Prezentace a propagace vinařství je pro takto rozvinuté území, které má co nabídnout důležitým marketingovým nástrojem. Propagaci území jistě podporuje činnost Národního vinařského centra, o. p. s. prostřednictvím nejprestižnější soutěže vín – Salon vín ČR, nebo projektem „Certifikace vinařské turistiky“ tvořící špičkovou třídu vinařských zařízení. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit zejména při rozvojových aktivitách vinařských subjektů DSO LVA, nebo být využity při další marketingové činnosti Národního vinařského centra, o. p. s.
64
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FORET, M. – FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Brno : Grada Publishing, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X FORET, M. – FORETOVÁ, V.: Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: Distanční studijní opora. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická s.r.o., 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914- 3-7 GOSCH, F.: Vinařský marketing/ Weinmarketing. 1. vyd. Přel. L. Brabcová. Valtice: Národní salon vín, 2005. 125 s. ISBN: 80-903201-5-5 CHLÁDKOVÁ, H. et al.: Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu. Sborník výsledků druhého roku řešení projektu. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 167 s. ISBN: 80-7157-899-1 JEŽEK, J. – RUMPEL, P. – SLACH, O.: Marketingový management obcí, měst a regionů : manuál pro potřeby praxe. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2007, 136 s. ISBN: 978-80-7368-294-1 KUTSCHERAUER, A.: Regionální a municipální management v České republice na počátku 21. století. Příspěvek mezinárodní konference Zvyšování konkurenceschopnosti aneb Nové výzvy pro rozvoj regionů, států a mezinárodních trhů, Ostrava 2007. Aktualizace 1. března 2011 [cit. 2011-3-22] Dostupné na:
LANE, B.: Rural Tourism – 10 Years On In Sharpley, R. – Roberts, L.: What is rural tourism? Journal of SustainableTourism. Centre for Travel and Tourism. Newcastle Business School, Northumbria University, Notrhumberland Buiding, 2004. [cit. 201104-01], Dostupné na: MALINOVSKÝ, J. - SUCHÁČEK, J.:Velký anglicko-český slovník regionálního rozvoje a regionální politiky Evropské unie. 1. vyd. VŠB : Technická univerzita Ostrava, 2006, 956 s., ISBN 80-248-1117-0 MCCARTHY, E. J – PERREAULT, W. D.: Learning Aid for use with basic marketing : a managerial approach. 9th ed. Homewood, Irwin, 1987, ISBN 0-256-03650-0 METELKOVÁ, P.: Destinační management v České republice. Studijní text vypracován v rámci integrovaného projektu MŠMT. Brno : Masarykova Univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy, 2005.
65
[cit.2011-04-13] Dostupné na: MORRISON, A. M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu/ Hospitality and Travel Marketing. 1. vyd. Přel. D. Slámová Praha, Victoria Publishing, 1995, 523 s. ISBN 8085605-90-2 PALÁTKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 80247-1014-5 SOLOMON, M. R. – MARSHALL, G. W. – STUART, E. W.: Marketing očima světových marketing managerů/ Marketing – Real People, Real Choices. 1. vyd. Přel. V. Paulíny Brno, Computer Press, 2006, 572 s. ISBN 80-251-1273-X STŘÍBRNÁ, M.: Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha : Profi Press, s. r. o, 2005, 65 s. ISBN 80-86726-14-2 SUCHÁČEK, J.: Vymezení teritoriálního marketingu In Malinovský, J. – Hruška-Tvrdý, L. – Šotkovský, I.: Marketingové a socioekonomické analýzy měst a regionů Moravskoslezského kraje : sborník příspěvků ze semináře pořádaného katedrou regionální ekonomiky pro představitele měst Moravskoslezského kraje dne 5. února 2004. 1. vyd. Ostrava : VŠB – Technická univerzita, 2004, 99 s. ISBN 80-248.0583-9
Internetové zdroje Český statistický úřad (ČSÚ), Šetření o vinicích roku 2009 [online]. Dostupné na: DHV Group, Regionální a municipální marketing 2006 [online]. Konzultační a inženýrská společnost, [cit. 2011-02-19]. Dostupné na: Mikroregion Lednicko – valtického areálu, Zakladatelská listina DSO LVA [online]. [cit. 2011-02-29]. Dostupné na: Moravské vinařské stezky
[online].
Národní vinařské centrum o.p.s.
[cit.
[online],
[cit.
2011-03-03].
2001-04-17].
Dostupné
na:
Dostupné na:
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), [online], [cit. 2001-04-07]. Dostupné na:
66
Svaz vinařů České republiky [online], Katalog národní soutěže vín, [cit. 2001-04-20] Dostupný na: Tourism in Canada and its various economic facets [online]. World Trade Organization (WTO) and United Nations Statistical Commission [cit. 2011-02-19]. Statistics Canada Catalogue no. 87-403, Tourism Statistical Digest. Dostupné na: ÚKZÚZ, Situační a výhledová zpráva Réva vinná a víno [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 2010. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Dostupné na: Valtické Podzemí [online].
[cit.
Velkobílovičtí vinaři, o. s.
[online],
2011-12-12].
[cit.
Dostupné
2001-04-05].
Dostupné
na:
na:
Vína z Moravy, vína z Čech [online]. Národní webová stránka moravských a českých vín. Dostupné na:< http://www.wineofczechrepublic.cz> Vinařský fond České republiky Vinné sklepy Valtice,
a.s.
[online],
[online],
[cit.
[cit.
2001-04-16].
2001-04-05].
Dostupné
na:
Dostupné
na:
Jiné zdroje Rozhovor s ředitelem Ing. Josefem Svobodou, společnost Habánské sklepy, s. r. o; dne 4. dubna 2011 (viz Příloha III) Rozhovor s obchodním ředitelem panem Janem Maděryčem, společnost Vinné sklepy Valtice, a. s; dne 11. dubna 2011 (viz Příloha III) Rozhovor s obchodním ředitelem panem Jiřím Hudcem, společnost Château Lednice, s. r. o; dne 8. dubna 2011 (viz Příloha III) Rozhovor s manažerkou Adrianou dne 15. července 2011 (viz Příloha II)
Škrlovou,
Dobrovolný svazek
obcí
LVA;
67
Rozhovor s marketingovým manažerem Mgr. Art. Michaelem Teturem, Velkobílovičtí vinaři, o. s.; dne 2. května 2011 Rozhovor s projektovým manažerem Ing. Petrem Gondášem, Národní vinařské centrum, o. p. s.; dne 5. května 2011
68
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1, 2: Organizace městkého marketinguv ČR a v Rakousku v roce 2007 ................ 12 Obr. 3: Marketingový mix základní, pro služby a na úrovni municipality ..................... 14 Obr. 4: Systém destinace................................................................................................. 22 Obr. 5, 6: Moravské vinařské stezky, informační tabule ................................................ 26 Obr. 7: Mikroregion LVA ............................................................................................... 29 Obr. 8, 9: Zámek Lednice; Zámek Valtice ...................................................................... 30 Obr. 10: Vinařská oblast Morava................................................................................... 34 Obr. 11: Pozvánka „Za vinařem do Velkých Bílovic“ .................................................. 43 Obr. 12: Mapa Valtického podzemí ................................................................................ 52
69
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Dotace do vinic pro oblast DSO LVA roku 2008 ............................................... 32 Tab. 2: Největší vinařské obce DSO LVA ....................................................................... 33 Tab. 3: Velikost vinařských podoblastí........................................................................... 34 Tab. 4: Seznam certifikovaných vinařství DSO LVA pro rok 2008 a 2009 .................... 37 Tab. 5: Návštěvnost akce „Ze sklepa do sklepa“ .......................................................... 42 Tab. 6: Termíny prohlídek Zámeckého sklepa................................................................ 47 Tab. 7: Typ prohlídek Zámeckého sklepa ....................................................................... 47 Tab. 8: Termíny prázdninového programu „Posezení pod pergolou“........................... 48 Tab. 9: Ceny programu „Milovník vína“ ...................................................................... 53
70
SEZNAM PŘÍLOH Příloha I: Základní informace dobrovolného svazku LVA Příloha II: Dotazníkové šetření pro DSO LVA Příloha III: Přehled žadatelů o žádost dotace pro rok 2008 Příloha IV: Dotazníkové šetření pro vinaře DSO LVA Příloha V: Dotazník k degustaci „Za vinařem do Velkých Bílovic“ Příloha VI: Mapa vinařů spolku Velkobílovičtí vinaři o. s. a Apelační mapa viničních tratí Velké Bílovice Příloha VII: Loga významných vinařských subjektů DSO LVA
71
Příloha I: Základní informace dobrovolného svazku obcí LVA
Sídlo svazku:
Obecní úřad v Lednici (okres Břeclav)
Nejvyšším orgánem:
Valná hromada starostů.
Statutárním orgánem:
Předseda svazku RNDr. Libor Kabát (starosta obce Lednice) a místopředseda Ing. Pavel Dominik (I. místostarosta města Břeclav)
Manažerka:
Adriana Škrlová
Obyvatelé k 31. 12. 2009:
43 141
Rozloha:
283,09 km², což představuje 24% území okresu Břeclav
Vznik:
9. 12. 2004 (Zdroj: Obec Lednice)
72
Příloha II: Dotazníkové šetření pro DSO LVA
1. Jakou výhodu vidíte v založení dobrovolného svazku LVA? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 2. Pořádají se pravidelně členské schůze svazku? Účastní se jich pravidelně všechny členské obce? (Existuje pracovní místo pro realizaci příslušných aktivit?) ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 3. Podílejí se jednotlivé členské obce svazku na regionálním rozvoji? Jakým způsobem? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 4. Které konkrétní služby tvoří nabídku svazku LVA tykající se vína a vinařství? (vinotéky, vinné trhy, výstavy, soutěže…) ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________
Místo sběru dat: Lednice, Dobrovolný svazek obcí LVA Datum: 15. července 2011 73
Příloha III: Přehled žadatelů o žádost dotace pro rok 2008
Obec
Název subjektu
Typ podnikání
Valtice
Vinné sklepy Valtice, a.s.
PO
Školní statek Valtice, s.r.o.
PO
Machálek Miroslav
FO
Černý Aleš
FO
Procházka Petr
FO
Šťastný Marek
FO
Kupský Zdeněk
FO
V I V A Valtice, s.r.o.
PO
SOŠ vinařská a SOU zahradnické
PO
HRABAL, s.r.o.
PO
Zemánek František
FO
Skoupil Petr
FO
Oslzlý Vladimír
FO
Tetur Tomáš
FO
Osička spol. s r.o.
PO
Herzán Oldřich
FO
Bílková Věra
FO
Osička Jan
FO
Zapletal František
FO
Osička Dalibor
FO
Sedlák Jaroslav
FO
Tetur Vladimír
FO
Osička Jaroslav
FO
AGROVIN, spol. s.r.o.
PO
Rusnok Jiří
FO
Podivín
VÍNO PODIVÍN, a.s.
PO
Rakvice
Michlovský Miloš
FO
Velké Bílovice
74
Lukeš Miloš
FO
Vajbar Bronislav
FO
Makuch Martin
FO
Prachař Ivo
FO
SANTEK, spol. s r.o.
PO
GARSPOL, s.r.o.
PO
Vlašic Karel
FO
AGROPOL Mikulov,
PO
Uhrová Božena
FO
Přítluky
ZEPRO akciová společnost
PO
Bulhary
Zemědělské družstvo Bulhary PO
Hlohovec
Břeclav
Lednice
Trčka Jan
FO
MY HOTEL s.r.o.
PO
Počet vyplacených žádostí DSO LVA Počet vyplacených žádostí celkem v ČR
40 440
(Zdroj: SZIF)
75
Příloha IV: Dotazníkové šetření pro vinaře DSO LVA
1. Spolupracuje Vaše firma s dobrovolným svazkem LVA? Jste členem jiného vinařského svazku (občanské sdružení) ve Vaší obci? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 2. Reprezentujete se především jako samotná firma, prostřednictvím Vaší obce, nebo prostřednictvím spolku, popř. svazkem LVA (značka podniku)? Který způsob preferujete a z jakého důvodu? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 3. Kterých akcí se pravidelně zúčastňujete a která akce je nejvíce přínosnou pro Vaše vinařství, obec a LVA (veletrhy, výstavy vín, soutěže,..)? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 4. Je propagace mikroregionu LVA dostatečná? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 5. Jaká je cílová skupina pro Vaši firmu? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 6. Jakou využíváte propagaci, reklamu v médiích? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 7. Jak se vyvinul v posledních letech příliv zákazníků ve vinařské turistice? ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________ 8. V čem vidíte největší rozdíl mezi zahraničními vinaři oproti našim tuzemským působícími na trhu cestovního ruchu? (Integrují se podle Vás více v celek? Mají větší propagaci, prezentaci, značku?) ____________________________________________________________________ ____________________________________________________________________
Místo sběru dat: Datum:
76
Příloha V: Dotazník k degustaci „Za vinařem do Velkých Bílovic“ (červen – září, 2010) Jak často jezdíte za vínem
1. na Moravu? jsme poprvé (250)
1x ročně (320)
2x ročně (281)
vícekrát (75)
Kdy jste se o návštěvě degustace ve Velkých
2. Bílovicích rozhodli? plánovali jsme to (305)
před odjezdem (269)
až tady (263)
včera (100)
Ve kterých médiích by vás reklama na naši
3. akci nejvíc oslovila? noviny (156)
bilboard (350)
web (425)
leták (11)
vinařský televize obzor, (3) kamarád (12)
Jak hodnotíte počet vzorků
4. k degustaci?
stačí méně (120) optimální (463)
raději více (386)
Vyhovuje vám otevírací
5. doba 11 - 19 hodin? ano (451)
ne (346)
do 11:00 - 21:00 (178)
do 22:00 (145)
Byli by jste ochotni za degustaci 8 vzorků
6. zaplatit i 100 kč na osobu? ano (520)
ne (393)
Dle kvality (60)
Jak kde? (12)
Je pro vás domluva otevření sklepa s vinařem po
7. telefonu dostačující? ano (656)
ne (250)
Uvítali by jste nějaké další služby mimo
8. degustaci?
ano (309)
ne (496)
klobása (65)
chleba (69)
mapka sklepů pohoštění (20) (80)
Znáte naši
9. akci ZSDS? ano (450)
ne (308)
77
Máte zájem navštívit všechna vinařství
10. otevřená v tomto týdnu? ano (646)
ne (250)
Využijete možnost i v příštích termínech navštívit k
11. degustaci otevřené sklepy? ano (630)
ne (169)
nevím (120)
Kolik dní trávíte ve Velkých
12. Bílovicích?
jeden (321)
dva (256)
tři (56)
více (156)
žádný (76)
13. Pokud jste zde na dovolené, v jaké obci jste ubytováni? Velké Bílovice (3), Lednice (2), Podivín (1), Dubňany (1), Morkůvky, Břeclav, Čejkovice, Bořetice, Velké Pavlovice, Bojanovice, Valtice, Nové Mlýny, Pavlov, Moravská nová Ves, Mikulov, Prušánky, Seldec, Kurdějov, Rakvice, Perná, Kobylí, Bulhary, Znojmo, Pavlov, Mutěnice, Nechvalín
14. Máte pro nás nějaké doporučení? Chléb a sádlo, dobrou sklizeň, občerstvení, dovážejte víno do Prahy! Prodávat i slivovici.
Reklama: více reklamy – šipky v místě navigace do sklepa, není propagace v libereckém kraji, pokud vyhraji vstupenku, tak i pro manželku, pečivo, záchody. Více medializovat, skvělé navigace.
Akce pro lidi: práce ve vinici, je potřeba stylová hudba – cimbálka (60).
Asi 100 respondentů napsalo, že akce nemá chybu.
Celkem se vybralo dotazníků
921
Celkem emailů
1752
Pro losování použito pouze
921
Použité emaily pro reklamní účely (newsletter)
1500
Nepoužitelné dotazníky pro reklamní účely (špatný email)
252 (rozdíl)
(Zdroj:Mgr. Art. Michal Tetur, manažer Velkobílovičtí vinaři o. s.)
78
Příloha VI: Mapa vinařů spolku Velkobílovičtí vinaři o. s. a Apelační mapa viničních tratí Velké Bílovice
(Zdroj: www.velkebilovice.com)
(Zdroj: Velkobílovičtí vinaři o. s.)
79
Příloha VII: Loga významných vinařských subjektů DSO LVA
A) Habánské sklepy, s. r. o.; Velkobílovičtí, o. s.
(Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čech; Velkobílovičtí vinaři, o. s.)
B) Château Lednice, s. r. o
(Zdroj: Valtické podzemí)
C) Vinné sklepy Valtice, a. s.
(Zdroj: Vinné sklepy Valtice, a. s.)
80
