MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ANALÝZA VÝVOJE TRŽNÍCH CEN VYBRANÝCH DRUHŮ A JAKOSTNÍCH BRNO 2014

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

ANALÝZA VÝVOJE TRŽNÍCH CEN VYBRANÝCH DRUHŮ A JAKOSTNÍCH TŘÍD LISTNATÉHO ŘEZIVA

Bakalářská práce

BRNO 2014

J ANA Š OUPALOVÁ

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Analýza vývoje tržních cen vybraných druhů a jakostních tříd

listnatého řeziva vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: ………………………… Podpis studenta

Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce Ing. Daliboru Šafaříkovi PhD. za odborné vedení, cenné připomínky a hlavně vstřícný přístup při zpracovávání této bakalářské práce. Také velice oceňuji trpělivost Ing. Karla Janáka CSc., se kterým jsem práci průběžně konzultovala. Dále bych chtěla poděkovat zástupcům všech firem, se kterými jsem jednala, za spolupráci a poskytnutí jinak těžko dostupných dat. V neposlední řadě děkuji své rodině a blízkým za podporu při studiu a také během tvorby této práce.

Jméno autora: Jana Šoupalová Název práce: Analýza vývoje tržních cen vybraných druhů a jakostních tříd listnatého řeziva Abstrakt: Tato práce je zaměřena na cenový vývoj vybraných druhů a jakostních tříd listnatého řeziva. Vypracovaná analýza poskytuje ucelený přehled o vývoji těchto cen na českém trhu za referenční období 2008–2012, přičemž vybranými dřevinami byly dub, buk, javor a olše. Veškerá zpracovávaná data byla poskytnuta přímo výrobci tohoto řeziva a následně byla doplněna i o některé statistiky zveřejňované Českým statistickým úřadem. Poskytnutá data byla rozdělena do dvou agregovaných tříd pro každou dřevinu vytvořených v závislosti na následném způsobu využití řeziva, tedy na jeho kvalitě. Ve druhé části práce je na základě těchto dat vytvořena predikce pro rok 2013 pomocí základních postupů konjunkturální analýzy časových řad. Ovšem z důvodu existenční problémů jedné ze spolupracujících firem v roce 2013 není možné tuto predikci přesně ověřit. Klíčová slova: listnaté řezivo, analýza, cenový vývoj, dub, buk, javor, olše. The Author´s name: Jana Šoupalová Title of thesis: Analysis of the market prices development of selected types and quality grades of hardwood lumber Abstract: This thesis is focused on price development of selected hardwood lumber types and quality grades. Processed analysis provides a comprehensive overview of the price development on the Czech market for the reference period 2008–2012. Selected tree species were oak, beech, maple and alder. All processed data were provided directly to the lumber producer and subsequently were supplemented by the published statistics from the Czech Statistical Office. Provided data were divided into two aggregated classes for each tree species. Aggregated classes were formed according to ways of lumber using, thus accordind to its quality. Prediction for 2013 is created in second part of the thesis using basic techniques of the conjunctural time series analysis. However, because of the existential problems of one of the cooperating companies in 2013 was not possible to accurately verify this prediction. Keywords: hardwood lumber, analysis, prices development, oak, beech, maple, alder.

Obsah: 1

ÚVOD ............................................................................................................................ 7

2

CÍL PRÁCE................................................................................................................... 8

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................................................... 9

4

3.1

Globální trh s dřívím a výrobky ze dřeva ............................................................. 9

3.2

Dřevařský průmysl v ČR ..................................................................................... 10

3.3

Rozdělení řeziva ................................................................................................... 12

3.4

Ekonomické teorie ............................................................................................... 14

3.4.1

Nabídka a poptávka ...................................................................................... 14

3.4.2

Trh, tvorba tržní ceny ................................................................................... 14

MATERIÁL A METODIKA ..................................................................................... 16 4.1

Jakostní třídy ........................................................................................................ 16

4.1.1

Výchozí surovina – surové dříví.................................................................. 16

4.1.2

Jakostní třídy listnatého řeziva .................................................................... 17

4.2

Obchodní třídy ..................................................................................................... 18

4.3

Třídy pevnosti ...................................................................................................... 20

4.4

Postup získávání informací ................................................................................. 20

4.4.1

LESS&TIMBER s.r.o. ................................................................................. 21

4.4.2

Pila Kužel ...................................................................................................... 21

4.4.3

Pila Orličky ................................................................................................... 21

4.4.4

Kloboucká lesní s.r.o. ................................................................................... 22

4.4.5

Ráj dřeva s.r.o. .............................................................................................. 22

4.4.6

Pila Skála ...................................................................................................... 23

4.4.7

ŠLP Masarykův les Křtiny ........................................................................... 23

4.5

Agregované třídy.................................................................................................. 24

4.6

Analýza časových řad .......................................................................................... 24

4.6.1

Časové řady .................................................................................................. 24

4.6.2 5

6

Zpracování časových řad, indexy ................................................................ 25

VÝSLEDKY: .............................................................................................................. 29 5.1

Analýza cenového vývoje s využitím indexů ..................................................... 29

5.2

Predikce pro rok 2013 .......................................................................................... 34

DISKUSE .................................................................................................................... 39 6.1

Dub........................................................................................................................ 39

6.2

Buk ........................................................................................................................ 40

6.3

Javor ...................................................................................................................... 41

6.4

Olše ....................................................................................................................... 41

6.5

Využití predikce v praxi ...................................................................................... 43

7

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 44

8

SUMMARY ................................................................................................................ 45

9

POUŽITÁ LITERATURA ......................................................................................... 46

1

ÚVOD

Dřevo je díky svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem, jako je například malá hustota, ale vysoká pevnost, nízká tepelná vodivost nebo lehká zpracovatelnost po staletí používáno jako materiál pro konstrukce krovů, doplňkových stavebnětruhlářských výrobků, nábytku, hudebních nástrojů, hraček a sportovních potřeb. Také pozitivně ovlivňuje klima v místnosti, má příjemně teplý povrch, je hygienické, elastické a antistatické. Dřevařský průmysl má tedy v České republice dlouholetou tradici a disponuje trvale obnovitelnou surovinovou základnou v podobě dřevní hmoty. Ta se těží z lesních porostů rozprostírajících se 2,6 mil ha lesní plochy, tedy na 1/3 území České republiky, z toho zhruba 24% tvoří listnáče. V České republice dochází v posledních letech k obrovskému poklesu domácího zpracování vytěžené dřevní hmoty, což má za následek úbytek zpracovatelské kapacity v dřevařském průmyslu, zvyšování nezaměstnanosti a omezování podílu dřevařského průmyslu na domácí průmyslové výrobě. Nezpracovaná kvalitní surovina se ve velkém množství vyváží ze země bez jakékoliv přidané hodnoty. V ČR se tedy realizuje spíše primární zpracování místo výroby materiálů s vyšší přidanou hodnotou navázanou na průmysl finálních výrobků jako je nábytek a papír. Tato bakalářská práce se snaží vytvořit ucelený přehled o vývoji tržních cen vybraných druhů listnatého řeziva na českém trhu v rozmezí let 2008–2012. Významnou částí práce je také ověření vhodnosti prognostického využití takovéto analýzy časových řad v dřevařském průmyslu, příp. jejího následného používání jednotlivými firmami.

7

2

CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce nazvané Analýza vývoje tržních cen vybraných druhů a jakostních tříd listnatého řeziva je poskytnout ucelený přehled a analyzovat cenový vývoj vybraných druhů listnatého řeziva na českém trhu během referenční období 2008–2012. Součástí práce je vyhodnocení vývoje tržních cen s využitím základních postupů konjunkturální analýzy časových řad, pomocí níž byla sestavena predikce pro rok 2013. Analýza je omezena na dřeviny buk, dub, javor a olši.

8

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3.1 Globální trh s dřívím a výrobky ze dřeva Během let 1960–2000 klesl relativní podíl Evropy na světovém importu dříví a výrobků z něj, a to z 56 % na 45 %. Na tom měl podíl zejména významný vrůst importu do států s vysokým tempem hospodářského růstu, především do Japonska, Číny a Koreje. Řezivo bylo v průběhu těchto 40 let dováženo v podstatě do všech sub-regionů Evropy. Objemy těchto dovozů byly nejvyšší v letech 1991–2000. Na druhé straně vzrostl v posledním desetiletí i export, též ze všech sub-regionů Evropy, a to podstatně více než import. Prakticky po celých 40 let si tak Evropa udržela pozici čistého exportéra řeziva. (Simanov 2006a) Podstatnou

odlišností

vývoje

produkce

a

spotřeby

listnatého

řeziva

od jehličnatého je, že Evropa byla vždy čistým importérem listnatého řeziva a že objem importu v posledních letech narůstá. Tento nárůst se týká zejména Západní Evropy, protože Východní Evropa je po celé sledované období čistým exportérem a Společenství nezávislých států (SNS) představuje sub-region s vyrovnanou spotřebou a produkcí. Nárůst dovozů do Západní Evropy je důsledkem skutečnosti, že se zde spotřeba listnatého řeziva zvýšila při poklesu místní produkce. Důvodem dovozu listnatého řeziva do Evropy je i požadavek trhu na řezivo z mimoevropských zemí, což bude zřejmě důvodem pokračujících dovozů listnatého řeziva i v budoucnu. Celková evropská tendence produkce i poptávky je klesající. V Západní Evropě klesala produkce o 0,9 % ročně (60 tis. m3), zatímco spotřeba v průměru vzrostla o 0,1 % (20 tis. m3). Ve Východní Evropě rostla produkce i spotřeba do roku 1985, ale pak do roku 1995 klesala až na polovinu úrovně roku 1985 (tj. přibližně na úroveň roku 1961!). Po roce 1995 roste produkce o 6,9 % (400 tis. m3 ) a spotřeba o 5,2 % (200 tis. m3) ročně. Ve SNS klesá produkce i spotřeba, výjimkou je setrvalý stav v letech 1980–1992. Průměrný roční pokles je 3,1 % u produkce a 3,3 % u spotřeby. I když je předpokládán nárůst produkce listnatého řeziva v Evropě, zůstane v roce 2020 celková evropská produkce pod úrovní roku 1990. Podobně ani u růstu spotřeby není předpokládáno překročení úrovně roku 1990. Růst produkce i spotřeby se očekává ve všech subregionech a na rozdíl od jehličnatého řeziva zůstane u listnatého řeziva nejnižší podíl produkce i spotřeby na SNS. (Simanov 2006b)

9

3.2 Dřevařský průmysl v ČR Od počátku 90. let minulého století prošel dřevařský průmysl velkými změnami, od změny vlastnických práv, managementu, přes rozsáhlé restrukturalizace až po vstup zahraničního kapitálu. Za významnou přednost dřevařského průmyslu, patřícího v České republice k odvětvím s největší tradicí, lze považovat skutečnost, že disponuje vysoce kvalifikovanou a zručnou silou, která je stále poměrně laciná v poměru ke stavu v ostatních státech EU. Avšak nepříznivým rysem je, že dřevařský průmysl v ČR, na rozdíl od jiných zemí v EU, trpí nevýhodnou úvěrovou politikou ze strany bankovního sektoru. Ten klasifikuje úvěry do oblasti dřevařského průmyslu jako rizikové, což negativně ovlivňuje investice do modernizace technologií. Nedostatek kapitálu pak neustále ovlivňuje jeho konkurenceschopnost. (Kalousek a kol. 2007) Dřevařský průmysl je soustředěn hlavně do mikropodniků, malých a středních podniků. Počet velkých podniků je poměrně malý, kategorie podniků s počtem osob 1000 a více již není vůbec zastoupena. (Žďárek 2007) Celkově se dá předpokládat, že v budoucnosti zůstane malým a středním podnikům určitý segment pilařské výroby (10–20%), ve kterém bude tvrdý konkurenční boj a kde budou přežívat jen firmy zpracovávající surovinu, kterou ti velcí zpracovávat nechtějí, nebo technicky nemohou, a kteří budou velmi pružně uspokojovat různé zákazníky v oblasti menších a speciálních zakázek. Zvláštní postavení pak budou mít ty nejmenší pily (s pořezem do 1 000 m3/rok), které jsou většinou ekonomicky ve speciálním postavení, neboť v nich pracují maximálně 1–2 zaměstnanci, kteří navíc na nich ani nejsou ekonomicky závislí, neboť vyrábí pouze sezóně a mají i jiné příjmy.

Těžba (tis. m3 b.k.)

(Pražan, Příkaský 2007) 2250 2000 1750 1500 1250 1000 750 500 250 0

2041

2005

2011

2012

1670 1455 1310

2008

2009

2010

Obr. 3.1: Celková těžba listnatého dřeva v tis. m3 b.k. za období 2008–2012. (zdroj: zpracováno autorem z dat publikovaných ČSÚ) 10

Rok

Česká republika se v roce 2012 stala největším exportérem surového dříví v EU v hodnotovém vyjádření a předstihla tak Německo. V poměru k celkovým těžbám dříví se zařadila mezi největší exportéry surového dříví na světě už před několika lety. Víc jak 50% dříví v ČR zpracovávají zahraniční firmy, více jak 70% jejich produkce míří do zahraničí. Připočteme-li k tomu i export surového dříví, pak zahraniční zpracování tvoří 70% z celkového objemu těžeb ČR. Tuzemské firmy mají problémy dostat se ke vhodnému dříví pro své zpracování. (http://www.czechtimber.cz/na-drevo, 31. 1. 2013)

Obr. 3.2: Export a import listnatého dříví v letech 2008–2012, pilařské výřezy a ostatní. (zdroj: APICON s.r.o., 30. 9. 2012) Za

posledních

několik

let

ubylo

v České

republice

velké

množství

zpracovatelských kapacit na listnaté dříví. Hlavním důvodem je zejména scházející specializace distribučního kanálu surového dříví. Neexistuje zde na úrovní vlastníků lesa společná aktivita, zajišťující jim trvalost růstu zvyšujícího se objemu produkce výrobků z listnatého dříví. (http://www.czechtimber.cz/na-drevo, 30. 9. 2012)

11

Cenový vývoj řeziva si od roku 2008 dorovnává cenový propad. Cena řeziva je paradoxně v nominální hodnotě vyšší než před rokem 2008, reálně je však stejná, nebo i nižší. Zejména v Evropě je vidět na jedné straně trvalý růst výrobních nákladů a v podstatě stagnaci prodejních cen. Výsledkem je nulová zisková marže jak výrobce, tak v mnoha případech i prodejních specialistů. (www.czechtimber.cz/na-drevo, 30. 4. 2013) V roce 2008 se na vrcholu objemu provozovaných pilařských kapacit exportovalo víc jak 1,7 mil. m3 řeziva za období leden až listopad. V roce 2012 je to za stejné období jenom 1,1 mil. m3 exportovaného řeziva. A důvodem sníženého exportu rozhodně není růst tuzemské spotřeby, i když je nutné přiznat rostoucí objem následného zpracování řeziva, které se však většinově v novém výrobku exportuje. Tuzemský trh je jak produkčně, tak spotřebou v hluboké depresi. Navíc ne zcela vhodná tuzemská nabídka řeziva

podněcuje

růst

importu

kvalitativně

vyšších

sortimentů

řeziva.

(http://www.czechtimber.cz/na-drevo, 31. 1. 2012)

3.3 Rozdělení řeziva Pořez vysvětluje Janák (2003) jako podélné rozdělení průmyslového výřezu hlavním pilařským strojem. Jeho výsledkem je surové neopracované řezivo, piliny a kusový odpad, případně štěpky. Ze středové části výřezu se vyrábí středové řezivo, jehož příčné rozměry jsou přímo úměrné průměru výřezu a jeho délka je totožná s délkou výřezu. Z vnější sbíhavé části výřezu se vyrábí boční řezivo, které má obvykle menší tloušťku i šířku než středové řezivo. Délka většiny kusů bočního řeziva je kratší než základní délka výřezu, neboť po pořezu je nutné odřezat velmi úzké konce řeziva. Pokud je boční řezivo kratší než nejmenší standardní délka řeziva, obvykle jsou to 3 m, nazývá se kratina. Na bocích tohoto řeziva vznikají oblinky, které je ale možné odstranit následným omítáním. (Janák 2003) Podle opracování a rozměrů rozlišuje Havířová (2006) následující druhy řeziva: 

neomítané řezivo, jehož boky jsou jen částečně oříznuté nebo neoříznuté;



omítané řezivo, které má oříznuté nebo ofrézované boky a obdélníkový průřez; možná je minimální oblina;

12



polohraněné řezivo, u kterého je šířka menší než dvojnásobek tloušťky; dvoustranně řezané: o polštáře – řezivo o tloušťce menší než 100 mm; o trámy – řezivo o tloušťce větší než 100 mm;



hraněné řezivo, jehož šířka je menší než dvojnásobek tloušťky: o hranoly – mají příčný průřez o ploše větší než 100 cm2 ; o hranolky – mají příčný průřez o ploše 25–100 cm2; o latě – řezivo s příčným průřezem 10–25 cm2 ; o lišty – řezivo s příčným průřezem do 10 cm2 ;



deskové řezivo, jehož šířka je větší než dvojnásobek tloušťky nebo je mu rovna, může být omítané i neomítané: o fošny – řezivo o tloušťce 40 mm a více; o prkna – deskové řezivo o tloušťce 15–40 mm, omítané široké minimálně 60 mm, neomítané o šířce na 100 mm.

Při stanovování míry radiálnosti řeziva vychází Janák (2003) obvykle „z úhlu, který svírá tečna vedená k letokruhu ve středu tloušťky a v jedné čtvrtině šířky kusu s vnější plochou řeziva.“ Je – li tento úhel: 

menší než 30°, jedná se o tangenciální řezivo;



v intervalu 30°–60°, hovoříme o poloradiálním řezivu;



větší než 60°, nazýváme ho radiální řezivo.

Obr. 3.3: Míra radiálnosti řeziva (zdroj: Janák 2003)

13

3.4 Ekonomické teorie 3.4.1

Nabídka a poptávka

Ševela (2011) formuloval nabídku jako „soubor množství, která jsou prodávající ochotni a schopni prodat při všech uvažovaných cenách za určité časové období“. Chápeme ji tedy jako funkci přiřazující jednotlivým cenám nabízená množství. Existuje pozitivní vztah mezi těmito dvěma proměnnými, tedy se stoupajícími cenami roste i množství nabízeného zboží. Poptávka je podle Kupčáka (2006) „množství statků, které jsou kupující ochotni a schopni koupit za určitou cenu“. Je tedy v podstatě funkcí znázorňující závislost poptávaného množství statků na tržní ceně a zachycuje negativní korelaci mezi těmito dvěma proměnnými.

Obr. 3.4: Nabídková a poptávková křivka – tržní rovnováha (zdroj: Ševela 2011)

3.4.2

Trh, tvorba tržní ceny

Tam, kde dochází ke střetu faktorů cenové tvorby prvního řádu, tedy nabídky s poptávkou, vzniká trh. Probíhá zde koupě, prodej i tvorba tržní ceny. Trh může být tvořen např. propojenou komunikační sítí, jejímž prostřednictvím se uskutečňují obchody, nemusí tedy mít charakter fyzického místa. (Bartuněk, Kelblová 1999) Jak uvádí Kupčák (2006), trh se neustále vyvíjí, vytváří nástroje koordinace všech ekonomických subjektů a tvoří informační základnu tržní ekonomiky – informace se přitom šíří autonomně. Má svůj vnitřní řád, je značně strukturovaný a jeho jednotlivé části jsou relativně samostatné, přestože nebyl uměle vytvořen.

14

Struktura trhu rozděluje trhy podle Synka (2010) z hlediska teritoriálního, časového, věcného a komoditního, ovšem mohou být označovány i podle dalších kvalitativních a kvantitativních hledisek. Z pohledu kvalitativních bychom je mohli rozdělit např. na trhy nákupní a odbytové. Jak píše Synek (2010), odbytovými trhy lesního podniku jsou např. trh kulatiny a trh palivového dříví. Trh pilařské kulatiny je odbytovým trhem pro vlastníky lesa, ale nákupním trhem pro pilaře. Trh je systémem určujícím pravidla, podle nichž stanovují prodávající a kupující svou cenu, za kterou dojde ke směně statku, označovanou jako tržní cena. Pokud se tržní cena změní, změní obě strany příslušná množství výrobků, proto je možno chápat ji jako „regulátor chování kupujících a prodávajících na předmětném trhu.“ (Ševela 2011) Pro tvorbu tržní ceny je rozhodující existence nabídky a koupěschopné poptávky, podle Synka (2010) může být znázorněna „modelem dílčí rovnováhy“, kterou vysvětluje takto: „V dané konstelaci dat ve vztahu k nabídce, poptávce, konkurenčním poměrům a ostatním faktorům v určitém okamžiku má být odvozena taková cenová situace, aby došlo k vytvoření rovnovážného řešení na kratší nebo delší dobu. Se změnou konstelace dat se mění opět i rovnovážné řešení“. Zboží nemá cenu – hodnotu, pokud po něm neexistuje poptávka. Záleží především na velikosti poptávky. Ne vždy cena vyjadřuje skutečnou hodnotu věci, vyjadřuje spíše peněžní částku, jaké se musíme vzdát, abychom získali požadovanou službu či statek.

15

4

MATERIÁL A METODIKA

Jelikož tématem této bakalářské práce je Analýza vývoje tržních cen vybraných druhů a jakostních tříd listnatého řeziva, bylo nutné analyzovat data za referenční období 2008–2012 poskytnutá firmami zabývajícími se zpracováním vybraných druhů dřevin. Dalšími použitými informačními zdroji byly dřevařské a lesnické časopisy vydávané v daném období, internetové stránky zabývající se dřevozpracující tématikou a statistiky zveřejňované Českým statistickým úřadem.

4.1 Jakostní třídy 4.1.1

Výchozí surovina – surové dříví

Pokácením stromů se získává kulatina, ze které po odvětvení a odříznutí tenké horní části dostáváme průmyslové výřezy. Jejich pořezem, tzn. podélným rozdělením, na určité rozměry a délky se na pilách vyrábí řezivo, které má alespoň dvě protilehlé plochy rovnoběžné. Mezi kvalitativní znaky rozlišující jednotlivé jakostní třídy listnatého dříví patří zejména suky, trhliny, vady růstu, vady způsobené houbami a napadení hmyzem. Tab. 4.1: Jakostní třídy listnatého dříví sdružené podle účelu použití (zdroj: vytvořeno autorem na základě Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v České republice 2008) jakostní třída

účel použití

I. + II.

výřezy pro výrobu krájené a loupané dýhy, jiné speciální výřezy

III.

výřezy pro pilařské zpracování

A B C D

IV. + V.

dříví pro výrobu důlních výřezů, doloviny, buničiny a desek na bázi dřeva

VI.

palivové dříví

16

Základní surovinou pro výrobu řeziva jsou zejména výřezy pro pilařské zpracování, tedy III. jakostní třídy listnatého dříví. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice (2008) charakterizují její jednotlivé kvalitativní třídy takto: A. dříví prvotřídní jakosti, čerstvé, zdravé a rovné kmeny téměř bez suků a dalších vad nebo jenom s malými vadami; B. čerstvé dříví běžné až prvotřídní jakosti, zdravé kmeny bez výskytu boulí a skupinových suků; C. dříví běžné jakosti až méně hodnotné, dovoleny jsou vady, které výrazně nesnižují přirozené vlastnosti dřeva; D. dříví, které může být využitelné pro pilařské zpracování, ale které vzhledem k jeho vadám nelze zatřídit do předchozích kvalit.

4.1.2

Jakostní třídy listnatého řeziva

4.1.2.1 Javor a olše Podmínky jakostního třídění listnatého řeziva, kromě dubu, buku a topolů, definuje norma ČSN 49 1012 „Listnaté řezivo – technické požadavky“. Podle kvality se řezivo třídí do čtyř jakostních tříd: I., II., III., IV. Pro každou z nich jasně stanovuje tato norma dovolené vady dřeva, ty jsou posuzovány bez rozlišení druhu výrobku. Jakostní znaky ovlivňující zařazení do jednotlivých tříd jsou především šířka letokruhů, sukovitost, trhliny, kruhová odlupčivost, svalovitost, zárost, odklon vláken, reakční dřevo, poškození houbami a hmyzem. 4.1.2.2 Dub a buk Jednotlivé jakostní třídy dubového a bukového řeziva a jejich označování definuje ČSN EN 975-1 + A1 „Řezivo – vizuální třídění listnatého dřeva – Část 1: Dub a buk“, podle níž sestává normalizované označení ze tří až šesti znaků. První znak označuje druh dřeva prvním písmenem latinského názvu: 

Q

pro dub,



F

pro buk.

Druhý znak označuje druh výrobku: 

B

kmenované řezivo,



S

jednotlivě vybírané řezivo, 17



F

přířezy a omítané řezivo,



P

hranoly,



D

opracované řezivo.

Další znak označuje jakostní třídu: 

„A“



1, 2… označují další jakostní třídy.

označuje mimořádně dobrou jakost,

U dubu může následovat za označením jakostní třídy dodatek X nebo XX vyjadřující přítomnost běli na jedné ploše nebo všech plochách (i bocích) přířezu. Přidané písmeno R na konci označení jakostní třídy bukového řeziva znamená výskyt nepravého jádra. Tabulka 4.2: Označení jakostních tříd dubového řeziva (zdroj: ČSN EN 975-1 + A1) kmenované řezivo jednotlivě vybírané řezivo přířezy a omítané řezivo hranoly opracované řezivo

Q-BA Q-SA Q-F1a Q-PA

Q-B1 Q-S1 Q-F1b Q-P1

Q-B2 Q-B3 Q-S2 Q-S3 Q-F2 Q-F3 Q-P2 NEDEFINOVÁNO

Q-B4 Q-S4 Q-F4

Tabulka 4.3: Označení jakostních tříd bukového řeziva (zdroj: ČSN EN 975-1 + A1) kmenované řezivo jednotlivě vybírané řezivo přířezy a omítané řezivo Hranoly opracované řezivo

F-BA F-SA F-F1

F-B1 F-B2 F-S1 F-S2 F-F2 F-F3 NEDEFINOVÁNO F-D1 F-D2

F-DA

F-B3 F-S3

4.2 Obchodní třídy Definice jakosti a kvality dříví jsou důležité pro výrobu, zpracování, sortimentaci a třídění, zejména s přihlédnutím k obchodně úspěšné strategii uzpůsobit výrobky potřebám zákazníka. Současné rozšiřující se obchodní vztahy České republiky s Rakouskem, ale i jeho sousedními zeměmi, zejména s Itálií, Slovinskem, Maďarskem a Bavorskem, a to i v obchodní komoditě řezivo, vyžadují důkladnou znalost obchodních zvyklostí, které jsou základní pomůckou pro dorozumění každého prodávajícího a kupujícího. Rakouské uzance pro obchod s dřívím jsou určující pro vznik a průběh obchodních vztahů, pro stanovení jakosti a kvality zboží a zjednodušení i řešení případných obchodních sporů. (Rakouské uzance v obchodu s dřívím 1973)

18

80 – 00 LISTNATÉ ŘEZIVO 81 – 00 ZBOŽÍ Z VÝŘEZŮ Třídy I a II se vyrábí z oddenkových kmenů, které jsou zjevně bez suků a boulí. Stejně hodnotné navazující druhé délky jsou přípustné. U dřevin dub, buk a javor je vyráběno z kmenů o tloušťce 30 cm a výše, u dřeviny olše je minimální tloušťka kmenů 25 cm. X – Y1 Třída I Nejméně 70 % prken (fošen) jednoho výřezu musí odpovídat druhovacím ustanovením pro zboží třídy I. a 30 % smí odpovídat jejich II. třídě. X – Y2 Třída II Obsahuje z jednoho výřezu větší počet prken (fošen) než 30 %, která odpovídají druhovacím ustanovením pro neomítané zboží třídy II. Dřeňové prkno s dření nebo dvě dřeňová prkna proříznutá dření smí odpovídat třídě III, avšak snížení jakosti se nahrazuje v rozměrech. X – Y3 Třída III Sem patří zboží zpracovatelné jako užitkové dříví, které neodpovídá třídám I a II. Jednotlivá druhovací ustanovení jsou podrobně popsána zvlášť pro každou dřevinu i druh zboží. Jsou přesně definované minimální rozměry, obecná jakost, barva, křivost, množství a typy suků, trhlin, napadení houbami a hmyzem. Písmeno X zde nahrazuje číselný kód přiřazený jednotlivým dřevinám, nazývaný dřevařský odborný index: 82 … javor 84 … buk 85 … dub 86 … olše Písmeno Y v tomto případě označuje druh zboží vyrobeného z daných výřezů, a to následovně: 2 … neomítané zboží 3 … rovnoběžně omítané zboží 4 … surové vlysy 5 … hranolky a hole 6 … zrcadlové zboží

19

4.3 Třídy pevnosti Pro zjednodušení a zlepšení přehlednosti používání konstrukčního řeziva, tedy dřeva s nosnou funkcí, slouží třídy pevnosti. Ty slučují do přehledných skupin velký počet dostupných jakostních tříd, druhů a původů dřeva. Jednotlivé třídy pevnosti a také způsob, jakým se konstrukční řezivo určité dřeviny a jakostní třídy zařazuje do těchto tříd, vysvětluje ČSN EN 338 „Konstrukční dřevo – Třídy pevnosti“. Stanovuje tedy 9 tříd (C14 – C40) pro jehličnaté a topolové dřevo a 6 tříd (D30 – D70) pro listnaté dřevo. Dále tato norma přiřazuje každé třídě soubor pevností, tuhostí a hustoty, proto není možné na základě subjektivního hodnocení přeřazovat řezivo do jiných tříd. Jsou -li charakteristické hodnoty pevnosti v ohybu, modulu pružnosti a hustoty větší nebo stejné jako hodnoty určité třídy pevnosti, může do ní být zařazeno řezivo jakéhokoliv původu.

Obr. 4.1: Třídy pevnosti a charakteristické hodnoty (zdroj: ČSN EN 338).

4.4 Postup získávání informací Při zjišťování všech indexů jednotlivých druhů a agregovaných jakostních tříd listnatého řeziva bylo v této práci vycházeno z dat poskytnutých firmami pro jednotlivé roky v rozmezí let 2008–2012. Pro možnost ověření predikce poskytly téměř všechny firmy i data za rok 2013. Od jednotlivých firem byly tedy požadovány ceníky listnatého řeziva za dané referenční období a také objemy prodaného řeziva, které byly následně rozděleny v závislosti na dřevině a jednotlivých jakostních třídách. Ceny jsou uvedeny v Kč za 1m3 bez DPH, objemy výroby jsou uvedeny v m3 za rok. 20

Z oslovených 57 firem zabývajících se zpracováním vybraných druhů dřevin, tedy buku, dubu, javoru a olše, byly schopny a ochotny spolupracovat pouze tyto: LESS&TIMBER s.r.o., Pila Kužel, Pila Orličky, Kloboucká lesní s.r.o., Ráj dřeva s.r.o., Pila Skála a ŠLP Masarykův les Křtiny. 4.4.1

LESS&TIMBER s.r.o.

Společnost LESS & TIMBER s.r.o. zabývající se dřevařskou a pilařskou výrobou je dceřinou společností holdingu LESS a.s. V říjnu 2012 na základě podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení reorganizace Krajský soud v Praze prohlásil úpadek společnosti a v lednu 2013 rozhodl o povolení její reorganizace. LESS & TIMBER s.r.o. provozuje dvě pily (Čáslav na Kutnohorsku a Dlouhá Ves u Sušice) s celkovou roční kapacitou pořezu 350 000 m3 a závod na výrobu lepených hranolů a nábytkářských polotovarů s ročním objemem výroby 20 000 m3. Z listnatých dřevin, zejména dubu, buku, javoru, jasanu a olše, vyrábí společnost truhlářské řezivo, truhlářské přířezy, hranolky a parketové přířezy. Z dubového a bukového řeziva následně vyrábí železniční pražce opatřené protištěpnými destičkami. Truhlářské řezivo je nabízeno omítané i neomítané, surové nebo technicky vysušené na 10±2%, v obvyklých tloušťkách 30, 40, 50 mm. Minimální šířka prken je 120 mm a fošen 180 mm, minimální délka je 2,5 m. (zdroj: http://www.less.cz/) 4.4.2

Pila Kužel

Tato firma se zabývá výrobou truhlářského řeziva již od roku 1992. Dřevo se zpracovává na pile v Roztokách u Jilemnice, prodej řeziva je uskutečňován v dřevoskladu v Mladých Bukách, kde firma sídlí v bývalém areálu Krkonošského nábytku. Zabývá se zejména výkupem kulatiny a jejím následným pořezem na stavební a truhlářské řezivo, prodejem vzniklého odpadu v podobě pilin, kůry a palivového dříví. Z jehličnatého dřeva vyrábí stavební řezivo, palubky, podlahy a čtyřstranně hoblované profily. Z většiny našich běžných listnatých dřevin, tedy dubu, buku, javoru, jasanu, břízy, olše a lípy, zpracovává tato firma zejména truhlářské řezivo vysušené na 10% vlhkost. (zdroj: http://www.pilakuzel.cz) 4.4.3

Pila Orličky

Tato firma se od počátku zabývá v oboru prvotního a druhotného zpracování dřeva, tj. pořezu a truhlářské výrobě. 21

Pilařská výroba je realizována ve vlastní celodřevěné výrobní hale, při které je vybudovaná i brusírna pilových pásů. Firma provádí jednoduchý, dvojitý ale i speciální druhy pořezu na kmenové pásové pile. Truhlářská výroba se zabývá zakázkovou výrobou interiérů, sedacího nábytku a židlí. Prioritou firmy je výroba masivního nábytku z dubu, buku, olše a dalších dřevin. Vše je vyráběno na míru dle přání zákazníka. Poměrně rozsáhlý objem vyrobeného řeziva tedy dále sami zpracovávají do konečného výrobku a část prodávají. U dřevin buk a dub je nosným programem výroba železničních pražců ze středové části kmene. (zdroj: http://www.zdolecek.cz) 4.4.4

Kloboucká lesní s.r.o.

Společnost Kloboucká lesní s.r.o. byla založena v roce 1998. Vznikla jako jedna z nástupnických organizací firmy Lesní společnost Královec v.o.s. Tato společnost poskytuje služby v oblasti lesnictví – zajišťuje lesní práce, jako jsou těžba, doprava dříví a jeho následovné zpracování. Společnost se také zabývá prodejem kulatiny, řeziva, palubek a biomasy. Listnaté truhlářské řezivo vyrábí na pile v Bylnici z našich nejběžnějších dřevin, omítané i neomítané, jejich sortiment se skládá z prken, fošen a hranolů v široké škále rozměrů. Tloušťka jednotlivých sortimentů se pohybuje v rozmezí 18–200 mm, šířka v intervalu 80–300 mm a řezivo může dosahovat délky až 7 m. Pořezané řezivo je následně sušeno v soustavě sušáren na konečnou vlhkost dle individuálních požadavků. Jedna z komorových sušáren je dokonce speciálně uzpůsobena k paření dřeva. Tato společnost se snaží jít cestou modernizace a zvýšení efektivity zpracování suroviny investicemi do strojního vybavení pilnice a sušárenských provozů, včetně pomocné manipulační techniky. ( zdroj: http://www.klobouckalesni.cz) 4.4.5

Ráj dřeva s.r.o.

Společnost Ráj dřeva s.r.o. provozuje pilu a sušárnu dřeva v Pavlicích, kde zpracovává surové dřevo, především dubové, ale i ostatní druhy dřevin od roku 1996. Zabývá se pořezem kulatiny na stavební a truhlářské řezivo, sušením v počítačem řízených sušárnách i finálním zpracováním interiérových a exteriérových systémů. Nemalou část její produkce tvoří výroba a následná pokládka masivních dubových vlysů, doplňkově také jasanových a akátových, a velkoplošných podlahových prken v provedení péro drážka po všech čtyřech stranách.

22

Řezivo je řezáno na pásové pile, prokládáno po 50 cm, předsušeno a dosušeno v počítačem řízených sušárnách na 8–10% vlhkost. Poté je suché řezivo uskladněno v zateplené a temperované hale, kde nedochází k vlhkostním výkyvům. Nabízen je běžný sortiment, tedy latě, prkna, fošny a trámy různých rozměrů, navíc i cinkované a hoblované řezivo. Dále se tato firma zabývá finálním zpracováním schodišťových systémů, dveří, délkově napojovaných hranolů. (zdroj: http://www.dubovepodlahy.cz) 4.4.6

Pila Skála

Tato firma byla založena roku 1993 M. Skálou starším. Od počátku se zabývá výrobou jak stavebního, tak suchého truhlářského řeziva. Pořez probíhá na pásové a rámové pile, k dispozici je i vlastní sušárna. Firma zajišťuje hoblování řeziva i dopravu k zákazníkovi. V nabídce má většinu obvyklých jehličnatých i listnatých dřevin, ze kterých následně vyrábí omítané řezivo a suší na konečnou vlhkost 10±2%. Nabízeným sortimentem jsou pouze prkna a fošny, ovšem v široké

škále

rozměrů,

tloušťka

se

pohybuje

v rozmezí

25–78

mm.

(zdroj: http://www.pilaskala.cz) 4.4.7

ŠLP Masarykův les Křtiny

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny (ŠLP) je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Založen byl v roce 1923. Ke zpracování vytěženého surového dříví zbudoval ŠLP pilu v Olomučanech, moderně vybavenou dvěma pásovými pilami, rámovou pilou na pořez slabší kulatiny, manipulační linkou a třemi sušárnami řeziva. V zařízení dřevařské druhovýroby v Josefově se produkují hranoly, přířezy, spárovka, palubka, nekonečný vlys, obalový materiál a palety, zahradní program a nábytek na objednávku. Roční výroba představuje 5 000 m³ omítaného jehličnatého řeziva, především smrkového a borového, a 8 000 m³ listnatého řeziva. 95 % zpracovávané listnaté kulatiny

tvoří

buk,

zbývajících

5%

představuje

dub.

Tloušťka

řeziva

je

od 18 mm, stoupání po 1 mm. Maximální délky 10 m. Po pořezání je řezivo sušeno případně pařeno. (zdroj: http://www.slpkrtiny.cz)

23

4.5 Agregované třídy Pro přehlednější výstupy ze zpracovávaných dat byly jednotlivé jakostní třídy řeziva shrnuty do dvou agregovaných tříd pro každou dřevinu. Ty byly vytvořeny v závislosti na požadavcích na dané řezivo, tedy na jeho kvalitě a následném způsobu využití. Veškeré řezivo bylo bráno ve vysušeném stavu. 1. Agregovaná třída (1AT): řezivo využívané pro truhlářské i konstrukční účely, vhodné např. pro výrobu nábytku, dýh, oken, dveří, schodišť, podlah i hudebních nástrojů. Zařazeny jsou zde I., II., a III. jakostní třída listnatého řeziva, které jsou shrnuty následovně: I.

většinou oboustranně čisté, široké, převážně středové řezivo, bez zakřivení

II.

jednostranně čisté řezivo, popřípadě s minimem suků na středu

III.

řezivo se suky převážně na středu, minimálně v bočních částech

2. Agregovaná třída (2AT): do této třídy bylo zařazeno řezivo zejména s pomocnou konstrukční funkcí, tedy IV jakostní třídy, vhodné pro výrobu např. pražců, roštů, lišt, hraček, výrobků do domácnosti a násad pro nářadí. IV.

zakřivené řezivo, nesrostlé suky, smolníky a další vady, nevyhovující pro předchozí jakosti

4.6 Analýza časových řad 4.6.1

Časové řady Hinds a kol. (1994) definují časovou řadu jako „posloupnost hodnot určitého

statistického ukazatele uspořádaná v čase, a to z pravidla ve směru minulostpřítomnost.“ Interval mezi jednotlivými ukazateli může mít každá řada individuální, ovšem zpravidla se předpokládá, že časová řada je uspořádána ekvidistantně, tedy že časová vzdálenost mezi jednotlivými kroky je shodná. Nejčastěji používanými hodnotícími ukazateli v souvislosti s časovou řadou jsou trend a průměrný koeficient růstu.

24



Trend slouží ke zjednodušenému vyjádření průběhu časové řady. Pro konstrukci se nejčastěji používá vyrovnání pomocí lineární nebo nelineární funkce.



Průměrný koeficient růstu maximálně zjednodušuje průběh časové řady. Vypočte se jako: kde: k = průměrný koeficient růstu, y1 = první člen časové řady, yn = poslední člen časové řady, n = počet členů časové řady. Nepřesnosti, které z tohoto způsobu výpočtu vznikají, lze částečně eliminovat použitím krajních členů vyrovnané časové řady. (Šafařík, Hlaváčková 2013)

4.6.2

Zpracování časových řad, indexy

Typ zpracování časové řady, pomocí kterého se snažíme rozpoznat důsledky působení časového faktoru na utváření posloupnosti, zpravidla označujeme podle jako „analýza časové řady (interpolace časové řady).“ Je – li problém interpolace dostatečně vyřešen, je možné využít takto nabytých poznatků ke konstrukci do určité míry kvantifikované představy o úrovni dosud nerealizovaných budoucích veličin a to s využitím známých pozorování časové řady. Tento způsob zpracování je označován jako „prognostické využití analýzy časové řady, konstrukce predikcí čí extrapolace časové řady.“ (Hinds a kol. 1994) Základem pro vyjádření vývoje konjunkturálních ukazatelů jsou relativní ukazatele, zejména podíly, přírůstky (úbytky) nebo časové řady ukazatelů, ať již ve formě bazických nebo řetězových indexů. Zajištění věcné a formální srovnatelnosti jednotlivých ukazatelů je důležitým předpokladem objektivity výsledných závěrů. Výstupy konjunkturální analýzy jsou ovlivněny vstupními informacemi. (Minařík 2006) Extrapolační metoda provádění konjunkturálního průzkumu předpokládá jistou časovou setrvačnost zkoumaných jevů. Vývoj v čase umožňuje odhadovat další vývoj časové řady pro nejbližší období. U řady empirických hodnot je možno zvolit a konkretizovat regresní funkci a tak posoudit kolísání empirických hodnot okolo teoretických. Tento interpolační problém se řeší s cílem konstruovat předpověď. Je

25

zřejmé, že při takovéto konstrukci se dopouštíme určité chyby, tzv. chyby předpovědi. (Stávková 1980) Při konstrukci predikcí bylo vycházeno z dat poskytnutých jednotlivými firmami, která byla zpracována pomocí základních matematických a statistických vztahů, tedy sumy a váženého aritmetického průměru. Výsledné hodnoty byly uspořádány v závislosti na čase a vzniklé jednotlivé časové řady proloženy vhodnou spojnicí trendu, tedy lineární, exponenciální nebo logaritmickou. Ta byla následně doplněna o hodnotu spolehlivosti R a rovnici regrese. Pomocí tabulkového procesoru MS Excel je možné takto proloženou spojnicí trendu předpovědět jeden krok vpřed, byla tedy vytvořena grafická prognóza pro rok 2013. Následný výpočet konkrétní hodnoty proměnné v tomto bodě vycházel z rovnice regrese, do které se za neznámou x dosazovalo číslo 6 (rok 2013 je v pořadí 6. rokem od počátku daného časového intervalu). Při zpracovávání byl přijat princip „ceteris paribus“ (tzn. „za jinak stejných okolností“), podle kterého budoucí hodnoty představují neměnné pokračování minulého. Ke každé časové řadě byl také vypočítán průměrný koeficient růstu dle vztahu 4.1. Následné ověření predikce spočívá v porovnání předpověděných hodnot se skutečnými, tedy s daty poskytnutými výrobci pro rok 2013. Ta jsou bohužel zkreslena tím, že firma LESS&TIMBER s.r.o. se v roce 2013 ocitla v insolvenčním řízení a proto nejsou k dispozici její data za tento rok. Indexy zaujímají v ekonometrických metodách velmi významné místo. Šafařík, Hlaváčková (2013) je definují jako „poměrná čísla používaná k porovnání shodných ukazatelů z hlediska časového, věcného a prostorového.“ Indexy usnadňují orientaci v souborech a zpřesňují analýzu, která je u víceciferných čísel zrakově i paměťově náročná. Často se vyjadřují v procentech. Extenzivní veličiny vyjadřují množství a označujeme je symbolem q (quantity). Intenzivní veličiny, vyjadřující podstatu, úroveň, označujeme symbolem p (pith). V závislosti na tom, jaké veličiny a na jakých úrovních sledujeme, rozlišují Šafařík, Hlaváčková (2013) tři druhy indexů: 

individuální jednoduché indexy, porovnávající vývoj stejnorodých ukazatelů; sledovány mohou být jak intenzivní, tak extenzivní veličiny. Aplikované mohou být ve dvou modifikacích:

26

o základní (bazický) index:

o řetězový index:



individuální složené indexy, popisující vývojové změny stejnorodých intenzivních i extenzivních veličin: o Index množství o Index celkových nákladů o Index úrovně: slouží k hodnocení kombinace intenzivní a extenzivní veličiny, vypočítá se pomocí tří komponentních indexů: Index proměnlivého složení: (4.4) Index stálého složení: (4.5) Index struktury: (4.6)



agregátní (souhrnné) indexy, charakterizující změny různorodých veličin (intenzivních i extenzivních). o index hodnotový o index fyzického objemu o index cenový: Laspeyresův cenový index: (4.7) kde: p1 = cena ve sledovaném období p0 = cena v základním období p0´q0´ = stálá váha – hodnotový ukazatel základního období (tržby, výnosy).

27

Pro analýzu cenového vývoje vybraných druhů listnatého řeziva byly využity výše uvedené vztahy pro výpočet jednotlivých indexů (4.2–4.7). Pro základní index i Laspeyresův cenový index byl stálou bází zvolen rok 2008, byla tedy zjištěna procentuelní změna veličiny vzhledem k tomuto roku. Řetězový index naopak vyjadřuje změnu veličiny vždy vzhledem k předchozímu období, pro rok 2008 jej tedy nelze ze stávajících dat vypočítat. Obdobně je tomu také u indexu úrovně, tedy jeho dílčích komponent. Vypočítaný Laspeyresův cenový index u řeziva byl doplněn také o index cen v lesnictví (surové dříví) pravidelně zveřejňovaný Českým statistickým úřadem. Při výpočtu tohoto indexu se vychází ze stejného výpočetního vzorce typu Laspeyres, ovšem během sledovaného období došlo k podstatným změnám v souboru reprezentantů, proto nejsou výsledné indexy do 4. Q 2010 plně srovnatelné s indexy od 1. Q 2011. Do konce roku 2010 byl základem pro tento výpočet průměr hodnot z roku 2005, od roku 2011 se stálou bází stal 1. Q 2011. Pro účel této práce byly použity indexy cen v lesnictví z kategorie „vlastníci“, data pocházela přímo od vlastníků lesa. Tímto způsobem je tedy sledován vývoj primárních cen surového dříví, bez případné marže u nevlastníků lesa. Laspeyresův cenový index řeziva z 1AT byl porovnáván s cenovými indexy výřezů III. A/B třídy jakosti, k 2AT třídě byly přiřazeny cenové indexy výřezů III. C třídy jakosti. Bohužel z vybraných druhů dřevin jsou tyto indexy publikovány pouze pro dub a buk.

28

5

VÝSLEDKY:

5.1 Analýza cenového vývoje s využitím indexů V následujících tabulkách (5.1 – 5.16) jsou shrnuty vypočítané hodnoty jednotlivých indexů pro každou proměnnou veličinu (intenzivní i extenzivní). Pro přehlednost jsou tabulky rozděleny podle jednotlivých dřevin i agregovaných tříd. Hodnoty všech indexů jsou v procentuelním vyjádření. U Laspeyresova cenového indexu pro dub a buk jsou obě tabulky (5.3, 5.7) doplněny pro srovnání o hodnoty indexu cen v lesnictví (surové dříví). Tato data jsou převzata ze statistik ČSÚ a oddělena tlustou čárou v místě, kde došlo ke změně referenčního období. Tab. 5.1: Bazický index vývoje proměnných u dubového řeziva 1AT a 2AT BAZICKÝ INDEX (%) DUB

1AT 2008

2009

2010

2AT 2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

Objem

100 118,84 143,47 146,60 185,77

100

96,48 124,18 127,41 170,15

Obrat

100 114,61 141,56 141,48 187,72

100

101,73 155,62 157,33 223,31

Cena

100

100

105,44 125,32 123,48 131,25

96,44

98,67

96,50 101,05

Tab. 5.2: Řetězový index vývoje proměnných u dubového řeziva 1AT a 2AT ŘETĚZOVÝ INDEX (%) DUB

1AT 2008

2009

2010

2AT 2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

Objem

-

118,84 120,72 102,18 126,72

-

96,48

128,70 102,61 133,54

Obrat

-

114,61 123,51 99,94 132,69

-

101,73 152,97 101,09 141,94

Cena

-

96,44 102,31 97,81 104,71

-

105,44 118,86

98,53

106,29

Tab. 5.3: Laspeyresův cenový index dubového řeziva, index cen surového dubového dříví LASPEYRESŮV CENOVÝ INDEX (%) 1AT 2AT

DUB 2008

2009

2010

2011

2012

2008

2009

2010

100,0 99,51 114,88 145,34 142,86 100,0 surové dříví 114,3 99,4 96,1 98,4 98,7 148,6 (zdroj: indexy cen v lesnictví převzaty z ČSÚ)

90,41

104,68

152,60 159,73

130,0

122,9

107,1

řezivo

29

2011

2012

101,3

Tab. 5.4: Index úrovně pro dubové řezivo 1AT a 2AT INDEX ÚROVNĚ (%) DUB

1AT 2008

ips iss istr

2009

2010

2AT 2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

-

96,44 102,31

97,81 104,71

-

105,44 118,86

98,53 106,29

-

99,29

98,82

102,36 100,57

-

93,45

98,15 101,21

-

97,13 103,53

95,55 104,11

-

112,84 119,74 100,38 105,02

99,26

U obou agregovaných tříd dubového řeziva (tab. 5.1, 5.2) můžeme pozorovat nárůst celkového objemu prodaného řeziva, a také i celkového obratu za toto prodané řezivo, vzhledem k roku 2008.

Postupný nárůst objemu prodaného řeziva 1AT

dosahoval v roce 2012 v absolutním vyjádření 1 375 m3, u 2AT to bylo 752 m3 . Konkrétní nárůst obratu z prodeje řeziva 1AT vyjadřuje hodnota 20,732 mil Kč, u 2AT je zaznamenám více jak dvojnásobný nárůst obratu vzhledem k roku 2008, konkrétně o 9,639 mil Kč. U průměrných cen řeziva 1AT byly zjištěny výkyvy během celého sledovaného období, ceny se pohybovaly v rozmezí 14 743–14 898 Kč/m3. Naopak u 2AT průměrná cena postupně vzrostla z původních 7 295 Kč/m3 na 9 575 Kč/m3. Laspeyresův cenový index (tab. 5.3) vyjadřuje změnu průměrných prodejních cen řeziva vzhledem k objemu prodeje roku 2008. U obou tříd můžeme pozorovat mírný pokles v roce 2009, na který ale navazuje výrazný nárůst cen zejména v letech 2012–2013. Naopak u indexu cen surového dříví III. A/B třídy jakosti dříví je zřetelný pokles cen k objemu výroby jak roku 2005, tak i 1. Q 2011. U III. C třídy jakosti dříví je patrný neustálý nárůst cen, který ale postupně snižuje svou intenzitu. Dále bylo zjištěno, jak se v dané struktuře výrobců změnila prodejní cena řeziva vzhledem k předchozímu období (tab. 5.4) a jaká veličina měla na tuto změnu větší vliv (barevně označeno). Např. u 2AT je po celé období patrný majoritní podíl změny struktury prodávaného množství (extenzivní veličiny) na celkové změně průměrné prodejní ceny řeziva. Tab. 5.5: Bazický index vývoje proměnných u bukového řeziva 1AT a 2AT BAZICKÝ INDEX (%) 1AT

BUK 2008

2009

Objem

100

Obrat Cena

2010

2AT 2011

2012

2008

2009

2010

91,13 105,55 140,06 141,80

100

81,79

74,32

105,33 86,35

100

84,59

92,42

114,74 117,53

100

77,34

75,78

110,97 103,40

100

92,82

87,56

81,92

100

94,55

101,97 105,35 119,75

82,89

30

2011

2012

Tab. 5.6: Řetězový index vývoje proměnných u bukového řeziva 1AT a 2AT ŘETĚZOVÝ INDEX (%) 1AT

BUK Objem Obrat Cena

2008 -

2AT

2009 2010 2011 2012 2008 91,13 115,82 132,70 101,24 84,59 109,26 124,15 102,44 92,82 94,33 93,56 101,18 -

2009 81,79 77,34 94,55

2010 2011 2012 90,86 141,74 81,97 97,99 146,44 93,18 107,85 103,32 113,67

Tab. 5.7: Laspeyresův cenový index bukového řeziva, index cen surového bukového dříví LASPEYRESŮV CENOVÝ INDEX (%) 1AT 2AT

BUK řezivo

2008

2009

2010

2011

2012

2008

2009

2010

2011

100,0

94,75

82,98

92,28 115,34 100,0

91,20

74,67

77,64 109,13

108,3

107,6

99,0

surové 104,0 91,3 86,9 94,9 91,0 dříví (zdroj: indexy cen v lesnictví převzaty z ČSÚ)

120,5

2012

102,2

Tab. 5.8: Index úrovně pro bukové řezivo 1AT a 2AT INDEX ÚROVNĚ (%) 1AT

BUK

ips iss istr

2008 -

2009 92,82 94,42 98,30

2AT

2010 2011 2012 2008 2009 2010 2011 2012 94,33 93,56 101,18 94,55 107,85 103,32 113,67 97,24 100,69 100,76 91,44 96,15 104,37 99,41 97,02 92,92 100,42 103,40 112,17 98,99 114,34

U 1AT bukového řeziva (tab. 5.5, 5.6) je patrný nárůst celkového objemu prodaného řeziva, a také i celkového obratu za toto prodané řezivo, vzhledem k roku 2008. Změna tohoto objemu dosahovala v roce 2012 absolutní hodnoty 2 785 m3. I přes ojedinělý nárůst v roce 2011 (10,97% oproti roku 2010), vykazuje 2AT bukového řeziva celkový pokles prodaného objemu během sledovaném období o 678 m3. Cenový vývoj u obou agregovaných tříd je opačný, zatímco u 1AT průměrná cena klesá téměř po celé sledované období, u 2AT můžeme pozorovat od roku 2009 její nárůst. V roce 2012 tak řezivo 2AT dosahuje ceny 5 175 Kč/m3 , zatímco řezivo 1AT se dostalo až na cenu 5 729 Kč/m3 (když v roce 2012 je zaznamenám nárůst o 1,18% oproti předchozímu roku). Laspeyresův cenový index (tab. 5.7) zde vyjadřuje u obou agregovaných tříd pokles prodejních cen bukového řeziva do roku 2011, ale v následujícím roce již vidíme 31

nárůst těchto cen, vzhledem k objemu prodeje roku 2008. Podobný vývoj má i index ceny III. A/B třídy jakosti dříví, který po celé sledované období klesá (vzhledem k dané bázi). Výše uvedený cenový vývoj byl také potvrzen s pomocí indexu proměnlivého složení (tab. 5.4). Barevně je znázorněno, jaká veličina měla na konkrétní změnu větší vliv. Změna prodejních cen jednotlivých firem v dané struktuře dodavatelů ovlivnila celkovou změnu průměrných prodejních cen 1m 3 řeziva 1AT v letech 2009 a 2012 a řeziva 2AT v letech 2010 a 2011. Tab. 5.9: Bazický index vývoje proměnných u javorového řeziva 1AT a 2AT BAZICKÝ INDEX (%) 1AT

JAVOR 2008

2009

2010

Objem

100

90,89

78,36

Obrat

100

85,85

Cena

100

94,46

2AT 2011

2012

2008

2009

2010

113,06 138,91

100

100,88

90,11

145,33 206,55

74,09

105,44 130,29

100

95,81

84,49

136,92 198,48

94,55

93,26

100

94,97

93,76

94,21

96,09

2011

2012

93,79

2011

2012

Tab. 5.10: Řetězový index vývoje proměnných u javorového řeziva 1AT a 2AT ŘETĚZOVÝ INDEX (%) JAVOR

1AT

2AT

2008

2009

2010

2011

Objem

-

90,89

86,21

Obrat

-

85,85

86,30

Cena

-

94,46 100,10 98,64

2012

2008

2009

2010

144,28 122,86

-

100,88

89,32

161,29 142,12

142,32 123,56

-

95,81

88,18

162,06 144,96

-

94,97

98,72

100,48 102,00

100,57

Tab. 5.11: Laspeyresův cenový index javorového řeziva 1AT a 2AT LASPEYRESŮV CENOVÝ INDEX (%) 1AT 2AT

JAVOR

řezivo

2008

2009

2010

2011

2012

100

95,72

85,71

74,52 107,25

2008

2009

2010

2011

2012

100

96,90

94,87

85,35 139,38

Tab. 5.12: Index úrovně pro javorové řezivo 1AT a 2AT INDEX ÚROVNĚ (%) JAVOR

ips iss istr

1AT 2008 -

2AT

2009 2010 2011 2012 94,46 100,10 98,64 100,57 95,46 99,75 100,49 102,13 98,95 100,35 98,16 98,47

32

2008 -

2009 94,97 96,70 98,22

2010 98,72 98,81 99,91

2011 100,48 100,81 99,68

2012 102,00 102,26 99,74

Obě agregované třídy javorového řeziva (tab. 5.9, 5.10) vykazují podobný průběh prodaného objemu. Ten do roku 2010 klesá, ovšem od roku 2011 je pozorován velký nárůst činící u 1AT 89 m3. U 2AT dosahuje celkový objem prodaného řeziva v roce 2012 266 m3, což je více než dvojnásobek hodnoty roku 2008. Obdobně je tomu tak i u celkového obratu z prodeje řeziva obou agregovaných tříd, největší změna je na přelomu let 2010 a 2011, kdy u 1AT vzrost obrat o 0,80 mil Kč oproti předchozímu roku a u 2AT o 0,47 mil Kč (což je 62,06%). Průměrná cena javorového řeziva 1AT i 2AT po celé referenční období klesala vzhledem k roku 2008, ovšem u 2AT můžeme zpozorovat alespoň zmírnění tohoto poklesu v posledních dvou letech. Průměrná cena javorového řeziva 1AT je tedy na konci referenčního období 10 425 Kč/m3, u řeziva 2AT je to 6 677 Kč/m3. Laspeyresův cenový index (tab. 5.11) znázorňuje, že v roce 2012 rapidně vzrostly ceny vzhledem k objemu prodeje roku 2008 u obou tříd, do té doby však neustále klesaly. Bohužel ČSÚ nezveřejňuje index cen surového dříví pro tuto dřevinu. V 1AT, ovlivňuje zněnu prodejní ceny v letech 2009 a 2012 hlavně změna intenzivní veličiny, v letech 2010 a 2011 má naopak větší vliv změna extenzivní veličiny. U 2AT měla větší vliv změna intenzivní veličiny po celé sledované období. Tab. 5.13: Bazický index vývoje proměnných u olšového řeziva 1AT a 2AT BAZICKÝ INDEX (%) OLŠE

1AT 2008

2009

2010

Objem

100

89,34

96,67

Obrat

100

88,54

93,80

2AT 2011

2012

2008

2009

2010

117,25 230,03

100

99,00

112,12 163,97 285,28

110,37 222,90

100

97,47

109,61 156,71 267,94

Cena 100 99,11 97,03 94,13 96,90 100 98,45 97,76 Tab. 5.14: Řetězový index vývoje proměnných u olšového řeziva 1AT a 2AT

2011

2012

95,58

93,92

2011

2012

ŘETĚZOVÝ INDEX (%) OLŠE

1AT 2008

2009

Objem

-

89,34

Obrat

-

Cena

-

2010

2AT 2011

2012

2008

2009

108,21 121,29 196,19

-

99,00

113,25 146,24 173,98

88,54

105,94 117,66 201,96

-

97,47

112,46 142,97 170,97

99,11

97,90

-

98,45

99,30

97,01 102,94

33

2010

97,76

98,27

Tab. 5.15: Laspeyresův cenový index olšového řeziva 1AT a 2AT LASPEYRESŮV CENOVÝ INDEX (%) 1AT 2AT

OLŠE

Řezivo

2008

2009

2010

2011

2012

100

98,36

88,66

89,04 114,53

2008

2009

2010

100

98,10

98,36

2011

2012

111,98 157,75

Tab. 5.16: Index úrovně pro olšové řezivo 1AT a 2AT INDEX ÚROVNĚ (%) OLŠE

ips iss istr

1AT

2AT

2008 -

2009 99,11 98,50

2010 2011 2012 97,90 97,01 102,94 100,22 97,35 103,95

-

100,62

97,69

99,65

99,03

2008 -

2009 98,45 98,29

2010 99,30 100,96

2011 2012 97,76 98,27 101,34 100,51

-

100,16

98,35

96,47

97,77

U olšového řeziva (tab. 5.13, 5.14) byl prokázán největší nárůst celkového objemu prodaného řeziva ze všech vybraných dřevin, u 1AT vzrost na více než dvojnásobek, konkrétně o 126 m3 , u řeziva 2AT dosáhl téměř trojnásobku původního množství, což představuje 189 m3. Obrat z prodeje tohoto řeziva 1AT se také zdvojnásobil, i když průměrná cena po celé období klesala, až v posledním roce vzrostla o 2,94% vhledem k roku 2011 a dosáhla tak hodnoty 7 067 Kč/m3. Průměrná cena olšového řeziva 2AT postupně klesala bez ustání až na hodnotu 5 254 Kč/m3, ale i tak se obrat z prodeje výrazně zvýšil, v absolutním vyjádření o 0,62 mil Kč. Výrazný nárůst jednicových prodejních cen v roce 2012 byl prokázán u 1AT olšového řeziva pomocí Laspeyresova cenového indexu (tab. 5.16), zatímco u 2AT tyto ceny částečně vzrostly již v roce 2011, ale největšího rozdílu dosáhly také v roce 2012. Postupný pokles průměrných cen řeziva 2AT byl v roce 2009 způsoben zejména změnou intenzivní veličiny, v ostatních letech ho ale ovlivňovala spíše struktura prodaného objemu, která až na výjimku v roce 2010 ovlivnila i všechny změny ve vývoji prodejních cen řeziva 1 AT.

5.2 Predikce pro rok 2013 Následující grafy (5.1 – 5.12) znázorňují vývoj jednotlivých proměnných veličin v daném referenčním období. Každý z nich je proložen vhodnou spojnicí trendu, s nejvyšší možnou hodnotou spolehlivosti R. Pomocí této spojnice trendu je graficky znázorněna predikce pro rok 2013. Čísla v rámečku vyjadřují předpokládané hodnoty dané proměnné v roce 2013 vypočtené z rovnice regrese. 34

4 000

3 366

3 500 y = 1411,2e0,1449x R² = 0,9605

Objem (m3)

3 000

2AT

2 500

1AT

2 000 1 500

1 939

1 000

Expon. (1AT)

y = 867,37e0,1341x R² = 0,8682

500 0 2008

Expon. (2AT)

2009

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.1: Objem prodaného dubového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. 60

48,31

Obrat (mil. Kč)

50

y = 20,364e0,147x R² = 0,941

40

2AT 1AT

30 20

20,44

10 0 2008

Expon. (2AT) Expon. (1AT)

y = 5,9699e0,2043x R² = 0,9116

2009

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.2: Obrat z prodeje dubového řeziva v v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. 16 000

14 622

Průměrná cena (Kč/m3)

15 000 14 000

y = 31,86x + 14431 R² = 0,0275

13 000

2AT

12 000

1AT y = 1470,9ln(x) + 7134,2 R² = 0,8914

11 000 10 000 9 000

Log. (2AT) Lineární (1AT)

9 770

8 000 7 000

6 000 2008

2009

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.3: Průměrné ceny dubového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

35

12 000

10 358

Objem (m3)

10 000

y = 883x + 5060,1 R² = 0,7884

1AT

8 000 2AT 6 000 4 000

y = -166,8ln(x) + 4608,3 R² = 0,0276

2 000

0 2008

2009

2010

Rok

2011

Lineární (1AT) Log. (2AT)

4 309

2012

2013

Obr. 5.4: Objem prodaného bukového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

60

58,0

y = 3,003x + 37,893 R² = 0,5301

50

Obrat (mil. Kč)

2AT

40

1AT

30

Lineární (2AT) Lineární (1AT)

20

25,21

y = 0,8682x + 17,468 R² = 0,1602

10 0 2008

2009

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.5: : Obrat z prodeje bukového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

Průměrné ceny (Kč/m3)

8 000

y = -802,9ln(x) + 6922,5 R² = 0,9683

7 000

5 484

6 000 5 000

2AT

4 000 3 000

5 174

y = 3905e0,0469x R² = 0,7074

1AT

Expon. (2AT) Log. (1AT)

2 000 1 000 0 2008

2009

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.6: Vývoj průměrných cen bukového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

36

350 y = 22,993x + 170,76 R² = 0,4659

300

309

Objem (m3)

250

265

200

2AT

150

1AT

100

y = 33,129x + 66,003 R² = 0,7039

50 0 2008

2009

2010

Rok

2011

Lineární (2AT) Lineární (1AT) 2013

2012

Obr. 5.7: Objem prodaného javorového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. 3,5

Obrat (mil. Kč)

3

3,23

y = 0,2049x + 1,9193 R² = 0,3541

2,5

2AT

2

1AT

1,5 1 y = 0,2128x + 0,4622 R² = 0,6558

0,5 0 2008

Lineární (2AT) Lineární (1AT)

1,74

2009

2010

2011

Rok

2012

2013

Obr. 5.8: Obrat z prodeje javorového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. 12 000

10 225

Průměrná cena (Kč/m3)

11 000 10 000 9 000

2AT

y = -429,2ln(x) + 10994 R² = 0,8099

1AT

8 000 7 000 6 000

5 000 2008

y = -197ln(x) + 6845,4 R² = 0,5174

2009

2010

6 492 Rok

2011

2012

Log. (2AT) Log. (1AT)

2013

Obr. 5.9: Průměrné ceny javorového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

37

230

206

210

y = 64,335e0,1938x R² = 0,6364

Objem (m3)

190

201,37

170 150

1AT

130

2AT

y = 42,29e0,2601x R² = 0,8312

110 90

Expon. (1AT) Expon. (2AT) 2013

70 50 2008

2009

2010

Rok

2011

2012

Obr. 5.10: Objem prodaného olšového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. 1,8

1,41

1,6 0,473e0,1823x

y= R² = 0,5843

Obrat (mil. Kč)

1,4 1,2

2AT

1 1AT

0,8

1,04

0,6 0,4

y = 0,2407e0,2446x R² = 0,8177

0,2 0 2008

Expon. (2AT) Expon. (1AT)

2009

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.11: Obrat z prodeje olšového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. 7 500 Průměrné ceny (Kč/m3)

6 927,8 7 000 6 500

y = -213,3ln(x) + 7310 R² = 0,6651

2AT 1AT

6 000 5 500 5 000 2008

y = -84,086x + 5686,1 R² = 0,9786

2009

Lineární (2AT) Log. (1AT)

5 181,51

2010

Rok

2011

2012

2013

Obr. 5.12: Průměrné ceny olšového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

38

6

DISKUSE

Ve výše uvedených tabulkách (tab. 5.1 – 5.16) a grafech (obr. 5.1 – 5.12) jsou přehledně znázorněny vypočítané hodnoty jednotlivých indexů pro všechny pozorované veličiny a také graficky znázorněn vývoj těchto proměnných v čase. Takto porovnávaná data pochází od 7 subjektů zabývajících se zpracováním vybraných druhů dřevin. Datová základna tedy není příliš rozsáhlá, ovšem vzniklá analýza poskytuje přehledný obraz o situaci na českém trhu zahrnující malé i větší firmy. Jedním z důvodů této ne příliš velké datové základny je skutečnost, že v České republice došlo v minulosti k zániku několika velkých a pro tuto práci statisticky významných pil zabývajících se pořezem listnaté kulatiny, jako jsou Ploma, Bučovice a Bystřice pod Hostýnem. Dalšími důvody jsou neochota spolupráce ze strany zástupců jednotlivých firem a také fakt, že některé menší firmy si ani takto podrobné záznamy nevedou, případně nezpracovávali kulatinu po celé referenční období. Při sestavování prognózy bylo vycházeno z dat poskytnutých všemi firmami za celé referenční období. Následné ověření spočívá v porovnání těchto hodnot s graficky i početně předpověděnými. Ovšem protože firma LESS&TIMBER s.r.o. neposkytla data za rok 2013 z důvodu existenčních problémů a mezi výše uvedenými firmami tvoří významnou část objemu, je ověření prognózy prováděno pouze u průměrných cen řeziva a to s určitou předpokládanou chybou. Je to tedy spíše doplňující informace v této práci. Podrobnější komentáře k jednotlivým predikcím jsou zde shrnuty a pro přehlednost rozděleny v závislosti na dřevině.

6.1 Dub Z obr. 5.1 je patrný vývoj celkového objemu prodaného řeziva v referenčním období, který rostl s průměrným koeficientem růstu 1,17 u 1AT a 1,14 u řeziva 2AT. Je také patrné, že i nadále je předpokládán růst objemu prodaného řeziva s využitím exponenciálních spojnic trendů s poměrně vysokými hodnotami spolehlivosti. Obdobně je tomu i u celkového obratu z prodeje dubového řeziva obou jakostních tříd (obr. 5.2), neboť je přímo závislý na množství prodaného řeziva. Takto predikované hodnoty, v grafech zvýrazněné rámečkem, není možné přesně srovnávat se skutečností bez dat poskytnutých firmou LESS&TIMBER s.r.o.

39

Na obr. 5.3 jsou patrné velké výkyvy v ceně dubového řeziva 1AT, ovšem dá se říci, že se její hodnota příliš nezměnila vzhledem k roku 2008, což potvrzuje i průměrný koeficient růstu 1,00. Predikovaná průměrná cena tohoto řeziva je 14 622 Kč/m3 ovšem s velice nízkou spolehlivostí 2,75%. Ta je zapříčiněna výkyvy průměrné ceny během sledovaného období, podrobně analyzovanými v předchozí kapitole. Reálná cena 1m3 vypočtená z dat poskytnutých výrobci dosahuje hodnoty 15 172 Kč. Vzniklý rozdíl 550 Kč/m3 by byl přijatelný, pokud by firma LESS&TIMBER s.r.o. dokázala udržet stejné ceny i v roce 2013 nebo dokonce zlevnila. U 2AT se predikovaná cena 9 770 Kč/m3 s poměrně vysokou hodnou spolehlivosti 89,14% výrazně odlišuje od průměrné ceny 6 756 Kč/m3 poskytnuté výrobci. To je způsobeno faktem, že k výpočtu průměrných cen byl použit vážený aritmetický průměr, ovšem bez významného podílu firmy LESS&TIMBER s.r.o., která svou vahou (tedy prodaným objemem) významně ovlivňovala celý výsledek. Se stávajícími daty je tento výsledek nepřijatelný.

6.2 Buk Vývoj celkového objemu prodaného bukového řeziva v rozmezí let 2008–2012 je přehledně znázorněn na obr. 5.4. Průměrný koeficient růstu u objemu prodaného řeziva 1AT je 1,09, ovšem u řeziva 2AT má hodnotu pouze 0,96, což potvrzuje postupný pokles průměrné ceny za 1 m3. Podobně je tomu i u vývoje celkových obratů z prodeje tohoto řeziva (obr. 5.5), u 1AT se k = 1,04, u 2AT se obrat v podstatě nezměnil oproti k roku 2008, průměrný koeficient růstu je 1,00. Na základě tohoto je předpovězen další vývoj proměnných v roce 2013 tak, že v 1AT je i nadále předpokládán růst objemu prodaného řeziva pomocí lineární spojnice trendu. U 2AT je předpokládán nárůst objemu oproti předchozímu roku, který je ovšem i nadále klesající v porovnání s rokem 2008. Obrat z prodeje obou agregovaných tříd je předpokládán i nadále rostoucí. I když tuto prognózu nelze přesně ověřit, z dat poskytnutých ostatními výrobci je zřejmé, že by bohužel nebyla u bukového řeziva dosti výstižná, neboť v roce 2013 došlo k velkému a nečekanému poklesu prodeje a spousta materiálu zůstala na skladech. V návaznosti na postupném poklesu průměrné ceny bukového řeziva 1AT během celého období byla předpovězena cena tohoto řeziva na 5 484 Kč/m3 (obr. 5.6). Průměrný koeficient růstu dosahuje hodnoty 0,95. 40

Přestože byla tato cena

předpovězena

s vysokou hodnotou

spolehlivosti, od

průměrné ceny výrobců

6 929 Kč/m3 se výrazně liší. Z dostupných dat se ale dá předpokládat, že zkreslena je spíše cena vypočítaná s využitím váženého aritmetického průměru bez zahrnutí vlivu firmy LESS&TIMBER s.r.o. Ta patřila po celé sledované období k levnějším firmám oproti ostatním a svou vahou významně ovlivňovala výslednou cenu. U 2AT se predikce poněkud výstižnější, i když hodnota spolehlivosti je nižší. Předpokládaná cena 5 174 Kč/m3 se sice výrazně neliší od skutečné, tedy 5 750 Kč/m3 , ovšem aby jí bylo dosaženo za stávajících okolností, musela by firma LESS&TIMBER s.r.o. zlevnit, zatímco většina ostatních firem své ceny zvýšila.

6.3 Javor Je patrné (obr. 5.7), že objem prodaného javorového řeziva obou agregovaných tříd v celkovém vyjádřená roste v porovnání s rokem 2008, u 1AT je průměrný koeficient růstu 1,09, u řeziva 2AT je 1,2. Celkový obrat z prodeje (obr. 5.8) je ovlivněn spíše množstvím prodaného řeziva než cenou, proto je jeho vývoj srovnatelný s vývojem prodaného objemu řeziva. Obrat z prodeje řeziva 1AT rostl s průměrným koeficientem růstu 1,07, obrat z prodeje řeziva 2AT s k=1,19. Během celého referenčního období je viditelný pokles průměrných cen javorového řeziva (obr. 5.8). U obou agregovaných tříd je pomocí logaritmických spojnic trendů předpovězena opět nižší cena ve srovnání s počátkem referenčního období i rokem 2012. Ovšem z výsledků analýzy v předchozí kapitole můžeme usuzovat, že v posledních letech došlo ke zmírnění intenzity poklesu a cena již začala narůstat vůči předcházejícímu roku. Predikovaná cena 10 225 Kč za 1m3 řeziva 1AT je tedy menší než skutečná 10 508 Kč/m3, ovšem s přijatelnou chybou. Predikovaná cena řeziva 2AT 6 492 Kč/m3 byla také nižší než skutečná cena 6 706 Kč/m3, rozdíl je ale přijatelných 241 Kč/ m3 .

6.4 Olše Během celého referenčního období, zejména od roku 2011, prudce narostl celkový objem prodaného olšového řeziva. Průměrný koeficient růstu dosahuje u řeziva 1AT hodnoty 1,23, u řeziva 2AT je to hodnota 1,3. S využitím exponenciálních spojnic trendů byly předpovězeny celkové objemy prodaného řeziva a z toho odvozené obraty 41

pro rok 2013. Ty dosahují poměrně vysokých hodnot, ovšem vzhledem k tomu, že spolupracující firmy vykazují v tomto roce velké poklesy prodeje olšového řeziva, pravděpodobně by nebyly potvrzeny. Průměrná cena za 1m3 olšového řeziva klesala u obou agregovaných tříd s průměrným koeficientem růstu 0,99, u 1AT je zaznamenán drobný nárůst ceny v posledním roce oproti předchozímu. Logaritmická spojnice trendu však předpovídá neustálý pokles a průměrná cena je tak stanovena na 6 928 Kč/ m3 , což se výrazně liší od průměru cen poskytnutých firmami, tedy 8 399 Kč/ m3 . Ovšem i tato hodnota je poněkud zkreslena, neboť firma LESS&TIMBER s.r.o. měla po celé sledované období nižší ceny oproti ostatním firmám a svou vahou významně ovlivňovala výslednou cenu. Obdobně je tomu i u ceny řeziva 2AT, na jejíž postupný pokles navázala predikovaná hodnota 5 182 Kč/ m3 výrazně se lišící od skutečné 6 291 Kč/ m3 . Na základě výsledků provedené analýzy je patrné, že během celého referenčního období vzrostla poptávka po vybraných druzích listnatého řeziva. Zajímavý je také fakt, že v posledních letech výrazně vzrost prodej méně kvalitního dubového, javorového a olšového řeziva, přičemž průměrná cena dubového řeziva neustále rostla, naopak cena javorového a olšového řeziva klesala po celé sledované období. Růst ceny dubového řeziva je pravděpodobně zapříčiněn významným nárůstem jeho exportu na konci referenčního období. Naopak zájem o méně jakostní řezivo by mohl být způsoben současnou ekonomickou situací, kdy je kladen důraz na cenu vstupní suroviny. Navazující zpracovatelské obory tak koupí levnější řezivo, které následně zpracují ve finální výrobek a tím zvýší jeho přidanou hodnotu. O méně kvalitní bukové řezivo v posledním roce opět poklesl zájem, přičemž můžeme pozorovat minimální cenový rozdíl mezi jednotlivými kvalitativními třídami. Pro odběratele tedy nebylo nutné spokojit se s méně kvalitním, neboť cena kvalitnějšího řeziva neustále klesala. Paradoxně v ČR neustále roste těžba bukového dříví, i když prudce klesla poptávka po řezivu z něj, což potvrzují i data poskytnutá výrobci pro rok 2013. Při porovnání cenového vývoje vstupní suroviny (surového dříví) a výsledného výrobku (řeziva) je vidět, že cenový vývoj dubového řeziva není závislý pouze na cenovém vývoji příslušné dubové kulatiny. Změny prodejních cen suroviny se ovšem projevily na cenách bukového řeziva. Základním faktorem ovlivňujícím množství a cenu prodaného řeziva je konkrétní situace na trhu. Nepříznivý vliv má například rostoucí import řeziva z jiných zemí nebo naopak klesající export řeziva do Evropy a 42

snižující se objem tuzemského zpracování způsobený vysokým exportem surového dříví.

Navíc se neustále zvyšují výrobní náklady, což mimo jiné snižuje

konkurenceschopnost jednotlivých firem, neboť musí zdražovat nebo se spokojit s nižším ziskem.

6.5 Využití predikce v praxi Výsledky prognózy jsou jasné a přehledné, ovšem v tomto případě ne zcela přesné. Vzniklá odchylka je do jisté míry způsobena absencí dat jedné z firem, ovšem základním předpokladem při takovémto zpracování časových řad je předpoklad neměnného pokračování minulého, což nemůže být zaručeno. V dřevařském průmyslu je velké množství faktorů, některé jsou v podstatě nepředvídatelné, jejichž jakákoli změna se může projevit na prodejní ceně výrobku. Základními faktory jsou jistě cena a dostupnost vstupní suroviny, výrobní náklady, současný stav na trhu, konkurence atd. Kromě toho ale může trh, následně i výrobce, nečekaně ovlivnit např. změna politické a ekonomické situace případně tzv. „zásahy způsobené vyšší mocí“, v tomto případě zejména živelné katastrofy. Díky proměnlivosti vývoje trhu s dřívím a výrobky z něj, by takto vytvořené predikce měly mít spíše orientační funkci v případě jejich využití dřevozpracujícími firmami, nelze se na ně zcela spoléhat. Důležitou vlastností dřevozpracujících firem by měla být spíše připravenost na tyto změny a schopnost na ně pohotově reagovat.

43

7

ZÁVĚR

Tato bakalářská práce se ve svém úvodu snaží poskytnout jasný obraz o stavu trhu s dřívím a výrobky z něj na globální úrovni. Dále je věnována pozornost současné situaci dřevařského průmyslu v České republice, čímž se snaží vytvořit základ pro následnou analýzu. Ta se zabývá vývojem tržních cen vybraných druhů listnatého řeziva na našem trhu. Vybranými dřevinami jsou samozřejmě dub a buk, protože patří k našim nejrozšířenějším a průmyslově nejvýznamnějším, a dále pro srovnání javor a olše, které v posledních letech zaznamenaly velký nárůst poptávky. Součástí práce je také vytvořená predikce pro rok 2013. Snahou této práce je tedy poskytnout ucelený přehled o cenovém vývoji tohoto řeziva a také vyhodnotit vhodnost použití extrapolace časových řad ke konstrukci predikce cenového vývoje a jejího následného využití jednotlivými firmami. Z výsledků této práce vyplývá, že po celé referenční období rostl prodej dubového, javorového a olšového řeziva bez ohledu na jeho jakost. Cena dubového řeziva v 1AT se i přes drobné výkyvy příliš nezměnila, ovšem v 2AT se výrazně zvýšila. Naopak u javoru a olše došlo v obou agregovaných třídách ke snížení průměrné ceny. Zajímavý byl také vývoj u buku, jehož průměrné ceny v 1AT postupně klesaly, v 2AT naopak rostly, až dosáhly téměř stejné hodnoty. Dále je z výsledků této práce zřejmé, že na českém trhu je zájem spíše o méně kvalitní listnaté řezivo, jehož cena u některých dřevin již roste, u některých ještě klesá. K využití výše uvedených postupů konjunkturální analýzy časových řad v praxi je nutná stabilní základna respondentů, kteří mohou poskytovat co nejpodrobnější data. Dále je důležité sledovat mnoho jiných faktorů, které mohou mít zásadní dopad na cenu řeziva, např. minulý i současný vývoj na trhu s řezivem a kulatinou, politickou a ekonomickou situaci na tuzemské i globální úrovni. Vzhledem k tomu, že tyto faktory jsou těžko předvídatelné, vzniklá predikce nemusí být vždy zcela přesná a pro jednotlivé podniky by měla mít spíše informativní funkci.

44

8

SUMMARY

This bachelor thesis in the introduction attempts to provide a clear view of the global market with wood and products thereof. Attention is also paid on the current situation of the timber industry in Czech Republic in an attempt to provide a basis for subsequent analysis. The analysis provides a comprehensive overview of the price development of selected hardwood lumber types and quality grades on the Czech market for the reference period 2008–2012. The selected trees are naturally oak and beech, because they are one of our most widespread and industrially most important wood. Further for comparison maple and alder were chosen, which experienced a large increase in demand in recent years. The thesis also includes the prediction for 2013. The aim of this work is to provide a comprehensive overview of the timber price development and also to assess the suitability of using extrapolation of time series to construct a timber market development prediction and its subsequent use by the individual companies. The results of this work show that throughout the reference period the sales of oak, maple and alder lumber grow regardless of its quality. The price of oak lumber in 1AC despite small fluctuations did not chase, however, in 2AC significantly increased. On the contrary, maple and alder in both aggregated classes there was a decrease in average prices. Interesting was also the development of beech, whose average prices in 1AC gradually decreased, in contrast, in 2AC prices grew, reaching almost the same values. It is obvious that the Czech market is more interested in lower quality hardwood lumber, whose price of some trees already growing, with some even falling. It was also proven that the average prices of hardwood lumber not only affect the average price of feedstock, ie round timber. The use of the above procedures of time series conjunctural analysis in practice requires stable base of respondents, who can provide the most detailed data. It is important to monitor the many factors, which also have a major impact, for example past and current situation in the market with lumber and round timber, the political and the economic situation in the domestic as well as global level. Because these factors are difficult to predict, the resulting predictions are not always entirely accurate and should have rather informative function.

45

9

POUŽITÁ LITERATURA 1. BARTUNĚK, Jiří a Hana KELBLOVÁ. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. 2. ČSN EN 338 Konstrukční dřevo – Třídy pevnosti. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2010. 12 s. 3. ČSN EN 975-1 Řezivo - vizuální třídění listnatého dřeva. Část 1: Dub a buk. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009. 23 s. 4. ČSN ISO 690:2011 - Bibliografické citace. Praha: Český normalizační institut, 2011, 40 s. 5. ČSN 49 1012 Listnaté řezivo – technické požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1983. 12 s. 6. HAVÍŘOVÁ, Z. Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno: ERA, 2006, 99 s. ISBN 80-7366060-1. 7. JANÁK, K, Pořez. In JANÁK, Karel a Pavel KRÁL. Technologie I: pro studijní obor Nábytkářství. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2003, 204 s. ISBN 807333-003-2. 8. KALOUSEK, František, Josef LENOCH a Rudolf ŠTORK. Ekonomické aspekty využití dřevní hmoty. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 72 s. ISBN 978-80-7375-047-3. 9. Kol. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008 : platnost od 1.1.2008. 2. vyd. Praha [i.e. Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2007. 147 s. ISBN 978-80-87154-01-4. 10. KOZÁK, Josef, Josef ARLT a Richard HINDLS. Úvod do analýzy ekonomických časových řad. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1994, 208 s. ISBN 80-7079-760-6. 11. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 2. vyd. /. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006, 257 s. ISBN 80-7157-998-x. 12. MINAŘÍK, B. Konjunkturální průzkumy a hospodářský cyklus. Disertační práce. MZLU v Brně, 2006. 123 s. 13. Pražan, P, Příkasný, F, Stav a vývoj pilařského průmyslu ve střední Evropě a ČR, se zaměřením na malé a střední podniky. In Dřevařský průmysl v ČR: současný a budoucí vývoj průmyslu založeného na bázi dřeva: sborník 46

odborných příspěvků z celostátního semináře: 1. listopadu 2007, Brno. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 175 s. ISBN 97880-7375-098-5. 14. Rakouské uzance v obchodu s dřívím 1973. 1. vyd. Brno: Lesní společnost Jihomoravské lesy, 1995. 321 s. 15. SIMANOV, V., 2006a: Evropa na globálním trhu dřívím a výrobky ze dřeva. Lesnická práce. sv. 85, č. 6, s. 302-303. ISSN 0322-9254. 16. SIMANOV, V., 2006b: Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva. Lesnická práce. sv. 85, č. 5, s. 252–253. ISSN 0322-9254. 17. STÁVKOVÁ, J. Analýza časových řad a její využití při prognóze. Závěrečná práce. 18. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. 19. Šafařík, D., Hlaváčková, P.: Podniková ekonomika pro obory dřevařství, stavby na bázi dřeva a nábytek. Brno: Mendelova univerzita, 2014. 1 vyd. 154 s. ISBN 978-80-7375-949-0. 20. ŠEVELA, M. Mikroekonomie I: (úvodní kurz). Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 154 s. ISBN 978-80-7375-494-5. 21. Žďárek, M, Současný stav a možnost dalšího rozvoje dřevařského průmyslu v ČR. In Dřevařský průmysl v ČR: současný a budoucí vývoj průmyslu založeného na bázi dřeva: sborník odborných příspěvků z celostátního semináře: 1. listopadu 2007, Brno. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 175 s. ISBN 978-80-7375-098-5.

POUŽITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE 1. http://www.less.cz/ 2. http://www.pilakuzel.cz/ 3. http://www.zdolecek.cz/ 4. http://www.klobouckalesni.cz/ 5. http://www.dubovepodlahy.cz/ 6. http://www.pilaskala.cz/ 7. http://www.slpkrtiny.cz/ 8. http://www.czechtimber.cz/ 47

9. http://www.silvarium.cz/lesprace/ 10. http://www.czso.cz/

SEZNAM TABULEK Tab. 4.1: Jakostní třídy listnatého dříví sdružené podle účelu použití (zdroj: vytvořeno autorem na základě Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v České republice 2008) Tab. 4.2: Označení jakostních tříd dubového řeziva (zdroj: ČSN EN 975-1 + A1) Tab. 4.3: Označení jakostních tříd bukového řeziva (zdroj: ČSN EN 975-1 + A1) Tab. 5.1: Bazický index vývoje proměnných u dubového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.2: Řetězový index vývoje proměnných u dubového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.3: Laspeyresův cenový index dubového řeziva, index cen surového dubového dříví (zdroj: indexy cen v lesnictví převzaty z ČSÚ) Tab. 5.4: Index úrovně pro dubové řezivo 1AT a 2AT Tab. 5.5: Bazický index vývoje proměnných u bukového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.6: Řetězový index vývoje proměnných u bukového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.7: Laspeyresův cenový index bukového řeziva, index cen surového bukového dříví (zdroj: indexy cen v lesnictví převzaty z ČSÚ) Tab. 5.8: Index úrovně pro bukové řezivo 1AT a 2AT Tab. 5.9: Bazický index vývoje proměnných u javorového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.10: Řetězový index vývoje proměnných u javorového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.11: Laspeyresův cenový index javorového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.12: Index úrovně pro javorové řezivo 1AT a 2AT Tab. 5.13: Bazický index vývoje proměnných u olšového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.14: Řetězový index vývoje proměnných u olšového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.15: Laspeyresův cenový index olšového řeziva 1AT a 2AT Tab. 5.16: Index úrovně pro olšové řezivo 1AT a 2AT

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 3.1: Celková těžba listnatého dřeva v tis. m3 b.k. za období 2008–2012. (zdroj: zpracováno autorem z dat publikovaných ČSÚ) Obr. 3.2: Export a import listnatého dříví v letech 2008–2012, pilařské výřezy a ostatní. (zdroj: APICON s.r.o., 30. 9. 2012) Obr. 3.3: Míra radiálnosti řeziva (zdroj: Janák 2003)

48

Obr. 3.4: Nabídková a poptávková křivka – tržní rovnováha (zdroj: Ševela 2011) Obr. 4.1: Třídy pevnosti a charakteristické hodnoty (zdroj: ČSN EN 338). Obr. 5.1: Objem prodaného dubového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.2: Obrat z prodeje dubového řeziva v v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.3: Průměrné ceny dubového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.4: Objem prodaného bukového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.5: Obrat z prodeje bukového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.6: Vývoj průměrných cen bukového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.7: Objem prodaného javorového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.8: Obrat z prodeje javorového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.9: Průměrné ceny javorového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.10: Objem prodaného olšového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.11: Obrat z prodeje olšového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013. Obr. 5.12: Průměrné ceny olšového řeziva v jednotlivých letech s predikcí pro rok 2013.

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Kloboucká lesní s.r.o. – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 2: LESS&TIMBER s.r.o. – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 3: Pila Kužel – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 4: Pila Orličky – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 5: Ráj dřeva – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 6: Pila Skála – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 7: Pila Olomučany – Objem prodaného řeziva a jeho ceny Příloha 8: Indexy cen v lesnictví – vlastníci, 2008–2009 dle ČSÚ Příloha 9: Indexy cen v lesnictví – vlastníci, 2009–2010 dle ČSÚ Příloha 10: Indexy cen v lesnictví – vlastníci, 2011 dle ČSÚ Příloha 11: Indexy cen v lesnictví – vlastníci, 2012–2013 dle ČSÚ

49