MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů
ANALÝZA VYBRANÉHO BROWNFIELD PRŮMYSLOVÁ ZÓNA V OBCI SENETÁŘOV Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.
Anna Koníčková Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza vybraného brownfield – průmyslová zóna v obci Senetářov“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne................
Podpis ..............................................
PODĚKOVÁNÍ Na úvod bych ráda poděkovala vedoucí práce Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za cenné rady, připomínky, za ochotu a trpělivost při tvorbě této práce. Dále bych chtěla poděkovat starostce obce Senetářov paní Janě Sedlákové a účetní obce paní Magdě Vargové za mnoho poskytnutých informací.
ABSTRAKT Koníčková A. Analýza vybraného brownfield – průmyslová zóna v obci Senetářov. Bakalářská práce. Brno, 2013. Tato bakalářská práce analyzuje situaci vybraného brownfield v obci Senetářov. V teoretické části jsou definovány pojmy jako brownfields, udržitelný a regionální rozvoj. V praktické části je popsána obec Senetářov a její katastrální území. Stěžejní část práce tvoří podrobná analýza průmyslové zóny a SWOT analýza sledovaného území. Tento rozbor se stal východiskem pro formulaci zlepšovacích návrhů, které by mohly přispět k rozvoji brownfield. Klíčová slova: udržitelný rozvoj, region, regionální rozvoj, brownfields, obec Senetářov, SWOT analýza.
ABSTRACT Koníčková A. An Analysis of a selected Brownfield – Industrial Park in the Senetářov Village. Bachelor thesis. Brno, 2013. This bachelor´s thesis analyzes the situation of a selected brownfield in the Senetářov village. The theoretical part defines terms such as brownfields, sustainable and regional development. The practical part describes the Senetářov village and its cadastral district. The main part of the thesis consists of a detailed analysis of the industrial zone in the Senetářov village and SWOT analysis of the monitored area. This analysis became the basis for the formulation of proposals for improvement that could contribute to the development of brownfield. Keywords: sustainable development, region, regional development, brownfields, Senetářov village, SWOT analysis.
OBSAH
1
ÚVOD .................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ......................................................................................................... 10
3
PŘEHLED PROBLEMATIKY ........................................................................... 11 3.1
Definice udržitelného rozvoje .......................................................................... 11
3.2
Historie udržitelného rozvoje ........................................................................... 12
3.3
Definice regionu ............................................................................................... 12
3.4
Definice regionálního rozvoje .......................................................................... 13
3.5
Definice brownfields ........................................................................................ 13
3.6
Kategorizace brownfields ................................................................................. 15
3.6.1 Dělení brownfields podle jejich předcházejícího využití ................................. 15 3.6.2 Brownfields z hlediska ekonomické atraktivity ............................................... 15 3.6.3 Rozdělení brownfields vzhledem k problematice vojenských brownfields ...... 16 3.7
Vojenská brownfields ....................................................................................... 17
3.8
Regenerace brownfields v zahraničí ................................................................. 18
3.8.1 Regenerace brownfields ve Velké Británii ....................................................... 18 3.8.2 Regenerace brownfields ve Francii .................................................................. 18 3.8.3 Regenerace brownfields v Německu ................................................................ 18 3.9
Brownfields v České republice ......................................................................... 19
3.9.1 Národní strategie regenerace brownfields ........................................................ 19 3.9.2 Vojenské objekty v obci Krásná ....................................................................... 19 3.9.3 Bývalý vojenský areál v obci Hrušovany ......................................................... 20 3.9.4 Nálepkova Kasárna ve Šternberku ................................................................... 20 POPIS KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ OBCE SENETÁŘOV .............................. 21
4 4.1
Obecná charakteristika ..................................................................................... 21
4.2
Historie obce Senetářov .................................................................................... 22
4.3
Symboly obce Senetářov .................................................................................. 23
4.4
Fyzickogeografická charakteristika obce Senetářov ........................................ 24
4.4.1 Popis mikroregionu........................................................................................... 24 4.4.2 Poloha bioregionů ............................................................................................. 24 4.4.3 Klimatické a srážkové poměry ......................................................................... 24 4.4.4 Geologické poměry a reliéf .............................................................................. 24 4.4.5 Půdní poměry .................................................................................................... 25 4.4.6 Hydrologické poměry ....................................................................................... 25 4.4.7 Biogeografické poměry .................................................................................... 25 4.5
Socioekonomická charakteristika obce Senetářov ........................................... 25
4.5.1 Historický vývoj počtu obyvatelstva ................................................................ 25 4.5.2 Základní demografické údaje ........................................................................... 26 4.5.3 Věkové složení obyvatel ................................................................................... 27 4.5.4 Míra nezaměstnanosti obce Senetářov ............................................................. 27 4.5.5 Hospodaření obce ............................................................................................. 27 4.5.6 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ................................................................. 28 4.5.7 Občanská vybavenost a technická infrastruktura ............................................. 29 4.5.8 Kulturní a společenský život ............................................................................ 29 4.5.9 Dopravní obslužnost obce ................................................................................ 30 4. 5.10 Turistické zajímavosti .................................................................................... 30 4.6. Využití území – popis ploch LANDUSE ......................................................... 31 5
METODIKA ........................................................................................................ 32
6
VLASTNÍ VÝSLEDKY ...................................................................................... 33 6.1
Základní charakteristiky průmyslové zóny....................................................... 33
6.2
Historie areálu................................................................................................... 34
6.3
Popis vybraného brownfield ............................................................................. 35
6.3.1 Regionální rozvojová agentura ......................................................................... 35 6.3.2 Geografická poloha lokality .............................................................................. 35
6.3.3 Velikost lokality ............................................................................................... 35 6.3.4 Vlastnické vztahy .............................................................................................. 36 6.3.5 Technický stav lokality ..................................................................................... 36 6.3.6 Detailní popis areálu ......................................................................................... 37 6.4
SWOT analýza .................................................................................................. 46
6.4.1 Vyhodnocení SWOT analýzy ........................................................................... 46 6.5
Návrhová opatření ............................................................................................ 47
6.5.1 Částečná rekonstrukce kulturní budovy a sportoviště a vybudování venkovní posilovny .................................................................................................................... 48 7
DISKUZE ............................................................................................................ 51
8
ZÁVĚR ................................................................................................................ 53
9
SUMMARY ......................................................................................................... 55
10
ZDROJE A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................. 56
11
SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 59
12
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ ................................................................. 59
13
SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK .................................................................. 60
14
SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ ....................................................................... 60
15
PŘÍLOHY ............................................................................................................ 61
1
ÚVOD
V současné době, kdy se stále více bere ohled na ochranu přírody a krajiny, se čím dál častěji setkáváme s pojmem brownfields. Je pravděpodobné, že někdo vůbec neví, co tento pojem znamená, ale přesto se s problémem brownfields už někdy setkal. V téměř každém městě nebo obci jich můžeme najít hned několik. Jedná se především o opuštěné továrny, vojenské areály, ale i obytné stavby. Většinou jde o značně zdevastované, chátrající a opuštěné objekty, které mohou být člověku i nebezpečné. Je důležité nenechat tyto objekty svému osudu, ale revitalizovat je a znovu je zapojit do chodu dané obce. Brownfields představují v některých obcích a městech rozsáhlou část zastavěného území (3 – 20 % zastavěného území). I přesto, že se ve městech či na jejích okrajích brownfields nachází, neustále dochází k výstavbě nových objektů místo toho, aby se tyto nevyužívané plochy revitalizovaly. Budováním nových staveb na nezastavěných územích chtějí investoři předejít především nákladům na demolici objektu, dekontaminaci nebo mnohdy složité vyjednávání s majiteli pozemků. Obecně však existuje snaha zabránit ztrátě orné půdy, mokřin a venkovů a ochránit louky a lesy před výstavbou předměstských budov. Problematika brownfields by proto měla být pro města a obce prioritou. Právě ony by měly kontaktovat investory a hledat řešení, jak daný problém řešit ke spokojenosti obyvatel. V rámci této práce je řešena problematika konkrétního brownfields, a to bývalého vojenského areálu v obci Senetářov, který v minulosti sloužil jako sklad civilní obrany.
9
2
CÍL PRÁCE
Cílem této bakalářské práce je především analyzovat území zvoleného brownfield, průmyslové zóny v obci Senetářov, a na základě tohoto rozboru navrhnout, s ohledem na limity území, konkrétní způsoby využití a opatření realizovatelná na ploše brownfield. K dosažení tohoto cíle povede naplnění těchto dílčích cílů: 1. Definování pojmu brownfield a analýza potenciálu nevyužívaných ploch pro regionální rozvoj. 2. Popis obce a jejího katastrálního území, včetně širších územních vztahů (přírodních a socioekonomických podmínek). 3. Podrobný popis historie a analýza současného stavu vybraného brownfield. 4. Sestavení SWOT analýzy území. 5. Návrh způsobu využití a opatření realizovatelných na ploše brownfield. 6. Reálné možnosti a způsoby financování navržených opatření.
10
3
PŘEHLED PROBLEMATIKY
3.1
Definice udržitelného rozvoje
Klasická definice udržitelného rozvoje ze zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (tzv. Zpráva Brundtlandové) z r. 1987 zní takto: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“ (MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2008). Takto definovaný udržitelný rozvoj se dělí na dva rozměry souvislostí udržitelného rozvoje: a) Časový, jež vyjadřuje zodpovědnost a solidaritu mezi různými generacemi téhož lidského
společenství.
Někdy
je
také
definován
jako
mezigenerační
zodpovědnost. b) Prostorový,
který
sděluje
zodpovědnost
a
solidaritu
mezi
různými
společenstvími sdílejícími prostor Země (MAIER, 2012). Evropský parlament definuje udržitelný rozvoj jako takový rozvoj, který přináší zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot biologické rozmanitosti pro současné a příští generace. Organizace pro hospodářskou spolupráci a popisuje stejný pojem jako dynamickou rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty vývoje v podmínkách globalizace, resp. jako ekonomicky efektivní, sociálně únosný a environmentálně šetrný rozvoj ve všech oborech lidské činnosti (NOVÁČEK, 2011). Definice udržitelného rozvoje jsou stručné, a tak je problematické vystihnout jeho hlavní ideu v celé šíři. Proto se velmi často společně s definicemi uvádí i principy udržitelného rozvoje. Tyto principy mají pojem více konkretizovat. Podle zprávy „Pečujeme o Zemi“ (s podtitulem „Strategie udržitelného žití“, kterou v roce 1991 vydaly společně IUCN, UNEP a WWF) jsou základní principy udržitelného rozvoje následující: – úcta ke společenství života a péče o ně, – zlepšování kvality lidského života, – ochrana vitality a rozmanitosti Země, – dodržování mezí únosnosti Země, – změna osobních přístupů a praktik, 11
– poskytování možností obcím (komunitám) a péče o jejich vlastní životní prostředí, – budování národních struktur pro integraci rozvoje a ochrany, – vytvoření globální aliance na podporu udržitelnosti (NOVÁČEK, 2010). Udržitelný rozvoj území spočívá podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon) ve „vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“ (§ 18 odstavec 1 stavebního zákona). Udržitelný rozvoj bývá dále popisován jako vyváženost mezi tzv. pilíři udržitelného rozvoje – ekologickým, sociálním a ekonomickým. Někdy se uvádí ještě čtvrtý a pátý pilíř – kulturní a dobrá správa veřejných věcí (MAIER, 2012).
3.2
Historie udržitelného rozvoje
V roce 1987 vyšla pod záštitou Světové komise pro životní prostředí a rozvoj zpráva nazvaná Naše společná budoucnost, která definovala řešení usměrnění hospodářského vývoje tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému využívání přírodních zdrojů a zároveň, aby nebylo ohroženo jejich využívání příštími generacemi. Tento vývoj byl poprvé označen jako udržitelný rozvoj. V roce 1992 byl na světovém Summitu Země (konference o životním prostředí a rozvoji) v Riu de Janeiru celosvětově přijat termín udržitelný rozvoj. Zde byl také přijat i dokument Agenda 21, zabývající se možnostmi, jak v různých oblastech dosáhnout udržitelného rozvoje. Tato konference dala vznik Komisi pro udržitelný rozvoj, jejímž úkolem je posuzovat, zda v oblasti udržitelného rozvoje dochází k pokroku (MOLDAN, 2001).
3.3
Definice regionu
Pojem region má více významů. Jako region můžeme chápat území různého druhu, které rozlišujeme podle daných charakteristik. Obecně se dají rozlišit tyto regiony: fyzické (jsou vytvářeny územím se stejnými nebo podobnými přírodními podmínkami a vymezené různými přirozenými bariérami jako jsou pohoří, pobřeží moře, velké vodní toky nebo jezera, velké bažiny atd.), 12
administrativně správní (s pevně definovanými hranicemi), funkční (území, které v nějakém ohledu funguje jako celek). Jako region mohou být chápána různě velká území. Regionem se nazývají území střední Evropy, jeden či více krajů v České republice jsou označovány jako regiony soudržnosti, i kraje samotné mohou být regionem. Mikroregionem jsou pak menší oblasti – např. území obcí s rozšířenou působností (MAIER, 2012).
3.4
Definice regionálního rozvoje
Regionální
rozvoj
můžeme
definovat
jako
žádoucí
vývoj
základních
socioekonomických složek regionu. Regionální rozvoj můžeme realizovat na třech úrovních. Mezi tyto úrovně patří národní, regionální a místní úroveň. Základními parametry regionálního rozvoje jsou: organizace regionálního rozvoje, vymezení daného regionu, ve kterém se rozvoj realizuje, časové pásmo, ve kterém bude rozvoje dosaženo, a rozvojový postup (jakým způsobem budeme postupovat, jaké složky budeme rozvíjet a s jakým efektem). Hlavními aktéry regionálního rozvoje jsou veřejná správa, soukromý sektor, neziskový sektor a veřejnost. Účelem koordinace regionálního rozvoje je ovlivňovat jednání jednotlivých aktérů rozvoje (lidí, organizovaných i neorganizovaných zájmových skupin, podniků a veřejné správy atd.), ale také zprostředkovat jejich spolupráci v území tak, aby výsledný rozvoj území byl vyvážený a zároveň udržitelný (MAIER, 2012).
3.5
Definice brownfields
Brownfields je v současné době celkem známý a často používaný pojem. Evropské vnímání definuje brownfields jako opuštěné, nedostatečně využívané či prázdné území, které může (ale nemusí) mít ekologickou zátěž, na kterém předcházející užití skončilo a trh nebyl schopen ho znovu využívat (FERBER a kol., 2006). RYDVALOVÁ, ŽIŽKA (2006) definují brownfields jako pozemky či nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, ale i ve volné krajině, které ztratily svoji původní funkci.
13
Často se vyznačují ekologickou zátěží, zdevastovanými budovami, ale i složitostí vlastnických vztahů. HOLLANDER a kol. (2010) uvádějí, že pojem brownfields se zrodil na počátku roku 1990, když doktoři a badatelé viděli, jak se formuje rámec ochrany prostředí a snažili se ztlumit dopad na životní prostředí prostřednictvím recyklace odpadu, likvidací škod a renovací průmyslových a komerčních ploch. KADEŘÁBKOVÁ a kol. (2009) tvrdí, že „brownfields“ resp. „brownfield sites“ pochází z anglického jazyka a představuje staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny, komerční nebo obytné objekty. Doslovný překlad „hnědá pole“ není v České republice na rozdíl od Slovenska používán. JACKSON a kol.(2005) definují brownfields jako pozemky a budovy v urbanizovaném území, které ztratily svoje původní využití nebo jsou málo využité. Často se jedná o ekologicky poškozené a zdevastované výrobní či jiné budovy. Organizace CABERNET (2005), evropská síť odborníků zabývají se řešením problémů vznikajícím při regeneraci brownfields, mluví o brownfields jako o výsledku měnící se struktury průmyslu a vývoje v regionech (ztráta průmyslu, zvyšování nezaměstnanosti a neochota nových investorů přijmout problémy spojené s brownfields). Agentura CZECHINVEST (2010) definuje pojem brownfields jako nemovitost, objekt nebo areál, který je nedostatečně využívaný, zanedbaný popřípadě i kontaminovaný, a nelze jej vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces regenerace. Často vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, vojenské či jiné aktivity. NICHOLS a kol. (2011) tvrdí že, greenfields a brownfields jsou v současné době velice známé a užívané pojmy, jež jsou spojovány s růstem a rozvojem města. V souvislosti s výše uvedeným tvrzením je důležité vysvětlit „greenfields“. Tento pojem označuje výstavbu na zelené louce. Tzn., že se nehledá starý objekt vhodný k rekonstrukci, nebo k úplné demolici a výstavbě nového objektu jako je tomu u brownfields, ale hledá se volná, nezastavěná plocha pro novou výstavbu.
14
3.6
Kategorizace brownfields
3.6.1 Dělení brownfields podle jejich předcházejícího využití FERBER a kol. (2006) dělí brownfields následujícím způsobem: a) průmyslové, b) vojenské c) železniční a dopravní, d) zemědělské, e) institucionální (školy, nemocnice, věznice), f) obchodní (nákupní střediska, úřady), g) kulturní (kulturní domy, kina), h) rekreační (sportovní hřiště, parky, volné prostory). 3.6.2 Brownfields z hlediska ekonomické atraktivity KADEŘÁBKOVÁ a kol. (2009) dělí brownfields do několika kategorií: 3.6.2.1 Rozdělení z hlediska ekonomické atraktivity v ČR a) Projekt s nulovou bilancí – investice veřejných prostředků není nutná. b) Projekty s mírnou podporou – vyžadují silnou veřejnou podporu. c) Nekomerční projekty – je třeba vždy počítat s vyšší intervencí veřejných prostředků. d) Nebezpečné projekty – jedná se o havarijní stav ohrožující lidské zdraví a životní prostředí. e) Ostatní projekty – program je zaměřen na navrácení pozemků do nezastavěných ploch s přírodním charakterem. 3.6.2.2 Klasifikace brownfields používaná v USA a) Ekonomicky životaschopné – areály s malými environmentálními riziky nebo s vysokou ekonomickou návratností. b) Částečně návratné – plochy, které za stávajících ekonomických podmínek nebudou soukromými investory vyhledávány. c) Nenávratné – nenávratné plochy a areály, které mají nadměrné množství environmentální zátěže a velmi nízké možnosti na přirozenou regeneraci.
15
3.6.2.3 Klasifikace využívaná v Německu a) Samostatně rozvojové – lokality s vysokou hodnotou pozemku. b) Pasivně rozvojové – investice představují pro soukromý kapitál riziko, které lze snížit zapojením veřejných prostředků. c) Nerozvojové – areály a lokality, které v blízké budoucnosti nemají žádný rozvojový potenciál. 3.6.2.4 Klasifikace využívaná ve Francii a) Samostatně rozvojové – areály nebo plochy, které v krátkodobém nebo střednědobém časovém horizontu samy naleznou nové využití. b) Pasivně rozvojové – nové využití a rozvoj těchto lokalit je nutné plánovat i částečně zainvestovat z veřejného rozpočtu. c) Nerozvojové – nové ekonomické využití není možné nalézt.
3.6.2.5 Brownfields z hlediska investora LOJKOVÁ (2007) rozlišuje tři základní kategorie: a) Brownfields s vysokým rozvojovým potenciálem – plochy velkého regionálního a územního významu, které mají vysokou tržní hodnotu a jsou pro investory velice atraktivní. b) Brownfields se skrytým potenciálem – plochy, které mají určitý regionální a územní význam, ale jejich revitalizace vyžaduje určitou podporu veřejného sektoru, protože je spojena s určitými riziky. c) Brownfields bez rozvojového potenciálu – neatraktivní území spojené s velkým množstvím opuštěných a především znečištěných ploch. Tyto plochy jsou pro investory neatraktivní. 3.6.3 Rozdělení brownfields vzhledem k problematice vojenských brownfields ŠILHÁNKOVÁ a kol. (2006) uvádí:
3.6.3.1 Typy brownfields podle rozsahu Podle velikosti plochy se brownfields mohou dělit na: malé (do 1 ha), středně rozsáhlé (10 ha), velmi rozsáhlé (cca 100 ha a více) a 16
obzvláště rozsáhlé (v km2).
3.6.3.2 Typy brownfields podle polohy Podle umístění se rozlišuje: zastavěné území měst – centrum města, zastavěné území měst – ve větší vzdálenosti od centra města, příměstské zóny, okrajové části malých obcí a vesnic, mimo urbanizované území.
3.7
Vojenská brownfields
Vojenská brownfields jsou v dnešní době velkým problémem. Jedná se o areály či objekty, které postupem času ztratily svoje využití, staly se nepotřebnými a začaly chátrat. Jejich dalšímu využití může bránit přítomnost nebezpečných vojenských látek a materiálů. Někde jsou kontaminovány celé jednotlivé složky životního prostředí. Některé areály jsou ještě částečně užívány armádou, ale ve větší míře jsou zcela opuštěné. Vznik armádních brownfields je spjat s odchodem sovětských vojsk z našeho území a s rušením posádek Armády České republiky. V roce 1991 bylo dokončeno odsunutí příslušníků Sovětské armády. Celkem bylo odsunuto přes 73 000 vojáků, 39 911 rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 1 218 děl a minometů, 146 bojových vrtulníků, 76 bojových letounů a neurčité množství jaderných hlavic. Po tomto odsunu zůstalo obrovské množství opuštěných objektů. Mezi dotčená města patří Bruntál, Jeseník, Libavá, Milovice, Stráž pod Ralskem apod. Původ dalších brownfields je dále navázán na období, kdy Armáda České republiky výrazně snížila počty vojáků (o 23,86 % mezi roky 1991 a 2002) s cílem vytvořit profesionální armádu. V souvislosti s tímto vznikl na Ministerstvu obrany odbor pro nakládání s nepotřebným majetkem, jehož úkolem je především realizovat úplatné a bezúplatné převody majetku státu jednotlivým obcím (www.ekopolitika.cz).
17
3.8
Regenerace brownfields v zahraničí
3.8.1 Regenerace brownfields ve Velké Británii Velká Británie má vzhledem k dlouhé industriální historii spoustu zkušeností a strategií v regeneraci průmyslových, skladových, bytových, dopravních a dalších nevyužívaných ploch. Při regeneraci se jedná o veřejné a soukromé investice, dle možností Velká Británie využívá i dotací ze Strukturálních fondů Evropské Unie (KYSELKA a kol., 2006). Při regeneraci brownfields ve Velké Británii bylo nejčastějším cílem dosáhnout v 70. – 90. letech ekonomického rozvoje (nalákání investorů a vybudování průmyslových a obchodních parků mělo vést ke vzniku nových pracovních příležitostí). V roce 1998 byl ve Velké Británii vydán dokument „Planning for the Communities for the Future“, jehož záměrem bylo nově využít opuštěné a chátrající objekty. Strategie ve Velké Británii při regeneraci brownfields se zaměřují spíše na bytové zástavby (KIRSCHNER, 2005).
3.8.2 Regenerace brownfields ve Francii Francie je společně s Německem druhou zemí s největším rozsahem starých, průmyslových a jinak nevyužívaných ploch. Francie má velice bohaté zkušenosti s regenerací, financováním a využitím brownfields. Její strategie vychází především z analýz místních podmínek a dotazníkových šetření (KYSELKA a kol., 2006). Počátky brownfields ve Francii můžeme najít už v 70. letech, kdy bylo cílem zaevidovat opuštěné plochy průmyslu, služeb a dolů. Vzhledem k tomu, že tyto plochy zabíraly obrovská území, dostaly se do popředí zájmu. A tak byla v 80. letech vytvořena dlouhodobá strategie, která nesla název Specifický národní program na regeneraci brownfields. Jejím záměrem bylo modernizovat urbánní struktury a infrastruktury, které dříve sloužily pouze průmyslu (KIRSCHNER, 2005). 3.8.3 Regenerace brownfields v Německu V Německu se přistoupilo k regeneraci brownfields především z důvodu velkého množství kontaminovaných ploch v 80. letech. Při dekontaminaci území se začala objevovat ekonomická a environmentální rizika, a tak se investice do regenerace často
18
několikrát znásobily. Z toho důvodu začali dávat v Německu přednost greenfields před brownfields. V roce 1998 zde Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo program, který si kladl tři základní cíle (CLARINET, 2002): a) Regeneraci průmyslových ploch a snížení rizik dopadající na životní prostředí a lidské zdraví. b) Zabudování regenerovaných ploch do ekonomického cyklu. c) Snížení rychlosti zabírání greenfields. Hlavním cílem tohoto programu byla především ekologická regenerace v kombinaci s ekonomickým rozvojem, tedy úmysl umístit na zregenerované území průmysl, který bude k životnímu prostředí nejohleduplnější (KIRSCHNER, 2005).
3.9
Brownfields v České republice
3.9.1 Národní strategie regenerace brownfields Jak už bylo popsáno v kapitole 3.7, vzniklo na území České republiky velké množství brownfields. Na řešení problémů s nimi souvisejících jsou však úzce navázány vysoké finanční investice. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků nebylo v minulosti možné toto řešit. Z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu, na základě usnesení vlády pro umístění průmyslových zón, vznikla 20. června 2008 Národní strategie regenerace brownfields. Díky této strategii vstoupila problematika brownfields více do podvědomí a následně se začala řešit. Strategie dělí regeneraci daných území na dvě fáze. První fáze, fáze rekultivace, zahrnuje ozdravení území do podoby greenfields. Během druhé fáze, obnovy, je území uvedeno do podoby, kdy je možno jej efektivně využít. Česká republika se při regeneraci brownfields často inspiruje různými, prokazatelně fungujícími programy pro regeneraci v zahraničí (KAVICKÁ, 2012). 3.9.2 Vojenské objekty v obci Krásná Obec Krásná u Aše v roce 2012 vyřešila revitalizaci bývalého vojenského areálu s pomocí dotací Ministerstva pro místní rozvoj z programu Podpora revitalizace bývalých vojenských. Díky možnosti čerpání dotací mohla obec revitalizovat objekt,
19
který dříve sloužil jako sklad a garáže vojenské techniky. Část objektu tak nyní slouží jako hasičská zbrojnice a druhá patří mateřské škole (BUREŠ, 2012). 3.9.3 Bývalý vojenský areál v obci Hrušovany V obci Hrušovany v Ústeckém kraji se nachází bývalý vojenský areál. Tento areál o rozloze 50 hektarů byl obci bezplatně převeden v roce 2004. Největší zastavěnou plochu areálu tvořily budovy bývalých ubytoven. V rámci revitalizace byla již část těchto budov přestavěna na bytové jednotky pro sociálně slabší obyvatele (i zbylá část budov by měla být rekonstruována na bytové jednotky). Plochy v okolí těchto budov byly zrekultivovány, došlo zde k vybudování dětského hřiště, přístupové komunikace a osazení stromů. Na místě původního hřiště byly vystavěny dva multifunkční dvorce s umělým povrchem. Zbylá část areálu zatím nemá využití, ale uvažuje se o stavbě domu, který by sloužil mladistvým ve věku 17 – 24 let bez rodinného zázemí. Další možností využití objektů je vybudování kanceláří, pronajmutí prostor soukromým firmám. Volné plochy jsou určeny k výstavbě bytových domů (www.dvs.cz). 3.9.4 Nálepkova Kasárna ve Šternberku Bývalý areál Nálepkových kasáren se nachází ve městě Šternberk u Olomouce. Do 50. let 20. století sloužil jako Vojenský ústav pro choroby plicní, poté byl využíván k vojenským účelům. Areál se skládal převážně z garáží, garážových přístřešků a jiných objektů. V současné době je majitelem areálu město Šternberk, které získalo tuto nemovitost bezúplatným převodem od Ministerstva obrany ČR. Regenerace areálu spočívala v demolici nepoužitelných objektů, ve vybudování infrastruktury, kanalizace, retenční nádrže apod. V současné době se zde nachází několik podnikatelských subjektů z oborů chemie, dopravy, strojírenství a stavebnictví. Dále zde bude vybudován podnikatelský inkubátor, který bude sloužit k rozvoji a tvorbě podnikatelských záměrů (Případová studie, 2012).
20
4 POPIS KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ OBCE SENETÁŘOV 4.1
Obecná charakteristika
Tabulka 1: Obecná charakteristika obce Název obce
Senetářov
Kód obce
582328
Identifikační číslo území
CZ0641 582328
Katastrální výměra
1 385ha
Počet obyvatel k 1. 1. 2012
535
Nadmořská výška
545m
Zeměpisná šířka
49° 21' 17''
Zeměpisná délka
16° 48' 14''
Kraj
Jihomoravský
Okres
Blansko
Obec s rozšířenou působností
Blansko
První písemná zmínka
1349
Starosta obce
Jana Sedláková
Zdroj: www.risy.cz, osobní ujednání na Obecním úřadě Senetářov
Obrázek 1: Lokalizace obce Senetářov
Zdroj: www.mapy.cz 21
4.2
Historie obce Senetářov
V zemském archivu a v zemských deskách v Brně je zápis, podle kterého obec Senetářov a její nejbližší okolí vlastnili od roku 1251 páni z Čeblovic, Jedovnic a Holštejna. Poté, co tento rod vymřel (kolem roku 1315), nastoupili na jejich místo páni Vokové ze Sovince, což je hrad na severní Moravě. Tento rod bydlel na hradě Holštejně, který koupil od Čeňka z Lipé. Vok I. nechal tuto koupi zapsat do zemských desek v Brně. Tento zápis byl proveden v roce 1349 a je zde poprvé vedena obec pod názvem Czynolz. Vesnice většinou dostávala jména podle lokátorů. Lokátor rozděloval lány polí a lesa každému člověku a to až po dlouhém putování krajem, kdy lidé hledali místo pro výstavbu své vesnice. Začali osídlovat místa s úrodnou půdou, převážně v okolí potoků. V obci Senetářov to bylo v okolí dnešního Senetářovského potoka. Lidé začali kácet stromy, osekávat větve a stromy skládat do čtverce k výstavbě dřevěných domů. Lokátor obce Senetářov se s největší pravděpodobností vzdal svého práva, tedy aby se vesnice jmenovala po něm. A to z toho důvodu, že jakmile se začalo s kácením stromů na stavbu domů, tak větve, které byly osekány ze stromů, a také jejich pařezy, se pálily, a když lidé k těmto místům přišli i po několika dnech, zjistili, že zem stále doutná a dřevo bylo horké i v jiných místech. Protože dřevo i zem byly stále horké, dostala tato vesnice jméno Czyholz, což v překladu znamená horké dřevo. Následující roky se název obce neustále měnil, obec se jmenovala Senotitz, Senotarzov, Senotarz a v roce 1939 byla obec Němci pojmenována Zinnholz. Na konci 16. století postihla obec a okolí neznámá katastrofa, pravděpodobně se jednalo o morovou epidemii, již podlehlo mnoho obyvatel obce. V 17. století Senetářov výrazně zvětšil svoje katastrální území. Do toho území spadala například polovina obce Podomí nebo také polovina území Bystřece, což je v dnešní době už zaniklá vesnice v Rakoveckém údolí. Během II. světové války měla být vesnice okupanty vysídlena (ZUKAL, 1994). Obec Senetářov je známá po celé Moravě, ale i v Čechách a to především stavbou kaple, která byla postavena v letech 1969 – 1971. Tato stavba je zajímavá především tím, že byla postavena za velmi krátkou dobu v tak těžkém období, ale také tím, že na svoji dobu má velice moderní vzhled. Kaple je dále zajímavá svoji křížovou cestou, jejímž autorem je akademický malíř Mikuláš Medek. Dále je obec Senetářov známá také muzeem tradičního bydlení a perleťářství. Je to typická hospodářská usedlost střední Moravy, která je postavená z nepálených cihel a střecha je kryta došky. Muzeum
22
zde mohlo vzniknout díky Alfonsi Tománkovi, vídeňskému podnikateli, který do obce v 19. století přinesl perleťářství, tím, že zde založil továrnu na výrobu knoflíků. S příchodem první světové války ale klesl zájem o výrobky z perletě. Po skončení války se zájem o knoflíky nezvýšil, a proto tato továrna musela přejít na levnější výrobu knoflíků (z umělé hmoty galalitu). Později tato tradice výroby knoflíků v obci pokračovala v továrně Chemoplast, kde se knoflíky vyráběly až do počátku 80. let 20. století (www.senetarov.cz). Kolem Senetářova je několik rozbořených vesnic. Tyto vesnice byly zničeny během válek. Některé obce zanikly úplně a po některých najdeme ještě nějaké pozůstatky. Jen v okolí Senetářova to byly vesnice jako Hamlíkov, Vilémov, Bystřec v Rakovci, Budkovany a nebo Dvorce u Kotvrdovic (ZUKAL, 1994).
4.3
Symboly obce Senetářov
Hledáním v Moravském zemském archivu v Brně byla objevena nejstarší pečeť Senetářova, kterou obyvatelé obce používali už v roce 1749. Pečeť zůstala neporušená a nacházejí se pod ní jména funkcionářů a zároveň občanů Senetářova (ZUKAL, 1994). Jsou na ní motivy slunce, radlice, krojidla a lilií. Radlice s krojidlem symbolizují zemědělský charakter a lilie symbolizuje patrona Senetářova sv. Josefa. Znak obce je tvořen lilií sv. Josefa a sluncem jako mluvícím znamením. Modrý podklad symbolizuje potok, který protéká katastrem obce. Podle znaku obce byl také vytvořen obecní prapor (www.senetarov.cz).
Obrázek 2: Znak obce
Obrázek 3: Prapor obce
Zdroj: www.senetarov.cz
Zdroj: www.senetarov.cz
23
4.4
Fyzickogeografická charakteristika obce Senetářov
4.4.1 Popis mikroregionu Katastrální území obce Senetářov spadá do mikroregionu Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. Tento mikroregion se nachází v Jihomoravském kraji severovýchodně od Brna. Celková rozloha mikroregionu je 21 188 ha. Toto území je tvořeno polní krajinou s převahou lesního půdního fondu nad zemědělskou půdou. Zalesnění je rovnoměrné. Lesy se nacházejí především na strmých svazích, v údolích vodních toků, v suchých žlebech, ale také na vrcholcích kopců s vyšší nadmořskou výškou. Mikroregion je zalesněn cca z 56 %, což je výrazně více než průměrná lesnatost ČR (cca 33 %). Zemědělsky obhospodařovaná půda mikroregionu tvoří cca 37 %, z toho ornou půdu tvoří cca 28 % (STEJSKALOVÁ, 2004). 4.4.2 Poloha bioregionů Mikroregion leží na celku Drahanské vrchoviny a na části území Moravského krasu. Bioregion je tvořen vápencovými plošinami Moravského krasu o ploše 100 km2. Drahanský bioregion leží na pomezí jižní a střední Moravy, má plochu 1248 km2. Tento bioregion je tvořen vrchovinou (CULEK, 1995). 4.4.3 Klimatické a srážkové poměry Ve sledovaném území se teplota a srážky pohybují od 8,6 °C a 547 mm srážek v Brně přes Olomučany, kde je teplota 7,7 °C a 620 mm srážek, dále směrem na sever k Drahanské vrchovině, kde je charakteristická teplota 6,2 °C a 649 mm srážek (CULEK, 1995). 4.4.4 Geologické poměry a reliéf V oblasti Drahanské vrchoviny je území tvořeno souvrstvím mořského spodního karbonu (břidlice, droby a slepence). Centrální část tohoto území má zarovnaný povrch s charakterem členité pahorkatiny. Vodní toky se zařezávají do okrajů pahorkatiny a místy vytvářejí členitou vrchovinu. Reliéf Moravského krasu má charakter ploché vrchoviny a území je tvořeno devonskými vápenci (CULEK, 1995).
24
4.4.5 Půdní poměry Území Drahanského bioregionu je tvořeno kambizeměmi, pseudogleji, na východě najdeme i hnědozemě. Oblast Moravského krasu je tvořena převážně vápenci (CULEK, 1995). 4.4.6 Hydrologické poměry Územím protéká řeka Svitava, která je přítokem Svratky. Přítoky Svitavy tvoří Punkva, Křtinský potok, Sloupečník a Chrábek. Dále zde najdeme tok Bílé vody, která se propadá u Holštejna, nebo Jedovnický potok, jež se propadá u Rudice. Tento mikroregion patří k povodí Moravy (STEJSKALOVÁ, 2004). 4.4.7 Biogeografické poměry Obec Senetářov leží v Drahanském a Macošském bioregionu. Je to dáno novým rozdělením na biogeografické regiony. Drahanský bioregion je tvořen celkem Drahanské vrchoviny. Vegetaci reprezentují bikové, ale i květnaté bučiny. Na plošinách převažují pole se zbytky vlhkých luk. Macošský bioregion je tvořen vápencovými plošinami. Orná půda je postupně převáděna a travní porost (CULEK, 1995).
4.5
Socioekonomická charakteristika obce Senetářov
4.5.1 Historický vývoj počtu obyvatelstva Graf 1 zobrazuje vývoj počtu obyvatelstva od roku 1971 po rok 2011. Je z něj patrné, že počet obyvatel se za dané období nijak výrazně neměnil. Mírný nárůst vidíme mezi roky 2005 a 2011. Tato skutečnost souvisí s obydlením nově dostavěných rodinných domů
Počet obyvatel
v ulici ve směru na obec Podomí. V současné době žije v obci 535 obyvatel. 800 600 400
200 0 1971
1975
1981
1985
1991 Roky
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel obce Senetářov 25
1995
2001
2005
2011
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
4.5.2 Základní demografické údaje V tabulce 2 jsou shrnuty základní demografické údaje o obci. Z těchto údajů jednoznačně vyplývá, že v posledních dvou letech je počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých. To je pravděpodobně dáno tím, že se v obci buduje celá nová ulice rodinných domů, které jsou postupně obydlovány. A tak lze předpokládat, že počet přistěhovalých bude mírně růst i nadále. Celkový přírůstek ve většině roků je kladný. Když se podíváme na konečný stav k danému roku, tak ve většině případů se jedná o vzrůstající tendenci počtu obyvatel.
Tabulka 2: Demografické údaje obce Senetářov Stav
Stav
Rok
k 1.1.
N
M
I
E
K
Δ
ΔS
k 31.12.
2000
500
6
4
2
11
2
-9
-7
493
2001
496
2
1
20
7
1
13
14
510
2002
510
5
6
11
8
-1
3
2
512
2003
512
5
5
-
6
-
-6
-6
506
2004
506
7
5
3
12
2
-9
-7
499
2005
499
8
4
9
4
4
5
9
508
2006
508
10
4
11
8
6
3
9
517
2007
517
5
3
8
10
2
-2
-
517
2008
517
11
4
13
4
7
9
16
533
2009
533
4
7
5
7
-3
-2
-5
528
2010
528
9
9
9
8
-
1
1
529
2011
524
8
2
15
10
6
5
11
535
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Vysvětlivky: N – počet živě narozených, M – počet zemřelých, I – počet přistěhovalých, E – počet vystěhovalých, K – přirozený přírůstek, Δ – migrační přírůstek, ΔS – celkový přírůstek.
26
4.5.3 Věkové složení obyvatel Věkové složení obyvatelstva se v obci Senetářov nijak výrazně nemění. V obci výrazně převládá skupina obyvatel ve věku 15 – 64 let. Ostatní dvě skupiny, tedy skupina 0 – 14 let a skupina 65 a více let, jsou v posledních letech vyrovnané. Věkové složení obyvatelstva za roky 2006 – 2011 znázorňuje následující tabulka 3.
Tabulka 3: Počet a věkové složení obyvatel obce Senetářov Rok
Muži
Ženy
0 – 14 let
15 – 64 let
65 a více let
2006
245
272
69
358
90
2007
246
271
69
357
91
2008
255
278
79
359
95
2009
252
276
82
354
92
2010
257
272
87
357
85
2011
260
275
94
350
91
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 4.5.4 Míra nezaměstnanosti obce Senetářov Míra nezaměstnanosti se výrazně zvýšila v roce 2009, v roce 2010 byla dokonce ještě vyšší. Je to dáno pravděpodobně tím, že se naplno projevila ekonomická krize, a proto došlo k výraznému poklesu pracovních míst a k celkovému zhoršení situace na trhu s pracovními místy. Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v obci Senetářov Rok
2008
2009
2010
2011
5,4 %
11,3 %
12,6 %
8,6 %
Míra nezaměstnanosti Zdroj: ČSÚ 4.5.5 Hospodaření obce Příjmy obce jsou v každém roce tvořeny především daní z příjmu, daní z přidané hodnoty, daní z nemovitosti a dotacemi, ale také z ekonomické činnosti obce (zejména z pronájmu nebytových prostor). 27
V období 2007 – 2011 byly peněžní prostředky použity na částečnou opravu chodníků, výměnu oken a dveří na obecním úřadě, na opravu fasády a střechy muzea, také na zbudování zahrady za muzeem, dětského hřiště, na výměnu oken na budově kabin. Část peněz byla poskytnuta mateřské škole, skautům, hasičům apod. Příjmy a výdaje obce zobrazuje následující tabulka 5. Tabulka 5: Přehled rozpočtů obce od roku 2007 v Kč Rok
Příjmy
Výdaje
2007
7 616 360
5 956 750
2008
8 772 520
10 190 460
2009
11 578 140
10 292 270
2010
10 007 340
11 394 300
2011
10 320 300
7 591 890
Zdroj: www.rozpocetobce.cz, vlastní zpracování 4.5.6 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Na základě dat z Českého statistického úřadu (tabulka 6) si můžeme všimnout, že v obci Senetářov je největší podíl osob se středním vzděláním včetně vyučení (bez maturity). Poměr ve vzdělání můžu a žen je vyrovnaný. U mužů převažuje střední vzdělání bez maturity, u žen úplné střední vzdělání s maturitou. Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva za rok
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let Bez vzdělání Základní včetně Z toho podle stupně vzdělání
neukončeného Střední vč. vyučení (bez maturity) Úplné střední (s maturitou)
28
Celkem
muži
ženy
430
214
216
1
-
1
86
20
66
156
114
42
131
59
72
Nástavbové studium Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské
9
4
5
12
2
10
30
14
16
Zdroj: ČSÚ 4.5.7 Občanská vybavenost a technická infrastruktura Zkoumané území lze považovat za vybavené. Nachází se zde obecní úřad společně s obecní knihovnou a mateřská škola. Dále zde můžeme najít dvě prodejny potravin, kostel, muzeum tradičního bydlení a perleťářství, hřbitov, fotbalové hřiště, které v současné době není využíváno, a dvě dětská hřiště. V areálu průmyslové zóny vlastní obec budovu, která slouží ke kulturním akcím. V obci najdeme také restauraci U Topolů, která poskytuje i ubytování, a hospodu U Mamuta. Ze zájmových sdružení se v obci nachází Sbor dobrovolných hasičů Senetářov, TJ Sokol, OS Semko, skautský oddíl, muzeum Senetářov, Mas Moravský Kras a Český zahrádkářský svaz Senetářov. V obci Senetářov je zaveden vodovod a kanalizace, ale není zde zbudována čistírna odpadních vod. Obec je plynofikovaná a elektrifikovaná, je zde zaveden telefon a poskytováno internetové připojení. 4.5.8 Kulturní a společenský život Jak již bylo zmíněno výše, nachází se v obci několik zájmových skupin. SDH Senetářov má klubovnu v jedné z budov v průmyslové zóně (v budově bývalého školicího střediska). Zde jsou pro občany pořádány různé společenské akce, například Kateřinská zábava, oslava sv. Floriána, „posezení u burčáku“, noční hasičské závody apod. V této budově má také zdarma pronajaté dvě místnosti občanské sdružení Semko – klub seniorů. Jedna místnost slouží sdružení jako klubovna, v druhé bylo vybudováno Centrum zdravého životního stylu, které se zaměřuje na volnočasové aktivity všech generací. V centru najdeme mnoho cvičebních strojů, jako jsou rotopedy, trampolína, aerobický trenažér apod. Návštěvníci si zde také mohou nechat změřit index BMI, tuky v těle, glykemii atd. Skautský oddíl obce pořádá každoroční letní tábor a živý betlém. Mas Moravský Kras pořádá poslední tři roky oslavu znovuotevření muzea po jeho rekonstrukci.
29
Obec pro své občany každoročně organizuje divadelní představení ochotníků z Krásenska. V neposlední řadě se v obci koná také Mikulášská besídka, kterou připravuje mateřská škola. 4.5.9 Dopravní obslužnost obce Dopravu v obci Senetářov zajišťuje ČAD Blansko a Vydos bus Vyškov. Obě firmy zajišťují pravidelnou autobusovou dopravu. Jsou zbudovány celkem tři obousměrné zastávky. Obcí neprochází železniční trať, ani se s ní v budoucnu nepočítá. V obci se nenachází moc odstavných míst pro parkování automobilů, a proto majitelé osobních automobilů parkují na vlastních pozemcích, nebo podél místních komunikací. 4. 5.10 Turistické zajímavosti Obec Senetářov je známá především stavbou kostela zasvěcenému svatému Josefu. Ten byl postaven v letech 1969 – 1971. Kostel v obci vznikl na základě slibu, který si dali občané za druhé světové války ještě před tím, než byli nuceně vystěhováni. Kaple je zajímavá svým nezvykle moderním vzhledem a křížovou cestou, jejímž autorem je akademický malíř Mikuláš Medek. Dalším lákadlem obce je muzeum tradičního bydlení a perleťářství, které se nachází přímo naproti kostelu. Jde o typickou hospodářskou usedlost s doškovou střechou, postavenou z nepálených cihel (www.senetarov.cz). Dříve se v tomto domě vyráběly knoflíky a jiné výrobky z perletí a dnes společně s přilehlou zahradou slouží jako muzeum. Najdeme zde původní kachlový sporák, stroj k výrobě knoflíků, ale i mnoho dalších nástrojů a nářadí, které obyvatelé domu potřebovali ke svému životu. Zahrada muzea v současné době slouží k výstavě zemědělských strojů, jež sem přinesli samotní občané Senetářova, nebo občané z okolních vesnic. Muzeum každoročně navštíví mnoho turistů – rodiny s dětmi, školní výlety, zájezdy seniorů i zahraniční turisté jako jsou Poláci, Holanďané nebo Němci. V obci byla nově zbudována turistická naučná trasa. Její výchozí místo je na návsi, z níž stezka navazuje na jednotlivé komunikace směřující do okolních vesnic. Na délce trasy naučné stezky jsou celkem na pěti zastaveních rozmístěny informační tabule, na kterých je vždy přiblížena historie daného místa.
30
4.6.
Využití území – popis ploch LANDUSE
Na území obce Senetářov má největší procento zastoupení lesní půda. Lesní pozemky jsou buď v soukromém vlastnictví, nebo patří Lesům ČR s. p. Zemědělskou půdu z větší části obhospodařuje místní firma Sentus s.r.o., dále ZD Kojál Krásensko a Agris Jedovnice. Vodní plochy jsou ve vlastnictví obce, nebo také patří státnímu podniku Lesy ČR. Údaje v tabulce jsou platné k 31. 12. 2011.
Tabulka 7: Využití území obce Celková výměra (ha)
1385
Orná půda (ha)
341
Chmelnice (ha)
-
Vinice (ha)
-
Zahrady (ha)
13
Ovocné sady (ha)
1
Trvalé travní porosty (ha)
70
Zemědělská půda (ha)
425
Lesní půda (ha)
894
Vodní plochy (ha)
4
Zastavěné plochy (ha)
10
Ostatní plochy (ha)
52
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Využití území obce v procentech 4% 0% 1%
Orná půda Zahrady
25% 1% 0% 5%
65%
Ovocné sady
Trvalé travní porosty Lesní půda
Graf 2: Využití území obce v procentech
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování 31
5
METODIKA
V rámci přípravných prací bakalářské práce „Analýza vybraného brownfield – průmyslová zóna v obci Senetářov“ byly nejprve shromažďovány literární podklady a elektronické zdroje. Na Obecním úřadě Senetářov byla získána i kopie darovací smlouvy a kopie protokolu o fyzickém předání a převzetí vojenského objektu „CO Senetářov“. Tyto dokumenty pokrývají jednotlivá léta výstavby objektů, jejich plochy, ale i evidenční hodnoty. Po analýze dostupných zdrojů následuje provedení terénního průzkumu sledované oblasti, společně se starostkou obce Janou Sedlákovou, a pořízení fotodokumentace daného území. Práce je rozdělena do několika kapitol a podkapitol. První část zahrnuje charakteristiku jednotlivých pojmů, zejména brownfields, regionální a udržitelný rozvoj. Následující kapitola
popisuje
území
obce,
kde
se
vybrané
brownfield
nachází,
jeho
fyzicko-geografické a socioekonomické charakteristiky. Dále je analyzováno vybrané brownfield a doplněna fotodokumentace. V další části práce je sestavena SWOT analýza sledovaného území. Ústav územního rozvoje definuje SWOT analýzu jako komplexní metodu kvalitativního hodnocení. Podstata této metody spočívá v hodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Faktory, které působí na dané území zevnitř, jsou silné (Strenghts), tedy přednosti daného území, a slabé stránky (Weaknesses), tedy nedostatky daného území. Faktory, které působí z vnějšku, jsou označovány jako příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) (ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE, 2013). Na základě poznatků získaných studiem podkladů a výsledků z provedených analýz jsou navrženy konkrétní způsoby využití brownfield a zlepšovací opatření, která povedou k jeho rozvoji. Tato opatření jsou navrhována s ohledem na limity území, reálnou proveditelnost i finanční náročnost návrhů.
32
6
VLASTNÍ VÝSLEDKY
6.1
Základní charakteristiky průmyslové zóny
Tabulka 8: Základní charakteristiky průmyslové zóny ID
1124
Název lokality
Průmyslová zóna Senetářov
Název obce
Senetářov
ORP
Blansko
ORP kód
6201
Okres
Blansko
Okres kód
CZ0641
Kraj
Jihomoravský
Kraj kód
CZ064
Původní využití lokality
Armáda (sklady CO)
Stávající funkční využití lokality
Areál průmyslové zóny
Předpokládaný způsob budoucího využití
Skladovací + výrobní prostory
Převažující typ vlastnictví
Obec
Zdroj: RRAJM, vlastní zpracování
Obrázek 4: Lokalizace areálu
Zdroj: www.mapy.cz, vlastní zpracování 33
6.2
Historie areálu
Areál CO (areál civilní obrany) se začal budovat v roce 1962. Až do roku 1991 zde vznikaly různé budovy a zařízení, jako administrativní budova, sklady a garáže, požární nádrž a vodárna. Byla zde také vybudována kanalizace, septiky, vodovod, hydrantová síť, teplovod, studna atd. Celý areál je od roku 1962 oplocený, v roce 1979 bylo vybudováno venkovní osvětlení. Tyto sklady v minulosti sloužily k uložení věcí k nouzovému přežití, jako je ženijní nářadí, vojenské stany, ochranné masky, speciální ochranné vaky pro novorozence a malé děti, filtry a brašny, lopaty, ešusy, svítilny, teplomety, prostředky pro dekontaminaci apod. Některé budovy jako garáže pro vojenská auta. Postupem času začaly být sklady nepotřebné, a tak Ministerstvo obrany nabídlo bezúplatný převod tohoto areálu obci. Tento se uskutečnil 20. 9. 2004. Hodnota předaných budov a zařízení byla 61 188 710 Kč, cena pozemků, které byly součástí předání, odpovídala 445 230 Kč. Celková hodnota předávaného nemovitého majetku činila tedy 61 633 940 Kč. Při předání byly sklady již zcela vyklizené, jen v pár skladech zůstal movitý majetek (regály). Poté, co obec získala areál do svého vlastnictví, dlouho nevěděla, jak s ním naložit, a proto ještě několik let po předání byl areál nevyužívaný. Později se zastupitelstvo obce rozhodlo, že nabídne areál k pronájmu. Obec začala jednotlivé budovy pronajímat soukromým firmám. Protože areál vyžadoval různé opravy, rozhodlo zastupitelstvo obce o prodeji jedné z budov a použití zisku na nejnutnější opravy. V současné době se v areálu nachází celkem 11 budov, z nichž 10 je ve vlastnictví obce, v soukromém vlastnictví je jedna budova. V minulosti zastupitelstvo obce vyhodnocovalo, zda bude lepší variantou prodej celého areálu, nebo bude výhodnější pronájem jednotlivých budov. Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že obec pronájmem vydělá každoročně přes 2 miliony Kč, zůstalo u varianty pronájmu. Jednotlivé budovy v areálu postupně prošly úplnou, nebo částečnou rekonstrukcí. Nejčastější opravy se týkaly především opravy střech, výměny oken a vrat. Na tyto opravy obec buď získává dotace od Ministerstva pro místní rozvoj na revitalizaci bývalých vojenských areálů, nebo uvolňuje finanční prostředky z vlastního rozpočtu.
34
V letošním roce mají být opraveny výtluky na komunikaci v areálu, ale i na komunikaci, která vede kolem.
6.3
Popis vybraného brownfield
6.3.1 Regionální rozvojová agentura Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (dále jen RRAJM) se zabývá problematikou brownfields a napomáhá udržitelnému rozvoji regionu a růstu jeho konkurenceschopnosti. Realizuje rozvojové projekty, projekty příhraniční spolupráce, ale také podporu investic a inovací. RRAJM v roce 2011 spustila nový webový portál, který slouží jako databáze všech brownfields, nacházejících se na území Jihomoravského kraje. Areál průmyslové zóny v Senetářově byl do databáze na jejím počátku také začleněn, ale jelikož se našlo pro toto území stoprocentní využití, byl tento areál z databáze vyřazen. 6.3.2 Geografická poloha lokality Areál bývalých skladů vojenské obrany se nachází při jihovýchodním výjezdu z obce ve směru na Podomí, u silnice II/379.
6.3.3 Velikost lokality
Tabulka 9: Velikost lokality Rozloha lokality (m2)
48,170
Zastavění lokality (%)
21
Výměra plochy zastavěné objektem
10,219
Počet objektů v lokalitě
11
Zdroj: RRAJM, vlastní zpracování
35
Obrázek 5: Řešené území v katastrální mapě
Zdroj: ČÚZK, vlastní zpracování
6.3.4 Vlastnické vztahy
Tabulka 10: Vlastnické vztahy Obec
98%
Soukromý vlastník
2%
Zdroj: RRAJM, vlastní zpracování 6.3.5 Technický stav lokality Tabulka 11: Technický stav lokality Elektrická energie
Ano
Pitná voda
Ano
Užitková voda
Ano
Kanalizace
Ano
Plyn
Ano
Existence ekologických zátěží
Ne
Zdroj: RRAJM, vlastní zpracování 36
6.3.6 Detailní popis areálu Při vjezdu do areálu stojí po pravé straně vrátnice. Jedná se o dvoupatrovou budovu, v níž se v přízemí nachází celkem tři místnosti. Jedna je určena nočnímu vrátnému, dvě slouží jako klubovna skautů. V patře je, v současné době pronajatý, byt.
Obrázek 6: Budova vrátnice
Zdroj: autorka
Nalevo od vrátnice se nachází patrová budova, číslo popisné 187, která není plně využita. Přízemí má v pronájmu firma Plošiny Rent, které tyto prostory slouží jako sklady materiálu. V patře budovy je jedna místnost pronajata panu Šebkovi, který ji používá jako zkušebnu pro hudební skupinu. Část patra představuje skladovací prostory pro obec, ale zbytek této budovy nemá využití. Patrová budova, číslo popisné 188, slouží firmě Aria-cards s.r.o. se sídlem ve Vyškově. Firma vyrábí tiskařské potřeby (kalendáře, balicí papíry, dárkové tašky apod.).
37
Obrázek 7: Budovy s číslem popisným 187 a 188
Zdroj: autorka
Budovu s číslem popisným 189 částečně užívá také firma Aria-cards s.r.o., část i firma Nábytek Sedlák. Tato firma se specializuje na výrobu kvalitních dřevěných postelí z bukového masivu. Dále vyrábí lamelové rošty nebo noční stolky. Přízemní modrou budovu, číslo popisné 185, má částečně v pronájmu firma Worksteel s.r.o. a firma Stord Czech s.r.o. Firma Worksteel s.r.o. se zabývá strojírenskou výrobou, zejména ocelovými, nerezovými a hliníkovými komponenty. Firma Stord Czech s.r.o. je norsko-česká společnost, která se specializuje na výrobu dvoušnekových lisů pro firmu Stord International AS. Budova, kde tyto firmy sídlí, je po kompletní rekonstrukci. Velká garážová vrata, která se nacházela na jedné straně, byla vyměněna za nová, část stěny byla dozděná a byla zhotovena okna. Dále byla opravena střecha a fasáda budovy, vyměněna vnitřní elektroinstalace, vybudováno ústřední topení a zaveden plyn. Na tuto rekonstrukci dostala obec dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 2 milionů Kč.
38
Obrázek 8: Sídlo firem Worksteel s.r.o. a Stord Czech s.r.o.
Zdroj: autorka
Poslední dvoupatrovou budovu, číslo popisné 190, má v nájmu firma Pravan s.r.o. Firma se zabývá především výrobou sklopných postelí z masivního dřeva a lamina. Nabízí širokou škálu sklápěcích, skládacích, výklopných a vestavěných postelí, dále se specializuje na výrobu nábytku a kuchyní na míru.
Obrázek 9: Sídlo firmy Pravan s.r.o.
Zdroj: autorka
Přízemní žlutá budova s modrými vraty, číslo popisné 177, je jako jediná budova v soukromém vlastnictví. Sídlí zde firma EKO-SYSTÉM s.r.o., zabývající se výrobou protipovodňové ochrany, jako jsou vodotěsné dveře a poklopy, automatické protipovodňové zábrany apod. Firma také vyrábí ocelové a železobetonové konstrukce 39
a provádí i svářečské práce. Tato budova byla taktéž zrekonstruována, veškeré náklady hradila však firma sama.
Obrázek 10: Sídlo firmy EKO-SYSTÉM s.r.o.
Zdroj: autorka
Další přízemní žlutá budova, číslo popisné 183, slouží částečně firmě EKO-SYSTÉM s.r.o. jako sklady, část využívá firma Synco Metal s.r.o. se sídlem v Boskovicích. Syncio Metal s.r.o. se zabývá kovovýrobou a zámečnickými pracemi. Tato budova už také prošla rekonstrukcí. Byla opravena střecha, vyměněna vrata, opravena fasáda, vyměněna vnitřní elektroinstalace a zbudováno ústřední topení. Čelní stranu budovy dříve tvořila velká garážová vrata. Po rekonstrukci jsou zde troje vrata a zbylá část stěny byla dozděna a zhotovena okna.
40
Obrázek 11: Sídlo firmy Synco Metal s.r.o.
Zdroj: autorka
Budova s číslem popisným 196 se skládá z několika částí, které slouží jednotlivým nájemcům. Sídlí zde dvě malá stolařství, SDH Senetářov zde má zaparkovaný autobus, další nájemce zde má uskladněný karavan, firmě Alumistr s.r.o. a firmě Pelug-tech s.r.o. slouží prostory jako sklady.
Obrázek 12: Budova s číslem popisným 196 41
Zdroj: autorka
Největší firmou sídlící v areálu je Alweco s.r.o. Firma má v nájmu dvě přízemní budovy a několik místností pro kanceláře a zázemí firmy v budově školicího střediska s číslem popisným 180. Alweco s.r.o. se specializuje na svářečské a zámečnické práce, vyrábí vybavení pro zemědělské stavby, ohrady, ploty, brány. Všechny tyto budovy také prošly rekonstrukcí – byla vyměněna okna a vrata, opraveny střechy. Došlo ke kompletní výměně vnitřní elektroinstalace, vybudování ústředního topení a zavedení plynu.
Obrázek 13: Sídlo firmy Alweco s.r.o.
Zdroj: autorka
Poslední velkou budovou v areálu je bývalé školicí středisko. Tato budova sloužila jako ubytovna během školení v rámci civilní obrany. V přízemí se nachází kanceláře pro zaměstnance firmy Alweco s.r.o., sál pro pořádání kulturních a soukromých akcí, místnost s kuchyňským vybavením a toalety. Toalety a sál jsou již po rekonstrukci, na kterou obec získala dotace. V patře budovy se nachází klubovna hasičů, kancelář správce areálu, soukromé kanceláře, toalety, dále zde má zdarma pronajato dvě místnosti sdružení Semko. Z dotací byla také vyměněna okna a dveře budovy.
42
Obrázek 14: Budova školicího střediska
Zdroj: autorka
Před vchodem do budovy po pravé straně najdeme dětské hřiště, které je vybaveno třemi železnými prolézačkami, houpačkou, pingpongovým stolem a ohništěm.
Obrázek 15: Dětské hřiště
Zdroj: autorka
43
Za budovou bývalého školicího střediska se nachází asfaltové hřiště. Povrch hrací plochy je již značně poničen a pro sport příliš nevyhovuje. U hřiště je také místo určené pro diváky – dřevěné lavičky. V minulosti hřiště využívali ke sportu převážně místní občané, v současnosti je užíváno jen výjimečně.
Obrázek 16: Sportoviště
Zdroj: autorka
Mimo výše popisované budovy najdeme v areálu ještě tři menší domy, které slouží k uskladnění materiálu nebo věcí, které zde zbyly po odchodu armády. Tyto věci (skříně, regály apod.) se rozprodávají místním občanům nebo firmám. Součástí areálu jsou také garáže pro osobní a nákladní automobily. Celkem se zde nachází osm garáží pro osobní automobily, z nichž jedna je určena správci areálu, zbylé mají v nájmu místní občané. Garáže pro větší automobily jsou taktéž pronajímané soukromým osobám. Jako poslední je strážní budova, která dříve sloužila jako benzinová stanice pro armádní vozidla. V současné době ji má v nájmu místní občan k uskladnění soukromých věcí.
44
Obrázek 17: Budova bývalé benzinové stanice
Zdroj: autorka
V areálu se dále nachází vodní nádrž, která v současné době slouží k soukromým účelům. Tuto nádrž má v nájmu místní občan, jemuž slouží k chovu ryb.
Obrázek 18: Vodní nádrž
Zdroj: autorka
45
SWOT analýza
6.4
Tabulka 12: SWOT analýza sledovaného území Silné stránky
Slabé stránky
Příjem do rozpočtu obce
Stáří objektů
Zájmové spolky, kulturní dění
Nedostatečná propagace
Neexistence ekologických zátěží
Existence podnikatelských
Lokalizace areálu
subjektů
Nedostatečně využívané dětské
Vyřešené vlastnické vztahy
Kanalizace
Plynofikace
Elektrifikace
Pitná a užitková voda
Lokalizace areálu
průmyslové zóny
hřiště
sportoviště
Příležitosti
Rozvoj podnikatelských aktivit
Dotační politika
Tvorba nových pracovních míst
Propagace obce
Nedostatečně využívané
Hrozby
Intenzifikace výroby v areálu průmyslové zóny – nárůst dopravy
Zátěž životního prostředí z provozu rozvíjejících se provozoven
Neekologická doprava
Nedostatek finančních prostředků na investice
Zdroj: vlastní zpracování 6.4.1 Vyhodnocení SWOT analýzy Pro sledované území průmyslové zóny byla sestavena SWOT analýza. Za nejsilnější stránky je považován příjem do rozpočtu obce pocházející z pronájmu budov a neexistence ekologických zátěží, které by naopak mohly způsobit značné výdaje obci. Důležitou silnou stránkou jsou vyřešené vlastnické vztahy, bez kterých by bylo obtížené zapojit do chodu areálu podnikatelské subjekty. Stejně tak je pro podnikatelské subjekty důležitá kanalizace, provedená plynofikace, elektrifikace, rozvod pitné a užitkové vody, 46
bez kterých by firmy nebyly schopny vyvíjet svoje aktivity. Lokalizace areálu byla zahrnuta jak do silných, tak i do slabých stránek. V silných stránkách je lokalizace areálu z toho důvodu, že by místním občanům mohl vadit možný hluk z areálu, a proto je jeho umístění na kraji obce ideální. Ve slabých stránkách se lokalizace areálu nachází proto, že pro některé, zejména starší, občany je areál v poměrně velké docházkové vzdálenosti. Mezi slabé stránky se řadí stáří objektů v souvislosti s jeho nutnými opravami. Obec by proto mohla více propagovat průmyslovou zónu nebo alespoň samotné firmy by na tom měly mít zájem. Konkrétně by například pomohlo doplnit informace o firmách na stránky obce. V současné době se zde nachází jen zlomek firem, které ve skutečnosti v areálu sídlí. Do slabých stránek bylo také zahrnuto dětské hřiště a sportoviště. Nedostatečné využití může být způsobenou právě lokalizací objektu, ale zajisté i zastaralým a poškozeným vybavením hracích ploch. Mezi příležitosti se řadí možný rozvoj podnikatelských aktivit, protože ne všechny budovy jsou zcela využity. Jako další příležitost je definována dotační politika, díky které jsou dostupné finance na potřebně opravy. Mezi příležitosti bylo zahrnuto i vytvoření pracovních míst. Možnou příležitostí je i propagace obce a jejich kulturních akcí, které se konají v areálu, stejně jako reklama samotných výrobních firem. Intenzifikace výroby v areálu může mít za následek nárůst dopravy, a tak může docházet ke zhoršování ovzduší v obci a jejím okolí. Další hrozbou je samozřejmě možný nedostatek finančních prostředků na investice v areálu, který může být způsoben odlivem firem, a tím i příjmů do rozpočtu obce.
6.5
Návrhová opatření
Na základě výsledků SWOT analýzy je patrné, že prostor pro zlepšení využití sledovaného území je dostatečně široký. Při návrzích zlepšovacích opatření pro danou oblast je třeba postupovat tak, aby navrhovaná opatření byla realizovatelná a odpovídala finančním možnostem a plánům obce. Jak už bylo rozebráno výše, je v současnosti většina prostor pronajímána podnikatelským subjektům. Tato situace je pozitivní zejména ze dvou důvodů: a) Podnikatelé sídlící v tomto areálu jsou důležitými zaměstnavateli v regionu. b) Nájem, který odvádí, tvoří cca 20 % příjmů do rozpočtu obce.
47
Současný stav vyhovuje jak obci, tak podnikatelským subjektům. Není tedy v současné době reálné uvažovat o zásadní regeneraci brownfield. Návrhová opatření jsou proto zaměřena na nevyužívané plochy a objekty. Myšlenkou níže popsaných zlepšovacích návrhů je vytvoření takových prostor, které by poskytovaly kompletní zázemí pro volnočasové aktivity, pořádání oslav a kulturních akcí. Upravené vnitřní i vnější prostory by měly primárně sloužit místním občanům, mohou je však využívat i občané okolních vesnic. 6.5.1 Částečná rekonstrukce kulturní budovy a sportoviště a vybudování venkovní posilovny S ohledem na reálné finanční možnosti a plány obce se zlepšovací návrhy nedotýkají prostor pronajímaných podnikatelským subjektům. Jako nejlepší varianta se jeví částečná rekonstrukce kulturní budovy, přilehlého sportoviště a vybudování venkovní posilovny. Tato realizace, by vedla ke zlepšení využití sledovaného území. Zlepšovací návrh zahrnuje částečnou rekonstrukci samotné budovy i přilehlých prostor, zahrnující asfaltové hřiště za budovou a nevyhovující dětské hřiště, a také vybudování venkovní posilovny před kulturní budovou. Současný stav těchto ploch je popsán v kapitole 6.3.6. 6.5.1.1 Rekonstrukce asfaltového a dětského hřiště Při návrhu rekonstrukce asfaltového hřiště je třeba uvažovat tak, aby bylo co nejvíce využitelné pro různé typy sportů a aby umožňovalo co nejširší možnosti trávení volného času. Z tohoto důvodu by bylo nejvhodnější současné hřiště nahradit multifunkční plochou. Hlavní myšlenou přestavby je regenerace a revitalizace stávajícího nevyhovujícího sportovního hřiště s asfaltovým povrchem na moderní multifunkční volnočasový areál s plochou s umělým povrchem. Dále by v rámci projektu bylo vystavěno hřiště a rekonstruováno dětské hřiště, které by bylo doplněno pískovištěm, houpačkou a prolézačkami. Multifunkční plocha by byla určena širokému spektru uživatelů od dětí po dospělé, rodiny a rekreační sportovce. Tímto by došlo k propojení dvou od sebe oddělených hřišť a vytvoření víceúčelového prostoru okolo kulturní budovy.
48
6.5.1.2 Rekonstrukce kulturní budovy Kulturní budovu tvoří přízemí a jedno nadzemní patro. V přízemí sídlí společnost Alweco s.r.o., která využívá celkem čtyři kanceláře, dvě místnosti sloužící jako sklady, jídelnu, šatny a sociální zázemí. Podstatnou plochu přízemí tvoří velký sál, který slouží pro konání kulturních akcí. Jeho součástí je i výčepní a barový pult. Se sálem sousedí kuchyně, která v současné době nabízí pouze zastaralé vybavení. V patře budovy se nachází dvacet místností, které převážně slouží jako kanceláře pro jednotlivé firmy, kancelář správce areálu, dvě skladovací prostory, klubovna hasičů, klubovna sdružení Semko, místnost sloužící ke cvičení (zmiňované Cetrum zdravého životního stylu), dvě místnosti obsazené Krásenskými divadelními ochotníky, toalety a sprchy. Sál kulturní budovy a místnost ke cvičení je po rekonstrukci stejně jako v přízemí situované toalety a zázemí pro zaměstnance společnosti Alweco. Nejsou tedy třeba jejich další úpravy. Pronajímané kanceláře a kancelář správce areálu nebudou v rámci tohoto návrhu rekonstruovány. Dále specifikovaný návrh bude tedy zahrnovat úpravu kuchyně v přízemí a toalet se sprchami v patře. Přestavba kuchyně by měla určitě zahrnovat výměnu podlahy a obnovu vybavení a spotřebičů. Opravená kuchyň by měla zajistit vyhovující zázemí pro konání kulturních akcí i soukromých oslav (servírování pokrmů, mytí nádobí apod.). V návaznosti
na
zrekonstruované
cvičební
prostory
je
nezbytné
vybudovat
i odpovídající zázemí. Toto bude zahrnovat přestavbu stávajících toalet, sprch a šaten. 6.5.1.3 Výstavba venkovní posilovny Vybudování venkovní posilovny by spočívalo především v úpravě terénu a následném zabudování posilovacích strojů do země. Tato posilovna by se skládala z pěti cvičebních strojů: šlapadla, určeného k posilování horních a dolních končetin a k procvičování kloubů, stroje na posilování rukou, zejména rameních, krčních a prsních svalů, twisteru, k procvičování zádových svalů, odrážecího sedáku, pro posílení svalů dolních končetin a pánve, a balančního trenažéru, k podpoře smyslu pro rovnováhu a koordinaci pohybů.
49
Tyto cvičební stroje by mohly sloužit dětem, dospělým i seniorům. 6.6 Způsoby financování Na některé již provedené rekonstrukce obec získala dotace z programu na revitalizaci bývalých vojenských areálů. Příjem těchto žádostí byl však ukončen v roce 2012 z důvodu, že v rozpočtu státu nebyly připraveny finanční prostředky. Tento program proto nebude vyhlášen ani v roce 2014 a pro rok 2015 se o dotačním programu bude rozhodovat až na konci roku 2014. V následujícím roce by proto obec mohla žádat o dotace z programu Podpora obnovy a rozvoje venkova 2014 nebo z Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje či z Integrovaného regionálního operačního programu. Rekonstrukci kuchyně, sprch, toalet a šaten v kulturní budově by mohla financovat především obec ze svého rozpočtu. Přestavba hřišť by mohla být financována prostřednictvím jednoho z výše zmíněných programů, stejně jako zbudování venkovní posilovny.
50
7
DISKUZE
Obec Senetářov získala areál CO do svého vlastnictví v roce 2004 bezúplatným převodem od Armády České Republiky. Obec Senetářov zpočátku nevěděla jak s areálem naložit, a proto byl dlouhou dobu areál nevyužívaný. Až po nějaké době se obec rozhodla pronajímat jednotlivé objekty. V současné době v areálu sídlí například firma nábytek Sedlák, firma Alweco, Worksteel a mnoho dalších. Garáže, které se zde nacházejí, jsou stoprocentně pronajaty soukromým nebo právnickým osobám. Kulturní budova obce je také plně využita. Slouží jako klubovna mladých hasičů, jsou zde kanceláře společnosti Alweco, kancelář správce areálu. V neposlední řadě je zde velký společenský sál, vhodný pro organizaci kulturních i soukromých akcí. V areálu se také nachází budova bývalé vrátnice, kde je k dispozici jeden byt, který je také obýván, dále zde je klubovna skautů a místnost, kde pracuje hlídač areálu. Součástí areálu je i dětské hřiště a sportoviště, ležící v bezprostřední blízkosti kulturní budovy. V současné době je tato plocha využívána pouze v případě konání soukromé akce v kulturní budově. Většina objektů, které se v areálu nachází, je v majetku obce. Obec se o tyto objekty řádně stará. Každoročně sestavuje žádosti na získání dotací, ať už od Ministerstva pro místní rozvoj nebo od Jihomoravského kraje, také poskytuje značnou část peněz na opravy ze svého rozpočtu. Nejčastějšími opravami, které obec v areálu provádí, jsou výměna oken a vrat, opravy střech nebo fasád budov. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, je třeba upozornit na to, že by zastupitelstvo obce mělo zvážit i opravu nevyužívaných ploch a nevhodného vybavení. Během zpracování analytické části byla možná rekonstrukce dětského hřiště a sportoviště diskutována se starostkou obce. Závěrem však bylo, že se v blízké době s rekonstrukcí nepočítá. Důvodem je značná finanční náročnost a zejména skutečnost, že v areálu čeká na opravu mnoho dalších věcí, které jsou považovány za prioritnější (oprava dalších střech, výměna oken a dveří dalších budov). Dále budou opravovány výtluky na komunikaci v areálu i kolem něj. Pro budoucí rekonstrukci plochy asfaltového a dětského hřiště však hraje zejména skutečnost, že se v obci nenacházejí žádné jiné plochy vhodné ke sportu nebo cvičení.
51
Místní občané v obci postrádají prostory, kde by mohli sportovat, a tak jsou často nuceni dojíždět do okolních vesnic. Na základě těchto skutečností lze usuzovat, že by rekonstrukce daných ploch a jejich následné využití ke sportovním aktivitám, vedlo ke zvýšení využitelnosti plochy brownfield. Areál současné průmyslové zóny se dá přirovnat k revitalizaci bývalého vojenského areálu v obci Hrušovany. Tato obec je, co se počtu obyvatel týká, přibližně stejně velká jako obec Senetářov. Rozloha areálu je sice několikanásobně větší než areál v Senetářově, ale návrh revitalizace spočíval ve vybudování dětského hřiště a zbudování dvou multifunkčních dvorců s umělým povrchem. Zbylá část areálu v Hrušovanech nemá využití, ale uvažuje se například pronajmout prostory soukromým firmám. Vzhledem k tomu, že k financování přestavby v areálu CO v Senetářově bylo navrženo především využití dotačních programů, jeví se nyní jako největší překážka přesvědčit zastupitelstvo obce o vhodnosti, účelnosti a efektivnosti navrhovaných opatření.
52
8
ZÁVĚR
K vyhotovení této bakalářské práce bylo třeba splnit několik dílčích cílů, jejichž provedení bylo k formulaci závěrů práce nezbytné. Mezi tyto dílčí cíle patřil úkol popsat území obce Senetářov, kde se areál průmyslové zóny nachází, a její katastrální území. Dále podrobně analyzovat průmyslovou zónu. Konkrétně definovat, jakým způsobem a do jaké míry je v současné době brownfield využíváno a kdo jej má ve vlastnictví. Hlavním úkolem bylo najít prostor ke zlepšení a formulovat zlepšovací návrhy, popř. další možnosti využívání areálu. Aby v práci mohlo být analyzováno vybrané brownfield, musela nejprve být provedena analýza samotného území obce. Tato analýza se skládala z fyzickogeografické a socioekonomické části. Na tuto analýzu navazovala samotná analýza sledovaného území, tedy analýza současné průmyslové zóny. Na základě tohoto mapování bylo zjištěno, že všechny budovy, které se v areálu nachází, jsou buď úplně, nebo z velké části využity. Konkrétně hledá využití jen jedna patrová budova, kde není úplně obsazeno patro. Budova, která slouží ke kulturním a soukromým akcím je plně využita. Byt, který se nachází na vrátnici, je už také několik let pronajímán stejné osobě. Proto bylo dalším vhodným krokem sestavení SWOT analýzy sledovaného území. Tato analýza pomohla definovat a ujasnit si silné a slabé stránky, stejně jako příležitosti a hrozby daného brownfield. Z tohoto vyplynulo, že celý areál má dvě hlavní výhody. První velkou výhodou je, že se na území nenachází žádná ekologická zátěž. Druhá výhoda vychází ze skutečnosti, že si areál obec ponechala ve svém vlastnictví, a tak může poskytovat značný finanční přínos do rozpočtu obce (z pronájmu budov). Problematika brownfields je velice složitá, a to nejen finančně. Proto se za úspěch dá považovat už jen to, že se obec Senetářov začala problémem zabývat. Z provedené analýzy je patrné, že se obec s vybraným brownfield vypořádala velmi dobře, a to navzdory tomu, že zpočátku vůbec nevěděla jak s areálem naložit. Zastupitelstvo obce by však mohlo ještě zvážit definované návrhy rekonstrukce některých prostor v kulturní budově, přestavbu sportoviště a dětského hřiště a návrh na vybudování venkovní posilovny.
53
Pro obec by to sice znamenalo jistou finanční zátěž, se kterou nepočítá, ale zároveň by mohlo dojít k větší propagaci celého území, ale i samotné obce, a k dalšímu rozvoji brownfield.
54
9
SUMMARY
The thesis named The analysis of a selected brownfield – the industrial zone in the Senetářov village describes the whole zone in detail. The thesis describes the history of the zone, its former use, but also its presence, what it is used for today. The proposal itself comes after the theoretical part of the work that defines basic concepts on the topic. The practical part includes a description of the village and its area, and mainly a detailed description of the monitored area. There are currently several companies in the zone. This part describes the scope of work of the individual companies and the thesis also contains a photo-documentation. The thesis also includes a SWOT analysis of the monitored area. And the measures were proposed that would improve the usability of brownfield.
55
10
ZDROJE A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BUREŠ, Pavel. Venkovské stavby 2012. Obec Bělotín, 2012. Tvář venkova. ISBN 978-80-260-3683-8.
CABERNET. Brownfield definitiv. [online]. [cit. 2013-02-28].
Dostupné
z: http://www.cabernet.org.uk/index.asp?c=1134.
CLARINET (2002): Brownfields and Redevelopment of Urban Areas. Vídeň: Federal Environmental Agency. Umweltbundesamt GmbH.
CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.
Czechinvest.org [online]. c2010 [cit. 2013-02-06]. CZECHINVEST. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/brownfieldy.
Český statistický úřad. [online]. [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz.
ČÚZK [online]. [cit. 2013-9-06]. Dostupné z: http://cuzk.cz/
Deník veřejné správy. Revitalizace a konverze bývalého vojenského areálu v obci Hrušovany [online].
[cit.
2013-11-18].
Dostupné
z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6311722
Ekopolitika. Metodika_brownfields [on-line]. Praha. [cit. 2013-10-24]. Dostupné z WWW: http://ekopolitika.cz/images/stories/brownfields/metodika_brownfields.pdf
FERBER, Dr. Uwe, et al. Typy brownfields podle jejich předcházejícího užití: Typy brownfields type podle jejich předcházejícího užití. In FERBER, Dr. Uwe, et al. Brownfields příručka: Interdisciplinární nástroj zaměřený na problematiku regenerací brownfields. [s.1.]: [s.n.], 2006. s. 11 – 12. Dostupné z WWW: http://fast10.vsb.cz/lepob/index2/handbook_cz_screen.pdf. CZ/04/B/F/PP-168014
HOLLANDER, J. B; KIRKWOOD, N; GOLD, J. L.: Principles of brownfield regeneration: cleanup, design, and reuse of derelict land, 2010, United States: Island Press, 135 s. ISBN: 1597267236.
JACKSON A KOLEKTIV, J. B. Brownfields snadno a lehce. Praha: IURS, 2005. 38s.
KADEŘÁBKOVÁ, Božena a Marian PIECHA. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2009, xiv, 138 s. C. H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-123-9.
56
KAVICKÁ, P. MOŽNOSTI REGENERACE BROWNFIELDS V ČR. Brno, 2012. Diplomová. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D.
KIRSCHNER, V. Klasifikace brownfields: Studie k disertační práci regenerace brownfield. Březen 2005. Disertační. Vedoucí práce Prof. Ing.arch. Karel Maier, Csc.
KYSELKA, Igor, Zdeněk SZCZYRBA, František KUDA a Irena SMOLOVÁ. Revitalizace nevyužívaných neprůmyslových ploch v Olomouckém kraji: Případová studie zahraničních zkušeností k problematice brownfields. Olomouc, 2006. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/Brownfields_zahranicni_pristupy.pd f
LOJKOVÁ, Elena. Brownfields a greenfields v Brně. Brno, 2007. 69 s. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita.
MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7.
Mapy.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: <mapy.cz>.
Metodický návod pro tvorbu SWOT analýz s příkladem. In: Ústav územního rozvoje [online].
[cit.
2013-04-03].
Dostupné
z: http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/SWOT/AnalyzyS WOT20070613.pdf
Ministerstvo životního prostředí: Udržitelný rozvoj [online]. [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj
MOLDAN, B. Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 102 s. ISBN 80-246-0246-6.
NICHOLS, D. HURLIMANN, A; MOUAT, C. Green Fields, Brown Fields, New Fields, UoM Custom Book Centre, 2010, 674 s. ISBN: 1921775076,
NOVÁČEK, Pavel. Udržitelný rozvoj. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 430 s. ISBN 978-802-4425-146.
Případové studie regenerace brownfieldů 2012. Brno: regionální rozvojová agentura jižní
moravy,
2012.
Dostupné
z: http://rrajm.data.quonia.cz/brownfieldy/publikace/2012_bf_publikace.pdf 57
Regionální informační servis: Senetářov. [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=582328&zsj=147435.
Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy
Rozpočet
obce:
Senetářov.
[online].
[cit.
2013-03-21].
Dostupné
z: http://www.rozpocetobce.cz/seznam-obci/582328-senetarov#rok
RYDVALOVÁ, P. -- ŽIŽKA, M. Regenerace brownfields - Studie proveditelnosti. Liberec: VÚTS Liberec, 2006. 47 s. ISBN 80-214-26-97-7.
Senetářov: Symboly obce, kostel, muzeum. [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.senetarov.cz/index.php.
STEJSKALOVÁ, Dagmar. Krajinný plán mikroregionu v návaznosti na řešení krajinných opatření významného vodního toku: Průzkum a analýza současného stavu mikroregionu Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras. 2004.
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra a kolektiv. Rekonverze vojenských brownfields. Univerzita Pardubice, 2006. ISBN 80-7194-836-5. Úvod do problematiky brownfields, s. 11-12
ZUKAL, A. Historie Senetářova. Obec Senetářov ve spolupráci s autorem Aloisem Zukalem, 1994.
58
11
SEZNAM ZKRATEK
IUCP – Mezinárodní svaz ochrany přírody UNEP – Program OSN pro životní prostředí WWF – Světový fond na ochranu přírody ZD Kojál Krásensko – Zemědělské družstvo Kojál Krásensko TJ Sokol – Tělovýchovná jednota Sokol OS Semko – Občanské sdružení Semko CO – Civilní obrana
12
SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Lokalizace obce Senetářov ........................................................................... 21 Obrázek 2: Znak obce, Obrázek 3: Prapor obce ............................................................ 23 Obrázek 4: Lokalizace areálu..... .................................................................................... 33 Obrázek 5: Řešené území v katastrální mapě….............................................................. 36 Obrázek 6: Budova vrátnice….. ...................................................................................... 37 Obrázek 7: Budovy s číslem popisným 187 a 188…. ...................................................... 38 Obrázek 8: Sídlo firem Worksteel s.r.o. a Stord Czech s.r.o……. .................................. 39 Obrázek 9: Sídlo firmy Pravan s.r.o….. ......................................................................... 39 Obrázek 10: Sídlo firmy EKO-SYSTÉM s.r.o.……………. ........................................... 40 Obrázek 11: Sídlo firmy Synco Metal s.r.o...... ............................................................... 41 Obrázek 12: Budova s číslem popisným 196…. .............................................................. 41 Obrázek 13: Sídlo firmy Alweco s.r.o….. ....................................................................... 42 Obrázek 14: Budova školicího střediska…. .................................................................... 43 Obrázek 15: Dětské hřiště…. .......................................................................................... 43 Obrázek 16: Sportoviště…. ............................................................................................ 44 Obrázek 17: Budova bývalé benzinové stanice…. .......................................................... 45 Obrázek 18: Vodní nádrž…. ........................................................................................... 45
13
SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK
Tabulka 1: Obecná charakteristika obce ........................................................................ 21 Tabulka 2: Demografické údaje obce Senetářov ............................................................ 26 Tabulka 3: Počet a věkové složení obyvatel obce Senetářov .......................................... 27 Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v obci Senetářov ....................................................... 27 Tabulka 5: Přehled rozpočtů obce od roku 2007 v Kč ................................................... 28 Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva za rok .................................................. 28 Tabulka 7: Využití území obce ........................................................................................ 31 Tabulka 8: Základní charakteristiky průmyslové zóny ................................................... 33 Tabulka 9: Velikost lokality ............................................................................................ 35 Tabulka 10: Vlastnické vztahy ........................................................................................ 36 Tabulka 11: Technický stav lokality ............................................................................... 36 Tabulka 12: SWOT analýza sledovaného území ............................................................. 46
14
SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel obce Senetářov ................................................................ 25 Graf 2: Využití území obce v procentech ........................................................................ 31
15
PŘÍLOHY 1) Letecký pohled na areál průmyslové zóny 2) Budova č. p. 185 před rekonstrukcí a po rekonstrukci 3) Budova č. p. 183 před rekonstrukcí a po rekonstrukci 4) Plán objektů skladů CO v Senetářově 5) Katastrální mapa Senetářova 6) Návrhová opatření hřišť - vizualizace
Příloha 1: Letecký pohled na areál průmyslové zóny
Foto 1: Letecký pohled na areál průmyslové zóny (Zdroj: www.mapy.cz)
Příloha 2: Budova č. p. 185 před rekonstrukcí a po rekonstrukci
Foto 2: Budova č. p. 185 před rekonstrukcí (Zdroj: www.senetarov.cz)
Foto 3: Budova č. p. 185 po rekonstrukci (Zdroj: autorka)
Příloha 3: Budova č. p. 183 před rekonstrukcí a po rekonstrukci
Foto 4: Budova č. p. 183 před rekonstrukcí (Zdroj: www.senetarov.cz)
Foto 5: Budova č. p. 183 po rekonstrukci (Zdroj: autorka)
Příloha 4: Plán objektů skladů CO v Senetářově
Foto 6: Plán objektů skladů CO v Senetářově (Zdroj: starostka obce)
Příloha 5: Katastrální mapa Senetářova
Foto 7: Katastrální mapa Senetářova (Zdroj: www.cuzk.cz)
Příloha 6: Návrhová opatření hřišť – vizualizace
Foto 8: Kulturní budova s dětským hřištěm a venkovní posilovnou (zdroj: p. Koníček dle autorčiných návrhů)
Foto 9: Návrh venkovní posilovny (zdroj: p. Koníček dle autorčiných návrhů)
Foto 10: Pohled z boku (zdroj: p. Koníček dle autorčiných návrhů)
Foto 11: Pohled shora (zdroj: p. Koníček dle autorčiných návrhů)
