Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta. Regenerace prostoru brownfield

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta

Regenerace prostoru brownfield Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Ing. Lucie Poláčková

Jitka Šídlová Lednice 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Regenerace prostoru brownfield vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.

V Lednici, dne 8. května 2011

Podpis:…………………………

Zde bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomohli při zpracovávání bakalářské práce, zejména pak Ing. Lucii Poláčkové za její připomínky. Dále bych ráda poděkovala svým blízkým a rodině za podporu v době studia i mimo ni. Děkuji

OBSAH 1

ÚVOD

7

2

CÍL PRÁCE

7

3

METODIKA PRÁCE

8

5

TEORETICKÁ ČÁST 4

ÚVOD DO PROBLÉMU

9

4.1

PROBLEMATIKA BROWNFIELDS

9

4.2

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

9

4.3

TYPY BROWNFIELDS

6

PROBLEMATIKA REGENERACE BROWNFIELDS

16

5.1

DŮVODY ZACHOVÁNÍ INDUSTRIÁLNÍCH OBJEKTŮ

16

5.2

NOVÁ FUNKCE BROWNFIELDS

16

5.3

PŘEKÁŽKY REGENERACE BROWNFIELDS V ČESKÉ REPUBLICE

16

5.4

PŘÍLEŽITOST PRO ZAHRADNÍ ARCHITEKTURU

16

5.4.1 Vegetace v industriálu

16

5.4.2 Biologická dekontaminace

16

PŘÍKLADY REGENERACÍ BROWNFIELDS

17

10

6.1

RŮZNÉ PŘÍSTUPY

17

4.3.1 Podle rozsahu

10

6.2

REVITALIZACE VE SVĚTĚ

17

4.3.2 Podle polohy v urbánní struktuře

10

6.2.1 Emscher park – Duisburg, Německo

17

4.3.3 Podle původní funkce:

10

6.2.2 Zollverein - Německo

20

4.3.4 Podle ekologické zátěže

10

6.2.3 Schoneberger Sudgelande park – Berlín, Německo

20

4.3.5 Podle možnosti nalezení nového využití

10

6.2.4 Katharina Sulzer Platz – Winterthur, Švýcarsko

21

10

6.2.5 Court Square Press Countryard – Boston, USA

22

4.4.1 Vývoj urbanismu v 19. století

10

6.2.6 MFO Park - Curych, Švýcarsko

22

4.4.2 Vývoj urbanismu v 20. století

11

6.2.7 Promenade Plantée – Paříž, Francie

23

4.4.3 Soudobá města

12

6.2.8 High Line – New York, USA

24

4.4.4 Problematika rozvoje měst

12

6.2.9 In factory – Shangai, China

24

4.4.5 Struktura města a brownfields

12

6.3

SHRNUTÍ ZAHRANIČNÍCH ZKUŠENOSTÍ

24

6.4

REVITALIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

25

4.4

VÝVOJ MĚST V SOUVISLOSTI S PROBLEMATIKOU BROWNFIELDS

4.5

HISTORIE A BROWNFIELDS

13

4.6

OCHRANA PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ

13

6.4.1 Důl Michal v Ostravě

25

4.7

PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ V ČR

13

6.4.2 Adamova huť

25

4.7.1 Urban sprawl

13

6.4.1 Projekt A7 - Pivovar v Holešovicích

27

4.7.2 Socio - ekonomický problém brownfields

14

6.4.2 Galerie současného umění DOX - Holešovice

27

4.7.3 Ekologický problém brownfields

14

6.4.3 Galerie Vaňkovka - Brno

28

14

6.4.4 Botanická zahrada ve Štramberku

28

4.8

PŘÍSTUP VEŘEJNÉ SPRÁVY K PROBLEMATICE BROWNFIELDS

4.8.1 Obce a regenerace brownfields

15

4.8.2 Komunikace s veřejností

15

5

PRAKTICKÁ ČÁST 7

BROWNFIELDS NA PARDUBICKU

29

9

DISKUZE

47

7.1

VYMEZENÍ PARDUBICKÉHO REGIONU

29

10

ZÁVĚR

48

7.2

PARDUBICKÝ KRAJ

30

11

ABSTRAKT

49

7.3

BROWNFIELDY V PARDUBICKÉM KRAJI

30

7.4

MĚSTO PARDUBICE

35

12

ABSTRACT

49

13

POUŽITÉ ZDROJE

50

7.4.1 Základní charakteristika

35

7.4.2 Charakteristiky podmínek v území

35

7.4.3 Historický vývoj průmyslu v Pardubicích

36

7.4.4 Brownfields v Pardubicích

37

PŘÍLOHY K NÁVRHOVÉ ČÁSTI Grafická část návrhu přiložená volně ve formě třech posterů na formát A1.

NÁVRHOVÁ ČÁST 8

IDEOVÁ STUDIE REGENERACE MODELOVÉHO OBJEKTU – AREÁL TESLA

39

8.1

CÍL STUDIE

39

8.2

VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO OBJEKTU

39

8.2.1 Základní charakteristika

39

8.2.2 Historie objektu

39

8.2.3 Lokalizace areálu

40

8.2.1 Analýzy současného stavu

41

8.2.2 Fotodokumentace

44

8.3

POPIS NÁVRHU

46

6

1 ÚVOD

2 CÍL PRÁCE

Se zanedbanými a opuštěnými objekty se v našich městech setkáváme stále častěji. Tato

Tato práce si v první řadě klade za cíl přiblížit velmi diskutovanou otázku, kterou jsou

mrtvá místa je ovšem nutné nenechat svému osudu, ale revitalizovat je a znovu je tak zapojit do

opuštěné plochy ve městech a zároveň na modelovém příkladu řeší konkrétní postupy

organismu sídla. V mnoha případech se jedná o opuštěné továrny, bývalé doly, nádražní

v možnostech revitalizace starých budov a objektů. Práce teoreticky postihuje problematiku

budovy, vojenské areály, ale i zemědělské objekty a v menší míře i obytné stavby.

brownfields, řeší jejich charakteristiky a typologii. Součástí je vyhodnocení historického vývoje

Nejproblémovější kategorií z hlediska budoucí obnovy jsou industriální stavby a plochy.

měst, který s tématem souvisí.

Rozmach průmyslu zásadně změnil tvář měst v druhé polovině 19. a na počátku 20.

Dalším cílem je posouzení různých přístupů k řešení brownfields a uvedení úspěšných

století. Průmyslové areály vznikly v blízkosti starého jádra měst a jejich výstavba přinesla také

příkladů regenerací těchto ploch ze zahraničí i z České republiky. Na základě poznatků z jiných

rozmach výstavby nových obytných budov pro lidi, kteří přicházeli do výrobních oblastí za prací.

zemí práce hodnotí možnosti aplikace zahraničních zkušeností a úspěšných projektů do našeho

V období industrializace prošla naše města často většími změnami, než za několik předcházejících

století

dohromady.

Z tohoto

období

dnes

pochází

mnoho

skvělých

průmyslových staveb, které dokládají dějiny techniky a stavitelství. Tyto robustní stavby v sobě nesou zvláštní estetiku, která by si zasloužila zachovat. Člověka při vstupu do těchto areálů ohromí fakt, že se jedná o dříve fungující životem pulsující

prostředí se zaměřením na modelové území Pardubického regionu. Na závěr jsou zjištěné poznatky aplikovány do návrhu konkrétního modelového objektu v Pardubicích formou zahradně-architektonické studie, která se především věnuje vymezení nových funkcí objektu a použití vegetace při regeneraci vymezených ploch. To vše za dosažení rovnováhy mezi inovativními způsoby zachování a historického odkazu místa.

objekt, který dnes tvoří pouze kulisu pro život mimo něj. Některé z těchto ploch byly dnes nově definovány a díky tomu nabyly nových funkcí. Staly se místem trávení volného času nebo slouží k potřebám konzumního a sociálního života. Příklady úspěšných regenerací dokazují, že nové využití těchto objektů je realizovatelné a má pozitivní efekt na obyvatele měst.

7

3 METODIKA PRÁCE Práce řeší téma přestavby starých průmyslových objektů na nově využívané plochy v několika rovinách - teoretické, praktické a v závěru návrhové. Pro teoretickou část bylo nejdříve třeba seznámit se s problematikou brownfields formou literární rešerše. Další podněty přicházely z různých jiných směrů, jako byly návštěvy konference nebo workshopu k danému tématu (například návštěva 5. mezinárodního bienále Industriální stopy a účast na studentském workshopu Ostrava Post-industry). Současně teoretická část zkoumá jednotlivé příklady úspěšných konverzí, přičemž se zaměřuje na takové, které mají blízký vztah k zahradní architektuře a které přistupují k otázce regenerace odlišnými způsoby. Studium těchto objektů probíhalo na základě zajišťování literárních zdrojů, ale i na osobní zkušenosti návštěvou lokality, kterou bylo německé město Duisburg. Zde se nachází krajinářský park Emscher, který je v řadě zdrojů udáván jako modelový příklad regenerace území. Dalším kritériem výběru příkladů bylo jejich vhodné zaměření na základě mnou zvoleného modelového objektu. Praktická část práce se zaměřuje na zvolenou lokalitu, kterou je Pardubický region, konkrétněji pak město Pardubice, které má důležitou průmyslovou minulost. Nejdříve bylo třeba zmapovat aktuální stav brownfields v území. Další informace jsem získávala z analýzy lokálních souvislostí a ze studia historie konkrétního města. Dalším krokem bylo zvolení vhodného modelového objektu v Pardubicích pro zapracování zahradně-architektonického návrhu na úrovni studie. V této fázi bylo třeba zpracovat analýzy a rozbory samotného místa i jeho relevantního okolí. Na základě těchto průzkumů jsem si určila východiska pro vlastní návrh. Součástí návrhu bylo i určení funkcí, které by měl objekt plnit a z nich vyplývající nároky. To vše za respektování hodnotných aspektů místa. Posledním krokem bylo zpracování samotné architektonické studie modelového území. V závěru jsou shrnuty veškeré zjištěné poznatky.

8

TEORETICKÁ ČÁST 4 ÚVOD DO PROBLÉMU

Brownfields - Jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve "volné" krajině. Představují zásadní problém a překážku pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami

4.1 Problematika brownfields Přítomnost brownfields je dokladem nové doby. S přechodem společnosti od industriální k tzv. postindustriální docházelo a dochází k výrazné změně struktury měst. S restrukturalizací průmyslu se totiž společnost začala více orientovat na terciární sféru, a tak vznikla řada opuštěných průmyslových areálů, pro které najednou nebylo využití. Z toho automaticky plyne otázka, jak tuto situaci do budoucna řešit. S fenoménem těchto změn úzce souvisí i negativní proces nazývaný jako suburbanizace, tedy rozrůstání měst do okolí, což logicky následně vede k vylidňování a stále menšímu využívání již urbanizovaného území. Vznikají tak průmyslové a později i neprůmyslové areály bez jakéhokoliv využití, popřípadě jen velmi nedostatečně využívané. V naší republice je většina těchto ploch průmyslového charakteru. Otázka znovuvyužití těchto lokalit je pro nás důležitá i z pohledu ochrany udržitelného rozvoje a životního prostředí. Řešení ploch brownfields přispívá k ochraně ještě nezastavěné krajiny a zároveň ke zkvalitnění prostředí ve městě. Opuštěná místa a objekty oplývají jakýmsi tajemnem a nadpřirozenou atmosférou. Spletité tiché prostory, kde kdysi vládl ruch, život a zvuky, v nás probouzí stísněné pocity nebezpečí. Holé zdi, složité systémy, mechanismy strojů a všemožných zařízení budí dojem, jakoby se zde zastavil čas. Vzniká tak velkolepá a záhadná atmosféra. Na druhou stranu mohou být tyto mohutné fragmenty industriální éry vnímány veřejností jako něco zbytečného, co pozbylo svého významu a dál už je nepotřebné. Takový krátkozraký pohled se zde snažím ve své práci vyvrátit.

a přítomností starých ekologických zátěží. (MŽP, 2003) Revitalizace – Vysvětlení tohoto pojmu můžeme nalézt ve slovníku pod definicí, která říká, že revitalizace je obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého, uvádění něčeho do takového stavu, aby přinášelo užitek. (MARTINCOVÁ, 1998) V urbanistické terminologii je revitalizace chápána jako proces ekonomické, sociální a prostorové restrukturalizace urbanizovaných prostorů. (SÝKORA, 1993) Regenerace - Je chápána jako jeden z typů rekultivace, ale se zaměřením na ochranu kulturních, historických a estetických hodnot v deprimovaných urbánních prostorech. Je chápána spíše jako obnova již existujících staveb tak, aby odpovídaly dnešním nárokům, a najití vhodného funkčního využití. Pojem je používán například pro obnovu historických jader měst. (ŠILHÁNKOVÁ, 2006) Asanace – Jedná se o rozsáhle plošné přestavby, doprovázené úplnou demolicí původní zástavby a celkovou změnou půdorysné struktury. (HRŮZA, 1977) Rekonverze - Pojem lze vnímat jako nové využití objektů, které ztratily svoji původní funkci. (ŠILHÁNKOVÁ, 2006) Suburbanizace – je proces, při kterém se existující aktivity (administrativa, bydlení, logistika, obchod, služby, výroba) přesunují z centrálních částí kompaktně zastavěného území měst na volné plochy mimo kompaktní zástavbu a do lokalit u administrativních hranic měst, resp. za tyto hranice v rámci území metropolitních regionů či aglomerací. (.)

4.2 Vymezení základních pojmů Existuje několik pojmů, které se v souvislosti s brownfields nejčastěji používají a mají k sobě významově velmi blízko. Je nutné vymezit, v čem je zásadní rozdíl významu těchto pojmů,

aby nedocházelo k jejich záměnám, které by neodpovídaly smyslu sdělení.

9

4.3.5 Podle možnosti nalezení nového využití

4.3 Typy brownfields

1. Pozemky schopné nalézt nové využití v rámci tržních mechanismů 2. Pozemky, kde musí být nalezeno nové využití za asistence veřejných finančních

(ŠILHÁNKOVÁ, 2006)

prostředků 3. Pozemky, pro které nové využití není možné nalézt a musí být rekultivovány

4.3.1 Podle rozsahu 1. Malé – do 1 ha 2. Středně rozsáhlé – přibližně 10 ha 3. Velmi rozsáhlé – přibližně 100 ha a více 4. Obzvláště rozsáhlé – v řádech několika km2

4.4 Vývoj měst v souvislosti s problematikou brownfields V 19. a 20. století se osídlení mění do podoby, která připomíná tu dnešní. Důvodem těchto významných změn ve vývoji sídel byly především společenské a hospodářské změny ve

4.3.2 Podle polohy v urbánní struktuře 1. v centrální části zastavěného území měst 2. v zastavěném území měst, ale ve větší vzdálenosti od centra 3. v příměstské zóně 4. v okrajové části malých obcí a měst 5. mimo urbanizované území 4.3.3 Podle původní funkce:

společnosti. Technologický pokrok, tedy hlavně nové vynálezy, vznik manufaktur a uvolnění společnosti po revolucích, které v Evropě v té době proběhly, to vše vedlo k urbanizačním procesům, které daly vznik rozsáhlým městským metropolím a aglomeracím. Na proměnu měst měl podstatný vliv rozvoj průmyslu. První počátky proměn souvisely s rozbitím základní struktury středověkého města, ve kterém bylo místo bydlení totožné s místem práce. S novým fenoménem bydlení pro dělníky a v souvislosti s tím vystupovala na povrch jako urbánní problém bytová otázka. Postupně se tak začalo oddělovat místo pracoviště od bydliště a plocha měst se zvětšovala. Výrazně k tomu došlo v dalším období, kterým byl

Brownfields se podle původní funkce logicky člení na:

velmi progresivní růst průmyslu, kdy se odtrhla správ a od výroby a kancelářské pracoviště se

- průmyslové (pozemky, areály, budovy)

přesouvaly do centra města, kde bylo ještě dostatek místa a kde mohly mít za sousedy bankovní

- zemědělské

a jiné instituce. K nezávislosti místa bydliště na pracovišti rozvoj individuální a také veřejné

- armádní (hlavně kasárny a jiné objekty)

dopravy.

- administrativní (především budovy) - rezidenční - dopravní (hlavně drážní nemovitosti a civilní letiště) - důlní a těžební - ostatní (nemovitosti občanské vybavenosti). 4.3.4 Podle ekologické zátěže 1. S ekologickou zátěží – po vypracování ekologických analýz nebyla zjištěna ekologická zátěž 2. S předpokládanou ekologickou zátěží – u objektů, kde je ekologická zátěž pravděpodobná, avšak ještě neprokázaná 3. S existující ekologickou zátěží – tam, kde už byla prokázána

4.4.1 Vývoj urbanismu v 19. století V 19. století se evropská města začala zbavovat svých hradeb, které ztratily svoji funkci a které do této chvíle svíraly střed města. Zároveň se do okolí měst šířila průmyslová výstavba a vznikala rozsáhlá dělnická předměstí. S průmyslem se začaly nově prosazovat kovové a betonové konstrukce, které mimo jiné umožňovaly překlenout velké tovární a haly. Velkého významu se postupně dostává novým způsobům dopravy, především železnici. Železniční nádraží významně ovlivňovala rozmístění hospodářských aktivit a stávala se důležitým centrem města. Díky poloze železnice se často město rozdělilo na prostor přednádraží, kde se situovala především obytná výstavba a za nádražím, na opačné straně výroba a průmysl. Ke konci století se začíná uplatňovat elektrifikace ve veřejné dopravě a jezdí první automobily. 10

Regulační plány, které v této době vznikaly, řešily především napojení historického města

V 19. století tak vznikalo mnoho různých konceptů, jak by měla města do budoucna

s předměstskou zástavbou. Důležitým bodem ve městě byla nádraží. Osa od nádraží do centra

vypadat. Myšlenka zahradního města, kde bylo cílem sloučit výhody města venkova, souvisela

se často stala tou nejdůležitější.

s živelným rozrůstáním měst do periferií, vznikala tak potřeba tento růst nějak limitovat. Tomu

Vývoj urbanismu na příkladu významných měst Vývoj měst v 19. století lze dokumentovat na příkladu několika významných evropských velkoměst. Jeden z nejznámějších případů revitalizace je Hausmannova přestavba Paříže, která měla významné urbanistické i společenské a jiné dopady na obyvatele. Ta se soustřeďovala na zásadní proměnu historického jádra. Bylo zbouráno mnoho budov, většinou znárodněných majetků emigrantů a církve, a na jejich místě vznikly široké bulváry a avenue, které podpořily městské kompoziční osy.

Zároveň vznikala parková náměstí a veřejnosti byly zpřístupněny

bývalé královské zahrady. Tyto velkorysé zásahy sloužily později jako vzor pro řadu jiných měst.

měly napomáhat zelené pásy, které takové město obklopovaly. Tato koncepce měla značný ohlas, na jejím základě vzniklo i řada realizací a dokonce v dnešní době může mít svou platnost vzhledem k tomu, jak se dostává do popředí problém ekologie a životního prostředí. Další z koncepcí se nazývala lineární město. Ta reagovala na poznání, jak důležité jsou pro město dopravní trasy. Souvisela se stále větší vzdáleností bydliště od pracoviště v průmyslových městech. Lineární město mělo být formované jednou dlouhou komunikací. Sídla takového tvaru vznikala přirozeně tam, kde pro to byly příhodně podmínky, např. podél vodního toku. Jinak hrála tato teorie roli jen v různých fantastických koncepcích 20. století.

Jiným směrem šla Vídeň, která se ve druhé polovině 19. století zbavovala svých hradeb, které obklopovaly historické jádro. V souvislosti s technickým vývojem ztratily hradby svůj smysl a v důsledku toho k zastavění tohoto území, což mělo význam pro koncepci dalšího vývoje města. Na místě hradeb pak často vznikaly okružní ulice, jako tomu bylo v případě Vídně, kde byl vybudován zelený pás s množstvím veřejných budov a parků, tzv. Ringstrasse. Naproti tomu Berlín řešil problém s velkým nárůstem obyvatel tak, že se kolem ne příliš velkého historického jádra budovaly rozsáhlé nové čtvrtě, i ty však byly brzy přeplněny a narůstaly hygienické problémy. Další urbanistický přístup představuje Praha, kde se přistoupilo k asanaci Starého města. Šlo o snahu odstranit hygienické problémy. Příhodné podmínky pro rozvoj průmyslu totiž vznikaly ve městech, kam se v této době stěhovalo mnoho obyvatel. Průmyslové země na to reagovaly snahami ustanovit různá opatření, která měla podmínky ve městě zlepšit. Vznikaly návrhy různých vzorových dělnických obydlí, které ale nedosáhly většího ohlasu. Často jednotliví podnikatelé upustili od snahy zlepšit město jako celek a soustředili se na stavbu samostatných sídlišť většinou v blízkosti továren, tzv. vzorové kolonie. Nejstarší takováto kolonie pochází už z počátku 19. století, kdy si podnikatelé postupně začali uvědomovat, že je pro ně ekonomicky výhodné, aby zlepšily životní podmínky svých dělníků. Nejdříve se kolonie stavěly v Anglii, kde začala industrializace nejdříve, a posléze se šířily i do dalších zemí jako je Německo a Francie. V takovýchto koloniích byly kromě bytů i školy, obchody a parky. Prototypem takového praku se stal liverpoolský Birkenhead park, jehož autorem byl Joseph Paxton, a kterého dokonce navštívil F. L. Olmsted ve stejné době, kdy navrhoval Central Park v New Yorku.

4.4.2 Vývoj urbanismu v 20. století Ve 20. století dochází k prudkému růstu měst a výrazným migračním procesům, vzniká tak fenomén velkoměsta, se kterým se v té době snaží ve svých projektech nějakým způsobem vyrovnat architektonická avantgarda. Počínaje hledáním jeho účelnější podoby až k jeho náhradě jinými formami. Začátkem 20.stol také vzniká teorie funkcionalistického města, jehož teze byly shrnuty v Athénské chartě. Postupně vznikalo dnešní pojetí urbanistického plánu města, který by zahrnoval celé město a který se kromě technických aspektů zabýval i funkčními, provozními i estetickými. V této souvislosti je možné zmínit například plán Hradce Králové Josefa Gočára, který byl na svou dobu poměrně moderní. 20. století je také charakteristické dvěma světovými konflikty. Po druhé světové válce bylo třeba rychle postavit velké množství bytů, zde právě našla své uplatnění funkcionalistická teorie. Bylo také třeba řešit obnovu měst poničených válkami. Poválečná bytová nouze ukázala, že pouhá obnova poničeného urbanizovaného území neuspokojí velkou potřebu nových bytů. Proto se začalo se zastavováním volných ploch na periferii měst novými obytnými soubory, kterým se začalo říkat „sídliště“. U nás máme sídliště často spojená s érou socialismu a panelovou výstavbou, kdy bylo takovéto bydlení podporováno. Až později se ale ukázalo, že jejich výstavba narušuje sociální a funkční struktury města a je zároveň i nákladná Proto se začaly správy měst orientovat zpět na stávající bytový fond. Funkcionalisty odmítané obytné bloky se ukázaly jako užitečné, protože jsou jejich vnitrobloky chráněny před hlukem, prachem a exhalacemi z dopravy. Navíc je v nich prostor pro zeleň a děti se zde mohou pohybovat ve větším bezpečí než na ulicích.

11

S rostoucí urbanizací souvisí i větší pronikání měst do okolní krajiny. Vedle sídel se šířila

Evropská městská tradice s charakteristickými rysy měst, které se utvářely v 19. století, se

i hospodářská zařízení, technická a dopravní infrastruktura. Město získalo nové potřeby, na

v poslední době ukazuje jako vhodný typ organizace města. Faktem zůstává, že je ve městech

které reagoval vývoj nových technologií v oblasti dopravy, zásobování vodou a energiemi, řešení

potřeba řešit problém, jak na omezeném prostoru zaručit soužití většího počtu lidí, aniž by

otázky nakládání s odpady.

bydlení ztratilo základní komfort.

Postupně už není třeba segregovat

bydliště od pracoviště, jak tomu bylo ve starých

průmyslových městech, kdy hluk, zápach a těžká doprava z výrobních závodu znepříjemňoval své okolí. 4.4.3 Soudobá města Dnešní doba označovaná za postmoderní hledá svá nová vyjádření. Existuje názor, že člověk by se měl přizpůsobit tempu proměnlivosti města ovlivňovaného masovými médii. Zcela opačný přístup věří, že by mělo být město známým a srozumitelným, zachovávat si své hodnoty

Pro život ve městě je zásadní rozlišování mezi veřejným a soukromým prostorem. V reálu však v našich městech existuje množství ploch s neidentifikovatelným účelem, což není pro místo dobré. Utváření venkovního prostoru hraje zásadní roli při zkvalitnění života urbanizovaného území. Plocha by měla odpovídat i významu konkrétního místa, zároveň brát ohled na to, že dnešní města musí plnit daleko více nároků, než tomu bylo v minulosti. Provozní i prostorové vztahy jsou dnes složitější, o to obtížnější je jejich správné nadefinování.

a stát se tak pro prostředí, které mu je útočištěm a se kterým se může identifikovat. Proto je důležité, aby si město zachovalo své dějinné souvislosti a rozvíjelo se v určitém kontextu. S tím souvisí i postihnutí specifických znaků určitých míst a zachování jejich genia loci. Stále více se dnes dostává do popředí zájmu otázka životního prostředí měst a s tím související nový požadavek na trvalou udržitelnost měst. Dalším jevem, který stále probíhá, je koncentrace obyvatel, ale i funkcí, ve městech oproti upadajícímu venkovu.

4.4.5 Struktura města a brownfields Město je možné zjednodušeně rozdělit do několika zón, které se od sebe liší v prostorové a provozní struktuře, době svého vzniku, funkcí a mírou využití. Nejstarší a nejkompaktnější zónou je jádro města. Nedostatek prostoru se zde s přibývající dopravou stával stále větším problémem. Dnes se z jádra města často stávají administrativní

Konflikt s dopravou je dalším důležitým tématem, které se v dnešních městech významně

a správní centra, což je z řady důvodů nežádoucí. Hrozí totiž, že se večer, poté, co lidem skončí

řeší. Nabízejí se zde různá řešení. Tím může být omezování dopravy v centrech měst nebo

práce, stanou mrtvými zónami. Co se týče volných ploch, tak ty tu ve většině případů

dokonce její úplné odstranění a vytvoření pěších zón.

nenajdeme.

Město se dnes začíná přiklánět k postindustriální éře, což znamená, že většina lidí už nepracuje ve výrobě, ale v terciérním nebo kvartérním sektoru. Města si však i přes probíhající pokrok zachovávají své kořeny sahající do historických dob.

Na jádro navazuje centrální oblast, která vznikala hlavně v souvislosti s industrializací v 19. století. Zde se často nachází železnice, která oddělovala město na rezidenční část, určenou k bydlení, a zóny průmyslu - k tomu ve své době došlo i v Pardubicích. Průmysl byl totiž úzce spjat s železnicí, ale také se zdroji vody. Mezi takto vzniklými objekty se dnes najde velké

4.4.4 Problematika rozvoje měst Názory na řešení otázky rozvoje měst na počátku 20. století se často měnily. Koncem 20. století se stále více projevovaly negativní dopady související s industrializací. Jako reakce na tento nevyhovující stav vznikaly nové tendence a přístupy k řešení rozvoje měst. Objevovala se stále větší potřeba strategického plánování, jako ochrany před překotnou suburbanizací, I z toho důvodu bylo třeba upřednostňovat zefektivnění využívání již zastavěných ploch, před rozšiřováním měst do stále dalších území. S tím souvisí i snaha brát ohled na životní prostředí a otázku udržitelného rozvoje. Tato problematika se v některých případech dokonce stala součástí nové legislativy.

množství brownfields. Pro umístění průmyslu byl mimo to stěžejní zdroj vody. Většinou tak byly průmyslové objekty vázány na řeku (čemuž opět Pardubice odpovídají). Na centrální oblast navazuje tzv. okrajová zóna, která se s předešlou jmenovanou částečně prolíná. Zástavba je zde na rozdíl od předchozích poměrně rozvolněná a slouží převážně k bydlení. Její okraj tvoří administrativní hranici města. Za touto hranicí se nachází kontaktní zóna, která slouží především k dalšímu rozpínání města a k nové výstavbě, včetně suburbánní výstavby a průmyslových zón. Nová výstavba se koncentruje především na významné dopravní tahy a infrastrukturu.

12

4.5 Historie a brownfields Vznik brownfields souvisí s dožitím určité funkce objektu. Naprostá většina brownfields jsou industriálního charakteru, které pocházejí z období průmyslové revoluce, a které se nacházejí v oblastech, kde industriální éra už skončila.

investory složitější, proto do realizací obnov vstupují hlavně z motivu využití příhodné polohy brownfields, ty se totiž často nacházejí v blízkosti centra města.

4.7 Průmyslové dědictví v ČR

S úpadkem řady dříve tradičních výrobních odvětví, ke kterému ve vyspělých zemích

V českém prostředí se myšlenka ochrany průmyslového dědictví zrodila už ve 20. letech

docházelo od 70. let 20. století, došlo uvolnění mnohých výrobních areálů. Města tak procházela

20. století, a to v Národním technickém muzeu. Zprvu se jednalo jen o otázku muzejní, kdy byla

procesem transformace a restrukturalizace, která často vedla k sociálním problémům v oblasti.

snaha zachovat pro poznávací účely vybavení a technologie v autentickém prostředí původní

(Zemánková, 2003)

budovy. Tento pohled byl následně uplatňován v dalších desetiletích. V 60. letech 20. století se

Nejdříve se tento jev projevil v Británii, kde se ve všech větších městech začaly nacházet opuštěné prostory s ruinami továrních budov, které čekaly na přestavbu. Většinou byla tato území ve veřejném vlastnictví nebo patřila veřejným společnostem, jako byla Správa doků nebo státní dráhy, které své aktivity přesunuly jinam. Jedním takovým případem byly londýnské doky, kde při obnově pomohlo otevření se privátnímu developementu s minimem regulací, což přilákalo soukromé investice a s nimi i peníze, které několikanásobně převýšily vklad veřejných prostředků.

tak pod ochranu technického muzea dostala například Stará huť Adamova. Později, s přibývajícím počtem opuštěných industriálních staveb, už nebylo možné u všech aplikovat princip muzejní a postupně se začala prosazovat myšlenka konverze těchto staveb. Dát průmyslovým objektům nové využití se totiž v mnoha případech stalo jedinou možností jejich záchrany. Dnes je osud průmyslových památek problematický hlavně z toho důvodu, že se často

Ke strukturálním změnám ve skladbě průmyslu dochází i u nás, přestože se zpožděním

nacházejí na velmi lukrativních pozemcích a ekonomické zájmy se příliš neslučují s památkovou

oproti západní Evropě, tedy až v osmdesátých letech. Mnoho podniků se začalo zavírat, objevily

ochranou objektů. Osud průmyslových památek proto nestojí jen na iniciativách a informovanosti

se opuštěné doly a továrny. Zároveň se k nám dostávaly informace o možnostech, jak tyto

veřejnosti, ale především na státní správě, která při rozhodování, zda objekt vyhlásí za kulturní

objekty zachránit před demolicí použitím nových přístupů, kterými může být jejich konverze na

památku, musí čelit střetům různých zájmů.

nové využití. Tyto dva koncepty, tedy muzejní a koncept konverze se zároveň mohou vzájemně doplňovat.

4.7.1 Urban sprawl Brownfields souvisejí v širším smyslu se vznikem typu osídlení, kterému se říká sídelní

4.6 Ochrana průmyslové dědictví

kaše (HNILIČKA, 2005), literatura používá také cizí pojem urban sprawl. Výraz lze definovat jako extenzivní rozvoj měst do okolí, v jehož důsledku značně ubývá

Osobitá architektura průmyslových objektů z období industrializace se vyznačuje

volných ploch v krajině. Při rozlévání sídel zároveň dochází ke ztrátě tradičních městských

zajímavými konstrukčními detaily. Průmyslovým stavbám dnes byla v mnoha případech přiznána

prostor. Kořeny tohoto rozpínání můžeme hledat v období průmyslové revoluce, kdy do měst

jejich historická a urbanistická hodnota, což vedlo k památkářské ochraně.

proudilo velké množství lidí a kdy továrny vzniklé v blízkosti center měst výrazně negativně

Industriálem se dnes zabývá mnoho lidí, dalo by se říci amatérů, kteří z vlastní iniciativy

ovlivňovaly život ve městech.

usilují o ochranu průmyslového dědictví. Každoročně se také pořádána mezinárodní bienále

Proces vzniku těchto území je také označován jako suburbanizace. Ta s sebou přináší

s názvem Industriální stopy, které se snaží přiblížit tuto problematiku širšímu okruhu lidí

řadu problémů. Příkladem toho jsou satelitní městečka, předměstské kolonie postrádající

a pomoci tak posunout řešení průmyslového dědictví o trochu dále. Přesto se v našich městech

základní vybavenost. Problém není jen v bydlení, stále více příměstské krajiny zabírají logistická

nachází stále velké množství staveb s vysokými architektonickými kvalitami, které chátrají nebo

centra a výrobní zóny.

jsou zbourány, aby uvolnily místo stavbám v tomto ohledu méně hodnotným.

Zatímco předměstské oblasti neregulovaně rostou, dochází ke snižování počtu obyvatel

Nalezení nové funkce opuštěným budovám je jeden z prostředků, který vede k ochraně

v centrech měst. S rozptylováním zástavby se zároveň stávají obrysy měst a venkova stále

průmyslového dědictví. Vzhledem k tomu, že jsou památkově chráněny, tak je situace pro

méně čitelné. Podle Hniličky je pro urbanismus důležité právě dosažení správné hustoty prostoru, tedy poměru mezi plochou a užitnou hodnotou vytvořeného objektu. (HNILIČKA, 2005) 13

Problému spočívá v momentě, kdy je pro investory o mnoho výhodnější stavět takzvaně na

ztěžuje fakt, že většina obcí nemá vypracované analýzy, které by stanovily, o jak velkou zátěž se

zelené louce než aby se pokoušeli o nové využití stávajících objektů. V takovém případě je třeba

ve skutečnosti jedná. Je zde riziko, že území bylo ovlivněno předešlou průmyslovou činností,

plochy brownfields nějakým způsobem zvýhodnit. K řešení nám mohou sloužit především tyto

například v tom smyslu, že jsou přítomny pro okolí nebezpečné materiály.

dva nástroje: úprava legislativy a nepřímá intervence na trhu. Může se jednat o formu dotací nebo daňových výhod, na které už některé státy přistoupily. V této souvislosti je neméně důležité i sladění postupu mezi jednotlivými správními oblastmi. Není možné, aby jedna obec omezovala výstavbu na zelené louce, zatímco ta vedlejší

Dnes máme přísnější požadavky na nakládání s materiály, které by mohly být nebezpečné, než tomu tak bylo před rokem 1989. Urgentní opatření vyžadují zejména ta území, kde hrozí v souvislosti s pronikáním látek do půdy kontaminace podzemních vod. V takových případech hraje významnou roli horninové podloží, které může být různě propustné.

by ji schvalovala. Vedlo by to totiž k situaci, kdy by investoři dali přednost zelené louce

Čištění ekologických zátěží je velmi nákladná záležitost, také proto se postupuje

v sousední obci a opuštěné areály v prvně jmenované by na záchranu čekaly, i přes intervenci

individuálně na základě analýz rizika. Přísnější nároky jsou například kladeny budoucí využití ve

představitelů města, marně.

formě bydlení než na průmyslové využití.

Ochrana volné příměstské zóny úzce souvisí s kvalitou veřejných prostor. S příjemnými městskými plochami ve městě se zvyšuje pravděpodobnost, že lidé už nebudou dávat přednost periferii, ale raději využijí výhod blízkosti centra města. Budování na okraji je nevýhodné i z ekonomického hlediska. V rámci spojování okrajových částí měst se investují velké peníze do infrastruktury, z dopravy se budují nové komunikace a křižovatky, které poté brání plynulému pěšímu pohybu.

V České republice se v případě nebezpečných ekologických zátěží stará o jejich odstranění obvykle stát. Jedná se například o objekty, kde nelze dohledat subjekt, který byl zdrojem znečištění. Je to možné chápat i jako jakési přihlášení se k odpovědnosti za období, kdy ekologie nebyla prioritním cílem ve státě a kdy vzniklo mnohé znečištění.

4.8 Přístup veřejné správy k problematice brownfields Problematika brownfields je považována za natolik závažnou, že se jí zabývá i Evropská

Podle dánského architekta Jana Gehla by měl jít trend opačným směrem, než po stránce ustupování dopravě a dokonce její podpoře. Mělo by se soustředit hlavně na přirozený provoz, za který považuje chůzi, popř. cyklistiku, auta by měla ustoupit. Chůze vyžaduje malé nároky a je zdravá. Město by proto mělo obyvatelům poskytovat příjemný prostor, aby podpořilo takovýto pohyb. Gehl je navíc přesvědčen, že rušné místo, které žije množstvím lidí, tak

unie. Kromě směrnic, které se této problematiky týkají, navíc na úrovni jednotlivých států iniciuje vznik národních strategií, které mají řešit regeneraci brownfields. V první fázi realizace této strategie počítá s vytvořením databáze brownfields. Evropská unie předpokládá, že strategie může být úspěšná jen tehdy, pokud dojde ke správnému zapojení veřejné správy do procesu obnovy.

automaticky přitahuje stále další obyvatele. Je to z toho důvodu, že člověk je společenský tvor, který se cítí dobře v kontaktu s jinými lidmi, k tomu patří i záliba v pozorování ostatních při pohybu na ulici. (GEHL, 2002)

V České republice působí vládní agentura CzechInvest, jejímž úkolem je vytvořit databázi brownfields na území celé republiky. Cílem studie, kterou agentura provádí, je vyhledání brownfields a určení jejich bližších specifikací tak, aby zjištěná data mohly napomoci k jejich

4.7.2 Socio - ekonomický problém brownfields Brownfields jsou často místem, kde dochází k výskytu různých sociálně - patologických jevů. Stahují se sem různé skupiny lidí žijících na okraji společnosti a s tím je spojena i zvýšená kriminalita, distribuce drog atd. Lidé žijící v okolí proto mají často z těchto míst strach a lokalita se tak znehodnocuje. V očích okolí je to pak místo s negativní energií, čemuž nemusí pomoci ani jedinečná atmosféra a zajímavá architektura místa. 4.7.3 Ekologický problém brownfields Brownfields často doprovází ekologická zátěž, která ohrožuje životní prostředí i zdraví lidí.

budoucí revitalizaci. Dalším důvodem této činnosti je zajištění snadnějšího přístupu k penězům za strukturálních fondů Evropské unie, které jsou na tyto účely určeny. Nejdříve agentura vytvořila tzv. Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldů, která k roku 2007 analyzovala na celém území ČR 2 355 brownfieldů (do studie nebyly zahrnuty brownfieldy menší rozlohy, pražské brownfieldy, a takové, které vznikly těžební činností). Na tuto studii navazuje tzv. Národní strategie regenerace brownfieldů, která má za cíl změnit značně nesystémově přístup k problematice. Cíle vytyčené ve strategii by měla pomoci řešit veřejně přístupná Národní databáze brownfieldů. V této fázi je zároveň třeba, aby mělo město jasnou představu, jak k problematice brownfields ve svém obvodě přistupovat.

Obnova takovýchto ploch se pak bez řešení problému znečištění neobejde. Celou věc navíc 14

4.8.1 Obce a regenerace brownfields Obnovu brownfields není možné vyřešit jen z veřejných prostředků, protože peněz k těmto účelům se nedostává. Proto je třeba podnítit soukromý sektor, aby se do jejich obnovy finančně zapojil. Obce mají více nástrojů, které mohou podpořit vstup soukromého kapitálu do regenerací. Může si například obnovu brownfields zařadit do své strategie, a tím se stane do budoucna prioritní. Další možností, která může pomoci, je odstranění případné ekologické zátěže. Kladně přispívá i zadání vypracování územní studie řešené lokality nebo zapojení veřejnosti do procesu obnovy. Při volbě vhodné strategie závisí především na druhu brownfields. Některé není třeba nijak podporovat, protože se o ně trh postará sám, takových je ale v našich městech minimum. Jejich výhodné postavení většinou plyne z velmi příhodné polohy v centru města. Dalším druhem brownfields jsou takové, u nichž se už bez vstupu vstupovat investic veřejných prostředků neobejdeme. U nich pak rozlišujeme míru procentuelního zapojení ze strany veřejných investic oproti financím ze soukromého sektoru. Pokud vstup soukromého kapitálu není uskutečnitelný, je vhodné získat peníze formou strukturálních fondů. 4.8.2 Komunikace s veřejností Průmyslové dědictví se stává součástí veřejného prostoru, proto zde hrají zájmy lidí velmi důležitou roli. Mělo by se dbát na zapojení participativního plánování do procesu řešení brownfields, přestože je časově i organizačně náročnější než obvyklé přístupy. Výhodou je možnost reagovat na potřeby lidí. Prvním korkem je probuzení zájmu lidí o dané místo tak, aby mohly vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas s plánovanou změnou. Je třeba je vést k tomu, aby považovali za správné chránit hodnoty průmyslového dědictví. Návrh obnovy tak může být výsledkem sladěním různých požadavků a zároveň citlivého přístupu k průmyslovému dědictví.

15

5 PROBLEMATIKA REGENERACE BROWNFIELDS 5.1 Důvody zachování industriálních objektů Dnešní konzumní společnost se ve svých postojích postupně mění, dříve spočíval její postoj v odmítání všeho zastaralého, zatímco dnes směřuje k opětovnému uvedení do života toho starého. (ZEMÁNKOVÁ, 2003) Zachování industriálního dědictví, jako jakéhosi artefaktu minulých dob, tak má šanci a může pro nás představovat výzvu. Jedním z důvodu zachování takových objektů může být snaha zdokumentovat historické postupy používané k výrobě. Dalším motivem je záchrana architektury zvýšené architektonické nebo estetické kvality. Ale důvod může být i subjektivní, jako je ochrana budov, které nám jsou blízké nebo tradičně patří k danému území. Je jasné, že opuštěné továrny mají svého genia loci. Bylo by škoda pošlapat ducha daného místa a nahradit objekt něčím anonymním. Záchrana přetrvávajících minulých hodnot je pro nás v dnešní době, kdy se vše tak rychle mění, zvláště důležitá.

5.4 Příležitost pro zahradní architekturu 5.4.1 Vegetace v industriálu Ve vztahu k brownfields je z pozice studia zahradní architektury důležité zabývat se otázkou použití zeleně při jejich obnovách. Vzhledem k faktu, že opuštěné průmyslové areály se často nacházejí v blízkosti center měst, tak se přímo nabízí jejich spojení právě s vegetací, která by vnesla do města kus ztracené živé přírody. Je to důležité obzvláště dnes, kdy se zeleně ve městech často nedostává. Vegetace totiž plní řadu nenahraditelných funkcí a výrazně se podílí i na zkvalitnění života v urbanizovaném prostředí. Právě vegetace se do měst v konfrontaci s jinými záměry špatně prosazuje vzhledem k tomu, že pro případného investora není návratnost investic tak rychlá a vysoká, jako třeba při výstavbě obchodního centra. Na druhé straně, přítomnost kvalitní zeleně zhodnocuje přilehlé pozemky, což si investoři již začínají uvědomovat. Viditelným příkladem toho mohou být nové budovy, jejichž výstavbě předchází zbudování parku, což se už děje například v Německu. V Anglii je příkladem Thames Barrier Park. Existují případy úspěšných realizací, které záměrně pracují s vegetací, která se na místě

5.2 Nová funkce brownfields Forma objektu odpovídala v případě průmyslových staveb jejich funkci. V případě konverzí se však tento vztah vyrušil. Tyto stavby byly ve většině případů jednoúčelové, proto je hledání

přirozeně vyvinula v procesu sukcese. Z rozsáhlých postindustriálních areálů dnes často vznikají krajinářské parky, jejichž příklady jsou uvedeny v této práci v kapitole č. 6. Požadavek na udržitelnost začal být aplikován do nové krajinářské architektury. Návrháři takovýchto nových objektů dbaly na křehkost krajiny.

nové funkce obtížnější. U konverzí je třeba nejdříve zhodnotit kulturní historii objektu, aby mohla být skloubena se současnými nároky na využití. Důležitá je také otázka míry zásahů do obnov industriálních staveb tak, aby byla zachována atmosféra daného místa.

5.4.2 Biologická dekontaminace Další možností, jak se může vegetace v brownfields uplatnit, je její využití k odstranění kontaminace půdy nebezpečnými látkami, která je v takových místech častá. Jedná se o metodu

5.3 Překážky regenerace brownfields v České republice

tzv. fytoremediace, která představuje alternativní přístup k fyzikálně-chemickým metodám. Hlavní výhodou je její nižší ekonomická náročnost a šetrnost k přírodě.

Problémů spojených se znovuvyužitím brownfields je mnoho. Nedostatečné jsou odborné znalosti, informovanost ve věci i zkušenosti s regeneracemi, na kterých by se mohlo zakládat. Tyto nedostatky se postupně zlepšují, hlavně co v oblasti lepší informovanosti v problematice, k té přispívají i práce tohoto typu. Stále je však potřeba na tuto otázku upozorňovat, protože i zainteresované osoby ve státní správě mají často nedostatečné vědomosti o možném efektivním řešení těchto lokalit. Nedostatečné jsou i politické nástroje, ale i finanční prostředky na řešení problematiky opuštění ploch.

16

6 PŘÍKLADY REGENERACÍ BROWNFIELDS

různá umělecká díla. Podobný postup byl také zvolen při vytváření parku Schoneberger Sudgelande.

6.1 Různé přístupy V zahraničí, a zvláště v typicky průmyslových evropských zemích, jako je Německo, Anglie nebo Francie, proběhla řada úspěšných a zajímavých projektů, které byly zaměřeny na regeneraci brownfields. Tyto projekty se od sebe vzájemně odlišují, jak v závislosti na typu plochy, tak v různých přístupech k záchraně brownfields. Volba různých přístupů k řešení pak sehrává důležitou roli při nových konverzích, protože jsou poskytovány kritéria pro posuzování úspěšnosti proměn.

U brownfields, především u těch, kde je hlavní znakem finance prostoru, je možné použít land art, kdy jsou do krajiny vkládány objekty uměleckého charakteru. Je tak možné vytvořit nový kompoziční akcent. Součástí průmyslové krajiny jsou také haldy, tedy místa, kde byl umístěn vytěžený materiál. Díky tomu vznikly umělé kopce, se kterými bylo novými způsoby pracováno například v Německu. Haldy zde byly zahrnuty do koncepce řešení průmyslové krajiny za pomoci jejich

Velké množství nápaditých a rozdílných regenerací můžeme vysledovat v oblasti Porúří,

zpřístupnění novými stezkami. Na vrchol objektů byly umístěny různé zajímavé objekty, které

která byla už v historii srdcem německého průmyslu. V dnešní době, kdy těžký průmysl ustoupil,

byly po setmění scénicky osvětleny. Díky tomu se z opuštěných hald stala výletní místa.

proto museli v místě řešit otázku, co dělat s opuštěnými areály. Nejen v Německu, ale i u nás

Například halda Rungenberg patří mezi taková místa, navíc je osvětlena podobně, jako ostatní

najdeme projekty, které jsou smysluplné a využívají potenciálu daného místa.

industriální stavby v okolí, což napomáhá vnímat oblast jako součást celku.

Revitalizace můžeme dělit do kategorií podle přístupů k jejich oživení První možností je zakonzervování industriální památky v takovém stavu, jak se zachovala do současnosti a následně její zpřístupnění pro veřejnost. Místa pak slouží jako muzea techniky určená k dokumentaci průmyslové historie. V České republice by do této kategorii patřil Důl Michal v Ostravě, který je vyhlášen za národní kulturní památku, nebo stará huť u Adamova.

6.2 Revitalizace ve světě 6.2.1 Emscher park – Duisburg, Německo

Jsou to cenné způsoby využití, i když omezeně použitelné ve větším počtu. Další strategií je změna funkčního využití. Příkladem tohoto přístupu může být koksovna a důl Zollverein. Tato koksovna patří do průmyslové krajiny, která se dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO. Jiné využití dostaly i bývalé železniční dráhy v Paříži a později i v New Yorku, na nichž vznikly vegetační úpravy. Jiným řešením je rozvoj nevyužitých ploch formou asanace bownfields a následný rozvoj

Přístup k regeneraci brownfields, který byl na tomto rozsáhlém německém území použit, je v mnohém jedinečný a pro nás inspirativní. Celý krajinářský park má ohromnou rozlohu, jeho plocha činí 800 km2. Park se nachází v Porúří, což byla významná průmyslová oblast zaměřená především na těžký průmysl a hornictví. Nejdůležitější města v blízkosti jsou Duisburg a Dortmund, kde žije zde dohromady několik milionů obyvatel. Město Duisburg leží na dolním Rýnu a je důležitým dopravním uzlem, významným vnitrozemským přístavem a producentem oceli.

městských částí na plochách po ozdravení. Jako příklad může posloužit nová městská část

Vzhledem k jednostranné orientaci na průmyslové odvětví začala mít oblast po jeho

v německém městě Bottrop, která byla zbudována na místě bývalého dolu Prosper III. Problém

omezení a změně struktury problémy. V důsledku toho zde vzniklo velké množství opuštěných

kontaminace zde byl vyřešen tak, že byl takovýto materiál svezen na jedno místo a vznikl tak

průmyslových areálů.

pahorek, který se stal místní dominantou.

K řešení problému opuštěných industriálních areálů byla vytvořena mezinárodní stavební výstava IBA Emscher park, která si kladla za cíl vyřešit ekonomickou a ekologickou obnovu

Možným přístupem je také ponechání ploch svému času, brownfields se tak postupně

bývalé průmyslové oblasti v severním Porýní. Vznikl tak krajinářský park podél řeky Emscher,

mění, vzniká greenfield, tedy volná zelená plocha. Takto se například řešily plochy lesa

cyklistická a turistická stezka, která je dlouhá 131 km a která protíná 11 měst – mezi nimi

v průmyslové krajině v blízkosti Zollvereinu, kde se k těmto plochám přistupuje zejména

například i Essen, Dortmund, Bottrom nebo Duisburg. V oblasti bylo aplikováno několik různých

z hlediska ochrany přírody, jsou tedy pouze extenzivně využívány. Do krajiny jsou tam vkládána

přístupů k brownfields, mezi něž patří strategie zpřístupnění opuštěných ploch, jako se tomu stalo právě u krajinného parku Emscher v Duisburgu, který byl zbudován v areálu bývalé hutě. 17

Jádro krajinného parku Duisburg-sever tvoří bývalý závod vysokých pecí, který vznikl počátkem 20. století za účelem výroby surového železa. Dnes jsou objekty továrny památkově chráněny a zachovány jako svědectví zaniklé éry, která nese v Porúří viditelné stopy. Autorem koncepce parku je krajinný ateliér Peter Latz a partner. Ten kladl důraz na kulturní dědictví a současně na ekologii. Průmyslovým objektům dokázal dát nové nápadité funkce. Z dmychadlové haly vznikla menší posluchárna, která slouží i jako koncertní síň, zatímco v energetickém centu se pořádají kulturní akce pro velké množství lidí. Ve starém skladišti je muzeum průmyslu s expozicí přibližující různé přístupy k železu. Na ploše bývalých tavících zásobníků vznikl třešňový sad, který hlavně v době květu zajímavě kontrastují s drsným okolím průmyslových staveb. V parku je také možné provozovat různé aktivity sportovního rázu. Stěny zásobníku na rudu jsou vyznačeny trasy ke slézání a slouží k tréninku místního horolezeckého spolku. V zatopeném plynojemu trénují potápěči. Návštěvník může areál prozkoumávat z různých úrovní, které jsou propojeny schodišti

Obr. č. 1: Bývalá továrna tvoří srdce Emscher parku.

Obr. č. 2: Pohled na areál hutě z vyhlídky vysoké pece. Napravo jsou vidět ovocné dřeviny vysázené v rastru.

a mosty. Na vysokou pec číslo 5 lze vystoupat až do výšky 56 metrů a vychutnat si tak výhled na celý areál. Kanály byly zrekonstruovány a použity na vytvoření vodních prvků. Park je otevřen 24 hodin denně a každý den v roce. Koná se tu řada různých společenských a kulturních akcí. V noci je areál nasvícen, takže umožňuje unikátní podívanou i po setmění. Město Duisburg, kde se Emscher park nalézá, nechápe industriál jako degradující prvek území, ale naopak se otevřeně k němu hlásí a v průmyslových objektech vidí potenciál. Odkazy na průmyslovou minulost se díky tomu dostávají až do samého centra města – příkladem je kovové umělecké dílo na náměstí König - Heinrich Platz. Na nábřeží místního přístavu se s industriálem také setkáme, dnes se z místa sloužící jako obytný, obchodní a rekreační prostor. Z bývalého mlýna a skladu na obilí tu vzniklo muzeum moderního umění, o něco dál byl vytvořen z pozůstatků skladovacích a kancelářských budov

Obr. č. 3: Pohled na Emscher park z vyvýšené lávky na pravém břehu kanálu.

Obr. č. 4: Uměle vytvořený kopec poskytuje vyhlídku na tovární objekty.

park - označený jako tzv. Park vzpomínek. Za pomoci artefaktů budov byla vytvořena krajina, kde se spojují architektonické prvky s přírodními. Namísto demolice stávajících zbytků budov, zde architekt Karavan podtrh to, co v nich našel esteticky hodnotného - sloupy, schody, střešní konstrukce a další. Karavan kopíruje obrysy bývalých budov linií, která je tvořena z bílého betonu, do okolních ploch vsadil stromy. Kompozici doplnil o zvláštní prvky, například o zvlněný trávník orámovaný betonovým pásem nebo o kamennou zahradu z různých zbytků stavebního materiálu.

Obr. č. 5: Zahrada v místě zásobníků na rudu.

Obr. č. 6: „Soukromá zahrada“ při pohledu z lávky

18

Obr. č. 7: Lezecká stěna v Emscher parku.

Obr. č. 9: Třešňový sad v Emscher parku.

Obr. č. 11: Muzeum Küppersmühle - proměna přístavních doků.

Obr. č. 13: Park vzpomínek – zvlněný trávník

Obr. č. 14: Pohled na Park vzpomínek od přístavu.

Obr. č. 15: Park vzpomínek – kamenná zahrada.

Obr. č. 16: Park vzpomínek – artefakty staveb.

Obr. č. 8: Lezecká stěna – pohled směrem na továrnu.

Obr. č. 10: Umělecké dílo na náměstí König Heinrich Platz.

Obr. č. 12: Nádvoří muzea Küppersmühle v Duisburgu

19

6.2.2 Zollverein - Německo Park se skrze zvýraznění průmyslového dědictví zaměřuje na své uživatele. Tento přístup je přínosný i z pohledu otázky ochrany kulturního dědictví. Cílem bylo vytvořit krajinářskou architekturu, která by neodpoutávala pozornost od industriálního dědictví a která by z území nedělala zábavní park. Místo toho je zde vytvořena uspořádaná a komponovaná krajina za pomoci stávajících krajinářských prvků, s důrazem kladeným na historický vývoj. Pečlivě vybírané doplňující prvky mají zaručit pohodlné používání otevřených prostor. Architektonický komplex je tak vhodně doplněn rozmanitými a autentickými krajinnými prvky. Dnes v areálu sídlí v bývalé kotelně Centrum Designu, Choreografické centrum NRW

Obr. č. 19: Bazén v areálu Zollverein.

vzniklo přestavbou šachty, je zde zimní kluziště dlouhé 600 m, bazén ke koupání a restaurace. Sídlí zde grafické ateliéry. Na střeše koksárny byla vytvořena solární elektrárna. Venkovní

Obr. č. 20: Zollverein - zimní kluziště z místního vodního kanálu.

prostory jsou v noci osvětleny, podobně, jako tomu je u ostatních industriálních památek v oblasti. Důležitou stavbou je šachta XII, která byla v době svého vzniku roku 1930 považována za velmi moderní, další významnou stavbou se později stala 800 m dlouhá koksárna.

6.2.3 Schoneberger Sudgelande park – Berlín, Německo Tento park symbolizuje přístup, kdy původní prostor zůstal bez zásahů, což umožnilo prostor rozvoj přirozené vegetace. Je to takový přístup, kdy v první fázi vzniku nepřišel nikdo s určitým plánem, ale došlo k samovolnému rozvoji spontánní vegetace. Vznikl tak přírodní park bez umělého zásahu člověka. Původně sloužilo toto místo jako železniční překladiště, které vzniklo už roku 1889 a k těmto účelům se využívalo až do konce druhé světové války. Od roku 1952 přestalo plnit svoji funkci a stalo se dalším z nevyužitých průmyslových areálů. O více než 45 let později zde byl v souvislosti s výstavou EXPO 2000 otevřen přírodní park. Jen za pomoci přírody a času tak vznikla zelená enkláva uprostřed Berlína. Přestože se park nenachází v úplném centru města, tak je dopravně snadno přístupný a poskytuje možnost rekreace lidem přímo ve městě a přesto v přírodě. Park má protáhlý půdorys. Byly v něm ponechány staré budovy, jako artefakty bývalých

Obr. č. 17: Důlní věž je dominantou místa.

Obr. č. 18: Pohled na bývalou továrnu Zollverein.

dob. Část parku byla díky výskytu vzácných druhů ptáků a vegetace vyhlášena jako přírodní rezervace, která podléhá určitým ochranným režimům. Z toho vyplývají i omezení, které zahrnují zákaz vycházení mimo vyznačené plochy, zákaz volného pobíhání psů nebo jízdy na kole. Park protínají vyznačené cesty. Jejich koncepce byla zvolena tak, aby cesty kopírovaly bývalé železniční tahy nebo aby je svým vzhledem alespoň napodobovaly. Názor byl totiž takový, že tak nejlépe zapadnou do daného prostředí a zároveň budou odkazovat na historii místa. Cesty jsou proto vedeny převážně přímo, tak aby měl návštěvník pocit, jakoby jel vlakem

20

a pozoroval z oken krajinu napravo a nalevo od něj. Ponechané železniční koleje zarůstají stromy a částečně se úplně ztrácí ve vegetaci.

6.2.4 Katharina Sulzer Platz – Winterthur, Švýcarsko

Kromě starých kolejí se v parku nacházejí i jiné připomínky průmyslové minulosti. Dominantou je vodárenská věž vysoká skoro 50 m, dále se zde nachází bývalá železniční hala, ve které dnes probíhají různé výstavy. Část označovaná jako soukromá zahrada slouží dnes k pořádání akcí a probíhají tu různé aktivity pod širým nebem a to i ve večerních hodinách. Zároveň je park doplněn různými uměleckými díly, která upoutají naši pozornost a jsou tak novým přístupem k prezentování umění, které se nám nepředkládá jen v nějaké galerii, ale komunikuje s prostorem, kam je umístěno.

Celkový vzhled náměstí, které vzniklo v prostoru mezi industriálními budovami, byl navržen architektonickou kanceláři Vetschpartner. Katharina Sulzer Platz je místem působivým samo o sobě, což je dáno především velkými rozměry a výraznými fasádami průmyslových budov. Výrazný je také kontrast mezi otevřenými plochami a hustotou výstavby v jejich okolí. Nová atmosféra náměstí spočívá v proměnlivosti jednotlivých povrchů, které jsou zde použity. Při realizaci byly začleněny i materiály z dřívější továrny. Voda zde představuje médium proměny celého prostoru, nestálost kaluže a hravost.

Obr. č. 21: Stromy prorůstají bývalým kolejištěm, což vytváří zajímavé efekty.

Obr. č. 22: Trasy vedené parkem svým ztvárněním odkazují na železniční trať.

Obr. č. 23: Prostor starých budov s uměleckými díly.

Obr. č. 24: Umělecké prvky doprovázejí trasy v parku a ozvláštňují tak prostor.

Obr. č. 25: Pohled na nádvoří – jsou zde umístěné mobilní sedací prvky.

Obr. č. 27: Sulzer Plaz - vodní plocha.

Obr. č. 26: Osvětlené stromové výsadby na nádvoří.

Obr. č. 28: Vodní prvek tvoří zrcadlo pro okolní budovy i oblohu.

21

6.2.5 Court Square Press Countryard – Boston, USA

6.2.6 MFO Park - Curych, Švýcarsko

V původně opuštěném nádvoří bývalé tiskárny v Bostonu byla vytvořena zahrada, která za

Název parku otevřeného v roce 2002, pochází ze zkratky slov Machinenfabrik Oerlikon,

použití zajímavých konstrukčních prvků a vegetace proměnila místo v živé prostředí. Zatímco

což odkazuje na továrnu, která v těchto místech stalá předtím, než byl na jejím místě park

jsou okolní prostory charakterizovány zbytky po opuštěné železnici a rozsáhlou asfaltovou

postaven. Jedná se o velmi zajímavý projekt z hlediska přístupu, jakým se odkazuje na

plochou parkoviště, tady vznikla zelená oáza. Zahrada byla vložena do prostředí, které jinak

industriální minulosti místa. Takzvaný Park – haus vznikl jako obrys objemu, který zde tvořila již

nedisponuje volnými plochami.

zbořená průmyslová budova, a vytvořil klenbu pro činnosti probíhající uvnitř.

Na nádvoří byly pečlivě zkombinovány rostlinné materiály s neživými, různé textury od

Park nabízí zázemí pro různorodé aktivity, jako jsou koncerty, kino pod širým nebem,

nejjemnější až po hrubou a prostory světlé s tmavými. Při pohledu shora je vidět celé utváření

umělecká představení, slavnosti a další. Některé prostory jsou vytvořeny jako jakési mále

prostoru, zatímco při pohybu na úrovni parteru se jednotlivé prostory otevírají postupně, podle

zahradní pokoje, které podobně jako lóže v divadle, zprostředkují pohled na jeviště. Vyzdvižená

toho, jak se zalamovaná linie cesty vynořuje z „bambusového lesa“. Na zpevněné ploše jsou

paluba na střeše poskytuje panoramatický pohled na městskou čtvrť.

střídány dřevěné povrchy s kovovými deskami. Cesty jsou doprovázeny světelnými boxy a lavičkami.

Díky množství použitých pnoucích rostlin, park mění svůj charakter v průběhu roku. V zimě je vidět jeho struktura daná konstrukcí, zatímco v období vegetace je skryta pod vrstvami vegetace. Na podzim park plane červenými listy psího vína (Parthenocissus quinquefolia).

Obr. č. 33: Konstrukce vybudovaná v místě po zbourané továrně. Obr. č. 29: Pohled z okna budovy na kompozici nádvoří.

Obr. č. 34: Z paluby je možný výhled do spodních pater nově vytvořené konstrukce.

Obr. č. 30:Úprava nádvoří bývalé tiskárny.

Obr. č. 35: Vnitřní prostor působí monumentálně. Obr. č. 31: Osvětlené boxy a sedací prvky.

Obr. č. 32: Noční osvětlení sedacích prvků.

Obr. č. 36: V prostoru jsou vytvořeny místa připomínající pokoje.

22

6.2.7 Promenade Plantée – Paříž, Francie Zhruba 4,5 km dlouhá promenáda vede po úseku staré železniční trati Paříž – Strasbourg, která tvoří spojnici mezi místy Place de la Bastille a 12. městskou čtvrtí, tedy trasu k Vincennskému lesíku. Z opuštěné železnice se stala zelená stuha, která se táhne městem a oživuje železniční viadukty i přilehlé okolí. Projekt byl dokončen v roce 1999. Na trase jsou vloženy systematicky rozprostřeny naplánované prostory - menší soukromé se střídají s více otevřenou veřejnou výsadbou. Vznik vyvýšené promenády vedoucí přes nejelegantnější čtvrtě Paříže se stal realitou po vyřazení železničních viaduktů a dvou mostů z běžného provozu, došlo k jejich oživení a nahrazení novou strukturou. Promenade Plantée se ubírá různými směry, klesá dolů na

Obr. č. 37 Vodní kanál na Promenade Plantée.

Obr. č. 38 Promenade Plantée. - prostor k posezení ve stínu stromů.

úroveň ulice a znovu se zvedá, kroutí se a klikatí na cestách s bujnou vegetací. To, co zde bylo cenné, tak bylo zachováno a trocha dědictví průmyslového věku nebyla ztracea. Městská architektonická stavba se tak stala zelenou tepnou. Rozdíly v úrovních byly minimalizovány díky vytvoření menších náměstí. Nové mosty zabránily přerušení kontinuity. Výsadba zde byla pro návrh klíčová, za předpokladu vytvoření nové různorodosti v kontrastu nové s existující prostřednictvím vyzrálé vegetace. Autorem se stal krajinářský architekt Jacques Vergely, který měl jasné cíle, jak má projekt vypadat. Za prvé, chtěl dosáhnout jednoty koncepce ve vnímání úrovně, která by byla patrná při pěší chůzi. Jednota promenády jako celku byla problematická, i přes neviditelné změny v úrovních a hustotě vegetace podél cesty. Další cílem bylo, že místní souvislosti musejí být respektovány.

Obr. č. 39: Nově využité viadukty bývalé železniční dráhy.

Obr. č. 40: Výsadby na Promenade Plantée.

Různorodé výsadby umožnily maximálního využití spektra barev téměř během celého roku. Za tímto účelem byla například vysazována Tilia euchlora, s jejími typickými tmavými listy se světlou spodní stranou, použity byly také Prunus padus nebo Prunus avium. Exotické druhy, hlavně z východních zemí, byly vysazeny izolovaně na viaduktu nebo tam, kde byly provedeny předešlé průseky. Při soustředění se na místní kontext byla vegetace doplněna o Robinia, Ailanthus a hodně používaný Platanus. Tyto druhy vytvoří jakousi markýzu, která v létě poskytne potřebný stín. Dlouhé osy vodních prvků jsou zde otevřeny přilehlému bydlení. Použitý mobiliář, stejně jako schody a sedací prvky, jsou pečlivě sladěny. Tyto zelené pásy připomínají minulost, kterou by bylo nemyslitelné zanedbat.

23

6.2.9 In factory – Shangai, China 6.2.8 High Line – New York, USA

In factory je název projektu na přestavbu bývalých průmyslové oblasti v centru Shangaie.

High Line, podobně jako Promenade Planteé ve Francii, je železniční dráha, která byla

Zajímavě byl vyřešen veřejný prostor dvora mezi industriálními budovami. Architekti zde vytvořili

přeměněna na park poté, co dosloužila svému původnímu účelu. Železnice vedoucí v New

prostor založený na rozdílnosti vertikálních a horizontálních povrhů. Střídají se zde plochy matné

Yorku na Manhattanu, tady existovala už od poloviny 19. století. Roku 1930 však byla, hlavně

s průhlednými a takové, které na svém povrchu jako zrcadla odrážejí světlo. Přísné vertikální

z důvodu její nebezpečnosti, vyvýšena devět metrů nad základní úroveň ulice. Roku 1980 po

linie tvoří bambusy, ve výšce je umístěna síť z ocelových drátů.

trati přejel poslední vlak a poté byla trať uzavřena. Projekt, který dráhu proměnil v park, je poměrně mladou záležitostí – druhá etapa parku byla dokončena až v letošním roce 2011. V New Yorku, kde je hustota zástavby velmi vysoká,

V horizontální úrovni jsou komponovány rovnoběžné pruhy s různou funkcí. Do některých je umístěn trávník, jiné tvoří vodní bazénky nebo jsou naplněny červenými kameny a výsadbou bambusů.

hraje každá parková úprava velmi důležitou roli pro život tamních obyvatel. Tato zelená linka se

Ve směru pruhů jsou umístěny i sedací prvky. Svrchní část kvádrů určených k sezení je

táhne skrz město a díky své poloze nad terénem se nedostává do konfliktu s žádnou dopravou.

vyrobena z corten, zatímco boční stěny jsou tvořeny z nerezové oceli, která se odráží jako

Design trasy parku odkazuje na původní funkci stavby, proto jsou její prvky vedeny v podélném

zrcadlo, což působí efekt, jako by byl prostor jednolitý, vymezený jen vysokými horizontálními

směru a jsou zde zachovány staré kolejnice. Betonové pásy se zde střídají se zelení přírodě

liniemi. Na straně, kde se bambusové výhony dotýkají země, často vydávají svými pohyby různé

podobného charakteru.

zvuky, světla jsou umístěna v různých úrovních nad prostorem a houpají se ve větru. To vše

Po dokončení všech částí by měla být parkově upravená plocha dlouhá necelých 2,5 km.

dohromady vytváří zvláštní atmosféru místa.

Každých několik bloků jsou umístěny přístupové body, z nichž některé budou vybaveny i výtahem.

Obr. č. 41: High Line je projektem, kdy se z dráhy železnice stal park.

Obr. č. 42: Betonové pásy jsou kladeny ve směru pohybu původní dopravy.

Obr. č. 45: Pohled na nádvoří shora.

6.3

Obr. č. 46: Sedací kvádry na svých bocích zrcadlí okolí.

Shrnutí zahraničních zkušeností

Z uvedených příkladů je jasné, že existuje velké množství rozdílných brownfields a stejně tak již v zahraničí najdeme mnoho přístupů k jejich regeneracím. Z toho důvodu nelze nastolit nějaká generalizující pravidla, která by měla každá konverze splňovat. Přesto je všem uvedeným příkladům společná snaha vyrovnat se s odkazem minulosti, a to počínaje jejím úplným popření, přes její doklad za pomoci kombinací soudobých vyjádření se stávající architekturou, až po muzejní zachování všech struktur. Obr. č. 43: High Line je hojně využívaná.

Obr. č. 44: Původní koleje byly v místě zachovány.

. 24

6.4 Revitalizace v České republice Na obnovu Brownfieldů v České republice zatím nejsou věnovány tak velké prostředky, jako například v sousedním Německu nebo ve Francii. Přesto se v dnešní době problematice věnuje stále větší pozornost i u nás. O rostoucím zájmu svědčí i fakt, že se k tématu pořádají různé konference a semináře týkající se přímo problematiky industriálu. Mimo to jsou v poslední době často studentům různých architektonických škol zadávány práce, které mají brownfields za

6.4.1 Důl Michal v Ostravě Důl Michal v Ostravě se zachoval prakticky ve stejném stavu, v kterém došlo k ukončení jeho původního provozu. Areál dolu byl vyhlášen za národní kulturní památku. Dnes je možné navštívit důl a absolvovat v něm prohlídkovou trasu. Exkurze je vedena tak, že kopíruje cestu horníka, jak ji absolvoval, když šel na svoji

své hlavní téma. V tomto jednání se odráží snaha o větší informovanost lidí, protože díky

pravidelnou směnu, to znamená, že cesta končí u šachty dolu. Vše je zde zachováno

povědomí o nedostatcích v území, kde lidé žijí, se v nich může vzbudit snaha něco měnit.

v autentické podobě. Může se zdát, jakoby práce v dole ani neskončila a areál by se měl hned

Přes veškeré úsilí profesionálů i iniciativě amatérů, kteří se angažují hlavně v otázce ochrany průmyslového dědictví, však zůstává stále většina plánů jen v teoretické rovině. Existuje sice množství úspěšných regenerací, ale často se v těchto případech jedná jen o obnovu určitého konkrétního objektu, bez širšího koncepčního přístupu.

zítra opět zaplnit horníky. Jejich vybavení zde stále leží, vše je připraveno na svých místech, včetně špinavého oblečení. Mimo pravidelné prohlídky pro veřejnost v areálu probíhají různé výstavy a příležitostné kulturní akce.

V České republice se diskuze o hledání nového využití brownfields nejdříve rozbíhala v typicky průmyslových regionech, tedy na Ostravsku a v okolí Kladna. Město Kladno bylo jedním z prvních míst, které bylo zapsáno do Registru průmyslového dědictví. Orientace na těžký průmysl zde významně určoval vývoj města. Právě na tyto města silně dolehl útlum, který nastal po útlumu těžkého průmyslu. Došlo k uzavření dolů a s tím i výrazně poklesla prosperita města. Zároveň se zde našlo mnoho lidí, kterým záleželo na oživení zdecimovaných ploch. Pražská čtvrť Holešovice

Obr. č. 47: Pohled na areál dolu.

Pražské Holešovice byly původně významnou průmyslovou čtvrtí. Z tohoto důvodu se dnes na holešovickém poloostrově nachází množství industriálních staveb, které tu vznikaly už na přelomu 19. a 20. století. Některé z nich již v současnosti prošly obnovou, další na revitalizaci teprve čekají. Úspěšnou revitalizací prošel například holešovický pivovar nebo automatické mlýny. V posledních letech se zde objevilo hned několik galerií využívajících kouzla postindustiálních objektů a do Holešovic se tak postupně přesunula část prezentace především současné a moderní umělecké scény.

Obr. č. 48: Oblečení horníků bývalo pověšené na hácích.

6.4.2 Adamova huť Bývala huť u Adamova, která původně sloužila k výrobě železa, je v současnosti přetvořena na muzeum železářství. Huť se nachází v Josefovském údolí, tedy v místech, kde můžeme počátky provozování této činnosti vystopovat už někdy od konce 16. století. Dominantu areálu dnes tvoří největší ze tří dochovaných pecí. Jedná se o pec na dřevěné uhlí, která je ve stavu odpovídajícímu 40. letům 20. století. Dalším ze zachovaných objektů je dům bývalé modelárny. Celý areál je vyhlášen památkovou rezervací.

25

Obr. č. 49: Adamova huť - Pohled na dochovanou dřevouhelnou pec, v pozadí stojí dům bývalé modelárny.

Obr. č. 50: Pohled na náměstí uvnitř areálu

Obr. č. 51: Fasáda hlavní budovy

Classic 7 – Automatické mlýny v Holešovicích Velmi kvalitní a zajímavou průmyslovou architekturou jsou Automatické mlýny v pražských Holešovicích. Průčelí hlavní budovy mlýna se sestává z lícového zdiva. Střídají se zde červené a šedobílé cihly, které spolu tvoří jednoduché ornamenty. Architekt této stavby, Bohumil Hubschmann, byl autorem i dalších průmyslových staveb v Holešovicích. Nový život byl industriálnímu areálu vdechnut realizací projektu s názvem Classic 7, při kterém se zároveň otevřel svému okolí. Mezi jednotlivými budovami tak mohl vzniknout nový a poměrně rozsáhlý veřejný prostor, který byl zahradně-architektonicky upraven. Při úpravách okolí hlavních budov Automatických mlýnů byla akceptována jejich dominance v prostoru. Geometrické členění prostoru před budovami bylo inspirováno fasádou budov. Bylo také docíleno efektivního vizuálního propojení s řekou Vltavou, čemuž byly přizpůsobeny i nově

Obr. č. 52: Vodní prvky na nádvoří.

Obr. č. 53: Osvětlené sedací prvky.

vzniklé budovy v areálu. Jedná se o prosklené objekty, které vystupují z fasád stávajících budov nebo nahrazují zbourané méně důležité stavby. Dochází zde k zajímavému propojení starého a nového stylu zástavby založeném na vzájemném kontrastu. Je zde vidět jasná hranice mezi oběma objekty. V upravených budovách vznikly kancelářské prostory.

26

6.4.1 Projekt A7 - Pivovar v Holešovicích Holešovický pivovar pochází z roku 1895 a patří k několika vzácně dochovaným komplexům industriální architektury 19. století v Praze.

Kompozice areálů je rozvolněná,

podobně jako tomu je v případě městských jatek, která se nacházejí nedaleko. Rehabilitace areálu respektuje rozmístění objektů a byl při obnově začleněn do systému veřejných prostor města.

Obr. č. 55: Terasa galerie DOX.

Obr. č. 56: Terasa příležitostně slouží k vystavování umění.

Obr. č. 54: Nově vytvořené nádvoří pivovaru v Holešovicích.

6.4.2 Galerie současného umění DOX - Holešovice DOX, tedy centrum současného umění, architektury a designu má poskytovat adekvátní prostory pro prezentaci děl a projektů. Obnova byla citlivě architektonicky řešena. Revitalizovaný prostor areálu bývalé továrny není úplně zahlcován objekty, terasy budov umožňují vzájemnou komunikaci mezi vnitřním prostorem a exteriérem a otevřený prostor v přeplněném městě

Obr. č. 57: Pohled na střešní terasu objektu

Obr. č. 58: Noční pohled na nádvoří galerie.

s nedostatkem volného místa působí příjemně. Tento přístup zároveň nechává vyniknout specifické atmosféře bývalých industriálních staveb. Stavby jsou představovány v jejich jednoduchosti tak, jak zde stávaly dříve. Prakticky žádné nové objekty zde nebyly dostavovány. Ty stávající byly pouze mírně upravovány. Myslím si, že v tomto případě vytvořil architekt Ivan Kroupa citlivou a zároveň moderní obnovu průmyslových budov.

27

6.4.4 Botanická zahrada ve Štramberku 6.4.3 Galerie Vaňkovka - Brno

Velmi neobvyklá botanická byla vytvořena v místě bývalého vápencového lomu ve městě

Původem strojírna a slévárna, která byla postavena na konci 19. století, se proměnila

Štramberk. Zahrada s přírodním charakterem začala vznikat od roku 1996 z iniciativy Petra

v obchodní galerii. Objekt měl být původně zbourán, ale od demolice ho zachránilo prohlášení

Pavlíka. Z lomu se tak stala expozice suchomilných i jiných druhů rostlin. V členitém terénu na

za kulturní památku. Realizace projektu rekonstrukce areálu proběhla v letech 2003 až 2004

dně lomu bylo navíc vytvořeno jezírko s mokřadní vegetací. Díky tomu se sortiment

a kromě nákupního centra vznikla v bývalé továrně i galerie současného umění.

vápnomilných rostlin rozšířil ještě o další společenstva. Mnohé z rostlin tu byly už před

Vznikl přibližně 300 m dlouhá obchodní plocha Galerie Vaňkovka. Základní dispoziční

založením zahrady a některé z nich patří mezi vzácné druhy. Cílem úprav bylo lokalitu rozvíjet,

členění navrhli architekti pro firmu ECE v duchu jednotného provozního schématu firmy, spolu s

ale zároveň tyto rostliny nepoškodit. Vedle vegetace, do lomu láká velké množství zkamenělin

Ateliérem Brno, který se měl zabývat především místními urbanistickými souvislostmi.

ukrytých v místních vápencích nebo možnost horolezectví na jeho stěnách.

Objekt Strojírny se skládá ze tří částí – hlavní haly strojírny se střední nosnou ocelovou konstrukcí galerie s jeřábovými drahami, z nižší přístavby mechanické dílny a třípodlažní přístavby šaten. Rekonstrukce respektuje halovou konfiguraci strojírny s prvky industriální architektury konce 19. stol. – nýtované nosníky, jeřábové dráhy apod. Vnější změny se omezily

Na dně lomu byla vytvořena zahradně-architektonická úprava od Ivana Otruby. Jedná se o labyrint vytvořený z vápencových kamenů. Objekt odkazuje na středomořské prostředí a připomíná antické stavby se sloupy. Důvodem je krajina lomu, která svým vzhledem jakoby patřila do jižních zemí.

na očištění fasád a vybudování nových vstupů, na exponované západní fasádě byla zvětšena řada oken až k podlaze. Záměr architektů ponechat Strojírně atmosféru továrního objektu podtrhují ponechané jeřábové dráhy a materiály jako ocel nebo beton. (Industriální stopy, 2005) Při revitalizaci objektu byla snaha zachovat jeho industriální stopy. Při obnově objektu bylo třeba udělat množství kompromisních řešení, která výsledek do značné míry poznamenaly. Problém spočívá v podcenění okolních prostor, zatímco uvnitř nákupní galerie funguje čilý ruch, venku nejsou vytvořeny podmínky pro příjemný pohyb chodce. Ulice se staly spíše dopravními koridory, které nejsou pro chodce nijak lákavé. Vznikl tak jakýsi mikrosvět uvnitř budovy, ale v podstatě je Vaňkovka na první pohled totožná s množstvím jiných obchodních domů. Přitom zde mohlo vzniknout něco s jedinečnou atmosférou. I přes tento nedostatek je třeba říci, že

Obr. č. 61: Pohled dolů na zahradu v lomu.

Obr. č. 62: Pohled na kamenný labyrint.

.

došlo k úspěšnému oživení nevyužitého prostoru, což má svůj význam.

Obr. č. 59: Galerie Vaňkovka

Obr. č. 60: Úplně vpravo je vidět část bočního vstupu do nákupní galerie.

28

PRAKTICKÁ ČÁST 7 BROWNFIELDS NA PARDUBICKU 7.1 Vymezení Pardubického regionu

Mapa č. 1: Lokalizace Pardubického kraje v rámci České republiky (http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pardubicky_kraj.svg)

Mapa č. 2: Pardubický kraj (http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/pardubicky-kraj/regionalni-informace/o-kraji/)

Mapa č. 3: Okres Pardubice v rámci České republiky (http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_CZ_-_district_Pardubice.PNG)

Mapa č. 4: Okresy v Pardubickém kraji (http://cygni.risy.cz/mapy_pardubicky_kraj)

29

7.2 Pardubický kraj Pardubický kraj se nachází ve východních Čechách a jeho rozloha činí 4519 km2. Žije zde něco málo přes 500 tisíc obyvatel. Kromě průmyslu se v kraji koncentrují i komerční a veřejné služby. Z průmyslové výroby má dnes nejsilnější zastoupení strojírenství a chemický průmysl. V kraji má ještě významnou úlohu zemědělství i vzhledem k faktu, že zhruba 60 % rozlohy kraje zaujímá orná půda. Z hlediska ekonomiky je důležité, že je kraj protnut důležitým železničním koridorem. Díky jeho přítomnosti se zde soustřeďovaly průmyslové zóny. Statistiky uvádějí, že míra nezaměstnanosti v kraji se momentálně pohybuje okolo 10 %, což zhruba odpovídá celostátnímu průměru. Nejnižší nezaměstnanost je v okrese Pardubice (kolem 7 %), naopak pravidelně nejvyšší bývá v okrese Svitavy (kolem 14 %). Obr. č. 63: Graf znázorňující jaké typy brownfields a v jakém množství se v kraji nacházejí. ()

7.3 Brownfieldy v Pardubickém kraji Pardubický kraj, stejně jako ostatní kraje v České republice, spolupracuje v problematice

číslo

brownfields s vládní agenturou CzechInvest, jejímž úkolem je především vytvářet databáze brownfields na území celé České republiky a pomáhat v revitalizacích.

poznámka

Pardubicko

1

kasárenský objekt v Opatovicích nad Labem

byla obcí přestavěna na bytový objekt

2

pozemky v Semtíně na Pardubicku

postupně jsou rozprodávány zájemcům

Po zanalyzování brownfields v databázi Pardubického kraje bylo vybráno deset lokalit, které byly považovány za nejperspektivnějších a u kterých kraj začal prostřednictvím propagací

objekt - lokace a název

Chrudimsko

hledat investora k jejich regeneraci. U řady z vytypovaných míst se jim dnes už podařilo najít nové využití, což do jisté míry

3

bývalý cukrovar v Hrochově Týnci

areál byl zdemolován

ukazuje na úspěšnost zvolené strategie. Je ovšem otázkou, do jaké míry pomohla iniciativa

4

bývalý muniční sklad v Chrasti

dnes soukromé distribuční středisko vojenské výstroje

5

pivovar v Chrudimi

část objektů funguje jako sklady, ve sklepech funguje hudební klub, wellnes centrum a penzion

představitelů města a do jaké míry za úspěchem stojí soukromníci. Většina ploch brownfields, které se v kraji nacházejí, má původ v zemědělství. Což Svitavsko

vypovídá o převažujícím využití rovinaté a úrodné krajiny východního Polabí. Hned na druhém místě, co do počtu lokalit, se nacházejí průmyslové brownfields. Ty jsou

6

středisko živočišné výroby v Koclířově

plánuje se pro sklad potravin

7

zámeček s hospodářským objektem ve Vranové Lhotě

postupně rekonstruován majitelkou

logicky soustředěny do větších měst - Pardubice jsou jedním z nich.

Ústecko

8

areál dřívější firmy Dřevotex v Lichkově

pronajat soukromým společnostem

9

starý pivovar ve Vysokém Mýtě

kromě sladovny je většina objektů zbořena, vzniká tu bytová zástavba

10

Orlická kasárna v Žamberku

dnes zde sídlí mnoho firem

Tabulka č. 1: Deset příkladů brownfields , které Pardubický kraj považuje na svém území za nejperspektivnější.

30

Tabulka č. 2: Brownfields v Pardubickém kraji

(s úpravami převzato z internetového zdroje: http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3792&item=45137&category=)

Identifikace lokality

Bezděkov kravín Bohumileč zem. objekty Bukovina u Přelouče objekty živ. výroby

Název obce v jejímž katastrálnímu úřadu se lokalita nachází Bezděkov Bohumileč, obec Rokytno Bukovina u Přelouče

4.

Dašice kasárna

Dašice

100 000

20 000

25 000

5.

Holice areál TMS

Holice

50 000

13 400

6.

Holice Bovo Snaha Holice bývalá sklad Mototechny Holice Roveňsko zem. objekty Holice zemědělská usedlost čp. 134

Holice

0

Holice

10.

Číslo lokality

Název lokality

Vlastnické vztahy

Limity a omezení

Počet objektů na pozemku celkem

Převažující typ vlastnictví

Existence ekologických zátěží

Způsob využití lokality

Velikost lokality v m2 Rozloha lokality (min. 1 ha)

Výměra zastavěné plochy objektem

Výměra podlahové plochy objektu

0

1 333

1 150

zemědělství

bez využití

0

3 325

3 000

zemědělství

bez využití

0

1 607

1 450

zemědělství

Stávající převažující využití lokality

Stávající funkční využití lokality dle ÚPD

Nejvhodnější předpokládaný způsob budoucího využití lokality

průmyslová zóna území pro zemědělskou výrobu

zemědělství

1

soukromé

zemědělství

4

soukromé

lze předpokládat

bez využití

není ÚP

průmysl

2

soukromé

lze předpokládat

vojenské objekty

obchod a služby

průmysl, bydlení

33

veřejné

lze předpokládat

18 000

průmysl

bez využití

průmysl

13

soukromé

lze předpokládat

1 455

5 000

průmysl

bez využití

zpracovává se regulač. plán zóna průmyslové výroby čistá výroba

průmysl

2

soukromé

ne

25 300

4 595

5 500

průmysl

bez využití

zóna čisté výroby

průmysl

5

soukromé

ano

Holice

0

1 695

1 400

zemědělství

bez využití

zemědělství

2

soukromé

lze předpokládat

Holice

0

1 288

1 000

zemědělství

bez využití

bydlení

1

soukromé

lze předpokládat

Choltice kravín

Choltice

0

2 437

2 300

zemědělství

bez využití

průmysl, obchod a služby

3

veřejné

lze předpokládat

11.

Choltice vepřín

Choltice

0

708

650

zemědělství

bez využití

průmysl

1

soukromé

lze předpokládat

12.

Jedousov zemědělský statek

Jedousov

0

3 746

1 750

zemědělství

bez využití

zemědělství

1

není na LV

lze předpokládat

13.

Kladina kravín

Kladina, město Sezemice

0

2 087

1 800

zemědělství

bez využití

zemědělství

1

soukr.+veřejné

lze předpokládat

14.

Lány na Důlku Strachotův statek

Lány na Důlku, město Pardubice

0

816

700

zemědělství

bez využití

drobná zem. výr. a drob. zem. služby

zemědělství

2

veřejné

lze předpokládat

Lány na Důlku zemědělské objekty Lázně Bohdaneč bývalá bramborárna Lázně Bohdaneč bývalé anténní pole

Lány na Důlku, město Pardubice

0

5 222

4 500

zemědělství

bez využití

zemědělství

5

soukromé

lze předpokládat

Lázně Bohdaneč

0

676

600

průmysl

1

veřejné

ne

Lázně Bohdaneč

59 138

0

0

občanská vybavenost

0

veřejné

lze předpokládat

0

1305

4 600

vojenský objekt

bez využití

drobná zem. výroba (návrh bytová výst.) výroba a sklady bez územního rozvoje veřejná zeleň+část obytné území občanská vybavenost, služby, bydlení

občanská vybavenost

1

veřejné

ne

65 000

13 000

19 000

průmysl

bez využití

plochy výroby

průmysl

29

soukromé

lze předpokládat

0

900

800

zemědělství

bez využití

plochy a objekty zem. výroby

zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

Pardubice

52 204

25 000

35 000

průmysl

bez využití

občanská vybavenost

občanská vybavenost

55

soukromé

ano

Pardubice, k.ú. Pardubičky

24 286

16 825

40 000

průmysl

bez využití

občanská vybavenost

občanská vybavenost

19

veřejné

ano

0

3 926

0

služby

bez využití

občanská vybavenost

bydlení, služby

0

soukromé

ne

1. 2. 3.

7. 8. 9.

15. 16. 17. 18.

Opatovice kasárenský Opatovice nad objekt Labem

19.

Opočínek areál Tesla

20.

Opočno kravín

21.

22. 23.

Pardubice areál firmy Prokop a.s. - pozn. autora: areál v demolici Pardubice areál Kyjevská 37 (bývalá Tesla) Pardubice areál Na spravedlnosti

Opočínek, město Pardubice Opočno, obec Trusnov

Pardubice

obchod a služby vojenský areál

bez využití bez využití

zóna zemědělské výroby zóna bydlení venkovské podnikatelská zóna plochy zemědělské výroby plochy výrobních provozoven území pro zemědělskou výrobu

lze předpokládat

31

Identifikace lokality

Číslo lokality

24. 25. 26. 27.

Název lokality oficiální, místní nebo identifikační Pardubice býv. pivovar Hobé Pardubice kasárna Hůrka Pardubice Průmyslový park Pardubice rozestavěná sportovní hala

Název obce v jejímž katastrálnímu úřadu se lokalita nachází

Vlastnické vztahy

Limity a omezení

Počet objektů na pozemku celkem

Převažující typ vlastnictví

Existence ekologických zátěží

obchod služby

6

soukromé

lze předpokládat

občanská vybavenost

40

veřejné

ano

Způsob využití lokality

Velikost lokality v m2 Rozloha lokality (min. 1 ha)

Výměra zastavěné plochy objektem

Výměra podlahové plochy objektu

Pardubice

17 060

8 133

10 000

průmysl

bez využití

Pardubice

185 000

26 000

45 000

vojenský areál

bydlení

Pardubice, k.ú. Černá za Bory

0

11 374

10 000

průmysl

bez využití

těžký průmysl

průmysl

5

soukromé

lze předpokládat

Pardubice

0

3 137

4 000

rozestavěno

bez využití

sportovní stavba

občanská vybavenost

1

veřejné

ne

bez využití

bez využití

občanská vybavenost

obchod, služby, lehký průmysl

3

soukromé

ne

zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

průmysl

1

soukromé

ne

zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

průmysl

3

soukromé

ne

Stávající převažující využití lokality

Stávající funkční využití lokality dle ÚPD občanská vybavenost vyšší obchod obč. vybav. + plochy doprav. systémů

Nejvhodnější předpokládaný způsob budoucího využití lokality

28.

Pardubice rozestavěný objekt CESA Sat

k.ú. Trnová a Rosice n.L., město Pardubice

0

1 421

2 758

29.

Pelechov kravín

Lipoltice

0

788

700

zemědělství

bez využití

30.

Plch kravín

Plch

0

899

800

zemědělství

bez využití

31.

Přelovice kravín

Přelovice

0

958

850

zemědělství

bez využití

32.

Radhošť lihovar

Radhošť

5 212

1 397

1 500

průmysl

bez využití

Rohovládova Bělá kravín Rohovládova Bělá pozemky Rokytno staré silo Řečany Labětín kravín Řečany nad Labem sušárna Řečany nad Labem zem. objekty

Rohovládova Bělá Rohovládova Bělá Rokytno Labětín, obec Řečany n.L. Řečany nad Labem Řečany nad Labem Semtín, město Pardubice

0

850

850

zemědělství

bez využití

výroba, služby

průmysl, zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

26 993

0

0

žádné

bez využití

výroba, služby

průmysl, bydlení

0

soukromé

ne

0

655

600

zemědělství

bez využití

průmysl

1

soukromé

lze předpokládat

0

745

650

zemědělství

bez využití

zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

7 639

1 658

2 000

průmysl

bez využití

průmysl

2

soukromé

ne

0

3 946

3 400

zemědělství

bez využití

zemědělství

3

soukromé

lze předpokládat

496 000

0

0

průmysl

bez využití

průmysl

0

soukromé

lze předpokládat

průmysl

bez využití

území pro podnikání plochy zemědělské výroby smíšená zóna (návrh) plochy zemědělské výroby zóna průmyslové výroby občanská vybavenost

průmysl

2

soukromé

lze předpokládat

zemědělství

bez využití

území bydlení venkovského typu

zemědělství

2

soukr.+veřejné

lze předpokládat

zemědělství

2

soukr.+veřejné

lze předpokládat

33. 34. 35. 36. 37. 38.

plocha zemědělské výroby není ÚP území zemědělské výroby plocha výroby a technické vybavenosti

39.

Semtín pozemky

40.

Sezemice býv. Mlýn

Sezemice

0

2 604

800

41.

Sezemice zem. objekty "Před rybníkem"

Sezemice

0

3 333

1 000

42.

Sezemice zem. Sezemice objekty "Za rybníkem"

0

4 282

3 800

zemědělství

bez využití

území pro zemědělskou výrobu (v návrhu území nerušící výroby)

43.

Srnojedy zem. objekty Srnojedy

0

3 961

3 500

zemědělství

bez využití

dle návhru změny lokalita k bydlení

zemědělství

3

soukromé

lze předpokládat

44.

Staré Hradiště pila

0

590

590

průmysl

skladování

plochy k podnikání

obč.vybavenost

2

soukromé

ne

Staré Hradiště

32

Identifikace lokality

Číslo lokality

Název lokality

Název obce v jejímž katastrálnímu úřadu se lokalita nachází

Vlastnické vztahy

Limity a omezení

Počet objektů na pozemku celkem

Převažující typ vlastnictví

Existence ekologických zátěží

zemědělství

3

soukromé

lze předpokládat

zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

občanská vybavenost

2

veřejné

lze předpokládat

zemědělství

1

soukromé

lze předpokládat

zemědělství

5

soukromé

lze předpokládat

zemědělství zemědělství, průmysl

1

soukromé

lze předpokládat

1

soukromé

lze předpokládat

zemědělství

3

soukromé

lze předpokládat

Způsob využití lokality

Velikost lokality v m2 Rozloha lokality (min. 1 ha)

Výměra zastavěné plochy objektem

Výměra podlahové plochy objektu

24 000

3 279

2 900

zemědělství

bez využití

0

948

830

zemědělství

bez využití

42 000

250

225

zemědělství

bez využití

Stávající převažující využití lokality

Stávající funkční využití lokality dle ÚPD

Nejvhodnější předpokládaný způsob budoucího využití lokality

45.

Strašov zemědělský areál

Strašov

46.

Svinčany kravín

Svinčany

47.

Svítkov bývalé skleníky "U Trojice"

Svítkov

48.

Štěpánov kravín

Štěpánov, město Přelouč

0

711

620

zemědělství

bez využití

49.

Štěpánov zeměděl objekty

k.ú Štěpánov a Klenovka

0

6 021

5 500

zemědělství

bez využití

Týnišťko kravín Újezd u Sezemic kravín

Týnišťko

0

820

720

zemědělství

bez využití

není ÚPD (bude 2006) objekty a plochy zemědělské výroby drobná zem. výr. a drob. zem. služby plocha zemědělské výroby (připravován nový ÚP) plocha zemědělské výroby (připravován nový ÚP) není ÚP

Újezd u Sezemic

0

1 495

1 100

zemědělství

skladování

plochy k podnikání

Vysoká u Holic, obec Ostřetín

0

1 101

950

zemědělství

bez využití

plocha zemědělské výroby

Vyšehněvice

8 973

3 970

3 500

zemědělství

bez využití

není ÚP

zemědělství

5

soukromé

lze předpokládat

Zdechovice

117 370

336

336

vojenské objekty

bez využití

rekreační areál

rekreační areál

1

veřejné

lze předpokládat

50. 51. 52. 53. 54.

Vysoká u Holic kravín Vyšehněvice zem. areál Zdechovice voj. cvičiště Zbraněves

55.

Zdechovice zámek

Zdechovice

18 000

5 800

12 000

bydlení

bez využití

občanská vybavenost

bydlení, obč.vybavenost

46

soukromé

ne

56.

Živanice bývalá cihelna

Živanice

6 071

1 399

1 800

průmysl

bez využití

lokalita k bydlení

bydlení

1

soukromé

ne

33

Mapa č. 5: Přehledová mapa - lokalizace brownfields v Pardubickém kraji (s úpravami převzato ze zdroje: http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3792&item=45137&category=)

34

7.4 Město Pardubice Tato práce se mimo jiné zaměřuje na brownfields v Pardubicích, proto je třeba město blíže charakterizovat. Dále je důležité seznámení se s přírodními a antropickými vlivy, které v místě působí a stěžejním způsobem ovlivňují charakteristiky vznikajících subjektů v území. 7.4.1 Základní charakteristika Pardubice jsou statutárním a zároveň největším městem Pardubického kraje. Mají necelých 100 tisíc obyvatel. Protéká jimi řeka Labe a Chrudimka, jejich soutok leží nedaleko historického centra města. Historické centrum města tvoří zámek a Perštýnské náměstí opticky uzavřené Zelenou bránou, odtud pokračuje hlavní třída až k železničnímu nádraží vzdálenému od náměstí necelých 1,5 km. Ostatní novější části města mají většinou šachovnicovitý charakter. Pardubice se dlouhou dobu rozvíjely pouze na levém břehu řeky Labe, pravý břeh překročily až ve druhé polovině 20. století, vznikla tu nová panelová sídliště. Urbanistická struktura města byla významně ovlivněna průmyslovou výstavbou. Dnes se hlavním odvětvím ve městě stal chemický průmysl. Ten zde má kromě závodů i vzdělávací zázemí, kterým je střední a vysoká škola se zaměřením na studium chemie.

Reliéf Průměrná nadmořská výška Pardubic je 220 m n. m. Do území zasahuje Polabská nížina. Oblast je převážně rovinou, která je charakterizována výškovým rozdílem 0 – 30 m. Jediným výrazným extrémem a dominantou regionu je Kunětická hora, patřící svým převýšením do kategorie členité pahorkatiny. Ta je dána převýšením 75 – 150 m a díky tomu výrazně převyšuje okolní rovinatou krajinu. Pedologická charakteristika Převažují tu hlavně lehké písčité a střední hlinitopísčité až hlinité půdy. V okolí vodních toků nalezneme nivní půdy, dále od toků hnědou půdu na štěrkopísku a místy se v podloží nachází slín. Částečně pokrývá plochu glej, která je vázaná na trvalé zamokření způsobené podzemní vodou, pseudoglej a rašeliništní půda. Větší části území jsou tvořeny pelozemí, tedy půdami na těžkých, nezpevněných jílovitých substrátech. Lokálně se vyskytuje podzol a podzol glejový, dále hnědozem a hnědozem glejová. Ty se vyvinuly na substrátech eolitického původu, jako jsou spraše. Důležitou složkou území je velmi úrodná černozem, ta se zde nalézá pouze v menších ostrůvcích, také černice, která má na rozdíl od černozemě mocnější humózní lesní horizont. V místech nejvíce zvodněných, se nacházejí fluviální hlinité až hlinitopísčité naplaveniny, které byly formovány za pomoci toku řeky Labe.

7.4.2 Charakteristiky podmínek v území Geologická stavba území Geologická stavba je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivňují charakter místa. Území spadá do geologického celku Český masiv. V území se ve větším množství nacházejí mladší horniny. Převážně se jedná o usazeniny kvartérního stáří, jakými jsou sedimenty vátých písků, spraše a sprašové hlíny. Velký podíl na území mají také fluviální sedimenty – písčité štěrky a štěrky říčních teras.

Klimatická charakteristika Podnebí v pardubickém regionu je, v širším pohledu, dáno polohou ve Střední Evropě, tedy klimatem na přechodu mezi kontinentálním a oceánským. Významně je dáno lokálními klimatotvornými procesy. Podle Quitta území spadá do teplé klimatické oblasti, kde je průměrná červencová teplota vzduchu 16-18 ºC a kde jr průměrný počet letních dnů vyšší než 50. Srážkový úhrn v období vegetace se pohybuje kolem 350 – 400 mm.

Z období holocénu pocházejí fluviální hlinité až hlinitopísčité sedimenty z okolí toku řeky Labe. Přítomnost těchto usazenin právě blízce souvisí s touto řekou, která už od konce čtvrtohor odvodňuje většinu východních Čech. V této části území se nacházejí také naváté písky chudé na humus. Jedná se o jemné sedimenty, které vytvářejí měkce tvarované duny a vznikají tak akumulační plošiny v blízkosti koryta řeky. Sedimenty jsou místy doplněny o organické usazeniny slatin. Ze starších hornin se v území nacházejí vápenité jílovce a jíly z období křídy. Ty jsou místy doprovázeny slínovci nebo tenkými vložkami jemnozrnných pískovců. Vznikaly vlivem

Hydrogeologické charakteristiky Nejdůležitějším povrchovým tokem na území je řeka Labe. Po její regulaci zbyla v území slepá ramena, která jsou většinou spolu se svým okolím chráněná. V oblasti je i množství rybníků a kanálů, které je napájely. Labe slouží jako důležitý zdroj vody zejména pro chemický průmysl v Pardubicích a tepelnou elektrárnu v Opatovicích. Do Labe se v Pardubicích vlévá řeka Chrudimka. Významné jsou i Bohdanečské rybníky, jako pozůstatky dřívější rozsáhlé rybniční soustavy.

sladkovodní i mořské sedimentace v mezozoiku. 35

Biogeografické jednotky a chráněná území

ve větší celky v místech méně vhodných k zemědělství - hlavně na písčitých půdách

Z pohledu fytogeografického členění patří území do fytogeografické oblasti termofytikum.

a štěrkopíscích. Lesní porosty tvoří převážně smrkové a borové monokultury. (MACKOVIČ,

Fytogeografický obvod je České termofytikum a okres Východní Polabí, podokres Pardubické Polabí. Z této charakteristiky vyplývá, že se v oblasti budou nacházet převážně teplomilné druhy. Podle regionálně geomorfologického členění náleží oblast do geomorfologické provincie Česká vysočina, do subprovincie Česká tabule a její oblasti Východočeská tabule, kam svým celkem zasahuje Východolabská tabule. Podcelek tvoří Pardubická kotlina. Z hlediska biogeografického členění spadá oblast do podprovincie Hercynské. Jedná se o bioregion Pardubický. Erozní kotlina kolem toku řeky Labe leží na svrchněkřídových jílovcích a slínovcích. Potencionální přirozenou vegetaci tvoří lužní lesy – jilmové doubravy (QuercoUlmetum), dubohabřiny – černýšové dubohabřiny (Melanpyro nemorosi-Caprinetum), acidofilní doubravy – brusinková borová doubrava (Vaccinio vitisidaeae-Quercetum). Za nejzajímavější společenstva lze považovat zbytky lužních společenstev kolem mrtvých ramen, která jsou nápadná zejména svým jarním aspektem. Dalšími významnými botanickými oblastmi jsou extenzivně obhospodařované rybníky. Dále zbytky rašelinišť a fragmenty slatinných luk. Charakteristické jsou pro oblast zbytky písečných přesypů vzniklých vyvátím písků z říčních náplav. Na ty jsou vázána vzácná psamofytní společenstva. (CULEK, 1995) V území v okolí Pardubic se nacházejí pouze maloplošná chráněná území (jedná se o přírodní památky nebo přírodní rezervace). Předmětem ochrany se stala hlavně stará mrtvá ramena řeky Labe s charakteristickými lužními porosty na jeho březích, dále rybníky a písečné přesypy.

SEDLÁČEK, 2002) V obcích v blízkosti větších měst probíhá výstavba překotná výstavba rodinných domů a samotné Pardubice se rozrůstají do okolí průmyslovými zónami. 7.4.3 Historický vývoj průmyslu v Pardubicích Období, které je z hlediska problematiky průmyslu nejvýznamnější, je 19. a 20. století s důsledky až do současnosti. V polovině devatenáctého století se poměrně malé chudé Pardubice začaly významně rozvíjet v souvislosti s příchodem železnice. Vzniklo železniční spojení mezi Prahou a Olomoucí, které mělo pokračování na Vídeň.

Nově vzniklá dráha

přinesla Pardubicím výhodu oproti tehdy ještě významnějším blízkým městům Hradci Králové a Chrudimi a znamenala pro Pardubice na přelomu 19. a 20. století začátek překotného rozkvětu. První skutečné továrny ale ve městě vznikaly o několik desetiletí později. Roku 1980 vznikla Fantova rafinérie petroleje, která dnes nese název Paramo, ta se zaměřuje především na zpracovávání ropy a výrobu olejů. V období první republiky vznikly další významné průmyslové podniky. Roku 1920 vznikly na okraji města podniky na výrobu výbušnin Explozia a sesterská továrna Synthesia. Přestože stály mimo město, tak také přispěly k přílivu nových obyvatel do Pardubic. Nejdůležitějším průmyslem se postupně stala chemie. V Pardubicích se také nachází jedna důležitá stavba výrobního charakteru. Jedná se o Automatické mlýny, jejichž autorem je významný architekt Josef Gočár.

Historický vývoj a aktuální využívání území Až do počátku 20. století patřil Pardubický region mezi typicky agrární. Výstavbou železničního tahu z Olomouce do Prahy se oblast výrazně hospodářsky stratifikoval. Samotné Pardubice se díky poloze významného dopravního uzlu a z toho plynoucí výstavbě nových průmyslových podniků, staly důležitým ekonomickým centrem kraje. V druhé polovině 20. století docházelo ke scelování zemědělských pozemků. Výrazně tak zmizela rozptýlená krajinná zeleň. Devastace prostředí pokračovala v sedmdesátých letech v souvislosti s velkoplošnými melioracemi. Docházelo tak k odvodnění podmáčených stanovišť a ničení přirozených toků. Ekologický problémem způsobila také nadměrná chemizace. Dnes tuto krajinu převážně tvoří rozsáhlé lány polí, které jsou jen místy protkány strouhami nebo polními cestami. Lesnatost kraje činí jen zhruba 25% území. Porosty často pouze v úzkém pruhu obklopují vodní toky nebo se nacházejí kolem rybníků. Lesní pozemky jsou koncentrovány

Obr. č. 64: Automatické mlýny v Pardubicích od Josefa Gočára.

36

7.4.4 Brownfields v Pardubicích V Pardubicích se nachází několik lokalit, které jsou opuštěné úplně nebo nedostatečně

Kasárna Hůrka Z kasáren na okraji Pardubic se stal rozsáhlý

opuštěný

areál

poté,

co

došlo

využívané. V současnosti se jedná o velmi aktuální problém, kterým se město zabývá a hledá

k profesionalizaci armády a s ní i k odchodu

možná řešení, jak by se dal tento stav napravit. Městští zastupitelé se snaží podporovat obnovu

vojáků

a dávat jí přednost před stavbami na zelené louce.

opuštěný. Nově využité jsou pouze dvě budovy

z Pardubic.

Areál

je

z velké

části

přiléhající k hlavní komunikaci, které dnes Mapa č. 6: Lokalizace brownfields v Pardubicích.

slouží k ubytování. Areál zahrnuje rozsáhlé volné zpevněné plochy. Příhodné by bylo vystavět na ploše obytný komplex,

který

by

zahrnoval

dostatečně

dimenzované volné plochy v okolí, které by byly Mapa č. 7: Kasárna Hůrka

parkově upraveny.

Obr. č. 65: Areál kasáren Hůrka.

Obr. č. 66: Objekty v areálu kasáren.

Bývalý pivovar Hobé Tato stavba se nachází v těsné blízkosti železničního nádraží, takže se jedná o místo s velkým potenciálem s vysokou koncentrací lidí. Dnes se zde začínají pomalu usidlovat různé aktivity jako je občerstvení, hudební klub, prodej nábytku a autobazar. Objekt by si zasloužil koncepční řešení, aby se

nevytvořil prostor

„poslepovaný“

z různých funkcí a bez řešení volné plochy v centrální části.

Mapa č. 8: Bývalý pivovar Hobé

37

Prokopova továrna mlýnských strojů Areál se za léta chátrání dostal do takového

stavu,

že

ho

nebylo

možné

zachránit a bylo rozhodnuto o jeho asanaci. V současnosti probíhají v areálu demoliční práce. O novém osudu uvolněného místa ještě není rozhodnuto.

Obr. č. 67: Nádvoří areálu bývalého pivovaru Hobé

Obr. č. 68: Pohled západním směrem k obchodnímu domu.

Mapa č. 10: Prokopova továrna mlýnských strojů

Rozestavěná sportovní hala V centru města a v těsné blízkosti pardubického zámeckého parku dlouhé roky chátrá nedostavěná sportovní hala, dnes značně zarostlá náletovými dřevinami. Je to místo problematické i z toho důvodu, že se zde stahují lidé bez domova. Současně s plánovanou přestavbou přilehlých Tyršových sadů, se navrhuje přebudování haly na sportovní centrum s kavárnou. Mapa č. 9: Rozestavěná sportovní hala

Obr. č. 69: Rozestavěná hala zarostla náletovými dřevinami.

Obr. č. 71: Pohled na areál Prokopovu továrny v době před začátkem demoličních prací.

Obr. č. 72: Proměna místa poté, co začala probíhat demolice.

Obr. č. 70: Návrh nového vzhledu haly.

38

NÁVRHOVÁ ČÁST 8 IDEOVÁ STUDIE REGENERACE MODELOVÉHO OBJEKTU – AREÁL TESLA 8.1 Cíl studie

O významu objektu svědčí i fakt, že ho město chce alespoň z větší části zachovat pro nové účely. V současnosti probíhají jednání mezi Pardubickým krajem a obcí o jeho budoucím osudu. V aktuálně platném územním plánu má objekt sloužit k účelům občanské vybavenosti a počítalo se, vzhledem k blízkosti krajské nemocnice, i s využitím ke zdravotnickým účelům. V jednání je změna územního plánu, která by umožnila širší víceúčelové využití místa. Zatím byly zpracovány předběžné studie, jak by objekt měl do budoucna vypadat. Prioritním záměrem je změna nadjezdu a vytvoření křižovatky. Společně se změnou dopravní by

Cílem studie je vypracování návrhu regenerace určitého objektu v Pardubicích, který má

se měl uskutečnit nový záměr s areálem. Město spolupracuje s Ateliérem Adam První s. r. o.,

potenciál pro nové využití a přesto zatím zůstává opuštěný. Návrh se snaží objektu přiřknout

který vytvořil předběžnou architektonickou studii regenerace areálu bývalé továrny Tesla. Můj

nové funkce, a to za respektování jeho stávajících hodnot. Výsledkem by mělo být začlenění

návrh jde, ale jiným směrem a snaží se na areál dívat jako na industriální dědictví.

objektu do života města. Cílem je také jeho napojení na systém stávající městské zeleně. Výtvarné ztvárnění návrhu má demonstrovat vlastní pohled na obnovu objektu, vycházející ze zjištěných poznatků a z příkladů regenerací, které jsou popsány v předcházejících částech práce.

8.2 Vymezení a charakteristika řešeného objektu 8.2.1 Základní charakteristika Jako modelový objekt pro zpracování zahradně-architektonické studie jsem si vybrala areál bývalé pardubické továrny Tesla, která měla ve své době značný vliv na rozvoji města. Tesla, původním názvem Telegrafia, se zaměřovala na výrobu telekomunikačních technologií.

Obr. č. 73: Studie vypracovaná ateliérem Adam První s.r. o.

Přestože objekt není chráněnou industriální památkou a nejedná se ani o brownfield, který si lidé pod tímto pojmem nejčastěji představují (například, aby na první pohled zaujala režným

8.2.2 Historie objektu

zdivem z lícových cihel), přesto má objekt svůj potenciál i do budoucna. I vzhledem k tomu, že areál Tesla odkazuje na historii města a zároveň pomáhá lidem v identifikaci s daným místem. Zvýšená architektonická hodnota je zde přisuzována dvěma hlavním budovám, které jsou čelně otočené do ulice směrem k železnici. V roce 2003 byly v objektu započaty sanační práce, které mají být podle plánu ukončeny v září letošního roku. Investorem prací je Pardubický kraj, jehož cílem je vyčistit lokalitu od ekologické zátěže, a to i s ohledem na nebezpečí znečištění podzemních vod. Areál Tesla jsem zvolila i z toho důvodu, že místo znám a není mi lhostejný jeho budoucí osud. Je to místo se specifickou atmosférou, je zdrojem zvláštní energie a zároveň kolektivní paměti obyvatel města.

Továrna

Telegrafia,

která

se

zabývala

výrobou

telegrafů,

telefonů

a

později

i radiopřijímačů, vznikla roku 1922 v blízkosti železnice na rozhraní Pardubic a čtvrtě Pardubičky. Vlastnická společnost vznikla již o tři roky dříve v Praze, ale brzy jim kapacity nestačily, a proto hledali místo pro nový závod s dostatečným prostorem pro ubytování zaměstnanců. Nakonec byly zakoupeny rozestavěné objekty v Pardubicích, které byly původně určené pro výrobu obuvi firmy ZEISL. Díky továrně Telegrafia, která v Pardubicích nově vznikla, vzrostla za krátkou dobu čtvrť Pardubičky dvojnásobně. Firma podporovala výstavbu dělnických a rodinných domků pro zaměstnance, pro úředníky byly vystavěny vily ve Štrossově ulici. Firma se brzy stala nejvýznamnějším podnikem v Pardubicích a největším co do počtu zaměstnanců. Telegrafia

39

sehrála důležitou roli po skončení II. světové války, kdy se z ní velmi brzy začal vysílat Východočeský rozhlas. S nástupem socialismu byla Telegrafia, vyrábějící telekomunikační zařízení, spolu se všemi ostatními velkými továrnami ve městě, znárodněna. V 50. letech 20. století se z firmy stal národní podnik přejmenovaný na firmu Tesla - slaboproudé a radiotechnické závody se sídlem v Praze. Pardubická firma postupně zaznamenávala snižující se tendenci v odbytu zboží, a proto se začala více soustředit na vývoj. V roce 1989 závod Tesla v Pardubičkách ukončil svoji činnost, od té doby areál chátrá a je z větší části bez využití.

Mapa č. 11: Lokalizace areálu Tesla v rámci středu města

Obr. č. 74: Firma Telegrafia ve 30. letech 20. století – průčelí nejstarších budov areálu s hlavním vchodem.

Obr. č. 75: Historická fotografie kolem roku 1922. Je zde vidět železniční přejezd, který zde dříve stával.

8.2.3 Lokalizace areálu Areál se nachází vedle železniční trati v pardubické čtvrti Pardubičky. Čtvrť Pardubičky leží v jižní části města a je tvořena z větší části nesouvislou zástavbou rodinných domů a vil, které vznikaly jako dělnické domy právě v souvislosti s Teslou. V době svého vzniku stál naproti továrně železniční přejezd, který je dnes nahrazen nadjezdem pro osobní dopravu a podchodem pro pěší provoz. Od centra města je areál vzdušnou čarou vzdálen necelý 1 km. Rozloha areálu bývalé továrny činí zhruba 2,5 ha a má zhruba obdélníkový půdorys. Skládá se z několika budov, mezi kterými vznikají jednotlivé dvory, od okolí je areál oddělen zdí. Jeho vlastníkem je v současnosti

Mapa č. 12: Lokalizace areálu Tesla

Východočeský kraj. Tesla je v dnešní době používá jen velmi omezeně. Funguje zde autoopravna, má zde sídlo výtvarná dílna a zázemí tesařská dílna. Z toho důvodu je areál přístupný jen ve všední dny, jinak je z důvodu bezpečnosti vstup uzavřen. Toto částečné využití je ale vzhledem k potenciálu lokality naprosto nevyhovující a nevyužívané objekty i okolí dále chátrají.

40

Stávající vegetace 8.2.1 Analýzy současného stavu

Vegetace v objektu má převážně charakter náletů. Prosadily se zde zejména druhy jako Betula pendula, Acer negundo a Acer pseudoplatanus. Hojně se nachází i Sambucus nigra

Stručná charakteristika širších vztahů Areál se nachází v sousedství krajské nemocnice. Směrem do centra města můžeme nalézt řadu školských zařízení, postupně přibývá i služeb a správních center. Při cestě do centra člověk musí překonat železniční tah. Samotná čtvrť Pardubičky, kde se Tesla nachází, je tvořena pouze zástavbou rodinných domů. Na samém okraji Pardubiček se do krajiny rozrůstá průmyslová zóna.

a Robinia pseudoacacia a Fraxinus excelsior. Porosty jsou zahuštěné a dřeviny tak bez dostatečného prostoru málo vzrůstné. Výrazně se zde vyvinuly keřové porosty. Mimo pionýrské druhy rostlin se v areálu nalézají dřeviny, které nejsou původní, ale byly zde v minulosti vysazeny ve zřejmé snaze kultivovat dvory a okolí budov – jsou to druhy jako Thuja occidentalis, Pinus nigra, Taxus baccata nebo Syringa vulgaris. Tyto dřeviny jsou v areálu často zarostlé okolní bujnou vegetací, a proto nejsou v dobrém stavu. Z bylinného patra se prosadily plevelné ruderální druhy jako Solidago canadensis a další.

Napojení na systém zeleně

Sloupy a potrubí přirozeně porůstají pnoucími rostlinami (Hedera helix).

Z vegetace se v blízkosti nachází doprovodná zeleň podél železničního tahu, která tvoří jakýsi zelený pruh. Při cestě západním směrem podél tratě, člověk zhruba po 400 m narazí na tok řeky Chrudimky, kterou doprovází pás parkových úprav. Ten začíná parkem Na Vinici a pokračuje přes Matiční jezero až k Bubeníkovým sadům, které jsou už součástí centra města. Přímo v blízkosti areálu se nenachází žádný kvalitní parkově upravený veřejný prostor, který by byl dostatečně atraktivní pro návštěvníky, z toho vyplývá i potenciál pro zahradněarchitektonickou úpravu, která by zde mohla vzniknout.

Provoz v území Železnice, která probíhá v těsné blízkosti objektu, vytváří značnou přístupovou bariéru z celé severní strany. Pod železnicí je vytvořen podchod pro pěší provoz a nadjezd pro osobní automobilovou dopravu. V blízkosti areálu se nachází železniční zastávka lokálního charakteru. Výhoda dopravní dostupnosti plynoucí z přítomnosti železnice má na druhou stranu svou zápornou stránku v tom, že areál z jedné strany izoluje od okolí. Železnice zde tvoří komunikační osu, kterou následují i tahy dopravy jiného druhu. K areálu je přístup osobní dopravy, nachází se zde i parkoviště. Z rychlodráhy, která vede rovnoběžně s železnicí na její opačné straně, než je Tesla, není možný přímý přejezd k areálu. Přímo před areálem je vedena cyklistická stezka, která je umístěna podél železniční trati. Zajištěna je i veřejná autobusová doprava. Jedna zastávka je umístěna při západní straně areálu, druhá leží za železnicí a navazuje na podchod pro pěší.

41

Mapa č. 13: Analýzy širších vztahů včetně významných služeb v okolí

42

Mapa č. 14: Analýza provozu v nejbližším okolí areálu Tesla

43

8.2.2 Fotodokumentace

Obr. č. 76: Pohled č. 1

Obr. č. 77: Pohled č. 2

Obr. č. 78: Pohled č. 3

Obr. č. 79: Pohled č. 4

Obr. č. 80: Pohled č. 5

Obr. č. 81: Pohled č. 6

Obr. č. 82: Pohled č. 7

Obr. č. 83: Pohled č. 8

Obr. č. 84: Pohled č. 9

Obr. č. 85: Pohled č. 10

Obr. č. 86: Pohled č. 11

Obr. č. 87: Pohled č. 12

Obr. č. 88: Pohled č. 13

Obr. č. 89: Pohled č. 14

Obr. č. 90: Pohled č. 15

Obr. č. 91: Celkový pohled

44

Mapa č. 15: Výchozí analýza pro návrh.

45

Projekt zároveň počítá odstraněním dvou budov, které nejsou pro budoucnost areálů

8.3 Popis návrhu Ideový návrh regenerace areálu Tesla vychází z požadavků území. Snaha je otevřít objekt více pro okolí. Studie zahrnuje návrh funkcí, které by měl areál do budoucna plnit.

a návrhu přínosné. Jedná se o zděné budovy čtvercového půdorysu, které stojí samostatně v prostoru, nemají žádnou historickou hodnotu a sloužili pouze jako rozvodny. Zeleň a voda

Přestože v minulosti byla většina průmyslových brownfields jednoúčelovou stavbou, doba

Z dřevin jsou použity převážně druhy divokého charakteru, jako jsou například pionýrské

dnes klade jiné požadavky a má rozdílné nároky. Proto je ve studii navrženo, aby areál poskytovat

druhy typu břízy (Betula pendula). I z hlediska nedostatku prostoru jsou na jednotlivých nádvořích

zázemí většímu množstvím funkcí a aktivit, což s sebou nese výhodu, že je pak místo do jisté

v areálu voleny méně vzrůstné stromy. Kromě těchto dřevin, se v návrhu počítá i s třešněmi (ty

míry schopné přizpůsobovat se potřebám lidí. Vytvořen tak bude společný prostor, kde se mohou

jsou pro Pardubicko typické), které budou kontrastovat s okolní vegetací hlavně v době květu.

setkávat všechny generace lidí.

S okrasnými ovocnými dřevinami bude pracováno i ve formě stromořadí, které povede při hlavním

Celá kompozice se snaží přiblížit kouzlo a zároveň divokost opuštěných míst. K docílení tohoto efektu používá vzájemných kontrastů mezi světlem a stínem, rovnými liniemi a křivkami, plochami různého charakteru. Z tohoto konceptu se dále odvíjejí použité materiály a vegetace. Motiv křivky, který se opakuje v celém areálu, odkazuje na bývalou funkci objektu – výrobu telekomunikačních zařízení. Křivky se „šíří“ prostorem areálu podobně jako rádiové vlny vzduchem. Vazby na funkce Vzhledem k tomu, že areál Tesla leží ve čtvrti Pardubičky, které chybí jakékoliv

průčelí budov (a to i s odkazem na minulost, protože ovocné stromy tam rostly už dříve, což dokazují historické fotografie). Složení vegetace v záhonech bude vícedruhové a významné procento budou zaujímat traviny. V návrhu je také hodně pracováno s popínavými rostlinami, které buou mít vytvořené speciální konstrukce nebo budou navedeny na stávající sloupy a potrubí. Rovné střechy budov jsou v návrhu využity k vytvoření střešních zahrad – intenzivního i extenzivního typu. Vodní prvky jsou reprezentovány kanály, mělkou vodní plochou i střiky.

společenské centrum, kde by se lidé mohli setkávat, bylo cílem navrhnout prostor, který by čtvrti

Kulturní a výtvarné prvky

přinesl kulturní a společenské centrum s hlavním prostorem sloužícím jako náměstí k setkávání

Návrh vychází z historie místa, autenticky zachovává artefakty po průmyslové minulosti,

lidí. S Teslou sousedí areál krajské nemocnice, takže návrh počítá s umístěním služeb s ní

kterými jsou například potrubí nebo bývalý vodojem. Potrubí, které se proplétá celým areálem,

souvisejících – s rehabilitačním zařízením, lékárnou nebo květinářstvím.

bylo zvýrazněno červenou barvou a provází návštěvníka jako orientační linka.

Dále je do objektů v areálu navrhnuto rezidenční bydlení pro seniory, kterého se ve městě v současné době nedostává, a ostatní bytové prostory. Oba typy obytných objektů na sebe budou mít navázané soukromé zahrady.

Bylo vhodné přiblížit osobu Nikoly Tesly. K tomu slouží informační deska a kovové tabulky s informacemi o jeho vynálezech umístěné v dlažbě. Vstupy do areálu jsou zdůrazněny pomocí bran z cortenu. V objektu bude umístěno

Mimo to se v objektech budou soustředit kulturní zařízení včetně místností pro různé

umělecké dílo pardubického výtvarníka Adolfa Lachmana, který je fascinován všemožnými

aktivity, promítacího sálu a dalších. Nebude zde chybět ani sportovní zařízení - to v Pardubicích

technickými součástkami a od toho se odvíjí i jeho práce (jeden čas měl ateliér umístěn v areálu

v současnosti obecně chybí - a místa pro obchody a služby. Vinárna bude umístěna do sklepení

Tesly).

bývalého objektu civilní obrany. Na kavárny navážou venkovní terasy zastíněné vegetací. Kompoziční vazby a pohyb Areál je převážně tvořen jednotlivými dvory uzavřenými mezi budovami, takže se jedná o přesně vymezený prostor. V návrhu jsou vytvořeny dvě hlavní rovnoběžné komunikační osy

Posezení a osvětlení V celém areálu budou rozmístěny mobilní židle. Mimo to budou k dispozici další typy mobiliáře – například dřevěné sezení ve formě vlny. Celý areál bude mít scénické osvětlení.

a počítá se i s vytvořením nových vstupů.

46

9 DISKUZE

Studie, kterou si nechalo město vypracovat, se příliš podřizuje dopravě. Areál je v ní zatlačen za novou nadúrovňovou křižovatku, pod celým areálem jsou navrhnuty parkoviště

O problematice brownfields vzniklo v poslední době množství teoretických materiálů. Dnes vzniká řada studentských projektů, které se této problematiky týkají a jsou zdrojem inovativních přístupů k problematice. Výstavy studentských prací pak umožňují seznámit se s problémem a hledat řešení otázky brownfields. Aplikace poznatků do praxe se však v České republice ukazuje jako obtížná. Mnoho industriálních staveb s významnou architektonickou hodnotou proto stále chátrá, mnohdy až do

a z důvodu nové silnice, návrh počítá se zbouráním několika stávajících budov. V některých zemích, jako např. v Dánsku nebo Nizozemí, už zjistili, že absolutním upřednostněním dopravy se problémy jen zhoršují, protože to přivádí do míst stále další a další auta. Proto se ve svém návrhu zaměřuji především na pohodlný pěší provoz, popř. na pohyb cyklistů, zatímco silniční komunikace nové nenavrhuji a ani stávající nerozšiřuji. Pro osobní dopravu nabízím pouze podzemní parkoviště, které usnadní přístup do areálu.

fáze, kdy je jejich asanace jediným řešením. Nevýhodné postavení, které mají brownfields v porovnání s volnými plochami na okrajích měst, většinou může zvrátit pouze jejich zvýhodnění ze strany představitelů města nebo iniciativa vedená ze strany různých zájmových skupin. Chybí také komplexnost v přístupu k řešení regenerací ploch brownfields. Většinou se k obnově přistupuje jen z pohledu konkrétního objektu nebo území obce bez širších vazeb. Extrémním je přístup, kdy je na místo nahlíženo jako na stavební pozemek a není snaha o zachování hodnot místa. I přesto, že se jedná o stavby, s jejichž existencí se lidé ztotožňují a pokud by měly zmizet, budou to chápat jako narušení prostou. Tento lze přisoudit i areálu Tesla. Často citovaný příklad Emscher parku v Porůří je u nás obtížně aplikovatelný vzhledem k vynaloženým prostředkům na jeho obnovu. Mimo to je i samotná oblast velmi specifická, tudíž není úplně možné přístup přenést na naše území. Návštěva Emscher parku v Duisburgu mě utvrdila v tom, jaký úspěch může slavit inovativní přístup k problematice brownfields spojený s dostatečnou finanční podporou. Park otevřel lidem do té doby uzavřený svět, který na ně dýchl svoji jedinečnou atmosféru. Při vypracovávání studie regenerace areálu Tesla jsem si konfrontovala vlastní přístup s předběžnou architektonickou studií, která byla pro město vypracována Ateliérem Adam První s. r. o. Moje studie je spíše opozicí k tomuto návrhu, protože v mnoha ohledech záměr ateliéru neodpovídá mým představám, jak by bylo možné areál efektivně využít a zároveň zachovat ducha daného místa. Vytvoření odlišného návrhu regenerace areálu je podle mého názoru vhodné i z toho důvodu, že moje studie může pro potenciální realizátory odkrýt ne vyloženě architektonický postup realizace stavby a tak přispět ke střetávání různých názorů. Myslím si, že tento přístup vede k lepším výsledkům oproti jednostrannému pohledu na věc.

47

10 ZÁVĚR V práci je řešena otázka znovuvyužití ploch označovaných jako brownfields, tedy v současnosti velmi diskutované téma. Tento zájem koresponduje pozorností, která je dnes věnována udržitelnému rozvoji. Obnova zanedbaných ploch vede ke zpomalení negativního rozrůstání měst do okolí. V zahraničí můžeme nalézt množství příkladů úspěšných konverzí brownfields, kterými se můžeme nechat inspirovat. Je ale jasné, že v České republice bude řešení těchto problematických lokalit ještě během na dlouhou trať. Množství překážek ať už finančního, legislativního či společenského charakteru totiž komplikuje jejich regeneraci. V Pardubickém regionu se oproti ostatním územím nachází větší počet brownfields zemědělského charakteru, což odpovídá rozboru primárních charakteristik území. V jiných ohledech se v otázce brownfields příliš neliší od jiných lokalit. Oproti tomu specifické postavení mají historicky těžební lokality jako je například Ostravsko nebo Kladensko. Město Pardubice se stalo vzhledem k příhodným podmínkám pro průmysl důležitým centrem tohoto odvětví, což mělo významný vliv na formování města. Demolice areálů ve městě, kde nebyl brán zřetel na jejich potenciál, mě utvrdil v přesvědčení zabývat se osudem opuštěných areálů ve městě. Zjištěné poznatky byly aplikovány na modelovém přikladu, kde byla vypracována ideová studie regenerace tohoto prostoru. Návrh konverze areálu Tesla se snaží podívat se na problematiku jiným pohledem, než tím, který poskytla studie vypracovaná pardubickým architektonickým ateliérem. Práce s prostorem bývalé továrny je specifická v tom, že je třeba sladění a spojení fungování starého stavebního stylu s novými postupy a pojetím prostoru. V postindustriální krajině města skýtají tyto plochy značný potenciál. Kromě prostoru, který nabízejí, je to právě jejich kulturní minulost. Industriální památky by měly být zachovány ke zdokumentování minulosti, jako odkaz zašlé éry a jako místa s neopakovatelným charakterem.

48

11 ABSTRAKT

12 ABSTRACT

Tato práce se zabývá problematikou regenerace brownfields. Teoretická část vysvětluje, co

This work deals with the regeneration of brownfield sites. The theoretical part explains what

jsou to obecně brownfields, udává jejich charakteristiky a popisuje důvody jejich vzniku. Zároveň

brownfields are in general, gives their characteristics and describes why and how they came into

obsahuje stručný přehled vývoje urbanismu v souvislosti s problematikou brownfields.

existence.

Práce osvětluje, proč je toto téma pro nás důležité, v čem spočívá průmyslové dědictví a jaký potenciál skýtají tyto plochy pro zahradního architekta. Zároveň jsou zde uvedeny a zhodnoceny příklady úspěšných regenerací v zahraničí i v České republice. Praktická část je zaměřena na lokalitu Pardubického regionu a na samotné město Pardubice, kde popisuje aktuální stav místa v souvislosti s otázkou brownfields. Návrhová část zahrnuje studii konkrétního modelového území v Pardubicích, kterým je areál bývalé Tesly. Návrh se soustřeďuje na vegetační úpravy v areálu a zároveň řeší jeho nové vhodné funkční využití.

It also provides a brief overview of the development of urbanism in relation to

brownfields. The work explains the importance of this issue, the meaning of the industrial heritage and the potential these sites can offer to a landscape architect. Presented and evaluated are also some examples of successful regenerations abroad as well as in the Czech Republic. The practical part focuses on the region of Pardubice and the town of Pardubice itself, where the actual state of the place is described in connection with the question of brownfields. The design part of the work deals with the study of a particular model area in Pardubice – the site of the former company Tesla. The presented project focuses on vegetation landscaping on the site together with solving its new suitable functional use.

Klíčová slova brownfields, příklady regenerací, Pardubice, areál Tesla

Keywords brownfields, examples of regenerations, Pardubice, area Tesla

49

13 POUŽITÉ ZDROJE

7) Industriální stopy : architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 20002005. Praha: Karlínská studia, 2005. 167 s.

Zdroje citací CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha : Enigma, 1995. GEHL, Jan. Nové městské prostory . Brno : Era, 2002. 266 s. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů. Brno : ERA, 2005. 131 s. Industriální stopy : architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-

8) KADEŘÁBKOVÁ, Božena; PIECHA, Marian a kol. Brownfields : jak vznikají a co s nimi. Praha : C.H. Beck, 2009. 138 s. 9) Koutný: Moderní urbanistické koncepce 10) MACKOVIČ, P., SEDLÁČEK, M. Chráněná území České republiky : svazek IV.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. 314 s. 11) OPATOVÁ, Yvona. Brownfields-greenfields-město: úloha zeleně při obnově

2005. Praha: Karlínská studia, 2005. 167 s.

devastovaných území města . Brno : Vysoké učení technické, 2008. 30 s. Dizertační

MARTINCOVÁ, Olga. Nová slova v češtině : Slovník neologismů. Vyd.1. Praha :

práce - zkrácená. Vysoké učení technické v Brně, Ústav teorie urbanismu.

Academia, 1998. 356 s. Revitalizace „brownfields“ v obcích ČR : metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů [online]. Praha : MŽP, 2003 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . SÝKORA , L.: Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: L. Sýkora, ed., Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK Praha, 1993. 100-119 s. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Rekonverze vojenských brownfields. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2006. 219 s. ZEMÁNKOVÁ, Helena . Tvořit ve vytvořeném : nové funkční využití uvolněných objektů. Brno : Vysoké učení technické v Brně : CERM , 2003. 157 s.

12) Proměny průmyslových památek v Německu - Nová funkce ve starých průmyslových stavbách : české texty k výstavě. [s.l.] : Sdružení zemských památkářů ve Spolkové republice Německo, 2009. 34 s. 13) SPENS, Michael. Modern landscape. 1st publ. London : Phaidon Press, 2003. 239 s. ISBN 07-148-4155-2. 14) UFFELEN, Chris van. 1000 x landscape architecture. 1st ed. Berlin : Braun, 2009. 1023 s. ISBN 978-393-8780-602. 15) UFFELEN, Chris van. Krajinná architektura : Landscape architecture = Landšaftnaja architektura. Praha : Slovart, 2010. 456 s. ISBN 978-807-3912-192. 16) VESELOVSKÁ, Věra, et al. Příroda Východního Polabí : průvodce stálou expozicí Východočeského muzea v Pardubicích. Pardubice : Východočeská tiskárna, 2007. s. 54. 17) ZEMÁNKOVÁ, Helena . Tvořit ve vytvořeném : nové funkční využití uvolněných objektů.

Knižní publikace 1) BERAN, Lukáš. Průmyslové dědictví – ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amtéry :

Brno : Vysoké učení technické v Brně : CERM , 2003. 157 s.

[sborník příspěvků z mezinárodního bienále Industriální stopy] = Industrial heritage :

Odborné práce a články

[conference proceedings from the international biennial \"Vestiges of Industry\". Praha :

1. CHRISHOLM, David; MÁSLO, Vít. Holešovické mlýny - Classic 7 : rekonstrukce.

Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI & ČKAIT, 2010. 218 s. 2) BERGATT JACKSON, Jiřina, et al. Brownfields snadno a lehce. Praha : IURS Institut pro udržitelný rozvoj sídel o.s., 2004. 78 s. 3) FAIRS, Marcus. Design 21. století : nové ikony designu : od masového trhu k avantgardě. V Praze : Slovart, 2007. 463 s. 4) HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů. Brno : ERA, 2005. 131 s. 5) HOLDEN, Robert. New landscape design. London : Laurence King, 2003. 192 s. 6) HRŮZA, J., ZAJÍC, J.: Vývoj urbanismu: II.díl. 1. vyd. Praha: ČVUT, 1999. 2007

Architekt. 2009, č. 5, s. 29. 2. KOUTNÝ, J. Moderní urbanistické koncepce (Vývoj urbanistických koncepcí). Brno: Ústav územního rozvoje jako přílohu časopisu Urbanismus a územní rozvoj -- č. 6, 2004. 3. KULTOVÁ, Hedvika. Brownfields v regionu Hradec Králové,. Zahradnická fakulta, 2009. 43 s. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. 4. Landscape architecture in Zurich - a historical timeline : From brownfield sites to urban green spaces. Topos. 2010, 3, s. 10. 5. LUKEŠ, Zdeněk. Holešovické mlýny - Classic 7 : recenze. Architekt. 2009, č. 5, s. 33. 6. ŠÍDLOVÁ, Jitka. Dříteč : Krajinná analýza vybraného území. Zahradnická fakulta, 2009. 29 s. Seminární práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Veronica ,19.zvl.vyd.Brněnská příroda a územní plán,s.36-38 50

Internetové zdroje 1) Archiweb [online]. 02.01.08 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 2) CB Monitor [online]. c2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: .

19) Toulavá kamera [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: . 20) Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. [online]. 2003 [cit. 2011-02-13]. Revitalizace „brownfields“ v ČR . Dostupné z WWW: .

3) CzechInvest [online]. 17.9.2008 | [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 4) File:Pardubicky kraj.svg : Wikimedia Commons [online]. 2009 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z WWW: .

Zdroje vyobrazení v textu Obr. č. 1: Bývalá továrna tvoří srdce Emscher parku. Foto autor (2010) Obr. č. 2: Pohled na areál hutě z vyhlídky vysoké pece. Napravo jsou vidět ovocné dřeviny

5) Google Earth

vysázené v rastru. - Foto autor (2010)

6) High Line [online]. c2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW:

Obr. č. 3: Pohled na Emscher park z vyvýšené lávky na pravém břehu kanálu. Foto autor

. 7) High Line [online]. c2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 8) http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2B CEB5&MarQParam0=717835&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka

(2010) Obr. č. 4: Uměle vytvořený kopec poskytuje vyhlídku na tovární objekty. Foto autor (2010) Obr. č. 5: Zahrada v místě zásobníků na rudu. Foto autor (2010) Obr. č. 6: „Soukromá zahrada“ při pohledu z lávky. - Foto autor (2010) Obr. č. 7: Lezecká stěna v Emscher parku. - Foto autor (2010)

9) http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=38

Obr. č. 8: Lezecká stěna – pohled směrem na továrnu. - Foto autor (2010)

10) KRATOCHVÍL, Jan. Archiweb [online]. 9.5.2002 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW:

Obr. č. 9: Třešňový sad v Emscher parku. - Foto autor (2010)

. 11) LOPATOVÁ, Kateřina. Archiweb [online]. 10.12.08 [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 12) Město Štramberk [online]. c2006 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: . 13) Národní databáze brownfieldů [online]. c1994-2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 14) Pardubický kraj : brownfields [online]. c2008 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z WWW: . 15) Pardubický kraj : o kraji [online]. c2008 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: . 16) Pardubický kraj [online]. c2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 17) RISY.cz [online]. c2010-2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z WWW: . 18) Soubor:Map CZ - district Pardubice.PNG : Wikipedie [online]. 2007 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z WWW:
Obr. č. 10: Umělecké dílo na náměstí König - Heinrich Platz. - Foto autor (2010) Obr. č. 11: Muzeum Küppersmühle - proměna přístavních doků. Obr. č. 12: Nádvoří muzea Küppersmühle v Duisburgu. Obr. č. 13: Park vzpomínek – zvlněný trávník - Foto autor (2010) Obr. č. 14: Pohled na Park vzpomínek od přístavu. - Foto autor (2010) Obr. č. 15: Park vzpomínek – kamenná zahrada. - Foto autor (2010) Obr. č. 16: Park vzpomínek – artefakty staveb. - Foto autor (2010) Obr. č. 17: Důlní věž je dominantou místa. Obr. č. 18: Pohled na bývalou továrnu Zollverein. Obr. č. 19: Bazén v areálu Zollverein. Obr. č. 20: Zollverein - zimní kuziště z místního vodního kanálu.

_district_Pardubice.PNG>.

51

Obr. č. 21: Stromy prorůstají bývalým kolejištěm, což vytváří zajímavé efekty.

Obr. č. 36: V prostoru jsou vytvořeny místa připomínající pokoje




industrial.html>

Obr. č. 37: Vodní kanál na Promenade Plantée.

Obr. č. 22: Trasy vedené parkem svým ztvárněním odkazují na železniční trať.




Obr. č. 38: Promenade Plantée. - prostor k posezení ve stínu stromů.

industrial.html>



Obr. č. 23: Prostor starých budov s uměleckými díly.

Obr. č. 39: Nově využité viadukty bývalé železniční dráhy.




industrial.html>

Obr. č. 40: Výsadby na Promenade Plantée.

Obr. č. 24:Umělecké prvky doprovázejí trasy v parku a ozvláštňují tak prostor.




Obr. č. 41: High Line je projektem, kdy se z dráhy železnice stal park.

industrial.html>


Obr. č. 25: Pohled na nádvoří – jsou zde umístěné mobilní sedací prvky. <

terrace/>

http://www.landezine.com/wp-content/uploads/2010/12/vetsch-partner-landscape-

Obr. č. 42: Betonové pásy jsou kladeny ve směru pohybu původní dopravy.

architecture-The-Sulzer-Areal-1.jpg>


Obr. č. 26: Osvětlené stromové výsadby na nádvoří. < http://www.landezine.com/wp-

terrace/>

content/uploads/2010/12/vetsch-partner-landscape-architecture-The-Sulzer-Areal-2.jpg>

Obr. č. 43: High Line je hojně využívaná.

Obr. č. 27: Sulzer Plaz - vodní plocha.




terrace/>

Obr. č. 28: Vodní prvek tvoří zrcadlo pro okolní budovy i oblohu.

Obr. č. 44:Původní koleje byly v místě zachovány.



architecture-The-Sulzer-Areal-3.jpg>

terrace/>

Obr. č. 29: Pohled z okna budovy na nádvoří.

Obr. č. 45: Pohled na nádvoří shora.


buildings/06-six-loft-buildings.htm>

Obr. č. 30: Úprava nádvoří bývalé tiskárny.

Obr. č. 46: Sedací kvádry na svých bocích zrcadlí okolí


Gatti/six-loft-buildings/08-six-loft-buildings.htm>

Obr. č. 31: Noční osvětlení sedacích prvků.

Obr. č. 47: Pohled na areál dolu



Obr. č. 48:Oblečení horníků bývalo pověšené na hácích
Obr. č. 32: Noční osvětlení sedacích prvků.

michal.cz/fotogalerie/?pageshowing=2>



Obr. č. 49: Pohled na dochovanou dřevěnouhelnou pec, v pozadí stojí dům bývalé

Obr. č. 33: Konstrukce vybudovaná v místě po zbourané továrně.

modelárny.



Obr. č. 50: Pohled na náměstí uvnitř areálu

Obr. č. 34: Z paluby je možný výhled do spodních pater nově vytvořené konstrukce





Obr. č. 51: Fasáda hlavní budovy

Obr. č. 35: Vnitřní prostor působí monumentálně





Obr. č. 52: Vodní prvky na nádvoří. 52

Obr. č. 53: Osvětlené sedací prvky.

Obr. č. 75: Historická fotografie kolem roku 1922. Je zde vidět železniční přejezd , který v



místě dříve stával.

Obr. č. 54: Nově vytvořené nádvoří pivovaru v Holešovicích

Obr. č. 76 – 90: Pohled č. 1 – 15. foto AUTOR (2011)

.

Obr. č. 91: Celkový pohled. foto AUTOR (2011)

Obr. č. 55: Terasa galerie DOX. Obr. č. 56: Trasa příležitostně slouží k vystavování umění.

Seznam tabulek



Tabulka č. 1: Deset nejperspektivnějších brownfields v Pardubickém kraji

Obr. č. 57: Pohled na střešní terasu objektu

Tabulka č. 2: Brownfields v Pardubickém kraji

Obr. č. 58: Noční pohled na nádvoří galerie. < http://www.doxprague.org/cs/abou >



Obr. č. 59: Galerie Vaňkovka Industriální stopy : architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-

Seznam map

2005. Praha: Karlínská studia, 2005. s. 122

Mapa č. 1: Lokalizace Pardubického kraje v rámci České republiky.

Obr. č. 60: Úplně vpravo je vidět část bočního vstupu do nákupní galerie



Industriální stopy : architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 2000-

Mapa č. 2: Pardubický kraj.

2005. Praha: Karlínská studia, 2005. s. 123



Obr. č. 61: Pohled dolů na zahradu v lomu

Mapa č. 3: Okres Pardubice v rámci České republiky





Obr. č. 62: Pohled na kamenný labyrint

Mapa č. 4: Okresy v Pardubickém kraji





Obr. č. 63: Graf znázorňující jaké typy a v jakém množství se brownfields v kraji nacházejí.

Mapa č. 5: Přehledová mapa - lokalizace brownfields v Pardubickém kraji



http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3792&item=45137&category

Obr. č. 64: Automatické mlýny od Josefa Gočára

Mapa č. 6: Lokalizace brownfields v Pardubicích.


Mapa č. 7: Kasárna Hůrka

republika/0006111934/>

Mapa č. 8: Bývalý pivovar Hobé

Obr. č. 65: Areál kasáren Hůrka. - Foto autor (2010)

Mapa č. 9: Rozestavěná sportovní hala

Obr. č. 66: Objekty v areálu kasáren. - Foto autor (2010)

Mapa č. 10: Prokopova továrna mlýnských strojů

Obr. č. 67: Nádvoří areálu bývalého pivovaru Hobé. - Foto autor (2010)

Mapa č. 11: Lokalizace areálu Tesla v rámci středu města

Obr. č. 68: Pohled západním směrem k obchodnímu domu. - Foto autor (2010)

Mapa č. 12: Lokalizace areálu Tesla

Obr. č. 69: Rozestavěná hala zarostla náletovými dřevinami. - Foto autor (2010)

Mapa č. 13: Analýzy širších vztahů včetně významných služeb v okolí

Obr. č. 70: Návrh nového vzhledu haly.
Mapa č. 14: Analýza provozu v nejbližším okolí areálu Tesla

chrudim/clanek?id=247630>

Mapa č. 15: Výchozí analýza pro návrh

Obr. č. 71: Pohled na areál Prokopovu továrny v době před začátkem demoličních prací Obr. č. 72: Proměna místa poté, co začala probíhat demolice. - Foto autor (2010) Obr. č. 73: Studie vypracovaná ateliérem Adam První s.r. o. Obr. č. 74: Historická fotografie – firma Telegrafia ve 30. letech 20. Století – průčelí nejstarších budov areálu s hlavním vchodem. 53