MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Analýza potenciálu využití venkovské turistiky pro rozvoj území Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Simona Miškolci, Ph.D.
Markéta Zítková
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Analýza potenciálu využití venkovské turistiky pro rozvoj území“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a za použití literatury, kterou uvádím v přehledu použité literatury.
V Brně dne ...................................................... Podpis
Anotace Cílem této bakalářské práce je na základě analýzy potenciálu cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko přispět k diskuzi o formování strategie rozvoje venkovské turistiky v regionu. Pozornost je soustředěna zejména na poptávkové souvislosti. V úvodu je uveden teoretický přehled dané problematiky. V další části jsou prostřednictvím sekundárního výzkumu a primárního výzkumu, a to technikou dotazníkového šetření navrženy strategie pro rozvoj venkovské turistiky daného regionu. Klíčová slova Mikroregion Mikulovsko, venkovská turistika, potenciál regionu
Annotation The aim of this thesis is based on an analysis of tourism potential Mikulov microregion contribution to the debate on reforming the rural tourism development strategy in the region. Attention is focused especially on the demand context. The introduction is given a theoretical overview of the issue. In the next section through secondary research and primary research, survey techniques designed strategy for the development of rural tourism in the region. Key words Micro-region Mikulovsko, rural tourism, potential of region
PODĚKOVÁNÍ: Děkuji tímto Ing. Simoně Miškolci, Phd.D., vedoucí práce za odborné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.
OBSAH Úvod............................................................................................................................................7 1
Cíl práce...............................................................................................................................8
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED .....................................................................................................9
3
2.1
Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu .............................................................9
2.2
Definice a pojetí cestovního ruchu.............................................................................10
2.3
Vymezení venkovské turistiky v rámci cestovního ruchu a její význam...................11
2.4
Produkt venkovské turistiky.......................................................................................12
2.5
Hodnocení atraktivity regionů....................................................................................14
2.6
Dopady cestovního ruchu na regionální ekonomiku..................................................15
2.7
Sociologický výzkum.................................................................................................15
METODIKA ŘEŠENÍ.......................................................................................................18 3.1
Přípravná fáze.............................................................................................................18
3.2
Vlastní práce...............................................................................................................18
3.2.1
Analýza nabídkových souvislostí .......................................................................18
3.2.2 Analýza poptávkových souvislostí s využitím primárního výzkumu technikou dotazníkového šetření .......................................................................................19 3.3 4
Diskuse.......................................................................................................................21
VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................................22 4.1
Vymezení zájmového území ......................................................................................22
4.2
Lokalizační předpoklady............................................................................................23
4.2.1
Přírodní předpoklady ..........................................................................................23
4.2.2
Kulturně-historicko-společenské předpoklady ...................................................25
4.3
Selektivní předpoklady...............................................................................................26
4.4
Realizační předpoklady..............................................................................................27
4.5
Hodnocení atraktivit ORP Mikulov ...........................................................................30
4.6
SWOT ANALÝZA ....................................................................................................31
5
ANALÝZA POPTÁVKOVÝCH SOUVISLOSTÍ ...........................................................33 5.1
Základní informace o návštěvnosti a využití stávajících kapacit...............................33
5.2
Charakteristika výběrového souboru..........................................................................33
5.3
Motivace a cíle návštěvy mikroregionu Mikulovsko.................................................37
5.4
Preferované aktivity a zájem o venkovskou turistiku ................................................39
5.5
Hodnocení turistické infrastruktury a služeb .............................................................40
5.6
Využití ubytovacích a stravovacích služeb ................................................................41
5.7
Požadavky na zaměření produktových balíčků venkovské turistiky .........................42
5.8
Struktura výdajů návštěvního dne..............................................................................43
6
DISKUSE ..........................................................................................................................46
7
ZÁVĚR..............................................................................................................................52
8
SEZNAM POŽITÉ LITERATURY..................................................................................54
SEZNAM OBRÁZKŮ..............................................................................................................56 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................57 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................58 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................59
Úvod Cestovní ruch je celosvětově považován za odvětví budoucnosti, které se svými zisky řadí na první příčky světového hospodářství. Zaujímá tak důležité místo v hospodářskoekonomickém odvětví na národní i regionální úrovni. Cestovní ruch je tedy významným ekonomickým, ale i socio-kulturním faktorem rozvoje regionů. Příznivě ovlivňuje produkci, příjmy obyvatel či zaměstnanost, jelikož rozšiřuje nabídku služeb, v oblasti ubytování, stravování, dopravy, ale i ve zprostředkovatelských a speciálních turistických službách, jakými jsou např. průvodci či turistické a kulturní programy. Pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu, je důležitá nejen kvalita těchto poskytovaných služeb ale především potenciál území a životní prostředí, které pro něj může být přínosem jen za předpokladu respektování zásad trvale udržitelného rozvoje. Regiony ČR většinou ale nedisponují zcela využívaným potenciálem
krajiny,
který
v sobě
přitom
může
skrývat
ohromnou
výjimečnost
a kvalita poskytovaných služeb je leckde na velmi nízké úrovni. Především pro tyto hospodářsky a sociálně slabé regiony se nabízí finanční podpora, poskytovaná Evropskou unií, ze státního rozpočtu a územními celky. Spolupráce a podpora regionů, posiluje jejich ekonomickou sociální a kulturní soudržnost směřující k vyšší konkurenceschopnosti a pomáhá tak při řešení regionálních disparit. V současnosti se prosazují nové trendy cestovního ruchu, které upřednostňují alternativní zdroje a nové šetrné formy turismu chránící životní prostředí. Právě jednou z forem udržitelného rozvoje, která upouští od turismu masového a klade důraz na ekologii, historické a kulturní bohatství regionu, je venkovská turistika. Lze ji považovat za významného činitele rozvoje regionů, jelikož v nich podporuje malé a střední podnikání, je důležitým zdrojem příjmů místních rozpočtů a zvyšuje životní úroveň obyvatel. Pro rozvoj venkovské turistiky, je potřeba znát také poptávkovou stranu a její požadavky, kterým se musí nabídka venkovské turistiky přizpůsobit. Jen tak může být turistický potenciál dostatečně využit a především přispět k celkovému oživení ekonomiky regionu. V této bakalářské práci se věnuji venkovské turistice na Mikulovsku, charakteristice a využití potenciálu pro rozvoj území a dalšími možnosti jak využít a upozornit na jeho skrytý potenciál.
7
1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je na základě analýzy potenciálu cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko přispět k diskuzi o formování strategie rozvoje venkovské turistiky v regionu. Pozornost je soustředěna zejména na poptávkové souvislosti. Dílčími cíli jsou: •
Vymezení venkovské turistiky jako faktoru regionálního rozvoje a teoretickometodologických východisek hodnocení potenciálu.
•
Charakteristika potenciálu cestovního ruchu v regionu a možnosti rozvoje venkovské turistiky. V rámci tohoto cíle, je provedena: A. Analýza nabídkových souvislostí. B. Analýza poptávkových souvislostí. C. Odhad ekonomických dopadů rozvoje venkovské turistiky v regionu.
•
Diskuze strategických opatření rozvoje venkovské turistiky v regionu.
8
2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu Současné pojetí regionálního rozvoje rozlišuje dvě teoretické koncepce, teorie exogenního (vnějšího) a endogenního (vnitřního) rozvoje. První teorie vycházející z premise, že pro pozitivní rozvoj regionů je nejvýznamnější rozvojové využití externích faktorů. Teorie endogenního rozvoje pak považuje za významnější aktivaci vnitřních zdrojů, za jejichž hlavní složku jsou všeobecně považovány lidské zdroje (Kutscherauer, 2006). Tato teorie je založena na uvolňování a mobilizaci vnitřních regionálních faktorů vytváření podmínek pro rozvoj regionálního potenciálu zdrojů a struktur přímo na úrovni regionu směrem zdola nahoru (Skokan, 2004). Maier - Tödlich (1998) považují za důležité následující principy endogenního rozvoje regionu: •
Za hybnou sílu regionálního rozvoje se považují místní aktéři.
•
Při využívání zdrojů se klade důraz na trvale udržitelný rozvoj a zohledňují se ekologické aspekty a aspekty životního prostředí.
• Regionální rozvoj se chápe jako kvalitativní zlepšení struktury hospodářství a životních podmínek. • Návaznost na potenciál existující v regionu. • Orientace na podporu technologií a inovací. Malá (2002) se domnívá, že se cestovní ruch stává klíčovým faktorem procesu rozšíření a diferenciace regionálního hospodářství. Čím více se opírá o vnitroregionální ekonomiku a čím méně závislý je na mimoregionálních trzích, tím více roste jeho význam pro rozvoj regionu. Prospěšnost cestovního ruchu pro region vidí i autoři Page a Connell (2006), kteří upozorňují na problémy s tím souvisejícím plánovacím procesem, především volbou vhodné strategie rozvoje cestovního ruchu v regionech (např. výstavba potřebné infrastruktury). Hall (2005) je přesvědčen o přínosech cestovního ruchu pro periferní a strukturálně postižené regiony, a to hned z několika důvodů: •
Objevují se značné sociální a environmentální náklady spojené s migračními tlaky ven z těchto regionů.
•
Oblasti využívají lokálně vázaných zdrojů (např. infrastruktury, kultury a historie), které by v případě nedostatečného zužitkování byly natrvalo ztraceny. 9
•
Většinou se jedná o regiony s bohatými přírodními zdroji, jejichž využívání a správu je nutné koordinovat.
•
Periferní regiony v sobě skrývají ekonomické, environmentální a sociální podmínky pro další rozvoj.
•
Jejich podporou lze přispět také k zachování úrovně lidského blahobytu (Antoušková, 2008).
Cestovní ruch hraje pozitivní roli v revitalizaci hospodářsky slabých nebo strukturálně postižených území. Jak je uvedeno v práci Holečka (1999), multiplikační efekt cestovního ruchu umožňuje zachovávat, resp. vytvářet pracovní příležitosti a finanční zdroje pro rozvoj takových území. Tento regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociálně kulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprostředkovává pro další zájemce a tak zároveň posiluje místní identitu z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika. 2.2
Definice a pojetí cestovního ruchu
Na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě v roce 1991 uspořádané Světovou organizací cestovního ruchu WTO (World Tourism Organization) byla stanovena definice cestovního ruchu jako činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Foret, Foretová, 2001). Definice v sobě zahrnuje tři důležité podmínky cestovního ruchu, a to místní, časový a motivační. Z cestovního ruchu tedy lze vyloučit veškeré cesty vztahující se k místu trvalého bydliště, migrace z dlouhodobějšího hlediska (déle jak jeden rok) a zároveň i dočasné a pravidelné cesty za prací a výdělkem. Štěpánek, Šíp a Kopačka (2001) chápou cestovní ruch jako množinu vzájemně propojených spjatých prvků, která vytváří určitý celek. Cestovní ruch jako obecně pojatý objekt představuje reálný socioekonomický volný systém, jehož základními stavebními prvky jsou subsystém nabídky, subsystém poptávky, subsystém realizační a vazby mezi nimi představující toky turistů, služeb, informací a finančních prostředků. Vazby vznikající uvnitř systému cestovního ruchu evokují vznik složitého socioekonomického procesu probíhajícího v geografickém prostředí a čase na základě aktivace potenciálů cestovního ruchu. Ke střetu potenciálů na straně nabídky a poptávky dochází na trhu cestovního ruchu. Principy lokalizačního subsystému nabídky jsou podle autorů založeny na aktivacích primárních, sekundárních a terciárních absorpčních potenciálů cestovního ruchu. Ty jsou lokalizovány do míst, která disponují optimálními přírodními atraktivitami (např. reliéf, klima, vodstvo), 10
společenskými atraktivitami (historické stavby, církevní i světské a jejich komplexy, muzea a galerie, lidové tradice, mezinárodní sportovní akce a tradiční kuchyně), a zároveň jsou tato místa dobře vybavena infrastrukturou služeb s optimální podporou institucionální sféry. Takto chápaný potenciál představuje na trhu cestovního ruchu stranu nabídky. Problematikou potenciálů cestovního ruchu se zabývá řada autorů, jejichž přístupy k hodnocení potenciálů se liší zejména v chápání potenciálů samotných (např. Mariot (1969), Štěpánek, Šíp a Kopačka (2001)).
Mariot (1969) se dívá na potenciál cestovního ruchu z geografického hlediska a chápe jej jako termín pro způsobilost krajiny, z hlediska komplexního hodnocení jejích podmínek pro cestovní ruch. Jako hlavní činitele s primárním významem označuje reliéf, hydrologické poměry, rostlinstvo, živočišstvo, kulturně-historické danosti, dopravní infrastrukturu a vybavenost území. Z důvodů trvalého charakteru umožňují přírodní činitelé objektivnější pohled na potenciál krajiny pro cestovní ruch. Přístup Mariota lze označit jako přístup funkční. Dále ve své práci uvádí, že určováním lokalizace, objemu, časového průběhu a struktury cestovního ruchu lze podmínky cestovního ruchu rozlišit na lokalizační (tvořeny přírodními a kulturně historickými předpoklady), selektivní (určovány intenzitou účasti obyvatelstva na cestovním ruchu) a na realizační podmínky (členěné na komunikační podmínky a materiálně-technickou základnu).
2.3 Vymezení venkovské turistiky v rámci cestovního ruchu a její význam Venkovská turistika je cestovní ruch, odehrávající se na venkově. Souvisí především s nízkou hustotou obyvatelstva a otevřeným prostorem s malými sídly, obvykle s méně než deseti tisíci obyvateli. Využívání půdy souvisí se zemědělstvím, lesnictvím a ochranou přírodních lokalit. Vliv tradičních zvyklostí u lidí, zde žijících, je často velmi silným jevem. Specifikem venkovské turistiky by mělo být její umístění do venkovských oblastí. Měla by být funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (na malovýrobě, otevřeném prostoru, kontaktu s přírodou, tradičních zvycích) a venkovská ve svém měřítku (malé budovy, malá sídla). Dalším specifikem je její tradiční charakter, trvalá udržitelnost a složení z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie. Ohleduplnost k přírodě je přirozenou prioritou venkovského cestovního ruchu, bez kterého by nabídka tohoto produktu ztrácela na své atraktivitě. V tomto případě, se o venkovské turistice mluví jako o trvale udržitelném cestovním ruchu. Z toho důvodu má venkovská turistika jedinečnou šanci obstát v konkurenci s ostatními produkty cestovního ruchu, zejména pak v konkurenci s nabídkou služeb center a středisek masového cestovního ruchu 11
(Stříbrná, 2005). Venkovská turistika navazuje na potřeby způsoby endogenního rozvoje, který spočívá v aktivizaci místních aktérů a místních zdrojů. Tato forma má lepší přístup způsob udržitelnosti využívávání je endogenní rozvoj. Rozvoj venkovské turistiky patří mezi důležité nástroje ekonomického oživení regionů, které byly postiženy restrukturalizací zemědělské prvovýroby a transformačními a restitučními majetkovými
procesy.
Přináší
nejen
vznik
nových
podnikatelských
aktivit,
ale
zejména napomáhá vzniku nových pracovních příležitostí a v této souvislosti i stabilizaci venkovského obyvatelstva. Venkovská turistika přispívá ke tvorbě krajiny, nepřináší téměř žádná ekologická rizika, zprostředkovává návrat člověka k přírodě, respektuje přirozené přírodní a životní prostředí, umožňuje objevovat místní krásy a tradice a popularizovat je navenek (Pourová 2000).
2.4 Produkt venkovské turistiky Podle Vystoupila (2006) je produktem souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného sektoru podnikajícího v cestovním ruchu nebo jej koordinujícího. Jedná se o zboží (suvenýry, průvodci, mapy) nebo služby (ubytování, doprava, stravování, služby průvodců). Může dosahovat různé úrovně komplexnosti, od poskytnutí či zprostředkování jednotlivé služby, přes komplex služeb (package, zájezd) až po destinaci jako kompletní nabídku atraktivit, služeb a potenciálních zážitků. Orientace produktu je soustředěna především na poptávku zákazníka, na jeho potřeby a požadavky, kterým se musí nabídka přizpůsobit. Do produktů venkovské turistiky podle Janotky (1999) zahrnujeme: •
ubytování – krátkodobé i dlouhodobé v malokapacitních objektech,
•
stravování – v rámci ubytovacích služeb nebo vlastní příprava jídla turistou,
•
doprava –
individuální
a hromadná
vlastními
dopravními
prostředky
turisty
a dopravou služeb, pěší turistika a cykloturistika, těžařské a lyžařské a vodní trasy, apod. •
doprovodné programy ve formě nabídky a příležitosti letních a zimních sportů podle místních přírodních a klimatických podmínek a sezón a podle technického vybavení regionu, 12
•
zájmové aktivity turisty jako jezdectví, houbaření, lov, rybaření, sběratelství, speciální zdravotní programy,
•
ostatní doprovodné programy a nabídky ve vazbě na krajinu horolezectví, jeskyňářský sport, plavání, běh, apod.
•
nabídka kulturněhistorických pamětihodností k návštěvě a poznání – hrady, zámky, pamětihodnosti v krajině, muzea, historie osídlení, přírodní zvláštnosti
Podle Šimkové (2007) je package neboli ,,produktový balík“ služeb cestovního ruchu, pojem používaný pro dvě nebo více služby rezervovaných či zakoupených podle přání zákazníka za jednotnou cenu, resp. pro předem připravený soubor služeb. Výhodou balíčků služeb pro zákazníka, je větší pohodlí, výhodnější cena i vyšší kvalita. Pro podnikatele znamená zvýšení přitažlivosti pro klienty, vyrovnává poptávku, odlišuje se od konkurence a podporuje spolupráci.
Balíčky služeb venkovské turistiky jsou tvořeny zážitkovými aktivitami, kterými jsou: •
adrenalin
a sport
(skalní
lezení,
nordic
walking,
cyklistika,
hipoturistika,
jízda na raftech), •
relaxace a pohoda, wellness (masáže, sauna, bazény, vířivka),
•
romantika (večeře při svíčkách a na netradičních místech, perličkové koupele),
•
gastronomie, gurmánské zážitky (regionální gastronomie – projekt Stezky dědictví),
•
tradice, hobby (řemeslné kurzy, tradiční slavnosti, technické památky a provozovny – výroba vína, lidová architektura),
•
přírodní a kulturní dědictví (exkurze s průvodcem – exkluzivita místa, outdoorové programy s průvodcem – exkluzivita aktivit, pozorování a přímý prožitek divoké přírody)
Podle rozdílnosti uspokojování potřeb zákazníků, můžeme typy balíčků pro větší efektivitu využití, rozdělit mezi konkrétní cílové skupiny venkovské turistiky dle míry pozornosti na skupiny vyžadující maximální pozornost (rodiny s dětmi a senioři), na skupiny vyžadující střední pozornost (školy v přírodě, tělesně postižení) a na skupiny vyžadující minimální pozornost (sportovně založení klienti, přírodovědci). (www.ekomonitor.cz, ověřeno ke dni 24. 3. 2012). 13
2.5 Hodnocení atraktivity regionů Bína (2010) chápe potenciál cestovního ruchu jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je podle něj jeho zjednodušení a rozčlenění na měřitelné segmenty. Za tyto segmenty považuje jednotlivé, v zásadě homogenní
aktivity cestovního ruchu. Ty pak vystupují v pozici dílčích potenciálů cestovního ruchu a celkový potenciál je koncipován jako jejich souhrn. V bodovém vyjádření je dílčím segmentům přiřazován určitý počet bodů. Součet bodů pak představuje konečný potenciál cestovního ruchu. Segmenty potenciálu cestovního ruchu rozděluje do dvou dílčích potenciálů. Za prvé je to
potenciál vyplývající z „plošných“ krajinně rekreačních hodnot území. Za druhé jde o potenciál, který je dán rozmístěním a významem „bodových“ atraktivit vyhledávaných turisty a rekreanty. Bína zavádí 5 stupňů velikosti potenciálu cestovního ruchu. Jejich slovní vymezení je následující: Stupeň:
Slovní vymezení:
1
velmi omezený potenciál / velmi nízká úroveň aktivity
2
omezený potenciál / nízká úroveň aktivity
3
středně velký potenciál / střední úroveň aktivity
4
rozsáhlý potenciál / vysoká úroveň aktivity
5
velmi rozsáhlý potenciál / velmi vysoká úroveň aktivity
Pro zařazení regionu do pětistupňové škály je nutné provést převod bodových hodnot obou dílčích potenciálů (ve dvojnásobku). Dílčí potenciály:
Celkový potenciál:
Počet bodů:
Počet bodů:
Stupeň:
Stupeň:
do 99
1
do 199
1
100 – 249
2
200 – 499
2
250 – 499
3
500 – 999
3
500 – 749
4
1000 – 1499
4
750 a více
5
1500 a více
5
14
2.6 Dopady cestovního ruchu na regionální ekonomiku Stynes (1999) uvádí, že ekonomické přínosy cestovního ruchu zasahují každého, ať už přímou či nepřímou cestou. Analýza ekonomických dopadů na určitý region tedy umožňuje odhadnout jednotlivé ekonomické vazby a lépe porozumět hlavní úloze a významu cestovního ruchu pro region. To umožňuje orgánům na národní i regionální úrovni efektivnější rozhodování o dalším vývoji cestovního ruchu. Přístupy k hodnocení ekonomických dopadů se zabývala řada autorů, přičemž pro tuto práci byla uplatněna metoda na základě výzkumu Antouškové (2008), která pro hodnocení ekonomických dopadů cestovního ruchu na region v podmínkách České republiky, zvolila využití input-output analýzy. Input – output analýza je matematický model, který zobrazuje finanční toky mezi jednotlivými sektory v rámci sledované ekonomiky. Model je založen na předpokladu, že každé odvětví hospodářství musí nakupovat vstupy od jiných odvětví, tak aby mohlo vytvořit další jednotku produkce. Za pomoci využití produkčních funkcí určuje rozdělení finančních prostředků z prodejů mezi domácností, zisky podniků a daně (Antoušková, 2008). Přístup hodnocení ekonomických dopadů na ekonomiku pomocí multiplikátoru cestovního ruchu je založen na předpokladu, že prodej produktů jednoho podniku vyžaduje nákup produktů od podniku jiného v rámci místní ekonomiky. Předpokládá tedy, že podniky nespotřebovávají pouze primární zdroje (např. práci), ale spotřebovávají také meziprodukty (Cooper – Fletcher et al., 2005). Koncept multiplikátoru měří dopady dodatečných výdajů na ekonomiku (UNWTO, 1981).
2.7 Sociologický výzkum V rámci poptávkových souvislostí je zohledněn model spotřebitelského chování dle Howarda a Shetha (1986) a nákupního chování podle Vysekalové (2011). Howard a Shetha (1986) člení model spotřebitelského chování do čtyř základních částí: • Procesy učení spotřebitele. Rozumí se jimi motivy, postoje, očekávání a připravenost k učení u osob v dané cílové skupině. • Spotřebitel je podněcován stimuly, které vycházejí z kvality, ceny, osobnosti a dostupnosti výrobku nebo služby. • Vnější faktory jako rodina, příslušnost k sociální třídě, časový tlak, finanční situace působí na nákupní chování jako vlivy sociálního okolí. 15
• Na závěr je chování spotřebitele vyjádřeno stupňovitým procesem začínajícím pozorností, vedoucí přes kupní úmysly k samotnému nákupu. Pro analýzu nákupního chování je podle Vysekalové (2011) potřebné znát nákupní i spotřební zvyklosti a chování v dané skupině výrobků, které jsou východiskem pro pochopení motivačních faktorů vedoucích ke koupi. I přes rozdílný způsob definování návyků, lze obecně říci, že představují určitý způsob reakce na opakující se či podobné situace a jsou do značné míry zautomatizovány. Spotřební zvyklosti představují okruh návyků vztahujících se k nákupu a používání produktů a služeb, které ovlivňují jak spotřební chování obecně, tak mají vliv na konkrétní nákup. Proces sociologického výzkumu se skládá z následujících etap (Čihovský, 2006): 1. Přípravná fáze začíná v podstatě zadáním konkrétního empirického šetření. Do této etapy spadá studium odborné literatury k dané problematice, studium výzkumných zpráv z realizovaných empirických šetření dané problematiky a seznámení se s prostředím. Tato etapa je v podstatě nejdůležitější a časově nejnáročnější, poněvadž na její kvalitě závisí úspěšnost celého šetření. Etapa končí zpravidla zpracováním projektu výzkumu, který by měl být oponován. Chyby, nedostatky v projektu jež nelze v průběhu výzkumu napravit. Přípravná fáze zpravidla končí zpracováním projektu výzkumu. Výzkum by měl v podstatě vyjádřit odpověď na tyto otázky: •
Kdo – složení výzkumného týmu
•
Co – operacionalizace pojmů, přesné jednoznačné vymezení populace, vzorku a problému
•
Kdy – časový harmonogram průběhu celé akce od zadání až po oponentní řízení výzkumné zprávy
•
KDE – přesné vymezení regionu, místa, v němž bude výzkum realizován
•
JAK – velmi důležitá volba adekvátních přiměřených metod a technik, včetně promyšlení způsobu zpracování (statistika, tabulky, grafy).
•
PROČ – zdůvodnění výzkumu (závažnost, aktuálnost)
•
ZAČ – kalkulace veškerých nákladů spojených s výzkumem včetně odměn
16
2. Terénní šetření (sběr informací) znamená získávání informací (výpovědí) od respondentů pomocí výzkumných technik (dotazník, anketa apod.) S terénním šetřením souvisí kontrola a vyřazení neúplných či nepoužitelných zdrojů informací. 3. Statistické zpracování představuje první, druhé případně další třídění odpovědí v relativních četnostech, zpracování kontingenčních tabulek, výpočet koeficientů pro testování hypotéz, stanovení hladiny významnosti apod. V podstatě u reprezentativních šetření jde o aplikaci matematické statistiky při testování hypotézy (nejčastěji x2, korelační koeficient). 4. Interpretace výsledků představuje výzkumnou zprávu, která začíná charakteristikou zkoumaného vzorku, pokračuje interpretací jednotlivých bloků otázek testujících dané hypotézy a je ukončené stručným shrnutím záměrů a hlavně sociotechnickými návrhy a doporučení, které by měly zlepšit stávající situaci. 5.
Závěrečná
etapa znamená
předání
výzkumné
zprávy,
její
prezentace
či
obhajoba v diskusi.
17
3 METODIKA ŘEŠENÍ Pro řešení bakalářské práce bylo zvoleno několik na sebe navazujících fází řešení:
3.1 Přípravná fáze Metodou analýzy, komparace a syntézy sekundárních informací z odborné literatury, internetových zdrojů, výzkumných studií, dat získaných z turistického informačního centra a jimi poskytnutých dokumentů mikroregionu Mikulovsko, byl vymezen význam venkovské
turistiky
pro
rozvoj
regionu
a shrnuty
teoreticko-metodologická
východiska hodnocení potenciálu cestovního ruchu. S využitím těchto poznatků byl navržen metodický postup naplnění dílčích cílů práce.
3.2 Vlastní práce K hodnocení potenciálu venkovské turistiky byl zvolen přístup dle autorů Štěpánka, Šípa a Kopačky, který rozlišuje hodnocení nabídkové a poptávkové strany. V práci byla pozornost zaměřena především na zkoumání poptávkových souvislostí. Postup řešení vlastní práce byl rozdělen do těchto fází: 3.2.1 Analýza nabídkových souvislostí Východiskem pro stanovení informačních potřeb primárního výzkumu byla SWOT analýza, která byla provedena na základě nabídkové strany potenciálu venkovské turistiky v daném regionu. Hodnocení nabídkové strany bylo rovněž významným východiskem pro diskusi možností rozvoje venkovské turistiky v daném regionu. Hodnocení nabídkové strany bylo provedeno na základě přístupu dle autorů Štěpánka, Šípa a Kopačky, podle nichž jsou rozlišeny faktory lokalizační neboli primární, do nichž jsou řazeny přírodní podmínky (reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo, chráněná území) a kulturně-historicko-společenské podmínky daného regionu. Následně jsou vymezeny realizační neboli sekundární faktory, do nichž je řazena infrastruktura cestovního ruchu (doprava, ubytovací a stravovací zařízení a další zařízení podporující cestovní ruch). Do selektivních neboli terciárních faktorů patří schopnost orgánů veřejné správy, místních sdružení a podnikatelských aktivit využít primární a sekundární předpoklady k realizaci cestovního ruchu v regionu. I přes klíčovou úlohu selektivních předpokladů byl v této práci z hlediska větší časové náročnosti a značné závislosti na lidských schopnostech, kladen důraz především na lokalizační a realizační předpoklady. 18
Součástí analýzy nabídkových souvislostí bylo provedeno hodnocení atraktivit podle Bíny (2010), který ve svém výzkumu hodnotí velikost potenciálu cestovního ruchu metodou bodového hodnocení za územní jednotky správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Na základě hodnocení nabídkové strany, byla vytvořena SWOT analýza a vymezeny interní silné a slabé stránky a externí příležitosti a hrozby daného regionu. Celkovým výsledkem SWOT analýzy byl návrh strategií pro opatření vedoucích ke zlepšení venkovské turistiky. 3.2.2 Analýza poptávkových souvislostí s využitím primárního výzkumu technikou dotazníkového šetření V rámci analýzy poptávkových souvislostí byly shrnuty základní informace sekundárně dostupné ze statistik návštěvnosti a využití stávajících lůžkových kapacit daného regionu. Před samotným započetím primárního výzkumu byl vymezen metodický postup, který se skládá z následujících klíčových faktorů: Stanovení cílů primárního výzkumu •
charakteristika návštěvníků a turistů
•
motivace a cíle návštěvy regionu
•
preferování aktivity a zájem o venkovskou turistiku
•
hodnocení turistické infrastruktury a služeb
•
využití ubytovacích a stravovacích služeb
•
požadavky na zaměření balíčků produktů venkovské turistiky
•
struktura výdajů
návštěvního
dne
(hodnocení
dopadu
výdajů
turistů
na
ekonomiku mikroregionu prostřednictvím multiplikátoru podle výzkumu Antouškové (2008)). Návrh a testování dotazníku Dotazník byl navržen na základě zkoumané problematiky a stanovených cílů výzkumu, na něž měl dotazník získat odpovědi. Nejdříve byly srozumitelně a jasně formulovány otázky tříděné do tematických okruhů tak, aby se vztahovaly k vymezeným cílům a mohly se dále testovat. Dotazník byl sestaven způsobem, který měl respondenta co nejvíce motivovat a umožnit
19
upřímnost odpovědí. V dotazníku byly použity formy uzavřených, polouzavřených a sociodemografických otázek (pohlaví, věk, vzdělání atd.). Testování dotazníku probíhalo prostřednictvím pilotního průzkumu. Vzhledem k tomu, že výzkumník byl podrobně seznámen se zkoumanou problematikou, testování probíhalo prostřednictvím výzkumného dotazníku, ve kterém došlo k následné úpravě několika otázek. Otázky byly následně upraveny podle publikace Foreta (2008) zabývající se marketingovým průzkumem. Realizace primárního výzkumu Samotná realizace sběru dat byla provedena v průběhu měsíce dubna 2012 v obcích Pasohlávky, Dolní Věstonice a v Novém Přerově na místech, kde je soustředěný turistický potenciál, včetně cyklotras. Oslovováni byli pouze turisté a návštěvníci daného regionu, odlišných věkových skupin, pohlaví, zaměstnání a vzdělání. Dohromady bylo získáno přesně 100 řádně vyplněných dotazníků, které byly následně použity k dalšímu zpracování. Techniky zpracování dat Údaje získané z provedeného výzkumu byly zpracovány vybranými matematicko-statistickými
metodami podle Minaříka (2009). Následně byly sestaveny tabulky a grafy se slovním komentářem získaných výsledků.
Ke zpracování údajů získaných od respondentů byly využity následující statistické charakteristiky: •
Rozdělení četností Relativní četnost (pi) vyjadřuje relativní zastoupení znaků a absolutní četnost (ni) vyjadřuje počet výskytu znaku.
20
•
Charakteristika úrovně Rozlišuje se prostý aritmetický průměr a vážený aritmetický průměr. Prostá forma aritmetického průměru byla použita k výpočtu. Vážená forma aritmetického průměru byla použita k výpočtu výdajů návštěvníků a turistů. Prostá forma:
Vážená forma:
3.3 Diskuse V této kapitole bylo využito sekundárních informací ke komparaci a návrhu možností rozvoje venkovské turistiky. Jednou z možných opatření jak přispět k rozvoji venkovské turistiky byl návrh produktových balíčků na základě analýzy poptávkových souvislostí.
21
4 VLASTNÍ PRÁCE ANALÝZA NABÍDKOVÝCH SOUVISLOSTÍ
4.1 Vymezení zájmového území Od roku 2000 je zájmové území postupně sdruženo v Dobrovolném svazku obcí Mikulovsko (DSO Mikulovsko). Členy DSO Mikulovsko tvoří 18 obcí: Mikulov, Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec. Podle administrativně-správního členění je Mikroregion Mikulovsko součástí okresu Břeclav a Brno-venkov a Jihomoravského kraje, který společně s krajem Vysočina tvoří region
soudržnosti
NUTS
II
Jihovýchod.
Na základě
členění
České
republiky
z hlediska cestovního ruchu (podle agentury Czech Tourism) se zájmové území řadí do vyššího celku turistické oblasti ,,Pálava a Lednicko-valtický areál“, jež je dále součástí turistického regionu Jižní Morava. Obr. č. 1: Mapa obcí mikroregionu Mikulovsko
zdroj: http://www.masmikulovsko.cz/
Na území o velikosti 271,5 km² žije téměř 20,5 tisíc obyvatel, čímž se vyznačuje podprůměrnou hustotou zalidnění. Oblast leží v jihozápadní části okresu Břeclav, na severu a východě je ohraničen řekou Dyjí a mikroregiony Čistá Jihlava a Lednicko-Valtický areál, na západní hranici sousedí s okresem Znojmo a na jihu současně hraničí se státní hranicí s Rakouskem.
22
4.2 Lokalizační předpoklady 4.2.1 Přírodní předpoklady Krajina na Mikulovsku nabízí nevšední, rozmanitou a krásnou přírodu, která má díky Pavlovským vrchům
nezaměnitelný ráz. Důkazem jedinečnosti
zdejší krajiny je
ochrana přírodně nejcennějších lokalit formou zvláště chráněného území CHKO Pálava, které zaujímá téměř 28,4 % rozlohy mikroregionu. Reliéf Reliéf mikroregionu je různorodý, celkově má krajina spíše rovinný až mírně zvlněný charakter vhodný především pro cykloturistiku a v oblasti Pálavy pak spíše pro pěší turistiku. Nejvyšším bodem je vrchol Děvína (554,4 m. n. m.) v Pavlovských vrších. Nejnižším bodem je hladina řeky Dyje (asi 152,5 m. n. m.). Dominantu území tvoří vápencová bradla s přírodními
skalními,
stepními
a lesními
biotopy,
jakož
i pozoruhodnými
geomorfologickými a geologickými útvary. Území Mikulovska má ráz atraktivní venkovské krajiny s mnoha cennými lokalitami, kromě Pavlovských vrchů s vysokými skalními hmotami (Tabulová, Pálava, Děvín, Kotel), jsou to hlavně vinice, které zaujímají celých 18,6 % z celkové plochy zemědělské půdy a představují významný krajinotvorný prvek. V rámci CHKO Pálava jsou vyvinuty krasové jevy a to zejména na vrcholu Turoldu. Jeskyně Na Turoldu je významnou paleontolgickou lokalitou, jejíž krasová dutina dosahuje úrovně až 250 m. n. m. Klima Území Mikulovska řadíme do nejteplejší a nejsušší oblasti republiky s příznivými klimatickými podmínkami pro zemědělství i rekreaci. Místní klima se vyznačuje mírnější zimou a nejvyšším počtem slunečných dnů v roce z České republiky, území má tedy charakter teplé oblasti. Skutečně inverzních poloh je málo. Podle statistik se průměrná roční teplota pohybuje kolem 9°C, v jarním období dosahuje 17°C, v létě 19°C, na podzim 5°C a v zimě -0,6°C. Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 500 mm až 600 mm. Klimatické podmínky společně s reliéfem krajiny z hlediska využitelnosti oblasti jasně udávají orientaci na letní sezónu.
Vodstvo Územím Mikulovska protéká řeka Morava a řeka Dyje. Na soutoku Dyje a říčky Jevišovky leží stejnojmenná obec Jeviškova. Obec Drnholec se rozkládá na levém břehu Dyje a Dolní Věstonice a obec Milovice na pravém břehu řeky Dyje, na níž byla v letech 1975-1988 23
vybudována soustava tří Novomlýnských nádrží na ploše 3 226 ha. Vodní dílo Nové Mlýny je nejvýznamnějším hydrologickým prvkem území, jehož Horní (Mušovská) a Dolní (Novomlýnská) nádrž je využívána pro rekreaci. Střední (Věstonická) nádrž je vyhrazena jako přírodní (ornitologická) rezervace a součást soustavy NATURA 2000 s umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků. Nádrže jsou jednou z nejdůležitějších rybářských lokalit na jižní Moravě. Největším a nejvýznamnějším rybníkem zájmové oblasti je rybník Nesyt na území Sedlece s rozlohou 295 ha. Rostlinstvo a živočišstvo Celková lesnatost zájmového území Mikulovska je poměrně malá (13,5 %) a rozložení lesů je nerovnoměrné. Krajina v severní, jižní a západní části je jednotvárná, rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé s vysokým podílem orné půdy (hlavně v západní části regionu), ve východní časti území je lesnatost relativně vysoká (Milovická pahorkatina). Hodnotné listnaté lesy tvořené teplomilnými doubravami jsou na svazích Pálavy a Milovického lesa. Vyskytuje se zde mnoho druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. V CHKO Pálava je pro les charakteristický výskyt dubu šípáku a habru obecného, z ostatních rostlin se jedná o kosatec nízký, oman oko Kristovo nebo bleduli letní. Významné zastoupení má také například koulenka vyšší, len tenkolistý, dub pýřitý, teplomilné keře a další. Zbytky lužního lesa se vyskytují v okolí Drnholce, do nichž se řadí dub letní, jilm vaz nebo jasan ztepilý. Fauna zahrnuje nejlépe vyvinutá panonská živočišná společenstva na Moravě. Pestrost je podmíněna geomorfologickou a geologickou rozmanitostí. Mezi běžné živočichy patří roháč velký a tesařík obrovský, otakárek ovocný a otakárek fenyklový, více druhů netopýrů, strakapoud jižní, pěnice vlašská, strnad luční a orel mořský. K typickým savcům lužních lesů patří bobr evropský. Chráněná území Na území mikroregionu Mikulovsko je vyhlášeno 1 velkoplošné zvláště chráněné území CHKO Pálava a 22 maloplošných chráněných území. Chráněná krajinná oblast Pálava leží na rozhraní karpatské a panonské oblasti a je tvořena především komplexem Pavlovských vrchů a údolní nivou řeky Dyje. CHKO Pálava byla vyhlášena roku 1976 a její rozloha činí 83 km². Zahrnuje území obcí nebo část obcí Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nové Mlýny, Pavlov, Perná a Sedlec. Po vstupu České republiky do EU je celá chráněná krajinná oblast ptačí oblastí evropské soustavy NATURA 2000. V roce 1986 se CHKO Pálava stala biosferickou rezervací a v roce 2003 se rozšířila o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Vznikla tak 24
biosférická rezervace Dolní Morava o rozloze přes 300 km2. Na jejím území se vyskytují 3 ptačí oblasti: Pálava, Lednické rybníky a Soutok-Tvrdonicko. Obrázek č. 2: Mapa CHKO Pálava
Zdroj: http://www.palava.ochranaprirody.cz/
4.2.2 Kulturně-historicko-společenské předpoklady Historická hodnota turistických atraktivit přitahuje na Mikulovsko nespočet návštěvníků z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Kulturní předpoklady tvoří důležitou součást krajinného potenciálu. Dominantou této oblasti jsou Pavlovské vrchy, známé zříceninami Děvičky a Sirotčí hrádek. Nejvýznamnějším kulturním bohatstvím lokality je historické jádro Mikulov v ochranném pásmu Městské památkové rezervace. Hlavní atraktivitou města je Zámek Mikulov a historické náměstí. Na území se nachází i mnoho archeologických lokalit, především Dolní Věstonice, Pavlov nebo krasová jeskyně Na Turoldu. Vyhlášenou památkovou rezervací je obec Pavlov.
Tabulka č. 1: Souhrnné vyhodnocení lokalizačních předpokladů mikroregionu Mikulovsko Přírodní předpoklady Chráněné krajinné oblasti
počet 1
Kulturní předpoklady Hrady a zámky
počet 3
Národní přírodní rezervace
5
Vyhlídková věž
1
Národní přírodní památky Přírodní památky
2 7
23 3
Přírodní rezervace
8
Církevní památky Židovské památky Muzea, galerie a expozice
15 25
Natura 2000 - ptačí oblasti
1
Společenské akce Kina
34 2
Zdroj: Vlastní práce
4.3 Selektivní předpoklady Demografické faktory Mikroregion Mikulovsko má v rámci okresu Břeclav podprůměrnou hustotu zalidnění, v důsledku poměrně řídkého osídlení a nepříznivých socio-ekonomických faktorů tohoto území. Na území o rozloze 271,5 km² žije k 1. 1. 2010 20 382 obyvatel, což činí 75 obyvatel/km². V mikroregionu je pouze jedno město, a to Mikulov se 7 450 obyvateli (stav k 31. 12. 2010) představujících 36,55% všech obyvatel. Z toho důvodu je mikroregion řazen k typickým venkovským mikroregionům s menším než polovičním podílem městského obyvatelstva. Podrobnější rozbor obyvatelstva je uveden v příloze 4. Ekonomické faktory Nejvyšší podnikatelská aktivita je zastoupena ve službách cestovního ruchu (obchod, ubytování, pohostinství) a v zemědělství (asi 20% z 51% ekonomicky aktivních obyvatel). Podnikatelskou aktivitu v cestovním ruchu reprezentuje nadprůměrných 34 subjektů na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel. Tato průmyslová odvětví jsou soustředěna především v Mikulově a v obcích Novosedly, Bavory, Dobré Pole, Drnholec a Milovice. Podrobnější ekonomické aktivity obyvatelstva mikroregionu je uveden v příloze 5. Oblast Mikulovsko se vyznačuje dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti, která činí 17,9% (stav k 30. 12. 2010). Vysokou nezaměstnanost vyvolaly především strukturální změny v zemědělství a pokles potřeby tradiční ruční práce a naopak zvýšení produktivity práce v odvětví.
Tabulka č. 2: Souhrnné vyhodnocení selektivních předpokladů
Rozloha území Počet obyvatel Hustota obyvatel Počet obcí Zaměstnanost ve službách CR a v zemědělství
271,5 km² 20382 75 obyvatel/km² 18
20%
Zdroj: Vlastní práce
26
4.4 Realizační předpoklady Ubytování Mikroregion Mikulovsko v roce 2010 nacházelo 207 ubytovacích zařízení s přibližně 6059 lůžky. V rámci České republiky i Jihomoravského kraje patří Mikulovsko k územím s nadprůměrnými hodnotami v přepočtu lůžek na 1 km². Dvě třetiny lůžek se nachází v Pasohlávkách a Mikulově (největší střediska cestovního ruchu). Více než 100 lůžek mají k dispozici Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice a Pavlov. U ostatních obcí není ubytování tolik využívané ani významné. Podrobnější rozbor ubytovacích zařízení jednotlivých obcí je uveden v příloze 6. Nejvyšší počet nabízených ubytovacích zařízení se nachází v kategorii penzionů (44,9 % z celkového počtu ubytovacích zařízení) s celkovou kapacitou 1831 lůžek a v segmentu ubytování v soukromí (30 %) s kapacitou téměř 600 lůžek. Významné zastoupení má i kategorie hotelů, nacházející se zejména ve městě Mikulov (8 %) a kempů (6,3 %) v obci Brod nad Dyjí, Pasohlávky a v Pavlově (s kapacitou přes 1000 lůžek v ATC Merkur Pasohlávky).
Tabulka č. 3: Počet ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko
Rok
2010
Celkový počet ubytovacích zařízení
Hotel, motel, botel ***
Penzion
207
17
93
Kemp
13
Ostatní Ubytování Chatová Turistická hromadná v osada ubytovna ubytovací soukromí zařízení 5
11
63
5
Zdroj: Vlastní práce podle Turistického informačního centra Mikulov
Tabulka č. 4: Kapacita lůžek ubytovacích zařízení
Stav 31.12.
Hromadná k ubytovací zařízení celkem
Z toho nejvíce lůžek Hotel, motel, botel ***
Penzion
Kemp
Ubytování Ostatní ubytovací v soukromí zařízení
2010 207 1041 1831 1813 558 Zdroj: Vlastní práce podle Turistického informačního centra Mikulov
816
Celkem
6059
27
Ubytovací zařízení výhradně zaměřené na venkovskou turistiku je Penzion Jáňův dvůr v Novém Přerově. Penzion nabízí 5 dvoulůžkových pokojů. Součástí ekofarmy je zahradní kemp s plochou o velikosti cca 2500 m². Stravování Největší koncentrace stravovacích zařízení je ve městě Mikulov, v obci Pasohlávky, Pavlově a Dolních Dunajovicích. V ostatních obcích je úroveň stravovacích zařízení spíše nedostatečná (v celém území se nachází téměř 100 stravovacích zařízení), a to i v případě zmíněných obcí, kde je koncentrace služeb v oblasti stravování zdaleka vyšší. Gastronomie na Mikulovsku je výjimečná především svým vínem a rybami z místních rybníků. Vinných sklepů a zařízení zabývající se vinařstvím je na Mikulovsku téměř 80. Podrobnější rozbor stravovacích zařízení jednotlivých obcí je uveden v příloze 8. Sportovní a wellness zařízení Region nabízí celou řadu možností sportovního vyžití. Jsou zde podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, rybaření, jezdectví, vodní sporty a další. Kromě bazénů a koupališť na Mikulovsku nalezneme i atletická sportoviště, fotbalová hřiště, tenisové kurty, fitness centra, bowling, minigolf nebo střelnici a lukostřelbu. Mikulovsko také nabízí kvalitní lázeňské a wellness služby, masáže, termální koupele v minerální vodě, sauny i solné jeskyně v obcích Pasohlávky, Pavlov a ve městě Mikulov. Podrobnější přehled sportovních a wellness zařízení je uveden v příloze 9. Cykloturistika Mikroregion Mikulovsko je jedním z nejvýznamnějších cykloturistických regionů. Mikulovsko disponuje velmi hustou a atraktivní sítí cyklotras. Pro region jsou typické tematicky zaměřené cyklotrasy, z nichž nejatraktivnější jsou především tzv. vinařské stezky. (např. Moravská vinná nebo Mikulovská vinařská stezka). Mezi další tematické cyklotrasy patří například dálková cyklotrasa Greenways nebo Jantarová stezka. Na místní úrovni jsou budovány menší cyklookruhy, jako je cyklotrasa „Okolo ATC Merkur“, zaměřená na zajímavosti území okolo Novomlýnských nádrží. Z hlediska doprovodné infrastruktury na cyklotrasách je rozvíjen systém „Cyklisté vítáni“, do kterého je zapojeno asi 6 subjektů. Podrobnější popis všech místních cyklotras a cyklostezek je uveden v příloze 11.
Pěší turistika
28
Na Mikulovsku a zejména pak v oblasti Pavlovských vrchů se vyskytuje mnoho pěších turistických tras. Jednou z nejdelších (25 km) je pěší turistická trasa Mikulov-Svatý kopeček – Turold – Kočičí skála – Stolová hora – Děvín – Dolní nádrž – Křivé jezero – Milovická stráň – Dlouhé jezero – Zámecký rybník – Lednické rybníky – Nový rybník – Šibeničník – Mikulov. Podrobnější popis všech místních pěších turistických tras je uveden v příloze 12. Naučné stezky V mikroregionu je několik naučných stezek zaměřených na tradičně přírodovědné, historické a vinařské poznávání. Např. Naučná stezka Děvín (11 km) - Soutěska → Děvičky → Martinka → Děvín. Stezka je vhodná pro pěší. Podrobný popis všech naučných stezek je uveden v příloze 13. Hipoturistka Mikulovsko nabízí rekreační ježdění na koni pro dospělé i děti v obci Dolní Dunajovice v Jezdeckém klubu M+M. Který se dále věnuje i přípravě koní a jezdců na skokový sport. Jezdecký klub Mikulov nabízí zájemcům výuku jízdy na koni a umožňuje také přespat ve stanu nebo přímo v areálu penzionu. Pro náročnější jsou připraveny i několikadenní výlety a zejména hippoterapie. Také ekofarma Jáňův dvůr nabízí projížďky vinicemi spojené s návštěvou sklepů. Jezdecké služby pro děti nabízí Ponny ranč Klentice v Mikulově. Přímo na ranči je možnost zajezdit si na ponících pro nezkušené a začátečníky. Silniční doprava Mikroregionem Mikulovsko prochází významná nadregionální silniční komunikace, silnice první třídy E 481 Brno – Pohořelice – Mikulov – st. hranice s Rakouskem - Vídeň, která je vybodovaná jako rychlostní silnice R52 v úseku Rajhrad – Pohořelice. Mikulovskem dále prochází silnice druhé třídy II/414 Lechovice – Drnholec – Dobré Pole – Březí – Mikulov a silnice první třídy I/40 Mikulov – Sedlec – Valtice – Břeclav – Poštorná. Ostatní silniční síť v mikroregionu tvoří 2 silnice druhé třídy (II/420, II/421) a 20 silnic třetí třídy. Železniční doprava Územím prochází jednokolejná železniční síť 246 Břeclav – Znojmo se třemi železničními stanicemi – Mikulov – Březí – Novosedly a třemi železničními zastávkami Dobré Pole – Jevišovka – Sedlec. Autobusová doprava 29
Dopravní obslužnost obcí je zajišťována kromě železniční dopravy i linkovou autobusovou dopravou. Všech 18 obcí mikroregionu je napojeno na hromadnou autobusovou dopravu. Z Mikulova je zajišťována doprava v rámci území okresu Břeclav prostřednictvím dálkových rychlíkových autobusů, ale i doprava v rámci ČR nebo do zahraničí.
Tabulka č. 5: Souhrnné vyhodnocení realizačních předpokladů Jednotlivé faktory Počet Ubytovací zařízení Stravovací zařízení vinařství, vinné sklepy vinotéky wellness sportovní možnosti
207 95 78 11 10 32
Jednotlivé Počet Kapacita faktory silnice I. třídy 1 6059 železniční trať 1 6267 2246 -
viniční trať
-
vinařské trasy cyklotrasy pěší trasy naučné stezky
4 6 7 9
Délka 53 km 68.8 km 32,77 km² 142 km 212,5 km 52,3 km 51.8 km
Zdroj: Vlastní práce
4.5 Hodnocení atraktivit ORP Mikulov Velikost potenciálu cestovního ruchu bylo vyhodnocováno za územní jednotky správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Celkový potenciál cestovního ruchu obvodu ORP Mikulov byl vyhodnocen jako středně velký potenciál (stupeň č. 3).
Tabulka č. 6: Velikost potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Mikulov v bodových hodnotách a stupních krajinně rekreační potenciál
potenciál územně zakotvených atraktivit CR
celkový potenciál cestovního ruchu 30
body ORP Mikulov
stupeň body 150
2
stupeň body 550
4
stupeň
700
3
Zdroj: Bína (2010)
4.6 SWOT ANALÝZA Na základě
analýzy
nabídkových
souvislostí
mikroregionu
Mikulovsko
byla zpracována SWOT analýza. Jejím cílem je zhodnocení zájmového území, stanovením silných a slabých stránek, definováním příležitostí a hrozeb a návrh strategií pro rozvoj venkovské turistiky. Silné stránky (S) •
Geografická poloha (dobrá dopravní dostupnost)
•
Nízká hustota osídlení
•
Relativně čisté životní prostředí
•
Vodní plocha (vodní dílo Nové Mlýny, řeka Dyje)
•
Významné přírodní a kulturní dědictví
•
Možnosti rozvoje venkovské turistiky, vinařské turistiky, folklórních tradic
Slabé stránky (W) •
Nabídka a úroveň kvality poskytovaných služeb
•
Turistická koncentrace cestovního ruchu a přínos finančních prostředků převážně do města Mikulov
•
Výrazná sezónnost cestovního ruchu v mikroregionu
•
Spolupráce místních podnikatelů ve službách cestovního ruchu a v zemědělství
•
Nízká propagace mikroregionu 31
Příležitosti (O) •
Využívání výhodné geografické polohy pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu
•
Zlepšení rozvoje venkovské turistiky díky propagaci mikroregionu
•
Venkovská turistiky jako příležitost zdroje příjmů mikroregionu
•
Intenzivní využití všech obcí mikroregionu pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu
•
Rozvoj produktových balíčků venkovské turistiky
Hrozby (T) •
Omezení státního rozpočtu
•
Hospodářská krize
•
Zaostávající turistická infrastruktura pro rozvoj území
•
Nízká spolupráce mezi subjekty činnými v cestovním ruchu
(SO) Strategie maxi – maxi (strategie se snaží využít co nejvíce silných stránek, aby zužitkovala naskytnuté příležitosti) Strategie vychází ze zaměření se na intenzivní využití potenciálu celého území a ne jen na území s koncentrací návštěvnosti (město Mikulov, turistická centra). Jedná se o využití ubytovacích zařízení, služeb a aktivit v rámci venkovské turistiky, které by zpřístupnili tradiční zázemí dalším návštěvníkům a turistům a zajistili rovnoměrný přínos finančních prostředků do celého mikroregionu.
32
5 ANALÝZA POPTÁVKOVÝCH SOUVISLOSTÍ 5.1 Základní informace o návštěvnosti a využití stávajících kapacit Podle statistiky Mikulovského regionu se počet příjezdů hostů během deseti let rapidně zvýšil. Od roku 2000 do roku 2010 se návštěvnost dané oblasti několikanásobně zvýšila (vzhledem k nepřesným údajům ze statistiky však nemůže být tento údaj brán jako skutečný). Průměrný počet přenocování činil 1,6 dne a průměrná doba pobytu 2,6 dne (k roku 2010). Z tabulky č. 5 vyplývá, že se průměrná doba přenocování a tedy i pobytu snížila od roku 2000 do roku 2010 průměrně o 1,1 dne. Tabulka č. 7: Návštěvnost ubytovacích zařízení mikroregionu Mikulovsko
Roky 2000
Počet příjezdů hostů
z toho rezidenti
Počet přenocování
z toho rezidenti
Průměrný Průměrná počet doba pobytu přenocování
36 261
22 083
96 528
73 314
2,7
3,7
2010 120 039 Zdroj: Český statistický úřad
86 972
238 127
191 058
1,6
2,6
Mikulovsko nabízí celkem 207 ubytovacích zařízení (6059 lůžek) s největším zastoupením kategorie penzionů (93 penzionů / 1831 lůžek), ubytovacích zařízení v soukromí (63 / 558 lůžek) a hotelů (17 / 1401 lůžek). Pokud se vyloučí všechna ubytovací zařízení ve městě Mikulov a všechny hotely (76 / 2267 lůžek) je zřejmé, že převažující kapacita lůžek (62,2 %) lze zahrnout do aktivit venkovské turistiky. Téměř 37 % kapacity lůžek se nachází v Pasohlávkách a to konkrétně v kempu ATC Merkur, který je největším v České republice (v současné době na jeho území probíhá výstavba komplexu Moravia Thermal (moderní Aquapark s nabídkou služeb v mezinárodním standardu), který zcela jistě v budoucnu přiláká další návštěvníky). 8,4 % lůžkové kapacity je zastoupeno v Pavlově a 6,3 % v Dolních Dunajovicích. U ostatních obcí je lůžková kapacita podstatně nižší, stejně jako turistická koncentrace, z tohoto důvodu není ubytování ani tolik využívané. Podrobnější rozbor ubytovacích zařízení jednotlivých obcí je uveden v příloze 7.
5.2 Charakteristika výběrového souboru Z primárního výzkumu bylo zjištěno, že do mikroregionu Mikulovsko míří nejvíce návštěvníků a turistů z České republiky a to, konkrétně z Jihomoravského kraje (45 %). Na druhém místě je kraj Olomoucký (13 %), na třetím Zlínský kraj (9 %), poté hlavní město Praha (8 %) a následují zahraniční turisté s 8 % (4 % Slovensko, 2 % Rakousko a 2 % 33
Polsko). U převážné většiny respondentů (72 %) bylo zjištěno, že pochází z města. Z hodnocení tedy vyplývá, že mikroregion Mikulovsko navštěvují převážně lidé ze sousedních krajů (výjimkou je hlavní město Praha).
Graf č. 1: Původ respondentů dle kraje (n = 100)
Z celkového počtu 100 dotazovaných se výzkumu podrobila nadpoloviční většina (62 %) žen a 38 % mužů. Z hlediska věkové struktury převažuje skupina respondentů (41%) ve věku 26 – 34 let. Následující dvě skupiny byly v podobném zastoupení, mladí lidé do 25 let (25%) a lidé ve věkovém rozmezí 35 – 49 let (21%). Nejmenší zastoupení respondentů tvořila věková skupina ve věku 50 – 59 let (10%) a starší lidé ve věku 60 let a více (3%).
Graf č. 2: Věková struktura respondentů (n = 100)
34
Mikroregion nejčastěji navštěvují lidé v manželském či partnerském páru (38%), 31% dotazovaných cestuje s přáteli a 14% respondentů tvoří rodiny s dětmi. Zastoupení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání bylo nejčastěji dosaženou hodnotou vzdělání střední s maturitou (52%), dále střední bez maturity (29 %) a vysokoškolské (19 %). V rámci socioekonomické charakteristiky byli ve výběrovém souboru nejvíce zastoupeni zaměstnanci (52 %) a podnikatelé (17 %). Z hlediska příjmů, je nejvíce zastoupena příjmová skupina od 16001 – 24000 Kč (36 %). Větší počet respondentů (27%) tvořila také skupina s příjmem od 24 – 32000 Kč.
Z průzkumu délky pobytu vyplývá, že nejvíce turistů (44 %) tráví na Mikulovsku 1 nebo 2 noci. Početnější skupinu tvoří však také návštěvníci (42 %), kteří do oblasti přijíždí
35
za účelem jednodenního výletu (bez přenocování). Výzkum vypovídá o krátkodobém pobytu v daném mikroregionu. Graf č. 3: Počet dní strávených na Mikulovsku
V rámci četnosti návštěv a preference sezonnosti pro pobyt na Mikulovsku, všichni respondenti upřednistňují letní sezonu, jelikož turistická nabídka této oblasti je v zimní sezoně podstatně omezená. 52 % dotazovaných navštěvuje Mikulovsko opakovaně, 36% respondentů navštívilo mikroregion teprve poprvé a 12 % podruhé.
Graf č. 4: Způsob dopravy do regionu (n = 100)
36
Nejčastějším dopravním prostředkem, kterým respondenti do regionu přijiždí je osobní automobil, tento způsob indivuduální dopravy volí 72 % osob, dalších 12% lidí se dopravuje na kole nebo vlakem.
5.3 Motivace a cíle návštěvy mikroregionu Mikulovsko Nejčastějším
motivem
návštěvy
Mikulovska je
poznání
(37
%)
a s ním
spojená
návštěva turistických atraktivit. Druhou nečastější odpovědí respondentů je relaxace (22 %), tedy rekreace, vycházky v přírodě a odpočinek. Dalšími nejfrekventovanějšími odpovědmi je
37
sport (12 %), zábava (9 %) a wellness (8 %). Významným přínosem pro Mikulovsko je i tranzit, který je v tomto regionu poměrně častý (významný spoj Brno – Vídeň).
Graf č. 5: Nejčastější motivy návštěvy (n = 100)
Nejžádanějším turistickým cílem mikroregiou jsou podle návštěvníků a turistů (29 %) zejména Novomlýnské nádrže. 15 % respondentů láká pobyt v kempu ATC Merkur v Pasohlávkách, který úzce souvisí s vodní plochou Nové Mlýny. Další výjimečnou místní atraktivitou je CHKO Pálava, o kterou jeví zájem 17% respondentů. Zámek Mikulov (Regionální muzeum) je také oblibenou místní atraktivitou. O něco méně respondentů jeví zájem o expozici Věk lovců a mamutů v Dolních Věstonicích (9%) a o pobyt na ekofamě Jáňův dvůr v Novém Přerově.
Graf č. 6: Turistické cíle (n = 100) 38
Z níže uvedeného grafu č. 4 vyplývá, že nejzajímavější pro návštěvníky je město Mikulov, které navštěvují téměř všichni respondenti (96 %). Je zcela zřejmé, že z celého mikroregionu je město Mikulov nejatraktivnější co se turistických cílů týče. Necelých 60% respondentů již navštívilo obec Pasohlávky, zejména kemp ATC Merkur a vodní dílo Nové mlýny. Mikulov a Pasohlávky
jsou
pro
turistity
na rozdíl
od
ostatních
obcí
mikroregionu
z hlediska návštěvnosti velmi žádané.
Graf č. 7: Návštěvnost obcí Mikulovska (n = 100)
5.4 Preferované aktivity a zájem o venkovskou turistiku V této otázce bylo zjišťováno jakou aktivitu návštěvníci a turisté mikroregionu během pobytu nejvíce
provozují.
Z průzkumu
vyplývá,
že
nejčastější
aktivitiou
provozovanou
na Mikulovsku je návštěva kulturních a historických památek (ø1,8), dále vinařská turitsika (pro
tuto
oblast
typická),
návštěva přírodních
zajímavostí,
pěší
turistika a návštěva kulturníh akcí. Nižší zájem je o vodní sporty (koupání apod.), cykloturistiku a wellness služby. Nejnižší zájem mají respondenti o církevní turistiku ani o zimní sporty (ø3,65).
Graf č.8: Preferované aktivity (n = 100) 39
5.5 Hodnocení turistické infrastruktury a služeb Respondenty nejlépe hodnocený je stav a přístupnost místních památek, dopravní dostupnost a stravovací služby. Relativně dobře jsou respondenty hodnoceny i ubytovací služby a cenová úroveň. Naopak hůře je hodnoceno vybavení pro sportovní aktivity, propagace regionu, kvalita cyklostezek, nedostatek parkovacích míst a zejména stav komunikací.
Graf č. 9: Hodnocení turistické infrastrukury a služeb
40
5.6 Využití ubytovacích a stravovaích služeb Nejvyšší podíl turistů (24%) využívá k pobytu penzion, tento segment ubytovacího zařízení je na Mikulovsku také nejvíce zastoupen. Další početnou skupinu tvoří turisté, kteří jsou ubytování v kempu (18 %). Ve městě Mikulov a v obci Pasohlávky bylo ubytovaných nejvíce respondentů (necelých 30% v Mikulově a 18% v Pasohlávkách). Poměr odpovídá skutečnosti, že obce jsou turistickými centry a místy s největší koncentrací ubytovacích zařízení. Mezi další navštěvované obce, turisty využívaného ubytování, patří Pavlov (4%), Dolní Dunajovice (3%), Drnholec a Horní Věstonice (2 %).
Graf č. 10:Počet ubytovaných dle typu ubytovacího zařizení (n = 100)
Největší počet respondentů (61%) se stravuje v restauracích a hospodách mimo místo ubytování. 19% z celkového výběrového souboru využívá způsobu vlastního stravování (potraviny si přivezou z domu nebo nakupují v místních obchodech). V rámci ubytování jen se snídaní se stravuje 11% respondentů a 7% využívá stravování v místě ubytování formou polopenze. Graf č. 11: Způsob stravování (n = 100)
41
5.7 Požadavky na zaměření produktových balíčků venkovské turistiky Z průzkumu bylo zjištěno, jaký z připravovaných produktových balíčků by respondenty nejvíce motivoval pro další návštěvu Mikulovska. Největší zájem se jeví o romantický pobyt na venkově (balíček zahrnuje romantické perličkové koupele, večeře při svíčkách na netradičních místech apod.). Dalším atraktivním balíčkem produktů venkovské turistiky, byla relaxace a pohoda na venkově a s ním spojené wellness služby. 20% respondentů by mělo zájem o adrenalinové sporty a sport jako takový. O gastronomii a gurmánské zážitky je poptávka také poměrně vysoká (16%), balíček zahrnuje regionální gastronomii, ochutnávky místních vín, ryb apod. 13% dotazovaných by volilo balíček přírodní a kulturní dědictví. Nejnižší zájem (7%) respondenti jeví o balíček tradice a hobby.
Graf č. 12: Balíčky produktů venkovské turistiky (n = 100)
42
5.8 Struktura výdajů návštěvního dne V níže uvedené tabulce č. 8, jsou uvedeny celkové průměrné náklady respondentů za konkrétní aktivity. Z Výzkumu bylo zjištěno, že lidé nejvíce utratí za ubytování, v průměru na osobu a den činí cena ubytování 284 Kč. Z této celkové částky respondent utratí 90 Kč na venkově a o více jak polovinu (194 Kč) ve městě. Druhou nejvyšší sumu vydají respondenti při pobytu za stravování, které je v průměru stojí kolem 230 Kč osoba/den. Na venkově za stravování vydají průměrně o 11 Kč méně (110 Kč) než ve městě (121 Kč). Cena vstupného do objektů a cena za dopravu je v podobném poměru jako v případě stravování. Na venkově je útrata o cca 10 Kč nižší. Půjčovné sportovních potřeb stojí respondenty celkem 15 Kč, jelikož na venkově je cena o něco vyšší, z důvodu širší nabídky sportovního vyžití. Útrata za nákup suvenýrů a místních produktů (víno) se v obou případěch pohybuje kolem 11 Kč a za ostatní aktivity (nákup tabákových výrobků, oblečení, apod.) je útrata ve městě o 10 Kč vyšší. Turista v průměru utratí 336 Kč na venkově (osoba/den) a ve městě 479 Kč, včetně ubytování (s přenocováním). Návštěvník mikroregionu průměrně útratí 291 Kč na venkově a 350 Kč ve městě bez ubytování (bez přenocování). Tabulka č. 8: Sruktura výdajů respondentů (n = 100) Celkové náklady Služby Kč/osoba/den Ubytování Stravování Vstupné Doprava Půjčovné Nákup suvenýrů Ostatní Celkem
Relativní vyjádření
284 Kč 34,20% 231 Kč 27,80% 102 Kč 12,30% 87 Kč 10,50% 15 Kč 1,80% 22 Kč 4,60% 74 Kč 8,80% 815 Kč 100,00%
Podíl utracený Podíl utracený ve městě na venkově Podíl z Podíl z celkových celkových Kč/osoba/den Kč/osoba/den nákladů nákladů v% v% 90 26,8 194 40,5 110 32,7 121 25,3 46 13,7 56 11,7 40 11,9 47 9,8 9 2,7 6 1,3 9 2,7 13 2,7 32 9,5 42 8,8 336 100 479 100
Tabulka č. vykazuje podílové náklady mezi městem a venkovem na Mikulovsku. Největší rozdíl je v položce ubytování. Respondenti, kteří jsou ubytovaní ve městě utrácí za tyto služby dvakrát více (68%) než na venkově (32%). Z důvodu širší nabídky sportovního vyžití na venkově zde respondenti utrácí více (60%). Za stravování, vstupné do objektů, dopravu, nákup suvenýrů a ostatní aktivity respondenti 43
procentuálně utrácíí více nákladů ve městě. Celkový podíl útraty je o 18 % menší na venkově (41%) než ve městě (59%).
Graf č. 13: Podíl nákladů mezi městem a venkovem (n = 100) 80,0% 70,0%
68% 55% 54% 52% 48% 46% 45%
60,0% 50,0% 40,0%
60%
59%
40% 41%
47% 43%
32%
Podíl nákladů utracený na venkově
30,0% Podíl nákladů utracený ve městě
20,0% 10,0% 0,0%
Celkové dopady nákladů návštěvníků a turistů mikroregionu Mikulovsko na produkci regionu jsou vyjádřeny prostřednictvím multiplikátoru cestovního ruchu, který byl sestaven na základě významu (podílu) celkových výdajů respondentů za jednotlivé složky. Tabulka č. 9: Hodnota multiplikátoru v mikroregionu Mikulovsko
Ubytování Stravování Doprava Vstupné Nákup suvenýrů
Podíl na celkových Multiplikátor výdajích 0,342 2,1958 0,278 2,292 2,4805 0,105 0,123 1,9755 0,046 2,3235
Propočet 0,7509636 0,637176 0,2604525 0,2429865 0,10688 44
0,018 0,088
Půjčovné Ostatní
2,3235 2,1861
0,041823 0,1923768 2,2326584
Hodnota multiplikátoru Zdroj: Vlastní práce podle Antouškové (2008)
Hodnota multiplikátoru cestovního ruchu v miroregionu Mikulovsko je 2,2326584. Hodnota multiplikátoru znamená, že každý výdaj v této oblasti cestovního ruchu se projeví
v celé regionální ekonomice (2,2326584 ≐ 2,23) 2,23 krát. Tedy každých 1000 Kč výdajů
zvýší regionální produkci o 2230 Kč. K celkovým dopadům cestovního ruchu lze dojít, pokud se vynásobí celkové průměrné výdaje na osobu/den hodnotou multiplikátoru:
815 * 2,2326584 = 1819,6
Celková produkce se tedy v regionální ekonomice zvýší nejen pouze o vlastní výdaje (815 Kč), ale o 1819,6 Kč.
45
6
DISKUSE
V rámci diskuse byla provedena komparace sekundárních informací získaných z vybraných studií s primárními informacemi získanými z dotazníkového šetření a návrh možností rozvoje venkovské turistiky. Venkovskou turistiku lidé využívají doposud spíše jako příležitostnou turistickou aktivitu, nezdrží se v regionu více jak 1 či 2 dny. Koncentrace návštěvníků a turistů je soustředěná zejména do města Mikulov. Dále je v oblasti omezená nabídka turistických aktivit pro rodiny s dětmi. Je tedy na místě, aby se ekonomické prostředky pro rozvoj venkovské turistiky v rámci cestovního ruchu adekvátně a postupně rozdělily do potřebných míst. Důležité je se zaměřit na slabiny daného regionu (nabídka a úroveň služeb venkovské turistiky, která by přilákala nové i stávající návštěvníky a turisty, rovnoměrné rozložení turistických aktivit do celého území, spolupráce na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni). Jakmile se podaří odstranit všechny nedostatky, je na místě investovat do reklamy a propagace. Návrh produktových balíčku venkovské turistiky Způsob, jak přilákat stávající a nové zákazníky venkovské turistiky na Mikulovsko a tím podpořit místní potenciál, je motivace formou produktových balíčků. Produkt č. 1 - Návrh produktového balíčku ,,ROMANTIKA NA VENKOVĚ“ Tento balíček je vytvořen pro manželský či partnerský pár všech věkových kategorií, na jednu či dvě noci s možností ubytování na ekofarmě v Novém Přerově nebo v okolních obcích (Jevišovka, Novosedly, Březí) v soukromí místních usedlostí s domácí atmosférou. Součástí produktu jsou aktivity běžných farmářských a hospodářských činností, jako je např. podojení hospodářského zvířectva na zpracování daných produktů, péče o hospodářství a opětovné postarání se o zvířata, pasení ovcí, apod. Dále jsou zahrnuty vyjížďky na koni za účelem poznání okolní krajiny s dalekými výhledy, výlety v terénní bryčce s návštěvou vinného sklípku nebo pohodlné ježdění na kole po místních cyklostezkách. Stravování je formou plné penze s bohatou ochutnávkou domácí kuchyně či vlastnoručně zpracovaných produktů (kozí mléko, sýry, specialisty atd.) a večeře při svíčkách, doplněná možností relaxace a klidu, které poskytuje venkov a jeho okolí (piknik v přírodě pod Pavlovskými vrchy mezi vinicemi). Balíček je možný upravit dle přání zákazníka z hlediska délky pobytu, stravování i prováděných aktivit. V období hlavní turistické sezony, tzn. v létě, je tento produktový balíček poměrně kvalitní a zahrnuje širokou škálu možných aktivit, zatímco zimní sezoně se musí nabídka přizpůsobit a bude nutné navrhnout takové produkty, které tomuto období 46
vyhovují (např. vyjížďky na koni zasněženou krajinou, večeře u krbu či ve vinném slípku, apod.) Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Zajištění kvalitní nabídky produktu v období mimosezony. • Zajištění dostatku ubytovacích kapacit. • Rozšíření nabídky doplňkových aktivit. Produkt č. 2 - Návrh produktového balíčku ,,VÍKEND PLNÝ RELAXACE“ Balíček je koncipován jako nabídka ozdravných a wellness procedur pro všechny zákazníky se zaměřením na dospělé a seniory, kteří potřebují klid, pohodu a dbát o své zdraví. Ubytování je zajištěno ve venkovském penzionu, či v soukromí obcí mimo město Mikulov, poblíž wellness center v Pasohlávkách a Pavlově, ideálně na osamoceném místě, poskytující diskrétní prostředí a klid pro relaxaci. Hlavní možností je využít některý z wellness a relaxačních aktivit: nordic-walking, termální koupele v Pasohlávkách, vinné masáže, relaxační a rehabilitační procedury, zábaly, kosmetické ošetření, apod. Dále jsou zahrnuty odpočinkové procedury, jako je koupání v kádích či výlety na koních. Snídaně, oběd i večeře jsou připravovány formou pikniku v přírodě pod širým nebem, v romantickém duchu, pod Pálavskými vrchy, mezi vinicemi spojené s ochutnávkou místních specialit a vín s možností návštěvy vinného sklípku. V případě nepříznivého počasí nebo v zimě, je k dispozici přírodní amfiteátr. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Výstavba lázní a celková podpora lázeňství v regionu. • Výstavba wellness center v rámci podpory regionálního rozvoje z prostředků EU. • Zajištění dostatku ubytovacích kapacit s nabídkou doplňkových wellness služeb. • Budování zázemí pro relaxaci. • Podpora výstavby doplňkových wellness služeb. Produkt č. 3 - Návrh produktového balíčku ,,NA VÍKEND GURMÁNEM“ Balíček je vytvořen pro všechny věkové kategorie se zaměřením na dospělé a seniory. Je obměněn dle ročního období. V letních měsících jsou pro zákazníky této turistiky k dispozici ochutnávky
sladkovodních
ryb
z místních
rybníků
av
zimních
měsících
je 47
sestavena nabídka pro gurmány zabijačkových a husích specialit. Součástí jsou návštěvy vinných sklípků doplněné o degustace a ochutnávky místních specialit se zajímavým povídáním o místních vinařstvích, dále pak návštěvy vinařství a exkurze do tajemství výroby vína, ochutnávky sýrů a mléčných výrobků z místních farem – s možností návštěvy těchto farem a na závěr labužnická večeře spojená s ochutnávkou místních vín. Ubytování je připraveno v soukromí (např. v obcích Klentice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice), součástí je i vinný sklípek. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Zajištění dostatku ubytovacích kapacit. • Podpora prodeje místních produktů (víno, ryby) do všech místních restaurací a ubytovacích zařízení s dostatečnou nabídkou místních produktů (ryby, víno). • Podpora akcí s gastronomickou tématikou. • Rozšířit nabídku o odborné a zajímavé exkurze a výstavy. • Podpora výstavby ekofarem. Produkt č. 4 - Návrh produktového balíčku ,,ADRENALIN A SPORT NA VENKOVĚ“ Balíček je strukturovaný podle sezonnosti pro všechny věkové kategorie podle náročnosti. Do hlavní turistické sezony je zahrnuta cykloturistika, paragliding na Pavlovských vrších, skok s padákem, vodní sporty na Novomlýnských nádržích, windsurfing, kiteboarding, koupání v termálních nádržích či Novomlýnských nádržích, půjčování šlapadel, minigolf, turistický pochod na Pavlovské vrchy, návštěva jeskyně Na Turoldu, apod. Zimní sezona zahrnuje sporty jako například výšlapy po pěších trasách s návštěvou vinných sklepů, běžky, koupání v termálních lázních, kiteboarding, bruslení na místních rybnících, návštěva jeskyně Na Turoldu, apod. Zákazník se může zúčastnit i sportovních utkání a závodů na lodích či v chytání ryb. Ubytování je v chatkách, chalupách v soukromí či pod širákem v blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny nebo sportovního centra. Stravování je formou polopenze nebo vlastní. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Zajištění dostatku ubytovacích kapacit s nabídkou doplňkových služeb pro sportovní aktivity. • Rozšíření nabídky sportovních aktivit i v mimosezoně. 48
• Budování nových atraktivních aktivit pro seniory a rodiny s dětmi. • Vybudování základních sportovišť běžně dostupných pro návštěvníky regionu, např. hřiště pro děti (nejlépe v každé obci). • Propojení a zkvalitnění všech současných cyklotras a budování vlastních cyklostezek. Produkt č. 5 - Návrh produktového balíčku ,ZPĚT MEZI TRADICE“ Balíček je navržen pro všechny, kteří si chtějí vyzkoušet tradiční práce našich předků a dozvědět se něco nového o výrobě místních produktů. Součástí balíčku jsou návštěvy řemeslných kurzů zaměřených na výrobu kraslic, místních rukodělných výrobků, ručního zpracování vína a výroby místních gurmánských BIO produktů. Dále pak návštěva tradičních krojových slavností s možností prožití jednoho dne v kroji a vyzkoušet si místní tradice na vlastní kůži (pentlení, stavění máje, atd.). Balíček zahrnuje i tradiční výlovy rybníků, návštěvy tradičních místních svátků, například folklórní tance, návštěvy poutích a církevních svátků, památek, pamětihodností a expozic. Nebo také závody traktoristů o nejlepší orbu s možností osobní účasti. Ubytování je v tradičních venkovských sídlech či penzionech. Stravování je možné formou polopenze či plné penze. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Dostatečně rozšířená nabídka místních tradic. • Budování nových a atraktivních doplňkových aktivit pro rodiny s dětmi. Produkt č. 6 - Návrh produktového balíčku ,,OBJEVTE KOUZLO VENKOVA“ Zákazník tohoto balíčku pozná přírodní dědictví na Mikulovsku, navštíví zajímavá místa, jako např. jeskyni Na Turoldu, místní venkovské tradice (pochovávání basy, krojové slavnosti), zažije tradiční výlovy rybníků, ochutná farmářské speciality s možností účastnit se prohlídky farmy a výroby jejich produktů. S dětmi je možné si vyjet na ponících, na bryčce nebo na kole do přírody. Součástí je návštěva místní kulturní akce (např. soutěže amatérských divadelníků, ekologické hry pro děti) a především zažije relaxaci na venkově. Ubytování je zajištěno v soukromí, v místních venkovských penzionech, ve stanech, chatkách či chalupách a apartmánech. Stravování: vlastní či formou polopenze v rámci ubytování. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Vybudování kvalitního místa pro pořádání větších outdoor kulturních akcí (např. amfiteátr). 49
• Zkvalitnění doprovodné infrastruktury pro pořádání kulturních a společenských akcí. • Zprovoznění všech turistických cílů v období letní turistické sezony. Produkt č. 7 - Návrh produktového balíčku ,,VÍKEND PLNÝ VÍNA“ Balíček je určen pouze pro dospělé a seniory, obsahuje exkurze po vinařských stezkách (od vinohradu až do vinného sklípku), seznámení se s výrobou vína, s jednotlivými místními vinařskými specialitami. Součástí je someliérská „ochutnávka“ – jak poznat dobré víno a jak se s vínem sžít, možností je i účast při otevírání vinných sklepů doplněné o degustace a gurmánské zážitky, péče o vlastní vinohrad (jak a kdy sázet hlavičky vína, jak se o víno starat, kdy sklízet) s možností „adoptovat“ si své víno a část vinice (s podporou místních vinařů). V sezoně se zákazník účastní vinobraní a prvotního zpracování vína. Stravování je možné zvolit formou polopenze či plné penze, doplněnou o široký sortiment vín a místních specialit. Večeře probíhá ve vinném sklípku. Ubytování je zajištěné v soukromí či v penzionu, jehož součástí je například vinný sklep či vinice.
Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Budování nových turistických cílů s tématikou vinařství, s celoročním provozem. • Zkvalitnit vinařské stezky a doplňkovou infrastrukturu pro odpočinek (lavičky) • Rozšířit nabídku vín do místních vinoték a budování nových vinoték. • Celoroční zpřístupnění sklepů. • Rozvoj kvalitních vinařských akcí, prioritně pořádané mimo hlavní letní sezonu. Všechny navržené balíčky jsou koncipovány tak, aby vyhovovaly venkovské turistice, životnímu prostředí a zejména aby rozšířily a přinesly finanční prostředky do mikroregionu. Šíře a bohatost balíčků v rámci venkovské turistiky přispěje nejen k obohacení turistické nabídky, ale sekundárně výrazně ekonomicky posílí standard celého regionu a vytvoří nová pracovní místa. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury venkovské turistiky Strategie spočívá v zaměření se na intenzivní využití potenciálu celého území mikroregionu. Jedná se o využití, rozšíření a zkvalitnění poskytovaných služeb v oblasti stravování, 50
ubytování a dopravy, stejně jako doplňujících služeb (průvodcovské služby na Pálavě apod.) a aktivit venkovské turistiky (cykloturistiky, pěší turistiky, hipoturistiky apod.), které by zpřístupnili tradiční zázemí stávajícím a novým návštěvníkům a turistům a zajistili rovnoměrný přínos finančních prostředků do celého mikroregionu. Efektivní spolupráce pro rozvoj venkovské turistiky Strategie spočívá v zaměření se na místní poskytovatele služeb cestovního ruchu v celém území, na jejich spolupráci a využití místní přírody a venkovského prostředí pro rozvoj turistiky. Motivovat malé a střední podnikatele pro rozvoj venkovské turistiky jako možný významný zdroj ekonomického růstu ve formách, které jsou v souladu s trvale udržitelným rozvojem území. Zaměřit se na cílenou propagaci regionu a využití podpor rozvoje cestovního ruchu se spoluúčastí zdrojů Evropské unie i národních programů. Spolupráce se sousedními regiony/mikroregiony a s příhraničními zeměmi (Rakousko, Slovensko).
51
7 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce byla analýza potenciálu cestovních ruchu v
mikroregionu
Mikulovsko a na jejím výsledku zformulovat strategie rozvoje venkovské turistiky. V práci byl hodnocen potenciál a předpoklady pro rozvoj venkovské turistiky mikroregionu Mikulovsko na základě analýzy nabídkových souvislostí. Zohledněny byly lokalizační, selektivní a realizační faktory, přičemž důraz byl kladen především na faktory lokalizační a realizační. Z hodnocení plyne, že lokalizační, tedy přírodní a kulturně-historické předpoklady mají vskutku rozsáhlý potenciál. Zatímco poměrně omezený je potenciál realizačních předpokladů, tedy infrastruktura cestovního ruchu (nabídka sportovního zařízení, ubytovacích a stravovacích služeb a doprava). Analýza poptávkových souvislostí byla hodnocena technikou dotazníkového šetření. Na jejím základě
byly
vymezeny
cílové
skupiny
návštěvníků
a turistů,
kterým
se
musí
nabídka venkovské turistiky přizpůsobit, spokojený klient se nejenom rád vrací zpět na tato místa, ale jeho reference jsou vždy tou nejlepší reklamou, která nic nestojí. V rámci analýzy poptávky byly hodnoceny dopady výdajů turistů na ekonomiku regionu. Z hodnocení vyplývá, že turista v průměru utratí během jednodenního pobytu 815 Kč, které představují přímé zvýšení produkce regionu. Zároveň tyto výdaje multiplikují produkci hodnotou 2,23. Celkové výdaje turistů za svůj pobyt zvýší produkci regionu o 1819 Kč. Zvýšením počtu turistů v daném regionu a prodloužením jejich pobytu je pozitivně ovlivňována produkce
a tím
zejména i
ekonomika regionu
(hodnota multiplikátoru
turistických výdajů 2,23). Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že mikroregion Mikulovsko má neskutečný potenciál pro rozvoj venkovské turistiky. Vychází to jednak z atraktivity tohoto prostředí, z historického a tradičního zázemí, dále z množství produktových balíčků, které je možné návštěvníkům nabídnou. Umístění Mikulovska, tedy blízkost hranic, má svou výhodu a rovněž i nízká hustota osídlení je nezanedbatelným pozitivem, neboť volný prostor a klid, nabízející relaxaci, doplněnou o zeleň a přírodní památky jsou velkou výzvou. Aby se docílilo efektivního využití potenciálu pro rozvoj venkovské turistiky, byly navrženy strategie a opatření vytvořením a inovací produktových balíčků, rozvojem infrastruktury cestovního ruchu (ubytování, stravování, doprava), vybavením obcí službami pro turisty a návštěvníky, podporou malých a středních podnikatelů a zejména propagací celé oblasti, kterými lze dosáhnout rozvoje venkovské turistiky, která by přispěla nejen k trvalé udržitelnosti 52
území, podpoře historického a socio-kulturního prostředí, ale i k ekonomickému rozvoji a oživení celého regionu.
53
8 SEZNAM POŽITÉ LITERATURY 1. Antoušková, M: Cestovní ruch jako faktor rozvoje regionu, disertační práce, Praha, 2008 2. Bína, J: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České Republiky. Urbanismus a územní rozvoj. 2010, (online, cit. 24. 4. 2012). Dostupné z http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2010/2010-01/01.pdf 3. Cooper, C., Fletcher, J. et al.: Tourism, Principles and Practise. London: Prentice Hall, 2005. 851 s. ISBN 978-0-273-71126-14 4. Foret M., Foretová V., Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 178 s. ISBN 80 – 247 – 0207 – X. 5. Foret, M. Marketingový průzkum : Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. 6. Český statistický úřad. (online, cit 15. 5. – 20. 5. 2012) Dostupné z: http://czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mesta_a_obce 7. Hall, C. M.: Tourism – Rethinking the Social Science of Mobility. London: Pearson Prentice Hall, 2005. 486 s. ISBN 0-582-32789-X 8. International Konference on Travel and Tourism Statistics, Konference Resolution WTO, Madrid, July 1991 9. Janotka K.,: Venkovská turistika a agroturistika. Pardubice: Střední odborná škola cestovního ruchu s.r.o., 1999. 108 s. soukromá publikace 10. Kutscherauer, A.: Regionální a municipální management. Výzkumná zpráva k projektu WB-14-04. Ostrava: Konsorcium DHV CR a VŠB – TU Ekonomická fakulta, červen 2006. 170s. 11. Maier, G, Todlich, F.: Regionálna a urbanistická ekonomika. Regionální rozvoj a regionální politika. Bratislava: Elita, 1998. 131 s. ISBN 80-8044-049-2 12. Malá, V. a kol.: Základy cestovního ruchu. Praha: Fakulta mezinárodních vztahů, VŠE, 2002. 100 s. ISBN 80-245-0439-1 13. Mariot, P.: Príspevok k metode výzkumu potencie krajiny z hladiska cestovného ruchu. Geografický časopis, ročník 11, č. 1, 1969. 14. Marketing venkovského cestovního ruchu, 2010. (online, cit. 24. 3. 2012). Dostupné z http://www.ekomonitor.cz/sites/default/files/file/seminare/2010-06 16/prezentace/07_Simkova.pdf
15. Mikulovsko. (online, cit. 20.4. – 20.5) 54
Dostupné z http://www.mikulovskoregion.cz/cze/default.htm 16. MINAŘÍK B. , Statistika I: Popisná statistika. 1. Vyd. Brno: MZLU, 2000. 98 s. ISBN 807157-421-X 17. Page, S. J, Connell, J.: Tourism: A Modern Synthesis. London: Thomson, 2006. 546 s. ISBN 978-1-84480-198-5 18. Pourová, M. Agroturistika : Možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. 1. vyd. Praha: ČZU, 2000. 113 s. ISBN 80-213-0672-6. 19. Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko 2007-2013. (online, cit. 10. 5. 2012). Dostupné z http://www.masmikulovsko.cz/file/strategy/SPL_MASMikulovsko_2007-13.pdf 20. Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, 2004. (online, cit. 20.4 – 20.5.) Dostupné z http://www.mikulovskoregion.cz/data/1656.pdf 21. Stříbrná, M. Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2. 22. Stynes, D. J.: Estimanting Economic Impacts of Tourism Spending on Local Regions, 1996. (online, cit 10. 5. 2012) Dostupné z www.prr.msu.edu./miteim/censtatesTSA.pdf 23. Skokan, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, 2004. 159 s. ISBN 80-7329-059-6 24. Štěpánek, V., Šíp, J., Kopačka, L.: Geografie cestovního ruchu. Praha: Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9 25. UNWTO: Tourism Multiplier Explained. November 1981. (online, cit. 15. 5. 2012). Dostupnéz www.horwathhtl.co.za/includes/newsroom/Tourism%Multipliers.pdf 26. Vystoupil, J., Šauer, M.: Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 156 s. ISBN 80-716-414-2 27. Vysekalová, J.: Chování zákazníka. Praha: Finidr, 2011. 53 s. ISBN 978-80-247-3528-3 28. Výstup II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko: Situační analýza, 2011
55
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Mapa obcí mikroregionu Mikulovsko Obrázek č. 2: Mapa CHKO Pálava
56
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Původ respondentů dle kraje (n = 100) Graf č. 2: Věková struktura respondentů (n = 100) Graf č. 3: Počet dní strávených na Mikulovsku (n = 100) Graf č. 4: Způsob dopravy do regionu (n = 100) Graf č. 5: Nejčastější motivy návštěvy (n = 100) Graf č. 6: Turistické cíle (n = 100) Graf č. 7: Návštěvnost obcí (n = 100) Graf č. 8: Preferované aktivity (n = 100) Graf č. 9: Hodnocení turistické infrastruktury a služeb Graf č. 10: Počet ubytovaných dle typu ubytovacích zařízení (n = 100) Graf č. 11: Způsob stravování (n = 100) Graf č. 12: Balíčky produktů venkovské turistiky (n = 100) Graf č. 13: Podíl nákladů mezi městem a venkovem (n = 100)
57
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Souhrnné vyhodnocení lokalizačních předpokladů mikroregionu Mikulovsko Tabulka č. 2: Souhrnné vyhodnocení selektivních předpokladů Tabulka č. 3: Počet ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko Tabulka č. 4: Kapacita lůžek ubytovacích zařízení Tabulka č. 5: Souhrnné vyhodnocení realizačních předpokladů Tabulka č. 6: Velikost potenciálu cestovního ruchu obvodu ORP Mikulov Tabulka č. 7: Návštěvnost ubytovacích zařízení mikroregionu Mikulov Tabulka č. 8: Struktura výdajů regionu Tabulka č. 9: Hodnota multiplikátoru v mikroregionu Mikulov
58
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Mapa mikroregionů v České republice Příloha 2: Mapa mikroregionu Mikulovsko Příloha 3: Mapa Nádrže Vodní Mlýny Příloha 4: Počet a věkové složení obyvatel mikroregionu Mikulovsko (stav k 31. 12. 2010) Příloha 5: Ekonomická aktivita obyvatelstva mikroregionu Mikulovsko Příloha 6: Přehled ubytovacích zařízení Příloha 7: Přehled ubytovacích zařízení v obcích mikroregionu Mikulovsko Příloha 8: Stravování Příloha 9: Sportovní možnosti Příloha 10: wellness služby Příloha 11: Cyklistické a vinařské trasy Příloha 12: Pěší turistické trasy Příloha 13: Naučné stezky Příloha 14: Mapa velikosti celkového obvodu potenciálu cestovního ruchu území obvodů ORP Příloha 15: Dotazník
59
Příloha 1: Mapa mikroregionů v České republice
Příloha 2: Mapa mikroregionu Mikulovsko
60
Příloha 3: Mapa Nádrže Vodní Mlýny
Příloha 4: Počet a věkové složení obyvatel mikroregionu Mikulovsko (stav k 31. 12. 2010) Název obce Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec
celkem
Počet obyvatel celkem
z toho
v tom ve věku
203 260 772 229 887 137 825 216 307 301 3 861 227 604 181 371 290 373 406
0 - 14 let 64 68 218 65 231 33 204 68 94 64 1 033 69 197 58 105 65 102 114
15 - 64 let 300 334 1 164 328 1 244 209 1 248 298 443 374 5 374 316 847 233 543 405 572 588
65 a více let 44 80 166 35 245 52 215 64 71 82 1 043 56 126 43 84 90 81 133
10 450
2 852
14 820
2 710
muži
ženy
408 482 1 548 428 1 720 294 1 667 430 608 520 7 450 441 1 170 334 732 560 755 835
205 222 776 199 833 157 842 214 301 219 3 589 214 566 153 361 270 382 429
20 382
9 932
Zdroj: Český statistický úřad
61
Příloha 5: Ekonomická aktivita obyvatelstva mikroregionu Mikulovsko
26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní zaměstnaní zaměstnanci z zaměstnavatelé v tom toho osoby pracující na vlastní účet nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní
20331 10353 8981 7027 262
20623 10590 8904 7155 0
20290 10549 10103 0 0
1200 1372 9160
0 1686 9853
0 446 9741
Zdroj: Český statistický úřad
62
Příloha 6: Přehled ubytovacích zařízení Název TÁBOŘIŠTĚ AUTOKEMP PAVEL MIKUŠ UBYTOVNA DYJE
Adresa
Kategorie
Sezónní provoz
Počet míst Počet pokojů pro stany a karavany
Průměrná cena
Brod nad Dyjí, 64
Kemp
letní provoz
10 a méně
11 až 50
80,00 Kč
Brod nad Dyjí, 205
Kemp
letní provoz
10 a méně
11 až 50
70,00 Kč
Brod nad Dyjí, 183
Turistická ubytovna
letní provoz
11 až 50
žádné
350,00 Kč
11 až 50
žádné
480,00 Kč
11 až 50
žádné
280,00 Kč
Dolní Dunajovice, Rudé PENZION FONTÁNA armády 29 PENZION BAŘINA Dolní Dunajovice, FRANTIŠEK Hlavní 88 Dolní Dunajovice, UBYTOVÁNÍ Sklepní 598 Dolní Dunajovice, TURISTICKÁ UBYTOVNA Lípová 548
Penzion Penzion
celoroční provoz celoroční provoz
Penzion
letní provoz
10 a méně
žádné
250,00 Kč
Turistická ubytovna
letní provoz
11 až 50
žádné
250,00 Kč
PENSION TALAFA
Dolní Věstonice, 139
Penzion
celoroční provoz
11 až 50
žádné
280,00 Kč
PENZION HÁJOVNA
Dolní Věstonice, 61
Penzion
letní provoz
11 až 50
žádné
310,00 Kč
ŠKOLÍCÍ A REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ
Dolní Věstonice, 142
Ostatní zařízení
letní provoz
11 až 50
žádné
150,00 Kč
11 až 50
žádné
500,00 Kč
10 a méně
žádné
400,00 Kč
11 až 50
žádné
575,00 Kč
11 až 50
žádné
290,00 Kč
11 až 50
žádné
700,00 Kč
51 až 100
žádné
320,00 Kč
11 až 50
žádné
800,00 Kč
11 až 50
žádné
700,00 Kč
11 až 50
žádné
650,00 Kč
11 až 50
žádné
825,00 Kč
11 až 50
žádné
450,00 Kč
10 a méně
žádné
450,00 Kč
10 a méně
žádné
350,00 Kč
11 až 50
žádné
400,00 Kč
10 a méně
žádné
410,00 Kč
10 a méně
žádné
400,00 Kč
10 a méně
žádné
420,00 Kč
HOTEL BLANKA
Drnholec, náměstí Svobody 5 Klentnice, 115
HOTEL TANZBERG
Mikulov, Husova 8
Hotel ***
HOTEL RÉVA
Mikulov, Česká 156
Hotel ***
HOTEL MARCINČÁK
Mikulov, K Vápence 69
Hotel ***
HOTEL ELIŠKA
Mikulov, Piaristů 1000 Hotel ***
HOTEL DRNHOLEC
HOTEL ZÁMEČEK HOTEL MAROLI HOTEL BONSAI
Hotel *** Penzion
Mikulov, K Vápence Hotel *** 1209 Mikulov, K Vápence Hotel *** 609 Mikulov, Hotel *** Republikánské obrany
HOTEL TEMPL
Mikulov, Husova 305
Hotel ***
PENZION VENUŠE
Mikulov, Venušina 1537
Penzion
PENSION PRIMA
Mikulov, Piaristů 998
Penzion
PENZION U HORÁKŮ
Mikulov, Gagarinova 1441
Penzion
PENZION RŮŽE
Mikulov, Lidická 1270 Penzion
Mikulov, Pavlovská PENZION EURO 571 Mikulov, Vídeňská PENZION ZELENÝ STROM 1550 NÁRODNÍ DŮM
Penzion Penzion
Turistická Mikulov, Náměstí 197 ubytovna
celoroční provoz letní provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz
PENZION PANORAMA
Mikulov, Hliniště 1528 Penzion
10 a méně
žádné
450,00 Kč
PENZION JÁŇŮV DVŮR
Nový Přerov, 43
Penzion
letní provoz
10 a méně
51 až 100
55,00 Kč
REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ LAGUNA
Pasohlávky
Turistická ubytovna
letní provoz
11 až 50
žádné
230,00 Kč
TURIST PASOHLÁVKY
Pasohlávky 60
Penzion
letní provoz
11 až 50
žádné
250,00 Kč
MANDICOVI
Pasohlávky 30
Turistická ubytovna
letní provoz
10 a méně
žádné
200,00 Kč
Hotel ***
celoroční provoz
11 až 50
žádné
1 100,00 Kč
Penzion
celoroční provoz
11 až 50
žádné
400,00 Kč
11 až 50
žádné
700,00 Kč
11 až 50
žádné
500,00 Kč
10 a méně
žádné
310,00 Kč
11 až 50
žádné
500,00 Kč
11 až 50
žádné
500,00 Kč
letní provoz
11 až 50
žádné
160,00 Kč
letní provoz
10 a méně
žádné
220,00 Kč
letní provoz
10 a méně
žádné
280,00 Kč
HOTEL THERMAL MUŠOV Mušov-Pasohlávky PÁLAVA S.R.O.
Pasohlávky 188
HOTEL IRIS
Pavlov, Lužní 215
Hotel ***
HOTEL PAVLOV
Pavlov, Klentnická 174 Hotel ***
VINAŘSKÝ DŮM
Pavlov, Na Návsi 77
PENSION AURELIUS
Pavlov, Družstevní 218 Penzion
PENZION U BEDNÁŘŮ
Pavlov, Přehradní 93
Penzion
Penzion
Turistická TURISTICKÁ UBYTOVNA Pavlov, Družstevní 177 ubytovna Ostatní zařízení MYSLIVECKÁ CHATA Pavlov, Česká 5 jinde nespecifikovaná Ostatní zařízení PENZION U FLORIÁNKA Pavlov, Podhradní 150 jinde nespecifikovaná
celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz celoroční provoz
Zdroj: Český statistický úřad
63
Příloha 7: Přehled ubytovacích zařízení v obcích mikroregionu Mikulovsko
Zdroj: Turistické informační centrum města Mikulov
64
Příloha 8: Stravování Název
Kategorie
Na Kovárně, Březí
REST, HOST
Obecní hospoda, Březí Hostinec DEPO, Dobré Pole
Název
Kategorie
Kapacita
40
Restaurace a vinárna U Hroznu, Mikulov
REST, VIN
80
REST
70
Restaurace Alfa, Mikulov
REST, PIV
100
HOST
30
Restaurace Casino, Mikulov
REST
50
20
Restaurace Pod Radnicí s.r.o., Mikulov
REST
74
25
Restaurace Slavia, Mikulov
REST
50
REST, PIV
70
REST, VIN
44
BIS, OBČ
30
Cukrárna U babičky, Dolní OBČ Dunajovice Kavárna U Balážů, Dolní VIN Dunajovice Penzion a restaurace REST Fontána, Dolní Dunajovice Restaurace a penzion Praha, REST, PIV Dolní Dunajovice Restaurace Bílá růže, Dolní REST Dunajovice Vinařský dvůr u Mlýnků, REST restaurace, Dolní Dunajovice Vinný sklípek U Pýrků, Dolní REST Dunajovice Restaurace a penzion REST Hájovna, Dolní Věstonice Vinárna a penzion U Langrů, VIN Dolní Věstonice Hostinec U Ondrů, Drnholec
Kapacita
REST
70 100 30
Restaurace Slovácká, Mikulov Restaurace v Hotelu Réva, Mikulov Taverna – Pod Kozím hrádkem, Mikulov
45
U Müllerů, Mikulov
HOST
80
50
U Obřího soudku, Mikulov
REST
40
REST
40
45 60 95
U Zajíce, zahradní restaurace, Mikulov Zájezdní penzion Venuše, restaurace, Mikulov Zdravá kavárna, Mikulov
64
Salaš, Pasohlávky
VIN
40
Snitzel House Mušov, Pasohlávky
REST
300
REST, PIZ, BIS
250
50
VIN
20
VIN
30
Hotel Bonsai, Mikulov
REST
50
60
100
REST, VIN
Café Petit, Mikulov
PIV
REST, BIS
20
160
Pivnice Cyrilka, Mikulov
120
OBČ
REST, VIN, PIZ, PIV
60
REST, BIS
20
Vinný restaurant, Novosedly REST, VIN
REST
120
OBČ
45
10
REST
80
HOST
OBČ
100
REST
Hostinec Pohoda, Jevišovka
40
REST
Hotel Pavlov, Pavlov
VIN
VIN
240
50
Vinařství Kovacs Novosedly s.r.o. – Vinařský dvůr,
Grill Bistro Mušov, Pasohlávky Hospůdka U Fraňků, Pasohlávky Hotel Termal Mušov, Pasohlávky Občerstvení U Kučery, Pasohlávky
REST, PIZ
64
50
F4, Pasohlávky
60
REST
REST
110
REST
Hotel Iris***, Pavlov
Penzion – Restaurant Bouquet, Horní Věstonice
REST
80
90
REST
Hotel Zámeček Mikulov, s.r.o., restaurace, Mikulov Kavárna – Cafebar Felicita, Mikulov Lahůdky V+V, s.r.o., Mikulov Městská sportovní hala Mikulov, Mikulov
REST
50
Na Radnici, Novosedly
130
90
REST, PIV
40
Hotel Tanzberg, Mikulov
REST, PIZ
Hostinec U Jurigů, Pavlov
HOST
45
24
50
Myslivna, Drnholec
REST
PIZ
80
50
REST, VIN, PIV
60
Bowling Bar Pavlov, Pavlov
HOST
Hotel Galant, Mikulov
OBČ, BIS
80
Na Nádraží, Novosedly
Bistro pod Břízami, Pasohlávky Cukrárna u Mašků, Pasohlávky
Kapacita
REST
50
Bar U Tygra, Pasohlávky
Kategorie
REST, PIZ, OBČ
REST
Hostinec U Draka, Nový Přerov Občerstvení U MĚ, Nový Přerov
Rybářská bašta, Pasohlávky
REST
Hotel Drnholec***, restaurace, kavárna,
Bowling sport centrum Mikulov, Mikulov
Název Občerstvení U Mušketýra, Pasohlávky Pizzeria bar Kometa, Pasohlávky Pizzerie U Římana, Pasohlávky Restaurace Laguna, Pasohlávky Restaurace Siesta, Pasohlávky Restaurace U Laguny, Pasohlávky Restaurace U Lasa, Pasohlávky Restaurace U Pavouka, Pasohlávky Restaurace U Raka, Pasohlávky Restaurace U Tlusťocha, Pasohlávky
Občerstvení Pavlíková, Pavlov Občerstvení U lesíčka, Pavlov
HOST
35
BIS, OBČ
80
BIS, OBČ
40
Restaurace Florián, Pavlov
BIS
30
Vinařský dvůr – Milan Zatloukal, Pavlov
OBČ, VIN
40
Pohostinství, Perná
HOST
20
OBČ, BIS
50
Pohostinství Matoušek, Perná
HOST
40
OBČ
200
Restaurace a penzion Janota, Perná
REST
60
BIS, OBČ
70
Restaurace U Jessyho, Perná
REST
75
REST, VIN
60
Červeňák Dušan, Sedlec
HOST
50
OBČ
250
Motorest Gastro, Sedlec
REST
40
zdroj: www.mikulovskoregion.cz, Katalog cestovního ruchu - MIKULOVSKO
65
Příloha 9: Sportovní možnosti Obec
Sportovní zařízení Sportovní areál a koupaliště Březí Tenisová hala Sportovní areál Dolní Dolní Dunajovice Dunajovice Bowling sport centrum Mikulov Fitness Centrum Arnolds´Gym Mikulov M-studio Tenisový oddíl Mikulov Koupaliště Riviéra Mikulov Hotel Thermal Mušov ATC Merkur Pasohlávky
Pavlov
Windsurfing Pálava s.r.o. Rybníkářství Pohořelice a.s. Bowling Sportovní středisko Pavlov
Sportovní možnosti plavání, tenis , volleyball, tenis tenis, volleyball bowling, šipky, golfový simulátor, laserová střelnice, petangue posilování cvičení na strojích, Nordic walking antukové a asfaltové kurty (tenis, volleyball, nohejbal,….) plavání bowling přírodní koupání, fitness, rybaření minigolf, beach volleyball, tenis, windsurfing rybaření rybaření bowling windsurfing, yachting, kiteboarding
Zdroj: Turistické informační centrum města Mikulov
Příloha 10: wellness služby Obec Mikulov
Pasohlávky Pavlov
Wellness M-studio Masáže Mikulov Rehabilitační centrum Hotel Thermal Mušov Rekreační zařízení Turist Hotel Iris
Wellness možnosti masáže masáže masáže venkovní bazén s minerální vodou bazén s minerální vodou a mořskou solí bylinné parní lázně
Zdroj: Turistické informační centrum města Mikulov
66
Příloha 11: Cyklistické a vinařské trasy •
Mikulovská vinařská stezka (82 km) - Mikulov (zámek, vinařská expozice) – Březí – Dobré Pole – Nový Přerov (odbočka k hraničnímu přechodu do rakouského Alt Prerau) – Brod nad Dyjí (odbočka k naučné vinařské stezce Stará hora) – Pasohlávky (koupání) – Ivaň – Strachotín – Dolní Věstonice (archeologická expozice) – Pavlov (barokní nadsklepní domy, obecní vinotéka) – Milovice – Bulhary – Lednice (zámek, park) – Hlohovec (Hraniční zámeček, sklepní kolonie Šulaperk) – Valtice (zámek, park, Salon vín ČR) – Úvaly – Sedlec – Mikulov.
•
Cyklotrasa kolem ATC Merkur (27,5 km, delší okruh a 15,5 km, kratší okruh) Pasohlávky – Strachotín – Dolní Věstonice – areál Rybníkářství Pohořelice (odbočka do Pasohlávek) – Brod nad Dyjí – Pasohlávky
•
Na kole k sousedům (30 km) - Mikulov - Nový Přerov – Wildendürnbach
•
Naučná archeologická stezka (5 km) – Dolní Věstonice – Pavlov
•
Naučná stezka Věstonická nádrž (11 km) - Pasohlávky-Mušov (hráz) – přírodní památka Betlém – přírodní památka Dolní mušovský luh – Strachotín (hráz Strachotínského rybníka) – Dolní Věstonice – areál Rybníkářství Pohořelice
•
Za nálezy z doby lovců mamutů (57 km) - Lednice – Bulhary – Milovice – Dolní Věstonice – Horní Věstonice – Perná – Klentnice – Mikulov – Sedlec – Valtice – Lednice
Příloha 12: Pěší turistické trasy Na Mikulovsku a zejména pak v oblasti Pavlovských vrchů se vyskytuje mnoho pěších turistických tras. Na území se nachází tyto turistické trasy: •
Soutěska (příchod z Klentnice po červené značce) – Děvičky (příchod z Pavlova po zelené nebo z Dolních Věstonic po červené) – Martinka – Děvín (11 km)
•
Mikulov (lom Turold – geopark) (300 m)
•
Pasohlávky-Mušov (hráz) – přírodní památka Betlém – přírodní památka Dolní mušovský luh – Strachotín (hráz Strachotínského rybníka) – Dolní Věstonice – areál Rybníkářství Pohořelice (11 km)
•
Mikulov (Husova ulice – Hřbitovní náměstí, židovský hřbitov) (1 km)
•
Mikulov (náměstí – Svatý kopeček – Kozí hrádek – židovský hřbitov (4 km)
67
•
Mikulov (jeskyně Na Turoldu) – Kočičí skála – Tabulová hora – Klentnice – Sirotčí hrádek – Soutěska – jihovýchodní svahy NPR Děvín-Kotel-Soutěska – Dívčí hrady – Pavlov (bus) – Mikulov
•
Mikulov-Svatý kopeček – Turold – Kočičí skála – Stolová hora – Děvín – Dolní nádrž – Křivé jezero – Milovická stráň – Dlouhé jezero – Zámecký rybník – Lednické rybníky – Nový rybník – Šibeničník – Mikulov (25 km)
Příloha 13: Naučné stezky •
Naučná stezka Děvín (11 km) - Soutěska → Děvičky → Martinka → Děvín. Stezka je vhodná pro pěší.
•
Naučná stezka Turold (300 m) - Mikulov (lom Turold) → geopark → Mikulov. Stezka je vhodná pro pěší.
•
Naučná stezka Věstonická nádrž (11 km) - Pasohlávky-Mušov (hráz) → přírodní památka Betlém → přírodní památka Dolní Mušovský luh → Strachotín (hráz Strachotínského rybníka) → Dolní Věstonice → areál Rybníkářství Pohořelice. Stezka je vhodná pro cyklisty i pěší.
•
Naučná stezka Zámecký park (1 km) – Mikulov (zámecký park). Stezka je vhodná pro pěší
•
Naučná stezka Umění bez hranic (1 km) - Mikulov (náměstí) → pod Svatým kopečkem → Kozí hrádek → židovský hřbitov. Stezka je vhodná pro pěší, částečně pro cyklisty.
•
Naučná stezka Židovskou čtvrtí (1 km) - Mikulov (Husova ulice) → židovský hřbitov. Stezka je vhodná pro pěší, částečně pro cyklisty.
•
Vinařská stezka Mikulov (20 km) - Mikulov → Bavory → Perná → Horní Věstonice → Dolní Věstonice → Pavlov → Klentnice → Mikulov. Stezka je vhodná pro pěší, cyklisty i auta.
•
Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy (3 km) - Pavlov → Pavlov. Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty.
•
Naučná stezka Stará hora (3,5 km) - Novosedly (vinice Vinařství Marcinčák). Stezka je vhodná pro pěší i cyklisty.
68
Příloha 14: Mapa velikosti celkového obvodu potenciálu cestovního ruchu území obvodů ORP
69
Příloha 15: Dotazník Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží ke zjištění návštěvnosti a Vašeho názoru na Mikulovský mikroregion. Průzkum provádím jako studentka Mendelovy univerzity v Brně a jeho výsledky mi poslouží ke zpracování bakalářské práce. Dotazník je určen jen pro návštěvníky. Jedná se o anonymní výzkum. Předem Vám děkuji za pomoc a čas strávený vyplněním. Markéta Zítková 1. Odkud pocházíte (Vaše trvalé bydliště) z ČR – kraj: a
b
město / venkov (nehodící se škrtněte)
jiný stát, který: c
2. Pokud jste nenavštívil(a) Mikulovsko sám(a), uveďte prosím: kolik osob je zde s Vámi a dospělí (nad 18 let):
b děti (do 18 let):
kdo je na místě výzkumu (zaškrtněte libovolný počet položek) a manželský / partnerský pár
d organizovaná skupina (zájezd apod.)
b penzista
e student
c rodina s dětmi
f přátelé
g
jiné (specifikujte):
3. Kolikrát jste dosud navštívil/a Mikulovsko? a jsem tu poprvé
b podruhé
c opakovaně
4. Co je hlavním důvodem Vaší návštěvy Mikulovska? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 3) a
poznání – návštěva turistických atraktivit
g
práce – služební cesta, školení, kongres apod.
b
kulturní akce – festivaly, výstavy apod.
h
zábava – dobré jídlo a pití (víno), společenské hry, noční život apod.
c
Relaxace – rekreace, vycházky, odpočinek apod.
i
nákupy – suvenýry, místní speciality, trhy
d
venkovská turistika – ekofarma, hipoturistika apod.
j návštěva příbuzných nebo známých
e sport – cykloturistika, pěší
k jen projíždím 70
turistika, koupání, tenis apod. f zdraví – wellness apod.
l jiné (specifikujte):
5. Jakou sezónu pro pobyt preferujete? a
letní
b
zimní
6. Jakým dopravním prostředkem jste přijel(a) na Mikulovsko? a
autem
c
zájezdovým autobusem
e
vlakem
b
na kole
d
na motocyklu
g
Jinak:
7. Které aktivity nejčastěji provozujete během pobytu na Mikulovsku (doplňte pořadí 1 až 5 = 1/nejčastěji, 2/často, 3/méně často, 4/skoro vůbec 5/vůbec) a b c d e f g h i j k
návštěva kulturních a historických památek návštěva přírodních zajímavostí zimní sporty jiný aktivní sport relaxace, wellness (lázně, sauna apod.) návštěva kulturních akcí koupání, vodní sporty apod. pěší turistika církevní turistika cykloturistika vinařská turistika
8. Které turistické cíle Vás nejvíce lákají navštívit? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 3) Regionální muzeum Mikulov- zámek
a
Expozice – Věk lovců a mamutů, Dolní Věstonice
b
Jeskyně Na Turoldu, Mikulov
f
Novomlýnské nádrže
g
ATC Merkur Pasohlávky Ekofarma Jáňův dvůr – Za vínem na koni, Nový Přerov Hotel Termal Mušov, Pasohlávky
h ch i 71
Jiné (specifikujte)
j
9. Kolik Vás v průměru stojí na osobu a den (24 hodin) konkrétní služby ve městě? a
Ubytování:
Kč
e
Doprava:
Kč
b
Stravování:
Kč
f
Půjčovné:
Kč
c
vstupné do kulturních obj.:
Kč
g
nákupy suvenýrů a místních produktů:
Kč
d
jiné (volnočasové aktivity):
Kč
10. Kolik Vás v průměru stojí na osobu a den (24 hodin) konkrétní služby na venkově? a
Ubytování:
Kč
e
Doprava:
Kč
b
Stravování:
Kč
f
Půjčovné:
Kč
c
vstupné do kulturních obj.:
Kč
g
nákupy suvenýrů a místních produktů:
Kč
d
jiné (volnočasové aktivity):
Kč
11. Kolik nocí obvykle na Mikulovsku strávíte? b 1 až 2 noci
a jednodenní – bez noclehu
c 3 až 7 nocí
d delší
12. Typ Vašeho ubytování a obec, ve které jste ubytovaní: a hotel *** nebo více
e pronajatý pokoj, apartmán, chata apod.
b hotel * nebo **, motel
f u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa
c pension
g ekofarma
d kemp, tábořiště
h nejsem zde ubytován
i jiné hromadné ubytovací zařízení: a Bavory
g Drnholec
m Novosedly
b Brod na Dyjí
h Horní Věstonice
n Nový Přerov
c Březí
i Jevišovka
o Pasohlávky
d Dobré Pole
j
Klentnice
p
Pavlov
e
Dolní Dunajovice
k
Mikulov
q
Perná
f
Dolní Věstonice
l
Milovice
r
Sedlec 72
13. Jakým způsobem se zde stravujete? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 2) a vlastní stravování
b v restauracích a hospodách
c rychlá občerstvení
d stravování v rámci ubytování : polopenze/plná penze/snídaně (nehodící se škrtněte)
14. Jak hodnotíte kvalitu infrastruktury a služeb na Mikulovsku? velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
a ubytovací služby
1
2
3
4
5
b stravovací služby
1
2
3
4
5
c dopravní dostupnost
1
2
3
4
5
d stav komunikací
1
2
3
4
5
e parkovací místa
1
2
3
4
5
f cenová úroveň služeb
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
h nákupní možnosti
1
2
3
4
5
ch památky (stav, přístupnost)
1
2
3
4
5
i péče o čistotu a vzhled území
1
2
3
4
5
j propagace regionu
1
2
3
4
5
k
1
2
3
4
5
g
vybavení regionu pro sportovní aktivity
úroveň cyklostezek
velmi neumím špatně posoudit
73
15. Navštívil(a) jste už někdy v minulosti uvedené obce? Které z nich chcete v nejbližší době navštívit? (doplňte ano(ne)) už jsem navštívil(a) a
Bavory
b
Brod na Dyjí
c
Březí
d
Dobré Pole
e
Dolní Dunajovice
f
Horní Věstonice
g
Jevišovka
h
Klenotnice
i
Mikulov
j
Milovice
k
Novosedlí
l
Nový Přerov
chystám se navštívit v nejbližší době
m Pasohlávky n
Pavlov
o
Perná
p
Sedlec
16. Který z připravovaných produktových balíčků venkovské turistiky by Vás motivoval pro další návštěvu Mikulovska? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 3) adrenalin a sport (cyklistika, hipoturistika, nordic walking, apod.)
a
relaxace a pohoda, wellness (masáže, sauna, apod.)
b
romantika (večeře při svíčkách na netradičních místech, perličkové kouple, apod.)
c
gastronomie, gurmánské zážitky (regionální gastronomie)
d
tradice, hobby (řemelné kurzy, tradiční slavnosti, výroba vína, památky)
e
přírodní a kultruní dědiství (exkurze s průvodcem na zajímavá místa, outdoorové programy s průvodcem, apod.)
f
74
jiné (specifikujte)
g
17. Pohlaví
Věk:
a muž
a do 25 let
d 50 – 59 let
a bez maturity
b žena
b 26 – 34 let
e 60 a více let
b středoškolské s maturitou
Nejvyšší ukončené vzdělání:
c 35 – 49 let
c vysokoškolské
18. Vaše současná ekonomická aktivita: a zaměstnanecká profese
d student
b dělnická profese
e důchodce
c soukromý podnikatel, OSVČ
f nezaměstnaný
19. Jaký je Váš čistý měsíční příjem? a do 8 000
d od 24 001 – 32 000 Kč
b od 8 001 - 16 000 Kč
e od 32 000 – 40 000 Kč
c od 16 001 – 24 000 Kč
f od 40 001 Kč
Příloha 11: Cyklistické trasy •
Mikulovská vinařská stezka (82 km) - Mikulov (zámek, vinařská expozice) – Březí – Dobré Pole – Nový Přerov (odbočka k hraničnímu přechodu do 75
rakouského Alt Prerau) – Brod nad Dyjí (odbočka k naučné vinařské stezce Stará hora) – Pasohlávky (koupání) – Ivaň – Strachotín – Dolní Věstonice (archeologická expozice) – Pavlov (barokní nadsklepní domy, obecní vinotéka) – Milovice – Bulhary – Lednice (zámek, park) – Hlohovec (Hraniční zámeček, sklepní kolonie Šulaperk) – Valtice (zámek, park, Salon vín ČR) – Úvaly – Sedlec – Mikulov. •
Cyklotrasa kolem ATC Merkur (27,5 km, delší okruh a 15,5 km, kratší okruh) Pasohlávky – Strachotín – Dolní Věstonice – areál Rybníkářství Pohořelice (odbočka do Pasohlávek) – Brod nad Dyjí – Pasohlávky
•
Na kole k sousedům (30 km) - Mikulov - Nový Přerov – Wildendürnbach
•
Naučná archeologická stezka (5 km) – Dolní Věstonice – Pavlov
•
Naučná stezka Věstonická nádrž (11 km) - Pasohlávky-Mušov (hráz) – přírodní památka Betlém – přírodní památka Dolní mušovský luh – Strachotín (hráz Strachotínského rybníka) – Dolní Věstonice – areál Rybníkářství Pohořelice
•
Za nálezy z doby lovců mamutů (57 km) - Lednice – Bulhary – Milovice – Dolní Věstonice – Horní Věstonice – Perná – Klentnice – Mikulov – Sedlec – Valtice – Lednice
Příloha 12: Pěší trasy •
Soutěska (příchod z Klentnice po červené značce) – Děvičky (příchod z Pavlova po zelené nebo z Dolních Věstonic po červené) – Martinka – Děvín (11 km)
•
Mikulov (lom Turold – geopark) (300 m)
•
Pasohlávky-Mušov (hráz) – přírodní památka Betlém – přírodní památka Dolní mušovský luh – Strachotín (hráz Strachotínského rybníka) – Dolní Věstonice – areál Rybníkářství Pohořelice (11 km)
•
Mikulov (Husova ulice – Hřbitovní náměstí, židovský hřbitov) (1 km)
•
Mikulov (náměstí – Svatý kopeček – Kozí hrádek – židovský hřbitov (4 km)
•
Mikulov (jeskyně Na Turoldu) – Kočičí skála – Tabulová hora – Klentnice – Sirotčí hrádek – Soutěska – jihovýchodní svahy NPR Děvín-Kotel-Soutěska – Dívčí hrady – Pavlov – Mikulov
76
•
Mikulov-Svatý kopeček – Turold – Kočičí skála – Stolová hora – Děvín – Dolní nádrž – Křivé jezero – Milovická stráň – Dlouhé jezero – Zámecký rybník – Lednické rybníky – Nový rybník – Šibeničník – Mikulov (25 km)
Dobrý den, 77
dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží ke zjištění návštěvnosti a Vašeho názoru na Mikulovský mikroregion. Průzkum provádím jako studentka Mendelovy univerzity v Brně a jeho výsledky mi poslouží ke zpracování bakalářské práce. Dotazník je určen jen pro návštěvníky. Jedná se o anonymní výzkum. Předem Vám děkuji za pomoc a čas strávený vyplněním. Markéta Zítková 1. Odkud pocházíte (Vaše trvalé bydliště) z ČR – kraj: a
b
město / venkov (nehodící se škrtněte)
jiný stát, který: c
2. Pokud jste nenavštívil(a) Mikulovsko sám(a), uveďte prosím: kolik osob je zde s Vámi a dospělí (nad 18 let):
b děti (do 18 let):
kdo je na místě výzkumu (zaškrtněte libovolný počet položek) a manželský / partnerský pár
d organizovaná skupina (zájezd apod.)
b penzista
e student
c rodina s dětmi
f přátelé
g
jiné (specifikujte):
3. Kolikrát jste dosud navštívil Mikulovsko? a jsem tu poprvé
b podruhé
c opakovaně
4. Kde jste se o Mikulovsku poprvé dozvěděl(a)? a od známých či příbuzných
e z turistických průvodců
h z novin nebo časopisu i znám odjakživa
b
z propagačních materiálů ČR
f z televize nebo rozhlasu
c
z propagačních materiálů regionu
g
d
z web. stránek propagujících region
z web. stránek propagujících ČR
j
z jiných zdrojů (specifikujte):
5. Co je hlavním důvodem Vaší návštěvy Mikulovska? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 3) a
poznání – návštěva turistických atraktivit
g
práce – služební cesta, školení, kongres apod. 78
b
kulturní akce – festivaly, výstavy apod.
h
zábava – dobré jídlo a pití (víno), společenské hry, noční život apod.
c
Relaxace – rekreace, vycházky, odpočinek apod.
i
nákupy – suvenýry, místní speciality, trhy
d
venkovská turistika – ekofarma, hipoturistika apod.
j návštěva příbuzných nebo známých
e
sport – cykloturistika, pěší turistika, koupání, tenis apod.
k jen projíždím
f zdraví – wellness apod.
l jiné (specifikujte):
6. Jakou sezónu pro pobyt preferujete? a
letní
b
zimní
7. Jakým dopravním prostředkem jste přijel(a) na Mikulovsko? a
autem
c
zájezdovým autobusem
e
vlakem
b
na kole
d
na motocyklu
g
Jinak:
8. Které aktivity nejvíce provozujete během pobytu na Mikulovsku (doplňte pořadí 1 až 5 = 1/nejčastěji, 2/často, 3/méně často, 4/skoro vůbec 5/vůbec) a návštěva kulturních a historických památek b návštěva přírodních zajímavostí c zimní sporty d jiný aktivní sport e venkovská turistika (pobyt na farmě, hipoturistika (koně)) f relaxace, wellness (lázně, sauna apod.) g návštěva kulturních akcí h koupání, vodní sporty apod. i pěší turistika j církevní turistika 79
k cykloturistika l vinařská turistika
9. Které turistické cíle Vás nejvíce lákají navštívit? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 3) Regionální muzeum Mikulov- zámek
a
Expozice – Věk lovců a mamutů, Dolní Věstonice
b
Dietrichsteinská hrobka, Mikulov
c
Zřícenina Dívčí hrady, Mikulov
d
Kozí hrádek, Mikulov
e
Jeskyně Na Turoldu, Mikulov
f
Novomlýnské nádrže
g
ATC Merkur Pasohlávky
h
Ekofarma Jáňův dvůr – Za vínem na koni, Nový Přerov
ch
Hotel Termal Mušov, Pasohlávky
i
Jiné (specifikujte)
j
11. Kolik Vás v průměru stojí na osobu a den (24 hodin) konkrétní služby? a
Ubytování:
Kč
e
Doprava:
Kč
b
Stravování:
Kč
f
Půjčovné:
Kč
c
vstupné do kulturních obj.:
Kč
g
nákupy suvenýrů a místních produktů:
Kč
d
jiné (volnočasové aktivity):
Kč
12. Kolik nocí obvykle na Mikulovsku strávíte? a jednodenní – bez noclehu
b 1 až 2 noci
c 3 až 7 nocí
d delší
13. Typ Vašeho ubytování a obec, ve které jste ubytovaní: a hotel *** nebo více
e pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. 80
b hotel * nebo **, motel
f u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa
c pension
g ekofarma
d kemp, tábořiště
h nejsem zde ubytován
i jiné hromadné ubytovací zařízení: a Bavory
g Drnholec
m Novosedly
b Brod na Dyjí
h Horní Věstonice
n Nový Přerov
c Březí
i Jevišovka
o Pasohlávky
d Dobré Pole
j
Klentnice
p
Pavlov
e
Dolní Dunajovice
k
Mikulov
q
Perná
f
Dolní Věstonice
l
Milovice
r
Sedlec
15. Jakým způsobem se zde stravujete? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 2) a vlastní stravování
b v restauracích a hospodách
c rychlá občerstvení
d stravování v rámci ubytování : polopenze/plná penze/snídaně (nehodící se škrtněte)
16. Jak hodnotíte kvalitu infrastruktury a služeb na Mikulovsku? velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
a ubytovací služby
1
2
3
4
5
b stravovací služby
1
2
3
4
5
c info. systém v terénu
1
2
3
4
5
d dopravní dostupnost
1
2
3
4
5
e stav komunikací
1
2
3
4
5
f parkovací místa
1
2
3
4
5
g zázemí venkovské turistky
1
2
3
4
5
h cenová úroveň služeb
1
2
3
4
5
vybavení regionu pro sportovní aktivity
1
2
3
4
5
j příležitosti pro zábavu a spol. vyžití
1
2
3
4
5
i
velmi neumím špatně posoudit
81
k nákupní možnosti
1
2
3
4
5
l památky (stav, přístupnost)
1
2
3
4
5
m péče o čistotu a vzhled území
1
2
3
4
5
n vybavení atraktivit pro děti
1
2
3
4
5
o informační centra
1
2
3
4
5
p propagace regionu
1
2
3
4
5
q
1
2
3
4
5
úroveň cyklostezek
82
18. Navštívil(a) jste už někdy v minulosti uvedené obce? Které z nich chcete v nejbližší době navštívit? (doplňte ano(ne)) už jsem navštívil(a) a
Bavory
b
Brod na Dyjí
c
Březí
d
Dobré Pole
e
Dolní Dunajovice
f
Horní Věstonice
g
Jevišovka
h
Klenotnice
i
Mikulov
j
Milovice
k
Novosedlí
l
Nový Přerov
chystám se navštívit v nejbližší době
m Pasohlávky n
Pavlov
o
Perná
p
Sedlec
19. Máte zájem o opakování návštěvy Mikulovska? a
ano, v blízké době (do půl roku)
c
spíše ne
b
ano, ale později
d
nevím
20. Který z připravovaných produktových balíčků venkovské turistiky by Vás motivoval pro další návštěvu Mikulovska? (zaškrtněte alespoň 1 odpověď, nejvíce však 3) adrenalin a sport (cyklistika, hipoturistika, nordic walking, apod.)
a
relaxace a pohoda, wellness (masáže, sauna, apod.)
b
romantika (večeře při svíčkách na netradičních místech, perličkové kouple, apod.)
c 83
gastronomie, gurmánské zážitky (regionální gastronomie)
d
tradice, hobby (řemelné kurzy, tradiční slavnosti, výroba vína, památky)
e
přírodní dědiství (exkurze s průvodcem na zajímavá místa, outdoorové programy s průvodcem, apod.) f jiné (specifikujte)
g
21. Pohlaví
Věk:
a muž
a do 25 let
d 50 – 59 let
a bez maturity
b žena
b 26 – 34 let
e 60 a více let
b středoškolské s maturitou
Nejvyšší ukončené vzdělání:
c 35 – 49 let
c vysokoškolské
22. Vaše současná ekonomická aktivita: a zaměstnanecká profese
d student
b dělnická profese
e důchodce
c soukromý podnikatel, OSVČ
f nezaměstnaný
23. Jaký je Váš čistý měsíční příjem? a do 8 000
d od 24 001 – 32 000 Kč
b od 8 001 - 16 000 Kč
e od 32 000 – 40 000 Kč
c od 16 001 – 24 000 Kč
f od 40 001 Kč
84
