MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza možností rozvoje venkovského území

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza možností rozvoje venkovského území Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Ing. Hana Vavrouchová, Ph.D.

Petra Kleinová

Brno 2012

ZADÁNÍ

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza možností rozvoje venkovského území vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 21. 5. 2012 ……………………………………. Podpis

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Ing. Haně Vavrouchové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté informace, ochotu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také starostovi obce Šitbořice Antonínu Lengálovi za poskytnutí potřebných informací, Mgr. Heleně Sigmundové za pomoc při realizaci dotazníkového šetření a také všem respondentům za vyplnění dotazníků.

ABSTRAKT Kleinová, P. Analýza možností rozvoje venkovského území. Bakalářská práce. Brno, 2012 Bakalářská práce se zabývá analýzou území vymezeného katastrem obce Šitbořice (Jihomoravský kraj) a možnostmi jeho dalšího rozvoje. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a definice související s danou problematikou. Část aplikační se zabývá rozborem historického a současného stavu území a popisuje faktory, které ovlivňují rozvoj území. Součástí práce je rovněž dotazníkové šetření zaměřené na zjišťování lokální identity a SWOT analýza. V rámci práce jsou navržena možná opatření ke zlepšení podmínek a k rozvoji území.

KLÍČOVÁ SLOVA Venkov, lidské zdroje, rozvoj území, lokální identita, obec

ABSTRACT Kleinová, P. Analysis of oportunities for development of a villatic area. Bachelor thesis. Brno, 2012 Thesis is focused on analysis of territory appointed by the village of Šitbořice area (region South Moravia), and oportunities for its further development. Theoretical part brings definitions of essential terms and terms related to this field. Application part deals with analysis of historical and present state of the territory and describes components influencing development of this area. Part of the thesis is also questionnaire research focused on local identity survey and SWOT analysis. The thesis contains potential steps to the improvement of situation and to the development of this territory.

KEY WORDS Villatic area, human resources, development of the territory, local identity, village

OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE .............................................................................................. 9 3 METODIKA PRÁCE ............................................................................ 10 4 LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................ 12 4.1 Krajina ................................................................................................................... 12 4.1.1 Struktura krajiny ............................................................................................. 13 4.1.1.1 Primární, sekundární, terciární struktura krajiny ..................................... 13 4.1.2 Krajinný potenciál .......................................................................................... 14 4.1.3 Limity využití území ...................................................................................... 14 4.2 Lidské zdroje na venkově...................................................................................... 15 4.2.1 Definice venkova ............................................................................................ 15 4.2.1.1 Venkovská obec ....................................................................................... 16 4.2.2 Lidské zdroje .................................................................................................. 17 4.2.2.1 Vedení obce ............................................................................................. 17 4.2.2.2 Obyvatelstvo ............................................................................................ 18 4.3 Nástroje regionálního rozvoje ............................................................................... 19 4.4. Regionální a lokální identita ................................................................................ 21

5 APLIKAČNÍ ČÁST ............................................................................... 23 5.1 Primární struktura krajiny ..................................................................................... 23 5.1.1 Geomorfologické členění ............................................................................... 23 5.1.2 Geologická charakteristika ............................................................................. 23 5.1.3 Pedologická charakteristika ............................................................................ 24 5.1.4 Hydrologická charakteristika.......................................................................... 24 5.1.5 Klimatické podmínky ..................................................................................... 25 5.1.6 Biogeografické členění ................................................................................... 27 5.1.6.1 Místní flóra a fauna .................................................................................. 27 5.2 Sekundární struktura krajiny ................................................................................. 28 5.2.1 Historický vývoj ............................................................................................. 28 5.2.1.2 Vývoj v posledních 20 letech................................................................... 30 5.2.2 Demografický vývoj a struktura obyvatelstva ................................................ 31 5.2.3 Využití území (LAND USE) .......................................................................... 33 5.2.4 Průmysl ........................................................................................................... 34

5.2.5 Zemědělství .................................................................................................... 35 5.2.5.1 Vinařství................................................................................................... 36 5.2.6 Občanská vybavenost a služby ....................................................................... 36 5.2.7 Doprava a technická vybavenost .................................................................... 37 5.2.8 Rekreace a cestovní ruch ................................................................................ 37 5.3 Terciární struktura krajiny..................................................................................... 38 5.3.1 Pamětihodnosti ............................................................................................... 38 5.3.2 Tradice ............................................................................................................ 39 5.3.3 Organizace a spolky ....................................................................................... 39 5.3.4 Kultura a společenský život............................................................................ 39 5.3.5 Zajímavosti ..................................................................................................... 40 5.4 Současné a historické využití ploch ...................................................................... 41 5.4.1 Historické využití ploch ................................................................................. 41 5.4.2 Současné využití ploch ................................................................................... 42 5.5 Faktory ovlivňující rozvoj území .......................................................................... 43

6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................. 45 6.1 Struktura dotázaného vzorku................................................................................. 45 6.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli ............................................ 46

7 SWOT ANALÝZA ................................................................................. 52 7.1 Silné stránky .......................................................................................................... 52 7.2 Slabé stránky ......................................................................................................... 52 7.3 Příležitosti ............................................................................................................. 53 7.4 Hrozby ................................................................................................................... 53

8 ROZVOJOVÝ POTENCIÁL OBCE ................................................... 54 8.1 Návrh řešení .......................................................................................................... 55

9 DISKUSE ................................................................................................ 57 10 ZÁVĚR .................................................................................................. 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................... 60 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ ........................................ 66 PŘÍLOHY .................................................................................................. 67

1 ÚVOD Venkov  pojem, který je dnes hojně skloňovaný. Představu o tom, co je to venkov má snad každý, bez rozdílu toho, jestli žije právě na venkově nebo městě. Pod tímto pojmem si může každý představit něco jiného. Já si pod ním představím právě svoji obec. Jeden z problémů venkova, který venkovské obce v posledních desetiletích řeší je odchod obyvatel z venkova. Jakoby už tito lidé nestáli o to být venkovany, chtějí mít stejně kvalitní život a bydlení jako lidé ve městech. Důvodů, proč odchází, může být několik. Mezi nejčastější patří především nedostatek pracovních příležitostí, nedostupnost služeb či špatná dopravní dostupnost. Na druhou stranu život na venkově přináší i své klady, v podobě klidnějšího prostředí, blízkosti přírody, lepšího životního prostředí. Také lidé na venkově spolu více drží, pomáhají si navzájem a mají k sobě blíž. V tomto případě už záleží na každém z nás, jaký způsob upřednostní. Tato bakalářská práce se zabývá územím, které je vymezeno katastrem obce Šitbořice. Tuto oblast jsem si zvolila záměrně, jelikož je místem mého narození a celého dosavadního života, a mám k němu pevný citový vztah. A právě v tomto směru mi není budoucnost obce lhostejná. Práce je rozdělena do dvou základních částí, a to na část teoretickou a část aplikační. V aplikační části jsou vysvětleny a definovány základní pojmy související s venkovem a jeho problematikou. Část druhá  teoretická již podrobně popisuje katastr obce Šitbořice. Je podrobně popsána jeho historie, současný stav a faktory, které mají vliv na jeho rozvoj. Nedílnou součástí práce je SWOT analýza, která pomůže identifikovat silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby obce. V závěru práce bude popsán návrh opatření ke zlepšení podmínek a možnému rozvoji obce. Velký přínos pro tuto práci představují také výsledky dotazníkového šetření, které zde budou interpretovány a zohledněny. Obec jako taková je o lidech, kteří v ní žijí, jak ji vnímají a od toho všeho se odvíjí také jejich ochota zapojit se do dalšího rozvoje.

8

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření komplexního pohledu na území vymezeného katastrem obce Šitbořice a možnost jeho rozvoje. Vedle sumarizace teoretických poznatků a analýzy konkrétního území je cílem též konstrukce základních vývojových trendů území v kontextu České republiky. Je nezbytné stanovit také všechny dílčí cíle, které povedou k naplnění cíle hlavního. Mezi dílčí cíle patří především: 

vytvoření literární rešerše k dané problematice,



vymezení základních pojmů,



provedení analýzy historického a současného stavu území (aplikace konceptu primární, sekundární a terciární struktury krajiny)



popis faktorů, které ovlivňují rozvoj území



identifikace rozvojového potenciálu,



návrh možných opatření ke zlepšení podmínek a k rozvoji obce. Jednotlivými kroky, které jsou vymezeny výše, by se mělo zjistit, jak na tom

dané území je, jaké má zdroje a možnosti do budoucna. Utřídění stávajících znalostí o řešeném území by mělo pomoci také k sestavení SWOT analýzy obce, která v bakalářské práci bude vypracována. Na základě SWOT analýzy bude také stanova vize rozvoje obce, tedy představa o žádoucí a současné reálně dosažitelné budoucnosti obce Šitbořice, která by měla postihnout především nejdůležitější rozvojové aspekty. Žije-li člověk určitou dobu na nějakém místě, obvykle si k tomuto místu vytvoří více či méně silné citové pouto. Součástí práce je rovněž dotazníkové šetření, které si klade za cíl zjišťování lokální identity, tedy vztahu zdejších obyvatel k místu samému.

9

3 METODIKA PRÁCE Ke zpracování práce byla použita především metoda analýzy, která představuje myšlenkové rozložení zkoumaného jevu, předmětu či situace na jednotlivé části, které se poté stávají předmětem dalšího zkoumání. Bývá také chápana jako postup získávání informací, jejich hodnocení a třídění, které jsou potřebné k řešení daného problému. Také byla aplikována metoda syntézy poznatků získaná studiem jednotlivých informačních zdrojů k dané problematice. Bakalářská práce „Analýza možností rozvoje venkovského území“ se skládá ze dvou částí – části teoretické a aplikační. Teoretická část je tvořena literární rešerší, která se věnuje následujícím okruhům  krajina (struktura, krajinný potenciál, limity území), lidské zdroje na venkově, nástroje regionálního rozvoje a regionální/lokální identita. Byly zde také vymezeny základní pojmy a definice. K vypracování této části bylo čerpáno především z odborných knižních publikací, které se jednotlivým okruhům podrobně věnují. Podkapitola nástroje regionálního rozvoje byla z větší části zpracována podle internetového portálu Metodická podpora regionálního rozvoje. Aplikační část je zaměřena na analýzu území vymezeného katastrem obce Šitbořice. Pro vypracování této části byly použity knižní publikace, různé brožury, zpravodaj obce Šitbořice, územní plán obce a v neposlední řadě internetové portály. Další z metod, která byla v práci použita je metoda kvalifikovaného utřídění stávajících znalostí o řešeném území  SWOT analýza, pomocí které lze identifikovat silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby posuzovaného územního celku. Součástí práce je také Diskuse zaměřená na zhodnocení současného stavu a nástin vývojových tendencí a v neposlední řadě také dotazníkové šetření, které se uskutečnilo mezi obyvateli Šitbořic v měsíci dubnu. Obec Šitbořice je samostatná obec se sídlem obecního úřadu, správní území je shodné s katastrálním územím. Obec Šitbořice náleží dle administrativního členění do Jihomoravského kraje. Nachází se v severozápadní části okresu Břeclav a patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče, pod kterou spadá dalších 25 obcí. Šitbořice také patří mezi 29 obcí, jež společně tvoří Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustopečsko. K 26. 3. 2011 měla obec 1 921 obyvatel, rozloha katastru činí 1 225 ha, hustota zalidnění je téměř 158 obyvatel na km2. 10

Obr. 1: Lokalizace obce Šitbořice v rámci ČR (zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Okres_breclav.png + vlastní úprava)

Jak již bylo uvedeno, Šitbořice leží v okrese Břeclav, kde sousedí s katastrálními územími Moutnice, Těšany, Borkovany, Klobouky u Brna, Diváky a Nikolčice. Obec se nachází 25 km jihovýchodním směrem od Brna a přibližně 14

km

Hustopečí.

jihozápadně Hlavní

pracovních představuje

od zdroj

příležitostí pro

obyvatele

základních

správních

město Brno. Ze

úřadů se matrika nachází v Šitbořicích, stavební úřad, finanční úřad, katastrální úřad Obr. 2: Přehledová mapa území (zdroj: http://mapy.crr.cz + vlastní úprava)

a úřad práce v Hustopečích. Ve vesnici

je

dostupná

základní občanská vybavenost (MŠ, ZŠ, zdravotní středisko, pošta, společenský dům, knihovna). Jsou zde široké možnosti pro sportovní využití místních obyvatel i turistů. V obci jsou různé oddíly a nechybí ani nejrůznější spolky. Obec má vybudovaný vodovod, plynovod, kabelový televizní rozvod včetně internetu a kanalizaci s ČOV.

11

4 LITERÁRNÍ REŠERŠE

4.1 Krajina Významnou součástí životního prostředí, které nás obklopuje a vytváří tak podmínky pro naši existenci je příroda a krajina (Kotovicová a kol., 2009). Krajina je základní prostor, který všichni prostě musíme obývat. Je místem našeho života. Jak píše Lipský (1999), samotná definice krajiny není jednotná a pojetí krajiny mohou být velmi různá. Jinak vnímá krajinu architekt, jinak historik či přírodovědec, ekonom a zemědělec, politik nebo umělec (Sklenička, 2003). „Stručně řečeno, krajina je až příliš rozmanitá na to, abychom se o ní mohli jednoduše vyjádřit“ (Forman a Godron, 1993 in Lipský, 1999, s. 14). Existuje tedy řada definic a pojetí krajiny. Lapka a Cudlínová (2008) se zmiňují o tom, že jedna z prvních definic krajiny pochází od Alexandra von Humboldta, který krajinu v němčině označoval jako „celkový charakter území.“ V krajinně-ekologickém pojetí je jednou z nejznámější definice Formana a Godrona (1993, s. 18), kteří krajinu chápou jako „heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje.“ Lipský (1999, s. 16) popisuje krajinu jako „otevřený systém zemského povrchu formovaný všemi faktory (abiotickými, biotickými a antropogenními).“ Neopomenutelným výkladem pojmu krajina je definice vyplývající vždy ze současné platné právní úpravy. „Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“ (zákon č. 114/1992 Sb.). [1] Jedním z dokumentů, jež v současnosti upozorňuje na význam krajiny (české i evropské), je Evropská úmluva o krajině přijatá Radou Evropy v roce 2000. Vychází z poznání, že krajina je předmětem veřejného zájmu, plní významnou roli v ekologii, zemědělství, kultuře a společnosti a je také významnou součástí života obyvatel. Pro účely této úmluvy „krajina znamená část území, tak, jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů.“ [2]

12

4.1.1 Struktura krajiny Krajina se vyznačuje určitou strukturou. Tímto termínem podle Demka (1981, s. 57) označujeme „takové uspořádání prvků a složek v krajině a vazeb mezi nimi, které vytvářejí z krajiny komplex (celek). Struktura krajiny je podmíněna vzájemným působením abiotických, biotických a socioekonomických prvků a složek mezi sebou.“ Forman a Godron (1993) krajinnou strukturu chápou jako propojenou mozaiku krajinných složek, které se liší tvarem, velikostí, počtem a způsobem uspořádání. Strukturu krajiny lze podle vzniku, fyzického charakteru a vztahu člověka k využívání krajiny rozčlenit na tři dílčí substruktury - primární, sekundární a terciární (Miklós, Izakovičová, 1997). 4.1.1.1 Primární, sekundární, terciární struktura krajiny Primární struktura krajiny, někdy označovaná také jako prvotní, původní či přírodní, je tvořena převážně fyzicko-geografickými prvky. Jedná se o soubor prvků krajiny a jejích vztahů, které tvoří původní a trvalý základ pro ostatní struktury. Materiální a strukturální podstatu fungování prvků prvotní struktury krajiny člověk doposud změnil nejméně. Patří sem abiotické prvky geosystému jako geologický podklad a substrát, půdy, reliéf, klima, vodstvo a také původní přirozená vegetace. Tato vegetace se u nás ale prakticky nenachází, proto se nahrazuje potenciální vegetací (Miklós, Izakovičová, 1997). Sekundární krajinná struktura vzniká na podkladě primární struktury krajiny. Bývá označována také jako současná krajinná struktura. Zahrnuje rozmanitý soubor hmotných prvků krajiny, které v současné době vyplňují zemský povrch. Jsou to soubory člověkem ovlivněných přirozených a člověkem částečně anebo úplně pozměněných dynamických systémů, ale i nově vytvořené umělé prvky. [3] Jedná se o sféru, o kterou má člověk nejbezprostřednější zájem a je hlavním cílem změn struktury krajinného prostředí člověka (Miklós, Izakovičová, 1997). V rámci této struktury krajiny hovoříme o LAND USE. Terciární

(socioekonomická)

struktura

krajiny

je

tvořena

prvky

socioekonomické sféry. Jedná se o soubor nehmotných prvků a jevů, které souvisí se zájmy, projevy a důsledky činností lidské společnosti a jednotlivých odvětví v krajině, které se vážou na hmotné prvky primární a sekundární struktury krajiny a mají prostorový projev (jsou v prostoru mapovatelné). [3]

13

4.1.2 Krajinný potenciál Potenciálem se obecně rozumí souhrn schopností, předpokladů, podmínek, faktorů apod., které lze najít a využít. Základní účelovou a hodnotovou vlastností krajiny je krajinný potenciál, který vyjadřuje schopnost krajiny poskytovat určité možnosti a předpoklady pro různé využívání s cílem uspokojit potřeby lidské společnosti. Jak uvádí Lipský (1999), koncepce krajinného potenciálu byla rozpracována již v 70. letech německou geologickou školou (Neff, Haase, Jäger, Mannsfeld). V 80. letech na ně navázala slovenská fyzickogeografická škola (Drdoš, Mazúr, Huba). V jejich pojetí lze definovat krajinný potenciál jako „vhodnost krajiny k různému využívání, ale zároveň i míru tohoto využívání, která vyplývá z poznání stability krajiny“ (Lipský, 1999, s. 103). Také Forman a Godron (1993, s. 456) se zmiňují o krajinném potenciálu jako o „možnosti využití území, též hodnotě území.“ Kovář (2008) konstatuje, že tento potenciál se místo od místa samozřejmě liší. Binek a kol. (2007) uvádí, že ekologický (resp. krajinný) potenciál je dán zejména sladěním lidské a přírodní složky krajinné sféry, projevuje se udržitelností, estetickou krásou a také zachováním určitých specifických přírodních a krajinných charakteristik. S krajinným potenciálem souvisí pojem únosná kapacita krajiny. Z hlediska člověka vyjadřuje možnost zatížení krajiny určitými antropogenními činnostmi. Určuje tedy přijatelnou míru intenzity využívání, při níž nedochází k poškozování přírodního prostředí, nebo vyjadřuje limity rozvoje, který v území probíhá (Lipský, 1999). 4.1.3 Limity využití území Pokud má být krajina či konkrétní území rozumně využíváno, je potřebné stanovit určitá omezení tzv. limity, které působí jako omezení činností a ovlivňují tak rozvoj daného území. Limity využití území jsou závazné podmínky realizovatelnosti záměrů, které vyplývají z územního plánování. Omezují, vylučují, případně podmiňují umisťování staveb, využití území a opatření v území. Stanovují tedy nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou závazné pro pořizovatele a projektanty územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán) a musí být respektovány (Hyvnar a kol., 2007). 14

Potřeba omezit využití území vzniká z celé řady důvodů, k nejčastějším patří důvody zaměřené na ochranu a zdraví lidí, životní prostředí, ochranu přírody a krajiny, vymezení zejména technických podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka (Kašparová, 2005). Hyvnar a kol. (2007) dále člení limity do sedmi tříd podle základních oblastí, které ovlivňují utváření a využití území v podmínkách měst a obcí (územní podmínky pro výstavbu, doprava, technická infrastruktura, vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek, ochrana přírody a krajiny, ochrana památek, právo). Jedná se o nejdůležitější limity vyplývající z platných právních předpisů. Ve své příručce se Hyvnar a kol. (2007) nezabývá limity, vyplývajícími z vlastností území (jsou dány strukturou a charakterem území), neboť se jedná o specifické údaje, které v celostátním měřítku nelze zobecňovat. V území lze tedy vymezit i limity s vazbou na konkrétní území (může se jednat např. o sesuvná území, periodiky zaplavované apod.), které tak mohou omezovat využití území determinované potenciálem.

4.2 Lidské zdroje na venkově Aby mohly být vymezeny lidské zdroje na venkově, je nezbytné mít jasno v obecnějších výrazech, které s lidskými zdroji úzce souvisí. V první řadě se jedná o samotnou definici pojmu venkov a jeho chápání, dále o venkovský prostor a jeho charakteristiku. V neposlední řadě stojí za zmínku také venkovská obec jako základní jednotka venkovského prostoru, ve které se lidské zdroje samozřejmě nachází.

4.2.1 Definice venkova Určitou představu toho, co je či není venkov, má snad každý bez rozdílu toho, zda žije ve městě nebo na venkově. Pod tímto pojmem si každý může představit něco jiného  venkovan svou obec, ekolog přírodu, zemědělec hospodářsky využívanou půdu, turista volnou krajinu apod. Maříková (in Majerová, Čmejrek a kol., 2005) zdůrazňuje, že pojem venkov je natolik široký, že umožňuje mnoho výkladů a není možno jej popsat pouze jednou definicí. Obecně je venkov vymezován jako řídce osídlený prostor, ve kterém má důležitou funkci zemědělství. Z demografického hlediska lze venkov vymezit nízkým

15

počtem a hustotou obyvatelstva, z urbanistického hlediska specifickým typem zástavby, z hlediska sociologického například jiným způsobem života (Maříková in Herová, Majerová a kol., 2009). Nunvářová (2007, s. 44) cituje ve své publikaci Rozvoj venkova definici venkova podle Velkého sociologického slovníku z roku 1996. Definice má následující znění: „venkov je obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou a krajinou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem.“7 Nunvářová

(2007)

dále

zdůrazňuje,

že

jednoznačné

vymezení

venkova

je

metodologickým problémem, často závislým na účelu, pro který je venkov vymezován. Například Organizace pro ekonomickou a hospodářskou spolupráci (OECD) definuje venkov na základě hustoty zalidnění (do 150 obyvatel/km2). Podle metodiky EUROSTATu je za venkovské považováno území/obyvatelstvo, jehož hustota osídlení je do 100 obyvatel/km2. Pro vymezení venkova se také používá hranice počtu obyvatel, kdy v České republice je běžně užívána hranice do 2000 obyvatel v sídle resp. v obci (Maříková in Herová, Majerová, 2008). Venkov lze také vymezovat podle poměru zaměstnaných osob v zemědělství a různých dalších kritérií. Dalším důležitým pojmem je nepochybně venkovský prostor. Jako venkovský prostor se obvykle označují vesnice (venkovské osídlení) a krajina v jejich okolí. Jiné pojetí říká, že je to souhrn katastrů venkovských obcí nebo podrobněji souhrn ploch zemědělské půdy, lesů, vodních ploch, intravilánů, venkovských sídel, polních cest a místních komunikací. Případně lze za venkovský prostor označit i území mimo měst (Maříková in Majerová, Čmejrek a kol., 2005). 4.2.1.1 Venkovská obec Venkovské sídlo, venkovská obec či jednoduše vesnice je označení pro sídlištní jednotku ve venkovském prostoru. Jedná se o typické seskupení obytných a hospodářských stavení, plnících různé funkce, mezi nimiž měla důležité místo vždy především funkce zemědělská (Nunvářová, 2009). Ze sociologického hlediska je obec „větší či menší sociální jednotka, tvořená obyvatelstvem společně užívajícím určité vymezené území, ve kterém se odehrává

16

převážná část denního, hospodářského a kulturního života“ (Malý sociologický slovník, 1970, s. 252). Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích je obec „základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ Je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec dále pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. [4] 4.2.2 Lidské zdroje Lidské zdroje jsou klíčovým faktorem rozvoje každého územního celku. Jde o mimořádně

širokou

oblast,

která

zasahuje

a

ovlivňuje

ostatní

aktivity

v socioekonomické sféře. Bez lidí, jejich řízení a aktivity, je realizace rozvojových záměrů v podstatě nemožná (Binek a kol., 2007). Lidskými zdroji ve venkovském prostoru se detailněji zabývá Binek a kol. (2007), který zdůrazňuje, že z hlediska rozvoje území je důležitou součástí lidských zdrojů kvalita lidí ve vedení obce a poté samotné obyvatelstvo obce  jeho role občanská a pracovní. 4.2.2.1 Vedení obce Pro úspěšný rozvoj obce jsou klíčovými aktivitami informovanost a schopnost jejího vedení, čehož není bohužel vždy dosaženo. Ve venkovských obcích tvoří management obce její starosta, důležitou roli má také zastupitelstvo obce, které vedle rozhodovací role působí i jako realizátor rozvojových činností v obci.

Podmínkou

kvalitní správy obce je využívání vhodných nástrojů řízení (strategické dokumenty a územně plánovací dokumentace). Binek a kol. (2007) dále upozorňuje na komplikovaný správní a rozvojový systém, který pro neuvolněné starosty přestavuje velmi obtížné časové zvládnutí všech požadovaných činností. Stále nedostatečné je také kvalifikační vybavení a v důsledku vylidňování venkova je obtížnější najít dostatek kvalitních lidských zdrojů pro výkon samosprávy a státní správy v přenesené působnosti. Také aktivita místních obyvatel a jejich míra zapojení do rozvoje obce je klíčová pro úspěšnost managementu obce při realizaci rozvojových záměrů.

17

4.2.2.2 Obyvatelstvo Lidské zdroje se projevují v nejrůznějších rolích a pozicích při svém občanském, pracovním či společensko kulturním působení. Role občanská zahrnuje především participaci obyvatelstva, tedy aktivitu obyvatel a spolupodílení se na rozvoji obce, dále na různých společenských, kulturních a sportovních činnostech. Právě v rámci nějakého společenství se obyvatelé obce nejčastěji zapojují do dění v obci. Nejčastěji se jedná o sportovní sdružení (Sokol, Orel), zahrádkářský svaz, myslivecké sdružení či sbor dobrovolných hasičů. Vedle své hlavní činnosti pořádají mnoho dalších akcí, které jsou určeny ostatním obyvatelů obce, což lze označit za výrazné venkovské specifikum. Zapojují se tak do rozvoje obce (údržba zeleně, úklid veřejných prostranství), organizují občanskou výpomoc. Jak píše Binek a kol. (2007, s. 47) „veškeré tyto aktivity vytvářejí bohatou mozaiku obce a pro oživení a formování venkova je tato občanská aktivita nezbytná.“ Dodává, že při rozvoji venkova hrají klíčovou roli právě venkovská společenství a sami občané venkova. Ve sféře pracovní hraje významnou roli kvalifikovaná, odborně vzdělaná, učící se a mobilní pracovní síla. Binek a kol. (2007) z toho vyvozuje, že kvalifikace pracovní síly a její celková flexibilita nabývá na významu více než kdykoliv předtím. Kvalita lidských zdrojů v roli pracovní závisí zejména na věkové struktuře obyvatelstva, jeho vzdělanosti a podnikatelské aktivitě. Lidské zdroje jsou tedy ve svém důsledku nejvýznamnější součástí celkových zdrojů venkova. Binek a kol. (2007, s. 37) hovoří o lidských zdrojích jako o „hnací síle a výkonné jednotce pro rozvoj území.“ Jak již bylo naznačeno výše, pokud bychom chtěli jednoduše charakterizovat kvalitu lidských zdrojů s využitím údajů o obyvatelstvu, můžeme využít např. ukazatele jako věkovou strukturu obyvatelstva či jeho vzdělanost, které spolu částečně souvisí. Pro lepší představu je vhodné zmínit aktuální data ve vztahu k věkové struktuře v ČR. Dle posledních dostupných údajů ČSÚ (údaje jsou k 26. 3. 2011) žilo v ČR 10 562 214 obyvatel, z toho ve věku 0-14 let celkem 1 527 670 obyvatel, ve věku 15-64 let celkem 7 360 249 obyvatel a v poslední věkové skupině 65 a více let celkem 1 674 295 obyvatel. [12] Uvedené informace jsou procentuálně zobrazeny v následujícím grafu.

18

15,9 %

14,5 % 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let 69,6 %

Graf 1: Věková struktura obyvatel ČR v roce 2011 (zdroj: ČSÚ, 2012 [12]+ vlastní úprava)

Binek a kol. (2007) zdůrazňuje, že samotná věková struktura se stává začarovaným kruhem a bariérou ve skupině obcí s nevýhodnou polohou a nedostatkem pracovních příležitostí. Tyto obce se v důsledku obtížných životních podmínek vylidňují, tj. mladé obyvatelstvo odchází za prací a vzděláním, staří obyvatelé postupně umírají. Svými silami mohou obce situaci řešit jen velmi těžce, nabízí se otázka, zda to lze řešit vůbec, nebo se počet obyvatel obce postupně stabilizuje na nižší úrovni.

4.3 Nástroje regionálního rozvoje Před podrobnějším popsáním nástrojů regionálního rozvoje by bylo vhodné přiblížit si pojem rozvoj a následně regionální rozvoj. Není mnoho pojmů s podobně širokým obsahovým rozpětím a frekvencí svého užívání jako je termín rozvoj (Kadeřábková a kol., 2008). Rozvoj lze chápat jako proces změn, k nimž dochází postupně a které přinášejí narůstání efektivnosti a účelnosti, pokud jde o využívání zdrojů a uskutečňování možností, podmiňujících pohyb z původního stavu do stavu žádoucího (Macháček, 1999 in Stejskal, Kovárník, 2009, s. 22). V obecné rovině můžeme rozvoj označit jako proces pozitivních změn, obvykle jde o zlepšení kvantitativních (extenzivní rozvoj), ale zejména kvalitativních (intenzivní rozvoj) charakteristik dané oblasti (nejčastěji přírodní a sociálně-ekonomické oblasti). [6] Na pojem regionální rozvoj existuje řada pohledů, množství přístupů a definic. Jednoduše by se dalo říci, že regionální rozvoj zahrnuje širokou oblast aktivit, jejichž obecným cílem je zlepšit socioekonomickou úroveň regionů a obcí. Regionální rozvoj 19

je tedy představován celým komplexem procesů, které probíhají v rámci příslušného územního celku. [5] Nástroje rozvoje můžeme označit jako pomůcky k výkonu či k podpoře nějaké činnosti. V kontextu regionálního rozvoje lze poté označení nástroj vymezit jako obecný pojem pro všechny prostředky, které tak napomáhají k dosažení nejrůznějších rozvojových cílů daného území. [5] Jak uvádí Stejskal a Kovárník (2009) byla již vypracována různá rozdělení a pojetí nástrojů regionální politiky a regionálního rozvoje. Mezi dvě hlavní skupiny nástrojů rozvoje patří především nástroje finanční a nástroje nefinanční, kterými se podrobněji zabývá Wokoun a kol. (2008). Taxonomie nástrojů podle Wokouna a kol. (2008) je následující: Nástroje nefinanční: 

administrativní nástroje (zejména legislativa),



institucionální (instituce, strategické plánování, programování, řízení rozvoje),



věcné a jiné nefinanční zdroje (poradenství, propagace).

Nástroje finanční: 

neinvestiční a investiční pobídky (dotace, granty, úvěry, záruky),



kapitálové podílnictví,



daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních),



rozpočtová zvýhodnění (dotace),

Jelikož regionální rozvoj jako proces je souhrnem velkého množství aktivit, jsou tak jeho nástroje (uplatnitelné na státní, krajské, obecní úrovni) mnohem pestřejší. Na stránkách Metodické podpory regionálního rozvoje navrhuje řešitelský tým GaREPu ve vazbě na již uvedené členění jeho širší interpretaci a rozšíření v následující podobě: 

administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, organizační normy),



koncepční nástroje (strategie, programy, plány, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy),



institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management),



věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění),



sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, motivace, komunikace),



finanční nástroje (systémy finančních podpor, granty, dotace). 20

Je zřejmé, že navržená struktura tak detailněji rozvíjí nástroje nefinanční povahy. Dá se přímo využít jako klasifikace nástrojů rozvoje venkova, jako specifické části regionů, resp. regionálního rozvoje. Klíčovou otázkou uplatnění nástrojů rozvoje je vhodnost jejich společného užití k rozvoji území. Pro každou úroveň veřejné správy jsou reálné a vhodné jiné podoby daných nástrojů a je také potřebné usilovat o nalezení jejich optimální kombinace pro dané aplikační území. [5]

4.4. Regionální a lokální identita V rámci následující problematiky se opět nelze vyhnout obecnějšímu vymezení pojmu identita. Identita je „způsob, jímž se jednotlivec nebo skupiny jednotlivců definuje, pociťuje svou existenci (svou jedinečnost) a o nějž se opírá, když si uvědomuje sebe sama ve vztahu k jiným“ (Echaudemaison, 1995 in Binek, 2007, s. 43). Identita je výrazem příslušnosti k celku, kterým může být například skupina, území, kultura či jiný atribut. Chromý (in Jančák, Chromý, Marada, 2003) se zmiňuje o tom, že přirozenou součástí života lidí je právě jejich vztah k území. Regionální či lokální identita je součástí okruhu, který se zabývá zkoumáním problematiky vztahu k určitému místu (Maříková, Tuček in Majerová, Blažek, 2005). Blíže se tomuto tématu věnuje Roubal (2003), který píše, že regionální identitě lze rozumět jako jedné z dimenzí identity člověka, která spoluurčuje strukturu jeho osobnosti. Mluvíme-li o sobě, často hovoříme o místu, kde jsme se narodili a prožili dětství, zažili dobrodružství, mluvíme o místu, kde pracujeme a bydlíme. Roubal (2003) dále konstatuje, že regionální (územní, prostorová) identita je pozorovatelná na různých úrovních. Předně se jedná o vztah k místu a lidem, kde žijeme, kde prožíváme každodennost, kam chodíme spát. Takový vztah k blízkému okolí můžeme označit jako lokální identitu. Ztotožnění se s místem je podmíněno více faktory. Jedná se jak o postojovou záležitost, tak i složitější socio-kulturní vazby a mezilidské obsahy vztahů. Základními předpoklady vytvoření určitého vztahu je společenství lidí, jejich kultura, historie, jazyk, mentalita a odpovídající způsob života společně s podobou krajiny. „Lokální identita je bezprostředně prožívána ve své každodennosti, je na dosah našim smyslům a vnímáme ji velmi intimně“ (Roubal, 2003).

21

Jak uvádí Maříková (in Majerová a kol., 2003), identita lokální či regionální má své charakteristické rysy. Lokální identita je vyjadřována sílou vztahu k obci a projevuje se ochotou podílet se na jejím rozvoji. Je zřejmé, že vztah k obci je silnější s vyšším věkem a také dobou, kterou člověk v obci strávil (zda od narození či se přistěhoval a kdy). Důležitými faktory jsou také místní tradice a zvyky, které přispívají k silné lokální identitě, míra patriotismu, soudržnost či naopak rivalita mezi lidmi v lokalitě. V menší míře hraje roli také faktor místa narození, který určuje „rodáky“ a „přistěhovalce“. Maříková (in Herová, Majerová, 2008) z toho vyvozuje, že dobré vztahy a silná lokální identita tak přispívá ke kvalitnímu životu i rozvoji například skrze zájem, aktivitu, zapojení obyvatel do společných akcí, vedoucích ke zvelebení obce a v neposlední řadě také podíl na fungování místní samosprávy.

22

5 APLIKAČNÍ ČÁST 5.1 Primární struktura krajiny 5.1.1 Geomorfologické členění Řešené území náleží dle geomorfologického členění do Alpsko-himalájského systému, subsystému Karpat, provincie západní Karpaty, subprovincie Vnější západní Karpaty. Tato je zde zastoupena soustavou Moravsko-slovenských Karpat, respektive podsoustavou Středomoravských Karpat (Demek, Mackovčin a kol., 2009). Dále řešené území spadá do geomorfologického celku Ždánický les a zasahuje do podcelků Boleradická vrchovina (západní část k. ú.) a Dambořická vrchovina (východní část k. ú.). [6] Průměrná nadmořská výška obce činí 250 m. n. m. Nejvyšší místo v katastru se nachází v Líchách  331 m. n. m. (viz Příloha č. 4) Nejnižším bodem je pak místo, které se místně nazývá „Hrubé louky“ ve výšce 202 m. n. m. (Zelinka a kol. 2006). Výškové rozdíly v katastru obce se pohybují v rozpětí 30 – 150 m, proto se místní krajina řadí mezi pahorkatiny. Severní část katastrálního území je rovinatá, pouze s mírně zvlněným terénem, v jižní části katastrálního území je reliéf členitější. 5.1.2 Geologická charakteristika Území Šitbořic je součástí Karpatské soustavy, která byla zformována při alpínské orogenezi (svrchní křída až recent). Karpatská soustava je zde zastoupena západním úsekem flyšového pásma Vnějších západních Karpat. Flyšové pásmo je z geologického hlediska v daném území dále zastoupeno ždánickou jednotkou. Ta je zde budována především menilitovým souvrstvím (oligocén), které se člení na čtyři charakteristické vrstevní členy  vrstvy podrohovcové (převládají světle hnědé vápnité jílovce), vrstvy rohovcové (břidlice, jílovce), dynowské slínovce (slabě silicifikované slínovce až jílovité vápence) a vrstvy šitbořické (charakter rytmického flyše s převahou různě zbarvených pískovců při bázi i s tělesy skluzových slepenců, doprovázené silně vápnitými jílovci). [8] Dle geologické mapy Šitbořice se v katastru nacházejí také spraše, štěrky, hlíny a písky. [7] V katastrálním území je vymezeno ložisko nerostů (název ložiska: Šitbořice), ve kterém se těží cihlářská surovina, těžba je současná povrchová. (viz Příloha č. 5) 23

5.1.3 Pedologická charakteristika V zájmovém území se dle BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky) vyskytují půdy, které příslušejí do klimatického regionu 3  teplý, mírně vlhký. Dle platného územního plánu se v okolí obce nachází půdy převážně II. (nadprůměrná produkční schopnost) a III. třídy ochrany (průměrná produkční schopnost). V menší části území jižně od obce se nachází půdy IV. (podprůměrná produkční schopnost) a V. třídy ochrany (půdy s velmi nízkou produkční schopností). Pouze v západní části katastrálního území Šitbořice se vyskytují půdy I. třídy ochrany  bonitně nejcennější půdy. [6] V katastru obce se nacházejí tyto hlavní půdní jednotky (HPJ): 

HPJ 01 - černozemě (modální i karbonátové) na spraších, středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem



HPJ 03 - černozemě (černické, černické karbonátové) na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým



HPJ 05 - černozemě (modální, modální karbonátové, luvické) a fluvizemě (modální i karbonátové) na spraších, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách



HPJ 06 - černozemě (pelické, černické pelické) na velmi těžkých substrátech, těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu



HPJ 07 - smonice (modální, modální karbonátové), černozemě (pelické, černické pelické) vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletovité, často periodicky převlhčované



HPJ 08 - černozemě, hnědozemě i slabě olejované, vždy erodované, ve vyšší svažitosti, středně těžké



HPJ 40 - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendzimy, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě, zrnitostně středně těžké až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici

5.1.4 Hydrologická charakteristika V katastrálním území obce pramení tři potoky, které se v dolní části spojují v jeden Šitbořický potok. Tyto potoky jsou na celém území obce zatrubněny a zakryty. 24

Šitbořický potok odtéká směrem k Novodvorskému rybníku, dále teče přes Rumunskou bažantnici, kde se vlévá do řeky Litavy a ta následně do Svratky. Ve východní části katastru pramení potok Haraska, který odtéká směrem na Martinice, Boleradice a dál až do říčky Trkmanky, která se vlévá do řeky Dyje. Do katastru zasahuje také malý vodní tok Močilky, který se vlévá do Borkovanského potoka a ten následně do Litavy. [9] Původně protékaly obcí ještě další tři potoky, které už nespatříme, jelikož se postupem času staly součástí místní kanalizace. S nedostatečným množstvím podzemních vod souvisí nízký specifický odtok z katastru obce i z celé oblasti Boleradické vrchoviny. V letech 1964-1966 byl vybudován Novodvorský rybník (nazývaný také Novas), který leží asi půl kilometru jihozápadně od obce a na okraji zastavěné části obce se nachází také menší rybník Staras. (viz Příloha č. 6) Minerální voda v Šitbořicích je formována jako petrogenní v horninách ždánické jednotky flyšového pásma Západních Karpat. [10] Vzácným přírodním zdrojem, který se nachází uprostřed obce je minerální pramen s léčivými účinky, nazývaný „Štengar“. Jedná se pravděpodobně o původně přírodní vývěr, který je v současné době podchycen kopanou skružovou studnou (Novotňáková a kol., 2005). Balneologicky nejdůležitější složkou této minerální vody zřídelní struktury je síra (sulfan). Pramen byl v letech 1999 a 2000 podroben důkladnému hydrologickému a mikrobiologickému rozboru, který ukázal, že je voda bakteriologicky nezávadná a lze ji označit jako přírodní, léčivou, slabě mineralizovanou, sirnou minerální vodu, sírano-hydrogenuhličitano-sodného typu, studenou. Po získání těchto informací bylo zastupitelstvem rozhodnuto o vybudování lázeňského provozu v budově Společenského domu Orlovna. Sirné koupele jsou tak využívány k léčení kožních onemocnění a pohybového ústrojí. [10] (viz Přílohy č. 7, 8) 5.1.5 Klimatické podmínky Podle užívané klimatické klasifikace Quitta (1975) patří území Šitbořic do oblasti s označením T4. Tato oblast je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem. Přechodná období jsou velmi krátká. Jaro a podzim je teplý, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

25

Tab. 1: Klimatické charakteristiky (zdroj: Quitt (1975))

Klimatická charakteristika oblasti

T4

Počet letních dnů

60 - 70

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více

170 - 180

Počet mrazových dnů

100 - 110

Průměrná teplota v lednu (°C)

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci (°C)

19 - 20

Suma srážek ve vegetačním období (mm)

300 - 350

Suma srážek v zimním období (mm)

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 - 50

Dle údajů místního zemědělského družstva se v posledních letech průměrné roční teploty pohybují kolem 8,2 °C a průměrné roční srážky dosahují 450 mm. Jelikož má obec převážně zemědělský charakter je důležitá také teplota vegetačního období (od dubna do září), která se pohybuje mezi 14 – 15 °C. Počet jasných dnů bývá přes 40 a zatažených kolem 120 (Novotňáková a kol., 2005). Převládající směr větrů v průběhu léta je severní a severozápadní, v zimě se střídá jihovýchodní se severozápadním. Směr a rychlost větru v přízemních vrstvách závisí i na tvářnosti terénu. Z jižní, jihovýchodní a východní strany, tj. ze směru od Divák a Martinic je obec chráněna členitostí krajiny, lesíky a remízky. Z druhé strany, od Nového Dvora, Nikolčic a Těšan je krajina otevřená. Navíc v tomto velkém otevřeném prostoru chybí přirozené vegetační překážky a tím dochází k zesilování nežádoucího působení větrů. Obci Šitbořice je nejblíže 10 km vzdálená srážkoměrná stanice B2KLOB01 v Kloboukách u Brna, která údaje měří od roku 1921. V následující tabulce je uvedeno rozložení srážek v průběhu roku 2009 a 2010.1 [11] Tab. 2: Srážky naměřené ve srážkoměrné stanici B2KLOB01 v Kloboukách u Brna (zdroj: [11])

Rok

I.

II.

III.

IV.

V.

2009 28,2 68,9 88,1

1,9

58,4

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII. Celkem

81,6 130,5

31,2

17,2 33,6 66,5 42,9

2010 66,5 27,0 14,5 66,9 196,9

1

Zpravodaj obce Šitbořice vyšel v červnu 2010, proto je rozložení srážek v průběhu téhož roku uvedeno

26

649,0

5.1.6 Biogeografické členění Dle biogeografického členění (Culek, 1995) spadá obec Šitbořice do panonské provincie, severopanonské podprovincie a v ní do 4.3 Hustopečského bioregionu. Území je tvořeno pahorkatinou na vápnitém flyši a spraších. Bioregion je charakteristický mísením prvků panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese). Jeho biotu lze řadit do 2. bukovo-dubového, na jižních svazích pak do 1. dubového vegetačního stupně. Potenciální vegetaci tvoří dubohabrové háje s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. Mezní výskyt zde má řada jihovýchodních migrantů, šíření stepní fauny však stále pokračuje (Culek, 1995). V současnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohabřin, vzácnější jsou kulturní bory. Mimo les jsou typická pole, vinice, sady, početné jsou fragmenty stepních lad, místy s katránem. 5.1.6.1 Místní flóra a fauna Vegetace v katastru obce je velmi bohatá. Ze vzácných rostlin se zde vyskytuje hojně sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), hlaváček jarní (Adonis vernalis), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), vzácně střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus). V Líchách je hojný výskyt sasanky hajní (Anemone nemorosa), prvosenky jarní (Primula veris), konvalinky vonné (Convallaria majalis). Na suchých mezích v Torhetech, než byly zterasovány, se vyskytoval i vzácný kavyl Ivanův (čertí peří) (Stipa pennata L.). V Líchách i na dalších lesních lokalitách a remízcích je hojně zastoupen hlavně dub letní (Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jiné dřeviny (Zelinka a kol., 2006). Z keřového patra se vyskytují nejčastěji bez černý (Sambucus nigra, L.), brslen evropský (Eeuonymus europaeus), klokoč zpeřený (Staphylea pineta) či dřišťál obecný (Berberis vulgaris). Trávy vytvářejí významná společenstva, která se uplatňují jako luční a pastevní porosty (Novotňáková a kol., 2005). Ze zvěře se hojně vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), lasice hranostaj (Mustela erminea) i jezevec lesní (Meles meles). Z ptactva je to bažant obecný (Phasianus colchicus) a koroptev polní (Perdix perdix). Obděláváním velkých celků se ale stavy polní zvěře značně snížily a téměř zmizel králík divoký (Oryctolagus cuniculus). Z lesního ptactva se objevuje kukačka obecná (Cuculus canorus), datel 27

černý (Dryocopus martius), sojka obecná (Garrulus glandarius), holub divoký (Columba affinis), drozd zpěvný (Turdus philomelos) a řada dalších zpěvných ptáků. Mezi dravci najdeme také káně lesní (Buteo buteo), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), ostříže lesního (Falco subbuteo), ťuhýka obecného (Lanius collurio). Po válce se v krajině rozšířila hrdlička balkánská (Streptopelia decaocto) a racek chechtavý (Larus ridibundus) (Zelinka a kol., 2006). Druhů, které se v katastru vyskytují, je daleko více, ovšem tyto jsou nejznámější a nejčastěji se vyskytující.

5.2 Sekundární struktura krajiny 5.2.1 Historický vývoj „Samotný název obce se patrně nese již z přelomu tisíciletí, z doby usazování Slovanů na jižní Moravě, kdy na návrší zvaném Hradisko stála tvrz obývaná pánem Ješutbořem. Odtud Ješutbořice, poté Jestbořice a později Šitbořice“ (Zelinka in Švachová a kol., 1995, s. 211). Katastrální území Šitbořice patří ke starému sídelnímu území. Doklady o osídlení pochází z různých míst katastru, avšak nejstarší stopy osídlení patří do neolitu, kdy zde žil lid kultury se zvoncovými poháry. Dokladem jsou kostrová pohřebiště, která byla prozkoumána ve Starých horách. Dále je doloženo osídlení v době římské, k němuž patřilo žárové pohřebiště v trati Padělky od Moutnic. První stopy slovanského osídlení spadají do doby středohradištní. Pohřebiště z této doby bylo objeveno v trati Staré hory. Díky archeologickému výzkumu, který byl proveden na kopci Malé Domaniny a Prostřední Torhety, byly zjištěny výšinné sídelní objekty z doby bronzové a starší doby železné. V okolí obce bylo také několik četných nálezů keramiky, kostí a nářadí, což dokazuje, že území bylo lidmi osídlováno od pradávna. Proto je dnes celé katastrální území Šitbořice považováno za území archeologického zájmu, kde existuje reálný předpoklad zjištění dalších archeologických nálezů (Zelinka a kol., 2006). Jako o obci je první zmínka až z roku 1255, ale z dokumentů je patrné, že v této době již byla vyspělou osadou s kostelem a farou, patronát zdejší fary držel klášter rajhradský. Od 13. století ovládali ves páni z Deblína a Lomnice a různí jiní držitelé. V 16. a 18. století potom náležely celé klášteru sv. Anny v Brně a od roku 1824 patřily pod panství vrchnosti z Klobouk u Brna. V roce 1825 byla postavena budova staré

28

školy, která je nyní využívána jako víceúčelová budova. Ve druhé polovině 19. století byly zakládány různé svépomocné spolky (Zelinka in Švachová a kol., 1995). Po 1. světové válce nastal podstatný rozvoj obce. Mnoho dělníků našlo práci v Brně a roku 1925 pro ně byla zřízena soukromá autobusová doprava ŠitbořiceNesvačilkanádraží Sokolnice a zpět. V obci byl v provozu strojní mlýn, cihelna, pohostinství a několik obchodů, stavěly se nové domy, zvýšil se počet řemeslníků, živnostníků i počet studentů středních škol. V roce 1926 byl do obce přiveden telefon a byla zřízena telefonní hovorna a o čtyři roky později byla obec připojena na elektrickou síť západomoravských elektráren. V této době byla také postavena Orlovna, v níž bylo zřízeno kino. Důležitým odvětvím se stává zemědělství (Konečný in Zelinka a kol., 2006). Těžké období prožívali obyvatelé Šitbořic v době nacistické okupace a především za válečných událostí v dubnu 1945. Téměř každý dům byl zasažen střelbou, 145 domů bylo zcela zničeno a zahynulo zde 15 místních obyvatel (Kulíšek in Kruml a kol., 2001). Velké změny života v obci nastaly po roce 1948 a založením Jednotného zemědělského družstva. Hospodaření v prvních letech bylo nesmírně těžké a obtížné, poměry se začaly zlepšovat v polovině 60. let a koncem 60. let již patřilo JZD Šitbořice k předním podnikům v okrese Břeclav (Zelinka a kol., 2006). V té době byl již zřízen poštovní úřad, zdravotní středisko a prostorná sokolovna. V polovině 70. let dochází k dalšímu slučování družstev ve větší celky a v letech 1974 a 1975 se JZD Šitbořice sloučilo se sousedními družstvy Diváky a Nikolčice a vzniklo JZD bratří Mrštíků v Šitbořicích. Protože v 80. letech družstvo každoročně vykazovalo 8 až 14 mil. Kč zisku, byla část prostředků vyčleněna na sociální program, z něhož pak družstvo svým členům poskytovalo finanční příspěvky a bezúročné půjčky na bytovou výstavbu, přispívalo na kulturní, vzdělávací činnosti, sportovní, rekreační a další aktivity. Mimo to družstvo nemalými prostředky dotovalo provoz mateřských škol a podílelo se na investičních akcích ve všech obcích sloučeného družstva. I takto tedy ovlivnilo způsob života lidí našeho regionu (Zelinka a kol., 2006). V roce 1984 je slavnostně otevřena nová budova základní školy. Z hlediska technické infrastruktury je důležitý rok 1989, kdy je dokončena plynofikace obce. [13]

29

5.2.1.2 Vývoj v posledních 20 letech Důsledkem společenských změn v ČR na počátku 90. let byla zásadní přeměna vlastnických

vztahů

v celém

hospodářství,

zemědělství

nevyjímaje.

V rámci

transformačního procesu se už v roce 1991 změnila organizační struktura zemědělského družstva. Z jednotlivých výrobních úseků a pracovišť vzniklo 11 samostatných subjektů hospodařících na družstevním pronajatém majetku, které zaměstnaly většinu pracovníků, do té doby zaměstnanců družstva. V zemědělském družstvu zůstalo 53 pracovníků, kteří zajišťovali technické, ekonomické, poradenské a zaměstnanecké služby. Ještě v témže roce družstvo rozhodlo o vybudování závodu na výrobu plastových oken, profilů a trubek a o dva roky později tuto výrobu skutečně zahájilo. V říjnu 1992 bylo JZD bratří Mrštíků se sídlem v Šitbořicích transformováno na družstvo vlastníků s názvem Zemědělské družstvo Šitbořice. V roce 1993 vznikly na pěti největších nájemních subjektech společnosti s ručením omezeným s většinovým podílem družstva a v roce 1997 byly z těchto společností s r.o. a majetku založeny tři dceřiné akciové společnosti, jejich zakladatelem a na začátku také jediným akcionářem bylo ZD Šitbořice. Mezi tyto dceřiné akciové společnosti patří ZEMAX Šitbořice, a.s., DRUMAX Šitbořice, a.s. a PRAMOS, a.s. (Zelinka a kol., 2006). (viz Příloha č. 9) Po změně politických poměrů v naší zemi se tedy začaly také tvořit příznivé podmínky pro rozvoj obcí. Do „Programu obnovy venkova“ se obec přihlásila v roce 1993 a za tímto účelem byl v roce 1996 vypracován „Místní program obnovy vesnice,“ do kterého byly zapracovány všechny představy, co je třeba v obci vybudovat a zvelebit. V rámci tohoto programu se realizovaly: oprava staré školy, rekonstrukce místní komunikace, úprava veřejných prostranství a zeleně, oprava budovy hasičské zbrojnice, rekonstrukce budovy bývalé Orlovny (současného Společenského domu Orlovna), rekonstrukce veřejných prostranství (Stejskal, 2002). A právě také z tohoto programu obec později použila finanční prostředky na výstavbu sportovního areálu. V průběhu těchto let se v Šitbořicích budovalo také i v jiných oblastech, především to bylo vybudování vodovodu, kabelové televize včetně internetu, výstavba kanalizace a ČOV. Řada staveb a akcí se realizovala za přispění státu. Vynaložené finanční prostředky jsou v obci znát a vzhled obce a služby, které zajišťuje, se do značné míry změnily k lepšímu (Zelinka a kol., 2006).

30

5.2.2 Demografický vývoj a struktura obyvatelstva Z historických pramenů se například ví, že v roce 1339 bylo v Šitbořicích asi 375400 obyvatel a 68 domů (Zelinka a kol., 2006). V roce 1869, kdy proběhlo první sčítání obyvatel, měla obec 1 162 obyvatel a v posledních 150 letech se počet obyvatel výrazně zvyšoval a to až do roku 1930. Tehdy žilo v 389 domech již 1 851 obyvatel. Mezi lety 19301950 počet obyvatel nepatrně klesl a někteří z nich se po válce odstěhovali také do pohraničí.

Nejvíce obyvatel měla obec v 60. letech minulého

století, kdy dokonce překročila hranici 2 000 obyvatel a také při dalších sčítáních v roce 1970 a 1980 v obci žilo více než 2 000 obyvatel. Jedním z důvodů může být přítomnost tehdejšího JZD, které poskytovalo zaměstnání mnoha lidem, staralo se o své zaměstnance i o rozvoj obce a zajišťovalo určité služby pro obyvatelstvo. Zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti po roce 1989 s sebou přinesla i změnu demografického chování populace a dochází například ke snížení počtu narozených dětí či snížení sňatečnosti atd. a na konci 80. let se začal počet obyvatel permanentně snižovat. Při sčítání v roce 1991 se počet obyvatel hranici 2 000 již více nepřiblížil, od té doby došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel s několika méně významnými propady. [12] Tab. 3: Počet obyvatel a domů v letech 18692011 (zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005: 1 díl, [12])

2

Rok

Počet obyvatel

Počet domů

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

1 162 1 341 1 379 1 458 1 598 1 627 1 851 1 833 2 057 2 044 2 009 1 927 1 948 1 921

248 272 284 304 315 320 389 404 437 461 466 550 559 6302

Čerpáno ze zpravodaje obce Šitbořice [15]

31

Počet obyvatel

2 100 2 000 1 900 1 800 1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 18692011 (vlastní úprava dle Tab. 3)

V posledních letech (20012010) se v Šitbořicích přirozený přírůstek i migrační saldo pohybují na velmi nízké úrovni a dosahují spíše záporných hodnot. Přirozený přírůstek byl kladný pouze v roce 2003 (narodilo se o 7 obyvatel více, než zemřelo), v roce 2008 (narodilo se o 3 obyvatele více, než zemřelo) a v roce 2010 (narodilo se o 13 obyvatel více, než zemřelo). Výraznějších kladných hodnot dosáhlo migrační saldo v letech 2001 a 2003, kdy se do obce přistěhovalo o 19 a v roce 2003 o 14 obyvatel více, než vystěhovalo. V roce 2010 dosáhlo ve sledovaném období saldo migrace nejnižší hodnoty (vystěhovalo se 27 osob oproti 15 přistěhovalým). [16] Dle předběžných výsledků ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou aktuální údaje vztahující se ke struktuře obyvatelstva obce následující. K 26. 3. 2011 žilo v obci 1 921 obyvatel, z toho muži tvořili 50,3 % a ženy 49,7 %. Z hlediska rozvoje obce (a celkově z hlediska fungování společnosti) je důležitá věková struktura obyvatelstva. V produktivním věku (1564 let) bylo k výše zmíněnému datu 71,5 % obyvatel, obyvatelé do 15 let tvořili 13,7 % a nad 65 let 14,8 %. Dochází tak postupně ke stárnutí obyvatelstva, kdy podíl obyvatel nad 65 let převažuje nad dětskou složkou a věková struktura tak není do budoucna příliš příznivá. Z hlediska vzdělanostní struktury převažují obyvatelé se středoškolským vzděláním bez maturity (42,6 %), poměrně vysoký podíl obyvatel má pouze základní vzdělání, naopak počet vysokoškoláků je nízký (pouze 5,1 %, v ČR celkem 12,4 %). Ekonomicky aktivních bylo 978 obyvatel, což představuje 50,9 % z celkového počtu obyvatelstva obce. Největší zastoupení obyvatel dle odvětví je v oblasti průmyslu, poté ve stavebnictví a zemědělství. [12] 32

5.2.3 Využití území (LAND USE) Na rozloze katastrálního území jednoznačně dominuje zemědělská půda (1 026 ha), která tvoří 83,8 % rozlohy k. ú. Šitbořice. Orná půda představuje 88,6 % z celkové výměry zemědělské půdy. Orné půdy zabírají také velikou část plochy v kopcovité části katastru, což představuje problém z hlediska jejího využití. Ovocné sady (celkem 21 ha) zabírají pouze 2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Zahrady (celkem 45 ha) jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Část zahrad v současně zastavěném území obce je také součástí obytné funkce. Součástí zemědělské půdy jsou i trvalé travní porosty, které zabírají plochu o rozloze 18 ha. Vinice mají na území obce významné zastoupení (celkem 33 ha). V katastru obce zcela chybí chmelnice. Lesní půda (celkem 55 ha) tvoří 4,5 % z celkové výměry obce. Do katastru obce lesní pozemky zasahují hlavně z jihu a jihovýchodu. Vodní plochy v katastru obce jsou zastoupeny pouze 0,8 % a zastavěné plochy (celkem 31 ha) tvoří 2,5 % z celkové výměry obce. Značnou část výměry zastavěného území představují plochy výroby a skladování situované v severozápadní části obce (areál bývalého JZD). Zbylých 8,4 % zastupují plochy ostatní (celkem 103 ha). Tab. 4: Využití území (zdroj: http://www.risy.cz)

Celková výměra pozemku (ha)

1 225

Orná půda (ha)

909

Chmelnice (ha)

0

Vinice (ha)

33

Zahrady (ha)

45

Ovocné sady (ha)

21

Trvalé trávní porosty (ha)

18

Zemědělská půda (ha)

1 026

Lesní půda (ha)

55

Vodní plochy (ha)

9

Zastavěné plochy (ha)

31

Ostatní plochy (ha)

103

33

0,8 %

2,5 % 8,4 % 4,5 % Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy 83,8 %

Ostatní plochy

Graf 3.: Zastoupení ploch (vlastní úprava dle Tab. 4) 4,4 % 2 % 3,2 %

1,8 %

Orná půda Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty 88,6 %

Graf 4.: Využití zemědělské půdy (vlastní úprava dle Tab. 4)

5.2.4 Průmysl Stávající plochy výroby jsou situovány v severní části obce na ulici Brněnská, kde dnes sídlí několik společností včetně těch, které vznikly transformací ZD Šitbořice. Nejvýznamnější firmou v obci je PRAMOS, a.s., která se specializuje na výrobu a montáž plastových oken, dveří, výrobu plastových profilů a PVC trubek. Firma byla založena v roce 1995, ale samotný počátek výroby plastových oken se datuje do roku 1993. PRAMOS, a.s. se tak stal jednou z prvních firem v České republice, která začala vyrábět plastový profilový systém a výrobky z něj. V roce 2006 došlo k výraznému rozšíření kapacity výrobní linky a jejímu přestěhování do nové výrobní haly. [18] V současnosti má firma 15 poboček a neustále doplňuje síť obchodních zástupců v celé České republice. K dnešnímu dni zaměstnává přes 150 pracovníků. Společnost DRUMAX Šitbořice, a.s., jejímž předmětem podnikání je pekařství a hostinská činnost, zaměstnává přibližně 30 pracovníků. Základní sortiment výrobků, 34

který rozváží také do blízkého okolí, tvoří chléb, klasické rohlíky, jemné loupáčkové pečivo a výrobky odpovídající trendu zdravé výživy. Od svého založení provozuje také závodní stravování a zajišťuje rozvoz obědů strávníkům, zejména důchodcům. Výrobou a prodejem zakázkových pracovních oděvů, gastro oděvů, reklamního a doplňkového textilu včetně obuvi se zabývá firma DANDY, spol. s r.o., která má v obci od roku 2005 zázemí, výrobnu a prodejní sklad. Zaměstnává 10 pracovníků. Významnější firmou je také MOS Šitbořice, spol. s r.o, která vyrábí speciální automobilové přívěsy pro přepravu stavebních strojů a jiných zařízení (nakladače, silniční válce, frézy apod.) a zaměstnává 20 pracovníků. [17] Na kraji obce se nachází cihelna, která je po restituci soukromým majetkem. Specializuje se na produkci plných cihel velkého formátu vhodných zejména pro náročné aplikace ve stavebnictví. Jedná se o klasické tvrdé „zvonivé“ cihly a hlína pro jejich výrobu se těží ve svahu u jihovýchodního okraje obce. Sezónně zaměstnává až 25 pracovníků. [21] 5.2.5 Zemědělství Jak píše Konečný (in Zelinka a kol., 2006) již v minulosti bylo hlavní obživou občanů zemědělství a také dnes má obec převážně zemědělský charakter. V 80. letech tehdejší JZD pěstovalo tradiční plodiny jako ječmen, pšenici, cukrovku, krmné plodiny a na 140 ha vybudovalo vinice, meruňkové a jabloňové sady. V živočišné výrobě se družstvo zaměřilo na chov skotu a prasat. V současnosti je nejvýznamnějším hospodařícím subjektem v obci firma ZEMAX Šitbořice, a.s. Firma vznikla v roce 1997, kdy se klasický zemědělský podnik transformoval na tři akciové společnosti holdingového typu (obr. 3). Rostlinná výroba je zaměřena především na pěstování obilovin  pšenice ozimá, ječmen, vojtěška, kukuřice na zrno i siláž, dále brambory, řepa, slunečnice, bob, hořčice, mák, ovoce a zelenina. Zaměřuje se také na výrobu vína. V živočišné výrobě je důležitý hlavně chov skotu, resp. výroba mléka a chov a prodej prasat. Firma poskytuje práci 100, v sezóně až 130 zaměstnancům. Na pozemcích k. ú. Šitbořice působí také drobní zemědělští podnikatelé. [17]

35

Obr. 3: Zemědělské družstvo Šitbořice s jeho dceřinými společnostmi (vlastní zpracování dle [18])

5.2.5.1 Vinařství Vinařství má v obci dlouhou tradici. Již v roce 1365 proslula obec svými vinicemi a řídila se vlastním horenským právem. Velký počet vinných sklepů a tzv. sklepních uliček dokazuje, že se v obci nachází hodně vinařů. Katastrální území Šitbořice patří do vinařské oblasti Moravy, podoblasti Velkopavlovické. V obci se nachází SKLEP MARYŠA, jehož vlastníkem je firma ZEMAX Šitbořice, a.s. V současné době obhospodařuje 84 ha vinic, které se rozkládají nejen v Šitbořicích, ale také v sousedních obcích. Výjimečnost viničních tratí je dána nadmořskou výškou 230330 m, jižní až jihovýchodní expozicí svahů a teras. Výhřevná půda na pískovcovém podloží je bohatá na minerály, vápník a hořčík. Ve vinohradech jsou zastoupeny odrůdy Ryzlink Rýnský, Sylvánské zelené, Rulandské bílé a šedé, Veltlínské zelené, ale také Chardonnay, Sauvignon či Neuburské. Z modrých odrůd např. Modrý Portugal, Frankovka, Rulandské Modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Všechny vinice jsou zapojeny do systému integrované produkce, která se snaží o zavedení a udržování takových postupů, které jsou šetrné k životnímu prostředí a přírodě. [19] (viz Příloha č. 10) 5.2.6 Občanská vybavenost a služby V obci je dostupná základní občanská vybavenost. Nachází se zde základní škola se školní jídelnou, postavena v roce 1984 pro děti 1.9. ročníku a mateřská škola se školní jídelnou, kterou v současné době navštěvuje 56 dětí. V roce 1987 byla vybudovaná víceúčelová budova, v níž se nachází zdravotní středisko (praktický a dětský lékař, zubní lékař, ženský lékař), pošta, penzion a lékárna. V budově staré školy, která je nyní také využívána jako víceúčelová budova, sídlí obecní knihovna s veřejně přístupným internetem. Jedna větší místnost slouží jako centrum pro maminky s dětmi a farní charita zde má farní kavárnu. Hojně využívaná občany je obecní samoobslužná pekárna na pečení koláčů rovněž v budově staré školy. 36

Uprostřed obce se nachází nedávno opravený Společenský dům Orlovna. Součástí Společenského domu je restaurace, bowling, víceúčelový sál, lázeňské zařízení a ubytování. Najdeme zde i kino, které ale bohužel není v provozu. Místní sokolovna slouží jak pro sportovní, kulturní tak společenskou činnost. V areálu SKLEPU MARYŠA je možno nakoupit nejen sudová a lahvová vína, ale je zde také vinárna, sál pro zhruba 100 osob a ubytování pro 40 osob. [19] Mezi další patří obchody  potraviny, drogerie, textil, obuv, stravovací zařízení (pohostinství), cukrárna. Jsou dostupné služby výrobní, nevýrobní a opravárenské (autoservis, sklenář, obuvník, kadeřnictví, kosmetika, květinářství), v nichž podniká řada obyvatel jako živnostníci na základě živnostenského oprávnění. Plochy rekreace a sportu jsou zastoupeny rozsáhlým sportovním areálem, který obec vybudovala v roce 2003. Jeho součástí je fotbalové hřiště, volejbalové a tenisové kurty s tréninkovou zdí, běžecká dráha s doskočištěm, víceúčelové hřiště s tartanovým povrchem, sociální zařízení a dřevěný srub. (viz Přílohy č. 11, 12) 5.2.7 Doprava a technická vybavenost Katastrálním územím obce procházejí následující územně stabilizované silnice: III/0511 Těšany  Šitbořice  Nikolčice, III/0544 Diváky  Šitbořice a III/0512 Šitbořice  průjezdná. [6] Obec se v roce 2008 začlenila do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), díky čemuž došlo k dalšímu zlepšení dopravní obslužnosti území (zvýšil se počet spojů a samozřejmě také jejich frekvence). Dopravní obslužnost zajišťují linky 522 (Hrušovany u Brna  Židlochovice – Šitbořice – Hustopeče) a 612 (Boleradice – Šitbořice – Těšany – Sokolnice). Tato hromadná autobusová doprava je zajištěna společnostmi VYDOS BUS a BORS, které obsluhují dvě autobusové zastávky v obci. Obec je celoplošně plynofikována, má vybudovaný vodovod, kabelový televizní rozvod včetně internetu a kanalizaci s ČOV, umístěnou na severozápadním okraji obce. [6] K další technické vybavenosti patří plné pokrytí mobilními operátory či obecní rozhlas. (viz Příloha č. 13) 5.2.8 Rekreace a cestovní ruch V obci jsou rekreační možnosti poměrně omezené. Plochy rekreace a sportu jsou zastoupeny již výše zmiňovaným rozsáhlým sportovním areálem. Menší rekreační zónu 37

zastupuje Novodvorský rybník jihozápadně od obce. Obec investovala nemalé prostředky do jeho odbahnění a revitalizace a v roce 2004 byl znovu napuštěn. Rybník má charakter sportovněrekreační, kdy po většinu dní v roce je hojně využíván ke sportovnímu rybolovu, ale také ke koupání, rekreaci a odpočinku místních obyvatel. Za zmínku stojí také Jezdecký klub Kaverto, který v obci nově působí. Zaměřuje se na rekreační a hobby ježdění. Milovníci koní si mohou vybrat mezi jednotlivými hodinami, jezdeckým kurzem, jezdeckým kroužkem (pro ZŠ) nebo klubem. Kromě klasických vyjížděk či vožení dětí na koních, nabízí také víkendové pobyty, úplňkovou vyjížďku a od letošního roku dětské rekreační pobyty u koní. Územím také prochází dvě značené cyklotrasy: Velkopavlovická vinařská stezka (VP) a cyklotrasa Šaratice  Šitbořice (č. 5114). Obec Šitbořice v současnosti zaujímá určitou roli v cestovním ruchu a to vzhledem ke své turistické vybavenosti (cyklotrasy, ubytování, restaurace, pohostinství a lázeňské zařízení), ale nepředstavuje atraktivní cíl turistů.

5.3 Terciární struktura krajiny 5.3.1 Pamětihodnosti Dominantou obce je farní kostel sv. Mikuláše z roku 1912 na místě prastarého barokního kostela s osmibokou cibulovitou věží. V historických pramenech je připomínán již roku 1255. Naproti kostela stojí fara z roku 1913, která patří k nejstarším farám v okrese vůbec a právem se řadí k architektonickým skvostům reprezentujícím secesní sloh. Jediná kulturní památka, evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, je socha sv. Jana Nepomuckého, pískovcová socha z roku 1759. U kostela se nachází památné stromy  Lípy u Jana Nepomuckého, stáří kolem 150 let. Také se zde nachází pomníky padlým v obou světových válkách. Ve střední části obce se nachází nevysoký kopec Hradisko, který je volně přístupný. Tento název je prastarý a podle pověsti zde stával hrádek, nacházejí se zde rozrušené části násypů a střední kopeček. Rozloha místa je malá, takže tam mohla být nějaká strážní věž. Svým tvarem připomíná keltské kruhové opevnění. V současnosti je na území Hradiska vybudován sklepní areál soukromých vinařů a je odtud několik pěkných výhledů na obec. K významným památným objektům patří také hasičská zbrojnice. [20] (viz Přílohy č. 14, 15,16) 38

5.3.2 Tradice Mezi nejstarší zvyky, které se dodnes v Šitbořicích dodržují, patří hody. Samotná tradice hodů je velmi stará. Byl to svátek celé vesnice, kdy vrchnost dovolila lidu se veselit a svobodně bavit. Do 1. světové války se slavily císařské hody, vždy třetí neděli v říjnu. V roce 1919 byly císařské hody zrušeny a zavedeny hody Svatováclavské. Svatováclavské hody se tradičně konají v sobotu, která je nejbližší 28. září a jsou příležitostí, kdy stárci a stárky oblékají sváteční kroj (Zelinka in Švachová a kol., 1995). Od roku 2001 stárci při slavnostním průvodu zamíří ke Společenskému domu Orlovna, kde nejdříve musí přesvědčit starostu, že umějí zpívat a také slíbí, že budou dodržovat hodové desatero. Starosta je poté požádá o vyvěšení obecního praporu a předá jim hodové právo. Slavnosti se každoročně zúčastňuje velké množství lidí. Nejvýznamnější lidovou tradicí je „stavění máje“ v předvečer 1. května. Stavění máje bylo spojeno s odchodem chlapců na vojnu, kteří se tak loučili s celou vesnicí. Posledního dubna se scházejí obyvatelé vesnice a jejich hosté, aby se podívali na průvod rekrutů doprovázejících se svými rekrutkami máj přes vesnici za Sokolovnu, kde je s pomocí všech vztyčena. Stavět „máju“ před hody, jak je zvykem v sousedních vesnicích, není v Šitbořicích zavedeno. [20] (viz Přílohy č. 17, 18) Velice oblíbená je tradice velikonoční pomlázky. Chlapci, ve skupinách podle ročníku narození (rekruti), chodí s vrbovými žílami a s mohutnou opentlenou vařekou po domech za děvčaty. Před Vánocemi vznikla nová tradice „živého“ Betléma, v lednu se koná Tříkrálová sbírka.

5.3.3 Organizace a spolky V obci aktivně působí několik organizací nebo spolků. Podle druhu činnosti jsou v těchto organizacích zapojeni občané všech věkových kategorií, od těch nejmladších až po seniory. Působí zde sbor dobrovolných hasičů, myslivecké sdružení Šitbořice, rybáři, tělovýchovná jednota Sokol se svým fotbalovým a florbalovým oddílem a oddílem kolové, dále včelaři, chovatelé, zahrádkářský svaz, Klub aktivních seniorek (KLAS), Klub maminek s dětmi Mikeš, kostelní pěvecký sbor, oddíl TOM Sluníčko, řada občanů je členy Orla. 5.3.4 Kultura a společenský život V bohatém společenském životě obce se prolínají místní lidové zvyky se současnou kulturou a sporty. Na udržování tohoto čilého společenského života mají 39

zásluhu nejen občané, ale především výše zmiňované spolky, díky kterým se tak v obci pořádají nejrůznější akce. V lednu se každoročně pořádají plesy (hasičský, rybářský, myslivecký, maškarní), které jsou velmi oblíbené. Vždy v únoru místní oddíl kolové pořádá turnaj mistrů světa. Na velikonoční neděli se díky zahrádkářům konají výstavy vína spojené s ochutnávkou a cimbálovou muzikou, tyto výstavy vín obrovskou měrou přispěly ke zkvalitnění vín pěstitelů ze Šitbořic. Posledního dubna staví rekruti s pomocí ostatních občanů tradičním způsobem „po chlapsku“ rozměrnou máj a večer se všichni sejdou na taneční zábavě. O prázdninách se konají Babské hody a myslivci pro občany tradičně uspořádají zvěřinové hody a „Letní noc na myslivně“. Na svátek svatého Václava se v obci slaví krojované hody. V listopadu zase hasičský sbor se šitbořickou chasou pořádají Martinské hody. Novinkou se stal tzv. „Den vesnické pospolitosti“. Na tyto vepřové hody, které jsou doprovázené živou hudbou či vystoupením trubačů se sejde i přes 500 hostů. (viz Přílohy č. 19, 20) K dalším akcím dále patří hasičské závody, rybářské závody a Dětský den, zpestřením pro členy i příznivce myslivosti jsou zkoušky psů a svod psů s přehlídkou trofejí, pořádání poutí ve Křtinách a na sv. Hostýně. Také maminky z klubu Mikeš pořádají různé akce, na které je zvána široká veřejnost  jablečné slavnosti, masopustní průvod či farní den. Na kulturním a společenském životě v obci se podílí samozřejmě i základní škola. Oblibě se těší dětský karneval, dýňáci, vánoční jarmark, sportovní odpoledne, koncerty v kostele, Den matek či beseda s důchodci. Od počátku roku 2005 se v budově staré školy postupně budují expozice obecního muzea, seznamující návštěvníky s historií a folklorem naší obce. Pro širokou veřejnost se snaží pořádat také knihovna různé kulturní akce, jako jsou besedy, výstavy, recitály a jiné a přispět tak k osvětovému životu obce. 5.3.5 Zajímavosti V Šitbořicích je asi 600 menších sklepů na víno. Většinou jsou využívané malými vinaři a tvoří samostatné části obce mající svá jména (například na Třech sklepech, na Zámečku, na Pětince, ve Svatojánku). Tyto vinné sklepy jsou kopané v pískovci a zpevněné spraši a tvoří obvod celé východní, severovýchodní a jihovýchodní části obce. Jsou tvořeny pouze klenbou pod úrovní zemského povrchu, nestojí nad nimi lisovna, jak je zvykem v okolí. Většinou nemají cihlové klenutí, ale jsou hloubeny přímo do skály. Nejvíce sklepů vzniklo před 2. světovou válkou. [20] 40

Mimořádně úspěšně se v obci rozvinula sportovní činnost a pevné místo tak má sálová kolová. Oddíl kolové každoročně organizuje „Turnaj mistrů světa“, na nějž se sjíždí světová špička a je snímán Českou televizí. Charakteristickým rysem Šitbořic je sirovodíkový minerální pramen Štengar, který má léčivé účinky. O vzniku názvu tohoto pramene se nese pověst, že kdysi dávno zavítal do Šitbořic neznámý šlechtic, který požádal místní o něco k pití. Lidé mu nabídli vodu z tohoto pramene, sotva se šlechtic napil, zahodil svůj pohár a pravil „Es stinkt so gar“. Lidé to neuměli tak dobře vyslovit a postupným komolením se tomuto pramenu začalo říkat Štingar a později Štengar (Novotňáková a kol., 2005). Pramen střeží „Anička“ se svým pejskem, kterou vyrobil místní řezbář Ing. Josef Zelinka. Pod názvem Štengaráček vydává obec pravidelně svůj časopis. Obecní znak má tvar štítu a je horizontálně rozdělen. V horní bílé části je umístěno černé křídlo, znak pánů z Deblína a Lomnice, prvních potvrzených majitelů obce v 13. století. Hrozen s úponkem je symbol vinařské tradice obce. V dolním modrém poli je zlatý džbán s uchem symbolizující léčivý sirný pramen Štengar (Kulíšek in Kruml a kol., 2001). V roce 1998 Šitbořice zvítězily v soutěži Vesnice roku v okrese Břeclav a staly se i vesnicí roku v regionu Brno, kde byly oceněny Bílou stuhou. Oba úspěchy se podařilo zopakovat i v roce 2001 (Zelinka a kol., 2006). V roce 2008 obec získala Fulínovu cenu za kvalitní květinovou výzdobu. Obec je rodištěm významné osobnosti Juvenála Antonína Valíčka, kapucínského kněze.

5.4 Současné a historické využití ploch 5.4.1 Historické využití ploch Původně listnaté lesy, které se zde nacházely, byly vlivem zemědělské činnosti změněny v rozsáhlá pole. Již v minulosti totiž bylo hlavní obživou občanů Šitbořic zemědělství a podle počtu sklepů je možné usuzovat, že vinohrady (zejména v jižní a jihovýchodní části katastru) a výroba vína byla pro obyvatele také výhodná. Dnes se zde místo nich nachází převážně pole, která jsou obhospodařována firmou ZEMAX Šitbořice, a.s. Vinná réva a ovoce se v minulosti pěstovaly v kopcovité části katastru a na některých částích ještě v 18. století se pásl dobytek. Jak se postupně rušily vinice, tak se půda opouštěla a začal se zvyšovat podíl ladem ležících ploch. Názvy některých částí

41

katastru, například „U Lesa“ a také několik borovic ve Starých horách dokazují, že tam kdysi lesy byly. Hojně se zde vyskytovaly také louky, ale jak píše Zelinka a kol. (2006), téměř zmizely. Z historické mapy je patrné, že obec měla původně tvar silnicovky, tvořené dnešními ulicemi Na Kopečku, Přátelství a Osvobození. Později byla původní jedna ulice multiplikována. Směrem na Nikolčice podél komunikace vznikla ulice kolmá na ulici původní. Výstavbou objektů výroby na severozápadním okraji obce byl narušen historický tvar sídla. [6]

Obr. 4: Historická mapa území, II. vojenské mapováníFrantiškovo 183652 (zdroj: http://www.mapy.cz)

5.4.2 Současné využití ploch Současnou krajinu zkoumaného katastru lze definovat jako krajinu převážně zemědělskou, která je ovlivněna antropogenní činností a dlouhodobě obhospodařována. Zemědělská krajina matrice je místy doplňována enklávami lesních porostů, menších vodních ploch, ovocných sadů a vinicemi. Nechybí ani doprovodná vegetace a pravidelná síť polních cest. [6] Zemědělská půda v současnosti zahrnuje 1 026 ha, z toho na ornou půdu připadá 909 ha. Členitý a svažitý terén, který obec obklopuje, ztěžuje obdělávání pozemků, a na místech, kde není možno orbu provést po vrstevnicích, dochází při náhlých deštích někdy až k několikanásobně větší erozi půdy (Novotňáková a kol., 2005). Půda 42

v kopcovité části katastru leží ladem nebo jsou na ní akátové porosty, které z hospodářského hlediska nic nepřinášejí. Vodní plochy jsou využívány rybáři či k rekreaci. Obec se také vyznačuje velkou rozlohou parků a zeleně, největší z parkových ploch je na návsi a zahrnuje kolem 4 ha plochy. Na ortofotomapě lze zřetelně rozpoznat stávající rozsáhlé plochy výroby a skladování (areál bývalého JZD), kde dnes sídlí několik společností  umístěny na severozápadním okraji obce. Dle platného územního plánu (ÚPN SÚ ŠITBOŘICE, změna č. 43) je zastavěné území obce v současné době zastaveno poměrně intenzivně, avšak poskytuje ještě možnosti pro zahušťování další výstavbou. [6]

Obr. 5: Ortofotomapa obce (zdroj: http://www.mapy.cz)

5.5 Faktory ovlivňující rozvoj území Mezi faktory, které ovlivňují rozvoj obce lze zařadit především polohu obce vůči městu Brno a s tím související dopravní obslužnost. Jak již bylo zmíněno, obec se nachází přibližně 25 km od Brna, což je výhodné nejen pro obyvatele, kteří dojíždí každý den za prací či vzděláním, ale také obecně pro ty, kteří musí do Brna vyjet v případě potřeby. Jedním z faktorů, který pozitivně ovlivňuje život obyvatel a zároveň je důležitý také pro budoucí rozvoj obce je kvalitní bydlení. Je třeba počítat s tím, že

3

Územní plán sídelního útvaru Šitbořice, změna č. 4, schváleno 2010

43

vzdálenost 25 km od Brna je dnes ideální pro ty, kteří nechtějí bydlet ve městě, ale musejí tam pracovat. Jednou z možností, jak podpořit či usnadnit výstavbu obytných domů nejen pro stávající obyvatele, ale i potenciální zájemce z jiných obcí a měst, je vymezení vhodných prostor pro výstavbu v územním plánu  v přiměřeném rozsahu a lokalitách (s preferencí míst v zastavěném území). Pro rozvoj obce jsou důležití především její obyvatelé, kteří se do rozvoje zapojují prostřednictvím spolků, podílí na organizaci akcí probíhajících v obci či přispívají k zachování lokálních tradic. Pozitivem také je, že v Šitbořicích se v těchto spolcích a organizacích sdružují občané všech věkových kategorií, od těch nejmladších až po seniory, což rovněž přispívá k soudržnosti obce. Jejich činnost ovlivňuje nejen kulturní a společenský život, ale také rozvíjí pocit sounáležitosti. Mezi další faktory ovlivňující rozvoj lze zařadit také podnikatelské subjekty a jejich úlohu v tvorbě pracovních příležitostí pro místní občany. V Šitbořicích poskytuje pracovní příležitosti pro více než 300 zaměstnanců především Zemědělské družstvo s jeho dceřinými společnostmi. Výrazně se tak podílí na celkové zaměstnanosti nejen v samotné obci Šitbořice, ale také v celém regionu. Dceřiná společnost ZD Šitbořice  PRAMOS, a.s. podporuje jako sponzor celou řadu jak sportovních tak společenských akcí, dobročinných sdružení a charitativních společností. S možnostmi rozvoje obce úzce souvisí také finanční zdroje obce. Hlavním zdrojem příjmů obcí je podíl na vybraných daních státu, které jsou za pomoci koeficientů rozdělovány mezi města a obce. V případě Šitbořic činí příjem na občana v roce 2012 přibližně 6 300 Kč  a s touto výší příjmů musí obec hospodařit, na rozdíl od Prahy a ostatních velkých měst, kde je výše příjmů na jednoho občana až čtyřikrát vyšší. I s těmito příjmy je obec schopna hospodařit, ovšem při neustále se zvyšujících nákladech tak zbývá stále méně prostředků na investice a rozvoj. V tomto případě je jedním z řešení možnost čerpání dotací z cizích zdrojů. [22] Za zmínku stojí také partnerství se švýcarskou obcí Dinhard. Přátelství bylo navázáno v roce 1996 a první návštěvy měly obrovský význam pro získání poznatků, jak fungují obce a hlavně jejich samospráva na západ od hranic. Od té doby se spolupráce rozvíjí nejen mezi zastupitelstvy obcí, ale také mezi hasiči. Návštěvy se konají střídavě po dvou letech. Toto partnerství umožňuje radním, zastupitelům, zájmovým organizacím a dalším občanům poznávat jinou kulturu, porovnávat způsob veřejné správy i navazovat přátelské osobní vztahy. [23]

44

6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Součástí mé bakalářské práce bylo rovněž dotazníkové šetření, které probíhalo mezi obyvateli Šitbořic v měsíci dubnu 2012. Obyvatelé obce byli dotazováni prostřednictvím tištěného a elektronického dotazníku. Tištěné dotazníky byly přímo rozdány respondentům, část jich byla také k dispozici v obecní knihovně. Elektronický dotazník byl vytvořen na stránkách http://www.survio.com a poté byl formou odkazu respondentům rozesílán. Celkem se mi podařilo shromáždit 102 vyplněných dotazníků. Dotazník obsahoval celkem 18 základních otázek a 4 doplňují otázky týkající se struktury respondentů. Obsahově byl zaměřen na zjišťování lokální identity, tedy vztahu zdejších obyvatel k obci samotné. Respondenti byli dotazováni například na délku života v obci, co je pojí s místem, kde žijí, zda by se odstěhovali, pokud by měli možnost, dále na vztahy k ostatním sousedům a soudržnost obce, udržování tradic či na ochotu podílet se na rozvoji obce. Jedná se o důležité faktory, které tak přispívají buďto k silné nebo naopak slabé lokální identitě a právě síla tohoto citového pouta k obci může mít vliv na další rozvoj. Také bylo zjišťováno, co se dotazovaným na obci líbí/nelíbí, případně co jim chybí a také se měli pokusit zhodnotit vybrané skutečnosti o životě v obci. Závěrečná otázka dotazníkového šetření byla otevřená a každý měl prostor k vyjádření svého názoru na možný vývoj obce do budoucna. Výsledky dotazníkového šetření byly nabídnuty také obecnímu úřadu, který o ně projevil zájem.

6.1 Struktura dotázaného vzorku Jak již bylo zmíněno, dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 102 respondentů. Z toho ženy tvořily 58 % a muži 42 %. Nejčastěji se do dotazování zapojili lidé ve věku 2135 let (51 %), poté lidé ve věku 3650 let (20 %) a mladí lidé do 20 let (15 %). Stejně velké zastoupení (7 %) měly věkové skupiny 5165 let a nad 65 let. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jsou mezi dotázanými nejčastěji zastoupeni lidé s úplným středním vzděláním s maturitou (41 %). Více než třetinu respondentů tvoří lidé s neúplným středním vzděláním resp. vyučeni (35 %). Zbývajících 24 % tvoří lidé se základním, vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním. S věkovou strukturou je obvykle spojena i ekonomická aktivita dotázaných. Polovinu vzorku tvoří lidé v zaměstnaneckém poměru (50 %), 23 % dotázaných 45

v současné době studuje a 14 % představují důchodci. Dále 9 % dotázaných je na mateřské/rodičovské dovolené a jen okrajově jsou zastoupeni nezaměstnaní (4 %).

6.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli Dotazník obsahoval celkem 18 základních otázek (10 uzavřených, 5 otevřených a 3 polouzavřené). Respondenti ochotně odpovídali především na otázky uzavřené, jejich výsledky jsou zpracovány v grafické podobě a jsou k dispozici v příloze. V případě otevřených otázek byla situace složitější, jelikož každý člověk má jiný názor a do vyhodnocení tak byly vybírány odpovědi, které se nejčastěji opakovaly nebo byly zajímavé. (viz Příloha č. 22) Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k obci? Ze všech dotázaných byli více než tři čtvrtiny (78 %) rodáci. Zbývajících 22 % se do obce přiženilo/přivdalo nebo přistěhovalo, tito respondenti měli také možnost napsat, odkdy v obci žijí a kde žili předtím. V odpovědích se několikrát opakovalo město Brno jako předchozí bydliště, zbytek odpovědí byl velice individuální. Jen pro zajímavost  jedna respondentka se přivdala do obce již před 54 lety, jeden z dotázaných předtím žil ve městě Kroměříž, přibližně 74 km od obce. Otázka č. 2: Řekl(a) byste, že k obci, ve které žijete, máte pevný citový vztah? Je zřejmé, že pokud člověk žije určitou dobu na nějakém místě, obvykle si k tomuto místu vytvoří více i méně silné citové pouto. 89 % obyvatel obce uvedlo, že k obci pevný citový vztah má, zbývajících 11 % odpovědělo, že ne. Tato otázka volně navazuje na otázku č. 1, jelikož rodáci mají vazby k obci vytvořené již od dětství, zatímco nově příchozí se musí s obcí nejprve sžít. Je však možná i situace, kdy „přistěhovalec“ má vztah k obci silnější než místní. Otázka č. 3: Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? 77 % obyvatel volilo možnost a), z čehož plyne, že je s obcí nejvíce pojí vlastní rodina. Dalších 16 % uvedlo, že je s místem, ve kterém žijí, pojí přátelé, sousedé a známí. Zbývajících 7 % připadlo na pozemek, kulturní nebo sportovní události či zvyky a tradice. U dvou dotázaných se vyskytla odpověď, že je s obcí pojí jejich zaměstnání.

46

Otázka č. 4: Jak byste blíže určil(a) místo, kde žijete? Většina respondentů určila jako místo svého žití obec s okolní krajinou (39 %), na druhém místě potom celou obec (31 %). I další dvě odpovědi jsou poměrně vyrovnané, a to pozemek s domem (16 %) či samotný dům (14 %). Otázka č. 5: Co podle Vás nejvíce charakterizuje obec Šitbořice? Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti dle očekávání. Charakteristickým znakem Šitbořic je dle dotázaných již několikrát zmiňovaný minerální pramen s léčivými účinky Štengar. Vyskytly se i odpovědi, že pro obec je charakteristická také kolová, tradice (Svatováclavské hody, stavění máje v předvečer 1. května), dále víno a vinohrady, pole, upravené okolí a zeleň, hezká krajina, kostel a firma PRAMOS, a.s. Otázka č. 6: Co se Vám na Vaší obci nejvíce líbí? Obyvatelé obce dostali také možnost napsat, co se jim na obci nejvíce líbí. Většina se shodla na tom, že jsou to především blízkost přírody, klidný život a také příznivé životní prostředí, což souvisí především s vnějším prostředím obce. Dle dotázaných patří k přednostem obce také upravenost (čistota) obce a její vzhled (zeleň a parky) či tradiční zvyky a jejich zachování. Další volné odpovědi jsou vypsány: 

mezilidské vztahy, památky, vybavenost,



kulturní, sportovní a společenské vyžití, obec jako celek,



poloha, dostupnost města v případě potřeby,



sportovní areál, Novodvorský rybník,



blízkost rodiny a přátel, bezpečnost.

Otázka č. 7: Co se Vám na Vaší obci nelíbí nebo co Vám chybí? Co byste zlepšili? V této otázce byly odpovědi opravdu různorodé. Ve většině případů se dotázaným nelíbí složitá dostupnost do Brna, pomluvy a přístup některých lidí, málo kulturního vyžití, vandalismus, málo

prostoru pro mládež, malý sortiment

průmyslového zboží, kácení starých stromů a nedostatek pracovních příležitostí. Lidem v obci chybí koupaliště, pořádná dětská hřiště či koutek pro děti, kino, nekuřácká restaurace, cyklostezka, byty pro mladéobecní byty, kulturní zařízení, také se objevily odpovědi jako benzinka a bankomat. Na tomto místě bych citovala odpověď jednoho z respondentů: „S ohledem na svůj věk postrádám zařízení k péči o seniory.“ 47

Někteří by se chtěli více zapojit do dění v obci, případně by chtěli být více informováni o jiných akcích v okolí. Otázka č. 8: Představte si, že by se Vám naskytla možnost odstěhovat se z obce. Využil(a) byste jí? Otázka týkající se případného stěhování také nepřímo poukazuje na celkovou spokojenost obyvatel s životem v obci. 28 % respondentů uvedlo, že by se z obce určitě neodstěhovalo, i kdyby mělo možnost. Dalších 48 % by se z obce spíše neodstěhovalo. Pouze 6 % obyvatel uvedlo, že by se z obce určitě odstěhovalo a 22 % volilo možnost spíše ano. Jako důvody pro případné stěhování uváděli respondenti nejčastěji pracovní, bytové a rodinné důvody. O stěhování převážně uvažují mladší lidé do 35 let. Otázka č. 9: Hodnocení obce Z celého komplexu faktorů ovlivňujících kvalitu života bylo zvoleno sedm, které mohou život v obci názorně charakterizovat. Jedná se o následující faktory: Upravenost obce a ŽP Upravenost obce a životní prostředí je respondenty hodnocena velmi kladně. Tato odpověď koresponduje již s předchozími dotazy, kde bylo životní prostředí spolu s upraveností obce již vyzdvihováno. Práce starosty, zastupitelstva S prací starosty a zastupitelstva je více než polovina obyvatel obce spokojena. 31 % dotázaných uvedlo, že jsou spíše nespokojeni a 4 % je to lhostejné. Mezilidské a sousedské vztahy 12 % respondentů je s těmito vztahy velmi spokojeno a 47 % spíše spokojeno, avšak na druhé straně 30 % volilo možnost spíše nespokojeno a 9 % velmi nespokojeno. Dopravní dostupnost S dopravní dostupností je spíše spokojeno 36 % obyvatel, na druhou stranu 35 % uvedlo, že je spíše nespokojeno a dalších 18 % je velmi nespokojeno. Lze tedy konstatovat, že dopravní dostupnost je v tomto případě hodnocena spíše záporně.

48

Vybavenost Hodnocení vybavenosti obce dopadlo poměrně dobře  více než polovina respondentů je s vybaveností spokojena. 32 % respondentů je spíše nespokojeno, což může souviset s tím, že jim chybí některé prvky občanské vybavenosti, které byly zmíněny již v otázce č. 7. Nabídka pracovních příležitostí S nabídkou pracovních příležitostí jsou obyvatelé ve většině případů nespokojeni, pouze 17 % uvedlo, že je spíše spokojeno. Kultura a společenský život Kultura a společenský život je obyvateli hodnocena spíše kladně, což opět koresponduje s otázkou č. 6, kde respondenti uvedli, že právě společenský život a kultura je jedna z věcí, co se jim na obci líbí. Otázka č. 10: Jaký je Váš vztah k sousedům a ostatním spoluobčanům? Obecně lze říci, že dobré sousedství je formou spolupráce a soudržnosti obyvatel obce. Sousedské vztahy jsou 70 % respondenty považovány za docela dobré (s většinou si dobře rozumí) a 21 % za velmi dobré (jsou zde dobří sousedé). Malý podíl tvoří skupina obyvatel, kteří uvedli odpověď ne moc dobré (9 %). Nikdo z dotázaných neuvedl, že by zde panovaly špatné vztahy. Otázka č. 11: Jaká je soudržnost obyvatel Vaší obce? O tom, že v obci spolu lidé drží a pomáhají si navzájem, je přesvědčeno 49 % dotázaných, 35 % si naopak myslí, že to není pravda nebo se přiklání k možnosti, že obec moc soudržná není (14 %). Otázka č. 12: Myslíte si, že obyvatelé obce mají během roku dostatek příležitostí ke vzájemným společenským kontaktům? Odpovědi na tuto otázku ukazují, že 89 % respondentů považuje příležitosti ke společenským kontaktům za dostatečné a zbývajících 11 % za nedostatečné.

49

Otázka č. 13: Znáte místní tradice a zvyky? Jedním z indikátorů silné lokální identity je udržování lidových zvyků a tradičních slavností, proto byla do dotazníkového šetření zařazena také otázka, která si kladla za cíl zjistit zda, dotazovaní zvyky a tradice znají a zdali se jich účastní. Odpovědi byly následující  61 % dotazovaných místní tradice a zvyky zná, aktivně se jich účastní a je na ně hrdá, 34 % je zná, ale aktivně se jich neúčastní a 4 % si myslí, že jsou přežité. Otázka č. 14: Co pro Vás osobně znamenají tradiční Svatováclavské hody? Ve většině případů odpovídali respondenti opět podle očekávání. Hody pro ně znamenají krásnou tradici, setkání s rodinou a přáteli, zábavu, možnost podívat se na krojovaný průvod a mládež, veselí, dobré jídlo a pití či setkání s lidmi, které člověk dlouho neviděl. Také se objevila odpověď, že se jedná o největší kulturní a společenskou událost obce a oslavu posvěcení kostela. Jen výjimečně někdo psal, že výdaje a každoroční úklid nebo nic. K této otázce lze dodat, že i dnes jsou hody příležitostí k upevnění příbuzenských, sousedských a rodáckých vztahů navzájem, ale i k rodišti a k obci samotné. Otázka č. 15: Zapojujete se do života Vaší obce? 59 % dotázaných se do života obce nijak nezapojuje, zbývajících 41 % ano a podílí se tak například na pořádání různých akcí, případně jsou členy spolků či organizací. Otázka č. 16: Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje obce? Převážná většina respondentů (90 %) hodnotí další rozvoj v obci pozitivně, což může být vysvětleno tím, že se mnoho věcí v obci zlepšilo (celkový vzhled, služby, vybavenost). 5 % respondentů je pesimisty a vidí další rozvoj negativně. Otázka č. 17: Jste ochoten/ochotna udělat něco pro rozvoj své obce? Otázka nebyla zaměřená na finanční spoluúčast, ale na osobní angažovanost, tedy na účast obyvatel obce a jejich potenciální pomoc při různých akcích, které by vedly k rozvoji obce. Je dobré vědět, že většina dotázaných by byla ochotna se na rozvoji své obce podílet (68 %), dalších 12 % uvedlo, že se již na rozvoji aktivně podílí. Pětina respondentů by se osobně nijak neangažovala. 50

Otázka č. 18: Jak vidíte vývoj obce do budoucna? Závěrečná otázka dotazníkového šetření byla otevřená a obyvatelé se měli vyjádřit k tomu, jak vidí vývoj své obce do budoucna. Ne vždy bylo na tuto otázku odpovězeno, a pokud ano, jednalo se nejčastěji o následující odpovědi: pozitivně, dobře (celkem dobře), na dobré cestě, růst obce a přírůstek obyvatel, úpravy v obci a rekonstrukce, rozvoj kulturní činnosti a nové domy. Často se objevovala možnost, že neproběhnou žádné velké změny nebo vývoj bude v podstatě stejný jako v současnosti, případně odpověď nevím. Citace vybraných odpovědí: 

„Myslím, že je obec atraktivní lokalitou a co do počtu obyvatel se bude rozvíjet.“



„Myslím, že máme dobré předpoklady pro dobrý vývoj, bude docházet k mírnému rozrůstání s novými stavebními pozemky.“



„Nemůžu posoudit. Určitě se toho v obci dělá hodně, vše se odvíjí od peněžních prostředků. Je mnoho míst, na kterých musí naše obec ještě do budoucna zapracovat.“



„Pokud se lidé začnou více zapojovat do všeho dění tak pozitivně.“



„Snad se situace ještě zlepší a budou i nějaké pracovní příležitosti v naší obci.“



„Vzhledem ke kolísavé tendenci vývoje všech vesnic na území ČR a malé podpoře ze strany vlády vidím možnosti vývoje spíše pesimisticky.“



„Pokud zde budou dostatečné možnosti bydlení, a nejen v rodinných domech, ale i v bytech, tak pozitivně.“



„Vzhledem k nové ulici Tocháčkova se asi v obci v dohledné době nic většího dít nebude.“



„Další rozvoj spolkové činnosti, zázemí umožňující pohodlné bydlení, moderní obec s funkčními službami a obchody.“



„Pokud tu zůstanou mladé rodiny s dětmi, tak dobře.“

51

7 SWOT ANALÝZA Jednou z nejpoužívanějších metod, která komplexně kvalitativně hodnotí celkovou situaci v území je SWOT analýza. Přináší analýzu silných a slabých stránek obce a příležitostí a hrozeb, které mohou ovlivnit její další rozvoj. Přitom platí, že pro úspěšný rozvoj území je nutné co nejvíce rozvíjet silné stránky a minimalizovat negativní vliv stránek slabých, maximálně využít příležitostí a eliminovat ohrožení. Východiskem pro formulaci SWOT analýzy jsou především utříděné stávající znalosti o řešeném území a také výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli.

7.1 Silné stránky 

dobrá dopravní dostupnost spádových sídel (Brno, Hustopeče)



kompletní technická infrastruktura,



vysoká intenzita bytové výstavby



základní občanská vybavenost (základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, pošta, knihovna)



kulturní, rekreační a sportovní vybavenost (sokolovna, kostel, tělocvična, sportovní areál, Novodvorský rybník)



schválený územní plán



dostatek zastavitelných ploch pro bydlení i výrobu



blízkost přírody, klidný život, příznivé životní prostředí, upravenost obce



tradiční zvyky a jejich zachování



silná členská základna spolků a zájmových organizací



pracovní příležitosti pro místní občany (především pro muže)



dobrá dostupnost obchodů a služeb



neexistence sociálně problémových skupin



sounáležitost občanů s obcí



dobrá informovanost o dění v obci (úřední deska, obecní rozhlas, veřejná schůze obecního zastupitelstva, obecní zpravodaj, internetové stránky, infokanál)

7.2 Slabé stránky 

možná zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci stacionárního zdroje znečištění ovzduší

52



nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním



silná vyjížďka za prací



absence koupaliště, nedostatek dětských hřišť, zánik kina



některé zastavitelné plochy dosud nejsou využity (komplikované majetkoprávní vztahy)



absence napojení na železnici



omezené finanční zdroje na realizaci všech potřebných projektů

7.3 Příležitosti 

rozvoj služeb zaměřených na seniory



léčivý pramen Štengar



většina obyvatel je ochotna podílet se na dalším rozvoji obce



výstavba rodinných domů v lokalitě Tocháčkova



podpora podnikání v obci



čerpání dotací



klidné místo pro bydlení mladých rodin s dětmi



členství obce v mikroregionu Hustopečsko



rozšíření nabídky mimoškolního vzdělávání pro dospělé



zájem mladých lidí o možnost výstavby v obci

7.4 Hrozby 

úbytek dětíohrožení MŠ a ZŠ



narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení



stárnutí obyvatelstva



odchod mladých a vzdělaných obyvatel z obce



tvorba černých skládek



zabrání kvalitní zemědělské půdy

53

8 ROZVOJOVÝ POTENCIÁL OBCE Pro hodnocení možného rozvojového potenciálu obce Šitbořice je v první řadě důležité sledovat celkovou úroveň vybavení základními prvky občanské a technické infrastruktury. Klíčová pro další rozvoj obce je tedy existence základní školy, zdravotního střediska, pošty, z technické infrastruktury je to existence veřejného plynovodu, vodovodu a kanalizace s ČOV. Existence tohoto vybavení sice není sama o sobě zárukou dalšího úspěšného rozvoje obce, ale vytváří velmi dobré předpoklady. Díky těmto prvkům se může obec stát přitažlivějším místem jak pro potenciální investory, tak pro potenciální migranty. Šitbořice mají potenciál rozvoje především v oblasti bydlení. Velmi náročnou investiční akcí byla příprava stavebních míst v lokalitě pro rodinné domy Tocháčkova. Náklady na tuto akci, které si obec financovala sama, činily přibližně 15 000 000 Kč. Lokalita byla rozdělena do dvou etap výstavby. V první etapě bylo připraveno celkem 20 stavebních míst, její součástí bylo přivedení potřebných inženýrských sítí, výstavba komunikace a veřejného prostranství (park). Ve druhé etapě se počítá s výstavbou dalších 12 stavebních míst. V letošním roce se také plánuje dokončení inženýrských sítí v ulici Karpaty I, kde bude připraveno dalších 8 stavebních míst. Je nesporné, že obec se tak snaží připravovat pro zájemce o bydlení velmi dobré podmínky  je to však první předpoklad k tomu, aby měla dostatek dětí v mateřské i základní škole. Dále se plánuje pořízení celého nového územního plánu. Obec Šitbořice má schválený územní plán z roku 1996, zpracovaný firmou Jančálek s.r.o., Břeclav. Dále byly v následujících letech pořízeny změny č. 14 ÚPN SÚ Šitbořice. Územní plán se již blíží ke konci své platnosti v roce 2015. Celkové výdaje na pořízení nového územního plánu budou zhruba 1 000 000 Kč. Územní plán jako takový je důležitým koncepčním nástrojem rozvoje, bez kterého v obci nelze vymezit nové plochy pro případnou výstavbu. Projekt, který v současné době probíhá, nese název „Šitbořice  biologicky rozložitelný odpad“. Projekt je z 90 % dotován ze státního fondu životního prostředí, tj. 986 300 Kč, zbytek bude hradit ze svého rozpočtu obec. Celkem se jedná o pořízení 400 ks domácích kompostérů. Občané, kteří o kompostér projevili zájem, ho získají zdarma na základě podpisu nájemní smlouvy s obcí. Realizací tohoto projektu dojde ke snížení množství odpadů a nákladů na jejich likvidaci. Součástí této dotace je i pořízení štěpkovače, který bude využíván ve sběrném dvoře. 54

Také byla podána žádost o dotaci (opět SFŽP) na výměnu všech oken a dveří v budově Sokolovny včetně zateplení obvodových stěn a stropu. Celková výše nákladů se odhaduje na 4 000 000 Kč. Sokolovna je jediným místem, kde se „schází“ celá vesnice, proto je nezbytné snažit se ji neustále vybavovat a zlepšovat, aby mohla sloužit pro další rozvoj kulturního a společenského života, včetně sportovní činnosti. Obec v současné době čeká na otevření nové výzvy dotačního titulu na sběrné dvory, který v minulosti již jednou nevyšel. Tím by došlo k rozšíření a „modernizaci“ stávajícího dvora na severozápadním okraji obce a ke zkvalitnění systému nakládání s odpady. Tato dotace by mohla pokrýt až 90 % nákladů, které jsou předběžně stanoveny na 5 000 000 Kč včetně vybavení. Do budoucna se také počítá se zpravováním projektu na výstavbu dětského dopravního hřiště u ZŠ, které by sloužilo k praktické výuce dopravní výchovy dětí školního i předškolního věku. Jako každý rok počítá letošní obecní rozpočet také s investicemi, které přispívají ke zlepšení kvality života obyvatel, např. investice na budování a opravy silnic, chodníků, údržbu veřejných prostranství, údržbu zeleně, čistoty a celkového pořádku v obci.

8.1 Návrh řešení Obec nedávno odkoupila od soukromého majitele nemovitost včetně pozemku v centru obce. Jelikož se zchátralá budova stávala čím dál, tím více nebezpečnou, byla navržena její demolice. S tímto pozemkem zatím nejsou žádné konkrétní záměry. Pozemek by mohla obec do budoucna využít například k vybudování startovacích bytů pro mladé manžele, pro které je výhodnější řešit svoji bytovou situaci pronájmem. Po uplynutí nájemní doby (zpravidla 5 let) by byly poté uvolněny dalším mladým párům. V dotazníkovém šetření jeden z respondentů uvedl, že vzhledem ke svému věku postrádá zařízení k péči o seniory. I to je jeden ze způsobů, jak pozemek využít a rozvíjet síť sociálních služeb pro seniory. Jak již bylo zmíněno, obec se snaží stabilizovat počet obyvatel především zajištěním vhodných lokalit pro bydlení (např. lokalita Tocháčkova). Současně by se měla pokusit zabezpečit také dostatek pracovních příležitostí. Územní plán (ÚPN SÚ ŠITBOŘICE, změna č. 4) vymezil kromě dostatku zastavitelných ploch pro bydlení i plochy pro výrobu na severním okraji obce, kde se nacházejí společnosti vzniklé transformací ZD Šitbořice. Tyto plochy by tak mohly sloužit pro nové podnikatelské

55

aktivity a zájemce o podnikatelskou činnost. Mohlo by tak dojít k rozšíření průmyslové výroby, která by umožnila zaměstnat především ženy, ale která by nepoškozovala životní prostředí. Prvky, které by přispěly ke zlepšení občanské vybavenosti a také k přilákání obyvatel z okolí  kino a koupaliště, by sami respondenti uvítali. Kino bylo zprovozněno společně s otevřením Společenského domu Orlovna, ve kterém se nachází. Bohužel návštěvnost kina byla velmi nízká a prodělávalo se na každém promítání, což vedlo k jeho opětovnému zavření. Ani do budoucna se s opětovným zprovozněním kina nepočítá. Co se týče koupaliště, zde by pan starosta neviděl ani tak problém v jeho vybudování, problémem by byly spíše náklady na jeho udržování (Lengál, A., rozhovor, 2012). Podle dotázaných v obci také chybí dětská hřiště, na kterých by se zabavili i ti nejmenší. Nachází se zde 2 menší fotbalová hřiště, která již přestávají plnit svou funkci a další 3 hřiště určená výhradně pro předškolní děti. Tato menší lokální hřiště vznikají na základě domluvy obecního úřadu s rodiči dětí, kdy OÚ povolí výstavbu hřiště na svém pozemku a sám přispěje na zakoupení nezbytných herních prvků (houpačky, skluzavky, prolézačky, písek). Sám pan starosta říká, že pro obec je takový postup finančně výhodnější a dále dodává, že velká centrální hřiště jsou předražená (Lengál, A., rozhovor, 2012). Další vhodná plocha pro výstavbu lokálního hřiště se nachází v severozápadní části obce, jde o zatravněný pozemek při ulici Nová. Na vybudování dětského centrálního hřiště by obec mohla podat žádost o dotaci v rámci ROP NUTS II Jihovýchod, prioritní osa 3: Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory 3.3: Rozvoj a stabilizace venkovských sídel. Příležitost k rozvoji představuje léčivý minerální pramen Štengar, který byl podnětem k vybudování lázeňského zařízení ve Společenském domě Orlovna. Současné lázeňské zařízení je pronajato soukromou masérkou, která zde provozuje občas masáže a vanové sirné koupele, včetně pedikúry, manikúry a kosmetiky. V tomto směru by obec mohla využít svého členství v mikroregionu Hustopečsko a společně se zaměřit na propagaci lázeňského zařízení, jelikož v žádné z členských obcí mikroregionu se takový vzácný přírodní zdroj nenachází. Jako řešení se nabízí například zkvalitnění internetových stránek jak obce samotné, tak také mikroregionu Hustopečsko včetně vydání menších letáčků například s názvem „Relaxační koupele v Šitbořicích“ s cílem zlepšení a zvýšení informovanosti o minerální vodě Štengar, která léčí kožní onemocnění a příznivě působí na pohybový aparát. 56

9 DISKUSE Aby se mohla obec Šitbořice dále rozvíjet a zlepšovat tak i kvalitu života obyvatel, je třeba mít k dispozici dostatek finančních zdrojů. Realizace takových rozvojových aktivit se řídí jednoduchou logikou. Drobné investiční akce či neinvestiční rozvojové akce, obvykle také nižšího finančního objemu jsou hrazeny především z rozpočtu obce. Na velké investiční akce je třeba vypracovat projekty a snažit se získat co nejvíce finančních prostředků, nejčastěji čerpáním dotací. Příkladem úspěšného projektu, kterému byla dotace přidělena, je již jednou zmiňovaný projekt „Šitbořice  biologicky rozložitelný odpad“. Do budoucna obec jistě využije i dalších dotačních titulů, jelikož je pořád co „zlepšovat“. Ve SWOT analýze bylo zmíněno, že silnou stránkou obce je dobrá dopravní dostupnost spádových sídel (především Brno), ale respondenty byla hodnocena spíše záporně. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že do Brna není zaveden přímý spoj, ale kombinuje se autobusová a vlaková doprava, která na sebe plynně navazuje. Záporně byla dopravní dostupnost hodnocena převážně staršími lidmi, pro které může představovat občas komplikace. I přesto se domnívám, že vzdálenost 25 km od Brna je opravdu ideální jak pro občany, tak pro ty, co nechtějí bydlet ve městě. Obdobně byla hodnocena také nabídka pracovních příležitostí. V obci pracovní možnosti jsou (nejvýznamnější subjekt ZD Šitbořice s jeho dceřinými společnostmi), zbytek obyvatel, který zde nenajde uplatnění, vyjíždí za prací hlavně do Brna nebo Hustopečí. Je důležité zdůraznit, že ne všichni chtějí či mohou pracovat přímo v obci  a vše samozřejmě záleží na pohlaví, věku, úrovni vzdělání a možnosti dopravní dostupnosti. Co se týče rozvoje v oblasti cestovního ruchu, zde bych ráda uvedla, že samotný územní plán si v tomto směru odporuje. Na jednu stranu je v něm uvedeno, že území nemá vysoký turistický a rekreační potenciál (v části ekonomický pilíř, hospodářský potenciál rozvoje) a následně je uveden pravý opak  tedy, že území vysokým turistickým a rekreačním potenciálem disponuje (v části územní podmínky pro hospodářský rozvoj). Osobně se spíše přikláním k možnosti první, neboť jak již bylo jednou uvedeno, rekreační možnosti jsou v obci poměrně omezené (pouze sportovní areál a Novodvorský rybník). Pro rozvoj cestovního ruchu musí mít dané území velmi vysoký potenciál, jinak případné aktivity nebudou efektivní a zamýšlené dopady se tak nenaplní. Jelikož se v obci nenachází žádná významná kulturní, přírodní nebo technická atraktivita nadregionálního charakteru, není vhodné se orientovat na velké a nákladnější 57

aktivity cestovního ruchu. Obec Šitbořice v současnosti zaujímá „malou“ roli v cestovním ruchu a to vzhledem ke své turistické vybavenosti (ubytování, restaurace, lázeňské zařízení), ale nepředstavuje atraktivní cíl turistů. Je tedy vhodné spíše se aktivně zapojit do širších územních aktivit, které jsou na území Šitbořic nejčastěji reprezentovány v rámci mikroregionu Hustopečsko. Potenciál obce lze spatřovat především v tom, že se snaží vytvářet pro zájemce o bydlení velmi dobré podmínky a to v příznivém prostředí, při dobré dostupnosti obchodů a služeb. Měla by nadále nejen podporovat své silné stránky, ale také využít příležitostí, které má. Na začátku práce bylo řečeno, že bude stanovena vize rozvoje obce. Mohla by tedy znít následovně: „Šitbořice  místo pro klidné bydlení v příznivém venkovském prostředí“.

58

10 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala analýzou možností rozvoje venkovského území vymezeného katastrem obce Šitbořice. Práci tvořila část teoretická a část aplikační. V teoretické části byla vytvořena literární rešerše, která se podrobně věnovala základním pojmům a definicím souvisejícím s danou problematikou. Byly vymezeny pojmy jako krajina, krajinný potenciál, limity využití území, lidské zdroje na venkově. Představeny byly také nástroje regionálního rozvoje. Pokusila jsem se nastínit problematiku regionální a hlavně lokální identity, která byla poté prakticky využita v rámci dotazníkového šetření. Aplikační část se zaměřila na rozbor katastrálního území Šitbořice.

Byla

provedena podrobná charakteristika přírodních, historických a socioekonomických podmínek na daném území. V rámci aplikační části jsem se zaměřila také na popis současného a historického využití ploch a na faktory, které ovlivňují rozvoj území. Tyto poznatky o řešeném území a také výsledky dotazníkového šetření se staly východiskem pro formulaci SWOT analýzy, která poukázala především na silné stránky, na které by se měla obec do budoucna zaměřit a na příležitosti, které může využít. Současně však upozornila na slabé stránky a hrozby, které by mohly v rozvoji bránit. V neposlední řadě bylo poukázáno na rozvojový potenciál území a byla navržena možná opatření ke zlepšení podmínek. Práce potvrdila také současný trend, kterým je stárnutí populace v důsledku přirozeného vývoje a věková struktura tak není do budoucna příliš příznivá. Z výsledků dotazníkového šetření mezi obyvateli obce Šitbořice vyplývá také několik důležitých závěrů. Většina z nich má k obci pevný citový vztah a s místem, kde žijí, je pojí především rodina. Obecně jsou obyvatelé s životem v obci spokojeni, kladně hodnotí především blízkost přírody, příznivé životní prostředí, upravenost obce a mezilidské vztahy. Na druhou jim chybí kino, dětská hřiště, koupaliště, některým se nelíbí složitá dostupnost do Brna, vandalismus a nedostatek pracovních příležitostí. Sousedské vztahy považují za docela dobré a příležitosti ke společenským kontaktům za dostatečné. Povětšinou jsou ochotni zapojit se osobně do rozvoje obce. Řešené území má vzhledem ke své poloze a příznivému životnímu prostředí velký potenciál v oblasti bydlení a proto se snaží vytvořit takové podmínky, které využijí nejen současní obyvatelé, ale také potenciální migranti. Je škoda, že není plně využíváno lázeňské zařízení, proto by obec mohla využít svého členství v mikroregionu Hustopečsko a společnými silami se zaměřit na jeho propagaci.

59

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BINEK, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. 137 s. ISBN 80- 251-19-5. CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. DEMEK, J. Nauka o krajině. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 234 s. DEMEK, J. MACKOVČIN, P. a kol. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9 FORMAN, R. T., GODRON, M. Krajinná ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 583 s. ISBN 80-200-0464-5. HYVNAR, V. a kol. Limity využití území: celostátně platné limity: [praktická příručka]. 3. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2007. CHROMÝ, P. Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů. In JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M. Geografie na cestách poznání. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 2003. s. 163–178. ISBN 80-86561-10-0. KADEŘÁBKOVÁ, J. a kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. KAŠPAROVÁ, L. a kol. Rozvoj vesnice. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2005. 109 s. ISBN 80-239-7753-9.

60

KONEČNÝ, A. Jak vidí minulost, přítomnost a budoucnost obce starý vinař. In ZELINKA, J. a kol. Šitbořice 1255 – 2005. Šitbořice: [s. n.], 2006, 102–104. ISBN 80254-1921-5. KOTOVICOVÁ, J. a kol. Ochrana životního prostředí II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0. KOVÁŘ, P. Ekosystémová a krajinná ekologie: (textové teze). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 89 s. ISBN 978-80-246-1507-3. KULÍŠEK, V. Šitbořice – slovo starosty. In KRUML. J. a kol. Obnova vesnic Kloboucka. Klobouky u Brna: Sdružení obcí Kloboucka. 2001, s. 110-123. LAPKA, M., CUDLÍNOVÁ, E. Úvod do krajinné ekologie pro rozvoj venkova. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, 2008. 86 s. ISBN 978-80-7394-077-5. LIPSKÝ, Z. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 129 s. ISBN 80-7184-545-0. MAŘÍKOVÁ, P. Venkov – vymezení základních pojmů. In HEROVÁ, I., MAJEROVÁ, V. a kol. Český venkov 2008: proměny venkova. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. s. 13-34. ISBN 978-80213-1911-0. MAŘÍKOVÁ, P. Venkov v České republice – teoretické vymezení. In MAJEROVÁ, V., ČMEJREK, J. a kol. Český venkov 2005: rozvoj venkovské společnosti. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005. s. 37-57. ISBN 80-213-1274-2. MAŘÍKOVÁ, P. Lokální identita. In MAJEROVÁ, V. a kol. Český venkov 2003 situace před vstupem do EU. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2003. s. 191-196. ISBN 80-213-1121-5.

61

MAŘÍKOVÁ, P., TUČEK, M. Život na venkově a vztah k obci. In MAJEROVÁ, V., BLAŽEK, P. a kol. Český venkov 2004: život mladých a starých lidí. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005. s. 23-48. ISBN 80213-1281-5. Malý sociologický slovník, 1. vyd. Praha: Svoboda, 1970. 614 s. MIKLÓS, L., IZAKOVIČOVÁ, Z. Krajina ako geosystém. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1997. 152 s. ISBN 80-224-0519-1. NOVOTŇÁKOVÁ, J. a kol. Šitbořice očima dětí. Šitbořice: Základní škola Šitbořice, 2005. 48 s. NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 209 s. ISBN 978-80-210-4314-5. QUITT, E. Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1: 500 000. Brno: GÚ ČSAV, 1975 ROUBAL, O. Když se řekně identita - regionální identita III. část. In SOCIOweb 15-16. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2003. SKLENIČKA, P. Základy krajinného plánování. 2. vyd. Praha: Naděžda Skleničková, 2003. 321 s. ISBN 80-903206-1-9. STEJSKAL, J. Deset let obnovy venkova: 1991 – 2001. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 299 s. ISBN 80-238-9444-7. STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2. WOKOUN, R. a kol. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 978-807201-699-0.

62

ZELINKA, J. a kol. Šitbořice 1255 – 2005. Šitbořice: [s. n.], 2006. 104 s. ISBN 80-2541921-5. ZELINKA, J. Šitbořice. In ŠVACHOVÁ, J. a kol. Malebné Kloboucko. Břeclav: Moraviapress, 1995, s. 211-235. Internetové zdroje

[1] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné z: <www.desinsekta.cz/share/download/legislativa/114-1992.pdf>

[2]

Evropská

úmluva

o

krajině

[online].

[cit.

2011-10-30].

Dostupné

z:

<www.kulturnikrajina.cz/download/CETS-no176-cze.pdf> [3] Krajinná ekologie - UČEBNICE [online]. [cit. 2011-10-31]. Dostupné z: [4] Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné z: [5] Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupné z: [6] Územní plán sídelního útvaru Šitbořice: změna č. 4 [online]. 2010 [cit. 2011-11-23]. Dostupné

z:


uzemne-planovaci-dokumentace-spravniho-obvodu-hustopecsko.html#Sitborice> [7] Geologické a geovědní mapy [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné z:

63

[8] Moravské Karpaty [online]. c2007, poslední aktualizace 27. 1. 2012 [cit. 2011-1124].

Dostupné

z:


karpaty.cz/priroda_soubory/geologie/zdanicka_jednotka.htm> [9] NEČAS, V. Kam teče voda z našeho katastru?. Štengaráček – zpravodaj obce Šitbořice [online]. 2010, roč. 16, č. 2010/4 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: [10] Vyhodnocení lokalit pro rozvoj lázeňství a dalších léčebných terapií v Jihomoravském kraji: Hydrogeologická studie [online]. 2002 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: <www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=7179&TypeID=7> [11] ZELINKA, J. Dešťové srážky podrobněji. Štengaráček – zpravodaj obce Šitbořice [online].

2010,

roč.

16,

č.

2010/2

[cit.

2011-11-25].

Dostupné

z:

<www.stengaracek.cz/steng/Stengaracek-2010-2-cerven.pdf> [12] Český statistický úřad [online]. c2009-2011, poslední aktualizace 10. 2. 2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: < http://vdb.czso.cz/sldbvo/>

[13]

Historie

obce

[online].

[cit.

2012-02-16].

Dostupné

z:

[14] RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005: 1 díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-02-20]. ISBN Dostupné

80-250-1310-3.

z:

[15] STEHLÍKOVÁ, R. Demografické změny v roce 2011. Štengaráček – zpravodaj obce Šitbořice [online]. 2012, roč. 18, č. 2012/1 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:

64

[16] Český statistický úřad  Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. c2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: [17] Regionální informační servis [online]. c2010-2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: [18] Výroční zpráva firmy PRAMOS, a.s. za rok 2010 [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z: [19] Šitbořice  SKLEP MARYŠA [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné z:

[20]

OBEC

ŠITBOŘICE

[online].

c2009

[cit.

2012-03-10].

Dostupné

z:

[21] Cihelna Šitbořice [online]. c2011-2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: [22] HALAS, P. Rozpočet obce na rok 2012. Štengaráček – zpravodaj obce Šitbořice [online].

2012,

roč.

18,

č.

2012/1

[cit.

2012-04-20].

Dostupné

z:

[23] KAŇA, K. Návštěva přátel v Dinhardu. Štengaráček – zpravodaj obce Šitbořice [online].

2011,

roč.

17,

č.

2011/4

[cit.

2012-04-20].

Dostupné

Ostatní zdroje

LENGÁL, A. starosta obce Šitbořice. Šitbořice, 3. 5. 2012. Rozhovor. 65

z:

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ Tab. 1: Klimatické charakteristiky ……………………………………………….26 Tab. 2: Srážky naměřené ve srážkoměrné stanici B2KLOB01 v Kloboukách u Brna ……………………………………………………. 26 Graf 1: Věková struktura obyvatel v ČR v roce 2011 ………………………….. 19 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 18692011 …………………………….. 32 Graf 3: Zastoupení ploch ……………………………………………………….. 34 Graf 4: Využití zemědělské půdy ………………………………………………. 34 Obr. 1: Lokalizace obce Šitbořice v rámci ČR …………………………………. 11 Obr. 2: Přehledová mapa území ………………………………………………… 11 Obr. 3: Zemědělské družstvo Šitbořice s jeho dceřinými společnostmi ……….. 36 Obr. 4: Historická mapa území, II. vojenské mapováníFrantiškovo 183652 ………………………………………………………………….. 42 Obr. 5: Ortofotomapa obce ……………………………………………………... 43

66

PŘÍLOHY

67