Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
Výživa koček Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Veselý, CSc.
Vypracovala: Pavla Bobrovská Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Výživa koček“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………… podpis studenta…………………………….
Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. Ing. Pavlovi Veselému, CSc. za cenné rady a připomínky k obsahu a formě mé bakalářské práce. Dále poděkování patří rodičům a prarodičům za podporu ve studiu.
Abstrakt Cílem práce bylo zpracovat problematiku výživy koček. Zvýšený prostor byl věnován průmyslové výrobě krmiv, technice krmení a možným dopadům nesprávné výživy na zdraví a reprodukci koček. V práci je blíže specifikována výživa jednotlivých věkových kategorií koček. Dále je uveden přehled vybraných dostupných krmných směsí pro kočky s porovnáním jejich kvality se zaměřením na jejich komponentní složení. Klíčová slova: Kočky, živiny, technika krmení, složení krmných směsí
Abstract The aim of the work was to handle the problems of nutrition of cats. The increased space was dedicated to the industrial production of feed, feeding technique and the possible consequences of incorect nutrition on health and reproduction of cats. In the work is specified nutrition of individual ages of cats. Furthermore provides an overwiew of selected available compound feeding stuffs for cats with by comparing their quality with a focus on their component composition.
Keywords: Cats, nutrients, feeding technique, composition of feeding stuff
OBSAH
1
ÚVOD........................................................................................................................ 8
2
ZOOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ KOČEK...................................................................... 9
3
SPECIFIKA TRÁVICÍ SOUSTAVY KOČEK ......................................................... 9
4
SLOŽKY KRMIVA ................................................................................................ 11 4.1
Bílkoviny .......................................................................................................... 11
4.2
Tuky ................................................................................................................. 13
4.3
Sacharidy .......................................................................................................... 14
4.4
Vitamíny........................................................................................................... 14
4.4.1
Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) ................................................ 14
4.4.2
Vitamíny rozpustné ve vodě (C, H, B) ..................................................... 16
4.5
Minerální látky ................................................................................................. 17
4.5.1
Makroprvky .............................................................................................. 18
4.5.2
Mikroprvky ............................................................................................... 19
4.6
Voda ................................................................................................................. 20
5
ENERGIE ................................................................................................................ 21
6
VÝŽIVA KOČEK DLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ ............................................ 22 6.1
6.1.1
Výživa koťat při odstavu .......................................................................... 22
6.1.2
Umělý odchov koťat ................................................................................. 23
6.2
Výživa dospělých koček .................................................................................. 24
6.2.1
Výživa březích koček................................................................................ 24
6.2.2
Výživa koček v laktaci .............................................................................. 24
6.2.3
Kastrované kočky ..................................................................................... 25
6.3 7
Výživa koťat ..................................................................................................... 22
Výživa starých koček ....................................................................................... 25
SLOŽENÍ KRMIV .................................................................................................. 26
7.1
Kompletní průmyslová krmiva ........................................................................ 26
7.1.1
Suchá krmiva ............................................................................................ 26
7.1.2
Polosuchá krmiva ...................................................................................... 27
7.1.3
Konzervovaná krmiva ............................................................................... 27
7.2
Čerstvá krmiva ................................................................................................. 27
7.3
Doplňková krmiva ............................................................................................ 28
7.4
Krmiva pro zvláštní účely výživy .................................................................... 28
7.5
Zelené krmivo .................................................................................................. 29
7.6
Přirozená potrava kočky ................................................................................... 31
7.7
Nevhodná potrava pro kočky ........................................................................... 31
8
TECHNIKA KRMENÍ ............................................................................................ 32
9
KVALITA KRMNÝCH SMĚSÍ ............................................................................. 32 9.1
Označování krmných směsí ............................................................................. 32
9.2
Suroviny pro výrobu krmiv .............................................................................. 33
9.3
Doplňkové látky v krmných směsích ............................................................... 34
9.3.1
Antioxidanty ............................................................................................. 35
9.3.2
Konzervanty .............................................................................................. 35
9.3.3
Barviva ...................................................................................................... 35
9.3.4
Emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky ........................... 36
9.3.5
Regulátory kyselosti ................................................................................. 36
10 PŘEHLED VYBRANÝCH KRMNÝCH SMĚSÍ DOSTUPNÝCH NA NAŠEM TRHU ...................................................................................................................... 36 11
POROVNÁNÍ KVALITY VYBRANÝCH KRMNÝCH SMĚSÍ....................... 42
12
VLIV VÝŽIVY NA REPRODUKCI, KONDICI A ZDRAVOTNÍ STAV ........ 43
12.1
Vliv výživy na reprodukci ................................................................................ 43
12.2
Vliv výživy na kondici ..................................................................................... 43
12.2.1
Obezita ...................................................................................................... 43
12.3
Vliv výživy na zdravotní stav .......................................................................... 46
12.3.1
Kožní onemocnění .................................................................................... 46
12.3.2
Zubní kámen ............................................................................................. 46
12.3.3
Křivice ...................................................................................................... 47
12.3.4
Močové kameny ........................................................................................ 47
12.3.5
Zánět žaludku a střev ................................................................................ 47
12.3.6
Zácpa ......................................................................................................... 47
12.3.7
Hepatitická lipidóza .................................................................................. 48
13
ZÁVĚR ................................................................................................................ 49
14
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................. 50
1
ÚVOD Chov zájmových zvířat je stále se rozšiřujícím trendem nejen v České republice, ale
i ve světě. Tomu nasvědčuje fakt, že v rámci EU bylo chováno v roce 2010 celkem 196 775 900 zájmových zvířat. Největší podíl v tomto souboru mají právě kočky, jejichž počet byl odhadnut na 64 448 500. Psi tvoří další velkou skupinu zájmových zvířat, byli chováni v počtu 60 226 400. Následuje ptactvo v počtu 39 215 000, malí savci s 24 614 000 chovanými kusy a akvarijní ryby v počtu 8 272 000. V České republice se celkový počet zájmových zvířat odhaduje na 5 080 000. Oproti celé EU jsou u nás nejhojněji zastoupeni psi (3 152 000), kočky jsou s počtem 1 750 000 druhou největší skupinou. Počty chovaných malých savců se pohybují kolem 160 000 a chov akvarijních ryb zahrnuje 18 000 chovaných kusů (FEDIAF, 2010). Vzhledem k vysokým počtům chovaných zvířat je problematika jejich výživy a krmení aktuálním tématem. Základem úspěšného chovu zvířat je především správná výživa, od které se odvíjí kondice a celkový zdravotní stav zvířete. Z tohoto pohledu je důležité zajistit kočkám stravu s vyváženým poměrem živin dle jejího momentálního věku či zdravotního stavu. V posledních desetiletích přechází chovatelé z tradičních krmiv na krmiva průmyslově vyrobená. Výroba krmných směsí je tedy odvětvím s obrovským potenciálem. Důležitým faktorem v chovu je také technika krmení, péče o kočky a zajištění vhodných podmínek prostředí pro jejich chov.
8
2
ZOOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ KOČEK
Říše: živočichové (Animalia) Podříše: mnohobuněční (Metazoa) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Nadtřída: čelistnatci (Gnathostomata) Třída: savci (Mammalia) Podtřída: živorodí (Theria) Nadřád: placentálové (Placentalia) Řád: šelmy (Carnivora) Čeleď: kočkovití (Felidae) Druh: kočka domácí (Felis catus) (LAŠTŮVKA a kol., 2004)
3
SPECIFIKA TRÁVICÍ SOUSTAVY KOČEK Trávicí soustava slouží k příjmu, rozmělnění, natrávení a vstřebání potravy. Kočky
jsou masožravci, tudíž mají zažívací trakt uzpůsobený k trávení masa (ŘÍHOVÁ, 1999). Trávicí soustava začíná ústní dutinou, ve které je pomocí zubů a jazyka potrava přijímána a posouvána do hltanu. Ústní dutina je vpředu ohraničena pysky a po stranách tvářemi. Z pěti párů slinných žláz jsou do ústní dutiny vylučovány sliny, které slouží k navlhčení potravy (PINTERA, 1989). Chrup koček slouží k usmrcení kořisti. K tomu jsou uzpůsobeny především dlouhé špičáky. Potrava je zuby stříhána, nemůže však být rozmělňována. Chrup se koťatům prořezává od 15. do 30. dne po narození (PINTERA, 1989). Mléčný chrup kočky se skládá z 26 zubů rozlišených na 12 řezáků, 4 špičáky a 10 premolárů. Ve věku 5 měsíců mléčný chrup vypadává a narůstají zuby trvalé. Chrup dospělé kočky je tvořen 30 zuby, které jsou rozlišeny na 12 řezáků, 4 špičáky, 10 premolárů a 4 moláry. Fyziologický skus se nazývá skus klešťový, při kterém se horní a dolní řezáky navzájem dotýkají špičkami. Mezi nejčastější vady skusu patří předkus, kdy řezáky dolní čelisti přesahují řezáky horní čelisti a podkus, při kterém horní řezáky vybíhají za řezáky spodní čelisti. Předkus se nejčastěji objevuje u koček s krátkou obličejovou částí, jako jsou kočky perské a podkus u dlouholebých orientálních a siamských koček (ŘÍHOVÁ, 1999).
9
Jazyk je svalnatý orgán, jehož povrch pokrývají kuželovité papily, které vytvářejí jeho drsnost. Jazyk slouží k uchopení a posunutí potravy, k očistě kůže a srsti a k masírování koťat, čímž se podporuje jejich krevní oběh (PINTERA, 1989; ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Papily zvětšují plochu jazyka, usnadňují tak kočce příjem vody (PINTERA, 1989). Na měkkém patře, na kořeni a po stranách jazyka má dospělá kočka
asi
250
chuťových
bradavek.
Každá
z těchto
bradavek
se
skládá
ze 40 – 40 000 chuťových buněk, které však nejsou schopny vnímat sladkou chuť (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992; FOGLE, 2011). Chuť je nejméně vyvinutý smysl koček (PINTERA, 1989). Z tlamy je potrava pomocí jazyka posouvána do hltanu a přes jícen se dostává do žaludku, kde je smíchána s žaludečními šťávami a rozmělněna na kašovitou hmotu. Pomocí enzymů v žaludku jsou štěpeny pouze bílkoviny (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Žaludek produkuje velké množství hlenu, který vytváří ochranný film. Silná žaludeční kyselina by bez tohoto ochranného filmu způsobila natrávení vlastního žaludku (FOGLE, 2011). V žaludku a střevech kočky se odehrává tzv. jehlový reflex, který se uplatňuje při pozření ostrého předmětu. Předmět je pomocí smrštění podslizniční svaloviny obrácen tak, aby ven z těla vyšel tupým koncem napřed (POKORNÁ, 2010). Charakteristickým rysem pro predátory, tedy i pro kočky, je délka střeva. Střevo je v porovnání s všežravci a býložravci kratší, protože je přizpůsobeno primárně k trávení masa (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). V tenkém střevě, které je dlouhé 1,72 m, probíhá enzymatické trávení a jsou zde vstřebávány živiny přijaté v potravě (LAUKNER, 2007; REECE, 2010). Enzymy jsou produkovány slinivkou břišní a játry. Játry produkovaná žluč napomáhá trávení tuků (LAUKNER, 2007; ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Tuky a sacharidy přijaté v krmivu jsou v tenkém střevě pomocí enzymů štěpeny na menší stavební látky. Obdobně jako žaludek produkují i střeva ochranný sliz. V tenkém střevě se nachází klky, které 600krát zvětšují jeho povrch, dochází tedy k optimálnímu vstřebávání živin (LAUKNER, 2007). V tlustém střevě, jehož délka je 0,35 m, se již nenachází klky (REECE, 2010; LAUKNER, 2007). Vyskytují se v něm bakterie, které rozkládají dosud nestrávené zbytky potravy (LAUKNER, 2007). Je zde vstřebávána voda a konečníkem jsou vyměšovány výkaly (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). U správně krmené dospělé kočky dochází 1 – 2krát denně k vylučování formovaných výkalů. Při nesprávném krmení jsou výkaly řídké či příliš pevné (ZAVADIL a kol., 1972).
10
4
SLOŽKY KRMIVA
4.1 Bílkoviny Bílkoviny tvoří základ potravy. Mají funkci stavební, podpůrnou, transportní, katalytickou
(enzymy),
regulační
(hormony)
a
obrannou
(protilátky)
(ZEHNÁLEK, 2007). Skládají se z aminokyselin, jejichž funkce spočívá ve tvorbě svalů, kůže, srsti, krve a pohlavních buněk (ŘÍHOVÁ, 1999). Dospělá kočka by měla ideálně dostávat 25 – 30 % bílkovin v krmné dávce (SCHNECK, CARAVAN, 2008). V průmyslově vyráběných krmivech pro kočky by měl být minimální obsah hrubého proteinu 260 g.kg-1 (SVOBODA a kol., 2008). Aminokyseliny se dělí na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Esenciální aminokyseliny jsou takové, které si organismus nedokáže sám vytvořit a musí je přijímat v potravě. Mezi esenciální aminokyseliny patří valin, methionin, lyzin, leucin, izoleucin, tryptofan, fenylalanin, treonin, histidin, arginin a taurin. Semiesenciální aminokyseliny mohou být syntetizovány z jiných aminokyselin, například z argininu, cystinu či tyrozinu (SVOBODA a kol., 2008). Pro kočky je specifická esenciální aminokyselina taurin. Jedná se o sirnou aminokyselinu, která je tvořena z cysteinu a methioninu. Taurin se nachází v syrovém mase a mořských plodech (LAUE, TUCKER, 2006). Kočky v průběhu evoluce ztratily schopnost jeho syntézy, jelikož měly v jejich přirozeném prostředí syrového masa dostatek (BLAŽKOVÁ, 2008). Je proto nutné zajistit jeho dostatečné množství v krmné dávce. Nedostatek taurinu vede primárně k degeneraci sítnice, dilatační kardiomyopatii a poruchám reprodukce (FEDIAF, 2012). Funkcí taurinu je konjugace žlučových kyselin. U koček byla prokázána souvislost mezi vyšší potřebou taurinu a obsahem rýžových otrub v krmivu, které se přidávají do průmyslově vyráběných krmných směsí. Při krmení rýžovými otrubami odchází více žlučových kyselin trusem z těla ven. Je proto
nezbytné
přidávat
do
takovýchto
krmiv
vyšší
dávku
taurinu
(SVOBODOVÁ, 2002). Dle původu se bílkoviny dělí na živočišné a rostlinné. Potrava kočky by měla být primárně složena z živočišných bílkovin, protože kočky postrádají schopnost přeměňovat
rostlinné
bílkoviny
a
rostlinné
tuky
na
potřebné
živiny
(DAVIDSON, 2012). Mezi živočišné bílkoviny patří především maso, dále vnitřnosti, ryby, vejce a mléčné výrobky. Maso je zdrojem kvalitních bílkovin, tuků, železa, vitamínů skupiny B. Vyznačuje se vysokou stravitelností. Krmnou dávku složenou 11
z masa je nutno obohatit o vitamín A, vitamín D, vápník a jód (EDNEY, 1991). Kočkám lze podávat maso hovězí, jehněčí, telecí a králičí. Drůbeží maso se kočce předkládá vždy bez kostí, je vhodné pro koťata i staré kočky. Pro vyšší obsah tuku a riziko výskytu cizopasníků je méně vhodné maso vepřové. Maso se krájí na větší kousky, kočka tak musí používat zuby a žvýkací svaly. Před podáním se maso uchovává v mrazničce po dobu minimálně 48 hodin, zabrání se tím přenosu parazitů z masa do zažívacího ústrojí kočky. Z vnitřností jsou důležitým zdrojem bílkovin hovězí játra, která jsou zároveň zdrojem vitamínů a minerálních látek. Ostatní vnitřnosti se podávají vařené. Slezina je ke krmení nevhodná. Ryby je nezbytné vykostit a uvařit. Vejce jsou cenným zdrojem bílkovin, minerálních látek a vitamínů. Zkrmují se vařená, lze podávat i syrový žloutek. Syrový bílek se nepodává. Mléko u koček často vyvolává průjmy, neboť dospělá kočka nedokáže rozložit mléčný cukr laktózu. Proto se mléko nahrazuje mléčnými výrobky, jako je sýr, tvaroh a jogurty (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Rostlinné bílkoviny mají pro výživu koček pouze doplňující funkci. Rozemletím či povařením se zvyšuje jejich nízká stravitelnost (EDNEY, 1991). Do potravy lze rostlinné
bílkoviny
přidat
zeleninou,
sójou,
(PINTERA, 1989).
12
čočkou,
fazolemi
či
hrachem
Tab. 1 Minimální potřeba proteinů a jednotlivých aminokyselin dospělé kočky v sušině krmiva (SVOBODA a kol., 2008) Sušina
100 %
1 000 g (KS)
1 kg/živá hmotnost
Protein
g
260,00
2,976
Arginin
g
10,40
0,115
g
8,80
0,099
Fenylalanin
g
0,42
0,047
Histidin
g
3,10
0,035
Izoleucin
g
5,20
0,058
Leucin
g
12,50
0,140
Lyzin
g
8,30
0,093
Methionin + cystin
g
11,00
0,123
Methionin
g
6,20
0,069
Treonin
g
7,30
0,082
Tryptofan
g
1,60
0,019
Valin
g
6,20
0,069
Taurin
g
2,00
0,022
Fenylalanin + tyrozin
4.2 Tuky Tuky jsou nejvýznamnější zdroj energie a esenciálních mastných kyselin. Jsou nosiči vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K). V krmné dávce by měly být tuky zastoupeny minimálně 100 g.kg-1 sušiny krmiva, ideální množství tuku v sušině krmiva je 250 g.kg-1 (SVOBODA a kol., 2008). Tuky by měly tvořit 15 – 40 % krmné dávky dospělé kočky (SCHNECK, CARAVAN, 2008). V tucích obsažené mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené (esenciální). U koček patří mezi esenciální kyselina linolová, α-linolenová a arachidonová. Kočky jsou
odkázány
na
příjem
všech
esenciálních
mastných
kyselin
v krmivu
(SVOBODA a kol., 2008). Kyselina linolová je obsažena zejména v olejích rostlinného původu, v malých koncentracích je zastoupena ve vepřovém a drůbežím tuku. Kyselina arachidonová je snadno zničitelná pomocí tepla, vyskytuje se v malých koncentracích v některých tucích tkání živočišného původu (EDNEY, 1991). Nedostatek esenciálních
13
mastných kyselin způsobuje onemocnění kůže a srsti, vyšší náchylnost k infekci a u koček může dojít až k zastavení reprodukčního cyklu (SVOBODA a kol., 2008). Podává-li se vyšší množství tuků, než jaké kočka spotřebuje ve formě energie, ukládá se tuk v organismu a dochází k tloustnutí kočky (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992).
4.3 Sacharidy Sacharidy nejsou pro kočky nezbytně nutnou živinou, dovedou si glukózu v rámci intermediálního metabolismu syntetizovat z proteinů a lipidů. Primárně slouží jako zdroj pohotové energie. Sacharidy kočka přijímá zejména v podobě obilovin, které se hojně přidávají do průmyslově vyráběných krmiv (SVOBODA a kol., 2008). Vláknina by měla tvořit 2 – 3 % krmné dávky. Při příjmu více než 5 % vlákniny v krmné dávce dochází ke snížení stravitelnosti krmiva. Vláknina pozitivně ovlivňuje peristaltiku střev (SVOBODA a kol., 2008). Významný
je
disacharid
laktóza,
nezbytný
při
mléčné
výživě
koťat
(PINTERA, 1989). Nadbytek sacharidů, které kočka přijme v krmivu, se ukládá do zásoby a vznikají trávicí poruchy (LAUKNER, 2007).
4.4 Vitamíny Vitamíny jsou životně důležité organické látky pro organismus potřebné ve velmi malých koncentracích. Patří společně s enzymy a hormony mezi biokatalyzátory, které mají za úkol urychlovat a usměrňovat biochemické reakce (KOZÁK, 1998). Rozlišují se na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné v tucích jsou ukládány v játrech, proto může docházet častěji k jejich přebytku. Oproti tomu vitamíny rozpustné ve vodě jsou vylučovány močí, proto může častěji docházet k jejich nedostatku (LAUKNER, 2007). S výjimkou vitamínů C a K si kočky vitamíny nedokáží samy syntetizovat, proto je třeba dodávat je v potravě či jako vitamínové doplňky (EDNEY, 1991). 4.4.1 Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) Pro jejich vstřebávání je nezbytné, aby potrava obsahovala určitý podíl tuku (ŘÍHOVÁ, 1999).
14
Vitamín A (retinol) Organismus kočky si z beta-karotenu nedokáže vitamín A syntetizovat. Proto jsou kočky odkázané na jeho příjem v potravě (PINTERA, 1989). Nachází se zejména v játrech, rybím tuku a mase, vejcích, mléce a másle (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Týdenní potřebná dávka vitamínu A je obsažena ve 100 – 150 g jater (DEISER, 2011). Vitamín A je nezbytný pro správný růst, vláčnost kůže a srsti, regulaci a využití vápníku (ŘÍHOVÁ, 1999; PINTERA, 1989). Nedostatek se projevuje poruchami růstu a zraku, vyvolává záněty sliznic a kůže, dochází k vypadávání srsti, nechutenství a k malátnosti. (ŘÍHOVÁ, 1999; ČERNOŠEK a kol., 1979). Nadbytek způsobuje vypadávání zubů a křehnutí kostí (EDNEY, 1991). Vitamín D (kalciferol) Je významný zejména pro koťata. Mezi zdroje vitamínu D patří rybí tuk, máslo a mléko. Při jeho nedostatku dochází ke špatnému ukládání vápníku v kostech, čímž vzniká křivice (PINTERA, 1989). Dále se nedostatek může projevit kulháním a v pozdějším stadiu tetanickými křečemi (ČERNOŠEK a kol., 1979). Při jeho nadbytku vznikají deformace zubů a čelisti. Dále dochází ke kalcifikaci plic, ledvin a žaludku (EDNEY, 1991). Vitamín E (tokoferol) Nachází se v rostlinných olejích, mléce a másle (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Je to významný antioxidant. Podílí se na stabilitě buněčných membrán (EDNEY, 1991). Příznivě působí na pohybové svalstvo a ovlivňuje reprodukci. U obézních koček odbourává tuk ve tkáních (PINTERA, 1989). Nedostatek zapříčiňuje zpomalený růst koťat a u dospělých koček sterilitu, potraty a ekzémy (ČERNOŠEK a kol., 1979). Vitamín K (K1 – fylochinon, K2 – menachinon, K3 - menadion) Kočky si dovedou vitamín K syntetizovat samy, proto obvykle nedochází k jeho nedostatku (ČERNOŠEK a kol., 1979). Je nezbytný v procesu srážení krve. Přebytek vitamínu K způsobuje anémii (EDNEY, 1991).
15
4.4.2 Vitamíny rozpustné ve vodě (C, H, B) Vitamín C (kyselina askorbová) Kočky si umí vitamín C, pomocí bakterií ve střevech, syntetizovat samy. Proto se přidává v potravě pouze v případě akutního infekčního onemocnění (PINTERA, 1989; ŘÍHOVÁ, 1999). Vitamín H (biotin) Mezi hlavní zdroje patří játra, ledviny, kvasnice, žloutek. Nedostatek způsobuje kožní a střevní záněty. V syrovém vaječném bílku se nachází avidin, který blokuje vstřebávání biotinu, proto se doporučuje zkrmovat pouze tepelně upravený bílek (PINTERA, 1989). Vitamíny skupiny B Jsou obsaženy v pivovarských kvasnicích, játrech, ovesných vločkách a vejcích (ŘÍHOVÁ,
1999).
Nedostatek
nastává
při
zkrmování
vařené
stravy
(ČERNOŠEK a kol., 1979). Při nedostatku dochází k poruchám růstu a nervového systému, jaterním poruchám, ekzémům, nechutenství, anémii a ochrnutí pánevních končetin (PINTERA, 1989; ČERNOŠEK a kol., 1979). Vitamín B1 (thiamin) působí jako koenzym při vytváření pyrofosfátu (TPP), který se účastní metabolismu sacharidů. Deficience způsobuje narušení sacharidového metabolismu, což se projevuje anorexií a nervovými poruchami. Syrové ryby obsahují enzym thiaminázu, který thiamin ničí, proto se doporučuje zkrmovat ryby pouze tepelně upravené (EDNEY, 1991). Vitamín B2 (riboflavin) se nachází v koenzymech podílejících se na mnoha oxidačních enzymatických systémech. Je nezbytný pro růst buněk. Jeho nedostatek má za následek onemocnění kůže a očí (EDNEY, 1991). Vitamín B3 (niacin) se v organismu přetváří na nikotinamid, který je jednou ze složek
koenzymů
nikotinamid
adenin
dinukleotidů.
Tyto
jsou
nezbytné
v oxido-redukčních procesech při utilizaci živin. Deficience niacinu se projeví slinami obsahujícími krev, zápachem z tlamy a zvředovatěním ústní dutiny (EDNEY, 1991). Vitamín B4 (cholin) je součástí fosfolipidů obsažených v membránách buněk. Dále plní funkci prekurzoru acetylcholinu, který se uplatňuje jako neurotransmiter. Nedostatek cholinu vyvolává onemocnění ledvin, projevující se jako tuková infiltrace
16
jater. K deficienci dochází zřídka, protože cholin je obsažen jak v rostlinných, tak živočišných produktech (EDNEY, 1991). Vitamín B5 (kyselina pantotenová) tvoří základ koenzymu A, který je hlavní součástí enzymatických reakcí v metabolismu tuků, sacharidů a aminokyselin. Při jeho nedostatku dochází ke zpomalení růstu a poruchám zažívacího traktu, včetně vředů (EDNEY, 1991). Vitamín B6 (pyridoxin) se podílí na dusíkovém a aminokyselinovém metabolismu. Deficit způsobí anémii, nevratné poškození ledvin a hubnutí (EDNEY, 1991). Vitamín B9 (kyselina listová) je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin. Při nedostatku dochází k anémii (EDNEY, 1991). Vitamín B12 (kobalamin) je potřebný pro metabolismus tuků a sacharidů, dále se uplatňuje v syntéze myelinu, což je složka nervové tkáně. Nedostatek vyvolává nervové poruchy (EDNEY, 1991). Tab. 2 Doporučené dávky vitamínů (na kg ž. hm.) (HORZINEK a kol., 2003) Záchova
Reprodukce
Růst
Vitamín A
m. j.
100
150 – 250
200
Vitamín D
m. j.
5
10
10
Vitamín E
mg
2
4
4
Vitamín B1
µg
100
300
200
Vitamín B2
µg
50
100
100
Vitamín B3
µg
800
1 200
1 200
Vitamín B5
µg
200
400
400
Vitamín B6
µg
80
100
100
Vitamín B9
µg
20
20
20
Vitamín B12
µg
0,4
0,5 – 1,4
0,5 – 1,2
Vitamín H
µg
2–4
2–4
2–4
4.5 Minerální látky Minerální látky mají ve výživě nezastupitelnou úlohu. Dělí se na makroprvky (Ca, P, K, Mg, Na, Cl) a mikroprvky (Cu, Mn, Fe, Zn, I, Se).
17
4.5.1 Makroprvky Denní potřeba makroprvků se pohybuje řádově v g. Vápník (Ca) Vápník je nezbytný při tvorbě kostí a zubů, srážení krve, přenosu nervových vzruchů. Důležitý je poměr vápníku a fosforu v krmné dávce. U koček by měl být 0,9 – 1,1:1 (EDNEY, 1991).
Fosfor (P) Fosfor se společně s vápníkem podílí na tvorbě kostí a zubů. Působí v mnoha enzymových systémech, ovlivňuje uskladnění a přeměnu energie v organismu (EDNEY, 1991). Hořčík (Mg) Hořčík plní důležitou roli v metabolismu sodíku a draslíku. Zúčastňuje se enzymových reakcí v energetickém metabolismu. Deficience se projevuje svalovou slabostí, v pokročilém stádiu křečemi. Nadbytek hořčíku vyvolává urologické problémy (EDNEY, 1991). Sodík (Na) Sodík je hlavním kationtem extracelulární tekutiny. K deficienci sodíku dochází velmi zřídka, protože sůl (chlorid sodný) je přidávána do průmyslově vyráběných krmných směsí (EDNEY, 1991). Draslík (K) Draslík je hlavním kationtem intracelulární tekutiny. Je nezbytný při přenosu nervových vzruchů a svalovém metabolismu. Deficience se vyskytuje zřídka, způsobuje zeslabený růst, svalovou slabost, onemocnění srdce a ledvin (EDNEY, 1991). Chlór (Cl) Stejně jako sodík je i chlór složkou soli, proto k jeho nedostatku v krmné dávce dochází výjimečně (EDNEY, 1991).
18
Tab. 3 Doporučené dávky makroprvků (mg/kg ž. hm.) (HORZINEK a kol., 2003) Záchova
Laktace
Růst < 1 kg
počet koťat
do zhruba
2
3–4
>4
10 týdnů
Gravidita
> 1 kg od 10. týdne
Vápník
80
110
138
323
397
200
150
Fosfor
70
100
83
236
247
175
130
Hořčík
12
18
14
18
22
28
20
Sodík
80
110
144
250
294
150
100
Draslík
80
110
140
250
290
160
120
Chlór
120
170
220
380
450
180
150
4.5.2 Mikroprvky Denní potřeba mikroprvků se pohybuje řádově v µg až mg. Železo (Fe) Železo tvoří součást hemoglobinu a myoglobinu. Tím se podílí na přenosu kyslíku krví. Je nezbytný k oxidaci živin při tvorbě chemické energie. Nedostatek vyvolává anémii. V nadbytku působí toxicky (EDNEY, 1991). Měď (Cu) Měď se účastní metabolismu železa a tvorbě pigmentu melaninu. Nedostatek způsobuje anémii a onemocnění kostí (EDNEY, 1991).
Zinek (Zn) Zinek se podílí na enzymových reakcích a syntéze bílkovin. Jeho potřebu zvyšuje vysoký obsah vápníku a rostlinných bílkovin v krmné dávce. Nedostatek se projevuje zeslabeným růstem, nechutenstvím a kožními onemocněními (EDNEY, 1991).
Mangan (Mn) Mangan působí jako aktivátor mnoha enzymových systémů. Deficience způsobuje zeslabený růst, vyvolává poruchy reprodukce a narušuje metabolismu tuků (EDNEY, 1991).
19
Jód (I) Jód se uplatňuje v syntéze hormonů štítné žlázy, které regulují rychlost metabolismu. Při nedostatku jódu zvýší štítná žláza svoji aktivitu, čímž vzniká struma. Dále vlivem nedostatku dochází ke vzniku kožních onemocnění, apatii a ospalosti. V nadměrných dávkách působí toxicky. Mezi projevy nadbytku patří horečka, hubnutí a nechutenství (EDNEY, 1991).
Selen (Se) Selen tvoří součást enzymu glutation peroxidázy, který chrání membrány buněk. Při nedostatku selenu dochází k poruchám reprodukce. Ve vyšších koncentracích působí toxicky (EDNEY, 1991). Tab. 4 Doporučené dávky mikroprvků (mg/kg ž. hm.) (HORZINEK a kol., 2003) Laktace Záchova
počet koťat
Gravidita
Růst
1–2
3–4
6
Železo
1,5
2,1
1,9
3,0
3,0
2
Měď
0,1
0,15
0,14
0,25
0,25
0,25
Zinek
1
1,4
1,9
3,2
4,0
2,5
0,1
0,14
0,3
0,3
0,3
0,2
Jód
0,015
0,025
0,025
0,025
0,025
0,025
Selen
0,002
0,005
0,005
0,005
0,005
0,005
Mangan
4.6 Voda Voda je nezastupitelná esenciální živina. Je přijímána ve formě napájecí vody, značná část vody je přijata v krmivu. Část vody vzniklá v rámci intermediárního metabolismu, se nazývá voda endogenní (SVOBODA a kol., 2008). Podílí se na termoregulaci, transportu a rozpouštění živin, je základní složkou krve, slin, žaludečních a střevních šťáv (LAUKNER, 2007). Kočka musí mít nepřetržitý přístup k čerstvé pitné vodě. Dospělá kočka vypije asi 200 ml vody denně (ŘÍHOVÁ, 2007). Při zkrmování suchého krmiva je potřeba vody vyšší. Vodu lze podávat mimo jiné i ve formě slabého neslazeného čaje. Bylinné čaje lze využít i jako součást léčby. Čaj z březového listí je možno podávat při močových 20
problémech, čaj z kopřiv obsahuje kyselinu pantotenovou, která má příznivý vliv na srst. V případě problémů s příjmem vody lze podávat slabě osolený hovězí či zeleninový vývar. Dostatečným příjmem tekutin lze předcházet vzniku močových kamenů (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992).
5
ENERGIE Energie je potřebná pro zachování všech životních pochodů organismu, včetně
reprodukce. Je nezbytné dodávat kočce potřebné množství energie v krmné dávce. Pro kočku jsou zdrojem energie primárně lipidy a bílkoviny, dále pak sacharidy. Obsah energie
v krmivu
se
vyjadřuje
metabolizovatelnou
energií
(ME)
(SVOBODA a kol., 2008). „Metabolizovatelná energie je definována jako brutto energie přijatého krmiva, která se nevyloučila výkaly, močí a plynnými zplodinami trávení“ (DOLEŽAL a kol., 2005, s. 195). K výpočtu ME u suchých krmiv pro kočky se využívá regresní rovnice: ME (MJ/kg) = (NL × 0,014654) + (tuk × 0,035588) + (BNLV × 0,01465), kde NL = dusíkaté látky, vypočítané jako N × 6,25; BNLV = bezdusíkaté látky výtažkové, vypočítané v g/kg jako 1 000 – (vlhkost + NL + tuk + popel + vláknina) (DOLEŽAL a kol., 2005, s. 217).
21
Tab. 5 Denní energetická spotřeba (THEILIG, 1995) Stáří
Hmotnost
kJ
1. den
80 – 110 g
128 – 176
1. týden
220 – 250 g
264 – 300
2. týden
300 – 320 g
360 – 380
4. týden
400 g
420
6. – 8. týden
600 g
570 – 630
3. měsíc
900 g
765 – 810
4. měsíc
1,1 – 1,2 kg
825 – 960
5. měsíc
1,4 – 1,5 kg
910 – 1 050
6. měsíc
1,6 – 1,9 kg
880 – 1 140
7. měsíc
2 – 2,3 kg
960 – 1 150
9. měsíc
2,3 – 2,4 kg
966 – 1 080
10. měsíc
2,5 – 2,6 kg
950 – 1 040
12. měsíc
2,6 – 2,7 kg
884 – 972
Starší zvíře
4 kg
1 350 –1 400
Starší zvíře
5 kg
1 500 – 1 750
6
VÝŽIVA KOČEK DLE VĚKOVÝCH KATEGORIÍ
6.1 Výživa koťat Průměrná porodní hmotnost koťat se pohybuje mezi 80 – 120 g. Za týden by měla koťata nabrat dvojnásobek váhy, poté každý další týden 100 g. Na konci druhého měsíce by měla váha dosahovat 1 000 – 1 300 g. Do 3. – 4. týdne věku se koťata krmí výhradně mateřským mlékem (PINTERA, 1989). V případě úmrtí matky při porodu je nejvhodnější najít náhradní kojící kočku, jinak je třeba postarat se o náhražkovou mléčnou výživu (ŘÍHOVÁ, 1999). 6.1.1 Výživa koťat při odstavu S přechodem na pevnou stravu se začíná ve 3. – 4. týdnu věku podáváním chutných příkrmů (PINTERA, 1989). Podávané krmivo se musí vyznačovat vysokou stravitelností a snadno dostupnými živinami, dále musí být dostatečně koncentrované s vyhovující konzistencí a strukturou (EDNEY, 1991). 22
Odstav se začíná podáním jedné lžičky vlažného mléka k mléku mateřskému. Mléko je vhodné sušené, rozmíchané ve vodě s medem či hroznovým cukrem. Po dvou dnech se dávka navyšuje o další lžičku mléka. V 5. – 7. dnu odstavu se přidávají tři lžičky mléka k mléku mateřskému, 8. – 10. den čtyři lžičky mléka. Od 4. týdne se může začít se zkrmováním masa. Ze syrového nebo vařeného masa se udělá malá kulička a strčí se kotěti do tlamy. Za dva týdny od počátku odstavování lze dvakrát týdně přimíchat do krmiva vaječný žloutek, vnitřnosti, droby a tvaroh. Od čtyř měsíců lze podávat stravu jako dospělé kočce (PINTERA, 1989). Průmyslově vyrobené krmné směsi pro koťata se od krmných směsí pro dospělé kočky odlišují vyšší energetickou a nutriční hodnotou. Vyrábí se ve formě konzerv i granulí. Suchá krmiva je nutno koťatům namočit nebo rozdrtit na menší části. Převážně mají nižší stravitelnost než krmiva konzervovaná (EDNEY, 1991). Tab. 6 Krmení koťat v závislosti na stáří (GRIMMOVÁ, 1998) Věk kotěte
Denní dávka v g
Váha v kg
Počet jídel denně
2 – 4 měsíce
0,8 – 1,6
4–5
190 – 300
4 – 5 měsíců
1,6 – 2,5
3–4
280 – 300
5 – 6 měsíců
2,0 – 2,5
2–3
230 – 280
6 – 8 měsíců
2,5 – 3,5
2
230 – 330
Od 8. měsíce
4,0 – 4,5
2
300 – 330
(konzervy)
6.1.2 Umělý odchov koťat Krmení v prvních dnech se provádí injekční stříkačkou s vhodně upraveným výstupem. Veškeré nástroje používané ke krmení musí být vyvařené, snadno totiž dochází k infekci zažívacího traktu a následně k průjmům. Koťata se krmí břichem dolů s mírně zvednutou hlavou. Krmí se pomalu, aby nedošlo k zahlcení kotěte (ŘÍHOVÁ, 1999). Po každém nakrmení je nutné masírovat kotěti vlhkou teplou vatou břicho, aby došlo k jeho vyprázdnění (PINTERA, 1989). Teplota podávaného krmiva má být 38 °C, tedy stejná, jako teplota kočičího těla. K výživě koťat se používají speciální sušená mléka. Dříve se používal Sunar nebo neslazené Tatra mléko (ŘÍHOVÁ, 1999). Je možno přidávat do mléka hroznový cukr. Zcela nevhodné je mléko kravské. Obsahuje jen asi 3,5 % bílkovin, je řídké a způsobuje 23
koťatům průjmy (PINTERA, 1989). V prvním týdnu věku se kotě krmí po 5 ml každé 2 hodiny. Druhý týden se zvýší dávka na 7 ml, taktéž každé 2 hodiny, v noci lze jednu dávku vynechat. Ve třetím týdnu se zvýší dávka na 10 ml, frekvence krmení je stejná jako ve druhém týdnu. Čtvrtý týden se krmí každé 3 hodiny, v noci s šestihodinovou přestávkou. V pátém týdnu věku kotěte se podává krmivo každé 4 hodiny (ŘÍHOVÁ, 1999).
6.2 Výživa dospělých koček V dospělosti kočky dosahují váhy 3 – 5 kg, kocouři 6 – 8 kg (EDNEY, 1991). Dle PINTERY (1989) je vhodné krmit dospělé kočky 2krát denně, ideálně ráno v osm hodin a večer kolem šesté hodiny, kdy je kočka nejvíce aktivní. Na frekvenci krmení je více názorů, někteří autoři doporučují krmit jednou denně, dle jiných je vhodné krmení ad libitum. Výživové nároky se mění společně s reprodukčním cyklem. 6.2.1 Výživa březích koček Březost kočky trvá v průměru 63 dní. Hmotnost kočky se během březosti zvýší asi o 40 % (EDNEY, 1991). Potrava se podává 3 – 4krát denně (ŘÍHOVÁ, 1999). Kočky po čtvrtém týdnu březosti je možno krmit ad libitum. Krmnou dávku se doporučuje zvyšovat od druhé poloviny březosti, kdy plody nejvíce rostou (ŘÍHOVÁ, 2007). Krmná
dávka
by
měla
obsahovat
minimálně
18
%
tuku
v sušině
(HORZINEK a kol., 2003). Samozřejmostí je přístup k čerstvé pitné vodě. Potřebné vitamíny a minerály lze přidávat ve formě doplňků krmiva. 6.2.2 Výživa koček v laktaci Kojící kočky mají nejvyšší nároky na živiny. Nezbytný je dostatek čerstvé vody (PINTERA, 1989). Během laktace se 3 – 4krát zvyšuje potřeba energie (EDNEY, 1991). Nutriční požadavky kočky se odvíjí od počtu a věku koťat. Kočka by měla mít zajištěný celodenní přístup ke krmivu. Vhodné je podávání speciálních granulí pro březí a kojící kočky (ŘÍHOVÁ, 2007). Lze častěji zkrmovat hovězí maso, které musí být alespoň 48 hodin přemražené. Zvýšená potřeba vápníku se pokrývá mlékem, tvarohem nebo kysanou smetanou, pokud je kočka snáší (TYMRÁKOVÁ, 2008). Lze podávat i pár kapek rybího tuku. Po odstavení koťat se kočce jeden den nepodává
24
potrava ani voda, aby se urychlilo vstřebání vytvořeného mléka a nedošlo k zánětu mléčné žlázy (PINTERA, 1989). Při náhlém úbytku vápníku dochází k dekalcifikaci, což se projevuje křečemi. V takovém případě je nutná návštěva veterinárního lékaře (PINTERA, 1989). Během laktace dochází k postupnému úbytku na váze, po odstavu koťat se kočka vrací na svou původní hmotnost (EDNEY, 1991). Tab. 7 Průměrné složení mléka u vybraných druhů savců (NOVOSÁDOVÁ, 2011) Kočka
Fena
Kráva
Koza
Ovce
Voda
81,5
77,2
87,6
88
80,7
Bílkoviny
8,4
9,6
3,3
3,6
5,5
Tuky
5,1
9,8
3,7
4,4
7,4
Laktóza
3,4
3,5
4,8
4
4,8
Sušina
18,5
22,8
11,2
13,2
19,3
Energie kJ/100 g
444
528
268
288
398
6.2.3 Kastrované kočky Trend kastrace neustále stoupá. Primárně se kastrací zabrání nechtěné graviditě, dále také nepříjemnému mrouskání a značkování. Kastrované kočce je vhodné podávat krmivo určené speciálně pro kastráty. Vyznačuje se sníženým obsahem energie, dostatkem minerálních látek a vyváženým poměrem omega nenasycených mastných kyselin (VELEBOVÁ, 2012). Kastrované kočky jsou náchylnější k tloustnutí. Je to zapříčiněno zvýšenou žravostí a sníženou pohybovou aktivitou. Dále byl u nich zaznamenán vyšší výskyt onemocnění močového aparátu a zhoršená kvalita srsti a kůže (VELEBOVÁ, 2012). U kastrovaných jedinců dochází ke zvýšené tvorbě bezoárů, je tedy nezbytné zajistit kočce dostatek zeleného krmiva či podávat pasty proti jejich tvorbě (ŘÍHOVÁ, 2007).
6.3 Výživa starých koček Za seniora se považuje kočka starší sedmi let. Seniorům se podává krmivo se sníženým obsahem energie o 20 – 30 % dle kondice kočky. U seniorů se snižuje stravitelnost tuků, stravitelnost proteinů a sacharidů se výrazně nemění. Z důvodu vyšší náchylnosti starších koček k onemocnění ledvin a metabolické acidóze se doporučuje 25
snížit obsah fosforu v krmné dávce. Vhodné množství je 5 – 7 g fosforu v sušině krmné dávky, poměr Ca:P by měl činit 1:1. Dále není vhodný vysoký obsah sodíku a chlóru v krmné dávce (SVOBODA a kol., 2008). Seniory je vhodné krmit po menších porcích alespoň třikrát denně. Se stářím dochází ke zhoršení zažívání, což se často projevuje zácpou. Při těchto problémech se doporučuje podávat primárně drůbeží maso. Tmavá masa a vnitřnosti je vhodné omezit. Lze podávat malé množství potravy s projímavým účinkem, jako je máslo, mléko či olej. Potrava se podává nakrájená či mixovaná (ŘÍHOVÁ, 1999). U starých koček dochází často k onemocnění chrupu, proto je vhodné suchou stravu zvlhčit vodou (ŘÍHOVÁ, 2007). Dále dochází k zeslábnutí zraku a čichu, časté jsou potíže s vylučováním a artritida kloubů (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992).
7
SLOŽENÍ KRMIV
7.1 Kompletní průmyslová krmiva „Kompletní krmiva jsou krmné směsi, které svým složením pokrývají potřebu denní krmné dávky“ (ANONYM, 2001, s. 5). Průmyslově vyráběná krmiva jsou ceněna zejména pro jejich vysokou trvanlivost, snadnou skladovatelnost, vyváženou skladbu živin, dostatečný přísun energie a v neposlední řadě také pro úsporu času, resp. i peněz. Průmyslově vyrobené krmné směsi lze dělit dle obsahu sušiny na krmiva suchá, polosuchá a konzervovaná. 7.1.1 Suchá krmiva Suchá krmiva společně s vodou zpravidla zabezpečují kompletní krmnou dávku. Oproti konzervovaným krmivům se vyznačují vyšší koncentrací živin a energie na jednotku hmotnosti. Mívají nižší stravitelnost než krmiva konzervovaná. Díky nízkému obsahu vody, obvykle 5 – 12 %, zde nedochází k růstu bakterií a plísní. Jejich další výhody spočívají ve výborné skladovatelnosti a snadném dávkování. Nevýhodou je nižší chutnost (EDNEY, 1991). Granulovaná krmiva pro kočky jsou vyráběna s ohledem na věk (koťata, dospělé kočky, starší kočky) či zdravotní stav (diety, alergie). Pro kastrovaná zvířata se vyrábí granule s menším obsahem tuků a vyšším obsahem látek působících proti tvorbě močových a ledvinových kamenů. Kočky chované pouze v bytě trpí více na plynatost, 26
proto se jim do granulí přidává jukka či jiné přírodní látky, které nadýmání omezují. Pro dlouhosrsté kočky byly vyvinuty granule s vyšším podílem vlákniny, jejímž úkolem je usnadnění prostupu chlupů trávicím traktem (KADIČ, 2013). Suchá krmiva se vyrábí extruzí, což je „proces, kdy se krmivo lisuje a protlačuje za vysokého tlaku a teplot, které způsobují želatinizaci“ (ANONYM, 1996, s. 2211). 7.1.2 Polosuchá krmiva Polosuchá krmiva obsahují vyšší podíl masa. Jejich vlhkost se pohybuje mezi 15 – 30 %. Lze je skladovat i několik měsíců díky snížené aktivitě vody. Této se dosáhne přidáním látek vázajících na sebe vodu, jako jsou cukry, sůl, glycerol a propylenglykol. Dalšími možnostmi jsou přidání konzervačních prostředků (sorbáty) nebo snížení pH pomocí organických kyselin (EDNEY, 1991). 7.1.3 Konzervovaná krmiva Vzhledem k potřebnému množství energie je v konzervovaných krmivech pro kočky obsaženo ideální množství minerálních látek, vitamínů, tuků a aminokyselin. Vyznačují se vysokou stravitelností a chutností, snadnou skladovatelností a nenáročnou přípravou. Konzervovaná krmiva se skládají především z masa, vedlejších masných produktů,
bílkovinných
koncentrátů,
obilovin,
minerálních
látek
a vitamínů
(EDNEY, 1991). „Konzervy jsou neprodyšně uzavřené, sterilované výrobky, které musí být tepelně ošetřeny ve všech částech na teplotu, jejíž účinky odpovídají účinkům teploty 121 °C, působící po dobu nejméně 10 minut“ (ANONYM, 2004, s. 214).
7.2 Čerstvá krmiva Zajistit kočce domácí stravu s vyváženým obsahem živin, vitamínů, minerálů a energie je pro běžného chovatele velmi náročné. Špatně složená krmná dávka se při dlouhodobějším zkrmování projeví na zdravotním stavu kočky. Oproti hotovému krmivu je zde nevýhoda časové náročnosti přípravy a obtížného skladování. Při vaření může dojít k nechtěné kontaminaci masa a tím k přenosu infekce na kočku. Je nezbytné proto dodržovat hygienická opatření jako při běžném vaření (ŘÍHOVÁ, BÍLEK, 1992). Výhodou je, že oproti hotovému krmivu domácí strava
27
neobsahuje konzervační látky, dochucovadla a stabilizátory, na něž může být kočka alergická a které mohou mít negativní vliv na zdraví kočky. Maso se krájí na kousky o velikosti asi 2 × 2 × 1 cm, podává se vykostěné a bez příliš tučných částí. Ostatní potrava slouží jako příloha (PINTERA, 1989).
7.3 Doplňková krmiva „Doplňkovými krmivy se rozumí krmné směsi s vysokým obsahem určitých živin, které po doplnění do jiných krmiv pokrývají potřebu denní krmné dávky“ (ANONYM, 2001, s. 5). Doplňkovými krmivy mohou být vitamínové či jiné podpůrné ochucené pasty nebo tablety. Zejména u dlouhosrstých koček je vhodné podávat pasty pro snadnější vylučování chlupů. Pro prevenci vzniku močového písku lze kočce podávat pasty, které okyselují jejich moč (ŘÍHOVÁ, 1999).
7.4 Krmiva pro zvláštní účely výživy „Zvláštním účelem výživy se rozumí účel uspokojení zvláštních nutričních potřeb zvířat, jejichž proces trávení, absorpce nebo metabolismus jsou nebo mohou být dočasně či nezvratně narušeny, a kterým tudíž může prospět požití krmiv odpovídajících jejich stavu. Krmivem určeným ke zvláštním účelům výživy se rozumí krmivo, které může uspokojit zvláštní účel výživy z důvodu svého zvláštního složení nebo způsobu výroby, kterými se zřetelně odlišuje od běžného krmiva. Krmivo určené ke zvláštním účelům výživy nezahrnuje medikovaná krmiva“ (ANONYM, 2009, s. 7).
28
Tab. 9 Charakteristika krmiv pro zvláštní účely výživy (ANONYM, 2008) Zvláštní účel výživy
Charakteristika krmiva
Podpora ledvinové funkce v případě
Nízký obsah fosforu, snížený obsah
chronické ledvinové nedostatečnosti
bílkovin, avšak vysoké jakosti Schopnost okyselovat moč, nízký
Rozpuštění struvitových kamenů
obsah hořčíku Nízký obsah purinů, nízký obsah
Omezení tvorby urátových kamenů
bílkovin, avšak vysoké jakosti
Omezení výskytu šťavelanových kamenů
Nízký obsah vápníku, nízký obsah vitamínu D a schopnost alkalizovat moč
Regulace zdrojů glukosy (Diabetes
Nízká hladina rychle rozpustných uhlohydrátů
mellitus) Podpora funkce jater při jejich
Vysoce jakostní bílkoviny, přiměřený
chronické nedostatečnosti
obsah bílkovin a vysoký obsah EMK
Podpora funkce kůže v případě
Vysoký obsah EMK
dermatózy a mimořádné ztráty srsti
7.5 Zelené krmivo Možnost spásat zelené krmivo je u koček, zejména chovaných pouze v bytě, velmi důležitá. Kočce slouží jako prostředek vyvolávající zvracení a jako zdroj vitamínů. Zvracení je nezbytné pro vyčištění žaludku od chlupů, které se do žaludku dostávají při čištění srsti kočkou. Pro tyto účely jsou prodávány speciální kočičí trávy a papyrus, stejně dobře ale poslouží i doma vysetý oves s pšenicí či ječmenem. Lze také venku vyrýt trs trávy, například srhy laločnaté. Je však nutné dbát na to, aby nebyla chemicky ošetřena (PINTERA, 1989). Pokud není kočce chované v bytě zajištěn dostatek zeleného krmiva, bude pravděpodobně okusovat pokojové rostliny. Mnohé z nich jsou však pro kočky jedovaté. Otrava rostlinou se projeví zvracením, průjmem, nadměrným sliněním, vředy a popáleninami v tlamě, nateklým jazykem, křečemi, bolestmi břicha či otupělostí (DEBITETTO, 2000).
29
Přehled pro kočky jedovatých rostlin (GRIMMOVÁ, 1998) Zahradní rostliny Aron skvrnitý
Kručinka
Řebčík královský
Blatouch
Lýkovec
Sasanka hajní
Bolševník
Maceška trojbarevná
Skalník
Brslen
Mák
Skočec
Břečťan
Mařinka vonná
Stračka
Čemeřice
Náprstník
Svída krvavá
Hvozdíky
Narcis
Šafrán
Hyacint
Ocún
Štědřenec
Jádra meruněk
Oleandr
Tabák
Jalovec
Oměj
Tis
Jasmín
Pelargonie
Tulipán
Jaterník
Prha arnika
Vikev
Jmelí
Protěž
Violka rolní
Kalina
Prvosenky
Vistarie
Kapraď samec
Pryskyřník
Vlčinec
Kapradiny
Pryšec
Vratič obecný
Knotovka
Ptačí zob
Zerav
Koniklec
Rajčata
Zimolez
Konvalinka
Reveň
Zimostráz
Kosatec
Rozchodník prudký
Koukol
Rulík zlomocný
Pokojové rostliny Africká fialka
Cesmína
Kroton
Amarylis
Ďáblík
Orchidej
Anthurium
Diffenbachie
Palma
Aralie
Filodendrony
Trnová koruna
Azalka
Kala
Vánoční hvězda
Brambořík
Klívie
Vánoční kaktus
30
7.6 Přirozená potrava kočky Kočky ve volné přírodě jsou odkázány na lov. Ulovenou potravu zkonzumují i s kostmi, vnitřnostmi, obsahem žaludku a pokryvem těla. Peří a srst napomáhají správné činnosti střev. Nejčastěji lovenými živočichy jsou myši, které jsou kočkami chytány zejména v období krmení a zaučování koťat k lovu. Ve volné přírodě kočky loví i ptáky, žáby, ještěrky, hady, krtky a hmyz, například kobylky, sarančata a motýly (FARSKÝ, 1944). Jejich potrava se tedy skládá z vyššího podílu bílkovin, nižšího podílu tuku a nepatrného množství sacharidů (HYLMAROVÁ, VRANKOVÁ, 2010). Tab. 8 Nutriční analýza přirozené potravy koček
Bílkoviny
Bílkoviny (% suchá masa)
Tuky
Tuky (% suchá masa)
Voda
Popel
PER (% energie z bílkovin)
FER (% energie z tuků)
CER (% energie z uhlohydrátů)
(HYLMAROVÁ, VRANKOVÁ, 2010)
Myš
8
44
5,5
30
82
1,5
33
54
12
Hraboš
20
63
5
16
68
4,3
57
35
8
Pták
23
54
14
32
57
4
39
57
4
Žába
12
47
2
9
75
4,5
50
23
27
Bezobratlí
21
85
9
7
67
3
49
50
1
Ryby
20
73
4
12
72
1
64
27
9
7.7 Nevhodná potrava pro kočky Mezi nevhodnou potravu patří zejména čokoláda, kakao, káva a čaj. Tyto obsahují jedovaté alkaloidy, které ovlivňují nervový a srdeční systém. Ve vyšších koncentracích mohou způsobit úhyn kočky. V rajčatech a syrových bramborech jsou obsaženy oxaláty, které způsobují poruchy zažívací, močové a nervové soustavy. Již 3 g rozinek/kg tělesné hmotnosti mohou způsobit otravu kočky. Další nevhodnou potravou pro kočky je mléko, protože většina koček postrádá potřebné množství enzymu laktáza, který slouží k rozkladu laktózy (PAZDEROVÁ, 2009). Dále platí pravidlo nepodávat kočkám alkohol, stravu solenou a kořeněnou. 31
8
TECHNIKA KRMENÍ Pro kočky je typické přijímání potravy po menších množstvích vícekrát denně
i během noci. Krmení jednou denně je nevyhovující, neodpovídá návykům koček v jejich přirozeném prostředí. Frekvence krmení jednotlivých věkových kategorií je zohledněna v kapitole 6, Výživa dle věkových kategorií. Krmení kočky by mělo probíhat na stále stejném, snadno dostupném, klidném místě. Není vhodné misky umisťovat do průchozí chodby a vedle rušivých elementů, jako je například pračka, televize či kočičí toaleta. Misky lze umístit na zem nebo na vyvýšené místo na nábytku. Druhá varianta je nezbytná, pokud se v domácnosti vyskytuje pes (BARLERINOVÁ, 2012). Ideálním materiálem pro krmící misky jsou porcelán, glazovaná keramika a nerezová ocel. Misky musí být stabilní a snadno omyvatelné. Nevhodné jsou misky z plastu, které lze snadno poškrábat, čímž se zhoršuje jejich omyvatelnost (ŘÍHOVÁ, 1999). Potrava se podává v pokojové teplotě, nikdy ne přímo vytažená z lednice (PINTERA, 1989). Po nakrmení se potrava nechává 10 – 20 minut k dispozici, poté se odstraňuje či ukládá do lednice k pozdějšímu krmení (SVOBODA a kol., 2008). Jednou z nejčastějších chyb při krmení koček je jejich překrmování. Důsledkem toho kočky tloustnou, dochází k poruchám zdraví a reprodukce. Další častou chybou je krmení jednostrannou potravou. Při zkrmování pouze libového masa nedostává kočka dostatek vápníku a vitamínů skupiny B. Krmení pouze rybím masem není vhodné. Zejména mořské ryby obsahují vyšší množství fosforu, mohlo by tak dojít k jeho nadbytku v organismu kočky a tím vyvolat tvorbu močového písku či kamenů (ŘÍHOVÁ, 1999).
9
KVALITA KRMNÝCH SMĚSÍ
9.1 Označování krmných směsí Označování výrobku na etiketě podléhá pravidlům specifikovaným v příslušné legislativě, která musí výrobci krmných směsí dodržovat. V dané souvislosti je rozhodující zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech s prováděcí vyhláškou č. 356/2008 Sb.
32
„U krmných směsí pro domácí zvířata se obsažené krmné suroviny nebo určitá proteinová krmiva uvádí výčtem krmných surovin s udáním jejich množství, nebo v sestupném pořadí jejich hmotnostního podílu v krmivu“ (ANONYM, 2008, s. 5529). „V označení krmiv, do kterých byly přidány doplňkové látky, může být připojeno registrační číslo doplňkové látky nebo obchodní označení. Dále se uvádí při obsahu antioxidantů u krmiv pro domácí zvířata slova „s antioxidantem“ s připojením specifického označení doplňkové látky. Dále se uvádí při obsahu barviv včetně pigmentů za předpokladu, že jsou používána ke zbarvení krmiv nebo živočišných produktů u krmiv pro domácí zvířata slova „barvivo“ nebo „obarveno“ s připojením specifického označení doplňkové látky. Dále se uvádí při obsahu konzervantů u krmiv pro domácí zvířata slova „konzervační látka“ nebo „konzervováno s“ s připojením specifického označení doplňkové látky“ (ANONYM, 2008, s. 5529 – 5530). „V označování kompletních a doplňkových krmiv pro domácí zvířata se jako deklarace uvádějí hodnoty jakostních znaků vztažených na kilogram krmiva o původní sušině“ (ANONYM, 1996, s. 2192). Povinně deklarované jakostní znaky kompletních krmiv zahrnují dusíkaté látky, tuk, vlákninu a popel (ANONYM, 2008).
9.2 Suroviny pro výrobu krmiv Největší podíl krmiva by měly tvořit živočišné bílkoviny. Maso se přidává v čerstvé či sušené formě. Čerstvé maso obsahuje až 80 % vody, což způsobí, že se ve složení krmiva dostane na první místo. Po vysušení se však jeho obsah razantně sníží, proto by měla druhé místo ve složení krmiva obsazovat masová moučka (ROČKOVÁ, 2011). Sušené maso se do krmných směsí přidává ve formě masové, drůbeží či rybí moučky. „Masová moučka je výrobek získaný vařením, sušením a šrotováním celých nebo částí teplokrevných suchozemských zvířat, ze kterého může být část tuku odstraněna extrakcí nebo lisováním. Výrobek musí být v podstatě prostý kopyt, rohů, štětin, srsti, peří a obsahu zažívacího traktu. Drůbeží moučka je výrobek získaný vařením, sušením a šrotováním odpadů z drůbežích jatek. Výrobek musí být v podstatě prostý peří. Rybí moučka je výrobek získaný zpracováním celých nebo částí ryb, který je částečně zbaven tuku“ (ANONYM, 2008, s. 5571 - 5573). Rostlinné bílkoviny jsou výrobci přidávány do krmiv z důvodu snížení výrobních nákladů, což se obvykle promítne do jejich ceny. Nejčastěji přidávané jsou pšenice,
33
kukuřice, rýže a sója. Pro kočku jsou ovšem rostlinné bílkoviny málo využitelné (ROČKOVÁ, 2011). V krmivu by měl převažovat tuk živočišný. „Živočišný tuk je výrobek složený z tuku teplokrevných suchozemských zvířat“ (ANONYM, 2008, s. 5572). Rostlinné tuky nedokáže kočka naplno využít. Výrobci krmných směsí uvádí na obalech tyto skupiny krmných surovin: „Maso a výrobky živočišného původu jsou všechny masité části poražených teplokrevných suchozemských zvířat v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, dále veškeré výrobky a vedlejší výrobky, vzniklé při zpracování těl nebo části těl teplokrevných suchozemských zvířat. Ryby a vedlejší výrobky z ryb jsou ryby nebo části ryb v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované, vedlejší výrobky z jejich zpracování. Obiloviny jsou veškeré druhy obilovin bez ohledu na jejich zpracování nebo výrobky obsahující škrobnatý endosperm. Vedlejší výrobky rostlinného původu jsou vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen. Bílkovinné extrakty rostlinného původu jsou veškeré výrobky rostlinného původu, u nichž byla bílkovinná složka vhodným způsobem koncentrována na nejméně 50 % dusíkatých látek v sušině, které mohou mít změněnou texturu (strukturu)“ (ANONYM, 2008, s. 5580).
9.3 Doplňkové látky v krmných směsích „Doplňkovými látkami se rozumí látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat“ (ANONYM, 2001, s. 5). Chemické doplňkové látky bývají na obalech označovány jako „doplňkové látky povolené EU“.
34
9.3.1 Antioxidanty „Antioxidanty jsou látky, prodlužující konzervaci krmiv a krmných surovin tím, že je chrání před zkažením způsobeným oxidací“ (ANONYM, 2003, s. 250). Oxidace tuků způsobí
jejich
žluknutí,
krmiva
se
tak
stávají
nepoživatelná
až
toxická
(VRBOVÁ, 2001). V současné době je 12 povolených antioxidantů. Mezi syntetické antioxidanty se řadí například butylhydroxytoluen (E 321), butylhydroxyanisol (E 320) či etoxyquin (E 324) (ANONYM, 2008). Tyto synteticky vyráběné antioxidanty lze nahradit antioxidanty přírodními, mezi které patří tokoferoly (E 306 – E 309), lecitin (E 322) či kyselina askorbová (E 300). V pokusech na zvířatech bylo prokázáno, že látka E 321 ničí vitamín K, čímž narušuje srážlivost krve. Dále působí toxicky na játra, plíce a ledviny a zvyšuje riziko nádorových onemocnění. Při dlouhodobém podávání vyšších dávek krmiv obsahujících látku E 320, byl u pokusných zvířat prokázán vznik rakoviny. Pokusy se zvířaty prokázaly vliv látky E 324 na poškozování vnitřních orgánů (VRBOVÁ, 2001).
9.3.2 Konzervanty „Konzervanty jsou látky nebo případně mikroorganismy, které chrání krmiva před zkažením
způsobeným
mikroorganismy
nebo
jejich
metabolity“
(ANONYM, 2003, s. 250). V současné době je povoleno 43 konzervantů určených pro výrobu krmiv. Mezi ně se řadí i látky, které mohou způsobovat zdravotní problémy, jako jsou dusitan sodný (E 250), hydrogensiřičitan sodný (E 222), disiřičitan sodný (E 223) (ANONYM, 2008). Látka E 250 bývá označována také jako dusitanová solící směs. Její přítomnost v krmivech může vést ke vzniku rakoviny a narušuje schopnost hemoglobinu přenášet kyslík. Testy na zvířatech prokázaly, že při vyšším množství látek E 222 a E 223 v krmivu docházelo k průjmu, anémii, sníženým přírůstkům váhy a k nedostatku vitamínu B1. Dále látka E 223 narušuje reprodukci (VRBOVÁ, 2001).
9.3.3 Barviva „Barviva jsou látky, které dávají nebo navracejí krmivům barvu či látky, které jsou-li
použity
v krmivu,
dávají
barvu
potravinám
živočišného
původu“
(ANONYM, 2003, s. 250). Povolena jsou tři barviva, a to kantaxantin (E 161g), lisaminová zeleň (E 142) a patentní modř V (E 131) (ANONYM, 2008). V pokusech na zvířatech byl prokázán negativní účinek látky E 161 g na zdraví. Snižuje citlivost 35
oční sítnice, zhoršuje šeroslepost a noční vidění. U barviva E 142 nebyl škodlivý vliv na zdraví prokázán. Z barviva E 131 se mohou objevit vyrážky a nevolnost (VRBOVÁ, 2001). 9.3.4 Emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky „Emulgátory jsou látky, které umožňují vznik nebo uchování stejnorodé směsi dvou nebo více nemísitelných fází v krmivu. Stabilizátory jsou definované jako látky, které umožňují, aby si krmivo uchovalo svůj fyzikálně chemický stav. Zhušťovadla jsou látky, které zvyšují viskozitu krmiva. Želírovací činidla jsou látky, které dávají krmivu konzistenci tvořením gelu“ (ANONYM, 2003, s. 250). V současné době je povoleno 51 těchto látek. Řadí se mezi ně například penta-trifosforečnan sodný (E 450 b (i)), carageen (E 407), kyselina alginová (E 400) (ANONYM, 2008). Látka E 450 b (i) ve vyšších dávkách způsobuje nedostatek Ca a narušuje rovnováhu mezi Ca a P v organismu. U látky E 407 byl ve vyšších množstvích prokázán vznik střevních vředů, rakoviny a došlo k poškození plodu. Při užívání látky E 400 ve větším množství může docházet ke zhoršenému vstřebávání živin (VRBOVÁ, 2001). 9.3.5 Regulátory kyselosti „Regulátory
kyselosti
jsou
látky,
které
upravují
pH
krmiva“
(ANONYM, 2003, s. 250). Legislativa uvádí 23 povolených regulátorů kyselosti. Jsou to například uhličitan amonný (E 503), oxid vápenatý (E 529) a hydroxid sodný (E 524) (ANONYM, 2008). Vysoká množství látky E 503 mohou způsobit zvýšení kyselosti krve a tkání, v malém množství jsou zdraví neškodné. Negativní účinky na zdraví nebyly v souvislosti s látkami E 529 a E 524 prokázány (VRBOVÁ, 2001).
10 PŘEHLED VYBRANÝCH KRMNÝCH SMĚSÍ DOSTUPNÝCH NA NAŠEM TRHU Přehled je sestaven ze známých a snadno dostupných značek kompletních suchých krmiv pro kočky. Mezi výrobce krmných směsí pro domácí zvířata patří především nadnárodní společnosti, jako jsou Mars (Whiskas, Perfect Fit, Kitekat), Colgate-Palmolive (Hills), Nestlé (Purina – Pro Plan, One, Friskies). Mezi české výrobce krmných směsí pro kočky patří KSK Bono (Petty) a NOVIKO (Calibra). Společnosti Mars a Royal 36
Canin spolupracují s Waltham Centre for Pet Nutrition. Společnost Purina je členem evropské asociace výrobců krmiv FEDIAF.
Brit care Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku. Dále výrobce uvádí obsah taurinu v mg/kg. Krmiva Brit neobsahují alergen sóju a geneticky modifikované suroviny. Nejsou testována na laboratorních zvířatech. Pro výrobu se používají přírodní antioxidanty (BRIT a, 2013). Pod značkou Brit Care se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Kitten) - prevenci vzniku bezoárů (Indoor) - dlouhosrsté kočky (Long Hair) - kastrované kočky (Castrate) - obézní kočky (Light) - kočky žijící venku (Outdoor) (BRIT b, 2013).
Calibra Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah vápníku, fosforu, hořčíku, omega 3 mastných kyselin a omega 6 mastných kyselin. Dále výrobce uvádí obsah taurinu v mg/kg. Společnost Calibra v propagačních materiálech uvádí, že krmiva neobsahují alergeny jako sóju, vepřové maso, pšenici, mléko, vejce a pšeničný lepek. Krmiva nejsou vyrobena z geneticky modifikovaných surovin. Nejsou testována na zvířatech (CALIBRA, 2013). Pod značkou Calibra se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Kitten) - dospělé kočky (Adult) - kočky chované v bytě (Housecat) - sterilizované a kastrované kočky (Neutered) - dlouhosrsté a polodlouhosrsté kočky (Haircare) (PROPAGAČNÍ MATERIÁLY CALIBRA).
37
Friskies Výrobce uvádí pouze povinné deklarované jakostní znaky. Pod značkou Friskies se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Junior) - dospělé kočky (Adult) - kočky chované v bytě (Indoor Cats) - sterilizované a kastrované kočky (Sterile Cats) (FRISKIES, 2013).
Hills Science Plan Výrobce uvádí pouze povinné deklarované jakostní znaky. Pro výrobu se používají přírodní antioxidanty a konzervanty. Pod značkou Hills Science Plan se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Kitten) - sterilizované kočky (Sterilised) - kastrované kočky (Neutered) - starší kočky (Mature Adult 7+ Active Longevity) - bezproblémové trávení (Adult Sensitive Stomach) - zdravou pokožku (Adult Sensitive Skin) - snížení zubního plaku a kamene (Adult Oral Care) - optimální péči o dospělé kočky (Adult Optimal Care) - udržení optimální hmotnosti (Adult Light) - udržení optimální hmotnosti pro velká plemena (Light Large Breed) - kočky chované v bytě (Adult Indoor Cat) - předcházení vzniku bezoárů (Adult Hairball Control) (HILLS, 2013).
Kitekat Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah vápníku. Pod značkou Kitekat se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - dospělé kočky
38
Ontario Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku. Dále výrobce uvádí obsah taurinu v mg/kg. Pod značkou Ontario se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Kitten) - dospělé kočky (Adult) - kastrované kočky (Castrate) - prevenci vzniku bezoárů (Indoor) (ONTARIO, 2013).
Perfect Fit Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah vápníku, fosforu, omega 3 mastných kyselin a omega 6 mastných kyselin. Dále výrobce uvádí obsah taurinu v mg/kg. Pod značkou Perfect Fit se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Junior) - dospělé kočky (Adult) - aktivní dospělé kočky (Active) - kočky chované v bytě (In-home) - citlivé kočky (Sensitive) - obézní kočky (In-form) - sterilizované a kastrované kočky (Pro-sterile) (PERFECT FIT, 2013).
Petty Výrobce uvádí pouze povinné deklarované jakostní znaky. Pod značkou Petty se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata, březí a kojící kočky (Junior) - dospělé kočky (KSK BONO, 2013).
Propesko Výrobce uvádí obsah taurinu v mg/kg. Pod značkou Propesko se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: 39
- dospělé kočky.
Purina One Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah omega 6 mastných kyselin. Pod značkou Purina One se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Junior) - dospělé kočky (Adult) - kočky chované v bytě (Indoor Formula) - sterilizované a kastrované kočky (Sterilcat) - kočky s citlivým zažíváním (Sensitive) - pro zdravý močový trakt (Urinary Care) - obézní či méně aktivní kočky (Light) (PURINA ONE, 2013).
Purina Pro Plan Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah vápníku, fosforu, hořčíku a kyseliny linolové. Dále uvádí obsah taurinu v mg/kg. Pod značkou Purina Pro Plan se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Junior) - dospělé kočky (Adult) - starší kočky (Adult 7+) - kastrované a sterilizované kočky (Sterilised) - kočky s citlivým zažíváním (Delicate) - kočky chované v bytě (Housecat) - udržení zdravé kůže a srsti (Derma Plus) - kočky s nadváhou (Light) (PRO PLAN, 2013).
Royal Canin Výrobce uvádí pouze povinné deklarované jakostní znaky. Pod značkou Royal Canin se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata od 1. do 4. měsíce věku a pro březí nebo kojící kočky (Mother & Babycat) 40
- koťata od 4. do 12. měsíce (Kitten) - kastrovaná koťata od 6. do 12. měsíce (Kitten Sterilised) - čistokrevná perská koťata od 4. do 12. měsíce (Kitten Persian) - dospělé kočky se sklonem k nadváze (Light) - omezení tvorby zubního kamene (Oral Sensitive) - lesklou a zdravou kůži (Hair & Skin) - přirozené vylučování chomáčů srsti (Hairball) - kastrované kočky od 1 do 7 let (Sterilised) - kastrované kočky nad 7 let (Sterilised 7+) - kočky s citlivým zažíváním (Sensible) - vybíravé kočky (Exigent) - méně aktivní kočky s možností výběhu venku (Fit) - aktivní kočky s častým přístupem do venkovního prostředí (Outdoor) - kočky nad 7 let s častým přístupem do venkovního prostředí a pravidelnou aktivitou (Outdoor 7+) - kočky chované v bytě (Indoor) - dlouhosrsté kočky chované v bytě (Indoor Long Hair) - kočky starší 7 let chované v bytě (Indoor 7+) - perské kočky (Persian) - mainské mývalí kočky (Maine Coon) - siamské kočky (Siamese) - kočky plemene Sphynx (Sphynx) - britské modré kočky (British Shorthair) - kočky v období říje, březosti a kojení (Queen) (ROYAL CANIN, 2013).
Whiskas Mimo povinné deklarované jakostní znaky výrobce uvádí navíc i procentuální obsah kyseliny linolové (Omega 6) a obsah taurinu v mg/kg. Pod značkou Whiskas se vyrábí kompletní suché krmné směsi pro: - koťata (Junior) - dospělé kočky (Adult) - sterilizované a kastrované kočky (Sterile) (WHISKAS, 2013). 41
11 POROVNÁNÍ KVALITY VYBRANÝCH KRMNÝCH SMĚSÍ Krmné směsi jsou v další části hodnoceny dle obsahu syntetických doplňkových látek (barviv, antioxidantů a konzervantů) a s uvedením tří nejvíce zastoupených surovin v krmivu. Tab. 10 Přítomnost syntetických doplňkových látek a nejvýše zastoupené suroviny
Suroviny tvořící největší podíl krmiva
Konzervanty
Maso a drůbeží produkty (min. 40 %), rýže, kukuřice
Brit care (Indoor) Calibra (Hair Care) Friskies (Adult)
Antioxidanty
Barviva
Značka krmiva
ve vybraných krmivech
Losos, kuřecí maso, rýže
Obiloviny (20 %), maso a vedlejší výrobky živočišného původu (4 % kuřete), bílkovinné extrakty rostl. původu
Hills Science Plan (Optimal Care) Kitekat (Adult)
Rýže, kukuřičná mouka, drůbeží moučka
Ontario (Adult)
Perfect Fit (Active)
Petty (dospělé kočky)
Propesko (dospělé kočky)
Purina One (Adult) Purina Pro Plan (Adult) Royal Canin (Sterilised) Whiskas (Adult)
Obiloviny, maso a výrobky živočišného původu (včerně 4 % hovězího masa), vedlejší výrobky rostlinného původu Losos (min. 18 %), kuřecí maso a produkty (min. 17 %), kukuřice Sušené drůbeží maso se sníženým obsahem tuku (včetně 26 % kuřecího masa), celozrnná pšenice, sušená živočišná bílkovina Obiloviny, maso a výrobky živočišného původu, vedlejší výrobky rostl. původu Obiloviny (min. 4 %), maso a výrobky živočišného původu (min. 4 % jehněčí), vedlejší výrobky rostlinného původu Kuře (17 %), celozrnná pšenice (17 %), dehydrované drůbeží bílkoviny Kuře (21 %), rýže (16 %), kukuřičná lepková moučka Dehydrované kuřecí proteiny, kukuřice, izolát rostlinných proteinů Obiloviny, maso a výrobky živočišného původu (včetně 4 % jehněčího masa ve středně hnědých granulích), oleje a tuky
42
Z tab. 10 vyplývá, že z vybraných krmiv je z hlediska zastoupených surovin (podíl živočišných bílkovin min. 40 %) a úplné absenci syntetických doplňkových látek nejkvalitnější značka Brit Care. Značka Hills Science Plan taktéž neobsahuje žádné syntetické doplňkové látky, ovšem živočišné bílkoviny zastávají až třetí místo z celkového objemu krmiva. Pro zhodnocení kvality krmiva je důležitá informace o obsahu masa, což tento výrobce neuvádí. Krmivo Propesko, jako jediné z vybraných krmiv, obsahuje jak syntetická barviva, tak i antioxidanty a konzervanty. Živočišné bílkoviny v něm obsažené jsou zastoupeny pouhými 4 %, proto ho lze považovat za nejméně kvalitní.
12 VLIV VÝŽIVY NA REPRODUKCI, KONDICI A ZDRAVOTNÍ STAV 12.1 Vliv výživy na reprodukci Správnou výživou lze zajistit optimální průběh říje, březosti a laktace. V jednotlivých fázích reprodukčního cyklu mají kočky specifické požadavky na výživu. Nejčastější příčinou poruch reprodukce je nedostatek taurinu či kyseliny arachidonové. Při nedostatku taurinu kočka obtížně zabřezává, rodí se méně koťat, dochází k jejich špatnému vývinu. Výjimkou nejsou ani potraty a porody mrtvých koťat. Koťata koček s nedostatkem taurinu mají degenerovanou oční sítnici, slabé pánevní končetiny s roznožkou a slabě přibírají na váze. Nedostatek kyseliny arachidonové má za následek snížené procento zabřezávání, časté jsou aborty či porody mrtvých mláďat. Stejné problémy vykazují i kočky s nedostatkem mědi. Pro správné fungování reprodukční soustavy je zapotřebí zajistit kočce 6 – 10 mg mědi.kg-1 sušiny krmné dávky. Plodnost negativně ovlivňuje také nedostatek či chronický nadbytek vitamínu A. U koťat
takovýchto
koček
může
dojít
k vadnému
vývoji
skeletu
trupu
(HORZINEK a kol., 2003).
12.2 Vliv výživy na kondici 12.2.1 Obezita Obezita je nejčastější onemocnění koček, způsobené nesprávnou výživou (HORZINEK a kol., 2003). Nejčastějším důvodem výskytu obezity je dietní chyba. Pokud kočka dostává v potravě více energie, než spotřebuje, projeví se to ukládáním tuku. Vyšší sklon 43
ke vzniku obezity se projevuje u kastrovaných jedinců, u kterých je nebezpečí obezity 3,4krát větší než u nekastrovaných. Po kastraci se přestanou vyplavovat pohlavní hormony, nastanou změny látkové výměny, tudíž mají kočky menší energetickou spotřebu. Pokud se bude kočka krmit stejně jako před zákrokem, začne tloustnout. Dalším faktorem vzniku obezity je věk. Starší kočky vykazují méně pohybu, potřebují tedy méně energie. Dále obezitu v pokročilém věku zapříčiňuje zpomalení látkové výměny (EILERT-OVERBECK, 2009). Kočky plemene ragdoll a mainské mývalí kočky váží 5 – 6 kg, kocouři až 9 kg. Zde se
nejedná
o
nadváhu,
ale
o
geneticky
danou
stavbu
těla
(EILERT-OVERBECK, 2009). K určení kondice kočky lze použít Body condition score systém. Tab. 11 Posouzení výživného stavu koček pomocí Body condition score systém (HORZINEK a kol., 2003). Body condition Výživný stav score 1
2
Kachetický
výrazný pas, bederní obratle a pánevní kosti viditelné
Velmi
Mezi 1 a 3
hubený
3
Hubený
4
Podváha
5
Ideální
6
Nadváha
7
U krátkosrstých lze vidět žebra, nehmatný tuk, velmi
Výrazná nadváha
8
Obézní
9
Silně obézní
Žebra lehce hmatná s minimální vrstvou tuku, bederní obratle snadno hmatné, viditelný pas, minimální břišní tuk Mezi 3 – 5 Plně proporcionální, viditelný pas, žebra hmatná s lehkou vrstvou tuku, minimální břišní tuk Mezi 5 a 7 Žebra sotva hmatná se střední vrstvou tuku, pas nezřetelný, výrazně zakulacené břicho, středně velké množství břišního tuku Mezi 7 a 9 Žebra pod silnou vrstvou tuku nehmatná, velké zásoby tuku v oblasti beder, v obličeji a na končetinách
44
Obezita se negativně promítne na zdravotním stavu kočky. Způsobuje kardiovaskulární choroby, namáhá dýchací orgány, klouby a pohybový aparát. Zatěžuje orgány látkové výměny, obézní kočky jsou tedy náchylnější k onemocnění jater, ledvin, trávicího traktu a močového aparátu. Závažnou chorobou, kterou obezita způsobuje, je cukrovka – diabetes mellitus. Důsledkem nadváhy je také zvýšené vypadávání srsti a tím vyšší tvorba bezoárů a častější zvracení. Značné komplikace způsobuje při operacích, kočky s nadváhou hůře snášejí narkózu (EILERT-OVERBECK, 2009). Obézní kočka by měla být krmena třikrát až pětkrát denně po menších porcích. Je takto spotřebováno více energie, než při jednorázovém krmení. Kočce s nadváhou je vhodné
podávat
krmivo
se
sníženým
energetickým
obsahem
(EILERT-OVERBECK, 2009). Dle klinických studií je možno docílit ztráty hmotnosti o 14 % během 18 týdnů. Lze toho dosáhnout v případě, je-li kočka krmena 60 % energie, jež potřebuje pro udržení své tělesné hmotnosti. Úbytek na váze by neměl být vyšší než 15 % z obvyklé hmotnosti kočky (MARKWELL, 1995). Při hubnutí je vhodné zkrmovat průmyslově vyrobené redukční diety, které se vyznačují sníženým obsahem tuku (< 10 % sušiny) a vyšším obsahem hrubé vlákniny (> 5 % sušiny). Zvýšený obsah vlákniny vede ke snížení stravitelnosti ostatních živin a ke snížení příjmu krmiva. Doporučuje se zvýšit poměr protein : energie, aby mohla krmiva obsahovat méně energie a tuku, ale zachovat si stejné množství proteinů, které kočka nezbytně potřebuje (HORZINEK a kol., 2003). Při přechodu na dietní stravu může kočka zpočátku nové krmivo odmítat. V takovém případě se na něj kočka postupně navyká. Začne se tak, že se 25 % obvyklé stravy nahradí stravou novou. Po dvou až třech dnech se nahradí 50 % obvyklé stravy, po dalších dvou až třech dnech se krmí jen 25 % z obvyklé a 75 % nové stravy. Za další dva dny se podává jen nová strava. Pokud kočka přesto novou stravu odmítá, odebírá se obvyklá strava postupně po kávových lžičkách (EILERT-OVERBECK, 2009). K účinnému hubnutí patří také pohyb, je proto nezbytné si s kočkou alespoň 15 minut denně hrát (EILERT-OVERBECK, 2009).
45
12.3 Vliv výživy na zdravotní stav 12.3.1 Kožní onemocnění 12.3.1.1 Hypersenzitivita na krmivo Primárním klinickým příznakem hypersenzitivity na krmivo je svědění v oblasti hlavy, tváří, uší a krku. Častými alergeny jsou rybí, hovězí a jehněčí maso a mléčné výrobky. V současnosti jsou k dostání speciální hypoalergenní diety, kde jsou alergeny nahrazeny králičím, koňským, zvěřinovým či klokaním masem. Sacharidy jsou v dietě zastoupeny bramborami či rýží (POČTA, 2008). 12.3.1.2 Deficit bílkovin Nedostatek bílkovin v krmné dávce má za následek drsnou, suchou, lámavou srst. Dochází k depigmentaci srsti a ke vzniku alopecií. Náprava spočívá v upravení krmné dávky, která by měla obsahovat 35 % bílkovin v sušině (KOZÁK, 1998). 12.3.1.3 Deficit esenciálních mastných kyselin Nedostatek esenciálních mastných kyselin může nastat v případě zkrmování průmyslově vyrobených krmiv po jejich expirační době či při krmení nevhodně skladovanými krmivy. V teplých skladech dochází k oxidaci tuků, čímž se zničí esenciální mastné kyseliny a některé vitamíny (KOZÁK, 1998). Mezi klinické projevy nedostatku, které se objeví obvykle až po několikaměsíčním deficitu, patří suchá, matná srst a šupinatá pokožka, která postupně hrubne (KOZÁK, 1998). Terapie spočívá v přidání jedné čajové lžičky rostlinných a jedné čajové lžičky živočišných tuků denně. Kočkám je obzvláště nutné přidávat tuky živočišné, jedině v těch je obsažena kyselina arachidonová, kterou si kočky neumí syntetizovat (KOZÁK, 1998). 12.3.2 Zubní kámen Zubní kámen je jedno z nejčastějších onemocnění zájmových zvířat. Vzniká přeměnou usazeného zubního plaku a jeho odstranění je možné pouze pomocí stomatologického zákroku. Důležitou roli v omezení tvorby zubního kamene hraje mechanické odírání potravy o zuby, zejména při konzumaci suchého krmiva. Z provedené studie vyplývá, že při krmení tímto typem potravy došlo k redukci zubního
46
plaku o 19 % a zubního kamene o 32 %. Další možnou prevencí tvorby zubního kamene je zkrmování granulí s povrchem obaleným vrstvou minerálního fosforu ve formě polyfosfátů. Funkčnost v boji proti zubnímu kazu spočívá tedy nejen v mechanickém oděru, ale zejména v uvolňování polyfosfátů, které zabraňují odlučování vápníku ze zubního povlaku. Při žvýkání jsou polyfosfáty rozptýleny po celé ústní dutině, působí tedy i v místech, které nepřijdou do přímého styku s krmivem při kousání. Studie prokázala snížení výskytu zubního kamene o 45 % (SVOBODOVÁ, 2003). 12.3.3 Křivice Křivice vzniká jako důsledek poruchy metabolismu vápníku a fosforu za nedostatku vitamínu D v krmivu (ČERNOŠEK a kol., 1979). Primárně se projevuje deformovanými, křehkými, zvětšenými a bolestivými kostmi a otoky kloubů (ČERNOŠEK a kol., 1979; HAMILTON, 2008). 12.3.4 Močové kameny Močové kameny vznikají vysrážením solí kolem pevných organických látek, epitelií, hlenu či bakterií. Jejich tvorba je způsobena přebytkem solí a minerálií v krmivu a dále ji podněcuje stagnace moči v močovém měchýři nebo v ledvinách. Přítomnost močových kamenů se projevuje zadržováním moče, dlouhým bolestivým močením či močením po kapkách (ČERNOŠEK a kol., 1979). 12.3.5 Zánět žaludku a střev Zánět žaludku a střev je vyvolán dietní chybou, náhlými změnami ve složení potravy, nepravidelným krmením či podáváním studeného krmiva. Akutní zánět střev se navenek neprojevuje příliš nápadně. V pokročilém stadiu dochází k nechutenství, páchnoucím průjmům, napjatosti a bolestivosti břišních stěn. Chronický zánět střev vyvolává apatii a ospalost, kočka je vyhublá s matnou, zježenou srstí. Dochází k průjmům a dehydrataci organismu (ČERNOŠEK a kol., 1979). 12.3.6 Zácpa Zácpou trpí zejména starší, kastrované a dlouhosrsté kočky. Vzniká ucpáním tračníku stolicí, která se neposouvá dále do kyčelníku (DEISER, 2011). Zácpa je primárně způsobena dietní chybou. Jestliže podávaná strava neobsahuje dostatek vlákniny, projeví se to právě zácpou (HAMILTON, 2008). Dalšími příčinami 47
zácpy mohou být bezoáry či dehydratace. S narůstajícím věkem se zpomaluje trávení, což může být další příčina zácpy (DEISER, 2011). Mezi příznaky zácpy patří především vylučování žádného nebo malého množství stolice, časté snažení o vyměšování, nafouklé a tvrdé břicho, apatie a polehávání (DEISER, 2011). Při krátkodobé zácpě lze dospělé kočce podávat polévkovou lžíci parafínového nebo stolního oleje či oleje ze sardinkové konzervy. (DEISER, 2011). 12.3.7 Hepatitická lipidóza Hepatitická lipidóza je onemocnění jater způsobené nedostatečným příjmem krmiva vyskytující se zejména u obézních koček. Dochází k odbourávání tuku v jaterních buňkách, který ale nemůže být vylučován. V pokročilejším stadiu může dojít až k selhání jater. Kočka, obzvláště obézní, se proto nesmí podrobovat hladovce. Hepatitická lipidóza se projevuje nechutenstvím, hubnutím, zvracením, průjmy, dehydratací a žloutenkou (JONES, 2010).
48
13 ZÁVĚR Vzhledem k tomu, že stavy chovaných koček neustále stoupají, vzrůstá i poptávka chovatelů po průmyslově vyráběných krmivech. Chovatelům tato krmiva přináší nejen značnou úsporu času, ale mnohdy i snížení nákladů spojených s výživou koček. Je však třeba věnovat zvýšenou pozornost složení krmiv a kvalitě použitých surovin. Kvalitní průmyslově vyráběná krmiva zajišťují kočce, při dodržení odpovídající krmné dávky, vyvážený přísun potřebných živin a energie. V současnosti je nabídka průmyslově vyráběných krmiv značná, protože obliba chovu koček má vzrůstající trend a z výroby těchto krmiv se stává příležitost k obchodu. Všeobecně lze říci, že za vyhovující krmivo lze považovat takové, ve kterém převažuje obsah živočišných bílkovin nad rostlinnými. Při výběru krmiva je třeba zohlednit i věk kočky, její zdravotní stav a celkovou kondici, což průmyslově vyráběná krmiva umožňují. Ve stávávající nabídce jsou dostupná krmiva pro koťata, dospělé, starší, kastrované kočky či kočky chované pouze v bytě. Nesprávnou výživou je možno způsobit kočce zdravotní potíže, například zácpu, kožní onemocnění, zánět žaludku a střev či močové kameny. Prevence spočívá ve znalosti chovatele o správné výživě a potřebách kočky, dále v dodržování krmných dávek obsahujících všechny potřebné živiny. Výživa a krmení jsou tedy základem úspěšného chovu koček. Moje práce má přispět chovatelům ke zvýšení informovanosti v této problematice a usnadnit jim orientaci v dostupných krmných směsích a tím přispět ke zvýšení kvality života chovaných koček.
49
14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANONYM. Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených předpisem č. 244/2000 Sb. ze dne 29. června 2000. Praha: František Savov, 2001. 159 s. ANONYM. Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat [cit.
2013-04-06]
Dostupné
[online]. 2003
na:
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:03:40:32003R1831:CS:PDF. ANONYM. Vyhláška č. 356 ze dne 1. října 2008, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů [online]. 2008 [cit. 2013-03-29] Dostupné na: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&ved=0CDc QFjAC&url=http%3A%2F%2Fwww.mvcr.cz%2Fsoubor%2Fsb116-08pdf.aspx&ei=1hllUf_HA4ePswb9m4DYBQ&usg=AFQjCNEhRKR4akfeWf08IxYOt6t zFraIjw&bvm=bv.44990110,d.Yms. ANONYM. Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/271/ES [online]. 2009 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:229:0001:0028:CS:PDF. ANONYM. Vyhláška č. 375/2003 Sb., ze dne 30. října 2003, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů
(veterinární
zákon),
ve
znění
pozdějších
předpisů,
a
o veterinárních požadavcích na živočišné produkty. Praha: Agrospoj, 2004. 352 s. ANONYM. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 ze dne 31. července 1996, kterou se provádí zákon o krmivech [online]. 1996 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na: aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2953.
50
BARLERINOVÁ L. Šťastná kočka v bytě. 1. vyd. Brno: CPres, 2012. 122 s. ISBN 978-80-264-0103-2. BLAŽKOVÁ L. Rozhledník: Správné krmení psů a koček (3) [online]. 2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozhlednik-spravnekrmeni-psu-a-kocek-3-dye-/p_zviretnik.asp?c=A081017_174825_p_zviretnik_dru. BRIT a. Brit – výroba, distribuce a vývoj superprémiových krmiv pro psy a kočky [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.krmivo-brit.cz/o-nas/profilfirmy/. BRIT b. Dry [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.krmivobrit.cz/produkty/kocky1/superpremium2/krmivo4/dry3/page:1/. CALIBRA. O nás [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.calibrakrmivo.cz/index.php/mojecalibra-o-nas. ČERNOŠEK A. – DVOŘÁK J. – HANÁK J. – HULVERT J. – KOLLER J. – MÍKA J. – MOUKA J. – NEUMANN K. – ŠTÁCHA I. – VALENTA Z. – VOKOUN P. Léčení drobných zvířat: veterinární lékaři radí. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 440 s. DAVIDSON C. Pečuj o svou kočku. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2012. 191 s. ISBN 978-80-256-0722-0. DEBITETTO J. Péče o kotě: praktické rady, jak nejlépe pečovat o vašeho miláčka. Praha: Pragma, 2000. 212 s. ISBN 80-7205-727-8. DEISER R. Přírodní léčba kočky: rychlá úleva pomocí homeopatie a Bachovy květové terapie. 1. vyd. Praha: Jan Vašut, 2011. 128 s. ISBN 978-80-7236-695-8. DOLEŽAL P. – FAJMANOVÁ E. – PROCHÁZKOVÁ J. – VESELÝ P. – ZELENKA J. – ZEMAN L. Výživa zvířat a nauka o krmivech (cvičení). Brno: MZLU, 2005. 292 s. ISBN 80-7157-786-3. 51
EDNEY A. Výživa psa a kočky – příručka pro veterinární lékaře a studenty veterinární medicíny. 2. vyd. Praha: Canis, 1991. 141 s. ISBN 80-900820-9-2. EILERT-OVERBECK B. Kočka s nadváhou: jak na přebytečná deka. 1. vyd. Praha: Jan Vašut, 2009. 48 s. ISBN 978-80-7236-662-0. FARSKÝ O. Potrava toulavých koček. Brno: Moravská přírodovědná společnost, 1944. 28 s. FEDIAF. FEDIAF facts & figures 2010 [online]. 2010 [cit. 2013-03-16]. Dostupné na: http://www.fediaf.org/press-area/press-releases/newsdetail/?tx_ttnews[tt_news]=10&cHash=7e7e14b96c8670c647eaf67144a5ffa3.
FEDIAF. Updated nutritional guidelines cats and dogs [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné
na:
http://www.fediaf.org/press-area/press-releases/news-
detail/?tx_ttnews[tt_news]=16&cHash=7bf77368b60f7549d4448cc1f1d0729f. FOGLE B. Kočka hravá společnice: příručka pro chovatele. 2. vyd. Praha: Knižní klub, 2011. 288 s. ISBN 978-80-242-2981-2. FRISKIES. Friskies – kompletní výživa pro celý život [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.friskies.cz/kitten/products.aspx. GRIMMOVÁ
H.
Kotě
v domě.
1.
vyd.
Praha:
Albatros,
1998.
62
s.
ISBN 80-00-00621-9. HAMILTON D. Homeopatická léčba psů a koček. Praha: Alternativa, 2008. 475 s. ISBN 978-80-86936-10-9.
HILLS. [online] 2013 [cit. 2013-04-12].
Dostupné na: http://www.hillspet.cz/cs-
cz/products/product-searchresults.html?species=cat&brand=science+diet&form=dry&sortorder=&sortedby=headli ne&chunk=1. 52
HORZINEK M. – SCHMIDT V. – LUTZ H. Choroby mačiek. 3. vyd. Bratislava: Pro-Trade, 2003. 814 s. ISBN 80-969010-5-20. HYLMAROVÁ J. – VRANKOVÁ M. Potravní návyky kočky [online]. 2010 [cit.
Dostupné
2013-03-30].
na: http://www.vetkom.cz/content/showArticle/id/368/articleId/potravni-navyky-kocky1716. JONES R. Kočky: síla a elegance. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2010. 320 s. ISBN 978-80-242-3374-1. KADIČ P. Jak vybrat krmivo [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné na: http://www.dobre-krmeni.cz/informace/jak-vybrat-krmivo. KOZÁK M. Vnútorné choroby psov a mačiek. 2. vyd. Košice: UVL, 1998. 439 s. ISBN 80-88950-00-7.
KSK
BONO.
Řada
Petty
[online].
2013
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
na: http://www.kskbono.cz/krmiva/krmiva-pro-kocky/suche-krmivo-pro-kocky/radapetty.htm. LAŠTŮVKA Z. – GAISLER J. – ŠŤASTNÁ P. – PELIKÁN J. Zoologie pro zemědělce a lesníky. Brno: Konvoj, 2004. 264 s. ISBN 80-7302-065-3. LAUE D. – TUCKER L. A. Recent advances in pet nutrition. 1. vyd. Nottingham: Nottingham University Press, 2006. 201 s. ISBN 1-904761-11-9. LAUKNER A. Kočka – správné krmení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 64 s. ISBN 80-247-2227-6. MARKWELL P. Aplikovaná klinická výživa psa a kočky: průvodce klinickými dietami Pedigree a Whiskas v praxi. 1. vyd. Praha: Canis, 1995. 177 s. ISBN 80-900820-0-9.
53
NOVOSÁDOVÁ K. BARF - krmení psa přirozenou stravou. 1. vyd. Praha: PLOT, 2011. 226 s. ISBN 978-80-7428-062-7. ONTARIO. [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.ontariopet.cz/kategorie-17/granule. PAZDEROVÁ L. Potraviny pro kočku nebezpečné [online]. 2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné na: http://www.miciny.cz/clanky/vyziva-a-krmeni-kocek-49/potraviny-prokocku-nebezpecne-3766/.
PERFECT
FIT.
Produkty
[online].
2013
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
na: http://www.perfectfit.cz/produkty/in_home-a4db981ea10a3e/cz. PINTERA A. Kočky, kocouři a koťata. 1. vyd. Praha: Práce, 1989. 336 s. ISBN 80-208-0060-3. POČTA S. Alergická kožní onemocnění koček – review [online]. 2008 [cit. 2013-03-23]. Dostupné na: http://www.vetweb.cz/informace-z-oboru/mala-zvirata/Alergicka-koznionemocneni-kocek-%E2%80%93-review__s1492x53732.html. POKORNÁ J. Dávat psovi kosti? [online]. 2010 [cit. 2013-04-08]. Dostupné na: http://www.ifauna.cz/archiv/rocnik/18/cislo/17/clanek/4366/davat-psovikosti/?r=psi. PURINA ONE. Přehled produktů [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.purina-one.cz/cz/cat/productshow.asp. PROPAGAČNÍ MATERIÁLY CALIBRA. Brožurka Calibra cat superpremium pro kočky
[online].
2013
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
na:
http://calibra-
krmivo.cz/images/stories/ke-stazeni/brozurka-calibra-cat.pdf. PRO PLAN. Řada krmiv Pro Plan pro kočky [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné na: http://www.proplan-kocka.cz/krmivo/produkty/produktova-rada/Pages/default.aspx.
54
REECE O. W. Fyziologie a funkční anatomie domácích zvířat. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 480 s. ISBN 80-247-3282-4. ROČKOVÁ V. Jak vybírat granule? [online]. 2011 [cit. 2013-03-31]. Dostupné na: http://www.moje-kocka.cz/vyziva/jak-vybirat-granule--300.html. ROYAL CANIN. Krmiva v chovatelských potřebách [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné
na:
http://www.royalcanin.cz/kocky/produkty/krmiva-v-chovatelskych-
potrebach.html. ŘÍHOVÁ M., BÍLEK R. Kočky. 1. vyd. Praha: Orbis pictus, 1992. 150 s. ISBN 80-85240-43-2. ŘÍHOVÁ
M.
Chováme
kočky.
České
Budějovice:
Dona,
1999.
172
s.
ISBN 80-86136-30-2. ŘÍHOVÁ M. Chov koček. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 164 s. ISBN 978-80-247-1804-0. SCHNECK M., CARAVAN J. Svět koček. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7352-967-3. SVOBODA M. – SENIOR D. F. – DOUBEK J. – KLIMEŠ J. Nemoci psa a kočky, 1. díl. 2. vyd. Brno: Noviko, 2008. 1152 s. ISBN 978-80-86542-18-8. SVOBODOVÁ L. Rýžové otruby snižují taurin v plazmě a plné krvi u koček [online]. 2002 [cit. 2013-03-23]. Dostupné na: http://www.vetweb.cz/Ryzove-otruby-snizujitaurin-v-plazme-a-plne-krvi-u-kocek__s1492x49516.html. SVOBODOVÁ L. Výživa psů a koček se zaměřením na orální hygienu [online]. 2003 [cit.
2013-03-16].
Dostupné
na:
http://www.vetweb.cz/informace-z-oboru/mala-
zvirata/Vyziva-psu-a-kocek-se-zamerenim-na-oralni-hygienu__s1492x50067.html.
55
THEILIG H. Máme doma koťátko. 1. vyd. Praha: Granit, 1995. 68 s. ISBN 80-85805-34-0. TYMRÁKOVÁ I. Narodila se nám koťátka, aneb odchov koťat krok za krokem. [online]. 2008 [cit. 2013-02-08]. Dostupné na: http://www.moje-kocka.cz/kote/narodilase-nam-kotatka-aneb-odchov-kotat-krok-za-krokem-73.html. VELEBOVÁ M. Výživa kastrované kočky [online]. 2012 [cit. 2013-03-04]. Dostupné na: http://svet-zvirat.cz/vyziva-kastrovane-kocky.html. VRBOVÁ T. Víme, co jíme? Aneb: průvodce „éčky“ v potravinách. Praha: EcoHouse, 2001. 257 s. ISBN 80-238-7504-3. Dostupné na: http://www.bionebio.cz/pub/Ecka.pdf.
WHISKAS.
Produkty
[online].
2013
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
na: http://www.whiskas.cz/produkty/. ZAVADIL R. – KONRÁD J. – CUPÁK M. – ČERNOŠEK A. – HRABÁK R. – KŘÍŽ H. – ŠETKA R. – VAŘEJČKO J. Zvěrolékařský rádce pro chovatele drobného zvířectva. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972. 353 s. ZEHNÁLEK J. Biochemie 2. Dotisk 1. vyd. Brno: MZLU, 2007. 200 s. ISBN 978-80-7157-716-4.
56
