Mendelova univerzita v Brně Agronomická Fakulta Ústav pěstování a šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Ochrana řepky olejky ozimé proti fomové hnilobě brukvovitých a bílé hnilobě řepky Doktorská disertační práce Doktorský studijní program: P 4104 Rostlinolékařství Studijní obor: 4102V007 Rostlinolékařství
Školitel: Doc. Ing. Radovan Pokorný, Ph.D.
Brno 2011
Vypracovala: Ing. Eva Plachká
Prohlášení o původu práce: Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma: „Ochrana řepky olejky ozimé proti fomové hnilobě brukvovitých a bílé hnilobě řepky“ vypracovala samostatně a použila jsem pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Výsledky uváděné v této disertační práci zahrnují poznatky získané při řešení projektů MZe ČR, NAZV: 1G 46061 „Využití inovovaných metod a specifických šlechtitelských materiálů pro zvýšení efektivnosti tvorby nových odrůd ozimé řepky; QG 50107 „Možnosti snížení spotřeby pesticidů při pěstování olejnin“; QH81127 „Ověření a zavedení systému prognózy fomové hniloby – rakoviny stonku řepky (Leptosphaeria maculans) v řepce olejce na základě hodnocení koncentrace výskytu askospor v ovzduší a na základě hodnocení průběhu počasí v ČR“.
Dne:
………………………………………………………….
Podpis doktoranda: …………………………………...
Poděkování: Děkuji svému školiteli Doc. Ing. Radovanu Pokornému, Ph.D. za odborné vedení a svému zaměstnavateli OSEVA PRO s.r.o., o.z. Výzkumný ústav olejnin Opava a OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. za souhlas s použitím výsledků získaných v rámci mé pracovní náplně pro napsání této disertační práce.
Souhrn Ochrana řepky olejky ozimé proti fomové hnilobě brukvovitých a bílé hnilobě řepky Cílem práce bylo zhodnotit možnosti fungicidní ochrany řepky olejky ozimé (Brassica napus) proti jejím významným chorobám fomové hnilobě brukvovitých (původce L. maculans, L. biglobosa) a bílé hnilobě řepky (původce S. sclerotiorum), zhodnotit jejich výskyt, ověřit metodu umělé inokulace patogenem L. maculans, L. biglobosa. Hodnocení probíhala v polních pokusech a laboratorních testech. U patogena S. sclerotiorum byl potvrzen vztah mezi napadením, zdrojem infekce a povětrnostními podmínkami; byla modifikována a prakticky použita metoda pro signalizaci výskytu askospor patogena v porostech řepky v období kvetení a potvrzen vztah mezi výskytem askospor a napadením řepky před sklizní. Byl potvrzen vliv vápníku na eliminaci bílé hniloby řepky. U patogena L. maculans, L. biglobosa byl potvrzen vztah mezi napadením a povětrnostními podmínkami; byla modifikována a zavedena metoda pro signalizaci výskytu askospor patogena v ovzduší; nebyla potvrzena korelace mezi výsledky laboratorního inokulačního testu a přirozeným napadením řepky patogenem na poli. Nebyl potvrzen vliv vápníku na eliminaci fomové hniloby brukvovitých. Klíčová slova: řepka olejka ozimá; choroby; Leptosphaeria maculan, L. biglobosa; Sclerotinia sclerotiorum; inokulační test; signalizace; ochrana.
Abstract Protection against Phoma stem cancer and Sclerotinia white rot in winter oilseed rape Aim of this study was to evaluate the possibility of fungicidal protection of winter oilseed rape (Brassica napus) against the rape major diseases Phoma stem cancer (caused by Leptosphaeria maculans, L. biglobosa) and Sclerotinia white rot (caused by Sclerotinia sclerotiorum), to evaluate their occurrence and to verify the method of artificial pathogen inoculation of L. maculans, L. biglobosa. Reviews carried out in field trials and laboratory tests. The pathogen S. sclerotiorum was monitored and the relationship
between infection, source of infection and weather conditions was
confirmed, the practical method was modified and used to signal the occurrence of ascospores of pathogen in rape growths in flowering period and confirmed the relationship between the occurrence of ascospores and observed infection of rape before
harvest. The influence of calcium was acknowledged on the elimination of Sclerotinia white rot in rapeseed growths. The pathogens L. maculans, L. biglobosa were monitored. The relationship between infection and weather conditions was confirmed; the method for signaling the occurrence of ascospores pathogen in the air was modified and introduced. The correlation between the results from laboratory tests with inoculated plants and natural incidence of pathogen in the field was not confirmed. The influence of calcium on elimination of Phoma stem cancer was not confirmed. Keywords: winter oilseed rape; diseases; Leptosphaeria maculans; L. biglobosa; Sclerotinia sclerotiorum; inoculation test; signalization; protection.
Obsah Obsah ........................................................................................................................................... 6 1 Úvod .......................................................................................................................................... 8 2 Současný stav řešené problematiky.............................................................................................. 9 2.1 Význam a rozsah pěstování řepky olejky .......................................................................... 9 2.2 Bílá hniloba řepky ..........................................................................................................10 2.2.1 Výskyt a škodlivost............................................................................................ 10 2.2.2 Příznaky napadení............................................................................................. 11 2.2.3 Biologie ............................................................................................................ 12 2.2.4 Signalizace........................................................................................................ 13 2.2.5 Metody ochrany ............................................................................................... 15 2.3 Fomová hniloba brukvovitých ........................................................................................20 2.3.1 Výskyt a škodlivost............................................................................................ 20 2.3.2 Příznaky ........................................................................................................... 23 2.3.3 Biologie ............................................................................................................ 23 2.3.4. Signalizace....................................................................................................... 25 2.3.5 Metody ochrany ............................................................................................... 28 2.4 Obecné zásady integrované ochrany rostlin ....................................................................33 3 Cíl ............................................................................................................................................ 37 4 Materiál a metodika.................................................................................................................. 38 4.1 Hodnocení výskytů chorob .............................................................................................38 4.2 Signalizace patogenů .....................................................................................................39 4.2.1 Signalizace výskytu patogena Sclerotinia sclerotiorum......................................... 39 4.2.2 Signalizace výskytu patogena Leptosphaeria maculans, L. biglobosa .................... 39 4.3 Polní pokusy s aplikací přípravků s fungicidním účinkem ..................................................40 4.3.1 Založení a vedení polních testů .......................................................................... 40 4.3.2 Aplikace přípravků s obsahem vápníku a fungicidů.............................................. 42 4.3.3 Hodnocení polních pokusů s fungicidními přípravky ............................................ 43 4.4 Umělé inokulace řepky patogenem Leptosphaeria maculans, L. biglobosa ........................44 4.5 Charakteristika sledovaných lokalit.................................................................................45 4.5.1 Obecná charakteristika lokalit............................................................................ 45 4.5.2 Meteorologická data......................................................................................... 45 4.6 Statistické metody použité pro hodnocení znaků.............................................................46 5 Výsledky a diskuse .................................................................................................................... 47
5.1 Výskyty chorob bílá hniloba řepky a fomová hniloba brukvovitých na Opavsku v letech 2001 až 2010 ......................................................................................................................47 5.1.1 Výskyt bílé hniloby řepky ................................................................................... 47 5.1.2 Výskyt fomové hniloby brukvovitých .................................................................. 50 5.2. Signalizace patogenů ....................................................................................................55 5.2.1 Signalizace výskytu patogena Sclerotinia sclerotiorum......................................... 55 5.2.2 Signalizace výskytu patogena Leptosphaeria maculans, L. biglobosa .................... 58 5.3 Aplikace fungicidů a přípravků s obsahem vápníku ..........................................................60 5.3.1 Charakteristika průběhu povětrnostních podmínek v letech 2005 až 2010 ........... 60 5.3.2 Vliv aplikace minerálních hnojiv s vápníkem na napadení řepky sledovanými patogeny .................................................................................................................. 63 5.3.2.1 Pokusy s minerálním hnojivem Lamag Ca............................................... 63 5.3.2.2 Pokusy s minerálním hnojivem Calsol .................................................... 81 5.3.3 Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogeny............................................ 84 5.3.3.1 Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum ...................................................................................................................... 84 5.3.3.2 Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa..................................................................................................... 90 5.4 Umělé inokulace řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa ...........................94 6 Závěr........................................................................................................................................ 98 7 Použitá literatura .....................................................................................................................100 8 Seznam tabulek .......................................................................................................................114 9 Seznam grafů...........................................................................................................................117 10 Přílohy...................................................................................................................................118 10.1 Seznam příloh ........................................................................................................... 118
1 Úvod Řepka olejka ozimá - Brassica napus L. convar. napus je v České republice významnou plodinou. Přerušení osevního sledu obilovin a tržní cena produkce jsou příčinou jejího častějšího zařazování do osevního sledu. Intenzivní pěstování řepky však vyžaduje vhodnou pěstitelskou technologii. Důležitým limitujícím faktorem výnosu řepky ozimé jsou houbové choroby. Předkládaná práce je zaměřena na dvě nejvýznamnější choroby řepky
olejky:
fomovou
hnilobu
brukvovitých
a
bílou
hnilobu
řepky
původci
Leptosphaeria maculans, Leptosphaeria biglobosa a Sclerotinia sclerotiorum. Jsou v ní zpracovány způsoby signalizace výskytů patogenů, možnosti přímé ochrany včetně vlivu na výnos. Souhrn těchto poznatků tvoří základ pro integrovanou ochranu řepky proti uvedeným chorobám. Sclerotinia sclerotiorum a Leptosphaeria maculans, Leptosphaeria biglobosa (anamorfa
Phoma
lingam) jsou spolu s dalšími patogeny významnými původci
nouzového dozrávání řepky olejky ozimé. Ztráty na výnosu způsobené zmíněnými patogeny mohou dosáhnout i více než 50 % a škodlivost těchto patogenů je silně závislá na zdroji infekce a průběhu povětrnostních podmínek. Pozorování potvrzují, že výskyt prvních příznaků a konečné napadení jsou v ČR v rámci sledovaných ročníků rozdílné. Totéž platí pro výskyt askospor patogenů v ovzduší (L. maculans a L. biglobosa) a v porostu (S. sclerotiorum). Významnou roli zde sehrávají teplota a srážky. Zvýšené riziko napadení je především v lokalitách častého pěstování řepky a v lokalitách častého pěstování hostitelských rostlin polyfágního patogena S. sclerotiorum – brukvovité plodiny, mák, kmín, slunečnice a další. Vliv má nejen opakované zařazování řepky a dalších brukvovitých do osevních sledů, ale také ponechání řepkových strnišť nebo mělké zapravení řepkové slámy a kořenů na honech, které sousedí s novými zásevy řepky. Takové plochy se stávají zdrojem infekce a askospory patogenů se uvolňují do ovzduší a jsou přenášeny větrem na zdravé rostliny. Vedle metod přímé fungicidní ochrany biologickými a chemickými přípravky je možné použít i metody nepřímé ochrany, které vytváří nepříznivé podmínky pro vývoj patogenů. Kombinace přímých a nepřímých metod ochrany řepky proti chorobám a použití fungicidního ošetření jen v případě překročení prahových hodnot výskytu škodlivých organismů vytváří předpoklad pro dosažení udržitelného používání pesticidů a ekonomickou návratnost použitých vstupů. 8
2 Současný stav řešené problematiky 2.1 Význam a rozsah pěstování řepky olejky Řepka olejka ozimá Brassica napus L. convar. napus forma biennis (Schübl at Mert.) Thell. je zařazena do čeledě Brassicacea, rodu Brassica, které jsou původní především v jižní a jihozápadní Evropě (Baranyk et al. 2010; Fábry a kol. 1992). Řepka nemá s vysokou pravděpodobností žádného planého předka. Vznikla patrně zkřížením brukve zelné a brukve řepáku (řepice či vodnice) jako tzv. amfiallotetraploid s 38 chromozomy v oblasti středozemního genového centra (Baranyk et al. 2010). Ozimý typ řepky je méně rozšířen než jarní typ. Je pěstován hlavně v oblastech střední a západní Evropy, jižní část Skandinávie a Kanady, severním Kavkazu, západní Ukrajině, části Běloruska, západu a severu USA (Baranyk et al. 2010). Využití řepky olejky je možné rozdělit do čtyř stěžejních oblastí: potravinářství, krmivářství, olejochemie a energetické využití (Baranyk et al. 2010). Řepka olejka je celosvětově druhou nejvýznamnější olejninou s přibližnou produkcí 55 milionů tun semen. Jejím největším producentem je Evropská unie a po té Čína. V Československu její význam začal růst v osmdesátých a devadesátých letech. Koncem 20. století se stal řepkový olej v ČR cennou součástí lidské výživy. U nás se pěstuje řepka dvounulového typu (velmi nízký obsah kyseliny erukové a glukosinolátů – GSL), který je svou vysokou kvalitou vhodný pro tepelné zpracování pokrmů, ale také pro studenou kuchyni (Baranyk et al. 2010). V roce 1991 byla sklizňová plocha řepky v ČR necelých 100 tisíc hektarů, v roce 1995 se blížila již 200 tisícům hektarů a v roce 2001 byla téměř 350 tisícům hektarů. V roce 2004 vlivem ceny klesla sklizňová plocha na cca 250 tisíc hektarů, ale od roku 2007 se pohybuje mezi 300 až 370 tisíci hektary. V roce 2010 byla sklizňová plocha řepky 368.824 hektarů a průměrný výnos byl 2,83 tun na hektar (Český statistický úřad 2011). Výnos řepky olejky ovlivňuje celá řada faktorů, mezi něž patří zejména stanoviště a klima z 25 %, vliv agronoma z 20 %, zpracování půdy z 10 %, výsevek a odrůda z 10 %, kvalita žňových prací z 10 %, hnojení z 9 %, ochrana rostlin z 8 % a osevní postup z 8 % (Alpmann and Jenrich 2006).
9
2.2 Bílá hniloba řepky Původcem bílé hniloby řepky je patogen Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary. Imperfektní stadium není popsáno. Kódové označení Bayer je SCLESC. Můžeme se setkat se staršími názvy choroby hlízenka obecná, mokrá hniloba. Anglické názvy choroby jsou sclerotinia white mold, cabbage drop, stem rot, white stem rot, watery soft rot (Paul 2003, Hoffmann and Schmutterer 1999).
2.2.1 Výskyt a škodlivost Bílá hniloba řepky je chorobou se světovým významem v pěstování řepky olejky. Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary je všude vyskytující se nekrotrofní houbový patogen schopný infikovat nejméně 408 rostlinných druhů ze 75 rodů. U Brassica napus tento patogen způsobuje těžké ztráty na výnosu (Xuelan et al. 2007). Výše škod způsobených na řepce olejce závisí na stupni napadení. Mrowczynski et al. (2006) uvádí význam S. sclerotiorum v pěstování řepky ozimé jako velký a řepky jarní jako malý až střední. Patogenitu vybraných izolátů S. sclerotiorum vyskytujících se na řepce olejce porovnali čínští vědci s patotypem Ciborinia allii způsobující podobné symptomy na velšské cibuli. Na základě růstu mycelia, morfologické charakteristiky, schopnosti kolonizovat rostliny, počtu sklerocií a jejich patogenity tito vědci rozlišili dva patotypy houby S. sclerotiorum: typ A a typ B patogena C. alli označili jako patotyp C. Typy A a B byly získány z řepky a typ C z cibule. Jako nejvíce agresivní se ukázal typ A z řepky a nejméně typ C z velšské cibule. Dodatečné polní testy ukázaly, že patotyp C nenapadal řepku a proto se tyto plodiny mohou po sobě zařadit do osevního postupu (Li et al. 2007). Mo et al. (2007) ve své práci hodnotil patogenitu 160 izolátů patogena S. sclerotiorum: 71 izolátů pocházelo z Číny, 39 z Kanady, 20 z USA a 30 z Anglie. Byl sledován vývoj houby, tvorba sklerocií a produkce kyselin, hlavně kyseliny šťavelové. Bylo identifikováno 44 skupin s podobným vývojem houby, ze kterých 56,8 % reprezentovalo samostatné rasy. Bylo zjištěno, že izoláty pocházející z různých zemí jsou rozdílné. Mezi nimi byly zjištěny velké rozdíly v rychlosti růstu mycelia, počtu vytvořených sklerocií, agresivnosti a produkci kyseliny šťavelové. Analýza korelace 10
ukázala závislost agresivity a koncentraci kyseliny šťavelové v počátečním vývoji houby a negativní korelaci mezi agresivitou a délkou produkce kyseliny šťavelové. Kromě toho byla zjištěna negativní korelace mezi pH a tvorbou kyseliny šťavelové, což souhlasí teoreticky i empiricky. V Anglii byla studována závislost mezi anatomickými částmi květu B. napus a infekcí a dále možnosti použití metody PCR k detekci patogena S. sclerotiorum. Objektem sledování byly linie řepky bez korunních plátků (s plně nevyvinutými plátky) a linie řepky s korunními plátky. Ve třech letech sledování (2004, 2005, 2006) bylo pomocí PCR a mikroskopické analýzy zjištěno, že nejvyšší výskyt askospor byl v době kvetení řepky. Části květenství byly odebírány na začátku kvetení, v plném květu a v dokvétání. Následně byly na pevné živné půdě a metodou PCR testovány na přítomnost S. sclerotiorum. Většina pozitivních výsledků testů na bílou hnilobu řepky byla získána u linií s menší velikostí květních plátků v porovnání s liniemi s klasickou velikostí květních plátků. Bylo potvrzeno, že nejvyšším rizikem infekce jsou zachycené části květů (kališní a korunní plátky) na listí a lodyze, které během deště vytvářejí ideální podmínky pro rozvoj přirozené infekce (Young at al. 2007). Vyhodnocení výskytu chorob v poloprovozních pokusech Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin v letech 2004 až 2009 ukázalo, že výskyt bílé hniloby řepky se pohyboval od stupně 4,5 do stupně 7,5. U žádné z dalších sledovaných chorob nebyl zaznamenán vyšší výskyt. Vedle bílé hniloby řepky vykazovala šedá plísňovitost brukvovitých a plíseň brukvovitých nejvyšší rozptyl ve výskytu během sledovaných let. Hodnocení byla provedena stupněm 1-9, kdy stupeň 1 znamená téměř 100 % rostlin napadeno a stupeň 9 bez výskytu choroby (Šaroun 2009).
2.2.2 Příznaky napadení Příznaky primárního napadení askosporami se zpravidla objevují až po odkvětu řepky. Mohou být napadeny stonky, větve a šešule. Jedná se o světlé mokvavé skvrny, které často obepínají celý obvod stonku, větví a šešulí. Dle těchto skvrn se můžeme setkat také s názvem mokrá hniloba. Skvrny jsou porostlé bílým myceliem, v místě napadení je stonek dutý. Na nápadném bílém myceliu se nejprve tvoří chomáčky nepravidelného tvaru, které jsou zpočátku bílé, narůžovělé až světle hnědé a postupně se barví černě a tvrdnou ve sklerocia patogena. Sklerocia jsou uvnitř zbarvena narůžověle a mohou se 11
nacházet uvnitř i vně kořenů, stonků, větví a šešulí a to podle místa napadení. Kořeny rostlin a báze stonků mohou být poškozeny také myceliární infekcí ze sklerocií v půdě. Tyto příznaky mohou být v závislosti na ročníku pozorovány dříve než po odkvětu řepky. V obou případech napadení rostliny předčasně žloutnou, odumírají a nouzově dozrávají (Buchwald 2007; Paul 2003).
2.2.3 Biologie V pletivech napadené rostliny se tvoří volná černá sklerocia nepravidelného tvaru velikosti 3 - 15 mm, mohou být i větší. Ta se při sklizni dostávají společně se zbytky rostlin do půdy, občas jsou šířena v osivu a zaseta. V suché půdě zůstávají po celá léta životaschopná. Ze sklerocií vyrůstá v půdě mycelium nebo v povrchové vrstvě půdy ze sklerocií rostou světle hnědá apotecia velikosti 6 až 15 mm. Stopky apotecií dosáhnou na povrch půdy až ze 4 cm hluboko ležících sklerocií. V apoteciích jsou aska s eliptickými askosporami. Ty jsou v suchém počasí vystřelovány a aktivně se šíří větrem. Za vysoké vlhkosti infikují listy a stonky. Vznikají laločnatá apresoria (útvar jímž patogen přiléhá k substrátu) a hyfy pronikají kutikulou. Mycelium roste inter- a intracelulárně.
Pektolytickými a
celulolytickými enzymy je pletivo
rostlin rychle
rozkládáno. Infekční konidie patogena nejsou tvořeny (Hoffmann, Schmutterer, 1999). Růst apotecií probíhá v horní vrstvě půdy od konce dubna do začátku června. Optimální teplota pro jejich růst je 8 až 14 °C v horních 5 cm půdy, teploty nižší než 7 °C zpožďují vývoj. V severním Německu je první vlna letu askospor na konci dubna, druhé vlny je dosaženo v polovině května. Askospory zůstávají životaschopné při vysoké vlhkosti pouze 2 až 3 dny. Počet rozvinutých apotecií a úspěch infekce obvykle nejsou v přímém vztahu. Let askospor může být i dříve než na začátku nebo v průběhu kvetení (Hoffmann, Schmutterer, 1999). Klíčení askospor vyžaduje po dobu 16 až 24 hodin volnou vodu. Teplotní optimum pro klíčení askospor je 15 až 20 °C, ale se sníženou intenzitou mohou klíčit už při 0 °C a při 25 °C. Stav porostů a klima jsou v době klíčení velmi významné faktory. Výskyt symptomů začíná být viditelný za 5 týdnů po náletu askospor (Hoffmann, Schmutterer, 1999). Optimální teplotu pro klíčení askospor a infekci rostlin stanovili Koch et al. 2006 mezi 16-22 °C, teplota nižší než 7 °C a vyšší než 26 °C nepodporovala infekci ani klíčení askospor. 12
Vystřelování askospor je výrazně redukováno srážkami. Pro vysoké napadení je nezbytné oteplování půdy v březnu a dubnu a nízké srážky na konci května až do poloviny června. Dále je nezbytné proměnlivé počasí a infekce ze tří nebo více apotecií na 1 m2 . U podzimních výsevů přichází let askospor dříve (květen), u jarního setí asi o 4 až 6 týdnů později, což ukazuje, že existují dvě epidemiologické fáze. Opad korunních plátků podporuje infekci, protože v místě jejich zachycení na rostlině zvyšuje vlhkost a chrání spory před vysycháním, současně jsou korunní plátky zdrojem výživy pro klíčící askospory. To je jedním z důvodů, že se příznaky obvykle objevují až po kvetení (Hoffmann, Schmutterer, 1999). Velký vliv přítomnosti korunních plátků potvrzuje ve své práci i Koch et al. 2006, kdy sledovali počet vyklíčených askospor na stonku řepky. V případě absence korunních plátků vyklíčilo 23 % a v případě přítomnosti korunních plátků 100 % askospor (Hoffmann, Schmutterer, 1999).
2.2.4 Signalizace Pro detekci askospor na rostlinách může být použita metoda stanovení napadení květních plátků. Místa odběrů: minimálně 10 m od okraje porostu, ze 4 míst. Odběr z každého místa a honu je uložen do mikroténového sáčku. Do dvou hodin od odběru jsou jednotlivá poupata nebo květní plátky umístěny po 5 z jednoho odběru, tj. 4 x 5 na jeden hon, na pevnou živnou půdu PDA (Potato Dextrose Agar) do Petriho misek. Po 3 dnech kultivace je na základě charakteru mycelia stanovena přítomnost patogena v porostu k datu a vývojové fázi Tato metoda pochází z Kanady (Morrall, Thompson, 1991, Buchwald L. 2007). Cílem sledování probíhajících v různých místech Polska v letech 2004/2005 a 2005/2006 byla kontrola přítomnosti zárodků patogena S. sclerotiorum na korunních plátcích pomocí plátkového testu. Plátky byly sbírány po celou dobu kvetení z květenství a také z napadených i nenapadených listů řepky. Napadnuté plátky pocházející z těch samých květů a květenství byly prozkoumány pomocí metody Steadmana s dvěma různými indikátory pH. Oba způsoby detekce se ukázaly jako velmi efektivní v detekci S. sclerotiorum a získané výsledky byly porovnatelné s výskytem infekcí v polních podmínkách. Výzkum ukázal, že čas produkce inokula – askospor úzce souvisí s kvetením řepky. Nicméně vysoký výskyt infekčních plátků není vždy
13
spojený se silným napadením rostlin na poli, je zde vysoká korelace s vlhkostí v květnu a červnu (Jedryczka 2007, cit. podle Starzycka and Starzycki 2008). V letech 1998 a 1998 ve Švédsku sledoval Wallenhammar (2007) v ozimé a jarní řepce procento infikovaných petálů na agarovém testu a následně hodnotil procento napadených rostlin na poli. V prvním roce probíhala hodnocení na dvou lokalitách na jarní řepce. Procento infikovaných petálů bylo 69 a 43, procento napadených rostlin bylo 13 a 25. V druhém roce hodnocení probíhala na čtyřech lokalitách, na dvou byla hodnocena ozimá řepka olejka a na dvou jarní brukvovitá olejnina. Procento napadených petálů se pohybovalo od 36 do 45, procento napadených rostlin se pohybovalo od 3,2 do 12,7. Ve Velké Británii bylo napadení květů vzdušnými askosporami patogena S. sclerotiorum hodnoceno v roce 2004 jako střední 38 %, v roce 2005 jako nízké 15 % a v roce 2006 jako vysoké, kdy v plném květu bylo maximální napadení petálů 97 %. Současně bylo posuzováno napadení askosporami petálů a květních části (tyčinek) u linie řepky s plně vyvinutými petály (FP linie) a napadení tyčinek u linie řepky s nevyvinutými petály (AP a RP linie). Pozorování byla prováděna během kvetení řepky ve třech termínech: 11., 19. a 29. květen 2006. Infekce petálů askosporami u linie řepky s plně vyvinutými petály byla 72,2 %; 97,2 % a 8,4 % a infekce tyčinek byla 55,6 %; 42,6 % a 2,8 %. U linie řepky s nevyvinutými petály byla infekce tyčinek 58,3 %; 72,2 % a 8,3 %. Obecně platí, že nejvyšší počet květních části zachycených na listech byly tyčinky u AP a RP linií a petály u FP linií (Young 2007). Signalizací výskytu patogena v porostu pomocí kultivace korunních plátků se zabývají také na ČZU Praha. Sledují procento infikovaných korunních plátků na jarní řepce seté na podzim a ozimé řepce. Jarní řepka kvete cca o 7 dnů dříve. Po kultivaci korunních plátků na živné půdě ve tmě při pokojové teplot, hodnotí procento napadených korunních plátků. Na hodnocení napadení korunních plátků navazuje hodnocení výskytu bílé hniloby řepky v porostu před sklizní. Z dvouletých výsledků byla zjištěna středně silná závislost mezi procentem infikovaných korunních plátků na živné půdě a výskytem bílé hniloby řepky v porostu. Z procenta infikovaných korunních plátků lze usuzovat především na intenzitu infekčního tlaku. Počet misek, na kterých se vyskytuje alespoň jeden infikovaný korunní plátek, vypovídá spíše o plošném rozmístění patogena v porostu (Bečka et al. 2009). 14
Další možností je využít služeb firem zabývajících se prognózou výskytu škodlivých organismů na základě prognostických modelů. Tyto prognostické modely předpovídají riziko infekce na základě matematického zhodnocení meteorologických údajů (např. teploty, srážky a sluneční svit) na konkrétní lokalitě. Je možné využít placených služeb např. firmy ProPlant (www.proplant.de ), která se prognózou zabývá na základě vyhodnocení aktuálních meteorologických dat. V
klimaticky
řízených
podmínkách
byly
stanoveny
minimální
hodnoty
optimálních podmínek pro klíčení askospor. Tyto minimální hodnoty jsou: teplota 7 °C a relativní vlhkost 80 % po dobu 23 hodin. Byl zpracován model nazvaný ScleroPro. Data byla ověřena v 75 polních testech v letech 2000 až 2004. Sledování byla prováděna ve vývojové fázi butonizace (BBCH 55) až do konce kvetení (BBCH 70). Vyšší počet hodin než 23 výrazně koreloval s výskytem choroby v době sklizně. Ve sto osmi polních zkouškách byla v letech 1994 až 2004 hodnocena ekonomická návratnost ošetření provedeného na základě modelu ScleroPro. Fungicidní ošetření provedené na základě splněných podmínek pro napadení bylo u 70 % ošetření ekonomicky efektivní. Rutinně prováděné ošetření bylo ekonomicky efektivní pouze u 30 % ošetření (Koch et al. 2006).
2.2.5 Metody ochrany Odolnost odrůdy k patogenu Sclerotinia sclerotiorum je vedle metod agrotechnických nepřímou metodou ochrany. Nepřímé metody ochrany mají spíše preventivní charakter (Kazda et al. 2008). Odolnost proti S. sclerotiorum nebyla zatím v žádném brukvovitém druhu nalezena. Nicméně jsou studie, které prokázaly pomalejší růst lézí u některých linií B. napus a B. carinata v porovnání s B. nigra, B. juncea a B. rapa. Některé linie B. napus pocházející z Číny mají výrazně menší velikost květních plátků – bezpetálové linie (apetalous), které brání rozvoji infekce, protože patogenu chybí zdroj živin. Kultivar tohoto typu je komerčně dostupný v Kanadě (Buchwald 2007). Čínská odrůda řepky olejky Zhong You 821 (ZY821) byla testována na odolnost proti bílé hnilobě řepky v Číně, Kanadě a Velké Británii. Byla klasifikována jako nejvíce odolný materiál proti sledované chorobě. Vyšší odolnost se zdála být spojována pouze s odolností stonku, protože ani květenství a ani listy nevykazovaly vyšší odolnost ve srovnání s citlivými
materiály
(Rimmer
2007).
Bylo 15
zjištěno,
že
polní
rezistence
ke
S. sclerotiorum korelovala u některých plodin s laboratorní rezistencí ke kyselině šťavelové (Kolkman and Kelly 2000; Wegulo et al. 1998; cit. podle Bolton et al. 2006). Hao et al. (2007) zkoumali indukovanou rezistenci řepky proti S. sclerotiorum pomocí
chemických
aktivátorů:
methyl
jasmonátu,
benzothiadiazolu
a
kyseliny
šťavelové. Výsledky ukázaly, že ošetření chemickými aktivátory nebo přímo přímo S. sclerotiorum
vyvolalo
různou
expresi obranných
genů,
klíčových regulačních
proteinů apod. To naznačuje, že mechanismus obrany řepky ke S. sclerotiorum aktivuje různé signální dráhy. Výživný stav půdy a výživa patří mezi agrotechnické nepřímé metody ochrany. Klíčení sklerocií je silnější v neutrální půdě a při nízkých hodnotách pH (5,5) se výrazně snížilo. Množství hnojiv NPK a aplikace herbicidů zůstaly bez vlivu na tvorbu apotecií (Hoffmann, Schmutterer, 1999). Index napadení vypočtený ze stupně napadení a počtu napadených rostlin byl snížen hnojením sírou až o 50 % v skleníkových testech a až o 35 % v polních zkouškách (Haneklaus et al. 2007). Dobře vyživovaná plodina je všeobecně odolnější vůči chorobám než plodina s nedostatečnou výživou. Nejvýraznější vliv harmonické výživy na výnos a výskyt chorob je zaznamenáván u odrůd středně náchylných na choroby. U vysoce odolných a také u vysoce náchylných má výživa na výskyt chorob rostlin menší nebo malý vliv. Aplikace hnojiv obsahujících K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík), Fe (železo), B (bor) a Cu (měď) na deficitních půdách obvykle zvyšuje odolnost vůči chorobám (Říha, Sokolová, 2011). Jednostranná nevyvážená výživa dusíkem nad hladinou optima podporuje podmínky pro napadení patogenem. Rostliny takto poškozené napadení hůře odolávají infekci. Vápník (Ca) a hořčík (Mg) hrají důležitou roli v integritě a funkčnosti membrán a buněčných stěn. Spolu s draslíkem intenzivně ovlivňují příjem a zpracování živin. V důsledku toho se zvyšuje odolnost hostitele proti bakteriózám, Pythium sp., Sclerotium sp., Fusarium sp. a dalším patogenům. Nejúčinnější je penetrace povrchu listů a stonků zásaditými formami těchto prvků (Říha, Sokolová 2011). Ve dvou letech bylo provedeno celkem 25 aplikací fungicidů v době květu řepky a z nich 11 x došlo ke zvýšení výnosů o 5 a více procent a 14 x ne. To zatím ukazuje na to, že míra napadení patogenem S. sclerotiorum okolo 15 % nepředstavuje velké riziko ztrát (Spitzer 2006). Výskyt chorob na lokalitách i rozdíly mezi variantami jsme konstatovali jako velmi nízké, často se výrazně nelišily od kontrolní varianty. Hodnoty 16
v napadení se pohybovaly obecně mezi 7 – 9 a spíše výjimečně mezi 5 – 6. Stupeň 9 – bez výskytu choroby, stupeň 1 – napadení vyšší než 50 %. V hodnocení porostu na napadení chorobami byla zjištěna mírně lepší účinnost (více ne 1 stupeň proti kontrole) v případě Sclerotinie u Pictoru, Amistaru a Proline. Přípravek Pictor v celkovém průměru všech pěti hlavních chorob vykazoval oproti ostatním nejvyšší rozdíl od kontroly, nicméně pouhých 0,6 stupně (Nerad 2006). Podle výsledků pokusů z ověřování účinnosti fungicidů, že aplikační okno pro zásah protiv kvetení řepky proti bílé hnilobě řepky a dalších chorob nastupujících v tomto období je poměrně široké. Nejúčinnější je bezesporu ošetření provedené v době plného květu. Průměrný přírůstek tohoto ošetření v letech vysokého výskytu chorob 2004, 2005 byl 20,1 %. Ročník s průměrným výskytem chorob mívá přírůstky výnosu o 5 – 7 % nižší. V roce 2005 bylo i u pozdního ošetření v dokvétání dosaženo přírůstku 13 %. Pozdní aplikace je tedy rozhodně menší chybou než ponechat nadějné porosty bez fungicidního ošetření. V7sledky pokusů ukázaly, že ošetření je možné posunout i na počátek kvetení, zde je však potřebné, jak je vidět z výsledků zvolit fungicid s delší dobou účinnosti. V současnosti se k nim řadí Proline, Prosaro a Pictor (Šaroun, Nerad 2007). Sklerocia mohou být zničena v půdě biologickými přípravky na bázi mykoparazitů: Coniothyrium
minitans,
Phoma nebulosa, Talaromyces flavus, Sporodesmium
sclerotiorum, Teratosperma oligocladium, Trichoderma viride, Gliocladium sp. Druhy Bacillus a Trichoderma harzianum inhibují vysokou hustotu tvorby apotecií a životnost sklerocií v půdě (Hoffmann, Schmutterer, 1999). V ČR je registrován biologický přípravek
Contans
WG
(účinná látka
Coniothyrium
minitans) a Polyversum,
Polyversum Biogarden (účinná látka Pythium oligandrum-oospory). Pseudomonas chlororaphis kmen PA23 redukoval napadení Sclerotiniií sclerotiorum ve skleníkových i polních testech. Pomocí vysokoúčinného kapalinového chromatografu (HPLC) bylo zjištěno, že kmen PA23 produkuje kromě jiných látek i antibiotika (Fernando et al. 2007). V letech 2004 až 2006 byl na třech místech v Číně ověřován optimální termín aplikace konidií Coniothyrium minitans. Byly sledovány tři termíny ošetření: 5 %, 10 % a 50 % květů otevřených. Ošetření v termínu, kdy kvetlo 5 % a 10 % mělo vyšší účinnost než u 50 %. Nejvyšší účinnost byla zaznamenána při ošetření ve dvou termínech: 5 % a 10 % květů otevřených. Výsledky ukázaly, že ošetření snížilo výskyt
17
bílé hniloby řepky, ale ne vždy se projevilo na snížení výnosových ztrát (Aiwu et al. 2007). V posledních letech byla v porostech zaznamenána primární infekce bílou hnilobou – šířením mycelia přímo ze sklerocií. Chemické ošetření porostů je v tomto případě neúčinné. Možností jak snížit půdní zásobu sklerocií a omezit riziko takové infekce je možné pomocí biologického přípravku Contans WG. Spory houby Coniothyrium minitans v něm obsažené napadají sklerocia v půdě a likvidují jejich životaschopnost. Přípravek se aplikuje před setím řepky v dávce 2 kg/ha nebo efektivněji po sklizni napadeného porostu řepky. Sklerocia jsou v té době na povrchu půdy a je zajištěn lepší kontakt biologického přípravku s nimi. Dávka se proto může snížit i na 1 kg. V obou případech je podmínkou rychlé účinnosti rychlé zapravení přípravku do půdy. Tento způsob ošetření je dlouhodoběji záležitostí rotace celého osevního postupu. Nejlépe proto vychází ošetření Přípravkem Contans WG před výsevem řepky s následným fungicidním ošetřením v době kvetení (Šaroun and Nerad 2007). S přípravkem Polyversum na bázi nespecializované mykoparazitické houby Pythium olygangrum v roce 2007 uvádí SPZO dvouleté zkušenosti v poloprovozních pokusech, kdy se ošetření nejlépe projevilo ve třech rozložených aplikacích: 1 x podzim a 2 x na jaře. Přínos ošetření ve výnosu byl + 7,9 %. Výhodou tohoto biologického přípravku je tank mix s ostatními přípravky s výjimkou fungicidů. U přípravku je deklarována schopnost parazitovat původce bílé hniloby řepky (Nerad et al. 2007). Porovnáním odrůd řepky ozimé pěstovaných ve dvou úrovních agrotechniky bylo dosaženo zajímavé diference výskytu hlízenky a černí. Zejména tyto dva faktory byly příčinou rozdílů ve výnosech jak jednotlivých odrůd, tak obou systémů pěstování. Všechny odrůdy v základní agrotechnice dosáhly průměrného výnosu 5,64 t/ha (loni 3,80 t/ha), zatímco tytéž odrůdy v intenzivní agrotechnice umožnily sklizeň 6,28 t/ha (loni 5,82 t/ha), což je o 0,64 t/ha, resp. O 11 % (loni o 53 %) více. V základní agrotechnice nebylo zařazeno žádné fungicidní ošetření. V intenzivní agrotechnice bylo zařazeno fungicidní ošetření s morforegulačním účinkem na podzim a na jaře a fungicidní ošetření v kvetení řepky (Baranyk and Kazda 2009). Použití registrovaných fungicidních přípravků se řídí Seznamem registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin. Aktuální informace je možné
18
dohledat
na
webových
stránkách
(http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/).
19
Státní
rostlinolékařské
správy
2.3 Fomová hniloba brukvovitých Původcem fomové hniloby brukvovitých je patogen Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et de Not., s imperfektním (nepohlavním) stadiem Phoma lingam (Tode:Fr.) Desmaz. Leptosphaeria biglobosa sp. Nov. Shoemaker & Brun je obecně přijímán jako taxon pro
slabě agresivní izolát (Rimmer and
Berg, 2007). Kódové značení
mikroorganismu Bayer je LEPTMA. Můžeme se setkat se staršími názvy choroby fomová hniloba stonku, suchá hniloba, rakovina stonku řepky. Anglické názvy choroby jsou phoma stem canker, stem canker, black leg, stem rot.
2.3.1 Výskyt a škodlivost Fomová hniloba brukvovitých způsobena patogenem Leptosphaeria maculans (anamorph Phoma lingam) je celosvětově důležitou chorobou řepky olejky (West et al. 2001, cit. podle Huang et al. 2005). Rostliny se silnými příznaky napadení stonku mají snížený výnos až o 60 % a až o 20% sníženou hmotnost tisíce semen (Hoffmann, Schmutterer 1999). V Evropě choroba způsobuje škody na ozimé řepce, závažnost napadení závisí na sezóně, regionu a plodině (Fitt et al. 1997, cit. podle Huang et al. 2005). Mrowczynski et al. (2006) uvádí význam L. maculans v pěstování řepky ozimé jako střední až velký a řepky jarní jako malý. Populace patogena se skládá nejméně ze dvou geneticky odlišných druhů (Williams and Fitt, 1999, Mendes-Pereira et al. 2003, cit. podle Huang et al. 2005). Dříve známá jako A-skupina - agresivní a Bskupina - neagresivní. V případě agresivní formy se jedná o patogena Leptosphaeria maculans a v případě neagresivní formy o patogena Leptosphaeria biglobosa (Shoemaker and Brun 2001 cit. podle Huang et al. 2001). L. biglobosa je obecně méně škodlivá, způsobuje povrchové léze na stonku (Jedryczka et al. 1999, West et al. 2002 cit. podle Huang et al. 2005); Leptosphaeria maculans je hodnocena jako více škodlivá, způsobuje hnilobu (rakovinu) báze stonku (Johnson and Lewis 1994, West et al. 2002 cit. podle Huang et al. 2005). Na dvou plochách v Evropě v Anglii a Polsku byl hodnocen výskyt fomové hniloby brukvovitých, jednalo se o různé populace patogena a různé
klimatické
podmínky.
Ačkoliv
v Anglii byla
potvrzena
L.
maculans
a
L. biglobosa, v létě před sklizní převažovalo napadení báze stonku L. maculans (Gladders and Musa 1980, West et al. 2002, cit. podle Huang et al. 2005). V Polsku na rozdíl od Anglie byla pozorována převaha středních a povrchových stonkových lézí 20
způsobených L. biglobosa (Jedryczka et al. 1999, West et al. 2001, Karolewski et al. 2002, cit. podle Huang et al. 2005). Sledování prováděná v Polsku uvádějí, že v letech 1984-1990 na 40 až 60 % sledovaných porostů řepky nebyly pozorovány výskyty suché hniloby brukvovitých. Ve zbývajících porostech bylo napadeno do 5 % rostlin. Od roku 1991 nastoupil stálý růst výskytu napadených rostlin řepky. V roce 1991 bylo na 40 % sledovaných polí 10 % rostlin s příznaky napadení patogenem a v následujícím roce byly zaznamenány porosty s příznaky napadení na 25 % rostlin. Od sezóny 2000/2001 byly výskyty suché hniloby řepky pozorovány 3 x během vegetace: podzim, jaro a v létě v době zralosti řepky. Výskyty napadení značně závisely na sledovaném regionu. Největší napadení porostů bylo pozorováno v regionu Opole a v Dolním Slezsku (Jedryczka 2006a). V epidemiologii patogena jsou rozdíly v Austrálii, Kanadě a v Evropě. V rámci Evropy jsou rozdíly mezi východní a západní částí Evropy. Rozdíly v rámci Evropy jsou podrobněji popsány v tabulce č. 1: Epidemiologické fáze Leptosphaeria maculans a rozdíly ve východní a západní Evropě (West et al. 2001, cit. podle Fitt B.D.L. et al. 2006). Tabulka 1 Epidemiologické fáze Leptosphaeria maculans a rozdíly ve východní a západní Evropě Evropa Perioda uvolňování askospor
Západ: září až duben Východ: září až listopad, duben
Léze fomové hniloby na listech
Západ: zřetelné skvrny na listech u mladých rostlin v říjnu až dubnu Východ: malé skvrny na listech
Fomová hniloba brukvovitých Hniloba báze stonků
Západ: Nejzávažnější fázi onemocnění, květen až červenec Východ: vzácné?
Fomové léze na povrchu stonku
Obecně platí vyšší napadení na východě Evropy než na západě (červen/červenec)
Přežívání na zbytcích rostlin
< 2 roky
21
Výsledky práce z let 1998 až 2003 naznačují, že rozdíly v epidemiologii fomové hniloby brukvovitých mezi Anglií a Polskem se týkají spíše rozdílů v počasí mezi oběma zeměmi než rozdílů v populaci patogenů (Huang et al. 2005). V letech
2007-2009
byl
v ČR
prováděn
monitoring
původců
choroby
L. maculans a L. biglobosa. Ve třech letech byly sbírány vzorky ze stejných lokalit v krajích (Karlovarský kraj, Středočeský kraj, kraj Vysočina, Královéhradecký kraj, Moravskoslezský kraj, Jihočeský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj) tak, aby soubor vzorků charakterizoval geograficky rozdílné části v ČR v čase. V 357 případech byly příznaky na listech, stoncích i hypokotylu způsobeny směsnou infekcí obou druhů L. maculans a L. biglobosa. V 373 vzorcích byl detekován pouze patogen L. maculans a v 47 vzorcích byl zjištěn pouze patogen L. biglobosa (Ryšánek et al. 2010b). Škodlivost patogena v podmínkách České republiky není zatím stanovena. Vyhodnocení
výskytu
chorob
v poloprovozních
pokusech
Svazu
pěstitelů
a
zpracovatelů olejnin v letech 2004 až 2009 ukázalo, že fomová hniloba brukvovitých se pohybovala od stupně 6,5 do stupně 8. K hodnocení byla použita stupnice 1-9, kdy stupeň 1 znamená téměř 100 % rostlin napadeno a stupeň 9 bez výskytu choroby (Šaroun 2009). V roce 2006 byl prezentován počítačový vzdělávací program Phomadidacte, který hodnotí závažnost výskytu fomové hniloby brukvovitých. Závažnost výskytu je hodnocena na řezu stonku řepky v místě kořenového krčku. Na tvorbě programu se podíleli experti z rozdílných
výzkumných
pracovišť
INRA,
CETIOM a GEVES
(Aubertot et al. 2006a). Napadení patogenem L. maculans bylo rozděleno do 6 tříd: 1. Zdravá rostlina, bez viditelných lézí; 2. 0-25 % tmavěji zbarveného pletiva na řezu; 3. 25-50 %; 4. 50-75 %; 5. 79-100 % tmavěji zbarveného pletiva na řezu; 6. řez bez živého pletiva, rostliny polehlé nebo zlomené při odběru vzorků (Aubertot et al. 2004 cit. podle Aubertot et al. 2006a). V letech
2004
až 2006
byl v Litvě
sledován
výskyt
fomové
hniloby
brukvovitých. Nejvyšší nálet askospor byl zaznamenán na podzim 2004 a nejsilnější výskyt choroby byl zaznamenán před sklizní 2005 (Brazauskiene 2008). V Austrálii byl proveden průzkum výskytu fomové hniloby brukvovitých u B. napus, aby byl zhodnocen význam a škodlivost této choroby. Ze 127 zkoumaných B. napus byl u 95 % potvrzený výskyt. Závažnost napadení závisela na ročním období. 22
Příznaky na kořenech se začaly objevovat před kvetením. Hlavní cesta infekce kořenů byla přes děložní a pravé listy, které byly infikovány askosporami patogena ze vzduchu, ve srovnání s půdní infekcí. Výskyt fomové hniloby brukvovitých byl zaznamenán i v oblastech, kde dříve nebyla pěstována B. napus (Sprague et al. 2009).
2.3.2 Příznaky Příznaky onemocnění se objevují již na podzim. V případě silné a časné infekce mohou být na kořenovém krčku pozorovány tmavě hnědé až černé skvrny, které mohou vést k zaškrcení a odumření vzcházejících rostlin. Na listech se jedná zprvu o nažloutlé skvrny, jejichž střed získává postupně šedobílé zabarvení a tvoří se na něm černé tečky – pyknidy. V závislosti na době infekce může být již na podzim pozorováno napadení kořenů. Infekce se rozšiřuje z listů na lodyhu a zpravidla v období kvetení až zrání jsou pozorovány první příznaky na stonku. Jsou to béžově hnědé, podlouhlé lehce propadlé skvrny s tmavě hnědým až černým okrajem, v nichž se tvoří malé černé pyknidy. Skvrny je možné pozorovat také na listech a šešulích. Při silném napadení jsou napadená pletiva na kořenech a bázi stonku rozpraskaná, zpuchřelá, zkorkovatělá a odumřelá. Proto je choroba také nazývaná suchá hniloba. Rostliny se v místě kořenového krčku lámou a poléhají, dochází k předčasnému odumírání rostlin a nouzovému dozrávání (Paul 2003).
2.3.3 Biologie Pohlavní rozmnožování L. maculans, L. biglobosa: Na mrtvé tkáni hostitele se tvoří kulatá, tmavá pseudotécia (300 až 500 μm) s asky (15 – 22 x 80 -125 μm) v nichž jsou 6-buněčné askospory (35 až 70 x 5 až 8 μm). Hojné deště a teploty kolem 15°C prospívají tvorbě plodnic/pseudotecií a uvolnění askospor. Askospory se vyskytují v ovzduší po celý rok, ale hlavně na podzim začátkem září, kdy jsou uvolněné askospory považovány za nejdůležitější infekční zdroj (Hoffmann, Schmutterer 1999). Pseudotecia jsou rozdělena do pěti tříd zrání: A – nezralé pseudotecia; B – pseudotecia s tvořícími se asky; C – askospory jsou vytvořené v askách, ale nezralá (méně než 6 buněk) a/nebo méně než 8 askospor v asku; D – 8 plně dozrálých askospor v každém asku; E – pseudotecia zralá, ale prázdná po uvolnění askospor (Jedryczka et al. 2006b).
23
Nepohlavní rozmnožování P.
lingam
probíhá jednobuněčnými válcovitými
výtrusy – pyknosporami (3 až 5 x 1,2 až 2 μm), které se tvoří v pyknidách. Jsou známy dva typy pyknid, jeden na živé tkáni hostitele kulovité, černé pyknidy velikosti 200 – 600 μm a druhý typ pyknid velikosti 200 – 500 μm, silnostěnných, rostoucích na mrtvé tkáni hostitele (Rimmer and Berg 2007). Zdrojem infekce jsou semena a strniště. Pyknidy mohou přežít na stoncích brukvovitých dlouhý čas. Šíření pyknospor v porostu probíhá za deštivého počasí. Vstupní branou infekce mohou být otvory po larvách dřepčíků: Psylliodes chrysocephala, Phylotreta spp. (Hoffmann, Schmutterer, 1999). V letech 2005 až 2008 byly v několika oblastech založeny polní i skleníkové experimenty zaměřené na stanovení dopadu škod způsobených na řepce květilkou zelnou (Delia radicum) na napadení houbami Verticillium longisporum a Phoma lingam. Ze získaných výsledků vyplynulo, že napadení kořene květilkou na podzim zvýšilo infekci Verticillium longisporum. Vliv byl nejvýraznější u odrůd mírně náchylných k Verticillium longisporum, naopak u silně citlivých odrůd byl nízký. Bylo také zjištěno, že v případě poškození hypokotylu larvami byly léze na stonku větší (Keunecke et al. 2008). Závislost mezi počasím, letem askospor a infekčním procesem nelze vyloučit. Deštivá perioda v srpnu, má obzvlášť pozitivní vliv na uvolnění askospor z pseudotécií. Počet spor ve vzduchu může být v prvních deseti dnech měsíce září již velmi vysoký a do konce září může být uvolněno více než 70% askospor. Zbývající nálety askospor jsou obvykle na konci října. Let askospor je pozorován ještě v listopadu. Doba uvolňování askospor se v mnoha oblastech shoduje s růstem řepky a to až do sedmého pravého listu. Údaje z Německa udávají, že latentní (skrytá) infekce v září může být až u 50 % rostlin. Napadení listů je ale viditelné až okolo poloviny října. U vzešlých řepek vysetých v polovině srpna je napadení způsobené brzkým náletem askospor často silnější než u pozdějších termínů setí na konci srpna nebo začátku září (Hoffmann, Schmutterer 1999). Na jaře, nejdříve v době květu, můžeme najít léze na stonku, jejichž příčinou je hlavně podzimní infekce. Mezi latentním výskytem onemocnění na podzim a závažností infekce na konci vegetace je často velmi blízká souvislost (Hoffmann, Schmutterer 1999).
24
Kontaminaci osiva způsobuje sekundární infekce šešulí, kdy patogen přechází na semena.
V mnoha polních pokusech i přes vysoké napadení stonku zůstala
kontaminace osiva nižší než 1 %. Přenos semeny má větší význam zejména u jiných brukvovitých plodin, např. u zelí pěstovaného na osivo, protože sazenice jsou infikovány již během růstu (Hoffmann,
Schmutterer 1999).
Kontaminaci semen
patogenem Leptosphaeria sp. je možné stanovit po ošetření semen kyselinou 2, 4 dichlorfenoxyoctovou, při teplotě 20 ± 2 °C, střídáním tmy a světla a působením ultrafialového
světla
(NUV)
dojde
k inkubaci
tvorby
pyknid
na
povrchu
kontaminovaných semen (Chadová 2006, International Rules for Seed Testing, Annexe Chapter 7, 2008). U třech kultivarů řepky ozimé byl sledován vliv termínu setí na napadení houbou L. maculans, L. biglobosa. Byly sledovány 3 termíny: 1. první dekáda srpna, 2. 7 dní po prvním termínu setí a 3. 21 dní po prvním termínu setí. Bylo zjištěno, že u 2. a 3. termínu setí bylo výrazně nižší napadení fomovou hnilobou brukvovitých. Odrůda Contact byla napadena nejvíce, méně odrůda Kronos a nejméně citlivá byla odrůda Kaszub (Panka et al. 2008).
2.3.4. Signalizace Uvolňování askospor z posklizňových zbytků řepky je hlavním zdrojem infekce mladých rostlin řepky patogenem v následující sezóně. Informace o době uvolňování askospor je základem systému pro podporu rozhodování o použití ochranných opatření ke kontrole choroby fomové hniloby brukvovitých. Jedním ze standardních nástrojů používaných k určení doby prvního a hromadného uvolňování askospor z pseudotecií je sedmidenní měřící lapač spor výrobce Burkard Manufacturing Ltd., Rickmansworth, UK. Analýza přítomnosti a koncentrace spor houby ve vzduchu může být stanovena pomocí konvenční mikroskopické analýzy nebo pomocí molekulární metody na základě PCR. Pomocí Burkardova lapače spor je možné stanovit koncentraci askospor L. maculans a L. biglobosa v ovzduší, pomocí metody PCR i rozlišit druhy L. maculans nebo L. biglobosa (Stachowiak et al. 2006). SPVE (Systém pro Prognózu Výskytu Epidemií) pracuje od 1. září 2004 jako společná iniciativa Institutu genetiky rostlin Polské akademie věd (IGR) a firmy DuPont Polsko a spolupracuje s dalšími organizacemi, jako jsou Výzkumné centrum 25
pro testování odrůd, Institut ochrany rostlin a Univerzita Rzeszow. Jedná se o první systém v Polsku, který se zaměřuje na předpověď rizik rakoviny stonků řepky olejky – jedné z nejnebezpečnějších chorob řepky v Polsku i ve světě. Systém je založen na hodnocení koncentrace výskytu askospor patogenní houby (Leptosphaeria maculans & L. biglobosa) v ovzduší (Jedryczka et al. 2006b). V letech 2004 až 2007 byl sledován v Dolním Slezsku let askospor L. maculans a L. biglobosa v ovzduší. Datum první detekce askospor v ovzduší byl nejdříve zaznamenán v roce 2007 a to 3. září. Nejvyšší výskyt askospor v 1 m3 byl zaznamenán v roce 2004. Bylo to 9. října 320,8 askospor, 19 dní po prvním zaznamenaném výskytu (Kaczmarek and Jedryczka 2008). Aktuální stav hodnocení rizika výskytu fomové hniloby brukvovitých v Polsku na podzim 2010 byl nízký až střední (http://www.spec.edu.pl). První výskyty askospor L. maculans a L. biglobosa na podzim 2004 v 5 lokalitách Polska byly pozorovány v rozmezí 12 dnů, nejdříve v Dolním Slezsku a nejpozději ve Velko Polském regionu. Nejvyšší koncentrace askospor a nejdelší perioda výskytu byla zaznamenána v Dolním Slezsku. Na jaře 2005 byly výskyty askospor v ovzduší sledovány v 6 regionech a byly jen sporadické (Kaczmarek et al. 2006). Předpovědní model výskytu L. maculans a L. biglobosa byl v Polsku založen na desetiletém datovém souboru (1998-2007). Datový soubor obsahoval sledování vývoje patogenů a dva základní údaje o počasí: průměrnou denní teplotu a sumu denních srážek, a to od sklizně řepky. Bylo získáno celkem 148 vstupních souborů: 1 místo v letech 1998 až 2003 a v průměru 35,5 míst z následujícího období. Průměrná vzdálenost umístění meteorologické stanice od pozorovacího místa – pole byla 13,5 km. Byly získány následující hodnoty pro parametrizaci modelu: minimální denní teplota 4,9 °C, denní maximální teplota: 20,3 °C, minimální suma srážek v průběhu 14 dnů: 4 mm. Účinnost/Vypovídací schopnost modelu byla 0,77. Tento matematický model je možné použít v rozhodovacím systému použití chemického ošetření (Dawidziuk et al. 2008). Riziko výskytu choroby fomová hniloba brukvovitých bylo pro jedenáct okresů v Austrálii 28. května 2009 hodnoceno pro konec května nízké až velmi vysoké; pro začátek června střední až velmi vysoké a pro konec června vysoké až velmi vysoké. Byla to 8. předpověď za sezónu, která byla založena na výstupu systému "Blackleg 26
Sporacle", modelu hodnocení koncentrace askospor L. maculans v kombinaci se znalostmi a zkušenostmi s rizikem onemocnění v okresech, kde spory nebyly dosud zachyceny a situace se může měnit podle toho, jak bude sezóna pokračovat. Uživatelům bylo
doporučeno
pravidelně
kontrolovat
aktualizaci
rizika
předpovědi
chorob.
Pro podrobnosti o riziku výskytu choroby fomového černání stonků v konkrétním okresu bylo doporučeno sledovat Managing Blackleg Bulletin No. 4571 (Current Forecast, 28 May 2009, 2009). V ČR se optimalizací metody stanovení koncentrace askospor ve vzduchu se zabývají pracoviště ČZU Praha, MU Brno, Agrotest Kroměříž, Agritec Šumperk, OSEVA vývoj a výzkum Opava. Tato metoda je založena na hodnocení denního letu askospor v období zásevu řepek až říjnu a na základě koncentrace askospor je možné stanovit riziko infekce patogenem. Spory jsou lapány lapači spor Burkard a AMET. Oba přístroje pracují na stejném principu – sedmidenní záchyt askospor patogena z ovzduší na melinex pásku potřenou vazelinou. V letech 2008 a 2009 byla hodnocena vypovídací schopnost dvou metod signalizace patogena. Jednalo se o signalizaci metodou ProPlant pracující na hodnocení rizika výskytu choroby na základě zpracování meteorologických dat a signalizaci metodou záchytu askospor na základě sledování denního letu askospor. Z obou metod se jako poněkud přesnější jeví metoda založena na záchytu askospor. Ta je však mnohem pracnější a k získání aktuálních údajů je nutné počty spor odečítat každý den. Ani jedna z metod však nedává výsledky využitelné pro řízení chemické ochrany proti patogenům L. maculans, L. biglobosa. Při hodnocení obou metod prognózy je však nutné si uvědomit, že zjištěné výsledky byly zatím získány ve dvou letech s poměrně nízkým výskytem infekce. Konečné závěry bude možné udělat až na konci řešení projektu, kdy bude možné posoudit celkem 5 ročníků (Ryšánek et al., 2010a). K dispozici je také metoda, která stanovuje skutečné napadení rostlin včetně skrytých infekcí: BRAYNI-TEST. Tato metoda je založena na ozařováním odebraných rostlin kombinací bílého světla a záření blízkého UV. Navozené podmínky způsobí stres rostliny a podporují tvorbu pyknid houby Phoma lingam. Na základě vizuálního hodnocení každé rostliny se stanoví procento napadených rostlin. Ošetření fungicidem je doporučeno v případě, že infekce přesáhne 30 % (Volková 2001). Dále je možno využít prognostických modelů pro stanovení rizika výskytu škodlivých organismů.
27
V případě L. maculans, L. biglobosa to je například německá firma ProPlant (www.proplant.de ). Tyto prognostické modely předpovídají riziko infekce na základě matematického zhodnocení meteorologických údajů (např. teploty, srážky a sluneční svit) ve sledovaných lokalitách (Volk 2007). Chemická fungicidní ochrana je doporučena v případě, že na podzim je napadeno 15 % až 20 % rostlin a na jaře 10 % až 15 % rostlin (Mrowczynski et al. 2009).
2.3.5 Metody ochrany Nejběžnější a nejefektivnější způsob kontroly fomové hniloby brukvovitých způsobené houbou Leptosphaeria maculans je odolnost odrůd. Specifické geny odolnosti, které způsobují odolnost, byly identifikovány v B. napus ve fázi klíčních rostlin nebo byly získány od příbuzných druhů. Mnoho významných genů, které byly popsány jsou pravděpodobně totožné s geny rodičovských druhů B. napus a B. rapa. V některých kultivarech B. napus je odolnost založena polygenně a pokládá se za nespecifickou. Mnoho z hlavních genů odolnosti vůči L. maculans bylo umístěno do genetické mapy B. napus. Geny zapojené do specifické a polygenní odolnosti jsou obecně odlišné. Genetické studie ukázaly počet genů pro genové interakce mezi B. napus a L. maculans a identifikovaly obě skupiny genů avirulence (AvrLm) patogena a jejich odpovídající gen odolnosti (Rlm) hostitele (Delourme et al. 2006). Devět genů avirulence (AvrLm1 – AvrLm9) bylo identifikováno u Leptosphaeria maculans, původce fomové hniloby brukvovitých ozimé řepky (Balesdent et al. 2006). Šlechtitelé představili kvantitativní a specifickou odolnost k fomové hnilobě brukvovitých. Ve srovnání s dlouhým a obtížným procesem potřebným k šlechtění na kvantitativní genetickou odolnost se jeví zavedení známých specifických genů odolnosti jako snazší a rychlejší pro šlechtitele a efektivnější pro uživatele. Nicméně v posledních letech došlo v několika místech ke snížení specifické odolnosti. Ve Francii byl široce používán Rlm1 gen a ten byl překonán na konci 90. let. Podobná situace nastala v Austrálii se Sylvestris specifickou odolností vloženou do oblíbené odrůdy Surpass 400. Charakterizaci nových specifických genů odolností je u Brassica napus a u jejích rodičovských druhů věnována v posledních letech velká pozornost. Nicméně kontrola backcrossy a markerování nejsou tak jednoduché, hlavně kvůli seskupování 28
hlavních genů rezistence na genomu. Hlavním cílem se stala schopnost identifikovat tuto odolnost u komerčních odrůd, vedle tradičního hodnocení náchylnosti k chorobě v polních podmínkách. Tyto informace jsou nezbytné k rozvoji a podpoře trvalé strategie řízení těchto odolností. V Evropě je několik subjektů jako CETIOM ve Francii, které začaly radit zemědělcům pro trvalé řízení odolnosti. Ve Francii probíhá charakterizace komerčních odrůd společností INRA od roku 2002. Po 6 letech byla odolnost charakterizována u více než 150 nových odrůd. Cílem této práce bylo popsat geny rezistence u komerčních odrůd (Balesdent et al. 2008). Existují
různé
mechanismy
opakovaných sekvencí genu.
inaktivace
genů
Rozmanitost těchto
avirulence,
včetně
vkládání
mechanismů spolu s jednoletým
pohlavním cyklem houby vyskytujícím se každý rok může vysvětlit, proč se tak rychle populace L. maculans může přizpůsobit tlaku konkrétních genů odolnosti u pěstovaných kultivarů (Balesdent et al. 2008). V roce 2002 až 2003 byla v rámci spolupráce Francie, Německa, Polska, Švédska a Velké Británie u 7 až 10 odrůd ozimých řepek sledována kvantitativní odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých. Odrůdy byly zařazeny do několika tříd odolnosti: velmi nízká, nízká, střední a vysoká. Do vysoké třídy kvantitativní odolnosti byla zařazena odrůda Darmor s major genem rezistence Rlm9 a DarmorMX s major geny rezistence Rlm6, Rlm9 (Gladders et al. 2006a). V Polsku bylo hodnoceno složení populace L. maculans a ukázalo, že pro potřebu šlechtění je nutné využívat genů Rlm6 a Rlm7 jako jediného způsobů zabezpečení ochrany řepky před fomovou hnilobou brukvovitých (Jedryczka et al. 2009). Pravděpodobnost
zhroucení
odolnosti
patosystému
závisí
na
evolučním
potenciálu patogena. Ten je ovlivněn: typem rezistence (monogenní a/nebo polygenní), způsobem rozmnožování patogena (sexuální a/nebo asexuální), schopností tohoto patogena šířit se prostorem, zvolenou strategií odolnosti (odolnost druhů, směs odrůd, prostorově-časové střídání plodin), velikostí populace patogena, která je ovlivněna kontrolními metodami a podmínkami životního prostředí (Aubertot et al. 2006b). Nyní je známo, že určité geny rezistence vůči Leptosphaeria maculans mohou být překonány po několika letech pěstováním odrůd se stejnými geny odolnosti nebo opakovaným výběrem jednoho patogena v místě experimentů, kde se ověřuje odolnost 29
náchylných odrůd s nově zavedenými geny odolnosti. Můžeme předpokládat, že pokles selekčního tlaku na populace patogenů může pomoci zachovat účinnost specifického genu rezistence. Jedním způsobem, jak by toho mohlo být dosaženo, je pěstování sdružených odrůd (směsi odolných a náchylných materiálů), které trvale sníží velikost populací patogenů (Chévre et al. 2008). Velké škody působí nepřerušený „zelený most“ v září, který podporuje šíření Phoma lingam, Plasmodiophora, Verticilium longisporum, háďátek a květilky. Ve tříhonném osevním postupu je vždy vedle nově vyseté řepky v srpnu a září staré řepkové strniště, ze kterého se mohou šířit spory. Takové situaci musíme předcházet a strniště nejpozději do výsevu nové řepky zaorat (Alpmann and Jenrich 2006). Výrazný vliv osevního sledu na napadení jarní řepky typu canola byl zjištěn v pokusech realizovaných v letech 1999 až 2002 na Univerzitě v Manitobě v Kanadě. Příprava půdy byla v pokusech konvekční (T). Bylo zjištěno, že výskyt onemocnění byl v letech 2001 a 2002 výrazně nižší v systémech, kde řepka byla střídána s pšenicí (W) nebo s pšenicí (W) a lnem (F) ve srovnání s pěstováním řepky 4 roky po sobě. V systémech
s jednoduchým
střídáním
třech
plodin
(CWFCT)
a
dokonce
v jednoduchém systému střídání dvou plodin (CWCCT, CCWCT) byl výskyt choroby nižší ve srovnání se systémem bez střídání plodin (CCCCT). Výsledky naznačují, že pravidelné střídání plodin a konvekční obdělávání půdy snižuje infekční tlak patogena (Guo et al. 2005). Dobře vyživovaná plodina je všeobecně odolnější vůči chorobám než plodina s nedostatečnou výživou. Nejvýraznější vliv harmonické výživy na výnos a na výskyt chorob je zaznamenáván u odrůd středně náchylných na choroby. U vysoce odolných a také u vysoce náchylných má výživa na výskyt chorob rostlin menší nebo malý vliv. Aplikace hnojiv s obsahem prvků: K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík), Fe (železo), B (bor) a Cu (měď) na deficitních půdách obvykle zvyšuje odolnost vůči chorobám (Říha, Sokolová, 2011). Rostliny trpící nedostatkem bóru akumulují ve svých listech cukr atraktivní pro patogeny. Tyto rostliny mají sklon k tvorbě dutinek a prasklin jak ve stoncích tak řapících listů. Dutinky a praskliny jsou vstupní branou pro bakteriózy, Phoma sp. a další choroby (Říha, Sokolová 2011).
30
Jarní přihnojení dusíkem nemá vliv na výskyt fomové hniloby brukvovitých (Söchting and Verreet 2004, cit. podle Aubertot et al. 2006b), ale podzimní dostupnost dusíku (více než 250 kg.1ha-1 ) zvyšuje závažnost fomové hniloby brukvovitých (Aubertot at al. 2004, cit. podle Aubertot et al. 2006b). Chemická kontrola fomové hniloby brukvovitých zahrnuje ošetření osiva, ošetřené granule hnojiva nebo fungicidní postřik rostlin nebo strniště. Volba typu ochrany závisí na epidemiologii houby a ekonomiky pěstování plodiny (West et al. 2001, cit. podle Aubertot 2006b). Již dříve bylo popsáno, že chemické ošetření strniště inhibuje sporulaci a zabíjí patogena, (Humpherson-Jones and Burchill 1982, Rawlinson et al. 1984, Petrie 1995 cit.
podle
Aubertot
do fluquinconazolu,
2006b).
Dočasným
ponořením
zbytků
suchých
rostlin
flutriafolu nebo glyfosátu amonného bylo zrání pseudotecií a
následné uvolňování askospor zpožděno. Praktické řešení jako je postřik strniště a plevelů po sklizni může pomoci plodině vyhnout se infekci v nejvíce ohrožených fázích (Aubertot et al. 2006b). V Austrálii je chemické ošetření řepky proti fomové hnilobě brukvovitých prováděno registrovanými triazolovými fungicidy včetně flutriafolu a fluquinconazolu (Gladders et al. 2006b). Na čtyřech lokalitách v Německu byl v letech 2004 až 2007 ověřován účinek fungicidního ošetření na výskyt fomové hniloby brukvovitých a výnos. Účinnost fungicidního ošetření na podzim byla zaznamenána, ale významný vliv na výnos nastal pouze na jedné lokalitě. Povětrnostní podmínky přes zimu až do konce vegetace v následujícím roce silně ovlivňují výskyt fomové hniloby brukvovitých. Vzhledem k tomuto závěru je obtížné hodnotit efektivní podzimní ošetření (Bremer 2007). V laboratorních testech byl sledován vliv fungicidů Horizon 250 EW, Sumilex 500 SC a Konkru 415 SC na růst mycelia patogena L. maculans a L. biglobosa. Testované fungicidy silně inhibovaly růst obou patogenů ve srovnání s neošetřenou kontrolou.
Mezi fungicidy byly pozorovány nevýznamné
rozdíly,
obdobně byly
pozorovány i nevýznamné rozdíly v citlivosti mezi oběma patogeny (Gwiazdowski 2008).
31
V Anglii zjistili, že na výskyt L. maculans a L. biglobosa můhou mít vliv rozdílné
teplotní
podmínky.
Průzkumy
ukázaly,
že
původcem fomové
hniloby
brukvovitých byla v jižní Anglii L. maculans a v severní Anglii L. biglobosa. U obou druhů byla také zjištěna rozdílná citlivost k azolovým fungicidům. Průzkum ukázal, že rozdíly ve výskytu a závažnosti fomové hniloby brukvovitých byly mezi severní a jižní Anglii ještě vyšší při použití nejúčinnějších fungicidů ke kontrole fomové hniloby brukvovitých v jižní Anglii. Průzkum byl prováděn v letech 1997 až 2006. Řepka se v Anglii většinou pěstuje ve východní oblasti (Stonard et al. 2010). Jako alternativu k chemické kontrole, je použití látek, které aktivují obranný systém rostliny. Aktivace obranného systému rostliny by mohla být slibnou strategií v řízené ochraně proti fomové hnilobě brukvovitých. Zkoušeno bylo několik sloučenin přírodního původu, včetně hydrolyzátů kolagenu a extraktů z dubové kůry, kurkumy a zázvoru a jejich vliv byl testován na děložních listech Brassica napus v laboratorních podmínkách (Burketova et al. 2008). Výsledky inokulačních testů potvrdili, že známé induktory rezistence jako BTH (benzothiadiazol) a SA (kyselina salicylová) vyvolávají rezistenci i v patosystému řepky – L. maculans v děložních listech. Vzhledem k tomu, že patogeni produkují řadu látek, které mají usnadnit patogenezi a současně v rostlině spouštějí
obranné
do kultivačního
reakce,
média
a
byly
analyzovány
hodnocena
látky
schopnost
produkované indukovat
L.
maculans
rezistenci
pomocí
inokulačního testu. Z dosažených výsledků vyplynulo, že výchozí filtrát kultivačního média L. maculans, stejně jako jeho vysokomolekulární a nízkomolekulární složky indukují rezistenci proti L. maculans v děložních listech (Burketová et al. 2008). Použití registrovaných fungicidních přípravků a pomocných látek se v ČR řídí platným Seznamem registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin. Aktuální informace je možné dohledat na www.srs.cz. Vedle chemických fungicidů je v ČR registrován biologický přípravek Polyversum, Polyversum Biogarden s oosporami houby
Pythium
oligandrum.
U
biologického
přípravku
Polyversum
na
bázi
nespecializované mykoparazitické houby P. olygangrum je deklarována schopnost parazitovat původce fomové hniloby brukvovitých (Nerad et al. 2007).
32
2.4 Obecné zásady integrované ochrany rostlin Integrovaná ochrana rostlin IOR (Integrated Pest Management) je termín všeobecně známý, široce využívaný jak ve vědě a výzkumu, tak v odborné zemědělské praxi. Ve světě i u nás jsou používány rozdílné definice termínu IOR od Směrnice 2009/128/ES. Pro účely této směrnice se „integrovanou ochranou rostlin“ rozumí pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používaní přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahů na úrovních, které lze z ochranářského hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. „Integrovaná ochrana rostlin“ klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před
škodlivými organismy (Článek
3
Definice,
Směrnice 2009/128/ES). Jedna z nejčastěji u nás používaná definice IOR je: IOR je systém ochrany, používající
všechny
ekonomicky,
ekologicky
a
toxikologicky
přijatelné
metody
pro udržení škodlivých organismů pod hladinou škodlivosti, s přednostním využitím přirozených omezujících faktorů (Kocourek 2011). V Metodice integrované ochrany řepky je IOR klasifikovaná jako systém, který využívá všech metod ochrany rostlin v souladu s ekonomickými, ekologickými a toxikologickými požadavky k tomu, aby škodlivé organismy byly udrženy pod hranicí škodlivosti, přičemž jsou preferovány a využívány přirozené faktory regulující jejich výskyt (Kazda et al. 2008). Jednotícím prvkem většiny definic je, že IOR je charakterizována jako systém ochrany, ve kterém se integrují všechny dostupné metody a prostředky ochrany pro udržení populací škodlivých organismů pod úrovní jejich hospodářsky významné škodlivosti (Kocourek 2011). Základní komponenty systému IOR se postupně dotvářely a v současnosti zahrnují
pět
nejvýznamnějších:
1)
preventivní
ekonomických prahů škodlivosti (kritického
metody
ochrany;
2)
využívání
počtu); využívání metod prognóz a
monitorování škodlivých organismů; 4) přednostní využívání selektivních prostředků ochrany
vůči přirozeným nepřátelům škodlivých
organismů,
prostředků
ochrany
neškodných pro životní prostředí a biologických prostředků a nových strategií v ochraně rostlin
před
širokospektrálními
syntetickými 33
pesticidy;
5)
monitoring
rezistence
škodlivých organismů k pesticidům a využívání antirezistentních strategií (Kocourek 2011). Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 stanovuje rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Termín udržitelné používání pesticidů je nový. Jeho účelem je zdůraznění regulace pesticidů a omezování jejich negativních dopadů (Kocourek 2011). Příloha č. III uvedené směrnice rozepisuje obecné zásady integrované ochrany rostlin: 1. K zaznamenání výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření: - střídání plodin, -
používaní
vhodných
pěstitelských
postupů
(například
postup
využívající
úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev), -
případné
používání
odolných/tolerantních
kultivarů
a
standardního/certifikovaného osiva a sadby, - vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování, - zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení), - ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně. 2. Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud možno zahrnovat pozorování na místě a vědecké systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to možné, jakož i využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců. 3. Na základě výsledků sledování se musí profesionální uživatel rozhodnout, zda a kdy použije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podložené prahové hodnoty. Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud možno v úvahu prahové hodnoty 34
stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a zvláštní klimatické podmínky. 4. Před
chemickým ošetřením je nutné dát přednost udržitelným biologickým,
fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. 5. Používané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. 6. Profesionální uživatel by měl používat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl snižovat dávky, omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření a současně brát ohled na to, aby míra rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, že se populace škodlivých organismů stanou rezistentními. 7. Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a pokud množství škodlivých organismů vyžaduje opakované ošetření plodin pesticidy, měly by být použity dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost přípravků. To se může týkat i současného použití několika druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku. 8. Profesionální uživatel by měl na základě záznamů o používání pesticidů a sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost opatření na ochranu rostlin.
K omezení výskytů chorob se používají metody přímé a nepřímé. Nepřímé metody mají spíše preventivní charakter a jejich cílem je zamezit škodlivému výskytu vytvářením nepříznivých životních podmínek pro původce chorob. Mezi metody nepřímé patří metody agrotechnické a šlechtitelské. Cílem přímých opatření je zahubení původců chorob a škůdců. K metodám přímých patří chemické, biologické, mechanické a fyzikální metody. Každá z uvedených metod má své výhody a nevýhody. Nejlepších výsledků při nejnižších nákladech se obvykle dosáhne kombinací některých uvedených metod (Kazda et al. 2008). Prognóza
výskytu
stanovuje
s dostatečným předstihem (často
na
začátku
vegetačního období) riziko výskytu škodlivých organizmů. Prognózu výskytu je nutné 35
během vegetace postupně upřesňovat. Signalizace určuje nejvhodnější termín zahájení ochrany. V úvahu bere především intenzitu výskytu a nejvhodnější dobu ochranného zákroku. Při signalizaci proti houbovým patogenům se často využívá metod na základě sledování dosavadního průběhu počasí a jeho krátkodobé předpovědi (Kazda et al. 2008).
36
3 Cíl Hlavní cílem této disertační práce bylo zhodnotit možnosti ochrany řepky olejky ozimé (Brassica napus) proti jejím významným chorobám: fomové hnilobě brukvovitých (původci Leptosphaeria maculans, L. biglobosa) a bílé hnilobě řepky (původce Sclerotinia sclerotiorum). Tento hlavní cíl byl rozdělen do několika dílčích cílů: -
zjistit výskyt chorob na sledované lokalitě,
-
ověřit možnosti signalizace výskytu sledovaných patogenů,
-
zhodnotit
účinnost
fungicidního
ošetření
fungicidy
a
minerálních
s vápníkem, -
ověřit metodu umělé inokulace patogenem L. maculans, L. biglobosa.
37
hnojiv
4 Materiál a metodika
4.1 Hodnocení výskytů chorob Výskyt chorob bílá hniloba řepky a fomová hniloba brukvovitých na Opavsku je sledován dlouhodobě. Sledování bylo zahájeno již před počátkem řešení této disertační práce. U bílé hniloby řepky byla pozorování zahájena v roce 2001, u fomové hniloby brukvovitých v roce 2002. U bílé hniloby řepky byla v letech 2001 až 2005 pozorování prováděna na odrůdě Odila, v letech 2006 až 2008 na odrůdě Baros, v roce 2009 na odrůdě Opus a v roce 2010 na odrůdě Ontário. U fomové hniloby brukvovitých byla v letech 2001 až 2005 pozorování prováděna na odrůdě Odila, v letech 2006 až 2007 na odrůdě Lisek a v letech 2008 až 2010 na odrůdě Benefit. Popis odrůd je v příloze (Tab. I). Výskyt chorob byl hodnocen před sklizní plodiny. Byla hodnocena frekvence napadení (procento
napadených
rostlin),
intenzita
napadení (průměrné
napadení
v procentech) a počet odumřelých rostlin ze 100. Výskyt fomové hniloby brukvovitých byl hodnocen na stonku a kořenech stupnicí 1 až 5, kdy napadení původcem choroby bylo vyjádřeno středními hodnotami v procentech: 0 %, 25 %, 50 %, 75 % a 100 %. Stupeň 1 - rostlina bez příznaků choroby (0 %); stupeň 5 - 100 % obvodu stonku nebo kořene je s příznaky choroby/rostlina odumřela (100 %). Výskyt bílé hniloby řepky byl hodnocen stupnicí 1 až 4, kdy napadení původcem choroby bylo také vyjádřeno středními hodnotami v procentech: 0 %, 50 %, 75 % a 100 %. Stupeň 1 - rostlina bez příznaků choroby nebo
s příznaky bez vlivu na rostlinu, malé zaschlé skvrny
nepřesahující polovinu obvodu stonku s délkou skvrny menší než 3 cm (0 %); stupeň 4 – rostlina odumřela (100 %). Jako výchozí byly použity stupnice z metodik EPPO PP 1/80 a EPPO PP 1/78. Průměrné procento napadení bylo vypočteno součtem násobků počtu rostlin v daném stupni napadení × hodnota napadení v procentech pro daný stupeň, získaná hodnota byla dělena celkovým počtem hodnocených rostlin. U fomové hniloby brukvovitých bylo hodnoceno 100 rostlin (4x 25) u bílé hniloby řepky 200 rostlin (4 x 50). Výpočty byly provedeny v programu Microsoft Excel 2007. V roce 2010 bylo do sledování výskytu fomové hniloby brukvovitých zařazeno hodnocení kontaminace semen původci choroby – L. maculans, L. biglobosa. Cílem bylo optimalizovat a zavést metodu hodnocení kontaminace semen pro účely hodnocení rizika přenosu patogenů osivem. Jako výchozí metodika byla použita Metodika zkoušení zdravotního stavu osiva (Chadová 2006) a International Rules for Seed 38
Testing (Annexe Chapter 7, 2008). Semena propláchnutá destilovanou vodou byla umístěna na petriho misku s třemi vrstvami filtračního papíru a 2% roztokem kyseliny 2, 4 dichlorfenoxyoctové. Při laboratorní teplotě a působení ultrafialového světla (NUV) 8 hodin denně došlo k inkubaci tvorby pyknid na povrchu kontaminovaných semen. Devátý den bylo provedeno hodnocení pomocí binokulární lupy při zvětšení 25 ×. Bylo hodnoceno 11 vzorků po 100 semenech (4×25 semen). Původ vzorků: lokalita Opava Chvalíkovice, hon č. 64; 10. materiálů: výběr ze sklizně zkoušek výkonů materiálů řepky ozimé s různým stupněm napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa v polních testech 2009/2010; 1. materiál: sklizeň z neošetřené varianty odrůdy Benefit z polního testu na sledování účinnosti ošetření proti fomové hnilobě brukvovitých. Zdravotní stav na poli byl hodnocen procentem napadených rostlin.
4.2 Signalizace patogenů 4.2.1 Signalizace výskytu patogena Sclerotinia sclerotiorum Pro signalizacaci patogena byla zvolena metoda detekce askospor na květenstvích řepky.
V letech
2007
až 2010
bylo
odebíráno
květenství řepky z fungicidně
neošetřených míst. Na počátku kvetení (BBCH 59-61) byla odebírána i poupata, v době květu řepky (BBCH 61 až 67) byly odebírány pouze květní plátky. Místa odběrů: minimálně 10 m od okraje porostu, ze 4 míst jednoho honu. Odběr z každého místa a honu byl uložen do mikroténového sáčku. Do dvou hodin od odběru byla jednotlivé poupata nebo květní plátky umístěny po 5 na jednu petriho misku s pevnou živnou půdou PDA (Potato Dextrose Agar). Z jednoho honu bylo hodnoceno 4 x 5 misek. Po 4 až 5 dnech kultivace byla na základě charakteru mycelia stanovena přítomnost patogena. Přítomnost patogena byla na miskách opakovaně hodnocena po 7 až 9 dnech, kdy byl patogen potvrzen výskytem sklerocií. Výskyt askospor byl vyhodnocen v procentech
napadených
poupat
nebo
květních
plátků.
Hodnocení
vycházelo
z metodiky Morrall and Thompson, 1991.
4.2.2 Signalizace výskytu patogena Leptosphaeria maculans, L. biglobosa Pro signalizaci patogena byla zvolena metoda záchytu askospor z ovzduší. Sledování probíhala na podzim v roce 2010. Záchyt askospor patogena Leptosphaeria maculans, 39
L. biglobosa byl prováděn pomocí lapače spor firmy AMET, který pracuje na stejném principu jako Burkardův lapač spor. Vzduch se sporami je nasáván malým podélným otvorem, za kterým je na otočném válci umístěna záchytná melinex páska s tenkou vrstvou vazeliny. Na tuto tenkou vrstvu se zachytí spory. Páska zachytává nálety v sedmidenních intervalech. Lapač spor má tři aktivní části: ventilátor pro nasávání vzduchu, otočný válec s hodinovým strojkem a mechanismus pro nastavení lapacího otvoru proti větru (Lacey 1995). Lapač spor byl umístěn na travnatý porost do kruhu řepkové
slámy
ze sklizně
v hodnoceném roce.
Sláma
měla
příznaky
napadení
patogenem L. maculans/ L. biglobosa. Sledování letu askospor probíhalo od konce srpna do listopadu. Spory z ovzduší byly v sedmidenních intervalech lapány na melinex pásku, na kterou byla nanesena tenká vrstva vazelíny. Páska byla měněna každých 7 dní ve stejnou hodinu. Z pásky byly připraveny trvalé preparáty. Páska byla rozdělena na 7 shodných segmentů o velikosti 5 cm, každý segment byl umístěn stranou bez vazelíny a náletu na kapku destilované vody na podložnm sklíčku a byl zafixován krycím sklíčkem s naneseným barvivem s fixační látkou Tryphan blue a Gelvatol (Lacey 1995). Diagnostika byla prováděna pomocí mikroskopu Carl Zeiss Jena při zvětšení 300 ×. Nebyla hodnocena koncentrace askospor v ovzduší, ale denní nálet askospor.
4.3 Polní pokusy s aplikací přípravků s fungicidním účinkem 4.3.1 Založení a vedení polních testů Polní pokusy a hodnocení byly realizovány v letech 2005 až 2010 na pozemcích obhospodařovaných firmou OSEVA PRO s.r.o. a OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. a na Zkušební stanici Kujavy. Příprava půdy po sklizni předplodiny spočívala v orbě s hrubým zarovnáním; předseťovým hnojením v dávce 40,6 kg N č.ž. ve čpavkové formě, 48 kg S č.ž., 52 kg P2 O5 a 58 kg K 2 O. Následovalo zapravení předseťového hnojení bráno-smykem a předseťová příprava kombinátorem nebo kompaktorem v závislosti na vlhkosti půdy. Řepka ozimá byla zaseta v termínech pro danou oblast mezi 25. až 30. srpnem bezezbytkovým maloparcelkovým secím strojem Wintersteiger. Přihnojení dusíkem během vegetace bylo provedeno ručně po přezimování. 40
Plošné
ošetření
proti
plevelům
a
škůdcům
bylo
provedeno
neseným
postřikovačem Agromechanika AGS 400E. Ošetření moluskocidy a rodenticidy bylo prováděno ručně dle potřeby. -
Předplodina: Ozimá obilnina - pšenice ozimá, ječmen ozimý nebo námelové
žito. Osevní odstup v pěstování řepky – minimálně 4 roky. -
Použité odrůdy: Odila, Baros, Lisek, Opus, Exagone, Ontario, Benefit. Popis
odrůd je uveden v příloze (Tabulka ). -
Výsevek:
3- 4 kg/ 1 ha, 900.000 klíčivých semen na 1 ha, konečná hustota
porostu se pohybovala mezi 60 až 90 rostlinami na 1 m2 . -
Velikost parcel:
-
Přihnojení:
20 m2
2 x 60 kg čistého dusíku ve formě ledku amonného s vápencem
po obnovení růstu a v prodlužovacím růstu na počátku butonizace. -
Ošetření herbicidy o Ošetření
proti
dvouděložným
plevelům:
Standardně
preemergentní
ošetření po zasetí plodiny Butisan Star v dávce 2 l na 1 ha; v případě nutnosti postemergentní ošetření na podzim nebo časně na jaře do fáze butonizace Galerou v dávce 0,35 l na 1 ha. o Ošetření proti výdrolu,
jednoletým jednoděložným nebo
vytrvalým
jednoděložným plevelům: Gallant Super; Pantera v dávkách dle cíle ošetření od 1 l až do 2,5 l na 1 ha. -
Ošetření moluskocidy a rodencitidy o Dle potřeby plošný rozhoz ručně po zasetí a v době vzcházení řepky proti plžům - Vanish Slug Pellets. o Dle potřeby na podzim a na jaře aplikace ručně do děr proti hraboši polnímu - Lanirat Micro.
-
Ošetření insekticidy o Jarní ošetření proti stonkovým krytonoscům – Nurelle D v dávce 0,6 l na 1 ha.
41
o Ošetření proti blýskáčkům a šešulovým škůdcům dle potřeby jedno až dvě ošetření – Vaztak 10 EC v dávce 0,1 l na 1 ha; Biscaya 240 OD v dávce 0,3 l na 1 ha; Mospilan 20 SP v dávce 0,1 l až 0,15 l na 1 ha. Na zkušební stanici Kujavy byla půda před setím připravena standardně. Předplodinou byl obou letech hrách setý. Před výsevem pokus nebyl hnojen. Během vegetace bylo provedeno jarní přihnojení dusičnanem amonným v dávce 90 kg č.ž. N na 1 ha a ledkem amonným s vápencem v dávce 60 kg č.ž. N na 1 ha. Plošné herbicidní ošetření bylo provedeno preemergentně Butisanem 400 SC v dávce 1,7 l na 1 ha v Tank Mixu s Commandem v dávce 0,1 l na 1 ha. Ostatní plošná pesticidní ošetření (insekticidní a herbicidní) byla prováděna standardně dle aktuálního výskytu škodlivého organismu.
4.3.2 Aplikace přípravků s obsahem vápníku a fungicidů V letech 2005 až 2010 byly na Opavsku a v Kujavách založeny 3 typy polních pokusů s rozdílným fungicidním ošetřením. Ošetření všech pokusů byla provedena ručním zádovým postřikovačem SOLO 473 P s rámem se 4 tryskami, záběrem 1,25 m při pracovním tlaku 2 bary. Dávka postřikové jíchy byla 300 l vody na 1 ha. Popisy variant jednotlivých pokusů jsou uvedeny v příloze (Tabulka IV). V prvním typu pokusů byl sledován vliv vápníku na zdravotní stav řepky. Pokusy probíhaly v letech v letech 2005 až 2007 na lokalitách Opava a Kujavy a v letech 2007 a 2008 na lokalitě Opava. V letech 2005 až 2007 bylo v pokusech použito minerální hnojivo Lamag Ca, které obsahovalo 16% MgO, 5% CaO, stopové množství Mn, Fe, Cu. Dávka hnojiva byla 5 kg.ha-1 a byly hodnoceny dvě odrůdy Baros a Lisek (Opava) a Lisek (Kujavy). V pokusech 2005 až 2007 bylo sledováno 8 variant s podzimním a jarním ošetřením, jejich kombinace a vliv na výskyt fomové hniloby brukvovitých a bílé hniloby řepky. Celkem bylo založeno 6 pokusů. V roce 2008 byl založen pokus s minerálním hnojivem Calsol obsahujícím 16% vodorozpustného vápna (CaO) v dávce 5 l.ha-1 . Byla použita odrůda Baros. Byl sledován vliv jarních ošetření ve fázi butonizace až kvetení na výskyt bílé hniloby řepky. Byly sledovány tři termíny ošetření a jejich kombinace.
42
Druhý typ fungicidních pokusů byl založen v roce 2008 až 2010. V pokusech bylo ošetření provedeno v kvetení řepky a byl sledován patogen S. sclerotiorum. V roce 2008 byl v pokusech sledován vliv ošetření na napadení patogenem a tvorbu sklerocií patogena. V roce 2008 byly pokusy založeny v Kujavách na odrůdě Ontario a na Opavsku na odrůdě Opus. Byly použity přípravky Alert S, Horizon 250 EW, Rovral Flo a Karben Flo Stefes v registrované a dvojnásobné dávce. V letech 2009 a 2010 byl pokus založen na Opavsku. Byl sledován výnos a napadení patogenem S. sclerotiorum. V roce 2009 byla zaseta odrůda Exagone a v roce 2010 odrůda Ontario. Byly použity přípravky Pictor, Alert S, Prosaro 250 EC, Amistar Xtra, Horizon 250 EW. U přípravku Pictor a Amistar Xtra byl sledován termín ošetření na počátku kvetení a v plném květu. V třetím typu fungicidních pokusů založených v roce 2008 až 2010 byl hodnocen vliv fungicidního ošetření na podzim a časně na jaře na napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa a výnos řepky. Byla zaseta odrůda Benefit. Byl použit přípravek Capitan 25 EW. Ošetření na podzim bylo provedeno ve čtyřech termínech a na jaře v jednom termínu. Pokus byl založen na Opavsku. Vedle napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa byl hodnocen výnos.
4.3.3 Hodnocení polních pokusů s fungicidními přípravky Hodnocení výskytu chorob vycházela z metodik EPPO PP 1/78 a PP 1/80. Postup hodnocení je podrobně popsán v kapitole 4.1 Hodnocení výskytů chorob. Výnos byl přepočten na standardní vlhkost 8 %. Vlhkost byla stanovena vážkovou metodou.
43
4.4 Umělé inokulace řepky patogenem Leptosphaeria maculans, L. biglobosa Laboratorní testy
byly
založeny
v řízených tepelných a světelných podmínkách
v klimaboxu při střídání světla a tmy 12 hodin/12 hodin, teploty 20 °C/15 °C ±2 °C. K inokulačním testům bylo použito 5 izolátů patogena Leptosphaeria spp. získaných z napadených pletiv řepky. Izoláty byly získaný z napadených pletiv listů, které byly zajištěny sběrem z různých lokalit v České republiky. Část pletiva s pyknidami byla umístěna na pevnou živnou půdu PDA (Potato Dextrose Agar) a opakovaným pasážováním byl získán čistý izolát. Jednalo se o tyto inokuláty LEPTMA OL, LEPTMA DA, LEPTMA CHL, LEPTMA OP, LEPTMA ŠU. Izoláty byly na základě vzhledu a produkce žlutého barviva do živné půdy rozděleny do dvou skupin po jednom a čtyřech izolátech. Na základě klasifikace inokulátu LEPTMA OL metodou PCR jako neagresivní Tox- (L. biglobosa) byly čtyři zbývající izoláty klasifikovány jako agresivní Tox+ (L. maculans). K hodnocení rezistence v laboratorních inokulačních testech byla použita modifikovaná metoda z dokumentu Crucifer Genetics Cooperative 1982. Metoda spočívá v inokulaci děložních listů brukvovitých suspenzí získanou z izolátu Leptosphaeria spp. Jeden děložní list byl 1 x inokulován. Na jedné rostlině byly provedeny 2 inokulace. V jednom testu na jednom materiálu a u jednoho inokulátu bylo hodnoceno 10 rostlin/20 inokulací. Test byl založen opakovaně (3×). Napadení bylo hodnoceno stupnicí 1 až 9 (1 - bez ohraničení kolem vpichu, jako na kontrole; 9 destrukce tkáně po 10 dnech, bohatá sporulace, velikost léze je větší než 5 mm). Byl testován
soubor
8
šlechtitelských
materiálů.
Každý
genotyp
byl
inokulovaný
jednotlivými izoláty patogena. Soubor genotypů řepky byl vybrán na základě kontrastní odolnosti k Leptosphaeria spp. v polních podmínkách. V polních testech byl hodnocen výskyt choroby na stonku řepky patogeny stupnicí 1 až 9: 1 - více než 50% rostlin má alespoň jednu skvrnu na hlavním stonku, většina skvrn obepíná více než 80 % obvodu stonku; 9 – bez výskytu (Metodika ÚKZÚZ, 2005). Citlivost k patogenu u vybraných materiálů byla na poli klasifikována jako O – odolný materiál (průměrný stupeň napadení 8) a N – náchylný materiál (průměrný stupeň napadení 3).
44
4.5 Charakteristika sledovaných lokalit 4.5.1 Obecná charakteristika lokalit Sledovaná lokalita Opavsko pro hodnocení výskytů chorob, polní pokusy a signalizaci askospor patogena Sclerotinia sclerotiorum leží v katastrech obcí Opava - Kylešovice, Chvalíkovice a Raduň. Ty se rozkládají v místě přechodu předhůří Nízkého Jeseníku do údolní nížiny řeky Moravice ve vzdálenosti asi 3 až 7 km jižně od centra města Opavy a v nadmořské výšce 250 až 290 m. Vzdálenost závisela na umístění honu v daném roce. Zemědělská výrobní oblast je řepařská. Půdní typ je hnědozem a převažuje zde půdní druh písčitohlinitý až jílovitohlinitý, půdy středně těžké až těžké. Výsledky půdní analýzy provedené v srpnu 2005: pH 6,74; podíl humusu: 2,43 %; obsah živin: Ca 0,200 %; P 95 mg; K 193 mg; Mg 147 mg. Výsledky půdní analýzy provedené v listopadu 2006: pH 6,5; podíl humusu: 1,00 %; obsah živin: Ca 0,109 %; P 25 mg; K 385 mg; Mg 75 mg. Výsledky půdní analýzy provedené v srpnu 2007: pH 6,8; podíl humusu: 1,5 %; obsah živin: Ca 0,225 %; P 137 mg; K 286 mg; Mg 137 mg. Sledovaná lokalita Kujavy pro hodnocení polních pokusů leží na území okresu Nový Jičín, osm kilometrů jihozápadně od města Bílovec v nadmořské výšce 260 m. Výrobní oblast je obilnářská (na hranici obilnářské a bramborářské oblasti). Půdní druh je hlinitý (středně těžké půdy), půdní typ je typická luvizem. Výsledky půdní analýzy provedené v červnu 2006: pH 6,4; podíl humusu: 1,89 %; obsah živin: Ca 0,196 %; P2 O5 134 mg; K 2 O 187 mg; MgO 210 mg. Výsledky půdní analýzy provedené v lednu 2007: pH 5,7; podíl humusu: 1,89 %; obsah živin: Ca 0,186 %; P 2 O 5 111 mg; K2 O 216 mg; MgO 122 mg. Na lokalitě Opava – předměstí byl sledován výskyt askospor L. maculans/ L. biglobosa v ovzduší. Lokalita leží asi 2 km od jižně od centra města Opavy v nadmořské výšce 255 m, souřadnice GPS 49°55´47.582´´ N a 17°52´41.911´´ E. Vzdálenost od pokusů byla cca 5 až 7 km a to v závislosti na jejich umístění v daném roce a cca 0,5 km od meteorologické stanice Opava - Otice.
4.5.2 Meteorologická data Meteorologická data byla získáná z automatické meteorologické stanice ČHMI Opava Otice, která se nacházela od 3 km do 7 km od sledované lokality a z automatické 45
meteorologické stanice Kujavy, která se nacházela do 0,5 km od pokusů. Byly sledovány průměrné denní teploty a sumy srážek. Dlouhodobé průměry, měsíční a roční průměrné denní teploty a sumy srážek jsou uvedeny v příloze (Tab. II, Tab. III).
4.6 Statistické metody použité pro hodnocení znaků Výsledky polních testů a laboratorních testů byly statisticky vyhodnoceny pomocí programu UPAVGEP verze 1.6. Byl proveden výpočet ANOVA a Tukey test. Výsledkem bylo rozdělení, případně nerozdělení do skupin na základě rozdílnosti při třech úrovních statistické pravděpodobnosti: P = 90 %, P = 95 % a P = 99 %. Průkaznost rozdílů mezi průměrnými hodnotami je v tabulkách vyznačena písmeny. Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. Vliv ročníku a lokality na výskyt patogena, vliv genotypů řepky a izolátů patogenů L. maculans, L. biglobosa byl vyhodnocen analýzou rozptylu ANOVA. Pro výpočty byl použit statistický program STATISTICA, VERZE 5. Konkrétní
použitá
statistická
metoda
ve výsledcích.
46
pro
daný
pokus/test
je
uvedena
5 Výsledky a diskuse 5.1 Výskyty chorob bílá hniloba řepky a fomová hniloba brukvovitých na Opavsku v letech 2001 až 2010 5.1.1 Výskyt bílé hniloby řepky Výskyt bílé hniloby řepky byl na Opavsku sledován od roku 2001. Vedle výskytu choroby byla sledována i suma srážek v měsíci dubnu, kdy začíná růst apotécií a uvolňování askospor původce choroby, a v měsících květnu a červnu, kdy dochází k infekci rostlin patogenem. Intenzita výskytu choroby > 20 % byla na Opavsku zaznamenána v letech 2002, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 a 2010. Intenzita výskytu choroby < 20 % byla zaznamenána v letech 2001, 2003 a 2009. Hranice intenzity výskytu 20 % byla zvolena na základě předpokladu, že je příčinou významných ztrát na výnose. Spitzer (2006) uvedl, že míra napadení patogenem S. sclerotiorum okolo 15 % nepředstavuje velké riziko ztrát. Při bližším studiu sum srážek v dubnu až červnu v letech nízkého výskytu bylo zjištěno: -
V roce 2001 byla suma srážek v měsíci květnu o 27,8 mm a v červnu o 25,0 mm nižší ve srovnání s dlouhodobým průměrem.
-
V roce 2003 byla suma měsíčních srážek v dubnu pouze 23,0 mm a v měsíci červnu pouze 17,6 mm, což bylo výrazně méně než dlouhodobý průměr a to o 20,6 mm a 68,7 mm.
-
V roce 2009 byla měsíční suma srážek v dubnu výrazně pod dlouhodobým průměrem 10,2 mm, což je o 23,4 mm méně; v měsících květnu a červnu již byla suma srážek nad dlouhodobým průměrem. Při bližším posouzení rozložení srážek v květnu bylo zjištěno rozložení srážek: 1. dekáda 2,4 mm; 2. dekáda 27,3 mm a 3. dekáda 54,8 mm. Z uvedeného vyplývá, že měsíc duben a první dvě dekády května byly srážkově velice chudé.
Zjištěnému průběhu srážek v měsích dubnu až červnu na výskyt choroby neodpovídal její výskyt v roce 2007, kdy byla intenzita výskytu choroby na Opavsku 26 % a sumy srážek byly v dubnu 8,1 mm a v květnu 41,0 mm, což bylo o 35,5 mm a 32,8 mm méně ve srovnání s dlouhodobými průměry. Suma srážek za měsíc červen (82,8 mm) již byla na úrovni dlouhodobého průměru (86,3 mm). Příčinou zjištěné intenzity napadení mohl být dostatek půdní vláhy ze srážek v březnu, kdy byla suma srážek o 21,1 mm vyšší ve
47
srovnání s dlouhodobým průměrem (29,4 mm). Dostatek srážek vytvořil ideální podmínky v půdě pro růst apotécií a následné sucho umožnilo vystřelování askospor do ovzduší. Význam suchého počasí pro uvolňování askospor a jejich aktivní šíření větrem popsal Hoffmann, Schmutterer (1999). V roce 2007 byla zahájena signalizace výskytu patogena S. sclerotiorum na základě hodnocení přítomnosti askospor v porostu v době kvetení řepky. Přítomnost askospor patogena v porostu byla potvrzena (Plachká 2007). Samotnou infekci patogenem a její rozvoj mohlo pozitivně ovlivnit optimální mikroklima v porostu – vysoká relativní vlhkost, které napomohla vysoká hustota porostu (80 rostlin na 1 m2 ) a rosa v období kvetení řepky. Průběh vybraných meteorologických údajů a výskytů choroby v letech 2001 až 2010 je uveden v Tab. 2.
Tabulka 2
Napadení řepky olejky ozimé patogenem Sclerotinia
sclerotiorum
před sklizní v letech 2001 až 2010 na Opavsku
Rok
Suma srážek za duben [mm]
Suma srážek za květen [mm]
Suma srážek za červen [mm]
2001
48,6
46,5
2002
34,5
2003
Napadení řepky patogenem před sklizní Frekvence napadení [%]
Intenzita napadení [%]
Počet odumřelých rostlin ze 100
61,3
17
17
16
35,0
120,0
39
32
19
23,0
57,1
17,6
0
0
0
2004
37,7
52,7
68,5
21
20
19
2005
43,3
85,1
60,3
35
28
12
2006
91,7
55,6
93,0
19
20
18
2007
8,1
41,1
82,8
31
26
12
2008
28,0
89,8
80,2
49
46
38
2009
10,2
84,5
124,1
11
7
3
2010
65,6
184,2
96,5
33
33
32
Jedním z agrotechnických opatření s cílem snížit výskyt bílé hniloby řepky je osevní postup a umístění honu. V roce 2005 byl na Opavsku sledován průběh výskytů
48
příznaků bílé hniloby řepky na třech honech. Vzdálenost honu 1 od honů 2 a 3 byla cca 6 km. Vzdálenost honů 2 a 3 navzájem byla cca 0,5 km. Byla pozorována závislost umístění honů a osevního odstupu v pěstování řepky. Ve sledování nebyl hodnocen vliv odrůdy. Hodnocená místa nebyla fungicidně ošetřená. Výskyt choroby na Opavsku v roce posledního pěstování řepky (rok 2000) byl střední okolo 30 %. Na prvním honu byl osevní odstup v pěstování řepky 5 let, hon byl chráněn před větrem. Na druhém honu byl osevní odstup více než 10 let, hon byl chráněn před větrem. Na třetím honu byl osevní odstup v pěstování řepky více než 10 let, hon ležel ve srážkovém stínu. Na prvním sledovaném honu byly první výskyty zaznamenány již v 1. dekádě června a na zbývajích dvou honech až v 3. dekádě června. Napadení patogenem před sklizní bylo 13 % na honu ležícím ve srážkovém stínu s osevním odstupem delším než 10 let, 35 % na honu chráněným před větrem a 51 % na honu s osevním odstupem v pěstování řepky 5 let. Výsledky jsou graficky zpracovány v Grafu 1 (Plachká 2006). Celkové napadení porostu patogenem bylo závislé na průběhu povětrnostních podmínek ve sledovaných letech 2007 až 2009. Byla potvrzena pozitivní závislost mezi výskytem askospor Sclerotinia sclerotiorum v porostech řepky ozimé a napadením rostlin patogenem před sklizní řepky (Plachká and Poslušná 2010).
Graf 1 Průběh napadení řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum na Opavsku v roce 2005
49
5.1.2 Výskyt fomové hniloby brukvovitých Výskyt fomové hniloby brukvovitých byl na Opavsku sledován od roku 2001. Vedle samotného choroby byla sledována i suma srážek v měsíci září a průměrná denní teplota v říjnu. Tato meteorologická data a termíny jejich sledování meteorologických dat byly zvoleny na základě napadení listů a kořenů patogeny L. maculan, L. biglobosa na podzim v prvním roce sledování a na základě termínů setí 25.8. až 5.9 ve sledovaných letech a navazují na údaje zjištěné v literatuře. Hoffmann, Schmutterer (1999) uvádějí, že nelze vyloučit závislost mezi počasím, letem askospor a infekčním procesem. Panka et al. (2008) upozorňuje také na závislost mezi termínem setí a prvními výskyty na podzim. Pozoroval, že u třech různých termínů setí v srpnu bylo u 2. a 3. termínu setí bylo výrazně nižší napadení fomovou hnilobou brukvovitých ve srovnání s 1. termínem setí v první dekádě srpna. Nejvyšší
a
nejčasnější
výskyty
příznaků
fomové
hniloby
brukvovitých
na podzim byly zaznamenány v roce 2001. Jednalo se o výskyty příznaků choroby na děložních listech - skvrny s pyknidami patogena již v polovině září. V říjnu téhož roku byly příznaky choroby zaznamenány i na kořenech a kořenových krčcích rostlin, kdy bylo až 24 % hodnocených rostlin s příznaky. Této skutečnosti odpovídalo napadení stonků a kořenů řepky před sklizní. Napadeno bylo 100 % rostlin a intenzita napadení byla 82 %, 47 rostlin ze 100 měly příznaky napadení sledovanými patogeny a byly odumřelé. Poměrně rovnoměrné rozdělení srážek na konci srpna a v měsíci září průměrné denní teploty v září až říjnu okolo 12 °C zajistily optimální podmínky pro vývoj patogena a infekci rostlin řepky (Graf 3, Tab. II). Uvedenému odpovídá skutečnost, kterou publikoval Hoffmann, Schmutterer (1999), že hojné deště a teploty kolem 15°C prospívají tvorbě pseudotécií a uvolňování askospor. Vyšší počet předčasně odumřelých rostlin s příznaky choroby byl zaznamenán před sklizní 2003. První příznaky choroby byly na podzim 2002 zaznamenány až v druhé polovině října. Suma srážek v září byla o 7,5 mm nižší než dlouhodobý průměr, průměrná denní teplota v říjnu byla 7,6 °C. Tento průběh počasí neodpovídal podzimu 2001. Pravděpodobnou příčinou vyšší intenzity výskytu a vyššího počtu odumřelých rostlin s příznaky choroby byl vyšší výskyt květilky zelné na podzim 2002 a průběh teplot v předjaří v roce 2003, které poškodily tkáň kořenů a umožnily infekci patogenem.
Poškození kořenů žírem larev květilky zelné bylo 50
pozorováno
již
v listopadu na podzim 2002. Na poškození pletiv kořenů měl i průběh teplot v únoru. Průměrné denní teploty v únoru 2003 byly o 3,1 °C nižší ve srovnání s dlouhodobým průměrem, který byl -0,5 °C. Docházelo k velkému kolísání teplot ve dne a v noci. Kořeny a kořenové krčky rostlin řepek byly kolísáním teplot a zamrzáním a rozmrzáním povrchové vrstvy půdy poškozeny, měly potrhaná pletiva. Tím byly vytvořeny podmínky pro infekci rostlin patogenem, jehož důsledkem byl vyšší výskyt choroby před skllizní. V letech 2005 až 2008 se ve skleníkových testech a polních experimentech zabýval Keunecke et al. (2008) stanovením dopadu škod způsobených na řepce květilkou zelnou (Delia radicum) na napadení houbami Verticillium longisporum a Phoma lingam. Ze získaných výsledků vyplynulo, že napadení kořene květilkou na podzim zvýšilo infekci Verticillium longisporum. Bylo také zjištěno, že v případě poškození hypokotylu larvami byly léze na stonku větší. Rozložení srážek v jednotlivých dekádách srpnu až září 2001 a 2002 je uveden v Grafu 2. První příznaky napadení na listech byly v dalších letech 2002 až 2009 zaznamenány později a to od konce září až do počátku listopadu, příznaky napadení na kořenech na podzim nebyly v letech 2002 až 2009 zaznamenány. Průběh vybraných meteorologických údajů a výskytů choroby v letech 2001 až 2010 je uveden v Tabulce 3. Graficky zpracovaný průběh dekádních a denních hodnot srážek a teplot v době infekce řepky na podzim 2001, kdy byly zaznamenány nejčasnější výskyty choroby a a následně nejsilnější ve sledovaných letech je uveden v Grafu 2 a 3. Graficky zpracovaný průběh dekádních a denních hodnot srážek a teplot na podzim 2009 a 2010 v letech pozdních výskytů prvních příznaků patogena je uveden v Grafu 4 a 3. V závislosti na ročníku bylo zaznamenáno napadení až 80 % i 100 % rostlin, důležitým ukazatelem je však intenzita napadení, která vypovídá o tom, jak závažné bylo napadení rostlin: zda se jednalo o povrchové napadení stonků a kořenů bez tvorby pyknid nebo se jednalo o napadení hloubkové, které bylo příčinou předčasného odumírání rostlin (Plachká, Odstrčilová 2007). S výjimkou ročníků 2001/2002 a 2002/2003 převažovalo v ČR od roku 2001 povrchové napadení stonků. Na podzim 2001 bylo na Opavsku zaznamenáno napadení listů a kořenů již na podzim (Odstrčilová and Plachká 2006).
51
Tabulka 3 První výskyty fomové hniloby brukvovitých na listech na podzim, suma srážek za září, průměrná denní teplota v říjnu a napadení stonků a kořenů řepky patogenem Leptosphaeria maculan, L. biglobosa před sklizní na Opavsku v letech 2002 až 2010 Napadení řepky patogenem před sklizní Rok sklizně
[mm]
Průměrná denní teplota v říjnu [°C]
15.9. 2001
110,8
12,0
20.10.2002
47,1
5.11.2003
Data prvních výskytů na podzim
Suma srážek za září
Frekvence napadení
Intenzita napadení
[%]
[%]
Počet odumřelých rostlin ze 100
2002
100
82
47
7,6
2003
85
59
20
28,2
6,2
2004
72
50
12
15.11.2004
15,03
10,9
2005
70
35
0
25.10.2005
23,9
9,3
2006
89
45
5
15.10.2006
16,0
11,2
2007
82
44
12
5.10.2007
128,0
7,8
2008
100
49
0
29.9.2008
76,5
10,1
2009
100
41
0
25.10.2009
14,8
8,0
2010
82
32
0
11.10.2010
86,8
6,3
2011
-*
-*
-*
*Údaj nebyl v době uzavření disertační práce k dispozici.
52
Graf 2 Průběh dekádních hodnot průměrných denních teplot a sum srážek na podzim 2001 na Opavsku
Graf 3 Průběh denních srážek a teplot od data setí až po datum prvních výskytů fomové hniloby brukvovitých na listech řepky 20.9.2001, podzim 2001 Opavsko
53
Graf 4 Průběh denních srážek a teplot od data setí až po datum prvních výskytů fomové hniloby brukvovitých na listech řepky 20.10.2009, podzim 2009 Opavsko
Graf 5 Průběh denních srážek a teplot od data setí až po datum prvních výskytů fomové hniloby
brukvovitých
na
listech
řepky 54
11.10.2010,
podzim
2010
Opavsko
KONTAMINACE SEMEN PATOGENY L. maculans, L. biglobosa V roce 2010 bylo zařazeno do hodnocení výskytu chorob hodnocení kontaminace semen patogeny L. maculans, L. biglobosa. Z polních tetsů zkoušek výkonů bylo vybráno 11 materiálů řepek s různou intenzitou výskytu fomové hniloby brukvovitých a byla u nich stanovena průměrná kontaminace semen ze sklizně 2010 patogeny L. maculans, L. biglobosa 1,45 %. Pohybovala se od 0 % do 5 %. To odpovídá zjištění Hoffmann, Schmutterer (1999), kteří uvedli, že v mnoha polních pokusech i přes vysoké napadení stonků zůstala kontaminace osiva nižší než 1 %. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 4.
Tabulka 4 Kontaminace semen řepky olejky ozimé patogeny L. maculans, L. biglobosa, sklizeň 2010, Opavsko Materiál
Napadení na poli [%]
Kontaminace [%]
Materiál
Napadení na poli [%]
Kontaminace [%]
OP-03
6,3
1
OP-19
5,8
0
OP-08
6,7
2
OP-21
6,7
2
OP-09
5,7
3
OP-31
6,7
0
OP-10
5,3
2
OP-35
7,0
5
OP-11
6,3
0
Benefit
7,7
1
OP-12
6,7
1
Průměrná kontaminace: 1,45 %
5.2. Signalizace patogenů 5.2.1 Signalizace výskytu patogena Sclerotinia sclerotiorum Od roku 2005 byla optimalizována metoda signalizace výskytu patogena řepky S. sclerotiorum na základě kontaminace květních plátků řepky askosporami patogena. Metoda byla v roce 2007 zavedena a výskyt askospor S. sclerotiorum v době kvetení řepky byl od tohoto roku na Opavsku sledován. Vedle kontaminace květních plátků byl na sledované lokalitě posouzen výskyt bílé hniloby řepky před sklizní. S výjimkou roku 2009 byla zaznamenána vyšší kontaminace květních plátků askosporami patogena než 55
30 %. V roce 2007 bylo hodnocení provedeno pouze v plném květu řepky. Bylo napadeno 33 % květních plátků, intenzita napadení řepky patogenem před sklizní byla 26 %. V roce 2008 byla na počátku kvetení řepky zjištěna kontaminace 10 % květních plátků a v plném květu 33 % květních plátků, intenzita napadení řepky patogenem byla 46 %. V roce 2009 nebyl na počátku kvetení zaznamenán výskyt askospor, v plném květu řepky bylo kontaminováno 10 % květních plátků, intenzita napadení řepky patogenem byla 7 %. V roce 2010 byla na počátku kvetení zanamenána vyšší kontaminace květních plátků 67 % než v plném květu 40 %, intenzita napadení řepky patogenem před sklizní byla 33 %. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v Tab. 4. Důvodem nižší kontaminace květních plátků v plném květu řepky byly pravděpodobně vysoké a trvalé srážky, které neumožnily šíření askospor patogena v porostu a bránily jejich zachycení na rostlinách řepky. Hoffmann, Schmuterrer (1999) uvedl, že vystřelování askospor je výrazně redukováno srážkami. Vysoká kontaminace květních plátků není ještě zárukou silného napadení řepky patogenem, je zde vysoká korelace mezi napadením a vlhkostí v květnu a červnu uvádí Jedryczka (2007). Koch et al. (2006) studuje optimální podmínky pro růst a klíčení askospor. Jako minimální hodnoty uvádí teplotu 7 °C a relativní vlhkost 80 % po dobu 23 hodin. Vyšší počet hodin než 23 výrazně koreloval s výskytem choroby v době sklizně. Fungicidní ošetření, provedené na základě splněných podmínek pro napadení, bylo u 70 % ošetření ekonomicky efektivní.
Tabulka 4 Kontaminace květních plátků řepky askosporami patogena v průběhu kvetení a napadení řepky patogenem S. sclerotiorum před sklizní
Rok
Procento napadených květních plátků askosporami patogena Počátek kvetení Plný květ BBCH 60-61 BBCH 65
Intenzita napadení řepky patogenem [%]
2007
-*
33
26
2008
10
30
46
2009
0
10
7
2010
67
40
33
*Údaj nebyl hodnocen.
56
Graf 6 Průběh denních srážek a teplot v předpokládané době vývoje a náletu askospor patogena S. sclerotiorum - duben až květen 2009 a konečné napadení řepky patogenem před sklizní na Opavsku
Graf 7 Průběh denních srážek a teplot v předpokládané době vývoje a náletu askospor S. sclerotiorum - duben až květen 2010 a konečné napadení řepky patogenem před sklizní na Opavsku 57
5.2.2 Signalizace výskytu patogena Leptosphaeria maculans, L. biglobosa Od roku 2008 byla optimalizována metoda signalizace výskytu patogena řepky Leptosphaeria maculans, L. biglobosa na základě hodnocení výskytu askospor patogena ve vzduchu. Po optimalizaci metody bylo provedeno lapání askospor a vyhodnocení náletů askospor. Lapání askospor na Opavsku probíhalo od konce srpna do listopadu v roce 2010. Detekce askopor patogena probíhala na základě odečtu lapených askospor. Byl posuzován tvar a velikost askospor. V prvním kroku bylo provedeno vyhodnocení lapených askospor na základě tvaru: podlouhlé šestibuněčné askopory velikosti cca 30 µm a více). V druhém kroku bylo provedeno rozdělení askospor na základě velikosti. Do konečného odečtu byly zahrnuty askospory > 35 a < 75 µm. Askospory větší než 75 µm nebyly zaznamenány, převažoval počet askospor menších než 35 µm. První výskyty askospor v ovzduší byly zaznamenány 11. září. Maximální počet askospor 28 byl zaznamenán 15. října. První výskyty příznaků choroby fomové hniloby brukvovitých byly na Opavsku na listech řepky byly zaznamenány 11. října 2010. Výskyt příznaků choroby na kořenech a kořenovém krčku nebyl na podzim zaznamenán. Září 2010 bylo srážkově nad dlouhodobým průměrem, ale říjen 2010 byl teplotně o 3 °C nižší ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Při porovnání průběhu srážek a teplot v srpnu až říjnu s rokem 2001 - rok s časným výskytem příznaků fomové hniloby brukvovitých na listech a kořenovém krčku na podzim a následně s vysokou intenzitou napadení před sklizní řepky, nebyly ve sledovaném období hodnoceném období 2010 splněny optimální podmínky pro rozvoj napadení. Hoffmann, Schmutterer (1999)
uvedli,
že
hojné
deště
a
teploty
kolem
15°C
prospívají
tvorbě
plodnic/pseudotecií a uvolnění askospor. Aktuální stav hodnocení rizika výskytu fomové hniloby brukvovitých v Polsku byl pro podzim 2010 hodnocen jako nízký až střední (http://www.spec.edu.pl). Odečty askospor L. maculans, L. biglobosa na podzim 2010 na Opavsku jsou uvedeny v Tabulce 5.
58
Tabulka 5 Sledování askospor patogena Leptosphaeria maculans, L. biglobosa od optimálního termínu setí řepky olejky ozimé do října v letech 2009 a 2010 na Opavsku Sledované parametry
2010
První výskyty askospor
Datum
11.9.
Počet na 1 den
2
Datum
15.10.
Počet na 1 den
28
Datum
-
Počet na 1 den
-
Počet dnů
34
%
16
Celkový počet askospor
Počet
75
Počátek hodnocení náletu askospor
Datum
24.8.
Konec hodnocení náletů askospor
Datum
31.10.
Setí/vzcházení řepky
Datum
8.9./17.9.
První příznaky napadení patogenem na listech
Datum
11.10.
Maximální nálet askospor Druhá vlna náletů askospor
Počet dnů od prvního náletu askospor do maximálního náletu Dny s nálety askospor
59
5.3 Aplikace fungicidů a přípravků s obsahem vápníku 5.3.1 Charakteristika průběhu povětrnostních podmínek v letech 2005 až 2010 Opavsko Vegetační rok 2005/2006 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v dubnu, květnu a červnu, mírně nad průměr v září; nižší než dlouhodobý průměr v lednu, únoru a březnu, mírně pod průměr v listopadu a prosinci. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v listopadu, prosinci, lednu, březnu a dubnu; nižší než dlouhodobý průměr v září, říjnu, dubnu a červenci. Vzcházení řepky na podzim 2005 bylo postupné z důvodu sucha. První výskyty fomové
hniloby
brukvovitých
byly
zaznamenány
v polovině
listopadu.
Výskyty
na kořenech a bázích stonků byly hodnotitelné ke konci dozrávání. První výskyty bílé hniloby řepky byly zaznamenány v první polovině června 2006. K rozvoji napadení patogenem došlo až v 3. dekádě června. Vegetační rok 2006/2007 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v září až březnu a mírně dubnu až červenci; nižší než dlouhodobý průměr nebyly zaznamenány. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v srpnu, únoru a březnu; nižší než dlouhodobý průměr v září až listopadu, v březnu, dubnu a květnu. Vzcházení řepky bylo na podzim 2006 vyrovnané. První výskyty fomové hniloby brukvovitých byly zaznamenány na konci října. Výskyty na kořenech a bázích stonků byly hodnotitelné ke konci dozrávání. První ojedinělé výskyty bílé hniloby řepky byly zaznamenány v 2. dekádě května 2007, hodnotitelné výskyty v 2. dekádě června. V porostech byly zaznamenány vysoké výskyty šedé plísňovitosti brukvovitých. Vegetační rok 2007/2008 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány lednu a únoru, mírně nad průměr v dubnu až červnu; mírně nižší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v září až prosinci. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr
60
byly zaznamenány v září, říjnu a mírně nad průměr v dubnu; nižší než dlouhodobý průměr v srpnu, listopadu a únoru až dubnu. Vzcházení řepky bylo na podzim 2007 vyrovnané. První výskyty fomové hniloby brukvovitých byly zaznamenány na začátku října. Výskyty na kořenech a bázích stonků byly hodnotitelné ke konci dozrávání. První výskyty bílé hniloby řepky byly zaznamenány v 1. dekádě června 2008, hodnotitelné výskyty v 2. dekádě června. Vegetační rok 2008/2009 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány listopadu, prosinci a dubnu, mírně nad průměr v srpnu, říjnu a červenci; nižší než dlouhodobý
průměr
nebyly
zaznamenány.
Měsíční sumy
srážek
vyšší než
dlouhodobý průměr byly zaznamenány v září, prosinci, březnu a mírně nad průměr v červnu; nižší než dlouhodobý průměr v srpnu, říjnu, listopadu a dubnu. Vzcházení řepky bylo na podzim 2008 nevyrovnané z důvodu sucha po zasetí. První výskyty fomové hniloby brukvovitých byly zaznamenány na přelomu září a října. Výskyty na kořenech a bázích stonků byly hodnotitelné ke konci dozrávání. První výskyty bílé hniloby řepky byly zaznamenány v druhé polovině června 2009. Výskyt choroby byl obecně ojedinělý až nízký. U sledované odrůdy Opus převažoval výskyt choroby v místě nasazení šešulí, výskyt na stoncích byl nízký do 4 %. Vegetační rok 2009/2010 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány listopadu a červenci; nižší než dlouhodobý průměr v lednu a únoru. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v říjnu, lednu, dubnu, květnu a červenci, mírně nad průměr v červnu; nižší než dlouhodobý průměr v srpnu, září, listopadu, prosinci a březnu. Vzcházení řepky bylo na podzim 2009 vyrovnané. První výskyty fomové hniloby brukvovitých byly zaznamenány v 3. dekádě října. Výskyty na kořenech a bázích stonků byly hodnotitelné ke konci dozrávání. První výskyty bílé hniloby řepky byly zaznamenány v první polovině června 2009. Výskyt choroby před sklizní byl střední až vysoký.
61
Kujavy Vegetační rok 2005/2006 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v dubnu, červnu a červenci, mírně nad průměr v září; nižší než dlouhodobý průměr v lednu, únoru a březnu, mírně pod průměr listopadu a prosinci. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v srpnu, září, listopadu, prosinci, lednu až dubnu; nižší než dlouhodobý průměr v říjnu a červenci. Výskyt fomové hniloby brukvovitých na kořenech a bázích stonků střední. Výskyt bílé hniloby řepky byl střední až vysoký. Vegetační rok 2006/2007 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v září až prosinci, březnu až červenci; nižší než dlouhodobý průměr v lednu a únoru. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v srpnu, lednu a březnu; nižší než dlouhodobý průměr v září až prosinci, dubnu až červenci. Výskyt fomové hniloby brukvovitých na kořenech a bázích stonků střední. Výskyt bílé hniloby řepky byl nízký až střední. Vegetační rok 2007/2008 Měsíční průměrné denní teploty vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v srpnu, lednu až březnu, květnu a červenci; mírně nižší než dlouhodobý průměr v září až prosinci. Měsíční sumy srážek vyšší než dlouhodobý průměr byly zaznamenány v srpnu, lednu, dubnu a červenci; nižší než dlouhodobý průměr v září, říjnu, únoru a červnu. Výskyt fomové hniloby brukvovitých na kořenech a bázích stonků střední. Výskyt bílé hniloby řepky byl vysoký.
62
5.3.2 Vliv aplikace minerálních hnojiv s vápníkem na napadení řepky sledovanými patogeny Sledované údaje napadení a výnosy v pokusech s minerálními hnojivy Lamag Ca, Calsol a fungicidy byly statisticky zpracovány v programu UPAV GEP, který provedl výpočet ANOVA a hodnoty minimálních rozdílů při hladinách průkaznosti 90 %, 95 % a 99 % – Tukey test. U intenzity výskytu chorob program provedl transformaci dat pro výpočty,
v tabulkách
jsou
uvedeny
hodnoty
transformovaných
průměrů.
Mezi
variantami označenými v tabulkách stejnými písmeny při dané hladině průkaznosti nebyl statisticky průkazný rozdíl. Vedle posouzení vlivu ošetření programem UPAV GEP byl v pokusech s minerálními hnojivy posouzen vliv ročníku a lokality na napadení sledovanými patogeny jednofaktorouvou analýzou rozptylu ANOVA v programu STATISTICA, verze 5.
5.3.2.1 Pokusy s minerálním hnojivem Lamag Ca V pokusech s minerálním hnojivem Lamag Ca byl hodnocen vliv různých variant ošetření na napadení sledovanými patogeny a výnos. Celkem bylo sledováno 8 variant ošetření ve třech opakováních: 1. bez ošetření [-]; 2. podzim [P]; 3. jaro [J]; 4. plný květí [K]; 5. podzim, jaro [PJ]; 6. podzim, plný květ [PK]; 7. podzim, jaro, plný květ [PJK]; 8. jaro, plný květ [JK]. Během dvou let 2005 až 2007 bylo založeno 6 pokusů: 4 pokusy na Opavsku s odrůdami Baros, Lisek a 2 pokusy s odrůdou Lisek na lokalitě Kujavy.
FOMOVÁ HNILOBA BRUKVOVITÝCH, odrůda BAROS 2006,2007 V pokusu s odrůdou Baros byl před sklizní v roce 2006 zaznamenán vysoký výskyt příznaků fomové hniloby brukvovitých. Výskyt se pohyboval od 64,04 % do 78,72 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 4 dále u variant 6, 2, 5, 8, 3, 7 a nejnižší u varianty 1. Rozdíly mezi variantami 6, 4 a variantou 1 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 % a 95 %. Před sklizní 2007 byl v pokusu zaznamenán střední výskyt příznaků fomové hniloby brukvovitých. Napadení původci choroby se 63
pohybovalo od 38,33 % do 44,20 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1, dále u variant 4, 5, 6, 8, 3, 2 a nejnižší u varianty 7. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 6.
Tabulka 6 Vliv aplikace minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny
Rok 2005/2006, LEPTMA
Rok 2006/2007, LEPTMA Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
**Hladina průkaznosti [%]
Účinnost ošetření [%]
**Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
*Označení varianty
L. maculans, L. biglobosa, odrůda Baros, Opavsko
-
64,04
0,00
B
B
A
44,20
0,00
A
A
A
P
75,85
-12,13
AB
AB
A
39,19
17,81
A
A
A
J
72,13
-13,39
AB
AB
A
39,35
17,12
A
A
A
K
78,72
-20,50
A
A
A
41,32
10,27
A
A
A
PJ
76,38
-16,74
AB
AB
A
40,78
12,33
A
A
A
PK
77,88
-19,25
A
A
A
39,99
15,07
A
A
A
PJK
70,99
-12,13
AB
AB
A
38,33
20,55
A
A
A
JK
73,34
-15,06
AB
AB
A
39,50
16,44
A
A
A
90
95
99
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
Výsledky celkem Ve výsledcích celkem hodnocení výskytu choroby byl výskyt vyrovnaný, rozdíly mezi variantami byly minimální. Výskyt se pohyboval od 64 % do 69,83 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 7 dále u variant 1, 3, 8, 2, 5, 6, a nejnižší u varianty 4. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 7. Ve sledovaných letech 2005 až 2007 se u odrůdy Baros pozitivně projevil vliv ošetření minerálním hnojivem Lamag Ca na výskyt fomové hniloby brukvovitých v roce středního výskytu choroby 2007. U všech ošetřených variant byl v roce 2007 64
výskyt choroby ve srovnání s neošetřenou kontrolou nižší. Výsledky nebyly statisticky potvrzeny. V roce 2006 nebyl zaznamenán pozitivní vliv ošetření. Důvodem mohlo být vysoké napadení odrůdy Baros patogeny L. macuans, L. biglobosa. Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 6 a 7.
Tabulka 7 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Baros, Opavsko
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Baros 2005 až 2007, Opavsko, LEPTMA
-
53,36
0,00
A
A
A
P
54,70
-3,64
A
A
A
J
53,94
-1,82
A
A
A
K
56,75
-8,83
A
A
A
PJ
55,49
-5,71
A
A
A
PK
55,66
-6,23
A
A
A
PJK
53,17
0,26
A
A
A
JK
54,46
-3,12
A
A
A
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
FOMOVÁ HNILOBA BRUKVOVITÝCH, odrůda LISEK Opavsko V pokusu s odrůdou Lisek na Opavsku byl před sklizní v roce 2006 zaznamenán střední výskyt fomové hniloby brukvovitých. Napadení patogeny L. maculans a L. biglobosa se pohybovalo od 33,00 % do 45,97 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 8, dále u variant 7, 2, 6, 4, 1, 5 a nejnižší u varianty 3. Neošetřená kontrolní varianta vykazovala napadení 41,46 %. Rozdíl k ostatním variantám nebyl statisticky průkazný. Rozdíly mezi variantou s nejnižším napadením varianta 3 a s nejvyšším napadením 65
varianty 8, 7 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 %. Před sklizní 2007 byl v pokusu s odrůdou Lisek na Opavsku zaznamenán nízký až střední výskyt příznaků fomové hniloby brukvovitých. Napadení původci choroby se pohybovalo od 25,83 % do 36,44 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 6 dále u variant 8, 4, 7, 5, 1, 2 a nejnižší u varianty 3. Rozdíly mezi variantami 6, 8, 4 a variantami 2, 3 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 %. Rozdíly mezi variantou 6 a variantami 2, 3 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 95 %. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 8.
Tab. 8 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Lisek, Opavsko Rok 2006/2007, LEPTMA Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Rok 2005/2006, LEPTMA
-
41,46
0,00
AB
A
A
28,14
0,00
AB
AB
A
P
44,43
-11,36
AB
A
A
26,32
11,94
B
B
A
J
33,00
32,58
B
A
A
25,83
14,93
B
B
A
K
41,67
-0,76
AB
A
A
34,82
-46,27
A
AB
A
PJ
38,04
13,64
AB
A
A
29,10
-5,97
AB
AB
A
PK
42,11
-3,03
AB
A
A
36,44
-58,21
A
A
A
PJK
44,99
-13,64
A
A
A
30,82
-19,40
AB
AB
A
JK
45,97
-17,42
A
A
A
35,03
-47,76
A
AB
A
90
95
99
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
66
Kujavy V pokusu s odrůdou Lisek na lokalitě Kujavy byl před sklizní v roce 2006 zaznamenán střední výskyt fomové hniloby brukvovitých. Napadení patogeny L. maculans a L. biglobosa se pohybovalo od 33,27 % do 39,75 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1 dále u variant 2, 3, 5, 6, 8, 7 a nejnižší u varianty 4. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Před sklizní 2007 byl v pokusu s odrůdou Lisek
na lokalitě Kujavy zaznamenán střední výskyt příznaků fomové hniloby
brukvovitých. Napadení původci choroby se pohybovalo od 36,87 % do 46,72 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 6 dále u variant 1, 5, 2, 4, 7, 8 a nejnižší u varianty 3. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 9.
Tabulka 9
Vliv minerálního
hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny
L. maculans, L. biglobosa, odrůda Lisek, Kujavy Rok 2006/2007, LEPTMA Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Rok 2005/2006, LEPTMA
-
39,75
0,00
A
A
A
43,85
0,00
A
A
A
P
38,64
4,88
A
A
A
42,14
4,86
A
A
A
J
36,84
12,20
A
A
A
36,87
24,31
A
A
A
K
33,27
26,02
A
A
A
42,25
5,56
A
A
A
PJ
35,87
16,26
A
A
A
43,66
0,69
A
A
A
PK
35,26
17,89
A
A
A
46,72
-10,42
A
A
A
PJK
34,81
20,33
A
A
A
41,74
7,64
A
A
A
JK
35,00
19,51
A
A
A
40,14
13,19
A
A
A
90
95
99
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
67
Výsledky celkem Ve výsledcích celkem hodnocení napadení sledovanými patogeny L. maculans a L. biglobosa bylo napadení vyrovnané, rozdíly mezi variantami byly malé. Napadení se pohybovalo od 33,34 % do 40,30 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 6 dále u variant 8, 1, 7, 2, 4, 5 a nejnižší u varianty 3. Rozdíly mezi variantou 6 a variantou 3 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 %. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 10. Ve sledovaných letech 2005 až 2007 se u odrůdy Lisek na Opavsku pozitivně projevil vliv ošetření minerálním hnojivem Lamag Ca na výskyt fomové hniloby brukvovitých v roce 2006 na Opavsku u variant ošetřených na podzim a na jaře (5) a na jaře (3), v roce 2007 u variant ošetřených na podzim (2) a na jaře (3); na lokalitě Kujavy u všech ošetřených variant s výjimkou varianty ošetřené na podzim a v plném květu (6). V celkovém hodnocení se s výjimkou variant ošetřená na podzim a v plném květu (6) a ošetřená na jaře a v plném květu (8) projevil pozitivní vliv ošetření u všech variant. Statisticky průkazný rozdíl byl potvrzen mezi variantou 6, 8 a variantou 3. Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 8, 9 a 10.
Tab. 10 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Lisek, Opavsko, Kujavy
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Lisek 2005 až 2007, Opavsko, Kujavy, LEPTMA
-
38,51
0,00
A
A
A
P
38,20
1,29
A
A
A
J
33,34
22,10
A
A
A
K
38,13
1,72
A
A
A
PJ
36,82
7,51
A
A
A
90
95
99
68
PK
40,30
-7,73
A
A
A
PJK
38,29
1,07
A
A
A
JK
39,12
-2,58
A
A
A
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
BÍLÁ HNILOBA ŘEPKY, odrůda BAROS 2006,2007 V pokusu s odrůdou Baros byl před sklizní v roce 2006 zaznamenán nízký až střední výskyt příznaků bílé hniloby řepky. Napadení patogenem S. sclerotiorum se pohybovalo od 16,07 % do 25,91 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1 dále u variant 2, 6, 7, 4, 3, 5 a nejnižší u varianty 8. Rozdíly mezi variantou 1 (neošetřená kontrola) a variantami 7, 4, 3, 5, 8 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 % a 95 %. Rozdíly mezi variantou 1 (neošetřená kontrola) a variantou 8 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 99 %. Před sklizní 2007 byl v pokusu s odrůdou Baros zaznamenán střední výskyt příznaků bílé hniloby řepky. Napadení původcem choroby se pohybovalo od 19,16 % do 30,70 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 2 dále u variant 1, 5, 4, 8, 7, 6 a nejnižší u varianty 3. Rozdíly mezi variantou 2 a variantou
3
byl
mezi neošetřenou
statisticky kontrolou
potvrzen
při
k ošetřeným
Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 11.
69
hladině
variantám
průkaznosti 90 nebyl
statisticky
%.
Rozdíl
potvrzen.
Tabulka 11 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Baros, Opavsko Rok 2006/2007, SCLESC Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Rok 2005/2006, SCLESC
-
25,91
0,00
A
A
A
30,33
0,00
AB
A
A
P
19,91
37,93
AB
AB
AB
30,70
-2,60
A
A
A
J
16,77
56,90
B
B
AB
19,16
55,84
B
A
A
K
17,71
51,72
B
B
AB
28,19
12,99
AB
A
A
PJ
16,54
56,90
B
B
AB
29,26
6,49
AB
A
A
PK
19,22
43,10
AB
AB
AB
23,53
33,77
AB
A
A
PJK
18,08
50,00
B
B
AB
25,61
23,38
AB
A
A
JK
16,07
60,34
B
B
B
27,83
14,29
AB
A
A
90
95
99
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
Výsledky celkem Ve výsledcích celkem hodnocení napadení sledovaným patogenem S. sclerotiorum se napadení pohybovalo od 18,09 % do 28,31 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1 dále u variant 2, 5, 4, 8, 7, 6 a nejnižší u varianty 3. Mezi variantami byly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly. Při hladině průkaznosti 90 % byl potvrzen statisticky průkazný rozdíl mezi variantou 1 a variantami 6 a 3; u ošetřených variant byl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl mezi variantou 2 a variantou 3. Při hladině průkaznosti 95 % a 99 % byl potvrzen statisticky průkazný rozdíl mezi variantami 1, 2 a variantou 3. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 12. Ve sledovaných letech 2005 až 2007 se u odrůdy Baros pozitivně projevil vliv ošetření minerálním hnojivem Lamag Ca na výskyt bílé hniloby řepky u všech 70
ošetřených variant s výjimkou varianty 2 (ošetření na podzim) v roce 2007. Statisticky průkazný vliv na výskyt bílé hniloby řepky byl zaznamenán u variant 6 a 3. Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 11 a 12.
Tabulka 12 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Baros, Opavsko
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Baros 2005 až 2007, Opavsko, SCLESC
-
28,31
0,00
A
A
B
P
25,94
14,81
AB
A
AB
J
18,09
56,30
C
B
AB
K
23,43
29,63
ABC
AB
AB
PJ
23,67
28,15
ABC
AB
AB
PK
21,84
37,78
BC
AB
AB
PJK
22,28
34,81
ABC
AB
AB
JK
22,59
34,07
ABC
AB
B
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
71
BÍLÁ HNILOBA ŘEPKY, odrůda LISEK Opavsko V pokusu s odrůdou Lisek na Opavsku byl před sklizní v roce 2006 zaznamenán nízký až střední výskyt příznaků bílé hniloby řepky. Napadení patogenem S. sclerotiorum se pohybovalo od 13,32 % do 23,27 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1, dále u variant 7, 8, 6, 4, 5, 2 a nejnižší u varianty 3. Rozdíly mezi variantou 1 (neošetřená kontrola) a variantou 3 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 %. Před sklizní 2007 byl v pokusu zaznamenán nízký výskyt příznaků bílé hniloby řepky. Intenzita výskytu choroby se pohybovalo od 7,17 % do 18,63 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 3 dále u variant 5, 6, 1, 4, 7, 2 a nejnižší u varianty 8. Rozdíly mezi variantou 3 a variantami 2, 8 byly statisticky potvrzeny při hladině
průkaznosti 90
%.
Rozdíl mezi neošetřenou kontrolou k ošetřeným
variantám nebyl statisticky potvrzen. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 13.
Tabulka 13 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Lisek, Opavsko Rok 2006/2007, SCLESC Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Rok 2005/2006, SCLESC
-
23,27
0,00
A
A
A
14,45
0,00
AB
A
A
P
16,02
51,06
AB
A
A
5,48
60,00
B
A
A
J
13,32
63,83
B
A
A
18,63
-55,00
A
A
A
K
17,40
42,55
AB
A
A
14,44
5,00
AB
A
A
PJ
15,61
48,94
AB
A
A
17,39
-35,00
AB
A
A
PK
17,65
38,30
AB
A
A
14,81
-5,00
AB
A
A
PJK
21,84
10,64
AB
A
A
13,32
15,00
AB
A
A
JK
19,05
31,91
AB
A
A
7,17
65,00
B
A
A
90
95
99
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
72
Kujavy V pokusu s odrůdou Lisek na lokalitě Kujavy byl před sklizní v roce 2006 zaznamenán nízký
až
střední
výskyt
příznaků
bílé
hniloby
řepky.
Napadení
patogenem
S. sclerotiorum se pohybovalo od 3,32 % do 22,72 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1 dále u variant 5, 6, 7, 3, 8, 4 a nejnižší u varianty 2. Rozdíly mezi variantami nebyly
statisticky
potvrzeny.
Před
sklizní 2007
byl v pokusu
zaznamenán nízký výskyt příznaků bílé hniloby řepky. Napadení původcem choroby se pohybovalo od 9,27 % do 14,72 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1 dále u variant 7, 2, 6, 8, 3, 4, a nejnižší u varianty 5. Rozdíly mezi variantou nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 14.
Tabulka 14 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Lisek, Kujavy Rok 2006/2007, SCLESC Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Rok 2005/2006, SCLESC
-
22,72
0,00
A
A
A
14,72
0,00
A
A
A
P
3,32
93,33
A
A
A
12,42
30,00
A
A
A
J
7,69
82,22
A
A
A
10,34
50,00
A
A
A
K
3,85
91,11
A
A
A
10,15
50,00
A
A
A
PJ
13,50
46,67
A
A
A
9,27
60,00
A
A
A
PK
16,08
46,67
A
A
A
11,28
40,00
A
A
A
PJK
6,76
73,33
A
A
A
13,58
10,00
A
A
A
JK
7,69
82,22
A
A
A
9,32
40,00
A
A
A
90
95
99
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. 73
Výsledky celkem Ve výsledcích celkem hodnocení napadení sledovaným patogenem S. sclerotiorum byla u odrůdy Lisek nejvíce napadena neošetřená kontrola. Napadení se pohybovalo od 11,49 % do 19,33 %. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 1 dále u variant 7, 6, 5, 3, 4, 8 a nejnižší u varianty 2. Při hladině průkaznosti 90 % byl potvrzen statisticky průkazný rozdíl mezi variantou 1 a variantami 4, 8, 2. Při hladině průkaznosti 95 % byl potvrzen statisticky průkazný rozdíl mezi variantou 1 a variantou 2. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 15. Ve sledovaných letech 2005 až 2007 se u odrůdy Lisek pozitivně projevil vliv ošetření minerálním hnojivem Lamag Ca na výskyt bílé hniloby řepky u všech ošetřených variant. Statisticky průkazný vliv na výskyt bílé hniloby řepky byl zaznamenán u variant 2, 8 a 4. Jedná se o ošetření na podzim (2), ošetření na jaře a v plném květu řepky (8) a ošetření v plném květu řepky (4). Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 13 až 15.
Tabulka 15 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Lisek, Opavsko, Kujavy
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]
Napadení [%]
Označení varianty*
Lisek 2005 až 2007, Opavsko, Kujavy, SCLESC
-
19,33
0,00
A
A
A
P
11,49
63,64
B
B
A
J
13,55
50,00
AB
AB
A
K
12,90
54,55
B
AB
A
PJ
14,93
37,12
AB
AB
A
PK
15,39
34,85
AB
AB
A
PJK
15,66
32,58
AB
AB
A
JK
12,56
55,30
B
AB
A
90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. 74
VÝNOS, odrůda BAROS 2006, 2007 V pokusu s odrůdou Baros se přepočtený výnos v roce 2006 pohyboval od 4,33 t na 1 ha 4,70 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 7 dále u variant 3, 4, 5, 8, 1, 6 a nejnižší u varianty 2. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. V roce 2007 se v pokusu přepočtený výnos pohyboval od 7,52 t na 1 ha 9,18 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 8 dále u variant 7, 3, 5, 6, 4, 2 a nejnižší u varianty 1. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 16.
Tabulka 16 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na výnos řepky, odrůda Baros, Opavsko
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Rok 2006/2007, výnos
Označení varianty*
Rok 2005/2006, výnos
-
4,48
100,00
A
A
A
7,52
100,00
A
A
A
P
4,33
96,65
A
A
A
7,94
105,59
A
A
A
J
4,69
104,54
A
A
A
9,03
120,04
A
A
A
K
4,61
102,90
A
A
A
8,38
11,39
A
A
A
PJ
4,57
101,86
A
A
A
8,94
118,93
A
A
A
PK
4,38
97,62
A
A
A
8,89
118,17
A
A
A
PJK
4,70
104,76
A
A
A
9,08
120,74
A
A
A
JK
4,49
100,07
A
A
A
9,18
122,12
A
A
A
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
75
Výsledky celkem Ve výsledcích celkem se přepočtený výnos pohyboval od 6,00 t na 1 ha do 6,89 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 7 dále u variant 3, 8, 5, 6, 4, 2 a nejnižší u varianty 1. Mezi variantami byl mezi variantou 1 a variantou 7 potvrzen statisticky průkazný rozdíl při hladině průkaznosti 90 %. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 17. Ve sledovaných letech 2005 až 2007 se u odrůdy Baros pozitivně projevil vliv ošetření minerálním hnojivem Lamag Ca na výnos u všech ošetřených variant. Statisticky průkazný vliv na výnos byl zaznamenán ve výsledcích celkem mezi variantou ošetřenou ve všech termínech: podzim, jaro, plný květ (7) a mezi neošetřenou variantou (1). Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 16 a 17.
Tabulka 17 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na výnos řepky, odrůda Baros, Opavsko Označení varianty*
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Baros 2005 až 2007, Opavsko, výnos
-
6,00
100,00
B
A
A
P
6,14
102,25
AB
A
A
J
6,86
114,25
AB
A
A
K
6,49
108,22
AB
A
A
PJ
6,76
112,55
AB
A
A
PK
6,63
110,50
AB
A
A
PJK
6,89
114,77
A
A
A
JK
6,84
113,89
AB
A
A
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. 76
VÝNOS, odrůda Lisek Opavsko V pokusu s odrůdou Lisek na Opavsku se přepočtený výnos v roce 2006 pohyboval od 5,07 t na 1 ha 5,57 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 7 dále u variant 2, 8, 5, 3, 4, 6 a nejnižší u varianty 1. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. V roce 2007 se v pokusu přepočtený výnos pohyboval od 4,11 t na 1 ha 4,30 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 3 dále u variant 2, 8, 1, 7, 6, 5 a nejnižší u varianty 4. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 18.
Tabulka 18 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na na výnos řepky, odrůda Lisek, Opavsko
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Rok 2006/2007, výnos
Označení varianty*
Rok 2005/2006, výnos
-
5,07
100,00
A
A
A
4,19
100,00
A
A
A
P
5,28
104,21
A
A
A
4,26
101,71
A
A
A
J
5,24
103,35
A
A
A
4,30
102,66
A
A
A
K
5,18
102,17
A
A
A
4,11
98,01
A
A
A
PJ
5,27
103,88
A
A
A
4,13
98,53
A
A
A
PK
5,07
100,07
A
A
A
4,16
99,36
A
A
A
PJK
5,57
109,86
A
A
A
4,19
99,88
A
A
A
JK
5,28
104,21
A
A
A
4,26
101,67
A
A
A
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
77
Kujavy V pokusu s odrůdou Lisek na lokalitě Kujavy se přepočtený výnos v roce 2006 pohyboval od 4,69 t na 1 ha 5,25 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 6 dále u variant 3, 7, 1, 2, 5, 8 a nejnižší u varianty 4. Rozdíly mezi variantami 6, 3 a variantou 4 byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 %. Rozdíl mezi variantou 6 a variantou 4 byl statisticky potvrzen při hladině průkaznosti 95 %. V roce 2007 se v pokusu přepočtený výnos pohyboval od 4,30 t na 1 ha 5,33 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 7 dále u variant 1, 3, 6, 5, 2, 8 a nejnižší u varianty 4. Rozdíly mezi variantami byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 90 % mezi variantou 7 a variantami 8, 4; dále mezi variantami 1, 3, 6, 5, 2 a variantou 4. Dále byly statisticky potvrzeny rozdíly mezi variantou 7 a variantami 8, 4; dále mezi variantami 1, 3, 6, 5 a variantou 4. při hladině průkaznosti 95 %. Při hladině průkaznosti 99 % byl statisticky potvrzen rozdíl mezi variantou 7 a variantou 4. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 19.
Tabulka 19 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na na výnos řepky, odrůda Lisek, Kujavy
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Rok 2006/2007, výnos
Označení varianty*
Rok 2005/2006, výnos
-
4,98
100,00
AB
AB
A
5,18
100,00
AB
AB
AB
P
4,98
100,00
AB
AB
A
4,99
96,30
AB
ABC
AB
J
5,17
103,88
A
AB
A
5,18
99,90
AB
AB
AB
K
4,69
94,24
B
B
A
4,30
83,11
C
C
B
PJ
4,85
97,32
AB
AB
A
5,11
98,65
AB
AB
AB
PK
5,25
105,42
A
A
A
5,16
99,52
AB
AB
AB
PJK
5,02
100,87
AB
AB
A
5,33
102,83
A
A
A
JK
4,79
96,25
AB
AB
A
4,58
88,45
BC
BC
AB
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. 78
Výsledky celkem Ve výsledcích celkem se přepočtený výnos pohyboval od 4,57 t na 1 ha do 5,03 t na 1 ha. Nejvyšší hodnota byla zaznamenaná u varianty 7 dále u variant 3, 6, 2, 1, 5, 8 a nejnižší u varianty 4. Mezi variantami 7, 3 a variantou 4 byl potvrzen statisticky průkazný rozdíl při hladině průkaznosti 90 %. Mezi variantou 7 a variantou 4 byl potvrzen statisticky průkazný rozdíl při hladině průkaznosti 95 %. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 20.
Tabulka 20 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na výnos řepky, odrůda Lisek, Opavsko, Kujavy Označení varianty*
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Lisek 2005 až 2007, Opavsko, Kujavy, výnos
-
4,86
100,00
AB
AB
A
P
4,88
100,48
AB
AB
A
J
4,97
102,42
A
AB
A
K
4,57
94,16
B
B
A
PJ
4,84
99,65
AB
AB
A
PK
4,91
101,14
AB
AB
A
PJK
5,03
103,53
A
A
A
JK
4,73
97,42
AB
AB
A
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
*Ošetření: - bez ošetření, P - podzim, J - jaro, K - plný květ a jejich kombinace. ** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
SOUHRN VÝSLEDKŮ OPAVSKO, KUJAVY Ve sledovaných letech 2005 až 2007 se u odrůdy Lisek na lokalitách Opavsko a Kujavy pozitivně projevil vliv ošetření minerálním hnojivem Lamag Ca na výnos na lokalitě 79
Kujavy a ve výsledcích celkem. Statisticky průkazný pozitivní vliv na výnos byl zaznamenán v hodnoceních 2006 Kujavy u varianty ošetřené na podzim a v plném květu (6) a u varianty ošetřené na jaře (3). V roce 2007 byl pozitivní vliv ošetření na výnos potvrzen u varianty ošetřené na podzim, jaře a v plném květu (7). Ve výsledcích
celkem byl také
pozitivní vliv
zaznamenán u varianty ošetřené
na podzim, jaře a v plném květu (7). Na Opavsku v roce 2006 byl zaznamenán u všech ošetřených variant pozitivní vliv na výnos. V roce 2007 byl pozitivní vliv na výnos zaznamenán pouze u variant: ošetření na jaře (3), ošetření na podzim (2) a ošetření na jaře a v plném květu (8). Rozdíly nebyly statisticky potvrzeny. Ve výsledcích celkem byl pozitivní vliv ošetření zaznamenán také u variant: jarní ošetření (3), ošetření na podzim a na jaře (6), ošetření na podzim (2). Tyto rozdíly nebyly statisticky potvrzeny. Negativní vliv ošetření na výnos byl ve výsledcích celkem zaznamenán u variant: ošetření na podzim a časně na jaře (5), ošetření na jaře a v plném květu (8) a u ošetření na jaře (4). Tyto rozdíly nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulkách 18 až 20.
STATISTICKÉ POSOUZENÍ VLIVU ROČNÍKU A LOKALITY NA INTENZITU VÝSKYTU CHOROB Metodou jednofaktorová analýza rozptylu ANOVA (Statistica, verze 5) byl posouzen vliv ročníku a lokality na intenzitu výskytu chorob u použitých odrůd Baros a Lisek. Varianty ošetření byly zařazeny do hodnocení jako kovariantní proměnné. V případě dosažení nížší hodnoty p než 0,05 byl potvrzen významný vliv.
Bylo vyhodnoceno
samostatné posouzení vlivu ročníku na intenzitu výskytu chorob u odrůdy Lisek a Baros. Vliv lokality byl posouzen pouze u odrůdy Lisek, která byla použita ve dvou lokalitách. Významný vliv ročníku na intenzitu výskytu bílé hniloby řepky byl potvrzen u odrůdy Lisek (p = 0,000174071). Nebyl potvrzen vliv ročníku na intenzitu výskytu bílé hniloby řepky u odrůdy Baros (p = 0,127939284). Významný vliv ročníku na intenzitu výskytu fomové hniloby brukvovitých byl potvrzen u odrůdy Lisek (p = 7,06812 × 10-9 ). Významný vliv ročníku na intenzitu výskytu
fomové
hniloby
brukvovitých
byl
(p = 1,27836 × 10-12 ). 80
potvrzen
také
u
odrůdy
Baros
U hodnocení vlivu lokality na intenzitu výskytu chorob na odrůdě Lisek byl potvrzen významný vliv u choroby bílá hniloba řepky (p = 0,001656797) a také u choroby fomová hniloba brukvovitých (p = 0,012045435).
5.3.2.2 Pokusy s minerálním hnojivem Calsol INTENZITA VÝSKYTU BÍLÉ HNILOBY ŘEPKY V roce 2008 byl založen polní test navazující na polní test s minerálním hnojivem Lamag Ca. Jednalo se o aplikaci minerálního hnijiva Calsol během butonizace až kvetení a posouzení jeho vlivu na výskyt bílé hniloby řepky. Byly sledovány tyto termíny ošetření: BBCH 50-55, BBCH 59-60, BBCH 65 a jejich kombinace: BBCH 5055 a BBCH 59-60 a BBCH 65. Byl zjištěn pozitivní vliv ošetření na snížení výskytu bílé hniloby řepky u kombinace všech ošetření: na počátku butonizace (BBCH 50-55), před květem (BBCH 63-65) a v plném kvetení (BBCH 65), dále u ošetření před květem (BBCH 50-59). Bez vlivu na výskyt choroby byly ošetření na počátku butonizace a v plném květu. Průměrný výskyt choroby u jednotlivých variant ošetření byl vyrovnaný. V rámci opakování však byla zaznamenána velká variabilita a rozdíly mezi jednotlivými variantami ošetření nebyly statisticky průkazné. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 21.
Tabulka 21 Vliv ošetření minerálním hnojivem Calsol na napadení řepky patogenem
Rok 2008, SCLESC Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]*
Napadení [%]
Varianta/ Termín oštření
S. sclerotiorum, odrůda Baros, Opava
Neošetřeno
36,50
0,00
A
A
A
BBCH 50-55
39,00
-6,85
A
A
A
BBCH 59-60
29,25
19,86
A
A
A
BBCH 65
38,25
-4,79
A
A
A
BBCH 50-55 BBCH 59-60 BBCH 65
28,25
22,50
A
A
A
90
95
99
81
* Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
VÝNOS V pokuse byl hodnocen také výnos. Přepočtený výnos se pohyboval od 4,65 t do 5,01 t na 1 ha. Nejvyšší výnos byl zaznamenaný u varianty ošetřené před květem, dále u varianty ošetřené na počátku butonizace, u kombinace jednotlivých ošetření a nejnižší u ošetření v plném květu. Rozdíly ve výsledcích byly minimální a nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 22.
Tabulka 22 Vliv ošetření minerálním hnojivem Calsol na jaře na výnos řepky, odrůda Baros, Opava Varianta/ Termín ošetření
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Rok 2007
Neošetřeno
4,96
100,00
A
A
A
BBCH 50-55
4,88
98,25
A
A
A
BBCH 59-60
5,01
101,00
A
A
A
BBCH 63-65
4,65
93,77
A
A
A
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
BBCH 50-55 BBCH 59-60 4,83 97,26 A A A BBCH 63-65 * Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
SOUHRN POKUSU V roce 2008 byl v polním testu s minerálním hnojivem Calsol zaznamenán pozitivní vliv na zdravotní stav u ošetření před květem a kombinace ošteření ve třech termínech
82
během butonizace až kvetení. Pozitivní vliv na výnos byl zaznamenán pouze u varianty ošetřené před květem a to o 1 %.
SOUHRN POKUSŮ S MINERÁLNÍMI HNOJIVY LAMAG CA, CALSOL V pokusech byl zaznamenán vliv ošetření minerálními hnojivy obsahující vápník v rámci ročníku, lokality i odrůdy na různé úrovni. Na podzim 2005 byl u ošetřených variant pozorován nižší výskyt příznaků fomové hniloby brukvovitých na listech. V hodnocení výskytu choroby na stoncích a kořenech před sklizní nebyly tyto rozdíly potvrzeny (Plachká 2006). Plachká (2010a) uvádí, že uvedený fungicidní efekt ošetření minerálními hnojivy s obsahem vápníku byl nižší než efekt fungicidního ošetření. Nízký nebo žádný vliv byl pozorován v roce silné intenzity výskytu patogena u odrůdy náchylné k napadení patogenem L. maculans, L. biglobosa. To podporuje i tvrzení Říha, Sokolová (2011), že nejvýraznější vliv harmonické výživy na výnos a výskyt chorob je zaznamenáván u odrůd středně náchylných na choroby. U vysoce odolných a také u vysoce náchylných má výživa na výskyt chorob rostlin menší nebo malý vliv (Říha, Sokolová 2011).
83
5.3.3 Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogeny 5.3.3.1 Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum HODNOCENÍ
VLIVU
OŠETŘENÍ
NA
NAPADENÍ ŘEPKY PATOGENEM
SCLEROTINIA SCLEROTIORUM A NA RŮST SKLEROCIÍ V roce 2008 byl založen polní test s fungicidním ošetřením na lokalitách Opavsko a Kujavy. Na Opavsku byla použita odrůda Opus, na lokalitě Kujavy odrůda Ontário. Cílem testu bylo zhodnotit vliv fungicidního ošetření na výskyt bílé hniloby řepky a růst sklerocií patogena S. sclerociorum. U všech ošetřených variant byl zaznamenán statsiticky průkazný rozdíl k neošetřené kontrole. Na lokalitě Kujavy byly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly i mezi ošetřenými variantami. Na Opavsku byla nejvyšší účinnost ošetření u varianty ošetřené přípravkem Alert S (2 l), dále u přípravků Horizon (2 l), Alert s (1 l), Karben Flo Stefes (0,6 l), Horizon 250 EW (1 l), Karben Flo Stefes (0,3 l), Rowral Flo (6 l), Rowral Flo (3 l). Neošetřená kontrola byla napadena nejvíce. Rozdíly mezi ošetřenými variantami k neošetřené kontrole byly statisticky potvrzeny při hladině průkaznosti 99 %. Rozdíly mezi ošetřenými variantami nebyly statisticky průkazné. Na lokalitě Kujavy byla nejvyšší účinnost ošetření u varianty ošetřené přípravkem Rowral Flo (6 l), dále u přípravků Alert S (2 l), Horizon (2 l), Karben Flo Stefes (0,6 l), Karben Flo Stefes (0,3 l), Alert s (1 l), Horizon 250 EW (1 l), Rowral Flo (3 l). Neošetřená kontrola byla napadena nejvíce. Rozdíly mezi ošetřenými variantami k neošetřené kontrole byly statisticky potvrzeny při všech hladinách průkaznosti. Rozdíly mezi ošetřenými variantami byly statisticky průkazné na různých úrovních u jednotlivých hladin průkaznosti. Ve stoncích rostlin s příznaky choroby bílá hniloba řepky byl sledován výskyt sklerocií patogena S. sclerotiorum. Bylo zjištěno: u variant ošetřených přípravkem Alert S
nebyl výskyt sklerocií v pletivech napadených rostlin zaznamenán, u variant
ošetřených přípravkem Karben Flo Stefes (0,3 l a 0,6 l) a Rowralem Flo (6 l) byl výskyt sklerocií ojedinělý. Vliv přípravku Alert S a dalších na růst mycelia a tvorbu sklerocií patogena
S.
sclerotiorum izolovaného z kmínu hodnotila na pevné živné půdě
v laboratorních testech Odstrčilová (2007). Zjistila, že u variant ošetřených přípravky
84
Alert S, Bumper Super a Cerelux Plus nedošlo na myceliu patogena ke tvorbě sklerocií. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 23.
Tabulka 23
Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia
sclerotiorum a výskyt sklerocií patogena v napadeném pletivu řepky, rok 2008, Opavsko, Kujavy
Neošetřená kontrola Alert S 1 l/ha Alert S 2 l/ha Horizon 250 EW 1 l/ha Horizon 250 EW 2 l/ha Rovral Flo 3 l/ha Rovral Flo 6 l/ha Karben Flo Stefes 0,3 l/ha Karben Flo Stefes 0,6 l/ha *Ojedinělý výskyt
Kujavy [KUJ]
Hladina průkaznosti [%]** 90
95
99
Napadení [%]
Varianta
Napadení [%]
Opavsko [OPA]
45,57
A
A
A
11,54
B
B
4,07
B
16,31
Hladina průkaznosti [%]**
Výskyt sklerocií
90
95
99
OPA
KUJ
53,15
A
A
A
ano
ano
B
33,81
BCD
BCD BC
ne
ne
B
B
26,57
DE
CD
BC
ne
ne
B
B
B
35,06
BC
BC
BC
ano
ano
11,54
B
B
B
28,94
CDE
BCD BC
ano
ano
18,90
B
B
B
38,06
B
B
B
ano
ano
17,94
B
B
B
25,10
E
D
C
ano*
ano*
18,35
B
B
B
32,83
BCD E
BCD BC
ano
ano
14,20
B
B
B
29,64
BCD E
BCD BC
ano*
ano*
sklerocií
** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
85
HODNOCENÍ
VLIVU
OŠETŘENÍ
NA
NAPADENÍ ŘEPKY PATOGENEM
S. SCLEROTIORUM A NA VÝNOS V roce 2009 a 2010 byly založeny dva pokusy s fungicidním ošetřením v době kvetení s cílem sledovat vliv ošetřeni na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum. V každém roce byla použita jiná odrůda. Ke změně použité odrůdy v roce 2010 došlo z důvodu zařazení citlivější odrůdy k napadení sledovaným patogenem.
2009 Intenzita výskytu choroby v roce 2009 byla nízká. V hodnocení napadení bylo nejvyšší napadení zaznamenáno u neošetřené kontroly, dále u přípravků Alert S, Pictor (počátek květu), Pictor (plný květ), Prosaro 250 EC, Amistar Xtra a nejnižší u přípravku Sportak Alpha HF. Mezi variantami byly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly: při hladině průkaznosti 90 % mezi neošetřenou kontrolou a ošetřenými variantami s výjimkou přípravku Alert S; při hladině průkaznosti 95 % mezi neošetřenou kontrolou a přípravky Amistar Xtra, Sportak Alpha HF a Prosaro 250 EC; při hladině průkaznosti 99 % mezi neošetřenou kontrolou a přípravkem Sportak Alpha HF. Výnos se pohyboval od 4,80 t do 5,25 t na 1 ha. Nejnižší výnos byl zaznamenán u varianty ošetřené přípravkem Alert S a neošetřené kontroly, dále u ošetření Pictorem na počátku kvetení, Prosarem 250 EC, Sportakem Alpha HF, Amistarem Xtra a nejvyšší u ošetření Pictorem v plném kvetení. Rozdíly mezi variantami nebyly statisticky potvrzeny. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 24.
86
Tabulka 24
Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia
Hladina průkaznosti [%]*
Výnos [%]
Neošetřená 24,22 0,00 kontrola Pictor 8,96 78,43 BBCH 61 Pictor 8,86 76,47 BBCH 65 Amistar Xtra 5,42 92,16 BBCH 65 Alert S 13,58 64,71 BBCH 65 Sportak Alpha HF 2,71 96,08 BBCH 65 Prosaro 250 EC 6,56 88,24 BBCH 65 * Rozdílná písmena znamenají na
Hladina průkaznosti [%]*
Výnos [t/ha]
Účinnost ošetření [%]
Varianta
Napadení [%]
sclerotiorum a výnos řepky, rok 2009, odrůda Exagone, Opavsko
90
95
99
4,94
100,00
A
A
A
4,95
100,16
A
A
A
AB
5,25
106,18
A
A
A
B
AB
5,19
105,06
A
A
A
AB
AB
AB
4,80
97,15
A
A
A
B
B
B
5,03
101,73
A
A
A
B
B
BC
4,96
100,23
A
A
A
90
95
99
A
A
A
B
AB
AB
B
AB
B
uvedené hladině významnosti statisticky průkazný
rozdíl.
2010 Intenzita výskytu choroby v roce 2010 byla střední až vysoká. V hodnocení napadení bylo nejvyšší napadení zaznamenáno u neošetřené kontroly, dále u přípravků Amistar Xtra (plný květ), Prosaro 250 EC, Amistar Xtra (počátek kvetení), Bumper Super, Alert S, a nejnižší u přípravku Pictor (počátek květu). Mezi variantami byly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly: -
při hladině průkaznosti 90 % mezi neošetřenou kontrolou a ošetřenými variantami, u ošetřených variant mezi přípravky Amistar Xtra (plný květ) a přípravkem Pictor (plný květ), Pictor (počátek kvetení), dále mezi přípravky Amistar Xtra (plný květ), Prosaro 250 EC a Pictor (počátek kvetení);
-
při hladině průkaznosti 95 % mezi neošetřenou kontrolou a ošetřenými variantami, u ošetřených variant mezi přípravky Amistar Xtra (plný květ) a
87
přípravkem Pictor (plný květ), Pictor (počátek kvetení), dále mezi přípravky Prosaro 250 EC a Pictor (počátek kvetení); -
při hladině průkaznosti 99 % mezi neošetřenou kontrolou a ošetřenými variantami, u ošetřených přípravků mezi přípravky Amistar Xtra (plný květ), Prosaro 250 EC a přípravkem Pictor (počátek kvetení). Výnos se pohyboval od 3,56 t do 4,33 t na 1 ha. Nejnižší výnos byl zaznamenán
u varianty neošetřené, dále u přípravků Alert S, Prosaro 250 EC, Bumper Super, Amistar Xtra (plný květ), Pictor (plný květ), Amistar Xtra (počátek kvetení) a nejnižší u přípravku
Pictor
(počátek
kvetení).
Rozdíly
mezi variantami byly
statisticky
potvrzeny: -
při hladině průkaznosti 90 % mezi neošetřenou kontrolou, přípravkem Alert S, a ostatními přípravky s výjimkou přípravků Alert S a Prosaro 250 EC, dále u ošetřených variant mezi přípravky Alert S, Prosaro 250 EC a přípravky Pictor (počátek kvetení), Amistar Xtra (počátek kvetení), Pictor (plné kvetení), dále mezi přípravky Amistar Xtra (plný květ) a přípravky Bumper Super a Alert S;
-
při hladině průkaznosti 95 % mezi neošetřenou kontrolou, přípravkem Alert S a ostatními přípravky s výjimkou přípravků Alert S, Prosaro 250 EC a Bumper Super, dále u ošetřených variant mezi přípravky Alert, Prosaro 250 EC a přípravky Pictor (počátek kvetení), Amistar Xtra (počátek kvetení), dále mezi přípravky Pictor (plný květ), Amistar Xtra (plný květ) a Alert S;
-
při hladině průkaznosti 99 % mezi neošetřenou kontrolou, přípravky Alert S, a ostatními přípravky s výjimkou přípravků Alert S, Prosaro 250 EC, Bumper Super, Amistar Xtra (plný květ), dále u ošetřených variant mezi přípravky Alert S, Prosaro 250 EC a přípravky Pictor (počátek kvetení), Amistar Xtra (počátek kvetení), dále mezi přípravkem Alert S a přípravkem Pictor (plný květ).
Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 25.
88
Tabulka 25
Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia
95
99
0,00
A
A
A
95,16
D
D
D
87,90
B
BC
78,23
BC
62,90
B
80,65 69,35
Výnos [%]
90
90
95
99
3,56
100,00
C
C
C
4,33
121,56
A
A
A
B
4,14
116,25
A
AB
AB
BCD BC
4,27
120,06
A
AB
AB
B
4,10
115,22 AB
AB
ABC
BCD BCD BC
3,57
100,25
C
C
B
3,72
104,61 BC
BC
BC
BCD BCD BC
3,97
111,50 AB ABC ABC
B
80,65
Hladina průkaznosti [%]*
Výnos [t/ha]
Neošetřená 33,79 kontrola Pictor 6,10 BBCH 63 Pictor 9,09 BBCH 65-67 Amistar Xtra 14,75 BBCH 63 Amistar Xtra 19,60 BBCH 65-67 Alert S 14,02 BBCH 65-67 Prosaro 250 EC 17,89 BBCH 65-67 Bumper Super 13,79 BBCH 65-67 * Rozdílná písmena
Hladina průkaznosti [%]*
Účinnost ošetření [%]
Varianta
Napadení [%]
sclerotiorum a výnos řepky, rok 2010, odrůda Ontário, Opavsko
B
BC
C
znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný
rozdíl.
SOUHRN K POKUSŮM Ve sledovaných letech byl zaznamenán vliv fungicidního ošetření na intenzitu výskytu choroby u ošetřených variant (2009, 2010) a na výnos (2010). Zlepšení zdravotního stavu bylo potvrzeno u všech ošetřených variant. Zvýšení výnosu u všech oštřených vriant s výjimkou přípravku Alert S. V obou sledovaných letech 2009, 2010 byly zaznamenány stresové podmínky v období butonizace a kvetení řepky. V roce 2009 to byl nedostatek srážek - sucho, v roce 2010 vysoké srážky nad dlouhodobobým průměrem měsíčích hodnot sum srážek. Ve dvouletém pozorování 2008 a 2009 byla na dvou přípravků,
lokalitách která
Opava
a
Kujavy
pravděpodobně
pozorována rozdílná účinnost fungicidních
závisela
na
rozdílném průběhu
povětrnostních
podmínek, době infekce, infekčním tlaku patogenů S. sclerotiorum (Plachká 2009). 89
5.3.3.2 Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa V letech 2008 až 2010 byly na Opavsku založeny dva pokusy s fungicidním ošetřením řepky přípravkem Capitan 25 EW. Cílem pokusů bylo ověřit vliv fungicidního ošetření v různých termínech na výskyt fomové hniloby brukvovitých a výnos. Na podzim bylo provedeno ošetření ve čtyřech termínech: řepka plně vzešla až první pravý list vyvinutý (BBCH 10-11), 2 až 3 pravé listy vyvinuty (BBCH 12-13), 5 až 6 pravých listů vyvinutých, 8 až 9 pravých listů vyvinutých (BBCH 18-19) a na jaře na počátku dlouživého růstu (BBCH 30-33). Na podzim v roce 2008 nebyla z důvodu nepříznivého počasí založena první ošetřená varianta (BBCH 10-11). Pozorování byla prováděna na odrůdě Benefit. Výskyt choroby v obou sledovaných letech lze hodnotit jako nízký. V roce 2008/2009 byl nejnižší výskyt choroby fomové hniloby brukvovitých na kořenech a stoncích zaznamenán u ošetření na jaře v BBCH 30-33, dále u ošetření v BBCH 18-19, v BBCH 12-13 a nejnižší u ošetření v BBCH 15-16. Statisticky průkazné rozdíly byly zaznamenány mezi neošetřenou variantou a variantou s ošetřením časně na jaře při hladině průkaznosti 90 %. Intenzita výskytu choroby se pohybovala od 29,94 % do 37,07 %. V roce 2009/2010 byl nejnižší výskyt choroby fomové hniloby brukvovitých na kořenech a stoncích zaznamenán u ošetření na jaře v BBCH 18-19, dále u ošetření na jaře v BBCH 30-33, v BBCH 12-13, v BBCH 15-16 a nejnižší u ošetření v BBCH 10-11. Statisticky průkazné rozdíly byly zaznamenány mezi neošetřenou variantou a variantami ošetřenými v BBCH 12-13, BBCH 18-19, BBCH 30-33 při hladině průkaznosti 90 %. Statisticky průkazné rozdíly byly zaznamenány mezi neošetřenou variantou a variantami ošetřenými v BBCH 18-19, BBCH 30-33 při hladině průkaznosti 90 %. Intenzita výskytu choroby se pohybovala od 25,43 % do 43,03 %. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 26.
90
Tabulka 26 Vliv ošetření fungicidem Capitan 25 EW na napadení řepky patogeny
Rok 2009/2010, LEPTMA Napadení [%]
Účinnost ošetření [%]
Hladina průkaznosti [%]**
Účinnost ošetření [%]
Rok 2008/2009, LEPTMA Napadení [%]
Varianta = Termíny ošetření
L. maculans, L. biglobosa, odrůda Benefit, Opavsko
Kontrola
37,08
0,00
A
A
A
34,03
0,00
A
A
A
BBCH 10-11
-*
-*
-*
-*
-*
28,93
25,40
AB
AB
A
BBCH 12-13
31,71
23,71
AB
A
A
26,75
34,92
B
AB
A
BBCH 15-16
32,67
19,59
AB
A
A
28,09
29,37
AB
AB
A
BBCH 18-19
30,92
27,15
AB
A
A
25,43
38,89
B
B
A
B
A
A
25,86
38,10
B
B
A
BBCH 29,94 30,93 30-33 *Varianta nebyla založena.
Hladina průkaznosti [%]** 90
95
99
90
95
99
** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl.
V hodnocení výnosu
byl v roce 2008/2009
nejnižší výnos zaznamenán
u neošetřené varianty a v BBCH 18-19, dále u ošetření v BBCH 30-33, v BBCH 12-13 a nejvyšší u ošetření v BBCH 15-16. Statisticky průkazné rozdíly byly zaznamenány mezi neošetřenou variantou, ošetřením v BBCH 18-19, BBCH 30-33 a variantou s ošetřením v BBCH 15-16 při hladině průkaznosti 95 %. Výnos se pohyboval od 3,27 do 3,72 t na 1 ha. V hodnocení výnosu
byl v roce 2009/2010
nejnižší výnos zaznamenán
u neošetřené varianty, dále u ošetření v BBCH 15-16, v BBCH 18-19, v BBCH 10-11, v BBCH 12-13 a nejvyšší u ošetření v BBCH 30-33. Statisticky průkazné rozdíly nebyly zaznamenány. Výnos se pohyboval od 5,58 t do 5,85 t na 1 ha. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 27.
91
Tabulka 27 Vliv ošetření fungicidem Capitan 25 EW na výnos řepky, odrůda Benefit,
100,00
BBCH -* -* 10-11 BBCH 3,43 105,05 12-13 BBCH 3,72 113,77 15-16 BBCH 3,27 100,00 18-19 BBCH 3,28 100,31 30-33 *Varianta nebyla založena.
Hladina průkaznosti [%]
Výnos [%]
3,27
Hladina průkaznosti [%]
Výnos [t/ha]
Výnos [%]
Kontrola
Rok 2009/2010, výnos
Rok 2008/2009,výnos Výnos [t/ha]
Varianta = Termíny ošetření
Opavsko
90
95
99
5,58
100,00
A
A
A
5,71
102,38
A
A
A
A
5,71
102,42
A
A
A
A
A
5,67
101,61
A
A
A
B
B
A
5,70
102,29
A
A
A
B
B
A
5,85
104,84
A
A
A
90
95
99
B
B
A
-*
-*
-*
AB
AB
A
** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. Ve výsledcích celkem byla jako varianta s nejnižší intenzitou výskytu choroby hodnocena varianta ošetřena časně na jaře v BBCH 30-33, dále varianty s ošetřením v BBCH 18-19, v BBCH 12-13, v BBCH 15-16 a nejvyšší intenzita výskytu choroby u neošetřené kontroly. Statisticky průkazné rozdíly byly zaznamenány mezi neošetřenou variantou a variantami ošetřenými v BBCH 12-13, BBCH 18-19, BBCH 30-33 při hladině průkaznosti 90 %. Při hladině průkaznosti 95 % byly statisticky průkazné rozdíly zaznamenány mezi neošetřenou variantou a variantami ošetřenými v BBCH 1819, BBCH 30-33. Ve výsledcích celkem v hodnocení výnosu byl nejnižší výnos zaznamenán u neošetřené varianty, dále u ošetření, v BBCH 18-19, v BBCH 30-33, v BBCH 12-13 a nejvyšší u ošetření v BBCH 15-16. Statisticky průkazné rozdíly nebyly zaznamenány. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 28.
92
Tabulka 28 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu ošetření fungicidem Capitan 25 EW na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa a výnos, odrůda
0,00
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
Výnos [%]
35,58
Rok 2008 až 2010, výnos Výnos [t/ha]
Účinnost ošetření [%]
Kontrola
Rok 2008 až 2010,LEPTMA Napadení [%]
Varianta = Termíny ošetření
Benefit, Opavsko, 2008-2010
A
A
A
4,42
100,00
BBCH -* -* -* -* -* -* -* 10-11 BBCH 29,32 28,91 B AB A 4,57 103,39 12-13 BBCH 30,44 24,13 AB AB A 4,69 106,11 15-16 BBCH 28,38 32,60 B B A 4,49 101,44 18-19 BBCH 27,97 34,25 B B A 4,56 103,17 30-33 *Varianta byla založena pouze v jednom roce (2009/2010).
Hladina průkaznosti [%] 90
95
99
A
A
A
-*
-*
-*
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
** Rozdílná písmena znamenají na uvedené hladině významnosti statisticky průkazný rozdíl. SOUHRN K POKUSŮM V letech 2008 až 2010, kdy byl výskyt sledované choroby fomová hniloba brukvovitých nízký byly optimální termíny ošetření z pohledu vlivu na výnos a zdravotní stav podzim, kdy bylo vyvinuto 5 až 6 pravých listů a časně na jaře.
93
5.4 Umělé inokulace řepky patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa V laboratorních řízených podmínkách byl opakovaně založen test s umělou inokulací děložních listů izoláty patogenů L. maculans, L. biglobosa. Bylo pracováno s osmi šlechtitelskými materiály/genotypy
s různým stupněm odolnosti patogenů v polních
podmínkách a s 5 izoláty. Vliv genotypu řepky a izolátů na napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa byl posouzen vícefaktorovou analýzou rozptylu ANOVA v programu STATISTICA verze 5.
Výběr genotypů do laboratorních testů byl proveden na základě polních hodnocení zdravotního stavu na Opavsku v roce 2006. Byly vybrány 4 náchylné genotypy a 4 odolné genotypy. Seznam genotypů a průměrný stupeň napadení v polních testech je uveden v Tabulce 29.
Tabulka 29 Seznam genotypů řepky, průměrný stupeň napadení Leptosphaeria spp. v polních testech 2006 (stupeň 1 až 9; 1 – více než 50 % rostlin s příznaky choroby, 9 – bez výskytu) a zařazení do kategorie náchylný (N), odolný (O) Číslo genotypu
Genotyp
Průměrný stupeň napadení
Zařazení do kategorie N/O
1
CHL 1384/06
8
O
2
CHL 1680/06
8
O
3
OP 1586/06
8
O
4
OP 1555/06
8
O
5
CHL 1476/06
3
N
6
CHL 1515/06
3
N
7
OP 1488/06
3
N
8
OP 1570/06
3
N
94
Bylo pracováno s pěti izoláty patogenů L. maculans, L. biglobosa, které byly rozděleny na základě vzhledu a produkce žlutého pigmentu do dvou skupin. Na základě klasifikace izolátů LEPTMA OL metodou PCR (Agritec Šumperk) byly izoláty klasifikovány jako L. maculans: LEPTMA OL a L. biglobosa: LEPTMA DA, LEPTMA CHL, LEPTMA OP, LEPTMA ŠU. Seznam izolátů L. maculans, L. biglobosa a jejich původ jsou uvedeny v Tabulce 30.
Tabulka 30 Seznam použitých izolátů patogenů L. maculans, L. biglobosa, jejich označení, původ, klasifikace Číslo izolátu
Označení izolátů
Původ
Klasifikace
1
LEPTMA OL
Olomouc
L. biglobosa
2
LEPTMA DA
Dačice
L. maculans
3
LEPTMA CHL
Chlumec
L. maculans
4
LEPTMA OP
Opava
L. maculans
5
LEPTMA ŠU
Šumperk
L. maculans
V opakovaných napadení.
laboratorních
testech
byl
vyhodnocen
průměrný
stupeň
V rámci jednoho genotypu byla zjištěna rozdílná citlivost k jednotlivým
izolátům patogenů.
U genotypu 1 O se stupeň napadení pohyboval od 2,03 do 4,20
stupně. U genotypu 2 O se stupeň napadení pohyboval od 2,60 do 5,92 stupně. U genotypu 3 O se stupeň napadení pohyboval od 1,75 do 5,47 stupně. U genotypu 4 O se stupeň napadení pohyboval od 2,72 do 4,63 stupně. napadení pohyboval od 2,27 do 6,25 stupně. pohyboval od 2,27 do 4,08 stupně.
U genotypu 5 N se stupeň
U genotypu 6 N se stupeň napadení
U genotypu 7 N se stupeň napadení pohyboval
od 1,95 do 3,25 stupně. U genotypu 5 N se stupeň napadení pohyboval od 2,23 do 3,12 stupně. Zjištěné napadení v laboratorních testech je uvedeno v Tabulce 31.
95
Tabulka 31 Výsledky z laboratorních testů napadení izoláty L. maculans, L. biglobosa stupeň 1 – 9 (1 - bez ohraničení kolem vpichu, jako na kontrole; 9 - destrukce tkáně po 10 dnech, bohatá sporulace, velikost léze je větší než 5 mm) Izolát/ Genotyp
1
2
3
4
5
1O
3,05
3,57
2,03
4,20
2,90
2O
2,85
3,15
2,60
5,92
3,35
3O
5,47
3,73
1,75
4,13
2,80
4O
3,80
4,63
3,85
3,32
2,72
5N
2,73
4,28
2,27
6,25
2,98
6N
4,08
2,92
2,27
3,77
2,47
7N
3,25
2,83
1,95
4,70
2,33
8N
2,90
2,75
2,65
3,12
2,23
Posouzením stupněm napadení v polních podmínkách a v laboratorních testech bylo zjištěno, že nedošlo vždy ke shodě výsledků. Některé genotypy, které v polních testech vykazovaly odolnost k napadení, byly v laboratorních testech napadeny více než genotypy, které vykazovaly náchylnost k napadení a naopak. Výsledky byly graficky zpracovány (Graf 6). Bylo zjištěno, že citlivost řepky k patogenu Leptosphaeria spp. zjištěna na děložních listech neodpovídala vždy citlivosti zjištěné v polních podmínkách na dospělých rostlinách před sklizní (Plachká and Odstrčilová 2007). Odolnost řepky k patogenu Leptosphaeria maculans je založena více geny. Rozdílná reakce genotypů na napadení patogeny L. maculans, L. biglobosa v polních a laboratorních podmínkách může být dána odolností řepky olejky k Leptosphaeria spp., která je založena více geny. Jedná se o složitý typ dědičnosti, variabilita dědičnosti v odolnosti k fomě se především odvíjí od typu a rasy patogena (Cargeeg, Thurling 1979, Delwiche 1980, Hill 1991, Pang a Halloran 1996). V různých fenofázích řídí odolnost rozdílné geny (Zhu et al. 2003). Současně jsou rozlišovány dva typy genetické rezistence proti Leptosphaeria maculans – kvalitativní, úplná rezistence v časných stádiích rostlin, která je ovládána jednotlivými, rasově specifickými geny (Rlm) 96
a kvantitativní, částečná rezistence u dospělých rostlin, která je pod kontrolou mnoha genetických faktorů (Delourme et al. 2003).
Graf 8 Napadení odolných a náchylných genotypů řepky olejky ozimé v laboratorních inokulačních testech izoláty L. maculans, L. biglobosa (bílé sloupce: odolné genotypy v polních podmínkách, šedé sloupce: náchylné genotypy v polních podmínkách)
Vícefaktorouvou analýzou ANOVA (Statistica, verze 5) byl vyhodnocen vliv genotypu, izolátu a obou faktorů na napadení děložních listů v inokulačních testech. Významný vliv byl potvrzen v případě, že bylo p < 0,05 %. U každého opakování byl hodnocen průměrný stupeň napadení. Byl
potvrzen
významný
vliv
genotypu
na
napadení
děložních
listů
-8
v inokulačním testu (p = 2,58622 × 10 ). Byl potvrzen významný vliv izolátu na napadení děložních listů v inokulačním testu (p = 1,37246 × 10-27 ). Byl potvrzen významný vliv genotypu v kombinaci s izolátem na napadení děložních listů v inokulačním testu (p = 1,65372 × 10-14 ) 97
6 Závěr Ochrana řepky olejky ozimé proti chorobám fomová hniloba brukvovitých a bílá hniloba řepky je tvořena souborem opatření, které jsou nedílnou součástí systému integrované ochrany rostlin. Napadení řepky olejky původci chorob patogeny Leptospaheria maculans, L. biglobosa a S. sclerotiorum závisí na zdroji infekce a podmínkách pro rozvoj infekce. Bylo potvrzeno, že zdroj infekce můžeme minimalizovat: 1. Dodržením osevního sledu brukvovitých a hostitelských plodin sledovaných patogenů, ideální odstup jsou 4 roky a více. 2. Dodržením prostorové izolace mezi hony nových zásevů a sklizených porostů, které by neměly sousedit. 3. Ošetření strniště po sklizni (S. sclerotiorum) a následná orba se zapravením posklizňových
zbytků
(S.
sclerotiorum,
Leptospaheria
maculans,
L. biglobosa) 4. Použítím
zdravého
certifikovaného
osiva.
Přenos
patogenů
osivem
Leptospaheria maculans, L. biglobosa byl potvrzen ve sledovaném období od 0 % do 5 %. Optimální podmínky po rozvoj infekce můžeme minimalizovat: 1. Výběrem odolné odrůdy. V laboratorních testech byl potvrzen významný vliv genotypu/odrůdy i izolátu patogena na napadení. 2. Hustotou setí, která reguluje mikroklima v porostu 3. Vyváženou
výživou
během
vegetace.
Přihnojení
minerálními
hnojivy
s obsahem vápníku během vegetace může v závislosti na ročníku, kokalitě a odrůdě pozitivně ovlivnit zdravotní stav rostlin. Pozitivní vliv ošetření na snížení intenzity výskytu bílé hniloby řepky byl pozorován u ošetření na list na podzim, na jaře a v butonizaci a v jejich kombinacích s ošetřením v kvetení řepky. Větší efekt ošetření byl zjištěn v letech středního výskytu choroby nebo u středně odolných odrůd. 4. Zhodnocením rizika infekce na základě stanovení skutečného výskytu askospor patogenů v porostu. U patogena Sclerotinia sclerociorum je možné 98
použít metodu hodnocení kontaminace květních plátků. V případě vyšší kontaminace květních plátků patogenem než 30 % byla intenzita výskytu choroby vyšší než 20 %. U patogenů Leptosphaeria maculans, L. biglobosa je možné zhodnotit výskyt askospor patogena v ovzduší pomocí záchytu spor lapačem spor a následným vyhodnocením. Riziko infekce je možné zhodnotit
na
základě
průběhu
povětrnostních
podmínek
pomocí
prognostických modelů pro napadení. 5. Fungicidním ošetřením přípravky na ochranu rostlin. Optimální termín ošetření je na počátku výskytu patogenů. U patogenů L. maculans, L. biglobosa je optimální termín ošetření v případě silného infekčního tlaku na podzim ve vývojové fázi pět až šest pravých listů a časně na jaře na počátku dlouživého růstu. U patogena S. sclerotiorum je optimální termín ošetření v první polovině kvetení řepky do počátku opadu květních plátků.
99
7 Použitá literatura AGROWEB, 2011: Nová metoda na stanovení skryté infekce houbou Phoma lingam. Volková
J.,
2001.
Databáze
online
[cit.
2011-02-25].
Dostupné
na:
AIWU C., XINCHU T., DAOHONG J., GUANGFENG Y., YING X., YUEE W., GUOQING L., 2007: Control stem white rot of rapeseed caused by Sclerotinia sclerotiorum with Coniothyrum
minitans, focused on application time. Proceedings of the 12th
International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:69-74. ALPMANN L. AND JENRICH H., 2006: Špičkové výnosy řepky ozimé. Sborník 22.23.11.2006 Hluk, 23. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 91-95. AUBERTOT J.N., SHOTT J.J., PENAUD A., BRUN H., DORÉ T., 2004: methods for sampling and assessment in relation to the spatial pattern of phoma stem canker (Leptosphaeria maculans) in oilseed rape. European Journal of Plant Patology 110: 183-192. AUBERTOT J.N., SOHBI Y., BRUN H., PENAUD A., NUTTER F. W., J: 2006a: Phomodidacte: A computer-aided training program for the severity assessment of phoma stem canker of oilseed rape. Integrated Control in Oilseed Crops. IOBC/wprs Bulletin, vol. 29 (7): 247-254. AUBERTOT J.N., WEST J.S., BOUSSET-VASLIN L., SALAM M.U., BARBETTI M.J., DIGGLE A.J. 2006b: Improved resistence management for durable disease control: A case study of phoma stem canker of oilseed rape (Brassica napus). Europeand Journal of Plant Pathology 114: 91-106. BALESDENT M.H., FUDAL I., DAVERDICH G., PARLANGE F., GOUT L., ROUXEL T., 2008: Avirulence genes of Leptosphaeria maculans: diversity of mechanims to become virulent and perspectives, s. 30. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s.
100
BALESDENT M.H., LOUVARD K., PINOCHET X., ROUXEL T., 2006: A large-scale survey of races of Leptosphaeria maculans occuring on oilseed rape in France. Europeand Journal of Plant Pathology 114: 53-65. BALESDENT M.H., ROUXEL T., PINOCHET X., 2008: Characterization of specific resistence to Leptosphaeria maculans in recent winter oilseed rape (Brassica napus L.) commercial varieties, s. 29. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s. BARANYK P., KAZDA J., 2009: Porovnání odrůd řepky ozimé pěstovaných ve dvou úrovních agrotechniky. Sborník 19.-20.11.2009 Hluk, 26. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 44-47. BARANYK P., SOUKUP J., BALÍK J., KAZDA J., MARKYTÁN P., ŠAROUN J., ZELENÝ V., VOLF M., 2010: Řepka olejka ozimá, s. 9–570. In: BARANYK P. a kol.: Olejniny. Profi Press s.r.o., Praha, 206 s. BEČKA D., PROKINOVÁ E., VAŠÁK J., 2009: Možnosti zlepšení ochrany řepky ozimé proti hlízence obecné (Sclerotinia sclerotiorum). Possibilities of Winter Rapeseed Protection
Improvement
againts
Sclerotinia
(Sclerotinia
sclerotiorum).
Sborník
z konference Prosperující olejniny 2009 konané ve dnech 10.12.2009 na ČZU a 11.12.2009 Větrný Jeníkov. Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 53-58. BOLTON M.D., THOMMA B.P.H.J., NELSON B.D., 2006: Sclerotinia sclerotiorum (lib.) de Bary: biology and molecular traits of a cosmopolitan pathogen. Molecular Plant Pathology 7 (1): 1-16 BRAZAUSKIENE I., PETRAITIENE E., POVOLIONIENE E., 2008: Phoma leaf spot and stem canker (Leptosphaeria
species complex) development in winter oilseed Rape.
Zemdirbyste-Agriculture, vol. 95, No. 3: s. 27-35. BREMER H., 2007: Entwicklung einer Herbstprognose für den Erreger der Wurzelhals – und Stängelfaule Phoma lingam (Teleomorph: leptosphaeria maculams). Gesunde Pflanzen 59: 161-169.
101
BUCHWALD L., 2007: Sclerotinia White Mold (Cabbage Drop, Stem Rot, Watery Soft Rot. In: Rimmer S.R., Shattuck V.I., Buchwaldt L. (ed.): Compendium od Brassica Diseases. The American Phytopathological Society, s. 43-47. BURKETOVÁ L., LORKOVÁ L., ŠAŠEK V., VALENTOVÁ O., 2008: Elicitory rezistence a jejich možné využití v ochraně řepky proti fomové hnilobě. In: Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění a ochraně rostlin, Sborník referátů z konference, Brno 6. – 7. 11. 2008: s. 237-241. BURKETOVA L., SASEK V., KLIMOVA M., MARTINES J., KASPARKOVA V., KOLOMAZNÍK K., 2008: Testing of compounds eliciting defence response and resistence in oilseed rape againts Leptosphaeria maculans, s. 52. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s. CRUCIFER GENETICS KOOPERATIVE, 1982: Blackleg.
Dept.
of Plant Pathology,
University of Wisconsin. DSML 06-22-87 WILPAU. 6 s. CURRENT FORECAST, 28 MAY 2009, 2009: Canola blackleg disease risk forecast for western
Databáze
Australia,
online
[cit.
2011-03-19].
Dostupné
na:
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011: Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2010,
Řepka.
Databáze
online
[cit.
2011-04-30].
Dostupné
na:
DAWIDZIUK A., AUBERTOT J.N., JEDRYCZKA M., 2008: The prediction of Leptosphaeria maculans – L. biglobosa pseudothecial maturation in Poland, s. 10. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s. DELOURME R., CHEVRE A.M., BRUN H., ROUXEL T., BALESDENT M.H., DIAS J.S., SALISBURY P., RENARD M., RIMMER S.R., 2006: Major gene and polygenic resistence to Leptosphaeria maculans in oilseed rape (Brassica napus). Europeand Journal of Plant Pathology 114: 41-52.
102
DELWICHE P., 1980: Genetic aspects of blackleg (Leptosphaeria maculans) resistance in rapeseed (Brassica napus). PhD thesis University of Wisconsin, Madison, Wis., USA. EUROPEAN AND MEDITERRANEAN PLANT PROTECTION ORGANIZATION, 2003: Efficacy evaluation of fungicides. Root, stem, foliar and pod diseases of rape. PP 1/78 (3). OEPP/EPPO Bulletin 33, 25-32. EUROPEAN AND MEDITERRANEAN PLANT PROTECTION ORGANIZATION, 2003: Efficacy evaluation of fungicides. Sclerotinia sclerotiorum on rape. PP 1/80 (2). 3 s. FÁBRY A. A KOL., 1992: Řepka a příbuzné druhy s. 30-263. In: FÁBRY A. A KOL. Olejniny. MZe ČR, Č. Budějovice, 420 s. FERNANDO W.G.D., NAKKEERAN S., K IEVIT T., PORITSANOS N., ZHANG Y., PAULITZ T.C., LI. Z., RAMARATHNAM R., 2007: Multiple mechanisms of biocontrol by Pseudomonas chlororaphis PA23 affects stem rot of canola caused by Sclerotinia sclerotiorum. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:17-20. FITT B.D.L., BRUN H., BARBETTI M.J., SIMMER S.R., 2006: World-wide importance of phoma stem canker (Leptosphaeria maculans and L. biglobosa) on oilseed rape (Brassica napus). Europeand Journal of Plant Pathology 114: 3-15. FITT B.D.L., GLADDERS P., TURNER J.A., SUTHERLAND K.G., WELHAM S.J., DAVIES J.M.L., 1997: Prospect for developing a forecasting scheme to optize use of fungicides for disease controlo on winter oilseed rape in the UK. Aspects of Applied Biology: Optimising Pesticide Applications 48: 135-142. GARGEEG, L., THURLING, N., 1979: Seedling and adult plant resistance to blackleg (Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et de Not.) in spring rape (Brassica napus L). Aust J Agric Res 30: 37-46. GLADDERS P., BRUN H., PINOCHET X., JEDRYCZKA M ., HAPPSTADIUS I., EVANS N., 2006a: Studies on the contribution of cultivar resistence to the management of stem canker (Leptosphaeria maculans) in Europe. Integrated Control in Oilseed Crops. IOBC/wprs Bulletin, vol. 29 (7): 293-300. GLADDERS P., EVANS N., MARCROFT S., PINOCHET X., 2006b: Dissemination of information about management strategies and changes in farming practices for the
103
exploitation of resistence to Leptosphaeria maculans (phoma stem canker) in oilseed rape cultivar. European Journal of Plant Pathology 114: 117-126. GLADDERS P., SYMONDS B.V., 1995: Occurrence of canker (Leptosphaeria maculans) in winter oilseed rape in eastern England 1977-1993. International Organisation for Biological control Bulletin 18: 1-11. GUO X.W., FERNANDO W.G.D., ENTZ M., 2005: Effects of crop rotation and tillage on blackleg disease of canola. Can. J. Plant Pathol. 27: 53-57. GWIAZDOWSKI R., 2008: Hamowaie wzrostu Leptosphaeria maculans i Leptosphaeria biglobosa przez wybrane fungicidy w testach plytkowych. Inhibition of growth of Leptosphaeria maculans and Leptosphaeria biglobosain planting tests by some fungicides. Rosliny Oleiste – Oilseed Crops, Tom XXX, Zeszyt 1. Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roslin, Poznan, s. 67 – 739. HANEKLAUS S., BLOEM E., K OK L.J., YANG Z., WANG S., SCHNUG E., 2007: The potential of sulfur induced resistence againts plant diseases of oilseed rape. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:43-46 HAO F.U., RUIQIN J.I., MINGSHENG H.O.U., BARBETTI M., CAIHUA D., ZUEING L., SHENGYI L., 2007: Methyl jasmonate, benzothiadiazole and oxalic acid induce resistence and defense gene expression agains Sclerotinia sclerotiorum in oilseed rape. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:174-176 HILL, C., 1991: Inheritance of seedling blackleg resistance in canola. Proc GCIRC 8th Int Rapeseed Congr, Saskatoon 1: 286-291. HOFFMANN G. M., SCHMUTTERER H., (1999): Parasitäre Krankheiten und Schädlinge an landwirtschaftlichen Kulturpflanzen. 2.erweiterte und ergänzte Auflage. Verlag Eugen Ulmer Stuttgart. s. 675. HUANG Y.J., FITT B.D.L., JEDRYCZKA M., DAKOWSKA S., WEST J.S., GLADDERS P., STEED J.M., LI Z.Q., 2005: Patterns af ascospore release in relation to phoma stem canker epidemiology in England (Leptosphaeria maculans) and Poland (Leptosphaeria biglobosa). European Journal of Plant Pathology, 111: 263-277.
104
HUANG Y.J., TOSCANO-UNDERWOOD C., FITT B.D., TODD A.D., WEST J.S., KOOPMANN B., BALESDENT M.H., 2001: Effects of temperature on germination and hyphal growth from ascospores of A-group and B-group Leptosphaeria maculans (phoma stem canker of oilseed rape). Ann. appl. Biol. 139: 193-207. HUMPHERSON-JONES F.M., BURCHILL R.T., 1982: Chemical suppression of the sexual stage of Leptosphaeria maculans on oilseed rape and turning seed crop straw. Annals of Applied Biology 100: 281-288. CHADOVÁ J., 2006: Přehled chorob a skladištních škůdců na osivu vybraných druhů plodin : (metodika zkoušení zdravotního stavu osiva). České Budějovice, Kurent 2006. 104 s. CHÉVRE, A.M., EBER F., VALLÉE P., LETANNEUR J.C., DOMIN C., BOUSSET L., BRUN H., DELOURME R., 2008: Are varietal associations of brassica napus a way to manage efficiently specific resitance genes to Leptosphaeria maculans?, s. 42. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s. INTERNATIONAL RULES FOR SEED TESTING, Annexe Chapter 7, 2008: Seed Health testing Methods. 7-004: Detection of Phoma lingam on Brassica spp. International Seed Testing Association (ISTA), Bassersdorf, Switzerland, 5 s. JEDRYCZKA M., 2006a: 5.1. Wystepowanie suchej zgnilizny kapustnych, s. 47 – 51. In JEDRYCZKA M.: Epidemiologia i szkodliwość suchej zgnilizny kapustnych na rzepaku ozimym w Polsce. Rozprawy i Monografie Nr 17. Instytut Genetyki Roślin Polskiej Akademii Nauk. Poznan, 150 s. JEDRYCZKA M., 2007: The performance of petal tests for sclerotinia stem rot in Poland, s. 287. In Abstracts of the 12th International Rapeseed Congress, 26.-30.03.2007, Wuhan, China, 417 s. JEDRYCZKA M., FITT B.D.L., KACHLICKY P., LEWARTOWSKA E., BALESDENT MH, ROUXEL T., 1999: Comparison between Polish and United Kingdom populations of Leptosphaeria maculans, cause of stem canker of winter oilseed rape. Zeitschrift für Pflanzenkreikheiten und Pflanzenschutz 106: 608-617.
105
JEDRYCZKA M., KACZMAREK J., CZERNICHOWSKI J., 2006b: Development of a decision support systém for control of stem canker of oilseed rape in Poland. Integrated Control in Oilseed Crops. IOBC/wprs Bulletin, vol. 29 (7): 267-276 s. JEDRYCZKA M., STACHOWIAK A., OLECHNOWICZ J., K AROLEWSKI Z., PODLESNA A., 2009:
Porównanie
zestawu
genów
awirulencji
i
ras
w
kolekcjach
izolatów
chorotwórczego grzyba Leptosphaeria maculans w Polsce. The comparison of composition of avirulence genes and races in collections of phytopathogenic fungus Leptosphaeria maculans in Poland. Rosliny Oleiste – Oilseed Crops, Tom XXX, Zeszyt 2. Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roslin, Poznan, s. 197-205. JOHNSON R.D. AND LEWIS B.G., 1994: Variation in host Range, systemic infection and epidemiology of Leptosphaeria maculans. Plant Pathology 43: 27-34. KACZMAREK J., JEDRYCZKA M., 2008: Zagrozenie rzepaku ozimego sucha zgnilizna kapustnych na Dolnym Slasku w latách 2004-2007. The risk of infection by phoma stem canker on oilseed rape in Lower Silesia in 2004-2007. Rosliny Oleiste – Oilseed Crops, Tom XXIX, Zeszyt 1. Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roslin, Poznan, s. 37 – 49. KACZMAREK J., MACZYNSKA A., KASPRZYK I., LEWANDOWSKI A., JEDRYCZKA M., 2006: Patterns of Leptosphaeria maculans/L. biglobosa ascospore release in the season 2004/2005 in Poland. Integrated Control in Oilseed Crops. IOBC/wprs Bulletin, vol. 29 (7): 259-264. KAROLEWSKI Z., KOSIADA T., HYLAK – NOWOSAD B., NOWACKA K., 2002: Changes in population structure of Leptosphaeria maculans in Poland. Phytopatology Poland 25: 27-34. KAZDA J., ŠKEŘÍK J., BARANYK P., HERDA G., NERAD D., VOLF M., 2008: Integrovaná ochrana řepky. SPZO s.r.o., 80 s. KEUNECKE H., ULBER B., TIEDEMANN A., 2008: Impast of cabbage root fly, Delia radicum, on infections of oilseed rape by Verticillium longisporum and Phoma lingam, s. 25. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s.
106
KOCOUREK F., 2011: Integrovaná ochrana rostlin – základ pro udržitelné používání pesticidů. Rostlinolékař 22(3):32-34. KOCH S., DUNKER S., KLEINBENZ B., RÖHRIG M., FRIESLAND H., TIEDEMAN A., 2006: Development of a new disease and yield loss related forecasting model for Sclerotinia stem rot in winter oilseed rape in Germany. Integrated Control in Oilseed Crops, IOBC/wprs Bulletin Vol. 29(7): 335-341 KOLKMAN J.M., KELLY, J.D., 2000: An inderect test using oxalate to determine physiological resistence to white mold in common bean. Crop Sci. 40: 281-285 LACEY J., 1995: Airborne pollens and Spores: Aguide to trapping and couting. The British Aerobiology Federation. 60 s. LI J., LI Y., LI D., TIANT J., 2007: Comparison of cultural characteristic and pathogenity between Sclerotinia sclerotiorum and sclerotinia-forming fungus causing stem rot of welsh onion. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:116-118 MENDES-PEREIRA E., BALESDENT M.H., BRUN H. AND ROUXEL T., 2003: Molecuar phylogeny of the Leptosphaeria maculans – L. biglobosa species complex. Mycological research 107: 1287-1304. MO M., LI Z., LI R., CHEN Y., FERNANDO D.W.G., 2007: Analysis of mycelial compatibility and pathogenity of Sclerotinia sclerotiorum isolated from oilseed crop in Canada, China, USA and England. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:190-193 MORRALL, R.A.A., THOMPSON J.R., (1991): Petal test manual for Sclerotinia in canola. Saskatoon, University of Saskatchewan, 25 s. MROWCINSKI M., KORBAS M., PRYCZYK T., GWIAZDOWSKI R., JAJOR E., PRUSZYNSKI G., WACHOWIAK H., 2009: Ochrona roślin w integrowanej produkcji rzepaku. Plant protection in integrated oilseed rape production. Rosliny Oleiste – Oilseed Corps, Tom XXX, Zeszyt 2. Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roslin, Poznan, s. 245-256. MROWCZYNSKI M., PRACZYK T., WACHOWIAK H., K ORBAS M., GWIAZDOWSKI R., 2006: Integrovaná ochrana řepky před škůdci, chorobami a plevely v Polsku. Sborník referátů
107
z konference Řepka, mák, hořčice 8.2.2006 Praha, 9.2.2006 Hrotovice. ČZU Praha, s. 103-116. NERAD D., 2006: Výsledky z poloprovozních pokusů s fungicidy na jaře 2006. Sborník 23. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice 22.23.11.2006, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 200-203. NERAD D., ZEMAN J., ŠAROUN J. AND ŠKEŘÍKOVÁ M., 2007: Zkušenosti s biologickou ochranou proti chorobám u řepky olejné.
Sborník 21.-22.11.2007 Hluk, 24.
Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s.364-368. ODSTRČILOVÁ L., 2007: Choroby kmínu kořenného a možnosti ochrany proti nim. Doktorská disertační práce. Mendelova a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Brno. 107 s. ODSTRČILOVÁ L., PLACHKÁ E., 2006: Significance of Leptosphaeria maculans and Sclerotinia sclerotiorum incidence of winter rapeseed in the Czech Republic. Integrated Control in Oilseed Crops. IOBC/wprs Bulletin Vol. 29(7): p. 331. PANG, E., HALLORANN, G., 1996: The genetics of blackleg (Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not.) resistance in rapeseed (Brassica napus L.). II. Seedling and adult-plant resistance as quantitative traits. Theor Appl Genet 93: 941-949. PANKA D., SADOWSKI C., LENC L., 2008: Effect of sowing date health status of open pollinated, composite hybrid and restored hybrid cultivars of winter oilseed rape (Brassica napus), s. 26. In: Abstracts IOBC oilseed crops Paris 2008. Sborník abstraktů z IOBC oilseed rape meeting Paris 29-30th september and 1st october 2008. Organized by CETIOM and the UMT Pivert, France, 58 s. PAUL H.V., 2003: RAPS, Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. Verlag Th. Mann, Gelsenkirchen-Buer. 200 s. PETRIE G.A., 1995: Effects of chemicals on ascospores production by Leptosphaeria maculans on blackleg-infected canola stubble in Saskatchewan. Canadian Plant Disease Survey 75: 45-50. PLACHKÁ A., ODSTRČILOVÁ L., 2007: Houbové choroby v řepce olejce ozimé – Leptosphaeria maculans. Sborník referátu z konference s mezinárodní účastí Aktuální
108
poznatky v pěstování, šlechtění a ochraně rostlin a zpracování produktů konané v Brně ve dnech 8.-9.11.2007. Vědecká příloha časopisu Úroda, s. 435-438. PLACHKÁ E., 2006: Zdravotní stav řepky a ošetření prvky. Sborník 23. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice. SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 213 – 216. PLACHKÁ E., 2008a: Napadení řepky hlízenkou obecnou v roce 2008. Sborník 20.21.11.2008 Hluk, 25. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 98-99. PLACHKÁ E., 2008b: Olejniny, řepka olejka (Brassica napus) s. 278-290. In Markytánová J., Řehák V., Talich P. (ed.): Metodická příručka ochrany rostlin proti chorobám škůdcům a plevelům. I. Polní plodiny. Česká společnost rostlinolékařská, Praha, 504 s. PLACHKÁ E., 2009: Výskyt askospor, napadení řepky ozimé bílou hnilobou a výsledky fungicidních pokusů. Sborník 19.-20.11.2009 Hluk, 26. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 147-152. PLACHKÁ E., 2010a: Vliv prvků na zdravotní stav řepky. Úroda 8, 2010, s. 39-42. PLACHKÁ E., 2010b: Výskyt chorob v řepce na podzim a použití klasických a morforegulačních fungicidů. Agromanuál 9-10, s. 30-33. PLACHKÁ E., 2010c: Bílá hniloba řepky (Sclerotinia sclerotiorum) – výskyt a fungicidní ošetření maloparcelkových pokusů ozimé řepky na Opavsku v roce 2010. Sborník 25.26.11.2010 Hluk, 27. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 229-234. PLACHKÁ E., ODSTRČILOVÁ L., 2007: Fungicidní ošetření řepky olejky ozimé proti houbovým chorobám. Sborník 21-22.11.2007 Hluk, 24. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice. SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 317 – 321. PLACHKÁ E., POSLUŠNÁ J., 2010: Bílá hniloba řepky (Sclerotinia sclerotiorum) – její výskyt a význam na Opavsku a Šumpersku. Úroda 12, 2010, vědecká příloha, s. 319322.
109
PLACHKÁ E., POSLUŠNÁ J., 2010: Bílá hniloba řepky Sclerotinia sclerotiorum – její výskyt a význam na Opavsku a Šumpersku. Úroda 12, 2010, vědecká příloha s. 319322. RAWLINSON C.J., MUTHYALU G., CAYLEY G.R., 1984: Fungicide effects on light leaf spot, canker, crop growth and yield of winter oilseed rape. Journal of Agrucultural Science 103: 613-628. RIMMER R.S., ZHAO J., BUCHWALD L., HEGEDUS D.D., 2007: Defining the mechanims underlying resistence to stem rot disease (S. sclerotiorum) in Brassica napus. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:51-54 RIMMER S.R., VAN DEN BERG C.G.J., 2007: Black Leg (Phoma Stem Cnaker), s. 19-22. In: RIMMER S.R., SHATTUCK I.V. AND BUCHWALD L. (ed.), Compendium of Brassica Disease. The American Phytopathological Society. RYŠÁNEK P., MAZÁKOVÁ J., PLACHKÁ E., POSLUŠNÁ J., POKORNÝ R., SPITZER T., 2010a: Prognóza výskytu fomové hniloby řepky na základě výskytu askospor v ovzduší a metodou firmy ProPlant. Úroda 12, 2010, vědecká příloha, s. 335-338. RYŠÁNEK P., URBAN J., MAZÁKOVÁ J., ZOUHAR M., PLACHKÁ E., POSLUŠNÁ J., POKORNÝ R., SPITZER T., 2010b: Monitoring výskytu Leptosphaeria maculans a L. biglobosa na území České republiky. Úroda 12, 2010, vědecká příloha, s. 343-346. ŘÍHA K., SOKOLOVÁ K., 2011: Výživa a ochrana rostlin, Aktuální otázky v ochraně rostlin, Semináře pro pěstitele olejnin, zvyšování efektivnosti hospodaření, snižování energetické zátěže. Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámci Programu rozvoje venkova České republiky reg. Č. 10/010/1310a/132/002205. Vydal: SPZO s.r.o., Jankovcova 18, 170 37 Praha 7, 2011, s. 19 – 25. SHOEMAKER R.A., BRUN H., 2001: The telemorph of the weakly aggressive segregate of Leptosphaeria maculans. Canadiand Journal of Botany 79:412-419. SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Ústřední věstník Evropské unie, CS, L 309:71-86.
110
SÖCHTING H.P., VERREET J.A., 2004: Effects of different cultivation systems (soil management, nitrogen fertilization) on the epidemics of fungal diseases in oilseed rape (Brassica napus L. var. Napus). Zeitschrift fur Pflanzenkrankheiten Und Pflanzenschutz – Journal of Plant Diseases and Protection 111: 1-29. SPITZER T., 2006: Ochrana řepky proti hlízence. Sborník 22.-23.11.2006 Hluk, 23. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 140-143. SPRAGUE S:J., HOWLETT B.J., K IRKEGAARD J.A., 2009: Epidemiology of root caused by Leptosphaeria maculans in Brassica napus crops. Eur. J. Plant Pathol. 125:189-202. STACHOWIAK A., IRZYKOWSKI W., JEDRYCZKA M., 2006: Molecular detection of L. maculans and L. biglobosa spores from Burkard tapes, s. 255. Integrated Control in Oilseed Crops. IOBC/wprs Bulletin, vol. 29 (7): 387 s. STARZYCKA E, STARZYCKI M., 2008: Najwazniejsze wyniki badan nad zgnilizna twardzikowa w rzepaku przredstawione na XII MIedzynarodowym w Wuhan. The most important results of research on Sclerotinia stem rot presented at the 12th International Rapeseed Congress. Rosliny Oleiste – Oilseed Crops. Instytut Hodowli i Aklimatyzacji Roslin, Oddzial w Poznaniu. Tom XXIX: 291-299 STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA , 2011: Registr přípravků na ochranu rostlin. Dostupné na: STONARD J.F., LATUNDE-DADA A.O., HUANG Y.J., WEST J.S:, EVANS N., FITT B.D.L., 2010: Geographic variation in severity of phoma stem canker and Leptosphaeria maculans/L. biglobosa population on UK winter oilseed rape (Brassica napus). Eur. J. Plant Pathol. 126:97-109. SYSTEM FOR FORECASTING DISEASE EPIDEMICS, 2011: SPEC: Actual data [cit. 2011-0320]. Dostupné na: ŠAROUN J., NERAD D., 2007: Fungicidní ochrana a regulace porostů řepky. Sborník 21.22.11.2007 Hluk, 24. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 369-383.
111
ŠAROUN J., 2006: Orius 25 EW – první zkušeností s podzimní aplikací. Prosperující olejniny – sborník referátů z konference 13.12.2006 Praha a 14.12.2006 Větrný Jeníkov. Česká zemědělská univerzita v Praze, s. 118-122. ŠAROUN J., 2007: Fungicidní ochrana a regulace porostů řepky. Sborník 21.-22.11.2007 Hluk, 24. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 369-382. ŠAROUN J., 2009: Vliv regulace a fungicidního ošetření na dosažený výnos v ročníku 2008/2009. Sborník 19.-20.11.2009 Hluk, 26. Vyhodnocovací seminář Systém výroby řepky, Systém výroby slunečnice, SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, s. 136-146. ÚKZÚZ, 2005: Metodika ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty odrůd. Brukvovité olejniny. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Brno. 28 s. VOLK T., 2007: Phoma-Prognose – programm ProProplant. Rapsöl, 2:21-22. WALLENHAMMAR A.C., SJÖBERG A., REDNER A., 2007: Development of methods improving precision of risk assessment of Sclerotinia stem rot in oilseed rape. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:112-115 WEGULO S.N., SUN P., YANG X.B., MARTINSON C.A., 1998: Soybean cultivar responses to Sclerotinia sclerotiorum in field and controlled enviroment studies, Plant Dis. 82:1264-1270 WEST J.S., BALESDENT M.H., ROUXEL T., NARCY J.P., HUANG Y.J., ROUX J., STEED J.M., FITT B.D.L., SCHMIT J., 2002: Colonisation of winter oilseed rape tissues by A/Tox+ and B/Tox0 Leptosphaeria maculans (phoma stem canker) in France and England. Plant Pathology 51: 311-321. WEST J.S., KHARBANDA P.D., BARBETTI M.J., FITT B.D.L., 2001: Epidemiology and managenent of Leptosphaeria maculans (phoma stem canker) on oilseed rape in Australia, Canada and Europe. Planr Pathology 50: 10-27. WILLIAMS R.H., FITT B.D.L., 1999: Differentiating A and B groups of Leptosphaeria maculans, causal agent of stem canker (blackleg) of oilseed rape. Plant Pathology 48: 161-175.
112
XUELAN G., CAIHUA D., BARBETTI M., DEHU W., SHENGYI L., 2007: Preliminary study on Gramineae resistence to Sclerotinia sclerotiorum. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:35-36 Young Q., Werner C.P., West J.S., Smith J.A., Rogers S., 2007: Understanding Sclerotinia infection in oilseed rape to improve risk assessment and disease escape. Proceedings of the 12th International Rapeseed Congress, 26-30.03., Wuhan, China, 4:140-143. ZEHNÁLEK P., 2007: Seznam doporučených odrůd řepky olejky 2007. 68 s. IN ZEHNÁLEK P., HOLUBÁŘ J., MEZLÍK T., Přehled odrůd 2007. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, Národní odrůdový úřad. 128 s. ZEHNÁLEK P., 2009: Seznam doporučených odrůd řepka olejka 2009. 45 s. In ZEHNÁLEK P., HOLUBÁŘ J., MEZLÍK T.: Odrůdy 2009. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, Národní odrůdový úřad. 130 s. ZEHNÁLEK P., HOLUBÁŘ J., MEZLÍK T., 2005: Přehled odrůd olejnin a kmínu 2005. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno, Národní odrůdový úřad. 142 s. ZHU BIN., RIMMER, S.R., ZHU, B., 2003: Inheritance of resistance to Leptosphaeria maculans in two accessions of Brassica napus. Canadian Journal of Plant Pathology 25: 98-103.
113
8 Seznam tabulek Tabulka 1 Epidemiologické fáze Leptosphaeria maculans a rozdíly ve východní a západní Evropě.......................................................................................................................... 21 Tabulka 2 Napadení řepky olejky ozimé patogenem Sclerotinia sclerotiorum před sklizní v letech 2001 až 2010 na Opavsku ................................................................................ 48 Tabulka 3 První výskyty fomové hniloby brukvovitých na listech na podzim, suma srážek za září, průměrná denní teplota v říjnu a napadení stonků a kořenů řepky patogenem Leptosphaeria maculan, L. biglobosa před sklizní na Opavsku v letech 2002 až 2010 ...................................................................................................................................... 52 Tabulka 4 Kontaminace květních plátků řepky askosporami patogena v průběhu kvetení a napadení řepky patogenem S. sclerotiorum před sklizní ....................................................... 56 Tabulka 5 Sledování askospor patogena Leptosphaeria maculans, L. biglobosa od optimálního termínu setí řepky olejky ozimé do října v letech 2009 a 2010 na Opavsku .................................................................................................................................... 59 Tabulka 6 Vliv aplikace minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Baros, Opavsko ................................................................. 64 Tabulka 7 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Baros, Opavsko ................... 65 Tab. 8 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Lisek, Opavsko ....................................................................................... 66 Tabulka 9 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Lisek, Kujavy ........................................................................ 67 Tab. 10 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Lisek, Opavsko, Kujavy ........... 68 Tabulka 11 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Baros, Opavsko .................................................................................. 70 Tabulka 12 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Baros, Opavsko.................................. 71
114
Tabulka 13 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Lisek, Opavsko ................................................................................... 72 Tabulka 14 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Lisek, Kujavy ..................................................................................... 73 Tabulka 15 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Lisek, Opavsko, Kujavy .................... 74 Tabulka 16 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na výnos řepky, odrůda Baros, Opavsko .................................................................................................................................... 75 Tabulka 17 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na výnos řepky, odrůda Baros, Opavsko .................................................................................. 76 Tabulka 18 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na na výnos řepky, odrůda Lisek, Opavsko .................................................................................................................................... 77 Tabulka 19 Vliv minerálního hnojiva Lamag Ca na na výnos řepky, odrůda Lisek, Kujavy ....................................................................................................................................... 78 Tabulka 20 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu minerálního hnojiva Lamag Ca na výnos řepky, odrůda Lisek, Opavsko, Kujavy ..................................................................... 79 Tabulka 21 Vliv ošetření minerálním hnojivem Calsol na napadení řepky patogenem S. sclerotiorum, odrůda Baros, Opava ...................................................................................... 81 Tabulka 22 Vliv ošetření minerálním hnojivem Calsol na jaře na výnos řepky, odrůda Baros, Opava ............................................................................................................................. 82 Tabulka 23
Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia
sclerotiorum a výskyt sklerocií patogena v napadeném pletivu řepky, rok 2008, Opavsko, Kujavy....................................................................................................................... 85 Tabulka 24
Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia
sclerotiorum a výnos řepky, rok 2009, odrůda Exagone, Opavsko .......................................... 87 Tabulka 25
Vliv aplikace fungicidů na napadení řepky patogenem Sclerotinia
sclerotiorum a výnos řepky, rok 2010, odrůda Ontário, Opavsko ............................................ 89 Tabulka 26 Vliv ošetření fungicidem Capitan 25 EW na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa, odrůda Benefit, Opavsko ............................................................... 91 115
Tabulka 27 Vliv ošetření fungicidem Capitan 25 EW na výnos řepky, odrůda Benefit, Opavsko .................................................................................................................................... 92 Tabulka 28 Výsledky celkem: Sumární hodnocení vlivu ošetření fungicidem Capitan 25 EW na napadení řepky patogeny L. maculans, L. biglobosa a výnos, odrůda Benefit, Opavsko, 2008-2010 ................................................................................................................. 93 Tabulka 29 Seznam genotypů řepky, průměrný stupeň napadení Leptosphaeria spp. v polních testech 2006 (stupeň 1 až 9; 1 – více než 50 % rostlin s příznaky choroby, 9 – bez výskytu) a zařazení do kategorie náchylný (N), odolný (O) .............................................. 94 Tabulka 30 Seznam použitých izolátů patogenů L. maculans, L. biglobosa, jejich označení, původ, klasifikace ..................................................................................................... 95 Tabulka 31 Výsledky z laboratorních testů napadení izoláty L. maculans, L. biglobosa stupeň 1 – 9 (1 - bez ohraničení kolem vpichu, jako na kontrole; 9 - destrukce tkáně po 10 dnech, bohatá sporulace, velikost léze je větší než 5 mm) .................................................. 96
116
9 Seznam grafů Graf 1 Průběh napadení řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum na Opavsku v roce ......... 49 Graf 2 Průběh dekádních hodnot průměrných denních teplot a sum srážek na podzim 2001 na Opavsku....................................................................................................................... 53 Graf 3 Průběh denních srážek a teplot od data setí až po datum prvních výskytů fomové hniloby brukvovitých na listech řepky 20.9.2001, podzim 2001 Opavsko .............................. 53 Graf 4 Průběh denních srážek a teplot od data setí až po datum prvních výskytů fomové hniloby brukvovitých na listech řepky 20.10.2009, podzim 2009 Opavsko ............................ 54 Graf 5 Průběh denních srážek a teplot od data setí až po datum prvních výskytů fomové hniloby
brukvovitých
na
listech
řepky
11.10.2010,
podzim
2010
OpavskoKONTAMINACE SEMEN PATOGENY L. maculans, L. biglobosa ....................... 54 Graf 6 Průběh denních srážek a teplot v předpokládané době vývoje a náletu askospor patogena S. sclerotiorum - duben až květen 2009 a konečné napadení řepky patogenem před sklizní na Opavsku ............................................................................................................ 57 Graf 7 Průběh denních srážek a teplot v předpokládané době vývoje a náletu askospor S. sclerotiorum - duben až květen 2010 a konečné napadení řepky patogenem před sklizní na Opavsku................................................................................................................................ 57 Graf 8 Napadení odolných a náchylných genotypů řepky olejky ozimé v laboratorních inokulačních testech izoláty L. maculans, L. biglobosa (bílé sloupce: odolné genotypy v polních podmínkách, šedé sloupce: náchylné genotypy v polních podmínkách) .................. 97
117
10 Přílohy 10.1 Seznam příloh TABULKY Tab. I Popisy použitých odrůd Tab. II Meteorologická data Opava Tab. III Meteorologická data Kujavy Tab. IV Přehled variant založených pokusů Tab. V Přehled účinných látek u použitých přípravků
OBRÁZKY Obr. 1 Nepříznivé podmínky pro rozvoj napadení patogenem Sclerotinia sclerotiorum (rok 2009) Obr. 2 Příznivé podmínky pro rozvoj napadení patogenem Sclerotinia sclerotiorum (rok 2011) Obr.
3
Květní plátky řepky kontaminované askosporami patogena Sclerotinia
sclerotiorum, mycelium a tvořící se sklerocia patogena (rok 2011) Obr. 4 Příznaky napadení stonku řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum Obr. 4 Příznaky napadení stonku řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum Obr. 5 Příznaky napadení šešulí řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum Obr. 6 Příznaky napadení listů řepky patogenem L. maculans/L. biglobosa Obr. 7 Příznaky napadení stonků řepky patogenem L. maculans/L. biglobosa Obr. 8 Pyknidy patogena L. maculans/L. biglobosa na semenech řepky (2. řada zleva, prostřední semínko)
118
Tab. I Popisy použitých odrůd (Zehnálek 2005, 2007, 2009) Benefit
Typ odrůdy: linie. Pozdní odrůda, rostliny nízké až středně vysoké, středně odolné až odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen je nízká. Obsah oleje v semeni středně vysoký až vysoký. Registrace 2009. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 5,9*** Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 6,0***
Baros
Typ odrůdy: linie. Středně raná odrůda, rostliny středně vysoké, méně až středně odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen je středně vysoká. Obsah oleje v semeni středně vysoký. Registrace 2004. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 4,9*** Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 5,0***
Exagone
Typ odrůdy: pylově fertilní hybrid. Polopozdní hybridní odrůda., rostliny vysoké, středně odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen vysoká. Obsah oleje v semeni středně vysoký. Registrace 2007. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 6,0*** Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 6,4***
Lisek
Typ odrůdy: linie. Polopozdní až pozdní odrůda. Rostliny jsou středně vysoké až vysoké, středně odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen je středně vysoká. Obsah oleje v semeni nízký až středně vysoký. Registrace 2004. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 6,1*** Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 5,6***
Odila
Typ odrůdy: linie. Pozdní odrůda. Rostliny jsou středně vysoké až vysoké, středně odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen je středně vysoká. Obsah oleje v semeni nízký až středně vysoký. Registrace 1997. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 6,0* Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 5,4*
Ontario
Typ odrůdy: linie. Polopozdní až pozdní odrůda. Rostliny jsou nízké, 119
středně odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen je středně vysoká. Obsah oleje v semeni středně vysoký. Registrace 2003. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 6,3* Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 5,6* Opus
Typ odrůdy: linie. Středně ráná odrůda, rostliny nízké, středně odolné proti poléhání. Hmotnost tisíce semen vysoká. Obsah oleje v semeni nízký až středně vysoký. Registrace 2007. Odolnost proti bílé hnilobě řepky: 6,5** Odolnost proti fomové hnilobě brukvovitých: 5,4**
* Průměr let 2002-2004.
**Průměr let 2003-2006.
***Průměr let 2006-2008.
Tab. II Meteorologická data Opava Dlouhodobé roční a měsíční hodnoty průměrných denních teplot a sum srážek 1961 až 2000 Průměrná roční teplota: 8,23 °C Měsíc Teplota [°C] Srážky [mm]
Suma ročních srážek: 592,6 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
-1,9 19,1
-0,5 22,4
3,1 29,4
8,0 43,6
13,2 73,8
16,3 86,3
17,9 90,1
17,4 71,2
13,4 54,6
8,7 37,2
3,6 39,8
-0,4 25,1
Roční a měsíční hodnoty průměrných denních teplot a sum srážek ve sledovaných letech 2001 Měsíc
Průměrná roční teplota: 8,37 °C
Suma ročních srážek: 645,3 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Teplota [°C] Srážky [mm]
-0,1 43,0
0,6 18,7
3,9 45,6
7,3 48,6
13,6 46,5
14,6 61,3
18,6 141,7
18,5 60,5
12,3 110,8
12,0 25,1
2,91 12,7
-3,7 30,8
2002
Průměrná roční teplota: 9,21 °C
Měsíc
Suma ročních srážek: 531,9 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Teplota [°C] Srážky [mm]
-0,4 7,5
4,5 11,4
5,0 15,1
8,1 34,5
16,6 35,0
17,4 120,0
19,2 92,2
18,6 77,6
11,8 47,1
7,6 33,0
6,3 29,3
-4,1 29,8
2003
Průměrná roční teplota: 8,8 °C
Měsíc Teplota [°C] Srážky [mm]
Suma ročních srážek: 392,6 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
-1,7 16,3
-3,6 1,0
3,0 14,4
7,7 23,0
15,2 57,1
18,7 17,6
18,9 71,2
19,6 50,8
13,6 28,2
6,2 60,4
6,4 36,0
1,4 16,6
120
2004 Měsíc Teplota [°C] Srážky [mm]
2005 Měsíc Teplota [°C] Srážky [mm]
2006 Měsíc
Průměrná roční teplota: 8,94 °C
Suma ročních srážek: 458,9 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
-3,1 11,8
1,1 25,2
3,1 45,5
9,2 37,7
12,2 52,7
16,1 68,5
17,6 41,3
18,2 46,5
16,1 15,0
10,9 64,8
4,7 41,1
1,2 8,8
Průměrná roční teplota: 8,25 °C
Suma ročních srážek: 610,8 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
0,9 28,6
-3,6 29,8
1,5 8,5
9,0 43,3
13,7 85,1
16,2 60,3
18,7 126,4
16,5 87,6
13,9 23,9
9,3 3,9
3,1 48,5
-0,1 64,9
Průměrná roční teplota: 8,99 °C
Suma ročních srážek: 535,6
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Teplota [°C]
-6,7
-2,7
0,7
9,2
14,1
17,6
21,1
16,6
15,3
11,2
7,2
4,3
Srážky [mm]
24,4
23,5
35,4
91,7
55,6
93,0
20,8
124,1
16,0
8,7
25,7
16,7
2007
Průměrná roční teplota: 9,65 °C
Suma ročních srážek: 579,1 mm
Měsíc Teplota [°C]
I. 4,8
II. 3,1
III. 5,1
IV. 9,3
V. 15,1
VI. 18,3
VII. 19,2
VIII. 18,2
IX. 12,3
X. 7,8
XI. 2,6
XII. 0,0
Srážky [mm]
25,1
16,5
50,5
8,1
41,0
82,8
81,4
42,0
128,0
61,9
20,4
21,4
2008
Průměrná roční teplota: 9,78 °C
Suma ročních srážek: 528,6 mm
Měsíc Teplota [°C]
I. 2,5
II. 3,5
III. 3,9
IV. 8,1
V. 13,1
VI. 17,6
VII. 18,9
VIII. 18,7
IX. 12,8
X. 10,1
XI. 6,2
XII. 1,9
Srážky [mm]
21,2
5,4
18,8
28,0
89,8
80,2
114,2
26,4
76,5
24,3
9,6
34,2
2009
Průměrná roční teplota: 9,03 °C
Suma ročních srážek: 633,9 mm
Měsíc Teplota [°C]
I. -2,1
II. -0,3
III. 3,7
IV. 11,4
V. 13,2
VI. 15,4
VII. 19,2
VIII. 18,4
IX. 14,5
X. 8,0
XI. 7,0
XII. -0,1
Srážky [mm]
19,2
25,9
73,0
10,2
84,5
124,1
105,2
41,1
14,8
58,6
29,6
47,7
2010
Průměrná roční teplota: 8,34 °C
Suma ročních srážek: 860 mm
Měsíc Teplota [°C]
I. -6,0
II. -1,2
III. 3,9
IV. 8,7
V. 12,1
VI. 17,1
VII. 20,0
VIII. 17,4
IX. 11,5
X. 5,7
XI. 6,0
XII. 4,9
Srážky [mm]
65,5
20,9
9,9
65,6
184,2
96,5
139,6
78,4
86,8
6,3
70,2
36,3
121
Tab. III Meteorologická data Kujavy Dlouhodobé roční a měsíční hodnoty průměrných denních teplot a sum srážek 1971 až 2000 Průměrná roční teplota: 8,2 °C Měsíc
Suma ročních srážek: 604 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Teplota [°C]
-2,3
-1,0
2,8
7,9
12,9
16,2
17,8
17,3
13,2
8,6
3,5
-0,4
Srážky [mm]
26,0
28,1
31,9
45,5
76,2
87,3
87,4
73,4
51,2
38,3
42,7
34,9
Roční a měsíční hodnoty průměrných denních teplot a sum srážek ve sledovaných letech Průměrná roční teplota: 8,14 °C
2005 Měsíc
Suma ročních srážek: 743,2 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Teplota [°C] Srážky [mm]
-0,2 23,6
-3,9 45,7
0,9 9,7
9,7 54,9
15,0 60,6
16,2 48,7
18,9 116,9
16,5 110,4
14,3 92,6
9,0 9,3
2,5 62,2
-1,2 108,6
2006
Průměrná roční teplota: 8,59 °C
Měsíc
Suma ročních srážek: 636,2 mm
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Teplota [°C]
-6,9
-3,3
0,3
9,2
13,4
17,4
21,3
16,4
15,2
10,8
6,3
3,0
Srážky [mm]
35,9
45,4
52,9
98,0
82,0
81,5
27,0
105,3
35,8
9,2
35,9
24,3
2007
Průměrná roční teplota: 9,55 °C
Suma ročních srážek: 646 mm
Měsíc Teplota [°C]
I. 3,3
II. 2,9
III. 5,2
IV. 9,7
V. 15,4
VI. 18,5
VII. 19,2
VIII. 18,9
IX. 12,1
X. 7,8
XI. 2,1
XII. -0,5
Srážky [mm]
55,9
24,8
76,8
6,1
47,8
52,2
71,0
44,4
156,5
43,1
30,4
37,0
2008
Průměrná roční teplota: 9,34 °C
Suma ročních srážek: 659,9 mm
Měsíc Teplota [°C]
I. 1,5
II. 2,6
III. 3,7
IV. 8,3
V. 13,4
VI. 17,3
VII. 18,1
VIII. 18,0
IX. 12,8
X. 9,4
XI. 5,6
XII. 1,4
Srážky [mm]
32,3
13,0
31,0
61,0
85,9
56,4
136,9
79,2
76,4
24,8
18,2
44,8
Tab IV Přehled variant založených pokusů 1 Pokusy s přípravkem obsahující vápník Pokus 1A Lamag Ca Termíny ošetření Varianta BBCH 14-16
BBCH 33-39
BBCH 63-65
1
-
-
-
2
ano
-
-
3
-
ano
-
122
4
-
-
ano
5
ano
ano
-
6
ano
-
ano
7
ano
ano
ano
8
-
ano
ano
BBCH 50-55
BBCH 59-60
BBCH 63-65
1
-
-
-
2
ano
-
-
3
-
ano
-
4
-
-
ano
5
ano
ano
ano
Dávka na 1 ha
Termín ošetření
-
-
Pokus 1B Calsol Termíny ošetření Varianty
2 Pokusy s ošetřením proti bílé hnilobě řepky Pokus 2A, 2008 Varianta
Přípravek
1
-
2
Alert S
1,0 l
BBCH 63-65
3
Alert S
2,0 l
BBCH 63-65
4
Horizon 250 EW
1,0 l
BBCH 63-65
5
Horizon 250 EW
2,0 l
BBCH 63-65
6
Rovral Flo
3,0 l
BBCH 63-65
6
Rovral Flo
6,0 l
BBCH 63-65
7
Karben Flo Stefes
0,3 l
BBCH 63-65
7
Karben Flo Stefes
0,6 l
BBCH 63-65
Pokus 2 B, 2009 Exagone Varianta
Přípravek
Dávka na 1 ha
Termín ošetření
1
-
-
-
123
2
Pictor
0,5 l
BBCH 60-61
3
Pictor
0,5 l
BBCH 65
4
Amistar Xtra
1,0 l
BBCH 60-61
5
Amistar Xtra
1,0 l
BBCH 65
6
Alert S
1,0 l
BBCH 65
7
Sportak Alpha HF
1,5 l
BBCH 65
8
Horizon 250 EW
1,0 l
BBCH 65
Dávka na 1 ha
Termín ošetření
-
-
Pokus 2 C, 2010 Ontario Varianta
Přípravek
1
-
2
Pictor
0,5 l
BBCH 63
3
Pictor
0,5 l
BBCH 65-67
4
Amistar Xtra
1,0 l
BBCH 63
5
Amistar Xtra
1,0 l
BBCH 65-67
6
Alert S
1,0 l
BBCH 65-67
7
Prosaro 250 EC
0,75 l
BBCH 65-67
8
Bumper Super
1,0
BBCH 65-67
3 Pokus s ošetřením proti fomové hnilobě Varianta
Přípravek
Dávka na 1 ha
Termín ošetření
1
-
-
-
2
Capitan 25 EW
0,8 l
BBCH 10-11
3
Capitan 25 EW
0,8 l
BBCH 12-13
4
Capitan 25 EW
0,8 l
BBCH 14-15
5
Capitan 25 EW
0,8 l
BBCH 16-18
6
Capitan 25 EW
0,8 l
BBCH 33-39
Tab. V Přehled účinných látek u použitých přípravků Přípravek
Účinná látka
Obsah účinné látky
Alert S
Carbendazim Flusilazole 124
250 g na 1 l 125 g na 1 l
Azoxystrobin Cyproconazole Prochloraz Propiconazole
200 g na 1 l 80 g na 1 l 400 g na 1 l 90 g na 1 l
Capitan 25 EW
Flusilazole
250 g na 1 l
Horizon 250 EW
tebuconazole
250 g na 1 l
Karben Flo Stefes
Carbendazim
500 g na 1 l
Amistar Xtra Bumper Super
Pictor Prosaro 250 EC
Boscalid Dimoxystrobin Tebuconazole Prothioconazole
Rovral Flo
Iprodione
Sportak Alpha HF
Carbendazim Prochloraz
200 g na 1 l 200 g na 1 l 0,008 %
125
80 g na 1 l 300 g na 1 l
Obr. 1 Nepříznivé podmínky pro rozvoj napadení patogenem Sclerotinia sclerotiorum (rok 2009)
Obr. 2 Příznivé podmínky pro rozvoj napadení patogenem Sclerotinia sclerotiorum (rok 2011) 126
Obr.
3
Květní plátky řepky kontaminované askosporami patogena Sclerotinia
sclerotiorum, mycelium a tvořící se sklerocia patogena (rok 2011)
Obr. 4 Příznaky napadení stonku řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum (rok 20010) 127
Obr. 5 Příznaky napadení šešulí řepky patogenem Sclerotinia sclerotiorum (rok 2009)
Obr. 6 Příznaky napadení listů řepky patogenem L. maculans/L. biglobosa (rok 2007)
128
Obr. 7 Příznaky napadení stonků řepky patogenem L. maculans/L. biglobosa (rok 2010)
Obr. 8 Pyknidy patogena L. maculans/L. biglobosa na semenech řepky (rok 2010), 2. řada zleva, prostřední semínko 129
