Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Možnosti aplikace metod integrované prevence v zemědělství Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Jitka Foldynová (rozená Blažková)
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti aplikace metod integrované prevence v zemědělství vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne 30.4.2010 podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ
Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce doc. RNDr. Janě Kotovicové Ph.D., divizi živočišné výroby firmy Lukrom, spol. s r.o. a především svému manželovi a celé své rodině, která mne podporovala a byla mi oporou během celých pěti let studia. Dále děkuji všem, kteří mi svou pomocí či cennou radou pomohli s vypracováním mé diplomové práce.
Obsah 1 ÚVOD ......................................................................................................................9 2 SOUČASNÝ STAV INTEGROVANÉ PREVENCE ...........................................11 2.1 Legislativa a právní rámec integrované prevence v ČR a EU ........................ 11 2.2 Praktické aplikace integrované prevence v České republice .......................... 12 2.2.1 Hlavní principy integrované prevence ....................................................... 12 2.2.2 Postup při vydávání integrovaného povolení[7] ........................................ 13 2.2.3 Správní poplatky ........................................................................................ 20 3 METODY INTEGROVANÉ PREVENCE .........................................................21 3.1 Sumarizace nejlepších dostupných technik (BAT) v zemědělství................... 21 3.2 BAT v chovech drůbeže................................................................................... 22 MATERIÁL A METODIKA....................................................................................28 4 NÁVRH VYUŽITÍ VYBRANÝCH BAT V KONKRÉTNÍ OBLASTI................28 4.1 Praktická aplikace integrované prevence u farmy: Výkrm brojlerů Králov.28 4.1.1 Emise a jejich zdroje .................................................................................. 34 4.1.2 Produkované odpadní vody........................................................................ 36 4.1.3 Zdroje hluku ............................................................................................... 37 4.1.4 Zdroje vibrací ............................................................................................. 37 4.1.5 Zdroje neionizujícího záření ...................................................................... 37 4.1.6 Další vlivy ze zařízení ................................................................................. 37 4.2 Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území......................................... 37 4.2.1 Klimatické podmínky a kvalita ovzduší...................................................... 37 4.2.2 Kvantitativní a kvalitativní ukazatele vod, ochranná pásma vod.............. 37 4.2.3 Kvalita půdy ................................................................................................ 37 4.2.4 Hydrogeologický a inženýrsko – geologický popis a geotechnické podmínky lokality ...................................................................................................................... 38 4.2.5 Lesní porosty................................................................................................ 38 4.2.6 Zvláště chráněná území ............................................................................... 38 4.2.7 Staré ekologické zátěže, realizovaná i plánovaná nápravná opatření ....... 38 4.2.8 Dotčená chráněná území ............................................................................. 38 4.2.9 Dotčená ochranná pásma ............................................................................ 38 4.3 Zdroje vzniku nákaz v chovu drůbeže.............................................................. 39 VÝSLEDKY A DISKUZE ........................................................................................40 5 NÁVRH OPATŘENÍ NA OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................................40 5.1 Souhrnné hodnocení využívání BAT v zařízení – Výkrm brojlerů Králov..... 40 5.1.1 Dodržování zásad správné zemědělské praxe............................................ 40 5.1.2 Ustájení kuřecích brojlerů ......................................................................... 41 5.1.3 Krmení drůbeže .......................................................................................... 41 5.1.4 Hospodaření s energií ................................................................................. 41 5.1.5 Hospodaření s vodou .................................................................................. 41 5.1.6 Měření spotřeby vody................................................................................ 41
5.1.7 Nakládání s exkrementy ............................................................................. 42 5.1.8 Použití nízkoodpadové technologie ............................................................ 42 5.1.9 Použití látek méně nebezpečných............................................................... 42 5.1.10 Podpora zhodnocování a recyklace látek................................................. 42 5.1.11 Charakter, účinky a množství emisí......................................................... 43 5.1.12 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí ................................................................................................................... 44 5.1.13 Technický pokrok ..................................................................................... 44 5.1.14 Oddělené zachytávání dešťových vod a jejich využití k čištění stájí ...... 55 5.1.15 Rekuperace tepla z hal není zavedena ..................................................... 55 5.1.16 Hospodaření s energií - topení.................................................................. 55 5.2 Návrh opatření k dosažení souladu s BAT ...................................................... 58 5.2.1 Dodatečné zateplení stávajících objektů sloužících pro odchov brojlerů 58 5.2.2 Rekuperace tepla ze stájí............................................................................ 58 5.2.3 Zavedení niplových napáječek na všechny haly ........................................ 59 5.2.4 Instalace vodoměrů samostatně pro vlastní chov drůbeže........................ 59 ZÁVĚR ......................................................................................................................60 POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA ...................................................................61 SEZNAM TABULEK ...............................................................................................65 SEZNAM GRAFŮ ....................................................................................................66 SEZNAM ZKRATEK...............................................................................................67 PŘÍLOHY..................................................................................................................68
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá v nedávné době přijatým zákonem o integrované prevenci v ČR v návaznosti na legislativu EU. Zaměřena je především na jeho praktické využití v oblasti zemědělství v rámci našeho Zlínského kraje. Také jsou zde shrnuty nejlepší dostupné techniky (BAT) v chovech drůbeže. Hlavní myšlenkou této práce je aplikace integrované prevence na konkrétní zemědělskou činnost a použití vybraných BAT, jež by vedla k úspoře energií, snížení zápachu a také ke snížení emisí amoniaku v souladu s legislativou ČR a EU. Dalším cílem této práce je zjištění, zda-li vybraná zemědělská firma je schopna více rozvíjet svou výrobní činnost v rámci zákona o IPPC.
Klíčová slova: integrovaná prevence, nejlepší dostupné techniky (BAT), emise, referenční dokument BREF, výkrm brojlerů, enzymatický přípravek
Abstract This diploma paper deals with the recently passed law of Integrated Pollution Prevention and Control in the Czech republic according to the Acquis Communautaire. It focuses on practical implementation of this law in the agriculture area in the Zlín region. It also summarises Best Available Technologies („BAT“) in poultry-raising breeding. Main idea of this diploma paper is the application of the integrated pollution to specific agriculture proceeding and use of selected BAT, which would lead to energy saving, reduction of the odour and also the reduction of amonia emissions according to the czech legislation and Acquis Communautaire. Another point of this diploma paper is the finding whether the selected company is able to further develop her production activity according to the law of Integrated Pollution Prevention and Control.
Key words: integrated pollution, best available technologies (BAT), emissions, reference document BREF, fattening broiler, enzyme preparation
1 ÚVOD Hlavním cílem integrované prevence ( Integrated Prevention Pollution and Control – IPPC ) je ochrana životního prostředí jako celku před průmyslovým a zemědělským znečištěním. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosaženo především aplikací preventivních opatření při použití tzv. nejlepších dostupných technik (BAT). Nižší zátěže životního prostředí je dosaženo snižováním produkovaných emisí, nikoli použitím koncových technologií, které odstraňují již vzniklé znečištění. Preventivní přístup tak umožňuje při vhodné volbě výrobních postupů snížit investiční náklady na koncové technologie, suroviny a energie. Integrovaná prevence překonává princip složkového přístupu, který často vedl k přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé. Na evropské úrovni je IPPC regulováno směrnicí 2008/1/ES (dříve 96/61/ES) o integrované prevenci a omezování znečištění. Do českého právního řádu je směrnice transponována zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Integrované povolení je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně činností přímo spojených s provozem zařízení v jedné konkrétní lokalitě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Provozovatel zařízení předkládá žádost o vydání integrovaného povolení místně příslušnému krajskému úřadu, který rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.
9
Cíl práce Ve své diplomové práci jsem si za cíl zvolila aplikaci zákona o integrované prevenci v praxi. Vybrala jsem si konkrétní zemědělskou firmu, která se zabývá velkochovem brojlerů a prasat a nachází se ve Zlínském kraji. Můj hlavní cíl bylo zjistit,jakým způsobem se dokáže firma vypořádat s integrovaným povolením. Zároveň jsem chtěla porovnat provoz této zemědělské společnosti s nejlepšími dostupnými technikami (BAT), ověřit účinnost BAT v praxi a na kolik jsou tato opatření pro firmu reálná. Myslím, že by se tato práce dala využít jako možný návod pro další velkochovatele, jež mají obdobné provozy.
10
2 SOUČASNÝ STAV INTEGROVANÉ PREVENCE 2.1 Legislativa a právní rámec integrované prevence v ČR a EU
Základním dokumentem pro zavedení integrovaného systému prevence znečištění v EU je: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES (dříve 96/61/ES) o integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevetion and Control – IPPC). Výše uvedená směrnice byla v plném rozsahu implementována do české legislativy. Základním zákonem pro oblast integrované prevence v ČR je: zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb. Poslední novelou je zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí , kterým se však pouze vydělila problematika registrů znečišťováni. Zákon č. 435/2006 Sb. – úplné znění zákona o integrované prevenci. Zákon o integrované prevenci ukládá provozovateli zařízení pro kategorie činností dle přílohy č. 1 tohoto zákona, povinnost mít pro provoz zařízení vydané integrované povolení a provozovat zařízení v souladu s tímto integrovaným povolením. vydaným podle tohoto zákona. Zákon o integrované prevenci stanoví povinnosti provozovatelů zařízení, upravuje postup při vydávání integrovaného povolení, zřizuje integrovaný registr znečišťování, upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování, upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách a také stanoví sankce za porušení zákona.
11
Vyhláška č. 554/2002 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., integrovaném registru znečišťování, ve znění nařízení vlády č. 304/2005 Sb. Vyhláška č. 572/2004 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.
2.2 Praktické aplikace integrované prevence v České republice 2.2.1 Hlavní principy integrované prevence Hlavní principy integrované prevence [7] •
posuzování průmyslových a zemědělských činností z hlediska ochrany
životního prostředí jako celku, •
zabránit zvyšování znečišťování životního prostředí používáním
preventivních a nápravných opatření •
zamezit přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé
•
efektivně využívat suroviny, materiály a energii
•
omezení vzniku odpadu volbou vhodné technologie s cílem vzniklé
odpady v maximální možné míře zhodnocovat a recyklovat, •
přijímat opatření nezbytná k předcházení haváriím a omezovat jejich
případné následky •
snižovat administrativní náročnost integrací dílčích povolení do jednoho
a vydáním jednoho integrovaného povolení •
vyjednávat a stanovovat podmínky provozu zařízení na
základě nejlepších dostupných technik (BAT)
12
•
provádět pravidelné přezkoumání vydaných integrovaných povolení
s tím, že jejich případnými změnami, podle posledního vývoje techniky, urychlit technickou inovaci zařízení •
zabezpečit transparentnost správního řízení v průběhu vydávání
integrovaného povolení, informovat veřejnost a umožnit její účast na povolovacím procesu
2.2.2 Postup při vydávání integrovaného povolení[7] Podání žádosti Požadavky na obsah žádosti jsou stanoveny § 4 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti k podání žádosti jsou popsány ve vyhlášce č. 554/2002 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Provozovatel zařízení podává žádost v elektronické a listinné podobě u místně a věcně příslušného úřadu. Převážně se jedná o krajský úřad, pouze v případě ovlivnění životního prostředí sousedního státu je to Ministerstvo životního prostředí ČR. Správní řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, kdy je povolujícímu úřadu doručena žádost podle § 3 zákona v listinné podobě. V případě listinné a elektronické žádosti je taktéž rozhodující doručení v listinné podobě.
Žádost o integrované povoleni musí především obsahovat: • identifikaci provozovatele • popis zařízení a s ním spojených činnosti, identifikační údaje o umístění zařízení • stručné netechnické shrnutí – všeobecně srozumitelným způsobem, • popis surovin a vstupních materiálů, dalších látek a energii, které se v zařízení používají, druh výrobků které jsou produkovány
13
• seznam a popis zdrojů emisi a popis zařízení, jejich vlastnosti, dalších vlivů a účinků na životní prostředí a předpokládané množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí • charakteristiku stavu území, kde je nebo má byt zařízení umístěno •
popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to
není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí, konečnými technologiemi a opatřeními • popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k omezení vzniku odpadu, k jeho využití a k úpravě odpadu produkovaného zařízením • popis
dosavadních
nebo
uvažovaných
opatření
pro
měření
a
monitorovaní emisí vypouštěných do životního prostředí • porovnání
stávajícího
nebo
uvažovaného
zařízení
s
nejlepšími
dostupnými technikami • popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinnosti preventivního charakteru • podle § 13, návrh závazných podmínek provozu zařízení • rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů a podklady k nim • přehled
případných
hlavních
variant
technologie
prověřených
provozovatelem • další podklady Do 20 dnů po doručení žádosti příslušný povolovací úřad ověří úplnost žádosti. Pokud žádost není úplná dle § 4 zákona o integrované prevenci, nebo nesplňuje požadavky vyhlášky č. 554/2002 Sb., vyzve úřad provozovatele k jejímu doplnění. Lhůtu pro doplnění stanovuje úřad po dohodě s provozovatelem a řízení se přerušuje. Pokud provozovatel žádost v průběhu určené lhůty nedoplní, úřad řízení zastaví (§ 3 odst. 4 zákona o integrované prevenci). Úplnost žádosti lze zkoumat již v konzultační předběžné fázi řízení, což mnohdy celý proces urychlí. Žádost je však možné doplňovat i během dalších kroků povolovacího řízení. Pokud je žádost úplná, povolovací úřad pokračuje ve správním řízení podle zákona. Dle (§ 8 odst. 1). zákona o integrované prevenci musí povolovací úřad do 7 dnů rozeslat příslušným správním úřadům a účastníkům řízeni žádost k vyjádření. Vyjádření musí byt zaslána povolovacímu správnímu úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti (§
14
9 odst. 1 zákona). Směrodatné pro započetí lhůty je datum doručení žádosti. Vyjádření subjektů podle § 9, odeslaná po uplynutí lhůty 30 dnů, nejsou v rámci dalšího řízení brána na zřetel.
Příslušné správní úřady, jejichž správní úkony jsou nahrazeny vydáním integrovaného povolení, vykonávají v rámci řízeni své pravomoci podle zvláštních právních předpisů tím, že se vyjadřuji k žádosti o vydání integrovaného povolení. Účastníci řízení jsou podle § 7 odst. 1 a odst. 2 zákona o integrované prevenci tito: •
provozovatel zařízení
•
obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno
•
kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno
•
občanská sdružení, obecně prospěšné organizace, zaměstnavatelské
svazy a hospodářské komory, pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí ze žádosti podle § 8 •
obce a kraje, na jejichž území může zařízení ovlivnit životni prostředí,
pokud se jako účastníci písemně přihlásili úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnuti ze žádosti podle § 8 •
Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jim byl podle zvláštních
právních předpisů, není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1 § 7 zákona
Vyjádření k žádosti [27] Vyjádření příslušného správního úřadu není správním rozhodnutím, to však neznamená, že není nijak závazné. Vyjádření jsou nezbytným podkladem pro rozhodnutí o integrovaném povoleni – kraj, popř. Ministerstvo životního prostředí, se s vyjádřeními musí v odůvodnění rozhodnutí vždy vypořádat. Řízení o vydání integrovaného povolení je otevřeno i dalším připomínkám a vyjádřením. Ode dne zveřejnění stručného shrnutí na Internetu a úřední desce úřadu nebo obce může každý, nejen účastníci řízení, po dobu 30 dnů zaslat příslušnému povolovacímu úřadu svá vyjádření.
15
Vyjádření odborně způsobilé osoby [27]
Primárním úkolem vyjádření odborně způsobilé osoby je hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik (BAT). Pouze ve zvlášť složitých případech se posuzuje cela žádost. Lhůta k vyjádření je 45 dnů od obdržení žádosti. Vyjádření odborně způsobile osoby (OZO) není povinnou součástí řízení. Úřad si však její vyjádření může vyžádat a specifikovat jeho rozsah. O tomto postupu neprodleně informuje účastníky řízení.
Po obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby musí povolující úřad neprodleně informovat veřejnost. Vyjádření odborně způsobile osoby je zveřejněno na internetu a vyvěšeno na úřední desce povolujícího správního úřadu. Vyjádření odborně způsobilé osoby musí byt veřejnosti zpřístupněno na dobu 30 dnů (§ 11 odst. 3 zákona). Ústní jednání [27] Povolující úřad může v průběhu 5 dnů po obdržení vyjádření odborně způsobile osoby nebo po uplynutí 30 denní lhůty podle § 9 zákona, pokud nežádal o vyjádření odborně způsobilé osoby, stanovit termín ústního jednání o žádosti. K ústnímu jednaní jsou přizváni účastníci řízení. Úřadem mohou byt přizvány i odborně způsobilé osoby, Česka inspekce životního prostředí a příslušné správní úřady (§ 12 zákona). Konání ústního jednání není povinné, úřad jej však musí svolat vždy, požádá-li o svolání účastník řízení (§ 12 odst. 2 zákona). Rozhodnutí o vydání integrovaného povolení [27] Povolující úřad je povinen vydat rozhodnutí o žádosti nejpozději do 45 dnů po obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby, pokud o něj požádal nebo po uplynutí 30ti denní lhůty k obdržení ostatních vyjádření podle § 9 zákona. Pouze v obzvláště komplikovaných případech povolovacího řízení přichází v úvahu prodloužení lhůty až o dalších 45 dnů. Lhůtu prodlužuje Ministerstvo životního prostředí na žádost povolujícího úřadu (§ 13 odst. 1 zákona). Rozhodnutí povolujícího úřadu musí být vydáno podle všeobecných, správním řádem definovaných zásad a obsahovat náležitosti podle § 13 zákona. Ve svém rozhodnutí musí úřad podrobně uvést důvody, které jej přiměly k vydání rozhodnutí. 16
Zde se musí úřad zabývat hlavně vyjádřeními příslušných správních úřadů, účastníků řízení a výsledkem ústního jednání k žádosti (§ 13 odst. 5 zákona). Pokud z řízení vyplyne, že daný záměr neodpovídá požadavkům zákona a zvláštních právních předpisů nebo že není možno z technických důvodů splnit závazné podmínky povolení pro provoz zařízení, úřad žádost zamítne (§ 13 odst. 2 zákona). Zamítnutí žádosti musí byt stejně jako každé správní rozhodnutí odůvodněno. Nejsou-li zjištěny důvody pro zamítnutí žádosti, pak povolující úřad vydá integrované povolení (§ 13 odst. 3 zákona).
Odvolání, rozklad, nabytí právní moci rozhodnutí [27] Účastníci řízení jsou oprávněni podat proti rozhodnutí povolujícího úřadu odvoláni/rozklad. O odvoláních rozhoduje MŽP jak v případě, kdy je pro vydání rozhodnutí kompetentní kraj, tak i pro povolovací řízení, která jsou vedena MŽP. Odvolání proti rozhodnutí MŽP se označuje za rozklad, o kterém rozhoduje ministr životního prostředí na základě návrhu jim ustanovené zvláštní rozkladové komise.
Odvolání/rozklad je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství k posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Odvolání nebo rozklad MŽP dále zašle Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání vyjadřuje z hlediska ochrany veřejného zdraví.Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání/rozkladu. Ministerstvo životního prostředí ze zaslaných vyjádření vychází. Rozhodnutí, proti kterému se již nelze odvolat/podat rozklad, tj. odvolání nebylo ve lhůtě 15 dnů podáno, je v právní moci a musí byt do 7 dnů zasláno Ministerstvu životního prostředí a na dobu 60 dnů zveřejněno na internetu a na úřední desce kraje.
Povinnost získání integrovaného povolení [27] Všechna nová zařízení s žádostí o stavební povolení po 1. 1. 2003 mají povinnost mít IP před stavebním povolením (§ 45 zákona).
17
Zařízení, pro která byla podána žádost o stavební povolení do 31. 12. 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon). Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívaní stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení (§ 45 zákona).
Pokuty a správní delikty[27] Pokud provozovatel neumožní inspektorům České inspekce životního prostředí nebo pověřeným pracovníkům úřadu přezkoumání povolení, včetně odběru vzorků a vstupu na dotčené nemovitosti, může mu byt uložena pořádková pokuta do 100.000 Kč, a to i opakovaně, do celkové výše 1.000.000 Kč (§ 36 zákona).
Za správní delikt se považuje neohlášení změn v provozu zařízení, mimořádných situací, havárií a úniků, uvedení nepravdivých údajů v žádosti, pokud mají vliv na vydání povolení a nepodání žádosti o změnu povolení po výzvě úřadu ve stanovené lhůtě. Uložena může být pokuta do 1.000.000 Kč.
Závažnějšími správními delikty je provozování zařízení spadajícího pod zákon o integrované prevenci bez integrovaného povolení, bez rozhodnutí o jeho podstatné změně nebo v rozporu se závaznými podmínkami provozu. Pokud provozovatele úřad vyzve k nápravě nedostatků zjištěných při přezkoumání plnění závazných podmínek povolení nebo k zastavení provozu či jeho častí a provozovatel tak ve stanovené lhůtě neučiní, jedna se také o správní delikt. Ve všech případech popsaných v tomto odstavci může byt uložena pokuta až 7.000.000 Kč. Správní delikty projednává na prvním stupni Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad a Krajská hygienická stanice, v rámci svých pravomocí (příslušným orgánem je pak ten, který zahájil jednání jako první). O odvolání proti rozhodnutí rozhoduje Ministerstvo životního prostředí (§ 29 c) a d) zákona).
Provozovatel za delikt neodpovídá, pokud vynaložil veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení svých povinností zabránil (§ 38 odst. 1 zákona). Od pokuty 18
může byt upuštěno, pokud provozovatel zajistí odstranění následků porušení povinností a přijme opatření zamezující jejímu trvání nebo opakování (§ 38 odst. 3 zákona).
Změna integrovaného povolení[27] Provozovatel je povinen dle § 16 zákona ohlásit úřadu každou plánovanou změnu v provozu zařízení. Změna v provozu zařízení znamená změnu užívání, zvýšení kapacity výroby, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, ,které může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí (§ 2 pism. j) zákona). Podnětem ke změně integrovaného povolení může také být přezkoumání plnění závazných podmínek zákona prováděny úřadem (§ 18 zákona). Úřad následně určí, zda je oznámená změna podstatná. Podstatnou změnu definuje zákon v § 2 pism. m) zákona jako změnu v provozu zařízení, která může mít podle uvážení úřadu významně nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Změna v provozu zařízení, zvýšení kapacity výroby nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o podstatnou změnu, vyzve provozovatele, aby podal žádost o změnu integrovaného povolení. Zároveň může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. Postup při řízení je pak shodný s řízením o vydání integrovaného povoleni v předem stanoveném rozsahu, k přihlédnutí přiměřeném k závažnosti změn. Dojde-li úřad k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu, ale že je přesto třeba provést změnu stávajícího integrovaného povolení, je změna povolení provedena z moci úřední povolovacím úřadem.
Přechod integrovaného povolení[27] Přechod integrovaného povolení na právního nástupce provozovatele zařízení řeší § 17 zákona. Práva a povinnostmi vyplývající z převáděného povolení zůstávají závazné i pro nového provozovatele. Právní nástupce má za povinnost oznámit přechod povolení do 10 dnů od nabytí účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu, například obchodního zákoníku. . Zánik integrovaného povolení[27] Integrované povolení může zaniknout ve třech případech, popsaných v § 20 zákona:
19
• pokud zanikne provozovatel bez právního nástupce • pokud dojde k ukončení provozu za splnění odpovídajících podmínek v integrovaném povolení • v případě, že nebylo bez vážného důvodu využíváno déle než 8 let
2.2.3 Správní poplatky Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů stanovuje v položce 96 následující poplatky spojené s procesem integrovaného povolování: a) vydání integrovaného povolení k provozu zařízení uvedenému v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci – 30 000 Kč b) vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci – 10 000 Kč c) vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci – 5 000 Kč
Předmětem poplatku nejsou vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení z podnětu správního úřadu. V případě, že provozovatel zaplatí správní poplatek 30 000 Kč (položka 96 písm. a) sazebníku), ale řízení o vydání integrovaného povolení je následně zastaveno, pak vzhledem k tomu, že nebyl proveden požadovaný úkon, vrátí úřad na žádost osoby, která jej zaplatila, poplatek v plné výši. Poplatek za přijetí žádosti vždy představuje v sazebníku samostatnou položku. V případě Řízení o vydání integrovaného povolení k provozu zařízení uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci je podle sazebníku předmětem správního poplatku pouze vydání tohoto povoleni (položka 96 písm. a). Přijeti žádosti o vydání integrovaného povolení zpoplatněno není. V případě zastaveni řízení o vydání integrovaného povoleni k provozu zařízení uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci jsou splněny podmínky pro vrácení zaplaceného správního poplatku stanovené v § 7 odst. 1 pism. a) zákona o správních poplatcích.
20
3 METODY INTEGROVANÉ PREVENCE 3.1 Sumarizace nejlepších dostupných technik (BAT) v zemědělství Termín „nejlepší dostupná technika“(BAT) pochází z anglického originálu Best Available Techniques a je definován v článku 2(11) směrnice Rady 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění, jako „nejefektivnější a nejpokročilejší vývojová etapa činností a jejich provozních metod dokládající praktickou vhodnost určité techniky jako základu pro stanovení emisních limitů, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, a pokud to není možné, alespoň tyto emise omezit a zabránit tak nepříznivým dopadům na životní prostředí jako celek“. Článek 2(11) dále objasňuje následující definice: - „technikou“ se rozumí, jak používaná technologie, tak i způsob, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti - „dostupnou“ technikou se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku umožňujícím její zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, ať již tato technika je nebo není v příslušném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli za rozumných podmínek dostupná -
„nejlepší technikou“ se rozumí nejúčinnější technika z hlediska dosažení
vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku [5]
Správná zemědělská praxe v intenzivních chovech prasat a drůbeže [1]
Správná zemědělská praxe je neodmyslitelnou součástí BAT. Kvalitní řízení farmy přispívá k lepším výsledkům v intenzivních chovech prasat a drůbeže. Můžeme konstatovat, že dochází ke snížení emisí amoniaku, ke snížení spotřeby vody a energie.
Zásady pro zavádění BAT v rámci správné zemědělské praxe v intenzivních chovech prasat a drůbeže:
21
• zpracovat plán a realizovat vzdělávací a výcvikové programy pro zaměstnance farmy • vést podrobné záznamy: - o počtu chovaných zvířat - o spotřebě vody a energie - o spotřebě krmiv - o vzniklých odpadech - o polní aplikaci organických hnojiv a hnoje • zpracovat havarijní plány pro případ nenadálých havárií ohrožujících životní prostředí popř. zdraví obyvatel • zpracovat plán obnovy a údržby zařízení • zpracovat plán výrobních činností, např. naskladnění zvířat, dodávky krmiv, materiálů, odvoz odpadů, expedice produktů ( vajec, popř.vyskladnění zvířat ) • zpracovat plán hnojení včetně zásad řádné aplikace exkrementů na pole
3.2
BAT v chovech drůbeže
BAT v ustájení drůbeže [1] Chov nosnic Klecová zařízení pro chov nosnic
a) Bateriové ustájení s otevřeným trusným sklepem umístěným pod klecemi b) Bateriové ustájení s provzdušňováním otevřeného trusného sklepa (trusná jáma nebo trusný kanál) c) Ustájení na pilotech d) Bateriové ustájení s odklizem trusu do uzavřeného skladu pomocí shrnovače e) Bateriové ustájení s pravidelným odklizem trusu do uzavřeného sušeného nebo nesušeného skladu pomocí trusných pásů f) Bateriové ustájení s pravidelným odklizem trusu pomocí trusného pásu se sušícím tunelem nad klecemi
22
g) Obohacené klece
Při uplatnění těchto BAT se emise amoniaku sníží o 50 – 90 %.
Neklecová zařízení pro chov nosnic
a) Chov nosnic na hluboké podestýlce s nuceným sušením trusu b) Chov nosnic na hluboké podestýlce s perforovanou podlahou a nuceným
sušením trusu - perforovaná podlaha pod trusem a rošty c) Voliérový chov nosnic, volný pohyb v několika úrovních stáje (bidýlka)
Při uplatnění těchto BAT se emise amoniaku sníží o 60 – 70 %.
Chov kuřecích brojlerů
BAT pro ustájení kuřecích brojlerů je:
a) ustájení s hlubokou podestýlkou a přirozeným větráním – větrání vraty, okny b) ustájení s hlubokou podestýlkou a nuceným větráním – pomocí ventilátorů c) ustájení – perforovaná podlaha s nuceným sušením trusu, ale pouze tam, kde je již v provozu
Při uplatnění těchto BAT se emise amoniaku sníží o 80 – 95 %. BAT v krmení drůbeže Cílem preventivních opatření při krmení drůbeže je zajistit snížení množství drůbeží vyloučených živin a tím i snížení následných léčebných opatření v průběhu produkčního cyklu. Cílem řízené výživy je přizpůsobit složení krmiv požadavkům drůbeže v jejich vývojových stupních tak, aby docházelo ke snižování vylučovaných živin v exkrementech. Základem pro BAT v krmení drůbeže je fázovaný výkrm, což je postupné, za sebou řazené používání odlišných diet s nízkým obsahem nestravitelných bílkovin a fosforu. Tyto diety musí být podpořeny příslušnými druhy aminokyselin, které jsou buď
23
součástí příslušného krmiva, nebo se provádí dávkováním samostatných průmyslových aminokyselin (methionin, threonin, lysin, tryptophan). Dále musí být podáván snadno stravitelný anorganický fosfor, nebo musí být dodávána fytáza, zajišťující dostatečný přísun snadno stravitelného fosforu. [5]
Mezi sledované a hodnocené krmné techniky souhrnně patří: • fázová výživa zabezpečená dávkovači, nebo počítačovou jednotkou • podávání esenciálních aminokyselin - methionin, threonin, lysin, tryptophan • podávání snadno stravitelného anorganického fosforu a fytázy v krmivech
Fázovaný výkrm (používání příslušných diet) může, v závislosti na kategorii drůbeže a časové délce použití snížit obsah nezpracovaných bílkovin o 1-2 % a fosforu o 0,05 - 0,1 % v exkrementech drůbeže. Emise amoniaku se při použití nízkoproteinové diety mohou snížit až o 24%.
BAT v hospodaření s energií[4] • tepelná izolace stájí – obvodový plášť, stropní a střešní konstrukce • ventilátory s nízkou spotřebou elektrické energie a s vysokou účinností • ovládání ventilátorů teplotními čidly popř. počítačovou jednotkou • při osvětlení zásadně používat zářivky • rekuperace tepla ze stájí – zpětné navracení unikajícího tepla do vnitřního prostoru stájí.
Úspory energie mohou být při : • zateplení stáje 30 – 50 % ( v závislosti na kvalitě provedeného zateplení objektu) • instalování ventilátorů s nízkou spotřebou elektrické energie a s vysokou účinností až 30 % • osvětlení zářivkami až 75 %
24
• realizaci zařízení na rekuperaci tepla ze stájí až 50 % Po realizaci zařízení na rekuperaci tepla ze stájí se emise amoniaku mohou snížit až o 30 %.
Menší spotřebu energie lze docílit zavedením zásad správné zemědělské praxe a jejich každodenním dodržováním. Spotřeba energie je ovlivněna zejména při větrání a vytápění objektů stájí a je odvislá od každodenní zodpovědné práce zaměstnanců a to od naskladnění drůbeže, v průběhu provozu, až po vyskladnění a to včetně údržby stájí a jejich technického vybavení.
BAT v hospodaření s vodou [4] Spotřeba vody v chovech drůbeže
Spotřeba napájecí vody
Spotřeba napájecí vody je závislá na mnoha faktorech, např.: • kategorie a věk zvířat • zdravotní kondice zvířat • napájecí systém • teplota vody • okolní teplota • složení krmiva V chovu brojlerů se stoupající okolní teplotou stoupá i minimální příjem vody. V chovech slepic pak vyšší snůškovost zvyšuje denní spotřebu vody. S hlediska napájecího systému se ukazuje, že kapátkové napáječky mají díky nižším únikům také i nižší spotřebu oproti miskovým napáječkám.
25
Spotřeba vody na čištění: Spotřeba vody na čištění je různá a závisí na použité technice a tlaku vysokotlakých čisticích zařízení. Také užití horké vody namísto vody studené sníží její spotřebu až o 50 %. U nosnic se množství čistící vody liší podle typu ustájení, u nosnic chovaných v klecích je spotřeba nižší než u nosnic chovaných na hluboké podestýlce. Důvodem je roštová podlaha. Kde zaujímají rošty větší část podlahy, tam je i větší spotřeba vody.
Menší spotřebu vody lze docílit především každodenním dodržováním zásad správné zemědělské praxe. Spotřeba vody je ovlivněna technickým vybavením stájí a technologickým uspořádáním chovu drůbeže. • mytí a čistění stájí vysokotlakým zařízením • přesné nastavení napájecího zařízení – zabránění únikům vody • instalace vodoměrů popř. jiného zařízení na měření spotřeby vody (hlavní vodoměr popř. doplněný dílčími vodoměry pro jednotlivé stáje a případně vybaven i počítačovou jednotkou) • uchovávat a archivovat zpracované záznamy o spotřebě vody • důslednou údržbou zařízení vyhledávat a odstraňovat případné poruchy na rozvodech vody a tím eliminovat úniky vody • fázovým výkrmem, při sníženém podílu nestravitelných bílkovin se spotřeba vody může snížit až o 8 %
BAT – nakládání s exkrementy Skladování exkrementů Legislativa v oblasti ochrany vod stanovila minimální požadavky na skladování exkrementů tak, aby byla zabezpečena ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním a ve zvláště vymezených zónách pak je možno stanovit speciální požadavky na skladování exkrementů
26
BAT pro skladování exkrementů: • sklady suchého trusu - podmínky zřízení: dostatečná kapacita skladovacích prostor s dostatečným větráním a nepropustná podlaha • polní hnojiště -
podmínky zřízení: dostatečná kapacita skladovací
plochy, dostatečná vzdálenost od vodních zdrojů a obytné zóny, v areálu farmy pak na závětrné straně stájí Zpracování exkrementů
Určující podmínkou pro zpracování exkrementů je technická a finanční dostupnost realizace moderních zařízení ( např. bioplynové stanice, s návazností na využití bioplynu). BAT pro zpracování exkrementů: • sušení trusu - externí sušící tunel s perforovanými trusnými pásy • bioplynové stanice – anaerobní fermentace s výrobou bioplynu a jeho následné využití Zapravení exkrementů Drůbeží exkrementy mají vysoký obsah dusíku a proto je při jejich rozmetání důležité rovnoměrné rozložení. Pro snížení emisí amoniakálního dusíku do ovzduší, není ani tak důležitá rozmetací technika, ale rozhodujícím faktorem je rychlé a kvalitní zapravení do půdy. BAT pro zapravení exkrementů do půdy: • zaorání během 12 hod. po rozmetání hnoje nebo trusu do orné půdy Emise amoniakálního dusíku do ovzduší se sníží na orné půdě až o 90 %.
27
MATERIÁL A METODIKA 4 NÁVRH VYUŽITÍ VYBRANÝCH BAT V KONKRÉTNÍ OBLASTI
4.1 Praktická aplikace integrované prevence u farmy: Výkrm brojlerů Králov. Zařízení „Výkrm brojlerů Králov“ je farma pro výkrm brojlerů ve firmě Lukrom, spol. s.r.o., s původní kapacitou 80 009 ks drůbeže. Záměr je realizován v samostatném zemědělském areálu nacházejícím se v blízkosti původního zemědělského dvora Králov u Uherského Brodu. Jedná se o původní zemědělské středisko pro chov zvířat se skladovacími prostory, provozním zázemím vč. provozních bytů. Původní středisko živočišné výroby pro chov hovězího dobytka – telat, které v současné době je přebudováno na chov drůbeže – výkrm brojlerů na podestýlce. Od souvislé bytové zástavby a občanské vybavenosti v Uherském Brodě a Bánově je vzdáleno více jak 3 km. Celý areál je oplocen a je opatřen uzamykatelnou vstupní bránou. -
Výkrm brojlerů je realizován ve 4 halách.
Hala I. – Chovný prostor haly o rozměrech 11,3 x 88m má naskladňovací kapacitu 20485 ks jednodenních kuřat. Vyskladňovací kapacita při předpokládaném 5% úhynu bude 19461 ks vykrmených kuřat. Hala II. – Chovný prostor haly o rozměrech11,3 x 88m má naskladňovací kapacitu 20485 ks jednodenních kuřat. Vyskladňovací kapacita při předpokládaném 5% úhynu bude 19461 ks vykrmených kuřat. Hala III.- Chovný prostor haly o rozměrech11,3x78m má naskladňovací kapacitu 18157 ks jednodenních kuřat. Vyskladňovací kapacita při předpokládaném 5% úhynu bude 17249 ks vykrmených kuřat. Hala IV.-Chovný prostor haly o rozměrech 11,3x88m má naskladňovací kapacitu 20485 ks jednodenních kuřat. Vyskladňovací kapacita při předpokládaném 5% úhynu bude 19461 ks vykrmených kuřat. Původní objekty jsou zděné, se sedlovými střechami s mírným sklonem. Provozní soubor je vybaven krmnou technologií a napájením. Podlahy všech
28
objektů jsou řešeny jako betonové, bezroštové. Objekty živočišné výroby jsou v současné době vytápěny teplovzdušnými agregáty připojenými na plynový rozvod dle platných ČSN. V hale č. 2 je situováno centrální sociální zařízení a pracovní zázemí pro obsluhující personál vytápěné elektrickým přímotopným zařízením. Podestýlka je vyhrnována pomocí mobilního prostředku UNC – Bobek 961. Po každém vyskladnění jsou objekty umyty tlakovou horkou vodou. Voda z mytí objektů obsahuje zbytky organického znečištění a má podobné vlastnosti jako voda z WC. Je svedena do stávající společné podzemní bezodtoké jímky o objemu asi 266,3 m3. Vodotěsnost jímky byla před prvním využitím prověřena. Celý chovný cyklus trvá zhruba 35 – 42 dnů, po nichž následuje 5 -14 dnů přestávka na vyčištění objektu, jeho desinfekci a další přípravu. Realizuje se tak 6 až 7 cyklů za 1rok. V areálu kromě znečištěné podestýlky je produkováno minimum jiných druhů odpadů. Znečištěná podestýlka má obdobné vlastnosti jako chlévská mrva, má však vyšší hnojivé účinky. Vstupy do jednotlivých hal jsou zabezpečeny desinfekčními rošty.. Desinfekčním prostředkem je chloramin. V areálu jsou zaměstnány 2 ošetřovatelky. V době naskladnění a vyskladnění se na práci najímají brigádníci. Areál má k dispozici vlastní trafostanici s rozvodem NN. Elektrická energie je používána především jako hnací médium pro vzduchotechniku a osvětlení. Pro případ výpadku el. proudu je v areálu instalován motorgenerátor TYP: J 110 K MICS-NEXYS nádrží na naftu. Motorgenerátor je usazen na zpevněném nepropustném podkladu. Firma Lukrom, spol.s.r.o. veškeré vstupní suroviny odebírá od dílčích dodavatelů, a to: - vodu z vodního zdroje v blízkosti farmy, jejímž vlastníkem je dceřinná společnost ZEAS Bánov, a.s. - krmiva z Divize krmných směsí LUKROM, spol.s.r.o. - podestýlku od společnosti LUKROM plus a.s. - desinfekční přípravky od firmy SANVET, spol. s r.o.
29
- jednodenní kuřata jsou dodávána různými dodavateli (včetně zahraničních), BEST, MACH, XAVERGEN, Rybářství Velké Meziříčí a ABRO Zdražilek - teplo pro vytápění hal je zajišťováno od firmy FLAGA PLYN, spol.s.r.o. a Shell Gas ČR,s.r.o. - elektrická. energie od E On Energie, a.s., Lannova 205/16, 370 49 České Budějovice. Veškeré manipulační a pojezdové plochy v areálu jsou zpevněné. Přímo spojené činnosti - ustájení brojlerů Technologie ustájení je řešena volným pohybem drůbeže po prostoru objektu s hlubokou podestýlkou. Na betonové podlaze je nastlána vrstva podestýlky ze slámy 5 až 10 cm. Sláma k podestýlce je skladována v areálu farmy. Sklad slámy je krytý, nevytápěný. - technologie krmení Automatizovaný krmný systém: technologické zařízení je tvořeno plastovými krmítky do nichž je vedeno krmivo ze 2 ocelových a 4 plastových zásobníků, které jsou umístěny ve venkovním prostoru. Odtud je krmivo vedeno flexibilním rozvodem přes váhu ke krmítkům. Krmení je automatické, řízené počítačem podle nastavitelného krmného programu, v závislosti na stáří zvířat a jejich kondici. Napájení umožňuje za pomoci medikátoru přesně dávkovat případnou potřebnou medikaci. Navážení krmných směsí je pravidelné podle potřeby z centrální míchárny krmných směsí (Lukrom, spol. s..r.o., divize krmných směsí). Krmné směsi jsou naváženy do 6 zásobníků – jedná se o venkovní plastové sila o objemu 120q na jedno silo.
- technologie napájení Napájení tvoří rozvody s niplovými (kapátkovými) a miskovými napáječkami. Voda k napájení i pro potřeby zaměstnanců je voda z vodního zdroje v blízkosti farmy (studna). Kvalita vody je prověřována dle vyhl. 252/2004 Sb.
30
- ventilace Systém větrání – nucené podtlakové- střešní a stěnové. 3 ventilátory ES 140 r/s hp 1,5, umístěnými v čele haly a 5 ventilátorů DLV 6/630 u stropu. Na bočních stěnách jsou umístěny nasávací otvory o rozměru 30x75 cm opatřeny dřevotřískovými klapkami ( 3 ks v čele haly, 22 ks vpravo a 25 ks vlevo. V podélných stěnách ve výši cca 1.0m nasávací stěnové klapky s automaticky ovládanými regulačními klapkami. Odsávací komínové ventilátory ve větracích šachtách vyúsťující nad hřeben střechy a stěnové ventilátory ve štítu haly. Ovládaní klapek a ventilátorů je řízeno počítačem, který sleduje vnitřní vlhkost i vnitřní a venkovní teplotu
- vytápění Vytápění objektů v areálu je řešeno přímotopnými agregáty typu Möller 2 ks v hale I a 2 ks typu Möller v hale II (ERMAF GP 70). V hale III je umístěno 8 ks plynových topidel Gasolec G 12 . V hale IV 12 ks topidel stejného typu jak v hale III. Pro vytápění všech objektů je průměrná spotřeba plynu asi 80 250 KWH/rok.
-osvětlení Osvětlení hal je zajištěno výbojkovými a trubicovými zářivkami s možností regulování osvitu zaručující odpočinek drůbeže.
- naskladnění a vyskladnění brojlerů Do objektu jsou na počátku cyklu naskladněna jednodenní kuřata . Po dosažení jateční váhy ( ve stáří 35 – 42 dnů) je drůbež odvezena na porážku a objekty jsou vyčištěny, umyty, vydesinfikovány, nastlány a znovu naskladněny.
- dezinfekce, dezinsekce, deratizace Celá vnitřní technologie (rozvod krmiva, napájecí systém) je zavěšena na kladkovém systému. To umožňuje po ukončení výkrmového cyklu provést vývoz podestýlky, umytí a desinfekci. Po umytí pomocí čistícího zařízen typu WAP jsou objekty desinfikovány nejprve povrchovým postřikem (2 – 7%) WEPCO ASEP SPECIAL - dle předchozí nákazy. Po nastlání asi 10 cm silné vrstvy podestýlky tvořené slámou, vyplynovány
31
technickým formalínem s obsahem (36 – 38% formaldehydu), prostředkem DESAM GK. Po důkladném vyvětrání jsou do hal přivážena nová jednodenní kuřata.
- odkliz kadaverů Uhynulá kuřata jsou ručně za dodržení základních hygienických předpisů a za použití základních ochranných pomůcek , pravidelně a co v nejkratší době po úhynu odklizena do kafilerního boxu. Odvoz kadaverů do asanačního ústavu se provádí na základě telefonické objednávky dle aktuální potřeby chovatele do asanačního podniku MAT spol. s.r.o. Otrokovice. Technologický postup chovu drůbeže v blokovém schématu – viz. Příloha č.1.
Tabulka č.1: Porovnání zařízení Výkrm brojlerů Králov s BAT
Předmět porovnání
Technologické nebo Nejlepší
Porovnání a
technické řešení
dostupná
zdůvodnění rozdílů
v zařízení1
technika BAT
řešení
volný odchov, volný odchov na typ odchovu
hluboká podestýlka
hluboké podestýlce, s nuceným sušením celá podlaha je
trusu, min. 1/3
pokryta podestýlkou, podlahy pokryta podestýlkou, Počet kusů na m2
Osvětlení
20 ks
18 – 24 ks
regulovatelný osvit
regulovatelný osvit
dle stanovených
dle stanovených
schémat
schémat
Splněno částečně, nucené sušení trusu je investičně náročné - zařízení odpovídá běžně používaným systémům v EU Splněno
Splněno
regulovatelná nucená Vzduchotechnika
ventilace, zaručená
regulovatelná nucená
výměna 4 m3/kg živé ventilace hmotnosti
32
Splněno
adlibitní napájení, spotřeba vody cca Napájení
1,75-1,8 l/kg krmiva, niplové a kalíškové
spotřeba vody cca 1,7l/kg krmiva
Splněno
napáječky Krmení
krmná dávka
1,87, kg/ks a turnus. – 1,94 kg/kus,turnus.
Nízkoproteinová
nepoužívá se
strava
Antibiotika
doporučuje se
absence premedikace antibiotiky
Splněno
Nelze porovnávat
absence premedikace
Splněno
antibiotiky
4 m3/rok a 1 halu
spotřeba vody na čištění
spotřeba krmiva 1,86
2
(18000 m )
0,025 m3/m2
Splněno
4,5 Wh/ks, den
Splněno
3 m3/1000 ks
Splněno
původní předpoklad 16 Wh/ks, rok – Energie
dosud nevyhodnoceno pro krátký provoz
Podestýlka
25 m3/1 halu, tj. 3
2,5 m /1000 ks nízkoúrovňové
nízkoúrovňové
ventilátory v bocích ventilátory v bocích
Hluková zátěž
staveb, výběr
staveb, výběr
zařízení s nižší
zařízení s nižší
hlučností,
hlučností,
nepoužívání
nepoužívání
plechových nástavců plechových nástavců
-
manipulace s odpadem
33
Splněno
Tabulka č.2: Zdroje a množství produkovaného odpadu Zdroj odpadu
chov drůbeže
sociální zařízení
Kategorie odpadu
O
O
Název druhu a
Vyprodukované množství vt
katalogové číslo odpadu 02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj 20 03 01 Směsný komunální odpad
Rok
Rok
Rok
2007
2008
2009
550,0
550,0
600,0
2,5
3,0
3,0
Odpad nemá nebezpečné vlastnosti pro obyvatelstvo nebo životní prostředí. Jiné druhy odpadů než výše uvedené jsou produkovány řádově v kg/rok (cca 10 kg zářivek 20 01 21 (odevzdáváno průběžně po vzniku v rámci zpětného odběru výrobků), 2 kg sorbetů 15 02 02 – v rámci plánu odpadového hospodářství firmy LUKROM, spol.s.r.o. předáváno oprávněné osobě na základě smlouvy se spol. Rumpold Uherský Brod, s.r.o.. Produkty a meziprodukty vyplívající z chovu drůbeže – Výkrm brojlerů Králov Podestýlka – statkové hnojivo 550-600 t.rok-1. Oplachové, technologické vody – hnojivo, zálivka - množství není evidováno, společný vodoměr pro celou farmu. Jatečné kuře, brojler - výroba 1008656 kg.rok-1, jedná se o brojlery o průměrné hmotnosti 1,8 kg, kteří jsou určeni k porážce na jatkách a dalšímu potravinářskému zpracování. Vlastní výrobu energie společnost v tomto zařízení neprovádí.
4.1.1 Emise a jejich zdroje Zdrojem emisí je výkrm brojlerů. Zdroj je proměnný v závislosti na stáří zvířat, délce jejich ustájení (množství exkrementů) a stájové teplotě, které je úměrné uvolňování amoniaku, jeho koncentrace je závislá kromě uvedených faktorů také na výkonu vzduchotechniky (objemu výměny vzduchu). Chovatel používá bioenzymatické prostředky a rostlinné stimulátory (v současné době bioenzymatický přídavek do napájecího systému a podestýlky Amalgerol Classic
34
firmy JIHOSPOL a.s. s deklarovanou účinností snížení amoniaku na stáji min. 40%). Jejich působením dochází k lepšímu využití dusíkatých látek prostřednictvím stimulace produkce trávicích enzymů, a tím také k lepší konverzi krmiva a omezení produkce amoniaku v exkrementech a ve stájovém vzduchu. Emise amoniaku budou produkovány jednak přímo ze stájových objektů, jednak v malé míře při zpracování znečištěné podestýlky na komposty. Zpracované komposty pak již obsahují pouze mineralizované dusíkaté složky, které dále nejsou zdrojem emisí zápachu a amoniaku.
Chov drůbeže: Chov drůbeže – normální provoz – bez zachycování emisí. Emitovaná látka – amoniak. Údaje o emisích – stanoveno výpočtem z emisního faktoru 0,21kg NH3/ks,rok, což je 2,03 mg.m-3 a 1,541 kg.h-1. Celková emise amoniaku z chovu zvířat při maximálním stavu 100 009 ks brojlerů je 11 001 kg /rok. Jedná se o velký zdroj znečišťování ovzduší emise amoniaku nad 10 t NH3./rok [15].
Bodové zdroje znečištění ovzduší Za bodový zdroj znečišťování ovzduší je každý výduch ventilátorů. Používané přímotopné agregáty nemají odtah vzdušiny do venkovního prostředí, nýbrž do prostoru objektu a jsou odvětrávány spolu se stájovým vzduchem.
Ukazatel
emisní faktor v kg/106m3
TZL
20
SO2
2,0.S
NOx
1 600
CO
320
Org. C
64
Posouzení splnění emisního limitu pro amoniak (platí obecný emisní limit pro hmotnostní toky nad 500 g/hod ve výši 50 mg/m3):
35
Při roční emisi amoniaku 8610,3 kg/rok bude hmotnostní tok amoniaku z celého provozu činit 982,3 g/hod, z jednotlivých objektů pak cca196,46 g/hod Při projektované výměně vzduchu 4 m3/hod/kg živé hmotnosti bude celkový výkon ventilátorů v areálu činit zhruba 760000 m3/hod a koncentrace emisí amoniaku bude při tomto výkonu 2,03 mg/m3. Emisní limit pro amoniak bude tedy splněn., a to jak pro areál, tak pro jednotlivé objekty. Problematika pachových látek je posuzována dle platné legislativy. Na základě platných legislativních předpisů v ochraně ovzduší má provozovatel zpracovaný „Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe“. Ke dni zpracování žádosti o integrované stavební povolení nebyly žádné emise ze zařízení měřeny.
Významnější složkou zejména v prvních dnech po naskladnění jsou také tuhé znečišťující látky, pocházející zejména ze suché podestýlky, avšak na jejich koncentraci se účastní také prach z krmných směsí a ze zvířat samotných. Vznik prašnosti ve stájích pocházející z podestýlky je ovlivněn především jejím skladováním a ošetřením (podestýlka nesmí být plesnivá). Vzhledem k tomu, že pro chovy drůbeže je požadována vysoká jakost všech vstupů, nepředpokládá se nadlimitní prašnost.
Emise desinfekčních prostředků lze hodnotit pouze u plynné desinfekce objektů s podestýlkou. Pro desinfekci 25000 m3 prostoru je zapotřebí asi 20 l 3% roztoku formaldehydu, což představuje 600 g čistého formaldehydu ročně. Desinfekce se po zplynování manganistanem draselným nechává ve stáji působit podle potřeby asi 24 hodin a poté se během několika hodin při maximálním výkonu ventilace odvětrává.
4.1.2 Produkované odpadní vody Splaškové odpadní vody pocházejí ze sociálního zařízení a jsou svedeny do jímky a v případě naplnění jsou převezeny na ČOV v Uherském Brodě Odpadní vody technologické - oplachové z mytí hal jsou odváděny do nové jímky o objemu 266,3 m3. Odpadní vody z areálu nejsou vypouštěny do kanalizace ani do podzemních a povrchových vod.
36
4.1.3 Zdroje hluku Hodnoceno u nejbližší obytné zástavby.
Výpočet hladiny hluku v okolí obslužné příjezdové komunikace Vzhledem ke skutečnosti, že se v okolí komunikace a v blízkosti záměru nenacházejí žádné obytné objekty, nebyla pro účely tohoto posouzení zpracovávaná hluková studie. Nejbližší soustředěná obytná zástavba je vzdálena od předmětného zařízení nejméně 3 km. 4.1.4 Zdroje vibrací V areálu se nenacházejí žádné zdroje vibrací.
4.1.5 Zdroje neionizujícího záření V areálu se nenacházejí žádné zdroje neionizujícího záření.
4.1.6 Další vlivy ze zařízení Další vlivy ze zařízení na životní prostředí se nezjistily.
4.2 Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území
4.2.1 Klimatické podmínky a kvalita ovzduší V okolí se jiný zdroj pachů, včetně zemědělských nenachází.
4.2.2 Kvantitativní a kvalitativní ukazatele vod, ochranná pásma vod Povrchové a podzemní vody nejsou provozem zařízení ovlivněny. Ochranná pásma vod se v okolí zařízení nenacházejí. Posuzovaná stavba se nenachází v zátopovém území.
4.2.3 Kvalita půdy Vlastní provoz hodnoceného zařízení se neprojeví na kvalitativních parametrech okolní půdy.
37
4.2.4
Hydrogeologický a inženýrsko – geologický popis a geotechnické
podmínky lokality Výkrm brojlerů Králov nemá svým umístěním ani provozem žádný vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje a nezpůsobí ani změny hydrogeologických charakteristik území. V blízkosti se nenacházejí žádné zdroje surovin. Zařízení nemá vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje.
4.2.5 Lesní porosty Do vlastního zájmového území posuzovaného provozu lesní porosty nezasahují, zájmové území výstavby se rovněž nedotýká ochranného pásma žádného lesního porostu.
4.2.6 Zvláště chráněná území V řešeném území se nenachází lokalita zvláště chráněného území přírody dle zák. 114/92 Sb. včetně územní soustavy Natura 2000, vydané podle § 45 i.). Farma Králov leží v předhůří chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Nejsou zde registrovány významné krajinné prvky či památný strom.
4.2.7 Staré ekologické zátěže, realizovaná i plánovaná nápravná opatření V okolí zařízení ani ve vlastním areálu se nenacházejí staré ekologické zátěže.
4.2.8 Dotčená chráněná území Chráněná území nejsou dotčena. 4.2.9 Dotčená ochranná pásma Vlivy jsou vymezeny ochranným pásmem chovu hospodářských zvířat. Ochranné pásmo chovu hospodářských zvířat není dosud pravomocně vyhlášeno. Rozptylová studie na pachové látky.
38
4.3 Zdroje vzniku nákaz v chovu drůbeže Potenciální zdroj nákazy Potenciálním zdrojem nákazy pro drůbež je volně poletující ptactvo a hlodavci a dále plísně a choroboplodné zárodky (zejména E-coli, salmonella) nacházející se v krmivech a podestýlce. Krmivo podléhá podrobnému sledování a namátkové kontrole prováděné na objednávku provozovatele ÚKZÚZem Brno, podestýlka je před naskladněním desinfikována parami formalínu. Před naskladněním jsou veterinárním lékařem odebírány kontrolní stěry pro stanovení kvality desinfekce.
Epidemiologická opatření Při výskytu epidemie v chovu má chovatel zpracován plán opatření pro výskyt epidemie v chovu. Po vyskladnění turnusu jsou haly běžným způsobem vyčištěny, podestýlka odvezena. Po umytí vysokotlakým zařízením (WAP), následuje desinfekce hal pro odstranění zárodků a spor plísní.
V případě definitivního ukončení provozu je možno, po demontáži technologie, stavby demolovat nebo přestavět pro jiný účel užívání. Nepředpokládá se výskyt odpadů s nebezpečnými vlastnostmi.
39
VÝSLEDKY A DISKUZE
5 NÁVRH OPATŘENÍ NA OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
5.1 Souhrnné hodnocení využívání BAT v zařízení – Výkrm brojlerů Králov Posouzení BAT bylo provedeno podle referenčního dokumentu BREF „Intenzívní chov drůbeže a prasat“ (červenec 2003).
5.1.1 Dodržování zásad správné zemědělské praxe – v souladu s BAT Zařízení „ Výkrm brojlerů Králov “ má schválený plán zásad správné zemědělská praxe. Vstupy (krmiva, voda, kuřata, DDD prostředky, veterinární přípravky, elektrická energie, propan, nafta) i výstupy (brojleři, hluboká podestýlka s exkrementy, emise, vedlejší živočišné produkty, odpadní vody, odpady) jsou evidovány v souhrnné provozní evidenci.
Chovatel má zpracován havarijní plán pro případ úniku látek závadných vodám v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. o záležitostech nakládání s odpadními vodami. Taktéž chovatel má zpracován pohotovostní plán pro případ výskytu nákaz v chovu drůbeže. Chovatel však nemá zpracován plán hnojení včetně zásad řádné aplikace exkrementů na pole. Veškerý hnůj - hluboká podestýlka s exkrementy je odebírána na základě smlouvy se smluvním obchodním partnerem, který ji využívá dle svých potřeb ke hnojení.
40
5.1.2 Ustájení kuřecích brojlerů – v souladu s BAT Brojleři jsou ustájení na hluboké podestýlce s nucenou ventilací. Počet kusů: 20 ks/m2 - BAT 18 – 24 ks/m2. Regulovatelná nucená ventilace, zaručená výměna vzduchu 4 m3/kg živé hmotnosti zvířat. Nízkoúrovňové ventilátory v bocích staveb, s nižší hlučností, bez plechových nástavců.
5.1.3 Krmení drůbeže – v souladu s BAT Fázová výživa je zavedena. Komplexní krmné směsi (KKS) – BR1, BR2, BR3, obsahují tři základní aminokyseliny. KKS obsahují anorganický fosfor a fytázu. Krmivo je dováženo od dodavatele automobily a plněno pneumaticky z vozidel do zásobníků. Další krmení je automatické ze samokrmítek, k nimž je krmivo dopravováno řetězovými dopravníky. Krmná dávka 1,87, kg/ks a turnus - BAT potřeba krmiva 1,86 – 1,94 kg/kus,turnus. Nízkoproteinová strava se nepoužívá.
5.1.4 Hospodaření s energií – v souladu s BAT Využívá se nucená ventilace řízená počítačovou jednotkou. Instalovány zářivky a výbojky.
5.1.5 Hospodaření s vodou – v souladu s BAT Čištění stájí probíhá vysokotlakým zařízením (WAP). Jsou instalovány kapátkové a kalíškové napáječky. Spotřeba vody cca 1,75-1,8 l/kg krmiva.
5.1.6 Měření spotřeby vody – částečně soulad s BAT
41
Spotřeba vody je sledována pouze počítačovou jednotkou, která rovněž ovládá i topení a ventilaci na každé hale zvlášť. Z hlediska přesnějších měření by měla být spotřeba vody sledována vodoměry samostatně umístěnými pro každou halu. Díky tomuto faktu není rovněž sledována spotřeba pro vlastní chov drůbeže. Vodoměrem je pouze měřena celková spotřeba vody pro celou farmu.
5.1.7 Nakládání s exkrementy – nesrovnávány s BAT Skladování exkrementů – neskladují se Zpracování exkrementů – nezpracovávají se Zapravení exkrementů – chovatel nevyužívá k hnojení, produkci předává odběrateli
5.1.8 Použití nízkoodpadové technologie – v souladu s BAT Používá se fázová výživa. KKS obsahují tři základní aminokyseliny, anorganický fosfor a fytázu pro snížení obsahu bílkovin a fosforu v exkrementech. Doprava krmiv nevyžaduje použití obalů. Krmivo je dováženo od dodavatele automobily a plněno pneumaticky z vozidel do zásobníků.
5.1.9 Použití látek méně nebezpečných – v souladu s BAT Vytápění hal plynem. Jako náhradní zdroj elektřiny se používá dieselagregát. Palivem je nafta, kterou v současnosti nelze nahradit. Provozovatel používá dezinfekční prostředky na bázi chlóru. Dezinfekci hal provádí oprávněná osoba na základě smlouvy.
5.1.10 Podpora zhodnocování a recyklace látek – v souladu s BAT Odpady se třídí a mohou být následně využívány ke zhodnocování a recyklaci. Tříděný odpad je předáván oprávněným osobám. Hluboká podestýlka s exkrementy je odebírána na základě smlouvy a využívána ke hnojení pozemků odběratele jako statkové hnojivo.
42
5.1.11 Charakter, účinky a množství emisí – v souladu s BAT
Emise do ovzduší Při hmotnostním toku emisí amoniaku vyšším než 500 g . h-1 nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg . m-3 v odpadním plynu. Emisní faktor 0,21 kg/ks,rok – parametr BAT = 0,010-0,386 kg/ks,rok – vyhovuje BAT. Využívá se fázová výživa (BR1,BR2,BR3), KKS obsahují tři základní aminokyseliny, anorganický fosfor a fytázu pro snížení obsahu bílkovin a fosforu v exkrementech. Kuřata jsou ustájená na hluboké podestýlce s nucenou ventilací. Celková roční emise amoniaku zjištěná výpočtem pomocí emisních faktorů kategorizuje zařízení jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Snižující technologie napájení s ověřeným biotechnologickým přípravkem (Amalgerol Clasic) omezující emise amoniaku minimálně o 40 % je zavedená. Provozovatel má zpracovanou rozptylovou studii vypracovanou autorizovanou osobou. Měření účinnosti spalování a kontrola stavu spalinových cest u malých zdrojů znečišťování ovzduší nebyly provedené.
Emise do vody Technologické odpadní vody (voda se zbytky exkrementů po čištění a mytí stájí) jsou zachycovány v jímkách a předávány odběrateli na základě platné smlouvy jako hnojivá zálivka. Splaškové odpadní vody ze sociálního zařízení jsou zachycovány v jímce a vyváženy na ČOV Uherský Brod. Zkoušky těsnosti jímek na odpadní technologické vody byly provedeny. Nebyly však provedeny zkoušky těsnosti u jímky na odpadní splaškové vody. Dešťové vody z objektů a zpevněných ploch jsou svedeny do dešťové kanalizace, která je zaústěna do Bánovského potoka.
- Emise hluku, vibrací a neionizujícího záření Zdrojem hluku je provoz zařízení a doprava. Měření hluku ze zařízení nebylo provedeno. Emisní limit podle platné legislativy 70/60 dB(A) v areálu, 50/40 dB(A) u obytné zástavby, není v žádném případě dosažen. Emise hluku z dopravy jsou zanedbatelné, což je doloženo v žádosti o vydání IP. Drůbeží farma se nachází více jak 3 km od nejbližší soustředěné bytové zástavby.
43
5.1.12 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí – v souladu s BAT Je zaveden program údržby a oprav. Náhradní zdroj elektrické energie pro případ výpadku elektrického proudu je v zařízení instalován. Doklady o těsnosti jímek na odpadní technologické vody jsou evidovány Havarijní plán pro případ úniku látek závadných vodám a pohotovostní plán pro případ výskytu nákaz v chovu drůbeže je zpracován a průběžně aktualizován. 5.1.13 Technický pokrok – v souladu s BAT Stájové mikroklima řídí počítačová jednotka - vytápění i větrání je řízeno automaticky. Krmení je řízeno počítačovou jednotkou. Do napájecí vody je aplikován „ověřený“ biotechnologický přípravek AMALGEROL, omezující emise amoniaku, metanu a pachových látek. Snahou je minimalizovat produkci amoniaku, pachových látek a vlhkosti z jednotlivých hal.
Přínosy z hlediska ochrany životního prostředí - snížení produkce amoniaku, zlepšení konverze krmiva, zlepšení kondice zvířat. Výrobce garantuje účinnost opatření až 40 % ve snížení amoniaku v emisích.
Provedla jsem průzkum na kolik používaný přípravek AMALGEROL má své opodstatnění na mikroklima, stav podestýlky, vlhkost, úhyn a přírůstek a konverzi krmiva u výkrmu brojlerů na farmě Králov. Během sedmi turnusů v roce 2009 jsem provedla porovnání aplikace AMALGEROLU střídavě na určitých halách.
Výsledky průzkumu uvádím v následujících tabulkách a grafech.
44
Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 27.11.2008 – 7.1.2009: Původ kuřat: Líhně MACH Litomyšl, RCH Skalice, (stáří nosnic 39 týdnů), COBB Naskladněno: 79 200 ks. Tabulka č.3 : turnus 27.11.2008 – 7.1.2009 IV. I. II. III. Hala AMALGEROL AMALGEROL Délka turnusu
38
36
38
37
Úhyn (%)
3.6
6.0
5.9
7.1
1.70
1.76
1.89
1.84
1.98
1.92
1.90
1.96
EEF
295.5
285.5
248.9
267.6
Relativní vlhkost v %
60
66
69
62
Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění
EEF =
(100% – úhyn v %) * průměrná hmotnost délka turnusu*spotřeba krmné směsi na kg. produkce
* 100
Evropský faktor efektivnosti, čím vyšší je, tím větší je technická užitkovost. Využívá se k porovnání hejn v rámci firem nebo států.
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 8 7 Úhyn (%)
6 5
Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce
4 3
Průměrná hmotnost při vyskladnění
2 1 0 1
2
3
4
hala
Graf.č.1:Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu: turnus 27.11.2008 – 7.1.2009
45
průměrná relativní vlhkost na halách 70 68 66 64 Relativní vlhkost v %
62 60 58 56 54 1
2
3
4
hala
Graf č.2:Průměrná relativní vlhkost na halách:turnus 27.11.2008 – 7.1.2009 Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 21.1. 2009 – 2.3.2009: Původ kuřat: Líhně MACH SK, RCH Častá , (stáří nosnic 30 týdnů), COBB Naskladněno: 82 000 ks. Tabulka č.4 :turnus 21.1.2009 – 2.3.2009 Hala
II.
I.
III.
AMALGEROL
IV. AMALGEROL
Délka turnusu
40
40
36
36
Úhyn (%)
4,3
5,8
3,9
4,2
1,79
1,88
1,92
1,84
1,80
2,05
1,66
1,70
237,6
253,6
234,0
249,3
68
65
73
66
Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná
hmotnost
při vyskladnění EEF Relativní vlhkost v %
46
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 7 6 Úhyn (%)
5 4
Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce
3
Průměrná hmotnost při vyskladnění
2 1 0 1
2
3
4
hala
Graf.č.3:Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 21.1. 2009 – 2.3.2009
průměrná relativní vlhkost na halách 74 72 70 68
Relativní vlhkost v %
66 64 62 60 1
2
3
4
hala
Graf č.4: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus 21.1. 2009 – 2.3.2009 Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 6. 3. 2009 – 14. 4. 2009: Původ kuřat: Líhně MACH Litomyšl, RCH Hvězdoslavov , (stáří nosnic 36 týdnů), COBB Naskladněno: 82 400 ks. Tabulka č.5 : turnus: 6. 3. 2009 – 14. 42009 I. II. Hala III. IV. AMALGEROL
AMALGEROL
Délka turnusu
37
38
36
36
Úhyn (%)
3,2
5,3
4,4
5,3
Spotřeba krmné směsi na
1,80
1,95
1,72
2,14
47
1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění EEF
Relativní vlhkost v %
1,76
1,82
1,76
1,76
252,0
232,5
227,
214,
6
5
62
65
73
78
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 6 5
Úhyn (%)
4 Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce
3 2
Průměrná hmotnost při vyskladnění
1 0 1
2
3
4
hala
Graf.č.5: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 6. 3. 2009 – 14. 4. 2009
průměrná relativní vlhkost na halách 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Relativní vlhkost v %
1
2
3
4
hala
Graf č.6: Průměrná relativní vlhkost na halách:turnus 6. 3. 2009 – 14. 4. 2009
48
Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 23.4. 2009 – 2.6.2009: Původ kuřat: Líhně MACH Litomyšl , RCH Komárno , (stáří nosnic 49 týdnů), ROSS Naskladněno: 80 000 ks. Tabulka č.6: turnus: 23.4. 2009 – 2.6.2009 I. III. Hala II. IV. AMALGEROL
AMALGEROL
Délka turnusu
39
41
39
40
Úhyn (%)
3,9
3,8
4,0
4,5
1,89
1,86
1,89
1,85
2,14
2,10
2,10
2,04
279,0
265,
273,5
263,
Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění EEF
0 Relativní vlhkost v %
62
3 66
64
66
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Úhyn (%) Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění
1
2
3
4
hala
Graf.č.7:Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 23.4. 2009 – 2.6.2009
49
průměrná relativní vlhkost na halách 67 66 65 64
Relativní vlhkost v %
63 62 61 60 1
2
3
4
hala
Graf č. 8: Průměrná relativní vlhkost na halách:turnus 23.4. 2009 – 2.6.2009 Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 10.6.2009 – 17.7.2009: Původ kuřat: Líhně BEST Opava, RCH Jakubčovice, (stáří nosnic 35 týdnů), ROSS Naskladněno: 76 000 ks. Tabulka č.7: turnus: 10.6.2009 – 17.7.2009 I. III. IV. Hala II. AMALGEROL
Délka turnusu Úhyn (%)
AMALGEROL
AMALGEROL
35
33
37
36
2,83
3,76
3,38
3,82
1,73
1,74
1,86
1,79
1,81
1,64
1,85
1,92
292,0
276,
259,0
285,0
63
64
Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění EEF
0 Relativní vlhkost v %
61
65
50
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Úhyn (%) Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění
1
2
3
4
hala
Graf.č.9: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 10.6.2009 – 19.7.2009 průměrná relativní vlhkost na halách 66 65 64 63
Relativní vlhkost v %
62 61 60 59 1
2
3
4
hala
Graf č.10: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus 10.6.2009 – 19.7.2009
Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 27.7.2009 – 2.9.2009: Původ kuřat: Líhně BEST Opava, RCH Hrabství, (stáří nosnic 42 týdnů), ROSS Naskladněno: 82 000 ks. Tabulka č.8: turnus: 27.7.2009 – 2.9.2009 II. Hala I. III. IV. AMALGEROL Délka turnusu Úhyn (%) Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce
36
38
36
35
5,34
3,83
4,55
2,66
1,92
1,96
1,95
1,91
51
Průměrná hmotnost
1,84
při vyskladnění EEF
1,92
248,0
Relativní vlhkost v %
1,78
250,0
72
237,8
63
77
1,78 253,0 67
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 6 5
Úhyn (%)
4 Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce
3 2
Průměrná hmotnost při vyskladnění
1 0 1
2
3
4
hala
Graf.č.11: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu: turnus 27.7.2009 – 2.9.2009 průměrná relativní vlhkost na halách 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Relativní vlhkost v %
1
2
3
4
hala
Graf č.12: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus 27.7.2009 – 2.9.2009
52
Použití amalgerolu na jednotlivých halách farmy Králov, turnus: 14.9.2009 – 24.10.2009 Původ kuřat: Líhně BEST Opava, RCH Milotice, (stáří nosnic 30 týdnů), ROSS Naskladněno: 80 000 ks. Tabulka č.9: turnus: 14.9.2009 – 24.10.2009 IV. Hala I. II. III. AMALGEROL Délka turnusu Úhyn (%) Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění EEF Relativní vlhkost v %
36
33
37
36
4,55
3,76
3,38
3,82
1,95
1,74
1,86
1,79
1,78
1,64
1,85
1,92
237,8
276,0
259,0
285,0
61
63
67
59
Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Úhyn (%) Spotřeba krmné směsi na 1kg. produkce Průměrná hmotnost při vyskladnění
1
2
3
4
hala
Graf.č.13: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu: turnus 14.9.2009 – 24.10.2009
53
průměrná relativní vlhkost na halách 68 66 64 62
Relativní vlhkost v %
60 58 56 54 1
2
3
4
hala
Graf č.14: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus: turnus 14.9.2009 – 24.10.2009 Vyhodnocení průzkumu použití AMALGEROLU v rámci sedmi turnusů v průběhu roku 2009: Z výše uvedených výsledků mohu konstatovat,že výhody aplikace AMALGEROLU jsou následující: -
na halách je nižší vlhkost (měřeno vlhkostními čidly napojenými na
řídící jednotku, viz. příloha č.4) -
podestýlka je suššího charakteru
-
na halách je menší zápach
-
snížení chorob střevního charakteru ( snížení plynatosti ve střevech)
Pozitivní důsledek aplikace AMALGEROLU shledávám ve faktu, že vlhkost na halách je nižší a tedy není nutné v průběhu zástavu intenzivně přistýlat slámou. Toto se samozřejmě odráží i v množství podestýlky a tedy v množství hnoje vyprodukovaného na konci turnusu. Pro chovatele to rovněž znamená významnou úsporu ve spotřebě slámy. Tato úspora může dosahovat výše až 60 balíků slámy ročně (váha 1 balíku cca. 200 kg.).
Z mého hlediska a z výše uvedených výsledků rovněž usuzuji, že použití AMALGEROLU nemá až tak významný vliv na zvýšení technické kvality vykrmovaných brojlerů. Na zdárný průběh výkrmu brojlerů má vliv více faktorů.
54
Když porovnáme výsledné údaje v tabulkách, tak z těchto výsledků nelze usoudit, že by AMALGEROL výrazně snížil úhyn nebo zvýšil přírůstek či konverzi krmení v jednotlivých turnusech. Nevýhoda aplikace AMALGEROLU: Po vlastním aplikování Amalgerolu do napájecího systému je nutné zkontrolovat miskové napáječky a propláchnout celý napájecí systém čistícím přípravkem na bázi peroxidu vodíku v takové koncentraci, aby to neuškodilo vykrmovaným brojlerům ( např. AQUACLEAN v dávce 0,4l /20 000 ks. drůbeže). Propláchnutí napájecího systému je nutné, jelikož přípravek ucpává především ventilky v miskových napáječkách. Toto může způsobit protékání napáječky a tedy nežádoucí podmáčení podestýlky.
Z hlediska chovatele si myslím, že používání AMALGEROLU má své opodstatnění a jeho aplikace není finančně tak nákladná.
5.1.14 Oddělené zachytávání dešťových vod a jejich využití k čištění stájí není realizováno – nesoulad s BAT Realizace zachytávání a rozvodů dešťových vod je technicky a finančně náročné. Existují také obavy z případného ohrožení chovu infekcí, dešťová voda by musela být chemicky ošetřena a průběžně prověřována její nezávadnost. Z hlediska zdraví hejna brojlerů je chovatel povinen vyloučit jakékoliv zavlečení nákazy do chovu. Využití dešťových vod pro čištění stájí bych vyloučila.
5.1.15 Rekuperace tepla z hal není zavedena – nesoulad s BAT Důvod - realizace je technicky a finančně velmi náročná.
5.1.16 Hospodaření s energií - topení – v nesouladu s BAT
55
Z celkového počtu 4 hal jsou zatepleny pouze haly I a II a to pouze z části. Zatepleny jsou stropy těchto hal a štítové stěny ze severní strany. Haly III a IV jsou zcela nezatepleny. Díky tomuto stávajícímu faktu je koeficient. prostupu tepla = 0,9 W/m2/oC – BAT = 0,45 W/m2/oC. Provedla jsem studii spotřeby plynu k vytápění v zimním období, které je nejnáročnější k spotřebě energií. Zaměřila jsem se na porovnání spotřeby v částečně zateplených halách I a II a tento stav srovnala se spotřebou plynu na nezateplených halách III a IV.
Výsledky mé studie uvádím v následující tabulce a grafech:
Spotřeba plynu na halách I a II, III a IV za turnus 2.2.2010 – 15.3.2010: -
sledováno vyčerpání plynu v celkovém množství v zásobnících
Tabulka č.10: Spotřeba plynu: turnus 2.2.2010 – 15.3.2010 Hala Spotřeba %
I a II Haly jsou částečně zatepleny – stropy a stěny ze severní strany
III.a IV. Haly nejsou zatepleny
29.1.2010
0
0
4.2.2010
15,0
25,0
5.2.2010
19,0
27,5
8.2.2010
32,0
44,5
9.2.2010
37,5
50,0
11.2.2010
42,0
62,5
19.2.2010
Návoz plynu
Návoz plynu
56
70 60 50 40 30 20 10 0
Hala I. a II. Hala III: a IV.
30
29
.1 .2 01 .1 0 .2 31 0 1 .1 0 .2 0 1. 10 2. 20 2. 1 0 2. 20 3. 1 0 2. 20 4. 1 0 2. 20 5. 1 0 2. 20 6. 1 0 2. 20 7. 1 0 2. 20 8. 1 0 2. 20 9. 1 0 2. 2 10 01 .2 0 .2 11 0 1 .2 0 .2 01 0
%
Spotřeba plynu v %
datum měření
Graf č.15: Spotřeba plynu v procentech: turnus 2.2.2010 – 15.3.2010
Ce lková spotřeba plynu
Zateplené haly; 42%
Nezateplené haly; 62,5%
Graf č.16: Celková spotřeba plynu: turnus 2.2.2010 – 15.3.2010 Provedení experimentu: Vlastní měření spotřeby jsem provedla v průběhu zimního turnusu v datu 2.2.2010 – 15.3.2010. Spotřebu plynu jsem sledovala a zapisovala v uvedených dnech, kdy probíhala největší spotřeba plynu ze zásobníků. Z grafu je zřejmé že i částečné zateplení hal má své opodstatnění na úspoře plynu. Spotřeba plynu může být i ovlivněna technologicky dokonalejšími a vhodnějšími topidly (ERMAF GP 70) na halách I a II, než používaná topidla Gasolec G 12 na halách III a IV.
57
Plyn je skladován celkem ve čtyřech zásobnících o kapacitě 4x2000l. Haly I a II využívají dva zásobníky z nichž je plyn čerpán zároveň. Haly III a IV jsou taktéž zásobovány plynem ze dvou zásobníků. Spotřeba plynu je sledována a evidována v procentech. Na základě výsledků z mnou provedeného experimentu bych navrhla realizaci zateplení zbývajících dvou hal a rovněž i výměnu stávajících topidel za výkonnější a účinnější topidla typu ERMAF GP 70 ( viz. příloha č.3). Vzhledem k finanční nákladnosti tohoto opatření navrhuji provedení částečného zateplení hal, jelikož i tato opatření mají vliv na snížení spotřeby plynu, jak je patrno z grafu u hal I a II. Tato realizace by měla největší opodstatnění z finančního hlediska pro firmu Lukrom, spol. s.r.o., protože ceny energií neustále rostou. Z hlediska ochrany životního prostředí se sníží spotřeba neobnovitelného zdroje.
5.2 Návrh opatření k dosažení souladu s BAT U zařízení Výkrm brojlerů Králov se jedná především o tato opatření: • • • •
Dodatečné zateplení stávajících objektů sloužících pro odchov brojlerů Rekuperace tepla ze stájí Zavedení niplových (kapátkových) napáječek na všechny haly Instalace vodoměrů samostatně pro vlastní chov drůbeže.
5.2.1 Dodatečné zateplení stávajících objektů sloužících pro odchov brojlerů Realizace zateplení stávajících objektů je z hlediska finančních nákladů, ze všech navrhovaných opatření, nejnáročnější, ale pro další rozvoj farmy Králov rozhodující. Zlepšení zateplení objektů – znamená snížení množství spalovaného plynu – což okamžitě sníží nejen množství emisí vypouštěných do ovzduší, ale především zajistí významné snížení provozních nákladů při výkrmu brojlerů. 5.2.2 Rekuperace tepla ze stájí Zavedení rekuperace tepla ze stájí je další opatření, které významnou měrou přispívá k úsporám tepelné energie, tzn. ke snížení množství spalovaného topného média – plynu. Tímto opatřením bude docházet ke značným finančním úsporám a taktéž ke snižování ekologické zátěže z těchto zařízení – snížení emisí dusíku a amoniaku vypouštěných do ovzduší.
58
V dlouhodobém časovém horizontu může realizace obou těchto opatření významnou měrou snížit množství spalovaného plynu, snížit množství emisí vypouštěných do ovzduší – oxidů dusíku (Nox) i amoniaku (NH3) a v neposlední řadě významně snížit výrobní náklady firmy a tím výrazně zlepšit celkové hospodaření s možností lepšího uplatnění na trhu v této zemědělské oblasti. Zda se provozovatel rozhodne pro tato řešení je však dáno především jeho finančními možnostmi. Ostatní opatření i když jsou pro vlastní zařízení velmi vhodná, nejsou tak významná jako výše uvedená opatření vedoucí k úsporám tepelné energie. 5.2.3 Zavedení niplových napáječek na všechny haly Niplové napáječky jsou nainstalovány v současné době pouze na hale I a na ostatních halách jsou napáječky miskové. Použití niplových napáječek znamená větší úsporu vody vzhledem ke konstrukci napáječek. Brojleři nemohou vodu rozlévat svým pohybem a tedy neúměrně smáčet podestýlku a zvyšovat vlhkost na hale. Spotřeba vody u niplových napáječek je 1,6l/kg krmné směsi, zatímco u miskových napáječek je hodnota 1,8l/kg krmné směsi.[8] 5.2.4 Instalace vodoměrů samostatně pro vlastní chov drůbeže
Dosud není sledována pomocí vodoměrů spotřeba vody samostatně pro vlastní chov drůbeže. Je měřena vodoměrem pouze celková spotřeba vody pro celou farmu. Instalací vodoměrů pro každou halu na odchov brojlerů se podstatně zkvalitní přehled o spotřebě pitné vody v každé hale i o celkové spotřebě pitné vody pro chov drůbeže. Může napomoci při hledání případné poruchy na rozvodech pitné vody, popř. v napájecím systému a tím přispívat k šetření vodou.
59
ZÁVĚR V současné době patří resort Ministerstva zemědělství v oblasti integrované prevence, tzn. v počtu podaných a rozhodnutých žádostí o integrované povolení v rámci zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, mezi nejlepší v celé EU. V poměru k celkové rozloze ČR se počet zařízení řadí mezi nejpočetnější v celé EU. Do roku 2008 bylo podáno krajským úřadům necelých 600 žádostí o integrované povolení v rámci resortu Mze a z toho mimo jiné více než 400 zařízení velkochovů drůbeže a prasat integrované povolení získalo. Současné trendy v zemědělské výrobě včetně velkochovů směřují ke zlepšování technologií, snižování nákladů a ve využívání nových vědeckých poznatků, aby výsledný výrobek byl co nejkvalitnější, ale také cenově dostupný pro spotřebitele. Výhoda integrované prevence spočívá především ve zlepšení přehlednosti a také určité soustředěnosti veškeré evidence v rámci podniku a v aplikaci nových technologických postupů. Bohužel velkou nevýhodou je, že celý tento proces může být pro chovatele značně finančně náročný a z hlediska legislativy nepříjemně rozsáhlý.
V této práci jsem se zaměřila na farmu, kterou vlastní a provozuje společnost LUKROM spol. s r.o. Jedná se o zařízení „Výkrm brojlerů Králov“. Toto zařízení podléhá režimu zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o integrované prevenci), jelikož svou kapacitou chovaných zvířat splňují parametry dané přílohou č. 1, tohoto zákona a mají také vydáno integrované povolení. Při porovnávání tohoto zařízení s nejlepšími dostupnými technikami (BAT), mohu konstatovat, že posuzovaný chov brojlerů tyto požadavky převážně splňuje. Nelze však opomenout některé nedostatky, které by bylo možné na této farmě odstranit. Z pohledu chovatele je zákon o integrované prevenci zbytečný až bych řekla „obtěžující“ a při dnešních nízkých cenách výstupních produktů a také z důvodu ekonomické krize, je návratnost investic vložených do odstranění výše uvedených nedostatků (především se jedná o úplné zateplení hal), zcela v nedohlednu.
60
POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA [1] ANDRT, Miroslav, Doc. Ing. CSc. Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), referenční dokument BAT, Intenzivní chov drůbeže a prasat. ČZU v Praze, 320 s. , Praha 2003
[2] HAVLÍČEK,Zdeněk, Dr. Ing., a kolektiv. Nové trendy v ochraně životního prostředí v podmínkách chovu hospodářských zvířat. MZLU v Brně, Brno 2007, 74 s. , ISBN: 978-80-7375-120-3
[3] http://www.ermaf.nl/en/GP70.html
[4] KOLEKTIV AUTORŮ. Integrovaná prevence (IPPC) a vybrané environmentální techniky používané v potravinářské, asanační a zemědělské výrobě. Ministerstvo zemědělství, Praha: 2009, 26 s. ISBN: 978-80-7084-746-6
[5] Kolektiv autorů. Praktický návod plnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/1/ES o integrované prevenci v podmínkách chovu hospodářských zvířat. Brno: 2008. 82 s. ISBN: 978-80-7375-233-0
[6] Krajský úřad Zlínského kraje – informační portál. http://www.kr-zlinsky.cz/
[7] MARŠÁK, jan a kolektiv.: Integrovaná prevence a omezování znečištění. 1.vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2007. 46 s. ISBN 80-7212-463-3
[8] Kolektiv autorů.Metodika chovu brojlerů, Hlavní zásady, AVIAGEN, 2007
[9] Ministerstva zemědělství – informační portál. http://mze.cz/
[10] Ministerstva životního prostředí – informační portál. http://www.mzp.cz/
61
[11] Nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech [12] Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, [13] Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, [14] Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování, [15] Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování [16] Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje – Výkrm brojlerů Králov, č.j. KUZL 15082/2007, Zlín 2007 [17] ŠTUC, Miloslav, GÖTZ, Antonín. Životní prostředí. Nakladatelství české geografické prostředí, Praha 1999 67 s. ISBN: 80-86034-37-2 [18] Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství [19] Vyhláška č. 284/2003 Sb., o krmivech ve znění pozdějších předpisů [20] Vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování [21] Vyhláška č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2006 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob
62
požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování [22] Vyhláška č. 376/2000 Sb., požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly [23] Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) [24] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady [25] Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků [26] Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění
[27] Zákon 76/2002 Sb. O integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů ve znění zákona 222/2006 Sb. [28] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí [29] Zákon č. 131/2003 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) [30] Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech [31] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
63
[32] Zákon č. 185/2001 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), o odpadech a o změně některých dalších zákonů [33] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů [34] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,ve znění pozdějších předpisů [35] Zákon č. 368/2003 Sb. , o integrovaném registru znečišťování [36] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
64
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1:
Porovnání zařízení Výkrm brojlerů Králov s BAT
Tabulka č.2:
Zdroje a množství produkovaného odpadu
Tabulka č.3:
Turnus: 27.11.2008 – 7.1.2009
Tabulka č.4:
Turnus: 21.1.2009 – 2.3.2009
Tabulka č.5:
Turnus: 6. 3. 2009 – 14. 4
Tabulka č.6:
Turnus: 23.4. 2009 – 2.6.2009
Tabulka č.7:
Turnus: 10.6.2009 – 17.7.2009
Tabulka č.8:
Turnus: 27.7.2009 – 2.9.2009
Tabulka č.9:
Turnus: 14.9.2009 – 24.10.2009
Tabulka č.10:
Spotřeba plynu: turnus 2.2.2010 – 15.3.2010
65
SEZNAM GRAFŮ Graf.č.1: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu: turnus 27.11.2008 – 7.1.2009 Graf č.2: Průměrná relativní vlhkost na halách:turnus 27.11.2008 – 7.1.2009 Graf.č.3: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 21.1. 2009 – 2.3.2009 Graf č.4: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus 21.1. 2009 – 2.3.2009 Graf.č.5: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 6. 3. 2009 – 14. 4. 2009 Graf č.6: Průměrná relativní vlhkost na halách:turnus 6. 3. 2009 – 14. 4. 2009 Graf.č.7: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 23.4. 2009 – 2.6.2009 Graf č.8: Průměrná relativní vlhkost na halách:turnus 23.4. 2009 – 2.6.2009 Graf.č.9: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu:turnus 10.6.2009 – 19.7.2009 Graf č.10: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus 10.6.2009 – 19.7.2009 Graf.č.11: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu: turnus 27.7.2009 – 2.9.2009 Graf č.12: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus 27.7.2009 – 2.9.2009 Graf.č.13: Vyhodnocení turnusu s použitím amalgerolu: turnus 14.9.2009 – 24.10.2009 Graf č.14: Průměrná relativní vlhkost na halách: turnus: turnus 14.9.2009 – 24.10.2009 Graf č.15: Spotřeba plynu v procentech: turnus 2.2.2010 – 15.3.2010 Graf č.16: Celková spotřeba plynu: turnus 2.2.2010 – 15.3.2010
66
SEZNAM ZKRATEK
IPPC
(Integrated Prevention Pollution and Kontrol) integrovaná prevence a omezování znečištění
BAT
nejlepší dostupné techniky
EIA
posouzení vlivů na životní prostředí
EU
Evropská unie
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
ČIŽP
Česká inspekce životního prostředí
KHS
Krajská hygienická správa
ČOV
Čistírna odpadních vod
NN
Nízké napětí
BREF
referenční dokument BAT
DDD
dezinfekce, dezinsekce, deratizace
IP
integrované povolení
IRZ
integrovaný registr znečišťování
KÚ
krajský úřad
ZSZP
Zásady správné zemědělské praxe
RCH
Rozmnožovací chov
EEF
Evropský faktor efektivnosti
67
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Technologický postup v chovu kuřat – blokové schéma
Příloha č. 2:
Mapa umístění farmy – Výkrm brojlerů Králov:
Zdroj: www.mapy .cz
Ortofoto mapa: Výkrmu brojlerů Králov
Zdroj: www.mapy .cz
Příloha 3: Technická specifikace ERMAF GP 70 [3] ERMAF GP70
•
Indoor heating for spring chickens and cattle • Drying of cereals, potatoes or onions • Drying for construction purpose • Frost protection of milking machines and other installations
The Ermaf hot-air blowers have proved themselves internationally for more than four decades. The heaters features a Burner Control Unit (BCU) which makes them easy to operate. The GP70 can, in combination with a thermostat and the extra functions in the BCU such as alarm in case of a failure and external reset, operate fully automatic. Due to the substantial air over-measure and effective mixing of gas / air, this appliance provides properly regulated heating. Ermaf heaters operate on natural gas or propane and allow easy adjustment. A long life is ensured by the stainless steel design of the appliance. A constant temperature in the stable is guaranteed by the fully automatic working, which is combined with a temperature-regulating thermostat. Both the animal growth process and fodder conversion are effected positively whilst heating costs are minimized. Animals are kept from falling ill as a result of an unfavourable stable climate. Subject to technical modifications Capacity Air displacement Gas consumption Natural gas H Gas consumption Propane Gas pressure Natural gas H Gas pressure Propane Gas connection Electrical connection Air supply safety Flame safety Effective heat range Weight Length Height Width
70 kW 4500 m3/h 6,1 m3/h 5,0 kg/h 20-25 mbar 37-50 mbar 3/4 " 230 V 450 W Micro-switch Ionisation 50 M 29,9 Kg 1200 mm 440 mm 530 mm
Here's
what
makes
our
equipment
so
practical:
Ermaf hot-air blowers are manufactured from high-grade stainless steel which makes them tolerant to unfriendly environments.The automatic ignition is triggered by an ignition electrode.The heating operation is monitored by an ionisation safety. The appliance is fitted with an overheating safety. A fully automatic operation is obtained through a thermostat or climate computer.
Příloha č. 4: Graf relativní vlhkosti během jednoho zástavu vyhodnocovaným počítačovou jednotkou instalovanou na halách
Příloha č. 5 Ilustrativní foto chovu brojlerů
Zdroj: foto autora
Zdroj: foto autora
