Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta
Agronomická fakulta
Využití koní u jízdní policie Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. Brno 2010
Vypracoval: Bc. Barbora Králová
Ústav chovu a šlechtění zvířat Akademický rok: 2009/2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zpracovatelka Studijní program Obor
Bc. Barbora Králová Zootechnika Chov koní a agroturistika
Název tématu
Využití koní u jízdní policie
Zásady pro vypracování: 1. Význam koní u policie ČR 2. Jízdní oddělení policie ČR Praha, Brno, Zlín 3. Přezkušování a výběr koní v rámci policie ČR 4. Rozsah vyuřití koní v rámci policie ČR 5. Vybrané problémy nácviku služebních zákroků jízdní policie 6. Stavy koní a analýza jejich obměny v rámci policie ČR
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Využití koní u jízdní policie vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne 22. 4. 2010
Autorský referát Cílem mé diplomové práce je popsat vybrané problémy oblasti služební činnosti Policie české republiky, jejímž zaměřením je služební hipologie, to znamená výkon služby se služebními koňmi u jízdní policie. Výběr těchto problematik jsem volila podle mého přesvědčení tak, aby pokrýval maximálně široký prostor nejčastějšího využití koní u jízdní policie. V této práci jsem kromě dostupných pramenů z odborné literatury a archivů jednotlivých oddělení služební hipologie Policie ČR vycházela z mých osobních zkušeností z chovu koní, sportovního ježdění a především z mého vlastního praktického několikaletého výkonu služby na Oddělení služební hipologie, spadající pod Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, kde v současné době působím jako jezdec - policista. Není možné popsat podrobně celou problematiku jízdní policie, ale snahou je, aby po přečtení práce byly jasné hlavní problémy současné situace využívání koní jízdními složkami a určitá specifika, která jsou zatím bohužel nejen širší veřejnosti pravděpodobně neznámá.
Klíčová slova: kůň, jízdní policie, využití, výcvik
Summary The objective of this work is to describe specific problems in the service areas of the police of the Czech Republic which are related to the service hippology, it means the police service with service horses in the mounted police. I have chosen to cover those problems that extensively reflect the most frequent use of horses in the mounted police. This study is based on numerous sources of the specialized literature and archives of the different departments of the service hippology of the police of the Czech Republic and on my own personal experience with horse breeding, sport horse riding and above all on my years of service at the Department of Service Hippology, Regional Direction of Police of the Capital City of Prague, where I am currently serving as a mounted policewoman. It is impossible to describe in detail all problems of the mounted police, but I strive to explain the main problems regarding the use of service horses by the mounted department and some specific aspects which probably have still remained unknown not only to the general public.
Key words: horse, mounted police, use, training
OBSAH 1 Úvod ...................................................................................................................................
1
2 Cíl práce .............................................................................................................................
3
3 Literární přehled .................................................................................................................
4
3.1 Pohled do minulosti ...................................................................................................
4
3.2 Plemenné skupiny domácího koně ..............................................................................
5
3.2.1 Období chovu koní v českých zemích .............................................................
8
3.2.2 Chov koní v Čechách a na Moravě v letech 1938 – 1945 ................................ 10 3.3 Výcvikové středisko služební hipologie ..................................................................... 10 3.3.1 Výběr koní pro účely PČR ............................................................................... 12 3.3.2 Přezkušování policejních inspektorů - jezdců a služebních koní u Policie ČR ... 13 4 Materiál a metodika ............................................................................................................ 19 5 Výsledky diskuze ............................................................................................................... 20 5.1 Metodika výcviku mladých služebních koní u Policie České republiky ..................... 20 5.1.1 Obsah výcviku mladých služebních koní ......................................................... 20 5.1.2 Etapy výcviku mladých služebních koní .......................................................... 22 5.1.3 Ukončení výcviku mladých služebních koní ................................................... 24 5.2 Policie České republiky – jízdní oddělení ................................................................... 25 5.2.1 Historie jízdní policie na našem území ............................................................ 25 5.2.2 Jízdní policie Brno ........................................................................................... 26 5.2.3 Jízdní policie Zlín ............................................................................................ 26 5.2.4. Jízdní policie Praha ......................................................................................... 26 5.3 Stavy služebních koní na jednotivých odděleních ...................................................... 30 5.3.1 Seznam služebních koní na OSH Praha ........................................................... 30 5.3.2 Seznam služebních koní na OSH Brno ............................................................ 32 5.3.3 Seznam služebních koní na OSH Zlín ............................................................. 33 5.3.4 Výcvikové středisko – stav k 1. 4. 2010 .......................................................... 34 5.4 Důvody vyřazení služebních koní u Policie ČR .......................................................... 35 5.4.1 Onemocnění pohybového aparátu .................................................................... 35 5.4.2 Onemocnění dýchacího aparátu – COPD ......................................................... 36 5.4.3 Celková opotřebovanost organizmu – věk ....................................................... 36
5.4.4 Jiné důvody ....................................................................................................... 37 5.4.5 Vady charakteru ................................................................................................ 38 5.4.6 Zastoupení pohlaví u služebních koní Policie ČR ........................................... 40 5.4.7 Celkové počty služebních koní a vyhodnocení obměny služebních koní u Policie ČR. 41 5.5 Rozsah využití koní v rámci jízdní policie ČR ........................................................... 42 5.5.1 Použití donucovacích prostředků u jízdní policie ............................................ 42 5.5.2 Výstroj a výzbroj jízdních policistů ................................................................ 44 5.5.3 Výstroj koní ...................................................................................................... 45 5.6 Vybrané problémy nácviku služebních zákroků jízdní policie .................................... 46 5.6.1 Použitelnost služebních koní u policie ČR ....................................................... 46 5.6.1.1 Rozdělení podle počtu nasazených koní .............................................. 47 5.6.1.2 Rozdělení podle stupně připravenosti služebních koní a jezdců ......... 49 5.6.2 Součinnostní nácviky s ostatními policejními složkami .................................. 50 5.6.3 Součinnostní nácviky se stálou pořádkovou jednotkou ................................... 50 5.7 Počty odsloužených hodin ........................................................................................... 57 5.8 Denní režim koní na OJP Praha ................................................................................... 59 6 Závěr ................................................................................................................................... 60 7 Seznam použité literatury ................................................................................................... 62 8 Seznam grafů ...................................................................................................................... 64 9 Použité zkratky ................................................................................................................... 65 10 Přílohy .............................................................................................................................. 66 Příloha 1 - Výstroj a výzbroj koně a jezdce na akce hromadného charakteru Příloha 2 - Fotografie z výcviku a služby koní OJP - Praha Příloha 3 - Plánovací list z knihy výcviku koní Příloha 4 - Zpráva prestižního hodnocení koně Příloha 5 - Závěrečná zpráva o výcviku služebního koně Příloha 6 - Povodně na OJP Praha v roce 2002 Příloha 7 - Podkovy koní v OJP Praha Příloha 8 - Původy služebních koní
1 ÚVOD Při plnění služebních úkolů Policie ČR jsou využívána zvířata, která jsou spojena s činností člověka již od nepaměti. Domestikace koní člověkem nastolila v historii vývoje lidstva nové dimenze a možnosti. Koně provázeli lidstvo ve všech jeho činnostech. K policistům patří dnes k výkonu služby pes a kůň, a to platí i v dnešní přetechnizované době. Bez služebních koní se neobejdou speciální policejní jednotky určené pro běžnou hlídkovou službu a pro obnovení veřejného klidu a pořádku, zejména při jeho hromadném narušení, při kterém dochází k páchání trestné činnosti. Pod pojmem jízdní policie máme na mysli hipomobilní policii, protože jiná jezdecká zvířata se u nás nepoužívají. Koně policie začala využívat zejména pro jeho rychlost při stíhání zločinců. Samozřejmě spíše ve volném terénu, než v úzkých a křivolakých uličkách měst. Na rozdíl od armády se s koňmi u policie setkáváme dodnes v mnoha státech (např. USA, Kanadě, Anglii, Německu, Itálii, Polsku, Maďarsku, Slovensku a Rusku). U nás přežívala jízda v armádě do poloviny 50. let, u „Pohraniční stráže“ zhruba do poloviny 60. let. Potom koně, na rozdíl do psů, téměř na tři desetiletí mizí a teprve v současné době se objevují opět u dnešní moderní policie. Momentálně jsou jízdní oddělení miniaturní a místně omezená (Oddělení jízdní policie Správy hl. m. Prahy, Správy Jihomoravského kraje Brno a Okresní ředitelství Zlín). Protože nelze vyloučit i jejich další postupné rozšiřování, je vhodné se zamyslet nad jejich smyslem. Když eliminujeme primárnost úkolů ceremoniálních či přehlídkových jednotek (tato činnost patří k hlavním činnostem u policie např. v Itálii, Maďarsku a Polsku), popřípadě komerční činnost při natáčení historických filmů, zbývá celá řada dalších možností. Rychlost koně předčí ve vhodném terénu člověka, nikoliv ovšem rychlost motorového vozidla. Představa, že jízdní policista na služebním koni pronásleduje motorizovaného zločince na dálnici nebo stíhá kapsáře na eskalátoru obchodního domu, je dosti komická a samozřejmě nereálná. Další možnosti nabízí průchodnost koně některým (přirozeně ne každým) terénem neprůjezdným pro motorová vozidla. I když tu jde o reálnější použití, momentálně jsou jízdní složky vytvářeny v městských podmínkách. Zbývá ještě třetí možnost ve stylu klasické vojenské jízdy - útočící kůň. Přichází v úvahu právě ve městech při rozhánění násilných demonstrací či nepovolených srocení. Kůň je při nich použitelný, ať již útočí, vytlačuje ve smyslu Zákona o Policii ČR nebo svou pouhou přítomností tuto možnost představuje, a tím odrazuje potencionální protivníky. Služba koní u policie je podmíněna soustavným odborným výcvikem, který je zaměřen mimo základního výcviku i na speciální činnosti, rozdílné od výcviku koně ve sportovním jezdeckém oddíle. 1
Výcvik policistů a služebních koní je základním kamenem následného výkonu služby, který vychází ze zákona ČNR č.283/1991 Sb., o Policii České republiky. Za výcvik policistů a služebních koní v Policii ČR je odpovědný odborný útvar Policejního prezidia ČR - odbor služební kynologie a hipologie Praha, který stanoví požadavky a standardy výcviku policistů a služebních koní. Ke kontrole kvality výcviku policistů a služebních koní jsou organizovány speciální kurzy, které jsou zakončeny absolvováním závěrečné zkoušky a získáním „osvědčení o způsobilosti k výkonu služby na služebním koni“ pro policisty a zadáním kategorie „kůň hlídkový“ nebo „kůň pro speciální úkoly“ pro služební koně. Koncem roku 2003 vzniklo v rámci odboru služební kynologie a hipologie PP ČR Praha, Výcvikové středisko služební hipologie v Brně-Medlánkách, které zajišťuje pravidelný výcvik jízdních policistů a služebních koní v průběhu celého roku. V podmínkách plnění služebních úkolů není možné činnosti spojené s výcvikem policistů a služebních koní směřovat na jízdní oddělení. Zejména nákup nových služebních koní, jejich základní výcvik, rekonvalescence služebních koní po úrazech nebo nemoci není možné realizovat na odděleních. Taková činnost by zaměstnávala lidské zdroje a blokovala by policisty, jejichž hlavní činností je výkon služby dle bezpečnostní situace. K výše uvedeným činnostem je přímo určeno Vývcikové středisko služební hipologie, které funguje mimo jiné i jako servisní pracoviště, které je schopno organizačně a odbornostně takové činnosti zajistit. Celý systém výcviku služebních koní a jezdců směřuje k získání osvědčení o způsobilosti k výkonu služby na koni ve smyslu závazného pokynu policejního prezidia a ke kvalitnímu výkonu hlídkové služby na služebních koních při zajišťování veřejného klidu a pořádku, při zajišťování společenských, kulturních, sportovních akcí a při reprezentaci Policie ČR na veřejnosti. Služební kůň je pro jízdního policistu služebním i výrobním prostředkem, který využívá při služební činnosti k plnění uložených úkolů.
2
2 CÍL PRÁCE Téma i cíl této diplomové práce směřuje k tomu, abych přiblížila nejen laické veřejnosti, ale i odborníkům problematiku nákupu, výcviku, práce ve velmi specifických podmínkách a velmi vysoké nároky, které jsou na koně u Policie ČR kladeny. Tato práce má přiblížit minulost koně, jeho využití v letech 1938-1945 a soubory právních aktů a pokynů na jejichž základě je služba jízdních oddělení policie ČR vykonávána. Rovněž zdůrazňuje konkrétní využití a systém výcviku a přezkušování služebních koní, kteří musí denně zvládat náročnou práci jako je denní pohyb v městském provozu, parcích, mezi lidmi ve městě i při akcích hromadného charakteru. Jedná se o velmi náročný a systematický výcvik, neboť kůň má své přirozené instinkty a ty je potřeba vzhledem k bezpečnost všech výcvikem minimalizovat na nejmenší možnou míru. Dále detailně popisuji stavy služebních koní od počátku jednotlivých oddělení a uvádím počty koní nakoupených, aktivně sloužících a vyřazených, včetně procentického a grafického vyjádření jejich obměny. Také dále popisuji výstroj a výcvik koně i jízdního policisty, náležitosti výběru koně podle plemenné příslušnosti, velikosti, charakteru, temperamentu, věku, zdravotního stavu a dalších ukazatelů. Rovněž uvádím i denní režim koní na oddělení jízdní policie ČR v Praze a informativní počty odsloužených hodin koní ve všech odděleních služební hipologie v ČR.
3
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Pohled do minulosti Starověká hipologie byla na takové úrovni, že již mnozí řečtí filozofové hodnotili vztah mezi jednotlivými tělesnými znaky a výkonnostními vlastnostmi. Jejich poznatky dlouho určovaly vývoj středověké a novověké hipologie. Vysoké úrovně však dosahoval chov koní daleko dříve, a to již ve staroasijských kulturách. Dokazují to např. výběrová kritéria a způsob testace a tréninku využívané v říši Sumerů (Chetitů). Tento systém byl ve 14 stol. př.n. l. popsán na hliněných tabulkách klínovým písmem vrchním podkoním Kikulišem, který působil ve službách chetitského panovníka. Tyto destičky se záznamy o jízdě na koni objevil a rozšifroval český vědec Bedřich Hrozný (Vencour, 1997). Dušek (1992) detailně popisuje pozoruhodný tehdejší princip intervalového tréninku, tedy systém, který se stal převratným objevem v atletice v 50. letech našeho století. Uvedené potvrzuje vysokou hipologickou profesionalitu ve starověkých kulturách, kde existovaly velké hřebčíny s velmi propracovanou technologií chovu. Ze zachovalých spisů řecké literatury je to např. dílo Xenofónovo o jezdeckém umění, které v principu platí i v dnešní době. Značná pozornost se věnovala selekci podle výkonnosti, takže vítězní koně ve sportovních soutěžích byli nejen oslavováni, ale i ekonomicky zhodnoceni při využití v chovu. Význam selekce zdůrazňoval již známý řecký politik a básník Solon (přelom 6. a 7. stol. př.n. l.), přiřazený později k sedmi mudrcům. Zánikem vyspělé řecké kultury se vynikající díla vytratila a obnovila se až příchodem Maurů na Iberský poloostrov v r. 711, kteří přinesli arabské knihy – tedy překlady vrcholných řeckých děl. Tak se cenná řecká literatura vlastně zachránila. Právě v Maury dobytých jižních oblastech se nadále zušlechťoval domácí chov již tehdy proslavených španělských koní. Ten pak od konce středověku do 18. století ovlivňoval chovy ve většině evropských zemí nevyjímaje naše. Evropské chovy byly ovlivňovány již v období křižáckých tažení do Svaté země, odkud křižáčtí rytíři přinášeli vyspělou kulturu, vysokou úroveň společnosti, přepych, koření a v neposlední řadě i orientální hřebce. Arabskými koňmi se pak zušlechťovala četná místní plemena, zvláště ve Francii. Protože Mauři po svém vpádu do Evropy pronikli až do středu Francie, kde byli však v r. 832 poraženi u Poitiers, a zem pak postupně opouštěli, promítl se v jižních oblastech Francie v chovu koní vliv maurských koní, v severní části země pak vliv těžkých koní germánských. Po této diferenciaci nelze přehlédnout i vlivy přírodních podmínek v těchto dvou oblastech. Chov koní se ve středověku a rovněž v několika novověkých stoletích vyvíjel ve dvou polohách. Byla to vysoká úroveň panských a církevních chovů a nízká úroveň chovu zemského. Značný zlom 4
ve vývoji chovů nastal v 19. století, ve kterém rozvíjející se průmysl vyžadoval paralelní rozvoj zemědělské výroby. Bylo tedy třeba zvýšit produktivitu výroby a také efektivnost tažné síly zvířat, hlavně koní. Proto byla věnována značná pozornost rozvoji chovatelství, zvláště chovu těžkých tažných teplokrevníků a chladnokrevných plemen. Podporován byl i chov koní jezdeckých plemen. Vytvářely se chovatelské svazy, jejichž činnost podporoval stát, kvalita chovu se zvyšovala systematickou selekcí podle chovných programů (Dušek,1992). Hřebci pro chov museli být licentováni. K jejich testaci byly vypisováni různé formy výkonnostních disciplín, které se staly podkladem k pozdějším systémům výkonnostních zkoušek. Poněvadž šlo převážně o koně pro zemědělství, byla rozhodující disciplinou zkouška spolehlivosti v tahu. Postupně se zkušební systémy zdokonalovaly. Vznikly jednostranné výkonnostní zkoušky zaměřené převážně na spolehlivost v tahu a vícestranné výkonnostní zkoušky, ve kterých byly obsaženy disciplíny určující komplexnější užitkovou hodnotu koně v jezdeckých a zápřahových testech. Výsledky zkoušek poskytovaly podklady pro vyšší objektivitu výběru chovných jedinců. Se současným hodnocením exteriéru se zvyšovala homogenita plemen v posuzovaných znacích. Byla tak vyšlechtěna typově i výkonnostně charakteristická plemena. To vše bylo možné i proto, že chovná základna byla rozsáhlá vzhledem k požadavkům zemědělství a armády. Řada těchto plemen proslula svou výkonností a velmi se proslavila. Vývoj chovu koní byl v 19. a v pol. 20. století velmi dynamický a relativní stálost chovného záměru si udržel až do poloviny našeho století. Kromě dvou hlavních odběratelských oblastí se rozvíjel i jezdecký sport a přirozeně dlouhodobě i chov dostihových koní (Dušek, 2007).
3.2 Plemenné skupiny domácího koně Plemena lze třídit podle těchto hledisek: 1. podle stupně prošlechtění (plemena místní – původní – primitivní, plemena přechodná – zušlechtěná, plemena ušlechtilá – kulturní) 2. podle převládající užitkovosti (plemena jezdecká, klusácká, dostihová, kočárová, tažná, těžká tažná, soumarská nebo s kombinovanou užitkovostí – jezdeckotažná, jezdeckosoumarská apod.) 3. podle geografického rozšíření (plemena stepní, horská, severská, jižní apod.) 4. podle zemí vzniku (plemena anglická, francouzská, americká, německá, ruská apod.) 5. podle mohutnosti (plemena malá, střední, velká) 6. podle kraniologických typů (plemena brachycefální – krátká lebka a dolichocefalní – dlouhá lebka) a nebo podle profilu lebky (štičí, rovná, klabonosá) 7. podle fylogenetického původu (plemena stepní, východní, západní a severská) (Navrátil, 2000) 5
Za doby prehistorické žili v Evropě různé formy divokých koní; srovnáním kosterních nálezů, zejména lebek, lze soudit, že některé z nich byli předky plemenných skupin, z nichž dnešní domácí koně rozlišujeme. Nejstarší a nejznámější rozdělení domácích koní podle původu pochází od mnichovského zootechnika Franka, který rozeznával skupinu koní východních (orientálních) a skupinu koní západních (okcidentálních). Vídeňský zoolog Antonius studoval podrobně lebeční znaky jednotlivých plemen koní a srovnával je s lebkami divokých koní vyhynulých nebo dosud žijících. Podle dosavadních výzkumů rozdělil plemena domácích koní nejpřirozeněji (Bílek, 1955). Podle něho se rozeznávají mezi plemeny koní čtyři následující skupiny: skupina koní mongolských skupina koní východních skupina koní západních skupina koní severských
1. Skupina koní mongolských (stepních) Předkem této plemenné skupiny byl divoký kůň Převalského – kertak, ten je jediným, dosud žijícím. Předkové ostatních plemenných skupin vymřeli. Mimořádnou zásluhu na rozvoji chovu těchto vzácných koní má pražská zoologická zahrada, která je díky iniciativě Dr. Volfa pověřena vedení plemenné knihy koní Převalského ve světovém měřítku. Kůň Převalského je malého rámce ( 130 – 140 cm ), hlava je těžší, má poněkud dolichokefalní tvar s náznakem klabonosu, nozdry jsou obráceny dopředu, horní pysk přesahuje dolní. Krk je kratší s krátkou stojatou hřívou, což je znakem divokých koní, ti nemají kštici. Zajímavý je pohyb kertaků, protože nosí hlavu nápadně nízko nad zemí. Zbarvením jsou plaváci nebo hnědáci, ojediněle isabely ( na normálně pigmentované kůži ). Typický je úhoří pruh a tmavé kroužky u karpálních a hlezenních kloubů. Fundament je kostnatý (Dušek 2007). Zástupci primitivních plemen koní – baškirský kůň, jakutský kůň, kazašský kůň, altajský kůň, kabardinský kůň
6
2. Skupina koní východních – orientálních Koně teplokrevní, prapředek tarpan – v minulém století byl vyhuben, zachovala se pouze varianta tzv. lesního tarpana v podobě koně bilgorajského v Bialoviežském pralese (Navrátil, 2000). a) podskupina koní íránských achaltekinský kůň, karabairský kůň, lokajský kůň, perský kůň, turkmenský kůň b) podskupina koní arabského typu Arabský kůň je nejčistším představitelem koní východního typu. Jeho vlastí je Arabský poloostrov. V Arábii jsou chováni koně menší i vysocí, s hlavou štičí, rovnou ale i klabonosou, formy vysokonohé i na kratší noze. Nejušlechtilejší chov arabských koní je v oblasti Nedžed. Nejvíce bylo ceněno 5 rodů, a to Ku-Hai-lan, Sak-La We, U-Bai-Jan, Had-Ban, Ham-Da-Ne. Arabský kůň se chová jako plnokrevník (nebo dříve označovaný polokrevník Shagya a Dahoman). Zvláštní postavení má bývalý kmen Shagya, který se již vede jako samostatné plemeno. berberský kůň, dongolský kůň, těrský kůň c) podskupina koní s krví starošpanělskou a staroitalskou andaluský kůň, lusitánský kůň, lipický kůň, starokladrubský kůň, orlovský klusák – které Oulehla (2004) označuje souhrným názvem – barokní plemena. ruský klusák, fríský kůň, angloarab Westernová plemena můžeme zařadit do plemen koní s příměsí španělské krve. Patří sem mustang, quarter, pinto, appaloosa, criollo, paso fino. d) podskupina koní s krví koní anglických Anglický plnokrevník je kůň, jehož oba rodiče jsou zapsáni v plemenné knize tohoto plemene (nebo odpovídají oficiální plemenné knize plnokrevníků v dané zemi). Přesný postup vyšlechtění předků anglického plnokrevníka se již nikdy nedozvíme, nicméně jisté je, že během poslední čtvrtiny osmnáctého století zakoupili Angličané řadu východních hřebců, zkřížili je s anglickými klisnami smíšeného původu a založili dynastii slavných závodních koní. Mezi nejznámější z těchto hřebců patřili Byerley Turk, Darley Arabian, a Godolphin Arabian. Anglický polokrevník má nejméně 50 % krve anglického plnokrevníka a pochází z teplokrevné klisny a jedince vznikajícího jejich pářením. Podle % plnokrevných předků pak rozlišujeme koně „vysoko“ nebo „nízko“ v krvi (nejznámější kmeny Przedswit, Furioso, Nonius, Gidran) (Navrátil, 2007).
7
Teplokrevné kmeny bývalých rakousko-uherských státních hřebčínů Kmen Furioso byl dříve rozšířen hlavně na Moravě. Zakladatelem byl A1/1 Furioso. Kmen Przedswit byl založen v hřebčíně Piber anglickým plnokrevníkem téhož jména. Kmen North Star byl založen A 1/1 v maďarském hřebčíně Mezöhegyes, kde se v jeho chovu využívali koně kmene Furioso. Kmen Gidran má původ v hřebčíně Bábolna. Základem chovu byl importovaný arabský hřebec Gidran. Kmen Star of Hannover byl založen angloarabským hřebcem stejného jména. Koně tohoto kmene představovali na danou dobu typ moderního jezdeckého koně. a) teplokrevná plemena chovaná v Anglii - Hunter, Clevelandský hnědák, Hackney, Norfolkský kůň b) teplokrevná plemena chovaná ve Francii - Anglonormanský kůň , Limousinský kůň, Francouský jezdecký kůň (SF), Camargský kůň c) teplokrevná plemena chovaná v Německu - Hannoverský kůň, Holštýnský kůň, Oldenburský kůň, Východofrízský kůň, Meklenburský kůň, Trakénský kůň, Holandský teplokrevník, Anglonorman (SF) 3. Skupina koní západních – chladnokrevných norický kůň, hafling, belgický kůň Tento divoký lichokopytník se vyskytoval v úrpdném vnitrozemí a přímořských pastvinách západní Evropy (Mahler, 1995). a) plemena chladnokrevná chovaná ve Francii - peršeronský kůň, bretoňský kůň, jutský kůň b) plemena chladnokrevná chovaná v Anglii - clydesdalský kůň, shirský kůň, suffolkský kůň c) plemena chladnokrevná chovaná v Německu - německý chladnokrevník d) plemena chladnokrevná chovaná v Rusku - vladimirský kůň, sovětský a ruský tažný kůň 4. Skupina koní severských – nordických islandský kůň, fjordský kůň, huculský kůň, velšský pony a cob, shetlandský pony, exmorský pony (Regner, 1994)
3.2.1 Období chovu koní v českých zemích První písemná zmínka o koních v českých zemích je v tzv. Análech fundských z roku 871. V této době Slované koně nevyužívali ve vojenství, ale pro tažnou sílu. Je však těžké říci, jaký typ koně byl tehdy chován. Písemné zprávy Ibrahim Ibn Jakuba z počátku 10. století dokládají, že české země již v této době dodávaly koně vlastního chovu do okolních zemí a byly významným výrobcem postrojů. 8
Pojednání rytíře Jana Dobranského (kolem r. 1560) Zpráva o dobytku koňském chválí koně z čáslavského kraje – „Čáslavští koníři“ a o Chrudimsku jako o kraji s koňmi obzvlášť ušlechtilými a silnými. Koně jičínští jsou chváleni jako koně dělostřelečtí. (Dušek, 1992) Dušek (1992) rovněž „velebí“ zmínku o východočeském chovu koní v Balbínově kronice. Stutenbergova latinská kniha z roku 1692 se zmiňuje o koni čáslavském, chrudimském, netolickém a jičínském. Je pravděpodobné, že vyjma netolického koně, který byl odvozen od norického koně, to byli všechno teplokrevníci. Jak dokládá zpráva jindřichohradeckého archiváře Teplého, již od 16. století existuje rozlišení koní na těžké (chladnokrevné) a lehké (teplokrevné). Selský chov koní byl v 16. století decimován válečnými taženími a utužením feudálního zřízení spojeným se zavedením robotních povinností. Tento úpadek znamenal ohrožení vojenských potřeb, které si vynutily další zřizování šlechtických a dvorních hřebčínů. Do této doby patří významný mezník v českém chovu koní – založení dvorního hřebčína v Kladrubech nad Labem v roce 1579. Zřizování hřebčínů znamená novou éru chovu koní v Čechách. Ta je v 17. a 18. století charakteristická přílivem starošpanělské, italské, holštýnské a fríské krve vedle pokračujícího vlivu koní arabských. Začátkem 18. století se v dobových písemnostech objevuje zpráva o odlišnosti českého a moravského chovu koní. V Čechách je chován kůň těžšího, lymfatičtějšího, spíše chladnokrevného rázu, zatímco na Moravě byl chov koní ovlivněn plemeny lehčími, pravděpodobně orientálními. Až do této doby byl chov koní méně systematický, bez uplatňování jakýchkoli opatření usměrňujících plemenitbu. První zákonné ustanovení o chovu koní přinesla nařízení Karla VI. z roku 1736 a především pak Marie Terezie z roku 1763, který ukládal krajským vládám povinnost soupisu hřebců a klisen vhodných k plemenitbě. Patent stanovil, jací hřebci se smí používat k plemenitbě, včetně požadavku na jejich mohutnost. Nejdůležitějším mezníkem v našem chovu koní bylo nařízení Josefa II. z roku 1780, podle něhož byla organizací a řízením zemského chovu koní vojenská správa. Ta převzala všechny vhodné plemenné hřebce. Hřebčí stanice byly zřízeny a umístěny u jednotlivých jezdeckých vojenských útvarů a staly se základem vývoje českých a moravských hřebčinců. Vojenská správa požadovala od koní především ušlechtilost a rychlost. Proto byla plemenitba založena na přidělování ušlechtilých teplokrevných hřebců nejdříve orientálních a později anglických plnokrevných a teplokrevných, z nichž většina pocházela z uherských hřebčínů Mezöhegyes a Kisbér. Ze zprávy zemského gubernia z roku 1795 vyplývá, že císař Josef II. nařídil další dovoz plemenných hřebců, a to především z Arábie, Španělska, Anglie a Neapolitánska. Vojenská správa neměla zájem o chov tažných koní, zejména chladnokrevníka, který se udržel jen jako důsledek nezákonné plemenitby v zemědělsky zaostalých oblastech. Význam koně 9
v zemědělství byl druhořadý. Rozvoj kultivace zemědělské půdy a požadavky zemědělců na tažné koně, které byly v rozporu s požadavky armády, se začaly postupně projevovat až v druhé polovině 19. století (Dušek, 1992).
3.2.2 Chov koní v Čechách a na Moravě v letech 1938 – 1945 Události druhé světové války, německé okupace a přechod fronty v roce 1945 měly na chov koní u nás dvojí vliv. V době okupace naše chovy sice utrpěly odvody koní, na druhé straně však okupační úřady nebránily chovatelské a plemenářské práci. Českému a moravskému chovatelství napomohla opatření směřující ke zvýšení zabřezávání klisen; zlepšení chovatelské práce přispěl návrat odborníků ze Slovenska po vytvoření tzv. Slovenského státu. Zvelebovací opatření v chovu koní zahrnují nejen zásady v chovatelské oblasti, ale také osvětovou a vzdělávací činnost pro pracovníky v chovu koní, veterinární opatření apod. Okupační úřady se snažily zavádět do našeho chovu německá plemena. Neblaze se projevil přechod fronty přes území v roce 1945, a to především odvlečením značného počtu koní včetně plemenných hřebců ustupující německou armádou a rozšířením nákaz. Chov koní byl odvětvím živočišné výroby válkou nejvíce postiženým, neboť válčící armády vybíraly k doplnění svých stavů koní nejschopnější jedince bez ohledu na to, zda se jedná o plemenný materiál. V Čechách zůstala značná část kořistních koní, kteří byli převážně původu hannoverského, trakénského a východopruského a do značné míry ovlivnili náš poválečný chov – hannoverští plemeníci Alarm a Almhirt, stádo 240 hannoverských, meklenburských a především trakénských a východopruských klisen vybraných pro hřebčín Hostouň na Šumavě a tvořících později jádro chovného stáda hřebčína Albertovec. Po skončení 2. světové války se správa chovu koní snažila urychleně nahradit válečné ztráty, obnovit stádo hřebců a utlumit zavlečenou hřebčí nákazu. Rolnický chov se snažil o znovuobnovení potřebného počtu hospodářských koní, zájem byl především o chladnokrevné koně (Dušek, 1992).
3.3 Výcvikové středisko služební hipologie Výcvikové středisko služební hipologie Brno (dále jen Výcvikové středisko), Odbor služební kynologie a hipologie Policejního prezidia ČR (dále jen OSKH) vzniklo v roce 2003 a nachází se v lokalitě Medlánky, přibližně 3 km od města Brna. Výcvikové středisko ve své činnosti musí zajišťovat nákup a výcvik nových koní k obměně a doplnění stavu, veterinární péči o služební koně a jejich případné vyšetření na Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, výcvik nových policistů – jezdců, výcvikové, zdokonalovací a speciální kurzy, poradenskou činnost na oddě10
leních jízdní policie ČR, rehabilitaci a rekonvalescenci služebních koní, vyřazování služebních koní oddělení jízdní policie ČR v souladu s N MV č. 30/2002, čl. 11. Středisko v Medlánkách organizuje na základě Závazného pokynu policejního prezidenta č. 80/17. června 2009, kterým se upravuje činnost služební kynologie a služební hipologie, pravidelné, pravidelné výcvikové,zdokonalovací a speciální kurzy pro všechny policisty – jezdce a služební koně. Pro výkon služby jsou policisté – jezdci a služební koně přezkušováni dle Metodického pokynu vedoucího odboru služební kynologie a hipologie Policejního prezidenta, kterým se vydává „Zkušební řád Policie České republiky pro přezkušování policejních inspektorů – jezdců a služebních koní“ a policistům – jezdcům je vydáno „Osvědčení o způsobilosti k výkonu služby na služebním koni“ a služebním koním jsou zadávány kategorie „Kůň hlídkový“ nebo „Kůň pro speciální úkoly“. Výběr a nákup vhodných koní pro potřebu jízdních útvarů Polici ČR je prováděn komisionálně. Komise posuzuje zdravotní stav koně, exteriér koně, předvedení koně na ruce v kroku a klusu, stupeň výcviku koně při předvedení pod sedlem. Po zakoupení se kůň stává majetkem Policie ČR a evidenčně je zařazen na Výcvikové středisko služební hipologie PP ČR, kde je intenzivně prováděn další výcvik. Ve výcvikovém středisku je výcvik přizpůsobován jednotlivým koním podle jejich tělesného vývinu, zdravotního stavu, temperamentu a kondici. Odlišně se pracuje s koněm mladým nebo starším, flegmatickým či živého temperamentu. Individuální práce odpovídá i fyzickému věku koní. Vzhledem k tomu, že stupnice vzdělání koně není nic jiného než dnes již také vědecky podložený, dobře promyšlený a fundovaný tréninkový systém, měli bychom ho akceptovat, promyslet a používat (Schofmann, 2006). Při výcviku je cyklicky střídána práce různého obsahu a zatížení. Proto mezi náročnější výcvikové jednotky v pozdějším období výcviku jsou vkládány dny s méně namáhavou prací. Dalším základním mechanismem výcviku je střídání zatížení a odpočinku, který je zajištěn optimálním ustájením a ošetřováním. Ve výcvikovém procesu služebních koní je vyžadována plynulost a nepřerušovanost. Požadavky výcviku jsou postupně zvyšovány od lehkých k těžším, od méně namáhavých k namáhavějším, od jednoduchých ke složitějším. K obtížnějším a namáhavějším cvikům je přistupováno tehdy, když kůň klidně a bez značné námahy plní předchozí požadavky (Klement, 1985). Výcvik služebních koní je plánovitě řízen tak, aby byla na nejmenší míru omezena možnost zranění jezdce a koně. V souladu se ŘSPP PP ČR č. 10/ 2009 trvá příprava a výcvik služebního koně pro přezkoušení dle platného Zkušebního řádu nejdéle 12 měsíců od data zakoupení koně. Výcvikové středisko OSKH PP ČR Brno – Medlánky zajišťuje kompletní servis pro potřeby oddělení jízdních policií P ČR tak, aby byl vytvořen dostatečný prostor pro výkon služby a jejich činnost byla zaměřena na plnění úkolů na úseku ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti s využitím služebních koní (Navrátil, 2003). 11
3.3.1 Výběr koní pro účely PČR Dle ZP PP č. 80/2009 se jedná nejčastěji o plemeno Českého teplokrevníka. Nákup a výběr se provádí komisionálně. Do současné doby nejčastěji u soukromých chovatelů podle nabídky. Nároky na výběr jsou přísné a náročné. Členy komise jsou: a) policista odboru b) veterinární inspektor c) vedoucí oddělení nebo jím pověřený pracovník Požadavky na nové služební koně : Plemeno teplokrevné Stáří minimálně 3 roky Minimální kohoutková výška 165 cm (měřeno hůlkou) Pohlaví – hřebec, valach Barva – hnědák, tmavý hnědák, vraník, ryzák Stupeň výcviku – základní jezdecký výcvik Dobrá fyzická kondice Bez stájových zlozvyků Dobrý zdravotní stav Posouzení mechaniky pohybu – předvedení na ruce v kroku a klusu Přikryl (2007) uvádí, že u vytipovaných koní pro nákup je nezbytné provádět celkové vyšetření zdravotního stavu koně ( poslech srdce, plic, prohlídka očí, u velkých koní je vhodná též prohlídka dýchacích cest endoskopem). Dále je nezbytné provádět RTG vyšetření končetin, které obsahuje: ► předozadní snímky na střelkovou kost (přední končetiny, diagnostikují případný výskyt podotrochlózy) ► boční projekce na kost kopytní a spěnkový kloub (přední i zadní končetiny, výskyt artróz a osteoporóz – volných tělísek) ► šikmé projekce hlezen (zadní končetiny, výskyt artróz a osteoporóz – volných tělísek) Každý kůň denně prochází výcvikem, a to jak výcvikem klasickým - drezurní ježdění, skoková příprava, jízda v terénu, tak i výcvikem tzv. rušivých jevů a překonávání speciálních překážek , kterými se provádí simulace na různé situace, se kterými se jízdní policista může setkat v rámci městského provozu a na bezpečnostních opatřeních. 12
V policejních složkách různých států se dle zjištění Uhlíře (1997) převážně objevují domácí plemena koní. Policejní složka
Užívané plemeno
Česká jízdní policie
český teplokrevník
Německá jízdní policie
hannoverský kůň
Ruská jízdní policie
orlovský klusák
Metropolitní londýnská policie
polokrevníci typu huntera
Španělská jízdní policie
andaluský kůň
Švédská jízdní policie
švédský teplokrevník
3.3.2 Přezkušování policejních inspektorů – jezdců a služebních koní u policie ČR Úspěšnost výcviku je podmíněna vysokou odborností cvičitele – trenéra, který ve své práci uplatňuje nejen znalost výcvikových metod, ale promítají se v ní i obsáhlé znalosti fyziologické a psychologické (Dušek, 1992). Koně jsou přezkušováni za účelem využitelnosti ke služebním účelům a za účelem obhájení stupně výcviku. Přezkušování koní na závěr kurzu provádí odborná komise složená z dvou pracovníků odboru služební kynologie a hipologie a jednoho rozhodčího České jezdecké federace (dále jen „komise“). Komisi jmenuje vedoucí odboru služební kynologie a hipologie. Přezkušování se provádí v rozsahu kritérií stanovených v tematickém plánu oddělení (skupin) jízdní policie. Přezkoušení se provádí u čtyřletých a starších koní dle disciplín stanovených tímto zkušebním řádem nejméně jedenkrát za dva roky a získané osvědčení jezdce a zařazení koně do dané kategorie je platné 24 měsíců od data vydání. Při přezkušování musí mít kůň předepsanou výstroj. Přezkušují se a cvičí jezdci nově zařazení na oddělení služební hipologie v rámci základního kurzu (ŘSPP PP ČR č. 7/ 2010), jezdci a koně již zařazení a to ve 24. měsíčních cyklech od uplynutí doby konkrétního kurzu - zdokonalovacího nebo výcvikového. Cvičitelé mají samostatný speciální kurz „pro cvičitele“ a to rovněž výcvikový i zdokonalovací (PŘ ŘSPP PP ČR č. 4/2010). Cílem zdokonalovacích kurzů je u policejních inspektorů – jezdců prověřit a procvičit praktické dovednosti v jízdě na koni a prohloubit teoretické znalosti v oboru hipologie. U služebních koní procvičování jednotlivých disciplín, zlepšení připravenosti využitelnosti pro výkon služby (PŘ ŘSPP PP ČR č. 8/09). 13
Výcvikový kurz charakterizuje cíl – u policejních inspektorů – jezdců prověřit a procvičit teoretické a praktické znalosti policejního inspektora – jezdce, potřebné pro výkon služby u oddělení jízdní policie ČR. Zadání „Osvědčení o způsobilosti k výkonu služby na služebním koni“ a prodloužení, zvýšení nebo zadání kategorie služebním koním „Hlídkový kůň“ nebo „Kůň pro speciální účely“ (PŘ ŘSPP PP ČR č. 12/09). Zásady hodnocení: Na základě posouzení úrovně provedení jednotlivých cviků (úkonů, úloh) a jednotlivých disciplín jsou koni přiděleny body podle příslušných tabulek bodového hodnocení. Každý cvik (úkon, úloha) je ohodnocen maximálním počtem bodů, ze kterých jsou strhávány dílčí body za chyby v provedení. Kategorie koní Zařazením koně do určité kategorie se vyjadřuje stupeň výcviku koně, jeho schopnost a upotřebitelnost při výkonu služby. Zařazení do kategorie je podmíněno bodovým ohodnocením v rámci přezkušování. a) hlídkový kůň - kůň, který je schopen plnit běžné úkoly v terénu a v mírném silničním provozu, b) kůň pro speciální úkoly - kůň schopný plnit úkoly jako kůň hlídkový a je současně určen i k plnění speciálních úkolů na akcích hromadného charakteru. Změny zařazení do určité kategorie lze provést pouze na základě přezkoušení; změna kategorie se zaznamenává do evidence koní vedené na odboru služební kynologie a hipologie. Koně jsou přezkušováni z: a) chování při ošetřování čištění, uzdění a sedlání b) jezdecká drezúra c) terénní jízda s přírodními překážkami, d) překážková dráha. a) Chování koně při ošetřování, čištění, uzdění a sedlání Ošetřování a čištění se provádí ve stáji. Policista - jezdec po oslovení koně rozhodným způsobem k němu přistoupí z levé strany a kůň přijímá policistu - jezdce bez veškerých známek 14
plachosti nebo agresivity. Minimální počet získaných bodů při čištění a ošetřování koně je 3 body. Bez bodového hodnocení je kůň, který je agresivní, kope, pokouší se policistu - jezdce kousnout nebo přitisknout ke stěně. Při uzdění a sedlání se kůň chová klidně a bez odporu. Minimální počet získaných bodů při uzdění a sedlání je 2 body. Bez bodového hodnocení je kůň, kterého policista - jezdec nemůže bez pomoci jiné osoby nasedlat. b) Jezdecká drezúra Jezdec se služebním koněm předvádí při zkoušce vylosovanou drezurní úlohu stupně „Z“. Drezurní úloha je čtená a je předváděna na drezurním obdélníku o rozměrech 20 x 40 m s vyznačenými písmeny. Jezdec a služební kůň jsou zkušební komisí hodnoceni jako celek, u jezdce je kladen hlavní důraz na sed, správné působení pomůcek na služebního koně a přesné provedení předepsaných cviků. Dále je hodnoceno korektní nasednutí a sesednutí. U služebního koně je hodnocen stupeň výcviku tzv. uvolněnost, prostupnost, ochota reagovat na pomůcky jezdce. Zkouška je hodnocena výrokem zkušební komise: a) „Splnil“ – dvojice odpovídá požadovanému stupni výcviku. Jezdec korektně působí správným sedem a pomůckami na uvolněného a prostupného služebního koně. b) „Nesplnil“ – jezdec má nedostatky v sedu, špatně používá pomůcky, stupeň výcviku služebního koně není na požadované úrovni. Pokud je jezdec se služebním koněm v jezdecké drezúře hodnocen výrokem „nesplnil“, nemůže pokračovat v další části praktické zkoušky. c) Terénní zkouška Terénní zkouška prověřuje schopnosti jezdce a služebního koně překonávat různé typy přírodních překážek. Důraz je kladen na správný sed a působení pomůcek jezdce na služebního koně a ochotu služebního koně překonávat překážky. Terénní zkouška probíhá ve venkovních prostorách výcvikového střediska. Počet hodnocených překážek je 6 při maximální výšce a hloubce 80 cm a maximální šířce 100 cm (typ překážek vyjíždění a sjíždění svahu, překonání 5-ti kavalet v klusu, překonání kmene stromu, překonání suchého příkopu, překonání proutěné překážky).
15
Hodnocení zkoušky bezchybné vykonání cviku 10 bodů odepření poslušnosti a následné vykonání cviku 5 bodů odepření poslušnosti (3 pokusy) Hodnoceno výrokem „nesplnil“ Výrok „splnil“ při dosažení minimálního počtu bodů 50 V případě nepříznivého počasí v době konání závěrečného přezkoušení se tato část zkoušky uznává z průběhu výcviku v základním nebo výcvikovém kurzu. Pokud je jezdec se služebním koněm při terénní zkoušce hodnocen výrokem „nesplnil“, nemůže pokračovat v další části praktické zkoušky. Pokud není služební kůň na základě písemného potvrzení příslušného veterinárního lékaře schopen absolvovat terénní zkoušku, je hodnocen pouze z disciplin jezdecká drezura a speciální parkúr policejních dovedností. Takto zadaná kategorie služebního koně je platná pouze po dobu 1 roku od přezkoušení a služební kůň musí v následujícím výcvikovém kurzu terénní zkoušku povinně absolvovat. V případě opětovné neschopnosti absolvování terénní zkoušky ze zdravotních důvodů bude služební kůň vyřazen pro nezpůsobilost k výkonu služby u policie. Služební koně, kteří dovršili věku 15 let, absolvují při přezkoušení pouze discipliny jezdecká drezura a speciální parkúr policejních dovedností. d) Speciální parkúr policejních dovedností Seznam předepsaných cviků: ► Projetí určeným úsekem kolem služebního vozidla se zapnutým výstražným a zvukovým zařízením. Za bezchybné se považuje když: jezdec vede služebního koně v kroku určeným prostorem v blízkosti vozidla. Služební kůň projde kolem vozidla v klidu a bez zaváhání. ► Přejezd sklopné lávky. Za bezchybné se považuje když: služební kůň krokem vkročí v klidu a bez zaváhání na lávku a v přímém směru ji plynule přejde. Z lávky nesmí vybočovat, pokud seskočí ve směru pohybu, není to považováno za chybu. ► Práce s obuškem na služebním koni. Za bezchybné se považuje když: jezdec vede služebního koně v pracovním klusu uličkou mezi dvěma řadami 8 sloupků různé výšky a sráží obuškem předměty různého tvaru, váhy a velikosti. 16
► Vytlačování služebním koněm. Za bezchybné se považuje když: jezdec vede služebního koně k určenému předmětu, který je posunován služebním koněm po určené dráze. Jezdec má možnost volby čelního nebo bočního vytlačování předmětu. ► Přechod přes barevný podklad (koberec) a přes prostor s různými poházenými předměty. Za bezchybné se považuje když: jezdec vede plynule služebního koně přes vymezený prostor. ► Průjezd uličkou se sníženým podhledem. Za bezchybné se považuje když: jezdec vede služebního koně v kroku ke sníženému podhledu. Služební kůň jde plynule a nesmí před podhledem couvat, vybočit ani jím proskočit. ► Reakce na střelbu. Za bezchybné se považuje když: služební kůň stojí v klidu ve vymezeném prostoru. Při vystřelení dvou ran nesmí opustit vymezený prostor. ► Přenesení břemene a praporu. Za bezchybné se považuje když: jezdec vede služebního koně v kroku určenou trasou a přemístí dané předměty nebo prapor na určená místa. Služební kůň nesmí před předmětem (praporem) uhýbat, uskakovat do strany ani nacválat. ► Couvání v omezeném prostoru. Za bezchybné se považuje když: jezdec korektně za využití správných pomůcek vede služebního koně ve vymezeném prostoru krokem vzad (3-4 kroky), aniž by opustil tento prostor. ► Práce ve dvojici. Za bezchybné se považuje když: a) dvojice se pohybuje ve všech chodech, boční vzdálenost koní je co nejmenší, je zachována koordinovanost pohybu, dvojice zůstává pohromadě, b) dvojice se v kroku rozdělí a oba jezdci zamíří opačným směrem k místu, které určí zkušební komise. Služební koně se pohybují v klidu, plynule a bez zaváhání určeným směrem.
17
► Reakce na házené předměty. Za bezchybné se považuje když: všichni účastníci kurzu stojí v řadě vedle sebe. Služební koně jsou v klidu, před házenými předměty neuskakují ani neutíkají. Každý jezdec se služebním koněm se hodnotí samostatně. ► Průchod kolem ohně nebo dýmovnice. Za bezchybné se považuje když: všichni jezdci vedou služební koně krokem ve vymezeném prostoru v blízkosti ohně nebo dýmovnice. Každý jezdec se služebním koněm se hodnotí samostatně. Hodnocení jednotlivých cviků bezchybné provedení cviku 10 bodů nepřesné provedení cviku 5 bodů neprovedení cviku (3 pokusy) 0 bodů Maximum dosažených bodů je 120. Při dosažení minimálně 90 bodů je zadána kategorie „hlídkový služební kůň“. Při dosažení minimálně 105 bodů je zadána kategorie „služební kůň pro speciální úkoly“. Pokud jezdec se služebním koněm ve speciálním parkúru policejních dovedností nezíská minimální bodové ohodnocení 90 bodů, bude ohodnocen výrokem „nesplnil“ a nemůže se zúčastnit ústní zkoušky z teorie.
18
4 MATERIÁL A METODIKA Na následujících stránkách jsem zpracovala přehled stavů koní ze všech Oddělení služební hipologie u Policie ČR - v Praze, Brně i Zlíně. Použila jsem údaje, které jsem získala z jednotlivých výše uvedených oddělení za celou dobu jejich působení a Odboru služební kynologie a hipologie Policejního prezidia. Dále se zaměřuji na výcvik mladých koní u Policie ČR a přiblížení problematiky služebních zákroků, jejich popis, nácviky a problematiku sestavování skupin při bezpečnostních opatřeních. Rovněž jsem využívala své vlastní poznatky, které jsem získala za dobu mého působení jako policista – jezdec na Oddělení služební hipologie v Praze, kde jsem zařazena a pracuji zde od srpna roku 2002. Ve své diplomové práci jsem pracovala s údaji za období od roku 1991, tj. od vzniku „novodobých“ jízdních policií do současnosti, tj. duben 2010. Vzhledem k průběžnému vyřazování služebních koní, jsem již jedince, kteří sice byli vyřazeni administrativně, ale budou vyřazeni fyzicky až v průběhu měsíce května 2010, do stavu sloužících nepočítala. Procenticky vyjadřuji počty koní u jednotlivých důvodů vyřazení a zastoupení pohlaví. Zejména zpracovávám: 1 metodika výcviku mladých služebních koní u Policie ČR 2 charakteristiku jednotlivých oddělení služební hipologie v rámci Policie ČR 3 stavy služebních koní na jednotlivých odděleních a ve výcvikovém středisku 4 důvody vyřazování služebních koní u Policie ČR 5 celkové počty služebních koní u Policie ČR 6 početní zastoupení klisen a valachů 7 problematika služebních zákroků
19
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Metodika výcviku mladých služebních koní u Policie České republiky Metodika výcviku mladých služebních koní u Policie České republiky je základní normou pro výcvik nově nakoupených služebních koní. Cílem výcviku je dosažení takového stupně připravenosti služebního koně, aby byl schopen výkonu služby po přidělení na oddělení služební hipologie. Příprava mladých služebních koní pro výkon služby je orientována dvěma směry: a) hlídková služba, b) zajištění akcí hromadného charakteru při narušení veřejného pořádku. Výcvik mladých služebních koní je prováděn ve výcvikovém středisku OSKH u služebních koní ve věku 4-5 let, kteří byli vybráni komisí na základě stanovené služební specifikace a prošli veterinárním vyšetřením. Takto provedený výběr je základním předpokladem prověření mladých koní ve zkušební lhůtě. Výcvik mladých služebních koní trvá zpravidla 12 měsíců od zařazení na výcvikové středisko. V případě dlouhodobého onemocnění služebního koně, jeho zranění nebo při potřebě individuálního výcviku, může vedoucí odboru na základě žádosti vedoucího výcvikového střediska, povolit prodloužení výcviku a pobytu ve výcvikovém středisku na předem vymezenou dobu. Výcvik je prováděn na základě individuálního tréninkového plánu, který vypracuje vedoucí výcvikového střediska při zařazení služebního koně na výcvikové středisko a předloží jej vedoucímu odboru ke schválení. Mladý služební kůň ve výcviku je přidělen instruktorovi a metodikovi výcviku služebních zvířat výcvikového střediska. Instruktor a metodik výcviku služebních zvířat měsíčně zpracovává Zprávu průběžného hodnocení služebního koně (Příloha č. 4), kterou předkládá vedoucímu výcvikového střediska k dalšímu opatření. Na závěr výcviku je po přezkoušení dle zkušebního řádu služebnímu koni zadána kategorie a vedoucí výcvikového střediska zpracuje na koně Závěrečnou zprávu o výcviku služebního koně (Příloha č. 5).
5.1.1 Obsah výcviku mladých služebních koní Drezurní příprava Cílem základního drezurního výcviku je příprava služebního koně pro využití u Policie ČR se správným návykem na korektní pomůcky jezdce. Výsledkem je kůň klidný a vy20
rovnaný, pružný, uvolněný a obratný, s energickým pohybem, čímž se dosáhne úplného souladu s jezdcem. Kůň reaguje na pobídky jezdce klidně, ochotně, pozorně a v přirozené rovnováze. Skoková příprava Cílem základního skokového výcviku je rozvíjení schopností mladého služebního koně překonávat ve všech chodech méně náročné přírodní i klasické překážky. Dále pak posílení zejména zádových svalů koně, které jsou takto postupně připravovány na dlouhodobou zátěž při výkonu služby. Samotný skokový výcvik je zaměřen především na zlepšení provedení skoku (technika, síla odrazu), obratnost (šikovnost koně, improvizační schopnosti) a připravenost koně (přiježděnost, klid, reakce na pomůcky jezdce). Nácvik speciálních rušivých jevů a překonávání speciálních překážek Cílem nácviku speciálních rušivých jevů a překonávání speciálních překážek je připravit služebního koně pro praktický výkon služby. Kůň důvěřuje svému jezdci a bez odporu reaguje na jeho pomůcky, je schopen plnit požadavky speciálního výcviku v psychické i fyzické pohodě. Stupeň vycvičenosti je prokázán v závěrečných zkouškách, kdy mu je zadána příslušná kategorie dle zkušebního řádu. Příprava v terénu Cílem přípravy v terénu je kůň, který má dobře vyvinuté svaly, je v dobré kondici a je schopen ve všech chodech absolvovat jízdu v terénu. Přípravou v terénu se mladý služební kůň přirozenými prostředky uvolňuje, stává se obratnější, samostatnější, učí se chodit v rovnováze a sílí. Aktivní odpočinek Způsoby aktivního odpočinku jsou: a) volný pohyb ve výběhu – je přirozeným prostředkem, který odstraňuje strnulost a bujnost. Přispívá k psychické a fyzické pohodě koně. b) lonžování – lonžováním se kůň uvolňuje, učí poslušnosti a pravidelnosti chodů. Cvičením na kruhu střídavě na obě ruce sílí jeho záď a vytváří se správné svaly zad a krku nutné k nesení váhy jezdce. c) pohyb na pohybovacím zařízení (dále jen „kolotoč“) – tento způsob aktivního odpočinku je využíván k pohybování koní zejména při nepříznivém počasí, které neumožňuje použití výběhů. Odstraňuje stájovou ztuhlost a bujnost mladých služebních koní. 21
5.1.2 Etapy výcviku mladých služebních koní Roční výcvik mladého služebního koně je členěn do tří přibližně čtyřměsíčních etap. Délka jednotlivých etap je pouze orientační, plán výcviku je individuálně přizpůsobován mladému služebnímu koni. Do další etapy výcviku se postupuje pouze tehdy, když mladý služební kůň již bezpečně ovládá všechny prvky výcviku etapy předchozí. První výcviková etapa 1. Drezurní příprava – mladý služební kůň se samostatně pohybuje po jízdárně a provádí jednoduché jízdárenské cviky (velké a malé kruhy, vlnovky, změny směru, od stěny ke stěně atd.), které jsou nadále procvičovány a zdokonalovány. Jezdec jezdí koně na lehkém přilnutí s dlouhým krkem. Postupně jsou přidávány cviky procvičující poslušnost na holeň (ustupování na holeň, obrat kolem předku, obrat kolem zádi). Lze postupně zařadit pracovní klus a pracovní cval. Důraz je také kladen na korektní provádění přechodů mezi jednotlivými chody a ruchy. 2. Skoková příprava – s mladým služebním koněm se procvičuje překonávání kavalet v kroku a klusu v honebním sedu. Po dokonalém zvládnutí jsou zařazeny do výcviku kavalety ve cvalu, později překonávání in- autů. Jako doplnění skokové přípravy se s koněm provádí 1x týdně skákání ve volnosti. Při skákání ve volnosti jsou požadavky stupňovány velmi pozvolna a postupně se zařazují i nezvyklé skoky (bedny, bazének, atd.). Mladý služební kůň tak získává zkušenosti s odhadem vzdálenosti, hledáním místa odskoku a stává se obratnějším. Stejné postupové řady jako při skákání ve volnosti později absolvuje i pod jezdcem. Při skokové přípravě se vždy začíná od jednoho skokového prvku, postupová řada se následně prodlužuje. Výška a šířka překážek nepřesahuje 1m. Požadavky jsou individuálně přizpůsobeny každému koni. 3. Nácvik speciálních rušivých jevů a překonávání speciálních překážek – začíná se seznamováním mladého služebního koně se speciálními překážkami a neznámými předměty pohybováním v prostoru jejich umístění. Vedením za starším zkušeným služebním koněm postupně probíhá nácvik překonávání jednodušších překážek (koberec, snížený podhled, atd.). Mladý služební kůň je také navykán na zvýšený hluk (střelba) z větší vzdálenosti opět společně se zkušeným služebním koněm. Nácvik speciálních rušivých jevů je prováděn vždy s opohybovaným koněm, např. po návratu z kratšího výcviku v terénu. Požadavky jsou stupňovány velmi pozvolna a až po stoprocentním zvládnutí prvotních požadavků. Mladý služební kůň je dále navykán na všechny části speciální policejní výstroje. Nacvičuje se také nakládání do přepravníku, převoz a následný pěší návrat zpět. 22
4. Příprava v terénu – je prováděna v kroku, klusu i cvalu. Postupně jsou zvyšovány nároky na obtížnost terénu a délku trasy, je zařazeno zdolávání svahů v kroku a překonávání nízkých přírodních skoků. Dobu výcviku v terénu přizpůsobujeme podle aktuální potřeby. Pro získání větší samostatnosti chodí mladý služební kůň střídavě i v čele zástupu. Trasy v terénu možno volit i ve více navštěvovaných lokalitách. Probíhá tak návyk na skupiny lidí, psy, kola, kočárky apod. 5. Aktivní odpočinek – dle počasí je umožněn mladému služebnímu koni každodenní pobyt ve výběhu, nebo na kolotoči. Pokračuje také výcvik na lonži, který je zařazován 1-2x v týdnu podle individuálních potřeb mladého služebního koně. Lonžování probíhá na vyvazovacích otěžích (gogue, pessoa), které napomáhají k dobrému nasvalování koně a k získání kondice. Druhá výcviková etapa 1. Drezurní příprava – po počátečním uvolnění vyžadujeme po koni již větší vzpřímení. Procvičujeme jednotlivé cviky drezurních úloh stupně Z (práce v pracovním klusu na vlnovkách a kruzích, nacválání, pracovní cval, zastavení, couvání, atd.). Vyžadujeme korektní provádění přechodů a změn tempa v jednotlivých chodech. Ke cvikům ustupování na holeň a obratům kolem předku a zádi přidáme nácvik dovnitř plec, dovnitř záď a překroky v kroku. 2 . Skoková příprava – pokračujeme v nácviku překonávání gymnastických řad. Postupně zvyšujeme jejich technickou obtížnost, výška a šířka však zůstává max. 1m. S mladým služebním koněm začneme nacvičovat překonávání jednotlivých skoků, nejdříve z klusu, později i ze cvalu. Pro usnadnění odhadu místa odskoku, používáme zpočátku odskokovou kladinu. Jakmile je kůň schopen překonávat jednoduché samostatné skoky ze cvalu, přidáme skoky obtížnější (bedny, oplůtky, bazének), se kterými byl mladý služební kůň již seznamován při skákání ve volnosti. Do výcviku je zařazováno i překonávání přírodních překážek, kdy mladý služební kůň již musí být plně ovladatelný a musí respektovat jezdce, neboť je zde větší riziko zranění jezdce i koně. 3. Nácvik speciálních rušivých jevů a překonávání speciálních překážek – s mladým služebním koněm jsou procvičovány různé typy speciálních překážek, mění se jejich umístění v prostoru a postupně jsou přidávány obtížnější cviky (práce s obuškem, vytlačování, sklopná lávka, střelba, dýmovnice atd.). Provádí se výcvik pohybu ve formacích. V rámci výcviku je mladý služební kůň ve společnosti staršího zkušeného služebního koně po svém boku (ze strany směrem k provozu) seznamován s provozem na klidných silnicích. Po zvládnutí mírného provozu pokračuje výcvik na rušnějších silnicích. 23
4. Příprava v terénu – výcvik v terénu je prováděn ve všech chodech, mladý služební kůň se střídá ve vedení lotu, pro získání kondice je zařazeno i vycválávání kratších svahů. Náročnost přípravy v terénu již odpovídá požadavkům na dospělého služebního koně. 5. Aktivní odpočinek – je zařazen každodenní pohyb ve výběhu, nebo na kolotoči. Pokračuje se 1x týdně v lonžování, kde je zařazeno i překonávání kavalet v kroku a klusu. Třetí výcviková etapa V návaznosti na kondici mladého služebního koně je drezurní a skoková příprava obdobná jako ve druhé etapě výcviku. Důraz je kladen zejména na policejní práci a nácviky speciálních rušivých jevů. Nácvik speciálních rušivých jevů a překonávání speciálních překážek – probíhá nadále seznamování mladého služebního koně v doprovodu staršího zkušeného služebního koně s rušnými a frekventovanými místy. Kromě pohybu v kroku a klusu po ulicích je také procvičováno klidné stání v rušném provozu a v blízkosti větších skupin lidí a oddělení se od staršího služebního koně. Mladý služební kůň může být také zařazován do společných nácviků na akce hromadného charakteru, kde je postupně navykán na dav a další rušivé jevy opět ve společnosti starších zkušených služebních koní nebo z povzdálí.
5.1.3 Ukončení výcviku mladých služebních koní Výcvik mladého služebního koně ve výcvikovém středisku je ukončen závěrečným přezkoušením dle zkušebního řádu, které absolvuje s jezdcem oddělení, kam bude po ukončení výcviku přidělen a zadáním kategorie. Výsledkem výcviku je služební kůň s výborným charakterem, vysokým stupněm socializace, v rovnováze fyzické i psychické, který je schopen pohybovat se jak v terénu, tak ve frekventovaném silničním provozu ať v doprovodu jiného služebního koně nebo samostatně. Respektuje svého jezdce a na jeho pobídky reaguje klidně a ochotně.
24
5.2 Policie České republiky – jízdní oddělení 5.2.1 Historie jízdní policie na našem území Podle městského zřízení kodifikovanému roku 1562 Ferdinandem I. vykonávali policejní funkce ve Vídni a předměstích sami měšťané. Vrchní velení měl purkmistr. Jemu podléhali čtvrtmistři, označovaní dříve jako hejtmani čtvrtí. Nižšími hodnostáři byli rotmistři. Policejní službu vykonávali členové městské rady na koních, ostatní měšťané pěšky. Městské policie měli vysloveně lokální charakter. Státní policie se zřizovala ve větších a významnějších městech. Koncem 19. století bylo přijato opatření, které postavilo městskou a státní policii pod inspekční dozor četnictva (Macek a Uhlíř, 1997). V roce 1905 byl zřízen oddíl jízdní policie určený k zásahům proti demonstracím. Plánovaný stav byl 25 jezdců, ve skutečnosti jich bylo k dispozici pouze 10. Po roce 1945 bylo jezdectvo sboru národní bezpečnosti organizováno v družstva, čety, eskadrony a jezdeckou skupinu. Nejnižší jednotka (družstvo) se skládalo z 1 velitele a 10 jezdců. Četa se skládala z 1 velitele a dvou družstev. Eskadrona se skládala z 1 velitele, pomocného družstva a 3 – 4 čet. Pomocné družstvo u eskadrony tvořil výkonný strážmistr, písař, podkovář, sedlář, kočí a ošetřovatelé. Jezdecká skupina spojuje všechny jezdecké jednotky v obvodu zemského velitelství Sboru národní bezpečnosti (Brath, 2000). Organizace jezdectva Sboru národní bezpečnosti v roce 1946 Jezdecká eskadrona Praha Jezdecká četa Karlovy Vary Jezdecká četa Teplice Jezdecká četa Česká Lípa Jezdecká četa Liberec Jezdecká četa České Budějovice Jezdecká četa Plzeň Výkonná služba jezdectva byla zaměřena na venkově k hlídkování a průzkumu, ke spojovací službě. Ve městech byla vykonávána hlídková služba v předměstích a nezastavěných částech města, k pořádkové službě při větších shromáždění lidu. O místním použití příslušné jezdecké jednotky rozhodoval oblastní velitel, v jehož obvodě byla tato zřízena po dohodě s velitelem jezdecké skupiny. Jezdeckých jednotek se smělo užívati k výkonu služby zásadně koňmo (Macek a Uhlíř 1999). 25
5.2.2 Jízdní policie Brno K založení oddělení jízdní policie Městského ředitelství PČR Brno došlo v listopadu1993. Zrušením hraniční vojenské jednotky Severočeském kraji bylo převedeno 7 koní do Brna. Po dohodě s radnicí byl získán bývalý vojenský objekt v Medlánkách, kde postupným budováním a rekonstrukcemi se získaly stáje pro 24 koní, výběhy a krytá jízdárna Současný stav je 11 koní – valachů Jeho služební činnost je většinou omezena hranicemi města, vykonávají však hlídkovou činnost i na území Brno – venkov a jsou vysíláni i na větší akce v rámci celé Moravy (fotbalová utkání, Vinobraní…) (Kuřitková, 2007).
5.2.3 Jízdní policie Zlín Vznikla v říjnu roku 1993 na základě rozhodnutí ministra vnitra. Po základním výcviku, který byl uskutečněn v hřebčinci Tlumačov se jezdci s koňmi přestěhovali do vytipovaného objektu zemědělského družstva Pozlovice. Současný stav je 8 koní - valachů (Pospíšil, 2001 a Pospíšil, 2006)
5.2.4 Jízdní policie Praha Dne 21.5.1991 vydal tehdejší velitel Správy Veřejné bezpečnosti hlavního města Prahy organizační opatření pod Č.j. SVB – 567/01 – 91, kterým rozhodl o přeřazení „ Jízdního oddílu Veřejné bezpečnosti“ do působnosti Sekce pořádkové služby, vnější služby Správy hlavního města Prahy. Zároveň v tomto opatření určil dočasně složení jízdního oddílu Veřejné bezpečnosti – velitele, zástupce a 19 členů. Oddíl byl dislokován na Praze 7 – Císařský ostrov. Prakticky začal Oddíl jízdní Policie vykonávat činnost od 15.6.1991, kdy se hlídková služba zaměřila na prostory konání „Jubilejní výstavy v Praze“ – výstaviště a Praha 7. Nejprve byli koně zapůjčení, koncem roku 1991 a v průběhu roku 1992 bylo zakoupeno 11 koní, ale ustájení bylo v pronajatých stájích. V září 1995 byla provozní budova na ostrově vyměněna za bývalý objekt Ministerstva Obrany, nacházející se na východním cípu Císařského ostrova. V průběhu měsíců říjen až prosinec 1995 na základě finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy, byl stav rozšířen o 10 koní. V souvislosti s nákupem byla pronajata (v pořadí 26
druhá) letní stáj od TJ Žižka Praha. V tomto období rovněž vznikaly Oddělení jízdní Policie v Brně a následně pak ve Zlíně. Rok 2002 byl nejhorší rok v historii jízdní policie Praha. O srpnových záplavách v 2002 došlo k zatopení celého objektu jízdní policie a byly silně poškozeny všechny budovy v objektu a celá jízdní policie musela být evakuována (Příloha 6). Od podzimu r. 2002 se prováděla rekonstrukce celého objektu - správní budovy, služebních stájí atd. V měsíci červnu roku 2003 došlo k znovu otevření objektu Oddělení jízdní policie. (OJP Praha bylo po dobu rekonstrukce dislokováno v objektu pražské Pohotovostní motorizované jednotky a služební koně byli ustájeni u soukromého hospodáře - statek Veselých na Praze východ - Nová Ves-Čakovičky). Současný stav je 15 koní - valachů. Na základě Rozkazu policejního prezidenta číslo 26 ze dne 26. května 1997, kterým byl dán rozkaz řediteli Správy hlavního města Prahy k provedení změn v organizaci o řízení služební kynologie a hipologie u útvarů Policie České republiky, Závazného pokynu policejního prezidenta číslo 23. ze dne 7. října 1996, kterým se vydaly „ Zásady pro činnost služební hipologie a funkčních náplní u jízdních oddílů Policie ČR “ a Závazného pokynu policejního prezidenta číslo 12 ze dne 19. července 1995, kterým se vydaly „ Zásady pro činnost útvarů Služby pořádkové policie “ byl vypracován a schválen ředitelem Správy hlavního města Prahy Policie ČR „Statut Oddělení jízdní Policie “ (dále jen OJP). V důsledku reorganizace a celkové reformy Policie ČR se 1. 1. 2009 změnil název z původního Správa hl. m. Prahy na nově Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy. V tomto důsledku došlo také ke změně názvu z Oddělení Jízdní policie na Oddělení služební hipologie (dále jen OSH). Podle tohoto statutu plní útvar OSH základní úkoly na úseku - ochrany veřejného pořádku - kriminality - speciálního charakteru - reprezentace a propagace ČR Na OSH jsou systemizovány tyto funkce: - Vedoucí oddělení služební hipologie - Zástupce vedoucího oddělení služební hipologie - Provozní pracovník - Hospodářsko správní referent - Instruktor a metodik výcviku služebních koní - Policejní inspektor – jezdec - asistent - Chovatel 27
Oddělení služební hipologie Praha je v rámci struktury zařazeno krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy, Odbor pořádkové a železniční policie. V současné době vykonává jízdní policie svou činnost především na základě těchto zákonných norem a interních aktů: - Zákon ČNR č. 273/2008 Sb. , o Policii České republiky - Zákon ČNR č. 361/00 Sb. , o Služebním poměru příslušníků Policie České republiky - ZP PP č. 80/ 17. června 2009 – Činnost služební kynologie a služební hipologie - ZP PP č. 78/ 7. května 2002 – Zásady pro používání donucovacích prostředků a speciálních donucovacích prostředků Policie České republiky - Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 10/ 1. července 2009 – Postup policistů na úseku služební hipologie - Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 8/ 27. května 2009 – Tématický plán „Zdokonalovacího kurzu pro přípravu jezdců se služebními koňmi“ na oddělení služební hipologie KŘ policie hl. m. Prahy a JmK - Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 7/ 5. května 2009 – Tématický plán „Základního kurzu pro přípravu nových policistů - jezdců se služebními koňmi“ oddělení služební hipologie - Policie České republiky ve výcvikovém středisku služební hipologie odboru složební kynologie a hipologie ŘSPP PP ČR - Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 4/ 1.února 2010 – Tématický plán „Kurzu pro cvičitele se služebními koňmi“ na oddělení služební hipologie KŘ policie hl. m. Prahy a JmK - Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 12/ 16. července 2009 – Tématický plán „výcvikového kurzu pro přípravu jezdců se služebními koňmi“ oddělení služební hipologie Policie České republiky ve výcvikovém středisku služební hipologie odboru složební kynologie a hipologie ŘSPP PP ČR - Metodický pokyn ředitele služby pořádkové policie č. 1/1996 – Způsoby použití služebních koní Policie České republiky při služebních zákrocích pod jednotným velením - Statut Oddělení jízdní policie, Správa hl. m. Prahy z 19. 3. 1998 - Zákon č. 246/1992 Sb. – Řád na ochranu zvířat proti týrání - Řád ochrany koní při veřejném vystoupení a svodu - Systemizace služebních koní Služební koně jsou ustájeni v rámci plnění úkolů policie u: - oddělení služební hipologie P ČR krajské ředitelství hl. m. Prahy - oddělení služební hipologie P ČR Městské ředitelství Brno - oddělení služební hipologie P ČR Okresní ředitelství Zlín
28
Účel - jedná se o pravidelný výkon hlídkové služby a účast jízdní policie na akcích hromadného charakteru v teritoriu celého města a dle požadavků i celé ČR - součinnost s ostatními policejními složkami – kynologie, stálá pořádková jednotka, místní oddělení, obvodní oddělení a některými státními orgány – městská policie a obdobně - jízdní policie působí jako výkonný útvar především na zaměření na prevenci bezpečnosti osob a majetku a prevenci porušování veřejného pořádku. Při zjištění jeho porušení koná úkoly směřující k jeho obnovení. Jedná se především o předávání podnětů a oznamování příslušným orgánům státní správy, pátrání po osobách, věcech a v případě nálezu jejich předání příslušným orgánům, odhalováním trestné činnosti a zjišťování jejich pachatelů, odhalování a oznamování přestupků.
Formy služby jízdní policie ČR 1. Přímý výkon služby
- výkon hlídkové a dozorčí služby - účast na akcích hromadného charakteru (speciální úkoly) - reprezentace Policie České republiky
2. Nepřímý výkon služby
- jedná se o další činnost a služební úkoly spojené s „držením“ koní - ustájení a ošetřování služebních koní (čištění, kování, krmení....) - výcvik koní a jezdců - lonžování, skoková gymnastika ve volnosti - přeprava služebních koní - ošetřování jezdecké výstroje - hospodářsko-správní činnost - účast na sportovních soutěžích
29
5.3 Stavy služebních koní na jednotlivých odděleních 5.3.1 Seznam služebních koní na OSH Praha JMÉNO
DATUM NAROZ.
ZAŘAZEN
VYŘAZEN
Generál*
1991
1991
Prim*
1991
1991
Nord*
1991
1991
Miláček*
1991
1991
Dora*
1991
1991
Norman*
1991
1991
Luke*
1991
1991
Bocman*
1991
1991
DŮVOD VYŘAZENÍ
Boris
1985
1991
1993
Artróza pánevních končetin
Dan
1984
1991
2001
Kulhání
Flirt
1988
1991
2006
Věk
Kamara
1986
1991
2001
Problémy s kopyty
Ašok
1987
1991
1995
Povahové problémy
Mr. Pibarot
1987
1991
2002
Kulhání
Titan
1986
1991
2001
Kulhání
Corádo
1988
1991
1998
Kulhání
Šohaj
1980
1991
1995
Kulhání
Pasát
1986
1991
2000
Výrůstky na páteři
Bony
1988
1991
1994
Kulhání
Olympik
1990
1993
2001
Kulhání
Mikina
1986
1995
2001
Kulhání
Filip
1990
1995
1997
Utracen
Top - Topik
1990
1995
2001
Dýchací problémy
Deivy
1987
1995
1998
Špánek
Remus
1990
1995
2001
Artróza pánevních končetin
Přemek
1990
1995
1999
Povahové důvody
Korida
1990
1995
2005
Artróza pánevních končetin
Aramis
1990
1995
1999
Prasklina kyčelního kloubu
Pišta
1986
1995
2001
Špánek
Koran
1988
1995
2010
Věk
Valmond
1991
1995
2008
Artróza pánevních končetin
Radim**
1989
1999
2000
Ataxie
Fox**
1986
1999
2005
Dýchací problémy
Sprint**
1991
1999
2007
Věk
Pokr
1997
2001
Astrid
1997
2001
Lord
1996
2001
Merlin***
1993
2001
2007
Zlomenina kopytní kosti
Lotus***
1993
2001
2007
Kulhání
Calvaro
1996
2001
30
DATUM NAROZ.
ZAŘAZEN
Žagir
1997
2001
Vasko
1996
2002
2005
Kulhání
Karlos
1997
2002
2008
Ataxie
Luke
1999
2004
2005
Utracen
Borneo
1995
2002
Graf
1998
2004
Porter Havana
1999
2005
Gandy
2002
2006
Sante
2002
2006
Sid (Kuba)
2002
2006
Cassius Clay N
2004
2007
Vapasaž
2004
2008
2010
Povahové důvody, převeden na Výcvikové středisko
Larry Flint
2004
2008
Quido
2005
2009
Arkados
2000
2004
2007
Kulhání, převeden na Výcvikové středisko
Birma
2002
2008
JMÉNO
VYŘAZEN
DŮVOD VYŘAZENÍ
Celkový počet zařazených koní od roku 1991............ 56 z toho klisen ................................................................ 5 a valachů .................................................................... 51 Celkem vyřazeno koní ............................................... 41 z toho klisen ................................................................ 5 a valachů ..................................................................... 36 Doba trvání OSH je 19 let a z 56 koní bylo vyřazeno 41 tj. 73,2 % koní
VYSVĚTLIVKY koně mající za jménem *
vráceni původním majitelům na základě smluv o výpůjčkách
** koně převedeni od Celní správy Bartošovice *** koně převedeni od OJP MŘ Brno Dostupné původy služebních koní - Příloha č. 8 31
5.3.2 Seznam služebních koní na OSH Brno DATUM NAROZ.
ZAŘAZEN
VYŘAZEN
Daisy*
1975
1993
1996
Věk
Anzucht*
1984
1993
1996
Kulhání
Sico*
1984
1993
1996
Kulhání
Tesla*
1986
1993
2004
Artróza
Astra*
1984
1993
1999
Věk
Jafa*
1987
1993
2006
Věk
Baron*
1988
1993
2004
Věk
Lotus
1993
1996
2001
Předán OJP Praha
Luk
1993
1996
1997
Povahové problémy
Zany
1990
1994
2006
Úhyn
Dulcinea
1988
1999
2003
Vrácena SKP
Merlin
1993
1999
2001
Předán OJP Praha
Amovex
1992
1997
2002
Dýchací problémy
Major
1996
2000
2005
Vrácen SKP
Horymír
1990
1997
1999
Vrácen MP Brno
Miky
1990
1997
2000
Vrácen MP Brno
Mozambik
1995
1999
2001
Vrácen SKP
Pamela
1990
1995
2007
Věk
Part
1993
1997
2007
Kulhání
Blistr
1993
1996
2007
Šelesty na srdci
Poly
1993
2000
2010
Věk
Cezar
1996
2000
Sid
1997
2002
Sid (Boss)
1998
2004
Ulcin
2000
2004
Ohio
2001
2004
Listr
2002
2006
Matýsek
2004
2008
Prestige
2003
2007
Enrico
2005
2009
Derwish
2005
2010
Vizír
2003
2008
JMÉNO
DŮVOD VYŘAZENÍ
Celkový počet zařazených koní od roku 1991............ 32 z toho 9 klisen ............................................................ 9 a 23 valachů ............................................................... 23
Vysvětlivky: * Koně převedeni od Armády ČR.
Celkem vyřazeno koní ................................................ 21 z toho 9 klisen ............................................................. 9 a 12 valachů ................................................................ 12 Doba trvání OSH je 17 let a z 32 koní bylo vyřazeno 21 tj. 65,6 % koní. Dostupné původy služebních koní - Příloha č. 8 32
5.3.3 Seznam služebních koní na OSH Zlín JMÉNO
DATUM NAROZ.
ZAŘAZEN
VYŘAZEN
DŮVOD VYŘAZENÍ
Blaník
1985
1995
2002 Kulhání
RoyalRocket
1990
1995
2000 Bolestivost zad
Doly
1990
1994
2002 Úhyn
Artur
1990
1994
2001 Dýchací problémy
Bobík
1990
1995
2003 Utracen
Fatima
1991
1995
2003 Dýchací problémy
Čtverec
1990
1994
2010 Věk
Amor
1990
1994
2007 Věk
Jessy
1997
2003
2009 Kulhání
Hubert
1997
2002
Artemio
1997
2000
Fantos
1997
2000
Šarkán
1998
2003
Renoir
2000
2006
Tajfun
2004
2008
Divoch
2005
2009
Barilyn
2003
2007
Celkový počet zařazených koní od roku 1991............ 17 z toho klisna ................................................................ 1 a valachů ....................................................................16 Celkem vyřazeno koní ................................................ 9 z toho 1 klisna ............................................................. 1 a 8 valachů .................................................................. 8 Doba trvání OSH je 17 let a z 17 koní bylo vyřazeno 9 tj. 52,94 %. Dostupné původy služebních koní - Příloha č. 8
33
5.3.4. Výcvikové středisko - stav k 1. 4. 2010 JMÉNO
DATUM NAROZ.
ZAŘAZEN
Arkados
2000
2007
Chip
2006
2009
Catány
2006
2009
Agaton
2006
2009
Zairo
2006
2009
Vapasáž
2004
2010
VYŘAZEN
DŮVOD VYŘAZENÍ
2010 Prodán do civilního sektoru
Vrácen z OSH Praha
Dostupné původy služebních koní - Příloha č. 8
34
5.4 Důvody vyřazení služebních koní u Policie ČR Důvody, pro které jsou služební koně vyřazováni, jsem uvedla v předešlých tabulkách u jednotlivých koní. V následující části se pokusím pomocí dat shromážděných z jednotlivých hipologických složek vyjádřit jednotlivé důvody procenticky.
5.4.1 Onemocnění pohybového aparátu Ačkoliv se tento název vztahuje na řadu onemocnění, jejichž společným znakem bývá právě kulhání, netýká se v tomto případě pouze končetin. Jedná se zejména o bolestivost zad, výrůstky na páteři a ataxii. Dále pak samozřejmě onemocnění kopyt, zlomeniny a praskliny kostí, špánek, pakosti, artrózy, onemocnění šlach a vazů. Ve většině případů, kdy je u jednotlivých koní uveden jako důvod vyřazení „kulhání“ se jedná o důsledek nesprávné diagnózy nemoci nebo při špatné prognóze možné léčby. Z tohoto důvodu bylo vyřazeno 30 z celkového počtu 71 vyřazených koní - 42,25 %. Graf č. 1
Tento důvod je tedy nejčastějším při vyřazování služebních koní. Je to dáno především náročností požadavků, které jsou na koně kladeny, resp. na jeho pohybový aparát. Zejména neustálý pohyb po tvrdém povrchu, nezřídka kdy i v rychlejším chodu než je krok. Není tudíž překvapivé, že největší podíl v tomto ohledu má OSH Praha – 23 koní vyřazených v důsledku onemocnění pohybového aparátu. OSH Brno se podílelo 4 koňmi a OSH Zlín 3 koňmi. Prevenci shledávám zejména v RTG vyšetření před koupí konkrétního koně. V posledních letech se RTG provádějí a stali se nedílnou součástí při koupi nového koně. Je velká pravděpodobnost, že ekonomická, časová i odborná výcviková investice se vrátí a pořizovat RTG snímky před koupí je ekonomicky výhodnější než léčba již zakoupeného koně. 35
5.4.2 Onemocnění dýchacího aparátu - COPD Jedinou průkaznou diagnostickou metodou pro stanovení COPD (Chronic obstructive pulmonary disease) je endoskopie. Toto onemocnění nelze léčit, lze mu však předcházet správnými zoohygienickými podmínkami a udržováním správného mikroklimatu ve stáji. Bohužel i kůň který byl v době koupě zcela zdráv, může po čase tímto onemocnět a být pro tento důvod vyřazen. Je proto důležité, nepodceňovat jakýkoliv náznak onemocnění dýchacích cest. Vzhledem k tomu, že v některých případech se může jednat o dědičnou predispozici, je na místě zvážit, zda před koupí nekontaktovat i chovatele ohledně informací týkající se zdravotního stavu klisny a hřebce (rodičů předmětného koně). Z tohoto důvodu bylo vyřazeno 5 z celkového počtu 71 vyřazených koní - 7,04 %. Graf č. 2
I přes nevýznamnost těchto procent v poměru k počtu vyřazených koní, je alarmující, že COPD se ve většině případů projevuje v důsledku špatných zoohygienických podmínek ve stáji. OSH Praha vyřadilo z tohoto důvodu 2 koně, OSH Brno 1 koně a OSH Zlín 2 koně. Naposledy byl z důvodu COPD vyřazen kůň Fox, velkopolského plemene, který sloužil na OSH v Praze.
5.4.3 Celková opotřebovanost organismu - věk Stáří je v tomto momentě velmi individuální, neboť někteří koně mohou být v aktivní službě plně zatíženi až do vyššího věku bez zdravotních problémů a u některých to bohužel možné není. Zpravidla se koním od 15 roku věku poskytují úlevy při zkouškách, a to v podobě „osvobození“ od vykonání skokové části. Žádný kůň toho ale doposud nevyužil. 36
Z tohoto důvodu bylo vyřazeno 11 z celkového počtu 71 vyřazených koní -15,49 %. Graf č. 3
„Prvenství“ v tomto případě drží OSH Brno, které z tohoto důvodu vyřadilo 6 koní, dále OSH Praha se 3 koňmi a OSH Zlín se 2 koňmi. Nejdéle sloužícími koňmi byli Flirt a Koran a oba byli zařazeni na OSH Praha. Flirt sloužil v Praze od založení jízdní policie v roce 1991 až do roku 2006, tj. 15 let. Koran byl do Prahy zakoupen v roce 1995 a letos 18.3 slavil své 20. narozeniny. Jeho vyřazení se předpokládá v průběhu května 2010. Oba koně za dobu svého 15-ti letého působení u jízdní policie neměli závažné zdravotní problémy.
5.4.4 Jiné důvody Tato kategorie zahrnuje koně vrácené na základě smluv o výpůjčkách (Soukromým chovatelům v okolí Prahy, Městské policii Brno a Sportovnímu klubu Kometa Brno) 5. případů, nebo původním majitelům ve zkušebních lhůtách a to je 10 případů. Dále je sem zařazen případ šelestech na srdci u brněnského Blistra a nejsmutnější kapitola to jsou úhyny a utracení, celkem 5, které se staly vinou srdečních příhod a dále pak při operacích kolikových onemocnění ve Veterinární nemocnici v Brně. Z tohoto důvodu bylo vyřazeno 21 z celkového počtu 71 vyřazených koní - 29,57 %. Graf č. 4
37
5.4.5 Vady charakteru Dobrý zdravotní stav je základním předpokladem pro nákup koně do služby k Policii ČR. Posuzuje ho komise a je průkazný na základě testů, RTG a různých vyšetřeních. Co je však v důležitosti na stejném místě a možná i na vyšším je psychická vyrovnanost koně. Ta se bohužel nedá při koupi jednoznačně vyšetřit, lze jí jen hrubě odhadnout na základě prostředí, odkud se kůň kupuje, kde je ustájen, způsob odchovu a manipulace s ním. Ani tyto atributy nám však jistě nezaručí, že po psychické stránce bude kůň u Policie ČR využitelný. Na psychiku koně je kladen velmi vysoký důraz. Po základním výcviku koně následuje výcvik speciální, který je popsán v předešlých kapitolách, a tehdy teprve dochází k projevování charakteru a psychické vyrovnanosti. Samozřejmě nelze koně připravit na všechny situace, které mohou v reálné akci nastat, ale základem je vybudovat koni důvěru v jezdce tak, aby i v nečekaných a vypjatých situacích byl schopen poslechnout jeho pokyny. Z tohoto důvodu bylo vyřazeno 4 z celkového počtu 71 vyřazených koní - 5,53 %. Graf č. 5
Jednalo se o koně sloužící na OSH Praha - Ašok, Přemek, Vapasaž a z OSH Brno to byl valach Luk. OSH Zlín se s takovýmto problémem nesetkalo. Brněnský Luk se během ročního působení u Policie projevoval velmi agresivně. Veškerá manipulace i jeho ošetřování bylo velmi nebezpečné a vzhledem k hrozícímu nebezpečí zranění policistů i ošetřovatelů byl vyřazen. Pražští Ašok a Přemek se při nácviku i v samotných situacích, které byly stresové stavěli na zadní končetiny. Tento způsob projevu je sice přirozenou obrannou reakcí zvířete, je to pudový reflex, ale v tomto momentě se jednalo o nepřiměřené a velmi nebezpečné reakce. Protože je prakticky nemožné tento reflex v takovémto stádiu odnaučit, oba byli vyřazeni.
38
Vapasaž přišel na OSH Praha zařazen do kategorie „kůň pro speciální účely“, ale nebylo možné ho použít téměř ani na hlídkovou službu. Jeho reakce nebyla čitelná, reagoval velmi neadekvátně na dané situace. Často se při výcviku choval dobře, spolupracoval a pak náhle bez zjevné příčiny uskakoval, lekal se a měl tendence se převracet. Jeho nervová soustava se nebyla schopna vyrovnat s nároky a požadavky, které na něj kladla služba. Vzhledem k tomu, že jeho nejčastější reakcí na většinu podnětů a někdy právě i bez podnětů v poslední době bylo právě zmíněné převracení, byl z tohoto důvodu vyřazen. Fakt, že psychické nároky jsou vysoké a to zejména v Praze je zřejmý. Není možné požadavek dobrého charakteru nijak podceňovat, neboť v důsledku špatného charakteru koně může dojít k velice vážným úrazům nejen koně nebo jezdce ale i okolí. Například splašený kůň, běžící sám v městském provozu nebo v parku, může mít fatální následky. Nová koncepce Policie ČR zahrnuje i spolupráci s tuzemskými chovatelskými svazy a zařízeními, kde se zabývá i správným odchovem koní – ve stádě. Správný odchov je základ socializace a dobrého charakteru každého koně bez ohledu na jeho konkrétní využití.
39
5.4.6 Zastoupení pohlaví u služebních koní Policie ČR Vzhledem k dřívější nejednotnosti nákupů koní k Policii ČR bylo zakoupeno i několik klisen. Nejvíce jich sloužilo v OSH Brně – 9 klisen, v OSH Praha -5 klisen a OSH Zlín – 1 klisna. Již tehdy však byli upřednostňováni valaši, z důvodu lepší ovladatelnosti, klidu a celkové spolupráce. Klisny bývají hůře jezditelné a často i náladové. Samozřejmě, že je to velmi individuální a jsou případy, kdy je tomu právě naopak. V neposlední řadě se jejich využití v době říje snižovalo, nebo nebylo prakticky možné (kvičení, mačkání se na ostatní koně, odmítání pohybu, projevy říje na veřejnosti).
Graf č. 6
15 klisen 90 valachů
Z celkového počtu 105 koní bylo klisen celkem 15 -14,28 %.
40
5.4.7 Celkové počty služebních koní a vyhodnocení obměny služebních koní u Policie ČR Pokud vyhodnotíme předcházející údaje ze všech útvarů jízdních policií v ČR, dojdeme k závěru, že: U Policie ČR bylo v letech 1991 – 2010 zařazeno 105 koní. Celkem za tuto dobu se vyřadilo 71 koní. V současné době slouží u Policie ČR 34 koní. Procenticky vyjádřeno: 67,61 % vyřazených během let 1991 – 2010. Graf č. 7
nakoupení služební koně
vyřazení služební koně
V současné době aktivně slouží u Policie ČR 34 koní.
41
aktivně sloužící služební koně
5.5 Rozsah využití koní v rámci jízdní policie ČR 1. Jako dopravní prostředek - podléhajících v plném rozsahu platným právním úpravám provozu na pozemních komunikacích - slouží k přepravě policistů do místa určení. Nasazují se výhradně po dvojicích, především z důvodu zajištění max. bezpečnosti. O konkrétní formě využití koně rozhoduje odpovědný funkcionář, případně operační důstojník nebo velitel jízdní hlídky 2. Jako donucovací prostředek - ve smyslu zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR § 52/i. Jako donucovací prostředek jsou koně zpravidla využíváni k: - přehrazení prostoru a zastavení postupu osob - k rozdělení skupiny osob, davu na menší - k přímému vytlačování skupiny osob, davu z určeného prostoru.
5.5.1 Použití donucovacích prostředků u jízdní policie Vytlačování koňmi – dle ZP PP 78/2002 čl. 5 – příležitostné srocení osob, konání neoznámeného nebo zakázaného shromáždění, obnovení veřejného pořádku, zabránění protiprávnímu jednání. Kůň je svým specifickým chováním živého zvířete velmi účinný - v současné době je používán jako nejčastější donucovací prostředek na akcích hromadného charakteru, ale je zároveň velmi zranitelný. Při použití koně je nutné dbát velmi vysoké opatrnosti a odborné připravenosti. Vždy je třeba počítat s nejhorší možnou situací a docílit připravenost jednotky, řešit nečekané a neobvyklé alternativy zákroku. Především zajistit maximální bezpečnost nezúčastněných osob a zdraví koní. Podle Duruttyi (1992) je agresivita přirozeným výrazovým prostředkem koně, kterému je třeba porozumět, abychom mohli jeho projevy maximálně omezit a tak zabránit zranění a zároveň dosáhnout účelu použití koně. Agresivita koně může být způsobena emocemi, strachem nebo bolestí. Pokud se tedy kůň nějaké situace bojí, nebo jí má spojenou s bolestí,pak v ní jedná agresivně – kope, vzpíná se, odmítá poslušnost. Je třeba jej tedy na tyto situace připravit (typicky jde o zvládání davu) tak, aby se jich nebál a zároveň co nejvíce omezit možnost, aby mu v nich byla působena bolest. Pokud by jedinci v davu byli za tímto účelem organizováni, neměli by s ublíže42
ním koni velké potíže - mohli by tak způsobit jak okamžité problémy jezdci (pokud by koně dokonale neovládl), tak problémy s následným setkáním koně s davem (kůň má na situace spojené s bolestí velmi dobrou paměť). Objevil by se u něj strach a s ním spojený útěk či agresivita. Rušivé jevy: - práce ve formaci - zaujímání a opuštění pozice, reakce na velitele skupiny, jednotlivé a rychlé sestavení formace - práce s obuškem - uchopení, použití, vedení koně 1 rukou, nebouchnout koně Cílem nácviku rušivých jevů je snížit pud koně na minimální míru, cvičí se reakce a určité modelové situace, které mohou při akcích hromadného charakteru nastat. Reakce na ležící předměty - kůň překračuje, nikoli přeskakuje předměty různých tvarů, velikostí, barvy – koberce, vlajky, nafouknuté balónky, které při kontaktu prasknou, rozsypané plastové lahve atd. Reakce na stojící předměty – vlajky, transparenty. Reakce na letící předměty - před koně a následně na ně jsou házeny míčky, oděv, plastové lahve, míče, míčky opatřené stuhou či páskou – při pohybu ve vzduchu vydávají pro koně nepříjemný svištící zvuk. Reakce na silniční provoz - osobní a nákladní automobily, vlaky, tramvaje…. Reakce na kouř a oheň - použití dýmovnice, zapálených papírových pytlů se slámou; kladen důraz na bezpečnost nohy a ocas koní se před samotným nácvikem namáčí vodou, nutnost přítomnosti hasičů, nebo minimálně mít u nácviku hasící přístroj. Reakce na hluk - dechové a hudební nástroje, výstražná světelná a zvuková zařízení (majáky, sirény). Reakce na střelbu - cvičná pistol, dělbuchy. 43
Reakce na dav narušitelů - přímý kontakt s člověkem – vytlačování jednotlivců nebo více lidí - davu, simulace kontakt s člověkem – vytlačování figurín. Reakce koní na sebe vzájemně - pohybují se všemi chody bokem těsně u sebe, chůzí proti sobě rovněž v všech chodech atd. Koně jsou nasazováni zpravidla v souladu s příslušným typovým plánem jednotlivého Bezpečnostního opatření (dále jen BO) v předem určeném prostoru. Nasazují se ve větších skupinách - zpravidla minimálně 6 koní. Velící skupiny je přímo podřízen řídícímu funkcionáři BO a podílí se s ním na určení konkrétní taktiky postupu koní podle aktuální situace BO. Účel služby Jízdní policie spočívá především v plnohodnotném doplnění celého systému výkonu služby ostatních policejních útvarů především tam, kde je nasazení těchto útvarů ztížené nebo neúčelné. Neméně významným účelem práce Jízdní policie je nepochybně její vysoce reprezentativní charakter, který se úspěšně využívá při slavnostních příležitostech, jako např. události státního významu, průvody, zahraniční návštěvy… Jedná se tedy o velmi atraktivní formu policejní služby. Tato forma je veřejností obvykle velmi kladně přijímána a výrazným způsobem pomáhá odstraňovat bariéry mezi policií a civilními občany. Současně jde však také o velmi represivní činnost, při zajišťování, případně obnovování veřejného pořádku, kdy dochází ke značnému zásahu do práv a svobod občanů. Dochází zde k vysokému upevňování autority PČR, což má zejména preventivní význam, a tím tedy Jízdní policie nemalou měrou přispívá k efektivitě represivní a preventivní celé PČR. Jako jeden z hlavních cílů práce Jízdní policie lze tedy uvést efektivní výkon policejní služby, jímž se na základě zákonů, interních aktů a dalších souvisejících nařízeních, důstojně a účinně napomáhá k zachování demokracie a funkčnosti právního státu ČR (Elegantní hlídka 1993).
5.5.2 Výstroj a výzbroj jízdních policistů 1. pro výcvik - jezdecká přilba, jezdecké kalhoty, jezdecké boty nízké kožené, chapsy mini kožené, rukavice, bičík (skokový nebo drezurní) 2. pro přímý výkon služby - jezdecká přilba, jezdecké kalhoty, jezdecké boty vysoké kožené - petrie nebo termoboty, bunda kožená, plášť, vesta reflexní, obušek dlouhý, kožený opasek, ostruhy 44
3. akce hromadného charakteru - protiúderový komplet včetně chráničů rukou a nohou, přilba zásahová , taktická vesta, obušek dlouhý, kožený opasek, zásahové rukavice, ostruhy. Výzbroj jízdních policistů - především donucovací prostředky – pouta, obušek, slzotvorný prostředek – kasr, a zbraň.
5.5.3 Výstroj koní 1. na jízdárnu - uzdečka kompletní (nátylník s podhrdelníkem, čelenka, 2 lícnice, nánosník, udidlo a otěže), martingal, sedlo školní (Klement, 1985), dečka pod sedlo, bederka do deště, odpocovací deka, pomocné otěže, chrániče končetin koně – kamaše přední a zadní, zvony 2. do služby a do akcí hromadného charakteru - uzdečka služební kompletní, sedlo služební - s brašnou a závěsem na obušek, dečka pod sedlo, bederka nepromokavá, kamaše reflexní přední a zadní, chránič nosu kožený, štít plastový ochranný, hrudní chránič - chrání prsa koně, reflexní odrazky do třmenů (Příloha č. 2). 3. na lonžování - uzdečka bez otěží nebo obnosek, lonžovací postroj, lonžovací bič, lonž, obřišník, chrániče končetin 4. při přepravě - „Štajgr“, vodítko, přepravní kamaše, chránič ocasu 5. ve stáji - stájová ohlávka, vodítko, kompletní čištění na koně, zateplovaní kamaše, deka teplá, deka odpocovací. Materiál pro výcvik koní - skokový materiál, písmena na drezurním obdélníku, pyrotechnický materiál, sklopná lávka, stojany pro práci s obuškem, zařízení pro vytlačování, cvičná pistole s náboji, drobný výcvikový materiál
45
5.6 Vybrané problémy nácviku služebních zákroků jízdní policie
5.6.1 Použitelnost služebních koní u policie ČR - základní možnosti jsou popsány dříve. Nyní se zaměříme na jednu specifickou formu použití služebního koně – k účelům služebního zákroku. Interpretovat pojem „služební zákrok P ČR“ je velmi složité a celková interpretace obecného pojmu překračuje rámec této práce. Omezíme se zde jen na základní výčet druhů služebních zákroků, které jsou charakteristické pro Jízdní policii a) služební zákrok proti 1 osobě b) služební zákrok proti 2 a více osobám c) služební zákrok proti davu osob d) služební zákrok proti zvířeti Služební zákroky proti osobám jsou myšleny jako represivní akty policistů Jízdní policie, vedené proti narušitelům veřejného pořádku při jeho ohrožení nebo narušení. Jedná se tedy o kontakt, kdy je narušitel veřejného pořádku nucen strpět nebo vykonat zákonem uloženou povinnost - např. zanechat protiprávního jednání, opustit prostor, atd. Služební koně lze s úspěchem použít takřka ve všech běžných zákrocích a situacích, s výjimkou zákroků proti extrémně nebezpečnému pachateli ( řeší speciální zásahové útvary) a zákrokům v souvislosti s motorovými vozidly (násilné zastavení...). Služební zákroky proti zvířeti, které ohrožuje život nebo zdraví osob se v praxi omezuje nejčastěji na řešení situací s volně pobíhajícími psy. Klady a zápory použití koně + zvýšená pozice policisty - jezdce - umožňuje mnohem lepší vizuální kontrolu určeného prostoru + pozice při jízdě na koni mu (pokud pomineme relativní nebezpečí od samotného koně) zajišťuje vyšší stupeň jeho bezpečnosti, zejména před fyzickým napadením jinou osobou. + pohyblivost a vytrvalost koně = zvýhodňuje jezdce, např. akční rádius. + průchod těžkým terénem. + vysoký respekt účastníků zákroku před služebním koněm se přenáší na zakročující policisty jako celek, má to velký význam zejména při použití služebních koní proti davu. + v určitých situacích působí kůň jako zklidňující prvek mezi policistou a narušitelem veřejného pořádku - v praxi ověřená situace, kdy je zvíře schopno jen svou přítomností odvést pozornost od původního agresivního záměru narušitele veřejného pořádku a zklidnit jeho emoční vjem. + jízdní policie je jednou z mála forem spojení policejní represe, prevence a reprezentace celé PČR. 46
— služební hipologie klade mnohem vyšší nároky na odbornou připravenost policistů, kteří mimo standardní policejní úkoly plní i povinnosti týkající se služebních koní (jízda na koni, použití donucovacích prostředků a zbraně v souvislosti se služebním koněm) — služební hipologie - technické zázemí (ustájení, výcvikový prostor) — kůň představuje do jisté míry i riziko pro jezdce i zúčastněné osoby — použití koní v městském provozu přeplněném vozidly je mnohdy závislé na toleranci a soudnosti řidičů těchto vozidel. — odklízení trusu ve vnitřních městských částech, především v centru Prahy Rozdělení jednotlivých služebních zákroků - uvedené zákroky represivního charakteru jsou reálné při výkonu hlídkové služby, především však při použití služebního koně na BO a akcích hromadného charakter - při služebním zákroku je policista oprávněn použít všechny zákonné možnosti (donucovací prostředky, zbraň), u jízdní policie jsou nejčastěji (i když v menší míře) používány – služební obušek (rozměrově upravený), pouta a služební kůň. Kůň působí nejen jako dopravní prostředek, ale také jako preventivně zastrašující, případně silou působící a disponující subjekt, který se významnou mírou podílí na průběhu služebního zákroku (Králová, 2008).
5.6.1.1 Rozdělení podle počtu nasazených koní s 1 koněm - nejzákladnější varianta použití služebního koně - s ohledem na úspěšnost a dokončení zákroku je tato varianta nevýhodná, používá se spíše jako výcviková. Tato varianta umožňuje postup proti minimálnímu množství protivníků (řadově jednotlivců) a vyžaduje, aby jezdec pokud možno neopustil pozici na služebním koni. Stejně tak zadokumentování údajů je nutné provádět na koni - pouze v této pozici je zajištěno maximální bezpečí v případě útoku protivníka. se 2 koňmi - 2 koně by měli tvořit základní hlídkovou a zásahovou jednotku. Druhý jezdec spolupracuje, v případě potřeby zajišťuje a v neposlední řadě poskytuje pomoc v problémových situacích, jako např. splašení koně a pád jezdce, utržení a útěk uvázaného koně, první pomoc při zranění policisty nebo koně, zejména v odlehlých oblastech, kde může často docházek k zaclonění rádiového signálu. Při použití 2 koní lze úspěšně zakročit i proti větší skupině osob (cca 10 - 20 osob).
47
se 3 a více koňmi - tato formace je nejpoužívanější při zákroku na akcích hromadného charakteru - platí zde pravidlo, že čím více koní, tím větší je úspěšnost zákroku (šance na úspěch). Minimální množství 3 koní by mělo být nasazeno při alternativě donucení - samozřejmě s ohledem na velikost prostoru a množství narušitelů. Používá se při tomto zákroku: Formace zástupová - nastupování a odcházení z určených pozic a při průniku do davu osob. Jedná se o za sebou jdoucí koně po 1, po dvojicích, výjimečně po troj-čtveřicích.
Velitel je vždy na všech obrázcích uveden jako černý ovál, nebo zvýrazněn černě.
Formace řadová - používá se k - přehrazování prostoru - zastavení osob, davu - vytlačování osob, davu - zde se používá vždy jednoduchá řada bočně u sebe stojících nebo se pohybujících koní, těsně u sebe semknutých. - počet koní je přímo úměrný obtížnosti a nebezpečnosti zákroku.
Velitel skupiny je zvýrazněn černou plochou
48
Formace šípová - používá se k rozdělení davu, který se ještě nechová agresivně a který je třeba zároveň posunout ve směru do stran tak, aby vznikl větší volný prostor mezi oddělenými skupinami.
5.6.1.2 Rozdělení podle stupně připravenosti služebních koní a jezdců 1. Služební zákrok s podílem mladých koní Taktiku služebního zákroku, kterého se účastní mladí koně, je třeba těmto nezkušeným koním podřídit. Tito koně tvoří nejslabší článek skupiny a mohou negativně ovlivnit ostatní koně ve skupině. Podle známého poznatku, že celek je silný tak, jak silná je jeho nejslabší část, lze posuzovat i zakročující jízdní jednotku. Je tedy třeba odhadnout schopnosti celé skupiny, do strategických pozic zařazovat co nejméně mladé koně, vždy je však rovnoměrně rozmístit uvnitř skupiny mezi starší a zkušenější koně. Pokud převládá část mladých koní, je třeba volit opatrnější postupy, např. průnik do davu formou zástupovou za zkušenějším „čelem“, kdy se za něj mladí koně schovají, než formaci šípovou, kdy jsou všichni koně vystavení vysokým rušivým vlivům. 2. Služební zákrok s podílem nových jezdců Analogicky s bodem 1 je potřeba postupovat i v tomto případě. To znamená nové jezdce rozmístit mezi starší a věnovat jim důkladnější pozornost zejména při instruktáži a v průběhu celého zákroku. Je velmi fyzicky a psychicky náročné vytvořit si návyk automatických reakcí při sladění ovládání koně a používání donucovacího prostředku, zejména při velkých stresových zátěžích akcích hromadného charakteru. Další problém vzniká při sestavení skupiny v kombinaci mladých koní a nových jezdců. Je vhodné postupovat s ohledem nejen na jezdecké dovednosti, ale také na úroveň policejního jednání a vystupování. Nelze vždy optimálně sestavit skupinu na základě výše popsaného schématu. Často se postupuje volbou „nejmenšího zla“ a úspěšnost zákroku je závislá především na operativních pokynech velícího jízdní skupiny - policista velící celému zákroku má zpravidla ztížené vydání potřebného pokynu pro množství nahromaděných problémů a pouze orientační znalost jízdní skupiny. 49
5.6.2 Součinnostní nácviky s ostatními policejními složkami a) Samostatný zákrok jízdní jednotky Jízdní jednotka zakročuje samostatně bez účasti ostatních policejních útvarů. Používá se v případě rychlého zákroku, kde by časová prodleva potřebná pro přesun např. pěší jednotky, znamenala vysoké riziko, újmy na zdraví, životu nebo majetku. Je možné jej použít při menším počtu narušitelů veřejného pořádku a adekvátně k celkovému počtu jízdních policistů. b) Zákrok s podporou dalších policejních jednotek Jedná se o nejčastější a zároveň žádoucí a vysoce efektivní formu zákroku, při akcích hromadného charakteru. Jízdní jednotka je podporována kordony pěších policistů – zpravidla stálou pořádkovou jednotkou, jednotkou psovodů, vodních stříkačů atd. Je to nejúčinnější forma zákroku, která má vysokou míru pravděpodobnosti jeho úspěšného dokončení. Klade však vysoké nároky na organizační a velitelské zajištění průběhu zákroku tak, aby všechny jednotky byly využity v časovém a lokálním souladu.
5.6.3 Součinnostní nácviky se stálou pořádkovou jednotkou 1. Pohyb stálé pořádkové jednotky (dále jen „SPJ“) v těsné blízkosti koní Jedná se o prvotní fázi každého součinnostního výcviku, kdy se pěší jednotky seznamují se základními reakcemi koní na jejich přítomností, a zároveň se učí základům nejnutnější komunikace mezi nimi a koňmi. např. fyzickým kontaktem dotykem těla, ruky, odstrčení koně a podobně. Koně jsou pro tento účel více rozestoupení, 2 – 3 metry od sebe a pěší policisté se pohybují v co nejmenší vzdálenosti od přední části těla koní, kterých se dotýkají rukou, snaží se je např. „ poplácat “, promluvit na ně, odstrčit je …
50
2. Pohyb SPJ ve formacích za pohybu služebních koní Zde rozeznáváme 3 základní varianty pozic formací větších jednotek při jejich spolupráci s jízdní jednotkou - vedle koní - před koňmi - za koňmi
Koně jsou těsně semknuti do řadové formace, pěší jednotky zaujímají postupně nebo současně všechny 3 znázorněné pozice. Cvičení probíhá v tomto sledu: - koně stojí, pěší jednotky zaujímají pozice a stojí - koně stojí, pěší jednotka zaujme pozice a celá formace včetně koní se dává do pohybu – krok, klus - koně jsou v pohybu, pěší jednotka zaujme pozici za pohybu, pak následuje zrychlení pohybu nebo zastavení formace Je velmi důležité zachovat bezpečný prostor mezi předním a zadním pěším kordonem a koňmi – min. 3 metry. Boční kordony jsou v těsné blízkosti koní v oblasti jejich předních nohou, vždy z boku. Krajní vnitřní policisté se mohou koně i dotýkat. 3. Pasivní kontakt s tichým davem Koně jsou v těsném semknutí v řadové formaci. Policisté představující dav se shromáždí před řadu koní a v tichosti za pouhého uklidňování koní jim dávají „očichat“ předměty, kterými budou později demonstrovat rušivé jevy – prapory, lahve, míče… Je vhodné, aby dav měl odlišnou ústroj – nejlépe různobarevnou - od uniformy policejních jednotek a to nejen pro snadné odlišení mezi sebou, ale i pro vjem koní, kteří si nespojují ústroj policistů s agresivním chováním demonstrantů.
51
4. Vytlačování tichého davu Po pasivním kontaktu následuje fáze vytlačování. Dav je stále tichý a spolupracuje bez nejmenšího odporu. Pro počáteční fázi je nutné, aby dav od koní odstoupil na přibližně 4 metry. První pokyn k postupu je pouze pro koně, teprve až se přiblíží na těsný kontakt k davu se dav dá do pohybu směrem od koní v přímém směru. Tento postup se opakuje dle potřeby se zvětšením odstupu na 10, 20, 50 metrů od koní s vystřídáním všech chodů – krok, klus, cval.
5. Vytlačování hlučného a agresivního davu Dav, který stupňuje intenzitu hluku, svoji agresivitu házením předmětů a odpor proti pořádkovým jednotkám je nutné vytlačovat v rychlejším pohybu (cval) a z větší odstupové vzdálenosti (20 a více metrů). Koně již obtížně zachovávají požadovaný semknutý tvar a dochází k většímu rozptýlení účastníků odporu.
6. Rozdělení davu Koně postupují v tzv. šípové formaci z odstupu a rychlostí odpovídající počtu osob a agresivitě davu. Účelem je zde rozdělit dav na 2 menší skupiny, a to buď podle jejich zájmové orientace, nebo podle potřeb strategie bezpečnostního opatření a konkrétní situace. Do středu jízdní skupiny se staví její velitel a zkušenější policisté se staršími a vycvičenějšími koňmi.
52
Je zde veliké riziko neúspěchu při odmítnutí poslušnosti čelních koní, protože pak zpravidla následuje stádový hromadný efekt. V tomto případě je nutný okamžitý postup jakéhokoliv člena jízdní jednotky vpřed, to znamená člena, jehož kůň stádovému efektu nepodlehl a reaguje na pobídky jezdce.
7. Vytlačování koňmi při otevření pěšího kordonu do stran - výchozí pozice
- rozestoupení kordonu
- postup pěšího a jízdního kordonu
Ê
É
- opětovné zaujmutí pozice pěšího kordonu před koňmi
53
Tento postup je výsledným efektem všech dílčích operací jednotlivých složek. Postup jízdního kordonu je nutno regulovat na maximální vzdálenost 50 – 100 metrů od výchozí pozice – při větší vzdálenosti postupu koní (zejména ve cvalu) nestačí souběžně postupovat pěší jednotky. 8. Zastavení davu a) bez předsunutí pěšího kordonu Nejtěžší zákrok jízdní formace z hlediska jejího stresového zatížení. Koně při vyčkávání na místě jeví velké známky neklidu a je velmi obtížné je udržet v požadovaném semknutí řadové
formace. Je vhodné vydat pokyn pro postup dříve, než se dav dostane do těsné blízkosti koní. b) s předsunutým policejním kordonem Jízdní kordon je doplněn řadou pěších policistů se štíty, kteří zachytí první vlnu postupu davu. Je účelné doplnit řadu služebními psy, kteří nemalou měrou přispějí ke zvýšení efektu demonstrace síly především proti celému davu.
54
9. Zaujímání pozic pěších jednotek při zákroku jízdní formace Tento úkon je nutné provést v co nejkratším čase, aby se koně nedostali do dlouhodobého bezprostředního fyzického kontaktu s davem.
É
Ê 10. Zajišťování první pomoci a) jízdní jednotka zraněnému pěšímu policistovi
V případě, kdy dojde ke zranění pěšího policisty bez možnosti pomoci ostatních členů pěší skupiny, vytvoří jízdní skupina kolem zraněného tzv. ochranný kordon, kterým zamezí kontaktu davu se zraněným. V této pozici jízdní jednotka vyčká příchodu pěšího záchranného družstva, které provede další opatření.
b) pěší jednotka zraněnému koni nebo jezdci Situace je obdobná. Záchranná družstva se cvičí i v manipulaci s koňmi.Při zranění koně je ihned vyrozumíván služební veterinární lékař (Dudek, 1994).
55
11. Vytlačování koňmi při otevření pěšího kordonu - výchozí pozice
- otevření pěšího kordonu a postup koní
- přesun pěších jednotek zpět před koně
É
Ê Ê
É
- zaujmutí pozic jízdní jednotkou a opětovné zformování pěšího kordonu
Při této formě zákroku jízdní jednotky hrozí vysoké riziko zranění pěších policistů při průchodu koní kordonem. Jedná se o nejkrajnější variantu zákroku, kdy pěší kordon je fyzicky napaden davem a nelze provést jeho otevření do stran. Koně jsou využiti k uvolnění nejtvrdšího odporu z přední pěší řady a umožnění její opětovné seskupení do požadované formace. Po zaujmutí zformovaného pěšího kordonu do výchozí pozice před koňmi může dle potřeby jízdní jednotka provést další případný zákrok – např. vytlačování davu při otevření kordonu do stran a podobně (Metodický pokyn 1/1996).
56
5.7 Počty odsloužených hodin V přiložených tabulkách pro informaci uvádím počty odsloužených hodin služebních koní u Policie ČR při výkonu hlídkové služby, akcích hromadného charakteru a výcviku v období roku 2006, 2007, 2008 a 2009 s aktuálními počty koní a jezdců v daném roce. . Rok 2006
Útvar
Hlídková služba
Nasazení při zajištění veřej. Pořádku
Výcvik
OSH Praha
2583
2626
3141
26
15
OSH Brno
4424
1510
4853
13
11
OSH Zlín
867
453
3353
10
7
CELKEM
7874
4589
11347
49
33
Útvar
Hlídková služba
Nasazení při zajištění veřej. pořádku
Výcvik
Počet jezdců
OSH Praha
4152
2626
4268
26
17
OSH Brno
3692
994
4028
13
11
OSH Zlín
670
536
3197
8
8
CELKEM
8514
4156
11493
47
36
Počet jezdců
Počet koní
Rok 2007
57
Počet koní
Rok 2008
Útvar
Hlídková služba
Nasazení při zajištění veřej. Pořádku
OSH Praha
3485
2851
3871
29
16
OSH Brno
4123
1205
4324
14
12
OSH Zlín
729
442
2777
8
9
CELKEM
8337
4498
10972
51
37
Útvar
Hlídková služba
Nasazení při zajištění veřej. pořádku
Výcvik
Počet jezdců
OSH Praha
3559
2743
3820
27
17
OSH Brno
4357
1329
4268
14
11
OSH Zlín
998
608
2964
9
10
CELKEM
8914
4680
11052
50
38
Výcvik
Počet jezdců
Počet koní
Rok 2009
58
Počet koní
5.8 Denní režim koní na OJP Praha Služebním koním na OJP Praha začíná den v 6.00 hod ranním krmením - seno, granule, oves. Osoba vykonávající službu ve stáji (krmení, uklízení a podestýlání boxů aj.), se dle systemizace Policie ČR nazývá „chovatel“. Po skončení krmení začne“chovatel“ uklízet a podestýlat boxy. Výcvik koním začíná v 8.30, kdy první skupina má výcvik na jízdárně – skokový nebo drezurní, nebo jde do terénu. V 10.30 hod odchází na výcvik druhá skupina. Ve 12.00 „chovatel“ podává koním polední krmení a do 13.00 mají koně i jezdci polední klid. Odpolední výcvik probíhá zpravidla stejným způsobem od 13.30 do 15.00 hod a následně pak od 15.30 do 17.00 hod. Večerní krmení koně dostávají v 17.30 hod. Skládá se ze sena, ovsa a granulí, vitamínových a minerálních doplňkových krmiv. Dle dostupnosti koně dostávají krmnou mrkev, krmnou řepu a sušený chléb. K hlavním zásadám krmení koní patří podle Navrátila (2007) přesnost a pravidelnost krmení – 3x denně nezávadným krmením a na nové krmivo přecházet zásadně postupně. Intenzita a náplň výcviku je velmi individuální u každého konkrétního koně, závislá na aktuálním zdravotním stavu, jeho potřebě aktivního odpočinku, stavu výcviku, věku a skutečnosti, zda je po výkonu služby, po akci nebo ho tyto věci druhý den čekají. Pokud jde kůň do služby, tak zpravidla odchází nebo odjíždí přepravníkem do daného úseku v 8.00 hod a vrací se ve 12.00 hod, nebo odchází ze stáje až ve 13.00 a vrací se v 17.00 hod. Časy příchodů a odchodů se můžou vyjímečně měnit dle aktuálních požadavků a vzdálenosti lokalit, na kterých je vykonávána služba. Přepravník může přepravit až 6 koní a to po trojicích proti sobě (Jezdectví 2010). Pokud koně čeká akce hromadného charakteru (zpravidla se jedná o večerní fotbalová utkání, končící pozdě v noci), tak přes den jde kůň buď do výběhu, na lonž nebo se jen povodí. Vodu mají na těchto akcích koně neustále k dispozici, večerní krmení dostávají po návratu do stájí. Pokud koně jedou na celý den pryč (akce, ukázky), oves a seno v síti dostávají individuálně tak, aby byla zajištěna pohotovost hlídek a právě nakrmení koně mohli alespoň hodinu a půl trávit krmení. Koně se rovněž pravidelně napájejí. Využití koní se denně zaznamenává do knihy výcviku koní – náplň výcviku a jméno policisty – jezdce, který měl konkrétního koně daný den v péči. Na jednom listu formátu A4 je zaznamenán týdenní rozpis činnosti (Příloha 3).
59
6 ZÁVĚR Největší význam využití koní u policie je v oblasti prevence. V místech výkonu služby jízdní policie došlo k výraznému poklesu výskytu trestní činnosti, zejména v souvislosti s násilným vniknutím do chat, loupežným přepadením, mravnostními delikty atd. Rovněž má nemalý význam účast jízdních jednotek na akcích hromadného charakteru v součinnosti s ostatními policejními složkami. Výkon služby jízdní policie má rovněž úzký vztah k historickým tradicím našeho státu a jeho kulturně společenským hodnotám. Dá se tedy říci, že jízdní policie získala pevné místo v hierarchii jednotlivých útvarů Policie ČR, což má nesmírný význam nejen pro samotný výkon rutinní policejní práce, ale také jako důkaz uplatnění koní ve službách člověka i v dnešní moderní, technicky vyspělé době. Z této diplomové práce je zřejmé, že nelze podceňovat nákupy služebních koní a musíme důkladně prověřovat nejen zdravotní stav, ale i jejich psychickou vyzrálost, ochotu spolupracovat s člověkem a adekvátnost jejich reakcí na nové situace. Nemalý podíl zájmu by měl směřovat i ke způsobu odchovu jednotlivých koní, protože povaha koně je jedním ze stěžejních bodů pro využití koně u Policie ČR. Koně kteří slouží u jízdní policie, získávají zkušenosti nejen výcvikem, ale i samotným výkonem služby. Stávají se spolehlivými při pohybu v městském provozu, bezpečnostních opatřeních i vlastních zákrocích, což je hodnota penězi nevyčíslitelná. Nová kritéria výběru koní a odbornější komise, kterou s sebou přináší a garantuje nová koncepce služební hipologie, dle mého názoru ukazují, že přísnější kritéria výběru a hipologičtí odborníci v komisi je správná cesta k tomu, aby se minimalizovaly finanční náklady na koně z důvodu jejich léčby pro stav, který bylo možno odhalit již před koupí důkladnou veterinární prohlídkou. V neposlední řadě předčasné vyřazení koně, do kterého bylo již investováno nejen finančně na náklady spojené s koupí a jeho držením, ale i čas strávený odborným výcvikem, který se tím pádem stává bezcenný. Jednotlivé důvody vyřazení služebních koní byly v této diplomové práci popsány a analyzovány. Je tedy patrné, jaká jsou nejčastější úskalí vyřazování a na tomto základě bychom si měli stanovit hlavní zásady při doplňování nových koní k Policii ČR. Prioritní by tedy měly být výběry a tipování mladých koní ve věku 3 – 5 let, správně odchovaných a socializovaných. Důsledné veterinární prohlídky včetně RTG hrudních i pánevních končetin, posouzení patologických změn na kostech a chrupavkách. V neposlední řadě rovněž ohybové zkoušky a pohybový aparát vyšetřit jako celek jak v pohybu na ruce, tak i pod sedlem. Po celou dobu manipulace s koněm by měly být důkladně pozorovány jeho reakce a chování, které už v této fázi mnohé prozradí a naznačí o jeho budoucím možném uplatnění u Policie ČR. 60
V problematice služebních zákroků získala jízdní policie za dobu svého trvání bohaté zkušenosti a v současné době je již téměř dokončen vývoj doplňků výstroje a výzbroje neustálým zdokonalováním při jejich modernizaci. Všechny služební zákroky jízdní policie v uplynulých letech trvání výkonu služby se podařilo úspěšně zvládnout a dokončit ve prospěch obnovení veřejného pořádku a ani při jednom nebyla použita služební zbraň, a to včetně možnosti jejího použití jako donucovacího prostředku. To svědčí nejen o vysoké profesionální úrovni policistů, ale také o vysokém účinku použití koní ke služebním účelům.
61
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Anonym, 1993: Elegantní hlídka – Linka 158, č.4/1993 – odborný článek 2. Bílek,F. 1955: Speciální zootechnika – chov koní, SZN Praha, 849 s. 3. Brath P., 2000: Jízdná policia – neoddelitelná súčasť štruktůry policajného zboru, Bratislava, Katedra policejných vied, Akadémia Policajného zboru v Bratislave, 92, s., Diplomová práce 4. Dudek M., 1994: Základy veterinářství služebních koní Policie ČR, I. vydání, Vydavatelství a nakladatelství MV ČR, Praha , 50 s., ISBN: 80-85821-25-7 5. Durutya M., 2005: Velká etologie koní, 2. přepracované a rozšířené vydání, Hipo-dur, Praha, 583 s., ISBN: 80-239-5088-6 6. Dušek J., 1992: Chov koní v Československu, 1. vydání, ZN Brázda, Praha, 176 s., ISBN : 80-209-0168-X 7. Dušek J. a kol., 2007: Chov koní, 2. vydání, ZN Brázda, Praha, 432 s., ISBN: 80-209-0352-6 8. Klement J., 1985: Teorie jízdy, Institut výchovy a vzdělávání MZVž ČSR, Praha, 78 s. 9. Klement J., 1985: Technická zařízení pro 2. ročník učebního oboru chovatel se zaměřením pro chov koní a jezdectví, Institut výchovy a vzdělávání MZVž ČSR, Praha, 113 s. 10. Králová B., 2008: Pracovní využití koní u jízdní policie, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita, Praha, bakalářská práce, 46 s. 11. Kuřitková D., 2007: Analýza obměny služebních koní v rámci Policie České republiky, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita Praha, Bakalářská práce, 45 s. 12. Macek P. a Uhlíř L., 1997: Dějiny policie a četnictva 1.díl, 1.vydání, Themis, Praha, 180 s., ISBN: 80-85821-52-4 13. Macek P. a Uhlíř L., 1999: Dějiny policie a četnictva 2.díl, 1.vydání, Themis, Praha, 231 s., ISBN: 80-902670-0-9 14. Mahler Z., 1995: Člověk a kůň, Dona, 183 s., ISBN 80-85463-52-0 15. Navrátil Jan, 2000: Základy chovu koní, Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR v Praze, 2. vydání, 60 s., ISBN: 80-7105-213-2 16. Navrátil Jan, 2007: Základy chovu koní, UZPI, Praha - 3. vydání, 80 s., ISBN: 978-80-7271-186-4 17. Navrátil Jiří, 2003: Ministerstvo vnitra, Praha – písemné sdělení 18. Oulehla J., 2004: Chov starošpanělských a staroitalských koní v Evropě, Sborník referátů z mezinárodní konference, Kladruby nad Labem, 3-4.12. 2004, ISBN: 80-7157-802-9 62
19. Pospíšil K., 2001: Význam koně u policie v minulosti a dnes, Praha, Fakulta agronomická, Česká zemědělská univerzita Praha, 50 s., Bakalářská práce 20. Pospíšil K., 2006: Význam koně u policie v minulosti a dnes, Nitra, Fakulta agrobiologie a potravinových zdrojov, Slovenská polnohospodárská univerzita v Nitre, Diplomová práce, 78 s. 21. Přikryl P., 2007: RTG vyšetření koní, Brno, ústní sdělení 22. Regner K., 1994: Kladruby nad Labem, ústní sdělení 23. Straková M., 2010: Jezdectví, U jízdní policie to v zimě žije, Jezdectví, 58. ročník, 100 s. 24. Schoffmann B., 2006: Stupnice vzdělání koně, Nakladatelství Brázda, 172 s., ISBN 80-209-0343-7 25. Uhlíř L., 1997: Kůň ve službách mužů zákona, Policista 1997, 18 s. 26. Vencour I., 1997: Učební texty pro školení a zkoušky cvičitelů jezdectví, Česká jezdecká federace, 88 s. Závazné pokyny – Ministerstvo vnitra ČR 27. Zákon o policii ČR č. 373/2008 Sb., ČNR 28. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 78/7. května 2002 – Zásady pro používání donucovacích prostředků a speciálních donucovacích prostředků Policie České republiky 29. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 80/17. června 2009 – Činnost služební kynologie a hipologie 30. Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 10/ 1. července 2009 – Postup policistů na úseku služební hipologie 30. Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 8/27. května 2009 – Tématický plán „Zdokonalovacího kurzu pro přípravu jezdců se služebními koňmi“ na oddělení služební hipologie KŘ policie hl. m. Prahy a JmK 31. Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 7/ 5. května 2009 – Tématický plán „Základního kurzu pro přípravu nových policistů - jezdců se služebními koňmi“ oddělení služební hipologie Policie České republiky ve výcvikovém středisku služební hipologie odboru složební kynologie a hipologie ŘSPP PP ČR 32. Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 12/ 16. července 2009 – Tématický plán „výcvikového kurzu pro přípravu jezdců se služebními koňmi“ oddělení služební hipologie Policie České republiky ve výcvikovém středisku služební hipologie odboru složební kynologie a hipologie ŘSPP PP ČR 33. Pokyn ředitele ŘSPP PP ČR č. 4/ 1.února 2010 – Tématický plán „Kurzu pro cvičitele se služebními koňmi“ na oddělení služební hipologie KŘ policie hl. m. Prahy a JmK ZP PP č. 80/ 17. června 2009 – Činnost služební kynologie a služební hipologie 63
8 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – strana 35 Graf č. 2 – strana 36 Graf č. 3 – strana 37 Graf č. 4 – strana 37 Graf č. 5 – strana 38 Graf č. 6 – strana 40 Graf č. 7 – strana 41
64
9. POUŽÍVANÉ ZKRATKY A1/1 – anglický plnokrevník BO – Bezpečnostní opatření ČNR – České národní rady OJP – Oddělení jízdní policie OSH – Oddělení služební hipologie OSKH – Odbor služební kynologie a hipologie PČR – Policie České republiky SPJ – Stálá pořádková jednotka VFU – Veterinární a farmaceutická univerzita VSTŘ – výcvikové středisko ŘSPP PP ČR – Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky SKP – Sportovní klub Policie ZP PP – Závazný pokyn policejního prezidenta
65
