MENDELOVA LESNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITAV BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta. Ústav účetnictví a daní BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA LESNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITAV BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mzdy z hlediska účetního a daňového

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Mísařová Vypracovala: Alena Vtípilová

BRNO 2008

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce, Ing. Petře Mísařové, za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování práce poskytla, a také za její vstřícný přístup. 2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Mzdy z hlediska účetního a daňového“ vypracovala samostatně. Při zpracování jsem použila literaturu, která je uvedena v přiloženém seznamu. V Brně 18.5.2008

…………………………

3

Abstract VTÍPILOVÁ, A. Wages from accounting and tax point of view. The bachelor thesis. Brno 2008. The bachelor work is specialize in assessment of wage problems from the accounting and tax point of view. It is divided into two parts – the theoretical and the practical part. In the theoretical part there are introduced basic concepts concerning wage problems, accounting problems and tax problems. Then there is given course of accounting of wages. The practical part is aimed at calculation of wage in employment, bring to book and interrelated charge, comparison gross and net wage and tax point of view from employer. There are compared different employee ´s benefits from employee point of view and employer point of view.

Abstrakt VTÍPILOVÁ, A. Mzdy z hlediska účetního a daňového. Bakalářská práce. Brno 2008. Bakalářská práce se zaměřuje na posouzení mzdové problematiky z účetního a daňového hlediska. Je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy vyskytující se v oblasti mzdové, účetní a daňové problematiky. Dále zde nalezneme postup zaúčtování mezd. Praktická část je zaměřena na výpočet mzdy v pracovním poměru, zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů, porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele. Ve výpočtech mezd jsou porovnávána různá zaměstnanecká zvýhodnění jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele.

4

Obsah 1.

ÚVOD .................................................................................................................................................. 7

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................................. 8

3.

TEORETICKÁ ČÁST...................................................................................................................... 10

3.1. Pojmový aparát ................................................................................................................................... 10 3.1.1.Zaměstnanec ....................................................................................................................... 10 3.1.2.Zaměstnavatel ..................................................................................................................... 10 3.1.3.Mzda ................................................................................................................................... 10 3.1.4.Minimální mzda .................................................................................................................. 10 3.1.5.Sociální pojištění ................................................................................................................ 11 3.1.6.Zdravotní pojištění.............................................................................................................. 11 3.1.7.Pojistné za zaměstnance ..................................................................................................... 11 3.1.8.Pojistné za zaměstnavatele ................................................................................................. 11 3.1.9.Účetní doklad...................................................................................................................... 11 3.1.10.Účetní zápis ...................................................................................................................... 12 3.1.11.Směrná účtová osnova ...................................................................................................... 12 3.1.12.Náklady............................................................................................................................. 12 3.1.13 Daň ................................................................................................................................... 12 3.1.14.Poplatník – zaměstnanec .................................................................................................. 12 3.1.15.Plátce – zaměstnavatel...................................................................................................... 12 3.2. Mzdy................................................................................................................................................... 13 3.2.1.Základní zásady pracovněprávních vztahů ......................................................................... 13 3.2.2.Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod.......................................................... 14 3.2.3.Sjednání, stanovení nebo určení mzdy ................................................................................ 16 3.2.4.Naturální mzda ................................................................................................................... 15 3.2.5.Zdravotní pojištění.............................................................................................................. 16 3.2.6.Pojistné na sociální zabezpečení ........................................................................................ 17 3.2.7.Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ........................................................... 18 3.3. Daňové hledisko ................................................................................................................................. 18 3.3.1.Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky........................................................................ 18 3.3.2.Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně................................................................... 19 3.3.3.Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků............................................. 21 3.3.4.Nezdanitelná část základu daně.......................................................................................... 21 3.3.5.Sazba daně .......................................................................................................................... 22 3.3.6.Sleva na dani....................................................................................................................... 22 3.3.7.Výpočet měsíční daňové povinnosti .................................................................................... 23 3.3.8.Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění ................................................................................................... 25

5

3.3.9.Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků . 26 3.3.10.Daňový dopad mezd a mzdového příslušenství u zaměstnavatele..................................... 26 3.4. Účetní hledisko ................................................................................................................................... 27 3.4.1.Mzdová účtárna .................................................................................................................. 27 3.4.2.Směrná účtová osnova ........................................................................................................ 28 3.4.3.Syntetické účty používané pro zaúčtování mezd ČÚS č. 017 č. 019................................... 28 3.4.4.Vazba zákona o daních z příjmů a účetnictví...................................................................... 31 4.

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................ 32

4.1. Příklad č. 1.......................................................................................................................................... 32 4.1.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 33 4.1.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 33 4.1.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 34 4.1.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 35 4.2. Příklad č. 2.......................................................................................................................................... 35 4.2.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 35 4.2.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 36 4.2.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 36 4.2.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 37 4.3. Příklad č. 3.......................................................................................................................................... 37 4.3.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 38 4.3.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 38 4.3.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 39 4.3.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 39 4.3.5.Výhody a nevýhody ............................................................................................................. 39 4.4. Příklad č. 4.......................................................................................................................................... 40 4.4.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 40 4.4.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 41 4.4.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 41 4.4.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 41 4.5. Příklad č. 5.......................................................................................................................................... 42 4.5.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 42 4.5.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 43 4.5.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 44 4.5.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 44 4.6. Příklad č. 6.......................................................................................................................................... 45 4.6.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 45 4.6.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 47 4.6.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 47 4.6.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 48 4.7. Příklad č. 7.......................................................................................................................................... 48

6

4.7.1.Výpočet mzdy zaměstnance ................................................................................................. 49 4.7.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství ........................................................................ 50 4.7.3.Daňový pohled zaměstnance............................................................................................... 50 4.7.4.Daňový pohled zaměstnavatele........................................................................................... 51 4.8. Souhrnná rekapitulace ........................................................................................................................ 52 4.8.1.Z pohledu příjmů zaměstnance ........................................................................................... 52 4.8.2.Z pohledu nákladů zaměstnavatele ..................................................................................... 53 5.

DISKUZE .......................................................................................................................................... 56

6.

ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 57

7.

POUŽITÉ ZDROJE ......................................................................................................................... 59

8. Seznam použitých zkratek 9. Přílohy

61 62

7

1. ÚVOD Mzdová oblast představuje jednu z nejnáročnějších ekonomických oblastí vůbec, neboť se zde potkávají zájmy zaměstnance se zájmy zaměstnavatele při současném kodifikování této oblasti z hlediska pracovního práva, daňového režimu, účetnictví, sociálního a zdravotního pojištění a v neposlední řadě i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem všech účastníků tohoto procesu je nalezení kompromisu, při kterém budou všechny zúčastněné strany ekonomicky uspokojeny a současně budou dodrženy všechny platné předpisy. V praxi to znamená hledat optimální varianty plynoucí jak z charakteru činnosti zaměstnavatele a jeho ekonomických možností tak z hlediska požadavků zaměstnanců. Nová daňová úprava platná od 1.1.2008 dává zaměstnavatelům v tomto směru široké možnosti. Záleží však také na přístupu pracovníků zaměstnavatele, aby dokázali této oblasti věnovat zvýšenou pozornost a nalézt optimální a všem vyhovující řešení. Bohužel někdy může v praxi nastat situace, že pro zjednodušení činnosti by raději zaměstnavatelé zkonstatovali, že optimalizaci současná právní úprava neumožňuje, než aby hledali cesty, za jakých podmínek optimalizace možná je. Optimalizace je totiž vždy podmíněna aktivním přístupem pracovníků zaměstnavatele a současně klade nemalé nároky na odbornost, soustavné doplňování znalostí je samozřejmostí. Věnovat úsilí optimalizaci je však vždy pro obě zúčastněné strany – zaměstnance i zaměstnavatele – přínosné, neboť na dále uvedených příkladech je demonstrováno, že i v podmínkách plynoucích z omezení platnými předpisy, lze nalézt výhodnější způsoby řešení odměňování zaměstnanců. Nemalou roli v této oblasti mohou hrát i odborové orgány, pokud ve spolupráci se zaměstnavatelem mají zájem na nalezení všestranně vyhovujícího řešení. Zaměstnanec by však neměl jen spoléhat na to, že pracovníci zaměstnavatele vždy budou hledat optimální řešení v jeho prospěch. Každý by se měl zajímat o to, co aktuální právní úprava umožňuje a zajímat se o její uplatnění v praxi zaměstnavatele.

8

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce je objasnění problematiky mezd z hlediska jejich účetního zpracování, poukázání na jejich význam a vliv na ekonomiku firmy z hlediska daňového dopadu. Hlavním cílem je vyhodnotit na konkrétních příkladech možnosti optimalizace odměňování pracovníků, jejímž výsledkem jsou zajímavé rozdíly, které při uplatnění na větším počtu zaměstnanců mohou být pro ekonomiku firmy významné. Dílčím cílem práce je zjištění a posouzení výhod a nevýhod optimální varianty v rámci demonstrovaných příkladů. Toto hodnocení pak může být inspirací pro pracovníky mzdových a personálních oddělení malých firem, kde pro tuto oblast nemají samostatné odborníky. Na konkrétních příkladech, v nichž zaměstnavatel využívá uplatnění zaměstnaneckých benefitů, je demonstrováno, že se zaměstnavateli vyplatí věnovat této oblasti pozornost a optimalizovat tak své náklady při současném uspokojení požadavků zaměstnance. Výchozím podkladem pro zpracování příkladů uvedených v bakalářské práci, na nichž je demonstrováno uplatnění efektivních nástrojů optimalizace mzdových a celkových nákladů z pohledu zaměstnavatele a současně poměr hrubé a čisté mzdy z pohledu zaměstnance, je současně platná právní úprava, která doznala k 1.1.2008 významných změn. V bakalářské práci není poukázáno na všechny možnosti zaměstnaneckých benefitů, které mohou v praxi nastat. Samotná práce je rozčleněna na dvě hlavní kapitoly, teoretickou a praktickou. V teoretické části je přehled platných právních předpisů a vymezení základních pojmů, je zde uplatněna metoda deskripce, jsou zde popsána základní ekonomická, účetní a daňová pravidla mzdové agendy nezbytná pro pochopení dané problematiky. V praktické části jsou pak uvedeny výsledky aplikace teoretických pravidel v praxi. Na sedmi příkladech je metodou analýzy a komparace předveden výpočet mzdy, její zaúčtování, porovnání z hlediska zaměstnance a daňového dopadu z hlediska zaměstnavatele. Práce je zpracována v programu Microsoft Word.

9

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1.

Pojmový aparát

3.1.1. Zaměstnanec Fyzická osoba, která v pracovněprávních vztazích má práva a povinnosti, je způsobilá vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti. Pracovněprávní způsobilost být zaměstnancem vzniká fyzické osobě, není-li zákoníkem práce stanoveno jinak, dosažením 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. [JAKUBKA (2008), s. 60] 3.1.2. Zaměstnavatel Zaměstnavatelem se podle Zákoníku práce rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. [JAKUBKA (2008), s. 61] 3.1.3. Mzda Za

vykonanou

práci

přísluší

zaměstnanci

mzda,

plat

nebo

odměna

z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. [JAKUBKA (2008), s. 205] Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. [JAKUBKA (2008), s. 215] 3.1.4. Minimální mzda Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci

10

ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. [JAKUBKA (2008), s. 212] Minimální mzda je stanovena nařízením vlády. V roce 2008 se minimální mzda nezvýšila. Její základní sazba činí 8 000 Kč/měsíčně, resp. 48,10 Kč/hod. Hodinová sazba je stanovena na pracovní dobu 40 hodin týdně. [ŠUBRT (2008), s. 87] 3.1.5. Sociální pojištění Sociální pojištění je obecně odváděno státní správě sociálního zabezpečení. Je hrazeno pouze v situaci, kdy určitý subjekt dosahuje vlastních zdanitelných příjmů. [VALOUCH (2007), s. 9] 3.1.6. Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je placeno zdravotním pojišťovnám. Musí ho bezvýhradně platit veškeré fyzické osoby v ČR. [VALOUCH (2007), s. 9] 3.1.7. Pojistné za zaměstnance Je pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění, které je povinen platit poplatník. [ŠUBRT (2008), s. 194] 3.1.8. Pojistné za zaměstnavatele Je pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. [ŠUBRT (2008), s. 194] 3.1.9. Účetní doklad Účetní doklad je průkazný účetní záznam, který musí obsahovat: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního dokladu, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. [ÚZ č. 647 (2008), s. 9]

11

3.1.10. Účetní zápis Účetní zápis je účetní záznam, jehož obsah je určen ustanoveními zákona o účetnictví, která se týkají účetních knih. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy. [ÚZ č. 647 (2008), s. 9] 3.1.11. Směrná účtová osnova Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. [ÚZ č. 647 (2008), s. 10] 3.1.12. Náklady Náklady se v jejich obecném pojetí vymezují jako na peníze převoditelné vynaložení ekonomických zdrojů, uskutečněné za účelem vytvoření určitých výkonů. Nákladový proces je tak procesem transformace výrobních činitelů v jiné hodnoty. [BÁČA (1997), s. 45] 3.1.13. Daň Zákonem stanovená povinná platba nenávratného charakteru, jež je právně vynutitelná. Je platbou neúčelovou a neekvivalentní a představuje transfer od soukromého sektoru k veřejnému sektoru, při kterém se mění forma vlastnictví peněz. [KUBÁTOVÁ (2006), s. 16] 3.1.14. Poplatník – zaměstnanec Je fyzická osoba, jejíž příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky jsou podrobeny dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. [ŠUBRT (2008), s. 195] 3.1.15. Plátce – zaměstnavatel Je fyzická nebo právnická osoba, která má povinnost vybírat nebo srážet daň nebo zálohy na daň z příjmu vyplaceného poplatníkovi. [ŠUBRT (2008), s. 194] 12

3.2.

Mzdy

3.2.1. Základní zásady pracovněprávních vztahů 1) pracovněprávní vztahy podle toho zákona mohou vznikat jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele, 2) zaměstnavatel: a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců, jakož i fyzických osob ucházejících se o zaměstnání, c) musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy a platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, d) musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním, e) musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy, f) nesmí

zaměstnanci

za

porušení

povinnosti

vyplývající

mu

z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá, g) nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu, h) může dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen podle § 2 odst. 5, s výjimkou případů prohlubování nebo zvyšování kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby (§ 230 odst. 5 a § 231 odst. 3). 3) zaměstnanec v pracovním poměru má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou kratší pracovní doby (§ 80) nebo konta pracovní doby (§ 86 a 87), jakož i na rozvržení pracovní doby před zahájením práce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, 4) zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny,

13

5) zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a dobrými mravy. [JAKUBKA (2008), s. 67] 3.2.2. Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod Mzda, plat a odměna z dohod: 1) za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohod za podmínek stanovených Zákoníkem práce, nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, 2) mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v Zákoníku práce dále stanoveno jinak, 3) plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: a) stát, b) územní samosprávní celek, c) státní fond, d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, e) školská

právnická

osoba

zřízená

Ministerstvem

školství,

mládeže

a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. 4) mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle

obtížnosti

pracovních

podmínek,

podle

pracovní

výkonnosti

a dosahovaných pracovních výsledků, 5) odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody

o

provedení

práce

činnosti. [JAKUBKA (2008), s.205]

14

nebo

dohody

o

pracovní

3.2.3. Sjednání, stanovení nebo určení mzdy 1) mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem, 2) je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, 3) mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet, 4) zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti, [JAKUBKA (2008), s.215] 5) zaměstnavatel může uplatnit jakýkoliv mzdový systém, ať již s tarifní mzdou nebo bez ní, různé formy mzdy (časovou, úkolovou, podílovou, smíšenou z různých forem atd.) a může zavést různé složky čili části mzdy (prémie, odměny, příplatky, tzv. 13. a 14. mzdu aj.). Určité mzdové náležitosti podle platných předpisů však poskytovány být musí – kompenzace práce přesčas, kompenzace práce ve svátek, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a v neděli. [ŠUBRT (2008), s. 89-90] Součet všech těchto složek pak tvoří hrubou mzdu zaměstnance. Tab. č. 1 - Příplatky u podnikatelských subjektů viz příloha č. 1 3.2.4. Naturální mzda − naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy, − jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby,

15

− výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněží formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům, obvyklé ceně, nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance

za

výrobky,

výkony,

práce

nebo

služby

poskytnuté

zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena. [JAKUBKA (2008), s. 223-224] 3.2.5. Zdravotní pojištění Toto pojistné je placeno zdravotním pojišťovnám a je z něho hrazena lékařská péče, přičemž je musí platit bezvýhradně veškeré fyzické osoby v České republice (za některé je však hradí stát – např. studenti, důchodci atd.), za zaměstnance potom část zdravotního pojištění hradí také zaměstnavatel. [VALOUCH (2007), s. 9] Problematiku zdravotního pojištění upravují v České republice především 2 zákony, a to zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění. Zdravotní pojištění obecně platí fyzické osoby (zaměstnanci, podnikatelé, ale i osoby bez zdanitelných příjmů), zaměstnavatel zaměstnávající zaměstnance nebo stát. Základní sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %. Zaměstnancům je zdravotní pojištění strháváno obecně z jejich hrubé mzdy ve výši 4,5 %, kromě toho část jejich zdravotního pojištění platí zaměstnavatel ve výši 9 % z jejich hrubé mzdy. Pro většinu zaměstnanců zároveň platí, že zdravotní pojištění musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým se rozumí minimální mzda. Pokud tedy zaměstnanec v kalendářním měsíci nedosáhne minimální mzdy, je potom povinen prostřednictvím zaměstnavatele doplatit pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu minimální mzdy a skutečně dosaženého příjmu. Minimální

vyměřovací

základ

se

však

netýká

úplně

všech

zaměstnanců.

[VALOUCH (2007), s. 9-10] Pojistné na veřejné zdravotní pojištění sráží a odvádí zaměstnavatel za zaměstnance příslušené zdravotní pojišťovně v termínu určeném v organizaci pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Pokud tento termín není určen, je pojistné splatné po uplynutí kalendářního měsíce, za který se odvádí. [VYBÍHAL (2008), s. 85] Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. [ŠUBRT (2008), s. 375]

16

3.2.6. Pojistné na sociální zabezpečení Toto pojistné je obecně odváděno státní správě sociálního zabezpečení a je členěno na 3 samostatné složky: - nemocenské pojištění – z něhož jsou hrazeny potom případné nemocenské dávky, je-li fyzická osoba nemocná, - důchodové pojištění – z něhož jsou hrazeny především starobní penze, - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – z níž je hrazena např. aktivní státní politika zaměstnanosti – rekvalifikační kurzy nezaměstnaných atd. [VALOUCH (2007), s. 9] Problematiku sociálního pojištění upravuje zejména zákon č. 58/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění. Sociální pojištění jsou povinni platit: a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby, b) zaměstnanci vymezení v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, v platném znění. [VALOUCH (2007), s. 11] Obecně platí, že při výpočtu zálohy na daň nebo daňové povinnosti se z příjmu poplatníka ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků sráží pojistné, a to ve výši 8 % z příjmu jako pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a z toho činí: -

6,5 % důchodové pojištění,

-

1,1 % nemocenské pojištění,

-

0,4 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. [VYBÍHAL (2008), s. 85]

Kromě sazeb pojistného srážených z vyměřovacího základu zaměstnance k jeho tíži odvádí zaměstnavatel ještě sociální pojistné ve výši 26 % z vyměřovacího základu zaměstnance, a z toho činí: -

3,3 % na nemocenské pojištění,

-

21,5 % na důchodové pojištění,

-

1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. [VYBÍHAL (2008), s. 85]

17

Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné

se

odvádí

na

účet

okresní

správy

sociálního

zabezpečení.

[VALOUCH (2007), s. 12] Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Tab. č. 2 - Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění viz příloha č. 1 3.2.7. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Právní úpravou obsaženou v novém zákoníku práce se výrazně zjednodušují podmínky pro využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatelé se mohou rozhodnout, zda výkon práce zajistit pracovním poměrem nebo dohodami. Existují dva druhy těchto dohod. [ŠUBRT (2008), s. 62] 1) Dohoda o provedení práce Tuto dohodu lze uzavřít, jestliže rozsah práce nepřesáhne 150 hodin. Dohoda může být uzavřena písemně i ústně, je třeba prokázat, že rozsah práce nepřesáhne uvedenou hranici. Z příjmu podle dohody o provedení práce se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. [ŠUBRT (2008), s. 63] 2) Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o pracovní činnosti zaměstnavatel může uzavřít, i když rozsah práce nepřesahuje 150 hodin, přitom sjednaný rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda musí být uzavřena písemně. Z příjmu podle této dohody se odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. [ŠUBRT (2008), s. 63]

3.3.

Daňové hledisko

3.3.1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy za závislé činnosti jsou: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku,

18

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějších výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. [MARKOVÁ (2008), s. 9-11] Vybrala jsem jen několik příjmů ze závislé činnosti, které s mojí prací významově souvisí. Ostatní příjmy ze závislé činnosti nejsou pro dané téma práce důležité. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. 3.3.2.

Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně

Určité příjmy, které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele v souvislosti s výkonem závislé činnosti, jmenovitě určené v zákoně, jsou od daně osvobozeny. Tato ustanovení zákona vytvářejí příležitosti k uplatnění daňové optimalizace. Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně: 1) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, 2) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům, 3) hodnota nealkoholických nápojů, 4) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok, 5) zvýhodnění ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek, 19

6) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí zahraničním osobám (nerezidentům) od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související se výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích, 7) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z FKSP podle vyhlášky o FKSP a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů za obdobných podmínek, ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, resp. nákladů, které nejsou výdaji, resp. náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, 8) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených

sil

a

sborů,

zvláštní

požitky

poskytované

příslušníkům

bezpečnostech sborů a úhrada majetkové újmy podle zvláštního předpisu, 9) náhrady

za

ztrátu

na

služebním

příjmu

poskytované

příslušníkům

bezpečnostních sborů, podle právních předpisů účinných do 31.12.2005, 10) hodnota přechodného ubytování, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, 11) mzdové vyrovnání podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění, 12) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, 13) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti poskytováním bezúročných půjček, 14) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů, 15) odstupné, 16) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci, 17) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele,

20

18) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území ČR, 19) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy, 20) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění)

ve

prospěch

zaměstnance,

jakož

i

částky

vynaložené

zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžního plnění zaměstnanci. V převážné většině případů je osvobození výše uvedených příjmů vázáno na splnění určitých podmínek. [VYBÍHAL (2008), s. 98-100] 3.3.3. Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. [MARKOVÁ (2008), s. 11] 3.3.4. Nezdanitelná část základu daně Od základu daně lze odečíst: 1) hodnotu darů při dodržení zákonných podmínek, 2) částku úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a z úvěru poskytnutého v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření, použitých na financování bytových potřeb, 3) příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, 4) pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění, 5) členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování

a

uznávání

výsledků

[MARKOVÁ (2008), s. 15] 21

dalšího

vzdělávání.

3.3.5.

Sazba daně

Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. [MARKOVÁ (2008), s. 16] Od roku 2008 tedy došlo k významné změně v sazbě daně, a sice progresivní sazba daně byla nahrazena sazbou jednotnou. Tato sazba má být dále s účinností od 1.1.2009 snížena na 12,5 %. 3.3.6. Sleva na dani 1) Podle § 35ba zákona o dani z příjmů 1) poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období snižuje o částku: a) 24 840 Kč na poplatníka , b) 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P (dále jen „průkaz ZTP/P“), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek, c) 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, d) 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, e) 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem „průkazu ZTP/P“, f) 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí

povolání

studiem

nebo

předepsaným

výcvikem,

a

to

až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. 2) poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky

pro

uplatnění

nároku

[MARKOVÁ (2008), s. 38] 22

na

snížení

daně

splněny.

Tab. č. 3 - Roční daňové slevy viz příloha č. 1 2) Podle § 35c zákona o dani z příjmů 1) poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti (dále jen „daňové zvýhodnění“), ve výši 10 680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu, 2) slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 250 Kč ročně. [MARKOVÁ (2008), s. 38-39] Tab. č. 4 - Daňové zvýhodnění na děti viz příloha č. 1 3.3.7. Výpočet měsíční daňové povinnosti Pro uplatnění slev na dani a tedy pro výši výsledné zálohy na daň je vždy rozhodné, máli poplatník u plátce podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „Prohlášení“). 1) má-li zaměstnanec podepsáno „Prohlášení“, nesmí je mít podepsáno současně u více plátců. Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí nahoru na celé koruny do 100 Kč základu daně a na celé 100 Kč u základu daně nad 100 Kč. Z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň ve výši 15 %. Vypočtená záloha na daň se následně sníží o částky uplatněných slev na daň podle § 35ba DZ ve výši 1/12 ročního nároku, pokud byly podmínky pro poskytnutí slevy splněny k prvnímu dni kalendářního měsíce, 2) nemá-li zaměstnanec podepsáno „Prohlášení“, např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmu ze závislé činnosti a poplatník má podepsáno „Prohlášení“ u jiného zaměstnavatele, pak záloha na daň činí 15 % ze základu daně a nelze slevy na dani podle § 35ba DZ ve výši 1/12 ročního nároku uplatnit. [ŠUBRT (2008), s. 216-217] 23

Tab. č. 5 - Měsíční daňové slevy viz příloha č. 1 Tiskopis č. 1 – Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti a z funkčních požitků viz příloha č. 2 Poplatník s podepsaným „Prohlášením“, bez vyživovaných dětí: HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy (superhrubá mzda) → ZÁLOHA NA DAŇ stanovená jednotnou sazbou daně 15 % - SLEVA NA DANI podle § 35ba DZ = KONEČNÁ ZÁLOHA NA DAŇ Dále se záloha na daň po slevě podle § 35ba DZ sníží o uplatněné daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c DZ. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu. Poplatník s podepsaným „Prohlášením“ a vyživovanými dětmi HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy (superhrubá mzda) →ZÁLOHA NA DAŇ stanovená jednotnou sazbou daně 15 % - SLEVA NA DANI podle § 35ba DZ = DAŇ PO SLEVĚ - DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ podle § 35c DZ = KONEČNÁ ZÁLOHA NA DAŇ Poplatník bez podepsaného „Prohlášení“ s příjmem nad 5 000 Kč HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy →ZÁLOHA NA DAŇ stanovená jednotnou sazbou daně 15 %

24

Poplatník bez podepsaného „Prohlášení“ s příjmem do 5 000 Kč Pro výpočet srážkové daně u příjmů (hrubé mzdy) do výše 5 000 Kč za měsíc se základ daně stanoví jako součet hrubé mzdy a případného pojistného. HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = SAMOSTATNÝ ZÁKLAD DANĚ →DAŇ SRÁŽKOU 15 % 3.3.8. Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění Jestliže poplatník ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu (příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků), může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh na daň. Poplatník může požádat o roční zúčtování za těchto podmínek: 1) ve zdaňovacím období pobíral příjmy od více plátců, ale příjmy od jednotlivých zaměstnavatelů

měl

postupně

za

sebou,

včetně

mezd

zúčtovaných

nebo vyplacených plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost, 2) podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani, a to po vstupu do zaměstnání k plátci do 30 dnů, nejpozději však do 15. února na zdaňovací období, nebo nejpozději do 15. února roku následujícího, po uplynutí zdaňovacího období, 3) písemně požádal o roční zúčtování posledního z plátců daně ve zdaňovacím období, tj. v kalendářním roce, nejpozději do 15. února, po uplynutí zdaňovacího období, přičemž roční zúčtování provádí vždy poslední plátce daně ve zdaňovacím období, u kterého měl poplatník příjmy ze závislé činnosti, jestliže poplatník nemůže požádat o roční zúčtování posledního plátce daně, protože plátce zanikl bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh na daň finanční úřad v termínu do 15.února, nebo může podat daňové přiznání, 4) nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání, 5) jestliže poplatník splní podmínky stanovené pro provedení ročního zúčtování, plátce daně provede výpočet daně z úhrnu všech mezd nejpozději do 31. března. Přeplatek z ročního zúčtování převyšující 50 Kč vrátí plátce poplatníkovi 25

nejpozději při zúčtování mzdy za březen. Nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování se od poplatníků nevybírá. [VYBÍHAL (2008), s. 103-104] Tab. č. 6 - Přehled režimu zaokrouhlování viz příloha č. 1 Tiskopis č. 2 – Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků viz příloha č. 2 3.3.9. Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti: 1) mzdové listy obsahující zákonem stanovené náležitosti, 2) rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý

kalendářní

měsíc

i

za

celé

zdaňovací

období.

[MARKOVÁ (2008), s. 38-46] Tiskopis č. 3 – Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků viz příloha č. 2 3.3.10. Daňový dopad mezd a mzdového příslušenství u zaměstnavatele Obchodní společnosti, družstva a podnikající fyzické osoby jsou ve smyslu § 7 zákoníku práce zaměstnavateli, pokud zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích. Zaměstnancům, společníkům, členům orgánů právnických osob a jiným fyzickým osobám mohou plynout z pracovněprávních vztahů plnění ve formě mezd, odměn členů statutárních orgánů či jiných orgánů společnosti, dividend, podílů na zisku a tantiém. Hrubé

mzdy

přiznané

v souladu

s příslušnými

pracovními

smlouvami

jsou

u zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem), a to za předpokladu, že zaměstnanci,

společníci

a

členové

orgánů

společnosti

jsou

zároveň

v zaměstnaneckém poměru a byla sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a zákonná pojištění. Do základu daně zaměstnavatele vstupují mzdy v okamžiku jejich předpisu v účetnictví. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, které byly v souladu s předpisy o účetnictví zúčtovány na vrub účetních nákladů, jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem) do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné, a to jen tehdy, pokud byly 26

zaplaceny nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je pojistné zaplaceno po výše uvedených termínech, je daňovým výdajem (nákladem) v tom roce, kdy bylo zaplaceno. Dále se nově od roku 2008 za daňový výdaj (náklad) považují veškerá práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o dani z příjmů v platném znění nebo jiný předpis nestanoví jinak. [JAROŠ (2007), s. 154-158] Toto ustanovení poskytuje zaměstnavateli prostor pro hledání cest poskytování plnění zaměstnancům

zvýhodněných

z hlediska

daňového

režimu

jak

z pohledu

zaměstnavatele, tak z pohledu zaměstnance. Nejpříznivější formou plnění je takové plnění, které je pro zaměstnavatele uznatelným nákladem a současně pro zaměstnance osvobozeným příjmem. Tab. č. 7 - Poskytování výhod zaměstnancům a jejich dopad do nákladů a daňového základu viz příloha č. 1

3.4.

Účetní hledisko

3.4.1. Mzdová účtárna Výpočet a evidence mezd a platů, dávek nemocenského pojištění a sociálních dávek, srážek záloh na daň z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění a dalších srážek z mezd a položek souvisejících se mzdovou oblastí je předmětem pracovní náplně mzdové účtárny. Na požádání zaměstnance provádí mzdová účtárna též roční vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Tato účtárna zodpovídá zejména za: − vedení analytické evidence mezd a platů zaměstnanců, − výpočet

hrubých

mezd,

náhrad

mezd,

cestovních

nákladů

a

dávek

nemocenského pojištění, − zúčtování výplat odměn hrazených z nákladů, − zúčtování výplat odměn, prémií a podílů na hospodářských výsledcích, − provádění všech srážek z mezd, − sestavení souhrnných výkazů o mzdách, dávkách nemocenského pojištění, srážek z mezd, popř. zabezpečení dalších informací pro útvary vlastního podniku i pro jiné instituce.

27

Typickými základními prvotními doklady zpracovávanými v této oblasti jsou pracovní a mzdové lístky, kontrolní lístky a řada dalších prvotních dokladů. Mzdová účtárna zabezpečuje zejména informace o vynaložených jednicových a režijních mzdách podle útvarů a provedených výkonů. Pro všeobecnou účtárnu zajišťuje agregované údaje pro vedení syntetické evidence a analytické evidence prvního stupně. Kmenové údaje o mzdách a platech podle jednotlivých zaměstnanců se zde vedou na mzdových listech a souhrnně ve výplatní listině. Práce ve všeobecné účtárně pak představují finalizaci procesu zpracování informací. Jeho výsledkem je souhrnné průřezové zobrazení celého reprodukčního procesu, a to jak pokud jde o strukturu majetku podniku z hlediska jeho formy a krytí, tak pokud jde o hospodářské procesy uskutečňované v podniku. Všeobecná účtárna přejímá ze mzdové účtárny informace o celkových hrubých mzdách, srážkách a obstávkách mezd, o zdravotním a sociálním pojištění, čisté mzdě a ostatních položkách pro zúčtování mezd se zaměstnanci. Konkrétní forma přejímaných informací závisí na míře využívání výpočetní techniky. [BÁČA (1997), s. 231-232] 3.4.2. Směrná účtová osnova Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, obsahuje směrnou účtovou osnovu. Účtová osnova (směrná účtová osnova) je seznam účtů, které lze v rámci účetnictví použít. Na jeho základě si sestavuje každá účetní jednotka svůj vlastní účtový rozvrh, což je seznam účtů, které bude při vedení účetnictví daná účetní jednotka používat. Účetní jednotka stanoví takový účetní rozvrh, aby minimalizovala problémy při sestavování rozvahy a výsledovky. Účtová osnova obsahuje 10 účtových tříd (0-9). Ty se pak dále dělí do účtových skupin 3.4.3. Syntetické účty používané pro zaúčtování mezd ČÚS č. 017 č. 019 331 – Zaměstnanci Účtují se zde závazky z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k zaměstnancům, popř. jiným fyzickým osobám (s výjimkou závazků ke společníkům ze závislé činnosti), a jejich zúčtování. Analytická evidence 28

se vede

podle

jednotlivých

zaměstnanců

na

mzdových

listech.

[ÚZ č. 647 (2008), s. 130] Dle zákona o účetnictví může účetní jednotka jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. 333 – Ostatní závazky vůči zaměstnancům Zde se účtují různé závazky vůči zaměstnancům, např. nárok zaměstnanců na náhradu cestovních výdajů apod. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131] 335 – Pohledávky za zaměstnanci Účtují se zde různé pohledávky za zaměstnanci, např. poskytnuté zálohy na cestovní výdaje,

zálohy

k vyúčtování,

uplatnění

náhrady

za

zaměstnanci.

[ÚZ č. 647 (2008), s. 131] 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Ve prospěch tohoto účtu se účtují závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k příslušným institucím, jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění, a sice se souvztažnými zápisy buď na vrub příslušných účtů účtové skupiny 52 – Osobní náklady u částek hrazených zaměstnavatelem, nebo na vrub příslušných účtů závazků vůči zaměstnancům z pracovněprávních vztahů a příslušného účtu účtové skupiny 36 Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva u částek hrazených zaměstnancem. Na vrub účtu se účtují nároky na výplaty sociálních dávek se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů závazků vůči zaměstnancům z pracovněprávních vztahů. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131] Účet 336 je nutné analyticky členit podle druhu pojištění a v jeho rámci podle jednotlivých pojišťoven. 342 – Ostatní přímé daně Účtuje se zde daň z příjmů, jejíž odvod finančnímu orgánu zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, např. zaměstnancům. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131]

29

366 – Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti Účtují se zde závazky ke společníkům ve společnosti s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, tj. z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení, a jejich zúčtování. [ÚZ č. 647 (2008), s. 133] 521 – Mzdové náklady, 522 – Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti Na těchto účtech se účtují veškeré požitky zaměstnanců včetně příjmů společníků a členů družstva ze závislé činnosti. Na těchto účtech se účtují mzdy zásadně v hrubých částkách. Do hrubé mzdy musí být zahrnuta také naturální mzda, je-li součástí mzdy. Nepeněžní plnění mezd (naturální mzda) se účtuje v ocenění podle zvláštních předpisů. [ÚZ č. 647 (2008), s. 139] Náklady jsou měřítkem spotřeby práce pracovníků. Vhodný systém evidence nákladů zajišťuje potřebné informace o hospodaření s prací a měl by umožňovat pohled na náklady z hlediska: - co bylo spotřebováno, - na jaký účel to bylo spotřebováno, - případně kde to bylo spotřebováno. Základní hledisko co bylo spotřebováno zajišťuje v účetnictví členění nákladů podle nákladových druhů. Účelový vztah k výkonům je pro náklady charakteristický. Třídění nákladů je z hlediska místa spotřeby, resp. místa vzniku nákladu důležité u větších, vnitřně členěných účetních jednotek. Lze je zabezpečit v závislosti na druhu a rozsahu činnosti buď pomocí analytické evidence v rámci druhového členění nákladů nebo střediskovou evidencí. [MÜLLEROVÁ (1997), s. 193] 524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění Zde se účtují náklady zaměstnavatele z titulu sociálního a zdravotního pojištění, k němuž je povinen dle platných zákonů. Základní účetní souvztažnosti jsou přehledně uvedeny v tabulce základních účetních souvztažností pro zúčtování mezd. [JINDRÁK (2008)] Tab. č. 8 - Účtování viz příloha č. 1

30

3.4.4. Vazba zákona o daních z příjmů a účetnictví Analytické účty v účtové třídě 5 je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o daních z příjmů. Zejména je nutno u účtů, na nichž se zachycují připočitatelné a odpočitatelné položky pro zjištění základu pro výpočet daňové povinnosti, sledovat tyto položky odděleně; u položek, které se z hlediska ovlivnění daňového základu uznávají podle ustanovení zákona o daních z příjmů jen ve zvlášť stanovených případech (např. cestovné, dary), je nutné zajistit v účetnictví podklady pro analýzu těchto položek z hlediska daňového. [ÚZ č. 647 (2008), s. 138] Uplatnění těchto principů je obzvlášť důležité v situacích, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům svoz zaměstnanců do práce, závodní preventivní péči, pojistné na důchodové a životní pojištění, přechodné ubytování, příspěvek na dovolenou, rekreaci a další složky, které nejsou součástí hrubé mzdy, znamenají však pro zaměstnance získání určitého prospěchu a jsou významnou položkou daňové optimalizace vztahů zaměstnance a zaměstnavatele.

31

4. PRAKTICKÁ ČÁST Pan Petr Novák, Dis. je mladý, svobodný a bezdětný absolvent vyšší odborné školy. 1.5. 2008 nastoupil do svého prvního zaměstnání, kde pracuje jako počítačový analytik. Jeho hrubá mzda činí 20 000,- Kč měsíčně a úvazek je 8 hodin denně (40 hodin týdně). Na následujících příkladech je uveden výpočet mzdy různými způsoby, které zákoník práce umožňuje, a porovnání daňové úspory a výhodnosti ze strany zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele v každé variantě. V praktické části je uvedeno několik příkladů výpočtu mzdy, které v praxi připadají jako nejčastější a nejzajímavější a to: -

pracovní poměr, zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení“,

-

pracovní poměr, zaměstnanec podepsal „Prohlášení“,

-

dohoda o provedení práce, zaměstnanec nepodepsal „Prohlášení“,

-

dohoda o provedení práce, zaměstnanec podepsal „Prohlášení“,

-

pracovní poměr, zaměstnanec podepsal „Prohlášení“, zaměstnavatel poskytuje příspěvek na penzijní připojištění,

-

pracovní poměr, zaměstnanec podepsal „Prohlášení“, zaměstnavatel poskytuje příspěvek na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění,

-

pracovní poměr, zaměstnanec podepsal „Prohlášení“, zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů.

4.1.

Příklad č. 1

V příkladu č. 1 je uveden výpočet mzdy pana Petra Nováka v pracovním poměru za měsíc květen. Pan Novák v této variantě nepodepsal na zdaňovací období „Prohlášení“. Je provedeno zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů, porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele.

32

4.1.1. Výpočet mzdy zaměstnance Ve mzdové účtárně je vypočtena jeho mzda následujícím způsobem: Tab. č. 1 – Výpočet mzdy 20 000 Kč

Hrubá mzda: Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

2 700 Kč (0,135 x 20 000 Kč)

-

zaměstnanec

-

zaměstnavatel

900 Kč (2 700 Kč / 3) 1 800 Kč (2 700 Kč - 900 Kč)

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

6 800 Kč (0,34 x 20 000 Kč)

-

zaměstnanec

1 600 Kč (0,08 x 20 000 Kč)

-

zaměstnavatel

5 200 Kč (0,26 x 20 000 Kč)

Daň z příjmů: Základ daně

27 000 Kč (20 000 Kč + 1 800 Kč + 5 200 Kč)

Záloha na daň:

4 050 Kč (0,15 x 27 000 Kč)

Sleva na dani:

0 Kč Nepodepsal prohlášení

Záloha na daň po slevě

4 050 Kč

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň:

4 050 Kč

Čistá mzda k výplatě:

13 450 Kč

(20 000 Kč - 900 Kč - 1 600 Kč – 4 050 Kč)

Pan Novák byl překvapen rozdílem mezi hrubou a čistou mzdou, naštěstí jeho rozhodnutí nepodepsat prohlášení je řešitelné při ročním zúčtování, kde při jeho provedení mu zaměstnavatel uplatní slevu na dani v roční výši. A přeplatek na dani mu následně vyplatí. Ovšem na toto musí pan Novák počkat až po skončení kalendářního roku, nejdéle však do 31. března roku následujícího. 4.1.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Pracovnice

mzdové

účtárny

postoupily

mzdovou

rekapitulaci

k proúčtování

do všeobecné účtárny. Další doklad, který pracovnice všeobecné účtárny obdržely, byl

33

bankovní výpis. Na základě těchto účetních dokladů provedly pracovnice všeobecné účtárny níže uvedené účetní operace: Tab. č. 2 - Účtování Účtování - popis operace zaúčtování hrubé mzdy zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem sociální pojištění hrazené zaměstnancem sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem daň ze mzdy výplata mzdy na bankovní účet (hotově) odvod daně ze mzdy odvod zdravotního pojištění odvod sociálního pojištění

Kč 20 000 900 1 800 1 600 5 200 4 050 13 450 4 050 2 700

MD 521 331 524 331 524 331 331 342 336

D 331 336 336 336 336 342 221 (211) 221 221

6 800

336

221

Obraty výsledkových účtů (účtové třídy 5 a 6) budou použity pro sestavení výkazů zisků a ztrát organizace za příslušné období, tedy nákladové účty plynoucí z proúčtování mezd se promítnou ve výsledku hospodaření organizace za příslušné období. Rozvahové účty pak budou použity pro sestavení rozvahy podávající obraz o stavu majetku, pohledávek a závazků organizace k určitému okamžiku. 4.1.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č. 3 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Čistá mzda

Rozdíl

% podíl čisté mzdy zaměstnance z hrubé mzdy

20 000 Kč

13 450 Kč

6 550 Kč

67,25

Z tohoto jednoduchého srovnání je zřejmé, že rozhodnutí zaměstnance bezdůvodně dobrovolně nepodepsat prohlášení k dani z příjmů nebylo správné, znamená dobrovolné vzdání se části čistého příjmu. Základem daně zaměstnance byla superhrubá mzda, tj. hrubá

mzda

zvýšená

o

zákonné sociální a zdravotní pojištění

hrazené

zaměstnavatelem, nebyla zde uplatněna žádná zaměstnanecká výhoda podléhající dani ani osvobozená od daně. Zde bylo vhodné zaměstnanci podat ve mzdové účtárně podrobnější informaci o významu podpisu „Prohlášení“, protože spokojenost

34

zaměstnance

s výší

čistého

příjmu

je

nezanedbatelným

faktorem

dobrého

pracovněprávního vztahu. 4.1.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 4 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

20 000 5 200 1 800 27 000 13 450

Daňová účinnost nákladu ano ano ano -

49,81

-

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Čistá mzda zaměstnance % podíl čisté mzdy zaměstnance na mzdových nákladech zaměstnavatele

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že nákladem zaměstnavatele není jen hrubá mzda, ale i zákonné sociální a zdravotní pojištění. V tomto konkrétním případě pak poměr čisté mzdy zaměstnance k mzdovým nákladům zaměstnavatele je méně než 50 % a v zájmu sociálního smíru by i zaměstnavatel měl mít zájem, aby se tento poměr zvýšil a jeho pracovník byl spokojenější. V tomto případě veškeré náklady zaměstnavatele jsou daňově účinné, může je tedy v plné výši uplatnit při stanovování základu daně z příjmů právnických osob.

4.2.

Příklad č. 2

V tomto příkladu je předveden výpočet mzdy zaměstnance v pracovním poměru, který podepsal na zdaňovací období „Prohlášení“. Dále zaúčtování této mzdu a související nákladů. Je zde provedeno porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele. 4.2.1. Výpočet mzdy zaměstnance Na základě zkušenosti se zdaněním své mzdy v prvním měsíci si pan Novák rozmyslel, že v druhém měsíci podepíše „Prohlášení“. S ohledem na tuto skutečnost provedla mzdová účtárna výpočet a zdanění takto:

35

Tab. č. 5 - Výpočet mzdy 20 000 Kč

Hrubá mzda: Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

-

zaměstnanec

-

zaměstnavatel

2 700 Kč (0,135 x 20 000 Kč) 900 Kč (2 700 Kč / 3) 1 800 Kč (2 700 Kč - 900 Kč)

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

6 800 Kč (0,34 x 20 000 Kč)

-

zaměstnanec

1 600 Kč (0,08 x 20 000 Kč)

-

zaměstnavatel

5 200 Kč (0,26 x 20 000 Kč)

Daň z příjmů: Základ daně

27 000 Kč (20 000 Kč + 1 800 Kč + 5 200 Kč)

Záloha na daň:

4 050 Kč (0,15 x 27 000 Kč)

Sleva na dani:

2 070 Kč (2 070 Kč měsíčně na poplatníka)

Záloha na daň po slevě

1 980 Kč (4 050 Kč – 2 070 Kč)

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň:

1 980 Kč

Čistá mzda k výplatě:

15 520Kč

(20 000 Kč - 900 Kč - 1 600 Kč – 1 980 Kč)

4.2.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Způsob zaúčtování této mzdové rekapitulace ve všeobecné účtárně je zcela stejný jako v odstavci 4.1.2., liší se jen částky. 4.2.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č. 6 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Čistá mzda

Rozdíl

% podíl čisté mzdy zaměstnance z hrubé mzdy

20 000 Kč

15 520 Kč

4 480 Kč

77,60

Z výše uvedené tabulky je jednoznačně zřejmé, že při podepsání „Prohlášení“ a uplatnění slevy na dani na poplatníka je jeho čistá mzda vyšší a současně procentní podíl čisté mzdy zaměstnance z hrubé mzdy je rovněž vyšší.

36

4.2.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 7 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

20 000 5 200 1 800 27 000 15 520

Daňová účinnost nákladu ano ano ano -

57,48

-

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Čistá mzda zaměstnance % podíl ČM zaměstnance na mzdových nákladech zaměstnavatele

Z výše uvedené tabulky z pohledu zaměstnavatele je zřejmé, že mzdové náklady zaměstnavatele zůstaly beze změny, tedy uplatnění slevy na dani u zaměstnance na ně nemá vliv. Ovšem podíl čisté mzdy zaměstnance na mzdových nákladech zaměstnavatele se zvýšil z 49,81 % na 57,48 % a zaměstnavatele to nestálo navíc ani korunu.

4.3.

Příklad č. 3

Na tomto příkladu je uveden výpočet mzdy zaměstnance, pokud by pracoval na základě dohody o provedení práce bez podepsaného „Prohlášení“. Pan Novák podepsat nemůže v případě, že „Prohlášení“ má podepsané u jiného zaměstnavatele. Dále je zde provedeno zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů. Porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele. Dohoda o provedení práce je zdaňována srážkovou daní 15 %. Z dohody o provedení práce se neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Možnosti uplatnění této varianty pracovněprávního vztahu a jeho omezení jsou dále komentovány v oddíle 4.3.5.

37

4.3.1. Výpočet mzdy zaměstnance Tab. č. 8 - Výpočet mzdy Hrubá mzda:

20 000 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

0 Kč Nepodléhá zdravotnímu pojištění

-

zaměstnanec

0 Kč

-

zaměstnavatel

0 Kč

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

0 Kč Nepodléhá sociálnímu pojištění

-

zaměstnanec

0 Kč

-

zaměstnavatel

0 Kč

Daň z příjmů: Základ daně Záloha na daň:

20 000 Kč

3 000 Kč (0,15 x 20 000 Kč)

Sleva na dani: Záloha na daň po slevě

Superhrubá mzda se rovná hrubé mzdě

0 Kč Nepodepsal prohlášení 3 000 Kč

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň:

3 000 Kč

Čistá mzda k výplatě:

17 000Kč (20 000 Kč - 3 000 Kč)

4.3.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Tab. č. 9 - Účtování Účtování - popis operace

Kč

zaúčtování hrubé mzdy daň ze mzdy výplata mzdy na bankovní účet (hotově)

20 000 3 000 17 000

odvod daně ze mzdy

3 000

38

MD

D

521 331 331 342 331 221(211) 342

221

4.3.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č. 10 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Čistá mzda

Rozdíl

% podíl čisté mzdy zaměstnance z hrubé mzdy

20 000 Kč

17 000 Kč

3 000 Kč

85,00

Tato teoretická varianta vychází pro zaměstnance velmi příznivě, neřeší však otázku povinných plateb sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. 4.3.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 11 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

20 000 0 0 20 000 17 000

Daňová účinnost nákladu ano -

85,00

-

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Čistá mzda zaměstnance % podíl ČM zaměstnance na mzdových nákladech zaměstnavatele

Mzdové náklady zaměstnavatele se rovnají hrubé mzdě, ale prakticky takto zaměstnavatel může řešit jen zajištění jednorázových nebo občasných prací, trvale se opakující činnosti zaměstnavatel touto formou zajistit nemůže, omezení plynou jak z obecně platných právních předpisů (viz dále) tak z toho, že by nebylo prakticky možné stále přijímat a zapracovávat na krátkou dobu nové zaměstnance. 4.3.5. Výhody a nevýhody V tomto případě vychází podíl čistého příjmu zaměstnance z hrubé mzdy velmi příznivě. Rovněž tak mzdové náklady zaměstnavatele tvoří jen hrubá mzda bez sociálního a zdravotního pojištění, což vypadá velmi výhodně jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele. Ovšem významným omezením uplatnění dohody po provedení práce v praxi je skutečnost, že tuto lze uplatnit pro jednoho zaměstnance v rozsahu maximálně 150 hodin v kalendářním roce. Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohoda o provedení práce tedy

39

není dlouhodobým řešením a je možné na jejím základě vykonávat a odměňovat jen krátkodobé a jednorázové práce.

4.4.

Příklad č. 4

V příkladu č. 4 je uveden výpočet mzdy zaměstnance opět na dohodu o provedení práce, který podepsal na zdaňovací období „Prohlášení“, zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů, porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele. 4.4.1. Výpočet mzdy zaměstnance Tab. č. 12 - Výpočet mzdy Hrubá mzda:

20 000 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

0 Kč Nepodléhá zdravotnímu pojištění

-

zaměstnanec

0 Kč

-

zaměstnavatel

0 Kč

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

0 Kč Nepodléhá sociálnímu pojištění

-

zaměstnanec

0 Kč

-

zaměstnavatel

0 Kč

Daň z příjmů: Základ daně

20 000 Kč

Superhrubá mzda se rovná hrubé mzdě

Záloha na daň:

3 000 Kč (0,15 x 20 000 Kč)

Sleva na dani:

2 070 Kč Podepsal prohlášení

Záloha na daň po slevě

930 Kč

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň: Čistá mzda k výplatě:

930 Kč 19 070Kč (20 000 Kč- 930 Kč)

40

Možnost podepsat „Prohlášení“ v pracovním poměru na dohodu o provedení práce je dána tím, že pracovník nemá jiný pracovní poměr, kde by měl prohlášení k dani z příjmů podepsáno. Tím je praktické uplatnění této varianty významně omezeno. 4.4.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Způsob zaúčtování této mzdové rekapitulace ve všeobecné účtárně je zcela stejný jako v odstavci 4.3.2., liší se jen částky. 4.4.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č. 13 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Čistá mzda

Rozdíl

% podíl čistého příjmu zaměstnance z hrubé mzdy

20 000 Kč

19 070 Kč

980 Kč

95,35

Tato varianta vypadá pro zaměstnance zatím nejpříznivěji, jak již bylo řečeno, její praktické uplatnění je velmi omezeno. V praxi tato situace může nastat například při jednorázovém zaměstnání starobních důchodců nebo studentů. 4.4.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 14 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

20 000 0 0 20 000 19 070

Daňová účinnost nákladu ano -

95,35

-

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Čistá mzda zaměstnance % podíl ČM zaměstnance na mzdových nákladech zaměstnavatele

Mzdové náklady zaměstnavatele jsou stejné bez ohledu na to, zda zaměstnanec na dohodou o provedení práce podepsal či nepodepsal „Prohlášení“. Pak je pro zaměstnavatele rozhodující, aby dodržel všechna zákonná ustanovení vztahující se na pracovněprávní vztahy.

41

4.5.

Příklad č. 5

V tomto příkladu je proveden výpočet mzdy zaměstnance v pracovním poměru, který podepsal na zdaňovací období „Prohlášení“. Bude zde provedeno zaúčtování mzdy a souvisejících

nákladů,

porovnání

hrubé

mzdy

a

částky

celkem

získané

od zaměstnavatele a daňový pohled ze strany zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci příspěvek na penzijní připojištění. Pan Novák si zřídil penzijní připojištění se státním příspěvkem. Jeho vlastní příspěvek činí 500,- Kč měsíčně. Na svůj příspěvek si zřídil trvalý příkaz v bance. Zaměstnavatel mu bude přispívat na toto penzijní připojištění 1 000,- Kč. Pro zachování srovnatelnosti budeme předpokládat, že došlo současně ke snížení hrubé mzdy na 19 000,- Kč. 4.5.1. Výpočet mzdy zaměstnance Tab. č. 15 - Výpočet mzdy Hrubá mzda:

19 000 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

-

zaměstnanec

-

zaměstnavatel

2 565 Kč (0,135 x 19 000 Kč) 855 Kč (2 565 Kč / 3) 1710 Kč (2 565 Kč - 855 Kč)

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

6 460 Kč (0,34 x 19 000 Kč)

-

zaměstnanec

1 520 Kč (0,08 x 19 000 Kč)

-

zaměstnavatel

4 940 Kč (0,26 x 19 000 Kč)

Daň z příjmů: Základ daně

25 650 Kč (19 000 Kč + 1 710 Kč + 4 940 Kč)

Záloha na daň:

3 848 Kč (0,15 x 25 650 Kč)

Sleva na dani:

2 070 Kč (2 070 Kč měsíčně na poplatníka)

Záloha na daň po slevě

1 778 Kč (3 848 Kč – 2 070 Kč)

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň:

1 778 Kč

Čistá mzda k výplatě:

14 847Kč

Příspěvek na penzijní připojištění Celkem získáno od zaměstnavatele

1 000 Kč (14 847 Kč čistá mzda + 1 000 Kč 15 847 Kč poukázaný příspěvek na PP)

42

(19 000 Kč - 855 Kč - 1 520 Kč – 1 778 Kč)

Daňová výhodnost příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem poskytnutého zaměstnanci jeho zaměstnavatelem souvisí s těmito skutečnostmi: -

osvobození příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance ,

-

zahrnutí poskytnutého příspěvku na penzijní připojištění zaměstnancům na straně zaměstnavatele do jeho daňově uznatelných výdajů (nákladů),

-

nezahrnutí poskytovaného příspěvku na penzijní připojištění zaměstnancům do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení,

-

nezahrnutí poskytovaného příspěvku na penzijní připojištění zaměstnancům do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.

4.5.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Tab. č. 16 - Účtování Účtování - popis operace zaúčtování hrubé mzdy zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem sociální pojištění hrazené zaměstnancem sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem daň ze mzdy příspěvek na penzijní připojištění výplata mzdy na bankovní účet (hotově) odvod daně ze mzdy odvod zdravotního pojištění

Kč 19 000 855 1 710 1 520 4 940 1 778 1 000 15 847 1 778 2 565

odvod sociálního pojištění

6 460

MD D 521 331 331 336 524 336 331 336 524 336 331 342 527 331 331 221(211) 342 221 336 221 336

221

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění jakožto zákonný sociální náklad uznávaný za výdaj podle zákona o daních z příjmů patří na účet 527 - Zákonné sociální náklady.

43

4.5.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č 17 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Celkem získáno od zaměstnavatele

Rozdíl

% podíl celkem získáno od zaměstnavatele z hrubé mzdy

19 000 Kč

15 847 Kč

3 153 Kč

83,41

Tato varianta znamená pro zaměstnance nejvýhodnější procentní podíl z hrubé mzdy, je však třeba mít na zřeteli, že příspěvek na penzijní připojištění není aktuálně zaměstnanci peněžně k dispozici, tato situace nastane až při splnění podmínek pro výplatu dávek penzijního připojištění. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu je podle § 6 odst. 9 zákona o daních příjmů osvobozen u zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti, což je pro zaměstnance výhodné a motivující k zajištění svých příjmů v budoucnosti. Pokud by z neznalosti poukázal zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek nikoli na účet u penzijního fondu, ale na účet zaměstnance, podmínky pro osvobození splněny nejsou. Dále je třeba respektovat limit, že u zaměstnance je osvobozeno maximálně 24.000,- Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Částka převyšující tento limit tvoří u zaměstnance součást základu daně z příjmů ze závislé činnosti. 4.5.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 18 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění Celkové náklady zaměstnavatele Celkem zaměstnanec získal od zaměstnavatele % podíl z celkový nákladů zaměstnavatele

19 000 4 940 1 710 25 650 1000 26 650 15 847 59,46

Daňová účinnost nákladu ano ano ano ano -

Příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění je u zaměstnavatele daňově účinným nákladem pokud se k jeho poskytování zaměstnavatel zavázal v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvě. Tedy výše příspěvku na straně zaměstnavatele není ničím omezena. Celkové náklady zaměstnavatele v této 44

variantě jsou o 350 Kč nižší než ve variantě 4.2. a současně zaměstnanec získal od zaměstnavatele o 327 Kč více než ve srovnávané variantě. Z toho lze dovodit závěr, že je jak pro zaměstnavatele tak pro zaměstnance výhodné, aby se dohodli na poskytování příspěvku na penzijní připojištění ve výši vyhovující oběma stranám.

4.6.

Příklad č. 6

V příkladě č. 6 je uveden výpočet mzdy zaměstnance v pracovním poměru, který podepsal na zdaňovací období „Prohlášení“. Je zde provedeno zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů, porovnání hrubé mzdy a částky celkem získáno od zaměstnavatele a daňový pohled ze strany zaměstnavatel v situaci, kdy zaměstnavatel

poskytuje

zaměstnanci

příspěvek

na

penzijní

připojištění

zaměstnance a současně na soukromé životní pojištění zaměstnance. 4.6.1. Výpočet mzdy zaměstnance Zaměstnavatel se rozhodl přispívat panu Novákovi kromě příspěvku na penzijní připojištění ve výši 1.000,- Kč měsíčně ještě příspěvek na soukromé životní pojištění ve výši 1.000,- Kč měsíčně. Pro zachování srovnatelnosti budeme předpokládat, že došlo současně ke snížení hrubé mzdy na 18 000,- Kč. Poskytování příspěvků na soukromé životní pojištění zaměstnavatelem jeho zaměstnancům představuje pro zaměstnance účinnou motivaci, která je jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance výhodnější než prosté zvyšování mzdy. Tuto výhodnost ovlivňují čtyři skutečnosti: -

osvobození příspěvku na soukromé životní pojištění od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance při splnění podmínek,

-

zahrnutí

poskytnutého

příspěvku

na

soukromé

životní

pojištění

zaměstnancům na straně zaměstnavatele do jeho daňově uznatelných výdajů (nákladů) při splnění podmínek, -

nezahrnutí poskytovaného příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnancům do vyměřovacího základu pro výpočet odvodu pojistného na sociální zabezpečení při splnění podmínek,

45

-

nezahrnutí poskytovaného příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnancům do vyměřovacího základu pro výpočet odvodu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění při splnění všech podmínek.

Tab. č. 19 - Výpočet mzdy Hrubá mzda:

18 000 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

-

zaměstnanec

-

zaměstnavatel

2 430 Kč (0,135 x 18 000 Kč) 810 Kč (2 430 Kč / 3) 1620 Kč (2 430 Kč - 810 Kč)

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

6 120 Kč (0,34 x 18 000 Kč)

-

zaměstnanec

1 440 Kč (0,08 x 18 000 Kč)

-

zaměstnavatel

4 680 Kč (0,26 x 18 000 Kč)

Daň z příjmů: Základ daně

24 300 Kč (18 000 Kč + 1 620 Kč + 4 680 Kč)

Záloha na daň:

3 645 Kč (0,15 x 24 300 Kč)

Sleva na dani:

2 070 Kč (2 070 Kč měsíčně na poplatníka)

Záloha na daň po slevě

1 575 Kč (3 645 Kč – 2 070 Kč)

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň: Čistá mzda k výplatě: Příspěvek na penzijní připojištění Příspěvek na soukromé životní pojištění Celkem získáno od zaměstnavatele

1 575 Kč 14 175 Kč (18 000 Kč - 810 Kč - 1 440 Kč – 1 575 Kč) 1 000 Kč 1 000 Kč 16 175 Kč (14 175 Kč + 1 000 Kč + 1 000 Kč )

46

4.6.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Tab. č. 20 - Účtování Účtování - popis operace zaúčtování hrubé mzdy zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem sociální pojištění hrazené zaměstnancem sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem daň ze mzdy příspěvek na penzijní připojištění příspěvek na soukromé životní pojištění výplata mzdy na bankovní účet (hotově) odvod daně ze mzdy odvod zdravotního pojištění

Kč 18 000 810 1 620 1 440 4 680 1 575 1 000 1 000 16 175 1 575 2 430

odvod sociálního pojištění

6 120

MD D 521 331 331 336 524 336 331 336 524 336 331 342 527 331 527 331 331 221(211) 342 221 336 221 336

221

Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění jakožto zákonný sociální náklad uznávaný za výdaj podle zákona o daních z příjmů patří stejně jako příspěvek na penzijní připojištění na účet 527 - Zákonné sociální náklady. 4.6.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č. 21 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Celkem získáno od zaměstnavatele

Rozdíl

% podíl celkem získáno od zaměstnavatele z hrubé mzdy

18 000 Kč

16 175 Kč

1 825 Kč

89,86

Tato varianta znamená pro zaměstnance ještě výhodnější procentní podíl z hrubé mzdy než varianta 4.5. Příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění je podle § 6 odst. 9 zákona o daních příjmů osvobozen u zaměstnance od daně z příjmu ze závislé činnosti, což je pro zaměstnance výhodné a motivující k zajištění svých rizik. Dále je třeba respektovat limit, že u zaměstnance je osvobozeno maximálně 24.000,- Kč ročně od téhož zaměstnavatele, tento limit je společný pro příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na soukromé životní pojištění, může být tedy v plné výši vyčerpán jen na příspěvek na penzijní připojištění, nebo jen na příspěvek na soukromé životní

47

pojištění nebo na jakoukoli kombinaci těchto dvou příspěvků. Částka převyšující tento limit tvoří u zaměstnance součást základu daně z příjmů ze závislé činnosti. 4.6.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 22 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Příspěvek na penzijní připojištění Příspěvek na soukromé životní pojištění Celkové náklady zaměstnavatele Celkem získáno od zaměstnavatele % podíl na celkových nákladech zaměstnavatele

18 000 4 680 1 620 24 300 1 000 1 000 26 300 16 175 61,50

Daňová účinnost nákladu ano ano ano ano ano -

Příspěvek zaměstnanci na soukromé životní pojištění je u zaměstnavatele daňově účinným nákladem pokud se k jeho poskytování zaměstnavatel zavázal v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvě. Tedy výše příspěvku na straně zaměstnavatele není ničím omezena. Celkové náklady zaměstnavatele v této variantě jsou o 700 Kč nižší než ve variantě 4.2. a o 350 Kč nižní než ve variantě 4.5. a současně zaměstnanec získal od zaměstnavatele o 655 Kč více než ve variantě 4.2. a o 328 Kč více než ve variantě 4.5. Z toho lze dovodit závěr, že je jak pro zaměstnavatele tak pro zaměstnance výhodné, aby maximálně využili možností poskytování příspěvku na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění.

4.7.

Příklad č. 7

Příklad č. 7 demonstruje výpočet mzdy zaměstnance v pracovním poměru, který podepsal na zdaňovací období „Prohlášení“, zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů, porovnání hrubé mzdy a částky celkem získáno od zaměstnavatele a dále daňový pohled ze strany zaměstnavatele v situaci, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů.

48

4.7.1. Výpočet mzdy zaměstnance Zaměstnavatel zabezpečuje závodní stravování formou stravenek. Stravenky jsou v nominální hodnotě 70 Kč. Zaměstnavatel hradí 55 % z nominální hodnoty, zaměstnanec si hradí 45 % z nominální hodnoty. Pro zjednodušení je příklad mimo režim DPH. Zaměstnanci je stravné sráženo z výplaty. Pan Novák dostal na tento měsíc 20 ks stravenek. Pro zachování srovnatelnosti budeme předpokládat, že došlo současně ke snížení hrubé mzdy na 19 230,- Kč.

Tab. č. 23 - Výpočet mzdy Hrubá mzda:

19 230 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění: -

celkem

-

zaměstnanec

-

zaměstnavatel

2 597 Kč (0,135 x 19 230 Kč) 866 Kč (2 597 Kč / 3) 1 731 Kč (2 597 Kč - 866 Kč)

Pojistné na sociální zabezpečení: -

celkem

6 539 Kč (0,34 x 19 230 Kč)

-

zaměstnanec

1 539 Kč (0,08 x 19 230 Kč)

-

zaměstnavatel

5 000 Kč (0,26 x 19 230 Kč)

Daň z příjmů: Základ daně

25 961 Kč (19 230 Kč + 1 731 Kč + 5 000 Kč)

Záloha na daň:

3 895 Kč (0,15 x 25 961 Kč)

Sleva na dani:

2 070 Kč (2 070 Kč měsíčně na poplatníka)

Záloha na daň po slevě

1 825 Kč (3 895 Kč – 2 070 Kč)

Daňové zvýhodnění:

0 Kč bezdětný

(ve formě daňové slevy) Konečná záloha na daň: Stravné v Kč/kus Čistá mzda k výplatě: Celkem získáno od zaměstnavatele

1 825 Kč 630 Kč (20 ks stravenek x 70 x 0,45) 14 370Kč (19 230 Kč - 866 Kč - 1 539 Kč – 1 825 Kč – 630 Kč) 15 140 Kč (14 370 Kč + 770 Kč)

49

4.7.2. Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství Tab. č. 24 - Účtování Účtování - popis operace zaúčtování hrubé mzdy zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem sociální pojištění hrazené zaměstnancem sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem daň ze mzdy Nákup stravenek 20 ks v nominální hodnotě 70 Kč/kus za hotové Výdej 20 ks stravenek zaměstnanci ve výši 45 % nominální hodnoty hrazené zaměstnancem Předpis náhrady srážkou ze mzdy Výdej 20 ks stravenek zaměstnanci ve výši 55 % nominální hodnoty hrazené zaměstnavatelem výplata mzdy na bankovní účet (hotově) odvod daně ze mzdy odvod zdravotního pojištění odvod sociálního pojištění

Kč 19 230 866 1 731 1 539 5 000 1 825

MD 521 331 524 331 524 331

1 400

213

211

630

335

213

630

331

335

770

527

213

14 370 1 825 2 597

D 331 336 336 336 336 342

331 221(211) 342 221 336 221

6 539

336

221

Účtování stravenek při výdeji zaměstnanci ve výši hrazené zaměstnavatelem se účtuje na účet 527 – Zákonné sociální náklady, pokud poskytování těchto stravenek vyhovuje ustanovením zákona o dani z příjmů. V opačném případě by se účtovalo na účet 528 – Ostatní sociální náklady. 4.7.3. Daňový pohled zaměstnance Tab. č. 25 - Přehled příjmů zaměstnance Hrubá mzda

Celkem získáno od zaměstnavatele

Rozdíl

% podíl celkem získáno od zaměstnavatele z hrubé mzdy

19 230 Kč

15 140 Kč

4 090 Kč

78,73

Podle zákona o daních z příjmů § 6 odst. 9 je u zaměstnance od daně z příjmů osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Tedy částka Kč 770,-, kterou hradí zaměstnavatel netvoří u zaměstnance součást zdanitelného příjmu

50

4.7.4. Daňový pohled zaměstnavatele Tab. č. 26 - Přehled nákladů zaměstnavatele Položka

Kč

Hrubá mzda Sociální pojištění Zdravotní pojištění Mzdové náklady zaměstnavatele Náklady na stravenky hrazené zaměstnavatelem Celkové náklady zaměstnavatele Celkem získáno od zaměstnavatele % podíl z celkových nákladů zaměstnavatele

19 230 5 000 1 731 25 961 770 26 731 15 140 56,64

Daňová účinnost nákladu ano ano ano ano -

Podle § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů je u zaměstnavatele za výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů považován příspěvek na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytovaný až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance při trvání pracovní cesty

5 - 12 hodin. Příspěvek

na stravování lze uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.

51

4.8.

Souhrnná rekapitulace

4.8.1. Z pohledu příjmů zaměstnance Ve srovnávaných případech je předpokládáno, že zaměstnanec podepsal „Prohlášení“. Tab. č. 27 - Přehled příjmů z pohledu zaměstnance

Text Hrubá mzda 20 000 Kč (4.2.) Hrubá mzda 19 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč (4.5.) Hrubá mzda 18 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč a na ŽP 1 000 Kč (4.6.) Hrubá mzda 19 230 Kč, stravenky v hodnotě 770 Kč (4.7.)

20 000

% podíl % podíl čisté celkového Čistá Celkový mzdy z hrubé příjmu mzda příjem z hrubé mzdy mzdy 15 520 77,60 15 520 77,60

19 000

14 847

78,14

15 847

83,41

18 000

14 175

78,75

16 175

89,86

19 230

14 370

74,73

15140

78,73

Hrubá mzda

Tab. č. 28 - Přehled příjmů z pohledu zaměstnavatele podle % podílu celkového příjmu z hrubé mzdy

Text Hrubá mzda 20 000 Kč (4.2.) Hrubá mzda 19 230 Kč, stravenky v hodnotě 770 Kč (4.7.) Hrubá mzda 19 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč (4.5.) Hrubá mzda 18 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč a na ŽP 1 000 Kč (4.6.)

20 000

15 520

77,60

15 520

% podíl celkového příjmu z hrubé mzdy 77,60

19 230

14 370

74,73

15 140

78,73

19 000

14 847

78,14

15 847

83,41

18 000

14 175

78,75

16 175

89,86

Hrubá mzda

Čistá mzda

% podíl Celkový čisté mzdy z příjem hrubé mzdy

V dané variantě srovnání je z hlediska procentního podílu celkového příjmu z hrubé mzdy zaměstnance pro zaměstnance nejvýhodnější varianta, kdy mu zaměstnavatel poskytuje příspěvek na penzijní připojištění a současně na soukromé životní pojištění. Je však třeba vzít v úvahu, že tento celkový příjem neobdrží zaměstnanec aktuálně

52

peněžně v plné výši, neboť peněžní plnění z penzijního připojištění a soukromého životního pojištění obdrží při splnění podmínek v budoucnu. 4.8.2. Z pohledu nákladů zaměstnavatele Tab. č. 29 – Přehled nákladů zaměstnavatele

Text

Hrubá mzda 20 000 Kč (4.2.) Hrubá mzda 19 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč (4.5.) Hrubá mzda 18 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč a na ŽP 1 000 Kč (4.6.) Hrubá mzda 19 230 Kč, stravenky v hodnotě 770 Kč (4.7.)

% podíl % podíl celkového mzdových Celkový příjmu nákladů příjem zaměstnance na na zaměstnance celkových celkových nákladech nákladech zaměstnavatele

Mzdové náklady zaměstnavatele

Celkové náklady zaměstnavatele

27 000

27 000

100,00

15 520

57,48

25 650

26 650

96,25

15 847

59,46

24 300

26 300

92,40

16 175

61,50

25 961

26 731

97,12

15 140

56,64

Přehled je uspořádán dle příkladů, jak jsou uváděny v praktické části za sebou. V této variantě srovnávaní je zřejmé, že nejvyšší mzdové náklady zaměstnavatele jsou ve variantě 4.2. Mzdové náklady zaměstnavatele činí 100 % na celkových nákladech zaměstnavatele.

53

Tab. č. 30 – Přehled nákladů zaměstnavatele podle % podílu mzdových nákladů na celkových nákladech

Text

Hrubá mzda 18 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč a na ŽP 1 000 Kč (4.6.) Hrubá mzda 19 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč (4.5.) Hrubá mzda 19 230 Kč, stravenky v hodnotě 770 Kč (4.7.) Hrubá mzda 20 000 Kč (4.2.)

Mzdové Celkové náklady Náklady zaměstnavatele zaměstnavatele

% podíl mzdových nákladů na celkových nákladech

% podíl celkového příjmu Celkový příjem zaměstnance zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele

24 300

26 300

92,40

16 175

61,50

25 650

26 650

96,25

15 847

59,46

25 961

26 731

97,12

15 140

56,64

27 000

27 000

100,00

15 520

57,48

Z této tabulky je zřejmé, že nejnižší % podíl mzdových nákladů na celkových nákladech je ve variantě 4.6., kde zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci příspěvek na penzijní připojištění a současně příspěvek na soukromé životní pojištění. Procentní podíl mzdových nákladů na celkových nákladech činí 92,40 %. Druhou nejvýhodnější variantou je varianta 4.5., kde zaměstnavatel poskytuje příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění. Nejméně výhodnou variantou pro zaměstnavatele je varianta 4.2., kde mzdové náklady činí 100 % na celkových nákladech..

54

Tab. č. 31 - Přehled nákladů zaměstnavatele podle % podílu celkového příjmu zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele

Text

Hrubá mzda 18 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč a na ŽP 1 000 Kč (4.6.) Hrubá mzda 19 000 Kč, příspěvek na PP 1 000 Kč (4.5.) Hrubá mzda 20 000 Kč (4.2.) Hrubá mzda 19 230 Kč, stravenky v hodnotě 770 Kč (4.7.)

% podíl mzdových Mzdové Celkové nákladů na náklady náklady zaměstnavatele zaměstnavatele celkových nákladech

% podíl celkového příjmu Celkový příjem zaměstnance zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele

24300

26300

92,40

16175

61,50

25650

26650

96,25

15847

59,46

27000

27000

100,00

15520

57,48

25 961

26 731

97,12

15 140

56,64

Z výše uvedeného srovnání z pohledu zaměstnavatele je zřejmé, že nejmenší celkové náklady zaměstnavatele a současně nejvyšší procentní podíl celkového příjmu zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele je ve variantě, kdy zaměstnavatel kromě hrubé mzdy poskytuje zaměstnanci příspěvek na penzijní připojištění a současně na soukromé životní pojištění. Všechny uvedené náklady jsou z pohledu zaměstnavatele daňově uznatelné.

55

5. DISKUZE Poskytování různých peněžitých a nepeněžitých plnění zaměstnavatelem zaměstnancům je v současné době nezbytnou součástí motivace zaměstnanců a je jedním z nástrojů moderního managementu v oblasti řízení lidských zdrojů. Tato zaměstnanecká plnění poskytovaná vedle mzdy se označují jako zaměstnanecké benefity, které jsou velmi často zaměstnanci hodnoceny více, než jejich motivace výhradně formou mzdy. Zaměstnanecké benefity mohou být zaměstnavatelem poskytovány všem zaměstnancům firmy (např. příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na stravování, příspěvky na soukromé

životní

pojištění)

nebo

pouze

vybrané

skupině

zaměstnanců

(např. používání služebního auta i pro soukromé účely). Zaměstnanecké benefity může zaměstnavatel poskytovat z různých zdrojů – na vrub daňově uznatelných nákladů nebo na vrub daňově neuznatelných nákladů. Poskytované zaměstnanecké benefity mohou být na straně zaměstnance osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti nebo podléhající zdanění dani z příjmů ze závislé činnosti. Jako příklad poskytovaných zaměstnaneckých výhod v obchodní společnosti bylo zvoleno poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění zaměstnance, poskytnutí příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnance a poskytnutí stravování zaměstnancům. Poskytování zaměstnaneckých benefitů formou příspěvku na penzijní připojištění, soukromé životní pojištění bylo zvoleno proto, že jeho uplatnění se může týkat většiny zaměstnanců firmy, čímž dojde ke znásobení efektu získaného poskytováním benefitů zaměstnancům na straně zaměstnavatele. Současně může poskytování těchto benefitů sloužit i jako motivační a stabilizační prvek vhodným nastavením kritérií pro poskytování těchto benefitů zaměstnancům. V praxi se zaměstnavatel může rozhodnout pro poskytování příspěvků až po odpracování určité doby, například 1 rok. V řadě menších firem jsou v této oblasti ještě značné rezervy co se týče praktického uplatnění těchto možností plynoucích z platných právních předpisů. Vhodnou volbou kombinace poskytované mzdy a zaměstnaneckých benefitů lze optimalizovat podíl celkového příjmu zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele při současné daňové optimalizaci na straně zaměstnavatele i zaměstnance.

56

6. ZÁVĚR Doporučení firmám v oblasti daňové optimalizace poskytování mzdy a současného poskytování zaměstnaneckých benefitů tvoří rámcově celý obsah práce. Výsledkem je navržení v rámci hodnocených variant takové struktury mezd a zaměstnaneckých benefitů, při které je optimální podíl celkového příjmu zaměstnance na celkových nákladech zaměstnavatele. Zaměstnavatel má dnes platnou mzdovou, účetní a daňovou soustavou vytvořen široký prostor pro realizaci různých zaměstnaneckých výhod souvisejících s pracovními a sociálními podmínkami zaměstnanců. Zaměstnavatel se může rozhodnout zda tyto výhody v praxi uplatní a v jakém rozsahu. Má tedy k dispozici poměrně zajímavý a flexibilní nástroj daňové optimalizace, jde jen o to umět ho v praxi efektivně využít. Správně zvolený systém zaměstnaneckých výhod spolu s optimálně zvoleným systémem odměňování zaměstnanců zvýší konkurenceschopnost zaměstnavatele na trhu práce při získání a stabilizování kvalifikovaných pracovníků firmy. V praxi je důležité najít nebo zvolit takový systém odměňování a zaměstnaneckých výhod, který je pro zaměstnavatele relativně dlouhodobě udržitelný. Jednoduché pravidlo „vydělej a dej vydělat“ při uplatnění v praxi přináší ekonomický efekt oběma zúčastněným stranám. Výsledek volby zaměstnavatele je závislý rovněž na charakteru podnikatelských aktivit zaměstnavatele a náročnosti zapracování nových pracovníků a s tím související celkové úrovně odměňování ve firmě. Má-li zaměstnavatel vzhledem k náročnosti zapracování zájem stabilizovat pracovníky, pak systém zaměstnaneckých benefitů formou příspěvků na penzijní a životní pojištění lze doporučit jako optimální variantu. Poskytovanými výhodami zaměstnancům vedle mzdy se snaží zaměstnavatel působit na jejich spokojenost a na posílení vědomí sounáležitosti zaměstnance s firmou. Je však třeba zmínit, že zejména u nízkopříjmových skupin zaměstnanců nemusí být poskytování zaměstnaneckých benefitů vždy motivační, především v těch případech, kdy jsou směrovány na zajištění budoucích příjmů zaměstnance a zaměstnanec preferuje možnost okamžité spotřeby svého příjmu. V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity a zaměstnanec o formu takového odměňování stojí, je pro zaměstnance a současně i zaměstnavatele nejvýhodnější varianta, kdy zaměstnavatel vyplácí sníženou hrubou mzdu a zároveň příspěvek na penzijní připojištění a příspěvek na soukromé životní pojištění.

57

Jestliže zaměstnanec o formu částečného odměňování zaměstnaneckými benefity zájem nemá a preferuje okamžitou spotřebu, i přesto, že odvádí na sociálním a zdravotním pojištění a současně na daních vyšší částky, pak je pro něho nejvýhodnější varianta, kdy mu zaměstnavatel poskytuje jen mzdu bez jakéhokoli dalšího zvýhodnění. Za optimální lze považovat takové zaměstnanecké benefity, které jsou na straně zaměstnance osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti a nezahrnují se do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění a současně jsou na straně zaměstnavatele daňově účinným nákladem, který snižuje základ daně z příjmů. Je v zájmu všech firem a podnikatelů, aby nástroje daňové optimalizace a zaměstnaneckých výhod znali a v praxi dokázali uplatnit. S tím souvisí i nutnost udržovat informace aktuální a na jejich základě ověřovat optimálnost zvoleného řešení, ať již vlastními silami či nákupem služeb ekonomických a daňových poradců. Legislativa se neustále vyvíjí a úspěch je spojen se schopností dokázat se přizpůsobovat změnám podmínek.

58

7. POUŽITÉ ZDROJE Knižní publikace [1]

BÁČA,J., FIREŠ,B., JANOUT,J., KOVANICOVÁ,D., SCHROLL,R. Účetnictví II. Edice „Vzdělávání účetních v ČR“. Ministerstvo financí ČR, 1997. 451 s.

[2]

JAKUBKA,J.,

HLOUŠKOVÁ,P.

HOFMANNOVÁ,E.

SCHEMIED,Z.,

ŠUBERTOVÁ,Z., TOMADLOVÁ,L. TRYLČ,L. Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1.1.2008. 2. aktualizované vydání. Nakladatelství ANAG, 2008. 1070 s. ISBN 978-80-7263432-3. [3]

JAROŠ,T. Daň z příjmů právnických osob v účetnictví 2007/2008. 4. vydání. GRADA Publishing, a.s. 2008. 184 s. ISBN 978-80-247-2523-9.

[4]

JINDRÁK,J. Sbírka souvztažností k účtům směrné účtové osnovy se vzorovou účtovou osnovou s opravami pro rok 2008. Praha: Závěrka v.o.s., 2008. 310 s.

[5]

KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: Aspi, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-2005-2.

[6]

MARKOVÁ,H. Daňové zákony Úplná znění platná k 1.1.2008. 16. vydání. GRADA Publishing, a.s. 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3.

[7]

MÜLLEROVÁ,L. Podvojné účetnictví II. 1. vydání. VŠE Praha, 1997. 240 s. ISBN 80-7079-788-6.

[8]

ŠUBRT,B., LEIBLOVÁ,Z., PŘÍHODOVÁ,V., DANĚK,A., PŘIKRYLOVÁ,H., LUKEŠOVÁ,D., DORČÁKOVÁ,J., KRATOCHVILOVÁ, E., MIKYSKA,M. ABECEDA mzdové účetní 2008. 18. vydání. Nakladatelství ANAG, 2008. 534 s. ISBN 978-80-7263-438-5.

[9]

VALOUCH,P. Optimální zdanění fyzických osob – neplaťte víc než musíte. 1. vydání. GRADA Publishing, a.s. 2007. 139 s. ISBN 978-80-247-1805-7.

[10] VYBÍHAL,V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008, praktický průvodce. 4. vydání. GRADA Publishing, a.s. 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2536-9.

59

Právní předpisy [11] ÚZ Úplné znění číslo: 647 Účetnictví podnikatelů, Audit podle stavu k 14.1.2008. Nakladatelství Sagit, a.s. 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-660-3. Internetové zdroje [12] Kurzy.cz – finanční portál pro odborníky i laiky. Daně a daňová přiznání – formuláře. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a

z funkčních

požitků.

[online].

Ve

formátu

PDF.

Dostupné

z:

. [13] Kurzy.cz – finanční portál pro odborníky i laiky. Daně a daňová přiznání – formuláře. Výpočet daně a daňového zvýhodněn u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. [online]. Ve formátu PDF. Dostupné z: . [14] Kurzy.cz – finanční portál pro odborníky i laiky. Daně a daňová přiznání – formuláře. Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních

požitků.

[online].

Ve

.

60

formátu

PDF.

Dostupné

z:

8. Seznam použitých zkratek FO

fyzická osoba

PP

penzijní připojištění

SP

sociální pojištění

ZD

základ daně

ZDP

zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění

ZP

zdravotní pojištění

ZTP/P

zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce

ŽP

životní pojištění

61

9. Přílohy Seznam příloh č. 1 Tab. č. 1 - Příplatky u podnikatelských subjektů Tab. č. 2 - Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění Tab. č. 3 - Roční daňové slevy Tab. č. 4 - Daňové zvýhodnění na děti Tab. č. 5 - Měsíční daňové slevy Tab. č. 6 - Přehled režimu zaokrouhlování Tab. č. 7 - Poskytování výhod zaměstnancům a jejich dopad do nákladů a daňového základu Tab. č. 8 - Účtování

62

PŘÍLOHA č. 1 Tab. č. 1 - Příplatky u podnikatelských subjektů Příplatky u podnikatelských subjektů Minimální výše příplatku v % Druh příplatku z průměrného výdělku Práce přesčas 25 % Práce ve svátek 100 % Práce v noci 10 % Práce v sobotu a v neděli 10 % Práce ve ztíženém pracovním prostředí 10 % Zdroj: zákon č. 262/ 2006 Sb., v platném znění

Tab. č. 2 - Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění Pojistné Zaměstnanec Zaměstnavatel 4, 5 % 9% Zdravotní pojištění (1/3 z 13,5 %) (2/3 z 13,5 %) Sociální zabezpečení - celkem 8% 26 % z toho: 1,1 % 3,3 % - nemocenské pojištění 6,5 % 21,5 % - důchodové pojištění 0,4 % 1,2 % - státní politika zaměstnanosti Celkem ZP + SP 12,5 % 35 % Zdroj: zákon č. 589/1992 Sb., v platném znění

Tab. č. 3 - Roční daňové slevy Roční daňové slevy Typ slevy Na poplatníka Slevy na vyživovanou osobu: - na manželku (manžela) - na manželku (manžela) - ZTP/P Na poživatele invalidního důchodu: - částečného - plného Na držitele průkazky ZTP/P Na studenta

2008 24 840 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění

63

Celkem 13,5 % 34 % 4,4 % 28 % 1,6 % 47,5 %

Tab. č. 4 - Daňové zvýhodnění na děti Daňové zvýhodnění na děti Daňové zvýhodnění na děti Roční daňové zvýhodnění: - na dítě - na dítě ZTP/P Maximální roční daňový bonus Měsíční daňové zvýhodnění: - na dítě - na dítě ZTP/P Maximální měsíční daňový bonus

2008 10 680 Kč 21 360 Kč 52 200 Kč 890 Kč 1 780 Kč 4 350 Kč

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění

Tab. č. 5 - Měsíční daňové slevy Měsíční daňové slevy Typ slevy Na poplatníka Slevy na vyživovanou osobu: - na manželku (manžela) - na manželku (manžela) - ZTP/P Na poživatele invalidního důchodu: - částečného - plného Na držitele průkazky ZTP/P Na studenta

2008 2 070 Kč jen ročně jen ročně 210 Kč 420 Kč 1 345 Kč 335 Kč

Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění

Tab. č. 6 - Přehled režimu zaokrouhlování Přehled režimu zaokrouhlování Zaokrouhlovaný základ Způsob zaokrouhlování Zdanitelná mzda pro výpočet zálohy na daň měsíční do 100 Kč na celé Kč nahoru, nad sazbou podle § 38h ZDP 100 Kč na celé 100 Kč nahoru ZD snížený o nezdanitelné částky při ročním zúčtování na celé 100 Kč dolů záloh na daň nebo v daňovém přiznání FO Záloha na daň z příjmů fyzické osoby srážená plátcem na celé Kč nahoru měsíční sazbou podle § 38h ZDP Daň při ročním zúčtování záloh na daň nebo v daňovém na celé Kč nahoru přiznání ZD pro výpočet daně zvláštní sazbou daně ve výši 15 % na celé Kč dolů Daň vybíraná srážkou zvláštní sazbou 15 % ze na celé Kč dolů samostatného ZD Zdroj: Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., v platném znění

64

Tab. č. 7 - Poskytování výhod zaměstnancům a jejich dopad do nákladů a daňového základu Uznatelný náklad (výdaj) zaměstnavatel Ano Ano Ne Ano

Ano Ne Ne Ano

Ano Ne Ne Ano

Ano Ne Ne Ano

Pojistné na důchodové a životní pojištění nad limity ZDP

Ano

Ano

Ano

Ano

Odstupné

Ano

Ano

Ne

Ne

Peněžité vyrovnání dle konkurenční doložky

Ano

Ano

Ano

Ano

Služební vozidlo pro soukromé účely

Ano

Ano

Ano

Ano

Výrobky a služby za cenu nižší než obvyklou

Ano

Ano

Ano

Ano

Odměňování prostřednictvím opce na nákup cenných papírů

Ano

Ano

Ano

Ano

Jízdenky na hromadnou dopravu Ano

Ano/Ne

Ano/Ne Ano/Ne

Rekreace ve vlastním středisku zaměstnavatele

Ne (ztráta)

Ne (do 20 000 Kč)

Ne

Přechodné ubytování zaměstnanců

Ano

Ano/Ne

Ano/Ne Ano/Ne

Ano

Ano

Ano

Ano Ano/částečně Ne

Ano Ne Ne

Ano Ne Ne

Ano Ne Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne Ne Ano

Ne Ne Ne

Ne Ne Ano

Stav od 1.1.2008 Svoz zaměstnanců do práce Závodní preventivní péče Nadstandardní zdravotní péče Pojistné na úrazové pojištění

Náhrada rozdílu mezi čistou Ano mzdou a náhradou mzdy (od 09) Dovolená nad základní výměru Závodní stravování Nealko nápoje na pracovišti Peněžitý příspěvek na dovolenou Poskytnutí rekreace v nepeněžité formě do 20 000 Kč Poskytnutí rekreace v nepeněžité formě nad 20 000 Kč Nadlimitní cestovní náhrady Možnost sportovního nebo kulturního vyžití

Kursy, školení, MBA Ano Školné na soukromé VŠ Ne Odměny členů statutární orgánů Ne Zdroj: vlastní

65

Zdanitelný příjem zaměstnance

Pojistné Pojistné na SP na ZP

Ne

Tab. č. 8 - Účtování Účtování zaúčtování hrubých mezd nárok zaměstnanců na sociální dávky výplata zálohy na mzdu sražené sociální a zdravotní pojištění sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem sražená daň z příjmů fyzické osob ze: závislé činnosti (daň z mezd) různé zákonné srážky výplata mzdy odvod sociálního a zdravotního pojištění odvod daně z mezd odvod zákonných srážek zúčtování nároku na cestovní náhrady výplata cestovného poskytnutí zálohy k vyúčtování vrácení zálohy po vyúčtování předpis manka či škody zaměstnanci splácení závazku či škody zaměstnancem Zdroj: vlastní

66

MD 511 336 331 331 524

D 331 331 221 336 336

331 331 331 336 342 379 512 333 335 211 335 211

342 379 221 221 221 221 333 221 211 335 0x,1x,2x,5x,6x 335

Seznam příloh č. 2 Tiskopis č. 1 – Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti a z funkčních požitků Tiskopis č. 2 – Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Tiskopis č. 3 – Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

67

PŘÍLOHA č. 2

68

prohlášení

poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení_ _______________________________________________ Jméno ____________________________________________

Titul _____________________ Rodné číslo1)  ________________________________ Číslo pasu1) _ _______________________ Adresa bydliště (místa trvalého pobytu)___________________________________________________ PSČ _ _______________ Prohlášení podepisuji pro plátce (název a adresa) _ ______________________________________________________________ _________________________________________________________________________________________________________

I. 1. Podle § 35ba odst. 1 písm. a) a § 35d odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), slevu na dani na poplatníka na zdaňovací období nebo uvedenou část zdaňovacího období:

uplatňuji2)



__________________ neuplatňuji )

uplatňuji2)



__________________ neuplatňuji )

2

uplatňuji2)

__________________ neuplatňuji2)

2

2. Podle § 35ba odst. 1 písm. c) až f) a § 35d odst. 2 zákona uplatňuji slevu na dani z důvodu, že2)

a) pobírám částečný invalidní důchod z  důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo u mne zanikl nárok_ na částečný invalidní důchod z důvodu  souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,



b) pobírám plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že jsem plně invalidní, zanikl mi nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo jsem podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak žádost o plný invalidní důchod mi byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že nejsem plně invalidní,



c) jsem držitelem průkazu ZTP/P Druh přiznaného důchodu_ z důvodu invalidity

Datum vystavení průkazu ZTP/P

Důchod přiznán od

d) se soustavně připravuji na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, ve zdaňovacím  období





Číslo a datum rozhodnutí o přiznání důchodu, popř. potvrzení FÚ č. j., ze dne

od - do2)



od - do2)



od - do2)

a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

3. Podle § 35c a § 35d zákona uplatňuji daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící se mnou v domácnosti (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuka-vnučku, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit):

a) Nezletilé dítě Jméno a příjmení

Rodné číslo

Jméno a příjmení

Rodné číslo

b) Zletilé dítě až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a – soustavně se připravuje na budoucí povolání:

Jméno a příjmení

25 5457    MFin 5457 - vzor č. 18

Rodné číslo

Jméno a příjmení

1

Rodné číslo

–  nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo –  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost:



Jméno a příjmení

Rodné číslo

Stav

Potvrzení FÚ č. j. ze dne

c) Z dětí uvedených pod písmeny a) a b) jsou držiteli průkazu ZTP/P: Jméno a příjmení

Rodné číslo

Jméno a příjmení

Rodné číslo

Uplatňujete-li daňové zvýhodnění a Váš(e) manžel(ka) je zaměstnán(a), vyplňte: Údaje o manželce (manželovi) žijící (žijícím) se mnou v domácnosti: Příjmení a jméno Název a adresa zaměstnavatele

II. Prohlašuji, že současně neuplatňuji za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období

a) nárok na slevy na dani podle § 35ba zákona u jiného plátce daně a že současně na stejné období kalendářního roku jsem_ nepodepsal(-a) u jiného plátce prohlášení k dani3) ;



b) daňové zvýhodnění4) na vyživované dítě u jiného plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje jiná osoba;

Dojde-li během zdaňovacího období ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně nebo ke změně podmínek pro poskytnutí slev na dani podle § 35ba zákona, nebo daňového zvýhodnění, písemně je oznámím plátci daně (např. změnou v prohlášení) nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Jsem si vědom(-a) následků, kdyby toto prohlášení neodpovídalo pravdě a jsem si vědom(-a) toho, že rozdíl z nesprávně sražené zálohy na daň nebo daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění z mé viny bude v plné výši včetně příslušenství sražen z mé mzdy. Změny, k nimž během zdaňovacího období došlo, níže uvádím:

Druh změny

Změna nastala

Datum podpisu

Podpis poplatníka

Potvrzuji pravdivost a úplnost údajů uvedených v tomto prohlášení

Na zdaňovací období

Datum

Podpis

Dodatečně za zdaňovací období (za kalendářní měsíce)

Datum

Podpis

Na zdaňovací období

Datum

Podpis

Dodatečně za zdaňovací období (za kalendářní měsíce)

Datum

Podpis

Na zdaňovací období Dodatečně za zdaňovací období (za kalendářní měsíce)

Datum

Podpis

Datum

Podpis

Nárok na uznání slev na dani podle § 35ba zákona a nárok na daňové zvýhodnění prokázal poplatník5) Na zdaňovací období

Za plátce ověřil

Na zdaňovací období

2

Za plátce ověřil

Na zdaňovací období

Za plátce ověřil

III. Žádám o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění2) a o provedení výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období a současně prohlašuji, že za uvedené zdaňovací období 1. nejsem povinen(-na) podat ze svých příjmů přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob

2. jsem nepobíral(-a) v  uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v  době, kdy jsem pro ně již nevykonával(-a) závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona podléhající dani z  příjmů fyzických osob vyšší než 6 000 Kč

3. jsem pobíral(-a) v uplynulém zdaňovacím období kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a) pouze od jednoho plátce ve zdaňovacím období2)



b) postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v  době, kdy jsem pro ně již nevykonával(-a) závislou činnost nebo funkci, které níže uvádím a potvrzení o vyplacených příjmech a sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění od těchto plátců současně předkládám2).

Ve zdaňovacím období

Jména plátců

4. v uplynulém zdaňovacím období jsem u předchozích plátců daně a) měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona

uplatňoval(-a)2)



______________ neuplatňoval(-a) ) 2

uplatňoval(-a)2)



uplatňoval(-a)2)

______________ neuplatňoval(-a) )

______________ neuplatňoval(-a)2)





2

b) měsíční daňové zvýhodnění

uplatňoval(-a)2)

______________ neuplatňoval(-a)2)

uplatňoval(-a)2)

______________ neuplatňoval(-a)2)

uplatňoval(-a)2)

______________ neuplatňoval(-a)2)

Prohlašuji, že: (vyplní pouze poplatník uplatňující nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona) - odpočet úroků ze základu daně, na které uplatňuji nárok z důvodu zaplacených úroků z úvěru použitého na financování bytových potřeb_ ze stavebního spoření2), úroků z hypotečního úvěru2) anebo z jiného úvěru poskytnutého v souvislosti s těmito úvěry2), stavební spořitelnou2), bankou2), nebo pobočkou zahraniční banky2) anebo zahraniční bankou2), za zdaňovací období



neuplatňuje jiná osoba2), uplatňují tyto osoby:2) /uveďte v tabulce/ Zdaňovací období

Jméno a příjmení

Rodné číslo

Adresa trvalého pobytu

- předmět bytové potřeby pod písmeny a)2) b)2) c)2) d)2) e)2) f)2) g)2) h)2) § 15 odst. 3 zákona, na který uplatňuji odpočet úroků z poskytnutého úvěru, byl užíván v souladu s § 15 odst. 4 zákona, a že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v mé domácnosti nepřekročila v uplynulém zdaňovacím období 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku uplatňovaná částka nepřekročila jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. 3

Kromě nároku na slevy na dani a nároku na daňové zvýhodnění podle údajů uvedených již v prohlášení uplatňuji nárok na: 1. Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona na manželku (manžela) Jméno________________________________ Příjmení__________________________________________ RČ_ ___________________ , která (který) v uplynulém zdaňovacím období

od - do2)



od - do2)



od - do2)

se mnou žila (žil) v domácnosti a neměla (neměl) v tomto zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 38 040 Kč a v uplynulém zdaňovacím období

byla (byl)2)

__________________ nebyla (byl)2)



byla (byl)2)

__________________ nebyla (byl)2)



byla (byl)2)

__________________ nebyla (byl)2)

držitelkou (-lem) průkazu ZTP/P.

2. Nezdanitelné části základu daně: a) Podle § 15 odst. 1 zákona z  důvodu poskytnutí daru Zdaňovací období

Hodnota daru (Kč)

Hodnota daru (Kč)

Zdaňovací období

Zdaňovací období

Hodnota daru (Kč)

Zdaňovací období

Výše úroků (Kč)

Zdaňovací období

Výše příspěvků (Kč)

b) Podle § 15 odst. 3 a 4 zákona z  důvodu zaplacených úroků z  úvěru Zdaňovací období

Výše úroků (Kč)

Výše úroků (Kč)

Zdaňovací období

c) Podle § 15 odst. 5 zákona z  důvodu platby příspěvků na své penzijní připojištění Zdaňovací období

Výše příspěvků (Kč)

Výše příspěvků (Kč)

Zdaňovací období

d) Podle § 15 odst. 6 zákona z  důvodu zaplaceného pojistného na své soukromé životní pojištění Zdaňovací období

Výše pojistného (Kč)

Výše pojistného (Kč)

Zdaňovací období

Zdaňovací období

Výše pojistného (Kč)

e) Podle § 15 odst. 7 zákona z  důvodu zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace Zdaňovací období

f)

Výše příspěvků (Kč)

Zdaňovací období

Výše příspěvků (Kč)

Zdaňovací období

Výše příspěvků (Kč)

Podle § 15 odst. 8 zákona z důvodu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Zdaňovací období

Výše úhrady (Kč)

Zdaňovací období

Výše úhrady (Kč)

Zdaňovací období

Výše úhrady (Kč)

Potvrzuji pravdivost a úplnost údajů uvedených v oddíle III.

) ) 3 ) 4 ) 5 ) 1 2

Za zdaňovací období

Datum podpisu

Podpis poplatníka

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona uveďte datum narození a číslo pasu nebo jiného dokladu, prokazující totožnost poplatníka Nehodící se škrtne, popř. podle jednotlivých zdaňovacích období § 38k odst. 4 zákona § 35c a § 35d zákona § 38l zákona

4

Před vyplněním si, prosím, přečtěte pokyny.

VÝPOČET DANĚ A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

podle z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) za zdaňovací období 2006 Příjmení, jméno a titul poplatníka _______________________________________________________ Rodné číslo1) ___________________________ Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) _________________________________________________ PSČ

Úhrn příjmů od všech plátců

2.

Úhrn pojistného (§ 6 odst. 13 zákona)

3.

Dílčí základ daně od všech plátců

4. 5. 6. 7. 8.

Nezdanitelné částky

1.

(§ 15 odst. 1 zákona)

hodnota darů

(§ 15 odst. 3 a 4 zákona)

úroky z úvěru (úvěrů)

(§ 15 odst. 5 zákona)

příspěvky na penzijní připojištění

(§ 15 odst. 6 zákona)

pojistné na soukromé životní pojištění

(§ 15 odst. 7 zákona)

členské příspěvky člena odborové organizace

9. 10. 11.

Vypočtená daň

12.

písm. a) na poplatníka

13.

písm. b) na manželku

14. 15.

Sleva na dani podle § 35ba odst. 1 zákona

písm. c) na částečnou invaliditu písm. d) na plnou invaliditu

16.

písm. e) poplatník je držitelem průkazu ZTP/P

17.

písm. f) poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání

18.

Slevy na dani podle § 35ba zákona celkem

19.

Daň po slevě na dani podle § 35ba zákona (částka musí být >= 0)

20.

Úhrn sražených záloh na daň (po slevě na dani)

21.

Přeplatek Nedoplatek

(označ +) je-li ř. 20 > 19 (označ -) je-li ř. 20 < 19

22. 23.

Nárok celkem Daňové zvýhodnění

24. 25. 26. 27. 28. 29.

v Kč

Nezdanitelné částky celkem Základ daně snížený o nezdanitelné částky (zaokrouhlený na celé stovky Kč dolů)

z toho sleva na dani daňový bonus

Zúčtování záloh na daň po slevě

Daň po slevě (ř. 19 – ř. 23)

Zúčtování měsíčních daňových bonusů

Vyplacené měsíční daňové bonusy od všech plátců

Rozdíl na dani po slevě (ř. 20 – ř. 25)

Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 24 – ř. 27)

Doplatek ze zúčtování (kladná částka), Kompenzace vzniklých nedoplatek ze zúčtování (záporná částka) rozdílů na dani a na bonusu (ř. 26 + ř. 28)

Zúčtování záloh a daňového zvýhodnění2) provedl dne:

Podpis 25 5460/1

MFin 5460/1 - vzor č. 11

_______________

Pokyny: Záporné hodnoty uvádějte se znaménkem mínus” “ ř. 1 - Uveďte pouze příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. ledna 2007 ř. 2 - Uveďte pojistné sražené nebo uhrazené poplatníkem z příjmů na řádku 1 ř. 20 - Uveďte úhrn sražených záloh po slevě na dani z příjmů uvedených na řádku 1 ř. 21 - Pokud poplatník neuplatňuje daňové zvýhodnění podle § 35c a 35d zákona, výpočet daně končí řádkem 21. Pokud poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění, řádek 21 se nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkem 22 až 29 ř. 23 - Maximálně do výše částky uvedené na řádku 19 ř. 24 - Výše daňového bonusu musí činit alespoň 100 Kč, maximálně však lze vyplatit do výše 30 000 Kč ř. 28 - Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň 45 420 Kč tj. šestinásobku minimální mzdy podle § 35c odst. 4 zákona, na řádek uveďte 0”. Na vyplacený měsíční daňový bonus v kalendářních měsících, v nichž úhrn příjmů dosáhl alespoň výše 3 785 Kč tj. poloviny minimální mzdy “ podle § 35d odst. 6 zákona, poplatník již nárok neztrácí ř. 29 - Doplatek ze zúčtování (tj. přeplatek na dani, doplatek na daňovém bonusu) označte (+), nedoplatek ze zúčtování označte (-). Doplatek nižší než 51 Kč se nevrací. Nedoplatek ze zúčtování se nesráží

Poznámky: 1 2

) U cizích státních příslušníků uveďte datum narození ) Nehodící se škrtněte

Při vyplnění tiskopisu postupujte, prosím, podle pokynů.

ČÁST II. Č. ř.

Vyplní plátce v Kč

1.

Na zálohách na dani po slevě za běžné zdaňovací období mělo být sraženo (sl. 2 ř. 13 v části I.)

2.

Úhrn zjištěných nedoplatků v běžném zdaňovacím období za předcházející zdaňovací období (sl. 4 ř. 13 v části I)

3. 3a.

Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh na daň provedeného v běžném zdaňovacím období za předchozí zdaňovací období (ř. 06 str. 1) Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d odst. 4 zákona a vyplacených doplatků na daňovém bonusu podle § 35d odst. 8 zákona (sl. 5b ř. 13 v části I.)

4.

Z úhrnu přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh bylo v běžném zdaňovacím období na žádost finančním úřadem vráceno nebo převedeno na nedoplatek jiné daně

4a.

Z úhrnu na řádku 3a bylo na žádost finančním úřadem poukázáno (vráceno nebo převedeno na nedoplatek jiné daně)

5.

Úhrn ostatních přeplatků na dani zjištěných v běžném zdaňovacím období za předcházející zdaňovací období (sl. 6 ř. 13 v části I)

6. 7.

Úhrnná částka daně, záloh na daň a příslušenství předepsaných finančním úřadem v běžném zdaňovacím období (sl. 7 ř. 13 v části I.)



Odvedeno na účet finančního úřadu (sl. 9 ř. 13 v části I.)

8.

9.

Vyplní finanční úřad v Kč

Finančnímu úřadu v, ve, pro

01 Daňové identifikační číslo plátce C Z

otisk podacího razítka finančního úřadu

Vyúčto vání

daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „daň”) za zdaňovací období od

   do

02 Fyzická osoba: příjmení

jméno

Rekapitulace (ř. 1 + ř. 2 – ř. 3 - ř. 3a + ř. 4 + ř. 4a – ř. 5 + ř. 6 v části II.) 03 Právnická osoba: název právnické osoby

Přeplatek (označ +), je-li ř. 8 větší než ř. 7 Nedoplatek (označ –), je-li ř. 8 menší než ř. 7

04 Fyzická i právnická osoba:

Vyúčtování sestavil

telefon

adresa bydliště (místo trvalého pobytu) nebo sídlo

prohlašuji, že všechny mnou uvedené údaje v tomto VYÚČTOVÁNÍ DANĚ jsou pravdivé a úplné. Plátce nebo osoba zmocněná k podpisu za plátce (plátcovu pokladnu): Jméno

Příjmení

Titul

05  Počet zaměstnanců podle § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") podle mzdových listů k poslednímu dni kalendářního měsíce roku 200     . měsíc

1.

2.

3.

4.

5.

6.

8.

9.

10.

11.

12.

zaměstnanci



Kč.

Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen:

Pokud Vyúčtování zpracovává daňový poradce, uvede dále evidenční číslo osvědčení

v měsíci (měsíc, v jehož průběhu byl přeplatek vrácen zaměstnancům)

a své sídlo Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce podle § 38j odst. 4 zákona Příloha č. 1 „Počet zaměstnanců” a pro plátce, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona Příloha č. 2 „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů". Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce provádějící opravy podle § 38i zákona „Příloha č. 3 k Vyúčtování“, případně „Příloha č. 4 k Vyúčtování". Přílohy

1

v částce (částka v Kč)

z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce (v Kč)1)

podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne (den, měsíc a rok)

) Neuvádí se částka přeplatku, o kterou byl snížen odvod záloh na daň (§ 38ch odst. 5 a § 35d odst. 9 zákona)

06a Úhrn doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům za nejbližší předchozí zdaňovací období včetně dodatečných oprav podle § 38i zákona



7.

06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům za nejbližší předchozí zdaňovací období bez částky doplatku na daňovém bonusu (přeplatek z ročního zúčtování daně podle § 38ch odst. 5, přeplatek na dani po slevě z ročního zúčtování podle § 35d odst. 8 a dodatečné opravy podle § 38i zákona)

Postavení vzhledem k plátci (plátcově pokladně)

Datum

titul

Kč.

07 Čísla bankovních účtů, na které byly v průběhu zdaňovacího období správci daně odváděny částky záloh a daně.

Otisk razítka

Podpis

Č. ř.

předčíslí b. ú.

číslo b. ú.

kód banky

Za finanční úřad údaje přezkoušel....................................................................................... dne ....................................................... 25 5459   MFin 5459 - vzor č. 13 3

1

*) nehodící se škrtněte

Část I. Na zálohách na daň za měsíc Č. ř.

Měsíc



mělo být sraženo (po slevě)

bylo sraženo (po slevě)

Na nedoplatcích na dani, Odvod záloh na daň měsíčních daňových byl snížen o vrácené bonusech a na přeplatky na dani doplatcích na daňovém z ročního zúčtování bonusu za předcházející záloh za předchozí zdaňovací období bylo zdaňovací období sraženo nebo vybráno

Celková částka Ostatní vrácené přeplatky Na dani, zálohách na daň, vyplaceného měsíčního na dani, dodatečně daňových bonusech daňového bonusu vyplacené měsíční a vyplaceného doplatku a příslušenství daňové bonusy na daňovém bonusu předepsaných a doplatky na daňovém (§ 35d odst. 4 a odst. 8 finančním úřadem a § 38i odst. 4 a odst. 5 bonusu za předcházející mělo být odvedeno zdaňovací období zákona)

Odvod záloh na daň byl podle §35d odst. 5 a odst. 9 zákona snížen o vyplacené měsíční daňové bonusy a doplatky na daňovém bonusu



sl. 1

sl. 2

sl. 3

sl. 4

sl. 5

sl. 5a



sl. 5b

sl. 6

sl. 7



dne

částka v Kč

částka v Kč

částka v Kč

částka v Kč

částka v Kč



částka v Kč

částka v Kč

částka v Kč

1. leden

2. únor

3. březen

4. duben

5. květen

6. červen

7. červenec

8. srpen

9. září

10. říjen

11. listopad

12. prosinec

13. úhrn

2

Na zálohách na daň po měsíční slevě, na dani, na předepsaném chybně vyplaceném daňovém bonusu a příslušenství mělo být odvedeno (sl. 2 + sl. 4 – sl. 5 – sl. 5a – sl. 6 + sl. 7) sl. 8 částka v Kč

bylo odvedeno sl. 9

dne

částka v Kč

Při vyplnění tiskopisu postupujte, prosím, podle pokynů.

ČÁST II. Č. ř.

Vyplní plátce v Kč

1.

Na zálohách na dani po slevě za běžné zdaňovací období mělo být sraženo (sl. 2 ř. 13 v části I.)

2.

Úhrn zjištěných nedoplatků v běžném zdaňovacím období za předcházející zdaňovací období (sl. 4 ř. 13 v části I)

3. 3a.

Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh na daň provedeného v běžném zdaňovacím období za předchozí zdaňovací období (ř. 06 str. 1) Úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d odst. 4 zákona a vyplacených doplatků na daňovém bonusu podle § 35d odst. 8 zákona (sl. 5b ř. 13 v části I.)

4.

Z úhrnu přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh bylo v běžném zdaňovacím období na žádost finančním úřadem vráceno nebo převedeno na nedoplatek jiné daně

4a.

Z úhrnu na řádku 3a bylo na žádost finančním úřadem poukázáno (vráceno nebo převedeno na nedoplatek jiné daně)

5.

Úhrn ostatních přeplatků na dani zjištěných v běžném zdaňovacím období za předcházející zdaňovací období (sl. 6 ř. 13 v části I)

6. 7.

Úhrnná částka daně, záloh na daň a příslušenství předepsaných finančním úřadem v běžném zdaňovacím období (sl. 7 ř. 13 v části I.)



Odvedeno na účet finančního úřadu (sl. 9 ř. 13 v části I.)

8.

9.

Vyplní finanční úřad v Kč

Finančnímu úřadu v, ve, pro

01 Daňové identifikační číslo plátce C Z

otisk podacího razítka finančního úřadu

Vyúčto vání

daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „daň”) za zdaňovací období od

   do

02 Fyzická osoba: příjmení

jméno

Rekapitulace (ř. 1 + ř. 2 – ř. 3 - ř. 3a + ř. 4 + ř. 4a – ř. 5 + ř. 6 v části II.) 03 Právnická osoba: název právnické osoby

Přeplatek (označ +), je-li ř. 8 větší než ř. 7 Nedoplatek (označ –), je-li ř. 8 menší než ř. 7

04 Fyzická i právnická osoba:

Vyúčtování sestavil

telefon

adresa bydliště (místo trvalého pobytu) nebo sídlo

prohlašuji, že všechny mnou uvedené údaje v tomto VYÚČTOVÁNÍ DANĚ jsou pravdivé a úplné. Plátce nebo osoba zmocněná k podpisu za plátce (plátcovu pokladnu): Jméno

Příjmení

Titul

05  Počet zaměstnanců podle § 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") podle mzdových listů k poslednímu dni kalendářního měsíce roku 200     . měsíc

1.

2.

3.

4.

5.

6.

8.

9.

10.

11.

12.

zaměstnanci



Kč.

Z toho byl přeplatek z ročního zúčtování záloh zaměstnancům vrácen:

Pokud Vyúčtování zpracovává daňový poradce, uvede dále evidenční číslo osvědčení

v měsíci (měsíc, v jehož průběhu byl přeplatek vrácen zaměstnancům)

a své sídlo Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce podle § 38j odst. 4 zákona Příloha č. 1 „Počet zaměstnanců” a pro plátce, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona Příloha č. 2 „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů". Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce provádějící opravy podle § 38i zákona „Příloha č. 3 k Vyúčtování“, případně „Příloha č. 4 k Vyúčtování". Přílohy

1

v částce (částka v Kč)

z toho vráceno/převedeno FÚ plátci/ponecháno na osobním účtu plátce (v Kč)1)

podle žádosti podané plátcem u finančního úřadu dne (den, měsíc a rok)

) Neuvádí se částka přeplatku, o kterou byl snížen odvod záloh na daň (§ 38ch odst. 5 a § 35d odst. 9 zákona)

06a Úhrn doplatků na daňovém bonusu z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům za nejbližší předchozí zdaňovací období včetně dodatečných oprav podle § 38i zákona



7.

06 Úhrn přeplatků na dani z ročního zúčtování vyplacených zaměstnancům za nejbližší předchozí zdaňovací období bez částky doplatku na daňovém bonusu (přeplatek z ročního zúčtování daně podle § 38ch odst. 5, přeplatek na dani po slevě z ročního zúčtování podle § 35d odst. 8 a dodatečné opravy podle § 38i zákona)

Postavení vzhledem k plátci (plátcově pokladně)

Datum

titul

Kč.

07 Čísla bankovních účtů, na které byly v průběhu zdaňovacího období správci daně odváděny částky záloh a daně.

Otisk razítka

Podpis

Č. ř.

předčíslí b. ú.

číslo b. ú.

kód banky

Za finanční úřad údaje přezkoušel....................................................................................... dne ....................................................... 25 5459   MFin 5459 - vzor č. 13 3

1

*) nehodící se škrtněte