MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA. Březen 2015

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA Březen 2015 KURZY.CZ: Nebojte se investovat do stříbra 17. 3. 2015 Stříbro patří v poslední době mezi stále oblíbenější investiční prostředky, neboť umožňuje snadnou diverzifikaci portfolia, chrání před inflací a je cenově výhodné. Ačkoliv je za typický investiční bezpečný přístav považováno zlato, můžeme vidět, že se stříbro začíná do podobné pozice také postupně dostávat. Je stabilní, drží hodnotu, na rozdíl třeba od fondů nebo akcií. I my pozorujeme, že zájem o stříbro jako o součást investiční strategie stoupá, ačkoliv je stále primárně využíváno v průmyslu. Tento trend se objevuje jak u individuálních, tak u institucionálních zákazníků s tím, že na rozdíl od zlata možnost investování do stříbra více využívají právnické osoby. Důvodem je možnost odpočtu DPH, kterou je stříbro zatíženo. Při investování do stříbra platí obdobná pravidla jako v případě investic do dalších drahých kovů. Je vždy třeba najít spolehlivého obchodního partnera, který má dobrou pověst, dodává přesně to, co nabízí, je zajištěn přímo rafinérií drahých kovů a umí se prokázat všemi potřebnými certifikáty. Daná společnost musí být schopná odkoupit slitky zpět, aby byla zajištěna jejich likvidita. Každý kupující by si měl rovněž předem zajistit bezpečné uskladnění slitků, některé společnosti nabízejí pro tyto účely svoje trezory, případně doporučí vhodné prostory. Mezi základní pravidla patří to, že by se měl majitel slitků vždy jednou za čas dojít na „cihličky“ podívat, platí to nejvíce při samotném nákupu, neboť máme ještě v nedávné paměti podvody při obchodech s investičními slitky, kdy kupující dostali pouze potvrzení, že jsou majiteli slitků, které ovšem nebyly kryté reálným kovem. Stříbrné ražené destičky a uzanční slitky patří v oblasti investic do stříbra mezi nejbezpečnější a nejjistější varianty. Jsou finančně a prostorově nejméně náročné, dají se vyměnit za hotovost, jsou obchodovatelné po celém světě a jejich cena je známá a stanovená. Podobně jsou na tom například investiční mince z ryzího stříbra v různých velikostech. Naše společnost například nabízí na výběr kanadské mince o hmotnosti jedné troyské unce s motivem Maple Leaf a kilovou minci Australské mincovny s motivem koaly. Naproti tomu například investice do akcií stříbrných dolů vyžadují značnou znalost trhu, vyšší investici a jsou také velmi závislé na vedení jednotlivých firem. Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA, a.s. http://www.kurzy.cz/zpravy/377972-nebojte-se-investovat-do-stribra/ Článek byl publikován také na serverech: PRAVEDNES.CZ 17. 3. 2015 http://pravednes.cz/search.page?q=safina HOBBYTREND.CZ 17. 3. 2015 http://www.hobbytrend.cz/products/nebojte-se-investovat-do-stribra/

TECHNICKÝ TÝDENÍK: Zlato neslouží pouze k výrobě šperků 24. 3. 2015 Tento drahý žlutý kov fascinuje po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend i tajemných historek. V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny a nikoliv naposledy i elektrotechniky a elektroniky. Obklopuje nás v každodenním životě a díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání také naše zdraví. Kupříkladu pozlacená plastická fólie vyniká odrazivostí světelných a tepelných paprsků a dokáže chránit před únikem tělesného tepla (třeba v medicíně anebo v extrémních přírodních podmínkách). V ČR je největším zpracovatelem drahých kovů společnost SAFINA ve Vestci. Získat je z odpadu však není snadné. Zlato je totiž velmi odolné i z chemického hlediska. Ve škále anorganických kyselin reaguje pouze s lučavkou královskou. V alkalickém prostředí se rozpouští v přítomnosti kyanidových iontů. Pokud je to zapotřebí, pevnost a tvrdost zlata lze navýšit přidáním jiných kovů. Tento drahý kov se využívá také ve sklářském průmyslu, a to k barvení nebo zlacení skla. Zlato disponuje vynikající elektrickou vodivostí a inertností vůči vlivům prostředí. V mikroelektronice se uplatňuje při zajištění dlouhodobé a bezproblémové vodivosti důležitých spojů v počítačích (kupř. na kontaktech mikroprocesoru): kontaktní povrchy se elektrolyticky pokrývají tenkou vrstvou zlata. Zlato je v zemské kůře poměrně vzácné: cca 4-5 ppb (µg.kg-1). V mořské vodě se jeho koncentrace uvádí na 0,011 µg Au.l-1. Ve vesmíru připadá na 1 atom zlata cca 300 miliard atomů vodíku. *** VÍTE, ŽE… * … největší přírodní naleziště zlata jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii? * … 10 největších těžařů zabezpečuje 67 % světové produkce zlata? * … v ČR se zlatonosné žíly nacházejí ve středních Čechách, v Jeseníkách a v okolí Kašperských hor? * … kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné 5 mikronů, mohli bychom s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát? * … od počátku lidské civilizace bylo vytěženo 175 000 t zlata? * …světové oceány obsahují až 15 000 t zlata? * … bod varu zlata je 2856 °C? * … teplota tání zlata činí 1064 °C? * … federální rezervní systém USA drží 6700 t zlata v podobě 530 000 zlatých prutů? * … v roce 1973 měl FED uloženo dokonce přes 12 000 tun měnového zlata?

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Anketa 26.3.2015 35 530 Anketa S jakým největším problémem se potýkáte u zaškolování absolventů technických oborů, kteří k vám přicházejí z učilišť, středních škol a univerzit? Jan Rafaj HR ředitel, ARCELOR MITTAL OSTRAVA Najít kvalifikovaného odborníka, včetně znalosti angličtiny, není nic jednoduchého, takže jednou z našich možností je si vlastní odborníky vychovat a znalosti jim postupně předávat. Vzhledem k tomu, že průměrný věk našich zaměstnanců je vysoký, věnujeme zvláštní pozornost tomu, aby se mladí lidé dobře začlenili do stávajících kolektivů. Michal Hromčík Personální ředitel, ZVU POTEZ Některé potřebné znalosti a dovednosti nejsou v osnovách technických škol a učilišť nebo jsou na nedostatečné úrovni. Absolvent u nás ihned po nástupu zjistí, co všechno se musí doučit, aby mohl být platným pracovníkem – s podporou trenéra je to zvládnutelné během několika dnů v teorii a podstatně později v praktickém používání. Lenka Svobodová HR manažerka, JABLOTRON ALARMS Zásadním problémem u studentů středních i vysokých technických škol je nedostatek praktických znalostí. Nechápou, proč se danou látku učili a k čemu je

znalost dobrá. Často se setkáváme i s tím, že přestože student zná problematiku i její teoretické použití, nedokáže ji prakticky realizovat při řešení technického problému. Jan Frydrych Vedoucí personálního marketingu, ŠKODA AUTO Pro nás je důležité, aby absolventi měli nejenom teoretické znalosti, ale aby chápali nové procesy a způsob fungování. Klademe velký důraz na intenzivní propojení teorie a praxe. U absolventů technických oborů se dále potýkáme s nízkou a dnes tak potřebnou mírou jazykové vybavenosti. Lucie Svobodová Personální ředitelka, SAFINA Všichni naši noví kolegové, nejen absolventi, dostávají při nástupu individuální adaptační plán. Jedná se o pečlivě sestavený souhrn konkrétních aktivit a zodpovědností, se kterými se nový zaměstnanec během své zkušební doby musí seznámit. Jeho činnost je zároveň v prvních měsících průběžně monitorovaná. Anketa Miroslav Kos Personální ředitel HOCHTIEF CZ Se studenty spolupracujeme už během školy. Absolventovi se musí na začátku kariéry někdo věnovat, diskutovat s ním o jeho práci, vysvětlovat, kontrolovat a vést ho pedagogicky i odborně. Za firmu se snažíme spolupracovat se školami už při tvorbě výukových plánů, abychom podpořili účinnější propojení teorie s praxí. Radek Kňava mluvčí TPCA I v technických profesích jsou velmi důležité i měkké dovednosti. Schopnost vést schůzku, administrativu spojenou se svěřenými projekty. Někdy absolventům chybí i trpělivost. U absolventů z učilišť bychom uvítali lepší pracovní návyky, jako jsou dochvilnost, odpovědnost a ochota neustále se učit novým postupům. Jitka Kratochvílová HR ředitelka FOXCONN EMEA Jeden z problémů, se kterými se setkáváme, je odtržení školní výuky od praxe a požadavků zaměstnavatelů. I to je jeden z důvodů, proč se ve Foxconnu snažíme aktivně pracovat se školami různých stupňů a jejich absolventy pak často přijímáme jako nové posily našich týmů. Problémem jsou také znalosti cizího jazyka. Vladimír Kulla ředitel vývojového a prototypového centra SIEMENS ČR Setkáváme se s tím, že absolventům kromě alespoň základních praktických zkušeností chybí zejména měkké dovednosti. K tomu se navíc přidává povrchní znalost cizího jazyka, takže absolvent neumí souvisle komunikovat se zahraničními kolegy. Pavel Roman šéf komunikace ROBERT BOSCH odbytová Ti, které si vychováme ve svých učilištích nebo kteří praktikují v našich školicích střediscích Bosch ve spolupráci se školami, ano. Ostatním chybí bud praktická odbornost úplně, nebo se po srážce s realitou zaučují několik týdnů, v průměru tak šest týdnů závisle na odbornosti a používané výrobní technologii. Pavel Matoška ředitel a majitel PENTA TRADING Při pohovoru se snažíme najít místo každému, kdo opouští technickou školu alespoň se znalostí Pythagorovy věty. Nechci vyvolávat paniku ani šokovat, ale 90 % absolventů technických škol se omezí na konstatování, že o ní někdy slyšeli, použít ji rozhodně neumí, a dokonce jsme byli i svědky vyjádření, že „řecké dějiny“ neprobírali.

Článek byl publikován také online na: IHNED.CZ 26.3.2015 http://archiv.ihned.cz/c1-63745220-anketa-s-jakym-nejvetsim-problemem-se-potykate-uzaskolovani-absolventu-technickych-oboru-kteri-k-vam-prichazeji-z-ucilist-strednich-skol-a-univerzit

KURZY.CZ: Čína na nákupech zlata 23. 3. 2015 Zájem o zlato na asijských trzích již tradičně hýbá celosvětovou poptávkou. Před oslavami čínského nového lunárního roku došlo k rapidnímu zvýšení poptávky, protože patří k tradici věnovat při této příležitosti alespoň malý, ale zato cenný dárek. Zlato je proto velmi oblíbené. Ve druhé polovině února, tedy již po oslavách, se poptávka v Asii vrátila na své předchozí hodnoty. Toto byl samozřejmě očekávaný vývoj. I nadále ovšem dochází ke spekulacím, kolik zlata se nachází ve státních rezervách Číny, takže Asie zůstává ve „zlatém hledáčku“ i nadále… Světová rada zlata v polovině března zveřejnila pravidelnou čtvrtletní statistiku, podle níž vlastní Čína stále „jen“ cca 1 055 tun žlutého kovu. Ačkoliv tomu již nikdo v odborných kruzích nevěří, není možné nijak přesně pověřit, jaké je reálné množství zlata v čínských státních rezervách. Střízlivé odhady hovoří o 5 000 tunách, odvážnější se nebojí ani šestinásobně vyššího čísla. Může tomu být skutečně tak? Je jasné, že růst čínské ekonomiky byl v posledních dekádách nebývalý a země neustále bohatne a má dost prostředků pro takovou kumulaci zlata. Čínský systém je založen na plánovaném hospodářství a toto má i své výhody, protože se tak může ekonomika lépe připravit na případný pokles, jenž logicky po letech vzestupu přijde. Již nyní se připravují ekonomické orgány země na restrukturalizaci finančního systému, těžkého průmyslu i realitního trhu a interně tato opatření nazývají tzv. „řízenou krizí“. Ambicí Číny není to, aby se její měna – jüan – stala hlavní světovou rezervní měnou, ale aby se stala měnou, v níž budou probíhat mezinárodní obchody a centrální banky ji budou držet ve svých rezervách tak, jako drží vedle amerického dolaru švýcarský frank či britskou libru. Čína nevěří Spojeným státům, že budou americký dolar ochraňovat jako rezervní měnu v zájmu celého světa. Obává se toho, že právě svůj dolar použijí USA ke smazání svého dluhu vyvoláním inflace a přes jeho znehodnocení sníží i hodnoty peněžních rezerv ostatních centrálních bank držených v amerických dolarech. Proto se stále nabízí cesta toho, že Čína do tří let naváže hodnotu své měny na zlato, čímž zabezpečí nejen jeho atraktivitu pro ostatní centrální banky, ale zabrání tak i možným spekulacím na jeho znehodnocení. V případě takového kroku bude potřeba mít v trezorech centrální banky opravdu dostatečnou zásobu žlutého kovu, což by pro Čínu nemělo být vzhledem k dosavadním spekulacím nereálné. Země plánuje veškeré státní kroky s velkým předstihem a rozhodně nevykládá svoje karty na stůl, pokud to není nezbytně nutné. Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA

http://zlato.kurzy.cz/zpravy/378178-cina-na-nakupech-zlata/ Článek byl publikován také online na: PRAVEDNES.CZ 23. 3. 2015 http://pravednes.cz/search.page?q=safina

SVETPRUMYSLU.CZ: Zlaté kuriozity. Podívejte se na zajímavosti o žlutém kovu 1.3.2015 Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či vladařské atributy. V dnešní době je vedle šperkařství tento kov pomocníkem vědy, techniky a medicíny. Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často chrání naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Zlato lidé těží podle archeologických nálezů již od roku 4000 př. n. l. Odhaduje se, že ho zatím bylo vytěženo 165 000 až 170 000 tun. Zlaté granálie „Zlato představuje chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov. Z těchto základních vlastností zlata vychází jeho široké uplatnění. Již poměrně dlouhou dobu se využívá například v zubním lékařství. Důvodem je zejména jeho zdravotní nezávadnost – ani po dlouhém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi či jiným změnám. Bez využití zlata se také neobejde elektrotechnický průmysl, kde je tento kov dodáván do elektronických obvodů díky vysoké elektrické vodivosti a tomu, že nepodléhá vlivu okolního prostředí. Samozřejmé je využití zlata v klenotnictví,“ uvádí Martin Bouša, marketing executive se zodpovědností za inovace ve společnosti SAFINA, předního zpracovatele drahých kovů v ČR. „SAFINA dodává na průmyslový trh klenotnické polotovary, jako jsou plechy, dráty, pájky či granálie, dále zlaté targety pro výrobu polovodičů a zdravotnických prostředků či zlaté soli pro průmyslové zlacení. Do naší nabídky patří také zlaté investiční slitky mnoha gramáží,“ dodává Martin Bouša. Zlato má zásadní využití v slaboproudé a polovodičové elektrotechnice. Díky svým fyzikálním vlastnostem je zárukou dlouhé životnosti ve vypínačích, konektorech, pájených spojích apod. Například je účinně chrání před korozí. Využívá se v téměř všech moderních elektronických zařízeních a v počítačích (komponenty a kontaktní plochy jsou na spojích elektroliticky potaženy zlatem s malou příměsí niklu nebo kobaltu kvůli odolnosti). Podívejte se na některé další zajímavosti o zlatě: 11,2 miliónu obtočení – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát. 165 000 – 175 000 tun – Mezi 165 a 175 tisíc tun zlata (21 metrů krychlových), bylo vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž v Paříži. 15 000 tun – Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata. 79 – Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů.

2 856 °C – Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia. 1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia. 4000 př. n. l. – Těžba zlata je na základě archeologických nálezů doložená již od roku 4000 př. n. l. 1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zlatý valounek o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) než pětikarátový diamant. 24 karátů – Ryzost zlata se definuje v karátech. Ryzí zlato má hodnotu 24 karátů. Ve vesmíru – Helmy, které používají kosmonauti, mají kryty potažené tenkou vrstvou zlata, která chrání oči před nebezpečným ÚV zářením. Luxusní pochoutka – Protože zlato není toxické, je možné ho sníst. Některé luxusní restaurace nabízejí pokrmy ozdobené zlatými plátky. Tenoučké plátky či zlaté hoblinky určené ke zdobení potravin lze nakoupit i na internetu. Po kapsách - Zlato nosíme běžně po kapsách – díky skvělé vodivosti se zlato využívá v některých elektrických spotřebičích včetně mobilů či počítačů. V tuně mobilních telefonů, což představuje asi 13 000 kusů, je zhruba 300 gramů zlata. 80 cm – Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce 2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku 2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru. 530 000 prutů/“cihel“ – Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata. 4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v americkém depozitáři ve Fort Knox. 10,9 tuny – Jsou zásoby zlata, které má Česká národní banka 1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý počet z nich ale zbohatl. Cena zlata – Cena zlata se neustále vyvíjí a reaguje na vnější vlivy, především na inflaci, inflační očekávání a měla by být ovlivněna i politickou nestabilitou. Tento faktor se ale v posledních letech podle analytika finančně-poradenské společnosti Broker Trust Václava Pecha tolik neprojevuje. „Pokud se podíváme na dění v posledních letech, které je plné nejistot, cena žlutého kovu stále klesá. Jednoduše proto, že prvotní hybatel – inflace je minimální a někde i záporná,“ uvedl pro Svět Průmyslu. „Nejdražší bylo zlato na počátku září roku 2011, kdy stála jedna jeho troyská unce 1923,7 USD. V novodobé historii (od roku 1968) bylo zlato nominálně nejlevnější na počátku roku 1970. Tehdy byste zaplatili za jednu unci necelých 35 dolarů. Pokud ale budeme hledat období, kdy bylo zlato nejdražší reálně, tedy ve vztahu k inflaci, to bylo na počátku roku 1980. Silný růstový trh zlata z let 2000-2011, který máme ještě všichni v dobré paměti, se k tehdejší reálné hodnotě zlata jen přiblížil. Nejlevěji bylo možno z tohoto pohledu koupit zlato opět v roce 1970 a velice dobrou příležitostí z tohoto pohledu bylo také období let 1998-2004,“ říká.

Zlato jako investice – Do žlutého kovu mnozí investují. „Hlavní a možná jediné využití zlata v portfoliu dlouhodobého investora, které mně přijde smysluplné, je kupovat zlato čistě jako pojistku. Historicky existuje riziko inflace, snižování a zvyšování úrokových sazeb, válek a různých jiných konců světa a vůči nim by zlato mohlo klasická investiční portfolia ochránit. Velikost takového podílu by neměla přesahovat deset, maximálně patnáct procent celkové hodnoty portfolia. Jako vhodná se v tomto případě jeví investice do fyzického kovu. Zlato se obecně považuje za konzervativní investici, ale podíváme-li se na kolísavost trhu se zlatem v posledních letech, pak je tento názor hojně šířen zejména společnostmi obchodujícími se zlatem,“ říká analytik společnosti Broker Trust Václav Pech. Zdroj: Safina, Broker Trust, Svět Průmyslu http://www.svetprumyslu.cz/zlate-kuriozity-podivejte-se-na-zajimavosti-o-zlutem-kovu/

TEST DNES: Zlaté kuriozity 10. 3. 2015 190 194 Zlaté kuriozity 21 m3 Méně než 175 tisíc tun, čili 21metrů krychlových zlata, bylo vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž. 11,2 milionu Kdyby bylo všechno zlato spojeno do nitě silné pět mikronů, šlo by s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát. 15 000 tun Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata. 2 856 °C Bod varu zlata je 2 856 stupňů, teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia. 1 troyská unce 31,1 gramu; je pravděpodobnější, že najdete pětikarátový diamant než valounek zlata o hmotnosti troyské unce. 80,5 km Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl průměr jen 5 mikronů. 80 cm Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce 2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo předchozí rekord z roku 2007, kdy doposud největší mince měla 53 centimetrů v průměru. 1849 Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v americké Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý počet z nich však zbohatl. Zdroj: Safina

Článek byl publikován také na serveru: IDNES.CZ 23.3.2015 http://finance.idnes.cz/prakticky-navo...iteze.aspx?c=A150320_132916_viteze_kho

PRAGER ZEITUNG: Wechsel und neue leute 5.3.2015 20 000

TECHMAGAZÍN: Fascinující svět zlata 6.3.2015 7 000 Největší zlatá mince světa vznikla logicky v Austrálii, kde se tento kov těží ve velkém. Její oficiální hodnota je milión australských dolarů (obsahuje však zlato v ceně 53,5 mil. amerických dolarů). A na zadní straně je klokan… Největší zpracovatel drahých kovů v ČR, firma Safina, sestavila „zlaté zajímavosti“ o tomto unikátním kovu, který fascinuje lidstvo už po staletí. A vzhledem k jeho vlastnostem ani není divu – posuďte sami: Jednu troyskou unci zlata (což je jeho mezinárodní jednotka odpovídající zlatu o hmotnosti 31,1 g) lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl průměr jen 5 mikronů. Kdybychom však do vlákna této tloušťky spojili všechno zlato světa, kterého se od počátku nám známých civilizací vytěžilo, což je celkem méně než 175 000 tun (a odhaduje se, že zhruba 15 000 tun je ho ještě obsaženo ve světových oceánech) mohli bychom s touto zlatou nití svět obtočit dokola 11,2milionkrát. Ještě pro zajímavost, celkový objem všeho dosud vytěženého zlata, oněch zmíněných 175 000 tun, se vejde do pouhých 21 m3, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž v Paříži. A pokud by vás ještě zajímalo, jaká největší zlatá mince kdy byla na světě vyrobena, rekordmanem je dílo mincovny v australském Perthu, „Aussie“ představená v roce 2012. Kotouč zlata s ryzostí 99,9 o tloušťce 12 cm a průměru 80 cm a portrétem královny Alžběty II. váží jednu tunu (u zlata jsme zvyklí na přesnost, takže 1012 kg), a překonal tak i předchozí rekord z roku 2007, kdy dosud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru.