MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA červen – srpen 2012 (řazeno dle aktuálnosti)
Profit: Vesmírná technologie taví v Česku odpad 15. 8. 2012 Jan Stuchlík Vyvinula unikátní plazmovou technologii, díky níž ekologicky recykluje kovy z průmyslových odpadů. Nechce růst za každou cenu a raději se zaměřuje na zvyšování přidané hodnoty výroby. V českých podmínkách je prostě středočeská společnost SAFINA poměrně výjimečná. Dva slévači v šedivých žáruvzdorných zástěrách a helmách se už pár minut snaží uvolnit ohnivzdornou zátku. Kolem nich prská rozžhavená hmota. Žár je cítit ještě dobrých deset metrů od reaktoru, v jehož jádru se teplota šplhá vysoko nad tisíc stupňů Celsia. „Nechcete sluneční brýle? Za chvíli to začne,“ ptá se Martin Bouša, ředitel strategického marketingu společnosti SAFINA. Zpod zátky to ještě jednou prskne a pak už do připravené nádoby vytéká tenkým proudem oranžová měď. O pár desítek vteřin později taviči reaktor zase zašpuntují. Unikátní plazmový generátor může dál bičovat použité měděné katalyzátory z chemického průmyslu a dostávat z nich ušlechtilý kov. Za den se na kov díky plazmě přemění až 2,5 tuny měděného odpadu. V jedné z hal podniku SAFINA ve Vestci u Prahy se možná tvoří budoucnost. Firma, která se zabývá zpracováním a recyklací drahých a barevných kovů pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl, vsadila před čtyřmi lety na zcela novou technologii plazmového tavení. Po třech letech vývoje a proinvestovaných 100 milionech korun nový typ tavicího a recyklačního zařízení spustila loni do komerčního provozu. SAFINA díky této technologii nyní umí tavením zpracovávat i materiály, které se dříve daly využít jen s pomocí chemického loužení, nebo dokonce končily na skládkách. Díky vysokým teplotám plazmového generátoru se navíc ve vstupním materiálu likvidují nebezpečné látky, které se přemění na syntézní plyn. Ten putuje do mikroturbín ve vedlejší hale, kde se z něj generuje elektřina a teplo pro další použití ve výrobě. Na rozdíl od chemického loužení je tak celý proces šetrný k životnímu prostředí. Odpadní strusku mohou využít železárny při výrobě železa. Z potenciálně nebezpečného odpadu, kterým katalyzátory jsou, se tak zužitkuje v podstatě vše. Z recyklace kovů pochází více než polovina tržeb firmy, které se loni vyšplhaly na 4,3 miliardy korun. Nasazením plazmové technologie se možnosti dál rozšířily. Jen za prvních šest letošních měsíců zpracovala SAFINA v rámci recyklace přes 60 tun drahých kovů. Plazmovou technologii využívá firma jako jediná ve střední Evropě. Její potenciál ovšem začínají zkoumat i konkurenti. Světová jednička v recyklaci drahých a barevných kovů, belgický Umicore, loni spustila v pilotním provozu vlastní plazmovou technologii za 25 milionů eur na recyklaci použitých dobíjecích baterií. Umicore si od ní také slibuje co nejekologičtější likvidaci potenciálně nebezpečného odpadu, v němž se zároveň skrývají cenné suroviny pro další použití.
Z vesmíru do Prahy Do vývoje plazmové technologie, která je považována Evropskou komisí za nejlepší technologii pro recyklaci katalyzátorů a materiálů s nízkým obsahem kovů, se v Safině pustili kvůli rostoucí poptávce po kovech i jejich rostoucí ceně. Navíc hledali technologii, která bude šetrná k životnímu prostředí a energeticky úsporná. Samotný plazmový generátor pochází ze Spojených států, kde ho vyvinula vesmírná agentura NASA původně pro ovládání polohy družic na oběžné dráze. Při vývoji a výzkumu použití plazmy pracovníci Safiny spolupracovali s košickou Technickou univerzitou. „Museli jsme vyřešit, jak jednotlivá zařízení poskládat do funk¬čního technologického celku. Zjišťovali jsme třeba, co k výchozímu materiálu přimíchat, aby se tavil při co největší úspoře energie,“ vysvětluje Martin Bouša. Jako největší prob¬lém se však ukázalo vlastní tavení v plazmovém reaktoru. Uvnitř reaktoru dosahuje průměrná teplota až 2 500 stupňů Celsia, zatímco stěny reaktoru je třeba udržovat při teplotě 40 stupňů. „Provozování reaktoru je technologicky mimořádně složité. Je třeba zajistit, aby odchylky v teplotách byly co nejmenší. Teplota musí být taková, aby u vyzdívky struska tuhla a chránila stěny, ale zároveň aby netuhlo jádro reaktoru. Při testování se nám stávalo obojí, jednou se tavila vyzdívka, jindy tuhlo jádro,“ vzpomíná Bouša. Nyní je v reaktoru 15 teplotních čidel, která pomáhají technikům celou tavbu řídit. Technologii si SAFINA zaregistrovala pod ochrannou známkou PlasmaEnvi. Teď firma uvažuje, zda má smysl si ji nechávat patentovat. Nejde totiž o nové zařízení, ale o nový způsob zapojení a fungování technologických částí. „Zjišťujeme, jestli se to vyplatí. Riziko, že naši technologii někdo zkopíruje, není velké. Nestačí mít jen potřebné zařízení, ale firma ho musí umět i ekonomicky provozovat,“ vysvětluje Bouša. Vývoj ovšem zprovozněním reaktoru neskončil. Naproti fungující komerční lince stojí ještě jedna testovací pec. Tam technici Safiny zkoušejí zpracování nových materiálů a zkoumají, jak by se dal provoz reaktoru dál vylepšit. Nechce růst za každou cenu Mezi hlavní zákazníky recyklačního provozu Safiny patří průmyslové firmy, které používají katalyzátory s obsahy kovů pro svou výrobu. SAFINA ovšem vykupuje i katalyzátory z aut a plazmou umí zpracovat i baterie. Část zákazníků posílá použité katalyzátory jen na přepracování. Od druhé skupiny klien¬¬tů SAFINA odpadní katalyzátory vykupuje. Nejdřív se provede jeho analýza, kolik kovu obsahuje. Pokud s jejími výsledky dodavatel souhlasí, SAFINA odpad zpracuje. V okamžiku, kdy má v ruce hotový kov a zná i jeho cenu, která se určuje na základě světových cen, může zafixovat i cenu odpadu, kterou zaplatí dodavateli. Takto to funguje u drahých kovů. V případě obecných kovů, jako je měď či nikl, SAFINA odpad rovnou vykoupí podle obsahu kovu. S prodejem recyklovaného kovu pak počká, až budou na světovém trhu dobré podmínky. Skoro tři čtvrtiny tržeb vydělává firma v zahraničí, jen čtvrtina obratu pochází od českých zákazníků. Příští rok by v Safině chtěli instalovat druhý reaktor. Tentokrát se investice bude pohybovat jen v řádu jednotek milionů korun. „Budeme pak moci zpracovávat více typů materiálů najednou. V jednom reaktoru třeba bude možné recyklovat jen katalyzátory na bázi stříbra. Nebude přitom nutné dělat jako dosud odstávky, kdy se musel reaktor nově vyzdít, když jsme přecházeli ze zpracování například měděného na stříbrný katalyzátor,“ vysvětluje smysl investice Bouša. Ruku v ruce s touto
investicí se připravuje i nasazení nové, větší mikroturbíny na spalování syntézního plynu. „Potřebujeme větší spalovací kapacitu, abychom mohli v reaktorech zpracovávat více materiálu. Navíc máme více organicky znečištěného odpadu, z něhož vzniká více plynu,“ dodává Bouša. Firma chce dál růst hlavně díky tomu, co umí nejlépe. Mohla by třeba jako samostatné středisko provozovat mikroturbíny, a to se slušným ziskem. „To ale není naše cesta. My jsme jejich přidanou hodnotu zvýšili tím, že jsme je zapojili do recyklační technologie. Chceme mnohem více rozumět drahým kovům, abychom třeba ze stříbrného odpadu vyráběli investiční stříbro. Díky takové výrobě s vysokou přidanou hodnotou budeme moci konkurovat ostatním, i když vzrostou mzdy nebo třeba ceny elektřiny,“ říká generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. V tomto přístupu je firma z Vestce v českém prostředí výjimečná. Je to však jedna z mála cest k dlouhodobému úspěchu. Doby, kdy českým firmám pomáhaly v konkurenčním boji nízké mzdy, se pomalu blíží ke konci. Uveřejněno také na: http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/vesmirna-technologie-tavi-v-cesku-odpad-905379 Skeny:
Mladá fronta DNES: Český Goldfinger 2. 8. 2012 Jaroslav Mašek Češi a Slováci, kteří investují do zlata, dávají přednost tomu se švýcarským původem, říká TOMÁŠ PLACHÝ, generální ředitel a spolumajitel skupiny SAFINA. Ta se kromě prodeje investičního zlata zabývá zpracováním a recyklací drahých kovů, své výrobky dodává do chemického, hutního či automobilového průmyslu. Firma spoluvlastní rafinerii v Číně, nedávno otevřela obchodní zastoupení ve Spojených státech a do konce roku chce rozhodnout o Rusku. K čemu všemu se dají drahé kovy využít a jak se v Česku takovému podnikání daří? Tomáš Plachý bere svůj byznys velmi vážně. Zakládá si na přesnosti a nerad zjednodušuje. Není divu, uvnitř jím ovládané firmy se skrývají zlaté, stříbrné či platinové odlitky, které mají cenu milionů korun, evidují se na setiny gramu a čistota jejich materiálu je 99,99 procenta. Tomáš Plachý ve vůbec prvním rozhovoru pro média popisuje svou strategii, jak drahé kovy co nejlépe ekonomicky využít. * Nakupujete, zpracováváte a vyrábíte ze zlata a dalších drahých kovů. Jak jejich aktuální ceny ovlivňují váš byznys? Pro nás je nejlepší, když jsou stabilní, protože to má dobrý vliv na naše zákazníky. Pokud ceny prudce rostou, nebo naopak padají, u zákazníků se obvykle objevují spekulativní nálady a chtějí odkládat či urychlovat obchody. Stabilita je ideální, proto většinu našich zásob drahých kovů finančně zajišťujeme proti pohybům, podobně jako se jistí firmy před pohyby měnových kurzů. A hodně našich aktivit spočívá v tom, že nám zákazník dodá kov, který pro něj jen zpracováváme, takže jeho cena pro nás není důležitá. * Součástí vašeho byznysu je i prodej investičního zlata (zlato, které se používá k investicím podobně jako třeba cenné papíry – pozn. red.). Roste tento váš byznys s tím, jak rostou ceny zlata? Ano, ale je nutné se dívat na každý drahý kov odděleně, každý má svůj vlastní příběh. Když po roce 2008 centrální banky otočily a začaly zlato nakupovat, rázem šlo nahoru. Přitom dříve byly tyto banky hlavním zdrojem nabídky zlata na trhu. To úplně obrátilo pohled na investici do zlata, o němž předtím každý mluvil s despektem. Dnes je bráno jako uchovatel hodnoty. * Investiční zlato prý překupujete od švýcarského partnera... Nejsme překupníci. Jde o firmu Pamp, což je jedna z největších rafinerií zlata na světě. Máme s ní exkluzivní spolupráci při recyklaci, rafinaci a výrobě investičního zlata. Do Švýcarska dodáváme zlato z recyklace, tam se z něj vyrábějí investiční zlaté slitky. A my je potom zase můžeme prodávat na českém trhu. Švýcarský výrobce má samozřejmě patřičné certifikáty, takže s jeho výrobky se snadno obchoduje po celém světě, a řekněme, že česko-slovenská klientela preferuje švýcarský původ takové investice. * V jednom z prvních dílů Jamese Bonda s názvem Goldfinger pašovali zlato do Švýcarska zlatým autem. Jak vypadá taková přeprava ve skutečnosti? Je to proces, který odpovídá transportu naprosto zásadních hodnot. Samozřejmě ho kvůli bezpečnosti nemohu popsat. Mohu jen říci, že vlastně žádný zaměstnanec nezná dopravní řetězec celý.
* Hovořil jste o „příbězích drahých kovů“. Jaký příběh má například platina, jejíž nákup se někdy doporučuje s vidinou jistého zhodnocení? Od roku 2008 si prošla poklesem a nárůstem, ale na maximech není. Je to kov, který je ovlivněn nabídkou a poptávkou z průmyslu a zároveň umístěním ložisek. Zhruba osmdesát procent jich je v Jihoafrické republice, kde zásadně rostou náklady na těžbu. Šachty jsou stále hlubší, dosahují až kilometr a půl pod zem, zároveň rostou mzdy a ceny elektřiny. Dnes se hovoří o tom, že jen náklady na vytěžení platiny jsou 1 400 dolarů za unci. Ale na trhu se prodává jen za 1 450 dolarů. A pokud by klesla pod čtrnáct set, existuje riziko, že JAR část těžby zavře. Takže její tržní cena může být pokřivena koncentrací těžby. * A co stříbro? Stříbro je často vedlejším produktem při těžbě mědi. Tím se zvyšuje jeho nabídka na trhu, aniž je po něm poptávka, což jeho cenu pokřivuje. * Jak vypadá podnikání Safiny kromě zmíněných investičních kovů? Co je pro vaši firmu z hlediska tržeb zásadní? Z více než padesáti procent je náš obrat tvořen recyklací. Obvykle dodáme výrobek z drahého kovu, který v okamžiku, kdy doslouží, znovu uvedeme do ryzí podoby a potom opět vyrobíme. Zajišťujeme tak pro zákazníka komplexní servis. * Dá se to ukázat na nějakém příkladu, na konkrétním výrobku? Naším zákazníkem je například firma OMV, která přiveze několik tun průmyslových katalyzátorů. Jsou to sudy s kuličkami, které obsahují drahé kovy a sloužily při výrobě pohonných hmot. My z pelet opět získáme drahé kovy, které jsou pak znovu použity při výrobě katalyzátorů, jež OMV potřebuje. Jsme schopni zpracovat všechny materiály, které obsahují drahé kovy. Ty se nacházejí ve vašem diktafonu, v mobilním telefonu, v počítačích, v autech, vlastně všude. Například pro firmu AGC, která je evropským lídrem ve výrobě plochého skla, vyrábíme aplikace, s jejichž pomocí se nanášejí na sklo mikronové vrstvy kovů. Ty dodávají sklu nové vlastnosti, jako je například lepší ochrana proti UV záření nebo tepelná ochrana. Představte si náš výrobek jako obří válec, na který naneseme drahé kovy, a v AGC se z něj speciální technologií nanášejí na sklo. AGC nám pak zase vrátí „vypotřebovaný“ válec, na nějž my opět naneseme novou vrstvu kovů. * Kdo je vaším největším dodavatelem kovů k recyklaci? Je to mnoho firem. V podstatě neexistuje zákazník, který by tvořil více než čtyři procenta z tržeb. Nejsme tak závislí na jednom dodavateli. * Prý spolupracujete také s hutním průmyslem. Jak? Vyrábíme takzvané termočlánky, které umějí měřit extrémní teploty nad tisíc stupňů Celsia například ve vysokých pecích. V podstatě jsou to speciální dráty z drahých kovů, které mohou být tenčí než lidský vlas. Při měření totiž shoří a kvůli úspoře materiálu by tedy měly být co nejtenčí. Ale vyrábíme také třeba klenotnické polotovary, dentální produkty a látky používané při galvanizaci drahými kovy. Když otevřete mobilní telefon, uvidíte v něm zlaté tištěné spoje či drátky. Vypadají zlatě, ale jsou to kovy, které jsou jen pozlacené mikronovou vrstvou zlata.
* Vlastníte rafinerii drahých kovů v Číně. Jak jste se k ní dostali? Začali jsme tam spolupracovat s polostátní společností Guoda Gold, což je největší rafinátor zlatých rud v Asii. Po zhruba dvou letech, kdy jsme se vzájemně poznávali, jsme se dohodli, že založíme společný podnik. Guoda totiž umí rafinaci jen do určitého stupně kvality. Naproti tomu společná Guoda SAFINA, kde jsme minoritními akcionáři, se zaměřuje na finální kvalitu. Což je čistota materiálu označovaná jako čtyři devítky: 99,99 procenta. Guoda SAFINA je členem Šanghajské zlaté burzy, což je prominentní pozice. V Číně působíme od roku 2004, zaměstnáváme tam asi padesát lidí. * Vámi vedená SAFINA patří do skupiny společností, které zastřešuje švýcarský Petofin. Kdo tuto firmu vlastní? Obvykle se píše, že váš otec a vy. Akcionářů Petofinu je více, nejsme to jen my. Ale další komentář k akcionářské struktuře dát nemohu, není to naše strategie. * Jste s otcem majoritní akcionáři? Řekněme, že jsme významní akcionáři. * Co dalšího pod Petofin patří? Kromě Safiny ještě ovládá farmaceutickou VUAB Pharma a inženýrský Technoexport. Pod Safinou je potom Chemoprojekt. To jsou největší firmy ve skupině. * Jak jste si s otcem rozdělili úlohy? Já se soustřeďuji na výrobní část – Safinu a VUAB Pharma – a otec vede inženýrskou část, tedy Technoexport a Chemoprojekt. Ale skupina je na všech úrovních běžně řízena manažery, nejsme rodinná firma. Pro mě je důležité, že vedu Safinu, protože jí mám co přinést, ne proto, že mám nějaký majetkový nárok. * Jakou část vaší skupiny považujete za nejperspektivnější? Farmaceutickou VUAB Pharma, která vyrábí účinné látky, jež pak dodává producentům konečných léků. Je to stabilní odvětví, byť samozřejmě z pohledu růstu pomalejší než obchod a průmysl v Safině. Historicky se firma zaměřovala na biotechnologie – byla to první fabrika ve střední Evropě, která vyráběla penicilin – a v tomto oboru dál pokračuje. Chceme rozšířit výrobu cytostatik, léků proti rakovině, které se vyrábějí na základě platiny. A to je zásadní průsečík s firmou SAFINA. *** Tomáš Plachý (37) Předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti SAFINA, která patří švýcarské firmě Petofin. V ní má Plachý společně se svým otcem významný majetkový podíl. Pod Petofin patří také firmy VUAB Pharma, Technoexport či Chemoprojekt. Skupina vlastní palác Koruna v centru Prahy, kolem něhož se vedou soudní spory, které Plachý nechce komentovat. Tržby celé skupiny pod Petofinem loni činily 6,5 miliardy korun, hrubý provozní zisk byl 410 milionů. Plachý je ženatý, vystudoval finance v USA, řídí sedm let staré Audi A6. Sken:
Investujeme.cz - Zlato může být zajímavé také pro poradce 31. 7. 2012 Daniel Kuchta O tom, že zlato má stále potenciál jako uchovatel hodnoty i zajímavá investice, ale že zlatá horečka již pominula, a také o tom, že zlato může být zajímavým produktem také pro poradce, jsme si povídali s Mgr. Liborem Křapkou, manažerem linie investičních kovů ve společnosti SAFINA. Čím se tedy zabývá vaše firma? SAFINA je největší rafinerie drahých kovů v ČR i na trzích střední a východní Evropy, dá se tedy říci, že v této oblasti je lídrem na trhu. Její primární činností je recyklace drahých kovů, jejich další zpracování a výroba průmyslových výrobků, materiálů a polotovarů z drahých kovů. Já má na starosti investiční kovy, jejich distribuci pro velkoodběratele a koncové zákazníky, kteří mají zlato jako alternativu k papírovým penězům. Jak vidíte vývoj na trhu s investičním zlatem v budoucnosti, a to jak v kratším, tak delším horizontu? Celková predikce vývoje je samozřejmě složitá. Cena je tvořena trhem, a kdyby ji někdo dokázal přesně predikovat, tak by nejspíše nakoupil před deseti lety kila zlata a dnes by měl vystaráno. Můj osobní názor je ten, že v okamžiku, kdy nedojde k nějaké velké nepředvídatelné události v ekonomice, k nějakému skokovému zdražení nejspíše nedojde ani u zlata. Bude neustále stoupat, ale už to nebude tak dramatické, jako to bylo v době, kdy zlato posílilo o 400 dolarů v průběhu týdne. Jeho cena je také úzce spjata s hodnotou dolaru. Jde o spojené nádoby. V okamžiku, kdy dolar oslabuje, zlato stoupá a obráceně při posilování dolaru zlato klesá nebo si udržuje svou hodnotu. Dá se říci, že kdo nenakupuje dolar, nakupuje zlato a obráceně, protože se snaží držet nějakou hod notu v portfoliu. Zlato bude stále používáno jako uchovatel hodnoty. Co se týče dolaru – v poslední době se spekuluje, že dolar ztrácí svou funkci rezervní měny. Myslíte si, že to může ovlivnit cenu zlata? Samozřejmě, úvahy o tom, že dolar už nebude hlavní rezervní měnou, jsou zde asi rok nebo dva a objevily se v době, kdy u nás dolar dosahoval hodnoty 15 korun. Moje vlastní úvaha podpořena daty je, že centrální banky konvertovaly dolary do zlata, což zvýšilo poptávku na straně zlata. V současné době tedy drží část portfolia v měnách, jako jsou dolar nebo švýcarský frank a část ve zlatě. Dolar tím pádem neplní funkci globální rezervní měny na 90 %, jako tomu bylo dříve, ale pouze na 50 % a zbytek je držen ve zlatě. Ale dolar zůstane rezervní měnou pořád, i když ne v tak velkém měřítku. Nebude tak masivně v držení bank, ale svou funkci si uchová. Souvisí to s vývojem ekonomiky v USA a jeho vývoj je skutečně těžké odhadovat. Mají investoři stále největší zájem o zlato, nebo se jejich preference se stoupající cenou žlutého kovu mění? V současnosti se cena zlata dostala na určitou úroveň a trh je saturován. Ti, co jej chtěli, si jej koupili a zlato je navíc zbaveno nutnosti platit DPH. Ostatní kovy podléhají placení DPH, i když ani to je nediskvalifikuje jako zajímavou investici. V posledních několika měsících naopak začínám cítit poptávku také po jiných investičních kovech, než je zlato a stříbro, prodáváme dost paládia a také platiny. I přes 20% DPH, od nového roku možná 21%, je lidé vidí jako zajímavou příležitost.
Musím však zmínit, že kovy jako platina, palladium nebo stříbro nejsou využívány pouze jako investice, ale také jako průmyslové kovy a jsou více závislé na ekonomickém cyklu. Zlato slouží jako uchovatel hodnoty na delší dobu, ale u platiny a palladia musíte hlídat cyklus a v době, kdy začne cena klesat, a z ekonomiky přicházejí špatné zprávy, je potřeba přemýšlet o prodeji. Volatilita je zde daleko větší, než u zlata. Například platina před čtyřmi lety dosahovala ceny 2 300 dolarů za unci, přičemž v současné době je to kolem 1 400 dolarů a je pod cenou zlata. Minulý rok bylo hitem stříbro. Když byla unce za 40 dolarů, všichni říkali, že stříbro je potřeba kupovat, protože poroste ke stovce. Dnes je na 27 dolarech a je ho poměrně dostatek. Je zde velmi složité odhadovat další vývoj, ale já osobně vidím zajímavou šanci v platině a palladiu. Jde o další segment z investičních kovů, který by měl investor zahrnout do svého portfolia, už kvůli diverzifikaci. Ano, platina je dnes velice levná, na druhou stranu se dá říci, že zlato je drahé. Pokud byste měl vy doporučit poměr, v jakém nakoupit tyto kovy, jak by podle vás mělo portfolio kovů vypadat? Záleží na cítění investora, jestli chce být agresivnější, nebo jde spíše o konzervativního člověka. Když má čas a ochotu se tomu věnovat a sledovat vývoj, doporučil bych koupit všechny 4 kovy v nějakém rozumném poměru, třeba 30 % zlata a stříbra a 20 % platiny a palladia. Záleží také na množství peněz, které chce investovat. V okamžiku, kdy má člověk pochyby o dnešní ekonomické situaci, nevěří papírovým penězům, a měl by kolem milionu korun, doporučil bych mu investovat 90 % do zlata a 10 % dát do zbytku. Zlato je zkrátka uchovatelem hodnoty a neexistuje zde zmiňované riziko ekonomického cyklu a 20 % DPH. Na druhé straně se dá říci, že 20% DPH se zdá hodně, ale zrovna minulý měsíc jsem mluvil s klientem, který koupil v roce 2005 100 kilo stříbra za cenu kolem 5 korun za gram. S DPH to bylo 6 korun. Dnes za to dostane 16 korun. Byl to jeden z klientů, kteří si kupovali také palladium a platinu. Jemu těch 20 % zkrátka nevadilo a ani dnes mu určitě nevadí. V okamžiku, kdy kov kupujete, zdá se pětina ceny hodně, ale v dlouhém investičním horizontu to může mít zanedbatelný vliv. O zlatu jako investici se dnes hodně mluví. Dá se říci, že jsme svědky zlaté horečky? Protože se v tomto byznysu pohybuji od roku 1998 a můžu tak hodnotit poměrně dlouhé období, mám pocit, že dnes už zlatá horečka není na pořadu dne. Ochabování poptávky cítím nejenom já, ale také ostatní prodejci jak na našem trhu, tak ve světě. Trh je zkrátka nasycen a lidé v současné době raději drží hotovost. Cena zlata v korunách sice roste, ale v dolarech stagnuje. Pamatuji si zlatou horečku, kdy lidé kupovali zlato a chtěli jej za každou cenu, i když cena byla vysoko. Dnes již investoři neutrácí jednorázově velké částky, ale raději nakupují pravidelně a každý měsíc si nakoupí například unci. Tento způsob investování je ideální jako ochrana proti výkyvům kurzů, protože dochází ke zprůměrování ceny. Je to výhodné i při prodeji. V okamžiku, když se investor bude chtít kovu zbavit a přeměnit jej na peníze, nebude muset prodávat například kilo zlata, z něhož mu zůstane hotovost, kterou bude muset opět investovat. Měl jsem klienta, který mi řekl, že má kolem milionu korun a v důchodu bude potřebovat měsíčně několik desítek tisíc. Takže si koupil zlato po uncích, které mají akorát hodnotu, kterou měsíčně potřebuje a každý měsíc může prodat jednu unci. Má tak vystaráno na pár let. Investoři by tedy měly přemýšlet i v těchto intencích, nejenom o tom, jaké je cena zlata za gram, ale jak ten daný kov v budoucnu využije.
A není zde problém s tím, že slitky o menší hmotnosti jsou relativně dražší, než když si investor koupí najednou například kilo? Ano, souvisí to s náklady. V okamžiku, kdy děláte gramový slitek, musíte vyrobit razidlo, musíte jej vyrazit, zabalit, pojistit a dopravit, přičemž přidaná hodnota je logicky vyšší, než když uděláte kilový slitek. Větší kus bude na gram vždy levnější, než menší. Za jakou cenu pak investor nakoupí větší množství zlata? Bude to cena za řekněme kilovou cihlu, anebo cena za uncový slitek vynásobená počtem uncí? Cena bude někde mezi, v takových případech je to individuální. Cena za uncový slitek je daná, jak jsem říkal, náklady a prémium jsou v tomto případě větší. V okamžiku, kdy investor nakupuje větší množství, je možné dát mu „množstevní slevu“. Nedostaneme se na cenu, jakou by zaplatil za jednu kilovou cihličku, ale určitě se s klientem dohodneme a najdeme kompromis, aby to pro něj bylo výhodné. Vaše společnost vyrábí a prodává vlastní produkty, nebo odebíráte zlaté produkty od jiných výrobců? Ne, my investiční slitky a cihly nevyrábíme. Rafinerie, jejíž výrobky splňují podmínky k výrobě investičního zlata a jsou osvobozeny od DPH, musí být certifikované na London Bullion Market Association,. My velice úzce spolupracujeme se švýcarskou rafinerií PAMP, jejíž výrobky distribuujeme, a která má potřebnou certifikaci. Jde o oboustrannou dlouhodobou spolupráci, takže dokážeme dosáhnout velmi výhodných podmínek. LBMA je jedinou společností, která vydává certifikáty na drahé investiční kovy? LBMA je asociace, která dává osvědčení rafineriím, takže každá rafinerie vydává vlastní certifikát. Není to certifikát LBMA, ale je na něm uvedeno, že certifikát byl udělen LBMA. Základem je, aby bylo zlato přístupné na jakékoli komoditní burze na světě. Co se týče zpětného odkupu, ceny při odkupu jsou většinou dosti rozdílné, a někdy je spread poměrně velký. Je také rozdíl, jestli investor prodává slitky, které koupil u daného obchodníka, nebo někde jinde. Jak je tomu u vás? Tato politika je všude stejná a my nejsme výjimkou. Při odkupech zvýhodňujeme slitky nakoupené u nás. Vykupujeme samozřejmě i jiné zlato, ať už zlomkové, nebo investiční, už ne za zvýhodněných podmínek, ale za klasickou cenu zlomkového zlata, která se liší o 3 až 4 %. Při výkupu zlomkového zlata máte určené minimální množství, které jste ochotni vykoupit? Ne, na prodejnách a distribučních místech vykupujeme prakticky všechno co je zlaté a dá se na tom provést zkouška ryzosti. Dále se to pak taví, a buď se z toho dělají další výrobky, jako jsou klenotnické nebo průmyslové tovary, roztoky apod., které se používají pro další výrobu, nebo to prodáváme do dalších rafinerií. Umožňujete úchovu investičního zlata? Ano, poskytujeme investorům plný servis, od nákupu, přes fixaci, až po prodej. A umožňujeme také uchování kovů v trezorech. Investor pak dostane výpis s čísly slitků, které má u nás uchovány. Úschovna je o něco málo dražší než zřízení bezpečnostní schránky v bance a je zajištěna smlouvou o úschově.
Jaký je u vás poměr využití kovů na průmyslové účely a investice? Poměrně těžko se to vyčísluje, protože investiční kovy, konkrétně investiční zlato, je distribuováno v ryzím stavu – 999,9. Ostatní zlato, jak na průmyslové účely, tak pro šperkařské využití je distribuováno v různých ryzostech – od 14 karátů, přes 18 karátů až po ryzí zlato. Těžko se to tedy odhaduje, ale podle mých odhadů může tvořit objem investičního zlata asi 10 % z celkového objemu. Jakým způsobem se snažíte zaujmout investory v dnešním, jak jste říkal, poměrně saturovaném trhu? Konkurence je velká a prodejců přibývá, dnes již zlato prodávají například i banky. Největším lákadlem pro investory je záruka toho, že SAFINA je zavedená značka, která zde funguje 150 let. Silnou stránkou je obrat a likvidita, s čímž souvisí záruka zpětného odkupu. To je u investičního zlata jedna z nejdůležitějších věcí. Nejde pouze o prodejní cenu, která může být u některých obchodníků velmi lákavá. Investor musí vlastněné zlato nakonec proměnit na peníze. Na rozdíl od některých obchodníků, kteří sice výkup avizují, ale při nutnosti odkupu většího množství budou mít problém, u nás jej i skutečně děláme. Nejde pouze o příslib. Je to dáno tím, že investiční kovy nejsou pro společnost SAFINA hlavním byznysem. Díky zajímavému obratu celé společnosti dokáže investorům tento výkup zaručit. Laicky řečeno, když se investor bude chtít najíst, tak ze zlata se nenají. Takže likvidita je jistotu, s níž mohou investoři počítat. Kromě toho spolupracujeme se společností IBIS, která se zaměřuje na vytváření informačních technologií a má zajímavou aplikaci pro distribuci investičního zlata pro poradenské a investiční společnosti, které zlato dál prodávají jako finanční produkt. Spolupracujeme s několika poradenskými společnostmi, které zlato nabízí svým klientům. Mohou jmenovat například Broker Consulting, nebo Partners. Představují poradci významné procento v prodejích investičního zlata u vaší společnosti? To se dá kvantifikovat jen velmi těžce, protože my to prodáváme buďto napřímo prostřednictvím naší distribuční sítě, nebo zlato prodáváme firmám, které jej dále distribuují. Podle mého odhadu to může být i 25 %. Samozřejmě banky, nebo poradci zlato nabízejí právě kvůli tomu, že klienti jej poptávají. Kdyby si to klienti o zlato neřekli, tak banky i poradci jim raději prodají produkt, který pro ně možná bude i provizně zajímavější. A je to tedy pro poradenské společnosti provizně zajímavé? Určitě, jednak to znamená rozšíření jejich portfolia o produkt, který mohou nabídnout k běžně využívaným produktům, jako je pojištění, spoření apod., a jednak je to zajímavé skutečně i provizně. Dalo by se to srovnat se smlouvou o stavebním spoření. Jde pouze o to je pořádně vyškolit a říct jim, jak a co by měli prodávat a jak investorům poradit, na co by si měli dát pozor apod. Děkuji za rozhovor http://www.investujeme.cz/zlato-muze-byt-zajimave-take-pro-poradce/
NÁŠ REGION – Jen v Americe a ve Vestci 26. 7. 2012 red VESTEC - Společnost SAFINA, a. s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu včetně České republiky díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi®, která je jediná v Evropě. „Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi®. Investice do této přelomové inovace se pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových procesů a zlepšování dosavadních postupů,“ řekl generální ředitel SAFINA Tomáš Plachý. Recyklace drahých kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory, ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů. PlasmaEnvi® je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho důvodu, že neprodukuje žádné přímé ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU, a je z hlediska recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie “Nejlepší recyklační technologie“ (Best Reclamation Technique).
Mladá fronta DNES – Zapomeňte na ropu. Toyota, GM i Apple chtějí lithium. Do baterií 21. 7. 2012 Jaroslav Mašek Australská firma Talison Lithium, největší světový těžař lithia, které se používá do moderních baterií, zvýšil ceny kovu pro druhé pololetí o deset procent. Letos vzroste o čtvrtinu kvůli rostoucí poptávce. Hybridní Toyota Prius se s téměř čtvrt milionem prodaných kusů stala v prvním čtvrtletí letoška třetím nejúspěšnějším vozem na světě díky větší poptávce v USA a daňovým pobídkám v Japonsku. Elektrický Chevrolet Volt byl v květnu nejprodávanějším dobíjecím vozem ve Spojených státech a během celého letoška by se mělo po světě prodat přes 107 milionů tabletů. Více, než se předpokládalo. Co to znamená? Roste poptávka po moderních lithiových bateriích, které pohánějí auta, telefony i počítače, a s tím roste cena lithia. Zatím totiž nemají firmy, jako je Toyota, Apple či General Motors, k tomuto nejlehčímu kovu alternativu. Za posledních dvanáct let se tak jeho cena ztrojnásobila a podle expertů z investiční banky Dahlman Rose bude do konce roku 2020 oproti dnešku dvojnásobná. Trend potvrzuje největší světový producent - australská společnost Talison Lithium. Firma minulý týden oznámila, že se jí podařilo domluvit s odběrateli pro zbytek roku navýšení ceny lithiového
koncentrátu o deset procent, po patnáctiprocentním nárůstu v první polovině letoška. Celkem je tak nárůst už čtvrtinový. „Růstu cen pomáhá hlavně poptávka po lithium-ion dobíjecích bateriích z Asie, kde se většina vyrábí,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Robert Baylis z londýnské výzkumné agentury Roskill. Ceny lithia, po němž by mohla vystřelit poptávka během tří čtyř let s masovým rozšířením elektromobilů, ovlivňuje také koncentrace jeho zásob a těžby. Australská Talison Lithium, chilská Chemical & Mining a americké firmy Rockwood a FMC dnes pokrývají svou nabídkou 95 procent světové spotřeby. Příležitost cítí také obří těžař Rio Tinto, jenž ovládá doly v Srbsku, které by mohly představovat až pětinu světové produkce lithia. Ještě ale nerozhodl o spuštění těžby. Firmy si uvědomují, že ceny lithia a poptávka po bateriích jsou velmi závislé na výkonu světové ekonomiky a při jejím přibrzdění, a tedy menší poptávce po moderních technologiích a zboží, může lithiové nadšení rychle splasknout. V plenkách je také zatím sekundární trh s recyklovaným lithiem. „Vykupujeme lithiové baterie na celém středoevropském trhu, ale zatím hlavně kvůli kobaltu, který se z nich především získává. Recyklační trh s lithiem se teprve rozjíždí,“ popisuje Tomáš Plachý, šéf tuzemské společnosti SAFINA, která recykluje drahé kovy. Podle něj je recyklace lithia náročná kvůli jeho nízké váze. Je to nejlehčí pevný prvek v periodické tabulce prvků, plave i na vodě a podle Plachého tak zůstává v recyklační strusce. „Pracujeme na vývoji jeho rafinace. Zatím sice jeho cena kolísá, ale je to kov, který má velkou perspektivu,“ dodává Plachý. Na růst ceny vsázejí i čeští analytici. „Poptávka po lithiu v posledních několika letech roste, především díky zvyšující se spotřebě při výrobě baterií pro smartphony, tablety, elektromobily a jiná zařízení. Tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat,“ míní analytik firmy Colosseum Petr Čermák. Velké globální investiční domy, jako jsou JPMorgan Chase nebo fondy BlackRock, se už začaly specializovat na nákup akcií firem spojených s lithiovým řetězcem. Ať už těžařů či výrobců baterií. Výhody lithiových baterií jsou zřejmé. Oproti nikl-kadmiovým jsou lehčí, mají větší kapacitu a netrpí na „paměťový efekt“. Mohou se tak kdykoli dobíjet. „Dnes už devadesát procent elektromobilů používá lithiové baterie s tím, že jsou další možnosti jejich zlepšování,“ říká Jaromír Vegr, předseda občanského sdružení Elektromobily, jenž sám řídí jen elektrický Peugeot 106. Minulý měsíc s ním překonal vlastní rekord, když na jedno nabití ujel více než 500 kilometrů. také na: http://ekonomika.idnes.cz/roste-poptavka-i-cena-lithia-d17-/ekozahranicni.aspx?c=A120720_201214_ekonomika_brm
ČT: Reportáž: Recyklace drahých kovů – v Česku byznys za miliardy korun 19. 7. 2012 Reportáž Jany Horké, stopáž: 12:46 – 14:33, synchron Tomáše Plachého 14:01 – 14:15 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095417821-ekonomika-ct24/212411058020719/video/
Pražský deník (+ 10 dalších Středočeských edic: Benešovský, Berounský, Boleslavský, Kladenský, Kolínský, Kutnohorský, Mělnický, Nymburský, Příbramský a Rakovnický) – SAFINA má unikátní technologie 17. 7. 2012 am Společnost SAFINA, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů, oznámila dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu včetně České republiky. Dosáhla toho díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi. SAFINA za první pololetí tohoto roku zpracovala v rámci recyklace přes 60 tun drahých kovů. Sken:
Technik – Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů 12. 7. 2012 Společnost SAFINA, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu Safiny, za uplynulé období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto úspěchu se podařilo dosáhnout i díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi, která je jediná v Evropě a doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a rafinace materiálů s obsahem drahých kovů. SAFINA za první pololetí zpracovala v rámci recyklace přes 60 tun drahých kovů.
Technický týdeník – SAFINA: unikátní plazmová technologie v provozu 10. 7. 2012 Přední český i středoevropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů společnost SAFINA, zprovoznila ve Vestci u Prahy unikátní recyklační a rafinační technologii PlasmaEnvi®. Jen za letošní I. pololetí tam (v rámci recyklace odpadů ze sklářského, chemického a elektrotechnického průmyslu a petrochemie) vrátila zpět do výrobních cyklů na 60 t drahých kovů, zejména zlata a stříbra. VESTECKÝ UNIKÁT - Plazmová tavírna SAFINY neohrožuje okolní životní prostředí. Opakované přísné testy potvrdily, že zdejší emise znečišťujících látek v odsávaném vzduchu i ve vodních roztocích jsou
mnohonásobně podlimitní, a to jak vůči českým, tak evropským normám. Zdejší plazmový proces je proto klasifikován podle evropské směrnice 2002/96/ES jako technologie přepracování použitých katalyzátorů a nízkoryzostních materiálů v kategorii BAT (Best Available Technique). Podle generálního ředitele firmy Tomáše Plachého, podobné procesy jsou ve světě pouze dva. Jeden v USA a druhý v SAFINĚ: „Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technicky i ekologicky progresivní technologii do praxe.“ Co se týká jejího investičního zabezpečení, náklady přesáhly 100 mil. Kč. Projekt byl zčásti spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a MPO ČR. ŠPIČKOVÁ TECHNOLOGIE Plazmová recyklace není zásadní novinka. V průmyslově vyspělých zemích Evropy i v zámoří se v různých průmyslových odvětvích, při spalování odpadů a tavení kovů s vysokým bodem tání aplikuje už od 90. let. Mnohá technologická řešení jsou patentově chráněna. Vestečtí ji technicky vylepšili, a to ve spolupráci s košickými, pražskými a pardubickými akademiky. Až do startu vestecké technologie PlasmaEnvi® byl elektroodpad separován a pokud byl následně zpracováván tavením nebo elektrolyticky, musel se vytřídit tak, aby neobsahoval chlorované látky organického původu. K tavení konvenčními způsoby se využívaly pece s větším obsahem vsázky a elektroodpad tvořila jen část přetavovaného materiálu. Jádrem nového vesteckého provozu je technologická hala plazmové tavírny o rozměrech cca 30 x 24 m a objekt velínu. V ní byla lokalizována zařízení sloužící k míchání vstupních surovin a plnění vlastního reaktoru, zařízení k odlévání kovových kokil a zpracování vzniklé strusky a drticí zařízení pro úpravu granulometrie materiálů. Dominuje ji importovaný plazmový reaktor a plazmový hořák, včetně řídicího systému plazmové části od firmy PEAT, Inc. (Huntsville, Alabama, USA). Vestecká plazmová technologie materiálově vyžívá opotřebené katalyzátory (chemické i autokat). Produktem plazmového tavení drahých kovů nejsou jen čisté kovy, ale i slitiny s různým obsahem příměsí dalších kovů přítomných ve zpracovávané vsázce. Zdejší tavicí agregát je sice kapacitně menší (150 kg/h vsázka a 30 kg/h struskotvorných přísad), zato maximálně ohleduplný vůči životnímu prostředí. Vlastní tavba v reaktoru probíhá v redukčním prostředí. To také umožňuje eliminovat vznik NOx, CH aj. Při teplotách 1400-1600 °C jsou dávkované materiály buď roztaveny nebo zplyněny. V SAFINĚ odpovědně přistoupili také k energetickému režimu linky. Za bezpečnou přepážkou byla dislokována nezbytná zařízení pro jímání, chlazení a čištění plynů vznikajících při plazmovém tavení, skladové zásobníky pro používané suroviny a vodu, zařízení pro separaci a manipulaci kalů získaných z výroby a také agregáty pro spalování vyčištěných plynů v čele s mikroturbínou Capstone. Vně budovy je k dispozici logistické vybavení, zásobníky na suroviny a pomocná média. Sem putují odpadní materiály s obsahem drahých kovů. Katalyzátory z petrochemického, potravinářského, chemického a farmaceutického průmyslu, odpady s obsahem Cu, Co, Mo, Cr, Ni, V, W (i jejich kombinace) a mnoho dalších kovů, včetně jejich oxidické formy. Ve Vestci lze exploatovat i tzv. stěry (materiály s obsahem drahých kovů). Co se týká aplikovaných chemických látek, nejvíce se využívá hydroxid sodný, tekutý dusík, CaO, SiO2, nafta a zemní plyn. AKCENT NA EKOLOGII Management firmy od prvopočátků věnoval zvýšenou pozornost ekologickému zabezpečení recyklačních procesů. Respektoval rozhodnutí MŽP č.j. 4056/740/05/MS pro technologii plazmové tavírny nízkoryzostních materiálů. Emise, které zde vznikají, jsou plně ošetřeny. Z příjmu a úpravy surovin i TZL jsou odsávány přes textilní filtry a odváděny do jednoho, permanentně kontrolovaného výduchu. Emise, jež vznikají při spalování plynu a vygenerované spaliny, směřují do 8metrového
ocelového komína. Také tyto výstupy s rezervou vyhoví nejpřísnějším normám. Odpadní vody z technologie jsou zaokruhovány a využity přímo v procesu výroby. Raritu oproti mnoha jiným tuzemským podnikům představuje ve Vestci cílevědomé jímání dešťové vody. Vedle svodu do jímky o objemu 20 m3, která je napojena přepadem do nově zbudované dešťové kanalizace, je kanalizačně vyústěna do obvodového zasakovacího příkopu na pozemku v perimetru závodu. Co se týká hluku, studie neprokázala nárůst pozaďových hluků v referenčních bodech. CO S ODPADY? Tato otázka se dere u recyklačních technologií vždy do popředí. V SAFINĚ produkují různé typy odpadů, s nimiž nutno operovat podle platné legislativy. Vedle tradičních recyklovatelných sort (papír, sklo, dřevo, plasty) tady mají prim železné a neželezné kovy. Opomenout nelze ani odpady z procesů čištění plynů, zejména tuhý kal. Jeho množství experti odhadli na 55 t za rok. Na základě laboratorních analýz na obsah Se a Zn se předává buď k dalšímu vyžití, anebo je ekologicky likvidován. Část odpadů se ve Vestci pohotově vrací zpět jako surovina do plazmového agregátu (mj. odprašky z čištění odpadního vzduchu). Na všech výstupech probíhá autorizované měření emisí s frekvencí podle kategorie zdroje. Vestečtí si statut BAT udržují s mnohanásobnou rezervou. Management firmy mj. vybudoval ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, jenž je s to vzorkovat i velké objemy sypkého materiálu. To se pozitivně projevuje zejména u recyklace drahých kovů: finální vzorek o hmotnosti několika gramů musí být shodný se vstupní surovinou v objemu až desítek tun. Požadavky podniků na objemy i strukturu odpadů pro recyklaci rostou. SAFINA chce proto v roce 2013 spustit II. zpracovatelskou linku, za obdobně přísných výrobních, ekonomických i ekologických ukazatelů. Její management se také ohlíží po světě: vedle aktivit dceřiné firmy v Číně se velmi zajímavě vyvíjí také analýzy ruského trhu s odpady. Sken:
The Prague Post – Head of SAFINA touts "green" gold 4. 7. 2012 Company uses new technology to recycle precious metals Tomáš Plachý, CEO of the precious metals manufacturing and processing company SAFINA, whose revenues rely heavily on recycling, highlights the need for sustainability. As processors of precious metals seek ways to become more environmentally friendly and less dependent on mining, recycling those metals has become increasingly important. Czech Top 100 company SAFINA, which posted revenue of 4.3 billion Kč in 2011, has a long history of technological innovation since its origins in 1860. This processor and manufacturer of precious metals is the first company in Europe to use PlasmaEnvi technology for metal recycling purposes. The Prague Post sat down with SAFINA CEO Tomáš Plachý to discuss this side of his business, and find out why recycling is so important to the industry. The Prague Post: SAFINA has a rich company history, but where do you see yourself today? Tomáš Plachý: Certainly, the company has come a long way since its beginnings. Today, we are a very export-oriented company. Approximately 70 percent of our revenue comes from abroad. We have manufacturing capacity here in the Czech Republic, but we also have a refinery in China and regional offices in many countries, including the United States. So it really is quite a global perspective, but one with local roots. TPP: The recycling of precious metals now makes up more than 50 percent of your revenues. How did that start? TP: Well, recycling is quite a broad term, and at one stage we were involved in the recycling of a very specific type of material, namely waste from electronic equipment (e-waste). We've since decided to leave this business and focus on higher-value processes. E-waste recycling is very manual laborintensive, which doesn't fit in with our strategic picture anymore. TPP: What is the current strategy? TP: We're constantly seeking to gain a competitive advantage with the different types of material that we choose to recycle. E-waste is only one source of precious metals. For example, you also have catalytic converters in your car, so the automotive industry is currently one of the highest users of precious metals. They're also present in the pharmaceutical industry, the chemical industry and the petrochemical industry, so you can see how precious metals are all around you. TPP: Why is it important to recycle precious metals? TP: Firstly, the most important thing is to bring the metals back to life. That means giving them stability, because if we recycle, and we recycle efficiently, it's sustainable. This isn't just about scarcity, and precious metals are obviously scarce, but it's also about the fact that recycling should be
economically and environmentally beneficial. It should be a cycle rather than always getting the natural resources from the ground. TPP: What are the economic benefits? TP: When you recycle, it usually means you recycle for someone who already owns the material. These companies need to release the hidden cash flow contained in that material. It's true that during difficult economic times companies are looking more at where they have financial reserves. They do speed up their rate of recycling during these times because they're in need of cash. They no longer hoard the material, but instead recycle more often. TPP: Who are your major competitors in the region? TP: I would say we compete with the big multinational companies. Of course, this is not only in the Czech Republic, but globally, as well. This is why we haven't focused our strategy on a narrow portfolio of markets. We're aiming to be a global player in the sense that the best form of defense is attack. From this, we hope to gain international experience and know-how from different markets. TPP: What do you feel you offer that your competitors don't? TP: We certainly provide a greater flexibility, and we also try to focus on niche markets. This means we go after the recycling of materials that may not be so interesting to bigger companies. We offer a quicker return of the metals, which is a very important part of the overall economics of recycling: How fast can you get the desired metal back to a reusable state? We're very competitive with these things, which is crucial for our international exposure and participation. And if we speak from a local perspective, we offer a strong presence here in the Czech Republic. TPP: So this is where the new technology comes in. How does it work exactly? TP: You always need to be active in the development and application of new technologies, to come to the market with something new, something better; PlasmaEnvi is such a technology. It works using extremely high temperatures, powered by a plasma arc, and these temperatures allow you to effectively separate the desirable metal from the spent product. TPP: What are its advantages? TP: The main attribute of the technology is the speed at which you return the metal to its usable state. The technology also generates secondary energy for the production of electricity and heat. But perhaps most importantly, this technology doesn't produce any waste. It's completely environmentally friendly. It really is one of a kind in Europe for precious metals. TPP: There is strict EU legislation concerning the disposal of waste. How does that affect your business? TP: Our clients have to be comfortable that we're not only delivering a service on the economic front, but on an environmental level as well. This is why it's important we meet and even exceed the EU
targets. Big multinational companies that have a very strong environmental agenda judge suppliers on this. It's something they consider when they decide whether to work with us or not. Uveřejněno také na: http://www.praguepost.com/business/13653-head-of-SAFINA-touts-green-gold.html Sken:
Ihned.cz - VIDEO: Česká firma jezdí na divokém tygrovi. Díky plazmě získá opět drahé kovy 28. 6. 2012 Petr Kain Drahý kov, struska pro železárny, plyn na výrobu elektřiny a ohřev vody. Česká firma se chlubí, že její technologie dokáže téměř bez odpadu zpracovat kovový šrot. Společnost tvrdí, že podobný postup používají už jen na jednom místě ve Spojených státech.
Odpich v plazmovém reaktoru firmy SAFINA foto: bb
Firmy zabývající se recyklací drahých kovů zažívají v posledních letech boom. Ceny zlata, stříbra i dalších kovů se v poslední dekádě několikanásobně zvýšily, a tak není divu, že zájem o jejich recyklaci rychle narůstá. V oblasti střední Evropy je jednou z dominantních společností na trhu česká firma SAFINA, která nedávno představila novou unikátní technologii recyklace drahých kovů nazvanou PlasmaEnvi. Díky ní lze plazmovým tavením recyklovat použité průmyslové katalyzátory, aniž by byly při procesu produkovány jakékoli odpady. „Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás ve Vestci u Prahy," řekl generální ředitel firmy Tomáš Plachý. Firma do projektu vložila více než 100 milionů korun a v letošním prvním pololetí díky němu recyklovala přes 60 tun drahých kovů. "Provozovat plazmový reaktor je jako jezdit na divokém tygrovi. Představte si, že uprostřed reaktoru je teplota kolem 2500 stupňů Celsia, která se postupně snižuje až k vnitřním stěnám reaktoru, které mají teplotu kolem 40 stupňů. Vy musíte ten reaktor provozovat tak, aby teplota uvnitř reaktoru neklesla, neboť by vám následně zatuhla sázka a zároveň nesmíte dopustit, aby teplota u stěn reaktoru stoupla, protože by se reaktor mohl roztavit. Celý plazmový reaktor je přitom systém, který se chová nahodile a my musíme tu nahodilost co nejvíc omezit," říká Martin Bouša, který pracuje v Safině jako marketingový specialista se zaměřením na inovace, vývoj a vědu. http://byznys.ihned.cz/c1-56324620-video-ceska-firma-jezdi-na-divokem-tygrovi-diky-plazme-ziskaopet-drahe-kovy
CIA NEWS (tisková agentura) - Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů 26. 6. 2012 Praha, 26. června 2012 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu SAFINY, za uplynulé období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto výrazného úspěchu se podařilo dosáhnout zejména díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi®, která je jediná v Evropě, a významně doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a rafinace materiálů s obsahem drahých kovů. SAFINA za první pololetí roku 2012 zpracovala v rámci recyklace přes 60t drahých kovů. Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského, elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory, ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů. Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru, SAFINA zkonstruovala a postavila ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu. V oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik gramů vážící reprezentativní vzorek, musí být shodný se vstupním materiálem dosahujícím až desítky tun. Pro zpracování refraktorních materiálů jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory, instalovala SAFINA inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best Available Technique) pod názvem PlasmaEnvi®. „Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi®. Investice do této přelomové inovace se pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových procesů a zlepšování dosavadních postupů," řekl generální ředitel SAFINA, Tomáš Plachý. PlasmaEnvi® je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho důvodu, že neprodukuje žádné přímé, ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU a je z hlediska recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie "Nejlepší recyklační technologie" (Best Reclamation Technique). Tento způsob recyklace byl společností poprvé úspěšně prezentován na mezinárodní konferenci chemického a procesního inženýrství CHISA 2007, EPC Praha 2008 a IPMI USA 2010. SAFINA technologii do praxe uvedla v roce 2008 a do plného komerčního využití v roce
2011. Projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Za uplynulé čtyři roky SAFINA zaznamenává každoroční nárůst v průmyslové poptávce po recyklaci drahých kovů, za první pololetí 2012 poptávka narostla o zhruba 15 %. Dnes SAFINA díky této technologii stvrzuje pozici lídra na trhu střední a východní Evropy. http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/unikatni-technologie-zaznamenava-prelom-v-recyklacidrahych-kovu/
TV Prima: reportáž na téma možné těžby drahých kovů v České republice 25. 6. 2012 Jiří Fröhlich http://www.iprima.cz/porady/all/news Část reportáže točena v závodě SAFINA, komentář na téma aktuálního vývoje investičního zlata byl poskytnut panem Liborem Křapkou.
technickýtydeník.cz - SAFINA uvedla do provozu unikátní plazmovou technologii 20. 6. 2012 SAFINA, a.s., přední český i středoevropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, zprovoznila ve Vestci u Prahy unikátní recyklační a rafinační technologii PlasmaEnvi®. Jen za letošní I. pololetí tam (v rámci recyklace odpadů ze sklářského, chemického a elektrotechnického průmyslu a petrochemie) vrátila zpět do výrobních cyklů na 60 t drahých kovů, zejména zlata a stříbra. Termická recyklace drahých kovů, mědi, niklu a jiných materiálů probíhá dominantně na bázi použitých průmyslových katalyzátorů, baterií, chemikálií s obsahem drahých kovů a dalších průmyslových materiálů. Ojedinělý plazmový reaktor operuje s teplotami až 10 000 0C. Součástí recyklační linky je rovněž mikroturbína Capstone, efektivně spalující vygenerované plyny.
Vestecká plazmová tavírna neohrožuje okolní životní prostředí. Opakované přísné testy potvrdily, že zdejší emise znečišťujících látek v odsávaném vzduchu i ve vodních roztocích jsou mnohonásobně podlimitním, a to jak vůči českým, tak evropským normám. Zdejší plazmový proces je proto klasifikován jako BAT (Best Available Technique). Podle generálního ředitele firmy Tomáše Plachého, podobné procesy jsou ve světě pouze dva. Jeden v USA a druhý v Safině: "Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technicky i ekologicky progresivní technologii do praxe." Co se týká jejího investičního zabezpečení, náklady přesáhly 100 mil. Kč. Projekt byl zčásti spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a MPO ČR. http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=6077 také na: http://www.industry-eu.cz/novinky-a-clanky/novinky-ve-svarovani/SAFINA-uvedla-do-provozuunikatni-plazmovou-technologii
