MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA srpen 2013 PROSPERITA: Drahé kovy najdete také třeba v airbagu 19. 08. 2013 Náklad: 13 500 Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění* zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v České republice. Z průzkumu například vyplývá, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích, 65 % ví, že lze drahé kovy recyklovat. Z výsledků výzkumu je jasné, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium, zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek. Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon (73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u nejmladší části dospělé populace (18–25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů. „Ačkoliv člověka drahé kovy obklopují již několik tisíc let, a v dnešním světě jde o kontakt každodenní, je z výsledků průzkumu vidět, že si Češi stále nejsou jisti, které kovy se počítají mezi ty drahé, a ani kde jsou využívány. Ve většině případů totiž nejsou na první pohled viditelné, ačkoliv mají mnohdy klíčovou roli,“ komentoval výsledky výzkumu Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA. Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně – v lékařství se co do objemu nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Procentuálně horší znalost má česká populace v oblasti těžby zlata. Pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České republice, co se týče objemu. Poměrně vysoký počet správných odpovědí byl u této otázky ve Středočeském kraji, kde se obec nachází. Tam Mokrsko jako správnou odpověď označilo 36 % respondentů. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové těžby zlata je Jihoafrická republika. „Naše společnost chce být co nejblíže nejen svým klientům, ale také zdrojům. Proto vlastní v Číně, kde se těží nejvíce zlata na světě, společně s místní firmou podnik na rafinaci zlata,“ dodal Tomáš Plachý.
PODNIKATEL: Zlato už není „nad zlato“? 23. 08. 2013 Cena zlata asi od roku 2002 konstantně rostla, až se v září 2011 dostala k hranici 1900 USD/oz. V březnu letošního roku byla průměrná cena 1593 USD/oz. Přibližně v polovině dubna přišla první její velká korekce na hranici 1321,35 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011. Na konci pololetí přišel však další pokles, a to až na 1192 dolarů za trojskou unci. To je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Poslední týden června byla průměrná cena 1245,35 USD/oz. Výrazné snížení ceny zlata na počátku druhého čtvrtletí bylo zapříčiněno tím, že se od této komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, označovaném také jako „computer gold“ – tzn. v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Na začátku pádu ceny, což nastalo 12. dubna 2013, bylo na trh velkými hráči vrženo množství těchto cenných papírů. Podle odhadů šlo až o 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. To urychlilo pokles ceny a další automatické výprodeje. Tento propad cen nahrával spíše dlouhodobých investorům do fyzického zlata, kteří si nákupem drahých kovů posílili portfolio. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto čtvrtletí rekordy a prožívá „zlatou horečku“. Významných výsledků zaznamenalo fyzické zlato především v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato, a to i v podobě šperků a dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. Cena zlata v polovině srpna t. r. byla 1377 USD/oz (pozn. red.). Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Korekce stříbra byla dokonce výraznější než v případě zlata, asi 35% v porovnání s 25 % u investičního zlata. Stříbro spadlo na 18,61 dolarů za unci, tedy na nejnižší úroveň od října 2010. Český trh s investičními drahými kovy reagoval podobně jako světový. Množství investorů využilo situaci k dalším nákupům fyzického zlata. I přes aktuální výkyvy v cenách je zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. Jak lidé v ČR znají drahé kovy V souvislosti s výše uvedeným nejsou bez zajímavosti výsledky nedávného výzkumu agentury IPSOS na reprezentativním vzorku 500 obyvatel ČR, zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů. Vyplynulo z něj např., že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí také v okenních tabulích, 65 % ví, že je lze recyklovat. Zlato považuje za drahý kov 96 % respondentů a stříbro 80 %.
Mezi veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % oslovených. Jako zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium, zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek. Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium, jsou obsaženy i v mnoha předmětech každodenní potřeby. Respondenti nejčastěji správně označili jejich výskyt v těchto technologických zařízeních: mobilní telefon (73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % se mylně domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Ještě nižší povědomí (2 %) panuje o výskytu drahých kovů v záchranných airbazích v automobilech, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u nejmladší části dospělé populace (18–25 let). Zdroj: Safina
EURO: Nekupte ho, když je tak levné 12. 08. 2013 Náklad: 31 507 Petra Pelantová Češi už drží investiční zlato v hodnotě okolo deseti miliard korun. Letošní pokles cen nastartoval další zlatou horečku Bez ohledu na cenu zajímá zlato stále více Čechů. Zatímco v zahraničí se investoři během roku žlutého kovu vesměs zbavovali, tuzemští prodejci hlásí za letošní rok rekordní prodeje. A to i přesto, že od začátku roku do konce července ztratila unce zlata jedenadvacet procent své dolarové hodnoty. Druhé letošní čtvrtletí bylo dokonce pro zlato nejhorší od doby, kdy s ním dolar přestal být svázán. Zlatý standard přitom přestal platit před více než čtyřiceti lety. Za vyšším zájmem českého trhu stojí přebytek hotovosti mezi stále opatrnějšími investory, ale také pokles akciového trhu. Zvláštní Češi „Vzedmula se obrovská vlna. Lidé nakupovali opravdu jako šílení,“ popisoval zájem Čechů o investiční zlato šéf České mincovny Radek Šulta přesně před rokem. V současné době hovoří podobně. „Zájem dokonce převyšuje loňský rok,“ porovnává Šulta.
Česká mincovna působí na trhu už dvacet let a v současné době patří k největším hráčům. Loni poprvé v historii překročily její tržby 700 milionů korun, přičemž investiční zlato tvořilo 80 procent. „Z hlediska objemu zlata čekáme, že letošní rok bude ještě lepší než ten loňský,“ odhaduje. Zájem prý roste o slitky i o mince. „Češi jsou v tomto ohledu zvláštní. Místo aby nakupovali, když cena klesá, vyčkávají. A nakupují, když je cena na vrcholu,“ poznamenal Šulta. Přestože neexistují detailní statistiky, Češi drží dle odhadů v současné době okolo deseti tun investičního zlata, což v přepočtu vychází na sumu okolo deseti miliard korun. Za půl roku prý tuzemští investoři přikoupili 1,5 tuny investičního zlata. „Ročně se v Česku prodá zlata v hodnotě 2,5 až čtyři miliardy korun,“ odhaduje Šulta. Rostoucí byznys Trh s investičním zlatem se v Česku za poslední dva roky rozšířil, byznys zajímá stále více firem a vyrostli další úspěšní prodejci. „Odhaduji, že budeme atakovat hranici 500 milionů korun,“ říká k letošním „zlatým“ tržbám Jan Žák, jednatel společnosti Zlaťáky.cz, která na českém trhu působí osm let. Ještě v roce 2010 dosahovaly její tržby „jen“ 30 milionů korun, o rok později už to bylo okolo dvou set. „Průměrná útrata zákazníka se velmi liší od předešlých období. Je výrazně vyšší. V roce 2011 a částečně v roce 2012 jsme byli svědky přílivu spíše začínajících investorů, kteří nakupovali především na základě rostoucí ceny, a celkově pozitivnímu sentimentu tohoto trhu. V letošním roce jsou klienti spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží doředit portfolia atraktivní cenou,“ tvrdí Žák. Jeho společnost letos od ledna do června hlásí nárůst prodejů o 107 procent. Jan Žák na rozdíl od některých analytiků k nákupu drahého kovu láká. „V tomto roce budeme svědky dalšího významného určení ceny. Přestože někteří analytici prognózují další propad ceny zlata, já jsem optimističtější a spíše se přikláním ke skupině, která předpokládá růstový potenciál,“ vysvětluje. „Myslím, že budeme ještě letos svědky dalšího zklamání nad výsledky ekonomik eurozóny, a to především Itálie či Španělska. V případě dalších negativních zpráv může přijít velmi prudký nárůst ceny,“ dodává Žák. Odklon od zlata Ke konci července vycházela cena za unci zlata na 1331 amerických dolarů. Ještě na začátku roku to bylo 1681. Svého vrcholu přitom drahý kov dosáhl v září 2011, kdy cena vyšplhala na 1921 dolarů. Kdo tehdy nakoupil zlato a stále ho drží, prodělává 30 procent. Ovšem zpět k vývoji v letošním roce. První náznak propadu ceny se objevil už během února, kdy během dvou týdnů zlato ztratilo šest procent. „Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu ceny této komodity. Situace a vývoj ekonomiky však tomu nenasvědčovaly, nedocházelo k žádnému rapidnímu zlepšování a ani výhledy nebyly optimistické,“ popisuje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy ve společnosti Safina, která odhaduje, že letos prodá 800 až 900 kilogramů zlata, což je meziročně 25procentní nárůst. Na českém trhu tak patří k lídrům. Hlavní příčinou propadu cen ve druhém čtvrtletí byla skutečnost, že se od komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v cenných papírech vázaných na zlato. Zbavili se cenných papírů, které byly navázané až na 500 tun zlata, jak říkají odhady, což je téměř 25 procent celosvětové roční těžby. Následný pokles ceny zlata v druhém letošním čtvrtletí byl vůbec nejhorší za posledních čtyřicet let. Na konci března se unce prodávala za 1602 amerických dolarů a o dva týdny později už to bylo 1378 dolarů, což lze zatím považovat za dno letošního roku. „Příčinou odklonu investorů byly úvahy a následná sdělení Fedu ohledně změny monetární politiky, a především to, že centrální banka USA plánuje ukončit kvantitativní uvolňování, kdy je každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 miliard amerických dolarů,“ vysvětluje Křapka. „I když avizované ukončování je plánováno nejdříve na polovinu roku 2014, investoři to vnímají jako negativní signál pro držbu zlata a redukují své pozice na těchto cenných papírech vázaných právě na zlato a drahé kovy,“ míní.
Zlatá česká horečka Nákupčí fyzického zlata, které opět ukazuje silné oživení, zatím chuť ztrácejí o něco pomaleji než investoři do cenných papírů vázaných na zlato. V případě České republiky lze i v tomto segmentu hovořit o zlaté horečce. „Poptávka je nebývalá a každý měsíc překonává rekordy prodejů,“ doplňuje Libor Křapka ze společnosti Safina, která od dubna do června vykázala tržby v hodnotě 250 milionů korun, což znamená 30procentní nárůst oproti stejnému období roku 2012. Safina ovšem není jediná. „Registrujeme enormní zájem. Po dubnovém propadu ceny vzrostly naše objemy prodaného zlata více než třikrát a zvýšený zájem registrujeme i nyní,“ potvrzuje růst poptávky Pavel Ryba, předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ. „Došlo rovněž k více než trojnásobnému navýšení uzavřených spořicích smluv, jejichž výhodou je zejména to, že umožňují využít všech korekcí i růstů cen zlata ve prospěch investora,“ podotýká Ryba. Desetiprocentní nárůst hlásí další z velkých hráčů – EMS Gold Investments. „Klientela se na našem trhu teprve vytváří. Po euforii v roce 2010 a 2011 se klienti postupně naučili obchodovat a s tím souvisí i sledování trhu a nastavení vhodných nákupů, zároveň se snížil nákup ze strany spekulativních obchodníků a trh se vyčistil. Je také otázkou, do jaké míry má na nákup investičního zlata vliv trvající recese,“ poznamenává Marian Hlista, jednatel společnosti EMS. Bez daně z přidané hodnoty Aktuální situaci na trhu si proto pochvalují i menší hráči. Společnost Zlaté rezervy, jejíž prodeje se pohybují okolo padesáti kilogramů zlata, hlásí za první pololetí tržby o padesát procent vyšší než loni. „Momentálně klienti vyčkávají, jak se bude cena odvíjet. V případě otočení směru očekáváme další vlnu nákupů,“ uvádí Roman Pilíšek coby jednatel a spolumajitel společnosti Zlaté rezervy. Ruce si mnou rovněž banky, které do zlatého kolotoče naskočily stejně jako čeští investoři relativně pozdě. Tedy v době, kdy cena zlata atakovala maxima. Například Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů, má zlato v nabídce teprve rok. Za tu dobu prý prodala celkem 170 kilogramů v hodnotě zhruba dvě stě milionů korun. „Nabídka zlata se setkala s mimořádným zájmem. Zlato dlouhodobě uchovává svoji hodnotu a i přes kolísání ceny v poslední době je o ně velký zájem. Výhodou je i to, že nákup zlata je osvobozen od daně z přidané hodnoty,“ poznamenal Petr Valenta, ředitel odboru řízení produktů finančních trhů v České spořitelně. Zatímco koupit zlato od České spořitelny lze v 77 pobočkách, vyzvednout si ho bylo ještě před několika týdny možné jen ve dvou pobočkách. Nově spořitelna rozšířila tento počet na dalších deset míst. Ostatní banky zájem potvrzují, konkrétní čísla však nezveřejňují. „Určité navýšení objemu nákupů jsme v posledním období zaznamenali, neboť výrazný pokles ceny od dubna letošního roku někteří investoři pochopili jako zajímavou příležitost,“ říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky, která představila „zlatou“ nabídku před třemi lety. Slušně si vedou i prodeje v J&T Bance, která ale vždy zdůrazňovala, že zlato je spíše vhodný prostředek k uchování hodnoty peněz než nástroj k lukrativnímu výdělku. „Nižší cena zejména letos v dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu jako za celý loňský rok,“ tvrdí šéf úseku finanční trhy J&T Banky Daniel Drahotský. Nereálný zisk Prodejci zlata tvrdí, že v současné době je nejlepší doba k nákupu, jenže Češi se činili spíše během dubna, kdy cena padala, a teď během léta začali vyčkávat, kam až cena spadne. Podle některých expertů už ale prostor pro pokles není příliš velký. Cena se nebezpečně přiblížila k prodejním nákladům rafinerií. Češi jsou v případě investic do zlata v mírné nevýhodě, neboť musejí kromě pohybu ceny zlata zohledňovat pohyb kurzu koruny vůči dolaru. A tak zatímco zlato na burze klesá, může díky opačnému pohybu měnového kurzu v korunách vydělávat. A naopak. Když investoři nakupující zlato v dolarech vydělávají, Češi kvůli nepříznivému kurzu mohou tratit. Stále větší vliv na konečnou cenu zlata pak mají i prodejci, kteří si k ceně zlata na burze připočítávají marži a prémii, což je poplatek za zpracování. Ještě před několika lety jich v Česku bylo pár, v současnosti jde o desítky firem. Přesný počet neexistuje, protože nemají povinnost žádné registrace a
z obchodního rejstříku nelze vždy vyčíst, že prodávají investiční zlato. Každý seriózní prodejce by měl navíc garantovat odkup, jenže při porovnání prodejních a výkupních cen dosahují jednotliví hráči mnohdy dramaticky rozdílných cen. Právě tento rozdíl přitom může rozhodovat o tom, zda investor pří nákupu zlata reálně vydělá. Například kdo chtěl pátého srpna koupit desetigramový slitek zlata u České spořitelny, zaplatil za něj 9168 korun. Jestliže by ho ve stejný den prodal, dostal by za něj jen 8329 korun. Jde tedy o rozdíl 839 korun. Pokud by si investor počkal, až cena zlata vzroste, a chtěl by reálně inkasovat zisk, musel by si ohlídat, aby mu zisk nespolknul právě zmiňovaný rozdíl. Ten lze u konkurenčních prodejců najít na výrazně vyšší, ale i výrazně nižší úrovni než u České spořitelny. Kupujte, kupujte Prodejci zlata téměř bez výjimky tvrdí, že pokles je pro letošní rok už u konce, a tudíž existuje velký potenciál pro růst a výdělek. Doporučení koupit či nekoupit však výrazně určuje fakt, kdo za příslušnou prognózou stojí. Analytické domy na rozdíl od prodejců nešetří pesimismem. Například Goldman Sachs tvrdí, že zlato zakončí letošní rok cenou okolo 1050 dolarů. Agentura Bloomberg stanovila výhled na 1300 dolarů a bankovní gigant Société Générale zase uvedl, že cena zlata by se během příštího roku měla pohybovat na úrovni 1150 dolarů. Výhled je tak trochu jako věštba. Existuje totiž příliš mnoho neznámých, a to nejen těch již zmíněných v podobě vývoje ekonomiky eurozóny, jak varují ekonomové. Zatím totiž nenastal žádný racionální důvod k tomu, aby cena zlata dramaticky poklesla, a k poklesu přesto došlo. Byl projevem nálad investorů a změny jejich očekávání. „Kvantitativní uvolňování pokračuje. Fed je následován Zlatá centrální banka Ukázkovým prodělkem při prodeji zlata se může pochlubit Česká národní banka (ČNB). Po bitvě je ale každý generál, nutno poznamenat na obhajobu ČNB. Cena zlata, za kterou v září roku 1998 centrální banka prodala své zásoby v objemu 55,78 tuny zlata, činila pouhých 327 dolarů za trojskou unci. Z výroční zprávy ČNB za rok 1998 vyplývá, že o prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jakožto rezervního aktiva, kvůli dlouhodobě klesající ceně zlata a nízkým výnosům z jeho držby. ČNB tehdy inkasovala 16,4 miliardy korun. Pokud by stejné množství zlata prodala česká centrální banka loni v březnu, získala by 55,51 miliardy. Když se ČNB v roce 1998 zbavovala zlata, bylo možná opravdu výhodnější je prodat a utržené prostředky vložit do německých dluhopisů, což byl plán centrálních bankéřů tehdy v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Jenže z dnešního pohledu se toto rozhodnutí jednoznačně nevyplatilo. Centrální banka reálně přišla o téměř devětatřicet miliard, což německé dluhopisy jistě nepřinesly. Bank of Japan, která tiskne další a další jeny na podporu ekonomiky. Množí se spekulace ohledně další pomoci ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor vkladatelů,“ vyjmenovává rizika do budoucna Libor Křapka ze společnosti Safina a pokračuje varováním: „Celé to vede k tomu, že akciový trh se kvůli velkému volnému množství finančních prostředků odtrhl od ekonomické reality, a i když světová ekonomika nezaznamenává žádná výrazná zlepšení, akciový trh je na svých maximech. O to horší bude následné vystřízlivění a srovnání cen akcií s reálným stavem ekonomiky společností.“ Místo aby Češi nakupovali, když cena klesá, vyčkávají. A nakupují, když je cena na vrcholu. Výhled ceny zlata na příštích několik měsíců se velmi liší v závislosti na tom, kdo jej prezentuje. 21 % o tolik klesla dolarová hodnota unce zlata od začátku letošního roku do konce července.
EURO: Czech TOP 100 12. 08. 2013 Náklad: 31 507 Top 100 nejvýznamnějších firem české republiky za rok 2012 Pořadí Pořadí Název firmy Tržby 2012 Tržby 2011 Aktiva 2012 Počet Hosp. výsledek Vývoz 2012 2012 2011 (v tis. Kč) (v tis. Kč) (v tis. Kč) zaměstnanců 2012 (v tis. Kč) (v tis. Kč) 1 1 ŠKODA AUTO a.s. 262 649 000 252 562 000 159 986 000 26 404 17 934 000 240 722 000 2 2 ČEZ, a.s. 215 095 000 209 761 000 636 070 000 31 308 50 957 000 14 087 000 3 3 RWE Česká republika a.s. 181 130 857 135 984 147 131 786 350 486 48 166 787 135 318 237 4 4 AGROFERT HOLDING, a.s. 132 499 231 117 606 814 96 168 048 28 008 7 734 099 67 262 460 5 6 UNIPETROL, a.s. 107 280 000 97 427 000 50 631 000 3 705 -4 687 000 31 081 000 6 5 FOXCONN CZ s.r.o. 105 117 815 102 327 509 16 701 130 3 982 961 156 104 646 862 7 8 ALPIQ ENERGY SE 81 482 550 60 178 612 10 437 277 98 91 642 65 822 726 8 10 ČEPRO, a.s. 66 365 704 51 911 527 19 226 774 806 642 341 1 730 092 9 7 MORAVIA STEEL a.s. 61 910 636 65 972 567 17 300 581 321 1 306 783 27 774 706 10 11 ENI Česká republika, s.r.o. 53 254 435 46 962 838 11 448 568 102 n/a 5 069 157 11 9 Telefónica Czech Republic, a.s. 52 388 000 55 562 000 88 892 000 6 890 10 008 000 n/a 12 15 AHOLD Czech Republic, a.s. 40 704 556 40 528 085 n/a 10 071 n/a n/a 13 12 OKD, a.s. 37 545 469 44 965 492 43 202 554 12 865 1 548 680 19 870 771 14 16 TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. 37 100 709 38 893 068 26 967 170 5 973 1 003 293 n/a 15 17 ArcelorMittal Ostrava a.s. 36 440 169 40 241 898 66 916 460 7 779 1 158 363 24 318 657
16 22 Energetický a průmyslový holding, a.s. 35 750 000 24 412 000 79 907 000 n/a 10 135 000 n/a 17 14 Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. 34 157 702 39 669 683 n/a 2 400 319 147 34 157 702 18 19 České dráhy, a.s. 33 580 016 33 287 062 84 525 342 26 082 -1 343 138 10 171 898 19 21 BOSCH Group ČR 33 000 000 32 500 000 n/a 7 400 n/a n/a 20 20 Siemens, s.r.o. 32 611 900 32 559 567 19 784 385 9 881 2 271 312 22 293 010 21 24 Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. 29 884 039 28 507 760 8 825 128 1 425 61 054 28 834 951 22 25 Slovnaft Česká republika, spol. s r.o. 28 472 570 28 307 932 4 106 623 43 86 393 n/a 23 27 Metrostav a.s. 26 674 821 26 113 858 23 314 292 5 009 740 644 1 636 902 24 26 T-Mobile Czech Republic a.s. 25 270 000 26 294 000 32 940 000 2 960 8 663 000 584 000 25 18 OMV Česká republika, s.r.o. 25 269 848 33 477 117 5 853 228 44 -446 547 n/a 26 13 Shell Czech Republic a.s. 23 609 817 20 091 112 9 048 482 125 -256 674 1 028 715 27 31 Pražská energetika, a.s. 20 557 465 20 468 970 20 076 102 1 375 3 035 450 n/a 28 30 Česká pošta, s.p. 18 945 268 20 454 281 26 766 141 33 470 306 375 307 245 29 36 ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. 17 463 736 15 161 711 7 215 360 497 491 203 32 903 30 33 BOSCH DIESEL s.r.o. 17 426 707 17 218 728 11 829 540 4 324 468 042 17 384 750 31 32 Skanska a.s. 17 329 000 15 519 000 18 819 000 4 966 212 000 n/a 32 34 GECO, a.s. 17 312 902 15 987 109 2 551 502 1 508 224 333 36 738 33 - Vodafone Czech Republic a.s. 16 683 000 17 324 000 43 386 000 1 748 2 138 000 n/a 34 41 Vítkovice Holding a.s. 16 212 000 14 028 624 24 947 000 7 937 564 452 8 485 000 35 35 Veolia Voda Česká republika, a.s. 16 109 274 15 524 370 10 438 276 5 275 n/a 10 878 36 - Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost 15 568 711 16 103 370 73 579 347 10 595 108 957 4 950 37 - ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. 15 344 349 15 707 237 24 941 178 3 750 3 662 008 5 498 832 38 28 EUROVIA CS, a.s. 15 084 920 25 270 900 16 908 443 3 067 725 828 284 940 39 39 ČD Cargo, a.s. 13 928 088 14 404 017 14 932 136 8 914 -2 046 706 4 954 209 40 42 METALIMEX a. s. 13 445 147 13 353 820 2 706 241 75 230 700 4 042 454 41 43 Dalkia Česká republika, a.s. 12 977 859 13 196 233 15 100 557 2 309 2 328 388 n/a 42 45 Philip Morris ČR a.s. 12 963 012 12 155 147 17 820 053 1 232 3 048 808 5 475 300 43 37 STRABAG a.s. 12 769 293 15 070 970 10 449 922 2 043 253 437 n/a 44 53 ABB s.r.o. 12 300 000 10 836 000 n/a 3 200 n/a 9 200 000 45 46 AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group 12 155 477 11 769 231 13 676 117 3 747 432 258 8 008 301 46 47 Lesy České republiky, s.p. 11 615 681 11 760 272 81 830 276 3 231 5 478 300 17 587 47 50 CARBOUNION BOHEMIA, spol. s r.o. 11 274 253 11 428 067 2 784 504 79 449 522 1 511 553 48 51 Iveco Czech Republic, a. s. 11 094 389 11 409 116 6 453 980 1 884 1 168 871 9 509 478 49 49 ALTA Invest, a.s. 10 796 265 11 713 208 10 284 442 1 253 196 901 2 743 352 50 66 AGEL a.s. 10 795 244 8 587 538 6 340 679 9 878 622 038 n/a 51 52 Severočeské doly a.s. 10 527 204 10 876 923 31 967 111 3 456 3 026 904 n/a 52 55 MITAS a.s. 10 147 215 9 791 988 6 442 485 2 454 701 424 n/a 53 - NeT4GAS, s.r.o. 10 074 343 9 767 410 58 267 967 566 5 655 325 n/a 54 57 TRW Automotive Czech s.r.o 10 057 000 9 839 058 12 177 000 1 084 402 000 9 653 000 55 59 AT Computers, a.s. 10 013 000 9 450 000 n/a n/a n/a n/a 56 58 Robert Bosch, spol. s r.o. 9 907 776 9 722 322 4 373 450 2 386 282 673 9 901 348 57 60 Lumius, spol. s r.o. 9 903 467 9 186 399 1 443 101 45 224 534 1 268 449 58 - eVRAz VÍTKoVICe STeeL, a.s. 9 790 112 15 273 208 8 205 567 1 115 -639 052 7 545 368 59 64 DezA, a.s. 9 509 681 8 896 593 5 514 555 990 881 466 5 702 055
60 - nkt cables s.r.o. 9 183 844 9 956 357 5 099 049 1 262 -65 164 6 806 004 61 62 ohL ŽS, a.s. 8 845 874 8 994 664 6 740 228 1 441 117 224 2 868 319 62 63 pražská plynárenská, a.s. 8 844 035 8 913 375 11 957 660 338 722 292 n/a 63 61 Mondi Štětí a.s. 8 797 955 9 011 347 7 664 849 574 1 010 487 6 582 306 64 103 VeMeX s.r.o. 8 681 042 4 812 666 1 525 103 50 -168 886 n/a 65 71 DeNSo MANUFACTURING CzeCh s.r.o. 8 566 898 8 254 153 5 333 064 1 555 -69 907 8 191 686 66 65 Daikin Industries Czech Republic s.r.o. 8 480 468 8 649 930 7 854 209 829 382 779 8 480 468 67 - AAA Auto Group N.V. 8 445 852 6 792 897 2 397 573 1 757 692 286 n/a 68 73 Bidvest Czech Republic s.r.o. 8 370 072 8 062 042 7 281 197 1 550 n/a n/a 69 70 Coop Centrum družstvo 8 147 344 8 276 346 963 747 49 2 099 n/a 70 68 Magna exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. 8 110 732 8 405 272 n/a 2 577 n/a 2 148 457 71 74 h R U Š K A, spol. s r.o. 8 040 864 7 950 816 2 529 423 3 706 163 843 25 085 72 67 Advanced World Transport B.V. 7 818 191 8 554 871 8 518 287 2 303 252 637 1 485 976 73 72 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 7 796 772 8 107 238 19 595 792 4 064 1 151 812 144 452 74 75 pSJ, a.s. 7 539 813 7 554 038 4 888 532 832 157 080 4 922 265 75 - Tereos TTD, a.s. 7 411 258 5 049 135 5 930 193 456 1 503 607 2 457 681 76 - sanofi-aventis, s.r.o. 7 224 968 7 040 430 3 297 462 329 52 029 1 210 414 77 80 Automotive Lighting s.r.o. 7 170 075 6 273 275 3 773 956 1 435 630 189 7 169 522 78 76 DeK a.s. 7 025 198 7 448 795 8 691 232 1 147 219 040 40 809 79 77 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 6 887 743 6 823 625 80 837 590 17 399 90 808 n/a 80 78 Všeobecná fakultní nemocnice v praze 6 843 166 6 673 391 4 557 641 5 239 1 682 n/a 81 118 pSG-International a.s. 6 693 752 3 819 958 4 292 541 251 100 476 4 467 338 82 92 heLLA AUToTeChNIK NoVA, s.r.o. 6 683 143 5 183 264 621 941 850 539 4 606 324 83 131 MND a.s. 6 534 574 2 927 423 10 709 193 339 1 982 942 2 031 703 84 - Česká lékárnická, a.s. 6 435 000 7 788 000 660 636 5 10 067 n/a 85 - SAzKA sázková kancelář, a.s. 6 421 197 811 027 3 876 725 308 417 623 n/a 86 105 SAINT-GoBAIN ADFoRS Cz s.r.o. 6 167 188 5 580 094 8 470 490 1 475 843 026 4 323 337 87 83 SWS a.s. 6 101 229 5 751 016 2 097 892 205 91 599 622 271 88 101 Lovochemie, a.s. Lovosice 6 087 587 4 888 708 3 663 923 644 494 826 2 141 584 89 87 WITTe Nejdek, spol. s r.o. 6 046 265 5 583 001 3 275 539 1 490 100 042 5 868 272 90 - Centropol energy a.s. 5 977 993 n/a 4 047 277 122 546 652 n/a 91 81 Sochorová válcovna TŽ, a.s. 5 921 805 6 080 384 3 039 158 721 315 626 n/a 92 82 SAFINA, a.s. 5 887 155 6 014 168 3 282 911 385 212 728 4 071 105 93 - ARMeX oil, s.r.o. 5 837 382 5 691 152 1 329 421 22 106 605 n/a 94 85 Fakultní nemocnice Brno 5 669 212 5 696 917 5 723 428 500 28 987 0 95 84 SpoLANA a.s. 5 625 324 5 700 726 2 094 152 724 -230 488 4 621 277 96 - KIeKeRT-CS, s.r.o. 5 553 719 5 497 827 2 574 866 1 202 184 025 5 270 895 97 - Varroc Lighting Systems, s.r.o. 5 542 278 n/a 4 433 777 2 323 282 203 n/a 98 - JUTA a.s. 5 535 231 4 960 386 4 785 508 2 008 147 677 4 684 431 99 86 hp TRoNIC zlín, spol. s r.o. 5 532 277 5 312 095 2 275 280 424 43 499 1 096 637 100 91 Linde Gas a.s. 5 500 254 5 245 571 5 721 347 670 1 597 892 410 414 Vývoz – top 5 Pořadí CT100 2012 Název firmy Vývoz 2012 (v tis. Kč) 1 1 ŠKODA AUTO a.s. 230 478 000 2 3 RWE Česká republika a.s. 101 962 638
3 6 FOXCONN CZ s.r.o. 88 917 738 4 4 AGROFERT HOLDING, a.s. 58 977 797 5 7 ALPIQ ENERGY SE 47 826 533 přidaná hodnota – top 5 Pořadí CT100 2012 Název firmy Přidaná hodnota 2012 (v tis. Kč) 1 2 ČEZ, a.s. 127 598 000 2 1 ŠKODA AUTO a.s. 83 462 000 3 4 AGROFERT HOLDING, a.s. 25 139 529 4 13 OKD, a.s. 15 968 340 5 28 Česká pošta, s.p. 14 138 484 počet zaměstnanců – top 5 Pořadí CT100 2012 Název firmy Počet zaměstnanců 2012 1 28 Česká pošta, s.p. 33 470 2 2 ČEZ, a.s. 31 308 3 4 AGROFERT HOLDING, a.s. 28 008 4 1 ŠKODA AUTO a.s. 26 404 5 18 České dráhy, a.s. 26 082 banky – top 5 Pořadí Název firmy Výnosy 2012 (v tis. Kč) 1 Československá obchodní banka, a. s. 35 015 000 2 Komerční banka, a.s. 32 689 000 3 Česká spořitelna, a.s. 26 292 000 4 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 10 188 000 5 Raiffeisenbank a.s. 9 987 757 pojišŤovny – top 5 Pořadí Název firmy Předepsané pojistné 2012 (v tis. Kč) 1 Česká pojišťovna a.s. 32 006 960 2 Kooperativa pojišťovna, a.s., V.I.G. 30 616 765 3 ČSoB pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSoB 13 699 282 4 Allianz pojišťovna, a.s. 11 568 299 5 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., V.I.G. 6 960 000 penzijní fondy – top 5 Pořadí Název firmy Spravované příspěvky 2012 (v tis. Kč) 1 penzijní společnost České pojišťovny, a.s. 12 561 545 2 Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s. 11 860 000 3 Allianz penzijní společnost, a.s. 9 644 312 4 KB penzijní společnost, a.s. 5 657 187 5 AXA penzijní společnost a.s. 4 359 199 ostatní finanční instituce – top 5 Pořadí Název firmy Tržby 2012 (v tis. Kč) 1 ČSoB Leasing, a.s. 6 604 754 2 home Credit a.s. 4 666 317 3 VB Leasing Cz, spol. s r.o. 4 437 986 4 ŠkoFIN s.r.o. 3 058 956
5 provident Financial s.r.o. 2 967 347 poskytovatelé spotřebitelských Úvěrů – top 5 Pořadí Název firmy Vstupní dluh 2012 (v tis. Kč) 1 CeTeLeM ČR, a.s. 10 365 234 2 ČSoB Leasing, a.s. 9 137 488 3 UniCredit Leasing Cz, a.s. 7 999 290 4 provident Financial s.r.o. 5 301 166 5 VB Leasing Cz, spol. s r.o. 4 776 000
1. místo Škoda Auto Bohdan Wojnar, člen představenstva Rok 2012 pro nás byl velice úspěšný, zvládli jsme již poosmé v řadě zvýšit prodej na nejvyšší hodnotu v historii značky a investovali jsme rekordních 21 miliard korun do rozvoje našich českých závodů a do vývoje nových produktů. Zahájili jsme největší modelovou ofenzivu v historii značky ŠKODA, která bude pokračovat i v dalším období. V rámci Růstové strategie chceme do roku 2018 vyrábět minimálně 1,5 milionu vozů ročně. Mimořádný dík patří vynikajícímu týmu všech zaměstnankyň a zaměstnanců, bez něhož by nebylo možné dosahovat tak dobrých dlouhodobých výsledků. 2. místo ČEZ Daniel Beneš, předseda představenstva Skupina ČEZ obhájila opět přední pozice v žebříčku 100 obdivovaných firem ČR. V kategorii Nejvýznamnější firma jsme obhájili druhé místo, zabodovala opět výroční zpráva a přední pozice zaujímáme i v kategorii Nejobdivovanějších firem. Úspěšnost Skupiny ČEZ přináší díky výši odvodů a podpoře komunit a regionů výhody i celé společnosti. Pozici Skupiny ČEZ mezi úspěšnými energetickými korporacemi ukazují nejen ekonomické výsledky v CZECH TOP 100, mezinárodní ocenění týmu Zákaznických služeb, ale i řada světových žebříčků. 3. místo RWE Transgas Martin Herrmann, předseda představenstva V roce 2012 v ČR opět poklesla poptávka po zemním plynu, aktivně jsme proto obchodovali v zahraničí. Naše náklady na nákup plynu ale značně převyšovaly prodejní ceny dosažitelné na mezinárodních trzích. Rok 2012 pro nás byl také rokem reorganizace a zvyšování efektivnosti. Interní prodej společnosti NET4GAS znamenal ukončení procesu unbundlingu a příjem z této operace pozitivně ovlivnil naše hospodaření. Založením společnosti RWE Česká republika jsme zahájili restrukturalizaci skupiny RWE v ČR. Zvládnutím všech výzev jsme si vytvořili dobrou pozici pro udržení vedoucího postavení RWE na trhu se zemním plynem a pro růst na trhu s elektřinou. Zvláštní Cena Deloitte za inovace Josef Kotrba vedoucí partner, Deloitte ČR Rychlý růst naší ekonomiky před krizí stál hlavně na využití spíše extenzivních faktorů – velkého objemu investic a cenové výhodě naší ekonomiky. Obnovení růstu, na které dnes všichni čekáme, musí stát na jiném základě – s vyšším vlivem výroby s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje právě s termínem inovace. Proto se také naše firma rozhodla pro spolupráci s CZECH TOP 100 a vytvoření Zvláštní ceny Deloitte za inovace. V letošním roce jsme udělili cenu ve dvou kategoriích – pro velkou firmu a střední/malou firmu. Zvláštní cenu Deloitte za inovace mezi velkými společnostmi získala Kofola a mezi malými firmami STROS-Sedlčanské strojírny. Vítězné firmy prošly dvoukolovým výběrem, jehož metodiku jsme připravili společně s Vysokou školou ekonomickou a sdružením CZECH TOP 100. V první části jsme hodnotili tzv. inovační výkon podniku prostřednictvím klíčových ekonomických indikátorů. Z tohoto předvýběru byl následně sestaven užší seznam firem, které byly ve druhé fázi hodnocení posouzeny odborným panelem hodnotitelů. Číselné informace o podnicích byly doplněny
popisem hlavních inovativních aktivit firem. Celkové pořadí v obou kategoriích určilo součet bodů, udělených hodnotiteli při expertním posouzení ve druhé fázi hodnocení. Cena firemního sportu Zdeněk Žurman předseda, Český svaz firemního sportu Český svaz firemního sportu (ČSFS) pořádal 19. až 23. 6. v Praze ve spolupráci s Evropskou federací firemního sportu (EFCS) již 19. evropské firemní sportovní hry. Skupinky sportovců jste mohli v Praze potkat skoro všude, neboť sportovní souboje probíhaly po 3 dny na celkem 50 sportovištích a 400 hřištích. Celkem přijelo do Prahy 7416 sportovců z 26 evropských zemí, z toho 300 českých závodníků. Soutěžilo se ve 28 disciplínách. Pražské 19. evropské firemní sportovní hry 2013 byly bez nadsázky největší a zcela výjimečnou sportovní událostí pro všechny amatérské sportovce. Díky našemu partnerovi, kterým je Sdružení CZECH TOP 100, jsme mohli veřejně ocenit i nejaktivnější českou firmu. Tuto mimořádnou cenu si odnesla Fakultní nemocnice v Motole. Paní Dagmar Heroldová převzala vavřínový věnec pro nejaktivnější českou firmu na 19. evropských firemních hrách 2013 z rukou pana Didiera Besseyra, prezidenta Evropské federace firemního sportu a pana Zdenka Žurmana, předsedy Českého svazu firemního sportu. Firemní sportovní hry 2013 byly ze strany účastníků hodnoceny velmi pozitivně, každý si odvážel bohaté zážitky z několika velmi příjemně strávených dnů. Díky spolupráci Sdružení CZECH TOP 100 a ČSFS proto můžete očekávat i další sportovní zážitky. Více informací najdete na www.firemnisport.cz. Cena ČEKIA Stability Award David Farský country manager, Bisnode ČEKIA Stability Award je v posledních letech na poli korporátních ocenění považováno za naprostou špičku. Na základě ratingového modelu Bisnode měří stabilitu společností a poskytuje nezávislý pohled na finanční a nefinanční bonitu firmy, její platební morálku, skutečnou finanční situaci a spolehlivost plnění závazků vyplývajících z obchodního styku, a to včetně predikce rizika úpadku v následujících dvanácti měsících. Ocenění formou certifikátu, jehož výhod již využívá několik stovek firem, přináší společnostem řadu marketingových benefitů a velmi silný nástroj pro komunikaci úspěchu nejen vůči obchodním partnerům a zákazníkům, ale i zaměstnancům, investorům, vlastníkům či konkurenci. ČEKIA Stability Award je standardem úspěšných společností a značkou spolehlivých obchodních partnerů. Na nejvyšší ocenění ČEKIA Stability Award v roce 2013 dosáhnou jen dvě procenta českých firem.
PRAŽSKÝ DENÍK: Chcete investovat? Fondy nejsou vše 05. 08. 2013 Náklad: 6 000 Michal Mikulenka Jako investiční kov je vhodné nejen zlato, ale také stále poněkud opomíjené stříbro Lidí, kteří začali dlouhodobě spořit formou pravidelného nákupu investičního zlata, neustále přibývá. Stále častěji je k tomu vede snaha zajistit se na stáří jinou formou než jen pomocí peněz v oběhu, podléhajících inflaci. Pochopitelně ne všichni si však zlato mohou dovolit. A to ani v době, kdy jeho cena rekordně klesá. Minulý týden se trojská unce prodávala za 1200 dolarů, když ještě několik týdnů to bylo 1800 dolarů. Zajímavou a hlavně podstatně levnější alternativou je investiční stříbro, kterému řada odborníků předpovídá velkou budoucnost. Předsudky přežívají Když se napíše investiční kov, obvykle si lidé představí zlato a mnozí z nich okamžitě přestanou mít zájem. Důvod? Tento po věky ceněný kov je pro ně i přes nynější velice příznivou cenu nedostupný. Stejně důležitou roli však po staletí hrálo také stříbro, stále poněkud opomíjené, avšak mnohem levnější. Přitom jeho schopnost akumulovat hodnotu v malém objemu je podobná jako u zlata. „Kvůli potřebám průmyslu stříbra neustále ubývá a jeho obnova průmyslovým způsobem je poměrně drahá. Je tedy vysoce pravděpodobné, že jeho cena v budoucnosti poroste,“ míní Ladislav Gášek z portálu www.zlatecihly.cz, který se zaměřuje na prodej investičních kovů. Podle něj, kdo chce spořit ve formě fyzických drahých kovů a nemůže si dovolit zlato či o něj nemá zájem, má vynikající alternativu v investičním stříbru.
Změna zvyklostí Probouzející se zájem o stříbro registrují i prodejci a obchody. „Lidé obecně vědí, že zlato zlevnilo, ale u stříbra si mnozí nejsou jistí, tak se na něj chodí ptát. Zákazníků však rozhodně přibývá, na stříbro se často čeká i několik dnů. Zvýšená poptávka platí pro celou Evropu,“ uvedl Pavel Palas z prodejny s investičními kovy v Obecním domě v Praze. Pro řadu prodejců bylo ještě donedávna stříbro okrajovou záležitostí, dnes je poptávka nutí ke změnám obchodních zvyklostí. „Aby byly podmínky spravedlivé, zavedli jsme takzvanou fixaci ceny. To znamená, že zákazník zaplatí částku platnou v den objednávky. A podobně jako u zlata, i cenu stříbra nyní upravujeme každý den podle cen na mezinárodním trhu,“ doplňuje Pavel Palas. Upřesnil, že fixace platí pro mince a slitky v hodnotách od několika stovek až do padesáti tisíc korun. Pro názornou představu, stříbrný slitek o váze 100 gramů se nyní prodává za 2100 korun, o váze 500 gramů pak za necelých devět tisíc korun. A kdo by si chtěl koupit zlatou kilogramovou cihličku, musel by zaplatit přibližně 532 000 korun. Zájem se zvedá Libor Křapka ze společnosti Safina, která zpracovává a prodává drahé kovy, doporučuje v případě zájmu o stříbro sledovat jeho závislost na průmyslové poptávce. „Razantně zvýšený zájem o tento kov jsme nezaznamenali. Všeobecně však lze říci, že poptávka po drahých kovech se v porovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšila,“ uvedl Libor Křapka. Také on osobně považuje drahé kovy z dlouhodobého hlediska za velmi perspektivní investiční cíl. Podobný názor sdílí i další odborníci. „Jsem přesvědčen, že poptávka po kovech v budoucnosti poroste, a to zejména u stříbra, které dlouho nebylo v hledáčku investorů. Roli v tomto případě sehraje i jeho rostoucí spotřeba v průmyslu, a pokud jde o země, zejména v Asii,“ poznamenává Jaroslav Tomanec z ekonomického oddělení společnosti Zlaté mince – Numismatika.
Stejný článek byl publikován i v dalších 71 regionálních mutacích Deníku a také na portálu: DENIK.CZ 08. 08. 2013 http://www.denik.cz/ekonomika/chcete-investovat-fondy-nejsou-vse-20130805.html
PROFIT: České továrny na všech kontinentech 05. 08. 2013 Náklad: 40 000 Tomáš Stingl Přímé investice do zahraničí Palírna hruškovice v Chile, turistický resort na ostrově Bali nebo rafinerie platiny v USA. To jsou některé z mnoha investic českých firem v zahraničí. Přichází zlom - Česko dříve investice hlavně přijímalo, teď je stále častěji do světa posílá. Investoři ale musejí čelit lecčemu, od místních pověr až po ozbrojené násilnosti. Česká republika byla dlouhá léta především příjemcem zahraničních investic. Pomalu ale jistě ovšem přichází určitý generační zlom. České firmy dospěly a začínají stále víc samy investovat v zahraničí. Stavějí továrny nebo kupují už existující zahraniční závody. „Zdaleka již nejsme jen cílem levných nákupů, postupně se nenápadně ukazuje síla Česka a jeho podnikatelů. Loni české firmy oznámily 21 významnějších akvizic v zahraničí, což je nejvíce v historii. Za svoji více než dvacetiletou existenci na to již mají dostatek znalostí i vlastního kapitálu,“ shrnul podstatu změny při komentáři jedné ze statistik Petr Kříž ze společnosti Ernst & Young. Dobrou zprávou je, že se čeští investoři neomezují už jen na evropská humna. Nebojí se vejít na vyspělý trh, jakým jsou Spojené státy, ale ani do exotických rozvojových zemí Asie či Afriky. V tomto článku jsme se pokusili vybrat příklady nejzajímavějších českých investic menších a středních firem z poslední doby, které jsou průřezovou mozaikou různých oborů, forem investic i různých teritorií. Kde všude už Češi podnikají a co všechno musejí řešit? Česká hruškovice z Jižní Ameriky Zajímavé kritérium měl při své cestě do světa například tradiční výrobce alkoholických nápojů, společnost Rudolf Jelínek z Vizovic. Prostě hledal hrušky. Lépe řečeno takové místo na planetě, kde by se nejlépe dařilo odrůdě hrušek zvaných Williamsky, z nichž česká firma vyrábí slavnou hruškovici. Nakonec takové místo našla až v jihoamerickém státě Chile. V přepočtu za zhruba 25 milionů korun tam v roce 2007 koupila místní továrnu na výrobu ovocných destilátů. V ní začala zpracovávat ročně až deset milionů kilogramů hrušek, kterým se na jihoamerickém slunci výborně daří. Slavná česká hruškovice Williams se tak paradoxně vyrábí na druhém konci planety. Kupují ji především spotřebitelé v Německu, Itálii či Rakousku. Exportní ředitel společnosti Rudolf Jelínek pro západní Evropu a Latinskou Ameriku Martin Déva říká, že podmínky pro investice v Chile jsou překvapivě dobré. „Je to spořádaná země, říká se jí Švýcarsko Jižní Ameriky. Pro zahraniční investice je to velmi vstřícný stát,“ uvádí Déva. „Náš současný hlavní cíl je sázet v Chile nové hruškové sady. Už tam pro to máme nakoupeno 140 hektarů zemědělské půdy,“ poodhaluje další plány. Svatý muž na Bali žehnal i ledničkám
Ojedinělou investicí se může pochlubit českobudějovická společnost Aquatravel. Rodinná firma podnikatele Jiřího Hrušky vystavěla luxusní turistický resort Selang na exotickém indonéském ostrově Bali. Na odlehlém místě, kde dříve nebyla ani silnice či elektřina, postupně Jiří Hruška vybudoval hotové „české“ městečko, které zahrnuje už nejen bungalovy, bazény či bary, ale dokonce i zoologickou zahradu, mořské akvárium či potápěčské centrum. Od roku 2004, kdy český podnikatel začal komplex stavět, se celková výše investice přiblížila hranici jednoho milionu eur. Areál navštěvují nejen čeští turisté, ale také Australané, Francouzi a i samotní Indonésané. Projekt dobře ilustruje klasické výhody i strasti investice v rozvojových zemích. Těží z relativně nižší úrovně platů tamějších dělníků a cen v Indonésii a také z turistické atraktivity oblasti. Na druhé straně se český investor musel potýkat s problémy, které by byly v Evropě jen těžko myslitelné. Například bylo nutné dodržet kvótu, podle níž se musí na jednoho zahraničního zaměstnance dát zároveň práce rovnou 16 místním lidem. Mnohdy byl problémem kontakt s úřady. Když následoval po muslimském ramadánu hinduistický svátek Galungan, byly banky zavřeny třeba až šest týdnů v kuse. Při stavbě musel všechny elektrické přístroje ceremoniálně očistit od zlých duchů místní svatý muž. Požehnání dostávala třeba čerpadla, míchačka i elektroměr. To se týkalo také vybavení domů, jako je televize nebo lednice. Součástí běžného provozu resortu musí být dvakrát denně obětování bohům, které provádí místní bráhmanka. Samozřejmě za přiměřený plat. I přes tato specifika si ale Jiří Hruška svůj projekt na Bali zamiloval a v současnosti tam tráví podstatnou část roku. Pegas má v Egyptě i krizový scénář na nepokoje K rizikům v rozvojových zemích samozřejmě patří i politická nestabilita. Tu musí bedlivě sledovat společnost Pegas Nonwovens, která investovala na africkém kontinentě. Firma je producentem netkaných textilií, které se využívají zejména pro výrobu dětských plenek, výrobků dámské hygieny a inkontinence pro dospělé. Hlavní závody má ve Znojmě a v Bučovicích nedaleko Brna. Firma se ale rozhodla rozsáhle investovat i v Egyptě. V průmyslové zóně u města 6th of October, které leží zhruba 35 kilometrů od metropole Káhiry, postavila novou výrobní halu. Vstupní investice byla téměř 70 milionů eur. „Hlavním důvodem pro investici v Egyptě bylo uzavření dlouhodobé smlouvy s předním světovým výrobcem dětských plenek na dodávky textilií z tohoto závodu. Tento zákazník má nedaleko našeho závodu velkou továrnu,“ říká Ondřej Kouřil, manažer externího reportingu společnosti. Výrobci plenek či dámských hygienických potřeb přišli do Egypta zejména kvůli jeho lidnatosti, země má přes 83 milionů obyvatel. Je zároveň vnímána jako vstupní brána do dalších zemí saharské Afriky. Nová továrna Pegasu zaměstnala necelou stovku místních obyvatel, z nichž 20 bylo předtím na školení v České republice. Přímo v egyptském závodu nyní naopak pobývá asi 15 českých odborníků, kteří budou první dva roky dohlížet na rozjezd výroby. Tato investice v Egyptě je přesnou ukázkou toho, že bouřlivě se rozvíjející trhy mohou znamenat velký růst, ale zároveň větší riziko. Egypt se už několikrát po dobu výstavby továrny zmítal v násilnostech a nepokojích, přičemž ty největší přišly právě v těchto dnech, kdy továrna spouští ostrou výrobu. Podle generálního ředitele firmy Františka Řezáče se ale průmyslová zóna, kde továrna stojí, naštěstí nachází v klidné oblasti. „Naši místní zaměstnanci standardně plní pracovní úkoly. Vývoj v Egyptě samozřejmě nadále vyhodnocujeme. Jsme v pravidelném kontaktu s naší ambasádou v Káhiře i místními úřady. Pro případ další eskalace napětí v zemi máme připraveno několik scénářů, včetně možné evakuace českých zaměstnanců, kteří v Egyptě rozjezd linky řídí,“ uvádí František Řezáč. Firma vzhledem k neklidné atmosféře v Egyptě navíc už před dvěma lety pro celý projekt zajistila pojistku u Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Pojistka se vztahuje na riziko vyvlastnění, politicky motivovaného násilného poškození nebo zamezení převodu zisku. Kopos na Ukrajině: hasičská stříkačka nutná
Mezi české firmy, které díky rychlému růstu mohly vyrazit do světa nejen v pozici exportéra, ale i jako přímý investor, patří také výrobce elektroinstalačních materiálů Kopos Kolín. Firma má po světě už 13 dceřiných společností, které jsou její prodlouženou obchodní rukou. Na Ukrajině ale nakonec přistoupil Kopos i ke stavbě zcela nové továrny. Působil tam už 15 let a v jedné kyjevské výrobně produkoval mimo jiné i ohebné trubky známé pod názvem husí krky. Kapacita ale přestala stačit poptávce, protože Ukrajinu zasáhl stavební boom. Kopos nakonec koupil pozemek o rozloze 40 tisíc metrů čtverečních v obci Privorotje mezi Kyjevem a Žitomirem a postavil tam novou továrnu, což si vyžádalo celkovou investici 111 milionů korun. Tento projekt zase názorně ukazuje, že je nutno počítat i se spoustou „postranních“ položek, které investici prodražují. Tato zahrnovala například i stavbu studně, čističky vody, stavbu retenční nádrže i skladu a odstavné plochy před areálem na pozemku. „Komplikací oproti běžným zvyklostem byla podle ukrajinských předpisů nutnost opatřit výrobní závod hasičskou výbavou včetně čerpací stříkačky a hadic,“ dodává vedoucí marketingu Koposu Marie Horská. V ukrajinské výrobně Koposu pracují dvě desítky lidí. Firma otevřela ještě jednu menší zahraniční výrobnu, a to ve Spojených arabských emirátech. Ta vyrábí pro arabský region kovové kabelové žlaby. Ha mé boj proti falzifikátům v Rusku vyhrálo Problémem, se kterým se čeští investoři vstupující na rozvojový trh čas od času potýkají, je kopírování jejich produkce. V Rusku s tím měla několik let problémy česká potravinářská společnost Hamé. V roce 2004 otevřela výrobní závod ve městě Vladimir, které leží asi 200 kilometrů od Moskvy. Továrna vyrábí paštiky, kečupy a kojenecké výživy, které odtud distribuuje do mnoha zemí bývalého Sovětského svazu. Díky tomu, že továrna stojí přímo v Rusku, ušetřila firma nejen díky levnější pracovní síle, ale také díky úsporám na clech a dalších poplatcích. V Rusku ale začala výrobky a dokonce i logo značky Hamé kopírovat tamější firma Ruzkom. Táhlý soudní spor o tyto falzifikáty ale nakonec před několika týdny Hamé vyhrálo. Ruský soud přikázal Ruzkomu, že musí české firmě zaplatit odškodné dosahující v přepočtu pěti milionů korun. Je to důležitý precedens, protože ruský trh je pro Hamé klíčový. Loni tam firma dosáhla tržeb přesahujících půl miliardy korun, což byl meziroční růst o víc než 20 procent. Babiš: V Číně mě okradli Vedle Ruska je častým cílem českých investorů samozřejmě Čína. Ta byla několik let v kurzu jako země zaslíbená, kde čeká armáda laciných, leč pracovitých dělníků. V poslední době se ale mnoho investorů z Číny stahuje - ať už kvůli růstu mezd, kvůli pekelné konkurenci či problémům s plagiáty. Vynechat Čínu, to dnes doporučuje například miliardář Andrej Babiš. Ten v říši středu v roce 2006 koupil ve městě Tongling továrnu na titánovou bělobu, ale tvrdě narazil. Jak nedávno uvedl v tisku, Číňan, který pro Babiše dlouhá léta pracoval, mu prý z továrny postupně ukradl zboží v hodnotě 10 milionů dolarů a hned v sousedství si za to postavil vlastní továrnu. Babiš zvažoval úplný odchod z Číny. Nakonec pro tamější výrobnu jmenoval nový management a ten ji přivedl do zisku. Češi už si věří i na USA Investoři z České republiky se nedávno poprvé odvážili ve velkém dokonce i na nejvyspělejší trh světa - do Spojených států amerických. Gumárenská společnost Mitas loni zprovoznila ve státu Iowa továrnu za miliardu korun. Ta s úspěchem dodává obří pneumatiky tamějším výrobcům traktorů a dalších zemědělských strojů. Společnost Safina zase před několika týdny zprovoznila ve Spojených státech rafinerii na zpracování platiny. Jinak řečeno, české firmy už dokážou vstoupit coby investor prakticky do všech teritorií světového obchodu. Česko se tak snad blíží do bodu, ve kterém se v devadesátých letech ocitla například Jižní Korea. Tato země, která byla dlouhou dobu také spíše podceňovaným příjemcem cizích investic,
dokázala vybudovat konkurenceschopný průmysl, takže dnes patří korejské podniky nejen k největším světovým vývozcům, ale také mezi největší investory. Pro Česko může být navíc ještě pořád plusem, že má v investicích svého druhu bohatou tradici. Jestliže něco umělo socialistické Československo rozvojovým zemím nabídnout, byl to vývoz investičních celků. Tahle disciplína, kterou země po roce 1989 prakticky úplně opustila, se možná začne společně s rostoucím sebevědomím českých firem vracet do českého repertoáru.
Stejný článek byl publikován také na portále: EURO.E15.CZ 07. 08. 2013 http://euro.e15.cz/profit/ceske-tovarny-na-vsech-kontinentech-1012125 Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portále: PANDATRON.CZ 08. 08. 2013 http://pandatron.cz/?news=read&id=21958&ceske_tovarny_na_vsech_kontinentech
TECHNIKAATRH.CZ: Nejvýznamnější inovace v oblasti drahých kovů 01. 08. 2013 Rozhovor s marketingovým ředitelem společnosti Safina, a.s., Martinem Boušou Jaké historické mezníky ve využívání drahých kovů považujete za nejdůležitější? Když zlato a stříbro začalo nahrazovat naturální směnu a sloužit jako platidlo, jejich význam pro lidstvo tím nesmírně stoupl. Samotné slovo platidlo v češtině pochází ze slova plátno. Kousky plátna
se na našem území platilo kolem roku 1000, ale i zde se postupně prosadily univerzální zlatá a stříbrná platidla. Velmi zajímavé a poměrně málo známé využití zlata, které předběhlo vývoj o několik století, bylo lékařské využití středověkého Aura Potabile, které bylo ordinováno jako univerzální lék bohatým lidem. Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi o velikosti nanometrů, a to mluvíme o 12. století. Směle tak můžeme říci, že již středověk – byť nevědomky – aplikoval pokročilé nanotechnologie. Nelze nezmínit, že v současném boomu nanotechnologií se moderní medicína k terapeutickým, zejména kancerostatickým, vlastnostem koloidních nanočástic zlata vrací a renomované farmaceutické firmy investují do výzkumu zásadní prostředky. Současné využívání drahých kovů je už na zcela jiné úrovni, jaké zásadní inovace nastaly řekněme v uplynulých dvou dekádách? Mezi nejvýznamnější objevy za poslední dvě desetiletí musíme určitě zařadit léky na bázi platiny pro léčbu rakoviny. V tomto případě jeden konkrétní drahý kov zachránil již miliony životů. Intenzivní výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové sloučeniny pro praktický život. Další důležité objevy byly učiněny v souvislosti s antibakteriálními a antivirotickými vlastnostmi nanostříbra a kancerostatickými vlastnosti nanozlata. Od využívání drahých kovů jako platidla je to dost významný posun, který si nedokázal nikdo představit ani na začátku dvacátého století. Jaký vidíte největší přínos drahých kovů dnes? Kde v průmyslu jsou nezastupitelné? Již jsem zmiňoval lékařství a farmacii, ale to není asi úplně typické průmyslové odvětví v pravém slova smyslu, blíže k tomu by byl chemický průmysl. Typickými výrobci, kteří se bez drahých kovů těžko obejdou, jsou firmy v automobilovém, elektrotechnickém a sklářském průmyslu. V automobilovém průmyslu jsou platinové kovy (platina, rhodium a paladium) používány při snižování nežádoucích emisí CO2, jde konkrétně o aplikace v oblasti autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Ve sklářském průmyslu se drahými kovy, především stříbrem, zlepšují termoizolační vlastnosti skla. Drahé kovy hrají také nezastupitelnou roli ve výrobě termočlánků - pokud jde o možnost přesného měření velmi vysokých teplot a jejich korozní odolnosti vůči prostředí. V extrémně vysokých teplotách, například při měření teploty taveniny v hutích, nejdou využít běžné nedrahokovové termočlánky a přitom se jedná o aplikace, v nichž při nepřesném měření může dojít k ohrožení lidských životů. Platinové termočlánky dále využívá i letecký, chemický, jaderný, sklářský, automobilový nebo vojenský a elektrotechnický průmysl. Jakou zemi lze označit za inovátora v oblasti zpracování a využití drahých kovů? Určitě největším inovátorem v oblasti drahých kovů je Rusko, kde vznikla v 19. století, tedy ještě za cara, drahokovová chemie, kterou posléze převzaly západní státy. Nyní je největším přispěvatelem k rozvoji aplikací drahých kovů Anglie a Německo. První země díky rozsáhlému výzkumu v oblasti katalýzy drahých kovů a druhá pak v oblasti aplikací drahých kovů v elektronice a medicíně. V České republice bohužel není univerzitní pracoviště, které by se drahým kovům systematicky věnovalo, takže vývojové aktivity v této oblasti spočívají velkou měrou na nás, společnosti Safina. Jsme ve spojení s řadou expertů z oboru ať již na univerzitní půdě nebo z praxe. Je to pro nás velký výzva. http://www.technikaatrh.cz/aktuality/nejvyznamnejsi-inovace-v-oblasti-drahych-kovu Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálu: NOVINA.CZ
01. 08. 2013 http://www.novina.cz/7398127/nejvyznamnejsi-inovace-v-oblasti-drahych-kovu.aspx
OPTIMALLIVE.CZ: Zlato je levné a láká ke koupi. Ke kterému typu investora patříte? 01. 08. 2013 Zuzana Kohoutová Cena zlata konstantně rostla zhruba od roku 2002, až se v září 2011 dostala k hranici 1 900 amerických dolarů za trojskou unci (31,1 g). V březnu letošního roku byla průměrná cena 1 593 dolarů a v polovině dubna přišla první velká korekce ceny na 1 321 dolarů za trojskou unci, což bylo nejméně od února 2011. Pak přišel ještě další pokles až na 1 192 dolarů, to je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Poslední týden června byla průměrná cena za unci 1 245 dolarů. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je to pokles o 20 procent. Spolu se zlatem spadly také ceny dalších drahých kovů. Stříbro kleslo na 18,61 dolaru za unci, tedy na nejnižší úroveň od října 2010. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala v tomto čtvrtletí rekordy a prožívá "zlatou horečku". A to nejvíce v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato i v podobě šperků a dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. "V květnu byla poptávka dokonce tak vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích," dokresluje situaci obchodní manažer pro investiční kovy společnosti Safina Libor Křapka. A jak se chovali Češi? "Ani ve druhém čtvrtletí jsme nepocítili významný pokles zákazníků, spíše naopak, v porovnání se stejným obdobím loňského roku jsme zaznamenali nárůst o 30 procent. Kromě více než 250 kg investičního zlata jsme prodali také například i několik desítek kilogramů platiny a dalších investičních kovů. Jediná výraznější změna v porovnání s předchozím obdobím byla ta, že většina našich klientů zakoupila slitky s menší gramáží, tedy od jedné trojské unce (31,1 g) až po 100 g. Dříve oblíbené slitky půl a jeden kilogram ustoupily do pozadí," říká generální ředitel společnosti Safina Tomáš Plachý. I přes aktuální výkyvy v cenách je podle něj zlato ideálním uchovatelem hodnoty z dlouhodobého hlediska od tří do pěti let. Je to pojistka proti nejistotě a inflaci. "V dalším čtvrtletí je třeba pečlivě sledovat cenové výkyvy a v případě poklesu postupně nakupovat," doporučuje Tomáš Plachý. Doporučení neplatí jen pro zlato, ale i pro další drahé kovy. Z krátkodobého hlediska zůstává nejrizikovější stříbro, pak zlato. Platina patří spíše mezi bezpečnější kovy, neboť tržní ceny jsou na nákladových hodnotách těžby a následného zpracování. Jste elév, střadatel, nebo matador? Motivaci investorů ovšem neovlivňuje pouze cena, ale také jiné, mnohdy záhadné a intuitivní faktory. "Co člověk to unikát. Pokud se ale lidé zabývají jednou činností, lze vypozorovat určité vzorce chování. Na trhu jsme dlouho a nakupují u nás jak drobní, tak velcí investoři a tyto vzorce investorského chování se pak nejvíce projevují při silném růstu, nebo poklesu ceny zlata. Jako obchodník a investor toto vše vnímáte," říká Bronislav Beneš, business manager společnosti AuPortal, která rozděluje investory na tři typy: Elév
Je to zpravidla muž od 25 do 30 let, který s investováním do drahých kovů začal koketovat v době hospodářské krize. K investování jej přivedly úvahy o tom, jak diverzifikovat své investiční portfolio a zvyšující se nedůvěra v bankovní sektor a evropské trhy. Jeho zájem podnítila zejména média, která v posledních letech čím dál častěji informují o zlatě a investicích do drahých kovů, jakými jsou dále stříbro nebo platina. Investuje spíše nepravidelně, po malých částkách a vybírá si rozmanitý sortiment od slitků až po historické mince. Investorské rozhodování eléva je silně ovlivněno médii. Tím se neliší od většiny laických investorů do zlata. Prudké propady cen řeší často prodejem. "Když cena zlata v polovině dubna spadla za dva dny nejvíce za posledních 30 let a téma sizískalo mediální pozornost, pomalu jsme nestačili vyřizovat objednávky. Když pak v květnu klesla cena ještě níže, ale média o tom už tolik neinformovala, měli jsme v prodejnách a v e-shopu běžný prodejní den," uvádí příklad Bronislav Beneš. Konzervativní střadatel Do zlata investuje pravidelně a systematicky již několik let a začal v dobách nízkých cen. Většinou se jedná o muže, nebo ženu kolem 40 let, které k investování motivovaly úvahy o tom, jak se v nejisté době alternativně zabezpečit na stáří. O tento druh investic se zajímal ještě před krizí a bedlivě sleduje vývoj cen. K investování do drahých kovů přistupuje sofistikovaněji a analytičtěji než elév, ale také podléhá tlaku médií. Nejčastěji nakupuje zlaté a stříbrné slitky a sběratelské edice mincí. Při prudkém propadu ceny nepodléhá panice, jelikož drží zlato nakoupené ještě v dobách, kdy se jeho cena pohybovala kolem 500 dolarů za trojskou unci. Sleduje bedlivě vývoj ceny a případně pohotově reaguje. Investování do drahých kovů je pro něj záliba a zároveň prostředek zabezpečení na horší časy. Se zlatem nespekuluje.
Investiční matador Investiční matador se chová nevyzpytatelně. Je totiž protřelý v různých druzích investic a jeho výsostně analytický přístup se doplňuje investorskou intuicí, díky které jsou některé jeho kroky pro vnějšího pozorovatele neuchopitelné. Investiční matador spekuluje také s papírovým zlatem a fyzické zlato nakupuje po úspěšných exitech pozic. Nemá také problém s ním spekulovat. Pokud cena roste, prostředky je pak ochotný opět vrhnout do jiných investic. Nakupuje větší slitky, protože není ochotný platit vyšší prémia (rozdíl prodejní ceny a ceny drahého kovu, klesá s hmotností (slitku nebo cihly). Co vědí Češi o drahých kovech 96 % považuje za drahý kov zlato a80 %stříbro. Rhodium (patří do skupiny platinových) vybralo pouze 14 %Čechů. 45 %mužů a pouze26 %žen zařadilo mezi drahé kovy paladium. Nejčastěji Češi označili výskyt drahých kovů v technologických zařízeních: mobilní telefon (73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Pouze4 %odpověděla, že se drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic stříbra. Ještě nižší povědomí (jen2 %) panuje u výskytu drahých kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Že jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, vědělo 56 %respondentů. 21 %Čechů ví, že důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně.
Pouze19 %respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v České republice, co se týče objemu. Státem, v němž se těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost však vybrala jen3 %Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové těžby zlata je Jihoafrická republika http://www.optimallive.cz/aktuality/18-zlato-je-levne-a-laka-ke-koupi-ke-kteremu-typu-investorapatite.html
