MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA Únor 2015
FOND SHOP: Co hýbe průmyslovými drahými kovy? 26. 2. 2015 Martin Bouša, SAFINA, a.s. Drahé kovy jako platina nebo stříbro sice nepatří mezi investory nejvyhledávanější komodity, přesto ale mají svou váhu například v souhrnných indexech drahých kovů. Na co všechno se ale využívají? Každý si dokáže představit drahý kov v podobě investičního slitku, medaile nebo třeba šperku, někdo ho má dokonce doma v trezoru. Ovšem to, jakým způsobem jsou drahé kovy využívány v průmyslové výrobě, už je pro mnohé z nás obestřeno tajemstvím. Samozřejmě, někteří vlastníci automobilů namítnou, že je přece jasné, že mají drahé kovy ve svých vozech, konkrétně v katalyzátorech výfukových plynů, kde jsou platinové kovy čili platina, rhodium a paladium používány pro snižování nežádoucích emisí CO2. To ano, ale co dál? Vraťme se ale nejprve k drahým kovům v průmyslu obecně… Zásadní podíl drahých kovů je zpracováván v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Oba sektory dohromady tvoří cca 55 % objemu drahých kovů využívaných v průmyslu. Nejčastějšími aplikacemi drahých kovů jsou pájení a výroba některých prvků elektroinstalace či integrovaných obvodů. Zhruba 20% podíl zaujímá chemický, petrochemický a sklářský průmysl. V případě chemického a petrochemického průmyslu jsou drahé kovy využívány v katalyzátorech, v sektoru sklářského průmyslu pak mají drahé kovy využití v produkci plochého skla či speciálních prvků výtokových systémů a měření teploty. Důvodem pro využívání jednotlivých drahých kovů v průmyslových aplikacích jsou jejich fyzikálněchemické vlastnosti, které jsou u mnohých z těchto kovů velmi unikátní a nedají se při zachování stejné kvality ničím jiným nahradit. Vezměme si jako příklad třeba stříbro, ušlechtilý bílý kov s protonovým číslem 47. Jeho širokospektrální využití v mnoha průmyslových sektorech je dáno jeho výbornou elektrickou a tepelnou vodivostí, dobrou kujností, měkkostí, nižší teplotou tání či skvělou odolností proti korozi. Proto tvoří například v elektrotechnice jednu ze zásadních drahokovových složek. Stříbrná cesta V elektrotechnickém průmyslu se stříbrný prášek nejčastěji používá pro výrobu elektrických kontaktů, jejichž kvalitu zlepšuje právě díky svojí vynikající vodivosti a odolnosti vůči korozi. Kontakty se vyrábějí buď z čistého stříbra, nebo ze směsí s dalšími kovy a oxidy kovů, nejčastěji se jedná o nikl, karbid wolframu, SnO2 nebo grafit. S těmito látkami stříbro vytváří tzv. pseudoslitiny, jež mají oproti čistému stříbru lepší zejména mechanické vlastnosti. Při produkci kontaktů se využívá metoda tzv. sintrování neboli spékání, kdy dochází k zahřátí prášku na vysokou teplotu, jež je ovšem zároveň nižší než jeho teplota tání. Částice se poté spečou, čímž se postupně sníží pórovitost materiálu a výsledný výlisek získává pevnost. V elektrotechnice nacházejí uplatnění stříbrné prášky také při výrobě elektricky vodivých past či pro pájení vodivých spojů. Vodivé pasty na bázi stříbrného prášku si zachovávají elektrické vlastnosti
čistého kovu a používají se zejména pro snadnou aplikovatelnost. Stříbrný prášek se rovněž přimíchává do směsi polymerů, která se používá při tzv. EMI Shieldingu sloužícího k ochraně komponent před rušivým vlivem elektromagnetických pulzů. Chemicky vyráběné prášky jsou určeny pro spoluvypalování s keramikou, polymerní filmy, vedení koncovek pasivních součástek, membránové dotykové spínače, RFID antény, tištěné elektronické spoje, elektrické kontakty a pro mnoho dalších aplikací. Prášky stříbra, mědi a slitin mědi atomizované inertním plynem se používají pro náročné aplikace aditivní výroby, odvaděče tepla diamantových nástrojů i jako součást dentálních amalgámů, uhlíkových kontaktů či v jiných aplikacích. Dalším příkladem využití stříbra je v technologii studeného naprašování. Jde o proces, při němž je kov v práškové formě velkou rychlostí nanášen na daný povrch. K přenosu kovového prášku dochází v plynném prostředí. Lze takto nanášet mikroskopické vrstvy například při výrobě targetů neboli terčů určených pro produkci tabulí okenního skla nebo paměťových disků. Povrch skla pak odráží dlouhovlnné tepelné záření, což zapříčiňuje, že teplo zůstává v místnosti. Vrstva nanočástic drahých kovů nás také chrání před slunečním zářením. Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského výzkumného programu propulsivních technologií. Průmyslové aplikace jsou v současné době studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. V rámci českého trhu se studené naprašování pro výrobu targetů podařilo poprvé uvést do komerčního provozu v závodě ve Vestci u Prahy. Lze reálně očekávat, že se stříbro bude postupně dostávat i do dalších průmyslových sektorů – jedním z nich je třeba oděvní průmysl. Po stříbrných nitích, kterými se v minulosti zdobily šaty šlechty a bohatých vrstev, přichází nová doba odívání. V loňském roce jedna německá společnost vyrábějící sportovní potřeby představila strečové triko s příměsí bio citlivých stříbrných vláken. Jejich úkolem je přenášet biometrická data z těla sportovce do testeru či jiného smart zařízení. Fungují vlastně jako textilní mini elektrody. Tyto stříbrné oblasti o rozloze několika čtverečních centimetrů dokážou zaznamenávat srdeční rytmus a signály ze svalů. Výstupy se poté hromadí ve sběrném zařízení, které je na triku umístěno. Lze si ho představit jako klasický čip na hrudním pásu pro běžce. Z něj si pak sportovec data stahuje do počítače či mobilu buď v přímém přenosu čili hned při výkonu, či později po skončení tréninku. V jednom berlínském institutu se rovněž zabývají technologiemi pro vývoj senzorického oblečení na bázi drahých kovů, jejich textilní elektrody měří elektrickou aktivitu velkého trapézového svalu, jenž se nachází v oblasti ramene a krku. Jejich systém bude rozlišovat mezi fyzickým a psychickým stresem jedince. Psychický stres je, podle tvrzení vědců institutu, rozpoznatelný nepřirozeným pnutím v oblasti ramen. Tento ambiciózní projekt by měl přispět k lepší kvalitě života člověka, neboť mu bude udávat informace, kdy by si měl odpočinout. Vidíme tedy opět další výrazný posun ve využívání drahých kovů. U stříbra dochází globálně ke každoročnímu nárůstu spotřeby o 2-3 %. Platina a rhodium ruku v ruce Bez zaváhání nás napadne, že zlato a stříbro jsou součástí lidské civilizace a kultury po tisíce let. Vybavíme si určitě obrázky z učebnic dějepisu zobrazující pohřební sarkofágy egyptských faraonů plné zlatých a stříbrných šperků či zlaté přilbice a masky sumerské říše z období několik tisíc let před
naším letopočtem. Co ale platina a další drahé kovy platinové skupiny? V průběhu 18. a 19. století byly tyto kovy postupně objevovány několika vědci. Platina svojí barvou odpovídala stříbru, a proto byla i velmi podobně pojmenována. Platina je zdrobnělina pojmu plata, španělského slova pro stříbro. Na to, že je tato skupina, do níž kromě platiny patří i palladium a rhodium, známá pouze dvě stě let, prošla již překotným vědeckým zkoumáním. Již na počátku devatenáctého století objevil Wilhelm Ostwald, profesor chemie na univerzitě v německém Lipsku, katalytickou schopnost platiny k oxidaci čpavku a následně její pomocí jako katalyzátoru zahájil výrobu kyseliny dusičné, jež je primární surovinou pro výrobu hnojiv. Málokdo si uvědomuje, že platina stojí za naším potravinovým blahobytem, a globálně tak umožnila expanzi světové populace: naše pole díky platině můžeme hnojit, a tak vyrábět více potravin pro více lidí. Současné využití platiny je mnohem širší. Od již zmíněného automobilového průmyslu, kde jsou platinové kovy používány při snižování nežádoucích emisí CO2, až po termočlánky či velmi specifické technologie jako například studené naprašování, tzv. Cold Spray. Využití technologií v oblasti katalýz a procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů je především v oblasti výroby autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Společně s rhodiem tvoří platina základní surovinu pro výrobu kvalitních termočlánků, které dokáží změřit vysoké teploty a velmi dobře odolají vnějším chemickým vlivům. Výroba termočlánků je dnes poměrně rozsáhlá a existují různé specializace. Tři druhy termočlánků z výrobního programu ve Vestci u Prahy, kde byla zvolena specializace právě na platinu a rhodium, se využívají zejména pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Tyto termočlánky slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou i součástí aplikací pro NASA. U termočlánkových drátů je prioritou přesnost měření, existuje několik aplikovatelných norem, z nichž nejpřísnější mají zavedené v USA. Nejpřesnějším a nejspolehlivějším způsobem pro ověření preciznosti a kvality termočlánků je tzv. metoda pevných bodů, jež využívá teploty tání a tuhnutí čistých kovů, a je proto ověřitelná nezávisle na podmínkách dané laboratoře či výzkumného a průmyslového pracoviště. Metodu pevných bodů využívá i kalibrační laboratoř závodu ve Vestci u Prahy. A jak je to tedy s tím trezorem…? Stříbro, platina, palladium i rhodium jsou kovy, které nejsou primárně určeny k investici. Jejich hlavní využití je v průmyslu, proto jejich cenu především ovlivňuje měnící se poptávka v průmyslu. To je hlavní rozdíl proti zlatu, jež je vnímáno nejvíce jako investiční kov. Tedy jako bezpečný přístav v případě ekonomických a politických bouří a jeho cena je ovlivňována daleko více ekonomickou a politickou situací než poptávkou ze zpracovatelského průmyslu. V souvislosti s investicemi můžeme ale zmínit i stříbro, protože je používáno pro ražbu mincí, jak pamětních, tak investičních a také pro výrobu investičních slitků. Jeho hlavní nevýhodou ovšem je, že není ve většině zemí osvobozeno od DPH, což může investici trochu diskvalifikovat. Na druhou stranu je lákavá jeho poměrné nízká cena ve srovnání s ostatními drahými kovy a také její vysoká volatilita, takže výkyvy mohou částečně překonávat i zmíněné daňové zatížení. Martin Bouša, marketing executive se zodpovědností za inovace, SAFINA
FONDSHOP.CZ: Co hýbe průmyslovými drahými kovy? 26. 2. 2015 Drahé kovy jako platina nebo stříbro sice nepatří mezi investory nejvyhledávanější komodity, přesto ale mají svou váhu například v souhrnných indexech drahých kovů. Na co všechno se ale využívají? Každý si dokáže představit drahý kov v podobě investičního slitku, medaile nebo třeba šperku. Ovšem to, jakým způsobem jsou drahé kovy využívány v průmyslové výrobě, už je pro mnohé z nás obestřeno tajemstvím. Jenže průmyslové využití drahých kovů do značné míry ovlivňuje jejich tržní cenu. Vývoj ceny platiny, ale i stříbra, je tak daleko více závislý na průmyslu, než si možná myslíte. Samozřejmě, někteří vlastníci automobilů namítnou, že je přece jasné, že mají drahé kovy ve svých vozech, konkrétně v katalyzátorech výfukových plynů, kde jsou platinové kovy čili platina, rhodium a paladium používány pro snižování nežádoucích emisí CO2. To ano, ale co dál? http://www.fondshop.cz/index.asp?action=clanek&clanek_id=3280
PREKON.CZ: Zlaté kuriozity 25. 2. 2015 Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či královské atributy... Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií. V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších. Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy! 11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát. 175 000 tun, 21 m3 - Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž v Paříži. 15 000 tun - Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata. 79 - Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů. 2 856 °C - Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia. 1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia. 1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) než pětikarátový diamant.
80,5 km - Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl průměr jen 5 mikronů. 80 cm - Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce 2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku 2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru. 530 000 prutů/“cihel“ - Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata. 4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v americkém depozitáři ve Fort Knox. 1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý počet z nich ale zbohatl. http://www.prekon.cz/1424880543/zlate-kuriozity.html
KURZY.CZ: Zlato se vrací domů 16. 2. 2015 Přelom roku i měsíc leden byly z politického i ekonomického hlediska opravdu bouřlivé – Evropská centrální banka oznámila rozhodnutí o spuštění kvantitativního uvolňování čili o nákupech vládních i korporátních dluhopisů, švýcarská centrální banka zase zrušila intervence proti posilování franku, což vyvolalo raketový vzestup jeho hodnoty. Když do toho přidáme parlamentní volby v Řecku, pokračující krizi na Ukrajině a všeobecné obavy o vývoj situace v eurozóně, je poměrně pochopitelné, že některé další velmi zajímavé události zapadly. Evropa tedy řeší hned několik zásadních otázek: Jak se vyvinou požadavky nové řecké vlády na odpuštění dluhů? Budou je následovat další země – Španělsko, Portugalsko a Itálie? Podaří se Angele Merkelové vyřešit komplikovanou situaci na Ukrajině? Pravdou je, že Německo, které je aktuálně ve středu všeho tohoto evropského dění, repatriovalo v loňském roce 120 tun zlata v rámci svých státních rezerv. Přibližně 85 % z tohoto objemu dorazilo z USA, kde je uložena téměř polovina německého zlata. Jde o opravdu výrazný krok, za celý rok 2013 si Německo přivezlo zpět domů pouhých 37 tun. Snahou jejich centrální banky je to, aby byla polovina zlatých rezerv do roku 2020 zpět pod jejím dozorem přímo v Německu. Rozhodnutími z loňského roku centrální banka k tomuto cíli rázně nakročila, v současnosti je v zahraničí přibližně 65 % německého zlata, nejvíce je stále uloženo v trezorech amerického Fedu, dále třeba v britské Bank of England či francouzské Banque de France. Otázkou je, proč se Německo rozhodlo takto poměrně narychlo začít stahovat svoje zlato ze zahraničí domů? Má o něj obavy? Nevěří již druhé straně, že zlato vhodně spravuje? Dotazy se množí, odpovědí se nabízí hodně, ovšem jeden fakt je zásadní. Německá centrální banka požádala Fed, aby mohla provést kontrolu svých zlatých cihel v americkém trezoru. Fed toto zamítnul, což vyvolalo logickou reakci ze strany německé centrální banky – raději si okamžitě stáhne zlato zpět pod svoji kontrolu. Vidíme proto jako velmi pravděpodobné, že Němci dodrží svoje prohlášení a do pěti let budou mít více než polovinu svého žlutého kovu doma pod zámkem.
Podobně reagují i další evropské centrální banky, zlato se ve větších objemech vrací do Dánska, Nizozemí či Finska. Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA http://zlato.kurzy.cz/zpravy/376830-zlato-se-vraci-domu/
INVESTUJEME.CZ: Zlaté kuriozity 25. 2. 2015 Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií. V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších. Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy! 11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát. 175 000 tun, 21 m3 – Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž v Paříži. 15 000 tun – Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata. 79 – Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů. 2 856 °C – Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia. 1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia. 1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) než pětikarátový diamant. 80,5 km – Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl průměr jen 5 mikronů. 80 cm – Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce 2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku 2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru. 530 000 prutů/“cihel“ – Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata. 4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v americkém depozitáři ve Fort Knox.
1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý počet z nich ale zbohatl. http://www.investujeme.cz/zlate-kuriozity/
DOTYK BYZNYS: Překvapivá budoucnost zlata – nanočástice do mozku či srdce 9. 2. 2015 Martin Bouša Martin Bouša 50 marketing executive se zodpovědností za inovace, SAFINA Je zřejmé, že drahé kovy expandují do stále nových a nových oblastí. Díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem často pronikají i do oborů, jako je medicína a farmacie, pomocí velmi specifických aplikací, jež kombinují několik vědních oborů. Zlato tak vlastně získává další hodnotu. Zlato se nám už možná brzy dostane doslova pod kůži v rámci propojení nových technologií ze světa elektrotechniky a medicíny. Vědci z University of Michigan aktuálně pracují na speciální úpravě nanočástic zlata takovým způsobem, aby byly extrémně tenké a zároveň ohebné a dobře vodivé. Spojit tyto tři vlastnosti není snadné, dosud se dokonce mnohdy vzájemně vylučovaly. Při testování možných kombinací bylo zjištěno, že lze spojit nanočástice zlata s polyuretanem tak, že nedochází při roztažení tohoto materiálu k rozpadu vazeb, ale pouze k jejich transformaci. Navíc tento kompozit funguje podobně jako například paměťová matrace na spaní. Když se na ni člověk položí, vytvaruje se podle jeho těla. Když ovšem ráno vstane, vrátí se matrace do svého původního tvaru, takže na ní nevznikají proleželá místa. Stejně je tomu i u zmíněného materiálu, když se znovu smrští, vrátí se nanočástice do původních vazeb, což podporuje zachování vodivosti. Tyto nanočástice mají navíc extrémně tenký obal. Došlo proto k ideálnímu spojení flexibility a elasticity polymeru, v tomto případě polyuretanu, s vodivostí anorganické látky – zlata. Tuto elektroniku pak bude možné zavést do těla, kde bude sledovat životně důležité funkce pacienta. Veliký potenciál tohoto objevu bude možné uplatnit zejména v elektronice využívané v medicíně, v tzv. flexibilní elektronice. Její aplikace se začínají zavádět do komerčního provozu v USA a v některých asijských státech. Flexibilní elektronika využívá drát ze zlata o tloušťce několika stovek nanometrů jako vodič pro propojení polymerních nebo grafenových součástek. Tuto elektroniku pak bude možné zavést do těla, kde bude sledovat životně důležité funkce pacienta nebo varovat před případnými zdravotními problémy, a dokonce se po skončení doby funkčnosti nebo po ukončení monitorování sama v těle rozpustí, vstřebá. Nabízí také široké možnosti v produkci mozkových a srdečních implantátů či robotických protéz. Díky vysoké flexibilitě půjde zavést tento materiál i na místa, kde to dosud nebylo možné, či kde docházelo ke druhotnému poškození organismu, jako například u pevných elektrod využívaných pro zmírňování účinků deprese či Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby. Pevné elektrody zanechávaly v mozkové tkáni jizvičky a mohly také některé buňky poškodit. Flexibilní elektronika se plně přizpůsobí tvaru mozkových buněk a podobným vedlejším účinkům by se proto mělo předejít. Jednou z dalších cest, kudy by se flexibilní elektronika mohla ve zdravotnictví vydat, je výroba speciálních přístrojů pro operační sály. Jako zajímavý trend je také možné vnímat hi-tech chirurgické
rukavice, které mají v oblasti konečků prstů umístěny elektrody ze zlatých nanočástic. Lékař může pouhým dotykem měřit tlak či teplotu, díky elektrickým impulsům také tloušťku tkáně. Zlato tak vlastně získává další hodnotu – kromě investičního nástroje se stává něčím, co pomáhá zlepšovat, či dokonce zachraňovat lidské životy. Je zřejmé, že drahé kovy expandují do stále nových a nových oblastí. Díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem často pronikají i do oborů, jako je medicína a farmacie, pomocí velmi specifických aplikací, jež kombinují několik vědních oborů. Zlato tak vlastně získává další hodnotu – kromě investičního nástroje, stabilního i v době ekonomických otřesů, se stává něčím, co pomáhá zlepšovat, či dokonce zachraňovat lidské životy. Ve společnosti SAFINA, a.s. pracuje od roku 1995. Nejdříve nastoupil na pozici vedoucího oddělení vývoje a analytických laboratoří, poté působil jako výrobně-technický ředitel a později jako obchodní ředitel. Od roku 2007 se věnuje strategickému marketingu společnosti, kde zodpovídá za nové inovace. V letech 1990–1992 působil za účelem zprovoznění závodu ve vývojovém oddělení Precious Metals Refinery v Jižní Africe. Zde během svého pobytu absolvoval semestrální kurz marketing a managementu na Harvard University of South Africa. V roce 1987 absolvoval VŠCHT v Praze. Zde se také do roku 1990 věnoval postgraduálnímu studiu jaderné chemie a hydrometalurgii kovů. http://www.dotyk.cz/byz-06-2015/15_prekvapiva-budoucnost-zlata-nanocastice-do-mozku-ci-srdce
FINPARADA.CZ: Zlaté kuriozity 25. 2. 2015 Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií. V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších. Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy! 11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát. 175 000 tun, 21 m3 - Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž v Paříži. 15 000 tun - Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata. 79 - Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů. 2 856 °C - Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia. 1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia.
1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) než pětikarátový diamant. 80,5 km - Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl průměr jen 5 mikronů. 80 cm - Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce 2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku 2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru. 530 000 prutů/“cihel“ - Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata. 4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v americkém depozitáři ve Fort Knox. 1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý počet z nich ale zbohatl. http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=8241
ZLATY-SLITEK.CZ: Safina prodala přes 800 kg investičního zlata 4. 2. 2015 Společnost Safina, a.s., přední evropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, v roce 2014 zrecyklovala více než 100 tun stříbra, 1,2 tuny zlata a přes 3 tuny platinových kovů. V České republice Safina zpracuje více než 65 % objemu všech drahých kovů. V letošním roce zrecyklovala přes 50 % více materiálů s obsahem drahých kovů v porovnání s rokem 2013. Safina v tomto roce prodala přes 800 kg investičního zlata, na celém českém trhu dle odhadů společnosti by pak prodeje měly dosáhnout 3 tun tohoto kovu. Průmyslové využití drahých kovů Drahé kovy sehrávají díky svým jedinečným fyzicko-chemickým vlastnostem klíčovou roli v průmyslu. Nejčastěji se využívají v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, následně pak v chemickém, sklářském průmyslu, lékařství a klenotnictví. Nejčastěji používaným drahým kovem je stříbro, jeho spotřeba ročně globálně roste o 2-3 %. V oblasti recyklace Safina letos zpracovala o 15 % více stříbra oproti předchozímu roku. Tohoto výsledku bylo dosaženo mimo jiné i díky zavedení zcela nové recyklační technologie termické úpravy materiálu s obsahem drahých kovů. „Tento rok byl pro nás velmi úspěšný, navýšili jsme produkci a zavedli nové inovace. Celkový obrat společnosti překročí 5 miliard korun. Příští rok očekáváme díky integraci do struktur nového vlastníka nejen výraznou geografickou expanzi, ale i rozšíření portfolia výrobků s vysokou přidanou hodnotou,“ uvedl Viktor Fiala, generální ředitel, Safina. „Nejlepších výsledků co do nárůstu objemu dosáhla divize vyrábějící průmyslové aplikace, a to především pro elektrotechnický a sklářský průmysl. Z pohledu divize Recyklace pak pro nás sehrává klíčovou roli také chemický průmysl,“ doplnil Fiala. Zastoupení drahých kovů v jednotlivých průmyslových sektorech se v letošním roce nijak zásadně nezměnilo. Jistou zajímavostí a do budoucna možným trendem je použití stříbra v textilním průmyslu, a to konkrétně při výrobě sportovního oblečení, nejen kvůli jeho antibakteriálnímu účinku. Letos bylo
představeno tričko s příměsí bio citlivých stříbrných vláken, která mají za úkol přenášet biometrická data z těla sportovce do testeru či jiného chytrého zařízení. Investiční drahé kovy Celkové prodeje investičních drahých kovů na českém trhu poklesly. Prodeje dosáhly objemu 3 tun, což je 25% propad oproti minulému roku. Hlavním důvodem je celkový pokles ceny zlata na světových trzích. Některé subjekty v České republice musely dokonce ukončit svou obchodní činnost. Safina ovšem zaznamenala naprosto opačný vývoj, své prodeje navýšila, a to díky využití synergie rafinace drahých kovů a prodeje investičních kovů. I nadále je Safina lídrem v prodeji investičních drahých kovů na trhu. Celkově v tomto roce prodala přes 800 kg zlata. „Zlato tradičně zůstává nejoblíbenějším investičním kovem, naše prodeje oproti minulému roku vzrostly o 14 %. Zvýšenou poptávku jsme zaznamenali také u platiny a palladia, i když stříbro nadále zůstává druhým nejoblíbenějším investičním kovem,“ komentoval Libor Křapka, manažer investičních kovů, Safina. „Nyní před Vánocemi je větší zájem o menší slitky do jedné unce, nicméně nezaznamenáváme výrazně odlišnou poptávku. Drahé kovy jsou především dlouhodobou investicí a nejsou tedy závislé na předvánočním období,“ vysvětlil Křapka. http://www.zlaty-slitek.cz/clanky/safina-prodala-pres-800-kg-investicniho-zlata/
ANO.G6.CZ: SAFINA a.s. splní Sny 21 dětem 2. 2. 2015 Již třetím rokem zaměstnanci Safina a.s. společně s ředitelem Ing. Viktorem Fialou podporují dětské Sny. V letošním roce podpoří 21 dětí splněním jejich Snů. Moc Vám děkujeme! Ludmila Zachová http://www.ano.g6.cz/safina-a-s-splni-sny-21-detem/7872#.VOIMpy6Arho Stejný článek byl také krátce zmíněn na: ANO.CZ/FACEBOOK.COM 2. 2. 2015 https://www.facebook.com/ANO.CZ ANOTYM.BLOGSPOT.CZ 2. 2. 2015 http://anotym.blogspot.cz/2015/01/safina-as-splni-sny-21-detem.html
POPLATKOZROUT.CZ: Zlaté kuriozity 25. 2. 2015 Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií. V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších. Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy! 11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní svět obtočit dokola 11,2milionkrát. 175 000 tun, 21 m3 - Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla pod Eiffelovu věž v Paříži. 15 000 tun - Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata. 79 - Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů. 2 856 °C - Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia. 1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia. 1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce (31,1 g) než pětikarátový diamant. 80,5 km - Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl průměr jen 5 mikronů. 80 cm - Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce 2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku 2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru. 530 000 prutů/“cihel“ - Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata. 4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v americkém depozitáři ve Fort Knox. 1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý počet z nich ale zbohatl. http://www.poplatkozrout.cz/zprava_banka.aspx?ID=8241
