MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA září 2013

PRVNIZPRAVY.CZ: Ocenění Český Patron 2012 získalo Aero Vodochody 27. 09. 2013 Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve čtvrtek udělila ocenění v rámci prestižní soutěže pro domácí podnikatele Český PATRON za rok 2012. Absolutním vítězem se stala společnost Aero Vodochody. „Budu se opakovat, ale jsou to právě podnikatelé, kteří produkují bohatství této země, zajišťují chod státu a výplaty zaměstnanců. To je fakt, který je nutné stále zdůrazňovat. HK ČR začala před třemi lety projekt, který má na řadu vynikajících českých firem upozornit. Myslím, že se to daří a soutěž už má mezi podnikateli svou váhu,“ řekl krátce po vyhlášení výsledků soutěže Český Patron 2012 prezident HK ČR Petr Kužel. Soutěž byla vyhlášena v květnu, probíhala do konce září a ve čtvrtek vyvrcholila slavnostním vyhlášení vítězů. Porota, jmenovaná z řad odborníků, významných osobností podnikatelské sféry v ČR a zástupců vyhlašovatele, rozhodovala pod vedením předsedy Jiřího Mosera z Price Watterhouse Coopers ČR a vybrala oceněné společnosti ve čtyřech základních kategoriích. „Jsem hrdý na skutečnost, že se k projektu Český Patron významně připojila i Rusko-Česká smíšená obchodní komora, která udělila v rámci slavnostního večera zvláštní cenu společnosti T-Machinery díky úspěchům na náročném trhu Ruské federace,“ dodal prezident Kužel. Zvláštní cenu předal i zástupce Hospodářské komory hl. m. Prahy, která ocenila originálního českého výrobce zámkové techniky Witte Automotive. Výsledky soutěže ČESKÝ PATRON 2012 Kategorie - Ekologický přínos 1. Žatecká teplárenská, a.s. 2. Ing. František Veverka Agro*bio 3. Infraclima, a.s. Kategorie – Služby detailu 1. M & M Reality holding, a.s. 2. Prezent.CZ, s.r.o. 3. Aukční poradenské centrum, s.r.o. Kategorie – Nejlepší zaměstnavatel 1. AERO Vodochody, a.s. 2. ABY servis, s.r.o. 3. SAFINA, a.s. Kategorie – Z naší země 1. Vinné sklepy Skalák 2. Krchlebské koláče – Helena Konopníková

3. Tvarůžková cukrárna – Ing. Zbyněk Poštulka Absolutní vítěz AERO Vodochody, a.s. Zvláštní cena RUSKO-ČESKÉ SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY T Machinery Zvláštní cena Hospodářské komory hl. m. Prahy WITTE Automotive, a.s. http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byznys/oceneni-cesky-patron-2012-ziskalo-aero-vodochody-2/

FONDSHOP: Zlato nebo jiné drahé kovy? 26. 09. 2013 Libor Křapka Cena zlata je velmi sledovanou veličinou. Investování do této komodity má přitom své pro i proti. Alternativou ke zlatu ale mohou být i jiné drahé kovy. Ještě na konci minulého roku byly uváděny odhady, že zlato může v krátkodobém horizontu dosáhnout hodnoty až kolem 2 000 amerických dolarů za troyskou unci. V průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku však došlo k poměrně velkému poklesu. Na začátku pádu ceny – zhruba v polovině dubna, bylo na trh silnými hráči vrženo velké množství tzv. papírového zlata. Existují odhady, že šlo až o 500 tun, což odpovídá skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. Masivní prodej cenných papírů vázaných na zlato způsobil právě tento signifikantní pokles ceny a další automatické výprodeje. Důvodem pro toto neočekávané a víceméně iracionální chování investorů byly především úvahy a následná oznámení FEDu ohledně změny monetární politiky. Sdělení Bena Bernankeho o tom, že plánují ukončit kvantitativní uvolňování, tedy pumpování cca 100 miliard dolarů do americké ekonomiky každý měsíc, způsobilo řadu nečekaných kroků a opatření ze strany investorů. Přestože je avizované ukončení plánováno až na polovinu roku 2014, investoři vnímají tento přístup jako negativní signál pro držbu zlata a redukují své pozice na cenných papírech vázaných nejen na zlato, ale i na další drahé kovy. Přitom není žádný racionální důvod pro tak dramatický pokles ceny zlata na světových trzích, spíše naopak. Kvantitativní uvolňování zatím stále pokračuje, FED je následován Bank of Japan, která tiskne další jeny jako podporu ekonomice, množí se spekulace ohledně další pomoci ekonomikám Slovinska, Itálie a Španělska. Celé to vede k situaci, že se akciový trh kvůli velkému volnému množství finančních prostředků odtrhl od ekonomické reality. I když světová ekonomika nezaznamenává žádná výrazná zlepšení, akciový trh je na svých maximech. O to horší bude následné vystřízlivění a srovnání cen akcií s reálným stavem ekonomiky společností. Jakkoliv byli odrazeni investoři do ETF, nedošlo v žádném případě k poklesu obchodu s fyzickým zlatem. Dokonce je možné poznamenat, že tato komodita prožívá od začátku druhého čtvrtletí tohoto roku „zlatou horečku“. Poptávka po něm nebývale stoupla a každý měsíc zdolává prodejní rekordy. Nejde jen o celosvětový trend, který je výrazně podpořen nákupní horečkou v Číně, ale můžeme říci, že je tato situace platná i u nás. Český trh reagoval velmi podobně jako trh světový. Stálí investoři do zlata i dalších drahých kovů využili této příležitosti k další nákupům. Důkazem je třeba i to, že naše společnost zaznamenala ve druhém čtvrtletí letošního roku meziroční nárůst o 30 %. Kromě zlata se také velmi dobře prodává platina a další investiční drahé kovy. Současná situace rozhodně vybízí k opatrnosti a ke střehu. Investování do zlata je stále z dlouhodobého hlediska tří až pěti let výhodné, zlato je trvalým uchovatelem hodnoty a pojistka

proti inflaci a nejistotě. Jen se mění doporučená investiční strategie – v období vysoké volatility, kdy ceny dramaticky kolísají i v krátkém časovém rozmezí, existuje riziko, že se při nákupu „trefí“ zákazník do vysoké ceny. Proto je lepší nákupy rozdělit do více částí, a cenu nákupu tak zprůměrovat. Nejistá situace totiž přispívá k tomu, že volatilita na trzích s jednotlivými drahými kovy je v současné době větší než obvykle. Jak tomu tedy bude nadále? Podpoří zdravé ekonomiky ty špatné, nebo si jimi naopak nechají stáhnout směrem dolů? Dojde opravdu k očekávanému ekonomickému oživení během druhé poloviny roku? Je to velký otazník, po němž nenásleduje jasná odpověď. Pro trh s drahými kovy je situace následující: nejrizikovější komoditou, co se týče výkyvu ceny, zůstává stříbro následované zlatem. Cenové propady u těchto kovů od začátku do poloviny tohoto roku zaznamenaly 40 %, respektive 29 %, cenová volatilita je tedy značná, v současné době stříbro i zlato opět posilují. Důležitou roli v současném vývoji cen drahých kovů sehrává i napjatá situace na Blízkém východě, která ovlivňuje chování investorů zejména na Středním východě a následně i na globálním trhu. O tom, že zlato zůstává i nadále důležitou pojistkou proti výkyvům a inflaci, není sporu. Svědčí o tom i nákupy fyzického zlata uskutečněné centrálními bankami, které se svých zásob nezbavují, ale nadále je posilují. Například turecká centrální banka v květnu nakoupila 18,2 tuny a ruská 6,2 tuny. Na druhou stranu je potřeba otevřeně říci, že nevýhodou držení fyzického zlata je to, že nenese žádný úrok či přidanou hodnotu a zisk z jeho držby je závislý na pohybu jeho ceny na komoditní burze, a to jak v dolarech, tak poté i v národní měně držitele. Stříbro profituje z příznivé průmyslové poptávky v Číně. Až 45 % světové produkce stříbra skončí v automobilovém průmyslu nebo elektrotechnice, které jsou klíčové pro čínský trh. Stříbru rovněž nahrává boom solární energie, a to zejména v Číně a Japonsku, v minulém roce tento sektor na globální úrovni spotřeboval až 47 milionů uncí stříbra. Pokud bychom měli v této situaci najít drahý kov, který by šlo označit jako nejbezpečnější z pohledu cenového vývoje, byla by to platina, a to s ohledem na skutečnost, že stávající tržní ceny jsou na nákladových hodnotách a i přesto, že je její těžba koncentrována v Jihoafrické republice, která je v oblasti politické i sociální velmi nestabilním státem. Nabídka platiny zůstane tedy omezená. Její cena v současné době výrazně roste, se zlatem si od dubna prohodily cenové pozice. Investoři, kteří drží zlato v cenných papírech, mají ve svém portfoliu nejméně zlata za poslední tři roky, naopak objemy platiny v investičních fondech zaznamenávají nové rekordy. Cenové nůžky mezi oběma kovy se mají do konce tohoto roku dle odhadů velkých finančních domů dále rozvírat, kdy platina má rovněž reagovat, jakožto průmyslový kov, na očekávané hospodářské oživení. Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy

FONDSHOP Newsletter: Zlato nebo jiné drahé kovy? 26. 09. 2013 Cena zlata je velmi sledovanou veličinou. Investování do této komodity má přitom své pro i proti. Alternativou ke zlatu ale mohou být i jiné drahé kovy. Ještě na konci minulého roku byly uváděny odhady, že zlato může v krátkodobém horizontu dosáhnout hodnoty až kolem 2 000 amerických dolarů za troyskou unci. V průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku však došlo k poměrně velkému poklesu. Na začátku pádu ceny – zhruba v polovině dubna, bylo na trh silnými hráči vrženo velké množství tzv. papírového zlata. Existují odhady, že šlo až o 500 tun, což odpovídá skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. Masivní prodej cenných papírů vázaných na zlato způsobil právě tento signifikantní pokles ceny a další automatické výprodeje.

PRAŽSKÝ DENÍK: Zlato jako nejbezpečnější investice? Jen vědět, jak na to 13. 09. 2013 Náklad: 6 000 Michal Achremenko Obchodníci se zlatem mají v dobách ekonomické krize dobré obchody. Zlato do jisté míry přestalo být jakousi komoditou pro bohaté. Nyní jej nakupují i méně movití lidé jako pojistku pro ještě horší časy. Ovšem musí vědět, jak na to. Praha – Rozumíme zlatu natolik, aby nám skutečně posloužilo tak, jak od něho očekáváme? Při jeho nákupu totiž musíme myslet na poněkud vzdálenější budoucnost než je horizont jednoho roku. Potom také musíme vystihnout okamžik, kdy ho prodáme výhodněji, než za kolik jsme ho nakoupili. Může ovšem nastat situace, kdy jsme zlato prostě nuceni prodat, ať je situace na trhu jakákoli. Už proto se vyplatí raději než jeden kilogramový slitek koupit deset desetidekových, abychom se nemuseli v případě nouze nevýhodně zbavovat celého kilogramového slitku naráz. Je ovšem třeba zdůraznit, že v případě investičních zlatých slitků nás vyjde gram zlata levněji, čím větší slitek máme. To však vyplývá jen z výrobních nákladů na slitek a rozdíl v ceně není podstatný. Ještě větší rozdíl, měřeno cenou jednoho gramu, je u zlatých investičních mincí, jejichž výrobní náklady jsou mnohem vyšší. Zde není řeč o historických zlatých mincích, jejichž sběratelská hodnota může zdaleka převýšit hodnotu zlata v nich obsažených. Investiční zlaté mince, to je zcela zřejmé, nikdy historickou hodnotu mít nebudou, protože se razí ve velkých nákladech a průběžně. Takové mince jsou vlastně jen hezkým „obalem“ na zlato a investiční zlaté cihly už ani tuto ambici nemají, proto je gram zlata v nich relativně nejlevnější. Vždyť pravý investor nemá zájem do krásného zevnějšku investovat, zajímá ho jen hmotnost kovu. Z tohoto důvodu jsou zlaté slitky nejběžnějším artiklem na trhu se zlatem a v široké škále je možné je koupit i na našem trhu. Od koho nejlépe, se dozvíme níže. Kdy koupit a kdy prodat Cena zlata se odvíjí od poptávky, čím vyšší poptávka, tím vyšší cena. Jelikož ho na našem trhu kupujeme za koruny, pak také záleží na kurzu dolaru ke koruně, čím slabší dolar, tím nížší cena v korunách. V neposlední řadě také cena zlata závisí na globální politické a hospodářské situaci. Zde platí, čím hůře, tím vyšší je jeho cena.

Ještě 1. října loňského roku, kdy cena zlata dosáhla maxima, se troyská unce (uzanční obchodní jednotka 31,1 gramu) prodávala za cenu kolem 1800 dolarů. K 1. září tohoto roku klesla na méně než 1400 dolarů, ovšem v mezidobí, 1. července 2013 byla jen lehce nad 1200 dolary. Kdo tedy koupil unci zlata za 1800, dnes prodělává 400 dolarů. Je tedy velmi těžko radit, kdy zlato koupit a kdy ho prodat, všeobecná doporučení, která dnes slýcháváme, totiž „kupujte zlato“ je jen snaha obchodníků prodat. Kde nakoupit Vyšší poptávka po investičních kovech, patří sem ještě z těch známějších platina a stříbro, vedla ke zvýšení počtu obchodníků, kteří je nabízejí. Praxe však ukazuje, jak uvádí Au Portál, že ne všichni reprezentanti tohoto podnikání dodržují základní pravidla, která by měla v obchodování s investičními kovy platit. Za známku serióznosti prodejce investičních kovů je pokládána registrace u České národní banky nebo u Českého puncovního úřadu. Nejsou to však instituce, které by dohlížely na počestnost obchodníků. Dalším indikátorem důvěry mohou být také věrohodné certifikace – prodávané zboží by mělo pocházet od renomovaných a známých mincoven a rafinírií, jako jsou například Argor Heraeus, Austrian Mint nebo Perth Mint. Menší gramáž, vyšší marže Před nákupem je dobré zvážit investovanou částku a formu kovu, do které chceme investovat. Pokud má zájemce dostatek prostředků, je rozumnější koupit větší slitek nebo cihlu, než nakupovat menší. Obchodník může zájemce tlačit k tomu, aby za zamýšlenou částku nakoupil více „drobného zboží“ a myslí tím víc na svůj zisk než na zákazníkovu investici. Nákup drobnějších mincí a slitků má i své výhody, jako je vyšší likvidita (prodejnost). Seriózní obchodník by měl nabízet i zpětný odkup, což by nám měl zaručit nákup v kamenném obchodě. Avšak pokud obchodník tvrdí, že nemůže slitek vykoupit zpět, protože má poškrábaný obal, pochází ze starší edice, jde o nepravdivou informaci. Obchodníci totiž mají možnost si nechat za symbolickou cenu slitek u původní mincovny přebalit. Co víme o zlatě Může se zdát, že vše. Ale z průzkumu společnosti Safina vyplývají zajímavé poznatky. 96 procent respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 procent stříbro. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových kovů, považuje za drahý kov jen 14 procent Čechů. Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují v mnoha předmětech každodenní potřeby. V mobilním telefonu, v počítači, televizoru a dokonce i v automobilu. Stříbro se využívá také v medicíně, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Drahé kovy si z tohoto důvodu kupujeme jaksi mimoděk jako součást spotřebních předmětů. Ale kupovat je jako investici je záležitost mnohem složitější a musíme se „smířit“ s tím, že zlatý slitek by nám měl vydržet déle než telefon. Za známku serióznosti prodejce investičních kovů je pokládána registrace u České národní banky nebo u Českého puncovního úřadu. Nejsou to však instituce, které by dohlížely na počestnost obchodníků.

Stejný článek byl publikován také v dalších regionálních vydáních Deníku ze středních Čech: BOLESLAVSKÝ DENÍK BENEŠOVSKÝ DENÍK BEROUNSKÝ DENÍK KLADENSKÝ DENÍK KOLÍNSKÝ DENÍK KUTNOHORSKÝ DENÍK MĚLNICKÝ DENÍK NYMBURSKÝ DENÍK PŘÍBRAMSKÝ DENÍK RAKOVNICKÝ DENÍK Článek byl publikován také na portálu:

DENIK.CZ 14. 09. 2013 http://www.denik.cz/ekonomika/zlato-jako-nejbezpecnejsi-investice-jen-vedet-jak-na-to-201309130kx6.html Stručná informace o tomto článku byla publikována na portálech: CTUSI.INFO 14. 09. 2013 http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/78/zlato_jako_nejbezpecnejsi_investice_jen_vedet_ja k_nato/ CTISI.CZ 14. 09. 2013 http://www.ctisi.cz/clanek/zlato-jako-nejbezpecnejsi-investice-jen-vedet-jak-na NOVINKOVNIK.CZ 14. 09. 2013 http://novinkovnik.cz/nove/zlato-jako-nejbezpecnejsi-investice-jen-vedet-jak-na%C2%A0to

MM SPEKTRUM: Výroba platinových termočlánků 12. 09. 2013

ODPADY: Jak moc známe drahé kovy a jejich využití? 10. 09. 2013 Skoro tři čtvrtiny Čechů by hledalo drahé kovy v televizoru, jen dvě procenta v airbagu v autě. Nachází se přitom v obojím. Zpracování výzkumu veřejného mínění zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v České republice zadala společnost SAFINA, a. s. Výzkum byl realizován agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500 obyvatel České republiky. Některé otázky byly jednoduché – tedy s jedinou možnou správnou odpovědí. Ostatní byly tzv. multipal choice, kde bylo možné označit více odpovědí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Mezi veřejností tedy panuje široké povědomí o těchto dvou základních drahých kovech. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových, tedy taktéž drahých kovů, vybralo pouze 14 % Čechů. Jako zajímavost lze uvést, že 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium, zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek. Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon (73 %), počítač (70 %), televizor (70 %) nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se drahé kovy vyskytují v okenních tabulích, přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic stříbra. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů v uvedených předmětech nejlepší u nejmladší části dospělé populace (18–25 let). Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých kovů v záchranných airbazích v autě, kde je paladium využíváno do rozbušek. Naopak skutečnost, že jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru, si správně uvědomuje 56 % respondentů. Státem, v němž se

těží v současné době nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové těžby zlata je Jihoafrická republika.

ELEKTRO: Platinové termočlánky ze Safiny 02. 09. 2013 Česká společnost Safina, a. s., rozvíjí program výroby termočlánků z platiny a rhodia. Měli jsme možnost přesvědčit se o rozvoji oboru termočlánků přímo na místě činu, ve výrobním závodě ve Vestci u Prahy. Dříve byly z produkce společnosti známy spíše klenotnické polotovary nebo dentální slitiny. Ty stále tvoří významnou část produkce, ale na vzestupu jsou další obory. Jedním z nich je např. recyklace baterií z přenosných přístrojů. Nás zajímala výroba platinových termočlánků, používaných pro přesné měření vysokých teplot. S využitím termočlánků, hlavními odběrateli a organizací výroby v Safině novináře seznámil výrobní ředitel Daniel Červený. Společnost Safina je výrobcem základního materiálu - drátu z platiny a jejích slitin s rhodiem. Drát je základním materiálem pro termočlánky, které patří k nejstabilnějším, nejodolnějším proti agresivnímu prostředí a umožňují měřit až do teploty 1 600 °C. Finální produkt - drát, zpracovávají výrobci čidel určených především do chemického, sklářského a metalurgického průmyslu. S pokračující „komputerizací“ dopravních prostředků se významným odběratelem termočlánků stává automobilový průmysl. Základní surovinu pro výrobu termočlánkového drátu (drahokovové pelety) je nutné v několika krocích zbavit všech příměsí, homogenizovat. Surovina se taví ve vakuové indukční peci, přičemž indukční tavení bez přístupu vzduchu zaručí rychlý a účinný proces. Výsledný ingot má tvar hranaté tyče. Ta se následně podrobí mnohonásobnému tažení, válcování, žíhání až do podoby tenkého drátu. Nedílnou součástí výrobního procesu je kontrola, měření a kalibrace výsledného produktu. Právě laboratoř pro tyto účely je pýchou Safiny. Nedávno byla dokončena a nyní umožňuje kontrolovat

kvalitu termočlánků metodou pevných bodů. To je způsob, kdy kontrolovaný termočlánek měří teplotu roztaveného čistého kovu. Metoda je absolutní sama o sobě, nepotřebuje žádné další reference nebo vzorky, protože využívá fyzikální vlastnosti čistých kovů. Výsledky měření jsou uvedeny v kalibračním listě, který dostane zákazník spolu s dodávkou drátu. Zrekonstruované výrobní prostory a špičkově vybavená kalibrační laboratoř svědčí o tom, že záměr vedení společnosti na dlouhodobý růst produkce termočlánků má velkou šanci se splnit.

CFOWORLD.CZ: CFO Congress: Finanční ředitel by měl vlastníky učinit bohatými 30. 09. 2013 Eva Vítková Výše uvedený názor zazněl na druhém ročníku českého kongresu finančních ředitelů, platformy pro výměnu názorů a zkušeností manažerů, kteří stojí v čele finančních úseků firem, působících v nejrozmanitější řadě oborů. A že bylo opravdu co poslouchat. Jak zaznělo na kongresu, finanční ředitelé se stále ještě musejí mnohdy zabývat více „operativou“, než strategickým plánováním. Typické je například vymáhání pohledávek a nezaplacených faktur.

Často musejí čelit nepříjemnému rozhodování, jak se postavit ke klientovi, který neplatí – zda mu zastavit dodávky či volit jiné řešení. Čelí i průběžnému tlaku na snižování nákladů a snižování počtu zaměstnanců. Irituje je mnohdy zkostnatělý aparát, neefektivní řízení, daňový systém, přílišná regulace, finanční trhy a řada dalších věcí, s nimiž se v každodenním pracovním životě setkávají. Je zřejmé, že CFO to nemají lehké, problémů, které musejí řešit, je mnoho a v řadě případů jsou stejné či podobné, zejména v podobném byznysu. Dobře již bylo, ale nemusí být zle Jednání kongresu uvedl ředitel společnosti Deloitte Consulting Luděk Niedermayer, který účastníky seznámil s výhledem ekonomiky na další roky“ a přednesl svůj pohled na budoucí vývoj po „ztracené půldekádě“. Doplnil také makroekonomická data o výhledy predikované Mezinárodním měnovým fondem a aktuální prognózu na roky 2013 a 2014. Po analýze současné hospodářské situace České republiky i Evropské unie nastínil směry možného vývoje. „Dobře již bylo, ale nemusí být zle,“ domnívá se. Ocenil, že i přes reálné problémy a překážky, s nimiž se podnikatelé setkávali, dokázali nejen udržet svůj byznys, ale ho i rozvíjet. Stát nemůže zařídit, aby ekonomika fungovala. Pracovní místa ani vyšší zaměstnanost totiž nezajistí stát, ale právě podnikatelský sektor. Když se ho jeden z vlastníků firmy zeptal, jak správně rozumět ukazateli HDP, vysvětlil, že ač ho umí málokdo spočítat a jde o zcela špatný ukazatel, v globálu vypovídá o tom, kolik lidí v zemi má práci, jak jsou za ni placeni a zda si ji udrží do budoucna. Na jeho vystoupení navázala panelová diskuse, v níž vlastníci pěti úspěšných českých firem sdíleli s publikem zkušenosti s jejich vedením a řízením. Zde již bylo optimismu více. Jelikož se jednalo o majitele firem, bylo nesmírně zajímavé vyposlechnout si, co například očekávají od svého CFO. Panelisté se shodovali na tom, že upřednostňují osobnostní profil před odbornou stránkou. Hlavní očekávání vlastníků jsou: loajalita, důvěryhodnost a odbornost, poctivost a pravdomluvnost. Majitelé firem od svého finančního ředitele chtějí, aby jim vytvářel podmínky pro klidný spánek. Očekávají pravdivé informace o stavu firmy, jde jim o to, aby jim CFO nic nezamlčoval, ani neskrýval, aby se nedočkali nepříjemných překvapení. Finanční ředitel je pro ně obvykle i partner pro strategická rozhodnutí. Jak vlastníci motivují svého CFO? Tomáš Lánský z investičního fondu ARX Equity zastává názor, že CFO by měl zapadnout do manažerského týmu a měl by plnit očekávání vlastníků. Pro Jaroslava Řasu ze společnosti ABRA Software je důležité, aby finanční ředitel znal firmu, její zaměstnance a uměl využít i rezervy, které jsou podle něj zejména ve využití lidského času. Jak vlastníci motivují svého CFO? Ondřej Benda, jeden z vlastníků skupiny Armatury Group, upřednostňuje individuální zadání pro CFO, která nejsou přímo závislá jen na finančních výsledcích. „CFO je dána bez ohledu na hospodářský cyklus vysoká stabilita, která mu dává prostor dotahovat projekty do konce,“ domnívá se. Další tři tematické diskusní okruhy se dotkly partnerství CFO a managementu firmy, samotného výběru CFO a choulostivé otázky: „Kdy vám CFO pomohl a/nebo zavařil?“ Rudolf Gregořica ze společnosti Lanex si na nic nepříjemného nevzpomněl, pro Vladimíra Králíčka ze softwarové firmy J.K.R. je důležité, aby se CFO uměl orientovat i v legislativě, měl určité právní povědomí a měl komunikační dovednosti na takové úrovni, aby dokázal komunikovat i s řadovými pracovníky a obstál u nich, dokázal jim věci vysvětlit a přesvědčit je. Trestněprávní odpovědnost bude promlčena za 15 let Druhý konferenční blok „Horké novinky pro každodenní práci finančního ředitele“ byl věnován problémům a okruhům, s nimiž se CFO mohou v praxi setkat. Zahájil ho Jan Spáčil, partner Deloitte Legal a ve svém vystoupení se dotkl rizikových témat, mimo jiné i za co mohou finanční ředitelé

aktuálně skončit u soudu. Zdůraznil, že trestněprávní odpovědnost ze dneška bude promlčena za patnáct let, tj. až v roce 2028, proto je důležité nedívat se na věci pouze z dnešního pohledu, ale i optikou budoucnosti – co by se mohlo stát v příštích až patnácti letech. Další možnou pastí je změna vnímání právního a protiprávního jednání, což se s časem může měnit, stejně jako se mění přístup úřadů. Velké riziko pro management firem představuje trestněprávní odpovědnost právnických osob. Jak Jan Spáčil uvedl, už se začínají objevovat první rozsudky firem v této věci. V pracovně právní povinnosti upozornil právník finanční ředitele na proslulé známé paragrafy 301 a 302, na něž by si měli dát pozor, a v rovině trestně právní se opatrnost vztahuje na porušení správy cizího majetku, poškození věřitele apod. Nebezpečí představuje jak nový management firmy, který se bojí, zda mu byly podány správné informace, tak i nespokojený zaměstnanec. Upozornil dále na změny, související s rekodifikací (větší změny při porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, odpovědnosti statutárních orgánů, možnost vyplácet zálohy na dividendu zahraničním vlastníkům) a dal přítomným obecně platné nestárnoucí doporučení používat selský rozum. Jan Spáčil je špičkový poradenský právník a také dobrý řečník, což jeho vystoupení opět potvrdilo. A propos motivační prvek ke zkreslování údajů Mýty a realitu ohledně řízení rizik a zpronevěry ve firmách představili David Jurčík a Jan Balatka ze společnosti Deloitte spolu s Vladimírem Uhlířem z TSR. Upozornili, že tradičními metodami se často případné podvody a zneužití dat neodhalí včas, firmy by tedy měly věnovat pozornost tomu, jaká data zveřejňují a jak je mají chráněna. Praktickým přístupem k inventarizaci majetku se zabýval Petr Adámek, výkonný ředitel společnosti Dantem, která se právě inventurami a inventarizací zabývá. Pokud firma vykonává tyto činnosti sama, jde obvykle o práci nevítanou, vesměs neoblíbenou a nad rámec běžných pracovních povinností. Navíc zde přistupuje motivační prvek ke zkreslování údajů a výsledků. Jestliže se provedení inventarizace svěří externí firmě, uvedené faktory odpadají a zadavatel může očekávat stoprocentně odvedenou práci a pravdivý výsledek. O tom, že “nejsou IT projekty, ale jen business projekty“ mluvil v části Datová centra, aneb proč by mohl mít CFO svého CIO raději František Mikeš ze společnosti Altron Business Solutions. Zajímavý příspěvek měl Jiří Kačerovský z Oriflame Software, který prezentoval globální případovou studii nazvanou Zajištění efektivního přístupu CFO k podnikovým informacím. Představil systém jednotného sdělení dat. Společnost Oriflame, působící v oblasti kosmetického průmyslu, má pobočky v řadě zemí světa, nebylo vůbec jednoduché zavést jednotný systém. Každá obchodní jednotka měla svoje data a svůj způsob sdílení, navíc k tomu přistupovala kulturně-společenská specifika dané země. Důležité je ovšem jasné zadání a podpora vrcholového vedení, postupně se dá dopracovat k cíli. „Pokud je snaha vidět data jedním pohledem, takové možnosti existují. Ale shromáždit data z různých systémů do jednoho moc nefunguje,“ zhodnotil J. Kačerovský. Je to v lidech... Mýty a pověry ve financování společností uváděli na pravou míru Mário Drosc a Václav Štětina z Raiffeisenbank. Finanční ředitel Drosc upozornil, že obecné vnímání bankovního byznysu veřejností už zdaleka neodpovídá skutečnosti. „Banky už na cizích penězích nevydělávají tolik, jak si lidí myslí,“ prohlásil Václav Štětina a dokumentoval to na rentabilitě aktiv a rentabilitě vlastního kapitálu, tedy ziskovosti bank v porovnání s ostatními sektory v několika vybraných bankách a akciových společnostech. „Zatímco ziskovost je s ostatními sektory srovnatelná, srovnání rentability aktiv v bilancích bank a jiných společností vyznívá daleko nepříznivěji ve prospěch bank,“ konstatoval V. Štětina. ROE se ve srovnávaných firmách pohybovala okolo 18 až 19 procent, obdobně jako v bankách, ROA bylo na úrovni od 3,6 do 10,5 procent, zatímco v bankách od 1,2 do 1,5 procenta. Další oblastí, na níž se Václav Štětina zaměřil, byla tvorba úrokových sazeb. Úrokové výnosy z aktiv tvoří podle něj téměř polovinu výnosů banky. Na příkladu hypotetické úrokové sazby 4,7 procenta na pět let dokumentoval snižující se výnosy bank, po odečtení všech povinných položek zbude bance půl

procenta. Pokud by banka chtěla dodržet požadavky akcionářů a vlastníků na rentabilitu, měla by tato hodnota být čtyřnásobně vyšší, tedy okolo dvou procent. „Úvěr už nemůže být samostatným produktem, samostatným byznysem, banka musí mít další produkty,“ prohlásil Štětina. Co dnes banku zajímá a na základě čeho se rozhoduje, než poskytne úvěr? Předně je to zdravá bilanční struktura firmy, na níž se banka zaměřuje. Velkou roli hraje, překvapivě, také lidský faktor – banka se dívá a vnímá, jakým lidem peníze půjčuje. Zde může osobnost CFO, jeho důvěryhodnost pro banku, sehrát velkou roli. Dále uvedl praktické chyby při správě úvěru, k nimž patří například podcenění prevence a nekrytí rizika. Banky chtějí, aby firmy odpovědně rostly, a považují za velmi nezdravé a varovné, když jsou dlouhodobé investice firmy kryté z krátkodobých peněz. Motivuj svého obchodníka Panelová diskuse o sebereflexi samotných CFO přinesla témata týkající se každodenních aktuálních výzev a priorit finančních ředitelů. Na otázky odpovídalo pět panelistů: byli jimi Daniel Buryš ze společnosti Kofola, Michal Flídr ze společnosti Aero Vodochody Aerospace, Karin Hrunková ze společnosti ASSA ABLOY, Michal Šedina, Safina a Irena Žáčková, Euro-Center Holding. Podělili se s účastníky kongresu o to, co je v práci irituje, kde je možné ještě ušetřit a jaké jsou další možnosti růstu a motivace. Irena Žáčková zdůraznila, že na rozdíl od ostatních panelistů nemají ve firmě tak sofistikované modely odměňování, ale zakládají si na tom, „že vytvářejí prostor pro další růst lidí, který je motivuje nejvíce“. Svoje zaměstnance CFO motivují různými způsoby, od podávání zlepšovacích metod ve smyslu pojmu zmámého jako kaizen (Aero Vodochody), přes osobní příklad (Euro-Center Holding SE), výjezdní zasedání a tmelení kolektivu až po finanční ohodnocení, které funguje vždy, ale není jediným motivačním nástrojem. Zajímavé byly názory na motivaci obchodníků, kteří v některých firmách mají část svého bonusu vázánu na množství zaplacených faktur, pohledávky tedy snižují bonusy. Zazněl zde i názor, že na vymáhání pohledávek by se měli podílet také obchodníci. Zbývá dodat, že druhý CFO Congress proběhl 25. září 2013 v prostorách České národní banky v Praze, zúčastnilo se ho 160 účastníků a pořadatelské role se zhostila společnost Blue Events a vydavatelství odborného tisku Economia. http://cfoworld.cz/financni-sluzby/cfo-congress-financni-reditel-by-mel-vlastniky-ucinit-bohatymi2609