Materiály k vodní a mokřadní vegetaci středního Polabí a Kokořínska

Bohemia centralis, Praha, 14: 41 - 1 0 7, 1 98 5

Materiály k vodní a mokřadní vegetaci středního Polabí a Kokořínska Contribution to the Aquatic and Marsh Vegetation of the Middle Labe River Lawland and the Kokořínsko Landscape Reserve /Bohemia/

Štěpán HUSÁK - Jaroslav RYDLO

ÚVOD Antropogenní tlak na přirozené vodní ekosystémy v krajině je stále větší, takže přirozených vodních a mokřadních společenstev ubývá a ty, které zůstávají, se floristicky i cenoticky mění. Snahou pracovníků základního výzkumu ruku v ruce s ochranáři je věnovat těmto změnám co největší pozornost. Výsledky studia vegetace zbývajících přirozených vod v naší krajině vypovídají o jejích současných kvalitách, rozšiřují nebo zpřesňují naše dosavadní znalosti o nich, napomohou při dotváření sítě maloplošných chráněných území studované oblasti a ve speciálních případech poskytují potřebné argumenty ekologům o zhoršujících se podmínkách pro existenci některých makrofyt a jejich společenstev. V Polabí patří vodní a mokřadní vegetace k nejcennějším a v současné době nejvíce ohroženým společenstvům. Rovněž vegetace Pšovky a její nivy je nejen typem vegetace, který má nejvyšší hodnotu v rámci CHKO Kokořínsko, ale Pšovka patří i v celostátním měřítku k menším vodním tokům s nejlépe vyvinutou a zachovalou vodní a mokřadní vegetací v nivě. I vegetace tohoto území je ohrožená (přestože jde převážně o území státní přírodní rezervace) požadovanou regulací Pšovky a předpokládaným zvýšeným znečištěním vody v Pšovce v blízké budoucnosti. 41

METODIKA

Objektem našeho výzkumu v letech 1982-83 byla makrofyta - převážně vyšší vodní a mokřadní rostliny a jejich společenstva na Kokořínsku a v labské nivě ve středním Polabí. V Polabí byly vybrány hlavně tři oblasti, a to od Záboří n. L. po Starý Kolín, od Veltrub a Nové Vsi I po Libici n. C. a od Lysé n. L. po Čelákovice (jednotlivé snímky byly získány i mimo tyto tři oblasti, např. v Nymburce), na Kokořínsku údolí Pšovky a přítoků až po Lhotku. Snímkové materiály z Polabí byly doplněny poznatky získanými již v dřívějších letech. Na základě analýzy druhového souboru a semikvantitativního ohodnocení Braun-Blanquetovou sedmičlennou kombinovanou stupnicí abundance a dominance byly sestaveny fytocenologické tabulky podle příbuznosti fyto-cenóz. Práce není zdaleka úplná. Území je třeba dále systematicky studovat a zjištovat další biotopy s makrofytní vegetací. Několik lokalit, o kterých víme, jsme v této fázi nenavštívili, některé nám unikly. Někdy by měly popisné a odhadové metody vystřídat náročnější metody experimentální ekologie, abychom mohli vegetaci makrofyt účinně usměrňovat a napomoci její optimální existenci.

9. Studované území: 1 až 3 - střední Polabí, 4-Kokořínsko.

42

Jak vyplývá zejména z prací KOPECKÝ (1969) a KRAHULEC, LEPŠ et RAUCH (1980), bylo by k tomu třeba dlouhodobě pozorovat vegetaci, což se dělá pouze v Labi a v několika tůních u Velkého Oseka. Fytocenologické snímky jednotlivých společenstev jsou obsaženy v tabulkách 2-19, přičemž tečka v charakteristikách fytocenologických snímků znamená, že se příslušný údaj nezjišťoval. Při uvádění jmen rostlin jsme se přidržovali Rothmalera (ROTHMALER et al. 1976), u jmen společenstev Hejného a Husáka (HEJNÝ et HUSÁK 1978) a Moravce a kol. (MORAVEC et al. 1983). Mimoto jsme tvar jmen a společenstev, ve kterých se vyskytuje

jméno

Potamogeton,

podřídili

článku

10

Kódu

fytocenologické

nomenklatury (BARKMAN et al. 1978). Z práce MORAVEC et al. (1983) jsme převzali také stupně ohrožení a vzácnosti jednotlivých společenstev (dále uváděno ohrož.) v ČSR. U zde neuvedených asociací jsme toto hodnocení provedli sami.

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

STŘEDNÍ POLABÍ Ve středním Polabí se sledovala pouze labská niva a niva dolní části přítoků. Nadmořská výška sledovaných částí je od 200 m /Záboří n. L./ po 175 m /Čelákovice/.

Z

geomorfologického

geomorfologickému

celku

hlediska

Středolabská

náleží

tabule

území

(BALATKA

k

české

et al.

tabuli,

1972).

Z

makroklimatického hlediska patří území do teplé oblasti, okrsku T 2 (QUITT 1971). Průměrná roční teplota vzduchu a průměrný roční úhrn srážek (VESECKÝ et al. 1961): Nová Ves I - 9,0 °C, 553 mm, Lysá n. L. - 8,5 °C, 548 mm. Z hlediska fytogeografického členění náleží území do termofytika, okres 11 Střední Polabí, podokresy 11b Poděbradské Polabí a 11a Všetatské Polabí (SKALICKÝ 1982). Hlavními vodními biotopy v labské nivě jsou regulované Labe, regulované dolní části větších přítoků a méně slepá ramena na jedné straně dosud spojená s Labem. Mnohem více jsou zastoupena mrtvá říční ramena, která komunikují s řekou už jen v době povodní /v této práci jsou většinou označována jako tůně/. Časté jsou zatopené nebo vlhké pískovny, kterých v posledních letech přibývá. Z proudících vod jsou dále

43

zastoupeny potoky a časté jsou meliorační příkopy. Některé druhy /např. Callitriche sp./ se v území vyskytují také v kalužích na lesních cestách. Ačkoliv v území v. minulosti pracovalo několik botaniků, nebyla napsána speciální práce věnující se vegetaci vod a mokřadů. V mnoha pracích se o tomto typu vegetace autoři zmiňují buď okrajově, nebo víceméně podrobněji (KLIKA 1930, KLEČKA 1930, NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ 1965, HUSÁKOVÁ et al. 1973). Z četných floristických prací lze upozornit zvláště na Květenu Kolínska a Kouřimska (VLACH 1933) a květeny Poděbradska (TOCL 1901, FREIBERG 1906). Podrobně se vodní flórou zabývá KAUFMAN (1949) na území bývalého okresu Nymburk, toto území však leží mimo tři hlavní oblasti našeho výzkumu v Polabí. Říční flóry se týkají práce:,VLACH (1947), NOVÁKOVÁ (1975, 1978), RYDLO (1976), KLAUDISOVÁ, NOVÁKOVÁ et RYDLO (1976), NOVÁKOVÁ et RYDLO (1978, 1982). Na zkoumané území navazuje práce o vegetaci makrofyt východních a severovýchodních Čech (ČERNOHOUS et HUSÁK, sub prelo).

KOKOŘÍNSKO Říčka Pšovka pramení pod Houskou a asi po 34 km toku se vlévá do Labe v Mělníce. Údolí, jímž protéká, je od km 29,5 po km 15,5 /kilometráž podle základní vodohospodářské mapy ČSSR 1 : 50 000 z roku 1982 / od roku 1953 Státní přírodní rezervací Kokořínský důl /součást Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko/. Průměrný roční průtok Pšovky je 0,78 m3.s-1 (HAKL 1983). Z geomorfologického hlediska území náleží k České tabuli /v horní části toku geomorfologický celek Ralská pahorkatina, v dolní Jizerská tabule a Středolabská tabule (BALATKA et al. 1982)/. Geologicky území Kokořínského dolu tvoří střednoturonské kvádrové pískovce české křídy, které obsahují vložky vápnitých vrstevnatých pískovců. Nadmořská výška horního toku Pšovky u Housky je asi 300 m, jejího ústí do Labe asi 160 m. Z makroklimatického hlediska patří území od pramene po Konrádov /km 30/ do okrsku MT 9, od Konrádova po Harasov /km 30 20/ MT 10 a od Harasova po ústí MT 11 (QUITT 1971). Průměrná roční teplota vzduchu území horního toku Pšovky je asi 8,0 °C (VESECKÝ et al. 1958) při ústí v Mělníce dosahuje 8,7 °C. Průměrný roční srážkový úhrn je na horním toku asi 640 mm /Mšeno/ a na dolním toku asi 530 mm /Mělník/ (VESECKÝ et al. 1961). Protože

44

se studovaná společenstva nacházejí na dně hlubokého údolí ± v inverzní poloze, mají makroklimatické údaje o teplotě jen omezenou použitelnost. Z hlediska fytogeografického členění náleží horní tok Pšovky do mezofytika, okres 51 Polomené hory. Lokalita položená nejdále po proudu, která byla předmětem výzkumu, již leží na hranici termofytika, okres 12 Dolní Pojizeří (SKALICKÝ 1982). Hlavními vodními biotopy jsou rybníky na Pšovce /některé místně nazývané tůně/ a koryto Pšovky a jejího přítoku Žebráku. Protože Pšovka má často již zcela zarostlé a zanesené koryto, rozlévá se voda pravidelně po větší části nivy, kde jsou pak na mnoha místech vhodné podmínky pro výskyt společenstev vodních a mokřadních makrofyt i mimo vlastní koryto Pšovky. Floristický výzkum Kokořínska se prováděl již od počátku 19. století. Přehled výzkumů území podávají DOMIN (1942) a ZAVŘEL (1955). Společenstvy vodních a mokřadních makrofyt Kokořínského dolu se dosud nikdo z botaniků podrobněji nezabýval, přestože vodní vegetace je jedním z předmětů ochrany výslovně uvedených ve výnosu o zřízení SPR. V ochranářských pracích byla vodní vegetace Kokořínského dolu většinou vysoko hodnocena, avšak rovněž bez podrobnějšího zpracování, ale vyskytly se i opačné názory. "Z porostů vodních rostlin po regulaci Labe nezbylo v jižní části Polomených hor nic významného a vegetace několika menších rybníků v údolí Pšovky stojí sotva za zmínku" - SÝKORA 1948. Ve floristických pracích byly publikovány údaje o jednotlivých druzích vodních makrofyt; nejvýznamnější v tomto směru jsou práce autorů: BÖHM (1982), KAVINA (1908), MIKULÁŠ (1940), DOMIN (1942) a ZAVŘEL (1954). Mnoho vodních druhů uváděných z území v minulosti nebylo v současné době již nalezeno /Potamogeton acutifolius, P. gramineus, P. perfoliatum, P. trichoides, Groenlandia densa/. Tyto druhy nenalezl již ani DOMIN (1942) v roce 1941. Není vyloučeno ani to, že v některých případech šlo o chybné určení. Z druhů nalezených Dominem se nepodařilo ověřit Myriophyllum spicatum a Hydrocharis morsus-ranae. Naopak nikdo ze starších autorů z území neuvádí druh Potamogeton alpinus. Pravděpodobně poprvé byl tento druh nalezen při exkurzi středočeské pobočky ČSBS 24. 6. 1972 u Vojtěchova. V herbářích Středočeského muzea v Roztokách je uložena neurčená položka tohoto druhu z lokality

"Tůňky podle Pšovky severně od Močidel, před

Boudeckým mlýnem, leg. JESLÍK 28. 7. 1976". Podrobnější charakteristika Kokořínska viz PETŘÍČEK (1984) a HAKL (1983).

45

TYPY VOD A CHARAKTERISTIKA JEJICH VEGETACE ŘEKY V korytě regulovaného Labe se porosty vodních makrofyt vyskytují /vzhledem k úpravě koryta pro lodní dopravu/ pouze v úzkém pruhu při březích. Charakteristické pro Labe je společenstvo a Nuphar lutea a Potamogeton nodosus. Druhově bohaté porosty jsou v současné době /od roku 1977/ tak ovlivněny lodní dopravou uhlí /časté silné vlnobití/, že často zůstává pouze nejodolnější druh Nuphar lutea. Méně často se druh Potamogeton nodosus vyskytuje v poros-tech bez stulíku /an. 148/. Na větší ploše je ještě zastoupeno společenstvo s Potamogeton pectinatus /pod Kolínem/ a Sagittario-Sparganietum emersi. Poměrně vzácné je Potametum lucentis. Ojediněle se vyskytují porosty s dominantní Zanichellia palustris. Společenstva svazu Phragmition communis se vyskytují více v úsecích nad jezy /Glycerietum maximae pouze nad jezy/. Nejhojnější je Phragmitetum communis, pouze zřídka se vyskytuje Typhetum latifoliae i Scirpetum lacustris a Typhetum angustifoliae jen zcela ojediněle. Sparganietum erecti bylo hojné, v současné době je však velmi omezováno vlivy lodní dopravy, kdežto Acoretum calami se spíše šíří. V menších průtočných ramenech Labe /černá struha u Starého Kolína, Velké Valy v Nymburce/ se vyskytují uvedená společenstva nenarušená lodní dopravou. Charakteristické je společenstvo s Potamogeton berchtoldii, které se v hlavním korytě Labe vyskytuje pouze ve východním Polabí, a Potametum nodosi. Podobnou vegetaci jako Labe má i dolní Cidlina, kde však chybějí druhy Nymphaea candida i Potamogeton nodosus. V Libici je hojné Myriophylletum spicati, často s druhem Potamogeton perfoliatus, a společenstvo s dominantním stulíkem /bez leknínů/, v této práci řazené k asociaci Nupharo lutei-Nymphaeetum albae.

TŮNĚ A SLEPÁ RAMENA V POLABÍ Nejčastějším společenstvem hlubokých vod v tůních ve studovaných částech středního Polabí je Nupharo lutei-Nymphaeetum albae, vzácné je Potametum lucentis, Myriophylletum verticillati a Myriophylletum spicati. V některých slepých ramenech dosud spojených s Labem se vyskytují porosty s dominantním Nuphar lutea a Nymphaea candida /ve středním Polabí mimo sledovanou oblast se toto společenstvo vyskytuje i v mrtvých ramenech, kde bývá druhově bohatší/. Ze svazu 46

Hydrocharition je v tůních běžně rozšířené společenstvo Ceratophylletum demersi, hojné

je

též

Lemno-Hydrocharitetum

morsus-ranae

/Stratiotes

aloides

byl

zaznamenán pouze v tůních mezi Zábořím n. L. a Starým Kolínem, cf. etiam ČERNOHOUS 1981/. Ze svazu Utricularion vulgaris se velmi vzácně vyskytuje společenstvo Utricularietum australis ve velmi staré lesní tůni u Čelákovic, Utricularia australis však často tvoří synusii v rákosinách a porostech orobince /např. snímek 6, 38, 40/. Z okřehkoyých společenstev se vyskytuje Lemnetum trisulcae, Lemnetum minoris, Lemnetum gibbae a Lemno-Spirodeletum. Ze společenstev svazu Phragmition communis je všeobecně rozšířené Phragmitetum communis, Typhetum latifoliae, Typhetum angustifoliae, Sparganietum erecti a Glycerietum maximae, poněkud méně Acoretum calami. Vzácnější je Scirpetum lacustris. V menších mělkých lesních tůních je vyvinuto společenstvo s Oenanthe aquatica /někdy se vyskytuje i ve větších, ne zcela zastíněných mělkých tůních a pak je na hranici mezi porosty ze svazů Phragmition communis a Lemnion minors, např. SPR Pátecká a Mísy/. V některých zčásti nebo zcela zastíněných tůních se vyskytuje Hottonietum palustris. Ze společenstev s dominantními vysokými ostřicemi jsou nejčastější Caricetum ripariae, Caricetum gracilis a Caricetum buekii.

PÍSKOVNY Ve starých pískovnách, pokud jsou v nivě Labe nebo Cidliny, probíhá sukcese velmi podobným způsobem jako ve slepých a mrtvých ramenech. Pouze v pískovně bylo zaznamenáno Riccietum fluitantis. Ceratophylletum submersi bylo kromě pískovny nalezeno též ve staré nádrži vzniklé snad vytěžením materiálu na vepřovice. V pískovně u Klavar, která je spojená s Labem, se vyskytují porosty s dominantním Nuphar lutea a Nymphaea candida, podobně jako v některých slepých ramenech spojených s Labem.

MELIORAČNÍ PŘÍKOPY A POTOKY V POLABÍ Nejhojnějším společenstvem polních i lesních melioračních příkopů s pomalu proudící vodou je Beruletum angustifoliae, v okolí Velimi zarůstá polní meliorační příkopy Nasturtietum officinalis. Občas se vyskytují Lemnetum minoris nebo Lemnetum gibbae. Pokud meliorační příkop není dlouho čištěn, může zarůst i

47

společenstvy svazu Phragmition communis /Phragmitetum communis, Typhetum latifoliae, Scirpetum lacustris/. Velmi hojným společenstvem je Sparganietum erecti. V okolí Volárny se též vyskytují společenstva ze svazu Bolboschoenion maritimi /Schoenoplectetum tabernaemontani RAPAICS 1927/. Ve znečištěných melioračních příkopech a potocích s rychleji proudící vodou se vyskytuje společenstvo s Potamogeton pectinatus a společenstvo se Zannichellia palustris. Některé meliorační příkopy v lese zarůstá Hottonietum palustris. Pro větší potoky /Bačovka/ jsou charakteristické porosty s dominantním sterilním hvězdošem /Callitriche sp./ a místy se vyskytuje i Nuphar lutea.

KOKOŘÍNSKÉ RYBNÍKY V hluboké vodě rybníků na Pšovce se vyskytuje společenstvo s Potamogeton natans, Nupharo lutei-Nymphaeetum albae, Myriophylletum verticillati, Batrachietum circinati a

porosty

s

dominantní

Nymphaea

candida,

v

přítokové

části

rybníka

10. Pískovna u Sán s výskytem společenstva Ceratophylletum submersi - snímek 49 a 142 /28. 5. 1982/.

48

ve Vojtěchově s Potametum alpini. V malých rybníčcích v Tuboži a při ústí Boudecké rokle je vyvinuto společenstvo Elodeetum canadensis. Odlišnou vegetaci má nový rybník ve Lhotce; kromě Myriophylletum verticillati a Batrachietum circinati bylo zaznamenáno Polygonatum amphibii, Ceratophylletum de-mersi, Potametum lucentis a Potametum crispi. Společenstva svazu Phragmition communis jsou v kokořínských rybnících poměrně málo vyvinutá. Vyskytují se: Phragmitetum communis, Typhetum angustifoliae, Scirpetum lacustris, Acoretum calami a Equisetetum fluviatilis. Z vysokých ostřicových porostů je kolem rybníků /zvláště na horní Pšovce/ nejčastější Caricetum paniculatae.

KOKOŘÍNSKÉ POTOKY A POTOČNÍ NIVA Pro průtočné koryto Pšovky až po ústí Močidel a pro potok Žebrák je charakteristické společenstvo Potametum alpini. Dále po proudu se vyskytuje společenstvo s Potamogeton natans a Potametum crispi, ojediněle roste v korytě Pšovky též Nuphar lutea. Po celém sledovaném toku se hojně vyskytuje Beruletum angustifoliae a místy při březích společenstvo s Veronica beccabunga. V místech, kde je koryto Pšovky již značně zanesené a zarostlé a kde voda protéká nivou – v řídké mokřadní olšině, je hojné společenstvo Potametum alpini, Potametum obtusifolii, Elodeetum canadensis, Beruletum angustifoliae, Batrachietum circinati a Lemnetum trisulcae. Pro dosud nezalesněnou zamokřenou nivu Pšovky /převážně bývalé louky/ jsou charakteristická společenstva Caricetum paniculatae, Caricetum acutiformis, společenstvo s Menyanthes trifoliata, společenstvo s Ranunculus lingua, Sparganietum erecti, Equisetetum fluviatilis, Phragmitetum communis a Typhetum latifoliae. Pokud jsou ve vysokých ostřicových porostech mezi bulty větší mezery, vyskytuje se v nich též společenstvo Potametum alpini. LOKALITY SNÍMKŮ Je zachováno číslování lokalit, odpovídající též číselnému označení snímků v tabulkách 2 - 1 9 . 1 - Záboří n.L., tůň u železniční tratě 1 km jihozápadně od nádraží, 2 - tůň na louce 1 km jihojihozápadně od nádraží, 3 - staré rameno Doubravy 1,3 km jihojihozápadně od nádraží.

49

4 - Kateřina, staré rameno před železniční tratí 1,9 km severoseverozápad-ně od obce, 5-7 - tůň za železniční tratí, před Špačkovým jezerem, 2 km severoseverozápadně od obce, 8-11 - tůň Špačkovo jezero 2,2 km severoseverozápadně od obce. 12 - Veletov, levý břeh Labe 1 km jihovýchodně od obce, 13 - počátek Černé struhy 0,9 km jihojihovýchodně od obce. 14 - Starý Kolín, náhon Černá struha na severovýchodním okraji obce, 15-17 - . tůň Na Kamenci 1 km severovýchodně od obce, 18 - náhon černá struha na severním okraji obce, pod jezem. 19 - Oseček, potok Bačovka 1,1 km východoseverovýchodně od obce, 20 - lesní tůň Steklá struha 1,7 km východně od obce, 21-22 - lesní tůň Sixlovka 1,4 km jihozápadně od obce. 23 - Velký Osek, tůň u lesa 1,8 km západojihozápadně od nádraží, 24 - stará pískovna 1,8 km západojihozápadně od nádraží, 25-27 - tůň Tonice 1,7 km západojihozápadně od nádraží, 28-30 - tůň Okrouhlík 1,9 km jihozápadně od nádraží, 31- tůňka 2,3 km jihozápadně od nádraží, 32 - tůň na pravém břehu Labe 2,5 km jihozápadně od nádraží, 33-34 - tůň Bezedná 2,6 km jihozápadně od nádraží. 35-41 - Veltruby, velká tůň ve Veltrubském luhu 1,5 km západně od obce, 42 Zatemněná tůň u lesa 1 km západně od obce, 43-45 - tůň uprostřed obce. 46 - Volárna, rybníček Váha 0,3 km severně od obce, 47-48 - meliorační příkop v polích 1 km západoseverozápadně od obce. 49 - Sány, stará pískovna 0,8 km západně od obce. 50-52 - Kanín, stará pískovna na západojihozápadním okraji obce. 53-55 - Libice n. C , Cidlina v obci nad silničním mostem, 56-58 - slepé rameno Bajkal /spojené s Labem/ 2 km jihozápadně od obce. 59-62 - Oseček, tůň 0,7 km jihozápadně od obce. 63-67 - Předhradí, tůň Staré Labe východně až jihovýchodně od vesnice. 68 - Velký Osek, tůň Staré Labe 1,4 km západně od nádraží, 69 - spojovací kanál mezi Máčidlem a Starým Labem 1,1 km západojihozápadně od nádraží, 70-71 - příkop v 1užním lese u Pátecké 0,7 km severozápadně od nádraží. 72-78 - Vojtěchov, rybník v obci na soutoku Pšovky s Žebrákem, 79-90 - mokřadí olšiny u Pšovky pod rybníkem:, 91-93 - rybníček při ústí Boudecké

50

rokle, 94 - niva Pšovky mezi ústím Boudecké rokle a ústím Močidel, 95 -průtočné koryto Pšovky mezi ústím Boudecké rokle a ústím Močidel, 96-103 - viz snímek 94, 104-105 koryto Pšovky 0,2 km nad ústím Močidel, 106 -tůňka u silnice naproti Hlučovu. 107 -110 - Kaninský Důl, rybník v ohybu údolí mezi vsí a Hlučovem /Hlučovská tůň/, 111 - koryto Pšovky nad Podhradskou tůní, 112-114 - rybník pod vsí /Podhradská tůň/, 115-116-117 - Harasov, rybník Harasov. 118 - Nebužely, mokřina pod mlýnem Kroužek. 119-125 - Lhotka, rybník v Kokořínském údolí mezi nádražím a Štampachem. 126 -127 - Čelákovice, tůň Grádo na pravém břehu Labe severně od města, 128 lesní tůň v SPR Lipovka severně od města, 129 - lesní tůň 2,5 km severoseverovýchodně od nádraží, 130 - lesní tůň 3 km severoseverovýchodně od nádraží, pod okrajem písečných přesypů. 131 - Byšičky, mokřina v poli 1,3 km západně od vsi, 132 - tůň při západojihozápadním okraji vsi, 133 - potok 0,7 km východně od vsi, 134 - malá pískovna u osady Tři Chalupy. 135 - Tubož, koryto Pšovky v olšině nad vtokem do rybníka,. 136 -137 - Vojtěchov, niva potoka Žebrák nad obcí, 138-140 - niva Pšovky nad ústím Močidel. 141 - viz snímek 46. 142 - Sány, stará pískovna 0,8 km západně od obce. 143 -144 - Nymburk, průtočné rameno Labe pod ulicí Velké Valy ve městě. 145 - Starý Kolín, náhon Černá struha, pod jezem v obci, 146-147 - Černá struha, část toku nad jezem. 148 - Hradištko,I, Labe u pravého břehu nad zdymadlem Klavary. 149 - viz snímek 118. 150 - Vojtěchov, viz snímek 140, 151-152 - koryto Pšovky nad ústím Močidel, 153 niva Pšovky nad ústím Močidel, 154-155 - koryto Pšovky v Hlučově proti skupině domů. 156 - Kaninský důl, koryto Pšovky pod Podhradskou tůní. 157 - Harasov, mokřina při toku vytékajícím z Ladčina pramene. 158 - Kolín, Labe, km 82-82,5 labské kilometráže, u pravého břehu, 159 -Labe, km 80,5 - 81, u pravého břehu. 51

160 - Veltruby, Labe, km 76,5 - 77. 161 - Oseček, Labe, km 72,3, u pravého břehu, 162 pravého břehu, 163 - Labe, km 72,4 - 72,5, u km 72,8, u pravého břehu.

- Labe, km 72,4 - 72,5, u levého břehu, 164 - Labe,

165 - Libice n. C , Cidlina v obci mezi železničním a silničním mostem, 166-167 Cidlina v obci nad železničním mostem, pod jezem. 168 - Oseček, Labe, km 72,0 - 72,1, u pravého břehu, 169 - Labe, km 72,0 -72,1, u levého břehu, 170 - Labe, km 71,85 - 71,95, u levého břehu. 171 - Libice n. C , Cidlina 0,5 km před ústím, 172 - Cidlina 0,2 km pod silničním mostem v obci. 173-175 - Cerhenice, meliorační příkop u silnice do Sokolče 1,8 km východoseverovýchodně od nádraží. 176 - Velim, meliorační příkop 1,5 km západoseverozápadně až severozápadně od nádraží, 177-179 - terénní deprese uvnitř železničního okruhu 1,8 km severozápadně od nádraží. 180 - Klipec, meliorační příkop Kupecká u silnice 0,5 km severozápadně od vsi, 181182 - Nouzovský potok 1,6 km východojihovýchodně od vsi. 183 - Sány, rybníček v jihovýchodní části obce u silnice do Polních Chrčic. 184 - Okřínek, rybníček u Nových Mlýnů, vpravo od silnice, 2 km jihozápadně od obce, 185 - rybníček u Nových Mlýnů 1,7 km jihozápadně od obce, vlevo od silnice. 186 -188 - Lysá n. L., západní část SPR Hrabanovská černava. 189 - Záboří n. L., Doubrava pod silničním mostem. 190 - Velký Osek, břeh tůňky 2,3 km jihozápadně od nádraží, 191 - tůňky v olšinách Brůdek 0,5 km severozápadně od nádraží.

52

PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH SPOLEČENSTEV Charion asperae W. KRAUSE 1969 Charetum hispidae CORILL. 1957 Lemnion minoris TÜXEN 1955 Lemnetum trisulcae SOÓ 1927 Riccietum fluitantis SLAVNIĆ 1956 Lemnetum gibbae MIYAWAKI et J. TÜXEN 1960. Lemnetum minoris TH. MÜLLER et GÖRS 1960 Lemno-Spirodeletum polyrhizae TH. MÜLLER et GÖRS 1960 Utricularion vulgaris PASSARGE 1964 Lemno-Utricularietum vulgaris (Soó 1928) PASSARGE 1964 Utricularietum australis TH. MÜLLER et GÖRS 1960 Hydrocharition RUBEL 1933 Ceratophylletum demersi EGGLER 1933 Lemno-Hydrocharitetum morsus-ranae (OBERDORFER 1957) PASSARGE 1978 Nymphaeion albae OBERDORFER 1957 Nupharo lutei-Nymphaetum albae NOWIŇSKI 1930 spol. s Nuphar lutea a Potamogeton nodosus Polygonetum amphibii (NATANTIS) Soó 1927 společenstvo s Potamogeton natans Potamion lucentis VOLLMAR 1947 Potametum graminei KOCH 1926 Potametum lucentis HUECK 1931 Myriophylletum verticillati SOÓ 1927 Myriophylletum spicati SOÓ 1927 Elodeetum canadensis EGGLER 1933 Ceratophylletum submersi SOÓ 1928 Potamion pusilli VOLLMAR 1947 em. HEJNÝ 1978 společenstvo se Zannichellia palustris společenstvo s Potamogeton pectinatus společenstvo s Potamogeton berchtoldii Potametum crispi SOÓ 1927 Potametum obtusifolii (SAUER 1937) CARSTENSEN 1955 Batrachion fluitantis NBUHAUSL 1957 Potametum nodosi (SOÓ 1960) SEGAL 1964 Potametum alpini BR.-BL. 1949

53

Batrachion aquatilis PASSARGE 1964 Batrachietum circinati SEGAL 1965 Hottonietum palustris R. TÜXEN 1937 Elatini-Eleocharition ovatae PIETSCH 1963 společenstvo s Juncus bufonius Phragmition communis KOCH 1926 Scirpetum lacustris SCHMALE 1939 Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 Phragmitetum communis (GAMS 1927) SCHMALE 1939 Glycerietum maximae HUECK 1931 Typhetum latifoliae G. LANG 1973 Sparganietum erecti ROLL 1938 Acoretum calami EGGLER 1933 Equisetetum fluviatilis STEFFEN 1931 Oenanthion aquaticae HEJNY 1959 společenstvo s Oenanthe aquatica Eleocharitetum palustris UBRIZSY 1948 společenstvo s Rorippa amphibia společenstvo se Sparganium emersum společenstvo s Ranunculus lingua Butomo-Alismatetum plantaginis-aquaticae (SLAVNIĆ 1948) HEJNÝ in DYKYJOVÁ e t KVĚT 1978 Caricetum buekii HEJNÝ et KOPECKÝ 1965 společenstvo s Chaerophyllum bulbosum a Cuscuta europaea Sparganio-Glycerion fluitantis BR.-BL. e t SISSINGH 1942 Beruletum angustifoliae ROLL 1938 Nasturtietum officinalis SEIBERT 1962 společenstvo s Veronica beccabunga Cicution virosae HEJNÝ 1969 společenstvo s Menyanthes trifoliata Magnocaricion elatae KOCH 1926 společenstvo s Calamagrostis canescens Caricion rostratae BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 Caricetum paniculatae de BOER 1942 Caricion gracilis NEUHÄUSL 1959 em. BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 Caricetum gracilis ALMQUIST 1929 Caricetum ripariae SOÓ 1928 Caricetum acutiformis SAUER 1937

54

Salicion cinereae TH. MÜLLER et GÖRS 1961 společenstvo se Salix cinerea Alnion glutinosae MALCUIT 1929 Carici elongatae-Alnetum KOCH 1926 Bidention tripartiti NORDHAGEN 1940 společenstvo s Bidens frondosa

POZNÁMKY K JEDNOTLIVÝM SPOLEČENSTVŮM Jednotlivá území, stupeň ohrožení asociací a jejich vzácnost jsou v následujícím textu označeny těmito zkratkami: P - střední Polabí, K - Kokořínsko, - v území se společenstvo nevyskytuje, ? - výskyt nebo stupeň ohrožení v území zatím nemůžeme posoudit; 1 - vymizelé nebo pravděpodobně vymizelé asociace, 2 asociace bezprostředně ohrožené lidskou činností a v nebezpečí vymizení, 3 asociace ustupující vlivem lidské činnosti, 4 - asociace bez ohrožení lidskou činností; a - vzácné asociace, b - dostatečně hojné asociace. Stupeň ohrožení a vzácnost (dále jen ohrož.) jsou vyjádřeny zlomkem: v čitateli údaj ohrožení, ve jmenovateli údaj o vzácnosti.

CHARION ASPERAE W. KRAUSE 1969 Charetum hispidae CORILL. 1957 je společenstvo parožnatek s významným zastoupením ve vodách s vyšším obsahem uhličitanu vápenatého. U Lysé n. L. v SPR Hrabanovská černava vytváří v některých letech ve volných prostorách rákosin husté porosty se 100% pokryvností (cf. etiam HUSÁKOVÁ et al. 1973). Ohrož. ČSR 2/a, P 2/a, K - (tab. 2).

LEMNION MINORIS TÜXEN 1955 Lemnetum trisulcae SOÓ 1927 se vyskytuje v mezotrofních až eutrofních stojatých vodách. Patří k strukturně nejjednodušším cenózám makrofyt našich vod. Vystupuje jako spojovací článek mezi svazy Lemnion minoris a Hydrocharition. V území se vyskytuje jednak v mělkých okrajích olšin v Kokořínském dole /snímek 84/ a hojně v polabských tůních /snímek 35/. Nápadná je zejména hloubka sedimentu /1 m/ v olšině, kterou protéká říčka Pšovka. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K 3/b /tab. 2 / .

55

Riccietum fluitantis SLAVNIČ 1956 osidluje převážně mezotrofní vody, nejčastěji se vyskytuje v místech, kde stojatá nebo mírně tekoucí vody přecházejí do rozvolněných porostů rákosin a ostřic, někdy i v terestrické formě na okrajích ostřicových

bultů

apod.

V

aluviálních

vodách

má

často

monodominantní

společenstvo zvláště patrný jarní rozvoj. Ve studovaném území bylo společenstvo zjištěno v pískovně u Hanina /snímek 50 a 52/. Zde roste v částečném zástinu keřovými vrbami. Je zřejmé, že společenstvu vyhovuje difúzní záření až mírný zástin. Ohroz. ČSR 2/a - 3/a, P ?, K - /tab. 2/. Lemnetum minoris TH. MÜLLER et GÖRS 1960 je druhově velmi chudě společenstvo, které se v Polabí i na Kokořínsku vyskytuje většinou v aluviálních stojatých vodách, zčásti zastíněných. Ohrož. ČSR 3/b, P ?, K 3/b /tab. 3/. Těžiště výskytu společenstva Lemnetum gibbae MIYAWAKI et J. TÜXEN 1960 je v eutrofních, teplých a stojatých vodách. Vyhledává mělké přirozené i umělé vodní nádrže s vývojovým optimem ke konci července a v srpnu. Je častým společenstvem jak ve středním Polabí, tak i ve východním Polabí (ČERNOHOUS et HUSÁK, sub prelo). Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K - /tab. 3/. Lemno-Spirodeletum W. KOCH 1954, tvořené většinou pouze 2 - 5 druhy, je ve studovaném území méně časté. Nejčastěji osidluje stojaté vody aluvia. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K - /tab. 3/.

UTRICULARION VULGARIS PASSARGE 1964 Lemno-Utricularietum vulgaris PASSARGE 1964 je vzácné společenstvo osidlující mělké okraje rákosin, laguny s volným sloupcem vody, rozvolněné porosty rákosin a vysokých ostřic. V území zjištěno v SPR Hrabanovská Černava /snímek 188/. Vyskytuje se též v okolí Ovčár v okrese Mělník. Ohrož. ČSR 3/b, P 2/a, K - /tab. 2/. Utricularietum australis TH. MÜLLER et GÖRS 1960 je v tomto území poměrně málo rozšířené; bylo zaznamenáno volně v lesní tůni v hloubce 0 - 7 0 cm, kde na světlých místech dominantní druh bohatě kvete. Ohrož. ČSR 3/b - 4/b, P 2/a, K - /tab. 2/.

56

HYDROCHARITION RÜBEL 1933 Ceratophylletum demersi EGGLER 1933 se vyskytuje dosti často zejména ve stojatých vodách rybníků, ve studovaném území však častěji ve stojatých vodách aluvií, většinou indikuje vody bohaté živinami. Má zpravidla jednoduchou strukturu se 4 - 5 druhy. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K 4/a /tab. 4/. Lemno-Hydrocharitetum morsus-ranae (OBERDORFER 1957) PASSARGE 1978 je rozšířeno v tůních jako Ceratophylletum demersi, je však poněkud vzácnější. V Labi se v současné době společenstvo již ve sledovaném území nevyskytuje. V minulosti se pravděpodobně vyskytovalo i na Kokořínsku, v současné době však již nebyl jeho výskyt v tomto území zaznamenán. Ohrož. ČSR 3/b, P 3/b, K 1 /tab. 4/.

11. Lesní tůň u Čelákovic s výskytem společenstva Utricularietum australis -snímek 130 /15. 7. 1982/.

57

NYMPHAEION ALBAE OBERDORFER 1957 Nupharo lutei - Nymphaeetum albae NOWIŃSKI 1930 je společenstvo teplých aluviálních vod Polabí a méně často extenzívně obhospodařovaných rybníků na říčce Pšovce. V ochuzené formě se vyskytuje /dosti Často/ pouze se stulíkem žlutým, bez leknínu bílého. V území osidluje převážně stojaté vody v hloubkách od 0,7 do 1,9 m, vždy na hlubších sedimentech bahna. Ohrož. ČSR 3/a -4/a, P 3/b, K 3/a /tab. 5/. Ve společenstvu s Nuphar lutea a Potamogeton nodosus jsou dominantní druhy Nuphar lutea, popřípadě Nymphaea candida a s pravidelným zastoupením druhu Potamogeton nodosus tvoří nejhojnější typ vodní vegetace v regulovaném korytě Labe. Do roku 1976 se v Labi v těchto porostech vyskytovalo mnoho druhů. Kromě již jmenovaných druhů to byl Potamogeton natans, P. pectinatus, P. perfoliatus, P. crispus a Sparganium emersum. Druhy Ceratophyllum demersum, Hydrocharis morsus-ranae, Spirodela polyrhiza, Lemna trisulca a L. cf. minor byly přítomny s

12. Velká tůň ve Veltrubském luhu se společenstvem Lemno-Hydrocharitetum morsus-ranae /1974/.

58

téměř 100% konstancí. V současné době právě tyto ve dně nekořenující druhy vlivem vlnobití při projíždění lodí /doprava uhlí po Labi byla zahájena v roce 1977/ z Labe téměř vymizely. Ostatní druhy víceméně ustupují a často zůstávají pouze jednodruhové stulíkové porosty /floristické zpracování Labe ve sledované části Polabí před rokem 1977 viz NOVÁKOVÁ (1975, 1978), RYDLO (1976), KLAUDISOVÁ, NOVÁKOVÁ et RYDLO (1976), NOVÁKOVÁ et RYDLO (1978). V Labi se společenstvo vyskytuje v úzkém pruhu při březích přibližně na hraně ± vodorovné terasy ve dně vytvořené z navršených kamenů (s mezerami vyplněnými jemným organickým a minerálním naplaveným materiálem/, do hloubky asi 1 m, řidčeji až do 1,5 m. Do některých slepých ramen a pískoven dosud spojených s Labem se během posledních 10 let rozšířil leknín bělostný z Labe; tvoří zde porosty spolu se stulíkem, protože jde o stojatou vodu, bez účasti druhu Potamogeton nodosus /snímek 58/. Podobný druhově chudý porost se vyskytuje též v jednom z kokořínských rybníků /Hlučovská tůň/ - snímek 108, 29. 7. 1982, 10 m , hloubka vody 1,2 m, hloubka

13. Slepé rameno Bajkal v Libickém luhu s porostem Nuphar lutea.

59

sedimentu 0,5 m, E1- 70 %, Nymphaea candida 4, Nuphar lutea +, Lemna minor + . Ohrož. P 2/b /tab. 6/. Polygonetum amphibii (natantis) SOÓ 1927 se formuje převážně v eutrofních rybničních nádržích nižších poloh. V území není sice časté, ale lze předpokládat, že se bude dále šířit. Ohrož. ČSR 4/b, P ?, K 4/a /tab. 11/. Společenstvo s Potamogeton natans, převážně mezotrofních, popřípadě i eutrofních, zejména stojatých vod nemá syngenetické vztahy ke společenstvu Potamo natantis - Nymphaeetum candidae HEJNÝ 1978, které se vyvinulo v extenzívně obhospodařovaných rybnících jižních a západních Čech a Českomoravské vysočiny. Edifikátor P. natans vytváří samostatná společenstva v aluviích Labe a Pšovky. V území toto společenstvo roste v náhonu Černé struhy na okraji obce Starý Kolín a v údolí Pšovky jak v korytě říčky, tak i v rybníku Harasov. Porosty jsou 2 6druhové, nejčastěji na bahnitých sedimentech 0,3 -- 0,5 m a v hloubkách vody od 0,2 do 1,5 m. Ohrož. P 3/a, K 3/b /tab. 9/.

POTAMION LUCENTIS VOLLMAR 1947 Potametum graminei KOCH 1926 se vyskytuje v mělké terénní depresi uvnitř železničního okruhu u Velimi, kde roste v kontaktu s řídkými porosty rákosin. Podobný výskyt tohoto společenstva je znám na více místech ve východním Polabí. Mimoto však současně osidluje i hlubší vody (ČERNOHOUS et HUSÁK, sub prelo), a to jak oligotrofní až mezotrofní - severská jezera, tak i eutrofní - Polabí, Moravský kras,Východoslovenskou nížinou /viz též OŤAHELOVÁ, HUSÁK et HEJNÝ 1983/. Ohrož. ČSR 3/a, P 2/a, K - /tab. 9/. Potametum lucentis HUECK 1931 osidluje nejčastěji mezotrofní až mírně eutrofní stojaté a mírně tekoucí vody s dobrou průhledností, a t o nejčastěji rybníky, tůně a zatopené pískovny i vlastní koryto Labe. V území je poměrně vzácné v Polabí i na Kokořínsku. Vyskytuje se i ve velmi hlubokých vodách, pokud mají dobrou propustnost pro světlo (ŠEDA et ŠPONAR 1982). Ohrož. ČSR 3/b, P 3/a, K 4/a /tab. 8/. Myriophylletum verticillati SOÓ 1927 - často monodominantní společenstvo vytvářející bohaté porosty téměř výhradně v aluviálních stojatých vodách. V území se

60

vyskytuje jednak v Polabí /tůň Bezedná u Velkého Oseka/, jednak ve značně zazemněných rybnících v údolí Pšovky. Ohrož. ČSR 3/b, P 3/a, K 3/a /tab. 7/. Myriophylletum spicati SOÓ 1927 vytváří podobně jako předchozí společenstvo husté, často jednodruhové porosty v zabahněných eutrofních až hypertrofních vodních nádržích a tocích, méně často v aluviálních stojatých vodách. Ve sledovaném území bylo zaznamenáno v korytě Cidliny a v labské tůni uprostřed obce Veltruby. Ohrož. ČSR 4/b, P 3/a, K - /tab. 7/. Elodeetum canadensis EGGLER 1933 se vyskytuje především v menších mělkých a zanesených rybnících s nižší intenzitou obhospodařování, často však v potocích, kanálech apod. Volný prostor zaujímá toto společenstvo velmi rychle, takže vytváří převážně monodominantní porosty. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/a, K 4/b /tab. 8/. Ceratophylletum submersi SOÓ 1928 se vyskytuje velmi vzácně pouze na dvou místech v Polabí. V rybníčku Váha u Volárny i v nedaleké pískovně u Sán je třeba toto společenstvo chránit, protože jde pravděpodobně o jeho jediné perspektivní lokality v ČSR /lokalita Pansee na jižní Moravě bude zatopena dolní novomlýnskou nádrží na Dyji/. Společenstvo tvoří pouze 2 - 4

druhy, mezi nimiž dominuje

Ceratophyllum submersum. Na rozdíl od jihomoravské lokality se ani u Volárny, ani u Sán v tomto společenstvu nevyskytuje C. demersum /na Pansee tvoří C. demersum a C. submersum společné porosty, podobné společné porosty jsou známé i z Dunaje u Vácu (RÁTH 1983)/ Ceratophyllum submersum bylo v našich aluviích dříve hojnější, dnes vlivem odvodňování a znečištění vod značně ustupuje. Ohrož. ČSR 2/a, P 2/a, K - /tab. 4/.

POTAMION PUSILLI VOLMAR 1947 EM. HEJNÝ 1978 Společenstvo se Zannichellia palustris je v území slabě vyvinuto v Nouzovském potoce u obce Klípec. Syngeneticky je blízké asociaci Parvopotamo-Zannichellietum palustris KOCH 1926 a lze předpokládat jeho větší rozšíření. Ohrož. P 4/a - 4/b, K /tab. 10/. Společenstvo s Potamogeton pectinatus se uplatňuje v tekoucích vodách /potok u Byšiček, Labe u Kolína/, kde tvoří buď monodominantní, nebo až šesti-druhové porosty. Lze oprávněně předpokládat větší rozšíření v území, než bylo zjištěno. Nejblíže má vztah k as. Parvopotamo-Zannichellietum palustris, které má těžiště 61

výskytu ve stojatých vodách. Vzhledem k jeho funkci a vazbě na menší a živinami bohaté toky a rozšíření i na ostatním území republiky bude po dalším studiu třeba navrhnout platné vystavení tohoto společenstva. Ohrož. P 4/b, K - /tab. 8/. Společenstvo s Potamogeton berchtoldii zatím neurčitého ranku nejblíže příbuzné asociace Parvopotamo-Zannichellietum palustris KOCH 1926 se vyskytuje v náhonu Černá struha u Starého Kolína. Ohrož. P 3/a, K - /tab. 11/. Potametum crispi SOÓ 1927 se nejčastěji vyskytuje v eutrofních stojatých i tekoucích vodách na nejrůznějších substrátech. V území se nachází v korytě Pšovky a v rybníku na jejím toku. Ohrož. ČSR 4/b, P ?, K 4/a /tab. 9/. Potametum obtusifolii (SAUER 1937) CARSTENSEN 1955 je známo pouze z okrajů mokřadních olšin řeky Pšovky na hlubokých sedimentech /asi 1 m/ a z hloubky vody asi 15 cm. Podobně je toto společenstvo známo z východního Polabí, kde osidluje strouhy, vodní příkopy a slepá ramena (ČERNOHOUS et HUSÁK, sub prelo). Ohrož. ČSR 3/b, P -, K 2/b /tab. 9/.

BATRACHION FLUITANTIS NEUHÄUSL 1957 Potametum nodosi (SOÓ 1960) SEGAL 1964 je druhově chudé společenstvo s dominantním Potamogeton nodosus, vyskytuje se v Polabí v říčních biotopech v proudící vodě. Ve vlastním regulovaném korytě Labe je P. nodosus obvykle zastoupen v druhově bohatším společenstvu,

které je v této práci označeno jako

společenstvo s Nuphar lutea a Potamogeton nodosus; společenstvo s dominantním P. nodosus se v Labi vyskytuje zřídka /snímek 148/, jeho charakteristickým biotopem jsou menší průtočné ramena Labe /Černá struha u Starého Kolína, Velké Valy v Nymburce/, mimo Labe a jeho průtočná ramena se toto společenstvo ve sledovaném území nevyskytuje /v roce 1982 byl ještě pozorován malý porost ve slepém rameni u Týnce n. L. odděleném od Labe v letech 1976-77/. Ohrož. ČSR 2/a, P 2/a /tab. 9/. Potametum alpini BR. - BL. 1949 je společenstvo oligotrofních a mezotrofních tekoucích, méně často stojatých vod suprakolinního až montánního výškového stupně,je plně vyvinuto v systému říčky Pšovky s vodou velmi dobré průhlednosti. Osidluje především tok říčky Pšovky a její přítok potok Žebrák. V korytě Pšovky vytváří na několika místech velmi husté porosty na hlubších sedimentech jak jemného bahna, tak i na písčitém dně. Porosty v proudící vodě jsou tvořeny 5- 8 62

druhy. Mimo vlastní koryto se společenstvo vyskytuje hojně v mokřadních olšinách a rozvolněných porostech rákosin a vysokých ostřic v nivě říčky a v olšinách všude tam, kde mají porosty možnost alespoň střídavého oslunění /nebo po část dne/. Porosty zaujímají prostor mezi stromy většinou s hlubokými sedimenty /O,3 - 1,0 m/ a v hloubce vody 0,15 - 0,30 cm. Jsou tvořeny asi 4 druhy. Jinde v nivě mimo olšiny vyplňují volné tůňky nebo meziprostory trsů a bultů rákosin a ostřic. V rybníku u Vojtěchova se vyskytuje pouze při ústí Pšovky a Žebráku do rybníka, rovněž na hlubších bahnitých sedimentech. Ohrož. ČSR 2/a, P - , K 2/b /tab. 12/.

BATRACHION AQUATILIS PASSARGE 1964 Batrachietum circinati SEGAL 1965 se nejčastěji vyskytuje v eutrofních až mezotrofních stojatých nebo mírně tekoucích vodách. V území se vyskytuje na

14. Společenstvo Potametum alpini v rozvolněných olšinách protékaných Pšovkou pod Vojtěchovem /29. 7. 1982/.

63

15. Rozšíření Potamogeton alpinus v povodí Pšovky v roce 1983: W -lokality, --------- hranice SPR Kokořínský důl podle mapových podkladů 1:50 000 uložených na SSPPOP Středočeského kraje, -.-.- krajská hranice.

64

čtyřech místech v údolí Pšovky, a to v rybníku u Vojtěchova, dále v rybníku u Lhotky, mimo rybníky v olšinách a v tůňce pod skalnatým srázem při okraji údolí Pšovky. Tvoří vždy husté porosty s 1 až 6 druhy na sedimentech hloubky od 0,1 do 1,0 m a hloubky vody 0,15 - 0,4 m. Ohrož. ČSR 4/b, P ?, K 2/b /tab. 13/. Hottonietum palustris R. TÜXEN 1937 je typickým společenstvem říčních aluvií, ve kterých osidluje okraje stojatých a mírně tekoucích, často periodicky vysychajících vod, dnes častěji také v příkopech, melioračních kanálech apod. V území je roztroušeně rozšířeno, a to jednak v tůni Špačkovo jezero a jednak na několika místech v okolí Velkého Oseka. Ohrož. ČSR 2/a, P 3/b, K -/tab. 13/.

ELATINI-ELEOCHARITION OVATAE PIETSCH 1963 Společenstvo s Juncus bufonius /společenstvo obnažených den/ se vyskytuje ve vysychajících depresích na okraji polí a tůní nebo na vlhkých dnech pískoven středního Polabí. Další tři snímky různých vývojových stadií byly zapsány v červenci 1982. Mají pestré složení druhů náležejících jak řádu Cyperetalia fusci, tak i svazu Bidention tripartiti. Snímek 134: 5 m2, E1 - 70 %: Juncus bufonius 4, Plantago major ssp. intermedia 2, Juncus articulatus 1, Alopecurus aequalis 1, Bidens frondosa 1, Polygonum lapathifolium 1, Echinochloa crusgalli +, Rorippa palustris +, Gnaphalium uliginosum +, Cyperus fuscus +, Bidens tripartita +, Rumex maritimus +, Galinsoga parviflora +, G. ciliata +, Epilobium parviflorum +, Polygonum hydropiper +,

Lythrum salicaria +, Trifolium

repens +, Tripleurospermum maritima +, Atriplex hastata r, Chenopodium polyspermum r. Snímek 131: 15 m2, E1 - 85 %: Juncus bufonius 2, Peplis

portula 4, Rorippa palustris 2,

Echinochloa crusgalli 2, Gnaphalium uliginosum 1, Rumex crispus 1, Alisma plantago-aquatica +, Ranunculus sceleratus +, Plantago major ssp. intermedia +, Mentha arvensis +, Polygonum amphibium +. Snímek 8: 3 m2, E1 - 35 %: Juncus bufonius +, Juncus articulatus 2, Limosella aquatica 1, Plantago major ssp. intermedia 1, Alopecurus aequalis 1, Echinochloa crusgalli 1, Rorippa palustris +, Gnaphalium uliginosum +, Spergularia rubra +, Senecio viscosus +, Trifolium repens +, Epilobium parviflorum r. Ohrož. P 4/b, k ?.

65

PHRAGMITION COMMUNIS KOCH 1926 Scirpetum lacustris SCHMALE 1939 bylo zaznamenáno jednak v rybníku u Kaninského dolu v údolí Pšovky, jednak na několika místech v Polabí ve stojatých /tůně, pískovny/ i mírně proudících vodách /regulované Labe, meliorační příkopy/. Osidluje především hlubší vody /O,65 - 1,5 m/ a vyšší sedimenty /0,5 m/. Je složeno ze 4 až 7 druhů. V Labi je druhově chudší a roste pod hranou +- vodorovné terasy z navršených kamenů. Ohrož. ČSR 3/b, P 4/b, K 3/a /tab. 14/. Typhetum angustifoliae PIGNATTI 1953 se vyskytuje roztroušeně v Polabí, hlavně ve stojatých vodách, vzácněji než Typhetum latifoliae. Rozsáhlé porosty jsou např. ve velké tůni ve Veltrubském luhu. Společenstvo tvoří 5-8 druhů. Ohrož. ČSR 3/b, P 4/b, K ? /tab. 14/.

16. Velká tůň ve Veltrubském luhu se společenstvem Typhetum angustifoliae v roce 1982.

66

Phragmitetum communis (GAMS 1927) SCHMALE 1939 je časté společenstvo jak ve středním Polabí, tak i v údolí Pšovky, má z hlediska nároků na prostředí velmi širokou amplitudu. Toto společenstvo osidluje litorály polabských tůní až do hloubky 1,5 m. V hydroekofázi má společenstvo 3-6 druhů, v limnoekofázi 9-14 druhů. V Labi jsou rozsáhlé porosty rákosin, hlavně v úsecích nad jezy. Ohrož. ČSR 3/b, P 4/b, K 4/b /tab. 14/. Glycerietum maximae HUECK 1931 je jedno z nejčastějších rákosinných společenstev i ve studovaném území /podobně je tomu i např. v nivě Moravy na jižní Moravě, cf. ŠEDA et ŠPONAR 1982/ osidluje všechny mělké stojaté, méně tekoucí vody, zatížené větším příkonem živin. V Labi se vyskytuje pouze nad jezy. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K ? /tab. 14/. Typhetum latifoliae G. LANG 1973 je rovněž časté ve stojatých i mírně proudících vodách středního Polabí i údolí Pšovky. Má podobné ekologické nároky jako předchozí společenstvo. Ohrož. ČSR 3/b - 4/b, P 4/b, K 4/b /tab. 15/. Sparganietum erecti ROLL 1938 se vyskytuje v obou studovaných územích ve stojatých i mírně proudících vodách mezotrofního až eutrofního charakteru, které je typické zejména pro mělké tůně Polabí a rovněž pro mělké nebo zanesené toky /např. potok Bačovka nebo Cidlina v Libici a polní meliorační příkopy/. Zjištěná hloubka vody se pohybuje od 0,08 do 0,30 m /v jednom případě až 0,6 m/. Počet druhů ve společenstvu je od 3 do 10. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K 3/b /tab. 15/. Acoretum calami EGGLER 1933 je společenstvo litorálů mělkých, většinou živinami bohatých vod, se v území vyskytuje jak ve středním Polabí, tak i v nivě Pšovky. Společenstvo je tvořeno 5-7 druhy. Fragmentárně je společenstvo vyvinuto také v Labi a zdá se, že není negativně ovlivňováno lodní dopravou. Ohrož. ČSR 3/a, P 4/b, K 3/a /tab. 16/. Equisetetum fluviatilis STEFFEN 1931 se v území vyskytuje v mezotrofních vodách /niva Pšovky/, kde přispívá k zazemňování mělkých vod. Roste vždy na hlubších sedimentech /v území 0,2 - 1,0 m/. Husté porosty znemožňují bohatší výskyt dalších druhů. Ohrož. ČSR 2/b, P ?, K 2/a /tab. 16/.

67

OENANTHION AQUATICAE HEJNÝ 1959

Společenstvo s Oenanthe aquatica se nejčastěji vyskytuje na místech buď s pohybem vodního sloupce směrem k obnažování dna, nebo s kolísavým vodním sloupcem v Polabí. Ohrož. P 3/b, K - /tab. 17/. Eleocharitetum palustris UBRIZSY 1948 bylo zjištěno v nivě Pšovky na mokřině pod mlýnem Kroužek, kde má naději na dlouhodobé přetrvání, s prostorem při zákonitém posunu při sukcesi. Vyskytuje se též v Polabí. Ohrož. ČSR 4/b, P 4/b, K 3/a /tab. 18/. Společenstvo s Rorippa amphibia osidluje okraje tůní s kolísající hladinou vody v Polabí. Má příbuzenské vztahy ke společenstvům svazu Oenanthion aquaticae. V obou snímcích Rorippa amphibia vystupuje jako zřetelná dominanta porostů. Ohrož. P 4/b, K - /tab. 18/. Společenstvo se Sparganium emersum je příbuzné asociacím Sagittario Sparganietum emersi a Glycerietum fluitantis, s nimiž je pojí zčásti výskyt v proudící vodě, hlavně však zastoupení některých společných druhů. Ohrož. P 3/b /tab. 18/. Společenstvo s Ranunculus lingua je zastoupeno ve středním Polabí i v údolí Pšovky na hlubokých organogenních sedimentech s hloubkou vody od 0,15 do 0,30 m. Druhovým složením je společenstvo příbuzné jednotkám svazů Oenanthion aquaticae a Sparganio - Glycerietum fluitantis. Ohrož. P 3/a, K 2/a /tab. 17/. Butomo - Alismatetum plantaginis-aquaticae (SLAVNIĆ 1948) HEJNÝ in DYKYJO-VÁ et KVĚT 1948 - společenstvo s dominantním druhem Butomus umbellatus bylo zaznamenáno v řece Doubravě v Záboří n. L. - snímek 189, 18. 9. 1982, 20 m2, hloubka vody 3-10 cm, hrubý písek, E1 - 30 %, Butomus umbellatus 3, Potamogeton pectinatus +, P. crispus 2, Alisma plantago-aquatica r. Ohrož. ČSR 3/a, P 3/a, K -.

PHALARIDION ARUNDINACEAE KOPECKÝ 1961

Caricetum buekii HEJNÝ et KOPECKÝ 1965 je společenstvem břehů Labe a jeho slepých a mrtvých ramen, tvoří je edifikátor Carex buekii, který neumožňuje, aby se příliš uplatnily další druhy. Na rozdíl od ostatních vysokých ostřicových porostů toto společenstvo porůstá celé břehy vod včetně nejsušší horní části. Stejné

68

společenstvo ve východním Polabí popisuje KOVÁŘ (1981, 1983). Ohrož. ČSR 3/b, P 3/b, K - /tab. 19/. Společenstvo s Chaerophyllum bulbosum a Cuscuta europaea je typické pro labské břehy. Na levém břehu Labe u obce Veletov byl zaznamenán snímek v tomto společenstvu, které je příbuzné nitrofilním společenstvům řádu Convolvuletalia sepium TÜXEN 1950. V některých místech vytváří kompaktní pobřežní pás v šířce 3 - 5 m, např. snímek 12, 26. 7. 1982, 50 m2, E1 - 95 %, Urtica dioica 4-5, Cuscuta europaea 3, Carex buekii 3, Chaerophyllum bulbosum 2, Galium aparine 2, Impatiens parviflora 2, Glechoma hederacea 1; Equisetum arvense +, Geum urbanum +. Ohrož. P 4/b, K -.

SPARGANIO-GLYCERION FLUITANTIS BR.-BL. et SISSINGH 1942

Beruletum angustifoliae ROLL 1938 je společenstvo s dominantním druhem Berula erecta, vyskytuje se hojně v polních i lesních melioračních příkopech v Polabí a na Kokořínsku v Pšovce, v jejích starých ramenech i v zatopených místech v rozvolněné olšině. Společenstvo je druhově chudé, v proudící vodě se edifikátor Berula erecta vyskytuje v submerzní formě; často jde o jedno-druhový porost. Půdním podkladem je jemnozmný naplavený písek střídající se s vrstvami organogenního bahna. V pomaleji proudící vodě je zastoupeno více druhů; B. erecta je převážně emerzní, půdním podkladem je jemné organogenní bahno s příměsí nerozloženého opadu (TUROŇOVÁ 1984). TUROŇOVÁ (1984) řadí porosty s dominantní Berula erecta ze severních Čech a z přilehlé části středních Čech /včetně Kokořínska/ do nové asociace Cardamino Beruletum erecti. Ohrož. ČSR 2/a, P 4/b, K 3/b. Nasturtietum officinalis SEIBERT 1962 se vyskytuje v polních odvodňovacích příkopech s pomalu proudící vodou. Masový výskyt byl zaznamenán v polích v okolí Velimi, Klipce a Sokolče, kde se vyskytují porosty tohoto společenstva v délce několika kilometrů. Do těchto porostů místy proniká Typha latifolia, Nasturtium officinale potom tvoří dolní patro ve společenstvu Typhetum latifoliae /sn. 194/. Ve studované části Kokořínska se toto společenstvo nevyskytuje. Ohrož. ČSR 3/a, P 4/a, K - /tab. 9/.

69

Společenstvo s Veronica beccabunga se vyskytuje v Pšovce při březích v téměř již stojaté vodě a navazuje na společenstvo Beruletum angustifoliae, např. snímek 155, 8. 11. 1983, 3 m2, hloubka vody 5-20 cm, písek, E1 - 100 %, Veronica beccabunga 5. Rozsáhlé porosty /několik 100 m2/ u Ladčina pramene mimo tok Pšovky při levé straně údolí /snímek 157: 8. 11. 1983, 25 m2, hloubka vody 10 cm, bahno, stojatá voda, ze strany mírně zastíněno olšemi, E1 - 100 %, Veronica beccabunga 3, Galium palustre 3, Myosotis laxiflora +, Mentha longifolia +, Equisetum palustre +. Ohrož. P ?, K 2/b.

CICUTION VIROSAE HEJNÝ 1969 Společenstvo s Menyanthes trifoliata na organogenních náplavech říčky Pšovky, např. snímek 103, 29. 7. 1982, 20 m2, hloubka vody 0,25 m, hloubka

17. Průřez nivou Pšovky u Hlučova; 1-mokřadní olšina, 2-emerzní plodný porost Berula erecta + Cardamine amara + Veronica beccabunga, 3-hustý submerzní porost Berula erecta /100% pokryvnost/, 4-asi 1 m široká střední část koryta Pšovky s písčitým dnem, rychlost proudu 0,5 m.s-1, hloubka 20 cm, pouze ojedinělá individua Berula erecta zčásti zasypaná pískem /kresba J. Piňosová/.

70

sedimentu 0,40 m, E1 - 95 %, Menyanthes trifoliata 4, Equisetum fluviatile 3, Potamogeton alpinus 2, Lemna trisulca 2, Carex gracilis 1, Lemna minor 1, Lythrum salicaria +, Cicuta virosa +, Sparganium erectum +, Caltha palustris +. Ohrož. P -, K 2/a.

MAGNOCARICION ELATAE KOCH 1926 Společenstvo s Calamagrostis canescens z okrajů rybníka na řece Pšovce v menším množství osidluje její zpevněný břeh. Studovaný porost má 10 druhů /tab. 19/.

CARICION ROSTRATAE BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 Caricetum paniculatae DE BOER 1942 je poměrně vzácné společenstvo pramenné části horního toku řeky Pšovky /řídce se vyskytuje i dále po proudu/. Hohutné, ale nezapojené bulty edifikátoru Carex paniculata umožňují existenci mnoha dalších druhů, ve studovaném případě 10 - 13 druhů. Společenstvo je třeba dále studovat. Ohrož. ČSR 3/b, P -, K 3/b /tab. 19/.

CARICION GRACILIS NEUHÄUSL 1959 EM. BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 Caricetum gracilis Almquist 1929 je jedním z nejrozšířenějších společenstev vysokých ostřic okrajů většinou stojatých vod v Polabí i v nivě řeky Pšovky. Obvykle zaujímá pás kolem pobřežní čáry nebo vyplňuje deprese, které jsou alespoň v jarním období vyplněny vodou. Ohrož. ČSR 3/b, P 3/b, K 3/b. Tab. 18. Caricetum ripariae SOÓ 1928 je v Polabí poměrně časté a osidluje většinou okraje stojatých vod /tůní/. V tomto společenstvu je zastoupeno 4-5 druhů. Pro trvalou existenci vyžaduje stanoviště v zimním a jarním období přeplavené vodou. Ohrož. ČSR 3/a, P 3/b, K - /tab. 19/. Caricetum acutiformis SAUER 1937 bylo zaznamenáno v nivě řeky Pšovky, kde tvoří kompaktní porost složený z 8 druhů. Ve studovaných územích je pravděpodobně méně častým společenstvem, i když má poměrně širokou vazbu k obsahu vody v půdě. Ohrož. ČSR 3/b, P ?, K 3/b /tab. 19/. Společenstvo se Salix cinerea se vyskytuje u rybníků na Kokořínsku. Bylo zaznamenáno např. u Hlučovské tůně, kde lemuje levou spodní polovinu nádrže a tvoří jej 23 druhů - snímek 110: 29. 7. 1982, hloubka vody 15 cm, hloubka sedimentu 10 cm, E2 - 100 %, Salix cinerea 5, Viburnum opulus +, Frangula alnus +, E1 - 70 %, 71

Urtica dioica 2, Lysimachia nummularia 2, L. vulgaris 1,Glyceria maxima 1, Ranunculus lingua 1, Carex acutiformis 1, Scutellaria galericulata 1, Geranium palustre 1, Cirsium oleraceum +, Aegopodium podagraria +,

Equisetum arvense +,

Cardamine amara +, Dryopteris spinulosa +, Carex remota +, Lycopus europaeus +, Filipendula ulmaria +, Solanum dulcamara +, Rubus idaeus +, Rubus sp. +, Iris pseudacorus +. Ohrož. P ?, K 3/b.

ALNION GLUTINOSAE MALCUIT 1929 Carici elongatae-Alnetum KOCH 1926 se vyvinulo v nivě neregulovaného toku Pšovky a je velmi dobrým příkladem mladého invazního stadia. Olšiny v horní a střední části toku si zaslouží hlubší studium - snímek 81,29. 7. 1982, 4 m2, E3 - 60 %, Alnus glutinosa 4, E2 chybí, E1 - 100 %, Thelypteris palustris 4, Caltha palustris 2; Carex elongata 1, Solanum dulcamara 1, Lysimachia vulgaris 1, Iris pseudacorus +, Rubus idaeus +, Carex acutiformis +; snímek 83: 29. 7. 1982, 10 m2, E3 - 95 %, Alnus glutinosa 4, A. incana 2, Eg - 70 %, Frangula alnus 1, Viburnum opulus 1, Solanum dulcamara 2, E1 -90 %, Thelypteris palustris 4, Berula erecta 2, Carex elongata 1, Lysimachia vulgaris 1, Caltha palustris 1, Vaccinium myrtillus +, Galium palustre s. 1. + , Poa trivialis +. Olšinou volně protéká voda Pšovky; v obou snímcích je zaznamenána pouze maloplošně vyvinutá ± terestrická část olšiny v blízkosti kmenů olší. Ohrož. ČSR 3/b, P ?, K 3/b.

BIDENTION TRIPARTITI NORDHAGEN 1940 Společenstvo s Bidens frondosa se vyskytuje v Polabí ve vlhkých pískovnách a na březích vod. Na okraji tůně u Veltrub, kde lem na přechodu souše a vody dočasně ovládl jednoletý Bidens frondosa, byl zapsán snímek 41, 27. 7. 1982, 10 m2, E1 - 100 %, Bidens frondosa 5, Dactylis glomerata s. 1. 2,

Impatiens parviflora 1, Stachys

sylvatica 1, Roegneria canina 1, Cirsium arvense 1, Lycopus europaeus 1, Myosoton aquaticum 1, Urtica dioica +, Sparganium erectum +. Ohrož. P 4/b, K -.

72

LOKALITY VYBRANÝCH DRUHŮ VODNÍCH MAKROFYT

V tomto přehledu většinou nejsou uvedeny lokality z řek, protože již byly publikovány jinde. Čísla lokalit odpovídají číslu prvního snímku, který byl na lokalitě zapsán. Acorus calamus 15, 43, 112; Alisma plantago-aquatica 8, 47, 72, 94, 118, 119, 131, 189. Batrachium circinatum 43, 72, 79, 94, 106; Berula erecta 9, 47, 72, 79, 94, 111, 154, 173, 176; Bolboschoenus maritimus 32; Butomus umbellatus 8, 28, 59, 119, 172, 189.

18. Mokřadní olšina /Carici elongatae-Alnetum/ v nivě Pšovky pod Vojtšchovem /29. 7. 1982/.

73

Cardamine amara 94, 107, 135; Carex riparia 8, 21, 59; Ceratophyllum demersum 15, 25, 28, 31, 32, 33, 35, 43, 53, 59, 69, 117, 119, 132, 183, 185; C. submersum 46, 49; Cicuta virosa 15, 56, 94; Cyperus fuscus 134. Elodea canadensis 33, 69, 79, 91, 136; Equisetum fluviatile 28, 63, 94, 107, 115. Glyceria maxima 8, 21, 28, 31, 35, 53, 59, 63, 94, 107, 112. Hottonia palustris 4, 8, 70, 191; Hydrocharis morsus-ranae 4, S, 15, 25, 28, 32, 33, 35, 43, 59, 130. Iris pseudacorus 21, 28, 63, 79, 94, 107, 115, 191. Lemna gibba 1, 2, 19, 68, 69; L. trisulca 1, 2, 5, 23, 25, 31, 32, 35, 46, 50, 79, 94, 129, 130, 173; Limosella aquatica 8. Menyanthes trifoliata 94; Myriophyllum spicatum 43, 53, 166, 172; M. verticillatum 32, 33, 53, 72, 79, 119. Nasturtium officinale 173, 176, 180; Nuphar lutea 5, 15, 28, 32, 33, 53, 56, 63, 68, 72, 94, 107, 112, 115, 117, 126, 166, 171, 172; Nymphaea alba 8, 15, 25, 28, 43, 63, 68, 112, 132; N. candida 56, 107. Oenanthe aquatica 3, 21, 35. Peplis portula 131; Phragmites australis 3, 5, 8, 15, 25, 28, 32, 33, 43, 46, 72, 79, 91, 94, 119, 177; Polygonum amphibium 59, 94, 118, 119, 131, 184; Potamogeton alpinus - viz obr. 7; P. crispus 33, 68, 117, 119, 154, 181, 189; P. gramineus 177; P. lucens 5, 119; P. natans 28, 32, 33, 68, 72, 91, 94, 117; P. obtusifolius 79, 136; P. pectinatus 133, 189; P. perfoliatus 53. Ranunculus lingua 63, 94, 107; Riccia fluitans 50; R. rhenana 24; Ricciocarpus natana 35; Rorippa amphibia 8, 19, 53, 63, 191; Rumex hydrolapathum 4, 8, 28. Sagittaria sagittifolia 8, 53, 171, 172; Schoenoplectus lacustris 15, 31, 107, 112; S. tabernaemontani 47; Sium latifolium 8, 28, Sparganium emersum 4, 8, 79, 91, 94, 111, 119, 136; S. erectum 8, 15, 19, 28, 31, 35, 43, 53, 63, 94, 112, 171, 172; Spirodela polyrhiza 2, 8, 19, 35, 59, 68, 171; Stratiotes aloides 5, 8. Thelypteris palustris 79; Typha angustifolia 4, 8, 79, 91, 94, 111, 119, 136; T. latifolia 35, 59, 94, 119, 173, 177. Utricularia australis 5, 32, 33, 35, 130, 136.

74

Veronica anagallis-aquatica a. a. 79, 94, 180, 181; V. beccabunga 154, 157; V. scutellata 119. Zannichellia palustris 181.

ZÁVĚRY PRO OCHRANU PŘÍRODY

POLABÍ Ve zpracovávaných částech středního Polabí bylo zaznamenáno celkem 5 asociací vodních a mokřadních makrofyt zařazených v ČSR do skupiny asociací bezprostředně ohrožených lidskou činností a v nebezpečí vymizení (Charetum hispidae, Ceratophylletum submersi, Potametum nodosi, Hottonietum palustris, Beruletum angustifoliae). Všechna tato společenstva by se měla přednostně chránit v chráněných územích /dále CHÚ/. Většinou jsou ve středním Polabí v CHÚ /hlavně v připravovaných/ dostatečně Zastoupena /Hrabanovská černava, Libický luh, Váha/ s výjimkou asociace Potametum nodosi, která je vázána na proudící vody a pravděpodobně se nikde v ČSR v žádném chráněném území nevyskytuje. V Polabí se však nabízí možnost začlenit Černou struhu /s výskytem tohoto společenstva i dalších zajímavých společenstev/ do připravovaného CHPV Souška /podle dosavadního vymezení má hranici tohoto CHPV tvořit právě břeh Černé struhy s tím, že vlastní tok již leží mimo CHÚ/. Dále bylo zaznamenáno 18 asociací, které v ČSR vlivem lidské činnosti ustupují. Většina těchto společenstev je zařazena do CHÚ a jejich návrhů. Zvláště velká koncentrace těchto společenstev je v navrhovaném CHÚ Polabský luh mezi Kolínem a Poděbrady. Ostatní společenstva, která se nevyskytují na takových místech, kde by bylo možné zřídit chráněné území, je třeba alespoň evidovat v ochranářském mapování /Nasturtietum officinalis, Potametum graminei, Riccietum fluitantis - toto společenstvo se navíc pravděpodobně vyskytuje pouze krátkodobě/. Z významných lokalit ležících mimo návrhy chráněných území je třeba věnovat pozornost zejména staré pískovně u Sán /Ceratophylletum submersi/, terénní depresi uvnitř železničního okruhu u Velimi /Potametum graminei/, polním melioračním příkopům v okolí Velimi, Sokolče a Klipce /Nasturtietum officinalis/, tůni uprostřed Veltrub /Nupharo lutei-Nymphaeetum albae/, melioračním příkopům mezi Volárnou a Velkým Osekem /např. Beruletum angustifoliae/, staré pískovně u Kanína /Riccietum

75

fluitantis/, tůni Na Kamenci mezi Starým Kolínem a Zábořím n. L. /Nupharo luteiNymphaeetum albae, Lemno-Hydrocharitetum morsus-ranae/, a lesní tůní u Čelákovic /Utricularietum australis/. Při ochraně vodních a mokřadních společenstev je třeba uvážit i to, že jde o časově více nebo méně omezená sukcesní stadia, a proto je třeba umělými zásahy přerušovat sukcesi u těch společenstev, která v sukcesi zanikají a jejichž samovolný vznik na jiných místech v současné krajině je málo pravděpodobný.

KOKOŘÍNSKO Horní tok Pšovky byl po dobu několika desítek let ponechán přirozenému vývoji. Tím sice zanikla část luk, ale současně se vytvořil velmi cenný ekosystém nivy s vodními a mokřadními společenstvy, a to jak bylinnými, křovinnými, tak i lesními. Součástí nivy je kromě několika společenstev zařazených v rámci ČSR mezi asociace ustupující vlivem lidské činnosti i několik společenstev ze skupiny asociací bezprostředně ohrožených lidskou činností a v nebezpečí vymizení, a to Beruletum angustifoliae, Equisetetum fluviatilis a zejména cenné je společenstvo Potametum alpini. Druh Potamogeton alpinus má v povodí horní Pšovky pravděpodobně nejpočetnější známou populaci v ČSSR a vyskytuje se nejen jako dominantní druh v asociaci Potametum alpini, ale s menší pokryvností též asi v 10 dalších společenstvech. Vyskytuje se v proudící vodě vlastního koryta Pšovky /zde pouze sterilní/ a zejména v bohatě plodných porostech mimo koryto tam, kde je koryto již tak zanesené a zazemněné, že voda protéká celou nivou, např. v rozvolněných mokřadních olšinách s protékající vodou, v mělkých starých ramenech Pšovky, ve vysokých ostřicových porostech na volných místech mezi bulty nebo v řídkých porostech netrsnatých ostřic a v řídkých rákosinných porostech s mělkou pomalu proudící vodou apod. To jsou všechno biotopy, které se nutně musí trvale v nivě Pšovky /a Žebráku/ vyskytovat /i když ne stále na stejném místě/, pokud se zanesené koryto ponechá bez jakýchkoli zásahů tak, aby voda protékala celou nivou. Jakékoli i dočasné snížení hladiny vody na lokalitách P. alpinus pod povrch půdy by vedlo k vyhynutí P. alpinus na těchto lokalitách. Jako jediný ochranářský zásah doporučujeme, pokud by se v místech jinak pro P. alpinus příhodných příliš zapojily olšiny /nebo pokud by se nově jinak vhodné podmínky pro P. alpinus vytvořily v příliš zapojené olšině/, prosvětlení stromového a keřového patra.

76

Bohužel, přestože většina lokalit leží ve státní přírodní rezervaci v rámci CHKO a ostatní v severočeské části CHKO Kokořínsko, není příliš pravděpodobné, že tyto podmínky budou dodrženy /požadované úpravy Pšovky a zhoršení kvality vody/. Proto také v našem hodnocení ohrožení uvádíme u některých společenstev na Kokořínsku vyšší stupeň ohrožení než v Polabí, kde je ochrana vegetace i mimo vyhlášená chráněná území účinnější než v SPR Kokořínský důl. Potamogeton alpinus je v seznamu vyhynulých a ohrožených druhů květeny ČSR (HOLUB, PROCHÁZKA et ČEŘOVSKÝ 1979) zařazen mezi silně ohrožené druhy. SKALICKÝ /sub prelo/ doporučuje na základě vlastního hodnocení jeho rozšíření a úbytku lokalit i vhodných biotopů v posledních letech v západních cechách /a literárních údajů z východních Čech/ přeřadit tento druh mezi kriticky ohrožené druhy. Na základě našich znalostí o současném rozšíření a ústupu tohoto druhu v jižních, středních a východních Čechách rovněž doporučujeme jeho přeřazení mezi kriticky ohrožené druhy. Vegetace kokořínských rybníků je rovněž cenná, v budoucnu však bude třeba je prohloubit, aby se v nich trvale zachovaly podmínky pro výskyt vodních společenstev. Přitom bude možné prohloubení jednorázově provést pouze asi na jedné třetině plochy každého rybníka, aby nenarušená vodní vegetace na zbylé části rybníka byla dostatečným zdrojem diaspor pro osídlení prohloubené části rybníka. Několik dní po provedení tohoto zásahu bude třeba projít nivu položenou pod rybníkem a očistit submerzní vodní vegetaci od jemného materiálu, který bude pravděpodobně z rybníka splaven a bude se usazovat na asimilačních orgánech rostlin v místech s velmi pomalu proudící vodou. Jestliže by se v budoucnu SPR Kokořínský důl nově vymezovala, doporučujeme, aby byla do rezervace zahrnuta i niva Pšovky severně od nynější severní hranice SPR. Děkujeme vedoucí Správy středočeské části CHKO Kokořínsko ing. Evě Šestákové za podnět k výzkumu vodní vegetace Kokořínského dolu. Dále děkujeme Františku Černohousovi za určení druhů rodu Utricularia z Kokořínska a od Ovčár, RNDr. Tomáši Herbenovi za určení druhu Drepanocladus aduncus, RNDr. Milanu Rivolovi za určení sběrů rodu Riccia a RNDr. Jitce Štěpánkové za určení druhů z okruhu Myosotis palustris agg. Aleně Vydrové děkujeme za pomoc v terénu při výzkumu Velkých Valů v Nymburce a Černé struhy u Starého Kolína /sn. 143 - 148/.

77

Summary The paper describes the aquatic and marsh vegetation of the Middle Labe River Lawland and of the Kokořínsko landscape reserve /Pšovka River/. The standard phytocoenological methods were used, employing the approach of the ZurichMontpellier phytosociological sohool. Investigated were 56 associations of 21 alliances. The principal aquatic biotopes of the Labe River Lawland are the regulated beds of the Labe River and of the lower reaches of its major tributaries followed by oxbows still in contact with the Labe River. To a larger extent are also represented oxbows which are in contact with the river only during floods. Suitable aquatic biotops are also found in sand pits whose number and area have increased in recent years. Represented are also streams and drainage ditches. The most frequent community type of the Middle Labe River Lawlands is the association Nupharo luteiNymphaeetum albae. Less frequent are the associations Potametum lucentis, Myriophylletum verticillati and Myriophylletum spicati. In some oxbows stands occur with dominant Nuphar lutea and Nymphaea candida. The backwater in the forest near Čelákovice town hosts the rare phytocoenoses of Utricularietum australis and Hottonietum palustris. Characteristic of the Labe River itself are the stands of Potamogeton nodosus. The rivulet Pšovka in the Kokořínsko landscape reserve was regulated more than 30 years ago and the river bed is now strongly silted. Marsh vegetation has therefore occupied the whole floodplain. The vegetation succession is directed towards the natural state which had been here be-fore the intervention of man, i. e., predominantly alder carr. The natural development to the rare phytocoenoses of Potamogeton alpinus which have a high conservation value. For the perpetuation of these communities, occasional thinning of the alder carr is being proposed as the most suitable conservation measure.

Literatura BALATKA,B. et al., 1972: Geomorfologické členění ČSR. - Stud. Geogr., Brno, 1972/23: 1137. BARKMAN,J. J.; MORAVEC,J. et RAUSCHERT.S., nomenklatury. - Preslia, Praha, 50: 65 - 91.

1978:

Kód

fytocenologické

BOHM L., 1892: Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. - 933 p., Mělník. ČERNOHOUS,F., 1981: Řezan pilolistý /Stratiotes aloides/ ve východních Čechách. - Pr. a stud.Kraj. Střed. St. Památ. Péče Ochr. Přír. Výcho-dočes. Kraje, Pardubice, sect. tutela natur, et region., 12 (1980): 25 - 34 /1980 err./. ČERNOHOUS,F. et HUSÁK,Š. /sub prelo/: Macrophyte vegetation of Eastern and Northeastern Bohemia. - Folia Geobot. Phytotax., Praha. DOMIN,K., 1942: Prodromus květeny mšenské. - Acta Bot. Bohem., Praha, 13,(1941): 1-235. FREIBERG,F., 1906: Květen. - In: ČEČETKA F. J. et BRZÁK F. /red./, Poděbradsko, vol. 1: 76-100, Poděbrady. HAKL,J., 1983: Charakteristika údolní a erozní sítě v horním povodí Pšovky. - 86 p., ms. /dipl. comment.; depon. in: Knihovna kat. bot. přírod, fak. Univ. Karlovy Praha/.

78

HEJNÝ,S. et HUSÁK,Š., 1978: Higher plants communities. - In: Dykyjová D. et Květ J. /red./, Pond littoral ecosystems. - Ecol. Stud., Berlin, 28: 23--64. HOLUB,J.; PROCHÁZKA,F. et ČEŘOVSKÝ,J. 1979: Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů vyšších rostlin květeny ČSR /l. verze/. - Preslia, Praha, 51: 213-237. HUSÁKOVÁ,J. et al., 1973: Poznámky ke společenstvům, historii a ochraně státní přírodní rezervace Hrabanovská černava u Lysé nad Labem. - Ochr. Přír. Praha, 28: 126-132. KAUFMAN,S., 1949: Květena nymburského okresu v r. 1947-48. - 131 p., ms. /diss.; depon. in: Knihovna kat. bot. přírod, fak. Univ. Karlovy Praha/. KAVINA,K., 1908: Květena údolí Kokořínského. - In: Cinibulk J. B., Průvodce údolím Kokořínským a Mšenským Švýcarskem, p.130-147, Mšeno. KLAUDISOVÁ,A.; NOVÁKOVÁ,H. et RYDLO,J., 1976: Výskyt leknínu bělostného /Nymphaea candida Presl./ v Labi na Poděbradsku. - Vlastiv. Zprav. Polabí, Poděbrady, 16: 73-75. KLEČKA,A., 1930: Studie o slatinných lukách polabských. - In: Sborn. Výzk. Úst. Zeměd. ČSR, 52: 1-190, Praha. KLIKA,J., 1930: Příspěvek ke geobotanickému prozkumu středního Polabí. -Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl. 2, 1929/12: 1-25. KOPECKÝ,K., 1969: Změny druhového složení některých fytocenos v inundaci dolního toku Orlice po záplavách v roce 1965. - Preslia, Praha, 41: 284-296. KOVÁŘ,P., 1981: The grassland communities of the Southeastem basin of the Labe river. 1. Syntaxonomy. - Folia Geobot. Phytotax., Praha, 16: 1-43. KOVÁŘ,P., 1983: The grassland communities of the Southeastem basin of the Labe river. 2. Synecology. - Folia Geobot. Phytotax., Praha, 18: 161-187 KRAHULEC,F.; LEPŠ,J. et RAUCH,O., 1980: Vegetation of the Rozkoš reservoir near Česká Skalice /East Bohemia/. 1. The vegetation development during the first five years after its filling. - Folia Geobot. Phytotax., Praha, 15: 321-362. MIKULÁŠ,J., 1940: Některé zajímavosti mělnické květeny. - Mělnicko, Vlastiv Sborn. Kraje Dykova, Mělník, 3/4: 89-91. MORAVEC,J. et al., 1983: Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. - Severočes. Přír., Litoměřice, 1983, append. 1: 1-110, (1) - (18). NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z., 1965: Waldgesellschaften der Elbe- und Egerauen. -In: Vegetace ČSSR, ser. A, 1: 387-495 et 509-517, Praha. NOVÁKOVÁ,H., 1975: Vegetace říčního koryta Labe mezi Kolínem a Poděbrady. -108 p., ms. /dipl. comment.; depon. in: Knihovna kat. bot. přírod, fak. Univ. Karlovy Praha/. NOVÁKOVÁ,H., 1978: Příspěvek k ekologii a rozšíření některých našich širokolistých rdestů. - 246 p., ms. /diss.; depon. in: Knihovna kat. bot. přírod, fak. Univ. Karlovy Praha/.

79

NOVÁKOVÁ,H. et RYDLO,J., 1978: Rozšíření vodních a pobřežních rostlin v korytě Labe mezi Pardubicemi a Mělníkem. - Pr. a Stud. Kraj. Střed. St. Památ. Péče Ochr. Přír. Východočes. Kraje, Pardubice, sect. tutela nátur, et region., 9 (1977): 63-89. /1977 err./. NOVÁKOVÁ,H. et RYDLO,J., 1982: Změny labské flóry u Týnce nad Labem v letech 197680. - Bohem. Centr. , Praha, 11: 61-73. OŤAHELOVÁ,H.; HUSÁK,Š. et HEJNÝ,S., 1983: Poznámky k ekologii spoločenstva Potametum graminei. - Preslia, Praha, 55: 343-348. PETŘÍČEK,V.,1984: Geobotanické poměry státní přírodní rezervace Kokořínský důl. Bohem. Centr., Praha /sub prelo/. QUITT,E., 1971: Klimatické oblasti Československa. - Stud. Geogr., Brno, 1971/16: 1-84. RÁTH,B., 1983: Untersuchung der Laichkrautvegetation im Donauarm bei Vácund in Seinen Nebengewassern /Stromkm 1669 - 1690/. - Ann. Univ. Sci. Budapest., sect. biol., 22-23: 5-11. ROTHMALER,W. et al., 1976: Exkursionsflora fur die Gebiete der DDR und der BRD. Kritischer Band. - 811 p., Berlin. RYDLO,J., 1976: Rozšíření některých vodních rostlin v Labi mezi Nymburkem a Poděbrady. - Vlastiv. Zprav. Polabí, Poděbrady, 16: 73-75. SKALICKÝ,V. /red./, 1982: Regionálně-fytogeografické členění ČSR. - In: Chrtek J., Slabík B. et Tomšovic P., Směrnice pro zpracování květeny ČSR, p. 106-120, Průhonice. SKALICKÝ,V. /sub prelo/: /Komentáře k floristickým kursům v západních Čechách/. Sborn. ZápadoČes. Muz. Plzeň - Přír. SÝKORA,L., 1948: Přírodní poměry Polomených hor a co z nich vyplývá proochranářské a hospodářské plánování. - Ochr. Přír., Praha, 3: 49-60. ŠEDA,Z. et ŠP0NAR,D., 1982: Rostlinná společenstva ve slepých ramenech řeky Moravy. Folia Fac. Sci. Natur. Univ. Purkyn. Brun., Brno, 23/4: 3-75. TOCL,K., 1901: Die Flora der Umgegend von Landesdurchforsch. Bohm., Prag, 11/3: 11-19.

Podiebrad.

-

Archiv

Naturwiss.

TUROŇOVÁ,D., 1984: Vegetace Hamerského rybníku v Hamruna Jezeře. - Preslia, Praha /sub prelo/. VESECKÝ,A. et al. /red./, 1958: Atlas podnebí Československé republiky. -Praha. VESECKÝ,A. et al. /red./, 1961: Podnebí československé socialistické republiky. Tabulky. 379 p., Praha. VLACH,V., 1933: Květena Kolínska a Kouřimska. - In: Kolínsko a Kouřimsko: 78-166, Kolín. VLACH,V., 1947: Jak zarůstají břehy regulovaného Labe. - Krása Našeho Domova, Praha, 38: 22-26.

80

ZAVŘEL,F., 1955: Geobotanické zpracování Kokořínska, Liběchovska a jižní části Polomených hor. - 280 p., ms. /dipl. comment; depon. in: Knihovna kat. bot. přírod,

fak. Univ. Karlovy Praha/. Adresy autorů: RNDr. Štěpán Husák, Botanický ústav ČSAV, Dukelská 145, 379 82 Třeboň RNDr. Jaroslav Rydlo, Dvorecká 5, 147 00 Praha 4 - Podolí

81

Charakteristika fytocenologických snímků společenstev Charetum hispidae /snímek 186/, Lemnetum trisulcae /snímek 84, 35/, Riccietum fluitantis /snímek 50, 52/, Lemnetum gibbae /snímek 1, 2, 68/, Utricularietum australis /snímek 130/, Lemno-Utricularietum vulgaris /snímek 188/ Tabulka 2 Datum

9.1960 7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

9.1980

5

5

20

4

4

10

10

4

10

5

Celková pokryvnost /%/

100

75

100

100

80

95

100

100

100

l00

Hloubka vody /m/

0,6

0,15

0,65

0,30

0,9

0,18

0,22

0,20

0,7

0,4

Proudění vody

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

Hloubka sedimentu /m/

0,15

1,0

0,20

0,10

0,05

.

.

.

.

0,15

4

4

1

3

4

2

4

2

3

4

Analyzovaná plocha 2

/m /

Počet druhů

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

82

Zastoupení druhů

x

Tabulka 2a Číslo snímku

Druh 186

84

35

50

52

1

2

68

130

188

Chara hispida

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Chara fragilis

1

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Lemna trisulca

.

4

5

1

2

4

2

.

+

.

Riccia fluitans

.

.

.

5

4

.

.

.

.

.

Lemna gibba

.

.

.

.

.

4

4

5

.

.

Utricularia australis

.

.

.

.

.

.

.

.

5

.

U. vulgaris

.

.

.

.

.

.

.

.

.

4

Lemna minor

1

.

.

2

2

.

.

.

2

1

Spirodela polyrhiza

.

.

.

.

.

.

+

1

.

.

x) Výskyt v jednom snímku: 186 - Phragmites australis 1; 84 - Potamogeton alpinus 1, P. obtusifolius +, Berula erecta +; 52 - Mentha aquatica 2; 2 - Riccia sp. +, 188 - Elodea canadensis 2, Batrachium circinatum 1. Vysvětlivky: .- příslušný údaj nebyl zjišťován.

83

Tabulka 3 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev Lemnetum minoris /snímek 149, 128, 129, 20, 24, 23/ a Lemno-Spirodeletum polyrhizae /snímek 3/

Datum

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

Analyzovaná plocha 2 /m /

10

10

5

25

20

25

4

Celková pokryvnost /%/ 100

100

80

95

100

100

95

Hloubka vody /m/

0,20

0,25

0,20

0,25

0,30

0,20

0,8

Proudění vody

S

S

S

S

S

S

S

Hloubka sedimentu /m/ 0,20

0,25

0,20

.

.

.

.

Počet druhů

l

2

1

3

2

2

1

Tabulka 3a Zastoupení druhů Číslo snímku Druh

149

128

129

20

24

23

3

Lemna minor

5

5

4

5

4

5

3-4

Spirodela polyrhiza

.

.

.

.

.

.

3-4

Lemna trisulca

.

.

+

.

4

1

.

Riccia rhenana

.

.

.

.

+

.

.

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

84

Tabulka 4 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev Ceratophylletum demersi /snímek 119, 132, 25, 37, 44/, Lemno-Hydrocharitetum morsus-ranae /snímek 32, 36, 61/ a Ceratophylletum submersi /snímek 46, 49, 142, 141/

Datum

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

8.1981

5.1982

Analyzovaná plocha /m /

25

20

20

15

15

4

15

10

4

4

50

10

Celková pokryvnost /%/

75

100

95

100

100

80

100

100

100

100

100

100

Hloubka vody /m/

0,25

1,5

0,45

1,0

1,7

1,0

0,5

0,2

1,9

1,9

0,7

.

Proudění vody

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

Hloubka sedimentu /m/

0,15

.

.

0,10

0,5

.

0,3

0,7

.

.

.

.

Počet druhů

2

1

3

3

1

9

5

4

3

2

3

4

2

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

85

Tabulka 4a Zastoupení druhů Druh

Číslo snímku 119

132

25

37

44

32

36

61

46

49

142

141

4

5

5

5

5

3

2

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

5

5

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

5

5

5

3-4

Lemna minor

.

2

.

.

.

+

2

.

1

o

+

L. trisulca

.

.

+

.

.

+

2

.

1

.

.

.

Utricularia australis

.

.

.

+

.

1

+

.

.

.

.

.

Phragmites australis

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

1

Caeratophyllum Demersum Hydrocharis morsus-ranae

Caeratophyllum Submersum

x) Výskyt v jednom snímku: 119 - Polygonum amphibium /status natans/ 1; 37 - Cladophora sp. +; 32 - Myriophyllum verticillatum 2, Potamogeton natans +, Nuphar lutea +; 61 - Spirodela polyrhiza 1; 142 -Potamogeton pectinatus 2. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

86

Tabulka 5 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev Nupharo lutei - Nymphaeetum albae

Datum

Analyzovaná plocha

7.1982 7.1982 7.1982 7.1982 7.1982 7.1982 6.1979 6.1979 6.1979 7.1982 7.1982

15

20

15

15

50

30

200

200

200

50

30

Celková pokryvnost /%/

90

80

100

80

90

90

90

70

50

90

75

Hloubka vody /m/

1.9

1.75

0,8

1,4

1,25

1.5

0,9

0,8

0,7

1.2

1,8

Proudění vody

S

S

S

S

S

S

P

P

P

S

S

Hloubka sedimentu /m/

.

.

.

0,5

.

.

.

.

.

0,3

.

Počet druhů

2

1

5

2

4

10

4

6

4

1

1

/m2/

Vysvětlivky: -1

S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda na normálního letního stavu pomalu proudící /rychlost do 0,2 m.s ; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; .- příslušný údaj nebyl zjišťován.

87

Tabulka 5a Zastoupení druhů

X)

Druh

Číslo snímku 10

15

26

114

28

34

171

172

165

112

127

Nuphar lutea

.

.

.

3

4

2

5

4

3

5

4

Nymphaea alba

4

4

4

4

2

.

.

.

.

.

.

Sparganium erectum

.

.

.

.

.

1

1

1

.

.

.

Myriophyllum spicatum

.

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

M. verticillatum

.

.

.

.

.

2

.

.

1

.

.

Sagittaria sagittifolia

.

.

.

.

.

.

+

+

.

.

.

Spirodela polyrhiza

2

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Caeratophyllum demersum

.

.

.

.

2

+

.

.

.

.

.

Potamogeton natans

.

.

.

.

1

3

.

.

.

.

.

X) Výskyt v jednom snímku: 26 - Lemna minor +, L. trisulca +, Typha angustifolia +, Schoenoplectus lacustris +; 34 - Potamogeton crispus +, Elodea canadensis 1, Utricularia australis +, Hydrocharis morsus-ranae +; 172 - Butomus umbellatus +, Phalaris arundinacea r; 165 - Potamogeton perfoliatus 1. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

88

Tabulka 6 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Společenstvo s Nuphar lutea a Potamogeton nodosus

Datum

8.1978

7.1982

6.1979

6.1979

6.1979

6.1979

6.1979

6.1979

Analyzovaná plocha /m /

200

30

200

200

200

200

200

200

Celková pokryvnost /%/

60

90

80

80

80

80

90

100

Hloubka vody /m/

1,1

0,6

0,9

0,85

0,9

0,8

0,6

0,8

Proudění vody

P

S

P

P

P

P

P

P

Hloubka sedimentu /m/

.

0,15

.

.

.

.

.

.

Počet druhů

8

2

6

7

4

3

2

3

2

Vysvětlivky: -1

S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu pomalu proudící /rychlost do 0,2 m.s /; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

89

Tabulka 6a x) Zastoupeni druhů Číslo snímku Druh

160

58

161

162

168

170

163

169

Nuphar lutea

2

4

5

5

5

5

5

5

Potamogeton nodosus

1

.

1

+

1

.

.

+

Nymphaea candida

3

3

+

r

+

r

.

.

Potamogeton pectinatus

l

.

+

1

+

.

+

.

Sparganium emersum

1

.

1

1

.

.

.

.

Sagittaria sagittifolia

2

.

.

+

.

.

.

.

Butomus umbellatus

*

.

.

.

.

+

.

+

Výskyt v jednom snímku:160 -potamogeton natans 1,Sparganium erectum r; 161- Ceratophyllum demersum +; 162 - Potamogeton perfoliatus 1.

Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

90

Tabulka 7 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Myriophylletum verticillati /snímek 75, 33, 122/ a Myriophylletum spicati /snímek 43, 166, 167/ Datum

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

6.1979

6.1979

Analyzovaná plocha /m /

15

25

10

16

200

200

Celková pokryvnost /%/

90

100

90

100

50

40

Hloubka vody /m/

1,0

2,0

0,03

0,07

0,35

0,30

Proudění vody

S

S

S

S

R

R

Hloubka sedimentu /m/

0,2

.

.

.

0

0

Počet druhů

1

1

11

2

2

2

2

Vysvětlivky: -1

S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; R - voda za normálního letního stavu rychle proudící /rychlost větší než 0,2 m.s /; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment, 0 - dno tvoří písek, štěrk nebo kameny; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

91

Tabulka 7a Zastoupení druhů

X)

Číslo snímku

Druh

75

33

122

43

166

167

Myriophyllum verticillatum

5

5

5

.

.

.

M. spicatum

.

.

.

4

2

3

Caeratophyllum demersum

.

.

.

3

2

2

X)Výskyt v jednom snímku: 122 - Lemna minor 2, Bidens frondosa +, Alisma plantago-aquatica +, Scutellaria galericulata +, Galium palustre +, Solanum dulcamara +, Alopecurus aequalis +, Veronica scutellata +, Myosotis laxiflora +, Lythrum salicaria +. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjišťěn.

92

Tabulka 8

Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Potametum lucentis /snímek 7, 125/, Elodeetum canadensis /snímek 187, 87,88, 91, 92/ a společenstvo s Potamogeton pectinatus /snímek 133, 159, 158/

Datum

7.1982

7.1982

9.1980

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

8.1978

8.1978

Analyzovaná plocha /m /

25

4

5

5

10

25

10

5

200

80

Celková pokryvnost /%/

100

90

100

100

100

100

100

100

70

100

Hloubka vody /m/

0,8

0,12

0,4

0,25

0,20

0,25

0,30

0,30

0,60

0,50

Proudění vody

S

S

S

S(-P)

S(-P)

S

S

S

R

P

Hloubka sedimentu /m/

.

.

0,2

0,3

0,3

0,6

1,0

.

.

.

Počet druhů

4

3

3

5

5

2

3

1

6

2

2

Vysvětlivky: -1

S-voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle proudící /rychlost do 0,2 m.s /; R - voda za -1

normálního stavu rychle proudící /rychlost větší než 0,2 m.s /; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

93

Tabulka 8a

Zastoupeni druhů

X)

Číslo snímku 7

125

187

87

88

91

92

133

159

158

Potamogeton lucens

5

5

.

.

.

.

.

.

.

.

Edolea canadensis

.

.

5

5

5

5

5

.

.

.

Potamogeton pectinatus

.

.

.

.

.

.

.

5

4

5

Lemna minor

1

.

2

2

5

+

+

.

r

.

L. trisulca

+

.

.

3

1

.

.

.

.

.

Potamogeton natans

.

.

.

.

.

.

4

.

r

2

Batrachium circinatum

.

.

.

+

2

.

.

.

.

.

Berula erecta

.

.

.

1

1

.

.

.

.

.

X

) Výskyt v jednom snímku: 7 - Utricularia australis 1: 125 - Polygonům amphibium /status natans/ 1, Ceratophyllum demersum +, 187 - Chara

fragilis 1; 159 - Potamogeton nodosus r, Nuphar lutea +, Sagittaria sagittifolia r. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

94

Tabulka 9 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Potametum crispi /snímek 124, 154/, Potametum obtusifolii /snímek 79/ a společenstvo s Potamogeton natans /snímek 102, 105, 117, 152, 18/ Datum

7.1982 11.1983

7.1982 7.1982 7.1982 7.1982 9.1983 7.1982

10

2

4

5

10

20

10

10

90

80

100

100

95

90

100

100

Hloubka vody /m/

0,20

0,15

0,15

1,0

0,4

1,5

0,20

.

Proudění vody

S

R

S(-P)

S(-P)

S(-P)

S

P

R

0,2

0

1,0

0,3

0,5

.

.

.

5

3

5

6

5

3

6

2

2

Analyzovaná plocha /m /

Celková pokryvnost /%/

Hloubka sedimentu /m/ Počet druhů Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle -1

proudící /rychlost do 0,2 m.s /; R - voda za normálního stavu rychle proudící /rychlost větší než 0,2 m.s

-1

/';

hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; 0 - dno tvoří písek, štěrk nebo kameny; . příslušný údaj nebyl zjišťován.

Tabulka 9a Zastoupení druhů

X)

Druh

124

154

79

102

Potamogeton crispus

4

5

.

.

P. obtusifolius

.

.

5

.

P. natans

.

.

.

5

Lemna minor

.

.

+

Berula erecta

.

+

Equisetum fluviatile

.

Myosotis laxiflora

117

152

18

.

.

.

.

.

.

.

.

5

4

5

4

2

l

.

+

3

+

+

1

.

2

.

.

.

+

+

.

+

.

.

.

.

.

.

.

1

.

Caeratophyllum demersum

1

.

.

.

.

2

.

Lemna trisulca

.

.

2

.

.

+

.

105

. .

Výskyt v jednom snímku: 124 - Polygonum amphibium /status natans/ +, Myriophyllum verticillatum 3, Potamogeton lucens 2; 154 - Veronica beccabunga +, 79- Potamogeton alpinus +; 102 - Sparganium emersum 2, Iris pseudacorus +; 117 - Nuphar lutea 3. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

95

Tabulka 10 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Potametum graminei /snímek 177, 179/, společenstvo se Zannichellia palustris /snímek 181, 182/ a Nasturtietum officinalis /snímek 173, 175, 176, 180/

Datum

11.1983 11.1983 2

11.1983

11.1983

11.1983

11.1983

11.1983

11.1983

Analyzovaná plocha /m / 10

20

10

10

15

20

20

5

Celková pokryvnost /%/

60

100

20

70

100

100

100

100

Hloubka vody /m/

0,02

0,02

0,07

0,10

0,15

0,20

0,10

0,10

Proudění vody

S

S

R

R

P

P

P

P

Hloubka sedimentu /m/

.

.

0

0

0

0,1

0,05

0

Počet druhů

3

3

2

3

4

3

3

5

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle -1

proudící /rychlost do 0,2 m.s /; R – voda za normálního stavu rychle proudící /rychlost větší než

-1

0,2 m.s /;

hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; 0 - dno tvoří písek, štěrk nebo kameny; . příslušný údaj nebyl zjišťován.

Tabulka 10a _____________________________ Zastoupení druhů

X)

Druh

177

179

181

182

173

175

176

180

4

5

.

.

.

.

.

.

Zannichellia palustris

.

.

2

4

.

.

.

.

Nasturtium officinale

.

.

.

.

5

5

5

5

Phragmites australis

1

1

.

.

.

.

.

.

Lemna minor

.

.

.

.

1

.

1

+

.

.

+

1

.

.

.

2

Berula erecta

.

.

.

.

1

.

r

.

Batrachium sp.

.

+

.

.

.

.

.

+

Potamogeton gramineus

Veronica anagallisaquatica

Výskyt v jednom snímku: 177 - Typha latifolia +; 182 - Potamogeton crispus 2; 173 - Lemna trisulca +; 175 Lycopus europaeus r, Epilobium hirsutum r; 180 -Ranunculus sceleratus +. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

96

Tabulka 11 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Polygonetum amphibii /natantis/ /snímek 121/, společenstvo s Potamogeton berchtoldii /snímek 147/ a Potametum nodosi /snímek 145, 144, 143, 13, 146, 148/ Datum

7.1982

7.1983

7.1983

7.1983

7.1983

7.1982

7.1983

7.1983

10

5

200

30

16

20

20

9

100

100

80

80

100

85

90

95

Hloubka vody /m/

0,3

0,3

0,4

0,6

0,6

0,10

0,4

0,4

Proudění vody

S

P

R

P

P

P

P

P

Hloubka sedimentu /m/

.

.

0

.

.

.

.

.

Počet druhů

3

3

2

5

3

3

5

3

2

Analyzovaná plocha /m /

Celková pokryvnost /%/

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle -1

-1

proudící /rychlost do 0,2 m.s /; R - voda za normálního stavu rychle proudící /rychlost větší než 0,2 m.s /; 0 dno tvoří písek, štěrk nebo kameny; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . příslušný údaj nebyl zjišťován. Tabulka 11a

Zastoupeni druhů

X)

Druh

121

147

145

144

143

13

146

148

Polygonum amphibium /st. nat./

4

.

.

.

.

.

.

.

Potamogeton berchtoldii

.

5

.

.

.

.

2

.

P. nodosus

.

.

3

5

5

4

3

4

Potamogeton natans

.

.

3

+

.

.

1

.

Lemna minor

.

2

.

1

3

+

.

.

Spirodela polyrhiza

.

+

.

+

+

+

.

.

Caeratophyllum demersum

1

.

.

.

.

.

2

.

x) Výskyt v jednom snímku: 121 - Myriophyllum verticillatum 1; 144 - Butomus umbellatus +; 146 - Lemna gibba 4; 148 - Potamogeton pectinatus 1, Sagittaria sagittifolia 3.

97

Tabulka 12

Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Potametum alpini Datum

7.1982 7.1982 7.1982 7.1982 7.1982 9.1983 9.1983 9.1983 9.1983 9.1983 2

Analyzovaná plocha /m /

8

4

6

10

10

10

10

10

5

10

Celková pokryvnost /%/

100

85

100

100

100

80

100

90

100

50

Hloubka vody /m/

0,7

0,15

0,25

0,3

0,3

0,15

0,20

0,20

0,20

0,06

Proudění vody

S

P

P

P

P

P

S

P

S

R

Hloubka sedimentu /m/

0,3

.

0,3

1,0

1,0

.

.

.

.

0

Počet druhů

4

4

8

5

6

10

8

7

3

3

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle -1

-1

proudící /rychlost do 0,2 m.s /; R - voda za normálního stavu rychle proudící /rychlost větší než 0,2 m.s /; 0 -dno tvoří písek, štěrk nebo kameny; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

Tabulka 12a Zastoupení druhů

X)

Druh

Číslo snímku 72

80

95

96

97

153

138

139

136

135

Potamogeton alpinus

4

4

5

5

3

3

5

3

5

3-4

Lemna minor

+

+

2

2

2

1

1

+

+

+

L. trisulca

.

3

+

1

1

+

1

2

.

.

Batrachium circinatum

2

.

+

2

2

.

.

.

.

.

Berula erecta

.

.

.

+

+

1

+

.

.

.

Equisetum fluviatile

.

.

+

.

.

+

.

1

.

.

Myosotis laxiflora

.

.

+

.

.

+

.

.

.

.

Alisma plantago-aquatica

.

.

.

.

.

.

+

1

.

.

Cardamine amara

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

Carex acutiformis

.

.

.

.

.

+

.

+

.

.

Menyanthes trifoliata

.

.

.

.

.

.

+

2

.

.

X) Výskyt v jednom snímku: 72 - Myriophyllum verticillatum 3; 80 - Potamogeton obtusifolius 1; 95 - Solanum dulcamara +, Sparganium erectum +; 97 - Nuphar lutea 3; 153 - Potamogeton natans 3, Glyceria sp. +; 138 Glyceria maxima 2, Ranunculus lingua +; 136 - Utricularia australis +.

98

Tabulka 13 Hottonietum palustris /snímek 9, 70, 91, 191/ a Batrachietum circinati /snímek 76, 82, 106, 120/ Datum

7.1982

7.1982

7.1982

5.1984

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

Analyzovaná plocha 2 /m /

4

5

5

25

5

5

10

10

Celková pokryvnost /%/

55

100

100

100

100

95

100

85

Hloubka vody /m/

0

0,08

0,05

0,15

0,15

0,15

0,4

0,3

Proudění vody

S

S

S

S

S

P

S

S

Hloubka sedimentu

.

.

.

.

1,0

1,0

0,20

0,10

Počet druhů

10

7

5

5

5

6

1

4

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu -1

rychle proudící /rychlost do 0,2 m.s /; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

Tabulka 13a

x

) Zastoupení druhů

Druh

9

70

71

191

76

82

106

120

Hottonia palustris

4

5

4

5

.

.

.

.

Batrachium circinatum

.

.

.

.

5

5

5

5

Myriophyllum verticillatum

.

.

.

.

1

+

.

1

Lemna minor

.

+

2

+

+

+

.

.

Lysimachia nummularia

.

+

2

.

.

.

.

.

Galium palustre s.l.

.

.

3

1

.

.

.

.

x

) Výskyt v jednom snímku: 9 - Rumex hydrolapathum 1, Bidens frondosa 1, Agrostis stolonifera +,

Mentha aquatica +, Polygonum hydropiper +, Lycopus europaeus +, Lythrum salicaria +, Sparganium emersum +, Carex pseudo-cyperus +; 70 - Lysimachia vulgaris +, Carex acutiformis 1, C. elongata +, Oenanthe aquatica +; 71 - Ranunculus repens 1; 191 - Iris pseudacorus 2, Rorippa amphibia +; 76 Potamogeton natans +, Myosotis laxiflora +; 82 -Potamogeton alpinus 2, Lemna trisulca +, Solanum dulcamara +; 120 - Polygonum amphibium /status natans / +, Caeratophyllum demersum 1.

Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

99

Tabulka 14 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Scirpetum lacustris /snímek 109, 31/, Typhetum angustifoliae /snímek 38, 178/, Phragmitetum communis /snímek 90, 94, 30, 6, 27/ a Glycerietum maximae /snímek 39, 55, 62/.

Datum

7.1982

7.1982

7.1982

11.1983 7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

Analyzovaná plocha /m /

50

8

25

10

20

20

10

15

20

60

10

50

Celková pokryvnost /%/

80

100

100

100

100

100

90

60

100

90

100

100

Hloubka vody /m/

1,5

0,65

0,50

0,02

0,15

0,20

1,4

1,5

1,0

0,05

0,10

0

Proudění vody

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

S

Hloubka sedimentu /m/

0,5

.

0,50

.

0,20

0,30

.

.

0,20

.

.

.

Počet druhů

4

7

8

5

9

14

6

3

5

9

5

7

2

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

100

Tabulka 14a Zastoupení druhů

X)

Druh

109

31

38

178

90

94

30

6

27

39

55

62

Schoenoplectus lacustris

4

4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Typha angustifolia

1

.

4

3

.

.

.

.

.

.

.

.

Phragmites australis

.

.

.

1

4

4

5

3-4

3

.

.

.

Glyceria maxima

.

+

.

.

.

.

1

.

.

4

5

5

Lemna minor

+

4

1

.

1

.

.

+

2

2

.

.

Solanum dulcamara

.

.

.

.

+

+

1

.

.

.

1

+

Lemna trisulca

.

4

5

.

2

.

.

.

2

1

.

.

Hydrocharis morsus-ranae

.

.

+

.

.

.

3

.

5

+

.

.

Berula erecta

.

.

.

.

4

2

.

.

.

.

.

.

Caeratophyllum demersum

.

1

+

.

.

.

.

.

2

1

.

.

Sparganium erectum

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

Carex gracilis

.

+

.

.

+

+

.

.

.

.

.

.

Utricularia australis

.

.

1

.

.

.

.

2-3

.

.

.

.

Urtica dioica

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

+

Galium palustre s. l.

.

.

.

.

.

3

.

.

.

+

.

.

Ricciocarpus natans

.

.

+

.

.

.

.

.

.

3

.

.

X)

Výskyt v jednom snímku: 109 - Nuphar lutea 3; 38 - Spirodela polyrhiza +; 178 - Batrachium sp. +, Potamogeton gramineus 3, Drepanocladus aduncus 3; 90

- Alnus glutinosa +, Calamagrostis canescens 3, Elodea canadensis 2, 94: Typha latifolia 1, Carex acutiformis +, Phalaris arundinacea 1, Geranium palustre + , Mentha longifolia 1, Epilobium hirsutum +, Scirpus sylvestris +, Cardamine amara +; 30 - Rumex hydrolapathum 1, Equisetum fluviatile 2,39 - Lycopus europaeus l, Oenanthe aquatica 2; 55 - Sagittaria sagittifolia +, Rorippa amphibia +; 62 - Polygonum amphibium 1, Symphytum officinale +, Bidens frondosa +, Butomus umbellatus +. Vysvětlivky: Vysvětlivky . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

101

Tabulka 15 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Sparganietum erecti/snímek 63,99, 11, 19, 53, 54,140, 29/ a Typhetum latifoliae /snímek 59, 100, 40, 194/

Datum

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

9.1983

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

11.1983

Analyzovaná plocha /m /

10

50

20

20

10

10

10

40

10

100

25

10

Celková pokryvnost /%/

80

100

80

75

95

100

100

80

100

100

95

100

Hloubka vody /m/

0,65

0,30

0,20

0,30

0,10

0,08

0,12

0,15

0,20

0,10

0,50

0,15

Proudění vody

S

S

S

P

P

P

S

S

S

S

S

P

Hloubka sedimentu /m/

.

0,30

.

0,20

.

.

.

.

0,5

0,20

0,20

0

Počet druhů

3

8

6

5

4

4

10

10

2

10

6

4

2

Vysvětlivky: -1

S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle proudící /rychlost do 0,2 m.s /; sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; 0 - dno tvoří písek, štěrk nebo kameny; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

102

hloubka

Tabulka 15a Zastoupení druhů

X)

Druh

63

99

11

19

53

54

140

29

59

100

40

194

Sparganium erectum

4

5

5

4

4

4

3

3

.

+

.

.

Typha latifolia

.

.

.

.

.

.

.

4

4

4

2

Glyceria maxima

.

.

.

+

.

2

2

1

.

.

.

.

Berula erecta

.

3

.

+

.

.

.

.

.

2

.

1

Sagittaria sagittifolia

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

Lemna minor

.

1

.

.

.

3 .

1

.

5

+

1

8

Equisetum fluviatile

.

.

.

.

.

.

+

1

.

.

.

.

Nuphar lutea

2

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

Solanum dulcamara

.

2

.

.

.

.

.

.

4

.

.

Galium palustre s. 1.

.

.

.

.

.

1 .

+

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

+

.

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

.

.

2

.

.

.

.

+

.

.

.

.

.

4

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

.

.

.

.

.

+

.

.

.

1

.

.

1

.

.

Iris pseudacorus Lythrum salicaria Phragmites australis Caeratophyllum demersum Spirodela polyrhiza Lemna trisulca Lysimachia vulgaris Hydrocharis morsus-ranae Carex acutiformis X)

. . . . . . . . .

+ + . . . . + . .

. . 1 . 1 . . 1 .

. . . . + . . . .

Výskyt v jednom snímku: 63 - Carex pseudocyperus 1; 11 - C. riparia +; 19 - Rorippa amphibia +, Lemna gibba +;140 - Potamogeton alpinus 3; 29 -

Menyanthes trifoliata +, Alisma plantago-aquatica 1, Rumex hydrolapathum 3, Sium latifolium 2, Mentha aquatica 2, Butomus umbellatus +; 100 - Ranunculus lingua +, Cardamine amara +; 40 - Utricularia australis 2; 194 - Nasturtium officinale 5. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

103

Tabulka 16 Charakteristika fytocenologických snímků společenstev Acoretum calami /snímek 113, 14/ a Equisetetum fluviatilis /snímek 107, 115/ Datum

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

Analyzovaná plocha /m /

30

20

16

50

Celková pokryvnost /%/

100

90

100

100

Hloubka vody /m/

0,30

0

0,8

0,10

Proudění vody

S

S-P

S

S

Hloubka sedimentu /m/

0,20

.

1,0

0,20

Počet druhů

5

7

2

7

2

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu -1

rychle proudící /rychlost do 0,2 m.s /; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován.

Tabulka 16a x) Zastoupení druhů

Druh

Číslo snímku 113

14

107

115

Acorus calamus

4

4

.

.

Equisetum fluviatile

.

.

4

5

Carex graciiis

1

r

.

+

C. acutiformis

2

.

.

+

Galium palustre s. 1.

.

1

.

2

Výskyt v jednom snímku: 113 - Sparganium erectum +, Typha angustifolia +; 14 - Polygonům amphibium 1, Iris pseudacorus 1, Lycopus europaeus +, Scutellaria galericulata +; 107 - Nuphar lutea 2; 115 - Carex rostrata +, Myosotis laxiflora +, Filipendula ulmaria +. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

104

Tabulka 17 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Beruletum angustifoliae /snímek 47, 48, 86, 85, 104, 151/ a společenstvo s Oenanthe aquatica /snímek 21/

Datum

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

7.1982

9.1983

7.1982

Analyzovaná plocha /m /

5

5

5

6

12

10

50

Celková pokryvnost /%/

90

100

100

100

100

100

80

Hloubka vody /m/

0,10

0,20

0,15

0,15

0,35

0,15

0,10

Proudění vody

P

P

P

P

P

P

S

Hloubka sedimentu

0,20

0,10

0,4

1,0

0,20

.

.

Počet druhů

9

7

5

6

4

9

6

2

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle proudící /rychlost do 0,2 m.s

-1

/; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický

sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován. Tabulka 17a x)

Zastoupení druhů číslo snímku

Druh

47

48

86

85

104

151

21

Berula erecta

5

5

5

4

5

5

.

Oenanthe aquatica

.

.

.

.

.

.

4

Myosotis laxiflora

.

1

.

1

.

+

+

Lemna minor

.

.

+

.

1

+

.

L. trisulca

.

.

2

.

.

+

.

Solanum dulcamara

.

.

+

2

.

.

Caltha palustris

.

.

+

.

.

. +

Holcus lanatus

+

+

.

.

.

.

.

Mentha aquatica

1

1

.

.

.

.

.

Iris pseudacorus

.

.

.

.

.

1

1

Alisma plantago-aquatica

.

1

.

.

+

.

.

X)

Výskyt v jednom snímku: 47 - Typha latifolia 1, Lycopus europaeus 1, Poa trivialis 1,

anserina +,

.

Potentilla

Epilobium parviflorum +, Juncus articulatus +; 48 - Lythrum salicaria +, Schoenoplectus

tabernae-montani +; 85 - Potamogeton obtusifolius 2, P. alpinus 2, Batrachium circinatum 2; 104 Potamogeton natans +; 151 - Equisetum fluviatile +, Glyceria maxima 3, Cardamine amara 1; 21 Galium palustre 3, Lysimachia vulgaris 1, L. nummularia +. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

105

Tabulka 18 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Společenstvo s Rorippa amphibia /snímek 65, 67/, společenstvo se Sparganium emersum /snímek 93, 111, 137/, společenstvo s Ranunculus lingua /snímek 64, 98, 66/ a Eleocharitetum palustris /snímek 51/ Datum 2

7.

7.

7.

7.

9.

7.

7.

7.

7.

1982

1982

1982

1982

1983

1982

1982

1982

1982

Analyzovaná plocha /m /

10

20

4

8

10

10

10

10

3

Celková pokryvnost /%/

95

100

90

85

100

85

100

100

85

Hloubka vody /m/

0,10

0,10

0

0,3

0,4

0,15

0,3

0,15

0,15

Proudění vody

S

S

S

P

S

S

S

S

S

Hloubka sedimentu /m/

0,25

0,25

0,3

0,05

.

0,20

1,0

0,3

0,05

Počet druhů

6

12

6

3

5

5

10

7

4

Vysvětlivky: S - voda za normálního letního stavu stojatá nebo téměř stojatá; P - voda za normálního letního stavu rychle proudící /rychlost do 0,2 m.s

-1

/; hloubka sedimentu - organický nebo převážně organický

sediment; . - příslušný údaj nebyl zjišťován. Tabulka 18a Zastoupení druhů

X)

Číslo snímku

Druh

65

67

93

111

137

64

98

66

51

Rorippa amphibia

5

5

.

.

.

1

.

1

.

Sparganium emersum

.

.

4

5

4

.

.

.

.

Glyceria fluitans

.

.

2

.

.

.

.

.

.

Ranunculus lingua

1

+

.

.

.

4

4

4

.

Eleocharis palustris s.l.

.

.

.

.

.

.

.

.

4

Lemna minor

+

1

.

.

.

3

1

4

2

Myosotis laxiflora

+

+

.

.

.

.

2

.

.

Equisetum fluviatile

.

+

.

.

.

1

.

l

.

Phalaris arundinacea

1

L

.

.

.

.

.

.

.

Carex gracilis

+

.

.

.

.

.

.

1

.

Lycopus europaeus

.

1

.

.

.

.

1

.

.

Solanum dulcamara

.

+

.

.

.

.

+

.

.

Cardamine amara

.

1

.

.

.

.

1

.

.

Glyceria maxima

.

+

.

.

.

.

.

l

.

Berula erecta

.

.

.

1

.

.

2

.

.

Lemna trisulca

.

.

.

.

.

.

+

.

2

X) Výskyt v jednom snímku: 67 - Galium palustre s. 1. 4, Sparganium erectum 1; 93 - Alopecurus aequalis 1, Phragmites australis +, Polygonum hydropiper +, Ranunculus repens +; 111 - Epilobium hirsutum +; 137 - Elodea canadensis 3, Potamogeton alpinus 1, P. obtusifolius +, Equisetum palustre r; 64 - Iris pseudacorus 1; 98 - Veronica anagallis-aquatica 2, Carex acutiformis 1; 66 - Carex vesicaria +; 51 - Riccia fluitans 2. Vysvětlivky: . - příslušný údaj nebyl zjištěn.

106

Tabulka 19 Charakteristika fytocenologických snímků společenstva Společenstvo s Calamagrostis canescens /snímek 74/, Caricetum buekii /snímek 190/, Caricetum paniculatae /snímek 73, 89/, Caricetum gracilis /snímek 12, 101, 116/, Caricetum ripariae /snímek 60/ a Caricetum acutiformis /snímek 150/ 7.

6.

7.

7.

7.

7.

7.

7.

7.

1982

1981

1982

1982

1982

1582

1982

1982

1982

Analyzovaná plocha /m /

10

15

15

20

30

100

50

10

10*

Celková pokryvnost /%/

100

100

100

100

100

100

100

100

100

Hloubka vody /m/

0

0

0,20

0,30

0

0,15

0,10

0,05

0,10

Proudění vody

-

-

S

S

S

S

S

S

P

Hloubka sedimentu /m/

.

.

0,25

0,20

.

0,20

0,05

0,3

.

Počet druhů

10

5

15

13

5

11

6

5

8

Datum 2

Tabulka 19a Druh

74

190

73

89

42

101

116

60

150

Calamagrostis canescens

4

.

+

.

.

.

.

.

.

Carex buekii

.

5

.

.

.

.

.

.

.

C. paniculata

.

.

3

4

.

.

.

.

.

C. gracilis

.

.

.

.

5

5

4

.

.

C. riparia

.

.

.

.

.

.

.

5

.

C. acutiformis

.

.

+

.

.

1

2

.

5

Lythrum salicaria

+

.

.

.

+

1

+

+

.

Lemna minor

.

.

1

2

.

+

.

2

2

Filipendula ulmaria

1

.

.

+

.

+

1

.

.

Phragmites australis

+

+

+

3

.

.

.

.

.

Galium palustre s. 1.

+

.

1

1

.

.

+

.

.

Lysimachia vulgaris

1

.

.

+

.

1

.

.

.

Berula erecta

.

.

1

1

.

.

.

.

+

Equisetum fluviatile

.

.

.

.

.

+

2

.

1

Urtica dioica

1

.

.

.

.

.

.

+

.

Caltha palustris

.

.

+

.

.

1

.

.

.

Solanum dulcamara

.

.

+

+

.

.

.

.

.

Cardamine amara

.

.

+

+

.

.

.

.

.

Lycopus europaeus

.

.

.

+

.

1

.

.

.

Lemna trisulca

.

.

.

2

.

.

.

.

3

X)

Výskyt v jednom snímku: 74 - Geranium palustre 3, Galeopsis tetrahit +, Veronica chamaedrys +;

190 - Calystegia sepium 1, Vicia sepium +, Rubus caesius +; 73 - Myriophyllum verticillatum 4, Eleocharis palustris s. 1. 2, Alisma plantago-aquatica 1, Bidens cernua +, Myosotis laxiflora +; 89 Elodea canadensis 3,Cirsium palustre +{ 42 -

Equisetum arvense +, Symphytum officinale +,

Sanguisorba officinalis +; 101 - Juncus effusus +, Phalaris arundinacea +; 60 - Bidens frondosa +; 150 - Potamogeton alpinus 2, Polygonum amphibium r, Menyanthes trifoliata +. Vysvětlivky viz tab. 18.

107