Univerzita Palackého Přírodovědecká fakulta katedra ekologie a životního prostředí
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vliv pastvy na travinobylinnou vegetaci Bílých Karpat
Jan Mládek obor – Ochrana a tvorba životního prostředí V. ročník, r. 2002 vedoucí diplomové práce – RNDr. Vlastimil Tlusták, Csc.
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně s použitím citované literatury.
Tuto práci věnuji své přítelkyni Katce, rodičům a bratrovi za výborné zázemí, bez kterého by nikdy nemohla vzniknout. V prvé řadě děkuji za řadu odborných rad a připomínek všeho druhu Mgr. Karle Vincenecové a Mgr. V. Pechancovi za zpracování dat v prostředí GIS. Můj velký dík patří vedoucímu diplomové práce RNDr. V. Tlustákovi za uvedení do problematiky pastvinné vegetace Bílých Karpat, a dále za řadu konzultací hlavně RNDr. F. Krahulcovi, Mgr. M. Hejcmanovi, Mgr. Z. Münzbergové, Mgr. V. Rybkovi, Mgr. Z. Miklasovi, RNDr. I. Jongepierové, Mgr. J. Němcovi, Ing. M. Drgáčovi, Mgr. R. Spáčilovi. V neposlední řadě vyjadřuji velký dík také všem zemědělcům, kteří mně umožnili vstup na své pozemky a poskytli řadu důležitých informací, ale také členům ČSOP Kosenka a ČSOP Zálesí za poskytnutí ubytování a řadu cenných zpráv o současném pastevním hospodaření v oblasti. Je mi milou ctí poděkovat také všem dalším, kteří mi byli radou a aktivní spoluprací nápomocni při řešení tohoto úkolu.
Obsah: 1. Úvod………………………………………………………………………………………..3 1.1. Cíle diplomové práce………………………………………………………………….3 2. Teorie………………………………………………………………………………………4 2.1. Přírodní podmínky Bílých Karpat……………………………………………………4 2.1.1. Geologie, geomorfologie, pedologie, klimatologie……………………………4 2.1.2. Fytogeografie a potenciální přirozená vegetace………………………………..5 2.2. Historie obhospodařování a jeho vliv na diverzitu…………………………………..6 2.2.1. Jak se hospodařilo v minulosti?….….…………………………………………6 2.2.2. Čím je dána diverzita travinobylinných společenstev?………………………...7 2.2.3. Současný vývoj zemědělství…………………………………………………...8 2.3. Pastvinná vegetace…………………………………………………………………...9 2.3.1. Struktura a dynamika pastvinné vegetace……………………….……………..9 2.3.2. Pastvinná společenstva a jejich klasifikace…………………………………...10 2.4. Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi……………………..14 2.4.1. Botanický a zemědělský pohled………………………………………………14 2.4.2. Zemědělská terminologie……………………………………………………..14 2.4.3. Pastva jednotlivých druhů hospodářských zvířat……………………………..17 2.4.4. Sledování vlivu pastvy na vegetaci…………………………………………...18 3.
Metodika a materiál…………………………………………………………………….21 3.1. Vymezení studovaného území, fytocenologická data a jejich sběr………………….21 3.2. Zemědělské informace a pastevní dotazník………………………………………….22 3.3. Nomenklatura taxonů a syntaxonů……………………………………………...…...23 3.4. Problematika určování sterilních druhů……………………………………………...23 3.5. Programové zpracování, statistické analýzy a klasifikace…………………………...24 3.6. Faktory prostředí a ekologické hodnoty…………...………………………...………26 3.7. Použité zkratky………………………………………………………………………28
4. Výsledky………………………………………………………………………………….29 4.1. Základní rozbor snímkového materiálu……………………………………………...29 4.2. Mnohorozměrné analýzy…………………………………………………………….34 4.2.1. Nepřímá gradientová analýza………………………………………...……....34 4.2.1.1.Ordinace snímků……………………..…………………………………...34
4.2.1.2.Ordinace druhů……………………………………………………..……..38 4.2.1.3. Faktory prostředí, ekologické hodnoty a bioindikace……………..……..42 4.2.1.3.1. Korelace dat o druhovém složení s daty o prostředí……………...42 4.2.1.3.2. Vzájemné korelace faktorů prostředí a bioindikace……………....45 4.2.2. Přímá gradientová analýza……………………………………………………52 4.3. Klasifikace travinobylinných společenstev…………………….…………………….55 5. Diskuse…………………………………………………………………………………...65 6. Závěr……………………………………………………………………………………..73 7. Literatura………………………………………………………………………………...74 Přílohy………………………………………………………………………………………..80
Vliv pastvy na travinobylinnou vegetaci Bílých Karpat
1. Úvod 1.1. Cíle diplomové práce V poslední době se u vlastníků a uživatelů pozemků v CHKO - BR Bílé Karpaty zvyšuje zájem o údržbu travních porostů pomocí pastvy, která by mohla řešit údržbu hůře dostupných pozemků. Dodnes ale není znám optimální počet, skladba zvířat na plochu a dopad pastevního hospodaření na zájmová rostlinná společenstva. Z těchto důvodů byl vypracován projekt „Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty“ (Příloha 9), jenž
by měl přispět ke stanovení takových způsobů obhospodařování travinobylinných
společenstev, které by z ekonomického hlediska byly pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků přijatelné a současně udržely vegetaci luk a pastvin v optimálním stavu z hlediska preferencí ochrany přírody (Jongepierová et al. 2001). V rámci tohoto projektu byla jako jeho dílčí úkol zpracována tato diplomová práce, která navazuje na literární rešerši o pastvinné vegetaci v práci bakalářské (Mládek 2000). Diplomová práce vychází ze zjištěných teoretických předpokladů pro praktický výzkum v terénu a klade si za cíl: ·
provést základní monitoring pasených porostů na území CHKO - BR Bílé Karpaty
·
zodpovědět na otázku, které hlavní faktory se podílejí na diferenciaci travinobylinné vegetace ovlivněné pastvou
·
na základě statistického vyhodnocení vegetačních dat rozhodnout, zda: -
existuje významný rozdíl mezi porosty s různou délkou pastevního obhospodařování?
-
inklinují dlouhodobě pasené porosty k vegetaci sv. Cynosurion?
Snaha o pochopení vlivu pastvy hospodářských zvířat na TTP vedla k započetí tohoto monitoringu prostorové variability rostlinných společenstev ovlivněných pastvou. Ten by měl poskytnout základní přehled pracovníkům Správy CHKO o struktuře a dynamice pastvinné vegetace Bílých Karpat, vzniklých pod různými typy pastevního hospodaření. Výsledky
3
monitorování současného stavu prostředí dávají možnost předvídat vlivy připravovaných managementových zásahů na území MZCHÚ a I. a II. zón chráněné krajinné oblasti. Sledované plochy a veškerá sebraná data budou začleněna do geografického informačního systému Správy CHKO, a využita pro „Interakční model pastvy“ vypracovaný v rámci téhož projektu (viz Pechanec 2001).
2. Teorie 2.1. Přírodní podmínky Bílých Karpat 2.1.1 Geologie, geomorfologie, pedologie, klimatologie CHKO Bílé Karpaty náleží geologicky k flyšovému pásmu Západních Karpat, které je typické střídáním různě propustných vrstev druhohorních a třetihorních mořských sedimentů, a sice zejména pískovců a jílovců. Flyšové pásmo je díky nízké vertikální komunikaci vod typické nedostatkem podzemní vody, prameny jsou často plošné, rozptýlené a rychle vysychající. Většina území patří do mírně teplé klimatické oblasti – průměrná teplota 8,10C a srážky 752 mm pro stanici Luhačovice (viz Tab.1,Tab.2, Obr.1) Tab.1 Průměrné měsíční srážky (v mm) za období 1951 - 1980 na stanici Luhačovice Měsíc
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Srážky
43
43
42
50
67
100
95
79
49
50
57
55
Tab.2 Průměrné měsíční teploty (v 0C) za období 1951 - 1980 na stanici Luhačovice Měsíc
I
Teplota -2,0
II
III
IV
V
VI
-0,4
3,2
8,2
12,8
16,3
4
VII
VIII
17,5 16,8
IX
X
XI
XII
13,3
8,8
4,1 -0,1
120 100 80 60
srážky
40
teplota
20 0 -20
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
Obr.1 Klimadiagram meteorologické stanice Luhačovice (Pechanec 2001) Krajina se vyznačuje malou retenční schopností, převládají hnědé půdy – kambizemě, často na vápnitém podloží. Pro celou oblast jsou příznačné svahové pohyby, tzv. sesuvy, které se začaly uplatňovat ve velké míře zvlášť po odlesnění svažitého terénu. Ještě více byl tak jimi rozčleněn povrch luk a pastvin, vytvořila se řada muld a kotlin, které se od sebe liší mikroklimatickými poměry, hloubkou půdní vrstvy a vlhkostí. Skloubení diverzity stanovišť (mikrobiotopů), diverzity obhospodařování spolu s geografickou polohou území na hranici tří květenných říší panonské, hercynské a karpatské dalo vznik obrovské druhové diverzitě rostlin na malém prostoru - na 25m2 až 130 druhů cévnatých rostlin (Kuča et al. 1993).
2.1.2
Fytogeografie a potenciální přirozená vegetace
Dle regionálně fytogeografického členění České republiky použité v Květeně ČR 1 (Hejný & Slavík 1997) náleží studované území do fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum), velká část spadá do fytogeografického okresu č.78 Bílé Karpaty lesní, dále na severozápadě CHKO do okresu č.79 Zlínské vrchy a v severovýchodní části u Valašských Klobouk také okrajově do okresu č.82 Javorníky (Nekuda et al. 1995). Potenciální přirozenou vegetaci zájmové oblasti představuje v kolinním a suprakolinním stupni karpatská dubohabřina (as. Carici pilosae - Carpinetum), v submontánních polohách ji střídají ostřicové bučiny (as. Carici pilosae – Fagetum) a v nejvyšších partiích Bílých Karpat (montánní stupeň) pak bučiny s kyčelnicí devítilistou (as. Dentario enneaphylli – Fagetum). Původní lesní společenstva byla z velké části nahrazena smrkovými monokulturami a 5
v místech odlesnění se také pod vlivem různých způsobů obhospodařování vyvinula vegetace luk i pastvin svazů Arrhenatherion, Bromion erecti, Cynosurion, Molinion a PolygonoTrisetion (Elsnerová et al. 1996, Neuhäuslová et al. 2001)
2.2 Historie obhospodařování a jeho vliv na diverzitu 2.2.1
Jak se hospodařilo v minulosti? Na současný stav luční a pastvinné vegetace na území CHKO Bílé Karpaty má zásadní
vliv dlouhodobý způsob obhospodařování. Původně byla převážná část Bílých Karpat pokryta listnatými lesy, ale již od mladší doby kamenné dochází k postupnému osídlování tohoto území a vlivem zemědělské činnosti se mění původní tvář krajiny (Kuča et al. 1993). K velkému hospodářskému rozvoji dochází zejména v 16. století, kdy začíná kolonizace pohraničních podhorských oblastí, dochází ke stěhování Valachů na území Bílých Karpat. Ti měli velké zkušenosti s chovem dobytka a jejich zásluhou tak v oblasti došlo k výraznému rozvoji pastevectví (Hlobilová 1985). Vlivem odlišného historického vývoje i abiotických faktorů se však zemědělství na Horňácku, Kopanicích a Valašsku značně lišilo (geografické vymezení Příloha 1). V jižní části vznikaly obrovské jednosečné luční komplexy, zatímco ve střední a severní části se rozvinulo pastevní obhospodařování travních porostů. Pastvinami se stávaly méně úrodné půdy nebo svahové části, jejichž hospodářské obdělávání bylo nákladné, nevýnosné či pracné. Tyto pozemky nebyly zpravidla hnojeny, produkce a efektivnost pastvy byla velmi nízká (Gogela 1972). V oblasti Kopanic i Valašska se pastevní hospodaření stále rozšiřovalo do výše položených oblastí.. Na vyklučených a vypálených místech lidé nejen pásli dobytek, ale také zakládali malá políčka, jejichž umístění v krajině neustále střídaly (Kuča et al. 1993). Kopaničáři své pozemky nejdřív kosili a až na podzim přepásali. Pole a louky poblíž usedlostí hnojili chlévskou mrvou a kosili dvakrát ročně, vzdálenější louky byly pouze jednou v pozdním létě posečeny a na podzim spásány otavy (Hájek 2000). Na Valašsku došlo koncem 19. století k výraznému poklesu chovu ovcí, orná půda se ve větší míře než dříve získávala z bývalých pastvin. Z nich se odstranily veškeré keře i s kořeny, ty byly na pastvinách spáleny a popel z nich se využil ke hnojení. Po 2-3 letech se půda již hodně vyčerpala, byla tedy ponechána ladem a opět tím vznikaly čerstvé pastviny. Ty, které zůstaly se příliš neošetřovaly, zarůstaly křovím, lískou a hlavně jalovcem (např. PR Jalovcová stráň).
6
Při letním přísušku a nedostatku píce se pro pastvu využívala i strniště na polích (Gogela 1972). K postupnému opouštění od tohoto tradičního typu obhospodařování docházelo na území Bílých Karpat poměrně pozdě, až v období první republiky, kdy se do osevních postupů cílevědomě zaváděl travopolní systém dočasných luk, intenzivně se začal pěstovat jetel luční. Hnojení umělými minerálními hnojivy se více prosadilo až po 2. světové válce, po jejich aplikaci se však na loukách a pastvinách počaly šířit nitrofilních druhy rostlin. Kvalita píce a výnos se výrazně zvýšily, ale nastal citelný pokles diverzity travinobylinných společenstev (Hlobilová 1985).
2.2.2
Čím je dána diverzita travinobylinných společenstev? Diverzita trvalých travních porostů je vždy udržována kosením nebo pastvou, které mají
zásadní vliv na konkurenční vztahy mezi rostlinami a tedy celou strukturu společenstva. Obzvláště klíčová je doba pokosení nebo prvního pastevního cyklu, která ovlivňuje: jaké rostliny vytvoří semena, jaké se odnoží při zemi a kolik živin stihne, která rostlina uložit do svých podzemních zásob. Vysoká diverzita, která na řadě míst zůstala, díky rozmanitým způsobům extenzivnímu hospodaření, zachována, by při opuštění území byla ztracena. Na loukách by se uchytily keře (hlohy, růže) a pionýrské stromy (bříza, jasan, osika), které by zcela potlačily světlomilné luční druhy (Příloha 10, Fot.18). Lze předpokládat, že za normálních podmínek by vývoj na opuštěných loukách a pastvinách směřoval rychle k lesu. Podmínky v současné středoevropské krajině však nejsou zcela normální. V půdě je značné množství dusíku a fosforu a až neuvěřitelné množství dusíku přinášejí srážky. Spady dusíku ve Starém Hrozenkově dosahují až 38 kg/ha, přičemž při sklizni se odstraní jen asi 17-22 kg. Kritická zátěž, kterou už nelze kompenzovat sečením a přirozenými procesy v rostlinných společenstvech, byla stanovena na cca 25 kg/ha (Kuča et al. 1993). Tento stav zcela vyhovuje některým konkurenčně silným travinám, jako jsou Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Calamagrostis epigeios a Elytrigia repens. Pokud se z porostu přestane odstraňovat biomasa, tak hned v prvních letech vytvoří tyto druhy souvislé husté porosty a půdní povrch přikryjí silnou vrstvou stařiny (Příloha 10, Fot.17). Tím zcela a nenávratně udusí citlivé (ohrožené) druhy. Z několika desítek rostlinných druhů zbude pouze jedna až tři dominanty a malý počet živořících odolnějších druhů. Návrat k původnímu stavu je možný, pokud ještě existují v blízkém okolí zachovalé druhově bohaté porosty (Hájek 2000). 7
2.2.3 Současný vývoj zemědělství V posledních desetiletích 20. století proběhla ve většině vyspělých zemí intenzivní industrializace zemědělské výroby, která měla dalekosáhlé důsledky i pro louky a pastviny v Bílých Karpatech. Hlavní změny, které se jich dotkly, byly velkoplošné meliorace, silná eutrofizace prostředí minerálními hnojivy a kejdou, velkoplošné zavádění dočasných druhově chudých umělých porostů, což vyvolalo ústup druhově bohatých polopřirozených lučních a pastvinných společenstev i ohrožení řady druhů na extenzivní pastvu vázaných jako jsou hořečky a některé orchideje (Moravec 1994). Doposud se ochrana přírody výrazně rozcházela v názorech se zemědělci, kteří prosazovali intenzivní výrobu, nadměrné hnojení a vysokou koncentraci dobytka na pastvinách. Po roce 1989 došlo ke změně, díky poklesu stavu hospodářských zvířat se výrazně zmenšilo zatížení na jednotku plochy, hlavně z ekonomických důvodů se také snížila intenzita zúrodňovacích opatření jako hnojení a obnovy luk a pastvin druhově chudými umělými směskami. Přesto je současný způsob pastvy hodně odlišný od tradičního hospodaření. Dříve byla hospodářská zvířata rozptýlena po vesnicích a pouze přes den byla uplatňována volná nebo kůlová pastva. Kdežto nyní jsou skot i ovce koncentrovány ve velkých stádech na rozlehlých pastvinách, převládajícím způsobem je kontinuální celodenní pastva masných plemen (Příloha 10, Fot.13). Důraz je kladen na minimální vstupy a plné využití přirozené produkce travních porostů (Bittnerová 1999). Prostřednictvím dotací ministerstva zemědělství jsou výrazně podporováni zejména zemědělci, kteří dodržují pravidla ohledně chovu hospodářských zvířat v režimu ekologického zemědělství – zákon 242/2000 Sb. Tímto zákonem je mimo jiné ustanoveno: zemědělec je povinen zajistit, aby celkový stav hospodářských zvířat na ekologické farmě nepřesáhl 1,5 DJ/ha TTP. Podporu ekologického chovu skotu a ovcí zajišťuje svaz producentů a zpracovatelů biopotravin (PRO-BIO), který v regionu Bílých Karpat zastupuje pan ing. Milan Drgáč z informačního
střediska
Moravských
Kopanic
ve Starém
Hrozenkově.
Výsledkem
spolupráce ochranářů a zemědělců je zařazení CHKO Bílé Karpaty do programu Evropské unie – SAPARD, jehož cílem je zavedení šetrného způsobu pastvy pro management cenných lokalit (zejména v I. a II. zónách CHKO). V roce 1999 byl také zahájen projekt v rámci programu PHARE – PARTNERSHIP, pod názvem Rozvoj Bílých Karpat - ekologické zemědělství v ČR a SR. Tento projekt podporuje nízkou intenzitu obhospodařování TTP, která povede ke zvyšování počtu lučních druhů na rozlehlých pastevních areálech, a přitom, aby takovéto hospodaření bylo schopné uživit zemědělce (Juršík et al. 2001). 8
2.3 Pastvinná vegetace 2.3.1
Struktura a dynamika pastvinné vegetace
Vztah mezi vegetací a býložravci je dynamický, struktura a kvalita vegetace ovlivňuje stravu pasoucích se zvířat a obráceně, důsledky pastvy (okus, zpětný návrat živin formou moče a exkrementů, sešlap porostu) se projevují na struktuře a druhovém složení rostlinných společenstev. Vývoj strategií rostlin pro přežití na pastvinách šel dvěma směry: avoidance strategy – rostliny se spoléhají na morfologické (trny, přízemní růžice listů) a biochemické (nechutnost) mechanismy, které redukují pravděpodobnost a intenzitu spásání, tolerance strategy – je založena na schopnosti rostlin po defoliaci rychle obnovit růst (Meijden van der et al. 1988). Na pastvinách existují dva vertikální gradienty – světelná intenzita a defoliace, mezi nimi je vztah negativní korelace, a tak vytváří trade-off pro rostliny. Úspěch v konkurenci o světlo je vyvážen rizikem brzkého spasení (Hodgson & Illius 1996). Exkrementy i disturbance podmiňují heterogenitu v horizontální struktuře travního porostu, často tak mění druhové složení. Náhodná distribuce živin exkrementy přispívá k oscilaci rostlinných populací (Marriot & Carrere 1998). Mezery v porostu vzniklé aktivitou zvířat (okus, sešlap) se zatahují zejména vegetativním růstem klonálních rostlin (např. Trifolium repens), protože mají schopnost alokace asimilátů z jiných částí rostliny (Příloha 10, Fot.9). V případě rozsáhlejších disturbancí se uplatňují také semenáčky ze semenné banky porostu a blízkého okolí (Losvik 1988). Na pastvinách se často vlivem různé konkurenční schopnosti rostlin a selektivního spásání vytváří ostrůvkovitá struktura (Příloha 10, Fot.10), kdy častěji spásaný nižší porost je tvořen růstovými formami rostlin typu guerilla, které rychle mizí a pronikají na nová místa (např. výběžkaté druhy trav, Agrostis capillaris), a naopak nespásané části formami typu falanx (např. kompaktní husté trsy trav, Deschampsia cespitosa), které se vyznačují vysokou konkurenční schopností a vytrvávají na jednom místě (Tilman 1994, Begon et al. 1997) Koexistence druhů na pastvinách je podpořena, jestliže pastva selektivně zmenšuje podíl běžných a zvyšuje podíl vzácných druhů rostlin. Harper (1972) také poukazuje, že významným faktorem se stává stupeň chutnosti dominanty travního porostu. V jeho experimentech se v případě chutných dominant vlivem selektivního spásání diverzita cévnatých rostlin na lokalitě zvýšila a naopak poklesla v případě nechutných dominant. To dokládá i Krahulec et al. (1993) na příkladu obnovení vypásání oligotrofních krkonošských luk s dominancí Polygonum bistorta, ovce tento druh, s poměrně vysokou krmnou hodnotou 9
(sensu Jurko 1990), přednostně konzumovaly, uvolňovaly prostor i živiny vázané v jeho biomase pro další ochranářsky cenné druhy. Mezi loukou a pastvinou existují poměrně zásadní rozdíly, které shrnuje Tab.3. Tab.3 Rozdíly mezi lučními a pastevními společenstvy atribut
louka
pastvina
systém
otevřený
uzavřený
odstraňování biomasy
jednorázové
kontinuální
asimilace
úplně přerušená
omezovaná, ale kontinuální
bilance živin
ochuzování
zpětné obohacování
tvorba humusu
větší
menší
dekompozice stařiny
pomalá
rychlá
kořenová hmota
více
méně
odnožování
malé
větší
převládající reprodukce
generativní
vegetativní
úroda sušiny
větší
menší
travní drn
zapojený
narušovaný
(vybráno dle Breymeyer & Kajak 1973, Knotek 1996, Mrkvička 1998)
2.3.2
Pastvinná společenstva a jejich klasifikace
Pastviny a porosty pastvou ovlivněné mají na celém území Bílých Karpat velmi heterogenní vegetaci. V praktickém výzkumu se nelze obejít bez jejich podrobné analýzy a klasifikace. Botaniky je nejčastěji používáno floristicko-cenologické hledisko založené na výskytu diagnostických (charakteristických a diferenciálních druhů) a rozpracované metodou curyšsko-montpelliérské školy (Rychnovská et al. 1985). Naproti tomu zemědělský výzkum používá fyziognomicko-floristické hledisko označované jako typologie travních porostů (Regal & Krajčovič 1963). V následující stati se dotkneme obou způsobů klasifikace a jeho využití.
10
Botanická klasifikace Pojem „pastvinných společenstev“ není doposud jednoznačně definovaný. Často jsou takto prezentována travinobylinná společenstva, která jsou spásána hospodářskými zvířaty. V tomto smyslu můžou tak být chápána společenstva více svazů, v Bílých Karpatech se jedná zejména vegetaci svazů Arrhenatherion, Bromion erecti, Cynosurion (okrajově sv. AgropyroRumicion crispi, Molinion). Mezi společenstva těchto svazů nepočítáme pouze skutečné dlouhodobé pastviny, ale také kosené louky, na kterých jsou případně na podzim přepásány otavy či nejsou vůbec pasené. Záměrně jsou zde z literatury detailně popsána pastvinná společenstva Bílých Karpat, jejichž pojetí je zohledněno ve výsledkové a diskusní části. Typická pastvinná společenstva (v užším smyslu) západní a střední Evropy souhrnně zpracoval Tüxen (1937) a v rámci třídy Molinio-Arrhenatheretea Tüxen 1937 popsal samostatný sv. Cynosurion Tüxen 1947, který zahrnuje krátkostébelné mezofytní porosty ovlivňované pastvou, velmi častou sečí nebo sešlapáváním. Tento svaz je charakterizovaný skupinou diagnostických druhů: Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Carum carvi, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Hypochoeris radicata, Leontodon autumnalis, Leontodon hispidus, Phleum pratense, Plantago lanceolata, Poa pratensis, Prunella vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens (Moravec et al. 1995). V rámci sv. Cynosurion existují dva podsvazy: a/ podsv. Lolio-Cynosurenion Jurko 1974 s následující skupinou diagnostických druhů: Agrostis stolonifera, Bellis perennis, Carex hirta, Cirsium arvense, Elytrigia repens, Glechoma hederacea, Lolium perenne, Lysimachia nummularia, Odontites vulgaris, Plantago major, Poa annua, Poa trivialis, Potentilla anserina, Potentilla reptans, Ranunculus repens, Veronica serpyllifolia. Vegetace tohoto podsvazu (resp. zejména as. Lolio-Cynosuretum Tüxen 1937) je vázána často na extenzivní pastviny údolních poloh a je typická častými kontakty k fytocenózám sv. Polygonion avicularis a na vlhčích místech též sv. AgropyroRumicion crispi (Jurko 1969, Jurko 1971, Moravec et al. 1995) b/ podsv. Polygalo-Cynosurenion Jurko 1974, který se vyznačuje diagnostickými druhy: Alchemilla vulgaris agg., Briza media, Carex pallescens, Carlina acaulis, Euphrasia spp., Linum catharticum, Pimpinella saxifraga, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Rhinanthus minor, Stellaria graminea, Viola canina (Moravec et al. 1995). V rámci tohoto podsvazu se v oblasti Bílých Karpat vyskytuje as. Anthoxantho-Agrostietum Sillinger 1933 em. Jurko 1969 vymezená diagnostickými druhy Anthoxanthum odoratum, Anthyllis vulneraria, Asperula 11
cynanchica, Carlina acaulis, Carlina vulgaris, Coronilla varia, Cruciata glabra, Euphrasia rostkoviana, Filipendula vulgaris, Hieracium bauhinii, Hypericum perforatum, Pimpinella saxifraga, Polygala vulgaris, Potentilla heptaphylla, Ranunculus polyanthemos, Thymus pulegioides. Tlusták (1972) dokládá výskyt as. Anthoxantho-Agrostietum subas. typicum Jurko 1969 varianty s Brachypodium pinnatum Gogela 1971, pro kterou existují diferenciální druhy – Agrimonia eupatoria, Brachypodium pinnatum, Galium verum, Helianthemum ovatum, Potentilla tabernaemontani, Prunella lacinita, Ranunculus bulbosus, Trifolium ochroleucon. Dále zmiňuje výskyt subas. nardetosum Jurko 1970 s diferenciálními druhy Antennaria dioica, Alchemilla vulgaris, Sieglingia decumbens, Luzula albida, L. campestris, Nardus stricta, Potentilla erecta, Viola canina. Poslední doloženou je subas. festucetosum rupicolae Jurko 1971 s diferenciálními druhy Dianthus carthusianorum, Festuca rupicola, Fragaria viridis, Medicago falcata, Polygala major, Sanguisorba minor, Salvia verticillata, Teucrium chamaedrys. Řada porostů na pastvinách Bílých Karpat inklinuje k vegetaci svazu Arrhenatherion Koch 1926 charakterizované skupinou diagnostických druhů: Achillea millefolium, Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens, Bromus hordeaceus, Campanula patula, Centaurea jacea, Cerastium holosteoides, Crepis biennis, Dactylis glomerata, Daucus carota, Festuca pratensis, Festuca rubra, Galium mollugo, Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Knautia arvensis, Leucanthemum vulgare, Lotus corniculatus, Ornithogalum umbellatum, Pastinaca sativa, Pimpinella major, Saxifraga granulata, Trifolium dubium, Trifolium partense, Trisetum flavescens, Vicia sepium (Moravec et al. 1995). Vegetace slunných a vysychavých stanovišť, která se v dané oblasti vyskytuje na jednosečných loukách a místy také extenzivních pastvinách, náleží do třídy Festuco-Brometea Br.-Bl. et Tüxen ex Braun-Blanquet 1949, a sice svazu: Bromion erecti Koch 1926 syn. Cirsio-Brachypodion pinnati Hadač et Klika 1944. Tento svaz zahrnující velmi rozmanitou xerotermní a subxerotermní vegetaci Evropy se vyznačuje diagnostickými druhy: Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Carex flacca, Cirsium acaule, Gentiana cruciata, Gentianella
ciliata,
Polygala
comosa,
Prunella
grandiflora,
Rosa
gallica
(Moravec et al. 1995). Tyto druhově velmi bohaté porosty se ve studovaném území řadí zejména k as. Brachypodio-Molinietum Klika 1939, ve kterém se z diagnostických druhů i vyšších syntaxonomických jednotek uplatňují s velkou stálostí Brachypodium pinnatum, Carex michelii, C. montana, Carlina acaulis, Cirsium pannonicum, Festuca rupicola, 12
Filipendula vulgaris, Hypochoeris maculata, Peucedanum cervaria, Plantago media, Polygala major, Ranunculus polyanthemos, Scorzonera hispanica, Thesium linophyllon. Mezofilnější charakter tohoto společenstva ve studovaném území určují druhy, jejichž těžiště rozšíření se nachází ve společenstvech třídy Molinio-Arrhenatheretea, jsou to druhy: Briza media, Dactylis glomerata, Leontodon hispidus, Linum catharticum, Lotus corniculatus, Knautia arvensis, Plantago lanceolata (Tlusták 1972, 1975). Pastva výrazně podmínila floristicko-fytocenologické rysy těchto společenstev. Tento faktor má prokazatelný vliv na strukturu fytocenózy, a sice na její floristické složení, změny vývojového cyklu rostlin, nástup druhů odolných vůči sešlapu a okusu, na poměrné zastoupení druhů s vysokou a nízkou krmnou hodnotou. Pastva také významně ovlivňuje půdně-ekologické poměry. Indikační hodnotu skupin diagnostických druhů podmiňují faktory klimatické, ale také nadmořská výška, reliéf, geologický podklad a způsob obhospodařování fytocenóz (Jurko 1971). Zemědělská klasifikace Pro hospodářské účely (a rychlou orientaci zemědělců) je důležité rozlišovat v rozmanitosti luční a pastvinné vegetace jednotlivé typy, které jsou snadno stanovitelné dle dominantních druhů, mají určitou bioindikační hodnotu vzhledem k vodnímu a živinnému režimu, a tím také specifické požadavky na způsob obhospodařování (Moravec 1994). Tento zemědělský přístup je využíván zejména pro klasifikaci druhově chudých rostlinných společenstev, kde výskyt dominantních druhů je v souladu s určitými vlastnostmi stanoviště. Základní jednotkou agrobotanické typologie je porostový typ, který je definován jako fytocenologická kategorie k označení společenstva charakterizovaného jedním případně dvěma dominantními druhy (Klimeš 1997). Některé lukařské typologické systémy se z velké míry opírají o fytocenologickou klasifikaci curyšsko-montpelliérského směru, jedním z nejpoužívanějších je dvoustupňový systém Klappův (Moravec 1994). Obdobného přístupu je využito v práci Moravce (1965), který studoval luční společenstva ve střední části Šumavy. Porostové typy charakterizoval dvojicí typických druhů na základě asociace, která se na pozemcích určitého lučního typu vyskytuje při optimálním způsobu obhospodařování. Jednotlivé typy pak, právě díky svému vymezení, projevují určité vztahy k jednotkám potenciální přirozené vegetace. Tento přístup je v této práci využit hlavně v klasifikaci druhově chudších porostů.
13
2.4 Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi 2.4.1 Botanický a zemědělský pohled Přístup ochrany přírody k zachování druhového bohatství travinobylinných společenstev, které se staly součástí sítě chráněných území, byl v minulosti značně paradoxní. Až do konce 60. let převládala snaha zabránit v těchto biotopech jakémukoliv hospodářskému využití, ačkoliv často vznikly právě pod vlivem pastevního hospodaření. Když byla pastva v daném území skutečně ukončena, ukázalo se, že řada nejcennějších druhů rostlin z lokality mizí a že tedy právě okus rostlin, disturbance půdního povrchu a zpětné uvolnění živin jsou nezbytnou podmínkou jejich existence (Buček 2000). V současnosti se opět začíná uvažovat o obnovení pastvy na řadě chráněných území, avšak chybí představa o počtu a druhu zvířat, která by lokalitu efektivně obhospodařovala. Důvodem je velký odstup zemědělských badatelů a botaniků, ti první jsou zaměřeni zejména na množství a kvalitu biomasy vyprodukované v daném TTP a druzí pak pouze na výskyt ohrožených druhů (Hejcman et al. 2002). Před zavedením pastvy na lokalitu je nutné jasně definovat svoje požadavky. V případě, že zvolím pastvinu jako cílový stav, je třeba si uvědomit, že pastevní porost se významně liší od porostu lučního (viz kap. 2.3.1). Vlivem častého a nízkého spásání se druhové složení společenstva mění ve prospěch rostlin odolných okusu a disturbancím, tedy začínají převládat rostliny s rychlým regenerativním růstem, přízemní růžicí listů, rostliny trnité a nechutné, ale také luční druhy vytvářejí morfotypy s přízemním rozložením zelených orgánů. Taková společenstva pak hostí zejména rostliny stres-tolerantní, druhy odolné pastevnímu tlaku (Grime 1979). Z louky lze vytvořit pastvinu dlouhodobým spásáním, v konečném stádiu (za několik desetiletí – až 40let) pokrývají části rostlin celý povrch půdy (Hejcman et al. 2002).
2.4.2
Zemědělská terminologie
V ochranářské literatuře se v současnosti často uvažuje o extenzivní pastvě, jako o vhodném způsobu péče o chráněná území (Blažková 1999). Jenže co se skrývá pod tímto pojmem, a byly opravdu v minulosti pastviny udržovány extenzivní pastvou? V následujících řádcích je definována řada pojmů zemědělské terminologie a pochopení jejich správného významu je nezbytné pro komunikaci se zemědělci.
14
Nejdříve je důležité se naučit rozlišovat mezi intenzitou obhospodařování pastviny a samotnou intenzitou pastvy. Intenzitou obhospodařování pastviny rozumíme soubor agrotechnických opatření (hnojení, obnova travních porostů, přísevy pastevních směsí, užívání herbicidů), jejichž cílem je dosažení maximálního výnosu biomasy travního porostu. Intenzita pastvy je zatížení pastviny přímo hospodářskými zvířaty, které se nejčastěji uvádí v počtech velkých dobytčích jednotek na 1ha pastviny - DJ/ha (Pavlů et al. 2002). Jedna velká DJ představuje 500kg živé hmotnosti zvířete. Dle druhu hospodářských zvířat existují přepočítávací koeficienty (viz Tab.4) Tab.4 Koeficienty pro přepočet 1ks různých druhů hospodářských zvířat na DJ (dle věku)
skot
ovce, kozy
koně
2 měsíce-1 rok…...0,4DJ
2 měsíce-1 rok…..0,1DJ
5 měsíců-3 roky…..0,7DJ
1rok-2 roky……...0,7DJ
nad 1 rok………...0,2DJ
nad 3 roky…………1,3DJ
nad 2 roky………...1DJ
---
---
plemenný býk…...1,5DJ
---
---
(dle informačních materiálů MŽP – Program péče o krajinu) Kolik zvířat je možné na pastvině pást, závisí na našich možnostech a cílech. Jestliže máme určitou plochu pastviny a potřebujeme vědět kolik kusů zvířat na ni uživíme, pak nám následující výpočet dá hrubou představu maximálního počtu zvířat, která je možno pást. a) Celková plocha trvalých travních porostů na celou pastevní sezónu (TTP) - např. 5 ha b) Odhadovaný průměrný výnos sušiny pastviny z 1 ha (PV) - např. 3 000 kg/ha c) Odhadnutá délka pastevní sezóny ve dnech (DP) - např. 153 dní (1.5.-30.9.) d) Odhad průměrné živé hmotnosti paseného zvířete (ŽH) - (počáteční hmotnost + konečná hmotnost / 2) - např.: dojnice 550 kg, jalovice 350 kg, kůň 500 kg, ovce 60 kg) e) Odhad maximálního počtu zvířat (MP), která mohou být na pastvině pasena celou pastevní sezónu (TTP) x (PV) ───────────── = (MP) (0,04) x (ŽH) x (DP)
15
5 x 3000 kg/ha ──────────── (0,04) x 550 x 153
= 4,46 krávy (MP)
Maximálně můžeme na dané pastvině pást 4 krávy. Koeficient 0,04 znamená, že zvířata mají denní potřebu píce v průměru 4% jejich živé hmotnosti. Výpočet zatížení pastviny: 4 krávy x 550 kg = 2 200 kg celková živá hmotnost krav 2 200 kg / 500 kg = 4,4 DJ na pasené ploše 5 ha 4,4DJ / 5ha = 0,88DJ na 1 ha Zatížení pastviny je 0,88 DJ/ha Celoroční pastva byla v minulosti málo četným jevem, až v r. 1990 po importu masných plemen skotu (ale i ovcí) se tento způsob chovu rozšířil. Pokud jsou tímto způsobem držena na pastvinách malá stáda (do 30ks), je poškození vegetace na zimovišti malé, zatímco velká stáda dokáží porost úplně rozdupat. Délka pastevní sezóny se v podhorských oblastech (včetně Bílých Karpat) pohybuje mezi 150-180 dny, počátek pastvy se klade většinou do poloviny dubna až začátku května, kdy výška porostu se pohybuje mezi 5-15cm. Zahájení pastvy vysokého a přestárlého porostu v pozdějším období již přináší mnoho problémů, zvířata preferují mladý porost s vyšším obsahem bílkovin, stoupá podíl nedopasků a poválených míst. Konec pastevní sezóny souvisí s ukončením růstu trav v porostu většinou koncem října. V praxi existuje hodně druhů pastevních systémů, dva protipóly v technice pastvy představují pastva kontinuální a rotační. Rotační pastva je definována jako pasení dvou a více oplůtků, kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku. Z hlediska vztahu ke zvířatům je to často pastva nátlaková, kdy zvířata jsou držena v oplůtku až do vypasení porostu. Pokud má být lokalita udržována pouze pastevně, pak je nutno počítat s 3-5 pastevními cykly za rok. Naproti tomu pastva kontinuální se provádí zejména na rozsáhlých celcích TTP, zvířata jsou celoročně v jednom oplůtku. Z hlediska vztahu ke zvířatům je to pastva volná, zvířata mají k disposici různé typy porostů a obtížně tak lokálně můžeme regulovat kvalitu vypasení (Hejcman et al. 2002).
16
Tedy, odpověď na otázku položenou na začátku kapitoly zní: extenzivní hospodaření na pastvinách neznamená jen dodržet stanovený počet DJ/ha, ale také nedávat na porosty průmyslová hnojiva ani herbicidy, omezit mechanické zásahy jako přísev, smykování, sesekávání nedopasků apod. Extenzita je dána i technikou pastvy, kdy je vrcholem extenzity volná pastva. Jakmile musíme vkládat do organizace pastvy nějaké výrazné investice jako například ploty a technická zařízení přestává být pastva vyloženě extenzivní. Extenzita systému je dána nízkými vklady a nízkými tržbami z jednotky plochy. Je charakterizována nízkým podílem lidské práce, nízkými investicemi do staveb a strojů, omezenou potřebou nakupovaných krmiv (Teslík 1994). Porosty intenzivně spásané však mají vyšší kvalitu píce než extenzivně pasené části a jsou zemědělci vítány (Bakker 1989), a proto byla také v minulosti většina pastvin poměrně intenzivně spásána. Na Valašsku se dokonce pro zúrodňování porostů provádělo košárování a v období nedostaku píce se páslo i na strništích (Gogela 1972). Hlavní rozdíl oproti současnému způsobu hospodaření spočíval v tom, že většina porostů byla i tímto intenzivním spásáním ochuzována o živiny. Dobytek se totiž po pastvě vždy večer sháněl zpět do chlévů a exkrementy se poté užívaly nikoliv na hnojení pastvin, ale zejména polí a produkčních luk v okolí stavení (Kavka, ústní sdělení).
2.4.3
Pastva jednotlivých druhů hospodářských zvířat
Pastva různých druhů hospodářských zvířat přináší svá specifika i co se týče vlivu na rostlinná společenstva. Skot je charakterizován jako pastevní generalista (Smetham 1994), to znamená, že porost spásá výrazně méně selektivně ve srovnání s menšími přežvýkavci. Ovšem vyhýbá se pomočeným a pokáleným místům, na kterých vznikají ostrůvky eutrofizovaných nepasených ploch (nedopasků). Je schopen spásat i vyšší vegetaci, ale také porost zůstává po pastvě vyšší než při pastvě ovcí. Masná plemena většího rámce mohou na příkrých pozemcích způsobit silnou půdní erozi (Schläpfer et al. 1998). Ovce můžeme označit za výrazné selektivní spásače, u starší vegetace se výrazně vyhýbají metajícím travám (Grant et al. 1985). Nestraní se však pokáleným místům ani po skotu, je schopná likvidovat náletové dřeviny stejně dobře jako koza a udržuje porost bez výrazných nedopasků na velmi nízké úrovni. Ovce působí na půdu přibližně třikrát nižším tlakem v srovnání se skotem, což je velmi cenné zvláště v oblastech se svažitými pozemky. V případě pastevních areálů s větším výškovým rozpětím ovce přednostně spásají výše položená místa (Krahulec, ústní sdělení). Kozy ve srovnání s ovcemi spásají vegetaci výše nad zemí a nevyhýbají se metajícím travám i 17
náletovým dřevinám, ale obcházejí místa pokálená a pomočená (Hejcman et al. 2002). Koně spásají porost na podobnou výšku jako ovce, jsou velmi selektivní spásači a podporují tak ostrůvkovitou strukturu porostu. Při intenzivní pastvě jsou schopni likvidovat i dřeviny, ale nepříznivým důsledkem pastvy koní je vylučování exkrementů na určitým místech a ty se poté silně zaplevelují (Příloha 10, Fot.20, Regal & Krajčovič 1963). Do České republiky byla v posledních deseti letech přivezena celá řada plemen masného skotu i ovcí. Největší rozdíl, ve srovnání s pastvou plemen mléčného skotu (Holštýnské plemeno, Český strakatý skot), je dán možností trvalého celodenního pobytu na pastvinách. Nejvíce jsou v Bílých Karpatech zastoupena následující plemena: Masný Simentál, Hereford, Aberdeen-Angus, Piemontese, Limousin, Charolais, Galloway, ale celkově převažují kříženci těchto plemen s Českým strakatým skotem, z ovcí jsou chovány hlavně masná plemena Romney-Marsh a Suffolk (viz Příloha 6). Zákonem 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství je dáno, že chovaná plemena musí být adaptována na místní podmínky. Je nutno zdůraznit, že uvedená plemena se totiž velmi liší v chovatelských, ale i krmivářských nárocích, a těmto okolnostem by měl odpovídat i stav dotčených TTP. Pro extenzivní pastvu v chráněných území je vhodný masný skot menšího až středního tělesného rámce představovaný plemeny Galloway, Aberdeen-Angus, Hereford (Juršík et al. 2001), které jsou dokonale přizpůsobené i drsným klimatickým podmínkám a nižší kvalitě pastevního porostu, a můžou být chována celoročně volně bez přístřeší. Další plemena vyžadují vyšší nároky na péči, ale pro sezónní pastvu v podmínkách Bílých Karpat je vhodná většina plemen masného skotu. Často jde pouze o intenzitu výkrmu a zemědělcem očekávané přírůstky (Teslík 1994).
2.4.4
Sledování vlivu pastvy na vegetaci
Při studiu vlivu pastvy na rostlinná společenstva se stává velmi problematickou otázkou stanovení intenzity pastvy. Zemědělci většinou udávají průměrné zatížení všech TTP (včetně luk na seno) v DJ/ha celoročně pro celý pastevní subjekt. Intenzitu pastvy na konkrétním pastvině během pastevní sezóny lze v praxi zřídkakdy přesně odvodit vzhledem k častému přemísťování stáda a letnímu zvětšování rozlohy pastvin o porosty, na kterých byla prvně provedena sklizeň sena. Jenže pro účely monitoringu vegetace v detailním měřítku fytocenologických snímků by bylo nutno sledovat lokální intenzitu spásání vegetace. Na pastvinách totiž často vzniká „ostrůvkovitá struktura“- tzn. zvířata mají tendenci opakovaně spásat nižší a mladou vegetaci 18
na již jednou pasených plochách a jiné části naopak díky nechutné či přestárlé vegetaci zůstávají bez povšimnutí. Problematiku určení lokální intenzity lze řešit metodou měření intenzity spásání pomocí počítání exkrementů za stanovenou dobu (Bakker 1989). Avšak i tato metoda má určité nedostatky, neboť zvýšený výskyt exkrementů je také v místech odpočinku zvířat. Další alternativou je metoda měření intenzity spásání dle výšky porostu zaznamenané na podzim po ukončení pastvy (Hejcman et al. 2002). V praxi se provádí tak, že se vytyčí transekt vedoucí přes pastvinu a v pravidelné vzdálenosti se odečítá výška, průměrná hodnota pak charakterizuje intenzitu pastvy. Sledování vlivu pastvy na vegetaci lze provádět různými způsoby. A/ Jedna skupina metod provádí výzkum změn travinobylinné vegetace v čase po zavedení pastvy na lokalitu. První možností je založení většího množství trvalých ploch o malé velikosti (např.1m2), na kterých sledujeme vývoj vegetace v čase pod vlivem pastvy. Hlavní výhoda spočívá v možnosti zachytit celou škálu rostlinných společenstev na pastvině. Přístup byl využit při monitorování vlivu pastvy ovcí na Zadních a Předních Rennerovkách v Krkonošském národním parku (Pátková 1994, Krahulec et al. 1994, Krahulec et al. 1996). Druhou možností je experimentální pojetí studovaného problému. Kromě pasených ploch sledujeme ještě plochy kontrolní (nepasené), nejlépe když jsou uspořádány v úplných znáhodněných blocích, a my tak máme možnost studovat vliv pastvy odfiltrovaný od přirozených sukcesních trendů. Tento přístup se uplatnil při studiu vlivu pastvy skotského náhorního skotu na louky na Rýchorách v Krkonošském národním parku (Rauch et al. 2000). Vzhledem k časové náročnosti obou uvedených přístupů lze takto sledovat pouze jeden nebo několik málo typů vegetace. Při hodnocení a generalizaci výsledků z několika pokusných ploch na velké území je třeba dbát velké opatrnosti, vliv pastvy na vegetaci je ovlivněn velkým množstvím faktorů jako: abiotické charakteristiky lokality (geologické podloží, srážky aj.), tvar pasené plochy a umístění v terénu (ovce upřednostňují výše položená místa), způsob pastvy (rotační x kontinuální, nátlaková x volná), ale také druh pasených zvířat (Hejcman et al. 2002). B/ Druhá skupina metod se snaží postihnout současnou prostorovou variabilitu pastvinné vegetace a na základě vzájemného porovnávání fytocenologických snímků z různě obhospodařovaných pastvin se snaží zhodnotit vliv pastvy na travinobylinná společenstva širšího území. V CHKO-BR Poľana byl v 90. letech řešen projekt IUCN týkající se 19
obhospodařování TTP, jeho součástí bylo hodnocení současného stavu rostlinných společenstev pod vlivem pastvy. Na základě analýzy sebraných fytocenologických snímků byly rozlišeny vegetační typy pastvin s indikačními druhy, přiřazeny k příbuzné fytocenologické jednotce, ale také uvedeny typy hospodaření, které podmínily jejich vývoj a aktuální stav - bližší informace v literatuře Sláviková & Krajčovič (1996, 1998). Mgr. Pavel Lustyk, z AOPK ČR Brno, se v rámci disertační práce zabývá analýzou pastvinné vegetace v oblasti Beskyd a Javorníků, na základě rozsáhlého fytocenologického materiálu jsou stanovovány vegetační typy charakterizované skupinou indikačních druhů (Lustyk, ústní sdělení). Z cizích prací pak obdobnou metodikou hodnotil vliv managementu (kosení x pastva) na druhově bohaté porosty západního Norska Losvik (1988). Provedení základního monitoringu vegetace ovlivněné pastvou, hledání faktorů podmiňujících jejich diferenciaci, určení vegetačních typů a stanovení limitů jejich hospodářského využití je i náplní této diplomové práce (viz následující kapitola).
20
3. Metodika a materiál 3.1. Vymezení studovaného území, fytocenologická data a jejich sběr Původně se předpokládalo, že práce bude zahrnovat monitoring pastvinné vegetace v rámci celého území CHKO Bílé Karpaty. Během sběru dat v terénu se ukázalo, že se jedná o příliš velkou oblast s velmi rozmanitými typy pastvinné vegetace, a tak jsem zaměřil výzkum na menší část. Studované území představuje severní a střední část CHKO Bílé Karpaty (Valaško a Kopanice), na severu od obce Študlov až po nejjižnější sledované plochy v okolí obce Březová (Příloha 1). Terénní výzkum pastvinné vegetace probíhal během 3 sezón v letech 2000 -2002, hlavní část prací byla prováděna v období největšího rozvoje vegetace, od konce května do poloviny července. Jeho výsledkem bylo získání 99 fytocenologických snímků TTP. Snímkovány byly různé typy pastvin (i na bývalé orné půdě), louky ovlivněné pastvou a na příhodných stanovištích také kosené louky použitelné jako srovnávací materiál pro následné analýzy. Zaznamenávány byly také podrobné údaje o historii a obhospodařování každé lokality (Příloha 6). Pro monitoring pastvinné vegetace byly zvoleny fytocenologické snímky o velikosti 16m2, které byly umísťovány nejlépe uprostřed porostů, aby byl vyloučen okrajový efekt. Výběr ploch pro snímkování byl subjektivní, vycházel z rozlišení typů společenstev na pastvinách a poměrně rovnoměrného rozmístění ploch v jednotlivých typech. Zdálo by se, že objektivnímu výběru ploch (tedy náhodnému umístění) by měla být dána přednost. Moravec (1994) však uvádí, že srovnání obou postupů ukázalo, že jejich výsledky se podstatně neliší a nároky na pracovní čas jsou při náhodném výběru mnohem větší. Plochy byly vybírány v homogenních porostech, tj. tam, kde nedochází k nestejnorodosti stanovištních podmínek jako jsou změna horninového složení, pokles hladiny podzemní vody. Fytocenologické snímky (Příloha 4) obsahují základní charakteristiky – záhlaví: datum sběru, exposice a sklon svahu, nadmořská výška, celková pokryvnost a pokryvnost zvlášť bylinného a mechového patra, maximální výška bylinného patra a průměrná výška porostu, počet druhů ve snímku, - hlavní část: floristická skladba (seznam druhů), početnost a pokryvnost pomocí kombinované Braun-Blanquetovy sedmičlenné stupnice (r, +, 1, 2, 3, 4, 5). Do poznámky byly pravidelně zaznamenávány údaje o celkové fyziognomii společenstva, vliv hospodářské činnosti člověka, výskytu ohrožených druhů (zejména z čeledi Orchidaceae) a také invazních druhů rostlin jako Arrhenatherum elatius, Calamagrostis epigeios, Cirsium arvense, Crataegus sp., Rosa canina agg., Rumex spp.
21
Na některých vhodných lokalitách (celkem 28 ploch) byly v případě souhlasu zemědělců založeny trvalé plochy pro dlouhodobé opakované sledování. Ve čtverci fytocenologického zápisu byl vždy úhlopříčně levý horní a pravý dolní roh označen kovovou destičkou o velikosti 6x6 cm (vyrobenou ze železné pásoviny), na které byl navařen 20cm dlouhý hřebík pro dostatečné ukotvení na pastvině. Každá taková plocha je pak přesně lokalizována a její poloha zanesena do geografického informačního systému (GIS) Správy CHKO (Příloha 2, 3). Současně byla téměř ke každé monitorované ploše pořizována fotodokumentace, která se snaží postihnout celkový ráz lokality a detaily jednotlivých typů porostů (Příloha 10).
3.2
Zemědělské informace a pastevní dotazník Základní informace o zemědělcích zabývajících se pastevním chovem hospodářských
zvířat (dále jen pastevní subjekty) jsem získal z informačních materiálů Svazu producentů a zpracovatelů biopotravin (PRO-BIO) - Kolektiv autorů (2000, 2002) a publikace Juršík et al. (2001), ale také ústním sdělením od pracovníků Správy CHKO Bílé Karpaty (Bittnerová, Jongepierová, Miklas, Pechanec), pracovníků ZO ČSOP Kosenka (Janík, Trávníček), členů ZO ČSOP Zálesí (Studenka), pracovníků IS Moravské Kopanice ve Starém Hrozenkově (Drgáč). Po prvním kontaktu se zemědělcem a povolení vstupu na pastviny bylo prohlédnuto celé území a následně vytipovány reprezentativní plochy pro pořízení fytocenologické dokumentace. Až poté pro každou lokalitu (příp. pro celý pastevní subjekt) byl zpětně formou interview vyplňován polostrukturovaný „pastevní dotazník“ (Příloha 5). Jeho součástí byly následující charakteristiky: -
„katastrální území“ – umístění všech pastvin na k. ú. obcí (uváděné pro základní představu o lokalizaci pasených pozemků)
-
„výměra pastvin“ – rozloha pastevních areálů, ale i celková plocha TTP pro dané stádo (uváděna jako základní číslo pro vypočtení zatížení porostu v DJ/ha)
-
„historie území“ – tímto široce pojatým termínem jsou myšlena všechna významná hospodářská opatření, která byla na lokalitě realizována v průběhu posledních 50 let (zejména otázka orby, hnojení, přísevů, pastevních systémů), zjištěné údaje jsou velmi rozdílné kvality a hloubky vzhledem k nutnosti badatele spolehnout se pouze na výpověď zemědělce (jsou přesto velmi důležité pro 22
pochopení současného stavu vegetace na lokalitě, která je výsledkem dlouhodobého působení řady faktorů, nikoliv pouze důsledkem současného způsobu obhospodařování) -
termín „systém obhospodařování“ podává informaci o současném způsobu údržby travních porostů, v podotázkách jsou vyneseny vždy dva krajní typy hospodaření (pouze pastva x kombinace sečení a pastvy, rotační x kontinuální) za účelem rozdělení dat do kategorií pro následné analýzy
-
„složení a počet kusů zvířat ve stádě“ udávají druh hospodářských zvířat (skot, ovce, koně) a jednotlivá plemena, a tím také základní číslo pro vypočtení zatížení porostu v DJ/ha
-
„zatížení porostu v DJ/ha“ – v případě známé celkové výměry TTP, které zemědělec potřebuje pro celoroční chov, je vypočteno průměrné zatížení pozemků hospodářskými zvířaty v DJ/ha x v druhém případě (např. jen přepásání otav) uvádím pouze číslo vypovídající o okamžitém počtu DJ/ha v časovém úseku
3.3
Nomenklatura taxonů a syntaxonů Nomenklatura taxonů je sjednocena dle práce Neuhäuslová & Kolbek (1982). Vzhledem
ke zpracování fytocenologických dat v programu Turboveg je v jeho výstupech, statistických analýzách programu Canoco a přehledné tabulce snímků použito nomenklatury Ehrendorfer (1973). Odlišné pojmenování se týká následujících taxonů (v závorce nomenklatura dle Ehrendorfer 1973) – Elytrigia repens (Elymus repens), Hypochoeris maculata (Hypochaeris maculata), Hypochoeris radicata (Hypochaeris radicata), Securigera varia (Coronilla varia), Sieglingia decumbens (Danthonia decumbens). Kategorie ohrožených druhů jsou uvedeny dle seznamu Holub & Procházka (2000). Jména vyšších syntaxonů uvádím dle souborné publikace Moravec et al. (1995), nižší jednotky dle Tlusták (1972, 1975).
3.4 Problematika určování sterilních druhů Vzhledem k tomu, že na pastvinách dochází již od časného jara ke kontinuální defoliaci druhů bylinného patra a řada taxonů tak nikdy nedospěje do generativní fáze, bylo nutno 23
nastudovat jejich determinaci ve sterilním stavu. Jednalo se zejména o druhy č. Poaceae, Cyperaceae. K tomuto účelu existují velmi dobrý klíč Kučera & Kettnerová (1996) a atlasy Regal & Šindelářová (1970), Steinbach (1998). Dále jsem při determinaci, kterou nebylo možno provést v terénu, vycházel ze základních publikací o květeně České republiky Dostál (1989), Hejný & Slavík (1990, 1992, 1997), Slavík (1995, 1997, 2000), ale i německého díla Jäger & Werner (2000). U kritických rodů Alchemilla, Crataegus, Rosa, Taraxacum a také v případě výskytu těžko určitelných sterilních zástupců dalších rostlin (např. rody Allium, Geranium, Myosotis) nebyla prováděna přesná determinace na úroveň druhu.
3.5
Programové zpracování, statistické analýzy a klasifikace Fytocenologické snímky byly převedeny do programu TURBOVEG FOR WINDOWS
1.99b (Hennekens 2001), odkud byly exportovány a upraveny v programu MICROSOFT EXCEL, data dále upraveny pro přehlednou tabulku fytocenologických snímků (Příloha 4), ale také připraveny k ordinačnímu zpracování mnohorozměrných dat v programu CANOCO FOR WINDOWS 4.5 (Ter Braak & Šmilauer 2002). Pro prováděné analýzy bylo nutno sedmičlennou Braun-Blanquetovu stupnici abundance a dominance transformovat na číselné hodnoty. Jako nejvhodnější se ukázal převod na škálu řídící se procentickou hodnotou středu užívaného intervalu (viz Tab.5), které dávají relativně větší váhu druhům s vyšší pokryvností (Herben & Münzbergová 2001), což právě v případě dat týkajících se pastvinné vegetace je vhodné vzhledem k množství vzácných (často ruderálních) druhů vstupujících do těchto poměrně otevřených dynamických společenstev. Tab.5 Transformace Braun-Blanquetovy stupnice na procentickou škálu Braun-Blanquet
r
+
1
2
3
4
5
procenta
1
2
3
13
38
63
88
V programu MICROSOFT EXCEL byla prvně provedena jednoduchá explorační analýza dat – vytvořeny histogramy četnosti měřených parametrů prostředí. Pomocí této metody tak získána cenná informace o typu rozdělení dat (Lepš 1996).
24
Úkolem statistického zpracování bylo odpovědět na následující otázky: ü které hlavní faktory se podílejí na diferenciaci pastvinné vegetace Bílých Karpat? ü existuje významný rozdíl mezi porosty s různou délkou pastevního obhospodařování? ü inklinují dlouhodobě pasené porosty k vegetaci sv. Cynosurion? Pro hledání hlavních faktorů, které se podílejí na diferenciaci pastvinné vegetace byla použita nepřímá gradientová analýza, která pomůže odhalit skutečné směry variability v datech (Herben & Münzbergová 2001). Vzhledem k charakteru sebraných dat byla zvolena trendu zbavená korespondenční analýza DCA (Jongman et al. 1987), která náleží mezi unimodální techniky vhodné na data s dlouhým gradientem (právě často na heterogenní soubory fytocenologických snímků). Při interpretaci ordinačních diagramů byly vymezeny zřetelně ohraničené skupiny snímků – pro testování vzájemné odlišnosti těchto skupin, na základě průměrných hodnot ekologických faktorů, bylo použito statistického programu NCSS 6.0.1 (Hintze 1995). V tomto programu bylo také provedeno testování statistické významnosti korelačních koeficientů mezi jednotlivými faktory prostředí. V dalším kroku byla pro jasnější vymezení struktury dat využita přímá ordinační technika - kanonická korespondenční analýza (CCA), tedy byl hledán ten směr variability ve floristických datech, které je korelován s dosazenou proměnnou prostředí (délka pastvy). Pomocí parciální analýzy byl odstraněn vliv některých nezajímavých proměnných (tzv. kovariát) a studován jen čistý vliv délky pastvy, tedy analyzovány reziduály variability po odstranění vlivu kovariát (Herben & Münzbergová 2001). Ze souboru 99 snímků byly v kanonické analýze, pro svou významnou odlišnost floristického složení, vyloučeny snímky zaznamenané v porostech na bývalé orné půdě (28 snímků). Pro klasifikaci snímkového materiálu bylo využito programu TWINSPAN (Hill 1979), který je externí aplikací programu JUICE 5.1e (Tichý 2002). Jedná se o typ polytetické divisivní klasifikace, která jako dělící kritérium využívá polohy snímku na první ordinační ose metodou mnohonásobného průměrování (Moravec 1994). Snímky tak jsou dichotomicky roztříděny dle toho, mají-li na ose kladné nebo záporné znaménko. Vzniklé podsoubory jsou děleny dále stejným způsobem, tedy zde existuje hierarchické uspořádání. Podstatou této metody je, že každá skupina snímků je charakterizována skupinou diferenciálních druhů – druhů, které převládají na jedné straně dichotomického dělení (Jongman et al. 1987). Jednotlivé skupiny snímků pak představují určité typy porostů se specifickým druhovým složením a byly zohledněny při závěrečném detailním rozboru dat – subjektivní klasifikaci společenstev. Program třídí snímkový materiál dle přítomnosti druhů (prezence – absence), 25
proto aby nedošlo ke ztrátě informace je nutná transformace kvantitativních dat pokryvnosti druhů na data kvalitativní. Dominance každého druhu ve snímkovém materiálu musí být proto nahrazena přítomností jednoho nebo více tzv. pseudospecies - druhů, které překročí stanovenou hladinu. V tomto případě byly zvoleny tři hladiny na hodnotách 0, 5, 25%, z původních 256 druhů tak bylo získáno 365 pseudospecies. Minimální velikost skupiny (která už dále nebude dělena) byla stanovena na 5 snímků a zadán maximální počet úrovní dělení na 6. Výsledkem této klasifikace bylo roztřídění snímků do velkého množství podskupin, ty však byly v konečné fázi subjektivně přetransformovány.
3.6
Faktory prostředí a ekologické hodnoty U každého fytocenologického snímku byly také sledovány proměnné prostředí
(environmental variables), které jsou svojí povahou nezávislé na floristickém složení. Tyto autorem měřené faktory prostředí byly využity v přímých gradientových technikách programu CANOCO pro hledání právě těch směrů variability v datech, které jsou korelovány s těmito vybranými faktory, a tedy jsou dobře interpretovatelné (Herben & Münzbergová 2001). Faktory prostředí se dělí na dva druhy: a/ kvantitativní (intervalové) proměnné, byly pro analýzy ponechány v jejich původní numerických hodnotách nebo překódovány na jinou kontinuální škálu (exposice) nadmořská výška – zpětně zjišťována z mapových podkladů (v analýzách zkratka nadm) sklon svahu – dle sklonového měřítka (v analýzách jen sklon) délka pastvy – uváděna v letech, max. hodnota stanovena na 50 let (v analýzách jen délka) exposice svahu – kvantitativní proměnná na kruhové škále (nelze použít jednoduchý lineární model), proto byla transformována na jinou kontinuální škálu následovně: expozicím 3150 – 3600 a 00 – 450 byla přiřazena 0, exposicím 460- 1340 a 2260 – 3140 byla přiřazena 1, exposicím 1350 – 2250 byla přiřazena 2, vzhledem k tomu, že radiační režim závisí na tom, zda je plocha ukloněna k jihu, byl zvolen tento způsob transformace (v analýzách jen expo) b/ kvalitativní (kategoriální) vícestavové proměnné, bylo nutno kódovat pomocí „dummy“ proměnných 26
systém obhospodařování (tato proměnná v sobě obsahuje dva faktory: současný typ obhospodařování dané plochy v kombinaci s informací, zda byla lokalita v posledních 20 letech zorněna), jedná se o pětistavovou kategoriální proměnnou zorněná plocha obhospodařovaná kombinovaně kosením a pastvou (v analýzách jen orkomb) zorněná plocha obhospodařovaná pouze pastvou (v analýzách jen orpast) nezorněná obhospodařovaná pouze kosením (v analýzách jen louka) nezorněná plocha obhospodařovaná kombinovaně kosením a pastvou (v analýzách jen komb) nezorněná plocha obhospodařovaná pouze pastvou (v analýzách jen past) Pro každý fytocenologický snímek byl dodatečně na základě krmné hodnoty jednotlivých druhů dle tabulkových ekologických hodnot (Jurko 1990) vypočítán krmný potenciál společenstva. A sice příslušné ekočíslo daného druhu (nabývající hodnot -3, -2, -1, 0, 1, 2, 3, 4, 5) bylo vynásobena procentickou pokryvností druhu a suma všech hodnot v rámci snímku pak představuje krmný potenciál dokumentovaného společenstva. Při záznamu tabulkových hodnot byla, v případě krmné hodnoty s rozpětím dvou tříd, zvolena vyšší hodnota, v případě rozpětí třech tříd prostřední hodnota a v případě neznámé hodnoty byla dosazena 0. Výsledná veličina (krmný potenciál) ovšem nemohla být použita k testování vztahu k floristickému složení vegetace, je z něho totiž přímo odvozena, pouze byla kalkulována jako pomocný faktor pro interpretaci analýz (Herben & Münzbergová 2001). V programu JUICE 5.1e (Tichý 2002) byl prostřednictvím Ellenbergových ekočísel (Ellenberg 1992) charakterizován vztah jednotlivých snímků k hlavním faktorům prostředí (světlo, teplo, kontinentalita, vlhkost, půdní reakce, dusík). Program vypočetl charakteristiku snímku na základě druhů, pro které je ekologická hodnota známa (ostatní jsou vyřazeny z analýzy), přičemž neprovedl vážení druhů dle stupně jejich dominance.
27
3.7 Použité zkratky as. – asociace BR – biosférická rezervace CHKO – chráněná krajinná oblast DF – počet stupňů volnosti (degrees of freedom) DJ/ha – počet dobytčích jednotek na 1 ha pozemku F-ratio – testové kritérium Fot. – fotografie max. – maximálně min. – minimálně MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území např. – například Obr. – obrázek podsv. – podsvaz PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace příp. – případně r – korelační koeficient ř. – řád sn. – fytocenologický snímek sv. – svaz Tab. – tabulka tř. – třída TTP – trvalý travní porost
28
4. Výsledky 4.1 Základní rozbor snímkového materiálu Výsledkem terénních prací v průběhu tří vegetačních sezón 2000 – 2002 bylo zhotovení 99 fytocenologických snímků, několik prvních s pomocí odborného konzultanta Mgr. Karly Vincenecové. Celkem se na všech plochách vyskytovalo 256 druhů cévnatých rostlin (Příloha 4). Pro celkový náhled na snímkový materiál byly v programu MICROSOFT EXCEL zhotoveny histogramy četnosti pro následující faktory (hodnoty na ose Y jsou udávány v absolutních číslech). Počet druhů – průměrný počet druhů na jeden snímek je 40, minimálně se vyskytovalo 7 druhů, maximálně 63 druhů (viz Obr.2), nízký počet druhů byl zaznamenán zejména na porostech na bývalé orné půdě často přisévaných pastevní směsí, naopak nejvíce druhů reprezentuje snímky na dlouhodobých pastvinách a kosených loukách Pokryvnost bylinného patra – pokryvnost patra E1 se pohybuje v poměrně velkém rozmezí 60-100% (průměr je 85%), nižší hodnoty se vyskytovaly zejména ve snímcích na bývalé orné půdě s režimem kontinuální pastvy (příp. nových pastvinách na bývalých loukách – disturbance po sešlapu), vyšší hodnoty pokryvnosti vykazovaly pak hlavně intenzivní přisévané pastviny s režimem rotační pastvy (Obr.3) Pokryvnost mechového patra – pokryvnost patra E0 dosahovala v 65 případech 0-20%, vyšší hodnoty pak byly zaznamenávány na severních svazích a loukách (Obr.4) Nadmořská výška – snímkový materiál pochází z poměrně velkého rozmezí 360-770 m n.m (viz Obr.5), nejvyšší lokality se nachází v oblasti Lopenického sedla a vrchu Královec Exposice svahu – Obr.6 poskytuje informaci o rozložení snímků vzhledem k orientaci ke světovým stranám Systém obhospodařování – rozdělení fytocenologických snímků dle režimu hospodaření (viz metodika kap. 3.6), dohromady 27 záznamů na plochách, které byly v posledních 20 letech zorněny (viz Obr.7) Délka pastvy – histogram (Obr.8) ukazuje četnost snímků dle délky pastvy v kategoriích: 0 – bez pastvy, 5 – do 5 let, 15 – do 15 let, 30 – do 30 let, 50 – od 30 let a více (max. 50 let dle stanovení metodikou, kap. 3.6)
29
Krmný potenciál – součet vážených krmných hodnot druhů určuje úživnost TTP, rozložení četnosti ukazuje Obr.9
16 14
10 8 6
11
4
12
14
12
11
61-65
56-60
51-55
46-50
41-45
36-40
31-35
3 21-25
3
2 0-15
0
13
7
16-20
2
11
26-30
četnost
12
počet druhů
Obr.2 Histogram četnosti počtu druhů na 1 snímek ve snímkovém materiálu
20 18 16
četnost
14 12 10
19
19 16
8 6 4 2
9
11
10
9
6
0 60-65
66-70
71-75
76-80
81-85
86-90
91-95
96-100
pokryvnost bylinného patra
Obr.3 Histogram četnosti % pokryvnosti bylinného patra ve snímkovém materiálu
30
60 50
četnost
40 30 52 20 10
15
13
7
8
41-60
61-80
0 0
1-20
21-40
4 81-100
pokryvnost mechového patra
Obr.4 Histogram četnosti % pokryvnosti mechového patra ve snímkovém materiálu
25
četnost
20
15
10 17
19
21
15
13
5 6
nadmořská výška
Obr.5 Histogram nadmořské výšky ve snímkovém materiálu
31
751-800
1 701-750
2 651-700
601-650
551-600
501-550
451-500
401-450
351-400
300-350
0
5
0
SSZ
20
S SSV
15
SZ
SV
10
SZZ
SVV
5
Z
0
V
JZZ
JVV JZ
JV JJZ
JJV J
Obr.6 Histogram orientace ke světovým stranám ve snímkovém materiálu
40 35 30 četnost
25 20 34
15 10
26 21 12
5
6
0 orkomb
orpast
louka
komb
past
systém obhospodařování
Obr.7 Histogram četnosti dle systému obhospodařování v kombinaci s faktorem zornění (viz metodika, kap.3.6)
32
35 30
četnost
25 20 32
15
29
10 16
13
5
9
0 0
1-5
6-15
16-30
31-50
délka pastvy
Obr.8 Histogram četnosti délky pastevního obhospodařování lokalit
16 14
četnost
12 10 8 6
10
4 2
15
14
4
11
9
10
6
5
7
3
2
3
krmný potenciál
Obr.9 Histogram krmného potenciálu (viz metodika, kap. 3.6)
33
751-800
701-750
651-700
601-650
551-600
501-550
451-500
401-450
351-400
301-350
251-300
201-250
150-200
0
4.2 Mnohorozměrné analýzy 4.2.1
Nepřímá gradientová analýza
Hlavním úkolem této analýzy bylo odhalení důležitých směrů variability na základě dat o druhovém složení. Součástí interpretace výsledků je zejména provedení dodatečných korelací proměnných prostředí a ekofaktorů s hlavními ordinačními osami.
4.2.1.1 ORDINACE SNÍMKŮ Všechny vegetační zápisy byly podrobeny DCA, výstupy této korespondenční analýzy zachycuje Tab.6, která ukazuje délku gradientu a ten u první osy činí 5,099, což potvrzuje správnost použití unimodálních technik na analyzovaná data (Herben & Münzbergová 2001). Hodnoty eigenvalue (resp. cumulative variance of species data) představují procento variability vysvětlené hlavními osami, v tomto případě první dvě osy vysvětlují 11,4% variability celého souboru snímků. Tab.6 Statistické údaje o nepřímé ordinaci (výstup v souboru s extenzí .log) Axes 1 0,558 Eigenvalues 5,099 Lengths of gradient 0,935 Species-environment correlations 7,1 Cumulative variance of species data (%) C.v. of species-environment relations (%) 22,3 Sum of all eigenvalues Sum of all canonical eigenvalues
2 0,334 3,003 0,686 11,4 27,9
3 0,288 3,110 0,646 15,1
4 Total inertia 0,230 7,820 2,609 0,684 18,0 7,820 2,161
Vzhledem k faktu, že se skóre snímků na obou okrajích ordinačního diagramu liší větším rozdílem než 4 s.d. (délka gradientu 5,099), lze očekávat, že snímky budou mít velmi odlišné druhové složení (Jongman et al. 1987). Pro hledání faktorů prostředí, které se podílí na rozložení snímků dle první a druhé osy, byly vymezeny skupiny blízkých snímků (zvlášť pro první a druhou osu). V programu JUICE (Tichý 2002) byly vypočítány hodnoty ekofaktorů a následně ve statistickém programu NCSS (Hintze 1995) testováno, zda-li v těchto faktorech
34
vykazují vymezené skupiny snímků signifikantní rozdíl. Shrnutí statistického zhodnocení podávají Tab.7, Tab.8 a jejich komentáře. Jak je vidět na Obr.10, v levé části první ordinační osy leží skupina 14 snímků, v Tab.7 označena A1 - 8, 9, 10, 13, 15, 16, 17, 18, 25, 26, 28, 31, 32, 35, v těch převažují druhy náročné na živiny (např. Elytrigia repens, Lolium perenne, Phleum pratense, Taraxacum sect. Rudearalia, Trifolium repens). Tyto snímky byly většinou zaznamenávány v porostech na bývalé orné půdě a inklinují k vegetaci svazu Cynosurion (přesněji podsv. LolioCynosurenion) a místy dokonce k ruderálním společenstvům sv. Agropyro-Rumicion crispi, s častými druhy Ranunculus repens, Rumex crispus. Dále byla vybrána skupina 14 snímků ze střední části diagramu, v Tab.7 označena A2 5, 7, 21, 22, 30, 34, 40, 42, 48, 56, 57, 63, 76, 90, zde mají výrazné zastoupení mezofilní druhy ovsíkových luk Arrhenatherum elatius, Centurea jacea, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra, Leucanthemeum vulgare, Trisetum flavescens. Snímky byly zaznamenávány většinou na pozemcích dlouhodobě kombinovaně obhospodařovaných (kosením a pastvou) a na loukách, na kterých byla často v současnosti (po delší době opuštění) započata pastva. V pravé části diagramu se nachází skupina 14 snímků, v Tab.7 označena A3 - 1, 2, 24, 49, 53, 54, 67, 71, 77, 79, 80, 81, 83, 89, zde mají výrazné zastoupení druhy subxerotermních trávníků (např. Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Cirsium pannonicum, Knautia kitaibelii) a také druhy oligotrofních pastvin (např. Carex pallescens, Carlina acaulis, Leontodon autumnalis, L. hispidus, Ononis spinosa, Sieglingia decumbens). Uvedené snímky se vztahují zejména k porostům v I. a II. zónách CHKO a vybraných MZCHÚ. Tab.7 Průměrné hodnoty sledovaných ekofaktorů pro vymezené skupiny snímků skupina / medián
dusík
vlhkost
A1
5,9
5,10
A2
4,85
4,95
A3
3,85
4,65
Pro statistické testování rozdílů mezi třemi skupinami snímků byla, vzhledem k narušení normality dat, použita neparametrická metoda analýzy variance s mnohonásobným porovnáváním ... Kruskal-Wallisův test. Výsledkem testu bylo zamítnutí nulové hypotézy H0: mediány nejsou odlišné, na hladině pravděpodobnosti P<0,05. Na základě vzájemného
35
porovnávání (Z-value test) bylo zjištěno, že skupiny snímků (A1xA3, A2xA3) vykazují signifikantní rozdíl obou faktorů (dusík, vlhkost). Hodnota Z-value je vyšší než 1,96 a mediány jsou tak prokazatelně odlišné. První osu, která vysvětluje 7,1% variability souboru, lze tedy interpretovat jako gradient dostupnosti živin a vlhkosti v kombinaci se stupněm antropogenního ovlivnění. Tento komplexní faktor je nutno chápat jako soubor dílčích složek, které se různou měrou podílejí na struktuře vegetace. Určujícími faktory jsou zejména: zornění a hnojení pozemku
3.5
v minulosti, celková intenzita hospodářského využití.
83 81 80
8
88
79
1 49 28 31 33 32 95 85 87 94 9 25 17 13 19 96 37 15 24 35 29 12 34 93 20 14 30 18 43 45 10 26 40 86 42 5123 58 84 98 36 82 22 48 44 72 59 76 21 57 63 90 56 52 47 68 5 75 7 99 65 703 53 55 60 27 50 46 38 6941 6 64 74 4 11 78 61 97 39 7391 71 62 54 66 67 77 89 92
-0.5
16
2
-1.0
6.0
Obr.10 Ordinace snímků - snímky pořízené na bývalé orné půdě (plocha byla zorněna v posledních 20 letech) - snímky pořízené na plochách dlouhodobě nezorněných (všechna čísla snímků jsou uvedena a jsou shodná s čísly v Přílohách a v programu Turboveg) Druhá osa s délkou gradientu 3,003 postihuje výrazně méně variability, avšak jeví se jako velmi významná z hlediska detailního rozlišení ochranářsky hodnotnější vegetace. Zejména v pravé horní části diagramu se vyskytují snímky z porostů pastvou „příliš“ neovlivněných (kosené porosty a jen přepásání otav, na dlouhodobých pastvinách to jsou pak plochy méně disturbované a jen extenzivně spásané), společenstva inklinují k vegetaci sv. Bromion erecti.
36
V pravé dolní části a blíže středu diagramu převažují snímky porostů silně ovlivněných pastvou hospodářských zvířat, jsou typické výskytem druhů odolných okusu a sešlapu, společenstva inklinují k vegetaci sv. Cynosurion respektive jeho podsv. PolygaloCynosurenion. Z Obr.11 vyplývá gradient druhové bohatosti ve snímkovém materiálu dle první ordinační osy. Snímky v levé části diagramu (zejména porosty na bývalé orné půdě) se vyznačují nízkým počtem dominantních druhů. Snímky v pravé části diagramu jsou již počtem druhů
-0.5
3.5
téměř srovnatelné. Detailnější pohled na srovnání pravé části diagramu je součástí Tab.8.
-1.0
6.0
Obr.11 Počet druhů jednotlivých snímků vynesený v ordinačním diagramu Pro hledání faktorů, které se podílejí na rozložení snímků dle druhé ordinační osy, byly využity dvě zřetelně vymezené skupiny snímků a/ v horní části diagramu, skupina označená B1 - 1, 24, 49, 79, 81, 83, 88, a b/ v dolní části, skupina označená B2 - 2, 53, 54, 67, 71, 77, 89.
37
Tab.8 Průměrné hodnoty ekofaktorů pro skupiny snímků (s.d. – standardní odchylka) skupina / průměr (s.d.)
dusík
vlhkost
pH
počet druhů
B1
3,84 (0,46)
4,37 (0,31)
6,64 (0,40)
58 (3,34)
B2
3,83 (0,43)
4,69 (0,19)
5,77 (1,00)
43 (11,35)
K porovnání průměrných hodnot faktorů skupin snímků B1 a B2 byl použit t-test pro dva výběry. Výsledky ukazují, že skupiny vykazují statisticky významnou odlišnost na hladině P<0,05 … pro faktory vlhkost (DF = 12, t = -2,27), pH (DF = 12, t = 2,13), počet druhů (DF = 12, t = 3,23). Naopak se signifikantně neliší v dostupnosti dusíku.
4.2.1.2 ORDINACE DRUHŮ Ordinace druhů a snímků si navzájem odpovídají (Jongman 1987 in Duchoslav 1994). Rozmístění druhů v diagramu se podobá tvaru vidlice (viz Obr.12), avšak pro účel zpřehlednění grafického zpracování ordinace byl dán důraz na druhy s vyšší „species weight range“ (ty, které mají vyšší váhu pro analýzu) a také posílena váha všech diagnostických druhů svazů Arrhenatherion, Bromion erecti a Cynosurion (vybrány dle Moravec et al. 1995), proto se původní zřetelný obraz vidlice lehce vychýlil. V následujícím popisu ordinace jsou zmíněny i druhy, které
nemohly být z prostorových a vizuálních důvodů v diagramu
zobrazeny. Postavení druhů dle první osy odpovídá popsanému komplexnímu gradientu dostupnosti živin a antropogenního ovlivnění. V levé části ordinačního diagramu se vyskytují: a/ nitrofilních a ruderální druhy – Alopecurus pratensis, Elytrigia repens, Myosotis arvensis, Pastinaca sativa, Phleum pratense, Poa trivilalis, Rumex crispus, R. obtusifolius, Taraxacum sect. Ruderalia, b/ druhy vlhkých stanovišť – Juncus bulbosus, J. effusus, Ranunculus repens, c/ druhy krátkostébelných eutrofních (sešlapávaných) porostů – Lolium perenne, Plantago major, Potentilla anserina, Trifolium repens. Pokud druhy této části digramu klasifikujeme dle životních strategií (sensu Grime 1979, Frank & Klotz 1990), zjistíme, že velká část patří mezi R-stratégy např. Myosotis arvensis, Poa annua, Veronica arvensis, CR-stratégy např. Anthemis arvensis, Bromus mollis, Cerastium holosteoides, Daucus carota, Galium aparine, C-stratégy např. Alopecurus pratensis, Cichorium intybus, Crepis biennis, Elytrigia repens, Phleum pratense, Rumex obtusifolius a pouze menší část je také stres-tolerantních, vykazuje CSR strategii např. Poa trivialis, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens. 38
Ve střední části leží: (a) typické mezofilní luční druhy – Arrhenatherum elatius, Festuca rubra, Holcus lanatus, Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata, Rumex acetosa, Trisetum flavescens a (b) druhy krátkostébelných mezotrofních porostů ovlivněných pastvou – Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Cynosurus cristatus, Prunella vulgaris. V pravé části se nachází a/ druhy subxerotermních trávníků – Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Campanula glomerata, Carex montana, Trifolium rubens, b/ druhy vysychavých půd – Betonica officinalis, Cirsium pannonicum, Potentilla alba, Sanguisorba officinalis a c/ druhy oligotrofních půd – Festuca rupicola, Hypericum maculatum, Luzula luzuloides, Nardus stricta, Viola canina. Pro rozložení druhů dle druhé osy se jeví jako částečně vhodná interpretace gradientu na základě půdní reakce (viz Tab.8). Druhy vázané na bazické půdy (v tomto případě vápnitý flyš) leží zejména v horní části – Aquilegia vulgaris, Carex flacca, Dorycnium herbaceum, Filipendula vulgaris, Geranium sanguineum, Medicago falcata, Salvia pratensis, Trifolium montanum, T. rubens, Tussilago farfara, zatímco v dolní části se vyskytují zejména druhy acidofilní – Agrostis capillaris, Carex pallescens, Hypericum maculatum, Luzula campestris, L. luzuloides, Nardus stricta, Phyteuma spicatum, Polygala vulgaris, Stellaria graminea. Nicméně lze očekávat, že gradient dle druhé osy bude ještě strukturovaný dalším prvkem, v dolní části se také kromě acidofilních druhů vyskytují i některé bazifilní druhy jako Bromus erectus, Carex tomentosa, Inula salicina. Celkově lze konstatovat, že v pravé části diagramu se nachází také řada druhů přizpůsobených dlouhodobému působení pastvy – jde o druhy, které dle zařazení do životních strategií náleží stres-tolerantním typům CSR a CS (sensu Grime 1979, Frank & Klotz 1990). První skupina (CSR) je představována druhy: Carlina acaulis, Hypochoeris radicata, Leontodon hispidus, L. autumnalis, Plantago media, které se vyznačují přízemní růžicí listů (vyhýbají se spásání) a dobrou schopností generativní reprodukce. Druhá skupina (CS) druhů Festuca rupicola, Nardus stricta, Sieglingia decumbens tvoří kompaktní trsy a je typická svoji nechutností. Rozlišení lokalizace svazových diagnostických druhů a druhů s vyšší váhou pro analýzu sledované travinobylinné vegetace přináší Obr.12. Druhy květnatých luk sv. Bromion erecti se vyskytují na pravém okraji, druhy mezofilních luk sv. Arrhenatherion a pastvin sv. Cynosurion se většinou prolínají a nachází zejména v levé polovině ordinačního diagramu.
39
4
Brach Ono spi Past
Elym
Saxi
Cir arv Phle Cer hol
Car fla
Pot rep Fes pra Pru vul Pla med
Car mon
Filip Dacty Tarax Gal alb Kna kit Triset Poa pra Tri pra Achil Alopec Cen jac Tri rep Heracl Loliu Tri dub Cre bie Cynos Ver cha Gal mol Bro hor Tri med Pla lan Rum ace Leuca Ger pra Rosa Agro Vic cra Carum Anthox Briza Lotus Arrhe Fes rub Ran pol Hol lan Pimpi Vic sep Leo aut Fes rupi Hyp mac Leo his Dauc
Hypo rad
Cam pat
Aven Alchem Bro ere Calam Trago Pol com Dantho
Inula
-2
Kna arv
-1
7
Obr.12 Ordinace druhů (vzhledem k přehlednosti jsou druhy kódovány zkratkami, seznam v Příloze 4) ¢ - diagnostické druhy sv. Arrhenatherion £ - diagnostické druhy sv. Cynosurion ¢ - společné diagnostické druhy sv. Arrhenatherion a Cynosurion - diagnostické druhy sv. Bromion erecti r- ostatní druhy Obr.13 názorně zobrazuje kvantitativní výskyt druhů ve snímkovém materiálu, přičemž je brán zřetel na efektivní výskyt druhů ve snímcích – tzn. toto číslo je určeno počtem snímků, ve kterých má daný druh pokryvnost kolem váženého průměru ze všech snímků (Ter Braak & Šmilauer 2002). Je tak posílena role druhů s vyrovnanou hodnotou dominance ve snímkovém
40
materiálu. Tento ukazatel se jeví být zvlášť vhodný pro analýzu struktury pastvinné vegetace, protože jsou tak zdůrazněny zejména druhy se stabilním zastoupením a odfiltrovány náhodné výskyty druhů v těchto otevřených společenstvech. Výrazně se tento efekt (narozdíl od běžného součtu výskytu druhů ve snímkovém materiálu) projevil v případě četného druhu Trifolium repens, který akcesoricky proniká do řady porostů v nízkých pokryvnostech, ale tímto zobrazením mu nebyla dána taková váha. Z obrázku vyplývá, že druhy s širokou ekologickou valencí pravidelně se uplatňující ve většině snímků (kruh o největším průměru) jsou v diagramu lokalizovány zejména uprostřed. A sice jsou to mezotrofní luční druhy: Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra, Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata, Rumex acetosa, Veronica chamaedrys. Na okrajích leží druhy již méně početné, obvykle jsou dobrými indikátory určitých biotopů a často dobře charakterizují typ vegetace. A sice v levé části společenstvo podsv. Lolio-Cynosurenion a vpravo nahoře pak květnaté louky sv. Bromion erecti. Nápadný je shluk poměrně četných druhů ve spodní části, a sice Campanula patula, Hypericum maculatum, Leontodon autumnalis, L. hispidus, Pimpinela saxifraga, které dobře korespondují s typem stanoviště - dlouhodobé oligotrofní pastviny (viz kap. 4.2.1.1).
41
4
Brach Ono spi
Pot rep
Poa pra Loliu
Tri rep
Pru vul
Pla med
Car mon
Dacty Filip Dauc Triset Kna kit Alopec Achil Tri pra Tarax Cen jac Cre bie Cynos Ver cha Tri med cra Agro Rosa Lotus Arrhe Leuca Vic Pla lan Rum ace Fes rub Anthox Briza Hol lan Leo his Cam pat
Ran pol Leo aut Fes rupi
Phle
Elym
Fes pra Cir arv
Pimpi Hyp mac Alchem Bro ere Calam Dantho
-2
Inula
-1
7
Obr.13 Ordinace druhů - rozdílnou velikostí kruhu je znázorněn počet efektivních výskytů druhu ve snímkovém materiálu (v zahuštěném středu se vyskytují druhy Arrhenatherum elatius, Lotus corniculatus a Vicia cracca)
4.1.2.3 FAKTORY PROSTŘEDÍ, EKOLOGICKÉ HODNOTY A BIOINDIKACE 4.1.2.3.1
Korelace dat o druhovém složení s daty o prostředí
Na úvod je třeba zdůraznit, že část dat o prostředí je získána pomocí bioindikačních Ellenbergových (Ellenberg et al. 1992) a Jurkových (Jurko 1990) ekočísel na základě floristických dat (viz kap. 3.6), tyto ekologické hodnoty představují sice jen druhý způsob zpracování též informace, ale významně pomáhají nezkušenému badateli při interpretaci. V rámci nepřímé ordinace byly provedeny dodatečné korelace autorem měřených proměnných prostředí i ekologických hodnot s hlavními osami. Tedy hlavní směry variability postižené prvními dvěma osami SPEC AX1, SPEC AX2 (vyextrahované s dat o druhovém
42
složení) byly korelovány se známými proměnnými prostředí a také se skóry snímků z nich odvozených (osy ENVI AX1, ENVI AX2). Informaci o korelaci mezi těmito dvěmi typy skórů snímků lze vyčíst z Tab.9 ale i z Tab.6, kde je tento vztah charakterizován veličinou „species-environment correlations“. Z tabulek vyplývá, že největší korelaci vykazují osy SPEC AX1 a ENVI AX1 (r = 0,94), na této vysoké hodnotě korelačního koeficientu se podílí zejména ekofaktory „dusík“ a méně také „vlhkost“, což pouze potvrzuje nalezení gradientu metodou DCA (viz kap. 4.1.2.1). Obdobně jako uvedené hlavní faktory je s první osou negativně korelována proměnná „orkomb“ (spolu s „orpast“ charakterizují zornění pozemku v posledních 20 letech), ta vysvětluje menší část variability, ale je v ní obsažen důležitý prvek antropogenního ovlivnění. Tento komplexní gradient dle první osy je možné nejlépe vystihnout jako stupeň dostupnosti živin, tuto charakteristiku jen podporuje další faktor – a sice krmný potenciál daného společenstva („potenc“), který má také vysokou negativní korelaci s první osou. Druhá osa SPEC AX2 již nevykazuje tak významnou korelaci s osou ENVI AX2 (r = 0,69), to vypovídá, že autorem hodnocené faktory již tak přesně nezapadají do modelu určeného daty o druhovém složení. Tomu odpovídají i koeficienty jednotlivých proměnných prostředí, negativní korelaci projevují sklon a nadmořská výška („sklon“, „nadm“) a naopak pozitivní dle očekávání kontinentalita, půdní reakce a teplo („konti“, „pH“, „teplo“). Tento fakt potvrzuje interpretaci nepřímé ordinace pomocí druhového složení.
43
Tab.9 Vážená korelační matice (váha – „sample total“) SPEC AX2
-0,23
1
ENVI AX1
0,94
-0,20
1
ENVI AX2
-0,27
0,69
-0,29
1
nadm
0,28
-0,37
0,30
-0,55
expo
-0,01
-0,02
-0,01
-0,03
sklon
0,31
-0,33
0,33
-0,48
delka
0,17
0,09
0,18
0,13
potenc
-0,47
0,14
-0,50
0,20
svetlo
-0,04
-0,07
-0,04
-0,10
teplo
-0,09
0,34
-0,10
0,49
konti
-0,02
0,48
-0,02
0,69
vlhkost
-0,68
-0,04
-0,73
-0,06
pH
0,15
0,44
0,16
0,64
dusik
-0,90
0,22
-0,96
0,33
orkomb
-0,62
0,22
-0,67
0,32
orpast
-0,30
0,08
-0,32
0,11
louka
0,19
-0,06
0,20
-0,09
komb
0,22
-0,14
0,23
-0,21
past
0,30
-0,02
0,32
-0,02
SPEC AX1
SPEC AX2
ENVI AX1
ENVI AX2
Vztah mezi skóre snímků na první ordinační ose (osa X) a hodnot ekologického faktoru „dusík“ (osa Y) je znázorněn pomocí lineární funkce - General Linear Model, za předpokladu normálního rozdělení. Signifikantní pokles obsahu dusíku dle první ordinační osy vykresluje
2
dusik
8
Obr.14 (DF = 98, F = 424,68 na hladině P<0,05).
-2
Samp.1
8
Obr.14 Negativní korelace skóre snímků na první ose a ekofaktoru „dusík“ S druhou ordinační osou má nejvyšší absolutní hodnotu korelačního koeficientu ekofaktor kontinentality, druhou pozici pro vysvětlení zaujímá ekofaktor půdní reakce. Korelaci faktoru 44
pH (osa Y) se skóre snímků na druhé ose (osa X) ukazuje Obr.15 (DF = 98, F = 19,17 na
4.5
pH
8.0
hladině P<0,05). I tato závislost vyjádřená lineární funckí je tedy signifikantní.
-1.0
Samp.2
4.0
Obr.15 Pozitivní korelace skóre snímků na druhé ose s ekofaktorem „půdní reakce“ (pH)
4.1.2.3.2
Vzájemné korelace vybraných faktorů prostředí a bioindikace
Jak je možno vidět v Tab.10, proměnné prostředí jsou spolu obvykle korelované. Právě tato skutečnost představuje typický problém pro následnou interpretaci mnohorozměrných analýz (Herben & Münzbergová 2002). V programu NCSS (Hintze 1995) byly mnohonásobným porovnáváním (Pearson correlations) testovány vzájemné korelace mezi jednotlivými faktory prostředí. V následující stati jsou jednotlivé faktory komentovány ve vztahu ke snímkovému materiálu a tímto určitým způsobem zdůvodněny jejich vzájemné korelace. Tento rozbor byl zohledněn při užití přímé ordinační techniky (CCA). Pomocí ekologických hodnot druhů, tedy díky jejich schopnosti bioindikace přírodních poměrů, byly interpretovány vztahy jednotlivých faktorů.
45
Tab.10 Tabulka korelačních koeficientů mezi jednotlivými faktory prostředí nadm
1
expo
-0,10
1
sklon
0,05
-0,03
1
delka
0,16
0,04
0,16
1
potenc
-0,06
0,00
-0,33
0,03
1
svetlo
0,03
0,37
0,21
0,29
0,16
1
teplo
-0,29
0,35
-0,20
0,18
-0,08
0,15
1
konti
-0,37
0,21
-0,21
-0,10
-0,18
0,03
0,38
vlhkost
-0,14
-0,32
-0,22
-0,30
0,32
-0,31 -0,17 -0,28
1
pH
-0,40
0,16
-0,08
0,11
-0,02
0,18
0,27
0,57
-0,45
1
dusik
-0,27
-0,13
-0,33
-0,19
0,35
-0,07 0,06
0,10
0,72
-0,08
1
orkomb
-0,37
0,10
-0,13
-0,30
0,10
0,03
0,13
0,15
0,43
-0,03
0,61
orpast
0,00
-0,14
-0,13
-0,18
0,19
-0,20 0,00
-0,06
0,34
-0,11
0,32
-0,11
1
louka
-0,06
-0,05
0,00
-0,33
-0,12
-0,16 0,04
0,04
-0,12
0,08
-0,19
-0,16
-0,08
1
komb
0,03
-0,25
0,08
-0,01
0,00
-0,12 -0,31 -0,17
-0,06
0,04
-0,17
-0,28
-0,15
-0,22
1
0,30
0,23
0,10
0,56
-0,08
0,29
0,18
0,04
-0,37
0,04
-0,35
-0,35
-0,18
-0,27
-0,48
1
nadm
expo
sklon
delka
potenc svetlo teplo
konti
vlhkost
pH
dusik orkomb orpast
louka
komb
past
past
1
1
(tučně jsou v tabulce vyznačeny hodnoty, které jsou statisticky průkazné na hladině P<0,05) Nadmořská výška. Jak vyplývá z Obr.16 (ale i Tab.9), nadmořská výška nevykazuje vysoký stupeň korelace s první ordinační osou, výrazně vyšší pak již s druhou. Zřejmý je vztah negativní korelace s půdní reakcí a kontinentalitou, který je dán vyšším množstvím srážek na výše položených lokalitách, ale také negativní korelace s faktorem „orkomb“ – vyšší polohy nebyly v poslední době zorněny ale využívány jako TTP (viz pozitivní s „past“). Snímky s nejvyšší nadmořskou výškou jsou lokalizovány zejména v pravé dolní části ordinačního diagramu, jedná se o pastviny s druhy - Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Leontodon autumnalis a L. hispidus (např. snímky 66-71 lokalizované v oblasti Lopenického sedla). Snímky s nižší nadmořskou výškou cca 450 m.n.m leží zejména v levé a horní části diagramu.
46
3.5
480
400 420 440 460 480
500 520 580
600
500 480 460 620
-0.5
560540
-1.0
6.0
Obr.16 Nadmořská výška ve snímkovém materiálu – Loess Model, množství vysvětlené variability označuje koeficient… Multiple R-squared = 0,287 Exposice. Její vliv na strukturu vegetace má smysl studovat pouze ve vztahu se sklonem. Vzhledem ke způsobu transformace na kontinuální škálu (viz kap. 3.6), kde nejvyšší hodnotu mají jižní svahy, jeví pozitivní korelaci s ekofaktory světlo a teplo, a naopak negativní s půdní vlhkostí. Sklon. U tohoto faktoru existuje negativní korelace s dusíkem a krmným potenciálem – důvody jsou hned dva: strmější svahy nebyly tak často hnojeny a živiny jsou také snáze vyplaveny. Délka pastvy. Je svým způsobem dost problematický faktor vzhledem k těmto okolnostem: Délka pastvy je zaznamenávána na kontinuální škále v letech, myšleno soustavného pastevního hospodaření. Ovšem TTP porosty reagují na změnu hospodaření s poměrně velkým zpožděním a metodikou je dáno, že lokality současně nepasené ale v historii ano, se zapisují jako „0 let pastvy“. Toto zkreslení vyplývá z nutnosti určité kategorizace dat pro statistické zpracování, které je vhodným způsobem kompenzováno v diskusi za použití
47
informací z pastevního dotazníku (viz kap. 4.3). Vzhledem k povaze proměnných je zřejmé, že tento faktor vykazuje pozitivní korelaci s pastvinami a negativní s loukami a zorněnými pozemky. „Dummy proměnná“. Jedná se o pětistavovou kategoriální proměnnou, založenou na kombinaci dvou faktorů – zornění a systému obhospodařování. Tento komplexní ukazatel vznikl na základě údajů z pastevního dotazníku (viz kap. 3.6). Ordinační diagram na Obr.17 podává zajímavou informaci, a sice že jednotlivé vegetační typy subjektivně rozlišené a popsané v kapitole o ordinaci snímků (viz kap. 4.2.1.1) nejsou přesně vázané na jeden určitý systém obhospodařování. Variabilita vegetačního krytu je totiž do značné míry podmíněna abiotickými charakteristikami jako je nadmořská výška, půdní reakce i stupeň kontinentality. Mnohé napovídají již Tab.8 a Tab.9. Tím ovšem vůbec není řečeno, že společenstva (např. sv. Bromion erecti, Cynosurion) jsou svým výskytem nezávislá na způsobu obhospodařování (neboli typu managementu). Naopak způsob obhospodařování se významně podílel na jejich formování avšak z dlouhodobého hlediska. Jak je patrné právě z Obr.17, velmi dobře interpretovatelný je samostatný vliv orby (je zásadní, dlouhodobý a poměrně snadno definovatelný), tento ukazatel je silně negativně korelovaný se SPEC AX1 a obsahem půdního dusíku. Porosty s dominancí Lolium perenne, Phleum pratense, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens se vyskytují zejména v porostech na bývalé orné půdě. Podstatně horším způsobem je možno interpretovat vliv současného způsobu obhospodařování na skóry snímků i druhů odvozených z dat o floristickém složení. Situaci komplikuje hned několik věcí: a/ proměnná „orkomb“
je
poměrně hodně negativně korelovaná s nadmořskou výškou (r = -0,37) – to je dáno výskytem tohoto typu pastvin v nižších polohách, b/ proměnná „orpast“ charakterizuje malé množství snímků (6 snímků), c/ proměnná „past“ vykazuje nejvyšší pozitivní korelaci s délkou pastvy (r = 0,56) ale i nadmořskou výškou (r = 0,30). Jenže již samotné proměnné (kategorie) nejsou a ani nemohou být dostatečně detailně definované. Mezi loukou (koseným porostem) a pastvinou (pouze paseným porostem) existuje široké kontinuum kombinovaných způsobů obhospodařování, a to nejen mezi nimi ale i v rámci nich. Tyto významné rozdíly však žádná statistická analýza neodhalí. Nicméně je vidět, že největší rozmezí skóre snímků dle první osy dosahuje právě kombinovaný způsob obhospodařování.
48
3.5 -0.5 -1.0
orkomb
louka
orpast
komb
past
6.0
Obr.17 Ordinační diagram s vyobrazením rozložení typů hospodaření (kategorie viz kap. 3.6) - spojnicemi, které tvoří obálky, je zhruba vykreslen prostor výskytu daného typu Krmný potenciál. Je pozitivně korelovaný s půdním dusíkem a vlhkostí, což předpokládá jeho pokles dle první ordinační osy (viz Tab.9 a Obr.18). Vyšší hodnoty v levé části diagramu jsou způsobeny zejména přítomností řady kulturních druhů trav (Festuca pratensis, Lolium perenne, Phleum pratense) a jetelovin (Lotus corniculatus, Trifolium repens), které jsou do těchto porostů často přisévané. Naopak nižší hodnoty v pravé části jsou dané výskytem řady nechutných a trnitých druhů na dlouhodobých pastvinách (Carlina acaulis, Colchicum autumnale, Eryngium campestre, Ononis spinosa), které se vyznačují negativními krmnými hodnotami. Vzhledem k definování tohoto faktoru (kap. 3.6) je důležité zmínit, že je také závislý na pokryvnosti druhů (i celého společenstva), tak dobře odráží nízký potenciál málo živných a ještě rozvolněných subxerotermních trávníků v pravé horní části diagramu (snímky – 24, 79, 81, 87, 88).
49
3.5
350
300
250
200
550 500 450 500 400
300
-0.5
300
-1.0
6.0
Obr.18 Ekohodnoty krmného potenciálu ve snímkovém materiálu – Loess Model, množství vysvětlené variability označuje koeficient … Multiple R-squared = 0,391 Půdní vlhkost. Zřetelně klesá dle první osy (Obr.19), nejnižší indikace dosahuje na stanovištích s Brachypodium pinnatum, Carex montana, Filipendula vulgaris (v pravé horní části diagramu) ale také zřetelně ve snímcích s Bromus erectus, Festuca rupicola, Sieglingia decumbens v pravé dolní polovině. Vyšší hodnot půdní vlhkosti v levé a střední části dosahují porosty s Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Holcus lanatus, Poa pratensis, které indikují čerstvě vlhké půdy (dle Ellenbergových ekohodnot). Vysoký stupeň korelace dosahuje půdní dusík, společně určují gradient dostupnosti živin popsaný jako rozhodující pro skóre snímků na první ose.
50
3.5
4.9 5.1
4.7
4.6
4.4
4.2
5 4.3
5
5.2 4.7
4.5
-0.5
4.8
-1.0
6.0
Obr.19 Ekohodnoty faktoru půdní vlhkost ve snímkovém materiálu – Loess Model, množství vysvětlené variability označuje koeficient … Multiple R-squared = 0,540 Půdní dusík. Nejvyšších hodnot dosahuje ve snímcích na bývalé orné půdě (levá část diagramu), tyto plochy jsou často poznamenány z minulosti (lokality jsou na několik desítek let dopředu nahnojené) a také intenzivních pastvinách s velkým zatížením DJ/ha. Vykazuje významnou negativní korelaci se SPEC AX1 (Obr.14) a naopak pozitivní se SPEC AX2 (r = 0,22), půdní vlhkostí a krmným potenciálem TTP. Nejnižší hodnoty reprezentují společenstva s dominancí Festuca rupicola, Hypericum maculatum, Inula salicina, Sieglingia decumbens umístěná v pravém dolním rohu. Jde zejména o snímky inklinující ke sv. Bromion erecti (sn. 2, 54) a podsv. Polygalo-Cynosurenion (sn. 66, 67, 68, 69, 70, 71, 89). Půdní reakce. Z Tab.9 a Obr.20 vyplývá, že ekohodnoty půdní reakce (pH) jsou pozitivně korelované s druhou osou. To znamená nejnižších hodnot dosahují společenstva v pravém dolním rohu (výjimka je sn.2 s dominancí Inula salicina, indikace na pH = 7,6), jinak jde o porosty ve vyšších nadmořských výškách s větším úhrnem srážek – zejména v oblasti Lopenického sedla. Vyšších hodnot dosahují zejména společenstva subxerotermních trávníků (pH má pozitivní korelaci s ekohodnotou kontinentality), jedná se hlavně o snímky v horním pravém rohu diagramu s dominancí Brachypodium pinnatum. 51
3.5
6.2
6.3
6.4
6.5
6.7
6.6
6.8
6.9
6.1
6
5.9
5.8
5.7 5.7
-0.5
5.6
-1.0
6.0
Obr.20 Ekohodnoty půdní reakce – Loess Model, množství vysvětlené variability označuje koeficient … Multiple R-squared = 0,317
4.2.2
Přímá gradientová analýza
Pomocí přímé korespondenční analýzy (CCA) byla studována variabilita vegetace ve vztahu k pastevnímu hospodaření. Jako proměnná prostředí byla zadána délka pastvy (vztah variability vegetace k systému obhospodařování, „dummy proměnná“, nebyl statisticky průkazný na hladině P<0,05). Vzhledem k velkému množství korelací mezi proměnnými (viz Tab.10) byla použita metoda parciální analýzy, která umožňuje odstranit vliv nezajímavých proměnných (kovariát), a zkoumat tak „čistý“ vliv délky pastvy na vegetaci. Jako kovariáty byly zadány nadmořská výška, interakce exposice se sklonem a systém obhospodařování. Z důvodu potřeby detailního výzkumu ochranářsky hodnotnějších společenstev (viz kap. 3.7) byly vyloučeny snímky zaznamenané na bývalé orné půdě, celkem bylo tedy v analýze ponecháno 71 snímků (234 druhů). Z Tab.11 vyplývá, že první kanonická osa vysvětluje 2,4% variability souboru již zmenšeného po odečtení vlivu kovariát. Při srovnání hodnot
52
eigenvalues je zřetelné, že první nekanonická osa (tj. 2.osa) vysvětluje již podstatně větší podíl variability a znesnadňuje tak interpretaci ordinačního diagramu. K testu signifikance kanonické osy bylo z důvodu přítomnosti kovariát nutno použít randomizaci typu „unrestricted permutations under reduced model“. Byl tak znáhodněn a testován pouze sledovaný faktor - délka pastvy. Výsledky Monte Carlo permutačních testů potvrzují platnost vztahu mezi nezávisle proměnnou a snímky, hodnota testového kritéria (Fratio) je průkazná na hladině P<0,05. Tab.11 Statistické údaje o přímé ordinaci Axes Eigenvalues Species-environment correlations Cum. var. of species data (%) Cum. var. of species-environment relation (%) Sum of all eigenvalues Sum of all canonical eigenvalues
1 2 3 4 0,134 0,467 0,369 0,271 0,754 0 0 0 2,4 10,8 17,4 22,2 100 0 0 0
Total inertia 6,135
5,587 0,134
***Summary of Monte Carlo test*** Test of significance of all cannonical axes: Trace = 0,134 F – ratio = 1,602 P – value = 0,004 (499 permutations under reduced model)
Nezávislá proměnná (délka pastvy) je charakterizována následujícími hodnotami: vážený průměr…24,4711 let, standardní odchylka…22,3653, inflační faktor …1,4687 Obr.21 podává odpovědět na otázku, jak se chovají druhy ve vztahu k dlouhodobosti pastevního obhospodařování, už ale nezahrnuje reakci druhů na různé pastevní systémy (tyto analýzy nebyly statisticky průkazné). Vzhledem k přehlednosti diagramu byla stanovena minimální váha druhů, a tím zvýrazněny druhy četnější. Seřazení druhů dle odpovědi na délku pastvy získáme tak, promítneme-li jejich skóre kolmo na šipku. Druhy vázané převážně na dlouhodobé pastviny leží logicky v levé části joint plotu. Jedná zejména o druhy, které se vyznačují stres-tolerantní strategií – zejména typ CSR (sensu Grime 1979, Frank & Klotz 1990), tedy druhy, které investují část energie do mechanismů zvyšujících odolnost vůči pastevnímu tlaku. Lze je zařadit do dvou ekologicky velmi odlišných skupin. První skupina druhů v dolní části (zleva od Lolium perenne až po Trifolium repens) je typická pro dlouhodobě hnojené porosty, které jsou často intenzivně spásané (zejména v režimu rotační pastvy) s několika cykly během roku. Tyto druhy se
53
vyznačují vysokou krmnou hodnotou (sensu Jurko 1990), proto jsou v pastevních porostech podporovány (přísev), ale také samovolně pronikají na eutrofizovaná místa všech druhů pastvin. Druhá skupina s Bromus erectus, Calamagrostis epigeios,Ononis spinosa, Sieglingia decumbens představuje druhy se stabilním výskytem na starších oligotrofních pastvinách. Drží se zde zejména proto, že jsou nechutné (nízká krmná hodnota), nenáročné na živiny a dobře odolávají i sešlapu, a tak získávají velkou výhodu v konkurenci s ostatními rostlinami. Reprezentují skupinu druhů, které spoléhá na mechanismus vyvarování se spasení. Pak existuje velká skupina druhů, které nejsou vyloženě vázány na dlouhodobé pastviny, ale vyskytují se jak v mladších pastevních porostech tak již méně na loukách. Ty jsou srovnány zejména ve středu diagramu lehce vlevo od druhé osy, a patří sem např. Cynosurus cristatus, Leontodon hispidus, Lotus corniculatus, Pimpinela saxifraga, Plantago media, Potentilla reptans, Prunella vulgaris – dá se o nich říci, že preferují krátkostébelné pastevní porosty. Čím více postupujeme vpravo, tím spíš se dají druhy charakterizovat nižším stupněm přizpůsobení pastevnímu tlaku. Z trav jde hlavně o selektivně spásané druhy
Agrostis
capillaris, Briza media, Holcus lanatus, Trisetum flavescens. Zajímavé je téměř neutrální postavení druhu Brachypodium pinnatum, tento taxon se totiž typicky vyskytuje v kosených subxerotermních trávnících, ale také poměrně hojně na křovinami zarůstajících pastvinách v místech s nižší intenzitou spásání (vlastní pozorování).
54
1.0
Beton Brach
Car mon
Filip
Calam
Dantho
Loliu
-0.4
Vic cra Cen jac Pimpi Pot rep Cam pat Hyp mac Leuca Ran pol Achil Dacty Alchem Briza Pla med Lotus Rum ace Anthox Car pal Cynos Rosa Leo aut Ver cha Agro Tri pra Leo his Tri rep Pla lan Dauc Triset Fes rub Hol lan Thym Tri med Cre bie Fes pra Arrhe Fes rupi
Bro ere
delka
Tarax
Ono spi
Vio hir Kna kit
Phle
Pru vul
Alopec
-1.0
0.6
Obr.21 Ordinační diagram CCA (joint plot skórů druhů a proměnné délky pastvy, kovariáty – nadmořská výška, exposice*sklon, systém obhospodařování … louka, komb, past)
4.3 Klasifikace travinobylinných společenstev Stanovení limitů pastevního zatížení pro zájmová travinobylinná společenstva si vyžádalo roztřídění snímkového materiálu, byla navržena klasifikace typů porostů. Ta se opírá o výsledky statistického vyhodnocení floristických dat v programu CANOCO, zemědělské údaje o TTP získané z pastevního dotazníku, syntaxonomický přehled společenstev ČR (Moravec et al. 1995), studii o travinobylinné vegetaci Bílých Karpat (Tlusták 1972), a také výstupy z programu TWINSPAN -
výsledkem této divisivní klasifikace bylo rozdělení
fytocenologických snímků do skupin. Konečné stanovené typy porostů se však plně
55
neztotožňují s tímto „programovým“ roztříděním snímků, neboť přesně neodráží heterogenity snímkového souboru. Je to dáno pravděpodobně tím, že nula na první ordinační ose se nekryje s polohou nejvýraznější diskontinuity (Moravec 1994). Typy porostů byly záměrně určeny tak, aby představovaly relativně homogenní soubor s dostatečným počtem zápisů. Obr.22
-0.5
3.5
názorně demonstruje rozložení jednotlivých souborů a jejich heterogenitu.
-1.0
6.0 Typ1
Typ2
Typ3
Typ4
Obr.22 Zobrazení typů porostů (upravená klasifikace z programu TWINSPAN) v ordinačním diagramu DCA Popis stanovených typů Klasifikace typů porostů vychází ze srovnání skupin snímků s fytocenologickými jednotkami (Tlusták 1972, Moravec et al. 1995), ke kterým jejich vegetace inklinuje. V případě dostatečně homogenního souboru snímků byl definován podtyp, který je u druhově chudších společenstev pojmenován dle jednoho nebo dvou dominantních druhů a u většiny polydominantních fytocenóz pak byly zvoleny charakteristické druhy, které dobře vystihují ekologii společenstva. Tato subjektivní klasifikace si neklade nárok být chápána jako fytocenologická, byla čistě účelově zpracována jako přehled pastevních porostů Bílých Karpat (Příloha 7). Pro potřebu rozlišení porostů z hlediska možností jejich hospodářského využití 56
byl každý podtyp charakterizován krmným potenciálem (viz Obr.18) a ochranářskou hodnotou (vzhledem k druhové bohatosti Obr.11 a přítomnosti vzácných i ohrožených druhů). V obou případech byla provedena semikvantitativní kategorizace porostů do skupin: 1nízký(á), 2-střední, 3-vysoký(á). (Ke každému typu porostu jsou v závorce uvedena čísla příslušných fytocenologických snímků. Za pomlčkou je, i pro více snímků, tučně vyznačeno číslo pastevního subjektu, který lokalitu obhospodařuje, případně, v jehož blízkosti leží – Příloha 6. Je-li k disposici fotodokumentace, je za snímky připojeno číslo fotografie v Příloze 10. U ohrožených druhů je v závorce připsána kategorie dle Holub & Procházka 2000.)
Typ 1 Porosty inklinující k vegetaci podsv. Lolio-Cynosurenion Tento typ sdružuje snímky zaznamenané zejména na pastvinách na bývalé orné půdě (viz kap.3.6). Jejich skóre v ordinačním diagramu vykazují vysokou pozitivní korelaci s obsahem půdního dusíku. Jedná se o porosty poměrně druhově chudé s přítomností řady ruderálních druhů. Pomocí programu TWINSPAN bylo rozlišeno několik podtypů, které jsou charakterizované dominantními druhy. a/ podtyp Elytrigia repens (sn. 8, 9-3, 17, 18-8), Fot.1 Tyto porosty jsou charakteristické dominancí ruderálního druhu Elytrigia repens. Jinak jsou druhově velmi chudé, nezapojené (E1 = 60-70%), mechové patro téměř chybí. Společenstvo místy přechází až ke sv. Agropyro-Rumicion crispi, s diagnostickými druhy Ranunculus repens, Rumex crispus. Druhovou garnituru dotváří další ruderální druhy: Cirsium arvense, Equisetum arvense, Poa trivialis, Taraxacum sect. Ruderalia, ale místy se už viditelně pod vlivem pastvy šíří nízké výběžkaté druhy Lolium perenne a Trifolium repens. Podtyp reprezentuje sukcesně mladší pastvinná společenstva (2 – 4roky) na bývalé orné půdě, která byla ponechána ladem nebo neúspěšně přisévána pastevní směsí. Jedná se o porosty na rozlehlých pastevních areálech s režimem kontinuální volné pastvy, průměrné zatížení porostu je cca 0,35DJ/ha. Krmný potenciál – 2, ochranářská hodnota –1.
57
b/ podtyp Lolium perenne – Trifolium repens (sn. 10-6, 15-8, 25, 26-14, 28, 29-4, 31, 32-10, 35-13, 45-15), Fot.2 V těchto porostech dominují nízké výběžkaté druhy Lolium perenne, Poa trivialis, P. pratensis a Trifolium repens. V zemědělské terminologii se tento typ někdy nazývá jako „komprimogenní“ (Klimeš 1997), je podmíněn utužením půdního povrchu a typický výskytem druhů odolných vůči sešlapu Plantago major, Poa annua. Celkově je ovšem citlivý na rozšiřování prázdných míst, pokryvnost E1 velmi kolísá (65-100%), mechové patro bývá většinou slabě vyvinuto. Do společenstva často vstupují další nitrofilní druhy Dactylis glomerata, Phleum pratense, Rumex obtusifolius, Taraxacum sect. Ruderalia, druhy přizpůsobené častému spásání Potentilla anserina, Prunella vulgaris, ale na řadě míst i druhy luční Festuca pratensis, Holcus lanatus, Trisetum flavescens. Celkově je poměrně druhově chudé. Tyto porosty jsou typické pro pastviny na bývalé orné půdě, která byla následně oseta pastevní směsí. Mají většinou cca 5 – 10 let trvání nebo jsou i starší, ale často obnovované přísevem směsi Lolium perenne a Trifolium repens. Uplatňují se v pastevních areálech pasených kontinuálně i rotačně, ale jsou vázány na místa intenzivněji spásáná, často jednou ročně kosená (alespoň nedopasky). Intenzita obhospodařování pastviny je celkově poměrně vysoká, pozemky jsou občas přihnojovány, případně alespoň smykováním rozptýleny exkrementy dobytka. Zatížení porostu v DJ/ha je velmi rozmanité 0,3-2DJ/ha, při nižším stupni stoupá podíl lučních druhů. Krmný potenciál – 3, ochranářská hodnota –1. c/ podtyp s Trifolium repens – Festuca pratensis (sn. 11, 12-7, 13, 14, 16-8, 36-13, 98-26), Fot.3 Tento dost heterogenní podtyp se nachází na rozhraní podsv. Lolio-Cynosurenion a sv. Arrhenatherion, druhově ještě celkově poměrně chudé společenstvo. Bylinné patro bývá často zapojené, někdy však dosahuje pouze 80%, mechové patro je slabě vyvinuto. Porosty jsou charakteristické výskytem druhů vázaných na eutrofní půdy Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata, Phleum pratense, Taraxacum sect. Ruderalia. Celkově převažuje podíl diagnostických druhů krátkostébelné pastvinné vegetace (nejčastěji Trifolium repens), ale hojně již pronikají druhy ovsíkových luk v čele s Festuca pratensis, dále také Campanula patula, Centaurea jacea, Daucus carota, Leucanthemum vulgare a Trisetum flavescens. Společenstvo se uplatňuje zejména na pastvinách na bývalé orné půdě, která byla oseta pastevní směsí, ale v jejichž blízkosti se vyskytují kvalitní luční porosty poskytující zdroj diaspor lučních druhů. Snímky tohoto podtypu byly zaznamenávány v rozsáhlých pastevních 58
areálech, na kterých se většinou hospodaří kombinovaným způsobem (porost je na jaře sklizen na seno nebo mulčován a po obrůstu se až do podzimu přepásá). Krmný potenciál – 3, ochranářská hodnota –1.
Typ 2 Porosty inklinující k vegetaci sv. Arrhenatherion (sn. 3-1, 4, 5-2, 6, 7, 22-4, 21-9, 23, 27-5, 30-11, 34-12, 37-13, 38, 39, 40, 41, 42, 43-2, 4615, 50-16, 56, 57-19, 73-22, 96-13) Tato skupina zahrnuje snímky travních porostů, které jsou dlouhodobě koseny nebo ponechány ladem případně jen prvních několik let paseny. Vliv pastvy se do jejich druhové skladbě doposud významně nepromítnul,
převažují
luční (vysokostébelné) druhy.
V ordinačním diagramu je zřetelná jejich poměrně velká variabilita. Existují dva protipóly, které odráží i následující dělení. a/ podtyp Arrhenatherum elatius – Alopecurus pratensis (na živinami bohatších stanovištích) Fot.4 Reprezentativní skupinu tvoří snímky z levé horní části diagramu. V těchto porostech se uplatňují s vyšším stupněm dominance zejména ty diagnostické druhy sv. Arrhenatherion, které jsou náročnější na živiny Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Geranium pratense, Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata, Trifolium pratense. Vyšší pokryvnosti dosahují také Alopecurus pratensis, Centaurea jacea, Holcus lanatus, Phleum pratense, Trisetum flavescens a do porostů vstupují
i některé
ruderální druhy Cirsium arvense, Rumex crispus, Taraxacum sect. Ruderalia. Společenstvo jeví kolísavou pokryvnost bylinného patra, mechové patro je slabě vyvinuto. Tyto porosty se objevují na pozemcích dlouhodobě zemědělsky využívaných, z části na nových pastvinách, které byly v minulosti louky a ještě předtím ornou půdou (lokalita Vasilsko do r. 1985 – sn. 7, 22) nebo na dříve hnojených dvousečných loukách, které jsou v současnosti kombinovaně obhospodařovány (sn. 21, 30, 34). Krmný potenciál – 3, ochranářská hodnota – 2. b/ podtyp Agrostis capillaris – Festuca rubra (na živinami chudších stanovištích) Charakteristické snímky jsou lokalizované v pravé dolní části diagramu. Tento podtyp se vyznačuje střídavou dominancí druhů Agrostis capillaris, Arrhenatherum elatius, Briza media, Festuca rubra, F. rupicola, F. pratensis, Hypericum maculatum, Trisetum flavescens.
59
Dále se s velkou stálostí vyskytují druhy Achillea millefolium, Campanula patula, Centaurea jacea, Leontodon hispidus, Pimpinella saxifraga, Ranunculus polyanthemos, Rumex acetosa, Veronica chamaedrys. Pokryvnost patra E1 se pohybuje kolem 95%, mechové patro je většinou dobře vyvinuto (zejména na stinných místech). Společenstvo je druhově bohaté, vyskytují se ohrožené druhy Listera ovata (C4), Orchis morio (C2). Společenstva se vyskytují na dlouhodobě jednosečných loukách v MZCHÚ (sn. 3, 4) a na kosených pozemcích, které byly dlouhodobě opuštěny a v současnosti byla zavedena pastva (sn. 27, 56, 73). Krmný potenciál – 2, ochranářská hodnota –3.
Typ 3 Porosty inklinující k vegetaci sv. Cynosurion (k podsv. Polygalo-Cynosurenion) (sn. 19, 20-23, 33-12, 44-15, 48-18, 51, 52, 55-16, 58, 59, 62, 63-19, 60, 61, 64, 65-20, 66, 67, 68, 69, 70, 71-21, 72-22, 74, 75, 76, 77, 80, 81, 82, 85, 86, 87-23, 78, 89, 90, 91-25, 93, 94-24, 97, 99-26) Vzhledem k předmětu studia (vliv pastvy na travinobylinnou vegetaci) není divu, že nejobsáhlejší snímkový soubor náleží krátkostébelným společenstvům svazu Cynosurion. Většina těchto fytocenologických snímků byl pořízena na dlouhodobých pastvinách, které vzhledem k členitému terénu a živinami chudým půdám nebyly v poslední době zorněny či výrazně hnojeny. Záznamy spojuje přítomnost svazových diagnostických druhů, ale vzhledem k odlišným abiotickým charakteristikám jejich lokalit a historii využívání území, se rozpadají na několik vyhraněných podtypů. Jejich rozlišení velmi dobře odráží polohy jednotlivých snímků v ordinačním diagramu. Ostatní konkrétně nezmíněné snímky zejména ve střední části diagramu představují přechody mezi těmito podtypy. a/ podtyp Cynosurus cristatus – Trifolium repens (na živinami bohatých stanovištích) Fot.5 Snímky těchto porostů leží v levé části diagramu, porosty jsou charakteristické přítomností řady druhů s vysokou krmnou hodnotou jako Phleum pratense, Prunella vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens. Pro diagnostiku je dále významná následující skupina druhů: Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Hypochoeris radicata, Leontodon hispidus, Lolium perenne, Plantago lanceolata. Pokryvnost patra E1 je cca 90%, pokryvnost mechového patra kolísá
60
v závislosti na intenzitě vypásání (dosahuje i 40%). Společenstvo představuje druhově poměrně chudší podtyp (do 40 druhů na snímek). Tyto porosty se vyskytují na dlouhodobých pastvinách na záhumenkách (sn. 33, 59, 99), které jsou občas přihnojovány chlévskou mrvou, ale také v rámci větších komplexů pastvin v místech selektivně opakovaně spásaných (sn. 19, 48, 76, 82). Od vegetace podsv. LolioCynosurenion se liší absencí ruderálních a nitrofilních druhů. Krmný potenciál – 3, ochranářská hodnota –2. b/ podtyp Sieglingia decumbens – Leontodon autumnalis inklinující k as. AnthoxanthoAgrostietum subas. nardetosum Typické snímky těchto porostů leží v pravém dolním rohu ordinačního diagramu, společenstva se vyskytují na pastvinách ve vyšších nadmořských výškách. Lze je charakterizovat následující skupinou druhů: Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Alchemilla sp., Anthoxanthum odoratum, Anthyllis vulneraria, Carex pallescens, Carlina acaulis, Euphrasia rostkoviana, Festuca rubra, Filipendula vulgaris, Hypericum maculatum, Leontodon autumnalis, Luzula campestris, Nardus stricta, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Pimpinella saxifraga, Sieglingia decumbens, Thymus pulegioides, Viola canina. Pokryvnost bylinného patra se pohybuje kolem 85% (zejména díky přítomnosti trsnatých druhů a disturbancím od skotu), pokryvnost mechového patra závisí na exposici svahu a nadmořské výšce. Diverzita značně kolísá od 25 do 50 druhů na snímek, vcelku hojně se na pastvinách vyskytuje silně ohrožený druh Hypochoeris maculata (C3). Na lokalitě sn. 71 (bez současného obhospodařování, opuštěno) pak další ohrožené druhy Dactylorhiza sambucina (C2), Platanthera biofolia (C3). Ve studované oblasti jde o velmi vyhraněný typ pastvin s výskytem hlavně v oblasti Lopeníku, mezi reprezentativní porosty patří sn. 66, 67, 68, 89, méně již pak sn. 55, 69, 70, 71. Lokality jsou již dlouhodobě pod vlivem rotační pastvy skotu, v místech méně intenzivně spásaných se rychle šíří Calamagrostis epiegeios (viz sn. 77 – Příloha 10, Fot.7) a Hypericum maculatum. Dobytkem jsou ochotně spásané pouze v mladších stádiích vývoje vegetace. Krmný potenciál – 2, ochranářská hodnota – 3.
61
c/ podtyp inklinující k as. Anthoxantho-Agrostietum subas.typicum, var. Brachypodium pinnatum případně subas. festucetum rupicolae (Brachypodium pinnatum – Plantago media) Fot.6 Tento podtyp společenstva charakterizují snímky v pravé horní části diagramu. Jedná se zřetelně o přechodná stádia ke společenstvům sv. Bromion erecti, což potvrzuje přítomnost četných diagnostických druhů: Brachypodium pinnatum, Cirsium pannonicum, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Polygala comosa aj. Ovšem ve floristické skladbě porostů uvedených snímků převládají diagnostické druhy as. Anthoxantho-Agrostietum. Základní druhovou skladbu porostu tvoří: Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Anthyllis vulneraria, Briza media, Carlina acaulis, Cynosurus cristatus, Festuca rubra, Filipendula vulgaris, Leontodon autumnalis, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Ranunculus polyanthemos, Coronilla varia, Thymus pulegioides. Místy ji doplňují diagnostické druhy zmíněných subasociací, zejména Agrimonia eupatoria, Brachypodium pinnatum, Galium verum, Trifolium ochroleucon (subas. typicum var. Brachypodium pinnatum, sn. 80, 94) a také Festuca rupicola, Fragaria viridis, Polygala major, Medicago falcata, Sanguisorba minor (subas. festucetum rupicolae, sn. 20, 81, 85, 87). V případě intenzivního pastevního tlaku se však v porostech rychle šíří odolné druhy jako Cirsium arvense, C. eriophorum, Eryngium campestre, Hypochoeris radicata, Ononis spinosa, Senecio jacobea, významně zvyšují pokryvnost druhy s výbornou schopností vegetativní reprodukce Lolium perenne, Prunella vulgaris, Potentilla reptans, Trifolium repens, ale také pronikají ruderální druhy Cichorium intybus, Daucus carota, Equisetum arvense, Taraxacum sect. Ruderalia. Pokryvnost bylinného patra velmi kolísá díky disturbancím (75-95%), mechové patro není vyvinuto. Společenstva jsou druhově velmi bohatá, prakticky srovnatelná s následujícím typem (až 63 druhů ve snímku). Vyskytují se ohrožené druhy Cirsium eriophorum (C3), Cirsium pannonicum (C3), Trifolium ochroleucon (C3). Tato společenstva se nachází na dlouhodobých pastvinách v okolí Březové, jsou podmíněna pravidelnou pastvou dobytka (dříve i ovcí). V případě přestárlé vegetace dobytek přednostně spásá opakovaně stejná místa a dává tak vznik ostrůvkovité struktuře porostu (sn. 58 - Příloha 10, Fot.10). Krmný potenciál – 2, ochranářská hodnota –3.
62
Typ 4 Porosty inklinující k vegetaci sv. Bromion erecti (sn. 1, 2, 95-1, 24-3, 47, 49-18, 53, 54-17, 79, 83, 84, 88-23, 92-24) Vzhledem k okrajovému výskytu tohoto typu vegetace ve sledované oblasti je jeho druhová garnitura ochuzena o teplomilnější prvky, má tedy spíš mezofilnější charakter (viz kap. 2.3.2). Tyto společenstva subxerotermních trávníků se v regionu vyskytují především na kosených loukách, ale také v okrajových částech pasených porostů. Program TWINSPAN snímky rozdělil na dvě skupiny, jež se liší postavením i v ordinačním diagramu. a/ podtyp s dominancí Brachypodium pinnatum (sn. 1, 95-1, 24-3, 49-18, 79, 83, 84, 88-23, 92-24) Snímky tohoto podtypu jsou vyneseny v ordinačním diagramu v pravém horním rohu. Jako kompaktní pro zpracování se jeví následující skupina druhů: Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Carex montana, Carlina acaulis, Cirsium pannonicum, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Fragaria viridis, Galium verum, Plantago media, Ranunculus polyanthemos. Do porostů proniká i řada druhů ovsíkových luk Arrhenatherum
elatius,
Centaurea
jacea,
Dactylis
glomerata,
Festuca
pratensis,
Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata. Pokryvnost bylinného patra je často nízká (85% není výjimkou), mechové patro téměř není vyvinuto. Floristicky je velmi bohaté (často přes 60 druhů na snímek), vyskytují se ohrožené druhy Anthericum ramosum (C4), Aquilegia vulgaris (C3), Cirsium pannonicum (C3), Platanthera bifolia (C3), Thesium linophyllon (C3), Traunsteinera globosa (C2), Trifolium rubens (C3). Tyto záznamy pocházejí zejména z MZCHÚ, které jsou každoročně pouze koseny, (sn. 1, 2, 83, 84, 95 - případně na podzim po několik let přepásány otavy Příloha 10, Fot. 12) a nebo byla v poslední době obnovena sezónní pastva (sn. 24, 49). Porosty společenstva však přežívají i na dlouhodobých pastvinách v místech méně intenzivního spásání, často uprostřed křovinatých příkrých strání (sn. 79, 88, 92). Krmný potenciál – 1, ochranářská hodnota – 3.
b/ podtyp s dominancí Bromus erectus (sn.2-1, 47-18, 53, 54-17) Vegetační zápisy tohoto společenstva jsou situovány v pravém dolním rohu diagramu. Kromě sn. 2 (dominance Inula salicina) tato skupina zahrnuje fytocenózy s vyšší pokryvností druhu Bromus erectus, který doprovází další teplomilné druhy Brachypodium pinnatum, Carex montana, Carlina acaulis, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Galium verum, 63
Knautia kitaibelii, ale také větší počet mezofilních acidofilních druhů jako Agrostis capillaris, Carex pallescens, Hypericum maculatum, Luzula campestris, Nardus stricta, Phyteuma spicatum, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Sieglingia decumbens, Viola canina. Pokryvnost bylinného patra dosahuje nižších hodnot (80%), ale naopak mechové patro je dobře vyvinuté (50%). Vyskytuje se řada ohrožených druhů: Gladiolus imbricatus (C2), Gymnadenia conopsea (C3), Hypochoeris maculata (C3), Listera ovata (C3), Platanthera bifolia (C3). Tato charakteristika se vztahuje k porostům dlouhodobě spásaným. Sn. 53, 54 byly zaznamenány na lokalitě s kůlovou pastvou dobytka, kde dochází k velkým disturbancím travního drnu. A právě díky tomuto faktoru je umožněna reprodukce řady druhů čeledi vstavačovitých. Krmný potenciál – 2, ochranářská hodnota – 3. (přehlednou tabulku jednotlivých typů společenstev skýtá Příloha 7)
64
5. Diskuse Záměrem této práce bylo provést základní monitoring travinobylinné vegetace Bílých Karpat, která je v různé míře ovlivněna pastvou hospodářských zvířat. Na základě statistického zpracování byly fytocenologické snímky klasifikovány do vegetačních typů a určeny hlavní faktory, které se podílí na jejich diferenciaci. Tyto výsledky jsou v této kapitole diskutovány a zároveň stanoveny limity pastvy pro zájmová rostlinná společenstva. K disposici jsou sice údaje o zatížení porostů v počtu DJ/ha pro každou lokalitu (Příloha 6), ale protože přesně nelze stanovit dlouhodobost tohoto zatížení (smysl by mělo diskutovat tuto otázku pouze při známém trvání v délce několika desetiletí), byla uvažována jen vcelku zásadní otázka pastevního režimu pro jednotlivé typy porostů, tj. kontinuální vs. rotační. Ve své studii se tímto problémem zabýval Losvik (1988), který přes nashromáždění velmi podrobných dat (ze strukturovaného „pastevního dotazníku“ - obdoba Přílohy 5), nakonec rozlišoval pouze dvě kategorie – intenzivní a extenzivní pastvu. Hranici mezi těmito dvěmi kategoriemi stanovil 0,2 DJ/ha. Hlavní faktory ovlivňující druhovou skladbu a strukturu vegetace Výsledky explorační analýzy sebraných dat ukazují, že současný způsob obhospodařování (pastva x kosení) není tím zásadním prvkem, který ovlivňuje druhovou skladbu travinobylinné vegetace Bílých Karpat (hodně napovídá již Obr.17). Jak vyplývá z ordinační analýzy, hlavními faktory, které určují druhové složení TTP jsou: 1/ dostupnost živin v kombinaci s vlhkostí, 2/ kontinentalita a půdní reakce. Tedy variabilita pastvinné vegetace je určena zejména historií daného území (dlouhodobý způsob obhospodařování včetně efektu zornění mají vliv na dostupnost živin) a abiotickými charakteristikami stanoviště. Schläpfer et al. (1998) uvádí, že při studiu květnatých luk a pastvin (as. Teucrio-Mesobrometum) ve Švýcarsku, nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v druhovém složení mezi spásanými a kosenými porosty, přičemž jako důvod předkládají nedostatečně dlouhou dobu samostatného vlivu jednoho typu managementu a nízký pastevní tlak. Podobně v této práci byla provedena přímá gradientová analýza s proměnnou prostředí „systém obhospodařování“ (výsledky však nebyly signifikantní), nemohl tak být oddělen a demonstrován samostatný vliv pastvy (vs. kosení) na vývoj vegetace. Nicméně pokud se detailně podíváme na jednotlivé fytocenologické snímky, lokální intenzitu spásání a její trvání, pak lze vyvodit určité závěry. Z hlediska vertikální struktury
65
vegetace je zřejmé, že na dlouhodobých pastvinách s intenzivním kontinuálním spásáním převažují krátkostébelné stres-tolerantní druhy trav (sensu Grime 1979), které velmi dobře odolávají pastevnímu tlaku a vytvářejí i nízké morfotypy - např. Cynosurus cristatus, Lolium perenne, Sieglingia decumbens (vegetace sv. Cynosurion), a naopak v lučních společentstvech i porostech pasených rotačním způsobem (avšak pouze 1 až 2-krát do roka) pak druhy vysokostébelné uplatňující C-strategii (např. Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Holcus lanatus), které při časté defoliaci z porostu ustupují. Tento jev diskutují také Marriot & Carrere (1998), WallisDeVries et al. (1998), Pavlů et al. (2002b). Důsledkem disturbancí (sešlap, okus) se v pastevních porostech rozvolňuje kompaktní drn a do společenstev pronikají jednoleté a ruderální druhy (např. Cirsium arvense, Taraxacum sect. Ruderalia). V horizontální struktuře porostu se projevuje vliv pastvy také výrazným způsobem, díky zpětnému uvolňování živin exkrementy a močí se tvoří plošky s různým stupněm trofie, dochází k selektivnímu vypásání a vzniká ostrůvkovitá struktura vegetace (Příloha 10, Fot.10) – často spásaná místa (nízký porost) a nedopasky. Tyto porosty pak jeví rozkolísanou pokryvnost bylinného patra a mechové patro bývá většinou slabě vyvinuto (viz Obr.3, Obr.4). Typickým jevem je, že v místech intenzivního spásání se ve všech typech pastvin expanzivně šíří Trifolium repens (sn. 59 – Příloha 10, Fot.9), sešlap a opakované spásání totiž silně podporuje jeho vegetativní rozmnožování. Pavlů et al. (2002a) provedli pokus, ve kterém sledovali šíření tohoto druhu v TTP po zavedení pastvy dobytka ve variantě s bezorebním přísevem a ve variantě bez přísevu, a překvapivě došli k závěru, že zastoupení jetele se v porostu zvyšovalo obdobným způsobem bez ohledu na variantu. Je to dáno tím, že semena jetele plazivého jsou přítomna v semenné bance velké části TTP ovlivněných pastvou, zůstávají životaschopná i po projití trávicím traktem dobytka a šíří se tak rychle s exkrementy (Albrecht & Pilgram 1997). Na druhé straně Trifolium repens rychle mizí z porostů po ukončení pastvy, protože nesnáší zastínění (Grime et al. 1988). Vegetační typy a systém obhospodařování Porosty, které inklinují k vegetaci podsv. Lolio-Cynosurenion (Typ 1), tvoří základní pastevní areál velkých pastevních subjektů. Často na obrovských rozlohách (desítky ha) je uplatňován stejný systém obhospodařování, který podporuje homogenitu a nízkou druhovou bohatost těchto společenstev. Do porostů jsou často přisévány druhy Lolium perenne, Trifolium repens, ale někdy i Agrostis capillaris, Festuca pratensis, Lotus corniculatus, Phleum pratense, Trifolium hybridum – tzv. pastevní směs (Šánek, ústní sdělení), tento fakt významným způsobem zasahuje do druhové skladby společenstva. V případě blízkosti 66
kvalitních porostů (druhově bohaté louky) vstupují do porostů i některé luční druhy - zejména Leucanthemum vulgare (Příloha 10, Fot.3). Při intenzivním obhospodařování lokality (opakované přísevy, kosení nedopasků, pastva porostu od časného jara) nelze očekávat podstatné obohacení druhového spektra tohoto typu pastvin. Jde totiž o druhově chudé porosty na bývalé orné půdě (často s vysokým obsahem půdního dusíku), vyznačující se vysokým krmným potenciálem, rovným půdním povrchem a jsou proto zemědělci intenzivně využívány. Obvykle se prvně porost pokosí na seno a otavy jsou využity při rotačním způsobu pastvy. Dle představy zemědělců se jedná o kvalitní pastevní porosty s převahou nízkých druhů trav a leguminóz (Teslík 1994). Jestliže bychom se chtěli pokusit o přeměnu tohoto typu porostu na druhově bohatší společenstva, je nutné v první řadě odstranit nadbytečné množství živin a až poté je možné s úspěchem dosévat méně konkurenčně schopné druhy bylin (Krahulec, ústní sdělení). Pro tento účel je vhodné využití tzv. „půldenní pastvy“, při tomto způsobu se zvířata po napasení přeženou na jinou pastvinu, exkrementy jsou tak přeneseny na jiné místo a dochází tak k postupnému ochuzování lokality o živiny (Hejcman et al. 2002). Jedná se vlastně o obdobu tradičního způsobu hospodaření, kdy se dobytek na noc sháněl z pastvy do chlévů. Gibson & Brown (1992) však uvádějí, že sukcese vegetace na bývalé orné půdě po zavedení pastvy ovcí (i v blízkosti druhově bohatých lučních společenstev) postupovala velmi pomalu, a odhadují, že druhové složení obdobné blízkým květnatým loukám se bude formovat přinejmenším století. Porosty inklinující ke sv. Arrhenatherion (Typ 2) se vyskytují téměř výhradně na lokalitách, na které byla zavedena pastva v poslední době (její vliv se dosud nestačil projevit) nebo jsou doposud pouze jednou ročně koseny. V případě dlouhodobého vlivu pastvy se dá předpokládat výrazná změna druhové garnitury ve prospěch krátkostébelných druhů a také zrychlení dekompozice celulózy, což při přechodu z režimu louky na pastvinu sledovali Breymeyer & Kajak (1976), a díky tomu silné potlačení mechového patra (vlastní pozorování).
Z hlediska
zachování
druhově
bohatých
společenstev
vegetace
sv.
Arrhenatherion uvádí Barabasz (1994) jako vhodnou kombinaci kosení a podzimního přepásání otav, které podpoří generativní reprodukci druhů. Například i vyskytujíce se orchideje - Listera ovata a zejména Orchis morio, který Hlobilová (1985) uvádí ze studované oblasti jako druh s ekologickým optimem na přepásaných plochách. Porosty na dlouhodobě pasených plochách celé studované oblasti směřují k vegetaci sv. Cynosurion (Typ 3). Podtyp Cynosurus cristatus – Trifolium repens je typický pro pastviny 67
s režimem kontinuální pastvy (často záhumenka s pastvou ovcí nebo místa opakovaně spásaná ve větších areálech). Vzhledem k faktu, že pastva je započata již velmi brzo na jaře a případné nedopasky jsou většinou v průběhu roku koseny, nevyskytují se pastevní plevele a trsnaté druhy trav (druhy spoléhající se na mechanickou obranu proti spasení), ale především druhy s rychlou regenerativní schopností. Časný termín zahájení pastvy je velmi důležitý pro zachování struktury porostu, podporuje odnožování a nevznikají poválená místa (Regal & Krajčovič 1963). Pak jsou tyto pastevní porosty velmi odolné vůči sešlapu a okusu, přízemní části rostlin se proplétají tak, že prakticky pokrývají celý povrch půdy – pro zemědělce pastevní porost v plné výkonnosti, který se formuje několik desetiletí (Klečka & Kuntz 1948). Jedná se o poměrně produktivní porosty, které představují určitý kompromis mezi představou zemědělců a botaniků, hostí poměrně druhově bohatá společenstva (až 40 druhů) a jsou velmi odolné vůči erozi. Ve vyšších nadmořských výškách studované oblasti se vyskytuje výrazně odlišný podtyp Sieglingia decumbens – Leontodon autumnalis, dle bioindikace na oligotrofních a kyselých půdách. Tyto porosty inklinují k as. Anthoxantho-Agrostietum subas. nardetosum, kterou z vyšších poloh centrální části Bílých Karpat udává Tlusták (1972) a z oblasti Velké Javořiny popisuje porosty dokonce s dominancí Nardus stricta. Původně byly tyto porosty řazeny ke sv. Nardo-Agrostion tenuis (Sillinger 1933), ale Jurko (1969) je ve své studii přehodnotil a přiřadil ke sv. Cynosurion. Lustyk (ústní sdělení) dnes popisuje vegetaci sv. Nardo-Agrostion tenuis nejblíže
z montánního stupně Javorníků, ta se vyznačuje diagnostickou skupinou
druhů Calluna vulgaris, Carex leporina, C. pilulifera, Luzula multiflora, Phleum alpinum, Potentilla aurea, Vaccinium myrtillus (Jurko 1971). Ovšem v oblasti Lopenického sedla je rozšířen výše popsaný teplomilnější typ s druhy jako Carlina acaulis, Filipendula vulgaris, Thymus pulegioides. V obdobných oligotrofních typech vegetace doporučují Regal & Krajčovič (1963) pro zlepšení krmného potenciálu společenstva hnojení a silné vápnění. Na sledovaných pastvinách jsem však pozoroval, že taková opatření nejsou nutná, dobytek porost výborně vypásá bez nedopasků při časném zahájení pastvy, při pozdějším termínu se již rozšiřují plochy poválených míst a stoupá podíl trsnatých druhů trav (Nardus stricta, Sieglingia decumbens). Tento jev lze dobře sledovat na lokalitě se sn. 66, 67 (která je spásána v červnu), oproti tomu pastvina se sn. 68, 69, 70, kde je dlouhodobě počátek pastvy o měsíc dříve, má vyšší zastoupení druhů Agrostis capillaris, Festuca rubra. Obdobné zvýšení podílu výběžkatých trav při pastvě dobytka (a potlačení Nardus stricta) popisuje ze skotských nardet Grant et al. (1996). Pro zachování bohaté druhové skladby těchto porostů s řadou vysokých dvouděložných bylin (např. Centaurea phrygia) je také důležitá aplikace systému rotační 68
pastvy (x kontinuální), která umožňuje regeneraci (Pavlů et al. 2002b). Jakým způsobem se společenstvo bude vyvíjet po ukončení pastvy lze sledovat na lokalitě sn. 71, zde se expanzivně šíří Hypericum maculatum a vytváří se silná vrstva stařiny. Společenstvo si však poměrně dlouho zachovává původní druhové složení, včetně ohrožených druhů jako Dactylorhiza sambucina, Platanthera bifolia. Podtyp Brachypodium pinnatum – Plantago media inklinuje zejména k fytocenózám as. Anthoxantho-Agrostietum subas. typicum var. Brachypodium pinnatum a ve studované oblasti se vyskytuje na pastvinách v okolí Březové. Tyto porosty vznikly evidentně degradací společenstev sv. Bromion erecti, což dokládají dřívější výzkumy Tlustáka (1972) a Hlobilové (1985). Uvedení autoři uvádějí, že existence těchto společenstev je podmíněna dlouhodobou intenzivní pastvou na polohách subxerotermních trávníků, půdy jsou obdobně minerálně bohaté a vysychavé. Tyto krátkostébelné porosty vytvářejí často v členitém terénu mozaiku právě s původní vegetací as. Brachypodio – Molinietum. Tento fakt potvrzují výrazné rozdíly vegetačního krytu v rámci lokality Jamy – sn. 79, 80, 81 a zejména dvojice sn. 84, 85 (PR Dubiny), které odděluje pouze ohradní sloupek pastviny. V prvním snímku (kosený porost) se s vyšším stupněm dominance uplatňují druhy Arrhenatherum elatius, Briza media, Bromus erectus, Knautia kitaibelii, kdežto v paseném porostu zejména Cynosurus cristatus, Festuca pratensis, Plantago media, Prunella vulgaris a Trifolium repens. Podobným způsobem je na lokalitě Jamy (sn. 80) eliminován intenzivní pastvou druh Brachypodium pinnatum. To odpovídá zjištěním Bobbinka (1987, 1989), který studoval dynamiku tohoto druhu a došel k závěru, že v pasených porostech vykazuje Brachypodium výrazně nižší stupeň pokryvnosti (ve srovnání s porosty kosenými) a tím se mohou ve společenstvu šířit druhy s přízemní listovou růžicí a výběžkaté rostliny. Přestože se s pastvou rozšiřují druhy s vyšší krmnou hodnotou (např. Trifolium repens), mají tyto společenstva celkově velmi nízký krmný potenciál, vyznačují se vysokým podílem trnitých druhů (viz kap. 4.6) a také zarůstají křovinami Acer campestre, Crataegus sp., Rosa canina agg. Jejich produkční využití je vzhledem k nízkému krmnému potenciálu jen okrajové, zemědělci často nenechávají vypásat tyto porosty samostatně, ale jsou připojeny v jednom oplůtku s úživnějšími TTP. Bylo zjištěno, že porosty inklinující ke sv. Bromion erecti (Typ 4) se ve studované oblasti vyskytují zejména na kosených loukách, ale také v okrajových partiích pastvin, které jsou jen příležitostně pasené. Je nutno podotknout, že pastva pro tento typ porostu není plně vhodným způsobem managementu. Společenstvo následně degraduje, zcela názorně tuto situaci ukazuje porovnání snímků z lokality PP Pod Žítkovským vrchem. Zde pod vlivem kontinuální pastvy 69
ovcí, došlo k přeměně společenstva subxerotermního trávníku až k podtypu Cynosurus cristatus – Trifolium repens (sn. 48). Avšak porost na stejné lokalitě mezi křovinami (sn. 49) je spásán méně intenzivně (i vyšší průměrná výška porostu) a inklinuje k sv. Bromion erecti. Jednak to může být dáno tím, že první snímek je lokalizován v horní části pastevního areálu, který ovce upřednostňují (Krahulec, ústní sdělení), a také režimem kontinuální pastvy, při kterém jsou opakovaně spásána místa s mladou vegetací. Zcela jistě by se jinak projevila pastva dobytka, který nespásá porost tak při zemi a působí větší disturbance půdního povrchu. Podtyp s dominantním Bromus erectus jeví blízké vztahy k porostům Sieglingia decumbens – Leontodon autumnalis, vyznačuje se společným výskytem acidofilních druhů (Carex pallescens, Hypericum maculatum) a celkovou fyziognomií (nižší průměrná výška a hojně trsnaté druhy). Kůlová pastva dobytka, která je uplatňována na lokalitě sn. 53, 54, má zásadní vliv na společenstvo: z porostu jsou odstraňovány živiny, které již nejsou navraceny do porostu ve formě exkrementů (dobytek je zahnán po pastvě domů), porost je v krátké době vystaven disturbancím (nikoliv stresu jako v případě kontinuální pastvy, a tak může regenerovat), díky faktu, že lokalita není spásána v jeden časový okamžik se vytváří prostorová heterogenita (vzniká větší šance pro úspěch generativní reprodukce druhů – včetně hojných orchidejí). Celkově lze konstatovat, že fytocenózy sv. Bromion erecti se ve studované oblasti vyskytují převážně na kosených pozemcích, které nejsou hospodářsky využívány (MZCHÚ). Pastva (zejména kontinuální) způsobuje posun druhové garnitury ve prospěch druhů sv. Cynosurion. Vliv pastvy na subxerotermní trávníky komentovali také WallisDeVries et al. (1998), kteří z Holandska popisují negativní dopad pastvy na vysokostébelné druhy, Schläpfer et al. (1998) sice nezaznamenali významný rozdíl v druhovém složení mezi porosty pasenými a kosenými (as. Teucrio-Mesobrometum), ale uvádí vyšší pokryvnost druhů s přízemní listovou růžicí, signifikantně menší trsy druhu Bromus erectus i vyšší podíl druhů křovin a lesních lemů na pastvinách. Požadavky pro pastevní režim Tradiční formy hospodaření na pastvinách, které udržovaly heterogenitu stanovišť (malá rozptýlená hospodářství s různým režimem pastvy – kůlová pastva, pobyt hospodářských zvířat na pastvinách pouze přes den), již nejsou pro zemědělce ekonomicky přijatelné. Proto management botanicky cenných území je podporován Správou CHKO, ale kosení a odvoz biomasy je značně finančně náročné a dlouhodobě neudržitelné. Proto je hledán takový způsob pastevního obhospodařování, který by zachoval druhové bohatství a zároveň využil 70
přirozený produkční potenciál porostů. V žádném případě totiž nelze oddělit zájmy ochrany přírody od zemědělského hospodaření, ale naopak je nutné oba zájmy spojit. V tomto smyslu se ochrana přírody dá realizovat spolu se zemědělci, kteří v krajině hospodaří (Drgáč, ústní sdělení). Jako velmi účelné se proto jeví rozdělení porostů do několika skupin dle produkční schopnosti (krmného potenciálu) a ochranářské hodnoty společenstev. V botanicky hodnotných společenstvech je pak možno specifikovat požadavky ochrany přírody a zavést příslušný pastevní režim. Právě pro pozemky v rámci MZCHÚ, I. a II. zón Správa CHKO vypracovala požadavky pro pastvu hospodářských zvířat (Příloha 8). Ty se z velké míry kryjí s důležitými body, které podmiňují existenci vysokostébelných společenstev (zejména sv. Arrhenatherion a Bromion erecti) a jsou to: k vypasení lokality dojde během 3-4 týdnů (to vylučuje kontinuální pastvu), po ukončení pastvy budou posekány nedopasky, a zemědělec bude mít k disposici záložní pastevní areál, kam přežene zvířata v případě nepříznivého počasí. Významné je také vyplocení mokřadů a vodních toků, protože v opačném případě jsou tato společenstva silně ohrožena rozdupáním a celkovou eutrofizací (Příloha 10, Fot.8). Uvedené požadavky Správy CHKO by se měly týkat porostů s vysokou ochranářskou hodnotou (kategorie – 3) … a sice jde o podtypy Agrostis capillaris – Festuca rubra, Sieglingia decumbens – Leontodon autumnalis, Brachypodium pinnatum – Plantago media a fytocenóz inklinujících k vegetaci sv. Bromion erecti. (vzhledem k nízkému krmnému potenciálu – produkční schopnosti – těchto porostů, by však bylo vhodné zemědělcům kompenzovat ztráty díky menším přírůstkům hospodářských zvířat při spásání těchto porostů) Záložním areálem jsou pak myšleny porosty ostatních typů, které se vyznačují nízkou ochranářskou hodnotu, ale podstatně vyšším krmným potenciálem. Na tomto místě je nutné znovu připomenout, že nejprve je nutno definovat cílový stav lokality – čeho chceme pastvou dosáhnout. Vlivem častého a nízkého spásání (vliv kontinuální pastvy a zejména ovcí a koní – Příloha 10, Fot.14, 16) se porost mění ve prospěch druhů s přízemním rozložením zelených orgánů – vegetace směřuje k fytocenózám sv. Cynosurion. Jestliže je záměrem zachování vysokostébelných společenstev, pak lze doporučit pastvu rotační (příp. kůlovou a spíš pastvu dobytka) v kombinaci s kosením nedopasků – disturbance drnu podpoří reprodukci ohrožených (druhů č. Orchidaceae), ale také druhů ruderálních (např. Cirsium arvense, Rumex spp.). Obecně čím dlouhodobější je pastevní tlak, tím více se šíří odolné druhy jako např. Colchicum autumnale (Příloha 10, Fot.11), Hypochoeris radicata, Plantago media, Ononis spinosa, Sieglingia decumbens. Vliv současného režimu pastvy na konkrétní zájmová společenstva bude možno sledovat při průběžném monitoringu trvalých ploch a na základě indikačních procesů (změny podílu 71
krátkostébelných x vysokostébelných druhů, celkové pokryvnosti bylinného i mechového patra, šíření ruderálních rostlin a semenáčků keřů, přítomnosti ohrožených druhů) vyhodnotit její dopad na vegetaci konkrétního území. Pro možnou determinaci vývojových trendů doporučují WallisDeVries et al. (1998), že monitoring bude vykonáván nejméně v průběhu 5 – 10 let. Při hodnocení a generalizaci výsledků z několika sledovaných ploch na velké území, je však třeba dbát velké opatrnosti (Krahulec et al. 1996, Hejcman et al. 2002), protože vliv pastvy na vegetaci je ovlivněn velkým množstvím faktorů (termín zahájení pastvy, zvoleném druhu hospodářských zvířat, nadmořská výška, geologický podklad, ročním chodem počasí aj.).
72
6. Závěr Úkolem této diplomové práce byl monitoring pasených porostů v CHKO - BR Bílé Karpaty a následné zhodnocení vlivu pastvy na zájmová rostlinná společenstva. Na základě statistického zpracování vegetačních dat bylo zjištěno, že hlavními faktory, které se podílejí na diferenciaci travinobylinné vegetace jsou: historie daného území – tj. dlouhodobý způsob obhospodařování (pastva x kosení, a efekt zornění), ale také abiotické charakteristiky stanoviště jako jsou nadmořská výška, kontinentalita (množství srážek a teplotní režim) a půdní reakce. Byly vymezeny jednotlivé typů porostů a jejich vztah k pastevnímu hospodaření (Příloha 7), a na základě této klasifikace lze konstatovat, že: porosty dlouhodobě pasené v režimu kontinuální pastvy inklinují ke krátkostébelné vegetaci sv. Cynosurion. Vysokostébelné fytocenózy sv. Arrhenatherion a Bromion erecti se vyskytují zejména na kosených loukách a v okrajových, méně intenzivně spásaných, částí pastvin. Z analýzy snímkového materiálu vyplývá, že nejvyšší druhové bohatosti sice dosahují společenstva subxerotermních trávníků pod minimálním vlivem pastvy (hlavně v MZCHÚ). Ovšem na dlouhodobých pastvinách se také vyskytují druhově bohaté fytocenózy s řadou ohrožených druhů rostlin, které se často vyznačují nižší konkurenční schopností (č. Orchidaceae) a jsou proto závislé na potlačování dominantních druhů (selektivní spásání, sešlap) a disturbancích půdního povrchu, které také podporují jejich generativní reprodukci. Z praktických doporučení pro management botanicky cenných území se jeví jako velmi vhodné uplatnění režimu rotační pastvy (příp. nejlépe pastvy kůlové) nebo podzimního přepásání otav, které narozdíl od pastvy kontinuální, umožňuje existenci většího množství druhů s různými životními strategiemi (C, S, R – sensu Grime 1979).
73
7. Literatura Albrecht, T., Pilgram, M. (1997): The weed seed bank of soils in a landscape segment in southern Bavaria. II. Relation to environment variables and to the surface vegetation. Plant Ecol. 131: 31-43 Bakker J. P. (1989): Nature management by grazing and cutting. Kluwer academic publishers, Dordrecht. Barabasz, B. (1994): The effect of traditional management methods modifications on changes in meadows of Molinio – Arrhenatheretea. Wiadomości Botaniczne 38: 85-94 Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie – jedinci, populace, společenstva. UP, Olomouc. Bittnerová, E. (1999): Mountain meadows in the White Carpathians of the Czech republic. EUROMAB – Symposium: Changing agriculture and landscape – Ecology, management and biodiversity decline in anthropogenous mountain grasslands. Austrian academy of science, Vienna. Blažková D. (1999): Pastviny s poháňkou. In: Petříček V. (ed.) Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha. Bobbink, R. (1987): Increasing dominance of Brachypodium pinnatum (L.) Beauv. in chalk grasslands: A threat to a species rich ecosystem. Biol. Conservation 40: 301-314 Bobbink, R. (1989): Brachypodium pinnatum and the species diversity in chalk grasslands. Drukkerij Elinkwijk BV, Utrecht. Breymeyer, A., Kajak, A. (1976): Drawing models of two grassland ecosystems: a mown meadow and a pasture. Pol. Ecol. Stud. 2: 41-49 Buček, A. (2000): Krajina České republiky a pastva. Veronica 14 (zvláštní vydání), Brno. Dostál, J. (1989): Nová květena ČSSR 1,2. Academia, Praha. Duchoslav, M. (1994): Vegetace třídy Molinio-Arrhenatheretea v inundačním území řeky Moravy (Hornomoravský úval). Dipl. Práce [Depon. in knihovna katedry botaniky PřF UP, Olomouc]. Ehrendorfer, F. (1973): Liste der Gefässpflanzen Mitteleuropas. Stuttgart. Ellenberg, H., Weber, H.E., Düll, R., Wirth, W., Werner, W. & Paulissen, D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. Scr. Geobot. 18: 1-258. Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum JV Moravy, Zlín.
74
Frank, D., Klotz, S. (1990): Biologische-ökologische Daten zur Flora der DDR. Halle. Gibson, C. W. D, Brown, V. K. (1992): Grazing and vegetation change: deflected or modified succession? J. Ecol. 29: 120-131 Gogela, J. (1972): Rostlinná společenstva luční a pastvinné vegetace Hostýnských vrchů. Dipl. Práce [Depon. in knihovna katedry botaniky PřF MU, Brno]. Grant S. A., Suckling D. F., Smith H. K., Torvell L., Forbes, T. D. A., Hodgson J. (1985): Comparative studies of diet selection by sheep and cattle: The hill grasslands. J. Ecol. 73: 987-1004. Grant, S. A., Torvell, L., Sim, E. M. (1996): Controlled grazing studies on Nardus grassland: effects of between tussock sward height and species of grazer on Nardus utilization and floristic composition in the two fields in Scotland. J. Ecol. 33: 1053-1064 Grime, J. P. (1979): Plant strategies & vegetation processes. University of Shefield, Chichester. Grime, J. P., Hodgson, J. G., Hunt, R. (1988): Comparative plant ecology. Unwin Hyman, London. Hájek, M. (2000): Přírodní rezervace Hutě. (www.uherskohradistsko.cz/brontosaurus) Harper, J. L. (1972): The role of predation in vegetational diversity. J. Ecol. 28: 48-62 Hejcman, M., Pavlů, V., Krahulec, F. (2002): Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. Zpr. Čes. Bot. Společ. (in press) Hejný, S., Slavík, B. (1990): Květena České republiky 2. Academia, Praha. Hejný, S., Slavík, B. (1992): Květena České republiky 3. Academia, Praha. Hejný, S., Slavík, B. (1997): Květena České republiky 1 (2. vydání). Academia, Praha. Hennekens, S.M. (2001): Turboveg for Windows. (www.alterra.nl/onderzoek/producten/websites/turboveg/) Herben, T., Münzbergerová, Z. (2001): Zpracování geobotanických dat v příkladech. Část I Data o druhovém složení. skripta PřF UK, Praha. Hill, M.O. (1979): Twinspan - a fortran program for arranging multivariate data in an ordered two-way table by classification of the individuals and attributes. Cornell University, Ithaca. Hintze, J. L. (1995): NCSS 6.0.1. User´s manual - I. Number Cruncher statistical systems, Kaysville. Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. Dipl. Práce [Depon. in knihovna katedry botaniky PřF UP, Olomouc].
75
Hodgson, J., Illius, A. W. (1996): The ecology and management of grazing systems. CAB International, Oxon. Holub, J., Procházka, F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. Preslia 72: 187-230 Jäger, E. J., Werner, K. (2000): Exkursionflora von Deutschland / begr. von Werner Rothmaler. Spektrum Akademischer Verlag GmbH, Heidelberg – Berlin. Jongepierová, I. et al. (2000): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty. Průb. zpráva o projektu. [Depon. in S CHKO Bílé Karpaty, Veselí n. Moravou]. Jongepierová, I. et al. (2001): Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty. Průb. zpráva o projektu [Depon. in S CHKO Bílé Karpaty, Veselí n. Moravou]. Jongman, R. H., ter Braak, C. J. F., van Tongeren, O. F. R. (1987): Data analysis in community and landscape ecology. Pudoc, Wageningen. Jurko, A. (1969): Übersicht über die Pflanzengesellschaften des Cynosurion - Verbandes in den Karpaten.Vegetatio 18: 222-239 Jurko, A. (1971): Výzkum pasienkových spoločenstiev na Slovensku. Zborn. předn. Zjaz. Slov. Bot. Spoloč. – Tisovec, Bratislava. Jurko, A. (1990): Ekologické a socioekonomické hodnotenie vegetácie. Príroda, Bratislava. Juršík, J., Trávníček, P., Drgáč, M. (2001): Chov skotu bez tržní produkce mléka v podmínkách ekologického zemědělství. PRO-BIO, Šumperk. Klečka, A., Kuntz, E. (1948): Pastva a její význam. Brázda, Praha. Klimeš, F (1997): Lukařství a pastvinářství – ekologie travních porostů. skripta ZF JČU, České Budějovice. Knotek, S. (1996): Príručka krmovinára. VÚTPHP, Banská Bystrica. Kolektiv autorů (2000): Bílé – Biele Karpaty. Phare. Kolektiv autorů (2002): České pro-BIO. Katalog svazu ekologických zemědělců v Čechách, na Moravě i ve Slezsku pro rok 2002/2003. PRO-BIO, Šumperk. Krahulec, F. et al. (1993): Zpráva o stavu lučních porostů v roce 1993 na Zadních a Předních Rennerovkách v souvislosti s pastvou ovcí. Průb. zpráva o projektu [Depon. in S KRNAP, Vrchlabí]. Krahulec, F., Blažková, D., Balátová-Tuláčková, E., Štursa, J., Pecháčková, S., Fabšičová, M. (1996): Louky Krkonoš: Rostlinná společenstva a jejich dynamika. Opera Corcontica 33: 3-250 76
Krahulec, F., Hadincová, V., Herben, T., Kettnerová, S. (1994): Monitorování vlivu pastvy ovcí na rostlinná společenstva: Zadní Rennerovky v Krkonošském národním parku. Příroda 1: 191-196 Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1993): Chránená krajinná oblasť Biele – Bílé Karpaty. Ekológia, Bratislava. Kučera, T., Kettnerová, S. (1996): Určování sterilních trav – luční druhy. Zpr. Čes. Bot. Společ. 13: 25-33 Lepš, J. (1996): Biostatistika. skripta BiF JČU, České Budějovice. Lepš, J., Šmilauer, P. (2000): Mnohorozměrná analýza ekologických dat. skripta BiF JČU, České Budějovice. Losvik, M. H. (1988): Phytosociology and ecology of old hay meadows in Hordaland, western Norway in relation to management. Vegetatio 78: 157-187 Marriott, C. A., Carrere, P. (1998): Structure and dynamics of grazed vegetation. Ann. Zootech. 47: 359-369 Meijden van der, E., Wijn, M., Verkaar, H. J.(1988): Defence and regrowth, alternativ plant strategies in the struggle against herbivores. Oikos 51. Mládek, J. (2000): Vliv pastvy na druhové složení a vývoj bělokarpatských luk. Bakal. Práce [Depon. in knihovna katedry ekologie PřF UP, Olomouc]. Moravec, J. (1965): Wiesen im mittleren Teil des Böhmerwaldes (Šumava) p. 181-385 In: Neuhäusl, R., Moravec, J., Neuhäuslová – Novotná, Z. (eds): Vegetace ČSSR A1. Synökologische Studien über Röhrichte, Wiesen und AuenWälder. Verlag der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften, Prag. Moravec, J. (1994): Fytocenologie. Academia, Praha. Moravec, J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Litoměřice. Mrkvička, J. (1998): Pastvinářství. ČZU, Praha. Nekuda, V. et al. (1995): Zlínsko. Muzejní a vlastivědná splečnost, Brno. Neuhäuslová, Z. et al. (2001): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Pátková, R. (1994): Sukcese luční vegetace po ukončení pastvy ovcí. Dipl. Práce [Depon. in knihovna katedry botaniky PřF UK, Praha]. Pavlů V. et al. (2002): Základy pastvinářství. (prepared for press)
77
Pavlů, V., Hejcman, M., Pavlů, L., Gaisler, J. (2002a): Is Trifolium repens able to naturally colonize sward after introduction of intentsive grazing management? (prepared for press) Pavlů, V., Hejcman, M., Pavlů, L., Gaisler, J. (2002b): Effect of rotational grazing and continuous stocking on vegetation of the upland grassland in the Jizerské hory Mts. (prepared for press) Pechanec, V. (2001): Využití GIS při studiu vlivu pastvy na květnaté louky v CHKO Bílé Karpaty. Dipl. Práce [Depon. in knihovna katedry ekologie PřF UP, Olomouc]. Rauch, O., Hejcman, M., Březina, S. (2000): Vliv pastvy na vegetaci luk na území KRNAP. Ročenka Správy KRNAP: 18-21 Regal, V., Šindelářová, J. (1970): Atlas nejdůležitějších trav. SZN, Praha. Regal, V., Krajčovič, V. (1963): Pícninářství. SZN, Praha. Rychnovská, M., Balátová, E., Úlehlová, B., Pelikán, J. (1985): Ekologie lučních porostů. Academia, Praha. Schläpfer, M., Zoller, H., Körner, Ch.(1997): Influences of mowing and grazing on plant species composition in calcareous grassland. Bot. Helv. 108: 57-67 Slavík, B. (1995): Květena České republiky 4. Academia, Praha. Slavík, B. (1997): Květena České republiky 5. Academia, Praha. Slavík, B. (2000): Květena České republiky 6. Academia, Praha. Sláviková, D., Krajčovič, V. et al. (1996): Ochrana biodiverzity a obhospodarovanie trvalých trávnych porastov CHKO-BR Poľana. IUCN, Bratislava. Sláviková, D., Krajčovič, V. et al. (1998): Ochrana biodiverzity a obhospodarovanie trvalých trávnych porastov CHKO-BR Poľana 2. IUCN, Bratislava. Smetham M. L. (1994): Pasture management. In: Langer, R. H. M. (ed.): Pastures. Oxford University Press, Auckland. Steinbach, G. (1998): Trávy – lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy. IKAR, Praha. Ter Braak, C. J. F., Šmilauer, P. (2002): Canoco for windows 4.5. Centre for biometry Wageningen, Wageningen. Teslík, V. et al. (1994): Chov masných plemen skotu. APROS, Praha. Tichý, L. (2002): JUICE – software for vegetation analysis and classification. J. Veg. Sci. (in press) Tilman, D. (1994): Competition and biodiversity in spatialy structured habitats. Ecology 75: 2-6 78
Tlusták, V. (1972): Xerotermní travinná společenstva lesostepního obvodu Bílých Karpat. Dipl. Práce [Depon. in knihovna katedry botaniky PřF MU, Brno]. Tlusták, V. (1975): Syntaxonomický přehled společenstev Bílých Karpat. Preslia 47: 129-144 Tüxen, R. (1937): Die pflanzengesellschaften Nordwestdeutschlands. Mitt. Florist. Soziol. Arb. Gem. Niedersachsen 3: 1-170 WallisDeVries, M. F., Bakker, J. P., Van Wieren, S. E. (1998): Grazing and conservation management. Kluwer academic publishers, Dordrecht.
79
Přílohy
80
11 580 360 1 80 75
12 590 90 4 95 80
13 410 135 1 100 99
14 400 90 5 80 80
15 390 225 5 100 99
16 375 180 3 75 75
17 365 270 3 70 70
18 360 270 2 60 60
19 430 90 5 95 90
20 465 247 2 95 90
21 400 360 5 90 85
22 380 180 2 65 65
23 715 360 1 99 95
24 720 90 5 82 80
25 470 337 1 66 65
26 475 270 1 98 95
27 545 360 3 95 90
28 400 45 1 90 70
29 410 315 1 90 80
30 480 67 1 100 95
31 360 360 0 95 90
32 400 135 1 90 80
33 380 90 3 99 95
34 365 90 3 100 95
35 410 270 1 85 85
36 390 90 3 90 85
37 370 157 7 93 80
38 455 180 2 99 95
39 454 180 3 95 95
40 445 180 2 85 85
41 425 157 2 80 75
42 420 315 4 95 70
43 435 180 2 85 85
44 510 112 1 99 95
45 515 135 1 90 75
3 . . . . . . + + . . . . . . . + . + . + . . . . + . . + + . .
4 . r . + . . 1 + r . . . . . . + r . . + . . . . 2 . . . 1 . .
5 . . . . . . r + + . . . . . . + + . . 2 . . . . . . . . + . .
6 . . . . . . + . . + . . . . . + + . . 1 . . . . 1 . . . . . r
7 . . . . . + + . r + . . . . . + . . . 3 . . . . . . . . . . .
8 . . . . . . r . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9 . . . . . . . . . . . . + . . . . . . + . . . . . . . . . . .
37 34 32 43 22 24 21 23 30 46 39 33 43 53 22 26 28 22 30 30 20 18 39 37
7
32 48 39 36 33 48 36 50 53 21
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . r r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . + . . . . . . . . + r . . 1 r . r 1 . + . . . . . . . . . . . + 3 1 + 4 2 2 1 4 + 1 1 . . + 1 . r 2 . r 3 3 3 2 2 . . . + + + 1 . . . + 2 + + + + . + + . 1 + . . 1 1 . 1 . + + + + r 3 r . . . + . . . . . . . r r + . r . . 1 . . r . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r r r r r . . . . . . 3 . . . 2 . . . . + 3 . . + + + 1 . 3 . . . . . + . 2 1 2 r . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r r . . . . . . . . . . . . r . . . + r . r . . + + + . . . . . . + + . . . . . . . . r . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . + 1 1 . + + + . + . . + . . r + . . + + . . r . + + . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . . . + + 2 + + 2 . . . . . 3 . . + 1 . . 2 3 2 . 1 3 1 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . r 1 . . . r . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 + . + 1 . . r . . . . . . . . . + . . . r + + 3 . . . . . . . . . . . 2 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . .
2 r . . + . . + . . . . . . . . . . . . + . . . . . 1 . + + . .
10 530 360 2 99 98
1 r . . . . . 2 . + . . . . . . 1 . . + 1 . . . . . 2 + 3 1 . .
Acer ca Acer pl Acer ps Aego Agrim Agro Achil Alchem Allium Alopec Anagal Angel Anth arv Anth tin Anther Anthox Anthri Anthyl Aquil Arrhe Asper Ast cic Ast gly Astran Aven Beton Betul Brach Briza Bro ere Bro hor
9 455 225 2 65 60
Acer campestre Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Achillea millefolium Alchemilla sp. Allium sp. Alopecurus pratensis Anagallis arvensis Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthemis tinctoria Anthericum ramosum Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Aquilegia vulgaris Arrhenatherum elatius Asperula cynanchica Astragalus cicer Astragalus glycyphyllos Astrantia major Avenula pubescens Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Briza media Bromus erectus Bromus hordeaceus
8 465 270 2 60 60
9
7 380 90 4 95 95
56 42 48 55 41 34 39 17 22
6 380 90 3 80 80
Počet druhů
5 450 22 3 90 90
5 1 65 1 5 1 1 1 5 1 5 40 20 1 10 0 0 0 40 5 10 1 30 3 1 5 10 50 80 80 5 30 50 90 0 5 20 10 0 0 5 80 0 40 60 45 45 50 45 48 55 65 50 45 35 60 70 35 35 35 35 20 15 15 30 35 25 38 50 35 25 25 50 25 40 20 50 10 35 15 25 40 50 8 9 40 65 35 75 10 90 70 90 85 95 85 105 60 55 52 85 105 60 70 50 60 35 37 80 65 90 85 70 90 70 40 70 90 55 95 35 85 60 95 20 45 90 110 45 95 85 115 100 130 20
4 435 22 7 85 85
Pokryvnost patra E0 (%) Průměrná výška porostu (cm) Maximalní výška porostu (cm)
3 420 247 3 99 90
1 410 247 5 90 80
2 410 247 8 82 80
Příloha 4
Číslo snímku Nadmořská výška (m n. m) Exposice (stupně) Sklon (stupně) Celková pokryvnost (%) Pokryvnost patra E1 (%)
Přehledná tabulka fytocenologických snímků (1. - 45. snímek)
Calamagrostis epigejos Calluna vulgaris Campanula glomerata Campanula patula Campanula persicifolia Campanula rotundifolia Campanula trachelium Carduus acanthoides Carex caryophyllea Carex echinata Carex flacca Carex hirta Carex leporina Carex montana Carex muricata agg. Carex pallescens Carex panicea Carex sylvatica Carex tomentosa Carlina acaulis Carpinus betulus Carum carvi Centaurea jacea Centaurea phrygia Centaurea scabiosa Centaurium erythraea Cerastium holosteoides Cichorium intybus Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium pannonicum Clinopodium vulgare Colchicum autumnale Convolvulus arvensis Crataegus sp. Crepis biennis Crepis praemorsa Cruciata glabra Cuscuta sp. Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Danthonia decumbens Daucus carota Deschampsia cespitosa Dianthus armeria Dorycnium herbaceum
Calam Callun Cam glo Cam pat Cam per Cam rot Cam tra Cardu Car car Car ech Car fla Car hir Car lep Car mon Car mur Car pal Car pan Car syl Car tom Carlin Carpin Carum Cen jac Cen phr Cen sca Centau Cer hol Cichor Cir arv Cir ole Cir pal Cir pan Clinop Colchi Convol Crataeg Cre bie Cre pra Cruci Cuscu Cynos Dacty Dantho Dauc Desch Dian Doryc
1 + . r + + r . . . . . . . 3 . + . . . . + . 1 . + . . . . . . 1 . . . . . + 1 . . 2 + . . . .
2 . . . + + . . . . . . . . 1 . . . . r + . . + . + . . . . . . 1 . . . + . . + . . + . . . . .
3 . . 1 + . . . . . . . . . . . + . . . r + . 2 . . . . . . . . . . r . . r . + . . + r . . . .
4 . . . + . . . . r . . . . . . + . . . . . r 1 . . . . . . . . . . 1 . . + . r . . 1 . . . . .
5 + . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . r + . . . r . . . . . . + . . + . r . . 1 . . . . .
6 . . . r . . . . . . . . . . + . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . + . . . . . + + . r . . .
7 . . . + . . . . . . . r . . + . . . . . . . + . . . r . 1 . . . . . . r . . . . + + . . . . .
8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . .
9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . .
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + r r . . . . . . . . + . . . . . . + . . + . . . . . r . + . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . r . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + r r . r . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . . . . . . . . . . . . . . . . 1 + . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . . + . . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . 1 1 2 . + . . + . . r . . . r . . 1 . + + . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . r . . . . r . . . . . r . . . + r + . + + . . . + . . . . . + . r r . + + r r . r . . . . + . r r r . . . . . . . . . 1 r . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . r . . 1 . + r + . . . . . r + + . r . . + + + . . r r . . 1 . . 1 r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . + . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . . r . . + . . . . . . r r . . . . . . . r r + . . . . r + + . + . r r . . . . . + . . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . . . r . r . . . . . r r . r r r . . 1 + . . . . . . . . . 1 r . r 1 . r . 2 . . . . r r . . . . . . . . . . . . . . r r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . r + . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + + . . 3 3 + . + + . . . . 2 . . . . 1 . + + 1 . . . . . 1 . . 1 . 1 + + . . . 2 2 + 1 1 1 . + 1 + . + 3 1 3 + . 1 r + r . + 1 1 + 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . + 1 1 . . + + + + r . . 1 . . . . . . . + + . + 1 r + + + . 1 . + . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Echium vulgare Echi Elymus repens Elym Equisetum arvense Equi arv Equisetum telmateia Equi tel Eryngium campestre Eryng Eupatorium cannabinum Eupat Euphorbia cyparissias Eup cyp Euphorbia esula Eup esu Euphrasia rostkoviana Euphra Fagus sylvatica Fagus Festuca arundinacea Fes aru Festuca pratensis agg. Fes pra Festuca rubra Fes rub Festuca rupicola Fes rupi Filipendula vulgaris Filip Fragaria vesca Fra ves Fragaria viridis Fra vir Fraxinus excelsior Fraxin Galeopsis sp. Galeop Galium album s.lat. Gal alb Galium aparine Gal apa Galium mollugo Gal mol Galium pumilum Gal pum Galium verum Gal ver Genista tinctoria Genist Geranium pratense Ger pra Geranium sanguineum Ger san Geranium sp. Ger sp Geum urbanum Geum Gladiolus imbricatus Gladi Glechoma hederacea Glech Gnaphalium sylvaticum Gnaph Gymnadenia conopsea Gymn Helianthemum grandiflorum s.laHelia Heracleum sphondylium Heracl Hieracium lachenalii Hie lac Hieracium murorum Hie mur Hieracium pilosella Hie pil Holcus lanatus Hol lan Holcus mollis Hol mol Hypericum maculatum Hyp mac Hypericum perforatum Hyp per Hypochaeris maculata Hypo mac Hypochaeris radicata Hypo rad Chaerophyllum aromaticum Chae aro Chaerophyllum hirsutum Chae hir Chamaecytisus ratisbonensis Chamae
1 . . . . . r r . . . . . 1 . 1 + . . . . . . . 1 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . .
2 . . r . . . . . . . . . . 1 + + . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3 . . . . . . . . . . . 1 1 2 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . .
4 . . . . . . + . . . . + 1 1 . + . . . . . + . + . . . r . . . . . . . . . r 2 . . + . . . . .
5 . . . . . . + . . . . . 2 . . . . . . . . + . + . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6 . . . . . . . . . . . + . + . . . . . . . 1 . . . + . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . .
7 . . . . . . . . . . + + 1 + . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . .
8 . 4 + . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9 . 3 + . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2 . . . . r 1 . 1 . . r . . r + + 1 . . . r 1 . . + . . . . . . . . . + + . . . . . . + . . + . . + . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 + . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . + 1 2 1 + 1 1 1 2 . + 1 + 1 3 . 2 3 . 2 1 . 1 2 1 . + 1 1 3 . 3 2 2 2 . 1 + 1 2 . . 1 . + + 2 + 3 1 1 + 2 1 + 1 r + 1 2 . 1 1 4 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . r . + . . . . . . . . + + . . 1 . 4 r 4 2 3 2 . . . . . . . . . . . + . . r . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . 1 . . + 2 . . . . . . . . . . . . 2 . r r + . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . . . . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . + r r + r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . + . . . . . . . . . . . . . . . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . . . 2 . . . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . 1 2 1 . . + 1 1 1 . + r . . . 1 . + + 3 1 2 1 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . . . . . . . . . + . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Inula salicina Juncus bulbosus Juncus effusus Knautia arvensis Knautia kitaibelii Koeleria pyramidata agg. Lapsana communis Lathyrus niger Lathyrus pratensis Lathyrus sylvestris Lathyrus tuberosus Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Linum catharticum Listera ovata Lolium perenne Lotus corniculatus Luzula campestris Luzula luzuloides Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Medicago falcata Medicago lupulina Melampyrum nemorosum Mentha arvensis Myosotis arvensis Myosotis sp. Nardus stricta Odontites ruber agg. Ononis spinosa Orchis mascula Orchis morio Origanum vulgare Orobanche sp. Oxalis stricta Pastinaca sativa Persicaria sp. Phleum pratense Phyteuma spicatum Picea abies Pimpinella saxifraga agg. Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Plantago media
Inula Jun bul Jun eff Kna arv Kna kit Koel Laps Lat nig Lat pra Lat syl Lat tub Leo aut Leo his Leuca Linum Liste Loliu Lotus Luz cam Luz luz Lych Lys num Lys vul Med fal Med lup Melam Mentha Myo arv Myo sp Nard Odont Ono spi Orch mas Orch mor Orig Oroban Oxal Past Pers Phle Phyt Picea Pimpi Pinus Pla lan Pla maj Pla med
1 . . . . . . . . r . . . . + . . . . + . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . .
2 4 . . r . . . . r . . . . + . . . + . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . .
3 . . . . . . . . r . . . 2 2 . . . 2 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . 1 . +
4 . . . . . . . . . . . . 1 1 r . . + + . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . . . . r . + . .
5 . . . . . . . . . . . . + 1 . . . + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . 1 . .
6 . . . . . . . . + . . + . + . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . r . . . .
7 . . . + . . . . 1 . . . . + . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . .
8 . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . . . . . . . .
9 . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . . . . . . . . . . . . . r . . r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . 1 + . . . . . . + . . . . . . . r r . r . . + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . . . . + . . r . . 1 . . . 1 1 + . . + . . . . . r . . r . . . . . . r . + . 1 . . r + + r 1 r . . + + 2 1 1 + . . + . + + . . . . . . . r r r . + r + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . r . 3 . + 1 + 3 1 2 1 1 1 + . . . 1 3 . 1 2 . 1 + 2 + 3 1 + . . r . . . . 3 . . . 1 + . . . . 1 1 + . r . . . + . . r r . . 2 . 1 + r . . r r . 1 . . . . . 1 . . . . . . . r + + . . . . . . . . . . . . . + . . + r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . + . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . r r . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r r . r + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . r . . . + . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . 2 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . . . . r r . . . . . . . r . r . r . . + . . . r r . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . r 1 + . . . . . . . . . . . . r . r r . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . 2 . + . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + 1 1 + . 1 2 3 . 2 1 . . 2 1 . 3 3 2 2 3 . + . 1 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . + . . r . . . r . . + r + . + + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . + . . 2 + 1 + + . . . + . . 1 r . + 1 . 2 + + . . + 2 . + . . + r + + + + . + . . 1 . . . + + . . . r . . . . . 1 . . . . . . r r + . . . . . . + . . 1 + . . . + . . . . . . . . . . . . + r . . r r . . .
Platanthera bifolia Poa annua Poa pratensis Poa trivialis Polygala comosa Polygala major Polygala vulgaris Polygonum aviculare agg. Potentilla alba Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla reptans Primula veris Prunella laciniata Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus spinosa Pulmonaria mollis Pyrus communis agg. Quercus petraea Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus polyanthemos Ranunculus repens Rhinanthus minor Rhinanthus sp. Rosa canina agg. Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rubus sp. Rumex acetosa Rumex crispus Rumex obtusifolius Salvia pratensis Salvia verticillata Sanguisorba minor Sanguisorba officinalis Saxifraga granulata Securigera varia Senecio jacobaea Silene vulgaris Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Stellaria graminea Stellaria media
Platan Poa ann Poa pra Poa tri Pol com Pol maj Pol vul Polyg Pot alb Pot ans Pot ere Pot rep Pri ver Pru lac Pru vul Prun avi Prun dom Prun spi Pulmo Pyru Quer Ran acr Ran aur Ran pol Ran rep Rhi min Rhi sp Rosa Rub cae Rub fru Rub ida Rub sp Rum ace Rum cri Rum obt Sal pra Sal ver San min San off Saxi Secur Sen jac Silene Sol vir Sorbus Ste gra Ste med
1 . . . . . . . . . . + . + . . . . . . . r . . + . . . . . . . . + . . . . . . . . . . + . . .
2 . . . . + . . . . . + . + . . . . . . . . . . + . . . r . . . . . . . + . . . . . . . . . . .
3 . . . . + . . . . . . . + . . . . . . . . . . + . + . . . . . . + . . . . + . . . . . . . . .
4 . . . . . . r . . . . . + . . . . . . . . . . 1 . + . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . .
5 . . . . . . . . . . . + + . . . . . . . . . . 1 . + . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . .
6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . . . r + . . . . . . . . . . . . r .
7 . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + . . . . . . . 1 + . . . . . . . . . . . r .
8 . . 1 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . .
9 . . + 1 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . . . . . . . .
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + 1 . . 1 . + + . . . . . . . . . . . . . + 1 1 3 1 2 2 . 1 . + . . . . . 1 . 1 . . . 2 1 1 . + + r + . . . . . + 1 . + + . + 1 . 3 . . . . . . 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . r . . . . . + . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . + . . . . 2 r 1 . . . . . . . . . . . + . . . + . 1 . + r + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . 1 1 1 1 + + . . + . 2 . . . . + . + . . . . . . r r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 + . . . . . . . . . . . . . r . . + r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . r . r . . . . . . . . . . . . . + . . . r . r + . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . + 1 1 . + + . . . . . . . . . . . . r r r . r + r + . . + + + + 1 . + + + . . . . . + 2 . . 1 . . . . . . . . . . r . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . + . . . r . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . r . r . . . . . . . . . . . . r r + . r . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . . . . . . + r + + . . . + . . r . . r . . . . r . r + + . + . + . . . + . + + + . . . . . . + . . r r . . . . . . . . . . . . . . . . 1 + 1 . . . 1 . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r + . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . r . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Symphytum officinale Symphytum tuberosum agg. Tanacetum corymbosum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Teucrium chamaedrys Thesium linophyllon Thymus pulegioides Tilia cordata Tragopogon orientalis Traunsteinera globosa Trifolium alpestre Trifolium aureum Trifolium campestre Trifolium dubium Trifolium hybridum Trifolium medium Trifolium montanum Trifolium ochroleucon Trifolium pratense Trifolium repens Trifolium rubens Trisetum flavescens Triticum aestivum Tussilago farfara Urtica dioica Valeriana officinalis Veronica arvensis Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola canina Viola hirta
Sym off Sym tub Tan cor Tan vul Tarax Teucr Thesi Thym Tilia Trago Traun Tri alp Tri aur Tri cam Tri dub Tri hyb Tri med Tri mon Tri och Tri pra Tri rep Tri rub Triset Tritic Tussi Urti Valer Ver arv Ver cha Ver off Ver ser Vic cra Vic hir Vic sep Vic tet Vio can Vio hir
1 . + . . r . . . . r + . . . . . + . . . + . + . . . r . r . . + . . . + +
2 . + . . . . . . . + . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . . + . . . . +
3 . . . . . . . 1 . + r . . . + . + . . 1 + . + . . . . . + . . + . . . . .
4 . . . . + . . . . r . . . . . . . . . + r . + . . . . . + r . + . . . + +
5 . . . . + . . . . + . . . . r . . . . + + . 1 . . . . . 1 . . + . . . . +
6 . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . 1 . . . . + . . +
7 r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 1 . . . . + . . r
8 . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . r . . . .
9 . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . + . . . r . . + + + . . . .
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + 1 1 1 2 2 2 + 1 1 + + . r r + + . 1 + 1 3 3 1 2 + 2 r . . r . . r + 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . 2 . . . 2 . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . r + . . . . . . . r . . . . . . + r r + . + . + . + . . r . r . . . . + . . . . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . 2 . . . + . . . . . . . . 1 . . . + . . . . . . . 1 . . . . . . . + . . . . . . . + 1 + . . + r + . . . . . . . . . . . . . . r + . . . . . . . . . . . . . . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + 1 + . . 1 . 1 + + r + . . . + . + 2 . . + + + + . . . . r + . + . 4 + 1 3 2 3 2 4 2 1 2 + . + + 2 3 . 3 3 2 3 3 2 1 4 3 1 r r . r . r r 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 + 2 1 . + . + . + . + + 2 1 . . . + 2 2 2 2 2 2 . 1 1 1 1 + 2 3 3 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + + . . . . r . . . . . . . . . . r . . r . + . . r . . . . . . . . r . + . + . . . . . . + r . + + . . 1 . . + . . + . . + + r + + r r + . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r + . + 1 + + . r . r . . r r . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . + + . . . . . + . . r + . . r . r . . . + . . r + . . . . . . r . . . . . . . r + + . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r + . . . . . . . . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . + 1 . . r . . . . . . . . . . . . . 1 . r . .
55 520 292 7 80 70
56 540 337 4 95 90
57 530 225 1 85 85
48 . . . . r 2 + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
49 . . . . . 1 r + . . . . . . . r . . + + . . . r . r . 3 1 . .
50 . . . . . 2 + + . . . . . . . + . . . 2 . . . . . . r . + . .
51 . . . . . 2 1 r . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . 1 . .
45
52 . . . . . 4 r 1 . . . . . . . + . . . . . . . . . r . . + + .
41
53 . . . . . 2 + + . . . . . . . + . . . . . . . . + . + . 1 1 .
50
54 . . . . . 2 . 2 . . . . . . . + . . . . . . . + + + . 1 1 3 .
57 55 . r . . . 2 r + . . . . . . . + . . . + . . . . . . . . + + .
46 56 . . . . . 3 1 . . . . r . . . + . r . 2 . . . . . . . . + . .
44 57 . . . . r 3 1 r . . . r . . . + . . . . . . . . . . . . 1 . .
46
47 . . . . r + + + r . . . . . . + . . . 2 . . . r . 1 . 1 + 3 .
49
54 485 90 5 85 70
46 . . . . . + r r . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . .
Acer ca Acer pl Acer ps Aego Agrim Agro Achil Alchem Allium Alopec Anagal Angel Anth arv Anth tin Anther Anthox Anthri Anthyl Aquil Arrhe Asper Ast cic Ast gly Astran Aven Beton Betul Brach Briza Bro ere Bro hor
59
53 480 90 3 99 85
Acer campestre Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Achillea millefolium Alchemilla sp. Allium sp. Alopecurus pratensis Anagallis arvensis Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthemis tinctoria Anthericum ramosum Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Aquilegia vulgaris Arrhenatherum elatius Asperula cynanchica Astragalus cicer Astragalus glycyphyllos Astrantia major Avenula pubescens Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Briza media Bromus erectus Bromus hordeaceus
34
52 500 270 3 93 90
55
51 435 360 3 85 75
42
50 570 270 3 90 75
Počet druhů
49 530 45 4 95 85
80 60 30 60 20 15 5 80 30 20 70 1 45 40 25 45 45 30 65 40 40 35 45 25 125 110 55 125 135 62 110 95 105 95 120 85
48 545 45 2 85 70
Pokryvnost patra E0 (%) Průměrná výška porostu (cm) Maximalní výška porostu (cm)
47 550 45 4 100 95
46 520 180 1 95 75
Číslo snímku Nadmořská výška (m n. m) Exposice (stupně) Sklon (stupně) Celková pokryvnost (%) Pokryvnost patra E1 (%)
Přehledná tabulka fytocenologických snímků (46. - 99. snímek)
58 . . . . r 1 r r . . . . . . . + . r . 1 . . . . . . . . 2 . .
55
30 7 85
58 565 247 3 85 75
59 . . . . . 3 + . . . . . . . . 1 . . . + . . r . . . . . . . .
37
1 20 75
59 585 180 3 95 95
60 . . + . . 1 1 + . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . 2 . .
42
50 25 95
60 480 90 3 85 70
62 610 180 2 90 90
63 570 180 1 98 95
61 . . . . . 3 + 1 . . . 1 . . . + . r . . . . . . . . . . . . .
29 62 . . . . . r r . r . . . . . . 1 . + . 3 . . . . . . . . 1 . .
46 63 . . . . + 2 r r . . . . . . . 1 . r . . . . . . . . . . 1 . .
53
70 0 25 6 55 40 40 135 90
61 520 67 5 90 70
65 510 67 3 95 90
66 720 225 4 95 80
67 650 225 2 95 85
68 670 112 3 98 95
64 . . . . . 1 r r . . r . . . . + . . . 1 . . . . . . . . 1 . .
53 65 . . . . . 4 + 2 . . . r . . . r . . . + . . . . . . . . + . .
42 66 . . . . . 2 r 1 . . . . . . . + . . . 1 . . . . . . . . . . .
48 67 . . . . . 1 r + . . . . . . . + . . . + . . . . . . . . 1 . .
48 68 . . . . . 3 + 1 . . . . . . . + . r . 1 . . . . . . . . + . .
57
1 30 50 40 5 15 30 35 40 30 75 110 75 115 75
64 505 90 5 65 65
69 . . . . . 3 + 2 . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . .
40
5 25 55
69 720 45 3 98 95
71 685 360 5 100 85
72 555 315 1 90 85
73 570 315 1 99 95
74 610 292 3 95 95
70 . . r . . 4 + + . . . . . . . + . . . r . . . . . . . . . . .
35 71 . . . . . 3 + 1 . . . . . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . . .
34 72 . . . . . 1 r . . . . . . . . + . . . + . . . . . . . . . . .
33 73 . . . . . 2 + 3 . . . . . . . + . r . 2 . . . . . . . . 1 . .
42 74 . . . . . 2 + 1 . . . . . . . r . . . 1 . . . . . . . . 1 . .
45
30 100 5 30 1 35 45 40 65 10 75 130 100 140 80
70 770 360 2 100 99
75 . . . . . 1 + . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . .
31
30 20 85
75 650 292 4 95 90
76 . . . . . 1 + 1 . . . . . . . . . r . 1 . . . . . . . . 1 . .
38
5 10 65
76 720 270 2 97 95
77 . . . . . 2 + . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . .
24
0 35 75
77 715 270 4 70 70
79 500 90 1 85 85
80 510 22 3 95 90
81 495 90 0 75 75
82 520 67 2 90 85
83 470 90 2 100 100
84 460 90 2 99 99
85 460 90 2 99 99
78 . . . . . + + + . . . . . . . 1 . r . + . . . . . . . . . . .
40 79 . . . . . r + r . . . . . . . + . . . 1 . . . . . r . 3 . . .
62 80 . . . . . 2 + r r + . . . . . + . . . . . . . . . . . 3 . . .
63
81 . . . . . + + + . . . . . . . . . . . 1 . . . . . + . 3 . . .
59
82 . . . . . + + . . . . . . . . r . . . 1 . . . . . . . . . . .
40
83 . . . . . r r . r . . . . . + r . . . . r . . . . 2 . 4 r 1 .
56
84 r . . . . r + . r . . . . . . + . . . 2 . . . . . + . + 2 3 .
59
85 . . . r . + 1 . r + . . . . . . . . . + . . . . . . . . + + .
54
1 1 20 1 20 0 5 1 25 40 40 30 35 45 50 25 55 125 110 100 95 105 145 95
78 635 202 2 95 95
86 . . . . r 3 1 . . . . . . . . + . . . 1 . . . . . . . . 1 . .
50
1 25 65
86 490 247 3 90 90
87 . . . . . r + + . . . . . . . . . r . 1 . + . . . r . . + . .
53
1 20 80
87 510 270 3 85 85
88 . . . . . + + r r . . . . . . r . . . . . 1 . . . + . 4 r . .
62
0 35 75
88 490 270 8 75 75
89 . . . . . 1 r r . . . . . . . 1 . r . . . . . . . . . . 1 + .
51
5 25 65
89 590 225 10 92 90
90 . . . . r 2 1 . . . . . + . . + . . . + . . + . . . . . r . .
55
5 40 80
90 575 225 8 88 85
91 . . . . r r + r . . . . . . . + . 1 . 1 . . . . . . . . + 3 .
58
1 45 95
91 550 225 6 85 85
93 530 135 1 85 85
94 525 135 2 92 90
95 430 180 2 100 98
96 385 90 5 92 90
97 590 360 5 100 85
98 560 360 2 100 100
92 . . . . + + 1 . r . . . r . . . . . . + . . r . . + . 2 . 2 .
54
93 . . . . 1 3 + . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . .
57
94 . . . . 1 1 + r . . . . . . . + . . . + . . . . . . . r . + .
57
95 . . . . . 2 r . . . . . . . . . . . r . . . . . . 2 . 3 1 . .
58
96 . . . . r 2 + . r . . . . . . + . . . + . . . . . . . 1 . . .
49
97 . . . . . + r 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
98 . . . . . . r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
23
0 1 5 95 5 100 0 40 25 15 35 35 15 20 80 120 100 95 110 25 65
92 520 135 1 95 95
Příloha 4
99 . . . . . 1 + . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . .
29
30 7 40
99 570 360 10 90 80
Calamagrostis epigejos Calluna vulgaris Campanula glomerata Campanula patula Campanula persicifolia Campanula rotundifolia Campanula trachelium Carduus acanthoides Carex caryophyllea Carex echinata Carex flacca Carex hirta Carex leporina Carex montana Carex muricata agg. Carex pallescens Carex panicea Carex sylvatica Carex tomentosa Carlina acaulis Carpinus betulus Carum carvi Centaurea jacea Centaurea phrygia Centaurea scabiosa Centaurium erythraea Cerastium holosteoides Cichorium intybus Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium pannonicum Clinopodium vulgare Colchicum autumnale Convolvulus arvensis Crataegus sp. Crepis biennis Crepis praemorsa Cruciata glabra Cuscuta sp. Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Danthonia decumbens Daucus carota Deschampsia cespitosa Dianthus armeria Dorycnium herbaceum
Calam Callun Cam glo Cam pat Cam per Cam rot Cam tra Cardu Car car Car ech Car fla Car hir Car lep Car mon Car mur Car pal Car pan Car syl Car tom Carlin Carpin Carum Cen jac Cen phr Cen sca Centau Cer hol Cichor Cir arv Cir ole Cir pal Cir pan Clinop Colchi Convol Crataeg Cre bie Cre pra Cruci Cuscu Cynos Dacty Dantho Dauc Desch Dian Doryc
46 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . r . . . . 1 . . . . . + . . . 2 1 . r . . .
47 . . + . r . . . . . . . . . . r . . . . . . + . . . . . . . . . . + . r r . r . 1 1 . . . . .
48 . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . + . . . . + . 2 1 . r . . .
49 . . . . r . . . . . . . . r . . . . . . + . r . . . r . . . . . . r . . . . r . 1 2 . . . . .
50 . . . + . . . . . . r . . . . + . . . . . . 1 . . . r . r . . . . . . . + . + . . 1 . 2 . . .
51 . . + + r . . . . . . + . . . . . . . . . . 2 . . . r . . . . . . 1 . . . . + . 2 2 . . . . .
52 . . + r . . . . . . . . . + . r . r . . . . + . r . r . . . . . . . . . . . r . 2 1 . . . . .
53 . . . . . . . . . . . . . + . + . . r 1 . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . . r 1 . . . .
54 . . r r . . . . . . r . . + . 1 r . r r . . + . . . . . . . . . . . . . . . r . + + 3 . . . .
55 . . . . . . . . . . . . . r . + . . . r . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 + 1 1 . . .
56 . . . r . . . . . . + . . . . + . . . r . . + . . . . . . . . . . . . r . . + . . 2 . . . . .
57 . . . r . . . . . . . . . . . + . . . . . . + . . . r . + . . . . . . . r . r . . 2 . + . . .
58 . . r . . . . . + . . . . . . 2 . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . + r . . . 2 r . + . . .
59 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . r . . . . . . . . . r . . . . . 2 + . 1 . . .
60 . . . + . . . . . . . . . . . + . . . . . . + . . . r . . . . . . . . + . . . . 2 + . + . . .
61 . . . r . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . r . . 1 . . . . .
62 . . r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . 2 . . . . . . . . . r r + . . . + 1 . + . . .
63 . . . r . . . . . . . . . . . r . . . . . . 1 . . . r . . . . . . . r r r . . r 3 + . r . . .
64 . . r r . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . r + r . . . + + . 1 . . .
65 . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . r . . r . . + . r . . .
66 . r . r . . . . . . . . . . . r . . . r . . + . . . . . . . . . . . . . . . + . + . 2 . . . .
67 . . r . . . . . . . . . . . . + . . . r . . 1 . . . . . . . . . . . . r . . r . 2 + 2 . r . .
68 . . r + . . . . . . . . . . . r . . . + . . 1 . 2 . r . . . . . . . . . . . r . 1 1 1 . . r .
69 2 . r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . r . . . . . . . . . . . + . 2 r + . . . .
70 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . r . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . .
71 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . r . . + . . . . .
72 . . . + . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . r . 1 . . . 1 2 . r . . .
73 2 . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . + . r . 1 2 . r . . .
74 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . . r . . . r . . . . . . . . . . . r . 1 2 . r . . .
75 . . . r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . r . + 2 . + . . .
76 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . r . + . . . . . r . r . r . 2 2 . r . . .
77 3 . . . . . . . . . . . + . . . . . . + . . . . . . r . r . . . . . . r . . r . . + . . . . .
78 . . . r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . r . . . . . + 1 . r . . .
79 . . r r . . r . . . + r . r . . . . . . . . + . . . r . . . . . . . r . . . . . . 1 2 + . . r
80 . . r r . . . . . . . r . . . . . . . . . . + . . r r . r . . . . r + . r . . . . 1 . + . . .
81 . . + . . . . . . . 2 r . . . . . . . . . . + . . r r . r . . + . . . . r . r . + . . r r . .
82 . . . r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . r r . . . 1 1 . 2 . . .
83 . . . . . . . . . . + . . + . . . . . r . . r . . . . . . . . 2 . . . + . . r . . + . . . . 1
84 . . r . . . r . . . . . . . . . . . . r . . r . + . . . . . . . . . r + r . . . 1 + . r . . .
85 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . . . r + . . r . . . + . r . . . 2 1 . + . . .
86 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . r r . . . . . . . . . r . . . 2 + + + . r .
87 1 . r . . . . . . . r . . . . + . . . . . . 2 . . r r . . . . . . . . r r . . . 2 + . + . . .
88 . . r . . . . . . . + . . + . . . . . r r . 1 . r . r . . . . 1 . . . r . . r . + + + + . . .
89 . . . + . . . . . . + . . . . + . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . + + 4 . . . .
90 . . . r . . . . . r . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . + + r . . . 1 1 . + . r .
91 . . . r . . . . . . r . . . . . . . . + . . 1 . . r . . . . . . . . 1 r . . r . r r . 1 . . .
92 . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . r . . . . r . . . . . . + r r . . . . 2 . + . . .
93 . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . r . . . r r 2 . r . + . . r r . . . . 2 . + r . +
94 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r r r r . r . . . . r . . . . 2 + r r . . .
95 r . r r r . . . . . . . . + . r . . . r + . 2 . + . . . . . . 1 . . . r . r r . . 2 + . . . .
96 . . . r . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . + . . . + . 2 . . . . r r . r . . . . 2 . r r . .
97 1 . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . . 2 . . . . .
98 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . 2 . . . . 1 . 1 . . .
99 . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . + + . r . . .
Echium vulgare Echi Elymus repens Elym Equisetum arvense Equi arv Equisetum telmateia Equi tel Eryngium campestre Eryng Eupatorium cannabinum Eupat Euphorbia cyparissias Eup cyp Euphorbia esula Eup esu Euphrasia rostkoviana Euphra Fagus sylvatica Fagus Festuca arundinacea Fes aru Festuca pratensis agg. Fes pra Festuca rubra Fes rub Festuca rupicola Fes rupi Filipendula vulgaris Filip Fragaria vesca Fra ves Fragaria viridis Fra vir Fraxinus excelsior Fraxin Galeopsis sp. Galeop Galium album s.lat. Gal alb Galium aparine Gal apa Galium mollugo Gal mol Galium pumilum Gal pum Galium verum Gal ver Genista tinctoria Genist Geranium pratense Ger pra Geranium sanguineum Ger san Geranium sp. Ger sp Geum urbanum Geum Gladiolus imbricatus Gladi Glechoma hederacea Glech Gnaphalium sylvaticum Gnaph Gymnadenia conopsea Gymn Helianthemum grandiflorum s.laHelia Heracleum sphondylium Heracl Hieracium lachenalii Hie lac Hieracium murorum Hie mur Hieracium pilosella Hie pil Holcus lanatus Hol lan Holcus mollis Hol mol Hypericum maculatum Hyp mac Hypericum perforatum Hyp per Hypochaeris maculata Hypo mac Hypochaeris radicata Hypo rad Chaerophyllum aromaticum Chae aro Chaerophyllum hirsutum Chae hir Chamaecytisus ratisbonensis Chamae
46 . r . . . . . . . . . . + 3 . + . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . + 2 + 1 . + . . .
47 . . . . . . . . . . . 2 . + + . . . . . . . . + . . . . . . . . . + + . . . . . 1 . . . . . .
48 . r r . . . . . . . . 2 . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . r . . . . . . . . . . r .
49 . . . . . . . . . . . 2 + + 1 r . . . . . . . r . . . . . . . . . + . . . r . . r r . . . r .
50 . . . . . . . . . . . + 3 . . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . r . . . 2 . + . . . . r .
51 . . r . . . . . . . . 1 1 1 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . 1 . r . . . . . .
52 . . . . . . . . . . . r 2 . 1 . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . + + . . . . .
53 . . . . . . . . . . . . 3 2 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . + 2 . . r . 2 . 2 . r . . . .
54 . . . . . . . . r . . . 1 + 2 . . r . . . r . . . . . . . r . . r . r . . . 1 . + . . . . . .
55 . . . . . . . . + . . + 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . + . . .
56 . . . . . . . . . . . 2 3 . . + . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . + . 2 . . . . 1 .
57 . . r . . . . . . . . 2 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . 2 . r . . . . + .
58 . . . . . . . r . . . 2 2 . 2 + . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . r . . . . . . . .
59 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . + . . .
60 . . . . . . . . r . . 1 3 1 . . . . . . . r . . . . . . . . r . . . . . . . 1 . r . . . . . .
61 . . . . . . . . . . . + 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . r . . . + . 1 . . r . . .
62 . . . . . . . . . . . 1 + . r . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . 2 . . . . . . r .
63 . . r . . . r . . . . 1 r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . r . . . 2 . . . . . . . .
64 . . . . . . . . . . 2 . 1 3 . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . r . r . . r . . .
65 . . . . . . . . . . . . 2 + . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . + . . . 1 . + . . . . . .
66 . . . . . . . . r . . . 3 1 r r . . . . . . . . r . . . . . . . . . r . . r 2 . + . . + . . .
67 . . . . . . . . . . . r 2 1 r r . . . . . r . r . . . . . . . . . . . . . . 1 . r . . . . . .
68 . . . . . . r . . . . 1 2 . 1 r . . . . . r . . + . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . .
69 . . . . . . . . . . . 2 2 . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . . . 2 . r . . . .
70 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . r . . . . . . . . r . . + r . . . . 2 . . . . . .
71 . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . + . . . . 3 . . . . . .
72 . . . . . . . . . . . + 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . 3 . . . . 1 . . .
73 . . . . . . . . . . . . 1 . . r . . . . . r . . . . . . . . . . . . + . . . 2 . 3 . . . . . .
74 . . . . . . . . + . . . 2 2 . + r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . + . . .
75 . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . 1 . . . . . .
76 . . . . . . . . . . . 1 2 . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . .
77 . . . . . . . . . . . . 2 . . r . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . r . . . 2 . . . . . .
78 . . . . . . r . . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . + . . .
79 . . 2 r . . . . . . . . + 1 2 . . . . . . + . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . r
80 . r r 2 . . r . . . . + + . + . . . . . . r . 1 . . . . . . . . . . + . . . . . r . . . . . .
81 . . + . . . r . . . . + 1 . 1 . . . . . . + . r . . + . . . r . . . + . . . . . . r . . . . .
82 . . . . . . . . . . . . 3 . . . . . . r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . r . . r . . .
83 . . r . . . r . . . . + . . 1 . . . . . . . . + 2 . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . 1
84 . . 1 . . . r . . . . 1 + . + . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . .
85 . . + . . . . . . . . 3 + . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . .
86 . . . . . . r . . . . 3 2 . r . + . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . .
87 . . . . . . . r . . . 3 2 + . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . .
88 . . . . . . . r . . . + . r + . + . . . . . . r . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . .
89 . . . . . . + . . . . . . 2 . . r . . . . r r . . . . . . . . . . . . r . 1 + . . r . 1 . . .
90 . . . . . . + . . . . + 3 . . . . . . . . r . . . . . r . . . . . . . . . . + . . . . 1 . . .
91 . . r . . . . . . . . + . 2 . . . . . . . r . r . . . . . . r . . . . . . . + . r + . r . . .
92 . r . . . . 1 . . . . 3 . . . . . . . . . r . 1 . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
93 r 2 . . . . + . . . . 2 2 . r . r . . . . . . 1 . . . r . . . . . . . . . . . . . r . r . . .
94 . . . . 1 . . . . . . 1 + . r . + . . . . . . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . . .
95 . . . . . . r . . . . . . + 1 . r . . . . . . r r . . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . .
96 . + . . . . + . . . . 2 2 . + . r . . . r . . + . 2 . . . . . . . . . . . . r . . r . . . . .
97 . . . . . . . . . . . . 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . 2 . . . . . .
98 . . r . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . .
99 . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . r . . 2 . . .
Inula salicina Juncus bulbosus Juncus effusus Knautia arvensis Knautia kitaibelii Koeleria pyramidata agg. Lapsana communis Lathyrus niger Lathyrus pratensis Lathyrus sylvestris Lathyrus tuberosus Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Linum catharticum Listera ovata Lolium perenne Lotus corniculatus Luzula campestris Luzula luzuloides Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Medicago falcata Medicago lupulina Melampyrum nemorosum Mentha arvensis Myosotis arvensis Myosotis sp. Nardus stricta Odontites ruber agg. Ononis spinosa Orchis mascula Orchis morio Origanum vulgare Orobanche sp. Oxalis stricta Pastinaca sativa Persicaria sp. Phleum pratense Phyteuma spicatum Picea abies Pimpinella saxifraga agg. Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Plantago media
Inula Jun bul Jun eff Kna arv Kna kit Koel Laps Lat nig Lat pra Lat syl Lat tub Leo aut Leo his Leuca Linum Liste Loliu Lotus Luz cam Luz luz Lych Lys num Lys vul Med fal Med lup Melam Mentha Myo arv Myo sp Nard Odont Ono spi Orch mas Orch mor Orig Oroban Oxal Past Pers Phle Phyt Picea Pimpi Pinus Pla lan Pla maj Pla med
46 . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . r . . 1 . .
47 . . . . + . . . r . . . r r . r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . r . + . .
48 . . . . . . . . r . . . 1 + . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . .
49 . . . . r 1 . . r . . . . r . . . r r r . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . r . r . r
50 . . . . . . . . . . . . + 1 . . . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . 1 . +
51 . . . . 1 . . . + . . . 2 1 . r . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . 2 . .
52 . . . . r . . . . . . . + + . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . +
53 . . . . 1 + . . . . . . r r . + . . r . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . + . r . r . .
54 . . . . . 1 . . . . . . + r . + . + r . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . r . r . + . .
55 . . . . r . . . . . . 2 2 r + . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . 2 r 1
56 . . . . . . . . . . . . + . . 1 . + r r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + . + . .
57 . . . . . . . . . + . . + + . . . + r . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 2 . .
58 . . . . . . . . r . . . 1 r r . . 1 r . . . . . . . r . . . . 1 . . . . . . . + . . . . + . 2
59 . . . . . . . . . . . . 2 . . . 2 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . 2 . .
60 . . . . r . . . . . . 1 2 1 . . . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . 2 . .
61 . . . . . . . . . . . . + . . . . . + . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62 . . . . . . . . . . . 2 2 + r . . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . r . 1 . .
63 . . . . . . . . . r . + 1 + . . r + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . r . 2 . +
64 . . . . + . . . r . . 1 1 + r . . + . . . . . . . . r r . . . . . . . . . . . r . . r . 1 . 2
65 . . . . . . . . . . . 1 . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . + . .
66 . . . . 1 . . . . . . 1 2 r . . . + + + . . r . . . . . . + . . . . . . . . . . . . r . + . .
67 . . . . 1 2 . . . . . 2 2 + . . . . r . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . + . + . r
68 . . . . 1 . . . . . . 2 1 . r . . r r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . + . r . r
69 . . . . 2 . . . 1 . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . + . .
70 . . . . + . . . . . . . . . . . . r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . . . . .
71 . . . . . . . . . . . + . r . . . r r 2 . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . .
72 . . . . . . . . . . . r . + . . + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . 1 . .
73 . . . . . . . . . . . . + + . + . 1 . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . r . + . r
74 . . . . . . . . . . . r 2 1 . . . 1 . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . 2 . .
75 . . . . . . . . . . . r 1 . . . + + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . + . .
76 . . . . . . . . . . . + . r . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . + . 1
77 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
78 . . . . . . . . . . . 2 2 + . . + 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . + . 1 . r
79 1 . . . r . . + . . . r r + r . . r r . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . + . . . . r + .
80 . . . . r . . . r . . + r + r r + + . . . + r r . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . + . r
81 + . . . + . . . r . . r . + r . + 1 . . . . + + . . . . . . . 1 . . . . . . . + . . . . 1 . r
82 . . . . . . . . . . . + + 1 . . 1 + . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . 2 . . . . 2 1 +
83 1 . . . r r . r . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . +
84 . . . . 2 r . . . . . r + r r . . + . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . r . 2
85 . . . . + . . . + . . 1 . + . . + 1 . . . r . + . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . 2 + 2
86 . . . . r . . . . . . 2 2 2 . . + 1 . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . r . 1 r 2
87 . . . . r . . . . . . 1 1 r r . + 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . 3
88 . . . . r . . . . . . + + r . . . r . . . . . + . . . . . . . 2 . . . r . . . . . . r . r r +
89 . . . . 1 2 . . . . . 2 2 r r . . + r . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . r . . . .
90 . . . . 1 . . . . . . 2 2 1 . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . 2 + .
91 . . . . . . . . . . . 2 2 + r . . + r . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . 1 . 1 . +
92 . . . . + . . . r . + r r . r . . r . . . . . 1 . . . . . . . 2 . . . . . r . 1 . . + . + r r
93 . . . . . . . . . . . r + . . . . r . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . r . . r . + + r
94 . . . . r r . . . . . 2 2 r . . + + . . . . . . . . . . . . . 2 . . r . . . . r . . . . . . 3
95 1 . . . + . . + r . . + . r r . . r . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . r . . . .
96 . . . r . . . . r . . r r . . . . + . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . . . . . . . . + . r
97 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . 2 . .
98 . . . . . . . . . . . + . + . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . 2 . . . . r + .
99 . . . . . . . . . . . 1 2 . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . 1 . .
Platanthera bifolia Poa annua Poa pratensis Poa trivialis Polygala comosa Polygala major Polygala vulgaris Polygonum aviculare agg. Potentilla alba Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla reptans Primula veris Prunella laciniata Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus spinosa Pulmonaria mollis Pyrus communis agg. Quercus petraea Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus polyanthemos Ranunculus repens Rhinanthus minor Rhinanthus sp. Rosa canina agg. Rubus caesius Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rubus sp. Rumex acetosa Rumex crispus Rumex obtusifolius Salvia pratensis Salvia verticillata Sanguisorba minor Sanguisorba officinalis Saxifraga granulata Securigera varia Senecio jacobaea Silene vulgaris Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Stellaria graminea Stellaria media
Platan Poa ann Poa pra Poa tri Pol com Pol maj Pol vul Polyg Pot alb Pot ans Pot ere Pot rep Pri ver Pru lac Pru vul Prun avi Prun dom Prun spi Pulmo Pyru Quer Ran acr Ran aur Ran pol Ran rep Rhi min Rhi sp Rosa Rub cae Rub fru Rub ida Rub sp Rum ace Rum cri Rum obt Sal pra Sal ver San min San off Saxi Secur Sen jac Silene Sol vir Sorbus Ste gra Ste med
46 . . r . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . r . . . . r . + . . . . . . . . r . r .
47 . . r . . . . . . . r . r . r . . . . . . . r r . . r r . . . . + . . . . . 1 . . . . r . . .
48 . . + . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . r + . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . .
49 . . . . . . r . . . + . r . r . . r . . r . . + . . . r . . . . + . . . . . . . . . . r . . .
50 . . + . . . . . . . . . r . . + . . . . . . . + . . . + . . . . + . . . . . . . . . . . . r .
51 . . . . . . . . . . . . 1 . 1 . . . . . . . r + . . . . . . . . + . . . . . . . + . . . . . .
52 . . . . . . . . . . + . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . r .
53 1 . . . . . r . . . r . r . r . . . . . r . r r . . . . . . . . r . . . . . 2 . . . . . . r .
54 + . . . . . r . . . + . + . + . . . . . . . . r . . . . . . . . r . . . . + . . . . . . . . .
55 . . . . . . + . . . + . r . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56 . . . . . . . . . . + . r . + . . + . . . . . 1 . . . r . . . . 1 . . . . . . . . . . . . r .
57 . . . . . . . . . . . 1 r . . . . . . . . . . + . . . + . . . . . . . . . . . . r . . . . r .
58 . r . . . . r . . . . + r . + . . . . . . . . + . . . r . . . . . . . . . + . . . + . . . . .
59 . r r . . . + . . . . r . . 1 . . . . . . . . r . . . . . . . . r . r . . . . . . . . . . . .
60 . . . . . . . . . . . . r . + . . . . . . . . r . . . 1 . . . . + . . . . . . . . . . . . . .
61 . . r . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . 1 . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . .
62 . . . . . . . . . . . r r . r . . . . . . . . 1 . . . r . . . . r . . 1 . . . . . . . . . . .
63 . . r . . . . . . . . + . . 1 . . . . . . . . 1 . . . r . . . . + . . . . r . . r . . . . . .
64 . . . . . . r . . . . r + . 1 . . . . r . . . 1 . . . + . . . . r . . . . . . . . + . . . . .
65 . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . + . . . . + . . . . . . . + . . . . r .
66 . . r . . . + . . . r . . . r . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . .
67 . . . . . . . . . . r . . . + . . . . . . . . + . . . + . . . . . . . . . r . . . . . . . r .
68 . . . . . . r . . . . r . . r . . . . . . . . + . + . r . . . . r . . . . + . . . r . . . r .
69 . . r . . . . . . . + . + . . . . . . . . . . r . . . . . . . . + . r . . . . . . . . . . r .
70 . . r . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . + . . . r . . r . 1 . r . . . . . . . . . . r .
71 + . . . . . r . . . + . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . r r .
72 . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . + r . . . . . . . . . . . . .
73 . . . . . . . . . . . . . . r . + . . . . . . r . r . . . . . . + . . . . . . . . . . . . r .
74 . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . r . . . . + . . . . . . . . . . . . . .
75 . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . r .
76 . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . + . . . . + . . . . . . . . . . . . r .
77 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . r . . . . + . . . . . . . . . . . . + .
78 . . + . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . r . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . r .
79 . . r . . . r . . . . r . . + . . . . . . . . r . . . r . . . . r . . r . r r . . . . . . . .
80 . . + . . . . . . . . 2 . . + . . . . . . . . + . . . . . . . . + . . . . . . . 1 . . . . . .
81 . . + . . . . . . . . + r . 2 . . . . . . . . + . . . . r . . . . . . . . + + . . . . . . . .
82 . . + . . . . . . . . r . . 2 . . r . . . r . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
83 . . . . . r . . . . r . . r r . . . 1 . r . . . . . . r . . . . . . . + . . + . r . . . . . .
84 . . . . . r . . . . . + . . r . . r . . . . . r . . . r . . . . . . . + + r . . . . . . . . .
85 . . r . . . . . . . . + . . 2 . . r . . . . . + . . . r . . . . r . . . . . . . r . . . . r .
86 . . . . . . r . . . . + . . 1 . . . . . r . . + . r . + . . . . r . . . . r . . . . . . . . .
87 . . . . . r . . . . . 1 . . 2 . . . . . . . . + . . . r r . . . . . . 1 . + . . . r . . . . .
88 . . . . . . . . . . . + r r r . . . . . . . . r . . . r . . . . r . . 2 r r . . r . . . . . .
89 . . . . . . r . . . . r . . + . . . . r . . . + . . . . . . . . r . . . . + . . . . . . . . .
90 . . . . . . . . . . . . r . + . . + . . r . . 1 . . . 2 . . . . + . . . . . . . 2 r . . . . .
91 . . . . r . . . . . . . r . 2 . . . . . . . . + . . . r . . . . r . . . . r . . r 1 . . . . .
92 . . + . . . . . . . . + . . r . . r . . . . . r . . . . . . . . . . . 2 . r . . . . . . . . .
93 . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . + + . . . . . . . . . . . r 1 . . . . .
94 . . r . r . . . . . . r . . 2 . . . . . . . . r . . . r . . . . . . . . . r . . r + . . . . .
95 r . . . . . . . . . + . + r . . . . . . r . . r . . . . . . . . r . . + . . . . . . . . . . .
96 . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . r + . . . . . . . . + 1 . . . . . . . . . . . . .
97 . . . . . . . . . . . . r . 1 . . . . . . + . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . .
98 . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . .
99 . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . + . . . . . . . . . . r . r . . . . . . . . . . r .
Symphytum officinale Symphytum tuberosum agg. Tanacetum corymbosum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Teucrium chamaedrys Thesium linophyllon Thymus pulegioides Tilia cordata Tragopogon orientalis Traunsteinera globosa Trifolium alpestre Trifolium aureum Trifolium campestre Trifolium dubium Trifolium hybridum Trifolium medium Trifolium montanum Trifolium ochroleucon Trifolium pratense Trifolium repens Trifolium rubens Trisetum flavescens Triticum aestivum Tussilago farfara Urtica dioica Valeriana officinalis Veronica arvensis Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola canina Viola hirta
Sym off Sym tub Tan cor Tan vul Tarax Teucr Thesi Thym Tilia Trago Traun Tri alp Tri aur Tri cam Tri dub Tri hyb Tri med Tri mon Tri och Tri pra Tri rep Tri rub Triset Tritic Tussi Urti Valer Ver arv Ver cha Ver off Ver ser Vic cra Vic hir Vic sep Vic tet Vio can Vio hir
46 . . . . 1 . . . . . . . r . 1 2 . . . . + . 3 . . . . . + 2 . . . . . . .
47 . . . . + . . . . + . . . . . . + . . . . . 1 . . . . . r . . . . . . . r
48 . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . 3 . 2 . . . . . r . . . . . . . r
49 . . . . r . . . r . . . . . . . r . . . . . 2 . . . . . r . . r . . . + r
50 . . . . r . . . . . . . . . r . r . . + 1 . 1 . . . . . + . . r . . . . r
51 . . . . r . . . . + . . . . r . 2 . . 1 . . 1 . . . . . . . . r . . . . r
52 . . . . . . . r . . . . . . . . + r . . . . 1 . . . . . + . . . . . . r .
53 . . . . . . . r . . . . . . . . 2 . . . . . + . . . . . . r . . . . . . .
54 . . . . . . . r . r . . . . . . . r . . . r + . . . . . . . . . . . . r .
55 . . . . + . . + . r . . . . . . . + . 2 . . + . . . . . r . . r . . . r r
56 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . . . 2 . . . . . + . . r . . . . .
57 . . . . + . . . . r . . . . r . . + . . 2 . 2 . . . . . + r . r . . . . .
58 . . . + . . . 1 . . . 1 . . . . . . 1 r 2 . 2 . . . . . r 1 . + . . . . 1
59 . . . . + . . . . . . 1 . . r . . . . + 4 . + . . . . . r + . + . . . . r
60 . . . . r . . . . . . . . . . . . . . + 3 . 1 . . . . . r . . r . . . . r
61 . . . . . . . . . . . . . . . . 2 . . . 1 . . . . . . . r . . . . . . . r
62 . . . . + . . . . 1 . . . r . . . . . 2 2 . 1 . . . . . r . . . . . . . .
63 . . . . r . . . . r . 2 . r . . . . r . 2 . 1 . . . . . r . . r . . . . +
64 . . . . + . . . . . . + . . r . . . . + 2 . 1 . . . . . + . . . . . . . r
65 . . . . r . . + . r . . r r . + . . . + 2 . + . . . . . r . . + . . . . .
66 . . . . . . . + . . . . r . . . . . . r 1 . 1 . . . . . + + . . . . . . .
67 . . . . . . . 1 . + . + . . . . . . . . 1 . . . . . . . + + . r . . . . .
68 . . . . r . . r . r . 2 . . . . . . . . r . 2 . . . . . r . . r . . . r r
69 . . . . 1 . . . . + . r . . . . . r . . r . + . . . . . r . . + . . . . .
70 . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . 1 . . r . . r + . . . . . . .
71 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . + . . . . . r r . . . . . r .
72 . . . . 1 . . . . . . . . . r + . . . + 3 . 2 . . . . . + . . . . . . . .
73 . . . . . . . . . . . . . . r . . . . r r . 2 . . . . . r . . r . . . . .
74 . . . r 1 . . . . . . 2 . . r . . . . r + . 1 . . . . . + + . r . . . . r
75 . . . . 1 . . . . . . . . . r . . . . + 3 . 2 . . . . . r . . + . . . . .
76 . . . r 1 . . . . . . . . . . . . . . + 3 . 2 . . . . . + . . + . . . . .
77 . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . + .
78 . . . r 1 . . . . . . + . . . . . . . 1 2 . 1 . . . . . + . . 1 . . . . .
79 . . . . . . r . . . . 2 . . . r . + . . + r 1 . . . . . + + . . . . . + .
80 . r . . 1 . . . . r . . . . r . . r + + 3 . 2 . + . . . + . . r . . . . .
81 . . . . + . . . . . . 3 . . r . . . . . 1 . + . r . . . r . . . . . . . .
82 . . . . 2 . . . . r . . . . r . . . . + 3 . . . . . . . + . r . . . . . .
83 . r + . . . 1 r . . . + . . . . . 1 . . . + . . . . . . . r . r . . . r r
84 . . r . r . . . . r . 2 . . . . . . . . r . 2 . r . . . r r . r . . . . r
85 . . . . 1 . . . . r . 2 . . r . . . . + 2 . 2 . . . . . r . . r . . . . r
86 . . . . + . . . . r . . . . r . . . . + 2 . 1 . . . . . . + . r . . . . .
87 . . . . r . . . . . . r . . r . . r . 1 2 . 1 . . . . . . . . . . . . . +
88 . . . . r r r r . . . . . . . . . + . . r . . . . . . . . r . . . . . . r
89 . . . . . . . + . . . 1 . . . . . + . r r . . . . . . . r r . . . . . . r
90 . . . r + . . 1 . r . . . . . . 2 . . + 2 . + . . . . . r + r r . . . . +
91 . . . . r . . . . r . . . . . . . . . r r . + . . . . . r r . r . . . . 2
92 . . . . r . . . . . . . . + . r . . . 2 1 . 2 . . . . . r . . + . . . . .
93 . . . . r . . 1 . . . 3 r . . . . r + . r . 1 . . . . r r r . r . . . + +
94 . . . . + . . + . . . r . . r . . r r 1 2 . r . . . . . r . . r . . . . .
95 . . . . + . . . . + . 1 . . . . . + . r . r + . . . . . r . . . . . . + +
96 . . . . r . . . . r . . . . . . 2 . . + + . 1 . . . . . + . . . . . . . .
97 . . . . r . . . . . . . . . . . + . . . . . 1 . . . . . + r . . . . . 1 .
98 . . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . . 3 . r . . . . . r . . . . . . . .
99 . . . . 2 . . . . + . . . . . . + . . + 2 . 2 . . . . . + . . . . . . . .
Příloha 5
PASTEVNÍ DOTAZNÍK
1/ Vaše jméno (příp. název firmy), adresa a kontaktní telefonní číslo
2/ Na jakých katastrálních územích jsou umístěny vaše pastviny?
3/ Jaká je výměra pastvin (v ha)?
4/ Jaká je „historie území“, na kterých jsou v současné době vaše pastviny?
5/ Jaký provozujete systém obhospodařování pastvin během roku? · · · · · ·
pouze pastva x kombinace sečení porostu a pastvy pastva – celoroční x sezónní (délka – od …- do …) pastva – rotační (oplůtková) x kontinuální (volná) nedopasky – koseny x ponechány pastviny v režimu ekologického zemědělství ano ne další hospodářská opatření (hnojení, přísev, smykování aj.)
6/ Složení a počet kusů zvířat ve stádě + přepočet na zatížení porostu pastvin v DJ/ha
7/ Souhlasíte s naším vstupem na pastviny a zapuštěním železných kolíků na úroveň půdního povrchu pro účely monitorování vegetačního krytu?
Příloha 6
Databáze pastevních subjektů -
údaje byly zaznamenávány k roku 2002 (výjimečně v roce 2001 – subjekty 11, 14) jsem si vědom, že některé lokální označení a názvy nejsou přesné, ale bylo nutno je zvolit pro lepší orientaci v terénu
1/ ZO ČSOP Kosenka, Brumovská 11, 766 01 Valašské Klobouky tel. 0636/320145 -
-
katastrální území (příp. lokalita): Valašské Klobouky (PR Bílé potoky) výměra pastvin: 5ha (a/ část Fuskův láz – 4ha, b/ část Bílé potoky vlastní – 1ha) historie území: dlouhodobě 1x ročně kosená louka (nikdy nehnojená), prvně v roce 1999 a 2000 přepásání otav v části Fuskův láz, v roce 2001 prvně přepásány otavy v části Bílé potoky vlastní systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, kosení a úklid biomasy pravidelně začátkem července, otavy přepásány stádem ovcí v termínu 15.srpen – 15.září až do vypasení (přibližně 1 měsíc), plocha rozdělena na oplůtky po 1 nebo 2ha, přístupné části na jaře smykovány lučními branami (prvně v roce 2002) složení a počet kusů zvířat ve stádě: 40ks ovcí plemene Romney-Marsh zatížení porostu (v DJ/ha): okamžité zatížení porostu 4-8 DJ/ha (2 týdny) fytocenologické snímky (číslo): ada/ 1, 2, 3 adb/ 95
2/ Gottfried Jiří, Petrůvka 62, 763 21 Slavičín -
-
-
katastrální území (příp. lokalita): Petrůvka (PP Petrůvka, I.zóna Podsečí) výměra pastvin: a/ „stará pastvina“ (ovocné sady) 5,6ha b/ „nová pastvina“ (ovocné sady) 8,3ha c/ PP Petrůvka 2,3ha (pastva nezapočata, 1x ročně kosené) d/ I. zóna Podsečí 2,5ha (pastva nezapočata, 1x ročně kosené) historie území: dříve ovocné sady (vysokokmeny ) 1x ročně kosené, zarostly náletem hlohů, šípků, trnek, babyky aj., v roce 2000 vyčištěny, r.2001 prvně pasena stádem 51 ovcí (z toho 24 jehňat) „stará pastvina“, r.2002 prvně pasena společně se „starou pastvinou“ stádem 71 ovcí (z toho 33 jehňat) i „nová pastvina“ systém obhospodařování: pouze pastva, sezónní v termínu duben – listopad, kontinuální, nedopasky koseny složení a počet kusů zvířat ve stádě: r.2002 - 71ks ovcí Valašek i kříženců (z toho 33 jehňat), 4 koně plemene Hucul zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 1,1- 1,4 DJ/ha (7 měsíců) fytocenologické snímky (číslo): ada/ 41, 43 adb/ 38, 39, 40 adc/ 4, 5 add/ 42
3/ Farma Vasilsko, Verner Rudolf, Rudimov 33, 763 26 Rudimov u Luhačovic, tel. 0636/342146 -
katastrální území (příp. lokalita): Rudimov (Vasilsko – PHO vodní nádrže Kolelač) výměra pastvin: 22,5ha TTP historie území: pastviny na bývalé orné půdě, od r.1985 převedeno na TTP vzhledem k vybudování vodní nádrže (oseto travní směsí), r.1998 započata pastva systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva celoroční a v sezóně (duben – listopad) rotační, nedopasky koseny během roku, smykování porostu v dubnu složení a počet kusů zvířat ve stádě: 14ks dobytka plemene Limousin, 3 koně zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,8DJ/ha
-
fytocenologické snímky (číslo): ne (obdobný porost vedlejší pastviny pana Zemánka)
4/ Zemánek Josef, Hrádek 67, 763 22 Slavičín tel. 0636/342281 -
1. katastrální území (příp. lokalita): Slavičín (Hrádek) výměra pastvin: 15ha historie území: bývalá orná půda oseta pastevní směsí, pastva započata v r. 1997 systém obhospodařování: pouze pastva, celoroční pastva kontinuální (přikrmování během celého roku), nedopasky koseny, bezorební přísev pastevní směsi, smykování porostu na jaře složení a počet kusů zvířat ve stádě: 30ks Českého strakatého skotu (kříženci s masným skotem) zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 2 DJ/ha (celoročně) fytocenologické snímky (číslo): 28, 29 2. katastrální území (příp. lokalita): Rudimov (Vasilsko) výměra pastvin: 26ha (a/ 10ha pastvina - dobytek, b/ 16ha pastvina - ovce) historie území: pastviny na bývalé orné půdě, od r.1985 převedeno na TTP vzhledem k vybudování vodní nádrže (oseto travní směsí), r.1998 započata pastva systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva celoroční, kontinuální (v zimě přikrmování), nedopasky koseny, smykování porostu na jaře složení a počet kusů zvířat ve stádě: 16ks dobytka plemene Aberdeen-Angus, 53ks ovcí plemene Romney-Marsh a Suffolk (v r.2002 již 70 ovcí) zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 1,6 DJ/ha pastvina pro dobytek a 0,7DJ/ha pastvina pro ovce (celoročně) fytocenologické snímky (číslo): ada/ 22 adb/ 6,7
5/ Cigánek Stanislav, Poteč 93, 766 01 Valašské Klobouky tel. 0636/321535 (celkově 100ha TTP - z toho 55ha pastvin, 45ha luk na seno x 80ks ovcí, 16ks dobytka, 2 koně) – pastva začíná na jaře na bývalé orné půdě, začátkem června se pak zvířata přesunou na PR Ploščiny a lokalitu Veliká a po vypasení těchto lokalit zpět na bývalou ornou, tento cyklus se opakuje na podzim, celkově na TTP zatížení porostu v DJ/ha …0,35 DJ/ha ) -
-
1. katastrální území (příp. lokalita): Poteč (PR Ploščiny) výměra pastvin: 4ha historie území: dlouhodobá pastvina do konce 50.let (část Rovnice - fytocenologický snímek číslo 23 - do té doby orná půda), pak opuštěno a zarostlo z velké části náletem (část Rovnice 1x ročně koseno), v r. 2000 vyčištěno a obnovena pastva ovcí díky činnosti ZO ČSOP Kosenka systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní až do vypasení plochy (první dva týdny v červnu), rozděleno na dva oplůtky, nedopasky koseny během roku složení a počet kusů zvířat ve stádě: r.2000 – 40ks ovcí, r. 2001 – 30ks ovcí, r. 2002 – 80ks ovcí plemene Romney-Marsh zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 3-8 DJ/ha (2 týdny) fytocenologické snímky (číslo): 23, 24 2. katastrální území (příp. lokalita): Poteč („Veliká“ – enkláva v lese) výměra pastvin: 5ha historie území: dlouhodobě 1x ročně kosená louka, od r.2001 započata pastva systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní až do vypasení plochy (červen červenec, otavy v září, nedopasky koseny na podzim
-
složení a počet kusů zvířat ve stádě: 80ks ovcí Romney-Marsh, 16ks dobytka kříženců plemene Piemontese, 2 koně zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 7 DJ/ha (2 týdny) fytocenologické snímky (číslo): 27 3. katastrální území (příp. lokalita): Poteč výměra pastvin: 40ha historie území: bývalá orná půda do r.1998, pak 2 roky úhor a od r.2000 pastva systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben - říjen, rozdělení na dva oplůtky, nedopasky koseny na podzim, nebyl proveden přísev složení a počet kusů zvířat ve stádě: 80ks ovcí plemene Romney-Marsh, 16ks dobytka kříženců plemene Piemontese, 2 koně (r.2000 – 40ks ovcí a 2ks dobytka na 20ha pastvin) zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 0,8 DJ/ha (6 měsíců) fytocenologické snímky (číslo): 8, 9
6/ Chovanec Jiří, Študlov 59, 756 12 Horní Lideč tel. 0657/448443 -
-
katastrální území (příp. lokalita): Študlov výměra pastvin: 10ha (22ha TTP) historie území: bývalá orná půda do r.1997, oseto pastevní směsí a započata pastva systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben - říjen, rotační, rozděleno na tři oplůtky (5-6 cyklů do roka), nedopasky koseny během roku, hnojeno superfosfátem a dolomitickým vápencem, přísev jetele, jílku, štírovníku, šťovík ošetřen herbicidem Round-up složení a počet kusů zvířat ve stádě: 13ks dobytka plemene Holštýnské zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,6DJ/ha (okamžité zatížení porostu 4 DJ/ha – 14 dnů) fytocenologické snímky (číslo): 10
7/ AG – STEMA spol. s r. o., Lidečko 460, 756 12 Lidečko tel.0657/447912 (kontakt – pan Šulík, tel. 0603/224789) -
-
katastrální území (příp. lokalita): Študlov, Lačnov, Střelná (sledovaná část – Študlov) výměra pastvin: 800ha TTP (sledovaná část – 30ha pastvin) historie území: bývalá orná půda do r.1990, poté zalučněné, pastvina od r.1994 systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – listopad, rotační, rozděleno na 3 oplůtky (4 cykly do roka), nedopasky kosené během roku, pastvina je orebně obnovována jednou za 7 let, oseta pastevní směsí, hnojena NH4NO3 a (NH4)2SO4, v březnu smykována, šťovík ošetřen herbicidem Round-up složení a počet kusů zvířat ve stádě: 600ks dobytka (sledovaná část – 30ks dobytka kříženců plemen Masný Simentál, Limousin a Český strakatý skot) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,75DJ/ha (okamžité zatížení porostu 1 DJ/ha – 3 týdny) fytocenologické snímky (číslo): 11, 12
8/ Šeliga Pavel, Ing., Vlachovice 329, 763 24 Vlachovice tel. 0636/324272, 0603/217559 -
katastrální území (příp. lokalita): Vrbětice výměra pastvin: 300ha TTP (pastvin 200ha)
-
-
historie území: bývalá orná půda do r.1996, oseto pastevní směsí a započata pastva systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy (v květnu celá plocha pastvin pokosena na výšku porostu 14cm – minimum nedopasků), pastva sezónní v termínu duben – listopad, kontinuální, pastvina rozdělena na 3 oplůtky (ne za účelem cyklu), jedna 50ha pastvina využita celoročně – v zimě přikrmování složení a počet kusů zvířat ve stádě: 85ks dobytka plemene Aberdeen-Angus (z toho 40 telat), 350ks ovcí plemene Romney-Marsh (z toho 190 jehňat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,37DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): 13, 14, 15, 16, 17, 18
9/ ZS Pitín a.s., Šašinka Jaroslav, Ing., Pitín 94, 687 72 Pitín tel. 0633/641535 -
katastrální území (příp. lokalita): Pitín, Hostětín výměra pastvin: 370ha TTP (160ha pastvin) historie území: bývalá orná půda do r.1960, poté zalučněné, pastvina od r.1996 systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – listopad, rotační, nedopasky ponechávány, v dubnu smykování porostu složení a počet kusů zvířat ve stádě: 116ks dobytka kříženců plemen Charolais, AberdeenAngus, Limousin, Piemontese, Český strakatý skot (z toho 50 telat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,23DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): 21
10/ Vrba Pavel, Ing., Rokytnice 9, 763 22 Slavičín tel. 0636/343751, 0603/547605 -
-
katastrální území (příp. lokalita): Rokytnice výměra pastvin: 280ha TTP (a/ 25ha pastvin pro dobytek, b/ 15ha pastvin pro koně) historie území: ada/ dlouhodobá pastvina, bezorební přísev pastevních druhů adb/ bývalá orná půda do r.1995, poté oseto pastevní směsí systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva celoroční (v zimě přikrmování, koně během celého roku), kontinuální, nedopasky koseny na podzim, bezorební přísev pastevních druhů, v dubnu smykování porostu, prodej 80% produkce sena do Rakouska (pro vlastní potřebu by stačilo celkem 90ha TTP) složení a počet kusů zvířat ve stádě: ada/ 19ks dobytka kříženců plemen Masný Simentál, Charolais, Galloway, Českého strakatého skotu (z toho 4 telata), 6 koní adb/ 15 koní plemen Anglický plnokrevník, Haflinger zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu ada/ 1 DJ/ha (celoročně), adb/ 1,3 DJ/ha – ale denně přikrmováni, celkově na TTP 0,5 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 31 adb/ 32
11/ Štěpančíková Marie, Šanov 43, 763 21 Slavičín tel. 0636/342123 - katastrální území (příp. lokalita): Šanov - výměra pastvin: 27ha TTP - historie území: dlouhodobé pastviny dobytka, střídáno se sečením porostu - systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva sezónní v termínu duben – říjen, rotační, vytvořeny hony po 3ha, každý rok se střídá na jiném místě, nedopasky koseny na podzim - složení a počet kusů zvířat ve stádě: 13ks dobytka plemene Holštýnského (z toho 3 telata) - zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 3,7 DJ/ha, celkově na TTP 0,4DJ/ha - fytocenologické snímky (číslo): 30
12/ Urban Jan, Štítná nad Vláří 455, 763 33 Štítná nad Vláří tel. 0636/336254 -
katastrální území (příp. lokalita): Štítná nad. Vláří výměra pastvin: 8,5ha TTP historie území: dlouhodobé pastviny a louky, v 90.letech opuštěno a zarostlo náletem, od r.1999 obnovena pastva ovcí systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, část nad domem pouze pastva, sezónní v termínu duben - listopad, rotační, po první seči se spásají všude otavy, nedopasky koseny během roku složení a počet kusů zvířat ve stádě: 47ks ovcí plemen Východofrieské a Merino (z toho 13 jehňat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 1DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): stabilní pastvina – 33, přepásaná louka – 34
13/ EKO Vlachovice s.r.o., Šánek František, Ing., 763 24 Vlachovice tel. 0636/324075 -
-
-
katastrální území (příp. lokalita): Vlachovice výměra pastvin: 343ha TTP (150ha pastvin) historie území: a/ část „bývalá orná půda“ do r.1995 - poté oseto pastevní směsí b/ část „Hrbáč“ – dlouhodobé pastviny dobytka c/ část „křoviny nad křižovatkou“ – dříve pastviny, pak opuštěné a zarostlé náletem, r. 2002 vyčištěné a v květnu započata pastva systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy na „bývalé orné půdě, další dvě části (b,c) jsou stabilní pastviny, pastva sezónní v termínu květen – listopad, rotační, nejdříve se pasou stabilní pastviny a poté až porosty na bývalé orné půdě po první seči, nedopasky koseny během roku, rovné plochy smykovány v březnu složení a počet kusů zvířat ve stádě: 130ks dobytka kříženců plemen Masný Simentál, Český strakatý skot (z toho 6 telat), 15ks ovcí plemene Romney-Marsh zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,37 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 35, 36 adb/ 37 adc/ 96
14/ Žák František, Poteč 89, 766 01 Valašské Klobouky tel. 0636/320602 -
katastrální území (příp. lokalita): Poteč výměra pastvin: 79ha TTP (40ha pastvin) historie území: bývalá orná půda do začátku 90.let, 3 roky úhor a poté oseto pastevní směsí systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy složení a počet kusů zvířat ve stádě: 11ks dobytka plemene Aberdeen-Angus, 34ks ovcí, 4koně zatížení porostu v DJ/ha: 0,34DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): 25, 26
15/ Ohrada Habáník Miroslav, Vápenice 155, 687 74 Starý Hrozenkov tel.0633/696091 -
katastrální území (příp. lokalita): Vápenice výměra pastvin: 8,2ha TTP historie území: a/ část „trnkový sad“ – dlouhodobě louka, na podzim přepásány otavy b/ část „pastvina na bývalé orné“ - od r.1992 oseto pastevní směsí
-
c/ část „bývalá orná“ - od r.1992 ponechána ladem, 1x ročně kosená systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva sezónní v termínu duben – říjen, rotační, každý rok se střídají oplůtky, nedopasky koseny na podzim, hnojení porostu chlévskou mrvou, na jaře smykování složení a počet kusů zvířat ve stádě: 9ks dobytka kříženců plemen Holštýnské, Masný Simentál, Charolais (z toho 3 telata) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,87 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 45 adb/ 46 adc/ 47
16/ Farma Vápenice, Husařík Bohumil, Starý Hrozenkov 294, 687 74 Starý Hrozenkov, tel. 0633/696376 -
-
-
katastrální území (příp. lokalita): Vápenice výměra pastvin: 26,5ha TTP (15ha pastvin – 5,5ha v I. zóně CHKO - sledované, 11,5ha louky) historie území: a/ část „trnkový sad“ – dlouhodobě 1x ročně kosená louka, od r.1972 opuštěno a zarostlo náletem, od r.1985 kosené a seno zůstávalo v porostu, od r.1990 čištěno důsledně od náletu a započata pastva dobytka b/ část „pastvina na záhumenkách“ – dlouhodobá pastva dobytka c/ část „ovčí pastvina“ – v 90. letech čištěno od náletu a započata pastva ovcí systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva sezónní v termínu duben – říjen, kontinuální, nedopasky koseny v srpnu, přísev odrolků ze sena, rovné plochy smykovány na jaře složení a počet kusů zvířat ve stádě: ada/ 6ks dobytka kříženců plemen Charolais, Masný Simentál, Limousin (z toho 3 telata) adb/ 2ks dobytka kříženců plemen Charolais, Masný Simentál, Limousin nebo 2 koně adc/ 10ks ovcí kříženců plemen Romanovské a Suffolk zatížení porostu v DJ/ha: okamžité zatížení porostu 1,5 DJ/ha (6 měsíců) fytocenologické snímky (číslo): ada/ 50, 55 adb/ 51 adc/ 52
17/ Pokorná Jiřina, Vápenice 68, 687 74 Starý Hrozenkov -
-
katastrální území (příp. lokalita): Vápenice (I. zóna CHKO) výměra pastvin: 10ha TTP historie území: a/ část „bývalá orná“ - od r.1973 zalučněno, pravidelně 1x ročně koseno a otavy přepásány b/ část „dlouhodobá pastvina“ – sledovaná lokalita pod stavením a nad potokem, vždy pastva dobytka, ale střídání i se sečením porostu systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva sezónní v termínu duben – říjen, kůlová pastva, nedopasky koseny během roku složení a počet kusů zvířat ve stádě: 3ks dobytka plemene Český strakatý skot (z toho 1 býk) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,35DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): adb/ 53, 54
18/ Farma Žítková, Koudela Zdeněk, Štefánikova 923, 687 71 Bojkovice tel. 0602/778442 -
katastrální území (příp. lokalita): Žítková (PP Pod Žítkovským vrchem, PR Hutě) výměra pastvin: 400ha TTP (sledovaná lokalita PP Pod Žítkovským vrchem – 16ha)
-
-
-
historie území: původně 1x ročně kosená louka a na podzim přepásané dobytkem otavy do r. 1972, po kolektivizaci 20 let pastva ovcí, r.1989 lokalita z velké části pohnojena, poté do r. 1995 ponecháno bez obhospodařování, zarostlo křovinami, pak vyčištění od náletu a obnovena pastva ovcí systém obhospodařování: a/ kombinace sečení porostu a pastvy v horní části PP nad cestou, b/ v dolní polovině PP pod cestou pouze pastva ovcí, pastva sezónní v termínu duben – říjen, kontinuální (volná) bez ohrazení, nedopasky - mulčování porostu, na jaře rovné plochy smykovány složení a počet kusů zvířat ve stádě: 300ks ovcí plemen Valaška, Cigánka, Suffolk a jejich kříženců (z toho 50 jehňat), 60ks dobytka kříženců plemen Aberdeen-Angus, Český strakatý skot zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,3 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 47 adb/ 48, 49
19/ Kavka František, Vyškovec 84, 687 74 Starý Hrozenkov tel. 0633/696992 -
-
katastrální území (příp. lokalita): Vyškovec výměra pastvin: 20ha TTP (8ha stabilních pastvin) historie území: a/ pastvina „u hranice SR“ – dlouhodobě louka, v 80. letech opuštěna, zarostla náletem, r. 2001 vyčištěna a započata pastva b/ pastvina „pod domem“ - dlouhodobě pastvina, opuštěna v 80. letech, zarostla náletem, r.1998 vyčištěna a obnovena pastva c/ pastvina „nad domem“ - do 70. let pole, poté zalučněno a 1x ročně koseno, v 80. letech pastva a shromaždiště dobytka, poté opuštěno d/ louka „u domu pana Vargy“ - pravidelně 1 x ročně kosená louka systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – listopad, kontinuální, nedopasky koseny na podzim (mulčovač) složení a počet kusů zvířat ve stádě: 15ks dobytka kříženců plemen Charolais, Piemontese, Český strakatý skot, Holštýnské (z toho 5 telat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,6 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 56, 57 adb/ 58, 63 adc/ 59 add/ 62
20/ Martiš Jaroslav, Dolní Němčí 178, 687 62 Dolní Němčí -
katastrální území (příp. lokalita): Lopeník výměra pastvin: 20ha TTP historie území: louky a pastviny, v 70.letech opuštěno, zarostlo náletem, od r .1997 část vyčištěna a obnovena pastva dobytka, ovcí a koní i v křoviskách systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – listopad, rotační, nedopasky koseny na podzim na rovných částech složení a počet kusů zvířat ve stádě: 24ks dobytka kříženců plemen Galloway, Hereford, Masný Simentál (z toho 11 telat), 26ks ovcí, 2 koně plemene Hucul zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 1,25 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): vyčištěná část od náletu - 61, 65, křoviska – 60, 64
21/ AGRO Březová s.r.o., Strapina Miroslav, Lopeník 57, 687 67 Březová tel. 0606/319356 -
katastrální území (příp. lokalita): Lopeník (Lopenické sedlo) výměra pastvin: viz subjekt 23 (AGRO, Valíček) historie území: původně 1x ročně kosené louky, od zač. 80. let pastva dobytka
-
systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu květen - říjen, rotační, lokalita přepasena 2x ročně (květen, září), nedopasky ponechány, na jaře smykování porostu složení a počet kusů zvířat ve stádě: 100ks dobytka kříženců plemen Český strakatý skot, Piemontese (z toho 47 telat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,55 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): 66, 67, 68,69, 70 (kontrolní plocha – bývalá pastvina nad PP U zvonice, nyní dlouhodobě bez obhospodařování – 71)
22/ Miškářová Emílie, Lopeník 102, 687 67 Březová tel. 0633/646923 -
-
katastrální území (příp. lokalita): Lopeník výměra pastvin: 18ha TTP historie území: a/ pastvina „nad domem“ – ještě v 80.letech orná půda, poté zalučněno a 1x ročně koseno, od r. 1998 započata pastva dobytka b/ pastvina „v trnkovém sadu“ – dlouhodobě 1x ročně kosená louka, na podzim přepásány otavy systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva sezónní v termínu květen – listopad, kůlová pastva, nedopasky koseny na podzim, v dubnu smykování porostu složení a počet kusů zvířat ve stádě: 15ks dobytka plemene Holštýnské a kříženců s masnými plemeny (z toho 6 telat), 1 kůň zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,7 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 72 adb/ 73
23/ AGRO Březová s.r.o., Valíček Jan, Zemědělská farma, 687 67 Březová tel. 0633/695729 -
-
katastrální území (příp. lokalita): Lopeník, Březová výměra pastvin: 580ha TTP (včetně ploch na Lopenickém sedle – viz Strapina) historie území: a/ pastvina „vedle pastvin Králíkové“ (k.ú. Lopeník) – dlouhodobě pastvina dobytka b/ pastviny „v části Jamy“ – dlouhodobě pastvina, v 80. letech pokusy o srovnání terénu a orební obnovu luk - r.1989 skončeno, zarůstá křovinami, pastva dobytka c/ pastvina „nad družstvem“ – v 80.letech orná půda, poté zalučněno a započata pastva dobytka d/ louka v PP Dubiny – dlouhodobě 1x ročně koseno, od 90. let na podzim přepásány otavy e/ pastviny „nad ovčínem“ – dlouhodobě pastviny, ale hodně zarůstají náletem systém obhospodařování: části a,b,e pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – listopad, rotační, jeden oplůtek pasen 3x ročně, nedopasky koseny v říjnu na rovných plochách, části c,d kombinace pastvy a sečení porostu (přepásání otav) složení a počet kusů zvířat ve stádě: 400ks dobytka plemen Piemontese, Masný Simentál (z toho 150 telat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,55 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): ada/ 74, 75, 76, 77 adb/ 79, 80, 81 adc/ 19, 82 add/ 83, 84, 85 ade/ 20, 86, 87, 88
24/ Soukromá farma, Valíčková Marie, Březová 411, 687 67 Březová tel. 0633/695832 -
katastrální území (příp. lokalita): Březová výměra pastvin: 38ha TTP (10ha stabilních pastvin) historie území: dlouhodobá ovčí pastvina, v 80. letech bezorební obnova porostu (přísev), na zač. 90. let opuštěno - koncem opět obnovena pastva dobytka systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – listopad, kontinuální, nedopasky koseny na podzim (mulčovač) složení a počet kusů zvířat ve stádě: 25ks dobytka plemene Masný Simentál zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,66 DJ/ha (okamžité zatížení porostu 2,5 DJ/ha) fytocenologické snímky (číslo): 92, 93, 94
25/ Králíková Anežka, Březová 367, 687 67 Březová tel. 0633/695822 -
katastrální území (příp. lokalita): Lopeník výměra pastvin: 48ha TTP (12ha stabilních pastvin) historie území: dlouhodobá pastvina, v 80. letech opuštěno, zarostlo náletem, obnovena pastva v r. 1991, od r.1998 čištěno (stále hodně křovisek) systém obhospodařování: pouze pastva, pastva sezónní v termínu duben – říjen, kontinuální, nedopasky koseny na podzim složení a počet kusů zvířat ve stádě: 42ks dobytka kříženců plemen Český strakatý skot, Piemontese (z toho 13 telat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,7 DJ/ha (okamžité zatížení porostu 2,85 DJ/ha – 6 měsíců) fytocenologické snímky (číslo): 78, 89, 90, 91
26/ Soukromá farma, Urban Josef, Záhumení 496, 763 33 Štítná nad Vláří, tel. 0636/336037 -
katastrální území (příp. lokalita): Štítná nad Vláří, Rokytnice výměra pastvin: 11ha TTP (9ha stabilních pastvin) historie území: dlouhodobá pastvina střídavě dobytka a ovcí dle ekonomických podmínek chovu, od r.1998 obnovena opět pastva ovcí systém obhospodařování: kombinace sečení porostu a pastvy, pastva sezónní v termínu květen – listopad (celá plocha pastvin v červnu pokosena), rotační, nedopasky koseny na podzim, smykování porostu v dubnu složení a počet kusů zvířat ve stádě: 50ks ovcí plemene Východofrieská (z toho 25 jehňat) zatížení porostu v DJ/ha: celkově na TTP 0,68 DJ/ha fytocenologické snímky (číslo): 97, 98, 99
podsv. LolioCynosurenion
podsv. LolioCynosurenion
Lolium perenne Trifolium repens
Trifolium repens Festuca pratensis
1-b
1-c
sv. Cynosurion
Cynosurus cristatus Trifolium repens
3-a
sv. Bromion erecti
Poznámka: KxO - krmný potenciál x ochranářská hodnota … stupnice 1 – nízký(á), 2 – střední, 3 – vysoký (á)
4-a
4-b Bromus erectus
podsv. PolygaloCynosurenion
sv. Bromion erecti
Brachypodium pinnatum Plantago media
Brachypodium pinnatum
3-c
Sieglingia decumbens podsv. Polygalo3-b Leontodon Cynosurenion autumnalis
sv.Arrhenatherion
Agrostis capillaris Festuca rubra
2-b
Arrhenatherum sv.Arrhenatherion 2-a elatius Alopecurus pratensis
Cirsium arvense, Elytrigia repens, Equisetum arvense, Poa trivialis, Ranunculus repens, Rumex crispus, Taraxacum sect. Ruderalia
podsv. LolioCynosurenion
1-a Elytrigia repens
typ obhospodařování nové pastviny na bývalé orné půdě ponechané ladem, kontinuální pastva, nízké zatížení porostu 8, 9, 17, 18
typ. snímky
10, 15, 25, 26, Lolium perenne, Plantago major, Poa annua, P. trivialis, P. pratensis, pastviny na bývalé orné půdě oseté pastevní 28, 29, 31, 32, Prunella vulgaris, Trifolium repens směsí, intenzivní rotační pastva a kosení 35, 45 Dactylis glomerata, Daucus carota, Festuca pratensis, Leucanthemum pastviny na bývalé orné půdě oseté pastevní 11, 12, 13, 14, vulgare, Phleum pratense, Trifolium repens, Trisetum flavescens směsí, kontinuální pastva a kosení 16, 36, 98 Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Geranium pratense, Holcus lanatus, nové pastviny na bývalých hnojených 7, 21, 22, 30, Leucanthemum vulgare, Plantago lanceolata, Phleum pratense, loukách, pastva i kosení 34 Trifolium pratense Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Briza media, Campanula jednosečné louky nebo porosty dlouhodobě 3, 4, 27, 56, patula, Centaurea jacea, Festuca rubra, F. rupicola, F. pratensis, opuštěné 73 Rumex acetosa, Trisetum flavescens,Veronica chamaedrys Agrostis capillaris, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca kontinuálně spásaná místa na mezotrofních 19, 33, 48, 59, pratensis, Hypochoeris radicata, Leontodon hispidus, Lolium perenne, stanovištích (záhumenky i rozlehlé pastevní 76, 82, 99 Plantago lanceolata, Trifolium repens areály) Agrostis capillaris, Alchemilla sp., Anthoxanthum odoratum, Carex pallescens, Euphrasia rostkoviana, Festuca rubra, Hypericum dlouhodobé oligotrofní pastviny v 55, 66, 67, 68, maculatum, Leontodon autumnalis, Luzula campestris, Nardus stricta, submontánním stupni, rotační pastva (2x 69, 70, 71, 89 Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Pimpinella saxifraga, Sieglingia ročně) decumbens, Viola canina Achillea millefolium, Agrostis capillaris, Brachypodium pinnatum, Briza media, Carlina acaulis, Cynosurus cristatus, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, Galium verum, Leontodon autumnalis, Medicago dlouhodobé oligotrofní pastviny kolinního a 20, 80, 81, 85, suprakolinního stupně, kontinuální pastva 87, 94 falcata, Pimpinella saxifraga, Plantago media, Ranunculus polyanthemos, Coronilla varia, Sanguisorba minor, Thymus pulegioides, Trifolium ochroleucon Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Briza media, Carex 1, 2, 24, 49, jednosečné louky a málo intenzivně spásaná montana, Cirsium pannonicum, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, 79, 83, 84, 92, místa pastvin Fragaria viridis, Galium verum, Ranunculus polyanthemos 95 Agrostis capillaris, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Carex pallescens, Carlina acaulis, Festuca rupicola, Filipendula vulgaris, porosty dlouhodobě kombinace kosení a Galium verum, Knautia kitaibelii, Luzula campestris, Nardus stricta, 47, 53, 54 pastvy Phyteuma spicatum, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Sieglingia decumbens, Viola canina
skupina charakteristických druhů
fytoc. jednotka
typ porostu
Stanovené typy porostů a jejich charakteristiky
častý výskyt Listera ovata
převažují vysokostébelné druhy
2x3
1x3
výskyt řady acidofilních druhů
zejména v MZCHÚ, řada bazifilních druhů
přechod mezi vegetací 2 x 3 sv. Bromion erecti a Cynosurion
šíří se Calamagrostis 2 x 3 epigeios, Hypericum maculatum
udržovaný stále nízký 3 x 2 porost - mezotrofní stanoviště
2x3
3x2
udržovaný stále nízký 3 x 1 porost - eutrofní stanoviště proniká řada lučních 3x1 druhů
2 x 1 hojný výskyt Rumex spp.
KxO poznámka
Příloha 7
Příloha 8 Požadavky Správy CHKO na režim v pastevních areálech v MZCHÚ a v I. a II. zónách Ø pastva na území MZCHÚ a I. zón nebude probíhat celoročně, ale pouze sezónně, celoroční pastva je možná pouze výjimečně za výslovného souhlasu Správy CHKO na území II. zón Ø na pastvině bude takové množství hospodářských zvířat, aby k vypasení lokality došlo během cca 3-4 týdnů (okamžitá intenzita do 10DJ/ha) Ø po ukončení pastvy bude provedena údržba lokality – posekání nedopasků, na jaře pak posmykování (povláčení) Ø mokřady budou vyploceny pevným hrazením Ø u mladých solitérních stromů (do průměru cca 10cm ve výčetní výšce) bude provedena přiměřená ochrana proti jejich poškození (zejména při pastvě hovězího dobytka) Ø lizy se solí nebudou ponechány na jednom místě, ale budou v přiměřeném časovém intervalu přemísťovány po pastevním areálu Ø hospodářská zvířata budou přednostně napájena z koryt nebo přímo z toku (v závislosti na místních terénních podmínkách) Ø trvalé vodní toky budou vyploceny pevným hrazením (v případě nových oplocení - jsou hrazeny z dotace), pro účely napájení a přehánění bude vyčleněn průchod o šíří max. 10m, břehové části budou zpevněny plochými kameny nebo dřevěnými prvky – ke zpevnění lze použít i pražce, použití stavební sutě je nepřípustné Ø zemědělec bude mít „záložní pastevní areál“, kam přežene hospodářská zvířata v případě dlouhodobě nepříznivého počasí – popřípadě když k tomuto přesunu bude vyzván Správy CHKO Ø termín předpokládaného zahájení pastvy bude konzultován se Správou CHKO Ø pastvina bude periodicky jednou za 3-5 let nejdříve pokosena a využita k usušení sena Ø při celoroční pastvě (jen výjimečný případ ) bude zimní přikrmování zvířat organizačně zabezpečeno tak, aby nedocházelo k soustředění zvířat každoročně do jednoho místa Ø místa, kde dojde díky sešlapu k rozsáhlejšímu narušení drnu budou po konzultaci se Správou CHKO ponechány sukcesnímu vývoji (bez pastvy) nebo budou osety semenným materiálem místního původu (odrolky ze seníků, nepřeschlé seno z kvalitní části areálu, regionální travní směs)
Příloha 9
Projekt „Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty“ V roce 2000 byl ZO ČSOP Bílé Karpaty z Veselí nad Moravou vypracován projekt “Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ v CHKO Bílé Karpaty“, který byl finančně podpořen grantem MŽP VaV610/10/00 v rámci programu "Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích". V současné době běží již třetím rokem, přičemž po každé sezóně je podávána průběžná zpráva (Jongepierová et al. 2000, 2001). Přepokládaným cílem projektu je stanovení optimálního způsobu a intenzity pastvy dle přírodních poměrů tak, aby nedocházelo k poškozování současného stavu vegetace. A to za účelem využití pastvy jako formy managementu bělokarpatských luk a pro obnovení a zachování druhově bohatých rostlinných a živočišných společenstev. Nezbytným předpokladem celého projektu, jehož celkové závěry se dají očekávat až za několik let, je také vytvoření kvalitního informačního systému, jež bude dosažené výsledky zaznamenávat a dále analyzovat a také koordinovat jednotlivé kroky výzkumu i pozdějšího managementu. Během prvních dvou roků projektu byly provedeny následující dílčí úkoly: -
zjištění historických podkladů o zemědělském hospodaření, botanických a zoologických průzkumech v CHKO Bílé Karpaty vytvoření databáze pastevních subjektů na území CHKO vytvoření geografického informačního systému Interakční mapa pastvy botanický monitoring pastvinné vegetace na území CHKO Bílé Karpaty sledování vlivu pastvy na vegetaci na základě pravidelného odečtu trvalých ploch zoologický průzkum vybraných skupin bezobratlých na pastvinách a kontrolních sečených loukách
Řešitelské pracoviště tohoto projektu je 58/06 ZO ČSOP Bílé Karpaty, Bartolomějské náměstí 47, Veselí nad Moravou. Na realizaci výzkumného úkolu se podílejí následující pracovníci: botanická část: RNDr. Ivana JONGEPIEROVÁ, Správa CHKO Bílé Karpaty, Bc. Jan MLÁDEK, PřF Univerzita Palackého, Mgr. Vilém PECHANEC, Správa CHKO Bílé Karpaty, Mgr. Karla VINCENECOVÁ, Botanický Ústav AV ČR, RNDr. Vlastimil TLUSTÁK, Csc., Vlastivědné muzeum Olomouc zoologická část: Pavel BEZDĚČKA, Správa CHKO Bílé Karpaty, Mgr. Petr KMENT, MU Brno, Mgr. Igor MALENOVSKÝ, MU Brno, Ing. Antonín PŘIDAL, Ph.D. MZLU Brno
Příloha 10
Fotografická dokumentace
Fot. 1 Typ Elytrigia repens
Fot. 2 Typ Lolium perenne – Trifolium repens
Fot. 3 Typ Trifolium repens – Festuca pratensis
Fot. 4 Typ Arrhenatherum elatius – Alopecurus pratensis
Fot. 5 Typ Cynosurus cristatus – Trifolium repens
Fot. 6 Typ Brachypodium pinnatum – Plantago media
Fot. 7 Poválený porost Calamagrostis epigeios
Fot. 8 Dobytkem rozšlapaný mokřad (vlevo dole)
Fot. 9 Trifolium repens se rychle šíří v intenzivně spásaných porostech (bez přísevu)
Fot. 10 Ostrůvkovitá struktura kontinuálně paseného porostu
Fot. 11 Pastvina na záhumenkách s hojným Colchicum autumnale - Vápenice
Fot. 12 Podzimní přepásání otav v PR Bílé potoky (masné plemeno ovcí Romney-Marsh)
Fot. 13 Pastva masného skotu (plemeno Piemontese) na rozlehlých pastevních areálech - Březová
Fot. 14 Dlouhodobé ovčí pastviny – Štítná nad Vláří (plemeno Východofrieská ovce)
Fot. 15 Kůlová pastva mléčného skotu (Holštýnské plemeno) - Lopeník
Fot. 16 Pastva koní (plemeno Hucul) na pozemcích zarostlých křovinami – Lopenické Bošačky
Fot. 17 Obnova pastvy na opuštěných pastvinách s dominancí Arrhenatherum elatius - Vlachovice
Fot. 18 Pozemky zarostlé křovinami, které už pastva není schopna eliminovat – Lopenické Bošačky
Fot. 19 Pastviny na bývalé orné půdě, expanduje Rumex obtusifolius - Vápenice
Fot. 20 Při pastvě koní vznikají silně eutrofizovaná místa s ruderální vegetací – Lopenické Bošačky
