Vliv pastvy a kosení na živočichy Petr Pařil
Pastva a sečení kontra bezobratlí • zarůstání krajiny vlivem jejího opuštění = ochlazování slunných stanovišť = úbytek teplomilných druhů • kontra vliv globálních změn = změna fenologie zrychlení vývoje larev na osluněných stanovištích (motýli v Anglii – platí pro pastevní krajinu) • v ČR 30 tisíc druhů hmyzu – nároky nejsou dostatečně známy – obtížné nastavení managementu pro všechny skupiny • hmyz indikátor nevhodného managementu – nejrychlejší reakce - populace hmyzu zaniká během 1-několika generací • vegetace odolnější vůči nevhodnému managementu - diaspory či vegetativně se množící jedinci „přežívají“ nevhodné podmínky desítky let
Specifika péče o travní porosty ve vztahu k bezobratlým • specializace na jeden či několik druhů živných rostlin – oligofytofagie - silná vazba (vymizí po odstranění živné rostliny) • rostliny potravou, nebo minují uvnitř (tvorba hálek) • vhodnost stanoviště dána i jeho strukturou – výška porostu – forma stonku – krátkověkost x dlouhověkost bylin (trvalky) – pokryvnost porostu
• kontinuita stanoviště = akumulace více druhů (netýká se pouze vegetace – někdy dostačuje kontinuita podpovrchové vrstvy půdy – diaspory bezobratlých i rostlin) • rozloha – počet druhů roste s plochou • vzdálenost od okolních vhodných stanovišť (metapopulační koncept, propojení koridory x překážky)
Bezobratlí a struktura vegetace
Mládek at al. (2006)
Vlivy sečení a pastvy na hmyz Negativa: • radikální změna struktury porostu a mikroklimatu • ztráta potravních zdrojů • kosa vs. sekačka: nevhodně posečené/rozdrcené konce stonků vylučují detergenční látky – odpuzovač, sekačkou rozdrcení hmyzu (např. omezeně mobilní housenky) • odstranění stonků s vajíčky, živné rostliny pro housenky i dospělce • velké druhy na obnaženém povrchu snadno slovitelné • při dlouhodobém managementu změna rostlinného společenstva • pastva působí na druhy selektivně (preference skotu ovlivní potravní nabídku bezobratlých) Pozitiva • mladé obrážející části rostlin lépe stravitelné • pastva na rozdíl od kosení vytváří mozaiku diverzifikovaných habitatů – různá výška, okus, druhové složení bylin
Přínosy pastvy pro bezobratlé Heterogenita prostředí způsobená pastvou • vyšlapané obnažené plochy - saranče zde kladou, dále pavouci, střevlíci, motýli • nedopasky – vhodné jako zdroj květního nektaru, semen atd. (časné kosení či pastva nedovolí dozrání semen) Vazba na vegetaci pastvin – živná rostlina • kopřivy, bodláky, otrněné bobovité, vratič, řebříček, šťovíky, třezalky- často ruderální – zůstanou druhy vázané na tyto živné rostliny (vybraní dvoukřídlí, brouci, ploštice) • vymizí např. modrásci (vazba na vičenec, úročník bolhoj) Vazba na dobytek • paraziti (včetně krevsajícího hmyzu) • vazba na trus – koprofágní (čerstvý nebo starý trus) druhy - dvoukřídlí a brouci (vrubounovití) – specifické druhy vázané na chráněné obratlovce – v norách syslů – hnojnici a lejnožrouti – saprofilní – pakomáři, koutule, roztoči, žížaly – predátoři – loví obyvatele trusu – brouci – pro tyto druhy důležitá struktura půdy (zahrabávání trusu)
Modelové skupiny vázané na pastviny koprofágní vrubounovití brouci • suché trávníky na výkalech ovcí • chrobák (výkalník) pečlivý (Copris lunaris) • kulovník vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) denní motýli • dostatek informací o biologii • indikační hodnota • od 2. sv. války úbytek až 50 % druhů • vazba na antropogenní hospodaření • myrmekofilní modrásci - modrásek černoskvrnný – jedině pastva ovcí zajistí porosty mateřídoušky s dostatkem mravenčích hnízd • většina vzácných motýlů vázána na pasené plochy - nutné je narušení drnu (pro slunění) = sečení nestačí (i když je levnější)
Půdní bezobratlí a management luk důležitá funkční skupina • transport, rozklad, tvorba půdní org. hmoty • míchání vrstev, kypření (chodby) – vodní a kyslíkový režim skupiny • fytoedafon (řasy, houby, bakterie) • zooedafon (bezobratlí) - prvoci, háďátka, chvostoskoci, stejnonožci, roztoči, hmyz, mnohonožky stonožky, roupice, žížaly • saprofágové, herbivoři, predátoři
Typy managementu vhodné pro edafon • 1-2x sečené louky nejvhodnější – odstranění nadzemní biomasy nevadí
• pastva a sešlapem zhutněné trávníky nevhodné kvůli – narušování půd. krytu – redukce organické hmoty (opadu) – redukce epigeických druhů na povrchu (hl. intenzivní pastva)
Obratlovci vázaní na bezlesí •
vlhčí louky (pastva ruší) – linduška luční – bramborníček hnědý – chřástal polní (rozšlapání snůšek)
•
ptáci vázaní na hmyz v trusu dobytka – dudek (dříve mandelík) – krutihlav (sběr mravenců) – lelek (nemohou lovit ve vysoké trávě)
•
lesostep a rozptýlené dřeviny – ťuhýk obecný a šedý (hraboši a velký hmyz) – strnad zahradní a luční
•
vazba na xerotermní pastviny – dytík úhorní – drop velký
•
náhradní stanoviště ve vojenských prostorech a lomech – – – – – –
chocholouš obecný linduška úhorní bělořit šedý užovka hladká ještěrka obecná ještěrka zelená
Ekosystémoví inženýři luk a xerotermů sysel • dříve škůdce – ohrožený druh díky zániku pastvy – vysoká rychlost úbytku – nyní vzácný = vliv jen lokálně • přehlednost biotopu podmínkou (nesmí překročit výšku stojícího jedince – letiště, golf. hřiště, kosení) • vazba brouků vrubounovitých a drabčíků – živí se trusem, i když nejsou specialisty pouze na tento druh krtek • dnes nejběžnější (desítky na ha), vytváří obnažené plochy (jaro/podzim) uchycení diaspor, poklesy populace (po srážkách), migrace mladých králík divoký • dříve velmi hojný, redukce myxomatózou – od 70. let i přes vysazovaní malý vliv liška a jezevec • nory vzácně zasahují do lučních biotopů
1935 1950 1970
Management luk s výskytem chřástala polního • •
vlhčí louky + drobné mokřady (V ČR střední až vyšší polohy) – detekce dle hlasu samců (nestálí) ohrožení – –
• •
dotace „Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního“ (platby 183 EUR / ha – mimo NP a CHKO, na 5 let) management: – – – – – –
•
kosení při hnízdění (těžká mechanizace – zůstanou ve středu porostu, nevhodný postup kosení) – ztráta vajec či mláďat trvalá pastva (nebo jen v době hnízdění)
posun seče – nejdříve 15.8., nejpozději 30.9. seč min. 1x ročně (nelze vypustit), odvoz posečené hmoty vhodný postup seče (od středu ke krajům, z jedné strany pozemku ke druhé, maximálně 2 žací stroje najednou zásahy nedělat na jaře a v době hnízdění (mulčování, obnovu, přísev, válení, smykování a hnojení) - vždy povolení OOP vyloučit pastvu neposečený pás ponechat při okraji pozemku
bahňáci (např. čejka chocholatá, břehouš černoocasý) - obdobný management jako u chřástala, (platby 202 EUR / ha) – – –
seč 2 x ročně, první seč nejdříve 15.7. a nejpozději 31.8., druhá od 30.9. do 15.11.
Termíny kosení a vliv načasování • seč – více biomasy (květen-červen) • otava – řidší porosty, mezofilní (září-říjen) – dle trofie a vlhkosti • suché chudé louky 1x • některé vlhké 1x za více let • eliminace nevhodných druhů - seč v době kdy kvetou a mají zásobní látky v nadzemní části • časné pokosení – zahuštění drnu z odnoží • vysemenění vhodných druhů - ponechání sena při sušení • shnití sena na lokalitě = eutrofizace • postup kosení pozemku - optimálně umožňuje únik většiny živočichů
Frekvence a načasování obhospodařování • mezofilní louky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) 1–2× r. • horské louky s trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) 1x rok + jednou ročně a vhodné je přepasení skotem na podzim. • vlhké pcháčové louky - 1–2× rok (podle druhového složení), s pastvou pomístně aby je zvířata příliš nerozdupala • květnaté širokolisté trávníky – 1x za rok + podzimní přepasení • vlhké bezkolencové louky (na stelivo), seč v pozdním létě (při časné seči vymizí), kdy Molinia sp. odkvetla – zásobní látky v podzemí, snáší i víceletou bezzásahovost • tužebníková lada - seč po 3–7 letech. • smilkové louky 1× za 2 roky + jednorázové přepasení
Čím a jak kosit •
kosa – – – –
•
přesně „řeže“ bez roztřepených okrajů zanechá různě vysoké stvoly nejobtížnější metoda selektivní (některé druhy se ohnou)
strunová sekačka – neselektivní – roztřepí řez, drtí živočichy – nestejně vysoký pokos
•
lištová sekačka – – – –
•
kosí v nastavené výšce neselektivní ostrý řez, stříhá drahá „ruční“ práce
rotační sekačka – – – –
nejlevnější (za mechanizací) rozseká drobné bezobratlé – špatný únik nelze se vyhnout hnízdům výhoda – místy obnaží povrch (uchycení diaspor, slunění bezobratlých)
Dopady nevhodného sečení • zarovnání terénu – nevhodné pro mravence na něž jsou vázáni někteří modrásci - m. očkovaný (mravenci vyžadují mozaiku sušších kopečků a vlhčích depresí) • řešením sečení zvýšenou lištou, bez úprav a frézování pařezů či nerovností, technologicky náročné • nevhodná celoplošná seč – pokud následuje mnoho let za sebou, pak vede k vyhubení druhů vázaných ně některé byliny (modrásek ligrusový – 50% redukce populace díky managementu) • řešením je mozaikovitá péče o biotop
Zásady sečení pro bezobratlé • maximálně 2 seče ročně dle trofie • nesekat velké celky celoplošně (ztráta živných rostlin motýlů - např. hnědásek chrastavcový) • podíl mozaikovitých nesečených ploch – nad 10 ha 10% celkové plochy – pod 10 ha 30% celkové plochy
• vhodné v dalším roce či dosekat v další seči • vhodné zrno mozaikovité péče závislí na mobilitě skupiny hmyzu – mozaikovitě sekat různé louky - dospělí motýli přelétnou
• mozaikovitě sekat plošky uvnitř jedné louky – méně mobilní pavouci, saranče, střevlíci
Fungování pastvina x louka •
ústup pastvy s průmyslovou revolucí – extenzivně pasené pozemky využil průmysl (= dobytek ustájen), postupní zánik po 2. sv. válce
•
intenzifikace zemědělství - koncentrace hnoje na jednom místě – rozvoz s cíleným hnojením kde je potřeba
•
zánik managementu - zarůstání pastvin dřevinami (eliminace náletu ovce, kozy, hustší porost krávami)
•
louka - po sečení často strniště s nezapojeným drnem
•
pastvina – hustě zapojený drn odolnější sešlapu, převod z louky na pastvinu 5-10 let
Problémy dotací •
seč vyžadována do určitého termínu = velké celky homogenizovány namísto mozaiky biotopů
•
ALE na pastviny s rozptýlenou zelení nejsou dotace – problém
Vlivy pastvy Pozitiva • snížení biomasy = odnos živin • blokování sukcese • rozrušení drnu – klíčení konkurenčně slabých rostlin, vhodné plocha pro hmyz
Negativa • vodní toky a nádrže jako napajedla – zničení příbřežní vegetace a eroze břehů, org. znečištění - oplotit • prameniště – zničení cenného biotopu (skot) • koncentrace výkalů na jednom místě – ruderalizace • zhutnění půdy
Příliš intenzivní pastva a sečení • nevhodná dlouhodobá pastva s vysokými stavy dobytka • intenzivní celoplošné sečení více než 1x ročně • zbudou většinou pouze běžnější druhy (r stratégové) rychle kolonizující prostředí • vymizení brachypterních či apterních druhů • zvlášť citliví velcí střevlíci (nahrazeni střevlíčky)
Pastva krav a koní • dražší, vyšší váha = eroze, zhutnění, horší transport, radikálnější zásah, ve vlhkých nivách netrpí parazity kůň – – – – – –
selektivní spásač odhryzává podrost na 3 cm vyhýbá se kálištím ovladatelný (el. ohradníky) často se přemisťuje koncentrace exkrementů (šťovíky)
kráva – – – – –
neselektivní spásač škube na 5 cm zvládne vysoký porost ovladatelná (el. ohradníky) vyhýbá se kálištím
Pastva koz a ovcí • menší pořizovací náklady, možnost převozu, menší eroze, sušší lokality koza – ukusuje výše než 5 cm – preferuje středně vysoký porostu (metající trávy) a dřeviny – respektuje el. oplocení – vyhýbá se kálištím – 2x denně dojení, složitější porod
ovce – – – – – –
kouše podrost na 3 cm vyhýbá se vysokému porostu překoná oplocení (vlna izoluje) horší ovladatelnost (potřeba psů) nevyhýbá se kálištím (infekce) složitější porod
Oplocování pastvin • elektrické ohradníky – rychlá instalace – nutnost vysekání trávy pod vedením (jinak zkratuje a nefunkční), možno i solární • ostnatý drát – možnost poranění, nevhodné zvláště elektrické ost. dráty • dřevěné kůly – neimpregnované zdroj dřeva pro xylofágní hmyz • oplocení problémem pro chráněné velké migrující savce
Nedopasky
Význam nedopasků: výška nedopasků dle intenzity pastvy
• klíčení semen • generativní rozmnožení vyšší druhy trav a bylin • potravní zdroj pro hmyz, hlodavce, ptáky • hnízdní příležitosti • jejich dosekávání a mulčování nevhodné zvl. před metáním trav (selektivně, max. 1x ročně)
Intenzita a načasování pastvy Načasování • během sezóny se snižuje úživnost píce pastvě • na jaře spásají i méně chutné druhy (třtina křovištní, smilka tuhá, válečka prapořitá) • časné zahájení pastvy (duben) = vyšší výtěžnost píce, po vykvetení trav už nízká
Hustota • dobytčí jednotky (DJ = 500 kg) na 1 ha • nebo ks/ha daného druhu • doporučené hustoty pastvy dle – úživnosti stanoviště – cílového stavu – paseného druhu
• kvůli motýlům pastva většinou až v červenci - hustota 0,5-0,2 jednotky skotu na hektar • ponechat 1/4 -1/2 lokality bez zásahu
Management živin pomocí pastvy • „půldenní pastva“ – lačná zvířata se ráno vyženou na cílové oplocené lokality – odpoledne kálí mimo managovanou lokalitu • košárování – obrácený princip (noční ohrada), zájmovou lokalitu dohnojujeme exkrementy zvířat přehnaných z živinami bohatší lokality – díky silné eutrofizaci se v OP příliš nevyužívá • oba postupy organizačně složité • senoseč + dopásání otav - vysokostébelné trávníky (ovsíkové louky, širkokostébelné sušší trávníky) • lepší jednorázové vypasení než celosezónní pastva
Zásady managementu pastvin • rozdělit na plochy s rozdílnou intenzitou pastvy – v různých letech střídat • nedopasky sekat max. 1x ročně na podzim i ruderální druhy jako (kopřiva, pcháče, šťovík) zdrojem nektaru (např. pro motýly – ohniváček černočárný) • ale celkové zaplevelení pastvin také nevhodné • ponechat rozptýlené keře a stromy (pro chr. druhy) ale i stín a „drbadla pro skot • lépe pást řízeně pod dohledem pastevce (dražší) a mozaikovitě popř. za použití elektrických ohradníků • pastva v pevně fixovaných plochách horší • neumisťovat zázemí pro dobytek na ploše CHÚ
Ukončení pastvy a sečení • nejprve významný nárůst počtu druhů (brouci, ploštice, motýli, blanokřídlí) • dlouhodobé opuštění pastvy = pokles diverzity • nejvhodnější mozaikovité hospodaření s občasnou disturbancí na dané ploše = metapopulační dynamika
Význam roztroušených dřevin • solitéry či lesní lemy, lemy cest, remízky • blanokřídlí, dvoukřídlí, brouci, síťokřídlí • potravní zdroj – dřevo (čerstvé i odumřelé) - xylofágové – krasci, tesaříci atd. – květní nektar, pyl – orientační bod, patrolování
• dřeviny s bohatým osídlením hmyzu – hlohy, trnky, břízy, osiky, jalovce
Další zásahy na loukách a pastvinách • narušování drnu = obnažení ploch – pojezd bránami – rozvolnění drnu
• vypalování = odstranění živin – pouze mírnější oheň (vyhrabat stařinu) v zimě a předjaří – levné ale podpoří nevhodné druhy (třtina křovištní) – vhodné na vřesovištích (vřes neklíčí v zapojeném porostu) – dále písečné duny, stepi
• mulčování = přínos živin – pokosení a ponechání hmoty – nevhodné – eutrofizace a rozdrcení živočichů
• vyhrabávání stařiny = odstranění živin – uvolnění prostor pro klíčení a odnos živin – vhodné ale náročné
