1
Matematicko-fyzikalní gramotnost Metodika pro inovovanou výuku v přírodovědných předmětech
Mgr. Lucie Písařová,
Jana Hanáková
2
Obsah
Obsah....................................................................................................................................................... 2 Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Proces výuky ............................................................................................................................................ 4 Cíle výuky ................................................................................................................................................. 5 Obsah výuky a rozvoj příslušných kompetencí........................................................................................ 7 Motivace žáků v přírodovědných předmětech ..................................................................................... 12 Navrhované výukové metody ............................................................................................................... 14 Prezentace ......................................................................................................................................... 15 Pracovní návody ................................................................................................................................ 16 Pracovní listy ..................................................................................................................................... 16 Realizace inovované výuky v přírodovědných předmětech a zpětná vazba ......................................... 19 Závěr ...................................................................................................................................................... 30 Použitá literatura ................................................................................................................................... 31
3
Úvod Tato metodika se zaměřuje na motivaci žáků a uplatnění prostředků, které zatraktivní přírodní vědy ve výuce na střední škole. Cílem je poskytnout učitelům průvodce, který by jim pomohl zařadit aktivizující metody do běžné výuky těchto předmětů. Hlavním cílem je inovace výuky přírodních věd na školách pro rozvoj klíčových kompetencí žáků se zaměřením na podporu matematicko-fyzikální gramotnosti žáků a pro zvýšení jejich motivace ke vzdělávání v těchto oborech. Dalším cílem je podpoření environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v rámci výuky přírodovědných předmětů. Tato podpora bude uskutečněna díky praktickému vyučování a díky lepšímu využití mezipředmětových vazeb.
První kapitola bude zaměřena na výuku jako výchovně vzdělávací proces. V dalších kapitolách budou stanoveny výukové cíle, obsah výuky a začlenění motivačních metod. Dále budou navrženy metody a formy pro inovaci v přírodovědných předmětech. V poslední kapitole se zaměříme na samotnou realizaci těchto metod a jejich zpětnou vazbu.
4
Proces výuky Výuka je proces, který můžeme rozčlenit na jednotlivé fáze. Tyto sekvence se však vzájemně doplňují, prolínají a střídají se, a proto je v žádném případě nelze vnímat jako izolované. Fáze výuky v rámci vyučovacího procesu jsou následující [5]:
motivace (získání zájmu žáka a jeho odhodlání učit se);
expozice (zprostředkování nového učiva žákům);
fixace (upevňování osvojených vědomostí a dovedností u žáků);
diagnóza (zkoušení a prověřování znalostí a dovedností žáků, jejich hodnocení a známkování);
aplikace (využití získaných vědomostí a dovedností v praktické činnosti).
Tyto fáze v uvedeném pořadí vyjadřují ideální posloupnost na sebe navazujících činností celého vyučovacího procesu. V praxi se jejich pořadí může měnit podle vzdělávacích cílů, podmínek výuky i aktuální situace ve výuce. Jednotlivé fáze se mohou vzájemně prolínat a doplňovat. V každé výukové jednotce mohou být buď všechny fáze, nebo jen některé, podle cíle dané vyučovací hodiny. Z hlediska řešené problematiky je pro nás stěžejní otázka zařazení prostředků k podpoře zájmu o přírodovědné vzdělání. Tedy mezi podstatné fáze vyučovacího procesu se řadí vstupní motivace k získání znalostí a jejich převedení v aplikační fázi na dovednosti týkající se praktického využití poznatků. Nové metody využívání pracovní listů se mohou uplatnit jak v motivační tak i fixační fázi vyučovacího procesu. Pracovní listy zaměřené na laboratorní měření a pozorování se řadí do aplikační fáze výuky. Inovace bude spočívat v zavedení moderních výukových metod a činností pro zvýšení úrovně a kvality výuky přírodních věd. Samotná výuka se posune směrem k větší názornosti, efektivnosti, praktičnosti a kvalitě a bude splňovat kritéria potřeb společnosti. Implementace výukového programu a témat EVVO umožní aktivní zapojení žáků do výuky a podpoří změnu přístupu žáků ke svému vzdělávání.
5
Cíle výuky Každá učební činnost musí mít jednoznačně dán výukový cíl, což je výsledek, ke kterému učitel s žáky směřuje. Bez určení cíle by nešlo prakticky hodnotit úspěšnost edukačního procesu. Výukové cíle můžeme rozdělit do dvou základních oblastí[1]:
vzdělávací cíle;
výchovné cíle.
V běžné výuce ve škole nelze plnění těchto skupin cílů oddělit. Proto také často hovoříme o výchovně vzdělávacích cílech. Výchovné cíle se podílejí na rozvoji a formování charakterových vlastností žáků a vzdělávací cíle jsou zaměřeny na osvojování učiva. Dalším faktorem pro dělení výchovně vzdělávacích cílů je jejich vymezení podle doby jejich naplnění[1]:
nižší (konkrétnější, krátkodobější);
vyšší (obecnější, dlouhodobější).
Nižší cíle jsou uskutečňovány během konkrétní vyučovací hodiny. Pokud jsou naplněny, můžeme je rozvinout ve vyšší cíle. K uskutečnění vyšších cílů dochází až po delší době, může to být až po absolvování celého středoškolského studia. Konkrétní příklady cílů v naší problematice přírodovědných předmětů jsou uvedeny níže. Nižší cíle můžeme vyjádřit následovně:
získání zájmu žáků o probíranou problematiku konkrétního vyučovaného předmětu;
uskutečnění laboratorního měření a konfrontace výsledků s obecně platnými zákony;
vedení žáků k uvědomování si důležitosti poznatků konkrétního vyučovaného předmětu;
6
získání zájmu pro konkrétní přírodovědný předmět.
Vyšší cíle zahrnují:
získání zájmu žáků o přírodovědné obory;
motivování žáků k dalšímu studiu přírodovědných oborů;
uvědomění si velkého významu přírodních věd v lidském životě.
Vzdělávací cíle by měly splňovat následující požadavky 0:
komplexnost – slučuje v sobě funkce cílů kognitivních (vzdělávací, poznávací), afektivních (postojové) a psychomotorických (výcvikové neboli dovednostní);
konzistentnost (soudržnost) – zachovávají logickou posloupnost učiva;
přiměřenost – výukové metody i učivo je přizpůsobeno věku, vyspělosti i nadání žáků, množství informací předkládaných žákům je takové, aby je nepřetěžovalo;
kontrolovatelnost – lze snadno zjistit, zda bylo či nebylo cíle dosaženo.
Stanovení vzdělávacích cílů se odvíjí od toho, jakou kompetenci chceme v průběhu edukačního procesu u žáků rozvíjet. Se stanovenými cíly úzce souvisí i struktura a obsah výukový materiálů.
7
Obsah výuky a rozvoj příslušných kompetencí Obsah přírodovědného vzdělávání je dán Rámcovým vzdělávacím programem pro střední školy. Konkrétně se jedná o následující dvě vzdělávací oblasti:
Přírodovědné vzdělávání;
Matematické vzdělávání.
Výuka přírodních věd přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umožňuje žákům proniknout do dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě. Přírodovědné vzdělávání nemůže být nahrazeno pouhou znalostí vybraných faktů, pojmů a procesů. Cílem přírodovědného vzdělávání je především naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech založené odpovědi. Vyučování přírodních věd směřuje k tomu, aby žáci uměli:
využívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém životě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí;
logicky uvažovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy;
pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje;
komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, využívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice;
porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udržitelného rozvoje;
posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na živé organismy.
8
V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
motivaci přispět k dodržování zásad udržitelného rozvoje v občanském životě i odborné pracovní činnosti;
pozitivní postoj k přírodě;
motivaci k celoživotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.
Matematické vzdělávání má v odborném školství kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.). Vzdělávání v matematice směřuje k tomu, aby žáci dovedli:
využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě: při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech;
aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání;
matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě;
zkoumat a řešit problémy, včetně diskuse výsledků jejich řešení;
číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů, grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat;
používat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby.
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace;
motivaci k celoživotnímu vzdělávání;
důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci.
9
Výuka v obou vzdělávacích oblastech směřuje také k utváření a rozvíjení obecných tedy tzv. klíčových kompetencí. V následujícím textu se zaměříme na výčet těchto kompetencí. Jejich rozdělení bude odpovídat Rámcovému vzdělávacímu programu pro střední školy.
Kompetence k učení
mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;
uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět
efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;
využívat ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí;
znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.
Kompetence k řešení problémů
porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;
uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace;
volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;
spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).
Komunikativní kompetence
formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;
účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;
zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata;
vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování.
10
Personální a sociální kompetence
ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;
mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;
adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;
pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;
přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly.
Občanské kompetence a kulturní povědomí
chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;
uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních.
Matematické kompetence
správně používat a převádět běžné jednotky;
používat pojmy kvantifikujícího charakteru;
provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;
nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení;
číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.);
aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru;
efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích.
11
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi
pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií;
pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením;
získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet.
Motivační metody budou rozvíjet i kompetence pedagogů:
odborné pedagogické kompetence;
kompetence sociální a personální;
komunikativní.
Celkově by tyto metody měli přispět ke zlepšení komunikace a spolupráce mezi žáky a učiteli. Výše citované výstupy je nutné naplňovat s pomocí metod aktivní práce žáků (aktivizujících metod výuky). Začlenění těchto metod do výuky se může stát i mocným nástrojem při získávání zájmů žáků o příslušné přírodovědné disciplíny.
12
Motivace žáků v přírodovědných předmětech Motivace je souhrn činitelů, které podněcují, orientují a udržují chování člověka. Na motivaci působí mnoho aspektů, z nich lze ovlivnit následující: míra nejistoty, průvodní pocity, úspěch, zájem, znalosti výsledků vlastní práce, vnitřní a vnější motivace, smysl učiva [2].
Míra nejistoty Mírná úroveň nejistoty vyučujícího v otázkách, zda žáci porozuměli výkladu, požadovaným úkolům, je žádoucí k dalšímu projevovanému úsilí učitele. Pokud by učitel nabyl dojmu plné jistoty v těchto otázkách, bude sám směřovat k pasivitě. Pozitivní dopad má i nejistota, k jakému závěru během laboratorní práce žáci dospějí. Tyto aspekty aktivují činnosti pedagoga a následně i samotných žáků.
Průvodní pocity Průvodní pocity v sobě zahrnují to, jak se žák cítí v určité situaci. Vliv na pozitivní pocity má okolní prostředí, jako např. dostatek světla, tepla a času na vlastní práci.
Úspěch Pocit úspěchu po splnění určitého úkolu zvyšuje motivaci žáků. Úspěch nepociťujeme, pokud jsme něčeho dosáhli bez námahy. Tyto pocity jsou u každého žáka individuální, proto je dobré méně nadaným žákům dávat lehčí úkoly, naopak nadaným zvýšit laťku.
Zájem Zájem o určitou oblast vědění není vrozený, ale získaný. Lze ho zvyšovat např. přiblížení učiva k běžnému životu žáka. Raději než popisovat pohyb hmotného bodu, je lepší tuto úlohu převést na pohyb něčeho konkrétního, např. automobilu, vlaku, letadla… Další probuzení zájmu je možné pomocí vlastního měření v přírodě nebo v laboratoři a vyvození vlastních výsledků měření a porovnání s obecně platnými přírodními zákony.
13
Znalost výsledků vlastní práce U vlastního měření nebo u konkrétních výpočtů je třeba podat zpětnou informaci o úrovni správnosti a přesnosti řešení. Pokud žák ví, co dělá dobře a co by naopak měl zlepšit, měl by mít optimální podmínky k vlastní motivaci dosáhnout co nejlepších výsledků své práce.
Vnitřní a vnější motivace Vnitřní motivace je vlastní zájem a touha žáka, učit se. V praxi tedy málo časté. O úplnou vnitřní motivaci se jedná, když se žák učí, protože ho to zajímá a baví. Žák je vtažen do probírané problematiky předmětu a sám chce učivu porozumět a dozvědět se třeba i více, než mu bylo zprostředkováno učitelem ve škole. Vnější motivace je v praxi mnohem častějším jevem. Žák se učí, aby dosáhl odměny za to, že se učí např. dobré známky, pochvaly,… Ve výuce bychom měli od vnější motivace směřovat k vnitřní. Pokud se nám to podaří aspoň u pár jedinců ve třídě, můžeme to pokládat za úspěch.
Smysl učiva Poznání vlastního smyslu učiva je asi nejdůležitějším aspektem podporující motivaci žáků. Pokud žáci vědí, že to co se v hodinách naučili, mohou využít v praktickém životě, mnohem zodpovědněji přistupují k vlastnímu učení. Každý způsob motivace může dovést žáky k tomu, že v nich přírodní vědy vzbudí zájem a budou uvažovat o jejich dalším studiu, nebo budou tímto směrem postupovat i při volbě svého budoucího povolání.
14
Navrhované výukové metody Výukovou metodou máme na mysli cílevědomou a záměrnou posloupnost činností učitele a žáků směřující k danému výukovému cíli. Učením si žáci pod vedením učitele osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale např. i postoje a rozvíjejí své schopnosti. Výukové metody můžeme rozdělovat podle různých kritérií. Jedním z nich je třídění metod podle zapamatovatelnosti učiva. Na základě statistických šetření, která se týkala efektivnosti při zapamatování učiva, se zjistilo, že si žáci pamatují[4]:
5 – 10 % z toho, co slyší;
15 % z toho, co vidí;
20 % z toho, co současně vidí a slyší;
40 % z toho, o čem diskutují;
80 % z toho, co přímo zažijí nebo sami dělají;
90 % z toho, co se pokouší naučit druhé.
U každého jedince je navíc schopnost zapamatovat si probírané téma závislé na nejpreferovanějším stylu jeho učení. Podle toho rozdělujeme osoby na vizuální, auditivní, hapticko-kinestetické. Statistické rozdělení společnosti podle učebních stylů v současnosti vypadá takto[4]:
vizuální typ – 35 % populace;
auditivní typ – 20 % populace;
hapticko-kinestetický typ – 40 % populace.
Podle tohoto šetření je patrné, že nejméně početnou skupinou jsou osoby, které se učí nejlépe z mluveného projevu. Tito žáci se tedy nejvíce naučí z přednášek, diskuzí a audio-materiálů. Početnější je skupina osob, která zahrnuje ty, co preferují zrakové vjemy. Žáci se tedy nejraději učí z textů a obrazových materiálů.
15
Nejpočetnější je skupina lidí, která při zapamatování učiva dává přednost pohybu a přímému kontaktu s věcmi. Žáci tedy nejvíce informací udrží v paměti pomocí realizace pokusů nebo prostřednictvím her, které podporují pohyb[3].
Prezentace Prezentace má většinou jednak aktivizační funkci v hodině, ale hlavně umožňuje žákům snáze a rychleji si zapamatovat podstatné informace z výkladu. Při tvorbě vlastní prezentace bychom měli dodržovat určitá pravidla, která pomohou optimálnímu zapamatování všeho podstatného. Jedním z prvních pravidel, která musíme dodržovat, je zápis textu. Text by měl obsahovat jednoduché věty nebo lepší a přehlednější je zapisovat text pomocí odrážek. Na každém slidu by nemělo být moc textu, vždy je lepší text rozdělit do několika stránek, aby orientace žáků v informacích byla lepší. Dále v prezentaci můžeme podpořit vizuální paměť studentů tak, že stránky budou obsahovat obrázky, fotografie, videa atd. Podstatná je také barevná skladba slidů. Zde platí pravidlo „méně je více“. Barva pozadí a samotného textu by měla být zvolena vhodně tak, aby byl text čitelný i z dálky. Zde se doporučuje vyzkoušet si prezentaci přímo na projektoru, barvy jsou trochu jiné než na displeji počítače. Při vkládání tabulek a grafů musíme mít na paměti, aby jednotlivé řádky byly barevně odlišené a grafické závislosti byly znázorněné kontrastními barvami. Celá prezentace by měla být konzistentní. Tedy na všech slidech by měl být zvolen určitý základní font, velikost písma a barva textu. Prezentace má při výkladu nového učiva funkci motivační a aktivizační. Měla by u žáků vzbudit zájem o danou problematiku, což můžeme ovlivnit vhodným výběrem obrázků. Dále by měla podpořit názornost a aktuálnost informací z přírodních věd. Tohoto se dá docílit jen pečlivou přípravou, protože poznatky z přírodních věd se neustále doplňují a upřesňují. Nemůžeme tedy připravit prezentaci a nedoplňovat o nové informace. Naopak musíme doplňovat probíranou teoretickou látku o praktické využití nejlépe v běžném životě nebo aspoň o využití na poli vědeckého výzkumu. Většinu žáků totiž nejvíce zajímá, kde se s daným zákonem mohou setkat v praxi. Tímto propojením teorie s praxí dosáhneme mnohem větší motivace ze strany žáků a vzbuzení jejich
16
zájmu o přírodní vědy. V prezentaci by na závěr měli být odkazy nejen na zdroje, ze kterých se čerpaly informace, ale také odkazy na další literaturu, kde se žáci mohou dočíst další podrobnosti. Tyto odkazy přispívají k větší informovanosti žáků v dané problematice.
Pracovní návody Pracovním návodem by měl být srozumitelný a přehledný text, pomocí kterého žáci zvládnou vypracovat pracovní list na dané téma nebo provést laboratorní měření včetně výpočtů. Tento text by měli mít žáci dostupný dříve, než začnou se samotným laborováním nebo vypracováním pracovního listu. Součástí každého návodu by mělo být téma, kterým se návod zabývá. Dále by měl být uveden cíl, čeho by měli žáci po nastudování návodu a jeho realizaci dosáhnout. Nedílnou součástí je seznam pomůcek, které budou potřebovat pro optimální dosažení stanovených cílů. Dále by měl být přehledně zpracovaný teoretický úvod, ve kterém jsou uvedeny všechny potřebné zákonitosti přírodních věd a také vzorce, pro výpočet jednotlivých veličin. Na samém konci pracovního návodu by měl být popsán pracovní postup, který by měli žáci dodržet, aby dosáhli cíle zkoumané problematiky.
Pracovní listy Pracovní listy podporují kromě vizuálních také haptické dovednosti. Měli by se stát podstatnými nositeli informací o probíraném tématu. Jejich využití může být ve všech fázích výukového procesu. Vlastní koncepce pracovních listů se odvíjí od využití daného listu v konkrétní fázi výuky. Pracovní listy jako motivační prvek před probíranou látkou Tyto listy předpokládají samostatnou nebo skupinovou činnost žáků, která by měla být realizována za pomocí dostupné literatury nebo s využitím internetových zdrojů. Žáci si podle požadavků v pracovním listě zjišťují a postupně třídí potřebné informace. Takové pracovní listy mají funkci opory pro samostudium. Výsledkem motivačních listů by měl být ucelený závěr, který by měl vzniknout na základě diskuzí s ostatními žáky. Jak by to vypadalo v praxi? Žáci by buď pracovali samostatně, nebo v malých skupinkách vyhledávali informace, které by doplňovali do pracovních listů. Každá skupina žáků by pracovala nezávisle na jiných skupinách. Výsledkem by ovšem nemohl být jen vyplněný list danou skupinou. U této práce
17
je nejpodstatnější porovnání zjištěných informací napříč pracovními skupinami. Vždy by po samotném vyplňování listů měla být diskuze, která by vedla k jednotnému závěru. Pomocí motivačních pracovních listů se u žáků prohlubuje schopnost vyhledávat a třídit informace. Dále to žáky posiluje v kontrole a ověřování dostupných zdrojů, na internetu se nedá věřit všemu, co je napsáno. V neposlední řadě to formuje žáky ke spolupráci a k nácviku vlastního vysvětlování probírané látky mezi samotnými žáky. Žáci si tedy probíranou látku osvojí během výuky ve škole a většinu informací uchovají v paměti mnohem lépe, než po běžné vyučovací hodině. Učitel je tedy postaven do role pouhého koordinátora, který dohlíží nad prací žáků a v případě vzniklých problémů posouvá žáky správným směrem. Pracovní listy určení k procvičování probírané problematiky Tyto listy mohou procvičovat získané poznatky na konkrétních praktických příkladech. Konkrétně se může jednat o zajímavý příklad z fyziky, který by měli žáci vyřešit. Určitě radši a ochotněji budou pracovat na výpočtu pohybu a popisu chování konkrétního dopravního prostředku, než jen pouhého hmotného bodu. Tento příklad může být také motivován nějakou zajímavostí ze sportu, nových technologií v dopravě nebo pohybu v samotném vesmíru. Témat, která zaujmou žáky je nepřeberné množství, stačí si jen vybrat a zapracovat takové téma do pracovního listu. V biologii a chemii se takové listy mohou týkat environmentální výchovy a výchovy ke zdraví. Podpora ekologického pohledu na svět je velice důležitá. Hlavní je, aby si sami žáci uvědomili, jak svojí činností mohou prospět přírodě. Technický pokrok nezastavíme a to ani nechceme, ale můžeme zmírnit následky, které zanechává v prostředí kolem nás. V matematice se také můžeme zaměřit na úlohy, které využijí nacvičenou strategii řešení typových úloh, v praktické rovině života. Konkrétně se může jednat o podporu a rozvoj finanční gramotnosti. V dnešní společnosti se bez těchto aplikací matematiky nemůžeme bez závažných následků pohybovat. Ať už se jedná o uzavření hypotéky nebo jen samotná orientace ve slevách a akcích různých obchodních řetězců. Další a velice zajímavou problematikou, která má okamžitý a velice důležitý (významný) vliv na běžný život je statistika. S pomocí jejích nástrojů můžeme zpracovat různá témata o životě obyvatel a tato témata ve formě konkrétních výsledků a grafů prezentovat dál. Tímto způsobem se podporují i mezipředmětové vztahy.
18
Pracovní listy k domácí přípravě žáků Tyto pracovní listy by měly být doplněny pracovním návodem, aby se eliminovalo nepochopení požadavků ze strany žáků. Cílem těchto pracovních listů může být jak procvičování probraného učiva nebo na aplikace teoretických poznatků do praktického života. Pracovní listy pro laboratorní měření Takový pracovní list rozvíjí nejvíce psychomotorických dovedností pro práci s pomůckami, přístroji a nástroji. Dále podporuje samostatnost žáků a umožňuje jim opakovat, prohlubovat a rozšiřovat učivo. Velice důležitá je schopnost formulovat závěry z praktického měření a jejich porovnání s předpokládanou teorií. Po každé nemusí vyjít měřená hodnota přesně podle teoretické znalosti, v tomto případě je potřeba zjistit, čím je odlišnost způsobena. Důvodů může být několik, chyba měření způsobená špatnou prací žáků, nepřesnost způsobená nedostatečně citlivým měřícím zařízením, nebo vliv okolní jevů na měřenou skutečnost. Tyto otázky prohlubují u žáků vlastní přemýšlení o platnostech přírodních zákonitostí a odůvodňování vzniklých anomálií v měřených jevech. Při pokusu je vždy zapojeno více smyslů, a proto se žáci za pomoci experimentů učí efektivněji, než bez něho.
19
Realizace inovované výuky v přírodovědných předmětech a zpětná vazba Realizace inovované výuky spočívala ve výběru a zpracování 18 témat pro rozvoj matematicko-fyzikální gramotnosti a 6 témat podporující EVVO. Ke všem tématům byl vytvořen nejprve vstupní dotazník, který byl rozdán cílové skupině studentů a na jehož základě byly vytvářeny výstupy podporující inovovanou výuku. Všechny vytvořené výstupy, jsou umístěny na webu a na CD nosiči. Výstupy pro inovovanou výuku jsou přehledně rozděleny do kategorií a seřazeny od nejnovějšího po nejstarší. Všichni pedagogové mají možnost tyto materiály stahovat a využívat je při výuce.
Seznam vytvořených materiálů v jednotlivých předmětech Biologie OBLASTI
POŘADOVÉ ČÍSLO TÉMATU 1 1 1 1 1 1
NÁZEV
ČÍSLO
TYP VÝSTUPU
Ochrana přírody v ČR Ochrana přírody v ČR Ochrana přírody v ČR Ekosystémy Ekosystémy Ekosystémy Vlastnosti půdy a její ovlivňování lidskou činností Vlastnosti půdy a její ovlivňování lidskou činností Vlastnosti půdy a její ovlivňování lidskou činností Toxické látky v prostředí Toxické látky v prostředí Toxické látky v prostředí
1 1 1 2 2 2
T ML VP PL ML VP
Ochrana přírody v ČR Ochrana přírody v ČR Ochrana přírody v ČR Ekosystémy Ekosystémy Ekosystémy
3
PL
Půda
1
PL-B3/1
3
ML
Půda
1
ML-B3/1
3
VP
Půda
1
VP-B3/1
4
PL
1
PL-B4/1
4
ML
1
ML-B4/1
4
VP
1
VP-B4/1
NÁZEV LISTU
Voda a toxické látky v ní Voda a toxické látky v ní Voda a toxické látky v ní
KÓD LISTU T-B1/1 ML-B1/1 VP-B1/1 PL-B2/1 ML-B2/1 VP-B2/1
20
Chemie
NÁZEV LISTU Vlastnosti plastů Vlastnosti plastů Vlastnosti plastů Vlastnosti vody Vlastnosti vody
POŘADOVÉ ČÍSLO TÉMATU 1 1 1 1 1
KÓD LISTU PL-CH1/1 ML-CH1/1 VP-CH1/1 PL-CH2/1 ML-CH2/1
NÁZEV LISTU Faradayovy zákony Faradayovy zákony Kirchhoffovy zákony Kirchhoffovy zákony Ohmův zákon Ohmův zákon Zdroje elektrického napětí Zdroje elektrického napětí
POŘADOVÉ ČÍSLO TÉMATU 1 1 2 2 3 3 4 4
KÓD LISTU PL-F1/1 ML-F1/1 PL-F1/2 ML-F1/2 PL-F1/3 ML-F1/3 PL-F1/4 ML-F1/4
POŘADOVÉ ČÍSLO TÉMATU 1 1 2 2
KÓD LISTU PL-F1/1 ML-F1/1 PL-F2/2 ML-F2/2
3
PL-F2/3
3
ML-F2/3
4 4 1 1 1 1
PL-F2/4 ML-F2/4 PL-F3/1 ML-F3/1 VP-F3/1 T-F3/1
OBLASTI NÁZEV Plasty Plasty Plasty Voda Voda
ČÍSLO
1 1 1 2 2
TYP VÝSTUPU PL ML VP PL ML
Elektrotechnika OBLASTI NÁZEV Elektřina Elektřina Elektřina Elektřina Elektřina Elektřina Elektřina Elektřina
ČÍSLO
1 1 1 1 1 1 1 1
TYP VÝSTUPU PL ML PL ML PL ML PL ML
Fyzika OBLASTI NÁZEV Mechanika Mechanika Mechanika Mechanika
ČÍSLO
TYP VÝSTUPU
1 1 2 2
PL ML PL ML
Mechanika
2
PL
Mechanika
2
ML
Mechanika Mechanika Optika Optika Optika Optika
2 2 3 3 3 3
PL ML PL ML VP T
NÁZEV LISTU Energie, výkon, účinnost Energie, výkon, účinnost Newtonův gravitační zákon Newtonův gravitační zákon Rovnoměrně zpomalený pohyb Rovnoměrně zpomalený pohyb Zákon zachování hybnosti Zákon zachování hybnosti Oko a oční vady Oko a oční vady Oko a oční vady Oko a oční vady
21
Matematika OBLAST ČÍSLO 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3 3
TYP VÝSTUPU PL ML PL ML PL ML PL ML PL ML PL PL
Planimetrie
3
PL
Planimetrie
3
PL
Rovnice a nerovnice
4
PL
Rovnice a nerovnice
4
ML
Rovnice a nerovnice Rovnice a nerovnice Rovnice a nerovnice Rovnice a nerovnice Statistika Statistika Statistika Stereometrie Stereometrie Stereometrie Stereometrie Stereometrie Stereometrie Úpravy výrazů Úpravy výrazů Úpravy výrazů Úpravy výrazů Úpravy výrazů Základní poznatky Základní poznatky Základní poznatky Základní poznatky Základní poznatky Základní poznatky
4 4 4 4 5 5 5 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7 8 8 8 8 8 8
PL ML PL MP PL ML VP PL ML PL ML PL ML PL ML PL ML VP PL ML PL ML PL ML
NÁZEV Analytická geometrie Analytická geometrie Analytická geometrie Analytická geometrie Funkce Funkce Funkce Funkce Funkce Funkce Planimetrie Planimetrie
NÁZEV LISTU Metrické úlohy v rovině Metrické úlohy v rovině Obsahy geometrických útvarů Obsahy geometrických útvarů Grafy funkcí Grafy funkcí Průběh funkce Průběh funkce Vlastnosti funkcí Vlastnosti funkcí Konstrukce trojúhelníku 1 Konstrukce trojúhelníku 2 Tvorba plakátu k rovinným útvarům Mnohoúhelníky Počítání s rovnicemi a nerovnicemi Počítání s rovnicemi a nerovnicemi Slovní úlohy s nerovnicemi Slovní úlohy s nerovnicemi Slovní úlohy s rovnicemi Slovní úlohy s rovnicemi Základy statistiky Základy statistiky Základy statistiky Objemy těles Objemy těles Povrch a objemy těles Povrch a objemy těles Řezy na tělesech Řezy na tělesech Vzorce s třetí mocninou 1 Vzorce s třetí mocninou 1 Vzorce s třetí mocninou 2 Vzorce s třetí mocninou 2 Úvodní prezentace Negace výroků Negace výroků Počítání se zlomky Počítání se zlomky Vennovy diagramy Vennovy diagramy
POŘADOVÉ ČÍSLO TÉMATU 1 1 2 2 1 1 2 2 3 3 1 2
KÓD LISTU PL-M1/1 ML-M1/1 PL-M1/2 ML-M1/2 PL-M2/1 ML-M2/1 PL-M2/2 ML-M2/2 PL-M2/3 ML-M2/3 PL-M3/1 PL-M3/2
3
PL-M3/3
4
PL-M3/4
1
PL-M4/1
1
ML-M4/1
2 2 3 3 1 1 1 1 1 2 2 3 3 1 1 2 2 1 1 1 2 2 3 3
PL-M4/2 ML-M4/2 PL-M4/3 MP-M4/3 PL-M5/1 ML-M5/1 VP-M5/1 PL-M6/1 ML-M6/1 PL-M6/2 ML-M6/2 PL-M6/3 ML-M6/3 PL-M7/1 ML-M7/1 PL-M7/2 ML-M7/2 VP-M7/1 PL-M8/1 ML-M8/1 PL-M8/2 ML-M8/2 PL-M8/3 ML-M8/3
22 Základy finanční matematiky Základy finanční matematiky Základy finanční matematiky Základy finanční matematiky Základy finanční matematiky Základy finanční matematiky
9
PL
Základní pojmy
1
PL-M9/1
9
ML
Základní pojmy
1
ML-M9/1
9
PL
Jednoduché úrokování
2
PL-M9/2
9
ML
Jednoduché úrokování
2
ML-M9/2
9
PL
Složené úrokování
3
PL-M9/3
9
ML
Složené úrokování
3
ML-M9/3
Zpětná vazba je nedílnou součástí tohoto projektu. Byla realizována pomocí výstupních dotazníků. Po vyhodnocení těchto dotazníků, zjistil každý vyučující, jak byl pro žáky vytvořený materiál srozumitelný, přehledný a do jaké míry napomohl pochopení nového učiva. Voda a toxické látky v ní vstupní dotazník: O čistotu vody, kterou pijí, se zajímá 50% dotázaných. Kvalita vody v ČR je dostatečným způsobem kontrolována podle 10% dotázaných. Termín „užitková voda“ umělo vysvětlit 75% dotázaných. 75% dotázaných dokázalo říci, jakým způsobem člověk zasahuje do vodního režimu krajiny. výstupní dotazník: 90% dotázaných ví, co znamená termín „užitková voda“. 40% dotázaných umělo říci, jakým způsobem člověk zasahuje do vodního režimu krajiny, a 50% toto říci nedokázalo. Hlavní vodní znečišťovatele dokázalo vyjmenovat 60% dotázaných, 30% dotázaných toto nedokázalo. Ekosystémy vstupní dotazník: S pojmem Ekosystémy se setkalo 70% dotázaných. Pojem autoregulace dokázalo vysvětlit 15% dotázaných. 95% dotázaných si umí vyhledat potřebné údaje na internetu nebo v literatuře. výstupní dotazník: 95% dotázaných dokázalo rozlišit přírodní a umělé ekosystémy. 95% dotázaných bylo schopno uvést příklady umělých ekosystémy. 90% dotázaných dokázalo uvést příklady živočišných a rostlinných druhů vyskytujících se v umělých ekosystémech.
23
Ochrana přírody v ČR vstupní dotazník: S ochranou přírody se na základní škole setkalo 95% dotázaných. O ochranu přírody v naší zemi se zajímá pouze 35% žáků. 85% žáků dokáže vysvětlit, k jakému účelu se zřizují chráněná území. 80% žáků ví, jaký je rozdíl mezi národním parkem a přírodní rezervací. výstupní dotazník: 90% dotázaných dokáže uvést příklady ohrožených živočichů v ČR. 45% dotázaných dokáže uvést příklady ohrožených rostlin v ČR. 90% žáků umí vyjmenovat všechny naše národní parky. 60% žáků umí vysvětlit rozdíl mezi národním parkem a přírodní rezervací. Půda vstupní dotazník: Pouze 15% žáků umí vyjmenovat, co tvoří neživou složku půdy. 35% žáků umí popsat, co představuje neživou složku půdy. 85% žáků je schopno vyjmenovat hlavní znečišťovatele půdy. Pouze 10% dotázaných umí vysvětlit, co jsou to „pesticidy“. výstupní dotazník: 65% dotázaných umí vyjmenovat, co tvoří neživou složku půdy. 75% dotázaných umí popsat, co představuje neživou složku půdy. 60% dotázaných je schopno vyjmenovat hlavní znečišťovatele půdy. 40% dotázaných umí vysvětlit, co jsou to „pesticidy“. Vlastnosti plastů vstupní dotazník: O plastech se všichni dotazovaní bavili již na základní škole. Většině dotazovaných dělá problém konkrétní chemické složení plastů. Konkrétní využití plastů v běžném životě zvládlo uvést 95% dotazovaných. výstupní dotazník: 80% žáků hodnotilo jako přínosné, že si vlastnosti konkrétních plastů vyzkoušeli při laboratorní práci. Dostupnost potřebných informací na laboratorní práci hodnotila většina kladně. Vlastnosti vody
24
vstupní dotazník: 85% studentů probíralo vlastnosti kapalin již na základní škole. Hustotu vody zná 50% z dotazovaných. Látky rozpustné ve vodě dokázala většina žáků vyjmenovat. výstupní dotazník: Hustotu vody zná 95% žáků. Po absolvování laboratorní práci se většina žáků dovede představit, k čemu je dobré znát základní charakter vody v běžném životě. Faradayovy zákony vstupní dotazník: 60% dotázaných slyšelo o elektrolýze na základní škole. Princip galvanického pokovování zná 20% studentů. Faradayovy zákony zná 10% dotazovaných. Množství látky vyloučené na elektrodě neumí vypočítat nikdo ze studentů. výstupní dotazník: Faradayovy zákony dokáže popsat 80% studentů. 75% dotazovaných zná princip galvanického pokovování. 50% umí vypočítat množství látky vyloučené na elektrodě. 95% studentů si dokáže představit, k čemu se dá toto učivo využít v reálním životě. Kirchhoffovy zákony vstupní dotazník: 75% žáků zapojovalo větvené obvody již na základní škole. Pojem elektromotorické napětí zdroje zná 45%. 80% ví, co je to uzel v obvodu. Vypočítat proudy procházející jednotlivými větvemi obvodu umí 15% žáků. výstupní dotazník: Pojmy uzel v obvodu a elektromotorické napětí zdroje umí vysvětlit 85% dotázaných. Vypočítat proudy v jednotlivých větvích obvodu umí 55% žáků. 75% dotázaných si dokáže představit, k čenu se toto učivo dá použít v praxi. Ohmův zákon vstupní dotazník: Ohmův zákon zná ze základní školy 80% žáků. Rozdíl mezi zapojením ampérmetru a voltmetru zná 65%. Zkratový proud umí vypočítat 20% dotázaných. Rozdíl mezi svorkovým a elektromotorickým napětím zdroje zná 15% žáků. výstupní dotazník: Měřit napětí a proud dokáže 85% dotázaných. Zkratový proud umí vypočítat 60% dotázaných. Rozdíl mezi svorkovým a elektromotorickým napětím zdroje zná 85% žáků.
25
Zdroje elektrického napětí vstupní dotazník: Příklady galvanických článků zvládne uvést 45% žáků. Rozdíl mezi fotočlánkem a termočlánkem zná 60%. 55% žáků slyšelo, že zdrojem elektrického napětí může být ovoce i zelenina. výstupní dotazník: Příklady galvanických článků zvládne uvést 95% žáků. Rozdíl mezi fotočlánkem a termočlánkem zná 90%. 100% žáků ví, že zdrojem elektrického napětí může být ovoce i zelenina. Energie, výkon, účinnost vstupní dotazník: Veličiny výkon, příkon, účinnost zná 60%. Převést jednotku 1 J na 1 kWh by za pomocí tabulek zvládlo 45% dotazovaných. Vypočítat spotřebovanou energii libovolného spotřebiče by zvládlo 20% žáků. výstupní dotazník: Veličiny výkon, příkon, účinnost zná 85%. Převést jednotku 1 J na 1 kWh by za pomocí tabulek zvládlo 75% dotazovaných. Vypočítat spotřebovanou energii libovolného spotřebiče by zvládlo 80% žáků. 90% žáků si dokáže představit, k čemu se dá využít toto učivo v praxi. Newtonův gravitační zákon vstupní dotazník: Pohyb Země kolem Slunce dokáže popsat 85% žáků. Obecné příklady těles, u kterých vzniká gravitační pole, uvede 35% dotazovaných. Velikost gravitační síly umí vypočítat 10% žáků. výstupní dotazník: Pohyb Země kolem Slunce dokáže popsat 95% žáků. Obecné příklady těles, u kterých vzniká gravitační pole, uvede 75% dotazovaných. Velikost gravitační síly umí vypočítat 40% žáků. 80% dotazovaných si umí představit, k čemu v praxi se využívá výpočet gravitační síly kolem Země. Zpomalený pohyb
26
vstupní dotazník: O zpomaleném pohybu slyšelo 80% žáků. Vypočítat brzdné zrychlení umí 25% a brzdnou dráhu jen 10% dotazovaných. výstupní dotazník: Vypočítat brzdné zrychlení umí 85% a brzdnou dráhu 70% dotazovaných. Užitečnost pro praktický život ocenilo 65% žáků. Zákon zachování hybnosti vstupní dotazník: Newtonovy zákony dynamiky zná 80% žáků. O hybnosti těles slyšelo 30% dotazovaných. Zákon zachování hybnosti na konkrétních příkladech dokázalo uvést 18%. výstupní dotazník: Newtonovy zákony dynamiky zná 95% žáků Hybnost a zákon zachování hybnosti dokázalo použít 65% při výpočtech. Využití zákona zachování hybnosti si na konkrétních příkladech umí představit 80% dotazovaných. Oko a oční vady vstupní dotazník: Rozdíl mezi krátkozrakostí a dalekozrakostí dokáže vysvětlit 90% žáků. Pojem konvenční zraková vzdálenost zná jen 10%. Rozlišit od sebe spojky a rozptylky umí 45% dotazovaných. výstupní dotazník: Pojem konvenční zraková vzdálenost zná 90%. Rozlišit od sebe spojky a rozptylky umí 85% dotazovaných. Vypočítat dioptrie pro konkrétní optickou vadu zvládne 60%. Analytická geometrie vstupní dotazník: Problém s prostorovou představivostí má 70% žáků a v kartézské soustavě souřadnic se orientuje 40% dotazovaných. výstupní dotazník: V kartézské soustavě souřadnic se orientuje 75%. Sestavit obecnou rovnici přímky umí 80% a středovou rovnici kružnice 60% žáků. Vzorec pro výpočet odchylky vektorů umí použít v konkrétním příkladu 70% dotazovaných. Funkce
27
vstupní dotazník: Pojem funkce zná 60% žáků ze základní školy, ale jen 30% dokáže tento pojem přesně vysvětlit. Definovat pojmy graf, minimum a maximum funkce umí vysvětlit 50% dotazovaných. Rozdíl mezi předpisem lineární a kvadratické funkce si nedokáže představit nikdo z žáků. výstupní dotazník: Z předpisu libovolné funkce umí 50% žáků získat její graf. Z grafu zvládne 75% žáků vyčíst vlastnosti funkce. Definici funkce zná 85% dotazovaných. Planimetrie vstupní dotazník: Pouze 10% žáků znalo pojem planimetrie. Rozdíl mezi pojmy obvod a obsah dokázalo rozlišit jen 30% dotazovaných. 50% znalo Pythagorovu větu. 40% žáků dokázalo vysvětlit rozdíl mezi kruhem a kružnicí. výstupní dotazník: Pojem planimetrie dokázalo vysvětlit 85%. Rozdíl mezi pojmy obvod a obsah dokázalo rozlišit jen 90% dotazovaných. 85% žáků dokázalo vysvětlit rozdíl mezi kruhem a kružnicí. Pracovní listy i projekt, kdy žáci tvořili plakát z oblasti planimetrie, se ukázaly jako motivační, žáky zaujaly a pomohly snáze probírané učivo pochopit a zapamatovat si. Rovnice a nerovnice vstupní dotazník: Rovnice a nerovnice umí řešit 50% žáků ze základní školy. Slovní úlohy na rovnice umí vyřešit 60% žáků a na nerovnice jen 20%. výstupní dotazník: Princip řešení slovních úloh na rovnice zvládá 80% a na nerovnice 60% dotazovaných. Většina žáků si uvědomila úzkou vazbu mezi výpočty a běžným životem. Statistika vstupní dotazník: 80% dotazovaných tuší, co je statistika, ale neumí tento pojem správně definovat. S výsledky statistických šetření se setkalo již 90% žáků, avšak jen 10% z nich se zabývalo vyhodnocováním hodnot pomocí statistiky.
28
výstupní dotazník: 95% dotazovaných hodnotilo statistiku jako potřebnou vědu pro běžný život. 80% žáků dovadlo statisticky zpracovat data prostřednicvím výpočtu i graficky. Stereometrie vstupní dotazník: Pojem stereometrie zná jen 30% žáků ze základní školy. Vysvětlit pojmy bod, přímka a rovina zvládne 85% dotazovaných. Objemy jednoduchých těles umí vypočítat 60% žáků. výstupní dotazník: 80% žáků správně použije vzorec pro výpočet objemu a povrchu těles. Narýsovat tělesa ve volném rovnoběžném promítání umí 60% dotazovaných. Vypočítat objemy těles z praktického života zvládne 70% žáků. Úpravy výrazů vstupní dotazník: Vzorce pro umocňování zná 90% dotazovaných, ale použít je v konkrétních příkladech zvládá jen 45%. výstupní dotazník: Použití vzorců pro umocňování dvojčlenů zvládá 75% žáků. Většina žáků projevila zájem si podobné pracovní listy samostatně vytvořit. Základní poznatky vstupní dotazník: Pojem množina zná 90% žáků ze základní školy. O výrocích a matematické logice slyšelo jen 10% dotazovaných. Pojem interval dokáže vysvětlit 30%. výstupní dotazník: Logické spojky umí správně vysvětlit 75% žáků. Intervalům rozumí 90%. Množinové operace zvládá správně aplikovat 85% dotazovaných. Základy finanční matematiky vstupní dotazník: Pojmy úrok, úvěr, věřitel, dlužník, běžný účet, bankovní převod, kurz měny, platební karta žáci znali a uměli je vlastními slovy vysvětlit. Naopak pojmy jistina, termínovaný vklad, devizy, valuty většinou neznali.
29
výstupní dotazník: Neznámé pojmy si žáci osvětlili, učivo finanční matematiky bylo pro ně přínosné, sami ho hodnotili jako užitečné a pro praktický život přínosné. Na otázku, zda by si vzali úvěr, aniž by si spočítali, kolik budou muset bance vrátit, odpovídali záporně, což se dá považovat za hlavní přínos výuky úrokování. Z těchto dotazníků bylo možné také určit, jak daná činnost žáky bavila a jak je motivovala ke studiu a k pochopení souvislostí s běžnou praxí. Konkrétně, byla většina inovované výuky v průměru sedmdesáti procenty studentů hodnocena jako srozumitelná, zajímavá a přínosná. Nejlépe byly hodnoceny materiály z finanční matematiky, statistiky, stereometrie, spotřeby domácích spotřebičů, oko a oční vady a téma vody jak z hlediska chemického, tak i biologického složení. Dále studenti kladně hodnotili laboratorní práce, při kterých si mohli vyzkoušet konkrétní činnosti v přírodovědné laboratoři. Po podrobnějším vyhodnocení dotazníků vyplulo na povrch zjištění, že studenty nejvíce baví témata úzce spojená s běžnou praxí. Toto je tedy cesta, jak motivovat studenty.
30
Závěr Tato metodika byla věnována problematice metod, forem a prostředků, které vedou k zatraktivnění přírodovědných předmětů na střední škole. Všechny navrhované činnosti jsou svým obsahem v souladu s ŠVP obou studijních oborů na škole EDUCAnet Pardubice. Studie je adresována učitelům zejména přírodovědných předmětů. Jako inspirace však může posloužit i učitelům ostatních předmětů. Snahou bylo popsat aktivizační metody práce v hodinách a propojit tak lépe probírané učivo s běžným životem.
31
Použitá literatura [1] SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika, Praha: ISV nakladatelství, 1999. [2] MAŇÁK, Josef; ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody, Brno: ,2003. [3] PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělání, Praha: Portál, 2001. [4] MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů, Praha: Portál, 1998. [5] MOJŽÍŠEK, L. Vyučovací metody, Praha: SPN, 1975. [6] FRIEDMANN, Zdeněk. Oborová didaktika [online]. Brno : Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2006 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW:
.
