MASARYKOVA UNIVERZITA. Vzdělávání australských dětí žijících daleko od civilizace

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky

Vzdělávání australských dětí žijících daleko od civilizace Diplomová práce

Brno 2009

Vedoucí práce: Mgr. Ema Štěpařová

Autor práce: Bc. Lucie Kusá

Bibliografický záznam KUSÁ, Lucie. Vzdělávání australských dětí žijících daleko od civilizace: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2008. 115 l., 45 l. příl. Vedoucí diplomové práce Ema Štěpařová.

Anotace Diplomová práce „Vzdělávání australských dětí žijících daleko od civilizace“ pojednává o zvláštním typu vzdělávání dětí, které se praktikuje v Austrálii. Děti, které bydlí mimo civilizaci nemají možnost navštěvovat klasickou školu, jak je pro nás běžné. Aby se i ony mohly vzdělávat, byly založeny školy School of the Air, neboli školy, které přenášejí informace dětem skrze vzduchové vlny. Na takovém principu školy vznikly. Od té doby však uplynulo již několik desítek let a komunikační technologie se výrazně modernizovaly. Výuka dětí se tak znatelně zjednodušila. O tomto způsobu vzdělávání, technologiích, které se při něm využívají, ale samozřejmě také o školách, na kterých se vyučuje je tato diplomová práce. Cílem mého výzkumu je zjistit postoje a názory samotných učitelů, kteří na těchto školách působí. Zda mají srovnání s výukou dětí na běžné škole, co je na práci baví, v čem vidí nedostatky, či jak úspěšné jsou děti v dalším studiu. Školy School of the Air nejsou něčím, co bychom mohli v našich podmínkách využít, ale informace o nich mohou člověka, který se věnuje pedagogice na jakékoliv úrovni, určitě zajímat.

Annotation Diploma thesis "Education of Australian chlildren living far away from the civilisation" is dealing with a special form of education, being practiced in Australia. Children living out of the civilisation don't have an opportunity to attend mainstream school, like we do. To give them the chance to be educated , Schools transmitting the information via airwaves were established under the name School of the Air. The schools arose on this principle, but from that time couple of decades elapsed and communication technologies went through significant modernization. Children's education became much simplier than before. My diploma thesis describes this kind of education, used technologies and also the schools themselves. Goal of my research is to find out information about attitudes and opinions of the teachers, teaching on this type of school. Whether or not they can compare it with an

classwork on the mainstreem school, what do they like in their job, what disadvantages do they see, and how successful the children are in further studies. School of the Air is not kind of education, we could use in our conditions and environment, but it can be really interesting for all the people who have anything to deal with Pedagogic.

Klíčová slova Škola vzduchem, rádiové spojení, děti, vzdělávání, učitelé, velká vzdálenost, odlehlé komunity lidí, komunikační technologie, pokrok, život

Keywords School of the Air, radio communication, children,education, teachers, big distance, remote communities, communication technologies, development, life

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 10.12. 2008

Lucie Kusá

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své diplomové práce Mgr. Emě Štěpařové za odborné rady a cennou metodickou pomoc při jejím zpracování.

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................................9 1 AUSTRÁLIE.......................................................................................................................................................12

1.1 Něco málo z historie.......................................................................................................12 2 VZDĚLÁNÍ V AUSTRÁLII..............................................................................................................................14

2.1 Systém australského vzdělávání.....................................................................................14 2.1.1 Předškolní vzdělávání............................................................................................14 2.1.2 Základní vzdělávání...............................................................................................15 2.1.3 Středoškolské a vysokoškolské vzdělávání...........................................................15 2.2 Vzdělávání na dálku......................................................................................................16 2.3 Vzdělávání dětí se zvláštními potřebami.......................................................................17 2.4 Vzdělávání domorodých Australanů.............................................................................17 2.5 Statistiky týkající se počtu škol v Austrálii a zastoupení studentů a učitelů v jednotlivých typech škol.......................................................................................................17 3 SCHOOL OF THE AIR (SOTA)......................................................................................................................19

3.1 Co předcházelo vzniku School of the Air?....................................................................19 3.2 Historie školy „School of the Air“................................................................................20 3.3 Historicky první škola „School of the Air“ v Alice Springs..........................................23 3.3.1 Alice Springs..........................................................................................................23 3.3.2 Nejdůležitější hodnoty, na kterých je škola postavena..........................................24 3.3.3 Podmínky zahájení školní docházky na škole School of the Air...........................25 3.3.3.1 Role učitele při výuce ...................................................................................27 3.3.3.2 Vzdělávání a zaměstnávání učitelů v Austrálii...............................................28 3.3.3.3 Zvláštní benefity pro učitele škol „School of the Air“...................................29 3.3.3.4 Malá příručka pro samotné učitele (aneb jak by měla vypadat a probíhat vyučovací hodina pomocí rádiového spojení)............................................................30 3.3.3.5 Sebehodnotící list pro učitele školy School of the Air...................................32 3.3.4 Základní fakta vzdělávání dětí na škole v Alice Springs........................................33 3.3.5 Náplň vyučovacího týdne.......................................................................................34 3.3.6 Komunikace...........................................................................................................35 3.3.6.1 HF rádio.........................................................................................................36 3.3.6.2 Informační komunikační technologie (ICT)..................................................37 3.3.6.3 Telefony.........................................................................................................38 3.3.6.4 Pošta...............................................................................................................38 3.3.6.5 Interaktivní dálkové studium (IDL)................................................................39 3.3.6.6 Soukromé hodiny (Private lesson time).........................................................42 3.3.7 Školní rok na School of the Air.............................................................................42 3.3.7.1 Pravidelné školní akce...................................................................................43 3.3.7.2 Školní knihovna.............................................................................................45 3.3.7.3 Školní uniformy.............................................................................................45 3.3.7.4 Návštěva u žáka.............................................................................................46 3.3.7.5 Návštěvnické centrum....................................................................................47 4 DALŠÍ ŠKOLY „SCHOOL OF THE AIR“....................................................................................................49

4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Mount Isa School of the Air .........................................................................................49 Charters Towers Distance Education School ...............................................................50 Longreach School of Distance Education.....................................................................50 Charleville School of Distance Education.....................................................................51 Cairns School of Distance Education............................................................................52

4.5.1 Volunteers for Isolated Students´ Education (VISE).............................................52 4.6 Katherine School of the Air...........................................................................................53 4.7 Broken Hill School of the Air........................................................................................54 4.8 Tibooburra Outback School of the Air..........................................................................54 4.9 Port Hedland School of the Air.....................................................................................55 4.10 Port Augusta School of the Air....................................................................................56 4.11 Kimberley School of the Air........................................................................................57 4.12 Kalgoorlie School of the Air.......................................................................................57 4.13 Meekatharra School of the Air....................................................................................58 4.14 Victoria Distance Education Centre............................................................................58 5 KOMUNITNÍ ŠKOLY DOMORODÝCH OBYVATEL................................................................................60 6 VÝZKUM...........................................................................................................................................................62

6.1 Stanovení výzkumných cílů..........................................................................................62 6.2 Popis výzkumných metod.............................................................................................63 6.2.1 První fáze výzkumného šetření..............................................................................63 6.2.2 Druhá fáze výzkumného šetření............................................................................64 6.3 Kvalitativní výzkum......................................................................................................65 6.3.1 Etapy výzkumu......................................................................................................65 6.3.1.1 Stanovení výzkumného problému..................................................................65 6.3.1.2 Informační příprava výzkumu........................................................................66 6.3.1.3 Příprava výzkumných metod.........................................................................67 6.3.1.4 Sběr a zpracování dat ....................................................................................68 6.3.1.5 Interpretace údajů ..........................................................................................69 6.3.1.6 Charakteristika výzkumného souboru............................................................69 6.4 Analýza dat – kódování.................................................................................................70 6.5 Zpracování výzkumného šetření...................................................................................71 6.5.1 Škola School of the Air aneb Taková jiná škola....................................................71 6.5.2 Touha po změně aneb Proč jsem nezůstala v běžné škole?...................................72 6.5.3 Individuální přístup k dětem aneb Nejhodnotnější aspekt vzdělávacího procesu. 73 6.5.4 Pozice učitele SOTA aneb Důležitost vztahu a komunikace s domácím učitelem 75 6.5.5 Nedostatek „face to face“ kontaktu s žákem ve škole aneb Velmi rádi děti navštěvujeme...................................................................................................................76 6.5.6 Stinné stránky vzdělávání na SOTA aneb Když není jiná možnost, nejsou žádná negativa............................................................................................................................78 6.5.7 Ohlasy dětí na vzdělávání aneb Dokáží a umí vše, jak děti v běžné škole............79 6.5.8 Vztah učitel, dítě, rodiče aneb Jsme jako jedna rodina..........................................81 6.5.9 Pracovní doba aneb Často trávím dny mimo domov.............................................82 6.5.10 Doporučení výuky aneb Záleží, kde bydlíš.........................................................83 6.5.11 Nejoblíbenější komunikační technologie aneb Rádi na sebe vidíme, i když většinou by nebylo možné se dotknout............................................................................84 6.5.12 Kvalita vzdělávání v porovnání s běžnou školou aneb Jak šikovní jsou třídní a domácí učitelé?................................................................................................................86 6.6 Příběhy na dokreslení atmosféry...................................................................................87 6.6.1 Hloupé nedorozumění aneb Ještě že se technologie vyvíjí...................................88 6.6.2 Návštěvy u dětí aneb Vždy nějaké překvapení......................................................88 6.6.3 Smysl této práce aneb Jak nesmělý žák napsal na Ministerstvo školství, že jim pošle $100, když mu vrátí jeho paní učitelku..................................................................90 6.7 Závěr výzkumného šetření............................................................................................91 6.8 Kvantitativní výzkum....................................................................................................92 6.8.1 Stanovení výzkumných cílů...................................................................................92 6.8.2 Popis výzkumných metod......................................................................................93

6.8.3 Charakteristika zkoumaného vzorku.....................................................................94 6.8.4 Zpracování výzkumného šetření............................................................................95 6.8.5 Závěr výzkumného šetření...................................................................................108 6.9 Moje vlastní zkušenost ze školy School of the Air.....................................................109 ZÁVĚR.................................................................................................................................................................110 POUŽITÁ LITERATURA..................................................................................................................................112 RESUMÉ..............................................................................................................................................................115 SUMMARY..........................................................................................................................................................115 PŘÍLOHY

ÚVOD

Vzdělání patří mezi nejdůležitější hodnoty lidského života. Podstatný smysl školního, ale i domácího vzdělávání je připravit dítě na život. A život, to není jen bádání a teorie, ale i dovednost opravit vodovodní kohoutek, upravit prostředí, ve kterém žijeme, vážit si lidí a věcí, vnímat krásu krajiny kolem nás, vycházet s druhými lidmi, chovat se mravně, umět vyjádřit svá přání, hrát na hudební nástroje, uvolnit se, pomáhat druhým,... ne nadarmo se říká: „Škola základ života“. Ne každý má však možnost vzdělávat se ve škole, jak je to pro nás běžně zvykem. Při své cestě po Austrálii jsem měla možnost poznat jeden zvláštní specifický typ výuky dětí, které nemají možnost navštěvovat běžnou školu. Svou diplomovou práci bych velmi ráda na toto téma zaměřila. Austrálie je obrovská země, která zabírá celý kontinent. Většina obyvatel této krásné země bydlí ve velkém či menším městě, které se pyšní nejmodernějšími výdobytky dnešní doby. Jsou však lidé, kteří bydlí několik stovek kilometrů od první čerpací stanice, obchodu či pošty. Tito lidé nemají kam poslat své děti do školy. Žijí totiž v samém srdci Austrálie, vyprahlé rovinaté pustině, kde horké denní slunce a modrá obloha nad nimi jsou pro ně každodenními společníky. Tito lidé našli smysl svého života prací na dobytkářských farmách, zapadlých národních parcích, odlehlých těžebních

oblastech, velbloudích farmách či žijí v uzavřených aboriginských

komunitách. Jelikož široko daleko není žádná škola, učí se děti doma. Jejich úkoly a vyhodnocení jsou posílány poštou nebo jsou doručovány malými letadly a jejich učitelé s nimi komunikují skrze speciální rádio. Tato škola od toho nese název „School of the Air“, volně přeloženo: „Škola vzduchem“, protože učitelé a jejich žáci spolu komunikují přes vzduchové vlny, tedy přes rádio. Škola v Alice Springs, kterou jsem měla možnost navštívit byla založena před 50 lety jako první škola tohoto typu v Austrálii. Návštěva této školy spojená s atmosférou „outbacku“, tedy nekonečnou červenou planinou ve mně zanechala tak silný dojem, že jsem zatoužila se o tomto typu vzdělávání dozvědět více a následně nabyté informace předat dále. A byla na světě myšlenka tématu diplomové práce. 9

Velmi ráda bych tedy v této práci popsala, jak tato škola vznikla, co vzniku předcházelo, jak škola funguje a jak se vyvíjí technologie, které jsou ve škole používány. Hlavní roli na škole School of the Air, stejně jako na jakékoliv jiné škole hrají děti. Průměrně 120 dětí ročně zapsaných do této školy v Alice Springs má svá obydlí roztroušena na více jak milionu čtverečních kilometrů v rámci centrální Austrálie. Jak probíhá vyučovací hodina, jaký je rozdíl mezi hodinou v běžné škole a na škole School of the Air? Na první pohled si člověk myslí, že je obrovská nevýhoda studovat školu na dálku, ale pro tyto děti není jiná možnost. A i když člověka napadne, že jim chybí spolužáci, atmosféra běžné vyučovací hodiny či jakási automatická motivace, která se ve škole vytváří, mají tyto děti zase na rozdíl od dětí ve městě zkušenosti, jak přežít v nehostinném kraji, jsou ušetřeny rychlému stresujícímu tempu dnešní společnosti a žijí v souladu s přírodou. Žijí aktivním a zdravým způsobem života, mnoho z nich se vyzná v chovu dobytka, ví, jak se zachovat, když přijdou velká sucha a jízda na koni je pro ně jako naučit se chodit. Podíváme- li se na výuku očima učitele, objeví se zase jiné rozdíly oproti běžné škole. Jak se učitelé na výuku připravují, jaká zvláštní pravidla v této problematice existují a musí se dodržovat, to jsou další kapitoly, kterým bych se chtěla v práci věnovat. Cílem této práce není srovnat vyučování v běžné škole a škole School of the Air, ale poskytnout informace o tomto zvláštním typu výuky lidem v naší republice. Ráda bych nastínila tuto problematiku výuky s jejími pozitivy i negativy a předala tak své vlastní zkušenosti s poznáním této školy, stejně jako informace získané či získávané přímo ze zdroje školy v Alice Springs či dalších škol tohoto typu působících v Austrálii. Je to samozřejmě způsob výuky přizpůsobený tamějším životním podmínkám. Ale pro děti žijící v izolovaných odlehlých částech Austrálie jediná možnost, jak získat alespoň základní vzdělání, než trochu vyrostou a vyspějí a budou se moci sami rozhodnout, jak se svou budoucností naloží. Každopádně pro nás Evropany je určitě zajímavé vědět a srovnat si náš styl výuky s tamějším, pro nás tolik vzdáleným. Ve svém výzkumu bych ráda zjistila názory několika tamějších učitelů či přímo ředitelů škol na výuku dětí na tak obrovskou vzdálenost. Velmi ráda bych se dozvěděla, zda mají osobní srovnání s prací učitele v běžné škole, co je na práci baví a v čem vidí nedostatky, a proč je tato práce na škole School of the Air nalákala.

10

Doplňkovým výzkumem k tomuto tématu by měla být anketa určená pro naši širokou veřejnost, která by měla zjistit povědomí našich spoluobčanů o tomto typu vzdělávání v Austrálii. Myslím, že toto téma by mohlo přinést nové poznatky či povědomí o netradičním stylu výuky nejen studentům, ale všem lidem, kteří se zabývají či věnují vzdělávání dětí na jakékoliv úrovni.

11

1 AUSTRÁLIE Austrálie je nepochybně nádherná a exotická země. Je největším ostrovem na Zemi, který je také nejřídčeji osídleným světadílem. Na jeden kilometr čtvereční plochy zde připadají pouze 2 obyvatelé. Austrálie má něco přes 19 milionů obyvatel. Kouzlo australského pobřeží lemovaného krásnými písčitými plážemi v délce téměř 37 000 kilometrů uchvátí jistě každého člověka. V Austrálii najdete opravdu vše, na co si jen vzpomenete- od vyprahlých pouští až po deštné pralesy, od klidných horských oblastí až po vír velkoměsta.

1.1 Něco málo z historie V prehistorických dobách Země byla Austrálie spojena s Afrikou, Indií a Antarktidou. Poté roztál ledový příkrov na Severní polokouli a následkem toho se zvýšila hladina moří, postupně zaniklo spojení po souši a Austrálie se tak stala samostatným kontinentem. Prvními obyvateli Austrálie byli Austrálci, tzv. Aboriginies, kteří sem přišli ve třech přistěhovaleckých vlnách zhruba před 40 000 lety po pevninském mostě vedoucí od Papuy - Nové Guineje. Prvním Evropanem, který vstoupil na australskou pevninu, se stal Holanďan William Janus. Přestože v roce 1616 bylo toto území nazváno Novým Holandskem, neměli o něj jeho objevitelé moc velký zájem a soustředili se spíše na mnohem výnosnější Indonésii. Jiný názor na věc měl až kapitán Cook, který v roce 1770 přistál na Východním pobřeží v zátoce Botany Bay a prohlásil tuto část pevniny oficiálně za kolonii britské koruny, jež se měla jmenovat New South Wales. O pět let později vyhlásily Spojené státy americké svou samostatnost a nezávislost a Anglie tím přišla o místo, kam posílala své trestance. Austrálie se tak stala novým místem vyhnanství. Noví osadníci postupně založili šest kolonií - Nový Jižní Wales, Tasmánii, Západní Austrálii, Jižní Austrálii, Viktorii a Queensland. 1. ledna 1901 byla Austrálie sjednocena a vznikl tak nový australský spolkový stát. Většina obyvatel Austrálie byla britského, řeckého a italského původu, v posledních desetiletích se však imigrační politika podstatně změnila a začali sem 12

přicházet přistěhovalci opravdu z celého světa. Pro více než 2 milióny obyvatel není angličtina mateřskou řečí a rozličné skupiny sem přinesly vlastní zvyky, slavnosti, tradice a kuchařské umění, čímž změnili Austrálii na multikulturní společenství. Téměř 85% Australanů dnes žije v aglomeraci pobřežních měst, kde se nachází také většina škol, nemocnic, úřadů a továren. Austrálie patří k jednomu z hlavních producentů vlny. Na více než 130 milionů ovcí se chová zejména v Novém Jižním Walesu. Největší ekonomické příjmy v poslední době zaznamenává Austrálie díky vysoce se rozvíjejícímu cestovnímu ruchu. Krásy tohoto protilehlého kontinentu každoročně zlákají miliony turistů, kterým se zde dostává přátelského přijetí a možnosti využití velice kvalitních služeb.

13

2 VZDĚLÁNÍ V AUSTRÁLII Austrálie je federativní stát: je rozdělen na šest států a dvě teritoria. New South Wales (Nový Jižní Wales), Victoria, South Australia (Jižní Austrálie), Western Australia (Západní Austrálie), Tasmania, Queensland, Northern Territory (Severní Teritorium), Australian Capital Territory- Canberra (Australské hlavní město Canberra). Vlády jednotlivých států a teritorií mají hlavní slovo ve vzdělávání svých obyvatel. Systém vzdělávání v Austrálii není jednotný, protože každý stát rozhoduje o školství na svém vlastním teritoriu. Federální vláda (Federal Government) se usnáší pouze o vzdělávání na Teritoriu australského hlavního města (Australian Capital Territory) a Severního teritoria (Northern Territory). Školní rok probíhá od konce ledna nebo začátku února do prosince. Ve většině států se dělí na čtyři „termy“(čtvrtletí), na Tasmánii pouze na tři. Jednotlivé školy se liší co do velikosti: od malých venkovských škol s jedním učitelem, až po velké školy ve městech. Do tříd chodí obvykle spolu chlapci i dívky. Základní a střední vzdělávání je bezplatné. Terciární vzdělávání je financováno Federální vládou. Většina škol nezřizovaných vládami („non-government schools“) je spravována náboženskými organizacemi a fungují paralelně se státními školami („state schools“). Tyto školy poskytují vzdělání pro zhruba 30 procent žáků a drží se kurikuly stanovenými vzdělávacími orgány místní vlády.

2.1 Systém australského vzdělávání Australský systém vzdělávání má tyto základní sektory: pre-primární (odpovídající předškolnímu vzdělávání), primární (základní vzdělávání), sekundární (středoškolské vzdělávání) a terciální (univerzitní vzdělávání).

2.1.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je možné ve většině států, většinou trvá jeden rok. 14

Předškolní centra (pre-school centres) jsou navštěvována dětmi od čtyř let a poskytují 2,5-3 hodiny výchovného vedení denně. Děti v osamocených oblastech mohou využívat služby tzv. Mobilních mateřských školek (mobile kindergartens). Ve větších městech jsou k dispozici denní jesle (day nurseries) a centra denní péče (day -care centres) poskytující celodenní péči.

2.1.2 Základní vzdělávání Základní - Primární vzdělávání (Primary schools) pak ve většině států trvá sedm let, na což navazuje pět let sekundárního vzdělávání (střední školy), v některých státech trvá primární i sekundární vzdělávání shodně šest let. Vzdělávání je povinné do 15 let, na Tasmánii do 16 let. Mezi předměty studované na primary schools patří angličtina, matematika, přírodní vědy, historie a zeměpis, technika, umění a zdravověda a tělocvik. Obvykle je vyučován i další jazyk. Záleží na učitelích, jakým způsobem naplní státními orgány dané kurikulum.

2.1.3 Středoškolské a vysokoškolské vzdělávání Středoškolské - Sekundární vzdělávání je povinné pro děti ve věku patnáct nebo šestnáct let, záleží na konkrétním státu či teritoriu. V některých státech je od učitelů očekáváno, že jsou schopni učit dva předměty i na úrovni pro nejstarší studenty. V jiných státech, jako je Nový Jižní Wales, musí učitelé učit alespoň jeden předmět nebo vzdělávací okruh. Nejběžnějším typem sekundární školy je "comprehensive high school" (všeobecná střední škola-gymnázium). Někdy jsou pro studenty v posledních dvou letech studia zřízeny oddělené "secondary colleges". Státní sekundární školy jsou většinou koedukační (učí se tam chlapci a dívky společně). Závěrečné zkoušky

probíhají formou vyzkoušení, školním posudkem nebo směsí

obojího. Některé státy mají též specializované střední školy. Dalšími možnostmi jsou oblastní a venkovské školy(area and rural schools), na 15

nichž trvá studium 3 roky. Po třech nebo čtyřech letech navštěvování střední školy mohou děti buďto přijmout nějakou práci nebo pokračovat ve studiu po dva další roky a složit maturitní zkoušku (school leaving exam), jež jim dává právo pokračovat na univerzitě nebo jiné formě terciárního (vysokého) vzdělávání. V Austrálii je 19 univerzit - největší je Australská Národní Univerzita (Australian National Governement) v Canbeře. Univerzita v Sydney (University of Sydney) se pak řadí mezi ty vůbec nejstarší v Austrálii. Koleje pokročilého vzdělávání (College of Advanced Education) poskytují specializované vzdělávání - sledují přitom potřeby průmyslu, obchodu atd. V Austrálii je okolo 180ti Technických kolejí (Technical Colleges) a deset Zemědělských kolejí (Colleges of Agriculture). Studenti jsou podporováni vládou formou různých stipendií (scholarships) a přídavků (grants).

2.2 Vzdělávání na dálku Některé děti mohou být osvobozeny od povinné školní docházky, protože žijí příliš daleko od nejbližší školy, mají zdravotní potíže nebo hodně cestují do zahraničí – ti se účastní dálkových kurzů („Distance and educational programs“). Tyto programy jsou určeny pro vzdělávání na úrovních primary school a secondary school. Používají elektronickou komunikaci. Nejznámějším programem je Alice Springs School of the Air, mající na starost děti z odlehlých oblastí střední Austrálie. Některé státy umožňují i domácí výuku s rodiči, za určitých podmínek. V Northern Territory jsou domorodí studenti v odlehlých komunitách vyučováni v Homeland Learning Centres or Catholic Indigenous schools. V nich vyučují asistenti („Indigenous teaching assistants“), kteří jsou navštěvováni učiteli ze zřizovatelské školy.

16

2.3 Vzdělávání dětí se zvláštními potřebami Většina států a teritorií nabízí různé programy pro studenty se zvláštními potřebami. Programy jsou připravovány pro studenty s mentálním i fyzickým postižením, zvláštními vzdělávacími potřebami, stejně tak i nadaných studentů, dětí imigrantů, které mají problémy se čtením a psaním. Na politice a financování těchto programů se podílí federální vláda s vládami jednotlivých států a teritorií.

2.4 Vzdělávání domorodých Australanů Vzdělávání původních obyvatel je jedním z důležitých cílů australského vzdělávacího systému. Tato politika byla schválena v roce 1989 a posléze 1995 v The National Aboriginal and Torres Strait Islander Education Policy (AEP). Snaží se zefektivnit vyučování původních obyvatel a využít tak veškerý jejich potenciál. Tento program zahrnuje i Indigenous Education Strategic Initiatives Programme a the Indigenous Education Direct Assistance Programme, které zahrnují podporu studentům, informování rodičů a odborný dohled na vzdělávání.

2.5 Statistiky týkající se počtu škol v Austrálii a zastoupení studentů a učitelů v jednotlivých typech škol V roce 1999 bylo v Austrálii 9590 škol, z toho 6970 státních a 2620 soukromých. Přitom 70% připadá na primary schools, 15,6% na secondary schools. 10,6% škol kombinuje primary a secondary schools. 3,8% tvoří speciální školy. Školy prezenčně navštěvovalo 3 226 650 studentů, z toho 69,7% školy státní. Austrálie je členem vzdělávacích organizací jako jsou Asia Pacific Economic Cooperation (APEC), South East Asian Ministers of Education Organisation (SEAMEO)

17

Učitelé a studenti ve statistice – srpen 2003 Státní školy v% 72.1

Nestátní školy Katolické Nezávislé

Celkem

v% 17.7

v% 10.2

v% 27.9

školy v tisících 9.6

12.0 12.3 12.1

31.5 32.5 32.0

1,696.0 1,634.3 3,330.3

16.4 12.9 14.0

34.3 31.7 32.5

74.9 154.7 229.6

Školy Studenti Muži 68.5 19.5 Ženy 67.5 20.2 Celkem 68.0 19.8 Učitelé Muži 65.7 17.9 Ženy 68.3 18.8 Celkem 67.5 18.5 Zdroj: Australian Bureau of Statistics

18

Všechny

3 SCHOOL OF THE AIR (SOTA) Austrálie je obrovská země, která pokrývá celý kontinent. I ve velmi rychlém moderním letadle trvá několik hodin dostat se z jedné strany Austrálie na druhou. Např. více jak tři hodiny to bude, když poletíte z Perthu (západní pobřeží) do Melbourne (jihovýchodní kout), stejně tak z Adelaide (na jihu) do Darwinu (na severu). V průběhu přeletu této země je možné vidět rozlehlá vyschlá solná jezera, nekončící poušť, staré zvrásněné hory, dlouhé cesty lemované všudepřítomným červeným pískem. Je možné zahlédnout i sem tam stojící osamělé stavení či malé vesničky. Většina Australanů bydlí ve velkých městech jako je Brisbane, Sydney, Melbourne. Mnoho lidí bydlí v menších městech jako je Darwin, Newcastle, ale několik lidí bydlí stovky kilometrů vzdálení od nejbližší poštovní schránky v tzv. outbacku (vnitrozemí, poušti). Některé rodiny bydlí tak daleko od jakéhokoliv společenství lidí, že nemají kam poslat děti do školy a ty se musí učit doma. Jejich učivo je posíláno poštou a doručováno malými letadly. Učitelé s nimi komunikují pomocí speciálních radií. Tato škola nese název School of the air - Škola vzduchem, protože učitelé a žáci spolu komunikují skrze vzduchové vlny, tedy rádio. „Škola vzduchem“ je bezpochyby největší školou na světě. Vždyť jejích 130 žáků je roztroušeno na 1,5 miliónu čtverečních kilometrů! Vyučovací hodiny přenášené radiovým signálem zajišťují základní vzdělání dětem z dobytkářských stanic, domorodých komunit, roadhousů, národních parků a jiných zapadlých koutů vnitrozemí. Alternativou k tomuto typu školy je komunitní škola, která dává dítěti příležitost navštěvovat školu a vyrůstat v jejím společenství. U obou typů škol je oceňována komunikace skrze rádio, poslední dobou elektronické vymoženosti.

3.1 Co předcházelo vzniku School of the Air? Způsob zajišťování lékařské péče v pustém „outbacku“ (divokém vnitrozemí) je bezesporu velkou zvláštností. Mnoho komunit, lidských obydlí leží stovky kilometrů od nejbližší nemocnice. V případě těžkého úrazu nebo nemoci by doprava pacienta k 19

doktorovi zabrala i dnes dlouhé hodiny drncání po nezpevněných pouštních cestách. Řešení přišlo v roce 1928 z popudu presbyteriánského reverenda Johna Flynna. Ten, poté co se zjistila urgentnost zajištění lékařské péče pro lidi žijící ve vzdálených komunitách, založil „Royal Flying Doctor Service“ (RFDS) - „Královskou službu létajícího doktora“. Aby tato služba mohla fungovat, bylo zapotřebí založit rádiovou síť přes celou Austrálii, a přijít tedy na další objev. Šlapáním poháněné a oběma směry fungující vysílačky navržené Alfredem Traegerem poprvé spojily lidi z vnitrozemí se světem. Služba „létajícího doktora“, schopného pomocí malého letadla přinést potřebnou odbornou lékařskou pomoc během chvíle, od té doby již mnoha pacientům zachránila život. Tato nezisková organizace je nejstarší a největší zdravotnickou službou svého druhu na světě. Dnes

dvanáct

základen

„létajících

doktorů“

zajišťuje

sofistikovanou

komunikační síť a lékařské služby v největší „lékařské čekárně na světě“, jež se rozprostírá od Vánočního ostrova v Indickém oceánu k Elizabetině ostrově ve Velkém Bariérovém útesu. Dalo by se říct, že se jedná o území velikosti západní Evropy. Kromě evakuace nemocných a zraněných v odlehlých oblastech „létající doktoři“ provádějí pravidelné preventivní zdravotní prohlídky v malých komunitách bez zdravotního střediska. Prostřednictvím vysílaček také dozírají nad mnoha malými vesnickými nemocničkami, obsazenými pouze zdravotní sestrou.

3.2 Historie školy „School of the Air“ V roce 1946 byla více-presidentkou jižního australského křídla létajících doktorů slečna Adelaide Miethke, která byla dříve inspektorkou na dívčí škole. Myšlenka „školy vzduchem“ se zrodila ve chvíli, kdy při své cestě do Alice Springs zaznamenala, jak jsou děti žijící v outbacku izolovány od jakéhokoliv sociálního kontaktu a projevují se velmi nesměle. V té doby děti žijící v odlehlých komunitách navštěvovaly klasické školy nebo zhotovovaly své úkoly přeš poštu. Písemná korespondence byla jakýmsi vzdělávacím standardem již od roku 1920. Tyto dva způsoby výuky však znamenaly, že žáci buď byli odtrženi od své rodiny nebo neměli žádnou interakci se svým učitelem či dalšími žáky. 20

Kvůli častému zpožďování poštovních zásilek byli tito žáci velmi pozadu s učením oproti svým vrstevníkům. Slečnu Miethke však napadla myšlenka využití rádiových vln(do té doby využívaných pouze „létajícími doktory“) i jiným způsobem. Myšlenka orálního vzdělávání skrze rádiové spojení byla naprosto originální a oslovila i samotné Ministerstvo vzdělávání státu Jižní Austrálie. V roce 1948 „Základna létajících doktorů“ v Alice Springs vysílala první školní lekci dětem ve vnitrozemí. Jen o několik let později byla „Škola vzduchem“ oficiálně založena. Přesně to bylo 8. června 1951. Ze začátku to byly 3 lekce týdně. Pondělí, středa a pátek od desíti hodin do půl jedenácté. Učitelé prezentovali témata jako je stavba a tvoření slov, sociální vztahy a na řadu přišly i pohádky. Vše se dělo pod záštitou a podporou „létajících doktorů“. Lekce byly před puštěním do radiového éteru předem nacvičovány. Zpočátku byly plánovány jako jednosměrný přenos informací, brzy však nabyly obousměrné podoby a učitelé s žáky začali komunikovat přímo. Žáci tak mohli diskutovat o svých nedostatcích a problémech s probíranou učební látkou a ptát se přímo svých učitelů. V roce 1956 se tento druh výuky rozšířil i do Nového Jižního Walesu, ostatní státy a teritoria následovaly vzápětí. V šedesátých letech získal tento druh výuky mezinárodní slávu, když se stal hlavním bodem programu populárního australského televizního programu: Skippy the Bush Kangaroo. Prvním oficiálním vedoucím rozhlasového týmu učitelů byl Tom Kissel, kterého na jeho postu v roce 1951 vystřídala Molly Fergusonová, která jako první učitelka této školy zde pracovala na plný úvazek a to až do roku 1955. V té době se škola přestěhovala z původního místa svého vzniku, školní sborovny tamější školy do větších prostor střední školy a následně na základnu „létajících doktorů“. Nicméně do roku 1973 byla role a postavení School of the Air pouze doplňkem jihoaustralské dopisovací školy (South Australian Correspondence School). Tato škola měla svoje sídlo v Adelaide. Odtud byly žákům posílány poštou veškeré studijní materiály a do Adelaide byly také posílány nazpět k oznámkování. Učitelé v Alice Springs poskytovali dvacetiminutové rozhlasové lekce a v rámci možností žáky občas

21

na vlnách kontrolovali. Ačkoliv byla myšlenka tohoto vzdělávacího systému dozajista efektivní, trpěla mnoha nedostatky. Dopisovací materiál byl neosobní, často bezvýznamný. Vyhodnocené školní materiály se často dostávaly k dětem s velkým zpožděním a pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami tu bohužel „nebylo místo“. V roce 1974 se škola School of the Air v Alice Springs stala autonomní a převzala roli Korespondenční školy pro region Centrální Austrálie, tzn. že veškeré písemnosti byly posílány do Alice Springs a odtud zase zpět domů k dětem. Ihned poté se počet dětí zdvojnásobil a poprvé se zpřístupnil radiový vysílač všem dětem, takže se mohly všechny na radiovém vyučování podílet. Škola School of the Air v Alice Springs měla od této chvíle pro vysílání své vlastní frekvence. V roce 1975 měla škola 123 žáků a 3 administrační pracovníky. Bylo potřeba najít nové prostory a celou školu přestěhovat. O rok později započaly práce na ulici Head Street, místě kde škola stojí dodnes. V roce 2001 škola oslavila 50 let působení a poskytování vzdělání dětem v izolovaných oblastech tohoto velkého kontinentu. V roce 2005 již působilo na území Austrálie více než 16 „škol vzduchu“ a jejich síť pokrývala více než 1,5 milionů čtverečních kilometrů. Ve skutečnosti Tasmánie a území hlavního města Canberry byly jediné státy, které neměly vlastní School of the Air. Jak již bylo popsáno výše, výuka v popisovaných školách se zaměřuje na děti, které bydlí v zeměpisně izolovaných oblastech a nemůžou tedy navštěvovat nějakou školu ve městě či na děti, které tu běžnou školu nemohou navštěvovat ze zdravotních či jiných důvodů. V dnešní době již žáci nemusí používat pro komunikaci s učitelem pedálové rádio. Namísto něho používají k získávání vědomostí a komunikaci s učiteli vysokofrekvenční rádiový přijímač. Přijímač je speciálním typem rádia, který umožňuje oběma stranám odesílat a přijímat zprávy. V praxi to znamená, že mezi sebou mohou komunikovat jak samotní studenti, tak i studenti se svými učiteli. Učitelé škol SOTA se snaží všechny své studenty v průběhu roku alespoň jednou navštívit přímo doma. Kromě toho pořádá většina škol i každoroční sportovní klání a

22

setkání studentů, kde mají žáci šanci poznat své spolužáky a znovu se vidět se svými učiteli. „Školy vzduchem“ se drží stejného učebního plánu, jaký mají běžné školy v této zemi, takže žáci těchto škol nejsou nijak znevýhodněni. Učitelé se snaží uzpůsobit každý „vzdělávací balíček“ individuálním potřebám daného jedince. I pro jedince obtížněji vzdělávatelné jsou připraveny speciální programy, které mají pomoci výuku zjednodušit a pochopit. Dále se také program škol nyní rozšiřuje i na výuku studentů střední školy, stejně tak začaly vznikat kurzy se zaměřením i na dospělé, kteří si touto cestou mohou doplnit své vzdělání. Australská „Škola vzduchem“ začala pomáhat i ostatním zemím, které se potýkají s podobným problémem vzdělávání svých občanů.

3.3 Historicky první škola „School of the Air“ v Alice Springs

3.3.1 Alice Springs Dříve než se podíváme podrobněji na první školu, díky které se vzdělání dětí v „outbacku“ stalo jednodušší, bych chtěla pár řádky popsat místo a prostředí, ve kterém škola vyrostla. Alice Springs je velmi klidné, tiché a horké místo, kde žije pouhých dvacet osm tisíc obyvatel. Bylo založeno jako stanice pro pozemní telegrafní linku v 70. letech 19. století. Pro turistu je

město důležitým východiskem ke všem atrakcím „Rudého

středu“(Uluru, Kata-Tjuta, Kings Canyon, a mnoho dalších). Pro většinu obyvatel rozlehlého pouštního vnitrozemí je ale toto město spojením s civilizací a sídlem důležitých organizací umožňujících život v nehostinném kraji. Běžné vymoženosti jako školní výuka a zdravotní péče se lidem na odlehlých dobytkářských stanicích doporučují způsobem pro nás značně exotickým. Když se dostanete do samotného centra Alice Springs a projdete se po moderní 23

pěší zóně plné kaváren, restaurací a obchůdků, jen stěží si uvědomíte, že jste uprostřed australské pustiny. Vyasfaltování Stuartovy dálnice v roce 1987 a turistický boom posledních let vytvořily z Alice Springs velice příjemné městečko s veškerými výdobytky civilizace. Při pohledu na všechny Mc Donnaldy, Burger Kingy a jiné obchody celoaustralských a mezinárodních řetězců se těžko představuje, že veškeré zboží putuje do Alice Springs velkými „road trains“ („silničními vlaky“)- obrovskými náklaďáky se třemi a více návěsy, nejméně 1500 km z Adelaide. Každé město má však i nějakou tu svou stinnou stránku. V tomhle případě jsou to desítky domorodých Australanů (Aboriginals people), kteří se celé dny povalují v parku, nic nedělají, žebrají a pijí alkohol, sedí pod stromy, a čekají na další den. Nechtěla bych je ale těmito pár slovy odsoudit. Problematika těchto původních obyvatel Austrálie je velice složitá a bylo by to na další diplomovou práci popsat, jak to s nimi doopravdy je a na čí straně je vlastně chyba, že je situace právě taková. Lidé ve žhavém srdci Austrálie jsou zvyklí na suché a horké prostředí, v němž teploty mohou vyšplhat nad 40 stupňů. Každý, kdo tu žije, tuto oblast miluje - hlavně pro nesmírnou rozlehlost, obrovský otevřený prostor, zvláštní faunu a flóru a kulturu původních obyvatel. Rudé australské srdce bylo po staletí domovem domorodých Australanů, kteří sem přišli ze severní oblasti Austrálie, pravděpodobně již před 22 tisíci let. Místní domorodé kmeny si během staletí vytvořily bohatou kulturu a pečlivě propracovaný společenský systém. Jejich životy byly úzce spjaty s jedním z největších přírodních divů světa - s Ayerseovou skálou Uluru. Jak již bylo uvedeno výše, může se tohle město pochlubit Královskou leteckou záchrannou službou a první školou School of the Air, která právě v Alice Spring vznikla.

3.3.2 Nejdůležitější hodnoty, na kterých je škola postavena Škola vznikla a stojí na velmi důležitých hodnotách lidské společnosti.Tyto hodnoty ukazují, jak by měla škola fungovat, o co by se měla opírat a co je jejími cíli.

24



VZDĚLÁNÍ - škola School of the Air je komunita zavázaná rozvíjet lásku k

učení poskytovanou pozitivním a podnětným prostředím. Do výuky začleňuje dnešní moderní přístupy a metody. Dovoluje dětem vzít na sebe riziko a učit se ze svých vlastních chyb. Škola chce poskytnout

každému člověku maximální rozvoj jeho

schopností a dovedností a usiluje o poskytování maximální kvality výuky pro žáky bydlící v odlehlých částech Austrálie tím, že zaměstnává zkušené učitele a využívá plnohodnotných učebních materiálů. 

KOMUNIKACE - důležitost vysoké kvality komunikace pomocí rozmanitého

množství metod. Stále se rozšiřující spektrum komunikačních technologií zjednodušuje samotnou výuku a umožnuje lepší a pevnější kontakt se žáky, jakožto i lepší studijní výsledky dětí. 

PODPORA - velmi důležitou hodnotou, která by měla vést k dosažení

společných cílů této školy je vzájemná pomoc, soudržnost, ochota, tolerance, pozitivní přístup. Díky těmto myšlenkám by měla škola dosáhnout zvýšení vzdělávacího, emočního a sociálního blaha školní komunity. 

RESPEKT - všichni pracovníci školy uznávají, že každý člověk je individualita

s rozdílnými myšlenkami, potřebami, pohledem na svět i jiným vyhovujícím stylem učení 

PROFESIONALITA - aby kvalita učení dosahovala stále takových vynikajících

výsledků, je důležité podporovat nepřetržité studium, osobní rozvoj, diskrétnost a také poskytovat podporu vyučujícím a všem členům dané komunity.

3.3.3 Podmínky zahájení školní docházky na škole School of the Air Jakmile se rodiče rozhodnou, že chtějí, aby jejich dítě či děti navštěvovaly tento typ školy musí zavolat či napsat do školy žádost. Po vyplnění formuláře budou rodiče i dítě vyzváni, aby přijeli do školy osobně. Při návštěvě se dokončí přijímací procedura, seznámí se navzájem rodiče a jejich děti s učiteli a vedením školy, diskutuje se o základních principech fungování školy a proberou se všechny důležité věci ohledně studia. Rodiče si převezmou také školní pomůcky a materiály. Aby dítě mohlo „nastoupit“ do vzdělávacího procesu této školy, musí splnit vstupní kritéria, o jejichž vážnosti v samotném důsledku rozhoduje ředitel dané školy. Nejdůležitější z nich bych však chtěla alespoň trochu popsat. 25

a) VĚK Jedním z důležitých podmínek je samotný věk dítěte. Děti, které dosáhnou pěti let před prvním lednem daného roku, mohou být zapsáni do první třídy základní školy na začátku školního roku bez ohledu na to, zda předtím navštěvovaly předškolní zařízení. Škola při zápisu požaduje rodný list, jako důkaz o věku dítěte. Děti, které dosáhnou pěti let věku 1. ledna nebo po tomto datu a nenavštěvovaly žádné předškolní zařízení, jsou nejprve zapsáni právě do předškolního stupně školy a mohou postoupit dle svých znalostí a dovedností do základního stupně školy v průběhu druhého či dalšího čtvrtletí téhož roku. Záleží na jejich šikovnosti. Poslední možnost náběru dětí do první třídy z předškolního stupně je první týden druhého čtvrtletí. To se týká dětí, které dosáhnou pěti let věku do 30. června. b) ZDRAVOTNÍ STAV Dalším důvodem může být zdravotní handicap, který dítěti brání k navštěvování místní nebo blízké školy. K aktuálnímu zdravotnímu stavu, stejně jako sociálnímu zázemí přihlíží ředitel školy a následně i samotný třídní učitel, který po zápisu vytvoří pro dítě individuální vzdělávací plán uzpůsobený jeho schopnostem a možnostem v závislosti na zdravotním stavu. Není tedy ojedinělé, že se v této škole vyučují i děti se specifickými poruchami učení. Všechny školy tohoto typu by měly mít stejná, pevně daná kritéria pro přijetí takového žáka do školy, avšak vždy ve finále záleží i na postoji vedení té dané školy, kterou chce dítě navštěvovat. c) VZDÁLENOST OD CIVILIZACE V australském vnitrozemí žijí některé rodiny naprosto izolovaně od nejbližší civilizace a tudíž i školy, kterou by mohlo dítě, popřípadě děti navštěvovat. A právě vzdálenost hraje velkou roli při zápisu dětí do School of the Air. Je to častokrát vlastně jediná možnost, jak může dítě získat základní vzdělání. d) CESTOVÁNÍ Nejedna australská rodina je odkázána kvůli své práci či jiným závažným důvodům několikrát do roka na delší dobu vycestovat, ať už do jiné části Austrálie nebo mimo tento kontinent. Aby mohly jejich děti v rámci tohoto životního stylu získat 26

vzdělání, je zápis a absolvování „základní školy

vzduchem“

v podstatě jedinou

možností.

3.3.3.1 Role učitele při výuce Na „Škole vzduchem“ v Alice Springs poskytuje vysokofrekvenční rádio kontakt mezi žáky a učiteli a hraje zásadní roli ve výuce. Velikost třídy je udržována počtem max. 10 žáků z důvodu, aby se všichni mohli na hodině maximálně podílet. Rolí třídního učitele na této škole je umožňovat a napomáhat vzdělávání žáků a poskytovat podporu pro domácí učitele. Aby bylo dosaženo maximálního pozitivního výsledku, měl by učitel obsáhnout všechny níže uvedené podmínky: •

poskytovat správný vzdělávací model pro domácí učitele

•

demonstrovat různé učební metody a techniky pro žáky a domácí učitele

•

vysvětlovat, co jako třídní učitel plánuje dělat, požadovat zpětnou vazbu apod.

•

vysvětlovat domácím učitelům, jaké jsou požadavky na materiály, se kterými by

s dětmi měli doma v rámci výuky pracovat •

poskytovat správné a zdravé ovzduší při výuce, předávat zkušenosti a nové

myšlenky a pomáhat rozvíjet vlohy a nadání žáků tím správným směrem •

poskytovat prostředí pro přijetí a akceptaci myšlenek, názorů a zkušeností

druhých •

být vzorem pro kladný postoj žáků k výuce

•

posílovat roli domácího učitele. Někdy děti nechtějí přijmout svou maminku

jako učitelku. Učitel v tomto případě může zahrát pozitivní roli pro posílení učební morálky dítěte v momentě, kdy nelze stoprocentně zaručit oddělení výchovného a učebního přístupu rodiče. •

pomáhat řešit problémy a nejasnosti vzniklé při zvládání učební látky. Náprava a

ověření, zda látka byla domácími učiteli správně pochopena a vysvětlena •

zásobování dětí učebními materiály 27

•

poskytování prostředí pro komunikaci a vzájemnou interakci mezi dětmi v rámci

studijní skupiny. Je velmi důležité, aby si učitel uvědomil, že toto je pro většinu dětí jejich jediná možnost komunikace s ostatními spolužáky

3.3.3.2 Vzdělávání a zaměstnávání učitelů v Austrálii Vzdělání učitele se v Austrálii nabývá na univerzitách. Studijní programy obvykle vyžadují čtyřleté prezenční studium a zahrnují i rok praxe, během kterého by měl učitel nasbírat cenné informace, které později využije při vyučování dětí. Všechny studijní programy zahrnují: • profesní předměty, zahrnující studium kurikula, implementace a evaluace; • vyučovací předměty, zahrnující sociální a psychologický rozvoj, vyučování dětí se speciálními potřebami, vzdělávání domorodých obyvatel ("Aboriginal and Torres Strait Islander education") • nejméně šestitýdenní souvislou kontrolovanou učitelskou praxi ve škole. Nejběžnější kvalifikací, která je v současnosti udělována za úspěšné absolvování studia, jsou: • titul "Bachelor of Education (Secondary)", obsahující sjednocený program učitelského a akademického vzdělání. Lze ho získat po čtyřletém prezenčním studiu. • titul "Bachelor" v nejméně jedné disciplíně, která je vhodná k vyučování na školách, spolu s jedno- nebo dvouletým profesním studijním programem jako je "Graduate Diploma of Education (Secondary)" nebo dvouletý "Bachelor of Education (Secondary)". Lze získat i kombinované tituly jako jsou „Bachelor of Arts/Bachelor of Teaching“, „Bachelor of Arts/Bachelor of Education“, „Bachelor of Teaching (Secondary)/Bachelor of Applied Science“ nebo Bachelor of Commerce“ a „Bachelor of Music/Bachelor of Teaching“. Učitelé také mohou absolvovat celou řadu programů pro další rozvoj kariéry,

28

zahrnující jednodenní programy i další studijní programy na univerzitách jako „Graduate Certificate“ a „Graduate Diploma“. Na většině univerzit lze také získat titul „Master“ a „PhD“. V Northern Territory lze na the Northern Territory University, Batchelor Institute of Indigenous Tertiary Education in the Northern Territory a na the Australian Catholic University získat další vzdělání pro výuku domorodých obyvatel. Uznávání kvalifikací a najímání učitelů patří mezi kompetence vzdělávacích institucí jednotlivých států a teritorií. Každý stát a teritorium má své vlastní požadavky a procedury pro uznání kvalifikace profesionálního učitele a pro jejich najímání. Každý učitel musí být nejprve zaregistrován u Registrační úřadu („Registration Autority“), jedině v Australian Capital Teritory není registrační úřad.. Učitelé jsou pak najímáni prostřednictvím " Employment Authority " (Úřadu práce). 3.3.3.3 Zvláštní benefity pro učitele škol „School of the Air“ Na tomto místě bych velmi ráda uvedla systém benefitů pro učitele vyučující děti tímto způsobem ve státě Queensland, jakožto příklad za všechny ostatní státy Austrálie, které používají obdobné motivační odměňování učitelů. V Queenslandu funguje tzv. RAIS systém - Remote Area Incentives Scheme (Stimulační

a motivační program pro učitele působících v odlehlých oblastech

Austrálie) RAIS se snaží zlepšit podmínky pro učitele pracující v odlehlých školách, kam byli služebně přiděleni. Stát tak řeší své potřeby vzdělávání v odlehlých a zemědělských oblastech. Obvykle jsou povinné tři roky takové služby. Děje se tak pomocí: • Compensation cash benefit – až 5000$ ročně a další příplatky pro rodinné příslušníky na dojíždění; • Incentive cash benefit – až 5000$ ročně pro učitele, kteří zůstanou v takto odlehlých oblastech i po skončení stanovené služby; • Extended emergent leave – až 8 dní na cestu do většího centra pro vyřízení důležitých osobních aktivit, například medicínské ošetření apod. • Induction programs – programy pro nové učitele v odlehlých oblastech. 29

Dalšími benefity pro tyto učitele jsou následující dny volna • Sick leave – deset plně placených dní ročně pro nemoc. Dá se čerpat i pro ošetřování rodinných příslušníků. • Long service leave – předem ohlášené volno (placené v plné výši) pro učitele pracující nepřetržitě víc jak deset let. • Bereavement leave – dvoudenní placené volno na pohřeb. • Parental leave zahrnující mateřskou (nebo otcovskou) dovolenou a volno po adoptování dítěte. •Volno na vlastní studium a vykonání zkoušek. •Další volna, například na sportovní soutěže apod. 3.3.3.4 Malá příručka pro samotné učitele (aneb jak by měla vypadat a probíhat vyučovací hodina pomocí rádiového spojení) Vyučovací hodina, která je vedena pomocí radiového signálu se doslova a do písmene vymyká vyučovací hodině, jakou známe my v našich zeměpisných podmínkách. Při tomto typu výuky se učitelé musí řídit zvláštními a specifickými pravidly, které bych ráda, alespoň trochu přiblížila.



Všechny potřeby pro vyučovací hodinu je třeba připravit hned na začátku (mapa,

atlas rostlin či zvířat, pracovní sešit). Taktéž je důležité tyto informace před začátkem hodiny sdělit domácímu učiteli, který dítěti při vyučování asistuje. Děti by taktéž měly mít po ruce papír a tužku, aby mohly jednotlivá cvičení ihned zaznamenávat či si dělat poznámky. 

Je nutné vždy používat jména k oslovení dětí. Jedině tak je dítě vtáhnuto do

vyučování a ví, že se mluví i k němu. Občas se může stát, že díky špatnému aktuálnímu spojení, nebude dobře rozumět. Je potřeba dítěti říct, aby mluvilo jasně a zřetelně, popřípadě požádat jiné spolužáky, kteří mají lepší signál o přetlumočení žákových slov ostatním. Učitel by měl také své žáky povzbudit, aby i jej oslovovali jménem a to hlavně tehdy, když mu chtějí něco sdělit. 

Když se učitel ptá, měla by zaznít nejprve otázka a poté jméno žáka, kterého se

táže. 

Po položení otázky žákovi, je důležité dát mu prostor a potřebný čas, aby si 30

mohl odpověď rozmyslet. Jakmile odpoví je zase potřeba dát prostor a čas všem ostatním, aby se mohli k odpovědi vyjádřit, popřípadě si s učitelem vyjasnit nesrovnalosti. 

Je dobré, aby sám učitel nechal prostor pro vyjádření více dětí. Záleží

samozřejmě na daném tématu a věku dětí, avšak je důležité, aby děti na sebe uměly vzájemně reagovat, přitakávat si či umět vyjádřit jiný názor. 

Používat přepínací knoflík k zajištění obousměrné komunikace. Opakovat, co

řeknou děti ostatním k zajištění, aby slyšeli opravdu všichni. A to hlavně tehdy, když nejsou podmínky vysílání signálu úplně nejlepší. 

Jestliže dítě neodpoví na položenou otázku, nebo učitel odpověď přeslechne,

musí požádat žáka o znovuopakování odpovědi nebo se zeptat ostatních, zda odpověď slyšeli. Pokud žák nezná odpověď na danou otázku, zeptá se učitel jiného žáka, popřípadě odpoví on sám. 

Je velmi důležité vyhnout se při dotazování odpovědi ANO/NE. Důležitým

kritériem je volit otevřené otázky, na které se dítě rozpovídá. Pokud je však odpověď ANO/ NE vyloženě vyžadována, měl by učitel prodloužit odpověď dítěte o JAK a PROČ. 

Je nutné pobídnout žáka k odpovědi, i když by ta odpověď měla znít: „já nevím“

nebo „nemůžu si vzpomenout“ 

Pobídnout děti, aby se zapojovaly do hovoru všechny a ujistit je, že každý jejich

názor je hodnotný a důležitý. 

Nepokládat více otázek pouze jednomu dítěti. Je potřeba zaujmout i ostatní a

také udržet jejich pozornost. Je praktické v hodině používat seznam dětí k zatrhávání, komu již byla otázka položena či kdo ještě nijak neodpovídal. 

Je velmi důležité poskytnout dětem maximum vzájemného povídání a zapojení,

učitel by neměl mít nejdelší řeč a neměl by mít nejdominantnější roli. Pokud by bylo potřeba vést delší monolog či dětem něco déle vysvětlovat, měl by učitel pověřit rodiče či domácí učitele, aby danou věc dítěti vysvětlili či objasnili. 

Učivo či styl učení by měl dítě zaujmout, měl by být pestrý, měly by se

kombinovat různé styly vyučování i obsah samotné výuky. Dobrý učitel by měl umět dítě zaujmout a udržet jeho pozornost.

31

3.3.3.5 Sebehodnotící list pro učitele školy School of the Air Především po prvních hodinách vedených naprosto rozdílnou formou by si měl učitel položit a zodpovědět pár otázek. Jedině tak se stane dobrým učitelem a jeho práce bude mít pro děti smysl. Ráda bych zde některé z otázek uvedla, aby si každý z nás dokázal udělat obrázek, na co se musí takový učitel zaměřit a v čem je vlastně tato výuka rozdílná. 1. Byl můj hlas plynulý a přizpůsobivý? 2. Byla moje řeč a použitá gramatika pro žáky dobrým vzorem? 3. Bylo moje podání látky přesné a zřetelné? 4. Střídal jsem techniky dotazování? 5. Pokládal jsem pouze uzavřené otázky, na které mohl žák odpovědět pouze ano/ne nebo jsem se ptal otevřenými otázkami a tím zjistil od dítěte mnohem více informací? 6. Dělala jsem strategické pomlky ve svém projevu? 7. Čekal jsem dostatečně dlouho na odpověď žáka? Dal jsem i ostatním dětem dostatek času, aby si promyslely odpověď, popřípadě se k ní mohly vyjádřit? 8. Měla moje hodina logickou posloupnost a průběh? 9. Jsou mé vyučovací hodiny uvolněné nebo mám spíše direktivní přístup k dětem? 10. Podporoval jsem děti k odpovědím ve větách? 11. Vyzýval jsem k projevu individuelně každé dítě? Nezapomněl jsem na některé? 12. Dostalo každé dítě dostatek prostoru k vyjádření se? 13. Jsou všechny děti zapojeny do vyučování? 14. Obměňuji či střídám své odpovědi k jednotlivým dětem? 15. Chválím děti příliš nebo zase chválou neúměrně šetřím? 16. Dělám maximum pro zvyšování informovanosti dětí a prohloubení jejich vědomostí? 17. Je moje vystupování před dětmi povzbuzující? 18. Používám vnější podněty jako je hudba, tóny, ... 19. Poukazuji na domácí přípravu a doma studovaná témata a přikládám jim dostatečný význam? 20. Jsou mé hodiny pro žáky dostatečně zajímavé a pestré? 21. Projevuje se ve výuce má pravá osobnost? 22. Má domácí učitel ke mně dostatek důvěry, aby mi v případě, že si nebude vědět rady

32

zavolal a poradil se? 23. Kolik času a jak často za hodinu mluvím? 24.Těší se děti na další výuku, na další den?

3.3.4 Základní fakta vzdělávání dětí na škole v Alice Springs Škola „School of the Air“ v Alice Springs je otevřená 40 týdnů v roce stejně jako ostatní školy ve státě Northern Territory. Termíny prázdnin, stejně jako samotný začátek i konec školního roku podléhá stejným datům jako u ostatních škol. Mnoho žáků této školy bydlí na dobytkářských farmách, ale také v aboriginských komunitách, velbloudích farmách, národních parcích či těžebních oblastech, roadhousech, odlehlých policejních stanicích či turisticky vyhledávaných místech. Obydlí dětí jsou roztroušeny na stovky kilometrů od Alice Springs. Nejvzdáleněji bydlící žák této školy je od Alice Springs vzdálen přes 1000km. Čas od času se do školy zapíší i děti ze zámoří. Na škole studují také domorodé děti - Aboriginci. Jejich počet však kolísá. Občas je jich zapsaná hrstka, ale může jich být i kolem 30, jako tomu bylo v roce 2003. Některé děti jsou žáky této školy po celých 9 let, tedy celé období základního vzdělávání. Začíná se Přípravnou třídou, což odpovídá poslednímu roku v mateřské škole u nás. Velikost třídy se pohybuje od 8 až po max. 18 dětí a celkový počet dětí se průměrně pohybuje kolem 120. Na této škole pracuje 8 učitelů a 3 pomocní pracovníci. Děti se mohou přihlásit do této školy od věku 4 let a zůstanou zde do konce základní školní docházky, což je věk 12 – 13 let. Po tomto věku se musí rodiče rozhodnout, kde budou jejich děti ve vzdělání pokračovat. Středoškolské vzdělání zajišťuje Korespondenční škola v Darwinu. Další možností je děti poslat na střední školu do Alice Springs nebo na jinou střední školu v jiném australském státě. Korespondenční lekce jsou organizovány institucí Western Australia Schools of Isolated and Distance Education (školy izolovaného a vzdáleného vzdělávání státu Západní Austrálie). Materiály pro předškolní věk jsou tvořeny lokálně. Každému ročníku je přidělený učitel, který připravuje a stanovuje obsah korespondenčních hodin, vede Interaktivní hodiny a komunikuje s žáky, popřípadě s 33

jejich rodiči v případě nutnosti i telefonem, faxem či emailem. Pro lepší představu o vyučované látce či tématu a to jak pro žáky, tak i pro jejich rodiče používá učitel často video s nahranými dokumenty apod. Stejný učitel jede také v průběhu roku navštívit své žáky doma. Všechny učební materiály žákům poskytuje samotná škola. V minulosti se jednalo také o samotný přijímač, který dětem umožňoval samotnou komunikace s učitelem, televizní set, video rekordér, kazetový přehrávač a počítač. Ze strany rodiny je nutné zaplatit vstupní poplatek do školy a dále každoroční dobrovolný příspěvek škole. Všechny ostatní výdaje včetně poštovného jsou v režii školy, která je dotována Ministerstvem školství ve státě Northern Territory. Výjimku tvoří pouze zahraniční studenti, kteří si musí hradit zpáteční poštovné posílaných materiálů. Interaktivní hodiny v dnešní době zajišťuje rádiové vysílání přímo ze školního studia a to díky speciálním frekvencím, které umožňují jak přenos informací žákovi, tak i zpětnou vazbu od žáka pro učitele. Znamená to, že vysílání je nyní mnohem praktičtější a může tak být používáno pro větší spektrum aktivit než pouze pro samotné vyučovací hodiny. Po vyučování jsou dětem nabízeny speciální programy a kroužky, kde se můžou dozvědět spoustu zajímavostí či rozvinout svoji kreativitu a dovednosti. Rádio je také užíváno pro pravidelné setkání školní rady, rady studentů, rodičů a přátel, asociace pro rodiče, jejichž děti studují na velkou vzdálenost, domácích učitelů a celého školního shromáždění.

3.3.5 Náplň vyučovacího týdne Když se k výuce používalo ještě původní rádio, strávilo každé dítě až půl hodiny denně na vysílačce rozhovorem s učitelem. Dnes se místo vysílačky používají již vyspělejší technologie. Každý žák má ještě i dnes také navíc svou soukromou lekci s učitelem, která

je jednou týdně 10 minut. Znamená to, že celkově žáci stráví na

rádiovém připojení týdně asi kolem 3 hodin. „Rádiové“ lekce doplňovaly korespondenční práci vyhotovovanou doma. Ta zaujímá v rozvrhu žáků nejvíce hodin. Žáci tráví 5-6 hodin denně od pondělí do pátku vypracováváním svých pracovních knih, přičemž na ně dohlížejí jejich rodiče, kteří jsou pro ně takovými domácími učiteli. 34

Občas si některé rodiny zaplatí přímo domácího učitele, který dítěti s učivem doma pomáhá. Součástí

týdenního rozvrhu hodin jsou také Interaktivní vzdělávací hodiny

(IDL). Počet a délka těchto lekcí závisí na ročníku, ve kterém se žák nachází. U mladších žáků je to doba asi 30 minut, u starších až hodina. Minimální počet těchto hodin jsou 3 týdně, avšak ani 10 hodin týdně interaktivní výuky není výjimkou. Nedílnou součástí výuky je také práce na počítači. Doba opět záleží na ročníku, který dítě studuje. U nejvyšších ročníků musí být však učitelé obzvláště opatrní, aby délka práce na počítači nepřesáhla 50% délky dne. Součástí rozvrhu jsou ale také aktivity jako je hudba, zpěv a další volnočasové kroužky. Po celou dobu musí být dítě pod dohledem dospělé osoby, obvykle je to rodič, ale ani domácí učitel není výjimkou. Oblast, která spadá do rádiového spojení školy School of the Air v Alice Spring zaujímá plochu o rozloze více jak milion kilometrů čtverečních a přesahuje hranice státu Western a South Australia. To, že rádiové spojení školy v Alice Springs má dosah i do ostatních států, může ovlivnit rodiče dětí tak, že je přihlásí právě do této školy v Alice Springs, o které ví, že je nejstarší, má nejvíce zkušeností a praxe. Žáci jsou schopni na tuto vzdálenost používat i telefon, fax či email. Elektronická pošta je významným prvkem v posílání a přijímání domácích úkolů či jiné školní práce. Telefon je používán k osobnímu kontaktu s učitelem hlavně z důvodu řešení aktuálního problému nebo slouží také minimálně jednou týdně ke komunikaci učitele s žákem.

3.3.6 Komunikace V posledních letech se odehrálo spoustu významných změn na poli komunikačních technologií využívaných školou School of the Air. Rádio bylo základem, dalo by se dokonce říct páteří komunikace od samotných školních počátků roku 1951 až po rok 2004. S rozvojem technologií škola nyní pracuje na rozšíření užívání satelitních technologií. Na počátku 90. let se lidé v australském vnitrozemí dočkali vylepšeného 35

telefonního systému umožňujícího uskutečnit poprvé v historii přímé volání mezi dvěma místy, přičemž signál byl velmi jasný a čistý. Pro samotnou školu to znamenalo častější a uspokojivější kontakt učitele s žáky. I přesto, že tento nový systém byl mnohem kvalitnější než ty předchozí, stále nedosahoval kvalit podobných systémů jinde ve světě. Systém stále efektivně využívá malých vln k přenosu vzruchů a není schopný podporovat širokopásmový typ spojení či vysílání. Škola disponuje svým vlastním internetovým vysílačem. Pro rodiny, které mají IDL systém je tady možnost připojení ke škole přes jejich vlastní počítač doma a modem. To umožňuje přenos práce, výměnu myšlenek, podporuje učení takovým způsobem, jak je žák zvyklý jen s tím rozdílem, že je práce efektivnější a rychlejší, na rozdíl od tradiční služby pošty. Rychlost a spolehlivost připojení je však i přesto stále vzdálená od mnohem kvalitnějšího připojení, které využívají lidé žijící ve velkých městech. Většina rodin v australském „outbacku“ (vnitrozemí) má již dnes doma televizi. Škola v roce 1992 experimentovala s vysíláním televizních lekcí, které byly přenášeny přímo do třídy. Dělo se tak skrze satelitní vysílání, ale náklady na tohle vysílání byly příliš vysoké, takže se od tohoto typu řešení muselo odstoupit. Ať už je technologie propojující školu s prostředím, ve kterém dítě žije jakákoliv, zůstává tady stále na prvním místě fakt, že nejdůležitějším faktorem je pocit příslušnosti, sounáležitosti k dané škole. To znamená, že dítě se musí cítit tak, že patří k celému školnímu společenství, i přesto že je stovky kilometrů vzdálené, jak od svých nejbližších spolužáků, tak i samotné školy. V následujících řádcích bych se ráda trochu podrobněji věnovala jednotlivým typům komunikačních technologií, které pro vývoj i dosavadní chod školy School of the Air hrají velmi významnou roli. 3.3.6.1 HF rádio HF rádio vysílá vlny do vyšších vrstev atmosféry - do ionosféry. Vlastnosti

36

ionosféry se mohou lišit v závislosti na sluneční aktivitě. Slunce výrazně ovlivňuje přenos radiového signálu a tedy i kvalitu přijímání informace. Slunce periodicky prochází fázemi zvyšování a snižování intenzity. Délka periody není stálá a pohybuje se v rozmezí 9 – 14 let. Okolo solárního maxima je zvýšená pravděpodobnost výskytu slunečních erupcí. Erupce jsou velké exploze uvolňující množství radiace způsobující zvýšenou absorbci HF vln ovlivňující denní komunikaci. Projevem je ztráta signálu. Ztráty se vyskytují okamžitě a zasahují nižší frekvence, což je frekvence, na kterých vysílá škola v Alice Springs. Nízké frekvence se zároveň nejdéle obnovují, výpadky mohou trvat od deseti minut až po více než hodinu. Další faktory ovlivňující kvalitu signálu jsou denní doba, roční období, solární cyklus, lokalita, typ antény, který je použit. Když škola vysílá, putuje signál skrze telefonní linky do místa vysílačů a odtud je odesílán.Vysílač je 400W horizontální, dipólový. Místo přijímání signálu je blízko Wiggly´s. Signál je zde přijat a dále doručen skrze běžnou TELSTRA telefonní linku. Po deštích se často vyskytuje problém s telefonními linkami, které jsou nazývány land-lines (pozemní linky). Když nelze normálním způsobem přijímat a vysílat, je využíván záložní systém, který je umístěn ve starém studiu. Pohotovostní systém je pouze 100watový, což značí, že není tak výkonný jako hlavní systém. Vysílačky používané žáky jsou také 100watové. Nedostatkem je, že příjem může být jeden den velmi kvalitní a druhý den naprosto nedostačující. 3.3.6.2 Informační komunikační technologie (ICT) ICT jsou základním prostředkem školy. Pošta je využívána jako komunikační prostředek stejně tak hojně jako webové stránky. Každý třídní učitel má svou vlastní webovou stránku, na které probíhá komunikace s rodiči žáků, jsou zde zanechávány i vzkazy pro děti, některé důležité informace vztahující se k výuce apod. Učitelé jsou vedením školy podporováni, aby všechny informace na svých stránkách pravidelně aktualizovali. Taktéž se škola snaží o stále vyšší a vyšší vzdělávání učitelů v oblasti informačních technologií, protože jedině tak, budou moci svým žákům nabídnout plnohodnotné a již na první pohled lákavé studium. Servery použité pro

37

webové služby, jako třeba email, online databáze webové stránky jsou kombinací Linuxových a Macintosh počítačů. Všechny počítače žáků a personálu jsou PC. Od učitelů je požadováno zvyšovat své počítačové dovednosti takovou cestou, aby dokázali používat počítačový hardware a software.Všichni učitelé na škole musí v rámci své pracovní náplně vědět, jak nakládat s počítačem v IDL studiu. Od učitelů se očekává, že jejich znalosti budou na úrovni potřeb pro danou třídu a použití emailu jako forma komunikace s rodinami. Všemu personálu se dostává možnost udělat si tzv. „řidičský průkaz“ na počítač (IDCL), čímž je mezinárodně platná zkouška ze základních počítačových znalostí. Studenti jsou podporováni rozšířit své vědomosti užívání počítačů do všech oblastí lidského života. Učitelé studentům zasílají vzdělávací emaily, jejichž obsahem jsou nejrůznější úkoly, k jejichž splnění je potřeba kromě znalostí z učebních osnov, též jistá zručnost práce s počítačem. Tímto si studenti procvičí nejen probíranou látku, ale i počítačové dovednosti. Zatímco městský život je úzce spjatý s použitím počítačů v běžných denních činnostech, tak ve vesnicích a odlehlých místech nemusí být použití počítačů takovou samozřejmostí. Mnohdy ani rodiče dětí nemají s počítačem vzhledem ke charakteru své obživy žádné zkušenosti. V takovém to případě, kdy je zvládnutí práce s počítačem pro vyučované dítě esenciální, může nastat problém, kdo ho počítač naučí ovládat. Je proto potřeba, aby i rodiče zaujali pozitivní postoj a dítěti šli příkladem. 3.3.6.3 Telefony Telefony jsou považovány za další z komunikačních prostředků školy. Zároveň slouží jako podpora žáků a také domácích učitelů. Žáci jsou vyzýváni, aby v případech potřeby svému učiteli zavolali a problém či starost s ním prodiskutovali. Každý učitel má svou vlastní přímou telefonní linku. 3.3.6.4 Pošta Vypracovaný pracovní sešit každého studenta je posílán poštou. Každý sešit je 38

připraven na dva týdny práce. Žák sešit vypracuje, nechá si ho od svého rodiče či domácího učitele podepsat a je poslán na oznámkování do školy. Tento pracovní sešit je posílán ve speciální nepromokavé tašce, která je přímo a pouze určená k přepravě těchto žákovských dokumentů. Tato služba je poskytována klasickou poštou, rodiče za ni neplatí žádný poplatek. Každá poštovní taška obsahuje pracovní sešit, který v sobě skrývá vypracování za deset školních dnů. Je důležité si uvědomit, že frekvence poštovních rozvážek je mnohem řidší než ve městě. Některým dětem či rodinám odváží poštu dvakrát týdně malé letadlo, u jiných je to jedenkrát týdně, nebo co čtrnáct dní. Výjimkou však není ani odvoz a příjem poštovních zásilek jednou za měsíc. Také s týdenním doručováním pošty to může být nelehké a to třeba z důvodu toho, že Vám uletí letadlo a Vy mu Vaše materiály nestihnete odevzdat. Zpětná vazba žákům je pro učitele maximálně důležitá. Kvalita a kvantita každého pracovního sešitu je velmi působivá a hodnotná. Každý učitel si je toho vědom a podle toho i postupuje. Každý žák od svého učitele dostane minimálně jednu stranu A4 poznámek a komentářů k jeho desetidenní domácí práci. To je přidaná hodnota k tomuto typu výuky. Knížky ke studiu, CD či DVD jsou žákům posílána také prostřednictvím poštovních služeb. 3.3.6.5 Interaktivní dálkové studium (IDL) IDL přeneslo školu School of the Air do digitálního věku. V roce 2003 se škola angažovala v důležitém projektu zahrnujícím možnost používat dvoucestný satelitní přijímač. Projekt, následující zavedení této technologie do praxe, rozvoj vzdělávacích materiálů a strategií se nazývá

jednoduše IDL - Interactive

Distance Learning (interaktivní dálkové studium). Všestranný záměr tohoto projektu je založit sdílenou širokopásmovou IDL komunikační infrastrukturu pro rodiny, která povede k pozvednutí kvality vzdělávání. Výchozí myšlenkou byl projekt dvou států - Northern Territory a South Australia. Základním technickým konceptem tohoto projektu je mít studio, ze kterého bude možné

39

vysílat do vzdálených obydlí vybavených satelitem, počítačem s určitým softwarem. Jakýkoliv počet žáků bude mít možnost se přihlásit ve stejný okamžik na svou vyučovací hodinu, jež bude vysílána z Alice Springs. Technologie samotná není novinkou, je to pouze další stupeň, který se vyvinul z jednocestné video konference, která byla ve škole využívána více než jedno desetiletí. Výzvou pro školu není nasadit tuto technologii jako pracovní postup či zjednodušení, ale zefektivnit samotnou výuku, aby se stala pro žáky zajímavější a zábavnější. V takovém modelu výuky může učitel, trenér či přednášející vysílat lekci k neomezenému počtu žáků najednou. Jedná se o tradiční přednáškový přístup sdělující specifická fakta na definované téma v určeném čase. Není to však to, o čem je škola School of the air v Alice Springs. Škola si dává za cíl kromě pokrytí učiva osnov běžných škol také seznámení s praktickými tématy, které nemusí být pro děti žijící daleko od civilizace známe, pochopitelné a tak samozřejmé jako pro nás. Velmi prioritní je také snaha o probuzení jistého enthusiasmu pro učení a poznávání. Pedagogové vycházejí z faktu, že nadšený malý student bude prahnout po vědomostech a těšíce se na každou další lekci nebude mít problémy se zvládnutím probírané látky. IDL je však pouze jedním článkem v řetězci, jak toho dosáhnout. Škola bude vytvářet svou vlastní cestu v rozvoji efektivní pedagogiky, neboť se s touto metodou zatím v tomhle směru nic nepodniklo. Škola v tomto směru hraje roli jak kapitána mořské výpravy, tak i toho nejposlednějšího na její palubě. Celkem bylo na území Austrálie založeno 5 IDL studií. První na škole School of the Air v Alice Springs, druhé na School of the Air v Katherine. Další funguje na (Northern Territory Open Education Centre) Vzdělávacím centru v Darwinu, v Broken Hillu a poslední v Port Macquarie. Právě toto centrum nabízí dálkové studium pro středoškolské studenty ve státě Northern Territory a funguje na odlišném principu, než škola v Alice Springs. První tři jmenované školy jsou nyní součástí Northern Territory Distance Learning Service (služby dálkového vzdělávání v Severním Teritoriu).

40

Při škole v Alice Springs má každý student svoje pracovní místo vybavené satelitním přijímačem a přidruženým počítačovým vybavením, které umožňuje přijímat a vysílat data a to jak zvuková, tak i obrazová. Znamená to, že žáci slyší a vidí své učitele v reálném čase, stejně tak jako jsou schopni mluvit či být posloucháni jinými žáky v rámci jejich ročníku. Je to pro obě strany hlavně zjednodušení přenosu informací a zvýšení samotné úrovně vzdělávání. Žáci si mohou na obrazovce změnit velikost videového snímku učitele, což jim umožní pracovat na jejich počítači souběžně s ním či dalšími spolužáky. Tento IDL systém také umožňuje učiteli demonstrovat žákům různé dovednosti či pracovní postupy, tzn. vidí, jaký učební materiál učitel k výuce používá, na co ukazuje, upozorňuje. Např. se jedná o popis různých rostlin, předmětů, ale také hudba, zpěv, hra na hudební nástroj, demonstrace různých pokusů, tělesných cviků, nácvik divadelního projevu, básnického přednesu apod. Jako bonus IDL systému slouží možnost zapojení videokazety či DVD a to umožňuje opět další spektrum činností, které se tímto nabízí. Učitel nemůže vidět své žáky, ale oni mohou vidět svého učitele. Učitelé při své práci totiž používají jiných strategií a cest v rámci IDL. Na jedné straně učitelé vnímají jako velmi obtížné a nepružné vyučovat skrze poštou zasílané pracovní sešity nebo radio, když IDL může nabídnout řešení. Na druhé straně však je o to výuka pestřejší a zpracovaný materiál kolikrát učiteli napoví o žákovi více, než co je na první pohled zřejmé. Učitelé dále v rámci IDL systému přihlíží k tomu, čeho chtějí dosáhnout v rámci vyššího řádu mentálních dovedností a zkoumají jak IDL může být schopno rozšířit a zlepšit rozvoj v takových dovednostech. Možnosti jsou neomezené a personál s nadšením přidává své vlastní nápady, aby studenti vytěžili z technologií maximum. Je důležité, že IDL není pozorováno izolovaně. Je to jen jedna část kompletního řešení, které sestává z množství použitých metod a nástrojů, jako například emaily,

41

webový přístup a design, hraní nejrůznějších výukových her, a mnoho dalších technologií a přístupů. Za technologií se skrývá například komunikace telefonem, faxem, běžnou papírovou poštou atp. Na konec dne přijde měřítko úspěšnosti s celkovým dopadem na studenty. Zjišťuje se nejen zvládnutí učiva samotného, ale také jeho začlenění a integrování s ostatními znalostmi a vědomostmi. Je navíc motivací pro učitele, žáky a také celé rodiny. 3.3.6.6 Soukromé hodiny (Private lesson time) Každému žákovi je přiděleno týdně 10-15 minut v přesnou dobu a den, kdy mohou po telefonu či interaktivně komunikovat se svým učitelem a probrat důležité věci, které je zajímají nebo se kterými si neví rady. Součástí této lekce je také zadávání individuálních úkolů a cílů, čtení či zajímavá cvičení. U starších žáků je doporučováno zavolat kdykoliv to potřebují, pokud to pomůže rychle vyřešit jejich aktuální problém. Nemusí tedy čekat na přesný den, který mají vyznačený v rozvrhu. Je možné samozřejmě použít i emailovou cestu komunikace. Tyto lekce jsou pro dítě velmi důležité, a jsou také povinné. Pokud se této lekce dítě nemůže z jakéhokoliv důvodu zúčastnit, je nutné o tom jeho učitele informovat.

3.3.7 Školní rok na School of the Air Školní rok na této škole je klasicky rozdělen do dvou pololetí a čtyř čtvrtletí, jak jsme zvyklí i u nás. Začíná pro nás netradičně koncem ledna (29. 1. to bylo pro tento rok) a končí v polovině prosince (12. 12. opět platí pro tento rok 2008). V průběhu roku mají děti kromě několika státních svátků prázdniny, které následují po každém absolvovaném čtvrtletí. Po prvním a třetím čtvrtletí se jedná o týden prázdnin, na konci prvního pololetí se jedná o dlouhé prázdniny v délce 4 týdnů a konec roku dětem nadělí 7 týdnů prázdnin. Se začátkem školního roku začínají žáci opět vypracovávat své pracovní sešity. V průběhu prvních dvou týdnů se žáci seznamují se svými novými učiteli, s novým rozvrhem, ve škole se řeší aktuálně vzniklé počáteční zaváhání a všichni se tzv. aklimatizují na nový školní rok a svou práci. V tomto období by také všichni učitelé 42

měli zkontaktovat rodiny dětí, představit se a požádat rodiče, aby se na ně neváhali v průběhu roku s čímkoliv obrátit. Vše se připraví také kolem Soukromých hodin, které učitelé vedou se svými žáky i Interaktivních hodin (IDL). Od třetího týdne již plně začíná fungovat rozvrh hodin, včetně i těchto technicky náročnějších lekcí. Když se rok přehoupne do předvánočního období, znamená to, že se blíží konec školního roku a dlouhé prázdniny, na které se samozřejmě těší především děti. Ještě než děti tak říkajíc „vyběhnou“ ze školních lavic, je zapotřebí dokončit rozdělanou práci. Poslední pracovní sešit musí být vyplněn a poslán k oznámkování do školy na konci devátého(předposledního) týdne školy. Poslední týden školního roku totiž patří plavání. Hotové pracovní sešity, které učitel obdrží do pondělí 8. týdne čtvrtletí, budou plně klasifikovány a dítěti bude posláno písemné hodnocení. Pracovní sešity, které do školy dorazí až po tomto datu, budou taktéž oznámkovány, ale formální dopis hodnocení se již nebude posílat. Pokud by však v oněch pracovních sešitech byly nějaké závažné nedostatky či problémová cvičení, bude učitel kontaktovat příslušného rodiče či domácího učitele a tyto věci s ním prodiskutuje. Rodiče by měli vrátit do školy všechen materiál a pomůcky, které měli na tento školní rok zapůjčené a dále je již nebudou potřebovat. 3.3.7.1 Pravidelné školní akce Škola v Alice Springs, ale i všechny ostatní školy mají především pro děti v průběhu roku vymyšlený program a aktivity, které umožní dětem se vzájemně setkat se spolužáky. Ty největší každoroční události jsou tyto: Konference pro domácí učitele- probíhá vždy šestý týden prvního čtvrtletí. Na této konferenci mají všichni domácí učitelé možnost nasbírat nové informace o vzdělávacích technologiích, samotném průběhu vyučovací hodiny. Diskutuje se o závažnějších problémech, které při výuce nastaly nebo mohou nastat, předávají se osobní zkušenosti. Nedílnou součástí je i motivační program zaměřený na samotné domácí učitele. Probírají se otázky, jak děti motivovat ke studiu, jak jim vyučování zpříjemnit, jaké techniky používat apod. Domácím učitelům by tato konference měla přinést nové zkušenosti a informace a nový náboj do dalšího „vzdělávacího zápolení“.

43

Týdenní Exkurze pro děti šestého a sedmého ročníku - pátý týden třetího čtvrtletí. Tato událost je určena již starším dětem. Náplní tohoto výletu či exkurze je poznání nových míst v Austrálii, seznámení se s trochu jinými zvyklostmi v daném regionu a hlavně mají děti možnost navštívit významná a zajímavá místa, která dětem zase více přiblíží pestrost a zajímavost kontinentu, na kterém žijí. Plavecký týden- probíhá v Alice Springs většinou poslední týden čtvrtého čtvrtletí, tzn. poslední školní týden. Děti mají možnost se sejít se svými spolužáky a učiteli a strávit pohromadě nezapomenutelný týden plný sportů a hlavně plavání. Děti se více poznají, sblíží, vytvoří se nová přátelství a pocítí sounáležitost k tomuto uskupení mnohem intenzivněji než jen při výuce na velkou vzdálenost. Tohoto týdne se mohou účastnit také rodiče dětí. Mají tak možnost se seznámit s jinými rodiči, předat si zkušenosti s výukou svých dětí, nebo se poradit či si popovídat s učiteli.Tento týden je vyvrcholením školního roku a pro děti ze vzdálených koutů Austrálie je velkou událostí. Společné setkání dětí - tří až sedmi denní setkání dětí většinou na konci školního roku, v Alice Springs se však koná již v průběhu třetího čtvrtletí. Dalo by se říct, že škola pro své žáky připraví jakoby letní předprázdninový tábor, který děti semkne dohromady, utuží jejich přátelství a přinese spoustu zážitků a dobrodružství, které mají děti možnost v rámci tohoto týdne zažít. Připraveny jsou sportovní klání, výlety do okolí, netradiční sportovní disciplíny, outdoorové aktivity, promítání pohádek a filmů, večerní diskotéky, hudební pořady, výtvarné a rukodělné aktivity, koncert a na závěr děti čeká velký slavnostní karneval.

44

3.3.7.2 Školní knihovna Škola School of the Air v Alice Springs má pro své žáky, jejich rodiče a domácí učitele k dispozici knihovnu s velkým a pestrým výběrem knih. Na základě přání dítěte či jiného rodinného příslušníka, třídní učitel zjistí, zda je daná kniha k dispozici a pokud ano, knihu zašle poštou společně s učebními materiály v nejbližším termínu. Pokud děti či jejich rodiče přijedou z jakéhokoliv důvodu přímo do Alice Springs, mají možnost si sami vybrat z nepřeberného množství knih, hudebních nástrojů, CDéček, matematických cvičení a jiných učebním pomůcek či materiálů. Škola nedává přesný časový limit na vrácení vypůjčené knihy či jiné školní pomůcky. Doporučená doba je však dva měsíce. Škola upozorňuje všechny, kdo si něco z knihovny půjčují, aby dbali zvýšené opatrnosti při balení a posílání knih poštou a doporučuje všem, kterým se s knihou něco přihodí, aby žádné opravy nedělali přímo doma, protože ve škole mají mnohem více materiálů a možností, jak knihu opravit. Při ztrátě či velkém poničení si škola nárokuje náhradu. Rodiče a domácí učitelé si mohou v knihovně vybrat z pestré škály knih zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí, na období dospívání či jiná zajímavá témata, která se přímo dotýkají jejich ratolestí. Jak už jsem zmínila výše, děti jsou ve škole vedeny k hudbě a k tomu, aby se naučily hrát na nějaký hudební nástroj. V rámci rozvrhu hodin, mají hodinu zpěvu a hudby, kterou vede přímo učitel z hudební školy. Ve školní knihovně mají možnost si zapůjčit hudební nástroj a hru na něj doma trénovat. 3.3.7.3 Školní uniformy Ráda bych se nyní trochu rozepsala o povinném školním oblečení, které se nevyhne ani dětem navštěvujícím školu na dálku. Oblékání školní uniformy je ve státě Northern Territory pro všechny děti povinné. Na škole School of the Air jsou děti podněcovány a vyzývány nosit uniformu na všech hromadných školních akcích v průběhu celého roku. Školní uniforma se skládá z polokošile v námořnicky modré barvě s bílým pruhem a stejně modrou čepicí s logem školy. Žák má dále oblečené již své kalhoty,

45

dívky sukýnky, na nohou by měly být uzavřené boty. Trička a klobouky je možné zakoupit ve škole. Očekává se, že si děti uniformu obléknou na všechny školní akce, kterých se účastní a tím také školu reprezentují. Škola v Alice Springs má také zavedeno pravidlo pokrývky hlavy, což znamená, že pokud dítě nebude mít pokrývku hlavy, nemůže se účastnit žádných disciplín. Pokud žák cestuje v rámci školy do chladnějších oblastí, má oblečený svetr opět v barvách školy. Poté, co děti z oblečení vyrostou či ukončí školní docházku, je možné použité oblečení vrátit do školy, kde za ně dostanou nějaký peníz nazpět. Pokud žák se svými rodiči plánuje výlet do Alice Springs, může také samozřejmě navštívit přímo ve škole svého učitele. Je důležité ho o tom ale dopředu informovat, aby si učitel mohl této návštěvě přizpůsobit své další aktivity a pracovní povinnosti. V rámci této návštěvy obvykle žák s učitelem stráví několik hodin(pokud je to samozřejmě možné) a může s ním tak osobně probrat své školní výsledky apod. Je to výborná příležitost i pro samotné rodiče dětí, kteří se mohou s učitelem o svém dítěti poradit. 3.3.7.4 Návštěva u žáka Minimálně jednou do roka, obvykle ve druhém či třetím čtvrtletí navštěvují třídní učitelé své žáky v jejich domovech. Na základě předběžného rozpisu návštěv se učitel již přesně domluví s rodiči dítěte, kdy by je mohl v rámci druhého či třetího čtvrtletí navštívit. Při své návštěvě učitel pracuje s dítětem a probírá s ním nějakou látku. Doporučuje se, aby byl této vyučovací hodině přítomen i domácí učitel či rodič. O problémech či nedostatcích se diskutuje posléze.

46

Učitelé očekávají, že je rodina zapojí do běžných pracovních činností, včetně přípravy oběda či večeře. Společně strávené chvíle jsou pro obě strany velkým přínosem. Tento čas přímo vybízí k tomu, aby si i samotné dítě vytvořilo bližší a hlubší vztah ke svému učiteli, se kterým se normálně slýchá pouze po telefonu nebo má možnost si s ním psát emaily či komunikovat jiným podobným způsobem přes satelit či internet. Dalším z cílů, které má tato návštěva přinést je pochopení a poznání prostředí, ve kterém dítě bydlí ze strany osobnosti učitele. Navázání užšího kontaktu a vztahu s rodiči dítěte je dalším, neméně důležitým cílem, který by měla tato návštěva přinést. Samotné cestě předchází spousta příprav, které je důležité podstoupit a zorganizovat, aby vše proběhlo tak jak má. Na cestu do vzdálených pouštních míst spolu vyjíždějí dva učitelé. Je tedy důležité, aby rodina očekávala 2 cestující, kterým bude moci poskytnout na noc či dvě ubytování. Povinností rodiny je také hosty občerstvit a chovat se k nim jako ke členům vlastní rodiny. Vše samozřejmě záleží na domluvě s učitelem. Ten může rodině z města přivézt čerstvé zásoby jídla či jiných věcí, kterých mají momentálně nedostatek. Zkontroluje se stav vozidla a domluví se přesný čas, kdy by měli oba učitelé do rodiny dítěte dorazit. Pokud v nahlášenou hodinu nedorazí, musí rodina okamžitě kontaktovat školu a ti se musí ihned spojit s cestovateli. V poušti hrozí samozřejmě určitá rizika a pokud se uprostřed ničeho a to doslova někomu něco stane, mohlo by trvat i několik dní, než by na to někdo přišel. Všichni tito lidé musí tedy být v neustálém kontaktu a jakmile dosáhnou cíle, okamžitě informovat školu apod. V rámci samotné výuky, kterou učitel dítěti doma poskytne se řeší nedostatky, problémy s určitými předměty. S domácími učiteli se rozebírá učební strategie a volí se cíle, kterých by se mělo u dítěte v kratším či delším intervalu dosáhnout. Samotní učitelé hodnotí cesty za svými žáky jako velmi důležité a plnohodnotné. 3.3.7.5 Návštěvnické centrum Návštěvnické centrum školy School of the Air v Alice Springs bylo vystaveno z iniciativy školní rady jako přímá podpora studentů největší třídy na světě. Peněžní

47

prostředky vzrostly díky studentským programům, jako jsou mezistátní exkurze a jiné aktivity ve městě. Tyto aktivity poskytují prostředky na nákup nákladného ICT vybavení. Právě v Návštěvnickém centru má člověk možnost poznat vyučovací metody, kterými se na škole vyučuje v dnešní době, či se tak dělo v letech minulých. Na připraveném promítání je možné vidět, jak tato škola School of the Air vznikla, jakým způsobem funguje, jaké děti školu navštěvují a jaký je celkový význam školy. Každý návštěvník se může v průběhu pracovního týdně zúčastnit také pravé vyučovací hodiny, která je v přímém přenosu přenášena do Návštěvnického centra, kde mohou návštěvníci pozorovat, jak výuka probíhá. V rámci těchto hodin se návštěvník obeznámí s typem rádia, se kterým se pracovalo do roku 2005, kdy byla vedena poslední lekce na vysokých frekvencích. Dnes škola provádí Interactive Distance Learning (Interaktivní vzdělávání na dálku) pomocí satelitního vysílače, kdy jsou jednoduše důležité informace přenášeny žákům pomocí internetového připojení. Vše je možné si prohlédnout a zažít právě v návštěvnickém centru. Budoucnost školy School of the Air leží nejen na poskytování vzdělání dětem žijícím v izolovaných částech Austrálie, ale přesouvá se také na starší populaci rodičů těchto dětí, kteří by si v budoucnu mohli podobným způsobem rozšířit či dodělat své vzdělání.

48

4 DALŠÍ ŠKOLY „SCHOOL OF THE AIR“ V dnešní době působí na území Austrálie 15 škol School of the Air. Některé z nich dříve či později převzaly název Distance Education School. Jeden z důvodů je, že nevznikly na bázi spojení s dětmi vysílačkami v prvotních fázích tohoto typu vyučování, ale v pozdější době, kdy už technologie nabyly technického pokroku. Některé školy School of the Air se zase tak rozrůstaly a zvětšovaly oblast svého působení, že jakoby povýšily na školy Distance Education Centre. Ráda bych se na následujících stránkách věnovala právě těmto ostatním školám v Austrálii, které umožnily a stále umožňují tímto způsobem vzdělání dětem žijícím mimo civilizaci. Chtěla bych je trochu představit, popřípadě srovnat v čem se liší od nejstarší školy v Alice Springs, o které jsem až do této doby psala.

4.1 Mount Isa School of the Air Tato škola leží ve státě Queensland na východě Austrálie. Historicky první škola tohoto typu v Queenslandu byla otevřena v Cloncurry v lednu roku 1960. Stejně jako škola v Alice Springs, byla i tato škola založena na základě servisu „létajících doktorů“. První učitelkou na této škole byla slečna Bid O´Sullivan. V roce 1964 byla škola přestěhována do městečka Mount Isa, kde působí dodnes. Škola je financována vládou státu Queensland. Ve škole je zapsáno kolem 220 dětí ze 150 rodin, které žijí většinou do max. vzdálenosti 450 kilometrů od Mt Isa. Škola nabízí vzdělání pro děti předškolního věku až do věku 12-13 let. Škola funguje na stejných principech jako škola v Alice Springs. Hlavními předměty, které mají děti v rozvrhu hodin jsou: matematika, jazyky včetně mateřské angličtiny, přírodověda a vlastivěda, společenské vědy, výtvarné umění, zdravověda, média - komunikační prostředky, pracovní a hudební výchova apod. Během roku se děti účastní pravidelného společného setkání (kempu), jež je rozděleno dle věku a tradičního sportovního klání na ukončení školního roku.

49

4.2 Charters Towers Distance Education School Motem této školy je: „ Vzdálenost není bariéra“ Tato škola vznikla z důvodu poskytnout vzdělání lidem, kteří nemají možnost jej získat klasickou docházkou do školy. Škola poskytuje vzdělání nejen dětem školního věku, ale i lidem, kteří si z nějakého důvodu chtějí svoje vzdělání rozšířit či dodělat. Oblast působení školy sahá za hranice státu Queensland, i za hranice samotné Austrálie. Škola byla otevřena v roce 1987. Kromě tradičních vyučovacích metod pomocí telefonu, emailu, škola se svými žáky nyní komunikuje pomocí audio-vizuálních konferencí a dalších možností, které se přes internet nabízí. Stejně jako školy School of the Air nabízí stejné, ale i rozšířené služby, nese však název Distance Education School. Narozdíl od School of the Air nabízí školy Distance Education možnost absolvovat zde středoškolské vzdělání. Jinak jsou na této škole pro děti připravené školní akce jako na ostatních školách School of the Air.

4.3 Longreach School of Distance Education Škola ve státě Queensland byla založena roku 1987 jako kombinace poznatků a vyučovacích metod na Korespondeční škole a škole School of the Air. Většina rodin bydlí od školy asi 3 hodiny autem, ale část dětí bydlí ještě dál a jedno je dokonce až z Malajsie. Aktuálně školu (virtuálně) navštěvuje 200 dětí ve věku předškolním až 15-16 let.Dva poslední roky střední školy musí děti absolvovat ve škole v Brisbane nebo jiné škole, která tyto da poslední ročníky umožňuje. Na škole pracuje 29 učitelů, včetně ředitele a administrativním pracovníků. V každé třídě je kolem 12 dětí, které jsou však rozděleny ještě na dvě skupiny. Má to svůj význam především v přímé komunikaci s učitelem. Při větším počtu dětí by se učitel i žáci ve vyučování po telefonu či jiných osobních vstupech ztráceli. V průběhu školního roku mají děti možnost se účastnit sportovního týdne, letního tábora pořádaného školou, pro malé děti je připravena Mini School a každého žáka v průběhu roku navštíví i jeho třídní učitel. Vše funguje na principu školy School 50

of the Air a dle jejích pravidel, které jsou popsány výše. Školní uniformy jsou povinné při školních akcích a při jakémkoliv prezentování školy. Chlapci i děvčata mají na sobě polokošili modré barvy se zeleným a bílým proužkem, děvčata bílé sukýnky a chlapci bílé kraťasy. Pokrývka hlavy je modrý klobouk. Při sportech mají děti na sobě uniformu v barvách červené či žluté(triko), bílé kraťasy či sukýnku, pevné uzavřené boty a pokrývku hlavy. Většina škol tohoto typu vydává pravidelný měsíčník o dění ve škole. Obsahuje aktuální informace pro rodiče i děti, jaké jsou výsledky předešlých akcí, co se plánuje do budoucna, co se děje ve škole apod. Dříve byly tyto informace posílány poštou, v dnešní době, kdy už má témeř každá rodina internet, se měsíčník posílá po emailu.

4.4 Charleville School of Distance Education Tato škola opět patří mezi školy ležící ve státě Queensland. První vysílání pro děti proběhlo 24. ledna 1966, kdy jako Charleville School of the Air navázala spolupráci s Royal Flying Doctor Service.V roce 1970 byla tato škola ve své době největší školou tohoto typu v Austrálii. 1989 byl název školy změněn na Charleville School of Distance Education. Škola je určená pro děti od předškolního věku po 10. ročník. Pro ukončení středoškolského vzdělání si musí opět děti dva roky dodělat někde ve větším městě. Ve škole je nyní zapsáno 20 dětí předškolního věku a 200 dětí klasické školní docházky. Signál spojení pokrývá území 402 000 kilometrů čtverečních. Školní unifoma dětí je při společenských událostech a reprezentaci školy opět povinná. U chlapců se skládá z modré polokošile, bílých nebo modrých kraťasů, bílých ponožek, uzavřených bot a modré pokrývky hlavy. U děvčat je to totožné, pouze s tím rozdílem, že mohou nosit ještě bílé sukýnky. Škola v Charleville stojí na pevných základech a nabízí svým žákům i jejich rodičům kvalitní služby. Stále se zdokonalující technologie přispívají k jednoduššímu zprostředkování učební látky a pestrá škála služeb a aktivit pro děti zpestří jejich školní léta.

51

4.5 Cairns School of Distance Education Cairns School od Distance Education je státní škola spadající pod vládu státu Queensland, která nabízí koedukované vzdělávání dětem ve věku předškolním až po ukončení středoškolského vzdělání (v Austrálii ročník 12), které bydlí mimo město a nemohou z nějakého důvodu navštěvovat běžnou školu denně. Do školy je aktuálně zapsáno 450 žáků z odlehlých částí Queenslandu. Signál pokrývá plochu 350 000 kilometrů čtverečních. Škola funguje jako každá jiná škola tohoto zaměření. V dnešní době využívá již moderních technologií-interaktivní audio-vizuální lekce, emailovou korespondenci, ale i lekce s učitelem po telefonu. Všechny další běžné činnosti či služby včetně návštěv učitelů doma u žáků, pravidelné setkání dětí a podobné akce probíhají i v této škole, v tropickém Cairns.

4.5.1 Volunteers for Isolated Students´ Education (VISE) Ráda bych se na tomto místě zmínila o zajímavé organizaci, která hraje v tomto typu vzdělávání také svou důležitou roli. Jedná se o Volunteers for Isolated Students´ Education(VISE), do češtiny volně přeloženo jako Organizace dobrovolníků pomáhající žákům vzdělávající se na dálku. Tato služba vznikla roku 1989 a byla založena malou skupinou již vysluhujících učitelů v důchodovém věku. Hlavním záměrem této organizace byla podpora dětí a jejich rodin v australském outbacku. Rodiče dětí, kteří studují školu na dálku si často neví rady, jak děti namotivovat, jak je správně učit apod. Od toho je tady VISE. Členové této organizace se tedy zaměřují především na pomoc rodičům s výukou svých dětí(tráví tedy spoustu času mimo domov v rodinách dětí), dále pomáhají s výukou počítačových dovedností, které mají samozřejmě usnadnit práci a kontakt se školou a bez kterých se nyní rodiče ani děti v odlehlých částech Austrálie neobejdou. Dalším projektem jsou tzv. Angels (Andělé) - čas od času potřebuje rodina pomoc jiného charakteru než je role učitele. Dobrovolníci pomohou rodině, potřebuje pomoc s domácími pracemi, hlídáním nového malého člena rodiny, v nouzových situacích apod. Organizace VISE nyní disponuje s 300 dobrovolníky, kteří pomáhají rodinám v outbacku řešit jejich složité životní situace. Průměrně každý dobrovolník tráví ročně 612 týdnů v outbacku mimo civilizaci. Častokrát vznikne přátelství mezi dobrovolníky a 52

dětmi v rodině, či samými rodiči.

Dobrovolníci poskytují tyto služby zcela bezplatně,

z dobré vůle a svého dobrého srdce. Odměnou jsou jim pak úsměvy lidí, kterým pomohli a radost zračící se v jejich obličejích. VISE funguje po celé Austrálii, snaží se pomoci tam, kde je potřeba.

4.6 Katherine School of the Air Vznik této školy této školy se datuje na 12. září 1966. Nebyla to jen první škola tohoto typu na horním cípu státu Severní Teritorium, ale také vůbec první škola, která měla své první vysílání nezávislé na Royal Flying Doctor Service. Rádiové lekce byly v té době doplňovány korespondenčními lekcemi, které zajišťovala Korespondenční škola v Jižní Austrálii. V roce 1973 převzala veškerou kontrolu a zodpovědnost za školu vláda Northern Territory. Od této chvíle vycházely veškeré učební materiály odtud, stejně jako se odtud vysílaly vyučovací hodiny pro děti. V lednu roku 1998 postihla školu velká povodeň, která zaplavila prostory školy až do výšky jednoho metru. Spousta učebních materiálů, počítačů či jiných technických prostředků byla úplně zničena.Trvalo čtyři měsíce, než se mohlo započít s výukou opět z této budovy. Do té doby byly radiové lekce vysílány z náhradních prostor vzdálených 15 kilometrů od Katherine a učitelé obvolávali své žáky a jejich domácí učitelé přímo ze svých domovů. Úplného znovuobnovení všech prostor se škola dočkala až v roce 2000. V roce 1999 byla přistavena nová budova a prostory školy se tím zvětšily a modernizovaly. Škola School of the Air v Katherine pokrývá plochu 800 000 kilometrů čtverečních, zasahuje tedy i do okolních států Austrálie.Tato plocha je rozdělena do tří regionů: Litchfield/Kakadu region(zde leží škola), Gregory region a Barkly region. Aktuálně ve škole pracuje 27 učitelů včetně samotného vedení školy a dalších 8 pracovníků, kteří mají na starosti zápis nových dětí, technické záležitosti ve škole, opravy apod. Osobní kontakt učitelů se žáky je organizován v rámci návštěv učitelů u dětí doma. Další možností, jak se vidět se svými učiteli a v tomto případě i spolužáky jsou každoroční akce Mini School (týdenní akce pro menší žáky), Camp (pravidelné setkání dětí plné sportovních a kulturních aktivit), In School (setkání dětí dle ročníků přímo ve 53

škole, kde se společně jeden týden učí jako v běžné škole), Swim School (poslední týden ve školním roce, účastní se ho i rodiče, vyvrchlí rozloučením se školním rokem a žáky, kteří již školu opouští).

4.7 Broken Hill School of the Air Škola v Broken Hill, ležící na západě státu New South Wales, vznikla 23.února 1956. Místo první učitelky tehdy přijala paní Phyllis Gibb, která do té doby působila v pomocné třídě obecné školy a ve School of the Air strávila 9 let. Za svou práci byla oceněna mnoha cenami. Škola pokrývá svým signálem prostor o velikosti 0,8 milionů kilometrů čtverečních a průměrný počet žáků je 85. K velkému pokroku na poli technologií užívaných při výuce došlo v roce 2003, kdy satelitní vysílání nahradilo rádiové spojení. K tomuto kroku došlo postupně na všech školách. Na některých rádiové spojení bylo úplně nahrazeno, na některých se stále občas používá. Satelitní vyučování umožňuje interaktivní výuku dětí a komunikaci s nimi. Děti připojené přes internet vidí učitele přímo na obrazovce, mohou s ním hovořit a učitel jim může probíranou látku lépe audiovizuálně demonstrovat. Děti svého učitele vidí i slyší, učitel je však vidět nemůže.Jinak škola funguje jako všechny ostatní školy tohoto typu.

4.8 Tibooburra Outback School of the Air Škola je umístěna v dalekém severozápadním koutu státu New South Wales, nedaleko hranic se státem Queensland a South Australia. Tato škola je jedinou duální školou na světě, která poskytuje vzdělání jak místním dětem pro každodenní docházení, tak zároveň i vyučování dětí na dálku. První vyučování dětí v této škole proběhlo v roce 1885. Od roku 2001 funguje tato škola i pro děti, které bydlí mimo město a výuka musí být upravena na standard škol School of the Air. Ve škole je nyní zapsáno 22 dětí. Deset z nich do školy denně dochází, zbylých 54

12 se učí pomocí technologií využívaných ve školách School of the Air. Nejbližší rodina bydlí 40 kilometrů od školy, nevzdálenější pak 350 kilometrů. Přestože je na této škole možnost studovat i denní formou, nejvyšší možný ročník vyučující se zde je šestá třída. Poté se děti musí se školou rozloučit a odjet pro dokončení školní docházky do většího města. Domov tak navštěvují pouze o prázdninách. Na škole momentálně působí 3 učitelé na plný úvazek, učitel, který má na starosti výtvarné a pracovní techniky, 2 administrační pracovníci a učitel, který se věnuje dětem, které mají nějakou vývojovou poruchu učení a je třeba se jim více a individuálněji věnovat. Pracovní náplň učitelů tady je odlišná od jiných škol. Je třeba se totiž věnovat jak dětem, které sem každý den docházejí, tak i dětem, které se připojí a pracují z domova. Jejich náplň dne je následující: nejdříve probíhá vyučování denních žáků ve třídě, poté následují satelitní lekce, kterých se účastní děti denní docházky, tak i děti připojení ke svému počítači doma. Následně učitel vyhodnocuje emailové úkoly žáků mimo denní studium. Pracovní den učitele končí přípravou na další den a rozesláním učebních materiálů domácím učitelů dětí mimo Tibooburru. Děti vyučované na dálku a děti každodenně navštěvující školu probírají paralelně stejné věci a témata. Takže, pokud by nějaké dítě přijelo náhodou do školy, může se bez problémů napojit na dění ve třídě. Kromě toho ještě dvakrát do roka učitelé navštěvují vzdálené děti u nich doma a připravují společné setkání dětí v rámci Mini School, které probíhá každé čtvrtletí. Škola úzce spolupracuje se školou v Broken Hill a School of the Air v Hay. Několikrát ročně se učitelé a děti těchto škol setkají v rámci společných akcí. Tato malá škola v Tiboobuře se snaží svým žákům poskytnout maximum v rozvoji jejich vědomostí, schopností, dovedností a hlavně v rozvoji jejich osobnosti.

4.9 Port Hedland School of the Air Škola v Západní Austrálii byla založena z důvodu chybějícího školského zařízení pro děti v místě Pilbara. První rádiová lekce byla vysílána 7. září 1964. V roce 1998 se škola přestěhovala do nových prostor na mezinárodní letiště v Port Hedland. Prostory 55

škola sdílí ještě s další neméně zajímavou organizací Royal Flying Doctor Service. Do školy v Port Hedland je zapsáno průměrně 35-45 dětí, které bydlí většinou na dobytkářských farmách či v národních parcích. I když je tato škola z pěti existujících v Západní Austrálii nejmenší, pokrývá území přes 560 000 kilometrů čtverečních. Stejně jako v ostatních školách, i v této působí tzv. Školní rada, kterou tvoří čtyři rodiče dětí a tři zástupci školy, včetně samotného ředitele. Tato rada se schází pravidelně vždy jedenkrát za čtvrtletí. Pokud to situace vyžaduje, může ředitel školy radu svolat i vícekrát za čtvrtletí. Školní rada hraje zásadní roli v rozhodování o důležitých otázkách týkajících se běhu školy a jejích plánů do budoucna. Školní rok se na této škole ukončuje vždy slavnostním koncertem a rozloučením s žáky, kteří již školu opouští. Tradičně se tato akce datuje na přelom listopadu a prosince. Žáci čtvrtého až sedmého ročníku den na to odjíždí na pravidelný týdenní kemp či tábor do Perthu. V rámci tohoto týdne utužují kamarádství se spolužáky a poznají také o něco více své učitele. Kemp je hlavně o zábavě a tak jsou pro děti přichystané různé sportovní, zábavné a jiné aktivity, u kterých se odreagují a zahájí tak dlouhé letní prázdniny.

4.10 Port Augusta School of the Air Port Augusta představuje

místo, odkud člověk vjíždí do australského

„outbacku“, je to tzv. křižovatka státu Jižní Austrálie a důležité tranzitní místo spojující civilizaci s divokou australskou přírodou. V roce 1958 zde proběhla první vyučovací hodina skrze vysílačky a rádiové spojení Royal Flying Doctor Service a byla založena Port Augusta School of the Air. I když jsou děti od školy vzdálené několik desítek či stovek kilometrů, zakládá si škola na tom, že se snaží pro dítě vytvořit co nejlepší podmínky ke studiu a probudit v dítěti pocit sounáležitosti s touto školou. Najít v dítěti skrytý talent, nadání, naučit ho základním dovednostem, vědomostem v širokém měřítku lidského vědění je úkol nejen této školy.

56

4.11 Kimberley School of the Air Škola stojí v Západní Austrálii a vznikla jako škola pod záštitou Organizace pro vyučování na dálku (The School Of Isolated and Distance Education) v roce 1960, kdy proběhla první lekce. Opět to bylo ve spolupráci s „létajícími doktory“, tentokráte však na letišti v Derby, kde měla tato letecká záchranná služba svou základnu. O školu projevilo zájem velké množství dětí a tak se postupně škola rozrůstala, až do roku 2002, kdy byla postavena aktuálně poslední školní budova, odkud se vyučování vysílá. Škola má pokrytí 450 000 kilometrů čtverečních. K dnešnímu dni ve škole působí jedenáct učitelů pracujících na plný úvazek, ředitel školy a dva administrativní pracovníci. Škole jsou k dispozici také další tři učitelé specializující se na děti s vývojovými poruchami učení, výuku na počítači a hudební výchovu. Počet studentů je 58, přičemž 30% žáků tvoři Aboriginská populace. Satelitní vysílání na této škole probíhá od července roku 2004.

4.12 Kalgoorlie School of the Air Škola byla otevřena v roce 1962 s cílem poskytnout vzdělání dětem žijící v izolovaných částech Austrálie, kde děti nemají možnost navštěvovat běžnou školu. Škola pokrývá území o rozloze 750 000 kilometrů čtverečních a svým působením tak zasahuje do tří států - South Australia, Northern Territory a Western Territory, kde leží samotná školní budova. Stejně jako na ostatních školách tohoto typu se postupem času a vývojem informačních technologií přešlo i zde na moderní přenos informací pomocí satelitního vysílání. Rádiové lekce však v srdcích zaměstnanců zanechaly takovou stopu, že i přes to nazývají nový styl výuky jako „air lesson“ (lekce vzduchem). Velikost školy je 40-55 žáků. Na škole vyučuje 4-5 učitelů na plný úvazek, 1-2 učitelů na poloviční úvazek, stejně jako zahradník, uklizečka či knihovnice, nechybí samotný ředitel školy, ani administrativní pracovník.

57

4.13 Meekatharra School of the Air Tato škola v Západní Austrálii byla založena v roce 1957. Měla pouze jednoho učitele, který se staral o vše potřebné a škola byla pod přímou kontrolou Korespondenční školy v Perthu. Do školy bylo přihlášeno v té době 27 dětí. V roce 1979, tedy 22 let po založení se stala škola autonomní a v čele má od té doby svého ředitele, který se o chod školy stará. I zde škola vznikla a až do roku 1975 fungovala na frekvencích Royal Flying Doctor Service. Ve stejném roce, kdy získala své vlastní frekvence se i přestěhovala. Bylo to do budovy místní střední školy. O dvacet let později zaznamenala škola zvětšení v počtu žáků a prostory musely být zvětšeny a rekonstruovány. Novinkou na škole je spuštění online katalogu knih na internetu na stránkách školy. Děti si tak jednoduše mohou najít, jaké knihy či hry jsou momentálně ve škole k dispozici, a jednoduše si je přes svého třídního učitele objednají. Dříve bylo nutné kontaktovat třídního učitele s požadavkem na zjištění, zda chtěné knihy jsou ve školní knihovně či nikoliv. Nyní je postup daleko jednodušší a všichni ho uvítali s velkým nadšením. Děti si mohou objednat maximálně 6 knih, které musí být vráceny do šesti týdnů od půjčení. Je tak zajištěno, že se knihy dostanou ke všem žákům.

4.14 Victoria Distance Education Centre Tato škola je ve své podstatě na poli ostatních škol tohoto typu trochu výjimečná. Vznikla již v roce 1911 na podnět učitelů-studentů ve státě Victoria, kteří potřebovali dodělat učitelskou kvalifikaci, aby mohli začít učit, ale nemohli navštěvovat denní studium na Univerzitě v Melbourne. Učitelskou kvalifikaci tak díky korespondenčním lekcím, které na této škole probíhaly získalo přes 600 studentů učitelství. V roce 1932 byla škola oficiálně jmenována Korespondenční školou a poskytovala vzdělání základní i střední pro 212 dětí, včetně 4, které byly ze státu Northern Territory. V roce 1953 se situace pro děti na škole změnila díky možnosti mluvit se svým učitelem na dálku přes rádiové spojení. V devadesátých letech 20. století díky všem novým možnostem a technologiích 58

se škola přejmenovala na Distance Education Centre, Victoria a svoji oblast působení zaměřila na studenty, kteří nemohou do školy docházet osobně. Avšak díky moderním technologiím je komunikace a přenos informací mnohem jednodušší než dříve. Škola má momentálně přes 3000 studentů a nabízí vzdělání dětem od předškolního věku až do dosažení plnoletosti(jedná se tedy i o středoškolské vzdělání). Ve svém důsledku funguje na trochu jiných principech jak školy School of the Air(není tu takový osobní kontakt mezi dítětem a učitelem, učitelé nenavštěvují své žáky doma, na děti je vloženo více individuální práce a odpovědnosti, neorganizují se kempy a další akce, jako na všech School of the Air) i když cíl této školy je stejný. Umožnit vzdělání dětem, kteří se z nějakého důvodu nemohou účastnit denního studia.

59

5 KOMUNITNÍ ŠKOLY DOMORODÝCH OBYVATEL Zvláštní místo mezi vzdělávacími institucemi v Austrálii zaujímají komunitní školy domorodých obyvatel Austrálie Aboriginců. Organizace, která tyto školy sjednocuje se nazývá Aboriginal Independent Community Schools of Western Australia (AICS), přeloženo jako Aboriginské nezávislé komunitní školy státu Západní Austrálie. Jako každá společnost, i domorodí Australané hodnotí vzdělání a výchovu jako důležitý životní cíl lidské společnosti. Ačkoliv nepříjemné události utlačování, přemísťování, ničení kultury a přírodního bohatství, jejichž počátky sahají již do roku 1788, ovlivňují životy těchto domorodých obyvatel dodnes, snaží se výchovu a vzdělání udržet na co nejvyšším možném stupni lidských hodnot. 14 AICS v Západní Austrálii, a jiné nevládní školy pro domorodé obyvatelstvo v Queenslandu, New South Wales, Northern Territory poskytují dostačující a zřejmý důkaz o jejich kladném vztahu ke vzdělání. Jako jeden příklad za všechny jsem si náhodně vybrala k popisu školu Kulkarriya Community School. Škola leží v Západní Austrálii a byla založena roku 1978 v oblasti Noonkabah. V komunitě žije 250 lidí žíjících poblíž řeky Fitzroy, vstup na území této komunity je velice ztížen hlavně v období dešťů. Pro děti navštěvující zdejší školu je rodilým jazykem Kriol, Nyikina a Walmajarri. Všechny děti však musejí umět i anglicky. Škola klade hlavní důraz na gramotnost v oblasti mluvení a psaní a počítání. V roce 2007 navštěvovalo zdejší školu 87 dětí. Výuka je rozdělena na předškolní výchovu, základní a středoškolské vzdělání. Na škole pracuje pět kvalifikovaných učitelů, ředitel a 17 pomocných zaměstnanců Aboriginského původu. Komunita obyvatel pomáhá škole s organizováním sportovních a jiných kulturních programů. K vybavení této komunity patří velmi dobře zásobovaný obchod, čerpací stanice a pošta, která operuje jedenkrát týdně. Funguje zde také klinika, na které pracují dva Aboriginští zdravotní pracovníci. Doktor sem jezdí pravidelně jedenkrát za čtrnáct dní a zdravotní sestra tady tráví pět dnů každých čtrnáct dní. Pro mladé jsou organizovány zábavy, výlety a další aktivity. Důležitým pravidlem v komunitě je zákaz přinést sem jakýkoliv alkohol či drogy. Pro učitele je zde připraveno ubytování, plně vybavený dům, včetně elektrospotřebičů, 60

počítače a internetového připojení. Nejdůležitější pro život v komunitě je vážit si druhých a sebe samého, mít úctu ke kultuře a tradicím dané společnosti.

61

6 VÝZKUM Praktická část diplomové práce se zaměřuje a popisuje samotný výzkum, který bude v rámci tématu Vzdělávání australských dětí žijících mimo civilizaci realizován. Gavora (2000, s. 11) vidí výzkum jako „systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky.“. Tato část se zabývá cílem výzkumu, popisuje použité metody a zpracovává vybrané realizované metody, kterými jsou rozhovor a anketa. Výsledky, které výzkum přinese budou zpracovány a interpretovány. Téma, jež jsem si pro svůj výzkum a celou diplomovou práci zvolila, je bezpochyby něčím novým a specifickým na poli pedagogického výzkumu. Je to dáno samozřejmě exotickým nádechem a vůní dálek, které práci podbarvují.

Rozhodujícím motivem při volbě tohoto tématu bylo poznání nového stylu vyučování při mé cestě po Austrálii a také osobní zkušenost, alespoň z pohledu pozorovatele, při návštěvě samotné školy School of the Air v Alice Springs. Pro mě, jako studentku pedagogické fakulty je téma vyučování australských dětí na dálku obzvláště zajímavé, protože poukazuje na nový styl učení a přináší nové poznatky a informace.

6.1 Stanovení výzkumných cílů Jelikož cílem diplomové práce jako celku je poskytnout nové informace o tématu vzdělávání izolovaných dětí v Austrálii na školách School of the Air, je i samotný hlavní cíl výzkumné části zaměřen především na získání a předání aktuálních poznatků a informací na dané téma. Peter Gavora (2000, s. 11) píše ve své knize: „Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky.“ Slova přesně vystihují záměr a smysl této práce. Ve vědeckém výzkumu se nejčastěji jedná o práci s fakty. Ta se zaznamenávají, zpracovávají a interpretují. Interpretací se získává nový pohled na již existující poznatky o daném pedagogickém jevu.

62

Ve svém výzkumu bych tedy ráda zjistila názory několika tamějších učitelů či přímo ředitelů škol School of the Air v Austrálii na výuku dětí, které bydlí v izolovaných částech této země a nemohou tak navštěvovat klasickou školu. Velmi ráda bych se dozvěděla, zda mají osobní srovnání s prací učitele v běžné škole, co je na práci baví a v čem vidí nedostatky, proč je práce na škole School of the Air nalákala a jaké jsou vlastně požadavky, stát se učitelem na škole SOTA. Na výše uvedené a další otázky bych ráda našla odpověď a aktualizovala tak informace, které jsem dohledala na stránkách samotných škol, či v internetových článcích. Dalším z cílů této práce by bylo zjištění informovanosti našich spoluobčanů o typu vzdělávání, které je zde popsáno. Zda o školách School of the Air v Austrálii někdy slyšeli, zda-li ví, na jaké bázi tyto školy vznikly, jakých technologií při vyučování využívají či jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Tytam jsou již doby, kdy jsme nemohli překročit státní hranice a informovanost našich občanů se opírala jen o školní, několik let staré, osnovy. Svět je nyní pro všechny otevřený. A s tím samozřejmě roste i zvědavost, co se skrývá za hranicemi naší země, Evropy či jak to vypadá na druhé polokouli. V každém koutu světa byl vývoj o něco jiný a každá země v sobě stále skrývá tajemství, které si postupně přejeme odhalit. A proto bych i já chtěla poodhalit něco nového, pro nás prozatím skrytého či neznámého. Zkušeností svou, ale hlavně a především lidí, kteří stojí za tím, že školy School of the Air stále fungují, bych chtěla obeznámit naše spoluobčany s tímto tématem.

6.2 Popis výzkumných metod Vzhledem k charakteru mé diplomové práce a dosažení vytyčených výzkumných cílů jsem se rozhodla použít kvalitativního i kvantitativního výzkumu.

6.2.1 První fáze výzkumného šetření Jako zásadní ve své práci vidím zjištění postojů a názorů samotných, do této problematiky vyučování dětí na dálku, zainteresovaných lidí, tedy samotných vyučujících či ředitelů škol School of the Air v Austrálii. Myslím, že metoda 63

kvalitativního výzkumu

je

vzhledem k osobnímu kontaktu s respondentem i

samotnému popisu jeho uvažování nejvhodnější. Výsledná data budou mít formu vyjádření a myšlenek. Také Strauss a Corbinová (1999) hovoří o tom, že kvalitativní výzkum je jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiné kvantifikace, ale často je zaměřen právě na výzkum týkající se života lidí, chování, ale i např. chodu organizace nebo vzájemných vztahů. Velká vzdálenost, která mě dělí od mých respondentů nahrává na první pohled výzkumu kvantitativnímu, např. dotazníkové technice. Avšak získat data od takového počtu lidí, aby se dal výzkum zpracovat kvantitativně je na takovou obrovskou vzdálenost velmi obtížné a pro cíl práce méně významné. Myslím, že kvalitativní metoda přinese mnohem hodnotnější informace a obohatí tuto práci o přímé výpovědi zainteresovaných lidí. Pro utvrzení ve výběru nejvhodnější výzkumné metody si zde dovoluji citovat: „Zastánci kvalitativního výzkumu hodnotí údaje sesbírané při kvantitativním výzkumu jako hrubé a argumentují tím, že za čísly se ztrácí člověk. Více než čísla si cení významu, který komunikuje osoba.“ (Gavora, 2000, str. 31).

6.2.2 Druhá fáze výzkumného šetření Druhotným a z pohledu zaměření celé diplomové práce pouze doplňujícím cílem je zjistit informovanost našich spoluobčanů o tomto specifickém typu výuky dětí v Austrálii. Jelikož bych s touto otázkou chtěla oslovit co největší a nejširší množství respondentů a získat od nich náhled na stejnou problematiku, zvolila jsem pro své šetření kvantitativní výzkum. Výsledky tohoto výzkumu mají za úkol pouze dokreslit celkovou atmosféru diplomové práce.

64

6.3 Kvalitativní výzkum Pro kvalitativní výzkum je typické, že se nejedná o kvantitativní zpracování dat, nýbrž o nestatistický, analytický exkurz do zkoumané problematiky, který nám umožňuje nahlédnout hlouběji pod povrch zkoumaného jevu. „Cílem kvalitativního výzkumu je totiž porozumět lidem a událostem v jejich životě.“ (Gavora, 2000, s. 33). Mezi základní metody patří rozhovor, pozorování či analýza dokumentů. Tyto kvalitativní metody se užívají k odhalení a porozumění tomu, co je podstatou jevů. Z výše popsaných důvodů jsem dala přednost menšímu výzkumnému vzorku a snažila jsem se získat kvalitativní formou výzkumu vhled do problematiky pomocí rozhovorů s učiteli a řediteli australských škol School of the Air. Cílem nebyly fakta a čísla, ale postoje, názory a mínění dotazovaných. „U kvalitativního výzkumu je cílem získat vhled a porozumění, vytvořit novou teorii“ (Maňák, Švec, 2004, s. 44)

6.3.1 Etapy výzkumu Gavora (2000) dělí výzkum do několika etap, jež následují po sobě a zároveň se i časově překrývají. Na základě jeho dělení se pokusím přiblížit vlastní formu organizace a plánování výzkumu. 6.3.1.1 Stanovení výzkumného problému Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla pro téma diplomové práce, jsem si stanovila jako základní výzkumný problém zjistit: 1. jaké názory a postoje mají učitelé na školách School of the Air k tomuto typu výuky dětí 2. jaká pozitiva a negativa toto vzdělávání z jejich pohledu přináší 3. jaké jsou nejdůležitější aspekty vzdělávacího procesu na SOTA 4. jak učitelé hodnotí tento typ vzdělávání v ohledu na děti a jejich budoucí život 5. jaký je vztah mezi učitelem, žákem a jeho rodinou

65

6.3.1.2 Informační příprava výzkumu Při cestování po Austrálii nám byl největším pomocníkem Průvodce od Lonely Planet. V něm jsem podruhé v životě zahlédla název School of the Air. (Poprvé to bylo ještě na gymnáziu, kdy jsme v jedné z hodin angličtiny četli článek o zvláštním způsobu vzdělávání dětí v Austrálii, které bydlí mimo civilizaci). Bylo mi jasné, že když jsem nyní tak blízko, musím se do této školy podívat osobně. Exkurze, povídání a prostředí školy mě tak nadchlo, že už přímo tam mě napadla myšlenka zpracovat toto téma jako svou diplomovou práci. Pořídila jsem si několik snímků školy, jejího vybavení. Požádala jsem o nějaké materiály o škole a zeptala se na možnost komunikace a získávání informací přímo z této školy, jakmile se vrátím do České republiky. Lidé v Austrálii jsou obecně velmi přátelští a nápomocní, takže se mi dostalo kladné odezvy. Po svém návratu domů jsem si utřídila prozatímní informace a vytvořila přesnější obraz mé budoucí práce. Zjistila jsem, že bohužel neexistuje žádná publikace v češtině, která by podrobněji mé vybrané téma popisovala či zpracovala. Nejpřístupnějším a v podstatě jediným zdrojem informací se pro mě po materiálech ze školy v Alice Springs staly australské webové stránky. Postupně jsem si načetla a pozjišťovala základní informace o tomto typu vzdělávání i dalších školách School of the Air v Austrálii. Články z australských novin, časopisů, ročenek různých organizací, internetové články na téma vzdělávání, stránky Ministerstva školství v Austrálii a hlavně samotné webové stránky škol School of the Air mi byly zdrojem při zpracování teoretické části mé práce. Práce to nebyla jednoduchá hlavně z toho důvodu, že bylo potřeba přeložit text z angličtiny do češtiny tak, aby celkový dojem nepůsobil moc kostrbatě a nebylo příliš poznat, že je tento text překládaný. Jelikož je téma mé práce něčím novým a zvláštním a v mém okolí není v podstatě nikdo, s kým bych se o tom mohla poradit, bylo získávání informací a jejich třídění plně a pouze v mé režii.

66

6.3.1.3 Příprava výzkumných metod Pro svůj výzkum jsem si vybrala metodu kvalitativního zpracování dat a to především z důvodu, že mi dává možnost od respondentů získat hlubší a cenné informace z hlediska jejich pohledu na způsob výuky dětí na dálku. Jako nejhodnotnější se mi pro výzkum jevily postoje lidí, kteří se na takové výuce aktivně podílejí a s dětmi v tomto směru spolupracují. Zvolený výzkumný problém měl hledat odpověď na otázku „Jaké to je?“, tzn. že šlo o deskriptivní výzkumný problém, který zjišťuje a popisuje situaci, stav či výskyt jevu. Při tomto typy výzkumu se nejčastěji používá metoda škálování, pozorování, nebo rozhovoru. Jako hlavní metodu, díky níž jsem shromažďovala data, jsem si vybrala strukturovaný rozhovor, který měl přinést kýžené výsledky. (Gavora, 2000, str. 111) „Interview je velmi dobrým explorativním nástrojem – nástrojem k zmapování problematiky, se kterou výzkumník dosud neměl zkušenosti anebo která není zpracována ani v literatuře.“ Při volbě této metody si výzkumník musí ještě zvolit druh rozhovoru. Nabízejí se tři možnosti: • Strukturovaný rozhovor znamená, že otázky a alternativy odpovědí jsou pevně dány. Takový rozhovor je vlastně ústním dotazníkem. Z časového hlediska je méně náročný. • Nestrukturovaný rozhovor umožňuje úplnou volnost odpovědí. Tento typ rozhovoru přináší nové, často nepředpokládané informace. Na druhé straně se však tyto údaje obtížně vyhodnocují. • Polostrukturovaný rozhovor je kompromisem mezi těmito dvěma možnostmi. Respondentovi se nabídnou alternativy odpovědí, ale dále se od něj žádá objasnění či vysvětlení. Pro strukturovaný rozhovor jsem se rozhodla z následujících důvodů: rozhovory probíhaly na velkou vzdálenost, neměla jsem možnost stát tváří tvář svému respondentovi a tím pádem navodit uvolněnější atmosféru, která při kontaktu „face to face“ vzniká spontánněji, tento druh rozhovoru je méně náročný na čas, což zahrálo při výběru také svou roli. Chtěla jsem také, aby byly pro všechny navozeny co nejpodobnější podmínky, tzn. stejný slet otázek, předpokládaná délka rozhovoru apod. 67

Strukturovaný rozhovor těmto podmínkám odpovídá nejvíce. Otázky pro rozhovor byly předem promyšlené a připravené, jejich pořadí bylo striktně dané. Informanti byli předem informováni, čeho se bude rozhovor týkat a kolik otázek jim bude položeno. Z důvodu velké vzdálenosti mezi námi bylo třeba vše detailně promyslet a oslovené respondenty, kteří souhlasili s rozhovorem se vším dopředu seznámit. Tím se předešlo nedorozuměním a zbytečným problémům, které mohly v průběhu rozhovoru nastat. Rozhovor probíhal přes počítačový program skype1, byl nahrán do počítače, odkud byl následně zpracován. Při rozhovoru byly používány především otevřené otázky, které umožňují dotazovanému možnost přesného, výstižného vyjádření, které plně odpovídá jeho názoru. Pro tázajícího je to zase prostředek, jak získat více hodnotných informací. 6.3.1.4 Sběr a zpracování dat Cílovou kategorií pro můj výzkum byli zaměstnanci škol School of the Air v Austrálii a to především jejich učitelé či samotní ředitelé. K tomu, aby moje práce splnila svůj účel a přinesla požadované výsledky, bylo zapotřebí se s těmito lidmi spojit, oslovit je a poprosit o spolupráci při realizování mého výzkumu. Rozeslala jsem asi 80 emailů na adresy učitelů, ředitelů škol, které jsem dohledala na stránkách škol, ve kterých působí. V krátkosti jsem se jim touto cestou představila, popsala svůj záměr i s cíly, kterým mi má jejich pomoc posloužit. Získala jsem zpět 8 odpovědí, ve kterých oslovení souhlasili s poskytnutím rozhovoru. Následovalo přiblížení daného zkoumaného problému, popsání průběhu, typu otázek a délky rozhovoru a domluvení se na pevném datu a hodině, kdy rozhovor proběhne. Rozhovory proběhly s učiteli i samotnými řediteli škol. Ve výsledku se jednalo o pět žen a tři muže, přičemž dva muži byli samotní ředitelé a zbytek, tedy šest osob je zaměstnáno na pozici učitele. Rozhovor proběhl v domluvený den i čas přes počítačový program skype, odpovědi 1

Skype je program pro komunikaci přes internet.Stejně jako ICQ, MSN apod. patří do skupiny tzv. Instant messenger. Instant messengery obvykle umožňují chatování mezi dvěma nebo více lidmi, můžete jejich prostřednictvím poslat soubor nebo SMN poslední dobou telefonovat po internetu.)

68

byly nahrávány a následně zpracovány do písemné podoby. Jednotlivé rozhovory jsem si poté přehrávala a postupně přepisovala jejich znění. Snažila jsem přepisovat přesně to, co mi respondenti sdělili, i když to bylo mnohdy vzhledem k anglickému jazyku, ve kterém byl rozhovor veden obtížné. 6.3.1.5 Interpretace údajů Gavora (2000, s. 14) píše, že „Sesbírané údaje jsou jen hrubým materiálem (jsou to slovní popisy, kódy, čísla) a je třeba jim vdechnout život. Je třeba je vysvětlit, dát do vztahu s dosavadním poznáním a uvést jejich využití v praxi.“ Získané rozhovory jsem si vytiskla a pomocí metody otevřeného kódování jsem se je snažila vysvětlit. 6.3.1.6 Charakteristika výzkumného souboru U kvalitativního výzkumu je výběr zkoumaných osob záměrný. Mými zvolenými kritérii pro tento výzkum byla pozice učitele či ředitele školy School of the Air v Austrálii. Věk, ani pohlaví či další kritéria nehrály roli. Záměrný výběr je pro tento typ výzkumu nutný proto, aby vybrané osoby pro něj byly ty pravé a výzkum se neminul účinkem. „Výběr je vždy „reprezentativní“, i když ne z hlediska matematické statistiky – osoby dobře reprezentují dané prostředí.“ (Gavora, 2000, s.144)

Počet

Jméno

Pohlaví

Věková kategorie

Pozice ve škole

Škola

Koníčky

1

Malcolm

muž

46 a více

ředitel

Port Hedland

relaxování, cestování

2

Heather

žena

46 a více

učitelka

Port Hedland

četba, procházky, TV

3

Kylie

žena

20-30 let

učitelka Broken předškolák Hill ů

69

dobrovolni ctví, umění, kick box,...

4

James

muž

46 a více

učitel 4.a 5. ročníku

Cairns

rodina a sport

5

Sharon

žena

46 a více

učitelka 2. Cairns a 3. ročníku

kempování , rybaření, procházky

6

Catherine

žena

46 a více

učitelka starších dětí

Cairns

četba, cestování, procházky

7

Gerry

muž

46 a více

ředitel

Kalgoorlie četba

8

Kelly

žena

31-45 let

učitelka 4. Charters ročníku Towers

košíková, vodní lyžování, volejbal

Podařilo se mi udělat rozhovor s osmi osobami(tři muži a pět žen), které spojovaly důležité znaky, jež jsem pro svůj výzkum potřebovala. Všichni žijí v Austrálii, pracují jako učitelé či ředitelé škol vzdělávající děti na dálku. Velká vzdálenost a nejistota zpětné vazby hrály velkou roli v tom, že jsem se nesnažila přidávat další kritéria. To znamená, že ani místo(pracoviště) pro mě nebylo podmínkou. Ve výzkumu však nešlo o to srovnávat jednotlivé školy či mít stejný počet mužského a ženského pohlaví. Cílem bylo přinést aktuální a subjektivní informace na danou problematiku.

6.4 Analýza dat – kódování Rozhodla jsem se pro zpracování dat podle zásad zakotvené teorie, protože tento výzkumný přístup vyhovuje zkoumané problematice. První fází zakotvené teorie je otevřené kódování. „Otevřené kódování je část analýzy, která se zabývá označováním a kategorizací pojmů pomocí pečlivého studia údajů.“ (Strauss, Corbinová, 1999, s. 43) Během otevřeného kódování údaje rozebíráme na samostatné části pomocí důsledného studia informací, obsaženého v získaných datech, a kladení otázek o jevech, které data reprezentují. K jednotlivým jevům jsou přiřazovány pojmy, které konceptualizujeme (uvádíme do vztahů) a seskupujeme do kategorií (tříd pojmů). 70

Právě otevřeného kódování jsem se rozhodla využít v rámci svého výzkumného šetření.

6.5 Zpracování výzkumného šetření

6.5.1 Škola School of the Air aneb Taková jiná škola Školy School of the Air vznikly za účelem vzdělávat děti, které bydlí v izolovaných částech Austrálie bez možnosti navštěvovat denně běžnou školu. Osnovy této školy jsou stejné jako na běžných školách, i když samotná výuka má svá specifika. „...same syllabus, but different delivery...“ (Sharon-5) „...stejný učební plán, jiný způsob interpretace ...“(Sharon-5)

Kontakt s učitelem nefunguje na bázi, jakou známe ze školních lavic. Vyučuje se na dálku, děti sedí doma u svých počítačů a jsou v určitou dobu připojení a komunikují se svým učitelem. Z pohledu učitele je výuka mnohem náročnější, protože zde chybí osobní kontakt (face to face) a sám učitel musí prokázat dobré vzdělávací a mezilidské schopnosti a dovednosti, aby dokázal látku vysvětlit samotnému dítěti i jeho domácímu učiteli (často to bývá jeho maminka), který hraje ve vzdělání dítěte velmi důležitou roli. Odpadají výchovné problémy, se kterými se musí učitel v běžných třídách potýkat, avšak je tu spousta dalších rizik, na která se musí dávat pozor. „...we do not to have to deal with behaviour problems, but we do have a lot more interaction with parents. Parents are more aware of what is being covered in school, because they are involved in the process. This is a good thing, but it also has it´s difficulties as the teacher can not assume that what they have planned is totally agreeable or executable by the parent.“ (Malcolm-5) „...Nemáme žádné problémy s kázeňskými přestupky, ale musíme více pracovat s rodiči. Rodiče mají lepší povědomí o tom, co je pokryto v látce, protože oni samotní jsou zainteresovaní do procesu. To je dobrá věc, ale má to samozřejmě i obtíže v tom, že učitel si nemůže být jistý, že to co vymyslí je opravdu reálně proveditelné rodičem.“(Malcolm-5)

„...there is

a lot more family involvement in student learning and there are no

discipline problems in the classroom.“(Catherine- 5) „...Je zde také patrná větší angažovanost rodiny a hlavně zde nejsou žádné problémy s disciplínou ve třídě.“(Catherine- 5)

71

Původní „rádiové“ lekce byly nahrazeny satelitním vysíláním, které umožňuje komunikaci přes internet. „...we use a lot of technology and the students have lessons each day with their „base teacher“ using conferencing via the internet. This is all satellite based and includes a range of tools eg whiteboard, chat, interactive signals etc.“(Malcolm-5) „...Používáme spoustu technologií a žáci mají lekce každý den s jejich hlavním učitelem za pomocí internetových konferencí . Toto vše je založeno na satelitu a k dispozici je velká řada nástrojů a pomůcek jako virtuální tabule, chat a interaktivní signály.“(Malcolm-5)

„...this school is such a different school. A lot more reliance on online learning here and development of online courses....“(Catherine-5) „...Tato škola je velmi odlišná. Více důrazu se klade na online učení a rozvoj online kurzů...“(Catherine-5)

Kromě satelitního vyučování vyplňují děti doma pracovní sešity, které posílají poštou k oznámkování do školy. „There is a lot more paper work involved in teaching through distance education...“(Kelly-5) Máme tu o poznání více papírování, když učíme děti na dálku...(Kelly-5)

Nakonec jsem si nechala znak tohoto typu vzdělávání, který na děti působí velmi silně a je pro ně velmi motivujícím faktorem. „Distance education is more personal in that you visit children and their families regularly and stay in their homes for a few days at a time.“(Gerry- 5) „Vyučování na dálku je více osobní. Pravidelně navštěvujete děti a jejich rodiny a zůstáváte na místě, kde žijí i několik dní.“(Gerry- 5)

6.5.2 Touha po změně aneb Proč jsem nezůstala v běžné škole? Sedm z mých osmi informantů má zkušenosti s výukou dětí na běžné škole s každodenní docházkou. Proto si myslím, že jejich výpovědi jsou velmi hodnotné, a dávají pravý a nezkreslený obraz o vzdělávání dětí na dálku a dokáží vyzdvihnout priority a na druhou stranu znají slabší stránky školy, které však díky svým zkušenostem mohou vylepšit. Každý člověk chce občas ve svém životě něco změnit, už ho něco nebaví, nenaplňuje, něco mu nevyhovuje. Čas od času touží vyměnit i práci. Důvody mohou 72

být různé: málo peněz, špatný kolektiv, nesedne si se svým nadřízeným, dostaví se „syndrom vyhoření“ nebo se chce přestěhovat jinam,... Ptáme se sami sebe, co je špatně? Téměř všechny moje informanty spojuje jeden důvod, proč přišli a chtěli pracovat právě na škole School of the Air. Tím důvodem je právě změna, zatoužili po ní a změnili svůj život. „I wanted a change from teaching in a normal mainstream primary school.“ (Gerry-7) „Chtěl jsem změnu. Změnu od učení na běžné základní škole.“(Gerry-7)

„....some of my friends were teaching here and after teaching in mainstream school for 18 years, it was time for a change...“ (Catherine-7) „...Mám pár přátel, kteří na této škole učili. No a ostatně po 18ti letech běžného učení přišel čas na změnu...“(Catherine-7)

„I was a little bit tired from the mainstream school and I wanted to do something with my life. After 7 years working here, I have never asked myself: Why I didn´t stay in mainstream school? I am so happy here. I have worked for SOTA elsewhere and I really love it.“ (Heather-7) „Byla jsem trochu unavená z práce na běžné škole a chtěla jsem provést něco se svým životem. Po sedmi letech práce na této pozici jsem se sama sebe nikdy zeptala proč jsem nezůstala na svém původním místě. Jsem tady tak šťastná. Ať pracuji pro SOTA kdekoliv, miluji to.“(Heather- 7)

„I felt not to well in my previous job, I have an affinity for remote areas of Far North Queensland...“(Sharon-7)....After 20 years in classroom, got tired of bahaviour dramas over ruling teaching and learning...“ (Sharon-18) „Necítila jsem se dobře v mém předchozím zaměstnání, chtěla jsem změnu, navíc jsem vždy měla slabost pro vzdálená území dálného severního Queenslandu - poloostrov Cape York...“(Sharon-7)...Po dvaceti letech strávených ve třídě jsem začala být unavená chováním žáků a pravidly, kterými se člověk musí řídit...“(Sharon-18)

6.5.3 Individuální přístup k dětem aneb Nejhodnotnější aspekt vzdělávacího procesu Každý člověk je osobnost, každý je jedinečná bytost. Každý z nás je jiný, každý čeká od života něco jiného. Tím, že jsme jiní, máme jiné potřeby a ty se většinou nedají uspokojit hromadně. Jelikož je tady každý sám za sebe, očekává také individuální přístup od druhých. „School of the Air is a top quality education tailored to each individual.“ (Heather- 14) 73

„SOTA je prvotřídní vzdělávání ušité na míru každému žákovi.“(Heather- 14)

V životě jsou situace, kdy se nám takového chování dostává, ačkoliv jsou i situace, kdy to z nějakého důvodu nejde. Typickým příkladem může být zahájení školní docházky, kdy se musí pozornost učitele rozdělit na několik dětí najednou. Avšak jinak je tomu právě na školách School of the Air. Nejsou zde třídy plné dětí, křik, smích, ba ani vzájemný osobní (face to face) kontakt. Je tady učitel a několik set kilometrů od něj vzdálené dítě, které sedí ve svém pokoji u svého počítače a čeká na svou hodinu po elektronických vlnách. Jinak než individuálně to totiž ani nejde. I když má učitel hodinu třeba s více dětmi zároveň, mluvit může najednou pouze s jedním. Individuální přístup a individuálně vypracované školní plány jsou jedním z největších benefitů tohoto typu vzdělávání. „Small students numbers in your class, family involvement as a parent is usually the home tutor, more one on one work with students, less peer pressure and behaviour problems..“ (Sharon- 9) „ Nízký počet žáků ve třídě, včlenění rodičů do procesu výuky, protože rodič většinou zastává roli domácího lektora. Více výuky jeden na jednoho. Méně stresu, tlaku a kázeňských problémů, než v běžné škole.“(Sharon- 9)

„The

most

valuable

aspect

of

children

education

is

more

individualised

education,.....working with them and their families on a individual level. I believe that providing a good early childhood education to isolated kids is important and I wanted to be a part of it.“ (Kylie-9, 8, 18) „ Nejcennější aspekt vzdělávání dětí je osobnější přístup k němu..., práce s celou rodinou na individuální úrovni. Věřím, že poskytování kvalitního vzdělávání od raného věku izolovaným dětem je důležité a já bych chtěla být součásti tohoto procesu.“(Kylie-9, 8, 18)

Způsob vyučování není přínosný pouze pro děti, ale i samotnými učiteli je vnímán velice pozitivně. Vždyť snad každý učitel na běžné škole by si přál dát více sebe a chtěl se individuálně věnovat jednotlivým žákům. Výuka je hodnotnější a má větší spád. Vše jde rychleji a má větší význam. „The one on one assistance for the children is a big advantage. The learning programs are tailored to their needs, develop a great deal of independent working skills....“ (Malcolm-9,14) 74

„Přístup jeden na jednoho je pro děti velkou výhodou. Vzdělávací programy jsou ušité přímo na míru potřebám dětí, stejně jako k rozvoji jejich pracovních dovedností...“(Malcolm- 9,14)

„We are very fortunate to have small class sizes so it means we are able to cater to the individual needs of children. It is much easier to modify work for children in this environment. We also have more time to spend with individual children. This means we can offer extra reading lessons, help with maths etc...“ (Kelly- 9) „Máme štěstí, že nemáme příliš velké třídy a tak jsme schopni uspokojit individuální potřeby všech dětí. Je to daleko snazší přizpůsobit výuku pro konkrétní děti. Také máme více času, který můžeme s dětmi trávit. Znamená to tudíž, že můžeme poskytnout extra lekce čtení, pomáhat s matematikou a podobně.“(Kelly- 9)

6.5.4 Pozice učitele SOTA aneb Důležitost vztahu a komunikace s domácím učitelem Učitel na škole School of the Air plní samozřejmě stejné funkce jako učitel na běžné škole, plus má na starosti ještě něco navíc. Kromě organizování osobních návštěv u svých žáků, organizování společných akcí, jako jsou plavecký týden, mini školy, či exkurze a kempy pro děti, musí být v úzkém kontaktu s domácími učiteli dětí, ve velkém případě s rodiči dětí. Domácí učitel je pro žáka vzdělávajícího se na dálku nepostradatelný. „...student´s parent does most of teaching. Teacher asses work and advise parents...“ (Heather- 5) „...žákovi rodiče mají na starosti většinu výuky. Učitel připravuje práci a radí rodičům...“(Heather- 5)

Jelikož si většina rodin nemůže dovolit nějakého speciálního učitele, kterého by si pro své dítě „najala“, přijme tuto roli samotný rodič dítěte, většinou to bývá maminka. „....quality of education depends in many cases on the quality of teacher and tutor...“ „...their relationship is very important ...“ (Gerry- 24) „...Kvalita vzdělání záleží velmi na učiteli a na domácím učiteli....“ „...Jejich vztah je velmi důležitý....“ (Gerry- 24)

Učitelova pozice je ztížena právě tím, že předává své znalosti také rodičům, pověřuje je úkoly a nabádá, aby se se svými dětmi učili, podporovali je. „...teacher chooses strategies that will work for the parent when teaching...“ (Heather-5) 75

„...učitel vybírá pro rodiče strategie, jak učit své děti...“(Heather-5)

„...to the requirements to become a teacher at SOTA belongs except love of children and teaching, ability to travel, good communication skills with children and their families as to have a lot to do with the parents/home tutors on a daily basis...“ (Sharon- 19) „K požadavkům stát se učitelem na SOTA patří láska k dětem a učení, možnost cestovat, dobré komunikační schopnosti s dětmi i jejich rodinami.“(Sharon- 19)

Domácí učitel je přítomen každé vyučovací hodině na dálku, kterou vede učitel ve škole, pomáhá dítěti s učivem a má nad ním dohled, když dítě vypracovává svůj pracovní sešit. Domácí učitel je důležitým článkem ve vzdělávacím procesu dětí. „...At Distance Education have students one on one everyday with their home tutor...“ (Sharon- 18) „...Při dálkové výuce mají studenti vyučování jeden na jednoho každý den se svými domácími učiteli...“ (Sharon- 18)

Jelikož takové znalosti, aby mohl bez problémů své dítě doma vyučovat či mu byl maximálně nápomocný rodič nemá automaticky, je třeba jej čas od času proškolit. Rady a tréninkové hodiny po telefonu nejsou samozřejmě úplně dostačující. „...we train our parents up constantly and formally at a face to face seminar once a year.“ (Heather- 5) „...my se s rodiči pravidelně setkáváme jednou ročně na semináři.“(Heather- 5)

6.5.5 Nedostatek „face to face“ kontaktu s žákem ve škole aneb Velmi rádi děti navštěvujeme Každá mince má dvě strany a ani vyučování dětí ve školách School of the Air není bez chyby. Velkým negativem a nevýhodou je pro většinu učitelů nedostatek „face to face“ kontaktu. „I see the negatives of SOTA in the not enough face to face with students at school“ (Sharon- 10) „Negativum vidím v tom, že nemám dostatek osobního face to face kontaktu.“ (Sharon- 10)

„The big disadvantage of SOTA teacher is a very small amount of face to face contact.“ (James- 12) „ Největší nevýhodou z mého pohledu je velmi málo komunikace tváří v tvář.“(James- 12)

76

Velkým přáním je, aby se v budoucnu podařilo vyvinout technologii, která by umožnila i učitelům vidět své žáky alespoň přes obrazovku počítače. (Veškeré interaktivní hodiny umožňují dětem vidět svého učitele, povídat si s ním, avšak z druhé strany učitel své žáky vidět nemůže, pouze s nimi může mluvit). „Preschool is very social and play based. This is more complicated, when teaching via distance. When you program something it doesn´t necessarily mean that will be implimented how you envisaged out on the station. Not all preschoolers have access to the computer systém so interaction between students only happen at organised events they are gathered together...“ (Kylie- 10) „Předškolní výuka je velmi sociální a založená na hrách. O to je složitější, když se má realizovat na velkou vzdálenost. Když si něco naplánujete, ne vždy to znamená, že vše půjdet podle Vašich původních představ. Navíc ne všichni předškoláci mají přístup k počítači, takže interakce mezi žáky probíhá pouze na organizovaných akcích, kde se všechny děti scházejí...“(Kylie- 10)

Každý učitel si v průběhu třetího a čtvrtého čtvrtletí zorganizuje osobní návštěvu u svých žáků. Jedná se o nahlášené naplánované návštěvy, při kterých stráví učitel u dětí v „outbacku“ jeden až dva dny a kromě vyučování „face to face“, povídání si s dětmi, podávání rad rodičům, se učitel účastní na životě rodiny tak, že pomáhá s povinnostmi, vařením a úklidem. Stane se na chvíli součástí rodiny. Díky tomu se maximálně upevní vztah nejen s dítětem, ale i s ostatními členy rodiny. „I love visiting the kids in their homes out on the stations and working with them and their families on a individual level....I prefer face to face visits because I gain so much information in that setting(body language, where their attention is) and it allows me to model appropriate communication behaviours to them...“ (Kylie- 10,17) „Miluji navštěvování dětí v jejich domovech na farmách i práci s nimi a jejich rodiči... Preferuji osobní návštěvy, protože získám mnohem více informací - řeč těla, poznám na co je upřená jejich pozornost) a a to mi dovolí měnit aktuální způsob komunikace v závislosti na momentální situaci...“ (Kylie- 10,17)

„Teachers travel out in the Western Australian outback and visit their students and stay with the children´s families...“ (Malcolm- 11) „Učitelé cestují do outbacku Západní Austrálie a navštěvují své žáky, kde v domovech jejich rodin tráví několik dní...“(Malcolm-11)

Další z možností, kdy se mohou děti se svými učiteli potkat a vidět jsou různé akce v průběhu roku. Jedná se o výlety, exkurze, tábory spojené s výukou a 77

sportováním, mini školičky pro nejmladší apod. „I love getting to see the children so I enjoy camps and outreaches however as these only occur a few times a year...“ (Kelly- 8,17) „Moc ráda se vídám s dětmi a proto mám nejraději tábory a návštěvy u rodin, ačkoliv je to pouze několikrát do roka...“(Kelly- 8,17)

6.5.6 Stinné stránky vzdělávání na SOTA aneb Když není jiná možnost, nejsou žádná negativa Jak už jsem popisovala výše, vše má svoje pro a proti. School of the Air byla založena pro děti, které nemají jinou možnost, jak se vzdělávat. Již od počátku se muselo počítat se spoustou omezení, která tento způsob vzdělávání přinesla a přináší. Tytam jsou už doby, kdy byli učitelé se svými žáky v kontaktu pouze přes pedálové rádio, kdy se stále ztrácel signál a častokrát nebylo vůbec možné se s dotyčným spojit. Dnes se moderní vybavení a technologie dostaly i do těchto izolovaných částí Austrálie a zjednodušují a zefektivňují tak práci a výuku učitelům i dětem. Samozřejmě se stále nemůže rovnat vybavení a využití technologií ve větším městě a tady. Složité je najít signál a spojit se se všemi rodinami, jejichž děti jsou ve škole zapsané. Hlavně finanční náročnost (převážně pro samotné rodiny, které musí pro děti veškeré vybavení obstarat) a rychlost připojení patří mezi největší úskalí těchto dnů. „...We could do with more bandwidth...we currently have 250kbs...“ (Gerry- 21) „...Určitě by se dala zvýšit rychlost přenosu. V současnosti pracujeme na 250kbs...“(Gerry- 21)

„Drawback to this type of education are distance and access to resources such as computers and dvds,etc...“ (Catherine- 10) „Stinnou stránkou tohoto typu vzdělávání je vzdálenost a přístup ke zdrojům, jako počítače, DVD a podobně...“(Catherine- 10)

Dalším nedostatkem je neschopnost výuku zobousměrnit v rámci „face to face kontaktu“. Děti svého učitele při vyučování vidí, on je však vidět nemůže. „It would be wonderful if we could see the children in our class through the use of webcam or something similar.“ (Kelly- 22) „Bylo by skvělé, kdybychom mohli vidět naše děti pomocí webových kamer, nebo podobných zařízení.“ (Kelly- 22)

78

Originalita ve vyučování s sebou nese také originální vzdělávací techniky a aktivity. Když se někdo rozhodne pro dráhu učitele na škole SOTA, musí počítat s tím, že stráví spoustu času mimo domov při návštěvách svých žáků, ale také organizováním společných aktivit s dětmi. „Disadvantage to be a teacher in SOTA? A lot of time away from home, Lots of extra hours“ (Kylie- 12) „Nevýhoda učitele na je spousta času stráveného mimo domov... z toho plyne i spousta přesčasů.“ (Kylie- 12)

Spousta kancelářské práce a „papírování“ je další z náplně učitelů, která není mnohdy příjemná. „...mostly work in an office and have less face to face contact with children. In a classroom, teachers are bosses of the room, but in the office, they have to share the space and this can be a little foreign“ (Malcolm- 12) „... převážně práce v kanceláři a nedostatek přímého kontaktu s dětmi.Ve třídách jsou učitelé "pány třídy", ale

v

kanceláři

musí

sdílet

svou

místnost

s

ostatními

a

to

jim

občas

bývá

cizí.“

Malcolm- 12)

„There si a lot more paper work involved in teaching through distance education....“(Kelly- 5) „Máme tu o poznání více papírování, když učíme děti na dálku...“(Kelly- 5)

I když by se dalo vyjmenovat spoustu dalších negativních stránek těchto škol, tak si myslím, že smysl a pozitiva tohoto typu vzdělávání stojí mnohem výš než všechny stinné stránky. To, že tito lidé poskytují vzdělání dětem, ke kterým by se jinak vůbec nemuselo dostat je hodnota a činnost maximálního významu a rozhodně za ně patří i tímto prostřednictvím velký dík. Na závěr odstavce jsem si nechala větu jednoho z učitelů, který nádherným způsobem a přitom jednoduše vystihuje vše, co jsem v této kapitole chtěla říct. Cituji: „When there is no alternative, there are no negatives!!!“ (James,10) „... Když není jiná alternativa, nejsou žádná negativa!!!“(James,10)

6.5.7 Ohlasy dětí na vzdělávání aneb Dokáží a umí vše, jak děti v běžné škole Většina z nás má asi stále zažité, že pokud se dítě vzdělává jinak, než klasicky v

79

běžné škole, nemůže umět tak mnoho, jak jeho vrstevníci a je o spoustu věcí ochuzené. Je to samozřejmě téma k diskuzi. Jak jsem již popisovala výše, na finálním výsledku se podílí učitel, domácí učitel a také dítě. Dle postojů mých dotázaných to vypadá, že díky stejnému kurikulu a snaze všech

učitelů

jsou

absolventi

velmi

dobře

připravení

k

dalšímu

studiu

(středoškolskému), které musí tyto děti již absolvovat na normálních školách. „Feedback from the children? Sound to excellent results- adjust very well to boarding schools for secondary education.“ (Heather- 25) „Ty zpětné vazby jsou opravdu neuvěřitelně pozitivní. Děti se bez nejmenšího problému zařazují do dalších stupňů výuky.“(Heather- 25)

„They can achieve as well as anyone else“ (Sharon- 25) „Děti z těchto škol mohou dosáhnout stejných cílů jako ostatní.“(Sharon- 25)

Některé SOTA nabízejí i možnost studia středoškolského, ale i na těchto školách jsou to pouze první dva ročníky a na zbytek studia musí dítě odjet studovat někam do města. „They have generally loved their years at SOTA and usually hold close ties to the school. We have several parents in our school who also went through the SOTA system themselves and have remained in the isolated areas that we serve.“ (Malcolm- 25) „Obecně velmi rádi vzpomínají na roky strávené na SOTA a drží velmi úzké vazby se školou. Máme tu i několik rodičů, kteří byli taktéž vzděláváni na SOTA a kteří na vzdáleném izolovaném území nadále zůstali.“(Malcolm-25)

Děti v „outbacku“ vyrůstají od narození v naprosto odlišných podmínkách, než na jaké jsou zvyklé děti z měst. Je pro ně samozřejmostí od malička pracovat a pomáhat rodičům na farmě, na které žijí či v národním parku apod. Jízda na koni, starání se o dobytek patří ke všedním činnostem. Každého hned napadne, o co všechno jsou tyto děti v dnešní moderní společnosti ochuzené. Není to však tak. Zkusme se na to podívat z druhé strany, o co všechno jsme ochuzení my? Děti žijí ve spojení s přírodou a hloubka vztahů s rodiči a kamarády je také velmi veliká. Je to život čistý a plnohodnotný. I když občas musí být velmi těžký. „Children love their lifestyle and school“ (Gerry- 25) „Děti milují svůj životní styl a školu.“(Gerry- 25)

„I have only worked here for a year however I have heard lots of success stories of children going on to do wonderful things.“ (Kelly- 25) 80

„Zatím tu pracuji pouze rok, nicméně slyšela jsem spoustu příběhů o úspěších takto vzdělávaných dětí.“ (Kelly- 25)

6.5.8 Vztah učitel, dítě, rodiče aneb Jsme jako jedna rodina Klasický vztah učitel - žák je ne škole SOTA obohacen ještě o domácího učitele. Ve většině případů se jedná o rodiče dítěte. Kvůli velké vzdálenosti a stále nedokonalým technologiím je převedena spousta vzdělávacích povinností i na domácího učitele, který se musí s dítětem učit a je zároveň účasten všem hodinám, které se vysílají ze školy. Dá se tedy mluvit o velmi úzkém vztahu mezi těmito třemi stranami. „...for me? ...great partnership with parents - much greater partnership than mainstream schools. A fantastic school commuity and wonderful children who like their teachers!“ (Malcolm- 9) „...pro mě?... skvělá spolupráce s rodiči - daleko významnější, než na běžné škole. Skvělá školní komunita a také úžasné děti, které opravdu milují své učitele.“ (Malcolm- 9)

„Často vznikají přátelství a hlubší vztahy, než je běžné na klasické škole. „Closer relationship with students and student´s families.“ (Sharon- 11) „Bližší vztah se studenty a jejich rodinami.“(Sharon- 11)

Převládající interakcí je samozřejmě komunikace po telefonu, emailu, internetu. Několikrát ročně mají možnost se všichni společně setkat tváří tvář. Tyto události děti milují. „Relationship with students and parents tend to be very close. It is like a family. We are able to tailor learning well to individual students.“ (Heather- 11) „Vztah s žákem a rodičem je velmi úzký. Je to jako jedna rodina. Jsme schopní ušít studijní program na míru každého žáka.“(Heather- 11)

Jak jsem již psala výše, komunikace mezi učitelem a rodičem je velmi důležitá, neboť na nich obou záleží, jak bude dítě ve škole prospívat a jaké budou jeho možnosti v budoucnosti. „...more individualised education, working with the whole family.....form close relationship with the kids and their families...“ (Kylie-9) „... osobnější výuka dítěte, práce s celou rodinou...Tento systém navíc buduje úzký vztah s dětmi a rodinami...“(Kylie-9)

81

6.5.9 Pracovní doba aneb Často trávím dny mimo domov Pracovní doba je pro každého pracujícího člověka velmi důležitá, zvláště v dnešní rychlé době, která klade důraz na práci, podnikání, ambiciózní a cílevědomé lidi. Spousta lidí dává přednost práci před rodinou a volným časem. I když není australská společnost tímto jevem zatím „nakažená“, je jen otázka času, kdy pohltí i tamější obyvatelstvo. Vždy samozřejmě záleží, zda se člověk stará o svůj podnik, nebo zůstává v práci jen protože musí nebo by měl. Většina mých dotázaných tráví prací tak 7 - 8 hodin denně. Výjimku tvoří pouze ředitelé, kteří mi řekli, že 9 - 11 hodin denně je spíš normální než výjimka. Občas jsou povinnosti natolik závažné, že musí do práce i o víkendu. Pracovní doba učitele na SOTA však obsahuje i občasné výlety do „outbacku“ a další aktivity. „...you wouldn´t be a SOTA teacher if you didn´t like outback travel...“ (Heather- 12) „... nemohl by jsi být učitelem na SOTA, pokud bys neměl rád cestování do „outbacku...“(Heather- 12)

„Teachers travel out in the Western Australian outback and visit their students and stay with the children´s families“ (Malcolm- 11) „Učitelé cestují do outbacku Západní Austrálie a navštěvují své žáky, kde v domovech jejich rodin tráví několik dní...“(Malcolm-11)

„ Disadvantage to be a teacher in SOTA is a lot of time away from home and lots of extra hours.“ (Kylie- 12) „Nevýhoda učitele na SOTA je spousta času stráveného mimo domov... z toho plyne i spousta přesčasů.“ (Kylie- 12)

„The negatives of this type of education is long periods of travel, ...mainstream teachers don´t do the number of camps or the amount of travel we do...“ (Gerry- 10,12) „Negativem tohoto typu vzdělávání je dlouhá doba, kterou člověk stráví na cestách při navštěvování dětí,...Běžní učitelé nemusí jezdit na tábory a cestovat ty dlouhé vzdálenosti za dětmi...“(Gerry- 10,12)

I když se výlety do „outbacku“ zdají nyní spíše jako negativum, u většiny učitelů jsou to nejvyhledávanější hodiny, na které se vždy velmi těší. „I love visiting the kids in their homes out on the stations....“ (Kylie- 8) „ Miluji navštěvování dětí u nich doma na farmách...“(Kylie- 8)

Práce učitele na škole SOTA je méně stresující a více tvořivá. Zvýrazní se osobnost učitele a jeho kvality. 82

Je zřejmé, že díky tomuto pracovnímu vytížení na škole působí spíše mladí učitelé, kteří zatím nemají děti a rodinu, nebo na druhou stranu starší učitelé, kteří již mají odrostlé děti a pro které je časté cestování do „outbacku“ příjemným zpestřením.

6.5.10 Doporučení výuky aneb Záleží, kde bydlíš Ne jeden rodič si zřejmě klade otázku, jakou školu bude jeho potomek navštěvovat, až z miminka vyroste a bude čas se vzdělávat. Možností je několik a tím nejdůležitějším jsou životní okolnosti. „I would be happy to send my own children to either depending on my circumstances...I believe both offer quality education“ (Kelly- 13,14) „Dokážu si představit obě varianty. Velice by záleželo na okolnostech...Věřím, že oba přístupy nabízejí kvalitní vzdělání.“(Kelly- 13,14)

V prvé řadě záleží na tom, kde rodina bydlí a jaké má právě v tom místě možnosti. „Which school I choose for my child? It depends where I am living!“ (Sharon- 13) „ Jakou školu bych vybrala pro své dítě? No to by záleželo na tom v jaké lokalitě bych bydlela!“ (Sharon- 13)

Pokud rodina bydlí ve městě, kde je možnost si vybrat z více škol, jsou např. blízko domova, dítě bude chodit nejpravděpodobněji do místní školy a asi rodiče ani nenapadne uvažovat jinak. „I would choose mainstream...That´s how I was educated and we are not living in a remote community“ (Catherine- 13,14) „Vybrala bych spíše běžnou školu... Je to totiž způsob, jak jsem se učila já a hlavně my nebydlíme ve vzdálených místech.“(Catherine- 13,14)

Pokud rodina bydlí v „outbacku“, daleko od jakékoliv běžné školy, vidí rodiče nejčastěji SOTA jako nejlepší řešení, protože poslat své dítě do města, pryč od svých nejbližších na takovou dlouhou dobu, aby ho viděli jen o prázdninách, je pro ně téměř nemyslitelné. Tak by dítě bylo vzdálené „dvakrát“ - jeho domov leží daleko od všeho a pokud by odjel od svých sourozenců, rodičů a všech ostatních žijících s ním na jednom místě, cítil by se ještě více opuštěný. Byl by v cizím prostředí a ještě bez své rodiny. Pokud je u dítěte podezření, že bude potřebovat individuálnější přístup ve

83

vzdělání, např. z důvodu

podezření na nějakou poruchu učení či nějakého jiného

důvodu, je pravděpodobně nejlepší řešení SOTA. Individuální kontakt je na prvním místě a u některých škol jde docházka do školy kombinovat i s denní. „If I lived remote, it would have to be Distance Ed. I would still consider distance ed. In a more urban area if I wasn´t sure that the local school were able to cater for the child´s needs.“ (Sharon- 14) „V případě, že bych bydlela ve velmi vzdálené lokalitě, tak bych samozřejmě zvolila SOTA. Pokud bych ale bydlela v civilizaci, pravděpodobně bych si vybrala běžnou školu. K SOTA bych přistoupila v případě, že bych si nebyla jista kvalitou místní výuky.“(Sharon- 14)

Tři z osmi dotazovaných jsou jednoznačně pro výuku v SOTA. Individuální přístup je pro ně mnohem důležitější než skupinová výuka v běžné škole. „...as a parent, you can teach your children with all support and materials of a teacher...“ (Gerry- 14) „...Protože jako rodič můžete učit své dítě s veškerou podporou a učebními materiály učitele..“ (Gerry-14).

„Definitely I would choose SOTA if I was able to have the time to teach them. SOTA is no good for parents who need to work, as you need to be in the classroom with your children....The one on one assistance for the children is a bid advantage...“ (Malcolm- 13,14) „Určitě bych si vybral SOTA, v případě že bych měl čas své děti vyučovat sám. SOTA ale není vhodná pro rodiče, kteří mají hodně práce a tudíž by se jim nemohli v dostatečné míře věnovat. Přístup jeden na jednoho je pro děti velkou výhodou...“(Malcolm- 13,14)

„SOTA is a top quality education tailored to each individual.“ (Heather- 14) „SOTA je prvotřídní vzdělávání ušité na míru každému studentovi.“(Heather- 14)

Kromě místa bydliště, zaměstnání rodičů, zdravotního stavu dětí, může jít o osobní postoje a názory rodičů, zkušenost či doporučení, ale i o jedinou možnost, která se v daný okamžik rodičům dítěte nabízí.

6.5.11 Nejoblíbenější komunikační technologie aneb Rádi na sebe vidíme, i když většinou by nebylo možné se dotknout S rozvojem komunikačních technologií se vyvíjejí i možnosti komunikace dětí na školách School of the Air. Jelikož je vyučování na dálku velikým handicapem 84

převážně z důvodu nemožnosti osobního kontaktu, je jakákoliv osobnější komunikace novou výzvou a možností. Existuje spousta technologií, které kontakt umožňují, avšak nejsou nijak populární. Mezi takové technologie patří např. fax, textové zprávy, emaily, hlasové zprávy, pošta apod. „....my least favourite communication is using anything written and voice messages. At this age they don´t understand why it is not a two way conversation...“ (Kylie- 17) „...Nejméně mám ráda používání čehokoli psaného( tak malé děti neumí číst a psát, takže to musí zastat rodič či dozor ), ani hlasových zpráv(děti totiž nerozumí tomu, proč komunikace není obousměrná...“(Kylie- 17)

„...I don´t like communication through using mail as it takes to long and it´s not reliable“ (Kelly- 17) „...Nemám moc ráda komunikaci poštou - zabere to spoustu času a nepovažuji to za příliš spolehlivé.“(Kelly- 17)

Technologie, která je však na druhou stranu u dětí i učitelů nejpopulárnější je kromě „face to face“ kontaktu, „I prefer to see the children face to face at camps and outreaches ….“ (Kelly- 17) „ Preferuji vidět se s dítětem tváří v tvář na táborech a při návštěvách dětí doma...“(Kelly- 17)

„Personal contact whether through telephone or face to face...“ (James – 17) „ Nejraději mám osobní kontakt. No a když to není možné, tak telefonický...“(James – 17)

„I prefer the one on one face to face contact at camp and mini school to build relationships...“ (Sharon- 17) „Upřednostňuji kontakt face to face na táborech a mini školách k vytvoření vztahů.“(Sharon- 17)

o kterém jsem již psala výše, možnost komunikovat přes satelitní konferenční program, který dětem umožňuje sledovat učitele při výuce, poslouchat co povídá a vidět, jak se tváří a gestikuluje. Tímto prostředkem se výborně vyučuje cokoliv, co je nutné dětem demonstrovat. Zjednodušilo se tím složité vysvětlování pokusů, různých procesů, pohybů či výuky na hudební nástroj. Dětem se komunikuje jednodušeji a spontánněji, když mluví na někoho, koho vidí.Výuka se zdá smysluplnější a mnohem hodnotnější. „...Our best type of communication is the satellite conferencing software we use for lessons. All forms of communication are effective for different purpose though. We like the face to face contact, in most time we couldn´t touch to each other...“ (Malcolm- 17)

85

„...Náš nejlepší komunikační nástroj je satelitní konferenční software, který používáme při výuce. Všechny typy komunikace jsou efektivní pro odlišné účely. Všichni máme rádi osobní kontakt, ale povětšinou musíme komunikovat na dálku.“(Malcolm- 17)

„The best is on line via secure internet site as that is what we use to teach with.“ (Gerry- 17) „Nejraději komunikuji online přes internet. Tento přístup také používáme nejvíce.“(Gerry- 17)

I tato, prozatím nejdokonalejší technologie má své nedostatky. Sice umožňuje dětem vidět svého učitele, ale na druhou stranu je oční kontakt nemožný. Znamená to, že učitel své žáky při výuce slyší, avšak nemůže je vidět. Technika to zatím nedokáže. „We all like the face to face contact, in most time we couldn´t touch to each other...“ (Malcolm- 17) „ Všichni máme rádi osobní kontakt, ale povětšinou musíme komunikovat na dálku...“(Malcolm- 17)

„It would be wonderful if we could see the children in our class through the use of webcam or something similar.“ (Kelly- 17) „Bylo by skvělé vidět se s dětmi ve třídě skrze užití webové kamery nebo něco podobného“(Kelly- 24)

Je to snad pouze otázka času, kdy se děti budou moci se svými učiteli na velkou dálku bavit a budou na sebe vzájemně vidět. SOTA´s se tím posunou zase o krůček blíž vyučování na běžné škole.

6.5.12 Kvalita vzdělávání v porovnání s běžnou školou aneb Jak šikovní jsou třídní a domácí učitelé? Nejdůležitějším úkolem všech škol School of the Air je připravit děti na budoucí studium na střední škole anebo jim přinejmenším vštěpit základy všech důležitých oblastí lidského života, aby nezůstaly negramotnými. Kromě výuky čtení, psaní, počítání, výuky cizího jazyka (nejčastěji to bývá japonština) přírodních věd, vlastivědy, umění, tělesné a výtvarné výchovy a dalších předmětů, mají děti na škole SOTA obrovskou výhodu, že umí dokonale obsluhovat spoustu komunikačních prostředků. Je to v rámci jejich výuky podmíněná nutnost naučit se psát na počítači, ovládat ho, vědět, jak se používá internet, fax, jak se telefonuje apod. V tomto ohledu mají tyto děti náskok nad svými vrstevníky ve městě. Vzdělání spadá pod vládu a ministerstvo školství daného australského státu a 86

osnovy základní školy jsou stejné na běžné škole i na škole School of the Air. Kvalita vzdělání se odvíjí tedy od šikovnosti učitelů a participaci rodičů jako domácích učitelů. Výuka je zaměřena hodně na samostudium či vzdělání s rodičem. Ohlasy mých dotazovaných na kvalitu školy SOTA versus běžná škola jsou 100% kladné a pro School of the Air. „...most children who have attended distance education have no difficulties fitting into mainstream boarding school.“ (Kelly- 24) „...většina dětí, které dokončí školu vzdálené výuky nemají žádný problém se začlenit do vyšších stupňů výuky po boku dětí z běžných škol.“(Kelly- 24)

„SOTA is absolutely better because of small numbers, one to one time and committed family involvement. Students here are more familier with computer technology because a lot of our work is done that way.“ (Sharon- 24) „SOTA je jednoznačně lepší, protože má malé třídy a tak je více času na individuální výuku a taky rodiče se věnují dětem a jejich výuce několik hodin denně. žáci navíc dokáži lépe pracovat s počítači, protože spousta práce tuto dovednost vyžaduje.“(Sharon- 24)

„...if not better, because of individual treatment...“ (Catherine- 24) „...Ano, pokud ne lepší ... z důvodu osobního přístupu..“(Catherine- 24)

„...well proven and the students do very well when they head off to secondary schoolusually a boarding school.“ (Malcolm- 24) „...Žákům se daří velmi dobře při začlenění se na střední školu, většinou klasického typu.“(Malcolm- 24)

I na venkově či farmě mohou žít chytré a bystré děti. Bylo by škoda jim neposkytnout vzdělání, na které mají nárok. Pokud tady budou lidé, kteří budou chtít děti vzdělávat, budou chtít jim předávat zkušenosti, budou v nich rozvíjet jejich vlohy, pokud tady budou rodiče, kterým bude na svých dětech záležet a kteří budou usilovat, aby v životě něčeho dosáhly, potom nezáleží na tom, zda bude vyučování probíhat ve třídě s dalšími dvaceti dětmi nebo na dálku 500kilometrů pouze v interakci učitel - dítě, za nezbytné pomoci a asistence domácího učitele. Jak má jedna škola School of the Air ve svém mottu: „Distance no barrier!“, (vzdálenost není bariéra!)

6.6 Příběhy na dokreslení atmosféry V následujících řádcích bych chtěla rozebrat tři témata, která se týkají obecně 87

škol SOTA. Podbarvená však budou konkrétním příběhem, který se doopravdy stal. Tím bych chtěla poukázat na aktuálnost a opravdovost těchto vyprávění a přiblížit tak maximálně prostředí škol School of the Air.

6.6.1 Hloupé nedorozumění aneb Ještě že se technologie vyvíjí Nejpoužívanější technologií v rámci historie škol School of the Air byl přenos informací přes HF rádio a vysílačky. Až od roku 2003 se začalo vysílat přes internet. Tento HF rádiový systém se používal přes třicet let a oproti dnešním moderním technologiím trpěl mnoha nedostatky. Jeho používání záleželo vždy na aktuálních podmínkách počasí, to ovlivňovalo ztrátu signálu, rušivé zvuky apod. Bylo velice obtížné vyučovat děti v takových podmínkách. Pro tento účel byly přesně vypracovaná pravidla, jak má učitel postupovat, co, v jaký okamžik říct apod. Způsob výuky se naprosto lišil od běžné vyučovací hodiny. Někdy bylo počasí a signál tak špatný, že se vyučování přerušilo a pokračovalo se třeba až další den. Ráda bych na tomto místě popsala příběh, k čemu díky nedokonalé technice může dojít. „One day children were taking turns in telling me some news before we started the lesson proper. When the radio reception was very bad I used to guess what the child telling me as I could understand every third of fourth word. On this particular day the child told me that her puppy dog had drowned in the pool. I heard the word dog and pool and thought the dog had gone for a swim. I replied, „That is great,“ because it was hot day. I found out later that the dog had drowned in the pool. These things don´t happen now with our technology.“ (Gerry) „Jednoho dne před začátkem vyučování měly děti za úkol, říct mi nějaké novinky. Jelikož byl toho dne signál spojení velice špatný, musel jsem hádat, co mi děti říkají. Rozuměl jsem každé třetí až čtvrté slovo.Toho dne mi jedno dítě oznámilo, že se jeho štěňátko utopilo v bazéně. Slyšel jsem slovo pes a bazén a tak jsem si myslel, že si šel jeho pes zaplavat. Odpověděl jsem: „to je skvělé!“, protože ten den bylo opravdu horko. Později jsem zjistil, že se pes v bazéně utopil. Tato nedorozumění se už nyní s naší technologií nestávají.“(Gerry)

6.6.2 Návštěvy u dětí aneb Vždy nějaké překvapení Jak jsem již popisovala výše, návštěvy učitelů u dětí doma jsou velmi populární a patří mezi nejoblíbenější aktivity na škole. Výletu předchází velké přípravy, protože 88

děti bydlí většinou opravdu velmi daleko od civilizace a nevedou tam častokrát vyasfaltované cesty, nýbrž se jede po prašné cestě. Přístupové cesty jsou v období dešťů ještě navíc uzavřené, takže často se musí cesta plánovat dohromady s předpovědí počasí. Na cestu se učitel nevydává sám. Samotný „outback“ skýtá mnoho nebezpečí a na většině území není žádný signál. Proto na cestu vyráží většinou dva učitelé společně. Přesně v danou dobu, musí do školy hlásit, kde se nachází, stejně tak o sobě musí dát vědět, jakmile přijedou do rodiny nebo když odjíždějí. Tyto informace jsou velmi cenné v případě, že by se po cestě něco stalo, tak aby se dali dohledat a pomoc přijela co nejdříve. V zapadlých komunitách, opuštěných staveních a farmách lidé často překvapí svou návštěvu nějakou činností, zvykem či tradicí, která v člověku

z „civilizace“

vykouzlí údiv na tváři. Podmínky k životu tady jsou tvrdé a lidé, kteří tady žijí, dodržují svá pravidla a zvyky. Kromě samotné výuky „face to face“, povídání si s dítětem či dalšími členy rodiny je učitel vtažen aspoň na ten jeden či dva dny do běžného života rodiny. Vypomáhá jim s domácností, úklidem, vařením, ale také venku na poli či s dobytkem. Co se občas při takové návštěvě může stát, bych ráda popsala do této kapitolky. „On one visit to a family many years ago, I was eating dinner when I heard what sounded like high heels walking down the verandah. It turned out to be a young horse. It stopped at the kitchen door, looked in and then walked through the door and behind where I was sitting at the table.No one seemed to think it was that unusual. Next thing I knew, the horse head came over my shoulder and went straight for mt Kangaroo Pie that had been dished up for my dinner. I grabbed my plate just in time to save the pie and then the horse walked out the door on the other side of the kitchen and went off to the yard. Everyone laughed- quite a bizzar experience.“ (Malcolm) „Na jedné návštěvě u rodiny, pár let zpátky, jsme seděli u stolu a jedli večeři, když v tom jsem uslyšel zvuky, jako když někdo kráčí ve vysokých podpatcích po verandě. Nakonec se ukázalo, že je to malé hříbě. Zastavilo se před dveřmi do kuchyně, podívalo se dovnitř a pak vešlo dveřmi dále až za mě. Nikdo nevypadal, že by to bylo pro ně něco neobvyklého. Potom jsem ucítil, jak se koňská hlava naklání přes mé rameno a tu vidím, jak si bere klokaní koláč, který byl určený pro mě k večeři. Popadl jsem talíř právě včas, abych koláč zachránil a tak se kůň otočil a pozvolna odkráčel z kuchyně zpátky na dvorek. Všichni se dali do smíchu a pro mě to byl opravdu neobvyklý zážitek.“(Malcolm)

89

6.6.3 Smysl této práce aneb Jak nesmělý žák napsal na Ministerstvo školství, že jim pošle $100, když mu vrátí jeho paní učitelku Učitel je pro každé dítě osobnost. Je to někdo, ke kterému se vzhlíží, protože je to ten, kdo nám předává znalosti, informace a zkušenosti. Dalo by se říct, že je hned po rodičích pro dítě nejdůležitější „dospělák“. Především pro děti, které nastoupí do školy, je pan či paní učitelka velkou autoritou a to, co řeknou „musí“ být i pro rodiče svaté. V našem případě bývá při vyučování třída plná dětí. Baví se spolu, smějí a vyvádějí o přestávkách. Pak přijde pan učitel, děti se zklidní, posadí se a ani nedýchají, jak mu při jeho vyprávění doslova „ visí“ na rtech. Pan učitel je někdo, kdo jim představuje nový svět. Pro děti ve školách School of the Air hraje pan či paní učitelka ještě významnější roli. Spolužáci těchto dětí jsou daleko, takže jejich připoutání se či sblížení s jejich paní učitelkou je pro ně velmi důležité. Je to pro ně kontakt s civilizací a s naprosto odlišným světem, než ve kterém oni žijí. To důležitost vztahu ještě násobí. A to, když dítě sdělí svému učiteli, že se těší, jak za ním přijede na návštěvu, či jak mu skočí kolem krku, sotva vystoupí z auta, je pro samotného učitele největší odměna a pocit, že jeho práce má smysl a že stojí za to ji dělat. Pro dokreslení bych na tomto místě chtěla uveřejnit příběh, který se stal nedávno a který je takovým příkladem za všechny. „Earlier this year I had to change classes due to unforseen circumstances. One of the children in my class had always been fairly quiet and didn´t participate a lot. He rarely completed work and I never felt I made a connection with him. When I told the children I would not be their teacher anymore he asked his Mum if she would help him write a letter to the Department of Education. (He is VERY reluctant writer, so this was a huge achievement). His Mum helped him write and post the letter. In his letter he introduced himself, explained where he was from and then kindly told the department he would give them $100 if they put me back. This was a very big reminder to me about how much we impact the lives of the children we teach. I thought I had been unable to reach this child when I really was a special person in his life. It´s a very rewarding feeling.“ (Kelly) „Na začátku tohoto roku jsem musela z nepředvídatelných důvodů vyměnit třídu. Jedno z mých dětí ve třídě, bylo vždy velmi tiché a téměř ničeho se neúčastnilo. Velice zřídka dokončilo rozdělanou práci a nikdy jsem s ním nemohla navázat spojení. Když jsem svým dětem oznámila, že už je dále nebudu vyučovat, zeptal se tento chlapec své maminky, zda by mu pomohla napsat dopis na Ministerstvo

90

školství(strašně nemá rád psaní, takže to byl obrovský úspěch). Jeho maminka mu pomohla napsat a poslat jeho dopis. V dopise se chlapec představil, vysvětlil, odkud je a požádal Ministerstvo, že jim pošle $100, pokud mě vrátí do jeho třídy. Bylo to pro mě obrovské překvapení, jak silně na děti dopadá naše chování, když je učíme. Nikdy jsem se nedokázala k tomuto dítěti vnitřně přiblížit a přitom jsem pro něj byla vyjímečný člověk. Je to velmi odměňující pocit.“(Kelly)

6.7 Závěr výzkumného šetření Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit názory, postoje a mínění těch nejpověřenějších osob ve školách School of the Air,

samotných učitelů či jejich

ředitelů. Na základě provedených rozhovorů jsem zjištěné informace zpracovala otevřeným kódováním a zaznamenala v jednotlivých kategoriích. Ráda bych zde uvedla výsledky, ke kterým jsem díky výzkumu došla. Všichni informanti mají zkušenosti s výukou dětí na běžné škole. Převažujícím důvodem, proč se rozhodli změnit svou dosavadní práci byla touha po změně, chuť zkusit něco jiného, rozdílného a plnohodnotného. Z rozhovorů mých dotázaných bylo cítit obrovské zaujetí pro jejich práci a radost, že mohou předávat znalosti a dovednosti dětem, které by za normálních okolností přístup ke vzdělání neměly. Existuje spousta rozdílů ve výuce na klasické škole a výuce na dálku. Je třeba se naučit jednat s žákem úplně jiným způsobem, než jak to běžně známe ze školy. Slouží k tomu nespočet komunikačních technologií, které škola při výuce používá i důležité zásady, které se učitel musí naučit a také se s nimi sžít. Chybí však osobní kontakt „face to face“, který je pro komunikaci velice důležitý. Tento nedostatek se snaží škola řešit návštěvami učitelů u dětí, pravidelnými setkáními v rámci ročníku či exkurzí a výletů. Tak jako všem učitelům a na druhou stranu i dětem chybí osobní kontakt s druhou stranou, jsou do výuky zapojení domácí učitelé(často to bývá jeden z rodičů), kteří se denně s dítětem učí a jsou přítomni všem hodinám v rámci rozvrhu. Jsou velmi důležitým článkem v procesu vzdělávání dětí. Vztah mezi nimi a učiteli je velmi úzký. Spousta mých dotázaných si tohoto jevu velmi váží. Dalším, velmi důležitým aspektem ve výuce je individuální přístup k žákovi. Snad všichni informanti ho vyzdvihli jako největší výhodu vzdělávání na dálku. 91

Každému dítěti je na míru vytvořený rozvrh, který odpovídá jeho možnostem a schopnostem. I děti s poruchami učení či s jiným zdravotním postižením se bez výhrad mohou výuky účastnit. Učitel se nemusí potýkat s výchovnými problémy a děti jsou ušetřeny přílišným stresům, kterým se žáci běžných škol nevyhnou. Velkou výhodou, která dítěti alespoň trochu vynahrazuje chybějící „face to face“ kontakt a zároveň velmi oblíbenou součástí vzdělávání jsou návštěvy učitelů u dětí. Děti, stovky kilometrů vzdálené od civilizace mají v rámci dvou dnů v roce svého učitele jenom pro sebe. Návštěva u dětí je dle výpovědí mých dotázaných doslova hnacím motorem, který motivuje obě strany vzdělávacího procesu. Všichni mí informanti se shodli také na míře úspěšnosti dětí v budoucím studiu s ohledem na jejich vzdělávání na dálku. Samotní učitelé popisují úspěchy a pozitivní zpětné vazby dětí, které po absolvování základního vzdělání na SOTA, nastoupily na běžnou střední školu ve městě. I přes stálé nedostatky a negativa, neustále se vyvíjející technologie sloužící ke komunikaci s dítětem, náročnou práci vyučování na dálku a v terénu, všichni mí informanti práci na SOTA milují. Jak řekl jeden z učitelů na konto nedostatků na školách SOTA: „Kde nejsou další alternativy, tam nejsou žádná negativa.“ Tato věta mluví úplně za vše. Ráda bych s ní tuto kapitolu uzavřela a pouze bych dodala, že všem učitelům, kteří se podílejí na vzdělání dětí, které by se jinak neměly možnost ke vzdělání dostat, patří obrovský dík.

6.8 Kvantitativní výzkum

6.8.1 Stanovení výzkumných cílů Pro dotvoření celkového dojmu diplomové práce jsem se rozhodla využít metody kvantitativního výzkumu a to konkrétně ankety, ke zjištění informovanosti našich občanů o vzdělávání dětí na dálku, které se běžně praktikuje na školách School of the Air v Austrálii. Cílem výzkumu je zjistit u české veřejnosti, zda mají nějaké povědomí o speciálním typu vzdělávání dětí v Austrálii. 92

Zaměřit bych se chtěla na to, zda o školách School of the Air někdy slyšeli, zda ví, jaké komunikační prostředky škola při výuce s dětmi používá, jak škola vznikla či zda by oni sami v případě, že by bydleli na samotě, spousty kilometrů od první školy, zvolili SOTA jako způsob vzdělání pro své dítě, či zda by ho poslali do běžné školy daleko do města.

6.8.2 Popis výzkumných metod Kvantitativní výzkum je metoda standardizovaného vědeckého výzkumu. Je to testování hypotéz o skupinách. Analýza je prováděna na kumulovaných datech o mnoha jedincích. Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu a může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými. Mezi nejběžnější výzkumné metody patří dotazování, pozorování, obsahová analýza textu. Cílem tohoto typu výzkumu je potvrdit nebo vyvrátit stanovené hypotézy. Anketa1 (wikipedie) je specifická technika sběru údajů dotazníkovým šetřením. Při anketě se využívá například hromadných sdělovacích prostředků (anketa novinová, rozhlasová, televizní, internetová) k zjišťování názorů určitého okruhu lidí na různé otázky. Anketní zjišťování je dobrovolné, anonymní. V rámci výzkumného šetření bylo třeba oslovit co nejširší a nejpočetnější okruh lidí. Jedině tak budu moci získaná data zpracovat. Jelikož v dnešní době je komunikačním prostředkem číslo jedna a zároveň také největším nositelem a „přenašečem“ informací internet, zvolila jsem právě ten, jako prostředek pro můj výzkum. Vytvořila jsem krátký dotazník (pouze několik otázek) vztahující se k vzdělávání dětí na dálku na australském kontinentě a vložila ho na internet. Gavora (1996, s. 53) definuje dotazník jako „způsob písemného kladení otázek a 1 Definice ankety [online]. 2008 [cit. 2008-11-12]. Dostupný z WWW: .

93

získávání písemných odpovědí. Osoba, která vyplňuje dotazník, se nazývá respondent a jednotlivé prvky dotazníku se nazývají otázky.“ Dotazník by měl mít promyšlenou strukturu. Otázky mohou být otevřené, polozavřené, uzavřené. Otevřené otázky dávají respondentovi volnost při vytváření odpovědi. Otázka respondenta nasměruje, ale nedává mu na výběr z odpovědí. Otevřené odpovědi neomezují respondenta. Polozavřené otázky dávají na výběr nejprve alternativní odpověď a potom ještě žádají vysvětlení v podobě otevřené otázky. Otázka dotazníku může také poskytnout mimo nabízené alternativy i otevřenou možnost.

Uzavřené otázky jsou takové, které nabízí respondentovi hotové alternativní odpovědi, ze kterých si musí vybrat vhodnou odpověď. Hotové odpovědi si výzkumník vytváří na základě znalostí problematiky. (Gavora, 1996, s. 56-59) Jelikož se nedá předpokládat, že by lidé o tomto typu vzdělávání byli příliš informováni, byly otázky sestaveny s ohledem na tento fakt. To znamená, že šlo pouze o nastínění tématu a nasměrování člověka daným směrem. Zda již někdy o něčem takovém slyšel, zda- li ví, jakých komunikačních technologií se při vyučování využívá, či jaké výhody a nevýhody vzdělávání ve školách School of the Air přináší, to už je právě otázkou na každého zvlášť. Ve výzkumu byly použity uzavřené i otevřené

6.8.3 Charakteristika zkoumaného vzorku Výzkumné šetření probíhalo tři týdny. Přesně takovou dobu bylo možné na dotazník reagovat. Za celkových 504 hodin, kdy byl dotazník lidem k dispozici na něj odpovědělo 128 respondentů. Šanci odpovědět měli pouze lidé, kteří si dotazníku všimli. Výběr lidí tedy nebyl nijak specifikován či zúžen dle kritérií. Celkem v něm bylo položeno 10 otázek, přičemž tři poslední byly zaměřené pouze na informace o respondentovi, tzv. faktografické otázky. Všichni respondenti 94

odpověděli ve 100% případů na všechny položené otázky (až na jednu otevřenou otázku, která nebyla povinná. Zodpovědělo ji 58 osob). Ve výzkumu byly použity uzavřené i otevřené otázky. Znění otázek jsem vyzkoušela v tzv. předvýzkumu, který jsem provedla se třemi lidmi. Při vzájemném rozhovoru mi respondenti vysvětlili položené otázky, prodiskutovali jsme možnosti lepšího znění a položení některých otázek, tak aby byly pochopitelné všemi lidmi, kteří budou na dotazník odpovídat. Dotazník byl opatřen ochranou, aby nebylo možné zodpovědět otázky vícekrát z jednoho počítače. To zvýšilo vypovídací hodnotu průzkumu, ale zároveň znemožnilo vyplňovat dotazník více lidmi používajících jeden proxy server (nebo jeden počítač).

6.8.4 Zpracování výzkumného šetření Zjištěné údaje jsou zpracovány pomocí univariační a bivariační analýzy. Univariační analýza poskytuje údaje o testované skupině a dává souhrnnou sumu výchozích informací pro bivariační analýzu. Při bivariační analýze je sledován vztah jedné nezávislé a druhé závislé proměnné.

Dotazník obsahoval vstupní část, kde jsem respondenty seznámila s cílem mého výzkumu a pokyny pro vyplnění dotazníku. Potom následovaly vlastní otázky dotazníku. Nejprve jsem položila otázky, které se týkaly daného tématu a nakonec jsem vložila 3 faktografické otázky (pohlaví, věková kategorie, vzdělání), které mi respondenty rozdělily do několika skupin. Dotazník byl zcela anonymní. Nejdříve vyhodnotím faktografické otázky a poté se zaměřím a otázky vlastní směřující k dané problematice.

Pohlaví

Počet

%

Žena

85

66

Muž

43

34

Tab č. 1: Pohlaví respondentů

95

90 80 70 60 50

Žena

40

Muž

30 20 10 0 Počet

Graf č. 1: Pohlaví respondentů

Vzdělání

Počet

%

Základní

13

10

Středoškolské

52

41

Vysokoškolské

63

49

Tab č. 2: Vzdělání respondentů 70 60 50

Základní Středoškolské Vysokoškolské

40 30 20 10 0 Počet

Graf č. 2: Vzdělání respondentů

Věk

Počet

%

0-18

26

20,31

19-27

81

63,28

28-35

15

11,72

96

36-45

2

1,56

46-60

3

2,34

61+

1

0,78

Tab č. 3: Věkové kategorie respondentů

90 80 70 60

0-18 19-27 28-35 36-45 46-60 61+

50 40 30 20 10 0 Počet

Graf č. 3: Věkové kategorie respondentů

Ze tří výše položených otázek vyplývá, že se výzkumného šetření zúčastnilo 128 osob, přičemž 85 bylo žen a 43 mužů. Z celkového počtu má 49% respondentů vysokoškolské vzdělání, 41% tvoří středoškolsky vzdělaní lidé a zbylých 10% zaujímají lidé se vzděláním základním. Většinu respondentů tvoří osoby ve věku 19-27 let, přesně je to 63,28%. Každá věková kategorie má alespoň jednoho zástupce, přičemž do kategorie poslední, tzn. osoby nad 61 let se řadí jeden člověk. Pro upřesnění počtu osob v ostatních věkových kategoriích slouží výše uvedená tabulka, kterou doplňuje i zpracovaný graf.

Nyní bych přistoupila k vyhodnocení jednotlivých položek samotného dotazníku. Jednotlivé otázky jsem vyhodnotila zvlášť. Každé odpovědi jsem přiřadila jeden bod, body jsem sečetla a zapsala do tabulky. Na základě výsledků jsem vytvořila závěr. U otevřené otázky (otázka číslo 7) jsem provedla kategorizaci jednotlivých odpovědí, tzn. na základě odpovědí, jsem utvořila kategorie a jednotlivé odpovědi k nim přiřadila. 97

Otázka č.1: Víte, jak se vzdělávají v Austrálii děti, které bydlí několik set kilometrů od civilizace a tedy i od nebližší školy?

Způsob vzdělávání dětí v australském outbacku

Počet

%

Ano, vím

53

41,41

Ne, nevím

75

58,59

Tab. č. 4: Povědomí našich občanů o způsobu vzdělávání dětí v australském „outbacku“

Tato otázka měla za úkol navodit atmosféru celého dotazníku. V jedné otázce je obsažen celý hlavní problém či téma. Z celkového počtu 128 respondentů odpovědělo 53 osob, tedy 41,41%, že ví, jak se děti v Austrálii, které bydlí daleko od civilizace vzdělávají. Naproti tomu 75 osob, což znamená 58,59% o takovém způsobu vzdělávání nemá ponětí. Otázka č.2: Slyšeli jste někdy název „School of the Air“?(SOTA) neboli (škola vzduchem?) Název School of the Air jsem již slyšel/a

Počet

%

Ano

47

36,72

Ne

81

63,28

Tab. č. 5: Povědomí našich občanů o „School of the Air“

Hypotéza prostá č.1: Lidé v České republice nemají pojem o tom, co je „School of the Air“. Tato hypotéza platí. 63,28% lidí, což je 81 z celkového počtu respondentů odpovědělo, že nikdy název „School of the Air“ neslyšelo. Pouze 36,72%, které představují 47 respondentů tento název již slyšelo. Z toho vyplývá, že většina lidí o tomto názvu nikdy neslyšela.

98

Otázka č.3: Na jaké bázi(technologii) si myslíte, že tato škola vznikla?

Kořeny vzniku School of the Air

Počet

%

Rádiové spojení

104

81,25

Email

18

14,06

6

4,69

Televize

Tab. č. 6: Kořeny vzniku SOTA z pohledu respondentů

120 100 80

Rádiové spojení

60

Email Televize

40 20 0 Počet

Graf č. 4: Kořeny vzniku SOTA z pohledu respondentů

Hypotéza prostá č. 2: Lidé považují rádiové spojení za technologii, na jejímž základě školy School of the Air vznikly. Tato hypotéza platí. 104 respondentů (81,25%)uvedlo, že škola vznikla na bázi rádiového spojení. Je to tvrzení správné, protože školy tohoto typu byly opravdu založeny na využití rádiového spojení, které až do té doby využívali pouze tzv. „létající doktoři, kteří využívali vysílačky k zachycení signálu nemocného či raněného v pustém australském „outbacku“. 18 osob(14,06%) si myslí, že škola vznikla díky emailu a 6 osob(4,69%) volila televizi jako prostředek vzniku. Zajímavé je spojení otázky 2 a 3. I když 81 lidí (z celkových 128) nikdy v životě název SOTA neslyšelo, na další otázku odpovídá 104 respondentů, že tyto školy vznikly na základě rádiového spojení. Vyplývá to zřejmě z toho, že si pod pojmem „škola vzduchem“ lidé představí nějaký přenos informací vzduchem, přičemž tento fakt 99

nejvíce reprezentuje možnost číslo jedna - rádiové spojení.

Otázka č.4: Které z komunikačních prostředků tato škola v dnešní době používá?

Při komunikaci s žáky škola využívá

Počet

%

Emailová korespondence

93

72,66

Vysílačky

87

67,97

Telefon

52

40,63

Pravidelná osobní setkání

46

35,94

Pošta

37

28,91

Smsky

16

12,5

Tab. č. 7: Komunikační prostředky využívané z pohledu respondentů na škole SOTA

100 90 80 70

40

Emailová koresponde nce Vysílačky

Pravidelná osobní setkání Pošta

30

Telefon

Smsky

60 50

20 10 0 Počet

Graf č. 5: Komunikační prostředky využívané z pohledu respondentů na škole SOTA

U této otázky mohli respondenti zvolit více odpovědí. Každý mohl zaznačit takový počet odpovědí, který odpovídal jeho představě o používaných komunikačních prostředcích na školách v australském „outbacku“. Z analýzy vyplývá, že 72,66% respondentů považuje emailovou korespondenci za běžný komunikační prostředek, který škola využívá. Jen o pár procent méně dostaly vysílačky, a to 67,97%. 40,63% dostal telefon, 35,94% pravidelná osobní setkání, 28,91% respondentů si myslí, že škola využívá i poštovních služeb a 12,5% se domnívá,

100

že by se ke komunikaci používaly i textové zprávy. Trochu mě překvapilo, že pouze 28,91%, což je pouhých 37 lidí, si myslí, že škola využívá při komunikaci se studenty i poštu, která je od počátků této školy základním komunikačním prostředkem mezi oběma stranami. Podívejme se, jak tohle tvrzení ovlivnilo mou hypotézu.

Hypotéza složená č. 1: Mladí lidé do 18 let věku si myslí, že SOTA nepoužívají poštu jako komunikační prostředek mezi školou a rodinami. Tato hypotéza platí, protože pouze 7 osob při vyplňování dotazníku uvedlo, že komunikačním prostředkem školy je také pošta. Při celkovém počtu 26 lidí ve věku pod 18 je to pouze 26,92%. Z toho vyplývá, že mladí lidé v dnešní době téměř neznají funkci a hodnotu pošty jako prostředku pro výměnu informací, Upřednostňují moderní komunikační technologie jako je internet, telefon apod. Dá se snad obecně říci, že služeb pošty využívá stále méně lidí. Jiná situace je právě v australském „outbacku“, kde je pošta stále jedním z důležitých prostředků pro předávání informací. Pošta doručuje do školy vyhotovené pracovní sešity žáků k oznámkování a učitelé jim je zase poté posílají nazpět se svými poznámkami, pochvalami či doporučeními na zlepšení.

Komunika Vysílačky Email ční prostřede k

Pravideln Telefon é osobní návštěvy

Pošta

Sms

Počet dětí pod 18 let

20

15

13

12

7

2

%

76,92

56,69

50

46,15

26,92

7,69

Tab. č. 8: Preference komunikačních prostředků na SOTA u osob pod 18 let

101

20 18 16 14 12 10 8 6

Vysílačky

Telefon

Email

Pošta

Pravidelné osobní návštěvy

Sms

4 2 0 Počet dětí pod 18 let

Graf č. 6: Preference komunikačních prostředků na SOTA u osob pod 18 let

Otázka č.5: Pokud byste bydleli daleko od civilizace, preferovali byste, aby Vaše děti zůstaly doma a vzdělávaly se odtud pomocí speciálních technologií a komunikací s učitelem na dálku nebo odjely na celý školní rok někam do města a tam navštěvovaly klasickou základní školu?

Preference vzdělání dětí

Počet

%

Z domova na dálku

79

61,72

Ve větším městě mimo domov

49

38,28

Tab. č. 9: Preference vzdělání dětí u respondentů

80 70 60 50

Z domova na dálku

40

Ve větším městě mimo domov

30 20 10 0 Počet

Graf. č. 7: Preference vzdělání dětí u respondentů

102

Možností odpovědět na tuto otázku byla právě jedna. Bylo třeba se rozhodnout, ke které variantě člověk více tíhne. Celkem 61,72% respondentů uvedlo jako svou odpověď, že by v případě, že by bydleli daleko od civilizace své děti nechali doma a vyučovaly by se pomocí školy School of the Air. Pouze 38,28% bylo opačného názoru, že by své děti za dané situace poslali na “zkušenou“ do většího města. Bezesporu mají obě možnosti spoustu výhod, ale i nevýhod. Jak se však tato analýza projeví do stanovené hypotézy, která je spojená s ženským pohlavím?

Hypotéza složená č. 2: Ženy by v situaci života mimo civilizaci, řešily vzdělávání svých dětí tak, že by je raději nechaly doma, aby se vzdělávaly na dálku. Výše uvedená hypotéza platí. Z celkového počtu 85 žen, které se průzkumu zúčastnily, bylo pro vzdělání dětí z domova 64,71%, to je v přepočtu 55 žen. 35,29% si myslí, že by bylo v dané situaci lepší poslat děti do běžné školy, i když by to znamenalo, že dítě bude přijíždět domů pouze na prázdniny. Ze šetření mi vyplývá, že důvodem, proč je výsledek takový je to, že žena matka má v sobě mateřský cit, který ji brání „vypustit“ své dítě v tak raném věku někam z jejího dosahu a ještě na takovou dlouhou dobu. Sama cítí, že by pro něj mohla ještě tolik udělat a že mu chce být nápomocná a na blízku. To je obraz pravé maminky, která svou roli ve společnosti chce plnit. U zbytku odpovědí to neznamená, že by snad tyto ženy nebyly dobrými matkami, avšak mají trochu jiný pohled na výchovu a zřejmě se svými dětmi nemají až takový úzký vztah. Pokud děti zatím nemají, nehraje pro ně výchova až takovou roli nebo svůj názor později přehodnotí. Preference vzdělání dětí

Počet žen

%

Z domova na dálku

55

64,71

Ve větším městě mimo domov

30

35,29

Tab. č. 10: Preference vzdělání dětí u žen v ČR

103

60 50 40

Z domova na dálku

30

Ve větším městě mimo domov

20 10 0 Počet žen

Graf. č. 8: Preference vzdělání dětí u žen v ČR

Otázka č.6: Byli jste někdy v Austrálii?

Byl/a jsem Austrálii

Počet

%

Ano

12

9,38

Ne

116

90,63

Tab. č. 11: Zkušenost s návštěvou Austrálie u respondentů

Tato otázka se doslova sama nabízí. Celý výzkum jakýmsi způsobem dobarvuje. Protože, když je řeč o Austrálii a dělá se na něj výzkum, pokládám za důležité zjistit, kolik lidí tuto zemi navštívilo. Země do nedávna, co se týká povědomí lidí tolik vzdálená, je i přes svou skutečnou vzdálenost vůči naší zemi stále více navštěvovaná. 12 lidí z celkového počtu mých respondentů má s návštěvou této země vlastní zkušenost. Zbylých 116 zatím tuto zemi osobně nenavštívilo. Spolu s touto otázkou mě napadlo spojení, jaký typ lidí tato země přitahuje. Co mám konkrétně na mysli, popisuje další stanovená hypotéza. Hypotéza složená 3: Do Austrálie jezdí většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé. Hypotéza platí. Z celkového počtu respondentů, kteří navštívili Austrálii, což je číslo 12, představují vysokoškolsky vzdělaní lidé 66,67%(8 osob), zbytek do celkového 104

počtu 12 zaujímají nevysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří tvoří 33,33%(4 osoby). Z analýzy vyplývá, že lidé, kteří jdou studovat vysokou školu mají více možností navštívit Austrálii. Mají možná díky studiu větší rozhled, prodloužené mládí, v rámci studia dlouhé prázdniny či možnosti výměnných pobytů apod. Důvody však nebyly součástí výzkumného šetření. Takže je možné si je na základě tohoto zjištění pouze domnívat či myslet.

Byli v Austrálii

Počet

%

Vysokoškolsky vzdělaní lidé

8

66,67

Nevysokoškolsky vzdělaní 4 lidé

33,33

Tab. č. 12: Vliv vzdělání pro cestu do Austrálie

8 7 6 Vysokoškol sky vzdělaní lidé

5 4

Nevysokošk olsky vzdělaní lidé

3 2 1 0 Počet

Graf. č. 9: Vliv vzdělání pro cestu do Austrálie

Otázka č. 7: Co si myslíte, že má tato škola za výhody/nevýhody. Poslední výzkumná otázka dotazníku byla zároveň otázkou otevřenou. Zajímalo mě, jaké výhody a nevýhody respondenti v tomto typu vzdělávání vidí. Odpovědi je samozřejmě nutné brát s rezervou z důvodu, že dotazovaným nebylo poskytnuto dostatečné množství informací o výuce dětí na dálku. Jsou to tedy odpovědi, které

105

vznikly na základě již vědomých či mnou poskytnutých údajů či údajů, o kterých si mohli dotazovaní přečíst v rámci vyplňování tohoto dotazníku na nějakém jiném místě. Otázka měla opět charakter zjišťovací, jaký pohled mají naši občané na takový styl výuky. Otázka nebyla povinná, dostala jsem odpovědi od 58 respondentů.

Odpovědi jsem rozdělila do dvou hlavních kategorií: VÝHODY a NEVÝHODY V každé z nich jsem vytvořila 4 kategorie a individuální odpovědi jsem podle významu k určité kategorii přiřadila. VÝHODY: 1. Výuka z domova, dítě nemusí dojíždět - celkem 25 osob vymyslelo tento důvod jako výhodu vzdělávání dětí na dálku. Dítě se nemusí hned v mládí odloučit od rodičů a na dlouhou dobu vycestovat mimo rodinné zázemí do neznáma, rodina nemá výdaje za cestování do školy, dítě je doma s rodičem. 2. Lepší nějaké vzdělání než žádné - důležitost vzdělání v životě člověka, rovný přístup ke vzdělání i dětem, které nemají možnost navštěvovat běžnou školu, zvýšení gramotnosti hrály velkou roli při hledání pozitiva u 10 respondentů. 3. Individuální a rovný přístup - obrovské pozitivum tohoto typu vzdělávání je právě individuální a rovný přístup ke vzdělání. Děti mají možnost s pomocí učitele a rodičů naučit se vše rychleji a pořádně. I děti se zdravotním postižením či poruchou učení mají šanci se vzdělání bez výhrad účastnit. Každému dítěti je „na míru ušitý“ výukový program. Celkem 6 respondentů našlo výhodu vzdělávání na dálku právě v tomto důvodu. 4. Vyučování bez stresu a šikany - 15 osob napadla právě absence šikany a stresu jako velká výhoda u vzdělávání mimo běžnou školu. Jak absence, tak i šikana hraje velkou a bohužel negativní roli ve vzdělávání dětí. Mnoho učitelů se s nimi musí čím dál častěji potýkat. Vzdělávání dětí doma pouze se spojením s učitelem dává dítěti možnost tyhle špatnosti nepoznat.

106

5. Moderní technologie - i když pouze jeden člověk odpověděl takto, chtěla bych důvod na tomto místě uvést. Protože to je jedna z dalších opravdových velkých výhod vzdělávání pomocí SOTA. Děti v raném věku ovládají tolik moderních komunikačních technologií, že mnohdy ani člověk v dospělém věku běžně ve městě nemá takový přehled a dovednosti.

NEVÝHODY: 1. Obtížná kontrola výuky - tato odpověď zazněla v dotaznících 10x. Tím, že dítě nesedí v lavici, je daleko od svého učitele, nemá možnost ho kontrolovat, jak se učí, jak dělá domácí úkoly, zda je svědomitý či zda nedá úkol vypracovat svému sourozenci. Ve skutečnosti je výuce vždy přítomen domácí učitel či samotný rodič. Tomu záleží na tom, aby se dítě učilo a učební látka mu šla. Veškerý čas, kdy se dítě učí, tráví s ním a kontroluje ho. Je to jeho poslání. 2. Chybějící motivace ke studiu - odpovědělo 9 osob. Tím, že dítě není v kolektivu, ve škole s ostatními dětmi a je velmi vzdálené svému učiteli, chybí mu motivace učit se. Tato odpověď by se dala částečně chápat jako oprávněná. Velký úkol je tu kladen na namotivování učitelem a hlavně rodiči, kteří se s dítětem pravidelně denně učí. 3. Nedostatek sociálních interakcí a to jak s vrstevníky, tak i s učitelem- Největší negativum a nevýhoda této školy, tak jej vidělo 30 respondentů dotazníku. Vyjadřují se také o tom, že nedostatek sociálních interakcí má velký vliv na jejich sociální vývoj v budoucnosti. Samozřejmě je to negativum částečně oprávněné, neboť dítě je v běžný všední den pouze se svojí rodinou nebo sourozenci, popřípadě pokud bydlí v komunitě, tak má možnost interakce i s jinými dětmi, i když ty nepatří do jeho „školní třídy“. Děti mají během školního roku několikrát možnost se se svými spolužáky setkat a strávit s nimi několik dní. Jejich třídní učitel je během školního roku min. jedenkrát navštíví přímo doma, jinak ho mají děti možnost vidět naživo každý den přes speciální komunikační systém, který umožňuje dětem během výuky svého učitele vidět a komunikovat s ním alespoň na dálku tímto způsobem.

107

Nedostatek sociálních interakcí se spolužáky je to bohužel daň za to, že jejich domov je tak daleko od ostatních. 4. Inklinace k lajdáctví - je možné ho považovat za nevýhodu vzdělání, o kterém je tady řeč. Vidí to tak 3 osoby. Opět je tu však role rodiny, která by tomuto negativnímu jevu měla předejít. Nejenom vzdálenost dětí od školy a svého učitele je důvodem, který může vést k lajdáctví.

6.8.5 Závěr výzkumného šetření Jak jsem předznamenala již na samém začátku této výzkumné části, cílem bylo zjistit informovanost lidí o SOTA či obecně o možnosti vzdělávání dětí v Austrálii na dálku u osob žijících v naší republice. Výzkumného šetření se zúčastnilo 128 osob, kteří vyplnili dotazník, jež jsem vložila na internet. Nebyla zadána žádná kritéria, kdo smí dotazník vyplnit či komu je určen. Na základě položených faktografických otázek jsem zjistila, že se výzkumu účastnily ženy i muži, všech zadaných věkových kategorií i stupně vzdělanosti. Z výzkumného šetření vyplynulo, že název School of the Air, jež je názvem škol, který představuje tento typ vzdělávání zná 47 osob z celkového počtu respondentů. Pouze 12 osob z celkového počtu navštívilo Austrálii, takže mělo velkou šanci dozvědět se o výuce na dálku přímo v této zemi. Ostatní se o ní dozvěděli z jiných zdrojů. 104 respondentů správně odpovědělo, že školy vznikly na rádiovém spojení, které bylo školami využíváno několik desítek let. Respondenti se vyjádřili k dalším otázkám, z jejichž analýzy vyplývá, že 79 osob by v případě života mimo civilizaci pro své děti volilo vzdělávání z domova než že by je poslali do běžné školy vzdálené stovky kilometrů. V poslední otázce, jež dávala možnost respondentům se více rozepsat, jsem se dozvěděla výhody a nevýhody SOTA z pohledu lidí, kteří se zapojili do výzkumu a jejichž pohled byl většinou hodně zkreslený pouze informacemi, které se dozvěděli v rámci dotazníku. Nebylo však záměrem výzkumu poskytnout lidem množství informací, na které by si měli udělat názor, avšak zjistit jejich dosavadní informovanost na určené téma. V rámci výzkumu jsem stanovila pět hypotéz (dvě prosté a tři složené), které jsem vyhodnotila pomocí univariační a bivariační analýzy a výsledky jsem zapsala do tabulek a grafů. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny a objasněny.

108

Myslím, že výzkum splnil svou roli a pomohl na téma diplomové práce pohlédnout trochu z jiného úhlu a dobarvit tak její celkovou atmosféru.

6.9 Moje vlastní zkušenost ze školy School of the Air Při své návštěvě školy School of the Air v Alice Springs jsem měla možnost v rámci exkurze po škole být přítomna vyučovací hodině přenášené na dálku dětem domů. Ráda bych v následujících řádcích trochu přiblížila mé pocity a pohled na způsob výuky, který se stal později tématem mé diplomové práce. Právě interaktivní hodiny jsou typem výuky, které mohou zažít i samotní návštěvníci školy. Já sama jsem měla tu možnost se této hodiny účastnit, i když pouze jako přihlížející. I tak jsem si dokázala udělat obrázek, jak taková výuka běžně funguje. Na programu byl tehdy zpěv. Dítě na druhé straně, stovky kilometrů vzdálené, z tepla domova notovalo s učitelem po satelitním spojení písničku. Vytleskávalo rytmus a společně s učitelem tehdy rozebírali jednotlivé sloky písně a bavili se o hudebních nástrojích, které by šly k této písni použít jako doprovod apod. Další lekce byla již pro žáky vyššího ročníku a byla zaměřena na přírodopis a to přímo na rostliny. Učitel za pomocí videokamery či meotaru přenášel na plochu počítače skupině dětí danou rostlinu, o které povídal. Nejprve se věnoval podrobnému popisu rostliny, přičemž ukazujíce na jednotlivé části rostliny, povídal a popisoval. Z tohoto výkladu mi utkvělo v paměti, že se jednalo o nějakou rostlinu volně rostoucí někde ve vnitrozemí a pamatuji si, že upozorňoval své žáky na její květy a plody, které jsou jedovaté. S tím souvisí i prevence pozření jedovaté části květu, a to jak už tohoto, tak i jiného a učitel dětem povídal, jak se v takové situaci zachovat a jak postupovat. Měla jsem možnost vidět průběh pouze těchto dvou hodin, avšak i to mi stačilo, abych si uvědomila, jak asi hodiny probíhají a jak jsou pro děti plnohodnotné. Téma, které je na začátku hodiny představeno je rozebíráno a nahlíženo na něj z více úhlů pohledu. To samozřejmě dává dítěti větší přehled a větší pochopení souvislostí. Nejde tady totiž o memorování a učení se učební látky nazpaměť, jak je tomu stále ještě na některých našich školách, ale výuka je interaktivní a učitel ji dítěti představí tak, že je poté schopno o ní povídat z více úhlů pohledu.

109

ZÁVĚR Svou diplomovou práci jsem zaměřila na zvláštní typ vzdělávání australských dětí, které bydlí mimo civilizaci a ke studiu na běžné škole nemají přístup. Stovky kilometrů je mnohdy dělí od učitele, který se jim snaží dát maximum, aby mohly i tyto děti žít plnohodnotný život a mohly se v budoucnu věnovat tomu, co je láká či co je jejich snem. Ke splnění takových snů je zapotřebí jistá gramotnost a dostatek znalostí a povědomí o světě, ve kterém žijeme. Školy School of the Air (SOTA) a učitelé, kteří na nich pracují jsou důležitým aspektem, díky kterému toho mohou děti dosáhnout. V teoretické části mé práce detailně popisuji vznik School of the Air, tedy škol, které umožňují díky komunikačním technologiím vzdělávat i děti, které bydlí v naprosté izolaci od civilizace. Ptáte se, proč zrovna v Austrálii? Australské vnitrozemí není obydleno pouze klokany a psy Dingo, nýbrž v něm žijí samotní obyvatelé této země. Pravda, život nemají asi jednoduchý, ale práce na farmě, či život strávený v národním parku je pro ně naplněním. Děti, které se tady narodily a které zde vyrůstají mají v podstatě dvě možnosti, jak se vzdělávat. Buď odjet z domova do města a navštěvovat běžnou školu nebo se učit z domova pomocí vysílaček, telefonů, internetu, pošty apod. Jak takové vyučování na dálku funguje, jak moc je rozdílné od vyučování v našich podmínkách, jaké s sebou přináší výhody či nevýhody. Přes systém australského vzdělávání a přes obecné informace o školách School of the Air se dostaneme až k historicky první SOTA v Alice Springs, kterou jsem měla možnost navštívit a poznat trochu její pravou atmosféru. Škola v Alice Springs je pro mě jakýmsi základním kamenem, kolem kterého skládám informace o všech školách tohoto typu v Austrálii. V práci se dočtete, jak vyučování probíhá, jaké zvláštní nároky jsou kladeny na učitele těchto škol, jaké technologie se při výuce používají, jak rychle se vyvíjejí a jak velký význam má sebemenší zkvalitnění přenosu informací mezi žákem a učitelem. I samotný průběh školního roku má svá specifika. V dnešní době existuje v Austrálii oficiálně 16 škol typu School of the Air, tedy vzdělávání dětí na dálku. Jaké jsou mezi jednotlivými školami rozdíly, či jaká svoje specifika jednotlivá centra představují? Teoretická část poskytuje ucelený pohled na výuku dětí způsobem pro nás 110

tolik vzdáleným a nepochopitelným. Praktická část diplomové práce je rozdělena na dva stupně výzkumného šetření. V prvním stupni, jež je zaměřen kvalitativně se snažím metodou rozhovoru se samotnými učiteli a řediteli škol SOTA aktualizovat zjištěné informace a jejich osobním vztahem k této práci a zvláštnímu poslání přiblížit vzdělávání dětí na dálku naší společnosti. Zajímalo mě, zda mají zkušenosti s výukou dětí na běžné škole, co bylo hlavním motivem k získání této práce, jaké jsou jejich názory na samotný způsob vzdělávání či jaké studium přináší výsledky. Metodou otevřeného kódování jsem výsledky zpracovala a kategorizovala. Druhým stupněm výzkumného šetření byl v podstatě doplňkový výzkum, který jsem zaměřila na zjištění informovanosti naší veřejnosti vůči vzdělávání dětí na dálku a školám School of the Air. Výzkum byl tentokráte orientovaný kvantitativně a výzkumnou metodou byla anketa. Zpracováním dotazníku univariační a bivariační analýzou jsem potvrdila stanovené hypotézy a doplnila celkový charakter práce o zajímavé poznatky. Obecným cílem diplomové práce bylo poskytnout informace o zvláštním způsobu vyučování dětí v Austrálii naší veřejnosti. Nejde bohužel o vyučovací styl, který bychom mohli v našich podmínkách využít, ale je to způsob, jak poskytnout vzdělání dětem, které by se k němu za normálních okolností vůbec nedostaly. To je pravá hodnota škol School of the Air a také velmi záslužná práce všech lidí, kteří se na vzdělávání tímto způsobem podílí.

111

POUŽITÁ LITERATURA KNIHY CHUDÁ, J. A CHUDÝ, T. Some Basic Facts - About the english speaking countries. Havlíčkův Brod: Fragment 1995. ISBN: 80-7200-085-3. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha : Grada, 2007. ISBN 9788024713694. MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004. 78 s. ISBN 80-7315-078-6 STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert, 1999. 196 s. ISBN 80-85834-60-X TICHÝ, V. Austrálie(do) duše kontinentu. Brno: V. Tichý, 2004.250s. ISBN80239-3728-6

INTERNETOVÉ ZDROJE Oficiální stránky australské vlády[online] Dostupné z WWW: Australian Bureau of Statistics[online] Dostupné z WWW: The School of the Air and Remote learning[online] Dostupné z WWW:

112

Alice Springs School of the Air [online] Dostupné z WWW: Mt.Isa School of the Air[online] Dostupné z WWW: Charters Towers School of Distance Education[online] Dostupné z WWW: Longreach School of Distance Education[online] Dostupné z WWW: Charleville School of Distance Education[online] Dostupné z WWW: Cairns School of Distance Education[online] Dostupné z WWW: Katherine School of the Air[online] Dostupné z WWW: Broken Hill School of the Air[online] Dostupné z WWW:

113

Tibooburra Outback School of the Air[online] Dostupné z WWW:

Port Hedland School of the Air[online] Dostupné z WWW: / Port Augusta School of the Air[online] Dostupné z WWW: Kimberley School of the Air[online] Dostupné z WWW: Kalgoorlie School of the Air[online] Dostupné z WWW: Meekatharra School of the Air[online] Dostupné z WWW: Victoria, Distance Education Centre[online] Dostupné z WWW: Aboriginal Independent Community Schools of Western Australia (AICS)[online] Dostupné z WWW:

114

RESUMÉ Ve své diplomové práci zpracovávám problematiku vzdělávání australských dětí, které bydlí daleko od civilizace, a nemají možnost se tak vzdělávat v běžné škole, jako většina ostatních dětí. Pro děti v australském vnitrozemí vznikly školy School of the Air, které pomocí zvláštních komunikačních technologií zajišťují vzdělání na úrovní klasických základních škol. V teoretické části se zaměřuji na poskytnutí informací a podání ucelené představy o fungování těchto škol. V praktické části se snažím přiblížit téma osobními postoji a názory samotných učitelů a ředitelů škol School of the Air v Austrálii, se kterými jsem provedla rozhovory a zjištěné údaje zpracovala. Pro dotvoření celkového dojmu diplomové práce posloužil výzkum orientovaný na naši veřejnost, v němž jsem zjišťovala povědomí našich občanů o tomto zvláštním typu vzdělávání v Austrálii.

SUMMARY In my diploma thesis I am processing the questions about the education of australian children living far away from civilisation and not having a chance attend a mainstreem school, like most of their peers. For children in the outback of Australia arose Schools of the Air, which are working with special communication technologies and offering primary school education. In the theoretic part of the thesis I am focused on providing informations and the overall view about these schools functioning. In a practical part I am trying to bring closer the theme using an approaches and opinions of teachers themselves and the principals of Schools of the Air in Australia, with whom I've made interviews. Researched data were then processed. For completing the overall impress of the thesis, minor research investigating Czech peoples familiarness with this unconventional kind of education in Australia, did a good turn.

115

PŘÍLOHY

ROZHOVOR Č. 1 Kelly - Charters Towers School of Distance Education

1. What is your position at your School of Distance Education? I am 4 year teacher. 2. What is the scope of employment? I am responsible for 12 Year 4 students. The students are in 2 groups. I speak to each group for half an hour a day. The rest of my day is spent marking their work that they send in to me, attending meetings and planning events such as camps, outreaches etc.(An outreach is when a group a teachers travel out to a location to see the students. Teachers are teach at outreach for 3 days). 3. How long have you been working at this school? This is my first year at the School of Distance Education. 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? Yes 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? There is a lot more paper work involved in teaching through distance education however I find it a much more relaxed and stress free environment compared to mainstream schools. 6.Which village, town or city are you from? Charters Towers, Queensland, AUSTRALIA 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this school? I am completing my country posting at The Charters Towers School of Distance Education. 8. What is your the most favourite working activity at school? I love getting to see the children so I enjoy camps and outreaches. 9. What are the positives of this type of education?

We are very fortunate to have small class sizes so it means we are able to cater to the indivdual needs of children. It is much easier to modifiy work for children in this environment. We also have more time to spend with individual children. This means we can offer extra reading lessons, help with maths etc.

10. What are the negatives of this type of education? It can be difficult to gauge a child’s true ability if they do not attend camps and outreaches as parents and home tutors often have imput into their school work that is sent to us. 11. What are the advantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? I find it much less stressful and you have the opportunity to offer indivdual lessons to children who need extra support or extension. 12.What are the disadvantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? The parents have a lot more to do with their children’s education and often listen to audio lessons. They also have more of a say in how things work within the school than in mainstream schools. We don’t always know if the work we receive is the child’s own work. 13. Which school would you prefer for your children: School of Distance Education or common Primary school? I would be happy to send my own children to either depending on my circumstances. 14. Why did you decide for that? I believe both offer quality education. 15. How many hours per day do you spend at school?(average) 7- 8 hours

16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) 10 years old 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? I prefer to see the children face to face at camps and outreaches however as these only occur a few times a year I like to speak to the children in my class on audio everyday. I don’t like communicating through using the mail as it takes to long and it's not reliable. 18. Why did you choose just this job? I was posted to this job as part of my country service. 19. What are the requirements to become a teacher at School of Distance Education?

The requirements are the same as any primary school in

Queensland. You need to have a Bachelor of Education or equivilant. 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? They receive a written report card at the end of term 2 and term 4 21. Is there anything, what could be improved at your school? The School of Distance Education in Charters Towers is run very smoothly and effectively. 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools of Distance Education? It would be wonderful if we could see the children in our class through the use of webcam or something similar. 23. Do you have any common meetings with the representatives of the other Schools of Distance Education? Yes administration is in regular contact with other Schools of Distance Education.

24. Do you think, that the quality of education at School of Distance Education is comparable with quality of education in the common Primary School? Yes and most children who have attended distance education have no difficulties fitting into mainstream boarding schools. 25. What is the feedback from children, who graduated at your school? I have only worked here for a year however I have heard lots of success stories of children going on to do wonderful things. 26. How old are you?

B

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Netball, volley ball, waterskiing, dancing, running, swimming 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? Earlier this year I had to change classes due to unforseen circumstances. One of the children in my class had always been fairly quiet and didn’t participate a lot. He rarely completed work and I never felt I made a connection with him. When I told the children I would not be their teacher anymore he asked his Mum if she would help him write a letter to the Department of Education. (He is a VERY reluctant writer, so this was a huge achievement). His Mum helped him write and post the letter. In his letter he introduced himself, explained where he was from and then kindly told the department he would give them $100 if they put me back. This was a very big reminder to me about how much we impact the lives of the children we teach. I thought I had been unable to reach this child when I really was a special person in his life. It's a very rewarding feeling.

Český překlad otázek v rozhovoru 1) Na jaké pozici ve škole pracujete? 2) Co je náplní Vaší práce? 3) Jak dlouho již pracujete na této škole? 4) Máte osobní zkušenost s prací na běžné základní škole? 5) Pokud ano, mohl(a) byste porovnat oba typy škol? 6) Z jakého města či vesnice pocházíte? 7) Co bylo hlavním důvodem k tomu, abyste si našel(la) práci právě na této škole? 8) Jaká je vaše nejoblíbenější pracovní činnost? 9) Jaká jsou podle Vás pozitiva tohoto typu vzdělávání? 10) Jaká jsou podle Vás negativa tohoto typu vzdělávání 11) Jaké jsou výhody být učitelem na School of the Air v porovnání s běžnými základními školami? 12) Jaké jsou nevýhody být učitelem na School of the Air v porovnání s běžnými základními školami? 13) Jakému druhu školy byste dal(a) přednost pro své dítě : School of of the Air, nebo běžné základní školu? 14) Jaké k tomu máte důvody? 15) Kolik hodin denně průměrně strávíte prací ve škole? 16) Jaký je průměrný věk dětí, které vyučujete? 17) Jaký druh komunikace s dětmi vám nejvíce vyhovuje, jaký nejméně a proč? 18) Proč jste si vybral(a) právě tuto práci? 19) Jaké jsou požadavky k tomu, aby se člověk mohl živit jako učitel na School of the Air? 20) Dostávají děti na konci školního roku vysvědčení, které hodnotí jejich celoroční práci? 21) Existuje něco, co by se mohlo zlepšit na vaší škole? 22) Existuje něco, co by se mohlo zlepšit na systému vzdálené výuky? 23) Scházíváte se s představiteli ostatních škol School of the Air? 24) Myslíte si, že kvalita výuky na školách School of the Air je porovnatelná s kvalitou výuky na běžných základních školách? 25) Jaké jsou ohlasy a zpětné vazby od dětí, kteří dokončily studium na vaší škole? 26) Do jaké věkové kategori byste se zařadil? 27) Jaké máte koníčky? 28) Mohl/a byste mi říct nějakou historku, která se Vám při Vaši práci přihodila?

Kelly - Charters Towers School of Distance Education- český překlad 1. Jsem učitelka čtvrtého ročníku. 2. Mám na starosti 12 žáků čtvrté třídy. Žáci jsou rozděleni do dvou skupin. S každou skupinou mluvím asi půl hodiny denně. Zbytek dne trávím hodnocením jejich prácí, které mi poslali, účastí na schůzkách a plánováním akcí, jako jsou různé tábory, návštěvy dětí doma a tak podobně. 3. Toto je můj první rok na této škole.

4.Ano 5. Máme tu o poznání více papírování, když učíme děti na dálku, přesto se mi toto učení zdá více uvolněné a méně stresující v porovnání s běžnou školou. 6. Pocházím z Charters Towers v Queenslandu. 7. Na této škole v Charters Towers si dokončuji svoji povinnou praxi. 8. Moc ráda se vídám s dětmi a proto mám nejraději tábory a návštěvy u rodin. 9. Máme štěstí, že nemáme příliš velké třídy a tak jsme schopni uspokojit individuální potřeby všech dětí. Je to daleko snazší přizpůsobit výuku pro konkrétní děti. Také máme více času, který můžeme s dětmi trávit. Znamená to tudíž, že můžeme poskytnout extra lekce čtení, pomáhat s matematikou a podobně. 10. Může být velmi složité opravdu zhodnotit skutečné schopnosti dětí, když se neúčastní táborů a jiných pořádaných akcí a také tím, když rodiče, či domácí učitelé poopravují výsledky práce, které za dítě zasílají. 11. Je to daleko méně stresující a máte příležitost nabídnout individuální lekce dětem, které potřebují zvýšenou podporu a pozornost. 12. Rodiče se daleko více podílejí na výuce svých dětí a často poslouchají zvukové přenosy vyučování. Také více vidí do toho, jak škola funguje. Největší nevýhoda však je, že si nemůžeme být jisti, jestli zaslaná práce je opravdu prací dítěte samotného, nebo z větší části jeho rodičů. 13. Dokážu si představit obě varianty. Velice by záleželo na okolnostech 14. Věřím, že oba přístupy nabízejí kvalitní vzdělání 15. 7-8 hodin 16. 10 let 17. Preferuji vidět se s dítětem tváří v tvář na táborech a při návštěvách dětí doma, nicméně jelikož toto je možné jen párkrát do roka, mám ráda promlouvání dětem v podobě každodenních audio přenosů. Nemám moc ráda komunikaci poštou - zabere to spoustu času a nepovažuji to za příliš spolehlivé. 18. Byla jsem vyslána na tuto práci vyslána. 19. Požadavky jsou stejné jako na jiných základních školách v Queenslandu. Musíte mít Bakalářské pedagogické vzdělání, nebo nějaké jemu ekvivalentní. 20. Dostávají vysvědčení na konci druhého a čtvrtého čtvrtletí. 21. Tato škola funguje hodně hladce a efektivně, takže mě nic takového nenapadá. 22. Bylo by skvělé, kdybychom mohli vidět naše děti pomocí webových kamer, nebo podobných zařízení.

23. Ano, vedení je v pravidelném kontaktu s ostatními školami vzdělávání na dálku. 24. Ano, většina dětí, které dokončí tuto školu nemá žádný problém se začlenit do vyšších stupňů výuky po boku dětí z běžných škol. 25. Zatím tu pracuji pouze rok, nicméně slyšela jsem spoustu příběhů o úspěších takto vzdělávaných dětí. 26.B 27. Netball, volejbal, vodní lyžování, tanec, běh, plavání

ROZHOVOR Č. 2 Gerry - Kalgoorlie School of the Air

1. What is your position at your School of the Air? Principal 2. What is the scope of employment?(more detailed, 2-3 sentences) My staff and myself look after the educational needs of students who are unable to attend a local school because of distance or other isolation factors (eg medical). 3. How long have you been working at this school? 9 years 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? Yes 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? Distance education is more personal in that you visit children and their families regularly and stay in their homes for a few days at a time. 6. Which village, town or city are you from? I am from Perth. 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this SOTA? I wanted a change from teaching in a normal mainstream primary school. 8. What is your the most favourite working activity at school? Interacting with the children either face to face or via the internet(our mode of delivery). 9. What are the positives of this type of education? Use of technology...the kids have email, webmail, internet, digital cameras, online lessonsetc 10. What are the negatives of this type of education? The negatives of this type of educationof is long periods of travel 11. What are the advantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? The relationship between student, families and Home Tutor(the person tecaching the kids at the location)

12. What are the disadvantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? Mainstream teachers don’t do the number of camps or the amount of travel we do. 13. Which school would you prefer for your children: SOTA or common Primary school? SOTA 14. Why did you decide for that? Because , as a parent, you can teach your children with all the support and materials of a teacher. 15. How many hours per day do you spend at school?(average) 9 hours 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) I don´t teach children 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? On line via secure internet site as that is what we use to teach with. 18. Why did you choose just this job? It is different and rewarding and educational. 19. What are the requirements to become a teacher at SOTA? Just like any other teaching job...sincerity. 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? Children get reports on work sent in, usually 2 – 3 weekly. Reports are immediate via email or phone. 21. Is there anything, what could be improved at your school? We could do with more bandwidth...we currently have 250kbs 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools Of The Air? as above 23. Do you have any common meetings with the representatives of the others SOTA? Yes, regularly 24. Do you think, that the quality of education at SOTA is comparable with quality of education in the common Primary School? Yes and in many cases superior depending on the quality of teacher and tutor. Relationsip between teachers and home tutors is very important

25. What is the feedback from children, who graduated at your school? Children love their lifestyle and school. 26. How old are you? C A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Reading 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? In the years gone by (about 1999) I was broadcasting a lesson, using HF radio, a system we used for 30 years. We have only had online delivery, via the internet since 2003. HF radio depends on weather conditions and hence there can be a lot of static and other interference. One day children were taking turns in telling me some news before we started the lesson proper. When the radio reception was very bad I used to guess what the child was telling me as I could understand every third or fourth word. On this particular day the child told me that her puppy dog had drowned in the pool. I heard the word dog and pool and thought the dog had gone for a swim. I replied,“That is great.“ because it was a hot day. I found out later that the dog had drowned in the pool. These things don’t happen now with our technology.

Gerry Keegan - Kalgoorlie School of the Air- český překlad 1. Pracuji jako ředitel školy. 2. Osazenstvo naší školy včetně mě dohlížíme na vzdělávací potřeby žáků, kteří nemají možnost navštěvovat běžné školy z důvodů velké vzdálenosti jejich bydliště, či jiného faktoru - tím myslím například zdravotní důvody. 3. Pracuji zde již devět let. 4. Ano 5. Vyučování na dálku je více osobní. Pravidelně navštěvujete děti a jejich rodiny a zůstáváte na místě, kde žijí i několik dní. 6. Pocházím z Perthu 7. Chtěl jsem změnu. Změnu od učení na běžné základní škole.

8. Spolupráce s dětmi. A to jak tváří v tvář, tak i po internetu. Internet je mimochodem náš hlavní přenosový nástroj. 9. Používání technologií. Děti mají e-mail, web-mail, internet, digitální fotoaparáty, online lekce atd. 10. Negativem tohoto typu vzdělávání je dlouhá doba, kterou člověk stráví na cestách při navštěvování dětí. 11. Vzdah s dětmi , rodinami a domácími učiteli. 12. Běžní učitelé nemusí jezdit na tábory a cestovat ty dlouhé vzdálenosti za dětmi. 13. SOTA 14. Protože jako rodič můžete učit své dítě s veškerou podporou a učebními materiály učitele 15. Zhruba devět hodin. 16. Jako ředitel nevyučuji. 17. Nejraději komunikuji online přes internet. Tento přístup také používáme nejvíce. 18. Je to jiné, poučné a odměňující 19. Požadavky jsou stejné, jako u jiných pozic učitelského charakteru ... upřímnost 20. To ne, ale reportujeme dětem obvykle jejich výsledky za odvedenou práci každé 2 3 týdny a to formou e-mailu popřípadě telefonicky. 21. Určitě by se dala zvýšit rychlost přenosu. V současnosti pracujeme na 250kbs. 22. To nevím, asi ta rychlost. 23. Ano, pravidelně. 24. Rozhodně. Dokonce bych řekl, že v některých případech může být i lepší. Kvalita vzdělání záleží velmi na učiteli a na domácím učiteli. Jejich vztah je velmi důležitý. 25. Děti milují svůj životní styl a školu. 26. C 27. čtení 28. Příběh „Jednoho dne před začátkem vyučování měly děti za úkol, říct mi nějaké novinky. Jelikož byl toho dne signál spojení velice špatný, musel jsem hádat, co mi děti říkají. Rozuměl jsem každé třetí až čtvrté slovo.Toho dne mi jedno dítě oznámilo, že se jeho štěňátko utopilo v bazéně. Slyšel jsem slovo pes a bazén a tak jsem si myslel, že si šel jeho pes zaplavat. Odpověděl jsem: „to je skvělé!“, protože ten den bylo opravdu horko. Později jsem zjistil, že se pes v bazéně utopil. Tato nedorozumění se už nyní s naší technologií nestávají.“

ROZHOVOR Č. 3 Catherine - Cairns School of Distance Education 1. What is your position at your School of Distance Education? Senior Teacher 2. What is the scope of employment? Full time teaching 60 students 10 Study of Society and Environment, 11 English, ( English and Special Needs - 3 senior students with disabilities). 3. How long have you been working at this school? I have been working here for one year. 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? Yes, at a secondary and primary school. 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? It is very different; a lot more reliance on online learning here and the development of online courses. There is a lot more family involvement in student learning and there are no discipline problems in the classroom!! 6.Which village, town or city are you from? I was born in Cairns. 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this school? Some of my friends were teaching here and after teaching in mainstream school for 18 years, it was time for a change. 8. What is your the most favourite working activity at school? Talking to students on line and in the classroom „on air“. 9. What are the positives of this type of education? Individualised learning. 10. What are the negatives of this type of education? Distance and access to resources such as computers and dvds etc.

11. What are the advantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? Less stress in terms of face to face learning. 12. What are the disadvantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? You miss the interaction with the kids. 13. Which school would you prefer for your children: School of Distance Education or common Primary school? Mainstream. 14. Why did you decide for that? That’s how I was educated and we are not living in a remote community. 15. How many hours per day do you spend at school?(average) It´s about 7 hours per day. 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) They are 15 years old. 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? Email and phone; it’s much more efficient than post. 18. Why did you choose just this job? Change 19. What are the requirements to become a teacher at School of Distance Education? Same as mainstream schools in Qld. 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? Yes, and at the end of Term 2 as well.

21. Is there anything, what could be improved at your school? More time to develop online learning 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools of Distance Education? Funding! 23. Do you have any common meetings with the representatives of the other Schools of Distance Education? Sometimes. 24. Do you think, that the quality of education at School of Distance Education is comparable with quality of education in the common Primary School? Yes, if not better because of the individual treatment . 25. What is the feedback from children, who graduated at your school? 26. How old are you?

C

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Reading, travelling and walking 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? A special thing that happened was when we were doing an online careers unit and one of the students actually decided what she wanted to do with her life because of the unit. She was so excited. Another student wrote to tell me how moved she was when studying an online war unit on Gallipoli. We were reading the letters written by Australian and Turkish soldiers and she hadn’t realised how human they all were before – they were just like story book people before she studied the unit.

Catherine - Cairns School of Distance Education- český překlad 1. Moje pozice nese název Senior Teacher – tedy učitel pro starší žáky. 2. Jsem učitelkou na plný úvazek a učím 60 žáků. K tomu ještě 10 studentů studia sociologie a životního prostředí a 11 studentů angličtiny. V neposlední řadě jsou to ještě 3 dospělí postižení studenti. 3. 1 rok 4. Ano, pracovala jsem na druhém i prvním stupni základní školy. 5. Tato škola je velmi odlišná. Více důrazu se klade na online učení a rozvoj online kurzů. Je zde také patrná větší angažovanost rodiny a hlavně zde nejsou žádné problémy s disciplínou ve třídě. 6. Narodila jsem se v Cairns. 7. Mám pár přátel, kteří na této škole učili. No a ostatně po 18ti letech běžného učení přišel čas na změnu. 8. Moje nejoblíbenější aktivita je mluvení ke studentům prostřednicvím online přenosů ve třídě "z éteru". 9. Individuální výuka 10. Stinnou stránkou tohoto typu vzdělávání je vzdálenost a přístup ke zdrojům, jako počítače, DVD a podobně. 11. Méně stresu oproti výuce tváří v tvář. 12. Trochu mi chybí ta přímá spolupráce s dětmi ve třídě. 13. Vybrala bych spíše běžnou školu. 14. Je to totiž způsob, jak jsem se učila já a hlavně my nebydlíme ve vzdálených místech. 15. Okolo sedmi hodin denně. 16. Průměrný věk mých studentů je 15 let. 17. Preferuji e-mail a telefon. Je to daleko pružnější, než běžná pošta. 18. Změna je život. 19. Úplně stejné jako na jiné školy v Queenslandu. 20. Ano, na konci každého pololetí dáváme dětem vysvědčení. 21. Výuku by asi mohlo zlepšit, kdybychom měli více času na rozvoj online vyučování. 22. Financování 23. Občas ano.

24. Ano, pokud ne lepší ... z důvodu osobního přístupu. 25. 26. C

46 a více

28. Čtení, cestování a procházky 29. Příběh

ROZHOVOR Č. 4 James - Cairns School of Distance Education 1.What is your position at your School of Distance Education? Teacher Grade Four and Five. 2. What is the scope of employment? To facilitate the delivery of education to students who are either geographically isolated or receiving schooling from home and not at a registered mainstream school. 3. How long have you been working at this school? It is just 12 months. 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? Yes 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? Reduced face to face contact at Distance Education. 6. Which village, town or city are you from? Cairns 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this school? Circumstances and life experiences. 8. What is your the most favourite working activity at school? Coming to work. 9. What are the positives of this type of education? Contact with families. 10. What are the negatives of this type of education? When there is no alternative, there are no negatives.

11. What are the advantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? At the moment, great staff. 12. What are the disadvantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? The big advantage of SOTA teacher is a very small amount of face to face contact. 13. Which school would you prefer for your children: School of Distance Education or common Primary school? No choice. They go to mainstream school. If we lived in an isolated situation they would be doing Distance Education. 14. Why did you decide for that? We both work and mainstream schooling is the only choice. 15. How many hours per day do you spend at school?(average) Seven. 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) 8&9 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? Personal contact whether through telephone or face to face. 18. Why did you choose just this job? Availability. 19. What are the requirements to become a teacher at School of Distance Education? Four years tertiary training in an education degree. 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? Yes

21. Is there anything, what could be improved at your school? Reduction in bureaucracy at head office level and stupid HR. 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools of Distance Education? Reduce head office and pay teachers more to teach to get more teachers. 23. Do you have any common meetings with the representatives of the other Schools of Distance Education?

No

24. Do you think, that the quality of education at School of Distance Education is comparable with quality of education in the common Primary School? Yes, but dependent on home tutor committment. 25. What is the feedback from children, who graduated at your school? Positive 26. How old are you?

C

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Family and sports 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? During the first term Home Visits we got flooded in and could not get back to Cairns. The Wet Season can prevent access to and from students.

James Holmes - Cairns School of Distance Education- český překlad 1. Jsem učitelem čtvrté a páté třídy. 2. Mým úkolem je v podstatě poskytovat vzdělání dětem, kteří jsou polohově izolovaní, nebo jsou vzděláváni doma a nikoli na registrované běžné škole.

3. Tento měsíc to je přesně jeden rok. 4. Ano, učil. 5. Na této škole je méně kontaktu tváří v tvář. 6. Z Cairns 7. Nějak to vyplynulo z okolností a také mám rád nové zkušenosti. 8. Hmm, asi ... příchod do práce 9. Člověk je ve větším kontaktu s rodinami. 10.Když není jiná alternativa, nemůžou existovat negativa. 11. Momentálně - úžasný učitelský kolektiv 12. Největší nevýhodou z mého pohledu je velmi málo komunikace tváří v tvář. 13. Nemyslím si, že je to až tak o vybírání si. Mé děti navštěvují normální školu, protože bydlíme v Cairns. Kdybychom bydleli v odlehlé části Austrálie, zřejmě by navštěvovaly školu vzdálené výuky. 14. Oba s manželkou pracujeme a tak je pro nás běžná škola jedinou volbou. 15. Sedm hodin. 16. 8 a 9 let 17. Nejraději mám osobní kontakt. No a když to není možné, tak telefonický. 18. Bylo volné místo 19. Čtyřleté studium pedagogické školy. 20. Ano, děti dostávají vysvědčení. 21. Neškodilo by trochu zredukovat byrokracii v kanceláři vedení. 22. Zredukovat vedení a platit více učitelům, kterých by mělo být víc. 23. Nevím o tom. 24. Myslím, že ano, ovšem moc záleží na postoji domácího lektora. 25. Ohlasy jsou pozitivní. 26. C 27. Rodina, sport 28. V průběhu mých návštěv u rodin jsem měl to štěstí uvíznout v povodních, což mi znemožnilo vrátit se zpět do Cairns. Období dešťů může zabránit dostat se k, ale i od studentů.

ROZHOVOR Č. 5 Kylie - Broken Hill School of the Air 1. What is your position at your School Of The Air? Preschool Teacher 2. What is the scope of employment? I am employed 3 days a week as the preschool teacher. On the other 2 days I work casually helping the teachers of the other grades within this school. The preschool program is a trial program for 3 years and then the Department of Education will assess whether they want to keep it here permanently. 3. How long have you been working at this school? 2 years 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? No have worked in early childhood settings and highschool special needs. 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? 6. Which village, town or city are you from? Sydney 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this SOTA? It is something I have always wanted to do. My cousins did school of the air in another state so it has always interested me. 8. What is your the most favourite working activity at school? I love visiting the kids in their homes out on the stations and working with them and their families on a individual level. 9. What are the positives of this type of education? More individualised education, working with the whole family and ensures that all kids in NSW have the opportunity to attend a preschool. Links very isolated kids with other kids. Form close relationships with the kids and their families.

10. What are the negatives of this type of education? Preschool is very social and play based.This is more complicated when teaching via distance. When you program something it doesn’t necessarily mean that it will be implimented how you envisaged out on the station. Not all preschoolers have access to the computer system so interaction between students only happens at organised events when they are all gathered together (at least twice a term). 11. What are the advantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? More flexibility in where and when you work (eg. if you work 3 days a week they can be swapped if needed). Smaller class sizes. 12. What are the disadvantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? Disadvantage to be a teacher in SOTA? A lot of time away from home. Lots of extra hours. 13. Which school would you prefer for your children: SOTA or common Primary school? Would send them to either. 14. Why did you decide for that? They both have benefits and disadvantages. SOTA – more one-on-one. Primary – more chances to develop social skills and coping mechanisms. 15. How many hours per day do you spend at school?(average) 9 hrs 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) 4 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? I prefer face to face visits because I gain so much more information in that setting (body language, where their attention is) and it allows me to model appropriate communication behaviours to them. This would be closely followed by telephone conversations. My least favourite is using anything written (they can’t read or write so it has to be done by a parent or governess) and voice messages (at this age they don’t understand why it is not a two way conversation. They have to send it and wait for an answer and if I am not in the room by the time I message back their attention is on

something new) 18. Why did you choose just this job? I believe that providing a good early childhood education to isolated kids is important and I wanted to be a part of it. 19. What are the requirements to become a teacher at SOTA? A teaching degree. The ability to communicate clearly with adults and children. Flexibility of mind and the ability to drive really long distances without hitting too many kangaroos! 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? Yes preschoolers get a portfolio of their skills with lots and lots of photos. 21. Is there anything, what could be improved at your school? Would be great if the preschool program ran fulltime rather than parttime. 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools Of The Air? Preschool is a new part of the school so we are still working on the most effective and appropriate way to present the program as they do not have access to the computer system. 23. Do you have any common meetings with the representatives of the others SOTA? I don’t because none of them have a preschool. I sometimes meet with preschool teachers from Dubbo school of Distance Education. 24. Do you think, that the quality of education at SOTA is comparable with quality of education in the common Primary School? Generally Yes, but I think there needs to be more funding and support for early childhood and special needs students so that they can attend their local distance education setting rather than having to choose the one that provides the necessary service (which can be 14 hours drive away). These kids are isolated enough whithout further isolating them from their local community.

25. What is the feedback from children, who graduated at your school? Unsure have not really had much to do with that end of the school. 26. How old are you?

A

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Driving, art, volunteer for the state emergency service, working on farms, reading, running, kick boxing 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? The most memorable part of doing this job is when I arrive at a property after a long drive and the kids run out to you absolutely beaming. They can hardly wait for you to get out of the car because their teacher is here. I always have to drive up very cautious so as not to hit one on their wild dash to the car. They also love to get together. We had a big school camp out on one of the properties. Half way through the week one of the preschoolers came running up to me and threw their arms around my legs and gave me a big hug. Then they looked up at me and said „guess what I have a friend“ and ran off happy as larry. It is moments like that that makes it all worthwhile.

Kylie - Broken Hill School of the Air- český překlad 1. Pracuji jako učitelka pro předškolní děti. 2. Jsem zaměstnaná tři dny v týdnu jako předškolní učitelka. Zbylé dva dny pracuji příležitostně - vypomáhám učitelům ostatních tříd v rámci naší školy. Předškolní program je nyní jen zkušební 3-letý projekt. Po uplynutí této periody rozhodne o jeho dalším osudu Ministerstvo školství. 3. Již dva roky 4. Jsem začínající učitelka, při škole jsem neměla žádnou potřebu pracovat 5. 6. Pocházím ze Sydney. 7. Je to něco, co jsem vždy chtěla dělat. Můj bratranec dělal „školu vzduchem“, v jiném státě. Velmi mě to zaujalo. 8. Miluji navštěvování dětí u nich doma na farmách a pomáhání jim při jejich farmářských pracích. Velmi se s rodinami sblížíte.

9. Nejcennější aspekt vzdělávání dětí je osobnější přístup k němu, práce s celou rodinou. Zároveň je skvělé, že tato škola dokáže zajistit, že všechny děti v New South Walesu mají šanci navštěvovat předškolní výuku. Škola dokáže spojit i velmi izolované děti s ostatními vrstevníky. Tento systém navíc buduje úzký vztah s dětmi a rodinami. 10. Předškolní výuka je velmi sociální a založená na hrách. O to je složitější, když se má realizovat na velkou vzdálenost. Když si něco naplánujete, ne vždy to znamená, že vše půjdet podle Vašich původních představ. Navíc ne všichni předškoláci mají přístup k počítači, takže interakce mezi žáky probíhá pouze na organizovaných akcích, kde se všechny děti scházejí. To bývá minimálně dvakrát za čtvrtletí. 11. Vyhovuje mi větší flexibilita - mohu si vybrat kdy a kde chci učit - Když pracuji 3 dny v týdnu, mohu se s kýmkoli prohodit, když je potřeba. 12. Nevýhoda vzdáleného učení? Asi spousta času stráveného mimo domov... z toho plyne i spousta přesčasů. 13. Poslala bych je podle potřeby do jedné i druhé. 14. Obě mají výhody a nevýhody. SOTA - více času k individuálnímu přístupu, Normální škola - šance rozvíjet svoji sociální stránku dítěte a tzv. napodobovací mechanismus. 15. zhruba 9 hodin. 16. 4 roky. 17. Preferuji osobní návštěvy, protože získám mnohem více informací - (řeč těla, poznám na co je upřená jejich pozornost) - a to mi dovolí měnit aktuální způsob komunikace v závislosti na momentální situaci. Na druhém místě je určitě telefonický rozhovor. Nejméně mám ráda používání čehokoli psaného( tak malé děti neumí číst a psát, takže to musí zastat rodič či dozor ), ani využívání hlasových zpráv (děti totiž nerozumí tomu, proč komunikace není obousměrná. Musí nahrát zprávu, poslat ji a čekat... no a když zrovna nejsem na příjmu, tak než se k nim odpověď dostane, už zpravidla nebývá aktuální). 18. Věřím, že poskytování kvalitního vzdělávání od raného věku izolovaným dětem je důležité a já bych chtěla být součásti tohoto procesu. 19. Pedagogická škola. Také schopnost komunikovat jasne s dětmi i dospělými. Flexibilita a schopnost řídit na opravdu dlouhé vzdálenosti, aniž byste srazili příliš mnoho klokanů. 20. Ano, předškoláci dostávají portfolio jejich schopností s hromadami fotek. 21. Líbilo by se mi, kdyby předškolní program fungoval po dobu celého týdne.

22. Předškolská výuka je něco nového, proto stále pracujeme na co nejlepší a nejefektivnější cestě jak tento program provozovat, přihlížejíce k tomu, že ne všechny děti mají šanci, možnost a schopnosti pracovat s počítačem. 23. Já ne, protože žádní z nich neučí předškolní děti. Občas se potkávám s předškolními učiteli ze školy Dubbo school of Distance Education. 24. Obecně ano, ale myslím, že je potřeba získat více financí a podpory do projektu pro malé děti a žáky se speciálními potřebami. Jedině tak budou mít možnost si vybrat systém vzdáleného vzdělávání, než jezdit do školy nějakých 14 hodin. Tyto děti jsou již izolovaní dost, natož je odloučit i od jejich komunity, ve které dosud vyrůstaly. 25. Tak to nevím. Nepřijdu moc do styku s oddělením, které by se tímto zabývalo. 26. A 27. Jízda autem, řízení, dobrovolnictví pro státní pohotovostní službu, práce na farmě, čtení, běhání, kickbox. 28. Příběh

ROZHOVOR Č. 6 Heather - Port Hedland School of the Air 1. What is your position at your School Of The Air? Support Teacher Learning 2. What is the scope of employment? I advice teachers and parents on how to meet the learning needs of students who have learning difficulties or other difficultes that are effecting their learning. 3. How long have you been working at this school? 7 years 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? Yes 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? Other schools face to face with students School of Air (SOTA) work by satellite (computer), phone, fax, email, mail, a few camps and visits to students‘ homes Other schools – teacher does all teaching SOTA – student’s parent does most of teaching & teacher assess work and advises parent. Other schools – teacher chooses strategies for self to use SOTA – teacher chooses strategies that will work for the parent when teaching. Other schools parents are not as knowledgable about education SOTA – We train our parents up constantly and formally at a face to face seminar once a year. 6. Which village, town or city are you from? Town – Port Hedland 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this SOTA? I was a little bit tired from the mainstream school and I wanted to do something with my life. After 7 years working here, I have never asked myself, why I didn´t stay in mainstream school. I´m happy here. I have worked for SOTA elsewhere & love it.

8. What is your the most favourite working activity at school? Satellite lessons 9. What are the positives of this type of education? Individual programs, Home & school working together positive relationships among all. 10. What are the negatives of this type of education? It can take some time to find working solutions for students‘ difficulties as we have to find something that will work for the parent. 11. What are the advantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? Relationships with students and parents tend to be very close. It is like a family. We are able to tailor learning well to individual students. 12. What are the disadvantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? I can’t think of any except that you wouldn’t be a SOTA teacher if you didn’t like outback travel. 13. Which school would you prefer for your children: SOTA or common Primary school? SOTA 14. Why did you decide for that? It is top quality education tailored to each individual. 15. How many hours per day do you spend at school?(average) 40hrs at school, often another 20 at home (because I am passionate about my job) 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? most – satellite least – fax 18. Why did you choose just this job? Interested in helping students with learning difficulties and at educational risk for other reasons.

19. What are the requirements to become a teacher at SOTA? A teaching qualification. SOTA specific learning takes place on the job, including a 4 wheel drive course. 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? Yes, it is at the end of term 2. Also fortnightly reports and advice on work sent in. 21. Is there anything, what could be improved at your school? Probably but all seems to be going very well at present. 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools Of The Air? Probably but all seems to be going very well at present. 23. Do you have any common meetings with the representatives of the others SOTA? Yes, via satellite. I meet with my counterparts in the city twice a year and by phone. 24. Do you think, that the quality of education at SOTA is comparable with quality of education in the common Primary School? Yes 25. What is the feedback from children, who graduated at your school? Sound to Excellent results – adjust very well to boarding schools for secondary education 26. How old are you?

C

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Reading, watching TV, walking. 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? I was visiting a student (when I was a class teacher). She told me all about the animals on the property. She really loved animals so a staion was a fun place to live. There was Jessie, the old, deaf dog; The psycho cat, the blind rabbit, the renegade fish, the chooks, the ducks and the pigs.

During our break from lessons the student took me to see all the animals. Last of all were the pigs. She pointed them out one by one as she had done with the other animals but Rosie was nowhere to be seen. The child, very prone to bad temper, went to confront her father & I went in the oppposite direction. Rosie, a station pig, should never have been named because, as the child knew, she was part of their food supply. Rosie had been slaughtered that morning. After Dad and Mum had calmed the child down we went back into the school room and worked happily until lunch. As we walked into lunch with all the station workers a young man spoke out loudly. „What’s for lunch? Pig sandwich?“ The child’s mother very nearly murdered him. Fortunately the child didn’t seem to hear.

Heather - Port Hedland School of the Air- český překlad 1. Jsem poradce pro učitele a rodiče dětí obtížně vzdělavatelných a dětí s nějakou poruchou učení či zdravotním problémem 2. Poskytuji rady učitelům a rodičům jak splnit požadavky a potřeby učení žáků, kteří mají studijní obtíže, nebo potíže ovlivňující jejich učení. 3. Sedm let. 4. Ano, mám. 5. U ostatních škol stojíte tváří v tvář studentům, škola vzduchem probíhá přes satelit, počítač, telefon, fax, email, poštu a několik táborů a návštěv u studentů doma. U ostatních škol učitel učí vše, narozdíl od školy vzduchem, kde velká část výuky visí na rodičích a učitel hodnotí práci a poskytuje rady rodičům. V ostatních školách si sám učitel určuje a vyhledá nejvhodnější strategii učení, kterou bude používat. V SOTA je úkol trochu odlišný - najít tuto strategii pro rodiče, kteří dítě vyučují. V běžné škole rodič nemá tak velké povědomí o výuce samotné, zatímco my se s rodiči pravidelně setkáváme, abychom jim poskytovali rady a naučili je jak své děti přimět k lepším učebním výsledkům. 6. Pocházím z městečka Port Hedland 7. Byla jsem trochu unavená z práce na běžné škole a chtěla jsem provést něco se svým životem. Po sedmi letech práce na této pozici jsem se sama sebe nikdy zeptala proč

jsem nezůstala na svém původním místě. Jsem tady tak šťastná. Ať pracuji pro SOTA kdekoliv, miluji to. 8. Lekce přes satelit 9. Individuální programy pro žáky. Práce školy a domácnosti je propojená, pozitivní vztahy mezi všemi zúčastněnými. 10. Někdy to zabere čas, než najdete to pravé řešení pro problém daného žáka - musíme najít něco, co bude pro jeho rodiče fungovat. 11. Vztah s žákem a rodičem je velmi úzký. Je to jako jedna rodina. Jsme schopní ušít studijní program na míru každého žáka. 12. Nějak mě nenapadá nic, co by mohlo být nevýhodou. Snad jedině, nemohl by jsi být učitelem na SOTA, pokud bys neměl rád cestování do „outbacku“. 13. SOTA 14. SOTA je prvotřídní vzdělávání ušité na míru každému studentovi. 15. Když to zprůměruji na týden, dělá to 40 hodin ve škole a okolo dalších 20ti doma. Jsem totiž moc zapálená do této práce. 16. 17. Nejvíce, jak již jsem zmiňovala satelitní výuku a nejméně faxování. 18. Zajímám se o pomoc studentům, kteří mají jakékoli překážky a obtíže s učením. 19. Učitelská kvalifikace. Pro práci v SOTA je také důležité umět řídit 4WD - tedy terénní auto s náhonem na všechny 4 kola. 20. Ano, děti dostanou vysvědčení každé druhé čtvrtletí, ale posíláme jim také hodnocení jejich práce každých 14 dní, k tomu také přikládáme nejrůznější učební doporučení. 21. Asi ano, ale zdá se, že vše funguje tak, jak má. 22. Na to bych odpověděla stejně, jako na předchozí otázku. 23. Ano, satelitní a dvakrát do roka se vídáme ve městě. 24. Jednoznačně ano. 25. Ty zpětné vazby jsou opravdu neuvěřitelně pozitivní. Děti se bez nejmenšího problému zařazují do dalších stupňů výuky. 26. C 27. Četba, televize, procházky 28. Příběh

ROZHOVOR Č. 7 Malcolm - Port Hedland School of the Air 1. What is your position at your School Of The Air? Principal 2. What is the scope of employment? Leasdership of all aspects of the school – curriculum, resources, staff, finances, community relationships. I have end line responsibility for all of the above areas and am help accountable for student achievement/progress. 3. How long have you been working at this school? 10 years – all as Principal 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? YES 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? Both types of schools focus on primary year levels – Kindergarten to Year 7, however the process is completely different. Teachers in a School of the Air (SOTA) need strong teaching and interpersonnal skills, as they are faciliating learning through a third party ie the home tutor – usually the child’s mother. This means that the teacher needs to work with someone elses strengths and weaknesses and accommodate their needs as well as the child’s. It is one thing to implement learning programs yourself, but more difficult to implement them through another person who may live 500 or more kilometres away and 50 or more kilometres from their nearest neighbour. We do not have to deal with behaviour problems, but we do have a lot more interaction with parents. Parents are more aware of what is being covered in school, because they are so involved in the process. This is a good thing, but it also has it’s difficulties as the teacher can not assume that what they have planned is totally agreeable or executable by the parent. It is however an exciting system to work in. Other differences include lack of peer interaction for the students, so we have approximately 5 camps each year so the children can get together. The staff work in an office environment, rather than a classroom and therefore they are not necessarily masters of their own space. We use a

lot of technology and the students have lessons each day with their „base teacher“ using conferencing via the internet. This is all satellite based and includes a range of tools eg whiteboard, chat, interactive signals etc. 6. Which village, town or city are you from? Port Hedland – North West Western Australia 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this SOTA? I have worked as a teacher twice before in Western Australian Schools of the Air and loved it, so the opportunity to return as a Principal was a very enticing opportunity 8. What is your the most favourite working activity at school? The camps 9. What are the positives of this type of education? For the students – one on one tuition, working at home, learning programs tailored to their needs, develop a great deal of independent working skills. For me – great partnership with parents – much greater partnership than mainstream schools. A fantastic school community and wonderful children who like their teachers! 10. What are the negatives of this type of education? Isolation for the children can sometimes make life a little dull For me, not a lot negative though of course, as Principal, each year can be very different depending on how well new staff adjust to this unique system 11. What are the advantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? Wonderful children to work with plus a strong partnership in the education of children (school and parents). It is also a very collaborative environment. Teachers travel out in the Western Australian outback and visit their students and stay with the children’s families. 12. What are the disadvantages to be a teacher in SOTA compared to common Primary school? Mostly work in an office and have less face to face contact with the children. In a classroom, teachers are bosses of the room, but in the office, they have to share the

space and this can be a little foreign. 13. Which school would you prefer for your children: SOTA or common Primary school? I would choose definitely SOTA if I was able to have the time to teach them. SOTA is no good for parents who need to work, as you need to be in the classroom with your children. 14. Why did you decide for that? The one on one assistance for the children is a big advantage. The learning programs are very sound and the influence of the family is far greater than that of peers, due to isolation factors. The school provides lots of camps etc that cater for the social needs of the children. 15. How many hours per day do you spend at school? 11 hours per day and sometimes Saturdays as well. 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) As Principal, I don’t teach, but the children in this school range from Kindergarten (4 yrs old) to Year 7 (12 yrs old). 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? Our best type of communication is the satellite conferencing software we use for lessons. All forms of communication are effective for different purposes though. We particularly use email and phone – very frequent communication 18. Why did you choose just this job? I love the School of the Air system for its strong partnership with parents. It also has terrific children and it has a sence of romance and adventure. 19. What are the requirements to become a teacher at SOTA? A standard teaching degree as required for any other primary school in Western Australia. Once in the job, there is a lot to learn, but that comes with doing the job and listening to those with experience.

20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? Formal student rports are issued at the end of both Semester 1 and 2. As teachers assess the work students do (every 2 or 3 weeks), they also report back to the students and the parents about how well the child completed the activities, what they achieved and what ares may need further work. This is both a reporting format and a directioanl/ planning format. 21. Is there anything, what could be improved at your school? There is always something to improve!.. Things are generally going very well and we have a very satisfied school community, but we constantly review our processes and standards. 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools Of The Air?

Some of the distance learning materials that we access could do with being

updated or rewritten. 23. Do you have any common meetings with the representatives of the others SOTA? Yes. Teachers get together face to face at least once per year and also share a camp for the children across all the WA SOTA’s. Principals get together every term. There are network meetings for Early Choildhood teachers via the satellite conferencing system and occasional other meetings that teachers attend in smaller numbers. There is a strong network across the WA SOTA‘s 24. Do you think, that the quality of education at SOTA is comparable with quality of education in the common Primary School? Yes – well proven and the students do very well when they head off to secondary school – usually a boarding school. 25. What is the feedback from children, who graduated at your school? They have generally loved their years at SOTA and usually hold close ties to the school. We have several parents in our school who also went through the SOTA system themselves and have remained in the isolated areas that we serve. 26. How old are you?

C – 46 or more

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old C: 46- more 27. What are your hobbies? Relaxing. I love to travel, but don’t get out of Australia or even Western Australia very often as it is expensive. 28. Can you tell some special story, you experienced during your work? On one visit to a family many years ago, I was eating dinner when I heard what sounded like high heels walking down the verandah. It turned out to be a young horse. It stopped at the kitchen door, looked in and then walked through the door and behind where I was sitting at the table. No one seemed to think it was that unusual. Next thing I knew, the horses head came over my shoulder and went straight for mt Kangaroo Pie that had been dished up for my dinner. I grabbed my plate just in time to save the pie and then the horse walked out the door on the other side of the kitchen and went off to the yards. Everyone laughed – quite a bizzar experience.

Malcolm - Port Hedland School of the Air- český překlad 1. Jsem ředitel školy. 2. Veškerá vedoucí činnost na této škole - chod školy, zdroje, personál, finance, vztahy s veřejností. Mám zodpovědnost za všechny zmíněné oblasti a jsem nápomocný k tomu, aby děti dosahovaly pokroku. 3. Deset let. A to celou dobu jako ředitel. 4. Ano. 5. Oba typy škol se zaměřují na výuku nejnižších tříd základní školy. Samotný proces je však velmi odlišný. Učitelé na SOTA potřebují velmi dobré učitelské vlohy a cit pro mezilidské vztahy, protože vlastně umožňují výuku skrze třetí stranu - což v tomto případě znamená rodiče, či domácího lektora. Znamená to, že učitel pracuje se „sílou i slabostí“ někoho jiného a přizpůsobuje se tedy nejen možnostem dítěte, ale i osobě, která je za jeho vzdělání zodpovědná. Jedna věc je vymyslet si učební strategii sám pro sebe, ale daleko obtížnější je vyvinout systém, který bude sedět někomu jinému, kdo žije mnohdy i více, než 500

kilometrů daleko a přes 50km od nejbližšího souseda. Nemáme žádné problémy s kázeňskými přestupky, ale musíme více pracovat s rodiči. Rodiče mají lepší povědomí o tom, co je pokryto v látce, protože oni samotní jsou zainteresovaní do procesu. To je dobrá věc, ale má to samozřejmě i obtíže v tom, že učitel si nemůže být jistý, že to co vymyslí je opravdu reálně proveditelné rodičem. Nicméně je to opravdu velmi vzrušující systém, ve kterém pracuji. Dalším rozdílem je nedostatek komunikace mezi vrstevníky. Proto máme zhruba 5 táborů každý rok, díky jimž se děti mohou navzájem vídat. Personál pracuje z kanceláře místo ve třídě a proto nejsou vždy pánem svého prostoru. Používáme spoustu technologií a žáci mají lekce každý den s jejich hlavním učitelem za pomocí internetových konferencí . Toto vše je založeno na satelitu a k dispozici je velká řada nástrojů a pomůcek - jako virtuální tabule, chat a interaktivní signály. 6. Port Hedland - na severo-západě Západní Austrálie. 7. V minulosti jsem pracoval dvakrát jako učitel na škole SOTA v Západní Austrálii a moc jsem si to zamiloval. Takže příležitost vrátit se jako ředitel byla pro mě velmi lákavá nabídka. 8. Nejraději mám tábory. 9. Pro žáky je to určitě individuální výuka, práce doma, učení se podle programů ušitých na míru jejich potřebám. Pro mě skvělá spolupráce s rodiči - daleko významnější, než na běžné škole. Skvělá komunita a také úžasné děti, které opravdu milují své učitele. 10. Izolace malých dětí může občas jejich život trochu zachmuřit. Pro mě asi žádná negativa neexistují. Samozřejmě každý rok může být jiný v závislosti na aktuálním obsazení naší školy učiteli. 11. Máme co dočinění s úžasnými dětmi a také silné partnerství při výuce dětí - mám na mysli školu a rodiče hraje důležitou roli.. Celý systém je založen na spolupráci všech elementů. Učitelé cestují do outbacku Západní Austrálie a navštěvují své studenty, kde v domovech jejich rodin tráví několik dní. 12. Převážně práce v kanceláři a nedostatek přímého kontaktu s dětmi. Ve třídách jsou učitelé "pány třídy", ale v kanceláři musí sdílet svou místnost s ostatními a to jim občas bývá cizí. 13. Určitě bych si vybral SOTA, v případě že bych měl čas své děti vyučovat sám. SOTA ale není vhodná pro rodiče, kteří mají hodně práce a tudíž by se jim nemohli v

dostatečné míře věnovat. 14. Přístup jeden na jednoho je pro děti velkou výhodou. Vliv rodičů je díky izolovanosti dětí větší, než vliv vrstevníků. 15. 11 hodin denně 16. Jako ředitel neučím, ale na této škole je věkové rozpětí dětí od školky (4roky) do 7. třídy (12 let) 17. Všichni máme rádi osobní kontakt, ale povětšinou musíme komunikovat na dálku. Náš nejlepší komunikační nástroj je satelitní konferenční software, který používáme při výuce. Všechny typy komunikace jsou efektivní pro odlišné účely. Konkrétně používáme email a telefon - velmi častá komunikace. 18. Miluji SOTA kvůli velmi silnému partnerství s rodiči. Děti jsou úžasné a má to v sobě cosi dobrodružného. 19. Klasická učitelská škola, jako na jiných základních školách v Západní Austrálii. S tím, že pro tuto práci je potřeba se hodně naučit, ale to přicházi tak nějak samo v průběhu. Hodně lze také pochytit posloucháním příběhů zkušenějších kolegů. 20. Oficiální vysvědčení je vydáváno po každém semestru. Při vyhodnocování práce, kterou žáci vypracovali každé 2-3 týdny, jsou výsledky taktéž zasílány domů, čímž jsou rodiny informovány o tom, jak si dítě vede v zadaných aktivitách, čeho dosáhlo a které oblasti vyžadují zvýšenou pozornost. 21. Vždy je co zlepšovat. Obecně věci fungují moc dobře a lidé na všech stranách jsou velmi spokojeni. Přesto stále hodnotíme a zlepšujeme náš výukový proces. 22. Některé učební materiály by mohly být obnoveny. 23. Ano. Učitelé se scházejí alespoň jednou do roka a také mívají společné tábory pro děti škol SOTA z celé Západní Austrálie. Ředitelé se schází každé čtvrtletí. Existují také internetové mítinky pro učitele nejmladších žáků. Propojení škol SOTA v Západní Austrálií je opravdu velké a komunikace zde nevázne. 24. Samozřejmě. Je to dokonce i dokázáno. Žákům se daří velmi dobře při začlenění se na střední školu, většinou klasického typu. 25. Obecně velmi rádi vzpomínají na roky strávené na SOTA a drží velmi úzké vazby se školou. Máme tu i několik rodičů, kteří byli taktéž vzděláváni na SOTA a kteří na vzdáleném izolovaném území nadále zůstali. 26.C 27. Odpočinek. Rád cestuji, ale moc se nedostanu mimo Austrálii, dokonce ani mimo Západní Austrálii - je to moc drahé.

28. Na jedné návštěvě u rodiny, pár let zpátky, jsme seděli u stolu a jedli večeři, když v tom jsem uslyšel zvuky, jako když někdo kráčí ve vysokých podpatcích po verandě. Nakonec se ukázalo, že je to malé hříbě. Zastavilo se před dveřmi do kuchyně, podívalo se dovnitř a pak vešlo dveřmi dále až za mě. Nikdo nevypadal, že by to bylo pro ně něco neobvyklého. Potom jsem ucítil, jak se koňská hlava naklání přes mé rameno a tu vidím, jak si bere klokaní koláč, který byl určený pro mě k večeři. Popadl jsem talíř právě včas, abych koláč zachránil a tak se kůň otočil a pozvolna odkráčel z kuchyně zpátky na dvorek. Všichni se dali do smíchu a pro mě to byl opravdu neobvyklý zážitek.

ROZHOVOR Č. 8 Sharon – Cairns School of Distance Education 1. What is your position at your School of Distance Education? Well, I am a Year 2 and 3 teacher. 2. What is the scope of employment? Full time teaching. I have 13 children across 2 year levels aged 6-8years old that live in remote areas. 3. How long have you been working at this school? I have been workinh here for 1 year. 4. Do you have any personal experience with working at the common primary school? Yes, more than 20 years. 5. If yes, could you compare the work at both type of schools? Yes - Same syllabus, but different delivery. 6. Which village, town or city are you from? I have taught in lots of places all over Queensland. 7. What was the main reason to come here and find a job just here at this school? Well, I didn´t feel well in my previous job. I needed a change. I have an affinity for remote areas of Far North Queensland – Cape York Peninsula. 8. What is your the most favourite working activity at school? Everything from daily phone lessons to home visits to week long camp and week long mini school. 9. What are the positives of this type of education? Small student numbers in your class, family involvement as a parent is usually the home tutor, more one on one work with students, less peer pressure and behaviour problems than in a mainstream classroom.

10. What are the negatives of this type of education? I see the negatives in the not enough face to face contact with students at school. 11. What are the advantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? Closer relationship with students and student’s family. 12. What are the disadvantages to be a teacher at School of Distance Education compared to common Primary school? I Can’t think of any! 13. Which school would you prefer for your children: School of Distance Education or common Primary school? Which school I choose for my child? It depends where I am living. 14. Why did you decide for that? f I lived remote, it would have to be Distance Ed. I would still consider distance ed in a more urban area if I wasn’t sure that the local schools were able to cater for the child’s needs. 15. How many hours per day do you spend at school? In average 8-9 hours per day. 16. What is the average age of children, you have been teaching? (just for teachers) 6-8 years old 17. What type of communication do you prefer with children at school the most and which one at least? And why? I prefer the one on one face to face contact at camp and mini school to build relationships but face to face contact is only once a term so daily phone lessons, while not face to face, are at least constant. 18. Why did you choose just this job? After 20 yers in classrooms, got tired of behaviour dramas over ruling teaching and learning. At Distance Ed, because students have one on one everyday with their home tutor, there are no behaviour problems because no peer pressure so real teacfhing and learning happens in every lesson.

19. What are the requirements to become a teacher at School of Distance Education? Love of children and teaching, ability to travel, good communication skills with children and their families as you have a lot to do with the parents/home tutors on a daily basis. 20. Do the children get the written report for their all year work at the end of term 4? They get 2 reports a year at the end of each 6 month semester. 21. Is there anything, what could be improved at your school? Not really 22. Is there anything, what could be improved in the system of Schools of Distance Education? More support from Education Queensland in financial and human resource (teacher) terms. 23. Do you have any common meetings with the representatives of the other Schools of Distance Education? Not usually, but there are some now as all Distance Ed schools are involved in the rewriting of the children‘s work from papaer to on-line units. 24. Do you think, that the quality of education at School of Distance Education is comparable with quality of education in the common Primary School? Absolutely better because of small numbers, one on one time and committed family involvement. Students here are more familiar with computer technology because a lot of our work is done that way. 25. What is the feedback from children, who graduated at your school? They can achieve as well as anyone else. 26. How old are you?

C

A: 20- 30 years old B: 31- 45 years old

C: 46- more 27. What are your hobbies? Camping, fishing, bushwalking, reading, scrapbooking photos 28.Can you tell some special story, you experienced during your work? Home visits are special because you get to travel to remote areas and stay with the family overnight. It’s a big thing to have a stranger stay in your home so they make you very welcome with real country hospitality and they love to show you their very special place in the world. The children really enjoy having their teaher stay with them and while there is school work to be done during the day, after school, you play, go for a walk, swim in the creek, eat, talk and laugh with the family. In the mornings, the children often come in to wake you up with a smile and sleepy eyes. Some families live in out-station properties so home might be an open shed. Mini school is where the teachers hold a week of school at a central venue in the area that their students live in. All the families come in for the week, camp, cook, eat and learn together. It’s a time for the Home Tutors to network and develop friendships that they can call on for the rest of the year when they are on their own. We have school activities in the day as well as fun learning activities at night that involve the whole family. It’s a time to really bond. Some of the fun times are when you are travelling in the wet season and you get bogged crossing a creek to someone’s property but there are always a few travelling together.

Sharon – Cairns School of Distance Education- český překlad 1. No, jsem učitelka druhé a třetí třídy. 2. Výuka na plný úvazek, učím třináct dětí v rozmezí dvou let věku. Mají 6-8 let a bydlí ve vzdálených oblastech 3. Jsem na této pozici jeden rok. 4. Ano, celkově učím už přes dvacet let. 5. Řekla bych zjednodušeně: stejný učební plán, jiný způsob interpretace ... 6. Učila jsem na mnoha místech po Queenslandu. 7. Necítila jsem se dobře v mém předchozím zaměstnání, chtěla jsem změnu, navíc jsem

vždy měla slabost pro vzdálená území dálného severního Queenslandu - poloostrov Cape York 8. Vše od každodenních telefonních lekcí, přes návštěvy až po týdenní tábory a týdenní mini-školy. 9. Nízký počet žáků ve třídě, včlenění rodičů do procesu výuky, protože rodič většinou zastává roli domácího lektora. Více výuky jeden na jednoho. Méně stresu, tlaku a kázeňských problémů, než v běžné škole. 10. Negativum vidím v tom, že nemám dostatek osobního „face to face“ kontaktu. 11. Bližší vztah se studenty a jejich rodinami. 12. Žádná mě nenapadá. 13. Jakou školu bych vybrala pro své dítě? No to by záleželo na tom v jaké lokalitě bych bydlela. 14. V případě, že bych bydlela ve velmi vzdálené lokalitě, tak bych samozřejmě zvolila SOTA. Pokud bych ale bydlela v civilizaci, pravděpodobně bych si vybrala běžnou školu. K SOTA bych přistoupila v případě, že bych si nebyla jista kvalitou místní výuky. 15. Prací trávím 8 - 9 hodin denně 16. 6-8 let 17. Upřednostňuji kontakt face to face na táborech a mini školách k vytvoření vztahů. Ale bohužel příležitost k tomut o mám akorát jednou za čtvrtletí. Takže každodenní telefonická lekce, když už není možné se vidět tváří v tvář. 18. Po dvaceti letech strávených ve třídě jsem začala být unavená chováním žáků a pravidly, kterými se člověk musí řídit. Při dálkové výuce, protože studenti mají každý den individuální lekce se svým domácím lektorem, nejsou žádné problémy s chováním, protože výuka je oproštěna od vlivu vrstevníků. Žák se proto v každé lekci něco nového naučí. 19. K požadavkům stát se učitelem na SOTA patří láska k dětem a učení, možnost cestovat, dobré komunikační schopnosti s dětmi i jejich rodinami. 20. Vysvědčení rozdáváme dvakrát ročně - vždy na konci pololetí. 21. Myslím, že ani ne. 22. Větší podpora z Ministerstva školství Queenslandu - ve smyslu financí, lidských zdrojů... 23. Obvykle ne, ale nějaké existují od doby, co se začaly studijní podklady přepracovávat z tištěných do elektronických podob. 24. SOTA je jednoznačně lepší, protože má malé třídy a tak je více času na individuální

výuku a taky rodiče se věnují dětem a jejich výuce několik hodin denně. Žáci navíc dokáži lépe pracovat s počítači, protože spousta práce tuto dovednost vyžaduje. 25. Děti z těchto škol mohou dosáhnout stejných cílů jako ostatní. 26. C 27. stanování, rybaření, vycházky v buši, čtení, zařazování fotografií do alb. 28. Návštěvy u rodin jsou speciální, protože cestujete do odlehlých oblastí a zůstáváte s rodinou přes noc. Je to velká událost mít návštěvu ve svém domě, proto vás velmi vřele vítají a rádi vám ukazují veškerá speciální místa na světě. Děti si zase užívají pocitu mít svého učitele u sebe doma. Přes den probíhá výuka, odpoledne se hrají hry, koupe se, jí, prochází, vykládá se s rodinou a tak podobně. Ráno děti často přijdou za vámi a vzbudí vás s úsměvem a ospalýma očima. Některé rodiny bydlí na odlehlých a rozlehlých rančích.

Obr. č.1: Rozložení škol School of the Air

Obr.č.2: Sportovní týden v Alice Spring

Obr. č.3: Vyučování na dálku obrazem

Obr. č.4: Škola School of the Air v Alice Springs

Obr. č.5: Kde bydlí děti ze školy v Alice Springs

Obr. č. 6: Týdenní rozvrh hodin