MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ LÉKÁŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PROBLEMATIKA NÁVYKOVÝCH LÁTEK NA STŘEDNÍ A VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE

MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ LÉKÁŘSKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PROBLEMATIKA NÁVYKOVÝCH LÁTEK NA STŘEDNÍ A VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLE

Vedoucí bakalářské práce:

Autor bakalářské práce:

Mgr. Alena ZOUHAROVÁ

Hana POKORNÁ

BRNO, březen 2007

PROHLÁŠENÍ:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla literaturu a informační zdroje, které jsem ke zpracování této práce použila.

Ve Znojmě 20. března 2007 Hana POKORNÁ

PODĚKOVÁNÍ:

Chtěla bych touto cestou poděkovat paní Mgr. Aleně Zouharové, za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Současně bych ráda poděkovala mému manželovi a celé rodině za jejich podporu a pochopení.

Znojmo, 20. března 2007 Hana POKORNÁ

OBSAH

ÚVOD

6-7

1.

DROGOVÁ ZÁVISLOSTA JEJÍ PŔÍČINY

1.1

Osobní charakteristiky – dědičnost

8-9

1.2

Vlivy prostředí

9-11

1.3 Návyková látka a její charakteristika 2.

8

11

HISTORICKÉ POČÁTKY ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK

12-13

2.1. Současný svět

13-15

3.

SOUČASNÝ STAV ZNEUŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK, RIZIKOVÉ SITUACE, ROZDĚLENÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK, ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ ASPEKTY

16-17

3.1

Rizikové situace

17

3.2

Postup v případě podezření ze zneužívání návykových látek

17-18

3.3

První pomoc při předávkování OPL

18-19

3.4

Halucinogeny

19-20

3.4.1 Marihuana

19-20

3.4.2 Hašiš

20-21

3.4.3 Skank

21

3.4.3 LSD 3.5

21-22

Opiáty

22

3.5.1 Opium

22-23

3.5.2 Morfin

23

3.5.3 Kodein

23 -4-

3.5.4 Heroin

24

3.6

25

Látky se stimulačním účinkem

3.6.1 Extáze

25

3.6.2 Kokain

25-26

3.7

Těkavé látky

26-27

4.

DROGOVÁ PREVENCE

28

4.1. Primární drogová prevence

28-30

4.1.1 Prevence v rodině

30-31

4.1.2 Prevence ve škole

31

4.1.3 Prevence ve společnosti

31-32

4.2

Sekundární prevence

32-35

4.3

Terciární prevence

35-36

5.

PRAKTICKÁ ČÁST

37

5.1

Metodika průzkumu

37

5.2

Charakteristika respondentů

38

5.3

Analýza výsledků průzkumu a jejich interpretace

38-67

6.

DISKUZE

68-69

ZÁVĚR

70-72

ANOTACE

73

RESUMÉ

74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

75-76

SEZNAM ZKRATEK

77

SEZNAM TABULEK

78

SEZNAM GRAFŮ

79

SEZNAM PŘÍLOH

80

SOUHLAS S PŮJČOVÁNÍM BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

90

-5-

ÚVOD Drogový boom začal ve světě v šedesátých letech dvacátého století. Stejně jako v okolním světě naše drogová scéna procházela určitým, byť specifickým vývojem. Po roce 1989, kdy došlo k otevření hranic, k nám začaly proudit všechny druhy drog. Naše benevolentní legislativa jim k tomu vytvářela ideální podmínky.

Problém návykových látek a jejich zneužívání představuje pro Českou republiku závažné společenské riziko, které negativně ovlivňuje základní hodnoty jednotlivce, rodiny a celé společnosti. Dnes už je jasné, že návykové látky a závislost na nich se více či méně dotýká každého z nás.

Žijeme v době, která na nás klade větší a větší nároky, přibývá problémových situací v rodině, ve škole, v zaměstnání a zejména ve společenských vztazích. Pod tíhou těchto faktorů dochází někdy k tomu, že člověk sáhne po droze.

Drogové problémy většinou ve škole nevznikají. Škola je však místem, kde se tento problém může projevit. Špatný prospěch ve škole, záškoláctví, problémy v chování apod. se dost dobře utajit nedají.

Z pohledu pedagogického může být pro učitele ve značné míře užitečné, zná-li alespoň nejzákladnější informace a skutečnosti v oblasti drogové závislosti.

Vzhledem k tomu, že jsem učitelkou na střední škole, zvolila jsem pro svoji bakalářskou práci téma:

„Problematika návykových látek na střední a vyšší odborné škole“. Jsem si vědoma, že není možné tuto problematiku popsat zcela vyčerpávajícím způsobem. Cílem bakalářské práce je zamyšlení nad daným problémem, zjištění a následné vyhodnocení, co o drogách vědí studenti na Střední a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Znojmě, jaké mají vlastní zkušenosti. -6-

Do oblasti problematiky návykových látek zahrnuji problémové okruhy, které vyjadřují níže uvedené hypotézy:

Hypotéza číslo 1: Předpokládám, že 80% respondentů bude mít znalosti o návykových látkách. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že převažuje konzumace návykových látek při technoparty nebo na diskotékách v kombinaci s alkoholem. Hypotéze č. 3: Předpokládám, že studenti ve věku 15 - 21 let vědí, kam se obrátit o pomoc.

Praktickým cílem bakalářské práce je její výstup (tj. závěry práce) , které by mohly sloužit pro jednotlivé školy a jejich pedagogy. Ve své práci se zaměřím nejen na příčiny vzniku závislosti mládeže na návykových látkách, ale také zejména na možné způsoby prevence.

Z hlediska sledování tématu jsem považovala za důležité podat v úvodu mé práce určité vymezení drogové závislosti a jejích příčin, historickým počátkům, abych se pak plně mohla věnovat charakteristice nejčastěji zneužívaných návykových látek, rozdělení návykových látek a jejich účinkům, rizikovým situacím, prevenci návykových látek.

K tomu jsem využila některé poznatky a informace nabyté a posléze použité do této práce pomocí rozličných metod (analýza, komparace), metod formálně právních (gramatických, systematických), metod právně sociologických a psychologických (pozorování, dotazník, studium literatury).

-7-

1. Drogová závislost a její příčiny Drogová závislost, pokud je již opravdu závislostí, je jednoznačně onemocněním a jako takové je ho třeba chápat. Závislí na drogách jsou společností chápáni a tolerováni do okamžiku, než se pro ni stanou přítěží a nějakým způsobem ji ohrožují.

Je zřejmé, že na otázku proč lidé berou drogy, není snadné odpovědět. Jde vždy

o

souhrn faktorů, působících na konkrétního jedince. Odborníci z Národní protidrogové centrály se domnívají, že příčina experimentů mládeže s drogami leží někde ve vzájemné kombinaci těchto třech faktorů:

-osobní charakteristiky -vlivy prostředí -přítomnost drogy a její charakteristiky1)

1.1 Osobní charakteristiky - dědičnost Lze říci, že neexistuje tak nešťastná kombinace osobních charakteristik, která by neodvolatelně předurčovala ke vzniku závislosti. Na druhé straně neexistuje osobnost, která by byla před vznikem závislosti stoprocentně uchráněna. Bylo by lepší hovořit o struktuře osobnosti inklinující k „problémům“.

Obecně lze tyto osobnosti zařadit do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou lidé se zvýšenou citlivostí, zranitelností a úzkostí. Tyto osoby mají většinou problém v komunikaci a trpí svojí neschopností navázat uspokojiví partnerský vztah. Je tedy pochopitelné, že setkání takto strukturované osobnosti s drogou stimulačního typu, která jí poskytne právě to, co se jí nedostává, může být velmi významné. Již samotná charakteristika stimulačních drog, kde je vyjádřen především tzv. psychický abstinenční syndrom, je pro vznik závislosti dostatečně riziková.

1) Srovnej: Presl, J.: Drogová závislost. Praha Maxdorf 1994, str. 48

-8-

Druhou skupinu lidí se zvýšeným rizikem vůči závislosti lze charakterizovat jako osobnosti extrovertní. Projevují se u nich často zvýšená dráždivost. Snížená schopnost koncentrace a sklony k impulzivitě. Zvýšená aktivita, projevovaná nevhodným způsobem, vede k problémům již ve školním věku a později i ke konfliktům s okolím, projevujících se agresivitou. Pro jedince takto strukturovaného bývá významným zážitkem setkání s drogou tlumivého typu, zejména s opiáty. Dochází i nich k prožití nepoznaného stavu, vnitřního klidu a míru, relaxaci harmonii a s okolím.

Bylo by však chybou si myslet, že tato vyhraněnost k drogám je obecně platná. Člověk bere drog více, není přesně zaměřen na jednu skupinu. Bylo by také nesprávné domnívat se, že k návykovým látkám inklinují pouze osobnosti v jistém smyslu anomální. U těchto jedinců jde jenom o zvýšené riziko, avšak problémy s návykovými látkami riskuje každý jedinec.

1.2 Vlivy prostředí Převládá názor, že tyto faktory se na vzniku problémů s drogami podílí nejvýznačněji. Do této skupiny řadíme vše, co nás obklopuje. Rodiče, sourozenci, parta, škola, hromadné sdělovací prostředky utváří a formují náš postoj ke světu, a proto také postoj k návykovým látkám obecně. Tento proces probíhá nejintenzivněji v rodině. Rodiče poskytují základní identifikační vzory. Dominantním prvkem působícím na vznik drogového problému se zdá být v rodině matka. „U většiny drogově závislých se zjistilo, že jejich matky se k nim chovaly neadekvátně dosaženému věku. Matka ustrne na určitém stupni vývoje vztahu k dítěti. Vidí jej stále jako malé dítě, nedokáže vnímat přiměřeně jeho proměny a není schopna přijmout jeho rostoucí potřeby sebeprosazení a identifikace. Stará se, kontroluje, zařizuje, vše způsobem zcela nepřiměřeným věku dítěte. V tomto případě pomáhá snížení péče a starostlivosti o mladého člověka, čímž se pomůže vytváření jeho osobnosti.“2)

Dalším významným faktorem je vliv kamarádů, part či různě strukturovaných společenství. Stejně, jako může určitá struktura společnosti riziko drogového abúzu zvýšit, existují i společnosti, kde riziko abúzu je menší. 2) Presl, J.: Drogová závislost. Praha Maxdorf 1995, str. 52

-9-

Tento faktor působí tedy oběma směry. Záleží na hodnotícím postoji vůči drogám. Je-li záporný, pak příslušnost k takové skupině působí jako skvělá prevence. Na této skutečnosti je založena i jedna z metod drogové prevence. Bohužel se však stává, že právě tyto skupiny jsou nejednou problematické v jiných oblastech (např. hnutí skinheads).

Významným faktorem patřícím do skupiny vlivů je partnerský vztah. Bylo již řečeno, že rozvoj drogové závislosti vede k postupné izolaci jedince. Tedy k rozpadu i původně fungujícího partnerského vztahu. Pomineme-li i rizika vlastního pádu do drogových problémů, jsou zde i rizika právní a zdravotní. Sem patří riziko za spoluúčast na výrobě a distribuci. Také riziko nákazy virem HIV se v poslední době prudce zvyšuje. Zde se nabízejí dvě možnosti řešení. Buď se s partnerem rozejít nebo sním snášet společné útrapy života toxikomana. První varianta je častější. Při zvolení druhé lze žít v naději vymanění se ze zajetí drog za pomoci svého partnera.

Ve vztahu k drogám nás může rovněž ovlivnit i naše profese. Buď tím, že se pohybujeme v prostředí se zvýšenou dostupností návykových látek, nebo profesí, která sebou nese celkovou vysokou zátěž na organismus. Jedná se většinou o profesionální zdravotníky nebo, a to velmi často o úspěšné, vysoce vytížené mladé podnikatele, kteří mají značnou zodpovědnost, což přináší stres a řadu dalších problémů, řešitelných pomocí drog. Právě u podnikatelů se nezřídka setkáváme s tím, že společenské postavení, značná kupní síla a vyšší životní úroveň jsou příčinou braní drog, jako prostředku začlenění se do určité uzavřené komunity, jejíž působnost je v daném regionu dominantní a rozhodující měrou jej společensky a hospodářsky ovlivňuje. Braní drog je spojeno s pořádáním společenských večírků v nočních a erotických klubech nebo na různých „hausparty“ v rekreačních chatách apod.

V neposlední řadě mají vliv na braní drog masmédia. Není nic divného na tom, když některé deníky vidí v drogovém problému pouze zajímavost pro čtenáře. Ukázat senzaci je smyslem jejich práce a zdrojem zisku.

-10-

I některé materiály o drogách jsou často účelově zpracovány tak, aby vyhovovaly určité zájmové skupině. Vliv informací podávaných přes sdělovací prostředky je velký, ale neměl by se přeceňovat. Příkladem takového nadhodnocení může řada preventivních kampaní proti drogám. Situace v podstatě vypadá tak, že se vyrobí celá řada brožurek, plakátů a videoklipů. Pak se spustí kampaň a v pohodě se očekává její preventivní působení. Takto prezentovaná informace nemůže sama o sobě ovlivnit chování. Může sice pozměnit postoje určité části populace, ale pokud dojde k rizikovému momentu, stereotyp chování se nezmění. „Nutná je především další práce s cílovou populací, zejména s mládeží, není nic škodlivějšího, než vydat brožurky, uspořádat přednášku nebo promítnout film a myslet si, že prevence bude probíhat samočině. Musí se snažit všichni, aby se drogová prevence stala běžnou součástí výchovy v rodině, výuky na všech stupních škol, aby celá společnost vychovávala děti ke schopnosti zdravého sebevědomí “.

1.3 Návyková látka a její charakteristika Lze konstatovat, že přítomnost drogy jako faktoru ovlivňujícího vznik závislosti nelze vyloučit. Experimenty státní moci některých zemí s cílem ochránit občana před zlem návykových látek skončily vždy tragicky. Historickým příkladem jsou léta alkoholové prohibice v USA, která vedla ke vzniku organizovaného zločinu v takové míře, že stát nakonec toto opatření zrušil. Masové rozšíření organizovaného zločinu, domácí výroba alkoholu na úkor kvality a vzrůst jeho cen byly jedinými důsledky tohoto boje. Z toho plyne jediné, poptávku po drogách všeho druhu nelze mocensky zlikvidovat. I zde působí zákon trhu. Pokud existuje poptávka, vznikne i nabídka. Jde tedy jen o to, aby rovnováha tohoto trhu byla na co nejnižším stupni.

-11-

2. Historické počátky zneužívání návykových látek Drogy provázejí člověka již po staletí. Pro ilustraci několik příkladů z historie, kde se poukazuje na těsnou návaznost vývoje lidstva s vývojem zneužívání různých látek. Archeologické nálezy přinášejí nejstarší důkazy o zneužívání konopí setého, které je také nejstarší rostlinou pěstovanou výhradně pro účinky na centrální nervový systém. V dobách minulých patřilo mezi užitkové rostliny – např. ve staré Číně tvořilo společně s rýží, sojovými boby, prosem a ječmenem pět základních plodin. Již dva tisíce let se pěstuje prakticky po celém světě pouze pro své drogové účinky. O konopí setém najdeme zmínky u starých Asyřanů (9. století př.n.l.), u Hérodota (míchání s myrtou a vínem), Epikura (uvádí se na seznamu „delikates“, Pilina („listy vzbuzující smích“), u Galena (popisuje druh zábavy obvyklý v tehdejší době v jižní Itálii: hostům byla podávána semena konopí setého a společnost se tak bavila jejich žvatláním v intoxikaci). O konopí se zmiňuje původní Starý zákon i aramejský překlad jako o látce způsobující intoxikaci a také jako o kadidlu. Největšího rozmachu a uctívání se dostalo konopí v Indii, kde bylo považováno za jednu z pěti posvátných rostlin. Bylo spojováno s lokálně oblíbenými božstvy. Je spjato s hinduistickým náboženstvím a jako takové se pěstuje v mnoha domácnostech.

Jako požitková látka se však drogy začínají šířeji využívat až s rozvojem technických věd v 17. století, kdy se rozvíjí syntetická výroba nových látek. Éru moderního abúzu drog jako vážného společensko-patologického fenoménu v českých zemích odstartovává v posledních dvou desetiletích morfin3). Další drogou v období mezi dvěma světovými válkami je kokain, který s v Československu rozšiřuje především v prostředí umělců a společenské smetánky, ale stejně tak v nejužších vrstvách společnosti4).

3)

4)

Rozšíření zneužívání morfinu se ve střední Evropě poprvé objevilo po válce prusko-rakouské (1866) a prusko francouzské (1870-1871), izolaci morfinu provedl francouzský lékař Charles Gabriel Pravaz (1791-1853), vynalezl injekční stříkačku a A. Wood poprvé aplikoval morfin pro Utlumení bolesti (1856). Více NOŽINA, M. Svět drog v Čechách, Praha KLP,1997, s. 50 Bulletin NPC, Praha: KLP, ročník 1/2000, s. 23-25

-12-

V období let 1945-1989 vznikla představa, že jsme uzavřeni vůči Západu, ale tento vývoj nebyl zdaleka tak izolovaný, jak by se na první pohled zdálo. U nás zaznamenáváme výrazný nárůst některých forem toxikomanií zhruba po roce 1970. Na české území se drogy jako např. morfin a kokain dostávají především po tzv. „balkánské drogové cestě“5). Ve srovnání s předválečným stavem se drogy dostávají do stále širších vrstev společnosti, především mezi mládež. Snižuje se věkový průměr abuzerů. Obnovuje se alternativní drogová kultura, ovšem díky uzavřenosti země a společenskému klimatu totalitního státu poznamenaná řadou specifik. Na rozdíl od západního světa se proto u nás nevytvářejí otevřené toxikomanické komunity a nevzniká otevřený černý trh s drogami. Nedochází rovněž k ekonomizaci a politizaci drogového problému.

Bouřlivé změny ve společnosti po listopadu 1989 znamenají i výraznou proměnu české drogové scény. Svět drog atakuje naše území plnou silou.

Dochází k masivnímu nárůstu omamných a psychotropních látek distribuovaných na nelegální drogovém trhu, který se orientuje především na mládež. Drogy pronikají do středních vrstev společnosti a přestávají být záležitostí undergroundového či kriminálního prostředí. Drogy se šíří ve specifických prostředích, jako jsou školy všech stupňů, internáty, nápravná zařízení, vojenské útvary atd. Na našem území se rychle zabydluje organizovaný zločin zaměřený na drogovou oblast „podnikání“6).

2.1 Současný svět Příchodem moderní doby, se všemi jejími sociálními problémy, se drogy (včetně alkoholu a tabáku), přirozeně staly tržním zbožím a součástí konzumní kultury moderní společnosti. Současně se ukázalo ve větší míře, jak zhoubné následky mohou drogy ve spojení se špatnými sociálními podmínkami mít (alkoholismus atd.) Už to nebyla otázka jen problémového jedince nebo rodiny, stalo se to věcí celé společnosti.

5)

6)

V roce 1994 bylo na „balkánské cestě“ celkem zadrženo 1,78 kg tuny heroinu v nákladních automobilech, 789 kg v osobních vozech a 270 kg v autobusech. Více NOŽINA, M. Svět drog v Čechách, Praha: KLP, 1997, s. 164 Bulletin NPC, Praha: KLP, ročník 1/2000, s. 23-25

-13-

Drogy stále více v uplynulých letech počet uživatelů drog zvedl přibližně o 15 miliónů. Úřad OSN pro boj s drogami a zločinem ve své nové zprávě uvedl, že na žebříčku drog jsou na vrcholu nadále marihuana a hašiš. Asi 161 miliónů lidí užívalo v roce 2004 kanabis nejméně jednou za rok, zatímco rove 2003 to bylo „jen“ přibližně 150 milionů lidí. Kanabis je zřejmě největším problémem, se kterým se musíme vyrovnat. Ne proto, že by zabíjel, ale kvůli tomu, že od něj se lidé dostávají k tvrdším drogám.

Podle studie také v roce 2005 poprvé od roku 1999 narostla produkce kokainu v Jižní Americe, ale zároveň se podařilo docílit dílčích úspěchů v boji s producenty opia na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Produkce opia poklesla v takzvaném trojúhelníku na pomezí Barmy, Thajska a Laosu, který je po Afghánistanu považován za druhé největší pěstitelské centrum na světě. V Laosu pěstování máku pokleslo o 43 procent, o 23 procent se podařilo tyto aktivity zredukovat v Barmě. Celková prodejní cena ilegálních narkotik prodávaných po světě v roce 2003 je odhadována na 322 miliard dolarů, což je více než hrubý domácí produkt v 88 procentech zemí na světě. Tento obchod je osmnáctou největší ekonomikou na světě.

Zatímco většina drog je na vzestupu, zpráva zmiňuje i nadějné náznaky, např. klesá spotřeba amfetaminu a extáze, a to zejména ve Spojených státech a v jihovýchodní Asii. Amfetaminy jsou však nadále na druhé příčce nejpopulárnějších drog – užívá je 26 miliónů lidí, extázi užívá 7,9 miliónů.

Zpráva také konstatuje, že „nejproblematičtějšími“ drogami jsou kokain a opiáty (například heroin), u nichž je největší pravděpodobnost, že narkoman bude nucen vyhledat pomoc expertů.

V Evropě a Asii je 62 procent z těch, kdo vyhledávají pomoc v odvykacích centrech, závislých na opiátech. V Jižní Americe je 59 procent pacientů závislých na kokainu. V Africe a Severní Americe je nejčastější „problémovou“ drogou kanabis7). 7)

MF Dnes, 30.6. 2005

-14-

Podívejme se teď na drogy z pohledu obyčejného člověka. Proč lidé volají po kriminalizaci jejich uživatelů. Kromě přetrvávání tradičních moralistických postojů jsou příčinnou především sekundární jevy s drogami spojené. Vysoká cena drogy na černém trhu vede narkomany k páchání majetkové trestné činnosti, zvláště tehdy, pokud je u nich již rozvinuta závislost. Potřeba peněz na drogu často mnohonásobně převyšuje měsíční výdělek. Mimoto závislost na drogách člověka prakticky z práce vyřazuje. Osoba drogově závislá potřebuje měsíčně na drogy 30 až 50 tisíc Kč. Pokud si tyto peníze má obstarat krádežemi, způsobí odhadem za 150 a 200 tisíc Kč, neboť odcizené zboží je nutno prodat v bazarech a zastavárnách pod cenou. Výsledkem jsou odcizená nebo vykradená auta, byty, kapsářství. U závislých žen je častou formou získávání prostředků na drogy pouliční prostituce, na což se „nabalují“ další formy organizované kriminality – kuplířství, obchod se ženami apod. Další hrozbou je šíření nakažlivých

chorob – žloutenka, tuberkulóza, AIDS. Zdravotní poškození hrozí

z různých příměsí přidávaných do drog, při vpichu do žíly hrozí embolie atd. Není tedy divu, že lidé mají obavy, strach, z ohrožení zdraví nebo života.

-15-

3. Současný stav zneužívání návykových látek, rizikové situace, rozdělení návykových látek, zdravotní a sociální aspekty Zneužívání drog v naší zemi spadá do první poloviny dvacátého století. Mnoho lidí v průběhu první světové války přešlo do styku s opiáty a přivyklo na ně. Ve dvacátých letech pak se stalo módní záležitostí některých skupin intelektuálů šňupání kokainu. Zcela jiná situace nastala po skončení druhé světové války, kdy do popředí vystoupilo zneužívání amfetaminových farmaceutik psychostimulačního charakteru (např. Psycholon, Fenmetrazin).

Poptávka po drogách se však v průběhu dalších desetiletí stupňovala. Mezi mládeží se rozšířilo „čichání“ těkavých látek (ředidla, čistící prostředky). Dospělá populace obrátila postupně pozornost ke zneužívání celé řady léčiv obsahujících morfin, kodein, halucinogenní látky a další. Postupně si uživatelé návykových látek vypracovaly i postupy jimiž lze účinné složky z léku oddělovat a případně je dále chemicky upravovat (brown, pervitin). Tento způsob zneužívání návykových látek doplňovaný ve větší míře pěstováním konopí (marihuana) zažil až do konce osmdesátých let poměrně stabilizovaný charakter.

Po listopadu 1989 se Česká republika zařadila mezi země, ve kterých alarmujícím způsobem rostě nabídka návykových látek. Zdravotnické a sociologické průzkumy jednoznačně ukazují, že výrazně stoupá i poptávka po drogách. Na současné drogové scéně se nejvíce uplatňuje marihuana, pervitin, heroin. Nyní je situace v ČR taková, že jsou zde k dostání prakticky téměř všechny dosud známé druhy drog. Pro informaci je potřebné se s nimi seznámit, s jejich aplikací, účinky na organismus

a interakcí

návykové látky s organismem. Na rozdíl od alkoholu představují drogy různorodou skupinu jak po stránce jejich struktury, tak i chemického složení. Tím jsou predisponovány jejich odlišné účinky. Hlavním společným znakem drog je jejich rychlý a výrazný účinek na psychiku.

-16-

Do organismu se drogy dostávají zpravidla požitím (perorálně), inhalací, nebo nitrožilní aplikací, která sebou nese riziko snadného předávkování a infekci žloutenky či AIDS.

Interakce návykové látky s organismem zahrnují příjem, vstřebání, transport uvnitř organismu, distribuci látky do jednotlivých orgánů a tkání, vylučování látky. Vylučování látky se uskutečňuje močí, stolicí, slinami, krví, popř. potem.

V současné době je v České republice situace taková, že jsou zde k dostání prakticky téměř všechny dosud známé druhy drog. Některé se užívají méně, jiné více. Z hlediska získání znalostí je nutné se s nimi seznámit, s jejich aplikací, účinky na organismus a interakcí návykové látky s organismem.

3.1 Rizikové situace Drogy jsou nebezpečné všem. Nejrizikovější skupinu tvoří děti a dospívající mládež. Za určitých okolností právě u nich nebezpečí návyku vzrůstá. Proto je třeba právě jim věnovat zvýšenou pozornost. Do kategorie rizikových situací patří sklon k násilí, špatný prospěch ve škole, nepřijetí do školy nebo zaměstnání, drogový problém v rodině.

3.2 Postup v případě podezření ze zneužívání drog V případě podezření, že dítě zneužívá drogy, je především nutné zachovávat klid. Věc nejprve konzultujeme v rodině s cílem zjistit, zda se změnilo chování, prospěch ve škole, zájem o jinou, zájmovou činnost, která dítě předtím bavila. Jako změnu v chování lze pozorovat změnu životního stylu, v noci je vzhůru a ve dne spí, je unavené, podrážděné a naopak hlučné a bez zjevné příčiny veselé, nedbá na hygienu, chodí špinavé a do převlékání se musí nutit.

Velmi důležité je všímat si, kdy a kam dítě odchází, snažit se zjistit, s kým se kamarádí, jak tráví volný čas. Po návratu domů sledovat jeho stav, zda se nejeví např. opilý, je z něj cítit chemikálie, má nápadně rozšířené nebo zúžené panenky očí, vpichy po těle a nebo jizvy po nich, poleptané okolí úst a nosu, vyrážku. -17-

Jestli se u dítěte potvrdí podezření ze zneužívání drog, je nejvhodnější ihned vyhledat odborníka, lékaře a nebo psychologa, který se daný problémem zabývá. Snaha zbavit dítě návyku bez jejich pomoci obvykle se nezdaří.

Je třeba si uvědomit, že zbavit se návyku na omamné a psychotropní látky (dále jen OPL) je velmi těžké a složité. Závislý drogový problém obvykle sám nezvládne. Nejdůležitější je , aby měl snahu a motiv se návyku zbavit.

3.3 První pomoc při předávkování OPL Při předávkování je rozhodující, zda je osoba při vědomí nebo ne. V obou případech je nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Pokud je osoba při vědomí, snažíme se zjistit jakou látku, kolik a jakým způsobem užila. To je nutné si pamatovat a nebo poznamenat pro případ, že osoba později upadne do bezvědomí. O zjištěných skutečnostech budeme informovat lékaře.

V případě, že látku požil ústy a je natolik schopný, aby mohl pít a zvracet, podáme mu větší množství vody a po vypití stlačením kořene jazyka vyvoláme zvracení8).

Hlídáme základní životní funkce, to je dýchání a krevní oběh. Je třeba zabránit prochladnutí. Osobu je nutné nepřetržitě hlídat, aby v případě, že se účinky projeví deliriózním9) stavem, nedošlo k jejímu zranění. Pokud je postižený v bezvědomí, ale sám dýchá a je zachován krevní oběh, dáme jej do „stabilizované polohy“, ošetříme případná zranění, zabráníme prochladnutí a vyčkáme příjezdu lékaře. Průběžně kontrolujeme, zda nedošlo k zástavě dechu a nebo srdce. Při zástavě dechu zahájíme umělé dýchání, např. z úst do úst. Prvotně se musíme přesvědčit, zda nezapadl jazyk a jsou volné dýchací cesty. Cizí předměty z úst odstraníme a mírně zakloníme hlavu.

8)

9)

Dávat pít a vyvolávat zvracení má smysl pouze v případě, že: a) je postižený při jasném vědomí, jinak hrozí riziko vdechnutí zvratků, b) uplynula doba kratší než cca 4 hodin a látka může být ještě v žaludku. Kvalitativní porucha vědomí s prudkým průběhem. Naprostá dezorientace poruchy vnímání, úzkostní stavy, Bývají přítomny i vegetativní potíže, bušení srdce, změny krevního tlaku apod. Nebezpečné není pouze delirium, ale i halucinace nebo bludy, pod jejichž vlivem může postižený jednat.

-18-

Při zástavě srdeční činnosti (zjišťujeme na velkých tepnách, na krku, není hmatný tep) provádíme nepřímou masáž srdce.

3.4 Halucinogeny jde o skupinu drog, přírodních a syntetických, charakteristickým základním efektem je již kvalitativní - změna vědomí. Po požití drogy dochází často k výrazným změnám psychiky. Objevují se zrakové a sluchové halucinace, projevy depersonalizace10), derealizace11) , deformace času a prostoru. Největším nebezpečím bývá nesmyslné

a

nebezpečné jednání pod vlivem drogy. Mohou se dostavit příjemné prožitky, ale i hrůzné vjemy, které mají takovou intenzitu a důvěryhodnost, že si intoxikovaný, snaží uniknout bez ohledu na možné zranění nebo smrt. Rizikem halucinogenů je nevypočitatelnost jejich efektu. Poruchy vnímání a duševní obtíže mohou přetrvávat i poté, co odezněla intoxikace, např. toxické psychózy, flashbacky12) nebo deprese. Do této skupiny patří např. LSD, psycholocibin, antropin, skopolamin, meskalin apod.

3.4.1 Marihuana Nejznámější a nezneužívanější drogou této skupiny, zejména mezi nezletilci (do 15ti let) a mladistvými (15 až 18 let) je marihuana. Jsou to sušené listy a květenství samičích rostlin konopí setého (Canabis sativa). Konopí je jednoletá, dvoupohlavní rostlina. V našem klinickém pásmu může dorůstat výšky až několika metrů. Toxikomany je pěstována na ukrytých políčcích. Vyskytly se už ale případy, kdy byla pěstována na balkóně v sídlištní nástavbě v truhlíku pro okrasné květiny. Tam dorůstá výšky asi do 1 metru13) . Marihuana je převážně užívána ke kouření. Obsahuje 246 chemických látek, které se při spalování promění na 2000 látek. Kouří se buď samostatně, nebo se směsí i tabáku. Kouření je asi 3x účinnější nežli jiné formy užívání.

10) 11) 12)

13)

Depersonalizace – je pocit odcizení a nepřirozenosti ve vztahu k okolí či k sobě samému. Derealizace – chorobný odvrat od skutečnosti. Flashback – je stav jak po požití drogy, i když droga nebyla požita. Někdy může nastat až za dva roky po poslední dávce. Dochází k němu nejčastějí po halucinogenech nebo pervitinu. Doklady o pěstování a využívání konopí jsou staré více jak pět tisíc let. Lidská společnost po celá tisíciletí využívala též ostatní části této rostliny a to k přípravě textilií, provazů a lan. Ze semen, která se vyznačují vysokým obsahem tuků, byl lisován konopný olej.

-19-

Kouř z marihuany je cítit po spálené trávě nebo bramborové nati. Účinnou psychoaktivní látkou konopí je délka – 9 – tetrahydrokannabinol (THC), který je 4000 krát účinnější než alkohol. V rostlinném materiálu vypěstovaném na našem území se obsah THC pohybuje od 0,01 do 70 mg v 1g. K vyvolání typických účinků přitom stačí už obsah 3,3 mg. Z marihuany si toxikomani také připravují čaj, kvalitnější druhy lze přidávat do nápojů, cukroví a pečiva. Používá se i jako koření do masitých jídel. Účinné látky v konopí a jeho produktech působí na lidský organismus jako halucinogeny.

Marihuana mění chemii v mozku a to může ovlivnit i myšlení. Mohou být vyvolány stavy agrese, úzkosti, paniky. Po aplikaci se projevují poruchy vnímání, emocí, citů, myšlení. Dochází k poruše vztahu k okolí, depersonalizaci, narušení myšlení, zrakovým halucinacím, poruše prostorového vnímání, sebehodnocení. Kromě toho je uváděno kolísání nálad, zpomalení životního rytmu se ztrátou hodnot, menší péče o zevnějšek, neplodnost mužů, u žen poruchy menstruačního cyklu, citové otupení, ztráta odpovědnosti a zneužívání může skončit schizofrenií14)

Projevy po požití jsou rozšířené zornice, zarudlé oči, puls je zrychlený, pot páchne po spálené trávě, únava, nezájem, kašel, sucho v ústech, hlad, žízeň, podrážděnost, bolesti na prsou.

K sociálním rizikům marihuany a hašiše patří podněcování sklonu k násilnosti, poruchy paměti, Vyvolávají psychickou a dokonce mohou vyvolat i slabou fyzickou závislost.

3.4.2 Hašiš je usušená pryskyřice z květů a listů horní části rostliny. Obsahují stejnou psychoaktivní látku jako marihuana (tedy THC). Jeho obsah v hašiši je větší, může být až desetinásobný. Barva může být v různých odstínech hnědé, až po černou, ale může být také tmavě zelený. 14)

Schizofrenie – je těžké duševní onemocnění, lidově je nazývána rozdvojením osobnosti. Charakteristický je rozklad osobnosti, těžká porucha myšlení, vnímání a jednání.

-20-

Obvykle bývá kouřen s tabákem, ale lze jej také polykat s jídlem a nebo v nápoji, včetně nápojů alkoholických. Jeho účinky oproti marihuaně jsou samozřejmě až desetkrát vyšší. Jeden gram kvalitního hašiše může omámit 3 – 4 muže.

3.4.3 Skank je druh marihuany s vysokým obsahem THC. Začal se k nám dovážet nebo z dovezených semen pěstovat poměrně dávno. Prodává se v krabičkách, které jsou nazývány např. „čtyřšlukovky“ k vyvolání účinků tedy stačí čtyři šluky. Účinek je okamžitý, rychlý a silný. Po jeho užití nelze přečíst ani nápis přes ulici. Účinky jsou delší než u marihuany, ale „dojezd“ (odeznívání účinků drogy) je někdo spojen se silnými bolestmi hlavy a nevolností. Účinek THC závisí na množství, způsobu a frekvenci užívání a také na fyzických a psychických dispozicích uživatele.

3.4.4 LSD (lysergamit) V roce 1938 švýcarský chemik Albert Hofmann syntetizoval z námelu15) dietylamid kyseliny lysergové. V roce 1943 byly náhodně objeveny jeho psychoaktivní vlastnosti. Droga se velmi rychle rozšířila zjeména mezi mládeží. Lysergamit se průmyslově vyráběl také v České republice (dále jen ČR). LSD působí již v nepatrných dávkách. U

dospělého

muže

může

dávka

50

mikrogramů vyvolat halucinace trvající až 12 hodin.

Na diskotékách je LSD nejčastěji podáváno ve formě tzv. tripů. Jsou to malé papírky, v nichž je napuštěno. Jsou označeny obrázky s poutavými názvy. Papírek se buď vloží do úst nebo se nechá vylouhovat v nápoji. Po perorální užití může být distribuováno i ve formě tablet, prášku, želatiny apod. Může být podáváno i injekčně. Mladé dívky si na diskotékách vkládají tripy také pod víčka anebo do pochvy.

Po perorálním požití je účinek patrný mezi dvaceti minutami až jednou hodinou. Nejprve dojde ke zrychlení, pak ke zpomalení tepu. Teplota stoupá.

15)

Námel – je cizopasná houba vyskytující se nejčastěji na žitných ostrovech.

-21-

Objeví se rozšíření zorniček, zčervenání, horší sebeovládání, zhoršená schopnost rozhodování, oslabený kontakt s realitou, někdy abnormální chování, poruchy motoriky a nepříjemné pocity. Psychotropní efekty16) se po perorální aplikaci projevují po 2-4 hodinách a mohou trvat 6 - 24 hodin. Pod vlivem drogy se někdy objeví nebezpečné chování vůči sobě a druhým. Halucinace nebo pocity pronásledování mohou přetrvávat, i když nebyla droga požita.

3.5 Opiáty Jde o látky původně získané z opia. V medicíně jsou ortodoxně používány pro tlumení silných bolestí a tišení kašle. K nejznámějším a nejčastěji zneužívaným látkám této skupiny patří opium, morfin, lék Dolsin a kodein. Naši toxikomané již řadu let vyrábí tzv. BRAUN, což je směs uvedených látek vyráběná z kodeinu. Vyvolává silnou závislost

s výraznými odvykacími účinky. Na uvedené látce

vzniká poměrně rychle výrazná fyzická závislost.

3.5.1 Opium Opium je na vzduchu zaschlá mléčná šťáva získaná nařezáním nezralých makovic. Šťáva na vzduchu tuhne a hnědne. V tomto stavu je sbírána k přímé konzumaci nebo zpracována k dalšímu použití. Asi čvrtina obsahu opia tvoří alkaoidy, z nichž největší podíl náleží morfinu. Jeho opojné vlastnosti zná lidstvo již asi šest tisíc let. Pěstovali je už staří Sumérové17). Opium je nejčastěji kouřeno ve zvláštních dýmkách. Při kouření část morfinu přechází do kouře a je vdechováno, část se spaluje. Účinky se dostavují pozvolna, dochází k euforii, pocitu sladké únavy, nezřídka se objevují i halucinace. Tento stav trvá několik hodin. Intoxikace končí spánkem.

16)

17)

Psychotropní efekty – jde o výsledek účinku drog na psychiku člověka spočívající především ve změně vnímání reality. Sumérové – je národ, který se přistěhoval, asi v polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem z Indie nebo Střední Asie do jihoafrické nížiny při Perském zálivu. Sát i národ zanikly v první polovině druhého tisíciletí př.n.l. (prof. PhDr. Klimeš, L. Slovník cizích slov, Praha 1994).

-22-

Osoba se probouzí po několika hodinách s „kocovinou“, která bývá různá podle použité dávky a jiných okolností. Opium lze zneužívat také jeho polykáním. Uživatel je v tomto případě schopen účinky drogy hůře kontrolovat. Je zde velké riziko předávkování.

3.5.2 Morfin Poprvé byl izolován v roce 1803. Je to alkaloid opia využívaný v lékařství jako velmi účinné analgetikum proti silným bolestem. Nejčastěji se aplikuje injekčně. Jde o bílý krystalický prášek hořké chuti, bez zápachu.

Účinky po aplikaci nastupují obvykle velmi rychle. Nejprve lehká euforie, později celkový útlum, spavost a ztráta vědomí. Morfin působí tlumivě na dýchací centrum. Při vyšší dávce může způsobit jeho ochrnutí, což bývá příčinou smrti. Závislost a tolerance se vytváří velmi rychle. To vede k rychlému zvyšování dávek. Denní dávka závisí na rozvoji tolerance.

Po dlouhodobém užívání dochází k těžkým škodám na zdraví. Morfinista je unavený, podrážděný, náladový, trpí nechutenstvím, hubne, kůže je suchá a žluté zbarvená. Trpí nespavostí, ztrátou libida a poruchami potence. Vedlejšími účinky jsou zácpa, nevolnost, zvracení, záněty dýchacích cest, neplodnost u žen. Morfinismus je druhem toxikomanie. Vzniká mimořádně silná somatická závislost, která rychle narůstá.

3.5.3 Kodein Bílý krystalický alkaloid získaný z opia. Je v něm obsažen v menším množství než morfin a je méně jedovatý. Používá se k tišení kašle, má analgetické18) účinky. Po aplikaci se část v játrech přemění na morfin a část je vyloučena v moči. Při nitrožilní aplikaci vyvolává velmi rychle závislost stejnou jako na morfinu. Rovněž se vytváří tolerance, ale pozvolněji než u morfinu. Při odejmutí se objeví abstinenční příznaky, stejné jako u morfinu. Mohou však trvat i několik dní.

18)

Analgetické – působící bolesti.

-23-

3.5.4 Heroin Heroin byl původně používán z hlediska možnosti vzniku závislosti, jako náhražka morfinu. Dokonce se používal jako lék proti morfinu. Velmi brzy se však přišlo na to, že působí daleko hlubší a vážnější návyk nežli morfin. Jeho užívání bylo proto zakázáno. Heroin je nejzhoubnější látkou morfínové skupiny. Vyznačuje se vyšší návykovostí. V podstatě působí jako morfin, stačí však pět až desetkrát menší dávka. Do mozku proniká lépe. Působí prudčeji, ale jeho účinek je kratší. Po aplikaci

způsobí, asi na 1 až 7 hodin, stav

obluzení. Dochází

k k ovlivnění

dechového centra. Může vést až k úmrtí. Po požití se zúží zornice a nastane celkový útlum.

Rychle se rozvíjí somatická a psychická závislost a tolerance. Abstinenční příznaky

se projevují

ihned po odeznění

účinku aplikované

dávky. Při

rozvinuté fázi závislosti jsou při denních aplikacích překračovány dávky, které pro nezávislého člověka

představují dávky

smrtelné. Dávky se berou 3 - 5 krát

denně. Denní dávka se pohybuje od 0,5 do 3 g. Podle současných cen na trhu potřebuje toxikoman k uspokojení denní potřeby finanční částku ve výši 2.500,- až 5.000,-Kč. Na cestě od výrobce ke spotřebiteli je heroin ředěn.

Koncem roku 1998 a počátkem roku 1999 se k nám začal dovážet tzv. „bílý heroin“. Je možno ho aplikovat po rozpuštění ve vodě bez dalších úprav. Při injekční aplikaci může také dojít k úmrtí na následky šoku a mrtvola je pak ještě nalezena s jehlou v žíle. Na zneužívání těchto drog, lze kromě injekčních vpichů na těle, usuzovat také z toho, že u osob se nachází injekční jehly a stříkačky, nějaké škrtidlo, lžíce pro zkapalnění látky, zapalovač, svíčka nebo kahan a u heroinu také kyselina citrónová. Po použití bývají oční panenky zúžené, osoba je utlumena, apatická, může mít i deprese a objevuje se i nauzea 19)

19)

Nauzea – je nevolnost, pocit na zvracení

-24-

3.6 Látky se stimulačním účinkem Stimulační látky jsou látky s budivým účinkem. Užívají se k odstranění únavy a k všeobecnému povzbuzení. Ve vyšších dávkách však způsobuje silné vzrušení, třes, nespavost, křeče. Některé z těchto látek vedou k výrazné závislosti a mohou způsobit poruchy některých. Jedním z negativních účinků může být i vyvolání arytmie srdce, která může vést k úmrtí. Akutní20) otravy mohou vyvolat i těžké duševní poruchy. Mezi tyto látky, které jsou zneužívány toxikomany, patří především amfetamin, extáze, kokain, crack. Z řady těchto látek budu blíže hovořit o extázi a kokainu.

3.6.1 Extáze Jde o syntetickou drogu. Droga začíná působit asi půl hodiny po spolknutí tablety. Účinky trvají několik hodin. Jako nežádoucí stavy po užití jsou popisovány nervozita, neklid, nespavost, podrážděnost, pocity deprese a únava, někdy i halucinace nebo pocity pronásledování. Největší nebezpečí zneužívání je v poškození psychiky. Jejich důsledkem

může

být

nepředvídatelné jednání a následky. Dalším

rizikem je předávkování a poškození nervové soustavy. Při intenzivním pohybu dochází k velké ztrátě tekutin a dehydrataci. Může dojít k poškození ledvin a srdce. K předávkování může dojít jak po použití jedné dávky, tak po opakovaném zneužívání. Velmi nebezpečná je kombinace extáze s alkoholem a kofeinem. Bylo

prokázáno,

že

tato

droga

ničí

nervová

zakončení, tj. nevratným

způsobem poškozuje mozek, což může přetrvávat i 7 let po ukončení konzumace. Ecstasy může způsobit smrt, pokud je konzumována v horku, ve stresu a osobami s kardiovaskulárními chorobami.

3.6.2 Kokain Kokain je alkaloid získávaný z listů stromu Erythroxylon coca. Může se vyrábět synteticky. V medicíně je využíván jako lokální anestetikum. Má značný euforizující účinek, a proto je zneužíván jako droga. Zvyšuje subjektivní pocit síly, duševních schopností, odstraňuje pocit únavy, hladu a žízně.

20)

Akutní – znamená prudce, rychle probíhající

-25-

Kokain je označován

jako jedna z nejnebezpečnějších drog. Někdy je nazýván

„zákeřným zabijákem“. Lze jej užívat šňupáním, polykáním, vpichováním nebo kouřením. Závislost na kokainu je charakterizována především silnou závislostí. Jestliže je kokain šňupán

a absorbován21) sliznicemi v dýchacím ústrojím, účinek dosáhne

vrcholu asi hodinu po užití. V průběhu 2 až 3 hodin účinky ustupují. Při injekční aplikaci je účinek rychlejší a doba působení kratší. Zneužívané dávky se zvyšovat nemusí, ale jsou užívány častěji. Jako známky zneužívání můžeme sledovat rozšíření zornic očí, čočky se zploští. Výtok z nosu, pocení, chraplavý hlas, větší citlivost na zvuky a světla, bledost, záchvaty vzteku, kolísání nálad, bdění v noci a spaní ve dne. Později se při kašli

objevuje tmavý hlen. Objeví se zácpa, bolesti v krku,

krvácení z nosu, záchvaty křečí, problémy s pamětí, pocity pronásledování, deprese a pokusy o sebevraždu. Kokain způsobuje nevyléčitelná poškození mozku a pokud je zneužíván

v těhotenství,

poškození

plodu. Kokainista

je celkově

sešlý,

vyhublý, má stařecký vzhled.

3.7 Těkavé látky Sniffing je

specifickým druhem toxikomanie. K tomuto účelu se užívají

některé, přípravky, např. benzin, syntetická, lepidla, aceton, éter a toluen. V minulosti

bylo

populární

zneužívání

přípravků

čikuli a

Iron. Bohužel tento

způsob fetování byl a stále je co do počtu úmrtí při zneužívání bezpečně vedoucí. Mezi euforií, kterou si chce osoba navodit, a intoxikací je rozdíl několika vdechů navíc.

Omámená osoba tuto skutečnost už přesně nerozliší a věc, do níž si před tím nechala těkavou látku vsáknout, z blízkosti dýchacích cest neodstraní. Někdy si pro větší efekt natáhne přes hlavu igelitový sáček a do něj vloží buničinu, hadr, kterou před tím polil těkavou látkou.

21)

Absorbován – vstřebáván

-26-

Je třeba si Například toluen

uvědomit, že látky, které se

přes plíce

jsou zneužívány, jsou rozpouštědla.

dostává

krví do mozku, kde rozpouští tuk

mozkových buněk. Ty pak odumírají. Při delším a intenzivním zneužívání se to může projevit i na jednání a chování této osoby.

Po zneužívání toluenu může někdy vzniknout agresivní chování, které neodpovídá podnětům, které je vyvolaly. Na zneužívání rozpouštědel se dá usuzovat např. z toho, že dítě je pobledlé, je mu špatně, je obluzené a jakoby nepřítomné duchem. Má rozšířené zornice, „zarudlé oči“, z dechu a oděvu je cítit chemikálie. Má poruchy vnímání, může být rozjařené, anebo naopak silně utlumené. Při delším zneužívání dochází k poruše paměti, hrozí riziko poškození mozku, ohrožení srdce a dýchání. Kolem úst a nosu se objevuje vyrážka. Odumírání nervových buněk má za následek problémy schůzí po rovné čáře, osoba nevydrží sedět několik minut rovně. Dochází k atrofii22) šedé kůry mozkové poškození jater a ledvin.

22)

Atrofie – je zmenšení normálně vyvinutého orgánu, na němž se podílí úbytek jeho buněk a nebo zmenšení jejich velikosti.

-27-

4. Drogová prevence Drogová prevence23) spočívá v znovuobjevení a přijetí absolutních hranic a zákonitostí, kde je člověk absolutně svobodný a bezpečný. Cílem prevence šíření drog je vytvořit takové společenské klima, které podporuje zdravý životní styl, odmítá drogy, klade důraz na včasnou prevenci a léčení. Způsob, jak účinně zabránit rychlému zneužívání drog, musí být založen na kombinaci aktivit a opatření povahy jak sociální, tak represivní. Za klíčovou oblast je zde považována prevence primární, která zahrnuje aktivity zabraňující vzniku drogového problému s důrazem na snížení zájmu mladých lidí o návykové látky. Do účinné primární prevence musí být zapojeny státní a nestátní organizace, odborná a široká veřejnost, sdělovací prostředky a v neposlední řadě škola a rodina, ve kterých se především vytváří základy hodnotového systému mladých lidí a tedy i jejich postoje k drogám. Prevence sekundární má za úkol včasné zachycení problému a terapeutické zabezpečení, zatímco prevence terciální směřuje ke snižování negativních důsledků toxikomanie.

4.1 Primární drogová prevence Primární (prvotní, první, přední nebo základní) prevence pracuje tam, kde se dosud problém neobjevil a kde se dělá vše proto, aby vůbec nevznikl. Soustřeďuje se na zdravou populaci.

V primární prevenci zneužívání návykových látek jde zejména o to, aby se co nejvíce snížila poptávka po drogách, aby drogy nebyly vyhledávány

a

konzumovány. Snažíme se, aby ti, co vliv drogy neznají, se užití drog vyhnuli. To lze provést trojím způsobem:

23)

Prevence – obecně znamená předcházení nebo zabránění nějakému jevu, překažení něčeho či předem ochránění proti něčemu. Drogovou prevencí se tedy předchází vzniku tohoto problému ve společnosti jako celku u jednotlivců, kteří je vytvářejí.

-28-

•

Ukazovat, kam vlastně droga vede. Tato informace je základní a nikdy nesmí být opomenuta. V zásadě právě tato informace je nakonec nejefektivnější. Proč bychom se jinak něčeho, na první pohled skvělého, vzdávali?

•

Ukazovat na jiné cesty a snažit se přesvědčit, že tyto cesty jsou zajímavější. Učit orientaci a uspokojivější adaptaci v těchto jiných oblastech. Navozovat například zkušenosti, po kterých lze úspěšněji zvládnout potencionálně obtížné životní situace nebo prožitky související s pojetím nás samotných.

•

Určit strategii a taktiku, jak se chovat při styku s drogou a jak se udržet čistým. I za touto na první pohled technickou záležitostí jednoduchých nácviků chování se může skrývat určitý zdravější styl.

V souvislosti s výše uvedenými body musí růst úsilí v oblasti prevence. Nelze spoléhat na to, že problém s drogami vyřeší někdo za nás. Jejich produkce je tak velká a zisky tak obrovské, že není prostě v silách policie, armády ani dalších organizacích zabránit výrobě drog. Jako nejúčinnější se skutečně jeví snižovat poptávku po drogách a tím snižovat i jejich konzumaci. To je oblast primární. Jedná se o velice široké spektrum činností, kde si může každý z nás to své místo a tak se aktivně zúčastnit boje proti drogám.

Zdrojem většin sociálních deviací je nevhodné trávení volného času dětmi a mladistvými, zejména nadměrné množství nekontrolovaného a nestrukturovaného volného času, který plodí nudu.. Jako žádoucí se jeví především výstavba sportovních areálů, kde by nalezly pohybové vyžití děti ze všech sociálních vrstev. Nabídka vhodného trávení volného času pro děti a mládež by měla být rozšířena tak, aby se aktivit mohly zúčastnit i děti z dysfunkčních či minoritních rodin. Pro takové děti by měly být organizovány různé prázdninové tábory, letní rekreace a další pobyty s přihlédnutím k finančním možnostem rodičům. Dále bych chtěla v této oblasti poukázat ještě na jednu z možností zkvalitnění trávení volného času včetně vytváření programů pro volný čas, osvětu mezi dětmi, mladistvými a učiteli např. formou přednášek odborníků, prostřednictvím známých osobností propagující zdravý životní styl atd.

-29-

Dalšími důležitými částmi oblasti prevence je prevence sekundární, která se zaměřuje na konkrétní rizikové jedince a skupiny obyvatelstva, úžeji vymezené podle věku, ohrožení, teritoria apod. A v neposlední řadě je to prevence terciální, která představuje

resocializační a integrační opatření směřující k těm, kteří trestný čin

spáchali, na lokality, které již byly kriminalitou zasaženy a na osoby, které se již staly obětmi trestných činů. Tzn. opatření ve prospěch jedince již postiženého a snížení negativních důsledků.

4.1.1 Prevence v rodině Ke kontaktů s drogou dochází u dětí okolo 10 – 12 let a nejsou již vzácné případy, kdy ke kontaktu došlo i dříve. Je proto nutné, aby rodiče věděli, co jejich děti dělají a s kým se stýkají. Problémy dětí nelze řešit tím, že na ně není čas. Je velkou pravdou, že když si na dítě neudělají čas sami rodiče, bude mu naslouchat určitě někdo jiný, ten může nabídnout okamžité řešení problému – drogou. Jaké dotazy většinou mají rodiče? •

Jak poznáme, že dítě bere drogu?

•

Proč není přísnější legislativa?

•

Jaké jsou pravomoci školy, když zjistí drogu u dětí?

•

Jak poznáte drogy?

Pár pomocných bodů při komunikaci a prevenci v rodině:

24)

25)

•

získat důvěru dítěte a umět mu naslouchat

•

umět s dítětem o drogách zasvěceně hovořit

•

předcházet nudě24)

•

pomáhat dítěti přijmout hodnoty, které usnadní alkohol a drogy odmítat

•

vytvořit zdravá rodinná pravidla25)

•

pomoci dítěti a uchránit jej nevhodné společnosti

V prevenci problémů s návykovými látkami se správně zdůrazňuje nebezpečí nudy. Svá rizika však s sebou nese také opačný extrém, totiž když je dítě soustavně přetěžované a vyčerpané. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky, Praha: Portál, s.r.o., 2001, s.18 Ideální výchovný styl je vřelý a středně omezující. Nejlépe jsou tedy na tom děti z rodin, kde dostávají lásku, zájem a pozornost, ale také existuje řád a předvídatelné prostředí. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, s.r.o., 2001, s. 18

-30-

4.1.2 Prevence ve škole Škola je druhým místem, kde dítě stráví nejvíce času. Škola má velký prostor a možnost prosadit drogovou primární prevenci. Jako nejrespektovanější a zároveň velmi naléhavé se mi jeví vzdělávání pedagogů a zvýšení počtu a kvalifikace sociálních pracovníků. Základem by měla být příprava budoucích učitelů na fakultách, zaměřená na prevenci negativních jevů. Prevence by se měla projevit v přístupu a v důvěře učitelů, ve výchovném poradenství a zdravotní výchově.

Aktuální otázka je také zřízení a obsazování míst psychologů na každou školu. Tento školní psychologický poradce by měl sledovat a vést problémové děti, navštěvovat jejich rodiny, rovněž by se měl věnovat individuálnímu poradenství, radám při volbě povolání, spolupráci s pedagogicko-psychologickými poradnami. Jeho role by se uplatnila také při řešení a předcházení v boji proti drogám.

Opět uvádím několik nejdůležitějších bodů k prevenci: •

využívat spolupráci dětí a dospívajících, kteří žijí relativně zdravě, a organizovat program za aktivní účasti předem připravených vrstevníků,

•

pomoc dětem a dospívajícím se zvýšeným rizikem náchylnosti k závislosti na drogách,

•

spolupráce s rodinami žáků a studentů,

•

přiměřená a prosazovaná pravidla týkající se zákazů návykových látek ve školním prostředí a na akcích, která škola pořádá.

4.1.3 Prevence ve společnosti Největším úskalím v primární prevenci je společnost, ve které v současné době žijeme. Mladá generace, která sama o sobě má mnohdy radikální názory na řešení různých problémů, má proti starším veliký argument. Jak od nich můžeme chtít, aby žili zdravě a nebrali drogy, když sami děláme reklamu na cigarety a alkohol, opíjíme se a nedodržujeme zákony. Svoji roli sehrává v primární prevenci styl života a kultura společnosti.

-31-

Velice módním se dnes stalo vyčítat mladým lidem, že užívají drogy. Podívejme se však, co jim naše společnost poskytuje – svět podivných materiálních hodnot, přepracované a stresované rodiče příliš zaměstnané uspokojováním vlastních ambicí a neschopné věnovat dostatečný dětem, kult násilí a individualismus, úpadek morálních hodnot.. Arénou současné mládeže se staly sedánky u televize, v restauracích, klubech, na diskotékách.

4.2 Sekundární drogová prevence U sekundární prevence se jedná o stádium, když již došlo ke konzumaci drog a objevují se první příznaky. Tedy jak pomoci těm, kteří již pravidelně drogy berou, najít cestu zpět do života bez drog a zvládat hrozící recidivu. Je utvářen celý systém odborné pomoci pro uživatele drog, přičemž jeho jednotlivé složky nabízí rozdílné služby. •

Poradci Na většině základních školách mají výchovné poradce a poradce pro drogovou problematiku. Jeho úkolem je mimo zajišťování adekvátní primární prevence také mapování situace na konkrétní škole a včasné podchycení jedinců, kteří s drogou již mají zkušenosti. Následuje kontaktování odpovídajícího zařízení a rodičů a zajištění intenzivnější primární prevence ve škole.

•

Linky telefonické pomoci Některé mají nepřetržitý provoz a slouží pro první kontakt, radu, pomoc v krizi a podle druhu problému odkazují a nabízejí služby dalších, specializovanějších pracovišť.

•

Alkoholicko-toxikologické poradny Bývají součástí psychiatrických oddělení a zabývají se převážně psychickými poruchami v souvislosti s užíváním alkoholu, někdy tlumivých látek a postupně se orientují i na jiné nealkoholové drogy. Podle vstupních pohovorů doporučují vhodný typ léčebného zařízení nebo jen léčbu ambulantní. -32-

•

Kontaktní centra Jsou určena pro drogovou klientelu, u které není jiný poradenský přístup vhodný, nutný nebo možný.. Kontaktní centra slouží především těm narkomanům, kteří zatím nejsou ochotni nebo schopni systematičtější práce na změně. Kontaktu se využívá k podchycení, k motivování ke změně, popř. k zařazení do odpovídajícího léčebného programu. Obvyklá náplň činnosti KC:

-

první pomoc telefonická či osobní s co nejdelším provozem,

-

poradenství s možností následné individuální skupinové terapie,

-

diagnostika problému, informace o možných způsobech léčby, popř. jejich zprostředkování,

•

-

testy HIV ze slin,

-

rodičovská skupina pro ty, jejichž děti užívají drogy.

Detoxikační jednotky Detoxikace je speciální krátkodobá (několik dnů) a střednědobá ( několik týdnů) většinou medicínská a psychologická pomoc při vysazování drog. Jejím smyslem je zbavit organismus návykové látky, pomoci jedinci překonat možné odvykací příznaky a připravit jej na další léčbu. Tyto jednotky bývají součástí oddělení pro léčbu závislostí nebo psychiatrických léčeben.

•

Denní stacionář Jedná se o denní psychiatricko-psychologickou a psychosociální péči o pacienty, pro které v danou chvíli není nutný nebo možný pobyt v lůžkovém zařízení a běžná ambulantní nebo poradenská péče je pro ně málo intenzivní. Jedná se převážně o jedince, kteří ukončili pobyt v psychiatrické léčebně nebo nemocnici anebo se připravují na dlouhodobý léčebně-rehabilitační pobyt či se z takového vrátili a potřebují ještě určitou dobu denní kontakt. Činnost denního stacionáře se skládá převážně z individuální a skupinové psychoterapie, sociální terapie a základního medicínského servisu.

-33-

•

Ústavní léčba Ústavní léčba prováděná ve zdravotnických zařízeních skýtá pro narkomana bezpečnější prostředí. Je zde k dispozici odborná péče a organizovaný program. Délka léčby je určována podle individuální situace jedince, kdy se bere v úvahu řada faktorů jako např. délka drogové kariéry, délka abstinence, předchozí recidivy, celkový zdravotní stav pacienta, jeho vlastní přístup k léčbě, sociální zázemí.

•

Terapeutické komunity V terapeutických komunitách probíhá dlouhodobý léčebný a resocializační program. Mají tu zvláštnost, že se pacient co nejkreativněji podílí na léčbě, vytváří se zde obousměrná komunikace mezi pacientem a jednotlivými členy terapeutického týmu a mezi pacienty navzájem. Delší doba pobytu (až jeden rok) přináší značné výhody, ale také větší zodpovědnost a aktivní podíl na léčbě ostatních. V komunitách jsou stanovena jasná pravidla (např. užití drogy znamená vyloučení) a různé poklesky s sebou nesou menší míru výhod. Program klade značné nároky nejen na klienty, ale také na členy terapeutického týmu, kteří musí být jednotní a nést zodpovědnost za chod celé komunity. Celý průběh má několik stádií, ve kterých se postupně rozvíjí socializace osobnosti, zlepšuje se sebeuvědomění a sebepoznání. Prvotní tu není překonání problému s drogou, ale proces, který pomáhá dynamickému rozvoji osobnosti. Dlouhodobá perspektiva u těchto pacientů je dobrá, dospějí, dozrají a jejich drogová minulost se jim stane jen černou vzpomínkou.

•

Doléčovací a resocializační centra Jsou určena pro klienty, kteří prošli určitým typem léčby. Pomáhají jim při stabilizaci ve zcela nových podmínkách života. Podle individuálních případů trvá doléčovací program od dvou měsíců do jednoho roku. Velký důraz se klade na

nácvik

situace selhání, jak se zachovat a co konkrétně dělat, dojde-li

k opětovnému užití či užívání drogy, aby člověk znovu nepropadl zpět do závislosti(tzn. prevence relapsu).

-34-

•

Zařízení azylového typu Sem přicházejí ti závislí jedinci, kteří drogy brát chtějí, domov ztratili, nikdo o ně nestojí a sami o sobě nejsou momentálně schopni jakékoli výraznější změny současného životního stylu. Je jim poskytnuto jídlo, oblečení, základní hygienický servis, popřípadě lékařské ošetření a ubytování na určitou přechodnou dobu.

•

Anonymní narkomani Jedná se o mezinárodní organizaci (Narcotis Anonymus), obdobnou anonymním alkoholikům. Jde tu zcela o jiný pohled a vedení závislých lidí, kteří se pravidelně scházejí ve skupinách, kde pracují anonymně, jsou soběstační a nejsou vedeni profesionály. Skupina je otevřena všem, kdo mají touhu přestat brát drogy26).

4.3. Terciární drogová prevence Terciární prevence především sleduje zamezení šíření nákazy a zmírnění následků škod, které již droga způsobila. Patří sem např. výměna injekčních stříkaček, prevnce AIDS, popřípadě substituční programy.

V této prevenci jde v podstatě o jakési co možná největší zmírnění důsledků, které užívání drog způsobuje. V programu zvaném harm reduction se počítá s tím, že tu jsou lidé, kteří své užívání drog dosud nevidí anebo nechtějí vidět jako problém a tudíž ani necítí potřebu se léčit.

V rámci tohoto programu se např. provádí výměna použitých jehel a stříkaček za nové. Pouhá nabídka čistých jehel a stříkaček však nestačí. Je nutný určitý tlak a neustále opakování a vysvětlování, aby daní jedinci nové stříkačky a jehly opravdu používali.

26)

http://toxi-k.wz.cz/drogy/index.htm

-35-

Ve větších městech existují týmy pracovníků (tzv. street workers), kteří chodí do místa, kde se narkomani scházejí a kromě výměny jehel a stříkaček, vysvětlování a rozdávání tištěných letáčků s jednoduchými informacemi navazují kontakt a zvou do středisek. Nezřídka jsou to první kroky narkomana k jeho léčbě.

Do terciální prevence se také zařazuje substituční program. Základem je náhrada ilegální nečisté drogy za drogu chemicky čistou, legálně podanou k tomu v určeném zařízení. Jsou lidé, kteří prošli neúspěšnou léčbou, popř. několika léčbami, preventivní postupy u nich selhávají, drogový životní stereotyp je hluboce zafixován. Droga už nic „nezlepšuje“, dává jen pocit normálu, bez ní je život hrozný. Veškeré úsilí takového jedince se soustřeďuje na to, jak sehnat drogu včas, než nastoupí abstinenční příznaky, a to za jakoukoli cenu. Takový člověk se nemůže starat o to, kde a jak žije. Substitucí se nabízí dostat drogu legálně, pravidelně, v čisté podobě a bezpečným způsobem ústy. Nabízí se tu šance žít „normálněji“ – najít si zaměstnání, začlenit se zpět do společnosti. Nejdříve se vlastně jedná o určitou formu sociální pomoci, ke které se nabízí určité formy terapie a ty později mohou dovést až k úplné abstinenci. Substituce je možná pouze u závislosti na opiátech. V širší souvislosti lze do terciální prevence zahrnout i základní sociální i existenční výpomoc (potraviny, vitamíny, šatstvo, přechodné ubytování…). Také se patří terapeutická práce s nejbližšími (rodiče, partneři) závislých, kteří dosud léčbu odmítají.

-36-

5. Praktická část 5.1 Metodika průzkumu K dosažení cílů mé bakalářské práce a ověření pracovních hypotéz jsem provedla jednoduchý průzkum. K získání potřebných informací jsem zvolila formu anonymního dotazníku. Dotazník jsem použila jako měrný nástroj, pomocí

kterého zkoumám

měření daných skupin o jevech. Snažila jsem se, aby jednotlivé otázky byly srozumitelné a konkrétně zaměřené s informativním přínosem pro moji práci. Ke zhodnocení znalostí a zkušeností s návykovými látkami, jsem použila dotazníku s 19 otázkami. Volila jsem otázky jednak uzavřené a otevřené.

Vypracovaný dotazník byl plně anonymní, respondent uvedl pouze věk. Distribuci dotazníku jsem provedla na Střední a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Znojmě, kde převládá ženské pohlaví, tudíž jsem se nezaobírala touto otázkou, neboť mužské pohlaví by bylo procentuálně velmi zanedbatelné. Ve většině odpovědí měli možnost respondenti vybrané odpovědi zakřížkovat. V otázkách číslo (3,4,9,12,13 a 15) měli svoje odpovědi blíže upřesnit, v ostatních případech u otázek č. (18,19) měli svobodnou a individuální volbu, kde jim byl nabídnut prostor k jejich slovnímu vyjádření. Distribuci dotazníku jsem zajišťovala osobně, neboť ve škole, kde jsem prováděla průzkum pracuji. Respondentům jsem vysvětlila smysl mého průzkumu a objasnila jednotlivé otázky tak, abych vyloučila jejich případné chybné pochopení. Požádala jsem je o spolupráci a zpětnou návratnost dotazníků. Respondenti obou ročníků tj. věkových skupin 15-17 let a 18-21 let se zapojili ihned do spolupráce, jevili velký zájem o můj průzkum a o problematiku návykových látek vůbec.

Na vyplnění dotazníku jsem ponechala prostor asi 45 minut. Zodpovězení dotazníku nečinilo respondentům větší potíže, na otázky odpovídali individuálně, někteří dokonce

zakrývali

své

odpovědi

před spolužáky. Rozdala jsem celkem 112

dotazníků. Měla jsem 100% návratnost, z toho 12 dotazníků jsem musela pro neúplnost vyřadit. Dotazník je přílohou číslo 2 mé bakalářské práce. -37-

5.2 Charakteristika respondentů Pro svůj průzkum jsem zvolila respondenty z řad studentů Střední a Vyšší odborné školy zdravotnické ve Znojmě. Dotazník jsem předložila dvou věkovým kategoriím ve věku 15 - 17 let a 18 - 21 let, abych mohla posoudit a porovnat rozdíly znalostí u studentů 1 ročníku střední zdravotní školy a 1. ročníku vyšší odborné zdravotní školy ve Znojmě. V obou skupinách převládalo ženské pohlaví respondentů. Mužským pohlavím respondentů jsem se nezabývala, neboť toto by bylo z procentuálního hlediska zanedbatelné.

Uvedené počty dotázaných žáků v jednotlivých věkových skupinách byly následující: 1. ročník střední zdravotní škola

50 žáků,

1. ročník vyšší odborná škola zdravotní 50 žáků, Celkem odpovídalo na dotazník

100 žáků.

5.3 Analýza výsledků průzkumu a jejich interpretace Odpovědi dotazovaných respondentů na dané otázky tvořily jednotlivé statistické soubory. Pro vyhodnocení jsem odpovědi rozdělila do dvou věkových kategorií. Odpovědi dotazovaných na jednotlivé otázky připraveného dotazníku jsou shrnuty v přehledných tabulkách a grafech, které pro každou variantu odpovědí uvádějí jejich četnost a procentuální index. Ke každé otázce přísluší tabulka a pro přehlednost graf. Tabulka se skládá ze tří částí, kdy v prvních dvou jsou uspořádány věkové skupiny a ve třetí části tabulky jsou uvedeny souhrnné výsledky pro obě věkové kategorie. Kromě uspořádání dotazovaných do přehledných tabulek a grafů je v následné textové části provedeno jejich slovní vyhodnocení a porovnání výsledků.

-38-

Otázka č. 1: Víte, co jsou to návykové látky? a) slyšel (a) jsem a vím o co se jedná b) dokonce jsem měl (a) možnost je poznat nebo seznámit se s jejich účinky u lidí c) měl (a) jsem možnost to i zkusit d) znám pouze název, ale nevím o čem je řeč e) nikdy jsem to neslyšel (a)

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1: Znalost pojmu návykové látky Věková skupina

Otázka č.1 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e)

15-17 let

18-21 let

50 počet 20 8 22 0 0

50 počet 23 9 18 0 0

z celku 40% 16% 44% 0% 0%

z celku 46% 18% 36% 0% 0%

Respondenti celkem 100 počet 43 17 40 0 0

z celku 43% 17% 40% 0% 0%

Graf č.1: Znalost pojmu návykové látky Odpovědi na otázku č. 1 50% 40% 30%

15-17 let 18-21 let

20%

celkem 10% 0% a)

b)

c)

d)

-39-

e)

U této otázky jsem odpovědi rozdělila do pěti položek a určila četnost odpovědí v položkách a v jednotlivých skupinách. Dotazování mohli odpovídat na jednu z pěti nabízených odpovědí. Jejich úkolem bylo vybrat možnost, se kterou se nejvíce ztotožňují. Vyhodnocením věkové skupiny 15-17 let v tabulce jsem zjistila, že o návykových látkách z dotázaných 40% slyšelo a ví o co se jedná, 16% mělo možnost je poznat nebo se seznámit s jejími účinky, 44% mělo možnost návykové látky i zkusit. Ve věkové skupině 18-21 let 46% dotázaných o návykových látkách slyšelo a ví o co se jedná, 18% mělo možnost návykové látky návykové látky poznat nebo se seznámit s jejich účinky, 36% mělo možnost návykové látky i zkusit. Z celkového vyhodnocení je zřejmé, že studenti obou věkových skupin mají velmi dobré znalosti a zkušenosti s návykovými látkami. Je zajímavé, že při porovnávání obou skupin, měli žáci mladší věkové skupiny ve 44% větší možnost návykové látky vyzkoušet, než 36% žáků starší věkové skupiny. Není nikdo z žáků, který by o návykových látkách neslyšel či neměl znalosti a zkušenosti.

Otázka č. 2: Pokud jste měl (a) možnost návykovou látku zkusit, vyberte z následujících odpovědí, kolikrát za svůj život jste užil (a) návykovou látku. a) 1 – 2 x

d) 10-19x

b) 3 – 5 x

e) 20-39x

c) 6 – 9 x

f) 40x - vícekrát

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2: Užití návykové látky Otázka č.2 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

22 počet z celku 9 41% 6 27% 7 32% 0 0% 0 0% 0 0%

18 počet z celku 8 44% 7 39% 3 17% 0 0% 0 0% 0 0%

-40-

Respondenti celkem 40 počet 17 13 10 0 0 0

z celku 43% 33% 25% 0% 0% 0%

Graf č. 2: Užití návykové látky Odpovědi na otázku č. 2 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

15-17 let 18-21 let celkem

a)

b)

c)

d)

e)

f)

Při vyhodnocení této otázky jsem zjišťovala četnost jednotlivých odpovědí z nabídnutých možností. Úkolem bylo od respondentů zjistit, kolikrát za svůj život užili návykovou látku. 22 respondentů užilo návykovou látku z celkového počtu dotázaných věkové skupiny 15-17 let a 18 respondentů z celkového počtu dotázaných věkové skupiny 18-21 let.

Při srovnávání obou skupin je patrné, že v mladší návykovou látku užilo 41% dotázaných 1-2x, 27% 3-5x, 32% 6-9x, a ve starší 44% 1-2x, 39% 3-5x a 17% 6-9x. Nejvíce tj. 6-9x užilo návykovou látku 32% studentů z věkové skupiny 15-17 let, proti 17% studentů z věkové skupiny 18-21 let.

Lze konstatovat, že návykovou látku užilo 40 žáků z celkového počtu 100 dotázaných studentů, což znamená, že 60 studentů z celkového počtu dotázaných ji nikdy neužilo. Návykovou látku z celkového počtu 40 dotázaných studentů užilo 17 studentů 1-2x, 13 studentů 3-5x a 10 studentů 6-9x.

-41-

Otázka č. 3: První informaci o drogách jsem získal (a) asi v .... letech a) 7

d) 10

g) 13

j) 16

b) 8

e) 11

h) 14

c) 9

f) 12

i) 15

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3: První informace o drogách Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.3 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

15-17 let

18-21 let

50 počet 1 1 4 16 10 8 9 1 0 0

50 počet 0 0 0 10 5 15 8 7 3 2

z celku 2% 2% 8% 32% 20% 16% 18% 2% 0% 0%

z celku 0% 0% 0% 20% 10% 30% 16% 14% 6% 4%

100 počet 1 1 4 26 15 23 17 8 3 2

z celku 1% 1% 4% 26% 15% 23% 17% 8% 3% 2%

Graf č. 3: První informace o drogách Odpovědi na otázku č. 3 35% 30% 25% 20%

15-17 let

15%

18-21 let celkem

10% 5% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

-42-

i)

j)

U této otázky měli studenti uvést věk, ve kterém poprvé získali informace o drogách. Z kompletních výsledků obou věkových skupin z tabulky č. 3 vyplývá, že nejčastěji získali první informaci o drogách ve věku 10 let a to 26% ze všech dotazovaných. Na druhém místě je věková kategorie 12 let s 23% dotazovaných. 70% všech dotazovaných získalo první informaci o drogách do svých 12 let.

Otázka č. 4: Kde jste získal (a) první informace o návykových látkách? a) ve společnosti b) ve sdělovacích prostředcích c) v rodině d) ve škole e) od kamarádů f) v partě g) jinde

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4: Prostředí k získávání informací o drogách Otázka č.4 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

50 počet 0 2 10 22 11 4 1

50 počet 0 5 6 27 9 3 0

z celku 0% 4% 20% 44% 22% 8% 2%

-43-

z celku 0% 10% 12% 54% 18% 6% 0%

Respondenti celkem 100 počet 0 7 16 49 20 7 1

z celku 0% 7% 16% 49% 20% 7% 1%

Graf č. 4: Prostředí k získávání informací o drogách Odpovědi na otázku č. 4 60% 50% 40% 15-17 let

30%

18-21 let

20%

celkem

10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

Dotazování mohli odpovědět na jednu ze sedmi odpovědí. Jejich úkolem bylo vybrat prostředí, ve kterém poprvé získali informaci o návykových látkách.

Vyhodnocením jsem zjistila, že skoro polovina všech dotázaných tj. 49 studentů získalo první informaci o návykových látkách ve škole, což představuje 49% respondentů. 20 studentů získalo informaci od kamarádů, 16 studentů v rodině, 7 studentů v partě a ze sdělovacích prostředků. Jeden žák z věkové skupiny 15-17 let uvedl, že první informaci o návykových látkách získal jinde a to v Peer programu.

Otázka č. 5: Napište návykové látky, o kterých se domníváte, že jsou nejnebezpečnější (je možné více odpovědí).

a) pervitin

d) opium

g) marihuana

b) kokain

e) hašiš

h) LSD

c) crack

f) heroin

i) toulen

-44-

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5: Nejnebezpečnější návykové látky Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.5 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i)

15-17 let

18-21 let

144 počet 37 27 3 1 5 39 1 6 25

133 počet 33 36 1 4 4 41 1 4 9

z celku 26% 19% 2% 1% 3% 27% 1% 4% 17%

z celku 25% 27% 1% 3% 3% 31% 1% 3% 7%

277 počet 70 63 4 5 9 80 2 10 34

z celku 25% 23% 1% 2% 3% 29% 1% 4% 12%

Graf č. 5: Nejnebezpečnější návykové látky Odpovědi na otázku č. 5 35% 30% 25% 20%

15-17 let

15%

18-21 let celkem

10% 5% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

Cílem bylo zjistit, které z nabídnutých návykových látek ve formě jednotlivých odpovědí považují studenti za nejnebezpečnější, přičemž měli možnost i více odpovědí. Celkově jsem k této otázce shromáždila 277 odpovědí. Z toho 144 odpovědí bylo od věkové skupiny 15-17 let a 133 odpovědí od věkové skupiny 18-21 let.

-45-

Podle celkového hodnocení se v obou věkových skupinách umístil heroin na prvním místě. Téměř jedna třetina všech studentů uvedla heroin jako nejnebezpečnější drogu. Na druhém místě se umístil pervitin, o kterém si 25% všech dotázaných myslí, že je nejnebezpečnější drogou. Na třetím místě je s 23% kokain. Dva žáci z celkového počtu všech získaných odpovědí se domnívá, že nejnebezpečnější drogou je marihuana.

Z uvedeného je jasné, že studenti vědí dobře, které návykové látky jsou nejnebezpečnější lidskému zdraví, což lze považovat za velmi příznivou skutečnost.

Otázka č. 6: Mezi lehké drogy patří (je možné více odpovědí):

a) pervitin

d) opium

g) marihuana

b) kokain

e) hašiš

h) LSD

c) crack

f) heroin

i) toulen

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6: Lehké drogy Otázka č.6 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

73 počet 0 0 6 7 7 1 48 4 0

87 počet 2 0 2 9 8 2 49 9 6

z celku 0% 0% 8% 10% 10% 1% 66% 5% 0%

-46-

z celku 2% 0% 2% 10% 9% 2% 56% 10% 7%

Respondenti celkem 160 počet 2 0 8 16 15 3 97 13 6

z celku 1% 0% 5% 10% 9% 2% 61% 8% 4%

Graf č. 6: Lehké drogy Odpovědi na otázku č. 6 70% 60% 50% 40%

15-17 let

30%

18-21 let celkem

20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

Tato otázka nabízí opět různé návykové látky v podobě jednotlivých odpovědí, přičemž studenti mohli uvést i více odpovědí a označit ty návykové látky, které patří mezi lehké drogy.

Dohromady j sem k této otázce obdržela 160 odpovědí, z toho 73 odpovědí od věkové skupiny 15 - 17 let a 87 odpovědí od věkové skupiny 18 - 21 let. Podle hodnocení všech získaných odpovědí se umístila marihuana na prvním místě. Více jak polovina všech studentů ji uvedla jako látku, která patří mezi lehké drogy. Na druhém místě se umístnilo opium, o kterém si 10% všech dotazovaných myslí, že patří také mezi lehké drogy. Na třetím místě je s 9% hašiš. Opium ani hašiš však mezi lehké drogy nepatří.

Otázka č. 7: Které návykové látky se „šňupou“ (je možné více odpovědí)? a) pervitin

d) opium

g) marihuana

b) kokain

e) hašiš

h) LSD

c) crack

f) heroin

i) toulen

-47-

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 : Návykové látky, které se šňupou Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.7 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i)

15-17 let

18-21 let

91 počet 29 42 1 0 6 12 0 0 1

97 počet 17 42 11 0 9 13 0 0 5

z celku 32% 46% 1% 0% 7% 13% 0% 0% 1%

z celku 18% 43% 11% 0% 9% 13% 0% 0% 5%

188 počet 46 84 12 0 15 25 0 0 6

z celku 24% 46% 6% 0% 8% 13% 0% 0% 3%

Graf č. 7: Návykové látky, které se šňupou Odpovědi na otázku č. 7 50% 40% 30%

15-17 let 18-21 let

20%

celkem

10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

V této otázce jsem použila různé alternativy návykových látek s možností více odpovědí. Cílem této otázky bylo zjistit, o kterých z nabídnutých návykových látek se studenti domnívají, že se aplikují šňupáním. Správná odpověď měla znít, že se tímto způsobem užívá kokain a heroin. K této otázce jsem zaznamenala celkem 188 odpovědí.

-48-

Ve věkové skupině 15-17 let to bylo 91 odpovědí a ve věkovou skupinu 18-21 let tvořilo 97 odpovědí. Z výsledků analýzy tabulky č. 7 je patrné, že skoro polovina všech dotazovaných studentů ví, že šňupáním se aplikuje kokain, kdy četnost těchto odpovědí z celku je 46%. Aplikování heroinu šňupáním činí 13% ze všech odpovědí. Je zajímavé, že 24% ze všech odpovědí hovoří o tom, že šňupáním se aplikuje i pervitin, což je chybná odpověď, neboť se aplikuje injekčně nebo kouřením. Chybné jsou také odpovědi respondentů, kteří uvádí v 8% hašiš, v 6% crack a ve 3% toulen, o kterých si myslí, že tyto návykové látky se také aplikují či užívají šňupáním.

Pouze pro osvětlení znalostí. Návykové látky v podobě hašiše a cracku se užívají kouřením, toluen se užívá čicháním.

Otázka č. 8: Které návykové látky se „vpichují“ (je možné více odpovědí)?

a) pervitin

d) opium

g) marihuana

b) kokain

e) hašiš

h) LSD

c) crack

f) heroin

i) toulen

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8: Intravenózní aplikace návykových látek Otázka č.8 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

93 počet 23 8 7 10 6 30 0 6 3

106 počet 37 10 0 14 0 42 0 2 1

z celku 25% 9% 8% 11% 6% 32% 0% 6% 3%

-49-

z celku 35% 9% 0% 13% 0% 40% 0% 2% 1%

Respondenti celkem 199 počet 60 18 7 24 6 72 0 8 4

z celku 30% 9% 4% 12% 3% 36% 0% 4% 2%

Graf č.8: Intravenózní aplikace návykových látek Odpovědi na otázku č. 8 40% 35% 30% 25%

15-17 let

20%

18-21 let

15%

celkem

10% 5% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

V této otázce jsem rovněž poskytla dotazovaným alternativní odpovědí návykových látek s možností více odpovědí. Úkolem této otázky bylo zjistit, o kterých z nabídnutých návykových látek si myslí, že se aplikují vpichováním čili injekčním způsobem.

Celkem bylo shromážděno 199 odpovědí od všech dotazovaných. Ve věkové skupině 15-17 let bylo získáno 93 odpovědí a ve věkové skupině 18-21 odpovědí 106. Z analýzy výsledků tabulky č. 8 je zřejmé, že více jak jedna třetina všech dotázaných studentů ví, že vpichováním se užívá heroin, což je 36% všech ze všech odpovědí. Téměř jedna třetina ,a to 30% ze všech odpovědí, hovoří o tom, že vpichováním se také užívá pervitin. Aplikování kokainu injekčním způsobem bylo uvedeno v 9% získaných odpovědí. Je překvapivé, že ve 12% ze všech odpovědí respondentů je uvedeno, že injekčním způsobem aplikuje i opium, což je nesprávná odpověď, jelikož se užívá ústy-polykáním či kouřením.

Nesprávné jsou také odpovědi respondentů, kteří se domnívají, že injekčním způsobem si užívá crack, hašiš, LSD a toulen. Pro vysvětlení uvádím, že crack, hašiš se užívá kouřením, LSD se aplikuje ústy, polykáním, lízáním, kapáním do očí a toluen čicháním. -50-

Otázka č. 9: Z uvedených příčin vyberte ty, o kterých si myslíte, že vedou lidi k užívání drog (je možné více odpovědí).

a) ztráta zázemí v rodině

e) zvědavost

b) stres

f) nuda

c) touha po dobrodružství

g) okolí

d) snaha alespoň na chvíli zapomenout a

h) hloupost

pořádně se „odvázat“

i) jiné

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9: Příčiny užívání drog Otázka č.9 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

140 počet 20 25 8 23 31 6 18 8 1

138 počet 38 14 14 27 15 16 7 6 1

z celku 14% 18% 6% 16% 22% 4% 13% 6% 1%

-51-

z celku 28% 10% 10% 20% 11% 12% 5% 4% 1%

Respondenti celkem 278 počet 58 39 22 50 46 22 25 14 2

z celku 21% 14% 8% 18% 17% 8% 9% 5% 1%

Graf č. 9: Příčiny užívání drog Odpovědi na otázku č. 9 30% 25% 20% 15-17 let

15%

18-21 let celkem

10% 5% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

h)

i)

Při vyhodnocování odpovědí na tuto otázku jsem zjišťovala četnost odpovědí. Studenti měli nabídnuty různé příčiny, o kterých si myslí, že vedou lidi k užívání návykových látek s možností více odpovědí.

Z celkového počtu 278 odpovědí jsem získala 140 odpovědí od věkové skupiny 15 - 17 let a 130 odpovědí od věkové skupiny 18-21 let. Nejčastěji se jako příčina užívání návykových látek objevuje ztráta zázemí v rodině, a to ve 21% obou věkových skupin, což představuje 58 odpovědí z jejich celkového počtu 278. Na druhém místě je snaha alespoň na chvíli zapomenout a pořádně se dovázat s 18% obou věkových skupin, což je 50 odpovědí.

Otázka č. 10: Setkal (a) jste se ve svém okolí s někým, kdo (je možné i více odpovědí):

a) čichá těkavé látky

d) užívá tzv. tvrdé drogy

b) zneužívá nějaké látky

e) nesetkal (a) jsem se

c) kouří marihuanu

-52-

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10: Způsoby zneužívání návykových látek v prostředí respondentů Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.10 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e)

15-17 let

18-21 let

72 počet 11 4 50 4 3

76 počet 6 7 49 13 1

z celku 15% 6% 69% 6% 4%

z celku 8% 9% 64% 17% 1%

148 počet 17 11 99 17 4

z celku 11% 7% 67% 11% 3%

Graf č. 10: Způsoby zneužívání návykových látek v prostředí respondentů Odpovědi na otázku č. 10 70% 60% 50% 40%

15-17 let

30%

18-21 let celkem

20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

Tato otázka nabízela opět různé odpovědi s možností uvedení více alternativ. Smyslem této otázky bylo zjistit, zda-li někdo s dotázaných respondentů se setkal či nesetkal s někým, kdo nabízeným způsobem užívá návykové látky. Z celkového počtu 148 o dpovědí jsem získal 72 odpovědí od věkové skupiny 15 - 17 let a 76 odpovědí od věkové skupiny 18-21 let. Provedenou analýzou výsledků odpovědí v tabulce č. 10 se potvrdila informace pracovníků policie v tom, že přednost na okrese Znojmo má v užívání návykových látek marihuana, jelikož se v pěstování indického konopí v našich klimatických podmínkách velmi daří. -53-

Kouření marihuany z celkového počtu všech odpovědí obou věkových skupin zaujímá první místo s 67%, což je 99 odpovědí z celkového počtu 148. V rámci srovnávání obou věkových skupin v otázce kouření marihuany jsem od mladší věkové kategorie získala 50 odpovědí z celkového počtu 72 odpovědí, což je 69% a 49 odpovědí od starší věkové kategorie z celkového 76 odpovědí, což činí 64%. Těkavé látky a tvrdé drogy se umístnily shodně s 11% tj. 17 odpovědí z celkového počtu 148 odpovědí. Je zarážející, že s někým, kdo návykové látky nekonzumuje jsou procentuálně relativně shodné odpovědi u porovnávaných věkových skupin. U mladší věkové skupiny se nesetkala s někým, kdo konzumuje 4% dotázaných, což jsou 3 odpovědi z celkového počtu 72 a u starší věkové skupiny je pouze 1%, což je 1 odpověď z celkového počtu 76 odpovědí.

otázka č. 11: Jak byste se zachoval (a), kdyby Vám kamarád (ka) na nějakém večírku nabídl (a) drogu?

a) odmítnu a řeknu, že je to škodlivé

c) nabídku příjmu a dělám to, co ostatní

b) nabídku přijmu, protože mi to připadá

d) příjmu jen když má chuť

těžké odmítnout

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11: Způsoby chování při nabídce drog Otázka č.11 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

50 počet 28 0 0 22

50 počet 45 0 0 5

z celku 56% 0% 0% 44%

-54-

z celku 90% 0% 0% 10%

Respondenti celkem 100 počet 73 0 0 27

z celku 73% 0% 0% 27%

Graf č. 11: Způsoby chování při nabídce drog Odpovědi na otázku č. 11 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

15-17 let 18-21 let celkem

a)

b)

c)

d)

Odpovědi na tuto otázku byly různé a respondenti měli odpovídat tak, jak by se v uvedené situaci zachovali. 73% všech respondentů odpovědělo, že by drogu odmítlo s tím, že je to škodlivé. Z vyhodnocení odpovědí odmítnutí drogy z důvodu její škodlivosti mezi oběmi věkovými skupinami vyplývá, že 45 starší studentů by drogu častěji odmítlo z důvodu její škodlivosti, což je 90% v této věkové skupině, proti 28 mladším studentům, což představuje pouze 56%.

Otázka č. 12: Co byste dělal (a), kdyby Vám kamarád (ka) oznámil (a), že bere drogy? Vyberte řešení, které je Vám nejbližší. a) pomohl (a) bych mu sám (sama) a snažil (a) bych se spojit s nějakým odborníkem b) zkusil (a) bych to s ním, abych věděl (a), jaké to je c) pomohl (a) bych mu sám (sama), ale nikomu bych to neříkal (a) d) nechal (a) bych ho, protože je to jeho věc e) někam bych to oznámil (a), protože nás to ohrožuje f) jiné řešení -55-

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12: Způsoby řešení pomoci drogově závislému kamarádovi Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.12 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f)

15-17 let

18-21 let

50 počet 24 0 11 12 3 0

50 počet 39 0 6 3 0 2

z celku 48% 0% 22% 24% 6% 0%

z celku 78% 0% 12% 6% 0% 4%

100 počet 63 0 17 15 3 2

z celku 63% 0% 17% 15% 3% 2%

Graf č. 12: Způsoby řešení pomoci drogově závislému kamarádovi Odpovědi na otázku č. 12 80% 70% 60% 50%

15-17 let

40%

18-21 let

30%

celkem

20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

Na tuto otázku opět odpovídali respondenti na šest nabídnutých odpovědí řešení. Více jak polovina všech dotazovaných studentů se shodla na tom, že by se snažili sami pomoci a spojili by se s odborníkem, přičemž z věkové skupiny 18-21 let by takto postupovalo 39 žáků tj. 78% a s mladší věkové skupiny 15-17 let pouze 24 studentů tj. 48%. Zajímavé je , že ani jeden z dotazovaných studentů by se nedal strhnout k vyzkoušení drogy. Zřejmě byla tato možnost, jako odpověď, vybrána nevhodně. Věřím, že kdyby možnost odpovědi na tuto otázku byla pouze:“ vzal bych si s ním“, odpovědí studentů by bylo více. -56-

Otázka č. 13: Víte, kde lze drogu ve Vašem bydlišti sehnat? a) neznám takové místo

d) na diskotéce, v baru apod.

b) na ulici, v parku apod.

e) v bytě dealera

c) ve škole

f) jinde

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13: Místo nabídky návykové látky Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.13 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f)

15-17 let

18-21 let

50 počet 7 6 3 29 3 2

50 počet 18 3 0 23 4 2

z celku 14% 12% 6% 58% 6% 4%

z celku 36% 6% 0% 46% 8% 4%

100 počet 25 9 3 52 7 4

z celku 25% 9% 3% 52% 7% 4%

Graf č. 13: Místo nabídky návykové látky Odpovědi na otázku č. 13 60% 50% 40% 15-17 let

30%

18-21 let

20%

celkem

10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

Tato otázka je uzavřená a nabízí respondentům 6 alternativ se zaměřením na zjištění místa, ve kterém studenti mohou ve svém bydlišti obstarat návykovou látku. -57-

Více jako polovina všech dotázaných respondentů uvedla, že lze návykovou látku sehnat na diskotéce nebo v baru, což je 52% všech dotázaných respondentů. Návykovou látku lze obstarat na diskotéce nebo v baru podle 29 studentů mladší věkové skupiny a podle 23 studentů starší věkové skupiny.

Otázka č. 14: Máte pocit, že v rodině, v níž vyrůstáte a) je všechno v naprostém pořádku

d) spíš to vypadá, že to v pořádku není

b) je to jakž, takž v pořádku

e) vůbec to v pořádku není

c) dost se střídá, chvíli to v pořádku je a chvíli není Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14: Plnění základních funkcí rodiny Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.14 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e)

15-17 let

18-21 let

50 počet 22 14 11 2 1

50 počet 31 12 6 1 0

z celku 44% 28% 22% 4% 2%

z celku 62% 24% 12% 2% 0%

100 počet 53 26 17 3 1

z celku 53% 26% 17% 3% 1%

Graf č. 14: Plnění základních funkcí rodiny Odpovědi na otázku č. 14 70% 60% 50% 40%

15-17 let

30%

18-21 let celkem

20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

-58-

e)

U této otázky mohli respondenti odpovídat na jednu z pěti odpovědí, přičemž jejich úkolem bylo vybrat tu odpověď, která je v kontinuitě(v souladu) s jejich pocitem.

Celkovým vyhodnocením jednotlivých odpovědí obou věkových skupin bylo zjištěno, že u 26 studentů je to jakž, takž v pořádku, u 17 se to dost střídá, chvíli to v pořádku je a chvíli není. Pouze jedna studentka z věkové skupiny 15-17 let uvedla, že v její rodině, to vůbec není v pořádku.

Otázka č. 15: Navštěvujete zábavné a kulturní akce, kde dochází ke konzumaci návykových látek?

a) diskotéka

c) technoparty

b) taneční zábava

d) jiné

e) nenavštěvuji

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15: Zábavné a kulturní akce, na kterých dochází ke konzumaci návykových látek Otázka č.15 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

50 počet 32 5 3 4 6

50 počet 29 10 3 3 5

z celku 64% 10% 6% 8% 12%

-59-

z celku 58% 20% 6% 6% 10%

Respondenti celkem 100 počet 61 15 6 7 11

z celku 61% 15% 6% 7% 11%

Graf č. 15: Zábavné a kulturní akce, na kterých dochází ke konzumaci návykových látek Odpovědi na otázku č. 15 70% 60% 50% 40%

15-17 let

30%

18-21 let celkem

20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

Z výsledku analýzy tabulky č.15 vyplývá, že 89% všech respondentů navštěvuje kulturní a zábavné akce, na kterých dochází ke konzumaci návykových látek, což je 89 studentů. Mezi tyto akce patří diskotéky, taneční zábavy, technoparty a jiné. Zábavné a kulturní akce, na kterých dochází ke konzumací návykových látek nenavštěvuje 11 studentů, což představuje 11% všech dotázaných studentů.

Z hlediska sledování hypotézy č. 2 lze z tabulky č. 15 vypozorovat, že 67 studentů z celkového počtu navštěvuje diskotéky a technoparty, na kterých se konzumují návykové látky a lze konstatovat, že převažuje konzumace návykových látek při technoparty nebo na diskotékách, o čemž vypovídá 67% všech respondentů.

Na celkovém vyhodnocení je patrno, že nejvíce tj. 61 studentů z celkového počtu navštěvuje diskotéky, na druhém místě 15 studentů taneční zábavy. Jiné kulturní a zábavné akce navštěvuje 11 studentů tj. 11% ze všech respondentů. Nejčastější odpovědi byly oslavy, soukromé akce a koncerty.

-60-

Otázka č. 16: Jsou ve Vaší přítomnosti návykové látky kombinovány při zneužívání s alkoholem? a) nejsou kombinovány b) jsou kombinovány společně s alkoholem c) jsou kombinovány společně s alkoholem i nikotinem d) nevím

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16: Zneužívání návykových látek s alkoholem Věková skupina

Otázka č.16 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d)

15-17 let

18-21 let

50 počet 6 12 17 15

50 počet 12 14 14 10

z celku 12% 24% 34% 30%

z celku 24% 28% 28% 20%

Respondenti celkem 100 počet 18 26 31 25

z celku 18% 26% 31% 25%

Graf č. 16: Zneužívání návykových látek s alkoholem Odpovědi na otázku č. 16 35% 30% 25% 20%

15-17 let

15%

18-21 let celkem

10% 5% 0% a)

b)

c)

d)

-61-

Tato otázka nabízí 4 odpovědi s cílem zjistit, zda-li v přítomnosti respondentů jsou návykové látky kombinovány při zneužívání s alkoholem. Učiněnou analýzou celkových výsledků je z tabulky č. 16 zřejmé, že návykové látky při zneužívání jsou kombinovány s alkoholem v přítomnosti 26% všech dotázaných respondentů. Více jsou ovšem kombinovány s alkoholem i nikotinem v přítomnosti 31% všech dotazovaných respondentů..

Z pohledu mého předpokladu u části hypotézy č. 2, ve které se domnívám, že převažuje konzumace návykových látek v kombinaci s alkoholem jsem šetřením dospěla k závěru, že tato část hypotézy se nepotvrdila.. Při hlubším srovnání obou věkových skupin v odpovědi zneužívání návykových látek společně s alkoholem se ukazuje, že takto jsou návykové látky kombinovány v přítomnosti 12 žáků věkové skupiny 15 – 17 let, což je 24% respondentů a v přítomnosti 14 žáků věkové skupiny 18-21 let, což je 28% respondentů starší věkové skupiny, u které tato kombinace mírně převažuje. V položce odpovědi kombinace zneužívání návykové látky společně s alkoholem a nikotinem zase mírně převažuje věková skupina 15-17 let, což dokazují odpovědi 17 žáků, kteří představují třetinu respondentů této věkové skupiny a to 34%, proti 28% respondentů věkové skupiny 1821 let, kterou tvoří odpovědi 14 žáků.

Z celkového počtu dotazovaných studentů obou věkových skupin 18 studentů odpovědělo, že v jejich přítomnosti návykové látky při zneužívání s alkoholem kombinovány nejsou a každý čtvrtý žák z celkového počtu dotázaných neví, zda-li v jejich přítomnosti k uvedené kombinaci návykových látek dochází.

Otázka č. 17: Jsou návykové látky kombinovány při zneužívání s nikotinem? a) nejsou kombinovány b) jsou kombinovány společně s nikotinem c) jsou kombinovány společně s alkoholem i nikotinem d) nevím

-62-

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17: Zneužívání návykových látek s nikotinem Věková skupina

Otázka č.17 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d)

15-17 let

18-21 let

50 počet 8 5 16 21

50 počet 18 11 14 7

z celku 16% 10% 32% 42%

z celku 36% 22% 28% 14%

Respondenti celkem 100 počet 26 16 30 28

z celku 26% 16% 30% 28%

Graf č. 17: Zneužívání návykových látek s nikotinem Odpovědi na otázku č. 17 45% 40% 35% 30% 15-17 let

25% 20% 15% 10%

18-21 let celkem

5% 0% a)

b)

c)

d)

Otázka č. 17 pět nabízela 4 odpovědi s cílem zjistit, zda-li v přítomnosti respondentů jsou návykové látky kombinovány při zneužívání s nikotinem. Z výsledku analýzy tabulky č. 17 vyplývá, že návykové látky při zneužívání jsou kombinovány s nikotinem v přítomnosti 16% všech dotázaných respondentů. Častěji jsou ovšem kombinovány s alkoholem i nikotinem v přítomnosti 30% všech dotázaných respondentů, což přibližně koresponduje s otázkou č. 16 s odpovědí pod písmenem c).

-63-

Při komparování obou věkových skupin v odpovědi kombinace návykových látek společně s nikotinem je jasné, že takto jsou méně kombinovány v přítomnosti 5 studentů věkové skupiny 15-17 let a častěji tímto způsobem jsou návykové látky kombinované u věkové skupiny 18-21 let a to u 11 studentů. V odpovědi kombinace zneužívání návykové látky společně s alkoholem i nikotinem mírně převažuje věková skupina 15-17 let, o čemž svědčí odpovědi 16 studentů a (32%), proti 28% respondentů věkové skupiny 18-21 let, kterou tvoří odpovědi 14 studentů.

Otázka č. 18: Jaká znáte zařízení, která se zabývají pomocí lidem závislých na návykových látkách? a) Drop-in

e) Psychiatrická oddělení

i) Help centrum

b) Psychiatrická léčebna

f) Pocestný mlýn

j) Centra pro drogově závislé

c) Protidrogová centra

g) Netopeer

k) Psychologická poradna

d) K-centrum

h) Linka bezpečí

l) Detox m) neznám žádné

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 18: Znalost zařízení odborné pomoci Otázka č.18 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)

Věková skupina 15-17 let

18-21 let

63 počet 2 18 7 0 3 2 11 0 0 1 4 4 11

70 počet 16 9 7 13 3 1 9 1 3 0 0 0 8

z celku 3% 30% 11% 0% 5% 3% 17% 0% 0% 2% 6% 6% 17%

-64-

z celku 23% 14% 10% 19% 4% 1% 13% 1% 4% 0% 0% 0% 11%

Respondenti celkem 133 počet 18 27 14 13 6 3 20 1 3 1 4 4 19

z celku 14% 20% 11% 10% 5% 2% 14% 1% 2% 1% 3% 3% 14%

Graf č. 18: Znalost zařízení odborné pomoci Odpovědi na otázku č. 18 30% 25% 20% 15-17 let

15%

18-21 let

10%

celkem

5% 0% a) b) c) d) e) f) g) h)

i)

j)

k)

l) m)

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda studenti znají zařízení, zabývající se pomocí lidem závislým na návykových látkách s tím, že bylo možno uvést i více odpovědí. Z celkového počtu 133 odpovědí respondentů obou věkových skupin bylo průzkumem zjištěno, že 86% ze získaných odpovědí ukazuje na to, že respondenti znají zařízení, která se zabývají pomocí lidem závislým na návykových látkách a 14% ze všech odpovědí respondentů neobsahuje znalost zařízení poskytujících zmíněnou pomoc.

Z porovnání získaných odpovědí z obou věkových skupin je zjištěno, že výše uvedená znalost převažuje u skupiny 18-21 let tj. 89%, které dokladuje 62 odpovědí z celkového počtu 70 odpovědí nad 83% čili 52 odpověďmi věkové skupiny 15-17 let z celkového počtu 63 odpovědí této mladší věkové skupiny.

Ze zařízení poskytující odbornou pomoc lidem závislým na návykových látkách byla v odpovědích obou věkových skupin nejvíce uváděna Psychiatrická léčebna a Drop-in.

-65-

-Otázka č. 19: Znáte nějaké středisko (poradnu nebo protidrogové centrum) v blízkosti Vašeho bydliště, kam byste mohl(a) jít v případě nouze? a) Drop-in

d) Netopeer

g) Psychologická poradna

b) Psychiatrická léčebna

e) Pocestný mlýn

h) Psychologické oddělení

c) K-centrum

f) Help centrum

i) neznám žádné

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 19: Znalost středisek odborné pomoci v místě bydliště Respondenti celkem

Věková skupina

Otázka č.19 Počet odpovědí celkem Odpověď : a) b) c) d) e) f) g) h) i)

15-17 let

18-21 let

67 počet 15 0 1 0 12 0 0 4 35

70 počet 18 1 5 7 4 1 2 0 32

z celku 22% 0% 2% 0% 18% 0% 0% 6% 52%

z celku 26% 1% 7% 10% 6% 1% 3% 0% 46%

137 počet 33 1 6 7 16 1 2 4 67

z celku 24% 1% 4% 5% 12% 1% 1% 3% 49%

Graf č. 19: Znalost středisek odborné pomoci v místě bydliště Odpovědi na otázku č. 19 60% 50% 40% 15-17 let 30%

18-21 let celkem

20% 10% 0% a)

b)

c)

d)

e)

f)

g)

-66-

h)

i)

Poslední otázkou jsem se měla přesvědčit, zda studenti ví, kam se mohou obrátit v případě problémů s návykovými látkami, kdy mohli uvést i více odpovědí. Je velice překvapivé, že pouze 70 odpovědí z celkového počtu 137 odpovědí respondentů dokumentuje znalost střediska nebo protidrogového místa, kam se lze obrátit v případě nouze, což je 51% z obdržených odpovědí obou věkových skupin. Je však příznivé pouze to, že při srovnání obou věkových skupin, znalosti rostou s věkem studentů.

Z výsledků analýzy věkové skupiny 15-17 let převažuje skutečnost, že z celkového počtu 67 odpovědí této věkové skupiny bylo obdrženo 52% tj. 35 odpovědí s tím, že studenti neví, kam se mohou obrátit v případě nouze, o proti 48% odpovědí z celkového počtu této věkové skupiny se znalostmi o možné pomoci v případě, což je pouhých 32 odpovědí.

Ve věkové skupině 18-21 let je to naopak. 54% odpovědí dokumentuje znalosti o možné pomoci a 47% odpovědí neznalost místa, kde se pomoc poskytuje.

-67-

6. Diskuze Problém návykových látek a jejich zneužívání představuje pro Českou republiku závažné společenské riziko, které negativně ovlivňuje základní hodnoty jednotlivce, rodiny a celé společnosti. Dnes už je jasné, že návykové látky a závislost na nich se více či méně dotýká každého z nás. Přibývá problémových situací v rodině, v zaměstnání, ve společenských vztazích a zejména ve škole. Problematika návykových látek na střední a vyšší odborné škole se stala pro mě hlavním tématem mé bakalářské práce, ve které jsem zjišťovala znalosti a zkušenosti studentů s návykovými látkami.

Podobné téma zpracoval ve své diplomové práci Bc. Petr Sklář z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v roce 2006. Téma absolventské práce bylo „Současná mládež a návykové látky“. Celá práce se zaměřuje na závislosti na návykových látkách jako takových. Popisuje závislost na alkoholu, drogách a tabáku, jednotlivé látky a jejich účinky při zneužívání.

Na základě výsledků provedeného průzkumu uvedené diplomové práce, jeho interpretace a vlastní bakalářské práce jsem provedla srovnání příčin, které vedou osoby ke zneužívání návykových látek a reakcí respondentů na zjištění, že kamarád zneužívá drogy. Je zcela přirozené, že v této diskuzi nelze provést komplexní analýzu všech zjištěných faktů obou prací.

Z výsledků vyhodnocení otázky příčiny zneužívání návykových látek u Bc. Skláře vyplývá, že 65% respondentů z celkového počtu 201 respondentů ve věkovém rozmezí 12 - 19 let zařadilo na první místo jako příčinu, vliv party a kamarádů, 58% respondentů únik před problémy a 46% uvedlo zvědavost. Jiný důvod tj. blbost, frajeřina, neví co s roupama uvedlo 5% všech dotázaných respondentů. U této otázky jsem ve svém šetření zjistila, že nejvíce respondentů ve věkovém rozmezí 15-21 let z celkového počtu 100 respondentů vidí příčinu k zneužívání návykových látek ve ztrátě zázemí, což představuje 21%.

-68-

Na druhém místě uvedlo 18% respondentů z celkového počtu snahu zapomenout. Je zajímavé, že v obou pracích je shodně uváděna jako příčina zvědavost, která v mém vyhodnocení zaujímá 17%. Jako jiný důvod jsem z odpovědí respondentů zjistila snahu vyrovnat se kamarádům a druhým lidem, což je 1% dotázaných respondentů. Další porovnání jsem provedla u otázky, jak by reagoval respondent při zjištění, že kamarád užívá drogy. Z diplomové práce zmíněného kolegy k uvedené otázce vybralo odpověď z celkového počtu 201 respondentů ve věkové skupině 12-19 let a to, že by se 21 respondentů spojilo s odborníkem, 36 respondentů uvádí, že by mu pomohlo. Zajímavé je, že 21 respondentů by zkusilo zneužit také návykové látky.

Z mé práce je patrné, že z celkového počtu 100 respondentů ve věku 15-21 let, by 63 respondentů svému kamarádovi pomohlo a spojili by se s odborníkem, 17 respondentů by mu pomohlo, ale nikomu by to neříkali. Velmi mě překvapila lhostejnost 15 dotázaných, kteří by se tímto problémem nezaobírali. Tato lhostejnost však klesá s věkem studentů, což je pozitivní zjištění. Zajímavé je, že ani jeden ze studentů by se nedal strhnout k vyzkoušení drogy. Zřejmě byla tato možnost, jako odpověď, vybrána nevhodně. Věřím, že kdyby možnost odpovědi na tuto otázku byla pouze:“vzal bych si s ním“, odpovědí studentů by bylo více.

Z výsledků šetření vyplývá, že polovina dotazovaných neví, kde v místě bydliště hledat odbornou pomoc při zneužívání návykových látek. Tyto informace by mohly sloužit pro jednotlivé školy a pedagogy, neboť pro učitele může být ve značné míře užitečné, zná-li alespoň nejzákladnější informace a skutečnosti v oblasti problematiky návykových látek.

Z hlediska návrhu na řešení dané problematiky, se jako nejdůležitější jeví zavedení (osvětové) výchovné činnosti na všech typech škol. Lze doufat, že prevence návykových látek se stane postupně běžnou součástí výuky na všech stupních škol. Ve výchovné činnosti bych kladla důraz na předání informací o zařízeních v místě bydliště, poskytující odbornou pomoc lidem závislým na návykových látkách.

-69-

ZÁVĚR Při naplňování tématu mé práce jsem si uvědomila obsáhlost dané problematiky. Největším problémem byla časová náročnost získání informací a jejich zpracování. Výsledky mého průzkumu mě přesvědčily, že drogy jsou opravdu tématem, o kterém je nutno se zabývat. Je všeobecně známo, že o drogách ví naše mládež mnohem více než starší generace.

I já jsem při svém průzkumu zjistila, že dospívající mládež má o drogách určité vědomosti i když pouze povrchní. Nejčastěji podceňují riziko drogové závislosti a další možné zdravotní následky. Na základě analýzy výsledků mého průzkumu jsem potvrdila hypotézu č. 1, ve kterém jsem předpokládala, že 80% respondentů bude mít znalosti o návykových látkách. Potvrzení této hypotézy vychází ze zjištění, že dotazování respondenti mají velmi dobré znalosti a zkušenosti s návykovými látkami. Uvedený předpoklad potvrdilo 100% respondentů, ze kterých 43% slyšelo o návykových látkách a ví o co se jedná, 17% mělo možnost je poznat nebo se seznámit s jejími účinky u lidí a 40% respondentů měli možnost je i vyzkoušet. Nebyl nikdo z dotazovaných, který by o návykových látkách neslyšel nebo neměl znalosti a zkušenosti. Podle odpovědí respondentů téměř jedna třetina na prvním místě uvedla, jako nejnebezpečnější návykovou látku heroin. Na druhém místě je s 25% z celkového počtu odpovědí pervitin a třetí nejnebezpečnější návykovou látkou je s 23% kokain. Téměř polovina z celkového počtu získaných odpovědí správně ukazuje na to, že šňupáním se aplikuje kokain. Aplikování heroinu šňupáním bylo uvedeno ve 13% všech získaných odpovědí.

Z hlediska sledování hypotézy č. 2, ve které se domnívám, že převažuje konzumace návykových látek při technoparty nebo na diskotékách v kombinaci s alkoholem lze z tabulky č. 15 provedeného průzkumu vypozorovat, že 67 studentů z celkového počtu 100 dotázaných navštěvuje diskotéky a technoparty, kde se konzumují návykového látky.

-70-

Z pohledu mého předpokladu u části této hypotézy, ve které si myslím, že převažuje konzumace návykových látek v kombinaci s alkoholem, jsem dospěla k závěru, že tato část hypotézy se nepotvrdila. Hlubší analýzou zmíněné části hypotézy se ukázalo, že spíše převažuje kombinace návykových látek společně s alkoholem i nikotinem, než kombinace pouze s alkoholem.

V hypotéze č. 3, kde jsem usuzovala, že studenti ve věku 15-21 let vědí, kam se mají obrátit o pomoc, se mi potvrdil tento úsudek v obecné rovině , ale v konkrétní rovině pouze částečně, neboť studenti obecně znají zařízení, zabývající se pomocí lidem závislým na návykových látkách. Nejčastěji uvedli Psychiatrickou léčebnu, Drop-in a Netopeer. V konkrétní rovině je ovšem zarážející, že znalost středisek nebo protidrogových center v místě bydliště dokumentuje pouze 51% z celkového počtu 137 odpovědí a 49% odpovědí z uvedeného celkového počtu obsahuje neznalost těchto zařízení, poskytující pomoc v případě nouze. Je však příznivé pouze to, že tyto znalosti rostou s věkem studentů.

Je vidět, že prevence v této otázce zaostává a bylo by potřeba žáky více informovat o negativních důsledcích plynoucích z užívání drog. Úroveň znalostí a postoj k drogám závisí do určité míry na věku, prostředí, ve kterém mládež žije a na celkové intelektové úrovni. Důležitost jasné koncepce řešení tohoto problému je všeobecně uznávaná. Není ji však snadné vytvořit. Vždyť i mezi odborníky, kteří se drogovou problematikou zabývají profesionálně řadu let, jsou značné rozdíly v názorech.

Přes všechny

tyto problémy lze konstatovat, že existují účinné mechanismy,

kterými se dá riziko drogového problému zmenšit na minimum. Patří sem především oblast tzv. primární prevence. Základním článkem této prevence je rodina. Je třeba mluvit s dětmi o všech drogách, legálních i nelegálních, o jejich následcích. První informaci o drogám však získávají ve škole, jak uvedlo 49% studentů z celkového počtu dotázaných.

-71-

V oblasti primární prevence záleží i na kvalitě programů, zda dokáží bez zastrašování podat drogy v jejich skutečném obraze, neboť lze jenom souhlasit s tím, že drogy jako takové nejsou ani špatné ani dobré, prostě jsou. Problém není v drogách samotných, ale v člověku, respektive v jeho nezdravém vztahu k nim. Otázkou tedy není, jak se naučit drogy „správně“ a co nejméně rizikově užívat, ale co vůbec člověka vede k tomu, že užívá drogy a vedle toho hovoří o své svobodě a nezávislosti.

Z pedagogického hlediska se jako nejdůležitější jeví zavedení (osvětové) výchovné činnosti na všech typech škol. Lze doufat, že drogová prevence se postupně stane běžnou součástí výuky na všech stupních škol.

Pokud bych chtěla hodnotit cíle vytýčené v úvodu, jsem přesvědčena o tom, že se mi podařily uskutečnit.

-72-

Anotace Příjmení a jméno autora: Pokorná Hana Instituce:

Katedra ošetřovatelství LF MU v Brně

Název práce:

Problematika návykových látek na střední a vyšší odborné škole

Vedoucí práce:

Mgr. Alena Zouharová

Počet stran:

90

Počet příloh:

3

Rok obhajoby:

2007

Klíčová slova:

-závislost, návyková látka, historické počátky zneužívání návykových látek, prevence -addiction, habit forming substance, historical beginnings of drug abuse, prevention

Bakalářská práce zjišťuje, porovnává znalosti a zkušenosti o návykových látkách studentů 1. ročníku na Střední zdravotnické a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Znojmě. Zabývá se problémem zneužívání návykových látek včetně jejich zdravotních a sociálních aspektů. Nastiňuje také možnosti prevence. Analýza a

interpretace získaných dat poskytuje informace o tom, kde nejvíce

dochází ke konzumaci návykových látek a možnosti vyhledání odborné pomoci. Tato bakalářská práce by mohla přispět pro jednotlivé školy a jejich pedagogy v oblasti preventivního působení. This bachelor work discovers and confronts knowledge and experience about habit forming substances of the students of the first grade at Secondary and Higher Professional Nursing School in Znojmo. It deals with drug abuse including its health and social aspects. It also foreshadows possibilities of prevention. Analysis and interpretation of gained data provides information about that fact, where the abuse is the most frequent, and also possibilities of professional help. This bachelor work could be a contribution for particular schools and their teachers in the area of preventive activities. -73-

Resumé Bakalářskou práci s názvem „Problematika návykových látek na střední a vyšší odborné škole“ jsem si zvolila proto, že pracuji jako učitelka na Střední škole zdravotnické ve Znojmě a pro pedagoga může být ve značné míře užitečné, zná-li alespoň nejzákladnější informace a skutečnosti v oblasti návykových látek, neboť škola je místem, kde se tento problém stále více objevuje.

Cílem práce je zamyšlení nad daným problémem, zjištění a následné vyhodnocení, co o návykových látkách vědí studenti na Střední a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Znojmě.

Práci jsem rozčlenila do pěti kapitol:

První kapitola pojednává o drogové závislosti a jejich příčinách včetně charakteristiky návykové látky. Druhá kapitola se zabývá historickými počátky a současností zneužívání návykových látek s poukázáním na těsnou návaznost s vývojem lidstva. Třetí kapitola popisuje rozdělení návykových látek do jednotlivých skupin s uvedením zdravotních a sociálních aspektů v případě jejich zneužívání. Podstatnou části práce je prevence, kterou charakterizuji ve čtvrté kapitole a tuto člením na primární prevenci-prevence v rodině, ve škole a společnosti, sekundárnízařízení poskytující pomoc osobám závislým na návykových látkách a terciární prevence-zmírnění důsledků způsobených užíváním návykových látek. Závěrečná pátá kapitola poskytuje údaje o mém průzkumném šetření, jejich analýzu a interpretaci výsledků.

-74-

Seznam literatury 1. Chráska, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0765-5. 2. Chráska, M. Základy výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998. ISBN 80-7067-798-8. 3. Ivanová, K., Juríčková, L. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-2440992-5. 4. Janík, A., Dušek, K. Drogy a společnost. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80-201-0087-3. 5. Keller, J., Pecinovská, O. a kol. Závislost známá – neznámá. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-277-8. 6. Klimeš, L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, 1994. ISBN 80-04-26059-04. 7. Marhounová, J., Nešpor, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha: Empatie, 1995, ISBN 80-901618-9-8. 8. Matějček, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. 1. vyd. Praha: SPN, 1992. ISBN 80-04-25236-2. 9. Mečíř, J. Zneužívání alkoholu a nealkoholových u mládeže. 1. vyd. Praha: Avenicum, 1990. 10. Nešpor, K. Návykové chování a závislost. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-432-X. 11. Nešpor, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. 18 s. ISBN 80-7178515-6. 12. Nožina, M. Svět drog v Čechách. Praha: KLP, 1997. 50, 164 s. ISBN 80-8591736-X. 13. Pokorný, J., Telcová, A., Tomko, A. Prevence sociálně patologických jevů Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2003. ISBN-80-8656804-0. 14. Presl, J. Drogová závislost. 2. vyd. Praha: Maxdorf edice Medica, 1995. 48, 52 s. ISBN 80-85800-25-X.

-75-

15. Řezáč, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-48-6. 16. Sklář, P. Diplomová práce „ Současná mládež a návykové látky. Brno, 2006, 72,74 s. 17. Višňovský, P., Bečková, I. Bludný kruh toxikomanií. Hradec Králové: E.I.A., 1998, ISBN 80-85490-76-5. 18. Časopis Bulletin NPC, Praha: KLP, ročník 1/2000, 23-25 s. ISSN 1211-8834 16. Internetové stránky WWW:

-76-

Seznam zkratek AIDS - Acquired ImunnoDeficiency Syndrome - získaný syndrom selhání imunity ČR

- Česká republika

HIV

- Human Imunnodeficiency Virus - lidský virus selhání imunity

KC

- Kontaktní centrum

LSD - Dietylamid Kyseliny lysergové syntetizován z námelu – cizopasná houba NPC - Národní protidrogová centrála OPL - Omamné a psychotropní látky OSN - Organizace společenství národů THC - sloučenina tetrahydrokannabinol

-77-

Seznam tabulek Tab. č. 1: Znalost pojmu návykových látek

39

Tab. č. 2: Užití návykové látky

40

Tab. č. 3: První informace o drogách

42

Tab. č. 4: Prostředí k získávání informací o drogách

43

Tab. č. 5: Nejnebezpečnější návykové látky

45

Tab. č. 6: Lehké drogy

46

Tab. č. 7: Návykové látky, které se šňupou

48

Tab. č. 8: Intravenózní aplikace návykových látek

49

Tab. č. 9: Příčiny užívání drog

51

Tab. č.10: Způsoby zneužívání návykových látek v prostředí respondentů

53

Tab. č.11: Způsoby chování při nabídce drog

54

Tab. č.12: Způsoby pomoci drogově závislému kamarádovi

56

Tab. č.13: Místo nabídky návykové látky

57

Tab. č.14: Plnění základních funkcí rodiny

58

Tab. č.15: Zábavné a kulturní akce, na kterých dochází ke konzumaci návykových látek

59

Tab. č.16: Zneužívání návykových látek s alkoholem

61

Tab. č.17: Zneužívání návykových látek s nikotinem

63

Tab. č.18: Znalost zařízení odborné pomoci

64

Tab. č.19: Znalost středisek odborné pomoci v místě bydliště

66

-78-

Seznam grafů Graf č. 1: Znalost pojmu návykových látek

39

Graf č. 2: Užití návykové látky

41

Graf č. 3: První informace o drogách

43

Graf č. 4: Prostředí k získávání informací o drogách

44

Graf č. 5: Nejnebezpečnější návykové látky

45

Graf č. 6: Lehké drogy

47

Graf č. 7: Návykové látky, které se šňupou

48

Graf č. 8: Intravenózní aplikace návykových látek

50

Graf č. 9: Příčiny užívání drog

52

Graf č.10: Způsoby zneužívání návykových látek v prostředí respondentů

53

Graf č.11: Způsoby chování při nabídce drog

55

Graf č.12: Způsoby pomoci drogově závislému kamarádovi

56

Graf č.13: Místo nabídky návykové látky

57

Graf č.14: Plnění základních funkcí rodiny

58

Graf č.15: Zábavné a kulturní akce, na kterých dochází ke konzumaci návykových látek

60

Graf č.16: Zneužívání návykových látek s alkoholem

61

Graf č.17: Zneužívání návykových látek s nikotinem

63

Graf č.18: Znalost zařízení odborné pomoci

65

Graf č.19: Znalost středisek odborné pomoci v místě bydliště

66

-79-

Seznam příloh Příloha 1 - Vymezení základních pojmů

81-82

Příloha 2 - Dotazník „ Co víš o návykových látkách“

83-88

Příloha 3 - Žádost a souhlas k provedení průzkumu na SZŠ a VOŠZ Znojmo

-80-

89

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ NÁVYKOVÁ LÁTKA -se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (§89 odst. 3, tr. zákona). OMAMNÉ a PSYCHOTROPNÍ LÁTKY (dále jen OPL) -jsou látky u nichž vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho, kdo je opakovaně bez odborného dohledu užívá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek (zákon číslo 167/98 Sb., o návykových látkách a změně některých zákonů. DROGA -pochází z arabského „durana“ s původním významem léčivo. Podle stanoviska Světové zdravotnické organizace z roku 1969 je za drogu pokládána jakákoli látka, která je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí. ZÁVISLOST - je stav vyplývající z opakovaného použití drogy. DROGOVÁ ZÁVISLOST - (méně přesně toxikomanie, narkomanie) je psychický a někdy také fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a drogou charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její psychické účinky a někdy také proto, aby se zabránilo nepříjemnostem plynoucím z její nepřítomnosti. FYZICKÁ ZÁVISLOST - je stav organismu vzniklý zpravidla dlouhodobým a častým podáváním drogy. Je to vlastně stav chronické otravy organismu. Je-li přísun drogy zastaven, dostaví se abstinenční příznaky. PSYCHICKÁ ZÁVISLOST - je duševní stav vzniklý podáváním drogy a projevuje se různým stupněm potřeby drogu požívat. Její vznik je vázán na určité prožitky. Je-li podávání drogy přerušeno, dostaví se psychické poruchy. Psychická závislost se projevuje různě vystupňovanou touhou drogu užívat spojenou se snahou po kontinuitě. Člověk závislý již pak není schopen prožívat původní extázi, je vytržen, ztrácí svoji svobodu a jeho chování je podřízeno touze získat drogu. TOLERANCE - je schopnost organismu snášet určité látky. Znamená, že toxikoman snese, případně k odstranění abstinenčních příznaků potřebuje, stále větší a větší množství drogy .

-81-

USUS, MISUS, ABUSUS - usus znamená upotřebení drog jako léků. Misus je nadměrná aplikace léků a abusus označuje zneužívané drogy. TOXIKOMAN - toto označení se užívá pro zneužívající omamné a psychotropní látky nebo pachatelů přestupků a trestných činů s toxikomanií souvisejících. Člověk závislý na droze. TOXIKOMANIE - je stadium periodické (opakující se) nebo chronické (trvalé) závislosti osoby na určité látce (přirozené nebo synteticky-uměle vyrobené). ABSTINENČNÍ SYNDROM - (odvykací syndrom) jsou příznaky, které se vyskytují v různé intenzitě při závislosti na všech návykových látkách. Jsou to symptomy, které se projevují při odnětí drogy. Příznaky mohou být pocení, třes, zvýšená teplota, nechutenství, deprese, epileptický záchvat, sebevražedné jednání. Výraznost abstinenčního syndromu je podmíněna druhem drogy, stupněm intoxikace a také biopsychickými charakteristikami jedince. TABÁK - je rostlina, jejíž listy se používají k výrobě cigaret, doutníků. Listy tabáku obsahují alkaloid a nikotin, který ničí organismus, způsobuje závislost. Kouř z cigaret obsahuje další látky, které poškozují zdravé člověka. ALKALOID - látky rostlinného původu s výrazným účinkem na živý organismus, jeho orgány a funkce. Patří k nim látky, které mohou způsobit otravu, ale také mohou mít léčebný účinek. Proto jsou základem řady léků. Patří k nim morfin, atropin, kofein apod. ALKOHOL - název pro etylalkohol, etanol. Získává se kvašením cukrů. Má výrazný účinek na centrální nervový systém. Je podstatou alkoholických nápojů. Použití větší dávky vede k opilosti. Dlouhodobé zneužívání vede k alkoholismu s řadou závažných důsledků. ALKOHOLISMUS - Stav, v němž je postižený závislý na alkoholu. Závislost výrazně narušuje tělesné i duševní zdraví člověka a poškozuje jeho rodinné a společenské vazby. HALUCINOGEN - látka, která způsobuje poruchy vnímání, halucinace-vidiny, někdy i pocity pronásledování (např. meskalin, psilocybin). HALUCINACE - vnímání neexistujících podnětů, věcí, situací, zvuků. Příčinou je některá závažná duševní onemocnění (psychózy) působením některých drog.

-82-

Jmenuji se Hana Pokorná. Pracuji na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické ve Znojmě jako učitelka odborné praxe. V současné době studuji 4. ročník na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, v bakalářském studijním programu, obor Ošetřovatelství.

Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce o znalostech užívání návykových látek (dříve používaný termín drogy) mezi studenty vašeho věku. Vaše třída byla vybrána, aby se účastnila tohoto průzkumu.

Dotazník je zcela anonymní, nebude obsahovat vaše jméno, ani žádné jiné informace, které by vás mohly individuálně identifikovat. Má-li být tento průzkum úspěšný, je důležité, aby jste odpovídali uvážlivě a upřímně. Vaše odpovědi jsou považovány za důvěrné.

U většiny otázek jsou předznačené odpovědi, pokud mezi nimi nenajdete odpověď, která by vystihovala váš názor nebo vaše zkušenosti přesně, označte odpověď, která je významem nejblíže. Na otázky odpovídejte tak, že křížkem označíte příslušné písmeno. Věřím, že vás práce na dotazníku zaujme. Děkuji vám předem za vaší spolupráci.

DOTAZNÍK „ Co víš o návykových látkách?“ Věk:

a) 15 -17 let

b) 18-21 let

c) 22 a více let

1. Víte, co jsou to návykové látky ? a) slyšel(a) jsem a vím o co se asi jedná b) dokonce jsem měl(a) možnost je poznat nebo seznámit se s jejich účinky u lidí c) měl(a) jsem možnost to i zkusit d) znám pouze název, ale nevím o čem je řeč e) nikdy jsem to neslyšel(a)

-83-

2. V případě odpovědi ANO, vyberte z následujících odpovědí, kolikrát za svůj život jste užil(a) návykovou látku. a) 1

- 2x

d) 10

- 19x

b) 3

- 5x

e) 20

- 39x

c) 6

- 9x

f) 40x - vícekrát

3. První informaci o drogách jsem získal (a) asi v…………….. letech.

4. Kde jste získal (a) první informaci o návykových látkách ? a) ve společnosti b) ve sdělovacích prostředcích c) v rodině d) ve škole e) od kamarádů f) v partě g) jinde ( uveďte kde)

5. Napište návykové látky, o kterých se domníváte, že jsou nejnebezpečnější. (je možné více odpovědí) a) pervitin b) kokain c) crack d) opium e) hašiš f) heroin g) marihuana h) LSD i) toulen

-84-

6. Mezi lehké drogy patří: (je možné více odpovědí) a) pervitin b) kokain c) crack d) opium e) hašiš f) heroin g) marihuana h) LSD i) toulen

7. Které návykové látky se „šňupou“ ? (je možné více odpovědí) a) pervitin b) kokain c) crack d) opium e) hašiš f) heroin g) marihuana h) LSD i) toulen

8. Které návykové látky se „vpichuje“ ? (je možné více odpovědí) a) pervitin b) kokain c) crack d) opium e) hašiš f) heroin g) marihuana h) LSD i) toulen -85-

9. Z uvedených příčin vyberte ty, o kterých si myslíte, že vedou lidi k užívání drog.

( je možné více odpovědí)

a) ztráta zázemí v rodině b) stres c) touha po dobrodružství d) snaha alespoň na chvíli zapomenout a pořádně se „odvázat“ e) zvědavost f) nuda g) okolí h) hloupost i) jiné (uveďte jaké)

10. Setkal (a) jste se ve svém okolí s někým, kdo (je možné i více odpovědí) a) čichá těkavé látky

d) užívá tzv. tvrdé drogy

b) zneužívá nějaké látky

e) nesetkal (a) jsem se

c) kouří marihuanu

11. Jak by jste se zachoval (a), kdyby Vám kamarád (ka) na nějakém večírku nabídl (a) drogu ? a) odmítnu a řeknu, že je to škodlivé b) nabídku příjmu, protože mi to připadá těžké odmítnout c) nabídku příjmu a dělám to, co ostatní d) příjmu jen když mám chuť

12. Co by jste dělal (a), kdyby Vám kamarád (ka) oznámil, že bere drogy? Vyberte řešení, které je Vám nejbližší. a) pomohl (a) bych mu sám (sama) a snažil (a) bych se spojit s nějakým odborníkem b) zkusil (a) bych to s ním, abych věděl (a), jaké to je c) pomohl (a) bych mu sám (sama), ale nikomu bych to neříkal (a) d) nechal (a) bych ho, protože je to jeho věc e) někam bych to oznámil (a), protože nás to ohrožuje f) jiné řešení – odpověď rozveď -86-

13. Víte, kde lze drogu ve Vašem bydlišti sehnat? a) neznám takové místo b) na ulici, v parku apod. c) ve škole d) na diskotéce, v baru apod. e) v bytě dealera (dílera) f) jinde (uveďte kde)…………………………………………………………………

14. Máte pocit, že v rodině, v niž vyrůstáte a) je všechno v naprostém pořádku b) je to jakž, takž v pořádku c) dost se střídá, chvíli to v pořádku je a chvíli není d) spíš to vypadá, že to v pořádku není e) vůbec to není v pořádku

15. Navštěvujete zábavné a kulturní akce, kde dochází ke konzumaci návykových látek? a) diskotéka b) taneční zábava c) technoparty d) jiné (uveďte jaké) ……………………………………………………………… e) nenavštěvuji

16. Jsou ve Vaší přítomnosti návykové látky kombinovány při zneužívání s alkoholem? a) nejsou kombinovány b) jsou kombinovány společně s alkoholem c) jsou kombinovány společně s alkoholem i nikotinem d) nevím

-87-

17. Jsou návykové látky kombinovány při zneužívání s nikotinem ? a) nejsou kombinovány b) jsou kombinovány společně s nikotinem c) jsou kombinovány společně s alkoholem i nikotinem d) nevím

18. Jaká znáte zařízení, která se zabývají pomocí lidem závislých na návykových látkách? Napište jaké: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………

19. Znáte nějaké středisko ( poradnu nebo protidrogové centrum) v blízkosti Vašeho bydliště, kam by jste mohl (a) jít v případě nouze? ANO – jaké ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………... NE

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku

Ještě než dotazník odevzdáte, prolistujte ho, prosím, ještě jednou a překontrolujte, zda jste nepřehlédl (a) některou z otázek.

-88-

Hana Pokorná Sídliště-Pražská 8a 669 02 Z n o j m o Znojmo 15. ledna 2007

Počet listů :

Ředitelství SZŠ a VOŠZ Jana Palacha 8 669 33 Znojmo

1

Žádost o provedení průzkumu na SZŠ a VOŠZ Znojmo Tímto Vás žádám o souhlas k provedení průzkumu na Vaší škole-SZŠ a VOŠZ Znojmo, který se týká mé bakalářské práce na téma „ Problematika návykových látek na střední a vyšší odborné škole“.

Děkuji

Hana POKORNÁ

-89-

SOUHLAS S PŮJČOVÁNÍM BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce ke studijním účelům, za předpokladu neporušení autorských práv podle platných předpisů.

Hana Pokorná

-90-