UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
Martin VRZALA
POTENCIÁL A MOŽNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU SLOVÁCKO
Diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph. D. Olomouc 2006
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu.
Uherské Hradiště, 31. března 2006
………………………………
2
Děkuji vedoucímu diplomové práce RNDr. Zdeňku Szczyrbovi, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování zadaného tématu.
3
OBSAH 1. Úvod………………………………………………………………………….
6
2. Cíl a metodika práce………………………………………………………….
8
3. Vymezení zkoumaného území…………………………………………….....
10
3.1. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu……………… 11 4. Fyzicko – geografická charakteristika území…………….………………….
13
4.1. Geologické poměry……………………………………………………...
13
4.2. Geomorfologické poměry a reliéf……………………………………….
13
4.3. Klimatické poměry………………………………………………………
14
4.4. Hydrologické poměry……………………………………………………
15
4.5. Biotické poměry…………………………………………………………
16
5. Socio – ekonomická charakteristika území…………………………………..
18
5.1. Obyvatelstvo a sídla……………….………………………………….....
18
5.2. Zemědělská výroba………………………………………………………
20
5.3. Průmyslová výroba………………………………………………………
21
5.4. Doprava…………………………………………………………………..
22
5.5. Veřejná síť………………………………………………………………..
23
5.6. Kultura, sport, školství…………………………………………………… 24 6. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku…………………… 25 6.1. Přírodní lokality a atraktivity……………………………………………. 25 6.2. Kulturně - historické památky…………………………………………… 28 6.3. Muzea, galerie, divadla………………………………………………….. 33 6.4.Vinařská turistika a cykloturistika……………………………………….. 35 6.5. Lázeňství………………………………………………………................ 39 6.6. Turistické aktivity, sportovní vyžití……………………………………..
40
6.7. Osobnosti Slovácka jako významná součást turistické nabídky………… 41 6.8. Kulturní a společenské akce……………………………………………… 42 6.9. Technické památky - Baťův kanál…………………………….................. 43 7. Analýza návštěvnosti regionu Slovácko…………………………………………. 45 8. Materiálně technická základna a služby………………………………………….. 56 8.1. Ubytovací služby………………………………………………………… 56 8.2. Stravovací služby………………………………………………………… 58 8.3. Ostatní služby……………………………………………………………. 59 8.4. Zprostředkovatelé služeb………………………………………………… 60 4
8.5. Systém poskytování informací v regionu……………………………….. 61 9. Prezentační profil destinace Slovácko……………………………………............. 62 9.1.Organizace cestovního ruchu v České republice…………………………. 62 9.2.Organizace marketingu cestovního ruchu na území regionu Slovácko…… 62 9.3. Analýza hlavní konkurence……………………………………………… 64 9.4. Analýza vnější konkurence……………………………………………… 66 9.4.1. Analýza konkurence z hlediska geografické polohy…………. 66 9.4.2. Analýza konkurence z hlediska celkové turistické atraktivity a nabídky....................................................................................... 67 9.4.3. Analýza konkurence z hlediska nabídky typu dovolené a regionálních produktů………………………….......………… 67 9.4.4. Analýza konkurence z hlediska sezónnosti………………….. 67 9.4.5. Analýza konkurence z hlediska turistické infrastruktury……. 69 9.5. Analýza vnitřní konkurence……………………………………………..
70
10. SWOT analýza…………………………………………………………………… 72 11. Závěr……………………………………………………………………………..
77
12. Resume…………………………………………………………………………..
78
13. Literatura…………………………………………………………………………
79
Přílohy
5
1. Úvod Období, kdy rozvoj cestovního ruchu byl spojován pouze s mořským pobřežím, vysokohorskou krajinou, významnými lázeňskými místy či s jinak atraktivním územím, patří neodvratně minulosti. Slovácký region, ostatně jako každý jiný region, který je člověkem obýván nebo jinak ovlivňován, je ve svém vývoji ovlivněn řadou přírodních a sociálně - ekonomických předpokladů. V rozvoji regionů sehrávají, vzhledem k jejich stále více se uplatňující široké provázanosti s okolním světem, neobyčejně významnou roli společenské problémy. Z těchto problémů stále výrazněji vystupuje do popředí potřeba jedinců zachovávat si vlastní identitu. Cestovní ruch se tak stává nejen prostředkem k získávání tolik potřebných finančních zdrojů, ale i neobyčejně významným prvkem ovlivňujícím zaměstnanost v regionech. Vzájemné soužití uživatelů i provozovatelů cestovních aktivit vytváří předpoklady k bližšímu poznání a sbližování nejrůznějších typů sociálně - kulturních projevů lidí a k rozvoji tolerance. Původní rekreační, léčebný či poznávací význam cestování tak stále více získává sociální hodnotu. Spatřit na Slovácku orchideové louky nemůže být proto spojováno jen s poznáním, kde se vzácné rostliny nachází, ale i s cítěním šířeji pojímaných ekologických a kulturně historických souvislostí či potřeb celospolečensky utvářených pravidel ochrany krajiny. Od zalesněných hřbetů Bílých Karpat ke Středomoravským Karpatům, k pahorkatinám osázeným vinohrady či k rekreačně využívaným plochám Dyjsko-moravské nivy nejsou příliš velké vzdálenosti. Taktéž od etnograficky pojatého Horňácka k Dolňácku, Podluží, Moravským Kopanicím, Luhačovickému Zálesí či ke Slováckému Hanácku není příliš daleko. V regionu bohatě zastoupené folklorní festivaly a slavnosti, ale i lidové zvyky a tradice, spolu s četnými muzejně - výstavními aktivitami se stávají stále více vyhledávanými a ceněnými prvky slováckého regionu, podmiňujícími další rozvoj cestovního ruchu. O bohatství lidové architektury a architektonických památek regionu se snad již dávno přesvědčilo mnoho návštěvníků Slovácka. Lednicko-valtický areál vytváří bez nadsázky neobyčejně krásnou a stále více přitažlivou zahradu Evropy, o kterou je nutno intenzivně pečovat, vážit si jí, chránit, ale také nabízet ke zhlédnutí zájemcům z celého světa. Zde, obdobně jako v myšlenkách J. A. Komenského či T. G. Masaryka, ale i dalších osobností Slovácka, je uloženo to
6
nejcennější, co region má - jeho nádherně pestrá nit ničím nepřerušeného života lidí, ke které se my, současníci, vždy navracíme a o jejíž pokračování usilujeme. Znát region, ve kterém žijeme, znamená vytvořit kvalitnější vnitřní prostředí sobě samým, neboť mnohé jevy chápeme v širších vztazích i k druhým lidem a ostatním regionům. Předkládaná diplomová práce představuje potenciál regionu Slovácko a snaží se ukázat na další možnosti rozvoje cestovního ruchu v této oblasti.
7
2. Cíl a metodika práce Cílem práce je zhodnotit potenciál a možnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko. Bylo provedeno zhodnocení fyzicko - geografických a socio - ekonomických podmínek, byl zhodnocen potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku, provedeno srovnání regionu Slovácko v souboru ostatních regionů cestovního ruchu v České republice a stanovena materiálně technická základna zkoumané oblasti. Jednou ze základních metod, použitou k získání potřebných informací, bylo studium a rešerše dostupných písemných materiálů - knih, článků z novin a časopisů, archivních pramenů a také interních materiálů některých institucí jako např. Region Slovácko, Krajský úřad Zlín, Krajský úřad Brno, Městský úřad Uherské Hradiště, Městský úřad Hodonín, Městský úřad Břeclav, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, atd. Další metodou byly osobní rozhovory (interview) s odbornými pracovníky některých výše uvedených institucí. Jednou z nejdůležitějších metod, která se stala těžištěm výzkumného úkolu bylo dotazování návštěvníků v terénu formou ankety. Byl použit jeden druh dotazníku. Terénní dotazníkové šetření bylo realizováno s cílem, zjistit jak jsou návštěvníci spokojeni s turistickou nabídkou celého regionu Slovácko i jeho jednotlivých lokalit. Sběr dat probíhal v letních měsících roku 2004: červenec - září. Data byla získávána na vytipovaných, turisticky atraktivních místech regionu: •
Uherské Hradiště - město
•
Staré Město - město, památník Velké Moravy, Baťův kanál
•
Kunovice - město, aeroklub
•
Uherský Brod - město, muzeum Jana Amose Komenského
•
Veselí nad Moravou - město, Baťův kanál
•
Hodonín - město, Masarykovo muzeum, zoologická zahrada
•
Břeclav - město, zámek Pohansko
•
Luhačovice - město, lázeňská kolonáda, přehrada Pozlovice
•
Kyjov - město, Vlastivědné muzeum
•
Buchlovice - zámek, hrad Buchlov
•
Velehrad - bazilika, archeoskanzen Modrá u Velehradu
•
Lednicko - valtický areál
8
Respondenty byli domácí i zahraniční návštěvníci, kteří v uvedeném období navštívili některou z lokalit sběru. Při tázání jsem měl k dispozici německy a anglicky mluvící kamarády. Jednalo se o tzv. kvalitativní průzkum. Kontaktoval jsem na vytipovaných místech návštěvníky regionu a kladl jim otázky dle předem připraveného dotazníku. V dotazníku byly obsaženy jak otázky uzavřené (nabízející výběr odpovědí), tak otevřené, na které mohli respondenti odpovídat svými slovy. Dotazník zaměřený na návštěvníky regionu zjišťoval: 1. důvod návštěvy a délku pobytu v regionu 2. místa v regionu, která respondent považuje za zajímavá 3. místa, věci či služby, které se respondentům líbí či naopak nelíbí 4. chybějící služby, informace 5. spokojenost s kvalitou služeb 6. způsob dopravy a organizace pobytu, místo pobytu a ubytování 7. úmysl opakovaně navštívit region 8. věk, bydliště respondenta Získaná data byla převedena do elektronické podoby a statisticky vyhodnocena. Počet získaných odpovědí na některé položky převyšoval počet respondentů; způsobily to "otevřené" otázky, na které mohli respondenti uvést více než jednu odpověď. V některých případech byl zase naopak počet získaných odpovědí nižší než počet respondentů, což bylo dáno faktem, že někteří respondenti odmítli (z různých důvodů) některé položky dotazníku zodpovědět. Při výpočtu procentuálního podílu odpovědí jsou v tabulkách uváděna data se zaokrouhlením na jedno desetinné místo. U grafů je pro lepší přehlednost použito zaokrouhlení na celá čísla. Kvantifikace materiálně technické základny proběhla metodou terénního výzkumu spojenou jednak se studiem informačních materiálů o této tématice a také s metodou rozhovoru s provozovateli daných zařízení. Všechna výsledná data byla zpracována statistickými a kartografickými metodami (grafy, mapy, tabulky, apod.). V závěrečné etapě byly získané informace podrobeny výsledné analýze a její obsah byl strukturován do výsledné SWOT analýzy. V závěru je návrh jednotlivých opatření.
9
3. Vymezení zkoumaného území Region Slovácko se nachází na Moravě v JV části České republiky. Přirozeně je území vymezeno podél dolního toku Moravy na severu od Napajedelské brány až po soutok s řekou Dyjí, kde se stýkají hranice tří států: České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. Státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem, probíhající po hřbetu horského masivu Bílých Karpat, tvoří východní hranici slováckého regionu. Západní hranice slováckého regionu je tvořena nejvyššími polohami Středomoravských Karpat (Chřiby, Ždánický les), a to od nejzápadnějšího okraje Ždánického lesa (Pouzdřanská step v Hustopečské pahorkatině) až k řece Dyji, která směřuje od česko-rakouské hranice (u Nového Přerova) k soustavě Novomlýnských nádrží. Jižní ohraničení regionu je dáno státní hranicí České republiky s Rakouskem. Podle Region Slovácko1 (2000) byl přirozený turistický region Slovácko2 definován jako celé území okresů Uherské Hradiště a Hodonín, jižní část okresu Zlín a část území okresu Břeclav. Podle Frolec, I., a kol. (2004) se Slovácký region nachází v národopisných oblastech Horňácko, Dolňácko, Podluží, moravské Kopanice a luhačovické Zálesí.
1
Region Slovácko je oficiální název sdružení pro rozvoj cestovního ruchu v daném území. Slovácko bylo dlouho nazývané Moravské Slovácko a před druhou světovou válkou připomínané také jako Moravské Slovensko (pro nespočet hudebních příbuzností se sousedním Slovenskem). 10 2
3.1. Vymezení území na základě rajonizace cestovního ruchu Jako reakce na rozvoj cestovního ruchu, který nastal v šedesátých letech minulého století, byly definovány vládou bývalého Československa oblasti cestovního ruchu. Vzniklý materiál (rajonizace) byl naposledy novelizován v letech 1979 - 1980. Pro stanovení oblastí cestovního ruchu bylo použito jednotných posuzovacích hledisek, které byly pro účely klasifikace rozčleněny do pěti hlavních skupin: a) přírodní podmínky b) podmínky vytvořené člověkem c) vybavenost d) doprava e) negativní vlivy Po vyhodnocení těchto kriterií bylo území ČR rozděleno na dvě základní skupiny: -
na území s převahou podmínek vhodných pro cestovní ruch a rekreaci
-
na území s převahou podmínek nevhodných pro cestovní ruch a rekreaci
Souhrn všech uvedených podmínek charakterizovalo jednotlivé oblasti a určovalo jejich funkční náplň z hlediska cestovního ruchu. Z toho vyplývá, že oblasti cestovního ruchu nepokrývaly celé území státu, ale jen ty části, které mají pro rozvoj cestovního ruchu vhodné podmínky. Území ČR bylo na základě výše uvedených podmínek rozděleno na 47 oblastí. Každá turistická oblast byla dále podle významu a kvality členěna do 4 kategorií. Souběžně s hodnocením území státu a jednotlivých oblastí cestovního ruchu byla vyhodnocena města a lázeňská střediska podle vztahu k cílovým místům nebo střediskům a podle vlastního významu jako cílových míst nebo míst pobytu z hlediska sportovně rekreačních a kulturně vhodných funkcí, které v cestovním ruchu plnila. Řešené území spadá dle rajonizace do následujících oblastí cestovního ruchu: -
oblast 44: Chřiby s podoblastí 44a Chřibské pásmo
-
oblast 45: Slovácko s podoblastí 45a Bílé Karpaty
-
oblast 43: Pavlovské vrchy s podoblastí 43a Pálava - Nové Mlýny a 43b Lednice Valtice
Ostatní území byla převážně definována jako "rekreační území mimo oblasti cestovního ruchu". Po roce 1989 přestala tato direktiva platit. Regiony, města a obce začaly samy budovat příslušnou infrastrukturu a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Od roku 1998 usilovala Česká centrála cestovního ruchu o vytvoření marketingových 11
turistických regionů, kde na rozdíl od původní rajonizace jde zejména o vytvoření regionální správy turistické destinace zdola, na základě dohody měst, obcí, okresů, respektive mikroregionů. Účelem bylo změřit, vzájemně porovnat a celkově vyhodnotit komplex podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v diferencovaných prostorech - využít různorodý přírodní a kulturně historický potenciál jednotlivých oblastí státu pro odpovídající kvantitu a strukturu cestovního ruchu. Oblasti, pro které byl zaveden název turistické marketingové regiony, byly pojaty jako areály, pro něž je typický určitý dominantní produkt cestovního ruchu, který spojuje a sjednocuje ostatní turistické a rekreační formy produkované regionem a zároveň region odlišuje od ostatních. Od roku 1999 je v ČR vymezeno 14 turistických marketingových regionů. Představují územní rámec pro dotační, propagační, publicistickou a jinou činnost České centrály cestovního ruchu ve směru regionální podpory cestovního ruchu. Turistické marketingové regiony se převážně přidržují územně správního členění státu a jsou proponovány jako organizační, koordinační a finanční nástroje pro podporu regionálního cestovního ruchu. I když nemají návaznost na současné organizační poměry ve sféře cestovního ruchu, odpovídají podmínkám současného období. Řešené území je definováno v rámci dělení na marketingové regiony jako přirozený turistický region Slovácko a je součástí turistického regionu Jižní Morava (viz. obr. č. 2).
Obr. 2: Turistické regiony v ČR (převzato podle: www.stezka.cz/text/turist_reg/turisticke_regiony.htm) 12
4. Fyzicko – geografická charakteristika území Přírodní podmínky mají ve vztahu k rozmístění cestovního ruchu význam v tom, že jsou stacionární, do značné míry konstantní a uplatňují se zpravidla v plošně rozsáhlejších areálech. Svou kvalitou vytvářejí předpoklady pro konkrétní formy cestovního ruchu a také pro jeho rajonizaci. Klíčovou roli hraje často atraktivita, což jsou jednotlivé přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Nejdůležitějšími složkami přírodního prostředí ovlivňující cestovní ruch jsou především reliéf, klimatické poměry, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo. 4.1. Geologické poměry Popisované území náleží geologicky převážně k pásmu Západních Karpat, budovaných usazenými horninami převážně mořského původu, druhohorního a třetihorního stáří. Ty jsou místy překryty sprašemi a sprašovými hlínami a podél řeky Moravy i čtvrtohorními usazeninami tohoto toku. Většina geologických útvarů se vyznačuje flyšovou sedimentací, charakterizovanou střídáním pískovců a jílovitých usazenin, původem ze starších třetihor (magurský flyš). Převažují vápnité pískovce. V oblasti Chřibů se vyskytují hrubozrnné pískovce a slepence. Z mladších třetihor pochází mořské i sladkovodní sedimenty Vídeňské pánve v okolí řeky Moravy. Tvoří je hlavně písky, štěrky a jíly. Sladkovodní jezerní vývoj obsahuje sloje lignitu (revír Hodonín Kyjov - Bzenec), doprovázené rezavě skvrnitými jíly, ojediněle písky a štěrky. V důsledku doznívání horotvorné činnosti pronikly masivem Karpat až pod povrch v mladších třetihorách eruptiva, která následně vytvořila sopečné horniny (Bánov, Komňa a Nezdenice - výskyt trachyandezitu, Starý Hrozenkov - alkalické čediče). Mineralogicky je oblast poměrně chudá, neboť se jedná o mladé geologické struktury. 4.2. Geomorfologické poměry a reliéf Z hlediska
geomorfologického jde o pestré území tvořené rovinami,
pahorkatinami, vrchovinami a hornatinami. Patří do Alpsko-himalájského horopisného systému. Podle Demek, J. (1987) leží území na styku provincií Západní Karpaty a Západopanonská
pánev.
V
severozápadní
části
jsou
zastoupeny
jeho
oblasti 13
Středomoravské Karpaty, uprostřed a na jihu oblast Jihomoravská pánev a na jihovýchodě Slovensko-moravské Karpaty. Ke Středomoravským Karpatům patří v našem území geomorfologické celky Chřiby, Ždánický les a Kyjovská pahorkatina, ke Slovenskomoravským Karpatům Bílé Karpaty a nejzápadnější část Vizovické vrchoviny, a k Jihomoravské pánvi Dolnomoravský úval (jeho součástí je rovina Dyjsko-moravské nivy vzniklá v okolí řek Moravy a Dyje). Nejčlenitější je území v severozápadní a jihovýchodní části, nejméně členité, ploché až mírně zvlněné je ve střední a jižní části. Hornatý reliéf Bílých Karpat má charakteristický karpatský směr SV-JZ, na hlavních hřbetech jsou místy zachovány zbytky zarovnaných povrchů. V závislosti na odolnosti hornin a tektonické stavbě jsou Bílé Karpaty silně rozčleněny údolími. Ve vrchovinném reliéfu Chřibů jsou na hřbetech z odolných flyšových pískovců ojedinělé izolované skály. Pro širokou údolní nivu úvalů jsou charakteristická četná mrtvá ramena. V nivě Moravy a Dyje doprovází toky obou řek jedinečný komplex lužních lesů. Výšková členitost území je dána zejména existencí nivy řeky Moravy a Karpatskými pohořími. Nejnižší bod se nachází na soutoku řek Moravy a Dyje. A to 148 m n. m., nejvyšší je pak Velká Javořina v Bílých Karpatech na hranici se Slovenskem ve výšce 970 m n. m. Nejvyššími body v jednotlivých dalších oblastech pak jsou Brdo 587 m n. m. v Chřibech, vrch U slepice 438 m n. m. ve Ždánickém lese, Děvín 550 m n. m. v Pavlovských vrších. 4.3. Klimatické poměry Klima je další z lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Podle Mariot, P. (1999) se výrazně podílí na jeho rozšíření. Podle klimatické klasifikace Quitt, E. (1971) leží centrální část území (oblast Dolnomoravského úvalu, Kyjovské pahorkatiny a Hlucké pahorkatiny) v teplé klimatické oblasti s dlouhým až velmi dlouhým, velmi teplým a suchým létem (Dyjsko-moravská niva má jedno z nejteplejších podnebí v ČR). Přechodné období je zde velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Chřiby a Bílé Karpaty s jejich podhůřím s výjimkou vrcholových partií leží v mírně klimatické oblasti. Léto je tam dlouhé, teplé, suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je zde krátké s mírně teplým jarem a podzimem. 14
Nejvyšší části Bílých Karpat leží již v chladné klimatické oblasti s krátkým, mírným až mírně chladným a vlhkým létem. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v rozmezí od 8,7 do 9,4°C, na vrcholech Bílých Karpat klesá průměrná roční teplota pod 6°C. Nejchladnějším měsícem roku je v průměru leden (průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5°C), nejteplejším měsícem je červenec (průměrná denní maxima teploty vzduchu se v létě pohybují v rozmezí 21-25°C). Roční srážkový úhrn se pohybuje od 500 mm do 850 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Mezi meteorologické charakteristiky patří i znečištění ovzduší. To ovlivňuje zejména automobilová doprava a velké zdroje znečištění, kterými jsou kotelny průmyslových a potravinářských podniků a kotelny pro vytápění obytných domů (ekologickými opatřeními ve výrobní sféře a změnou palivové základny došlo k výraznému snížení exhalací škodlivin z pevných zdrojů). Největší množství znečištění ovzduší je soustředěno do oblasti velkých měst (např. Uherské Hradiště bylo zařazeno mezi území vyžadující zvláštní ochranu ovzduší). Dosahovaná intenzita dopravy je důvodem k přípravě výstavby silničních obchvatů v nejzatíženějších lokalitách, čímž by došlo ke zlepšení dopravních a životních podmínek 4.4. Hydrologické poměry Z hlediska cestovního ruchu jsou významné zdroje povrchové i podpovrchové vody. První uvedené mají význam především pro rekreační pobytovou formu cestovního ruchu. Podpovrchové jsou kromě toho lokalizačním faktorem i pro léčebný (lázeňský) cestovní ruch. Kritériem významu podzemních vod jsou jejich léčebné účinky, teplota, obsah minerálních látek a vydatnost. Z hlediska časového ovlivňuje vodstvo rekreační cestovní ruch především v letní sezóně. Síť vodních toků na území regionu Slovácko je tvořena hustou sítí potoků a řek. Lze předpokládat, že tato vodní síť je více méně trvalá. Celé území patří do povodí Moravy a povodí jejího přítoku - Dyje. Morava tvoří hraniční tok a na území Slovácka má kromě Dyje další dva významné přítoky - Olšavu a Veličku. Dyje má dva významné levostranné přítoky - Svratku a Jihlavu. Na celé, území se nachází několik vodních nádrží (přirozených i umělých). Na řece Dyji je 15
zbudována soustava tří přehradních nádrží - Novomlýnské nádrže. Tyto nádrže jsou největší vodní plochou v Jihomoravském kraji (3 226 ha) a vedle funkce akumulační plní i roli rekreační. Významná je i nádrž Bojkovice (je vodárensky využívána). Jezera lze nalézt v údolní nivě Moravy, vodními plochami jsou i vytěžené pískovny (Ostrožská Nová Ves). Nedílnou součástí jsou i rybníky (např. soustava Lednických , Hodonínských a Mutěnických rybníků). Nachází se zde i největší rybník na Moravě - Nesyt (295 ha), který je využíván nejen k chovu ryb, ale současně představuje významné ornitologické místo ČR. Významné jsou v řešeném území i vody minerální. Lázeňsky jsou využívány kvalitní prameny v Buchlovicích, Hodoníně, Luhačovicích a Ostrožské Nové Vsi. Z hlediska cestovního ruchu je důležitá také čistota povrchových vod, která závisí především na úrovni čištění komunálních odpadních vod, průmyslových odpadních vod a na míře splachů a průsaků z polí, skládek hnoje atd. Rovněž je ohrožována starými ekologickými zátěžemi a nešetrným hospodařením v nivách řek. Na základě zprovoznění nových čistíren odpadních vod, změny struktury průmyslu a snížení používaného množství hnojiv a chemických látek v ochraně plodin, se podstatně snížilo znečištění povrchových vodních toků (např. řeka Morava se ve většině ukazatelů dostala z V. na II. stupeň znečištění). 4.5. Biotické poměry Biota je dalším významným prvkem přírodních předpokladů cestovního ruchu. Vegetace výrazně ovlivňuje krajinu a její celkový vzhled, čímž působí na estetické vnímání účastníků cestovního ruchu. Podíl fauny na rozvoj cestovního ruchu je nižší než podíl flóry. Pozitivní účinek má možnost lovu zvěře a rybolovu. Ochrana přírody jako součást ochrany životního prostředí je jednou z velmi důležitých složek života společnosti. Základním faktorem určujícím vývoj ochranářských aktivit je přítomnost unikátní přírody zejména v oblasti Bílých Karpat, Pavlovských vrchů, Chřibů, výběžků Ždánického lesa a v území údolních niv řek Moravy a Dyje, kde na relativně malém prostoru jsou zastoupeny reprezentativní ukázky různých krajinných typů s výrazně kontrastními ekologickými podmínkami, které podmínily neobvyklou rozmanitost bioty. Vysokou biodiverzitu území dokumentují zjištěné počty vzácných druhů rostlin, hub, bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. V současné době jsou na území Slovácka vyhlášena dvě velkoplošná chráněná území (v nichž se nachází maloplošná zvláště chráněná území v kategoriích odpovídajících zákonu 16
ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajin - národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky): CHKO a BR Pálava o rozloze 83,3 km2, s následujícími národními přírodními rezervacemi: Děvín, Křivé jezero, Tabulová a Slanisko u Nesytu. Na území CHKO Pálava je doložena existence celkem 94 zvláště chráněných druhů rostlin. CHKO a BR Bílé Karpaty o rozloze 715 km2, s následujícími národními přírodními rezervacemi: Čertoryje, Javořina, Jazevčí, Porážky, Zahrady pod Hájem.
17
5. Socio - ekonomická charakteristika území 5.1. Obyvatelstvo a sídla Region Slovácko je z hlediska uspořádání v rámci České republiky zařazen do dvou krajů - Zlínského kraje (území okresu Zlín a Uherské Hradiště) a Jihomoravského kraje (území okresu Hodonín a Břeclav). Okres Zlín a Uherské Hradiště patří z hlediska členění ČR na jednotky NUTS II. do regionu střední Morava, okresy Hodonín a Břeclav do regionu Jihovýchod. Na území Slovácka leží 224 samostatných obcí, z toho 26 se statutem města. V roce 2004 žilo na Slovácku 422 896 obyvatel, s průměrnou hustotou zalidnění 134 obyvatel na km2 (hustota je ovlivněná monotematickou nabídkou a obtížnou dostupností pracovních příležitostí a služeb). Počet obyvatel v posledních čtyřech letech stagnuje, dochází k výraznějšímu poklesu hrubé míry porodnosti a pozvolnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti. Tento trend demografického vývoje je patrný v celé České republice a projevuje se v úbytku obyvatelstva přirozenou cestou. K nejlidnatějším obcím slováckého regionu patří Hodonín (26 345 obyv.), Uherské Hradiště (26 421 obyv.), Břeclav (25 789 obyv.), Uherský Brod (17 508 obyv.), Kyjov (12 191 obyv.) a Veselí nad Moravou (12 081 tis.). Charakteristickým rysem Slovácka je vysoké soustředění obyvatel v obcích od 2 do 5 tis. obyvatel, jako jsou např. Uherský Ostroh, Bzenec nebo Valtice – zde žije 27,7 % obyvatel. Na Slovácku ale najdeme i 11 venkovských obcí s lidnatostí větší než 3 tisíce obyvatel: Ratíškovice (3 994 obyv.), Strání (3 803 obyv.), Velké Bílovice (3 727 obyv.), Lanžhot (3 713 obyv.), Mutěnice (3 647 obyv.), Svatobořice – Mistřín (3 495 obyv.), Ostrožská Nová Ves (3 360 obyv.), Rohatec (3 343 obyv.), Nivnice (3 278 obyv.), Vnorovy (3 062 obyv.) a Vlčnov (3 037 obyv.). Velikostní struktura obcí je znázorněna na grafu č.1. V regionu Slovácko je celkem 299 408 ekonomicky aktivních obyvatel (což je 70,8 % z celkového počtu obyvatelstva regionu Slovácko). Neaktivní obyvatelstvo představuje 123 488 obyvatel (což je 29,2 % obyvatelstva regionu Slovácko). Počet ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých okresech je znázorněn na grafu č.2.3
3
Z okresu Břeclav a Zlín jsou započteny pouze data z obcí, které spadají do regionu Slovácko. 18
Graf 1: Velikostní struktura obcí v regionu Slovácko k 31. 12. 2004 Velikostní struktura obcí 66
70 60 48
počet obcí
50
46 40
40 30 20 9
10
9
1 -9 99 9 50 00
20 00
-4 99 9
-1 99 9
99
10 00
20 0
50 0
-4
-9
99
99 -1 10 0
0
-9 9
0
počet obyvatel
Pramen: Český statistický úřad V současnosti asi jedním z nejdůležitějších faktorů je poloha jednotlivých obcí vůči městům. K největším centrům dojížďky obyvatel za prací patří Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Ke střediskům s výraznějším podílem dojíždějících za prací náleží města: Bojkovice, Bzenec, Dubňany, Hustopeče, Kunovice, Kyjov, Mikulov, Staré Město, Strážnice, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vracov a Ždánice. Graf 2: Ekonomická aktivita obyvatel regionu Slovácko v roce 2001 Ekonomická aktivita obyvatel regionu Slovácko v roce 2001 120000 100000 80000 počet obyvatel
60000 40000
ekonomicky aktiv ní oby v atelstv o
20000
neaktiv ní oby v atelstv o
0 okres Hodonín
okres Uherské Hradiště
okres Břeclav
okres Zlín
okresy regionu Slovácko
Pramen: Český statistický úřad
19
Obr. 3: Města regionu Slovácko (Martin Vrzala, 2005) 5.2. Zemědělská výroba Úrodná půda byla od pradávna zdrojem obživy obyvatel Slovácka. I v současné době patří tento region k nejúrodnějším v České republice. Toto umožňují nejen klimatické podmínky, ale především vysoký podíl úrodné černozemě. Zemědělská výroba má největší ekonomický význam především v nejjižnějších okresech nachází se zde největší část z celkové rozlohy kukuřičného výrobního typu v České republice, dominantní je i řepařský výrobní typ. Východně položené části okresů Hodonín a Uherské Hradiště pak náleží k bramborářsko - ovesnému výrobnímu typu. V okrese Zlín již oba tyto typy zaujímají rozhodující část výměry zemědělské půdy, zbývající část nivy kolem řeky Moravy je příslušná k řepařskému výrobnímu typu. Významnou oblastí zemědělské výroby je vinohradnictví, koncentrované v okresech Břeclav a Hodonín, které zaujímají první dvě místa v produkci vinné révy a vína v České republice. V okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště je soustředěna převážná část vinic České republiky. V těchto okresech se nachází 3 podoblasti vinařské oblasti Morava a to podoblast Mikulovská, Slovácká a Velkopavlovická. Významný je i jejich podíl na ovocnářské produkci (zvláště v případě teplomilných druhů ovoce - meruňky a broskve). Ve zkoumané oblasti ovšem existuje i významný potenciál
20
pro tržní využití nejen v současnosti pěstovaných, ale i zachovaných historických odrůd ovoce, např. v podhorských oblastech Bílých Karpat. Region Slovácko má rozsáhlou hornatou část, kde se vyskytuje horský typ zemědělského hospodaření. V těchto oblastech se můžeme setkat s novým druhem zemědělského podnikání - agroturistikou. V rámci živočišné výroby, podobně jako v celé ČR i v této oblasti došlo v 90. letech k poklesu počtu hospodářských chovů zvířat. Tento pokles byl nejvýznamnější u skotu a zejména ovcí. Nyní je relativně největší intenzita chovu skotu v okrese Uherské Hradiště. Výrazně odlišná situace je v chovu prasat a drůbeže. V prvním případě je republikový průměr překračován v okresech Břeclav a zejména Hodonín, který v tomto směru zaujímá první místo v rámci celé ČR. Ve druhém případě jsou nadprůměrně intenzivní chovy v okresech Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Specifickou oblast živočišné produkce představuje chov ryb a rybníkářství, které má v celém regionu poměrně velkou tradici. Rybníky zde existují již historicky a navíc v současné době, po období stagnace, se začínají opět rybníky budovat (např. mikroregion Buchlov). Na většině rybníků a vodních ploch je rybolov vyhledávanou aktivitou a také přínosem pro rozvoj cestovního ruchu. Podobně jako zemědělství je i lesnictví stabilizujícím prvkem především venkovského prostoru. Okresy daného území lze podle úrovně lesnatosti rozdělit na dvě skupiny: -
okresy s podprůměrnou lesnatostí - jedná se o okresy Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště s lesnatostí nižší než 1/3 celkové výměry
-
okresy s nadprůměrnou lesnatostí - okres Zlín.
Pokud jde o produkční potenciál lesních půd lze jej celkově hodnotit jako nadprůměrný. Kromě lužních lesů dosahuje nejvyšších hodnot v severních částech Bílých Karpat a dále v Javornících.
V
tomto
kontextu
je
však
nutné
nejen
výraznější
zhodnocení
mimoprodukčních funkcí lesnické výroby, její vyšší provázaností s dalšími aktivitami, například s aktivitami cestovního ruchu. 5.3. Průmyslová výroba Průmyslová výroba je v tomto území poměrně značně diverzifikovaná, a to jak z hlediska odvětvové struktury či významu průmyslu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech, ale také například atraktivitou pro zahraniční investory (za důležité zahraniční investice lze například považovat působení elektrotechnické firmy AVX 21
Corporation v Uherském Hradišti nebo břeclavské firmy se zahraniční účastí - Tranza Otis, a. s., Moraviapress, a. s. Břeclav). Přestože za posledních pět let došlo k výraznému nárůstu malých podnikatelů, úroveň malého podnikání je výrazně podprůměrná, z hlediska jednotlivých odvětví dosahuje území průměrných ukazatelů v České republice (v přepočtu na 1 000 obyvatel) v průmyslu a dopravě, mírně podprůměrných ve stavebnictví a výrobních službách. Vysoce podprůměrná je úroveň podnikání v pohostinství a ubytování (ve velkých městech je úroveň nadprůměrná). Dobývání nerostných surovin zastupuje těžba lignitu v Mikulčicích na Hodonínsku a těžba ropy a zemního plynu mezi Břeclaví a Hodonínem. Těžbou surovin pro průmysl stavebních hmot jsou významné okresy Hodonín a Uherské Hradiště. Jedná se o oblasti charakteristické nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotu osídlení a vesměs i s nadprůměrnou nezaměstnaností; vesměs se přitom jedná o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje avšak s lepším životním prostředím. 5.4. Doprava Slovácko je jedno z nejvýznamnějších tranzitních oblastí mezinárodní dopravy v České republice. Nejvýznamnějším hraničním uzlem je Břeclav (spolu s Lanžhotem a Poštornou), s přibližně 25% podílem na objemu dopravních proudů mezi Českem a Slovenskem v silniční dopravě - dálnice D2 Brno - Bratislava (součást mezinárodního silničního tahu E 65) a významnou tranzitní funkcí v železniční dopravě. V případě spojení ČR a SR se dále mezi nejvýznamnější hraniční přechody v silniční dopravě řadí Hodonín a Starý Hrozenkov v okrese Uherské Hradiště (silnice 1/50 resp. E 50). V případě železniční dopravy pak jde především o nejvýznamnější železniční hraniční přechod na Slovensko - Sudoměřice na Moravě v okrese Hodonín. Plošné nejvýznamnější dopady na kvalitu dopravní sítě ve sledovaném území však budou mít následující dva investiční infrastrukturní záměry. Především jde o výstavbu II. tranzitního železničního koridoru hranice SR / Rakousko - Břeclav (napojování na I. tranzitní železniční koridor). Uvedený železniční koridor tvoří součást větve B tzv. VI. multimodálního koridoru navazujícího na transevropskou síť TEN, propojujícího severní a jižní Evropu (transevropskou síť TEN zemí EU - větev B VI. koridoru (Gdaňsk - Katovice - Ostrava Žilina / Ostrava - Přerov - Otrokovice / Zlín - Hodonín - Břeclav).Ukončení výstavby základního tahu II. železničního koridoru Břeclav - Přerov - Ostrava se uskutečnilo v roce 22
2003. Ke zkvalitnění dopravního napojení Staré Město, Uherského Hradiště, Hodonína a Břeclavi dojde plánovanou přestavbou na R 55. Zvláštností Slovácka jsou také nádraží a nádražní budovy, které svým duchem a architekturou (např. Lužice, Strážnice) vytvářejí pro přijíždějící návštěvníky neopakovatelnou atmosféru. Velká mezinárodní letiště jsou v Praze (cca 300 km) a ve Vídni (cca 100 km). Nejbližší větší vnitrostátní letiště jsou v Brně, Ostravě a přímo v regionu se nachází letiště Kunovice na kterém provozovala od června 2004
do ledna 2005 firma Discovery Travel, a.s.
pravidelnou linku Kunovice - Praha s přípoji do Antverp, Ženevy a Sionu. Společnost přikročila ke zrušení letů z důvodu špatného zabezpečení leteckého provozu na letišti v zimních měsících a přislíbila obnovení na jaře roku 2005. To se však do dnešní doby nestalo. O letiště nyní usiluje Zlínský kraj. V regionu působí několik aeroklubů s nabídkou vyhlídkových letů a přistávacími plochami. 5.5. Veřejná síť Většina území je pokryta standardně televizním signálem i signálem mobilních operátorů. Vzhledem k rozmanitosti reliéfu se však v některých lokalitách Chřibů a Bílých Karpat objevují tzv. hluchá místa, která nejsou některým ze signálů pokryta. Celkově se však dá konstatovat, že tato místa nejsou z pohledu celého regionu limitním faktorem, který by negativně ovlivňoval rozvoj cestovního ruchu. V oblasti zásobování vodou, energií a teplem je situace podobná, existují stále ještě lokality s problémy v zásobování pitnou vodou (především tam, kde nejsou vybudovány společné vodovodní rozvody a napájení území je realizováno lokálními studněmi). Pro zásobování území energií jsou využívány v regionu všechny standardní formy, místy (např. Bílé Karpaty) již existují i projekty na využití alternativních zdrojů energie. Především využívání těchto čistých zdrojů energie v oblastech, kde zatím převládá lokální topení tuhými palivy, by mohlo výrazně napomoci ke snížení znečištění těchto lokalit v zimním období.
23
5.6. Kultura, sport, školství Území Slovácka patří k oblastem s bohatými kulturními tradicemi. Kulturní život se po léta udržoval především v umění, hudbě a divadle. Živými lidovými tradicemi je znám dodnes. V průběhu roku jsou organizovány akce, jejichž věhlas přesahuje hranice regionu (např. Vlčnovská jízda králů, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích, Dolňácké slavnosti písní a tanců v Hluku). Na Slovácku fungují dětské a dospělé folklorní soubory, cimbálové muziky a dechové hudební soubory, které spolu s vínem dokreslují atmosféru této oblasti. V muzeích a galeriích se konají četné výstavy většího i menšího rozsahu na témata životní prostředí a ochrana přírody, fauna a flóra, archeologie, historie, etnografie, folklór, vinařství a víno apod. V regionu se nachází velké množství chráněných památek lidové architektury, zámků, žili zde významné osobnosti, činnost zde provozují tradiční profesionální i ochotnická divadla. Kromě společenských akcí, divadla, vína, folklóru a tradic, území nabízí možnost pěstování sportovních aktivit jak na amatérské, tak na profesionální úrovni. Právě tato oblast je dnes velmi úzce svázána s ekonomickou situací podnikatelských subjektů, které disponují možností finanční podpory profesionálním sportovcům. K odvětvím, ve kterých bylo na profesionální úrovni dosaženo největších úspěchů patří především lehká atletika, kolová, kulturistika a z týmových sportů fotbal (1. FC Slovácko). Právě ten má na celém území regionu vybudovanou širokou základnu i na amatérské úrovni a nabízí dobrou možnost využití volného času dětí a mládeže. Mezi další možnosti sportovního využití volného času patří lyžování nebo tenis. Mezi nejrozšířenější volnočasové aktivity však patří turistika a cykloturistika, jejíž atraktivita roste v řešeném území s využíváním horských kol. Oblíbené jsou také vodní sporty, obzvláště pak v okolí vodních nádrží (např. Nové Mlýny, Ostrožská Nová Ves, Pozlovice). V regionu působí prakticky všechny typy škol, nejbližší vysoká škola je umístěna ve Zlíně.
24
6. Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu na Slovácku Přirozený turistický region Slovácko je územím s výjimečnými podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu. Jsou v něm zastoupeny prakticky všechny atraktivity a je možné v něm realizovat téměř všechny aktivity a turistické produkty, které může nabídnout celá Česká republika našim i zahraničním návštěvníkům. Jeho dlouhodobá identita potvrzená sociologickými průzkumy a velmi dobré a jasně definované image z něj dělají jeden z nejatraktivnějších přirozeně existujících turistických regionů České republiky a do budoucna i střední Evropy. Oblasti, které dnes reálně konkurují tomuto území nejsou ani tak bohaté na přírodní, architektonické nebo jiné atraktivity, ale zatím nabízejí především lepší kvalitu a širší strukturu služeb. Také globální marketing a dnes používané marketingové strategie jsou u konkurence mnohem více rozvinuty a sytémově využívány. Tato výhoda však může být díky obrovské diverzitě a kvalitě turistického potenciálu nabídky regionu velmi rychle eliminována. Do budoucna je možné stavět nejen na tomto potenciálu "atraktivit", ale také na výborném pozitivním image celého regionu, včetně jednotlivých turistických oblastí. A právě v těchto oblastech je základ budování společných regionálních produktů, která jsou však dnes na velmi různé kvalitativní úrovni. Region Slovácko totiž zahrnuje na jedné straně jedny z nejatraktivnějších (a také nejvíce navštěvovaných) tuzemských turistických oblastí (např. Uherskohradišťsko, Lednickovaltický areál, Pálava) a na druhé straně má velké problémy získat turisty do oblastí zatím málo navštěvovaných (např. Hustopečsko, Hodonínsko, Podluží) a přitom na poměry nabídky České republiky také dostatečně atraktivních. Mezi hlavní turistické cíle v regionu Slovácko patří níže jmenované. 6.1. Přírodní lokality a atraktivity Mezi přírodní poklady regionu Slovácko patří bezesporu CHKO a BR Bílé Karpaty. Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velká Javořina (970 m) se rozprostírají podél československé hranice na ploše 715 km2. Chráněná krajinná oblast, tvořená táhlými hřebeny Bílých Karpat, s druhově bohatými loukami se skupinkami osamělých stromů i rázovitými obcemi s výraznou lidovou architekturou, byla v roce 1996 zařazena do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESCO. Pro jižní část Bílých Karpat jsou typické rozsáhlé květnaté orchideové louky s rozptýlenou zelení, připomínající přírodní anglický park. Střední a východní část Bílých Karpat je charakteristická malými hospodářstvími s 25
políčky, loukami a pastvinami. Lesní oblasti Bílých Karpat vytvářejí velmi příhodné podmínky pro řadu chráněných druhů živočichů, ale také pro lovnou zvěř - srnce, jeleny, divoká prasata. Nejcennější území CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena národními přírodními rezervacemi. V rezervaci Čertoryje, rozlehlém lučním komplexu s roztroušenými stromy, se vyskytuje řada chráněných rostlin, zejména 20 různých druhů orchidejí, ale i lilie, kosatce či hořce. Typické bělokarpatské louky se nacházejí rovněž v národních přírodních rezervacích Porážky, Zahrady pod Hájem a Jazevčí. Prales na severním svahu Velké Javořiny patří k nejstarším rezervacím na Moravě. Krajina Bílých Karpat v létě nabízí řadu možností pro pěší turistiku, jízdu na koni a na horském kole. K dispozici jsou zde dobře značené turistické trasy, které navazují na hlavní hřebenovou trasu i na níže položené chráněné luční enklávy. K významným rekreačním vodním plochám patří Lučina u Radějova, Ordějov u Bánova a Pozlovická přehrada u Luhačovic. V zimě poskytují hřebenové partie Bílých Karpat podmínky pro klasické lyžování, pro sjezdové lyžování je možné využít služeb několika středisek zimních sportů - Javořina, Mikulčin vrch a Lopeník. Součástí území vhodného pro rozvoj dalších aktivit je i šest naučných stezek. Tab. 2: Přehled naučných stezek v CHKO Bílé Karpaty Naučná stezka
Charakteristika naučné stezky
Bojkovická
Příroda, kultura a historie Bojkovicka
Javořinská
Příroda a kultura Horňácka od Velké nad Veličkou až po Velkou Javořinu
Květná
Příroda a kultura v oblasti pod Velkou Javořinou
Lopeník
Informace o přírodě a životě lidí v krajině Moravských Kopanic pod Velkým Lopeníkem
Moravské Kopanice
Příroda, lidová kultura a historie v okolí Starého Hrozenkova a Žítkové
Šumárnická
Historické a přírodovědné zajímavosti v oblasti Dolňácka a Horňácka
Pramen: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s. Další chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací je Pálava. Je ukázkou harmonické krajiny jihu Moravy s charakteristickým reliéfem Pavlovských vrchů. CHKO byla v roce 1986 zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Její rozloha činí 83 km2. Většina nejcennějších rezervací se nachází na hlavním hřebeni Pálavy, 26
tvořeném čistými vápenci, jenž se táhne v délce 12 km od Dolních Věstonic k Mikulovu. Jeho nejvyšší vrchol je Děvín (550 m), na němž se nachází zřícenina středověkého hradu Děvičky. Ta spolu s troskami Sirotčího hrádku na sousední Stolové hoře dotváří nezaměnitelné panoráma Pavlovských vrchů. To by však nebylo úplné bez nedalekého vrcholu Turold, ve kterém se nachází jeskyně s krasovou výzdobou. Prakticky ve všech stepních rezervacích se vyskytují hlaváčky a kosatce, žijí zde ještěrka zelená nebo kudlanka nábožná. Jedinečnost Pálavy však spočívá i v pestrosti prostředí. Do CHKO patří také unikátní ukázka dyjského luhu - Křivé jezero. Zde hnízdí mj. orel mořský, čáp bílý a pravidelně se zde objevuje i bobr evropský. K velkým přírodovědným vzácnostem patří rovněž Slanisko u Nesytu - jedna z posledních lokalit slanomilné flóry v českých zemích. Pálavu a Podpálaví odpradávna obýval a přetvářel člověk. Na jejím severním úpatí se rozkládají archeologická naleziště světového významu, např. Dolní Věstonice proslulé nálezem sošky tzv. Věstonické venuše. Na nedaleké Dyji byly vybudovány tři Novomlýnské nádrže. První a třetí nádrž slouží k letní rekreaci a rybolovu, druhá je chráněnou ornitologickou rezervací. Pálava je tradičním cílem turistů z celé republiky i ze zahraničí. Tab. 3: Přehled naučných stezek v CHKO Pálava Naučná stezka
Charakteristika naučné stezky
Děvín
Příroda, osídlení a hospodaření v oblasti Pálavy
Turold
Geologie, speleologie a ochrana přírody
Pramen: Turistické informační centrum Břeclav Dalším velmi vyhledávaným turistickým cílem je kulturní krajina Lednicko-valtického areálu. Lednicko-valtický areál je považován za nejrozsáhlejší celek komponované krajiny v Evropě a pravděpodobně i na světě. Kulturní krajina, nazývaná "Zahradou Evropy", je unikátní dílo spojující v sobě přírodní a architektonické krásy. Areál leží mezi Lednicí, Valticemi a Břeclaví. Lichtenštejni, někdejší majitelé zdejšího panství, za pomoci předních evropských architektů, umělců a zahradníků dokázali skloubit přírodní skvosty s lidskými výtvory. Na ploše téměř 200 km2 tak od konce osmnáctého do poloviny devatenáctého století vznikalo unikátní umělecké dílo v podobě přírodního parku, jemuž vévodí zámky v Lednici a Valticích. V roce 1992 byl celý areál vyhlášen krajinnou památkovou zónou a v roce 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi další oblíbené a velmi vyhledávané turistické cíle patří Přírodní parky (PP).
27
Tab. 4: Přírodní parky Přírodní park
Charakteristika
Chřiby
Bohaté krajinářské i přírodovědné hodnoty
Mikulčický luh
Ukázka lužní krajiny v nivě řeky Moravy
Niva Dyje
Lužní les, louky, tůně
Prakšická vrchovina
Louky, sady, pastviny, pole a teplomilné druhy živočichů
Strážnické Pomoraví
Krajina přirozeného vodního toku řeky Moravy
Stříbrnické paseky
Kopaničářské osídlení s řadou významných přírodních prvků
Ždánický les
Souvislý les s převládajícími habrovými a bukovými porosty
Pramen: Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s.
Obr. 3: Příroda na Slovácku (Martin Vrzala, 2005)
6.2. Kulturně - historické památky Kulturně - historické památky patří mezi nejvýznamnější atraktivity cestovního ruchu. Díky nim se účastníci cestovního ruchu seznamují s historií, kulturou a tradicemi dané oblasti. Nesmíme opomenout, že podobně jako přírodní předpoklady, patří i kulturně - historické předpoklady ke komplexu lokalizačních předpokladů cestovního ruchu. Z 28
forem cestovního ruchu mají vhodné předpoklady pro kulturní a poznávací cestovní ruch. Pro kulturně - historické památky je charakteristické bodové rozšíření úzce související se sítí sídel. Slovácko je osídleno již od pravěku, což dokazují např. nálezy pod Pálavou. Nejvýrazněji však oblast Slovácka ovlivňovala dějiny našich národů v období slovanského osídlení, zvláště pak v 9. století. Svědčí o tom řada nálezů v četných lokalitách, ale zejména existence dvou velkých center Velké Moravy na území Starého Města a Mikulčic. Další archeologické nálezy jsou popsány v katastrech mnoha obcí (např. Velehrad neolitické osídlení lidu malované keramiky, kultury mohylové ze střední doby bronzové, Čeložnice - pohřebiště se 77 mohylami z doby lužické kultury, a další). Tab. 5: Archeologické památky Památka
Objekty Slovanské hradisko Břeclav - Pohansko, Dolní Věstonice, Mikulčice,
Archeologické
Modrá - Na Díle, Králův stůl, Osvětimany - Hradisko sv. Klimenta,
památky
Staré Město - Památník Velké Moravy, Špitálky, Uherské Hradiště Sady, Hluk, Radějov, Rohatec
Pramen: Turistický průvodce regionem Slovácko Hrady a zámky, věky zabydlené v krásné krajině, jsou nepřehlédnutelnými lákadly pro velký počet návštěvníků. V těchto architektonických komplexech zasazených v rozsáhlých parcích jsou umístěny vzácné sbírky nábytku a vybavení, obrazů a jiných uměleckých děl. V průběhu turistické sezóny se navíc v mnoha z nich pořádají jedinečné kulturní akce či projížďky kočárem. Mnohé zámecké objekty jsou v současné době využívány pro jiné než prohlídkové účely, často jsou v nich umístěny expozice místních muzeí. Kromě níže uvedených objektů se na území Slovácka nachází zámky i v dalších několika městech a obcích. Jsou však veřejnosti nepřístupné, a to jak z důvodu špatného stavu objektu (např. zámek v Břeclavi), některé jsou v soukromém vlastnictví (např. zámek ve Veselí nad Moravou), nebo již slouží jiným účelům (např. zámek v Luhačovicích).
29
Tab. 6: Hrady a zámky Místo
Zámek / hrad / tvrz
Charakteristika
Bílovice
Zámek Bílovice
Barokní zámek, zámecký park
Bojkovice
Zámek Nový Světlov
Novogotický zámek, zámecký park
Březolupy
Zámek Březolupy
Renesanční zámek, zámecký park
Buchlovice
Hrad Buchlov
Středověký hrad z 1. poloviny 13. století
Buchlovice
Zámek Buchlovice
Ojediněle řešený architektonický komplex, park
Bzenec
Zámek Bzenec
Zámek v barokním a neogotickém stylu
Cimburk
Zřícenina hradu
Nejpůsobivější hradní zřícenina na Moravě
Čejkovice
Templářská tvrz
Tvrz přebudovaná na zámek
Hodonín
Masarykovo muzeum
Stálá expozice věnovaná T. G. Masarykovi
Hluk
Šarovcova tvrz
Vodní tvrz
CHKO a BR Pálava
Zříceniny Děvičky a Sirotčí hrádek
Zříceniny gotických hradů
Kyjov
Zámek Kyjov
Zámeček, muzeum s řadou sbírek
Lednice
Zámek Lednice
Vrcholné dílo romantické architektury
Lednicko - valtický areál Zámky, zámečky, vyhlídky a
Romantický, klasicistní a empírový sloh objektů citlivě
Salety
pavilony
zakomponován do krajiny
Mikulov
Zámek Mikulov
Původně románský hrad, dnes sídlo muzea
Milotice
Zámek Milotice
Původně středověká tvrz ze 14. století
Napajedla
Zámek Napajedla
Barokní zámek s přilehlým parkem
Strážnice
Zámek Strážnice
Unikátní expozice lidových hudebních nástrojů
Uherský Brod
Zámek Uherský Brod
Sídlí zde muzeum J. A. Komenského
Uherský Ostroh
Zámek Uh. Ostroh
Sladovnické muzeum a regionální vinotéka
Pramen: Musil, F (1987): Hrady a zámky na Moravě
Následující tabulka ukazuje návštěvnost nejatraktivnějších objektů v regionu Slovácko. Pro zajímavost uvádím i památku, která do regionu Slovácko nepatří, ale je v jeho těsné blízkosti, a to Arcibiskupský zámek se svými zahradami v Kroměříži. Tab. 7: Návštěvnost nejatraktivnějších objektů v regionu v letech 1991 - 2003 Objekt/
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
64 036
71 692
117 920
84 067
91 739
81 130
64 169
76 761
58 924
122 217
90 437
51 510
97 645
82 811
Zámek Lednice
105 790
149 785
175 656
223 043
134 167
199 126
274 187
Zámek Valtice
41 453
38 862
36 679
38 260
44 762
59 273
57 654
63 711
71 312
85 462
39 917
96 667
165 415
154 046
rok Hrad Buchlov Zámek Buchlovice
Zámek Kroměříž
Pramen: Statistické ročenky kultury 1991, 1993, 1995, 1997, 1999, 2001, 2003
30
Co se týká návštěvnosti jednotlivých objektů, můžeme říci, že na začátku devadesátých let byla návštěvnost nízká - způsobily to události v roce 1989. Následně pak byly zrušeny výlety a dovolené v rámci ROH a SSM. V roce 1996 byl Lednicko - valtický areál zapsán na seznam památek UNESCO, proto můžeme sledovat vzestup návštěvnosti. Na návštěvnost zbylých objektů se v roce 1997 podepsaly povodně, které postihly v červenci celou Moravu. V roce 1998 byl zámek v Kroměříži zapsán na seznam památek UNESCO, můžeme proto sledovat zvýšení návštěvnosti. V roce 2003 začalo v jednotlivých objektech ubývat školních výletů, proto sledujeme pokles návštěvnosti. Výjimkou je jen zámek Lednice, kde byl otevřen nový prohlídkový okruh a skleník po rekonstrukci. Dobrou zprávou do budoucna je, že na seznam památek UNESCO má být zapsána i bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. Jedinečnost Slovácka podtrhuje jeho osobitá, dodnes zachovalá lidová architektura. V mnoha obcích se dochovaly bohaté statky, domky chalupníků, komory, stodoly, sklepy a sklepní uličky, větrné mlýny, sušárny ovoce, ale také boží muka, křížky, drobné kapličky se soškami sv. Antonína nebo sv. Jana Nepomuckého. Lidová řemesla a tradiční rukodělná výroba tvoří součást živých tradic Slovácka a jsou zdrojem obdivu k dovednosti a výtvarnému cítění generací zdejších řemeslníků. Nejvíce jsou zastoupeny keramické dílny, které se nachází v několika obcích, např. v Buchlovicích, Hroznové Lhotě, Tučapech nebo ve Vlčnově. V keramické dílně v Tupesích je možné se seznámit s ruční výrobou a malováním keramiky s typickým tupeským dekorem. Ve Strážnici je možné vidět vyřezávané dřevěné figurky i celé betlémy a dekorativní předměty vyrobené řezbářským mistrem Františkem Gajdou, popř. navštívit ruční výroby tradičního modrotisku. Hudební nástroje vznikají v houslařské dílně Ing. Celého v Uherském Hradišti nebo v dílně pana Jiřího Galušky, výrobce cimbálů z Ostrožské Nové Vsi. Ve Vnorovech vznikají vnorovské kraslice, známé nejen v naší republice. Výroba kraslic tu má dlouhou tradici, k nejvýznamnějším patří malá dílna paní Kočišové, která kromě batikovaných vnorovských kraslic vyrábí i figurky z kukuřičného šůstí. Největší příležitost k prohlídce výroby lidových řemeslných výrobků je na tradičních jarmarcích, například ve Velké nad Veličkou (Horňácký jarmark), Kyjově (Slovácký), Bzenci, Veselí nad Moravou (Bartolomějský), Moravské Nové Vsi, Uherském Hradišti či Buchlovicích. Prakticky na každém místě se na Slovácku setkáme s chrámem, kostelem či s kapličkou. Mnohé ze zdejších církevních staveb mají bohatou a pohnutou historii. Řada z 31
nich se stala cílem tisíců poutníků - barokní kaple na Kopci sv. Antonínka nad Blatnicí, socha Milostné Panny Marie v Žarošicích, kaple svaté Barbory (svátek Svaté Trojice) nedaleko hradu Buchlova, Svatý kopeček nad Mikulovem (Mariánská pouť ke kostelu sv. Šebestiána). Mezi poutní místa patří také areál Národního kulturního památníku v Mikulčicích, kde se pořádá cyrilometodějská pouť. Velehrad, Uherský Brod, ale i další památná poutní místa Slovácka vypovídají mnoho o duchovním životě a kulturní úrovni zdejších obyvatel v minulosti i dnes. Největší církevní poutí v regionu Slovácko je Národní cyrilometodějská pouť, která se koná 5. července na Velehradě. Poutníci přijíždějí na posvátný Velehrad nejen z celého regionu, ale z celé České republiky a ze zahraničí. V předvečer této slavnosti - tj. 4. července, se
na nádvoří před bazilikou koná Koncert lidí dobré vůle, na kterém
každoročně vystupuje řada českých i zahraničních státníků, umělců a celebrit. Tab. 8: Kalendář církevních poutí Měsíc
Pouť Květen
Žádovice Pouť na svátek sv. Trojice - kaple sv. Barbory na Buchlově Pouť na Kopci sv. Antonínka - Blatnice pod sv. Antonínkem
Červen
Pouť sv. Jana Křtitele - Kněždub Božské srdce - církevní slavnost - Starý Poddvorov Krojovaná pouť - Dolní Bojanovice, Vacenovice Národní cyrilometodějská pouť - Velehrad
Červenec
Cyrilometodějská pouť - Mikulčice, Ratíškovice Pouť ke sv. Anně - Tvarožná Lhota
Červenec
Druhá pouť - Blatnice pod sv. Antonínkem Pouť Nanebevzetí Panny Marie - kaple sv. Barbory
Srpen
Krojovaná děkovná pouť - Blatnice pod sv. Antonínkem Bzenecká pouť - Bzenec Tradiční strážnická pouť - Strážnice Mariánská pouť - Mikulov
Září
Zlatá sobota u Matky Boží - Žarošice Skoronská pouť - Skoronice
Říjen
Růžencová pouť - Uherský Brod
Pramen: Děkanský a Farní úřad Uherské Hradiště Na vývoji a životě slováckých měst se v minulosti výrazně podílelo židovské obyvatelstvo. Nejstarší židovské osídlení je doloženo ve Strážnici, Bzenci, Uherském Brodě, Břeclavi a Mikulově. Hmotnými doklady existence židovských obcí jsou místně 32
dochované židovské čtvrtě, synagogy - například v Uherském Hradišti, Veselí nad Moravou a Mikulově, a hřbitovy v Uherské Ostrohu, Hodoníně, Dambořicích, Veselí nad Moravou, Velké nad Veličkou a v Mikulově.
Obr. 4: Kulturně – historické památky (Martin Vrzala, 2005) 6.3. Muzea, galerie, divadla Národopisné sbírky se nacházejí především v muzeích ve Strážnici, Kyjově, Veselí nad Moravou, Uherském Hradišti a v Luhačovicích. Zcela unikátní expozice dokumentující tradice a život na Slovácku je umístěna v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Na strážnickém zámku je k zhlédnutí současně i kolekce více než 400 hudebních nástrojů. Na Slovácku má důstojnou expozici také tematika vinařství, a to v Regionálním muzeu v Mikulově. O vývoji květinářství, zelinářství, ovocnářství a vinařství se lze mnohé dozvědět zase ve valtickém zámku, kde je prezentovaná část sbírek Národního zemědělského muzea. Rozsáhlé archeologické výzkumy, jejich nálezy a zjištění jsou tématem expozic v Dolních Věstonicích, Břeclavi, Starém Městě a Mikulčicích. Ojedinělé je letecké muzeum v Kunovicích s 28 exponáty dopravních, sportovních a vojenských letounů. Významnou technickou památkou je větrný mlýn v Kuželově, který zde stojí již bezmála 160 let. V tomto funkčním mlýně návštěvníci naleznou rovněž etnografickou expozici věnovanou Horňácku. 33
Obr. 5: Muzea a galerie (Martin Vrzala, 2005) Ve slováckých galeriích jsou umístěna významná díla historického i soudobého výtvarného umění. Práce desítek tvůrců jsou pozoruhodným svědectvím doby, trendů i tvůrčí invence a odvahy. V galeriích v Hodoníně a Uherském Hradišti jsou umístěny stálé expozice, dokumentující ve velké míře uměleckou tvorbu malířů jihovýchodní Moravy 20. Století, například Joži Úprky. Vedle stálých expozic probíhají i krátkodobé výstavy českého a evropského umění. Kromě státních galerií je možné navštívit i množství soukromých prodejních galerií nabízejících zajímavé soudobé práce i suvenýry ze Slovácka. V regionu Slovácko také nalezneme divadla. V Boleradicích - Divadlo Boleradice, v Luhačovicích - Lázeňské divadlo, v Uherském Hradišti celorepublikově známé a mnohokráte oceňované - Slovácké divadlo a Hoffmannovo divadlo.
34
6.4. Vinařská turistika a cykloturistika Vinařská turistika je v posledních letech v naší republice, konkrétně na jižní Moravě velmi diskutovaným pojmem. Pod záštitou různých sdružení a organizací vznikla celá řada aktivit, které se snaží vinařskou turistiku a vše co je s ní spojené dostat do podvědomí široké veřejnosti. Pořádají se semináře a sympozia, kterých se zúčastňují výrobci vín, majitelé vinoték, zástupci vinařských obcí, zájmových sdružení a mikroregionů, ale i vinařských stezek, kde jsou vinařská turistika v ČR a aktivity s ní spojené konfrontovány s podobnými aktivitami v geograficky blízkých zemích – Rakousko, Německo, Slovensko, Itálie. Mezinárodní spolupráce ve využití vinařství v cestovním ruchu je velmi žádoucí, a to i vzhledem ke zkušenostem turisticky vyspělých zemí s touto formou cestovního ruchu, která se v posledních letech jeví jako velmi perspektivní. Tab. 9: Instituce podporující vinařskou turistiku Svaz vinařů České republiky Vinařský fond České republiky Nadace Partnerství Obce, mikroregionální sdružení, pěstitelé a producenti vína Pramen: Ministerstvo zemědělství České republiky Vstup do Evropské unie v roce 2004 přinesl řadu nových pravidel a změn, které se vztahují k vinohradnictví a k pěstování vína. Pro uchopení vinařského prostoru je velmi důležitý nový „Zákon o vinohradnictví a vinařství“ č. 321/2004 Sb., který v obecné rovině upravuje požadavky a podmínky v oblasti vinařství a vinohradnictví. Podle znění Zákona o vinohradnictví a vinařství stanovuje pro jakostní víno Ministerstvo zemědělství České republiky pěstitelské oblasti, kterými jsou vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Vinařská oblast se skládá z vinařských podoblastí. Vinařskou podoblast tvoří vinařské obce, na jejichž území jsou stanoveny viniční tratě nebo jejich části. Všechny tyto lokality jsou vybrány na základě geografické polohy, svaživosti, půdně-klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Vinařská oblast Morava se skládá ze čtyř podoblastí, a to: Mikulovské, Slovácké, Velkopavlovické a Znojemské. Do regionu Slovácko zasahují podoblasti mikulovská, slovácká a velkopavlovická.
35
Základní a rozhodující kostrou databáze obcí, které byly zařazeny do seznamu obcí významných pro vinařskou turistiku a jejich následnou kategorizaci, se stal seznam vinařských obcí. Tab. 10: Kategorizace obcí České republiky významných pro vinařskou turistiku: •
za prahovou, avšak ne zcela striktní hranici byl zvolen počet 30 a více míst ve vinném sklípku, vinotéce, příp. dalších podobných zařízeních (ne však vinárně, restauraci,
Typ obce A: s velkým významem pro vinařskou
baru…) lokalizovaných v obci •
tento počet míst byl zjištěn v jednom zařízení, ne v několika dohromady, a byl přístupný veřejnosti jako běžné zařízení pohostinského typu s pravidelnou otevírací dobou či po
turistiku
domluvě bez pravidelného provozu •
doplňujícím kritériem byla možnost ubytování vyššího počtu osob přímo v obci či v jiné dostupné lokalitě
• Typ obce B: s významem pro vinařskou turistiku
lokalizovaném v obci •
podnik byl opět přístupný veřejnosti v pravidelnou dobu či po domluvě
•
doplňujícím kritériem byla možnost ubytování přímo v obci či v jiné dostupné lokalitě
•
zbylé obce, kde jsme si nebyli jisti určitostí významu ve vztahu k vinařské turistice a zvolenému kritériu počtu míst ve veřejně přístupném pohostinském zařízení
Typ obce C: s menším významem pro vinařskou turistiku
charakteristický nižším počtem míst ve vinném sklípku, vinotéce, a podobném zařízení,
•
v těchto obcích se předpokládá možnost určitého kontaktu s vínem v podobě soukromých sklípků, pěstitelů, vinic…, a to nejen z pohledu jejich oficiálního zařazení mezi vinařské obce ČR
Pramen: Ministerstvo zemědělství České republiky Asi nejvýznamnějším projektem, který se dotýkal celého vinařského území na jižní Moravě byly Vinařské moravské stezky, jehož nositelem byla a nadále je Nadace Partnerství. Jedná se o dlouhodobý projekt rozvoje vinařství a udržitelné venkovské turistiky na jižní Moravě, který je přímo řízen programem Zelené stezky Greenways a byl financován s podporou programu PHARE. Jednotlivé stezky nesou jména dřívějších vinařských oblastí (Moravská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uherskohradišťská a Velkopavlovická), jejich trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami s logem vinařských stezek. Barevné provedení loga je pro každou vinařskou oblast odlišné. Směrové značení tras je v každé obci doplněno informačními turistickými tabulemi a ke každé stezce je vydána cykloturistická mapa. Trasy jsou vedeny nenáročným terénem a jsou bezpečně sjízdné na běžném kole. V souvislosti s těmito stezkami je však zapotřebí poukázat na zatím stále nedostatečnou úroveň doprovodné infrastruktury (jedná se hlavně o občerstvení, restaurace, vinné sklepy, 36
kempy, ubytovny, penziony, …) Řada z těchto zařízení nefunguje, jak by návštěvník očekával, resp. Jak uvádějí turistické mapy všech vinařských stezek. Doklady o vývoji vinařství jsou v regionu Slovácko umístěny ve vinařských expozicích ve Valticích a Strážnici, Buchlovicích, Mikulově, Miloticích a Uherském Ostrohu. Přímo mezi vinohrady se nachází vinné sklepy tvořící unikátní rázovité vesničky, např. soubory historických vinných sklepů "Plže" u Petrova, "Pod Starou horou" v Blatnici pod sv. Antonínkem, "Stará Hora" ve Veletinách, "Krajiny" ve Vlčnově, "Pod búdama" v Čejči, "Dubňanská hora" v Dubňanech, "Šídleny" v Miloticích, ale také jedinečné soubory "Nechory" v Prušánkách, "Zlatý kopeček" v Čejkovicích a renesanční a barokní vinné sklepy v Pavlově. Raritou jsou i měšťanské vinné sklepy v Uherském Hradišti-Mařaticích, vytvářející souvislou ulici. Nejstarší z nich pocházejí z poloviny 18. Století a nejznámější vinný sklep U Lisu, tzv. Červený sklep, je dnes využíván jako vinárna. Řada unikátních sklepů je v současnosti připravena k návštěvě turistů. Ve Valticích je možnost prohlídky prostor Zámeckého sklepa z roku 1430. Neméně zajímavé jsou Templářské sklepy, nacházející se ve známé vinařské obci Čejkovice. Svou historií sahají až do 13. století a jsou spojeny s rytířským řádem templářů. Sklepy, vyhloubené v délce 650 m, dodnes patří k významným producentům vín.
Obr. 6: Víno a vinařství (Martin Vrzala, 2005) 37
Obr. 7: Cykloturistika (Martin Vrzala, 2005) O tom, jak hluboce se vinařská kultura zapsala do srdcí zdejších lidí, svědčí i řada vinařských akcí. Tradice vinobraní, oslavy vína a dobré úrody, jsou ve většině slováckých obcí stále živé. Tab. 9: Přehled vinařských akcí I. Měsíc
Akce
Únor
Výstava a košt vín - Hýsly
Březen
Košt vín - Břestek, Buchlovice, Dolní Bojanovice, Hovorany, Ježov, Kozojídky, Mutěnice, Ostrožská Lhota, Skalka, Strážnice, Svatobořice - Mistřín, Terezín, Tupesy, Vacenovice, Valtice, Žeravice Výstava vín - Boršice, Vážany, Vlčnov
Duben
Výstava a košt vín - Babice, Boršice, Bukovany, Čeložnice, Domanín, Dubňany, Hroznová Lhota, Kněždub, Milotice, Moravany, Násedlovice, Polešovice, Ratíškovice, Rohatec, Sobůlky, Starý Poddvorov, Tupesy, Veselí nad Moravou, Vlkoš
Květen
Košt vín - Bzenec, Kostelec, Ostrovánky, Sudoměřice, Těmice Oblastní výstava vín - Petrov Vinné trhy - Čejkovice, Valtice
Srpen
Den vinařů - Petrov Zarážení hory - Dolní Bojanovice, Polešovice, Strážnice
Pramen: Přehled vinařských událostí na Slovácku 38
Tab. 10: Přehled vinařských akcí II. Měsíc
Akce
Září
Slovácké vinobraní - Uherské Hradiště, Zarážení hory - Čejkovice, Josefov, Mutěnice, Prušánky, Mutěnické slavnosti vína – Mutěnice, Vinobraní - Blatnice pod sv. Antonínkem, Hroznová Lhota, Lužice, Modrá, Strážnice, Uhřice, Vacenovice
Říjen
Hodky s vinobraním - Dolní Bojanovice, Vinobraní - Perná, Staré Město, Valtice
Listopad
Svatomartinské slavnosti mladého vína - Dubňany, Valtice
Prosinec
Vánoční košt vína - Ořechov
Pramen: Přehled vinařských událostí na Slovácku 6.5. Lázeňství Lázně a cestovní ruch představují významnou součást odvětví cestovního ruchu, a to nejen v České republice. Lázeňství, patřící do skupiny forem oddychového cestovního ruchu, je spojeno s aktivitami, které se orientují na regeneraci fyzických a psychických sil člověka. (Mariot, 1983). Lázeňství patří mezi důležitá odvětví české ekonomiky a je považováno za jednu z klíčových oblastí cestovního ruchu. Využití zdejších léčivých vod má dlouhou tradici, sahající až do 16. století. Již v té době jsou popisovány vývěry sirnaté kyselky v Nezdenicích (mezi Uherským Brodem a Bojkovicemi) jako vyhledávané a navštěvované místo s léčivou vodou. Sirnaté prameny pomáhaly také v dnes již zaniklých lázních "U Zdravé vody" poblíž Koryčan nebo v lázních "Heliga" v Čejči. Neduhy léčily rovněž minerální prameny v lázních Petrově. V tomto regionu i v současnosti vyvěrá několik menších pramenů minerálních vod (např. Břestek, Březová, Napajedla, Nezdenice, Rudice, Suchá Loz). Kvalitní prameny s využitím lázeňství se nacházejí v Luhačovicích, Ostrožské Nové Vsi, Buchlovicích, Hodoníně nebo v Lednici. Zdejší lázeňská zařízení, vybavená nejmodernější technikou, napomáhají nemocným znovu získat zdraví a zdravým umožňují v průběhu rekreace obnovit síly. Pomáhá jim k tomu i krásné prostředí, možnosti vycházek do přírody a nabídka kulturních a společenských akcí, které k dobrým lázním patří.
39
Tab. 11: Typologie lázeňských míst v regionu Slovácko Skupina
Lázeňské místo
A – nadnárodní význam
Luhačovice
D – malý význam
Ostrožská Nová Ves
Pramen: Fialová, D., 2004 Kromě uvedených dvou typů lázeňských míst, existují ještě v rámci České republiky skupiny: B – celostátní význam, C – regionální význam
6.6. Turistické aktivity, sportovní vyžití Příroda a krajina regionu Slovácko vytváří ideální podmínky pro množství nejrůznějších aktivit - od pěší turistiky, cykloturistiky přes rekreaci u vody, plavbu, rybaření, lov až po jezdectví či horolezectví. Pestrou nabídku doplňují sportovní střelba, fitcentra, kuželny, bowlingové dráhy, kurty na squash i tenis nebo možnosti létání a seskoků s padákem. Nechybí ani možnosti pro zimní rekreaci - běžkařské trasy a sjezdovky. Milovníci koupání, opalování a odpočinku u vody mohou v letních měsících využít jezera v Ostrožské Nové Vsi, vodní nádrže Smraďavka - v Buchlovicích, Lučině, Osvětimanech, Nové Mlýny, přehrady v Ordějově, Bojkovicích nebo Pozlovicích u Luhačovic. Vodní plochy, které jsou vsazeny do atraktivního prostředí nabízejí nevšední zážitky a splňují požadavky na hezkou dovolenou zpestřenou projížďkami na lodičkách, surfu nebo jachtě. Koupání a zábavu také nabízejí moderní koupaliště v Uherském Hradišti, Uherském Brodě, Hluku, Strážnici, Kyjově, Ratíškovicích, Koryčanech, Lipově, Hustopečích a v mnoha dalších městech a obcích. K dispozici je také řada krytých bazénů. Návštěvníkům, kteří chtějí zažít něco skutečně výjimečného, nabízejí aerokluby v Kunovicích, Kyjově nebo Břeclavi vyhlídkové lety v motorových i bezmotorových letadlech. V Kunovicích je navíc možno shlédnout unikátní letecké muzeum a absolvovat speciální školu létání a parašutismu. Díky příhodným podmínkám patří rybářské revíry Slovácka k nejbohatším v České republice. Chřibské skály nabízejí ideální podmínky pro horolezecké výstupy. Sportovní střelba patří mezi nové a velmi atraktivní formy aktivního odpočinku. Příznivci myslivosti si přijdou na své v lesních partiích Bílých Karpat, Chřibů i Ždánického lesa. Lovcům je k dispozici také celá řada stylově vybavených loveckých chat. 40
Sportoviště a dobře vybavená sportovní centra patří dnes k aktivnímu životnímu stylu. Příležitostí k takovému odpočinku je na Slovácku dostatek.
Obr. 7: Turistické aktivity (Martin Vrzala, 2005) Milovníci zimních sportů, ale i ti, kteří mají rádi zasněženou krajinu, budou zimou na Slovácku nadšeni. Zdejší lyžařská střediska poskytují podmínky pro všechny druhy zimních sportů. Samozřejmostí je možnost kvalitního a pohodlného ubytování v rekreačních střediscích, hotelích, penzionech a v soukromí. Rovněž nabídka stravování je pestrá. 6.7. Osobnosti Slovácka jako významná součást turistické nabídky Region Slovácko má mnoho významných osobností, které se zde narodili nebo působili. Většina z nich je dobře známa nejen tuzemským, ale i zahraničním návštěvníkům a je již nedílnou součástí nabídky turistických produktů (odkazování se na známou osobnost v turistických průvodcích). Význam využití osobností není jen jako atraktivní turistický cíl, ale prezentace známých osobností současně působí jako velmi dobrý prostředek celkové propagace regionu. 41
Na Slovácku se narodil a vyrostl učitel národů Jan Amos Komenský. Své dětství tu prožil Tomáš Garigue Masaryk a po celý život se k tomuto kraji hrdě hlásil. Muzejní expozice věnované oběma slavným rodákům vypovídají mnohé o jejich slováckých kořenech a o jejich odkazu. (viz obrázek 5 - Muzea a galerie, str. 34) Tab. 12: Muzejní expozice J. A. Komenský Místo
Objekt
Komňa
Památník J. A. Komenského
Nivnice
Nadační dům dr. Kachníka
Strážnice
Památník bratrského školství
Uherský Brod
Muzeum J. A. Komenského
Žeravice
Památník J. A. Komenského
Pramen: Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě
Tab. 13: Muzejní expozice T. G. Masaryk Místo
Objekt
Čejkovice
Domek T. G. Masaryka - stálá expozice
Hodonín
Masarykovo muzeum
Pramen: Masarykovo muzeum v Hodoníně
K dalším osobnostem Slovácka patří bezesporu také malíř Joža Uprka, který svými pracemi z prostředí rodného kraje zachytil krásu lidových krojů i atmosféru zdejších tradic a měl výrazný podíl na utváření regionálního uměleckého života. Půvab lázeňského města Luhačovic spočívá v příjemné atmosféře a nezaměnitelném rázu, který městu vtiskly stavby architekta Dušana Jurkoviče. 6.8. Kulturní a společenské akce Ke Slovácku neodmyslitelně patří kulturní akce, které mají dlouhou tradici a velkou popularitu. Během celého roku se zde konají slavnosti, koncerty či festivaly. Kultura v nejširším slova smyslu představuje investici do budoucnosti a slouží jako výrazná profilace regionu v prostředí nástupu konkurenčních aktivit jiných regionů. Kulturní a společenské akce mohou sehrát také významnou motivační roli návštěvy regionu. V mnoha případech je konkrétní akce zcela dominujícím turistickým cílem mnoha návštěvníků. Má také nezastupitelnou funkci propagační.
42
Patří sem jak významné a každoročně se opakující akce, tak i nejproslulejší národopisné a vinařské akce. (viz Příloha č. 2) Nejproslulejší slavnosti na Slovácku, které probíhají od jara až do podzimu jsou hody. V následující tabulce je proveden stručný výpis hodů během roku. Tab. 14: Hody na Slovácku Měsíc
Místo konání hodů
Květen
Dolní Němčí, Pitín
Červen
Hovorany, Starý Poddvorov
Červenec
Moravská Nová Ves, Radějov, Tvarožná Lhota, Věteřov, Želetice
Srpen
Čejkovice, Hrušky, Mikulčice, Prušánky
Září
Dolní Bojanovice, Jalubí, Kostelec, Kunovice, Lanžhot, Ostrožská Nová Ves, Petrov, Staré Město, Tvrdonice, Uherské Hradiště
Říjen
Boršice, Dubňany, Jarošov, Ježov, Kněžpole, Louka, Nedakonice, Osvětimany, Polešovice, Ratíškovice, Spytihněv, Stará Břeclav, Uherský Ostroh, Vracov, Ždánice
Listopad
Bavory, Bílovice, Blatnice pod sv. Antonínkem, Březolupy, Buchlovice, Bukovany, Hrubá Vrbka, Huštěnovice, Kyjov, Milotice, Mutěnice, Strážnice, Vnorovy
Zdroj: Slovácké muzeum Uherské Hradiště 6.9. Technické památky - Baťův kanál Historická vodní cesta po řece Moravě je nyní s třinácti funkčními plavebními komorami splavná od Otrokovic až ke Strážnici. Baťův plavební kanál byl původně určený k dopravě lignitu z Ratíškovic do otrokovické elektrárny. Stavba se skládá z pohyblivých jezů s výsuvnými tabulemi a závlahovými klapkami, plavebních komor, soustavy závlahových a drenážních kanálů roztroušených po celé krajině. Plavební kanál je částečně veden korytem řeky Moravy a zbytek umělým korytem, které se od řeky odděluje ve Spytihněvi, znovu se spojuje ve Starém Městě. Ve Veselí se kanál znovu odděluje, ve Vnorovech se s řekou unikátním způsobem kříží a pokračuje až do Rohatce průplavem. V současné době je přístupno a propojeno 43 km původní trasy Baťova kanálu a 17 km navazujících říčních kilometrů. Dnes je využíván pro rekreační účely a poskytuje atraktivní a netradiční možnost, jak poznat Slovácko. V letních měsících od května do září je možné využít skupinové rekreační plavby kanálem, doplněné poznávacími a gastronomickými programy, nebo si vypůjčit loď a zvolit vlastní program. Celá vodní cesta je přístupná i pro ty, kdo vlastní člun. S pravidly pro komorování každého seznámí v informačním centru ve 43
Veselí nad Moravou. Navíc je možné volit i kombinovanou plavbu s cyklistikou (např. cyklistické výlety do Bílých Karpat nebo Chřibů s návštěvou chráněných přírodních lokalit). Významnými slavnostmi je Odemykání a Zamykání plavební sezóny, které se tradičně každoročně na Baťově kanálu konají. U těchto akcí se scházejí příznivci a provozovatelé plavby, aby symbolicky zahájily nebo zakončily plavební sezónu.
44
7. Analýza návštěvnosti regionu Slovácko Informace o aktuálním stavu turistických služeb a turistických cílů z pohledu návštěvníků regionu jsou velmi cenné pro cílený rozvoj cestovního ruchu. Terénní dotazníkové šetření bylo realizováno s cílem, zjistit jak jsou návštěvníci spokojeni s turistickou nabídkou celého regionu Slovácko i jeho jednotlivých lokalit. Při terénním průzkumu bylo použito dotazníku, který se v regionu Slovácko objevil již v roce 2001. Dotazníkové šetření bylo provedeno v termínu 1. 7. - 30. 9. 2004. Bylo vyplněno 350 dotazníků, všechny formou osobního dotazování. Vzhledem k použité metodě nebylo třeba žádné výpovědi vyřadit pro neúplnost údajů nebo nevěrohodnost odpovědí. Naopak v množství případů byly získány cenné připomínky. V letních měsících byla nejčastějším důvodem návštěvy Slovácka pobytová dovolená, na kterou přijelo 30 % respondentů. Poznávací dovolenou trávilo na Slovácku 28 % dotázaných. Třetím nejčastěji uváděným důvodem pobytu byla návštěva příbuzných a známých, za kterými zavítalo 21,7 % dotázaných. Graf 3: Důvod pobytu v regionu Slovácko
9%
spíše pobytová a sportovní dovolená
3% 29%
9%
spíše poznávací dovolená návštěva příbuzných a známých služební, obchodní cesta
22%
tranzit 28%
nákupy
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
45
Co se týče délky pobytu v regionu - 28 % návštěvníků přijelo na 1 den, 26 % na 6 - 7 dnů a na 4 - 5 dnů sem zavítalo 24 % dotázaných. Graf 4: Délka pobytu v regionu Slovácko
25 20 15 10
2 týdny
8 - 12 týdnů
2 - 3 dny
4 - 5 dnů
0
6 - 7 dnů
5 1 den
Počet odpovědí v %
30
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 Dotazovaní by se do regionu vrátili opět v letních měsících, ale láká je i brzký podzim, kdy je období burčáku a hodů. Návštěvu v zimním období by zvolilo velmi málo respondentů. Zimní střediska využívají většinou návštěvníci z regionu. Většina mimoregionálních návštěvníků upřednostňovala zimní střediska v Rakousku, Itálii a na Slovensku. Lidé by v budoucnu Slovácko navštívili již z tradičních důvodů. Jsou jimi příroda, krajina a lesy, s čímž souvisí přání provozovat zde pěší turistiku nebo cykloturistiku. Dále pak tradice Slovácka - hody, kroje, folklór, zvyky, písně a další symboly tradičního venkova. Láká samozřejmě také vinařství, víno, vinobraní a v neposlední řadě architektonické památky - známé turistické cíle v regionu. Lidem, kteří v letních měsících navštívili Slovácko se obecně líbili zejména zajímaví a pohostinní lidé, pěkná architektura a památky, pěkná příroda, nabídka kulturních akcí, nabídka možností sportovního vyžití, podmínky pro cykloturistiku. Z konkrétních odpovědí vyplynulo, že se líbí známé turistické atraktivity a místa Lednicko - valtický areál, Velehrad, Pálava, Buchlovice, Buchlov, Luhačovice, Bílé Karpaty a jiné.
46
Tab. 15: Oblíbenost turistických cílů v regionu Slovácko (pořadí 1. – 10.) Odpověď
Počet v %
1.
Zajímavý a pohostinní lidé
13
2.
Pěkná architektura a památky
12
3.
Pěkná příroda
11,7
4.
Nabídka kulturních akcí
10,9
5.
Nabídka možnosti sportovního vyžití
9,8
6.
Podmínky pro cykloturistiku
8,3
7.
Možnosti zábavy ve městě
5,2
8.
Možnosti nákupu
4,3
9.
Možnost rekreace u vody
4,1
10. Lednicko - valtický areál
3,9
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 Jako zajímavá místa v regionu Slovácko označili respondenti zejména město Uherské Hradiště a jeho okolí, lázně Luhačovice, Lednicko - valtický areál, hrad Buchlov a zámek Buchlovice, poutní místo Velehrad, Pálava a Baťův kanál v další desítce figurovalo ZOO Hodonín, Vinné sklepy, Mikulčice, Dolní Bojanovice, Čejkovice, Blatnice pod sv. Antonínkem, Svatobořice – Mistřín, Velká nad Veličkou, Masarykovo muzeum a Nové Mlýny. Tab. 16: Turisticky atraktivní místa (pořadí 1. – 10.) Odpověď
Počet v %
1.
Uherské Hradiště a okolí
12
2.
Luhačovice
11,6
3.
Lednicko - valtický areál
11,4
4.
Buchlov, Buchlovice
11,2
5.
Velehrad
11
6.
Pálava
10
7.
Baťův kanál
6,6
8.
Bílé Karpaty
6,3
9.
Uherský Brod
4,4
10.
Ždánický les, Kyjov
4,2
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 47
Nejvíce výhrad projevili respondenti ke kvalitě dopravy v regionu - nelíbí se jim kvalita vozovek, nedostatečné dopravní značení, hustota provozu v Uherském Hradišti, Starém Městě a v Kunovicích, nedostatek parkovacích míst. Nebyli také spokojeni s autobusovou dopravou - přeplněné autobusy, nepořádkem na nádraží, zpožděnými vlaky, značením turistických tras nebo poškozením turistických tabulí a v neposlední řadě také s vysokými cenami v kempech. (odpovědi respondentů byli ovlivněny opravou hlavního silničního tahu přes Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice, také probíhala řada oprav vlakových nádraží v regionu). Konkrétní odpovědi jsou uvedeny v tabulce. Tab. 17: Je potřeba zlepšit Odpověď
Počet v %
1.
Kvalita vozovek, dopravní značení, hustota provozu, hustota provozu
50
2.
Autobusová doprava, vlaky
21
3.
Značení turistických tras, poškozené informační tabule
19
4.
Vysoké ceny kempů
9
5.
Špatné počasí
5
6.
Málo kempů, špatné kempy
4
7.
Neochota prodavačů
3
8.
Krátké otvírací doby památek, krátké otevírací doby obchodů
1
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
Respondenti postrádají v regionu Slovácko větší nabídku v oblasti stravovacích služeb, více kempů, upravenější a sjízdnější cesty, lepší informační systém o památkách, málo aquaparků, v další desítce figuruje sportovní vyžití, dostupnější informace, okružní turistické trasy, zábava pro děti, více lidí, kteří mluví cizím jazykem, dobré turistické značení, delší otevírací doba zámků, mapa regionu na nádraží, upravenější a sjízdnější cesty.
48
Tab. 18: V regionu Slovácko postrádají návštěvníci (pořadí 1. – 10.) Odpověď
Počet v %
1.
Více stravovacích možností
13,3
2.
Upravenější a sjízdnější cesty
11,1
3.
Více kempů
11,1
4.
Lepší informační systém o památkách
10
5.
Aquapark
7,7
6.
Informace o otevíracích dobách obchodů
6,6
7.
Kvalitní doprava
5,5
8.
Informační centra
5,5
9.
Nižší ceny
4,4
10.
Více ubytovacích možností
4,4
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 Návštěvníci postrádají turistické ukazovatele, lepší informační systém na budovách památek, informace o ubytování, aktualizovaný přehled ubytovacích zařízení, velkou mapu regionu na nádraží, informace o spojích, cyklostezkách a o otevíracích dobách památek. Konkrétní odpovědi respondentů jsou uvedeny v tabulce. Tab. 19: Nejvíce v regionu Slovácko chybí (v %) Odpověď
Počet v %
1.
Turistické ukazovatele, lepší inf. Systém
39
2.
Aktualizace přehledu ubyt. Zařízení
26,1
3.
Informace o spojích
21,7
4.
Informace o otevíracích dobách památek
17,4
5.
Informace o cyklostezkách
17,4
6.
Velká mapa na nádraží
17,4
7
Informace o záchodech
8,7
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
49
Lidé, kteří v letních měsících navštívili Slovácko, byli velmi spokojeni s kulturním vyžitím (67,7 %), stravováním (60,7 %), ubytováním (52,4 %), sportovním vyžitím (50,3 %) a s možnostmi nákupu (43,1 %). Nespokojenost projevili návštěvníci zejména s dopravou a parkováním (45,3 % spíše nespokojeno), informačním systémem ( 43,8 % spíše nespokojeno) a služby pro cykloturisty (38,3 % spíše nespokojeno). Tab. 20: Kvalita služeb v regionu Slovácko (v %) Velmi
Spíše
Spíše
Velmi
spokojen
spokojen
nespokojen
nespokojen
6%
36,3 %
43,8 %
13,8 %
Ubytování
25,4 %
52,4 %
17,9 %
4,4 %
Stravování
27,6 %
60,7 %
10,6 %
1,2 %
6,2 %
28,3 %
45,3 %
20,9 %
15,3 %
50,3 %
32,7 %
1,7 %
26 %
67,7 %
5%
1,3 %
28,3 %
43,1 %
26,5 %
2,0 %
17,7 %
48,2 %
18,6 %
15,5 %
11,4 %
37,1 %
38,3 %
13,3 %
Informační systém
Doprava
a
parkování Sportovní vyžití Kulturní vyžití Možnosti nákupu TIC, propag. materiály Služby
pro
cykloturisty Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
50
Graf 5: Kvalita služeb v regionu Slovácko Kvalita služeb v regionu Slovácko 80%
počet odpovědí v %
70% 60%
Velmi spokojen
50%
Spíše spokojen
40%
Spíše nespokojen
30%
Velmi nespokojen
20% 10%
ko vá ní pa r a
St ra vo vá ní
vá ní U by to
Sp or to vn ív yž ití Ku ltu rn ív yž ití M ož no st in TI ák C up ,p u ro pa g. M at Sl er už iá by ly pr o cy kl ot ur is ty
In
D op ra va
fo rm
ač ní sy té m
0%
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 Z předcházejících návštěv znalo region Slovácko 40,3 % dotázaných návštěvníků, na základě doporučení známých navštívilo region Slovácko 27,4 % dotázaných. Z novin a časopisů získalo informace 8,9 % respondentů a 7,4 % čerpalo z internetu. Graf 6: Zdroj informací o návštěvě regionu Slovácko
45
počet odpovědí v %
40
již dříve navštívil
35
doporučili přátelé
30
tisk
25
internet
20
televize jsem zde náhodou
15
rozhlas
10
propagační prospekty
5
veletrhy CR
0
pobyt nabídla CK 1 zdroj inform ací
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
51
Nejvíce využívaným dopravním prostředkem, kterým do regionu v letních měsících návštěvníci přicestovali, byl osobní automobil, kterým přijelo 46 % dotázaných. Vlakem přijelo 22,6 % respondentů, na kole 16,9 % návštěvníků a autobusem přijelo 13,4 %. Graf 7: Dopravní prostředek, kterým se návštěvník do regionu Slovácko dostal
14%
auto
17%
46%
vlak kolo autobus
23%
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 Nejvíce dotázaných návštěvníků bylo v letních měsících ubytováno v kempech, jednalo se o 38,9 % respondentů. 29,7 % bylo ubytováno u známých a přátel. V hotelu zvolilo ubytování 9,2 % dotázaných. Graf 8: Ubytování
turistická ubytovna máme zde chatu penzion ubytování v soukromí hotel u známých a přátel kemp nejsme ubytováni
0
5
10
15
20
25
30
35
40
ubytování v %
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
52
86,3 % respondentů si v letních měsících svůj pobyt v regionu zorganizovalo samostatně. S podnikovým či jiným zájezdem přicestovalo pouze 5,1 % dotázaných. Graf 9: Organizace pobytu
9%
1%
5%
cestu jsem si naplánoval samostatně podnikový či jiný zájezd jiné prostřednictvím CK 85%
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 Na základě výsledků průzkumu lze konstatovat, že v letních měsících převažoval pohyb návštěvníků v rámci regionu Slovácko, tzn. že velké množství respondentů uvádělo bydliště v některém z okresů regionu - zejména Zlín, Uherské Hradiště, Hodonín. Nemálo návštěvníků přicestovalo již tradičně z Brna a z Prahy. Graf 10: Bydliště návštěvníků
Bydliště návštěvníků regionu Slovácko 40 35 hodnota v %
30 25 20 15 10 5 0 1
Jihomoravský Zlínský Moravskoslezský Olomoucký Praha Pardubický Jihočeský Královéhradecký Plzeňský Vysočina
kraje České republiky
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004 53
Ze zahraničních návštěvníků bylo nejvíce obyvatel ze Slovenska (okresy Čadca, Banská Bystrica, Trenčín, Bratislava, Poprad, Košice, Martin, Prievidza a Žilina), dále pak z Rakouska (Wie, Graz, Insbruck), Holandska (Naarden, Amsterdam), Francie (Paris, Nice), Velké Británie (Liverpool), Itálie (Milano), Polska (Katovice) a z Maďarska (Budapešť). Tři čtvrtiny dotázaných uvedlo, že během následujících třech let region rozhodně opět navštíví. Spíše region navštíví 20,6 % dotázaných a jasno v této věci nemá 3,4 %. Graf 11: Budoucí návštěva regionu Slovácko
21%
3%
rozhodně ano spíše ano 76%
ještě nevím
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
Ve zkoumaném souboru byli zastoupeni příslušníci všech věkových skupin. Početně nejsilnější byla skupina respondentů ve věku 26 - 45 let, kterých bylo 52,6 %. Mladých lidí ve věku do 25 let bylo kontaktováno 21,1 % a návštěvníků od 46 do 60 let bylo ve vzorku respondentů 18 %.
54
Graf 12: Věk respondentů
8% 26 - 45 let
18% 53% 21%
do 25 let 46 - 60 let nad 60 let
Pramen: Anketární šetření, M. Vrzala, červenec - září 2004
55
8. Materiálně - technická základna a služby Na zabezpečení všech pracovních procesů spojených s produkcí a realizací výrobků a služeb, uspokojujících potřeby účastníků cestovního ruchu, jsou nevyhnutelné pracovní prostředky, které tvoří materiálně technickou základnu cestovního ruchu. Materiálně technická základna představuje soubor hmotných prostředků, které svojí kapacitou, strukturou, rozmístěním a komplexností v rekreačním prostoru (přírodním i společenském) zabezpečují tvorbu a realizaci služeb cestovního ruchu (Mariot, 1983). Materiálně technická základna je jedním z limitujících faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména jejich kapacita a úroveň. Mezi základní složky materiálně technické základny řadíme ubytovací, stravovací a dopravní zařízení, které jsou klíčovou podmínkou realizace většiny druhů a forem cestovního ruchu. Existují také doplňková zařízení jako sportovní, kulturní, aj., která umožňují poskytovat komplexní služby a zvyšují efektivitu poskytovaných služeb v cestovním ruchu. Služby se značným rozsahem podílejí na tvorbě turistického produktu a často jsou jeho limitujícím faktorem. Služby je také určitě možné zařadit mezi faktory, které výrazně ovlivňují rozhodování potencionálních návštěvníků, zda navštíví či nenavštíví určitou destinaci. 8.1. Ubytovací služby Ubytovací zařízení patří k nejvýznamnějším složkám materiálně technické základny cestovního ruchu. Jsou definována jako ubytovací objekty nebo ubytovací prostředky sloužící k přechodnému ubytování mimo trvalé bydliště. Síť ubytovacích zařízení formuje osobité podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, že umožňuje pobyt účastníků cestovního ruchu, který je delší než jeden den. Kapacita ubytovacích zařízení výrazně ovlivňuje celkový objem cestovního ruchu. V kvalitě i struktuře ubytování jsou velmi velké rozdíly mezi jednotlivými turistickými oblastmi. Obecně ale vyplývá, že v regionu Slovácko celkově chybí ubytovací kapacity hotelového typu (***). V některých lokalitách také chybí ubytování levnější třídy. Region disponuje poměrně velkým množstvím chat, chalup a rekreačních středisek, která však nejsou většinou přístupná pro komerční využití. Návštěvníci regionu také mohou 56
využívat různou strukturu různě kvalitních kempů. Celkově je ze strany návštěvníků i zprostředkovatelů služeb avizována nedostatečná ubytovací kapacita v letním období, naopak v zimě jsou lůžka jen velmi málo obsazena (vyjma lyžařských středisek). Pozitivním jevem v rozvoji ubytovacích kapacit je výstavba nových ubytovacích kapacit hotelového typu a růst investic do rekonstrukcí starších objektů. V porovnání s jinými regiony (a hlavně v porovnání s požadavky turistů) je však intenzita výstavby stále ještě nedostatečná. Co se týče kvality služeb a marketingu nabídky, existují velké výhrady odborné veřejnosti i návštěvníků k vybavení kapacit, úrovni personálu, nabídce doplňkových služeb, jazykovým schopnostem atd. Jen velmi malé množství ubytovacích kapacit také nabízí vlastní programy a produkty. Některé hotely a kempy se postupně začínají zapojovat do společných produktů a marketingu regionu Slovácko. Tab. 21: Počet ubytovacích zařízení v regionu Slovácko kategorie
počet
kategorie
počet
Penzion
99
kemp
18
Hotel
66
Motel
7
Turistická ubytovna
55
Chata
6
Ubytování v soukromí
50
Lázně
4
Rekreační zařízení
30
Rehabilitační zařízení
2
Pramen: Katalog služeb a turistických cílů Chataření a chalupaření, jako dva poněkud odlišné způsoby využívání volného času v přírodě, se rozšířily na území bývalého Československa zejména od šedesátých do osmdesátých let minulého století. S rozvojem cestování postupně slábne zájem obývat stále stejné víkendové prostředí. Chaty a chalupy bývají majiteli často pronajímány, což vede ke znovuoživování tzv. letních bytů, oblíbené formy dovolené městských rodin s dětmi ve venkovském prostředí. I když je pro slovácký region charakteristické intenzivní využívání půdy vinic, polí a sadů, najdou se i zde vhodné podmínky k chataření. Ty jsou především v podhůří Bílých Karpat a Chřibů. Oba horské celky se vyznačují příznivými ekologickými, estetickými a krajinářskými hodnotami. V lesnatém údolí Radějovického potoka, s vodní nádrží Lučina, je soustředěno přes 1000 chat obyvatel blízkých měst Strážnice, Hodonína, Veselí nad Moravou, ale i vzdáleného Brna. Dalšími oblastmi druhého bydlení jsou Javořinská hornatina Bílých Karpat, Vápenky, Moravské Kopanice v okolí Starého Hrozenkova. K chatovým oblastem slováckého 57
regionu náleží i četná místa při úpatí Chřibů (např. Vřesovice, Moravany, Čeložnice). K nejznámějším rekreačním areálům Chřibů Náleží patrně Smraďavka při vodní nádrži Nad Sovínem nedaleko Buchlovic. V pramenné části Zlechovského potoka mezi Buchlovem a Velehradem je v chřibských lesích ukryt větší počet chat (např. Chabaně). 8.2. Stravovací služby Kromě ubytovacích zařízení se na vytváření podmínek pro pobyt v rekreačních střediscích podílí i stravovací zařízení. Stravovací zařízení představují jednu ze základních součástí materiálně technické základny cestovního ruchu. Stravovací zařízení zabezpečují i společenské a zábavné služby a v některých místech i služby maloobchodních prodejen se specifickým sortimentem. Vliv sítě stravovacích zařízení na lokalizaci a rozvoj cestovního ruchu je podstatně slabší než vlivy ubytovacích zařízení (Mariot, 1983). Celkem se podle Katalogu služeb a turistických cílů nachází v regionu 133 poskytovatelů stravovacích služeb (restaurace, motoresty, pizzerie, vinárny). Do přehledu stravování byla vzhledem ke kapacitě katalogu zařazena pouze ta zařízení, u kterých provozovatel potvrdil jejich otevírací dobu. Nabídka stravovacích kapacit v celém regionu Slovácko je ale daleko širší. Stravovací služby jsou již dlouhodobě nejvíce se rozvíjejícími turistickými službami v regionu. Přesto je nabídka (a především pak kvalita) stále ještě mnohdy nedostatečná. To se týká především lokalit mimo velká města. Ve městech a velkých turistických centrech se dá již dnes hovořit o stavu, kdy nabídka převyšuje poptávku. Přesto jsou ze strany návštěvníků kritizovány některé jevy v nabídce stravování. V regionu chybí lokální nabídka rychlého občerstvení (především v rekreačních lokalitách a zimních střediscích), je nedostatek specializovaných restaurací s typickou nabídkou moravských jídel, chybí vinárny s živou hudbou, vinotéky a nabídka vinných sklepů. Co se týče kvality služeb, existují výhrady ke kvalitě obsluhy a především pak k jejímu jazykovému vybavení. Kritizována je také absence kvalitních regionálních vín v restauracích a absence odborníků na prezentaci vína - sommeliérů. Ve většině restaurací také chybí nabídka pro cykloturisty a koutky pro děti. Doplněna by také mohla být i síť kaváren. Do budoucna bude také vhodné uvažovat o vybudování sítě certifikovaných restaurací, vináren a vinných sklepů regionu Slovácko. 58
O dopravě, jako o další složce materiálně technické základny byla zmínka již v kapitole č. 5. 8.3. Ostatní služby Cykloturisté jsou specifickou skupinou návštěvníků, kteří vyžadují komplexní nabídku služeb a infrastruktury. Region Slovácko disponuje základní infrastrukturou (značené trasy a atraktivní lokality). Zcela zde však chybí doprovodná infrastruktura a služby. Hlavními problémy v oblasti služeb pro cykloturisty jsou: -
cyklotrasy nejsou dostatečně propojeny
-
absence takzvaných "cyklistických partnerů" v celém regionu - míst, kde cykloturista může žádat pomoc (zalepení kola, půjčení pumpičky na kolo, drobné občerstvení, telefon, koupě mapy,…)
-
chybí síť půjčoven a opraven kol, není vybudován celý systém půjčování kol (evidence a rezervace kol, převoz na místo určení a zpět do půjčovny, …)
-
chybí ubytování se službami pro cykloturisty
-
nejsou k dispozici úschovny kol, nebo alespoň "hlídaná místa" pro kola
-
chybí vybavená odpočívadla pro cykloturisty na vytipovaných cyklistických trasách
-
trasy také neobsahují nabídku pro děti
-
chybí specializované mapy a průvodci Největším poskytovatelem průvodcovských služeb v regionu jsou převážně jednotlivá
turistická informační centra (dále jen TIC). TIC nabízejí průvodcovské služby v daném městě (lokalitě) převážně vlastními silami nebo prostřednictvím místních průvodců a odborníků. V chráněných územích jsou také zajišťováni průvodci z řad pracovníků ochrany přírody. Velkým problémem jsou tzv. "černí" průvodci suplující práci regionálních průvodců. Tito průvodci přijíždějí jako doprovod autobusových zájezdů. Společnou snahou regionu by mělo být zamezit průvodcovskou činnost těmto průvodcům alespoň v těch nejatraktivnějších lokalitách a městech regionu. Výrazným posunem v poskytování kvalitních průvodcovských služeb vyškolenými regionálními průvodci by měl být dlouhodobý rozvoj sítě certifikovaných TIC regionu Slovácko.
59
8.4. Zprostředkovatelé služeb Pro každý produkt je potřeba zvolit optimální systém prodeje vyhovující zákazníkovi a odpovídající produktu. Na konečné spotřebitele i zprostředkovatele služeb je třeba nahlížet jako na specificky cílový trh. Z úrovně regionu je důležitá spolupráce s cestovními kancelářemi, které by se specializovaly na vlastní nabídku regionu Slovácko. Kromě vlastní funkce - prodeje, má zprostředkovatelský systém výraznou informační roli. Pro danou destinaci je důležité, aby se objevila v nabídce co největšího počtu zprostředkovatelů a tím se neustále zviditelňovala a vstupovala ve známost u co největšího počtu turistů. Být součástí prodejního systému výrazným způsobem napomáhá vytváření turistického image destinace. Limitujícím prvkem systému prodeje, bez kterého není možné realizovat požadavky kladené na nově vytvářený turistický produkt, jsou zprostředkovatelé prodeje. Systém prodeje je v různých fázích vývoje a zkušeností. V rámci systému fungují obě formy prodeje - přímý i nepřímý prodej. Jednotlivé zprostředkovatelské organizace mají různou úroveň a zastoupení na trhu. Pro jednotlivé zprostředkovatele také není vytvořen speciální marketing. Hlavní zprostředkovatelé prodeje v České republice Zprostředkovatelé služeb se hlavně zaměřují na nabídku Prahy, vybraných turistických oblastí, speciální programy na přání zákazníků, dvou a tří denní poznávací zájezdy. Nejčastěji se v jejich nabídce objevují pobytové zájezdy, pobyty u vody, poznávání architektury a památek a prohlídky měst. Méně často se zaměřují na aktivní dovolenou a organizaci školních výletů a poznávání přírody. Pro sestavování nových programů zprostředkovatelé prodeje využívají většinou kombinaci několika informačních zdrojů. Informace získávají především na základě osobní návštěvy dané destinace a stejně tak si cení informací získaných na veletrzích cestovního ruchu. Vyhledávání informací na internetu převažuje nad získáváním informací z tisku. Téměř 35 % zprostředkovatelů prodeje sestavuje své programy na základě poptávky klientů. V České republice existují dvě organizace, které sdružují zprostředkovatele prodeje: -
AČCKA - Asociace českých cestovních kanceláří a agentur - sdružuje 300 členů (tour operátorů a cestovních kanceláří)
-
ACK ČR - Asociace cestovních kanceláří České republiky - sdružuje asi 150 členů
AČCKA vydává pod hlavičkou České centrály cestovního ruchu nabídkový katalog vybraných cestovních kanceláří asociace. Cestovní kanceláře v něm uváděné jsou v zahraničí prezentovány jako oficiální čeští incomingoví touroperátoři. Pokud analyzujeme jejich nabídku, dojdeme k závěru, že žádná z těchto kanceláří nemá v nabídce cíleně region 60
Slovácko. Důraz v jejich nabídce je kladen na osvědčené destinace a poptávku ze strany zákazníků. 8.5. Systém poskytování informací v regionu V regionu Slovácko funguje síť přibližně 18 TIC, která mají různý rozsah a kvalitu služeb. TIC nejsou žádným způsobem kategorizována a standardizována a některá nedosahují požadované kvality. TIC je všeobecně první zastávkou turistů v neznámé oblasti a poskytuje jim základní informace a služby, přičemž současně slouží k propagaci místních i oblastních aktivit cestovního ruchu. Vhodně umístěné a snadno přístupné informační centrum zvýrazňuje rozdíl mezi situací, kdy návštěvníci oblasti pouze projedou a kdy se zastaví, ubytují, stravují a nakupují. Proto je velmi důležité, zda takové místo vůbec existuje, zda je dostupné těm, kterým je určeno, zda opravdu nabízí to, co turisté hledají, a v době, která jim vyhovuje. Pokud TIC chybí, zbavuje se konkrétní místo možnosti navázat kontakt s návštěvníkem. To je ve svém důsledku nevýhodné pro obě strany. Město plně nevyužívá zdroje příjmů z cestovního ruchu a návštěvníci oblast opouštějí, aniž by využili všech možností, které se nabízejí - proto, že o nich nevěděli. Pokud budou návštěvníci odjíždět spokojeni, vytvoří se příznivý image města a jeho návštěvnost vzroste. Je samozřejmé, že toho nelze dosáhnout bez poskytování kvalitních informací a služeb. Tab. 22: Seznam TIC v regionu Slovácko TIC TIC Břeclav, TIC, Sady 28. října 3 Pasohlávky, TIC, Pasohlávky Buchlovice, TIC, nám. Svobody 6 Starý Hrozenkov, TIC, knihovna Hodonín, Informační centrum města Strážnice, Informační centrum, Předměstí Hodonína, Velkomoravská 5 399 Hustopeče, Turisticko - informační centrum, Uherský Brod, Městské informační centrum, dům "U Synků" Dukelské nám.23 Kaunicova 77 Uherské Hradiště, Městské informační Kyjov, TIC, Komenského 616 centrum, Masarykovo nám. 21 Uherské Hradiště, Informační centrum Lednice, TIC, Zámecké nám. 68 Portal, Masarykovo nám. 35 Luhačovice, Luha - info, Masarykova 950 Valtice, TIC, nám. Svobody 4 Luhačovice, Luhačovická cestovní a Veselí nad Moravou, Infocentrum Baťova informační agentura, nám. 28. října 441 kanálu, Zámecká 2 Veselí nad Moravou, Vzdělávací a Mikulov, TIC, Náměstí 30 informační středisko Bílé Karpaty, o. p. s., Bartolomějské nám. 47 Pramen: Městské informační centrum Uherské Hradiště 61
9. Prezentační profil destinace Slovácko 9.1. Organizace cestovního ruchu v České republice Zcela zásadní změna v organizaci cestovního ruchu v České republice se odvíjí od procesu reformy veřejné správy. Ta má za následek rozpad původní struktury marketingu založeného na "marketingu v rámci okresů" jejichž nositeli byly příslušné okresní úřady. Současně s tím také probíhá přenesení kompetencí z ústřední státní správy do působnosti krajů. Navíc do celého systému ještě zasahuje marketing realizovaný z úrovně mnoha nově vzniklých mikroregionů a tradičních turistických regionů. Tím dochází, doufejme že přechodně, k poměrně značné "nekoordinaci" aktivit na mnoha územích, území regionu Slovácko nevyjímaje. Zásadním úkolem, který je třeba řešit na úrovni státu i regionů je zajištění synergického propojení marketingových aktivit z úrovně státu a kraje se strukturami
vzniklými
v
rámci
marketingu
přirozených
turistických
regionů
a mikroregionů. Nejvíce postiženy jsou právě regiony rozprostírající se v několika krajích. Takovým případem je i přirozený turistický region Slovácko. Velmi pozitivním jevem poslední doby je snaha centrální marketingové organizace (Česká centrála cestovního ruchu) akceptovat kromě dříve definovaných marketingových regionů také tzv. "přirozené turistické regiony" (např. Slovácko, Valašsko, atd.) 9.2. Organizace marketingu cestovního ruchu na území regionu Slovácko Region Slovácko je jako jeden z typických přirozených turistických regionů díky své poloze (leží na území dvou krajů - Jihomoravského a Zlínského) marketingově ovlivňován aktivitou různých institucí a organizací, zejména pak na něj působí marketingové aktivity obou krajských úřadů. Region Slovácko jako celek má tedy v rámci organizace marketingu cestovního ruchu na celém území regionu jako jeden z hlavních úkolů zajištění koordinace marketingových aktivit a tvorbu společného turistického produktu bez ohledu na existující hranice obou krajů. Pro zajištění tohoto úkolu je potřeba navázat spolupráci s oběma krajskými úřady a dohodnout společný postup při realizaci turistického produktu "Slovácko". Nezastupitelný význam kromě marketingových aktivit obou krajských úřadů mají především jednotlivé obce, sdružení obcí a rozvojové agentury. Bohužel v této době je 62
spíše problémem množství těchto organizací. Hlavním cílem v oblasti organizace cestovního ruchu a jeho marketingu v regionu Slovácko tedy určitě není vznik nových "marketingových subjektů", ale spíše vyjasnění kompetencí a zodpovědností a vytvoření funkční struktury, která by dokázala dlouhodobě realizovat potřebné marketingové úkoly. Tab. 23: Přehled organizací s orientací na marketing cestovního ruchu v regionu Slovácko Název organizace Region Slovácko Krajský úřad Jihomor. kraje Krajský úřad Zlínského kraje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy v Brně Regionální rozvojová agentura Východní Moravy ve Zlíně Krajské a okresní hospodářské komory Sdružení obcí, mikroregiony
Název organizace
Název organizace
Sdružení obcí a měst jižní
Agentura pro rozvoj Baťova
Moravy
kanálu, nadační fond
Obce a města regionu
Společnost pro trvale
Slovácko
udržitelný život
Správy CHKO a
Sdružení Tradice Bílých
biosférických rezervací
Karpat
Lesy ČR, s. p. Státní památkový ústav v Brně
Ostatní agentury, sdružení a zájmové organizace Poskytovatelé služeb
Nadace Partnerství Klub českých turistů
Pramen: Region Slovácko Pro dosažení dlouhodobých záměrů regionu je nutné vytvořit a používat dynamickou koncepci marketingu a propagace. Jednou ze základních podmínek pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v regionu je vzájemná komunikace a koordinace aktivit mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu (obce, státní správa, turistická informační centra, podnikatelské subjekty, marketingové organizace a profesní sdružení). V oblasti regionálního cestovního ruchu je nezbytné zapojení orgánů veřejné správy do procesu realizace marketingu. Kromě základních služeb (ubytování, stravování, atd.), které spadají do kompetence soukromého sektoru, náleží většina atraktivit v regionu obcím a státu. Ochrana a oprava památek, turistického značení, ochrana přírodních lokalit nebo oficiální propagace cestovního ruchu regionu spadají výhradně do její pravomoci. V současné době spolupráce obcí a soukromého sektoru samozřejmě probíhá, ale jedná se 63
o spolupráci, která je pořád nedostatečná. Není vytvořena stálá komunikační platforma, která by umožňovala dlouhodobou koncepční spolupráci. Některé obce mají k tomuto účelu vytvořeny při radě města (obce) příslušné komise cestovního ruchu. Komise cestovního ruchu fungují při obou krajských úřadech. Zcela zásadním problémem současného marketingu regionu Slovácko je problém koordinace aktivit v rámci obou krajů na jejichž území se region nachází a dále pak definování marketingu na nižší úrovni struktury organizace, tedy v jednotlivých turistických oblastech. Dnes již existují jednotlivé mikroregiony ve formě sdružení obcí, ty však řeší spíše infrastrukturální problémy území a dílčí projekty v cestovním ruchu. Žádné se však dlouhodobě koncepčně této problematice nevěnuje. Významným pozitivním faktorem současné organizace marketingu cestovního ruchu je existence zastřešující marketingové organizace - Sdružení Region Slovácko. Samotná existence a především pak koncepční práce této organizace dává záruku dlouhodobé garance koordinačních aktivit v oblasti marketingu cestovního ruchu na celém území regionu Slovácko. Aby však koordinační i realizační funkce Sdružení Region Slovácko byla plně využita, musí dojít k propojení marketingu směrem do regionu (do nově definovaných turistických oblastí) a směrem k vyšším územním strukturám musí dojít k uzavření dohody o vzájemné spolupráci a koordinaci marketingových aktivit s oběma krajskými úřady. Pokračovat také musí dosavadní koordinace činností s národní marketingovou organizací. Spolupráce s ČCCR a českými centry v zahraničí, která by měla nejen zajišťovat přístup k informacím o potřebách zahraničních cílových skupin, ale i zajišťovat kvalitní informace regionu pro zahraničí není stále ještě na potřebné úrovni. Chybí zde vzájemné předávání aktuálních informací. Marketingové aktivity jsou zaměřeny převážně na oblast Rakouska a navíc je zatím využívána spíše forma prezentací a společenských akcí. Z tohoto pohledu je spolupráce s jednotlivými zde zmiňovanými úrovněmi organizace cestovního ruchu ze strany regionu nedostatečná. Rozhodující roli do budoucna musí sehrát regionální destinační
managment
s
vybranou
destinační
agenturou,
která
bude
realizací
marketingových aktivit pověřena. 9.3. Analýza hlavní konkurence Pro správné vyhodnocení návrhu nového produktu a jeho marketingu je i v oblasti cestovního ruchu nutné znát produkt a marketing reálných i potenciálních konkurentů 64
turistických oblastí a regionů. Oblast konkurence je zde však jen velmi málo vzdálená od oblasti spolupráce a kooperace. Nutnost velmi úzké spolupráce s jinými regiony je dosti specifickou záležitostí právě turistických produktů. Velmi častým jevem je také společný kooperativní marketing, který se již realizuje i v našich podmínkách především v oblasti společné prezentace regionů (expozice regionu Slovácko, regionu Jižní Morava, atd.) a společné tvorby propagačních tiskovin (katalog Jižní Morava, Průvodce Slováckem, mapy, atd.). Vysoká míra konkurence, s jakou se lze v oblasti cestovního ruchu setkat, je odrazem rozvoje cestovního ruchu jak na národní tak i mezinárodní úrovni. V dnešní době se otevírají stále nové a nové destinace a vytvářejí se tak další turistické cíle. Mezinárodní konkurence uskutečňuje perfektní prodejní politiku. Konkurence tak ve svém důsledku vede ke kvantitativnímu i kvalitativnímu rozvoji základní a doprovodné turistické infrastruktury (ubytování, cyklotrasy, stravování, atd.). Míra spolupráce a naopak míra konkurence je přesně dána požadavky klienta na turistický produkt a jeho obsah. Obecně platí, že větší míra konkurence bude v rámci těch regionů, které nabízejí odborný produkt stejné cílové skupině a zvláště pak v případě, že je stavěn časově tak, že si musí klient vybrat pouze jednu z nabízených destinací. Určitě menší míra konkurence a spíše snaha o spolupráci bude u takových produktů, které jsou zaměřeny jako poznávací a nabízejí z každého regionu to nejlepší, a přitom je jasné, že by turista ani v jednom regionu nezůstal celou dobu pobytu. Tady se otevírá obrovský prostor pro tvorbu společných produktů včetně jejich kooperativnímu marketingu. Obecně se rozlišuje konkurence vnější a vnitřní. Vnější konkurence je chápána jako konkurence jiných regionů a produktů. Tuto konkurenci je třeba hodnotit speciální analýzou trhu. Cílem této analýzy je objevit hlavní silné a slabé stránky regionální nabídky. Významným zdrojem informací pro stanovení konkurenčních schopností produktů jiných regionů je analýza jejich marketingu a prostředků propagace. Vnitřní konkurence hodnotí vnitřní podmínky regionu pro tvorbu společných produktů a jejich marketingu. Jde o vyhodnocení podmínek v jakých se region nachází. Vyhodnocení vnitřní konkurence předpokládá zpracování analýzy vnitřního prostředí.
65
9.4. Analýza vnější konkurence Konkurenci regionu Slovácko a regionů v rámci Evropy či světa nebudu hodnotit, protože zájmové území má velmi malý podíl na evropském nebo světovém trhu cestovního ruchu a zahraniční regiony mu tedy prakticky nemohou turisty přebrat. Proto by se mělo zájmové území snažit s těmito regiony spolupracovat a získávat tím turisty do vlastní destinace. Vnější konkurenci můžeme hodnotit z několika hledisek: •
Z hlediska geografické polohy
•
Z hlediska sezónnosti
•
Z hlediska turistické atraktivity a nabídky produktů
•
Z hlediska vybavenosti turistickou infrastrukturou
V České republice tvoří nejvýznamnější konkurenci všem oblastem hlavní město Praha, která je cílem valné většiny zahraničních turistů. Dalšími nejnavštěvovanějšími regiony jsou západočeské lázně a střediska zimních sportů - Krkonoše a Jizerské hory. Výjimečná situace Prahy je dána postavením a významem hlavního města, ostatní jmenované regiony prozatím využívají spíše své vyhlášené tradice nebo přírodních podmínek (teplé minerální prameny lázní, vhodné sněhové podmínky hor). V České republice existuje pouze málo regionálních produktů, za kterými by domácí i zahraniční turisté cíleně přijížděli. Existuje samozřejmě řada programů cestovních kanceláří, které nabízí pobytovou i poznávací dovolenou, ty ovšem nelze považovat za konkurenci na regionální úrovni. Vzhledem k tomu, že region Slovácko má potenciál poskytovat prakticky všechny druhy produktů a turistické nabídky, jsou jeho konkurenčními regiony potenciálně všechny regiony v ČR. 9.4.1 Analýza konkurence z hlediska geografické polohy Z hlediska geografické polohy jsou samozřejmě největšími konkurenty regionu Slovácko regiony nacházející se v jeho těsné blízkosti a mající obdobnou nabídku turistických atraktivit a produktů (Valašsko, slovenské příhraniční horské oblasti, moravské horské oblasti, město Brno a okolí, město Olomouc a Haná, jižní Morava Znojemsko a Podyjí, Weinviertel).
66
9.4.2. Analýza konkurence z hlediska celkové turistické atraktivity a nabídky Největší konkurencí z hlediska globální nabídky a atraktivity jsou pro Slovácko nejbližší regiony, které mají současně obdobnou strukturu nabídky a tudíž oslovují podobnou cílovou skupinu potenciálních návštěvníků. Patří mezi ně region Valašsko, Slovenské horské oblasti, Haná, velká moravská města – Brno, Olomouc, Moravské horské oblasti, Znojemsko a Podyjí, Vysočina, hlavní město Praha, jižní Čechy a Šumava a České horské oblasti. V příloze č. 4 uvádím podrobné srovnání ve způsobu konkurence a v možnostech spolupráce. 9.4.3. Analýza konkurence z hlediska nabídky typu dovolené a regionálních produktů Jedno z nejdůležitějších vyhodnocení existující konkurence pro tvorbu úspěšných tematických produktů regionu je analýza z hlediska možnosti konkurence různých regionálních produktů. Mezi ně patří zimní dovolená, zimní víkendové pobyty, jednodenní lyžování, návštěva vinných sklepů a gastronomie, letní dovolená (dovolená u vody), víkendové pobyty, zájezdy a výlety za památkami, agroturistika, cykloturistika a pěší turistika a lázeňství. Podrobně je rozebrána v příloze č. 5. 9.4.4. Analýza konkurence z hlediska sezónnosti Region Slovácko je schopen nabídnout jak letní, tak zimní turistické produkty. Z pohledu letní dovolené je vzhledem ke svým klimatickým a krajinným charakteristikám prakticky bezkonkurenčním regionem v rámci České republiky (kromě regionu Podyjí a Znojemsko). Co se týče zimní turistiky, je postavení Slovácka již méně příznivé. Přesto region i v tomto období nabízí díky podmínkám v Bílých Karpatech vlastní produkt a nezanedbatelný také není typický slovácký zimní produkt - "vinné sklepy" a "gastronomie". Obě přechodná období (jaro, podzim) jsou opět díky své nabídce regionu (např. víno) a geografickým podmínkám velmi atraktivní.
67
Tab. 24: Analýza konkurence z hlediska sezónnosti - zimní období Produkt
Konkurenční regiony
Výhody konkurenčních regionů
Zimní dovolená
Všechna zimní střediska v ČR •
lepší sněhové podmínky
(Jeseníky, Orlické hory,
lepší kvalita a struktura
•
Jizerské hory, Krkonoše, Beskydy, Krušné hory,
tratí •
Šumava) a dále zimní
kvalitnější ubytování a větší kapacita ubytování
střediska na Slovensku a
•
lepší dopravní dostupnost
Rakousku (Alpy)
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Víkendové pobyty
Všechna zimní střediska v
•
lepší sněhové podmínky
ČR, nejvíce však zimní
•
lepší kvalita a struktura
střediska v dosahu asi 150 km (Beskydy, Jeseníky,
tratí •
Vysočina)
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Jednodenní lyžování
Zimní střediska a sjezdovky
•
lepší sněhové podmínky
(běžecké tratě) v těsné
•
lepší kvalita a struktura
blízkosti regionu - v dosahu asi 100 km (především
tratí •
Beskydy)
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Vinné sklepy a gastronomie
Konkurence je v této oblasti
•
nabídka vinných sklepů
minimální - pouze region
není v celém regionu
Podyjí a Znojemsko
Slovácko
Pramen: ČCCR, 2004
V letním období a obdobích přechodných je konkurence obdobná jako u hodnocení celkové turistické atraktivity.
68
9.4.5. Analýza konkurence z hlediska turistické infrastruktury První představu o postavení regionu Slovácka ve srovnání s jinými turistickými regiony ČR z hlediska cestovního ruchu je možné vytvořit na základě aktuálních údajů o kapacitě a využití ubytovacích zařízení v okresech ČR. Tab. 25: Kapacity ubytovacích zařízení ve vybraných turistických regionech ČR - r. 2000 Vybrané turistické regiony
Počet lůžek
Pořadí
Praha
72 671
1.
Krkonoše (TU, SM)
53 544
2.
Šumava (KT, PT, CK)
30 908
3.
Západočeské lázně (CH, KV)
23 903
4.
Vysočina (HB, PE, JI, TR, ZS)
21 866
5.
Jeseníky (SU, JE, BR)
21 366
6.
Beskydy (FM, VS)
20 710
7.
Slovácko (bez okresu BV)
10 380
Pramen: ČSÚ, 2000 Pozn.: v celkovém počtu lůžek regionu Slovácko nejsou zahrnuty ubytovací kapacity části okresu Břeclav, zejména turistické oblasti Lednicko-valtického areálu a Pálava. Ani s tímto počtem by však celková situace nebyla o moc příznivější. V roce 2000 se podle ČSÚ v České republice zjistilo asi 502 tisíc lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu. Z nich bylo 10 380 (tj. 2,07 %) lokalizováno v regionu Slovácka. Vzhledem k tomu, že podíl regionu na obyvatelstvu ČR dosahuje 3,12 %, je koncentrace turistických lůžek v regionu nižší než koncentrace obyvatelstva (na 1000 obyvatel připadá přibližně 33 lůžek v ubytovacích zařízeních, v úhrnu ČR dosahuje tento ukazatel hodnoty 49,5 lůžek). Místa s vysokou koncentrací ubytovacích kapacit jsou však rozmístěna značně nerovnoměrně (např. jen v Praze a krkonošských okresech Trutnov a Semily je rozmístěna čtvrtina celkové kapacity), proto okresů a regionů s nadprůměrnou hodnotou ukazatele je méně než okresů podprůměrných. Region Slovácko zaujímá z hlediska počtu turistických lůžek méně významné postavení mezi našimi turistickými regiony (bez Luhačovic by toto srovnání bylo ještě méně příznivé). Významným parametrem pro hodnocení konkurence je také postavení regionu z hlediska návštěvnosti. V roce 2000 navštívilo ubytovací zařízení v ČR 10,85 miliónu hostů, z nichž asi 220 tisíc 69
zamířilo do regionu Slovácka (cca 2 %). Srovnáme-li návštěvnost zahraničních turistů, je pozice Slovácka rovněž málo významná. Např. z 4,67 mil. zahraničních návštěvníků ČR v roce 2000 navštívilo Slovácko asi 68 tisíc (cca 1,5 %). Podobné méně významné postavení zaujímá region Slovácka i z hlediska počtu přenocování. Celkový počet cca 1 miliónu přenocování představuje jen 2,1 % podílu na úhrnu ČR v roce 2000, podobně počet 253 tisíc přenocování zahraničních návštěvníků představuje jen 1,5 % z úhrnu ČR (i zde opět velmi nadprůměrný podíl lázní Luhačovice). Porovnání počtu lůžek a počtu přenocování indikuje značně nízký stupeň využití lůžkové kapacity v regionu (kolem 32 % v čistém využití lůžek bez lázní Luhačovice). Důvodů tohoto zatím méně významného postavení regionu je několik. Na prvním místě lze jmenovat méně příznivou geografickou polohu (pohraniční region), nižší krajinnou atraktivitu (zejména pro zimní sezónu) a poměrně silnou vnější konkurenci (atraktivnější např. Javorníky, Jeseníky, Beskydy, podobně slovenské hory), vliv přísnějšího režimu ochrany v CHKO Bílé Karpaty v průběhu posledních 30 let (omezení výstavby ubytovací infrastruktury), nižší turistickou atraktivitu většiny měst v regionu. Příznivější postavení zaujímá region z pohledu denní a víkendové návštěvnosti. Výjimkou v rámci jednotlivých ukazatelů je pouze velmi atraktivní turistická oblast Lednicko-valtického areálu a Pálavy. 9.5. Analýza vnitřní konkurence Analýza vnitřní konkurence hodnotí vnitřní podmínky regionu pro tvorbu společných produktů a jejich marketingu. Jde o vyhodnocení podmínek v jakých se region nachází. Úspěšnost nejoblíbenějších destinací je dána nejen jejich přírodními a kulturními podmínkami, ale do značné míry také způsobem organizování cestovního ruchu v regionu, tvorbou nabídky a schopností reakce na aktuální požadavky trhu. Není proto náhoda, že turisticky úspěšné země mají většinou vytvořenou velmi dobrou a fungující organizační strukturu v oblasti cestovního ruchu. Obvykle existují úzké vazby na subjekty, které se na turistickém průmyslu podílejí, a často jsou tyto subjekty přímo členy asociací a sdružení cestovního ruchu. Vnitřní konkurence je tedy většinou minimální, a celý region se proto může plně věnovat rozvíjení a prohlubování spolupráce. Nedocenění významu cestovního ruchu v ČR se projevuje také v nedostatečné míře jeho organizovanosti. To platí zejména na regionální úrovni. Regionální články zabývající se rozvojem cestovního ruchu, nejsou dostatečně podporovány a jejich funkčnost je proto omezena. Celkově se zatím příliš nedaří spojit síly z různých oblastí turistického průmyslu (stát, samospráva, podnikatelé) a "táhnout za jeden provaz". 70
Problémem regionu je dnes velké množství organizací, institucí, sdružení, které zatím hledají společný optimální způsob komunikace a také mnoho subjektů, které chtějí samostatně rozvoj tohoto území řídit. Určitě pozitivním jevem je několikaletá spolupráce a praktická zkušenost nejvýznamnějších obcí a institucí regionu při realizaci společných regionálních projektů cestovního ruchu. Zdá se, že dnes chybí již jen pomyslný krůček k minimalizaci vnitřní konkurence v rámci regionu. (Problematika vnitřní konkurence úzce souvisí s problematikou organizace cestovního ruchu v regionu - kapitola 9.2.)
71
10. SWOT analýza SWOT analýza4 je analýza rozebírající silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Ve vztahu k dané problematice diplomové práce poukazuje na silné popřípadě slabé stránky rozvoje cestovního ruchu v regionu Slovácko a zároveň naznačuje do budoucna jeho příležitosti a současně i eventuelní hrozby. S - silné stránky •
tradiční přirozený turistický region
•
dlouhodobá historie regionu
•
výborná identita regionu
•
blízkost hranic s Rakouskem a Slovenskem
•
blízkost velkých sídel - Vídeň, Brno, Bratislava
•
rozmanitý charakter krajiny v rámci celého regionu (region nabízí prakticky všechny krajinné formy)
•
příjemné a zdravé klima prakticky na celém území regionu
•
existence řeky Moravy a dalších toků s možným provozem lodní dopravy (výletní), např. Dyje
•
významné zdroje podzemních minerálních a léčivých vod pro rozvoj lázeňství (Luhačovice, Ostrožská Nová Ves, atd.)
•
velká koncentrace velkoplošných chráněných území - CHKO (Pálava, Bílé Karpaty) a přírodních parků
•
nadprůměrná úroveň a kvalita životního prostředí zejména v chráněných oblastech
•
podpora šetrných forem turistiky na celém území regionu
•
dobrá kvalita pracovníků v cestovním ruchu v atraktivních oblastech
•
možnosti využití levné a kvalitní pracovní síly ze Slovenska
•
nízké ceny výrobků a služeb pro zahraniční návštěvníky
•
rostoucí aktivity v oblasti služeb a vinařství v některých oblastech (Pálava, LVA)
•
existence ekonomicky silného lesního hospodářství v oblastech jinak ekonomicky zaostalých
4
Zkratka SWOT je složena z počátečních písmen čtyř anglických slov. Písmeno "S" z anglického slova strong, tedy silný (silné stránky), písmeno "W" z anglického slova weak, což znamená slabý (slabé stránky), "O" jako opportunity značící možnosti a "T" jako threat znamená česky hrozby. 72
•
existence tradičního ovocnářství a zelinářství
•
vznik agrofarem
•
rostoucí zájem o ekologické formy zemědělství (v CHKO Pálava a CHKO Bílé Karpaty)
•
kvalitní lesy v oblasti Chřibů a Bílých Karpat
•
mnoho atraktivních rybářských revírů
•
aktivní lovecké spolky
•
nízká kriminalita regionu
•
existence vzdělávacích zařízení a škol pro oblast cestovního ruchu
•
existence několika velkých nemocnic
•
množství národopisných a kulturních akcí pro turisty
•
pozitivní vztah obyvatel k tradicím a kultuře
•
možnost celoroční nabídky sportování
•
kvalitní cesty přivádějící turisty do regionu
•
existence letiště v Kunovicích
•
existence naučných stezek v zájmovém území
•
dostatečně rozvinutá síť telekomunikací na většině území
•
zájem o využívání biomasy a sluneční energie pro výrobu tepla (Bílé Karpaty)
•
existence serveru www.slovacko.cz
•
ucelená databáze kulturních akcí, podpořená vyhledávacím rozhraním (internet)
•
existence velmi zajímavých nevyužitých atraktivit (vinařské závody, památky, atd.)
•
dostatečná síť turistických stezek pro pěší turistiku
•
růst zájmu cykloturistů o region
•
rozvoj služeb pro vodní sporty a koupání
•
budování doplňkových služeb v rámci ubytovacích komplexů, kempů a rekreačních zařízení
•
postupná obnova značení a map pěších tras Klubu českých turistů za podpory sponzorů
•
dostatečná nabídka levného ubytování v letní sezóně
•
historicky vybudovaná rekreační střediska v turisticky atraktivních oblastech (Bílé Karpaty)
•
začínající specializace některých restauračních zařízení
•
existence turistických informačních center v regionu
•
předpoklady pro rozvoj kongresové turistiky 73
•
některé obce mají zpracovaný přehled významných turistických akcí
•
vstřícnost obyvatel k návštěvníkům
•
činnost základní sítě turistických informačních center W - slabé stránky
•
region je lokalizován na území dvou krajů
•
problémy s definováním některých turistických oblastí
•
špatná dostupnost některých oblastí regionu (Chřiby, Bílé Karpaty)
•
velká část regionu je tvořena málo rozvinutou příhraniční oblastí se Slovenskem
•
jednotvárnost krajiny v určitých místech regionu (velké zemědělské plochy)
•
nevhodné klimatické podmínky pro zimní dovolenou na většině území
•
špatná kvalita vody na některých vodních plochách určených k rekreaci
•
absence vodních toků vhodných pro vodáctví, rafting
•
nedostatečně využívaný potenciál léčivých vod pro rozvoj lázeňství
•
množství lokalit nepřístupných veřejnosti nebo s omezeným provozem
•
dlouhodobá nadřazenost ochrany přírody nad regionálním rozvojem v oblasti Bílých Karpat
•
devastace místního životního prostředí rozvojem cestovního ruchu (např. Pálava, Buchlov)
•
špatná kvalita mnohých naučných stezek
•
nízké platy
•
vysoký podíl nezaměstnaných s nižším vzděláním
•
nedostatek finančního kapitálu pro rozvoj cestovního ruchu
•
velká disproporce v rozvinutosti hospodářství mezi jednotlivými turistickými oblastmi
•
malé využití tradice řemeslné výroby ve vztahu k prodeji návštěvníkům a turistům
•
nedostatečná spolupráce zemědělských subjektů s oblastí cestovního ruchu
•
malá nabídka regionálních zemědělských produktů pro potřeby cestovního ruchu
•
nízká realizace (prodej) zemědělských produktů přímo v regionu
•
ne vždy vstřícný postup majitelů lesů k potřebám pěší turistiky a cykloturistiky
•
chybí doprovodné služby pro rybáře
•
absence komplexních programů pro lovce
•
přestupky ze strany neukázněných turistů 74
•
nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro manažerské funkce v cestovním ruchu
•
absence rychlé pomoci na důležitých turistických trasách v oblasti Chřibů a Bílých Karpat
•
neexistence společného marketingu kulturních akcí
•
velké množství nevyužitých kulturních zařízení
•
chybí půjčovny sportovních potřeb a kol v regionu
•
nedostatek parkovacích ploch v turistických střediscích
•
malé využití letiště pro vnitrostátní dopravu turistů do regionu
•
špatné značení některých turistických tras
•
nevyhovující telefonní síť v některých lokalitách
•
problémy s ukládáním odpadů v chatařských koloniích
•
existence několika nekompatibilních databází o regionu
•
neprobíhá systémová aktualizace databáze
•
malé množství významných mezinárodních kulturních projektů
•
špatný stav značení některých turistických stezek
•
absence služeb na cyklotrasách, absence odpočívadel, atd.
•
existence zdevastovaných rekreačních areálů s nabídkou koupání a letní dovolené
•
chybějí atrakce jako aquaparky, zábavní parky, atd.
•
chybí regionální úroveň - navádění na jednotlivé cíle uvnitř regionu
•
nedostatečná úroveň služeb v některých ubytovacích zařízeních
•
absence vlastních programů a produktů v rámci nabídky ubytovacích služeb
•
malá nabídka rychlého občerstvení v turistických centrech
•
nedostatek obchodů se suvenýry
•
velká konkurence v ČR v oblasti poznávací turistiky
•
chybí propagace v médiích směrem k zahraničním návštěvníkům
•
doprava a vše co s ní souvisí, zeleň, nepořádek - kazí image regionu
•
chybí cílená propagace obcí, měst a turistických oblastí regionu O - příležitosti
•
významná území UNESCO
•
starategické plány rozvoje regionu Slovácko akceptující posílení významu cestovního ruchu 75
•
pokračování marketingových průzkumů, realizovaných podle jednotné metodiky ČCCR, průzkumy navazující na šetření prováděná v minulých letech a jejich kompatibilnost
•
vznik spolupráce s okolními konkurenčními regiony
•
vznik spolupráce a ochota podnikatelů v cestovním ruchu účastnit se tvorby rozvojových projektů, více rozvíjet spolupráci v oblasti reklamy
•
vytvoření hustější sítě turistických informačních center
•
sběr zkušeností některých místních subjektů cestovního ruchu (cestovních kanceláří a turistických informačních center) s tvorbou nových produktů
•
vznik nabídky standardních půldenních, jednodenních a vícedenních programů v zájmovém území
•
posílení propagace na jednotlivé cílové skupiny T - hrozby
•
region je ve správě dvou krajských úřadů - nedochází ke koordinaci
•
nedostatečné zapojení místních obyvatel a poskytovatelů služeb do organizace cestovního ruchu
•
růst kriminality a vandalismu (bělokarpatské orchideové louky)
•
změny charakteru tradičních akcí (Jízda králů ve Vlčnově, atd.) ve smyslu přílišného nárůstu komercializace
•
špatný stav komunikací
•
nedostatek parkovacích ploch
•
neexistence obchvatů a nárůst tranzitní automobilové dopravy vedené přes region
•
nedostatečné množství finančních prostředků plynoucích do rozvoje cestovního ruchu
•
rostoucí konkurence i mezi tuzemskými regiony
•
nevyváženost nabídky uvnitř regionu
76
11. Závěr Jsou kraje, kterými projíždíme, aniž by nám něčím výrazným utkvěly v paměti a aniž bychom někdy zatoužili vrátit se do nich. A jsou jiné, které nás přitahují neznámou magickou silou. Propadáme okouzlení lidmi, přírodou a krajinou a víme, že se chceme, že se budeme chtít do těchto míst ještě jednou vrátit. Právě takové je Slovácko - malebný kraj na pomezí mezi dvěma historickými územími Moravy a Slovenska. Jak ukázaly výsledky anketárního šetření, 76 % návštěvníků opět navštíví region Slovácko v nejbližších třech letech. Hlavním motivem návštěvy slováckého regionu je pobytová, sportovní a poznávací dovolená. A lze směle tvrdit, žen ten, kdo touží po odpočinku, relaxaci a poznání, rozhodně nebude zklamán. Fenoménem Slovácka jsou dosud živé projevy folklóru, zvykoslovných tradic, lidových písní a tanců, prezentované při zvykoslovných událostech přímo v terénu, ale také při vystoupení četných souborů lidových písní a tanců na národopisných slavnostech a folklórních festivalech. Zajímavostí je, že například ve městě Kunovice, které bylo proslulé svou leteckou výrobou, došlo k deindustrializaci a věhlas Kunovic byl nahrazen vznikem nových folklórních souborů - ať již dětských nebo pro dospělé. V měsíci březnu letošního roku, byla městu Kunovice dokonce udělena cena Rudolfa II., za velmi hezký vztah ke kultuře, její podporu, rozvoj, za její propagaci a především za trvalou ochranu kulturního dědictví předků v našem regionu. Obecně lze říci, že region Slovácko je na dobré cestě stát se jedním z nejvyhledávanějších cílů tuzemských i zahraničních turistů. V budoucnu je ale třeba zajistit dostupnost veřejných i soukromých fondů a grantů pro realizaci strategie rozvoje, vytváření podmínek pro zajištění místní i regionální infrastruktury, vyhledávání možností financování jednotlivých projektů cestovního ruchu, přilákat investory do veřejného i soukromého sektoru, zpracovat dlouhodobý plán rozvoje cestovního ruchu, prezentovat region na výstavách, ve sdělovacích prostředcích, rozvíjet regionální informační systém a vytvářet jednotlivé regionální produkty cestovního ruchu v regionu a společnou nabídku pro cestovní kanceláře. Důležitá je i nadále spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu a Centrem pro regionální rozvoj při Ministerstvu pro místní rozvoj.
77
12. RESUME The aim of this diploma work was to evaluate changes in the process of development of travelling in the Slovacko region and to find out opportunities of spending leisure time there. At the beginning of the work geographical, social and economic qualifications for development of travelling are mentioned. The starting point of the research was a questionnaire focused on how satisfied the visitors of Slovacko are during their stay. The main task was to get information through study of accessible materials, internal materials of different institutions and interviewing experts in that field. The next aim of this work was to analyse the number of visitors, to compare the Slovacko region with other regions of the Czech Republic and evaluate recreational infrastructures. Present Slovacko is, according to the results of the research, attractive for tourists. They appreaciate good conditions for walking and cycling, admire its beautiful scenery and folk architecture. Vineyards cover large portions of the land and wine - cellars have typical folk architecture as well. The Area has earned fame at home and abroad for the beauty of its diverse national costumes and folk festivals. Slovacko was visited and highly evaluated by French sculptor Auguste Rodin in 1902. Jan Amos Komensky, called a teacher of nations and the first president of our nation Tomas G. Masaryk were born there. The Slovacko region has undoubtedly become a favourite tourist place. However, there is still demand for better accommodation, board and service. The results of this work (research) will be offered to the association "The Slovacko region" for further use and making first - rate conditions for future tourists.
78
13. Literatura Blažek, M. (1966): K základním otázkám ekonomického rajónování. 23 s. In: Symposium o průmyslových oblastech. Opava, Slezský ústav ČSAV. Bína, J. (2002): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. Brno, 2002, s. 2 -11. Čoupek, J., Kohoutek, J. a kol. (1991): Komňa J. A. Komenskému. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 203 s. Demek, J. a kol. (1987): Hory a nížiny - zeměpisný lexikon ČSR. Praha, Academia, 584 s. Demek, J., Novák, V. et al. (1992): Vlastivěda moravská - Neživá příroda. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 242 s. Dohnal, V. et al. (1981): Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Praha, Terplán, 167 s. Duben, R. a kol. (1988): Teorie nevýrobní sféry. Praha, Vysoká škola ekonomická, 145 s. Fňukal, M., Ptáček, Pavel. (2005): Geografie, cestovní ruch a rekreace. Olomouc, UP Olomouc, 202 s. Grepl, J., Buček, A., Lacina, J. (1990): Pálava. Brno, Nakladatelství Blok, 148 s. Frolec I., a kol. (1978): Kapitoly z dějin Slovácka. Praha, TEPS, 372 s. Frolec, I. a kol. (2004): Slovácko 2003. Uherské Hradiště, Slovácké muzeum, 331 s. Hampl, M. (2001): Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha, UK, 328 s. Havrlant, M. (1999): Potenciál cestovního ruchu a priority faktorů v rozvoji regionů. In:Aktivní cestovní ruch - strategický faktor rozvoje regionů. Ostrava, Newport University. Hrala, V. (1997): Geografie cestovního ruchu. Praha, IDEA SERVIS, 168 s. Hrdošek, V., Jongepierová, I., Mikula, F., Rašticová, B. (1999): Bílé Karpaty - Turistický průvodce. Uherské Hradiště, L. V. Print, 259 s. Hydrologické poměry ČSSR. I. díl. Praha, Hydrometeorologický ústav ČSAV, 1965, 414 s. Hydrologické poměry ČSSR. II. díl. Praha, Hydrometeorologický ústav ČSAV, 1967, 557 s. Jakubíková, D. a kol. (1995): Cestovní ruch. Plzeň, ZČV, 268 s. Jilík, J., Verbíková, R. (1992): Břeclavsko. Břeclav, Moraviapress, 14s. Jižní Morava - turistická mapa, 1 : 100 000. Praha, Kartografie, 1992. Katalog Pálava 1994. Mikulov, Adonis, 1994.
79
Katalog služeb a turistických cílů. Uherské Hradiště, Region Slovácko, 2003, 31 s. Kopšo, E., Baxa, Š., Gúčik, M. (1979): Ekonomika cestovního ruchu. Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, 237 s. Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F., Jongepierová, I. (1992): Chránená krajinná oblasť Bílé/Biele Karpaty. Bratislava, Vydavateľstvo Ekológia, 380 s. Mareš, J. (1980): Průmyslové regiony ČSR. Praha, Academia, Rozpravy ČSAV. Mareš, J. (1980): Geografický potenciál průmyslu ČSR. Brno, GgÚ ČSAV, Studia geographica 69, 72 s. Mariot, P. (1983): Geografia cestovného ruchu. Bratislava, Slovenská akadémia věd, 252 s. Mariot, P., a kol. (1999): Zeměpis cestovního ruchu. Praha, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 99 s Matějíček, J. (1996): Hospodaření s vodou v povodí. Brno, Povodí Moravy, a. s., 97 s. Mirvald, S. a kol. (1994): Geografie cestovního ruchu. Plzeň, Pedagogická fakulta ZĆV, 110 s. Musil, F. a kol. (1987): Hrady a zámky na Moravě. Praha, Olympia, 239 s. Novák, V., Hudec, K. et al. (1997): Vlastivěda moravská - Živá příroda. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 335 s. Pavlík, S., Hrabal, A. et al. (1983): Vodohospodářská výstavba jižní Moravy. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 155 s. Poláček, M., Gúčik, M., Bušniaková, E. (1990): Ekonomika cestovního ruchu. Praha, SPN, 186 s. ProgRÁM Slovácka. Velké Pavlovice, SOLIS ART, 2005, 64s. Přehled kulturních, sportovních a společenských akcí. Uherské Hradiště, Region Slovácko, 2005, 12 s. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Brno, Geografický ústav ČSAV, 72 s. Quitt, E. (1975): Klimatické oblasti ČSR, 1 : 500 000. Brno, GgÚ ČSAV. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 - 1970, I. díl, Svazek 2. Praha, Federální statistický úřad, 1978, 1184 s. Šprincová, S. (1975): Úvod do geografie cestovního ruchu. Olomouc, Rektorát Univerzity Palackého, 86 s. Ve vínu barev a chutí. Uherské Hradiště, Region Slovácko, 2002, 51 s. Vencálek, J. a kol. (1999): Slovácko. Český Těšín, Vydavatelství Olza, 111 s. Viturka, M. (2000): Zahraniční investice a strategie regionálního rozvoje. Brno, ESF, 81 s. Viturka, M. (2002): Vybrané aspekty kvality podnikatelského prostředí jako výchozího faktoru efektivnosti regionálních rozvojových projektů. Brno, MU, 169 s. 80
Viturka, M. (2005): VIII. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno, MU, 352 s. Vlček, V. et al. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR - Vodní toky a nádrže. Praha, Academia, 315 s. Voženílek, V. (1997): Diplomové práce z geografie. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 33 s. Voženílek, V. (2002): Diplomové práce z geoinformatiky. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 61 s. Vystoupil, J. (2000): Problematika cestovního ruchu v současných programových dokumentech regionálního rozvoje v ČR. In: II. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno, ESF MU. Wokoun, R. (1983): Geografie cestovního ruchu a rekreace. Praha, SPN, 250 s. Wokoun, R., Vystoupil, J. (1999): Turistické destinace. Srovnávací studie vybraných turistických destinací v ČR. Praha, MMR ČR. Zahrada Evropy - analýza návštěvníků regionu, poskytovatelů služeb a základní statistiky. Mikulov, Adonis, 2000. http://www.ado.cz http://www.autokemp.breclav.net http://www.blatnice.cz http://www.breclav-city.cz http://www.breclav.info http://www.breclav.cz http://www.czso.cz http://www.hodonin.com http://www.hradiste.cz http://www.kkuh.cz http://www.knihovna-bv.cz http://www.knihovna-hod.cz http://www.laznehodonin.cz http://www.lazneluhacovice.cz http://www.laznenovaves.cz http://www.luhacovice.com http://www.luhacovice-ubytovani.cz http://www.města.obce.cz 81
http://www.město-uh.cz http://www.mmr.cz http://www.node1.bvv.cz/regiontour http://www.ohk.breclav.net http://www.onves.cz http://www.rybyrstvi-hodonin.cz http://www.sd.uh.cz http://www.slovacko.cz http://www.staremesto.cz http://www.uherskobrodsko.cz http://www.uherskybrod.cz http://www.uh.cz/chriby/ http://www.vracov.cz/vacenovice http://www.velehrad.cz http://www.zlin.cz http://www.zoo-hodonin.cz
82
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH
1. Seznam obcí regionu Slovácko 2. Nejznámější akce v regionu Slovácko 3. Dotazník pro terénní průzkum 4. Analýza konkurence z hlediska celkové turistické nabídky 5. Analýza konkurence z hlediska nabídky typu dovolené a regionálních produktů 6. Fotodokumentace 7. Mapa Slovácko
Příloha č. 1, Seznam obcí regionu Slovácko Okres Hodonín Archlebov Blatnice pod Svatým Antonínkem Blatnička Bukovany Bzenec Čejč Čejkovice Čeložnice Dambořice Dolní Bojanovice Domanín Dražůvky Dubňany Hodonín Hovorany Hroznová Lhota Hrubá Vrbka Hýsly Javorník Ježov Josefov Karlín Kelčany Kněždub Kostelec Kozojídky Kuželov Kyjov Labuty Lipov Louka Lovčice Lužice Malá Vrbka Mikulčice Milovice Moravany Moravský Písek Mutěnice Násedlovice Nechvalín Nenkovice Nová Lhota Nový Poddvorov Ostrovánky Petrov Prušánky Radějov Ratíškovice Rohatec Skalka Skoronice Sobůlky Starý Poddvorov Stavěšice
894 2 116 449 761 4 315 1 232 2 527 390 1 258 2 859 1 020 260 6 649 26 345 2 232 1 253 698 389 702 694 385 205 245 1 084 792 475 407 12 191 201 1 560 1 045 804 2 750 205 1 881 1 941 736 2 201 3 647 815 326 442 771 169 203 1 354 2 145 830 3 994 3 343 191 527 882 932 368
Strážnice Strážovice Sudoměřice Suchov Svatobořice-Mistřín Syrovín Šardice Tasíc Těmice Terezín Tvarožná Lhota Uhřice Vacenovice Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Věteřov Vlkoš Vnorovy Vracov Vřesovice Žádovice Žarošice Ždánice Želetice Zdravice Žeraviny Celkem:
5 900 553 1 206 568 3 495 382 2 205 549 861 409 861 701 2 157 3 149 12 081 506 1 052 3 062 4 491 622 760 968 2 721 503 1 043 189 158 084
Okres Uherské Hradiště Babice Bánov Bílovice Bojkovice Boršice Boršice u Blatnice Břestek Březolupy Březová Buchlovice Bystřice pod Lopeníkem Částkov Dolní Němčí Drslavice Hluk Horní Němčí Hostějov Hostětín Hradčovice Huštěnovice Jalubí Jankovice Kněžpole Komňa Korytná Kostelany nad Moravou Košíky Kudlovice Kunovice Lopeník Medlovice Mistřice Modrá Nedachlebice Nedakonice Nezdenice Nivnice Ořechov Ostrožská Lhota Ostrožská Nová Ves Osvětimany Pašovice Pitín Podolí Polešovice Popovice Prakšice Rudice Salaš Slavkov Staré Hutě Staré Město Starý Hrozenkov Strání Stříbrnice Stupava Suchá Loz Sušice Svárov Šumice
1 754 2 095 1 634 4 742 2 239 859 719 1 559 1 109 2 487 801 367 2 957 498 4 424 854 36 232 995 988 1 708 462 1 089 550 963 884 406 879 5 148 191 482 1 169 635 798 1 505 794 3 278 675 1 633 3 360 863 722 928 761 1 941 1 091 940 483 367 690 150 6 742 886 3 803 414 150 1 078 521 260 1 764
Topolná Traplice Tučapy Tupesy Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Ostroh Újezdec Vápenice Vážany Velehrad Veletiny Vlčnov Vyškovec Záhorovice Zlámanec Zlechov Žítková Celkem
1 545 1 139 230 1 117 26 421 17 508 4 526 222 191 400 1 323 554 3 037 164 1 058 293 1 567 203 144 010
Okres Břeclav Bavory Boleradice Bořetice Brumovice Břeclav Bulhary Diváky Dolní Věstonice Hlohovec Horní Bojanovice Horní Věstonice Hrušky Hustopeče Kašnice Klentnice Klobouky u Brna Kobylí Kostice Krumvíř Kurdějov Lanžhot Lednice Mikulov Milovice Moravská Nová Ves Moravský Žižkov Morkůvky Němčičky Pavlov Perná Podivín Popice Přítluky Rakvice Sedlec Starovičky Strachotín Šakvice Tvrdonice Týnec Valtice Velké Bílovice Velké Hostěrádky Velké Pavlovice Vrbice Zaječí Celkem
398 867 1 297 933 25 789 791 468 331 1 315 598 442 1 409 5 913 222 540 2 226 2 058 1 864 1 112 353 3 713 2 355 7 608 463 2 517 1 396 465 605 536 769 2 872 954 740 2 134 776 736 778 1 369 2 042 1 021 3 656 3 727 402 3 078 1 121 1 435 96 194
Okres Zlín Biskupice Dobrkovice Doubravy Halenkovice Hřivínův Újezd Kaňovice Kelníky Komárov Ludkovice Luhačovice Napajedla Petrůvka Pohořelice Pozlovice Rudimov Spytihněv Šarovy Velký Ořechov Žlutava Celkem
Počet obyvatel 741 282 450 1 701 567 271 176 316 687 5 554 7 662 327 826 1 189 242 1 692 225 699 1 001 24 608
Poznámka: obce, které jsou tučnými písmeny mají statut města Pramen: Český statistický úřad, 2004
Příloha č. 2, Nejznámější akce v regionu Slovácko měsíc
akce
Duben
Otvírání jara a plavební sezony - Lednice Ekojarmark ke Dni Země - Veselí n. Moravou
Květen
Odemykání Baťova kanálu Zlatá křídlovka - Hodonín Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku - Kyjov, Staré Město Jízda králů - Vlčnov, Kunovice
Červen
Mezinárodní folklorní festival -. Strážnice Kosecké písně - Buchlovice
červen
Kunovské léto - Kunovice Podluží v písni a tanci - Tvrdonice Svátek hudby - Hodonín Concentus Moraviae - Kyjov Strážnické dotyky - Strážnice Hudba bez hranic - Valtice
Červenec
Zámecké slavnosti - Lednice Koncert lidí dobré vůle - Velehrad Kytarový festival - Mikulov Mezinárodní festival dechových hudeb - Ratíškovice Letní filmová škola - Uherské Hradiště Festival česneku na zámku - Buchlovice Hudba z podzámčí - Valtice Horňácké slavnosti - Velká nad Veličkou Mezinárodní folklorní festival - Svatobořice Dolňácké slavnosti písní a tanců - Hluk Kopaničářské slavnosti - Starý Hrozenkov Slavnosti bratrství Čechů a Slováků - Velká Javořina
Srpen
Výtvarné sympozium Dílna - Mikulov Kampanila - Mikulov Slovácký rok - Kyjov Svatovavřinecké slavnosti - Hodonín Národopisný festival Kyjovska - Milotice Svatováclavské slavnosti - Břeclav
Září
Zamykání Baťova kanálu
říjen
Festival hudebních nástrojů lidových muzik - Uherské Hradiště
listopad
Týká se to také tebe - Uherské Hradiště
Pramen: ProgRÁM Slovácka 2005
Příloha č.4, Analýza konkurence z hlediska celkové turistické nabídky Název regionu
Způsob konkurence
Možnost spolupráce
Valašsko
•
Krajina a příroda
•
Produkty "cykloturistika"
•
Národopis, kulturní akce,
•
Vytvoření společného produktu
gastronomie
Slovenské horské oblasti
Haná
•
Muzea, hrady, památky
•
Aktivity u vody
•
Zimní sporty a dovolená
•
Cykloturistika
•
Vysoká ubytovací kapacita
•
pro ACR •
Kooperativní reklama pro ACR
Krajina a příroda
•
Kooperativní reklama pro ACR
•
Aktivní turistika
•
Společné produkty pro turisty
•
Cykloturistika
•
Zimní sport a dovolená
•
Vysoká ubytovací kapacita
•
Nižší ceny
•
Národopis, kulturní akce,
•
společné produkty
gastronomie
•
spolupráce v prodeji
•
Muzea, hrady, památky
•
Aktivity u vody
•
cykloturistika
ze Slovenska
regionálního produktu •
kooperativní reklama pro ACR
•
zapojení do společného
Velká moravská města (Brno, •
muzea, památky,…
Olomouc)
•
kultura a zábava
produktu "památky" nebo
•
nákupy
"kongresová turistika"
•
vysoká ubytovací kapacita
•
kooperativní reklama pro ACR
•
kongresové služby
•
regionální produkt
•
krajina a příroda
•
produkty "cykloturistika"
•
aktivní turistika
•
vytvoření společného produktu
•
cykloturistika
•
zimní sport a dovolená
•
vysoká ubytovací kapacita
•
krajina a příroda
•
víno
•
národopis, kulturní akce,
Moravské horské oblasti
Znojemsko a Podyjí
pro ACR •
regionální produkt
•
společné produkty "víno" a "vinařství"
•
společné produkty "památky", "kultura" a "cykloturistika"
gastronomie •
muzea, hrady, památky
•
kooperativní reklama
•
aktivity u vody
•
regionální produkt
•
cykloturistika
Název regionu
Způsob konkurence
Možnost spolupráce
Vysočina
•
krajina a příroda
•
kooperativní reklama
•
památky, zámky, muzea
•
regionální produkt
•
kultura, gastronomie
•
aktivní turistika
•
cykloturistika
•
zimní sport a dovolená
•
vysoká ubytovací kapacita
•
muzea, památky,…
•
napojení se na produkt Prahy
•
kultura, zábava
•
nabídka výletů pro návštěvníky
•
nákupy
•
vysoká ubytovací kapacita
•
kongresové služby
•
image
•
krajina a příroda
•
památky, zámky, muzea
vzdálenosti regionů prakticky
•
kultura, gastronomie
vyloučena
•
aktivní turistika
•
cykloturistika
•
krajina a příroda
•
aktivní turistika
vzdálenosti obou regionů
•
cykloturistika
prakticky vyloučena
•
zimní sport a dovolená
•
vysoká ubytovací kapacita
Praha
Jižní Čechy a Šumava
České horské oblasti
Pramen: ČCCR, 2004
Prahy
•
•
spolupráce vzhledem k velké
spolupráce vzhledem k velké
Příloha č. 5, Analýza konkurence z hlediska nabídky typu dovolené a regionálních produktů Produkt
Konkurenční regiony
Výhody konkurenčních regionů
Zimní dovolená
Všechna zimní střediska v ČR
•
lepší sněhové podmínky
(Jeseníky, Orlické hory, Jizerské hory,
•
lepší kvalita a struktura tratí
Krkonoše, Beskydy, Krušné hory,
•
kvalitnější ubytování a větší
Šumava) a dále zimní střediska na Slovensku a Rakousku (Alpy)
kapacita ubytování •
lepší dopravní dostupnost
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Zimní víkendové pobyty
Všechna zimní střediska v ČR, nejvíce
•
lepší sněhové podmínky
však zimní střediska v dosahu asi 150
•
lepší kvalita a struktura tratí
km od zdrojové oblasti
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Jednodenní lyžování
Zimní střediska sjezdovky a běžecké
•
lepší sněhové podmínky
tratě v těsné blízkosti regionu - v dosahu •
lepší kvalita a struktura tratí
asi 100 km od zdrojové oblasti
celkově větší nabídka a kvalita
•
doprovodných služeb Vinné sklepy a gastronomie Letní dovolená (dovolená u vody)
Konkurence je v této oblasti minimální - •
nabídka vinných sklepů není v
pouze region Podyjí a Znojemsko
celém regionu Slovácko
Všechna letní střediska v ČR
•
existence moře
(Znojemsko a Podyjí, jižní Čechy, hory, •
vodní plochy s lepší kvalitou vody
jezera a přehrady) i zahraničí
•
lepší klimatické podmínky
(Slovensko, jaderské pobřeží, Řecko,
•
kvalitnější ubytování a větší
atd.)
kapacita ubytování •
exotický ráz destinace
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Víkendové pobyty
Všechna turistická střediska v ČR,
•
nejvíce však střediska v dosahu asi 150 km od zdrojové oblasti
vodní plochy s lepší kvalitou vody
•
kvalitnější ubytování a větší kapacita ubytování
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Zájezdy a výlety za památkami
Především tuzemská města a regiony
•
s velkou nabídkou památek (Praha, Olomouc, jihočeská města,…)
větší atraktivita a koncentrace památek
•
na mnoha místech lepší dopravní dostupnost
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
•
kvalitnější ubytování a větší kapacita ubytování
Produkt
Konkurenční regiony
Výhody konkurenčních regionů
Agroturistika
Především vrchovinné a horské
•
oblasti ČR
kvalitnější ubytování a větší kapacita ubytování
•
na mnoha místech lepší dopravní dostupnost
•
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
Cykloturistika a pěší turistika
Všechny turistické regiony v ČR s
•
lepší marketing produktu
•
lepší značení cyklotras a pěších
atraktivní krajinou a přírodou, dobrým systémem značených cyklotras
tras •
lepší dopravní dostupnost
•
kvalitnější povrchy cyklotras
•
nabídka doprovodných služeb a aktivit pro cykloturisty
•
kvalitnější ubytování a větší kapacita ubytování
Lázeňství
Všechny lázeňské oblasti a všechna
•
lázeňská města v ČR (lázně na Moravě, Třeboň, Karlovy Vary,
širší nabídka vlastních lázeňských procedur
•
Františkovy lázně, …)
celkově větší nabídka a kvalita doprovodných služeb
•
kvalitnější ubytování a větší ubytovací kapacita
• Pramen: ČCCR, 2004
lepší dopravní dostupnost
Fotodokumentace
Příloha č. 6
Foto 1, Napajedla – radnice, historická část města, 2004, Martin Vrzala
Foto 2, Luhačovická přehrada (Pozlovice) – rekreační areál, Martin Vrzala, 2002
Foto 3, Luhačovice – nejznámější moravské lázně, Martin Vrzala, 2004
Foto 4, Jurkovičovy stavby v Luhačovicích – proslulá lázeňská architektura, Martin Vrzala, 2004
Foto 5, zámek Nový Světlov - Bojkovice, Martin Vrzala, 2004
Foto 6, Chřiby – pohled na nejznámější kopce Chřibů – Buchlov a Barborka, Martin Vrzala, 2004
Foto 7, Hrad Buchlov, Martin Vrzala, 2004
Foto 8, Zámek Buchlovice – centrum kulturního dění obce, Martin Vrzala, 2004
Foto 9, Hlucká tvrz – významné kulturní centrum, Martin Vrzala, 2004
Foto 10, Kunovice – město s mnoha folklorními soubory - kostel sv. Petra a Pavla, Martin Vrzala, 2004
Foto 11, Památník Velké Moravy – významné archeologické naleziště,Staré Město, Martin Vrzala, 2004
Foto 12, Muzeum J. A. Komenského – Uherský Brod, Martin Vrzala, 2004
Foto 13, Velehrad – světoznámé poutní místo s bazilikou Nanebevzetí panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, Martin Vrzala, 2004
Foto 14, Jízda Králů ve Vlčově – světoznámá akce, Martin Vrzala, 2004
Foto 15, Lázně Ostrožská Nová Ves – dnes již veřejnosti velmi známé sirnaté lázně, Martin Vrzala, 2004
Foto 16, Kyjov – historické centrum, Martin Vrzala, 2004
Foto 17, Strážnice – dějiště známých folklorních festivalů, Martin Vrzala, 2004
Foto 18, Blatnice pod sv. Antonínkem – poutní místo, Martin Vrzala, 2004
Foto 19, Mikulčice – archeologické naleziště, Martin Vrzala, 2004
Foto 20, Petrov – Plže – tradiční vinařská architektura, Martin Vrzala, 2004
Foto 21, Masarykovo muzeum – Hodonín, Martin Vrzala, 2004
Foto 22, Baťův kanál – tecnická památka, Martin Vrzala, 2004
Foto 23, Uherské Hradiště – „srdce Slovácka“, Martin Vrzala, 2004
Foto 24, Břeclav - centrum, Martin Vrzala, 2004
Foto 25, Pavlov – lidová architektura pod Pálavskými vrchy, Martin Vrzala, 2004
Foto 26, Lednicko – valtický areál, Martin Vrzala, 2004
Foto 27, Zámek Valtice - součást Lednicko – valtického areálu, Martin Vrzala, 2004
