Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Část 1: Analýza 15/10/2005/FIN

Zadavatel:

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava

Zhotovitel: Enterprise plc, s. r. o. Jeremenkova 485/13 703 00 Ostrava – Vítkovice

Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS

Analýza

Obsah: 1Úvodem..................................................................................................................... 4 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu.............................................................. 7 2.1Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě................................................... 8 2.2Rozvoj cestovního ruchu v České republice..............................................................10 2.3Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR................................... 13

3Všeobecná charakteristika turistického regionu SMaS..................................... 16 3.1Geografické vymezení regionu.................................................................................... 16 3.1.1Jeseníky ..........................................................................................................................16 3.1.2Opavské Slezsko .........................................................................................................18 3.1.3Ostravsko ...........................................................................................................................18 3.1.4Poodří – Moravské Kravařsko .......................................................................... 19 3.1.5Těšínské Slezsko ....................................................................................................19 3.1.6Beskydy - Valašsko ...........................................................................................................20

3.2Základní socioekonomické údaje ...............................................................................21 3.2.1Obyvatelstvo........................................................................................................................21 3.2.2Ekonomická charakteristika...............................................................................................23 3.2.3Kriminalita a bezpečnost....................................................................................................25

3.3Infrastruktura a vybavenost ........................................................................................ 26 3.3.1Doprava................................................................................................................................26 3.3.2Hraniční přechody...............................................................................................................28 3.3.3Vzdělávání............................................................................................................................30 3.3.4Zdravotnictví........................................................................................................................31 3.3.5Kulturní zařízení a instituce...............................................................................................32

3.4Životní prostředí............................................................................................................35 3.4.1Půdní fond............................................................................................................................36 3.4.2Zvláště chráněná území......................................................................................................38 3.4.3Vodní plochy........................................................................................................................41 3.4.4Jeskyně................................................................................................................................44 3.4.5Ekologie...............................................................................................................................45

4Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS.................................. 48 4.1Krajské úřady................................................................................................................ 48 4.2Profesní a zájmové instituce ...................................................................................... 49 4.3Euroregiony .................................................................................................................. 51 4.4Mikroregiony, svazky obcí, města a obce.................................................................. 53 4.5Informační centra.......................................................................................................... 55 4.6Cestovní kanceláře....................................................................................................... 57

5Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS......................................................... 59 5.1Základní data o cestovním ruchu................................................................................ 59 5.2Podmínky pro turistiku................................................................................................. 68 5.2.1Pěší turistika........................................................................................................................68 5.2.2Cykloturistika.......................................................................................................................69 5.2.3Vodní turistika.....................................................................................................................74 5.2.4Zelené stezky.......................................................................................................................76

5.3Turistické a sportovní atraktivity v regionu............................................................... 78 5.3.1Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace............................................78 5.3.2Památkově chráněné objekty.............................................................................................79 5.3.3Golf.......................................................................................................................................83 5.3.4Lanové dráhy.......................................................................................................................84

Enterprise plc, s. r. o.

Strana 2 (celkem 129)


Analýza

5.3.5Sportovní létání...................................................................................................................84 5.3.6Zimní střediska....................................................................................................................85 5.3.7Bazény, koupaliště..............................................................................................................87 5.3.8Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko...........................................89

5.4Lázeňství v regionu SMaS............................................................................................90 5.4.1Lázně Bludov ......................................................................................................................92 5.4.2Lázně Darkov ......................................................................................................................92 5.4.3Lázně Dolní Lipová ............................................................................................................92 5.4.4Lázně Karlova Studánka ....................................................................................................93 5.4.5Sanatoria Klimkovice..........................................................................................................93 5.4.6Priessnitzovy léčebné lázně ..............................................................................................93 5.4.7Lázně Velké Losiny ............................................................................................................94 5.4.8Ostatní léčebná zařízení lázeňského charakteru.............................................................94

5.5Industriální památky a technické atraktivity regionu SMaS..................................... 95

6Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS.......................................... 96 6.1Metodologie................................................................................................................... 96 6.2Celkový profil návštěvníka...........................................................................................97 6.3Hodnocení regionu návštěvníky................................................................................106 6.4Vývoj v letech 2001 – 2004......................................................................................... 112 6.5Profily turistických oblastí......................................................................................... 117 6.6Souhrnné závěry......................................................................................................... 122

7Seznam tabulek.................................................................................................... 126 Příloha č. 1: Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů (3 strany) Příloha č. 2: Nejnavštěvovanější volnočasové a zábavní atraktivity v SMaS (2 strany) Příloha č. 3: Technické památky a atraktivity v SMaS (10 stran)




Analýza

1 Úvodem Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný ekonomický multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží zvýšenou pozornost a veřejnou podporu. Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje i turistický region Severní Morava a Slezsko (dále též zkratka SMaS), jehož příroda i stávající infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a lázeňským či incentivním cestovním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván. Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Jako takový je totožný s marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (na mapě pod číslem 14).

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism

Analytické údaje za turistický region Severní Morava a Slezsko v dalším textu jsou proto členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srovnání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 9 okresů: • • •

Bruntál Frýdek–Místek Jeseník


• • •

Karviná Nový Jičín Opava

• • •

Ostrava–město Šumperk Vsetín



Analýza

Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na subregiony (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko, Poodří, Beskydy a Valašsko) podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků. Toto členění však postupem doby doznalo změn díky diskusi zainteresovaných subjektů uvnitř i vně tohoto turistického regionu a rámci regionu SMaS tak bylo následně nadefinováno následujících šest turistických oblastí (na mapě pod čísly 38 – 43): • • • • • •

Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří – Moravské Kravařsko Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism.

Potenciál cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko je velmi diferencovaný a zahrnuje prakticky všechny typy cestovního ruchu. Rozvíjet lze nabídku především v oblastech: • • • • • • • • •

cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu, poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), rekreačního cestovního ruchu, venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, lázeňského cestovního ruchu, městského (a nákupního) cestovního ruchu, kongresového a komerčního cestovního ruchu, incentivního cestovního ruchu, sakrálního cestovního ruchu,




Analýza

jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperity turistického regionu a jeho oblastí. Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má region Severní Morava a Slezsko ve srovnání s jinými regiony České republiky vysoký potenciál v pěší turistice, cykloturistice, lyžařské turistice (v horských a vrchovinných částech), zimních sportech (v horských částech), rekreačních pobytech (v horských částech) a kulturně poznávací turistice (v okrese Opava). Za střední je označován potenciál venkovské turistiky (v okrese Bruntál), městské turistiky (v okrese Nový Jičín) a lázeňského cestovního ruchu. Nižší potenciál má podle této studie vodní turistika a církevní turistika. Celkově lze turistickou destinaci Severní Moravu a Slezsko považovat za region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu – jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou ekonomicky oživit zejména takové okresy, jakými jsou Bruntál, Jeseník, Šumperk či Vsetín (řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních příležitostí v horských a podhorských oblastech po útlumu zemědělské a průmyslové výroby), ale mohou významně napomoci i Ostravě a okresu Karviná (v souvislosti s útlumem důlní činnosti) rozvojem specifické formy poznávacího cestovního ruchu – industriálního turismu. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý – příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě regionu Severní Morava a Slezsko je to o to důležitější, že jeho střední část patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dnes již neoddiskutovatelný. Proto se stalo využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel i jednou z hlavních priorit Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pro příští roky. Rovněž další dva kraje (Olomoucký a Zlínský), jejichž území zasahuje do turistického regionu SMaS, již mají zpracovány Programy rozvoje cestovního ruchu.




2

Analýza

Obecné trendy vývoje cestovního ruchu

Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je vhodné přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje cestovního ruchu v České republice a turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Proto je do předkládaného materiálu vložena i tato kapitola. Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „Vize cestovního ruchu pro rok 2020“ bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 – 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce 2010. Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou představovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti). Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce 1995. V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r. 2020 bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Projekce vývoje je zachycena na grafu zpracovaném WTO.

Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezinárodního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Hrozba teroristických útoků se rok od roku stupňuje a velmi ovlivňuje cestovní ruch ve světě. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy. Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál.




Analýza

Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup.

2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. V roce 2004 už to bylo 414 mil. příjezdů, přičemž nejvyšší nárůst (8%) zaznamenaly země Střední a Východní Evropy. Na základě doporučení ETAG (European Travel and Tourism Action Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice – „Megatrends of Tourism in Europe to the Year 2005 and Beyond”. Tento dokument ETC aktualizovala v listopadu 2003 a zpracovala dokument s názvem „Trendy turismu v Evropě“. Hlavními body tohoto materiálu jsou stručně uvedeny v následujícím textu. 1. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti • rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy • rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) • rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce • rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) • v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí • rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy). 2. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé • poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat • poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených • poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. Enterprise plc, s. r. o.



Analýza

3. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po speciálních produktech • stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, • kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování • poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací • poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. 4. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po levnějších produktech • rostoucí poptávka po relaxačních pobytech • zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených. 5. Zkušenosti s cestováním Více zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: • dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz • mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb • bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená • preference dovolených budou stále více roztříštěné • věrnost destinacím bude nadále oslabovat • zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni • bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol • poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu. 6. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: • společenské postavení bude méně důležité • chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) • posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech • dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy • poroste poptávka po druhých domovech • stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany. 7. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací.




Analýza

Důsledky pro cestovní ruch: • dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu • zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet • význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet • internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu • základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky • možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace • vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů. 8. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: • destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny • lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí • vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy • přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně • klesne význam autobusové dopravy • bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti • okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let. 9. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace. Důsledky pro cestovní ruch: • vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace • politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování • preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů • ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. 10. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné • při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) • turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy • významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost • průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích. Pramen: ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003). Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Travel Commission) a ETAG (European Travel & Tourism Action Group)




Analýza

2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje podle WTTC pohled na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel – klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Podle výzkumné zprávy „Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky“ z roku 2000 je zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (rok 2004): • • • • •

více než 90 % zahraničních návštěvníků přijíždí po silnici; více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; necelých 26 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, necelých 11% z Velké Británie, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; průměrná doba pobytu je 4,3 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelech a penzionech představuje 3,9 dne; nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru.

Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Češi patří k velice aktivním cestovatelům. V roce 2004 uskutečnili 9 583 tis. delších dovolenkových cest se 4 a více přenocováními, z toho 5 552 tis. po České republice. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. Ministerstvo pro místní rozvoj chce spolu s kraji podpořit domácí cestovní ruch v duchu přísloví „všude dobře doma nejlíp“. Cílem je, aby domácí turisté strávili alespoň jednu dovolenou v roce doma, v České republice. Pomoci by k tomu mělo například zlepšení infrastruktury, školení odborníků a využití strukturálních fondů Evropské unie. Podpora domácího cestovního ruchu je také jedním z cílů České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Profil domácího návštěvníka (rok 2004): • • • • • • • • •

v tuzemsku Češi strávili průměrně 8,4 nocí; utratili v České republice 18 682,7 v mil. Kč, což představuje pouze 26,5 % z celkové útraty; průměrné výdaje Čechů na 1 dovolenou v ČR byly 3 365 Kč (oproti roku 2003 nárůst o 5%); dovolené v ČR před zahraničím dává přednost 48% populace, 33% populace dovolenou v zahraničí a doma víceméně střídá; nadstandardně preferují domácí dovolenou generační segmenty seniorů (71%) a tzv. „prázdné hnízdo“ (61%), rodiny s dětmi preferují nadstandardně střídavou dovolenou; nejvíce tuzemských delších cest bylo uskutečněno do těchto krajů: Jihočeský (14%), Královéhradecký (12,2%) a Liberecký (10,5%); nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené byl automobil (na necelých 60 % cest jeli Češi automobilem a to především po České republice); při cestách po ČR se čeští turisté nejčastěji ubytovávají u příbuzných a známých (34,9 %), na druhém místě je vlastní rekreační zařízení (16,8 %); při cestách po ČR cestují Češi především individuálně (89,1 % z cest po ČR) ;




Analýza

Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. Obecnými trendy ve vybraných typech cestovního ruchu jsou: 1. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus tak chtěla prostřednictvím národních centrál a agentur cestovního ruchu iniciovat podpůrné akce a programy ekoturistiky. 2. Cykloturistika: V letech 2011 – 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená. 3. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: •

upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; • zmenšuje se velikost skupiny; • cesty s bližšími cíli nabývají na významu; • velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; • životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; • zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě – horská turistika, lety balónem, lanové aktivity), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky. 4. Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. V roce 2003 se Česká republika dostala na 28. místo s počtem 101 realizovaných mezinárodních kongresů. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti 100 – 250 osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. 5. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že 10 – 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn. 6. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu.




Analýza

7. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. 8. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené plánování, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí. 9. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. 10. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství. Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a turistických oblastech České republiky.

2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR Podle průzkumu Vnímání ČR, který v roce 2003 provedla společnost General Marketing, je ČR vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek (regeneraci), rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". Relativním problémem pro turisty jsou vyšší úroveň kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy v jazykové vybavenosti obyvatel. V souhrnu je obraz ČR pozitivní, ale poměrně konzervativní. ČR je zemí minulosti, památek a kultury, avšak zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené od přírody a intenzivněji prožívaných aktivnějších a "dobrodružnějších" činností. Ze sledovaných velmi oblíbených aktivit pro ČR skýtají největší potenciál poznávání měst, dějin země a památek, a "noční život". ČR je primárně spojována s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky (primárně obecně, specificky ve vztahu k nočnímu životu ale rovněž). Výzkum příjezdového cestovního ruchu byl proveden v roce 2003 firmou General Marketing na základě zadání České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Cílem výzkumu, který probíhal v období březen až srpen 2003, bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Průzkum se uskutečnil na vybraných přechodech, včetně letiště Praha-Ruzyně a na 2 železničních nádražích v Praze. Celkem bylo dotázáno 4 200 respondentů ze 17 zemí světa, a to: Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael, Japonsko, USA, Kanada. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá: •

hlavním informačním zdrojem turistů pro návštěvu ČR byly informace z cestovních kanceláří (56,8%), druhým významným zdrojem informací byly informace od příbuzných, přátel a známých (51,9 %), poznatky z vlastních předchozích návštěv ČR přiměly k cestě 44,6 % turistů




Analýza

•

jednodenní návštěvníci čerpali informace o ČR nejčastěji na základě vlastních poznatků z předchozích návštěv (71,1 %), druhým nejčastěji jmenovaným zdrojem informací byly pro jednodenní návštěvníky informace od příbuzných, přátel a známých (60,3 %), na základě informací z cestovních kanceláří přicestovalo 20,5 % jednodenních návštěvníků

•

nejčastějšími důvody návštěvy ČR byly pro turisty dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznávání (77%), nákupy (24 %), návštěva u známých a příbuzných (20 %), služební cesta byla důvodem návštěvy ČR pro 19 % turistů

•

rozhodujícím důvodem cesty do ČR byly u jednodenních návštěvníků nákupy (72 %), v menší míře dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (21 %), návštěvy u známých a příbuzných (15%) a služební cesta (12 %)

•

přes dvě třetiny turistů (71,0 %) si cestu do ČR organizovaly individuálně, služeb cestovní kanceláře využilo 20,3 % turistů a 8,7 % si zajistilo cestu jiným způsobem, naprostá většina jednodenních návštěvníků (98,5 %) přijela do ČR individuálně

•

s cestovní kanceláří přicestovalo pouze 0,6 % jednodenních návštěvníků a 0,9 % si zajistilo cestu jiným způsobem

•

přes dvě třetiny dotázaných turistů (71,0 %) strávily v ČR dobu kratší než 7 dní, jedna čtvrtina turistů (24,0 %) pobývala v ČR 7-14 dnů a zbývajících 5 % turistů zvolilo pobyt delší než 15 dnů, průměrná délka pobytu turisty je 5,3 dne

•

zahraniční turisté se v ČR nejčastěji ubytovávali v hotelech (53,4 %), v penzionech (14,3%) a u příbuzných a známých (10,9%)

•

nejnavštěvovanějším místem pobytu zahraničních turistů byla po celou turistickou sezónu Praha, kde strávilo nejvíce času 76 % respondentů, druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly Karlovy Vary (21%) a třetím Brno (15 %)

•

míra spokojenosti respondentů byla vysoká, ve skupině turistů bylo plně spokojeno 90,2 % dotazovaných, částečně 8 % a pouze 1,8 % turistů vyslovilo přímo nespokojenost, nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací (silnice, dálnice), informace pro turisty a úroveň jazykových schopností u českých občanů

•

jednodenních návštěvníků bylo plně spokojeno 81,8 %, částečně 16,5 % a zcela nespokojeno 1,7%

•

turisté nejvíce utratili za ubytování, nákupy a stravování, náklady turisty během pobytu v ČR činí 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty činí 140 USD na osobu a den

•

největší položkou výdajů jednodenních návštěvníků byly nákupy, jiné výdaje, stravování a doprava, náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR činí 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka činí 95 USD na osobu a den

•

průměrné výdaje turisty v ČR (v USD na osobu a den) podle jednotlivých národností byly: Japonsko – 147, Rusko – 144, Izrael – 131, Dánsko – 125, Belgie – 120, Velká Británie – 114, Španělsko – 111, USA – 103, Kanada – 92, Rakousko - 86, Itálie – 86, Nizozemsko – 85, Francie – 80, Německo – 76, Švýcarsko – 72, Polsko – 68, Slovensko - 28

Z výsledků marketingového výzkumu společnosti STEM/MARK (Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004) vyplývá, že asociace spojené s turistickým regionem Severní Morava a Slezsko jsou obecně sportovní aktivity. Ostravsko je spojováno s doly, smogem a znečištěným ovzduším, Jeseníky s krásnou přírodou a Beskydy s lyžováním a turistikou. Turistický region Severní Morava a Slezsko je, spolu s regiony Český ráj, Vysočina, Západočeské lázně, Praha, Východní Čechy a okolí Prahy, atraktivním pro minimálně 10% lidí. Konkrétně je tento region atraktivní pro: • • • • •

21% mladé a svobodné populace 18% populace s dětmi předškolního věku 22% populace s dětmi školního věku 20% populace tzv. „prázdné hnízdo“ 18% seniorů

Atraktivnost regionu je silně podporována (nejvíce ze všech regionů) možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit.




Analýza

Z hlediska opakované návštěvnosti v posledních pěti letech navštívilo region Severní Moravu a Slezsko: • vícekrát 25% populace • jedenkrát 19% populace • ani jednou 57% populace Za pozornost stojí srovnatelná, či dokonce o něco vyšší znalost Severní Moravy a Slezska ve srovnání se Šumavou, která je mnohem více atraktivní a rovněž navštěvovanější. Tento turistický region zná lépe než ostatní regiony zhruba 19% populace.

Poznámka: mapka převzata z výzkumu společnosti STEM/MARK - Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004

Agentura CzechTourism ve spolupráci se společností MediaCon vypracovala analýzu prezentace domácích turistických destinací v českých médiích v období od září 2004 do února 2005. Z výsledků vyplývá, že v celostátních médiích jsou nejčastěji zmiňované turistické regiony Severní Morava a Slezsko, Okolí Prahy a Praha. Nejčastěji zmiňovanými turistickými destinacemi byly Praha, Plzeň, Špindlerův Mlýn, Brno, Janské Lázně a Pustevny. V regionálních médiích pak vévodily regiony Okolí Prahy a Severní Morava a Slezsko a destinace Praha, Karlovy Vary, Ostrava, Plzeň, Brno, Liberec, Olomouc a Jihlava. Turistické nabídce v celostátních médiích v uvedených šesti měsících dominovalo lyžování (zmíněno 87x). Mezi nejvíce medializovaná severomoravská lyžařská střediska patřily Pustevny (13x), Ramzová (7x), Karlov (6x), Velké Karlovice (5x), Praděd (4x), Razula (4x), Červenohorské sedlo (4x). Pomineme-li lyžařská střediska, pak největší pozornost novinářů celostátních sdělovacích prostředků získal skanzen v Rožnove pod Radhoštem (11x), štramberská věž Trúba (8x) a jeskyně Šipka (6x), lázně v Jeseníku (5x), nove otevřený aquapark v Bohumíně (4x) a muzea v Ostravě (4x).




Analýza

3 Všeobecná charakteristika turistického regionu SMaS Součástí analýzy turistického regionu či oblasti jsou rovněž základní údaje o daném území - jeho poloha, základní geografické údaje, socioekonomické údaje, infrastruktura a vybavenost v regionu či životní prostředí. V této kapitole jsou popsány tyto základní charakteristiky turistického regionu SMaS.

3.1 Geografické vymezení regionu Turistický region Severní Morava a Slezsko se nachází na severovýchodě České republiky. Po stránce přírodní, ekonomické i sociální je značně různorodý, což se odráží ve velké pestrosti, ale také v kontrastu jednotlivých charakteristik cestovního ruchu. Vedle průmyslové ostravsko-karvinské aglomerace jsou zde i horské masívy s typicky venkovskými oblastmi málo ovlivněnými dopady civilizačních vlivů. Reliéf regionu je poměrně členitý, s horskými hřebeny, zvlněnými pahorkatinami i nížinnými oblastmi. Nejvyšším místem je vrchol Pradědu s 1492 m n. m., nejnižším bodem je ústí řeky Odry u Antošovic ve výšce 195 m n. m. Region představuje území sevřené na západě masívem Hrubého Jeseníku, jež postupně přechází směrem na jihovýchod ve výškově nižší Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Nejzápadnější částí regionu jsou civilizací nepříliš dotčené Rychlebské hory. Na východě ohraničují toto území snadněji přístupné Moravskoslezské Beskydy a Vsetínské vrchy. Jedná se o turisticky atraktivní oblast Beskydy -Valašsko. Uprostřed tohoto teritoria je sníženina mezi Karpatskou soustavou a Českou vysočinou otevřená na sever do Polské nížiny a spojená s jihem úzkým koridorem – Moravskou bránou. Jedná se o území svým charakterem odlišné, výrazně již tvarované lidskou činností. V důsledku lidské činnosti došlo k výrazné změně charakteru území v oblasti těžby černého uhlí vytvořením antropogenních hald a pokleslých lokalit, které jsou často zatopené. Předností této středové oblasti je dobré napojení na mezinárodní železniční a leteckou dopravu, síť zařízení služeb navazující na urbanizační a průmyslové celky, kulturní nabídka, potenciál průmyslových památek, potenciál kongresového cestovního ruchu a řada dalších možností vyžití pro návštěvníky. Hlavní říční osou je Odra (135 km) a Opava (131 km). Severní a střední část regionu (51 % rozlohy) spadá do povodí Odry, které plochou 4 662,33 km2 patří k menším povodím v ČR a spravuje 1 328 km toků, 8 přehrad, 57 jezů, 2 rybníky a 12 elektráren. Jižní svahy Jeseníků a Beskyd a okresy Šumperk a Vsetín spadají do povodí Moravy. Podnebí je více než v Čechách a na jihu Moravy ovlivňováno kontinentálními vlivy. Převažují západní větry, cyklonální činnosti jsou provázeny poměrně hojnými srážkami přesahujícími 800 mm za rok (oproti ostatním regionům nejvyšší). Průměrná teplota kolísá okolo 9°C v závislosti na nadmořské výšce. Horské oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd dosahují úhrnu srážek přes 1200 mm/rok a roční průměrné teploty do 6°C. Nižší srážky jsou severně od Opavy u polských hranic. Turistický region SMaS




Analýza

Členění turistického potenciálu České republiky a vytváření turistických regionů a oblastí prodělaly od svého vzniku určitý vývoj. Také rozdělení turistického regionu Severní Morava a Slezsko na jednotlivé turistické oblasti zaznamenalo některé změny. Původně byl turistický region rozdělen do šesti turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Poodří, Ostravsko-Karvinsko a Beskydy-Valašsko. Dnes se turistický region z marketingového hlediska člení na tyto turistické oblasti: Jeseníky (43), Opavské Slezsko (41), Ostravsko (39), Těšínské Slezsko (42), Poodří - Moravské Kravařsko (40) a Beskydy – Valašsko (38), které sice přesně nekopírují administrativní hranice okresů, ale jsou pojaty jako logické celky a spádové oblasti. Jejich charakteristiky z pohledu cestovního ruchu se liší. Svou rozlohou (8 713 km2) a počtem obyvatel (přes 1,5 mil.) je Severní Morava a Slezsko největším a zároveň nejpestřejším turistických regionem, jehož centrem je město Ostrava (přes 310 tis. obyvatel), třetí největší město České republiky.

3.1.1 Jeseníky

Oblast zasahující na území okresů Jeseník, Bruntál, Šumperk a Opava. Vyplňuje severozápadní část Moravy od polských hranic na severu po Střední Moravu - Hanou na jihu. Na západě patří do této oblasti Rychlebské hory, dále na východ Hrubý Jeseník, který stupňovitě klesá a přechází v Nízký Jeseník. Na severní okraj Hrubého Jeseníku navazuje Zlatohorská vrchovina. Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR. Má 79 vrcholů s výškou nad 1000 m n. m., z nichž nejvýznamnější jsou Vysoká hole (1 464 m), Petrovy kameny (1 446 m), Praděd (1 492 m) a Keprník (1 423 m). K Jeseníkům se někdy řadí i Králický Sněžník (1 423 m) nacházející se již v okrese Ústí nad Orlicí, na jehož jihozápadním hřebenu je unikátní rozvodí tří moří – Severního, Baltského a Černého. Rychlebské hory mají 8 vrcholů nad 1 000 m n. m., nejvyšší Smrk 1 125 m. Jeseníky patří mezi nejlesnatější oblasti ČR, jehličnatý porost tvoří z převážné části smrkové lesy, z listnatých stromů jsou to většinou buky, objevují se i javory a ve výškách nad 1 300 m najdeme louky s klečí a kosodřevinou. Nejvyšší bod Nízkého Jeseníku je Slunečná (800 m n. m.). Převážnou část území tvoří hornaté a vrchovinné oblasti vyznačující se poměrně členitým reliéfem a značnou krajinnou pestrostí. Hydrologicky náleží území do povodí Odry a do povodí Dunaje, resp. Moravy, jejichž rozvodnice probíhá po hřbetech Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na hřebenech Jeseníků pramení množství menších i významnějších řek, např. Morava, Opava, Moravice, Opavice, Desná, Bystřice. Na řece Moravici byla realizována výstavba vodního díla Slezská Harta na základě úvah o nutnosti posílení vodárenského povrchového zdroje Kružberk. Podnebí řadí Jeseníky mezi chladné oblasti, průměrné zimní teploty činí -3 až -6° C, teploty v letních měsících se pohybují mezi 14 až 16° C, počet letních dnů v roce činí 10 – 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 – 140. Ve vyšších polohách oblasti Nízkého Jeseníku je podnebí stejné, s klesající výškou reliéfu se oblast řadí ke klimaticky mírně teplým. Nejčastější je zde klima charakteristické krátkým mírně chladným a vlhkým létem, s dlouhým přechodným obdobím, mírně chladným jarem a podzimem a dlouhou mírně vlhkou zimou s trvalejší sněhovou pokrývkou. Průměrný roční úhrn srážek v horských oblastech činí přes 1 200 mm/rok, v nižších polohách pak 750 až 900 mm/rok.




Analýza

Jeseníky jsou oblastí s velkým množstvím přírodních rezervací, přírodních památek a naučných stezek. Na území Hrubého Jeseníku byla v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky. K nejatraktivnějším lokalitám patří např. Velká kotlina s ledovcovým karem, Petrovy kameny, vodopády Bílé Opavy, rašeliniště Rejvíz s mechovými jezírky, Červenohorské sedlo–Šerák a Králický Sněžník. Ke geologickým zvláštnostem Nízkého Jeseníku patří vyhaslé sopky v okolí Bruntálu – Uhlířský vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný. Jeseníky patří mezi vyhledávané turistické oblasti. V zimních měsících je pro vyznavače běžeckého lyžování připraveno množství značených běžeckých okruhů. Ti, kdo dávají přednost sjezdovému lyžování mají k dispozici mnoho zimních středisek s lyžařskými vleky – Ovčárna, Horní Morava, Vojtíškov, Lipová-lázně, Petříkov, Ostružná, Ramzová, Loučná, Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem, Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou (v létě možnost lyžování na trávě). Z Ramzovského sedla na Šerák se lze dopravit lanovkou s krásným výhledem. Návštěvníkům se naskýtá možnost využít hustou síť značených turistických cest, najdou se zde i terény vhodné pro cykloturistiku – hustá síť silnic v podhůří umožňuje výjezdy až na hlavní hřebeny. Pro vodní sporty lze využít vodní nádrže Krásné u Velkých Losin a Slezská Harta u Bruntálu. Romantiku zdejší krajiny dokreslují zříceniny mnoha hradů. Významnými kulturními památkami jsou zámek Bruntál, zámek ve Velkých Losinách, zámek Jánský Vrch, hrad Sovinec a další. Turistická oblast Jeseníky může nabídnout také celou řadu technických památek a zajímavostí (Ruční papírna Velké Losiny, přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, úzkokolejka Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, Kosárna v Karlovicích atd.) či daleké výhledy z rozhleden (Praděd, Biskupská kupa, Zlatý Chlum, Cvilín aj.). K přírodním zajímavostem této turistické oblasti určitě patří krápníkové jeskyně Na Pomezí se svéráznou výzdobou a jezírky a nejstarší jeskyně v ČR - Na Špičáku. Turistickou atraktivitou jsou Rešovské vodopády. Vyvěrající minerální vody daly podnět ke vzniku několika lázeňských komplexů a léčeben, které k léčbě současně využívají i mimořádně příznivé horské klima s čistým ovzduším. Známé jsou Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, Schrothovy lázně v Dolní Lipové, Lázně Velké Losiny, Lázně Karlova Studánka, Lázně Bludov a léčebna EDEL ve Zlatých Horách. Atraktivním přírodním prvkem je rovněž řeka Moravice, vytvářející zejména pod Kružberskou přehradou krásné údolí, ve kterém se nachází i historicky známé Jánské Koupele. Četné pamětihodnosti tohoto kraje mají souvislost s historickými událostmi a hospodářskými zvláštnostmi (těžba zlata a barevných kovů, výroba ručního papíru ve Velkých Losinách od 16. století, neblaze proslulé čarodějnické procesy ve druhé polovině 17. století).

3.1.2 Opavské Slezsko

Turistická oblast rozkládající se v severních částech okresu Opava, historicky tvořící významnou součást Slezska. Na severu sousedí s Polskem, západ a jih lemuje Nízký Jeseník a na východě přechází do Ostravska. Tato turistická oblast má příznivou polohu v těsné blízkosti jak státní hranice, tak průmyslové ostravsko-karvinské aglomerace. Samotná Opava a její blízké okolí se nachází v nadmořské výšce cca 250 m. Na území města Opavy se stékají dvě řeky Opava a Moravice, obě pramenící v Hrubém Jeseníku. Klimaticky řadíme Opavské Slezsko mezi mírně teplé oblasti. Průměrné teploty v zimě se pohybují v rozmezí -2 až -5° C, v letním období 16 až 18° C, počet dní se sněhovou pokrývkou 60 – 80, počet letních dní 40 – 50. Enterprise plc, s. r. o.



Analýza

V jižní části je rekreačně zajímavé území s nenáročným terénem a bohatstvím lesů, vhodné pro pěší turistiku. Kolem toku Moravice byl vyhlášen v roce 1994 přírodní park o rozloze 142 km2, jehož jihozápadní část spadá pod turistickou oblast Jeseníky. Součástí parku jsou přírodní rezervace situované ve strmých svazích hlubokého údolí – Kaluža, Valach a Nové Těchanovice. V povodí říčky Hvozdnice, Heraldického potoka a Hořiny se nacházejí chráněná přírodní území stejného jména. Méně frekventované silnice v údolí Moravice a na rovinatém území při polské hranici skýtají ideální podmínky pro cykloturistiku. Příležitosti pro lyžování jsou minimální. Milovníky vodních sportů potěší možnost jejich provozování na různých vodních plochách (Hlučín, Děhylov, Dolní Benešov, vodní nádrž Pocheň a četné vytěžené lomy). Řeky Opava i Moravice jsou vyhledávané vyznavači vodní turistiky. Pro příznivce golfu jsou k dispozici golfová hřiště v Šilheřovicích a Kravařích. K významným kulturním památkám patří zámek v Hradci nad Moravicí a zámek Raduň. Opava je městem s četnými kulturními a historickými památkami, k prohlídce láká Slezské muzeum. Jedinečnou sbírku vzácných dřevin si lze prohlédnout v arboretu v Novém Dvoře. Podél hranice s Polskem se na celém území oblasti nachází mnoho dochovaných vojenských pevností z II. světové války (Areál čs. opevnění v Darkovičkách, areál opevnění Milostovice). Mezi další technické zajímavosti patří větrné mlýny (Choltice, Hlavnice) a Weisshuhnův kanál na řece Moravici. V oblasti je také jedna ze dvou vesnických památkových rezervací celého turistického regionu (Lipina).

3.1.3 Ostravsko

Území okresu Ostrava a zčásti okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava, na západě plynule navazující na Opavsko, ve východní části přecházející v Těšínské Slezsko a na jihu v Poodří. Centrem této oblasti je Ostrava – třetí největší město v ČR. Leží na soutoku řeky Odry s Ostravicí v nadmořské výšce cca 230 m. Podnebím se řadí Ostravsko mezi mírně teplé oblasti se zimním průměrem teplot -2 až -4° C, letní průměrné teploty činí 17 až 20° C, počet letních dnů se pohybuje mezi 40 až 70, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 50 až 70. Celá tato oblast má výjimečný charakter. Bylo to způsobeno hlubinnou těžbou černého uhlí, která vyvolala charakteristické změny na povrchu krajiny. Přesto, že se jedná o průmyslovou oblast, najdou se zde místa, která poskytují podmínky i pro rozvoj turistiky. K letní turistice láká hezké okolí Hošťálkovic, Poruby, Klimkovic a okolí podél řeky Odry. Dobré podmínky jsou i pro milovníky cykloturistiky, zejména západně a jižně od Ostravy. Pro provozování vodních sportů jsou velmi vyhledávané rybníky a vytěžené štěrkovny v okolí Ostravy (Antošovice) či Žermanická přehrada, venkovní koupaliště v Ostravě-Porubě a další. Návštěvník se na každém kroku setkává s technickými památkami průmyslové revoluce 19. století. Těžbě uhlí je věnována expozice v hornickém muzeu na úpatí vrchu Landek v Ostravě-Petřkovicích,




Analýza

který zároveň patří k významným archeologickým lokalitám, kde před 30 tisíci lety využívali neandrtálci k udržování ohně uhlí. Za národní kulturní památku byl prohlášen Důl Michal. Ostravské muzeum v budově staré radnice nabízí mimo jiné unikátní geologickou sbírku. K přírodním zvláštnostem patří především bludné balvany z doby ledové – největší dosud nalezený v ČR je umístěn jako památník na Vratimovské ulici v Ostravě. Prameny jodobromové vody (solanky) jsou využívány zejména pro léčebné účely v Sanatoriích Klimkovice.

3.1.4 Poodří – Moravské Kravařsko

Území podél Odry procházející Moravskou bránou, ležící v okrese Nový Jičín. Moravská brána, kterou v dávné historii vedla slavná jantarová stezka od Baltského moře do Římské říše, je vlastně úval, který vede od Ostravské pánve směrem na Přerov. Východní stranu lemují Moravskoslezské Beskydy, západní stranu Jeseníky a Oderské vrchy, kde řeka Odra ve výšce 633 m n. m. pramení. Na jihu navazuje na Hornomoravský úval. Nadmořská výška Moravské brány se pohybuje mezi 250 až 350 m, výjimkou je v jižní části hřeben Maleník (479 m). Vyskytující se porost je tvořen listnatými lesy – převládají duby, habry, olše a břízy. Moravskou bránou protéká kromě Odry také Bečva. K zajímavostem patří, že každá z těchto řek teče do jiného moře, takže se zde vlastně nachází rozhraní těchto moří, a to moře Baltského a moře Černého. Teplotně můžeme tuto oblast zařadit mezi mírně teplé se zimními průměrnými teplotami -3 až -5°C a letními teplotami 14 až 17°C. Počet dnů v roce se sněhovou pokrývkou činí 60 až 100, počet letních dnů 20 až 30.

Oderské vrchy dosahují průměrné nadmořské výšky cca 650 m. K nejvyšším vrcholům patří Fidlův kopec (680 m), Strážisko (675 m) a Strážná (641 m). Oderské vrchy jsou charakteristické lužními lesy a nivami v přírodním prostředí neregulovaného toku řeky Odry. Podnebně jsou Oderské vrchy chladnou oblastí s průměrem teplot v zimních měsících -3 až -6° C, v letním období 14 až 17° C, počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 až 140, počet letních dnů 10 až 30. Na dolním toku řeky Odry se nachází chráněná krajinná oblast Poodří. V této oblasti se nachází několik chráněných přírodních rezervací, kde je dochováno původní přírodní prostředí. V mrtvých ramenech řeky Odry hnízdí velký počet ptačích druhů a jsou zde naleziště vzácných vodních a bahenních rostlin. K nejzajímavějším přírodním rezervacím patří Kotvice, Polanský les, Polanská niva, Rákosina. V zimním období budou uspokojeni zejména vyznavači běžeckého lyžování, kteří mohou využívat k provozování své záliby vhodné místní terény. Přes letní období nabízí tato oblast ke shlédnutí mnoho zajímavých míst i oblastí vhodných pro rekreaci, odpočinek, turistiku i cykloturistiku. Turisticky atraktivní jsou zámky ve Studénce (Vagonářské muzeum) a v Kuníně, horní a dolní zámek a Bratrský




Analýza

sbor s muzeem J. A. Komenského ve Fulneku, rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice a další.

3.1.5 Těšínské Slezsko

Oblast v severovýchodní části regionu v okresech Karviná a Frýdek-Místek na území v úseku od Třince po Bohumín. Do jižní části oblasti zasahuje Podbeskydská pahorkatina a na severu se rozkládá hustě obydlená oblast Ostravské pánve. Přirozenou osu tvoří řeka Olše, srdcem je pak hraniční město Český Těšín. Klimaticky patří Těšínské Slezsko mezi mírně teplé oblasti. Zimní průměrné teploty jsou -2 až -4 °C, letní průměrné teploty činí 17 až 20 °C, počet letních dnů se pohybuje mezi 40 až 70, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 50 až 70. Magnetem Těšínského Slezska je stavební sloh a folklór, který je silně ovlivněn kulturami příhraničních oblastí tří zemí - Česko, Polsko, Slovensko. Největší atrakcí jsou potom dřevěné kostelíky (Petrovice u Karviné, Guty, Albrechtice a další). O životě obyvatel v severovýchodní části Slezska vypovídají expozice Tešínského muzea v Českém Těšíně, v Havířově a Petřvaldě. Zajímavostí je kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, který stojí na půdě s poklesem 36 m, a svým sklonem 6,8° od svislé osy představuje charakteristické memento pro ničivou důlní činnost ve zdejší oblasti. Mezi technická lákadla patří vodárenská věž v Karviné či obloukový most tamtéž. Pro odpočinek, ale zejména pro léčebné účely, jsou využívány prameny jodobromové minerální vody v lázních Darkov. V katastru obce Chotěbuz se nachází jedno z nejlépe zachovalých výšinných bikulturních hradisek v ČR, které je zařazeno do slovanského období. V současné době zde probíhá realizace výstavby Archeoparku.

3.1.6 Beskydy - Valašsko




Analýza

Oblast rozkládající se v nejvýchodnější části ČR na území okresů Frýdek-Místek, Vsetín a Nový Jičín. Tvoří ji rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd a Javorníky na východě, Vsetínské vrchy na jihu. Na severu sousedí s Polskem a na východě se Slovenskem, jih přechází v Bílé Karpaty a západní stranu lemuje Moravská Brána. Tato oblast patří horopisně k nejrozmanitějším v republice. Hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd se táhne od Velkého Polomu (1 069 m) až po Radhošť (1 129 m). Celkem 22 vrcholů je vyšších než 1 000 m n. m., přičemž k nejvyšším patří Lysá hora (1 323 m), Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m), Travný (1 203 m). Nejvyšším a jediným vrchem Javorníků přesahujícím 1 000 m n. m. je Malý Javorník (1 019 m), Vsetínské vrchy jsou nižší. Tyto hory svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena i zdejší zvířena. Pramení zde mnoho řek a potoků (Ostravice, Bečva, Olše Morávka, Lomná, Čeladenka). Klimaticky patří k mírně teplým oblastem. V zimních měsících s teplotami -3 až -5° C, v letním období 16 až 18°C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20 až 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 60 až 100. K ochraně rázu zdejší horské krajiny, vegetace, živočichů, vod i půdy byla v roce 1973 zřízena chráněná krajinná oblast Beskydy, která je největší v ČR. Zvlášť cenné části přírody jsou chráněny v přírodních rezervacích. Patří k nim známý a mimořádně cenný prales Mionší, Radhošt (údajné kultovní místo starých Slovanů), Klíny, Mazák, Mazácký Grúnik, Travný potok, Salajka (jedna z nejstarších přírodních rezervací v ČR), Kněhyně-Čertův mlýn a další. Přes většinu těchto přírodních rezervací vede mnoho turisticky atraktivních naučných stezek. Celá oblast Beskyd je velmi vyhledávaná pro své jedinečné přírodní krásy a přitažlivé rekreační možnosti v létě i v zimě. Pro milovníky zimních sportů je na horských svazích připraveno množství lyžařských vleků a velmi dobře vybavených lyžařských středisek. K nejvyhledávanějším patří Pustevny s Radhoštěm, Velký Polom, Grúň, Bumbálka, Lysá hora, Lomná, Třeštík, Soláň, Velké Karlovice, Bílá, Mezivodí, Malenovice, Visalaje, Portáš-Kohútka a další. Vyznavačům běžeckého lyžování lze doporučit trasy na hřebenech Vsetínských a Veřovických vrchů. Sportovně založení turisté ocení lanovky ve Frenštátě p. R., Ráztoce - Pustevnách a Oldřichovicích - Javorovém. Po horských hřebenech, údolími vodních toků, přes vyhlídková místa a centra turistického a cestovního ruchu vede hustá síť dobře značených turistických cest, které návštěvníky zavedou do míst skýtajících působivé pohledy na zdejší krajinu. Přestože jsou velké údolní nádrže v Beskydech rezervoáry pitné vody, a proto jsou z rekreace vyloučeny, najdou se zde i možnosti pro provozování vodních sportů. Jedná se o přehrady Bystřička, Horní Bečva, Baška a Olešná. Ke sportovnímu vyžití slouží rovněž koupaliště v Kopřivnici, areál ve Frenštátě pod Radhoštěm a plavecké objekty na mnoha dalších místech. Beskydská oblast nabízí návštěvníkům mnoho zajímavých přírodních i kulturních pozoruhodností. Ojedinělou architekturu a zvyky nabízí návštěvníkům Valašsko, jehož nejznámějším střediskem je Rožnov pod Radhoštěm, dříve lázeňské město, dnes centrum rekreace se známým skanzenem. Další zajímavá místa jsou ve Valašském Meziříčí, Vsetíně, Frenštátě pod Radhoštěm a jinde.

3.2 Základní socioekonomické údaje K posouzení postavení turistického regionu v rámci České republiky je třeba uvést základní socioekonomické údaje, umožňující mimo jiné srovnání s ostatními regiony. Především je nutno zdůraznit, že se jedná o významný turistický region jak z hlediska ekonomického potenciálu, tak i z hlediska počtu obyvatel a rozlohy území.




Analýza

Tab.1 - Základní charakteristiky regionu SMaS - k 1.1.2004 Okres Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl Reg./ČR

Počet obyvatel

Průměrný věk

Rozloha (km2)

104 107 226 863 42 148 276 323 159 323 180 573 313 088 125 794 146 127 1 574 346 10 211 455 15,42%

37,9 38,9 38,3 38,8 38,1 38,8 39,3 38,9 38,8 38,6 39,5 nižší

1 657 1 273 719 347 918 1 126 214 1 316 1 143 8 713 78 866 11,05%

Hustota obyvatelstva na 1 km2 63 178 59 796 174 160 1 463 96 128 181 129 vyšší

Počet obcí 71 77 24 16 57 80 1 78 59 463 6 249 7,41%

Pramen: ČSÚ

3.2.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel v regionu ubývá stejně jako v celé České republice. Za poslední 4 roky ubylo nejvíce obyvatel v okresech Ostrava (pokles o 2,5%) a Bruntál (2%), nejméně v okrese Frýdek-Místek (0,3%). Celkově došlo v celém regionu SMaS k úbytku obyvatel o 1,5%. Největší podíl obyvatel ve věku 0-14 let mají okresy Bruntál a Nový Jičín. Největší podíl obyvatel ve věku 65 let a více má okres Opava, nejmenší pak Bruntál. Celkově je v regionu vyšší podíl obyvatel ve věku 0-14 a 15-64 let než v České republice a nižší podíl obyvatel ve věku 65 a více. Tab.2 - Počet obyvatel v regionu SMaS podle věku – k 31.12.2004 Okres 0-14(%) 15-64(%) Bruntál 16,3 72,1 Frýdek-Místek 15,6 71,0 Jeseník 15,6 72,2 Karviná 15,3 72,1 Nový Jičín 16,2 71,4 Opava 15,3 71,2 Ostrava 15,0 71,8 Šumperk 15,6 71,0 Vsetín 15,6 71,0 Region SMaS 15,6 71,5 Česká republika 15,1 70,9

65+(%) 11,6 13,4 12,2 12,7 12,3 13,5 13,2 13,4 13,4 12,9 14,0

Obyv. celkem 103 678 226 998 42 014 275 834 159 212 180 430 311 402 125 268 146 001 1 570 837 10 206 923

Pramen: ČSÚ

Tab.3 - Města nad 10 000 obyvatel v regionu SMaS – k 1.1.2004 Nad 50 tis. obyvatel 20 až 50 tis. obyvatel Ostrava 313 088 Třinec 38 415 Havířov 84 914 Orlová 34 282 Karviná 63 677 Šumperk 28 768 Frýdek–Místek 60 290 Vsetín 28 575 Opava 60 252 Valašské Meziříčí 27 481 Nový Jičín 26 547 Český Těšín 26 159 Krnov 25 547 Kopřivnice 23 424 Bohumín 23 075

10 až 20 tis. obyvatel Bruntál 17 686 Rožnov p. R. 17 238 Zábřeh 14 360 Hlučín 14 228 Jeseník 12 457 Frenštát p. R. 11 334 Studénka 10 341 (Poč. měst do 10 tis. obyv.: 35) (Poč. obcí se statutem města: 57)

Pramen: ČSÚ




Analýza

Nejvíce cizinců žije v okresech Ostrava a Karviná, nejméně v okrese Jeseník. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je v regionu SMaS nižší než v celé České republice. Pořadí zemí, odkud pochází nejvíce cizinců, se v regionu SMaS odlišuje od pořadí v České republice. Nejvíce cizinců žijících v regionu SMaS je ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Řekové a Poláci v regionu SMaS tvoří přes 30 % všech obyvatel z obou zemí žijících na celém území České republiky. Údaje o podílu národností v regionu (tabulka č. 6) jsou čerpány ze sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v březnu roku 2001 a novější data nejsou. Tab.4 - Podíl cizinců žijících v regionu SMaS - k 31. 12. 2004 Okres Počet obyvatel Počet cizinců* Bruntál 103 678 682 Frýdek-Místek 226 998 2 329 Jeseník 42 014 486 Karviná 275 834 6 082 Nový Jičín 159 212 1 207 Opava 180 430 944 Ostrava 311 402 7 083 Šumperk 125 268 967 Vsetín 146 001 1 620 Region SMaS 1 570 837 21 400 Česká republika 10 206 923 254 294

Podíl cizinců 0,7% 1,0% 1,2% 2,2% 0,8% 0,5% 2,3% 0,8% 1,1% 1,4% 2,5%

Pramen: ČSÚ *trvalé pobyty + přechodné pobyty nad 90 dnů

Tab.5 - Cizinci žijící v regionu SMaS podle státního občanství (prvních 10 v pořadí) - k 31.12. 2004 Počet* Země Podíl SMaS/ČR SMaS Česká republika Slovensko 6 965 47 352 14,7 % Polsko 5 631 16 265 34,6 % Vietnam 2 661 34 179 7,8 % Ukrajina 2 247 78 263 2,9 % Rusko 459 14 743 3,1 % Bulharsko 417 4 447 9,4 % Řecko 311 792 39,3 % Německo 292 5 772 5,1 % Srbsko a Černá Hora 179 3 436 5,2 % Rumunsko 178 2 588 6,9 % Pramen: ČSÚ * trvalé pobyty + přechodné pobyty nad 90 dnů

Tab.6 - Podíl národností v regionu (v %) moravOkres česká slezská ská Bruntál 87,4 4,0 0,5 Frýdek–Místek 84,1 2,0 0,7 Jeseník 85,7 3,1 0,3 Karviná 81,7 1,3 0,7 Nový Jičín 90,8 4,1 0,2 Opava 91,3 1,5 2,5 Ostrava 88,8 2,3 0,3 Šumperk 89,0 6,1 0,0 Vsetín 89,3 6,2 0,0 Region SMaS 87,2 3,0 0,6 Česká republika 90,1 3,6 0,1

slovenněmec-ká polská ská 4,1 0,5 0,3 2,9 0,1 7,9 4,6 1,6 0,2 5,5 0,2 6,6 1,9 0,2 0,2 1,2 1,2 0,2 3,3 0,2 0,3 1,4 0,4 0,2 1,3 0,1 0,1 3,0 0,4 2,4 1,8 0,4 0,5

romská

ostatní

0,2 0,1 0,6 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1

3,0 2,2 3,9 3,9 2,4 2,0 4,6 2,8 2,9 3,2 3,4

Pramen: ČSÚ




Analýza

3.2.2 Ekonomická charakteristika Region má díky vysoké nezaměstnanosti relativně nízký podíl ekonomicky aktivních obyvatel. V důsledku restrukturalizace došlo v řadě okresů k výrazné ztrátě pracovních příležitostí v tradičních odvětvích a tvorba nových pracovních míst tento deficit v plné míře nenahradila. Díky tomu je míra nezaměstnanosti ve všech okresech nad průměrem České republiky, přičemž nejvyšší je v průmyslových okresech Karviná a Ostrava a v okresech Bruntál a Jeseník. Tabulka č. 7 a graf ukazují, že trend z minulých let se až od loňského roku začíná obracet.

Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1997 - 2004 18 16

míra nezaměstnanosti v %

14 12 10 8 6 4 2 0 1997

1998

1999

2000 Region SMaS

2001

2002

2003

2004

Česká republika

Tab.7 - Vývoj míry nezaměstnanosti v regionu SMaS v letech 1997 – 2004 (v %) Okres 12/1997 12/1998 12/1999 12/2000 12/2001 12/2002 Bruntál 8,7 11,4 15,6 17,2 16,5 16,7 Frýdek–Místek 7,2 11,4 14,8 14,1 13,8 14,4 Jeseník 9,3 10,3 13,0 13,2 14,8 16,9 Karviná 10,4 13,8 18,2 18,0 18,0 19,6 Nový Jičín 6,9 9,5 12,2 12,4 12,8 13,4 Opava 5,8 8,8 10,8 10,7 11,3 11,7 Ostrava 7,5 12,0 15,9 16,6 16,2 17,2 Šumperk 7,0 9,4 12,1 11,3 12,8 13,1 Vsetín 6,9 9,3 10,5 9,5 10,2 11,8 Region SMaS 7,8 11,1 14,3 14,3 14,7 15,0 Česká republika 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8

12/2003 18,2 15,0 18,2 20,4 15,0 12,1 18,4 12,5 12,1 15,8 10,3

12/2004 17,5 14,3 18,3 19,6 12,6 11,3 16,6 12,6 10,9 14,9 9,5

Pramen: MPSV

Ekonomickou aktivitu regionu do jisté míry dokládá počet podnikatelsky činných ekonomických subjektů sledovaných v rámci organizační struktury národního hospodářství. Následující tabulky




Analýza

dovolují srovnat pozici regionu vůči ostatním krajům a postihnout rozdíly uvnitř regionu. Absolutní počty jsou relativizovány propočtem na 1000 obyvatel dané jednotky. Tab.8 - Registrované jednotky podle krajů - k 31.12. 2004 Registrované z toho vybrané právní formy (na 1000 obyv.) jednotky celkem Kraj soukromí akciové ost. obch. počet podíl družstva podnikatelé společnosti společnosti Hl.m.Praha 417 123 356,3 246,3 5,5 66,9 4,6 Středočeský 262 821 229,7 189,6 0,9 16,6 0,8 Jihočeský 142 796 228,2 188,1 1,0 16,7 1,1 Plzeňský 125 065 227,5 182,7 1,0 17,3 0,8 Karlovarský 74 580 244,9 195,7 0,8 16,9 0,4 Ústecký 163 874 199,3 163,0 0,9 15,4 0,5 Liberecký 108 207 253,1 212,1 1,1 19,2 0,8 Královehradecký 122 313 223,5 185,9 1,3 16,2 1,1 Pardubický 102 319 202,5 167,1 1,0 14,1 0,8 Vysočina 95 816 185,3 153,8 0,8 10,9 1,1 Jihomoravský 252 506 224,8 179,4 1,8 25,3 1,3 Olomoucký 129 075 203,2 174,0 1,0 12,2 0,8 Zlínský 128 679 217,8 183,4 1,2 17,7 0,5 Moravskoslezský 227 427 180,8 153,0 1,0 13,3 0,9 Region SMaS 294 065 187,2 159,6 1,0 12,8 0,8 Česká republika 2 352 601 230,2 184,5 1,6 22,3 1,3 Pramen: ČSÚ

Ve všech těchto ukazatelích je region Severní Morava a Slezsko pod celostátním průměrem, někde výrazně. Méně registrovaných ekonomických subjektů na 1000 obyvatel má pouze kraj Vysočina. Region můžeme charakterizovat nižší podnikatelskou aktivitou. Rozdíly jsou rovněž uvnitř regionu. Nejvíce registrovaných ekonomických subjektů na 1000 obyvatel je v okrese Jeseník a dále v okresech Ostrava a Vsetín. Celkově i podle všech sledovaných právních forem nejméně těchto subjektů na 1000 obyvatel je v okrese Karviná.

Tab.9 - Registrované jednotky v regionu SMaS podle okresů - k 31. 12. 2004 z toho vybrané právní formy (podíl na 1000 obyv.) Registrované jednotky celkem Okres počet podíl Bruntál 19 415 187,3 160,5 0,8 9,4 0,5 Frýdek – Místek 40 071 176,5 150,9 0,8 11,7 0,3 Jeseník 10 966 261,0 232,0 0,8 11,2 0,8 Karviná 39 921 144,7 127,0 0,4 8,5 0,3 Nový Jičín 28 919 181,6 157,2 0,6 10,1 0,5 Opava 33 588 186,2 161,2 0,8 11,0 0,3 Ostrava 65 513 210,4 168,4 2,1 22,7 2,7 Šumperk 25 101 200,4 175,2 0,7 9,2 0,5 Vsetín 30 571 209,4 181,4 0,9 12,7 0,4 Region SMaS 294 065 187,2 159,6 1,0 12,8 0,8 Pramen: ČSÚ

Nižší ukazatel počtu podnikatelských jednotek ale neznamená zároveň nízký hospodářský potenciál. V regionu Severní Morava a Slezsko je hodně průmyslových podniků s počtem pracovníků 100 a více. Z ČSÚ již není možné získat data za jednotlivé okresy a zjistit tak stav za celý turistický region. K porovnání s ostatními územními celky v České republice může sloužit Moravskoslezský kraj, který tvoří převážnou část území regionu SMaS. Celkové tržby z průmyslové činnosti (v běžných cenách)




Analýza

jsou v Moravskoslezském kraji nejvyšší po Středočeském kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele, aby byla zohledněna velikost krajů, se však umísťuje Moravskoslezský kraj na 4. místě za Středočeským, Pardubickým a Ústeckým krajem. Průměrná měsíční mzda v těchto podnicích byla v roce 2004 třetí nejvyšší. Tab.10 - Vybrané ukazatele za průmyslové podniky se 100 a více zaměstnanci podle krajů - rok 2004 Průměrný Počet Celkové Tržby na Průměrná evidenční Kraj podnik. tržby* 1 obyvatele měsíční počet subjektů (v tis. Kč) (v Kč) mzda (v Kč) zaměstnanců Hl. m. Praha 224,1 269 537 076 230 261 80 487 23 126 Středočeský 222,2 366 626 908 320 458 92 944 20 246 Jihočeský 153,6 101 482 950 162 188 52 411 17 084 Plzeňský 170,1 127 756 378 232 445 57 872 18 179 Karlovarský 94,3 36 076 922 118 445 27 010 16 094 Ústecký 164,6 215 757 598 262 436 63 333 18 421 Liberecký 122,8 88 509 376 207 009 48 141 17 211 Královéhradecký 165,0 98 900 955 180 708 52 671 16 166 Pardubický 137,8 144 045 573 285 077 49 006 16 111 Vysočina 143,5 89 017 881 172 130 48 996 17 047 Jihomoravský 265,7 155 861 941 138 765 78 867 16 392 Olomoucký 155,7 91 291 254 143 737 52 329 15 780 Zlínský 167,9 103 355 376 174 969 49 797 16 371 Moravskoslezský 201,1 317 979 491 252 855 121 524 19 347 Česká republika 2 388,1 2 206 199 679 215 858 875 387 18 142 Pramen: ČSÚ * Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

3.2.3 Kriminalita a bezpečnost Turistickou atraktivitu rovněž ovlivňuje míra bezpečnosti. Kriminalita má v posledním období obecně klesající tendenci. To platí jak obecně tak o regionu SMaS. Obecná kriminalita a hospodářská kriminalita jsou nižší v roce 2003 než v roce 2000, během tohoto období ale v regionu vzrostl počet loupeží, mírně také počet vloupání do bytů a počet znásilnění a vražd. Na kriminalitě se nejvíce podílejí okresy Ostrava a Karviná, a to více než polovinou (oproti roku 2000 ale došlo i v těchto okresech k poklesu celkové trestné činnosti). Mírný nárůst byl zaznamenán v okrese Nový Jičín, kde vzrostla hospodářská kriminalita. Tab.11 - Počet zjištěných trestných činů podle vybraných druhů v regionu SMaS v roce 2003 Okres

Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Česká rep. Podíl REG/ČR

obecná kriminalita

hospodář. kriminalita

loupeže

vloupání do bytů

znásilnění vraždy

kriminalita celkem

počet na 1000 obyv.

1 639 3 998 643 6 585 2 712 3 167 11 974 1 685 2 441 34 844 300 513 11,6 %

370 453 146 818 328 302 1 713 312 422 4 864 31 250 15,6 %

24 60 7 229 37 45 329 23 50 804 5 443 14,8 %

62 162 29 354 100 94 387 84 90 1 362 12 164 11,2 %

7 10 1 26 10 13 27 10 6 110 878 12,5 %

2 349 4 830 970 8 064 3 383 3 923 14 829 2 228 3 159 43 735 357 241 12,2 %

22,5 21,3 23,0 29,1 21,2 21,7 47,3 17,7 21,6 27,8 35,0 nižší

Pramen: ČSÚ




Analýza

V přepočtu na 1000 obyvatel je kriminalita v regionu pod celostátním průměrem. Nejvyšší je v ostravsko-karvinské části regionu. Ve srovnání s ostatními částmi republiky je zdaleka nejvyšší počet zjištěných trestných činů v Praze (kde činí 85,3 případů na 1000 obyvatel), vyšší než v regionu SMaS je ale také v krajích Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Karlovarském, Jihomoravském a Plzeňském. Zdaleka nejnižší pak v kraji Vysočina – pouze 16,8 na 1000 obyvatel. Tab.12 - Objasněné trestné činy v regionu SMaS v roce 2003 – podíl na zjištěných trestných činech obecná hospodář. vloupání znásilnění kriminalita Okres loupeže kriminalita kriminalita do bytů vraždy celkem Bruntál 52,0 % 63,2 % 70,8 % 38,7 % 85,7 % 59,3 % Frýdek–Místek 35,9 % 63,6 % 55,0 % 28,4 % 70,0 % 43,0 % Jeseník 54,7 % 76,0 % 42,9 % 55,2 % 100,0 % 65,6 % Karviná 41,0 % 65,4 % 51,5 % 24,3 % 80,8 % 47,7 % Nový Jičín 45,4 % 69,5 % 67,6 % 35,0 % 80,0 % 52,7 % Opava 46,3 % 66,6 % 91,1 % 33,0 % 92,3 % 53,4 % Ostrava 37,1 % 54,7 % 57,4 % 35,9 % 85,2 % 43,1 % Šumperk 47,7 % 77,6 % 73,9 % 46,4 % 80,0 % 56,4 % Vsetín 40,3 % 64,7 % 44,0 % 37,8 % 83,3 % 48,0 % Region SMaS 41,0 % 62,7 % 57,8 % 33,0 % 82,7 % 48,0 % Česká rep. 29,7 % 72,4 % 42,3 % 22,3 % 78,9 % 37,8 % Podíl REG/ČR vyšší nižší vyšší vyšší vyšší vyšší Pramen: ČSÚ

3.3 Infrastruktura a vybavenost 3.3.1 Doprava Silniční síť v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, který je nejvíce vzdálen od Prahy jako centra turistiky, není dosud napojena na dálniční síť České republiky, což je pokládáno za velkou brzdu rozvoje. Výstavba dálničního tahu D 47 však již byla zahájena a její dokončení je plánováno na rok 2008. Páteř dopravního propojení tvoří mezinárodní silnice do Polska E 462 ve směru od Olomouce přes Nový Jičín a Frýdek–Místek na hraniční přechod v Českém Těšíně a E 75 z Polska přes Český Těšín, Třinec a Mosty u Jablunkova na Slovensko, na kterou v Českém Těšíně navazuje silnice I/11 z Čech přes Šumperk, Bruntál, Opavu a Ostravu. Jižní částí regionu prochází E 442 od Olomouce přes Valašské Meziříčí, Rožnov p. R. a hraniční přechod Bumbálka na Slovensko. Všechna větší města regionu (nad 10 000 obyvatel, kromě Studénky) jsou propojena silnicemi I. třídy, jejichž celková délka na území regionu SMaS činí 1 011 km, tj. 16,4 % z 6 156 km silnic I. třídy v České republice. Hustota těchto silnic činí v regionu SMaS 11,6 km/100 km2, což je vyšší hustota než celostátní průměr 7,8 km/100 km2. Přehled silnic I. třídy procházejících regionem SMaS je v tabulce č. 13. Tab.13 - Silnice I. třídy v regionu SMaS (délka v km na území regionu) čís. 11 35 44 45 46 47 48 49 56 57 58 59 60 67

Trasa (Hradec Králové) – Bukovice – Šumperk – Opava – Ostrava – Mosty u J. (Slovensko) (Hradec Králové) – Mohelnice – (Olomouc) – Valašské Meziříčí – Horní Bečva (Slovensko) Mohelnice – Šumperk – Mikulovice (Polsko) Krahulčí – Bruntál – Krnov-Pietrowice (Polsko) (Olomouc) – Moravský Beroun – Opava – Sudice-Pietraszyn (Polsko) Ostrava-Poruba – Fulnek – Odry – (Přerov – Vyškov) Český Těšín – Frýdek-Místek – Nový Jičín – Starý Jičín – (Bělotín) (Slovensko) - Střelná - Valašská Polanka – (Otrokovice) Opava – Hlučín – Frýdek-Místek – Bílá-Hlavatá (Polsko) - Bartultovice - Krnov – Opava – Nový Jičín – Vsetín – Valašské Příkazy - (Slovensko) Bohumín – Ostrava – Příbor – Rožnov pod Radhoštěm Ostrava – Karviná Jeseník – Bílý Potok – (Polsko) (Polsko) Český Těšín – Karviná – Bohumín


délka 215 60 79 48 64 38 67 20 91 150 65 27 33 33



68 69

Analýza

Třinec – Horní Tošanovice Vsetín – Liptál – (Vizovice) Region celkem

9 12 1 011

Pramen: Ředitelství silnic a dálnic ČR, vlastní šetření

Pro turistický ruch je významná místní dostupnost po silnicích II. a III. třídy. Všechny obce v regionu jsou přístupné po silnicích s bezprašnou úpravou povrchu. Jejich hustota je v ČR tradičně vysoká, v regionu SMaS je ale pod celostátním průměrem (zejména díky hornaté valašsko–beskydské části). Délky silnic v rozdělení podle tříd v jednotlivých okresech jsou v tabulce č. 14. Současný technický stav vozovek silnic je pokládán za málo vyhovující. Je to dáno především dlouhodobým deficitem finančních prostředků na souvislou i cyklickou údržbu a opravy. Tab.14 - Délky silnic v regionu SMaS dle okresů k 31.12.2004 (v km) Okres Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl SMaS/ČR

I.třída

II.třída

III.třída

celkem

144 143 66 88 132 145 62 120 111 1 011 6 156 16,4 %

278 98 124 53 87 178 51 183 84 1 136 14 669 7,7 %

427 339 104 136 421 484 79 539 311 2 840 34 128 8,3 %

849 580 295 277 640 807 191 842 506 4 987 54 953 9,1 %

Hustota v km/100 km2 51,2 45,6 41,0 79,8 69,7 71,7 89,3 64,0 44,3 57,2 69,7 nižší

Pramen: ČSÚ

Železniční doprava využívá poměrně hustou železniční síť, podobně jako u silniční sítě nedostatečně udržovanou a modernizovanou. Situaci zlepšila modernizace trasy II. železničního koridoru z Břeclavi přes Přerov, Ostravu do Petrovic u Karviné a dále do Polska. Také modernizace III. koridoru z Německa přes Prahu, Ostravu dále na Slovensko, která je v přípravě, zkvalitní dopravní spojení regionu se zbytkem republiky i zahraničím. Část III. koridoru už je dnes modernizována jak v rámci I. koridoru (Praha - Česká Třebová), tak i II. koridoru (Česká Třebová - Přerov - Bohumín). V regionu SMaS zbývá dostavět úsek Dětmarovice - Český Těšín - Mosty u Jablunkova státní hranice a spojku Polanka nad Odrou - Český Těšín. Tab.15 - Tratě nadregionálního významu v železniční dopravě v regionu SMaS Praha – Pardubice – Olomouc – Ostrava – Český Těšín – Žilina Wien/Bratislava – Břeclav – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné – Katowice Plzeň/Brno – Přerov – Ostrava – Bohumín – Žilina Olomouc – Vsetín – Žilina Brno – Nezamyslice – Prostějov – Olomouc – Zábřeh n. M. – Hanušovice – Jeseník Brno/Olomouc – Ostrava Svinov – Opava Pramen: České dráhy

Tab.16 - Tratě hlavního regionálního významu v regionu SMaS Ostrava – Frýdek–Místek – Valašské Meziříčí – Brno Šumperk – Uničov – Olomouc Hradec Králové – Hanušovice – Jeseník Ostrava Svinov – Opava východ – Krnov – Glucholazy – Jeseník Olomouc – Bruntál – Krnov – Opava východ Pramen: České dráhy

Tab.17 - Místní tratě v regionu SMaS navazující na spojení nadregionálního a regionálního významu Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou Suchdol nad Odrou – Fulnek




Suchdol nad Odrou – Nový Jičín Studénka – Veřovice Vsetín – Velké Karlovice Dětmarovice – Petrovice u Karviné Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží Petrov nad Desnou – Sobotín Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku Mikulovice – Zlaté Hory Valšov – Rýmařov Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem Opava východ – Hradec nad Moravicí Kravaře ve Slezsku - Chuchelná (Dolní Lipka) - Štíty

Analýza

Studénka – Bílovec Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm Český Těšín – Frýdek–Místek Frýdlant nad Ostravicí – Ostravice Šumperk – Kouty nad Desnou Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem Velká Kraš – Vidnava Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Bruntál – Malá Morávka Opava východ – Svobodné Heřmanice Opava východ – Hlučín Horní Lideč – (Bylnice)

Pramen: České dráhy

Region Severní Morava a Slezsko má výhodu dobrého leteckého spojení. Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Ostrava–Mošnov, vzdálené 20 km jihozápadně od Hlavního nádraží v Ostravě, v nadmořské výšce 257 m. Má jednu vzletovou a přistávací dráhu s dobrými parametry pro veškerý letecký provoz (LPD beton, 3 500 x 63 m) a jeden odbavovací terminál, který bude v průběhu let 2005 2006 modernizován. K dispozici jsou zařízení pro odbavení nákladu, pro plnění palivem a odstraňování námrazy. K přepravě slouží pravidelné lety Ostrava – Praha a zpět a dále Ostrava – Mnichov a zpět a dále je letiště využíváno pro charterové lety nejrůznějších zahraničních i domácích leteckých společností. Od poloviny roku 2004 je vlastníkem letiště Moravskoslezský kraj. Stav a hustota dopravních sítí v regionu úzce souvisí se stavem nabídky na dopravním trhu a tedy i s možnostmi zajištění dopravní obslužnosti daného území. Silniční i železniční síť v České republice je svou hustotou srovnatelná s dopravními sítěmi zemí Evropské unie. Z hlediska kvality a technického stavu dopravní infrastruktury již toto srovnání výrazně pokulhává, a to i navzdory rozsáhlým investicím, které byly v poslední době realizovány. Tyto investice se soustřeďují především do strategicky významných projektů (dálnice, železniční koridory). Zůstává však zcela nevyhovující stav v oblasti regionální železniční sítě, sítě silnic II. a III. třídy a městských komunikací. V rámci procesu decentralizace státní správy lze očekávat, že otázkám modernizace a rozvoje regionální dopravní infrastruktury bude přikládán větší význam, než tomu bylo doposud.

3.3.2 Hraniční přechody Region Severní Morava a Slezsko má ze všech turistických regionů nejdelší státní hranici se sousedními zeměmi: délka státní hranice činí 520 km, z toho 414 km s Polskem a 106 km se Slovenskem, což představuje více než pětinu délky hranic České republiky (22,7 % z celkových 2 290 km). Na státní hranici je v regionu 6 železničních přechodů, 20 silničních přechodů a 1 letištní hraniční přechod (Ostrava–Mošnov). Kromě toho je na hranicích s Polskem zřízeno 30 přechodů pro malý pohraniční styk a 13 přechodů na turistických stezkách. Provoz na některých hraničních přechodech je omezen. Přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk jsou určeny pouze pro občany České a Polské republiky, a to pro pěší, cyklisty, malé motocykly a zemědělskou techniku mimo noční hodiny (u dvou z nich je provoz rozšířen i na motocykly a osobní automobily a je nepřetržitý). Přechody na turistických stezkách jsou určeny pro pěší, případně cyklisty, lyžaře a uživatele vozíků pro tělesně postižené bez spalovacího motoru. Tab.18 - Hraniční přechody s Polskou a Slovenskou republikou v regionu SMaS (stav k 21.3. 2005) Hraniční přechod Druh Rozsah provozu Bílý Potok -Paczków sil. náklad. vozidla pouze do 12 t celkové hmotnosti Mikulovice - Glucholazy sil. nákladní doprava pouze regionální do 3,5 t Mikulovice -Glucholazy žel. pouze pro nákladní dopravu Zlaté Hory - Konradów sil. nákladní vozidla pouze do 3,5 t užitečné hmotnosti Bartultovice - Trzebina sil. bez omezení Osoblaha - Pomorzowiczki sil. pro občany EU, mimo autobusy a nákl. vozidla Krnov - Pietrowice sil. nákladní vozidla pouze do 3,5 t užitečné hmotnosti




Sudice -Pietraszyn Píšť - Owsiszcze Bohumín - Chalupki Bohumín - Chalupki Dolní Marklovice - Marklowice Górne Petrovice u Karviné - Zebrzydowice Závada - Golkowice Český Těšín - Cieszyn Český Těšín - Cieszyn Chotěbuz - Cieszyn Horní Lištná - Leszna Górna Bukovec - Jasnowice Mosty u Jablunkova - Čadca Mosty u Jablunkova - Svrčinovec Šance - Čadca-Milošová Bílá - Klokočov Bílá-Bumbálka - Makov Horní Lideč - Lúky pod Makytou Střelná - Lysá pod Makytou

sil. sil. sil. žel. sil. žel. sil. žel. sil. sil. sil. sil. žel. sil. sil. sil. sil. žel. sil.

Analýza

nákladní vozidla do 20 t celkové hmotnosti pro občany EU, mimo autobusy a nákl. vozidla nákladní vozidla do 15 t celkové hmotnosti osobní i nákladní doprava mimo autobusy a nákladní vozidla osobní i nákladní doprava pro občany EU, mimo autobusy a nákl. vozidla osobní i nákladní doprava mimo autobusy a nákladní vozidla bez omezení mimo nákladní vozidla mimo autobusy a nákladní vozidla osobní i nákladní doprava bez omezení mimo autobusy a nákladní vozidla nákladní vozidla pouze do 7,5 t celkové hmotnosti bez omezení osobní i nákladní doprava bez omezení

Pramen: Ministerstvo vnitra

Tab.19 - Přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk s Polskou republikou v regionu SMaS Hraniční přechod Rozsah provozu Staré Město - Nowa Morawa pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Travná – Lutynia pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Bílá Voda - Zloty Stok pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Bernartice – Dziewietlice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Vidnava – Kalków pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Velké Kunětice - Slawniowice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Linhartovy – Lenarcice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Chomýž – Chomiaža pěší, cyklisté Úvalno – Branice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Vávrovice – Wiechovice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Opava – Pilszcz pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Hněvošice - Sciborzyce Wielkie pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Rohov - Sciborzyce Wielkie pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Třebom – Kietrz pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Třebom – Gródczanki pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Strahovice – Krzanowice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Chuchelná – Krzanowice pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Chuchelná – Borucin pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Píšť – Boleslaw pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Hať – Tworków pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Hať – Rudyszwald pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Šilheřovice – Chalupki dtto + motocykly, osobní automobily (nepřetržitý prov.) Kopytov – Olza pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Věřňovice – Gorzyczki pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Věřňovice – Laziska pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Karviná Ráj II - Kaczyce Górne dtto + motocykly, osobní automobily (nepřetržitý prov.) Kojkovice – Punców pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Beskydek – Beskidek pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Malý Stožek – Stozek pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Hrčava – Jaworzynka pěší, cyklisté, malé motocykly, zemědělská technika Pramen: Ministerstvo vnitra

Tab.20 - Přechody na turistických stezkách s Polskou republikou v regionu SMaS (stav k 21.3. 2005) Hraniční přechod Rozsah provozu Staré Město - Nowa Morawa celoročně 6:00-20:00, pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři Uhelná – Nowy Gieraltów léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři, voz.




Černý Kout – Ladek Zdrój Travná – Lutynia Zlaté Hory/Biskupská kupa - Jarnoltówek Třebom – Gródczanki Chuchelná – Krzanowice Šilheřovice – Chalupki Karviná I – Kaczyce Dolne Karviná II – Kaczyce Górne Nýdek - Wielka Czantorja Velký Stožek – Stozek Hrčava – Jaworzynka

Analýza

léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři celoročně 6:00-22:00, pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, lyžaři léto 8:00-20:00, zima 8:00-18:00, pěší, cyklisté, lyžaři celoročně 6:00-20:00, pěší, cyklisté, lyžaři, vozíčkáři

Pramen: Ministerstvo vnitra

3.3.3 Vzdělávání Na území regionu Severní Morava a Slezsko působí pět vysokých škol: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (se 7 fakultami) Ostravská univerzita (se 4 fakultami) Slezská univerzita (se 2 fakultami v Opavě a Karviné) Vysoká škola podnikání, a.s. (soukromá vysoká škola v Ostravě) Newport University (pobočka kalifornské univerzity v Ostravě) Studijní obory zaměřené přímo na cestovní ruch jsou tři (2 na VŠB-TU a 1 na Slezské univerzitě na fakultě v Karviné). Okrajově se mohou dotýkat rozvoje cestovního ruchu i další akreditované studijní obory se zaměřením na regionální rozvoj. Tab.21 - Studijní obory na VŠ zaměřené na CR a příbuzné obory v regionu SMaS Vysoká škola Fakulta Studijní obor SU Opava Obchodně-podnikatelská Ekonomika cestovního ruchu Obchodně-podnikatelská Veřejná ekonomika a správa Obchodně-podnikatelská Hotelnictví (ve spolupráci s VOŠ a HŠ Opava) Filozoficko-přírodovědecká Veřejná správa a regionální politika OU Ostrava Pedagogická fakulta Rekreologie Přírodovědecká Geografie – sociální geografie a regionální rozvoj VŠB – TU Ekonomická Ekonomika cestovního ruchu Ekonomická Regionální rozvoj Ekonomická Veřejná ekonomika a správa Ekonomická Eurospráva Hornicko – geologická fakulta Geovědní a montánní turismus Pramen: Studijní programy vysokých škol pro akademický rok 2005/2006

Přípravu odborníků zajišťuje dále střední a vyšší školství. Na různé aspekty cestovního ruchu je v turistickém regionu SMaS zaměřeno 17 z nich. V tabulce č. 22 jsou uvedeny počty všech škol (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště a VOŠ) v okresech turistického regionu s výpisem škol s obory zaměřenými na rozvoj cestovního ruchu. Kromě toho jsou v řadě škol (zejm. SOU a ISŠ) akreditovány studijní obory jako společné stravování, kuchař–číšník, podnikání v obchodu a službách apod., které rovněž zajišťují přípravu lidských zdrojů pro oblast cestovního ruchu. Tab.22 - Obory zaměřené na CR ve středním a vyšším školství v regionu SMaS podle okresů Okres počet* v tom zaměřené na CR studijní obory Soukromá SOŠ PRIMA, Rýmařov Management a turismus Bruntál 21 SOŠ dopravy a CR, Krnov Management cestovního ruchu Goodwill – vyšší odborná škola, F.-M. Cestovní ruch Frýdek–Místek 25 Soukromá třinecká obchodní akademie a Hotelnictví a turismus hotelová škola, Třinec Jeseník 7 Hotelová škola Vincenze Priessnitze, Jeseník Hotelnictví a turismus




Karviná

33

Nový Jičín

22

Opava

22

Ostrava

40

Šumperk

17

Vsetín

22

Analýza

Střední školy DAKOL, Petrovice u Karviné Hotelová škola a Obch. a podnik. akademie, Havířov ISŠ obchodního podnikání, Český Těšín VOŠ Havířov–Podlesí ISŠ–COP, Frenštát pod Radhoštěm SOŠ podnikatelská a textilní, Nový Jičín VOŠ a Hotelová škola Opava SOU a Hotelová škola SČMSD, Šilheřovice SOŠ Ostrava - Poruba AHOL – SOŠ, VOŠ, Ostrava - Vítkovice SOŠ Šumperk Soukromá škola CR, Rožnov p. R.

Hotelnictví a turismus Hotelnictví a turismus Hotelnictví a turismus Gastronomie a služby CR Hotelnictví a turismus Management CR Hotelnictví a turismus Rozvoj a řízení reg. turistiky Řízení hotelového provozu Hotelnictví a turismus Hotelnictví a turismus Hotelnictví a turismus Cestovní ruch Služby cestovního ruchu Hotelnictví a turismus Management a turismus

Pramen: Národní ústav odborného vzdělávání *školy, které jsou zároveň střední školou a vyšší odbornou školou, jsou započítány pouze jednou

3.3.4 Zdravotnictví Základní zdravotní péče je v turistickém regionu SMaS pro návštěvníky zajištěna sítí zdravotnických zařízení a všude je dostupná záchranná služba. V regionu je 28 nemocnic, včetně Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě. Síť nemocnic vzhledem k počtu lůžek na obyvatelstvo je mírně pod průměrem České republiky. Mezi zdravotnická zařízení patří také lázeňské léčebny, kterých je v regionu 7. Tab.23 - Zabezpečení zdravotní péče v regionu SMaS v roce 2003 Ambulantní péče* Okres absolutně

Bruntál Frýdek–Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Česká rep. Podíl SMaS/ČR

lékaři na 10 000 obyv.

238,49 513,98 90,45 606,12 336,92 382,87 1 086,15 281,55 320,30 3 856,83 28 907,39 13,3 %

22,86 22,67 21,42 21,89 21,13 21,20 34,60 22,37 21,88 24,48 28,30 nižší

Nemocnice absolutně

660 1 212 126 1 835 583 642 2 808 664 648 9 178 66 492 13,8 %

lůžka na 10 000 obyv.

Odborné léč. ústavy** lůžka absolutně

63,27 53,46 29,84 66,26 36,55 35,54 89,46 52,77 44,27 58,26 65,10 nižší

507 508 320 210 116 1 656 205 238 3 760 23 035 16,3 %

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky * ambulantní části lůžkových zařízení a samostatná ambulantní zařízení ** bez lázeňských léčeben

Od 1. 1. 2003 byla v souladu se zákonem č. 290/2002 Sb. převedena většina zařízení spravovaných okresními úřady do kompetence krajů, malá část do přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví, případně měst a obcí. V důsledku toho ve zdravotnictví výrazně posílil nestátní sektor, v kompetenci státu zůstávají nadále jen zařízení, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány.

3.3.5 Kulturní zařízení a instituce Nejvýznamnějšími kulturními organizacemi regionálního a nadregionálního významu jsou: Slezské zemské muzeum v Opavě Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Enterprise plc, s. r. o.



Analýza

Galerie výtvarného umění v Ostravě Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Ostravě V regionu SMaS jsou kulturními centry především Ostrava, Opava v rámci Slezska, Český Těšín na česko-polském pomezí a dále všechna bývalá okresní města. Financování kultury závisí více než jinde na možnostech rozpočtů kraje, měst a obcí, resp. zřizovatelů.

Tab.24 - Přehled divadel a divadelních festivalů v regionu SMaS Divadla: Divadlo Antonína Dvořáka - Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava Divadlo Jiřího Myrona – Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava Slezské divadlo Opava Těšínské divadlo (s českou a polskou scénou), Český Těšín Divadlo Šumperk, s. r. o. Beskydské divadlo, Nový Jičín Divadlo Petra Bezruče - Divadelní společnost Petra Bezruče, Ostrava Komorní scéna Márnice - Divadelní společnost Petra Bezruče, Ostrava Divadlo loutek Ostrava Komorní scéna Aréna, Ostrava Bílé divadlo, Ostrava – Poruba Divadelní představení v Domě kultury Poklad, Ostrava - Poruba Divadlo Kruh, Havířov–Podlesí (zájezdová scéna pro děti) Divadlo Sbohem nevinnosti, Ostrava Taneční divadlo Zóna, Ostrava Významné divadelní festivaly: Janáčkovy Hukvaldy – Mezinárodní hudební festival, Hukvaldy (také divadelní představení) Festival divadel Moravy a Slezska, Český Těšín Mezinárodní divadelní festival „Bez hranic“, Český Těšín Divadelní pouť bez bariér, Ostrava Ost-ra-var – festival ostravských činoherních divadel, Ostrava Divadlo v parku, Šumperk Spectaculo Interesse – mezinárodní loutkový festival, Ostrava Kopřiva – přehlídka netradičního divadla, Kopřivnice Pramen: Divadelní ústav

V tabulkách č. 25 a 26 je přehled o síti, činnosti a návštěvnosti galerií, muzeí a památníků, které jsou zřizovány Ministerstvem kultury, orgány státní správy, kraji, obcemi a městy. Skutečný počet muzeí a galerií je však vyšší, neboť mnohé z nich jsou zařízeními jiných resortů, církví, nadací, občanských sdružení nebo jsou zřízena podnikatelskými subjekty. V regionu SMaS se nachází asi desetina ze všech muzeí a galerií v České republice. Nejatraktivnější z hlediska možností návštěv muzeí a galerií jsou okresy Nový Jičín, Opava a Frýdek–Místek. Zejména v Ostravě se pak nachází mnoho galerií výtvarného umění. Tab.25 - Galerie, muzea a památníky zřizované MK, orgány státní správy, kraji, obcemi a městy galerie pobočky muzea pobočky památníky kraj 2002 2003 2002 2003 2002 2002 2003 2002 2003 2003 Hl.m. Praha 3 11 8 31 5 3 11 9 33 6 Středočeský 5 2 33 34 10 6 2 36 35 8 Jihočeský 3 2 17 10 5 3 2 16 9 4 Plzeňský 4 1 20 7 1 3 1 21 7 2 Karlovarský 2 1 6 13 1 2 1 6 13 1




Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR

4 3 7 6 3 7 1 1 2 51

4 3 6 5 3 6 1 1 1 47

2 3 1 1 4 1 1 30

2 1 1 1 1 4 1 1 29

Analýza

15 14 25 19 18 23 9 14 15 240

14 14 25 20 19 22 8 13 15 234

15 11 13 10 9 30 9 23 28 245

13 11 13 10 9 31 8 23 27 240

1 2 10 4 3 5 4 3 3 56

2 10 4 4 5 4 3 2 56

Pramen: NIPOS (Národní informační a poradenské centrum pro kulturu)

Tab.26 - Počet expozic, výstav a návštěvníků galerií, muzeí a památníků uspořádané expozice návštěvníci expozic a výstav kraj výstavy 2002 2002 2002 2003 2003 2003 Hl.m. Praha 107 248 1 280 651 116 221 1 528 213 Středočeský 237 409 566 932 247 430 595 087 Jihočeský 85 220 500 340 81 233 434 525 Plzeňský 71 187 341 478 82 203 289 008 Karlovarský 51 136 245 960 56 119 229 287 Ústecký 92 191 396 944 102 218 441 433 Liberecký 68 194 208 172 84 203 216 205 Královéhradecký 87 180 395 202 92 216 391 201 Pardubický 81 203 247 307 77 215 242 870 Vysočina 99 215 224 986 100 255 245 851 Jihomoravský 154 312 812 769 166 365 718 696 Olomoucký 63 155 381 722 64 174 418 886 Zlínský 82 169 657 055 84 169 572 255 Moravskoslezský 69 204 469 269 68 227 514 158 1 Celkem ČR 419 1 346 3 248 3 023 6 837 675 6 728 787 Pramen: NIPOS

Tab.27 - Pořadí muzeí a památníků ČR podle počtu návštěvníků expozic a výstav Název muzea či památníku 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Židovské muzeum v Praze Národní muzeum, Praha Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm Památník Terezín, NKP x Národní technické muzeum, Praha Slezské zemské muzeum, Opava Muzeum města Brna Národní zemědělské muzeum v Praze Historický ústav Armády ČR, Praha Muzeum Komenského v Přerově x Muzeum v Bruntále x Škoda Auto Museum, Mladá Boleslav Moravské zemské muzeum, Brno Vlastivědné muzeum, Šumperk Husitské muzeum, Tábor Slovácké muzeum, Uherské Hradiště Městské muzeum, Františkovy Lázně Regionální muzeum v Kopřivnici Muzeum Novojičínska Polabské muzeum, Poděbrady Muzeum třetího odboje, Příbram Muzeum hlavního města Prahy Hornické muzeum OKD Ostrava Muzeum Jindřichohradecka


2002

517 454 469 641 328 164 247 678

379 597 418 041 384 076 238 706

176 645 174 394 129 181 120 470 120 000 119 696

158 000 159 985 130 176 138 267 78 533 111 491

113 810

96 004

104 510 100 312 92 734 91 500 86 144 82 879 82 000 80 086 75 067 75 000 69 531 67 093 63 935

85 199 121 182 82 087 95 000 81 540 80 635 84 830 54 667 73 690 75 000 69 350 54 235 70 697



Analýza

28. Hornické muzeum Příbram - Březové Hory 29. Krkonošské muzeum při správě KRNAP, Vrchlabí 30. Muzeum Vysočiny v Jihlavě 31. Muzeum Českého ráje, Turnov 32. Muzeum T. G. M., Rakovník 33. Krajské muzeum, Cheb 34. Regionální muzeum, Náchod 35. Třebechovické muzeum betlémů, Třebechovice pod Orebem Ostatní muzea a památníky méně než 50 000 návštěvníků expozic a výstav

62 098 61 994 61 225 60 968 59 699 55 554 54 434 52 479

52 265 67 049 64 156 47 116 41 432 65 442 55 403 53 267

Pramen: NIPOS x = v roce 2003 využilo muzeum práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb., a nedalo souhlas ke zveřejnění údajů

V posledních letech došlo k výraznému úbytku návštěvníků Slezského zemského muzea v Opavě (v roce 1999 – 295 532 – 4.místo). Je to z velké části způsobeno tím, že v Arboretu Nový Dvůr, které patří ke Slezskému zemskému muzeu, musely být z bezpečnostních důvodů zrušeny staré skleníky. Protože nebyly zatím Ministerstvem financí přiděleny finanční prostředky, nebylo započato s výstavbou nových skleníků. U ostatních muzeí a památníků v regionu SMaS došlo od roku 1999 k nárůstu návštěvnosti nebo počet návštěvníků kolísal. Co se týče pořadí galerií podle počtu návštěvníků expozic a výstav, mezi prvními 26 (nad 5 000 návštěvníků za rok) se z regionu SMaS umístila pouze Galerie výtvarného umění v Ostravě (15. místo). V roce 2000 to bylo 9. místo (30 958). Z hlediska počtu kulturně výchovných akcí pořádaných muzeem nebo památníkem se na 1. místě umístilo v roce 2003 Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku (632 akcí), na 8. místě Muzeum Novojičínska (177 akcí), na 28. místě Knihovna & Šenovské muzeum v Šenově (89 akcí), kolem 50. místa Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (53 akcí) a Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně (53 akcí). Na 54. místě bylo Slezské zemské muzeum v Opavě (50 akcí). Podle počtu stálých expozic se na 3. místě umístilo Hornické muzeum OKD Ostrava, na 5. pak Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na 20. místě Muzeum Novojičínska. Podle počtu uspořádaných výstav se v první dvacítce umístili Vlastivědné muzeum v Šumperku a Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně (5.-6.místo), Slezské zemské muzeum v Opavě (8.-9.místo) a Muzeum Novojičínska (14.-15.místo). V regionu SMaS je široká síť knihoven. Mimo městské a obecní knihovny jsou zde také knihovny univerzitní, jedna vědecká knihovna, knihovna Archivu města Ostravy a knihovny celé řady dalších organizací. Tab.28 - Přehled o knihovnách ČR podle krajů za rok 2003 kraj

Hl.m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kr. Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kr. Celkem ČR

počítače pro uživatele z toho celkem napojených na internet

pobočky

knižní jednotky

návštěvníci knihoven

39 967 651 511 124 310 229 415 426 569 657 523

50 62 76 43 22 48 34 67 31 98 111 66

8 789 717 5 772 464 3 991 712 4 335 596 1 634 355 4 219 285 2 814 529 4 065 635 2 549 239 2 471 619 8 488 222 4 327 638

2 954 303 1 711 707 1 275 884 1 106 676 587 201 1 359 148 712 079 1 042 208 830 297 1 004 750 2 960 787 1 171 916

353 449 408 264 178 357 272 361 262 387 632 359

144 341 316 200 137 224 245 280 201 282 497 290

322 303 6 046

113 138 959

2 751 210 4 832 604 61 043 825

1 230 511 2 155 112 20 102 579

356 473 5 111

279 362 3 798

knihovny *

Pramen: NIPOS *zahrnuty všechny typy veřejných knihoven, Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna a všechny krajské vědecké knihovny




Analýza

Mezi prvními třiceti okresy v pořadí podle počtu knihovních jednotek ve veřejných knihovnách za rok 2003 je jich 6 v regionu SMaS. Jsou to tyto okresy (s uvedením pořadí v první třicítce): Ostrava(5), Frýdek-Místek(11), Karviná(17), Nový Jičín(24) a Vsetín(26). Podle počtu registrovaných čtenářů veřejných knihoven spadají do první třicítky tyto okresy: Ostrava(2), Karviná(3), Frýdek-Místek(8), Opava(11), Vsetín(15), Nový Jičín(21). V Ostravě sídlí mezinárodně známá Janáčkova filharmonie Ostrava a každoročně se zde pořádá Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj. V regionu se konají také významné filmové festivaly: Kino na hranici (Český Těšín a Cieszyn), Era Nowe Horyzonty (Český Těšín a Cieszyn), Třinecké filmové léto (dříve Těrlické filmové léto, Třinec), Techné Ostrava (Mezinárodní festival filmů a televizních pořadů o technických a průmyslových památkách, Ostrava). Pro zábavu a určitý druh kultury slouží také velký počet klubů, a to zejména v Ostravě, kde je jich nejvíce soustředěno v areálu Stodolní ulice v centru města. V regionu je také široká síť kulturních domů a podobných zařízení, ve kterých se pořádají různé kulturní akce. Kulturní nabídku pak doplňují kina a kinokavárny, kterých je v regionu také mnoho. Z pohledu cestovního ruchu je další významnou institucí ZOO Ostrava (blíže viz příloha č. 2 Nejnavštěvovanější volnočasové a zábavní atraktivity v SMaS). Svou roli pro volnočasové aktivity návštěvníků regionu sehrávají i hvězdárny a planetária. Nejvýznamnější jsou: Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě Hvězdárna Valašské Meziříčí Hvězdárna Vsetín Kromě toho je ovšem v regionu i několik menších hvězdáren při různých školách a institucích. Území regionu vykrývá regionální televizní vysílání z ostravského studia ČT a stanice Polar. Rozhlasové vysílání zajišťuje pro region ostravské a částečně olomoucké studio ČR plus soukromé rozhlasové stanice.

3.4 Životní prostředí Severní Morava a Slezsko, území rozčleněné horskými hřebeny a zvlněnými kopci, je krajem se širokými horizonty úrodných rovin či krásných výhledů na sever do otevřené krajiny polské slezské nížiny. Jižními svahy hor se otevírá do úrodného Pomoraví a Moravské brány, východní část tvoří svérázný kraj označovaný jako Valašsko, na západě se stal turistickou dominantou nepříliš dotčený masiv Jeseníků a Rychlebských hor. Potenciál tohoto regionu vychází především z přírodních horských destinací Beskyd a Jeseníků, které kontrastují s nížinami a rovinami ve střední části regionu podél toků řek. Setkává se zde největší rozloha chráněných území a zároveň nejvyšší průmyslová koncentrace v republice.

3.4.1 Půdní fond Lesy Rozloha lesů v regionu je zhruba 354 499 ha, což odpovídá nejvyššímu zalesnění území ze všech turistických regionů, a to díky horským okresům Bruntál, Jeseník, Vsetín, Šumperk a Frýdek–Místek. Lesnatost je velmi nerovnoměrně rozložená, na Ostravsku a Karvinsku je nejnižší (přibližně 9 %), nejvyšší lesnatost je v horské oblasti Beskyd a Hrubém Jeseníku (85,7 %). Lesy jsou víc než z 18% poškozeny, zejména abiotickým škodlivým činitelem, což je vítr, námraza, sucho a škody způsobené mrazem.

sníh,

Z biotických škod jsou největší škody způsobené přemnožením podkorního hmyzu na smrku, zejména lýkožrouta smrkového, ale i dalších kůrovců a listožravého hmyzu, hlavně obaleče dubového způsobujícího holožíry na dřevině dub. Škody pilatkami na smrku se podařilo snížit díky letecké aplikaci insekticidů na poškozené porosty. Přibližně od roku 2000 dochází v oblasti nižších pahorkatin




Analýza

(Opavsko, Vítkovsko, Ostravsko) ke zvýšenému poškození dřeviny smrku parazitickou houbou václavkou s následnou sekundární aktivizací podkorního hmyzu. Škody na dřevinách způsobuje i lesní zvěř. Ve skladbě lesů sice dominují jehličnany, podíl listnatých porostů je však na republikovém průměru. Lesní porosty poškozené exhalacemi, suchem a ostatními vlivy se nacházejí ve větší míře v okrese Opava a v severní části okresu Frýdek–Místek (lesnatost ostravsko–karvinské části regionu je nízká), částečně také v okrese Šumperk. V ostatních částech regionu je situace relativně lepší, zejména v horských částech Jeseníků a jižní části Beskyd (Pramen: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 2004).

Zalesňování jehličnatými a listnatými dřevinami v jednotlivých krajích 1 400 1 200 1 000

ha

800 600 400 200 0

jehličnaté dř.

listnaté dř.

Poznámka: graf převzat z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů

Tab.29 - Zalesnění území ČR podle krajů (bez vojenských lesů) plocha lesnatost z toho Kraj lesů (ha) (v %) jehličnany podíl (%) listnaté Hl. m. Praha 4 821 9,7 1 881 39,0 2 879 Středočeský 261 584 23,7 188 506 72,1 70 236 Jihočeský 340 367 33,8 297 406 87,4 37 621 Plzeňský 271 650 35,9 237 789 87,5 30 564 Karlovarský 126 129 38,1 109 914 87,1 13 362 Ústecký 153 757 28,8 90 004 58,5 61 081 Liberecký 116 140 36,7 91 888 79,1 22 369 Královéhradecký 142 037 29,9 111 081 78,2 28 543 Pardubický 128 851 28,5 105 458 81,8 21 006 Vysočina 205 384 29,7 185 186 90,2 17 003 Jihomoravský 173 439 24,5 88 342 50,9 82 835 Olomoucký 157 226 30,6 115 319 73,3 39 549 Zlínský 153 346 38,7 90 178 58,8 61 874


podíl (%) 59,7 26,9 11,1 11,3 10,6 39,7 19,3 20,1 16,3 8,3 47,8 25,2 40,3



Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG / ČR

184 385 348 868 2 419 116 14,4%

33,2 40,0 30,7 nejvyšší

141 973 267 982 1 854 925 14,4%

Analýza

77,0 76,8 76,7 -

40 692 76 708 529 614 14,5%

22,1 22,0 21,9 -

Pramen: ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), 2002

Tab.30 - Zalesnění regionu SMaS podle okresů (bez vojenských lesů) plocha lesnatost z toho Okres lesů (ha) (v %) jehličnany podíl (%) Bruntál 69 227 41,7 59 528 86,0 Frýdek – Místek 60 230 47,3 44 375 73,7 Jeseník 41 540 57,8 30 672 73,8 Karviná 4 088 11,8 1 439 35,2 Nový Jičín 18 895 20,6 12 186 64,5 Opava 29 785 26,0 23 685 79,5 Ostrava 2 160 10,1 760 35,2 Šumperk 63 158 48,0 49 568 78,5 Vsetín 59 785 52,3 45 769 76,6 Region SMaS 348 868 40,0 267 982 76,8

listnaté 9 039 15 331 10 191 2 572 6 579 5 799 1 372 12 352 13 473 76 708

podíl (%) 13,1 25,5 24,5 62,9 34,8 19,5 63,5 19,6 22,5 22,0

Pramen: ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů), 2002

Tab.31 - Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů k 31.12.2004 zemědělská podíl zeměděl. Kraj orná půda (ha) půda (ha) půdy (v %) Hl. m. Praha 20 985 42,3 15 430 Středočeský 667 629 60,6 555 543 Jihočeský 494 968 49,2 319 788 Plzeňský 383 388 50,7 264 102 Karlovarský 124 590 37,6 56 821 Ústecký 277 616 52,0 186 099 Liberecký 140 682 44,5 69 374 Královéhradecký 279 811 58,8 193 636 Pardubický 273 813 60,6 200 890 Vysočina 419 560 60,6 324 596 Jihomoravský 425 323 60,2 355 609 Olomoucký 276 081 53,5 208 298 Zlínský 195 685 49,4 126 082 Moravskoslezský 284 442 51,4 178 386 Region SMaS 405 865 46,6 238 979 Česká republika 4 264 573 54,1 3 054 654 Podíl REG / ČR 9,5 % nižší 7,8 %

podíl orné půdy (v %) 31,1 50,4 31,8 34,9 17,1 34,9 21,9 40,7 44,5 46,9 50,3 40,4 31,8 32,2 27,4 38,7 nižší

Pramen: ČSÚ

Tab.32 - Zemědělská a orná půda v regionu SMaS podle okresů k 31.12.2004 zemědělská podíl zemědělské Okres orná půda (ha) půda (ha) půdy (v %) Bruntál 78 144 47,2 34 200 Frýdek – Místek 50 079 39,3 24 484 Jeseník 24 173 33,6 14 801 Karviná 17 563 50,6 12 036 Nový Jičín 60 038 65,4 44 794 Opava 70 044 62,2 57 500 Ostrava 8 574 40,0 5 372 Šumperk 56 500 42,9 29 965 Vsetín 40 750 35,7 15 826 Region SMaS 405 865 46,6 238 979

podíl orné půdy (v %) 20,6 19,2 20,6 34,7 48,8 51,1 25,1 22,8 13,8 27,4

Pramen: ČSÚ




Analýza

3.4.2 Zvláště chráněná území Výjimečnost přírodního prostředí se odráží i v jeho ochraně. Na území regionu je největší chráněná krajinná oblast v republice – CHKO Beskydy a řada dalších chráněných území, která do jisté míry limitují realizaci některých záměrů v turistické infrastruktuře, na druhé straně však činí právě tento region turisticky atraktivním. Dalšími chráněnými krajinnými oblastmi jsou CHKO Jeseníky a CHKO Poodří. Pozici turistického regionu Severní Morava a Slezsko a ostatních regionů v rámci České republiky dokumentuje následující souhrnná mapka:

Členění chráněných území

Poznámka: mapka převzata od SOP

Zvláště chráněná území jsou vyhlašována v následujících kategoriích: pro CHKO a NP se používá označení velkoplošná na rozdíl od ostatních, která jsou zahrnována pod pojem maloplošná, V-ZCHÚ – Velkoplošná zvláště chráněná území, tj. NP – Národní parky CHKO – Chráněné krajinné oblasti M-ZCHÚ – Maloplošná zvláště chráněná území, tj. NPR NPP PR PP

– – – –

Národní přírodní rezervace Národní přírodní památky Přírodní rezervace Přírodní památky

Bližší výklad uvedených kategorií: Chráněná krajinná oblast (CHKO) je definována v § 25 - 28 zákona. Je to naše národní kategorie, určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a převahou přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. Významnými estetickými hodnotami takových krajin bývají i dochované památky historického osídlení. Ochrana těchto oblastí je odstupňována zpravidla do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodního potenciálu. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce. Součástí první nejpřísnější - zóny jsou zvláště chráněná území menší rozlohy – tzv. maloplošná. Každá oblast má pro koordinaci činností, které se dotýkají přírodního prostředí, své samostatné pracoviště - správu. Všechny jednotlivé správy jsou centrálně řízeny Správou CHKO ČR. Chráněné krajinné oblasti se vyhlašují vládním nařízením. V současné době je v této kategorii chráněno 24 území, v přípravě je vyhlášení CHKO Český les.




Analýza

Národní park je rozsáhlé území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Národní přírodní rezervace je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Přírodní rezervace je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.

V následující tabulce jsou uvedeny počty a rozlohy zvláště chráněných území: Tab.33 - Zvláště chráněná území v turistickém regionu SMaS V-ZCHÚ ZCHÚ NP CHKO NPP Počet v ČR 4 24 102 Rozloha v ČR (ha) 119 020 1 042 475 2 671 Počet v regionu 0 3 11 Podíl REG./ČR 0 12,5 % 10,8 % Rozloha v regionu (ha) 0 202 818 414 Podíl REG./ČR 0 19,5 % 15,5 %

M-ZCHÚ NPR PP 111 1 180 27 815 27 217 16 103 14,4 % 8,7 % 5 988 716 21,5 % 2,6 %

PR 750 35 425 102 13,6 % 4 470 12,6 %

Pramen: ČSÚ, AOPK ČR, vlastní šetření 2005

V roce 2003 byla vyhlášena dvě nová zvláště chráněná území (ZCHÚ) – PR Bartošovický luh a PR Bařiny v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří. Tab.34 - Chráněné krajinné oblasti v turistickém regionu SMaS CHKO Beskydy Jeseníky Poodří Celkem

Okresy

Rozloha (ha)

FM, NJ, VS BR, SU, JE FM, NJ, OV

120 386,1 74 369,7 8 063,0 202 818,8

Nadmořská výška (m) 350 - 1 328 339 - 1 492 214 - 298

Památné stromy (počet) 15 65 12 92

Počet M-ZCHÚ 51 35 14 100

Vyhlášení 1973 1969 1991

Pramen: AOPK ČR, vlastní šetření 2005

CHKO na území turistického regionu SMaS tvoří 3 správní celky:

Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat,

zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků tvořících hranici ze Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce. CHKO Beskydy je svou rozlohou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území. Význam chráněné krajinné oblasti Beskydy je podtržen vyhlášením 51 maloplošných chráněných území, územním překrytím CHKO s mezinárodně významným ptačím územím (IBA) a s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V neposlední řadě je i rekreační oblastí s nadregionálním významem.




Analýza

V rámci projektu Natura 2000 se vytváří soustava chráněných území evropského významu, která zahrnuje nejcennější přírodní stanoviště a chrání také nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů. Po vstupu do Evropské unie (EU) vyplývá pro Českou republiku povinnost zapojit se do vytváření této soustavy. Na území CHKO Beskydy se díky způsobu hospodaření zachovaly cenné louky s mnoha vzácnými druhy. Také lesy, které se zde nacházejí, si zaslouží náš obdiv a péči. Značná část Beskyd má šanci být zařazena mezi nejhodnotnější evropské lokality. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Beskydy : - 8 národních přírodních rezervací - 1 národní přírodní památka - 20 přírodních rezervací - 22 přírodních památek Dále je v působnosti Správy CHKO Beskydy národní přírodní rezervace Čantoria.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky se nachází na severním okraji Moravy a české části Slezska na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk.

Oblast zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Potenciální vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. (Například z Velké kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita v České republice.) Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak patří k nejchladnějším oblastem v republice. Například Praděd má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9° C. Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Jeseníky: - 5 národních přírodních rezervací - 7 národních přírodních památek - 18 přírodních rezervací - 5 přírodních památek Dále jsou v působnosti Správy CHKO Jeseníky národní přírodní rezervace Kralický Sněžník a národní přírodní památky Na Špičáku, Ptačí hora, Rešovské vodopády, Velký Roudný, Venušiny misky, Jeskyně Na Pomezí a Borový.

Chráněná krajinná oblast Poodří je zachovalá údolní niva Odry s pestrým mikroreliéfem,

vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca 2 300 ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50 %), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny, mnoho druhů obojživelníků, zvířeny (jako je vydra říční) a více než 300 druhů ptáků.

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO Poodří:




Analýza

- 3 národní přírodní rezervace - 3 národní přírodní památky - 6 přírodních rezervací - 2 přírodní památky Dále jsou v působnosti Správy CHKO Poodří národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic a Kaluža a národní přírodní památky Landek, Odkryv v Kravařích, Šipka a Zbrašovské aragonitové jeskyně. V roce 2003 byly prováděny managementové práce v Národní přírodní rezervaci (NPR) Čantoria, NPR Kaluža, NPP Šipka, NPP Odkryv v Kravařích, NPP Rešovské vodopády, NPP Landek, NPP Velký Roudný a v navrhované NPP Skalická Morávka. Převážně se jednalo o biotechnické práce a opatření související s údržbou a obnovou technického vybavení naučných stezek a turistických tras procházejících chráněná území, obnovu značení hranic a jejich geodetické vytýčení, kosení lučních porostů, výsadbu jedlí a jejich ochranu, průzkumné práce a zpracování plánů péče o maloplošná chráněná území (MCHÚ). Obdobné práce byly také realizovány v kategorii PP a PR. Stanice pro záchranu volně žijících živočichů a středisko ekologické výchovy funguje v Bartošovicích. V této stanici bylo v roce 2003 přijato z území Moravskoslezského kraje celkem 703 různým způsobem handicapovaných živočichů, z nichž bylo následně 56 % vypuštěno do volné přírody. Poměrně velká část přijatých ptáků je však nadále ve stanici v důsledku trvalého zranění na elektrických sloupech a vedeních vysokého napětí 22 kV. Stanice v roce 2003 pracovala na záchranných programech orla skalního, sovy pálené, sýčka obecného, sokola stěhovavého a raroha velkého. Stanice v Bartošovicích funguje také jako záchranné centrum CITES. V roce 2003 zde bylo přijato celkem 160 exotických ptáků.

3.4.3 Vodní plochy Vzhledem ke své hornatosti nemá region velké množství vodních ploch jako jsou jezera či rybníky atraktivních pro cestovní ruch. Rybníkářství je především v Poodří, např. společnost Chov ryb Jistebník. Na některých tocích je možné sportovní rybaření. Nejvýznamnějšími vodními plochami v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou údolní přehradní nádrže spadající do povodí Odry. Společnost Povodí Odry se sídlem v Ostravě, která spravuje povodí Odry, tvoří kromě Ostravského vedení ještě dva závody, a to Frýdek - Místek a Opava. Ve správě společnosti je 8 přehrad a 57 jezů. Mezi vodohospodářsky nejvýznamnější toky povodí patří Odra, Opava, Moravice, Ostravice, Morávka, Olše a samozřejmě i většina jejich významnějších přítoků. Rozloha územní působnosti je 6 252 km2, délka toků ve správě povodí Odry činí 1 360, což je od roku 2002 o 32 km více. Ve správě této společnosti je 8 přehrad, dále 2 rybníky, 12 malých vodních elektráren, 57 jezů, jejichž retenční účinky dokáží snížit stoleté průtoky až o 37%. Nejvíce přehrad (5) je v okrese Frýdek–Místek, z toho 2 jsou ale určeny pro vodárenský odběr. Největší a nemladší přehradou je Slezská Harta, která má 870 ha zatopené plochy. Povodí Moravy, s.p. se sídlem v Brně. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou řeky Morava, Dyje, Svratka a Bečva. Povodí Moravy spravuje celkem 28 nádrží, 204 jezů, dále provozuje 14 malých vodních elektráren, další jeho práce souvisí s provozem a údržbou vodní dopravy na Baťově kanále. Co se týče turistického regionu SMaS, má Povodí Moravy ve správě pouze 3 významná vodní díla (3 přehrady, z toho 2 využívané pro rekreaci).




Analýza

Tab.35 - Nejvýznamnější údolní přehrady v regionu SMaS Na toku Celk. objem (mil. m3) Přehrada Okres Povodí Zatopená plocha (ha)

Slezská Harta Vybavení: půjčovna loděk Přehrada se využívá pro výrobu energie, jako havarijní povodňová ochrana, pro chov ryb, sportovní rybolov a rekreaci.

Moravice

218,7

Délka hráze v koruně (m) Max. výška nad dnem (m)

Rok Využití uvedení pro do rekreaci provozu

540

BR Povodí Odry

870

64,8

Moravice

35,5

280

ano

1997

ano

1955

ne

1969

ne

1967

ano

1957

ano

1964

ano

1961

ano

1964

Kružberk Neslouží pro turistické účely. Je druhým největším vodním dílem na severu Moravy. Rozloha jezera činí 305,49 ha, z čehož je při nejvyšší hladině zatopeno 286,70 ha. Přehrada chrání oblast před povodněmi, je zásobárnou pitné vody pro Ostravsko, zlepšuje průtok v řece Odře a předává vodní sílu elektrárně v Podhradí.

OP Povodí Odry

280

34,5

Ostravice

61,8

342

Šance Neslouží pro turistické účely. Slouží jako zdroj pitné vody pro město Frýdek - Místek. Sypaná kamenná přehradní hráz je 63,5 metrů vysoká, 342 m dlouhá a může zadržet až 64 miliónů m³ vody. Nádrž má plochu 336 ha, jezero je dlouhé 7,6 km.

Morávka Neslouží pro turistické účely. Sypaná hráz je dlouhá 396 m a vysoká 44 m, vytváří 80 ha jezero a je zásobárnou kvalitní pitné vody.

Žermanice

FM Povodí Odry

337

65,0

Morávka

12,1

396

FM Povodí Odry Lučina

79,5

39

25,3

502

FM

Vybavení: půjčovna loděk, windsurfing. Pláž: travnatá.

Povodí Odry

248

32

Olešná

Olešná

4,4

393

Vybavení: hřiště, volejbal, dětský koutek, půjčovna loděk. Možnost windsurfingu a jachtingu. Pláž: travnatábetonová. Bez plavčíka.

Povodí Odry

Baška

Baštice

Vybavení: hřiště, půjčovna loděk. Pláž: travnatá. Bez plavčíka.

Těrlicko Vybavení: 3 veřejné pláže, vlek pro vodní lyžování, půjčovna windsurfingů, loděnice, tábořiště, možnost rybaření a dalších vodních sportů.


FM

Povodí Odry

FM

Stonávka

88

18

1,1

963

33

7,9

27,4

617

268

25

KI Povodí Odry



Na toku Přehrada

Povodí

Analýza

Celk. objem (mil. m3) Okres

Zatopená plocha (ha)

Délka hráze v koruně (m) Max. výška nad dnem (m)

Rok Využití uvedení pro do rekreaci provozu

Bystřička Vyhledávána milovníky koupání a vodních sportů a je výchozím místem pro pěší a cykloturistiku. Pravidelně se tu konají veřejné vodácké sjezdy, kombinované závody v běhu, jízdě na kole a plavání Hard coreus a folkové festivaly.

Horní Bečva Nádrž má plochu 15 ha. V blízkosti se nachází křižovatka turistických cest.

Karolinka Neslouží pro turistické účely. Nádrž zásobuje pitnou vodou celý okres Vsetín a část okresu Zlín.

Bystřička

4,96

170

VS Povodí Moravy Rožnovská Bečva

27,4

0,68

250

VS

Povodí Moravy Stanovice Povodí Moravy

38

15

13,7

7,65

391,5

50,8

35,5

VS

ano

1912

ano

1944

ne

1985

Pramen: Povodí Odry a Povodí Moravy, vlastní šetření 2005

Elektrárna Dlouhé Stráně. Přečerpávací elektrárna v Hrubém Jeseníku je naší největší přečerpávací elektrárnou u nás a nejmodernější vodní elektrárnou v Evropě. Využívá půlkilometrového výškového rozdílu mezi přehradou na Divoké Desné a nádrží vyhloubenou na vrcholu Mravenečníku v nadmořské výšce 1350 metrů. V r. 1978 byl vrchol kopce zarovnán a byla zde vyhloubena horní nádrž elektrárny s celkovým objemem 2,72 m3. Zatopená plocha při maximální hladině je velká 15,4 ha. Elektrárna o výkonu 650 MW slouží od roku 1996. Pro návštěvníky jsou možné exkurze. V anketě čtenářů iDNES, ve které se volilo sedm divů České republiky (proběhla v letních měsících roku 2005), se elektrárna Dlouhé Stráně stala absolutním vítězem. Z dalších vodních ploch lze jmenovat: - přehrada Hrabinka (též Těšínská přehrada), retenční nádrž rybničního charakteru určena převážně k provozování vodních sportů, v letních měsících patří k vyhledávaným místům odpočinku; - víceúčelová nádrž Krásné u Velkých Losin na Hraběšickém potoce, okres Šumperk (10 ha); - vodárenská nádrž na Nemilce u Nemile, okr. Šumperk (20,7 ha); - „Tři jezera“, vodní plochy vzniklé těžbou štěrkopísku u Mohelnice, okr. Šumperk (cca 100 ha); - Polický rybník na Rohelnici, okr. Šumperk (13 ha); - vodní nádrž s koupáním „Na Stanoch“, okr. Vsetín; - nevelké jezero Velké Karlovice – Jezerné, okr. Vsetín; - rybníky Choryňské a Lačnovské (sportovní rybaření) v okrese Vsetín; - přehradní nádrž Bílovec, rozměry: 5,4 ha, vybavení: dětské hřiště, minigolf, windsurfing, travnatý břeh, bahnité dno s pozvolným spádem; - jezero Vrbické Bohumín, rozměry: 120 ha, vybavení: kurty, hřiště, volejbal, půjčovna skútrů a člunů; - přehradní nádrž Siberie, Frenštát pod Radhoštěm, 200x100, pláž: kamenitá; - přehradní nádrž Kacabaja, Hodslavice, vybavení: hřiště, volejbal, pláž: travnatá-panelová, bez plavčíka; - přehradní nádrž Vetřkovice, Kopřivnice, rozměry: 19,3 ha, vybavení: hřiště, skluzavka, dětský koutek, windsurfing, pláž: travnatá-štěrková, bez plavčíka; - přehradní nádrž Čertův mlýn, Nový Jičín, rozměry: 0,65 ha, vybavení: hřiště, plážový volejbal, windsurfing, převlékárny, pláž: travnatá-štěrková, bez plavčíka. Pro rekreační účely jsou využitelné i další vodní plochy, jako např. štěrkovna u Bohumína (areál vodních sportů Pudlov, rozměry: 65 ha, windsurfing, pláž: travnatá), Darkovská vodní nádrž v Karviné (40 ha), pískovna u Hlučína - přírodní jezero o rozloze 140 ha s travnatými plážemi a pozvolným




Analýza

vstupem do vody, dětské brouzdaliště, bazén, sportovní vyžití: windsurfing, plážový volejbal, půjčovna loděk a vodních kol, vodní vlek, stolní tenis, tenisové kurty, volejbalová hřiště, fotbalové hřiště, minigolf, možnost občerstvení a skvělé podmínky pro rybaření, Karolinka – lom, nedaleko města Karolinka, rozměry: 800 m2, ideální pro vodní sporty, s travnatou pláži a podobně.

3.4.4 Jeskyně V České republice je dosud známo přes 2 000 jeskyní. Většina z nich má mimořádný význam, neboť představuje nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou zde zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života, o vzniku a vývoji lidské kultury. Všechny jeskyně v ČR jsou chráněny zákonem.

Zobrazení zpřístupněných jeskyní v ČR

Poznámka: mapka převzata z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Ze zmíněných cca 2 000 jeskyní je 12 z nich turisticky zpřístupněných (jsou v péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR). Pouze 2 z nich se nacházejí na území regionu, a to v okrese Jeseník: Jeskyně Na Pomezí leží 2 km severně od obce Lipová-lázně. Jeskynní systém byl zčásti znám již v roce 1936. Teprve v roce 1949 byla jeskyně prozkoumána v celém rozsahu. Zpřístupňovací práce byly provedeny v roce 1950 a dokončeny v roce 1955. Celková délka zpřístupněné trasy činí 530 m, délka současné prohlídkové trasy je 460 m, doba prohlídky 50 minut, průměrná teplota vzduchu je v této jeskyni 7,3°C. Jeskyně Na Pomezí jsou největším jeskynním systémem v ČR vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými a místy vysokými puklinovými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. K nejvýznamnějším částem jeskyní patří Ledový dóm, Dóm u smuteční vrby, chodba Římských lázní, Bílý dóm, Královský komín, Klenotnice a Vstupní dóm. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary, vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Jeskyně Na Špičáku je nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě. První zmínka pochází z roku 1430 (Antonius Walle). Jako jediná jeskyně v republice je bezbariérová s možností přístupu všech druhů invalidních vozíků. V minulosti jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné epigrafické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1564). Na skalách jsou krásně vyvinuté škrapy. Jeskyně jsou prakticky bez krápníkové výzdoby, zato s neobvyklými srdčitými a vejčitými profily chodeb. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický




Analýza

srdcovitý profil. Pro veřejnost je zpřístupněna 230 metrů dlouhá prohlídková trasa, která je bezbariérová. Prohlídka trvá 30 minut. Průměrná teplota vzduchu je 8,3°C.

3.4.5 Ekologie Prioritní problémy v ochraně životního prostředí: • rekonstrukce a doplnění dopravní infrastruktury silniční dopravy; • neobhospodařované pozemky s následnou ruderalizací krajiny a snižováním estetiky krajinného rázu; • přetrvávající znečištění ovzduší způsobené koncentrací zdrojů (hutě a koksovny, chemický průmysl, energetika); • nárůst intenzity dopravy s dopadem na kvalitu ovzduší; • zajištění ekologické stability zemědělské krajiny; • napadení lesních porostů kůrovcem, obalečem dubovým a parazitickou houbou václavkou; • zabezpečení starých likvidovaných důlních děl z hlediska jejich vlivu na povrch a zamezení nekontrolovaného výstupu důlních plynů; • devastace poddolovaných území a nedostatečné možnosti těžebních organizací a státu při odstraňování a nápravě způsobených škod; • expanze invazních druhů rostlin, zejména podél vodních toků, na navážkách a okolí sídlišť (křídlatka, netýkavka žlaznatá, bolševník velkolepý); • staré ekologické zátěže v lokalitách bývalých i dosud provozovaných průmyslových zařízení, např. Ostramo; • rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů.

Ovzduší Emise Významným ukazatelem pro kvalitu životního prostředí a zprostředkovaně pro rozvoj turistického potenciálu je míra emisí znečišťujících látek. V roce 2003 byl zaznamenán ze zdrojů znečišťování ovzduší mírný nárůst emisí. Důvodem setrvalého nárůstu emisí NOx a CO jsou mobilní zdroje, ty produkují z celkové bilance kraje přibližně polovinu emisí NOx a organických látek. Region má v tomto ohledu díky Ostravsku, Karvinsku a částečně Frýdecko–Místecku horší pozici. Mezi významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší ovlivňující kvalitu ovzduší patří VYSOKÉ PECE Ostrava a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s., ISPAT NOVÁ HUŤ a.s., Dalkia Česká republika a. s.,OKD, OKK a. s., Energetika Vítkovice a. s., ČEZ a. s., KOTOUČ ŠTRAMBERK spol. s r. o., BIOCEL a. s., ENERGETIKA TŘINEC a. s., VÍTKOVICE STEEL a. s. Podstatným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Podílejí se významně právě v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek (TZL) a celé řady organických látek se škodlivými účinky na lidské zdraví. Ke zlepšení této situace přispěje plánovaná výstavba sítě dálnic a rychlostních komunikací spolu s výstavbou obchvatů kolem měst. V následujících tabulkách, mapujících region SMaS, jsou údaje o základních emisích pouze z velkých zdrojů (znečišťování – celkové emise jsou až násobně vyšší např. u tuhých a uhlovodíků zhruba 3,5x, u oxidu uhelnatého více než 2x, u oxidu siřičitého a oxidů dusíku méně).

Údaje poskytují srovnání let 1999 a 2003, ze kterých vyplývá stále se zhoršující situace:




Analýza

Tab.36 - Emise z velkých zdrojů znečišťování v regionu SMaS za r. 1999 (v t/100 km2) Okres tuhé SO2 NOx CO Bruntál 4,5 41,9 19,1 12,8 Frýdek – Místek 104,6 404,7 206,0 3 382,6 Jeseník 1,6 6,6 3,7 3,1 Karviná 173,9 1 517,5 1 927,2 269,4 Nový Jičín 11,8 49,5 39,0 184,0 Opava 1,8 26,7 15,5 4,4 Ostrava 1 134,6 7 077,4 5 373,9 40 309,8 Šumperk 10,3 81,5 29,1 24,6 Vsetín 18,2 128,8 124,8 27,4 Region SMaS 56,4 339,1 269,1 1 521,5

CxHy 7,4 15,7 0,9 102,8 16,2 5,6 345,4 4,6 3,6 19,9

Pramen: Český hydrometeorologický ústav

Tab.37 - Emise z velkých zdrojů znečišťování v regionu SMaS za rok 2003 (v t/100 km2) Okres tuhé SO2 NOx Bruntál 3,5 41,6 15,5 Frýdek – Místek 121,7 320,7 248,5 Jeseník 0,4 0,1 1,8 Karviná 76,3 1 268,1 1 451,6 Nový Jičín 9,3 45,1 43,4 Opava 2,1 19,1 11,7 Ostrava 1 786,1 8 241,8 6 449,2 Šumperk 2,7 18,6 22,8 Vsetín 11,1 178,2 127,6 Region SMaS 68,5 341,1 281,9

CO 4,9 4 501,3 0,2 330 123,6 5,5 35 158,8 8,9 90,3 1 562,2

Pramen: Český hydrometeorologický ústav, ČSÚ

Následující dvě tabulky nám opět názorně představí stav znečištění ovzduší za roky 1999 a 2003. Tabulky uvádí hodnoty sledované za jednotlivé kraje. Zatímco například v Praze, Ústeckém nebo Královehradeckém kraji se situace značně zlepšila, v Moravskoslezském kraji se, jako u jediného kraje, zhoršila ve všech sledovaných položkách, stejně jako u celého regionu SMaS. Tab.38 - Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za r. 1999 (v t/100 km2) Kraj tuhé SO2 NOx CO Hl. m. Praha 61,8 382,4 570,6 72,6 Středočeský 18,4 158,3 116,1 40,5 Jihočeský 4,5 77,2 38,6 15,5 Plzeňský 9,5 111,4 57,8 20,4 Karlovarský 27,3 532,8 234,8 47,1 Ústecký 53,5 1 448,5 1 026,1 130,5 Liberecký 33,0 135,4 65,9 49,6 Královéhradecký 12,7 108,9 49,4 31,7 Pardubický 17,6 257,3 232,3 38,4 Vysočina 7,6 17,6 24,2 12,1 Jihomoravský 6,7 26,9 62,5 33,0 Olomoucký 8,3 114,8 59,0 38,6 Zlínský 9,9 137,7 73,6 33,0 Moravskoslezský 82,2 486,4 390,0 2 380,0 Region SMaS 56,4 339,1 269,1 1 521,5 Česká republika 20,4 244,8 171,2 202,8 Podíl REG / ČR 276 % 138 % 157 % 750 %

CxHy 70,5 30,0 4,5 9,2 27,4 118,6 8,2 19,9 19,8 9,6 5,5 8,2 12,4 29,3 19,9 22,5 88 %

Pramen: Český hydrometeorologický ústav

Tab.39 - Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za rok 2003 (v t/100 km2) Kraj tuhé SO2 NOx Hl. m. Praha 21,6 251,7 436,1 Středočeský 12,3 158,1 138,1 Jihočeský 4,9 79,3 31,6 Plzeňský 10,9 112,9 48,0 Karlovarský 20,1 451,4 238,5


CO 119,1 24,2 12,0 16,3 21,6



Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG / ČR

53,9 4,6 9,1 17,5 6,3 6,1 6,6 5,8 104,9 68,5 18,2 376 %

Analýza

1 305,4 61,8 108,9 411,7 13,5 34,0 95,1 163,1 495,7 341,1 237,9 143 %

1 158,2 38,1 44,6 304,8 20,1 44,1 57,7 69,4 411,7 281,9 181,8 155 %

159,0 8,9 28,7 51,5 15,1 27,3 45,9 37,4 2 438,4 1 562,2 188,7 827 %

Pramen: Český hydrometeorologický ústav, ČSÚ

Imise Celkové hodnocení meziroční změny kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji vyznívá nepříznivě. Nejpostiženějšími lokalitami jsou průmyslové oblasti Ostravska, Karvinska, Třinecka. Ze současných znalostí lze také konstatovat, že k překračování imisních limitů by mohlo docházet v okolí Valašského Meziříčí (benzen, benzo(a)pyren), ale již provedená krátkodobá měření začínají tuto skutečnost vylučovat.

Odpadní vody K dodržení požadavků daných platnou legislativou na úseku vodního hospodářství jsou limitujícími ukazateli především živiny obsažené v odpadních vodách. Na veřejnou kanalizaci je napojeno na 75 % obyvatel a na veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod (ČOV) kolem 65 % obyvatel. Převážná část obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) má vybudovanou veřejnou kanalizaci. Všechny obce nad 10 000 EO mají vybudovanou veřejnou kanalizaci ukončenou na mechanickobiologické ČOV. Se změnou legislativy v roce 2003 byly zahájeny akce vedoucí k intenzifikaci čistícího procesu.

Odpady V roce 2003 klesla v regionu celková produkce odpadů v porovnání s rokem 2002 o více než 1,0 mil. t. Ke snížení došlo v oblasti produkce nebezpečných i ostatních odpadů, což je převážně způsobeno zaváděním nízkoodpadových technologií, důsledným tříděním již při vzniku odpadů a využíváním odpadu jako suroviny nebo náhrada surovin odpadem. Využitelné vytříděné složky jsou materiálově využívány, zejména se jedná o vytříděný papír, sklo, plasty, kovy a odpad z údržby soukromé i veřejné zeleně. Systém zpětného odběru a využití obalových odpadů se perspektivně rozvíjí. Větší obce a města, které mají zavedený systém tříděného sběru komunálního odpadu, jsou již zapojeny do systému smluv se společností EKO-KOM a.s. a využívají její finanční podpory. Region patří k průměru v počtu zapojených obcí. S vytříděnými nebezpečnými složkami je nakládáno ve smyslu platné legislativy v odpadovém hospodářství. Skládky odpadů jsou v současné době nadále využívány jak pro odstraňování průmyslových odpadů, tak i pro odstraňování komunálních odpadů. K největším provozovatelům skládek patří např. společnost OZO Ostrava s.r.o., SOMA Markvartovice a.s., ELIO Slezsko a.s., EKO – Chlebičov a.s., Frýdecká skládka a.s., Depos Horní Suchá a.s., OKD Rekultivace a.s. Zábřeh (provozovatel EKO servis Zábřeh s.r.o., Zábřeh), Jeseník (provozovatel Technické služby Jeseník a.s.), skládka S – OO Supíkovice (provozovatel Technické služby Jeseník, a.s.), skládka S – OO Javorník (provozovatel město Javorník), skládka S– OO Zlaté Hory (provozovatel Služby města Zlatých Hor), spalovna nebezpečného odpadu (Valašské Meziříčí).




Analýza

4 Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS Organizace cestovního ruchu v turistickém regionu je ovlivňována na různých správních úrovních. Na národní úrovni je to jednak Ministerstvo pro místní rozvoj (garantuje politiku cestovního ruchu na národní úrovni, formuje podpůrné a rozvojové aktivity cestovního ruchu, www.mmr.cz), ale zejména pak ministerstvem vytvořená agentura CzechTourism (www.czechtourism.cz, www.czechtourism.com). Základním cílem státní agentury CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v tuzemsku. Jedním z jejich hlavních úkolů je také spolupráce s regiony v ČR, angažovanost při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu a působení při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění. V letech 2001 až 2003 agentura iniciovala zpracování programů rozvoje cestovního ruchu v regionech. CzechTourism podpořila zpracování Programů v regionech Česka dvěma směry. Připravila rámcovou metodiku zpracování Programů a podílela se na jejich spolufinancování. V současné době se rovněž zaměřuje na rozvoj systému destinačních managementů na úrovni turistických regionů a turistických oblastí.

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna parlamentu

Senát

Podvýbor hospodářského výboru PS Parlamentu ČR pro obchod a cestovní ruch

Právní výbor Hospodářský výbor

Podvýbor zahraničního výboru PS Parlamentu ČR pro prezentaci České republiky v zahraničí

Zahraniční výbor Výbor pro integraci

Ministerstvo pro místní rozvoj CzechTourism

4.1 Krajské úřady Na krajské úrovni jsou za rozvoj cestovního ruchu odpovědny krajské úřady. V rámci turistického regionu se jedná o krajské úřady Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Na krajském úřadu Moravskoslezského kraje je cestovní ruch v působnosti odboru regionálního rozvoje, oddělení regionálního rozvoje, kde je dle organizační struktury 1 pozice vedoucího oddělení a celkem 7 referentských míst, z nichž jedno je referent pro cestovní ruch. (www.krmoravskoslezsky.cz) Na krajském úřadu Olomouckého kraje je zřízeno oddělení cestovního ruchu v rámci útvaru „kancelář hejtmana“ (s působností odboru) a dle organizační struktury jsou zde vytvořena 4 pracovní místa. (www.kr-olomoucky.cz) Na krajském úřadu Zlínského kraje je zřízeno oddělení cestovního ruchu v rámci odboru strategického rozvoje. Dle organizační struktury jsou na oddělení cestovního ruchu zřízena 3 pracovní místa. (www.kr-zlinsky.cz) Základními aktivitami krajských úřadů v oblasti cestovního ruchu jsou: • zpracovávání podkladů pro návrhy krajských rozvojových programů cestovního ruchu a pro státní programy regionálního rozvoje, • koordinace hlavních směrů samostatné působnosti krajů v sektoru cestovního ruchu, • zajišťování realizace programů územních obvodů krajů v části cestovní ruch, • zajišťování a koordinace zpracování a implementace strategie rozvoje cestovního ruchu na území krajů, • koordinace a metodické usměrňování vzniku nových projektů a produktů v cestovním ruchu, • vytváření přehledů o projektových záměrech a projektech v cestovním ruchu a hledání vhodných zdrojů finančních dotací pro jejich realizaci, • navrhování, zajišťování a realizace rozvojových dotačních programů v oblasti cestovního ruchu,




• • • • • • • • • •

Analýza

zajišťování prezentace turistického potenciálu krajů na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v České republice a v zahraničí, příprava a realizace marketingových tiskovin, zaměřených na propagaci potenciálu cestovního ruchu krajů, koordinace a zajišťování rozvoje sítě informačních center na územích krajů, zajišťování podkladů pro vytváření databází informací z oblasti cestovního ruchu v krajích, poradenská činnost v cestovním ruchu pro orgány obcí a pro podnikatele, koordinace zapojení NUTS II do přípravy dalšího plánovacího období EU (2007 – 2013), koordinace přípravy projektů na územích krajů z oblasti cestovního ruchu za účelem využití strukturálních fondů EU, spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody, podpora vzniku a činnosti destinačních managementů v krajích, v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu spolupráce s partnery v zahraničí.

4.2 Profesní a zájmové instituce Na úrovni turistického regionu SMaS se cestovním ruchem zabývá řada institucí, ať už státních či soukromých. Činnost v oblasti cestovního ruchu v celém regionu SMaS zastřešuje oficiální marketingová organizace Destinační management Moravsko – Slezský, o.p.s., dále jen DMMS (www.tourisms.cz). Jejím hlavním posláním je marketingová podpora turistického regionu jako zajímavé turistické destinace jak pro domácí, tak zejména pro zahraniční turisty a dále koordinace činností a aktivit subjektů zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. Činnost destinačního managementu je již druhým rokem podporována Moravskoslezským krajem. V rámci ČR bylo vytvoření destinačního managementu s regionální působností první v ČR. Za 2 roky své činnosti dosáhl destinační management v turistickém regionu pozitivních výsledků, o čemž kromě konkrétních výstupů svědčí rovněž řada pozitivních hodnocení v odborných tiskovinách na regionální i národní úrovni. DMMS, o. p. s. se stal partnerem subjektů v sektoru cestovního ruchu v regionu. Intenzivní činností napomohl vytvoření řady produktů a produktových balíčků v regionu, zorganizoval řadu famtripů pro zahraniční i domácí touroperátory a cestovní kanceláře, zpracoval řadu marketingových tiskovin a podpořil vznik nových služeb pro turisty a návštěvníky turistického regionu (cyklobusy a skibusy v Beskydech a Jeseníkách). Vedle fungující společnosti destinačního managementu je slabší stránkou ne ještě zcela dotažený systém destinačního managementu v regionu. Nevyjasněné jsou rovněž stále otázky překrývání turistických regionů a území krajů. Turistický region SMaS pokrývá celé území Moravskoslezského kraje a část území Olomouckého kraje (společná je turistická oblast Jeseníky, která je z pohledu rozlohy cca ze 45% na území Moravskoslezského kraje a cca z 55% na území Olomouckého kraje) a Zlínského kraje (společná je turistická oblast Beskydy a Valašsko, která je z pohledu rozlohy cca ze 70% na území Moravskoslezského kraje a cca ze 30% na území Zlínského kraje). V rámci krajů vyvíjejí svou činnost, související někdy mimo jiné i s cestovním ruchem, regionální rozvojové agentury (ARR, a. s. v Ostravě, RRA ve Zlíně, RARSM v Olomouci). V regionu fungují také zájmové a profesní organizace. Zejména jde o: • • • •

Beskydhost - sdružení podnikatelů v okolí Lysé hory - Ostravice a přilehlé obce, jejichž zájmem je podpora rozvoje cestovního ruchu v této lokalitě (www.beskydhost.cz), Opahost - společenstvo hostinských živností regionu Opava, Unihost - sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR, (www.unihostostrava.com), cechy hostinských z Frýdku-Místku, Bruntálu, Nového Jičína, Valašského Meziříčí a Cech hoteliérů a hostinských Jesenicka.

K profesním organizacím zainteresovaným na sektoru cestovního ruchu se rovněž řadí hospodářské komory (RHK v Ostravě, HK v Opavě, KHK Olomouc, KHK Zlín). Dále v regionu vznikla různá sdružení, zájmové organizace a agentury cestovního ruchu:




Analýza

Agentura Beskydy-Valašsko Regionální agentura BESKYDY-VALAŠSKO - je nástupnickou agenturou sdružení REGION BESKYDY a REGION VALAŠSKO. Cílem agentury je stát se spolehlivým partnerem při jednáních na všech úrovních o problematice, cestovního ruchu a zároveň stát se hlavním koordinátorem těchto aktivit v regionu a zajistit komplexnější a profesionálnější propagaci území regionu, být garantem provozování společného informačního počítačového sytému v informačních střediscích v regionech a garantem napojení "místní sítě těchto středisek" na celorepublikový informační systém cestovního ruchu, který se v současnosti buduje na doménách www.InfoCzechia.cz, www.Oblasti.cz, www.Tourism.cz, www.InfoMorava.cz, www.Czech.Republic.cz s výstupem na dalších více jak 2000 domén Informačního a rezervačního systému Doménová koule. Dále vést a aktualizovat databáze informací o stravování, ubytování, sportovních a kulturních možnostech v regionech, vytvářet a poskytovat KNOW-HOW pro spolupracující informační centra, zpracovávat a podávat projekty k rozvoji cestovního ruchu v regionech. Sdružení CR Jeseníky je příspěvkovou organizací, která sdružuje obce a podnikatele v Jeseníkách. V roce 2004 získalo Sdružení statut Destinačního managementu a tímto bylo Olomouckým krajem pověřeno pro řízení a organizaci cestovního ruchu pro destinaci Jeseníky. Jejím cílem je zabezpečit přirozený turistický region Jeseníky turistickou infrastrukturou a propagovat Jeseníky jako turistický region bez administrativních hranic. V současné době sdružuje 34 členů (http://www.SCR.cz). Agentura HRAT Třinec - Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o. byla založena v roce 1995 institucemi veřejné i soukromé sféry. Je uznávanou profesionální rozvojovou agenturou podporující strategický rozvoj regionu. Má bohaté zkušenosti nabyté intenzivním vývojem, ověnčené řadou úspěšných projektů a získaných dotací (http://www.hrat.org). VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ s.r.o - projekt VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ začal vznikat v roce 1997 jako projekt na propagaci a rozvoj regionu Beskyd a Valašska. Dnes mimo jiné provozuje 2 informační centra (Frenštát p. R. a Rožnov p. R.). Zejména se však významně podílí na image Beskyd a Valašska realizací projektu nejstaršího tzv. pohádkového regionu Valašské království (http://valasske-kralovstvi.cz). V rámci činnosti agentury cestovního ruchu nabízí řadu vlastních produktů. Geograficky se zaměřuje zejména na území od Kozlovic a Čeladné, přes Rožnovsko, Vsetínsko, Vizovicko až po Valašskokloboucko. Svými produkty a svou činností se však zaměřuje na širší oblast turistického regionu SMaS. V posledních letech svou činností marketingově podporuje region i v zahraničí. Další podobnou institucí je Země děda Praděda (občanské sdružení), vyvíjející svou činnost na území Jeseníků, zejména pak pokrývající okresy Bruntál, Šumperk, Jeseník a částečně také Olomouc. Svými aktivitami a produkty a s využitím postavy „děda Praděda“ se toto sdružení zaměřuje zejména na zviditelnění přírody Jeseníků a oživení historických a kulturních zvláštností (povídky, báje, gastronomie atd.). Svými aktivitami by tak mělo napomáhat zejména rozvoji venkovské a agroturistiky, ale také poznávacího turismu. (www.pradedovazeme.cz) V regionu nejmladším pohádkovým územím je Markrabství Lašské, vyvíjející svou činnost zejména v regionu Lašska (viz. mapka vlevo). Jeho aktivity jsou zatím v počátcích, nicméně jednotlivé aktivity by mohly být vhodným doplněním programové nabídky nejen turistické oblasti Beskydy a Valašsko, ale i celého turistického regionu. (www.hotel-prosper.cz) V rámci turistické oblasti Poodří vznikl destinační management, jehož zájmem je podpora rozvoje území historického Moravského Kravařska. Je založen na spolupráci Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu Odersko, Regionu Poodří a měst Fulnek, Příbor a Studénka. Iniciuje budování cyklistických stezek, obnovu místních atraktivit, venkovských tradic i přátelských setkání mezi poskytovateli turistických služeb a jejich uživateli. Poodří - Moravské Kravařsko se svou osobitou historií nabízí nové možnosti rozvoje turistického ruchu ve venkovském prostoru historického území „Moravského Kravařska“. Další organizací, jejíž činnost úzce souvisí s cestovním ruchem, je Klub českých turistů (dále KČT). Základní organizační jednotkou KČT jsou odbory, které se sdružují do 14 oblastí, totožných s hranicemi krajů. Vše zastřešuje ústředí KČT se sídlem v Praze. V regionu SMaS jsou to KČT oblast Moravskoslezská, která má přes 5 500 členů v 69 odborech (součástí této oblasti jsou také turistické




Analýza

oddíly mládeže - TOM, v nichž má nejvíce členů v celé republice), KČT oblast Olomoucký kraj a KČT oblast Valašsko-Chřiby. KČT organizuje stovky akcí určených pro členy klubu i neorganizované zájemce ve všech druzích turistiky (pěší, cyklo, lyžařská a vodní turistika, mototuristika, speleoturistika, rodinná turistika), je vydavatelem turistických map, zabývá se značením pěších tras, ale i tras lyžařských a spolu s dalšími organizacemi i tras cyklistických a cykloturistických. Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba patří k jedné z nejdůležitějších aktivit členů KČT. (http://lama.sh.cvut.cz/kct/kct_web/index.php?oid=2) S cestovním ruchem souvisí také ochrana památek. Odbornou organizací státní památkové péče je Národní památkový ústav (dále NPÚ), který vznikl splynutím tehdejších odborných organizací státní památkové péče. Pracoviště NPÚ vznikla z původních samostatných ústavů. V turistickém regionu SMaS je to územní odborné pracoviště v Ostravě (dříve Státní památkový ústav v Ostravě), který vykonává svou činnost na území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Okresy Šumperk a Jeseník spadají pod územní odborné pracoviště v Olomouci a okres Vsetín pod územní odborné pracoviště v Brně. Tato odborná pracoviště plní úkoly odborně metodického, dokumentačního a informačního pracoviště památkové péče (zpracovávají odborná vyjádření ke změnám využití, k obnově, údržbě a úpravám kulturních památek a jejich prostředí, poskytují odbornou pomoc obcím a okresům při provádění státní památkové péče, vykonávají odborný památkový dohled, evidují kulturní památky a památkově chráněná území na svěřeném území atd.). V oblasti hotelnictví a stravování působí Národní federace hotelů a restaurací České republiky (dále NFHR ČR, www.nfhr.cz) a Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu (dále HO.RE.KA. ČR, www.horeka.cz). Obě instituce působí na národní úrovni, avšak řada subjektů v regionu je jejich členy a ovlivňují tedy i situaci v turistickém regionu SMaS. NFHR ČR představuje uskupení, které svými službami ovlivňuje kvalitu hotelových a gastronomických služeb poskytovaných účastníkům domácího a zahraničního cestovního ruchu České republiky. Hotely a restaurace sdružené v NFHR ČR se zavazují provozovat svá zařízení tak, aby byla zaručena dobrá pověst každého člena a pověst oboru jako celku. Mezi hlavní cíle sdružení HO.RE.KA ČR patří ochrana společných zájmů členů sdružení, informační a legislativní servis, účast a ovlivňování tvorby zákonných norem, zvyšování kvalifikace pracovníků odvětví, hledání a zajišťování členských výhod, rozvoj a zvyšování prestiže oborů hotelnictví, lázeňství, pohostinství a cestovního ruchu. Euroregiony, mikroregiony a informační centra jsou dalšími, kteří působí v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu SMaS. Bližší informace o nich poskytují následující podkapitoly.

4.3 Euroregiony Rozvoj cestovního ruchu je vázán na přírodní, historické, sociální, geografické a jiné aspekty konkrétních území, kde je žádoucí co nejvyšší míra spolupráce všech zainteresovaných subjektů. V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko vznikly v minulých letech čtyři euroregiony (další dva do území regionu zasahují) z celkem 13 v ČR a řada mikroregionů sdružujících města a obce z oblastí, ve kterých je nutno prosazovat společné zájmy. Jejich cílem je zpravidla hospodářská spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně-vzdělávací činnost i s tím související rozvoj cestovního ruchu. Tab.40 - Euroregiony na území turistického regionu SMaS Rozloha Euroregion Zastoupená území (tis. km2) čes.: Frýdek–Místek 605 pol.: Bialsko Biala 1 216 BESKYDY slov.: Čadca, Žilina 2 023 celkem 3 844 čes.: Bruntál, Jeseník 1 819 PRADĚD pol.: Opole (Prudnik) 2 226 celkem 4 045 čes.: Opava, N. Jičín, Bruntál 1 116 pol.: Ratibořsko, Hlubčicko 1 500 SILESIA celkem 2 616


Počet obcí 60 24 49 133 68 18 86 58 19 77

Počet obyv. (v tis.) 161 344 265 770 132 407 539 226 287 513

Rok vzniku 2000

1997

1998



čes.: Karviná, Frýdek–Místek pol.: Cieszyn, Jastrzębie-Zdrój celkem čes: Trutnov, Náchod, Rychnov n. K., Ústí n. O., Šumperk, Jeseník, Jičín, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Svitavy GLACENSIS pol: powiat Zabkowicki, Dzierżoniowski, Walbrzyski, Kłodzki celkem čes: Uherské Hradiště, Zlín, Vsetín, mikroregion Horňácko BÍLÉ – BIELE slov: Trenčínský kraj KARPATY TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO

celkem celkem

Analýza

600 800 1 400 1 891

43 16 59 92

360 270 630

1998

398 1996

2 927

32

4 818

124

901

304

609

276

610

580

1 219

4 108

503

4 501 8 609 25 332

1 059

2000

4 572

Pramen: RIS

Euroregion Beskydy: Vznikl jako historicky první euroregion spojující hranice tří postkomunistických zemí – Polska, Česka a Slovenska. Podporuje na regionální úrovni všechny činnosti, které vedou ke vstupu těchto tří zemí do Evropské unie. Hlavním cílem tohoto česko–polsko–slovenského společenství jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech. Euroregion „Beskydy“ leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky, severozápadní části Slovenské republiky a jižní části Polské republiky. Srdcem euroregionu jsou města na české straně Frýdek-Místek, na polské straně Bielsko-Biala a na slovenské straně Žilina. Euroregionem prochází hlavní tah spojující severní, jižní a východní Evropu. Z hlediska státní správy zahrnuje euroregion v ČR okres Frýdek-Místek a příhraniční část okresu Karviná, v Polsku vojvodství Bielsko-Biala a na Slovensku města a obce Žilinského kraje. O vstup do euroregionu projevuje zájem stále více obcí, které spojuje jedno společné pohoří Beskydy a jeho působnost se bude rozšiřovat směrem na Vsetínsko a Rožnovsko. Na české straně je členy Euroregionu Beskydy sedm sdružení: Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice, Sdružení obcí povodí Morávky, Sdružení obcí Slezská brána, Zájmové sdružení Frýdlantsko–Beskydy, Sdružení obcí povodí Stonávky, Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady, Sdružení obcí Frýdecko–Místecka. (www.euroregion-beskydy.cz) Euroregion Praděd: Snahy o vzájemnou spolupráci příhraničních regionů podle evropských modelů vyvrcholily založením Euroregionu Praděd v roce 1997. Euroregion Praděd, pojmenovaný po nejvyšší hoře Jeseníků, je dobrovolným sdružením českých a polských spolků a sdružení měst a obcí, které se nacházejí na území okresů Bruntál a Jeseník v České republice a na území jižní části Opolského Slezska (vojvodství Opole) v Polské republice. Euroregion podporuje spolupráci v příhraničních územích především v následujících oblastech: plánování územního rozvoje, ochrana životního prostředí, rozvoj hospodářství, obchodu a služeb, turistika, sport a rekreace, doprava a spoje, včetně rozvoje hraničních přechodů, osvěta, věda, kultura, umění a ochrana zdraví. Na české straně jsou členy Euroregionu Praděd tato sdružení obcí: Sdružení obcí Bruntálska, Sdružení obcí Osoblažska, Sdružení obcí Rýmařovska, Mikroregion Vrbensko, Mikroregion Jesenicko, Mikroregion Krnovsko, Sdružení obcí mikroregionu Slezská Harta, Svaz měst a obcí Jesenicka. (www.europraded.cz) Euroregion Silesia: Euroregion Silesia byl ustaven v roce 1998 v Opavě. Českou stranu euroregionu reprezentuje sdružení s názvem Euroregion Silesia - CZ, polskou stranu Stowarzyszenie Gmin Dorzecza Górnej Odry (Sdružení obcí povodí Horní Odry). Název euroregionu je odvozen od území, na kterém se z větší části nachází – Slezsko (Silesia) je historickým územím severovýchodní části České republiky a jihozápadní části Polska. Města a obce této oblasti byly ke vzájemné spolupráci předurčeny společným historickým vývojem, neboť k rozdělení tohoto jednolitého historického území státní hranicí došlo až v roce 1742, kdy Marie Terezie ve válce s pruským králem Bedřichem II. prohrála větší část Slezska. Ratibořsko, Glubčicko a Hlučínsko přešlo pod vládu Pruska, zatímco Opavsko a Krnovsko zůstalo na území koruny české pod vládou rakouských Habsburků. Vznik státní hranice tak zpomalil rozvoj vzájemných kontaktů. Skutečná česko–polská spolupráce se tak mohla začít rozvíjet až po roce




Analýza

1989. Spolupráce jednotlivých obcí a měst postupně nabývala regionálního charakteru a v roce 1998 vyvrcholila ustavením euroregionu. Na české straně euroregion zahrnuje města a obce okresu Opava, část okresu Bruntál (Krnovsko) a tři města z okresu Nový Jičín, přestože se nejedná o příhraniční oblast. Na polské straně euroregion zahrnuje powiat (okres) raciborski, glubczycki, wodzislawski a rybnicki. Česká část euroregionu se nachází na území Moravskoslezského kraje, polská část zasahuje do území dvou vojvodství – Opolského a Slezského. (www.euroregion-silesia.cz) Euroregion Těšínské Slezsko: Euroregion Těšínské Slezsko je dobrovolným společenstvím českých a polských sdružení obcí a měst Těšínského Slezska. Vznikl v roce 1998 podpisem smlouvy o regionální spolupráci mezi Regionálním sdružením rozvoje a spolupráce Těšínského Slezska se sídlem v Českém Těšíně a Sdružením rozvoje a spolupráce "Olza" se sídlem v Cieszynie. Euroregion leží v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky a jižního Polska, v těsném sousedství se Slovenskem. Přirozenou osu Euroregionu tvoří řeka Olše, srdcem pak jsou hraniční města Český Těšín a Cieszyn. Euroregionem prochází hlavní komunikační tah I/11 spojující severní a jižní Evropu. Na jeho území se nachází největší hraniční přechod mezi Českou republikou a Polskem: Český Těšín - Cieszyn. Euroregion zahrnuje v České republice okres Karviná a příhraniční část okresu FrýdekMístek, v Polsku pak příhraniční část Slezského vojvodství (Bielsko-Biała a Katowice). V těchto pohraničních oblastech se zaměřuje vedle hospodářské a obchodní spolupráce na rozvoj turismu a řešení společných zájmů v oblasti dopravy, komunikací, spojů, bezpečnosti obyvatel, ekologie a životního prostředí. Na české straně jsou členy Euroregionu Těšínské Slezsko: Svaz obcí okresu Karviná, Regionální rada Třinec, Sdružení obcí Jablunkovska. (http://euroregion.inforeg.cz) Euroregion Glacensis: Euroregion byl založen podpisem smlouvy o vytvoření česko-polského Euroregionu Glacensis 5.12.1996 v Hradci Králové. Sídlo sdružení je v Rychnově n. K., kde také působí sekretariát české části Euroregionu. Sídlem polského sdružení a tím i sekretariátu polské části Euroregionu Glacensis je Kłodzko. V současnosti má česká část 92 členských měst a obcí, 11 okresů. Euroregion leží na území 3 krajů, Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého. Toto území má rozlohu 1 891 km2 a na jeho území žije celkem 1 050 245 obyvatel, z toho 398 tis. je počet obyvatel členských měst. Z tohoto pohledu je Euroregion Glacensis největším česko-polským euroregionem s nejdelší společnou hranicí. Členy české části Euroregionu jsou města a obce okresů Trutnov, Náchod, Rychnov n. K., Ústí n. O., Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Jičín a části okresů Šumperk a Jeseník. Na polské straně je to sdružení měst a obcí okresů Kłodzko, Ząbkowice a Dzierżoniow. (www.euro-glacensis.cz) Euroregion Bílé-Biele Karpaty: Euroregion Bílé - Biele Karpaty (ER BBK) vznikl podepsáním Zakladatelské smlouvy přeshraničního sdružení 30. července 2000 a byl zaregistrován na Krajském úřadě v Trenčíně dne 28. září 2000 jako sdružení právnických osob. Zakladateli jsou sdružení právnických osob, a to Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně a Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně. Zakladatelské organizace národních sdružení jsou ze tří sektorů - veřejné správy, podnikatelského sektoru a nevládních organizací. Česká část euroregionu zasahuje do tří okresů Zlínského kraje, a to do Uherského Hradiště, Zlína a Vsetína, s mikroregiony Valašskomeziříčsko – Kelečsko, Rožnovsko, Luhačovické Zálesí, Vizovicko, Uherskobrodsko, Jižní Valašsko, Vsetínsko, a do jednoho okresu Jihomoravského kraje s mikroregionem Horňácko. Na Slovensku euroregion pokrývá území Trenčínského kraje. Euroregion Bílé - Biele Karpaty zaštiťuje činnost Regionu Bílé Karpaty a Regiónu Biele Karpaty, která je zaměřena především na realizaci projektů v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu. (www.euroregion-bile-karpaty.cz)

4.4 Mikroregiony, svazky obcí, města a obce Mikroregiony dnes sdružují velkou část měst a obcí a pokrývají značnou část území turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Základem pro vznik mikroregionu je dobrovolná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy apod. Velký význam mají mikroregiony i pro čerpání prostředků z různých fondů, protože umožňují zakládat větší a významnější projekty. Některé obce mohou být členy více sdružení, mikroregiony v některých případech přesahují hranice okresů, mírou aktivity se liší. Z výsledků Monitoringu mikroregionů 2004, který prováděl Ústav územního rozvoje v Brně, vyplývá, že převážná většina evidovaných mikroregionů v České republice má právní formu svazku obcí. Evidovány jsou však i zájmová sdružení právnických osob. V některých případech se vyskytuje i jiná forma mikroregionů, případně mikroregiony, které fungují bez jakéhokoliv právního ustavení. Do




Analýza

mikroregionů je oproti minulým rokům zapojen stále vyšší počet obcí. Zvýšil se i počet obcí, které jsou zapojené do dvou a tří mikroregionů. Vysoké procento mikroregionů má v současné době zpracováno aktuální rozvojový dokument pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. Obecně lze konstatovat, že v poslední době vznikající mikroregiony mají stále častěji komplexní charakter a jsou zaměřeny na komplexní rozvoj mikroregionu. Na mnoha místech docházelo i v roce 2004 k překryvům jednotlivých mikroregionů, které byly mnohdy vícečetné (jedna obec byla evidována max. ve 4 mikroregionech). V tabulce č.41 je přehled mikroregionů v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, v závorce je uveden počet obcí v daném mikroregionu. Tab.41 - Mikroregiony v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Okres

Sdružení / mikroregion

BRUNTÁL

Quingburk (2) Venkovský mikroregion Dívčí Hrad (4) Mikroregion Slunečná (7) Sdružení obcí Vrbenska (5) Mikroregion Slezská Harta (12) Sdružení obcí Bruntálska (11) Sdružení obcí Osoblažska (10) Mikroregion Krnovsko (25) Sdružení obcí Rýmařovska (13) Svazek obcí povodí Olešná (3) Dobrovolný svazek obcí Olešná (4) Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady - vč. okr. KI (9) Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice (10) Sdružení obcí Slezská brána (10) Sdružení obcí Frýdecko–Místecka (3) Sdružení obcí Jablunkovska (15) Mikroregion Bystřice – Nýdek (2) Sdružení obcí povodí Morávky (11) Sdružení obcí povodí Stonávky (10) Mikroregion Frýdlantsko - Beskydy (13) Zájmové sdružení Frýdlantsko – Beskydy (13) Sdružení měst a obcí Jesenicka (24) Mikroregion Jesenicko (5) Mikroregion Žulovsko (8) Mikroregion Zlatohorsko (6) Mikroregion Javornicko (5) Svaz obcí a měst okresu Karviná (16) Odersko (9) Sdružení obcí Bílovecka – vč. okr. Opava (11) Region Poodří (21) Sdružení povodí Sedlnice (6) Mikroregion Hvozdnice (11) Mikroregion Matice Slezská (13) Mikroregion Moravice (20) Mikroregion Opavsko severozápad - vč. okr. BR (8) Sdružení obcí Hlučínska (27)

FRÝDEK–MÍSTEK

JESENÍK

KARVINÁ NOVÝ JIČÍN

OPAVA




Analýza

Okres

Sdružení / mikroregion

ŠUMPERK

Mikroregion Štítecko (7) Mikroregion Luže (13) Svazek obcí údolí Desné (8) Mikroregion Zábřežsko (30) Mikroregion Mohelnicko (12) Mikroregion Hanušovicko (10) Svazek obcí regionu Ruda (5) Šumperský venkov (7) Mikroregion Rohelnice (3) Sdružení obcí Hornolidečska (14) Mikroregion Vsetínsko (36) Mikroregion Rožnovsko (9) Mikroregion Valašskomeziříčsko–Kelečsko (16) Mikrocelek Polanecko – neform. celek v rámci Sdružení obcí Hornolidečska (6) Mikroregion Vizovicko (7) Mikroregion Jižní Valašsko - vč.okr. VS (27) Mikroregion Fryštácko (6)

VSETÍN

ZLÍN

Pramen: Ústav územního rozvoje, RIS krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského

Na úrovni obcí a měst existuje rovněž řada aktivit a pracovních pozic, zabývajících se cestovním ruchem. Zejména některé městské úřady a magistráty v regionu SMaS mají zřízeny odbory, oddělení či jiné útvary zabývající se cestovním ruchem. Zpravidla se jedná o střední a větší města nebo o města, jejichž historie a současnost je s cestovním ruchem úzce spojena. Jsou to např. Ostrava, Kopřivnice, Příbor, Štramberk, Bruntál, Opava, Karviná, Jeseník, Šumperk, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem.

4.5 Informační centra Síť informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpečujícím kontakt návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují v místě svého působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu, jejichž rozsah se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný informační servis turistům a místním občanům, podrobné informace o příslušném místě a jeho okolí, kapacity ubytovacích zařízení, přehled penzionů, hotelů, restaurací, kulturní památky, zajímavá turistická místa, tipy na výlety, sportovní a kulturní akce, provozní dobu sportovních a kulturních zařízení, případně další aktivity cestovního ruchu, jako např. informace o odjezdech autobusů a vlaků či prodej obchodního a doplňkového zboží (knihy, mapy, průvodce, upomínkové předměty). Rozsah informačních center dokumentuje následující přehled. Není to však výčet zcela vyčerpávající. Funkci informačních center plní v turistickém regionu SMaS i některá další místa, zejm. při ubytovacích zařízeních, při vybraných prodejnách, informační centra ČD a další.




Analýza

Tab.42 - Informační centra v regionu SMaS podle okresů Okres Místo Název BRUNTÁL Bohušov Informační centrum Bruntál Informační centrum - Muzeum Bruntál Bruntál * Městské informační centrum Dívčí Hrad* Informační centrum Dívčí Hrad Dívčí Hrad IC obcí mikroregionu Dívčí Hrad Karlova Studánka Turistické informační centrum Krnov* Městské informační centrum Rýmařov Informační centrum při Městském muzeu Vrbno pod Pradědem * Turistické informační centrum FRÝDEK-MÍSTEK Brušperk* Informační centrum - Národní dům Čeladná Knihovna a informační centrum Frýdek-Místek * Beskydské informační centrum (2x) Frýdlant nad Ostravicí Beskydské informační centrum - pobočka Hukvaldy * Informační a kulturní centrum obce Hukvaldy Jablunkov* Jablunkovské informační centrum Ostravice Informační centrum Soběšovice IC – „Přístav“ Soběšovice Třinec MIC Třinecka - Městská knihovna Komorní Lhotka IC mikroregionu obcí Povodí Stonávky JESENÍK Javorník Městské informační středisko Jeseník* Městské informační centrum Mikulovice Informační středisko Ostružná Informační centrum Zlaté Hory Informační středisko Žulová Informační středisko KARVINÁ Bohumín Městské informační centrum - knihovna Český Těšín * Regionální IC při Muzeu Těšínska Havířov Městské informační centrum Karviná-Fryštát Městské informační centrum NOVÝ JIČÍN Bartošovice Informační centrum Regionu Poodří - zámek Bílovec* Městské informační centrum Frenštát pod Radhoštěm * Informační centrum města Frenštát p. R. Frenštát pod Radhoštěm Informační centrum Valašského království Fulnek* Městské informační centrum Jeseník nad Odrou Informační centrum Klimkovice Městské informační centrum Kopřivnice * Městské informační centrum - Kulturní dům Kopřivnice TIC Technického muzea Tatra Kopřivnice Kunín Informační centrum Nový Jičín Informační centrum Nový Jičín Nový Jičín * Regionální agentura CR, Beskydy-Valašsko Odry* Městské informační centrum Příbor* Městské informační centrum Příbor Informační centrum RICCO Sedlnice* Turistické informační centrum Sněženka Studénka* Informační centrum Štramberk * Městské informační centrum




Okres OPAVA

OSTRAVA ŠUMPERK

VSETÍN

Místo Budišov nad Budišovkou Hlučín Hradec nad Moravicí * Kravaře Opava* Vítkov Ostrava * Bludov Loučná nad Desnou Staré Město pod Sněžníkem Štíty Šumperk * Velké Losiny Zábřeh Francova Lhota* Horní Lideč Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm* Valašská Bystřice Valašské Meziříčí Velké Karlovice * Vsetín*

Analýza

Název Informační centrum Informační centrum - zámek Městské informační centrum - Národní dům Informační centrum Městské informační centrum Informační centrum MIC Ostrava (4x) Místní informační středisko – Kulturní dům Informační středisko Turistické informační centrum Informační centrum Štíty Regionální a městské informační centrum Informační centrum Infocentrum Informační centrum Francova Lhota Informační centrum Městské informační centrum Informační centrum Valašského království Informační centrum Informační centrum Informační centrum Městské informační centrum

Pramen: Destinační management Moravsko - Slezský, CzechTourism, A.T.I.C. ČR * označená IC (28) jsou členy Asociace turistických informačních center ČR, která sdružuje 137 subjektů

V České republice dle údajů agentury CzechTourism poskytuje v místě svého působení úplný informační servis a služby spojené se zajištěním cestovního ruchu přes 300 oficiálních informačních center (používají jednotné značení turistických informačních center). V regionu SMaS má nejvíce informačních center okres Nový Jičín, následovaný okresy Bruntál, Frýdek-Místek a Vsetín.

4.6 Cestovní kanceláře Na organizovaném cestovním ruchu se v České republice podílejí cestovní kanceláře a agentury. Jejich zájem je často orientován jen na pasivní zahraniční cestovní ruch, ale mnohé z nich se významně podílejí i na rozvoji domácího cestovního ruchu. Cestovní kancelář je podle zákona č. 159/1999 Sb. organizace, která nabízí, rezervuje a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jiným cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu individuálním zájemcům a jiným cestovním kancelářím. Na rozdíl od cestovní agentury mohou být smlouvy o prodeji zájezdů individuálnímu zákazníkovi uzavřeny jejím jménem u zájezdů, které sama připravila. Cestovní agentura je organizace prodávající zájezdy vytvořené cestovními kancelářemi. Individuálnímu zákazníkovi smí cestovní agentura prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a zájezdy pouze jako zprostředkovatel cestovní kanceláře. Obě společnosti poskytují zákazníkům další služby jako cestovní pojištění, obstarání víz, směnu devíz a šeků, prodej map a průvodců apod. Cestovní kanceláře v České republice jsou sdruženy ve dvou profesních asociacích hájících hospodářské zájmy svých členů a rozvíjejících jejich činnost. Asociace cestovních kanceláří ČR sdružuje 152 členů (v drtivé většině z Prahy), přičemž v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko mají sídlo pouze 4 z nich. Další profesní sdružení Asociace českých cestovních kanceláří a agentur má po celém území České republiky 100 členů, přičemž v regionu SMaS jich sídlí 8. Vedle toho působí na trhu cestovního ruchu velké množství profesně nesdružených cestovních kanceláří. V současné době musejí splňovat podmínky dané zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon upravil podmínky pro podnikání v oblasti cestovního ruchu v tom směru, že provozovat cestovní kancelář mohou pouze podnikatelské




Analýza

subjekty na základě koncesní listiny, jejíž vydání je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek a na kladné stanovisko příslušného ústředního orgánu – Ministerstva pro místní rozvoj. Vydání koncese pro cestovní kancelář je pro její zákazníky zárukou, že cestovní kancelář má sjednáno povinné smluvní pojištění zákazníků a splnila další podmínky stanovené zákonem. Tato přísnější opatření měla za následek výrazný úbytek počtu cestovních kanceláří v ekonomicky slabších regionech nebo jejich transformaci na cestovní agentury. Tab.43 - Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů Kraj Počet CK (srpen 2001) Počet CK (k 1.8.2005) Hl. m. Praha 201 243 Středočeský 63 45 Jihočeský 51 47 Plzeňský 46 29 Karlovarský 25 17 Ústecký 62 49 Liberecký 54 38 Královéhradecký 48 45 Pardubický 36 31 Vysočina 45 33 Jihomoravský 122 46 Olomoucký 39 37 Zlínský 54 42 Moravskoslezský 143 80 Region Severní Morava a Slezsko 166 96 Česká republika 989 882 Podíl REG/ČR 16,8% 10,9% Pramen: ČSÚ, www.cestovani.cz

Tab.44 - Koncesované cestovní kanceláře v regionu SMaS podle okresů Okres Počet CK (srpen 2001) Bruntál 54 Frýdek–Místek 12 Jeseník 3 Karviná 12 Nový Jičín 10 Opava 13 Ostrava 42 Šumperk 11 Vsetín 9 Region Severní Morava a Slezsko 166

Počet CK k 1.8.2005 7 8 1 9 8 10 34 6 13 96

Pramen: ČSÚ, www.cestovani.cz

Zejména v posledních 2 – 3 letech začíná výrazně stoupat počet turistů domácích i zahraničních, kteří své pobyty řeší bez využití služeb cestovních kanceláří či agentur. Tento trend je podporován rychlým rozvojem internetu, umožňujícího jednak přístup k obrovskému množství informací a jednak realizací přímých rezervací u ubytovatelů, poskytovatelů služeb či provozovatelů atraktivit. Dle aktuálních šetření a odhadů řeší svou rekreaci nebo pracovní cestovní ruch prostřednictvím CK a CA pouze cca 4 – 5% tuzemských turistů a 30 – 35 % zahraničních turistů.




Analýza

5 Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS 5.1 Základní data o cestovním ruchu Cestovní ruch tvoří důležitou součást nejen světové, ale i české ekonomiky. V tabulce č. 45 jsou uvedeny podíly cestovního ruchu na tvorbě HDP. Spolu s multiplikačním efektem, který doprovází jeho rozvoj, je podíl na tvorbě HDP mnohem vyšší (kolem 11% ve světě, kolem 12 % v EU a v České republice dokonce kolem 13%). Významně se podílí také například na celkové zaměstnanosti. Podle propočtů expertů World Travel and Tourism Council je zaměstnanost vyvolaná cestovním ruchem 8,3% ze všech pracovních míst (tedy každé 12 pracovní místo) v roce 2005. V České republice dává cestovní ruch práci více než 611 tis. lidem (12,9 % ze všech zaměstnaných). Přímo v cestovním ruchu je zaměstnáno 124 104 lidí (2,6 %). Tab.45 - Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP v roce 2004 Region Svět Evropská unie Střední a východní Evropa Česká republika

Podíl 3,8 % 4,2 % 2,2 % 2,5%

Pramen: WTTC

Devizové příjmy z cestovního ruchu významně snižují deficit běžného účtu platební bilance. V roce 2004 tvořily 3,9% HDP v České republice. Podíl těchto příjmů na devizových příjmech ze služeb je výrazný – v roce 2004 to bylo v České republice 43,1 %. Na celkové hodnotě exportu České republiky se devizové příjmy z cestovního ruchu podílely v témže roce 6,3%. Zemí s nejvyššími devizovými příjmy z cestovního ruchu jsou už dlouhodobě Spojené státy americké. Tab.46 - Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v roce 2004 (v mld. USD) Pořadí Země 1. USA 2. Španělsko 3. Francie 4. Itálie 5. Německo 6. Velká Británie 7. Čína 8. Turecko 9. Rakousko 10. Austrálie Česká republika

2004 74,5 45,2 40,8 34,7 27,7 27,3 25,7 15,9 15,4 13,0 4,2

Pramen: WTO

Rok 2004 byl pro cestovní ruch rokem rekordním, neboť počet mezinárodních příjezdů dosáhl hodnoty 760 milionů, což představuje růst oproti roku 2003 o 10 %. Takovýto nárůst byl naposledy před 20 lety v roce 1984. Po tříleté stagnaci, kdy se mezinárodní cestovní ruch potýkal s problémy (teroristické útoky na USA, válečný konflikt v Iráku, epidemie nemoci SARS, oslabení ekonomik významných zdrojových zemí cestovního ruchu), nastal v roce 2004 výrazný obrat. Ze všech regionů zaznamenala Evropa nejmenší vzestup (4 %), avšak země střední a východní Evropy a severní Evropy vykazovaly růst o 8 % resp. 7 %. Tento nárůst s sebou přinesl i rekordní příjmy z mezinárodní turistiky - 622 mld. USD, přičemž největší část těchto příjmů (polovina) putovala do Evropy a největší nárůst byl v Asii a Tichomoří (24%).




Analýza

Tab.47 - Mezinárodní příjezdy turistů podle regionů a subregionů v letech 2000 - 2004 Celkové příjezdy v mil. Index Index Země 2000 2001 2002 2003 2004 2004/2003 2004/2000 Afrika severní Afrika subsaharská Afrika Amerika severní Amerika Karibik střední Amerika jižní Amerika Asie a Pacifik severovýchodní Asie jihovýchodní Asie Oceánie jižní Asie Evropa severní Evropa západní Evropa stř. a vých. Evropa jižní Evropa Střední Východ Celkem

29 10 18 128 91 17 4 15 115 63 37 9 6 390 47 140 62 141 24 686

29 11 19 122 86 17 4 14 121 66 40 9 6 388 45 136 63 144 24 684

30 10 19 117 83 16 5 13 131 74 42 9 6 397 46 138 66 148 28 703

31 11 20 113 77 17 5 14 119 68 36 9 6 399 47 136 68 148 29 691

33 13 20 124 85 18 6 16 153 88 48 10 8 414 51 139 73 152 35 760

1,06 1,18 1,00 1,10 1,10 1,06 1,20 1,14 1,29 1,29 1,33 1,11 1,33 1,04 1,09 1,02 1,07 1,03 1,21 1,10

1,14 1,30 1,11 0,97 0,93 1,06 1,50 1,07 1,33 1,40 1,30 1,11 1,33 1,06 1,09 0,99 1,18 1,08 1,46 1,11

Podíl na trhu 2004 4,3 % 1,7 % 2,6 % 16,3 % 11,2 % 2,4 % 0,8 % 2,1 % 20,1 % 11,6 % 6,3 % 1,3 % 1,1 % 54,5 % 6,7 % 18,3 % 9,6 % 20,0 % 4,6 % 100%

Pramen: WTO

Příjezdy turistů podle světových regionů

4,6%

4,3% 16,3%

54,6%

Afrika


Amerika

20,1%

Asie a Pacifik

Evropa

Střední východ



Analýza

Tab.48 - Podíl příjezdového CR vybraných evropských zemí na světovém CR (1990 a 2004) % podíl % podíl Počet příjezdů v tis. Země 1990 2004 2004 Francie 11,5 10,9 75 121 Španělsko 7,5 7,8 53 599 Itálie 5,8 5,4 37 071 Velká Británie 3,9 4,0 27 710 SRN 3,7 2,9 20 137 Rakousko 4,2 2,8 19 373 Polsko 0,7 2,1 14 290 Maďarsko 4,5 1,8 12 212 Portugalsko 1,7 1,7 11 617 Česká republika 1,6 0,9 6 061 Evropa 44,8 60,3 415 176 Pramen: WTO

Tab.49 - Základní ukazatele vývoje CR v ČR v letech 1990 a 2004 Ukazatel 1990 Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob) 36,6 Počet ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) 2,6 Průměrná délka pobytu (ve dnech) 3,5 Podíl příjezdového CR ČR na evropském CR (v %) 3,6 Podíl příjezdového CR ČR na světovém CR (v %) 1,6

2004 95,9 6,1 4,1 1,5 0,9

Pramen: ČSÚ, CzechTourism

Tab.50 - Podíl cestovního ruchu na ekonomice ČR v letech 1998 - 2004 v% 1998 1999 2000 Podíl devizových příjmů z CR na HDP 6,8 5,7 5,8 Podíl devizových příjmů z CR na exportu 15,0 12,0 10,3 Podíl devizových příjmů z CR na devizových 50,6 44,8 43,5 příjmech ze služeb celkem

2001 5,4 9,3

2002 4,2 7,7

2003 4,2 7,3

2004 3,9 6,3

43,8

41,7

45,8

43,1

Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR

Příjezdový cestovní ruch České republiky v posledních deseti letech mírně kolísal. Maxima bylo dosaženo v roce 1996, ovšem v dalších třech letech došlo k poklesu. V roce 2000 byl opět zaznamenán nárůst, a to na více než 104 milionů příjezdů, přičemž v dalších třech letech opět počty příjezdů klesaly. Rok 2004 byl pro příjezdový cestovní ruch příznivý a došlo k nastartování dalšího růstu. S malými odlišnostmi se vyvíjely i devizové příjmy, avšak zde bylo maxima dosaženo v roce 2004, kdy celkové devizové příjmy z cestovního ruchu činily 4,2 mld. USD. V porovnání s rokem 1989 se devizové příjmy zvýšily dvanáctkrát (z odhadovaných 350 mil. USD v roce 1989 na současné 4,2 mld. USD). Tab.51 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR v letech 1995 - 2004 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 V mil.osob 98,06 109,40 107,88 102,84 100,83 104,25 103,07 Index/předch.rok 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9

2002 97,59 94,7

2003 94,98 97,3

2004 95,90 101,0

Pramen: ČSÚ




Analýza

Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR

V mil. osob

112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Počet příjezdů

Tab.52 - Vývoj devizových příjmů z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch (v mld. USD) – ČR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Devizové příjmy 2,9 4,1 3,6 3,9 3,2 3,0 3,1 2,9 3,6 4,2 Devizové výdaje 1,6 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 2,3 Saldo 1,3 1,1 1,2 2,0 1,7 1,7 1,7 1,3 1,7 1,9 Pramen: ČNB

Vývoj devizových příjmů a výdajů z cestovního ruchu v ČR 5 4,1

V mld. USD

4

3,6 3

2,9

4,2

3,9 3,2

3

3,6 3

3,1

2,9

2,4 2

1,9

1,6

2,3 1,5 1,3

1

1,4

1,6

1,9

0 1995

1996

1997

1998

1999

Devizové příjmy

2000

2001

2002

2003

2004

Devizové výdaje

Z hlediska počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních dochází v posledních dvou letech k výraznému nárůstu až na rekordních 6,1 milionů zahraničních hostů v roce 2004. Dalších asi 1,5 milionu cizinců se každoročně ubytovává u známých a příbuzných. Průměrná délka pobytu zahraničního turisty rostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce 2000. V dalších letech kolísala až na 4,1 dne v roce 2004. Více než 50 % zahraničních turistů přijelo do Prahy. Na druhém místě se umístil kraj Karlovarský a na třetím Královéhradecký. Kraj Moravskoslezský se co do počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních umístil v roce 2004 na 11. místě ze 14 krajů.




Analýza

Tab.53 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000 - 2004 Počet příjezdů Rok 2000 2001 2002 2003 Hosté celkem 10 848 716 10 765 987 9 609 645 11 346 482 v tom: cizinci 4 666 305 5 193 973 4 579 015 5 075 756

2004 12 219 689 6 061 225

Pramen: ČSÚ

Tab.54 - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 Počet Počet Kraj podíl podíl hostů přenocování Hl. m. Praha 3 470 279 57,3 % 9 796 723 51,6 % Středočeský 268 155 4,4 % 709 062 3,7 % Jihočeský 317 742 5,2 % 843 056 4,4 % Plzeňský 170 586 2,8 % 499 654 2,6 % Karlovarský 386 971 6,4 % 2 534 763 13,4 % Ústecký 148 441 2,4 % 534 299 2,8 % Liberecký 250 575 4,1 % 998 690 5,3 % Královéhradecký 298 128 4,9 % 1 160 877 6,1 % Pardubický 53 018 0,9 % 183 942 1,0 % Vysočina 64 194 1,1 % 191 351 1,0 % Jihomoravský 345 930 5,7 % 653 748 3,4 % Olomoucký 97 405 1,6 % 270 710 1,4 % Zlínský 81 608 1,3 % 315 815 1,7 % Moravskoslezský 108 193 1,8 % 287 772 1,5 % Česká republika 6 061 225 100,0 % 18 980 462 100,0 %

Průměrná doba pobytu 3,8 3,6 3,7 3,9 7,6 4,6 5,0 4,9 4,5 4,0 2,9 3,8 4,9 3,7 4,1

Pramen: ČSÚ

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů - 2004 0

500 000

1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

cizinci

celkem

Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR v roce 2004: Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Nizozemsko, Slovensko, Francie, Polsko atd.




Analýza

Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v roce 2004: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Litva, Rusko, Švédsko, USA atd. Uvedených 10 zdrojových zemí tvoří dohromady 74,1% všech zahraničních turistů. V krajích Olomouckém a Zlínském se na prvních třech místech také umístili Slováci, Poláci a Němci, pouze ovšem v jiném pořadí. Tab.55 - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004 Počet Počet Průměrná Země podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hosté celkem 108 193 287 772 3,7 z toho: Slovensko 21 663 20,0 % 57 653 20,0 % 3,7 Polsko 20 139 18,6 % 47 823 16,6 % 3,4 Německo 16 967 15,7 % 48 473 16,8 % 3,9 Rakousko 4 123 3,8 % 8 870 3,1 % 3,2 Itálie 3 979 3,7 % 8 973 3,1 % 3,3 Velká Británie 3 663 3,4 % 7 912 2,7 % 3,2 Litva 2 616 2,4 % 3 647 1,3 % 2,4 Rusko 2 556 2,4 % 6 892 2,4 % 3,7 Švédsko 2 413 2,2 % 8 948 3,1 % 4,7 USA 2 076 1,9 % 6 388 2,2 % 4,1 Pramen: ČSÚ

V roce 2003 byly výdaje zahraničního turisty během pobytu v České republice v průměru 107 USD na osobu a den.V tabulce č.56 jsou uvedeny výdaje turistů z jednotlivých zemí v USD. Tab.56 - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR - 2003 Země Japonsko Rusko Izrael Dánsko Belgie Velká Británie Španělsko USA Kanada Rakousko Itálie Nizozemí Francie Německo Švýcarsko Polsko Slovensko

USD na osobu a den 147 144 131 125 120 114 111 103 92 86 86 85 80 76 72 68 28

Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2004

Z hlediska celkové návštěvnosti je již dlouhodobě na prvním místě Praha. Za ní se pak v roce 2004 umístil kraj Jihočeský a dále Jihomoravský. Moravskoslezský kraj je ze 14. krajů na 7. místě a průměrná délka pobytu je zde vyšší než v celé České republice. ČSÚ již nevede statistiky návštěvnosti podle okresů, a tak nelze zjistit tyto údaje za turistický region SMaS. Ze statistik z dřívějších let vyplývá, že návštěvnost regionu SMaS je pod průměrem ČR vzhledem k rozloze i počtu obyvatel, v absolutní hodnotě se však jednalo o vysoký počet návštěvníků srovnatelný s Jižními Čechami a převyšující počet hostů na Jižní Moravě. To však neplatí o počtech cizinců. Průměrná délka pobytu je mírně nad průměrem ČR. Tab.57 - Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004 počet příjezdů počet přenocování průměrná délka pobytu Kraj celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha 3 863 989 3 470 279 10 666 629 9 796 723 3,8 3,8 Středočeský 854 987 268 155 2 606 761 709 062 4,0 3,6 Jihočeský 1 068 596 317 742 3 658 198 843 056 4,4 3,7 Plzeňský 519 024 170 586 1 673 475 499 654 4,2 3,9 Karlovarský 564 543 386 971 3 803 526 2 534 763 7,7 7,6




Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

355 225 752 473 951 492 338 687 399 005 1 014 514 417 663 522 355 597 136 12 219 689

Analýza

148 441 1 282 531 534 299 250 575 2 801 647 998 690 298 128 3 809 230 1 160 877 53 018 1 185 015 183 942 64 194 1 229 548 191 351 345 930 2 213 052 653 748 97 405 1 767 957 270 710 81 608 1 964 446 315 815 108 193 2 118 693 287 772 6 061 225 40 780 708 18 980 462

4,6 4,7 5,0 4,5 4,1 3,2 5,2 4,8 4,5 4,3

4,6 5,0 4,9 4,5 4,0 2,9 3,8 4,9 3,7 4,1

Pramen: ČSÚ

V tabulce č.58 je přehled hostů v hromadných ubytovacích zařízeních krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, na jejichž území se region SMaS rozkládá. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky došlo k poklesu příjezdů cizinců do všech tří krajů, v Moravskoslezském dokonce téměř o polovinu. Hostů celkem přibylo v Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském došlo k úbytku. Podíl MSK na ČR je ze všech tří krajů nejvyšší, průměrná délka pobytu je nejnižší. Tab.58 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 Podíl na Ø délka 2000 2001 2002 2003 2004 ČR v % pobytu 2004 2004 Hosté celkem v MSK 635 289 618 617 611 407 664 836 597 136 4,89 4,5 v tom: cizinci 200 946 170 007 133 227 119 226 108 193 1,79 3,7 Hosté celkem v OK 398 120 370 964 381 603 448 151 417 663 3,42 5,2 v tom: cizinci 106 295 106 269 112 316 106 935 97 405 1,61 3,8 Hosté celkem v ZK 469 286 423 306 435 148 514 594 522 355 4,27 4,8 v tom: cizinci 141 283 110 428 88 189 74 958 81 608 1,35 4,9 Pramen: ČSÚ

Podrobněji viz příloha č. 1 Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Cizinci v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK 220 000 200 000 Počet příjezdů

180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 2000

2001 Moravskoslezský kraj

2002

2003

Olomoucký kraj

2004 Zlínský kraj

Region SMaS zaujímá téměř 11% podíl na celkové lůžkové kapacitě České republiky. Lůžková kapacita ubytovacích zařízení vzhledem k rozloze území je v regionu nižší než je průměr v České republice, stejně tak průměrná cena za ubytování. Vzhledem k rozloze je největší počet lůžek po Ostravě v okresech Jeseník a Vsetín. Oproti roku 2000 došlo k úbytku ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek v regionu SMaS, ovšem tento trend probíhal i v České republice jako celku. Po Ostravě jsou nejvyšší průměrné ceny za ubytování v Karviné a Opavě. V rámci České republiky je nejvyšší průměrná cena v Praze a Karlovarském kraji, nejnižší pak v kraji Libereckém, Pardubickém a na Vysočině.




Analýza

Tab.59 - Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů – k 31.12.2004

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Region SMaS Celkem ČR

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet lůžek na 100 km2

601 571 1 026 432 440 416 963 1 012 295 364 485 355 371 508 890 7 839

31 529 11 067 17 532 7 681 12 935 7 693 13 650 16 056 5 420 6 301 11 816 7 083 7 969 10 077 16 875 166 809

69 242 30 381 52 423 21 957 27 062 20 464 41 118 45 482 15 368 18 946 29 904 18 892 21 405 26 903 46 741 439 547

13 988 276 521 290 817 384 1 300 956 340 274 423 366 540 486 536 557

Průměrná cena za ubytování (v Kč) 995 339 261 268 529 295 226 245 234 237 308 260 263 251 278 334

Pramen: ČSÚ

Tab.60 - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS – k 31.12.2004 Okres* Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl SMaS/ČR

Počet zařízení 168 166 112 25 63 50 36 121 149 890 7 839 11,4%

Počet pokojů 2 346 2 852 1 934 1 059 1 584 879 1 357 2 125 2 739 16 875 166 809 10,1%

Počet lůžek 7 301 8 522 5 372 2 028 4 026 2 443 2 583 6 204 8 262 46 741 439 547 10,6%

Počet lůžek na 100 km2 441 669 747 584 439 217 1 207 471 723 536 557 nižší

Průměrná cena za ubytování (v Kč) 213 187 208 362 286 305 515 218 210 278 334 nižší

Pramen: ČSÚ

Tab.61 - Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004) Hotely a Chatové Ostatní Kraj podobná Kempy osady a hromadná Celkem ubyt. zař. turist. ubyt. ubyt. zařízení Hl. m. Praha 54 208 571 1 151 13 312 69 242 Středočeský 14 236 2 645 4 966 8 534 30 381 Jihočeský 18 224 4 603 9 040 20 556 52 423 Plzeňský 9 763 2 610 4 055 5 529 21 957 Karlovarský 16 620 1 012 1 273 8 157 27 062 Ústecký 10 189 2 220 3 135 4 920 20 464 Liberecký 21 672 1 386 7 692 10 368 41 118 Královéhradecký 23 383 2 832 6 159 13 108 45 482 Pardubický 6 369 1 345 3 154 4 500 15 368




Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský podíl Česká republika Podíl MSK/ČR

7 175 15 759 8 347 11 465 14 648 54,4% 232 058 6,3%

946 2 763 810 1 785 841 3,1% 26 369 3,2%

Analýza

3 667 4 820 3 195 2 838 4 267 15,9% 59 412 7,2%

7 158 6 562 6 540 5 317 7 147 26,6% 121 708 5,9%

18 946 29 904 18 892 21 405 26 903 100,0% 439 547 6,1%

Pramen: ČSÚ

Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů - k 31.12.2004 0

5 000

10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 55 000

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Hotely a podobná ubyt. zařízení

Kempy

Chatové osady a turist. ubyt.

Ostatní hromadná ubyt. zařízení

Tab.62 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů za rok 2004 Kraj Využití lůžek (%)* Využití pokojů (%) Hl. m. Praha 53,5 61,2 Středočeský 33,4 39,6 Jihočeský 27,6 32,5 Plzeňský 30,7 36,5 Karlovarský 43,4 49,4 Ústecký 21,3 26,5 Liberecký 28,3 33,2 Královéhradecký 31,5 37,3 Pardubický 27,2 32,5 Vysočina 26,3 32,5 Jihomoravský 27,9 36,1 Olomoucký 27,0 33,3 Zlínský 37,1 43,4 Moravskoslezský 30,7 38,7




Česká republika

Analýza

37,0

44,1

Pramen: ČSÚ *čisté využití lůžek

Využití kapacit v hotelech a podobných ubyt. zařízeních podle krajů - 2004 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

60%

65%

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Využití lůžek

Využití pokojů

5.2 Podmínky pro turistiku 5.2.1 Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku 1889. Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. Tab.63 - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký


Délka v km k 1.1.2001 5 672 4 971 3 809 1 305 2 312

k 1.1.2005 5 675 5 212 4 026 1 328 2 495



Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

Analýza

2 194 3 410 1 927 2 716 2 606 2 407 1 930 2 777 5 012 38 036 13,18%

2 607 3 103 1 976 2 787 3 021 2 589 2 045 2 932 5 618 39 796 14,12%

Pramen: KČT

Tab.64 - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS Okres Bruntál Frýdek – Místek Jeseník + Šumperk Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Vsetín Region SMaS Počet směrovek Počet nástěnných map

Délka v km k 1.1.2001 738 800 1 415 185 434 434 186 820 5 012 7 576 234

k 1.1.2005 807 454 1 893 451 417 454 312 830 5 618 4 341 248

Pramen: KČT

5.2.2 Cykloturistika Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřená na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách (pramen: Národní strategie cyklistické dopravy ČR). Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá – bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. Z důvodu všech těchto okolností byla vládou České republiky 7.6.2004 schválená Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (www.cyklostrategie.cz). Cyklistické trasy jsou děleny na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Od roku 2001 jsou dopravními značkami a platí pro ně všechna pravidla jako pro ostatní silniční dopravní značky. Cykloturistické trasy opouští silnice s automobilovým provozem a jsou vedeny přírodou a terénem většinou po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní žluté pásy s červeným, modrým, zeleným nebo bílým středním pásem. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ..." (pramen: Cestovní ruch, výkladový slovník).




Analýza

Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Mimo to existují také jiná, většinou místní značení.

•

I. třídy - čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09

•

II. třídy - dvoumístné označení (např. 47)

•

III. třídy - třímístné označení (např. 471)

•

IV. třídy - čtyřmístné označení (např. 0047)

V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou základy pro cykloturistiku položeny a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší. Tab.65 - Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů – k 1.1.2001 Region Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský Region SMaS Česká republika Podíl regionu SMaS / ČR

Délka v km 604 1 773 1 318 562 1 041 3 448 3 137 2 348 11 883 19,80%

Hustota km tras/km2 0,052 0,104 0,121 0,066 0,112 0,313 0,293 0,269 0,151 vyšší

Pramen: KČT

Tab.66 - Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005 Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

Délka v km 2 360 4 079 1 767 721 1 020 1 522 1 347 2 966 2 042 2 102 1 869 1 454 2 372 3 522 25 621 13,75%

Hustota km tras/km2 0,205 0,406 0,234 0,218 0,191 0,481 0,283 0,656 0,295 0,298 0,362 0,367 0,429 0,414 0,325 vyšší

Pramen: KČT




Tab.67 - Rozsah cyklotras v regionu SMaS Délka v km Okres k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 461 695 Frýdek – Místek 575 775 Jeseník + Šumperk 368 740 Karviná 82 99 Nový Jičín 219 316 Opava 292 460 Vsetín 351 437 Region SMaS 2 348 3 522

Analýza

Hustota (km tras/km2) k 1.1.2001 k 1.1.2005 0,278 0,419 0,452 0,609 0,181 0,364 0,236 0,285 0,239 0,344 0,255 0,409 0,307 0,382 0,269 0,414

Pramen: KČT

Tab.68 - Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS Číslo 5 46 51 52 53 54 55 56

Průběh trasy Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov - Lipník n. B. – St. Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať (CZ/PL) Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín (CZ/PL) Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice Hanušovice – Jeseník – Písečná Písečná – Mikulovice (CZ/PL) Úvalno (CZ/PL) – Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Jeseník Bohumín (CZ/PL) – Havířov – Střítež – Jablunkov – Bukovec (CZ/PL)

Trasa km

Odbočky km

Celkem km

244

6

250

235

0

235

84 33 43 9

0 0 0 0

84 33 43 9

65

0

65

88

0

88

CELKEM: 807 km Pramen: Cykloserver

Tab.69 - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS Číslo

Průběh trasy

461 471 472 501 502

Ostravice - Bílá (CZ/SK) Otrokovice – Zlín – Vizovice Vsetín - Velké Karlovice – Martiňák Vsetín – Krásno – Valašské Meziříčí – Palačov Starý Jičín – Štramberk – Sklenov, rozc. Starý Jičín - Kružberk – Hořejší Kunčice – Horní Benešov – Krnov Kružberk, přehr. – Hradec n. Mor. - Opava Drakov – Vrbno p. Prad. – Karlova Studánka – Rýmařov Bukovec – Mosty u J. – Šance (CZ/SK)

503 551 553 561

Trasa km 22 29 51 31 25

Odbočky km 0 0 0 0 0

Celkem km 22 29 51 31 25

86

0

86

41 29 18

0 41 0 29 0 18 CELKEM: 332 km

Pramen: Cykloserver

Tab.70 - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS Číslo 6003 6004 6005 6006 6007 6008 6011 6012

Průběh trasy Olešná – Baška – Staříč – Olešná Olešná – Frýdlant n.O. – Olešná Frýdek-Místek – Žermanice – Frýdek-Místek Olešná – Hukvaldy – Brušperk – Olešná Frýdlant n.O. – Kunčice n.O. - Frýdlant n.O. Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant N.O. Bartošovice, rozc. – Studénka – Bílovec – Polanka n.O. Val. Meziříčí – Rožnov p.R.


ZO FM FM FM FM FM FM NJ VS

Trasa km 38 36 45 39 25 30 30 21,5

Celkem km 38 36 48 39 25 30 30 21,5



Analýza

VS VS VS VS VS

Trasa km 32 14 17 52 44

Celkem km 32 14 17 52 44

VS

112

112

BR

40

40

OL NJ JE JE JE JE JE JE SU OL OP

28 17 25 13 21 37 24 9 9 34 25

28 17 25 13 21 37 24 9 9 34 25

OP

13

13

FM FM FM FM BR BR BR BR JE JE

14 13 13 5 7,5 9,5 10 33 9 13

14 13 13 5 7,5 9,5 10 33 9 13

BR

44

44

BR BR BR BR

24,5 18,5 34,5 20,5

24,5 18,5 34,5 20,5

OP

40

40

NJ FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM OP OP OP OP OP OP KA KA KA

11 10 10,5 24 26 10 16 36 5 8 13 10 19 25 13 7 12 10 18 9 3

11 10 10,5 24 26 10 16 36 5 8 13 10 19 25 13 7 12 10 18 9 3

Číslo

Průběh trasy

ZO

6013 6014 6015 6016 6018

Rožnov p.R. – Soláň – Třeštík Rožnov p.R. – Hutisko-Solanec – Čarták Horní Bečva – Martiňák – Benešky – Horní Bečva Rožnov p.R. – Frenštát p. Tř. – Pustevny Jarcová – Velká Lhota – Jablůnka – Lazy – Mikulůvka Pět okruhů u kempu Machůzky (23 + 21,5 + 17 + 20,5 + 30 km) Valšov - Bruntál - Světlá hora - Karl. Studánka - Vrbno p. Prad. Uničov – Troubelice – Nová Hradečná – Oskava – Rabštejn Kopřivnice – Příbor – Skotnice – Nová Horka Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Vidnava Žulová – Bernartice (CZ/PL) Žulová – Javorník – Bílý potok (CZ/PL) Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Hraničky H. Heřmanice – Hraničky – Dolní Fořt Vidnava – Černá Voda Lipinka - Nedvězí, rozc. - Lipinka Haukovice – Rešov – Sovinec – Rešov - Jiříkov, rozc. Chlebíčov – Bolatice – Bělá Raduň – Chvalíkovice – Branka u Opavy - Kravaře Kobeřice Petřvald – Šenov – Šimška – Sedliště Havířov – Šimška – Horní Datyně – Vratimov Paskov – Sedliště – Horní Bludovice Řepiště – Vratimov – Horní Datyně Bílý Potok – Pásmo Orlíka – Pod Orlíkem AC Vrbno p.P. – Sedlová bouda – CT č. 6029 Mnichov, rozc. – Vrbno p.P.- Anenský vrch – Suchá Rudná Bruntál - Široká Niva – Karlovice – Vrbno p.P. Zlaté Hory – Rejvíz Heřmanovice – Zlaté Hory CZ/PL) M. Morávka – Světlá Hora – Široká Niva - Milotice n.O. Skrochonice Vidly – Lysý vrch – Pod Orlíkem – Č. Opava, most Hvězda – Ovčárna – Praděd, rozc. – Petrovka – Červ. Sedlo Rudná p.Pr. – Malá Hvězda – Karlovice – Holčovice M. Morávka – Mravencovka – Janovice – Rýmařov Kunín – Suchdol n.O. – Fulnek – Skřípov – Opava, Kylešovice Fulnek – Mor. Vlkovice – Vítovka – Loučky Jablunkov – Studeničný – Mosty u J. Bocanovice – Mosty u J. Dolní Lomná – Babí vrch – Kozubová – Košařiska Komorní Lhotka – Kalužný, rozc. – Podgrúň Pod Beskydem – Skalka – Tetřev – Pod Beskydem Horní Líštná (CZ/PL) – Třinec – Bystřice – Košařiska Pláňava – Pod Stožcem – Nýdek – Vedryně Bystřice – Nýdek Na Pasekách – Hrádek ve Sl. – Filipka Ropice – Hnojník – Komorní Lhotka Český Těšín – Koňákov – Dolní Domaslavice Šilhéřovice – Bohuslavice – Bolatice Píšť (CZ/PL) – Chuchelná – Opava Šilhéřovice (CZ/PL) – Darkovičky – Kozmice Píšť – Vřesina – Darkovičky Chuchelná – Závada – Kozmice Chuchelná (CZ/PL) – Bohuslavice – Kozmice Dolní Marklovice (CZ/PL) – Karviná – Albrechtice Pacalůvka – Havířov – Šumbark Žermanice - Horní Bludovice

6020 6029 6032 6039 6041 6042 6043 6044 6045 6047 6050 6053 6054 6055 6063 6064 6065 6066 6067 6068 6069 6070 6071 6072 6073 6074 6075 6076 6077 6078 6079 6080 6081 6082 6083 6084 6085 6086 6087 6088 6089 6090 6091 6092 6093 6094 6095 6096 6097 6098 6099




Analýza

KA FM KA KA FM FM

Trasa km 12 11 4 3 17 32

Celkem km 12 11 4 3 17 32

SU

66

66

OP FM OP NJ OP OP NJ NJ NJ NJ OP OP BR BR BR BR BR BR BR FM FM BR OP

25 5 6 15 9 7 10 8 8 28 7 15 40 15 31 15 22 25 23 5 6 16 7

25 5 6 15 9 7 10 8 8 28 7 15 40 15 31 15 22 25 23 5 6 16 7

SU

15

15

SU

49

57,5

SU SU SU OP BR BR BR FM

14,5 20,5 7 28 32 39 24 5

14,5 26 7 28 32 39 24 5

OP

29

29

BR OP OP OP FM

13 15 15 5 20

13 15 15 5 23

NJ

13

13

FM FM FM FM FM FM FM VS OP

9 11 12 4,5 18 11 2 7,5 6

9 11 12 6 18 13,5 2 7,5 6

Číslo

Průběh trasy

ZO

6100 6101 6109 6110 6112 6113

Dolní Těrlicko – Chotěbuz – Albrechtice Dolní Lomná – Lačnov – Horní Lomná Starý Bohumín – Antošovice Karviná – Karviná, Ráj (CZ/PL) Tetřev – Bílý Kříž – Visalaje Ostravice – Ježánky – Úspolka – Morávka – Raškovice Nedvězí, rozc. – Šumperk – Staré Město – Kladské sedlo (CZ/PL) Město Albrechtice – Bohušov – Osoblaha (CZ/PL) Dolní Domaslavice – Horní Tošanovice Opava - Piliszcz (CZ/PL) Suchdol n.O. – Nový Dvůr Vítkov – Podhradí – Lhotka – Vítkov Vítkov – Čermná Příbor, Klokočov – Trnávka – St. Ves, rozc. Brušperk – Stará Ves – Košatka Skotnice – Petřvald – Petřvaldík Teplice n.B. – Hranice n.M. – Olšovec – Odry Raduň - Pustá Polom Hradec N. Mor. – Pustá Polom Nová Ves, rozc. – D. Moravice – Břidličná – Leskovec n.Mor. Skřítek – Janovice – Horní Město Jiříkov – Arnoltice – Mor. Beroun – Guntramovice, rozc. Stránské – Huzová – Dalov Břidličná – Rýžoviště – Křišťanovice – Dvorce Nová Pláň – Mor. Beroun – Domašov n.B. Roudno – Křišťanovice – St. Libavá – Domašov n.B. Smilovice – Řeka – Třinec Oldřichovice – Sosna Dětřichov n.B. – Křišťanovice – Bílčice Sudice - Třebom - Třebom (CZ/PL) Červenohorské sedlo - Pod Skalami Jeřábu - Sedlovidelský kříž Kouty n.D. - Kamenné chaty - Loučná n.D. - Tři kameny Kouty n.D. Přemyslov, rozc. - Loučná n.D. - Kouty n.D. Přemyslov - Kouty n. D. - Petrovka Tetřeví chata - U Obrázku Hlavnice - Svob. Heřmanice - Sosnová - Úblo - Úvalno Razová - H. Benešov - Sosnová - Brumovice - Holasovice Dolní Moravice - Valšov - Milotice n. O. - Čaková, rozc. Nové Heřminovy - Bruntál - Razová - Leskovec n.Mor. Žermanice - Lučina - Dolní Domaslavice Leskovec - Svob. Heřmanice - Sádek - Jamnice Holasovice Zátor - Dubnice - Býkov - Úvalno Úvalno - Brumovice - V. Heraltice - Nový Dvůr Hlavnice - Nový Dvůr - Zlatníky - Opava, Karlovec Vávrovice (CZ/PL) - Milostovice - Zlatníky Záguří - Soběšovice - Nošovice - Vyšní Lhoty, Oblesky Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín (Palackého stezka) Černá - Bílá - Pod Klínem - Bumbálka V Jámně - Lhotská, rozc. - Mezivodí - Salajka Říky - Jankula - Břestovy - Kociánka Bílá - Samčanka Jamník - Grúň - Bílý Kříž - Černá Černá - Vlčáky - Kavalčanky - Vel. Smradlavý Pod Klínem - Maxova nádrž Velké Karlovice - Podťaté - Kasárna Hlučín - Bobrovník - Lhotka

6114 6116 6125 6126 6131 6132 6133 6134 6135 6136 6139 6140 6141 6142 6143 6144 6145 6146 6148 6149 6150 6151 6152 6153 6154 6155 6156 6157 6158 6159 6160 6161 6162 6163 6164 6165 6166 6167 6168 6174 6175 6176 6177 6178 6180 6181 6182 6183 6184 6185




Číslo

Průběh trasy

Analýza

ZO

Trasa Celkem km km CELKEM: 2377 km

Pramen: Cykloserver

Po uvedených regionálních cyklotrasách procházejí územím turistického regionu Severní Morava a Slezsko také dálkové trasy. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy – Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Za nejvýznamnější jsou pokládány: „Jantarová stezka“ (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať – Ostrava – Prostějov – Brno – Vídeň (303 km) „Moravská stezka“ Jeseník – Olomouc – Bratislava (273 km) „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov – Morava – Vídeň Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa „Po stopách hutnictví“ o délce 62 km. Nabídku cyklotras v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko doplňují cyklostezky Radegast, které od roku 2002 buduje společnost Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami (celkem 1 017) a jsou vybaveny venkovními mapami (celkem 40), přičemž u některých je i přístřešek, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km. "Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) – začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek. "Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) – měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. "Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) – celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Cyklobusy jsou vybaveny přívěsnými vozíky pro přepravu 18-ti kol. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy. Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté.

5.2.3 Vodní turistika Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je však oproti krajům Jihočeskému, Středočeskému, Karlovarskému a




Analýza

Plzeňskému relativně nízký a samotné zázemí pro vodní turistiku je málo rozvinuté. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván. V regionu se nenacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu. Obtížnost řek je rozdělena do několika kategorií. Ve světě se používá několik klasifikací, ale u nás se rozšířilo tzv. alpské hodnocení řek. Klidné až mírně proudící řeky byly dříve označovány jako ZWA (stojatá voda - jezera, přehrady), ZWB (klidná voda - slabě proudící voda), ZWC (mírně proudící). V současné době se již používá společného označení ZW pro tyto tři stupně. Rychle tekoucí až divoké řeky mají šest stupňů - WW I (lehká), WW II (mírně těžká), WW III (těžká), WW IV (velmi těžká), WW V (mimořádně těžká), WW VI (hranice sjízdnosti). Dále pak jsou používány pro jemné rozlišení znaménka + (větší obtížnost) a - (menší obtížnost). Tab.71 - Mírně proudící řeky v regionu SMaS Řeka Bečva Morava Odra Olše Opava

Úsek celá: soutok Bečev - ústí do Moravy dolní: ústí Desné - Olomouc dolní: Suchdol - státní hranice střední: Bystříce - Dětmarovice dolní: Dětmarovice - ústí do Odry dolní: Krnov - ústí do Odry

Ostravice dolní: Morávka - ústí do Odry

Obtížnos t

Říční

WW

km

Typ lodě

Sjízdnost

ZWC

61,2 - 0

otevřené

celoročně

ZWC ZWC ZWC

301 - 237 65,5 - 0 55,5 - 15,6

otevřené otevřené

celoročně celoročně

ZWB

15,6

otevřené

na jaře nebo po deštích

ZWC

74 - 0

otevřené

ZWC

24,9 - 0

otevřené

od Opavy celoročně za mírně zvýšených stavů

Pramen: Raftserver

Tab.72 - Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS Obtížnost WW II (III-)

km 26.0 -18.2

raft,kajak

I (II)

18.2. - 0

otevřené

celý: Branná - ústí do Moravy

I - II

12,7 - 0

raft,kajak

horní: Kouty - Vikýřovice dolní: Vikýřovice - ústí do Moravy celý: přehrada Žermanice - ústí do Ostravice horní: chata Vilemínka - Velká Morava horní: Velká Morava Hanušovice horní: Hanušovice - ústí Desné horní: ústí Kotelský potok - M. Šťahle dolní: hráz Kružberk - ústí do Opavy horní: ústí Budišovky Heřmánky

II IZWC

31,0 - 13,8

raft,kajak

13,8 - 0

otevřené

I

24,3 - 0

otevřené

záleží na pouštění z přehrady

III - IV

352 - 344

III-

344 - 328

raft, kajak

na jaře nebo po deštích

I

328 - 301

II

100 - 85,4

uzavřené

I

45,2 - 0

otevřené

II

98,1 - 90,5

uzavřené

II

64,6 - 55,5

raft,kajak

Řeka Bělá Branná Desná Lučina

Morava

Moravice Odra Olše

Úsek horní: Domašov - Jeseník dolní: Jeseník - hranice s Polskem

horní: Jablunkov - Bystřice


Říční

Typ lodě

Sjízdnost na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích

na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích



Opava

horní: Vrbno - Krnov

II - I

horní: Spálené - Město II Albrechtice Opavice dolní: Město Albrechtice - ústí I - ZW do Opavy horní: hráz přehrady Šance Ostravice II (IV) ústí Morávky horní: Horní Bečva - Prostřední II (III-) Rožnovská Bečva Bečva dolní: Prostřední Bečva-soutok I horní: Leskové – Velké II (III-) Karlovice Vsetínská střední: Velké Karlovice Bečva II Hrozenkov dolní: Nový Hrozenkov - Pržno I

Analýza

111,7 - 74

raft,kajak

26,8 - 14,8

raft,kajak

14,8 - 0

otevřené

45 - 24,9

raft,kajak

29,3 - 24,6

raft,kajak

24,6 - 0

otevřené

53,7 - 47,4

raft,kajak

47,4 - 39,6 39,6 - 12,2

otevřené

na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích

Pramen: Raftserver

Na území regionu Severní Morava a Slezsko lze pro vodácké účely využívat celkem cca 500 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky s obtížností nad WW II. Na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem.

5.2.4 Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Na jejich rozvoj je vyhlášen stejnojmenný program Zelené stezky – Greenways, což je grantový a asistenční program Nadace Partnerství, založený na spolupráci, partnerství, vzájemné koordinaci projektů a iniciativ, blízkých poslání tohoto programu. Program je zaměřen také na ochranu a tvorbu koridorů, které plní v krajině i urbanizovaném prostředí několik funkcí. Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce. Cílem projektu je proto rozvíjet šetrné formy turistiky v souladu s ochranou přírodního a kulturního dědictví jako výlučného, ale křehkého a vyčerpatelného zdroje pro tento rozvoj. Území regionu Severní Moravy a Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.). Greenway Krakov – Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase. Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Severní Moravy a Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda Chráněné krajinné oblasti Poodří, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností.




Analýza

Zelené stezky místního významu můžou být důležitým místem pro živou přírodu a současně prostorem pro bezmotorovou dopravu a rekreaci místních obyvatel. Zelené stezky obsahující atraktivní turistické cíle a nezbytnou síť služeb, které by měly být připravené a nabízené jako kompletní turistický produkt. Tab.73 - Úseky cyklistické stezky Krakov – Morava – Vídeň v regionu SMaS Celková délka Etapa Výchozí místo trasy v km A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd 38,5 Hraniční přechod Bukovec - Jasnowice A2: Těšínsko 25,1 Hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn B: Z Beskyd na Hukvaldy 35,4 Kamenité (Restaurace U Kohutky) C1: Hrady a historická města 71 Hukvaldy C2: Zámky a příroda Poodří 73,9 Hukvaldy CELKEM: 243,9 km Pramen: Greenwaysinfo

Tab.74 - Naučné stezky v turistickém regionu SMaS km

poč. zast.

3

6

11

7

1

10

Cvilín Krnovský rekreační okruh Branná – Pasák Lesní ekostezka Švagov Červenohorské sedlo - Šerák Ramzová Sobotín - Maršíkov Hornická naučná stezka Rejvíz (NPR Rejvíz)

4 24 12,5 4,5

11 0 14 12

9

8

12 16 3

6 12 5

Naučná stezka Vincenze Priessnitze

7,5

9

7

10

7,5

7

4 20 3,5 2 1,5 (9,8) 20 2,5

12 12 10 7

Okres

BR

SU

JE

Název naučné stezky Bílá Opava (K. Studánka – chata Barborka) Velká kotlina (Karlov – Ovčárna) Naučné stezky Osoblažsko Staré Hliniště

Horní Domaslavice Mionší (Ostravice) – Šance – Lysá hora FM

Jahodná Halamova stezka Frýdecký les Kamenec Šenov

KI

NJ

OV

Rytířská stezka - Ścieżka Rycerska Mokřady Těrlicka

6 (7) 10 10

Zaměření lesnictví, geologie, mimořádné krajinářské hodnoty botanika, zoologie, geologie

chráněné druhy rostlin a živočichů, sukcesí stádia biotopů lesnictví, příroda, ekologie turistika flóra, fauna, geologie, geomorfologie příroda, ekologie (2 trasy) ohrožené druhy flory a fauny, vznik vrchovišť, největší půdní sesuvy v Jeseníkách významné mineralogické lokality hornictví, historie, geologie mechová jezírka, rašeliniště trasa nad jesenickými lázněmi, kolem pramenů, (plánované otevření 8.10.2005) přírodovědná - prales ekologie, ochrana přírody, hospodaření v lese přírodovědná přírodovědná fauna a flóra příměstského lesa přírodovědná přírodovědná a historická historicko – přírodovědná flóra a fauna geologie, botanika, archeologie, historie, ekologie historie, zoologie, botanika, lesnictví, mykologie, dendrologie, geologie a hydrologie geologie, botanika, archeologie, historie, paleontologie; městská památková rezervace

Stříbrný chodník (obec Odry)

7,5

13

Lašská

16,1

19

5

11

16

20

kulturně – historicko – přírodovědná

11,5 3

21 10

vlastivědné a přírodovědné přírodovědná

5

10

přírodovědná, historická

9

přírodovědná historicko - přírodovědná

Jeskyně Šipka – Štramberk – Skalky Hradní Vrch (Hukvaldy), Janáčkův chodníček, Palkovické hůrky Vlastivědná stezka Fr. Palackého Kotvice (Studénka) Zámecká naučná stezka v Bartošovicích Proskovické louky Landek


1,7



Okres

OP

VS

Název naučné stezky Bolatice - Borová Hanuše - Hradec nad Moravicí Hvozdnice Mariánské louky – Hradec n. M. Moravice (Radkov – Vikštejn) Břidlicová stezka (Budišov n. B.) Hradisko (z Rožnova p. R.) Javorníky (Bumbálka – Kohútka)

Analýza

km 6 4,5 4,5 1,9 1,5 33 16 23

poč. zast. 7 11 6 12 11 6

Radegast

9

10

Vařákovy paseky NS Jana Karafiáta Klenov

16 14 7

15 16 10

Zaměření přírodovědná botanika, zoologie, historie botanika, zoologie, geologie přírodovědná botanika, zoologie, ekologie, historie geologie, historie těžby břidlice kulturně – historicko – přírodovědná historicko – přírodovědná Pustevny – Radegast; kulturně – historicko – přírodovědná historicko - přírodovědná historicko - přírodovědná historicko - přírodovědná

Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum, KČT, Beskydy Tourist Info – Léto 2005

Součástí zelených stezek mohou být také naučné stezky, kterých je v České republice odhadem cca 300, z toho více než 30 v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Jejich údržba a popis jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je proto velice obtížné.

5.3 Turistické a sportovní atraktivity v regionu 5.3.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V České republice je evidováno okolo 150 zpřístupněných hradů a zámků, které jsou pod správou státu. Dále je však celá řada zpřístupněných objektů majetkem soukromníků či restituentů. V regionu SMaS je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků. Tab.75 - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS Zámky Bruntál Raduň Frýdek Studénka Fryštát v Karviné Úsov Hradec nad Moravicí Velké Losiny Jánský Vrch v Javorníku Vsetín Jeseník Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Kravaře Žerotínský zámek - Nový Jičín Kunín

Hrady Hukvaldy Slezskoostravský hrad Sovinec Starý Jičín Štramberská Trúba

Pramen: vlastní šetření

Kromě toho ovšem existuje řada dalších zámeckých a hradních objektů, které slouží různým účelům. Také zříceniny hradů bývají častým turistickým cílem (např. zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín, Vikštejn, Šostýn a řada dalších). Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby, kterých je v České republice již více než 200 a jejich počet neustále roste. V regionu SMaS jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně




Analýza

Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Háj u Šumperka - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk – Trúba. Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk. V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Kandidátem na zápis na tento seznam je ruční papírna ve Velkých Losinách (zatím nebylo v Paříži rozhodnuto, kdy začne proces pozorování). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. V této věci chybí podpora města Ostravy. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě.

5.3.2 Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památkově chráněných objektů je v regionu SMaS pod průměrem České republiky, přesto ovšem není jejich význam zanedbatelný. Dalších 185 objektů je navrženo k památkové ochraně. V regionu je v současné době 16 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice. Tab.76 - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Památkově chráněné Památkově chráněné Kraj objekty objekty na 100 km2 Hl. m. Praha 2 091 422,4 Středočeský 4 285 38,9 Jihočeský 5 479 54,5 Plzeňský 3 199 42,3 Karlovarský 1 376 41,5 Ústecký 3 503 65,7 Liberecký 2 230 70,5 Královéhradecký 2 970 62,4 Pardubický 2 075 45,9 Vysočina 3 061 44,2 Jihomoravský 4 175 59,1 Olomoucký 2 225 43,1 Zlínský 1 433 36,2 Moravskoslezský 2 005 36,2 Region SMaS 2 832 32,5 Česká republika 40 107 50,9 Podíl REG/ČR 7,1 % nižší

Národní kulturní památky 37 23 25 14 2 12 7 11 6 9 20 10 9 11 16 196 8,2 %

Pramen: Národní památkový ústav




Tab.77 - Památkové rezervace a zóny podle krajů Městské Vesnické Kraj památkové památkové rezervace rezervace Hl. m. Praha 1 2 Středočeský 2 10 Jihočeský 7 16 Plzeňský 3 5 Karlovarský 3 2 Ústecký 5 3 Liberecký 0 8 Královéhradecký 4 2 Pardubický 3 1 Vysočina 3 3 Jihomoravský 3 3 Olomoucký 2 1 Zlínský 1 3 Moravskoslezský 3 2 Region SMaS 3 2 Česká republika 40 61

Analýza

Městské památkové zóny 10 34 25 21 11 17 15 20 19 23 11 15 14 18 27 253

Vesnické památkové zóny 7 26 55 44 8 13 10 13 3 5 9 9 3 6 14 211

Archeologické památkové rezervace 0 3 1 0 1 1 0 0 1 0 2 0 0 1 1 10


Tab.78 - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS Název NKP Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) – Fulnek Památník Rudé armády – Ostrava Rodný dům Františka Palackého – Hodslavice Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ – Morávka Památník obětem nacistického teroru – Havířov-Životice Areál Pusteven – Prostřední Bečva Valašské muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm Zámek Velké Losiny Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava Kaple sv. Kříže – Opava Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava Papírna Velké Losiny Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Jánský Vrch - Javorník Zámek Bruntál Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - Ostrava

Datum prohlášení 1962 1978 1978 1978 1989 1995 1995 1995 1995 1995 1995 2001 2001 2001 2001 2002


Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce sakrálních památek (kostely, kaple, boží muka atd.) je v okrese Šumperk, nejvíce kostelů v okrese Bruntál. Region je známý tím, že je v něm soustředěno nejvíce dřevěných kostelíků (Valašsko a Lašsko). Nejvíce zámků je v okrese Opava, nejvíce zřícenin hradů a hradišť v okrese Bruntál. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů. Tab.79 - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SMaS Památkově chráněné Památkově chráněné Objekty navržené Okres objekty objekty na 100 km2 k ochraně Bruntál 437 26,4 12 Frýdek – Místek 318 25,0 20 Jeseník 174 24,2 4 Karviná 116 33,4 18 Nový Jičín 526 57,3 12 Opava 340 30,2 17 Ostrava 268 125,2 95 Šumperk 407 30,9 5 Enterprise plc, s. r. o.



Vsetín Region SMaS Česká republika

246 2 832 40 107

Analýza

21,5 32,5 50,9

2 185 1 444


Tab.80 - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů boží Okres kostel kaple socha kříž muka Bruntál 75 18 3 28 8 Frýdek – Místek 42 17 3 32 16 Jeseník 28 7 8 14 3 Karviná 20 9 1 16 6 Nový Jičín 51 19 6 43 23 Opava 49 37 8 16 8 Ostrava 12 3 4 4 Šumperk 46 27 29 68 21 Vsetín 37 9 5 14 17 Region SMaS 360 146 63 235 106

zvonice

klášter

ostatní

celkem

3 4 4 4 9 24

2 1 1 2 6 1 1 14

11 7 5 3 7 6 4 8 8 59

148 118 66 55 155 134 27 204 100 1 007


Tab.81 - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů venkovská rychta, Okres fojtství mlýn usedlost/dům dvůr Bruntál 120 3 3 Frýdek – Místek 35 2 2 Jeseník 8 1 Karviná 2 2 Nový Jičín 104 3 7 1 Opava 23 2 4 1 Ostrava Šumperk 52 1 1 4 Vsetín 29 3 1 1 Region SMaS 373 12 18 12

ostatní

celkem

2 2 22 1 4 3 34

126 41 9 4 117 52 1 62 37 449


Tab.82 - Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky Bruntál 14 14 Frýdek – Místek 2 7 Jeseník 5 5 Karviná 1 8 Nový Jičín 3 12 Opava 8 21 Ostrava 1 4 Šumperk 10 11 Vsetín 2 9 Region SMaS 46 91

ostatní památky 135 150 89 48 239 125 235 120 98 1 239


Tab.83 - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS




Oblast

Analýza

Atraktivita

Jeseníky

Bruntál – renesanční zámek (NKP) Karlovice – budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády – největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec – pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Papírna ve Velkých Losinách (NKP) - nejstarší dosud pracující ve střední Evropě Velké Losiny – renesanční zámek, barokně dostavěný (NKP) Jeseník – gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch – barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Úsov – původně gotický hrad s barokním zámkem Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol – Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa

Opavské Slezsko

Hradec nad Moravicí – empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku – vrcholně barokní zámek Raduň – renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice – dřevěné větrné mlýny Weisshuhnův kanál – vodní náhon žimrovické papírny Lipina – vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr

Ostravsko

Těšínské Slezsko

Poodří


Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě –Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst Fryštát – empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné–Fryštátu Karviná – šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Bohumín – pěchotní srub MO-S 5 Kotulova dřevěnka v Havířově – expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově Studénka – romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín – barokní zámek Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR)



Oblast

BeskydyValašsko

Analýza

Atraktivita Frýdek – renesanční zámek Hukvaldy – zřícenina gotického hradu Nový Jičín – renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín – zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk – Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice – technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Valašské Meziříčí – klasicistně upravený zámek, původně renesanční Velké Karlovice – expozice valašské lidové kultury Vsetín – barokní zámek, pseudorenesančně upravený Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná – národopisný areál Matice Slezské Hrčava – Trojmezí Mosty u Jablunkova – Horská vozíková dráha


5.3.3 Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. „golfová turistika“. Podmínky pro golf se v České republice velice zlepšily. V současnosti je v České republice znormovaných celkem 57 golfových hřišť, u kterých působí 103 golfových klubů. V turistickém regionu SMaS mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem. Tab.84 - Golfová centra v turistickém regionu SMaS Název Ropice Golf Course

Golf Club Čeladná

Valašský Golfový Klub Rožnov pod Radhoštěm Golfové hřiště hotelu Horal Golf Club Kravaře Park Golf Club Šilheřovice TJ Mittal Ostrava


Zimní provoz Délka hřiště (v m) černá: 3 074 bílá: 2 916 9 (2006 golfový indoor, simulátor žlutá: 2 732 dostavba 18 Full Swing modrá: 2 589 červená: 2 409 1. hřiště bílá: 6 392 žlutá: 5 948 modrá: 5 584 indoor golf (driving range, červená: 5 026 2 x 18 putting green), simulátor 2. hřiště Full Swing bílá: 6 504 žlutá 6 071 modrá: 5 670 červená: 5 250 muži: 2 284 9 ženy: 2 052 Udržované 9-ti jamkové hřiště s driving range a putting greenem. Vstup bez zelené karty. žluté: 5 192 9 červené: 4 758 bílá: 5 744 žlutá: 5 593 18 modrá: 5 009 červená: 4 896 Tréninková plocha o rozloze 3 476 m2 s 9-ti jamkami a 18-ti odpalovacími místy. Počet jamek



Název Golf Aréna Ostrava

Analýza

Zimní provoz Počet jamek Délka hřiště (v m) Krytý golfový areál o rozloze 1 500 m2, součástí je driving range s 9-ti odpalovacími rohožemi s možností úderu až na 20 m. Největší putting green v ČR, chipping green.

Pramen: Golf a pohyb, www.beskydy-valassko.cz

5.3.4 Lanové dráhy V České republice bylo k 1.1.2005 celkem 38 osobních visutých lanových drah včetně lanovek Praha – ZOO, Mariánské Lázně – Koliba, Macocha – Punkevní jeskyně, Krasetín – Kleť v Blanském lese a z regionu SMaS lanovka na lyžařský můstek Frenštát p. R. – Horečky. Celková délka všech visutých lanových drah v ČR je 45 385 m. V turistickém regionu SMaS leží celkem 7 279 m. Tab.85 - Srovnání počtu osobních visutých lanových drah v ČR Region Šumava Krušné hory Jizerské hory Krkonoše Jeseníky Beskydy

Počet lanovek 4 2 3 16 4 3

Celková délka (v m) 5 455 4 034 2 839 21 856 4 054 3 225

Pramen: www.lanovky.unas.cz

Tab.86 - Visuté lanové dráhy v regionu SMaS Délka (m)

Kapacita os/hod.

Ramzová – Čerňava – Šerák

3 192

1 000

Ramzová – Ski Arena R3 Branná - Proskil Oldřichovice – Javorový vrch u Třince Ráztoka – Pustevny Frenštát pod Radhoštěm - Horečky

560 350 1 310 1 637 278

940 630 1 290

Dolní a horní stanice

Poznámka dva úseky, spodní úsek 2-sedačková, horní úsek 1-sedačková, převýšení 560 m 2-sedačková 2-sedačková, převýšení 88 m 1-sedačková, převýšení 462 m 2-sedačková, převýšení 400 m 2-sedačková, na lyžařský můstek

Pramen: www.lanovky.unas.cz

5.3.5 Sportovní létání V České republice je v současnosti 109 letišť, z toho jen 7 leží na území regionu Severní Morava a Slezsko, včetně mezinárodního letiště v Mošnově. Letiště nejsou v okresech Bruntál, Karviná, Vsetín a na území okresu Ostrava–město. V regionu jsou také vhodné lokality a terény pro závěsné létání (v Jeseníkách je jediná tzv. „dlouhá vlna“ v ČR, která umožňuje téměř celoroční možnosti pro kluzákové létání). Přehled možností pro sportovní létání je v následujících tabulkách. Mezi nejznámější a paraglidisty nejvíce vyhledávané lokality patří: Javorový vrch u Třince, lokalita Ondřejník – Skalka, Červený kámen, Lysá hora a Velký Javorník. Tab.87 - Malá a sportovní letiště v turistickém regionu SMaS Letiště


Popis

Nabízené služby



Letiště Šumperk (Aeroklub)

Letiště Krnov (Aeroklub)

Veřejné letiště na k. ú. Nový Malín pro sportovní provoz a nepravidelnou přepravní činnost s řízeným provozem mimo pracovní dny pro letadla (i zahraniční) se vzletovou hmotností do 4,5 t. Dvě travnaté LPD 700 x 100 a 700 x 90 metrů s únosností 13 000 kg, v nadmořské výšce 335 m. Krnovské letiště slouží pro sportovní účely, protipožární prevenci, zemědělství, vyhlídkové lety a podnikatelské účely. Má statut veřejného vnitrostátního letiště. LPD 730 x 125 m, únosnost 6 000 kg, 369 m n. m. Veřejné vnitrostátní letiště, které může sloužit jako záložní letiště pro Ostravu.

Slezský aeroklub Zábřeh

Letiště LKFR Frýdlant n. O. (Aeroklub) Letiště AME Baška Aeroklub Jeseník

Aeroklub Ostrava

Dvě LPD s únosností 5 700 kg: 1950 x 30 metrů beton a 900 x 90 m tráva, 243 m n. m.

Analýza

Vyhlídkové lety, seskoky padákem. Letecká a parašutistická škola, individuální létání, lety pro veřejnost, lety pro snímkování, propagační lety a seskoky. Vyhlídkové lety, tandemové seskoky padákem, letecké filmy a fotografie, aerotaxi, vlekání reklamních transparentů, reklama na letadlech a padácích, výcvik pilotů a parašutistů.

Letiště pro malé a sportovní létání, příp pro Vyhlídkové lety, letecké vyhlídkové lety. snímky, letecká škola, LPD 800 x 85 m, tráva, únosnost 6 000 kg, 439 m n. parašutistický výcvik m. V Kunčičkách u Bašky (okr. FM) prioritně pro ultralehká letadla a pro malé sportovní létání. LPD travnatá 300 x 16 m, únosnost 6000 kg. Letiště v Nové Vsi určené pro malé a sportovní létání V současnosti pouze pro a vyhlídkové lety. ultralehká letadla. LPD travnatá 1000 x 90 m, únosnost 6 000 kg. Vyhlídkové a komerční lety, spolupráce s Využívají zázemí mezinárodního letiště Ostrava leteckou školou Let's fly Mošnov - Flight Training centre,s.r.o.

Pramen: Aeroklub České republiky

Tab.88 - Terény pro závěsné létání v regionu SMaS Lokalita

Bližší určení Červená hora, Jakubovice, Kamenec, Městské skály, Mohyla, Mravenečník, Sviní Jeseníky hora, Šerák, Šerák – Mračná hora, Tetřeví hora Červený kámen, Godula, Javorový, Kyčera, Lysá hora, Malý travný, Ondřejník – Beskydy Skalka, Palkovice, Radhošť, Sklenov (V,SZ,JZ,J), Smrk, Střítež, Velká Stolová, Velký Javorník, Vidče, Vlčovice Oderské vrchy Juracka, Petřkovická hůrka, Vrchy, Uhřínov, Vítovka Hostýnské vrchy Hostýn, Chlum, Ratiboř, Krplov u Valašského Meziříčí

Pramen: www.skyfly.cz, Aeroklub České republiky

5.3.6 Zimní střediska V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou dvě hlavní lyžařské oblasti – východní část regionu zahrnující Beskydy, Javorníky a Vsetínské vrchy a na západě potom Jeseníky s Rychlebskými horami. Hlavní konkurenční oblastí jsou Krkonoše, které jsou pro lyžařské sporty nejlépe vybavené. Méně konkurují Orlické hory, Šumava, Krušné hory, Jizerské hory a Českomoravská vrchovina. V posledních letech počet vleků vzrostl a to i v níže položených oblastech, postupně se budují systémy umělého zasněžování, modernizují se odbavovací zařízení a zvyšuje se kvalita doplňkových služeb v lyžařských střediscích. V regionu SMaS je okolo 100 lyžařských středisek s více než 250 vleky




Analýza

(včetně sedačkových lanovek). V Jeseníkách je počet lyžařských vleků asi o čtvrtinu nižší než v Beskydech (obdobně i jejich celková délka), přepravní kapacitu však mají relativně vyšší. Nejdelší vleky (delší než 1 000 m) jsou ve střediscích: - SKI areál Řeka - Severka – Velký Polom - Lyžařské středisko Pustevny - Červenohorské sedlo - Lyžařský areál Machůzky (Velké Karlovice) - Miroslav – Lipová-lázně Obtížné je zmapovat všechny malé vleky provozované např. u rekreačních středisek nebo mimo lyžařská centra. V následujícím přehledu jsou uvedena jen nejznámější.

Tab.89 - Největší lyžařská střediska v regionu SMaS Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy Lyžařské středisko Pustevny Soláň (Soláňka, Soláň - sedlo, Soláň - Bzové) Malenovice (SKI, P.O.M.A) Lyžařská areál Grúň Javorový vrch u Třince Mosty u Jablunkova (SKI areál, TJ Sokol) SKI Lysá hora Velké Karlovice (Razula, Machůzky, Kyčerka) Lyžařský areál Visalaje – 4 menší střediska Severka – Velký Polom Bílá – lyžařský areál SKI Vítkovice SKI areál Morávka – Sviňorky SKI areál Řeka Přelač – Horní Lomná Horní Bečva (U Sachovy studánky, Solisko, Rališka, DUO) Lyžařský areál Kohútka Lyžařský areál Vranča – Nový Hrozenkov Jeseníky Praděd - Ovčárna Červenohorské sedlo Branná Ostružná Petříkov Ramzová Staroměstsko (Kunčice, Stříbrnice, Velké Vrbno, Paprsek aj.) Karlov – Malá Morávka Lyžařské středisko Klepáčov SKI centrum Dolní Morava SKI centrum Miroslav – Lipová-lázně

11* 8 5 4 4* 4 1 9 8 3 4 3 3 3 9 7 2

Celková délka tratí vm 12 500 3 200 1 900 2 450 2 700 2 300 500 4 700 2 310 2 000 3 530 670 1 600 1 220 3 840 3 570 5 850

Přepravní kapacita v os./hod. 5 000 4 530 2 270 2 800 1 600 2 630 550 5 850 3 610 1 600 3 200 1 850 1 300 1 700 5 530 4 840 1 050

8 7 4 5 3 7** 15 20 4 4 4

4 200 5 000 1 700 2 000 1 900 8 000 12 000 11 000 1 120 3 600 3 000

6 090 5 450 2 620 2 500 2 300 3 590 8 750 8 350 2 300 2 500 2 700

Počet vleků

Pramen: publikace TOP SKI Morava a Slezsko, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2005 * z toho 1 sedačková lanovka ** z toho 3 lanovky

Dalšími lokalitami s lyžařskými středisky v turistickém regionu jsou např.: Beskydy – Mezivodí, Palkovice, Veřovice, Červený kámen, Ostravice, Čeladná, Radhošť, Bumbálka, Zašová – Veselá, Mečová – Horní Bečva, Matiňák – Horní Bečva, Armáda - Dolní Lomná Javorníky – Francova Lhota, Karolinka, Na Skalce – Hovězí, Lidečko, Lužná, Valašská Senice, Velké Karlovice, Zděchov, Kasárna – Makov – Kopanice




Analýza

Vsetínské vrchy – Třeštík, Búřov – Valašská Bystřice, Vsetín – Jasenka Jeseníky – Jeseník, Filipovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlovice, Hraběšice, Pekařov, Loučná nad Desnou, Štědrákova Lhota, Kouty nad Desnou, Vernířovice, Holčovice, Hošťálkovy - Vráclavek Řada malých lyžařských středisek se nachází také v nižších polohách turistického regionu jako například: Skalka v Ostravě-Porubě, Vaňkův kopec v Horní Lhotě, Svinec v Novém Jičíně, Horní Guntramovice v Budišově nad Budišovkou.

5.3.7 Bazény, koupaliště Česko se stává zemí aquaparků. V ČR je dnes už přes 40 vodních areálů, vybavených moderními atrakcemi, které jsou financovány a vlastněny obcemi. Jen na Ostravsku je pět nových aquaparků, a to v Karviné, Bohumíně, Frýdku-Místku, Havířově a Frenštátě pod Radhoštěm. Tab.90 - Aquaparky v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis nekrytý aquapark, bazén, bazén neplavců, 1. Karviná beachvolleyball – 2 kurty krytý aquapark, plavecký bazén 25 m, relaxační bazén s masážními tryskami, 2. Bohumín vzduchovačem, 40 m tobogán, venkovní průplavový bazén, whirpool, sauna, masáže, solární studio, fitness centrum nekrytý aquapark s dohřívanou vodou, velký relaxační bazén, dětský bazén, 4 plavecké dráhy 50 m, 2 tobogány 82 m, čtyřdráhová skluzavka 16m, 3. Frýdek-Místek vodopád, vodní hřib, vodní chrlič, vodní dělo, proudový kanál, masážní trysky, vzdušná lehátka, vodní ježek, houpací bazén a šplhací síť; k dispozici hřiště pro volejbal a plážový volejbal. nekrytý aquapark, 2 plavecké bazény, 4. Havířov skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny nekrytý víceúčelový a plavecký bazén, dětský bazén, 60 m dlouhý a 5,8 m vysoký tobogán a vodní skluzavka o délce 13,1 m. 5. Frenštát pod Radhoštěm Celý objekt s vyhřívanou vodou, možností občerstvení, příjemným posezením a volejbalovým hřištěm.

Okres Karviná

Karviná

Frýdek-Místek

Havířov

Nový Jičín


Přehled krytých bazénů, které se nacházejí na území SMaS, nám představí možnosti sportovního vyžití také při nepříznivém počasí. V současné době se na našem území nachází 30 těchto zařízení s různou úrovní vybavení. Velmi záleží na teplotě vody, kdy při chladnější vodě lidé vydrží v bazénu cca 2 hodiny, v případě, že voda je kolem 30oC, je návštěvnost těchto zařízení mnohem vyšší a délka strávené doby se prodlužuje na průměrně 3 – 5 hodin. Tab.91 - Kryté bazény v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis plavecký bazén ve středu města, 1. Bruntál Dukelská ul. krytý bazén na východním okraji obce, 3. Břidličná u Rýmařova Bruntálská ul 4. Krnov Čsl.armády 15/954, ve středu města 5. Frýdek-Místek krytý bazén


Okres Bruntál Bruntál Bruntál Frýdek - Místek



6.

Frýdlant nad Ostravicí

7.

Bystřice

8.

Malenovice

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 21.

Ostravice Třinec Čeladná Javorník Jeseník Havířov Karviná Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Nový Jičín Opava

22.

Opava

23.

Hradec nad Moravicí

24.

Ostrava

25.

Ostrava

26.

Rožnov pod Radhoštěm

27. 28. 29. 30.

Mohelnice Velké Losiny Zábřeh Šumperk

Analýza

sport relax centrum kotelna, ulice Hamernická plavecký bazén v areálů základních škol, je vybaven atrakcemi: stěnovými masážemi, dnovou masáží, perličkovou lavicí, chrličem (vodopádem) a vodní stěnou v hotelu Petr Bezruč u Frýdlantu nad Ostravicí hotel Odra Staré Město, Tyršova 214 v hotelu Prosper v Čeladné bazén v základní škole, ul. Školní ve středu obce Česká Ves Hala Slávie, ul. Astronautů ul. Leonovova v centru Sportovní areál na okraji města areál nedaleko od centra 500m od centra, Zámecký okruh Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o. Englišova 526, 746 01 Opava bazén v hotelu Belária Krytý bazén, Gen. Sochora 1378, Ostrava - Poruba Městské lázně Moravská Ostrava Tobogan, masážní trysky boční i dnová, pára je v ceně vstupného na bazén V areálu je nově otevřen Gibon park (opičí dráha), instalován tzv. vodní fotbal a malá dětská skluzavka u brouzdaliště pro nejmenší děti. v centru města v léčebných lázních v pavilonu Eliška Oborník 608/39, bazén na jihu města Aquatoll Benátky

Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek Místek Jeseník Jeseník Karviná Karviná Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Opava Opava Opava Ostrava Ostrava

Vsetín

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk


Oproti počtu krytých bazénů je umělých nádrží/koupališť mnohem více, jejich využití je ale omezeno přízní počasí. Obce se však snaží investovat i do těchto zařízení, i když je návratnost investic do nich vložených nejistá. Tab.92 - Umělé nádrže - koupaliště v turistickém regionu SMaS Počet

Město

Popis

Okres

1. 2. 3. 4.

Bruntál Bruntál Krnov Město Albrechtice

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

5.

Osoblaha

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Dolní Lomná Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Horní Lomná Jablunkov Mosty u Jablunkova Hrádek Třinec Písek Písek Řeka Řeka

Nová Pláň u přehrady Slezská Harta v sadech v centru města Koupaliště na s. okraji města ul. Nábřežní, 13 km sz. od Krnova v parku, 500 m od centra obce směrem na hraniční přechod u penzionu Beskydka u přehrady Olešná 1 km od centra směr Lysá hora u penzionu U studánky, 9km jz. od Jablunkova Jablunkov, koupaliště Amerika s tobogánem U chaty Studeničný 17km od jv. Třince u rekreačního střediska Chata Hrádek Staré Město, ulice Lesní u rekreačního střediska Bahenec u rekreačního střediska Polanka u rekreačního střediska Javor přírodní koupaliště Řeka


Bruntál Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek



Analýza

Počet

Město

Popis

Okres

18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

34.

Hlučín

35.

Hradec nad Moravicí

36.

Opava

37. 38. 39.

Píšť Vítkov Orlová

40.

Ostrava

41.

Ostrava

42.

Bludov

43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53.

Hoštejn Hrabová Mohelnice Ruda nad Moravou Velké Losiny Zábřeh Štíty Šumperk Šumperk Hutisko Solanec Mikulůvka Rožnov pod Radhoštěm

u Hotelu Premiér v centru města,Dukelská 436 na okraji obce u lesa na jz. okraji obce, 14 km s. od Jeseníku na z. okraji města u nemocnice Koupaliště Šárka na s. okraji města v části Nové Město, Karviná 6 Výjezd z města směrem na Nový Jičín a Kopřivnici. Sportovní areál na okraji města poblíž nádraží a kempu, 10km s. od N. Jičína areál nedaleko od centra Ke Koupališti 646/15, poblíž silnice I/47 Janáčkova 923, Příbor-Véska Městské koupaliště Libotín na s. obce, 13km v. od Opavy Štěrkovna na z. okraji města, 10km sz. od Ostravy ve sport. areálu v centru obce, 7km od Opavy u středu města v Městských sadech, Jaselská ul. v obci, 9 km s. od Hlučína Bezručova ulice Lutyně, ve sport. areálu Letní koupaliště, Rekreační 74/236, Ostava - Poruba Sareza, Gen. Sochora 1378, Ostrava-Poruba Vlčí důl v údolí 1km od obce, 5km z Šumperka v lese u obce, 10km v. od Zábřehu na v. okraji obce, 6km od Zábřehu v areálu autokempu Morava Za školou v centru obce v lázeňském parku, 9km sv. od Šumperka Oborník 608/39, bazén na jihu města v areálu autokempu Aquatoll Benátky, Lidická ul. Bratrušovské koupaliště na okraji města Hotel Euro centrum obce Rožnovské koupaliště s tobogánem, Horní Paseky, u kempu Sport 6 km od Horního Lidče ve středu Valašské Senice na v. okraji města koupaliště u Průmyslovky U Sokolovny, v centru města u krytého bazénu v obci, 13 km jv. od Vsetína v centru obce

Frýdek - Místek Jeseník Jeseník Jeseník Karviná Karviná Karviná

26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

Komorní Lhotka Jeseník Velká Kraš Žulová Český Těšín Havířov Karviná Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Mořkov Nový Jičín Odry Příbor Studénka Štramberk Bolatice

25.

54. 55.

Valašská Senice

56. 57.

Valašské Meziříčí Vsetín

58.

Vsetín

59. 60.

Zděchov Zubří

Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Opava Opava Opava Opava Opava Opava Ostrava Ostrava Ostrava Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín





Analýza

5.3.8 Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Tab.93 - Turistická „NEJ“ regionu „NEJ“ Nejrozsáhlejší CHKO v ČR Největší hustota cyklotras po Jihomoravském regionu Nejvíce dřevěných kostelíků v ČR Největší golfové hřiště Nejvyšší počet euroregionů Nejnovější vodní nádrž Slezská Harta Nejvýznamnější a největší průmyslová památka Nejhlubší propad objektu Nejvyšší hora na Moravě a druhá nejvyšší v ČR Nejojedinělejší geologická a archeologická lokalita s černouhelnou žílou vystupující na povrch Největší bludný balvan v ČR (skandinávský) Největší živý organismus v ČR

Popis CHKO Beskydy, rozloha 1 204 km2 0,38 km/km2 16 z 30 v ČR v Čeladné, 36 jamek 6 z 13 v ČR dosud největší potenciál pro CR Dolní oblast Vítkovic kostel sv. Petra v Komorní Lhotce (o 36 m) Praděd (1 492 m n. m.) jediná v ČR – Petřkovice-Landek

16,5 tuny, Vratimovská ul. v Ostravě platan javorolistý (vč. kořenového balu), u zámečku v Bartošovicích Největší kapacita lůžek v lázeňských zařízeních po 3 387 lůžek (Karlovarský kraj 11 387) v roce Karlovarském kraji 2003 Nejstarší fungující papírna na výrobu ručního papíru Velké Losiny Největší délka státní hranice ze všech turistických 533 km, t. j. 23,3 % z celkové délky regionů Největší lesnatost turistického regionu v ČR 40% Nejstarší muzeum v České republice Slezské zemské muzeum v Opavě Nejvýchodnější místo České republiky Hrčava Nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě jeskyně Na Špičáku Největší komplex přirozeného jedlobukového lesa Prales Mionší karpatského typu Pramen: CzechTourism, vlastní šetření

5.4 Lázeňství v regionu SMaS Lázeňství je důležitou součástí cestovního ruchu a v posledních letech jeho význam narůstá. Ve prospěch lázeňského cestovního ruchu jasně hovoří i demografický vývoj Evropy. Rostoucí podíl lidí důchodového věku, kteří se budou chtít udržet v dobré kondici, využijí lázeňské pobyty k pravidelné regeneraci a relaxaci. České lázně jsou doposud využívány převážně domácí klientelou (téměř 61 % v roce 2003). Počet pacientů cizinců však vykazuje dynamický růst - v roce 2003 už tvořili 39,4 % všech lázeňských hostů. Průměrné výdaje zahraničního hosta v lázních jsou 2x větší než výdaje běžného turisty. Navíc lázeňský turista se v České republice zdrží déle než turista běžný (průměrná délka pobytu byla 12,9 dne v roce 2003). V současnosti Český inspektorát lázní a zřídel eviduje celkem 35 přírodních léčebných lázní z nichž je funkčních 33. Ve 23 lázních se k léčbě využívá minerálních, termálních nebo radioaktivních vod, 10 z nich využívá peloidů a 3 jsou klimatickými lázněmi. Některé lázně využívají více léčebných zdrojů. Po transformaci lázeňství a systému poskytování lázeňské péče v roce 1993 došlo k velkému poklesu počtu pacientů v lázeňských zařízeních a zároveň se snížila návštěvnost lázeňských míst. Od roku 1994 však množství pacientů v lázních opět narůstá. Tab.94 - Lůžková kapacita lázeňských zařízení podle krajů - k 31.12.2003 Kraj Počet lůžek Kraj Středočeský 886 Královéhradecký Jihočeský 1 422 Pardubický Plzeňský 430 Jihomoravský Karlovarský 11 387 Olomoucký Ústecký 1 281 Zlínský Liberecký 616 Moravskoslezský

Počet lůžek 1 512 576 200 2 477 2 288 1 906

Pramen: ÚZIS - Lázeňská péče 2003




Analýza

Lázně v regionu SMaS se nacházejí ve třech turistických oblastech. Jednak jsou to Jeseníky, kde se vyskytují termální prameny v oblasti kolem města Šumperk (lázně Bludov a Velké Losiny) a prameny kyselky pod nejvyšším vrcholem Jeseníků (lázně Karlova Studánka). Nachází se zde také dvoje klimatické lázně (Priessnitzovy léčebné lázně a lázně Dolní Lipová). Dalšími oblastmi jsou potom Ostravsko a Těšínské Slezsko, kde jsou lázně využívající k léčbě jodobromovou vodu (Sanatoria Klimkovice a lázně Darkov v Karviné). V tabulce č.95 je přehled všech lázní v regionu SMaS, včetně jejich léčebného zaměření a přírodních léčebných zdrojů. Tab.95 - Přehled léčebných zaměření v lázních regionu SMaS Lázně Hlavní léčebné zaměření děti a dorost - obezita, katary horních cest Bludov dýchacích, nemoci ledvin a močových cest dospělí - nemoci pohybového ústrojí nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní Darkov nemoci, neurologické a gynekologické nemoci, stavy po popáleninách a po úrazech a operacích nemoci kožní, poruchy metabolismu (cukrovka, Dolní Lipová obezita), poruchy činnosti štítné žlázy nemoci dýchacího ústrojí, nemoci onkologické bez Karlova Studánka známek recidivy, hypertenze, cévní choroby, srdeční potíže nemoci pohybového aparátu, gynekologická a Klimkovice neurologická onemocnění, nemoci oběhového systému dětí nemoci dýchacího a oběhového ústrojí, duševní Priessnitz Jeseník poruchy, kožní a gynekologické nemoci, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí neurologická onemocnění u dětí i dospělých, nemoci Velké Losiny pohybového aparátu a nemoci dýchacího ústrojí u dětí

Přírodní léčebné zdroje termální voda jodobromová voda klima uhličitá voda, klima jodobromová voda klima sirná voda

Pramen: propagační materiály jednotlivých lázní

Ze 33 funkčních přírodních léčebných lázní v České republice se jich 7 nachází v regionu SMaS (21%). Počet lázeňských zařízení je celkem 82 a z toho je 7 v regionu SMaS (8,5%). Z těchto sedmi zařízení je 5 soukromých a 2 státní (Bludov, Karlova Studánka). Pokud jde o kapacitu lázní, v České republice bylo v roce 2003 celkem 24 981 lůžek. V regionu SMaS bylo v lázeňských zařízeních celkem 3 387 lůžek, tedy 13,5 % z celkového počtu. Severní Morava a Slezsko je nad průměrem ostatních regionů v počtu lázní a jejich lůžkové kapacity, s výjimkou Karlovarského kraje. V průměru přijíždí do lázní v regionu kolem 40 000 pacientů ročně (v roce 2003 to bylo 13,5 % z celkového počtu v České republice). Procento klientů, kteří se léčí v rámci komplexní nebo příspěvkové léčby, je v regionu vyšší (75,5 %) než v celé České republice (50,2 %). Stejně tak je vyšší procento samoplátců. Cizinci tvoří v regionu pouhých 7,1 %, což je výrazně méně než v České republice jako celku (39,4%). Tab.96 - Kapacita a hosté v lázních regionu SMaS v roce 2003 Kompl.a Lůžková Samopl. Lázeňské zařízení přísp. Cizinci kapacita tuzemci láz.péče Bludov 157 1 658 0 0 Darkov 1 008 10 515 311 526 Dolní Lipová 275 1 813 231 5 Karlova Studánka 432 2 978 1 248 30 Klimkovice 475 5 283 125 98 Priessnitz Jeseník 761 5 692 4 980 2 207 Velké Losiny 279 2 444 116 9 Celkem SMaS 3 387 30 383 7 011 2 875

Hosté celkem 1 658 11 352 2 049 4 256 5 506 12 879 2 569 40 269

Ø délka pobytu (ve dnech)* 42-děti,21-dosp. 28 28 28 28 32 28 28

Pramen: vlastní šetření *průměrná délka pobytu u léčby hrazené zdravotní pojišťovnou




Analýza

Z tabulky č.96 vyplývá, že 75,5 % pacientů v lázních regionu SMaS se léčilo v rámci komplexní a příspěvkové léčby, samoplátci tvořili necelých 17,4 % a cizinci 7,1 %. Z hlediska počtu lůžek jsou největšími lázněmi v regionu Lázně Darkov. Nejvíce klientů mají Priessnitzovy léčebné lázně a Lázně Darkov. Největší zahraniční klientelu mají Priessnitzovy léčebné lázně a nejmenší Bludov. Průměrná délka pobytu se u komplexní a příspěvkové léčby pohybuje kolem 28 dní. V Lázních Bludov, které jsou zaměřeny na léčbu dětí, a v Jeseníku je průměrná délka pobytu delší.

5.4.1 Lázně Bludov Přírodním léčivým zdrojem ve Státních léčebných lázních Bludov je silně alkalická, termální voda sírano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů. V současné době se v lázních léčí zejména děti od tří let a dorost (komplexní lázeňská péče), ale probíhá zde i léčba dospělých (pouze příspěvková). U dětí a dorostu se zde léčí obezita, katary horních cest dýchacích, záněty ledvin a močových cest, stavy po operacích močového ústrojí a vertebrogenní syndrom algický funkčního či degenerativního původu. U dospělých pak bolestivé syndromy šlach, podkožní tkáně apod., mimokloubní revmatismus celkový a lokalizovaný, vertebrogenní syndrom algický a stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortopedických operacích. Součástí lázní je také detoxikační a rehabilitační centrum. Léčba se dnes soustřeďuje zejména na kombinaci vodoléčby (perličková a jodová koupel, koupele s bylinnými přísadami, vířivka na dolní a horní končetiny, skotský střik, podvodní masáže, léčebný tělocvik v bazénu), rehabilitace, elektroléčby, magnetoterapie a myostimulace. Součástí lázeňské léčby jsou také muzikoterapie, meditace, relaxace, tance, zpěv, aromaterapie, detoxikační program s hydrocolonterapií (masáž střev a okolních tkání), infrasaunou, biotherikem, lanové rehabilitační centrum, trakční lehátka, nácvik dýchacích technik a další.

5.4.2 Lázně Darkov Lázně Darkov v Karviné využívají k léčbě chloridosodnou jodobromovou vodu s vysokým obsahem jodu (solanku), jednu z nejkvalitnějších v Evropě. Jsou nejstaršími jodobromovými lázněmi v republice a tvoří je dvě léčebná zařízení: léčebna Darkov v Karviné - Darkově a léčebna Rehabilitační sanatorium v Karviné - Hranicích. Lázně Darkov se specializují na léčbu zejména nemocí pohybového aparátu, včetně stavů po úrazech a operacích, nemocí oběhového ústrojí, kožních nemocí (ekzémy, lupenka) u dětí, nemocí neurologických, stavů po popáleninách a gynekologických nemocí. Základem léčby je jodobromová voda (solanka), která příznivě působí na cévní systém, napomáhá při léčbě pohybového ústrojí, nemocí neurologických a kožních. Využívá se u většiny balneologických procedur. Mezi procedury, které se v lázních využívají, patří jodové koupele, plavání v bazénu s jodovou vodou, uhličitá koupel, perličková koupel, bylinná koupel, Hubbardova lázeň, skotské střiky, vířivá koupel, finská sauna, hypertermní zábaly, rašelinové zábaly, parafin, inhalace, akupunktura, komplexní léčebná rehabilitace, individuální a skupinová tělesná výchova, hydroterapie, elektroléčba, magnetoterapie, fototerapie, ergoterapie, laseroterapie, kryoterapie, sezónní hipoterapie, logopedie a další.

5.4.3 Lázně Dolní Lipová Lázně Dolní Lipová jsou klimatické lázně s celoročním provozem, které se nachází v obci Lipoválázně. Jejich lázeňský charakter je dán podhorským klimatem Hrubého Jeseníku (nadmořská výška 671 m). Mezi hlavní indikace patří lupenka (i s kloubními projevy), ekzémy všeho druhu, kožní choroby z povolání, akné a jiná chronická kožní onemocnění, poruchy metabolismu cukru, zvýšená činnost štítné žlázy a stavy po operaci štítné žlázy, obezita a poruchy lipidového metabolismu.




Analýza

U dermatologických indikací jsou základem léčby bylinné a další přísadové koupele, všechny formy světloléčby, lokálně (event. i celkově) aplikované léky, psychoterapie a dietoterapie. K léčbě psoriatické arthritidy (postižení kloubů při lupence) se zde využívá především pohyb (kineziterapie). Dle aktuálního stavu pacienta je doplňována různými druhy fyzikální terapie – mechanoterapií včetně ultrazvuku, termoterapií (parafín, kryo), fototerapií (léčba světlem), elektroterapií, magnetoterapií a hydroterapií. Základem léčby u pacientů s thyreopathiemi je klimatoterapie. Podhorské klima dle mnohaletých zkušeností přispívá jednoznačně k pozitivnímu ovlivnění těchto chorobných stavů. Podstata léčby pacientů s poruchami metabolismu glycidů a lipidů v Lázních Dolní Lipová spočívá v dietoterapii, pohybovém režimu a edukačním programu. Po třiceti letech byla v lázních obnovena 150 tradice původní Schrothovy kúry. Schrothova kúra je dietně-postní režim s rytmickým omezením příjmu tekutin a nesolenou sacharidovou potravou se sníženým energetickým obsahem, určený pro léčení úporných forem některých onemocnění. Kromě speciální diety a pitného režimu s maximálním omezením množství tekutin jsou každý večer podávány Schrothovy zábaly.

5.4.4 Lázně Karlova Studánka Státní léčebné lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce průměrně 800 m, přesto zde panuje poměrně mírné podhorské podnebí. Přírodními léčebnými zdroji jsou zde minerální voda, rašelina a čisté horské klima. Lázeňství je v Karlově Studánce provozováno již od roku 1785. Většina budov v klasickém lázeňském slohu pochází ze 40. let 19. století. V Karlově Studánce se léčí zejména onemocnění dýchacích cest - netuberkulózní (například plícní onemocnění vyvolané působením fibroplastických prachů, nemoci horních cest dýchacích, chronické záněty průdušek a bronchiální astma). Dále se zde léčí nemoci onkologické bez známky recidivy základního onemocnění, srdeční obtíže, problémy krvetvorby, vysoký krevní tlak a cévní choroby, anémie, kloubní onemocnění a potíže s páteří. Základem léčby je zde přírodní, slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitanovápenatá se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Důležité místo zaujímá léčba klimatická. V lázních se využívá široká škála procedur: uhličité koupele, rašelinové zábaly, přírodní plynové uhličité koupele (suché), perličkové koupele, celková vířívá koupel a hydromasáž, vířivá koupel dolních nebo horních končetin, skotské střiky, parní koupel, šlapací koupel, sirná koupel, klasická i reflexní masáž, inhalace (používá se k ní minerálka obohacená léky), individuální rehabilitace, skupinová cvičení, rehabilitace páteře, cvičení na míčích, lymfodrenáž, diatermie, čtyřkomorová galvanizace, diadynamické proudy, ultrazvuk, bioptronová lampa, parafinové zábaly, insulface oxidu uhličitého (plynové injekce) a další.

5.4.5 Sanatoria Klimkovice Lázeňský areál Sanatorií Klimkovice se rozkládá v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku nedaleko města Klimkovice v nadmořské výšce 370 m. Tvoří jej moderní komplex architektonicky zajímavých budov. Přírodním léčebným zdrojem je jodobromová voda. Mezi léčebné indikace Sanatorií Klimkovice patří nemoci pohybového aparátu (skoliózy, stavy po ortopedických operacích, degenerativní onemocnění páteře, postižení končetinových kloubů doprovázející jiná onemocnění atd.), gynekologická onemocnění (sterilita, poruchy ovariální funkce a vývoje dělohy, zánětlivá onemocnění dělohy a rodidel, stavy po gynekologických operacích), onemocnění nervového systému (roztroušená skleróza, degenerativní nervosvalová onemocnění, dětská mozková obrna, Parkinsonova choroba, chabé obrny mimo poúrazové, stavy po poraněních nervového systému, pozánětlivá onemocnění nervová, stavy po operacích centrálního nervového systému) a nemoci oběhového systému (hypertenze, stavy po trombózách, tromboflebitidách, funkční poruchy periferních cév, stavy po operacích na cévním systému, arterosklerotické onemocnění tepen). Základem léčby je spolu s cílenou rehabilitační péčí jodobromová voda. Je zde aplikována široká škála procedur, mezi které patří: koupele (jodobromová, perličková, uhličitá, Hubbardův tank, přísadová bylinná koupel, hypertermní vany, šlapací lázně), zábaly (peloidní, parafinové, kryoterapie), masáže (klasická, reflexní, podvodní, skotské střiky), elektroléčba (magnetoterapie, čtyřkomorové lázně, elektroléčba, laseroterapie), speciální léčebný tělocvik (rehabilitační cvičení, fitness, hipoterapie), sauna, plynové injekce, inhalace.




Analýza

5.4.6 Priessnitzovy léčebné lázně Priessnitzovy léčebné lázně se nachází 2 km severozápadně od města Jeseník. Areál je zasazený do krajiny na svazích Studničního kopce v průměrné nadmořské výšce 620 m a tvoří dominantu širokého okolí. Za svou existenci vděčí lázně zakladateli vodoléčby Vincenzi Priessnitzovi, který zde v roce 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky, vhodné pro léčbu různých onemocnění v kterémkoliv ročním období. Léčí se zde zejména nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní a nemoci ženské. Lázně mimo klasickou léčbu nabízí široký výběr ozdravných pobytů pro samoplátce či vánoční, silvestrovské a lyžařské pobyty. Léčba je založena na využití přírodních léčivých zdrojů, kombinovaných s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Kromě léčebného tělocviku, elektroléčby, vodoléčby a fyzikální terapie jsou pro tyto lázně typické priessnitzovy koupele (venkovní koupele dolních končetin, venkovní koupele horních končetin, pololázeň jednofázová a dvoufázová), bylinkové a perličkové koupele, inhalace, elektrospánek, muzikoterapie, magnetoterapie, oxygenoterapie, lymfodrenáže, plynové injekce, světloléčba, arteterapie, akupunktura, computerová kineziologie a postupy myoskeletální medicíny.

5.4.7 Lázně Velké Losiny Lázně Velké Losiny se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku v údolí řeky Desná. Díky své poloze nabízí návštěvníkům nejen léčení, ale i pobyt na čistém vzduchu a možnosti aktivního odpočinku. Losinské lázně patří mezi nejstarší lázně na celé Moravě (První vědecky podložená zpráva o losinských lázních pochází z roku 1580) a mají nejdelší tradici v léčbě nervových nemocí a nemocí dýchacího ústrojí. Hlavním léčebným prostředkem je zde přírodní sirná termální voda. U dospělých se zde léčí především stavy po úrazech CNS, mozkových příhodách, po proběhlé lymské borelioze, zánětech nervové soustavy, dětské obrně a stavy s postižením svalové tkáně - myopatie. Indikace u dětí jsou dětská mozková obrna, stavy po zánětech a úrazech CNS, stavy s postižením svalové tkáně, nemoci pohybového ústrojí (skolióza a bolesti zad), alergie, bronchiální astma, záněty horních a dolních cest dýchacích, rekonvalescence po opakovaném zánětu plic. Bez nároků na příspěvek zdravotní pojišťovny se zde léčí revmatismus (stavy po revmatické horečce, Bechtěrevova nemoc), artrózy kyčelních, kolenních a ramenních kloubů, stavy po zlomeninách, bolesti kloubů a zad, stavy po kloubních náhradách a stavy s onemocněním dýchacích cest (u dospělých). Hlavním léčebným zdrojem je přírodní sirná léčivá minerální voda (36,2 °C) se zvýšeným obsahem sirovodíku, hydrosulfidu, thiosironu a fluoridů a příznivé podhorské klima. Termální voda se používá zejména při koupelích (perličková koupel, podvodní masáže, vířivé koupele, Hubbardova koupel). Pramen Žerotín napájí vnitřní i venkovní bazén. Mezi další používané procedury patří rehabilitace (individuální cvičení s použitím specifických metod Vojta, Kabat, Bobath, Freeman, Feldenkreise, cviky dle Kenny), elektroterapie, magnetoterapie, parafinové zábaly, ultrazvuk, reflexní a klasická masáž, inhalace, dechová gymnastika s dechovými prvky, klimatoterapie, muzikoterapie, logopedie, hipoterapie a další.

5.4.8 Ostatní léčebná zařízení lázeňského charakteru Mimo zmíněná lázeňská místa existují v regionu také další typy léčebných zařízení, jako léčebny tuberkulózních a respiračních onemocnění (TRN), léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN), rehabilitační ústavy a další. Zde je přehled těchto zařízení (mimo LDN): Léčebny tuberkulózních a respiračních nemocí (v ČR celkem 8): - Sanatorium Jablunkov - Léčebna TRN Ježník, Krnov - Léčebna TRN Žáry, Město Albrechtice Další odborné léčebné ústavy: - Sanatorium EDEL ve Zlatých Horách (dětský) - OLÚ Metylovice – Moravskoslezské sanatorium (dětský) - Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná Rehabilitační ústavy (v ČR celkem 7): - Rehabilitační ústav v Hrabyni




-

Analýza

Rehabilitační ústav v Chuchelné

V nedávné době se započala obnova kdysi slavných Jánských Koupelí, které se nacházejí 7 km od Budišova nad Budišovkou. Vyvěrají zde prameny středně mineralizované železité kyselky, jejíž zřídlo bylo v minulosti stáčeno a exportováno jako „Ocelový pramen“. Dva altány s prameny Marie a Pavla již byly zrekonstruovány a voda je opět po letech volně přístupná. Záměrem majitelů je vytvořit nové moderní lázně zcela se odlišující od klasických českých lázní. Na závěr lze konstatovat, že v regionu je vysoký potenciál lázeňského cestovního ruchu.

5.5 Industriální památky a technické atraktivity regionu SMaS Turistický region Severní Morava a Slezsko je od Jeseníků až po Beskydy protkán industriálními památkami a technickými zajímavostmi, mnohdy světově unikátními. Ať už se jedná o doklady těžby a zpracování uhlí či výroby železa na Ostravsku a Karvinsku, pozůstatky těžební a hornické činnosti v Jeseníkách, větrné a vodní mlýny na Opavsku a v Poodří, vojenská opevnění v příhraničí, vápenné pece v řadě míst regionu, technická muzea a mnoho dalších zajímavostí, všechny jsou dnes objekty rostoucího zájmu turistů a jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko narůstá. Vzhledem k významu a rozsáhlosti této problematiky je industriálním památkám a technickým zajímavostem a atraktivitám věnována samostatná příloha č. 3.




Analýza

6 Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS 6.1 Metodologie Monitoring návštěvníků a turistů je v regionu realizován kontinuálně od roku 2001 ve vazbě na opatření stanovená Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko z roku 2002. Umožňuje v časové řadě upřesňovat profil návštěvníků kraje a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu. O získaná data se opírá analýza poptávky v oblasti cestovního ruchu zpracovaná pro aktualizaci Marketingové strategie v roce 2005. Metodou monitoringu bylo osobní dotazování návštěvníků a turistů na atraktivních místech regionu s použitím standardizovaného dotazníku, který byl zaměřen na následující oblasti: 1. Identifikace respondenta (včetně místa bydliště a doprovodu) 2. Identifikace místa a délky pobytu, ubytování a stravování 3. Způsob dopravy do regionu 4. Způsob zajištění pobytu (organizovaný, neorganizovaný) 5. Zdroje informací o regionu 6. Specifikace motivů k pobytu, zaměření realizovaných aktivit a jejich očekávání 7. Hodnocení atraktivnosti regionu z pohledu cestovního ruchu 8. Hodnocení služeb cestovního ruchu a infrastruktury 9. Hodnocení cenové image regionu 10. Zájem o opakování návštěvy (míra věrnosti regionu) Sběr dat zajistila tazatelská síť proškolených studentů středních a vysokých škol. Dotazník zpracovaný ve čtyřech jazykových mutacích (v češtině, angličtině, němčině a polštině) zajistil plnou kompatibilitu dat pro komparativní analýzu všech časových etap. Ve všech letech 2001 až 2004 byl monitoring proveden v letní sezóně, v letech 2001/2002 a 2003/2004 i v mimosezónním období na podzim a v zimě. Umožněno tak bylo sledování vývoje „letního“ návštěvníka ve čtyřech po sobě jdoucích letech a porovnání profilu „celoročního“ návštěvníka v roce 2001/2002 (léto, podzim, zima) s tímtéž obdobím o dva roky později. Analýza poptávky se opírá o zpracování dat za výběrový soubor celkem 4 135 respondentů. V čase byl tento soubor rozložen následovně: Tab.97 – Rozložení výběrového souboru v čase Období léto podzim 2001/2002 522 437 2002 527 2003/2004 629 491 2004 537 Celkem 2 215 928

zima 473 519 992

Celkem 1 432 527 1 639 537 4 135

Při monitoringu návštěvníků bylo respektováno v době sběru dat platné členění turistického regionu Severní Morava a Slezsko na šest turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, OpavskoKrnovsko, Ostravsko-Karvinsko, Poodří a Beskydy-Valašsko. Liší se proto od současné úpravy, která sloučila Jeseníky, samostatně vyčlenila Ostravsko a nově upravila Opavské a Těšínské Slezsko. Výběrový soubor je teritoriálně diverzifikován takto:




Tab.98 – Teritoriální diverzifikace výběrového souboru Oblast 2001/02 2002 (léto) Hrubý Jeseník 342 46 Nízký Jeseník 85 39 Opavsko-Krnovsko 123 80 Ostravsko-Karvinsko 250 120 Poodří 200 121 Beskydy-Valašsko 432 121 Celkem 1 432 527

Analýza

2003/04 345 291 206 208 228 361 1 639

2004 (léto) 83 82 80 80 80 132 537

Celkem 816 497 489 658 629 1 046 4 135

Turistická oblast s nejnižším počtem respondentů (Opavsko-Krnovsko) dovoluje vyhodnocovat výsledky se statistickou chybou menší než ± 4,5 % (kvadratická chyba M = 0,022), takže posouzení jednotlivých oblastí samostatně je korektní. Interval spolehlivosti za celý soubor činí 0,0152 na hladině významnosti 0,05 – statistická chyba se tedy pohybuje pouze okolo ± 1,5 %. Cizinců bylo v souboru 356, tj. 8,6 %, nejvíce z Polska (173), Slovenska (75) a Německa (47), což činí přes 80 % celkového počtu cizinců. Více než 10 bylo ještě Nizozemců a Britů. Celkem byli v souboru zahraniční hosté z 26 zemí. Analýza skupiny cizinců je zatížena statistickou chybou ± 5,2 %. Struktura zahraničních návštěvníků neodráží počty cizinců vykazované oficiální statistikou. V celém výběrovém souboru (4135 dotazníků) byla mírná převaha mužů (54 %) nad ženami. Z hlediska věkové struktury bylo v souboru 38 % respondentů ve věkové kategorii „mladých“ do 29 let, polovina respondentů (49 %) byla ve věkové kategorii 30 až 49 let, v segmentů „starších“ nad 50 let bylo 13 % respondentů. Segment seniorů nad 60 let není zvlášť vyhodnocován, protože jeho podíl ve výběrovém souboru činil pouze 6 %. Souhrnný profil návštěvníků (zpracovaný za celý výběrový soubor) odráží celkovou situaci za všechna sledovaná období ve všech místech sběru dat, která reprezentují turistický region Severní Moravy a Slezska. Tento „zprůměrovaný“ profil slouží především k eventuálnímu porovnání s jinými turistickými regiony ČR. Rozdíly uvnitř turistického regionu postihuje zpracování za každou turistickou oblast zvlášť. Dosavadní časová řada od r. 2001 dovoluje sledovat vývoj profilu návštěvníka v letní sezóně porovnáním čtyř let (2001 – 2004) nebo posun v celkovém profilu mezi léty 2001/2002 a 2003/2004 (rozumí se sezónní návštěvníci v létě a zimě spolu s mimosezónními návštěvníky na podzim, kdy zimní sezóna následujícího roku je přičleněna k předchozím etapám sběru dat). Vedle kritérií času (období) a místa (turistická oblast podle dřívějšího členění) byla zvolena jako další základní třídící kritéria délka pobytu (jednodenní návštěvní vers. turisté), příjezdová vzdálenost (do a nad 50 km), hlavní důvody návštěvy (poznání, relaxace, ostatní) a věk respondentů (v hrubé kategorizaci „mladší“ do 29 let, střední generace a „starší“ nad 50 let). Tato kritéria jsou doplňována nebo upravována podle potřeb zpracování a zjištěných závislostí. Při vyhodnocování je odkazováno zpravidla jen na statisticky signifikantní závislosti (tj. významné zjištěné rozdíly).

6.2 Celkový profil návštěvníka a) Odkud přijeli Podle příjezdové vzdálenosti jsou v cestovním ruchu turistického regionu SMaS tuzemští návštěvníci rovnoměrně rozděleni na dvě části: zhruba polovina s příjezdovou vzdáleností do 50 km a polovina s příjezdovou vzdáleností nad 50 km. Vzhledem k velké rozloze regionu je i pro pětinu až čtvrtinu obyvatel Moravskoslezského kraje příjezdová vzdálenost větší než 50 km. Tuzemský cestovní ruch v regionu je až ze 60 % naplněn segmentem místních obyvatel kraje. Z větší vzdálenosti přijíždějí návštěvníci hlavně za poznáním, z kratší za účelem celkové relaxace. Mezi respondenty s kratší příjezdovou vzdáleností jsou více zastoupení mladí do 29 let.




Analýza

Procent

Příjezdová vzdálenost 70 60 50 40 30 20 10 0

do 50 km

nad 50 km Dle důvodu pobytu

poznání

relaxace

ostatní

celkem

Další významnější skupinou jsou návštěvníci z NUTS 2 Střední Morava, jejichž zastoupení na trhu cestovního ruchu činí okolo 16 %. Návštěvníků z NUTS 2 Jihovýchod je cca 9 %, ze Středních Čech včetně Prahy cca 7 % a z NUTS II Severovýchod cca 5 %. Z nejvzdálenějších krajů (NUTS 2 Severovýchod a Jihozápad) přijíždí do regionu méně než 5 % návštěvníků. Do těchto podílů není započten segment zahraničních návštěvníků.

Odkud jsou tuzemští návštěvníci (dle NUTS 2) 16,1% 8,8% 5,4% 1,5%

58,1% 7,4%

2,7%

Sev. Morava

Stř. Morava

Jihovýchod

Severovýchod

Severozápad

Jihozápad

Stř. Čechy + Pha

b) S kým přijeli Nejvýznamnější skupinou návštěvníků jsou rodiny s dětmi, jejichž podíl se pohybuje okolo jedné třetiny. Výrazně silnou skupinou jsou v letní sezóně, kdy se jejich podíl blíží 40 %. Ostatní přijíždějí hlavně se svým partnerem nebo s přáteli. Sám přijíždí v létě pouze každý desátý návštěvník, v mimosezónním období a v zimě ale každý čtvrtý. Nejčastěji se jedná věkovou kategorii nad 50 let. Okrajovým segmentem jsou účastníci skupinových pobytů (zájezdů), jejichž podíl nepřesahuje 5 %.




Analýza

S kým respondenti region navštívili procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd) léto

podzim

zima

c) Doprava do regionu Nejobvyklejším dopravním prostředkem je pro návštěvníky regionu osobní automobil, kterým přijíždí přes 60 %. Častější je v létě, z delší příjezdové vzdálenosti a u střední generace návštěvníků (i mladí do 29 let však přijíždějí z poloviny autem). Zhruba čtvrtina návštěvníků přijíždí rovným dílem vlakem nebo autobusem, přičemž tyto dopravní prostředky více využívají mladí lidé. Autobus je před vlakem preferován na kratší vzdálenosti a v zimě.

Procent

Způsob dopravy 70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

kolo

komb.

Dopravní prostředek

do 29 let


30 - 49 let

nad 50 let

celkem



Analýza

Procent

Způsob dopravy 70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

kolo

komb.

Dopravní prostředek

léto

podzim

zima

d) Délka pobytu Z hlediska délky pobytu v klasickém rozdělení na jednodenní návštěvníky a turisty (alespoň s jedním noclehem) tvoří obě tyto skupiny zhruba stejný podíl. Nejčastějším důvodem příjezdu jednodenních návštěvníků je poznání. V kategorii turistů převažují nad víkendovými pobyty (1 – 2 noclehy) pobyty delší, kterých je dvojnásobek. Víkendových návštěvníků je z turistů asi třetina, týdenních cca 40 %, s ještě delším pobytem pak stále více než čtvrtina. Týdenní pobyty jsou častější u rodin s dětmi. Z hlediska sezónnosti je v létě více týdenních pobytů (méně víkendových), na podzim je více jednodenních pobytů (především na úkor týdenních) a v zimě je více víkendových pobytů. Pobyty delší než týden sezónní výkyvy nevykazují. Na delších pobytech se významně více podílejí návštěvníci ve věkové kategorii nad 50 let. Cizinci pobývají v regionu déle než tuzemští návštěvníci.

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy léto


3–6 noclehů podzim

delší

zima



Analýza

Délka pobytu v regionu Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní do 29 let

1-2 noclehy 30 - 49 let

3-6 noclehů nad 50 let

delší celkem

e) Opakovanost návštěv Otázka sledující u respondentů „po kolikáté navštívili region“ vypovídá o tom, jak návštěvníci region znají. Podíl návštěvníků přijíždějících poprvé ukazuje na schopnost regionu přilákat novou klientelu. Pro návštěvníky Severní Moravy a Slezska zpravidla není tento region neznámý, protože tři čtvrtiny jej již v minulosti navštívily alespoň jednou. Z nich dvě třetiny navštívily region již dříve minimálně čtyřikrát. Významně více „prvonávštěvníků“ je samozřejmě mezi těmi, kteří přijeli do regionu z větší vzdálenosti, mezi cizinci, turisty a hosty ubytovacích zařízení. Významně více je těch, kteří přijeli poprvé, v letní sezóně, v zimě je zase významně více návštěvníků dobře region znajících, protože jej navštívili již počtvrté a častěji. Tzv. „míra věrnosti regionu“, tj. ochota svou návštěvu regionu v budoucnu opakovat, je ovšem podstatně vyšší u těch, kteří se v regionu pohybují často. Nicméně i z těch návštěvníků, kteří jsou v regionu poprvé, třetina vyjádřila přesvědčení, že se určitě opět vrátí. Těch, kteří s tím nepočítají, je jen velmi málo (okolo 6 %). Návštěvníci, kteří jsou v regionu méně často (1 – 3krát), jsou pro svůj pobyt významně více než častí návštěvníci motivováni poznávací turistikou. Návštěvníci s častějším pobytem v regionu uvádějí významně častěji jako důvod návštěvy relaxační aktivity. Na věku přitom nezáleží.




Analýza

Procent

Po kolikáté navštívili respondenti region 60 50 40 30 20 10 0

poprvé

1 až 3 krát

vícekrát

Dle důvodu pobytu poznání

relaxace

ostatní

celkem

f) Hlavní důvody návštěvy regionu Polovina návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje z důvodů celkové relaxace (odpočinek, procházky, koupání, zábava apod.) nebo sportovního vyžití (turistika, cyklistika, lyžování apod.). Jako převažující důvod návštěvy regionu označilo relaxaci 29 % respondentů a sport 23 % respondentů. Na třetím místě uváděných důvodů figuruje poznání regionu (kultura, folklór, historie apod.) s 19 % respondentů. Podíl ostatních sledovaných důvodů návštěvy regionu nepřesahuje 10 %.

Hlavní důvody návštěvy Relaxace 29%

Jiný 6%

Sport 23%

Tranzit 3% Návštěva známých 6% Obchod 7%

Zdraví 7%

Poznání 19%

Trojice hlavních důvodů se ovšem liší regionálně, sezónně, podle věku i dalších hledisek. Návštěvníci z větší vzdálenosti nad 50 km jsou více orientováni na poznávání regionu a péči o své zdraví, návštěvníci z bližšího okolí zase na odpočinek. Mladší do 29 let jsou významně více orientovaní na sport (i u nich je ale hlavním důvodem návštěvy relaxace), starší nad 50 let zase zdraví. Důvodem příjezdu pro cizince je především poznání regionu (významně častěji než u tuzemců). Pořadí hlavních důvodů návštěvy regionu se silně mění v různých obdobích roku. V letní sezóně jsou významně silnějšími důvody návštěvy relaxace (pro více než třetinu návštěvníků) a poznávací turistika (pro čtvrtinu návštěvníků). Sport se tak dostává až na třetí místo (nejdůležitější pro pětinu návštěvníků). Na podzim jsou významně silnějším důvodem návštěvy regionu komerční důvody (práce, obchod, nákupy), což uvedl každý desátý oslovený respondent. Nejčastějším důvodem ale zůstává celková relaxace, kterou uvádí čtvrtina návštěvníků. Následují poznání a sport s méně než 20%. V zimě je zdaleka nejčastějším důvodem návštěvy sportovní vyžití uváděné jako hlavní důvod




Analýza

zhruba dvakrát častěji než v létě a na podzim (téměř 40 %). Obdobně jako na podzim je významně silnějším důvodem příjezdu komerce. Oproti letní sezóně je třikrát méně frekventovaným důvodem poznávání regionu (pod 10 % respondentů) a dvakrát méně je uváděna relaxace (pod 20 %).

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný léto

podzim

zima

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný do 29 let

30 - 49 let

nad 50 let

g) Zdroje informací o regionu Návštěvníci Moravskoslezského kraje preferují personální zdroje informací před nepersonálními. Celkově více než z poloviny spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti (hlavně jednodenní návštěvníci z bližšího okolí, více pak v zimní než v letní sezóně). Z ústních informací od známých či příbuzných, které jsou na druhém místě, vychází třetina návštěvníků, z toho u vícedenních návštěvníků cca 40 % a z cizinců cca 50 %. Z nepersonálních zdrojů informací se dostal na první místo internet, jehož podíl na celkové struktuře informačních zdrojů se pohybuje okolo 12 %. Častěji ovšem hledají informace na internetu návštěvníci z větší vzdálenosti a s vícedenním pobytem, v tom zejména cizinci. V těchto segmentech se podíl




Analýza

návštěvníků hledajících informace na internetu blíží nebo i přesahuje 20 %. Významně méně využívají informace z internetu starší návštěvníci nad 50 let. Informace z turistických informačních center jsou využívány relativně málo, nicméně ani jejich význam není zanedbatelný, protože z nich čerpá informace přibližně každý desátý cizinec a každý desátý turista, resp. ubytovaný návštěvník. Ostatní nepersonální informační zdroje, tj. články a inzerce v médiích, propagační materiály, průvodci atd. jsou využívány méně než 10 % návštěvníků.

Zdroje informací o regionu 0

10

20

30

40

procenta 50

60

70

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti návštěvníci

turisté

h) Ubytování návštěvníků Z návštěvníků, kteří jsou při svém pobytu v kraji ubytovaní (přibližně polovina), každý třetí bydlí u příbuzných nebo známých. Ostatní rovnoměrně využívají různé další možnosti náročnějšího i méně náročného ubytování. Každý osmý je ubytován v alespoň tříhvězdičkovém hotelu, ostatní upřednostňují méně náročné ubytování v penzionech, chatách a v letním období v kempech. Strukturu ubytování návštěvníků turistického regionu znázorňuje následující graf.

Struktura ubytování soukromí 32%

hotel ***+ 12%

hotel **/* 13% kemp 9% ubytovna 16%


penzion 18%



Analýza

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

léto

podzim

zima

Sezónní rozdíly se projevují ve zhruba dvojnásobně vyšším podílu hotelového ubytování v zimě oproti létu. V zimě je rovněž nižší podíl ubytování u příbuzných či známých (čtvrtina oproti třetině). Cizinci jsou významně více ubytovaní ve tří a více hvězdičkových hotelech (každý pátý). Segment mladších návštěvníků do 29 let významně méně využívá možností kvalitnějšího hotelového ubytování a daleko více než ostatní využívá kempy. Starší návštěvníky nad 50 let charakterizuje významně častější ubytování v méně náročných hotelových zařízeních, které představuje větší podíl než ubytování v penzionech.

i) Stravování návštěvníků Stravovací zvyklosti člení návštěvníky kraje na tři zhruba stejně velké skupiny: stravující se převážně v pohostinských zařízeních, kombinovaně v restauracích a z vlastních zdrojů a převážně z vlastních zdrojů. Zahraniční hosté se stravují v pohostinských zařízeních téměř z poloviny. V zimní sezóně je stravování návštěvníků v restauracích častější než v letní (v zimě přes 40 %, v létě přes 30 %). Způsob stravování koreluje s věkem – mladší do 29 let se významně častěji stravují z vlastních zdrojů (třetina) na úkor restauračního stravování (čtvrtina), starší návštěvníci nad 50 let významně více využívají služeb pohostinských zařízení (v restauracích se stravuje téměř polovina z nich).

Procent

Stravování návštěvníků 50 40 30 20 10 0

převážně pohost. služby do 29 let


pohost. + vlastní 30 - 49 let

převážně vlastní zdroje

nad 50 let

celkem



Analýza

Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních zdrojů. Např. jednodenní návštěvníci s příjezdovou vzdáleností do 50 km se stravují v restauračních zařízeních přibližně ze čtvrtiny, turisté a návštěvníci z větší vzdálenosti již ze 40 %. Z vlastních zdrojů se stravuje jen každý pátý turista s příjezdovou vzdáleností nad 50 km, u jednodenních návštěvníků z menší vzdálenosti je to dvojnásobek.

j) Služby cestovních kanceláří a agentur Využití placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu je málo časté. Celý pobyt nebo zájezd si kupuje jen okolo 5 % návštěvníků. O něco více si kupují pobyt zahraniční hosté a lidé nad 50 let (ani u nich to ale nepřesahuje 10 %). Celkově 90 % návštěvníků placené služby cestovních kanceláří a agentur nevyužívá (ani částečně).

6.3 Hodnocení regionu návštěvníky a) Atraktivnost regionu Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci převážně jako dobrou. Více než u poloviny (54 %) splňuje jejich očekávání. Podíl návštěvníků uvádějících, že region jejich očekávání předčil, činí 25 %, přičemž podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání, přestavuje pouze 8 %. Region je návštěvníky pokládán za atraktivnější v létě než v ostatních obdobích. Z dalších závislostí lze konstatovat, že region je atraktivnější pro návštěvníky s delším pobytem (turisty) než pro jednodenní návštěvníky, podobně i pro návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností než s kratší příjezdovou vzdáleností. Atraktivnější je pro návštěvníky, jejichž důvodem příjezdu je poznání regionu (region předčil očekávání u 31 % těchto návštěvníků, u ostatních je to v průměru 23 %). Tento ukazatel nekoreluje s věkem.

Posouzení atraktivnosti regionu neuvedeno 13%

nižší než očekávaná 8%

vyšší než očekávaná 25%

dle očekávání 54%

b) Žádané aktivity To, čím region návštěvníky přitahuje, odpovídá nejčastějším důvodům jejich příjezdu, kterými jsou odpočinek, sport a poznání. Nejlákavějšími aktivitami jsou pěší turistika (pro cca 40 %), cykloturistika (pro cca 30 %) a návštěvy zajímavých míst (pro cca 30 %). Na dalších místech jsou zimní a letní sporty, společenský život a zábava a účast na kulturních akcích (vždy pro více než pětinu návštěvníků). Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí se od vícedenních návštěvníků (turistů) z větší vzdálenosti liší spíše intenzitou zájmu o jednotlivé aktivity než jejich strukturou. To v zásadě platí i pro zahraniční návštěvníky, kteří se od tuzemců z hlediska struktury zájmů v daném regionu příliš neliší. Větší rozdíly jsou samozřejmě v závislosti na věku. Mladší návštěvníci do 29 let kladou oproti starším na jedno z předních míst zábavu a více jsou orientovaní na aktivní sport. Mírně ustupuje do pozadí poznávací i pěší turistika a účast na kulturních akcích. U starších návštěvníků nad 50 let figuruje na předním místě




Analýza

pěší turistika, která je nejlákavější aktivitou pro více než polovinu z nich. Významně více jsou také zaměřeni na péči o své zdraví. Korelace s věkem je u všech sledovaných faktorů lineární. S rostoucím věkem roste zájem o pěší turistiku, kulturu, poznání a péči o zdraví, naopak klesá zájem o sport a zábavu. Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

Nejlákavější aktivity v regionu 0

10

20

30

40

50

procenta 60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

do 29 let

30-49 let

nad 50 let

c) Postrádané vybavení Související otázka zjišťovala, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Návštěvníci regionu pokládají za největší problém dopravní infrastrukturu, která by měla být kvalitnější podle vyjádření každého třetího. Přibližně každý čtvrtý návštěvník dále uvádí, že regionu nejvíce scházejí společenská a zábavní centra spolu s vybaveností pro sportovní vyžití. Podle každého pátého návštěvníka by měla být věnována větší péče památkám, dostupnosti hromadnou dopravou, poskytování informací a atrakcím pro děti. Nedostatky jsou pociťovány zhruba stejně po celý rok, kromě faktorů vážících se k sezóně. V létě je méně pociťován nedostatek společenských a zábavních center, protože návštěvníci mohou realizovat širší škálu jiných aktivit, v zimě více scházejí špičková zařízení a služby pro náročné, protože zimní klientela více využívá hotelová zařízení apod. Rozdíly podle věku nejsou významné, vyjma zřejmých




Analýza

závislostí, jako je nižší podíl návštěvníků nad 50 let věku uvádějících nedostatečnou vybavenost regionu sportovními zařízeními a zábavními centry.

Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti

Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti léto

podzim

zima

d) Hodnocení kvality služeb Služby poskytované návštěvníkům byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu ukázalo, že nejkritičtějším faktorem je poskytování informací o regionu s indexem 2,24. Hodnocení tohoto faktoru je horší v sezónním období (léto i zima), kdy návštěvníci potřebují informace ve větší míře. Hůře hodnotí informovanost zahraniční návštěvníci a mladí do 29 let. Ostatní sledované faktory jsou hodnoceny relativně dobře, index hodnocení u žádného nepřesahuje hodnotu 2,00. Tradičně nejlepší hodnocení získal s indexem 1,57 faktor přátelskost místních obyvatel




Analýza

k návštěvníkům, kde nejvyšší známku hodnocení „velmi dobře“ uplatnila více než polovina respondentů. Druhým nejlépe hodnoceným faktorem jsou ubytovací služby. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí

Při hodnocení kvality poskytovaných služeb byla vysledována tendence, že návštěvníci z bližšího okolí hodnotí všechny sledované faktory hůře než návštěvníci z větší dálky. Totéž platí o jednodenních návštěvnících v porovnání s ubytovanými turisty (skupiny jednodenních návštěvníků a návštěvníků s kratší příjezdovou vzdáleností se hodně prolínají). Méně kritičtí než oni byli i cizinci. Obecně jsou rovněž kritičtější mladší návštěvníci oproti starším. Návštěvníci z věkové kategorie do 29 let hodnotili méně příznivě všechny sledované faktory, opačně návštěvníci nad 50 let hodnotili všechny sledované faktory podstatně lépe. Jednoznačná korelace s věkem je patrná z grafu. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí do 29 let

30-49 let

nad 50 let

e) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti Turistická infrastruktura a vybavenost byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení.




Analýza

Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu (podle předem daných faktorů týkajících se rozsahu hostinských kapacit, dostupnosti, značení, drobného prodeje, infrastruktury pro sport a zábavu) je horší než u poskytovaných služeb. Potvrdily se návštěvníky regionu pociťované nedostatky týkající se zejména dopravní dostupnosti, vybavení pro sport a příležitostí pro zábavu. Nejhorší hodnocení mají faktory příležitosti pro zábavu (index 2,36), dopravní dostupnost regionu (rovněž index 2,36) a vybavení regionu pro sportovní aktivity (index 2,31). U faktoru příležitosti pro zábavu byla dokonce v zimním období zaznamenána převaha negativních vyjádření nad pozitivními. Dopravní dostupnost byla také v zimě hodnocena hůře než v létě, vybavenost pro sport je však v zimě vnímána lépe než v ostatních obdobích roku. Z dalších faktorů byl hodnocen indexem přesahujícím hodnotu 2,00 rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy

Obdobně jako při hodnocení služeb jsou kritičtější ve svých soudech jednodenní návštěvníci oproti turistům s alespoň jedním noclehem. Vždy jsou také kritičtější návštěvníci z bližšího okolí s kratší příjezdovou vzdáleností do 50 km než návštěvníci z větší dálky (rozdíl u hodnocení příležitostí pro zábavu není statisticky signifikantní). Zahraniční návštěvníci jsou zdaleka nejkritičtější v hodnocení příležitostí pro zábavu, lépe ale hodnotí dopravní dostupnost regionu. I toto hodnocení koreluje s věkem. Nejnáročnějším segmentem jsou mladí návštěvníci do 29 let, s rostoucím věkem pak klesá kritičnost při hodnocení všech faktorů. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 50 km


nad 50 km



Analýza

Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 29 let

30-49 let

nad 50 let

f) Cenová image regionu Cenová úroveň služeb v regionu (cenová image) se vyznačuje mírnou tendencí pokládat jej za o něco levnější než jinde v České republice. Za celou dobu monitoringu byl zaznamenán 20 % podíl těch návštěvníků, kteří pokládají region za levnější než jinde a méně než 10 % podíl těch, kteří jej pokládají za dražší (tedy přes 70 % jej pokládá za stejně drahý jako jinde v ČR). Oproti celkovému průměru je pokládána za o něco dražší zimní sezóna. Zahraniční hosté pokládají navštívený region za levnější ve větší míře než tuzemci, levnější je pro třetinu z nich, dražší jen pro 5 %. Příjezdová vzdálenost, délka pobytu, důvod příjezdu a věk nesehrávají v posuzování cenové úrovně služeb významnější roli.

Cenová image regionu dražší 8,4%

jako jinde 71,5%

levnější 20,1%

Mimo monitoring návštěvníků turistického regionu byly orientačně sledovány u hostů ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji náklady na pobyt (anketou provedenou v letech 2003/2004). Respondenti byli požádáni, aby uvedli veškeré náklady pobytu na osobu a den, tj. včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod. Nejvíce respondentů (44 %) se zařadilo do kategorie v rozmezí 200 – 500 Kč, druhá nejsilněji zastoupená skupina do kategorie 500 – 1000 Kč. S minimální útratou do 200 Kč byl jen každý desátý respondent, více než 1 tis. Kč uvedlo 13 % respondentů (více než 3 tis. jen 3 %). Lze usoudit, že více než polovina hostů ubytovacích zařízení utratí v regionu méně než 500 Kč na osobu a den. U všech návštěvníků včetně jednodenních bude tento podíl patrně ještě vyšší. Nejvyšší náklady uváděli respondenti z Ostravsko-Karvinska a Beskyd, nejnižší z Nízkého Jeseníku. Významně vyšší náklady uváděli zahraniční hosté (cca 20 % nad 1 tis. Kč/den).




Analýza

6.4 Vývoj v letech 2001 – 2004 Doposud získané údaje v časové řadě od r. 2001 umožňují vyhodnotit posuny v profilu návštěvníků turistického regionu a v jejich postojích. Na základě dostatečně velkého souboru (řádově 1,5 tis. dotazníků v každém roce) lze porovnat především období 2001/2002 a 2003/2004, ve kterých byla provedena komplexní šetření v sezóně i mimo sezónu daného roku, tj. v letní, podzimní a zimní etapě. Pravidelně bylo prováděno až do r. 2004 šetření návštěvníků turistického regionu v letních obdobích (monitoring v r. 2005 bude vyhodnocen až po uzávěrce této analýzy). Vyhodnotit lze proto vývoj za čtyři roky v porovnatelných etapách sběru dat za návštěvníky v letní sezóně. Uváděny jsou jen statisticky významné změny, příp. vysledované tendence.

a) Odkud, s kým a jak návštěvníci přijíždějí Z hlediska příjezdové vzdálenosti lze vysledovat tendenci jejího snižování. V období 2001/2002 přijelo ze vzdálenosti nad 50 km 63 % respondentů, v období 2003/2004 už jen 54 % respondentů. V létě 2001 to bylo 70 %, v létě 2004 už jen 50 % respondentů. Podíl návštěvníků z jiných krajů se ale oproti návštěvníkům z Moravskoslezského kraje nesnižuje.

Procent

Příjezdová vzdálenost 70 60 50 40 30 20 10 0

do 50 km

nad 50 km

2001/2002

2003/2004

Struktura návštěvníků z hlediska „doprovodu“, tedy podle toho s kým region navštívili se mění zvyšováním podílu návštěvníků přijíždějících s partnerem či s přáteli a snižováním podílu rodin s dětmi. Výrazně to je patrné z časové řady letních šetření. S kým respondenti region navštívili procent 0

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd) léto 2001


léto 2002

léto 2003

léto 2004



Analýza

Způsob dopravy se mírně změnil za období 2001/2002 oproti 2003/2004 snížením podílu návštěvníků, kteří přijeli vlakem, a to na úkor dopravy automobilem. V letních sezónách se zvyšoval podíl uživatelů autobusové dopravy, přičemž celkový nárůst nebo pokles dopravy autem nebyl za letní šetření průkazný. Způsob dopravy

Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus 2001/2002

cyklo

komb.

jinak

2003/2004

b) Délka, četnost a důvody pobytu Z hlediska délky pobytu je základní tendencí její mírné snižování. Mírně (statisticky nevýznamně) se zvyšoval podíl jednodenních návštěvníků, ale především klesal podíl turistů s cca týdenním pobytem a rostl podíl turistů s víkendovými pobyty, a to jak ve srovnání let 2001/2002 a 2003/2004, tak v porovnání letních etap 2001 až 2004.

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy

léto 2001

léto 2002

3–6 noclehů léto 2003

delší léto 2004

Opakovanost návštěv (po kolikáté respondenti navštívili region) nevykazuje statisticky významné výkyvy v čase. Struktura důvodů návštěvy regionu se ve sledovaných letech neměnila. Výkyvy zaznamenané u některých důvodů příjezdu ve srovnávaných letních etapách šetření nezakládají jednoznačný vývojový trend (pokles v jednom roce byl vyrovnán opětovným nárůstem v příštím roce).




Analýza

c) Využití služeb Struktura typu ubytování se dlouhodobě nemění. Změny, které znázorňuje graf, jsou statisticky nevýznamné. Ve srovnání všech čtyř sledovaných let je na nízké hladině významnosti patrný pouze mírný pokles ubytování v soukromí u příbuzných nebo známých.

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

2001/2002

2003/2004

Stravovací zvyklosti jsou jedním z nejstabilnějších ukazatelů, nedochází u něj k žádnému posunu. Pořadí zdrojů informací o regionu zůstává v čase stabilní, s výjimkou dílčích změn v některých letech u málo využívaných zdrojů (tisk, rozhlas, televize, propagační materiály). Jedinou významnou změnou je permanentní růst významu informací získávaných z internetu (potvrzeno v letních etapách sběru dat i v porovnání období 2001/2002 a 2003/2004). Zdroje informací o regionu 0

5

procenta

10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z Internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Využívání placených služeb cestovních kanceláří a agentur se nezvyšuje. Výhoda přízné cenové image regionu se postupně ztrácí, trvale dochází k poklesu těch, kteří pokládají region za levnější (ale i k poklesu těch, kteří pokládají region za dražší; z obou skupin se přesouvají do kategorie respondentů, kteří pokládají region za stejně drahý jako jinde v ČR).




Analýza

d) Hodnocení regionu Atraktivnost regionu pro návštěvníky z pohledu cestovního ruchu se nemění. Nejlákavějšími aktivitami zůstávají pěší turistika, poznávací turistika a cykloturistika. Trvale významně roste zájem o zábavu a společenské vyžití. Problémovými oblastmi jsou pro návštěvníky dopravní infrastruktura a vybavenost pro společenské a sportovní vyžití. Na tyto faktory je každoročně poukazováno stále více, návštěvníci je postrádají rok od roku v rostoucí míře. K těmto třem faktorům přistupuje ještě rostoucí požadavek na rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení. Pokles u ostatních sledovaných oblastí uvedených v grafu není příliš významný (s výjimkou poklesu požadavku na lepší péči o památky a turistické atraktivity). Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti 2001/2002

2003/2004

Hodnocení kvality služeb bylo celkově stejné, resp. bez statisticky významných odchylek, po celé sledované období. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 došlo spíše ke zlepšení, vývoj v letních etapách monitoringu to ale nepotvrdil. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí léto 2001


léto 2002

léto 2003

léto 2004



Analýza

U hodnocení faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu je situace horší, protože u některých z nich dochází ke zhoršení hodnotících soudů návštěvníků. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 se to týká rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, v meziročním porovnání letních etap monitoringu se zhoršování hodnocení týká i dostupnosti regionu, příležitostí pro zábavu a drobného prodeje. Nemění se hodnocení vybavenosti pro sport, zlepšilo se hodnocení místního značení turistických atraktivit a turistických tras.

Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Detailní ukázkou poklesu velmi dobrého hodnocení a nárůstu spíše negativního hodnocení je graf znázorňující rozložení hodnotících odpovědí u faktoru dopravní dostupnosti regionu (z těchto dat vycházelo zpracování indexů pro přehlednější souhrnné vyhodnocení postojů návštěvníků ke sledovaným faktorům spokojenosti se službami a vybaveností regionu). Rozdíl mezi rokem 2001 a 2004 je statisticky významný. Hodnocení dopravní dostupnosti - vývoj Procent

80 70 60 50 40 30 20 10 0


velmi dobrá

spíše dobrá

léto 2001

léto 2002

spíše špatná

velmi špatná

léto 2003

léto 2004



Analýza

6.5 Profily turistických oblastí Profily turistických oblastí (v dřívějším členění z doby realizace monitoringu) uvádějí hlavní charakteristiky, kterými se jednotlivé oblasti liší od celkového průměru. Z důvodu dostatečné velikosti zpracovávaných souborů (viz metodologie) jsou vyhotoveny za celé monitorovací období let 2001 až 2004.

a) Hrubý Jeseník 































Do Hrubého Jeseníku přijíždějí návštěvníci výrazně častěji z větší vzdálenosti, podíl návštěvníků ze vzdálenosti nad 50 km přesahuje tři čtvrtiny, přičemž v ostatních turistických oblastech je to třetina až polovina. Jedná se o oblast významně více navštěvovanou návštěvníky z jiných částí republiky než NUTS 2 Moravskoslezsko a Střední Morava (z těchto dvou jmenovaných je jen něco přes polovinu návštěvníků, v jiných oblastech činí jejich podíl až 80 %). Vzhledem k delší příjezdové vzdálenosti je zde nejvíce návštěvníků, kteří nejsou rozhodnuti, zda se do Jeseníků někdy opět vrátí. Ani jeden respondent se ale nevyjádřil k případnému opakování návštěvy negativně. Pobyt návštěvníků je v Hrubém Jeseníku nejdelší ze všech turistických oblastí regionu. Týdenní pobyty představují třetinu všech příjezdů (průměr je pětina). Podíl jednodenních návštěvníků je jinde dvojnásobný. Častějším dopravním prostředkem než v jiných turistických oblastech je zde autobus (srovnatelně s Ostravsko-Karvinskem). Návštěvníci častěji přijíždějí sami (více než pětina, projevuje se vliv lázeňství a individuálních sportů). Tato skupina je silnější už jenom na Ostravsko-Karvinsku (třetina). Nejméně často sem přijíždějí návštěvníci jako rodiny s dětmi (25 % oproti 30 – 40 % jinde). Nadprůměrně častým důvodem příjezdu je sportovní vyžití (přes 40 %) a péče o zdraví (18 %). Výrazně méně častým důvodem je poznávací turistika (spolu s Ostravskem-Karvinskem po 8 %) a relaxační aktivity (poloviční oproti ostatním oblastem). Jediná oblast, kde návštěvníci více využívají k zajištění pobytu služeb cestovních kanceláří a agentur (18 %, tj. dvoj až trojnásobek oproti ostatním oblastem). Nejvíce ze všech oblastí jsou turisté ubytováni v penzionech (více než čtvrtina oproti průměru necelé pětiny). Nadprůměrné je ubytování v hotelech ***, podprůměrné v kempech a v soukromí u příbuzných či známých (v soukromí jen každý pátý, jinde v průměru každý třetí). Oblast s nejvyšším podílem stravování návštěvníků v restauracích (pouze v restauracích uvádělo 40 %, jinde čtvrtina až třetina). Pro svou informovanost návštěvníci více než jinde využívají služeb informačních center a internetu, méně jsou pro ně vodítkem ústní informace od příbuzných nebo známých. Výjimečně lákavé jsou pro návštěvníky Hrubého Jeseníku zimní sporty (pro více než polovinu, což je dvojnásobek průměru). Nadprůměrně jsou orientovaní též na péči o své zdraví. Podprůměrně je ale lákají kulturní akce, návštěvy památek a zábava. Návštěvníci Hrubého Jeseníku nejvíce ze všech oblastí postrádají lepší dopravní dostupnost (spolu s Poodřím téměř každý čtvrtý). Nejvíce ze všech oblastí také uvádějí, že postrádají špičková zařízení a služby pro náročnou klientelu (15 %, jinde méně než 10 %). Nejméně poukazovali na nedostatečnou péči o památky. Ze sledovaných faktorů kvality poskytovaných služeb jsou lépe než jinde hodnoceny všechny faktory vyjma přátelskosti místních lidí k návštěvníkům (ta je hodnocena v průměru celého souboru), tj. stravování, ubytování, úroveň personálu, poskytování informací i péči o čistotu a pořádek. Ze sledovaných faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu jsou lépe než jinde hodnoceny rozsah ubytovacích a stravovacích služeb, vybavenost pro sport, značení tras a místních pamětihodností. Hůře jsou hodnoceny možnosti pro zábavu a dopravní dostupnost. Celková atraktivnost Hrubého Jeseníku je návštěvníky hodnocena na průměru celého souboru.




Analýza

b) Nízký Jeseník 





























Oblast Nízkého Jeseníku je jako druhá po Hrubém Jeseníku častěji navštěvována návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností (nad 50 km). Podíl návštěvníků ze vzdálenějších krajů ale nepřesahuje průměr ostatních oblastí. Spolu s Opavskem-Krnovskem je zde nejméně návštěvníků, kteří určitě chtějí svou návštěvu zopakovat (jen cca polovina, jinde 60 % a více). Nejvíce také uváděli, že se do této oblasti již nemíní vrátit (těchto návštěvníků ovšem bylo necelých 5 %). Délka pobytu návštěvníků je ve všech kategoriích (jednodenní, víkendové, týdenní a delší pobyty) na rovni průměru za celý turistický region. Do Nízkého Jeseníku přijíždějí návštěvníci vůbec nejčastěji ze všech turistických oblastí regionu automobilem (téměř 70 % oproti průměru 60 %). Vůbec nejméně časté je využívání vlakové dopravy (méně než poloviční oproti ostatním oblastem). Méně sem přijíždějí návštěvníci sami bez dalšího doprovodu, obdobně jako do Poodří a Beskyd jen okolo 12 %. O něco více než činí průměr přijíždějí v partnerských dvojicích (třetina). Nejsilnější skupinou jsou ale rodiny s dětmi s podílem 37 % (druhý nejvyšší podíl po Poodří, zhruba stejně jako do Beskyd-Valašska). Nízký Jeseník je „nově objevovaná“ turistická oblast, o čemž svědčí to, že zde byl zaznamenán zdaleka největší podíl návštěvníků, kteří přijeli poprvé (oproti průměru 25 % to bylo 37 %). Tomu odpovídá i nejnižší podíl těch, kteří byli v oblasti více než třikrát (jen třetina oproti poloviny v průměru celého regionu). Nadprůměrně častým důvodem příjezdu je poznávací turistika (30 %, více jen v Poodří). Oproti Hrubému Jeseníku a Beskydám je méně častým důvodem sportovní vyžití (obdobně jako v Poodří, ale stále podstatně více než na Opavsko-Krnovsku a Ostravsko-Karvinsku). Nejčastějším důvodem příjezdu je jako jinde celková relaxace. Po Beskydech-Valašsku využívají návštěvníci Nízkého Jeseníku nejméně služeb poskytovaných cestovními kancelářemi a agenturami. Z hlediska ubytování je podprůměrný podíl turistů ubytovaných v hotelech a nadprůměrný podíl turistů ubytovaných v kempech. Nejčastějším typem ubytování ve veřejných zařízeních jsou penziony a ubytovny. Návštěvníci Nízkého Jeseníku se nejméně ze všech oblastí stravují převážně v restauracích, více než jinde se stravují v kombinaci částečného využití restauračních zařízení a stravování z vlastních zdrojů. Vzhledem k nízké průměrné opakovanosti návštěv se návštěvníci v menší míře mohou opírat o vlastní zkušenosti. Ostatní využívané informační zdroje přitom nevybočují z průměru, ale hodnocení poskytování informací o regionu je nejhorší ze všech sledovaných oblastí. Návštěvníky Nízkého Jeseníku nejvíce láká pěší turistika a návštěvy památek, v obou případech nadprůměrně. Nadprůměrně, nejvíce ze všech oblastí, uváděli zájem o hipoturistiku (17 %). Největší problém dané turistické oblasti spatřují její návštěvníci v nedostatečné síti ubytovacích a stravovacích kapacit (podobně jako na Opavsko-Krnovsku uvádělo cca 30 % respondentů, což je téměř třikrát více než v Beskydech, Poodří či na Ostravsko-Karvinsku). Nejméně ze všech ale uváděli nedostatek špičkových zařízení pro náročné návštěvníky. Úroveň ubytovacích a stravovacích služeb je také hodnocena hůře než jinde (stravování zcela nejhůře). Nízký Jeseník je oblastí, kde je nejhůře ze všech hodnocena vybavenost pro sport (spolu s Poodřím převaha negativního hodnocení), příležitosti pro zábavu (rovněž převaha negativního hodnocení) a také drobný prodej typu občerstvení, suvenýrů a různých stánků. Lépe než činí průměr je hodnocena dostupnost regionu a značení turistických tras. Tato oblast je spolu s Poodřím pokládána za relativně levnější než ostatní turistické oblasti. Celková atraktivnost Nízkého Jeseníku je návštěvníky hodnocena na průměru celého souboru.




Analýza

c) Opavsko-Krnovsko 





















Opavsko-Krnovsko patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti (spolu s Ostravsko-Karvinskem a Poodřím něco přes jednu třetinu oproti průměru 50 %). Podobně jako na Ostravsko-Karvinsku zde významně převažují návštěvníci z řad obyvatelstva Moravskoslezského kraje (přes 70 %). V této oblasti nejméně návštěvníků využívá pro dopravu autobus. Struktura ostatních způsobů dopravy ale nevybočuje z průměru. Stejně tak tato oblast reprezentuje průměr pokud jde o strukturu návštěvníků z hlediska doprovodu (s kým přijeli), kde je nejčastější příjezd v partnerské dvojici nebo s rodinou. Pobyt návštěvníků Opavsko-Krnovska je nejkratší ze všech oblastí, s nejvyšším podílem jednodenních návštěvníků a nejnižším podílem návštěvníků s týdenním a delším pobytem. Frekvence návštěv (po kolikáté přijeli) nevybočuje z průměru, ale podobně jako v Nízkém Jeseníku je zde rezervovanější postoj k úmyslu návštěvu oblasti opakovat. Návštěvníci Opavsko-Krnovska se relativně nejvíce ze všech oblastí opírají o tzv. personální informace o navštívené oblasti zprostředkované ústním podáním nebo vlastní zkušeností. Nejčastější a silně nad průměrem je ubytování vícedenních návštěvníků (turistů) v soukromí u příbuzných nebo známých (stejně jako na Ostravsko-Karvinsku 45 %). Nadprůměrný je ještě podíl ubytovaných v hotelech *** a více (každý pátý z ubytovaných). Oproti Hrubému Jeseníku, rovněž s nadprůměrným podílem hotelového ubytování, je ale na Opavsko-Krnovsku zcela nejnižší podíl ubytovaných v hotelech nižší kategorie než tříhvězdičkových. Významně méně časté je také ubytování v penzionech (spolu s Ostravsko-Karvinskem pod 10 %). Hlavním důvodem návštěvy Opavsko-Krnovska jsou relaxační aktivity (spolu s Beskydy nejčastější důvod ze všech sledovaných oblastí). Nadprůměrně je jako důvod uváděna poznávací turistika. Hluboce pod průměrem je spolu s Ostravskem-Karvinskem důvodem návštěvy sportovní vyžití. Nejčastěji a zároveň významně nad průměrně lákají návštěvníky této turistické oblasti návštěvy historicky a turisticky zajímavých míst spolu se společenským životem spojeným se zábavou (v obou případech uvedlo přes 40 % respondentů). Nejvíce ze všech turistických oblastí byly uváděny také návštěvy kulturních akcí (30 %). Významně méně je tato oblast přitažlivá pro pěší turistiku (pro cykloturistiku to neplatí). Jako největší nedostatek pociťují návštěvníci málo kvalitní dopravní infrastrukturu (mírně nadprůměrně), dále pak málo příležitostí pro zábavu a horší vybavenost pro sport (rovněž mírně nadprůměrně). Nejvíce se odchylují od průměru v pociťování problému nedostatečné sítě restauračních a ubytovacích kapacit (cca 30 %, obdobně jako v oblasti Nízkého Jeseníku). V návaznosti na problémy s ubytovacími a stravovacími kapacitami je v této oblasti nejhůře ze všech hodnocena úroveň ubytovacích služeb a po Nízkém Jeseníku nejhůře i úroveň stravovacích služeb. Spolu s Ostravsko-Karvinskem je nejhůře hodnocena také úroveň personálu ve službách. Z hlediska ostatní turistické infrastruktury a vybavenosti je podprůměrné také hodnocení vybavenosti pro sport, možností pro zábavu, značení tras a pamětihodností. Nadprůměrně dobré je hodnocení péče o čistotu a pořádek (nejlepší ze všech oblastí), přátelskosti místních lidí k návštěvníkům, možností drobného nákupu a dopravní dostupnosti. Opavsko-Krnovsko je spolu s Ostravskem-Karvinskem vnímáno jako nejméně turisticky atraktivní oblast regionu Severní Morava a Slezsko. Subjektivně je vnímána tato oblast také jako nejdražší ze všech.




Analýza

d) Ostravsko-Karvinsko 

























Na Ostravsko-Karvinsku byla monitoringem zaznamenána nejkratší příjezdová vzdálenost návštěvníků. Ze 70 % se jednalo o obyvatelstvo Moravskoslezského kraje. Nejméně návštěvníků ze všech turistických oblastí využilo pro dopravu automobil, nadprůměrné byly tudíž příjezdy vlakem (nejvyšší podíl ze všech oblastí) a autobusem (druhý nejvyšší podíl po Hrubém Jeseníku). Monitoringem bylo podchyceno výrazně nejvíce návštěvníků, kteří přijeli sami (třetina) a nejméně těch, kteří přijeli s partnerem nebo s přáteli. Rodiny s dětmi byly až druhou nejsilnější skupinou (svým podílem 30 % však v rámci průměru). Doba pobytu je druhá nejdelší po Hrubém Jeseníku, hlavně díky největšímu podílu návštěvníků s pobytem delším než týden. Do oblasti Ostravsko-Karvinska přijíždí zdaleka nejvíce návštěvníků, kteří ji znají z více než tří dřívějších návštěv (dvě třetiny oproti průměru jedna polovina). Tři čtvrtiny návštěvníků určitě chtějí přijet opětovně (nejvíce ze všech oblastí). Znalost místa se promítá i do toho, že návštěvníci Ostravsko-Karvinska nejméně využívají jako informační zdroje o regionu internet a informační centra, ale nadprůměrně se opírají o vlastní zkušenosti. Ubytování vícedenních návštěvníků je nejčastější spolu s Opavsko-Krnovskem v soukromí u příbuzných či známých (45 %). Nižší je podíl hotelového ubytování. Jde o oblast, kde návštěvníci nejvíce využívají možnosti stravovat se z vlastních zdrojů (38 %) a nejméně se stravují převážně v restauracích (spolu s Nízkým Jeseníkem jen něco přes čtvrtinu, jinde minimálně třetina). Důvody návštěvy se výrazně odlišují od ostatních oblastí, neboť ze tří pilířů relaxace, sport a poznání se opírají jen o první z nich (a to ještě v podprůměrné míře). Častější než sport a poznání jsou jiné důvody jako komerce, zdraví, návštěva příbuzných či známých. Výrazně nejvíce láká Ostravsko-Kavinsko svými příležitostmi pro zábavu (přes 40 % návštěvníků, srovnatelně uváděno na Opavsko-Krnovsku). Na druhém místě byly uváděny návštěvy pamětihodností, byť jako důvod příjezdu se objevovaly málo. Návštěvy kulturních akcí byly oproti očekávání uváděny v pásmu průměru (méně než např. respondenty oslovenými na OpavskoKrnovsku). Jako všude schází podle návštěvníků regionu nejvíce lepší dopravní infrastruktura, přičemž na druhém místě uváděli ve stejné míře jako jinde potřebu většího množství společenských a zábavních center. Nadprůměrně chybí návštěvníkům atrakce pro děti. Podobně jako v Beskydech a Poodří nepoukazují návštěvníci ve větší míře na nedostatek stravovacích a ubytovacích kapacit. Ačkoliv by návštěvníci chtěli více příležitostí pro zábavu, samotné možnosti zábavy hodnotí na Ostravsko-Karvinsku nejlépe ze všech oblastí (a to velmi výrazně). Všechny ostatní sledované faktory služeb a vybavenosti (kromě drobného prodeje) hodnotí hůře než činí průměr za celý turistický region, vč. ubytovacích a stravovacích služeb (tedy výhrady ke kvalitě, nikoliv ke kvantitě). Návštěvníci Ostravsko-Karvinska jsou nejkritičtější ze všech návštěvníků regionu k úrovni personálu ve sužbách, k péči o čistotu a pořádek, ke vstřícnosti obyvatelstva k návštěvníkům, k dopravní dostupnosti i k místnímu značení tras a pamětihodností. Z tohoto pohledu jsou náročnější než návštěvníci jiných turistických oblastí. Ještě kritičtější ve svém hodnocení než návštěvníci Ostravsko-Karvinska jsou návštěvníci Nízkého Jeseníku k hodnocení poskytování informací o regionu, návštěvníci Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska k hodnocení rozsahu sítě hostinských kapacit a návštěvníci Nízkého Jeseníku a Poodří k hodnocení vybavenosti pro sport. Ostravsko-Karvinsko svým charakterem nejvíce vybočuje z rámce turistického regionu, jeho atraktivnost je návštěvníky pokládána za nejnižší spolu s Opavsko-Krnovskem.




Analýza

e) Poodří 





















Poodří patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti (spolu s Ostravsko-Karvinskem a Opavsko-Krnovskem něco přes jednu třetinu oproti průměru 50 %). K dopravě do regionu používají návštěvníci nadprůměrně automobil (nejčastěji po Nízkém Jeseníku), silně podprůměrný je podíl dopravy autobusem (nejméně po OpavskoKrnovsku). Nejsilnější skupinou v porovnání s ostatními oblastmi jsou mezi návštěvníky Poodří rodiny s dětmi. Jedná se o druhou nejméně poznanou oblast regionu (po Nízkém Jeseníku), kam 30 % návštěvníků přijelo poprvé. Úmysl opakovat určitě návštěvu v budoucnu vyslovily téměř dvě třetiny respondentů, což je srovnatelné s návštěvníky Beskyd. Z hlediska délky pobytu je Poodří charakteristické vysokým podílem jednodenních návštěvníků (podobně jako Opavsko-Krnovsko) a nízkým podílem víkendových návštěvníků – průměrný pobyt je relativně krátký. Strukturou ubytováním návštěvníků se Poodří neodchyluje od průměru v celém turistickém regionu. Nejčastější je ubytování v soukromí u příbuzných a známých, následuje ubytování v hotelech nižší kategorie a v ubytovnách (tedy spíše skromnější ubytování). Způsob stravování se rovněž neodchyluje od průměru. Stěžejním důvodem návštěvy je poznávací turistika, která představuje nejvyšší podíl i v porovnání s ostatními oblastmi. Druhým nejčastějším důvodem je relaxace (celkově na úrovni průměrných 30 %). Třetí pilíř návštěvnosti, tj. sportovní vyžití, je s 15 % z uváděných důvodů méně častý než v Beskydech a Hrubém Jeseníku, srovnatelný je s jeho významem v Nízkém Jeseníku. Návštěvníky nejvíce láká pěší a poznávací turistika, specifické je ale Poodří nejvyšším zájmem ze všech sledovaných oblastí o cykloturistiku. Podprůměrné očekávání mají návštěvníci co se týče společenského života a zábavy. Jinde kritický faktor dopravní infrastruktury se v Poodří jeví jako nejmenší problém ze všech sledovaných oblastí (poukazuje na něj pouze čtvrtina návštěvníků, jinde v průměru třetina). Lepší by ale měla být podle návštěvníků dostupnost prostředky hromadné dopravy. V Poodří návštěvníkům nejvíce ze všech sledovaných oblastí chybí větší péče o památky a turistické atraktivity – tento faktor se stal dokonce tím, na který nejvíce poukazují jako na to, co regionu schází (v očích návštěvníků je to větší problém než vybavenost pro sport, kterou jinak hodnotí velmi negativně). Méně než všude jinde postrádají návštěvníci Poodří příležitosti pro zábavu. Z hodnocených faktorů kvality služeb a infrastruktury jsou hůře než činí průměr hodnoceny ubytovací služby a úroveň personálu ve službách. Nespokojenost je také s rozsahem ubytovacích a stravovacích kapacit, s místním značením a s možnostmi pro zábavu. Zdaleka nejhůře je ale hodnocena vybavenost pro sport, kde je nespokojenost největší ze všech oblastí (následuje Nízký Jeseník) a kde podíl nespokojených dokonce převažuje nad spokojenými. Návštěvníci Poodří jsou celkově v hodnocení sledovaných faktorů spíše kritičtější (lépe než činí průměr hodnotí vlastně jen čistotu a drobný prodej, tedy méně podstatné ukazatele). Celkově se jedná o oblast s méně typickými rysy vhodnou pro cyklistiku a odpočinkové aktivity, která je přes některá méně příznivá hodnocení dílčích faktorů perspektivní, protože podle návštěvníků se svou atraktivitou blíží Beskydám (Poodří předčilo očekávání návštěvníků ve větší míře než v Jeseníkách).




Analýza

f) Beskydy-Valašsko 







Beskydy a Valašsko navštěvují z 80 % návštěvníci ze Severní Moravy a Střední Moravy (podle NUTS 2), podíl návštěvníků ze vzdálenějších částí ČR je třetí nejmenší (po Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku). Příjezdová vzdálenost je na průměru regionu, kratší než v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na průměru regionu je i způsob dopravy (s mírně převažující dopravou vlakem nad dopravou autobusem). Po Ostravsko-Karvinsku se jedná o oblast, kam se návštěvníci nejčastěji vracejí. Nejméně často přijíždějí sami, nejtypičtější je jejich příjezd jako rodiny s dětmi (podobná struktura jako v Poodří a Nízkém Jeseníku). Nadprůměrně časté jsou příjezdy jen na jeden den, pod průměrem regionu jsou příjezdy na dobu delší než týden. Celkově je doba pobytu mírně podprůměrná, výrazně kratší než v konkurenčním Hrubém Jeseníku. Struktura ubytování vícedenních návštěvníků je na průměru celého regionu podobně jako v Poodří, na prvním místě je ale s 19 % (pokud pomineme ubytování v soukromí) ubytování v penzionech, kdežto v Poodří ubytování v hotelech nižší kategorie.



Po Hrubém Jeseníku je v Beskydech-Valašsku nejčastější stravování v restauračních zařízeních.



Spolu s Nízkým Jeseníkem jsou zde nejméně využívány služby cestovních kanceláří a agentur.













Významně nejčastějšími důvody návštěvy v porovnání s ostatními turistickými oblastmi jsou celková relaxace a sport. Třetí pilíř, o který se opírá cestovní ruch, tj. poznávací turistika, je důvodem příjezdu jen pro 17 % návštěvníků (nižší podíl je už jen v Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku). Všechny ostatní důvody byly respondenty uváděny s podprůměrnou frekvencí. Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Beskyd a Valašska pěší turistika (na úrovni stejné jako v Nízkém Jeseníku a Poodří). Nadprůměrně přitažlivá je tato oblast ještě pro zimní sporty a cykloturistiku. Mezi lákavé aktivity nezařazovali respondenti ve větší míře zábavu, ale ani návštěvy památek (poznávací turistika není preferována). Návštěvníci Beskyd a Valašska v menší míře než jinde poukazují na nedostatky. Nejvíce poukazují na dopravní infrastrukturu, vybavenost pro sport a vybavenost pro zábavu, vždy však v menší míře než jinde (kromě Poodří, kde je na tyto oblasti poukazováno ještě méně). Všechny sledované faktory kvality služeb jsou návštěvníky hodnoceny na úrovni celkového průměru za region, tj. nejhůře je jako jinde hodnoceno poskytování informací o regionu a dále pak péče o čistotu a úroveň personálu ve službách. Celkově vyznívá hodnocení služeb příznivě, lepší je jen v Hrubém Jeseníku. V oblasti infrastruktury a vybavenosti regionu je hodnocení vesměs příznivější než jinde nebo na úrovni průměru. Výjimkou je hodnocení místního značení turistických atraktivit, které je horší už jen na Ostravsko-Karvinsku (a stejné na Opavsko-Krnovsku). Nejlépe ze všech oblastí je hodnocena síť ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní dostupnost regionu (spolu s Nízkým Jeseníkem). Jak vyplývá z provedené analýzy hodnocení, návštěvníci jsou v této turistické oblasti relativně spokojeni. Beskydy-Valašsko lze charakterizovat jako stabilní zaběhnutou turistickou oblast, která je obecně vnímána jako nejatraktivnější v regionu.




Analýza

6.6 Souhrnné závěry Strategie rozvoje CR by neměla opomíjet místní obyvatelstvo kraje, protože právě tato skupina saturuje více než polovinu cestovního ruchu v regionu. Ze vzdálenějších krajů (nesousedících s Moravskoslezským krajem) přijíždí čtvrtina návštěvníků. Nejvíce je ze vzdálenějších krajů navštěvována oblast Hrubého Jeseníku.



Velmi významným návštěvnickým segmentem na trhu cestovního ruchu jsou svým třetinovým podílem „rodiny s dětmi“, přičemž v létě je jejich podíl ještě větší (u tohoto segmentu byla vysledována tendence poklesu). Rodiny s dětmi navštěvují nejvíce oblasti Poodří, BeskydyValašsko a Nízký Jeseník.



Je velmi důležité vytvářet podmínky pro motorizované návštěvníky (péče o dopravní infrastrukturu), neboť přes 60 % návštěvníků využívá k dopravě automobil. V některých návštěvnických segmentech dosahuje jejich podíl přes 70 %, u rodin s dětmi činí dokonce 80 %. Nejvíce se autem jezdí do oblasti Nízkého Jeseníku.



Cestovní ruch by se neměl orientovat jen na turisty (vícedenní návštěvníky), ale také na jednodenní návštěvníky, protože oba tyto segmenty jsou stejně velké. Liší se ovšem strukturou požadovaných služeb.



Jedním ze strategických cílů rozvoje cestovního ruchu je prodlužování pobytu návštěvníků. Monitoring ale ukázal na tendenci spíše zkracování délky pobytu.



Nejdelší jsou pobyty návštěvníků v Hrubém Jeseníku, nejkratší v oblastech Opavsko-Krnovska a Poodří, zejm. mimo hlavní sezóny.



Je žádoucí zaměřit pozornost na klientelu, která dosud v regionu nebyla, protože nová klientela přijíždějící do regionu poprvé tvoří pouze čtvrtinu návštěvníků a tento podíl se za poslední čtyři roky významně nezměnil.



Větší počet návštěvníků objevujících region při své první návštěvě je v oblastech Nízkého Jeseníku a Poodří, zejm. v létě. Cestovní ruch na Ostravsko-Karvinsku a v Beskydech se více opírá o stálé návštěvníky.



Cestovní ruch v regionu se z pohledu návštěvníků opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. V létě je silným důvodem relaxace, v zimě sport. Struktura důvodů návštěvy regionu je v posledních letech stabilní.



Důvody návštěvy se značně liší podle turistické oblasti, sezóny a věku. Nejvíce vybočuje Ostravsko-Karvinsko. Odlišnosti lze charakterizovat takto:



•

•

•

•

•

•

Hrubý Jeseník – na prvním místě je významně častěji sportovní vyžití (přes 40 %), na druhém místě je péče o zdraví. Všechny ostatní důvody, zejm. poznání regionu, jsou uváděny významně méně. Kromě sportu se tím Hrubý Jeseník výrazně liší od Beskyd, kde je motivace k návštěvě téměř opačná. Nízký Jeseník – spolu s Poodřím je významně více než v ostatních regionech pobyt orientován na poznávací turistiku. Poznání regionu má v Nízkém Jeseníku stejnou váhu jako relaxace. Sport je důvodem návštěvy pro každého pátého návštěvníka, což je výrazně méně než v horských oblastech kraje, ale daleko více než na Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku (podobně jako v Poodří). Opavsko-Krnovsko – hlavním důvodem je pro třetinu návštěvníků celková relaxace, následuje poznání regionu. Významně více jsou spolu s Ostravsko-Karvinskem uváděny komerční důvody. Sport jako hlavní důvod návštěvy je oproti ostatním oblastem (kromě OstravskoKarvinska) potlačen, nepřesahuje 10 %. Ostravsko-Karvinsko – od ostatních oblastí se výrazně liší tím, že všechny tři hlavní důvody návštěvy jsou zastoupeny významně méně často. Na prvním místě je celková relaxace, ale jen pro každého pátého návštěvníka. Všechny ostatní důvody jsou tím pádem zastoupeny významně více (komerční důvody, péče o zdraví, návštěva příbuzných či známých i tranzit). Poodří – nadprůměrný počet návštěvníků je orientován na poznání regionu (třetina, obdobně jako v Nízkém Jeseníku). Následuje celková relaxace a sportovní vyžití (sport jako důvod návštěvy je ale uváděn podprůměrně jen každým šestým návštěvníkem). Struktura ostatních důvodů se pohybuje v pásmu průměru. Beskydy-Valašsko – na prvních dvou místech je se stejným podílem uváděn sport a relaxace, vždy s podílem přesahujícím jednu třetinu a v obou případech významně častěji než činí




Analýza

průměr. Nízkou orientací na zdraví a vysokou orientací na odpočinek se Beskydy značně odlišují od Hrubého Jeseníku. Poznávání regionu jako třetí nejčetnější důvod je poloviční oproti Poodří a Nízkému Jeseníku, stále však častější než V Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku. Návštěvníci regionu preferují personální zdroje informací před nepersonálními. O vlastní zkušenosti se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od známých či příbuzných vychází další třetina návštěvníků. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastními zkušenostmi.



Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky regionu roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti minimálně pro každého desátého zahraničního hosta a ubytovaného turistu. Více jsou využívána návštěvníky Ostravsko-Karvinska a Jeseníků.



Návštěvníci regionu nejčastěji využívají možností hotelového ubytování (zhruba z poloviny ve tříhvězdičkových a vyšších hotelových zařízení a z poloviny v hotelech nižší kategorie) a ubytování v penzionech. Tento typ ubytování preferuje více než 40 % z těch, kteří tráví v regionu více než jeden den. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Třetina z vícedenních návštěvníků (turistů) využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení.



Ve struktuře ubytování se od celkového průměru nejvíce liší oblasti Hrubého Jeseníku, OpavskoKrnovska a Ostravsko-Karvinska. V Hrubém Jeseníku je významně nad průměrem ubytování v alespoň tříhvězdičkových hotelech na úkor ubytování u příbuzných nebo známých (nejčastější tam ale zůstává ubytování v penzionech). Opavsko-Krnovsko a Ostravsko-Karvinsko je charakteristické vysokým podílem ubytování u příbuzných či známých (blíží se polovině). Na Ostravsko-Karvinsku k tomu přistupuje významně nižší podíl ubytování v penzionech a ubytovnách.



Nedostatečnost sítě ubytovacích a stravovacích zařízení pociťují zdaleka nejvíce návštěvníci turistických oblastí Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska (jako problém uváděno téměř třikrát častěji než např. v Beskydech nebo na Ostravsko-Karvinsku). V obou těchto oblastech jsou také nejhůře hodnoceny služby spojené s ubytováním a stravováním.



Potenciál pro rozvoj stravovacích služeb představuje téměř třetina návštěvníků, kteří se zcela obejdou bez stravování v restauračních zařízeních.



Obecně nejpřitažlivější je pro návštěvníky regionu pěší turistika (pro 40 %). Následuje poznávací turistika a cykloturistika (vždy pro 30 %). Strategie rozvoje cestovního ruchu musí ovšem podporovat i ostatní aktivity, zejména sportovní, relaxační a zábavní, protože s turistikou úzce souvisejí.



Rozdílné jsou pro návštěvníky nejlákavější aktivity podle oblastí:



•

•

•

• •

Hrubý Jeseník je pro více než polovinu návštěvníků spojen se zimními sporty, přičemž do pozadí ustupují poznávací turistika a účast na kulturních akcích. Je to také region v povědomí návštěvníků spjatý s péčí o zdraví. Beskydy jako druhá horská oblast je pro polovinu návštěvníků spojena s pěší turistikou, následují zimní sporty a cykloturistika. I zde je díky tomu poněkud potlačen zájem o poznávací turistiku (jedna z nejlákavějších aktivit jen pro každého pátého návštěvníka). Ve střední části kraje na Opavsko-Krnovsku a Ostravsko-Karvinsku nejvíce návštěvníky láká společenský život a zábava (uvádí přes 40 % návštěvníků), na druhém místě pak návštěvy zajímavých míst. Opavsko-Krnovsko nejvíce ze všech oblastí přitahuje možnostmi koupání a kulturních akcí. V Nízkém Jeseníku a Poodří dominuje zájem o pěší a poznávací turistiku, v Poodří k tomu přistupuje ještě cykloturistika. Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků nedochází ke zlepšení, meziročně roste podíl těch, kteří na jejich zlepšení poukazují.



Kromě nedostatečné dopravní infrastruktury, která je všude vnímána jako největší nedostatek (kromě Poodří vždy více než třetina návštěvníků uvádí požadavek na zkvalitnění), jsou ostatní sledované faktory vnímány v jednotlivých oblastech různě:



•

Hrubý Jeseník – hodně návštěvníkům chybí společenská a zábavní centra (30 %), více než jinde také zařízení a služby pro náročné, méně naopak větší péče o památky.



Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS • •

•

•

•

V průměru nejlépe jsou poskytované služby hodnoceny v Hrubém Jeseníku. Ubytovací služby jsou návštěvníky dobře hodnoceny ještě v Beskydech a stravovací služby v Poodří. Zdaleka nejlépe je v Hrubém Jeseníku hodnocena úroveň pracovníků ve službách cestovního ruchu (tento faktor je nejhůře hodnocen v oblasti Ostravsko-Karvinska). Ještě lépe než v Hrubém Jeseníku je hodnocena péče o čistotu a pořádek v oblasti Opavsko-Krnovska. Přátelskost místního obyvatelstva k návštěvníkům byla nejhůře hodnocena na Ostravsko-Karvinsku.



Každá turistická oblast regionu má z hlediska vnímání a hodnocení vybavenosti pro cestovní ruch svá specifika, žádné dvě si nejsou podobné. Infrastruktura a vybavenost jsou vnímány různě podle postavení oblasti na trhu cestovního ruchu:



•

•

•

•



Nízký Jeseník – stejně jako kvalitnější dopravní infrastruktura návštěvníkům chybí rozsáhlejší síť hostinských zařízení, méně pak dostupnost hromadnou dopravou. Opavsko-Krnovsko – více než jinde návštěvníci postrádají rozsáhlejší síť hostinských zařízení, společenská a zábavní centra a vybavenost pro sport, méně jim chybí lepší dostupnost hromadnou dopravou a síť míst poskytujících informace. Ostravsko-Karvinsko – na druhém místě po dopravní infrastruktuře nejvíce schází společenská a zábavní centra, méně než jinde je pociťován nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení. Poodří – nejvíce návštěvníkům schází větší péče o památky a turistické atraktivity, hodně také poukazují na nedostatečnou dostupnost hromadnou dopravou, méně než jinde jim ale schází společenská a zábavní centra (oblast kraje zaměřená na pěší a poznávací turistiku s více jednodenními návštěvníky). Beskydy-Valašsko – oblast, kde jsou uváděny nedostatky v menší míře než jinde. Návštěvníci regionu jsou relativně spokojeni s ubytovacími a stravovacími službami. Od roku 2001 se ale zhoršilo hodnocení rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, dopravní dostupnosti regionu a drobného prodeje.





Analýza

Relativně nejhorší je hodnocení oblasti Nízkého Jeseníku, kde jsou kromě značení turistických tras všechny faktory hodnoceny indexem převyšujícím 2,00, což je již relativně špatné hodnocení. Velmi špatně (nejhůře ze všech turistických oblastí) jsou hodnoceny faktory vybavení regionu pro sportovní aktivity a příležitosti pro zábavu, kde negativní hodnocení převážilo pozitivní. Druhou nejhůře hodnocenou oblastí je Opavsko-Krnovsko, zejm. pokud jde o příležitosti pro zábavu. Podprůměrně jsou zde hodnoceny i faktory rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit a turistické značení. V pásmu průměru je hodnocení sledovaných faktorů v oblastech Ostravsko-Karvinska a Poodří. Na Ostravsko-Karvinsku jsou nejlépe ze všech oblastí hodnoceny příležitosti pro zábavu, nejhůře pak dopravní dostupnost a turistické značení. Poodří je nejhorší ze všech v hodnocení vybavenosti regionu pro sport a zábavu (s převahou negativních vyjádření). Lépe je hodnoceno značení turistických atraktivit. Relativně nejpříznivější hodnocení infrastruktury a vybavenosti mají oblasti Hrubého Jeseníku a Beskyd. V obou těchto oblastech jsou nejhůře hodnoceny příležitosti pro zábavu a dopravní dostupnost regionu. V Hrubém Jeseníku je příznivě posuzováno značení turistických a lyžařských tras a místní značení turistických atraktivit. V Beskydech je nejlépe v celém kraji hodnocen rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit. S rostoucím věkem návštěvníků kritičnost k vybavenosti a službám v cestovním ruchu klesá, starší je hodnotí lépe než mladší. Kritičtější jsou jednodenní návštěvníci s kratší příjezdovou vzdáleností (tedy hlavně místní obyvatelstvo kraje). Výhoda příznivé cenové image regionu se postupně ztrácí.




Analýza

7 Seznam tabulek Tab.1 - Základní charakteristiky regionu SMaS - k 1.1.2004 ............................................................................ s.23 Tab.2 - Počet obyvatel v regionu SMaS podle věku – k 31.12.2004 ................................................................. s.23 Tab.3 - Města nad 10 000 obyvatel v regionu SMaS – k 1.1.2004 ....................................................................s.24 Tab.4 - Podíl cizinců žijících v regionu SMaS - k 31. 12. 2004 ..........................................................................s.24 Tab.5 - Cizinci žijící v regionu SMaS podle státního občanství (prvních 10 v pořadí) - k 31.12. 2004 ..............s.24 Tab.6 - Podíl národností v regionu (v %) ...........................................................................................................s.25 Tab.7 - Vývoj míry nezaměstnanosti v regionu SMaS v letech 1997 – 2004 (v %) ...........................................s.26 Tab.8 - Registrované jednotky podle krajů - k 31.12. 2004 ..............................................................................s.26 Tab.9 - Registrované jednotky v regionu SMaS podle okresů - k 31. 12. 2004 ................................................s.27 Tab.10 - Vybrané ukazatele za průmyslové podniky se 100 a více zaměstnanci podle krajů - rok 2004 ..........s.27 Tab.11 - Počet zjištěných trestných činů podle vybraných druhů v regionu SMaS v roce 2003 .......................s.28 Tab.12 - Objasněné trestné činy v regionu SMaS v roce 2003 – podíl na zjištěných trestných činech .............s.28 Tab.13 - Silnice I. třídy v regionu SMaS (délka v km na území regionu)..... .......................................................s.29 Tab.14 - Délky silnic v regionu SMaS dle okresů k 31.12.2004 (v km) ..............................................................s.2 9 Tab.15 - Tratě nadregionálního významu v železniční dopravě v regionu SMaS ............................................... s.30 Tab.16 - Tratě hlavního regionálního významu v regionu SMaS .......................................................................s.30 Tab.17 - Místní tratě v regionu SMaS navazující na spojení nadregionálního a regionálního významu ............ s.30 Tab.18 - Hraniční přechody s Polskou a Slovenskou republikou v regionu SMaS (stav k 21.3. 2005) .............. s.31 Tab.19 - Přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk s Polskou republikou v regionu SMaS .............s.32 Tab.20 - Přechody na turistických stezkách s Polskou republikou v regionu SMaS (stav k 21.3. 2005) ........... s.32 Tab.21 - Studijní obory na VŠ zaměřené na CR a příbuzné obory v regionu SMaS .........................................s.33 Tab.22 - Obory zaměřené na CR ve středním a vyšším školství v regionu SMaS podle okresů .......................s.33 Tab.23 - Zabezpečení zdravotní péče v regionu SMaS v roce 2003 .................................................................s.34 Tab.24 - Přehled divadel a divadelních festivalů v regionu SMaS .....................................................................s.3 5 Tab.25 - Galerie, muzea a památníky zřizované MK, orgány státní správy, kraji, obcemi a městy ...................s.35 Tab.26 - Počet expozic, výstav a návštěvníků galerií, muzeí a památníků ......................................................s.36 Tab.27 - Pořadí muzeí a památníků ČR podle počtu návštěvníků expozic a výstav ..........................................s.36 Tab.28 - Přehled o knihovnách ČR podle krajů za rok 2003 ..............................................................................s.37 Tab.29 - Zalesnění území ČR podle krajů (bez vojenských lesů) ....................................................................s.39 Tab.30 - Zalesnění regionu SMaS podle okresů (bez vojenských lesů) ............................................................s.40 Tab.31 - Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů k 31.12.2004 .....................................................s.40 Tab.32 - Zemědělská a orná půda v regionu SMaS podle okresů k 31.12.2004 ...............................................s.40 Tab.33 - Zvláště chráněná území v turistickém regionu SMaS .........................................................................s.42 Tab.34 - Chráněné krajinné oblasti v turistickém regionu SMaS .......................................................................s.42 Tab.35 - Nejvýznamnější údolní přehrady v regionu SMaS ...............................................................................s.45 Tab.36 - Emise z velkých zdrojů znečišťování v regionu SMaS za r. 1999 (v t/100 km2) ..................................s.4 9 Tab.37 - Emise z velkých zdrojů znečišťování v regionu SMaS za rok 2003 (v t/100 km2) ...............................s.49 Tab.38 - Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za r. 1999 (v t/100 km2) ..........................................s.49 Tab.39 - Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za rok 2003 (v t/100 km2) ........................................s.50 Tab.40 - Euroregiony na území turistického regionu SMaS.. ..............................................................................s.54 Tab.41 - Mikroregiony v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko....... ............................................................ s.57 Tab.42 - Informační centra v regionu SMaS podle okresů..................................................................................s.5 9 Tab.43 - Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů ............................................................................s.61 Tab.44 - Koncesované cestovní kanceláře v regionu SMaS podle okresů ........................................................s.61 Tab.45 - Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP v roce 2004.............................................................................s.62 Tab.46 - Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v roce 2004 (v mld. USD). ...............................................s.6 2 Tab.47 - Mezinárodní příjezdy turistů podle regionů a subregionů v letech 2000 – 2004 .................................s.63 Tab.48 - Podíl příjezdového CR vybraných evropských zemí na světovém CR (1990 a 2004). .........................s.64 Tab.49 - Základní ukazatele vývoje CR v ČR v letech 1990 a 2004...................................................................s.64 Tab.50 - Podíl cestovního ruchu na ekonomice ČR v letech 1998 – 2004 .......................................................s.64 Tab.51 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR v letech 1995 – 2004. ....................................................s.6 4 Tab.52 - Vývoj devizových příjmů z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch (v mld. USD) .......................s.65 Tab.53 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000 – 2004 .............................................s.66 Tab.54 - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 .. .........................................s.66 Tab.55 - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004.... ...........................s.67 Tab.56 - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR – 2003 .....................................................................s.67 Tab.57 - Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004.. ....................................................................s.68




Analýza

Tab.58 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 .......................s.68 Tab.59 - Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů – k 31.12.2004 .................................................................s.69 Tab.60 - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS – k 31.12.2004 ........................................ s.69 Tab.61 - Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004).......................s.70 Tab.62 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů – 2004........................s.71 Tab.63 - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů . .................................................................s.72 Tab.64 - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS.. ..................................................................s.73 Tab.65 - Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů – k 1.1.2001..............................................................s.7 4 Tab.66 - Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005.. ....................................................................s.74 Tab.67 - Rozsah cyklotras v regionu SMaS... .....................................................................................................s.74 Tab.68 - Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS.................................................................................................s.75 Tab.69 - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS......................................................................................................s.75 Tab.70 - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS.. ...................................................................................................s.7 5 Tab.71 - Mírně proudící řeky v regionu SMaS. ...................................................................................................s.7 9 Tab.72 - Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS....................................................................................................s.79 Tab.73 - Úseky cyklistické stezky Krakov – Morava – Vídeň v regionu SMaS. ..................................................s.81 Tab.74 - Naučné stezky v turistickém regionu SMaS..........................................................................................s.8 1 Tab.75 - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS.. ......................................................................s.82 Tab.76 - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů.. ..............................................s.8 4 Tab.77 - Památkové rezervace a zóny podle krajů ..........................................................................................s.84 Tab.78 - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS..........................................................................s.84 Tab.79 - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SmaS ............... s.85 Tab.80 - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů..................................................................................s.85 Tab.81 - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů...............................................................s.85 Tab.82 - Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů.......................................................s.86 Tab.83 - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS. ..................................................s.86 Tab.84 - Golfová centra v turistickém regionu SMaS..........................................................................................s.8 7 Tab.85 - Srovnání počtu osobních visutých lanových drah v ČR. ......................................................................s.88 Tab.86 - Visuté lanové dráhy v regionu SMaS....................................................................................................s.88 Tab.87 - Malá a sportovní letiště v turistickém regionu SMaS... .........................................................................s.89 Tab.88 - Terény pro závěsné létání v regionu SMaS..........................................................................................s.89 Tab.89 - Největší lyžařská střediska v regionu SMaS.........................................................................................s.90 Tab.90 - Aquaparky v turistickém regionu SMaS .............................................................................................s.91 Tab.91 - Kryté bazény v turistickém regionu SMaS ...........................................................................................s.92 Tab.92 - Umělé nádrže - koupaliště v turistickém regionu SMaS ......................................................................s.93 Tab.93 - Turistická „NEJ“ regionu. .....................................................................................................................s.9 4 Tab.94 - Lůžková kapacita lázeňských zařízení podle krajů - k 31.12.2003 .....................................................s.95 Tab.95 - Přehled léčebných zaměření v lázních regionu SMaS ........................................................................s.95 Tab.96 - Kapacita a hosté v lázních regionu SMaS v roce 2003 .......................................................................s.96 Tab.97 – Rozložení výběrového souboru v čase .............................................................................................. s.100 Tab.98 – Teritoriální diverzifikace výběrového souboru ...................................................................................s.101



Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Recommend Documents