Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska

Část 2: Syntéza Návrhová část - strategie 15/10/2005/FIN

Zadavatel:

Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava

Zhotovitel: Enterprise plc, s. r. o. Jeremenkova 485/13 703 00 Ostrava – Vítkovice

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS

SWOT analýza a strategie

Obsah:

1 Základní východiska formulace strategie rozvoje cestovního ruchu ..4 1.1 Východisko pro formulaci oblastí a forem cestovního ruchu ............................ 4 1.2 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS...................... 4 1.3 Rozdělení turistického regionu do turistických oblastí...................................... 5 1.4 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS ................................. 8 1.5 Diagnóza ............................................................................................................... 10

2 Vize a strategické rozvojové cíle ............................................................12 2.1 Vize rozvoje turistického regionu ....................................................................... 13 2.1.1 Vize 2015 – základní znění ....................................................................................................... 14 2.1.2 Rozšířené znění vize 2015........................................................................................................ 14

2.2 Strategické rozvojové cíle ................................................................................... 14 2.3 Kritické faktory úspěšnosti ................................................................................. 15

3 Strategie rozvoje cestovního ruchu .......................................................15 3.1 Marketingová strategie turistického regionu SMaS .......................................... 17 3.1.1 Marketingová strategie a její východiska ................................................................................ 17 3.1.2 Marketingové členění turistického regionu SMaS .................................................................. 17 3.1.3 Konkurenční mapa turistického regionu SMaS a jeho turistických oblastí ........................... 17 3.1.4 Konkurenční pozice turistického regionu SMaS..................................................................... 19 3.1.5 Cílové skupiny a produkto-tržní orientace .............................................................................. 19 3.1.6 Charakteristiky vybraných zdrojových trhů příjezdového cestovního ruchu pro turistický region SMaS ...................................................................................................................................... 21 3.1.6.1 Mírně rostoucí trhy .............................................................................................................21 3.1.6.2 Rostoucí trhy......................................................................................................................37 3.1.6.3 Rychle rostoucí trhy............................................................................................................39

3.2

Strategie turistického regionu Severní Morava a Slezsko............................. 42

3.2.1 3.2.2 3.2.3

Nosné produkty SMaS......................................................................................................... 42 Cílové skupiny..................................................................................................................... 43 Strategická opatření a jejich charakteristika...................................................................... 43

3.3 Strategie turistických oblastí .............................................................................. 48 3.3.1 Beskydy a Valašsko ............................................................................................................ 48 3.3.1.1 Nosné produkty..................................................................................................................48 3.3.1.2 Cílové skupiny....................................................................................................................49 3.3.1.3 Strategická opatření a jejich charakteristika ........................................................................49 3.3.2 Jeseníky.................................................................................................................................... 52 3.3.2.1 Nosné produkty..................................................................................................................52 3.3.2.2 Cílové skupiny....................................................................................................................53 3.3.2.3 Strategická opatření a jejich charakteristika ........................................................................53 3.3.3 Opavské Slezsko ...................................................................................................................... 58 3.3.3.1 Nosné produkty..................................................................................................................58 3.3.3.2 Cílové skupiny....................................................................................................................58 3.3.3.3 Strategická opatření a jejich charakteristika ........................................................................58 3.3.4 Ostravsko.................................................................................................................................. 61 3.3.4.1 Nosné produkty..................................................................................................................62 3.3.4.2 Cílové skupiny....................................................................................................................62 3.3.4.3 Strategická opatření a jejich charakteristika ........................................................................63 3.3.5 Poodří – Moravské Kravařsko.................................................................................................. 71 3.3.5.1 Nosné produkty..................................................................................................................71

Enterprise plc, s. r. o.


Strana 2 (celkem 78)



3.3.5.2 Cílové skupiny....................................................................................................................72 3.3.5.3 Strategická opatření a jejich charakteristika ........................................................................72 3.3.6 Těšínské Slezsko...................................................................................................................... 74 3.3.6.1 Nosné produkty..................................................................................................................74 3.3.6.2 Cílové skupiny....................................................................................................................75 3.3.6.3 Strategická opatření a jejich charakteristika ........................................................................75

4 Forma aktualizace ....................................................................................78






1 Základní východiska formulace strategie rozvoje cestovního ruchu Základními východisky pro formulaci marketingové strategie se staly jednak zpracované analytické podklady (situační analýza, SWOT) a jednak poradním sborem projednaná a přijatá východiska, týkající se definice oblastí a forem cestovního ruchu, geografického členění regionu z pohledu potenciálu pro rozvoj CR a ekonomického potenciálu a výstupy terénního šetření, definující zejména současné cílové skupiny turistů a návštěvníků turistického regionu SMaS.

1.1 Východisko pro formulaci oblastí a forem cestovního ruchu V zájmu vytvoření společné terminologie byly nadefinovány oblasti a formy cestovního ruchu, tak, jak s nimi bude ve strategii a v akčním plánu pracováno. Tabulka č.1: Oblasti a formy cestovního ruchu. Oblasti cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu

1. lázeňství a péče o zdraví

Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

2. aktivní/sportovní cestovní ruch

3. poznávací cestovní ruch

4. rekreační cestovní ruch

5. profesní cestovní ruch

6. městský cestovní ruch

léčebné pobyty ozdravné pobyty paragliding sportovní létání sjezdové lyžování běžecké lyžování cykloturistika pěší turistika hipoturistika a jezdectví vodní sporty sportovní a rekreační rybaření poznávání historických atraktivit poznávání architektonických atraktivit poznávání sakrálních atraktivit (náboženský cestovní ruch) poutní turistika poznávání přírodních atraktivit poznávání kulturních atraktivit poznávání průmyslových atraktivit (industriální cestovní ruch)) venkovská turistika a agroturistika rekreace u vodních ploch rekreace v horských a podhorských oblastech příměstská rekreace kongresy a konference incentivní cestovní ruch výcvikové a vzdělávací programy obchodně-podnikatelský cestovní ruch veletržní a výstavní cestovní ruch nákupní cestovní ruch zábavní cestovní ruch

1.2 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Níže uvedené členění má nástrojový charakter. Mělo by tedy sloužit k identifikaci nástrojů, sloužících k srovnávání disparit jednotlivých subregionů turistického regionu SMaS. Zejména jde o takové disparity, které by negativně ovlivňovaly komplexní nabídku celého turistického regionu, resp. by snižovaly možnosti provázání produktů cestovního ruchu, pokrývajících celý turistický region nebo jeho větší celky. Tabulka č. 2: Rozčlenění území turistického regionu Severní Morava a Slezsko na subregiony z hlediska polohy, charakteru území, potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a předpokládaných rozvojových forem CR. Sub-region

Poloha území

1. Beskydy

Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy

2. Hrubý Jeseník

Hrubý Jeseník

Charakteristika reliéfu území a osídlení Horská oblast, Lysá hora 1324 m n.m., hustě zalesněná převážně jehličnaté lesy, CHKO Horská oblast s nejvyšší horou Moravy Pradědem

Charakteristika z hlediska potenciálu pro rozvoj CR Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná, silná lidová tradice Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou,



Předpokládaná forma CR Pěší turistika, cykloturistika, zimní sporty, venkovská a agroturistika, incentivní turistika, církevní turistika Pěší turistika, cykloturistika, zimní sporty, venkovská a



(1492 m n.m.), málo zalidněná, CHKO Nížinná oblast, velmi hustě osídlená, převládají městské aglomerace

3. OstravskoKarvinsko

Okolí měst Ostrava, Karviná, Bohumín, Český Těšín, Havířov

4. OpavskoHlučínsko

Okolí měst Hlučín, Kravaře, Opava

Nížinná oblast, několik větších měst, relativně husté osídlení

5. Nízký Jeseník

Okolí měst Bruntál, Rýmařov, Moravský Beroun, Budišov, Vítkov, Odry, Fulnek, Bílovec Okolí měst Nový Jičín, Kopřivnice, Příbor, Frýdlant n. Ostravicí, Frenštát p. Radhoštěm, Frýdek-Místek Území podél řeky Odry mezi Ostravou a Odrami

Podhorská oblast, zvlněná krajina se smíšenými lesy, velmi málo osídlena

6. Podhůří Beskyd

7. Poodří

8. Osoblažsko, Krnovsko

Okolí měst Krnov, Město Albrechtice a osoblažský výběžek

9. Šumpersko

Okolí Šumperku – podhůří Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Králického Sněžníku (okres Šumperk mimo Hrubého Jeseníku) 10. Beskydy, Okolí měst Rožnov, Vsetínské Valašské Meziříčí, vrchy a Vsetín Valašsko 11. Okolí Javorníku, Javornicko a Žulové, Vidnavy a Rychlebské Mikulovic Hory


často navštěvovaná Převážně průmyslová krajina, která se revitalizuje, množství industriálních a technických památek, také jiné turistické zajímavosti Množství památek a zajímavostí, historická městská centra, lidová tradice Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek

Podhorská oblast Městské památkové rezervace, s četnými městy, relativně četné památky a jiné zajímavosti, hustě osídlena dobrá infrastruktura

Nížinná oblast podél meandrů řeky Odry se soustavou rybníků a menších sídel, CHKO Nížinná oblast s mírně zvlněnou krajinou, převážně venkovské osídlení Zvlněná krajina pod pohořími Jeseníků, Rychlebských hor a Králického Sněžníku, charakterem podobná Nízkému Jeseníku

Atraktivní příroda, dostatečná infrastruktura

Podhorská oblast s městy, relativně hustě osídlena Nížinná oblast přecházející do neobydlené přírody Rychlebských hor

agroturistika, incentivní a lázeňská turistika Industriální, kulturněpoznávací, církevní, lázeňská, nákupní, příp. i kongresová turistika Kulturně-poznávací, městská a církevní turistika, venkovská a agroturistika, cykloturistiku Pěší turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, příp. i církevní turistika, myslivost Kulturně-poznávací, městská a církevní turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, rekreace u vodních ploch Cykloturistika, pěší turistika, venkovská a agroturistika, rybaření

město Krnov s historickým jádrem, jinak zemědělská oblast, pěkná a zachovalá příroda

Cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika

Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek, významné lázeňská destinace – Velké Losiny

Lázeňství, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví

Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, kulturně-historický fenomén – Rožnovský skanzen, dostatečná infrastruktura Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, nedostatečná infrastruktura, málo, ale zajímavé památky, řada zatopených lomů

Poznávací turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví Cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví

Tabulka č. 3: Rozčlenění území turistického regionu Severní Morava a Slezsko z hlediska ekonomického potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu Kategorie I.

Mikroregiony Ostravsko – Karvinsko

II.

Beskydy, Hrubý Jeseník

III.

Podhůří Beskyd, Opavsko, Poodří, Beskydy a Valašsko Nízký Jeseník, Osoblažsko, Šumpersko, Javornicko a Rychlebské hory

IV.

Souhrnná charakteristika Hustě osídlené území s velkým potenciálem pro cestovní ruch, dobrá infrastruktura, velká nezaměstnanost, kapitál částečně k dispozici, také jiné možnosti využití území Nejatraktivnější část území MSK z hlediska CR, relativně dobrá infrastruktura, která však neodpovídá potřebám náročnější klientely, CR bude hlavním zdrojem zaměstnanosti Dostačující infrastruktura, kapitál je relativně k dispozici

Atraktivní příroda, nejchudší oblasti s nedostatečnou infrastrukturou a vysokou nezaměstnaností, CR bude vedle zemědělství/lesnictví hlavní možností zaměstnanosti obyvatel a rozvoje území, zcela chybí kapitál

Podpora Celoročního využití, slabší letní sezóna Možnost celoročního využití s důrazem na letní a zimní sezónu Možnost celoročního využití, silná letní sezóna Hlavní využití v letní sezóně s možností prodloužení

1.3 Rozdělení turistického regionu do turistických oblastí Zpracovatelé se na základě jednání poradního sboru a jednotlivých pracovních skupin v turistických oblastech regionu rozhodli doporučit drobné úpravy ve stanovení turistických oblastí. Tyto úpravy se však týkají zejména úpravy statistických hranic turistických oblastí. Z pohledu marketingu by tyto hranice neměly vytvářet administrativní, ani jiné bariéry, poškozující vnímání regionu jeho návštěvníky a turisty. 1. Metodika členění






§

Cílem bylo definovat kompaktní a identifikovatelný celek založený na převládající formě cestovního ruchu a potenciálu rozvoje cestovního ruchu 2. Definování cíle a. Pro potřeby marketingu Členění regionu pro potřeby marketingu respektuje vzájemné marketingové vazby. Hranice turistických oblastí není explicitně definována a logicky vychází z průniku mezi jednotlivými turistickými oblastmi při přípravě produktů a produktových balíčků cestovního ruchu. b. Pro potřeby statistiky a satelitního účtu Specifikace turistických oblastí a jejich hranic s využitím katastrálního členění obcí. Turistický Turistická Vymezení území region oblast

Severní Morava a Slezsko

Jeseníky

Opavské Slezsko

Ostravsko

Těšínské Slezsko

Poodří – Moravské Kravařsko

Okres Bruntál: Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Laryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor Okres Jeseník: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec - Nová Ves, Javorník, Jeseník, Kobylá nad Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová Okres Opava: Kružberk, Melč, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice, Vítkov Okres Šumperk: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole Okres Bruntál: Sosnová Okres Opava: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Vršovice, Vřesina, Závada Okres Nový Jičín: Klimkovice, Vřesina, Okres Opava: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom Okres Ostrava: Ostrava Okres Frýdek-Místek: Bocanovice, Bukovec, Bystřice n. Olší, Dolní Lomná, Dolní Tošanovice, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Lomná, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Komorní Lhotka, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třanovice, Třinec, Vendryně, Vělopolí Okres Karviná: Albrechtice, Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko Okres Nový Jičín: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Kujavy, Kunín, Luboměř, Mankovice, Mošnov, Odry, Olbramice, Petřvald, Pustějov, Sedlnice,





Beskydy Valašsko


Skotnice, Slatina, Spálov, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Tísek, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné, Vrchy, Zbyslavice Okres Opava: Těškovice Okres Frýdek-Místek: Baška, Bílá, Brušperk, Bruzovice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Šenov, Václavovice, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty Žabeň, Žermanice Okres Nový Jičín: Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Hodslavice, Hostašovice, Kopřivnice, Lichnov, Mořkov, Nový Jičín, Příbor, Rybí, Starý Jičín, Štramberk, Tichá, Trojanovice, Veřovice, Závišice, Ženklava, Životice u Nového Jičína Okres Vsetín: Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Horní Bečva, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lačnov, Leskovec, Lešná, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střelná, Střítež nad Bečvou, Študlov, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Valašské Meziříčí, Valašské Příkazy, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří

Opavské Slezsko

Ostravsko


39 Jeseníky Poodří – Moravské Kravařsko



Beskydy a Valašsko




1.4 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS Na základě analýzy regionu, výsledků terénního šetření a konzultací s odborníky, členy poradního sboru, podnikateli a zástupci municipalit byla zpracována následující analýza silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb sektoru cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko.

Silné stránky Slabé stránky Vnitřní socioekonomické prostředí CR 1. 2. 3.

Geografická poloha regionu – snadná přístupnost 1. hlavně pro polské ale i slovenské turisty Upřednostňování Jeseníků a Beskyd jako mezinárodních turistických destinací 2. Jedná se o druhý nejlidnatější region v ČR s velkou populační základnou

Památky a majetky (zámky, industriální památky, státní statky, muzea), ve státním vlastnictví, se nedostatečně využívají pro cestovní ruch Nízká úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva regionu (zejména díky historickému vývoji a orientaci na velké průmyslové firmy převládá tzv. zaměstnanecká kultura)

Návštěvnická atraktivita regionu 4.

Potenciál pro rekreaci a turismus celoročního charakteru 5. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu na relativně malém prostoru (od výjimečných přírodních atraktivit, přes kulturně historické, kostely, muzea, dřevěná architektura, sportovní až po atraktivity průmyslového a technického charakteru) 6. Silný a známý sektor lázeňství, nabízející vyhledávané léčebné procedury 7. Atraktivita krajiny zčásti horského a podhorského typu a její využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času 8. Hustá síť značených pěších a cyklotras 9. Image lyžařského regionu (zejména Jeseníky, ale i Beskydy) 10. Sílící postavení a vnímání značky SMaS 11. Slavní rodáci, osobnosti spojené s regionem 12. Největší a nejpestřejší turistický region v ČR

Přetrvávající negativní image části regionu (zejména ostravsko-karvinské části) 4. „Nevyprofilovanost“ části regionu z pohledu nabídky pro CR 5. Nedostatek alternativních programů (atrakcí), nedostatečná vybavenost zábavními a společenskými centry 6. Absence systému zpřístupnění chráněných krajinných oblastí, území, parků, rezervací a průmyslových památek pro naučný i rekreační pobyt návštěvníků 7. Nedostatečné zajištění infrastrukturou, sloužící k prodloužení sezony a zmírnění mimosezónních výkyvů 8. Nedostatečné využívání jmen slavných rodáků a osobností spojených s TR SMaS 9. V regionu dosud omezeně přijata marketingová značka CR „Severní Morava a Slezsko“ 10. Absence typických (nosných) produktů CR turistického regionu SMaS a jednotlivých turistických oblastí (asociace) 11. Nelichotivý stav a vývoj životního prostředí v regionu 3.

Dopravní a technická infrastruktura CR 13. Letiště s nadstandardními technickými parametry (přistávací dráha) a předpoklady pro mezinárodní provoz 14. Nadprůměrná vybavenost regionu značenými cyklotrasami (2. místo v ČR) 15. Železniční nádraží v Petrovicích u Karviné – přímé vlakové spojení z Moskvy i Petrohradu 16. Mezinárodní železniční koridor vytvářející možnost rychlého a pohodlného železničního spojení regionu s okolním světem a připravované rychlé spojení Českých drah Ostrava – Praha (Pendolino)

12. Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení (chybí

hotely s 3 a více hvězdičkami - podle mezinárodních standardů, naopak využití stávajících je velmi nízké) 13. Špatná úroveň místních komunikací a silnic II. třídy a zanedbaná péče o krajinu a sídla 14. Nedostatečné zázemí CR v atraktivních místech (dojezd, doprava, místní přeprava pro turisty, parkoviště atd.) 15. Absence dálničních dopravních tahů, špatná dopravní dostupnost vně i uvnitř regionu

Služby a organizace CR 17. Vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům regionu. 18. Nejširší portfolio připravených produktových balíčků v ČR 19. Nastavený systém udržování lyžařských běžeckých stezek 20. Fungující společnost destinačního managementu v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko 21. Vytvořené dopravní služby pro zimní sporty (skibusy Beskydy a Jeseníky) a cykloturistiku (cyklobusy Beskydy a Jeseníky)

16. Často neprofesionální úroveň obsluhujícího personálu

v ubytovacích a stravovacích zařízeních a průvodců 17. Nedostatečné informační zajištění potenciálních i

18.

19. 20. 21. 22. 23. 24.



skutečných turistů a návštěvníků, schází cizojazyčná propagace a informace, např. v ruštině Nízká úroveň provázanosti nabídky služeb CR v regionu ve srovnání se zeměmi s vyspělým CR (Rakousko, Francie…) Nedostatečná úroveň jednotného regionálního marketingu TR SMaS v CR Nedostatečná práce s jednotlivými cílovými skupinami Nedostatečná prezentace TR SMaS v Praze Nedořešený systém prodeje „balíčků“ Nedostatečná marketingová podpora DCR Absence sofistikovaných produktů CR zaměřených na motivaci turistů k návštěvám, i opakovaným (jednotné




25. 26. 27.

28.

29. 30. 31. 32.

33. 34. 35.

Příležitosti 1.

2. 3.

4. 5.

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

13. 14.

Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po nových a specializovaných produktových balících (sjezdové lyžování, běžecké lyžování, cykloturistika, pěší a horská turistika, agroturistika, hipoturistika atd.) Možnost čerpání mimořádných donorských finančních prostředků z fondů EU v období do roku 2013 Rostoucí zájem a péče o vlastní zdraví a o moderní životní styl (fitness, wellness, golf, jezdectví, …), o „zdravé destinace“ Zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu Rostoucí význam dostupnosti destinací prostřednictvím rychlého vlakového spojení a nízkonákladových leteckých přepravců Řada dotačních programů (v rámci SF) pro rozvoj lidských zdrojů Rozvíjející se NIRS (národní informační a rezervační systém) CR (na platformě Doménové koule) Rostoucí zájem o kongresovou turistiku, nárůst firemní klientely Rostoucí zájem o vodácké produkty (Ostravická kaskáda, Moravice, Olše, Opava, …) VŠB – 6 tisíc lůžek k dispozici v letních měsících Možnost prohlášení památky UNESCO (Dolní oblast Vítkovice, Papírna – Velké Losiny, prales Mionší, …) Očekávaný nárůst příjezdů turistů ze zemí bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Pobaltí) a Asie (Čína, Indie, Jižní Korea, Hongkong, Taiwan, Japonsko) Rychlejší růst poptávky v segmentu seniorů oproti ostatním segmentům Rostoucí význam e-marketingu (internet, přímé rezervace atd.)

odbavovací systémy, návštěvnické karty, návštěvnické centrum apod.) Neexistence nabídky investičních příležitostí v oblasti CR Nevyužívání potenciálu husté sítě cyklotras (absence potřebné marketingové podpory a doplňkových služeb) Kooperace a komunikace mezi klíčovými činiteli CR v regionu – Lesy ČR, Povodí Odry, CHKO, památkáři, městské úřady, … Ochrana přírody, těžba dřeva, rybářské lístky, … Nedostatečná úroveň spolupráce a komunikace mezi sousedícími kraji (MSK, OLK, ZLK) a mezi subjekty, zainteresovanými na rozvoji CR Nedostatečně rozšířený systém certifikace ubytovacích zařízení v TR SMaS Nedostatečné značení turistických cílů a atraktivit CR (orientační systém) Nedostatečně rozvinutý a málo formalizovaný systém destinačního managementu v TR SMaS Nedostatečná nabídka služeb a šíře nabídky pravidelných linek (zatím jen Ostrava – Praha a Ostrava – Mnichov) letiště v Mošnově Nedostatečná statistika (potřebné informace) v cestovním ruchu Nedostatečné jazykové vybavení osob poskytujících služby v CR Omezené příjímání platebních karet

Hrozby Sílící konkurence orientující se na tuzemsko, polský, slovenský, německý trh, … (tuzemské regiony, aktivity polského lázeňství a letiště, …) 2. Poškozování zdrojů CR vlivem neorganizovaného rozvoje CR 3. Podcenění významu rozvoje CR pro vývoj malého a středního podnikání a pro tvorbu nových pracovních míst, demotivační až likvidační daňový systém 4. Nekoncepčnost státní podpory cestovního ruchu, odrážející se zejména v nedostatečné a nekvalitní legislativě 5. Oslabování pozice turistických regionů jejich další atomizací 6. Otevření těžby uhlí v Beskydách 7. Neřešení otázky turistických přechodů v příhraničních oblastech (ČR - PR, ČR – SR) 8. Neadekvátní úroveň pravomocí samozvaných jednotlivců a skupin, umožňujících blokování jakýchkoliv rozvojových záměrů 9. Potenciální výstavba energetického zdroje Blahutovice 10. Investiční záměry na výstavbu větrných elektráren 11. Rostoucí důraz na kvalitu poskytovaných služeb, v případě nepřijatelného standardu služeb utrpí celá destinace 1.






1.5 Diagnóza 1. Přetrvávající negativní image „Ostravska“ způsobený průmyslovou historií ostravsko-karvinské aglomerace. 2. Špatná silniční dopravní dostupnost regionu, daná zejména neexistencí dálničního napojení (kauza D47 a její dlouhodobá medializace). Naopak silnou stránkou by mohlo být železniční napojení regionu na železniční koridory s národním a mezinárodním významem, zejména po zahájení provozu rychlovlaku Pendolino mezi Prahou a Ostravou.

3. Trendy mezinárodního cestovního ruchu vedou ke zkracování a zvyšování počtu dovolených a tím nabývá na významu rychlost spojení. Dochází tedy k obrovskému rozvoji nízkonákladových leteckých společností, které přepravují obrovská množství turistů. Přes významný předpoklad regionu – existence mezinárodního letiště s nadstandardními technickými parametry v regionu – nerozvíjí se zatím potřebným tempem nabídka pravidelných linek (pouze Praha a Mnichov). Významným konkurentem se sílící pozicí je letiště v Katovicích (Pyrzovice), které dnes již disponuje 19 pravidelnými linkami, z toho 18 mezinárodními. Taktéž sílí pozice letiště v Brně-Tuřanech, které dnes nabízí 1 pravidelnou nízkonákladovou linku do Anglie (Londýn – Stansted) a od listopadu 2005 zahájí provoz na pravidelné lince Brno - Mnichov. Sílící konkurenci potvrzuje i letiště Wroclaw – Strachowice, které nabízí kromě leteckého spojení s metropolí Varšavou také pravidelné mezinárodní linky do Paříže (CDG), Frankfurtu, Mnichova, Kolína nad Rýnem a Kodaně. 4. Stav silnic a další technické infrastruktury (záchytná parkoviště) uvnitř regionu – jedná se dle marketingových šetřeních realizovaných od roku 2001 v regionu o nejhůře hodnocený nedostatek turisty přijíždějícími do regionu. 5. Dosud nebyly využity možnosti jak propojit nabídku krásné přírody (sportu, relaxace) s poznáváním památek, nákupy, rehabilitací v lázních, … prostřednictvím dopravního propojení (obslužnosti). Totéž jako alternativy pro špatné počasí a snížení vlivu sezónnosti. 6. Zatím nepropracované tématické celky do produktů a produktových balíčků: - vodní turismus, rybářství - muzejnictví vč. státních a soukromých muzeí - industriální turistika - kongresový CR 7. Překážkou rozvojových aktivit jsou často majetkové vztahy – množství památek (zámky, vysoké pece, …) a majetků využitelných pro CR (státní statky, pozemky) je v rukách státu a často zatížena





8.

9.

10.

11. 12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.


nedořešenými restitučními záležitostmi a jejich dostupnost pro potenciální zájemce (municipality, soukromé podnikatele atd.) je velmi ztížena. Nedostatečné informační zajištění, patřící v oblasti služeb dle výsledků marketingových šetření k nejkritizovanějším - nepropracovaný systém předávání informací (chybí info-kiosky, informační materiály atd.) - nedostatečná nabídka webových stránek v jazykových mutacích pro zahraniční turisty - mnohá IC neplní dostatečně svoji roli (otvírací doba, dostatek materiálů atd.). Nedostatečná úroveň personálu v zařízeních cestovního ruchu (vyplývá to z dlouhodobých marketingových šetření, zaměřených na návštěvníky regionu): - v ubytovacích a restauračních službách - průvodci - jazyková vybavenost Neexistence významné mezinárodně vnímané památky (chybí památka na listině UNESCO), která by měla schopnost výrazněji zviditelnit region. Nejbližší památka UNESCO je v Olomouci (Sloup Nejsvětější trojice) a v Kroměříži (Arcibiskupský zámek a zahrady). V turistickém regionu existují v současné době 2 potenciální uchazeči o zápis na listinu UNESCO (Dolní oblast Vítkovic resp. soubor 4 objektů industriálního dědictví a ruční papírna ve Velkých Losinách). Obě zmíněné památky jsou již na oficiálním seznamu kandidátů. Na seznamu světového dědictví UNESCO je po posledním zasedání World Heritage Committee 788 míst (611 kulturních, 154 přírodních a 23 kombinovaných lokalit ve 134 státních celcích). Technickou památkou či atraktivitou se z tohoto počtu může pochlubit 25 míst na světě. Z nich však není žádné svým charakterem srovnatelné s NKP ve Vítkovicích. Dalším potenciálním kandidátem je prales Mionši. Z marketingových šetření zaměřených na profil návštěvníka regionu vyplývá, že častým zdrojem kritiky je čistota a pořádek v turistických střediscích. CR není dosud u nás doceněn jako jedno z klíčových rozvojových odvětví (ve světě na 2. – 3. místě), z toho zřejmě plyne i nedostatečná komunikace klíčových činitelů (vedení krajů, měst, sdružení, CHKO, Lesy, Povodí, památkáři, pověřené úřady, …), kteří zásadně ovlivňují podmínky pro jeho další rozvoj. Turistický region je výjimečný svými rodáky a osobnostmi, které v regionu působily. Tyto osobnosti jsou často v zahraničí známější a výše ceněny než u nás (L. Janáček, S. Freud, J. G. Mendel, L.van Beethoven, J. Adamsonová, E. Zátopek atd.). Tento potenciál dosud nebyl využit. Schází výraznější marketing turistického regionu. Jako nově zaváděný produkt cestovního ruchu, navíc někdy spojován s negativním image průmyslového regionu, vyžaduje výraznější marketingovou podporu na vybraných cílových trzích cestovního ruchu. Vzhledem k neujasněnosti pozice turistického regionu SMaS a tří dotčených krajů (MSK, OK, ZK) není tento produkt dostatečně podporován. V současné době podporuje tento produkt pouze MSK. Příčinou je i nedostatečná komunikace a spolupráce mezi dotčenými kraji (MSK, OK, ZK) a nevyjasněnost vztahů v rámci turistického regionu SMaS Zatím nebyl dostatečně rozpracován systém podpory domácího cestovního ruchu. Zejména potenciální cílové trhy ze vzdálenějších míst ČR (české kraje) nejsou dostatečně silně oslovovány. Důsledkem toho je i zkracování průměrné příjezdové vzdálenosti domácích turistů (viz marketingové šetření). Přestože v turistickém regionu plošně funguje společnost destinačního managementu - DMMS, o.p.s. - není dosud systém destinačního managementu všude dostatečně proorganizován až na úroveň jednotlivých měst, obcí, zařízení a je nedostatečně formalizován (smluvní vztahy). Jeho činnost je tedy často podřizována krátkodobým, jednorázovým výstupům. V rámci turistického regionu existují některé záměry, které negativně působí resp. mohou působit na další rozvoj CR. Jedná se zejména o: - Záměr otevření těžby uhlí v Beskydách (Frenštát p. Radhoštěm) - Záměr výstavby jaderného energetického zdroje Blahutovice - Záměr vybudování polí vysokokapacitních větrných elektráren (až 150 m vysokých) na vrcholcích pohoří (Hrubý a Nízký Jeseník, Beskydy) - Záměr vybudování průplavu Dunaj-Odra- Labe. Zhoršující se kvalita životního prostředí (zejména čistota ovzduší). Od roku 2000 dochází na rozdíl od předcházejícího období ke změně trendu ve vývoji ukazatelů čistoty ovzduší v regionu. Oživení průmyslových aktivit v kontrastu se sníženou úrovní investic do ochrany životního prostředí na národní i regionální úrovni způsobuje zhoršování stavu ovzduší a tím potenciálně ohrožuje rozvoj turismu.






2 Vize a strategické rozvojové cíle Návrhová část vychází z následujících předpokladů: • Vize je dlouhodobější záležitostí, jejíž naplňování je dlouhodobým procesem a proto vize nemusí být charakterizována v měřitelných ukazatelích a nabízí velkou míru volnosti při jejím postupném naplňování. o V případě vize rozvoje cestovního ruchu turistického regionu SMaS budeme vycházet z trendů a informací o vývoji tohoto sektoru, kde se právě za zlomová období považují roky 2010 a 2020, proto cílovým rokem naplnění vize je rok 2015, tedy rok, kdy bude možno již jasně vyhodnotit naplnění změn očekávaných kolem roku 2010 a bude dostatečný prostor pro korekci resp., aktualizaci vize ve vztahu k roku 2020. • Strategické rozvojové cíle jsou konkretizací vize pro kratší, nicméně stále ještě středně až dlouhodobé období. Jedná se o cíle, transformující vizi do globálnějších, ale již měřitelných charakteristik. o V případě strategických rozvojových cílů cestovního ruchu turistického regionu SMaS budeme vycházet z toho, že se jedná přibližně o polovinu období pro naplnění vize a zároveň se jedná již o střednědobý interval, v rámci kterého bude možno vyhodnotit výstupy uplynulého období a případně provést aktualizaci vzhledem ke stanovené vizi. • Strategické rozvojové oblasti jsou dílčími částmi celkové strategie, tvořícími základní oblasti (fragmenty) celku, v daném případě cestovního ruchu, v rámci kterých musí být dosaženo změn. o Struktura strategických rozvojových oblastí vychází z typů rozvoje cestovního ruchu a ze struktury programových dokumentů cestovního ruchu na národní a krajské úrovni a zároveň vytváří prostor pro detailnější určení úkolů v jednotlivých významných dílčích oblastech celkové struktury cestovního ruchu. • Opatření strategických rozvojových oblastí jsou charakteristikou kroků, které je nutno učinit k dosažení cílů v rámci jednotlivých rozvojových oblastí. o Opatření jsou vztažena časově zejména k roku 2008, avšak prolínají i do období do roku 2010. • Akční plán zachycuje detailní plán akcí do roku 2008, tedy se vztahuje zejména k období let 2005 – 2008, které zároveň vytváří možnost dosažení relativně vysoké přesnosti plánovaných aktivit a kroků a jejich provázání na rozpočty (2006, 2007 a 2008) a na rozvojové programy, pokrývající problematiku cestovního ruchu (operační programy EU – zejména SROP a Státní program podpory cestovního ruchu a lázeňství). Rámcově budou v akčním plánu popsány i projekty a aktivity plánované k realizaci až do roku 2010. Vzhledem ke zpětné vazbě od subjektů z regionu však zpracovatel doporučuje každoroční aktualizaci části akční plán, a to jednak ze subjektivních důvodů (většina subjektů dnes nedokáže blíže specifikovat aktivity pro roky 2007 a 2008), ale i z objektivních důvodů (nejsou známy nové programovací dokumenty pro období 2007 – 2013 atd.).

Vize cestovního ruchu pro rok 2015 Strategické rozvojové cíle cestovního ruchu 2010

Strategické rozvojové oblasti 1. Primární rozvoj 2. Sekundární rozvoj 3. Terciární rozvoj

4. Podpůrná vybavenost

5. Marketing

6. Organizační rozvoj

Opatření strategických oblastí cestovního ruchu do roku 2008 Akční plán rozvoje cestovního ruchu do roku 2008 (detailně) a rámcově do roku 2010






2.1 Vize rozvoje turistického regionu Východiska naformulované vize: 1. Vize vychází ze znalosti domácí situace i z pochopení obecných trendů a potřeb. 2. Role / funkce vize: a. Komunikační – její tvorba a konečná podoba je prostředkem komunikace mezi zainteresovanými subjekty o budoucnosti. b. Spojovací – spojuje zainteresované subjekty, jejich zájmy, vytváří základ pro společný postup, spolupráci a hledání společných řešení. c. Motivační – motivuje zainteresované subjekty k jejímu naplnění a klienty (turisty) k ověření jejího naplňování. d. Prezentační – prezentuje odborné i laické veřejnosti, občanům i podnikatelům, návštěvníkům i turistům srozumitelně a jednoznačně záměry a snahy. 3. Vize má užší a širší formu: a. Užší forma – je stručná, jasná, nevysvětluje. b. Širší forma – je rozsáhlejší, podrobněji vysvětluje její dílčí části. 4. Východiska pro formulaci vize cestovního ruchu v TR SMaS: • Hlavní cílové skupiny podle místa původu o Tuzemské § Tuzemští turisté a návštěvníci z okolí města (do 100 km) a z Moravskoslezského kraje § Tuzemští turisté a návštěvníci ze sousedních krajů, § Tuzemští turisté z ostatních částí ČR atd. o Zahraniční, zejména ze: § sousedních zemí (Polsko, Slovensko, Německo, Rakousko) § západoevropských zemí (Nizozemsko, Belgie atd.) § východo a jihoevropských zemí (země bývalého Sovětského Svazu, Pobaltské země, Balkán atd.) • Hlavní cílové skupiny podle motivace: o Turisté a návštěvníci přijíždějící za poznáváním přírodních krás, kulturních, historických a industriálních památek. o Turisté a návštěvníci přijíždějící za rekreací a aktivním odpočinkem. o Turisté a návštěvníci přijíždějící za odpočinkem a poznáváním klidného prostředí venkova (venkovský, agro a ekoagro turismus). o Turisté a návštěvníci přijíždějící za zdravím do lázeňských a wellness center. o Turisté a návštěvníci přijíždějící za profesní (firemní) turistikou, tj. za účelem obchodních jednání, konferencí, kongresů apod. o Turisté a návštěvníci přijíždějící za zábavním turismem, tj. za nákupní, kulturní, společenskou, sportovní programovou nabídkou. • Hlavní cílové skupiny podle statutu: o rodiny s dětmi o organizované skupiny dospělých (např. výlety seniorů) o školní výlety a organizované skupiny dětí a mládeže o obchodníci, podnikatelé, kongresmani o senioři o jednotlivci a partnerské dvojice. • Hlavní nabídka (prodejní argumenty): o Pestrá nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí. o Architektonické, historické a industriální památky. o Zajímavá nabídka atraktivit, kultury a historie typicky venkovského regionu. o Kvalitní nabídka obchodních a zábavních center. o Pozitivně vnímané turistické oblasti Beskydy a Valašsko, Jeseníky a Slezsko. o Řada významných osobností, spojených s regionem. o Řada významných značek, spojených s regionem (Brano, Kofola, Opavia, Ostravar, Radegast, Tatra, Zlatovar atd.)






2.1.1 Vize 2015 – základní znění Severní Morava a Slezsko – dobře dostupná destinace pro domácí i zahraniční turisty s jedinečně pestrou a širokou a silným cíleným marketingem podporovanou nabídkou poznávání, relaxace, aktivního odpočinku, zábavy a profesního turismu, vycházející z řady výjimečných atraktivit, z krásné a zachovalé přírody, z kvalitních služeb a využívající široké podpory turismu a spolupráce zainteresovaných subjektů.

2.1.2 Rozšířené znění vize 2015 Severní Morava a Slezsko – • dobře dostupná destinace pro domácí i zahraniční turisty – dostupná tedy všemi nejvýznamnějšími druhy dopravy, tj. silniční a dálniční, železniční a leteckou, podporované dobře proorganizovanou dopravní obslužností turistických atraktivit a kvalitně udržovanými komunikacemi; • s jedinečně pestrou a širokou a silným cíleným marketingem podporovanou nabídkou – tedy nabídkou, jejíž výjimečnost a přitažlivost bude dána právě svou šíří a pestrostí na relativně malém území, silnou společně realizovanou a dobře koordinovanou marketingovou podporou zaměřenou na pečlivě vybrané a popsané cílové trhy; • poznávání, - využívajícího silných stránek regionu, tedy výjimečně široké a zajímavé nabídky industriálních památek a technických zajímavostí rozsetých víceméně po celém regionu, malebné přírody Beskyd, zachovalé přírody Jeseníků, silného folklóru valašského, gorolského, lašského a slezského, nabídky odkazů rodáků a výjimečných osobností regionu a řady architektonických skvostů; • relaxace, - využívající zejména výjimečně široké nabídky lázeňství a wellness, malebné přírody Beskyd, zachovalé přírody Jeseníků a klidných venkovských oblastí; • aktivního odpočinku, - využívajícího výjimečně bohaté nabídky cyklotras a cyklostezek, pěších tras, sportovních areálů pro zimní sporty (zejména v Beskydách a Jeseníkách), pro vodní turismus (toky, jezera, přehrady atd.), pro golf, pro sportovní a závěsné létání a pro další celoroční využití (kryté haly, kryté bazény a aquaparky atd.) ; • zábavy – využívající široké kulturní nabídky zejména středních a větších měst, nabídky zábavních center a areálů (Stodolní ulice, Černá louka, atd.) a bohaté programové nabídky (divadla, kina, koncerty atd.) ; • a profesního turismu, - využívajícího kvalitní nabídky kongresových a výstavních kapacit středních a větších měst, konferenčních kapacit kvalitních hotelů, lázeňských a rekreačních zařízení, kvalitních ubytovacích zařízení hotelového typu, a to vše s nabídkou incentivního turismu; • vycházející z řady výjimečných atraktivit, - vzniklých zejména zápisem výjimečných industriálních a přírodních památek do Seznamu světového dědictví UNESCO (Dolní oblast Vítkovic, Ruční papírna Velké Losiny), doplněných řadou národních a kulturních památek industriálního, architektonického a přírodního charakteru a nabídkou zábavně-vzdělávacích atraktivit, využívajících nejmodernější komunikačních a prezentačních technologií k představení historie a současnosti regionu; • z krásné a zachovalé přírody, - soustředěné zejména do horských oblastí Beskyd a Jeseníků, ale také do venkovských oblastí, nabízejících klidná a jedinečná zákoutí; • z kvalitních služeb – postavených jak na dobré vybavenosti regionu, tak zejména na kompetentním a vstřícném personálu ; • a využívající široké podpory turismu – jak veřejnosti, dobře informované o významu a přínosech turismu, tak na vstřícnosti a spolupráci samosprávných a státních institucí, podnikatelských a zájmových subjektů; • a spolupráce zainteresovaných subjektů. – tedy všech subjektů z veřejného i soukromého sektoru, působících v odvětví cestovního ruchu, zapojených v rámci koordinovaného cíleného rozvoje turismu v regionu do systému destinačního managementu.

2.2 Strategické rozvojové cíle Základní cíle rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Severní Morava a Slezsko jsou vytčeny pro období do roku 2010, tedy pro období kratší, než je formulována vize, jsou však již formulovány tak, aby byly měřitelné a pokrývaly jak základní kvantitativní parametry cestovního ruchu, tak kvalitativní charakteristiky (jako je např. struktura návštěvníků / turistů tuzemských i zahraničních a image regionu na cílových trzích cestovního ruchu atd.). Pro uvedené období, tj. do roku 2010, byly stanoveny následující základní strategické cíle:






1. V rámci DCR zaujmout místo v první třetině nejnavštěvovanějších turistických regionů České republiky. a. Způsob měření: statistické údaje (ČSÚ, satelitní účet CR), ukazatel počet českých turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. 2. V rámci příjezdového cestovního ruchu (příjezdy zahraničních turistů) zaujmout místo v první polovině nejnavštěvovanějších turistických regionů České republiky. a. Způsob měření: statistické údaje (ČSÚ, satelitní účet CR), ukazatel počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. 3. Spolu s rozvojem lidských zdrojů dosáhnout proorganizovanosti destinačního managementu až na úroveň jednotlivých měst, obcí a významných podnikatelských subjektů v cestovním ruchu. a. Způsob měření: počet subjektů zapojených do pravidelné spolupráce destinačního managementu (formálně vytvořená partnerství), zpětná vazba od zainteresovaných subjektů. 4. Díky rozvoji jednotného cíleného marketingu celého turistického regionu dosáhnout výrazné změny image turistického regionu SMaS. a. Způsob měření: marketingová šetření na národní a regionální úrovni. 5. Dosáhnout podstatného zlepšení doplňkových služeb, a to i zkvalitněním dopravní a ubytovací infrastruktury. a. Způsob měření: marketingová šetření na národní a regionální úrovni. 6. Dosáhnout zápisu dvou významných památek na území turistického regionu do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. a. Způsob měření: památky zapsané do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

2.3 Kritické faktory úspěšnosti • • • • •

nabídka pro turisty atraktivního prostředí (klimatu) a programů; vyšší úroveň pohostinnosti; zlepšení spolupráce mezi turistickými oblastmi a destinacemi; zlepšení komunikace a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem; sdílení společné vize, jako podmínka společné úspěšné práce.

3 Strategie rozvoje cestovního ruchu Strategie rozvoje cestovního ruchu se sestává z komplexní strategie turistického regionu a ze strategií jednotlivých turistických oblastí. Strategie turistického regionu je rámcovou strategií, charakterizující řešení záměrů, dotýkajících se celého regionu a takových rozvojových aktivit, u kterých je účelné zajistit společný postup všech turistických oblastí. Na tuto navazují dílčí strategie jednotlivých turistických oblastí, detailněji řešící specifika turistických oblastí. Pro naplnění vize a strategických cílů byly navrženy následující strategické rozvojové oblasti, v rámci kterých je potřeba dosáhnout požadovaných změn k naplnění vize a strategických cílů. Požadované výstupy jednotlivých strategických rozvojových oblastí jsou charakterizovány naformulovanými opatřeními, které se vztahují zejména k období do roku 2008. Na strategii bude navazovat akční plán, který již bude určovat konkrétní aktivity, kroky a projekty, které by měly být realizovány do roku 2008 a rámcově do roku 2010.






6. Organizační rozvoj 5. Marketing


3. Terciární rozvoj sestavování produktů cestovního ruchu ve formě produktových balíčků 2. Sekundární rozvoj – přizpůsobování a vylepšování existujících zdrojů, které nejsou zatím pro turismus optimálně využívány.

1. Primární rozvoj – vytváření zcela nových atrakcí

1. Primární rozvoj – je založen na budování zcela nových atrakcí. SMaS je regionem, jehož vývoj zatím nebyl zdaleka ukončen, proto nabízí řadu prostor a proluk, umožňujících rozvojové aktivity a vybudování nových atraktivit. Tento rozvoj je však kapitálově velmi náročný. Primární rozvoj je zpravidla financován ze soukromých zdrojů, které jsou v regionu dostupné zatím ve velmi omezené míře. Jistou podporou by zde mohly být jednak možnosti využití strukturálních fondů a dalších donorských zdrojů, přístupných pro soukromý sektor, a jednak aktivnější cílená snaha o zvýšení atraktivity regionu pro cizí investory do sektoru cestovního ruchu. 2. Sekundární rozvoj – je založen na využití stávajících zdrojů (objektů, areálů, atraktivit), které zatím nebyly z různých důvodů využívány pro cestovní ruch, resp. byly využívány jen extenzivně nebo velmi omezeně. Jak výstupy primárního tak sekundárního rozvoje vytvářejí z pohledu marketingu zpravidla tzv. motivační faktory k návštěvě dané destinace. Tedy faktory, jejichž neexistence nesnižuje zájem o danou destinaci, ale zároveň tento zájem nezvyšuje a destinace zpravidla zapadá v šedi průměru. 3. Terciární rozvoj – vychází z využití obou předchozích oblastí rozvoje a kombinuje jejich výstupy do produktů cestovního ruchu resp. vytváří na jejich základě produktové balíčky. Význam balíčků jako motivačního faktoru pro návštěvníky a turisty roste zejména se vzdáleností místa pobytu od dané destinace a s mírou její neznalosti, resp. nedostatku aktuálních informací o ni. Navíc pro podmínky SMaS by bylo velmi žádoucí využít při sestavování takovýchto balíčků atraktivit i okolních resp. blízkých turistických oblastí na české straně (Haná, Zlínsko), ale zároveň sousedících oblastí na polské straně. 4. Podpůrná vybavenost – jedná se o vybavenost a služby, které nejsou přímými atraktivitami cestovního ruchu, avšak které jsou podmínkou pro využití těchto atraktivit. Z pohledu marketingu se tedy jedná o takzvané hygienické faktory, jejichž existence nevytváří motivaci pro pobyt či návštěvu dané destinace, ale naopak jejich absence nebo nízká kvalita významně snižují zájem klientů o návštěvu dané destinace (ubytování, stravování, informační služby, finanční služby, doplňkové služby typu půjčoven a servisů, orientační systém atd.). 5. Marketing – tvoří jej rámec aktivit a prvků, které napomáhají prosazení nabídky, vytvořené výstupy předcházejících čtyřech oblastí na cílových trzích. Zejména se jedná o nástroje typu propagace, podpora prodeje, PR, programování, distribuce a cenová politika. 6. Organizační rozvoj – zastřešuje všechny výše uvedené typy a oblasti rozvoje, protože každý z nich vyžaduje pro svou realizaci určitou míru či formu organizace. Navíc tato oblast rozvoje zahrnuje i organizaci jednotlivých aktivit či akcí zaměřených na zvýšení atraktivity regionu pro návštěvníky a turisty.






3.1 Marketingová strategie turistického regionu SMaS 3.1.1 Marketingová strategie a její východiska Úkolem marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu je jednoznačné určení tržní, resp. produkto-tržní orientace. Marketingová strategie vychází ze segmentace trhu, výběru cílových trhů a stanovení cílové tržní pozice. Toto se následně promítá do implementačních nástrojů, které jsou tvořeny zejména základními prvky marketingového mixu – produkt, cena, distribuce a marketingová komunikace. Z tohoto principu vychází i návrh marketingových turistických oblastí, které tvoří dílčí části celkové nabídky turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Vzhledem k tomu, že v sektoru cestovního ruchu je turistický produkt spojen s danou lokalitou, ve které se vyskytuje, je celkový turistický produkt regionu tvořen jeho turistickou výjimečností, která je následně tvořena jednotlivými identifikovanými marketingovými oblastmi jako dílčími unikátními destinacemi. Jednotlivé marketingové oblasti tvoří tedy „produktové řady“ celkového „sortimentu“ turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Samotný turistický region je tedy specifickým produktem (značkou), lišícím se od konkurenčních produktů a preferovaný určitými cílovými skupinami. Jednotlivé marketingové oblasti jsou specifickými produktovými řadami, určenými opět pro specifické cílové skupiny. Takto pojatou produktovou nabídku je potřebné na cílových trzích propagovat a následně realizovat. Obecně je podstatou marketingové strategie určení produkto-tržní orientace a způsobu zajištění realizace nabídky na cílových trzích. V podmínkách sektoru cestovního ruchu se součástí produktu, tedy nabídky, stává samotná destinace s jejím image. Proto jsou nutnými východisky pro formulaci marketingové strategie jednak jasně vymezené marketingové turistické oblasti, dále jejich srovnání s potenciálně konkurenčními destinacemi a určení tržní pozice celého turistického regionu a jeho marketingových turistických oblastí.

3.1.2 Marketingové členění turistického regionu SMaS Na základě vyhodnocení turistického potenciálu turistického regionu Severní Morava a Slezsko a jeho jednotlivých částí bylo z marketingového pohledu nadefinováno 6 turistických oblastí, které by měly tvořit jednotlivé specifické produktové řady celého turistického regionu, které vykazují dostatečnou vnitřní homogenitu a navzájem vůči sobě jsou z pohledu vnímání turisty dostatečně rozdílné a zároveň z pohledu cílového klienta vytvářejí dostatečně velké a silné produktové řady (nabídku). Členění je popsáno v kapitole 1.3.

3.1.3 Konkurenční mapa turistického regionu SMaS a jeho turistických oblastí (zdroj: vlastní zdroje a šetření, Regionální analýza cestovního ruchu v ČR / Ústav územního rozvoje Brno) Marketingo vý region / subregiony SmaS

Charakteristika potenciálu CR Potenciál CR vychází zejména z přírodních podmínek (nadmořská výška, zalesněnost atd.) horských destinací Beskyd a Jeseníků v kontrastu s nížinatými rovinatými oblastmi (zejména podél toků řek), oblastí s nejnižší hustotou osídlení (Hrubý Jeseník, Rychlebské Hory, Osoblažsko) v kontrastu s Ostravskem, jako 2. nejhustěji osídleným regionem ČR (po Praze), z kontrastu mezi pozicí regionu s největší rozlohou CHKO (podílem NPP a NPR v ČR) ale zároveň regionu s historicky nejvyšší průmyslovou koncentrací a s nejvýznamnější a největší technickou památkou v ČR (tzv. Dolní oblast Vítkovic) a řadou dalších industriálních atraktivit,

Konkurence mezinárodní Konkurence národní (zejména střední (turistické regiony) Evropa) 1. Střední 1. Český sever (zahrnuje i Slovensko – Krkonoše) méně hory (Fatra, průmyslových aktivit Tatry), méně 2. Východní Čechy (méně průmysl průmyslových aktivit) Bánská Bystrica, 3. Šumava a Jižní Čechy Kremnica) 2. Jihovýchodní Polsko (Polská část Slezských Beskyd, Zakopane, Nowy Targ) 3. Rakousko – Alpské horské regiony



Konkurenční pozice Ve většině charakteristik se region SMaS pohybuje v první trojici až pětici konkurenčních regionů (viz. analýza). Výjimečnost regionu je tedy skutečně patrná zejména v pestrosti potenciálu CR a množství kontrastů, vyplývajících z charakteristik. Významnou skutečností je poloha regionu vůči významnému Polskému trhu, blízkost dvou průmyslových aglomerací s vysokou hustotou osídlení (Katovická aglomerace a OstravskoKarvinská aglomerace) ve vztahu k Alpským horským oblastem Rakouska, Itálie či Slovinska. Důležitou je rovněž




region s druhým nejvyšším potenciálem lázeňství (po Západočeských lázních). Nedostatkem je naopak nižší úroveň služeb (vycházející zejména z kvalifikačních a vzdělanostních předpokladů), nedostatek alternativních programů (zábavní centra, kryté aquaparky atd.).

Beskydy Valašsko

a Poznání, kultura, folklór, přírodní a 1. Malá a Velká kulturně-historické atraktivity, Fatra, malebná příroda, Lysá hora, 2. Nízké a Vysoké zábava, sport, sjezdové a běžecké Tatry lyžování, koupání, turistika. 3. Polsko – Polská Nedostatkem je rozsah a úroveň část Slezských služeb a nedostatek alternativních Beskyd programů a možností zábavy.

1. Český Sever – Krkonoše, Jizerské Hory 2. Severozápad - Krušné Hory 3. Šumava 4. Východní Čechy Orlické Hory 5. Vysočina Českomoravská vrchovina 6. Slovácko a Domažlicko – specifický folklór 1. Český Sever – Krkonoše, Jizerské Hory 2. Severozápad - Krušné Hory 3. Šumava 4. Východní Čechy Orlické Hory 5. Vysočina Českomoravská vrchovina

Jeseníky

Příroda, lesy, Praděd, klima, turistika, cykloturistika, sport, sjezdové a běžecké lyžování, zdraví, lázeňství, klid, image zachovalé a nepoškozené přírody, image lyžařského regionu, hipoturistika, vodní sporty a rybaření, myslivost. Nedoceněné Rychlebské hory. Nedostatkem je úroveň služeb, problematická dopravní dostupnost a nedostatek alternativních programů.

Opavské Slezsko

Architektonické a historické 1. Polsko – řada 1. Jižní Morava památky (zámky), vojenská historie nížinatých oblastí 2. Střední Morava – Haná (opevnění z 19. a z 20. století), 2. Maďarsko – řada 3. Plzeňsko – jižní část kultura, industriální památky nížinatých oblastí poblíž Šumavě (Weisshuhnův kanál, větrné mlýny), příměstská a krátkodobá turistika, vodní toky (Opava) a plochy (Hlučínské jezero, rybníky). Nedostatkem je úroveň služeb, kapacita ubytovacích zařízení a alternativních programů.

Ostravsko

Průmyslová historie, 3. největší 1. Polsko - Horní 1. Střední Čechy (Příbram, město ČR, nákupní centrum, Slezsko Kutná Hora) průmyslová (industriální) turistika, (Katovice, Zabrze, 2. Jižní Morava – poznávací turistika, byznys turistika, Bytom) Brněnsko městská turistika (zábava, nákupy). 2. Německo – 3. Praha – technické Nedostatkem je image, Porýní a Porůří památky nerozvinutost služeb cestovního ruchu a nedostatek atraktivit zábavního charakteru.

1. Malá a Velká Fatra, 2. Nízké a Vysoké Tatry 3. Polsko – Slezské Beskydy, Polské Tatry 4. Slovenská část Javorníků



poloha na významné severo– jižní spojnici (historicky označované rovněž jako Jantarová stezka), vytvářející významný potenciál pro dopravní propojení téměř všemi druhy pozemních doprav (stezky, silnice, železnice). Vybudování konkurenční pozice na tomto principu vytváří významný předpoklad odlišení turistického regionu SmaS od konkurenčních regionů, které v dílčích charakteristikách vykazují i lepší výsledky, ale celkový potenciál rozmanitosti, kontrastů a šíře nabídky zatím hovoří pro SmaS. Zejména díky své poloze a rozmanitosti má region SMaS charakter destinace mezinárodního významu. Přednosti – malebnost přírody, folklór – valašský, lašský, gorolský, poloha vůči významným cílovým trhům – Ostravská průmyslová aglomerace a Katovická aglomerace. V současné době se jedná o destinaci s národním a středoevropským významem avšak s potenciálem stát se destinací s mezinárodním významem. Přednosti – silné lázeňství, zachovalejší příroda, image, sněhové podmínky na Pradědu (z pohledu výše sněhové pokrývky a doby jejího trvání se Praděd dlouhodobě řadí mezi 10 středisek v Evropě), poloha vůči významnému cílovému trhu, kterým je díky své geomorfologické charakteristice Polsko a zejména severovýchodní část Německa. Z pohledu cestovního ruchu se jedná o destinaci středoevropského významu s výrazným potenciálem stát se destinací mezinárodního významu. Přednosti – spojovací prostor mezi Katovickou a Ostravskou aglomerací a Hrubým a Nízkým Jeseníkem, předhůří Nízkého a Hrubého Jeseníku, historická sounáležitost ke Slezsku. Z pohledu cestovního ruchu se jedná spíše o destinaci regionálního a národního významu s potenciálem stát se destinací středoevropského významu. Vyšší hustota osídlení, více průmyslových a technických památek, blízkost významných rekreačních oblastí – zejména Beskyd. Z pohledu cestovního ruchu může sehrát region významnou roli v oblasti industriální, kongresové a nákupní turistiky. Rovněž vzhledem k jeho poloze vůči Beskydám a Jeseníkům může




Poodří – Příroda, malebná krajina povodí 1. Nížinaté regiony 1. Olomoucká část Moravské Odry, Odra, meandry, rybníky, tůně, jižního Slovenska. Moravské brány Kravařsko jezera a jejich fauna a flóra, kulturní 2. Podunajská část s Hostýnskými vrchy a historické památky, turistické a severovýchodního 2. Části okresů Plzeň-jih cyklo trasy, venkovský ráz. Rakouska okolo místních vodních Nedostatkem je rozsah a úroveň toků. služeb a ubytovacích kapacit.


Stavební sloh, který je silně 1. Příhraniční regiony 1. Příhraniční oblasti ovlivněn kulturami příhraničních západního s Polskem v západní oblastí tří zemí - Česko, Polsko, Slovenska části. Slovensko, největší atrakcí jsou 2. Příhraniční regiony 2. Lázeňské destinace potom dřevěné kostelíky (Petrovice jižního Polska (s středního a menšího u Karviné, Guty, Albrechtice a lázeňstvím a charakteru – Třeboň, další), historické dědictví (zámek historickými Teplice n. Bečvou atd. Fryštát, řada kostelů, archeopark památkami) atd.), významným prvkem je severní a severovýchodní část Beskyd - Těšínských Beskyd, neopomenutelnou roli hrají lázeňství a wellness a nabídka vodních ploch.

sehrát významnou roli jako společenské a kulturní centrum. Je zde potenciál stát se destinací cestovního ruchu s mezinárodním významem. Přímá návaznost na populačně silnou Ostravsko-Karvinskou aglomeraci s výrazným venkovským charakterem. Z pohledu cestovního má destinace zejména charakter regionální. Vzhledem ke své poloze je zde potenciál stát se tranzitní destinací národního a středoevropského významu na trase sever-jich. Přednosti – lázeňství, vazba na Polsko, Těšínské Beskydy. Z pohledu cestovního ruchu se jedná spíše o regionální destinaci cestovního ruchu, národního a mezinárodního charakteru může dosáhnout úzkou spoluprací a propojením zejména s nabídkou Beskyd.

3.1.4 Konkurenční pozice turistického regionu SMaS Z mezinárodního pohledu se ve Středoevropském teritoriu a vzhledem k přírodnímu, kulturnímu a historickému potenciálu jeví jako nejvýznamnější konkurenti: 1. V mezinárodním měřítku: a. Střední Slovensko (na západě od Žiliny až po Prešov na východě, na jihu od Bánské Štiavnice až po hranice s Polskem na severu) b. Jihovýchodní Polsko (Polská část Slezských Beskyd, Zakopane, Nowy Targ) c. Rakousko – Alpské horské regiony, Podunají 2. V národním měřítku: a. Český sever (Krkonoše, Jizerské hory) b. Východní Čechy (Orlické hory, Králický Sněžník) c. Vysočina (Českomoravská vrchovina) d. Šumava a Jižní Čechy

3.1.5 Cílové skupiny a produkto-tržní orientace Na základě identifikovaného potenciálu cestovního ruchu turistického regionu Severní Moravy a Slezska, jeho současné konkurenční pozice, přijaté vize rozvoje cestovního ruchu a marketingové strategie lze nejvýznamnější potenciální cílové trhy rozdělit z pohledu času na: • Prioritní cílové trhy do roku 2010 (ČR, Evropa, Rusko) • Prioritní cílové trhy po roce 2010 (ČR, Evropa, Rusko, Asie, Amerika) a z pohledu potenciálu růstu na: • Mírně rostoucí (ČR, západní Evropa, severní Evropa) • Rostoucí (Pobaltí, Rusko, jižní Evropa – Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko) • Rychle rostoucí (Asie – Čína, Japonsko, blízký východ - Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Oman, Katar). Prioritní cílové trhy pro období do roku lze charakterizovat následovně: Tuzemský trh a jeho cílové skupiny

1.

Poznámky

Velmi významnou skupinou pro sezónní období (období Turista z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky, přijíždějící do prázdnin) jsou rodiny se školou regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem nebo povinnými dětmi. Z pohledu vlakem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi) zejména za sportovním vyžitím, mimosezónních období se jeví jako velmi významné rodiny poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou. s dětmi v předškolním věku a bezdětné rodiny.





2.

3.

4.

5.

6.

Návštěvník nebo turista z regionu Severní Moravy a Slezska či z přilehlých regionů, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem nebo vlakem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi) za nákupy. Děti a školní mládež, přijíždějící do regionu nebo do cílové destinace zejména ve skupinách Významná cílová skupina (školní výlety, lyžařské či jiné sportovní výcviky), zejména po silnici (autobus) za poznáváním zejména z pohledu pokrytí regionu a jeho atraktivit nebo za sportem a zpravidla mimo období hlavní sezóny. mimosezónních období. Významná cílová skupina pro Senioři z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky, přijíždějící do prodloužení sezóny a pokrytí období. regionu resp. do cílové destinace sami nebo se svým partnerem nebo se skupinou po silnici mimosezónních poskytovaných (osobním automobilem nebo autobusem) nebo po železnici za rekreací a poznáváním regionu Z pohledu služeb méně náročná skupina, a jeho atraktivit. ale citlivá na cenu. Dnes se jedná podle odhadu o Lázeňští hosté z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky, ve kvalifikovaného vyšší a částečně střední věkové kategorii, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace po 35.000 až 38.000 hostů ročně, železnici nebo po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) ze zdravotních / léčebných z toho z 90% se jedná o pojištěnce, pouze asi v 10% důvodů a preventivních důvodů. případů se jedná o samoplátce. Podnikatelé, manažeři a zaměstnanci z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace po silnici (zejména osobním automobilem), po železnici (zejména v případě, je-li cílovou destinací střední část regionu, nacházející se kolem hlavních železničních koridorů – Ostrava, Karviná, Bohumín, Třinec) nebo letadlem (přes letiště Ostrava – Mošnov a opět zejména je-li cílovou destinací střední část regionu) z profesních důvodů (obchodní služební cesty, konference, výstavy, incentivní cestovní ruch).

Zahraniční trh a jeho cílové skupiny

1.

2.

3.


Turista z Polska, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do střední třídy s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za sportovním vyžitím (zejména horské oblasti, tj. subregiony Hrubý Jeseník a Beskydy – Valašsko), poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou. Turista ze Slovenska, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do střední třídy s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou a sportovním vyžitím (zejména horské oblasti, tj. subregiony Hrubý Jeseník a Beskydy – Valašsko a zejména v období mimo zimní sezónu). Návštěvník nebo turista z Polského nebo Slovenského příhraničí, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi) za nákupy (zejména příhraniční regiony – severní část Hrubého Jeseníku, Opavsko – Krnovsko, Ostravsko – Karvinsko a severovýchodní část Beskyd a Valašska).

4.

Polské, Ukrajinské, Běloruské a Ruské děti a školní mládež, přijíždějící do regionu nebo do cílové destinace zejména ve skupinách (školní výlety, lyžařské či jiné sportovní výcviky), zejména po silnici (autobus) nebo po železnici za poznáváním regionu a jeho atraktivit nebo za sportem a zpravidla mimo období hlavní sezóny.

5.

Zahraniční turisté zejména z Německa, Nizozemska, Dánska a ostatních částí Evropy, patřící ve svých zemích do nižších a středních příjmových skupin, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), zejména za sportovním vyžitím, poznáváním regionu a jeho atraktivit a rekreací.

6.

Senioři, zejména z Německa, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace se svým partnerem nebo se skupinou po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) za rekreací a poznáváním regionu a jeho atraktivit.

7.

Zahraniční turisté z Pobaltí a z Ruska, přijíždějící do regionu s rodinou nebo s partnerem vlakem, letadlem nebo autem zejména za sportovním vyžitím, poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací, pobytem v lázních (wellness).



Poznámky Jedná se o velmi významný trh (38,7 milionů obyvatel, z toho pouze asi 18% patří do skupiny pod hranicí chudoby), dlouhodobě stagnující resp. mírně klesající populace, v roce 2000 bylo 2,8 milionů obyvatel uživateli internetu. Ne velký, ale za to kulturně, jazykově a historicky blízká cílová skupina (5,4 mil. obyvatel). Spádová oblast do 100 km od centra regionu Ostravy zahrnuje populaci téměř 5 mil., do 200 km je to přes 7 mil. obyvatel. Významné cílové skupiny, zejména pro Polský trh hovoří silný zlotý, tedy relativně nižší finanční náročnost pobytu a služeb v ČR. Německo – populace 82 mil., s mírně rostoucí tendencí, velmi silná skupina seniorů (kolem 20%) Nizozemsko – populace 16,1 mil., rostoucí tendence, velmi nízká nezaměstnanost 2,8%, silná skupina seniorů (blíží se ke 20%). Dánsko – populace 5,3 mil., tj. 2,9 mil. rodin z toho 640 tis. s dětmi, dlouhodobě populačně rostoucí trh, přes 20% populace tvoří senioři starší 60 let. Německo – cca 16 mil. seniorů nad 60 let. Nizozemsko – cca 3 mil. seniorů nad 60 let. Dánsko – cca 1,1 mil. seniorů nad 60 let.




Zahraniční lázeňští hosté zejména z Polska, Slovenska ale i z východní části Německa, ve vyšší a částečně střední věkové kategorii, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace po 8. silnici (osobním automobilem nebo autobusem) nebo po železnici ze zdravotních / léčebných důvodů. Mimoevropský turista (USA, Japonsko, Asie apod.), přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména letadlem (přes letiště Ostrava – Mošnov) nebo po silnici (nejčastěji zapůjčeným osobním automobilem) se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící 9. ve své zemi do střední a vyšší střední třídy a přijíždějící zejména za sportovním vyžitím (zejména horské oblasti, tj. subregiony Hrubý Jeseník, Beskydy – Valašsko), poznáváním regionu a jeho atraktivit (kulturní památky – např. Hukvaldy, Štramberk, industriální památky) a rekreací. Zahraniční podnikatelé, manažeři a zaměstnanci přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace letadlem (přes letiště Ostrava – Mošnov a opět zejména je-li cílovou destinací střední část regionu) nebo po silnici (zejména osobním automobilem) nebo po železnici 10. (zejména v případě, je-li cílovou destinací střední část regionu, nacházející se kolem hlavních železničních koridorů – Ostrava, Karviná, Bohumín, Třinec) z profesních důvodů (obchodní služební cesty, konference, výstavy, incentivní cestovní ruch).

3.1.6 Charakteristiky vybraných zdrojových cestovního ruchu pro turistický region SMaS

trhů

příjezdového

Vzhledem ke stávající situaci a k trendům popsaným v analýze jsou cílové trhy rozděleny na mírně rostoucí, rostoucí trhy a rychle rostoucí trhy. Poslední skupina je nadefinována zejména pro období po roce 2010.

3.1.6.1 Mírně rostoucí trhy NĚMECKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Německo se v letech 1997 až 2004 podle údajů agentury Czech Tourism umístilo na 1. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky s celkovým podílem cca 30 %. V Moravskoslezském kraji počet německých turistů dlouhodobě pozvolna klesá, ovšem i tak se pohybuje spolu s polskými a slovenskými turisty v první trojici. Německo Počty reg. hostů v ubyt. zař.

Věková struktura (%)

Hlavní důvody návštěvy ČR (%)

Typ zájezdu

(%)

Způsob ubytování (%)

ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25) 30 - 44 let (26 – 45) 45 - 59 let (46 – 55) 60 a více let (56 a více) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Příbuzní a známí Tranzit ČR Aktivní dovolená Účast kult., sport. akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Známí/příbuzní Ubytovna, hostel

2001 1 493 958 385 533 67 184 24,6 43,2 20 11,3

2002 1 551 353 480 757 49 706 1 den pobyt 11,9 23,2 42,1 36,7 25,8 23,1 18,5 14,9 1 den pobyt

2003 1 394 581 397 964 19 927 1 den pobyt 10,2 24,5 34,2 35 28,5 24 27,1 16,4 1 den pobyt

45,9

22,2

44,5

9,8

40,9

23,6 14,5 3,9 15,7 9,5 7,9 13,4

15,2 6 21,5 2 4 1,3 42,7

22,7 13,1 6,7 17 6,9 5,2 6,4

1,3 6,7 8,9 2,5 2,5 0,4 71,9

1 den 87,4 3,3

pobyt 81,2 8,2

1 den 95,1 1,9

18 23,2 6,6 9,3 7,5 6,5 6,5 0,4 pobyt 77 10,2

9,3

10,6 13 33,2 24,4 13,9 2,8

3

70,6 12,8 16,3 11,5 30,2 28,5 14,6 6,2



12,8 6,3 27,8 25,6 22,2 2,7



Délka pobytu (%)

Struktura výdajů placených přímo v ČR (USD)

Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování (podíl v %) Strava Doprava Jiné služba Nákupy


1,9 10,7

1 den 45,7 16,5 42,8 3,1 37,6

5,2 10,2

6,9 8,6

77,3 21 1,7 pobyt 44,3 39,2 24,1 10,8 7,3 18,6

83,6 14,9 1,6 pobyt 56,2 32,4 21,4 14,3 12,9 18,9

1 den 83,5 14,9 27,2 3,1 54,8

Dle analýzy 2003/2004 Medien Service GMgH 68 % německých občanů nad 16 let, což odpovídá číslu 42 milionů, přemýšlí o dovolené v České republice. (Pro srovnání: Rakousko 55 mil, Španělsko 53 mil, Řecko 49, Maďarsko 45 mil.) Současné trendy v německém cestovním ruchu: • • • •

•

Návštěvy měst – boom levných leteckých společností umožňuje další růst tohoto segmentu, neboť velké evropské metropole jsou letadlem za výhodných finančních podmínek velice dobře dostupné. Stále více touroperátorů nabízí na svých portálech výhodné letecké pobyty. Wellness – role wellnessové dovolené roste, stejně jako nabídka hotelů a středisek, které tyto služby nabízejí. Němečtí turisté stále více vyhledávají zařízení nabízející tyto služby – zájem o tento typ dovolené bude dlouhodobý. All – inclusive – v souvislosti s vyššími příjmy a tendencí strávit dovolenou bez starostí a dalších finančních nákladů preferují němečtí turisté systém all – inclusive. Sport a aktivní dovolená – rok 2004 byl bohatý na sportovní události, což pozitivně ovlivňuje sportovní fanoušky a návštěvníky k aktivní dovolené. Neustále se zvyšuje zájem o golf a rovněž nordic walking a surfování zařazuje stále více touroperátorů do svých nabídek. Novým trendem je také skálolezení. Pokud by se na trhu objevily další nové atraktivní nabídky, poroste výrazně i tento segment. Internet – němečtí turisté upřednostňují rezervaci přes toto informační médium. Převážnou většinu rezervací pak tvoří nákup letenek levných leteckých společností (90-95%), pronájem letních domů a chat (20-30 %), zájezdy Last Minute (15-25 %), a hotely (15-25 %).

Cílové segmenty v německém cestovním ruchu: • •

• • •

Mladá generace do 16 let: organizované výlety za kulturou a poznáním, levné ubytování, rozmanitá večerní zábava, doprava autobusem nebo vlakem. Mladá generace do 28 let: z bývalých spolkových zemí nevyhledává levné ubytování, navštěvují restaurace a bary, cestu si organizují individuálně, převažuje letecká doprava. Mladí lidé z bývalého východního bloku preferují levné ubytování, neutrácejí tolik peněz a cestují převážně autem, autobusem nebo vlakem. Střední generace – vyhledává kombinaci zábavy a odpočinku, navštěvují památky a jsou ochotni dobře zaplatit za dobré služby. Manažeři a majitelé firem – nehledí na finance, požadují velmi dobré a kvalitní služby. Starší generace – cesty za poznáním, kulturou a zábavou přiměřenou věku. Navštěvují česká města, památky UNESCO, hrady a zámky, jsou stálými klienty našich lázní. Oblíbeným ubytováním jsou kempy, tato generace často stráví velkou část roku cestováním.

VELKÁ BRITÁNIE – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA V roce 1998 patřilo Velké Británii 7. místo z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky, ale od roku 1999 obsazovala pravidelně 4. místo. V roce 2002 se posunula na 3. místo a v roce 2003 a 2004 obsadila 2. místo v pořadí počtu turistů přijíždějících do České republiky, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. V Moravskoslezském kraji obsadilo Spojené království Velké Británie a Severního Irska 6. místo v počtu turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Velká Británie Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura

ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let)



2001 278 818 214 546 4 768 29,7

2002 286 746 236 888 2 503 34,4

2003 412 402 361 728 2 569 31



(%)


Typ zájezdu (%)


Délka pobytu (%)


30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Studijní program Jinak Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/hotel Nocleh u známých Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování (podíl v %) Strava Doprava Jiné služba Nákupy


35,8 23,4 11 60,5 27,5 8,3 4,9 7,3 7,2 0,2 2 0 63,5 27,5

31,9 21 12,8 75 12,2 11,2 2,2 10,1 12,9 0,7 3,4 3,6 65,4 26,9

9 31,4 41,3 6,7 7,7 8,5 6,5 1,6

7,7 32 38,3 4,9 11,1 11,9 6,3 0,7

73,4 21,9 4,6 75,1 32,2 30,3 7,7 5,3 24,4

68,3 27,9 3,8 33 39,9 26,8 9,8 7,3 17,1

49 12 8 76 20 11 2 4 0 12 11 84 10 6 19 44 7 8 10 9 0 4 72 19 9 114 37,7 28,2 9,7 5,8 18,4

Stabilní geopolitické klima, rozšířené povědomí o ČR v souvislosti s nedávným vstupem do EU, a zejména nárůst leteckých společností operujících mezi ČR a Británií, lze považovat za klíčové aspekty vedoucí k podstatnému navýšení příjezdu Britů do České republiky. Momentálně Británii a ČR spojuje 7 leteckých společností. Do Prahy lze létat již ze všech 3 londýnských letišť, spojení Londýn – Brno zajišťuje společnost Ryanair. Anglickým turistům a touroperátorům byly diky aktivitě Britského zastoupení Agentury Czech Tourism představeny vybrané destinace a regiony cestovního ruchu v České republice. Ovšem jak uvádí situační zpráva o britském trhu z dubna 2004, Moravskoslezský kraj prezentován nebyl. Trendy v britském cestovním ruchu: • • • • • •

Poptávka po zahraničních zájezdech má ve Velké Británii tendence růst, což se projevuje jak v počtu vyjíždějících občanů, tak i ve výdajích na cestovní ruch. Česká republika si stále udržuje statut nové, nepoznané destinace. V současnosti se více prosazuje jako destinace pro kongresovou a incentivní turistiku. Zájem o Prahu vzrostl v první polovině roku 2002 dle asociace ABTA (Asosiation of British Travel Agents) o neuvěřitelných 121 %. Zimní dovolená – geografické a klimatické podmínky mají bezesporu velký podíl na výjezdech Britů „za sněhem“. V roce 2002 strávilo 1,5 mil. Britů zimní dovolenou v zahraničí. Francie, Rakousko a Itálie se stále řadí k zemím s největším počtem klientů. Lázně – zájem o tento produkt se postupně zvyšuje, klientela vyhledává antistresový protipól k hektickému způsobu života a celkové uvolnění. Antistresový, zkrášlovací, detoxikační program, homeopatie, jóga patří k těm nejvyhledávanějším. Uzavírání sňatků v zahraničí – v roce 2003 více než 40 tis. párů uzavřelo sňatek v zahraničí. Aktivní dovolená – ačkoli 71 % Britů strávilo dovolenou u moře, 80 % z nich si zvolilo evropskou destinaci. Klientela se stává náročnější a dobrodružnější. 8 % z celkové nabídky „package holidays“ představovalo aktivní dovolenou (turistika, lyžování a vodní sporty).






Preference produktů britské klientely ve vztahu k ČR: • • •

Praha – z 90 % vyjíždí turisté do Prahy, kde tráví průměrně 3 dny. Pobyty bývají obohaceny o návštěvu koncertů a opery. Pražské jaro a vánoční trhy bývají stále největším magnetem. Praha , Český Krumlov – malebnost jižních Čech vešla u Britů ve známost, tento produkt je značně vyhledáván. České hrady a zámky patří mezi největší lákadla Britů. CK nabízející tyto produkty zaznamenaly zmenšený zájem o Český Krumlov. Mariánské Lázně, Karlovy Vary – stále dochází k podporování zájmu široké britské veřejnosti. Operátoři nabízející lázeňské produkty upozorňují na direktivní jednání, nedostatek rozličných aktivit v regionech a nedostatek pětihvězdičkových hotelů.

Charakteristika klientely: • • •

Disponuje finančními prostředky, ale zároveň je opatrnější na jejich vynakládání. Vyžaduje vysoký standart služeb. Vyžaduje získání informací nenáročným způsobem a s dlouhodobým předstihem. Vyjíždí zejména na tzv. short breaks (krátkodobé pobyty), které jim umožní sladění s časově náročným profesním životem.

NIZOZEMÍ – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Nizozemí se v letech 1997-1998 umístilo na 3. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do ČR. V roce 1999 kleslo na 5. místo a v roce 2000 se vrátilo opět na 3. místo. V roce 2001 patřilo Nizozemsku opět 5.místo a v roce 2002 a 2003 spadlo na 6. místo. V roce 2004 se Nizozemí umístilo na 5. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do ČR. V Moravskoslezském kraji se Nizozemí v roce 2004 umístilo až na 12. místě. Nizozemí Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%)


Typ zájezdu (%)


Délka pobytu (%) Struktura výdajů placených přímo v ČR (USD)

ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Známí/příbuzní Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Strava Doprava Jiné služba



2001 266 094 53 255 10 638 20,3 40,5 26 11,5 52,9 26,3 6,8 13,7 17 3,8 2,8 2,1 66,8 18,5

2002 270 930 71 775 8 387 29,2 41,1 23,7 6 71,4 14,7 8,8 5,2 14,5 5,4 1,2 4,3 2,1 74,7 15,7

14,7 21,9 37 11,5 8,1 3,6 5 15,8

9,7 21,4 32,9 8,7 8,6 9 5 17,3

66,8 24,8 8,2 54 36,2 25,1 11,9 5,7

61 33,6 5,3 56 35,4 24,ž 10,8 7,7

2003 190 887 61 893 2 484 20 51 23 8 83 22 5 1 10 20 6 82 17 2 19 32 18 7 10 9 3 3 60 37 3 85 38,3 22,2 8,6 2,5



Nákupy


21,1

21,5

28,4

Nizozemské sdružení podnikatelů v cestovním ruchu odhaduje, že největšího nárůstu počtu prodaných dovolených dosáhla za zimní sezónu 2004 – 2005 právě Česká Republika. ČR stále těží ze své velké konkurenční výhody ve své poloze. Autem je dosažitelná za jeden den a nabízí přesně to, co v Nizozemí není k vidění: malebná města s bohatou kulturou, hrady a zámky, jeskyně, skály, jezera a vodní nádrže, ale taky český a moravský folklór. Ale i takové věci, které jsou pro běžného Čecha skoro samozřejmé Nizozemec ocení, např. dostatek parkovacích míst (v hustě osídleném Nizozemí problém), téměř ničím neomezený a bezplatný pohyb ve volné přírodě (např. do pískových dun u Severního moře se musí platit vstupné) a samozřejmě příznivé ceny za zboží a služby, což Nizozemci všeobecně oceňují, zejména pak rodiny s dětmi. Trendy v cestovním ruchu: Typickým znakem pro turisty z Nizozemí je jejich zájem o regiony - Jižní Čechy, Krkonoše, konkrétně okolí Lipna a Špindlerova Mlýna jsou nejoblíbenější. Nizozemci jsou v ČR známí jako milovníci kempů a cest karavanem a to bez ohledu na sociální ostavení a finanční možnosti. Je běžné, že se v kempu sejde rodina ředitele velké firmy s rodinou prodavače v supermarketu. Kromě hotelů a penzionů, které vyhledává finančně dobře zabezpečená klientela, je nizozemským fenoménem touha strávit dovolenou v chatách a chalupách na českém venkově. Typické turistické produkty: • Cesty za sluncem – cesty jsou realizovány z velké části letadlem, nejoblíbenější destinací je středomoří. • Městská turistika – typickým produktem jsou autobusové zájezdy do hlavních evropských měst. Městská turistika je spojována zejména se skupinou movitých turistů starších 55 let. • Kempování a aktivní turistika – do této kategorie patří cesty karavanem a aktivní turistika, které jsou oblíbené bez ohledu na sociální zázemí a věk turistů. Charakteristika klientely: • •

•

Holanďané mají vysoký sklon k cestování ve volném čase, na jednoho obyvatele staršího 15-ti let připadá ročně 1,1 cest. Pro srovnání ve Velké Británii připadá na jednoho obyvatele 0,7 cest a v Německu 0,8 cest. Vnímání ceny v návaznosti na ekonomickou situaci země a váhání okolo bezpečnosti mají velký vliv na rozhodování o plánované cestě a na výběr cílové destinace. Doba mezi rozhodnutím a realizací cesty se proto zkracuje. Turisté se také stále více přiklánějí k pobytům v Nizozemí a více využívají ubytování ze nižší cenu – kempy, chaty, chalupy. V posledních letech roste počet cest uskutečněných vlastním autem. Hlavní důvody volby vlastního automobilu jsou, že turisté tak lépe dojedou až k cíli a sníží náklady na cestu.

FRANCIE – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Francie Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%)


Typ zájezdu

(%)

ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK



2001 187 118 105 613 4 750 19,5 43,2 26,4 10,2 56,4 24,4 6,6 5,3 14,3 4,9 1,2 2,3 53,3 35,5

2002 185 192 105 353 2 979 25,2 37,1 26,5 11,2 60,2 29 10,4 2,3 17,6 6,8 0,6 3,1 1,2 50,2 36,3

2003 193 215 126 551 2 132 16 42 35 7 63 44 13 4

8 1 90 10




Délka pobytu

(%)


Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Známí/příbuzní Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Strava Doprava Jiné služba Nákupy


10,7

13,5

33,3 45,4 8,2 8,4 3,1 4,4 2,7

31,9 44,5 9,1 8,8 4,2 2,7 1,9

34 38 8 5 11 0 0

67,4 28,5 4,1 66,6 33,5 22,1 11,1 4,3 29,1

62,6 33 4,4 66 31,9 22,2 8,3 6,9 30,6

86 14 0 80 38,8 25,9 11,8 9,4 14,1

Francouzi obecně dávají přednost dovolené ve vlastní zemi a většinou ignorují kompletní nabídky cestovních kanceláří. Podle statistiky tvořily pobyty ve Francii v roce 2000 84,5 % veškerých pobytů Francouzů mimo domov, pobyty v zahraničí tvořily jen 15,5 % veškerých jejich pobytů. Obecně Francouzi tráví nejraději dovolenou v rodinném kruhu, u přátel nebo ve své druhé rezidenci. Letní dovolenou tráví především v přímořských oblastech na jihu Francie nebo v ostatních přímořských střediscích. V zimě volí střediska zimních sportů. Trendy v cestovním ruchu Francouzů: Česká republika má na trhu cestovního ruchu ve Francii renomé velmi vyhledávané kulturní destinace, která dokáže nabídnout nejen široký potenciál historických památek, ale také kulturního vyžití především v oblasti hudby a divadla. Nejžádanějším turistickým produktem České republiky je Praha. Cílem cest Francouzů do Prahy je především kultura, návštěva koncertů, opery, historických památek, seznámení se s tradicemi země (loutkářství, typická česká kuchyně apod.) Francouzi jsou motivováni poměrně nízkými cenami za služby na srovnatelné úrovni. Obecně jezdí do Prahy strávit prodloužený víkend, který je „vnitřně obohatí“. Charakteristika klientely: • • • • • •

• •

V poslední době stále více turistů jeví zájem o pobyt v lázních s relaxačním a zkrášlujícím programem. Také se množí dotazy na možnosti lyžování v České republice. (V současnosti cestovní kancelář TCH Voyages zařadila nabídku lyžařských pobytů v Krkonoších a Jizerských horách.) Francouzský turista hledá ubytování typu „mikro“, tj. spíše v menším hotelu se šarmem nebo ubytování v soukromí. Klade důraz na pohostinnost, na jednání personálu a jeho jazykové vybavení. Francouz mluví ve většině případů jen francouzsky. Z toho důvodu nemají propagační materiály, informační letáky, internetové stránky, tiskové zprávy v jiném jazyce než je francouzština vypovídací hodnotu. Francouz dává přednost zájezdům na objednávku podle jeho představ. Je požadován pobyt s obohacujícím programem. Česká republika jako destinace má díky svému historickému a kulturnímu dědictví a přírodním podmínkám ty nejlepší předpoklady uspokojit tuto poptávku. Francouzi cestují nejvíce v hlavní letní a zimní sezóně, dále pak o velikonocích, na dušičky a o vánocích. Nabídky českých cestovních kanceláří by měly směřovat spíše mimo hlavní letní sezónu, kterou Francouzi tráví u moře nebo na venkově. Vhodné je směřovat ji na období prodloužených víkendů. Francouzi preferují převážně krátkodobé pobyty (prodloužené víkendy) a důležitou roli při výběru hraje finanční kriterium. Pro Francouze je také charakteristický nákup zájezdů na poslední chvíli. Většina klientů žádá internetovou formu kontaktu pro svoji rezervaci zájezdu, rezervaci hotelu, opery a dalších doplňkových služeb. Francouzi vyhledávají pobyty s programem, který je obohatí po stránce duševní i fyzické. Kulturní vyžití – návštěvy opery, koncertů, divadelních představení apod. Pobyty v lázeňských městech – wellness programy, pěší turistika, cykloturistika. Mezi nejoblíbenější turistické produkty patří velikonoční, vánoční a silvestrovské pobyty v Praze s návštěvou tradičních trhů. Oblibě se těší také kulturní okruhy po České republice, památky UNESCO, hrady a zámky, hudební okruhy. Co se tradičních českých výrobků týče, značné oblibě u Francouzů se těší český křišťál, sklo, porcelán, bižuterie z českého granátu a výrobky lidové tvořivosti jako loutky.






Cílové segmenty: Studenti a mladí lidé – jezdí individuálně, preferují levnější ubytování, podnikají výlety do okolí, informace získávají pomocí internetu. Rodiny s dětmi – kromě návštěvy Prahy vyhledávají možnosti aktivního vyžití v příjemném přírodním prostředí s dobrými sportovními podmínkami. Rodiny převážně cestují vozem a vyhledávají ubytování v soukromí. Senioři – silná, perspektivní a finančně dobře vybavená skupina, cestují mimo hlavní sezónu s požadavkem „kulturních okruhů“ včetně Prahy. RAKOUSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Rakousko Počty ČR registrovaných Praha hostů v ubyt. MS kraj zař. do 29 let (2003, do 25 let) Věková struktura (%) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Hlavní důvody Tranzit ČR návštěvy ČR (%) Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně Typ zájezdu (%) S CK Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Způsob Známí/příbuzní ubytování Ubytovna, hostel (%) Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní Délka pobytu 7 - 14 dní (%) 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Struktura výdajů Ubytování placených přímo Strava v ČR (USD) Doprava Jiné služba Nákupy

2001 163 748 67 378

2002 180 675 60 705

2003 165 283 67 526

5 937

4 931

4 663

1 den 11,5 39,3 32,5 16,1 1 den 17 16,1

pobyt 19,3 39,7 25,4 14,8 pobyt 36,4 25,3

1 den 14,9 43,0 25,3 16,9 1 den 18,4 21

pobyt 20,3 40,1 28,4 11,2 pobyt 49,2 25,8

1 den 15 71 5 10 1 den 22 8

pobyt 15 71 2 13 pobyt 87 21

11,5

26,6

10,3

23

12

44

11,8 3 2 0,3 53,1

2,5 12,9 9,4 1,9 10,8

22,3 1,7 2,2 1,7 38,8

5,6 15,5 19,8 0,6 17,6

1

11

1 den 92,5 0,3

pobyt 72,8 7,9

1 den 83,1 3 13,9

pobyt 72,5 10,1

7,2

19,3 15 29,7 13,8 24,3 2,9 4,8 6,7

17,4 18,1 28,6 24,2 19,9 3,1 4,1 7,6

1 13 35 37 13 1

83,2 15,4 1,4 pobyt 39,5 30 23 13,2 8 25,8

83,7 14,4 2 pobyt 66,6 28,9 17,3 10,7 6,9 36,2

97 2 1 pobyt 86 22 26,8 2,4 2,4 46,3

1 den 50,8 17,7 18,9 3,4 60

1 den 71,3 10,8 18,5 7 63,7

2 92

1 38

1 den 99

pobyt 99

1 den 82 10,1 4 1 84,8

V roce 2004 odjelo do zahraničí celkem 13,5 mil. rakouských turistů, tzn. že každý Rakušan vycestoval prakticky 1,7 x ze země (minimálně jedno přenocování). Obecně ovšem 48 % Rakušanů tráví svou dovolenou doma a 52 % vyjíždí za hranice země. U letních dovolených zůstávají 4 dny a déle (téměř 60 % z těch, kteří tráví dovolenou mimo Rakousko). U krátkodobých cest (1-3 přenocování) se jedná o 40 % vyjíždějících.






V počtu služebních cest figuruje Česká republika na jednom z předních míst. Jedná se zejména o pracovní cesty obchodních partnerů a vedení firem, jež mají v ČR své pobočky. Formy a trendy rakouského cestovního ruchu: • • • • • • • • •

Dlouhodobou celkovou tendencí rakouského outgoingu je vysoká obliba cenově výhodné skupinové turistiky podle katalogových nabídek, zejména u rodin s dětmi. Dlouhodobé celkové zvyšování nákladů na dovolenou při současné uvážlivé ekonomické kalkulaci nákladů. V posledních letech tráví svou hlavní dovolenou roku stále více Rakušanů během cenově výhodnějšího mimosezónního období. Průběžný trend zvyšování počtu a obliby krátkých cest, „raději kratší dovolená, ale častěji“. Zkracování průměrné délky cest. V současnosti je to 4,6 dnů v zahraničí a kolem 3,5 dne v Rakousku. Dlouhodobá tendence zvyšování obliby domácí dovolené v Rakousku. Trvalá obliba středomořských destinací a hlavní letní dovolené na plážích u Středozemního moře. Dlouhodobě stabilní pětice nejoblíbenějších letních destinací – Itálie, Chorvatsko, Řecko, Turecko, Španělsko. Letecké cesty do zámoří – pokles zájmu z důvodu strachu z létání. Postiženy jsou všechny země muslimského světa, USA, jakož i země v sousedství případné války v Iráku. Zvyšování obliby bezpečné turistiky vlakem, autem, autobusem.

POLSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Polsko Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%)


ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt

Individuálně Typ zájezdu S CK (%) Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Způsob ubytování Známí/příbuzní (%) Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní Délka pobytu (%) 7 - 14 dní 15 a více Struktura výdajů Průměrné výdaje na os/den placených přímo v v USD ČR (USD) Ubytování Strava

2001 369 883 77 000 29 000 1 den pobyt 23,5 38,8 45,4 38,3 18,4 14,8 7,5 6,9 1 den pobyt 12,6 44,2 12 22,2

2002 318 272 62 553 37 447 1 den pobyt 19,4 25,7 42,9 42 26,3 21,6 11,5 10,7 1 den pobyt 21,1 37,8 7,8 17,3

20,1

14,9

16,5

23,6

17

33

9,6 10,2 5,5 1 49,8

4,6 24,5 8,4 4,6 8,9

5

pobyt 72,7 9

8,7 17,3 9 4,9 6,3 0,9 pobyt 80,2 4,6

15

1 den 88,4 3,8

10,1 8,7 3,6 0,4 43,9 0,4 1 den 88,9 3,6

7,8

18,2 4,6 26,9 21,2 18,2 8,5 7,2 14,9

7,6

15,3 4,4 17,8 27,3 23,5 7,6 11,5 8,1

1 den 50,8 15,4



72,6 24 3,4 pobyt 20,5 28,6 24,6

1 den 27,6 9,7

85,9 13,4 0,8 pobyt 21,4 27 20

2003 291 344 66 253 31 002 1 den pobyt 12 9 62 67 16 13 9 12 1 den pobyt 22 45 7 25

75 1 den 98 2

2 41 1 pobyt 92 5

2 23 17 32 20 1 90 10 1 den 59 8,9

pobyt 68 17,2 18,8



Doprava Jiné služba Nákupy


14,3 13,8 56,6

12,8 5,9 28,1

13,2 7,4 69,7

11,7 8 33,2

1,8 78,6 10,7

10,9 3,1 50

Od roku 1998 se Polsko stabilně řadilo na 2.místo z pohledu statistik ubytovacích zařízení. V roce 2003 kleslo na 3. místo z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2004 kleslo Polsko až na 8. místo v pořadí zemí podle počtu turistů. V Moravskoslezském kraji obsadili Poláci 2. místo za Slováky v pořadí zemí podle počtu turistů ubytovaných v ubytovacích zařízeních v kraji. Obecně Poláci nejraději navštěvují sousední země – Německo, Českou republiku a Slovensko. Jedná se především o jednodenní cesty. Poláci preferují individuální cesty, nejpoužívanějším dopravním prostředkem zůstává automobil. Při organizovaných cestách většinou využívají autobusu, i když roste i podíl využití letecké dopravy. Polští turisté velice využívají Českou republiku jako tranzit do zemí jižní Evropy, proto bychom tyto skupiny turistů měli na jejich cestách podrobně informovat o zajímavých možnostech dovolené (krátké zastávky) v České republice. SLOVENSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Slovensko ČR Počty registrovaných Praha hostů v ubyt. zař. MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) Věková struktura 30 - 44 let (26 - 45 let) (%) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let)


Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt

Individuálně Typ zájezdu S CK (%) Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Způsob Známí/příbuzní ubytování (%) Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní Délka pobytu (%) 7 - 14 dní 15 a více Struktura výdajů Průměrné výdaje na os/den v placených přímo USD v ČR (USD) Ubytování Strava Doprava Jiné služba

2001 209 000 48 000 17 000 1 den pobyt 18,4 30,5 49 40,7 28,1 23,2 4,2 5,1 1 den pobyt 5,9 17,1 42,4 45,8 19,1 22,6 8,3 4,5 2,1 8,6 2,4 8,6 0,3 36,8 6,9 1 den 77,8 0,7

pobyt 67,8 4,7

21,5

27,5 5,1 20 15 27,7 23,2 7,5 3,7

1 den 41,5 11,1 8 1,6



75 16,7 8,2 pobyt 13,6 34 22,6 11,3 11,3

2002 211 274 44 166 28 405 1 den pobyt 20,7 27,1 50,1 47 24,9 20,4 4,2 5,5 1 den pobyt 14,9 43,4 41,8 29,5 23,7 53,2 20,7 2,6 3,2 16,3 7,4 20,8 0,7 1,4 21,6 16,1 1,1 2,6 1 den pobyt 91,4 95,1 4,7 0,8 4

1 den 42 15,5 16,4 4,9

4,1 3,2 16 12,7 47,7 8 5,4 9,3 74,9 22 3,2 pobyt 25,2 29,4 26,2 12,7 7,2

2003 252 763 57 256 22 800 1 den pobyt 21 25 71 53 7 18 3 5 1 den pobyt 23 45 35 35 17 47 24 7

23 2 1 den 92 3

5 2 36 20 pobyt 98 2

7

3 22 7 57

1 den 65 19,2 11,5 36,5

9 2 5 81 15 4 pobyt 28 13,8 27,6 10,3 6,9



Nákupy


79,3

20,8

63,3

24,5

32,7

41,4

Slovensko se v roce 1997 umístilo na 5. místě z hlediska počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. V roce 1998 kleslo na 6. místo, v roce 1999 na 7. místo a v roce 2000 až na 12. místo. Značné v příjezdech slovenských turistů přinesl rok 2001, kdy se Slovensko posunulo až na 7. místo se 4 % podílem. V roce 2002 se Slovensko sice posunulo na 5. místo, ale s podílem 4,6 % a v roce 2003 si udrželo 5. pozici s podílem 5 %. V roce 2004 se Slovensko umístilo na 6. místě v pořadí zemí podle počtu turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. Podíl Slovenska na příjezdech zahraničních turistů činil v tomtéž roce 4,4 %. V Moravskoslezském kraji se dlouhodobě slovenští turisté dělí o první dvě příčky spolu s polskými turisty. (V roce 2004 byl počet slovenských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních 21 663 a polských turistů 20 139.) Přestože počet cest Slováků o Evropy klesal, stále do ní směřuje 95,3 % všech jejich zahraničních cest. Nejnavštěvovanější byla střední a východní Evropa (59,3 % celkových výjezdů). Na druhém místě v oblíbenosti je jižní Evropa (25,3 %). Mezi jednotlivými zeměmi je stále nejoblíbenější Česká republika, Chorvatsko a Polsko. Dominantním cílem cest Slováků do zahraničí jsou pobyty u moře, návštěvy příbuzných a známých, pobyty u vody, kombinované pobyty a městská turistika. MAĎARSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Maďarsko se v roce 1998, 1999 i v roce 2000 umístilo na 18.místě a v roce 2001 a 2002 na 17. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky (podle statistik ubytovacích zařízení). V roce 2004 se Maďaři umístili na 15. místě v počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. Maďarsko Počty registrovaných hostů v ubyt. zařízeních

ČR Praha MS kraj

2000 41 999 16 539 2 282

2001 63 365 34 093 2 304

2002 55 506 33 897 1 580

Po otevření hranic na začátku 90. let byla v Maďarsku silná vlna pro cestování do zahraničí. Tento růst byl ale brzy ukončen. Podle European Travel Monitor pokles zahraničních cest z Maďarska byl od roku 1990 do roku 1998 o 65 % (z 6,2 mil. na 2,2 mil. cest). Hlavním důvodem tohoto poklesu jsou finance. Podle průzkumu z roku 1997 72 % respondentů uvedlo, že nemají potřebné finance na cestu do zahraničí a 70 % dotázaných odpovědělo, že mají peníze jen na dovolenou v Maďarsku, pouze 15 % dotázaných odpovědělo, že zamýšlejí vyjet do ciziny. Zřejmě z finančních důvodů dvě třetiny dospělého obyvatelstva Maďarska nejezdí na dovolenou. Pravidelnou dovolenou si dopřávají především majetnější lidé. V uplynulých pěti letech bylo 19 % lidí na dovolené v zahraničí, zatímco 35 % strávilo dny odpočinku v Maďarsku. Ze zahraničí jsou hlavním cílem především sousední země a poté země evropského kontinentu. Co se týká délky pobytu v zahraničí, týdenní zájezdy preferuje 24 %, desetidenní 22 % a čtrnáctidenní 24 % zájemců. Mezi tradičně nejoblíbenější zahraniční destinace patří Itálie a následuje ji Rumunsko. Česká republika se podle zájmu Maďarů umístila až na 10. místě. ITÁLIE – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Itálie se v roce 1997 umístila na 2. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky. V roce 1998 klesla na 4. místo, podle údajů za rok 1999 se umístila na 3. místě, ale v roce 2000 klesla na 5. místo. O rok později opět figurovala na 3. místě. V roce 2002 klesla na 4. místo, které si udržela i v roce následujícím. V roce 2004 se dostala na 3. místo v pořadí zemí podle počtu turistů přijíždějících do České republiky, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. V Moravskoslezském kraji figurují italští turisté na 5. místě. Itálie Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%) Hlavní důvody návštěvy ČR (%)

ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody



2001 309 517 217 553 4 971 25,1 45,1 24,2 5,2 55,9 26,1

2002 253 992 184 882 4 677 34,2 44,2 18,3 3,4 63,6 25,7

2003 281 420 210 358 4 912 56 37 4 5 85 24



Typ zájezdu

(%)


Délka pobytu (%)


Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Známí/příbuzní Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Strava Doprava Jiné služba Nákupy


8,2 5,7 10,4 4,3 1 3,9 55,7 33,2

10,7 5,8 8 8,9 1,1 4,9 1,4 45 40

11,1 34,9 41,4 12,7 8,3 3,8 4 1,8

15 33 41,7 8,5 9,1 5,8 2,5 3,4

71,7 24,8 3,3 61,2 29,7 25,2 13,6 5 26,5

63,9 49,7 3,1 87 34,7 23,7 11,3 6,6 23,8

10 3 9 3 21 12 50 29 21 32 49 3 16 2 87 12 1 86 30,1 21,9 4,1 8,2 35,6

Trendy v cestovním ruchu Italů: Pro Italy představuje cestování a dovolená jednu z nejvyšších hodnot, což dokazují i výdaje na dovolenou, které jsou na třetím místě v žebříčku rodinných nákladů. Italové se neradi zříkají dovolené, především letní a navzdory nepříznivým změnám v příjmech a ve věku odchodu do důchodu se očekává nárůst dovolenkových výdajů, zejména na krátkodobé dovolené a prodloužené víkendy. Tradičně nejvyhledávanější destinací dlouhodobé dovolené zůstává stále Itálie (78,2 % v roce 2003). Přibližně 17 % Italů preferovalo v roce 2003 evropské destinace, kde mezi nejoblíbenější patří Francie, Španělsko a Chorvatsko. Obecně mezi nejčastější motivy všech zahraničních měst patří mořská a kulturní turistika. Charakteristika klientely: • • • • • • •

Pouze 10,2 % italských turistů připravuje cestu s časovým odstupem. Pozdní rezervaci, „late booking“, lze považovat za typický italský fenomén. Například letní dovolenou Italové neplánují dříve než po velikonocích. Italský turista je náročný, má značné jazykové bariéry, při cestách do zahraničí preferuje balíčky allinclusive a nerad utrácí za extra služby nezahrnuté v programu. Roste počet turistů, kteří dávají přednost ubytovacím zařízením střední třídy. Italský turista nejvíce ocení dobrou kuchyni, výhodné nákupy, pohodlí během pobytu, čistotu a hygienu ubytovacích zařízení. Italští turisté nejvíce kritizují špatnou asistenci na místě pobytu, problémy při pobytu a transferech, neplánované výdaje a změny programů. Italové jsou velice citliví na kvalitu služeb. Roste zájem o venkovskou turistiku, návrat k přírodě a v menší míře také již rozšířené využívání kempů a karavanů.

Preferované formy cestovního ruchu: Krátká dovolená v zahraničí – krátkou dovolenou v zahraničí si mohou dovolit osoby s průměrným věkem kolem 40 let, žijící ve velkých městských aglomerátech střední Itálie. Jedná se o turisty středně vysoké sociální a kulturní úrovně, povoláním úředníci nebo profesionálové, často s vysokoškolským vzděláním.






Dlouhá dovolená v zahraničí – jedná se také o turisty středně vysoké sociální a kulturní úrovně, pocházející z velkých měst. Je třeba zdůraznit, že četnost cest do zahraničí je z více než poloviny přičítána turistům ve věku do třiceti let. Růstové segmenty: Senioři – tvoří a budou tvořit výrazný podíl trhu. U tohoto segmentu je předpokládán nejen růst počtu účastníků, ale i vzrůst cestovních výdajů. Míra výdajů zde není ovlivněna poklesem příjmů z důvodů recese. Rádi nakupují na cestách. Kongresová turistika – v Itálii se řadí k nejefektivnějším typům turistiky. Incentivní a kongresová turistika, obchodní prezentace a kombinace služebních cest a rekreací, skupinové návštěvy organizované pro různé profese, podniky či instituce. ŠPANĚLSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Španělsko se v roce 1997, 1998, 1999 a 2001 umístilo na 11. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky, v roce 2000 kleslo na 12. místo. V roce 2002 se Španělsko posunulo na 10. místo a v roce 2003 zůstalo na stejném místě. V roce 2004 se Španělsko umístilo na 9. místě v pořadí zemí podle počtu turistů přijíždějících do České republiky, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. V Moravskoslezském kraji se ovšem Španělé nedostali do první patnáctky. Španělsko Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%)


Typ zájezdu

(%)


Délka pobytu (%)


ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 – 45 let) 45 - 59 let (46 – 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion Známí/příbuzní Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Strava Doprava Jiné služba Nákupy

2001 156 568 134 827 1 472 22,8 41 25,7 10,2 60 36,4 7,3 7,5 4,6 6,3 2,4

2002 139 985 126 868 390 26,8 38,6 27,3 7,3 64,5 17,4 3,8 4,3 39 14,8 0,3 8,8

37,1 36,4

22,4 59,7

46,9 33,6 11,5 8,2 4,1 3,1 2,3

42,2 50,8 5,8 2,8 1,8 1 1

63,5 28,5 8 82,3 29,5 24,4 16,8 6,9 22,4

68,4 30 1,6 93 22,3 21,3 7,4 6,4 42,6

2003 153 331 139 914 612 37 54 10 2 86 14 9 5

2 10 7 48 42 7 24 56 6 9 1 3 69 24 8 111 37,7 20,8 11,3 6,6 23,6

Hlavní cílovou destinací Španělů je tradičně Evropa, především pak sousední země. Mezi oblíbené evropské destinace dále patří Itálie, Velká Británie, Německo a střední Evropa, kterou je v katalozích španělských






touroperátorů rozuměna Česká republika, Rakousko, Polsko a Maďarsko. Z těchto zemí jsou co do počtu Španělů nejnavštěvovanější Česká republika a Rakousko. Podle ankety odborného časopisu Agent Travel mezi cestovními kancelářemi se Česká republika stala s velkým odstupem nejpoptávanější středně vzdálenou zahraniční destinací (18 %), dále pak se umístili Egypt (12 %), Tunisko (11 %) a Itálie (11 %). Úspěšný prodej České republiky také podporuje navýšení pravidelných letů ze Španělska do Prahy (ČSA operuje 14 letů týdně z Madridu a 11 z Barcelony, Smart Wings operuje 6 letů týdně z Madridu). Charakteristika klientely: • • • • • • • •

Španělé stále častěji používají internet, podle průzkumu polovina všech cestujících Španělů hledá informace o zemi, regionu, městě na internetu. Většina Španělů preferuji koupi balíčků před jednotlivými službami. Hlavním cílem cest Španělů do Evropy je poznávací turistika (prohlídky památek a návštěvy kulturních akcí) a obchodní cesty. Především při skupinových okružních zájezdech se Španělé snaží poznat maximum míst v relativně krátkém čase (např. osmidenní zájezd Praha – Vídeň – Budapešť, nebo dvoudenní okruh Karlovy Vary – Plzeň – Český Krumlov – České Budějovice). Velice oblíbené a vyhledávané jsou zájezdy all-inclusive. Španělé také rádi ochutnávají speciality místní kuchyně. Nakupují suvenýry a na dovolených hodně utrácejí. Dále preferují ubytování v centru měst, ale cena je pro ně často rozhodujícím kritériem, a proto volí i hotely v přilehlých čtvrtích. Velice oblíbené jsou stylově zařízené hotely v historických budovách. Významnou skupinu zahraničních cest také tvoří svatební cesty, které jsou většinou velice finančně nákladné (luxusní hotely, speciální služby apod.). S příchodem nízkorozpočtových leteckých společností se rok od roku zvyšuje význam individuálního cestování. Na seznamu snadno a levně dostupných destinací je i Praha. Španělé volí pro své turistické cesty především letní měsíce, od poloviny července do poloviny září a dále prodloužené víkendy.

Hlavní segmenty trhů: • • •

Hlavním motivem cest Španělů do zahraničí je kulturní turistika, což v jejich pojetí zahrnuje návštěvu památek, muzeí, kulturních akcí, gastronomii apod. Do ČR přijíždějí všechny věkové kategorie, přesto hlavní skupinu tvoří Španělé s vysokoškolským vzděláním, kterým je mezi 30 – 59 léty cestující za zábavou, poznáním a za kulturou. Tuto skupinu mimo Prahy začínají zajímat také další okruhy po ČR. K významným skupinám se řadí i Španělé cestující na obchodní a incentivní cesty a dále studenti.

ŘECKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA V roce 2002 byla nejoblíbenější výjezdovou destinací Řeků Itálie, druhou pozici si z minulého roku udržela Francie, na třetí pozici skončilo Bulharsko. Nárůst v počtu turistů zaznamenala také Česká republika, která se umístila na 9. pozici ze všech turistů, kteří z Řecka vycestovali. V roce 2004 se Řecko umístilo na 20. místě podle počtu turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. Řecko Počty registrovaných hostů v ubyt. zařízeních

ČR Praha MS kraj

2001 28 717 24 992

2002 41 008 36 495

2003 44 558 39 937

241

808

491

Obecně řecké rodiny lpí na svých dovolených a velmi vysoké procento Řeků cestuje na dovolenou pravidelně každý rok, přesto se podíl každoročních cest snížil z 88 % v roce 1999 na 73 % v roce 2003. Způsobila to finanční situace rodin a strach z cestování do zahraničí. USA – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA USA se v roce 1997 a 1998 umístily na 8 místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do české republiky. Za rok 1999 postoupily na 7. místo a v letech 2000 až 2001 se řadily na 6. místo. V následujících letech 2002 až 2003 USA obsadily znova 7. místo. V roce 2004 poskočily na 4. místo z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. V Moravskoslezském kraji jsou USA na 10. místě.





USA ČR Počty registrovaných Praha hostů v ubyt. zař. MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) Věková struktura 30 - 44 let (26 - 45 let) (%) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Hlavní důvody návštěvy ČR (%) Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Typ zájezdu (%) Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Způsob ubytování Známí/příbuzní (%) Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní Délka pobytu (%) 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Struktura výdajů Strava placených přímo v Doprava ČR (USD) Jiné služba Nákupy


2001 218 139 145 991 4 690 31,8 32,2 20,4 15,2 59,4 23,9 12,7 4,7 8,4 4,5 1,5 2,4

2003 221 311 174 520 1 931 33 48 8 12 93 14 15

58,1 31,5

2002 187 837 126 565 2 106 34,1 32 20,2 13,7 62,5 20,2 19,2 2,9 10,6 8,4 2,6 3,6 7 57,9 30,3

10,5 40,7 30,1 4,5 10,5 9,3 8,4 1,4

11,8 39,3 27,2 4,1 16,3 12,9 8,1 1,4

3 23 29 13 9 11 9

59,7 25 15,2 74,7 20,9 14,2 6,6 2,9 15,8

52,8 32,4 14,8 66,5 25 17,5 8 6,9 16,7

70 22 9 103 33 28 10 8 19

10 2 90 8

Americký výjezdový cestovní ruch roste nepřetržitě od roku 1992 (vzrostl téměř o 20 %) – největší nárůst byl do zámoří (Střední východ, jižní Asie, Afrika). Přesto poptávka po cestách v rámci amerického kontinentu dominuje výjezdovému cestovnímu ruchu USA (64 % cest). Obecně spokojenost turistů cestujících do Evropy je vysoká – 97 % z nich by se sem chtělo vrátit a navíc by chtěli vidět větší část Evropy než ostatní turisté (62,8 % z těch, kteří už Evropu navštívili, by velmi rádo navštívilo 10 a více evropských zemí). Většinou by však chtěli navštívit země, které neznají. Některým evropským zemím se však daří přilákat americké turisty znovu – např. zatímco jen 15,7 % Američanů cestujících do zahraničí by velmi rádo navštívilo Českou republiku, z návštěvníků ČR to již říká 68,5 %. Faktory ovlivňující americký cestovní ruch: Nejvýznamnějším relevantní ekonomickým jevem je pokračující pokles dolaru vůči euru. Tato tendence má však z hlediska ČR dvojí efekt. Na jednu stranu určitě snižuje celkový počet Američanů cestujících do Evropy, na druhou stranu však „nahrává“ České republice a dalším atraktivním destinacím, které dosud nejsou v euro zóně a které jsou proto vítány jako ekonomicky dosažitelnější než „klasické“ západoevropské destinace. Dalším limitujícím ekonomickým faktorem je cena ropy, která spolu s poklesem dolaru vyhnala ceny transatlantických letenek v hlavní sezóně do cenových relací vysoko nad 1000 USD za zpáteční letenku. Proto je možné, že dojde k posunu evropských dovolených do podzimní sezóny. Obavy z terorismu jsou faktorem, který cestování Američanů do zahraničí ovlivňuje už jen minimálně. Tyto obavy sice stále přetrvávají, ale americká veřejnost se už s hrozbou teroristického útoku víceméně smířila a její životní styl není nijak výrazně ovlivněn.






Trendy v evropském cestovním ruchu Američanů: • • • • • •

Trend úspornosti („budget travel“) a trend k převaze individuální turistiky nad skupinovou. Rozvoj zájmové turistiky („speciál interest“) – důraz zejména na kulturu (hudba, výtvarné umění), architekturu, židovskou tematiku, aktivní turistiku a kulinární tematiku (pivo, víno.) Trend směrem k itinerářům zahrnujícím pouze jednu zemi na rozdíl od dříve populárních východoevropských okružních cest. Pokračující silný zájem o kulinární tématiku, zájem o kurzy a zábavnou formou pojatá školení, návštěvu pivovarů, vinic, restaurací a tradičních výroben typických produktů. Stále značný zájem o nakupování jako rekreační činnost. Podle Hospodářských novin Američané v Praze nakupují více než v kterémkoli jiném středoevropském městě. Stále rostoucí zájem o krátké lázeňské pobyty s doplňkovým rekreačním programem, důrazem na zdravou stravu, cvičení (jóga, tai-či) a esteticky stimulující prostředí.

Charakteristika klientely a poptávky: Pozdní rozhodování (měsíc až dva před cestou). Zájem o nakupování, restaurace, konzumní zážitky – pro Američany typická vlastnost, která se projevuje za všech ekonomických podmínek. Nakupování a návštěva restaurací patří podle statistik k nejoblíbenějším činnostem amerických turistů a dokonce předstihují i činnosti, jako je návštěva památek. („když si tu nic nekoupím, jako bych tu nikdy nebyl“). Američané nemají vyhraněný názor ohledně stylu restaurací, mají rádi jak stylové, tak moderní restaurace. Důraz na hodnotu – pro Američany je stále rozhodující poměr mezi vydanými náklady a získanou hodnotou. Proto je strategicky výhodné nesnažit se ČR na trhu situovat jako destinaci „levnou“, kterou si může „každý“ dovolit, ale jako destinaci určitých valit, která pro návštěvníka představuje určitou hodnotu. Krátké, ale intenzivní pobyty – pracující americký návštěvník preferuje více dovolených typu prodloužených víkendů, delší pobyty volí spíše návštěvníci – penzisté. Potřeba informací, návodů, zpracovaných programů a itinerářů. Americký turista je extrémně náročný na množství informací o destinaci z důvodu efektivního využití volného času. Zároveň je turista často neschopný se samostatně rozhodnout, jak a kde daný čas v destinaci strávit a vyžaduje nejrůzněji připravené programy, návody, seznamy „deseti nej“ apod. Exkluzivní zážitky – američtí turisté mají zájem vidět to, k čemu se běžný turista nemá šanci dostat. Velký zájem je o soukromé netradiční prohlídky zámků, soukromé koncerty a návštěvy zákulisí koncertních síní a divadel, setkání s celebritami, nejrůznější exkluzivní pronájmy, nakupování přímo od výrobce, návštěvy uměleckých studií atd. Američané při dlouhodobějších pobytech postrádají možnost společenského styku ve svém rodném jazyce. KANADA – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Kanada se v roce 2001, 2002 a 2003 umístila až na 25. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky dle statistiky ubytovacích zařízení. Mezi Kanaďany nejnavštěvovanější evropské země patří tradičně Velká Británie (zejména pro svou kulturní a jazykovou podobnost), následuje Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Španělsko a Rakousko. Kanada Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%)


Typ zájezdu (%)

ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK



2001 22 609 10 193 811

2002 17 394 10 076 315 33,5 38 22,5 6 65,8 20,7 17,6 4,9 9,9 9,9 0,7 4,2 3,5 63 28,9

2003 24 759 16 108 275 24 59 13 5 69 29 19 1

5 5 92 2




Délka pobytu (%)



Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion Známí/příbuzní Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Strava Doprava Jiné služba Nákupy

4 8,1 36,4 28 5,3 14,6 9,5 8,1 1,8 56,4 30,3 13,3 52,2 32,7 23,5 10,8 9,6 23,3

35 28 2 12 18

70 24 6 92 43,2 23,9 9,1 5,7 18,2

Trendy v evropském cestovním ruchu Kanaďanů: • • • • • • •

Trend poznávací turistiky. Individuální turistika nadále převládá nad skupinovou. Zájem o turistiku ve směru kultura, historie, hudba a umění. Aktivní a odpočinková turistika. Návštěva míst svých předků a židovská tématika. Nakupování – sklo, hračky, starožitnosti. Zvyšující se zájem o lázeňské pobyty. Prodloužený pobyt v jednotlivé evropské destinaci.

SKANDINÁVIE – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA - FINSKO Finsko se v letech 1998 a 2000 umístilo na 20. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky, v roce 1999 a 2001 se posunulo na 19. místo, v následujícím roce 2002 kleslo na 21. pozici a v letech 2003 a 2004 se nedostalo do první dvacítky. Ovšem v Moravskoslezské kraji Finové obsadili v roce 2004 13. místo z hlediska počtu turistů ubytovaných v ubytovacích zařízeních. Finsko Počty registrovaných hostů v ubyt. zařízeních

ČR Praha MS kraj

2000

2001

2002

33 105 17 623 1 311

47 092 28 934 1 344

32 524 21 438 480

Obecně během roku Finové uskuteční několik krátkých cest lodí do Švédska nebo do Estonska. Velmi důležitá je dovolená u moře, v teple se zárukou slunce. Léto Finové typicky tráví „u jezera na chalupě“, během jara a podzimu naopak cestují za kulturou a poznáním. Česká republika je vnímaná jako pozitivní destinace s kvalitní nabídkou kultury a s bohatou historií. Praha je nejpopulárnější city – destinace na finském trhu. Je oblíbena jak individuálními turisty, tak skupinami. Obecně Finové obdivují historické památky, mají rádi české pivo a jedním z dlouho používaných argumentů finských touroperátorů je výhodná cena kulturních a kulinářských služeb v České republice. Do ČR cestují převážně dospělí, v individuální turistice převládají partnerské dvojice středního věku. ŠVÉDSKO Švédské se v roce 1998 umístilo na 13.místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky. V roce 1999 a 2000 kleslo na 14. místo, následující rok kleslo na 15. místo, kde se udrželo i v roce 2002. V roce 2004 Švédsko obsadilo 14. místo podle zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. V Moravskoslezském kraji Švédové dokonce obsadili 9. místo podle turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. Švédsko Počty registrovaných hostů v ubyt. zařízeních

ČR Praha



2000

2001

2002

101 792 47 000

96 000 63 000

71 526 50 533



MS kraj


5 845

2 603

785

Švédové vyjedou za hranice každý rok průměrně 1,6 x na jednoho obyvatele, preferují ubytování v hotelech střední třídy a apartmánech. Svoji cestu si většinou rezervují přes cestovní kancelář a jako dopravní prostředek volí nejčastěji letadlo. NORSKO Norsko se v roce 1998 umístilo na 19. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky, v roce 1999 kleslo na 20. místo a v roce 2000 se posunulo zpět na 19. místo. V letech 2001 a 2002 se Norsko umístilo shodně na 20. místě. V roce 2004 se Norsko umístilo na 18.místě podle počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR. Norsko Počty registrovaných hostů v ubyt. zařízeních

ČR Praha MS kraj

2000

2001

2002

39 000 21 000 1 311

44 000 32 000 848

37 813 30 264 347

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NÁVŠTĚVNÍKŮ ZA SKANDINÁVIE (LÉTO 1999) Skandinávie do 19 let 20 až 29 let Věková struktura 30 až 39 let (%) 40 až 49 let 50 až 59 let 60 a více Poznávací zájezd Pobytový zájezd Turistika Návštěva známých Hlavní důvody návštěvy ČR Služební cesta (%) Cesta na kongres Výstava, veletrh … Nákupy Studijní pobyt Individuálně Typ zájezdu S CK (%) Studijní program Se skupinou 1 den Délka pobytu 2 - 3 dny (%) 4 - 7 dní Více než týden Během pobytu turista Struktura výdajů placených přímo návštěvník v ČR (USD) Celkové náklady turista návštěvník

1999 5 15 29 31 15 6 25 16 11 11 10 8 6 3,9 48 24 28 3 22 53 22 USD 196 195 USD 309 312

3.1.6.2 Rostoucí trhy RUSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Největší propad příjezdu Ruských turistů byl zaznamenán v roce 2000, kdy Rusko kleslo na 13. místo, kde se po mírném nárůstu příjezdů nacházelo i v roce 2001. V roce 2002 se Rusko posunulo na 11. místo, kde bylo i v roce 2003 a 2004. V Moravskoslezském kraji Rusové obsadili 8. místo podle počtu turistů v ubytovacích zařízeních.






Vzhledem k celoročnímu chladnému počasí v Rusku jsou hlavními cíly ruských turistů země, které nabízejí možnost dovolené u moře. Tradičně se jedná o Egypt, Turecko, Spojené Arabské Emiráty. Česká republika je na seznamu nejoblíbenějších destinací pro dovolenou jedinou zemí, která nemá moře. Rusko ČR Počty registrovaných Praha hostů v ubyt. zař. MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) Věková struktura 30 - 44 let (26 - 45 let) (%) 45 - 59 let (46 - 55 let) 60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Hlavní důvody návštěvy ČR Aktivní dovolená (%) Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně Typ zájezdu S CK (%) Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion Způsob ubytování Známí/příbuzní (%) Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní Délka pobytu 7 - 14 dní (%) 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Struktura výdajů placených přímo v Strava ČR (USD) Doprava Jiné služba Nákupy

2001

2002

2003

120 067 50 862 3 692 17,9 48,9 23,5 8,7 51,4 32,5 8,9 2,3 2,3 4,2 16,6 11,4

124 655 68 196 2 213 25 37 23 15 71 32 22 8

51,6 35,1

105 549 55 088 1 763 24,7 41,1 26,8 7,3 62,2 21,9 13,3 1,8 4,4 5,3 13,8 10,4 2,1 61,5 27,9

13,3 39,3 37 8,7 11,7 2,6 4,5 0,6

10,7 30 41,3 10,7 13,8 3,1 6 0,3

7 29 23 8 30 8

46,5 37 16,4

39,8 44,5 15,7

39 53 8

87,9

92,1

144

36,2 19 10,4 5,9 28,5

35,5 19,2 9,6 7,5 28,3

31,7 15,9 3,4 2,8 46,2

10 30 49 13 78 15

3

Cestování do zahraničí patří v Rusku mezi kritéria životního stylu – cestují především tzv. zbohatlíci. Nejúspěšnější obchodníci podnikají dvě až tři cesty ročně a stejně tak i jejich děti. Mnoho z nich jezdí několikrát ročně na nákupy do ciziny, v průměru vyjede ruský nákupní turista osmkrát do roku. Trendy v ruském cestovním ruchu: Česká republika ve srovnání s dalšími populárními destinacemi poznávací turistiky (Francie, Itálie) je mnohem levnější. ČR je také pro Rusko jednou z mála destinací, která nabízí varianty zájezdů pro všechny kategorie turistů. Jednoznačně nejpopulárnějším způsobem dopravy je letadlo a nejoblíbenější a nejvíce poptávané jsou 6 až 7 denní zájezdy. Hlavními oblastmi zájmu ruských turistů zůstává hlavní město Praha a to v období březen, duben, květen a prosinec. Nejčastějšími návštěvníky jsou ženy ve věku 20 – 35 let.






České lázně patří k nejpopulárnějším v Rusku, nejvyhledávanější jsou Karlovy Vary, které patří do desítky nejpopulárnějších míst dovolené Rusů po celém světě. Délka pobytu v lázních se pohybuje od 14 do 21 dní. V létě jsou velice oblíbené pobyty u českých jezer a rybníků, nebo pobyty na českých zámcích. V současné době již přestává být Česká republika pouze výsadou bohatých Rusů a začínají se organizovat také zájezdy pro skupiny studentů, levné autobusové zájezdy a také levné letecké zájezdy charterovými linkami. Charakteristika klientely: • •

• • •

Cestování ve skupinkách – Rusové nejčastěji preferují skupinové zájezdy, jelikož víza jim zařizuje cestovní kancelář. Nákupy dárků – Rusové v průměru utratí 144 USD na den. Zvykem je dovážet domů dárky. Mezi nejoblíbenější suvenýry patří: pivo, ledové víno, becherovka, sklo, český granát, přírodní kosmetické prostředky české firmy Botanicus, bižuterie Preciosy, hračky a loutky, starožitnosti, recepty tradiční české kuchyně. Ruská klientela si potrpí na hygienu a od svého ubytovacího zařízení očekávají vysoký standard. Ruský turista je velice zvídavý – proto musí mít k dispozici velké množství propagačních materiálů. Ruský turista je většinou silně věřící, proto jsou pravoslavné kostely turistickým cílem číslo 1.

Nejpopulárnější města pro ruské turisty: Praha (mystická Praha, po stopách ruských spisovatelů, pivní Praha,…), Karlovy Vary (návštěva Petra Velikého a dalších carů, výborné služby pro ruské turisty), Kutná Hora (blízká vzdálenost Prahy, kostnice), Turnov (nákup šperků), Sychrov (zámek znám díky propagaci), Bečov nad Teplou (pozůstatky sv. Maura), Pardubice (charterové lety do Moskvy), Dětenice (zámek znám díky propagaci), Slavkov – Austerlitz (Tolstého román – Válka a Mír), Poděbrady (lázeňské město, ústav jazykové přípravy pro zahraniční studenty). Hlavní důvody návštěvy České republiky: Levná dovolená, jednoduchá dovolená, exotika zámků a červených střech (v pravoslavném Rusku není evropská architektura, především pak gotika), výborné pivo (kvalita a nízká cena), stálá oblíbenost České republiky (mimo jiné ČR pro Rusy symbolizuje lásku, splněná přání a romantiku), jazyková dostupnost, oblíbenost Jaromíra Jágra, módní trend (navštívit Česko – být „in“), ideální dovolená pro rodinu (zajímavosti pro všechny věkové skupiny).

3.1.6.3 Rychle rostoucí trhy ČÍNA – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Čínský cestovní ruch se vyvíjel od výjezdů do Hong Kongu a Macaa přes cesty do sousedních zemí až k výjezdům do zahraničí, které oficiálně začaly v roce 1990. Politika čínského cestovního ruchu je ale nadále kontrolovanou oblastí. Oficiálně mohou čínští turisté individuálně cestovat jen do zemí, se kterými má Čína uzavřenou dohodu (Approved Destination Status Agreement – ADS). Evropská Unie a Čína National Tourism Administration (CNTA) podepsaly 12. února 2004 dohodu, která by měla usnadnit cestování čínských skupin turistů do Evropy. Čínští turisté cestující s vybranými cestovními kancelářemi by měli mít zjednodušený postup při vyřizování žádostí o vydání turistických víz do členských států evropské unie, které souhlasily se „Statusem povolené destinace“ (ADS). Dohoda také obsahuje opatření týkající se navrácení těch čínských turistů, kteří by chtěli zůstat v zemích EU. Na základě výše uvedené dohody může Česká republika, od 1.5. 2004 jako členská země EU, přijímat skupinové turistické zájezdy z Čínské Lidové Republiky. Trendy v čínském cestovním ruchu: Stále více čínských turistů se účastní skupinových zájezdů a navštěvují během jedné cesty několik zemí najednou. Důsledkem návštěvy několika zemí v rámci jedné cesty do Evropy je krátká průměrná doba pobytu v jednotlivých zemích. Nejdelší dobu pobytu vykazuje Francie (3,3 dne) a Německo (2,19 dne). Jsou ochotni utratit více peněz v cílové destinaci. Většinou se totiž jedná o první zahraniční cestu a mnozí počítají s tím, že další uskuteční až za několik let. Momentálně je v souvislosti se státní regulací každému návštěvníkovi zahraničí koupit v bance nejvýše 2000 USD a zpravidla tuto sumu turisté v zahraničí utratí. Číňané během svých pobytů nesmírně rádi nakupují, a to především značkové zboží a výrobky. Cestování se soustřeďuje do třech nejvýznamnějších období svátků: Spring Festival (Čínský Nový rok, leden, únor), May Holiday 1. května a National Day Holiday 1. října. Mezi nejvýznamnější čínské zdrojové regiony patří tři ekonomicky nejvyspělejší oblasti: Peking, Šanghaj a Guangzhou. Výjezdový cestovní ruch do Evropy:






Evropa je z hlediska výjezdového cestovního ruchu druhým nejnavštěvovanějším kontinentem. Její podíl na výjezdech čínských turistů činil v roce 10,13 %. Počet čínských občanů, kteří navštívili Evropu vzrostl oproti roku 1999 o 31 % a Evropa tak zaznamenala nejvyšší procentní nárůst mezi kontinenty. Mezi zeměmi západní a jižní Evropy mají čínští turisté největší zájem o Itálii, Francii, Německo, Belgii, Rakousko a Švýcarsko. Nejvíce se zajímají o kulturu, architekturu a umění z období renesance v Itálii a Francii, dále o krajinu ve Švýcarsku a hrady, zámky a stará města v Německu. Hlavní výhody Evropy jako turistické destinace patří: • • •

Exotická kultura, krajina a zvyky (z pohledu obyvatel Číny). Existence mnoha zemí v Evropě, což představuje možnost velké rozmanitosti nabízených produktů. Zájem ze strany vracejících se turistů (při první cestě do Evropy navštěvují čínští turisté několik zemí najednou, po svém návratu uvažuje většina z nich o možnosti další cesty, během které by rádi navštívili další místa či do větší hloubky prozkoumali místa již navštívená.

Výhled do budoucna: V příštích 20-ti létech se očekává výrazný nárůst disponibilních příjmů domácností, čímž se změní i struktura spotřeby. Podle odhadů WTO by měl počet čínských turistů vyjíždějících do zahraničí dosáhnout v roce 2020 100 miliónů. INDIE – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Odhaduje se, že do zahraničí cestuje 4 až 5 miliónů Indů, ale oficiální data z Ministerstva cestovního ruchu Indické vlády naznačují, že tento údaj je menší než 3,9 milióny. Ačkoliv má indická ekonomika za posledních deset let největší tempo růstu ze všech států světa i nadále žije 40 % obyvatelstva v chudobě (za méně než 1 USD na den). Nicméně se vytvořila „střední třída“ obyvatel a výzkumy dokládají, že 25 mil. Indů má dostatečný příjem na to, aby mohlo cestovat do zahraničí. Vzhledem ke značnému vývoji informačních technologií a komunikací se za poslední roky vytvořily dvě hlavní skupiny turistů, mladí a vzdělaní pracující v IT průmyslu a samostatně podnikající obchodníci, kteří zbohatli z liberalizace ekonomiky. Mezi nejoblíbenější vzdálené destinace patří Evropa (převážně Velká Británie) a Severní Amerika. V obou případech jde o kombinace obchodních a turistických cest a v případě Velké Británie a USA je to návštěva rodiny a přátel. Hlavními oblastmi, odkud se rekrutují turisté jsou hlavní metropolitní města: Bombaj (obchodní a finanční centrum), Dillí (hlavní město a sídlo vlády) a ostatní města, většinou centra IT průmyslu. Vzhledem k nedostatku přesných informací nelze určit podíl jednotlivých destinací a regionů na celkovém výjezdovém cestovním ruchu Indie. Přesná data o počtu příjezdů Indů do Evropy neexistují. Předpověď pro rok 2005: Předpokládá se, že výjezdový cestovní ruch se v budoucích létech zvýší o 2 milióny lidí ročně, ale z důvodu ekonomického vývoje bude nárůst poptávky po cestování spíše mírný. Indie skrývá velký potenciál pro mezinárodní cestovní ruch a proto může Evropa očekávat z dlouhodobého hlediska nárůst počtu příjezdů Indů. V Evropě jsou v současnosti pro Indické turisty klíčové tyto destinace: Švýcarsko, Itálie, Francie a Velká Británie. Z důvodu velké finanční zátěže lze jen těžko předpokládat, že turisté budou jezdit opakovaně. Na druhou stranu zámožnější turisté chtějí poznat destinace a jejich vývoj v čase. Zatím padla většinou první volba na Paříž, Řím, Londýn a švýcarské Alpy, ale v budoucnu poroste podíl spíše Skandinávie, Řecka, Prahy a zemí jako je Skotsko a Maďarsko (kde se točil poslední indický film). Faktem zůstává, že velká část Indie je stále velmi málo informovaná o zemích Evropy. JAPONSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA Japonsko se v roce 1998 umístilo na 17. místě z hlediska počtu turistů přijíždějících do České republiky. V letech 1999 a 2000 figurovalo na 15. místě, v roce 2001 patřila Japonsku 14. pozice a od roku 2002 včetně 2003 a 2004 náleží Japonsku 13. místo podle počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. V Moravskoslezském kraji se japonští turisté v první patnáctce neobjevili.

Počty registrovaných hostů v ubyt. zař. Věková struktura (%)

Japonsko ČR Praha MS kraj do 29 let (2003, do 25 let) 30 - 44 let (26 - 45 let) 45 - 59 let (46 - 55 let)



2000

2001

2002

82 078 62 600 847 17,4 27,6 33,9

98 636 79 249 1 108 20,7 49 24

100 949 78 174 1 045 30,1 41,9 21,3 Strana 40 (celkem 78)



Typ zájezdu (%)


Délka pobytu (%)


60 a více let (56 a více let) Dovolená, rekreace, poznání Profesní důvody Návštěva příbuzných a známých Tranzit ČR Aktivní dovolená Návštěva kult., sport. Akce Léčebný, zdravotní pobyt Nákupy Studijní pobyt Individuálně S CK Studijní program Se skupinou Hotel 5/4 h Hotel 3/2/1 h Penzion/motel Známí/příbuzní Ubytovna, hostel Pronajatý byt, pokoj Kemp Kolej 2 - 6 dní 7 - 14 dní 15 a více Průměrné výdaje na os/den v USD Ubytování Strava Doprava Jiné služby Nákupy


20,4 74 25 4,9 6,6 20,1 26,6 4,6 20,4

6 70,7 22,3 6 4 5,3 2,6

40 45

51,3 41,3

6,7 71,8 22,3 6,4 1,5 7,4 9,7 1,3 3,3 2,1 45,4 43,8

15 48 38,7 8,4 1,7 4,3 0,7

7,3 49,2 39,1 1,3 4,7 5,4 3,4 1

10,8 54,9 29,5 3,8 4,9 7,4 2,8 0,3

45,4 40,1 14,5

65,3 30,9 3,7 74,5 32,5 17,1 4,2 2,4 18,5

66,4 26,4 7,2 95,5 36,5 22,5 10 9,2 31,6

1,7

Tradičně nejoblíbenější turistické destinace japonských turistů jsou USA, Čína a Jižní Korea, kde každoročně přijede nejméně 2 miliony turistů a více než 1 mil. Japonců ročně míří na Havaj, do Hong Kongu a Thajska. K nejnavštěvovanějším zemí Evropy (v roce 2003 přijelo 1,4 mil. turistů) patří již dlouhodobě Německo, Francie, Švýcarsko, Velká Británie, Španělsko. V současnosti dochází k poklesu počtu navštěvovaných zemí (při jedné cestě navštíví japonský turista v průměru 2,2 země). Charakteristika klientely: • • • • • •

Průměrný japonský turista utratí během celého pobytu 2000 USD, přičemž tradičně více utrácejí starší generace. Téměř polovina Japonců cestujících do zámoří si kupuje kompletní package a naopak asi 30 % turistů si svou cestu organizuje samostatně. Rozhodujícím zdrojem při výběru destinací jsou cestovní průvodci a doporučení od příbuzných či přátel. Největší podíl Japonců, kteří vyjíždějí do zahraničí představují mladí lidé ve věku 20 – 29 let. Zámořské cesty uskutečňují Japonci převážně v březnu a v letních měsících (červenec – září). Mezi jejich hlavní aktivity patří návštěvy přírodních atraktivit a scenérií a nakupování. Při cestách do Evropy Japonci nejvíce preferují pobyty o délce 8 – 14 dnů. Japonci jsou stále více opatrní na své cestovní výdaje, které každoročně klesají.

BLÍZKÝ VÝCHOD – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA (Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Oman, Katar) World Tourism Organization (WTO) uvádí, že 8,6 mil. turistů, kteří vyjeli za hranice své země v roce 1995, pocházeli ze zemí Blízkého východu. WTO odhaduje, že počet těchto turistů v roce 2020 vzroste na 35 miliónů. Přestože Blízký východ zůstane malým zdrojovým regionem, jeho podíl ve výjezdovém cestovním ruchu bude mírně narůstat.






V současnosti do Evropy směřuje 20 % ze všech výjezdů ze zemí Blízkého východu. V porovnání s ostatními destinacemi světa, kromě blízkého východu, má Evropa v počtu turistů z Blízkého východu největší podíl. Předpokládá se, že Evropa nadále zůstane nejnavštěvovanější vzdálenější destinací pro turisty ze zemí Blízkého východu. V rámci Evropy jsou nejnavštěvovanějšími destinacemi severní Evropa následovaná západní a východní Evropou. Vycestují sem 2 milióny ze 2,4 mil. turistů ze zemí Blízkého východu, což představuje 80 % ze všech arabských turistů, kteří navštíví Evropu. Cestování ze zemí Blízkého východu do České republiky je limitováno. Nejčastěji uváděné důvody návštěvy České republiky, jsou léčebné pobyty, snižování stresu a relaxace v lázních Karlovy Vary. Výhodou léčebných pobytů v ČR je, že náklady na pobyt v lázních nejsou tak vysoké jako v jiných lázeňských destinacích Evropy. Obecně je Česká republika v povědomí turistů ze zemí Blízkého východu zapsána jako kulturní destinace se zajímavými pamětihodnostmi. Charakteristika klientely: • • •

• •

Okolo 2/3 turistů, kteří cestují do Evropy jsou muži. Necelá polovina arabských turistů je ve věku 15 – 34 let, druhou polovinu tvoří turisté ve věku 35 – 54 let. 70 % arabských turistů cestuje s rodinou a dětmi, 60 % turistů jsou lidé s vysokoškolským vzděláním mající vyšší příjmy. 60 % z cest do Evropy je uskutečňováno za účelem dovolené a poznávání pamětihodností, 15 % cest směřuje k moři a na pláž a 10 % jsou turistické cesty. Okolo poloviny turistů cestuje ve skupinkách 3 až 5 osob, převážně jako členové rodiny. 40 % turistů cestuje individuálně a 15 % turistů cestuje ve skupině 6 a více osob. 70 % soukromých cest do Evropy se uskutečňuje v měsících červen, červenec a srpen (návštěvou v letních měsících se turisté vyhýbají příliš teplému klimatu v jejich zemích původu). Průměrná délka pobytu v Evropě je 4 – 5 dní, průměrná délka pobytu v přímořských destinacích je 15 – 20 dní. Délka pobytu je obecně závislá na období, ve kterém se cesta uskutečňuje. K hlavním aktivitám během cesty patří: prohlídky pamětihodností, návštěvy muzeí a výstav, nakupování, jídlo, zúčastnění se nočního života, návštěva parků, zahrad. Při cestování s dětmi bývá častým cílem cesty návštěva zábavního parku, ZOO, safari a ostatních rodinných zábavních center.

3.2 Strategie turistického regionu Severní Morava a Slezsko Turistický region je největším a šíří nabídky nejrozmanitějším regionem v ČR. Proto již v minulém období užíval slogan „Region kontrastů a příležitostí“. V rámci jednání poradního sboru a pracovních skupin v turistických oblastech/zónách či rajonech se objevila řada dalších námětů sloganů, charakterizujících turistický region SMaS a využitelných pro oslovování vybraných cílových skupin: • Kousek od všeho. (A piece from everything.) • Překvapíme Vás. / Nechte se překvapit. • Vše v jednom. / All in one. • Vše zahrnuto. / All inclusive. • Všude blízko. • Alespoň jednou v životě. • Region kontrastů a příležitostí. Na základě marketingové strategie jsou v následující části nadefinovány strategická opatření pro turistický region jako celek a následně pro jeho jednotlivé turistické oblasti.

3.2.1 Nosné produkty SMaS •

• •

Poznávání o Folklór, zvyky a tradice, venkov o Průmyslové dědictví a technické zajímavosti o Architektura a historie o Příroda o Slavné osobnosti o Gastronomie Lázně a Wellness Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika o Cykloturistika o Hipoturistika a jezdectví





o o o


Vodní turismus a rybolov Golf Zimní sporty - sjezdové a běžecké lyžování

•

Zábava

• •

o Kultura o Noční život o Nakupování Venkovská, agro a ekoagro turistika Profesní turismus o Kongresy, konference, obchodní jednání a incentiva o Výstavy, veletrhy a obchod

3.2.2 Cílové skupiny •

•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři o mládež a školní skupiny o jednotlivci o partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“) Cílové skupiny dle motivace: o zájemci o poznávání (architektura, folklór, industriální památky, příroda) o golfová klientela o firemní akce o aktivní a rekreační sportovci § pěší turisté § cykloturisté § paraglidisté, sportovní letci § lyžaři § rybáři o zájemci o zábavu Cílové skupiny dle zemí: o Od roku 2005: § Česká republika § Polsko, Slovensko, Maďarsko § Francie, Irsko, Itálie, Německo, Rakousko, Nizozemí, Španělsko, Velká Británie § Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ruská federace, Ukrajina § Severské země (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko) § USA § Arabské země – zejména pro nabídku lázeňství. o Od roku 2010 navíc: Čína, Hongkong, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Taiwan, Kanada

3.2.3 Strategická opatření a jejich charakteristika Strategické rozvojové oblasti

1. Primární rozvoj

Opatření

Charakteristika

1.1 Příprava a realizace objektů / center zvyšujících návštěvnickou atraktivitu regionu (např. typu science centre, návštěvnická centra atd.)

Turistický region potřebuje naléhavě nové atraktivity typu návštěvnických center, využívajících charakteristických rysů historie, tradic, kultury a zvláštností regionu na straně jedné a moderních komunikačních a prezentačních technologií a metod na straně druhé. Cíl: Zvýšení atraktivity regionu vybudováním nových atraktivit a přitažlivou prezentací. Realizace staveb, které budou prezentovat slavné osobnosti a rodáky turistického regionu. Cíl: Zvýšení atraktivity regionu využitím popularity velkého množství světově proslulých rodáků a osobností. Vybudování center zábavy, poznání, sportu a aktivního odpočinku zaměřených na rodiny s dětmi. Cíl: Rozšíření nabídky pro trávení volného času se zaměřením na děti a rodiny s dětmi.

1.2 Příprava a realizace areálů věnovaných odkazu a životu slavných osobností a rodáků 1.3 Příprava a realizace areálů pro děti resp. pro rodiny s zejména malými dětmi





Strategické rozvojové oblasti

Opatření 2.1 Dosažení zápisu vhodných atraktivit / památek na Seznam světového dědictví UNESCO a zajištění jejich rozvoje a využití pro potřeby turismu

2. Sekundární rozvoj

2.2 Výběr, zpřístupnění a rozvoj významných kulturních a historických objektů v regionu (zejména zámků, hradů, atd.) pro potřeby cestovního ruchu 2.3 Zpřístupnění vybraných industriálních památek a technických zajímavostí pro rozvoj cestovního ruchu a volnočasových aktivit 2.4 Další rozvoj atraktivních, ale zatím stále málo využívaných oblastí vhodných pro rozvoj turismu (např. Osoblažsko, Jánské Koupele, Slezská Harta) 2.5 Modernizace a rozvoj a areálů zimních sportů (zejména v Beskydech a Jeseníkách) 2.6 Rozvoj infrastrukturního zázemí a nabídky pro vodní turismus v regionu 2.7 Rozvoj sportovních a zábavních areálů s celoročním využitím

3.1 Příprava asociačních produktů (1-3) turistického regionu SMaS

3.2 Vytvoření portfolia tématicky orientovaných produktů a produktových balíčků pro turistický region SMaS

3.3 Příprava asociačních produktů jednotlivých turistických oblastí 3. Terciární rozvoj


3.4 Příprava a podpora rozvoje společných produktů a produktových balíčků více (např. sousedících) turistických oblastí

3.5 Příprava a podpora rozvoje společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými regiony a s partnerskými regiony

Charakteristika Zpracování studie využitelnosti průmyslového dědictví pro potřeby cestovního ruchu, vč. identifikace nejvhodnějších variant pro získání zápisu vybraných atraktivit / památek na seznam UNESCO. Využití areálu v Dolní oblasti Vítkovic, prohlášeného za národní kulturní památku, pro potřeby cestovního ruchu. Identifikace a podpora ostatních atraktivit vhodných k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Cíl: Otevření nových možností rozvoje cestovního ruchu zařazením na „mapu“ UNESCO. Vytipování cenných nemovitostí a jejich zpřístupnění veřejnosti. Následná adaptace, dovybavení a rozvoj. Cíl: Zvýšení atraktivity regionu zviditelněním dosud nevyužitých kulturních a historických objektů a jejich renovací. Vytipování cenných industriálních památek a jejich zpřístupnění veřejnosti. Následná adaptace a rozvoj. Cíl: Zvýšení atraktivity regionu zpřístupněním dosud nevyužitých technických památek pro rozvoj poznávacího a industriálního CR. Zvyšování počtu a kvality atraktivit cestovního ruchu v oblastech s dosud nevyužitým potenciálem CR včetně rozvoje doprovodných služeb. Cíl: Využití veškerého potenciálu regionu s cílem rozšíření nabídky produktů CR. Dovybavení, rozšíření a propojení areálů zimních sportů. Cíl: Zvýšení kvality a rozsahu nabídky pro zimní sporty s ohledem na zvyšující se konkurenci. Zajištění splavnosti vybraných říčních toků, rozvoje vybraných areálů vodních sportů atd. Cíl: Rozšíření nabídky regionu o vodácké produkty. Rozšiřování, dovybavení a zkvalitnění sportovních a zábavních areálů provozovaných po celý rok. Cíl: Zajištění stabilní nabídky produktů CR nezávislé na sezónních vlivech. Příprava reprezentativních (asociačních) produktů založených na specifikách turistického regionu SMaS. Cíl: Vybudování image turistického regionu založené na asociaci SMaS = dějiny průmyslové revoluce, osobnosti, příroda a folklór Témata: kongresy, golf, muzejnictví, slavní rodáci, městské památkové rezervace, industriální památky a technické zajímavosti, rybářství, vodní turismus, letní turismus, zimní turismus, folklór, kultura, sport, cyklo, … Cíl: Vytvoření široké a pestré nabídky tématicky orientovaných produktů a produktových balíčků. Příprava reprezentativních (asociačních) produktů založených na specifikách jednotlivých turistických oblastí. Cíl: Vybudování image jednotlivých turistických oblastí založené na typických asociacích s využitím stávajících populárních produktů. Ve spolupráci s aktivními subjekty CR turistických oblastí vytvoření produktů založených na tématech přesahujících jednotlivé turistické oblasti. Cíl: Maximalizovat efekty vyplývající z rozsáhlé nabídky turistických atraktivit SMaS, podílet se na asociačních produktech SMaS. Ve spolupráci s aktivními subjekty CR sousedních turistických regionů vytvoření produktů založených na tématech přesahujících turistické regiony. Cíl: Maximalizovat efekty vyplývající z rozsáhlé nabídky turistických atraktivit domácích regionů, polského a slovenského příhraničí.






Opatření

Charakteristika

4.1 Zajištění postupného rozvoje infrastruktury a nabídky pravidelných linek letiště Ostrava - Mošnov

Zajištění rozvoje infrastruktury umožňující přepravit 500000 pasažérů v roce 2010 a rozvoje nabídky pravidelných linek (běžných a nízkonákladových). Rozšíření nabídky pravidelných leteckých linek letiště v Mošnově (Anglie, Rusko, Ukrajina, Pobaltí, Francie, Itálie, Nizozemsko). Vyřešení propojení centra Ostravy s letištěm (silniční / kolejové). Cíl: Zvýšení podílu letecké přepravy na příjezdovém CR. Úpravy, rekonstrukce a pravidelná celoroční údržba silnic se zvláštním zřetelem na turisticky atraktivní oblasti. Cíl: Zlepšení dostupnosti turistických cílů a kvality dopravních služeb. Napojení regionu na vznikající dálnici D47 a na dálniční síť v Polsku kvalitní nabídkou rychlostních komunikací. Cíl: Zlepšení dostupnosti regionu a turistických cílů. Zajištění zrychlení dopravy do regionu a v rámci regionu s využitím železnice. Cíl: Zvýšení podílu železniční přepravy na příjezdovém CR a zlepšení kvality dopravních služeb. Značení turistických cílů (hnědé cedule), značení cyklotras, lyžařských a pěších tras. Cíl: Zlepšení informovanosti a orientace návštěvníků. V návaznosti na generel cyklodopravy výstavba cyklostezek (rok 2006 – rok rozvoje cykloturismu), včetně využití pro in-line bruslení, a doplnění sítě cyklotras. Cíl: Zkvalitnění nabídky turistických produktů pro cykloturisty a in-line bruslaře.

4.2 Zajištění rekonstrukce a celoroční údržby silničních dopravních tahů v regionu pro potřeby cestovního ruchu 4.3 Napojení regionu na dálniční síť na území ČR a Polska 4.4 Rozvoj železničních koridorů a návazných železničních tras pro potřeby turismu



4.5 Rozvoj systému orientačního značení turisticky atraktivních cílů a tras 4.6 Rozvoj výstavby cyklostezek (zejména s národním a mezinárodním významem) a doplnění sítě cyklotras vycházejících z generelů cyklodopravy v turistickém regionu 4.7 Rozšíření doprovodných služeb pro turisty a cykloturisty (na principu „Cyklisté vítáni“) 4.8 Rozšíření doprovodných služeb pro vodní turismus ve vybraných lokalitách 4.9 Zajištění dopravní obslužnosti dle rozvojových potřeb turismu

4.10 Rozvoj informačního systému o nabídce turismu v turistickém regionu SMaS 4.11 Rozvoj programové nabídky pro návštěvníky a turisty přijíždějící do regionu 4.12 Rozvoj nabídky ubytovacích kapacit

Doplnění nabídky cyklotras a cyklostezek o doplňkové služby pro cykloturisty – stojany, servisy, odpočívadla, … Cíl: Zvýšení kvality služeb pro cykloturisty. Doplnění nabídky vodáckých tras a atraktivit o doplňkové služby pro vodáky – půjčovny, úschovny vozidel a lodí, … Cíl: Zvýšení kvality služeb pro vodní turismus. Propojení „atrakcí“ – ubytování – zábavy – sportu – wellness s důrazem na potřeby návštěvníků a turistů. Cíl: Zvýšení kvality produktů a produktových balíčků zlepšením logistických služeb. Využití tradičních i moderních metod informování o turistických možnostech v regionu. Cíl: Zlepšení informovanosti návštěvníků regionu. Vytvoření koordinované nabídky kulturních a zábavních možností regionu pro návštěvníky a turisty. Cíl: Zkvalitnění produktových balíčků cestovního ruchu. V zájmu zvýšení kvality ubytovacích služeb (zejména pro zahraniční klientelu, středně a výše příjmovou klientelu) je nutné budovat ubytovací kapacity ve střední a vyšší kategorii. Cíl: Zvýšení rozsahu a kvality ubytovacích služeb.







Opatření

Charakteristika

5.1 Vytvoření systému marketingové podpory nabídky na cílových trzích cestovního ruchu

Vytvoření systému marketingové podpory nabídky regionu na cílových trzích: • Tiskoviny – vytváření edičního plánu za TR SMaS společně s MSK, OK, ZK vždy s ročním předstihem • Plán účasti na veletrzích a výstavách dle vybraných cílových skupin vždy pro následující rok o Domácí o Zahraniční • E-marketing – rozvoj systému e-marketingu TR SMaS • Placená inzerce • Využití kapacit (autorizovaných prodejců) domácích CK zabývajících se příjezdovým cestovním ruchem Cíl: Zajištění jednotné marketingové podpory nabídky turistického regionu na cílových trzích. Sjednocení rozsahu a intenzity propagace cestovního ruchu v turistickém regionu. Cíl: Vytvoření a používání jednotného stylu propagace turistického regionu SMaS. • Participace a úzká spolupráce zainteresovaných subjektů (kraje, DMMS, ostatních subjektů) na organizačním zajištění famtripů v regionu pořádaných agenturou CzT, spočívající ve výběru a zajištění vhodného itineráře, kontaktování jednotlivých regionálních subjektů participujících na famtripu, koordinace a organizační zajištění na místě, marketingová a mediální podpora Předpokládaný počet famtripů – dle aktuální nabídky CzT. Předpokládané (požadované) zdrojové země: viz. cílové trhy - zdrojové země • Příprava a organizační zajištění 1 famtripu pro české průvodce a průvodcovské organizace Cíl: Zvýšení počtu turistů a návštěvníků regionu. Prezentace regionu na mezinárodních pracovních setkáních umožňujících zprostředkování nabídky produktů turistického regionu SMaS na vytipovaných trzích. Cíl: Zvýšení úrovně cíleného marketingu. Navržení a realizace systému předávání aktuálních informací o turistické nabídce všech turistických oblastí v reálném čase. Cíl: Zkvalitnění informovanosti návštěvníků a turistů. Realizace motivačního systému např. na principu „visitors card“. Cíl: Zvýšení motivace klientů k návštěvě turistického regionu SMaS a jeho jednotlivých atraktivit. Zpracování systému propagace cyklotras a cyklostezek. Cíl: Zvýšení počtu návštěvníků regionu z řad cykloturistů.

5. Marketing

5.2 Rozvoj jednotného komunikačního stylu

5.3 Příprava a realizace famtripů a presstripů pro ovlivňovatele trhu cestovního ruchu (vydavatelé průvodců, novináři, provozovatelé e-průvodců, tuzemské i zahraniční cestovní kanceláře)

5.4 Účast na vybraných zahraničních workshopech organizovaných CzT a odpovídajících vybraným cílovým trhům 5.5 Vytvoření systému aktuální informovanosti o regionu a jeho nabídce pro návštěvníky a turisty tuzemské a zahraniční 5.6 Příprava motivačního systému pro návštěvníky a turisty

5.7 Vytvoření marketingové podpory rozvoje využití cyklotras a cyklostezek v TR SMaS 5.8 Vytvoření zastoupení TR SMaS v Praze

5.9 Rozvoj využívání sdílené registrované marketingové značky destinace - podmínky / standardy využívání

Vytvoření návštěvnického (marketingového) centra regionu v Praze za účelem získání potenciálních návštěvníků regionu z řad převážně zahraničních turistů. Cíl: Zintenzivnění propagace turistického regionu SMaS v hlavním městě. Rozpracování standardů a podpora využívání společně sdílené marketingové značky „Severní Morava a Slezsko“ včetně grafické značky. Cíl: Zajištění užívání jednotné marketingové značky.






Opatření 5.10 Příprava projektu komplexní marketingové podpory turistického regionu ve vztahu k cílovým trhům

5.11 Zajištění realizace regionální výstavy CR (Dovolená – Region) s doprovodným programem pro odborníky a podnikatele v CR (konference, workshopy atd.) 6.1 Rozvoj destinačního managementu v turistickém regionu včetně zapojení poradního sboru a dalších činitelů a institucí 6.2 Zajištění prodeje produktů a balíčků turistického regionu a turistických oblastí

6.3 Zajištění vyšší úrovně a zkvalitnění nabídky restauračních a ubytovacích zařízení 6.4 Zkvalitnění práce TIC (RLZ, otvírací doba, rozsah služeb)



6.5 Realizace vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů za účelem zvýšení profesionality, kompetencí a jazykové vybavenosti pracovníků působících v cestovním ruchu 6.6 Zajištění organizační podpory rozvoje cestovního ruchu na úrovni krajů (MSK, OK, ZK), měst a dalších relevantních institucí 6.7 Marketingová šetření zaměřená na profil turisty a návštěvníka turistického regionu 6.8 Nabídka pro investory do CR

6.9 Příprava regionu pro asijské trhy (pro období po roce 2010)

6.10 Zajištění prezentace státem způsobených překážek pro rozvoj cestovního ruchu zástupcům vlády a parlamentu

Charakteristika Příprava projektu komplexní marketingové podpory, zahrnující společný rozvoj marketingových kompetencí partnerů v regionu, podporu významných touroperátorů pro vybrané cílové (zdrojové) trhy a podporu prodejců vybraných produktů na cílových trzích. Součástí bude rovněž příprava doprovodných marketingových nástrojů (návštěvnické karty - visitors card turistického regionu v jedné nebo dvou mutacích, podpůrných reklamních nástrojů typu video/film atd.) Cíl: Ucelená propagace nabídky turistického regionu SMaS na cílových trzích. Realizace pravidelné výstavní akce včetně zajištění doprovodného programu pro odbornou veřejnost. Cíl: Výměna informací a zkušeností, zvyšování image regionu, prezentace nabídky produktů. Vytvoření systému spolupráce všech aktivních subjektů zabývajících se cestovním ruchem. Cíl: Příprava systému spolupráce a následná institucionalizace destinačního managementu v turistickém regionu SMaS. Vytvoření systému prodeje produktů a balíčků turistického regionu a turistických oblastí včetně využití již vytvořených a fungujících prodejních kapacit partnerů – cestovních kanceláři, … Cíl: Zajištění prodeje produktů a balíčků, zvýšení počtu návštěvníků. Příprava a realizace motivačního systému pro zkvalitnění ubytovacích a gastronomických služeb. Cíl: Zvyšování standardů restauračních a ubytovacích zařízení. Příprava a realizace motivačního systému pro zkvalitnění práce TIC. Cíl: Zlepšení informovanosti návštěvníků, rozšíření a zkvalitnění služeb TIC. Příprava a realizace odborných kurzů, stáží a pracovních pobytů zaměřených na zvýšení profesních a jazykových dovedností pracovníků v cestovním ruchu. Cíl: Zvýšení rozsahu a kvality poskytovaných služeb. Dohodnutí systému spolupráce a výměny informací mezi kraji (MSK, OK, ZK), městy a dalšími institucemi, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit rozvoj cestovního ruchu. Cíl: Zlepšení spolupráce a vzájemné informovanosti u všech institucí, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu. Realizace pravidelného marketingového šetření spokojenosti návštěvníků. Cíl: Zajištění zpětné vazby od turistů a návštěvníků regionu. Příprava a realizace systému aktualizované nabídky investičních možností v cestovním ruchu v region SMaS. Cíl: Zajištění výstavby nových a renovace stávajících atraktivit CR a doprovodné infrastruktury kvalitní nabídkou investičních příležitostí. Zpracování a zahájení realizace programu rozvoje turistické infrastruktury včetně rozvoje lidských zdrojů pro specifickou klientelu z asijských zemí. Cíl: Příprava regionu na asijskou klientelu. Shromažďování námětů pro zlepšení legislativy a postoje státu ve vybraných oblastech s přímým dopadem na rozvoj cestovního ruchu a jejich prezentace s využitím regionálních zástupců v Parlamentu ČR. Cíl: Zajištění informovanosti centrálních orgánů o bariérách v rozvoji cestovního ruchu.






Použité zkratky: Beskydhost … sdružení podnikatelů v pohostinství a ubytovacích službách v centrálních Beskydách ČCCR-CzT … Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism DMMS … Destinační management Moravsko – Slezský, o.p.s. FDI … Fond dopravní infrastruktury HOREKA … Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu MD ČR … Ministerstvo dopravy ČR MIC … Městské informační centrum MK ČR … Ministerstvo kultury MMOp … Magistrát města Opavy MMOv … Magistrát města Ostravy MMR … Ministerstvo pro místní rozvoj MOb … městské obvody MPO ČR … Ministerstvo průmyslu a obchodu MSK … Moravskoslezský kraj NFHR … Národní federace hotelů a restaurací ČR OÚ … Obecní úřad OPAHOST … Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách Opavska NPÚ … Národní památkový ústav RHK … Regionální hospodářská komora SMOp … Statutární město Opava SMOv … Statutární město Ostrava SMaS … turistický region Severní Morava a Slezsko SROP … Společný regionální operační program UNIHOST … Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách

3.3 Strategie turistických oblastí Turistický region SMaS je tvořen 6 turistickými oblastmi, které se navzájem komplementárně doplňují ve své nabídce pro turisty a návštěvníky, přijíždějící do regionu.

3.3.1 Beskydy a Valašsko Je rozlohou 2. největší turistickou oblastí turistického regionu SMaS. Rozprostírá se na území MSK a ZK (okres Vsetín). V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • U nás bez hamburgerů (pro DCR) • Malebná příroda Beskyd a místní folklór • Beskydy – ráj aktivního odpočinku

3.3.1.1 Nosné produkty •

•

•

Poznávání o Folklór, zvyky a tradice, venkov o Architektura a historie § Dřevěná lidová architektura Beskyd § Městské památkové rezervace § Zámky § Hrady a zříceniny hradů § Průmyslové dědictví a typické produkty § Rozhledny a místa dalekých rozhledů o Příroda – malebná příroda Beskyd o Slavné osobnosti o Gastronomie Lázně a Wellness o Rehabilitační centrum v Čeladné o Hotel Odra Ostravice o Relax centrum Sepetná o Kotelna F.-M. Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika v Beskydech





o o o o o o o •

• •


Cykloturistika v Beskydech Hipoturistika a jezdectví Vodní turismus Sportovní a závěsné létání Golf Zimní sporty - sjezdové a běžecké lyžování Skokanské můstky ve Frenštátě p. Radhoštěm

Zábava o Kultura o Zábava ve Valašském království a v Markrabství Lašském o Koupání a zábava Venkovská, agro a ekoagro turistika v Beskydech Profesní turismus o Kongresy, konference, pracovní setkání, školení a incentiva v Beskydech

3.3.1.2 Cílové skupiny •

•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři o školní skupiny Cílové skupiny dle motivace o zájemci o poznávání o golfová klientela o firemní akce o aktivní a rekreační sportovci § pěší turisté § cykloturisté § lyžaři § zájemci o sportovní létání Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Maďarsko o Německo o Slovensko o Holandsko o Rusko o Ukrajina o Pobaltské země o Severské země Evropy (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko).

3.3.1.3 Strategická opatření a jejich charakteristika Strategické rozvojové oblasti 1. Primární rozvoj

Opatření 1.1 Budování nových multifunkčních areálů a atraktivit s podporou celoročního využití

1.2 Vytváření nových zábavních a volnočasových atraktivit pro rodiny s dětmi

1.3 Budování nových areálů zimních sportů

Charakteristika Vybudování nových sportovních a multifunkčních areálů sloužících k rozvoji zejména sportovního a turismu. Cíl: Rozšíření nabídky a kvality sportovního vyžití s celoročním provozem. Výstavba nových atraktivit zaměřených na zvýšení atraktivity Beskyd a Valašska zejména pro rodiny s dětmi. Cíl: Zvýšení atraktivity nabídky BaV pro rodiny s dětmi. Výstavba nových středisek zimních sportů. Cíl: Rozšíření nabídky a kvality pro provozování zimních sportů.






Opatření

Charakteristika

1.4 Vybudování centra Sigmunda Freuda v Příboře

Vybudování infrastrukturního zázemí pro rozvoj poznávacího a profesního cestovního ruchu s využitím osobnosti a historického odkazu příborského rodáka S. Freuda. Cíl: Vytvoření zázemí pro rozvoj poznávacího a profesního turismu s využitím osobnosti a historického odkazu významného rodáka S. Freuda. Rekonstrukce, rozšíření, dovybavení areálů pro zimní sporty. Cíl: Zvýšení kapacity, zlepšení kvality nabízených služeb pro provozování zimních sportů. Rekonstrukce, rozšíření, dovybavení areálů pro sport, poznání, zábavu a rekreaci s celoročním využitím.

2.1 Rozvoj stávajících areálů zimních sportů

2.2 Rozvoj sportovních, poznávacích a


zábavních areálů pro rozšíření programové nabídky s podporou celoročního využití

2.3 Rozvoj a zpřístupňování nabídky poznávacího a profesního turismu

2.4 Vyřešení využití vrcholu Lysé hory pro potřeby turismu

3.1 Příprava asociačních produktů (1-2) turistické oblasti BaV

3.2 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu se zaměřením na folklór, architekturu, přírodní atraktivity a gastronomii 3.3 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů a produktových balíčků rekreačního turismu se zaměřením na aktivní dovolenou a sport

3. Terciární rozvoj


3.4 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů a produktových balíčků profesního turismu (konference, vzdělávací akce, incentiva) 3.5 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků venkovského a agro turismu

3.6 Vytvoření nabídky 2 – 7 denních pobytů pro školní mládež (výlety, lyžařské kurzy, pobyty v přírodě) 3.7 Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými oblastmi

Cíl: Zvýšení kvality a obsahu připravovaných produktů cestovního ruchu pro sportovní a poznávací turistiku a aktivní dovolenou. Realizace dílčích aktivit zkvalitňujících jednotlivé produkty poznávacího a profesního turismu. Cíl: Zlepšení kvality a rozsahu současné nabídky produktů poznávacího a profesního cestovního ruchu. Realizace konkrétních aktivit směřujících k naplnění Urbanistické studie vrcholu Lysé Hory. Cíl: Zajištění kvalitních služeb a doplňkové infrastruktury pro celoroční využití vrcholu Lysé hory. Příprava reprezentativních (asociačních) produktů založených na specifikách turistické oblasti. Cíl: Vybudování image turistické oblasti založené na asociaci BaV = Valaši, Laši, malebná příroda, pohodová dovolená Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na široké spektrum klientů. Cíl: Dosažení stabilní nabídky produktů poznávacího turismu založených na kvalitních službách. Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na aktivní odpočinek, sport a zábavu. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro aktivní dovolenou sport a zábavu. Příprava ucelené nabídky pro pořádání konferencí, školicích akcí, soustředění, apod. Cíl: Zlepšení kvality a rozsahu nabídky profesního turismu a kongresového cestovního ruchu. Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na venkovský cestovní ruch a agroturistiku. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro venkovský a rurální CR. Příprava ucelené celoroční nabídky pobytů pro mládež a školní výlety. Cíl: Zlepšení kvality a rozsahu nabízených produktů pro školní mládež a pobyty v přírodě. BaV sousedí se 5 turistickými oblastmi (Těšínské Slezsko, Ostravsko, Poodří, Zlínsko, Střední Morava – Haná). S každou z těchto oblastí sdílí zejména společnou historii, ale také turisticky atraktivní území. Cíl: Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků CR.






Opatření 4.1 Vysílání Panoramy z více míst v Beskydách

4.2 Rozvoj a zkvalitňování nabídky ubytovacích kapacit

4.3 Vytvoření jednotného odbavovacího systému lyžařských areálů v TO Beskydy a Valašsko (ve spolupráci s Těšínským Slezskem)


4.4 Rozvoj informačního a orientačního systému turisticky atraktivních míst/cílů v Beskydech 4.5 Posílení služeb a infrastruktury souvisejících s dopravní dostupností a estetizací turistických cílů

4.6 Budování nových cyklostezek a rozvoj a udržování značení cyklotras a cyklostezek pro podporu rozvoje cykloturismu a pěších tras pro podporu pěší turistiky. 4.7 Rozvoj kvality, sítě, údržby a značení lyžařských běžeckých tras včetně doprovodných služeb 5.1 Vydávání informačních a marketingových materiálů pro podporu informovanosti o možnostech turismu v Beskydách (Beskydské noviny, Infonoviny Valašského království atd.)

5. Marketing



5.2 Marketingová podpora nabídky produktů, produktových balíčků a atraktivit Beskyd a Valašska na cílových trzích (vč. využití nabídky Těšínských Beskyd) 5.3 Příprava a realizace famtripů a presstripů pro ovlivňovatele trhu cestovního ruchu (vydavatelé průvodců, novináři, provozovatelé eprůvodců, zahraniční cestovní kanceláře).

6.1 Vytvoření pracovní skupiny pro rozvoj vodního turismu v Beskydách

Charakteristika Zajištění vysílání v pořadu Panorama soustředěného cestovního ruchu.

z míst

Cíl: Zlepšit informovanost o aktuálních podmínkách pro sport a turistiku v Beskydách. Výstavba, rekonstrukce a modernizace hotelových zařízení, penzionů, horských chat a ubytoven na vyšší standard. Cíl: Dosáhnout dostatečné nabídky certifikovaných ubytovacích zařízení dle požadavků klientů. Příprava a realizace jednotného odbavovacího systému pro areály zimních sportů a doplňkové služby. Cíl: Zlepšení komfortu nabízených služeb a motivace k návštěvě Beskyd. Zkvalitňování informačních a orientačních služeb, postupné rozšiřování KOTIS s vazbou na stávající turistické značení. Cíl: Zlepšení informovanosti a orientace návštěvníků. Rozšiřování stávající dopravní infrastruktury včetně mobiliáře, zavedení nových a zlepšení dosavadních dopravních služeb. Cíl: Odstranění kritických míst v dopravní obslužnosti území a zajištění celoročního propojení turistických cílů a atraktivit. Rozšiřování a zkvalitňování sítě cyklostezek a pěších tras včetně značení a doprovodných služeb. Cíl: Dosáhnout většího komfortu a informovanosti pro nabídku cyklo a pěším turistům. Rozšiřování a zkvalitňování sítě, údržby a značení lyžařských běžeckých tras, zajištění návaznosti doprovodných služeb. Cíl: Zajištění kvalitní nabídky pro běžecké lyžování. Ve spolupráci dotčených subjektů zajištění pravidelného (min. 2x ročně) vydávání informačního periodika pro všechny druhy turismu v Beskydách (včetně Těšínských Beskyd). Cíl: Zlepšení informovanosti a marketingu = nárůst turistů Příprava a výroba propagačních materiálů zaměřených zejména na nabídku jednotlivých produktů a atraktivit včetně identifikace cílových trhů. Cíl: Zkvalitnění informovanosti potenciálních návštěvníků o nabídce konkrétních produktů. V oblasti turismu a volnočasových aktivit jsou významnými ovlivňovateli cílových trhů novináři, vydavatelé turistických průvodců, prodejci produktů – tedy cestovní kanceláře atd. ČCCR má program podpory famtripů a ve spolupráci s DMMS jich bylo již v roce 2005 několik zrealizováno (ať již přímo do BaV, nebo v propojení s nabídkou ostatních destinací). Cíl: Podpora nabídky BaV na cílových trzích cestovního ruchu. Potenciál pro vodní turismus v Beskydách není nijak rozsáhlý, nabízí však určité možnosti, jejichž využití zatím vázne na komunikaci mezi zainteresovanými subjekty (Povodí Odry, municipality, podnikatelské subjekty). Cíl: Rozvoj vodního turismu v Beskydách.







Opatření

Charakteristika

6.2 Rozvoj činnosti a spolupráce subjektů zainteresovaných na rozvoji turismu v TO BaV – rozvoj systému destinačního managementu

Zajistit rozvoj systému destinačního managementu v TO BaV častější komunikací mezi významnými subjekty cestovního ruchu v turistické oblasti a širším zapojením IC a pracovníků měst a obcí do koordinačních a komunikačních aktivit. Podpora rozvoje neformálních sdružení. Cíl: Profesionalizace a zkvalitnění činnosti destinačního managementu. Realizace aktivit vedoucích k docenění role cestovního ruchu jako dynamického prvku stimulujícího rozvoj regionální ekonomiky.

6.3 Podpora role cestovního ruchu v ekonomickém a sociálním rozvoji BaV

6.4 Rozvoj kompetencí v cestovním ruchu

Cíl: Překonat stereotypní vnímání cestovního ruchu jako „hotel a kufr“. Realizace vzdělávacích a motivačních aktivit vedoucích ke zvýšení kvality a rozsahu dosud nabízených služeb. Cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti regionů v dostatečné nabídce kvalitních služeb pro cestovní ruch.

3.3.2 Jeseníky Jeseníky jsou rozlohou největší turistickou oblastí regionu, tvořenou Hrubým a Nízkým Jeseníkem, Rychlebskými horami a navazujícím podhůřím – na jihu je to zejména Šumpersko a Zábřežsko, na severu Krnovsko a Osoblažsko. Samy o sobě jsou tedy poměrně pestrým územím. V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které charakterizují specifické vlastnosti turistické oblasti a mohou být využity pro relevantní cílové skupiny: • Kdo jednou navštíví, bude se chtít vrátit • Kraj prvního i posledního lyžování • Jeseníky – region divoké a nepoškozené přírody • Jeseníky plné sportu • Jeseníky pro zvídavé • Země děda Praděda


•

•

Poznávání o Zvyky a tradice, venkov, místní produkty o Průmyslové dědictví a technické zajímavosti o Architektura a historie o Příroda – divoká, nepoškozená a čistá příroda Jeseníků o Slavné osobnosti o Gastronomie Lázně a Wellness o Bludov o Jánské Koupele o Karlova Studánka o Lázně Lipová Schroth, s.r.o. o PLL, a.s. o Velké Losiny Sport a aktivní dovolená o Adrenalinové sporty o Cykloturistika o Hipoturistika a jezdectví o Pěší turistika o Ráj houbařů o Sportovní akce pro širokou veřejnost o Sportovní a závěsné létání o Vodní turismus a rybolov





•

•

•


o Zimní sporty - sjezdové a běžecké lyžování, Moravský ledovec Praděd a lyžařské areály Zábava a kultura o Bruntál o Jeseník o Krnov o Město Albrechtice o Šumperk o Zábřeh o Zlaté hory Venkovská, agro a ekoagro turistika o Javornicko o Osoblažsko o Zábřežsko o Atd. Profesní turismus o Kongresy, konference, školení a incentiva v Jeseníkách (lázeňská zařízení, rekreační areály)


•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři o školní skupiny Cílové skupiny dle motivace: o aktivní a rekreační sportovci o rybáři o lázeňští hosté o zájemci o poznávání o firemní akce Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Německo o Holandsko o Rusko o Pobaltské země o Ukrajina o Severské země (Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko)

3.3.2.3 Strategická opatření a jejich charakteristika Strategické rozvojové oblasti

Opatření 1.1 Výstavba nových areálů zimních sportů


1.2 Vybudování nových sportovnězábavních atraktivit a areálů

Charakteristika Díky svým klimatickým podmínkám jsou Jeseníky ideální destinací pro zimní sporty (sjezdové lyžování, snowboarding, běžecké lyžování, bobování atd.) Výstavba nových areálů zimních sportů při zajištění ochrany přírody je tedy logickým výsledkem snah zainteresovaných subjektů. Cíl: Rozšíření a zkvalitnění nabídky Jeseníků pro vyznavače zimních sportů. Rozvoj infrastruktury pro sportovní aktivity (např. golf, tenis atd.) je nezbytným předpokladem pro vytváření kvalitních produktů/produktových balíčků zaměřených na sportovně založené cílové skupiny turistů a návštěvníků. V tomto směru mají Jeseníky vůči turistům a návštěvníkům stále velký dluh. Cílem je pokrytí turistického regionu nabídkou pro zájemce o sportovní a zábavně-sportovní aktivity.







Opatření 1.3 Vytváření nových atraktivit pro poznávací a profesní turismus

1.4 Vytváření nových zábavních a volnočasových atraktivit pro rodiny s dětmi

2.1 Rozvoj areálů zimních sportů 2. Sekundární rozvoj

2.2 Rozvoj lázeňských a wellness areálů

2.3 Rozvoj sportovních a zábavních areálů pro rozšíření programové nabídky s podporou celoročního využití

2.4 Rozvoj a zpřístupňování nabídky poznávacího a profesního turismu

2.5 Zatraktivnění nabídky vodního turismu pro turisty a návštěvníky

Charakteristika Poznávací a profesní turismus patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu zejména z pohledu návštěvnosti. V TO Jeseníky existuje řada atraktivních míst a osobností, které nejsou dostatečně prezentovány zájemcům o poznávací a profesní turismus. Cíl: Rozšíření nabídky poznávacího a profesního turismu v Jeseníkách o nové atraktivity (muzea, vzdělávací střediska atd.). Významnou cílovou skupinou turistů jsou jednoznačně rodiny s dětmi. V TO Jeseníky prozatím nejsou dostatečně vytvořeny podmínky pro pobyt rodin s dětmi (nedostatek zábavních center, dětských hřišť, dětských koutků atd.) zejména v případě špatného počasí. Cíl: Zlepšení podmínek pro pobyty rodin s dětmi v Jeseníkách. Díky vzrůstající nabídce konkurenčních areálů zimních sportů v ČR i v zahraničí se zvyšuje i náročnost vyznavačů těchto aktivit. Ve stávajících areálech TO Jeseníky (zejména lyžařských centrech) je proto žádoucí investovat do zkvalitnění podmínek a nabídky služeb souvisejících se zimními sporty. Cíl: Zkvalitnění podmínek a nabídky služeb souvisejících se zimními sporty pro vyznavače těchto aktivit. Jeseníky disponují největším počtem lázeňských míst v celém turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, což předurčuje tuto turistickou oblast k získávání zájemců o lázeňské a wellness pobyty. Zároveň lze zaznamenat významný úbytek klientů – pojištěnců. Vzhledem k velké konkurenci nejen v ČR, ale i v zahraničí a nutnosti nabídnout kvalitní služby klientům – samoplátcům, je nutné v Jeseníkách investovat do rozvoje lázeňských a wellness areálu. Cíl: Zkvalitnění nabídky lázeňských a wellness služeb zejména pro klienty – samoplátce. Nedostatek sportovních a zábavních areálů s celoročním využitím je s ohledem na klimatické podmínky v Jeseníkách dlouhodobým problémem. Rozvoj areálů s využitím i mimo sezónu je tedy velmi žádoucí pro zajištění celoroční programové nabídky. Cíl: Zajištění celoroční programové nabídky pro návštěvníky Jeseníků. Řada turisticky atraktivních objektů a lokalit v Jeseníkách vhodných pro poznávací a profesní turismus je v současné době z různých důvodů (majetkové, finanční atd.) nepřístupná nebo nedostatečně nabízena. Cíl: Zpřístupnit a nabídnout dosud nevyužité atraktivní objekty a lokality v rámci poznávacího a profesního turismu. Využití zejména vodních toků a vodních ploch (Morava, Moravská Sázava, Desná, Březná, přehrady Dolní Bušínov, Slezská Harta atd.), ale i dalších objektů vodního turismu je v TO nedostatečné, což snižuje atraktivitu pro zájemce o tuto formu turistiky. Cíl: Rozšíření a zkvalitnění nabídky pro zájemce o vodní turistiku (rybolov, vodáctví, plavání, windsurfing atd.)






Opatření 2.6 Rozvoj areálů pro sportovní a závěsné létání

2.7 Rozvoj doplňkových rekreačních a odpočinkových areálů



3.1 Příprava asociačních produktů (1-2) turistické oblasti Jeseníky

3.2 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů/produktových balíčků pro aktivní pobyty v regionu, vycházející zejména z potenciálu pro pěší, cyklo a hipo turistiku a pro lyžování

3.3 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů/produktových balíčků lázeňského a wellness turismu

3.4 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků venkovského a agro turismu

3.5 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů a produktových balíčků profesního turismu (konference, vzdělávací akce, incentiva)

3.6 Vytvoření portfolia celoroční nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu

Charakteristika Pro sportovní a závěsné létání jsou v TO Jeseníky mimořádně dobré podmínky. Zejména paragliding využívá jedinou tzv. dlouhou vlnu v ČR. Proto je rozvoj areálů spojených s těmito sportovními aktivitami podmínkou pro tvorbu kvalitní nabídky pro cílové skupiny turistů a návštěvníků. Cíl: Zkvalitnění podmínek pro vyznavače sportovního a závěsného létání. TO Jeseníky jako atraktivní destinace pro lázeňství a wellness disponuje mnoha vhodnými areály a místy pro relaxaci a odpočinek. Rozvojem takovýchto areálů a míst bude doplněna stávající nabídka zejména pro lázeňské hosty ale i návštěvníky, kteří přijíždějí do Jeseníků za rekreací a odpočinkem. Cíl: Rozšíření nabídky pro zájemce o pobyty spojené s rekreací a odpočinkem. Návštěvníci a turisté si spojují turistické destinace s konkrétními asociacemi (např. Jižní Morava – víno). Díky těmto asociacím se zvyšuje povědomí o dané turistické oblasti či regionu. Cíl: Vytvoření konkrétní asociace a zvýšení povědomí o Jeseníkách. V Jeseníkách jsou velmi dobře vyznačeny pěší trasy a cyklotrasy. Dále se neustále rozvíjí nabídka lyžařských areálů a postupně se zlepšuje i nabídka lyžařských běžeckých tras. Rovněž se rozšiřuje nabídka pro milovníky koní. Ucelená nabídka komplexních produktů pokrývající celé území Jeseníků však dosud chybí. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky produktů/produktových balíčků pro aktivní pobyty pokrývající celé území Jeseníků. Jeseníky se vyznačují podobně jako Západní Čechy dlouhodobou tradicí lázeňství a poměrně vysokou koncentrací lázeňských a wellness zařízení. Zároveň dochází k postupné výměně klientely z klientů – pojištěnců na klienty – samoplátce. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky produktů/produktových balíčků lázeňského a wellness turismu zejména pro klientelu z řad samoplátců. Podhůří Jeseníků nabízí pro zájemce o venkovský a agro turismus možnosti pobytů spojených se zdravým životním stylem a zdravými potravinami v typicky venkovském prostředí. Jedná se zejména o Zábřežsko, Osoblažsko a Javornicko. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky produktů/produktových balíčků venkovského a agro turismu. Jeseníky disponují dostatečným množstvím kapacit pro pořádání konferencí, vzdělávacích akcí atd.. Spojení těchto možností s mimořádně čistým životním prostředím vytváří základ kvalitní nabídky zejména pro firemní zákazníky. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky produktů/produktových balíčků profesního turismu. Velké množství architektonických, přírodních a technických atraktivit v Jeseníkách není prozatím nabízeno prostřednictvím ucelených produktů a produktových balíčků CR. Z průzkumů návštěvníků ovšem vyplývá, že právě poznávací turismus patří mezi hlavní motivy návštěv turistických destinací. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky ucelených produktů/produktových balíčků poznávacího turismu.







Opatření 3.7 Vytvoření nabídky 2 – 7 denních pobytů pro školní mládež (výlety, lyžařské kurzy, pobyty v přírodě)

3.8 Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými oblastmi

4.1 Vytvoření informačního a orientačního systému turisticky atraktivních míst/cílů v Jeseníkách 4. Podpůrná vybavenost

4.2 Vytvoření jednotného odbavovacího systému lyžařských areálů v Jeseníkách

4.3 Posílení služeb a infrastruktury souvisejících s dopravní dostupností a estetizací turistických cílů (atraktivity, lyžařské areály, akce) pro turisty a návštěvníky regionu (cyklobusy, skibusy)

4.4 Rozvoj nabídky ubytovacích kapacit

4.5 Budování nových cyklostezek pro podporu rozvoje cykloturismu

4.6 Vybudování a rozvoj sítě hipostezek a doprovodných služeb v návaznosti na regionální a národní systém hipostezek

Charakteristika Jeseníky jsou díky svému výjimečnému přírodnímu prostředí a klimatickým podmínkám velmi vhodnou destinací pro pobyty školní mládeže zejména z městských aglomerací. V současné době však existuje pouze omezená nabídka těchto pobytů pokrývající celé území Jeseníků. Cíl: Vytvoření nabídky 2 – 7 denních pobytů pro školní mládež spojených s poznáváním a pobytem v přírodě. Jeseníky sousedí s pěti turistickými oblastmi (Opavské Slezsko, Poodří, Střední Morava – Haná, Orlické hory a Podorlicko a Svitavsko). S každou z těchto oblastí sdílí zejména společnou historii, ale také turisticky atraktivní území. Cíl: Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků CR. Díky správnímu členění Jeseníků do dvou krajů a tří okresů postupně vzniká informační a orientační značení buď v rámci těchto územních celků nebo v rámci tzv. mikroregionů. Komplexní informační a orientační systém turisticky atraktivních míst/cílů v Jeseníkách a provázanost značení však neexistuje, což se projevuje v nespokojenosti návštěvníků vyplývající zejména ze sociologických průzkumů. Cíl: Zlepšení informovanosti a orientace turistů a návštěvníků v Jeseníkách. Díky většinou špatné komunikaci podnikatelů v lyžařských centrech (zejména na Pradědu) není doposud vytvořen jednotný odbavovací systém, což způsobuje nespokojenost lyžařů a jejich odliv do konkurenčních destinací. Cíl: Zlepšení služeb pro lyžaře a zvýšení plynulosti provozu lyžařských areálů. Dopravní dostupnost v Jeseníkách je podle sociologických šetření názorů návštěvníků největším problémem. Dlouhodobě není řešeno rychlé a bezpečné silniční spojení Jeseníků s vnitrozemím ČR a také pravidelné železniční spojení s Polskem. Kromě toho je nutné rovněž zajistit dopravní obslužnost území pro návštěvníky a turisty včetně přístupů k objektům využívaným pro cestovní ruch a estetizace turistických cílů. Cíl: Zlepšit dopravní dostupnost a obslužnost pro návštěvníky a turisty včetně estetizace turistických cílů. Jeseníky disponují poměrně velkým množstvím ubytovacích kapacit v penzionech a v soukromí. Naproti tomu ubytovací možnosti v hotelích kategorie *** a výše jsou buď omezené nebo žádné. Cíl: Rozšíření nabídky ubytovacích kapacit zejména kategorie *** a výše. V TO Jeseníky je poměrně hustá síť cyklotras se zvyšujícím se provozem automobilů. V rámci rozvoje cykloturismu a bezpečnosti cykloturistů je proto nutné budovat cyklostezky s návazností na turistické cíle. Cíl: Zlepšení nabídky pro cykloturisty a zvýšení jejich bezpečnosti. V Jeseníkách existuje omezená nabídka stezek pro milovníky koní včetně doprovodných služeb (např. rančů). Pro plné využití potenciálu Jeseníků v rámci hipoturistiky je nutné propojit stávající hipostezky s novými a vytvořit tak síť hipostezek zahrnující rovněž doprovodné služby. Cíl: Rozšíření nabídky pro milovníky koní a zlepšení doprovodných služeb v rámci hipoturistiky.






Opatření

Charakteristika

4.7 Rozvoj kvality sítě, údržby a značení lyžařských běžeckých tras včetně doprovodných služeb

Jeseníky disponují poměrně velkým množstvím lyžařských běžeckých tras. Zároveň jsou zde velmi příznivé podmínky pro běžecké lyžování. V současné době však není dostatečně zajištěna údržba a značení těchto tras a také není dostatečně zajištěna vybavenost doprovodnými službami. Cíl: Zlepšit kvalitu lyžařských běžeckých tras včetně doprovodných služeb. Úspěšnost uplatnění nabídky produktů, produktových balíčků a atraktivit Jeseníků na cílových trzích CR je ve značné míře závislá na marketingových aktivitách, zejména pak na marketingové a komunikační strategii. Cíl: Co nejlepší uplatnění nabídky produktů, produktových balíčků a atraktivit Jeseníků na cílových trzích CR. Nejlepším nástrojem jak přesvědčit potenciálního klienta o kvalitě nové značky je „dát mu ji ochutnat“, resp. „dát ji ochutnat“ tzv. „opinion leaderům“, tedy osobám, které mají možnost ovlivňovat názory velkých skupin lidí. V oblasti turismu a volnočasových aktivit zde patří novináři, vydavatelé turistických průvodců, prodejci produktů – tedy cestovní kanceláře atd. ČCCR má program podpory famtripů a ve spolupráci s DMMS jich bylo již v roce 2005 několik zrealizováno (ať již přímo do Jeseníků, nebo v propojení s nabídkou ostatních destinací). Cíl: Podpora nabídky Jeseníků na cílových trzích cestovního ruchu. Marketingovým nástrojem zvyšujícím atraktivitu Jeseníků a zároveň motivujícím návštěvníky a turisty ke spotřebě nabízených služeb / produktů cestovního ruchu / atraktivit je dnes již ověřený systém „návštěvnických karet“. Pro marketingovou podporu je možné využití i dalších motivačních nástrojů. Cíl: Zvýšení atraktivity Jeseníků pro návštěvníky a turisty a podpora jejich motivace k využití nabídky Jeseníků. Zajistit rozvoj systému destinačního managementu v TO Jeseníky pravidelnou komunikací mezi významnými subjekty cestovního ruchu v turistické oblasti (Euroregion Praděd, Destinační management Moravsko Slezský o.p.s., Sdružení CR Jeseníky, mikroregiony, provozovatelé lyžařských areálů atd.) a širším zapojením IC do koordinačních a komunikačních aktivit. Podpora rozvoje neformálních sdružení. Cíl: Zlepšení úrovně spolupráce informovanosti a koordinovanosti všech subjektů zainteresovaných na CR se zřetelem na příslušnost ke správnímu území dvou krajů. Jedná se především o podporu rozvojových aktivit cestovního ruchu v rámci Jeseníků zajištěním celoživotního vzdělávání a vnitřní komunikace zaměřené na místní obyvatelstvo, podnikatelské subjekty a ostatní zainteresované subjekty, stejně jako aktivní přístup k získávání investorů do cestovního ruchu v Jeseníkách. Cíl: Získání širší podpory a připravenosti na rozvoj CR v TO a investičních zdrojů pro rozvoj infrastruktury a kvality služeb cestovního ruchu v Jeseníkách.

5.1 Marketingová podpora nabídky produktů, produktových balíčků a atraktivit Jeseníků na cílových trzích

5.2 Příprava a realizace famtripů a presstripů pro ovlivňovatele trhu cestovního ruchu (vydavatelé průvodců, novináři, provozovatelé eprůvodců, zahraniční cestovní kanceláře) 5. Marketing

5.3 Příprava a realizace motivačního systému pro návštěvníky a turisty

6.1 Rozvoj činnosti a spolupráce subjektů zainteresovaných na rozvoji turismu v TO Jeseníky



6.2 Podpora rozvojových aktivit popularizací CR, celoživotním vzděláváním a průběžnou aktivní politikou ve vztahu k potenciálním investorům z regionu, ČR i zahraničí






3.3.3 Opavské Slezsko Opavské Slezsko se nachází již ve střední části regionu a je již více charakteristické urbanizovanou krajinou. Je však taky charakteristické jedinečnými architektonickými památkami (Opava), velkým množstvím zámků a zámeckých areálů, zajímavou nabídkou industriální historie, ale také bohatou kulturní nabídkou. V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • Nekonečná dávka poznávání • Kultura – sport – poznání • Poznávání zábavou • Rozšiřte si obzory • Poznávání za obzor • Důvod zastavit čas


•

• •

Poznávání o Zvyky a tradice Slezského venkova o Průmyslové dědictví o Architektura a historie § Bílá Opava – metropole Slezska s nabídkou jedinečné architektury § Slezské zemské muzeum – nejstarší muzeum v ČR § Řada zámků § Zříceniny hradů § Vojenská historie o Slavné osobnosti v regionu o Příroda o Gastronomie Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika o Cykloturistika – nenáročná, vhodná pro rodiny s dětmi o Vodní turismus a rybolov o Golf o Sportovní areály o Podpora in-line bruslařů Zábava o Kultura o Nakupování Profesní turismus o Kongresy, konference, obchodní jednání a incentiva

3.3.3.2 Cílové skupiny • •

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři Cílové skupiny dle motivace: o zájemci o poznávání o zájemci o zábavu a kulturu o firemní akce o aktivní a rekreační sportovci Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Německo


Opatření



Charakteristika




Opatření 1.1 Vybudování nových skleníků v Arboretu v Novém Dvoře

1.2 Vytvoření rekreačního areálu v oblasti Stříbrného jezera v Opavě 1. Primární rozvoj

1.3 Vytvoření zábavních / tématických a sportovnězábavních areálů Opavského Slezska


2.1 Zpřístupnění a/nebo zatraktivnění vybraných zámků a historických budov pro turisty a návštěvníky Opavského Slezska

2.2 Zpřístupnění a/nebo zatraktivnění vybraných objektů vojenského opevnění pro turisty a návštěvníky Opavského Slezska

2.3 Zpřístupnění a/nebo zatraktivnění vybraných industriálních objektů pro turisty a návštěvníky Opavského Slezska

2.4 Vytvoření nabídky poznávacích a naučných tras / stezek v rámci Opavského Slezska (s vazbou na okolní regiony)

2.5 Rozvoj areálů a atraktivit vodního turismu a zábavy


Charakteristika Vybudování nových skleníků v Arboretu v Novém Dvoře. Realizace tohoto prioritního opatření má nejvýraznější potenciál dopadu do počtu návštěvníků a turistů přijíždějících do Opavského Slezska, ale i do turistického regionu SMaS. Cíl: Vybudováním nových atrakcí zvýšit atraktivitu turistické oblasti. Statutární město Opava úspěšně ukončilo první fázi projektu „Rozvojový plán využití rekreační oblasti Stříbrné jezero“ spolufinancovanou Evropskou unií. Výsledkem je studie, která navrhuje ideální možnosti využití vodní plochy „Stříbrné jezero” a jejího okolí pro rekreaci, sport a další volnočasové aktivity, tak aby odpovídaly finančním, ekonomickým, ekologickým a jiným kritériím, za kterých bude možné tento areál vybudovat a následně i provozovat. Studie je podkladem pro další diskuse, jednání a rozhodování o budoucí podobě této rekreační oblasti. Cíl: Rozvoj oblasti Stříbrného jezera v Opavě. Vytvoření zábavních a sportovních areálů (parků) s využitím stávajících možností / areálů v regionu. Podobné areály jsou zatím k dispozici v TO Opavské Slezsko jen ve velmi omezené míře (sportovní) resp. vůbec (zábavní/tématické). Cíl: Rozšíření a zkvalitnění nabídky zábavních a sportovních areálů. Na území Opavského Slezska se nachází celá řada historických budov (zejména zámky, ale také mlýny atd.), jejichž využití pro cestovní ruch je zatím omezené nebo žádné. Je žádoucí vytipovat některé z těchto objektů, které by bylo možné více nebo zcela využívat pro potřeby turismu a vytvořit z nich atraktivity cestovního ruchu, podporující identifikované prioritní formy cestovního ruchu. Cíl: Rekonstrukcí historických budov rozšířit nabídku atraktivit a služeb z hlediska rozsahu i kvality. Na území Opavského Slezska se nachází celá řada pozůstatků opevnění čs. armády (zejména Darkovičky, Milostovice, Smolkov), jejichž využití pro cestovní ruch je zatím omezené nebo žádné. Je žádoucí vytipovat některé z těchto bunkrů/pevností, které by bylo možné více nebo zcela využívat pro potřeby turismu a vytvořit z nich atraktivity cestovního ruchu. Cíl: Rozšíření atraktivit CR využitím vytipovaných objektů vojenského opevnění. Na území Opavského Slezska se nachází celá řada pozůstatků industriální činnosti (zejména Weisshuhnův kanál, větrné mlýny v Hlavnici a v Cholticích), jejichž využití pro cestovní ruch je zatím omezené nebo žádné. Je žádoucí tyto objekty více nebo zcela využívat pro potřeby turismu a vytvořit z nich atraktivity cestovního ruchu. Cíl: Zlepšení a rozšíření nabídky atraktivit industriálního cestovního ruchu. Opavské Slezsko disponuje významným potenciálem poznávacího cestovního ruchu, zaměřeného jak na poznávání historie a architektury (zámky, muzea, historické budovy, sakrální objekty, objekty vojenských opevnění z 18. - tzv. Šance v okolí Hradce n. Moravicí - a 20. století - zejména Darkovičky, Milostovice a Smolkov, industriální objekty – zejména Weisshuhnův kanál atd.), tak na poznávaní krajiny (arboretum, přírodní park Moravice atd.), který přímo vyzývá k jeho využití ve formě naučných tras a stezek a k jejich propojení s nabídkou sousedících turistických oblastí. Cíl: Rozvoj naučných tras a stezek včetně vazby na sousední turistické oblasti a regiony. Na území Opavského Slezska se nachází řada možností pro rozvoj vodního turismu a vodních volnočasových atraktivit (významný prvek pro rekreaci – koupaliště, které je však zároveň významnou architektonickou památkou z třicátých let minulého století, Hlučínsko jezero, Moravice, Opavice atd.). Cíl: Rozšíření a zkvalitnění nabídky pro rozvoj vodního turismu.






Opatření 2.6 Rozvoj sportovně – rekreačních areálů

3.1 Příprava asociačních produktů (1-2) turistické oblasti Opavské Slezsko

3.2 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu


3.3 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků rekreačního turismu

3.4 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků profesního turismu

3.5 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků pro sportovce a sportovní kluby


3.6 Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků s okolními regiony resp. s turistickými oblastmi regionu Severní Morava a Slezsko 4.1 Vytvoření informačního a orientačního systému turisticky atraktivních míst/cílů TO Opavské Slezsko 4.2 Rozšíření nabídky ubytovacích kapacit (zejména hotelového typu a typu kempu) 4.3 Rozvoj sítě cyklostezek a doplnění sítě cyklotras


Charakteristika Na území Opavského Slezska je řada sportovně – rekreačních areálů, které buďto již fyzicky a/nebo morálně zastaraly, nebo naopak jsou vystavěny v posledních letech, ale vytvářejí potenciál pro jejich další rozvoj, zvyšující atraktivitu regionu pro aktivní i rekreační sportovce, ale i pro návštěvníky sportovních akcí. Cíl: Zlepšení a rozšíření nabídky pro aktivní dovolenou. Asociační produkty plní v systému marketingové podpory příjezdového CR jednu z klíčových úloh z pohledu motivace a následného příjezdu turistů do regionu/oblasti. Smyslem je zpracovat tématicky ohraničené produkty, jež si turista jednoznačně a nezaměnitelně spojí resp. vybaví s turistickou oblastí Opavské Slezsko. Jako nosné asociační produkty Opavského Slezska se tak zcela jednoznačně nabízí zejména produkty spojené s poznáváním a s kulturou. Cíl: Vytvořit jasnou asociační vazbu mezi Opavskem / Opavou a kvalitním produktem CR. Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu (s vazbou na okolní regiony), pokrývajícího krátko (1-3 dny) a středně (6 – 10 dnů) dobé pobyty v průběhu celého roku pro vybrané cílové skupiny. Cíl: Dosažení stabilní nabídky produktů poznávacího turismu založených na kvalitních službách. Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků rekreačního turismu (s vazbou na okolní regiony), pokrývajícího krátko (1-3 dny) a středně (6 – 10 dnů) dobé pobyty v průběhu celého roku pro vybrané cílové skupiny. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro rekreační turismus a aktivní dovolenou. Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků profesního turismu (s vazbou na okolní regiony), pokrývajícího krátko (1-3 dny) a středně (6 – 10 dnů) dobé pobyty v průběhu celého roku pro vybrané cílové skupiny. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro profesní turismus. Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků pro sportovce a sportovní kluby - forma profesního turismu - s vazbou na nabídku v okolních regionech a pokrývajícího celý rok. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro sportovce a sportovní kluby. Vytvoření portfolia společných (zpravidla tématických) produktů a produktových balíčků s okolními regiony resp. s turistickými oblastmi regionu Severní Morava a Slezsko (zejména vazba na sousední TO – Jeseníky, Ostravsko). Cíl: Maximalizovat efekty vyplývající z rozsáhlé nabídky turistických atraktivit Opavského Slezska, podílet se na asociačních produktech SMaS. Vytvoření informačního a orientačního systému (vč. systému značení) turisticky atraktivních míst/cílů (s vazbou na okolní turistické oblasti). Cíl: Zlepšení informovanosti a orientace návštěvníků. Rozšíření nabídky ubytovacích kapacit zejména hotelového typu (standardu 3 – 4 hvězdičkového hotelu s kapacitou 1 – 2 autobusy) a typu kempu. Cíl: Zvýšení kvality a rozsahu ubytovacích služeb. Rozvoj sítě cyklostezek zejména v místech, kde doprava nedovoluje bezpečné využití stávajících silničních komunikací a cyklotras pro rozvoj cykloturistiky. Propojení stávajícího systému cyklotras v nepokrytých územích Opavského Slezska (Opava – město, jižní část SO ORP). Cíl: Zlepšení návaznosti jednotlivých cyklostezek a jejich kvality, propojení cykloturistických cílů.






Opatření 4.4 Rozšíření nabídky služeb pro cykloturisty (systém „Cyklisté vítáni“)

4.5 Vytvoření prohlídkových autobusových tras/linek

5.1 Vytvoření grafického manuálu Opavského Slezska 5.2 Systém marketingového plánování Opavského Slezska

5. Marketing

5.3 Systém informovanosti o nabídce Opavského Slezska 5.4 Vytvoření propagačních materiálů 5.5 Připravit motivační systém pro návštěvníky a turisty

6.1 Organizační podpora rozvoje cestovního ruchu Opavského Slezska


6.2 Podpora rozvojových aktivit cestovního ruchu v rámci TO Opavské Slezsko


Charakteristika V regionu je velmi široká nabídka značených cyklotras, chybí však síť doplňkových služeb, vytvářejících pro cykloturisty komplexní nabídku. V návaznosti na projekt „Cyklisté vítáni“ je potřeba rozšířit nabídku takovýchto služeb a provázat je s okolními turistickými oblastmi. Cíl: Zvýšení rozsahu a kvality nabízených cykloturistických služeb. Na principu „city bus tour“ vytvořit v centrální části Opavského Slezska (Opava, Hradec n. Moravicí, Raduň, Kravaře) prohlídkové trasy, zvyšující atraktivitu regionu, umožňující organizovanou a pohodlnou prohlídku vybraných atraktivit a zároveň vytvoření placeného produktu/služby, tedy zdroje příjmů. Cíl: Dosažení standardní evropské úrovně nabídky Opavska v oblasti poznávacího cestovního ruchu vytvořením prohlídkových autobusových linek. Společně s DMMS vytvořit grafický manuál turistické oblasti Opavské Slezsko, sjednocující prezentaci TO na cílových trzích. Cíl: Zlepšení informovanosti a marketingu = nárůst turistů Ve spolupráci mikroregionů/ SO ORP (Hlučín, Kravaře, Opava) a DMMS vytvořit systém marketingového plánování turistické oblasti Opavské Slezsko pro podporu nabídky na cílových trzích cestovního ruchu (s využitím relevantních nástrojů – účast na vybraných výstavách a veletrzích, organizace famtripů a presstripů, účast na vybraných workshopech Czech Tourismu, marketingové tiskoviny atd.). Cíl: Zajištění dlouhodobé podpory rozvoje tržní pozice Opavského Slezska v oblasti turismu vytvořením účinného marketingového plánovacího systému. Vytvořit systém zajištění informovanosti o nabídce Opavského Slezska pro cestovní ruch na tuzemském a vybraných zahraničních trzích (zejména Německo a Polsko). Cíl: Zkvalitnění informovanosti návštěvníků a turistů. Zvýšení počtu kvalitních propagačních materiálů. Cíl: Zlepšení informovanosti návštěvníků a posílení pozitivního image Opavska. Připravit motivační systém pro návštěvníky a turisty např. na principu „visitors card“. Podporovat marketingově další produkty cestovního ruchu TO Opavské Slezsko, vycházející z nosných produktů a cílových skupin. Cíl: Zvýšení atraktivity turistické oblasti pro návštěvníky a turisty a podpora jejich motivace k využití nabídky Opavska. Ve spolupráci mikroregionů / SO ORP (Hlučín, Kravaře, Opava), Euroregionu Silesia a podnikatelských subjektů resp. jejich profesních organizací (např. Opahost) a DMMS vytvořit pracovní skupinu/skupiny pro zajištění koordinace rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Opavské Slezsko a potenciálně širšího využití značky „Slezsko“ se sousedícím Těšínským Slezskem a polskými partnery. Cíl: Dosáhnout aktivní a pravidelné spolupráce všech subjektů zainteresovaných na rozvoji CR. Podpora rozvojových aktivit cestovního ruchu v rámci TO Opavské Slezsko zajištěním vnitřní komunikace zaměřené na místní obyvatelstvo, podnikatelské subjekty a ostatní zainteresované subjekty. Cíl: Získání širší podpory a připravenosti na rozvoj CR v TO a investičních zdrojů pro rozvoj infrastruktury a kvality služeb cestovního ruchu v turistické oblasti Opavské Slezsko.

3.3.4 Ostravsko Turistická oblast v centrální části regionu. Převážně městského charakteru s překvapivě pěknou příměstskou přírodou. Jedinečná je tato turistická oblast nabídkou industriální historie a technických památek, disponuje zajímavou nabídkou zábavních aktivit, velkým množstvím nákupních center, ale také bohatou kulturní a






sportovní nabídkou. V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • Region pozitivní budoucnosti • Skanzen průmyslové revoluce • Ostravsko plné industriálních a technických zajímavostí (atraktivit) • Ostravsko – encyklopedie průmyslové historie • Město v pohybu • Město kultury a sportu • Ostravsko plné zábavy a poznávání


• •

•

•

Poznávání o Hornické zvyky a tradice o Průmyslové dědictví o Architektura a historie o Slavné osobnosti o Příroda o Gastronomie Lázně a Wellness o Sanatoria Klimkovice Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika o Cykloturistika – nenáročné terény vhodné pro rodiny s dětmi o Vodní turismus a rybolov § Řeky § Rybníky o Golf o Sport aktivně i pasivně Zábava o Kultura o Noční život (U nás po celý rok 24 hodin denně, tj. 365x24) o Nakupování § Nákupní centra Profesní turismus (Ostrava kongresová a výstavní) o Kongresy, konference, obchodní jednání a incentiva o Výstavy, veletrhy a obchod


•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři o mládež a školní skupiny o podnikatelé, manažeři a zaměstnanci firem Cílové skupiny dle motivace: o zájemci o poznávání o zájemci o zábavu a kulturu o golfová klientela (vazba na nabídku v Ostravě a jejím okolí – Beskydy, Opavské Slezsko) o firemní akce o aktivní a rekreační sportovci Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Německo o Slovensko o Holandsko o Velká Británie o Rusko o Arabské země o Asijské země (Čína, Korea, Indie)







Opatření

Charakteristika

1.1 Vytvoření nové atraktivity cestovního ruchu na principu „science centre“, charakteristického technickou a průmyslovou historií Ostravy a okolí

Silnou stránkou Ostravy je množství technických památek a atraktivit, spojených s průmyslovou historií. Vytvoření atraktivity typu „science centre“, určené pro poznávání a objevování světa a jeho zákonitostí netradiční formou a představující řadu technických (fyzikálních) procesů, spojených s průmyslovou historií, posílí pozici Ostravy na trhu poznávacího cestovního ruchu, zejména bude-li navazovat na některou z industriálních atraktivit nebo technických památek města. Cíl: Zvýšení atraktivity města Ostravy s využitím stávajících silných stránek (průmyslová a technická orientace) a vytvoření specifické atraktivity, rozšiřující nabídku pro poznávací a zábavní cestovní ruch. Ostrava je přirozeným centrem a zároveň vstupní bránou do regionu (poloha na železničním koridoru, letiště, silniční uzel a výhledové napojení na dálniční síť), kam přijíždí ročně tisíce návštěvníků z profesních důvodů nebo na jednodenní návštěvy (za nákupy, rodinou, známými atd.). Vytvoření atraktivní pestré a zajímavé multimediální nabídky turistického regionu SMaS na jednom místě posílí na jedné straně roli Ostravy jako 3. největšího města ČR a přirozené metropole regionu a zároveň přispěje ke zvýšení atraktivity celého regionu. Návštěvníci získají atraktivní formou konkrétnější představu o nabídce regionu, což zvýší jejich zájem o jeho bližší poznání. Více návštěvníků v regionu / kraji znamená zároveň více potenciálních návštěvníků v Ostravě a naopak. Podobné zařízení by mělo být v menším rozsahu vybudováno v Praze. Cíl: Vytvoření zázemí pro významný marketingový nástroj, který vytvoří jak informačně poznávací, tak zábavní atraktivitu města Ostravy a celého regionu a přispěje tak ke zvýšení návštěvnosti regionu a města Ostravy. Ostrava stále disponuje omezenými kapacitami zábavních a poznávacích atrakcí a atraktivit. Vzhledem k tomu, že město v současné době disponuje potřebnými pozemky (areál Černé louky) a DPO, a.s. je třetím největším sběratelem historických vozidel v ČR (v současné době disponuje cca 30 vozidly), je nanejvýš vhodné využít toto pro zvýšení atraktivity nejen centra města, ale celého města pro návštěvníky a turisty. Nabízí se i případná spolupráce s OKD v otázce expozičního využití dnes již často unikátních výrobních technologií depozitářovaných v nevyhovujících podmínkách. Cíl: Vybudování zábavně – poznávací atraktivity v areálu Černé louky. Ostravsko disponuje významnou nabídkou vodních toků, které zatím byly pro potřeby turismu a volnočasových aktivit velmi omezeně využity. Jejich postupné zapojení do nabídky turismu výrazně zvýší atraktivitu celého území. Zajímavou alternativu pro letní turistickou sezónu představuje také navezení plážového písku na zatravněné břehy Ostravice protékající centrem Ostravy s vybudováním mobilních plážových barů apod. Cíl: Propojení těchto řek a jejich využití pro rekreační účely a rekreační plavbu.

1.2 Vytvoření marketingového multimediálního centra turismu regionu (tzv. návštěvnického centra)

1. Primární rozvoj 1.3 Vytvoření muzea historických vozidel

1.4 Využití potenciálu řek pro potřeby CR








Opatření

Charakteristika

2.1 Zpracování studie využitelnosti průmyslového dědictví Ostravy pro potřeby cestovního ruchu, vč. identifikace nejvhodnějších variant pro získání zápisu vybraných památek na seznam UNESCO

Ostrava potřebuje pro změnu svého image významnou „značku“ na trhu cestovního ruchu. Nejvýraznější možností je využití průmyslové historie a jedné z mála silných stránek Ostravy v oblasti turismu – nabídky technických památek a atraktivit. Po výrazném útlumu průmyslu z 90. let nedošlo zatím ke zpracování komplexního dokumentu, mapujícího možnosti využití těchto průmyslových artefaktů pro jiné účely, např. pro turismus a volnočasové aktivity. Přitom s plynoucím časem dochází k jejich devastaci a tím k narůstání budoucích nákladů, spojených ať již s jejich úpravou/rekonstrukcí/přestavbou pro jiné využití či s jejich likvidací. Cíl: Vytvoření odborného dokumentu, charakterizujícího možnosti využití průmyslových areálů a objektů pro potřeby rozvoje cestovního ruchu a volnočasových aktivit a jejich následná regenerace a revitalizace, výběr pro zápis UNESCO. Tento areál je v celé řadě charakteristik specifický a jedinečný nejen na místní, regionální, národní, ale i na mezinárodní úrovni. Jeho zařazení mezi kandidáty na zápis na listinu UNESCO je přes řadu rozporných názorů významným argumentem pro to, aby se tato otázka dostala na úroveň debat odborníků a politiků. Její vyřešení může napomoci definitivní změně image Ostravy. Cíl: Vytvoření předpokladů pro využití jedinečného areálu pro zápis na listinu UNESCO a jeho následný rozvoj ve vazbě na areály Černé louky a Karoliny a vytvoření jedinečného zábavně – poznávacího areálu s dominantou stávající národní kulturní památky, obklopenou volnočasovou a programovou nabídkou a nabídkou návazných a souvisejících služeb. Ostrava zápasí se změnou image, ale zároveň zatím jen minimálně využívá nástrojů schopných změnit charakter města zejména přístupem k jeho prezentaci. Již dnes Ostrava disponuje celou řadou atraktivit, jejichž propojení, a to nejen vydáním mapy, ale vyznačením, popisy, info-nejlepší místo pro fotografování, vytvořením základní „mikroinfrastruktury“ (infotabule, odpočívárny, možnosti uzamčení kol atd.), silnou propagací atd., dá jednoznačný impuls pro místní obyvatele i pro návštěvníky a turisty k tomu, aby začali považovat Ostravu za něco jiného, než byla ve druhé polovině 20. století a zároveň zvýší atraktivitu Ostravy pro volnočasový turismus. Cíl: Vytvoření nabídky tématických tras, propojujících atraktivity města Ostravy a vytvářejících nabídku poznávacího turismu pro návštěvníky a turisty. Po období devastace území Černé louky došlo ve druhé polovině 90. let vybudováním multifunkčního výstavního a konferenčního centra k nastartování oživení této oblasti. Následné aktivity spojené s vytvořením MiniUni a opravou Slezskoostravského hradu vytvářejí předpoklady pro výraznější využití této oblasti pro zábavní turismus a volnočasové atraktivity. Vhodné by bylo propojení této oblasti (dopravní, architektonické i tématické) s dnes dekontaminovanou oblastí Karoliny a následně s národní technickou památkou v Dolní oblasti Vítkovic. Tím by vznikl ve střední Evropě jedinečný areál, nabízející výhodné dopravní napojení (silniční i železniční, za určitých podmínek i vodní – Ostravice), vazbu na centrum města a zejména dostatek prostoru pro vytvoření široké nabídky atraktivit a služeb pro návštěvníky, turisty, ale i místní obyvatele. Cíl: Využití stávajícího areálu (jeho polohy a již realizovaných rozvojových aktivit) k vytvoření zábavně – poznávacího centra, sloužícího jak pro místní občany, tak pro návštěvníky a turisty a zvyšujícího atraktivitu nejen města, ale celé turistické oblasti.

2.2 Využití areálu v Dolní oblasti Vítkovic, prohlášeného za národní technickou památku, pro potřeby cestovního ruchu

2.3 Vytvoření tématických pěších tras ve městě, propojujících zajímavou nabídku místních atraktivit (Radniční věž, Ostravské museum, MiniUni, Slezskoostravský hrad, ZOO, architektura, obchody, restaurace, technické památky, atraktivity atd.)

2.4 Vytvoření centra zábavy a volného času v návaznosti na centrum města a rozvoj Černé louky






Opatření 2.5 Rozvoj areálu ZOO Ostrava

2.6 Rozvoj areálu na Landeku

3.1 Příprava asociačních produktů (1-2) turistické oblasti Ostravsko 3. Terciární rozvoj

3.2 Vytvoření nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu

3.3 Vytvoření nabídky produktů a produktových balíčků zábavního a městského turismu


Charakteristika Zoologické zahrady patří k nejnavštěvovanějším kulturně vzdělávacím zařízením v ČR. V loňském roce dosáhla návštěvnost 15 licencovaných Zoo téměř 5 mil. návštěvníků. Po dlouhém, téměř 20-ti letém období investiční stagnace Zoo Ostrava, byla v listopadu 2004 otevřením pavilonu pro slony nastartována nová etapa rozvoje Zoo. V současnosti lze Zoo Ostrava považovat za komplexní a neustále se rozvíjející areál s ochranářsko-vzdělávací i rekreačně-sportovní funkcí, který vyhledávají celé rodiny. Díky stále sílícímu přílivu zahraničních návštěvníků (zejména z Polska), je význam tohoto zařízení výrazně nadregionální. V letošním roce je odhadováno, že by branami Zoo Ostrava mohlo projít až 350 tisíc platících návštěvníků. Tisíce dalších návštěvníků pak navštíví Zoo bezplatně, v rámci specializovaných výukových a vzdělávacích programů. V průběhu posledního roku byly dosavadní aktivity Zoo mj. rozšířeny o oblast sportovní (jediný udržovaný areál pro běžky přímo v Ostravě), ale i aktivity kulturní (pořádání koncertů). Cíl: Co nejširší využití stávajícího areálu a již realizovaných rozvojových aktivit k vytvoření nejen poznávacího, ale i rekreačně sportovního a kulturního centra, sloužícího nejen pro místní občany, ale i pro turisty a zvyšujícího atraktivitu Ostravska. Areál na Landeku, tvořený dnes zejména Hornickým muzeem OKD, je dnes už nejenom atraktivitou poznávacího turismu, ale vytváří již zajímavou nabídku dalších sportovních a zábavních aktivit. Vzhledem k jedinečnosti areálu a jeho rozvojovému potenciálu (volné plochy, atraktivita pro turisty a návštěvníky atd.) je zde jednoznačný prostor pro jeho další rozvoj. Cíl: Co nejširší využití areálu a rozvoj jeho programové nabídky a infrastruktury pro potřeby rozvoje turismu v Ostravě a jejím okolí. Asociační produkty plní v systému marketingové podpory příjezdového CR jednu z klíčových úloh z pohledu motivace a následného příjezdu turistů do regionu/oblasti. Smyslem je zpracovat tématicky ohraničené produkty, jež si turista jednoznačně a nezaměnitelně spojí resp. vybaví s turistickou oblastí Ostravsko. Jako nosné asociační produkty Ostravska, se tak zcela jednoznačně nabízí industriální památky a obecně industriální historie Ostravsko-Karvinské aglomerace. Cíl: Vytvořit jasnou asociační vazbu mezi Ostravskem / Ostravou a kvalitním produktem CR. Ostravsko dnes nabízí velmi omezený počet produktových balíčků CR a to i v oblasti, kde je svým potenciálem skutečně jednoznačně nejsilnější minimálně v ČR – technické památky a industriální atraktivity. Ve spolupráci s majiteli a provozovateli těchto atraktivit a zároveň doplňkových služeb bude potřeba vytvořit portfolio nabídky pro pokrytí celoroční nabídky a vytipovaných cílových skupin. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky poznávacího turismu města Ostravy a jeho okolí, a tím zvýšení jeho atraktivity pro turisty. Ostrava je díky své poloze, pozici 3. největšího města v ČR, vybavenosti a historické roli považována za centrum zábavy. Její skutečná nabídka v této oblasti je však poměrně omezená a pro celou řadu zajímavých cílových skupin v podstatě neexistující. O tom svědčí i výsledky marketingových šetření, jasně odrážející neuspokojení očekávání návštěvníků a turistů v této oblasti. Ve spolupráci s majiteli a provozovateli relevantních atraktivit a doplňkových služeb bude potřeba vytvořit portfolio nabídky pro pokrytí celoroční nabídky a vytipovaných cílových skupin. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky zábavního turismu města Ostravy a jeho okolí, a tím zvýšení jeho atraktivity pro turisty.







Opatření

Charakteristika

3.4 Vytvoření nabídky produktů a produktových balíčků profesního turismu

Město Ostrava disponuje velmi solidní nabídkou pro profesní cestovní ruch, zejména v oblasti konání konferencí, seminářů a firemních setkání. Zatím však zde absentuje nabídka agentur, nabízejících doplňkové služby, které jsou dnes již zcela běžné v podobně zaměřených destinacích (Praha, Brno, H. Králové, Olomouc). I toto je důvod zatím omezené nabídky produktů a balíčků profesního cestovního ruchu. Navíc blízkost atraktivní přírodní krajiny (Beskydy, Poodří, Jeseníky) vytváří i zajímavý potenciál pro tzv. incentivní turismus. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky profesního turismu města Ostravy a tím zvýšení jeho atraktivity pro turisty. Polohy a charakteru Ostravy je možno využít při přípravě společných produktových balíčků s okolními turisticky atraktivními a trhem turismu pozitivně vnímanými oblastmi (zejména Beskydy a Jeseníky) k nabídce společných produktových balíčků, navzájem se vhodně doplňujících a využívajících silných stránek jednotlivých partnerů ke zvýšení počtu návštěvníků a turistů. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky turismu Ostravska a regionu společnou nabídkou produktů a balíčků s okolními regiony a s pomocí silných stránek Ostravska a okolních regionů zvýšení atraktivity turistické oblasti a regionu pro turisty a zlepšení image města Ostravy a jeho okolí. Ostrava disponuje zajímavou a širokou nabídkou sportovních zařízení a infrastruktury, která je využitelná kromě občasných pořádání významných sportovních akcí (MS v hokeji, Zlatá tretra atd.) i pro nabídku specifických balíčků pro sportovce, kteří se potřebují na své závody připravovat se zajištěním kvalitního zázemí. Rovněž pro přípravu takovéto nabídky by bylo vhodné využít blízkosti přírodně atraktivních oblastí (Beskydy, Poodří, Jeseníky). Cíl: Vytvoření celoroční nabídky specifické formy profesního turismu města Ostravy a jeho okolí a s využitím stávajících silných stránek zvýšení jeho atraktivity pro turisty. Stodolní ulice se stala významným fenoménem města, avšak její extenzivní rozvoj, vycházející pouze ze soukromých zájmů provozovatelů klubů, dostoupil již svého vrcholu a její další rozvoj vyžaduje již výraznější podporu i veřejného sektoru. Zejména péče o komunikace, zajištění bezpečnosti atd., vyžadují razantnější vstup veřejného sektoru. Cíl: Zvýšení kvality nabídky a estetické úrovně významné zábavní atraktivity města při současném zvýšení bezpečnosti a snížení zátěže pro místní obyvatele. Zvýšení dostupnosti a tím i atraktivnosti Stodolní ulice je na jedné straně zájmem zejména provozovatelů klubů, na druhé straně co nejrychlejší, nejméně hlučné a nejbezpečnější vyvezení zábavou unavených návštěvníků z centra je zájmem veřejné sféry (zejména SMO/MOb Moravská Ostrava). Ve spolupráci s DPO, a. s./dalšími dopravci a sdružení Stodolní ulice by tedy bylo vhodné nabídnout tuto službu zájemcům o zábavu z městských částí Ostravy a z širokého okolí, včetně např. významných rekreačních center v Beskydech. Tuto službu je možné zaměřit v mimosezónně zejména na páteční a sobotní noci, v průběhu rekreační (tj. letní a zimní) sezóny je možné zvážit takovouto službu i pro všední dny v týdnu. Cíl: Zlepšení dopravní obslužnosti Stodolní ulice jednak pro spádovou oblast města Ostravy, jednak pro okolní regiony, a tím zvýšení atraktivity Stodolní ulice pro turismus a volnočasové aktivity a zároveň snížení zátěže pro místní obyvatele.

3.5 Vytvoření nabídky společných produktů a produktových balíčků s turistickými oblastmi regionu Severní Morava a Slezsko

3.6 Vytvoření nabídky produktů a produktových balíčků pro sportovce a sportovní kluby (jde v podstatě o formu profesního cestovního ruchu)

4.1 Vylepšení atraktivity Stodolní ulice

4. Podpůrná vybavenost 4.2 Dopravní obslužnost Stodolní ulice







Opatření

Charakteristika

4.3 Napojení Ostravy na národní a mezinárodní síť dálnic

Ostravě dlouhodobě chybí napojení na národní a mezinárodní dálniční síť. Toto se odráží i v hodnocení dostupnosti Ostravy turisty a návštěvníky, kdy tento nedostatek nejsilněji spojují právě s městem Ostravou. Svůj podíl na této situaci však může mít i dlouhodobá medializace celé kauzy. Cíl: Zlepšení silniční dopravní dostupnosti města Ostravy a image města a turistické oblasti Ostravsko. Přestože Ostrava disponuje druhým technicky nejlépe vybaveným mezinárodním letištěm v ČR (délka dráhy), je pro zájemce o letecké spojení úzkým místem propojení centra města s letištěm. Zájemce má tři základní možnosti – vlastní doprava po poměrně velmi zatížené dvouproudé silnici první třídy, využití zatím poměrně omezené nabídky linkové dopravy (autobusová linka č. 33) nebo využití taxislužby. Pro dlouhodobé řešení by bylo vhodné buďto propojení města s letištěm kolejovou dopravou, nebo rozšíření a zlepšení průjezdnosti stávající silnice s širší nabídkou autobusového spojení (samozřejmě závislého na rozšíření nabídky letového řádu). Ve spolupráci s provozovatelem a majitelem letiště (záměrem je dosažení až trojnásobného počtu přepravených oproti dnešnímu stavu) by bylo vhodné připravit návrh řešení zlepšení tohoto propojení a jeho následná realizace. Cíl: Vytvoření podmínek pro rozvíjející se využití letiště, významně zvyšujícího atraktivitu nejen města, ale celého regionu pro příjezdový cestovní ruch. Přesto, že Ostrava disponuje druhým technicky nejlépe vybaveným mezinárodním letištěm v ČR (délka dráhy), je pro zájemce o letecké spojení limitujícím faktorem počet provozovaných pravidelných linek (dnes jen jedna Ostrava – Praha). Je proto žádoucí hledat cesty rozšíření nabídky těchto pravidelných linek především low cost charakteru, což následně velmi napomůže letecké dostupnosti města, a tím zvýšení atraktivity města a celého regionu zejména pro zájemce o krátkodobé pobyty v regionu (2 – 4 dny), což je jednoznačným trendem posledních let (krátkodobé, ale časté pobyty, zejména s využitím nízkonákladových leteckých společností a využitím internetu jako základního informačního a rezervačního média). Cíl: Využití významné potenciální silné stránky města a regionu pro zvýšení atraktivity nejen města Ostravy, ale celého regionu pro příjezdový cestovní ruch. V Ostravě a jejím blízkém okolí zcela chybí ubytování typu kempu (nejbližší je ve Frenštátě p. Radhoštěm). Vytvořením kempu by došlo k doplnění ubytovacích služeb pro další cílovou skupinu, která dnes nenalezne odpovídající nabídku, a vzhledem k tomu, že se jedná o hygienický faktor nabídky, je jeho nedostatek demotivujícím prvkem pro potenciální cílové skupiny. Město by tedy mělo buďto připravit motivující nabídku pro soukromé investory, nebo využít pro vybudování a provoz kempu některé ze svých účelově zřízených společností (Sareza). Cíl: Rozšíření nabídky podpůrné vybavenosti Ostravska v oblasti ubytovacích kapacit, a tím rozšíření spektra cílových skupin turistů.

4.4 Vyřešení propojení centra Ostravy s letištěm (silniční / kolejové)

4.5 Rozšíření nabídky pravidelných leteckých linek

4.6 Vytvoření ubytování typu kempu







Opatření

Charakteristika

4.7 Zlepšení stavu komunikací a veřejných ploch v Ostravě

Jednou ze stinných stránek Ostravy je stav komunikací. Zejména centrální části města jsou ve stavu „permanentní rozkopanosti“ již řadu let a zatím nelze spatřovat výrazně pozitivní výstupy. Rovněž hlavní náměstí – Masarykovo nám. – je snad posledním náměstím velkých a středních měst v ČR, které má stále ještě asfaltový a místy navíc velmi nekvalitní povrch. Rovněž komunikace propojující v současné době nejnavštěvovanější atraktivity města (ZOO, Slezskoostravský hrad, MiniUni, Hornické muzeum OKD, Porubské koupaliště, bazén v Porubě) s jejich okolím jsou ve velmi špatné stavu. Cíl: Razantní zlepšení stavu komunikací a veřejných ploch ve městě, přispívajících ke zvýšení atraktivity města pro místní a pro návštěvníky a turisty a svým stavem potvrzujícího pozici 3. největšího města ČR a významné obchodní, kulturní a společenské metropole severní Moravy a Slezska. Ostrava a okolí je v nabídce ubytovacích služeb výrazně pod úrovní průměru v ČR. Je proto žádoucí rozšířit nabídku kvalitních ubytovacích kapacit, odpovídajících dnes trendům v sektoru cestovního ruchu, tj. zejména tříhvězdičkové hotely. Ostrava by tedy měla připravit motivační nabídku pro soukromé investory, kteří by na sebe měli převzít vytvoření takovéto nabídky, ať již výstavbou nových kapacit, nebo rekonstrukcí stávajících objektů. Jde tedy o zvýšení atraktivity města pro cílovou skupinu investorů, pro kterou by měly být identifikovány motivační nástroje a následně realizovány v nabídce města (zejména územní plán s nabídkou vhodných ploch / objektů, nabídka atraktivit a produktů/ produktových balíčků města, výrazná snaha o změnu image města atd.). Cíl: Zlepšení konkurenční pozice Ostravska v oblasti nabídky ubytovacích služeb, a tím zvýšení celkové atraktivity města pro turismus a zlepšení image města. Přestože město dnes nabízí řadu atraktivit a památek, neexistuje nabídka pro návštěvníky a turisty, která by jim umožnila bez využití vlastního dopravního prostředku absolvovat trasu po turistických atraktivitách města. Výstupem by tedy mělo být zřízení speciální linky pro návštěvníky a turisty, umožňující prohlídku ať již s automatizovaným, či lidským průvodcem s jazykovým a odborným vybavením po nejzajímavějších atraktivitách města a propojující zároveň dopravní uzly (autobusová a vybraná vlaková nádraží), ubytovací kapacity a samotné volnočasové atraktivity města. Cíl: Dosažení standardní evropské úrovně nabídky města Ostravy a jeho okolí v oblasti poznávacího cestovního ruchu. Přes poměrně solidní nabídku cyklotras a cyklostezek svědčí jejich stávající stav o nedostatečné úrovni koordinace na celoměstské úrovni. Zatímní budování tras a stezek je v působnosti městských obvodů, avšak chybí zde koordinační role města (SMOv) a některé trasy a stezky na sebe nenavazují, často stametrové úseky chybí k lepšímu propojení a vytvoření komplexnější nabídky. Téměř zcela nedostupné pro cykloturisty je centrum města. Tyto nedostatky snižují již realizované aktivity, často i v ČR jedinečné (např. cyklotramvaj). Cíl: Optimální využití stávající nabídky cyklotras a cyklostezek v turistické oblasti jejich koordinovaným propojením a napojením na okolní regionální, národní a mezinárodní síť cyklotras a dotvoření sítě značených cyklotras a cyklostezek v oblasti tak, aby se staly integrální součástí jak dopravního systému města Ostravy, tak významným prvkem zvyšujícím atraktivitu oblasti pro cykloturisty.

4.8 Rozšíření nabídky ubytování hotelového typu tříhvězdičkového standardu

4.9 Vytvoření městské prohlídkové autobusové trasy - „city bus tour“

4.10 Dobudování sítě cyklotras a propojení stávajících fragmentovaných cyklotras a rozvoj cyklostezek






Opatření 4.11 Doplnění nabídky volnočasových atraktivit a doplňkových služeb o nabídku pro cykloturisty

4.12 Rozvoj systému orientačního značení turistických cílů

5.1 Vytvoření systému marketingového plánování Ostravska pro podporu nabídky na cílových trzích cestovního ruchu 5. Marketing

5.2 Zvýšit rozsah a intenzitu propagace atraktivit cestovního ruchu Ostravska

5.3 Příprava a realizace famtripů a presstripů pro ovlivňovatele trhu cestovního ruchu (vydavatelé průvodců, novináři, provozovatelé eprůvodců, zahraniční cestovní kanceláře)

5.4 Vytvořit systém zajištění aktuální informovanosti o městě a okolí a jeho nabídce pro cestovní ruch na tuzemském trhu (vč. www stránek SMOv)


Charakteristika Doplnění nabídky cyklotras a cyklostezek o doplňkové služby pro cykloturisty – stojany pro bezpečné odstavení kol (s možností uzamykání) u významných turistických a volnočasových atraktivit, zajištění jednotného značení tras, zajištění doplňkových služeb pro cykloturisty (servisy, „bicycle friendly“ systém atd.), krytá odpočívadla na cyklotrasách/stezkách atd. Cíl: Zvýšení kvality nabídky turistické oblasti pro cykloturisty. Město Ostrava je již částečně vybaveno tzv. hnědými cedulemi, sloužícími pro označování turistických cílů. Zatím se však nejedná o propracovaný cílevědomý systém. Cíl: Vytvořit systém orientačního značení turistických cílů ve městě Ostrava a jeho okolí. Ostrava / Ostravsko nemá středně a dlouhodobý plán prezentace v sektoru cestovního ruchu. Prezentace v posledních letech byly založeny spíše na jednorázových (byť významných) akcích, avšak velmi chybí výraznější prezentace zaměřená na významné pozitivní změny, které se zde odehrály v posledních 15-ti letech, prezentace využívá ne zcela originálních témat (město zeleně, město sportu), témat netypických pro Ostravu (sklep strašidel) a málo využívá silných témat své historie (industriální a technické památky a atraktivity), témat svých stávajících silných stránek (ZOO Ostrava, největší koupaliště ve střední Evropě, zajímavá architektura atd.), která jsou v ČR vnímána. Cíl: Zajištění dlouhodobé podpory rozvoje tržní pozice města a jeho okolí v oblasti turismu vytvořením účinného marketingového plánovacího systému. Z marketingových šetření (ale i z osobních zkušeností) vyplývá velmi malá znalost Ostravy a okolí, resp. atraktivit cestovního ruchu jak v samotném regionu (SMaS, MSK), tak zejména v dalších částech ČR a v zahraničí. Změna image je dlouhodobým úkolem a bez výraznějších investic do nápaditě zpracované a cílené propagace turistických a volnočasových atraktivit města a jeho okolí je dosažení této změny téměř nereálné. Cíl: Podpora nabídky města a jeho okolí na cílových trzích cestovního ruchu a podpora změny image města Ostravy a Ostravska. Nejlepším nástrojem jak přesvědčit potenciálního klienta o kvalitě nové značky je „dát mu ji ochutnat“, resp. „dát ji ochutnat“ tzv. „opinion leaderům“, tedy osobám, které mají možnost ovlivňovat názory velkých skupin lidí. V oblasti turismu a volnočasových aktivit sem patří novináři, vydavatelé turistických průvodců, prodejci produktů – tedy cestovní kanceláře atd. ČCCR má program podpory famtripů a ve spolupráci s DMMS jich bylo již v roce 2004 několik zrealizováno (ať již přímo do Ostravy, nebo v propojení s nabídkou ostatních destinací). Cíl: Podpora nabídky města Ostravy a jeho okolí na cílových trzích cestovního ruchu a podpora změny image Ostravska. Vytvoření informačního a prezentačního systému o aktuální nabídce města pro DCR. V současné době jde zejména o pravidelné zasílání informací o nabídce města do sítě ATIC, vydavatelům tištěných turistických průvodců, provozovatelům elektronických informačních portálů, odborným časopisům a vydavatelům deníků a periodik, ČCCR-CzT, atd. Cíl: Podpora informovanosti o nabídce města na domácích cílových trzích cestovního ruchu a zejména podpora změny image města Ostravy a jeho okolí.






Opatření

Charakteristika

5.5 Vytvořit systém zajištění aktuální informovanosti o městě a okolí a jeho nabídce pro cestovní ruch na cílových zahraničních trzích (s pomocí Czech Tourismu)

Vytvoření informačního a prezentačního systému o aktuální nabídce města pro vybrané zahraniční trhy (zejména Polsko, Slovensko, Německo, Benelux, Pobaltské země, země bývalého Sovětského svazu). V současné době jde zejména o pravidelné zasílání informací o nabídce města ČCCR-CzT, vydavatelům tištěných turistických průvodců, provozovatelům elektronických informačních portálů, odborným časopisům a vydavatelům vybraných periodik a vybraným touroperátorům zaměřeným na ČR atd. Cíl: Podpora informovanosti o nabídce turistické oblasti na zahraničních cílových trzích cestovního ruchu a zejména podpora změny image města Ostravy a jeho okolí. Zlepšení image napomůže i členství města v prestižních organizacích, ke kterým v oblasti cestovního ruchu European Cities Tourism patří (cca 90 členů, za ČR Praha, Olomouc). Město zahájí jednání o členství v této organizaci, což následně umožní i využití produktů a služeb této organizace pro potřeby rozvoje cestovního ruchu ve městě. Cíl: Podpora nabídky města Ostravy na cílových trzích cestovního ruchu a zejména podpora změny image města Ostravy zařazením se do významné sítě evropských měst. Marketingovým nástrojem zvyšujícím atraktivitu města a jeho okolí a zároveň motivujícím návštěvníky a turisty ke spotřebě nabízených služeb / produktů cestovního ruchu / atraktivit je dnes již ověřený systém „návštěvnických karet“. Vzhledem k tomu, že město Ostrava dnes řídí a provozuje (přes vlastněné společnosti – ZOO, Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., Ostravské výstavy, DPO, a.s.) řadu služeb a atraktivit, mělo by společně s nimi zahájit přípravu „návštěvnické karty“ a oslovit zájemce z podnikatelské sféry, případně rozšířit o potenciální partnery z okolních turistických oblastí. Vstup do European Cities Tourism navíc umožní využití zkušeností s tímto produktem v podobných městech v Evropě (v ČR provozuje Olomouc) a využití know how této organizace. Cíl: Zvýšení atraktivity města Ostravy a jeho okolí pro návštěvníky a turisty a podpora jejich motivace k využití nabídky města. Stávající nabídka v elektronické formě je poměrně slabá a roztříštěná. Nejlepší úroveň nabídky atraktivit a služeb CR je na stránkách MIC, avšak při zadání různými vyhledavači nejsou tyto stránky vždy na marketingově zajímavých pozicích. Pro posílení pozice nejen v oblasti formy nabídky, ale i z pohledu zlepšení její marketingové pozice je tedy nezbytné v rámci www stránek SMOv vytvořit patřičný modul, resp. systém, tzv. uživatelských profilů turista/občan/podnikatel apod., kde se nevždy nachází pouze relevantní informace s ohledem na uživatelem zvolený profil, to vše pochopitelně doplněno o jednotlivé jazykové mutace a pro posílení jeho pozice jej provázat alespoň s organizacemi zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu a volnočasových aktivit, které jsou zřizovány SMOv. Cíl: Zlepšení pozice turistické oblasti Ostravsko v oblasti ekomunikace a propagace potenciálu turismu města Ostravy a jeho okolí. Ve spolupráci SMOv, městských organizací, městských obvodů Ostravy, obcí turistické oblasti Ostravsko, podnikatelských subjektů, resp. jejich profesních organizací (např. Unihost), a DMMS se aktivně podílet na činnosti pracovní skupiny pro zajištění koordinace rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravsko. Cíl: Vytvoření systému koordinace rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti, a tím vytvoření jednoznačného partnera pro komunikaci s partnery.

5.6 Usilovat o vstup města Ostravy do sítě European Cities Tourism

5.7 Připravit motivační systém pro návštěvníky a turisty (např. na principu „visitors card“)

5.8 Vytvořit systém elektronické prezentace nabídky potenciálu cestovního ruchu



6.1 Zajištění organizační podpory rozvoje CR Ostravska a ve městě Ostrava na úrovni SMOv






Opatření 6.2 Oživení centra Ostravy

6.3 Zlepšení péče o čistotu a vzhled města

6.4 Zlepšení úrovně vstřícnosti a pochopení místních obyvatel ve vztahu k návštěvníkům a turistům


Charakteristika Oživení centra města je nutnou podmínkou rozvoje turismu ve městě. Živé centrum znamená větší atraktivitu pro návštěvníky a turisty, kteří jsou následně ochotni strávit zde více času a utratit zde více peněz za služby, zboží a suvenýry. Podstatou této aktivity je zejména organizační zajištění a spolupráce zainteresovaných subjektů (poskytovatelé služeb, obchodníci, provozovatelé atraktivit atd.), přičemž by měla fungovat jakási rovnováha mezi obchodními subjekty a poskytovateli služeb typu kavárenských a restauračních služeb apod. Následně jde o řadu motivačních nástrojů, které může využít město ve vztahu k zainteresovaným subjektům. Cíl: Zvýšení atraktivity centra města Ostravy, a tím i celého města, oblasti a regionu pro návštěvníky a turisty. Přes množství zrekonstruovaných domů v Ostravě je zde stále ještě řada objektů, které nepůsobí na návštěvníky a turisty příliš atraktivně. V zájmu města je hledat nástroje pro zlepšení tohoto stavu a zrychlení rekonstrukcí objektů formou motivačních nástrojů. Rovněž péče o čistotu patří k hůře hodnoceným charakteristikám města ze strany návštěvníků a turistů, je proto nutné zajistit zlepšení kvality této péče. Slabou stránkou se jeví i zeleň v centru města, kde převládá především betonová lobby: Naopak většina srovnatelných a menších měst v ČR svá centra ozelenila a vytvořila místa pro odpolední oddech. Cíl: Zlepšení stávajícími turisty kritizovaného hygienického faktoru celkové marketingové nabídky města Ostravy. Ostravsko získalo nedobré hodnocení návštěvníků a turistů i v oblasti vstřícnosti a pohostinnosti místních obyvatel. Léta orientace na těžký průmysl snížily kompetence místních ve vztahu k návštěvníkům a turistům. Je proto velmi důležité jít cestou vysvětlování významu turismu pro místní ekonomiku a životní úroveň místních obyvatel. Vhodné je proto využít místních periodik (Ostrava, Deník atd.) a ve spolupráci s novináři působit na „vzdělávání“ místních obyvatel. Cíl: Zlepšení povědomí o významu cestovního ruchu pro ekonomický a sociální rozvoj města Ostravy a jeho okolí.

3.3.5 Poodří – Moravské Kravařsko Přírodní dominantu turistického regionu tvoří krajinářsky velmi zachovalé území podél řeky Odry a masiv Oderských vrchů. Toto území Chráněná krajinná oblast Poodří a Oderské vrchy. V celé oblasti, tvořené Sdružením obcí Bílovecka, Mikroregionem Odersko a Regionem Poodří a městy Fulnek, Studénka a marketingově spolupracujícím městeme Příbor, najdete jak zajímavé přírodní atraktivity (lužní lesy, mokřadní louky, soustava rybníků, stanici pro záchranu volně žijících živočichů atd.), tak zajímavá historická sídla (zámky, mlýny atd.), ale zejména pak je oblast bohatá na osobnosti, které se zde buďto narodily nebo zde po určitou dobu pobývaly a pracovaly. Jedná se o turistickou oblast typického venkovského charakteru s pěti malými, ale o to kouzelnějšími městy, dotvářejícími celkový kolorit území. V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • Poodří – Moravské Kravařsko – venkov na dlani • Poodří - Moravské Kravařsko – návrat ke kořenům • Poodří – Moravské Kravařsko – místo přátelských setkání • Poodří – Moravské Kravařsko – s býkem ve znaku • Poodří – Moravské Kravařsko – krajina plná příběhů • Poodří – Moravské Kravařsko – hosté vítáni • Poodří – Moravské Kravařsko – ráj cykloturistiky • Poodří – Moravské Kravařsko - dovolená na vodních mlýnech


Poznávání o Zvyky a tradice venkova o Architektura a historie





•

• •


o Příroda o Slavné osobnosti o Gastronomie Sport, aktivní dovolená a zábava o Cykloturistika o Pěší turistika o Hipoturistika a jezdectví o Vodní turismus a rybolov o HEI Park v Tošovicích u Oder Venkovská, agro a ekoagro turistika Zábava a kultura


•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o školní skupiny o zájmové organizace a skupiny (turistické oddíly,skautské oddíly, kluby důchodců apod.) Cílové skupiny dle motivace: o aktivní a rekreační sportovci § cykloturisté § pěší turisté § rybáři o zájemci o poznávání o zájemci hledající své kořeny Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Německo o Slovensko


Opatření 1.1 Vybudování nových areálů

poznávání, zábavy a aktivního odpočinku



2.1 Vytvoření centra venkovského života

2.2 Rodný dům J. G. Mendla – návštěvnické centrum venkovského regionu Poodří Moravské Kravařsko

2.3 Rozvoj a revitalizace historických budov a areálů (zámeckých areálů, klášterů, kostelů atd.) v Poodří – Moravské Kravařsko

2.4 Vytváření a rozvoj víceúčelových sportovních areálů

Charakteristika Vybudování jednotlivých atraktivit opírajících se jak o historii, tak o touhu návštěvníků po poznání, zábavě a sportu v typicky venkovském regionu. Cíl: Rozšíření nabídky turistických cílů pro další rozvoj poznávacího venkovského cestovního ruchu, aktivní dovolené a zábavy. Vybudování infrastrukturního zázemí pro rozvoj poznávacího cestovního ruchu založeného na přiblížení typických řemesel a venkovských (zemědělských, sadařských, chovatelských) prací, historie, zvyků a obyčejů. Cíl: Zlepšení nabídky poznávacích aktivit založených na tradičních pracovních činnostech a produktech a folklórních zvyklostech Poodří - Moravského Kravařska. Vybudování infrastrukturního zázemí pro rozvoj poznávacího a profesního cestovního ruchu s využitím osobnosti a historického odkazu J.G. Mendla. Cíl: Vytvoření zázemí pro rozvoj poznávacího a profesního turismu a poskytování turistických informací o venkovském regionu Poodří - Moravské Kravařsko. Rekonstrukcí historických budov rozšířit nabídku atraktivit a služeb z hlediska rozsahu i kvality v dosud nevyužitých nebo jen částečně využitých objektech. Cíl: Spojením historického a kulturního dědictví s moderními službami dosáhnout zvýšení atraktivity nabízených produktů. Rozšíření stávajících a zřízení nových sportovních areálů na různých místech turistické oblasti. Cíl: Zlepšení a rozšíření nabídky pro aktivní dovolenou.






Opatření

Charakteristika

2.5 Regenerace a využití staveb a areálů charakteristických pro TO Poodří – Moravské Kravařsko v zájmu zvýšení návštěvnické atraktivity 2.6 Rozvoj a regenerace přírodních atraktivit a areálů regionu pro potřeby CR

Obnova a rekonstrukce historických staveb typických pro venkovskou oblast Poodří – Moravské Kravařsko. Cíl: Zlepšení nabídky atraktivit cestovního ruchu založených na využití specifických historických staveb Poodří - Moravského Kravařska. Zviditelnění a rozšíření nabídky specifických přírodních atraktivit a areálů přibližujících faunu a flóru Poodří Moravského Kravařska. Cíl: Zvýšení počtu a kvality turistických cílů s nabídkou poznávacích aktivit přírody a živočichů turistické oblasti. Adaptace staveb a zařízení sloužících k poznávání kulturního dědictví oblasti. Cíl: Přiblížit místní tradice, řemesla, nářečí, písně, zvyky a obyčeje zařazením do nabídky produktových balíčků. Příprava reprezentativních (asociačních) produktů založených na specifikách turistické oblasti. Cíl: Vybudování image turistické oblasti založené na asociaci Poodří – Moravské Kravařsko = cykloturistika, osobnosti, gastronomie Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na široké spektrum klientů. Cíl: Dosažení stabilní nabídky produktů poznávacího turismu založených na kvalitních službách. Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na aktivní odpočinek, sport a zábavu. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro aktivní dovolenou, sport a zábavu. Ve spolupráci s aktivními subjekty CR sousedních turistických oblastí vytvoření produktů založených na tématech přesahujících tur. oblast (osobnosti, cykloturistika, gastronomie, industriální CR). Cíl: Maximalizovat efekty vyplývající z rozsáhlé nabídky turistických atraktivit SMaS, podílet se na asociačních produktech SMaS. Adaptace nevyužitých budov ve venkovském prostředí Poodří - Moravského Kravařska na ubytovací kapacity jak venkovského charakteru (penziony, ubytování v soukromí), tak i vytvoření potřebné nabídky hotelových kapacit kategorie *** a výše. Cíl: Zvýšení kvality a rozsahu ubytovacích služeb. Využitím stávajících nemovitostí a prostranství rozšířit nabídku doplňkových služeb pro návštěvníky. Cíl: Rozšířením nabídky doplňkových služeb dosáhnout vyšší atraktivity nabízených produktů. Výstavba významných úseků páteřních cyklotras, zokruhování výletních tras, rozšíření doprovodných služeb pro cyklisty v různých částech turistické oblasti. Cíl: Zlepšení návaznosti jednotlivých cyklostezek a jejich kvality, propojení cykloturistických cílů, zvýšení rozsahu a kvality nabízených cykloturistických služeb. Vybudování jednotlivých hipostezek pro rozvoj poznávacího turismu ve venkovské krajině v sedle koně. Cíl: Zpřístupnění maximálního množství turistických cílů a vytvoření zázemí pro hipoturistiku.

2.7 Péče o kulturní dědictví Poodří Moravského Kravařska

3.1 Příprava asociačních produktů (1-2) turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko

3.2 Vytvoření celoroční nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu.



3.3 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků pro zájemce o aktivní odpočinek (cykloturistiku, rybolov). 3.4 Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými oblastmi.

4.1 Rozvoj ubytovacích zařízení

4. Podpůrná vybavenost 4.2 Rozvoj infrastruktury pro zkvalitnění nabídky doplňkových služeb CR 4.3 Rozvoj infrastruktury (cyklostezek v návaznosti na národní a regionální sítě) a služeb pro cykloturismus

4.4 Vybudování sítě hipostezek v TO Poodří – Moravské Kravařsko






Opatření 4.5 Rozvoj zařízení poskytujících ubytovací a gastronomické služby

5. Marketing



5.1 Marketingová podpora nabídky produktů, produktových balíčků a atraktivit Poodří – Moravského Kravařska na cílových trzích 5.2 Rozvoj marketingových aktivit zaměřených na rodáky z TO Poodří – Moravské Kravařsko 6.1 Rozvoj činnosti a spolupráce subjektů zainteresovaných na rozvoji turismu v TO Poodří – Moravské Kravařsko

Charakteristika Vybudování infrastrukturního zázemí pro rozvoj poznávacího a venkovského cestovního ruchu spočívající ve zřízení nových a zlepšení kvality stávajících provozoven nabízejících ubytovací služby a typické gastronomické produkty. Cíl: Zlepšení nabídky kvalitních ubytovacích služeb a podmínek pro poskytování typických gastronomických služeb a zvýšení atraktivity produktů založených na nabídce gastronomických služeb Příprava propagačních a marketingových materiálů turistické oblasti. Cíl: Sjednocení marketingu turistické oblasti a zvýšení jeho účinku. Zpracování a rozvoj systému marketingových aktivit zaměřených na rodáky z turistické oblasti. Cíl: Dosáhnout zvýšení návštěvnosti rozvojem kontaktů s rodáky a jejich potomky. Zajistit rozvoj systému destinačního managementu v TO Poodří – Moravské Kravařsko častější komunikací mezi významnými subjekty cestovního ruchu v turistické oblasti (mikroregiony, provozovatelé atraktivit atd.) a širším zapojením IC do koordinačních a komunikačních aktivit i v rámci turistického regionu SMaS. Podpora rozvoje neformálních sdružení. Cíl: Dosáhnout aktivní a pravidelné spolupráce všech subjektů (především podnikatelských) zainteresovaných na rozvoji CR.

3.3.6 Těšínské Slezsko Do této oblasti směřují nejen lázeňští hosté, ale také obdivovatelé těšínské lidové architektury a historie. Velkým lákadlem je blízkost Těšínských Beskyd s koloritem dřevěných staveb a „gorolskim“ folklórem. Neopominutelným cílem jsou již výše uvedené Lázně Darkov, významnou je nabídka zajímavých historických staveb a atraktivit, ale rovněž široká nabídka zařízení pro sport a aktivní odpočinek. Zajímavou se již dnes stává nabídka technických zajímavostí, které jsou spojeny s průmyslovou činností v Karvinské části. V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • Pro oblast Těšínských Beskyd - Gorolský národní park, „Gorolia“, • Poznávání – sport – odpočinek – zábava.


• •

•

Poznávání o Architektura a historie o Gastronomie o Průmyslové dědictví a technické zajímavosti (pozůstatky průmyslové činnosti) o Příroda – Těšínské Beskydy Lázně a Wellness o Lázně Darkov Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika o Cykloturistika o Hipoturistika a jezdectví o Vodní turismus a rybolov o Golf o Sport aktivně i pasivně o Zimní sporty Zábava o Kultura o Koupání a zábava





• •


Venkovská turistika o Slezský venkov Profesní turismus o Kongresy, konference, obchodní jednání a incentiva


•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi o senioři o školní skupiny Cílové skupiny dle motivace: o zájemci o poznávání o golfová klientela o firemní akce o aktivní a rekreační sportovci § pěší turisté § cykloturisté § lyžaři o lázeňští hosté Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Německo o Slovensko o Rusko o Ukrajina o Pobaltské země o Arabské země


Opatření 1.1 Výstavba sportovních areálů a lanových drah pro podporu rozvoje zimních i letních sportovních aktivit 1.2 Výstavba zábavních areálů pro rodiny s dětmi



1.3 Výstavba sportovních a wellness areálů pro zájemce o aktivní odpočinek 1.4 Slezské Benátky – lodí nebo raftem po řece Olši

2.1 Rozvoj sportovních a zábavních areálů pro zvýšení jejich atraktivnosti a zlepšení využitelnosti

2.2 Rozvoj zázemí pro zajištění trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v údolí Dolní a Horní Lomné

Charakteristika Vybudování nových sportovních atraktivit vč. lanových drah a související infrastruktury. Cíl: Rozšíření nabídky pro podporu celoročních sportovních aktivit. Výstavba nových atraktivit zaměřených na zvýšení atraktivity Těšínského Slezska zejména pro rodiny s dětmi. Cíl: Zvýšení atraktivity nabídky Těšínského Slezska pro rodiny s dětmi. Výstavba nových sportovních areálů. Cíl: Rozšíření nabídky a kvality služeb pro aktivní odpočinek. Zajištění splavnění řeky Olše v úseku Darkov – soutok Odra – Olše pro rekreační plavbu. Cíl: Zvýšení atraktivity nabídky Těšínského Slezska o vodní turismus. V TO Těšínské Beskydy se nachází řada sportovních a zábavních areálů, které jsou však již svým vybavením a charakterem často již zastaralé nebo jejich rozvoj teprve v poslední době započal. Pro rozvoj CR v TO je tedy potřebné zajistit rozvoj takovýchto areálů. Cíl: Rekonstrukce, rozšíření, dovybavení areálů pro sport, poznání, zábavu a rekreaci s celoročním využitím. Vybudování infrastruktury, rozvoj sportovních, poznávacích a kulturně-historických areálů. Cíl: Zvýšení nabídky a návštěvnosti v oblasti Dolní a Horní Lomné.






Opatření 2.3 Rozvoj poznávacích atraktivit Těšínského Slezska

2.4 Těš se Těšínem

2.5 Využití Těšínských Beskyd pro MTB - horská kola - MTB GOROL PARADIS

2.6 Rozvoj lázeňství a wellness



3.1 Příprava asociačních produktů (12) turistické oblasti Těšínské Slezsko

3.2 Vytvoření celoroční nabídky produktů a produktových balíčků poznávacího turismu

3.3 Vytvoření portfolia nabídky produktů a produktových balíčků pro zájemce o aktivní odpočinek (cykloturistiku, vodní sporty, rybolov)

Charakteristika Realizace dílčích aktivit zkvalitňujících jednotlivé produkty poznávacího turismu v oblasti Těšínského Slezska, podpora zápisu pralesu Mionši na Seznam kulturních památek UNESCO, příprava nových produktů. Cíl: Zlepšení kvality a rozsahu současné nabídky produktů poznávacího cestovního ruchu. Jedná se o společnou Strategii rozvoje a realizace volnočasových aktivit, přičemž partnery projektu budou oba Těšíny - města Český Těšín (CZ) a Cieszyn (PL). Strategie přispěje k ucelenému a komplexnímu rozvoji volnočasových aktivit a turismu obou měst. Na obou březích hraniční řeky Olše/Olzy se nachází velký potenciál pro tyto aktivity Masarykovy sady, park A. Sikory, fotbalový stadión, tenisové kurty, promenáda podél řeky na straně české, letní koupaliště, stadión, park na straně polské. Bohužel tyto objekty jsou v mnoha případech využívány nedostatečně nebo vůbec. Budoucí volnočasová zóna je vhodným komplexním řešením současného stavu. Již nyní oba Těšíny spojují dva hraniční přechody v bezprostřední blízkosti budoucí volnočasové zóny, do budoucna se předpokládá otevření ještě dvou nebo tří lávek přes řeku Olši (vychází z modelové studie překračování hranic Border-Crossing, financované z programu Phare CBC, nositelé – český a polský partner Euroregionu Těšínské Slezsko – Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska, resp. Stowarzyszenie Rozwóju i Współpracy Regionalnej „OLZA“), přičemž je již zpracován a schválen architektonický návrh jedné z lávek. V souvislosti s tímto budou moci obyvatelé a návštěvníci obou stran hranice jednoduše a plně využívat tuto budoucí komplexní volnočasovou zónu. Pohyb obyvatel i turistů mezi jednotlivými atraktivitami ve dvou státech bude snadný a zajímavý (např. tenis budou hrát v ČR, obědvat můžou polské speciality). Cíl: Utužení spolupráce a rozvoj vzájemného turismu s polskými partnery. Destinace Těšínské Beskydy má obrovský potenciál pro rozvoj speciálního druhu cykloturistiky na horských kolechMTB. Cíl: Zmapování předpokladů (zpracování generelu) a následný rozvoj potřebného zázemí (infrastruktury) pro rozvoj cykloturistiky na horských kolech. Těšínské Slezsko reprezentují v oblasti lázeňství zejména Lázně Darkov, které mají významný podíl na turismu v regionu. Pro další podporu rozvoje nabídky lázeňství a wellness je potřeba rozvíjet jak stávající nabídku, tak využít potenciálu zdrojů v regionu (zejména jodobromové vody). Cíl: Rozvoj nabídky lázeňství a wellness pro návštěvníky a turisty. Příprava reprezentativních (asociačních) produktů založených na specifikách turistické oblasti (zejména „gorolski“ folklór a lázeňství. Cíl: Vybudování image turistické oblasti založené na asociaci folklór, lázeňství a příroda. Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na široké spektrum klientů. Cíl: Dosažení stabilní nabídky produktů poznávacího turismu založených na kvalitních službách. Ve spolupráci všech aktivních subjektů činných v cestovním ruchu příprava ucelené produktové řady zaměřené na aktivní odpočinek a sport. Cíl: Dosažení trvalé nabídky produktů pro aktivní dovolenou a sport.






Opatření 3.4 Vytvoření portfolia nabídky produktů lázeňského a wellness turismu

3.5 Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků se sousedními turistickými oblastmi

4.1 Posílení služeb souvisejících s dopravní dostupností turistických cílů (atraktivity, lyžařské areály, akce) pro turisty a návštěvníky regionu (cyklobusy, skibusy) 4.2 Podpora rozvoje cykloturistiky a hipoturistiky rozvojem infrastruktury (zejména cyklostezky, hipostezky) a doplňkových služeb 4. Podpůrná vybavenost

4.3 Rozvoj informačně - orientačního systému Těšínského Slezska

4.4 Rozvoj ubytovacích kapacit

5. Marketing

5.1 Komplexní propagace Těšínského Slezska jako turistické destinace 6.1 Rozvoj činnosti a spolupráce subjektů zainteresovaných na rozvoji turismu v TO Těšínské Slezsko na principech systému destinačního managementu



6.2 Rozvoj spolupráce informačních center Těšínského Slezska

6.3 Rozvoj lidských zdrojů v relevantních oblastech turismu Těšínského Slezska

Charakteristika Těšínské Slezsko má dlouhou tradici lázeňství díky Lázním Darkov. Vzhledem k rostoucímu zájmu o „vlastní zdraví“ a k postupné změně poměru klientely z klientů – pojištěnců na klienty – samoplátce je nezbytné podporovat nabídku produktů a produktových balíčků zaměřených na lázeňství a wellness.. Cíl: Vytvoření celoroční nabídky produktů/produktových balíčků lázeňského a wellness turismu zejména pro klientelu z řad samoplátců. Těšínské Slezsko sousedí s 3 turistickými oblastmi (Opavské Slezsko, Ostravsko, Beskydy a Valašsko). S každou z těchto oblastí sdílí zejména společnou historii, ale také turisticky atraktivní území. Cíl: Vytvoření portfolia společných produktů a produktových balíčků CR. Zajištění dopravní obslužnosti a propojení turistických cílů různými formami dopravy. Cíl: Zkvalitnění nabídky turistických produktů a produktových balíčků dopravním propojením různých forem zábavy, sportu a odpočinku. V TO je nedostatek cyklostezek, zvyšujících bezpečnost pro cykloturisty a zároveň zvyšující atraktivitu pro cykloturismus. Rovněž je nutno zajistit chybějící síť cyklostezek především s ohledem na propojení jednotlivých turistických atraktivit, měst a destinací a doplnit cyklotrasy a cyklostezky odpovídajícími službami v požadované kvalitě (systém „Cyklisté vítáni“). Rovněž je nedostatečné pokrytí hipostezkami a doprovodnými službami. Cíl: Rozvoj cyklostezek a hipostezek, zlepšení jejich návaznosti a kvality, propojení turistických cílů a zvýšení rozsahu a kvality nabízených doprovodných cykloturistických a hipoturistickcýh služeb. V TO stále není dostatečně zajištěn informačně – orientační systém, spočívající jednak v orientačním značení turistických cílů (tzv. hnědé tabule) dle schválených standardů (CzT), doplněný informačními tabulemi (mapy, pohledové mapy, infokiosky atd.) pro návštěvníky a turisty. Cíl: Rozvoj informačního a orientačního systému, a tím zlepšení informovanosti a orientace návštěvníků. V TO není dostatek ubytovacích kapacit s požadovaným standardem a certifikací. Cíl: zlepšení nabídky a kvality ubytovacích kapacit. Zpracování systému marketingové podpory oblasti Těšínského Slezska a jeho realizace. Cíl: Zlepšení povědomí potenciálních návštěvníků o Těšínském Slezsku jako turistické destinaci. Zajistit rozvoj systému destinačního managementu v TO Těšínské Slezsko častější komunikací mezi významnými subjekty cestovního ruchu v turistické oblasti (euroregion, mikroregiony, města, HRAT, Ropice Golf Course, provozovatelé lyžařských areálů atd.) a širším zapojením IC do koordinačních a komunikačních aktivit. Podpora rozvoje neformálních sdružení (např. dle údolí řek). Cíl: Profesionalizace a zkvalitnění činnosti destinačního managementu. Koordinace činnosti informačních center Těšínského Slezska. Cíl: Profesionalizace a zkvalitnění činnosti informačních center. Organizace vzdělávacích programů a seminářů v oblastech majících dopad na rozvoj cestovního ruchu. Cíl: Zvýšení profesionality pracovníků v cestovním ruchu, a tím zvýšení rozsahu a kvality poskytovaných služeb.






4 Forma aktualizace Dle požadavků zadavatele je dokument rozdělen do 4 základních částí: • Analýza • Návrhová část – strategie (obsahující rovněž syntetizační část – SWOT analýzu a diagnózu) • Návrhová část – akční plán • Nabídka pro investory do cestovního ruchu. Dle požadavků je strategická část připraveno jako střednědobý dokument na období 5 let. Pro akční plán byl původní požadavek zadavatele pro další aktualizaci rok 2008. V průběhu zpracovávání se však objevily určité skutečnosti jak subjektivního charakteru (požadavky subjektů v regionu), tak objektivního charakteru (zatím nejsou jasné priority na národní i regionální úrovni pro plánovací období EU 2007 – 2013). Jejich nerespektování by mohlo v období po roce 2007 negativně ovlivnit případnou úspěšnost aktivit a projektů, jejichž realizace souvisí s národními a regionálními prioritami a s možnostmi čerpání prostředků z národních rozvojových programů, ale zejména pak z rozvojových programů EU. Na základě těchto skutečností jak poradní sbor cestovního ruchu, tak zpracovatel doporučují následující změny: • Prověřit zpracovanou strategickou část s prioritami národními a regionálními, připravenými v souvislosti s novým plánovacím obdobím EU (2007 – 2013) a s nově zpracovanými programovými dokumenty (pravděpodobně Regionální operační program atd.). • Provádět aktualizaci akčního plánu nejlépe každoročně, rozhodně však nejpozději ke konci roku 2007. Dílčí část dokumentu Analytická část Statistická sledování (ČSÚ, CzT - ČCCR) Marketingová šetření, monitoring

Syntéza a strategie

Akční plán

Čas

Kompetence/subjekty

Forma

2010

MSK, OK, ZK

Odborná agentura / konference

Průběžně (1 – 2 x do roka)

DMMS

Ve spolupráci s odbornými pracovišti v regionu (DMMS)

MSK, OK, ZK ve spolupráci s DMMS, mikroregiony, IC, školami v TR SMaS.

Vlastními silami a ve spolupráci s marketingovými agenturami a CzT

MSK, OK, ZK ve spolupráci s DMMS, mikroregiony, IC, školami v SO ORP, partnery

Semináře, konference a workshopy v TR SMaS (po předběžné přípravě pracovním týmem)

MSK, OK, ZK, spolupracující zainteresované subjekty, členové a orgány mikroregionu a relevantní profesní organizace na území TR SMaS. Monitoring každoročně k 31. 12.

Semináře / workshopy v obcích /mikroregionech TR SMaS, elektronická komunikace.

2 – 3 x ročně (letní sezona, zimní sezona, mezisezóna) 2010 (2007 – sladění s novými strategickými dokumenty – ROP) 2008 – celková aktualizace Průběžná aktualizace každoročně k 31. 12.




Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska

Recommend Documents