Management a marketing sportovní události Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu

Management a marketing sportovní události Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Oldřich Racek

Jan Veselý Management sportu

Brno, 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Management a marketing sportovní události vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a použil jsem literaturu a prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů.

V Brně dne 26. dubna 2012

podpis

Touto cestou bych rád poděkoval Mgr. Oldřichu Rackovi za jeho pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky pří vypracování mé bakalářské práce.

Obsah

Úvod ...................................................................................................... 7

1

Literární přehled .......................................................................... 9 1.1

Management ..................................................................................... 9

1.1.1

1.2

Sportovní management...................................................................... 9

Projektový management ................................................................. 10

1.2.1

Projekt ............................................................................................. 11

1.2.2

Fáze projektu ................................................................................... 11

1.2.3

Ganntův diagram ............................................................................. 12

1.2.4

Rozpočet projektu ........................................................................... 13

1.3

Manažer .......................................................................................... 13

1.3.1

Osobnost manažera ......................................................................... 14

1.3.2

Manažerské role .............................................................................. 15

1.3.3

Manažerské funkce.......................................................................... 16

1.3.3.1

Plánování ................................................................................. 16

1.3.3.2

Organizování ........................................................................... 17

1.3.3.3

Personalistika .......................................................................... 17

1.3.3.4

Vedení ...................................................................................... 18

1.3.3.5

Kontrolování ............................................................................ 18

1.3.4

1.4

Sportovní manažer .......................................................................... 19

Marketing ....................................................................................... 20

1.4.1

Sponzoring ...................................................................................... 21

1.4.1.1

Sponzoring ve sportu ............................................................... 21

1.4.2

Reklama........................................................................................... 22

1.4.2.1

1.5

2

3

Reklama ve sportu .................................................................... 22

Postup pro realizaci sportovní události .......................................... 23

Cíl práce a metodika .................................................................. 27 2.1

Cíl práce ......................................................................................... 27

2.2

Metodika......................................................................................... 27

Vlastní práce ............................................................................... 28 3.1

Mezinárodní volejbalové akce 2012 v ČR ..................................... 28

3.2

Česká juniorská reprezentace ......................................................... 28

3.3

Kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012 ................................ 29

3.3.1

3.4

Management akce ........................................................................... 30

3.4.1

Přípravná fáze.................................................................................. 30

3.4.1.1

Organizační struktura .............................................................. 30

3.4.1.2

Členské schůze organizačního výboru ..................................... 32

3.4.1.3

Rozpočet ................................................................................... 34

3.4.1.4

Materiální zajištění .................................................................. 35

3.4.1.5

Místo konání ............................................................................ 37

3.4.1.6

Účastníci .................................................................................. 37

3.4.1.7

Rozhovor s týmovým manažerem juniorské reprezentace ....... 38

3.4.2

3.5

Systém kvalifikace ME juniorů....................................................... 30

Realizační fáze ................................................................................ 42

3.4.2.1

Harmonogram turnaje ............................................................. 42

3.4.2.2

Doprovodný program .............................................................. 45

Marketing akce ............................................................................... 45

3.5.1

Propagace ........................................................................................ 45

3.5.2

Sponzoři .......................................................................................... 46

3.5.2.1

Internetové vysílání .................................................................. 47

4

Diskuze ........................................................................................ 48

5

Závěr ............................................................................................ 50

Seznam použité literatury ................................................................ 51

Seznam tabulek, obrázků a příloh ................................................... 53

Přílohy ................................................................................................ 54

Resumé ............................................................................................... 57

Úvod Bakalářskou práci na téma „Management sportovní události“ jsem se rozhodl zpracovat hned z několika důvodů. Hlavním impulzem byl fakt, že jsem již v minulosti zabýval organizací sportovních akcí (např. beachvolejbalovým nebo streetbalovým turnajem), či spolupořádáním kulturních událostí. Tímto směrem se chci ubírat i v budoucnu, a tak bych rád využil tuto práci jako utřídění dosavadně nabytých vědomostí a jejich doplnění zkušenostmi organizátorů rozsáhlejší akce, kterou kvalifikace mistrovství Evropy juniorů ve volejbale bezesporu je. Pokud se ptáte, proč jsem si vybral zrovna volejbalovou událost, je to z toho důvodu, že volejbal sám aktivně hraji, tudíž k němu mám velmi blízký vztah. Dalším důvodem a velkým pozitivem je skutečnost, že jsem měl možnost osobního setkání s jedním z organizátorů turnaje, což zajistilo pro práci dostatek transparentních informací, které se týkaly organizační struktury, rozpočtu akce, průběhu a četnosti organizačních schůzí a dalších záležitostí. V neposlední řadě je třeba zmínit fakt, že zájem o sport v posledních letech roste a každá nová publikace zaměřená na sport, ať už se jedná o článek v časopise, vydanou knihu nebo bakalářskou či diplomovou práci, zvyšuje povědomí veřejnosti. V dnešní době ovládané počítači je sport nezbytným doplňkem životního stylu, nicméně bez kvalitního zasazení managementu a marketingu nebude mít možnost se úspěšně rozvíjet. Jak již název napovídá, práce je zaměřena na management a marketing sportovní události, konkrétně se jedná o „Management a marketing kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012“. Literární přehled se zabývá vysvětlením pojmů, jako jsou management, marketing a jejich zaměřením na sportovním prostředí. Jelikož se jedná o akci, která má charakter projektu, objasníme pojem projektový management, projekt a jeho fáze. Dále zmíníme vlastnosti, role a funkce manažerů. Praktická část je zaměřena na organizaci kvalifikace ME juniorů 2012. Nejdříve připomene mezinárodní volejbalové události, které se budou konat na

7

území České republiky, stručně vysvětlíme systém kvalifikace a následně se budeme zabývat postupem a jednotlivými kroky přípravy turnaje, počínaje podáním žádosti o pořadatelství, přes strukturu organizačního výboru, průběh organizačních schůzí a příprav turnaje až po samotnou realizaci akce.

8

1

Literární přehled

1.1

Management Hned na začátku je nutné podotknout, že pojem „management“ je

rozsáhlý a názory na jeho vysvětlení se velmi různí. Je to dané především odlišným užíváním v USA, kde se poprvé začal používat, a v České republice či jiných evropských státech. Jestliže použijeme jako překlad managementu termín „řízení“, musíme brát v úvahu jeho působnost pouze na území ČR (Vodáček, 2001). Čáslavová (2009) doplňuje, že zámoří je pro tento český termín, ve smyslu „řízení dílčích procesů“ určen specifický překlad „control“. Podle Vodáčka (2001) znamená pojem management podnikové řízení, které představuje cílově orientované zvládnutí celku i jednotlivých funkcionálních činností firmy. Mezi nejznámější zahraniční autory patří například P. F. Drucker, který označuje management jako vědu a umění řídit podnikovou činnost. Shrnutím těchto názorů lze management obecně chápat ve třech rovinách, do kterých řadíme vedení lidí. To znamená, že se jedná o obor zaměřený na práci s lidskými zdroji, díky nimž dosahujeme vytyčených cílů. Dále do managementu zahrnujeme specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky. Jedná se o jednotlivé funkce doprovázející veškerou manažerskou činnost jako je plánování, organizování, vedení a další. V následující kapitole se jimi budeme zabývat podrobněji. V třetím případě musíme brát v úvahu management jako předmět studia a jeho účel. Tento přístup je myšlený ve smyslu stanovení postupů, které povedou k nejsnazšímu a nejlepšímu dosažení cíle (Čáslavová, 2009).

1.1.1

Sportovní management Tato specifikace managementu je orientována do sportovního

prostředí. Podle Čáslavové (2009) zahrnuje způsob řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot a družstev, které alespoň z části vykazují podnikatelskou činnost. Dalším odvětvím, kde hovoříme o

9

sportovním managementu, je způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží a také provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb. Z předchozího textu se můžeme domnívat, že management a sportovní management jsou odvětví, která se zaměřují pouze podnikové prostředí. Lze namítat, že pro pořádání sportovní, či kulturní události je tato charakteristika nedostačující a že se v tomto případě může management uplatňovat odlišným způsobem. Pro přesnější pochopení je nutné přiblížit ještě další formu managementu a tou je projektový management.

1.2

Projektový management Projektový management se liší od dalších typů managementu tím, že

se zabývá zabezpečením realizace jedinečných, neopakovatelných a časově i zdrojově limitovaných procesů, které vedou k dosažení předem stanovených cílů (Němec, 2002). Často dochází k jeho záměně s managementem projektu. Mohlo by se zdát, že jde o tentýž pojem, ale není tomu tak. Na obr. 1 si můžeme prohlédnout organizační schéma, z kterého vyplývá, že management projektu se zabývá pouze jedním daným projektem, zatímco projektový management má na starosti také organizaci a koordinaci mezi jednotlivými projekty.

Obr. 1: Organizační schéma (etext.czu.cz)

10

1.2.1

Projekt Každou větší sportovní událost můžeme považovat za projekt.

Z uvedené literatury, týkající se tohoto pojmu budou pro naše účely postačující dvě definice. První z nich uvádí, že projekt je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení (Němec, 2002). Svozilová (2006) dále specifikuje, že projekt je řízeným procesem, který má svůj začátek a konec a přesná pravidla regulace, jinak se jedná o sled úkolů, jejichž výsledek se nemusí v závěru snažení setkat s očekáváním, stejně jako původní předpoklad objemu vstupů nemusí odpovídat získanému výstupu. Podle uvedených informací můžeme projekt charakterizovat pomocí několika bodů: •

Čas na realizaci projektu je předem určený

•

Na začátku projektu nelze určit, zda bude úspěšný či ne

•

Při projektu pracujeme pouze s předem danými zdroji

•

Projekt je jedinečný

•

Je realizován mimo běžnou činnost organizace

•

Podílí se na něm vždy jiná skupina lidí

•

Cíle projektu musí být přesně definovány

•

Projekt prochází řadou dílčích fází

1.2.2

Fáze projektu Každý projekt prochází určitými fázemi, které dohromady tvoří

životní cyklus projektu. Délka tohoto cyklu a počet jednotlivých fází se obvykle odvíjí od velikosti a náročnosti projektu. Na počátku musí být vytvořeny plány, za které zodpovídá projektový manažer. Tyto plány se odehrávají ve třech fázích v rámci životního cyklu projektu. Ve fázi zahájení se zabýváme předběžným plánováním a přípravou projektu. Obsahuje také stanovení cílů, určení strategie projektu a také dosazení manažerů do svých pozic. Střední fáze projektu zahrnuje vytváření dílčích plánů (finanční plány, časové plány). V této fázi také probíhá samotná realizace projektu jako je například výstavba, kontrola a úprava plánu. Ukončením projektu rozumíme fázi, ve které se výsledky předávají do užívání.

11

Vyhodnocujeme tyto výsledky a analyzujeme získaná data (Svozilová 2002). K tomu, abychom lépe pochopili jednotlivé plánovací činnosti manažera, nám poslouží grafické znázornění fází životního cyklu na obr. 2.

Obr. 2: Fáze životního cyklu (Svozilová, 2011)

1.2.3

Ganntův diagram Další důležitou věcí, která se váže k plánování projektu, je časový

rozpis jednotlivých akcí. Řadí se do střední fáze projektu. K tvorbě časového harmonogramu můžeme použít různé metody. Nejznámější a také nejvíce používaný je „Ganttův diagram“. Jde o grafické znázornění posloupnosti činností v čase tak, jak jdou za sebou. Tato metoda je oblíbená hlavně z důvodu jednoduchého a přehledného zpracování, má však i několik slabin. Hlavní nevýhoda je v tom, že nevyjadřuje závislost mezi fázemi a že se změna v délce jednoho úkolu nepromítne do zbývající části harmonogramu (Ochrana, Pavel, Vítek a kol., 2010). Na obr. 3 můžeme vidět ukázku Ganttova diagramu.

12

Obr. 3: Ganttův diagram (www.officetooltips.com)

1.2.4

Rozpočet projektu Rozpočet je velmi důležitou a nezbytnou součástí projektového plánu.

Obsahuje veškeré informace, týkající se čerpání zdrojů v průběhu projektu a to jak v celkovém náhledu, tak i jako detailně rozepsaný plán čerpání zdrojů na dílčí činnosti. V klasickém rozpočtu se objevují tři položky nákladů. Přímé náklady obsahují náklady na práci, materiál, cestovné či pronájem. Nepřímé náklady zahrnují položky, jako jsou platy, odměny, daně a další. U ostatních nákladů se počítá s možnými riziky nebo rezervami (Svozilová, 2006).

1.3

Manažer V této kapitole si nejprve obecně vysvětlíme význam pojmu manažer.

Následně se budeme zabývat vlastnostmi a dovednostmi, které by měl každý profesionální manažer mít. Dále se zaměříme na manažerské role a nakonec rozebereme jednotlivé funkce, které doprovázejí manažerskou činnost.

V českém jazyce existuje pro slovo manažer synonymum řídící nebo vedoucí pracovník. Jestliže jsme si v předchozí kapitole vysvětlili pojem management, lze manažera definovat jednoduše jako vykonavatele managementu.

13

Jeho úkolem je zajistit efektivní fungování organizace, starat se o kvalitu produkce, dosahovat vytýčených cílů a určitého stupně prosperity (Čáslavová, 2000).

1.3.1

Osobnost manažera Předpokladem pro úspěšné zvládnutí těchto úkolů je určitá dispozice

vhodných vlastností a dovedností, které dohromady tvoří osobnost manažera. Osobnost manažera je velmi důležitým aspektem pro vykonávání této profese. Nyní se pokusíme charakterizovat vlastnosti ideálního manažera. Ty se dělí na vlastnosti vrozené a získané. Vrozené vlastnosti manažera rozděluje Durdová (2002) do pěti následujících skupin. Potřeba řídit – už z překladu pojmu manažer (řídící pracovník) je zřejmé, že pouze lidé s potřebou řídit se mohou stát úspěšnými manažery. Potřeba moci – správný manažer by se neměl spoléhat pouze na svoji autoritu, ale měl by být respektován ostatními na základě svých znalostí, zkušeností a dovedností. Schopnost vcítit se – tato vlastnost je velmi důležitá pro pochopení ostatních spolupracovníků. Díky tomu dokáže manažer předejít či následně vyřešit, často se vyskytující, emocionální situace. Vhodný temperament – tímto jsou myšleny vhodné povahové rysy, které pomáhají manažerovi zvládat reakce na vnější podněty (např. tlak od nadřízeného, stresové situace, apod.). Inteligence – je jasné, že opravdový manažer musí být schopen samostatného uvažování. Měl by disponovat vlastnostmi jako je představivost, zdravý úsudek, schopnost komunikace na určité úrovni a další. Získané vlastnosti manažera jsou v podstatě nabyté znalosti z různých oborů potřebných k výkonu povolání. Manažer by měl využívat těchto znalostí v určitém poměru podle svého zaměření. Vezmeme-li v úvahu odborné znalosti sportovního manažera, je zřejmé, že by se měl umět orientovat v prostředí sportu. Mezi další získané vlastnosti manažera patří ekonomické znalosti. Sociálně14

psychologické znalosti prohlubují schopnost vcítit se. Znalost metod řízení patří k základním znalostem. V neposlední řadě napomáhá ke správnému fungování manažera také dobrá duševní a tělesná kondice (Čáslavová, 2000). Dovednosti manažer získává v průběhu svého života. Slouží k rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti. Můžeme je rozdělit na tři části. První z nich jsou koncepční dovednosti. Ty vyjadřují umění řídit organizaci, tak aby bylo dosaženo stanovených cílů. Zahrnují důležitou dovednost – rozpoznat podstatné od nepodstatného. Lidské (sociální) dovednosti představují práci s lidmi. Manažer by měl být schopný vytvořit vhodné pracovní prostředí tak, aby umožňovalo rozvoj pracovního úsilí. Osvojení si použití daných metod a postupů, sloužících k realizaci pracovního výkonu spadá pod technické či technicko-administrativní dovednosti (Durdová, 2002).

1.3.2

Manažerské role Vzhledem k tomu, že víme, co všechno management zahrnuje, je třeba

doplnit, že manažeři vykonávají svou práci v různých rolích, které na sebe mohou navazovat nebo se vzájemně prolínat. Rozdělení rolí opět není u všech autorů jednotné. My se budeme řídit rozdělením podle Bělohlávka a kol. (2001). Ten dělí manažerské role do tří hlavních skupin, ve kterých vystupují manažeři v jednotlivých dílčích rolích vůči svému okolí. Interpersonální role – manažer vystupuje v mezilidských vztazích ve třech dílčích rolích. Reprezentuje organizaci na venek v roli představitele. Dále zastává roli vedoucího ve vztahu ke svým podřízeným, prostřednictvím nichž dosahuje cílů organizace. Na horizontální úrovni komunikuje s ostatními manažery v roli spojovatele. Informační role – vychází z role interpersonální a má za úkol získávání a předávání informací různými směry. V roli pozorovatele má manažer za úkol vyhledávat informace týkající se vnějšího i vnitřního prostředí organizace. Následně přenáší tyto informace jako šiřitel. Veřejnosti prezentuje informace v roli mluvčího.

15

Rozhodovací role – zde jsou čtyři možnosti, ve kterých se může manažer ocitnout. Jako podnikatel má za úkol vymýšlet, podněcovat a projektovat změny. Pokud dojde při dosahování cíle k neočekávatelné situaci, která ohrožuje jeho splnění, musí manažer zakročit v roli řešitele rušivých událostí. V roli distributora zdrojů je manažer pověřen hospodařením se zdroji. Mezi ty patří lidé, čas, peníze, moc a zařízení. V případě jednání s jednotlivci, útvary či jinými organizacemi, co se týče hospodaření organizace, hovoříme o roli vyjednavače.

1.3.3

Manažerské funkce Všechny funkce, které manažer vykonává, jsou součástí řídícího

procesu a jsou vzájemně propojeny. Jejich prostřednictvím manažeři plní své poslání. Tyto funkce dělíme na sekvenční a průběžné. Mezi sekvenční funkce se řadí plánování, organizování, personalistika, vedení lidí a kontrolování. Průběžné funkce jsou tři a prolínají jednotlivé sekvenční funkce. Nazýváme je analýza, rozhodování a implementace (Čáslavová 2000). Nyní charakterizujeme jednotlivé sekvenční funkce manažera.

1.3.3.1

Plánování Tato funkce je klíčová k úspěšnému dosažení cíle. Zahrnuje výběr

úkolů a jednotlivých činností, které povedou k dosažení vytýčeného cíle efektivním způsobem. Samozřejmě neexistuje pouze jedna cesta, to znamená, že je velmi důležité umět se správně rozhodnout například, co se týče využití lidských a materiálních zdrojů. Abychom dospěli ke vhodnému rozhodnutí, měli bychom nejdříve analyzovat situaci. V tomto případě se však ještě nejedná o reálné plány. (Koontz, Weihrich, 1993). Durdová (2002) rozděluje typy plánování následovně: a) Poslání – smysl činnosti, kterou se organizace zabývá b) Cíle – činnosti, ke kterým organizace směřuje c) Strategie – postup, jak dosáhnout vytyčených cílů d) Taktika – formy plánů objasňující rozhodovací procesy

16

e) Postupy – chronologicky seřazené návody k dosažení určité činnosti f) Pravidla – specifické potřeby nebo požadavky na činnosti, které vylučují jakoukoliv volnost g) Programy – soubor všech cílů, postupů, taktik, pravidel atd., které jsou potřebné k provádění dané posloupnosti činností. h) Rozpočty – číselné vyjádření předpokládaných výsledků

1.3.3.2

Organizování Jak již bylo řečeno, aby bylo dosaženo cíle, je zapotřebí v rámci

pracovní skupiny plnit zadané úkoly. Tato funkce představuje sestavení účelné organizační struktury. Umožňuje přidělení role každému pracovníkovi organizace, tak abychom si byli jisti, že bude vykonávat svoji práci co nejlépe. Úkoly musí být navrženy tak, aby odpovídaly schopnostem a motivaci pracovníků. Je to velmi obtížná manažerská funkce, během které se manažeři potýkají s mnoha problémy (Koontz, Weihrich, 1993). Podle Durdové (2002) je třeba doplnit, že v každé organizační struktuře by mělo být jasné, kdo jaké úkoly má plnit a kdo zodpovídá za výsledky.

1.3.3.3

Personalistika Do této sekvenční funkce spadá starost o zaplnění pracovních pozic,

následné rozmístění pracovníků a udržování personálního obsazení. Správný personalista, tedy manažer, zabývající se personalistikou, dosahuje požadovaného výsledku výkonem několika specifických činností. Koontz a Weihrich (1993) mezi ně řadí identifikaci požadavků na pracovní síly, seznam disponibilních lidí, nábor, výběr, umísťování, propagaci, oceňování, plánování povolání, kompenzaci, školení a rozvoj jak uchazečů, tak stávajících pracovníků tak, aby byly úkoly plněny účinně a efektivně.

17

1.3.3.4

Vedení Proces vedení nejlépe vystihuje Durdová (2002), podle které se jedná

o manipulaci s lidmi tak, abychom dosahovali vytyčených cílů. Dále tvrdí, že je zapotřebí najít vhodnou motivaci pro pracovníky v organizaci, abychom je přinutili k co nejlepší práci. Motivovat můžeme různými způsoby. Jednak hmotnými prostředky jako je například finanční nebo materiální ohodnocení, ale lze to i nehmotnými prostředky. Těmi mohou být veřejné uznání, povýšení či uspokojení z vykonané práce. Existuje několik stylů vedení a každý manažer může upřednostňovat jiný styl nebo používat odlišné styly pro různé zaměstnance. Rozdělujeme je podle způsobu chování řídícího pracovníka ke svým zaměstnancům na autokratický styl, demokratický styl a liberální styl. Blíže tyto styly popisuje například Skořepa a Erneker (2006).

1.3.3.5

Kontrolování Úkolem kontrolování je ujistit se zda plnění cíle probíhá podle plánu.

Jeho nedílnou součástí jsou různá měření a korekce individuálních a celkových aktivit organizace. Realizace plánů je možná teprve na základě kontroly. V rámci plánování zjišťují manažeři, jak mají využívat zdroje pro dosažení cílů. Jednotlivé činnosti při realizaci plánu jsou kontrolovány za účelem zjištění, zda odpovídají plánům. Každá kontrolní činnost měří a ukazuje, zda byla práce vykonána. Jestliže se zjistí odchylka od standardu, je třeba uplatnit korekci. Abychom mohli provést korekci, musíme vědět, kdo je za chybu odpovědný a musíme uskutečnit nezbytné kroky pro napravení tohoto nepřijatelného stavu (Koontz, Weihrich, 1993). Samotný proces kontroly se skládá ze tří kroků. Zaprvé si musíme určit kritéria pro kontrolu. V další fázi můžeme měřit vykonanou práci. To znamená, že zjišťujeme, jestli se výsledky pracovních aktivit neliší od stanoveného plánu, tedy zda nedochází ke vzniku odchylek od standardů. Pokud tomu tak je, manažer musí přepracovat plány, modifikovat cíle či přerozdělit povinnosti, tak aby došlo ke korekci odchylek (Durdová, 2002). 18

Tento proces nám usnadňují prostředky pro kontrolu. Existuje celá řada technik a nástrojů. Skořepa a Erneker (2006) ve své publikaci uvádí pro příklad tři z nich. Jedná se o rozpočetnictví, controlling a audit. Rozpočetnictví přenáší plány do numerické podoby a díky tomu umožňuje snazší kontrolu. Controlling umožňuje souhrnný systém pravidel a norem. Jeho hlavní výhodou je možnost včasné korekce. Analýza a diagnóza možných problémů, týkajících se řízení jako celku, je prováděna v rámci auditu.

1.3.4

Sportovní manažer Jak napovídá sám název, jde o manažera, který se pohybuje

v prostředí sportu. Může se starat o chod sportovního klubu, tělovýchovné jednoty nebo se zabývat manažerskou činností v oblasti prodeje sportovních potřeb. Dále existují manažeři, kteří se specializují na pořádání sportovních událostí. Sportovní manažer vychází z obecných vlastností a dovedností uvedených v předchozí kapitole. Také vystupuje v obdobných rolích a plní funkce jako každý jiný manažer, ale odlišuje se specifickými činnostmi, které vykonává během své práce. Čáslavová (2009, str. 16) uvádí devět činností, které si nyní přiblížíme. Plánování – zahrnuje činnosti, jako je tvorba strategického plánu rozvoje příslušné organizace a tvorba dlouhodobého, střednědobého a aktuálního programu. Patří sem také strategický postup manažera při plánování akcí a sponzorská činnost. Organizování – zabývá se postupy vyhodnocování výsledků, zabezpečením tréninkových cyklů, či využitím výpočetní techniky při sportovních soutěžích. Má na starost i sportovní reklamu. Vytváření organizačních struktur – je to činnost, která si klade za úkol zdokonalit organizační strukturu organizace. Mezi specifické činnosti v rámci vytváření organizačních struktur se řadí transfer hráčů a trenérů. Výběr, rozmisťování a vedení lidí – představuje činnosti totožné s manažerskou funkcí zvanou personalistika, tak aby odpovídalo potřebám

19

sportovní organizace. Důležitou částí je znalost uspořádání fungování norem vrcholných mezinárodních sportovních organizací. Kontrola – stará se o finanční a administrativní kontrolu sportovních organizací jako je mimo jiné i zabezpečení norem a náležitostí při uzavírání smluv v tuzemsku a zahraničí. Marketing – rozděluje se na marketing v oblasti placených sportovních služeb, marketing v podnicích vyrábějících sportovní zboží a marketingová koncepci sportovních klubů. Zabývá se také problematikou ochrany zdraví, pojištění a sociálního zabezpečení. Finance – je název pro činnost s cílem získat přehled o aktuálních ekonomických trendech a opatřeních ve státní a podnikatelské sféře. Právo – reflektuje daňové, živnostenské a další zákony do podmínek organizací TVS a stará se o zákony, stanovy a další normy státních a společenských organizací TVS. Komunikace – je potřebná činnost uvnitř organizace mezi zaměstnanci nebo mimo ní znamená například vyjednávání sponzorských kontaktů. (Čáslavová 2009, str. 16)

1.4

Marketing Marketing je nedílnou součástí dnešního tržního hospodářství. Slouží

jako komunikační prostředek mezi podnikateli a zákazníky. Podle Světlíka (2005) je marketing proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a následné uspokojení potřeb a přání zákazníka a to takovým způsobem, který je efektivní a zajišťuje cíle organizace. Dříve na marketing nebyl kladen takový důraz jako v dnešní době. Nyní patří k základním pilířům prodeje. Čáslavová (2000) uvádí, že není možné úspěšného prodeje sebelepšího produktu, pokud o něm zákazník neví. Systém nástrojů, kterým se řídí marketing se nazývá marketingový mix. E. J. McCarthy v roce 1960 shrnul tento mix do čtyř oblastí. V angličtině začíná název každé z nich písmenem „P“, proto se mu obecně říká 4P 20

marketingový mix. Spadá do něj produkt (product). Jedná se o veškeré služby a statky, které organizace nabízí. Další část se orientuje na cenu (prize), která musí být stanovena, tak aby nám umožňovala zisk a zároveň byla přijatelná pro kupujícího. Distribuce (placement) je zaměřena dopravu a umístění prodejního místa. A na závěr je to marketingová komunikace (promotion), pod kterou spadají veškeré aktivity, týkající se oslovení zákazníka, či dlouhodobého budování vzájemné důvěry pomocí věrnostních programů. Mimo jiné sem řadíme také reklamu a sponzoring. Tyto dva pojmy si představíme trochu blíže, jelikož hrají podstatnou roli především při pořádání sportovní události.

1.4.1

Sponzoring Sponzoring, v českém překladu sponzorování, vyjadřuje vzájemný

vztah mezi sponzorem a sponzorovaným. Každý z nich má odlišný užitek z této vazby. Sponzorovaný získává od sponzora finanční či věcné prostředky, potřebné k realizaci činnosti. Sponzor vstupuje do tohoto vztahu v očekávání, že mu to přinese úspěch v podobě dosažení marketingových cílů (Sekot, Blahutková, Dvořáková, Sebera, 2002).

1.4.1.1

Sponzoring ve sportu Získávání sponzorů pro danou sportovní událost je jedním z klíčových

úkolů, a proto bylo by vhodné rozvinout, co sponzoři od této vazby očekávají. Bylo by krátkozraké domnívat se, že prostředkem sponzoringu je pouze upozornění na propagovaný výrobek či firmu. Zahrnuje také snahu dostat své jméno do podvědomí veřejnosti ve spojení s danou akcí. Příkladem můžou být názvy nejvyšší české fotbalové a hokejové ligy. Snad každý Čech by dokázal spojit firmy Tipsport a Gambrinus ke zmíněným sportům. (Dvořáková, 2005) Dále musí znát manažer sportovní události potřeby potencionálního sponzora, aby mu mohl nabídnout protislužbu, která bude vyhovovat jeho představám. V případě větších akcí skládá manažer tuto nabídku do takzvaných „sponzorských balíčků“. Jednotlivé typy sponzorských balíčku podle Čáslavové (2004) jsou uvedeny níže:

21

•

Exkluzivní sponzor – tzv. Generální (oficiální) sponzor, který za vysokou cenu přejímá veškeré protislužby

•

Hlavní sponzor a vedlejší sponzoři – hlavní sponzor přejímá nejdražší a nejatraktivnější protislužby, vedlejší sponzoři si rozdělují méně atraktivní reklamní možnosti

•

Kooperační sponzor – protislužby jsou rozděleny na větší počet různých Tyto balíčky se od sebe odlišují cenou a množstvím zahrnovaných

služeb. Jejich plnění je možné na základě sponzorské smlouvy. Sponzorská smlouva může zahrnovat například právo používat logo, jméno, obchodní značku a tato práva využít v reklamě, propagaci. Dále to může být právo na exkluzivní spojení s produktem nebo službou nebo právo na spojení jména s akcí nebo zařízením. Jiné zaměření sponzorské smlouvy se může týkat používání různých označení ve spojení s produktem (generální sponzor, oficiální dodavatel, oficiální produkt) či práva řídit propagační aktivity spojené s akcí (Čáslavová, 2009).

1.4.2

Reklama O reklamě hovoříme jako o jakkoliv placené, nepřímé formě

marketingové komunikace s veřejností za účelem propagace zboží, služeb či myšlenek (Sekot, Charvát, 2002). K hlavním cílům reklamy patří kromě zvýšení poptávky, identifikace a odlišení produktu nebo značky od podobných produktů nabízených na trhu, pozitivní image firmy nebo výrobku, snížení nákladů spojených s prodejem, či motivace vlastních pracovníků (Světlík, 2005). Lze říci, že reklama je jedním z prostředků sponzoringu.

1.4.2.1

Reklama ve sportu Vzhledem k narůstajícímu zájmu o sport ze strany lidí, tedy

potenciálních zákazníků, můžeme vyvodit, že sportovní prostředí je vhodným místem pro umisťování reklamy. Právě z toho důvodu je reklama součástí každé sportovní akce. Sportovní reklama se běžně využívá přes klasická média (televize, rozhlas, noviny), existují ale i specifické druhy komunikačních médií. Těmi jsou:

22

•

reklama na dresech a sportovních oděvech

•

reklama na startovních číslech

•

reklama na mantinelu (ohraničení hrací plochy)

•

reklama na sportovním nářadí a náčiní

•

reklama na výsledkových tabulích

•

reklama na vstupenkách, plakátech, s fotografiemi sportovců

•

reklama na propagačním materiálu Každá z těchto druhů reklamy má určitou funkci a působí na

potencionálního zákazníka jinak (Čáslavová, 2000).

1.5

Postup pro realizaci sportovní události V poslední kapitole literárního přehledu si popíšeme jednotlivé kroky,

potřebné pro realizaci jakékoliv sportovní události. Velmi pěkně a přehledně uvádí tento postup Eva Čáslavová (2009, str. 53) ve své publikaci Management a marketing sportu.

1. etapa – Současná situace Přehled současného stavu umožní organizátorovi rozhodnout o cíli akce a cestě, která k němu vede, i volbě prostředků a nástrojů k jeho uskutečnění. V případě, že cíl je předem pevně zadán, odhalí tato etapa, zda je v silách organizátora tuto akci uskutečnit. Kontrolní otázka: Jak jsme na tom?

2. etapa – Budoucí prostředí Je třeba mít jasnou představu o tom, jaká rizika akce skrývá. Předvídatelná rizika by měl organizátor snížit na minimum a eventuelně počítat s časovými a hmotnými rezervami. Při řešení nepředvídatelných rizik by měl dokázat svoji pružnost a invenci. Kontrolní otázka: Co lze předpokládat?

23

3. etapa – Naše současné možnosti Předmětem této fáze je reálné zhodnocení svých možností a nedostatků. Jen tak lze predestinovat své stupeň úspěšnosti. Kontrolní otázka: Kam až jsme schopni postoupit?

4. etapa – Možné směry Záleží-li vymezení cílů akce na organizátorovi, může určit i několik cílů, o nichž se posléze rozhodne, zda budou všechny vzhledem k předchozím etapám předmětem realizace nebo z nich stanoví výběr, který je adekvátní současným možnostem. Pozor – různé cíle však moho vyžadovat různé směry jejich dosažení, někdy i naprosto protichůdné. Kontrolní otázka: Kam bychom mohli jít?

5. etapa – Naše cíle Představuje stanovení cílů na základě předchozí etapy, jejich strukturu, hierarchizaci či optimalizaci. Kontrolní otázka: Kam chceme dospět?

6. etapa – Možné přístupové cesty V některých

situacích

existuje

více

způsobů,

jak

dosáhnout

vytýčeného cíle. Dříve, než uskutečníme akci, musíme zvážit ze všech hledisek všechny strategické varianty. Kontrolní otázka: Jak tam můžeme dojít?

7. etapa – Zvolená cesta strategie Zhodnocení účinků a důsledků různých možných strategií umožní zvolit tu, která je celkově nejvýhodnější. Kontrolní otázka: Co budeme dělat?

24

8. etapa – Program akce Když organizátor zvolil cíle i strategii jejich realizace, může se zabývat detaily plánu činnosti z hlediska co nejlepšího výsledku. Rozdělit role jednotlivých účastníků, stanovit plán akcí, časové rozpisy a termíny a způsob kontroly. (viz dále 10. etapu). Kontrolní otázka: Jak to provedeme?

9. etapa - Rozpočet V návaznosti na předchozí etapu je nutné stanovit rozpočet výdajů a příjmů celé akce. Strana příjmů musí vyjadřovat typy finančních zdrojů a jejich výši (např. poplatky účastníků, vstupné, dotace, dary od soukromých osob, dary od firem apod.). Strana výdajů musí účelově podle všech činností sportovní akce vyjadřovat druhy výdajů a jejich výši. Kontrolní otázka: Co budeme potřebovat?

10. etapa – přehled a kontrola Aby nedocházelo k nežádoucím a často nákladným omylům a zpožděním celé akce, je třeba kontrolovat průběh akce a ve vhodný okamžik učinit zásah, který by eliminoval výkyvy. Kontrolní otázka: Co z toho vyplývá pro realizaci?

Čáslavová (2009) dále uvádí, že není nezbytně nutné, aby sportovní událost prošla všemi etapami. Jedná se spíše o obecný návod, jehož hlavní předností je kontinuální charakter a návaznost jednotlivých kroků. V této souvislosti připomíná, že práce manažera spočívá především v osobní zkušenosti a individuálních přístupech.

25

Tímto uzavřeme kapitolu literárního přehledu a dále se budeme zabývat uplatněním managementu a marketingu při konkrétní sportovní události, kterou je kvalifikace mistrovství Evropy Juniorů.

26

2

Cíl práce a metodika

2.1

Cíl práce Hlavním cílem této práce je rozebrat a zhodnotit veškeré činnosti,

spojené s organizací mezinárodní sportovní události. Cílem literárního přehledu je seznámit čtenáře s pojmy, které jsou spjaté s prostředím managementu a marketingu se zaměřením na sportovní prostředí. Praktická část si klade za cíl využít nabyté vědomosti při popisu konkrétní události – kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012.

2.2

Metodika Z hlediska metodiky je práce rozdělena na dvě části. První část složená z

literárního přehledu se zabývá vysvětlením pojmů, jako jsou management, projektový management, manažer, jeho vlastnosti, role, funkce a marketing podle dostupné literatury. Vlastní práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol – management a marketing. Je vypracována na základě analýzy získaných materiálů, týkajících se kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012 a následného zpracování nabytých poznatků. Informace k vlastní práci byly pořízeny převážně z materiálů, které byly vytvořeny za účelem zajištění bezproblémové organizace události. Materiály pro práci poskytl organizační výbor, prostřednictvím jeho člena a zároveň týmového manažera reprezentačního celku Petra Dostála. Součástí vlastní práce je také řízený rozhovor se zmiňovanou osobou. Dalším zdrojem informací byli oficiální internetové stránky ČVS a juniorské reprezentace a novinové články. V diskuzi se práce věnuje interpretaci a zhodnocení organizace akce a jsou zde uvedeny některé návrhy na zlepšení turnaje. V závěru je zmíněno porovnání organizace letošní kvalifikace se stejnou událostí konanou v roce 2004.

27

3

Vlastní práce

3.1

Mezinárodní volejbalové akce 2012 v ČR Kvalifikace

mistrovství

Evropy

juniorů

je

první

z několika

mezinárodních akcí, konaných v roce 2012 na území České republiky. Čeští fanoušci volejbalu se mohou těšit na beachvolejbalový turnaj ze světové série FIVB Swatch World Tour, který nese název Prague Open. Termín konání bude 22. - 27. 5. a jak již název napovídá, bude se odehrávat v Praze na Štvanici. Mezi další evropské akce konané pod záštitou organizace CEV1 patří Evropská liga žen (Brno, 1. - 3. 6) a mužů (Jablonec a Liberec, 8. - 10. 6.). Následovat bude Finále evropské ligy žen (Karlovy Vary, 5. - 6. 7.). Tato akce je zařazena jako doprovodný program Mezinárodního filmového festivalu. Souběžně s ní se bude konat Mistrovství Evropy do 18 let v beachvolejbalu (Brno, 5. - 8. 7.). Poslední akcí evropského měřítka, odehrávající se v České republice bude Kvalifikace mistrovství Evropy mužů (Ostrava, 14. - 16. 9.). Pro tyto akce je společné to, že je pořádá organizační výbor Českého volejbalového svazu (dále jen ČVS), pod vedením předsedy organizačního výboru Roberta Urbánka. Samozřejmě podléhájí normám a nařízením CEV.

3.2

Česká juniorská reprezentace Abychom lépe porozuměli významnosti této kvalifikace, přiblížíme si

nejdříve průběh přípravy juniorského týmu, která předcházela kvalifikaci. Český volejbal se už dlouhou dobu snaží dostat mezi týmy evropské špičky. Kvalita reprezentačního týmu mužů se odvíjí od mládežnických kategorií. Ve volejbale rozdělujeme mládežnické kategorie podle věku od nejmladších žáci, kadeti a junioři. Kvalifikaci o mistrovství Evropy juniorů 2012 hrály ročníky 1993 a 1994. Tento tým se začal formovat již v kategorii kadetů v roce 2009. 1

CEV - Confédération Européenne de Volleyball je zastřešující organizací evropského volejbalu, která má sídlo v Lucemburku. V jejím čele stojí prezident André Meyer. Byla založena 21. října 1963 a organizuje hlavní evropské soutěže a turnaje. Také řídí národní volejbalové svazy.

28

První společnou akcí byl testovací turnaj v Hradci Králové a následný mezinárodní turnaj v Polsku. Na konci roku absolvovali hráči mezinárodní turnaj v Belgii. Oba turnaje vyhráli. V roce 2010 pokračovala příprava kadetů zápasem proti Argentině. Mimo jiné odehrála lvíčata v rámci přípravy sezónu v druhé lize mužů. Následovala trojice přípravných utkání proti Polsku a turnaj MEVZA2. Na začátku roku 2011 čekal kadetskou reprezentaci první ostrý test v podobě kvalifikace na ME kadetů, konaný v Rakousku. V něm obsadili třetí místo za silnými celky Ruska a Řecka, tudíž nepostoupili. Tímto turnajem ukončili hráči své vystupování v kategorii kadetů a dále reprezentovali Českou republiku v kategorii juniorů. Místo působení v druhé lize mužů začali úspěšně dobývat konečnou první příčku v první lize mužů (pozn. následuje už jenom extraliga mužů). Kromě několika přátelských utkání se opět účastnili turnaje MEVZA, který vyhráli bez jediné porážky. Nesmíme zapomenout reprezentační tréninkové srazy, které doprovázely přípravu od samého začátku. Do dubna, kdy se konalo druhé kolo kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012, stihl český tým odehrát ještě několik přípravných utkání. Junioři prošli dlouhým přípravným procesem. Dokážeme si představit kolik času a úsilí obětovali, za což jim patří velký obdiv. Z původních 31 hráčů bylo v konečné fázi nominováno 12 z nich. Jasným cílem bylo postoupit minimálně do dalšího kola kvalifikace. Postup na mistrovství Evropy se naposled podařil juniorskému výběru v roce 2004. Kvalifikace se tehdy odehrávala na stejném místě jako v letošním roce. (www.cvf.cz)

3.3

Kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012 Kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012 se konala ve dnech 11. –

15. 4. 2012 ve Žďáru nad Sázavou. Na přípravě a následné realizaci této sportovní události se podílelo několik organizačních složek a manažerů různých úrovní, kteří spolu museli navzájem komunikovat.

2

MEVZA – Middle European Volleyball Zonal Association – sdružuje celkem 6 států (ČR, Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko). Pořádá turnaje pro dospělé i mládežnické kategorie.

29

3.3.1

Systém kvalifikace ME juniorů Kvalifikace mistrovství Evropy juniorů se hraje ve třech kolech.

Přímý postup na Mistrovství Evropy má zajištěný pořadatelská země (v tomto případě jsou to dva státy) a dále týmy, které se umístily na prvním, druhém a třetím místě na minulém ME. Posledních sedm týmů v evropském žebříčku hraje první kolo kvalifikace. Do druhého kola postupují pouze první dva. Druhé kolo kvalifikace hraje 24 celků, rozdělených do čtyř skupin po šesti. První z každé skupiny postupuje přímo na ME. Týmy z druhého a třetího místa postupují do třetího kola kvalifikace. To byl cíl české reprezentace. Třetí kolo tedy hraje osm družstev a pouze tři nejlepší doplní ostatních devět zemí v boji o mistra Evropy v juniorské kategorii. (www.cev.lu)

3.4

Management akce

3.4.1

Přípravná fáze V rámci přípravné fáze si přiblížíme organizační strukturu všech lidí,

kteří se na turnaji podíleli. Následně rozebereme průběh jednotlivých schůzí organizačního výboru. Zmíníme rozpočet a materiální zajištění turnaje. Popíšeme podrobněji místo konání kvalifikace a vysvětlíme, s čím vším se potýkali jednotliví účastníci turnaje. V závěru je zveřejněn řízený rozhovor s týmovým manažerem Petrem Dostálem pro přiblížení fungování uvnitř týmu. Prvním krokem k organizaci této akce bylo podání žádosti o organizaci druhého kola kvalifikace. Vzor žádosti je uveden jako příloha 1. Po schválení Evropské volejbalové federace mohli začít přípravy.

3.4.1.1

Organizační struktura

Funkcionáři CEV Hlavní kontrolu nad průběhem turnaje ze strany Evropské volejbalové federace měl technický delegát CEV Willy Bruninx. CEV také zajistil šest

30

hlavních rozhodčích, na které dohlížel a jejichž práci hodnotil delegát rozhodčích Umberto Suprani. Dále bylo potřeba zajistit šest čárových rozhodčích z ČVS.

Organizační výbor Pro přichystání turnaje bylo nutné určit organizační výbor ČVS, aby mohly být následně rozděleny mezi jeho členy jednotlivé funkce a úkoly. Struktura organizačního výboru byla liniová a vypadala následovně. V jejím čele stál místopředseda ČVS a předseda organizačního výboru Robert Urbánek, který měl na starost vedení členů výboru, rozdělení úkolů a následnou kontrolu jejich plnění. Mimo jiné zajišťoval marketing turnaje z pozice marketingového vedoucího. Místopředseda organizačního výboru Martin Gerža pomáhal s plněním úkolů jednotlivým členům výboru. Výkonným ředitelem turnaje byl jmenován Ivan Iro, který je zároveň generálním ředitelem ČVS. Ten se staral o kooperaci mezi Evropskou volejbalovou federací a samotným turnajem. Pohodlí hráčů a realizačních týmů v podobě dopravy, ubytování a stravování zajišťovala Veronika Matějková. O delegáty a rozhodčí CEV pečoval technický vedoucí Martin Hudík. Dalšími členy organizačního výboru byli Jiří Zach (koordinátor chlapecké složky reprezentace), Petr Juda (hlavní trenér juniorské reprezentace) a Petr Dostál (týmový manažer reprezentace).

Další organizátoři turnaje Kromě organizačního výboru se na organizaci turnaje podíleli i další. Samostatnou organizační složku vedl manažer žďárské haly a tajemník TJ Žďár nad Sázavou Jozef Vanko. Ten měl na starost přípravu haly a zázemí, tak aby odpovídala požadavkům této mezinárodní akce. Oficiální komentátor utkání byl Mikuláš Hank. Dále bylo zapotřebí vést statistiku každého utkání. To měly na starost tři osoby – M. Lepič, M. Hájek a M. Gallus. Atmosféru v hale udržoval „speaker“ Erik Nezhoda. O mediální publicitu se staral oficiální fotograf turnaje Ondřej Driml. Dále bylo zajištěné ubytování pro jednoho novináře Mladé Fronty Dnes a pro natáčecí štáb, který zajišťoval internetové přenosy všech utkání. Ten se skládal z režiséra Štěpána Pospíšila, kameramana Ivana Vorla a komentáře se ujal bývalý volejbalista Milan Fortuník. Bližší informace o podmínkách a 31

vysílacích právech se dozvíme v kapitole „Marketing akce“. Na stránky ČVS psal pravidelně články Radek Krpač. Každý reprezentační celek měl k dispozici českého průvodce. Činnost jednotlivých průvodců koordinoval jejich vedoucí Dušan Gerža. Dopravu z letiště a zpět zajišťoval Martin Vondráček. Ani tento výčet lidí, podílejících se na fungování turnaje, není kompletní. Během zápasů se střídaly tři skupiny podavačů a pomocníků. Ty tvořilo 16 lidí a každou skupinu vedl jeden koordinátor. Pokyny jednotlivým skupinám přiděloval jejich šéf koordinátor. Celkem pět pořadatelů mělo na starost vybírání vstupného a rovnání reklamních bannerů, umístěných okolo hrací plochy. Je třeba zmínit, že tito lidé vykonávali svou činnost zcela dobrovolně. Jak je zřejmé z předchozího textu, na této akci se podílelo velké množství lidí. Měli bychom si uvědomit, že se zde střetávaly zájmy minimálně dvou organizací. Konkrétně Evropské volejbalové federace CEV a organizačního výboru ČVS. K nim bychom ještě mohli zařadit město Žďár nad Sázavou a tělovýchovnou jednotu TJ Žďár nad Sázavou v čele s tajemníkem Jozefem Vankem. Vzájemná komunikace a koordinace byla základním předpokladem k úspěšné realizaci této akce. (www.cvf.cz, 17. 4. 2012, z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.4.1.2

Členské schůze organizačního výboru V rámci přípravné fáze svolal předseda organizačního výboru čtyři

členské schůze. Jejich úkolem bylo, kromě samotné organizace, zajistit veškeré požadavky Evropské volejbalové federace, aby se turnaj mohl uskutečnit. Schůze vedl předseda organizačního výboru Robert Urbánek. Z každé členské schůze byl vytvořen zápis, který byl následně rozeslán jednotlivým členům. Na začátku každého zápisu byli vždy uvedení přítomní členové. Kostru každé zprávy tvořil výčet úkolů s termínem pro jejich splnění a jménem zodpovědné osoby. Na první schůzi, která se konala 6. 1. 2012, byly rozděleny kompetence jednotlivým členům organizačního výboru. Dále byl předložen návrh na rozpis utkání a tréninku pro kvalifikaci ME juniorů 2012. Ten byl ihned

32

odsouhlasen hlavním trenérem Petrem Judou. Určily se administrativní termíny pro vyplnění potřebných formulářů CEV a termín pro zajištění letenek. To měl na starost Ivan Iro. Byly vzneseny požadavky realizačního týmu juniorské reprezentace. Týkaly se položení Taraflexu3 a rozmístění reklam okolo hrací plochy. To měl za úkol Robert Urbánek. Zajištění tréninkové haly obstaral Martin Gerža. Předmětem jednání na této schůzi bylo také zajištění ubytování pro týmy, delegáty CEV a rozhodčí. Toho se ujala Veronika Matějková. Vystavení objednávky a schválení ubytovacího řádu byl úkol, na kterém se podílel předseda a místopředseda organizačního výboru. Dopravu zajišťoval Ivan Iro společně s Veronikou Matějkovou. Jednalo se o dopravu z letiště a o zajištění kyvadlového autobusu mezi halou a hotelem. Veškeré záležitosti týkající se činnosti rozhodčích vyřizoval Martin Hudík. Reprezentační trenér Petr Juda měl za úkol vybrat termín zkušebního zápasu, jehož cílem bylo vyzkoušet fungování podavačů a pomocníků při utkání. Veškeré materiální zajištění obstarával Ivan Iro a Martin Gerža. Objednávku na pronájem sportovní haly tvořil Robert Urbánek společně s Jířím Zachem. O zajištění produkce utkání se starali pánové Urbánek, Gerža, Iro a Hudík. Bylo potřeba zajistit zázemí pro tisk, tlumočníky, statistiky a čárové rozhodčí. Dále jmenovat oficiálního hlasatele a „speakera“ a také zvolit koordinátora technické čety a vedoucího podavačů. Propagaci obstarával Robert Urbánek. Jednalo se o zajištění výroby oficiálního plakátu kvalifikace ME juniorů 2012. Kvůli partnerům akce byl určen termín pro vytvoření plakátu měsíc před konáním kvalifikace. Ten se také postaral o vytvoření nabídky na prodej reklamy kolem hřiště. Plakát českého týmu juniorů zajišťoval Petr Juda. Do příští schůze organizačního výboru se mělo rozhodnout, jestli bude zavedeno vstupné. První schůzi uzavřel opět předseda organizačního výboru, který zároveň oznámil termín a místo konání další schůze. (ze zápisu schůze OV, dne 6. 1. 2012) Druhá schůze se konala 14. 2. 2012. V jejím úvodu proběhlo opět uvítání předsedou občanského výboru. Následně proběhla kontrola úkolů, které měly být splněny. Byly připomenuty stále trvající úkoly a poté se přikročilo k 3

Taraflex je halový syntetický povrch s vrchní vrstvou tvořenou PVC na speciální mřížce ze skelného vlákna a na podkladu z pěnového materiálu s uzavřenými vzduchovými bublinami, který se používá pro mezinárodní utkání ve volejbalu, basketbalu nebo tenisu. Jeho celková tlouštka je 6,7 mm. (http://www.novotech.cz/prehled/taraflex/)

33

řešení a rozdělení nových úkolů. Mezi ně patřilo například zajištění podavačů a dalšího organizačního personálu a dodání seznamu lidí. Dále bylo potřeba upřesnit počet výtisků plakátů a navrhnout lokality, kde se budou plakáty vylepovat. Martin Gerža měl za úkol zajistit VIP sekci a catering. Tribunu zajišťoval Jozef Vanko. Bylo také potřeba zajistit internet v hale. Členové schůze dále řešili zavedení vstupného, tvorbu triček s logem kvalifikace ME juniorů 2012. Dalším úkolem bylo detailně zkontrolovat zázemí haly a rozhodnout k čemu budou sloužit jednotlivé místnosti. Následovalo rozloučení a určení termínu další schůze. (ze zápisu schůze OV, dne 14. 2. 2012) Třetí schůze se konala 2. 3. 2012 a její průběh byl stejný jako u předešlé schůze. Rozdílné bylo zadání nových úkolů. Předseda organizačního výbor měl za úkol podat žádost o zapůjčení pomocné tribuny od města Žďáru nad Sázavou z důvodu rozšíření návštěvní kapacity. Dále bylo potřeba vyrobit popisky jednotlivých místností v hale a to jak v českém jazyce, tak i v anglickém. Dalším předmětem jednání bylo opět vstupné. Stanovila se konečná výše vstupného. Byla zmíněna média podílející se na propagaci turnaje a byl oznámen termín tiskové konference, kterou pořádalo město Žďár nad Sázavou. (ze zápisu schůze OV, dne 2. 3. 2012) Čtvrtá schůze organizačního výboru, která se konala 27. 3. 2012 měla spíše kontrolní charakter. Zopakovaly se stále trvající úkoly a k nim přibylo ještě několik dalších úkolů. Ty se týkaly spíše osobního překontrolování předchozích úkolů a instrukcí pro týmové průvodce. Martin Gerža byl pověřen tvorbou kompletního seznamu celého personálu pro výkonného ředitele turnaje. Probírala se také distribuce plakátů po kraji Vysočina. (ze zápisu schůze OV, dne 27. 3. 2012)

3.4.1.3

Rozpočet Plánovaný rozpočet byl vytvořen tak, aby byl co nejvyrovnanější. To

znamená tak, aby se celkové příjmy rovnaly celkovým výdajům. U většiny položek se předem věděla přesná částka, ale v některých případech bylo třeba výši částky odhadnout.

34

Příjmy Celkové příjmy se skládaly z příspěvků od účastníků. Zde byla pevně daná suma. Komerční příjem tvořil finanční obnos získaný od sponzorů. Příspěvková sféra byla složena ze čtyř částí. Skládala se z podpory z rozpočtu ČVS, podpory města Žďáru nad Sázavou, podpory kraje Vysočina a nakonec podpory Ministerstva Školství mládeže a tělovýchovy. Do předpokládaných příjmů nebyl zahrnut příjem ze vstupného. Celkové příjmy tvořily 1 784 840 Kč.

Výdaje Největší položkou celkových výdajů byly náklady na ubytování a stravu jednotlivých družstev a delegátů CEV. Další výdaje byly výdaje na dopravu. Na ceny a upomínkové předměty bylo vyhrazeno 10 000 Kč. Do toho byly zahrnuty individuální ceny za nejlepšího smečaře, blokaře, nejlépe přihrávajícího hráče a za nejvšestrannějšího hráče a také náklady na výrobu triček s logem kvalifikace ME juniorů. Náklady na zajištění utkání činily 264 750. Dalšími výdaji jsou výdaje za pronájem sportovních hal (hrací a tréninkové), produkční náklady a akreditace. Na propagaci turnaje se počítalo se 140 000 Kč. Ostatní výdaje a rezervy vycházely dohromady na 180 000 Kč. Rozpočet kvalifikace mistrovství Evropy juniorů ve volejbalu 2012 je k dispozici jako příloha 2.

3.4.1.4

Materiální zajištění Pro tuto sportovní událost musela být hala vybavena takovými

prostředky, aby odpovídala evropským volejbalovým normám. Veškeré potřebné vybavení, které bylo potřeba obstarat je uvedeno v tomto seznamu: •

Míče – Mikasa MVA-200 (40 ks)

•

Sloupky (1 pár) + 2 x klika

•

Obaly na sloupky (2 ks)

•

Síť (2 ks)

•

Anténky (4 ks)

35

•

Tyč na měření sítě – délka 2,50 m (1 ks)

•

Židle pro rozhodčí (1 ks)

•

Ruční ukazatel stavu (3 ks)

•

Vozík s kolečky (6 ks)

•

Vozík na míče (2 ks)

•

Stojan na pět míčů (1 ks)

•

Manometr (1 ks)

•

Teploměr (1 ks)

•

Vlhkoměr (1 ks)

•

Elektrický bzučák se světly (1 sada)

•

Mopy dlouhé – délka 1 m (6 ks)

•

Hadry pro pomocníky (40 ks)

•

Praporky pro čárové rozhodčí – 40 x 40 cm (4 ks)

•

Střídačky – 3 m dlouhé (2 ks)

•

Tabulky na střídání – sada číslovaná od 1 do 18 (2 sady)

•

Vlajky všech zúčastněných družstev – CZE, ESP, EST, FRA, ROU, SLO (2 ks)

•

Vlajky CEV (2 ks)

•

Zápis o utkání (1 sada)

•

Kompresor na míče (1 ks)

•

Židličky pro podavače (16 ks)

•

Měřící pásmo – 30 m (1 ks)

•

Hymny – na CD

•

Alko tester (1 ks)

•

Formulář na postavení (1 sada)

•

Rozlišovací vesty (2 ks) Organizátoři obstarali pro tuto akci mimo jiné i podávací dělo, které

umožňovalo efektivní trénink příjmu. Většina materiálního zajištění byla přivezena z Prahy, některé položky se nacházely přímo ve žďárské hale a některé musely být dokoupeny. Samostatnou kapitolou bylo zajištění přídavného hlediště

36

pro diváky, které zvýšilo kapacitu haly. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.4.1.5

Místo konání Kvalifikace ME juniorů 2012 se konala ve žďárské sportovní hale Na

Bouchálkách. Zajištění místa konání měl na starost manažer žďárské haly z pověření organizačního výboru. Hala musela být připravena tak, aby odpovídala měřítkům pro mezinárodní turnaj. Znamenalo to rekonstrukci technického zázemí v podobě vybudování masérny, modernizace elektriky v šatnách a úpravy hlediště. Dále bylo nutné položit speciální povrch Taraflex. Mezi další úpravy patřilo zatemnění prosklených bloků, instalace bočních tribun, příprava plochy pro natáčení, rozložení reklamních bannerů okolo hrací plochy a další. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.4.1.6

Účastníci V České republice, konkrétně ve Žďáru nad Sázavou, hrálo šest týmů

Skupinu C druhého kola kvalifikace mistrovství Evropy juniorů 2012. Jednalo se o týmy Španělska, Francie, Slovinska, Estonska, Rumunska a České republiky. Složení reprezentace tvořilo 12 nominovaných hráčů a maximálně pět členů realizačního týmu. Nyní si povíme, co všechno bylo potřeba zařídit. Kromě reprezentačních celků muselo být samozřejmě postaráno o delegáty CEV a o rozhodčí. Rozebereme si činnosti, které museli být vykonány pro zajištění dopravy, ubytování, stravování a ostatní nároky a povinnosti jednotlivých reprezentací. Některé činnosti, týkající se například dopravy, neplatí pro tým České republiky, který se jako domácí celek mírně odlišoval od ostatních týmů. Jeho fungování nám přiblíží v další kapitole týmový manažer Petr Dostál, který poskytl rozhovor pro tuto práci.

37

Týmoví průvodci Ke každému týmu byl hned po příletu přiřazen jeden průvodce, který se staral o potřeby hráčů a realizačního týmu po celou dobu turnaje až do jejich odletu. Jejich úkoly jim před příletem pečlivě vysvětlil jejich vedoucí, se kterým také řešili případné potřeby a požadavky hráčů a realizačních týmů tak, aby mohly být splněny co nejlépe a v co nejkratším čase.

Doprava Dopravu týmů z letiště do místa konání turnaje měl na starost Martin Vondráček. Vzhledem k odlišným časům příletu bylo nutné zajistit čtyři autobusy. Slovinská reprezentace přijela vlastním autobusem přímo do Žďáru nad Sázavou. Dopravu mezi halou a hotelem zajišťoval jeden kyvadlový autobus.

Ubytování a stravování Týmy byly ubytovány v hotelu Jehla, vzdáleném 200 metrů od hrací haly. Požadavky Evropské volejbalové federace byly takové, že v jednom pokoji smí být maximálně dvě osoby. Reprezentační celky měly k dispozici dvě místnosti s video projektory. Na recepci hotelu byl pro lepší orientaci účastníků zajištěn helpdesk. Delegáti CEV a rozhodčí byli ubytováni v hotelu Tálský Mlýn. K dispozici jim byla konferenční místnost, kde probíhal před začátkem každého hracího dne pohovor delegáta rozhodčích s rozhodčími. Týmy i delegáti a rozhodčí měly na každý den zajištěnou snídani, oběd a večeři. Mezitím si mohli hráči požádat o dvě svačiny ve formě obložených baget. Každý tým měl mimo jiné právo na vyprání dvanácti kusů dresů a ponožek hotelovým servisem. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.4.1.7

Rozhovor s týmovým manažerem juniorské reprezentace Pro lepší přehled o fungování uvnitř týmu nám poslouží rozhovor,

poskytnutý týmovým manažerem české reprezentace a členem organizačního výboru ČVS Petrem Dostálem. Otázky budou směřovat k činnosti týmového 38

manažera během kvalifikace ME a také se pokusíme zjistit, jak probíhala z jeho pohledu přípravná fáze turnaje.

První otázka: Jak dlouho působíte jako týmový manažer juniorské reprezentace? U národního družstva působím od začátku roku 2009, takže již čtvrtý rok.

Druhá otázka: Co je Vaším úkolem a jaké jsou Vaše kompetence? Úkolů je celá řada. Přímo ze smlouvy vyplývají například následující činnosti: -

Organizační zajištění družstva (ubytování, stravování, pozvánky, doprava)

-

Materiální zajištění (výstroj, míče, sítě, vlajky, hymny, event. upomínkové předměty)

-

Finanční zajištění družstva (fin. plán, dotace, reklama, čerpání financí – zálohy, vyplácení cestovného, kapesného, diet….)

-

Vedení písemné evidence a hmotná zodpovědnost za svěřený majetek hráčů a realizačního týmu (veškerý materiál vydaný sekretariátem ČVS a ČVS s.r.o.)...

-

Předkládání písemného upřesnění požadavků na ekonomické zabezpečení RD jak v tuzemsku tak v zahraničí na sekretariát ČVS 14 dnů před každou akcí, kontrola rozpočtu pro akci (na místě) a parafování denního čerpání prostředků, jejich vyúčtování do 10 dnů po akci.

-

V případě, že na akci RD do zahraničí není nominován správní radou ČVS vedoucí, přebírám jeho kompetence, pokud předseda ČVS nerozhodne jinak

-

Zabezpečení úrazového pojištění osob a pojištění přepravy a spolupráce na případném zajišťování vízových povinností…

Třetí otázka: Vykonáváte i jiné činnosti, které přímo nesouvisí s náplní Vaší práce? Jestli ano, můžete některé jmenovat?

39

Určitě. Mimo reprezentaci působím i jako volejbalový trenér a díky domluvě s hlavním trenérem Petrem Judou jsem dostal možnost podílet se přímo na tréninkovém procesu národního družstva. Dalo by se říci, že jsem jakýmsi druhým asistentem hlavního trenéra.

Čtvrtá otázka: S kým vším jste musel spolupracovat během turnaje ve funkci týmového manažera? Uveďte prosím jednotlivé funkce uvnitř týmu i mimo něj. Uvnitř týmu určitě se všemi od trenérů přes statistiky, maséra, fyzioterapeuta, až po hráče. Mimo tým v podstatě se všemi členy organizačního výboru

(při

zajišťování

ubytování,

vstupenek,

reklamních

předmětů,

materiálového vybavení, veškeré nutné dokumentace…), s většinou pracovníků místní sportovní jednoty, která zajišťovala halu (při zajišťování tréninkových hodin,

odpovídajícího

vybavení

šaten,

posilovny,

technického

zajištění

tréninků…), s představiteli Českého volejbalového svazu (od předsedy počínaje, trenérem mužské nebo kadetské reprezentace konče), s velkým množstvím trenérů (během zajišťování odborného semináře a v jeho průběhu), s členy rodin hráčů, s představiteli komunální politiky (starostka, místostarosta,…), s mezinárodními rozhodčími a delegáty CEVu (před zápasem a po jeho skončení), s novináři a fotografi… Dle mého názoru více méně s úplně každým…

Pátá otázka: Jak hodnotíte průběh kvalifikace ME juniorů 2012 z Vašeho pohledu? Odpověď musíme chápat ve dvou úrovních, sportovní a organizační. Ze sportovního hlediska byla akce na vysoké úrovni, představili se u nás družstva, která v této věkové kategorii obsadila druhá místa na ME (Španělsko) či MS (Francie). Bohužel se nám nepodařilo splnit sportovní cíl, kterým by byl postup do další fáze kvalifikace popřípadě přímý postup na ME. Z hlediska organizace byla akce nadmíru úspěšná. Téměř všechna největší periodika (MF Dnes, Deník, Lidové noviny) o akci průběžně informovala, propagační kampaň proběhla v rozhlase (Rádio Vysočina) v televizi (ČT4 sport) se objevilo několik reportáží,

40

na internetu proběhl nespočet článků... To vše pomohlo v propagaci celého volejbalu a zároveň nám to zajistilo vyprodanou halu po celou dobu kvalifikace.

Šestá otázka: Co se Vám na turnaji líbilo a co byste naopak změnil? Atmosféra v hale a mediální pozornost, která turnaj doprovázela. A co bych změnil? Samozřejmě výsledek, ale to bohužel nejde. Jinak jsme s turnajem všichni naprosto spokojeni.

Sedmá otázka: Byl jste také členem organizačního výboru. Můžete shrnout, jak probíhala přípravná fáze celého turnaje z organizačního hlediska? Akce se připravovala přibližně půl roku, přičemž z počátku se jednalo hlavně o dokumenty nutné k pořádání, kontroly hal, ubytovacích zařízení… Vlastní příprava pak zabrala asi tři měsíce, během nichž organizační výbor plnil celou řadu více či méně složitých úkolů (viz zápisy z jednotlivých jednání organizačního výboru). Poslední tři týdny pak probíhala příprava přímo v místě kvalifikace (položení umělého povrchu, příprava haly, příprava technického zabezpečení internetových přímých přenosů atd.). Organizační výbor se scházel přibližně každé tři týdny, aby provedl kontrolu plnění jednotlivých úkolů a případně doplnil další úkoly, které by bylo třeba řešit. Z mého pohledu proběhla příprava poměrně hladce. Nějaké menší problémy se sice vyskytly, ale s těmi se při organizaci takovéto akce musí počítat.

Děkuji mnohokrát za Váš čas a Vaše odpovědi!

Rozhovor se uskutečnil dne 10. 4. 2012 v Havlíčkově Brodě.

41

3.4.2

Realizační fáze

3.4.2.1

Harmonogram turnaje Druhé kolo kvalifikace ME juniorů 2012 se konalo ve dnech 11. – 15.

dubna. Prvotní dění okolo turnaje začalo již 9. dubna, kdy na pražské letiště dorazil technický delegát CEV Willy Bruninx. Po příjezdu technického delegáta do Žďáru nad Sázavou následovala předběžná kontrola hrací haly a kontrola ubytování pro jednotlivé týmy. Téhož dne proběhlo koordinační setkání technického delegáta CEV s předsedou organizačního výboru ČVS. Dne 10. 4. 2012 se konala finální kontrola hrací haly. Očekával se přílet delegáta rozhodčích, rozhodčích a také reprezentačních celků. Po ubytování byl naplánován trénink jednotlivých družstev podle předem určeného časového harmonogramu. Dále proběhlo předběžné šetření (preliminary inquiries) a technická porada. O průběhu a smyslu těchto schůzí nás poučí následující odstavce.

Předběžné šetření (Preliminary Inquiries) Této schůze se účastnil technický delegát CEV, představitel národní federace, týmový manažer, hlavní trenér a doktor týmu. Konala se v malém salónku hotelu Jehla večer před zahájením turnaje. Účastnila se jí každá země zvlášť podle časového harmonogramu. Předmětem této schůze bylo odevzdání finální soupisky týmu, kontrola hráčské identity, potvrzení lékaře o hráčské způsobilosti, akreditace týmového doktora a fyzioterapeuta, předvedení dresů z důvodu barevného rozlišení, schválení reklamy, umístěné na dresech, informace o pojištění CEV a potvrzení o zaplacení poplatku z turnaje.

Technická porada Následovala po předběžném šetření, taktéž v hotelu Jehla ve velkém kongresovém sále. Účastnil se jí opět technický delegát, dále rozhodčí, organizační výbor, týmový manažeři, hlavní trenéři, týmový doktoři a týmový průvodci. Konala se pro všechny země najednou. Předmětem této porady bylo přivítání zemí technickým delegátem, představení mezinárodních rozhodčích, 42

představení jednotlivých členů týmu a organizačního výboru. Dále byl zveřejněn tréninkový rozpis družstev, rozpis utkání, instrukce ohledně tisku. Nakonec byl vysvětlen systém kyvadlové dopravy a systém praní dresů. Jelikož byla Česká republika pořadatelský stát, mohla si určit podmínky pro rozpis utkání, které ale musela schválit Evropská volejbalová federace. Požadavky realizačního týmu ČR byly následující: •

Začátky zápasů ČR v 17:30 + poslední hrací den hrát poslední utkání

•

Poslední zápas hrát s Francií

•

Předposlední zápas hrát se Španělskem

•

Slovinsko – třetí zápas

•

Estonsko – druhý zápas

•

Rumunsko – první zápas

•

Schválení rozpisu utkání, který navrhl hlavní trenér Petr Juda. Tyto požadavky byly schváleny. Rozpis utkání si můžeme

prohlédnout v tab. . Podobným způsobem jako rozpis utkání byl vytvořen i tréninkový rozpis družstev. Tréninky probíhaly vždy v dopoledních hodinách kromě dne příjezdu, kdy se konaly naopak v odpoledních hodinách, ihned poté co se hráči ubytovali. Tréninky byly volně přístupné veřejnosti. Harmonogram hracího dne se tedy skládal z dopoledních tréninků a tří odpoledních zápasů. Každý tým měl k dispozici kopii harmonogramu turnaje, upravený pro konkrétní reprezentační družstvo.

43

Tab. 1: Rozpis utkání

Datum

Čas

Utkání

11.4.2012

15:00 17:30 20:00 15:00 17:30 20:00 15:00 17:30 20:00 15:00 17:30 20:00 15:00 17:30 20:00

SLO - FRA CZE - ROU ESP - EST FRA - ROU EST - CZE SLO - ESP ROU - EST CZE - SLO ESP - FRA SLO - ROU ESP - CZE FRA - EST ROU - ESP EST - SLO CZE - FRA

12.4.2012

13.4.2012

14.4.2012

15.4.2012

(www.cvf.cz, 10. 4. 2012)

Následující den po posledním hracím dni, tedy 16. 4. 2012 následovalo zajištění odvozu účastníků z hotelu na letiště, rozloučení s týmy a s funkcionáři CEV. (Iro, Handbook 2012 CEV Junior Volleyball European Championship – Qualification tournament)

Průběh utkání Diváci mohli za jeden den shlédnout tři utkání. Bylo stanoveno vstupné ve výši 50 Kč na celý den a snížené vstupné činilo 30 Kč. To se vybíralo u vchodu na hlavní tribunu. K dispozici byl ale ještě zadní vchod přímo do tělocvičny, kde bylo pro diváky připraveno provizorní vedlejší hlediště. Na začátku každého utkání zazněly národní hymny. Během utkání se o zábavu diváků neúnavně staral „speaker“. Mezi jednotlivými sety a výměnami nebo v průběhu oddechového času byla zajištěna zvuková kulisa, která v hale vytvářela skvělou atmosféru. Utkání českého národního týmu zpestřovala během technických oddechových časů soutěž o trička s potiskem loga kvalifikace. Během každého technického oddechového času probíhalo čištění hrací plochy. Při zápasech juniorů ČR mohli diváci shlédnout krátké vystoupení členů žďárské taneční školy.

44

Bezprostředně po utkání se musely oba hráčské celky odebrat ze hřiště, aby nebyl narušen průběh hracího dne. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.4.2.2

Doprovodný program Během kvalifikace probíhaly dvě doprovodné akce. Jednou z nich byl

seminář pro trenéry Sportovních center mládeže, který se konal 13. 4. 2012 v hotelu Jehla. Po semináři měli účastníci zajištěn vstup na utkání české reprezentace juniorů. Další akci bylo jednání trenérské rady spojené s následnou návštěvou utkání. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.5

Marketing akce Marketing této sportovní události obstarával přímo předseda

organizačního výboru Robert Urbánek. Dal by se rozdělit na dvě části. Jednou z nich je propagace turnaje a druhou je zajištění finančních prostředků od sponzorů.

3.5.1

Propagace Propagace turnaje byla vedená především skrz média. Deset dní před

zahájením kvalifikace mohli slyšet posluchači Hitrádia Vysočina reklamní spot, dlouhý 20 sekund. Na oplátku bylo v hale nad hrací plochou na jednom z basketbalových košů umístěné logo rádia. Noviny Mladá Fronta Dnes a Žďárský deník zveřejnily před akcí článek s rozpisem utkání českých volejbalistů a také podávaly pravidelné informace během turnaje. Další formou propagace bylo rozlepení 1000 ks plakátů po celém kraji Vysočina. Pro tuto činnost byly objednány výlepové služby. Na turnaj bylo nachystáno několik typů propagačních materiálů. Jednalo se o 500 ks plakátů s týmem juniorů ČR, 500 ks triček, které dostali pomocníci a ostatní účinkující. Zbytek triček byl určen k prodeji a na diváckou

45

soutěž. Připraveno bylo také 1000 bulletinů, které dostávali diváci při vstupu do haly. Obsah bulletinu je součástí přílohy. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

3.5.2

Sponzoři

Oficiální partneři akce: •

Kraj Vysočina – finanční podpora

•

Město Žďár nad Sázavou – finanční podpora

•

Uniqa – generální partner českého volejbalu

•

Adidas – partner české volejbalové reprezentace

•

Sportfun.cz

•

Hitrádio Vysočina – mediální partner kvalifikace

•

Žďárský deník – mediální partner kvalifikace

Sponzoři akce: •

Kofola

•

TVcom.cz – přímé přenosy utkání

•

Mladá Fronta Dnes – mediální sponzor akce

Reciprocita poskytnutých služeb sponzorů se projevila v umístění firemních log na reklamní bannery kolem celé hrací plochy, takže je mohli vidět diváci v průběhu celého turnaje. Dále byla zveřejněna loga oficiálních partnerů na propagačních materiálech. Atraktivitu a účinnost reklamy zvyšovalo zavedení přímého přenosu utkání na TVcom.cz. (z rozhovoru s Petrem Dostálem, dne 10. 4. 2012)

46

3.5.2.1

Internetové vysílání Díky společnosti TVcom.cz bylo možné sledovat všechny zápasy

kvalifikace na monitorech počítačů. Zařízení této možnosti ale nebylo tak jednoduché. Vzhledem k tomu že vysílací práva CEV spravuje marketingová společnost Sportsman, která zároveň provozuje internetový portál pro živé přenosy z utkání laola1.tv, bylo nutné přimět jejich představitele k propůjčení vysílacích práv internetovému serveru TVcom.cz. Jednání předsedy organizačního výboru byla naštěstí úspěšná. Marketingová firma Sportsman svolila k vysílání utkání za předpokladu, že organizační výbor zajistí veškeré náležitosti spojené s produkcí. (www.volejbal-juniori.cz, 6. 4. 2012)

47

4

Diskuze

Tato událost by se dala hodnotit ze dvou hledisek, z organizačního a ze sportovního. Ze sportovního hlediska můžeme říci, že byl k vidění velice kvalitní volejbal na špičkové evropské úrovni, což je určitě velké pozitivum pro veřejné mínění. Na druhou stranu není pochyb, že výsledek juniorské reprezentace na turnaji byl velkým zklamáním a musíme ho brát jako neúspěch. Pokud mluvíme o organizační úrovni turnaje, musíme zmínit, že media, delegáti CEV i fanoušci tuto akci velmi pochvalovali, což dokazuje, že organizační výbor odvedl během půlroční přípravné fáze skvělou práci. Funkce a role jednotlivých členů byly vhodně rozděleny a na úspěšné organizaci se podepsala i dlouholetá zkušenost s pořádáním sportovních událostí výkonného ředitele turnaje. Je patrné, že velké množství organizačních schůzek je nežádoucí, pokud je jejich průběh účelový a cílevědomý. Dokazují to čtyři členské schůze výboru, které proběhly během tří měsíců. Rozpočet akce byl nastaven tak aby příjmy z akce pokryly veškeré náklady. Plánovaný rozpočet nepočítal s příjmy z prodaných vstupenek, takže lze předpokládat, že akce byla zisková. Přínos této sportovní události pocítila samotná hala Na Bouchalkách. Díky pořádání této akce získala tělovýchovná jednota TJ Žďár nad Sázavou od města dotaci na rekonstrukci haly. Samotné město Žďár nad Sázavou považuje tuto akci, konanou v polovině dubna, za největší akci roku (www.sport.idnes.cz, 17. 4. 2012). Z toho důvodu si lze odvodit výši zmiňované dotace. Během konaní samotného turnaje odvedli bezchybnou práci všichni pomocníci turnaje, což svědčí o dokonalé připravenosti koordinátorů turnaje. Dobrovolníci, kteří vystupovali na turnaji, byli většinou volejbalisté ze Žďáru nad Sázavou a z Velkého Meziříčí. Z marketingového hlediska lze hodnotit výsledek jako nadprůměrný. Svědčí o tom průměrná denní návštěvnost 700 – 800 lidí. To je odhadem o 500 lidí více než při poslední kvalifikaci konanou ve Žďáru nad Sázavou v roce 2004, takže obavy o zájem ze strany veřejnosti se naštěstí nepotvrdily. Co se týče rozmístění reklam, našla by se určitá rezerva v podobě nevyužitých ploch v samotné hale. Akce ale nebyla pořádána za účelem zisku a z toho důvodu se

48

nemůžeme divit, že organizátoři směřovali své aktivity jiným směrem. Zde může vyvstat otázka: Proč se Česká republika ucházela o organizaci kvalifikace ME 2012? Důvodů může být několik. Vyřazením finančního hlediska, nám zbývá jednak snaha o zvyšování popularity volejbalu v ČR. Také se jednalo o získání psychické výhody domácího celku. Tato výhoda bohužel nesplnila svůj účel. Pokud se bavíme o popularizaci volejbalu, může se někomu zdát divné, že bylo jako místo konání zvoleno okresní město Žďár nad Sázavou. Vždyť se akce mohla konat ve větším městě a v hale s větší kapacitou. Odpověď na tuto otázku vystihl manažer žďárské haly, který prohlásil, že velká města jsou podobnými akcemi přesycená (www.sport.idnes.cz, 18. 4. 2012). Osobně jsem se účastnil tří hracích dnů a z pohledu diváka jsem se snažil zachytit organizaci a fungování celého turnaje. Líbil se mi přístup dobrovolníků, kteří se chovali zcela disciplinovaně. Dále bych chtěl ocenit pohotovou reakci organizátorů na přebytek triček s logem kvalifikace. Trika rozhazoval „speaker“ do hlediště vždy v průběhu utkání juniorské reprezentace ČR. Na každý technický oddechový čas vycházely tři kusy triček, které byly odměnou za vzorné fandění. Skvělá motivace fanoušků podpořila jedinečnou atmosféru v hale.

49

5

Závěr Volejbal je kolektivní hra, ve které záleží na dokonalé souhře mezi

spoluhráči. Stejně tak je tomu při organizaci sportovní události. Na kvalifikaci mistrovství Evropy se podíleli lidé, kteří se volejbalu věnují už dlouhá léta a s pořádáním akcí podobného charakteru mají bohaté zkušenosti. Není se čemu divit, že si delegáti Evropské volejbalové federace průběh akce nemohli vynachválit. Z hlediska českého fanouška je zklamáním, že se juniorské reprezentaci nepodařilo vybojovat vytoužený postup, nicméně předmětem této práce byl managament a marketing sportovní události a v tomto ohledu organizátorům nelze nic vytýkat. V teoretické části se zabýváme vysvětlením pojmů – management, sportovní management, projektový management, manažer a marketing. V praktické části využíváme těchto pojmů k popisu kvalifikace ME juniorů 2012. Kvalifikace mistrovství Evropy juniorů ve volejbale proběhla ve Žďáru nad Sázavou již v roce 2004. V porovnání s rokem 2012 byl sportovní výsledek o mnoho lepší. Tehdy se České republice podařil vybojovat postup na mistrovství

Evropy juniorů.

Spousta

hráčů

této

generace

dnes

hraje

za reprezentaci mužů. Z pohledu marketingu byla akce v roce 2004 nesrovnatelně slabší. Tehdejší spokojenost s maximální návštěvou 200 lidí, byla pro letošní rok slabým odvarem. Díky zajištění dvou pomocných tribun byla průměrná návštěvnost vysoce překonána. V průměru navštívilo žďárskou sportovní halu 700 až 800 lidí na jeden hrací den. Důležitou roli sehrála i medializace akce. Pravidelně zaplněná hala dokazuje, že zájem o volejbal ze strany veřejnosti je a pokud se budou volejbaloví manažeři věnovat jeho propagaci, mohla by se zlepšit i finanční situace domácích klubů.

50

Seznam použité literatury

Tištěné zdroje •

Čáslavová, E. (2000). Management sportu. Praha, ČR: East Publishing Company a East publishing Praha

•

Čáslavová, E. (2009). Management a marketing sportu. Praha, ČR: Olympia

•

Durdová, I. (2002) Sportovní management. Ostrava, ČR: VŠB – Technická Univerzita Ostrava

•

Dvořáková, Š. (2005). Sportovní marketing. Brno, ČR: Masarykova univerzita v Brně

•

Koontz, H., Weihrich, H. (1993) Management. Praha, ČR: Victoria Publishing

•

Němec, V. (2002). Projektový management. Praha, ČR: Grada

•

Ochrana, F., Pavel, J., Vítek, L. a kol. (2010). Veřejný sektor a veřejné finance. Praha, ČR: Grada

•

Sekot, A., Charvát, M. (2002) Základy marketingu. Brno, ČR: Paido

•

Sekot, A., Blahutková, M., Dvořáková, Š., Sebera, M. (2004). Kapitoly ze sportu. Brno, ČR: Masarykova univerzita v Brně

•

Skořepa, L., Erneker, J. (2006). Řízení a manažerské dovednosti: studijní text. České Budějovice, ČR: Vysoká škola evropských a regionálních studií

•

Světlík, J. (2005). Marketing - cesta k trhu. Plzeň, ČR: Aleš Čeněk

•

Svozilová, A. (2006). Projektový management. Praha, ČR: Grada Publishing

Elektronické zdroje •

CEV (2011) 2012 CEV Junior Volleyball European Championship – Men. Www.cev.lu [online]. Přístup dne 19.04.2012, z http://www.cev.lu/Competition-Area/competition.aspx?ID=561&PID=1162

•

ČVS (2012) 93/94 chlapci. Www.cvf.cz [online]. Přístup dne 20.04.2012, z http://www.cvf.cz/?rubrika=464

51

•

Dostál, P. (2012) Kvalifikace ME Juniorů. Www.volejbal-juniori.cz [online]. Přístup dne 03.04.2012, z http://www.volejbaljuniori.cz/clanky/detail/39/kvalifikace-me-junioru

•

Jindra, M. (2012) Mladí volejbalisté truchlí, vysněnou Evropu ve Žďáře nevybojovali. Www.idnes.cz [online]. Přístup dne 17.04.2012, z http://sport.idnes.cz/cesti-volejbalovi-juniori-skoncili-v-kvalifikaci-o-me-azctvrti-pwi-/volejbal.aspx?c=A120417_1765042_volejbal_ten

•

Jindra, M. (2012) Naše velká města jsou šampionáty přesycená, ví manažer žďárské haly. Www.idnes.cz [online]. Přístup dne 17.04.2012, z http://jihlava.idnes.cz/zdar-nad-sazavou-hostil-kvalifikaci-me-junioru-flt/jihlava-sport.aspx?c=A120417_1765043_volejbal_ten

•

Jindra, M. (2012) Přípravy finišují. Žďár bude hostit kvalifikaci ME juniorů ve volejbale. Www.idnes.cz [online]. Přístup dne 05.04.2012, z http://sport.idnes.cz/zdar-nad-sazavou-bude-hostit-kvalifikaci-me-junioru-vvolejbale-psv-/volejbal.aspx?c=A120405_1759829_volejbal_ten

•

Kos, P. (2003) Projektové řízení. Www.etext.czu.cz [online]. Přístup dne 15.04.2012, z http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=77

•

Krpač, R. (2012) Střípky ze zákulisí žďárské kvalifikace. Www.cvf.cz [online]. Přístup dne 18.04.2012, z http://www.cvf.cz/?clanek=9694

•

Krpač, R. (2012) Termíny utkání kvalifikace 2012 CEV ME juniorů a internetových přenosů. Www.cvf.cz [online]. Přístup dne 10.04.2012, z http://www.cvf.cz/?clanek=9648

•

OfficeToolTips Team (2009) Creating a Gantt chart. Www.officetooltips.com [online]. Přístup z http://www.officetooltips.com/images/tips/87_3/1.png

•

Urbánek, R. (2012) Kvalifikace na TvCom. Www.volejbal-juniori.cz [online]. Přístup dne 10.04.2012, z http://www.volejbaljuniori.cz/clanky/detail/42/kvalifikace-na-tvcom

52

Seznam tabulek, obrázků a příloh

Tabulky Tab. 1

Rozpis utkání

44

Obr. 1

Organizační schéma

10

Obr. 2

Fáze životního cyklu

12

Obr. 3

Ganttův diagram

13

Obrázky

Přílohy Příloha 1

Žádost o pořadatelství kvalifikace ME juniorů 2012

Příloha 2

Rozpočet Kvalifikace mistrovství Evropy Juniorů ve volejbalu 2012

53

Přílohy

54

Příloha 1: Žádost o pořadatelství kvalifikace ME juniorů 2012

55

Příloha 2: Rozpočet Kvalifikace mistrovství Evropy Juniorů ve volejbalu 2012

56

Resumé

V této bakalářské práci jsem se zabýval analýzou a charakteristikou pořádání sportovní akce, kvalifikace ME juniorů 2012 ve volejbale. V teoretické části práce, jsem na základě odborné literatury objasnil základní pojmy jako management, sportovní management, projektový management, manažer a marketing. Ve vlastní práci jsem poté charakterizoval průběh organizace kvalifikace ME juniorů 2012 od podání žádosti až po zhodnocení akce. V závěru práce jsem porovnal kvalifikaci ME juniorů 2012 s kvalifikací z roku 2004.

Summary

In this bachelor thesis I analyzed and characterized organizing of sports event, Qualification of Junior European Championship 2012. In the theoretical part I explained basic terms such as management, sports management, project management, manager and marketing based on technical literature. In the practical part I illustrated the course of the Qualification of Junior European Championship 2012 from the application for organizing tournament to the evaluation of the action. At the end of the thesis I compared of the Qualification of Junior European Championship 2012 with previous qualification in 2004.

57