Manažerská ekonomika. Ing. Pavel Kovařík. Ing. Pavel Kovařík trimestr září 2013 skupina PMF02

Manažerská ekonomika Ing. Pavel Kovařík [email protected]

Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

1

Literatura

• Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 5. vydání, Praha: Grada 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. • Kovařík, P.: Prezentace k předmětu Manažerská ekonomika. Praha: VŠEM 2013 • Hyršlová, J., Klečka, J.: Ekonomika podniku. Učební text, Praha: VŠEM 2008 (nebo novější). ISBN 978-80-86730-36-3.


2

Zakončení předmětu Zkouškový test - 60 minut 7 testových otázek • 4 příklady (3 příklady po 21 bodech, 1 příklad za 20 bodů)

• 2 otázky po 8 a 9 bodech


3

Obsah kurzu – Manažerská ekonomika Téma 1: CÍLE PODNIKU Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Téma 3: VÝNOSY, NÁKLADY, ZISK, CASH FLOW Téma 4: VÝROBNÍ ČINNOST Téma 5: ŘÍZENÍ NÁKUPU A PRODEJE Téma 6: FINANČNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOST PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

4

Obsah kurzu – Manažerská ekonomika Téma 7: NOVÉ A TRADIČNÍ PODNIKOVÉ SYSTÉMY Téma 8: ŘÍZENÍ EFEKTIVNOSTI PODNIKU

„Bonus“ témata z praxe •

ŘÍZENÍ PODNIKU NA TRHU RYCHLOOBRÁTKOVÉHO ZBOŽÍ

•

TCO – Total Costs of Ownership – NÁKLADY VOZOVÉHO PARKU

•

AUDITING - KONTROLNÍ PODNIKOVÉ MECHANISMY

•

BENCHMARKING VÝKONNOSTI PODNIKU V OBORU


5

Manažerská ekonomika 1. soustředění


6

Téma 1: CÍLE PODNIKU


7

Strategie a cíle podnikání

Téma 1: CÍLE PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

8

Vstupy

• • • • • • •

Peníze Majetek (stroje a zařízení) Zásoby (materiál) Zboží pro obchodní činnost Lidé (pracovní kapitál) Know-How Budovy, infrastruktura

Výstupy

• • • • •

Vyrobené výrobky Poskytnuté služby Zbytky z výroby Emise, odpadní vody Zisk, daně, platy

PODNIK transformuje, provádí přeměnu, vstupů na výstupy Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

9

Podnik a zainteresované strany „Stakeholders“ Stát Banky Management

Věřitelé

Zákazníci

PODNIK Zaměstnanci Vlastníci

Ostatní zainteresované strany

Dodavatelé


10

Strategie a cíle podnikání V tradičním pojetí rozlišujeme cíle dle časového hlediska: Cíle dlouhodobé • např. růst tržní hodnoty podniku

MISE a VIZE

Cíle střednědobé • např. dosahování přiměřeného zisku

STRATEGIE

Cíle krátkodobé • např. zajištění platební schopnosti podniku

CÍLE a PLÁNY

Cíle podniku by měly být nastaveny tak, aby podnik v dlouhodobém horizontu vydělával a trvale rostla tržní hodnota podniku. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

11

Pyramida spokojenosti „Stakeholders“ Měřítko

Cíl

Vlastníci „Tržní hodnota firmy“

Podnik získává HODNOTU

Spokojení věřitelé „Rating“

Podnik získává finanční DŮVĚRYHODNOST

Spokojení zákazníci „Customers value“

Podnik získává TRH

Spokojení manažeři, zaměstnanci a dodavatelé „Loyalty“

Podnik získává INOVACE


12

Mise a vize

MISÍ skupiny Kofola je s nadšením vytvářet atraktivní značky nápojů, které budou nabízet spotřebiteli takovou funkční a emotivní hodnotu, že se pro něj stanou významnou součástí životního stylu.

VIZÍ skupiny Kofola je být preferovanou volbou pro zákazníky, zaměstnance a akcionáře. Do roku 2012 chceme být celkově „dvojkou“ na nealko trhu v České republice, na Slovensku a v Polsku. Našim cílem je mít v každé z těchto zemí v segmentu kolových nápojů a vod značky, které budou na 1. nebo 2. místě v těchto segmentech. V ostatních kategoriích být do pomyslného 3. místa. firma.kofola.cz Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

13

Strategie a cíle

MISE – funkční a emotivní hodnota, součást životního stylu VIZE – volba pro zákazníky, zaměstnance a akcionáře. Do roku 2012 „dvojka“ na nealko trhu v ČR, v SK a v Polsku STRATEGIE * – soubor taktik a postupů: snížení výrobních nákladů; optimalizovat marketingovou komunikaci; rozvoj distribuční sítě CÍLE pro rok 2012* • obrat ve výši 3 mld. Kč a čistý zisk 75mil. Kč • využitelnost výrobních kapacit 85% • rozšíření distribuční sítě o 30 míst * smyšlený příklad strategie a cílů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

14

KPI´s pro rozlišná odvětví Každé odvětví je specifické a na základě těchto specifik jsou odlišně hodnoceni manažeři řídící jednotlivé podniky: • Odvětví zpracovatelského průmylu (typ Agrofert) EBIT / Celkový dlouhodobý vložený kapitál • Odvětví maloobchod/velkoobchod (typ MAKRO) EBIT – hodnota zásob s obrátkou delší než 12 měsíců • Odvětví informačních a komunikačních technologií Obchodní marže a EBITDA


15

Management by objectives (MBO) Řízení podle cílů Jeden ze způsobů řízení podnikových cílů, který vychází z následujících principů: • stanovení cílů na vrcholové úrovni podniku a určení manažerů, kteří jsou za jejich plnění odpovědni • postupné rozpracování cílů pro liniové manažery i ostatní zaměstnance podniku • podněcování zaměstnanců ke ztotožnění se s cíli a motivování zaměstnanců k plnění cílů


16

Management by objectives (MBO) Řízení podle cílů • Zpravidla se cíle zaměřují jak na finanční výkonnost podniku, tak i na nefinanční ukazatele a měřítka • Oblasti podnikových cílů: – – – – – – – –

prodej a marketing produktivita finanční stabilita tržní podíl pracovní síla spolehlivost a kvalita společenská odpovědnost inovativnost


17

Balanced Scorecard (BSC) • Metoda představující strategické řízení podniku, která zdůrazňuje zásadní vliv zákazníků a zaměstnanců na dlouhodobou výkonnost podniku • Metoda systematicky postupuje při formulaci, implementaci a řízení strategie a podnikových cílů • Efektivní fungování podniku ovlivňují čtyři základní stavební oblasti: – – – –

oblast finančně – hodnotová (FINANCIAL) oblast zákaznická (CUSTOMER) oblast interních procesů (INTERNAL PROCESSES) zaměstnanecká oblast (LEARNING and GROWTH)


18

Balanced Scorecard (BSC)

www.balancedscorecards.com Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

19

Podnikatelský záměr

Téma 1: CÍLE PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

20

Podnikatelský záměr • Obsahuje dílčí kroky k naplnění podnikatelských cílů • Zvyšuje šanci na úspěch podnikání • Umožní kvalitní řízení podniku • Poskytuje reálný pohled - nutnost shromáždit informace • Může být cestou k získání finančních prostředků

Podnikatelský záměr = Business Plan Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

21

Zakladatelský rozpočet Sestavuje se jako součást podnikatelského záměru před vlastním zahájením podnikání a skládá se obvykle ze čtyřech základních částí: 1. Rozpočet potřebného majetku a zdrojů jeho krytí – jde v podstatě o sestavení plánované počáteční rozvahy 2. Rozpočet výnosů, nákladů a výsledku hospodaření obvykle za první rok podnikání – představuje plánovanou výsledovku 3. Rozpočet plánovaného cash flow pro počáteční období – pozor na rozdíl mezi ziskem a cash flow 4. Posouzení rentability podnikání – hodnocení plánovaného výsledku hospodaření vs. výše oportunitních nákladů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

22

Poz nání p říležitosti n a trhu

Zvážen í osobn ích př edpokladů

Volb a před mětu podn ikání Rámcový pr ůzkum situ ac e a vývojovýc h tr endů v tržn ím p rostředí a vlastní poz ic e v n ěm, od had prodejů

Vypracování rámc ového p odnikatelskéh o záměru Věcná část - ujasnění viz e a c ílů, - výrobky a techn olog ie výroby včetně s urovin, výrobn íc h z ařízení

Ekonom ická část - vypracování zakladatels kéh o roz počtu - propo čet zisku, p otř eby kapitálu, in ves tic, p rodeje

Rozh odnu tí o založení, u místění podniku a volbě p rávní formy Založení p odniku p o pr ávn í strán ce Vypracován í organizač ního u spořádán í podn iku Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02 Př ijetí zam ěstnanců , pořízení materiálně tec hnického vyb aven í 23

Srovnání právních forem podnikání • Počet zakladatelů živnost

Jedna osoba

v.o.s Alespoň 2 osoby

k.s.

s.r.o.

a.s.

Alespoň 2 osoby

Může být i 1 osoba, maximálně 50 společníků

1 zakladatel (jde-li o práv.os.) Jinak více zakladatelů

s.r.o.

a.s.

• Administrativní náročnost založení živnost

v.o.s

nejmenší

k.s.

největší


24

Srovnání právních forem podnikání • Předepsané požadavky na kapitál živnost

v.o.s

k.s.

s.r.o.

a.s.

nejsou stanoveny

nejsou stanoveny

vklad komanditistů min. 5 tis. Kč

min. 200 tis. Kč

min. 2 mil. Kč (20 mil. Kč)

živnost

v.o.s

k.s.

s.r.o.

a.s.

neomezené

neomezené

kombinace

omezené

akcionáři neručí

• Ručení


25

Srovnání právních forem podnikání • Finanční možnosti živnost

v.o.s

k.s.

s.r.o.

nejmenší

a.s.

největší

• Řízení podniku živnost

v.o.s

řídí sám podnikatel

řídí podle dohody společníci

k.s.

s.r.o.

řídí podle valná hromada dohody jen popř. dozorčí komplementáři rada

a.s. - valná hromada akcionářů - představenstvo - dozorčí rada


26

Srovnání právních forem podnikání • Účast na zisku živnost

patří podnikateli

v.o.s

k.s.

úměrná výši rizika, není-li dohodnuto jinak (viz společenská smlouva)

s.r.o. úměrná výši rizika, není-li dohodnuto jinak (viz. společenská smlouva); závisí na rozhodnutí valné hromady

a.s.

závisí na rozhodnutí valné hromady


27

Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU


28

Majetek podniku

Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

29

Majetková a kapitálová struktura podniku AKTIVA Majetek

Majetková struktura podniku

PASIVA Kapitál Vlastní kapitál „vlastní zdroje“

Stálá aktiva „dlouhodobý majetek“

Cizí zdroje „cizí kapitál“

Oběžná aktiva „krátkodobý majetek“

Ostatní pasiva

Ostatní aktiva Kapitálová struktura podniku

Majetek podniku, který umožňuje podniku vyrábět výrobky, je kryt z kapitálu, který do podniku vkládají různé subjekty Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

30

Majetková a kapitálová struktura podniku Dva pohledy na majetek podniku

1. Konkrétní majetek v podobě budov, strojů, MAJETEK zásob a peněz na účtech (AKTIVA)

2. Zdroje, „Kapitál”, kterých je potřeba KAPITÁL na pořízení majetku a jeho rozvoj (PASIVA)

Pořízení a rozvoj majetku společnosti je potřeba financovat, buď z vlastní kapsy nebo si peníze půjčit Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

31

Majetková a kapitálová struktura podniku Dva pohledy na majetek podniku

PASIVA

AKTIVA přehled toho co podnik vlastní (stroje, zásoby, peníze na účtu) a toho co mu dluží okolní podniky (pohledávky, majetkové účasti)

MAJETEK

zachycují jakým způsobem jsou aktiva společnosti KAPITÁL financovány. Co vlastník do podniku vložil a co podnik dluží okolním podnikům (stakeholders)


32

Majetek podniku (AKTIVA) A. B. B . I. B . II. B . III. C. C . I. C . II. C . III. C . IV . D . I.

A K T IV A C E L K E M P o h le d á vk y z a u p s a n ý z á k la d n í k a p itá l D lo u h o d o b ý m a je te k D lo u h o d o b ý n e h m o tn ý m a je te k D lo u h o d o b ý h m o tn ý m a je te k D lo u h o d o b ý fin a n č n í m a je te k O b ě ž n á a k tiva Z ásob y D lo u h o d o b é p o h le d á vk y K rá tk o d o b é p o h le d á vk y K rá tk o d o b ý fin a n č n í m a je te k P ře c h o d n á a k tiva


33

• Ocenitelná práva • Software

Finanční dlouhodobý majetek

• Cenné papíry • Majetkové účasti

věcný

movitý

Nehmotný dlouhodobý majetek

• Materiál • Nedokončená výroba • Hotové výrobky • Zboží

peněžní

Dlouhodobý majetek Oběžný majetek

MAJETEK PODNIKU

Hmotný dlouhodobý majetek

nemovitý


Zásoby

Pohledávky

• Krátkodobé • Dlouhodobé

Finanční majetek

• Peníze • Cenné papíry

• Pozemky • Budovy • Stroje, zařízení • Dopravní prostředky

34

Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku • Odvětví a typ podniku • Finanční politika podniku • Výnosnost a likvidnost jednotlivých složek majetku – Výnosnost = možná míra zhodnocení původně vložených prostředků. Obecně platí, že dlouhodobý majetek je výnosnější než majetek oběžný – Likvidnost = rychlost zpětné přeměny daného typu majetku zpět na peníze (musíme vzít v úvahu i náklady s tím spojené)

• Podnik při tvorbě majetkové struktury podniku volí mezi výnosností a likvidností daného majetku v souladu s dlouhodobými (dosažení zisku) i krátkodobými cíly (být schopen platit své závazky) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

35

Členění majetku podle likvidnosti 1. stupeň likvidnosti

peníze v hotovosti nevázané bezhotovostní peníze na bankovních účtech

2. stupeň likvidnosti

splatné krátkodobé pohledávky termínované vklady krátkodobé cenné papíry

3. stupeň likvidnosti

zásoby všeho druhu

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je považován za téměř nelikvidní. Proto je pro podnik klíčové, dobře řídit krátkodobý (oběžný) majetek Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

36

LIKVIDNOST a LIKVIDITA Likvidnost = rychlost zpětné přeměny daného typu majetku zpět na peníze (musíme vzít v úvahu i náklady s tím spojené)

Likvidita = schopnost podniku platit závazky ze své činnosti: faktury dodavatelům, mzdy zaměstnancům, daně a poplatky


37

Majetková struktura v odvětví Odvětví (v členění NACE) Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Činosti v oblasti nemovitostí Vědecká a technická činnost Administrativní a podpůrné činnosti

Dlouhodobý Oběžný Přechodná majetek majetek aktiva Rok 2012 Rok 2012 Rok 2012 67,4% 31,8% 0,8% 48,4% 50,7% 0,9% 64,4% 32,3% 3,3% 75,6% 23,7% 0,7% 30,4% 68,9% 0,6% 39,0% 59,7% 1,3% 77,6% 21,7% 0,7% 76,7% 20,6% 2,6% 68,0% 29,2% 2,8% 85,1% 14,3% 0,6% 45,5% 53,8% 0,7% 68,5% 30,2% 1,3%

* Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2012 Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

38

Majetková struktura v odvětví Dl. hm. a nehm. majetek Odvětví (v členění NACE)

Dl. finanční majetek

Krát. Pohledávky Přechodná finanční Zásoby (dl. i krát.) aktiva majetek

Rok 2012 Rok 2012 Rok 2012 Rok 2012 Rok 2012 Rok 2012

Dobývání a těžba

60,1%

7,3%

2,6%

17,0%

12,3%

0,8%

Zpracovatelský průmysl

40,8%

7,6%

14,0%

28,9%

7,7%

0,9%

Výroba a rozvod elektřiny a plynu

33,7%

30,7%

2,5%

23,0%

6,8%

3,3%

Voda, odpady a sanace

72,0%

3,6%

2,8%

15,9%

5,0%

0,7%

Stavebnictví

21,7%

8,8%

8,2%

44,8%

15,9%

0,6%

Velkoobchod a maloobchod

28,0%

11,1%

18,3%

33,5%

7,9%

1,3%

Doprava a skladování

70,9%

6,7%

1,3%

14,1%

6,3%

0,7%

Ubytování, stravování a pohostinství

72,1%

4,7%

0,6%

16,0%

4,0%

2,6%

Informační a komunikační činnosti

59,2%

8,7%

1,4%

20,5%

7,3%

2,8%

Činosti v oblasti nemovitostí

70,9%

14,3%

0,4%

8,4%

5,4%

0,6%

Vědecká a technická činnost

5,6%

39,9%

6,0%

35,4%

12,4%

0,7%

64,2%

4,3%

0,5%

17,6%

12,1%

1,3%

Administrativní a podpůrné činnosti


39

Kapitál (finanční zdroje) podniku


40

Majetková a kapitálová struktura podniku AKTIVA Majetek

Majetková struktura podniku

PASIVA Kapitál Vlastní kapitál „vlastní zdroje“

Stálá aktiva „dlouhodobý majetek“

Cizí zdroje „cizí kapitál“

Oběžná aktiva „krátkodobý majetek“

Ostatní pasiva

Ostatní aktiva Kapitálová struktura podniku

Majetek podniku, který umožňuje podniku vyrábět výrobky, je kryt z kapitálu, který do podniku vkládají různé subjekty Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

41

Majetková a kapitálová struktura podniku PASIVA

AKTIVA přehled toho co podnik vlastní (stroje, zásoby, peníze na účtu) a toho co mu dluží okolní podniky (pohledávky, majetkové účasti)

MAJETEK

zachycují jakým způsobem jsou aktiva společnosti KAPITÁL financována. Co vlastník do podniku vložil a co podnik dluží okolním podnikům (stakeholders)

KAPITÁL (PASIVA) představují peněžní prostředky, které je potřeba do podniku vložit, aby bylo možné investovat do majetku podniku a vyrábět výrobky, poskytovat služby. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

42

Členění kapitálu podniku Podle doby použitelnosti: • trvalý (je podniku k dispozici na neomezenou dobu) • dočasný (je třeba jej ve sjednané lhůtě vrátit) Dočasný kapitál dále dělíme na: – dlouhodobý (podnik má tento kapitál k dispozici na dobu delší než jeden rok) – krátkodobý (je podniku k dispozici na dobu do jednoho roku)

Podle způsobu získání: – vnitřní (byl vytvořen vlastní činností podniku, ze zisku) – vnější (byl získán jinak, vklady, úvěry, obligace)


43

Kapitál podniku (PASIVA) PASIVA CELKEM A.

Vlastní kapitál

A.

I.

Základní kapitál

A.

II.

Kapitálové fondy

A.

III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

A.

IV.

Výsledek hospodáření minulých let

A.

V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B.

I.

Rezervy

B.

II.

Dlouhodobé závazky

B.

III.

Krátkodobé závazky

B.

IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

C.

I.

Přechodná pasiva


44

Vlastní kapitál

Vklady vlastníků

(akcie, podíly)

Kapitálové fondy

• Emisní ážio, vklady, dary

Fondy tvořené ze zisku

• Rezervní fond • Statutární a ostatní fondy

Výsledek hospodaření

• Minulých let • Běžného období

Rezervy Cizí zdroje

KAPITÁL P PODNIKU

Základní kapitál

• Zákonné • Ostatní


• Bankovní úvěry • Podnikové obligace


• Závazky k dodavatelům • Závazky k zaměstnancům • Závazky vůči státu • Bankovní úvěry


45

Důvody pro použití cizího kapitálu • Podnik nemá dostatek vlastních zdrojů k financování svých potřeb a cizí kapitál umožňuje podniku realizovat podnikatelské záměry, které by jinak neuskutečnil • Při použití cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva podnik přímo řídit • Důvodem pro používání cizího kapitálu je i jeho cena, která je nižší než cena vlastního kapitálu • Nedostatek kapitálu je situace, kdy vklady společníků a věřitelů nestačí na pořízení majetku potřebného k podnikání • Nedostatek peněz je situace, kdy firma nemá finanční prostředky na krytí svých závazků Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

46

Důvody proti použití cizího kapitálu V normálních podmínkách podnikání málokterý podnik financuje rozvoj svých aktivit bez cizích zdrojů (cizího kapitálu). Při větším zapojení cizího kapitálu do podnikového financování je potřeba si uvědomit: • Cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu; při velkém rozsahu dluhů roste nebezpečí neschopnosti splácet své závazky a může dojít i k bankrotu podniku • Každý další dluh (cizí kapitál) je dražší a je obtížnější jej získat. Důvodem je obava věřitelů o svůj kapitál v případě likvidace zadluženého podniku • Vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

47

Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu podniku • Kapitálová struktura podniku je struktura kapitálu, tedy finančních zdrojů, z nichž je financován majetek podniku • Kapitálová struktura závisí především na: – – – – – – – –

velikosti podniku předmětu podnikání a odvětví výši a stabilitě výsledků podnikání časové potřebě kapitálu organizaci nákupu a prodeje (obchodních podmínkách) dostupnosti bankovních úvěrů finanční politice podniku ceně kapitálu na trhu


48

Kapitálová struktura v odvětví Vlastní kapitál Odvětví (v členění NACE) Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Činosti v oblasti nemovitostí Vědecká a technická činnost Administrativní a podpůrné činnosti

Rok 2012 61,3% 51,4% 46,3% 65,4% 37,3% 40,6% 70,8% 25,9% 62,6% 43,9% 55,5% 40,3%

Cizí kapitál Rok 2012 38,6% 47,6% 49,9% 34,3% 60,7% 57,6% 28,0% 72,9% 32,2% 54,8% 41,7% 57,9%

Přechodná pasiva Rok 2012 0,1% 1,0% 3,7% 0,3% 2,0% 1,8% 1,3% 1,2% 5,2% 1,3% 2,7% 1,7%


49

Kapitálová struktura v odvětví Základní Čistý zisk Nerozdělený Rezervy období zisk a fondy kapitál Odvětví v roce 2010

Rok 2012 Rok 2012

Rok 2012

Závazky

Bankovní úvěry

Rok 2012 Rok 2012 Rok 2012

Dobývání a těžba

19,4%

8,9%

33,0%

11,9%

22,5%

4,2%

Zpracovatelský průmysl

24,2%

5,8%

21,4%

3,2%

7,6%

25,5%

Výroba a rozvod elektřiny a plynu

19,5%

5,6%

21,3%

4,9%

18,9%

22,5%

Voda, odpady a sanace

45,0%

3,6%

16,8%

2,0%

8,8%

13,8%

Stavebnictví

15,5%

4,6%

17,2%

5,9%

7,7%

38,3%

Velkoobchod a maloobchod

19,8%

4,0%

16,8%

1,9%

7,3%

34,2%

Doprava a skladování

47,5%

4,7%

18,6%

1,8%

7,4%

13,1%

Ubytování, stravování a pohostinství

15,8%

-0,5%

10,5%

0,5%

7,8%

14,8%

Informační a komunikační činnosti

24,2%

10,0%

28,3%

2,4%

6,8%

14,0%

Činosti v oblasti nemovitostí

19,6%

1,9%

22,4%

0,9%

9,9%

5,6%

Vědecká a technická činnost

26,4%

1,7%

27,4%

1,1%

14,7%

21,0%

Administrativní a podpůrné činnosti

18,4%

4,2%

17,7%

1,1%

7,8%

18,1%


50

Bilanční princip Majetek podniku se posuzuje: • Podle jeho konkrétní formy - mluvíme o aktivech

AKTIVA = MAJETEK • Podle zdrojů jeho financování – mluvíme o pasivech

PASIVA = KAPITÁL = ZDROJE = DLUH Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

51

Bilanční princip • Oceníme-li majetek v peněžních jednotkách, je zřejmé, že součet aktiv a součet pasiv se sobě musejí v každém okamžiku rovnat • Toto základní pravidlo se označuje jako bilanční princip • Obecně platí bilanční rovnice:

AKTIVA = PASIVA = základní princip účetnictví Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

52

Zjednodušená rozvaha Rozvaha k ... POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL

VLASTNÍ KAPITÁL:

DLOUHODOBÝ MAJETEK:

Základní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku

Dlouhodobý hmotný majetek

Výsledek hospodaření minulých let

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření běžného období

OBĚŽNÝ MAJETEK:

CIZÍ ZDROJE:

Zásoby

Rezervy

Dlouhodobé pohledávky


Krátkodobé pohledávky


Krátkodobý finanční majetek

Bankovní úvěry a výpomoci

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

AKTIVA CELKEM

PASIVA CELKEM


53

Optimalizace kapitálové struktury


54

Strategické finanční rozhodování • Součástí strategického finančního řízení je rozhodování o kapitálové struktuře podniku. Podílu mezi vlastním a cizím kapitálem, který bude podnik používat pro financování svého majetku a provozu • Cílem optimalizace poměru mezi vlastním a cizím kapitálem je, aby náklady na kapitál byly co nejnižší a nebyla přitom ohrožena finanční stabilita podniku • Cena vlastního kapitálu je vyšší než cena kapitálu cizího Je to dáno tím, že investor (vlastník) nese větší míru rizika spojenou s provozováním podnikání než věřitel (banka) a proto by mu měla náležet vyšší odměna – Odměna vlastníka = ZISK (dividenda, podíl na zisku) – Odměna banky = ÚROK z úvěru nebo z dluhopisu Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

55

Daňový efekt („daňový štít“) Cena cizího kapitálu je nižší než cena kapitálu vlastního také díky principu označovaného jako daňový štít. Úroky placené za poskytnutý cizí kapitál snižují daňové zatížení podniku (úroky jsou součástí nákladů, které snižují zisk podniku před zdaněním). Náklady na cizí kapitál = úroková míra * (1 – sazba daně) Náklady na cizí kapitál = rd * ( 1 – t) Oproti tomu, odměna vlastníka za vložený vlastní kapitál je v podobě podílu na zisku (dividend), které jsou placeny z čistého zisku po zdanění. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

56

Náklady na kapitál Úroky bance nebo zisk pro vlastníka

Průměrné náklady na celkový kapitál

Úroky pro banky úvěry 15% kapitálu

Odměna pro vlastníka

úvěry 50% kapitálu

úvěry 85% kapitálu


57

Náklady na kapitál • Průměrné kapitálové náklady (WACC) vyjadřují náklady celkového kapitálu podniku: D E WACC = rd * ( 1 – t) * —— + re * —— C C • • • • • •

rd – průměrná úroková sazba cizího kapitálu t – sazba daně z příjmů (v desetinném vyjádření) re – náklady vlastního kapitálu (očekávaný výnos vlastníka) D – dlouhodobé cizí zdroje (Debt) E – vlastní kapitál (Equity) C – celkový dlouhodobý kapitál (C = D + E)


58

Náklady na kapitál % náklady na kapitál (re nebo re)

WACC Průměrné náklady na celkový kapitál

rd .. náklady na cizí kapitál

re .. náklady vlastní kapitál

Nezadlužený podnik (E vlastní >D cizí) Zadlužený podnik (E vlastní
59

Finanční páka Použití cizího kapitálu zvyšuje za určitých podmínek rentabilitu kapitálu vlastního (ROE = EAT / Vlastní kapitál) Ukazatel C (Celkový kapitál ) z toho E (Vlastní kapitál) D (Cizí kapitál) EBIT (Provozní zisk) rd (úrok z cizího kapitálu) v % rd (úrok z cizího kapitálu) EBT (Zisk před zdaněním) Daň z příjmu (v %) Daň z příjmu EAT (Čistý zisk) ROE (rentabilita vlastního kapitálu)

Podnik A Podnik B 2 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 0,00 Kč 1 000 000,00 Kč 400 000,00 Kč 400 000,00 Kč 0,00% 8,00% 0,00 Kč 80 000,00 Kč 400 000,00 Kč 320 000,00 Kč 15,00% 15,00% 60 000,00 Kč 48 000,00 Kč 340 000,00 Kč 272 000,00 Kč 17,00%

27,20%


60

Optimální kapitálová struktura • Cena jednotlivých složek kapitálu není konstantní. S rostoucím zadlužením podniku cena kapitálu roste, tak jak roste riziko, že podnik nebude schopen splatit svoje dluhy věřitelům, například bance splatit úvěr. Banka chce za toto riziko vyšší odměnu v podobě vyššího úroku • Cizí kapitál použijeme jako zdroj financování našich aktivit v případě, kdy: provozní výnosnost aktiv (EBIT / AKTIVA) * (1 – t) je vyšší než cena cizího kapitálu (rd * (1 – t)) EBIT ———— * (1 – t) ≥ rd * (1 – t) což je NOPAT ≥ rd * (1 – t) AKTIVA Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

61

Optimální kapitálová struktura Optimální je taková struktura kapitálu, která: • vyvolá minimální celkové náklady na jeho pořízení • zajistí maximální rentabilitu vloženého kapitálu • zabezpečí, aby struktura zdrojů financování byla v souladu se strukturou podnikového majetku (z hlediska jeho likvidnosti) Faktory ovlivňující strukturu kapitálu: • Náklady na kapitál (WACC) • Výše a stabilita podnikových tržeb a zisku • Provozní páka (citlivost zisku na změny tržeb) • Majetková struktura podniku • Finanční nezávislost podniku • Stabilita rozdělování výsledku hospodaření Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

62

Optimální kapitálová struktura • Zlaté bilanční pravidlo financování: Dlouhodobý majetek by měl být financován vlastním kapitálem, popřípadě dlouhodobými cizími zdroji. Oběžný majetek by měl být financován z krátkodobých zdrojů; v případě trvalých nebo dlouhodobých zásob je však třeba využít dlouhodobé finanční zdroje • Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika: Poměr vlastního a cizího kapitálu by měl být 1 : 1 • Zlaté bilanční pari pravidlo: V dlouhodobých zdrojích by měl převládat vlastní kapitál • Zlaté bilanční poměrové pravidlo: Tempo růstu investic by nemělo být vyšší, než tempo růstu tržeb Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

63

Optimální struktura zdrojů financování majetku společnosti • Zlaté bilanční pravidlo financování: Dlouhodobý majetek by měl být financován vlastním kapitálem, popřípadě dlouhodobými cizími zdroji. Oběžný majetek by měl být financován z krátkodobých zdrojů. Pokud je toto pravidlo porušeno může dojít ke dvěma jevům: – Podkapitalizování podniku – situace, kdy nepostačuje vlastní a dlouhodobý cizí kapitál ke krytí dlouhodobého majetku, a proto je jeho významná část kryta krátkodobými cizími zdroji. Vede to ke zvýšení rizika pro podnik (schopnost splácet své závazky a obvykle dražší financování) – Překapitalizování podniku – je naopak situace, kdy je vlastního a dlouhodobého cizího kapitálu přebytek, takže je jím financována i významná část krátkodobého (oběžného) majetku. Tento stav vede obvykle ke snížení rentability kapitálu (neefektivní přístup k řízení pracovního kapitálu) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

64

Oceňování majetku


65

Oceňování majetku a závazků • Každá složka majetku a závazků musí být vyjádřena peněžně, tj. musí být oceněna • Na zvoleném způsobu oceňování závisí výše majetku, závazků i výsledku hospodaření • Na způsobu ocenění závisí i vypovídací schopnost rozvahy • Podle pravidel platných v České republice vychází ocenění majetku v rozvaze z historických (pořizovacích) cen


66

Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku • Majetek pořízený nákupem – ocenění vychází z pořizovací ceny • Majetek vyrobený vlastní výrobou - ocenění vychází z vlastních nákladů výroby • Majetek získaný jako dar – oceňuje se reprodukční pořizovací cenou, na základě znaleckého posudku nebo odhadem s přihlédnutím k obvyklým cenám


67

Odepisování dlouhodobého majetku Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku za určité období. Odpisy odrážejí fyzické opotřebení majetku a postupné znehodnocování (tedy zastarávání) majetku. Klíčové pojmy v odpisování majetku: – – – –

Pořizovací (vstupní) cena majetku (PC) Roční odpis pro jednotlivé roky (O) Oprávky (Σ O) = kumulované odpisy Zůstatkovou cenu (ZC) majetku

Odpisy se dělí na dvě základní kategorie: – Odpisy účetní – Odpisy daňové Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

68

Daňové odpisy Daňové odpisy – slouží pro účely stanovení základu daně; jsou regulovány zákonem o daních z příjmů • Jsou upraveny zákonem (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) • Počítají se ze vstupní ceny majetku (pořizovací cena, vlastní náklady výroby) • Majetek je třeba zatřídit do odpovídající odpisové skupiny; každá skupina má určenu dobu odpisování • Volit lze mezi dvěma odpisovými metodami rovnoměrným a zrychleným odepisováním


69

Daňové odpisy hmotného majetku Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Příklad hmotného majetku kancelářské stroje, počítače, nástroje a nářadí, zemědělské stroje, kamery, faxy, telefony automobily, nákladní automobily, většina pracovních strojů, chladící a mrazící zařízení lodě, lokomotivy, kolejový vozový park, trezory, pancéřové skříně, pece a kotle budovy ze dřeva a plastů, budovy výrobní pro energetiku, sila, elektrická a komunikační vedení výrobní budovy, dálnice, silnice, místní a účelové komunikace, plochy letišť, čistírny odpadních vod budovy hotelů, obchodních domů, muzea a knihovny

Doba odpisování 3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let

Hmotný majetek se odepisuje v případě, že doba jeho použitelnosti v podniku je více než 1 rok a pořizovací (vstupní) cena je vyšší než 40.000,- Kč Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

70

Daňové odpisy nehmotného majetku Příklad nehmotného majetku

Doba odpisování

audiovizuální dílo

18 měsíců

software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

36 měsíců

zřizovací výdaje, goodwill

60 měsíců

ostatní nehmotný majetek

72 měsíců

Nehmotný majetek se odepisuje v případě, že doba jeho použitelnosti v podniku je delší než 1 rok a pořizovací (vstupní) cena je vyšší než 60.000,- Kč Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

71

Daňové odpisy

odpisová skupina

doba odpisu

rovnoměrné odpisy

zrychlené odpisy

odpisové sazby

koeficienty

v prvním roce

v dalších letech

odpisování

odpisování

pro zvýšenou vstupní cenu

v prvním roce

v dalších letech

odpisování

odpisování

pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1

3 roky

20,00

40,00

33,30

3

4

3

2

5 let

11,00

22,25

20,00

5

6

5

3

10 let

5,50

10,50

10,00

10

11

10

4

20 let

2,15

5,15

5,00

20

21

20

5

30 let

1,40

3,40

3,40

30

31

30

6

50 let

1,02

2,02

2,00

50

51

50


72

Daňové odpisy • Rovnoměrný odpis Odpis = vstupní cena * (odpisová sazba/100) • Zrychlený odpis v prvním roce odpisování Odpisy = vstupní cena / koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce • Zrychlený odpis v dalších zdaňovacích obdobích Odpis = (2 * zůstatková cena) / (koeficient pro zrychlené odpisování - počet let, po které byl již majetek odpisován)


73

Účetní odpisy • Účetní odpisy – respektují používání majetku v daném podniku; podnik je stanovuje svým rozhodnutím; ovlivňují výsledek hospodaření podniku • Jsou významnou nákladovou položkou a ovlivňují výsledek hospodaření podniku i ziskovost jednotlivých produktů • Jsou významným interním zdrojem financování • Slouží k vyjádření hodnoty dlouhodobého majetku v průběhu jeho životnosti Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

74

Účetní odpisy Účetní odpisy závisejí na: • Hodnotě majetku • Ekonomické životnosti majetku • Zvolené metodě odepisování Metody odepisování: • Časové metody - snižování hodnoty dlouhodobého majetku závisí na čase – lineární – nelineární (degresivní vs. progresivní)

• Výkonové metody - hodnota majetku se snižuje v závislosti na jeho výkonu Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

75

Účetní odpisy – časové metody • Lineární metoda vychází z předpokladu rovnoměrného opotřebení majetku během doby životnosti – výše odpisu je v jednotlivých letech odepisování konstantní (cena / doba životnosti) • V případě použití nelineárních odpisových metod se výše odpisů v čase buď snižuje (v případě degresivní odpisové metody) nebo zvyšuje (v případě použití progresivní metody odepisování) Příklad: Metoda degresivního odepisování • V tomto případě je třeba určit koeficient (procento) degrese. Odpisy pro jednotlivé roky se stanoví podle vztahu: Odpis = ZCna konci minulého období * kd

kde kd = koeficient degrese (v desetinném tvaru), který si podnik zvolí sám. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

76

Účetní odpisy – metody výkonové • Metody výkonové jsou vhodné, pokud velikost opotřebení není závislá na čase, ale na odvedeném výkonu • Životnost není v tomto případě stanovena v časových jednotkách (roky), ale například plánovaným počtem kilometrů (nákladní automobil), počet výrobků (zařízení) • Výkonové metody se v praxi uplatňují především u dopravních prostředků, ale lze je využít i u výrobních zařízení • U výkonové metody se roční odpisy stanoví jako: odpis připadající na jednotku výkonu * výkon majetku v daném roce Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

77

Oceňování zásob • Zásoby nakupované (materiál, zboží) jsou oceňovány v jejich pořizovacích cenách • Zásoby vlastní výroby (výrobky, polotovary, nedokončená výroba) jsou oceňovány na úrovni vlastních nákladů (tzn. výrobních nákladů)

Oceňování zásob stejného druhu s rozdílnými pořizovacími cenami: – FIFO (první do skladu, první ze skladu; angl. first in, first out) jako první se spotřebovávají nejstarší dodávky – Průměrování – použije se průměrná cena vypočtená váženým aritmetickým průměrem (vahami jsou množství každé dodávky)


78

Oceňování ostatních složek majetku a závazků • Pohledávky se při jejich vzniku oceňují jmenovitou hodnotou, popř. jejich pořizovací cenou (v případě nabytí za úplatu) • Peněžní prostředky jsou oceňovány jejich jmenovitými hodnotami • Cenné papíry k obchodování se oceňují při jejich nákupu pořizovacími cenami; při sestavování rozvahy jsou potom oceněny tzv. reálnou hodnotou • Závazky jsou oceňovány jmenovitými hodnotami, při převzetí závazků pak pořizovacími cenami


79

Oceňování podniku


80

Důvody pro ocenění podniku Ocenění podniku je samo o sobě službou, která slouží zákazníkovi pro dosažení jeho cíle: • Koupě a prodej podniku • Fúze a akvizice podniků • Změna právní formy • Vypořádání společníků, • Uvedení podniku na burzu • Likvidace společnosti • Daňové záležitosti Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

81

Oceňování podniku Ocenění podniku jako celku vychází z předpokladu, že celková hodnota podniku není prostým součtem hodnot jednotlivých aktiv, ale že je dána užitkem, který poskytuje svému majiteli. • Going concern princip – užitkem pro majitele jsou budoucí výnosy (zisk, cash flow), které podnik vygeneruje • Likvidační hodnota – je dána sumou peněz, které je možné získat individuálním rozprodáním všech aktiv společnosti


82

Metody oceňování podniku Při oceňování podniku hledáme většinou odpovědi na následující otázky: • Kolik je ochoten za podnik zaplatit běžný zájemce, kolik bychom mohli dostat na trhu? Jaká je tržní cena podniku? • Jakou má podnik hodnotu pro konkrétního kupujícího? • Jakou hodnotu lze považovat za nespornou?

Výsledná hodnota oceňovaného podniku zohledňuje velmi často více získaných hodnot z různých metod ocenění Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

83

Metody oceňování podniku Jaká je tržní cena podniku? – Ocenění na základě tržní kapitalizace (burzovní ocenění) – Ocenění na základě srovnatelných podniků a transakcí – Ocenění na základě provedených „IPO - veřejný úpis akcií„

Jakou má podnik hodnotu pro konkrétního kupujícího? – Metoda výnosová – diskontované peněžní toky (FCF) – Metoda výnosová – kapitalizované čisté výnosy

Jakou hodnotu lze považovat za nespornou? – Metoda účetní hodnoty majetku – Metoda substanční hodnoty – Metoda likvidační hodnoty Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

84

Metoda substanční hodnoty Princip substanční metody: každá složka aktiv je určitým způsobem oceněna. Pokud od součtu těchto hodnot odečteme všechny dluhy a závazky, dostaneme hodnotu vlastního kapitálu. K ohodnocení aktiv se však nepoužívá účetních údajů, ale vyčíslují se reálné hodnoty jednotlivých substancí (podstaty jednotlivých složek aktiv), a to penězi, které by bylo třeba nyní vynaložit na získání dané složky aktiv. Případně se vychází z cen, kterých bychom dosáhli při zpeněžení daných složek. Součtem reálných hodnot aktiv dostaneme substanční hodnotu brutto. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

85

Metoda substanční hodnoty Součtem reálných hodnot aktiv dostaneme substanční hodnotu brutto. Substanční hodnotu netto získáme odečtením adekvátně určených aktuálních hodnot složek cizího kapitálu. Specificky je třeba oceňovat například závazky, které mohou vyplynout ze soudních sporů, závazky vůči zaměstnancům (v těchto případech je třeba uvažovat s případnými změnami jejich stavu v budoucnu). Substanční metoda mívá jen pomocnou funkci, neboť tento postup odpovídá pouze na otázku, kolik kapitálu bylo v podniku investováno. Není schopna zachytit kategorie jako je „goodwill“ nebo „badwill“. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

86

Metoda výnosová (FCF a DFCF) Metoda oceňování pomocí předpokládaných budoucích výnosů v podobě hodnot cash flow. Hodnota podniku se touto metodou odvozuje ze současné hodnoty (všech) jeho budoucích čistých příjmů. Klíčové ukazatele: – free cash flow (FCF), volný cash flow, který kromě čistého zisku pro vlastníky a odpisů zahrnuje i zdaněné úroky a je snížen o investice, se kterými se do budoucna počítá – pokud částky FCF diskontujeme k datu oceňování podniku úrokovou mírou přizpůsobenou riziku (může se jednat o investorem stanovené WACC) pak dostáváme diskontované volné cash flow (DFCF)

Podle této výnosové metody (DFCF) je hodnota podniku dána současnou hodnotou cash flow po zdanění, kterou očekávají vlastníci a investoři v budoucích letech. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

87

Metoda výnosová (FCF) Při výpočtu výnosové hodnoty podniku se uvažuje ukazatel free cash flow (FCF), který se pro jednotlivá období vypočítá: EBIT - daně propočtené z EBIT + odpisy - výdaje na pořízení investičního majetku - zvýšení (+ snížení) pracovního kapitálu -----------------------------------------------peněžní toky k rozdělení (FCF)


88

Příprava na týmový test Na příští cvičení si přineste kalkulačku a projděte si: • Prezentaci k prvnímu soustředění (6 - 89) • Kapitoly 1 a 2 - Manažerská ekonomika, Synek • Témata v týmovém testu – – – – – – –

Kritéria výběru právní formy podniku Struktura rozvahy – položky majetku a kapitálu Optimalizace kapitálové struktury Metody oceňování složek majetku a kapitálu Metody oceňování podniku Výpočet bilanční sumy a pohyby v rozvaze Výpočet nákladů na kapitál (WACC)


89



90

Téma 3: VÝNOSY, NÁKLADY A ZISK


91

Základní principy podnikání • V rámci podnikatelské činnosti dochází k transformaci vstupů (výrobních faktorů) na výstupy (produkty) • Mezi základní výrobní faktory patří: – – – –

Půda, suroviny Práce (řídicí i výkonná) Znalosti (know-how) Dlouhodobý majetek – Stroje, zařízení, IT – Materiálové vstupy, energie – Kapitál (finanční prostředky)

• Mezi základní produkty podniku patří: – – – – –

Výrobky, produkty Poskytnuté služby Majetek podniku Příjmy z pronájmu Úroky z banky*

* (podnik uložil volné peníze v bance)

Podnik „platí“ za výrobní faktory a „inkasuje„ za produkty. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

92

Výsledek hospodaření „Platí“

„Inkasuje“

Náklady

Výnosy

• NÁKLADY = v penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů (vstupů), které podnik použil za účelem dosažení výnosů • VÝNOSY = v penězích vyjádřená produkce (výstupy), které z provozování podniku plynou • Porovnáme-li v daném časovém období získané VÝNOSY s vynaloženými NÁKLADY dostaneme výsledek hospodaření VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝNOSY - NÁKLADY Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

93

Výsledek hospodaření rozvaha • Výsledek hospodaření vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady za určité časové období Rozvaha – strana pasiv VLASTNÍ KAPITÁL (ZDROJE): Základní kapitál

Výnosy > Náklady => Zisk

Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku

(vlastní zdroje podniku se zvětšují)

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného období

Náklady > Výnosy => Ztráta (vlastní zdroje podniku se snižují)

CIZÍ ZDROJE: Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVA CELKEM


94

Naplňování cílů podnikání Dosažení zisku (MANAGEMENT) vs. Maximalizace tržní hodnoty podniku (VLASTNÍK) • Hodnocení úspěšnosti dosahování cílů vede přes rozbory hospodaření (ROE – Return on Equity, ROA – Return on Assets, ROS – Return on Sales) • Čím rychleji dokáže podnik realizovat celý hodnotový proces, tj. přeměnit vložený kapitál na zásoby, ty přeměnit na hotové výrobky, ty následně prodat a vytvořit tak tržby, tím silnější bude jeho schopnost generovat zisk Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

95

Jak zvýšit zisk podniku? Zvýšení objemu tržeb – Expanze podniku – Cenové politiky – Konkurenční boj

Cesta primárně zaměřená na pozici podniku na trhu

Snížení nákladů – Ceny vstupů – Efektivnosti v procesech – Organizační změny Cesta primárně zacílená na

interní procesy podniku a hledání vyšší efektivnosti

Je možné v dnešní době zvyšovat zisk cestou zvyšování objemu tržeb? V odvětvích, která nerostou, je velmi obtížné a nákladné zvýšit tržní podíl a tržby podniku. Pak často jedinou cestou ke zvýšení hodnoty zisku je cestou vedoucí přes řízení a snižování nákladů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

96

Význam řízení nákladů • Současný trend na trhu, vedoucí k optimalizaci nákladů, zvyšuje již tak významnou roli ceny podnikového výkonu, ceny, za níž je výrobek nebo služba prodávána • Společnost, která vyrábí nebo poskytuje služby s nižšími náklady, může zisk, který vyprodukuje nad rámec průměrné míry ziskovosti, investovat do svého dalšího rozvoje. Může si například dovolit i snížit cenu svých výrobků nebo služeb a tím se pokusit získat část trhu a zvýšit tržby na úkor konkurenční společnosti, která nedokáže své výrobky a služby realizovat tak efektivně • Současně je nutné vzít v úvahu, že bezhlavé snižování nákladů může mít za následek snížení kvality výrobku nebo služby a také hodnoty vnímané zákazníkem Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

97

Analýza a třídění nákladů

Téma 3: VÝNOSY, NÁKLADY A ZISK Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

98

Třídění nákladů • 1 - Druhové třídění nákladů (př. členění nákladů dle výkazu zisku a ztráty, materiál, služby, osobní náklady, odpisy, úroky, …) 2 - Účelové třídění nákladů, třídění nákladů podle místa vzniku na jednicové a režijní • 3 - Kalkulační členění podle výkonů na přímé a nepřímé • 4 - Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce (náklady vztažené k objemu výkonů) • 5 – Třídění nákladů z hlediska rozhodování (manažerské pojetí nákladů) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

99

1. Náklady podniku • Náklady jsou v peněžních jednotkách vyjádřená spotřeba výrobních faktorů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů • Představují v penězích vyjádřený hodnotový ekvivalent spotřebovaných vstupů, kterými mohou být: – – – –

Materiál pro výrobu Energie Nakoupené služby Odpisy (opotřebení majetku)

• Základní členění nákladů, které je v souladu s finančním výkazem zisku a ztráty je druhové členění. Výkaz zisku a ztráty dále agreguje náklady na náklady z provozní činnosti, z finanční činnosti a z mimořádné činnosti Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

100

1. Výnosy podniku • Jsou jednou ze základních výstupních ekonomických veličin, kterými se měří činnost podniku a jeho výstupy • Představují v penězích vyjádřený hodnotový ekvivalent prodaných výkonů, kterými mohou být: – – – –

Dokončené výrobky Polotovary Poskytnuté služby nebo jiné ekonomické aktivity, které podnik realizuje

• Základní členění výnosů, které je v souladu s finančním výkazem zisku a ztráty je druhové členění. Výkaz zisku a ztráty dále agreguje výnosy na výnosy z provozní činnosti, z finanční činnosti a z mimořádné činnosti Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

101

Výnosy podniku Provozní činnost – – – – –

Tržby za vlastní výrobky a služby Tržby za prodej zboží Aktivace materiálu a zboží Tržby z prodeje majetku a materiálu Smluvní pokuty od dodavatelů

Finanční činnost – Tržby z prodeje cenných papírů – Úroky od banky – Kurzové zisky

Mimořádná činnost – Výnosy ze změny metody – Ostatní mimořádné výnosy Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

Tržby za prodej zboží 1 Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř.01-02) Výkony (ř.05+06+07) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba (ř.09+10) Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota (ř.03+04-08) Osobní náklady (ř.13+14+15+16) Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhod. majetku a materiálu (ř.20+21) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu (ř.23+24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (ř.11-12-17-18+1922-25+26-27+(-28)-(-29)) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř.34+35+36) Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobám a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření (ř.31-32+33+3738+39-40-41+42-43+44-45-(-46)+(-47)) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50+51) -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř.30+48-49) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř.56+57) -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření (ř.53-54-55) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.52+58-59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř.30+48+53-54)

102

Náklady podniku Provozní činnost – – – – – – –

Spotřebované materiály a energie Prodané zboží (přeprodej) Nakoupené služby Osobní náklady Odpisy majektu Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu Dary a smluvní pokuty zákazníkům

Finanční činnost – Náklady na prodané cenné papíry – Úroky za půjčky a úvěry – Kurzové ztráty

Mimořádná činnost – Ostatní mimořádné náklady Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02


103

Výkaz zisku a ztráty + Provozní výsledek hospodaření (Provozní výnosy – Provozní náklady) + Finanční výsledek hospodaření (Finanční výnosy – Finanční náklady) = Výsledek hospodaření za běžnou činnost (před zdaněním) + Mimořádný výsledek hospodaření (Mimořádné výnosy – Mimořádné náklady) - Daň z příjmů = Výsledek hospodaření za období (po zdanění) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02


104

Ukazatele rentability • Rentabilita je stále hlavním měřítkem schopnosti podniku dosahovat zisku a vytvářet tak nové zdroje pro budoucí rozvoj podniku a uspokojování vlastníků (investorů) Poměrové ukazatele rentability poměřují zisk* na investovaný kapitál** Ukazatele rentability se skládají z kombinace: * Zisků - EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk) a ** Investovaného kapitálu - vlastní kapitál, celkový investovaný kapitál, může jím být v některých případech i zvolená část majetku, která představuje investovaný kapitál – tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

105

Kategorie zisku • EAT (Earnings after Taxes) je výsledek hospodaření za účetní období (čistý zisk); zisk po zdanění, který je určen k rozdělení mezi vlastníky a podnik (k výplatě zisků nebo k reinvestování zpět do podniku)

• EBT (Earnings before Taxes) je výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním (zisk před zdaněním); důležitý pro posouzení výkonnosti podniku

• EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek hospodaření před úroky a zdaněním; efekt podnikatelské činnosti podniku bez ohledu na zvolený způsob financování a na zdanění

• EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) je výsledek hospodaření před zdaněním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený způsob financování, na zdanění i na způsob odepisování dlouhodobého majetku a dlouhodobých splátek Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

106

2. Účelové členění nákladů Účelové členění nákladů je dáno místem a výkonem daného nákladu ve vztahu na produkované výrobky a služby: • Náklady jednicové (technologické náklady) související s jednotlivými operacemi konkrétního výrobku nebo služby. Jedná se o jednicový materiál, jednicové mzdy, ostatní jednicové náklady mající charakter variabilních, přímo přiřaditelných nákladů • Náklady režijní (obsluha zařízení a podpůrné procesy) související s výrobním procesem jako celkem. Jedná se o režijní náklady obvykle členěné na: výrobní režie, správní režie, zásobovací režie, odbytová režie, …… Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

107

3. Kalkulační členění nákladů Kalkulační členění nákladů vychází z možnosti přiřadit náklad ke konkrétnímu výkonu „Na co byl náklad vynaložen?“. Tento způsob třídění je pohledem pro potřeby kalkulací • Náklady přímé jsou náklady, které je možné přiřadit ke konkrétnímu (jedinému) druhu výrobku (zpravidla náklady jednicové a malá část režijních nákladů) • Náklady nepřímé související s více druhy výrobků. Nepřímé náklady vznikají společně za více aktivit (činností). K jejich přiřazování dochází pomocí různých alokačních pravidel


108

Přímý vs. jednicový náklad • Zásadním rozdílem mezi přímým a jednicovým nákladem je, že u přímého nákladu stačí vazba mezi nákladem a konkrétním výkonem. U jednicového nákladu musí být tato vazba vyvolána přímo jeho naturální jednotkou (tuna, kg, kus) • Do přímých nákladů patří náklady jednicové a do přímých nákladů se přiřazují i náklady, které se vynakládají v souvislosti s prováděním pouze jednoho druhu výkonu (výrobku nebo služby) • Nutnou vlastností přímých nákladů nemusí být jejich variabilní charakter, ale mohou to být i fixní režijní náklady, které mají přímý vztah k danému výkonu (činnosti), ale ne k jednotce (výrobek) daného výkonu, což je podmínka určení jednicových nákladů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

109

4. Členění nákladů podle závislosti na změnách objemu produkce Jedná se o členění nákladů pro manažerské rozhodování o dalším rozvoji objemu produkce (výrobních kapacit). Rozlišujeme náklady variabilní, fixní a smíšené První druh nákladů, které se v závislosti na objemu produkce mění, označujeme je jako náklady variabilní • Klíčové pro rozbor variabilních nákladů je jejich závislost na změnách objemu produkce. Skutečnost zda se variabilní náklady vyvíjejí stejně rychle (proporcionálně), rychleji (nadproporcionálně) a další možné průběhy, ovlivňuje průběh nákladové funkce a rozhodování managementu Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

110

Náklady – N – (Kč)

4. Průběh variabilních nákladů Nákladová funkce typu S-křivka Nadproporcionální Proporcionální Variabilní náklady

Podproporcionální

Objem výroby – q (Kč nebo Ks) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

111

4. Členění nákladů podle závislosti na změnách objemu produkce Druhým typem jsou náklady, které zůstávají neměnné i při změnách v objemu produkce či využití kapacity. Tyto náklady označujeme jako náklady fixní. • Fixní náklady jsou náklady, které vznikají, i když se v podniku nic nevyrábí (např. celozávodní dovolená) • Klíčové pro fixní náklady je jejich vlastnost, že s objemem výroby klesají průměrné fixní náklady na jednotku produkce. Tento jev se označuje jako „Degrese nákladů“ • Za určitých předpokladů se můžeme setkat s různými druhy fixních nákladů: – Fixní náklady měnící se skokem – Utopené a vyhnutelné fixní náklady – Remanentní fixní náklady Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

112

5. Manažerské pojetí nákladů Manažerské pojetí nákladů oproti běžnému, účetnímu, pojetí nákladů vychází ze tří základních odlišností: • Používání ekonomických nákladů (skutečných, oportunitních, relevantních nákladů)

• Bere v úvahu přírůstkové náklady (relevantní a utopené náklady)


113

Ekonomické náklady • Ekonomické (skutečné, relevatní) náklady oproti nákladům účetním vycházejí z komplexní pohledu na hodnotu vynaložených nákladů a při rozhodování berou v úvahu i oportunitní náklady • Oportunitní náklady jsou náklady, které představují ušlý výnos, který je „ztracen“ tím, že podnik vynaložil určité zdroje, převážně peníze, na zvažovaný záměr a nepoužil je za jiným účelem (alternativní použití) Příklady: – Ušlý úrok z banky za peníze, které jsme vložili po podnikání – Ušlý pronájem z budovy, kterou používáme pro firmu – Ušlý příjem „podnikatele“ za čas, který podnikání věnuje Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

114

Přírůstkové náklady Přírůstkové náklady vznikají v souvislosti s rozhodováním managementu. Při rozhodování bere management v úvahu pouze „přírůstkové náklady“, které jsou daným rozhodnutím ovlivněny. Zbývající náklady považuje manažerské vnímání nákladů za irelevantní a označuje je jako utopené náklady Příklad: – Realizace zakázky jejíž cena není vyšší než námi kalkulovaná cena zakázky (výrobní náklady + režijní náklady). Management se rozhodl zakázku realizovat pokud cena zakázky převyšuje výrobní náklady a zakázka nevyvolá další režijní náklady. Marže obchodu poté umoří část režijních nákladů podniku, které podniku vznikají i v případě, že podnik nic nevyrábí. Při čistě účetním rozhodování bychom zakázku nerealizovali Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

115

Analýza bodu zvratu (Cost-Volume-Profit (CVP) Analysis)


116

Modely nákladů, tržeb a zisku Každé podnikání je postaveno na ekonomických modelech, které hodnotí vzájemné vazby mezi: – výnosy (V) – náklady (N) – ziskem (Z) – cenou výrobku (p) – vyrobeným množstvím (q)

Veličiny popisující základní ekonomický model podniku

Je třeba pochopit souvislosti těchto veličin tak, aby podnik dokázal odpovědět na otázky: Jaký objem produkce musíme prodat abychom nebyli ve ztrátě? Jaká musí být cena výrobku, abychom dosáhli zisku? Při jakých fixních a variabilních nákladech budeme dosahovat zisku? Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

117

Analýza bodu zvratu Zisk = Výnosy – Náklady (1)

Z = (p * q) – FN – VN * q

(2) Z = ((p – VN) * q) – FN p - je cena produktu FN - fixní náklady na celou produkci q VN - variabilní náklady na jeden produktu (jednotku)

• Základním východiskem pro analýzu bodu zvratu je rozdělení nákladů na fixní a variabilní. Pokud od ceny výrobku (p) odečteme variabilní náklady na výrobek (VN), získáme částku, která podniku po prodeji výrobku zůstane. • Tato částka slouží v první fázi ke krytí fixních nákladů (FN) a poté co pokryje celkové fixní náklady, začne „přispívat“ k tvorbě zisku (Z) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

118

Analýza bodu zvratu Výnosy, Náklady (Kč)

Bod zvratu je úroveň objemu výroby a prodeje v daném období, při které jsou výnosy na úrovni nákladů:

Výnosy = Náklady ; ZISK = 0 p * q = FN + VN * q FN q = ————— (p – VN)

Výnosy V>N Zisk

Bod zvratu V=N

Náklady

Cena „pBZ“ V
Bod zvratu je kritické množství objemu výroby a prodeje, které odděluje ztrátové podnikání od podnikání ziskového

Objem výroby „qBZ“(Kč nebo Ks)

(p – VN) je příspěvek na úhradu

fixních nákladů k tvorbě zisku


119

Provozní páka • Provozní páka představuje podíl fixních nákladů v celkových nákladech podniku. Je-li vysoký podíl fixních nákladů na celkových nákladech podniku dochází k tomu, že relativně malá změna v tržbách způsobí velkou změnu v provozním zisku. To nazýváme stupeň provozní páky (operating leverage) a vyjadřujeme jej v procentech. • Stupeň provozní páky je definován jako procentní změna zisku vyvolaná jednoprocentní změnou prodaného množství:


120

Výpočty při různorodé produkci


121

Výpočty při různé produkci (globální modely) • Různorodá produkce představuje situaci, kdy podnik vyrábí více druhů výrobků. Objem produkce je souhrnně vyjadřován v Kč pomocí cen a ne v naturálních jednotkách (kusy, tuny, litry, …) • Při výpočtech bodu zvratu používáme tzv. globální nákladovou funkci, u které variabilní náklady (VN) nejsou vyjádřeny v peněžní hodnotě, ale jako poměrový (haléřový) ukazatel variabilních nákladů (h), který vyjadřuje podíl variabilních nákladů na celkové produkci (tržbách) • Výpočet poměrového (haléřového) ukazatel variabilních nákladů (h) za více produktů se pomocí váženého aritmetického průměru za celou různorodou produkci Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

122

Výpočty při různé produkci (globální modely) N = FN + VN * q – – – –

q – objem produkce v Kč za období N – odhad celkových nákladů v Kč za období FN – odhad fixních nákladů v Kč za období VN – odhad variabilních nákladů v Kč na jeden produkt

• Výpočet bodu zvratu: V = N FN q BZ = ————— (1 – VN) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

123

Metody klasifikace nákladů


124

Metody konstrukce nákladových

funkcí

1) Metoda klasifikační analýzy: – kvalifikovaným posouzením se roztřídí náklady na náklady fixní a variabilní. Zjistí se součty nákladů v obou jednotlivých skupinách a to ve spojení s údaji o objemu výroby a délce sledovaného období umožní provést výpočet parametrů nákladové funkce

Metody pracující s údaji z více předchozích období: – vycházejí z informací o skutečných celkových nákladech a o celkových objemech výroby v daném podniku za více období

2) Metoda dvou období 3) Grafická metoda 4) Metoda nejmenších čtverců Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

125

Kalkulace nákladů


126

Změny v

nákladové struktuře podniku

• V současné době se ve výrobě používá menší množství levnějších materiálů (snížení spotřeby, nákladů na materiál) • Nárůst automatizace vedl ke snížení počtu výrobních dělníků (nahrazení lidské práce stroji) • Zvyšující se diverzifikace struktury produktů a customizace dle přání zákazníka (komplikovanější požadavky na technologii, obsluhu zákazníka) • Nárůst počtu a objemu vykonávaných režijních činností (IT oddělení, CRM podpora a poprodejní služby)

• Nárůst technologické náročnosti výrony (dodržování kvality pomocí sofistikovaných měřících přístrojů) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

127

Kalkulace nákladů • Kalkulace nákladů je přiřazení nákladů, marže, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek nebo službu tj. na jednotku výkonu, na kalkulační jednici • Kalkulační jednice je konkrétní výkon, výrobek nebo služba (vymezený měrnou jednotkou a druhem), na který se stanovují nebo zjišťují náklady a další hodnotové veličiny • Kalkulační systém podniku plní obvykle funkci tvůrce norem spotřeby, ve kterých jsou definovány základní měrné spotřeby materiálových vstupů potřebných k výrobě daného výrobku. Především přímé materiálové a mzdové náklady Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

128

Controllingové pojetí kalkulací • Controllingové pojetí kalkulací respektuje tržní orientaci podniku na své zákazníky, na široké portfolio produktů a distribučních cest, kterými se zboží dostává ke svým zákazníkům.

Ukázky nákladových objektů (kalkulačních jednic), ke kterým se provádí analýzy: • • • • •

zakázka (obchodní případ) segment trhu geografický region produktovou skupinu obchodní cestu (zástupce, obchodní řetězec, maloobchod)

• Tím umožňuje třídit náklady a výnosy podle různých pohledů a kritérií.

• • • •

projekt odpovědnostní středisko výrobní divizi a případně další


129

Struktura nákladů v kalkulaci


130

Typový kalkulační vzorec 1. Přímý materiál 2. Mzdy výrobních pracovníků 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie (1 + 2 + 3 + 4) Vlastní náklady výroby 5. Správní režie (1 + 2 + 3 + 4 + 5) Vlastní náklady výkonu 6. Odbytové náklady (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6) Úplné vlastní náklady výkonu 7. Zisk (ztráta) (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7) Cena výkonu Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

131

Alokace nákladů Alokace nákladů je činnost přiřazování nákladů k danému podnikovému výkonu (výrobek nebo služba), podnikovému útvaru nebo manažerskému rozhodnutí (dále objekt alokace) Při alokaci nákladů je třeba se zabývat: • cíli a principy alokace • fázemi alokace Základním cílem alokace je poskytnout potřebné informace o nákladech, které jsou pro určité rozhodnutí relevantní a souvisejí s daným objektem alokace. Zvolené principy alokace musí respektovat nejen vztah nákladu k objektu alokace, ale zejména celkové zadání a účel řešené úlohy Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

132

Rozvrhová základna • Rozvrhová základna slouží pro určení podílu nepřímých nákladů a jejich přiřazení k objektu alokace • Rozvrhová základna představuje spojovací můstek, který umožňuje překonat vztah nepřímých nákladů v podniku ke konkrétní jednici výkonu (představme si například konkrétní kus výrobku)

• Výše nepřímých nákladů přiřazená objektu alokace je nejvýrazněji ovlivněna volbou rozvrhové základny • Kalkulačním vyrovnáním pak rozumíme přesun nákladů mezi jednotlivými druhy výkonů, který vede k získání podrobnějších informací o ziskovosti daného výkonu • Aby nedocházelo ke „zkreslování informací“, měla by být rozvrhová základna vhodně zvolena tak, aby vystihovala co nejvěrohodněji realitu podnikových skutečností Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

133

Kalkulační metoda • Kalkulační metoda vychází ze způsobu alokace pro přiřazení nepřímých nákladů. Jednotlivé typy kalkulačních metod se od sebe odlišují způsobem alokace režijních nákladů • Čím přesnější a detailnější kalkulační metoda bude použita, tím vyšší budou nároky na zajištění vstupních dat pro tento typ kalkulace

Detailnější kalkulace nákladů nemusí být pro podnik, za určitých podmínek, vždy tou nejúčelnější cestou!!!


134

Základní metody kalkulace Tradiční metody kalkulace: • Kalkulace dělením – prostá – stupňovitá – s poměrovými čísly

• Kalkulace ve sdružené výrobě • Kalkulace přirážkové (Absorption Costing) Metody reagující na nárůst podílu režijních nákladů: • Kalkulace neúplných nákladů (Direct Costing) • Kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing – kalkulace ABC) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

135

Základní kalkulační metody v praxi Má kalkulace absorbovat všechny podnikové náklady nebo jen jejich část?

Kalkulace plných nákladů

Přirážková kalkulace

Kalkulace podle aktivit

Kalkulace neúplných nákladů

Kalkulace Variabilních nákladů

Jakým způsobem chceme přiřadit nepřímé (režijní) podnikové náklady? Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

136

Kalkulace neúplných nákladů • Principem kalkulace neúplných nákladů je skutečnost, že nelze vyčíslit zisk a místo něj pracujeme s pojmem „Hrubé rozpětí“ nebo „Příspěvek na úhradu“ • Výhoda kalkulace neúplných nákladů: výsledky nejsou zkresleny potenciálně nevhodnou rozvrhovou základnou • Nevýhoda kalkulace neúplných nákladů: část nákladů se nezachycuje, neboť se mísí se ziskem • Hrubé rozpětí a Příspěvek na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku, zůstávají na kalkulační jednici i při změnách objemu a struktury produkce konstantní Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

137

Kalkulace neúplných nákladů Hrubé rozpětí = cena výrobku – přímé náklady, v případě, že provádíte kalkulaci s přímými náklady


138

Kalkulace neúplných nákladů Příspěvek na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku = cena výrobku – variabilní náklady, v případě, že provádíme kalkulaci s variabilními náklady


139

Přirážková kalkulace • Při přirážkové kalkulaci se náklady rozdělí na přímé (jednicové) a nepřímé (režijní). Přímé náklady se vypočítají přímo na kalkulační jednici (ks, tuna, litr), prostou kalkulací dělením, nepřímé náklady se vypočítají pomocí kvalifikovaně zvolené rozvrhové základny a přirážky k přímým nákladům • Pro výpočet rozvrhové základny a následné režijní přirážky se nejčastěji využívají: – Přímé mzdy – Přímý materiál – Marže výrobku nebo služby


140

Kalkulace ABC (Activity Based Costing) Metoda ABC se snaží transformovat nepřímé náklady na přímé. Jedná se o kalkulaci s přiřazováním nákladů podle základních dílčích aktivit, které v podniku probíhají. Metoda poskytuje věrnější vyčíslení nepřímých (režijních) nákladů Postup metody ABC: • Režijní činnosti se rozdělí na dílčí aktivity • Pro dílčí aktivity se stanoví ukazatele „cost drivers“, které odrážejí jak spotřebu jednotlivých aktivit tak zároveň jsou sledovatelné u výrob jednotlivých druhů výrobků • Nepřímé náklady se tak rozdělí nejprve podle činností a následně i podle výrobků čímž dochází k transformaci nepřímých nákladů na přímé, které je možné přesněji přiřadit na výrobky, produkty, procesy, střediska podniku Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

141

Tradiční alokace nákladů a metoda ABC Tradiční přístup k alokaci nákladů

Metoda ABC

•

•

•

•

Náklady je možné sledovat ve vztahu k výkonům (přímé náklady) nebo k útvarům (nepřímé náklady) Činnost útvaru souvisí s tvorbou výkonu (útvary hlavní činnosti, se zajištěním podpůrných činností pro ostatní útvary (útvary servisní činnosti) nebo s řízením firmy (útvary správy a řízení) Náklady útvarů je možné podle vhodně stanoveného alokačního postupu přiřazovat výkonům nebo ostatním útvarům

•

•

Náklady je možné sledovat ve vztahu k aktivitám probíhajícím v podniku (určení „cost pools“ na základě rozpoznání „cost drivers“) Aktivity jsou důsledkem procesů nebo činností, které v souvislosti s tvorbou výkonů probíhají v podniku („activity drivers“) Náklady je možné přiřazovat výkonům nalezením vztahů – Náklady Aktvita – Aktvita Výkony


142

Prodejní procesy (metoda ABC) Dílčí proces Plánování zakázek Plán zakázek Centrální sklad logistiky Uskladnění hotových výrobků Výdej hotových výrobků Odeslání a naložení hotových výrobků Doprava Přeprava hotových výrobků Marketing a prodej Péče o zákazníky Jednání s tuzemskými zákazníky Jednání se zahraničními zákazníky Uzavření smluv Propagace produktů Reklamace

Vztažná veličina Počet plánů Počet uskladněných výr. dávek Počet výdejek Počet palet Počet palet, počet ujetých km Počet zákazníků Počet tuzemských zákazníků Počet zahraničních zákazníků Počet uzavřených smluv Počet propagačních materiálů Počet vyřízených reklamací


143

Příprava na týmový test Na příští cvičení si přineste kalkulačku a projděte si: • Prezentaci k druhé přednášce (90 – 144) • Kapitoly 3 a 4 - Manažerská ekonomika, Synek • Témata v týmovém testu – – – – – – – –

Výkaz zisku a ztráty a jeho členění Klasifikace a členění nákladů Kalkulační metody CVP analýza - bod zvratu Provozní páka Výpočet zisku EBIT, EBITDA, EAT …. Výpočet globálního nákladového modelu Výpočet bilanční sumy a položek rozvahy


144



145

Téma 4: VÝROBNÍ ČINNOST


146

Vymezení pojmu výroba VÝROBA • soubor cílevědomých činností, při nichž vzájemným působením výrobních faktorů dochází k přeměně vstupních prvků na produkci VÝROBNÍ SYSTÉM • soubor všech prvků a vztahů mezi nimi, s jejichž pomocí se uskutečňuje výroba Pod pojmem výroba je možné chápat i „nevýrobní“ činnosti, které podnik vykonává. Například vyřízení určitého počtu objednávek a faktur, telefonických hovorů, provedení servisní služby (HW, SW), obchodních schůzek. I tento typ činností je třeba plánovat, vyhodnocovat a optimalizovat! Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

147

Výrobní kapacita Vyjadřuje maximální výrobní schopnost konkrétního výrobního zařízení za určité období a za určitých podmínek výroby.

Výrobní kapacita

Qp závisí na:

1) Výkonností výrobního zařízení (Vp) – počty kusů za hodinu 2) Využitelným časovým fondem (Tp) – počty hodin

Výrobní kapacita je dána součinem výkonnosti a využitelného časového fondu:

Qp = Vp * Tp Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

148


149

Využitelný časový fond Využitelný časový fond (Tp) Je třeba brát v úvahu dobu, po kterou dané zařízení mohlo nebo mělo být v činnosti. Využitelný časový fond se vypočítává z kalendářního fondu (Tk), kterým je celá délka sledovaného období, vyjádřená ve dnech nebo v hodinách • Nominální časový fond (Tn) je kalendářní fond po odečtení nepracovních dní • Časový fond oprav (Topr) je doba po níž zařízení nevyrábí z důvodu opravy (plánované nebo neplánované) • Využitelný časový fond (Tp) = (Tn - Topr) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

150

Výkonnost výrobního zařízení Výkonnost výrobního zařízení (Vp) vyjadřuje maximálně dosažitelné množství produkce za jednotku provozní doby za obvyklých provozních podmínek V každé výrobě vznikají ztráty, které neumožňují dosáhnout maximálního teoretického výkonu výroby. Ztráty ve výrobě lze rozdělit do čtyř základních oblastí: • Plánované ztráty - preventivní údržba, úklid, vývoj, zkoušky • Operační ztráty - nastavování strojů, změna produkce, nedostatek materiálu a lidí, špatná obsluha, výpadky zařízení, úzká hrdla • Výkonové ztráty - špatné nastavení strojů, úmyslné zpomalení, selhání, prodloužení výrobního cyklu • Nekvalita výroby - vada materiálu, nepřesnost výroby, opravy Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

151

Hodnocení účinnosti řízení výrobního procesu Hodnocení účinnosti výrobního procesu probíhá na základě srovnání mezi: Skutečně dosaženými a plánovanými (normovanými) výsledky. Srovnání se provádí pomocí poměrných čísel: skutečná úroveň / plánovaná úroveň a vyjadřuje se v % Celkové využití výrobní kapacity integrální využití (%)

kc = = (Qs / Qp) * 100 Qs je množství, které se skutečně vyrobilo Qp je množství, které se mohlo vyrobit, plánovalo se vyrobit Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

152

Hodnocení účinnosti řízení výrobního procesu Celkové využití výrobní kapacity integrální využití se také může hodnotit přes dílčí (analytické) výkonové a časové koeficienty (v %)

kc = ki * ke Splnění normy výkonnosti - intenzivní složka. Koeficient výkonového využití kapacity:

ki = (Vs / Vp) * 100

Využití stanoveného časového fondu - extenzivní složka. Koeficient časového využití kapacity:

ke = (Ts / Tp) * 100 Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

153

Společnost ALFA - Rentabilita ROCE 25%

Snížení ziskovosti vloženého kapitálu (ROCE) může být dáno ztrátami ve výrobě a souvisejících procesech:

20% 15%

• nevyrábíme dle norem výkonu • máme ztrátové časy na linkách • vyrábíme velké množství zmetků • nemáme výrobky pro zákazníky

10% 5% 0%

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -5%

ROCE - Rentabilita kapitálu (EBIT/(VK+Dl.K))

Zlepšování využití výrobních kapacit podniku je jedním z hlavních nástrojů jak dosahovat lepších ekonomických výsledků podniku Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

154

Téma 5: ŘÍZENÍ NÁKUPU A PRODEJE


155

Nákup

Téma 5: ŘÍZENÍ NÁKUPU A PRODEJE Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

156

Základní funkce a úkoly nákupu • Základním posláním nákupu je zajistit efektivní pořízení materiálů, zařízení (běžných i investičních) a služeb pro výrobní i nevýrobní procesy (činnosti) podniku V požadovaném

ČASE

V požadované

Při optimálních

KVALITĚ

NÁKLADECH*

* Optimálním nákladem není nejnižší cena, ale nejnižší celkové náklady životní cyklu výrobku (Total Costs of Ownership) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

157

Základní funkce a úkoly nákupu Materiály a zařízení • Suroviny pro výrobu • pomocné materiály • Náhradní díly pro opravy • Obalový materiál • Doplňkový materiál (kancelářské potřeby) • Běžná zařízení – Telefony – Osobní počítače

• Investiční zařízení – Servery – Výrobní linky – Automobily

Služby • Služby výrobní povahy – Opravy strojů – Údržba a čištění strojů – Pracovní síla (agentury)

• Služby nevýrobní povahy – – – – – – –

Marketingové služby Právní a účetní služby Poradenské analýzy Pojištění a bankovnictví Pronájmy kanceláří Pronájmy automobilů Služby HW a SW (ICT)


158

Nákupní činnost • Nákup musí být aktivním článkem v procesu plnění hlavních (strategických) cílů podniku. Nákup nesmí být „pouhým“ administrativním místem • V současnosti se prosadila koncepce nákupního marketingu, který zajišťuje pro podnik potřebné informace a používá podobných nástrojů jako marketing a obchod zaměřený na zákazníka • Zkoumá nákupní trhy a vyhodnocuje informace potřebné k volbě dodavatelů, zjišťuje informace potřebné k rozhodování o velikosti a frekvenci dodávek zásob, o jejich výši a o potřebných logistických procesech Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

159

Nákupní marketing • Pracovníci nákupu musí vytvořit a využívat informační základnu o vstupech, které nakupuje a o dodavatelích, které jednotlivé vstupy (materiál – služby – zařízení) dodávají • Pracovníci zajišťující nákupní činnosti musí být odborně kompetentní – Kompetentnost v odborné rovině (vím co nakupuji) – Kompetentnost v obchodní rovině (vím jak nakupuji)

• V současném managementu převažuje koncept: Dodavatel = partner a spojenec, resp. férový protihráč • Marketingový mix = souhrn marketingových nástrojů, u nákupního marketingu jde o nákupní marketingový mix Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

160

Nákupní proces a jeho fáze 1. Poznání potřeby – nákupní impuls 2. Identifikace rozsahu potřeby – nákupní rozhodnutí 3. Specifikace výrobku nebo služby 4. Zadání naší potřeby u dodavatelů - poptávka 5. Hodnocení nabídek – nákupní výzkum trhu (dodavatelů) 6. Volba dodavatele (dle předložených nabídek) 7. Rozhodnutí a formulace podmínek dodávek (zadání objednávky) 8. Logistické aktivity při vstupu dodávky do podniku 9. Kvantitativní a kvalitativní přejímka dodávky 10. Případné řešení reklamací 11. Finanční vypořádání a úhrada dodávky 12. Hodnocení výkonu dodavatele Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

161

Strategické řízení nákupu • Dlouhodobá nákupní strategie podniku je základním předpokladem nezávislosti podniku na svých obchodních partnerech (dodavatelích) a dlouhodobé udržení svojí pozice na trhu • Možné priority při řízení nákupu (ukazatele hodnocení) – – – – –

celkové minimální náklady zrychlování obratu zásob maximální materiálová hospodárnost minimalizace rizika nekrytí potřeb pružná kombinace více dodavatelských zdrojů

• Strategické řízení nákupu musí zahrnovat systém hodnocení a rozvoje dodavatelů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

162

Dodavatelský audit • Dodavatelský (zákaznický) audit slouží k posílení vztahů mezi dodavatelem a zákazníkem, zvyšuje důvěryhodnost dodavatele a ověřuje jeho schopnost dodávat výrobky a služby dle smluvního ujednání (specifikace) – OT – On Time – v požadovaných časech – IQ – In Quality – v požadované kvalitě – OB – On Budget – v dohodnutých cenách

• Dodavatelský (zákaznický) audit je v mnoha podnicích nedílnou součástí výběru, schvalování a dlouhodobého hodnocení dodavatelů – Dodavatelské manuály – Systémové požadavky dle norem (ISO + specifika oborů) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

163

Moderní přístupy k řízení zásob Metoda ABC: roztřídění sortimentu materiálů v zásobách na tři skupiny podle jejich celoroční spotřeby. Postupy a metody řízení jednotlivých skupin (skupiny A, B a C) jsou diferencovány: • A: 5 - 15 % druhů zásob má 60-80% podíl na celkové spotřebě • B: 15 - 25 % druhů zásob má 15-25% podíl na celkové spotřebě • C: 60 - 80 % druhů zásob má 5–15% podíl na celkové spotřebě • Podnik se následně může zaměřit na zefektivnění procesů nákupu a výroby pro podnik důležitých položkách zásob a jejich dodavatelích Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

164

Metoda ABC při řízení zásob ABC Analýza zásob (členění hodnota zásob / produktová skupina) Hodnota zásob v tis. K Kč

10000 9000

Skupina A

Rozdílný přístup k řízení nákupu zásob a dodavatelů

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000

Skupina B Skupina C

1000 0


165

Prodej

Téma 5: ŘÍZENÍ NÁKUPU A PRODEJE Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

166

Řízení prodeje • Predikce tržeb je klíčovým parametrem pro řízení a optimalizaci kapacit podniku • Plánovaný objem zakázek (tržeb) je během roku kontrolován obchodním reportingem na který navazují i další činnosti jako je nákup, finance, výroba a služby, personalisitka 100% udělali – fakturováno 90% objednáno – máme kontrakt 50% nabídnuto – dali jsme nabídku 25% poptávka - zákazník poptal 5% nápad - vytipovaný projekt Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

167

Řízení prodeje „tradice vs. web“


168

Credit Scoring • Každá společnost musí velmi citlivě řídit riziko spojené s úhradami pohledávek od svých zákazníků – vysoké riziko (nedostatečná kontrola) může vést k nedobytným pohledávkám a tvorbě opravných položek a poklesu zisku – nízká míra rizika (přehnaná kontrola) může vést ke ztrátě příležitostí potenciálních obchodů a poklesu výnosů

• Úspěch závisí na maximalizaci výnosů od zákazníků a snížení dopadů neprovedených plateb a nedobytných pohledávek na výsledky hospodaření podniku • K dosažení tohoto vyváženého vztahu je nutné implementovat systém (interní – externí) na hodnocení bonity stávajících a potenciálních zákazníků Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

169

Téma 6: FINANČNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOST PODNIKU


170

Základní cíle finančního řízení

Téma 6: FINANČNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOST PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

171

Strategie a finanční řízení Finanční řízení podporuje dosahování strategie podniku, která se dle časového hlediska dělí na: Cíle dlouhodobé • Růst tržní hodnoty podniku

MISE a VIZE

Cíle střednědobé • Dosahování přiměřeného zisku

STRATEGIE

Cíle krátkodobé • Zajištění platební schopnosti podniku

CÍLE a PLÁNY


172

Finanční řízení a jeho úkoly • Základním úkolem finančního řízení je zajištění dostatečného množství kapitálu z finančních trhů (peníze od investorů a bank), koordinace peněžních toků v podnikání (řízení cash flow) a to vše s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu (dosažení zisku) při zachování platební schopnosti podniku (likvidita) • Při dosažení všech výše uvedených cílů je úkolem finančních manažerů nalézt takovou variantu získaného kapitálu, jeho umisťování do majetku podniku a rozdělování vytvořeného zisku, která v dlouhodobém horizontu povede k maximalizaci hodnoty podniku


173

Krátkodobé financování


174

Obratový cyklus peněz HOTOVOST

Kč

1) Nákup

5) Inkaso plateb

POHLEDÁVKY

Kč

MATERIÁL

2) Výroba

4) Prodej, expedice HOTOVÉ VÝROBKY

Kč

ROZPRACOVANÁ VÝROBA

Kč Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

Kč

3) Výroba 175

Obratový cyklus peněz Aktivní část cyklu: nakupuji, vyrábím, prodávám zákazníků Materiál na skladě

Výroba výrobků

Hotové výrobky

5 dní

20 dní

10 dní

Pohledávky za zákazníky 45 dní Prodej výrobku

Obdržím platbu od zákazníka

Platím dodavateli Závazek vůči dodavateli 30 dní

Nutno financovat 50 dní

Pasivní část cyklu: nakupuji a dlužím dodavatelům


176

Řízení pracovního kapitálu „Pracovní kapitál“ je spojen s analýzou vazeb mezi oběžnými aktivy a krátkodobými cizími zdroji. Řízení pracovního kapitálu musí zjistit optimální potřebu oběžného majetku a nalézt optimální financování. • „Hrubý pracovní kapitál“ odpovídá oběžným aktivům podniku (peníze, zásoby a pohledávky) • „Čistý pracovní kapitál“ je hrubý pracovní kapitál snížený o krátkodobé cizí zdroje (závazky), které musí podnik v krátkém horizontu uhradit Řízení pracovního kapitálu má dva hlavní úkoly: • určovat přiměřenou výši složek oběžných aktiv • určovat, jakým způsobem oběžný majetek financovat Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

177

Řízení pracovního kapitálu MAJETEK

DLOUHODOBÝ MAJETEK

ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL

OBĚŽNÝ MAJETEK

KAPITÁL VLASTNÍ KAPITÁL

DLOUHODOBÝ CIZÍ KAPITÁL

KRÁTKODOBÝ CIZÍ KAPITÁL

* ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL je přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem (krátkodobé závazky podniku vůči svým dodavatelům, zaměstnancům, státu) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

178

Financování oběžných aktiv Stav oběžného majetku v podniku většinou během roku kolísá především v závislosti na změnách celkových objemů výroby a prodejů. Pokud podnik od sebe oddělí tyto dvě složky hovoříme o: • trvale vázaných oběžných aktivech • kolísajících oběžných aktivech Podle odlišností v přístupu k financování těchto složek se rozlišují tři přístupy k financování pracovního kapitálu: • konzervativní • umírněný • agresivní Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

179

Financování oběžných aktiv KAPITÁL

MAJETEK

VLASTNÍ KAPITÁL

DLOUHODOBÝ MAJETEK

TRVALÝ OBĚŽNÝ MAJETEK OBĚŽNÝ MAJETEK

DOČASNÝ OBĚŽNÝ MAJETEK

DLOUHODOBÝ CIZÍ KAPITÁL

? KRÁTKODOBÝ CIZÍ KAPITÁL


180

Financování oběžných aktiv • Při konzervativním přístupu se využívá dlouhodobý kapitál nejen k financování trvalých oběžných aktiv, ale i pro část kolísající složky oběžných aktiv • Při umírněném přístupu je sladěna životnost aktiv s životností pasiv. Stálá aktiva a trvale vázané složky oběžných aktiv se financují zdroji dlouhodobými a kolísající složka oběžných aktiv se financuje krátkodobým cizím kapitálem • Při agresivním přístupu se nejen pro kolísající složku oběžných aktiv, ale i pro část jejich trvalé složky používá krátkodobého cizího kapitálu Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

181

Financování oběžného majetku • Dodavatelský úvěr • Zálohy od odběratelů • Předčasné inkaso pohledávek (skonta) • Běžné úvěry • Kontokorentní úvěry • Postoupení pohledávky • Faktoring a Forfaiting • Nesplacené závazky Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

182

CASH FLOW


183

PENĚŽNÍ PŘÍJMY - prodej za hotové - úhrady pohledávek - přijaté půjčky a úvěry - vklady vlastníků

CASH FLOW

PENĚŽNÍ VÝDAJE - platby za faktury - výplaty mezd - nákup strojů (investic) - odvody daní - splátky půjček a úvěrů - výplata dividend Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

184

CASH FLOW (CF) Cash Flow představuje rozdíl peněžními příjmy a peněžními výdaji za sledované období:

– peněžní příjmy zvyšují a peněžní výdaje snižují Cash Flow vychází z pohybu peněžních prostředků, které má podnik uloženy na bankovních účtech, peněžních prostředků v hotovosti a peněžních ekvivalentů. Tento pohyb se sleduje za určité období v souvislosti s ekonomickou činností, kterou podnik vykonává Příklady možných problémových míst: • Pohledávky • Nevhodně nakoupené zásoby • Investice přebíhají růst marží a tržeb Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

185

CASH FLOW (CF) Rozlišujeme CF ze tří základních činností: • CF z provozních činností • CF z investičních činností • CF z finančních činností • Podniky vykazují CF v přehledu o peněžních tocích (součást účetní závěrky a výroční zprávy) Pro sestavení přehledu lze využít: • Přímou metodu – tedy přímé sledování příjmů a výdajů • Nepřímou metodu – vychází se z výsledku hospodaření a z rozvahy podniku. Porovnávají se zůstatky na začátku a konci sledovaného období v rozvaze a dosažený zisk Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

186

P.

Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období (v tis. Kč) Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním A. 1 Úpravy o nepeněžní operace A. 1 1 Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku A. 1 2 Změna stavu opravných položek, rezerv A. 1 3 Zisk/Ztráta (-/+) z prodeje stálých aktiv A. 1 4 Výnosy z dividend a podílů na zisku A. 1 5 Vyúčtované nákladové úroky s vyjímkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky A. 1 6 Případné úpravy o ostatní nepěněžní operace A. * Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim.položkami A. 2 Změny stavu nepěněžních složek pracovního kapitálu A. 2 1 Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv A. 2 2 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv A. 2 3 Změna stavu zásob A. 2 4 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a ekvivalentů A. ** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami A. 3 Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných A. 4 Přijaté úroky A. 5 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období A. 6 Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmů A. *** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B. 1 Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv B. 2 Příjmy z prodeje stálých aktiv B. 3 Půjčky a úvěry spřízněným osobám B. *** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností C. 1 Dopady změn dlouhodobých,resp. krátkodobých závazků C. 2 Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty C. 2 1 Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd. C. 2 2 Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkům C. 2 3 Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů C. 2 4 Úhrada ztráty společníky C. 2 5 Přímé platby na vrub fondů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02 C. 2 6 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně C. *** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení resp. snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na konci účetního období (v tis. Kč)

65 091 43 989 3 154 12 184 -8 486

-544 47 143 33 099 23 424 11 606 -1 931 80 242 544 -12 753 68 033 -26 358

-26 358

-38 889

-38 889 -38 889 2187 786 67 877

Přehled o peněžních tocích (nepřímá metoda) AKTIVA (MAJETEK) • Zvýšení jakékoliv položky aktiv (kromě peněžních prostředků) vyvolá snížení peněžních prostředků (negativní (-) peněžní tok) • Snížení jakékoliv položky aktiv (kromě peněžních prostředků) vyvolá zvýšení peněžních prostředků (pozitivní (+) peněžní tok)

PASIVA (KAPITÁL, ZDROJE) • Zvýšení jakékoliv položky pasiv vyvolá zvýšení peněžních prostředků (negativní (-) peněžní tok) • Snížení jakékoliv položky pasiv vyvolá snížení peněžních prostředků (pozitivní (+) peněžní tok) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

188

Jak zvyšovat Cash Flow? • Zajistit si kratší doby splatnosti u svých zákazníků • Zajistit si delší doby splatnosti u svých dodavatelů nebo zaplatit svým dodavatelům později, pokud to nenaruší obchodní vztahy • Snižovat režijní náklady a platby s nimi spojené • Omezovat rozsah zásob a prostředků, které jsou v zásobách výzané • Pokusit se eliminovat sezónní výkyvy v poptávce • Založení vnitropodnikové banky (cash-pooling) • Prodat pohledávky finančním institucím • Prodat majetek formou zpětného leasingu • Pokusit se zvýšit cenu našich výrobků (hledat produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

189

Investice a podnik


190

Zdroje financování investic Vlastní zdroje

Cizí (externí - vnější) zdroje:

Vlastní interní: • odpisy • zisk (tzv. samofinancování)

• dlouhodobé (investiční) úvěry • emise dluhopisů (obligací) • finanční leasing

Vlastní externí - vnitřní: • vklady vlastníků • tzv. rizikový kapitál

• Výhoda cizích zdrojů je v ceně. Cizí zdroje jsou levnější a současně je množné si úroky odečíst od daňového základu (tzv. daňový štít)


191

Financování podniku v závislosti na vývojové fázi firmy FFF *

Vysoké

BUSINESS ANGELS RIZIKOVÝ KAPITÁL

RIZIKO INVESTICE

BUYOUT KAPITÁLOVÉ TRHY

BANKY A LEASINGOVÉ SPOLEČNOSTI

Nízké Založení * Family, Friends, Fools

Počáteční růst FÁZE VÝVOJE FIRMY

Etablovaná firma


192

Čas a riziko ve finančním řízení


193

Investiční trojúhelník Výnosnost (rentabilita)

Rizikovost (bezpečnost)

Likvidnost (čas)


194

Riziko ve finančním řízení • Budoucí očekávané platby jsou většinou spojeny s rizikem, zda budou očekávání naplněna; riziko je tedy stupeň nejistoty spojený s očekávaným výsledkem • Čím vyšší je riziko vložení prostředků do určitého aktiva (projektu), tím vyšší je požadován výnos aktiva (projektu) • Při stejném riziku je preferován vyšší výnos před výnosem nižším a stejně tak při stejném výnosu je preferováno riziko nižší před rizikem vyšším • Motivem pro vložení peněžních prostředků do určitého aktiva (projektu) je očekávání vyššího výnosu, než by přineslo vložení prostředků do jiného aktiva (projektu), ovšem s ohledem na míru rizika a likvidnost aktiva Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

195

Kvantifikace rizika ve finančním řízení a investování • Očekávaný výnos z držení rizikového aktiva (projektu) by měl být dán výnosem plynoucím z držení bezpečného aktiva (projektu) navýšeného o rizikovou prémii plynoucí z typu drženého aktiva (projektu) Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko 10,5% 3,8%* 6,7%** * Jako bezrizikový výnos se velmi často bere míra výnosnosti státních dluhopisů ** Prémie za riziko je součtem rizik podnikatelského, finanční stability, provozního rizika (model CAPM) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

196

Kritéria efektivnosti investic Výnosnost (rentabilita)

Rizikovost (bezpečnost)

Likvidnost (čas)

Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, minimální rizika a co nejdříve se zaplatí! Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

197

Metody hodnocení investic


198

Metody hodnocení investic Statické metody

Dynamické metody

A. Průměrný roční výnos

A. Čistá současná hodnota

B. Průměrná doba návratnosti

B. Vnitřní výnosové procento

C. Průměrná procentní výnosnost

C. Index ziskovosti

D. Doba návratnosti

D. Diskontovaná doba návratnosti

Neberou v úvahu faktor času a rizika!

Pracují s faktorem času a zohleďnují rizika!


199

Statické metody • Při použití statických metod se peněžní příjmy z investice porovnávají s kapitálovými výdaji • Hlavní nedostatek statických metod: neberou v úvahu faktor času a nezahrnují faktor rizika • Využívají se především pro hodnocení investičních projektů, které jsou málo významné, mají krátkou dobu životnosti a nízký stupeň rizika • Statické metody: – – – –

doba návratnosti průměrný roční výnos průměrná doba návratnosti průměrná procentní výnosnost


200

Statické metody • Doba návratnosti (Payback Period, PP)

PP

∑ CF n =1

n

=K

CFn – příjmy plynoucí z investice v jednotlivých letech K – kapitálové výdaje na investici Doba návratnosti je doba, za kterou se kumulované příjmy plynoucí z investice rovnají kapitálovým výdajům na investici. Doba návratnosti by měla menší než doba používání investice (aktiva). Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

201

Příklad • Podnik se rozhodl zakoupit nový stroj za 400 tis. Kč, který bude uveden do provozu v následujícím roce a má životnost 4 roky. V jednotlivých letech se předpokládají příjmy 380 tis. Kč. • Stanovte dobu návratnosti?

Z toho v roce:

Úhrn za V tis. Kč

Období

0

1

Příjmy z investice

800,0

2

Kapitálový výdaj

400,0 400,0

1

2

3

4

0,0 200,0 180,0 200,0 220,0 0,0

0,0

0,0

0,0


202

Řešení příkladu Kapitálový výdaj spojený s investicí je 400 tis. Kč 1. Rok - Za první rok se vrátí 200 tis. Kč (příjmy) 2. Rok - V druhém roce se vrátí 180 tis. Kč (příjmy) 3. Rok - V třetím roce do pokrytí kapitálového výdaje 400 tis. Kč zbývá ještě 20 tis. Kč (za první a druhý rok mám kumulativní příjem 380 tis. Kč). V třetím roce bude příjem 200 tis. Kč a proto již jen počítám, za jak dlouho v třetím roce získám zbývající příjem 20 tis. Kč. 20 tis. Kč / 200 tis. Kč = 0,1 roku Doba návratnosti investice = 2,1 roku Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

203

Dynamické metody • Při použití dynamických metod se také peněžní příjmy z investice porovnávají s kapitálovými výdaji • Dynamické metody však berou v úvahu faktor času; všechny vstupní parametry jsou diskontovány na současnou hodnotu (v diskontním faktoru (sazbě) ‚ je promítnuto působení času i rizika) • Dynamické ukazatele efektivnosti investic:

– – – –

Čistá současná hodnota (NPV) Vnitřní výnosové procento (IRR) Index ziskovosti (PI) Diskontovaná doba návratnosti


204

Diskontní sazba • Při hodnocení investic pomocí dynamických metod jsou příjmy a výdaje spojené s investicí diskontovány pomocí diskontní sazby na současnou hodnotu Diskontní sazba (i) = Podniková diskontní míra • Určení podnikové diskontní míry se určuje na základě celkových nákladů na kapitál podniku (WACC). Investice financované jen z vlastních zdrojů by měly mít diskontní sazbu vyšší než náklady na vlastní kapitál (re). Investice financované jen cizích zdrojů diskontní sazbu vyšší než náklady na cizí kapitál (rd). V případě kombinace vlastního i cizího kapitálu bereme v úvahu průměrné náklady na kapitál (WACC) = Diskontní sazba (i) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

205

Diskontní sazba • Průměrné kapitálové náklady (WACC) vyjadřují náklady celkového kapitálu podniku: Debt Equity WACC = rd * ( 1 – t) * ———— + re * ———— Capital Capital • rd – průměrná úroková sazba cizího kapitálu • re – náklady vlastního kapitálu (očekávaný výnos vlastníka) Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko 10,5% 3,8%* 6,7%** * Jako bezrizikový výnos se velmi často bere míra výnosnosti státních dluhopisů ** Prémie za riziko je součtem rizik podnikatelského, finanční stability, provozního rizika


206

Dynamické metody - příklad Posuďte investici pomocí dynamických metod hodnocení? Celkem

Z toho v roce:

(v tis. Kč)

Roky (0 – 4)

0

1

Příjmy z investice

1520,0

0,0 380,0 380,0 380,0 380,0

2

Provozní výdaje

672,0

0,0 168,0 153,0 168,0 183,0

3

Cash Flow z investice

848,0

0,0 212,0 227,0 212,0 197,0

4

Diskontované Cash Flow z investice (i* = 15 %)

607,9

0,0 184,3 171,6 139,4

5

Kapitálový výdaj

400,0 400,0

1

0,0

2

0,0

3

0,0

4

112,6 0,0

* i .. Diskontní sazba = podnikové diskontní sazbě pro hodnocení investic (např. WACC) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

207

Čistá současná hodnota (NPV) • Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi příjmy z investice a kapitálovými výdaji, které jsou diskontovány na současnou hodnotu (diskontní sazbou)

N

NPV = ∑ n =1

– – – – –

CFn

(1 + i )

n

−K

CFn - příjmy z investice v jednotlivých letech podnikání i - diskontní sazba v desetinném vyjádření n - jednotlivé roky životnosti investice N - doba životnosti investice K - kapitálové výdaje na investici


208

Řešení příkladu Metoda: Čistá současná hodnota

N

NPV = ∑ n =1

CFn

(1 + i )

n

−K

• Z rozdílu mezi příjmy a výdaji, které se váží k hodnocené investici, spočítáme Cash Flow, které z investice plyne • Takto získané Cash Flow pro jednotlivé roky diskontujeme pomocí diskontní sazby i=15% a získáme diskontované CF v jednotlivých letech • Čistá současná hodnota (NPV) je rovna rozdílu mezi součtem diskontovaného Cash Flow za všechna období a kapitálovým výdajem na začátku, kdy jsme investici provedli • Čistá současná hodnota = 607,9 – 400 = 207,9 tis. Kč Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

209

Čistá současná hodnota (NPV) • Je-li NPV kladná pak se investice podniku vyplatí a přispívá k růstu hodnoty podniku tím, že vytvořila příjmy vyšší než vložené kapitálové výdaje • Je-li NPV záporná pak se investice podniku nevyplatí, neboť příjmy z investice nedosáhly výše vložených kapitálových výdajů • Je-li NPV = 0 pak investice podniku nic nepřinese


210

Vnitřní výnosové procento (IRR) • Vnitřní výnosové procento představuje relativní výnos (rentabilitu), který investice přináší během své doby životnosti. Vnitřní výnosové procento je taková diskontní sazba (IRR), při které se diskontované příjmy rovnají kapitálovému výdaji (NPV = 0)

N

CFn

∑ (1+ IRR ) n =1

= K n

• Čím vyšší má investice IRR, tím vyšší je její relativní výnos (rentabilita). Aby však bylo možné investici považovat za výhodnou, je potřeba porovnat hodnotu IRR s podnikovou diskontní mírou (IRR > WACC (re, rd)) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

211

Řešení příkladu N

Metoda: Vnitřní výnosové procento

CFn

∑ (1+ IRR ) n =1

n

=K

• Hledáme takovou diskontní sazbu (IRR), při které se diskontované Cash Flow rovnají kapitálovému výdaji (NPV = 0). Spočítám (pokus omyl) dva výsledky pro Čistou současnou hodnotu (NPV) tak, aby první NPVk > 0 (kladná) a druhá NPVz < 0 (záporná). IRR je mezi použitými diskontními sazbami ik a iz

• IRR = 39,3 %; postup pro i = 39 % je NPV = 1,7 tis. Kč; pro i = 40 % NPV = - 4,2 tis. Kč Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

212

Index ziskovosti (PI) • Index ziskovosti se stanoví jako poměr diskontovaných příjmů z investice a kapitálových výdajů. Jeho využití je při srovnávání různých investičních projektů mezi sebou N

PI =

CFn

∑ (1 + i ) n =1

n

K

• Bude-li PI > 1 pak je NPV je kladná a investici lze doporučit k realizaci. Čím bude PI vyšší, tím je projekt pro podnik ekonomicky výhodnější • Bude-li PI < 1 pak je NPV je záporná a investice se podniku nevyplatí realizovat Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

213

Řešení příkladu Metoda: Index ziskovost (PI) N

PI =

CFn

∑ (1 + i ) n =1

n

K

• Počítáme poměr diskontovaného Cash Flow z investice a kapitálových výdajů. • Diskontované Cash Flow z inevstice = 607,9tis. Kč • Kapitálové výdaje = 400 tis. Kč • Index ziskovosti (PI) = 607,9/400 = 1,52 Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

214

Diskontovaná doba návratnosti (PPD) • Diskontovaná doba návratnosti říká, za jak dlouho se z diskontovaných příjmů z investice splatí kapitálové výdaje

PPd

K =∑ n =1

CFn

(1+ i )

n

• Za efektivní je považována investice, jejíž diskontovaná doba návratnosti je kratší než doba životnosti investice • Metoda se používá zpravidla jako doplňující kritérium při hodnocení investic neboť neinformuje o tom, jaké příjmy generuje investice po splacení počátečních kapitálových výdajů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

215

Řešení příkladu PPd

Metoda: Diskontovaná doba návratnosti (PPD)

K =∑ n =1

CFn

(1+ i )

n

• Zjišťujeme za jak dlouho se z diskontovaných příjmů z investice splatí kapitálové výdaje 1. Rok - Za první rok se vrátí 184,3 tis. Kč (diskontované CF) 2. Rok - V druhém roce se vrátí 171,6 tis. Kč (diskontované CF) 3. Rok - V třetím roce do pokrytí kapitálového výdaje 400 tis. Kč zbývá ještě 44,1 tis. Kč (za první a druhý rok mám kumulované diskontované CF 355,9 tis. Kč). V třetím roce bude diskontované CF 139,4 tis. Kč a proto již jen počítám, za jak dlouho v třetím roce získám zbývajících 44,1 tis. Kč. 44,1 tis. Kč / 139,4 tis. Kč = 0,32 roku • Diskontovaná doba návratnosti = 2,32 let Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

216

Postup při hodnocení investice


217

Postup při hodnocení investice A.

Určení kapitálových výdajů

B.

Stanovení příjmů z investice

C.

Určení diskontní sazby (diskontní faktor)

D.

Vlastní hodnocení a interpretace výsledků

Statické metody • • • •

Průměrný roční výnos Průměrná doba návratnosti Průměrná procentní výnosnost Doba návratnosti

Dynamické metody • • • •

Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Index ziskovosti Diskontovaná doba návratnosti


218

A. Určení kapitálových výdajů • Za kapitálové výdaje považujeme všechny peněžní toky (zpravidla výdaje), které souvisejí s danou investicí (až do okamžiku zahájení jejího využívání) • U kapitálových výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je třeba započítat i výdaje, které s pořízením majetku souvisejí (zpracování projektu, výdaje na dopravu, instalace zařízení, …) a výdaje na změnu čistého pracovního kapitálu (nárůst zásob, pohledávek, finančního majetku) • Kapitálové výdaje mohou být vynaloženy jednorázově, ale i postupně v delším časovém horizontu. V takovém případě je potřeba použit dynamických metod a zohlednit časovou hodnotu peněz Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

219

B. Stanovení příjmů z investice • Příjmy z investice jsou odhadované peněžní toky, které investice v jednotlivých letech podniku přinese • Stanovení přímů vychází z plánu (odhadu) tržeb a z plánu provozních výdajů v jednotlivých letech za které investici hodnotíme • Do příjmů z investice je třeba započítat i případné příjmy z prodeje dlouhodobého majetku po skončení využívání investice • Při vyřazování investice mohou vznikat výdaje na odstranění dlouhodobého majetku. I ty musí být také do výpočtu zahrnuty Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

220

C. Určení diskontní sazby • Diskontní sazba se stanovuje obvykle na základě nákladů na kapitál. Při financování investice vlastním i cizím kapitálem je třeba stanovit průměrné náklady na kapitál (WACC) • Na základě požadované výnosnosti investice – vycházíme z alternativního výnosu kapitálu (výnosnost nejlepší varianty, která se neuskuteční z důvodu investování do jiné, námi posuzované, investice), nebo z modelu CAPM, který stanovuje diskontní sazbu jako požadovanou výnosnost = úroková sazba bezpečných investic + prémie za riziko Výnos = Bezrizikový výnos + Prémie za riziko 10,5% 3,8% 6,7% Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

221

D. Vlastní hodnocení a interpretace výsledků • Při posuzování efektivnosti investic se jako klíčová metoda bere dynamická metoda Čistá současná metoda (NPV) – hodnocení jaké peněžní prostředky je schopna investice generovat při respektování časové hodnoty peněz a rizikovosti investice • Metodu NPV je vhodné doplnit výpočtem IRR (výnosnost investice) a následně ji porovnat s očekáváním podniku případně s jinými projekty • Z pohledu řízení peněžních prostředků můžeme se pomocí metody Diskontovaná doba návrat (Payback Period) dozvědět o likviditě dané investice, tj. za jakou dobu dosáhnou příjmy z investice kapitálové výdaje Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

222

Příprava na týmový test Na příští cvičení si přineste kalkulačku a projděte si: • Prezentaci k třetí přednášce (146 – 223) • Kapitoly 5, 6, 7 a 8 - Manažerská ekonomika, Synek • Témata v týmovém testu – – – – – –

Hodnocení podnikových investic a metody hodnocení Principy řízení Cash-flow Pracovní kapitál a přístupy k jeho financování Výpočet CF nepřímou metodou Výpočet dynamických metod hodnocení investice Výpočet nákladů na kapitál (WACC)


223



224

Téma 7: NOVÉ A TRADIČNÍ PODNIKOVÉ SYSTÉMY


225

Nové podnikové systémy Pod pojmem nové podnikové systémy si můžeme představit reálné systémy řízení podniků, které jsou založeny na filozofii „Just-in-Time“ s cílem zcela eliminovat ztráty podniku v oblastech: – – – – – – –

úspory času (poruchy, prostoje, neproduktivní činnosti) redukce skladovacích prostor zlepšení kvality výrobků a služeb snížení kapitálu vázaného v zásobách větší přizpůsobivost při dodávkách širšího sortimentu eliminace operací nepřidávajících hodnotu zvýšení ziskovost prostřednictvím nižších nákladů

Nové podnikové systémy jsou primárně orientovány na procesy (procesní řízení) a nikoliv na dílčí operace jak tomu bylo u systémů tradičních Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

226

Hlavní charakteristiky nových výrobních systémů • Just-in-Time (úplná eliminace ztrát v procesech) • Řízení kvality (TQM) • Řízení zákazníkem (Tažení „Pull“) • Štíhlé řízení (Lean Production) • Úplná zaměstnanecká účast (KAIZEN) • „TPM“ (Total Productive Maintenance) • Integrace dodavatelů (Supply Chain Management) • Dokonalá informační podpora podnikových procesů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

227

Systémy „tlaku“ a „tahu“ Tradiční systém Podnik vyrábí na základě předpokládaných prodejů. Jde o systém tlaku (push systém). Podnik tlačí zásoby na trh v očekávání jejich prodeje.

Moderní systém Podnik s výrobou produktů čeká, dokud je zákazník nepožaduje. Mluvíme o systému tahu (pull systém). Požadavek zákazníka tak vlastně začíná výrobu, vytahuje zásoby. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

228

Metodika POKA-YOKE“ Program předcházením vadám Chyby způsobené vlivem neznalosti

Chyby plynoucí z diletantství

Chyby plynoucí ze zapomnětlivosti

Chyby akumulované

Chyby plynoucí z přehlédnutí

Chyby plynoucí z nedostatku standardů

Chyby plynoucí z nerespektování pravidel

Chyby plynoucí ze špatné konstrukce

Chyby plynoucí z nepozornosti

Chyby způsobené nevhodnou ergonomií

Chyby plynoucí z pomalé reakce

Chyby záměrné


229

Téma 8: ŘÍZENÍ EFEKTIVNOSTI PODNIKU


230

Finanční analýza

Téma 8: ŘÍZENÍ EFEKTIVNOSTI PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

231

Finanční analýza Cílem finanční analýzy je poznat finanční výkonnost a zdraví podniku, identifikovat slabé stránky a stanovit stránky silné pro budoucí rozvoj podniku Finanční analýza je analytický postup, který vede k zjištění a vyhodnocení finanční situace podniku. Finanční analýza poskytuje informace z minulosti pro rozhodování o budoucnosti podniku Finanční analýza má smysl jedině v případě, že je použita jako nástroj hodnocení a porovnávání údajů a vytváření informací nových, které mají vyšší hodnotu než zkoumané primární informace


232

Externí finanční analýza • Externí finanční analýza vychází z veřejně dostupných informací, které podnik o sobě zveřejňuje. Je realizována externím analytikem (bankovní, investiční) a slouží jako „kontrola“ vývoje hospodaření podniku pro investory • Externí zdroje informací: – Veřejně dostupných účetních závěrek (Obchodní rejstřík – sbírka listin, specializované databáze) – Informace z finančního (kapitálového trhu) – Informace z odborných periodik a publikací – Veřejně dostupné informace o podniku (podnikové PR) – Doporučení specializovaných investičních agentur


233

Interní finanční analýza • Interní finanční analýza – podnikový finanční analytik má k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku. Jím zpracované výstupy slouží na podporu rozhodování a pro finanční plánování • Interní zdroje informací: – – – –

Účetní finanční výkazy podniku (Y, H1/2, Q1/4, M1/12) Účetní informace z manažerského účetnictví Podnikové statistiky Předpovědi vývoje (prodej a marketing)

Interně zpracovaná analýza přesahuje rámec klasické finanční analýzy a je součástí vnitropodnikových rozborů, které velmi často provádějí oddělení controllingu Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

234

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 20 Ověřování účetní závěrky auditorem Společnosti, které ke konci účetního období překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří (akciové společnosti) nebo dvou ze tří (ostatní obchodní společnosti a družstva) uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50 § 21a Způsoby zveřejňování Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku ….. přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy * Upraveno dle zákona o účetnictví Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

235

Etapy finanční analýzy 1. Výpočet ukazatelů zkoumaného podniku (sběr informací o podniku, jejich ověření a výpočet ukazatelů)

2. Porovnání hodnot ukazatelů s odvětvovými průměry (sběr informací o odvětví, konkurenci, výpočet ukazatelů a hodnocení relativní pozice zkoumaného podniku „benchmarking“)

3. Analýza časových trendů (zhodnocení vývoje ukazatelů v čase, nalezení trendů ve vývoji)

4. Hodnocení vzájemných vztahů mezi ukazateli (analýza vztahů mezi ukazateli, pyramidální funkční vztahy)

5. Návrhy na opatření v řízení podniku (variantní návrhy na opatření a odhady rizik možných variant) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

236

Metody finanční analýzy FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA • vyhodnocování na základě kvalitativních údajů o podniku • základní metodou analýzy je odborný odhad založený na zkušenostech analytika a informacích kvantitativní povahy, které jsou do analýzy zahrnuty, ale nebývají zpracovány matematickým aparátem

TECHNICKÁ ANALÝZA • kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematicko-statistických a dalších metod jako: – analýza časových řad – dynamika ekonomických procesů – matematické modely predikce – vícerozměrná analýza


237

Základní metody finanční analýzy A. Analýza extenzivních ukazatelů B. Analýza fondů finančních prostředků C. Analýza poměrových ukazatelů

• • • • •

Ukazatele rentability Ukazatele likvidity Ukazatele finanční stability Ukazatele aktivity Ukazatele tržní hodnoty

D. Analýza soustav ukazatelů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

238

Analýza poměrových ukazatelů •

Poměrové ukazatele jsou základním nástrojem finanční analýzy. Vypočtené ukazatele je potřeba porovnávat v čase (hledání trendů vývoje podniku) nebo mezi srovnatelnými podniky (benchmarking výkonnosti)

•

Základní skupiny ukazatelů: – Ukazatele rentability - ukazují, jak je zhodnocován investovaný kapitál – Ukazatele likvidity - vyjadřují potenciální schopnost podniku vyrovnat se se splatnými závazky – Ukazatele finanční stability - vypovídají o kapitálové struktuře podniku a riziku věřitelů – Ukazatele aktivity - odrážejí vázanost kapitálu v jednotlivých složkách majetku – Ukazatele tržní hodnoty - vycházejí z tržní ceny akcií a informují o tom, jak podnik posuzují a hodnotí investoři


239

Význam finanční analýzy pro „Stakeholders“ MANAGEMENT

VLASTNÍCI

VĚŘITELÉ


240

Ukazatele rentability • Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku dosahovat zisku a vytvářet tak nové zdroje pro budoucí rozvoj podniku a uspokojování vlastníků (investorů) Poměrové ukazatele rentability poměřují zisk* na investovaný kapitál** Ukazatele rentability se skládají z kombinace: * Zisků - EAT, EBT, EBIT, EBITDA, NOPAT, ekonomický zisk) a ** Investovaného kapitálu - vlastní kapitál, celkový investovaný kapitál, může jím být v některých případech i zvolená část majetku, která představuje investovaný kapitál – tedy vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

241

Kategorie zisku • EAT (Earnings after Taxes) je výsledek hospodaření za účetní období (čistý zisk); zisk po zdanění, který je určen k rozdělení mezi vlastníky a podnik (k výplatě zisků nebo k reinvestování zpět do podniku)

• EBT (Earnings before Taxes) je výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním (zisk před zdaněním); důležitý pro posouzení výkonnosti podniku

• EBIT (Earnings before Interest and Taxes) je výsledek hospodaření před úroky a zdaněním; efekt podnikatelské činnosti podniku bez ohledu na zvolený způsob financování a na zdanění

• EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) je výsledek hospodaření před zdaněním, úroky a odpisy; efekt podnikání bez ohledu na zvolený způsob financování, na zdanění i na způsob odepisování dlouhodobého majetku a dlouhodobých splátek Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

242

Ukazatele rentability • Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE - Return on Capital Employed) - měří výnosnost investovaného kapitálu bez ohledu na kapitálovou strukturu: EBIT ROCE = ———————————————————— Vlastní kapitál + Dlouhodobý cizí kapitál

• Rentabilita aktiv (ROA – Return on Assets) - vyjadřuje návratnost vloženého kapitálu ve formě aktiv (tedy výdělečnou schopnost vloženého kapitálu): EBIT ROA = ————————— Aktiva Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

243

Ukazatele rentability • Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) vyjadřuje míru zhodnocení vlastního kapitálu: EAT (čistý zisk) ROE = ————————————— Vlastní kapitál

• Rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) vyjadřuje míru zhodnocení tržeb: EAT (čistý zisk) ROS = ————————————— Celkové tržby Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

244

Ukazatele likvidity • Ukazatele krátkodobé finanční rovnováhy, které měří schopnost podniku hradit závazky v horizontu 1 roku (princip: Krátkodobý majetek/Krátkodobé závazky) • Běžná likvidita (Current Ratio) - doporučený poměr 1,5 – 2,5 = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky • Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio) - doporučený poměr 1 – 1,5 = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky • Hotovostní likvidita (Cash Position Ratio) - doporučený poměr nad 0,5 = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

245

Ukazatele likvidity MAJETEK

DLOUHODOBÝ MAJETEK

KAPITÁL VLASTNÍ KAPITÁL

DLOUHODOBÝ CIZÍ KAPITÁL OBĚŽNÝ MAJETEK KRÁTKODOBÝ CIZÍ KAPITÁL


246

Ukazatele finanční stability (zadluženosti) • Zadluženost vzniká v případě, kdy podnik používá pro financování svých aktiv cizí kapitál; užití cizích zdrojů má vliv na rentabilitu podnikání (ziskovost) a je spojeno s riziky v případě, kdy se podniku nedaří (je ve ztrátě) • Ukazatele se dělí na: ukazatele míry finančního krytí a ukazatele rozvahové Ukazatele míry finančního krytí: • Ukazatel úrokového krytí = EBIT / Placené úroky • Míra krytí dluhového břemene = EBIT / (Placené úroky + Splátky jistiny) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

247

Ukazatele finanční stability (zadluženosti) Ukazatele rozvahové: • Ukazatel věřitelského rizika = Cizí kapitál / Celková aktiva • Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv = Vlastní kapitál / Celková aktiva • Finanční páka = Celková aktiva / Vlastní kapitál • Poměr kapitálu věřitelů a kapitálu akcionářů (Debt to Equity Ratio) = Kapitál věřitelů / Kapitál akcionářů Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

248

Ukazatele aktivity • Ukazatele aktivity jsou zaměřeny na schopnost podniku využívat majetek, který podnik vlastní (pořídil z vlastního nebo cizího kapitálu) • Ukazatele aktivity měří buď rychlost obratu (kolikrát se za určité období majetek „obrátí“) nebo dobu obratu (jak dlouho je majetek v dané formě „vázán“) • Rychlost obratu = Tržby nebo náklady / Stav položky aktiv • Doba obratu = Stav položky aktiv / Denní tržby nebo náklady * Denní tržba = roční tržby / 360 (stejné pro náklady) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

249

Ukazatele aktivity • Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) = Tržby / Aktiva • Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover) = Tržby/Dlouhodobý majetek • Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) = Tržby/Zásoby • Doba obratu zásob (Inventory Turnover) = Zásoby/(Tržby/360) • Doba splatnosti pohledávek (Average Collection Period) = Pohledávky/(Tržby/360) • Doba splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period) = Krátkodobé závazky/(Nákupy na úvěr/360) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

250

Ukazatele tržní hodnoty • Čistý zisk na akcii (EPS – Earnings per Share) vyjadřuje míru čistého zisku na jednu akcii vlastního kapitálu: EAT (čistý zisk) EPS = ————————————— Počet emitovaných akcií

• Dividendový výnos (Dividend Yield) vyjadřuje míru zhodnocení investice pro akcionáře: Dividenda na 1 akcii Dividendový výnos = ————————————— * 100 Tržní cena akcie Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

251

Význam finanční analýzy pro „Stakeholders“ MANAGEMENT

VLASTNÍCI

VĚŘITELÉ

Provozní výkonnost

Rentabilita

Likvidita

Obchodní marže Hrubá marže Analýza nákladů Přidaná hodnota Řízení aktiv (majetku) Obrátkovost aktiv Pracovní kapitál Pohledávky Obrátka zásob Závazky Rentabilita EBIT, EBITDA ROA

ROE EPS (zisk na akcii)

Ukazatele likvidity

Výplata zisků

Stabilita

Dividenda na akcii Dividendový výnos Pravidelnost výplaty zisků

Ukazatel zadluženosti Dluh na vlastní jmění

Tržní ukazatele

Obsluha dluhu

Cena akcie Price/Earning Ratio (P/E) Tržní cena vs. nominální

Úrokové krytí Krytí fixních poplatků


252

Syntetický pohled na podnik Analýza soustav ukazatelů - Pyramidové struktury poměrových ukazatelů postihují charakteristické rysy podnikání ve vzájemných souvislostech: • Du Pont diagram = základní pyramidová struktura ukazatelů, která hodnotí vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE) pro akcionáře a vysvětluje, které ekonomické veličiny (ukazatele) ovlivňují celkový výsledek

• Model INFA = model hodnocení tvorby ekonomické přidané hodnoty (EVA) v podmínkách českého hospodářství (zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu) Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

253

Du Pont diagram Čistý zisk Tržby Aktiva ROE = ——————— * —————— * ————————— Tržby Aktiva Vlastní kapitál

1) Zisková marže

3) Finanční páka 2) Obrátkovost aktiv

Rozborem ukazatele ROE (rentability vlastního kapitálu) je možné posoudit výkonnost společnosti ze tří hledisek: 1) Schopnosti společnosti generovat zisk při určité úrovni tržeb, 2) Efektivností a produktivitou s níž je společnosti schopna vytvořit s daným objemem aktiv (majetku) na vstupu, co největší výstup v podobě tržeb za výrobky a služby, 3) Vlivem finanční páky, která představuje míru využití cizího kapitálu při financování společnosti a díky nižším nákladům na cizí kapitál ve srovnání s kapitálem vlastním Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

254

Du Pont diagram 3) Finanční páka 1) Zisková marže

2) Obrátkovost aktiv

Analýza položek VÝSLEDOVKY


Analýza položek ROZVAHY 255

Finanční páka Použití cizího kapitálu zvyšuje za určitých podmínek rentabilitu kapitálu vlastního (ROE = Zisk / Vlastní kapitál) Ukazatel C (Celkový kapitál ) z toho E (Vlastní kapitál) D (Cizí kapitál) EBIT (Provozní zisk) rd (úrok z cizího kapitálu) v % rd (úrok z cizího kapitálu) EBT (Zisk před zdaněním) Daň z příjmu (v %) Daň z příjmu EAT (Čistý zisk) ROE (rentabilita vlastního kapitálu)

Podnik A Podnik B 2 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 2 000 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 0,00 Kč 1 000 000,00 Kč 400 000,00 Kč 400 000,00 Kč 0,00% 8,00% 0,00 Kč 80 000,00 Kč 400 000,00 Kč 320 000,00 Kč 15,00% 15,00% 60 000,00 Kč 48 000,00 Kč 340 000,00 Kč 272 000,00 Kč 17,00%

27,20%


256

Ekonomická přidaná hodnota a hodnocení produktivity

Téma 8: ŘÍZENÍ EFEKTIVNOSTI PODNIKU Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

257

Ekonomická přidaná hodnota • Princip hodnocení výkonnosti podniků na základě schopnosti vytvářet ekonomickou přidanou hodnotu vznikl ve Spojených státech počátkem devadesátých let. V roce 1991 zpracovala a publikovala poradenská firma Stern Stewart & Co. koncept „Economic Value Added – EVA“ jako nástroj k řízení a oceňování podniků • Ukazatel „EVA“ byl definován jako: „operating profits less the cost of all capital employed to produce those earnings“ „operativní zisk snížený o náklady na veškerý kapitál použitý k produkci tohoto zisku“ Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

258

Ekonomická přidaná hodnota • Ukazatel EVA vychází z jednoho ze základního cílů podniku, kterým je maximalizace zisku. Ukazatel EVA však nehodnotí výkonnost podniku na základě zisku účetního, ale bere v úvahu zisk ekonomický • Rozdíl ekonomického zisku proti zisku účetnímu spočívá v tom, že ekonomický zisk je rozdílem mezi výnosy a ekonomickými náklady, tj. náklady, které kromě účetních nákladů zahrnují i tzv. náklady oportunitní a faktor rizika účetní zisk = výnosy – účetní náklady

ekonomický zisk = výnosy – ekonomické náklady Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

259

Ekonomická přidaná hodnota • Ukazatel EVA v tomto směru představuje určitý průlom v tradičním pohledu na výkonnost podniku a měření hodnoty podniku, která zohledňuje schopnost podniku vytvořit takové zisky, které překonají očekávání akcionářů (majitelů). • EVA = rozdíl mezi provozním výsledkem hospodaření po zdanění (NOPAT) a náklady na kapitál (WACC) EVA = NOPAT – WACC * C WACC … průměrné náklady na kapitál C … celkový dlouhodobě investovaný kapitál Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

260

Ekonomická přidaná hodnota EVA

-

NOPAT

Provozní zisk

Tržby

-

*

(1 - t)

Náklady kapitálu

Kapitál

*

WACC

Náklady


261

Ekonomická přidaná hodnota Rozklad ukazatele EVA, dává odpověď na otázku, jaké možnosti má podnik pro zvyšování hodnoty EVA? • Zvyšování provozního zisku (NOPAT) • Změna struktury kapitálu (efekt finanční páky) • Snižování nákladů na kapitál (WACC) – volba levnějšího kapitálu (zdroje financování) – omezování výše potřebného kapitálu (neefektivní aktivity)

• Rozbor ukazatele EVA je využíván jako jedno z měřítek investoři při pohledu na výkonnost daného podniku. Hodnotí se jím schopnost podniku zhodnotit investovaný kapitál s ohledem na riziko spojené s podnikáním v daném oboru Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

262

Zvyšující se produktivita podniku je základním předpokladem pro rozvoj a uspokojování potřeb všech zainteresovaných skupin (stakeholders)


263

Produktivita podnikových systémů • Produktivita je účinnost využívání výrobních faktorů (vstupů) ve výrobě. Úroveň produktivity je určena poměrem množství produkce k objemu využitých vstupů za určité období: (výrobní) výstup / (výrobní) vstup • Podnik by měl analyzovat celkovou produktivity podniku, která se skládá z parciálních produktivit jednotlivých vstupů výstup výstup ————————————— = ——————————————————— suma zdrojových vstupů práce + kapitál + energie + materiál Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

264

Produktivita práce • Pro řízení podniku mají hlavní význam ukazatele produktivity práce: přidaná hodnota nebo produkce ________________________________________ počet pracovníků nebo odpracované hodiny • Růst produktivity práce je totiž podmínkou růstu „reálných výdělků“ zaměstnanců. Bez růstu produktivity práce by tento růst byl na úkor „výdělků“ ostatních stakeholderů (primárně vlastníků podniku) • Bohužel v mnoha podnicích růst výdělků předbíhá růst produktivity práce. Přitom z dlouhodobého hlediska musí být růst mezd podložen růstem produktivity práce Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

265

Produktivita práce

Pojem „Přidaná hodnota“ můžeme vnímat jako peněžně vyjádřený výstup, který podnik vytvořil (například: Výnosy podniku ponížené o náklady na vyrobené zboží, materiál, energie, služby)

Výraz „Kompenzace zaměstnancům“ je souhrn osobních nákladů vyplácených zaměstnancům podniku Pojem „Zaměstnanci“ odpovídá počtu zaměstnanců nebo počtu hodina, které zaměstnanci odpracovali Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

266

Produktivita práce Z rozpadu ukazatele hodnocení vývoje přidané hodnoty na zaměstnance je patrné, že pokud by se v podniku nezměnila produktivita práce, ale přitom dojde k navýšení průměrná kompenzace na zaměstnance, musí to vést ke zvýšení podílu osobních nákladů na přidané hodnotě. Pokud k této situaci dojde, klesne přidaná hodnota podniku z níž podnik hradí úroky bankám za poskytnuté úvěry, daně, investice na rozvoj a dividendy vlastníkům podniku. Pokud podnik chce růst kompenzací zaměstnancům (životní úrovně zaměstnanců), musí růst i hodnota přidané hodnoty a to je možné pouze za předpokladu, že roste celková produktivita podniku. Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

267

Produkční funkce a produktivita • Produkční funkce vyjadřuje: – závislost mezi vstupy a výstupy podniku – schopnost podniku vytvářet hodnotu se zdroji které má

• Tvar produkční funkce je ovlivněn tím, jak se mění produktivita vstupů v závislosti na velikosti objemu výroby • Produkční funkce ovlivňuje nákladovou funkci (inverzní vztah obou funkcí). Roste-li celková produktivita (vyrobím více se stávajícími zdroji – stroje a vybavení), dochází k umořování fixních nákladů a průměrné celkové náklady klesají Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

268

Objem výroby

Produkční funkce a produktivita Produkční funkce při neměnné produktivitě

Množství vstupů

• Pokud se celková produktivita v závislosti na velikosti objemu výroby nemění, pak produkční funkce je lineární a funkce celkových nákladů lineárně roste Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

269

Objem výroby

Produkční funkce a produktivita Produkční funkce při klesající produktivitě

Množství vstupů

• Pokud celková produktivita v závislosti na velikosti objemu výroby klesá, pak produkční funkce je degresivní a funkce celkových nákladů roste progresivně Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

270

Objem výroby

Produkční funkce a produktivita Produkční funkce při rostoucí produktivitě

Množství vstupů

• Pokud celková produktivita v závislosti na velikosti objemu výroby roste, pak produkční funkce je progresivní a funkce celkových nákladů roste degresivně Ing. Pavel Kovařík – trimestr září 2013 – skupina PMF02

271

Příprava na týmový test Na závěrečné cvičení si přineste kalkulačku a projděte si: • Prezentaci ke čtvrté přednášce (225 – 272) • Kapitoly 9 a 10 - Manažerská ekonomika, Synek • Odpovídají kapitoly doporučené literatury • Témata v týmovém testu – Procesní a operační systém řízení – Principy a vazby mezi základními poměrovými ukazateli používanými ve finanční analýze podniku – Principy hodnotového ukazatele EVA – Výpočet ukazatele EVA – Výpočty produktivity práce


272

Manažerská ekonomika. Ing. Pavel Kovařík. Ing. Pavel Kovařík trimestr září 2013 skupina PMF02

Recommend Documents