Ekonomika podniku I. Ing. Martina Vejvodová. Trimestr duben Ing. Martina Vejvodová trimestr duben 2012 skupina PMAR2

2012 EKONOMIKA PODNIKU

Ekonomika podniku I. Martina Vejvodová

Ekonomika podniku I Ing. Martina Vejvodová Trimestr duben 2012

Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Organizace předmětu Ekonomika podniku I Ing. Martina Vejvodová

Ekonomika podniku II Ing. Pavel Kovařík

Termíny:

Termíny:

– 13.04.2012 – 20.04.2012 – 26.04.2012

– – – –

27.04.2012 04.05.2012 11.05.2012 17.05.2012

– 24.05.2012 - cvičení

– 25.05.2012 - cvičení

Základní literatura Hyršlová, Klečka, Ekonomika podniku, UT VŠEM 2010 Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Obsah kurzu - Ekonomika podniku I Téma 1: PODNIK A PODNIKÁNÍ Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Téma 3: EFEKTIVNOST PODNIKU, NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK Téma 4: ZISK A VZTAHY MEZI ZÁKLADNÍMI EKONOMICKÝMÍ VELIČINAMI PODNIKU „Bonus“ - téma zaměřené na marketing DAŇOVÉ HLEDISKO NÁKLADŮ NA MARKETING Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Obsah kurzu - Ekonomika podniku II Téma 5: NÁKUPNÍ, PRODEJNÍ A MARKETINGOVÁ ČINNOST Téma 6: VÝROBA Téma 7: FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU Téma 8: INVESTIČNÍ ČINNOSTI PODNIKU Téma 9: ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKU „Bonus“ téma zaměřené na marketing ŘÍZENÍ PODNIKU NA TRHU RYCHLOOOBRÁTKOVÉHO ZBOŽÍ Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Způsob ukončení předmětu Předměty Ekonomika podniku I a II se vyučují ve společném bloku a jsou zakončeny: „souborným zkouškovým testem“ Doba trvání 60 minut 11 otázek z toho: – 3 příklady po 20 bodech – 8 testových otázek po 5 bodech

Pro úspěšné zakončení předmětů je potřeba v testu získat minimálně 50 bodů ze 100 možných. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Téma 1: PODNIK A PODNIKÁNÍ Osnova: 1. Podnikání, podnik, podnikatel 2. Okolí podniku 3. Cíle podnikání 4. Podnikové funkce (činnosti) a jejich řízení 5. Typologie podniků 6. Životní cyklus podniku


Cíle kapitoly: • Vysvětlit pojmy podnikání, podnik, podnikatel • Vymezit prvky, které tvoří okolí podniku a které podnik musí brát v úvahu při své podnikatelské činnosti • Popsat cíle podnikání a základní podnikové funkce • Charakterizovat nejběžnější právní formy podnikání • Vysvětlit základní fáze životního cyklu podniku


1. Podnikání, podnik, podnikatel

Téma 1: PODNIK A PODNIKÁNÍ Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnikání, podnik, podnikatel Právní normy upravující podnikání v ČR: • Obchodní zákoník (513/1991 Sb.) • Živnostenský zákon (455/1991 Sb.) Podnikání (dle obchodního zákoníku) je soustavná činnost prováděná: • samostatně podnikatelem • vlastním jménem • na vlastní odpovědnost • za účelem dosažení zisku Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnikatel je: • osoba zapsaná do obchodního rejstříku - zejména obchodní společnosti a družstva, zahraniční osoby podnikající na území ČR a v zákonem stanovených případech i fyzické osoby

• osoba, která má živnostenské oprávnění (živnosti ohlašovací a koncesované) nebo jiné oprávnění (např. advokáti, daňoví poradci, lékaři,…) • fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, zapsaná do zvláštní evidence Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnikání, podnik, podnikatel Podnik je soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik tvoří: •Hmotné (materiální) složky - auta, budovy, stroje, materiál,… •Nehmotné složky – patenty, licence, SW, goodwill,… •Osobní složky – kvalifikace zaměstnanců, úroveň managementu,… Podnik je ekonomický subjekt, který provozuje podnikatelskou činnost. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnik jako ekonomická entita


Podnik jako ekonomická entita Vstupy

• • • • • • •

Peníze Majetek (stroje a zařízení) Zásoby (materiál) Zboží pro obchodní činnost Lidé (pracovní kapitál) Know-How Budovy, infrastruktura

Výstupy

• • • • •

Vyrobené výrobky Poskytnuté služby Zbytky z výroby Emise, odpadní vody Zisk, daně, platy

PODNIK transformuje, provádí přeměnu, vstupů na výstupy.

2. Okolí podniku


Okolí podniku Základní prvky okolí podniku

• Geografické • Sociální

Makroprostředí

Mikroprostředí

• Politické a právní

• Ekonomické • Ekologické • Technologické

• Etické • Kulturně historické Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

PODNIK Interní faktory

PESTEL analýza


Zdroj: http://www.byznysslovicka.com

Společenská odpovědnost podniku Corporate Social Responsability (CSR) - posun podniků od přístupu „PROFIT ONLY“

k širšímu pohledu „3P – People, Planet, Prosperity“

Společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a

ekologické ohledy do podnikatelských činností firmy, a to ve spolupráci se zainteresovanými stranami podniku (stakeholdery).


Podnik a zainteresované strany „Stakeholders“ Stát Banky Management Zákazníci

Věřitelé

PODNIK Zaměstnanci Vlastníci

Ostatní zainteresované strany Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Dodavatelé

3. Cíle podniku


Strategie a cíle podnikání V tradičním pojetí rozlišujeme cíle dle časového hlediska: Cíle dlouhodobé • např. růst tržní hodnoty podniku

MISE a VIZE

Cíle střednědobé • např. dosahování přiměřeného zisku

Cíle krátkodobé • např. zajištění platební schopnosti podniku

STRATEGIE

CÍLE a PLÁNY

Cíle podniku by měly být nastaveny tak, aby podnik v dlouhodobém horizontu vydělával a trvale rostla tržní hodnota podniku. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Cíle podniku • Cíle podniku stanovuje management podniku na základě strategie podniku, která naplňuje vizi a misi podniku • Dosahování cílů podniku je dáno vlivy podnikového okolí, které na podnik působí (mikro a makro vlivy) • Podnik při tvorbě strategie a plánování cílů vychází z principu „podnik = koalice zainteresovaných stran (stakeholders) • Stakeholders jsou zainteresované strany, skupiny či osoby, které ovlivňují daný podnik nebo jsou jednáním podniku samy dotčeny

• Stakeholders jsou dobrovolně nebo nedobrovolně vystaveny riziku spojenému s aktivitami podniku Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Pyramida spokojenosti „Stakeholders“ Měřítko

Cíl

Vlastníci „Tržní hodnota firmy“

Podnik získává HODNOTU

Spokojení věřitelé „Rating“

Podnik získává finanční DŮVĚRYHODNOST

Spokojení zákazníci „Customers value“

Podnik získává TRH

Spokojení manažeři, zaměstnanci a dodavatelé „Loyalty“

Podnik získává INOVACE


Mise, vize a strategie podniku • Podnikové cíle vycházejí z podnikové strategie, která je vytvořena na základě vize a mise podniku

MISE Horizont 10 - 20 let

VIZE STRATEGIE CÍLE

PODNIKOVÁ ORGANIZACE Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Horizont 3 - 5 let Horizont 1 - 2 roky

Mise a vize

MISÍ skupiny Kofola je s nadšením vytvářet atraktivní značky nápojů, které budou nabízet spotřebiteli takovou funkční a emotivní hodnotu, že se pro něj stanou významnou součástí životního stylu.

VIZÍ skupiny Kofola je být preferovanou volbou pro zákazníky, zaměstnance a akcionáře. Do roku 2012 chceme být celkově „dvojkou“ na nealko trhu v České republice, na Slovensku a v Polsku. Našim cílem je mít v každé z těchto zemí v segmentu kolových nápojů a vod značky, které budou na 1. nebo 2. místě v těchto segmentech. V ostatních kategoriích být do pomyslného 3. místa. firma.kofola.cz Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Strategie a cíle

MISE – funkční a emotivní hodnota, součást životního stylu

VIZE – volba pro zákazníky, zaměstnance a akcionáře. Do roku 2012 „dvojka“ na nealko trhu v ČR, v SK a v Polsku STRATEGIE * – soubor taktik a postupů: snížení výrobních nákladů; optimalizovat marketingovou komunikaci; rozvoj distribuční sítě CÍLE pro rok 2012 * • obrat ve výši 3 mld. Kč a čistý zisk 75mil. Kč • využitelnost výrobních kapacit 85% • rozšíření distribuční sítě o 30 míst * smyšlený příklad strategie a cílů Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Management by objectives (MBO) Řízení podle cílů Jeden ze způsobů řízení podnikových cílů, který vychází z následujících principů: • stanovení cílů na vrcholové úrovni podniku a určení manažerů, kteří jsou za jejich plnění odpovědni

• postupné rozpracování cílů pro liniové manažery i ostatní zaměstnance podniku • podněcování zaměstnanců ke ztotožnění se s cíli a motivování zaměstnanců k plnění cílů


Management by objectives (MBO) Řízení podle cílů • Zpravidla se cíle zaměřují jak na finanční výkonnost podniku, tak i na nefinanční ukazatele a měřítka • Oblasti podnikových cílů: – – – – – – – –

prodej a marketing produktivita finanční stabilita tržní podíl pracovní síla spolehlivost a kvalita společenská odpovědnost inovativnost


Balanced Scorecard (BSC) • Metoda představující strategické řízení podniku, která zdůrazňuje zásadní vliv zákazníků a zaměstnanců na dlouhodobou výkonnost podniku • Metoda systematicky postupuje při formulaci, implementaci a řízení podnikové strategie • Efektivní fungování podniku ovlivňují čtyři základní stavební oblasti: – – – –

oblast finančně – hodnotová (FINANCIAL) oblast zákaznická (CUSTOMER) oblast interních procesů (INTERNAL PROCESSES) zaměstnanecká oblast (LEARNING and GROWTH)


Balanced Scorecard (BSC)

www.balancedscorecards.com Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

BSC – strategická mapa


Zdroj: http://www.byznysslovicka.com


www.balancedscorecards.com

4. Podnikové funkce (činnosti) a jejich řízení


Základní podnikové funkce (činnosti) - ODBORNOST Příklad výrobní podnik:

• • • • •

Marketing a prodej Nákup Výroba Logistika Personalistika

• • • • •

Investování Financování Výzkum a vývoj Technologie Správa a IT

Každá podniková činnost má své vstupy a výstupy. Zahrnuje řadu dílčích činností, které jsou vzájemně propojeny a vzniká nutnost je koordinovat.

KOORDINOVAT = ŘÍDIT Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnikové a manažerské funkce V podniku probíhá kombinace dvou typů činností: • základní podnikové funkce (činnosti) – ODBORNOST • manažerské funkce (činnosti) – MANAGEMENT / ŘÍZENÍ MANAGEMENT 1. Úroveň řízení (představenstvo) 2. Úroveň řízení (odborní ředitelé)

3. Úroveň řízení (vedoucí útvarů

ODBORNOST nákup – výroba – marketing – prodej - finance Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Management a manažerské funkce (činnosti) - ŘÍZENÍ MANAGEMENT je souborem přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které MANAŽEŘI užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), směřujících k dosažení stanovených cílů podniku.

Management je možné klasifikovat z mnoha pohledů (dimenzí): – podle funkcí managementu (činností manažerů) – podle předmětu řízení – podle úrovně manažerských úkolů Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Klasifikace managementu podle funkcí managementu Vychází z procesního pojetí: management = činnosti (procesy), které musejí vykonávat manažeři jako nositelé managementu

ŘÍDÍCÍ CYKLUS

Sekvenční (fáze řídicího cyklu) PLÁNOVÁNÍ

ŘÍZENÍ IMPLEMENTACE

KONTROLA Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Průřezové V každé fázi řídícího cyklu probíhají průřezové činnosti: 1. 2. 3. 4.

Organizování Sběr a analýza informací Rozhodování Vedení lidí

Klasifikace managementu podle předmětu řízení Globální management – zaměřen na podnik jako celek

Dílčí (parciální) management – řízení jednotlivých podnikových činností a vnitropodnikových útvarů Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Klasifikace managementu podle úrovně manažerských úkolů Strategický management – globální cíle zaměřené na dlouhodobější horizont

STRATEGIE

Taktický management – zabezpečení strategických cílů, rozpracovaných do krátkodobějších taktických cílů

Operativní management – zajištění dílčích, krátkodobých cílů podniku Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

TAKTIKA

OPERATIVA

5. Typologie podniků


Třídění podniků • Dle charakteru činnosti – výrobní, obchodní, finanční instituce, poskytování služeb • Dle hospodářského odvětví – odvětvová klasifikace ekon. činností CZ- NACE (ČSÚ) • Dle velikosti – podniky malé, střední a velké • Dle právní formy


Malý a střední podnik (MSP) - dle definice EU • Mikrofirma - do 10 zaměstnanců, obrat nebo celková bilance do 2 mil. EUR • Malá firma - do 50 zaměstnanců obrat nebo celková bilance do 10 mil. EUR • Střední firma - do 250 zaměstnanců, obrat do 50 mil. EUR nebo celková bilance do 43 mil. EUR


Typologie podniků (ČR) Právní formy podnikání

Obchodní společnosti

Podniky jednotlivce

Živnosti ohlašovací

Družstva, veřejné (státní) podniky

Živnosti koncesované Osobní

Veřejná obchodní společnost

Smíšené

Komanditní společnost

Kapitálové

Společnost s ručením omezeným

Akciová společnost

Typologie podniků (ČR) z toho vybrané právní formy soukromí podnikatelé Rok

Celkem celkem

obchodní společnosti

z toho zapsaní celkem v obchodním rejstříku

státní družstva z toho podniky akciové společnosti

2006

2 430 481

1 796 336

17 332

270 884

18 093

14 391

93

2007

2 481 863

1 817 408

17 264

290 218

20 455

14 887

85

2008

2 552 149

1 845 016

17 499

311 309

22 700

15 338

78

2009

2 570 611

1 839 233

17 078

329 100

23 312

15 636

76

2010

2 637 551

1 876 998

16 845

347 753

23 991

15 690

68

* Český statistický úřad Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnik jednotlivce - živnosti Živnost je definována jako: • soustavná činnost • provozovaná samostatně

• vlastním jménem • na vlastní odpovědnost • za účelem dosažení zisku

• za podmínek stanovených živnostenským zákonem


Podnik jednotlivce - živnosti • Živnost může být provozována pouze osobou, která splňuje obecné podmínky zákona: – musí být starší 18 let – způsobilá k právním úkonům – bezúhonná

• Živnostenský zákon rozděluje živnosti na: – Ohlašovací • Řemeslné – např. hostinská činnost, pekařství, zednictví • Vázané – např. stavební činnost, nakládání s nebezpečnými odpady • Volné – např. výroba a opravy obuvi, překladatelská činnost – Koncesované – např. výroba a úprava lihu, výroba zbraní, silniční doprava Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnik jednotlivce - živnosti Výhody: • K založení stačí malý kapitál • Regulace ze strany státu je minimální Nevýhody: • Obtížný přístup ke kapitálu • Neomezené ručení za dluhy společnosti • Omezená životnost firmy


Vývoj počtu soukromých podnikatelů v ČR v letech 1990-2010 2 000 000

1 876 998

1 800 000

1 600 000 1 400 000

1 200 000 1 000 000

800 000 600 000 400 000 200 000 0

124 455 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

* www.czso.cz Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Osobní obchodní společnosti Veřejná obchodní společnost (v.o.s) • Je společným podnikáním živnostníků, kteří si upraví vztahy mezi sebou (řízení společnosti a rozdělování zisku) a podnikají pod společným jménem Výhody: • Překonává kapitálovou nedostatečnost • Překonává kvalifikační omezenost Nevýhody: • Stabilita společnosti záleží na vzájemném vztahu partnerů. Minimálně dvě osoby, které se dohodnou na podnikání pod společným jménem Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kapitálové obchodní společnosti Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) • Základní kapitál je tvořen vklady společníků • Minimální výše základního kapitálu = 200 tis. Kč (minimálně 20 tis. Kč na společníka) • Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků; po splacení všech vkladů ručení společníků zaniká

• Nejvyšší orgán: valná hromada • Statutární orgán: jednatel (jednatelé) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kapitálové obchodní společnosti Akciová společnost (a.s.) • Kapitál je rozložen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě • Minimální výše základního kapitálu = 2 mil. Kč (bez veřejné nabídky) nebo 20 mil. Kč (s veřejnou nabídkou) • Akcionář za závazky společnosti neručí • Nejvyšší orgán: valná hromada

• Statutární orgán: představenstvo • Kontrolní orgán: dozorčí rada


Kapitálové obchodní společnosti Akciová společnost (a.s.) Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na: – řízení společnosti – zisku společnosti – likvidačním zůstatku

Akcie na jméno – je zapsána v seznamu akcionářů (akciovém registru), převádí se indosamentem

Akcie na majitele – je snadno obchodovatelná, převádí se odevzdáním novému majiteli Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kapitálové obchodní společnosti Akciová společnost a Společnost s ručením omezeným

Výhody: • vlastnická práva jsou charakterizována dělitelností a snadnou převoditelností na další osobu Nevýhody: • obtížnější založení • kontrola ze strany státu • často nezájem vlastníků o záležitosti společnosti • dvojí zdanění příjmů Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Smíšené obchodní společnosti Komanditní společnost (k. s.) • Kombinace osobní a kapitálové společnosti • Komanditní společnost má dva typy společníků: – Komanditisté - ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu; je povinen vložit do společnosti vklad, je oprávněn nahlížet do účetnictví společnosti a kontrolovat

– Komplementáři – ručí za závazky společnosti celým svým majetkem; řídí provoz společnosti a musí splnit všeobecné podmínky provozování živnosti


Evropská společnost (Societas Europaea – SE) • Základní kapitál: 120 tis. EUR rozvržených na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. • Orgány: nejvyšším orgánem je valná hromada. • Ručení majetkem: celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti.

Evropské hospodářské zájmové sdružení • Nejstarší nadnárodní právní forma (platné od r. 1989, v ČR od 1.5.2004) • Hlavním cílem je přeshraniční spolupráce podnikatelů Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Srovnání právních forem podnikání • Počet zakladatelů živnost

Jedna osoba

v.o.s Alespoň 2 osoby

k.s.

s.r.o.

a.s.

Alespoň 2 osoby

Může být i 1 osoba, maximálně 50 společníků

1 zakladatel (jde-li o práv.os.) Jinak více zakladatelů

s.r.o.

a.s.

• Administrativní náročnost založení živnost

v.o.s

nejmenší


k.s.

největší

Srovnání právních forem podnikání • Předepsané požadavky na kapitál živnost

v.o.s

k.s.

s.r.o.

a.s.

nejsou stanoveny

nejsou stanoveny

vklad komanditistů min. 5 tis. Kč

min. 200 tis. Kč

min. 2 mil. Kč (20 mil. Kč)

živnost

v.o.s

k.s.

s.r.o.

a.s.

neomezené

neomezené

kombinace

omezené

akcionáři neručí

• Ručení


Srovnání právních forem podnikání • Finanční možnosti živnost

v.o.s

k.s.

s.r.o.

nejmenší

a.s. největší

• Řízení podniku živnost

v.o.s

řídí sám podnikatel

řídí podle dohody společníci


k.s.

s.r.o.

řídí podle valná hromada dohody jen popř. dozorčí komplementáři rada

a.s. - valná hromada akcionářů - představenstvo - dozorčí rada

Srovnání právních forem podnikání • Účast na zisku živnost

patří podnikateli

v.o.s

k.s.

úměrná výši rizika, není-li dohodnuto jinak (viz společenská smlouva)


s.r.o. úměrná výši rizika, není-li dohodnuto jinak (viz. společenská smlouva); závisí na rozhodnutí valné hromady

a.s.

závisí na rozhodnutí valné hromady

Družstvo • Společenství neuzavřeného počtu osob (min. 5 FO nebo 2 PO), založené pro společné podnikání • Členové družstva jsou i jeho zaměstnanci • Členové za závazky družstva neručí • Základní kapitál min. 50.000 Kč

• Orgány družstva: – členská schůze – představenstvo – kontrolní komise


Vývoj počtu státních podniků v ČR v letech 1990-2010 4 000 3 737

3 500

3 505

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000

500 68

0

1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 * www.czso.cz Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Užitečné odkazy • www.justice.cz - OBCHODNÍ REJSTŘÍK a SBÍRKA LISTIN (Ministerstvo Spravedlnosti); INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK • www.rzp.cz - ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK (Ministerstvo obchodu a průmyslu) – možnost vyhledávání podnikatelských subjektů, statistiky, aktuální informace a legislativa v oblasti živnostenského podnikání • wwwinfo.mfcr.cz/ares/ - ARES – Administrativní registr ekonomických subjektů – údaje z jednotlivých registrů státní správy, spravovaný Ministerstvem financí • www.dacr.cz - Družstevní Asociace ČR – členská organizace Mezinárodního družstevního svazu ICA • www.businessinfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export, CzechTrade (Ministerstvo průmyslu a obchodu) – obdobné informace jako na www.jakpodnikat.cz, ale podrobnější a více zaměřené na zahraniční obchod (legislativa, praktické informace z jednotlivých zemí)


Srovnání typu podnikání – „svět“ Česká republika Velká Británie

Německo GmbH (Gesellschaft mit Private Limited Company beschränkter Haftung) - žádné požadavky na výši - min. zákl. kapitál 25.000 zákl. kapitálu EUR - min. vklad společníka 100 EUR Public Limited Company AG (Aktiengesellschaft) - zákl. kapitál min. 50.000 - zákl. kapitál min. 50.000 GBP (cca 57.200 EUR) EUR

Slovensko Spoločnosť s ručením obmedzeným s. r. o.

podnik jednotlivce (OSVČ)

Sole proprietorship/ Sole trader

Einzelunternehmen

SZČO - samostatne zárobkovo činná osoba

v.o.s.

Partnership

OHG (Offene Handelsgesellschaft)

Verejná obchodná spoločnosť

komanditní společnost

Limited Partnership

KG (Kommanditgesellschaft)

Komanditná spoločnosť

s.r.o.

a.s.

* www.euroskop.cz Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

- min. zákl. kapitál 5.000 EUR - min. vklad společníka 750 EUR Akciová spoločnosť a. s. - min. zákl. kapitál 25.000 EUR

6. Životní cyklus podniku


Životní cyklus podniku Fáze životního cyklu podniku: 1) Založení podniku 2) Růst podniku (Růst – Stabilizace – Zralost) 3) Krize a případně sanace podniku 4) Zánik podniku Tržby Zisk

Založení

Růst

Stabilizace

Zralost

Zánik Tržby

Zisk čas Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

čas

1) Založení podniku Faktory ovlivňují rozhodování zda podnikat: • Osobnost podnikatele • Inspirace (nápad) • Finanční prostředky Aktivity spojené se založením podniku: • Aktivity v oblastí právní – výběr právní formy a podmínek podnikání

• Aktivity v oblasti obchodní – vymezení předmětu činnosti, produktu a trhu

• Aktivity v oblasti ekonomické – zakladatelský rozpočet Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Podnikatelský záměr • Obsahuje dílčí kroky k naplnění podnikatelských cílů • Zvyšuje šanci na úspěch podnikání • Umožní kvalitní řízení podniku • Poskytuje reálný pohled - nutnost shromáždit informace • Může být cestou k získání finančních prostředků


Podnikatelský záměr – případová studie • Nosná podnikatelská myšlenka – nápad, obor podnikání • Co budu nabízet – výrobek nebo služba • Cíle podniku

• Právní forma podnikání • Zhodnotit okolí – trh, lokalita, konkurence, právní podmínky… • Vyhodnocení náročnosti na vstupy

• Vymezení cílové skupiny • Forma propagace, reklamní slogan,… Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Zakladatelský rozpočet Sestavuje se před zahájením podnikání a skládá se ze třech základních částí: 1) Rozpočet potřebného majetku a zdrojů jeho krytí – jde v podstatě o sestavení plánované počáteční rozvahy 2) Rozpočet výnosů, nákladů a HV většinou za první rok podnikání – představuje plánovanou výsledovku 3) Rozpočet rozdělení zisku, posouzení výhodnosti podnikání (posouzení rentability podnikání)


Poznání příležitosti na trhu

Zvážení osobních předpokladů

Volba předmětu podnikání Rámcový průzkum situace a vývojových trendů v tržním prostředí a vlastní pozice v něm, odhad prodejů

Vypracování rámcového podnikatelského záměru Věcná část - ujasnění vize a cílů, - výrobky a technologie výroby včetně surovin, výrobních zařízení

Ekonomická část - vypracování zakladatelského rozpočtu - propočet zisku, potřeby kapitálu, investic, prodeje

Rozhodnutí o založení, umístění podniku a volbě právní formy Založení podniku po právní stránce Vypracování organizačního uspořádání podniku Přijetí zaměstnanců, pořízení materiálně technického vybavení

1) Založení podniku • Živnostenské listy a koncesní listiny jsou nahrazeny jediným dokladem: výpisem ze živnostenského rejstříku • Centrální registrační místa (CRM) • Vyplnění formuláře Ohlášení živnosti • Předložení dokladů prokazujících odbornou způsobilost + dokladu o zaplacení správního poplatku • CRM do 5 dnů provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá výpis • Vyplnění Jednotného registračního formuláře (povinnosti vůči dalším orgánům)


2) Růst podniku Růst může být • Interní = rozšiřování činností podniku, činností stávajících nebo činností nově objevených Například: – zvýšení prodeje existujících produktů na stávajících trzích – prodej existujících produktů na nových trzích – prodej nových produktů na stávajících trzích

• Externí = jeden podnik získá jiný podnik či jeho části nebo některé z jeho činností (tzv. fúze a akvizice); podnik se sdruží s jinými podniky do hospodářských seskupení (tzv. koncern a holding)


2) Růst podniku Fúze a akvizice • Akvizice je převzetí podniků na základě koupě • Fúze spojení dvou nebo více společností Akvizice „Sloučení“

Fúze „Splynutí“ Firma A

Firma A Firma A

Firma B


Firma C

Firma B

2) Růst podniku Sdružování podniků • Při horizontálním sdružování se slučují podniky téhož odvětví (akvizicí konkurenta posílím svůj podíl na trhu, mohu optimalizovat náklady, získám technologii) • Při vertikálním sdružování se spojují podniky z různých fází výrobního procesu tak, aby se doplňovaly (propojení podniků z potravinářského a zemědělského průmyslu) • Koncern je seskupení právně samostatných podniků, které jsou ekonomicky jednotně řízeny společným koncernovým vedením (smluvně nebo na základě kapitálové účasti) • Holdingová společnost je forma koncernu, kde dochází k centralizovanému řízení akciových společností, ve kterých má holding rozhodující kapitálovou účast Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

AGROFERT HOLDING, a.s. • AGROFERT vznikl 25. 1. 1993 jako s.r.o. se 4 zaměstnanci zaměřené na obchod s hnojivy • V současnosti sdružuje AGROFERT HOLDING, a.s. více než 230 subjektů ze sektoru chemie, zemědělství, potravinářství a pozemní techniky s vlastním kapitálem převyšujícím 34 mld. Kč – Největší skupina v českém a slovenském zemědělství a potravinářství – Druhá největší chemická skupina v ČR – Největší privátní zaměstnavatel v ČR (4. celkově) – Druhý největší výrobce dusíkatých hnojiv v Evropě


Vertikála

Služby Zemědělská technika Chemie 1

2

…

N

Horizontála

Dřevařství a lesnictví

Potravinářství Zemědělství byznys.ihned.cz Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

ČR – 25. místo v žebříčku transakční atraktivity Studie Mergers and Acquisitions Research Centre (MARC) Cass Business School při City University London ve spolupráci se společností Ernst & Young, 2011 Země 1. Kanada

Index 1,4

2. Velká Británie

1,4

3. USA

1,5

Srovnání ČR (mezi 175 zeměmi)

… 20. Lucembursko (index 2,0) 21. Itálie

22. Španělsko 23. Malajsie

25. ČR

2,1

24. Izrael

Průměr vyspělé trhy

1,7

25. Česká republika 26. Chile

Průměr přechodné trhy

2,7

Průměr rozvíjející se trhy

3,5

… 29. Čína 30. Spojené arabské emiráty (index 2,2)

… Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Zdroj: http://www.ey.com/Publication/vwLUAssets/Priloha/$FILE/priloha%20zebricek.pdf

Hodnotící kritéria studie M&A atraktivity: •

Regulatorní faktory - poměřují podmínky pro podnikání z hlediska procedurálního, dohledu státu nad soukromým sektorem, daňových a legislativních aspektů pro zahraniční investice a procedurálních otázek fúzí a akvizic

•

Ekonomické faktory – hodnotí růst a stabilitu ekonomiky, např. růst a velikost HDP, inflaci, státní rozpočet, atd.

•

Finanční faktory - hodnotí dostupnost financování a náklady podnikání, např. vývoj na akciových a dluhopisových trzích, dostupnost úvěrů od Světové banky, atd.

•

Politické faktory - hodnotí stabilitu a související rizika dané země

•

Technologické faktory - hodnotí podnikatelské prostředí z technologického hlediska, např. počet udělených patentů

•

Sociálně-kulturní faktory – hodnotí obyvatelstvo, např. úroveň vzdělání

Zdroj: http://www.ey.com/CZ/cs/Newsroom/News-releases/2011_Zebricek Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

3) Krize a sanace podniku • Vnitřní příčiny krize jsou důsledkem chyb při zakládání či řízení podniku – – – –

Platební neschopnost / finanční řízení Právní chyby při zakládání podniku Pochybení managementu (nejčastější příčina) Nepřizpůsobení se změnám na trhu

• Vnější příčiny krize vyplývají většinou z nepříznivého vývoje podnikového okolí – – – –

Přírodní pohromy Nehody Úmyslná jednání třetích stran Hospodářský cyklus


Sanace podniku Teoreticky existují dva postupy řešení krize: • Získání dodatečných zakázek • Adaptace podniku na reálné prodejní možnosti Sanace (ozdravění podniku) je soubor opatření, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova výkonnosti podniku

Kroky vedoucí k ozdravění podniku: 1. management podniku si musí uvědomit vážnost situace a rozhodnout se pro zásadní obrat 2. vlastní ”léčba” sestávajíc se z realizace opatření, sledujících radikální snížení nákladů 3. pokles nákladů předstihne pokles tržeb a podnik opět začne být ziskový (jedna z hlavních podmínek setrvání podniku na trhu) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Etapy sanace podniku Tržby

Náklady Ztráta

Zisk

čas

1 ETAPA


2 ETAPA

3 ETAPA

čas

4) Zánik podniku Ke zrušení podniku může dojít • na základě dobrovolného rozhodnutí vlastníka • na základě určitého donucení (nastala určitá zákonná okolnost) Podnik může být zrušen: • s likvidací = zákonem řízený postup - mimosoudní vyrovnání majetkových vztahů; provádí likvidátor • bez likvidace – obchodní jméno přechází na právního nástupce (sloučení)


4) Zánik podniku Obecné důvody pro zrušení podniku jsou: • uplyne doba, na kterou byl podnik založen • byl splněn cíl, pro který byl podnik založen

• podnikatel se k ukončení činnosti dobrovolně rozhodne • soudní rozhodnutí • vzájemná dohoda společníků

• rozhodnutí o sloučení


4) Zánik podniku Konkurz versus Reorganizace • Úpadek – nastává, pokud má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, případně je-li podnik předlužen • Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek a způsob jeho řešení. Způsoby řešení úpadku dlužníka v insolvenčním řízení jsou konkurs, reorganizace, popřípadě oddlužení • Konkurs je zjištěné pohledávky věřitelů jsou poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty (majetek, který slouží k uspokojení věřitelů) • Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou


4) Zánik podniku Konkurz versus Reorganizace • Reorganizace je postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů • Dlužník má v průběhu reorganizace dispoziční oprávnění CÍL KONKURSU A REORGANIZACE: • dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku dlužníka Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Vzniklé a zaniklé obchodní společnosti v ČR 2008 - 2011


Zdroj: http://www.informaceofirmach.cz

Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Osnova: 1. Majetek podniku 2. Majetková struktura faktory, které ji ovlivňují 3. Kapitál (finanční zdroje) podniku 4. Kapitálová struktura faktory, které ji ovlivňují 5. Rozvaha (bilance) 6. Oceňování majetku a závazků


1. Majetek podniku

Téma 2: MAJETKOVÁ A KAPITÁLOVÁ STRUKTURA PODNIKU Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Majetková a kapitálová struktura podniku AKTIVA Majetek

Majetková struktura podniku

PASIVA Kapitál Vlastní kapitál „vlastní zdroje“

Stálá aktiva „dlouhodobý majetek“

Cizí zdroje „cizí kapitál“

Oběžná aktiva „krátkodobý majetek“

Ostatní pasiva

Ostatní aktiva Kapitálová struktura podniku

Majetek podniku, který umožňuje podniku vyrábět výrobky, je kryt z kapitálu, který do podniku vkládají různé subjekty Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Majetková a kapitálová struktura podniku Dva pohledy na majetek podniku

1. Konkrétní majetek v podobě budov, strojů, MAJETEK zásob a peněz na účtech (AKTIVA)

2. Zdroje, „Kapitál”, kterých je potřeba KAPITÁL na pořízení majetku a jeho rozvoj (PASIVA)

Pořízení a rozvoj majetku společnosti je potřeba financovat, buď z vlastní kapsy nebo si peníze půjčit Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Majetková a kapitálová struktura podniku Dva pohledy na majetek podniku

PASIVA

AKTIVA přehled toho co podnik vlastní (stroje, zásoby, peníze na účtu) a toho co mu dluží okolní podniky (pohledávky, majetkové účasti)


MAJETEK

zachycují jakým způsobem jsou aktiva společnosti KAPITÁL financovány. Co vlastník do podniku vložil a co podnik dluží okolním podnikům (stakeholders)

Majetek podniku (AKTIVA) • Majetková struktura = struktura dlouhodobého a oběžného majetku, používaného podnikem • Majetek podniku = souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které podniku patří a slouží k jeho podnikání (přeměně vstupů na výstupy)

• Majetková struktura podniku by měla být v optimální struktuře a umožňovat provozování podnikatelské činnosti tak, aby byly splněny cíle podnikání • Majetková struktura podniku je u každého podniku rozdílná dle povahy podnikání a podmínek daného odvětví, kde podnik působí Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Aktiva jsou prostředky ovládané podnikem, u nichž se očekává, že podniku přinesou budoucí ekonomický prospěch: • Užití při výrobě produktů, popř. poskytování služeb

• Přeměna v jiné aktivum • Použití k úhradě závazků • Rozdělení vlastníkům podniku


Majetek podniku (AKTIVA) A. B. B. I. B. II. B. III. C. C. I. C. II. C. III. C. IV. D. I.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Přechodná aktiva


movitý  Ocenitelná práva  Software

Finanční dlouhodobý majetek

 Cenné papíry  Majetkové účasti

věcný

Nehmotný dlouhodobý majetek

peněžní

Dlouhodobý majetek Oběžný majetek

MAJETEK PODNIKU

Hmotný dlouhodobý majetek

nemovitý


Zásoby

Pohledávky Finanční majetek

 Materiál  Nedokončená výroba  Hotové výrobky  Zboží  Krátkodobé  Dlouhodobé  Peníze  Cenné papíry

 Pozemky  Budovy  Stroje, zařízení  Dopravní prostředky

DLOUHODOBÝ MAJETEK • Dlouhodobý hmotný majetek - NEMOVITÝ - pozemky, budovy, stavby - MOVITÝ – stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky, inventář, zvířata, pěstitelské celky…

• Dlouhodobý nehmotný majetek - patenty, licence, nehmotná práva (např. autorská a vydavatelská), SW, obchodní značka, goodwill, emisní povolenky, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje…

• Dlouhodobý finanční majetek - finanční účasti podniku v jiných podnicích, cenné papíry nakoupené za účelem dlouhodobé investice, hypotekární pohledávky,… Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

OBĚŽNÝ MAJETEK • Věcný - Zásoby nakupované – materiály a zboží - Zásoby vlastní výroby

• Peněžní - Pohledávky – dlouhodobé X krátkodobé • z obchodního styku, pohledávky za upsaný základní kapitál, ostatní - Krátkodobý finanční majetek – cenné papíry držené v krátkodobém horizontu - Peněžní prostředky – hotovost, peněžní vklady, šeky, ceniny


Provozní cyklus (koloběh oběžného majetku) HOTOVOST

Kč

1) Nákup Kč

5) Inkaso plateb

POHLEDÁVKY

Kč

MATERIÁL

Kč

4) Prodej, expedice HOTOVÉ VÝROBKY

ROZPRACOVANÁ VÝROBA

Kč Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

2) Výroba Kč

3) Výroba

Provozní cyklus příklad dřevařské společnosti • Dřevařská společnost vyrábí vysokozátěžové parkety na zakázku a získala objednávku na pokrytí podlah nově stavěného hotelu • Prvním krokem je nákup potřebných dřevěných desek. Jejich pořízením a uskladněním vznikají zásoby materiálu a zároveň závazek vůči dodavateli v částce 10 mil. Kč • Odklad splatnosti je 30 dní. Po dobu 10 dní je materiál uskladněn a probíhá příprava výroby • Následuje výroba, kdy se upravují a opracovávají dřevěné desky a vznikají parkety požadovaných parametrů • V jejím průběhu jsou mezi pracovišti předávány polotovary v různém stupni rozpracovanosti, čímž vznikají zásoby nedokončené výroby Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Příklad - pokračování • Výrobní proces trvá celkem 20 dní • Až 10 dní jsou hotové výrobky skladovány, protože objednatel požaduje dodání parket najednou • Předáním všech parket odběrateli vzniká pohledávka • Podle smlouvy poskytuje dodavatel 30 denní odklad splatnosti, po jehož uplynutí je pohledávka uhrazena na účet dřevařské společnosti

Zdroj: Vítězslav Hálek, Univerzita Hradec Králové, halek.info/www/ Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Používaná terminologie • Dlouhodobý majetek = fixní, stálá, dlouhodobá aktiva, neoběžný majetek

• Oběžný majetek = oběžná, krátkodobá aktiva

• Pracovní kapitál (working capital) 1) = oběžný majetek (hrubý pracovní kapitál) 2) = přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem (čistý pracovní kapitál)

Řízení pracovního kapitálu se zaměřuje na: - Zásoby - Pohledávky - Peněžní prostředky Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

2. Majetková struktura podniku a faktory, které ji ovlivňují


Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku • Odvětví a typ podniku • Finanční politika podniku • Výnosnost a likvidnost jednotlivých složek majetku – Výnosnost = možná míra zhodnocení původně vložených prostředků. Obecně platí, že dlouhodobý majetek je výnosnější než majetek oběžný – Likvidnost = rychlost zpětné přeměny daného typu majetku zpět na peníze (musíme vzít v úvahu i náklady s tím spojené)

• Podnik při tvorbě majetkové struktury podniku volí mezi výnosností a likvidností daného majetku v souladu s dlouhodobými (dosažení zisku) i krátkodobými cíly (být schopen platit své závazky) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Členění majetku podle likvidnosti 1. stupeň likvidnosti

peníze v hotovosti nevázané bezhotovostní peníze na bankovních účtech

2. stupeň likvidnosti

splatné krátkodobé pohledávky termínované vklady krátkodobé cenné papíry

3. stupeň likvidnosti

zásoby všeho druhu

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je považován za téměř nelikvidní. Proto je pro podnik klíčové, dobře řídit krátkodobý (oběžný) majetek Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

LIKVIDNOST a LIKVIDITA Likvidnost = rychlost zpětné přeměny daného typu majetku zpět na peníze (musíme vzít v úvahu i náklady s tím spojené)

Likvidita = schopnost podniku platit závazky ze své činnosti: faktury dodavatelům, mzdy zaměstnancům, daně a poplatky


Příklady majetkové struktury podniku – ŠKODA AUTO a.s.


Majetková struktura v odvětví Odvětví (v členění NACE) Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Činosti v oblasti nemovitostí Vědecká a technická činnost Administrativní a podpůrné činnosti * Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Dlouhodobý Oběžný Přechodná majetek majetek aktiva Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 67,4% 31,8% 0,8% 48,4% 50,7% 0,9% 64,4% 32,3% 3,3% 75,6% 23,7% 0,7% 30,4% 68,9% 0,6% 39,0% 59,7% 1,3% 77,6% 21,7% 0,7% 76,7% 20,6% 2,6% 68,0% 29,2% 2,8% 85,1% 14,3% 0,6% 45,5% 53,8% 0,7% 68,5% 30,2% 1,3%

Majetková struktura v odvětví Dl. hm. a nehm. majetek Odvětví (v členění NACE)

Dl. finanční majetek

Krát. Pohledávky Přechodná Zásoby finanční (dl. i krát.) aktiva majetek

Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010

Dobývání a těžba

60,1%

7,3%

2,6%

17,0%

12,3%

0,8%

Zpracovatelský průmysl

40,8%

7,6%

14,0%

28,9%

7,7%

0,9%

Výroba a rozvod elektřiny a plynu

33,7%

30,7%

2,5%

23,0%

6,8%

3,3%

Voda, odpady a sanace

72,0%

3,6%

2,8%

15,9%

5,0%

0,7%

Stavebnictví

21,7%

8,8%

8,2%

44,8%

15,9%

0,6%

Velkoobchod a maloobchod

28,0%

11,1%

18,3%

33,5%

7,9%

1,3%

Doprava a skladování

70,9%

6,7%

1,3%

14,1%

6,3%

0,7%

Ubytování, stravování a pohostinství

72,1%

4,7%

0,6%

16,0%

4,0%

2,6%

Informační a komunikační činnosti

59,2%

8,7%

1,4%

20,5%

7,3%

2,8%

Činosti v oblasti nemovitostí

70,9%

14,3%

0,4%

8,4%

5,4%

0,6%

Vědecká a technická činnost

5,6%

39,9%

6,0%

35,4%

12,4%

0,7%

64,2%

4,3%

0,5%

17,6%

12,1%

1,3%

Administrativní a podpůrné činnosti

* Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

3. Kapitál (finanční zdroje) podniku


Majetková a kapitálová struktura podniku AKTIVA Majetek

Majetková struktura podniku

PASIVA Kapitál Vlastní kapitál „vlastní zdroje“

Stálá aktiva „dlouhodobý majetek“

Cizí zdroje „cizí kapitál“

Oběžná aktiva „krátkodobý majetek“

Ostatní pasiva

Ostatní aktiva Kapitálová struktura podniku

Majetek podniku, který umožňuje podniku vyrábět výrobky, je kryt z kapitálu, který do podniku vkládají různé subjekty Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Majetková a kapitálová struktura podniku PASIVA

AKTIVA přehled toho co podnik vlastní (stroje, zásoby, peníze na účtu) a toho co mu dluží okolní podniky (pohledávky, majetkové účasti)

MAJETEK

zachycují jakým způsobem jsou aktiva společnosti KAPITÁL financována. Co vlastník do podniku vložil a co podnik dluží okolním podnikům (stakeholders)

KAPITÁL (PASIVA) představují peněžní prostředky, které je potřeba do podniku vložit, aby bylo možné investovat do majetku podniku a vyrábět výrobky, poskytovat služby. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Členění kapitálu podniku Podle doby použitelnosti: • trvalý (je podniku k dispozici na neomezenou dobu) • dočasný (je třeba jej ve sjednané lhůtě vrátit) Dočasný kapitál dále dělíme na: – dlouhodobý (podnik má tento kapitál k dispozici na dobu delší než jeden rok) – krátkodobý (je podniku k dispozici na dobu do jednoho roku)

Podle způsobu získání: – vnitřní (byl vytvořen vlastní činností podniku, ze zisku) – vnější (byl získán jinak, vklady, úvěry, obligace) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kapitál podniku (PASIVA) PASIVA CELKEM

A.

Vlastní kapitál

A.

I.

Základní kapitál

A.

II.

Kapitálové fondy

A.

III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

A.

IV.

Výsledek hospodáření minulých let

A.

V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

B.

Cizí zdroje

B.

I.

Rezervy

B.

II.

Dlouhodobé závazky

B.

III.

Krátkodobé závazky

B.

IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

C.

I.

Přechodná pasiva


Vlastní kapitál

Vklady vlastníků

(akcie, podíly)

Kapitálové fondy

 Emisní ážio, vklady, dary

Fondy tvořené ze zisku

 Rezervní fond  Statutární a ostatní fondy

Výsledek hospodaření

 Minulých let  Běžného období

Rezervy Cizí zdroje

KAPITÁL P ODNIKU

Základní kapitál

 Zákonné  Ostatní


 Bankovní úvěry  Podnikové obligace


 Závazky k dodavatelům  Závazky k zaměstnancům  Závazky vůči státu  Bankovní úvěry


Důvody pro použití cizího kapitálu • Podnik nemá dostatek vlastních zdrojů k financování svých potřeb a cizí kapitál umožňuje podniku realizovat podnikatelské záměry, které by jinak neuskutečnil • Při použití cizího kapitálu nevznikají poskytovateli práva podnik přímo řídit • Důvodem pro používání cizího kapitálu je i jeho cena, která je nižší než cena vlastního kapitálu


Kapitál představuje celkovou výši prostředků (peněz) vynaložených na celkový majetek podniku. Peníze jsou jednou ze složek majetku podniku.

• Nedostatek kapitálu = vklady společníků a věřitelů nestačí na pořízení majetku potřebného k podnikání • Nedostatek peněz = firma nemá finanční prostředky na krytí svých závazků


4. Kapitálová struktura podniku a faktory, které ji ovlivňují


Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu podniku • Kapitálová struktura podniku je struktura kapitálu, tedy finančních zdrojů, z nichž je financován majetek podniku • Kapitálová struktura závisí především na: – – – – – – – –

velikosti podniku předmětu podnikání a odvětví výši a stabilitě výsledků podnikání časové potřebě kapitálu organizaci nákupu a prodeje (obchodních podmínkách) dostupnosti bankovních úvěrů finanční politice podniku ceně kapitálu na trhu


Příklad kapitálové struktury podniku – ŠKODA AUTO a.s. KONSOLIDOVANÁ ROZVAHA K 31.PROSINCI 2010 (v mil. Kč)

ŠKODA AUTO a.s.


Kapitálová struktura v odvětví Odvětví (v členění NACE) Dobývání a těžba Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny a plynu Voda, odpady a sanace Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Činosti v oblasti nemovitostí Vědecká a technická činnost Administrativní a podpůrné činnosti * Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Vlastní Přechodná Cizí kapitál kapitál pasiva Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 61,3% 38,6% 0,1% 51,4% 47,6% 1,0% 46,3% 49,9% 3,7% 65,4% 34,3% 0,3% 37,3% 60,7% 2,0% 40,6% 57,6% 1,8% 70,8% 28,0% 1,3% 25,9% 72,9% 1,2% 62,6% 32,2% 5,2% 43,9% 54,8% 1,3% 55,5% 41,7% 2,7% 40,3% 57,9% 1,7%

Kapitálová struktura v odvětví Nerozděle Základní Čistý zisk ný zisk a Rezervy kapitál období fondy Odvětví v roce 2010

Závazky

Bankovní úvěry

Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010 Rok 2010

Dobývání a těžba

19,4%

8,9%

33,0%

11,9%

22,5%

4,2%

Zpracovatelský průmysl

24,2%

5,8%

21,4%

3,2%

7,6%

25,5%

Výroba a rozvod elektřiny a plynu

19,5%

5,6%

21,3%

4,9%

18,9%

22,5%

Voda, odpady a sanace

45,0%

3,6%

16,8%

2,0%

8,8%

13,8%

Stavebnictví

15,5%

4,6%

17,2%

5,9%

7,7%

38,3%

Velkoobchod a maloobchod

19,8%

4,0%

16,8%

1,9%

7,3%

34,2%

Doprava a skladování

47,5%

4,7%

18,6%

1,8%

7,4%

13,1%

Ubytování, stravování a pohostinství

15,8%

-0,5%

10,5%

0,5%

7,8%

14,8%

Informační a komunikační činnosti

24,2%

10,0%

28,3%

2,4%

6,8%

14,0%

Činosti v oblasti nemovitostí

19,6%

1,9%

22,4%

0,9%

9,9%

5,6%

Vědecká a technická činnost

26,4%

1,7%

27,4%

1,1%

14,7%

21,0%

Administrativní a podpůrné činnosti

18,4%

4,2%

17,7%

1,1%

7,8%

18,1%

* Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kritéria pro výběr kapitálu • • • • •

Dostupnost kapitálu Cena Bezpečnost Výše a stabilita výsledků podnikání Časová potřeba kapitálu PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodáření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Přechodná pasiva


5. Rozvaha (bilance)


Bilanční princip Majetek podniku se posuzuje: • Podle jeho konkrétní formy - mluvíme o aktivech

AKTIVA = MAJETEK • Podle zdrojů jeho financování – mluvíme o pasivech

PASIVA = KAPITÁL = ZDROJE Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Bilanční princip • Oceníme-li majetek v peněžních jednotkách, je zřejmé, že součet aktiv a součet pasiv se sobě musejí v každém okamžiku rovnat

• Toto základní pravidlo se označuje jako bilanční princip • Obecně platí bilanční rovnice:

AKTIVA = PASIVA = základní princip účetnictví Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Obecná struktura rozvahy ROZVAHA k ... AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek

Vlastní zdroje (vlastní kapitál)

Oběžný majetek

Cizí zdroje (cizí kapitál)

Časové rozlišení

Časové rozlišení

AKTIVA = PASIVA Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Zjednodušená rozvaha Rozvaha k ... POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL

VLASTNÍ KAPITÁL:

DLOUHODOBÝ MAJETEK:

Základní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku

Dlouhodobý hmotný majetek

Výsledek hospodaření minulých let

Dlouhodobý finanční majetek

Výsledek hospodaření běžného období

OBĚŽNÝ MAJETEK:

CIZÍ ZDROJE:

Zásoby

Rezervy

Dlouhodobé pohledávky


Krátkodobé pohledávky


Krátkodobý finanční majetek

Bankovní úvěry a výpomoci

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

AKTIVA CELKEM

PASIVA CELKEM


Příklad Tři společníci se rozhodli založit s. r. o. Ve společenské smlouvě stanovili základní kapitál ve výši 600 000,- Kč. Všichni společníci složili rovnocenné vklady (200 000,- Kč) následovně: společník A vložil do společnosti stroj (odhadní cena 100 000,- Kč) a zbytek vkladu složil na bankovní účet společnosti; společník B vložil do společnosti dodávku (odhadní cena 190 000,- Kč) a zbytek vkladu složil na bankovní účet společnosti; společník C vložil do podnikání peněžitý vklad ve výši 150 000,- Kč na bankovní účet společnosti a zbytek vkladu se zavázal splatit do stanoveného termínu opět jako peněžitý vklad. Sestavte zahajovací rozvahu společnosti. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Řešení příkladu Zahajovací rozvaha společnosti (v Kč) AKTIVA Pohledávka za společníkem (upsaný kapitál)

PASIVA 50 000,- Základní kapitál

600 000,-

Dlouhodobý majetek: Dlouhodobý hmotný majetek

290 000,-

Oběžný majetek:

Bankovní účet

260 000,-

Aktiva celkem

600 000,- Pasiva celkem


600 000,-

Vliv hospodářských operací na rozvahové položky Rozvaha 1. Změna v aktivech Např. převod peněz z banky do pokladny

a-x a+x

2. Změna v pasivech

p-x

Např. podnik splácí dluh dodavatelům z úvěru, který mu poskytla banka

p+x

3. Oboustranný přírůstek Např. nákup zboží na dodavatelský úvěr

4. Oboustranný úbytek Např. úhrada dluhu z vkladového účtu

a … Aktiva / Majetek Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

a+x

p+x

a-x

p-x

p … Pasiva / Kapitál

6. Oceňování majetku


Oceňování majetku a závazků • Každá složka majetku a závazků musí být vyjádřena peněžně, tj. musí být oceněna • Na zvoleném způsobu oceňování závisí výše majetku, závazků i výsledku hospodaření • Na způsobu ocenění závisí i vypovídací schopnost rozvahy • Podle pravidel platných v České republice vychází ocenění majetku v rozvaze z historických (pořizovacích) cen


Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku • Majetek pořízený nákupem – ocenění vychází z pořizovací ceny • Majetek vyrobený vlastní výrobou - ocenění vychází z vlastních nákladů výroby • Majetek získaný jako dar – oceňuje se reprodukční pořizovací cenou, na základě znaleckého posudku nebo odhadem s přihlédnutím k obvyklým cenám


Odepisování dlouhodobého majetku Odpisy jsou peněžním vyjádřením opotřebení dlouhodobého majetku za určité období. Odpisy odrážejí fyzické opotřebení majetku a postupné znehodnocování (tedy zastarávání) majetku Klíčové pojmy v odpisování majetku: – – – –

Pořizovací (vstupní) cena majetku (PC) Roční odpis pro jednotlivé roky (O) Oprávky (Σ O) = kumulované odpisy Zůstatkovou cenu (ZC) majetku

Odpisy se dělí na dvě základní kategorie: – Odpisy účetní – Odpisy daňové Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Daňové odpisy Daňové odpisy – slouží pro účely stanovení základu daně; jsou regulovány zákonem o daních z příjmů • Jsou upraveny zákonem (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) • Počítají se ze vstupní ceny majetku (pořizovací cena, vlastní náklady výroby) • Majetek je třeba zatřídit do odpovídající odpisové skupiny; každá skupina má určenu dobu odpisování • Volit lze mezi dvěma odpisovými metodami rovnoměrným a zrychleným odepisováním Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Daňové odpisy hmotného majetku Odpisová skupina

1 2 3

4 5 6

Příklad hmotného majetku kancelářské stroje, počítače, nástroje a nářadí, zemědělské stroje, kamery, faxy, telefony automobily, nákladní automobily, většina pracovních strojů, chladící a mrazící zařízení lodě, lokomotivy, kolejový vozový park, trezory, pancéřové skříně, pece a kotle budovy ze dřeva a plastů, budovy výrobní pro energetiku, sila, elektrická a komunikační vedení výrobní budovy, dálnice, silnice, místní a účelové komunikace, plochy letišť, čistírny odpadních vod budovy hotelů, obchodních domů, muzea a knihovny

Doba odpisování

3 roky 5 let 10 let

20 let 30 let 50 let

Hmotný majetek se odepisuje v případě, že doba jeho použitelnosti v podniku je více než 1 rok a pořizovací (vstupní) cena je vyšší než 40.000,- Kč Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Daňové odpisy nehmotného majetku Příklad nehmotného majetku

Doba odpisování

audiovizuální dílo

18 měsíců

software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

36 měsíců

zřizovací výdaje, goodwill

60 měsíců

ostatní nehmotný majetek

72 měsíců

Nehmotný majetek se odepisuje v případě, že doba jeho použitelnosti v podniku je více než 1 rok a pořizovací (vstupní) cena je vyšší než 60.000,- Kč Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Daňové odpisy odpisová skupina

doba odpisu

rovnoměrné odpisy

zrychlené odpisy

odpisové sazby

koeficienty

v prvním roce

v dalších letech

odpisování

odpisování

pro zvýšenou vstupní cenu

v prvním roce

v dalších letech

odpisování

odpisování

pro zvýšenou zůstatkovou cenu

1

3 roky

20,00

40,00

33,30

3

4

3

2

5 let

11,00

22,25

20,00

5

6

5

3

10 let

5,50

10,50

10,00

10

11

10

4

20 let

2,15

5,15

5,00

20

21

20

5

30 let

1,40

3,40

3,40

30

31

30

6

50 let

1,02

2,02

2,00

50

51

50


Daňové odpisy • Rovnoměrný odpis Odpis = vstupní cena * (odpisová sazba/100) • Zrychlený odpis v prvním roce odpisování Odpisy = vstupní cena / koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce • Zrychlený odpis v dalších zdaňovacích obdobích Odpis = (2 * zůstatková cena) / (koeficient pro zrychlené odpisování - počet let, po které byl již majetek odpisován)


Účetní odpisy • Účetní odpisy – respektují používání majetku v daném podniku; podnik je stanovuje svým rozhodnutím; ovlivňují výsledek hospodaření podniku • Jsou významnou nákladovou položkou a ovlivňují výsledek hospodaření podniku i ziskovost jednotlivých produktů • Jsou významným interním zdrojem financování • Slouží k vyjádření hodnoty dlouhodobého majetku v průběhu jeho životnosti Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Účetní odpisy Účetní odpisy závisejí na: • Hodnotě majetku • Ekonomické životnosti majetku • Zvolené metodě odepisování Metody odepisování: • Časové metody - snižování hodnoty dlouhodobého majetku závisí na čase – lineární – nelineární (degresivní vs. progresivní)

• Výkonové metody - hodnota majetku se snižuje v závislosti na jeho výkonu Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Účetní odpisy – časové metody • Lineární metoda vychází z předpokladu rovnoměrného opotřebení majetku během doby životnosti – výše odpisu je v jednotlivých letech odepisování konstantní (cena / doba životnosti) • V případě použití nelineárních odpisových metod se výše odpisů v čase buď snižuje (v případě degresivní odpisové metody) nebo zvyšuje (v případě použití progresivní metody odepisování) Příklad: Metoda degresivního odepisování • V tomto případě je třeba určit koeficient (procento) degrese. Odpisy pro jednotlivé roky se stanoví podle vztahu: Odpis = ZCna konci minulého období * kd

kde kd = koeficient degrese (v desetinném tvaru), který si podnik zvolí sám. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Účetní odpisy – metody výkonové • Metody výkonové jsou vhodné, pokud velikost opotřebení není závislá na čase, ale na odvedeném výkonu • Životnost není v tomto případě stanovena v časových jednotkách (roky), ale například plánovaným počtem kilometrů (nákladní automobil), počet výrobků (zařízení) • Výkonové metody se v praxi uplatňují především u dopravních prostředků, ale lze je využít i u výrobních zařízení • U výkonové metody se roční odpisy stanoví jako: odpis připadající na jednotku výkonu * výkon majetku v daném roce Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Oceňování zásob • Zásoby nakupované (materiál, zboží) jsou oceňovány v jejich pořizovacích cenách • Zásoby vlastní výroby (výrobky, polotovary, nedokončená výroba) jsou oceňovány na úrovni vlastních nákladů (tzn. výrobních nákladů) Oceňování zásob stejného druhu s rozdílnými pořizovacími cenami: – FIFO (první do skladu, první ze skladu; angl. first in, first out) jako první se spotřebovávají nejstarší dodávky – LIFO (poslední do skladu, první ze skladu; angl. last in, first out) jako první se spotřebovávají poslední dodávky – Průměrování – použije se průměrná cena vypočtená váženým aritmetickým průměrem (vahami jsou množství každé dodávky) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Oceňování ostatních složek majetku a závazků • Pohledávky se při jejich vzniku oceňují jmenovitou hodnotou, popř. jejich pořizovací cenou (v případě nabytí za úplatu)

• Peněžní prostředky jsou oceňovány jejich jmenovitými hodnotami • Cenné papíry k obchodování se oceňují při jejich nákupu pořizovacími cenami; při sestavování rozvahy jsou potom oceněny tzv. reálnou hodnotou • Závazky jsou oceňovány jmenovitými hodnotami, při převzetí závazků pak pořizovacími cenami Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Téma 3: EFEKTIVNOST PODNIKU, NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK Osnova: 1. Základní principy podnikání 2. Výnosy 3. Náklady 4. Výsledek hospodaření 5. Efektivnost 6. Třídění nákladů 7. Kalkulace nákladů Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

1. Základní principy podnikání

Téma 3: EFEKTIVNOST PODNIKU, NÁKLADY, VÝNOSY A ZISK Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Základní principy podnikání • V rámci podnikatelské činnosti dochází k transformaci vstupů (výrobních faktorů) na výstupy (produkty) • Mezi základní výrobní faktory patří: – – – –

Půda, suroviny Práce (řídicí i výkonná) Znalosti (know-how) Dlouhodobý majetek – Stroje, zařízení, IT – Materiálové vstupy, energie – Kapitál (finanční prostředky)

• Mezi základní produkty podniku patří: – – – – –

Výrobky, produkty Poskytnuté služby Majetek podniku Příjmy z pronájmu Úroky z banky*

* (podnik uložil volné peníze v bance)

Podnik „platí“ za výrobní faktory a „inkasuje„ za produkty. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Výsledek hospodaření „Platí“

Náklady

„Inkasuje“

Výnosy

• NÁKLADY = v penězích vyjádřená spotřeba výrobních faktorů (vstupů), které podnik použil za účelem dosažení výnosů • VÝNOSY = v penězích vyjádřená produkce (výstupy), které z provozování podniku plynou • Porovnáme-li v daném časovém období získané VÝNOSY s vynaloženými NÁKLADY dostaneme výsledek hospodaření VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝNOSY - NÁKLADY Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

2. Výnosy


Výnosy podniku Prodané množství

*

Prodejní cena • Kč • USD • EUR •…

• kusy • litry • hodiny • tuny • km

Výnosy

“Slangové“ alternativy pro výnosy VÝNOSY … TRŽBY … PRODEJE … OBRAT podniku Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Výnosy podniku • Jsou jednou ze základních výstupních ekonomických veličin, kterými se měří činnost podniku a jeho výstupy • Představují v penězích vyjádřený hodnotový ekvivalent prodaných výkonů, kterými mohou být: – – – –

Dokončené výrobky Polotovary Poskytnuté služby nebo jiné ekonomické aktivity, které podnik realizuje

• Základní členění výnosů je – z provozní činnosti – z finanční činnosti – z mimořádné činnosti Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Členění výnosů, které je v souladu s finančním výkazem zisku a ztráty.

Výnosy podniku Provozní činnost – – – – –

Tržby za vlastní výrobky a služby Tržby za prodej zboží Aktivace materiálu a zboží Tržby z prodeje majetku a materiálu Smluvní pokuty od dodavatelů

Finanční činnost – Tržby z prodeje cenných papírů – Úroky od banky – Kurzové zisky

Mimořádná činnost – Výnosy ze změny metody – Ostatní mimořádné výnosy Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Tržby za prodej zboží 1 Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř.01-02) Výkony (ř.05+06+07) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba (ř.09+10) Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota (ř.03+04-08) Osobní náklady (ř.13+14+15+16) Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhod. majetku a materiálu (ř.20+21) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu (ř.23+24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (ř.11-12-17-18+1922-25+26-27+(-28)-(-29)) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř.34+35+36) Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobám a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření (ř.31-32+33+3738+39-40-41+42-43+44-45-(-46)+(-47)) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50+51) -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř.30+48-49) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř.56+57) -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření (ř.53-54-55) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.52+58-59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř.30+48+53-54)

3. Náklady


Náklady podniku Nakoupené množství

*

Nákupní cena • Kč • USD • EUR •…

• kusy • litry • hodiny • tuny • km

Náklady

“Slangové“ alternativy pro náklady NEJSOU!!! Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Náklady podniku • Náklady = v peněžních jednotkách vyjádřená spotřeba výrobních faktorů, která je vyvolána tvorbou podnikových výnosů • Představují v penězích vyjádřený hodnotový ekvivalent spotřebovaných vstupů, kterými mohou být: – – – –

Materiál pro výrobu Energie Nakoupené služby Odpisy (opotřebení majetku)

• Základní členění nákladů je – z provozní činnosti – z finanční činnosti – z mimořádné činnosti Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Členění nákladů, které je v souladu s finančním výkazem zisků a ztrát.

Náklady podniku Provozní činnost – – – – – – –

Spotřebované materiály a energie Prodané zboží (přeprodej) Nakoupené služby Osobní náklady Odpisy majektu Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu Dary a smluvní pokuty zákazníkům

Finanční činnost – Náklady na prodané cenné papíry – Úroky za půjčky a úvěry – Kurzové ztráty

Mimořádná činnost – Ostatní mimořádné náklady Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2


Ekonomické pojetí nákladů • Ekonomické náklady jsou peněžně (hodnotově) vyjádřená spotřeba a vázání výrobních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů. Vázání spočívá v zahrnutí (přidání) ekonomické újmy, způsobené držením zásob výrobních faktorů (náklady na kapitál potřebný pro financování zásob)

Ekonomické náklady = náklady + oportunitní náklady • Oportunitní (alternativní) náklady jsou náklady ušlé příležitosti, které představují hypotetické alternativní zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů • Ekonomické náklady jsou používány v modelech typu EVA – ekonomická přidaná hodnota a ne v tradičních ukazatelích nákladů a zisku Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

4. Výsledek hospodaření


Výnosy podniku - rekapitulace Provozní činnost – – – – –

Tržby za vlastní výrobky a služby Tržby za prodej zboží Aktivace materiálu a zboží Tržby z prodeje majetku a materiálu Smluvní pokuty od dodavatelů

Finanční činnost – Tržby z prodeje cenných papírů – Úroky od banky – Kurzové zisky

Mimořádná činnost – Výnosy ze změny metody – Ostatní mimořádné výnosy Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2


Náklady podniku - rekapitulace Provozní činnost – – – – – – –

Spotřebované materiály a energie Prodané zboží (přeprodej) Nakoupené služby Osobní náklady Odpisy majektu Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu Dary a smluvní pokuty zákazníkům

Finanční činnost – Náklady na prodané cenné papíry – Úroky za půjčky a úvěry – Kurzové ztráty

Mimořádná činnost – Ostatní mimořádné náklady Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2


Výkaz zisku a ztráty + Provozní výsledek hospodaření (Provozní výnosy – Provozní náklady) + Finanční výsledek hospodaření (Finanční výnosy – Finanční náklady) = Výsledek hospodaření za běžnou činnost (před zdaněním) + Mimořádný výsledek hospodaření (Mimořádné výnosy – Mimořádné náklady)

- Daň z příjmů = Výsledek hospodaření za období (po zdanění) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Výsledek hospodaření • Výsledek hospodaření vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady za určité časové období Rozvaha – strana pasiv VLASTNÍ KAPITÁL (ZDROJE):

Základní kapitál

Výnosy > Náklady => Zisk

Kapitál. fondy a fondy tvořené ze zisku

(vlastní zdroje podniku se zvětšují)

Výsledek hospodaření minulých let

Výsledek hospodaření běžného období

Náklady > Výnosy => Ztráta (vlastní zdroje podniku se snižují)

CIZÍ ZDROJE: Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVA CELKEM


Příklad - zadání Zjišťování výsledku hospodaření? Podnik vyrobil ve sledovaném období (kalendářní rok 2011) 1000 kusů výrobku. Na výrobu vynaložil náklady ve výši 100 mil. Kč.

Ve sledovaném období (kalendářní rok 2011) podnik prodal pouze 800 kusů výrobku. Prodejní cena 1 kusu výrobku byla 160 tis. Kč. Zbylých 200 kusů výrobku zůstalo na skladě a bude prodáno v roce 2012.

Stanovte výsledek hospodaření za sledované období? Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Výsledek hospodaření (1) Vyjdeme z prodaných výrobků: Za výnosy budeme považovat součin objemu prodaných výrobků a dosažené prodejní ceny, tj. 128 mil. Kč.

Od tržeb za prodané výrobky musíme odečíst pouze náklady, které se vztahují k prodaným výrobkům. Náklady vynaložené na výrobu 1 000 kusů činí 100 mil. Kč, tzn. k prodaným 800 kusům se vztahuje 80 mil. Kč. Výsledek hospodaření tedy činí 48 mil. Kč.


Výsledek hospodaření (2) Vyjdeme z vyrobených kusů: Ve sledovaném období bylo vyrobeno 1000 kusů výrobku. Výnosy daného období tvoří tržby z prodeje výrobků: (800 * 0,16 = 128 mil. Kč). Do výnosů je však třeba promítnout i 200 kusů, které byly vyrobeny, ale nebyly dosud prodány. Tyto výrobky zvyšují stav zásob vlastní výroby a oceníme je na úrovni nákladů výroby (20 mil. Kč).

Výnosy tedy činí 148 mil. Kč (128 mil. Kč + 20 mil. Kč). Náklady, které byly vynaloženy na výrobu 1000 kusů výrobku, činí 100 mil. Kč. Výsledek hospodaření za sledované období je 48 mil. Kč. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

5. Efektivnost


Efektivnost • Efektivnost je kritériem racionality vynakládání ekonomických zdrojů (výrobních faktorů) • Efektivnost je účinnost vynaložených (spotřebovaných a/nebo vázaných) prostředků hodnocená z hlediska dosažených výsledků (výstupů, výnosů) • Účinnost se ve vztahu k výrobě označuje jako produktivita; je výsledkem souměření vytvořených výstupů a vynaložených vstupů • Efektivnost se prosazuje hospodárností, která vyjadřuje dosahování žádoucích výstupů s co nejmenším vynaložením zdrojů • Dosahuje se jí úsporností (snahou o šetření zdroji) a výtěžností (snahou maximalizovat výkony ze zdrojů) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Základní ukazatele efektivnosti

STRATEGIE

Souhrnné (syntetické) ukazatele efektivnosti

TAKTIKA Dílčí (analytické) OPERATIVA


ukazatele efektivnosti

Souhrnné (syntetické) ukazatele • Měřítko efektivnosti (resp. produktivity) = výstup / vstup • Rentabilita celkového kapitálu = zisk / celkový kapitál

Poměrové ukazatele (%)

• Rentabilita vlastního kapitálu = zisk / vlastní kapitál • Zisk (EAT, EBT, EBIT, EBITDA) • EVA (ekonomická přidaná hodnota) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Ukazatele masy - množství (Kč)

Dílčí (analytické) ukazatele • Ukazatel haléřové nákladovosti = náklady / výnosy

• Hospodárnost = skutečné náklady / náklady při optimální kombinaci výrobních faktorů • Ukazatel využití aktiv = výnosy / aktiva • Rentabilita nákladů = zisk / náklady

• Rentabilita tržeb = zisk / tržby Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Poměrové ukazatele (%)

6. Třídění nákladů


Třídění nákladů Náklady podniku musí management řídit a optimalizovat s ohledem na vlivy, které na podniku působí. Aby bylo možné náklady řídit a optimalizovat, se náklady třídí podle různých hledisek: • 1 - Druhové třídění nákladů • 2 - Účelové třídění nákladů (Třídění nákladů podle místa vzniku – vnitropodnikové útvary) a podle výkonů – podnikové výrobky a služby • 3 - Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce


Třídění nákladů Dlouhodobý hmotný majetek (DHM)

PENÍZE

odpisy DHM

odpisy DNM

Materiál

spotřeba materiálu

Energie

spotřeba energie

Dodavatelé

Třídění nákladů

Výrobky

FINANCE

Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM)

Pracovní síla

ŘÍZENÍ

mzdy

A N Á K U P

V Ý R O B A

B

P R O D E J

C

D E

služby

Co?

Kde?

Na co?

druhové

podle místa

podle účelu

účelové Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

1. Druhové třídění nákladů Druhovému členění nákladů odpovídá výkaz zisku a ztráty, který zachycuje toky výnosů a toky nákladů a jejich rozdíly v podobě hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta) Druhové třídění nákladů: • Spotřeba materiálu • Spotřeba energií • Spotřeba externích služeb • Osobní náklady • Odpisy majetku • Úroky

Toto druhové členění je následně rozčleněno na provozní, finanční a mimořádné náklady (dle výkazu zisku a ztráty) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

2. Účelové třídění nákladů Účelové třídění nákladů – přiřaditelnost nákladů k vnitropodnikovým útvarům nebo podle třídění dle výkonů • Podle vztahu nákladu k činnosti – Náklady technologické - vyvolány výrobou konkrétního výrobku – Náklady na obsluhu a řízení – zajišťují racionální průběh výrobní činnosti

• Podle způsobu kontroly přiměřenosti nákladu a stanovení žádoucí výše nákladu – Náklady jednicové – souvisejí s jednotlivými operacemi konkrétního výrobku – Náklady režijní - souvisí s výrobním procesem jako celkem Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

2. Účelové třídění nákladů • Podle možnosti přiřadit náklad ke konkrétnímu výkonu – Náklady přímé – zjistitelné s jediným druhem výrobku (zpravidla jednicové a malá část režijních nákladů) – Náklady nepřímé – souvisejí s více druhy výrobků

3. Třídění nákladů podle závislosti na objemu produkce V souvislosti se změnami objemu produkce rozlišujeme náklady, které se v závislosti na objemu produkce mění, označujeme je jako náklady variabilní, a náklady, které zůstávají neměnné i při změnách v určitém intervalu produkce či využití kapacity. Ty označujeme jako náklady fixní. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

7. Kalkulace nákladů


Typy účetních systémů a jejich přístup k nákladům Manažerské účetnictví Slouží k řízení podniku, integruje nákladové i finanční účetnictví a bere již v úvahu ekonomické náklady

Nákladové účetnictví

Finanční účetnictví

Sledování nákladů a kalkulace , spojování nákladů s výkony, útvary

Tvorba účetních výkazů a informací pro externí uživatele

Účetnictví podniku Systém analytických a syntetických účtů, hlavní kniha Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Předmět kalkulace • Kalkulace nákladů je propočet nákladů, zisku, ceny nebo jiné hodnotové veličiny na výrobek, práci nebo službu (na jednotku výkonu, na kalkulační jednici) • Kalkulační jednice je konkrétní výkon (vymezený měrnou jednotkou a druhem), na který se stanovují nebo zjišťují náklady a další hodnotové veličiny • Kalkulované množství je určitý počet kalkulačních jednic, pro něž se stanovují nebo zjišťují celkové náklady Typy kalkulací: – předběžné (plánové, propočtové, operativní) – výsledné (pro kontrolu plnění plánů) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Typový kalkulační vzorec 1. Přímý materiál 2. Mzdy výrobních pracovníků 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie (1 + 2 + 3 + 4) Vlastní náklady výroby 5. Správní režie (1 + 2 + 3 + 4 + 5) Vlastní náklady výkonu 6. Prodejní náklady (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6) Úplné vlastní náklady výkonu 7. Zisk (ztráta) (1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 + 7) Prodejní cena Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Metody kalkulace Tradiční metody kalkulace: • kalkulace dělením – prostá – stupňovitá – s poměrovými čísly

• kalkulace přirážkové • kalkulace ve sdružené výrobě Metody reagující na nárůst podílu režijních nákladů: • kalkulace neúplných nákladů (Direct Costing) • kalkulace s přiřazováním nákladů podle dílčích aktivit (Activity Based Costing – kalkulace ABC) Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Prostá kalkulace dělením • Náklady na kalkulační jednici se zjišťují prostým dělením celkových nákladů období počtem kalkulačních jednic období (Celkové náklady / vyrobené kusy) Příklad: Za sledovaný měsíc bylo vyrobeno 50 000 kusů produktů a byly zjištěny tyto náklady: • • • •

spotřeba materiálu mzdy výrobních dělníků režie náklady celkem

990 000 Kč 387 500 Kč 242 600 Kč 1 620 100 Kč

Sestavte kalkulaci nákladů na 1 kus produktu. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Prostá kalkulace dělením Řešení příkladu: Náklady na 1 kus (v Kč): • přímý materiál = 19,80 Kč

(990 000 / 50 000)

• přímé mzdy = 7,75 Kč

(387 500 / 50 000)

• režijní náklady = 4,852 Kč

(242 600 / 50 000)

• celkové vlastní náklady = 32,402 Kč

(19,80 + 7,75 + 4,852) • Vlastní náklady na 1 kus produktu činily 32,402Kč Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Stupňovitá kalkulace dělením • Umožňuje oddělit výrobní, správní a prodejní náklady. Tím se nezatěžují prodejními náklady výrobky, které nebyly v daném období prodány nebo je možné sestavovat kalkulace pro jednotlivé výrobní stupně Příklad: Ve sledovaném období se vyrobilo 1 000 kusů výrobku, prodalo se 870 kusů a byly zjištěny tyto náklady: • výrobní náklady 993 000 Kč • správní a prodejní náklady 246 000 Kč Sestavte kalkulaci nákladů a ceny 1 kusu výrobku. Zisková přirážka je 22 % k úplným nákladům. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Stupňovitá kalkulace dělením Řešení příkladu: Náklady na 1 kus (v Kč): • výrobní náklady = 993 Kč • správní a prodejní náklady = 282,76 Kč

(993 000 / 1 000) (246 000 / 870)

• úplné vlastní náklady = 1 275,76 Kč

(993 + 282,76)

• Zisková přirážka (22 %) = 280,67 Kč

(1 275,76 * 0,22)

• Nabídková cena = 1 556,43 Kč

(1 275,76+280,67)


Kalkulace dělením s poměrovými čísly • Používá se v podnicích, kde se stejným technologickým procesem vyrábí více druhů výrobků, lišících se velikostí, hmotností, jakostí nebo pracností

• Kalkulace probíhá ve čtyřech krocích: 1. Vypočtou se poměrová čísla daných výrobků mezi sebou 2. Objem výroby se vyjádří v poměrových jednotkách dle bodu 1. 3. Vypočteme náklad na jednu poměrovou jednotku tím, že celkové náklady za všechny výrobky vydělíme celkovým počtem výrobků 4. Náklady na jednu poměrovou jednotu pro daný výrobek vypočteme vynásobením nákladů na poměrovou jednotku z bodu 3. a poměrové číslo z bodu 1. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kalkulace dělením s poměrovými čísly Příklad: V chemické výrobně se vyrábějí tři výrobky (A,B,C). Výrobní režie útvaru, společná všem výrobkům, byla stanovena rozpočtem ve výši 676 000 Kč. Plánovaný objem produkce je u výrobku A 400 t, u výrobku B 700 t a u výrobku C 150 t. Nepřímý náklad rozvrhneme podle technologické pracnosti, která je: 4,5 hod./t (výrobek A), 6 hod./t (výrobek B), 12 hod./t (výrobek C). Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kalkulace dělením s poměrovými čísly Řešení příkladu: Celkové nepřímé náklady (N) stanovené rozpočtem jsou 676 000 Kč Druh výrobku měr. jed.

A

B

C

Celkem

Objem produkce (Q)

t

400

700

150

x

Technologická pracnost

hod/t

4,5

6

12

x

0,75

1

2

x

ki

Qi ki

t

300

700

300

1 300

ni

Kč/t

390

520

1 040

x

Ni

Kč

156 000

676 000


156 000 364 000

Přirážková kalkulace • Při přirážkové kalkulaci se náklady rozdělí na přímé (jednicové) a nepřímé (režijní). Přímé náklady se vypočítají přímo na kalkulační jednici (ks, tuna, litr), prostou kalkulací dělením, nepřímé náklady se vypočítají pomocí kvalifikovaně zvolené základny a přirážky k přímým nákladům. • Pro přiřazování nákladů výkonům se používají hodnotově nebo naturálně vyjádřené rozvrhové základny jako například: – Přímé mzdy – Přímý materiál

• Přirážka k přímým nákladům je buď % nebo číslem poměrem nepřímých nákladů k rozvrhové základně Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Přirážková kalkulace Příklad: • Podnik vyrábí pouze dva výrobky. Výrobku 1 se vyrobilo 1 000 kg; výrobku 2 se vyrobilo 400 kg. V podniku byly nepřímé (společné) náklady za sledované období 390 000 Kč. Odborným posouzením byl jako vhodná základna pro rozvržení nepřímých nákladů mezi jednotlivé výrobky zvolen přímý materiál. Stanovme výši nepřímých nákladů připadajících na výrobek 1 a výrobek 2. Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg): Výrobek 1 • přímý materiál 75 Kč • přímé mzdy 90 Kč • ostatní přímé náklady 22 Kč


Výrobek 2 84 Kč 100 Kč 34 Kč

Přirážková kalkulace Řešení příkladu: • Celkové náklady na materiál (celková rozvrhová základna) = 1 000 * 75 + 400 * 84 = 108 600 Kč • Přirážka nepřímých nákladů k přímým = 390 000 / 108 600 = 3,6 (tj. 360 % přímého materiálu) Náklady výrobků 1 a 2 (v Kč/kg): Výrobek 1 • přímý materiál 75 Kč • přímé mzdy 90 Kč • ostatní přímé náklady 22 Kč • nepřímé náklady 270 Kč (75 * 3,6)

Výrobek 2 84 Kč 100 Kč 34 Kč 302,4 Kč (84 * 3,6)

• Náklady celkem

520,4 Kč/kg


457 Kč/kg

Kalkulace ve sdružené výrobě • Při kalkulaci ve sdružené výrobě, označované jako zůstatková (odečítací metoda), je v daném technologickém postupu jeden výrobek hlavní a ostatní výronky vedlejší • Od celkových nákladů na všechny výrobky odečteme tržby za všechny vedlejší výrobky a zůstanou nám náklady na hlavní výrobek • Například při výrobě cukru, je hlavním výrobkem cukr a vedlejšími produkty melasa* a řízky**, které je možné dále zpracovat a realizovat prodejem výnosy * Melasa je sirup, který zůstane po konečném krystalizačním procesu. Melasa se většinou následně používá při výrobě kvasnic a alkoholu. ** Řízky vznikají v cukrovaru zpracováním cukrové řepy, která se myje a strouhá na pásky nazývané řízky. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kalkulace neúplných nákladů • Kalkulace neúplných nákladů vznikla v reakci na nárůst podílu nepřímých (fixních) nákladů na celkových nákladech podniku • Principem kalkulace neúplných nákladů je skutečnost, že nelze vyčíslit zisk a místo něj pracujeme s pojmem hrubé rozpětí (cena výrobku – přímé náklady) v případě, že provádíme kalkulaci s přímými náklady, nebo s pojmem příspěvěk na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku (cena výrobku – variabilní náklady) v případě, že provádíme kalkulaci s variabilními náklady • Kalkulace neúplných nákladů tedy členíme na: – Kalkulace postavená na přímých nákladech – Kalkulace postavená na variabilních nákladech Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kalkulace neúplných nákladů „Hrubé rozpětí“; metoda přímých nákladů Příklad: Položka

Jednicový materiál

Na 1 tunu

Na 100 tun

100 000,-

10 000 000,-

Jednicové mzdy

30 000,-

3 000 000,-

Výrobní režie

22 000,-

2 200 000,-

Prodejní režie

8 000,-

800 000,-

Správní režie

10 000,-

1 000 000,-

• Sestavte kalkulaci nákladů na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 tun produkce. Režijní náklady mají charakter fixních nákladů. Prodejní cena 1 tuny produkce činí 220 000 Kč


Kalkulace neúplných nákladů „Hrubé rozpětí“; metoda přímých nákladů Řešení příkladu: Položka

Na 1 tunu

Na 90 tun

100 000,-

9 000 000,-

Jednicové mzdy

30 000,-

2 700 000,-

Výrobní režie

24 444,-

2 200 000,-

Prodejní režie

8 889,-

800 000,-

Správní režie

11 111,-

1 000 000,-


• Hrubé rozpětí na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 tun činí 45 556 Kč • Hrubé rozpětí na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 100 tun činí 50 000 Kč


Kalkulace neúplných nákladů „Příspěvek na úhradu“; metoda variabilních nákladů Příklad:

Položka

Na 1 tunu

Na 100 tun

100 000,-

10 000 000,-

Jednicové mzdy

30 000,-

3 000 000,-

Výrobní režie

22 000,-

2 200 000,-

Prodejní režie

8 000,-

800 000,-

Správní režie

10 000,-

1 000 000,-


• Sestavte kalkulaci variabilních nákladů na 1 tunu produkce za předpokladu, že plánujeme vyrábět 90 t a 100 t produkce. Režijní náklady mají charakter fixních nákladů. Prodejní cena 1 tuny produkce činí 220 000 Kč Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Kalkulace neúplných nákladů „Příspěvek na úhradu“; metoda variabilních nákladů Příklad:

Kalkulace variabilních nákladů na 1 tunu produkce: Položka / Kč na tunu

Jednicový materiál Jednicové mzdy Variabilní náklady

Příspěvek na úhradu Cena


Při objemu 90 t

Při objemu 100 t

100 000,-

100 000,-

30 000,-

30 000,-

130 000,-

130 000,-

90 000,-

90 000,-

220 000,-

220 000,-

Kalkulace ABC Activity Based Costing Metoda ABC se snaží transformovat nepřímé náklady na přímé. Jedná se o kalkulaci s přiřazováním nákladů podle základních dílčích aktivit, které v podniku probíhají. Postup: • Režijní činnosti se rozdělí na dílčí aktivity • Pro dílčí aktivity se stanoví ukazatele „cost drivers“, které odrážejí jak spotřebu jednotlivých aktivit a zároveň jsou sledovatelné u výrob jednotlivých druhů výrobků • Nepřímé náklady se tak rozdělí jednak podle činností a jednak podle výrobků čímž dochází tak k transformaci nepřímých nákladů na přímé, které je možné přesněji přiřadit na výrobky, produkty, procesy, střediska. Ing. Martina Vejvodová – trimestr duben 2012 – skupina PMAR2

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz

Ekonomika podniku I. Ing. Martina Vejvodová. Trimestr duben Ing. Martina Vejvodová trimestr duben 2012 skupina PMAR2

Recommend Documents