Makroekonomický přehled Spotřeba na dluh ČERVENEC

Makroekonomický přehled Spotřeba na dluh ČERVENEC ¨

Červnové volby přinesly překvapivě dobré výsledky pro levicové a zklamání pro pravicové strany. Sociální demokracie obhájila nejsilnější postavení v parlamentu a zřejmě povede koaliční vládu s KDU-ČSL a USDEU, které ovšem dohromady mají jen 31 poslanců ve srovnání se 70 poslanci ČSSD. Pravděpodobná koalice bude mít v parlamentu většinu pouhého jednoho hlasu. Ve vládě se zřejmě objeví řada nových tváří, především v ekonomických resortech, vládní program je však založen na "staré politice" ČSSD, tj. deficitním financování a neomezování sociálních výdajů.

¨

Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí roku 2002 meziročně zvýšil jen o 2,5%. I tento mírný růst vycházel výhradně z rostoucí domácí poptávky. Nominálně dobré výsledky zahraničního obchodu se ve statistice HDP neprojevily díky zálibě statistického úřadu v překvapivých deflátorech cen v zahraničním obchodě.

¨

Česká národní banka ponechala v červnu úrokové sazby beze změny, zřejmě v očekávání rozpočtových plánů nové vlády. ČNB však nijak nezasáhla ani proti sílící koruně a ta se tak dostala na další rekordní úrovně, tentokrát pod hladinu 30 korun jak za euro, tak za dolar – viz strana 4.

¨

Červencový Makroekonomický přehled analyzuje podrobně čísla o hrubém domácím produktu a snaží se odhadnout vliv sociálních výdajů vlády na spotřebu českých domácností. Naše analýza naznačuje, že domácnosti čerpají jak z bankovních úvěrů, tak využívají rostoucí sociální výdaje. Výsledkem vyšších výdajů vlády je proto nejen vyšší schodek, ale také nižší míra úspor, což je nepříjemná kombinace v době vysokého schodku na běžném účtu platební bilance – podrobnosti viz strana 5 a dále. Česká republika: vybrané makroekonomické ukazatele 2001 3/02 4/02 Průmyslová výroba, %, mezir. 6.8 4.1 8.2 Stavební výroba, %, mezir. 9.6 -2.7 5.2 Maloobchodní tržby, %, mezir. 4.3 5.0 4.7 Spotřebitelské ceny, %, mezir. 4.1 3.7 3.2 Ceny prům. výrobců, %, mezir. 0.8 -0.2 -0.1 Obchodní bilance, USD mil. -3139 -173 -16 3M PRIBOR, %, průměr 4.5 4.3 4.2 CZK/EUR, průměr 31.8 31.4 30.4 CZK/USD, průměr 35.0 35.8 34.3

5/02 6.0 5.0 3.5 2.5 -0.2 -355 3.8 30.5 33.2

Zdroje: Český statistický úřad, Česká národní banka. Předpovědi: Patria Finance.

Patria Finance, a.s., Škrétova 12, 120 00 Praha 2, IČ 60197226 Tel.: (02) 2142 4111, Fax: (02) 2142 4222 Reuters: PTRR-Z; Bloomberg: PATR; Internet: www.patria.cz e-mail: [email protected]

6/02 4.0 5.0 4.0 1.3 -0.4 -63 3.8 30.3 31.7

2002P 5.4 5.2 4.3 1.6 0.7 -2412 4.0 30.5 32.6

Analýzy, předpovědi a doporučení společnosti Patria Finance, a.s. včetně komentářů k nejaktuálnějším událostem na finančních trzích publikujeme na internetové adrese

http://www.patria.cz S otázkami ohledně této či jiných publikací Patria Research kontaktujte Analýzy akciového trhu (02) 2142 4111

Jiří Soustružník Jan Hájek

Makroekonomické analýzy (02) 2142 4111

David Marek

Pro obchodování s cennými papíry kontaktujte Obchodování s akciemi +(02) 2142 4215 +(02) 2142 4216

Milan Procházka Petr Žabža Dana Bébrová Bohumil Pavlica

Proprietary trading +(02) 2142 4142

Ján Hájek Viktor Reischig

Patria Direct +(02) 2142 4240

Oldřich Pavlovský Roman Koděra Tomáš Sedláček

Informace ohledně dalších produktů či aktivit společnosti vám poskytnou Ředitel společnosti +(02) 2142 4111

Michael Jasanský

Firemní finance +(02) 2142 4111

Tomáš Klápště

Správa aktiv +(02) 2142 4101

Josef Beneš Uzávěrka: 5.července 2002

Makroekonomický přehled

červenec 2002

Měsíční přehled Datum 9.7.02 9.7.02 10.7.02 12.7.02 12.7.02 18.7.02 23.7.02

Předpovědi ekonomických údajů Spotřebitelské ceny v červnu (meziměsíčně) Míra nezaměstnanosti v červnu Stavební výroba v květnu (meziročně) Průmyslová výroba v květnu (meziročně) Ceny prům. výrobců v červnu (meziměsíčně) Maloobchodní tržby v květnu (meziročně) Obchodní bilance v červnu (mld. Kč)

Předpověď -0,2% 8,6% 5,0% 5,0% -0,4% 3,5% -2,0

Poslední Předchozí -0,1% -0,1% 8,6% 8,8% 5,2% -2,7% 8,2% 4,1% -0,2% -0,5% 4,7% 5,0% -11,8 -0,5

Levice vítězí ve volbách

Parlamentní volby v červnu vyhrála vládní sociální demokracie, následovaná ODS. Na třetí místo se překvapivě dostala komunistická strana a až čtvrtá skončila Koalice křesťanských demokratů a Unie svobody. Do parlamentu se tedy dostaly stejné strany jako doposud, polepšili si ovšem jen komunisté, ostatní strany ztratily. ČSSD má nyní 70 poslanců (o 4 méně než po volbách v roce 1998), ODS 58 (o 5 méně) a Koalice 31 poslanců (dokonce o 8 méně). Komunisté tak zvýšili počet poslanců o 17 na 41…

Vláda bude možná méně levicová…

Jakkoliv výsledky voleb napovídají, že levice posílila, formování vlády naznačuje, že česká vláda by mohla být méně levicová než doposud. Nejpravděpodobnější variantou je totiž koalice ČSSD s KDU-ČSL a US-DEU, podpořená 101 poslanci. Jde tedy o velmi křehkou vládu, založenou spíše na souladu zahraničně politické orientace (rychlý vstup do EU), než na shodě na ekonomickém programu a podpořenou většinou jediného hlasu. Zdá se však, že všechny zúčastněné strany se snaží dosáhnout shody, a to i za cenu kompromisů a obcházení sporných bodů.

ČNB zvažuje, koruna sílí…

Česká národní banka ponechala úrokové sazby v červnu beze změny a naznačila, že s intervencemi proti koruně příliš často počítat nelze. Výsledkem bylo další rychlé posílení koruny až k hranici 29,20 CZK/EUR a 29,50 CZK/USD (detaily na straně 5). Takto silný kurz jistě povede ČNB k novým úvahám o nastavení úrokových sazeb. Viceguvernér Dědek dokonce naznačil, že již v červnu byla tato otázka nastolena. Podle všeho se ČNB rozhodla vyčkat na rozpočtové plány nové vlády. Těžko říci, co si od nich ovšem slibuje…

Nejvyšší růst v OECD?

Tempo růstu hrubého domácího produktu se v prvním čtvrtletí roku 2002 snížilo na 2,5% meziročně (0,6% mezičtvrtletně). ČSÚ jako obvykle revidoval údaje z minulosti (růst HDP v roce 2001 byl revidován na 3,3%). Růst HDP vycházel výlučně z domácí poptávky, když rostla spotřeba domácností (o 4,1%) a především investice (o 8,1%). Negativně se na růstu HDP projevil zahraniční obchod - celkový schodek ve stálých cenách byl v prvním čtvrtletí 2002 nepatrně vyšší než ve stejném období loňského roku, i když vývoj v běžných cenách byl opačný.

Ekonomický výzkum

1

Patria Finance

červenec 2002


Inflace padá

Míra inflace se v květnu snížila na 2,5% když se meziměsíčně ceny dokonce snížily o 0,1%. Pokles cen byl nejvýraznější u cen potravin a u pohonných hmot. Index inflace je již nyní nejnižší od roku 1999 a očekáváme jeho další pokles až k hladině 1%. Mírný růst inflace lze očekávat koncem roku, ale míra inflace by stále měla zůstat pod cílovým pásmem České národní banky. Potvrzení nízkých inflačních tlaků přinesl i vývoj cen průmyslových výrobců v květnu: meziměsíčně ceny klesly o 0,2%. Ceny zemědělských výrobců pak klesly ve stejném měsíci dokonce o 2,7%.

Rezervy ČNB rychle rostou

Schodek běžného účtu dosáhl v prvním čtvrtletí roku 2002 poloviční úrovně ve srovnání se stejným obdobím roku 2001, tj. 16 miliard korun. Finanční účet pak skončil přebytkem ve výši 45 miliard korun, i když objem přímých zahraničních investic se snížil o téměř 70% na úroveň 23 miliard korun. Díky intervencím ČNB proti koruně se výrazně zvýšily i zahraničně měnové rezervy centrální banky o více než 14 miliard korun.

Nezaměstnanost: žádné změny

Míra nezaměstnanosti se v květnu snížila na 8,6% z dubnových 8,8%. Bez práce tak zůstává 448 tisíc osob a míra nezaměstnanosti stále zůstává výrazně nad loňskou úrovní (v květnu 2001 bylo bez práce 8,1% osob, o téměř 30 tisíc méně než nyní). Květnové snížení vyplývá z typických sezónních faktorů a nesignalizuje zatím pokles napětí na trhu práce v České republice: o práci v květnu přišlo 45 tisíc lidí, novou práci si našlo 39 tisíc lidí, a 14 tisíc lidí úřady vyřadily z evidence z jiných důvodů.

Letadla znovu ve hře

Obchodní bilance vykázala v květnu schodek ve výši 11,8 mld. Kč. Vývoz se meziročně snížil o 7,8%, dovoz klesl o 4,6%. Příčinou méně příznivého vývoje je především propad schodku v obchodu se stroji a dopravními prostředky, kde se projevil dovoz dvou civilních letadel a pokles vývozu strojírenského zboží. Pro letošní rok nadále očekáváme schodek 90 mld. Kč.

Silný růst průmyslu

Průmyslová výroba v dubnu meziročně vzrostla o 8,2%, nejvíce za posledních 9 měsíců. Za růstem průmyslové produkce stojí již tradičně silná odvětví - výroba elektrických a optických přístrojů a gumárenský a plastikářský průmysl podporovaný domácím automobilovým průmyslem. Opět se podařilo výrazně zvýšit růst tržeb z vývozu průmyslové produkce (+19,2%). Tržby v maloobchodním prodeji v dubnu meziročně vzrostly o 4,7%. Jednoznačně dominantním faktorem zrychlení růstu tržeb je příznivý vývoj na trhu automobilů.

Dluh roste…

Vládní dluh se ke konci 1. čtvrtletí letošního roku zvýšil na 358,4 mld. Kč z 345 mld. Kč na konci loňského roku. Meziročně se dluh zvýšil o 84 mld. Kč (tj. o 30%). Rostoucí zadlužení je financováno především prostřednictvím emise státních dluhopisů. Jejich objem se v průběhu 1. čtvrtletí zvýšil o 18 mld. Kč, což je více než zvýšení vládního dluhu. Objem pokladničních poukázek klesl o 3,7 mld. Kč.

Patria Finance

2

Ekonomický výzkum


červenec 2002 Předpověď

Předpověď inflace

6% 5% 4% 3% 2% 1%

CPI

0%

Net Inflation PPI

-1% -2% 2000

2001

2002

Aktualizace: 3.7.2002

Meziroční ekonomický růst

Předpověď

16% Průmyslová produkce 5M klouz.průměr Stavební výroba 5M klouz.průměr Maloobchodní tržby 5M klouz.průměr

12%

8%

4%

0% 2000

2001

2002


Obchodní bilance (mld. Kč)

-10

Státní rozpočet (mld. Kč)

Dvojí deficit

Předpověď

12-měsíční obchodní schodek

0 -10

12-měsíční schodek rozpočtu

-20

-30

-30

-50

-40 -70

-50 -60

-90

-70

-110

-80 -130

-90

-150 2000 Aktualizace: 3.6.2002

Ekonomický výzkum

-100 2001

2002

3

Patria Finance

červenec 2002


Zaostřeno na korunu Obr. 1: Kurz koruny, eura a dolaru CZK/EUR 36

Obr. 2: Mezibankovní sazby Pribor CZK/USD 43

CZK/EUR

35

CZK/USD

6.0

41

34

39 5.5

33

37

32

35

5.0

12M Pribor 6M Pribor 3M Pribor 1M Pribor

4.5

31

33

30

31

29

4.0

29 3.5 2001


2002

2001

Zdroj: ČNB.

Koruna posiluje vůči euru…

2002


Zdroj: ČNB.

Nervozita, která předcházela parlamentní volby v ČR a která pomohla stabilizovat kurz koruny na úrovni okolo 30,40 CZK/EUR, rychle vyprchala, když se ukázalo, že je možný a pravděpodobný vznik proevropské vlády a koruna začala opět posilovat. Před zasedáním bankovní rady ČNB 27. června se kurz zastavil na úrovni 30 CZK/EUR. Když ČNB ohlásila, že úrokové sazby se měnit zatím nebudou a doplnila to vyjádřením o nevhodnosti intervencí proti koruně, spustilo se další kolo posilování, které se zastavilo až těsně nad hladinou 29,10 CZK/EUR. Za pouhý rok tak koruna posílila vůči euru o 15%.

… a ještě více vůči dolaru! Vývoj kurzu koruny vůči dolaru byl ještě dramatičtější. Koruna otevírala měsíc na hladině okolo 32,70 CZK/USD, ale díky oslabování dolaru vůči euru (dolar začal červen s kurzem 0,935 USD/EUR a končil na hladině 0,98 USD/EUR) se kurz koruny stále zpevňoval. Koncem měsíce se koruna dostala pod hladinu 30 korun za dolar až na kurz 29,50 CZK/USD. Koruna je tak o neuvěřitelných 25% silnější vůči dolaru než byla před rokem. Co na to ČNB?

Patria Finance

Vzhledem k masivnímu zhodnocení koruny a současnému poklesu inflace lze očekávat, že ČNB se v dohledné době vrátí k nastavení měnové politiky. Ke zvážení je jak snížení úrokových sazeb, tak i intervence proti silné koruně. Viceguvernér Oldřich Dědek naznačil, že otázka snížení úroků byla diskutována již v červnu a pokles inflace dilema ČNB jistě jen zvýrazní. O intervencích proti koruně se představitelé ČNB vyjadřují vyhýbavě, ale tlak na centrální banku opět roste…

4

Ekonomický výzkum


červenec 2002

Spotřeba domácností: růst na dluh Obr. 1: Nová minulost 5% 4%

Před revizí

3%

Po revizi

2% 1% 0% -1% -2% -3% -4% -5% Q1-97

Q1-98

Q1-99

Q1-00

Q1-01

Pramen: ČSÚ.

Detaily, detaily…

Růst hrubého domácího produktu (HDP) se v České republice začátkem roku 2002 zpomalil na 2,5% meziročně. Ačkoliv jde stále o relativně slušný růst, česká ekonomika rozhodně není tygrem střední Evropy (či dokonce OECD), jak rádi tvrdí někteří politici). Důležitější než samotné agregované číslo o "růstu" je však struktura čísel o HDP. A zde se ukazuje, že český růst je potenciálně zranitelnější než se na první pohled zdá.

Ani minulost není co bývala …

Při vyhlašování výsledků HDP za první čtvrtletí roku 2002 vyhlásil Český statistický úřad (ČSÚ) také revidované výsledky čtvrtletních národních účtů České republiky od roku 1998 do roku 2001. Co lze z revidovaných dat vyčíst? Dolováním ve statistických výkazech lze učinit tři hlavní závěry: recese v letech 1997-99 neměla tak jednoznačný průběh, jak se doposud zdálo, amplituda poklesů HDP byla vyšší a zotavení z recese bylo silnější, než jak ukazovala předchozí data. Předchozí data ukazovala na permanentní meziroční pokles HDP počínaje 3. čtvrtletím 1997 a konče 2. čtvrtletím 1999. Revidované údaje sice také zaznamenávají první pokles a poslední zápornou hodnotu růstu HDP ve stejných čtvrtletích, průběh však nebyl tak jednoznačný. V prvním a druhém čtvrtletí 1998 totiž HDP rostl a nikoli klesal. Předchozí údaje hovořily o meziročním poklesu o -0,1%, resp. -1,9%, v uvedených čtvrtletích, nová čísla ukazují na růst o 2,1%, resp. 0,3%, ve stejných obdobích.

Ekonomický výzkum

5

Patria Finance

červenec 2002

Obr. 2: Akcelerace?


8%

Annualizovaný čtvrtletní růst

6%

Meziroční růst

4% 2% 0% -2% -4% -6% Q1-95

Q1-96

Q1-97

Q1-98

Q1-99

Q1-00

Q1-01

Q1-02

Pramen: ČSÚ.

Větší výkyvy

Vzhledem k tomu, že revizi nepodléhají data za rok 1997, nemění se nic na skutečnosti, že v průběhu poslední recese byl zaznamenán nejhlubší propad HDP ve 3. čtvrtletí 1997 (-4,2%). Podle revidovaných údajů však recese měla také druhý "vrchol", a to ve 4. čtvrtletí 1998, kdy HDP meziročně klesl o 3,4% (podle předchozích údajů pouze -2,1%). Oživení zato přišlo s větší razancí. Mezi původními a revidovanými údaji není rozpor v době oživení české ekonomiky, ale nová data již od počátku tohoto oživení až do konce roku 2000 ukazují na silnější hospodářský růst. Odchylky v tempu růstu HDP se však neliší o více než jeden procentní bod.

Zrychlení nebo zpomalení? Statistická kouzla

Patria Finance

Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,5%, ve srovnání s předchozím čtvrtletím je HDP vyšší o 0,6% (po sezónním očištění). V posledním čtvrtletí loňského roku přitom dosáhlo tempo meziročního růstu 2,7%. Pohled na meziroční změny HDP v posledních dvou kvartálech svádí k tomu hodnotit současný ekonomický vývoj jako zpomalení hospodářského růstu. Nabízí se však alternativní pohled použití mezikvartální anualizované změny. Tento ukazatel je např. v USA či Japonsku mediálně používanější než meziroční změna, na níž jsme zvyklí u nás. Tempo růstu HDP na základě mezičtvrtletního porovnání ukazuje na hospodářský růst v 1. čtvrtletí ve výši 2,3% (anualizovaně) a představuje zrychlení z 2,2% ve 4. čtvrtletí loňského roku. Z tohoto úhlu pohledu česká ekonomika v 1. čtvrtletí nezpomalila, ale mírně zrychlila svůj růst - viz. obrázek č.2..

6

Ekonomický výzkum


červenec 2002

Spotřeba aneb život na dluh Štědrá vláda platí spotřebu

Pohled na příspěvkovou analýzu složek výdajů na HDP ukazuje na zcela dominantní roli spotřeby domácností. Ta se meziročně zvýšila o 4,1% a k růstu celého HDP přispěla 2,2 procentního bodu. Stabilní růst spotřebních výdajů je z makroekonomického hlediska potěšující, rozbor příčin však nabízí méně optimismu. S růstem spotřeby domácností souvisí dvě skutečnosti: růst disponibilního důchodu domácností a možnost dluhového financování spotřebních výdajů. První faktor lze dále rozdělit na dvě nejvýznamnější složky: mzdy a sociální transfery. Národní účty za sektor domácností ukazují, že v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostly transfery v podobě sociálních dávek meziročně reálně o 6,9% (spočítáno s využitím deflátoru spotřeby domácností). Objem mezd a platů se přitom reálně zvýšil jen o 4,6%. Sociální dávky rostly tedy rychleji než příjmy z mezd. Stejná situace byla v letech 1999 a 2000, jen rok 2001 představoval výjimku. Není nicméně divu, že právě v roce 1999 došlo k obratu ve vývoji spotřeby domácností.

Proč spořit?

V loňském roce rostly sociální dávky pomaleji než mzdy, vývoj v letošním roce však potvrzuje, že se fiskální politika chová acyklicky a neplní tudíž roli automatického stabilizátoru hospodářského cyklu. například při poklesu míry nezaměstnanosti sociální transfery neklesají, jen se mírně zpomaluje tempo jejich růstu: v roce 1999 se objem sociálních dávek reálně zvýšil o 4,7%, v roce 2000 o 6,6%, v roce 2001 pouze o 2,1%, letos se však tempo růstu zatím vrátilo k růstu o 6,9%. Pokud by se od roku 1998 zvyšovaly sociální transfery pouze o inflaci, dosažení současné úrovně spotřeby domácností by vyžadovalo pokles čisté míry úspor na téměř -6% (v současnosti je to -0,4%). Na spotřební výdaje domácnosti zpravidla utratí 63,5% běžných příjmů (93% disponibilního důchodu). Za předpokladu zachování těchto poměrů by se spotřeba domácností mohla v 1. čtvrtletí reálně zvýšit pouze o 2,4%, a nikoli 4,1%, aniž by se domácnosti zadlužily více, než jak učinily. Za této varianty by se HDP nezvýšil o 2,5%, ale pouze o 1,6%.

Ekonomický výzkum

7

Patria Finance

červenec 2002

Obr. 3: Štědrá vláda objem sociálních transferů (mld. Kč za čtvrtletí)


85 Skutečnost

80

Růst podle mezd Růst o inflaci

75

Nulový růst 70 65 60 55 50 1Q/98

1Q/99

1Q/00

1Q/01

1Q/02

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočty.

Růst na dluh

Pokud by se sociální dávky zvyšovaly jen v souladu s inflací, to znamená, že by se kupní síla vyplácených sociálních dávek neměnila, reálná expanze sociálních dávek by pravděpodobně zvýšila růst spotřeby domácností (resp. růst HDP) o 1,1% (HDP vyšší 0,6%) v roce 1999, 1,3% v roce 2000 (HDP vyšší o 0,8%) a 0,4% (HDP vyšší 0,2%) v roce 2001.

Nižší spotřeba - nižší schodek

Dokonce i kdybychom porovnali skutečnost se štědřejší variantou fiskální politiky, jež by zvyšovala sociální transfery v souladu s růstem průměrné mzdy, došli bychom k závěru, že skutečně realizovaná fiskální politika byla po dobu posledních čtyř let neustále expanzivní - viz obr. 3. Budeme-li vycházet z roku 1998 jako základu, potom u varianty s růstem sociálních dávek o inflaci bylo možné ve státním rozpočtu za roky 19992001 celkem ušetřit 71 mld. Kč (letos v 1. čtvrtletí 16 mld. Kč). U "štědré" varianty (s růstem podle průměrné mzdy) se dalo ušetřit 11 mld. Kč (letos v 1. čtvrtletí 4 mld. Kč).

Box 1: Letadla a HDP Jedním z nejvýraznějších kladných prvků mezi jednotlivými složkami HDP bylo v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu o 8,1% (meziročně). To by znamenalo vyšší přírůstek než ve 3. a 4. čtvrtletí loňského roku (6,8%, resp. 7,2%). Údaje o přímých zahraničních investicích a dovozu investičního zboží však ukazovaly spíše na zpomalení investiční aktivity. Jak vysvětlit tento rozpor? Klíčem jsou bitevní letouny. Na zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu o 8,9 mld. Kč (v cenách roku 1995) se totiž podílelo zvýšení investic ve vládních institucích o 4,2 mld. Kč, z toho zhruba 3 mld. Kč padly na nákup bitevních letounů L-159 ministerstvem obrany. A jak by vypadaly národní účty, kdyby se žádná letadla nekoupila? Hrubá tvorba fixního kapitálu by se nezvýšila o 8,1%, ale pouze o 5,4%. A HDP by se bez letounů L-159 zvýšil pouze o 1,6%. Bez štědré sociální politiky a zbrojních investic (tj. bez dodatečných fiskálních stimulů) by tak česká ekonomika rostla v 1. čtvrtletí pouze o 0,7% a nikoli o 2,5%.

Patria Finance

8

Ekonomický výzkum


Obr. 4: Ekonomika na potenciálu?

červenec 2002

400

4%

Sezónně očišt ěný HDP Odhad pot enciálního HDP Produkční mezera

375

2%

350

0%

325

-2%

300

-4% Q1-02

Q1-94

Q1-95

Q1-96

Q1-97

Q1-98

Q1-99

Q1-00

Q1-01

Pramen: ČSÚ. Odhady: Patria Finance.

Kořeny dvojího schodku

Když se mluví o expanzivní fiskální politice, obvykle se nezmiňují detaily. Předchozí krátká, a do značné míry zjednodušená, analýza jeden takový detail fiskálního impulsu ukazuje. Současný růst spotřeby domácností je tak vlastně "životem na dvojí dluh". Jednak klesá míra úspor a roste zadluženost domácností u bank, ale spotřební výdaje částečně financuje také vláda skrze sociální transfery, ovšem pouze za cenu růstu deficitu státního rozpočtu a prohlubování státního dluhu.

Je to hodně nebo málo? Obtíže s potenciálem

Ekonomický výzkum

Je aktuální hospodářský růst adekvátní? Obtíž je v tom, jak definovat adekvátní hospodářský růst. Jedním z přístupů, jak se postavit k tomuto problému je teorie potenciální produktu. Potenciální produkt je zjednodušeně řečeno tak velký HDP, který nevyvolává inflační tlaky přetěžováním výrobních faktorů (např. snížením nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což by mělo za následek zrychlení růstu mezd a následně cen zboží). K odhadu potenciálního produktu lze použít několik metod. Ministerstvo financí ČR a ČNB používají metodu produkční funkce. Ve své poslední prognóze MF uvádí, že potenciální produkt v české ekonomice, zjištěný pomocí CobbDouglasovy produkční funkce, v posledním období meziročně rostl tempem necelých 3%, přičemž tento přírůstek akceleruje. Námi použitá jednodušší metoda Hodrick-Prescottova filtru ukazuje na potenciální růst ve výši zhruba 2,8% a pozvolnou akceleraci v následujících čtvrtletích. Aktuální výsledek je tedy pod možností české ekonomiky.

9

Patria Finance

červenec 2002

Snížení úroků na cestě?


Co to znamená? Jedním z důsledků je přetrvávání mírné produkční mezery, která vznikla recesí v letech 1997-99. Výrobní zdroje v české ekonomice by tedy mohly být využity více, aniž by to ohrozilo makroekonomickou rovnováhu. Produkční mezera je jedním z obvyklých parametrů reakčních funkcí centrálních bank. Existence záporné produkční mezery umožňuje, za jinak stejných podmínek, uvolnit měnové podmínky, např. snížením reálných úrokových sazeb. Pokud se podíváme na jiné parametry, podle nichž se orientuje měnová politiku, vidíme rostoucí reálné úrokové sazby (ex ante i ex post) a nadměrnou reálnou apreciaci měny. Všechny parametry ukazují jedním směrem k nižším úrokovým sazbám…Uvidíme, jak aktuální stav a výhled vývoje české ekonomiky vyhodnotí na konci července bankovní rada ČNB.

Srovnání s okolím Tygr?

Patria Finance

Aktuální údaje o tempu hospodářského růstu nás v 1. čtvrtletí zařadily na třetí příčku od konce mezi zeměmi kandidujícími na vstup do EU - rychleji než my rostlo Maďarsko, Slovensko, všechny pobaltské státy a dokonce i Rusko a Bulharsko. S výjimkou Slovenska však zpomalily všechny středoevropské a pobaltské ekonomiky. Ekonomiky zemí Evropské unie se v 1. čtvrtletí ocitly pravděpodobně na dně jedné z obrátek hospodářského cyklu. V Německu se dokonce hrubý domácí meziročně snížil o 1,2%. Ani v zámoří se ještě nevzpamatovali z útlumu hospodářského růstu. Světlou výjimkou je australská ekonomika, která si připsala meziroční zvýšení HDP o 4,2%. Česká ekonomika v oblíbených srovnáních HDP na obyvatele s průměrem EU stále setrvává na 60% a dosažení úrovně v EU nám při dvouprocentním rozdílu v tempu růstu HDP na obyvatele je možné až po roce 2030.

10

Ekonomický výzkum


červenec 2002

Box 2: HDP a HDI Občas je hrubý domácí produkt pro ekonomy příliš těsnou košilkou a snaží se najít obecnější měřítko kvality lidského života. Jednou z takových snah je aktivita OSN, jež v rámci Rozvojového programu Spojených národů (UNDP), zkonstruovala a počítá index lidského rozvoje (HDI). Tento index kromě HDP na obyvatele (podle parity kupní síly) zahrnuje také očekávaný věk dožití při narození, podíl gramotných na celkové populaci a podíl lidí se vzděláním na celkové populaci. Celkový index lidského rozvoje obyčejným aritmetickým průměrem. HDP tedy má pouze čtvrtinová vliv, lze však očekávat vysokou korelaci mezi HDP na obyvatele a ostatními složkami indexu. A jak si v takovýchto srovnáních stojí Česká republika? Podle loňské zprávy UNDP vycházející z údajů za rok 1999 byla ČR zařazena na 33. místo mezi 162 státy, což nás podle označení UNDP řadí mezi země na vysokém stupni lidského rozvoje. V tabulce jsou uvedeny státy na prvních příčkách a naši "sousedé". Je zajímavé, že ostatní "kvality života" nás postrčily na vyšší příčku, než kdybychom sestavovali žebříček pouze podle HDP na obyvatele. V takovém případě bychom totiž obsadili 39. příčku. Pořadí 1 2 3 4 5 6 … 16 17 … 31 32 33 34 35

Země Norsko Austrálie Kanada Švédsko Belgie USA … Rakousko Německo … Barbados Brunei ČR Argentina Slovensko

Ekonomický výzkum

HDI 0,939 0,936 0,936 0,936 0,935 0,934 … 0,921 0,921 … 0,864 0,857 0,844 0,842 0,831

11

Patria Finance


červenec 2002

Česká republika: Základní makroekonomická data Obyvatelstvo: 10,3 mil. meziroční růst, pokud není uvedeno jinak HDP, mld. CZK, běžné ceny HDP, mld. USD, běžné ceny HDP, reálný růst, % Průmyslová výroba, reálný růst, % Stavební výroba, reálný růst, % Maloobchodní tržby, reálný růst, % Míra nezaměstnanosti, %, konec období Spotřebitelské ceny, průměrný růst, % Spotřebitelské ceny, růst na konci období, % Ceny prům. výrobců, průměrný růst, % Ceny prům. výrobců, růst na konci období, % Růst prům. národní mzdy, % Přímé zahraniční investice v ČR, mil. USD v %HDP Běžný účet, mil. USD v %HDP Vývoz zboží, mld. USD, celní stat. Dovoz zboží, mld. USD, celní stat. Obchodní bilance, mld. USD, celní stat. Bilance služeb, mld. USD, plat.bilance Hrubá vnější zadluženost, mld. USD v %z vývozu zboží a služeb v %HDP Oficiální devizové rezervy, mld. USD v měsících dovozu zboží a služeb Stát. rozp., mld. CZK, vč. důchod. účtu Celk. deficit veřejného sektoru*, v %HDP Státní dluh, mld. CZK v %HDP Růst peněžní zásoby, M2, konec období, % 2-týdenní repo sazba, průměr za období, % 2-týdenní repo sazba, konec období, % 3MPRIBOR, průměr za období, % 3MPRIBOR, konec období, % CZK/EUR, prům. za obd. CZK/EUR, konec obd. CZK/USD, průměr za období CZK/USD, konec období Zdroj: ČSÚ, ČNB. Předpověď: Patria Finance. * očištěný o příjmy z privatizace

Ekonomický výzkum

HDP na hlavu (2000): 4806 USD 1996 1997 1998 1999 1572 1669 1798 1833 57.9 52.6 55.7 53.0 4.3 -0.8 -1.0 0.5 2.0 4.5 1.9 -3.1 5.3 -3.9 -7.0 -6.5 11.4 -0.4 -7.3 2.1 3.5 5.2 7.5 9.4 8.8 8.4 10.8 2.1 8.6 10.0 6.8 2.5 4.8 4.9 4.9 1.0 4.4 5.7 2.2 3.5 18.0 11.9 9.3 8.5 1435 1286 3700 6310 2.5 2.4 6.6 11.9 -4298 -3271 -1387 -1569 -7.4 -6.2 -2.5 -3.0 21.9 22.8 26.4 26.2 27.7 27.3 28.8 28.1 -5.8 -4.5 -2.4 -1.9 1917.0 1742.0 1789.0 1100.0 21.2 21.6 24.3 22.9 71 72 72 69 37 41 44 43 12.4 9.8 12.6 12.3 5.0 3.7 4.4 4.4 -1.6 -15.7 -29.3 -29.6 -1.8 -2.1 -2.4 -3.1 155 173 195 228 9.9 10.4 10.8 12.4 9.2 10.1 5.2 9.0 12.0 17.2 14.0 6.60 12.4 14.8 8.8 5.30 12.0 16.0 14.3 6.84 12.7 16.1 9.7 5.40 36.9 36.1 27.1 31.7 32.3 34.6 27.3 34.2 30.1 35.8

13

2000 2001P poslední období 1911 2158 531 I.-III. '02 49.5 56.7 13.8 I.-III. '02 3.3 3.3 2.5 I.-III. '02 5.1 6.8 8.2 IV. '02 5.3 9.6 5.2 IV. '02 2.2 7.0 4.7 IV. '02 8.8 8.9 8.6 V. '02 3.9 4.7 4.3 posl. 12 měs. 4.0 4.1 2.5 V. '02 5.0 2.9 1.1 posl. 12 měs. 5.0 0.8 -0.2 V. '02 6.6 8.5 7.0 I.-III. '02 4984 4922 616 I.-III. '02 10.1 8.7 4.5 I.-III. '01 -2688 -2637 -442 I.-III. '01 -5.4 -4.6 -3.2 I.-III. '01 29.0 33.4 15.2 I-V. '02 32.1 36.5 15.9 I-V. '02 -3.1 -3.1 -0.6 I-V. '02 1402.4 1523.9 260.0 I.-III. '02 21.4 21.7 20.9 III. '02 58 54 48 III. '02 43 38 37 III. '02 13.0 14.6 20.4 V. '02 4.3 4.2 5.5 V. '02 -46.1 -67.7 -0.9 VI. '02 -4.4 -6.7 289 345 358 III. '02 15.1 16.0 16.0 III. '02 7.5 10.0 9.8 V. '02 5.25 5.07 4.15 I.-VI. '02 5.25 4.75 3.75 VI. '02 5.36 5.18 4.16 I.-VI. '02 5.40 4.62 3.78 VI. '02 35.6 34.1 31.1 I.-VI. '02 35.0 32.0 30.3 VI. '02 38.6 38.0 34.7 I.-VI. '02 37.6 36.3 31.7 VI. '02

2002P 2321 69.8 2.8 5.4 5.2 4.3 9.0 2.2 1.6 -0.2 0.7 7.0 8400 12.0 -2400 -3.4 39.0 41.3 -2.4 2000.0 21.0 44 30 20.5 5.1 -83.0 -8.2 400 17.2 9.5 3.90 4.00 3.99 4.29 30.7 29.6 33.3 29.6

Patria Finance

Patria Finance, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4111 Fax: +02 2142 4222

Patria Asset Management, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4101 Fax: +02 2142 4177

Patria Direct, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4254 Fax: +02 2142 4179 www.patria-direct.cz

âlen skupiny KBC Banking & Insurance Group

Tento dokument je vydáván v âeské republice spoleãností Patria Finance, a.s. („Patria“), která je licencovan˘m obchodníkem s cenn˘mi papíry a ãlenem Burzy cenn˘ch papírÛ Praha. Dokument mÛÏe b˘t vydáván/distribuován v jin˘ch zemích prostfiednictvím pfiidruÏen˘ch spoleãností. Patria a pfiidruÏené spoleãnosti mohou s cenn˘mi papíry kterékoli spoleãnosti ãi jiného emitenta, o nûmÏ se tento materiál zmiÀuje, provádût obchody na vlastní úãet na základû informací obsaÏen˘ch v tomto dokumentu, a to i pfied jeho publikováním. Patria nebo pfiidruÏená spoleãnost mÛÏe poskytnout sluÏby v oblasti firemních financí, popfiípadû dal‰í sluÏby, kterékoli spoleãnosti nebo jinému emitentovi, o nûmÏ se zmiÀuje tento dokument. Tento dokument nemusí obsahovat v‰echny informace, které má Patria nebo její pfiidruÏené spoleãnosti k dispozici. Tento dokument není nabídkou k nákupu nebo prodeji cenn˘ch papírÛ.Tento dokument byl pfiipraven v dobré vífie; Patria ani její pfiidruÏené spoleãnosti v‰ak nenesou odpovûdnost za pfiesnost informací v nûm obsaÏen˘ch a nemûlo by na nûj b˘t pohlíÏeno jako na ekvivalent nezávislého posouzení pfiíjemcem samotn˘m. Distribuce tohoto dokumentu v ostatních zemích mÛÏe b˘t omezena zákonem; kaÏd˘ vlastník dokumentu by se mûl ve vlastním zájmu informovat o takov˘ch omezeních a dodrÏovat je. Nedostojí-li vlastník dokumentu tûmto omezením, mÛÏe dojít k poru‰ení zákona v âeské republice nebo obdobn˘ch zákonÛ v jin˘ch zemích.

© 2002, Patria Finance, a. s.

Makroekonomický přehled Spotřeba na dluh ČERVENEC

Recommend Documents