Magisterské studium DĚJINY ČESKÉHO DIVADLA tematické okruhy pro magisterské studium 1. SVĚTSKÁ TEMATIKA V ČESKÉM STŘEDOVĚKÉM DIVADLE a) Středověké náboženské divadlo (liturgické drama) b) Středověké světské divadlo c) Dochované texty (Hry tří Marií, Hra veselé Magdalény, Hra o vzkříšení Páně, Mastičkář – dochované fragmenty, historie interpretace) 2. HUMANISTICKÉ A RENESANČNÍ DIVADLO. Dvorské divadlo za vlády prvních habsburských panovníků (1526-1618) a) Humanistické školské divadlo v centru a v provincii b) Dramatická produkce přelomu 16 – 17. století ) (Kyrmezer, Mikuláš Konáč z Hodiškova, Jan Campanus Vodňanský, Šimon Lomnický z Budče, anonymní hry) c) Dvorské divadlo; první profesionální divadelní společnosti u nás 3. BAROKNÍ DIVADLO V ČECHÁCH A NA MORAVĚ a) Divadlo řádových škol a náboženských bratrstev se zvláštní pozorností k divadlu provozovanému jezuity b) Dvorské divadlo a divadlo v šlechtických rezidencích c) Selské neboli sousedské divadlo 4. ČESKÉ DIVADLO JAKO NÁSTROJ NÁRODNÍHO SEBEUVĚDOMĚNÍ. Osvícenské počátky, nástup nové nacionální ideologie a) Počátky novodobého českého divadla a Vlastenské divadlo b) Čeští dramatičtí autoři a překladatelé Vlastenského divadla c) České divadlo za napoleonských válek. J. N. Štěpánek 5. TRANSFORMACE ROMANTICKÉ NACIONÁLNÍ IDEOLOGIE. Období působení J. K. Tyla a) Teissingrovo divadlo, V. K. Klicpera b) Divadelní program J. K. Tyla, Kajetánské divadlo, principy programu tzv. protitylovské opozice c) Počátky divadelní kritiky (K. Havlíček, J. K. Chmelenský) 6. ZROD A REALIZACE IDEJE NÁRODNÍHO DIVADLA v českém divadelním hnutí. Proměny nacionální ideologie od P. Šedivého k Národnímu divadlu a) Myšlenka národního divadla v kontextu české divadelní kultury b) Teoretické práce o divadle (P. Šedivý, J. Jungmann) c) Od Tylova programu národního divadla k Národnímu divadlu 7. NÁSTUP REALISMU NA ČESKÝCH SCÉNÁCH a) Realismus a české divadlo. Stroupežnického dramaturgie v Národním divadle b) České realistické drama a jeho interpretační problematika c) Proměna inscenační praxe, představitelé realistického herectví 8. ČESKÁ MODERNA A JEJÍ VLIV na utváření podoby českého divadelnictví v 90. letech 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století a) Nástup moderních směrů a manifest České moderny b) Intimní volné jeviště a další pokračovatelé c) Česká dramatická tvorba přelomu století 9. STYLOVÉ PROMĚNY V REPERTOÁRU A INSCENAČNÍ TVORBĚ ČINOHRY NÁRODNÍHO DIVADLA za uměleckého vedení J. Kvapila a K. H. Hilara a) Režisér Jaroslav Kvapil b) Režisér K. H. Hilar c) Vliv nových trendů na utváření českého herectví té doby
1
10. DIVADLO V NOVÝCH PODMÍNKÁCH ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY a) Oficiální scény (Národní divadlo, Městské divadlo na Královských Vinohradech), významní představitelé české dramatické tvorby b) Problematika koexistence českých a německých scén c) Meziválečné kabarety, dělnické divadlo 11. VZNIK A PROMĚNY OSVOBOZENÉHO DIVADLA a) Vznik a proměny české divadelní avantgardy ve dvacátých letech 20. století b) Úloha režisérů J. Honzla, J. Frejky, E. F. Buriana v počátečním období Osvobozeného divadla c) Režisér Jiří Frejka a jeho angažmá v Národním divadle 12. E. F. BURIAN A JEHO PROGRAM POETICKÉHO DIVADLA. Návaznost v režijní tvorbě osobností českého divadla po roce 1945 a) Vznik a proměny Burianova Déčka b) Tvůrčí principy a inscenační styl E. F. Buriana c) Poválečná situace představitelů tzv. avantgardy 13. ÚLOHA ČESKÉHO DIVADLA V ZÁPASE PROTI FAŠISMU A PŘÍPRAVÁM SVĚTOVÉ VÁLKY a) Dramatická tvorba b) Protiválečně zaměřené inscenace J. Frejky a E. F. Buriana c) Osvobozené divadlo V+W 14. ČESKÉ DIVADLO ZA NACISTICKÉ OKUPACE a nástup nových vývojových tendencí v českém divadelnictví do roku 1948 a) Situace divadla za II. světové války b) Divadelní aktivity v koncentračních táborech a v exilu c) Vznik malých scén nastupující generace 15. POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ DIVADELNÍCH POMĚRŮ a) Reorganizace divadla, divadelní zákon, program tzv. decentralizace a demokratizace b) Divadla nastupující generace (Divadlo Satiry, Divadlo 5. května) c) Divadlo jako nástroj politické indoktrinace v letech 1948-1955 16. DIFERENCIACE ČESKÉ DIVADELNÍ KULTURY NA KONCI 50. LET A V PRŮBĚHU 60. let 20. století. Vzestup oficiálních kamenných scén, vznik nových divadel a) Proměny divadelní kultury na sklonku 50 let b) Vzestup oficiálních scén a jejich stylové tendence (Národní divadlo, Divadlo na Vinohradech, činohra J. Mahena v Brně) c) Divadla malých forem 17. SITUACE ČESKÉHO DIVADLA NA SKLONKU 50. LET A V 60. LETECH 20. STOLETÍ a) Národní divadlo v 60.letech 20. stol. (Krejča, Radok, Pleskot, Macháček) b) Vznik nových divadel (Divadlo Na zábradlí, Semafor, Divadlo Za branou, Činoherní klub) c) Rok 1968 a následné období normalizace 18. VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ ČESKÉ DIVADELNÍ REŽIE 60.-80. LET 20. STOLETÍ a) Režiséři A. Radok, O. Krejča, J. Grossman, Smoček b) Program politického divadla Mahenovy činohry v Brně. Režiséři E. Sokolovský, M. Hynšt c) Režiséři E. Schorm, M. Macháček 19. VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ ČESKÉ DRAMATICKÉ TVORBY 60. LET a) Dramatické dílny: Národní divadlo: F. Hrubín, J. Topol, M. Kundera; Mahenovo divadlo: L. Kundera, V. Gardavský, M. Rejnuš; Činoherní klub: Smoček, Vostrý, Vostrá; dramatická dílna Divadla na zábradlí: Havel b) Dramatik mezi Realistickým divadlem a Vinohrady: P. Kohout c) Absurdní divadlo a dramatická tvorba (V. Havel, M. Uhde, L. Smoček, I. Klíma)
2
20. HNUTÍ ALTERNATIVNÍCH DIVADEL 60.-80. LET a) Alternativní divadla v 60. letech (Reduta, Semafor, Večerní Brno, Kladivadlo aj.) b) Alternativní divadla na sklonku 60. let a v 70. letech (Studio Ypsilon, Husa na provázku, HaDivadlo) c) Nástup alternativních divadel v 80. letech (Pražská pětka, Ochotnický kroužek aj.) 21. DRAMATICI NORMALIZAČNÍ ÉRY a) Normalizátoři (J. Jelen) a trpění (O. Daněk, J. Šotola, J. Hubač, J. Bouček) b) Drama ostrakizovaných, drama v exilu (V. Havel, P. Kohout, I. Klíma, P. Landovský, Vaňkovky, M. Uhde, J. Topol) c) Nová generace (J.Vedral, A. Königsmark, K. Steigerwald, D. Fischerová, P. Rut, A. Goldflam, J. A. Pitínský aj.) 22. ČESKÉ DIVADLO PO R. 1989 a) divadelní stávka v listopadu 1989 b) proměna divadelní sítě – vznik soukromých divadel c) nové obzory: divadlo handicapovaných (Hluchavky, Shakespearovská společnost Jedličkova ústavu), divadlo bezdomovců (Ježek a čížek), Bohnická společnost aj. 23. ČESKÉ DIVADLO 90.LET a) Nástup nové generace režisérů (P. Lébl, J. A. Pitínský, J. Pokorný, V. Morávek) b) Nová generace dramatiků (T. Rychecký, M. Bláhová, L. Lagronová, I. Volánková, J. Pokorný, R. Sikora aj.) c) Hudební a taneční divadlo (Tanec Praha) 24. ČESKÉ HUDEBNÍ DIVADLO 19. A 20. STOLETÍ a) Role opery 70.-90. letech 19. stol. b) Proměny operní režie v 60. letech 20. stol. c) Hra se zpěvy, opereta a muzikál 25. ČESKÉ POHYBOVÉ DIVADLO 19. A 20. STOLETÍ a) Klasický balet, Šmokův Balet Praha b) výrazový tanec a rytmika c) pantomima 60. let (Pantomima na zábradlí, Fialka, Hýbner, Turba, Pantomima Alfréda Jarryho, Černé divadlo aj.), pozdější trendy (Polívka, Bláhová, Alfréd ve dvoře aj.), fyzické divadlo 26. LOUTKOVÉ DIVADLO 19. A 20. STOLETÍ a) Tradice obrozeneckého loutkářství (M. Kopecký), domácí loutková divadla a jejich funkce b) profesionalizace loutkářství (Skupa, Malík, Kolár), časopis Loutkář c) od klasického loutkového divadla k alternativnímu divadlu (Divadlo loutek, Lampion, Radost, Alfa, Drak, Naivní divadlo, Buchty a Loutky, Continuo aj.) 27. SCÉNOGRAFIE 20. STOLETÍ a) Zakladatelé moderního scénografického tvaru: Vl. Hoffmann, J. Čapek, F. Kysela, avantgardní antidekorativní a antiiluzionistická scéna: A. Heythum. F. Zelenka, B. Feuerstein b) dynamická scénografie F. Tröstra a J. Svobody, scénografie 60. let (O. Šimáček, Vl. Nývlt, Z. Kolář, K. Vaca, Vl. Šrámek) , akční scénografie 70. a 80. let (J. Malina, M. Melena, J. Dušek, M. Kališ, M. Roszkopfová) c) postmoderní scénografie – slohová libovolnost, koláž, klip (D. Marek, D. Dvořák), od estetiky ošklivosti k artismu (P. Lébl) 28. AMATÉRSKÉ DIVADLO a) Od Sousedského divadla k ochotnickému a domácímu divadlu 19. stol. b) Organizované amatérské divadlo (ÚMDOČ), festivaly (Jiráskův Hronov od r. 1931, Šrámkův Písek aj.) c) Spolupráce profesionálů s amatéry v 70. a 80.letech (Křesadlo, Lucerna, A-studio, Divadelní studio J. Skřivana, Studio Dům aj.)
3
Základní literatura (titul označený * obsahuje množství dalších bibliografických údajů, další literaturu získávají studenti přímo od pedagogů na jednotlivých přednáškách, předpokládá se také, že sledují nové studie uveřejňované v časopisech Divadelní revue, Disk, Q) * Dějiny českého divadla I-IV. Praha, 1968-1983. * Císař J. Přehled dějin č. divadla. Praha: AMU, 2006. * Just Vl. a kol. Česká divadelní kultura 1945-1989 v datech a souvislostech. Divadelní ústav, 1995. Česká divadla: Encyklopedie divadelních souborů. Divadelní ústav, 2000. Český taneční slovník. Divadelní ústav, 2001. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19.století. Divadelní ústav – Academia, 2006. České divadlo, svazek I-XII. Praha, 1979-1989. České umění dramatické I. Činohra. Praha, 1941. České umění dramatické II. Zpěvohra. Praha, 1941. Československá vlastivěda VIII. Umění. Praha, 1935. Československá vlastivěda IX. Divadlo. Praha, 1970.
Práce k jednotlivým problémům Arbes Jakub. Z galerie českého herectva I.- II. Praha s.a. Bartoš Jan. Národní divadlo a jeho budovatelé. In: Dějiny Národního divadla. Praha, 1933. Bartoš Jan. Prozatímní divadlo a jeho činohra. Praha, 1937. Bartoš Josef. Prozatímní divadlo a jeho opera. Praha, 1938. Bogatyrev Peter. Lidové divadlo české a slovenské. Praha, 1940. Bradbrooková Bohuslava. Karel Čapek. Academia, 2006. Brodská, B. Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do r. 1945. Praha, 2006. Burian Jarka. The Scenography of Josef Svoboda. Wesleyan University Press, 1973. Burian Jarka. Modern Czech Theatre. University of Iowa Press, 2000. Burian Jarka. Leading Creators of Twentieth-Century Czech Theatre. Routledge, 2002. Císař Jan. Divadla, která našla svou dobu. Praha, 1966. Černý František. Hana Kvapilová. Život a dílo. Praha, 1960. Černý František. Měnivá tvář divadla. Praha, 1978. Černý František. Premiéry bratří Čapků. Hynek, 2000. Černý Jindřich. Otomar Krejča. Praha, 1964. Černý Václav. Středověká dráma. Bratislava, 1964. Červený Jiří. Červená sedma. Praha, 1959. Čunderle, Michal – Roubal, Jan. Hra školou. Dvakrát o Ivanu Vyskočilovi. Nakladatelství Studia Ypsilon, 2001. D’Elvert Christian. Geschichte děs Theaters in Mähren und Oesterreichischen Schlesien. Brünn, 1852. Dějiny Národního divadla I-IV. Praha, 1933-1934. Denemarková Radka. Ewald Schorm, Sám sobě nepřítelem. Divadlo na zábradlí, 1998. Dvořák Antonín. Trojice nejodvážnějších. Jindřich Honzl, Emil František Burian, Jiří Frejka. Praha, 1961. Dubská Alice. Dvě století českého loutkářství. AMU, 2004. Engelmüller Karel. O slávě herecké. Praha, 1947. Engelmüller Karel. Z letopisů českého divadelnictví I. Praha, 1946. Goetz-Stankiewicz Marketa. The Silenced Theatre: Czech Playwrights Without a Stage. University of Toronto, 1979. Götz František. Jaroslav Kvapil. Praha, 1948. Götz František. Boj o český divadelní sloh. Praha, 1934. Grossman Jan. Sborníky I-VI. Pražská scéna, 1996-2001. Hájek Jiří a kol. Divadlo nové doby. Praha, 1989. Hedbávný Zdeněk. Divadlo Větrník. Panorama, 1968. Hedvábný Zdeněk. Alfréd Radok. Praha, 1994. Hepner Václav. Scénická výprava na jevišti Národního divadla. Praha, 1955. Hilmera Jiří. Česká divadelní architektura. Divadelní ústav, 1999. Hilmera Jiří. František Tröster. Divadelní ústav, 1989. Holzknecht Václav. Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo. Praha, 1957. Hožková, J. – Skála G. – Generová G. – Slavický J. Cesty k tanečnímu a baletnímu mistrovství. Praha, 2005. Hořínek Zdeněk. Nové cesty divadla: K teorii studiových scén. Praha, 1986. Hořínek Zdeněk. Proměny divadelní struktury. Praha, 1988. Chaloupka Adolf. Česká divadelní dekorace. Praha, 1939. Javorin Alfred. Pražské arény. Praha, 1958. Just Vladimír. Divadlo plné paradoxů. Praha, 1990. Just Vladimír. Proměny malých scén. Praha, 1984. Justl Vladimír. Václav Kliment Klicpera. Praha, 1960. Kačer Miroslav. Václav Thám. Praha, 1965.
4
Kalista Zdeněk. Selské čili sousedské hry českého baroka. Praha, 1942. Klosová Ljubov. Kolárové. Praha, 1969. Knap Josef. Zollnerové: Dějiny divadelního rodu 1745-1945. Praha, 1958. Kopecký Milan. České humanistické drama. Odeon, 1986 Lazorčáková Tatjana. Čas malých divadel. Vydavatelství Univezity Palackého, 1996. Lazorčáková Tatjana – Roubal Jan. K netradičnímu divadlu na Moravě a ve Slezsku 60.-80. let dvacátého století. Pražská scéna, 2003. Máchal Jan. Dějiny českého dramata. Praha, 1929. Malík Jan. Úsměvy dřevěné Thálie. Praha, 1965. Nejedlý Zdeněk. Dějiny opery Národního divadla I-II. Praha, 1949. Nekolný Bohumil. Studiové divadlo a jeho české cesty. Praha, 1991. Nové české divadlo. I. svazek 1918-1926, II. svazek 1927, III. svazek 1928-1929, IV. svazek 1930-1932. Praha, 1927, 1927, 1929, 1932. Obst Milan, Scherl Adolf. K dějinám české divadelní avantgardy. Jindřich Honzl – E. F. Burian. Praha, 1962. Otruba Mojmír, Kačer Miroslav. Tvůrčí cesta Josefa Kajetána Tyla. Praha, 1961. Páleníček Ludvík. Jindřich Mošna, herec realistický. Praha, 1951. Ptáčková Věra. Česká scénografie XX. století. Odeon, 1981. Rutte Miroslav. Šest podob českého herectví. Praha, 1947. Schonberg Michal. Osvobozené. Praha, 1991. Srba Bořivoj. Poetické divadlo E. F. Buriana. Praha-Brno, 1971. Srba Bořivoj. Inscenační tvorba E. F. Buriana 1939-1941. Praha, 1981. Srba Bořivoj. K zrodu ideje národního divadla v českém divadelním hnutí. In: Program: Divadelní list Státního divadla v Brně 1983-1984, č. l, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8. Srba Bořivoj. O nové divadlo. Nástup nových vývojových tendencí v českém divadelnictví v letech 1939-1945. Praha, 1988. Srba Bořivoj. Umění režie: K tvůrčí metodě režiséra M. Hynšta. JAMU, 1996. Srba Bořivoj. Řečí světla. JAMU, 2004. Svejkovský František. Z dějin českého dramatu, latinské a latinskočeské hry tří Marií. Universita Karlova, 1966. Svoboda Josef. Tajemství divadelního prostoru. Odeon, 1990. Šrámková Vítězslava – Valenta Jiří. Místopis českého amatérského divadla I-II. Artama, 2001, 2002. Štefanides Jiří. České divadlo v Moravské Ostravě. Olomouc, 2000. Štěpánek Vladimír. Počátky velkého národního dramatu v obrozenské literatuře. Praha, 1959. Šubert František Adolf. Dějiny Národního divadla v Praze 1883-1900, I-III. Praha, 1908. Telcová, J. Paleta a maska. Brno: Moravské muzeum, 1988. Trenský Pavel. Czech Drama since World War II. New York, 1978. Tureček Dalibor. Rozporuplná sounáležitost (Německojazyčné kontexty obrozeneckého dramatu). Divadelní ústav, 2002. Velemanová Věra – Lahoda Vojtěch. Libor Fára. Gallery. 2006. Veltruský F. Jarmila. A Sacred Farce from Medieval Bohemia. University of Michigan, 1985. Veltruská Jarmila. Posvátné a světské. Divadelní ústav, 2005. Vlašínová Drahomíra. Julius Zeyer dramatik. Istenis, 2003. Vondráček Jan. Dějiny českého divadla I-II: I. Doba obrozenská 1771-1824. II. Doba předbřeznová 1824-1846. Praha, 1956, 1957. Vondráček Jan. Ve službách Thálie. Kapitoly z dějin divadelního ochotnictva do roku 1860. In: Ve službách Thálie I. Olomouc, 1944. Vostrý Jaroslav. Činoherní klub 1965-1972. Divadelní ústav, 1996. Vostrý Jaroslav. Režie je umění. Akademie múzických umění, 2001.
5
