M103ROP Rozpočtová politika

M103ROP Rozpočtová politika Název předmětu: M103ROP Rozpočtová politika Indentifikace předmětu: prezenční studium, Praha - povinně volitelný

Cíle předmětu: Cílem předmětu je v návaznosti na kursy veřejných financí (Základy veřejných financí, Fiskální teorie a politika) vytvořit u studentů pevnou vazbu mezi teorií veřejných financí a v širším pojetí i teorií veřejné ekonomie a moderní praxí veřejných financí v oblastech národního hospodářství. Vyučující: doc. Ing. Alena Maaytová, PhD., fo_prezentacevýuka-oml-1.0.bivscz.ppt Účinnost od: 15 10 01, Číslo vydání: 1 © COGNOS AG

Poslední aktualizace:

Strana 1 z 5

1

Obsah A. Cíle předmětu – Cílem předmětu je v návaznosti na kursy veřejných financí (Základy veřejných financí, Fiskální teorie a politika) vytvořit u studentů pevnou vazbu mezi teorií veřejných financí a v širším pojetí i teorií veřejné ekonomie a moderní praxí veřejných financí v oblastech národního hospodářství. B. Literatura dle sylabů předmětu OCHRANA, F.et al. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada, 2010. 264 s. ISBN 97880-247-3228-2, vybrané kapitoly MAAYTOVÁ, A. Otázky ekonomiky zdravotnictví s ohledem na zvyšování efektivnosti. Praha: WoltersKluwer, 2012.978-807357-912-8

2

M103ROP Rozpočtová politika

Způsob ukončení předmětu – 1. zpracování případové studie, váha 60%, 2. písemný test - váha 40%, případně ústní zkouška - váha 40%. PRÁCE na vybrané téma z oblasti školství, zdravotnictví, kultury, obrany… datum pro odevzdání: 31.1.2017 pouze elektronicky na mail: [email protected] Technické náležitosti: • řádkování 1,5 • velikost písma 12 Times New Roman • rozsah min.10 stran, max. 20 stran + úvodní strana (název práce, jméno autora, studijní obor, semestr, datum odevzdání práce) • citace dle norem • číslování, název, zdroje u tabulek, grafů

Témata VYBRANÉ TÉMA NAHLÁSIT ELEKTRONICKY DO 10.12. NA MAIL [email protected] , současně připojit informaci o absolvování - 2. písemný test - váha 40%, případně ústní zkouška - váha 40%

• kultura – vybraná instituce, komparace se zahraničím… • zdravotnictví (kvalita, efektivita, konkrétní zařízení, srovnání se zahraničím, léková politika…) • školství (vybraná škola – ZŠ,SŠ, VŠ, situace ve vybrané zemi, výdaje, efektivnost výdajů na školství) • obrana (výdaje, srovnání, veřejné zakázky na MO…) • doprava (SFDI)… • energetika • veřejné zakázky – rozbor konkrétní zakázky, komparace… • kontrola vynakládání veřejných prostředků • efektivnost veřejných výdajů…..

Obsah 1. Rozpočtová politika v různých odvětvích národního hospodářství – zdravotnictví, školství, národní obrana, kultura. 2. Principy fungování a způsoby financování zdravotnictví z veřejných rozpočtů. 3. Modely financování zdravotnictví. 4. Zdravotnictví v ČR - současný stav, možnosti dalšího vývoje. 5. Principy fungování a způsoby financování školství z veřejných rozpočtů. 6. Školství v ČR – současný stav, možnosti dalšího vývoje. 7. Principy fungování a způsoby financování národní obrany z veřejných rozpočtů. 8. Národní obrana v ČR – současný stav, možnosti dalšího vývoje. 9. Principy fungování a způsoby financování kultury z veřejných rozpočtů. 10. Přímá a nepřímá podpora kultury v ČR. 11. Hromadná doprava v ČR – přímá podpora z veřejných rozpočtů.

Úvod zdroje versus potřeby nástroje pro alokaci – trh (cenový mechanismus), plán, kombinace 19. - 20. století – rozvoj smíšené ekonomiky – kombinace nástrojů pro alokaci zdrojů změna úlohy a postavení státu v ekonomice – stát jako ekonomický subjekt

Otázky spojené s fungováním státu jako ekonomického subjektu  má stát informace, aby určil, co je nutné a správné?  může stát donutit ekonomické subjekty chovat se způsobem, který považuje za správný? – tresty? zvýhodnění?  plní stát své funkce pořád? bez ohledu na to, jakým způsobem je sestavena vláda? (volební cyklus)

 zná vláda teorii ? je ochotna ji respektovat? (viz např. poznatky o hospodářském cyklu, prorůstových opatřeních apod.) má politickou vůli prosazovat opatření ?  má vláda nástroje k prosazení určitých zájmů?  …..

Iluze o ekonomické úloze státu •

iluze paternalismu

• problém: ekonomické subjekty – podřízené, ochraňované problém: morální hazard, problém pasti nezaměstnanosti, pasti chudoby… • iluze kontinuálnosti a dlouhodobé logičnosti (např. učňovské školství v ČR po r. 1989, mateřské školky, textilní průmysl, strojírenství atd.) problém: co je základním motivem působení státu v ekonomické oblasti? co se snaží maximalizovat? případně minimalizovat? HDP? nezaměstnanost? bezpečnost? kriminalitu? odpracované hodiny? čistý disponibilní důchod domácností ? HDP na obyvatele? problém: zájmové (nátlakové) skupiny, korupce M. Zbranková - MOŽNOSTI MĚŘENÍ BLAHOBYTU SPOLEČNOSTI http://kdem.vse.cz/resources/relik14/sbornik/download/pdf/49-Zbrankova-Magdalena-paper.pdf

Vývoj veřejného sektoru -19. století – stát je odpovědný za sociální podmínky všech obyvatel (O.Bismarck – nemocenské, úrazové, důchodové pojištění)

• po 2.sv.v rozšíření působnosti státu – aktivistická keyn.fiskální politika , vojenské keynesiánství, • USA zákon o zaměstnanosti r.1946

• 80.+ 90. léta – privatizace (M. Thatcherová, bývalé soc.země) nyní Řecko, někde snaha opět zestátnit

Pojem veřejný sektor • Strecková – Malý: „…rozhodujícím znakem je … financování z veřejných financí“. • „…část národního hospodářství, která je financována z veřejných financí, řízená a spravovaná veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou (kolektivní rozhodování) a podléhá veřejné kontrole“. • Musgrave - Musgraveová - „Termín „veřejný sektor“ … budeme používat jen v souvislosti s tou částí veřejné politiky, která se dotýká rozpočtu“. • obdobně i J. Stiglitz • dle F.Ochrany důležité kritérium vlastnictví - konkrétně veřejné vlastnictví

Funkce veřejného sektoru funkce ekonomická (alokační…….) – zajistit potřebné množství statků (nedostatečná produkce soukromým sektorem) – přispět k růstu spotřeby u nízkopříjmových skupin – proč? – podpora tvorby pracovních příležitostí – tvorba podmínek pro „prostorově“ rovnoměrný růst – omezení migrace – hlasování pomocí nohou

funkce politická sociální smír?

funkce sociální – podmínky pro uspokojení individuálních potřeb jedinců (objektivně – si sami nezajistí - otázka dostupnosti, garance…) – vytvoření podmínek pro uchování a kultivaci lidského potenciálu

Členění veřejného sektoru • dle území: regionální, municipální (obecní, městský), bloky odvětví veřejného sektoru (Strecková, Malý, Rektořík ) I. blok: odvětví společenských potřeb (veřejná správa,policie, justice,armáda) II. blok: odvětví rozvoje člověka (školství, kultura, tělovýchova a sport, zdravotnictví, sociální služby) III. blok: odvětví poznání a informací (věda a výzkum, informační systémy, archivnictví,masmédia) IV. blok: odvětví technické infrastruktury (doprava,energetika, spoje, vodní hospodářství, péče o životní prostředí ) V. blok: odvětví privátních statků podporovaných z veřejných zdrojů (bydlení,zemědělství, lesnictví, rybolov,uspokojování výživy obyvatel) VI. blok existenčních jistot (zaměstnanost,sociální zabezpečení)

Efektivnost ve veřejném sektoru ALOKAČNÍ = optimální alokace zdrojů mezi soukromým a veřejným sektorem alokace mezi produkcemi statků ve veřejném sektoru (tj. jejich optimální? množství a struktura) KAM zdroje alokovat? (obrana, zdravotnictví…, v rámci školství - ….)

1.  

2. TECHNICKÁ (PRODUKČNÍ) = optimální využití zdrojů organizace při realizaci cíle (cílů) JAK ZDROJE POUŽÍT? jak realizovat dané aktivity?  minimalizace nákladů na požadovaný výstup  maximalizace výstupu z daných vstupů  minimalizace nákladů na daný program  nejnižší náklady při zachování standardu

1 – čisté veřejné statky, poručnické statky… 2 - poskytovatel napojen na VF - smlouvy 3 - poskytovatel ve veřejném sektoru, ALE za služby se platí, např. platba za hospitalizaci ve státních nemocnicích , školné Problém (2): a) chování soukromého poskytovatele (2) nabídka služeb nekorespondují s individuálními či společenskými potřebami (viz zdrav. – léky, ošetření apod.) b) služby soukromě poskytované veřejně financované = mohou být NÁKLADNĚJŠÍ (otázka KONTRAHOVÁNÍ) c) kvalita (např.zdravotní péče) – SNAHA MINIMALIZOVAT NÁKLADY – možno nižší kvalita – NUTNÉ STÁNDARDY A JEJICH KONTROLA snaha reformovat (cíl=zvýšit účinnost využívání veřejných zdrojů) může vést k poklesu dostupnosti, univerzální pokrytí a kvalita…

Efektivnost a koncept 3E • Hospodárnost = použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků a to při dodržení odpovídající kvality plnění úkolů (tj. dělat věci levněji); • Efektivnost = takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění(tj. dělat věci správnou cestou); • Účelnost = takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů.

Efektivnost ve veřejném sektoru Praktický aspekt = rozhodnutí: mezi veřejným a soukromým zabezpečením statků;

mezi soukromou a veřejnou produkcí těchto statků; o optimální struktuře VS o optimálním rozložení daňového břemene o odpovídajícím přidělení rozhodovacích kompetencí

atd.

Důvody neefektivnosti • absence ziskového motivu - přístup k využívání veřejných

zdrojů • malá konkurence - možno monopol poskytovatele

• vyjádření užitku není na straně spotřebitele, ale na straně producenta – souvisí se způsobem rozhodování o alokaci finančních prostředků • mezi platbou za statky a jejich spotřebou není rovnováha tj. platba z produkované statky je diferencovaná, přístup ke statkům je zpravidla nediferencovaný (neekvivalence)

Problémy zjišťování užitku - prospěchu veřejných služeb znaky veřejných služeb - kvantitativní = měřitelné, kvalitativní = hodnotitelné lze hodnotit : dostupnost spolehlivost čekací doba doba vyřízení kompetence a způsobilost přijetí, zacházení a porozumění komunikace jistota a bezpečnost prostředí technické vybavení důvěryhodnost

Problematika rozpočtové politiky ve zdravotnictví zdraví : základní lidská hodnota různé definice: WHO - „…zdraví je stav plné fyzické, psychické a sociální pohody a nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“ právo na zdraví: garantovaný přístup ke zdravotnickým službám •liberální přístup - jedinec získá pouze takovou zdravotní péči, na kterou má •rovnostářský přístup - každý získá co nejlepší možnou úroveň péče bez ohledu na důchodovou situaci - ALE není to právo neomezené – garantovaná péče požadavky rovnosti dle WHO - stejný přístup ke zdravotní péči při stejné potřebě, stejná kvalita péče pro všechny při stejné potřebě

Listina základních práv a svobod • Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. … • Článek 31 „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Právo na ochranu zdraví zahrnuje nejen poskytování zdravotní péče z veřejného pojištění, ale i právo člověka nebýt pouhým objektem péče státu či jiného orgánu o své zdraví. Člověk má tedy právo rozhodnout se, jakým způsobem bude pečovat o své zdraví, zároveň je důležitá odpovědnost jednotlivce, která spočívá v povinnosti neohrožovat zdraví dalších osob.

Ekonomie zdravotnictví – pol. 20.století (Feldstein, Grosmann, Arrow…) mikroekonomická disciplina : 1) analyzuje chování ekonomických subjektů v souvislosti s poskytováním a užíváním zdravotnických služeb 2) definuje charakteristiky zdravotnického trhu námitky proti aplikaci etické námitky - zdraví je významná hodnota, nelze posuzovat ekonomickými kritérii (cena, náklady..) technické námitky - nemožnost definovat výstup (zdraví je obtížně měřitelné, neplatí vztah mezi objemem zdravotnických služeb a zlepšením zdraví )

Faktory ovlivňující výdaje na zdravotnictví • stárnutí obyvatelstva • očekávání veřejnosti…..

24

Podíl veřejných výdajů na výdajích na zdravotnictví v %

Faktory ovlivňující zdravotní stav • genetický základ (faktory vnitřního prostředí) • faktory vnějšího prostředí - životní prostředí

- způsob života (stravovací zvyklosti, návykové látky, pohyb……) - zdravotní péče (množství zdravotnických zařízení, struktura, vybavenost, počet a kvalita zdravotnického personálu, způsob financování ….)

Zdravotní systémy I.dle převažujícího způsobu financování a) přímé financování

b) nepřímé financování

Finanční propojení mezi zprostředkovatelem a poskytovatelem • Platba za ošetřovací den –– fixní paušální částka, charakteristika: prodlužování doby pacienta v nemocnicích, poskytování méně nákladných služeb • Platba za výkon – platba za každou jednotlivou službu, problém:růst výkonů!!! , někdy i výkonů, které mohou škodit (opakované vyšetření rentgenem..) • Platba za případ – platba za určitý objem výkonů, spojených do případu – paušální platba platba DRG - diagnosis related groups - diagnosticky příbuzné skupiny (poprvé v 70. letech v USA financování nemocniční péče zdravotní péče - Medicare a Medicaid) • Kontrakty – finanční prostředky na základě smluv mezi poskytovateli a správcem zdravotního fondu, růst konkurence mezi poskytovateli , snaha nakoupit co nejlevněji, předplacená péče

• Rozpočty - prostředky na základě kalkulace za určitou jednotku

(pacient, den, počet lůžek…) tvorba rozpočtu: na základě analýzy časových řad - rozpočet historický na základě vybraných kritérií (např. demografické podmínky, ukazatele zdravotního stavu, rozsah lůžkového fondu…) rozpočet - vázán na objem poskytované péče, minimální a maximální objem služeb účelově vázaný - sestavení rozpočtu v položkovém třídění, přesuny jsou zakázány nebo povoleny omezeně globální rozpočet - přidělení celkové částky - vedení rozhoduje o rozdělení výraz decentralizace rozhodovacích pravomocí na nemocnici

II. dle účasti státu • centralizované – zdraví státem dodávaná služba výhoda: zlepšení zdravotního stavu nevýhoda: administrativně náročné, nemožnost výběru lékaře, zdrav.zařízení, přiřazovací systém, státní vlastnictví • koordinovaně pluralitní – zdraví státem garantovaná služba charakteristiky: možnost výběru, profesní organizace, soukromé i státní vlastnictví, systém pojišťovací (Bismarck), systém národní zdravotní služby (Beveridge) • pluralitní – zdraví předmětem prodeje a koupě charakteristiky: nákladný, kvalitní péče, nerovnost přístupu, zdůraznění úlohy jedince….(USA)

Hodnocení fungování zdravotnických systémů WHO • responzivnost (vstřícnost) – 25%  zachování důvěrných osobních informací ve zdravotnictví  právo na rozhodování o vlastním zdraví  bezodkladná pomoc ve stavech ohrožení života, přiměřená čekací doba u neakutních stavů  svobodná volba při výběru ZZ  důstojnost (chování ke starším osobám, mentálně postiženým, nemocní AIDS apod.)  atd.

• zlepšení zdraví (např. DALYs - Disability-Adjusted Life Years Lost – o kolik let se zkrátí život jedince v případě úmrtí na určitou diagnózu v určitém věku,….) - 50% • index fair financing (férového financování) – 25%

IFF = (VZj + VZs + VZz + VZzp) / DPj VZj = výdaje na zdravotnické služby hrazené jedincem VZS = výdaje na zdravotnické služby hrazené státem VZz = výdaje hrazené zaměstnavatelem VZzp = výdaje hrazené ZP DPj = disponibilní příjmy rodiny (jedince) férové - podíl zdravotních výdajů k celkovým výdajům je u všech sledovaných rodin (jedinců) identický

Zdravotnictví ČR transformace zdravotnictví – před r.1989 – centralizovaný model, financování - daně, státní ZZ pozitiva • ↓ výskytu tuberkulózy • ↓ kojenecké úmrtnosti • péče o matku a dítě • systém preventivní medicíny - očkování • propracované VŠ a SZŠ • dostatečná síť ZZ negativa  nárůst civilizačních nemocí  stagnující střední délka života  zpomalení aplikace nových léčebných metod  státní zdravotnictví – nízká konkurence 37

po r. 1989 – koordinovaně pluralitní model • demonopolizace • decentralizace hlavní změny: 1989 skupina pro reformu 1991 Národní program obnovy a podpory zdraví – soukromá ZZ privatizace, vytvoření sítě ZZ, vícezdrojové financování zákony č. 550 a 551/1991 o zdravotním pojištění a zdrav. pojišťovně zákon č. 160/1992 o zdravotní péči v nestátních ZZ

Vývoj výdajů na zdravotnictví (v % HDP)

Celkové výdaje na zdravotnictví

Struktura výdajů na zdravotní péči ČR

41

42

Způsob financování zdravotnictví v ČR a) povinné zdravotní pojištění - Zákon o všeobecném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.,

jednotná sazba – 13,5% z vyměřovacího základu konstrukce pojistného – 4,5% zaměstnanec

- 9% zaměstnavatel  státní pojištěnci b) přímé platby: za léky, stomatologické ošetření, rehabilitace, lázně, poplatky (od 1.1.2008)

43

Vybrané pojistné (mld. Kč)

44

Vybrané pojistné (mld. Kč)

45

46

Státní pojištěnci VZP

47

Platba za státního pojištěnce/měsíc

48

Způsoby úhrady ZZ • r.1992 – výkonová platba - seznam zdravotních výkonů,

jednotlivé výkony - bodově ohodnoceny, určení ceny bodu • r. 1997 - nové úhradové mechanismy

ambulantní lékaři - kombinovaná kapitačně výkonová platba (regulace - sledování frekvence výkonů, limitní časové omezení, počet pacientů…), speciální ceník pro zubaře nemocniční péče - aplikace rozpočtů (historické rozpočty – minimálně 70% objemu péče, jinak krácení) snaha: aplikace DRG 49

Přerozdělování pojistného r. 1993 : 50% pojistného dle přepočteného počtu pojištěnců státní pojištěnci do 60 let a nad 60 let (1 podíl : 2 podíly ) - 1994 až 2004 úpravy mechanismu přerozdělování • 60% přerozdělováno - státní pojištěnci - starší 60 let 3 podíly nedostatky : o nebyl zohledněn věk a zdravotní stav pojištěnců o nízký stupeň přerozdělování o malá kompenzace rizika spojená s věkem , pouze u státních pojištěnců o nízká kompenzace nákladů na velmi drahé pojištěnce (1% nejdražších pojištěnců spotřebuje 20 až 30% nákladů) 50

Přerozdělování pojistného Nový způsob přerozdělení: - dle nákladovosti pojištěnců dle věku a pohlaví (nákladové

indexy 36) + kompenzace rizika (fond sdílení rizika – na nákladnou péči) - od 1.1.2005

- 100% přerozdělování od 1. 4. 2006

51

Nákladové indexy pro přerozdělování pojistného na všeobecné zdravotní pojištění

52

Problémy českého zdravotnictví • chybí definice garantované péče

• náklady na léky • velké množství poskytovatelů

• využívání lůžkových kapacit • nedostatečná zodpovědnost za zdraví

• způsob úhrady – absence konkurence • zneužívání zdravotní péče, sankce za „poškozování“ zdraví

53

Léková politika • soubor opatření, která směřují k zajištění dostupnosti a efektivity farmakoterapie léky - zvláštní zboží - z důvodu práva na ochranu zdraví

cíle:  ekonomický - udržení cenové relace léčiv – regulace cen  sociální -– dostupnost léků  zdravotnický – státní garance kvality, účinnosti, bezpečnosti – dozor nad výrobou, distribucí, registrace

54

Regulace výdajů na léky  60.léta – dostatek zdrojů, nízké doplatky  80.léta – nutnost regulace (důvod: pokles růstu HDP, nové technologie, stárnutí populace)  9O.léta - opatření v oblasti regulace výdajů na léky

EU - organizace a financování - na rozhodnutí vlád direktiva o transparentnosti v oblasti léčiv

55

Pharmaceutical spending Total, % of health spending

56

Podíl výdajů na léky z celkových výdajů na zdravotnictví (v %) r.2014 https://data.oecd.org/healthres/pharmaceutical-spending.htm

57

Podíl výdajů na léky z HDP (v %) r.2014

58

Regulace na poptávkové straně a) lékař • pozitivní či negativní listy • omezování preskripce • standardní farmakoterapeutické postupy (guide-lines) – nejsou závazné - pouze doporučující • monitorování preskripce – zjišťování nákladů u lékařů • rozbory preskripce (Drug Usage Review – DUR) –nástroj pro ekonomické analýzy • rozpočty na léky (Prescription Budgets) – finanční limit, vázán na pacienta, období, problém: odmítnutí nákladnější léčby, přeposílání pacientů

59

b) lékárny • motivace k výdeji generického léčiva (generická substituce) , účinné • distribuční přirážky-marže c) pacienta  stanovení poplatku u lékaře  zveřejňování informací o léku (např. o ceně)  rozšiřování trhu s OTC (Over the Counter) – bez lékařského předpisu  stanovení doplatku za léky  fixní poplatek za balení nebo recept  minimální poplatek x max.výše poplatku  procentuální úhrada – pacient hradí určité % z ceny  platba pouze do určité výše 60

Regulace na nabídkové straně cena léku: práce, výzkum, cena surovin, reklama, přiměřený zisk (30%) + distribuční přirážka+ DPH metody cenové regulace  vyjednávání o ceně nového přípravku – výrobci (dovozci) se zástupci státu – srovnání s cenou v obdobné zemi, vyhodnocení ek. přínosu – farmakoekonomika (nákladově výstupové metody)  revize výše cen – zmrazení cen  (sdružování přípravků do skupin – jedna cena), platby - do stanovené výše, při překročení – finanční spoluúčast ovlivňuje ceny ↓ poprvé v Holandsku  porovnávání s cenami v jiných zemích

61

země

srovnávací země

pravidlo kalkulace

Řecko

tři země EU s nejnižšími nejnižší cena cenami Itálie Francie, Německo, Španělsko, průměr cen v těchto zemích Velká Británie Nizozemí Belgie, Francie, Německo, průměr cen v těchto zemích Velká Británie Portugalsko Francie, Itálie, Španělsko nejnižší cena ČR(od Estonsko, Francie, Itálie, Litva, průměr cen (požadavek: r.2008) Maďarsko, Portugalsko, Řecko stejný lék musí být minimálně a Španělsko ve třech z uvedených zemí)

62

Situace v ČR • r.1962 – zavedení poplatku (fiskální a kontrolní funkce) • počátek 90.let – růst cen, liberalizace vstupu, preskripce bez omezení, likvidace farmaceutického průmyslu • 1992 – Seznamy léků - omezení preskripce nákladných léčiv na specialisty, omezení vysoce nákladných léčiv na předchozí souhlas revizního lékaře • 1995 – zavedení systému referenčních úhrad, léčivé přípravky obsahující stejnou účinnou látku jsou hrazeny stejnou finanční částkou • 1997 – omezení preksripce určitých léčiv na diagnózu jako prevence jejich neúčelného užití v jiných případech • 1998 – stanovení finančních limitů na preskripci pro jednotlivé lékaře • 1999 – pokutování zdravotnických zařízení za překročení výše uvedených limitů“ • prosinec 2005 - snížení maximální obchodní přirážky u léků a 63 potravin pro zvláštní lékařské účely z 32 % na 29 %

červenec 2006 zavedení degresivní obchodní přirážky ceny léků -odvozovat od cen zemí s podobným HDP jako má ČR r.2008 stanovení doplatků určení ročního stropu pro doplatky občanů

64

Léková politika ČR • 2011 VZP racionalizace lékové politiky- uzavírání smluv s výrobci o konečných cenách léčiv • úhradový katalog nemocničních léčiv • reforma lékové politiky :  zavedení elektronického receptu,  změna způsobu stanovování maximálních cen léčiv (průměr tří nejnižších cen referenčního koše 21 zemí) ,  zrychlený vstup levných léčiv ,  zavedení pozitivních listů zdravotních pojišťoven, aukce na léky,  zavedení generické preskripce ( název léčivé látky, nikoli obchodní název – mělo by znemožnit ovlivňování lékaře v předepisování konkrétních značek léků) 65